Sociální Konstruovanost Vína U Vinařů Na Moravě

Sociální konstruovanost vína u vinařů na Moravě

Bakalářská práce

Tereza Štefanová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra Hotelnictví

Bakalářský studijní program: Hotelnictví Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jiří Zelený

Praha 2019

Bachelor‘s Dissertation

Social Construction of Wine from the Moravian Winemakers' Point of View

Tereza Štefanová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hospitality Management

Bachelor´s degree programme: Hospitality Management Major: Hospitality Management Thesis supervisor: Ing. Jiří Zelený

Prague 2019

Prohlašuji,

že jsem bakalářskou práci na téma „Sociální konstruovanost vína u vinařů na Moravě“ zpracovala samostatně s použitím dostupné literatury a veškeré podklady, materiály a literární zdroje jsem uvedla v seznamu použitých zdrojů.

V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění, souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol s r.o.

………………………………………. Tereza Štefanová V Praze dne

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Jiřímu Zelenému, za jeho čas, který mi při přípravě věnoval a za velice přínosné rady, které vedly k úspěšnému dokončení práce. Zároveň bych chtěla poděkovat vinařům z VOC Mikulov, kteří ochotně spolupracovali a poskytli mi cenné informace o jejich spolku, nechali mě nahlédnout do technologie, sklípků i na vinic

Abstrakt

ŠTEFANOVÁ, Tereza. Sociální konstruovanost vína u vinařů na Moravě. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2019. 58 stran.

Tato bakalářská práce s názvem Sociální konstruovanost vína u vinařů na Moravě se zabývá výzkumem vybrané komunity Vín originální certifikace. Cílem práce je zjistit, jak funguje komunita vinařů VOC Mikulov a jakým způsobem vinaři utvářejí představy o kvalitě vín. Bakalářská práce je rozdělená do tří hlavních kapitol. První kapitola, teoreticko-metodologická část, se zabývá vinařskou oblastí Morava, jejími podoblastmi, spolkem VOC a představuje ostatní apelační systémy VOC na Moravě a zahraniční apelace, regionální rozvoj pomocí cestovního ruchu a sociologické téma. V Sociologické části je bližší seznámení se sociálními skupinami, sociálními sítěmi a teorie habitu podle Pierra Bourdieu. Druhá část práce, analytická kapitola, je zaměřena na kvalitativní výzkum vybrané komunity vinařů VOC Mikulov v mikulovské vinařské podoblasti, kde byl osobně proveden výzkum pomocí přímých rozhovorů s vinaři v jejich přirozeném prostředí. Rozhovor se zaměřoval zejména na fungování VOC komunity jako sociální skupiny s vlastním sociálním kapitálem, na efektivně využitý marketing v rámci VOC Mikulov spojený s regionálním rozvojem a turismem a na habitus vinaře, jakým způsobem vytváří preference a vnáší je do skupiny. Z rozhovorů vyplynulo, že VOC Mikulov je sociální skupina a velice dobře fungují sociální sítě mezi vinaři a je zde určitá vazba sociálního kapitálu, vinaři si mezi sebou pomáhají, důvěřují a spolupracují. Třetí část práce se zabývá návrhem vhodných variant pro zlepšení fungování spolku VOC a zlepšení marketingové stránky zaměřené na konzumenta, který neví, o čem je Víno originální certifikace.

Klíčová slova: apelační systém, habitus, sociální konstruovanost, vinařství, Víno originální certifikace, VOC Mikulov

Abstract

ŠTEFANOVÁ, Tereza. Social Construction of Wine from the Moravian Winemakers´ Point of View. [Bachelor´s Dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague: 2019. 58 pages.

This bachelor thesis Social Constructin of Wine from the Moravian Winemakers´ Point of View deals with the research of selected community of Original Certification Wine. The aim of this thesis is to detect the operation of the VOC Mikulov wine-growers' community and winemakers composing of the wine quality image. This bachelor thesis is divided into three main chapters. The first part, the theoretical-methodological chapter, deals with the wine-growing region of Moravia, its sub-regions, the VOC association and introduces other VOC appellation systems in Moravia and foreign appellations, tourism regional development and sociological theme. The sociological section includes elaborated understandings of social groups, social networks and habit theory according to Pierre Bourdieu. The second part of this thesis, the analytical chapter, is focused on the qualitative research of the selected VOC Mikulov wine-growers' community in the Mikulov wine sub- region. The research was conducted through direct interviews with winemakers in their natural environment. These interviews were focused mainly on the functioning of the VOC community as a social group with its own social capital, on effectively used marketing within VOC Mikulov associated with regional development and tourism and on the wine-growing habit, preferences´ creation and incorporation into the group. The interviews indicated that VOC Mikulov is a social group and social networks work very well amongst winemakers and there is a certain link of social capital, winemakers are helping, trusting and cooperating with each other. The third part of this thesis deals with the proposal of suitable options for improving of VOC operation and the marketing site focused on the consumer who does not know Original Certification Wine.

Keywords: appellation system, habitus, social design, viticulture, Original Certification Wine, VOC Mikulov

Obsah Úvod ...... 8 1 TEORETICKO – METODOLOGICKÁ ČÁST ...... 12 1.1 Vinařská oblast Morava ...... 12 1.1.1. Vinařské podoblasti Moravy ...... 12 1.2. Vína originální certifikace ...... 15 1.3. Apelační systémy v ostatních zemí ...... 20 1.4. Regionální rozvoj pomocí cestovního ruchu ...... 22 1.5. Sociologie ...... 23 2 ANALYTICKÁ ČÁST ...... 26 2.1. Metodika výzkumu...... 26 2.2 Profily oslovených vinařů ...... 28 2.3. Rozhovory s členy VOC Mikulov ...... 33 3 NÁVRHOVÁ ČÁST...... 51 Závěr ...... 53

Seznam tabulek

Tab. 1: Členové VOC Znojmo

Tab. 2: Členové VOC Mikulov

Tab. 3: Členové VOC Modré Hory

Tab. 4: Členové VOC Blatnice

Tab. 5: Členové VOC Pálava

Tab. 6: Členové VOC Valtic

Tab. 7: Vybraní členové VOC Mikulov

Seznam zkratek

AOC – Appellation d´Origine Contrôlée

DAC – Districtus Austriae Controllatus

DO – Denominación de Origen

DOC – Denominazione di Origine Controllata

DOCa – Denominación de Origen Calificada

DOCG – Denominazione di Origine Controllata e Garantia

VOC – Vína originální certifikace

VCPRD – Vinos de Calidad Producidos de Regiones Determinados z.s. – zapsaný spolek

Úvod

Tato bakalářská práce představuje velice zajímavé a rozsáhlé téma vinařství a dalo by se říci vztah k vínu jako takový. V dnešní době je víno stále více populárnějším společenským nápojem a jeho produkce vzrůstá jak světově, tak i v České republice. Již je mnoho vinařů, kteří se zajímají i o ekologickou stránku a snaží se vypěstovat kvalitní víno bez použití pesticidů a jiných chemických podpůrných látek. Díky tomu lze i u nás na trhu najít vysoce kvalitní vína a vybrat si dle svých preferencí. Konzumenti se začínají o víno už také více zajímat, učí se ochutnávat nové odrůdy a vína s menším zbytkovým cukrem. A právě proto je tu apelační systém, který má za úkol ukázat to pravé typické víno pro danou oblast. Víno s chutí z oblasti, typické terroir, kterým zákazník může ochutnat například Bordeaux, Alsace nebo Mikulov, Znojmo apod. Cílem bakalářské práce je zjistit, jak funguje vybraná komunita VOC Mikulov a jakým způsobem vinaři utvářejí představy o kvalitě vín. První část, teoreticko-metodologická je věnována teorii z oboru vinařství a sociologie, je rozdělená do několika podkapitol. První kapitola se zabývá vinařskou oblastí Morava a jejími podoblastmi, které jsou stručně charakterizovány. Následující kapitola představuje komunitu vinařů VOC a podrobněji jsou zde rozebrány všechny komunity VOC na Moravě, těch je celkem šest. Jelikož apelační systém se nechal inspirovat ze zahraničí, je zde krátký výčet zahraničních apelačních systému například z Francie, Rakouska, Španělska nebo Itálie. Třetí stručnější kapitola pojednává o regionálním rozvoji pomocí cestovního ruchu. V rámci rozhovoru budou aktéři dotazováni na vliv Vín originální certifikace na regionální rozvoj a turismus. Poslední čtvrtá kapitola je věnována sociologii, sociálním skupinám, sociálním sítím a habitem podle Pierra Bouridieu. V druhé části, analytické, je proveden kvalitativní výzkum vybrané komunity VOC Mikulov v mikulovské vinařské podoblasti. Metoda sběru dat dotazovací formou pomocí přímého polo-standardizovaného interview s jednotlivými členy VOC Mikulov. Rozhovor probíhá s každým členem v soukromí bez jiných osob, přímo ve vinařství, v jejich přirozeném prostředí. V první kapitole analytické části je podrobně rozebrána metodika výzkumu a itinerář jak a kdy rozhovory probíhaly. Druhá kapitola se zabývá jednotlivými členy komunity VOC Mikulov, kteří byli vybráni a poskytli rozhovor, představené jsou jejich vinařství. Třetí kapitola analytické části se již zaměřuje na rozhovory. Otázky z rozhovoru jsou shrnuty do osmi přehledných kapitol, které vždy vyjadřují zkoumaný problém. V jednotlivých kapitolách je vždy nejprve představení zkoumaného problému,

následují vybrané odpovědi v přesném znění od vinařů a poté zhodnocení celé kapitoly, shody vinařů nebo naopak jejich rozdílné názory, potvrzení teoretického hlediska, popřípadě vyvrácení teorie. Pro zpracování bakalářské práce byly stanoveny dvě výzkumné otázky: Vykazuje VOC Mikulov znaky sociální skupiny? Jakým způsobem ovlivňuje habitus rozhodování vinaře v rámci sociálních sítí ve skupině? V poslední části bakalářské práce, v návrhové části, jsou návrhy pro lepší propagaci VOC Mikulov, například zavedení vinobusu po zkušenostech ve VOC Znojmo, vzdělání konzumentů, kteří neznají označení VOC a lepší propagaci v Čechách v rámci VOC. Dále propojení místních farmářů a zemědělců s VOC turistikou a zlepšení sociálního kapitálu ve skupině. V závěru práce jsou veškeré informace shrnuty a je zde vyhodnocení, k jakým výsledkům se v jednotlivých částech práce dospělo.

1 TEORETICKO – METODOLOGICKÁ ČÁST

Teoreticko-metodologická část bakalářské práce se bude podrobně zaměřovat na teoretické vymezení, které se odvíjí od zvolené problematiky v praktické části bakalářské práce. Pojednává o samotném spolku Vín originální certifikace (dále jen „VOC“), představuje jednotlivé VOC spolky v celé vinařské oblasti Morava, rozebírá jednotlivé vinařské podoblasti, a nakonec se zaměří na samotnou sociologii, sociální skupiny a sociální sítě, které jsou důležitou součástí právě vinařských spolků jako je VOC. V této části se bude probírat i habitus od Pierra Bourdie a jeho aplikování v praktické části bakalářské práci.

1.1 Vinařská oblast Morava

Ve vinařské oblasti Morava, která se nalézá na západ od Brna, se nacházejí čtyři podoblasti Znojemská, Mikulovská, Velkopavlovická a Slovácká. Každá podoblast má dále více menších vinařských obcí a měst. Oblasti nacházející se na Moravě mají vhodnější vinohradnické podmínky pro pěstování révy vinné než oblasti v Čechách (Callec, 1999). Výborné předpoklady, zde mají zejména bílé odrůdy, ty dosahují vysokých kvalit, různých chutí a vůní (prospekt Salon vín České republiky, 2016). Právě proto má vinařská oblast Morava téměř 96 % registrovaných vinic nacházejících se v České republice, což odpovídá 16 973 hektarům (prospekt Salon vín České republiky, 2016). Po celou sezónu réva vinná vstřebá až 2 244 hodin slunečního svitu a 80 % vín z Moravy tak má dobrou až vynikající jakost vín. Je zde 312 vinařských obcí, 1 126 viničních tratí a téměř 19 000 pěstovatelů. Vinařská oblast Morava stála u zrodu oficiální certifikace vín v České republice. Konkrétně vinařská podoblast Znojmo o tom později podrobněji (wineofczechrepublic.cz, 2019).

1.1.1. Vinařské podoblasti Moravy

Znojemská vinařská podoblast

Již v historii bylo Znojmo významné vinařstvím, což dokládá spletitý systém chodeb a sklepů pod městem. Zmiňuje se o tom i paní Obůrková ve své knize Kam za vínem na Moravě a v Čechách. Historii pěstování vína dokazují také archeologické nálezy z údolí řeky Dyje, kde byly nalezeny pozůstatky z období od starověkých Římanů. Znojemská oblast se táhne podél hranic s Rakouskem a spadá do ní 3 165 ha vinic, 90 viničních tratí a 215

vinařských obcí (Obůrková, 2013), (Obůrková, 2017). Ty největší z nich jsou Znojmo, Šatov, Dolní Koutnice, Lechovice, Jaroslavice, Vrbovec a Nový Šaldorf – Sedlešovice. V těchto místech se vínu opravdu daří, a to zejména kvůli půdním vlastnostem jako je štěrkové podloží se spraší a trochou jílu. Nejvíce se zde daří bílým aromatickým vínům kupříkladu bych ráda uvedla Ryzlink rýnský, Müller Thurgau, Sauvignon nebo Pálava (Černý, 2008). Částečný podíl najdeme i v modrých odrůdách, zejména se jedná o Frankovku, Svatovavřinecké a Zweigeltrebe, které se zde používá hlavně na výrobu růžových vín. V tomto krásném kraji se nachází jedna z nejstarších a nejlepších vinic v Evropě – vinice Šobes (Obůrková, 2017) - která leží na území národního parku Podyjí u řeky Dyje. Znojmo pořádá po celý rok velké množství zajímavých vinařských akcí. Jako jednu z největších lze uvést Znojemské historické vinobraní. Program vinobraní zahrnuje historickou kulturu hudby a tance. Vrcholem vinobraní je prezentace vín a burčáku spolu s ochutnávkami (Obůrková, 2013). Znojemské historické vinobraní má atmosféru středověkého města, kde vína tečou proudem a lidé se společně baví.

Mikulovská vinařská podoblast

Mikulovsko tvoří vápencovité Pavlovské vrchy, o nichž je známo již z historie, kdy v těchto místech římští legionáři zakládali první vinice a dodnes se zde nacházejí nejlepší oblasti pro růst révy vinné v Mikulovské podoblasti. Díky vysokému obsahu vápníku v této půdě se zde obzvlášť daří bílým odrůdám, které tak získávají mohutnou minerálnost (Obůrková 2013). Zbylé vinice se nacházejí více na východ na svazích Valtické pahorkatiny. Najdeme zde 4 452 ha vinic, přes 180 vinařských tratí a téměř 2500 pěstitelů. Za největší a nejznámější vinařské obce jsou považovány Mikulov, Valtice, Pavlov, Drnholec a Novosedly a dalších 25 obcí (Černý, 2008), (Obůrková, 2017). Za hlavní odrůdu je zde považován Ryzlink vlašský známý pro svou pikantní chuť. Ryzlinku se zde velmi daří a vzhledem k již zmiňovaným specifickým vlastnostem půdy a skalnatým podložím vinic, dosahuje mimořádné kvality a úžasné minerality. Také květinové Chardonnay nebo Rulandské bílé s jablečnými tóny zde našlo správné místo. Z červených odrůd se zde daří Rulandskému modrému s plnými tóny višní (Šetka a kol., Obůrková). Hlavním městem této vinařské podoblasti není Mikulov, ačkoliv název by tomu napovídal, ale je jím město Valtice. V tomto městě můžeme víno nalézt všude. Ve Valticích se od roku 1873 nachází Střední odborná škola vinařská s oborem zaměřeným přímo na

vinařství. Jedná se o jedinou školu v České republice se specializací pouze na vinařství (svisv.cz, 2019). Ve Valticích přímo na zámku sídlí. Národní vinařské centrum, které se stará o chod vinařství v Mikulovské podoblasti, pořádá různé soutěže, propagační akce, semináře a kurzy pro veřejnost. Národní vinařské centrum spolu s Vinařským fondem každoročně vydává kalendář celoročních akcí pro turisty a návštěvníky. Jednou z oblíbených akcí jsou letní otevřené sklepy, během kterých mohou lidé zavítat každý den do jiného otevřeného sklepu a degustovat spolu s vinařem jeho vína (kalendář vinařských akcí, 2019). Zajímavostí je i vinařská naučná stezka ve Valticích. Dále se ve Valticích nachází slavný Salón vín, což je stálá expozice nejlepších moravských a českých vín. Do Salónu se se svým vínem nedostane každý, vína jsou důkladně vybírána a předchází tomu řada nominačních výstav. Expozice je otevřena celoročně a mohou se zde degustovat vzorky volně nebo po domluvě pod vedením zkušeného someliéra (salonvin.cz, 2019). V expozici se nachází 100 nejlepších vín z České republiky a každý rok se vybírá přibližně z 1500 vín (prospekt Salon vín České republiky, 2016). V neposlední řadě ve Valticích můžeme nalézt i spletitý systém podzemních chodeb, téměř 800 metrů labyrintu ve Valtickém podzemí. Je to historický unikat, který vznikl propletením měšťanských sklepů a vinných sklepů. Již ve 13. století vznikaly sklepní prostory v souvislosti se založením kláštera minoritů (Obůrková, 2013).

Velkopavlovická vinařská podoblast

Velkopavlovická podoblast leží kousek od dálnice D2 z Brna do Bratislavy. Okolní svahy a roviny patří k nejteplejším a nejslunnějším místům v České republice. Právě proto se zde tak daří révě vinné, na rozloze 4 741 ha se rozkládají bohaté vinice a téměř na polovině z nich pouze modré odrůdy (wineofczechrepublic.cz, 2019). Tím se tato oblast stává největší podoblastí s modrými hrozny. Jedna část podoblasti se dokonce jmenuje podle barvy odrůdy, a to Modré hory. Za hlavní odrůdy jsou zde považovány Frankovka, André, Modrý Portugal a z bílých vín Veltlínské zelené (Obůrková, 2017). Jak již bylo zmíněno na rozloze přes 4,7 tisíc ha se nachází 321 vinařských tratí, přes 70 vinařských obcí a o to vše se stará téměř 7100 pěstitelů (Obůrková, 2017). Největšími obcemi jsou Velké Pavlovice, Bořetice, Hustopeče, Velké Bílovice a Kobylí. Po celý rok pořádají vinařské obce zajímavé akce. Na jaře se pořádají Májové – otevřené sklepy, kdy jsou návštěvníci zváni na víno v oranžovém, což má naznačovat meruňkovou vůni a ochutnávají se hlavně mladá vína, letos se této akce zúčastní 20 vinařů a mají téměř 200 vín k ochutnání (vinozvelkychpavlovic.cz, 2019). Dále se v průběhu roku pořádají například

Krojované hody, Putování za burčákem nebo slavná Promenáda červených vín (Obůrková, 2017). Často se zde pořádají i různé soutěže, jako například přehlídka s degustací vzorků ze zdejších vinařství vyrábějící vína z modrých odrůd. Specialitou této podoblasti je také šlechtitelská historie. V roce 1961 vyšlechtil Ing. Horák křížením Frankovky a Svatovavřineckého odrůdu, kterou pojmenoval André. Dalšími vzniklými odrůdami jsou Aurelius, Pálava a Agni (Černý, 2008).

Slovácká vinařská podoblast

Rozloha podoblasti činí 4 310 hektarů a nachází se zde 238 vinařských tratí a přes 100 vinařských obcí, z nich největší představují Mutěnice, Moravská Nová Ves, Prušánky, Blatnice pod Svatým Antonínem a Bzenec (Černý, 2008), (Obůrková, 2013). Jedná se o podoblast s největším počtem pěstovatelů révy vinné. Žije zde 9 233 pěstovatelů (Obůrková, 2017). I podle historických zdrojů zde byla od nepaměti tradice vlastnit vinohrad a alespoň malý sklep na vína. Slovácká podoblast leží na hranici se Slovenskem a Rakouskem, okolo řeky Moravy, ale i v kopcovitých svazích Bílých Karpat. Oblast je rozlehlá a najdeme zde rozmanité půdní podmínky (Obůrková, 2017). Důležité je neplést si tuto vinařskou podoblast s oblastí Slovácko, které leží daleko za hranicemi Mikulovské a Velkopavlovické podoblasti. Nejvíce se zde daří Ryzlinku rýnskému, Rulandskému bílému a z červených odrůd Frankovce, Zweigeltrebe nebo Cabernetu Moravia. Vína jsou pestrá, hlavně díky pestrosti krajiny, kde rostou. Zde si své oblíbené víno vybere každý. Tato podoblast je typická i pro svůj folklor a dodržování tradic, a tak nechybí typické Májové zpívání, krojované vinobraní a typická tradice pro vinaře „Zarážání hory“ před vinobraním, kdy se hora zamkne a do vinohradu již nesmí nikdo vstoupit, jinak by byla úroda zničená. Jedinou výjimku představují těhotné ženy a děti (Obůrková, 2013).

1.2. Vína originální certifikace

Vína originální certifikace (dále jen VOC), je sdružení vinařů Čech a Moravy, produkující víno z certifikovaných oblastí, které splňuje specifické podmínky pro pěstování vinné révy, dané sdružením VOC. Mezi vinaři funguje toto sdružení již od roku 2009. První zakladatel byla vinařská podoblast Znojmo. VOC Znojmo přidalo ke stávající germánskému

způsobu1 značení vín, nový románský systém2, který pro konečného spotřebitele přináší více informací při rozhodování o koupi vína. Vinaři sami vybírají vhodné viniční tratě, které zachovávají vínu originální vlastnosti dané oblasti, ve víně se odráží terroir3, odkud víno pochází. Do systému jsou zařazeny pouze nejtypičtější odrůdy pro daný region, na kterých se musí všichni členové shodnout. Cílem VOC je odrážet kraj ve víně a ukázat konečnému spotřebiteli typickou chuť pro danou vinařskou podoblast. Podle § 23 odstavce 1 zákonu č. 321/2004 Sb., (zákon o vinohradnictví a vinařství) lze vína originální certifikace vyrábět pouze za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

„a) musí být vyrobeno na stejném nebo menším území, než je vinařská oblast, b) výrobce musí být členem sdružení, které je oprávněné přiznávat označení vína originální certifikace podle tohoto zákona, c) víno odpovídá alespoň jakostním požadavkům pro jakostní víno podle tohoto zákona, d) víno splňuje podmínky stanovené v rozhodnutí o povolení přiznávat označení vína originální certifikace; v ostatním musí víno splňovat požadavky stanovené tímto zákonem pro jednotlivé druhy vín“.

Do dnešní doby bylo zaregistrováno celkem sedm vinařských podoblastí s certifikací VOC. V Čechách se nachází pouze jedno, a to od roku 2015 VOC Mělník. Větší část VOC komunit se nachází na Moravě, jsou to VOC Mikulov, VOC Modré hory, VOC Blatnice, VOC Pálava, VOC Valtice a zakladatel VOC Znojmo (wineofczechrepublic.cz, 2019). Česká republika se nechala inspirovat podobnými apelačními systémy v evropských zemích, které úspěšně využívají např. ve Francii (AOC), Rakousku (DAC), Španělsku (DO), nebo v Itálii (DOC). Oficiálně písmena znamenají vína originální certifikace, ale podle p. Jiřího Horta (zakladatel VOC Znojmo) vyjadřují tato písmena Vůni vína, Odrůdu hroznů a Cit vinaře (Obůrková, 2017).

1 Způsob značení vín podle přívlastků (stolní vína, jakostní vína a podobně.)

2 Navíc od germánského způsobu značení je na etiketě nejenom cukernatost hroznů, ale i označení místa původu.

3 Vliv zejména přírodních podmínek na daný produkt, stává se ojedinělým zemědělským produktem.

VOC Znojmo

VOC Znojmo je prvním apelačním systémem v České republice (Šetka a kol., 2017). V roce 2009 byl schvalovací systém pro udělení certifikace úspěšně dokončen a jeho zakladatelé Ing. Jiří Hort a Jaroslav Chaloupecký začali praktikovat marketing kontrolovaného původu. Ochranná známka VOC má garantovat kvalitu a typické vlastnosti vína z vybrané vinařské oblasti. Pro oblast Znojmo byly vybrané tři nejtypičtější odrůdy vína: Savignon, Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené, případně jsou povoleny i jejich cuvée4. Pouze tyto odrůdy mohou být označované ochrannou známkou VOC (Obůrková, 2013) a pro jejich zařazení musí vinaři splnit dané podmínky spolku (Obůrková, 2017). V rámci propagace sdružení, pořádá VOC Znojmo každoročně festival VOC vín. Tato akce spojuje tradiční kulturu a víno ze Znojemska. Součástí velkolepého programu je prezentace vín a jejich ochutnávka (Obůrková, 2013). V dubnu roku 2016 začal na Znojemsku třikrát denně jezdit vinařský bus tzv. Vinobus s průvodcem, což je skvělá podpora rozvoje cestovního ruchu. VOC Znojmo má dnes již 19 členů (viz Tab. 1), kteří se aktivně podílí na všech akcí organizovaných sdružením, např. Festival VOC vín. Tab. 1.: Členové VOC Znojmo DOBRÁ VINICE, vinařství s. r. o. VINO HORT s. r. o. Ing. Josef Dobrovolný – Vinný sklep Zemědělské družstvo Hodonice Vinařství Piálek & Jäger s. r. o. Znovín Znojmo, a. s. Vinařství Trávníček & Kořínek Vinařství Sádek, s. r. o. VÍNO VANĚK s. r. o. VINICE – HNANICE, s. r. o. Vinařství LAHOFER, a. s. Vinařství HANZEL, s. r. o. Vinařství Líbal s. r. o. Arte Vini spol. s. r. o. Vinařství rodiny Špalkovy s. r. o. Vinařství Josef Kořínek Vinařství WALDBERG Vrbovec s. r. o. AMPELOS, ŠLECHTITELSKÁ STANICE, VINAŘSKÁ, ZNOJMO, s. r. o. Vinné sklepy Lechovice, spol. s. r. o. Zdroj: VOC Znojmo (2019)

4 Víno, které se vyrábí smícháním více odrůd, rmutů nebo moštů. Někdy se také nazývá kupáž vín.

VOC Mikulov

V.O.C. Mikulov z.s. bylo založeno roku 2011 Ing. Petrem Marcinčákem BA, Ing. Hynkem Holánkem a panem Vojtěchem Husárkem (VOC Mikulov, 2019). V mikulovské vinařské podoblasti se nachází velké množství rozlehlých viničních tratí, a tak se vinaři rozhodli zařadit hned 6 typických odrůd: Pálava, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Rulandské bílé, Rulandské šedé a Rulandské modré. Podle paní Evy Obůrkové je tolik odrůd spíše na škodu. Drží se pravidla méně je někdy více, neboť podle jejího názoru se zákazníci, ve velkém množství vín VOC orientují jen stěží a vína ztrácí punc originality (Obůrková, 2019). Pro výrobu vína musí být hrozny sbírány ručně a pocházet výhradně z vinic, které jsou registrované pro sdružení VOC Mikulov. Důležitá je i úroveň obsahu cukru, která musí odpovídat vlastnostem pozdější sklizně (Šetka a kol.,2017). Dnes má sdružení VOC Mikulov 12 členů (viz Tab.2.). Při výrobě vína musí vinaři dodržovat přísná pravidla sdružení. VOC Mikulov má těchto podmínek pro výrobu vína dvacet čtyři, každé víno pak musí mít charakteristickou barvu, vůni a chuť dané schválené odrůdy (prospekt VOC Mikulov, 2018).

Tab.2: členové VOC Mikulov Ing. Hynek Holánek Sonberk a. s. Ing. Petr Marcinčák Nové Vinařství a. s. Tanzberg Mikulov a. s. Reisten s. r. o. Vinařství Kovacs Kolby a. s. Ing. Miroslav Volařík Bohemia sekt s. r. o. Vinařství Mikrosvín Mikulov a. s. Vinné sklepy Valtice a. s. Zdroj: VOC Mikulov (2019)

VOC Modré Hory

Toto sdružení získalo svou licenci roku 2011 díky iniciátorům v čele s prof. Ing. Vilémem Krausem, CSc. (VOC Modré hory, 2019). Velké Pavlovice, Bořetice, Kobylí, Němčičky a Vrbice – to jsou vinařské obce, které tvoří Modré Hory (Obůrková, 2013). VOC Modré Hory se může pyšnit tím, že je jediným sdružením VOC, které vyrábí vína pouze z modrých hroznů. Těmto hroznům vyhovují především zdejší prudší svahy natočené k jihu a po celý rok velké množství hodin slunečního svitu (Obůrková, 2017). Vinaři VOC Modré hory vybrali tři nejtypičtější odrůdy pro tuto oblast. Vybrané odrůdy jsou: Frankovka, Svatovavřinecké a Modrý Portugal. Z těchto odrůd se vyrábí červená vína,

která mohou na trh až po 18měsíčním zrání a mladá růžová vína. Dnes má VOC Modré Hory již 18 členů (viz Tab.3) Tab. 3: členové VOC Modré Hory Rodinné vinařství Jedlička Vinařství Lacina Vinařství Horák Vinařství Pazderka Bořetice Vinařství MiToMa Vinařství Halm Vinařství Ludwig Vinařství V&M Zborovský Vinařství Bukovský Vinařství Víno z Kobylí Vinařství Baloun Vinařství ZD Němčičky Vinařství VÍNO J. Vinařství Syfany Vinařství Turek & Šiška STÁVEK Vinařství P. a R. Stávkovi Vinařství Vít Sedláček Vinařství Herzánovi Zdroj: VOC Modré Hory (2019)

VOC Blatnice

Obec Blatnice ze Slovácké vinařské podoblasti se může pyšnit, tím že je pátým členem sdružení VOC. Certifikaci k vínům dostala roku 2013 a od tohoto roku může vyrábět vína z vybraných vinic s ochrannou známkou (VOC Blatnice, 2019). Vinaři se snažili vybrat nejtypičtější odrůdy z Blatnice pod Svatým Antonínem. Odrůdy zahrnují Ryzlink rýnský a skupinu pro níž je typický název Burgundské odrůdy – Rulandské bílé, Rulandské šedé a Chardonnay, jsou přípustné i jejich cuvée (Šetka a kol., 2017) Dnes má toto sdružení 24 členů a je tudíž největším sdružením VOC v České republice (viz Tab. 4)

Tab. 4: členové VOC Blatnice Bílé Karpaty Vinařství Vinařství Ing. Josef Škopík Vinařství rodiny Cíchovi Mladé Vinařství Vinařství Ing. Křápek Vinařství Smějsík Vinařství Aleš Ratajský Vinařství Jan Cícha Vinařství Staňkovi Vinařství Antonín Hanák Vinařství Kozumplík Vinařství Vyskočil Vinařství Cícha Tomáš Vinařství Mezuliáník Vinařství Milan Bogar Vinařství Hanačík Milan Vinařství Michal Robek VÍNO BLATEL a. s. Vinařství Hanák Václav Vinařství Pavel Hruška Víno Jan Polehňa Vinařství Hruška Josef Vinařství Petratur Vino Masarik Zdroj: VOC Blatnice (2019)

VOC Pálava

VOC Pálava získalo svou certifikaci od Ministerstva zemědělství v roce 2012. Zakladatelé VOC Pálava jsou tři vinařství VINSELEKT MICHLOVSKÝ a.s., VINAŘSTVÍ

MIKROSVÍN MIKULOV a.s. a Tanzberg Mikulov a.s. Odrůdou pro toto sdružení byl zvolen Ryzlink vlašský, který je právě pro oblast Pálava nejtypičtější a má neopakovatelnou originalitu (VOC Pálava, 2019). Vína mohou být vyrobena pouze z hroznů z vinic nacházejících se na území obcí Perná, Horní Věstonice, Dolní Věstonice, Pavlov, Mikulov, Klentnice a Bavory. Aktuálně má sdružení 6 členů (viz Tab. 5)

Tab.: 5 členové VOC Pálava Vinselekt Michlovský a. s. Vinařství Volařík Mikrosvín Mikulov a. s. Vinařství Pavlov ZMIKO spol. s. r. o. Vinařství Červinka Zdroj: VOC Pálava (2019)

VOC Valtice

VOC Valtice jsou nejnovější apelací v České republice. Tento spolek byl založen roku 2015, dnes již předsedou, Ing. Ludvíkem Budínem, spolu s Moravíno Valtice, Château Valtice – Vinné sklepy Valtice, Vinařstvím Petr Procházka a Vinařstvím Jiří Kopeček. Hrozny pocházejí pouze ze schválených vinic ležících na území Valtic a Úval. Typické odrůdy jsou Sylvánské zelené a Ryzlink rýnský nebo jejich cuveé (Šetka a kol.,2017). VOC Valtice má od roku 2018 šest členů (viz Tab. 6) a je tak druhým nejmenším sdružením VOC na Moravě. Tab.: 6 členové VOC Valtice MORAVÍNO s. r. o. Ing. Jiří Kopeček CHÂTEAU VALTICE – Vinné sklepy Střední vinařská škola Valtice Valtice a. s. Petr Procházka Vinařství Dwořáček Zdroj: VOC Valtice (2019)

1.3. Apelační systémy v ostatních zemí

Francie (AOC)

Zkratka AOC znamená Appellation d´Origine Controlée a jedná se o zákonem chráněné označení původu francouzských vín. Podle pana Christiana Calleca tvoří záruku původu vína podnebí, půda a odrůda révy vinné a zákonně stanovená pravidla jako jsou

obsahy alkoholu, výnosnost z hektaru a podobně. V roce 1935 Francie založila INAO (Institut National des Appellation d´Origine) neboli Institut potvrzení původu, který uděluje ochrannou známku AOC a stanovuje podmínky pro výrobu vín. Christian Callec tvrdí, jelikož se vína neposuzují každý rok není vždy záruka kvality zaručena jen ochrannou známkou. V roce 2009 se Evropská unie rozhodla vytvořit nové označení, a to AOP (Appellation d´Origin Protegée), které musí získat každý vinař doposud užívající označení AOC. Pokud by neobstál u podmínek AOP, nesmí nadále využívat ani certifikaci AOC. Ve Francii tato vína tvoří přibližně jednu třetinu celé francouzské produkce vín. Označení nesou pouze nejkvalitnější odrůdy (terroir-francie.cz, 2019).

Rakousko (DAC)

Districtus Austriae Controllatus – DAC je rakouský apelační systém. Zkratka vyjadřuje specifické určení původu vín, které kontrolují regionální vinařské výbory a národní vinařský výbor. Ve víně musí být charakteristická chuť, barva a vůně. První ochrannou známku získal Niederöstereich DAC v roce 2004 a jako typickou odrůdu vinaři zvolili Veltlínské zelené (znalecvin.cz, 2019). Nedávno se přidala, zatím poslední, apelace Schilcherland DAC s typickou odrůdou Blauer Wildabcher ze které se vyrábí růžové víno. Rakousko má momentálně 10 sdružení DAC (Schilcherland DAC, 2017 dostupné z hledamvino.cz).

Itálie (DOCG, DOC)

Italský apelační systém se dělí na dvě kategorie, a to DOCG – Denominazione di Origine Controllata e Garantia (Chráněné a zaručené označení původu) a DOC – Denominazione di Origine Controllata (Chráněné označení původu). Do první kategorie patří nejkvalitnější vína. V Itálii může označení DOCG používat pouze méně než 10 vinařů. Druhá kategorie je častější, v Itálii ji používá kolem 500 vinařů. Do kategorie DOCG původně patřila pouze čtyři vína Barbaresco, Barolo, Brunello di Montalcino a Vino di Montepulciano (Baker, 2005). Dnes zde najdeme kolem 40 různých vín a v kategorii DOC až přes 300 druhů vín.

Španělsko (D.O., D.O.Ca)

Základem španělského vinařského zákona je označení VCPRD – Vinos de Calidad Producidos de Regiones Determinados (Vinařská oblast s vyjádřením kvality). Paní Eva Petrová ve své literatuře uvádí, že každá vinařská oblast ve Španělsku má tzv. Consejo Regulador neboli regulační radu, kterou tvoří výrobci bodegas a zástupci vlády s příslušnými odborníky. Tato rada rozhoduje o tom, jaké odrůdy jsou typické, pro jaký region a stanovuje podmínky pro výrobu vín z těchto odrůd. Označení VCPRD má dvě kategorie stejně jako je tomu v Itálii. První je D.O. – Denominación de Origen a druhé D.O.Ca – Denominación de Origen Calificada. Druhá kategorie je vyšší a obsahuje kvalitnější vína po vzoru italských DOCG. Jako první získala certifikaci La Rioja v roce 1991 a stala se tím jediným D.O.Ca ve Španělsku na deset let (Petrová, 2003).

1.4. Regionální rozvoj pomocí cestovního ruchu

Podle Ministerstva pro místní rozvoj (2006) je růst socioekonomického a enviromentálního potenciálu důležitý ke zvyšování životní úrovně a kvality života obyvatel, stejně tak i konkurence schopnost regionů vede k bohatší životní úrovni. Regionální rozvoj je dynamickým rozvojem konkrétních regionů a mikroregionů. Pokouší se zmírňovat a odstraňovat regionální disparity5. Cílem regionální politiky je rozvoj malých měst a venkovských oblastí, snaží se o celkovou soudržnost a konkurenceschopnost. Regionální rozvoj zaštiťuje v prvé řadě Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. Toto ministerstvo stanovuje, konkrétně pro cestovní ruch v České republice, podmínky pro cestovní kanceláře a agentury, organizuje výstavy a veletrhy cestovního ruchu a má koordinační funkci v rozvoji. Aby Česká republika dosáhla vysoké úrovně konkurenceschopnosti, musela by splnit podmínku vyrovnání rozsahu a kvality infrastruktury a služeb cestovního ruchu, a ještě další podmínku, a to zvýšit atraktivitu České republiky a regionů a zvýraznit jejich přednosti jako je přírodní a kulturní potenciál (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006).

5 „Regionálními disparitami se rozumí rozdíly v úrovni hospodářského, enviromentálního a sociálního rozvoje regionů v míře, která je celospolečensky uznána za nežádoucí.“ (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006, s.7)

1.5. Sociologie

Samotný název této vědy vznikl z latinského slova societas neboli společnost a řeckého slova logos – slovo. Jednoduše řečeno je to věda zabývající se společností. Podle pana Lukáše Urbana se jedná o vědu, která poukazuje na všední život a problémy společnosti, které nás trápí každý den, zaměstnává naši mysl a ovlivňuje naše chování vůči okolí a vymezuje individuální vztahy s druhými lidmi. Sociologie se každým dnem mění nebo dochází alespoň ke změně předmětu jejího zkoumání. Jak se vyvíjí život společnosti, vyvíjí se i předmět zkoumaní. Například Karel Marx6 nebo Émile Durkheim7 nemohli zkoumat problémy nelátkových závislostí, jelikož takové závislosti za jejich působení nebyly známé (Urban, 2017). Dále se sociologie zabývá i včleňováním jedince do společnosti (kultury). Tomuto procesu se říká socializace. Jedinec si osvojuje pravidla své společnosti, kultury, do které se narodil. Každý den člověka ovlivňují sociální fakta, tj. fakta, která jsou pro danou společnost charakteristická a ovlivňují chod našeho života. Jsou to peníze, náboženství, jazyk, móda, morálka nebo třeba i umění a kultura (Urban, 2017). Specifický životní styl, životní způsob, kvalita života a jeho úroveň jsou aspekty ke způsobu života pojímaného sociologicky. Podle paní Heleny Kubátové pohlížet na život sociologicky znamená zabývat se jeho teoreticko-empirickými aspekty, konkrétně pohlížet na rysy života a individuální jednání sociálních skupin i jednotlivců, kteří jsou ukotvení v sociálních vztazích společnosti. Způsob života může být například to, jak člověk konkrétně žije, jak tráví svůj volný čas nebo jaký má názor na určité světové téma. Podle socioložky Jany Duffkové je životní způsob, určitý systém činností a vztahů, které jsou významné pro životní projevy a zvyklosti, charakteristické pro určitého jedince či skupinu, popřípadě společenství (Duffková, 2005), (Kubátová, 2010).

6 Karel Marx se věnoval politice, sociologickému myšlení, historii, filozofii a okrajově i ekonomii. „…zasvětil svůj vědecký život analýze a kritice kapitalistického výrobního způsobu.“ (Urban, 2017, s.48). Soudil, že kapitalismus odděluje člověka od produktů jeho práce a člověka od člověka.

7 Emile Durkheim patří mezi nejvýznamnější sociology. Mezi jeho hlavní dílo patří O dělbě společenské práce (1893) a Pravidla sociologické metody (1895). Své pojetí sociologie bral v pozitivistickém základě.

Sociální skupiny

Sociální skupiny jsem do této bakalářské práce zařadila z důvodu, že i Vinařská organizace VOC je jedna velká sociální skupina. Vinaři se v ní na jednu stranu navzájem respektují a na druhou stranu svádí i konkurenční boj. Domnívám se, že v jednotlivých vinařských podoblastech a v jednotlivých VOC tvoří vinaři mezi sebou sociální sítě. Každý z vinařů má svůj Habitus, svůj pohled na svět přes jakousi mřížku a podle toho jedná a rozhoduje se. Sociální skupiny jsou pojem používaný pro skupinu, která má mezi sebou nějaké sociální vazby. Skupinou se rozumí množství jedinců od páru až po velké skupiny. Lidé v sociální skupině mají mezi sebou vztah a znají se, nejsou si cizí. Pro sociální skupinu je důležitým aspektem pocit „my“, neboli vědomí, že se odlišují příslušníci patřící do určité skupiny a nečlenové (Jandourek, 2003). V malých skupinách se lidé znají více osobně a jejich vztah je zpravidla intimnější než ve velkých společnostech nebo institucích. Malé skupiny pro 20-40 osob umožňují kontakty tváří v tvář a označují se jako primární sociální skupiny, kde lidé drží společně citová a instrumentální pouta. Citová pouta jsou osobní vztahy k jednotlivým členům skupiny, člověk má pocit bezpečí a důvěřuje všem členům. Instrumentální pouta vznikají mezi členy při snaze dosáhnout společného cíle. V tomto případě jsou lidé schopni spolupracovat i s členy, ke kterým nemají příliš pozitivní vztah. V primární skupině se členové ocitnou faktem zrození nebo faktem volby, důvodem nikdy není donucení (Petrusek, 2009). Na druhou stranu sekundární skupina, má mezi sebou neosobní vztahy, málo emočně založené. Jsou to velké organizace a spolky. Tyto velké skupiny jsou většinou zaměřené na jeden společný cíl. Velikost skupiny je důležitý aspektem, tam kde je nutné řešit nějaký problém je velikost často i praktická. V malé skupině se řeší lépe (Jandourek, 2003). Ideální počet členů k řešení problému ve skupině je pět. Pětice je ideální na vyjádření vlastních názorů a pocitů, a přitom zůstává stále tváří v tvář. Celý problém sociálních skupin zkoumá věda nazývaná sociometrie8 nebo je tento problém popisován jako sociální dynamika9. Provádí se sociometrickým testem (nebo také se mu říká Morenový test), kdy jsou jednotliví členové skupiny dotazováni, které členy

8 „sociometrie – metoda měření a prezentace sociálních vztahů ve skupině, kterou pro účely skupinové terapie vyvinul americký psycholog Jacob L. Moreno (1892 až 1974)“ (Jandourek, 2003, s.84).

9 Sociální dynamika nebo také skupinová dynamika, ve skupině se stále něco mění, mění se vztahy mezi jednotlivými členy, někdo odchází, nový přichází. Rychlost a intenzita dynamiky se odvíjí od demokratičnosti skupiny.

skupiny mají nejraději, a které nejméně rádi, komu by například dali přednost v daných situacích a komu ne. Cílem testu je měření konfliktů a rozdílů mezi strukturami skupiny.

Sociální sítě

V Sociologii má tento pojem dva pohledy, tradiční a soudobý. Tradiční je spojen s malými skupinami tzv. preliterárními společenstvími (nebo také primitivními). Role a postavení ve skupině tvoří síť a lidé mají pocit, že život ve skupině je samozřejmostí, přičemž život není jen o samozřejmosti, ale doprovázejí ho často směny kontaktů, informací, darů atd., tj. aspekty, jež nemají stabilní povahu (Petrusek, 2009). Soudobý význam se váže na teorii informační společnosti, pomocí informačních sítí jsme propojeni a tím se ztrácí klasický pohled tváří v tvář neboli face-to-face. Nahrazují se i emocionální vztahy a postupně zanikají reálné skupiny. Lidé se přestávají stýkat, aby společně řešily problémy, řeší je pomocí sítě neboli chatu bez toho, aniž by se navzájem znali (Petrusek, 2009). Zde vzniká také nebezpečí lidé se nevidí, nenapojují vzájemné kontakty a často ani nevědí s kým mluví (Kinash, Popov, 2012)

Pierre Bourdieu a Habitus

Pierre Bourdieu vytvořil teorii třídních životních stylů, kombinací Marxovy a Weberovy teorie. Poukazuje na ekonomické a mocenské struktury života v různých životních stylech. Podle Pierra Bourdieua (dále jen P. Bourdieu) je život ve společnosti, v tzv. sociální praxi, konkurenční boj o role, o jejich moc a vliv na společnost. Touhu po uznání, prestiži a reputaci – to vidí P.Bourdieu v jednání lidí. P. Bourdieu začal používat pojem Habitus spojený s pozicí aktéra v sociálním prostoru. Habitus je dispozice, kterou si aktéři často neuvědomují, jelikož ji získali už v raném dětství vlivem sociálního prostředí, kde vyrůstaly. P. Bourdieue říká, že Habitus je jako mřížka, přes kterou lidé vidí a nahlíží na svět a na základě tohoto pohledu, posuzují a jednají v podle něj. Habitus je spojen s ekonomickými a kulturními podmínkami, které určují, jaké dispozice a zvyky máme pro život. Každý aktér je jiný, protože každý vyrůstal v jiných sociálních podmínkách (Kubátová, 2010).

2 ANALYTICKÁ ČÁST

Pro zpracování analytické části byl vybrán vinařský spolek VOC Mikulov, nacházející se po celé Mikulovské vinařské podoblasti. Jedním z důvodu výběru byl celkem vysoký počet členů, a to 12. Druhým důvodem výběru je skutečnost, že mikulovská vinařská podoblast je poměrně rozlehlá a vína z různých oblastí Mikulovska dosahují různých kvalit. Cílem zkoumání byly názory jednotlivých vinařů na správné zatřiďování vín a na to, zda VOC spolek funguje opravdu jako sociální skupina.

2.1. Metodika výzkumu

Pro zpracování analytické práce byl použit kvalitativní výzkum. Kvalitativní přístup je ideálním na zpracovávání sociálního problému. Nepracuje s měřitelnými charakteristikami a zkoumá vztah někoho k dalším aspektům (Reichel, 2009). Údaje jsou získávány hlubším a delším kontaktem s respondentem, předmětem metodologie kvalitativním přístupem je studium lidí v jejich přirozených podmínkách (Petrusek, 1993). Kvalitativní výzkum hledá souvislosti a porozumění zaležené na metodologických tradicích zkoumání sociálního problému (Creswell, 1998). Pro kvalitativní výzkum bylo vybráno 11 členů VOC Mikulov (viz Tab. 7). Získávání dat bylo zvoleno metodou polostrukturovaného rozhovoru. Někdy se mu také říká semi-standardizovaný rozhovor nebo částečně řízený rozhovor. Pro polostrukturovaný rozhovor jsou typické předem připravené otázky, které se během rozhovoru mohou modifikovat, popřípadě se mohou položit doplňující otázky dle aktuální uváženosti zpovídajícího. Důležité je, aby byly probrány všechny otázky a je nutné, aby každý respondent dostal otázky stejného charakteru (Reichel, 2009). Otázky byly formulovány tak, aby jim každý respondent dobře porozuměl. Otázky byly v rozhovoru seřazeny do 3 kategorií, které se týkaly nejprve VOC komunity a stanov VOC spolku, jaké vytváří mezi sebou vinaři sociální sítě, další okruh se týkal marketingu vín originální certifikace a možnosti spojení vín s identitou regionu a propojení cestovního ruchu, a nakonec osobní stránka vinaře neboli habitus a sociální konstruovanost, která se odráží již v názvu bakalářské práce.

Tab. 7: Vybraní členové VOC Mikulov Ing. Petr Marcinčák Ing. Miroslav Volařík

Nové Vinařství a. s. Vinné sklepy Valtice a. s. Reisten s. r. o. Vinařství Mikrosvín Mikulov a. s. Tanzberg Mikulov a. s. Vinařství Kovacs Kolby a. s. Sonberk a. s. Ing. Hynek Holánek - Zdroj: vlastní zpracování

Výzkum v Mikulovské vinařské podoblasti probíhal ve dnech 12. - 14. 3. 2019 přímo u vinařů v jejich vinařstvích. Prvním vinařstvím bylo vinařství Ing. Petr Marcinčák – Víno Marcinčák 12. 3. 2019 dopoledne v 10:00 hodin v jejich krásném hotelu Marcinčák na okraji Mikulova. Zde byl rozhovor proveden se synem pana majitele, s panem Petrem Marcinčákem mladším. Pan Petr Marcinčák má ve společnosti na starosti marketing a účetnictví a ve VOC Mikulov se stará o sociální sítě a taktéž marketing. Dalším vinařstvím bylo téhož dne Nové vinařství, kde byl rozhovor proveden v 12:30 hodin s paní sommeliérkou a marketing manažerkou paní Monikou Jeřábkovou. Rozhovor se konal přímo ve vinařství v uvítací místnosti s výstavou jejich vín a byla nabídnuta ochutnávka úžasného Sauvignonu. Posledním vinařstvím prvního dne bylo vinařství Reisten ve 14:30 hodin, kde byl rozhovor proveden s technologem a sklepmistrem panem Zdeňkem Musilem přímo ve výrobě. Druhý den 13. 3. 2019 se rozhovory konaly již od rána. Hned první zastávkou v 8:00 hodin bylo vinařství Tanzberg, kde poskytla cenné informace paní Jana Němcová, vedoucí vinotéky. Následovalo v 9:15 hodin vinařství Kolby, kde v krásné dřevěné budově na konci vesničky, poskytl rozhovor pan Zdeněk Sedláček, vedoucí výroby. Hned ve vesnici vedle se nacházelo vinařství Holánek. V 10:15 hodin se rozhovoru ujal nejprve syn pan Jiří Holánek a později se k rozhovoru přidal i pan Hynek Holánek. Oba vinaři jsou ve vinařství majitelé. Následovala cesta zpět do Mikulova a zde v 14:00 hodin vinařství Volařík, kde poskytnul rozhovor pan Zdeněk Tréšek, výkonný ředitel vinařství. Dále v 15:00 hodin čekal na rozhovor pan Jaroslav Matocha, vedoucí výroby v Château Valtice-vinné sklepy Valtice. Rozhovor probíhal přímo v kanceláři pana Matochy v administrativní budově vinařství ve Valticích. Zakončením náročného dne byl rozhovor v 16:45 hodin s paní Ing. Vladimírou Mrázovou Ph.D z vinařství Mikrosvín Mikulov, zastávající pozici prokuristy a projekt manažera. Poslední den 14. 3. 2019 zbývala pro rozhovor dvě vinařství, první bylo vinařství Kovacs. Návštěva proběhla v 9:15 hodin, rozhovor byl uskutečněn s panem Aloisem Černíkem, dlouholetým vinohradníkem a enologem vinařství. Poslední zastávkou bylo nedaleké vinařství Sonberk v 10:00 hodin,

kde při sklence pěkného Ryzlinku rozhovor poskytl sommeliér a sales manažer pan David Pavlíček. Všechny rozhovory probíhaly přibližně stejně, někdo se rozpovídal více, u někoho byla návštěva velmi krátká. Ve všech případech se nejprve uskutečnil rozhovor, 20-30 minut, a poté většinou vinaři ukázali své království. Prohlídka vedla nejčastěji do technologie, poté do sklepů, a nakonec pár vinařů nechalo nahlédnout i do vinice. Ve spoustu odpovědí se dotazovaní poměrně shodovali, byly ale i případy, kdy se názory rozcházely.

2.2 Profily oslovených vinařů

V následující kapitole je bližší seznámení s jednotlivými oslovenými vinařstvími, která poskytla cenné informace pro zpracování bakalářské práce a umožnila mi nahlédnout do výroby a kouzla vinařství.

Vinařství Ing. Petr Marcinčák – Víno Marcinčák

Rodinné vinařství vlastnící 110 hektarů vinic ležících v Mikulovské vinařské podoblasti. Majitelem je pan Ing. Petr Marcinčák BA, který zároveň stál u zrodu VOC Mikulov. Spolu se svým synem také Petrem Marcinčákem se starají o chod celého vinařství. Od roku 2008 drží čestné 1. místo v pěstování vín výhradně bio a ekologickým zemědělstvím. Jejich vína jsou svou přírodní sladkostí vyhlášená po celé Evropě. Pod pojmem ekologické zemědělství si můžeme představit třeba specialitu, žížaly. Speciálně vyšlechtěné žížaly ve vinohradě kypří půdu a další vytvářejí trus, který se poté používá jako ekologické hnojivo. Vinařství Marcinčák patří do VOC Mikulov, do aliance V8, ale také například do Řádu rytířů vína. Pan Marcinčák vytvořil i další apelaci, a to speciální apelaci na přírodně sladká vína z Novosedel, kde má svoje vinařství a viniční tratě.

Nové vinařství a. s.

Vinařství bylo založeno v roce 2005 panem Ing. Petrem Ptáčkem, který se stará o chod vinařství a je hlavním technologem. Spolu se svým týmem zkušených technologů, agronomů, sommeliérky a dalších vytváří neobyčejná kvalitní vína s designovým vzhledem. Vinařství vlastní 100 ha vinic v blízkosti Pálavských vrchů. Samotné sídlo vinařství

a veškerá technologie a sklepy se nachází v malebné obci Drnholec nedaleko od Mikulova. Vinařství používá výhradně moderní šroubové a skleněné uzávěry, čímž se výrazně liší od jiných vinařství ve VOC Mikulov. Aby došlo k finální podobě špičkového vína, musí se dobře starat o révu vinnou již od začátku, kladou velký důraz na techniky ve vinici a na ruční práci. Vína z Nového vinařství se dělí na čtyři základní kategorie, řadu Village, Cépage, Cuvée a Petangue. Na každou řadu jsou selektovány speciální odrůdy ze speciálních viničních tratí, ty jsou rozděleny d o tří kategorií, základní, přívlastková a selektivní. Vína z Nového vinařství získávají spoustu ocenění jak na domácím trhu, tak i v zahraničí. Je členem Aliance V8 a skupiny AGROMĚŘÍN (novevinarstvi.cz, 2019).

Vinařství Reisten s. r. o.

Vinařství Reisten vzniklo v roce 1999 s cílem produkovat vysoce kvalitní vína. K tomu musí být uzpůsobeno vše, výborná poloha viniční tratě, výběr odrůdy, způsob sklizně a technologie. Poprvé bylo vyrobeno víno z vlastních vystavených vinic v roce 2005 a hned si získalo své místo na trhu. Pro víno z Reistenu je typická vůně z mateřídoušky, dobromyslu a třemdavy. Toto je jejich hlavní filozofií spojit chuť vína s vůní okolních svahů Pavlova. Charakteristická je i kořenitost a mineralita, kterou réva získává z volného vápna v půdě. Vinařství se nachází na samém konci malebné vesničky Pavlov, na slunném kopečku s výhledem na jednu z jejich viniční tratí (reisten.net, 2019). Vína z Reistenu jsou uspořádaná do čtyř řad, řada Maidenburg, řada Classic, řada Kabinet a řada Materle. Vína již posbírala spoustu medailí a ocenění, ovšem na láhvi nejsou žádné známky k dohledání. Reisten si zakládá na perfektní etiketě a čistosti láhve (Moravia magazín, 2016). Je členem Aliance V8 (8v.cz, 2019).

Vinařství Tanzberg Mikulov a. s.

Vinařství bylo založeno v roce 1999 s cílem vyrábět špičková vína, tichá a šumivá, výhradně kvašená v láhvi. Zakladatelem vinařství je PhDr. Vladimír Železný. V současné době vinařství vlastní 50 ha vinic, které se nachází kolem obcí Bavory, Perná a Mikulov. V této lokalitě získává réva cenné půdní vlastnosti a typický terroir pro vína z Mikulovska a Pálavy. Jedna z viničních tratí Turold v Mikulově patří mezi nejvýznamnější v Evropě a je známa od 13.století, čímž patří k nejstarším registrovaným vinicím na Moravě. Historie píše, že na místě, kde je dnešní vinařství se poprvé vyráběl sekt, a to tradiční šampaňskou

metodou. Sídlo vinařství se nachází v obci Bavory. Zde má vinařství veškerou technologii a sklepy k uchovávání vína. Nová budova byla postavena až při založení vinařství na původní základy habánských sklepů z roku 1580. Vinařství má mnoho ocenění a vyhraných soutěží, jedním z nejvýznamnějších ocenění je vinař roku a absolutní Král vín České republiky, které vyhrálo vinařství v roce 2014. Na soutěž bylo dodáno téměř 900 vzorků vín (tanzberg.cz, 2019). Ocenění a známky, se ale na vínech z Tanzbergu nenachází, podle slov paní Němcové (vedoucí vinotéky) v tomto vinařství nechtějí, aby zákazníci kupovali vína jen proto, že mají ocenění, ale chtějí, aby docenili kvalitu a terroir ve víně.

Vinařství Kolby a. s.

Vinařství Kolby založil roku 1997 pan Oldřich Drápal. Ve vedení společnosti se následně vystřídala celá řada osob a nynějším majitelem je skupina J&T. Název Kolby vychází ze stejnojmenného svahu za vinařstvím, kde se rozléhá vinice na Pouzdřanské stepy. Samotné vinařství se nachází na okraji vesnice Pouzdřany, stojí zde nepřehlédnutelná dřevěná budova, kde se ukrývá veškerá technologie a v podzemí krásné dlouhé sklepy. Historické nálezy dokazují, že na kopci Kolby se réva vinná pěstovala již ve 2.století. Celková rozloha vlastních viničních tratí je 40 ha, pěstuje se zde 12 odrůd, z toho jsou 3 modrá. Dominantní odrůda je typická pro Mikulovskou vinařskou podoblast. Jedná se o Ryzlink rýnský a vlašský, které v této lokalitě získávají atypické chutě, liší se zde klima a půdní složení. Sběr probíhá pouze ručně, aby se zachovala šetrnost k hroznům a tradiční metoda sběru. Vinařství Kolby patří také mezi vinaře v Alianci V8 (kolby.cz, 2019).

Vinařství Ing. Hynek Holánek – vinařský dvůr na faře Malé rodinné vinařství sídlící na faře ve vesničce Ivaň. Nachází se zde veškerá jejich technologie, sklepy a krásná úvodní místnost s posezením. Obhospodařuje celkem 25 ha vlastních vinic, výhradně ekologickým způsobem zemědělství. Celou viniční plochu tvoří jedna viniční trať jménem Aeibis nedaleko vinařství. Tato lokalita je nejteplejším místem Moravy, a proto tu mohou dozrávat vysoce kvalitní vína. Střídá se zde přímořské a vnitrozemské klima, která dávají vínům aromatické a kořenící látky a zkracují některé z fází vegetačního cyklu. Pro vinařství jsou typické odrůdy z Mikulovské podoblasti Ryzlinky rýnské a vlašské a také skupina burgundských odrůd, Rulandské bílé, šedé a modré. Veškerá produkce je vyráběna v BIO kvalitě a v rámci ekologického hospodaření pro kypření půdy využívají například hluboko kořenící byliny. Kvalitní vína vychází i ze

specifického ošetřování při výrobě, v době kvašení se snaží vinaři nezasahovat do přirozeného kvašení a pouze minimálními pracovními operacemi vínu pomáhají. „To nejlepší víno se rodí samo a my můžeme jen s úžasem přihlížet“ (holanek.com, 2019). Vinařství Holánek je jedním ze zakladatelů VOC Mikulov.

Vinařství Miroslav Volařík Mikulov

Rodinné vinařství, které sahá do historie až do roku 1945, kdy majitelé začali pěstovat révu vinnou. Pod současným názvem je, ale vinařství na trhu známé až od roku 2007. Zakladatelem nové značky Volařík je pan Ing. Miroslav Volařík, který spolu se svým týmem vyrábí jedny z nejkvalitnějších vín z typických odrůd pro Mikulov, tím jsou Ryzlink rýnský a vlašský, Veltlínské zelené a Pálava. V současné době vlastní vinařství přibližně 80 ha vinic, z toho 4,2 ha obhospodařuje ekologickým způsobem zemědělství. Vinařství má sídlo přímo ve městě Mikulov a vinice se rozléhají všude v okolí mikulovské podoblasti. Do nejprestižnějších viničních tratí patří Železná, Ořechová hora, Kotelná nebo Purmice. Od roku 2011 vznikla nová řada vín s názvem TERROIR, vína nesou jména těchto prestižních viničních tratí. Tím se snaží konzumentovi ukázat, že je důležitější místo, kde se víno zrodilo, než jeho odrůda a přívlastek. Vinařství stálo u založení VOC Mikulov a je také členem VOC Pálava, aliance V8 a patří do skupiny Originál Dunajovské kopce (prospekt Vinařství Volařík, 2019) (vinarstvivolarik.cz, 2019).

Vinařství Vinné sklepy Valtice a. s. - Château Valtice

Rodinné vinařství patřící mezi nejstarší vinařství v České republice. Historické kořeny sahají až do 15.století (prospekt Château Valtice, 2019). Majitelem je pan Antonín Šťastný a spolu se svými syny Davidem a Markem Šťastným vede celé vinařství. Vinařství Château Valtice je největším vinařstvím v České republice a obhospodařuje více jak 1000 ha vinohradů. Své vinice má položené na prestižních viničních tratích kolem Valtic a pod Pálavou. Na svazích Pálavských vrchů se daří zejména Ryzlinkům, oproti tomu přímo ve Valticích je již historicky známé Sylvánské zelené, které je pro vinařství dominantním vínem. Samotné vinařství má sídlo přímo ve Valticích nedaleko vinařské školy, kde má veškerou technologii a kde se nachází i vinařská pohotovost a vinařská stodola patřící pod Château Valtice. Na rozlehlých vinicích se pěstuje téměř 30 odrůd révy vinné převážně

bílých vín. Specialitou vinařství jsou ojedinělé odrůdy jako Bouvierův hrozen, Tramín žlutý, Muškát žlutý a Cabernet Blanc (vsvaltice.cz, 2019).

Vinařství Mikrosvín Mikulov a. s.

Mikrosvín Mikulov patří mezi nejvýznamnější producenty vín ve vinařské podoblasti Mikulov. Na 220 ha půdy pěstují klasické mikulovské odrůdy, a to Ryzlink rýnský a vlašský, skupinu burgundských odrůd, Pálavu a další. Veškerou produkci se snaží dělat s minimálním použitím chemických přípravků a s citem k přírodě. Veškeré hrozny sbírají ručně a dodržují tradiční metody v technologiích. Viniční tratě se rozléhají v Chráněné krajinné oblasti a biosférické rezervaci Pálava a nedalekých Dunajovických vrších. Mikrosvín má své vinařství, sklepy a celou technologii v Dolních Dunajovicích. Víno mají rozdělené do čtyř základních řad, Standard line, Traditional line, Flower line a Víno legionářů (mikrosvin.cz, 2019).

Vinařství Kovacs

Malé vinařství rodinného typu patřící jednomu z majitelů Château Valtice. Vinařství má sídlo v obci Novosedly, kde se nachází celá technologie a sklepy. Obhospodařuje 39 ha vlastních vinic a ročně z hroznů vyrobí kolem 200 tisíc láhví špičkového vína. Veškerá činnost ve vinohradech je provozována ekologickým zemědělstvím a již 15 let má vinařství zkušeného vinohradníka a enologa pana Aloise Černíka, který se o vše ve vinařství stará. Vinařství vlastní 9 viničních tratí rozlehlých po okolních obcí. Každoročně vyhrávají vína z vinařství Kovacs mnoho medailí a ocenění, poslední například na soutěži Krále vín České republiky 2018 získalo vinařství velkou zlatou medaili (vinarstvi-kovacs.cz, 2019).

Vinařství Sonberk a. s.

Vinařství je na trhu již 11 let a mezi lidmi je známé především Ryzlinkem rýnským a Pálavou, kterou dělají zásadně suchou. Tyto dvě odrůdy získávají od roku 2015 nepřetržitě jedno ocenění za druhým. Drží se tradice suchých bílých vín, která jsou pro oblast Mikulova typická. Sonberk znamená slunečný kopec a ten se u vinařství opravdu nezapře, není místo na Sonberku, kam by nedosvítilo sluníčko (Sommelier, 2018). Vinařství Sonberk sídlí přímo

uprostřed vinohradů, na hranici mikulovské podoblasti, kde z terasy můžete obdivovat ten nejkrásnější pohled na Pálavské vrchy a užívat si atmosféru přímo mezi vinicí. Vlastní 45 ha, kde se rozléhá pouze jediná viniční trať. Podle slov jejich technologa pana Oldřicha Drápala není jisté, jestli v tom hledat více výhod nebo nevýhod, na každou stranu je to kousek, vše se dá rychle obejít, ale pokud bude nepřízeň v počasí, jiná trať je nezachrání (Sommelier, 2018). Na 10 ha se pokouší o ekologické zemědělství, ale marketingově to zatím moc nepropagují. Veškeré hrozny sbírají ručně a plní do 150000 láhví jen ty nejkvalitnější vína, která jsou pečlivě vyselektována (prospekt Sonberk, 2019) (sonberk.cz, 2019) Je členem skupiny vinařů Aliance V8 (8v.cz, 2019).

2.3. Rozhovory s členy VOC Mikulov

Sociální kapitál

V rámci kapitoly sociálního kapitálu bylo zjišťováno pomocí otázek, zdali si vinaři mezi sebou pomáhají, půjčují si technologie, zda se jedná spíše o přátelé nebo konkurenci. Podle studie Sociální kapitál, koncepty, teorie a měření (Šafr, Sedláčková, 2006) sociální kapitál představuje společenské a skupinové vazby. Pojetí sociálního kapitálu zdůrazňuje vytváření důvěry, soudržnosti, přátelství a společenské kontakty mezi jedinci i jejich rodinami. P. Bourdieu (1980) byl první kdo se zmínil o sociálním kapitálu, uvádí, že je to celek potencionálních zdrojů, které vychází z navazování vztahu a známostí, jinak také členství v určité skupině dává každému členu právo vlastnit svůj sociální kapitál různými oprávněními. Pro Bourdieua je to zdroj, který v dané sociální skupině, umožňuje jedinci získání něčeho navíc (dostupné ze studie Šafr, Sedláčková, 2006).

Ing. Petr Marcinčák (vinařství Víno Marcinčák) „No určitě, protože i celý ten smysl VOC je, aby se vinaři dávali dohromady, a právě pomáhali si, sdíleli spolu ty technologie, nové postupy apod. Takže samozřejmě.“

Monika Jeřábková (Nové vinařství) „…mají takové souznění právě v té technologii…spolupráce extra důležitá…čili 100 % se bavíme o technologiích o zpracování a datumu sklizně, respektive každá vinice má datum sklizně jiný, ale můžeme se poučit třeba, příklad Chateau Valtice nám zavolají, teď jsme sklidili a bylo to ještě brzo, zkuste si ještě třeba 2 dny počkat a tady tato primární komunikace

je velice důležitá…takže ano spolek pracuje na bázi nějaké komunikace a 100 % si pomáháme.“

Jana Němcová (vinařství Tanzberg) „…v podstatě to probíhá běžně…že ten nemá já nevím třeba něco za traktor, tak se mu to půjčí a on na oplátku nám zas pak třeba něco udělá nebo něco půjčí…“

Monika Jeřábková (Nové vinařství) „Když můžeme tak půjčíme, u vinařství je problém, že ty technologie jsou tak velké, že je málokdy dokážete přepravit, ale když by někdo přišel, že chce pomoct, prostě rozbil se mu cross flow filtr, který se víceméně dá naložit do dodávky a převézt, tak mu ho půjčíme, pokud ho sami akutně nepotřebujeme.“

Zdeněk Tréšek (vinařství Volařík) „…co se týká nějaké techniky do vinice, vesměs je to opravdu na té bázi, že není problém něco zapůjčit, když je to zapotřebí.“

Ing. Petr Marcinčák (vinařství Víno Marcinčák) „To VOC takhle jako není smysl toho spolku tohle dělat."

David Pavlíček (vinařství Sonberk) „Já si myslím, že VOC je v podstatě nastavený jako spolek, který by si měl pomáhat, jako spolek, který tvoří značku VOC, takže jako konkurenci to určitě nevnímám.“

Jaroslav Matocha (Vinné sklepy Valtice) „Spíše jako přátelé.“

Ing. Petr Marcinčák (vinařství Víno Marcinčák) „Spíše bych řekl kolegy, konkurenci ne, přátelé taky, ale kolegy každopádně.“

Jiří Holánek (vinařství Hynek Holánek) „Z mého pohledu neberu žádného vinaře jako konkurenci, my děláme hodně přírodní vína, hodně na sudech, odbouráváme hodně kyselinu jablečnou, ne bílých vínech, takže my jsme jako hodně specifičtí v tom vinařství u nás na Moravě, protože to neděla skoro nikdo

v takovém měřítku…rozhodně jiné vinaře jako konkurenci neberu, protože my máme svůj směr, který si držíme… jako konkurenci, určitě ne.“

Zdeněk Musil (vinařství Reisten) „Každý má tu klientelu někde jinde, takže nějaká konkurence nepřichází.“

Jana Němcová (vinařství Tanzberg) „…mezi vinaři konkurence neexistuje, a to z toho důvodu, že každý má svou vlastní cestu, nějakou vizi, kterou vlastně jde.“

Z odpovědí jednotlivých aktérů lze usoudit, že sociální kapitál zde funguje. Ve většině případů mezi s sebou vinaři spolupracují, sdílejí informace, pomáhají si jako skupina. V některých případech můžeme najít i vinařství, které se staví k spolupráci spíše pasivně, z rozhovorů vyplynulo, že důvodem bývá poloha vinařství, která je mimo ostatní vinařství z VOC Mikulov, nebo se například se sdílením technologie zatím nesetkali. Na druhou stranu dle pana Marcinčáka není smyslem VOC si takto pomáhat. Nicméně většina vinařů se cítí být spíše přáteli než konkurencí, dle názoru většiny konkurence mezi vinaři neexistuje, jelikož každý má unikátní vína, každý má svou vlastní cestu na trhu. Tím, že si vinaři mezi sebou sdílejí informace a pomáhají si ve většině případů, potvrzuje se zde i teoretická otázka sociálních sítí, spolek VOC funguje jako sociální síť vinařů.

Sociální instituce

Tato kapitola se zabývá sociálními institucemi což ze sociologického hlediska je bráno jako kombinací norem, statusů a rolí jedinců (R. Linton, 1936, dostupné na encyklopedie.sos.cas.cz, 2018), jako pevně vymezené procedury a rituály (R.M.Maclver, 1931, dostupné z encyklopedie.sos.cas.cz, 2018), jako pevně vymezené procedury se osvědčilo degustování a vzájemné navštěvování, na které aktéři byly dotazováni, následně otázka, zdali uskutečňují pravidelně se opakující rituály v rámci VOC komunity vinařů. Jako sociální instituci lze pojmout samotné chování vinaře, který se při vlivu ostatních habitalizuje a jeho postoje se internalizují10 nebo interiorizují11 (encyklopedie.sos.cas.cz,

10 Internalizaci lze chápat jako osvojení, přijetí hodnoty, normy či myšlenky

11 Interiorizace je zvnitřnění neboli přijetí zkušenosti do psychiky, jinými slovy lze chápat, že si názor vyslechne, ale udělá si výsledek po svém.

2018), v tomto ohledu byly aktéři dotazování, zdali se při degustace nechají ovlivnit radami ostatních vinařů.

Jiří Holánek (vinařství Hynek Holánek) „Ano, standardně všichni nejen VOC, mají takové soukromé ochutnávky, ve sklepích se navštěvujeme v podstatě všichni bych řekl, je nutný i ty vína ochutnávat mezi sebou, když je ten člověk ve vlastním sklepě, tak třeba i něco přehlídne, senzoricky tam nepozná nějakou začínající vadu, protože to víno zná pořád dokola, a proto je důležité, aby tam došel někdo z venku, který má jiná vína, trošku z jiných vinic, a je to docela důležité taková práce s tím vínem, aby si lidé pomáhali.“

Zdeněk Tréšek (vinařství Volařík) „Určitě, bez toho by to nešlo, s tím, že jednak se potkáváme v rámci nějakých schůzí a jednak je to i na takovém tom, že tím, že tento okruh vinařů z VOC Mikulov, je tady z toho okolí a potkáváme se neustále mezi sebou, tak i aniž by to byla nějaká organizovaná schůzka, potkáme se.“

Jana Němcová (vinařství Tanzberg) „To je vlastně jedna z hlavních náplní (smích), takže určitě.“ „Většinou to funguje tak, že buď se sejdeme tím způsobem, že vlastně si nabídneme vzorky jako vzájemně anebo je vyloženě jenom degustace, že se přechutnává víno u něj, jeho víno. V případě, že dochází ke konfrontaci těch vzorků, tak vlastně si to tak nějak vzájemně hodnotíme.“

Zdeněk Musil (vinařství Reisten) „Ne, my těch VOC vín zas moc nemáme, nám jde jen o to zatřídění těch vín, aby to mělo nějaký cejch, nějaké to sdružování mezi sebou moc neděláme, jednak nemáme moc času, máme své práce dost.“

Alois Černík (vinařství Kovacs) „Nedegustujeme.“

Monika Jeřábková (Nové vinařství) „…sklizeň si poradíme a necháváme si většinou radit od vinohradníků…“

„…až to prokvasí, tak přichází doba školení vína a tam už je to otevřené k diskuzi, tam je každý názor kohokoliv, kdo tomu rozumí velice hodnotný čili já si myslím, že zrovna náš vinař, technolog, pan ředitel Ing. Ptáček, tak hodně poslouchá názory.“ „…je doba kvasu a při té době kvasu si při tom do toho jen málo kdo nechá nějakým způsobem kecat.“ „…ale vždycky si to ten vinař udělá po svém, protože to víno je jeho stopa. Je to to, co on, on dává část sebe na ten trh s tím vínem, protože kdyby to nemiloval a byla by to jen jeho práce, tak už to nebude prostě takové, takže nechají si poradit ano, víceméně všichni vinaři, ale nakonec si to stejně udělají po svém (smích).“

Jiří Holánek (vinařství Hynek Holánek) „…no jasně, proto ho zve taky…“ „…obecně si myslím, že je to nutné, aby si ti vinaři mezi sebou radili, aby prostě to VOC, jejich VOC bylo to nejlepší samozřejmě.“

Zdeněk Sedláček (vinařství Kolby) „Nenechají si do toho moc mluvit, vyslechnout si názor, ale pak si pokračují podle svého.“

Zdeněk Tréšek (vinařství Volařík) „Nejsem si vědom, že by něco takového bylo.“

Zdeněk Musil (vinařství Reisten) „Ne, neděláme, vždycky se těšíme na konec vinobraní ještě, než začne (smích).“

Monika Jeřábková (Nové vinařství) „To bych neřekla“ „…nemáme žádnou společnou vinice, kde bychom něco takového mohli udělat a do budoucna co možná něco takového bude zvláštní VOC Mikulov, čím třeba budeme jiní, tak bychom chtěli udělat nějakou hromadnou degustaci těch vinařství.“

Z odpovědí aktérů plyne jejich vzájemné navštěvování a v mnoha případech i společné degustování. Zde se potvrzuje sociologické hledisko sociální instituce jako pevně vymezené procedury a dalo by se to brát i jako rituály či zvyky. Vyloženě pojem rituál vinařům v Mikulovské vinařské podoblasti není znám, vinaři se shodují na tom, že rituály

v rámci VOC komunity nepodnikají, ani nějaké speciální zvyklosti, které by byly navíc zapsané ve stanovách VOC Mikulov. U chování nebo ovlivnění vinaře se názory již rozcházejí, část vinařů je nakloněna tomu, že si nechají poradit, druhá část spíše jen vyslechne radu, a nakonec si vše udělá podle sebe. Z odpovědí lze vyčíst, že si vinaři sice nechají poradit, ale konečný výsledek je pouze na nich, a to z hlavního důvodu, že víno je jejich odraz, jako uvedla například paní Jeřábková z Nového vinařství „…protože to víno je jeho stopa. Je to to, co on tomu dává, část sebe na trh s tím vínem…“.

Terroir a regionální identita

V této kapitole bylo zjišťováno pomocí otázek, co je pro členy VOC přínosem a naopak negativem. Jestli opravdu největším přínosem je terroir, a to, zda jsou vína typická pro Mikulovskou podoblast.

Ing. Vladimíra Mrázová Ph.D. (vinařství Mikrosvín Mikulov) „…že dáváme vědět co je to region Mikulovska, že mikulovská vína pod VOC systémem mají určitou kvalitu, určité přednosti…“

Monika Jeřábková (Nové vinařství) „…románský my dává podstatně větší smysl.“

„…by to VOC mělo vypovídat hlavně o kvalitě a o tom terroir.“

Jiří Holánek (vinařství Hynek Holánek) „Přínosy to má určitě tyto, že to je prezentace té lokality, je to lokalita tady Mikulovska, takže to je pro nás velká výhoda, že se to propaguje společně, že si to nemusí každý ten vinař propagovat sám.“

David Pavlíček (vinařství Sonberk) „Je to nějaký posun, zvlášť pro Sonberk, kde máme tu vinici opravdu s dlouhou historií s velkou kvalitou.“ „…označení kvality, kdy vám to nějakým způsobem ručí za to víno.“

Zdeněk Tréšek (vinařství Volařík) „…že daná odrůda z dané lokality, daného vinaře, je prostě to, kam bychom se chtěli dostat…“

Jaroslav Matocha (Vinné sklepy Valtice) „Negativa nevidíme žádná.“

Zdeněk Sedláček (vinařství Kolby) „Negativa ani tak ne, jen si myslím, že je tam zbytečně moc odrůd, za mě by VOC mělo být zaměřeno na konkrétní odrůdu, o méně odrůdách by to mělo být.“

Zdeněk Musil (vinařství Reisten) „Hlavně, čím víc odrůd, tím to ztrácí takový ten punc jedinečnosti. Kdyby tam byla jedna odrůda, tak by tam byl ten punc, za kterým by ti lidé šli.“

David Pavlíček (vinařství Sonberk) „Tak je to nastavené, myslím si, že to funguje dobře, ty parametry tam jsou a ty odrůdy, tam je to trošičku na zvážení, ale když se budeme bavit jen o Sonberku, tak Riesling a Pálava velmi dobře reprezentují region a tím, že máme nastavené v naší kategorii suchá vína a děláme i tak Pálavu, tak si myslím, že Pálava suchá je pořád marketingově zajímavá, stejně tak i pro veřejnost lákavá ochutnat suchou Pálavu, což pořád ještě je relativně omezená nabídka těchto vín.“

Monika Jeřábková (Nové vinařství) „Aktuálně, jelikož ta značka není tak známá, tak je to mizerná míra, to je téměř nic.“ „Ta míra může být úplně nezměrná toho, ale chce to čas, to je prostě 20 let, 30, možná se toho ani nedožiju (smích).“

Zdeněk Tréšek (vinařství Volařík) „Myslím si, že se to stále utváří, VOC Mikulov je trošičku roztříštěné v tom, že je to strašně velká oblast, která pojímá celou mikulovskou podoblast a přeci jenom dostat do toho zákazníka, že Rýňák z východu bude totožný jak Rýňák ze západu a ono tak prostě není, ta roztříštěnost je, myslím si, že v rámci VOC tak jak je nastavený.“

Všichni vinaři se shodují, že víno originální certifikace je tu proto, aby představovalo typičnost a terroir z dané oblasti. Je to pro vinaře velkou výhodou, samotné označení je pak zárukou kvality a vinařům se víno lépe prodává, je to pro ně určitá přiřazená hodnota navíc. Tím se potvrzuje z teoretické části to, co by se mělo od vína VOC očekávat a co od něj očekávají i vinaři. Shodují se, že víno originální certifikace by mělo vykazovat známky historie, toho, jak se to víno dělalo dřív a jak by se podle toho mělo dělat i dnes, dále i autentičnost regionu, což navazuje na další otázku, zdali víno originální certifikace utváří identitu regionu. Zde se názory již rozcházejí, přibližně polovina vinařů je přesvědčena, že tak, jak je to teď, vína pyšně odrážejí identitu podoblasti Mikulova, na druhou stranu jsou tu vinaři, kteří o tomto ještě nejsou zcela přesvědčení, je na čem pracovat, jak vyplývá například z odpovědi pana Zdeňka Tréška z vinařství Volařík. Dále je zde otázka ohledně počtu odrůd zařazených jako typické odrůdy neboli s označením VOC. Jsou vinaři, kteří s tím nesouhlasí a tvrdí, že šest odrůd je příliš mnoho. To se potvrzuje i v teoretické části, kde se zmiňuje paní Obůrková ve své knize, příliš odrůd může být pro konečného konzumenta nepřehledné.

Konstruovanost chuti, preference a habitus jako vlastní názor vnesen do komunity Tato kapitola reaguje na tématiku zbytkového cukru ve víně, jaký názor na zbytkový cukr mají sami vinaři a zdali se nechají ovlivňovat konzumentem. Další otázky byly směřovány k průběhu zatřiďování VOC vín a vlastní názory na zatřiďování těchto vín. Habitus, který se zde promítá, je podle teorie P. Bourdieua předpoklad k tomu utvářet si představy o světě určitým způsobem, myslet a jednat podle toho co aktéra dlouhodobě ovlivňuje a čím je vystaven. Později se habitus přizpůsobuje sociální pozici, kterou aktéři zastávají, v jaké sociální skupině se pohybují a nechají se skupinou ovlivnit nebo naopak oni jsou ti co ovlivňují habitus jiných členů skupiny (Růžička, Vašát, 2011).

Ing. Vladimíra Mrázová (vinařství, Mikrosvín Mikulov) „Ohledně zbytkového cukru je to zajímavé téma, určitě to nejsou střety s boxerskými rukavicemi na rukou, to v žádném případě, řekla bych, že ty diskuze jsou a jsou konstruktivní.“

Jiří Holánek (vinařství Hynek Holánek) „Probíhají, vím, něco jsem z doslechu slyšel, někteří vinaři by tam prostě chtěli mít polosladká vína, protože dělají je, prodávají je…“ Odpovídá Hynek Holánek „No jasně, ale ono to nejsou jakoby střety, oni jakoby to tam někteří dávají, protože jsme na to narazili, že je to moc, a tak jsme se dohodli, že teda jenom to polosuché a všichni to chápou, takže není to o střetech, je to o tom, že to tak nějak zkusí, ale chápou to, že to není dobře, aby byla ty polosladká a hodně sladká vína.“

Odpovídá Jiří Holánek „…z mého pohledu konzumenta, když dojdu do restaurace a dám si tam výborný steak a pak si chci dát nějaké víno, vidím tam VOC, tak prostě vím, že to VOC je super víno, tak je mě jedno od jakého vinaře je. V podstatě, dám si ho a teď kdyby tam bylo pětadvacet zbytků, tak bych si hodně zkazil večer, takže si myslím, že by tam to víno tahle nemělo být, pod tím VOC, že by měla ta vína být suchá, aby si to člověk užil i v té gastronomii.“

Jana Němcová (vinařství Tanzberg) „Tak to bych řekla, že je asi jeden z nejčastějších konfliktů, bohužel dneska je trendem, co je více na cukru, to je více prodejné, co si budeme povídat, ačkoliv my zrovna se soustředíme na suchá vína.“

Zdeněk Tréšek (vinařství Volařík) „Může tam vzniknout vždycky nějaký názor, jestli to nezpřísnit, spíš se, ale bavíme o zpřísňování, než o benevolenci…“

Ing. Petr Marcinčák (vinařství Víno Marcinčák) „Vy si vyberete vína, která si myslíte, že jsou nejlepší a splňují ty parametry, i toho zbytkového cukru, a to se zatřídí…“

Monika Jeřábková (Nové vinařství) „Ono to zatřiďování probíhá anonymně, vy sedíte a vlastně je tam někdo, someliér, kdo rozlévá vína těm degustátorům a vy nevíte co máte ve skleničce, vy to máte jako vzorek 1,2,3,4…, ale máte tabulku, do který vlastně odškrtáváte jestli vyhovuje nebo nevyhovuje těm podmínkám a vlastně potom, až se to odkryje co vlastně, který vzorek byl tak jeden vinař

řekne o já jsem… já jsem si vyhodil to svoje a to mi tak chutnalo (smích) a druhý mu na to řekne jé ty seš… já sem ti tady dal, že to je dobré a ty si to vyhodíš sám.“

Ing. Petr Marcinčák (vinařství Víno Marcinčák) „Pracujeme na takovém systému, který by měl ta kritéria udělat jako takový pyramidový systém, kde jsou nějaká širší kritéria, potom už i soubor kritérií pro třeba jednotlivé obce.“

Monika Jeřábková (Nové vinařství) „Právě 10 % se mi tam nelíbí a právě proto, jsme tam s panem ředitelem navrhli tu změnu apelačního zákona, my jsme vymysleli nějakou lehkou obměnu toho apelačního zákona, tak aby to vyhovovalo všem vinařství, aby se to dalo plošně rozložit na celou republiku.“ „…tak to může hezky uzpůsobit pro všechny vinaře, že každý z každé vinice může vyrobit skvělé víno, které zapadne do té apelace.“ „To se vybírá už teď, teď víme, které víno ze sklizně 2019 půjde do apelace, do zatřízení, protože důležitá je práce na té vinici.“ „…a my už teď vlastně máme roztřízené vinice vlastně, které budeme obhospodařovat ve stylu VOC čili už teď se ty vinice k tomu přizpůsobí, ten jarní řez vlastně, vytahování, dělání tažní a tak podobně, takže všechno už jede od teď čili my teď víme, že vína VOC půjdou z Langewarte a částečně z Klentnice.“

Zdeněk Tréšek (vinařství Volařík) „…může vzniknout nějaký spíš osobní názor, proč já to nemám v uvozovkách zatříděno, tím nemyslím sebe, ale všeobecně…“

Alois Černík (vinařství Kovacs) „Neprobíhají žádné střety názorů.“

Z odpovědí je patrné, že vinaři z Mikulovské vinařské podoblasti se soustředí spíše na vína s minimálním zbytkovým cukrem, jen menšina vinařů je pro polosuchá vína, z části až polosladká, většina se ale shodne, že do této oblasti patří výhradně suchá vína a snaží se to naučit i konzumenta. Zde by se dalo říct, že jsou vinaři ovlivňováni svým okolím a prostředím, kde žijí a vyrábějí víno. Jinak také vinaři ovlivňují konzumenta svým názorem a habitem, kterým na víno pohlíží. Zde se potvrzuje teorie P. Bourdieua, ohledně ovlivňování aktérů okolím a vlivům na něj působícím. Podle P. Bourdieua se zde potvrzuje i teorie

ovlivňování jiných aktérů v dané sociální skupině, jinými slovy si předávají návrhy na změny ve VOC a snaží se i svojí myšlenkou ovlivnit ostatní a změnit jejich pohled na danou situaci neboli jejich habitus.

Marketingové hledisko směrované vůči zákazníkům V rámci této kapitoly jsou otázky směrované na marketingovou stránku vín originální certifikace, jak si utváří vinař svého ideálního zákazníka, pro koho víno s označením VOC vyrábí a zdali je konzument dokonale seznámen s tím, co znamená VOC a co od tohoto vína může očekávat.

Ing. Jaroslav Matocha (Vinné sklepy Valtice) „10 lidí, 10 různých chutí, 10 různých názorů.“ „Znalci, vína jsou dražší, lidé, kteří se o víno zajímají…“

Zdeněk Musil (vinařství Reisten) „Spíš znalci vína, některá ta vína by ani lidem co neznají vína třeba nechutnala, protože tam je výrazná kyselina, není to zaměřeno na zbytkové cukry. Lidi z gastronomie, hoteliéři, someliéři nebo z té privátní kategorie, kde už ty vína nějakou dobu odebírají z nějakých známých vinařství, někdo, kdo do těch vín vidí, není to pro lidi, kteří nad těmi víny začínají, lidi, kteří třeba pijí rok, by jim naše vína nechutnala.“

Monika Jeřábková (Nové vinařství) „Ideální konzument vína VOC všichni, prostě všichni je tolik různých apelačních systému, že každý si v něm vybere…“

Zdeněk Tréšek (vinařství Volařík) „Náš klient, kam my to cílíme, to je taky strašně těžký, my to vlastně chceme cílit na každého klienta, kterému chutná kvalitní víno, nechceme ani nebudeme dělat levná obyčejná vína, takže cílíme to hlavně na kvalitu.“

Ing. Vladimíra Mrázová Ph.D. (vinařství Mikrosvín Mikulov) „Vlastně ten zákazník, který nakupuje naše vína, tak je poučený ze zahraničí, že na etiketách jsou různé zkratky tohoto typu, takže to berou spíše pozitivně a jsou zvědaví co jim nabízíme.“

Zdeněk Sedláček (vinařství Kolby) „Lidi jdou dopředu se znalostmi, takže to spoustu lidí ví, ale stále to ví málo…“

Monika Jeřábková (Nové vinařství) „Jako velkoobchodní cenu, no takže k tomu právě se tam dělá další podtext toho, že nejspíš bude nutno, nejspíš to bude nařízeno z ministerstva, že se VOC bude muset přejmenovat na něco jiného, na co nevím, protože všichni to mají jako VOC a pak se ptají, kde je ta maloobchodní, takže tohle je špatně, ten název je negativní, historicky špatně poskládaný, ono to dává smysl jinde, protože u nás je to cena, ale u nich je price víceméně v celém světě, takže tohle je zlé, to je v těch 10%, co se mi na VOC nelíbí.“

Alois Černík (vinařství Kovacs) „Spousta zákazníků ani neví o jakou značku se jedná.“

Samotní vinaři cílí se svými víny především na zákazníka, který se zajímá o vína, je nakloněn spíše kvalitnějších vínům a nevadí mu připlatit si právě za kvalitu a terroir odrážející se ve víně VOC. Vinařství jako například Nové vinařství nebo Vinné sklepy Valtice nerozlišují zákazníky. Tvrdí, že VOC je pro každého a každý si zde vybere. Z cílení marketingu na konzumenta vyplývá, že vinaři se spíše snaží učit konzumenta, že víno VOC má být suché a kvalitní i s připlacením. Snaží se ovlivňovat konzumenta svými názory, nenechají se ovlivnit poptávkou trhu a hledají konzumenty, kteří o jejich víno takové, jaké je stojí.

Marketingové hledisko z pohledu vinařů

Zde bylo zkoumáno, jestli vinaři berou označení VOC jako marketingový nástroj a zdali jej používají k propagaci svého vína nebo vinařství. Vzhledem k tomu, že lidé o VOC zatím moc nevědí, což vyplynulo v předchozí kapitole, týkaly se otázky i toho, zdali není potřeba větší propagace či seznámení veřejnosti s apelačními systémy.

Ing Petr Marcinčák (vinařství Víno Marcinčák) „Ano je to i jedna z těch základních funkcí VOC…“ „…, ale samozřejmě jako prostředek společného marketingu těch vinařů, každý si třeba dělá marketing sám, ale v tomhle spolku to můžou dělat společně, získat podporu od státních

institucí, vinařského fondu a tak, je také lehčí získat, když víc vinařů se domluví na nějaké společné věci.“

Monika Jeřábková (Nové vinařství) „VOC je sekundárně pouze marketingový nástroj“

Zdeněk Tréšek (vinařství Volařík) „Jako hlavní marketingový nástroj u nás to není, je to jeden z několika, stále, spíš chceme být aktivní při tom, nebo při té propagaci toho VOC a jakým způsobem ukázat lidem ten apelační systém nějaký, že on ten přívlastek není vždy alfa a omega kvality vína, než být členem a účastnit.“ „…tak už si třeba nebude vybírat vína jen tak z regálu, ale pojede cíleně pro vína, která budou mít označení v našem případě VOC Mikulov a z vinařství Volařík.“

Monika Jeřábková (Nové vinařství) „No to je právě ten problém, že tady bude potřeba velikánský lobbing na to, aby vinařský fond udělal nějakou plošnou kampaň na to, co je vlastně apelace, popřípadě to VOC a potom to bude mít obrovský efekt, protože všichni, kdo bude ve VOC, tak bude mít vlastně typičtější, ty češtější, ty moravštější vína a bude to jako ohromné plus, aktuálně se na tom musí ohromně zapracovat. Teď je to boj a úplně bych neřekla, že vyhraný boj, spíš jako taková těžce prohraná bitva, ale to se zvedne.“

Jiří Holánek (vinařství Hynek Holánek) „Dalo by se to použít dobře si myslím, jak už jsem na začátku říkal, že když by se tam zatlačilo možná i víc s penězi, tak by se to společně prostě líp propagovalo, tak jak jsou vína z Moravy, vína z Čech že, tak i podobně by si mohla i ta VOC, propagovat podobným způsobem, že to do budoucna bude samozřejmě větší hit, než je to dneska.“ „Vůbec obecně ta společnost se bude muset více učit.“

Jana Němcová (vinařství Tanzberg) „…aby si četli zadní etiketu a aby se zajímali více o ten obsah než o tu nálepku.

Z pohledu vinaře, je to pro ně velký marketingový nástroj, tak jak byl vytvořen jako

sekundární vlastnost ve VOC Mikulov. Ovšem většina vinařů se shoduje, že marketing není natolik dobře vytvořený, aby konzumenti byli seznámeni a cílili na daná vína. Na druhou stranu najdou se i vinaři, kteří známku vůbec nechtějí brát jako nástroj marketingu, vidí v tom právě to terroir, odraz krajiny, charakteristický původ. Mezi tyto vinaře můžeme zařadit například vinařství Tanzberg podle slov paní Němcové nebo vinařství Reisten, kde nálepky a označení na vínech také moc nepreferují.

Regionální rozvoj a turismus Kapitola se týká vín originální certifikace ve spojitosti s turismem a rozvojem regionu. Otázky byly směrované přímo na rozvoj cestovního ruchu v dané lokalitě v rámci VOC Mikulov.

Ing. Jaroslav Matocha (Vinné sklepy Valtice) „Určitě pro rozvoj regionu i cestovního ruchu, protože kromě VOC Mikulov jsme tady i ve VOC Valtice a samozřejmě pro místní podnikatele je to určitě přínosem, že mohou nabídnout vína, která byla vypěstována tady ve Valticích a vznikla přímo tady ve Valticích.“

Ing Petr Marcinčák (vinařství Víno Marcinčák) „Já si myslím určitě, že koncept VOC může pomoct CR v regionu.“ „…když se budou dít třeba nějaké společné akce, samozřejmě když se ten marketing udělá dobře a budou VOC lidi znát a tím VOC Mikulov, budou znát i VOC Mikulov a Mikulovsko.“

Monika Jeřábková (Nové vinařství) „Když prostě v Praze vznikne cestovní agentura a bude vozit ty lidi do všech těch VOC oblastí a všechny koho zajímá víno, myslím, že budou rádi vlastně, že mohou vidět to gro toho vína, kde to vzniká, to víno vlastně není jenom alkoholický nápoj v lahvi, ale je to právě to vinařství, vinař a ta vinice. V rámci Mikulovska právě teď jednáme o tom, že by se dělala nějaká degustační zóna v rámci třeba vinobraní a vlastně ty vinice, které jsou v tom VOC Mikulov, tak třeba vzniká tady ta mapka, tak když se do ní podíváte, tak vlastně to je všude v informačních centrech, to je přizpůsobené pro cyklisty apod.“ „…čili VOC právě může ukázat tato místa turistům, protože nemusí být jenom v tom Mikulově a můžou se rozjet po těch vinařství bokem, objevovat ta nová místa, zase když to posunu dál, místní podnikatele v rámci, když pojedete na Sonberk, tak po cestě jsou tam

nějaké sýrárny, ekobiofarmy, můžete tam ochutnat místní produkty, takže za mě ano, VOC je extrémně důležitá věc pro rozvoj té turistiky v těch jednotlivých oblastech.“

Jiří Holánek (vinařství Hynek Holáne) „… určitě, to v každém případě vlastně víno originální certifikace, víno s garantovaným původem to je přesně ten model, který je ideální jako kombinovat s tím rozvojem cestovního ruchu.“

David Pavlíček (vinařství Sonberk) „Myslím si, že se to dá navázat, určitě turistika. VOC, pokud se rozběhne trošičku víc ve smyslu podpory marketingu a reklamy a propojení třeba s turistickým ruchem, tak si myslím, že to je velmi atraktivní.“

Z odpovědí lze vyčíst, že pokud se marketing dobře nastaví, tak půjde bez problémů propojit VOC vína s turismem a regionálním rozvojem. Nicméně prozatím z toho vyplývá, že v rámci cestovního ruchu jsou nějaké plány, ale zatím cílené spíše do budoucna. Momentálně, ohledně turistiky vydává spolek VOC mapu pro cyklisty, kteří mohou na kole projet všechna VOC vinařství, což se dá napojit i na další otázku, regionální rozvoj, kde cestou mohou podpořit malé podnikatele a ostatní vinaře, kteří nemají apelaci. Jak se zmiňuje paní Jeřábková, cestou na Sonberk, je k navštívení řada míst – od sýráren až po například Mandlárnu v Hustopečích.

Habitus a sociální konstruovanost

Kapitola zkoumá, kým jsou vinaři ovlivňováni při utváření preferenci, jestli jsou vůbec ovlivňováni. Otázky se týkají i vystudování oboru a zdali využívají zkušenosti získané na škole v praxi, z čehož plyne, zda škola ovlivňuje jejich práci i dnes. Sociální konstruovanost lze pochopit jako utváření identity (Castells, 1994).

Ing. Vladimíra Mrázová Ph.D. (vinařství Mikrosvín Mikulov) „Mám vystudovanou vysokou školu zemědělskou a doktorát mám vinohradnictví.“

Zdeněk Sedláček (vinařství Kolby) „Mám.“

Alois Černík (vinařství Kovacs) „Mám.“

Zdeněk Musil (vinařství Reisten) „Mám vysokou školu v Lednici, já končil před 22 lety, tenkrát tam ještě nebyl obor vinařství, ale měli jsme obor posklizňové technologie se zaměřením i na výrobu vína, takže jsme prošli vším senzorikou, hospodářstvím, vinařská chemie, mikrobiologie, teď už tam třeba obor vinařství je. Nicméně tu průpravu z vysoké školy mám.“

Ing. Petr Marcinčák (vinařství Víno Marcinčák) „Já mám ekonomické zaměření. Finance a řízení podniku, což využiji ve VOC.“

David Pavlíček (vinařství Sonberk) „Nemám vystudovanou vinařskou školu, já mám someliérský kurz, mám degustátorské zkoušky a mám asi desetiletou praxi v rámci someliérství.“

Ing. Vladimíra Mrázová (vinařství Mikrosvín Mikulov) „Samozřejmě uplatňuji, ale praxe je v tomto oboru alfa a omega.“

Zdeněk Tréšek (vinařství Volařík) „… k čemu je teďka zpětně dobrá vysoká škola, je vlastně spoustu těch profesorů, vyučujících, kteří tam byli a teď s odstupem času, když se na ně obrátím, nebo můžu obrátit, tak oni to právě můžou vidět z toho vědeckého hlediska, které nám může, jakkoliv pomoci.“ „Nemůžu říct, že to, co bych se naučil ve škole, nějakým způsobem aplikuji do praxe, takhle to asi není, myslím si, že, a to se budeme bavit o té vysoké škole, vysoká škola mě může ukázat takové ty, jednak všeobecný rozhled v rámci české republiky, v rámci světa, věci, jaké jsou trendy, jakým způsobem to víno lze pěstovat, nebo ta réva, jak ji lze pěstovat, jaké jsou inovace, ale tohle všechno určitě nemůžete dát do jednoho balíku a říct si takhle to budu dělat doma, takhle to prostě nefunguje.“ „Do praxe, mě praxi dalo něco trochu jiného.“

Alois Černík (vinařství Kovacs) „Určitě.“ Jiří Holánek (vinařství Hynek Holánek) „Určitě.“ Zdeněk Sedláček (vinařství Kolby) „Používám.“

Ing. Petr Marcinčák (vinařství Víno Marcinčá) „Tatínek pochází z Novosedel a vinaři jako takoví nemůžu říct, že by byli. Malý vinohrádek měl každý“.

Monika Jeřábková (Nové vinařství) „Ano, děda je vinař, mě teda jeho vína absolutně nechutnají (smích)…“

Jiří Holánek (vinařství Hynek Holánek) „Vinařská rodina 3 generace.“

Zdeněk Sedláček (vinařství Kolby) „Ano pocházím, my jsme měli takové malé vinařství, jen do 2 ha.“

Alois Černík (vinařství Kovacs) „Dá se říct, že ano.“

David Pavlíček (vinařství Sonberk) „Z vinařské rodiny pocházím poměrně již vzdáleně, ale vlastně můj prastrýc měl vinohrady, měl jsem tu možnost se s tím nějak seznámit, ale nikdy jsme víno v rodině nevyráběli.“

Zdeněk Musil (vinařství Reisten) „Ne, jsem panelákové dítě.“

Jana Němcová (vinařství Tanzberg) „Rozhodně, ano, protože bratr má vinařskou školu, v podstatě celá rodina pracuje ve vinařství, je to o vzájemné spolupráci, vzájemně si předáváme nějaké informace, nemyslím tím informace zevnitř podniku, ale spíše zkušenosti.“

Hynek Holánek (vinařství Hynek Holánek) „…ale pokud si jako chci dát víno, tak si dám naše, za prvé jsem na to zvyklý, na to víno, my používáme malé množství síry, takže jako vím, že mě z toho nebude bolet hlava, prostě že mě z toho vína nebude ne úplně dobře. Ochutnám si rád jiná vína, ale když už chci pít víno, tak piju naše, to je takové bezpečnější (smích).“

Zdeněk Sedláček (vinařství Kolby) „Kolby, když sem tam něco mám, tak si to dám s přáteli při nějaké lepší příležitosti, není to jako všední pití, je to, ale to bych se nedoplatil (smích).“

Jiří Holánek (vinařství Hynek Holánek) „No jasně, i když to je vlastně otázka, protože on člověk je v práci pořád. Ono vinařství není práce, vinařství je prostě opravdu životní styl, tam nerozlišuje člověk, jestli je teďka momentálně v práci a teď momentálně není, to není práce, to je váš život, tam prostě člověk ráno vstává, jede do té vinice, dělá potom to víno, to není 8hodinová směna teď končím a teď už mám to soukromí, naše soukromí je tohle, vlastně v tom žijeme.“

Monika Jeřábková (Nové vinařství) „Pijeme, my pijeme všechno, ale hlavně teda my doma pijeme rum, protože když máte víno v práci tak doma už to nechcete (smích), to je realita, ještě gin by šel a whiskey.“ „Jelikož můj muž úplně není znalcem vína tak s mužem si vezmu lehčí a který je aromatičtější a suché a když doma piju víno sama tak si vezmu třeba nějakou starou Champagne a ne z toho důvodu, že bych si to chtěla vypít sama, ale že on tomu prostě nerozumí a prakticky ta chuť, kterou si nějak musíte vybudovat a ty preference, tak on má úplně někde jinde a jak on by řekl na moje víno, které je naprosto skvělé a super, že je hnusné, takže jo závisí to hodně, třeba s mojí mámou vím, že bych to taky v životě nepila, protože moje máma je to schopná smíchat to s kolou nebo se spritem (smích), to je úplně jiná kategorie, ale já nejradši asi piju víno s vinaři, protože si o tom můžeme říct, to je dobré, to je špatné, to bychom udělali jinak a tohle. Já nepracuji, já se jenom bavím, já to mám všechno jako koníček, ne tam ta opravdu práce přichází jako bokem, protože pro mě je to fakt zábava všechno.“

Zdeněk Musil (vinařství Reisten) „Doma piju pivo, tím, že pracuji s vínem v práci, jako dost vinařů, tak doma piji spíše pivo.“

David Pavlíček (vinařství Sonberk) „Víno beru řekněme jako společenský nástroj, kdy se ta nálada dokáže nějakým způsobem vždycky zlepšit, já nepiju žádný jiný alkohol, takže mám zkušenost, že víno je jediné, které dokáže tu atmosféru vždycky vylepšit, jinak ostatní alkohol podle mě spíš tu náladu, tu komunikaci zhorší, za mě víno je společenský nápoj než alkohol.“

Zde byl výzkum náročnější, u první otázky ohledně vzdělání nejde všechny odpovědi zobecnit, jelikož ne každý aktér byl přímo vinař, mezi aktéry se nacházeli například someliéři, kteří pro svou práci nepotřebují vinařské či vinohradnické vzdělání, naopak je pro ně důležité mít vzdělání ohledně someliérství, například degustátorské zkoušky, což zkoumaní aktéři mají. Nicméně kdo je vinařem nebo technologem, má vzdělání k tomu patřičné, a to vinařské nebo vinohradnické. V rámci využívání praxe se téměř všichni shodli, že praxe je pro tento obou velice důležitá a bez zkušeností se neobejdou. V otázce ohledně ovlivňování rodiny se názory rozcházejí, někteří vinaři se nechají ovlivňovat nebo naopak ovlivňují sami vinaři ostatní nebo tím, že pocházejí z vinařské rodiny a jejich vinařství bývají často i rodinné podniky, ovlivňování rodinou je na místě. Najdou se ale i někteří, kteří si nenechají do práce od rodiny mluvit. Teorie utváření identity se z části potvrzuje v rámci rodiny. Téměř všichni vinaři, kteří si chtějí vychutnat opravdu výtečné víno, zavítají spíše k sobě do sklepů, ale jsou nakloněni i ochutnávání nových vín a získávání porovnání. Na druhou stranu najdou se i tací, kteří toho mají v práci nadmíru a doma raději zvolí jiný druh nápoje.

3 NÁVRHOVÁ ČÁST

Na základě výsledků plynoucích z kvalitativního výzkumu se bude tato část zaobírat návrhy pro zlepšení fungování vybrané VOC komunity a pro lepší marketingovou propagaci, aby konzumenti lépe věděli, co jsou Vína originální certifikace.

Propagace VOC vín Téměř všichni oslovení vinaři se shodli, že propagace VOC vín je v začátcích a je co dohánět. Problémů u nynější propagace je hned několik. V prvé řadě je to znalost apelace,

chtělo by to udělat nějakou velkou marketingovou akci a poučit konzumenta o tom co to apelace znamená a čím jsou tato vína významná. Je důležité konzumentovi vysvětlit, že pokud chce ochutnat originální víno z dané oblasti, je dobré zakoupit právě víno s apelační známkou, která původ garantuje. Dále v rámci propagace by se mělo vytvořit místo, možná nějaká vinotéka, kde by na výstavě byla všechna vína VOC z daného spolku a konzumenti by si zde mohli vybrat z celé oblasti a zároveň se o vínech a Mikulovu něco dozvědět. Taková vinotéka by byla nejideálnější například na náměstí v Mikulově, jako centrum mikulovské podoblasti, jak zmínila v rozhovoru paní Jeřábková z Nového vinařství. Stejně jako funguje ve znojemské podoblasti vinobus, nebyl by špatný nápad udělat něco podobného. Navíc jsou zde vinařství dál od sebe, tudíž by mohlo jezdit více vinobusů na více trasách, aby lidé mohli poznat více vinařství, a nejen jedno za kterým se vydají až na druhý konec podoblasti. V rámci regionálního rozvoje by se mohl spolek VOC Mikulov domluvit s místními farmáři a výrobci sýrů například a zmíněný vinobus by cestou udělal dvě nebo tři zastávky v sýrárnách. Sýry se dokonale snoubí s vínem, proto nebude na škodu udělat si mezi degustacemi malou přestávku. Další propagace je potřeba v Čechách, je pravda, že kdo se o víno zajímá přijede na Moravu a ví, že Morava je srdcem vín. Na druhou stranu, ale i v Čechách se najde jedno VOC, a to VOC Mělník, o kterém konzumenti, ale k údivu i vinaři, téměř nevědí. V rámci vzdělávání na Moravě by se mohlo zmínit i VOC Mělník a naopak. Lidé na Mělníku by se mohli něco dovědět o apelacích na Moravě a mít tak větší zájem na jižní Moravu dojet.

Rozdělení mikulovské vinařské podoblasti Konkrétně ve VOC Mikulov je, dle slov pana Marcinčáka z vinařství Víno Marcinčák, v plánu rozdělení mikulovské apelace na ještě menší podapelační spolky. Určitě by to nebylo špatné, jelikož právě Mikulovsko je rozsáhlá podoblast a je zde zařazených hned šest odrůd vín. Proto by bylo dobré rozdělit Mikulovskou podoblast na více menších apelací a v každé už by bylo jen pár odrůd, konzument by se ve vínech lépe vyznal a vše by bylo k spokojenosti všech vinařů, i těch kteří s tolika odrůdami nesouhlasí.

Sociální kapitál vinařů Nakonec by bylo zajímavé, aby všechny vinařství z VOC Mikulov měly jednu menší společnou vinici, kde by se pravidelně scházeli a mohli se věnovat konzultování ohledně vinohradu, předávání informací nebo uskutečňování speciálních rituálů, které v jiných

oblastech na Moravě jsou tradiční a velice zajímavé. Z révy vypěstované na společné vinici, by mohli prodávat pod společnou značkou VOC Mikulov a výtěžek z vín by mohl přijít na podporu marketingu a propagace VOC Mikulov.

Závěr

Cílem bakalářské práce na téma Sociální konstruovanost vína u vinařů na Moravě bylo zjistit, jak funguje vybraná komunita VOC Mikulov a jakým způsobem vinaři utvářejí představy o kvalitě vín. V rámci vybraného spolku VOC bylo zjištěno, že vinaři spolupracují, navzájem si důvěřují a předávají si své zkušenosti. Fungují jako sociální skupina s bohatým sociálním kapitálem a utvářejí mezi sebou sociální sítě. V teoreticko-metodologické části byly podrobně probrány veškeré pojmy ohledně vinařství a sociologie. V první kapitole byla popsána vinařská oblast Morava a její čtyři podoblasti což bylo důležité pro další členění na VOC spolky, které se nachází napříč všemi podoblastmi. Další kapitola se zabývala podrobnějšímu výkladu spolku Vín originální certifikace, známé pod zkratkou VOC a popisu všech VOC komunit ve vinařské oblasti Morava. Důležité bylo zmínit předchůdce prvních apelačních systému a další zahraniční apelace, kde se nechala Česká republika inspirovat. Následující kapitola byla zaměřena na regionální rozvoj pomocí cestovního ruchu, který je spojený s VOC apelačním systémem a téma se objevilo i v rozhovorech. V poslední kapitole teoretické části byla podrobně rozebrána tématika sociologie, sociálních skupin, sociálních sítí a habitem podle Pierra Bourdieu. To bylo důležité pro pochopení VOC jako sociální skupiny a rozhovor se týkal také zkoumání sociálních znaků v rámci skupiny, sítí a kapitálu. V druhé části bakalářské práce je popsán samotný kvalitativní výzkum vybrané komunity VOC. Metodou sběr dat byl polo-standardizovaný rozhovor s členy jednotlivých oslovených spolků. Oslovených vinařů bylo celkem jedenáct a rozhovory probíhaly osobně přímo v mikulovské vinařské podoblasti v jejich vinařství. V první kapitole je rozebrána metodika výzkumu a itinerář s kým a kdy byly rozhovory provedeny. V druhé kapitole byli jednotliví vinaři představeni spolu se svým vinařstvím. V třetí kapitole jsou otázky rozděleny do osmi přehledných kapitol podle tematického okruhu jednotlivých otázek. Rozhovor byl s předem připravenými otázkami s lehkou modifikací, dle aktuálního pocitu. Na konci každého tematického okruhu bylo shrnuto, co bylo zjištěno, případné shody a neshody mezi jednotlivými vinaři a zdali se potvrdila teoretická východiska nebo naopak. V poslední části bakalářské práce byla navrhnuta řešení pro zlepšení propagace a marketingové stránky VOC Mikulov. Lepší propagace značení VOC a vzdělání

konzumenta, více propagovat apelaci v Čechách a zlepšení sociálního kapitálu pomocí společné vinice nebo vinotéky. V rámci regionálního rozvoje propojení a spolupráce VOC s místními farmáři a zemědělci. Poslední návrhem byla rozšířenost apelace konkrétně ve VOC Mikulov, kde je zapotřebí rozčlenit lépe odrůdy, aby nebylo na jednu apelaci tolik odrůd. Pro výzkum byly stanoveny dvě výzkumné otázky: Vykazuje VOC Mikulov znaky sociální skupiny? Jakým způsobem ovlivňuje habitus rozhodování vinaře v rámci sociálních sítí ve skupině? Podle teoretické části, která se oběma otázkami zabývá v sociologické kapitole a po kvalitativním výzkumu v analytické části, se dá říct ano, spolek VOC Mikulov vykazuje znaky sociální skupiny, utváří mezi s sebou sociální sítě a naplňuje sociální kapitál skupiny. K druhé otázce, habitus vinaře ovlivňuje rodina a prostředí, ve kterém žije a vytváří víno, svůj názor vnáší do sociální skupiny a snaží se svým habitem ovlivnit ostatní členy skupiny, v podobě jistých nových nápadů a změn.

LITERATURA

Domácí literatura:

[1] BAKER, Helena. Cesty za vínem: Italská vína. Praha: Grada Publishing a.s., 2005, 163. s. ISBN 80-2470846-9. [2] CALLEC, Christian. Encyklopedie vína. Lisse: Rebo International b.v., 1999, 320 s., ISBN 80-7234-161-8. [3] ČERNY, Branko. Malá encyklopedie českých a moravských vín. Praha: Geronimo Collection, 2006, 208 s. ISBN 80-239-7522-6. [4] JANDOUREK, Jan. Úvod do sociologie. Praha: Portál s.r.o., 2003, 232 s. ISBN 80- 7178-749-3. [5] KUBÁTOVÁ, Helena. Sociologie životního způsobu. Praha: Grada Publishing a.s., 2010, 272 s. ISBN 978-80-247-2456-0. [6] MCCARTHY, Ed a EWING-MULLIGAN, Mary. Víno pro (ne)chápavé. Praha: Svojtka & Co., s. r. o., 2016, 432 s., ISBN 978-80-256-1862-2 [7] MUCHA, Ivan. Sociologie základní texty. Praha, 2004, 302 s. ISBN 80-86391-13-2. [8] OBŮRKOVÁ, Eva. Kam za vínem na Moravě a v Čechách. Brno: CPress, 2013, 160 s., ISBN 978-80-264-0098-1. [9] OBŮRKOVÁ, Eva. Kam za vínem na Moravě a v Čechách. Brno: CPress, 2017, 160 s., ISBN 978-80-264-1444-5 [10] PETROVÁ, Eva. Cesty za vínem: Španělská vína. Praha: Grada Publishing a.s., 2003, 148 s. ISBN 80-247-0353-X. [11] PETRUSEK, Miloslav. Teorie a metoda v moderní sociologii. Praha: Univerzita Karlova, Karolinum, 1993. ISBN 80-7066-799-0 [12] PETRUSEK, Miloslav. Základy sociologie. Praha: Akademie veřejné správy o. p. s., 2009, 189 s. ISBN 978-80-87207-02-4 [13] ŠETKA, Michal a kol. Guide to the best wines of the Czech Republic. Praha: Yacht, 2017, 252 s., ISSN 2336-4068. [14] URBAN, Lukáš. Sociologie. Praha: Eurolex Bohemia, a.s., 2006, 274 s. ISBN 80- 86861-45-7.

[15] URBAN, Lukáš. Sociologie: Klíčová témata a pojmy. Praha: Grada Publishing a.s., 2017, 232 s. ISBN 978-80-247-5774-2.

Zahraniční literatura [16] CASTELLS, Manuel. 2004. The power of identity, The Information Age: Economy, Society and Culture (Volume II.). Malden – Oxford: Blackwell ISBN 978-1-405-19687-1 [17] CRESWELL,John W. Qualitative Inquiry & Research Design: Choosing Among Five Traditions. California: Sage Publications, Inc, 1998, 424 s. ISBN 978-0-7619- 0144-0. [18] KINASH, Julia a POPOV, Artem. Modern society in the 21st century: The youth view, Prague: Youth time international movement, 2012, 255 s. ISBN 978-80-260-3311-0.

Periodika, prospekty [19] KOVÁŘÍKOVÁ, Iva. Sommelier, Literární a cestopisný časopis pro profesionály, znalce a milovníky vína a kvalitních nápojů, 2018 č. 5-6. [20] MAREK, Ivan. 2016. Pálava, Mikulov a Lednicko-valtický areál, Moravia magazín, roč. 2016, vydal m-ARK Marketing. -1035. [21] ŠETKA, Michal. WINE & Degustation, Váš průvodce světem vína, 2017 č.4. ISSN 1804 [22] Kalendář vinařských akcí 2019, Vína z Moravy vína z Čech, Vydal Vinařský národní fond s Národním vinařským centrem, 2019, 59 s. ISBN 978-87498-82-8. [23] SALON vín České republiky, 2/2016. Vydalo Národní vinařské centrum, o.p.s [24] Sonberk, Vydalo vinařství Sonberk, 2018. [25] Vinné sklepy Valtice, a.s. Château Valtice, Víno a rekreační program, 2018. [26] Víno Marcinčák, Vydalo vinařství Víno Marcinčák, Ing. Petr Marcinčák. [27] Vinařství Volařík Mikulov, Vydalo Vinařství Volařík. [28] VOC Mikulov, Vína originální certifikace, Vydalo V.O.C. Mikulov z.s. 2018

Elektronické zdroje [29] Blauer Wildbacher [online]. 2018 [cit. 2018-10-20]. Dostupné z: http://www.evinice.cz/o-vine/odrudy-vin/401-blauer-wildbacher [30] DAC [online]. 2018 [cit. 2018-10-20]. Dostupné z: http://www.znalecvin.cz/dac/

[31] Klasifikace Francouzských vín [online]. 2015 [cit. 2018-10-20]. Dostupné z: http://terroir-francie.cz/klasifikace.html [32] Regionální politika a cestovní ruch [online]. 2019 [cit. 2019-01-15]. Dostupné z: http://www.mistni-rozvoj.cz/regionalni-politika-a-cestovni-ruch/ [33] RŮŽIČKA, M. a VAŠÁT P., Základní koncepty Pierra Bourdieu: pole – kapitál – habitus [online]. 2011 [cit. 2019-04-03]. Dostupné z: http://www.antropoweb.cz/cs/media/document/ruzicka-vasat-2-2011.pdf [34] Salon vín České republiky [online]. 2018 [cit. 2019-03-25]. Dostupné z: www.salonvin.cz [35] Schilcherland DAC [online]. 2018 [cit. 2018-10-20]. Dostupné z: https://www.hledamvino.cz/schilcherland-dac-nova-apelace-v-rakouskem-styrsku/ [36] Sociologická encyklopedie [online]. 2018 [cit. 2019-04-07]. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Instituce [37] Střední vinařská škola valtická [online]. 2019 [cit. 2019-02-12]. Dostupné z: https://www.svisv.cz/ [38] ŠAFR, J., SEDLÁČKOVÁ, M., Sociální kapitál Koncepty, teorie a metody měření [online]. 2006 [cit. 2019-04-07]. Dostupné z: https://www.soc.cas.cz/sites/default/files/publikace/244_ss_06_07.pdf [39] Velkopavlovická podoblast [online]. 2018 [cit. 2019-03-25]. Dostupné z: https://www.wineofczechrepublic.cz/nase-vina/vinarske-regiony/vinarska-oblast- morava/velkopavlovicka-podoblast.html [40] Vína originální certifikace [online]. 2018 [cit. 2018-11-22]. Dostupné z: https://www.kupmeto.cz/voc [41] Vína originální certifikace [online]. 2018 [cit. 2018-11-22]. Dostupné z: https://www.hledamvino.cz/voc-vino-originalni-certifikace/ [42] Vinařské regiony [online]. 2018 [cit. 2018-10-02]. Dostupné z: https://www.wineofczechrepublic.cz/nase-vina/vinarske-regiony/vinarska-oblast- morava.html [43] Vinobus [online]. 2018 [cit. 2018-11-22]. Dostupné z: http://www.vinobus.cz/ [44] Víno z Velkých Pavlovic [online]. 2019 [cit. 2019-03-25]. Dostupné z: http://www.vinozvelkychpavlovic.cz/ [45] VOC Blatnice [online]. 2018 [cit. 2018-11-10]. Dostupné z: http://www.vocblatnice.cz/

[46] VOC Mikulov [online]. 2018 [cit. 2018-11-23]. Dostupné z: https://www.vocmikulov.cz/ [47] VOC MODRÉ HORY [online]. 2013 [cit. 2018-11-10]. Dostupné z: http://www.vocmodrehory.cz/vinarstvi/ [48] VOC Pálava [online]. 2018 [cit. 2018-11-25]. Dostupné z: http://www.voc- palava.cz/ [49] VOC Pálava [online]. 2018 [cit. 2018-11-25]. Dostupné z: https://www.michlovsky.com/voc-palava [50] VOC Valtice [online]. 2018 [cit. 2018-11-26]. Dostupné z: http://vocvaltice.com/ [51] VOC Znojmo [online]. 2018 [cit. 2018-11-20]. Dostupné z: http://www.vocznojmo.cz/ [52] Základy společenských věd [online]. 2018 [cit. 2018-12-02]. Dostupné z: http://zsv- maturita.blogspot.com/2011/05/6-co-je-to-sociologie-cim-se-zabyva.html [53] Zákon č. 321/2004 Sb., zákon o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů [online]. 2018 [cit. 2018-10-22]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-321#cast1%C2%A8 [54] Znojemská podoblast [online]. 2018 [cit. 2018-11-25]. Dostupné z: https://www.wineofczechrepublic.cz/nase-vina/vinarske-regiony/vinarska-oblast- morava/znojemska-podoblast.html