Tvrze, Hrady a Zámky Bývalého Okresu Olomouc Z Hlediska Přístupu Pro Handicapované Občany

Tvrze, hrady a zámky bývalého okresu Olomouc z hlediska přístupu pro handicapované občany

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“).

Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ .

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo).

Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.).

Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne 1. 12. 2015

Podpis

Poděkování

Na tomto místě chci poděkovat akademickému malíři Vladimíru Netoličkovi, který se vypisováním těchto témat bakalářských prací, snaží informovat nejen studenty, ale hlavně handicapované občany o tom, co pro ně památky naší země nabízí.

Děkuji mu i za jeho profesionální přístup při vedení mé práce, za jeho rady, konzultace, optimismus a podporu.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Tvrze, hrady a zámky bývalého okresu Olomouc z hlediska přístupu pro handicapované občany

Bakalářská práce

Autor: Ludmila Kopečná

Vedoucí práce: ak. mal. Vladimír Netolička

Jihlava 2016

Abstrakt

KOPEČNÁ, Ludmila: Tvrze, hrady a zámky bývalého okresu Olomouc z hlediska přístupu pro handicapované občany. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: ak. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016. 62 stran.

Teoretická část této práce obsahuje informace o sociálním cestovním ruchu, o zdravotním postižení a jeho druzích a o průkazech osob se zdravotním postižením. Je zde také uvedena charakteristika bývalého okresu Olomouc. V praktické části se zaměřuji na dokumenty, které se zabývají právy osob se zdravotním postižením. Důležitou součástí této práce je také popis bariér, které mají osoby s handicapem při přístupu k památkám. Metodou zpracování je osobní návštěva, fotografická dokumentace a slovní popis těchto památek.

Klíčová slova: Hrad. Přístupnost. Sociální cestovní ruch. Tvrz. Zámek. Zdravotní postižení.

Abstract

KOPEČNÁ, Ludmila: Strongholds and Castles of the Former Olomouc District in Terms of Access for the People with Handicap. Bachelor’s thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: ak. mal. Vladimír Netolička. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2016. 62 pages.

The theoretical part of this thesis contains information about social tourism, types of disabilities and special cards for the people with handicap. The part of bachelor’s thesis is also a mention about characteristics of former Olomouc District. The practical part contains focus on the documents, which deal about the rights of handicapped people. Inseparable part of this thesis is also description of the barriers of the people with disabilities in terms of access to the sights. The method of processing is a personal visit, the photographic documentation and verbal description of these sights.

Key words: Accessibility. Castle. Handicap. Social Tourism. Stronghold.

Předmluva

Téma přístupnosti památek pro handicapované občany mě zaujalo, protože si myslím, že se této oblasti stále nevěnuje taková pozornost, jaká by měla. Po první konzultaci s vedoucím práce ak. mal. Vladimírem Netoličkou, jsem se rozhodla nejen zmapovat přístupnost jednotlivých památek, ale věnovat se také dokumentům, které se touto oblastí zabývají. Především jejich částem, které souvisí s tématem mé práce.

Věřím, že tato práce poslouží nejen jako inspirace handicapovaným občanům, kteří si tuto oblast vyberou pro svoji cestu, ale i jako pomůcka při rozhodování, která místa jim mohou poskytnout zázemí, které k návštěvě potřebují.

Má bakalářská práce je součástí mapování přístupnosti hradů, zámků a tvrzí celé České republiky pro zdravotně postižené osoby. Proto doufám, že se právě k těmto lidem informace dostanou ať už v podobě této práce, nebo jako tištěné materiály, které z ní mohou být vytvořeny.

Chci také poděkovat všem zaměstnancům oslovených památek za jejich vstřícný přístup, pomoc a poskytnuté informace. Především pak kastelánce Státního hradu Bouzov PhDr. Zuzaně Šulcové a kastelánce Státního hradu Šternberk paní Heleně Gottwaldové.

Obsah Poděkování...... 4

Abstrakt ...... 7

Předmluva ...... 8

Seznam obrázků ...... 12

Seznam tabulek ...... 14

Seznam map ...... 15

Seznam zkratek ...... 16

Úvod ...... 17

TEORETICKÁ ČÁST ...... 18

1 Sociální cestovní ruch ...... 18

2 Zdravotní postižení ...... 18

Rozdělení zdravotního postižení ...... 19

2.1 Tělesné postižení ...... 19

2.2 Zrakové postižení ...... 19

2.3 Sluchové postižení ...... 20

2.4 Mentální postižení ...... 21

2.5 Duševní postižení ...... 21

2.6 Vnitřní postižení ...... 21

2.7 Kombinované postižení ...... 22

3 Průkazy osob se zdravotním postižením ...... 22

3.1 Průkaz TP ...... 22

3.2 Průkaz ZTP ...... 22

3.3 Průkaz ZTP/P ...... 23

4 Charakteristika oblasti ...... 23

PRAKTICKÁ ČÁST ...... 25

1 Metodika ...... 25

2 Dokumenty upravující práva osob se zdravotním postižením ...... 25

2.1 Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením ...... 25

Článek 30 – Účast na kulturním životě, rekreace, volný čas a sport ...... 26

2.2 Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2015 – 2020 ...... 26

3 Specifické požadavky na přístupnost zdravotně postižených ...... 27

4 Památky bývalého okresu Olomouc ...... 30

4.1 Památky přístupné veřejnosti ...... 32

4.1.1 Hrad Bouzov ...... 33

4.1.2 Hrad Šternberk ...... 35

4.1.3 Klášterní Hradisko Olomouc ...... 37

4.1.4 Tvrz Černá věž Drahanovice ...... 39

4.1.5 Zdíkův palác Olomouc ...... 40

4.1.6 Zámek Náměšť na Hané ...... 42

4.1.7 Zřícenina hradu Náměšť na Hané ...... 44

4.2 Veřejnosti částečně přístupné památky ...... 45

4.2.1 Tvrz Dlouhá Loučka...... 45

4.2.2 Tvrz Unčovice ...... 46

4.2.3 Zámek Dolany ...... 47

4.2.4 Zámek Nové Zámky ...... 47

4.2.5 Zámek Tršice ...... 48

4.2.6 Zámek Velká Bystřice ...... 49

4.2.7 Zámek Velký Týnec ...... 50

4.3 Památky nepřístupné veřejnosti ...... 51

4.3.1 Myslivna Jägerhous Bouzov ...... 51

4.3.2 Zámek Dlouhá Loučka ...... 52

4.3.3 Zámek Chudobín ...... 53

4.3.4 Zámek Nenakonice...... 53

4.3.5 Zámek Nové Valteřice...... 54

4.3.6 Zámek Žerotín ...... 54

Shrnutí ...... 56

Závěr ...... 57

Soupis bibliografických citací...... 59

Tištěné zdroje použité ...... 59

Tištěné zdroje nepoužité ...... 59

Elektronické zdroje ...... 60

Seznam obrázků

Kde není uvedeno jinak, jsou obrázky prací autorky.

Obrázek 1: Hrad Bouzov ...... 33 Obrázek 2: Přístupová cesta ...... 33 Obrázek 3: První nádvoří, přístup k toaletám ...... 34 Obrázek 4: Most do hradu ...... 34 Obrázek 5: Přístup k toaletám - parkoviště...... 34 Obrázek 6 Cesta k hradu od parkoviště ...... 34 Obrázek 7 Vchod do hradu - schodiště...... 35 Obrázek 8: Hrad Šternberk ...... 35 Obrázek 9: Bezbariérový přístup do hradu ...... 36 Obrázek 10: Bezbariérový přístup na prohlídku ...... 36 Obrázek 11: Archiv Státního hradu Šternberk ...... 36 Obrázek 12: Archiv Státního hradu Šternberk...... 36 Obrázek 13: Klášterní Hradisko ...... 37 Obrázek 14: Vstup na nádvoří ...... 38 Obrázek 15: Předsálí - vstup přes lůžkové oddělení ...... 38 Obrázek 16: Přístup do kaple ...... 38 Obrázek 17: Slavnostní sál ...... 38 Obrázek 18: Tvrz Černá věž ...... 39 Obrázek 19: Pohled od cesty k ZD...... 39 Obrázek 20: Areál tvrze ...... 40 Obrázek 21: Schody ke vchodu ...... 40 Obrázek 22: Zdíkův palác ...... 41 Obrázek 23: Přístup k paláci ...... 41 Obrázek 24: Románské okno Zdíkova paláce ...... 41 Obrázek 25: Arcidiecézní muzeum - čestný dvůr ...... 41 Obrázek 26: Zámek Náměšť na Hané ...... 42 Obrázek 27: Vstup do zámku ...... 42 Obrázek 28: Přístup do parku ...... 43 Obrázek 29: Zámecký park ...... 43 Obrázek 30: Vstup do přízemí ...... 43

Obrázek 31: Dřevěná dlažba v průjezdu...... 43 Obrázek 32: Zřícenina hradu Náměšť na Hané ...... 44 Obrázek 33: Most ke zřícenině ...... 44 Obrázek 34: Tvrz Dlouhá Loučka ...... 46 Obrázek 35: Vstup do obecního úřadu ...... 46 Obrázek 36: Věž tvrze ...... 46 Obrázek 37: Parkoviště a přístupová cesta k tvrzi ...... 46 Obrázek 38: Zámek Dolany ...... 47 Obrázek 39: Chodník k podloubí ...... 47 Obrázek 40: Nové zámky - pohled z parku ...... 48 Obrázek 41: Nájezd do přízemí ...... 48 Obrázek 42: Areál u zámku ...... 49 Obrázek 43: Přístup do zámku Tršice ...... 49 Obrázek 44: Areál s pozůstatky tvrze - přístup ...... 49 Obrázek 45: Zámek Velká Bystřice ...... 49 Obrázek 46: Zámek Velký Týnec ...... 50 Obrázek 47: Přístup do parku ...... 50 Obrázek 48: Myslivna Jägerhous ...... 52 Obrázek 49: Přístup od parkoviště ...... 52 Obrázek 50: Zámecká kaple ...... 52 Obrázek 51: Anglický park u zámku ...... 52 Obrázek 52: Zámek Chudobín ...... 53 Obrázek 53: Bývalá hospodářská budova ...... 53 Obrázek 54: Zámek Nenakonice ...... 53 Obrázek 55: Přístup k památce ...... 53 Obrázek 56: Lovecký zámeček Nové Valteřice ...... 54 Obrázek 57: Přístup k památce ...... 54 Obrázek 58: Chodník k zámku ...... 55 Obrázek 59: Zámek Žerotín ...... 55

Seznam tabulek

Kde není uvedeno jinak, je tabulka prací autorky.

Tabulka 1: Škála pro hodnocení specifik zdravotně postižených osob ...... 28 Tabulka 2: Hodnocení přístupnosti podle specifik zdravotně postižených osob ...... 29 Tabulka 3: Rozdělení památek podle přístupnosti pro veřejnost ...... 31 Tabulka 4: Hodnocení památek podle přístupnosti pro jednotlivé skupiny handicapovaných osob...... 32 Tabulka 5: Hodnocení přístupnosti hradu Bouzov...... 33 Tabulka 6: Hodnocení přístupnosti hradu Šternberk...... 35 Tabulka 7: Hodnocení přístupnosti Klášterního Hradiska ...... 37 Tabulka 8: Hodnocení přístupnosti tvrze Černá věž ...... 39 Tabulka 9: Hodnocení Zdíkova paláce ...... 40 Tabulka 10: Hodnocení přístupnosti zámku Náměšť na Hané ...... 42 Tabulka 11: Hodnocení přístupnosti zříceniny hradu Náměšť na Hané ...... 44

Seznam map

Mapa 1: Upravená mapa okresů ČR s vyznačením okresu Olomouc

Zdroj: Mapa České republiky: Mapa okresů ČR [online]. [cit. 2015-12-1]. Dostupné z: http://www.mapaceskerepubliky.cz/mapa-okresu

Mapa 2: Památky bývalého okresu Olomouc

Mapa 3: Přístupné památky

Mapa 4. Částečně přístupné památky

Mapa 5: Nepřístupné památky

Zdroj map 2 – 5:

Zdroj piktogramy: Czech Tourism: Náhledy jednotlivých piktogramů [online]. 2013 [cit. 2015-1-12]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/marketingove- aktivity/spoluprace-s-regiony/jednotne-znaceni-vyznamnych-turistickych-a- kulturn/nahledy-jednotlivych-piktogramu/

Zdroj mapa: vlastní zpravování

Seznam zkratek

CHKO – Chráněná krajinné oblast

OSN – Organizace spojených národů

Např. – Například

VŠPJ – Vysoká škola polytechnická Jihlava

ZD – Zemědělské družstvo

Úvod

Ve své bakalářské práci se zabývám přístupností hradů, tvrzí a zámků bývalého okresu Olomouc. Problematikou přístupnosti těchto památek se zabývají i další bakalářské práce, které rovněž pod vedením ak. mal. Vladimíra Netoličky, napsali studenti VŠPJ. Cílem je díky těmto pracím zmapovat celou Českou republiku. Na rozdíl od publikace Národního památkového ústavu Jak dobýt hrad, památky takřka bez bariér, která obsahuje nejvýznamnější památky České republiky podle jednotlivých krajů, poskytují tyto bakalářské práce také zmapování památek lokálního významu, o nichž lze často tvrdit, že jde o „zapomenuté poklady“.

V teoretické části práce se budu nejdříve věnovat pojmu sociální cestovní ruch, který bere v úvahu zvláštní potřeby osob s handicapem. Dále se zaměřím na samotný pojem zdravotní postižení a související právní normy a uvedu jednotlivé typy zdravotního postižení. Po té svoji pozornost zaměřím na průkazy osob se zdravotním postižením, především jejich využití při vstupu na památky. Na konci teoretické části stručně charakterizuji mapovanou oblast.

V praktické části představím dokument OSN Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a z něj vycházející Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2015 – 2020. U nich se budu soustředit především na části, které se dotýkají cestovního ruchu.

Po té již přistoupím k samotnému popisu památek. Nejdříve je rozdělím podle několika kritérií. Na základě osobní návštěvy vytvořím fotografickou dokumentaci a slovní popis přístupnosti pro handicapované občany, kterou také u každé památky hodnotím s ohledem na potřeby vybraných skupin osob se zdravotním postižením. Nakonec uvedu shrnutí svých zjištění.

TEORETICKÁ ČÁST

1 Sociální cestovní ruch

Sociální cestovní ruch, nebo také cestovní ruch pro všechny, je založen na právu na turistiku, které mají nerozdílně všichni lidé na světě. Toto právo je zakotveno také v Globálním etickém kodexu cestovního ruchu. Sociální cestovní ruch se tedy snaží o co největší možnou podporu cestování těch skupin lidí, které jsou nějakým způsobem v přístupu k cestovnímu ruchu znevýhodněny. Jsou to senioři, zdravotně handicapovaní, rodiny s nízkými příjmy a mládež.

Většina účastníků cestovního ruchu si vybírá destinaci podle preferencí, toho do jaké míry jsou v daném místě schopni zajistit jeho potřeby a požadavky a také podle své finanční situace. U člověka s handicapem se k těmto důvodům přidává ještě očekávání v podobě toho, zda mu bude umožněno mít z účasti na cestovním ruchu plnohodnotný požitek a pocit uspokojení. Pokud není některá část z nabídky destinace snadno dostupná, ať už jde o nabídku primární či sekundární, musí účastník s handicapem přijmout kompromis. [1]

2 Zdravotní postižení

Z výsledků šetření Českého statistického úřadu, které uskutečnil v roce 2007 a 2013 vyplývá, že počet zdravotně postižených v zemi roste. V současné době žije v České republice téměř 1 100 000 osob se zdravotním postižením.

V České republice neexistuje jednotná definice zdravotního postižení. Existuje jich několik pro jednotlivé resorty. V této práci vycházím především z definice uvedené v Článku 1 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením: „Osoby se zdravotním postižením zahrnují osoby mající dlouhodobé fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení, které v interakci s různými překážkami může bránit jejich plnému či účinnému zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními.“

Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, definuje zdravotní postižení jako: „tělesné, mentální, duševní nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby.“ [2]

Rozdělení zdravotního postižení

Do skupiny zdravotně postižených jsou často zařazováni také senioři, kteří bývají v řadě oblastí běžného života podobně znevýhodněni jako zdravotně postižení. Touto skupinou osob se ve své práci již více nezabývám, protože téma cestovního ruchu pro seniory má vlastní bakalářské práce. Poslední skupinou, kterou chci zmínit, jsou rodiče dětí se zdravotním postižením. Také tato skupina vyžaduje určitá specifika. Z pohledu cestovního ruchu jsou to právě oni, společně s nejrůznějšími spolky a organizacemi, kteří hodnotí schopnost nejrůznějších zařízení, včetně kulturních, přizpůsobení své nabídky pro zdravotně postižené. Tyto dvě skupiny jsem zmínila také proto, že jsou uvedeny i na webu: www.zijushandicapem.cz, jehož šéfredaktorem je Tomáš Mošnička. Ten se sám stal po úrazu handicapovaným, což mu nezabránilo v účasti a vítězstvích v řadě sportovních disciplín. [3]

Klasifikace zdravotního postižení se liší. Někteří autoři uvádějí pouze tři druhy zdravotního postižení, někteří pět a někteří až sedm.

2.1 Tělesné postižení

Tělesné postižení je omezení hybnosti, až znemožnění pohybu a dysfunkce motorické koordinace v příčinné souvislosti s poškozením, vývojovou vadou, či funkční poruchou nosného a hybného aparátu, centrální nebo periferní poruchou inervace nebo amputací či deformací části motorického systému. Společným rysem takto postižených lidí je primární redukce obvyklých pohybových aktivit a v některých případech i částečná až úplná imobilita, což má zásadní vliv na kvalitu života, soběstačnost a přístup k životním příležitostem u těchto skupin občanů. [Michalík a kol., 2011, str. 186 - 187]

2.2 Zrakové postižení

Osoby se zrakovým postižením jsou lidé s různými druhy a stupni snížení zrakových schopností. Úžeji se tímto termínem rozumí ti, u nichž poškození zraku nějak ovlivňuje činnosti v běžném životě a běžná optická korekce u nich nepostačuje. Do této skupiny tedy nepatří lidé, kteří díky dioptrickým brýlím vidí téměř normálně – tedy mají zrakovou vadu lehčího stupně. Proto se také někdy využívá označení těžce zrakově

postižení. Tedy osoby, kterým již běžná korekce pomocí brýlí nepostačuje k plnému vidění. [4]

Hloubka (stupeň) zrakového postižení se pohybuje v rozmezí:

 lehká a střední slabozrakost (medicínsky: lehká a střední slabozrakost)  zbytky zraku (medicínsky: těžká slabozrakost, praktická slepota)  totální slepota (medicínsky: úplná slepota, bez světlocitu)

Z hlediska využití sníženého potenciálu zrakové práce hovoříme například o lidech:

 slabozrakých  se zbytky zraku  nevidomých  s poruchou binokulárního vidění  barvoslepých  s kombinovaným postižením

[Michalík a kol., 2011, str. 276]

2.3 Sluchové postižení

Lidé se sluchovým postižením netvoří jednotnou skupinu. Převážnou část z nich tvoří nedoslýchaví, jejichž sluch se zhoršil z důvodu věku. S vadou sluchu se narodilo nebo k ní došlo už v dětství, asi u 3 % sluchově postižených. [5] Sluchové postižení se liší hlavně podle stupně a typu sluchového postižení. Termín zahrnuje základní kategorii osob: neslyšící, nedoslýchavý, ohluchlý. Každá z těchto kategorií představuje různorodou kvalitu, jejíž konkrétní strukturu limitují další faktory, nejčastěji kvalita a kvantita sluchového postižení, věk, kdy k postižení došlo, mentální dispozice jedince, péče, která mu byla věnována, a další přidružené postižení. [Horáková, 2012, str. 10] Je také důležité si uvědomit, že vada sluchu se zásadní měrou podílí na úrovni komunikačních schopností jedince. [Michalík a kol., 2011, str. 347]

2.4 Mentální postižení

Do této skupiny postižení patří lidé s mentální retardací. Tu lze definovat jako vývojovou duševní poruchu se sníženou inteligencí, demonstrující se především snížením kognitivních (tj. poznávacích), řečových, pohybových a sociálních schopností. Nejčastěji se příčiny mentálního postižení člení podle časového hlediska na prenatální (působící před porodem), perinatální (působící během porodu a krátký čas po něm), a postnatální (působící v průběhu života). Mentální retardaci lze podle hloubky postižení rozdělit na čtyři stupně. Kritériem členění je výše IQ, naměřeného psychologickými testy, přičemž hraničním pásmem mentální retardace je 70 – 80 (85) IQ:

 Lehká mentální retardace (50 – 69 IQ)  Středně těžká mentální retardace (35 – 49 IQ)  Těžká mentální retardace (20 – 34 IQ)  Hluboká mentální retardace (pod 20 IQ)

Největší skupinu příčin mentální retardace tvoří syndromy způsobené změnou počtu chromozomů. Mediálně nejznámějším z nich je Downův syndrom, ale existuje jich celá řada. [Michalík a kol., 2011, str. 115 - 118]

2.5 Duševní postižení

Osobami s duševním postižením jsou lidé, kteří trpí jinou duševní poruchou než mentální retardací. Těchto poruch je velké množství, patří k nim demence (např. Alzheimerova choroba), schizofrenie, afektivní poruchy, neurotické poruchy (fobické úzkostné poruchy, panická porucha, posttraumatická stresová poruchy, hysterie), poruchy chování a osobnosti u dospělých (typu paranoidní či schizoidní osobnosti, disociální /“psychopatická“/ osobnost, histroinská /“hysterická“/ osobnost atd.), poruchy psychického vývoje a poruchy chování a emocí u dětí. [Michalík a kol., 2011, str. 169]

2.6 Vnitřní postižení

Ačkoli nemusí být toto postižení na první pohled zřejmé, osoby s vnitřním postižením trpí nějakým chronickým či dlouhodobým postižením. Jde o nejrůznější civilizační

choroby a jiná závažná onemocnění. V dnešní době patří mezi nejčastější - onkologická onemocnění, diabetes mellitus, kardiovaskulární onemocnění, roztroušená skleróza, revmatické nemoci nebo obezita.

2.7 Kombinované postižení

U osob s kombinovaným postižením se vyskytují dva nebo více druhů postižení současně. Kombinované postižení může nabývat řady podob a stupňů závažnosti. Může se jednat o kombinaci vad tělesných, smyslových a duševních. Kombinované nebo také vícenásobné postižení se projevuje závažnými obtížemi v příjmu informací, bariérami v komunikaci s okolím, sníženou schopností samostatného pohybu a obtížemi v oblasti psychického prožívání. Příčiny vzniku mohou být různé. Postižení může být vrozené vznikající v těhotenství či při porodu nebo získané následkem nemoci nebo úrazu. [6]

3 Průkazy osob se zdravotním postižením

Tento průkaz může získat osoba starší jednoho roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Existují tři typy těchto průkazů, v závislosti na závažnosti funkčního postižení pohyblivosti nebo orientace. S tím také souvisí rozsah nároků, které jednotlivé průkazy přinášejí.

3.1 Průkaz TP

Je určen osobám, které mají středně těžké funkční postižení pohyblivosti nebo orientace. To znamená, že jsou schopni se samostatně pohybovat v domácím prostředí a mají potíže pohybovat se v exteriérech s nerovným terénem a okolo překážek. V domácím prostředí jsou schopni se orientovat, ale v exteriérech je tato schopnost zhoršená.

3.2 Průkaz ZTP

Nárok na tento průkaz mají osoby s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace a osoby s poruchou autistického spektra. V domácím prostředí jsou schopni 22

samostatného pohybu, v exteriérech jsou ho schopny pouze na krátké vzdálenosti a se značnými obtížemi. S orientací je to stejné. Tyto osoby jsou v domácím prostředí schopny orientace, ale v exteriérech se značnými potížemi.

3.3 Průkaz ZTP/P

Tento průkaz může být přidělen osobám, které mají zvlášť těžké funkční postižení nebo úplné postižení pohyblivosti nebo orientace. Tedy stav, kdy se v domácím prostředí pohybují se značnými obtížemi nebo nejsou schopny chůze. V exteriéru nejsou schopny samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. V tomto případě není osoba schopna samostatné orientace v exteriéru. [7]

Ačkoli jsou slevy na vstupné např. do divadla, muzea, ale i na památky nenárkové, jsou držitelům průkazu ZTP nebo ZTP/P a průvodci osoby s průkazem ZTP/P na památkách ve správě Národního památkového ústavu poskytovány. Výše slevy se na jednotlivých památkách liší. Někde je pro držitele ZTP/P včetně jeho průvodce vstupné i zdarma, nebo záleží na věku zdravotně postiženého. [8]

4 Charakteristika oblasti

Mapa 1: Upravená mapa okresů ČR s vyznačením okresu Olomouc

Největší část území bývalého okresu Olomouc zaujímají nížiny Hornomoravského úvalu, kterým protéká největší řeka oblasti – Morava. Na severovýchodě sem zasahuje podhůří Nízkého Jeseníku na východě pak Oderské vrchy. V západní části sem zasahuje Drahanská vrchovina.

Největším městem je Olomouc, která vždy patřila k nejvýznamnějším centrům Moravy. Dalšími městy jsou Litovel, ve které se mimo jiné nachází třetí nejstarší kamenný most v České republice, Uničov, Šternberk, Moravský Beroun a Velká Bystřice. Historie oblasti je úzce spjata s působením řady šlechtických rodů. K nejvýznamnějším patří Lichtenštejnové. Působil zde také Řád německých rytířů a především olomoucká kapitula, které v průběhu staletí patřila celá řada panství na tomto území.

PRAKTICKÁ ČÁST

1 Metodika

Než jsem začala se zpracováním přístupnosti památek, hledala jsem informace o zdravotních postiženích. Nejen jejich rozdělení a definice, ale také jaké právní dokumenty na národní a mezinárodní úrovni, se touto problematikou zabývají. V knihovně jsem tedy našla knihy, které se zabývají zdravotním postižením a jeho sociálním dopadům. Abych získala konkrétnější informace, které se vztahují na cestovní ruch, prostudovala jsem také dokument Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením z roku 2006, který vstoupil v platnost v roce 2008. Z tohoto dokumentu vychází i Národní plány, které vytváří Vládní výbor pro zdravotně postižené.

Také jsem si položila otázku, které skupiny zdravotně postižených potřebují specifické podmínky, aby mohly památky navštívit. Po prostudování materiálů, které poskytují informace o těchto podmínkách, jsem vytvořila hodnocení přístupnosti památek pro osoby postižené mentálně, tělesně, zrakově a sluchově.

Po té jsem na stránkách Národního památkového ústavu vyhledala seznam památek bývalého okresu Olomouc. Zde jsem vyhledala tvrze, hrady a zámky. Ty jsem rozdělila podle jejich přístupnosti pro veřejnost na přístupné, částečně přístupné a nepřístupné. Abych věděla, na co se zaměřit při jejich návštěvě, vytvořila jsem tabulku hodnocení památek. Podle ní jsem se také dotazovala zaměstnanců těchto nemovitostí, nebo pokud šlo o památky nepřístupné, místního obyvatelstva.

2 Dokumenty upravující práva osob se zdravotním postižením

2.1 Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Tento dokument, který v České republice vstoupil v platnost 28. října 2009, obsahuje práva osob se zdravotním postižením. Státy, které jej ratifikovaly, se zavazují přijmout taková opatření, která povedou k plnění závazků vyplývajících z úmluvy. Články se zabývají jednotlivými oblastmi života zdravotně postižených osob a právy z nich

vyplývajících. Dále stanovuje podmínky, které mají jednotlivé státy v dané oblasti vytvořit, či napomoci jejich rozvoji. Tato bakalářská práce nejvíce souvisí s Článkem 30.

Článek 30 – Účast na kulturním životě, rekreace, volný čas a sport

První bod tohoto článku se zabývá právem osob se zdravotním postižením účastnit se kulturního života společnosti na rovnoprávném základě s ostatními. Obsahuje oblasti, ve kterých mají státy, které jsou smluvní stranou této Úmluvy, přijmout patřičná opatření. Mezi tyto oblasti patří mimo jiné i opatření, která umožní přístup na místa určená pro kulturní aktivity, jako jsou divadla, muzea, kina, knihovny a služby pro turisty, a v co největší možné míře, přístup k historickým památkám a významným místům národního kulturního dědictví.

Druhý bod článku řeší opatření, která umožní osobám se zdravotním postižením příležitost rozvíjet a využívat svůj tvůrčí, umělecký a intelektuální potenciál ve svůj prospěch i k obohacení celé společnosti. Třetí bod se týká zákonů na ochranu duševního vlastnictví, které nemají vytvářet překážky v přístupu osob se zdravotním postižením ke kulturním materiálům. Bod čtvrtý zmiňuje právo osob se zdravotním postižením na svoji specifickou kulturní a jazykovou identitu, včetně znakové řeči a kultury neslyšících. Tu mají státy nejen uznávat, ale také podporovat. V posledním bodě Úmluva popisuje opatření, která mají státy přijmout s cílem umožnit osobám se zdravotním postižením podílet se na rekreační, zájmové a sportovní činnosti, na rovnoprávném základě s ostatními. [9]

2.2 Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2015 – 2020

Tento dokument vypracovává ministr pro lidská práva na základě usnesení vlády a jeho gestorem je Vládní výbor pro zdravotně postižené občany. Česká republika po roce 1989 přijala první právní normy, upravující postavení zdravotně postižených osob ve společnosti. V roce 1991 byl přijat první Národní plán, vznikala první sdružení osob se zdravotním postižením a neziskové organizace. Národní plán podpory 2015 – 2020 je již šestým v pořadí. Stejně jako předešlé plány se zaměřuje na integraci osob se zdravotním postižením a obsahuje opatření, pomocí kterých Česká republika plní úkoly, které ji plynou z Úmluvy OSN.

Implementací této strategie jsou pověřena ministerstva, jež zaštiťují jednotlivé části Národního plánu. Například ministerstvo kultury, které je gestorem strategické oblasti Přístup ke kulturnímu dědictví a účast na kulturním životě, který navazuje na Článek 30, Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Ministerstvo kultury má prostřednictvím své dotační politiky napomáhat plnění hlavního cíle této oblasti a to pokračovat v podpoře odstraňování bariér, které mají osoby se zdravotním postižením při přístupu ke kulturním statkům a službám, jak fyzických, tak administrativních. Touto otázkou se zabývá také Státní kulturní politika na léta 2015-2020 z listopadu tohoto roku. [10]

3 Specifické požadavky na přístupnost zdravotně postižených

Skupiny, které mají největší omezení a bariéry, jsou tělesně a zrakově postižení. Sluchově postižení mají většinou s sebou překladatele do znakové řeči, nebo umí odezírat ze rtů. Jen nízké procento sluchově postižených trpí úplnou ztrátou sluchu, a tak jim během prohlídek většinou pomáhají kompenzační pomůcky, jako jsou kochleární implantát, naslouchátka, kterým je často přizpůsoben i audioprůvodce na památkách apod. U většiny významných památek navíc existují brožury a turistické materiály, v muzeích, galeriích a někdy i na hradech a zámcích jsou také popisy přímo u vystavovaných předmětů.

Horší je to s množstvím těchto popisů a materiálů v Braillově písmu. Zde ale nastupuje průvodce nebo audioprůvodce. K lepšímu poznání a seznámení se nejen s památkami, využívají zrakově postižení ostatní smysly. Na památkách, jako jsou hrady, zámky a tvrze, je to především hmat. Na řadě míst je vyčleněna místnost či místnosti, někde alespoň předměty, které si mohou zrakově postižení osahat. Mohou to být přímo pro to vytvořené haptické modely budov nebo předmětů, ale i jejich repliky.

Tělesně postižení, hlavně vozíčkáři, jsou skupinou, která má s přístupností památek největší problém z hlediska fyzické dostupnosti. Především tvrze a hrady byly budovány kvůli jejich obranné funkci, která byla upřednostňována před funkcí obytnou. Špatně přístupný byl většinou již terén, na kterém byly vybudovány – skalnaté ostrohy, kopce, výběžky. Typické jsou i věže, které samozřejmě znamenají schodiště, většinou strmá a úzká. Bezbariérová úprava si proto často žádá zásah přímo do památky.

Přes tyto bariéry se většina památek snaží své prostory zpřístupnit i tělesně postiženým. Již teď jsou na mnoha místech různé nájezdy, objezdy a i pozemky kolem památek (zahrady, parky) jsou kultivovány tak, aby byly z co největší části přístupné.

Také osoby s mentálním postižením mají své specifické potřeby. U této skupiny zdravotně postižených jde především o přizpůsobení výkladu během prohlídky. Lidé s mentálním postižením bývají vstřícní a srdeční, ale jejich pozornost je krátkodobá. Výklad by proto měl být pestrý a stručný, někdy téměř jako rozhovor, kdy musí průvodce reagovat na položené otázky a empaticky je zodpovídat. Důležité je i hovořit jednoduše a konkrétně, kontrolovat, zda se u nich neprojevuje určitá úzkost nebo rozrušení a podobně. Osoby s mentálním postižením obvykle navštěvují památky v rámci skupiny, která má svůj vlastní doprovod (například personál zařízení sociálních služeb), který během prohlídky komunikuje jak se svými svěřenci, tak s průvodcem. Zpravidla jsou tyto prohlídky objednané předem, a provádí při nich zkušený průvodce.

U popisu památek vycházím ze zvláštních potřeb handicapovaných osob. U těchto skupin si proto kladu otázky:

1) Je nutné prohlídku (včetně výkladu) nějakým způsobem upravit? (Prohlídka) 2) Je potřeba vybavit interiér aby byl přístupný? (Interiér) 3) Musí mít zázemí památky zvláštní vybavení? (Zázemí)

Tabulka 1: Škála pro hodnocení specifik zdravotně postižených osob

Zdravotní postižení Výklad Interiér Vybavení

Mentální Upravený Standardní Standardní

Sluchové Upravený Rozšířené Standardní

Tělesné Normální Rozšířené Rozšířené

Zrakové Zcela jiný Rozšířené Standardní

Tabulka 2: Hodnocení přístupnosti podle specifik zdravotně postižených osob

Zdravotní postižení Výklad Interiér Vybavení

Mentální Upravený Standardní Standardní

Sluchové Upravený Rozšířené Standardní

Tělesné Normální Rozšířené Rozšířené

Zrakové Zcela jiný Rozšířené Standardní

U jednotlivých památek hodnotím to, v jaké míře dokážou vyhovět těmto specifickým potřebám zdravotně postižených a to Ano, Ne, Částečně, kde:

Ano znamená:

 Výklad: je plně přizpůsoben danému handicapu.  Interiér: je upraven a zpřístupněn tak, aby jej plnohodnotně mohla navštívit i osoba s handicapem.  Zázemí: je přizpůsobeno potřebám handicapované osoby.

Částečně znamená:

 Výklad: je částečně upraven.  Interiér: památka má omezené vybavení či úpravu pro daný handicap (například zrakově postižení mohou hmatem poznávat vybrané předměty).  Zázemí: je přístupné s asistencí.

Ne znamená:

 Výklad: není nijak přizpůsoben.  Interiér: není upraven ani vybaven tak, aby splňoval potřeby handicapovaných osob.  Zázemí: památka nemá patřičné zázemí pro osoby s handicapem.

Toto hodnocení používám pouze u přístupných památek. U částečně přístupných a nepřístupných využívám pouze slovního popisu a fotografické dokumentace.

4 Památky bývalého okresu Olomouc

Na mapě jsou zobrazeny památky bývalého okresu Olomouc. Jména měst v oblasti jsou podtržena. Je zde vyznačena i oblast Vojenského újezdu Libavá, aby bylo jasné, proč v této oblasti nejsou žádné mapované památky.

Mapa 2: Památky bývalého okresu Olomouc

Základní rozdělení památek se týká jejich přístupnosti pro veřejnost. Jako přístupné jsem označila památky, které nabízejí prohlídku. Částečně přístupné jsou objekty, které sice prohlídku neumožňují, ale lidé se alespoň částečně mohou podívat i do jejich interiérů. Poslední jsou památky nepřístupné, které jsou v soukromém vlastnictví, slouží jiným účelům (bydlení), nebo jsou ve špatném technickém stavu.

U jednotlivých památek z těchto tří skupin, následně používám pro hodnocení přístupnosti památek pro handicapované osoby, čtyři skupiny zdravotně postižených. Jsou to osoby s mentálním, sluchovým, tělesným a zrakovým postižením.

Tyto skupiny totiž potřebují existenci technického vybavení i individuálního osobního přístupu, které jim umožní plnohodnotné návštěvy kulturních památek.

Tabulka 3: Rozdělení památek podle přístupnosti pro veřejnost

Hrad Bouzov Hrad Šternberk Klášterní Hradisko Přístupné Tvrz Černá věž Drahanovice Zdíkův palác Zámek Náměšť na Hané Zřícenina hradu Náměšť na Hané

Tvrz Dlouhá Loučka (Dolní zámek) Tvrz Unčovice Zámek Dolany Částečně Zámek Nové Zámky přístupné Zámek Tršice Zámek Velká Bystřice Zámek Velký Týnec

Myslivna Jägerhous Zámek Dlouhá Loučka (Horní zámek) Zámek Chudobín Nepřístupné Zámek Nenakonice Zámek Nové Valteřice Zámek Žerotín

4.1 Památky přístupné veřejnosti

V této skupině jsou památky, jejichž prostory jsou veřejně přístupné. Čtyři z nich jsou Národními kulturními památkami, a to hrad Bouzov, hrad Šternberk, Klášterní Hradisko a jako součást Olomouckého hradu i Zdíkův palác.

Mapa 3: Přístupné památky

Tabulka 4: Hodnocení památek podle přístupnosti pro jednotlivé skupiny handicapovaných osob

Zrakové Sluchové Tělesné Památka postižení postižení postižení Hrad Bouzov Ano Ano Částečně Tvrz Černá věž Částečně Ano Částečně Klášterní Hradisko Ne Ano Ano Zámek Náměšť na Hané Ne Ano Částečně Hrad Náměšť na Hané Ne Ano Částečně Zdíkův palác Ano Ano Ano Hrad Šternberk Částečně Ano Částečně

4.1.1 Hrad Bouzov

Tabulka 5: Hodnocení přístupnosti hradu Bouzov

Zdravotní postižení Výklad Interiér Vybavení Mentální Ano Ano Ano

Sluchové Ano Částečně Ano Tělesné Ano Částečně Ano Zrakové Ano Částečně Částečně

Hrad Bouzov byl založen na přelomu 13. a 14. století, jako strážní hrad obchodní stezky. Současnou romantickou podobu má z rozsáhlé rekonstrukce, které proběhla v letech 1895 – 1910. V roce 1999 byl vyhlášen Národní kulturní památkou.

Obrázek 1: Hrad Bouzov Obrázek 2: Přístupová cesta

Přístupová cesta k hradu od parkoviště, je asfaltovaná až po vstupní bránu do parku. Tam je povrch přírodní, ale hladký a bez nerovností. Vozíčkáři mohou po předchozí domluvě parkovat přímo u hradu. Na první i druhé nádvoří se návštěvník dostane přes kamenné mosty. Ty jsou, stejně jako samotná nádvoří, nerovné. Vozíčkář potřebuje asistenci další osoby. Na prvním nádvoří se nachází i toalety, ke kterým je na požádání možné umístit nájezd. V rámci hradu jsou jim přístupné druhé nádvoří se studnou, hradní kaple a místnosti v přízemí. Pokud jde o osobu se sníženou pohyblivostí, lze zahrnout i místnosti v prvním nadzemním podlaží.

Obrázek 3: První nádvoří, přístup k toaletám Obrázek 4: Most do hradu

Hrad Bouzov má i svůj haptický model, který je k dispozici v prodejně suvenýrů na prvním nádvoří. Nevidomým jsou během prohlídky k dispozici předměty, které mohou poznat pomocí hmatu. Pro sluchově postižené hrad Bouzov plánuje na příští rok vytvoření speciálních prohlídek, na kterých bude neslyšícím poskytnut text a doprovázet je bude zkušený průvodce. Bližší informace o těchto prohlídkách budou uveřejněny na webových stránkách hradu.

Obrázek 5 Cesta k hradu od parkoviště Obrázek 6: Přístup k toaletám - parkoviště

Bezbariérové toalety jsou také u parkoviště hradu, které je vzdálené 400 metrů. Nachází se zde i stánky rychlého občerstvení s posezením. Ty jsou rovněž přístupné i vozíčkářům. [11]

4.1.2 Hrad Šternberk

Tabulka 6: Hodnocení přístupnosti hradu Šternberk

Zdravotní postižení Výklad Interiér Vybavení Mentální Ano Ano Ano

Sluchové Částečně Částečně Ano Tělesné Ano Částečně Ano Zrakové Ano Částečně Částečně

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1269. Jeho historie je spjata s řadou významných rodů, sloužil i jako rezidence biskupa Alberta II. ze Šternberka. V roce 1699 hrad získali Lichtenštejnové, v jejichž vlastnictví byl až do roku 1945, kdy přešel do rukou státu.

Obrázek 8 Vchod do hradu - schodiště Obrázek 7: Hrad Šternberk

Hlavní přístupová cesta je vydlážděná nerovnými kameny a prudce stoupá. Ke vstupu do hradu je navíc nutné zdolat schodiště. Pokud chce hrad Šternberk navštívit vozíčkář, může projet kolem hradu nahoru do hradního parku, kde může také zaparkovat. Odtud se dostane do hradu k pokladně i bezbariérovým toaletám. Pro vozíčkáře je z horní části parku přístupná celá prohlídková trasa Lichtenštejnské sbírky.

Obrázek 10: Bezbariérový přístup do Obrázek 9: Bezbariérový přístup na hradu prohlídku

Během své druhé návštěvy hradu Šternberk jsem hovořila s kastelánkou, paní Helenou Gottwaldovou, která mi pro tuto práci poskytla fotografie z prohlídky pro vozíčkáře, které zde uvádím.

Obrázek 12: Archiv Státního hradu Šternberk Obrázek 11: Archiv Státního hradu Šternberk

Pro nevidomé jsou na prohlídkách vybrány předměty, které mohou poznávat hmatem. Průvodci jsou poučeni a na tyto předměty osoby se zrakovým postižením upozorňují. [12]

4.1.3 Klášterní Hradisko Olomouc

Tabulka 7: Hodnocení přístupnosti Klášterního Hradiska

Zdravotní postižení Výklad Interiér Vybavení Mentální Ano Ano Ano

Sluchové Částečně Částečně Ano Tělesné Ano Ano Ano Zrakové Ne Částečně Ano

Tato Národní kulturní památka byla původně klášter. V roce 1784 ale nechal místní kanonii zrušit císař Josef II. a v roce 1790 Hradisko připadlo armádě. Ta jej nejdříve využívala jako skladiště, zajatecký tábor francouzských vojáků a nakonec jako vojenskou nemocnici, která je zde dodnes.

Obrázek 13: Klášterní Hradisko

Právě díky nemocnici je objekt, s výjimkou věže, zcela bezbariérový. Jsou zde výtahy, nájezdy a široké dveře bez prahů. V Klášterním Hradisku se od dubna do září konají každý čtvrtek a první sobotu v měsíci prohlídky s průvodcem. Ty jsou přístupné i pro vozíčkáře, ale do některých částí je pro ně možný přístup pouze přes lůžkové oddělení, což nemocnice umožňuje.

Obrázek 14: Vstup na nádvoří Obrázek 15: Předsálí - vstup přes lůžkové oddělení

Vstup do prostor Hradiska je možný i bez prohlídky. Doporučuji se předem podívat na otevírací dobu knihovny a slavnostního sálu, které mají velkolepou barokní malbu. Přístupná je, díky výtahu a rampě, rovněž kaple.

Obrázek 17: Přístup do kaple Obrázek 16: Slavnostní sál

Pro osoby se zrakovým postižením má být navíc od příštího roku přímo v prostorách Obrázek 14: Slavností sál Klášterního Hradiska k dispozici jeho haptický model, který je doplněn popisky se zvětšeným a Braillovým písmem. [13]

4.1.4 Tvrz Černá věž Drahanovice

Tabulka 8: Hodnocení přístupnosti tvrze Černá věž

Zdravotní postižení Výklad Interiér Vybavení Částečně Ano Ano Mentální Sluchové Ano Částečně Ano Tělesné Ne Ne Částečně Zrakové Ano Částečně Částečně

První písemná zmínka o tvrzi, ze které se do současnosti dochovala pouze obranná věž, pochází z roku 1351. Věž byla původně gotická a dnešní podobu získala po renesanční a empirové přestavbě. Tato kulturní památka měří 28 metrů.

Obrázek 19: Tvrz Černá věž Obrázek 18: Pohled od cesty k ZD

Nyní se v tomto objektu nachází pobočka Vlastivědného muzea Olomouc a její stálá expozice Archeologie a historie obce Drahanovice. Pro vozíčkáře je přístupný areál u Černé věže, do kterého se po předchozí domluvě se zaměstnanci památky, dostanou přes sousední Zemědělské družstvo. Tento areál slouží především v letních měsících ke konání různých kulturních akcí. Do samotné věže se kvůli schodům a úzkým dveřím vozíčkáři nedostanou.

Obrázek 20: Areál tvrze Obrázek 21: Schody ke vchodu

Zrakově postiženým jsou zpřístupněny některé exponáty, například kroje a prapory. Všechny vystavované předměty jsou navíc vybaveny popisy, které pomohou hlavně při individuální prohlídce i sluchově postiženým. [14]

4.1.5 Zdíkův palác Olomouc

Tabulka 9: Hodnocení Zdíkova paláce

Zdravotní postižení Výklad Interiér Vybavení Mentální Ano Ano Ano

Sluchové Ano Ano Ano Tělesné Ano Ano Ano Zrakové Ano Ano Ano

Již v 11. století stál na tomto místě tzv. Olomoucký hrad. Románské části, které se dochovaly dodnes, pocházejí z první poloviny 12. století. Tehdy nechal olomoucký biskup Jindřich Zdík přestavět hrad na palác. Podle dochovaných částí šlo o jednu z vrcholných staveb obytné románské architektury. Dochovala se také gotická křížová klenba, datující se do 14. století.

Zdíkův palác je od roku 2006 spojen s Arcidiecézním muzeem Olomouc, které je součástí Muzea umění Olomouc. Toto spojení umožnila rekonstrukce, během které byl objekt bezbariérově upraven, včetně toalet a přístupu od parkoviště. Nepřístupná je pouze prohlídka románských oken, ke kterým se návštěvník dostane pouze po točitém schodišti.

Obrázek 23: Zdíkův palác Obrázek 22: Přístup k paláci Pro nevidomé jsou k dispozici audionahrávky a modely některých exponátů. Jsou to modely pozdně gotického okna, románského sdruženého okna a dále kopie listiny se dvěma voskovými pečetěmi olomoucké kapituly sv. Václava, Šternberské madony, dlaždice s grifem a fragment reliéfu se zobrazením Tří králů.

Obrázek 24: Románské okno Obrázek 25: Arcidiecézní muzeum - čestný dvůr Zdíkova paláce

Osoby s částečnou ztrátou sluchu rovněž mohou využít audioprůvodce, který je možné připojit přímo k naslouchacímu přístroji. Všechny exponáty mají navíc popisy. [15]

4.1.6 Zámek Náměšť na Hané

Tabulka 10: Hodnocení přístupnosti zámku Náměšť na Hané

Zdravotní postižení Výklad Interiér Vybavení Ano Ano Ano Mentální Sluchové Částečně Ne Ano Tělesní Ano Částečně Ano Zrakové Ano Ne Ne

Základní kámen zámku byl položen v roce 1766. Toto letní sídlo je ukázkou raně klasicistního baroka, označovaného jako moravské. Okolo zámku se rozprostírá kruhový park s lipovými alejemi směřujícími do všech světových stran. Od roku 2000 vlastní zámek Městys Náměšť na Hané.

Obrázek 27: Zámek Náměšť na Hané Obrázek 26: Vstup do zámku

Okolí zámku je velmi dobře dostupné. V těsné blízkosti se nachází parkoviště s bezbariérovou toaletou. Téměř bez překážek je i zámecký park, kde se nachází například altán, fontána a bazén, do kterého se dostane i vozíčkář po překonání nízkého chodníku kolonády.

Obrázek 28: Přístup do parku Obrázek 29: Zámecký park

Po rovné cestě se návštěvník dostane až na nádvoří hradu. Pouze krátký úsek v průjezdu má povrch z dřevěných kostek a nízký práh. Pokud je návštěvníkem vozíčkář, je dobré dopředu zavolat na pokladnu zámku. Pracovníci tak mohou nachystat nájezdy pro vozíčkáře, díky kterým se dostanou do přízemí zámku, kde se nachází pokladna a prohlídková trasa A, která je zcela bezbariérová.

Obrázek 31: Dřevěná dlažba v Obrázek 30: Vstup do přízemí průjezdu

V současné době nemají na zámku vybavení pro zrakově postižené. Pro postižené sluchově zde také nejsou pomůcky, ale podle zaměstnanců zámku se vždy objednávají na prohlídku dopředu a jezdí s vlastním tlumočníkem. [16]

4.1.7 Zřícenina hradu Náměšť na Hané

Tabulka 11: Hodnocení přístupnosti zříceniny hradu Náměšť na Hané

Zdravotní postižení Výklad Interiér Vybavení Mentální – Ano –

Sluchové – Ano – Tělesné – Částečně – Zrakové – Částečně –

Středověký hrad byl vybudován v roce 1280, pravděpodobně na ochranu části náměšťského zboží, které zastavil olomoucký biskup. Tento omezený význam hradu dokládá i fakt, že již o dvě stě let později je v písemnostech zmiňován jako pustý.

Obrázek 32: Zřícenina hradu Náměšť na Hané Obrázek 33: Most ke zřícenině Zřícenina je od zámku vzdálená asi 150 metrů. Je přístupná po rovné cestě a díky mostu se na ni mohou podívat také vozíčkáři. Osoby se zrakovým postižením potřebují doprovod. [17]

4.2 Veřejnosti částečně přístupné památky

Tyto památky jsou na seznamu Národního památkového ústavu, ale jejich hlavní využití je jiné než kulturní. Jsou v nich například obecní úřady, hotely či zemědělská družstva. Nejsou zde nabízeny prohlídky, pouze některé z nich mají vyhrazené prostory, které slouží jako malá muzea.

Mapa 4: Částečně přístupné památky

4.2.1 Tvrz Dlouhá Loučka

Tvrz Dlouhá Loučka, která je často označována jako Dolní zámek, je poprvé zmiňována na počátku 14. století. V 17. století byla přestavěna na renesanční zámeček, ale zvenčí jsou stále patrné některé prvky tvrze. V současnosti zde má své kanceláře obecní úřad.

Obrázek 35: Vstup do obecního úřadu Obrázek 34: Tvrz Dlouhá Loučka

Tento objekt je volně přístupný, včetně jeho interiérů. V současné době není budova bezbariérová, ale obec plánuje pořízení výtahu. [18]

4.2.2 Tvrz Unčovice

První zmínka o tvrzi v Unčovicích pochází z konce 14. století. Během česko-uherské války byla vypleněna a k její obnově došlo až v roce 1499. V tomto roce se také začala utvářet její současná podoba, během gotické a později renesanční přestavby, která skončila v roce 1546.

Obrázek 36: Věž tvrze Obrázek 37: Parkoviště a přístupová cesta k tvrzi

V budově této kulturní památky jsou dnes kanceláře Zemědělského družstva Unčovice. Venkovní část areálu tvrze je přístupná. Příjezdová cesta je sice dlážděná, ale má jen malé nerovnosti a dá se tak zdolat i na vozíčku. Každý se tak může podívat na nejstarší část tvrze – věž. [19]

4.2.3 Zámek Dolany

Tento renesanční zámek byl postaven v 17. století, pravděpodobně Kurtiziánským řádem. Z té doby se dochovalo podloubí. Na konci 19. století se ze zámku stalo sídlo lesní správy lichtenštejnského panství. Nyní je zde obecní úřad.

Obrázek 38: Zámek Dolany Obrázek 39: Chodník k podloubí

Pod úrovní zámku se nachází parkoviště. Z něj se k zámku dostanou vozíčkáři po chodníku, který vede přímo k podloubí. Uvnitř je bezbariérový pouze přístup do chodby. Osoby s mentálním a sluchovým postižením si mohou prohlédnout obřadní a zasedací síň, s výzdobou z dob Lichtenštejnů. Ty jsou přístupné po dohodě se zaměstnanci obecního úřadu. [20]

4.2.4 Zámek Nové Zámky

Na místě dnešního klasicistního zámku stál původně letohrádek, vybudovaný v druhé polovině 16. století. Na počátku 18. století vlastnili zámek Lichtenštejnové. Po druhé světové válce přešel do vlastnictví státu. Dnes objekt využívá příspěvková organizace Nové Zámky – poskytovatel sociálních služeb.

Obrázek 40: Nové zámky - pohled z parku Obrázek 41: Nájezd do přízemí

Okolí Nových Zámků je málo frekventované a nachází se na území CHKO Litovelské Pomoraví. Veřejnosti je volně přístupný rozsáhlý zámecký park, takže si návštěvník může zámek prohlédnout ze všech stran. Parkoviště se nachází přímo před zámkem a vstup do parku i zámku je bezbariérový. I když Nové Zámky slouží jako zařízení sociálních služeb, a interiéry byly upraveny pro tento účel, ve slavnostním sále se dochovala ilusivní malba. Po dohodě se zaměstnanci zařízení se do slavnostního sálu mohou podívat i turisté. Díky nájezdům a výtahu je místnost přístupná i lidem na invalidním vozíku. [21]

4.2.5 Zámek Tršice

V první polovině 13. století zde stála gotická tvrz. V 15. století prošla pozdně gotickými úpravami a vžilo se pro ni označení hrad. Následovala renesanční přestavba, která do té doby nejednotnou stavbu, sjednotila. V roce 1984 byla při malování zámeckých prostor odkryta heraldická malba z konce 19. století, kdy zámek patřil olomoucké kapitule. Dnes se zde nachází obecní úřad a muzeum.

Obrázek 42: Areál u zámku Obrázek 43: Přístup do zámku Tršice

Parkoviště se nachází přímo před zámkem. Po vyasfaltované cestě se vozíčkáři dostanou přes most až na nádvoří. Interiéry obecního úřadu a místního muzea jsou kvůli schodům a úzkým dveřím pro vozíčkáře nepřístupné. Muzeum má stálou výstavu, v rámci které je většina exponátů umístěna ve vitrínách a vybavena popisy. Předměty, které nejsou takto uloženy, mohou nevidomí poznávat hmatem. Muzeum také pořádá tematické výstavy, během kterých je volně přístupné větší množství exponátů. [22]

4.2.6 Zámek Velká Bystřice

V roce 1579 byla původní tvrz přestavěna na renesanční zámek. V následujícím období nechala církev přistavět barokní část a zámek využívala jako pivovar. Ten zde fungoval do roku 1945, kdy byl soukromým majitelem zrušen. Zámek měl být zbourán, ale také díky jeho zařazení mezi nemovité památky se tak nestalo. Dnes, po několika rekonstrukcích a modernizacích, slouží jako hotel.

Obrázek 44: Zámek Velká Bystřice Obrázek 45: Přístup do areálu

V rámci poslední rekonstrukce objektu v roce 2014, bylo upraveno také okolí zámku, včetně parku a venkovního amfiteátru. Díky tomu se mohou i lidé na invalidním vozíku bezproblémově pohybovat po celém areálu. Bezbariérový přístup poskytuje také hotel, včetně ubytování. Tento zámek je rozsáhlý a volný přístup k jeho budovám umožňuje turistům podívat se i na pozůstatky opevnění tvrze, která zde stála. U zámku se nachází i místní Turistické informační centrum. [23]

4.2.7 Zámek Velký Týnec

Na místě dnešního pozdně barokního zámku stála gotická tvrz, o které pochází první písemná zmínka z roku 1457. V roce 1752, již jako majetek olomoucké kapituly, musela být kvůli špatnému stavu přestavěna. O třináct let později byla tvrz stržena, aby uvolnila místo zámku. Kapitula jej vlastnila do roku 1948, poté se stal majetkem obce. Dnes je zde obecní úřad, malá galerie a restaurace.

Obrázek 46: Zámek Velký Týnec Obrázek 47: Přístup do parku

V chodbě obecního úřadu je malá místní galerie. Vystavované předměty jsou uloženy ve vitrínách a označeny popisky. Pro vozíčkáře je ale nedostupná kvůli schodům. Zcela bezbariérový je naopak park. Přístupová cesta k němu je asfaltová a samotný park má cestičky vysypané jemným štěrkem.

V parku se nachází i terasa restaurace, ze které je za příznivého počasí vidět celé město Olomouc. Pro lepší orientaci je na zídce terasy umístěno panoramatické zobrazení Olomouce s popisy jejích dominant. [24]

4.3 Památky nepřístupné veřejnosti

U těchto památek popisuji přístup pouze stručně. Jsou to nemovitosti, které jsou ve špatném technickém stanu, většinou v soukromém vlastnictví, nebo slouží jako bytové jednotky. Na rozdíl od částečně přístupných památek nelze vstoupit do jejich interiérů.

Mapa 5:Nepřístupné památky

4.3.1 Myslivna Jägerhous Bouzov

Tato kulturní památka se nachází v těsné blízkosti parkoviště hradu Bouzov. Jde o komplex obytných a hospodářských budov bývalého velkostatku Řádu německých rytířů. Cesta parkem k hradu, která je vhodná i pro vozíčkáře, vede kolem tohoto objektu. Za pozornost stojí především vstupní schodiště s průčelím. [25]

Obrázek 48: Myslivna Jägerhous Obrázek 49: Přístup od parkoviště

4.3.2 Zámek Dlouhá Loučka

Na konci 16. století zde byla vybudována tvrz, kterou v roce 1629 přestavěl Řád německých rytířů přestavět na barokní zámek. Na počátku 19. století prošel empírovou úpravou, při které byla přistavěna kaple sv. Alžběty, kvůli které je tento objekt kulturní památkou. Po požáru v druhé polovině 20. století je ve velmi špatném stavu a do značné míry zarostlý keři a stromy. Nyní je v soukromém vlastnictví. Představu o jeho někdejší podobě a významu si mohou turisté udělat i zvenčí. Přilehlý anglický park umožňuje i vozíčkářům si zámek prohlédnout. [26]

Obrázek 51: Anglický park u zámku Obrázek 50: Zámecká kaple

4.3.3 Zámek Chudobín

Současnou empírovou podobu získal zámek, který byl vybudován ve 13. století, během rekonstrukce na počátku 19. století. Tato památka je již řadu let v soukromém vlastnictví. Kdysi fungovala jako zámecký hotel, ale nyní jsou její interiéry prázdné a exteriéry přístupné pouze částečně. Díky upraveným chodníkům v obci si mohou zámek prohlédnout i vozíčkáři. [27]

Obrázek 52: Zámek Chudobín Obrázek 53: Bývalá hospodářská budova

4.3.4 Zámek Nenakonice

Barokní zámek byl vybudován v první polovině 18. století. Po roce 1948 se stal majetkem státu a několik let jeho budovy sloužily jako depozitář Státní vědecké knihovny v Olomouci. Od roku 2014 je v soukromém vlastnictví a probíhá jeho rekonstrukce. Veřejnost, včetně tělesně postižených osob, si může zámek prohlédnout zvenčí od příjezdové cesty z obce, kde je možné i zaparkovat. [28]

Obrázek 54: Zámek Nenakonice Obrázek 55: Přístup k památce

4.3.5 Zámek Nové Valteřice

Lovecký zámeček nechali vybudovat Lichtenštejnové v první polovině 18. století. Součástí hlavní budovy je litinový pavilon z Vídeňské světové výstavy. V současné době je památka v soukromém vlastnictví a chátrá. Objekt je špatně dostupný, nachází se na kraji lesa za obcí Nové Valteřice. Dojít k němu se dá pouze přes polní a lesní cestu, jejichž terén je pro vozíčkáře nesjízdný. [29]

Obrázek 56: Lovecký zámeček Nové Valteřice Obrázek 57: Přístup k památce

4.3.6 Zámek Žerotín

V 18. století nechali na tomto místě augustiniáni vybudovat barokní zámek se zahradou. Za napoleonských válek zde měla pobočku vojenská nemocnice a v roce 1878 se stal majetkem Lichtenštejnů. Nyní se v něm nachází bytové jednotky, ale je ve špatném technickém stavu. Alespoň z jedné části je zvenčí přístupný díky tomu, že se nachází vedle hlavní cesty v obci a podél něj vede chodník, po kterém se může bez obav pohybovat vozíčkář. [30]

Obrázek 58: Chodník k zámku Obrázek 59: Zámek Žerotín

Shrnutí

Z veřejnosti přístupných památek je pro všechny skupiny zdravotních postižení nejlépe přístupný Zdíkův palác. Nabízí nejen bezbariérový přístup i toalety, ale také haptické modely pro nevidomé, popisy jednotlivých exponátů a možnost využití audioprůvodce pro sluchově postižené a v neposlední řadě individuální prohlídku pro osoby s mentálním postižením. Ačkoli ne v takové míře jako Zdíkův palác, poskytují i další veřejnosti přístupné památky služby pro zdravotně postižené.

Všechny, kromě tvrze Černá věž mají bezbariérové toalety ve svém areálu. Některé, jako hrad Bouzov či zámek Náměšť na Hané, mají tyto toalety také u parkoviště. Klášterní Hradisko a již zmiňovaný Zdíkův palác, prošly rekonstrukcí a jsou, s výjimkou věží a podkroví, zcela bezbariérové. Ostatní jsou vozíčkářům přístupné jen částečně.

Největší mezery jsou zatím v přístupnosti těchto památek pro nevidomé. Protože jde převážně o Národní kulturní památky, jsou exponáty většinou rovněž pod památkovou péčí. I tak se ale většina z nich snaží alespoň některé předměty a části vybavení interiéru poskytnout nevidomým návštěvníkům k hmatovému prohlížení. Na hradě Bouzově najdete i jeho haptický model. Ten byl vytvořen také pro Klášterní Hradisko a přímo v památce by měl být k dispozici příští rok.

Nejlépe jsou na tom památky s přístupností pro sluchově a mentálně postižené osoby. Umožňují objednání individuálních prohlídek, při kterých lze přizpůsobit jejich obsah potřebám konkrétní skupiny osob.

O veřejnosti částečně přístupných památkách lze říci, že jsou alespoň zvenčí bezbariérové. To je dáno hlavně tím, že jsou uvnitř upraveny k jistým účelům. Například jako kanceláře obecních úřadů, hotely a restaurace, nebo zařízení sociálních služeb. I přes to jsou v některých z nich vyhrazeny prostory přístupné veřejnosti.

Nepřístupné památky jsou většinou v soukromém vlastnictví. Malá část z nich slouží jako bytové prostory, téměř všechny jsou ale ve špatném technickém stavu. Přesto jsem i tyto památky popsala, protože většinu z nich si může návštěvník oblasti prohlédnout alespoň při cestě kolem ní, ale neučiní tak, neboť o nich neví.

Závěr

Cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit přístupnost památek bývalého okresu Olomouc pro handicapované občany. Nejdříve jsem se seznámila s materiály, které již na toto téma vznikly a seznámila se s mezinárodními a národními dokumenty, které se zabývají právy zdravotně postižených osob. Zde jsem se soustředila především na části vztahující se k tématu této práce.

V teoretické části jsem se věnovala pojmu sociální cestovní ruch, jehož součástí je i cestování osob se zdravotním postižením a s tím spojené specifické potřeby a požadavky. Po té jsem se soustředila na definici zdravotního postižení a jeho rozdělení do skupin, které jsem blíže specifikovala. Dále jsem se zabývala typy zdravotních průkazů, komu jsou určeny a výhodami souvisejícími s tématem mé bakalářské práce, které jsou držitelům těchto průkazů poskytovány. Na konec teoretické části jsem stručně charakterizovala mapovanou oblast, tedy bývalý okres Olomouc.

Před samotnou návštěvou hradů, tvrzí a zámků jsem se zabývala otázkou zdravotního postižení. Do praktické části práce jsem zařadila Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením, který z Úmluvy vychází. Uvedla jsem je proto, že je důležité si uvědomit poměrně krátkou historii společenského uvědomění si, že osoby se zdravotním postižením mají stejná práva jako ostatní a je nutné podnikat kroky, které povedou k jejich podpoře a realizaci.

Po té jsem se zabývala požadavky a bariérami, které zdravotně postižené osoby mají v souvislosti s přístupem k památkám. Položila jsem si otázky, jaké změny a opatření je nutné přijmout, aby byl objekt a jeho okolí přístupný handicapovaným občanům. Z těchto otázek jsem vycházela také při návštěvě jednotlivých památek, ze seznamu Národního památkového ústavu. Ty jsem jako první rozdělila podle jejich přístupnosti pro veřejnost na přístupné, částečně přístupné a nepřístupné.

Během osobních návštěv památek jsem se soustředila především na přístupové cesty, bezbariérovost exteriérů i interiérů, existenci speciálního vybavení a pomůcek pro návštěvy osob se zdravotním postižením. Při slovním popisu doprovázeném fotografickou dokumentací a hodnocením přístupnosti, jsem vycházela nejen ze svých zjištění, ale i z informací a zkušeností, které mi poskytli zaměstnanci jednotlivých památek.

Poznatky, které jsem při vypracování své bakalářské práce získala, jsou důkazem toho, že i památky v regionech České republiky stojí za návštěvu a že si jejich vedení uvědomuje důležitost přístupnosti pro zdravotně postižené osoby a snaží se v této oblasti svoji nabídku rozšiřovat. Pro všechny skupiny zdravotně postižených je nejlepší na konkrétní památku zavolat a domluvit si prohlídku předem. Zaměstnanci objektu tak mohou dopředu připravit potřebné zázemí, jako jsou například nájezdy, parkovací místo v bezprostřední blízkosti památky a v neposlední řadě zkušený průvodce, který zajistí individuální přístup k návštěvníkům se specifickými požadavky.

Věřím, že tato práce pomůže nejen zdravotně postiženým osobám jako pomůcka při poznávání mapované oblasti, ale i jako inspirace pro další památky na tomto území. Přesvědčila jsem se o tom, že se zaměstnanci těchto míst snaží, je v největší možné míře zpřístupnit všem lidem, bez ohledu na handicap. Pro tyto účely je možné z bakalářské práce vytvořit brožuru nebo jiný informační materiál.

Bakalářské práce s tímto tématem vznikají jako součást mapování celé České republiky. Myslím si, že po získání dostatečného množství informací z jednotlivých oblastí země, by mohly být poznatky publikovány jako kniha, nebo postupně zveřejňovány v odborných časopisech, pro jejich přínos odborné i laické společnosti.

Soupis bibliografických citací

Tištěné zdroje použité

MICHALÍK, Jan. Zdravotní postižení a pomáhající profese. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, 511 s. ISBN 978-80-7367-859-3.

KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 207 s. ISBN 978-80-247-4603-6.

HORÁKOVÁ, Radka. Sluchové postižení: úvod do surdopedie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012, 159 s. ISBN 978-80-262-0084-0.

STRNADOVÁ, Věra. Jak se úspěšně vyrovnávat se ztrátou sluchu. Praha: ASNEP, 2001, 165 s. ISBN 80-903035-2-8.

VOTAVA, Jiří. Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2003, 207 s. ISBN 80-246-0708-5.

Tištěné zdroje nepoužité

KUZNÍKOVÁ, Iva. Sociální práce ve zdravotnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 212 s. ISBN 978-80-247-3676-1.

ŠVARCOVÁ-SLABINOVÁ, Iva. Mentální retardace: vzdělávání, výchova, sociální péče. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, 178 s. Speciální pedagogika (Portál). ISBN 80-7178- 506-7.

VALENTA, Milan. Přehled speciální pedagogiky: rámcové kompendium oboru. Vyd. 1. Praha: Portál, 2014, 269 s. ISBN 978-80-262-0602-6.

Elektronické zdroje

[1] Odborná školení a vzdělávání: Cestovní ruch pro všechny. In: Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. Praha, 2008 [cit. 2015-03-25]. ISBN 978-80-7399-407-05. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/4fa1846e-ee0c-40d7-ae2e- a43007314a2e/GetFile14_1.pdf

[2] Zákon 108/2006 Sb. In: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2014 [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/13640/108_2006_2015.pdf

[3] Rozdělení zdravotně postižených osob do skupin | Žiju s handicapem [online]. 2012 [cit. 2015-12-12]. Dostupné z: http://www.zijushandicapem.cz/clanky/zamestnani/rozdeleni-zdravotne-postizenych- osob-do-skupin.html

[4] NICM: Klasifikace zrakového postižení [online]. 2014 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://www.nicm.cz/klasifikace-zrakoveho-postizeni

[5] Sluchové postižení | Helpnet. Helpnet [online]. [cit. 2015-12-12]. Dostupné z: http://www.helpnet.cz/sluchove-postizeni

[6] Cílové skupiny poskytování sociálních služeb | Služby zdravotně postiženým, centrum služeb, Karlovy Vary, Cheb, Sokolov. Služby zdravotně postiženým, centrum služeb, Karlovy Vary, Cheb, Sokolov [online]. [cit. 2015-12-12]. Dostupné z: http://www.sluzbypostizenym.cz/sluzby/cilove-skupiny

[7] Průkaz OZP. Integrovaný portál MPSV [online]. 2015 [cit. 2015-12-12]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/soc/dzp/prukaz

[8] Slevy poskytované na památkách ve správě Národního památkového ústavu v roce 2012. NPÚ - Národní památkový ústav [online]. Praha, 2012 [cit. 2015-12-12]. Dostupné z: http://www.npu.cz/news/9791-n/

[9] Mpsv.cz [online]. [cit. 2015-12-12]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/10774/umluva_CJ_rev.pdf

[10] Národní rada osob se zdravotním postižením ČR: Informace č.: 41 - 2015 ( Národní plán podpory vyrovnávání příležitostí pro OZP 2015-2020) [online]. 2015 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://www.nrzp.cz/aktualne/informace-predsedy-nrzp- cr/1379-informace-c-41-2015--narodni-plan-podpory-vyrovnavani-prilezitosti-pro-ozp- 2015-2020.html

[11] Oficiální stránky Hradu Bouzov [online]. [cit. 2015-12-12]. Dostupné z: http://www.hrad-bouzov.cz/

[12] Oficiální stránky hradu Šternberk: Historie hradu [online]. 2015 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://www.hrad-sternberk.cz/historie-hradu/

[13] O národní kulturní památce Klášterní Hradisko. Vojenská nemocnice Olomouc [online]. [cit. 2015-12-12]. Dostupné z: http://www.vnol.cz/index.php/cs/uvod/o- narodni-kulturni-pamatce-klasterni-hradisko

[14] Historie Obec Drahanovice - Černá věž. Obec Drahanovice - Černá věž [online]. [cit. 2015-12-12]. Dostupné z: http://www.cernavez.cz/index.php?nid=11512

[15] Arcidiecézní muzeum Olomouc - Muzeum umění Olomouc. Muzeum umění Olomouc [online]. [cit. 2015-12-12]. Dostupné z: http://www.olmuart.cz/arcidiecezni- muzeum-olomouc/

[16] Historie - Oficiální stránky Zámku Náměšť na Hané. Oficiální stránky Zámku Náměšť na Hané [online]. [cit. 2015-12-12]. Dostupné z: http://zamek.namestnahane.cz/historie/

[17] Hrad Náměšť na Hané. Hrady a zámky České republiky - Hrady.cz, cestujte s přehledem [online]. [cit. 2015-12-12]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/?OID=611

[18] Turistika.cz: Dlouhá Loučka u Uničova-horní a dolní zámek [online]. 2015 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/mista/dlouha-loucka-u-unicova-horni- a-dolni-zamek

[19] Tvrz Unčovice - Hrady, zámky, tvrze - Litovelské pomoraví - Litovel. Litovelsko [online]. [cit. 2015-12-12]. Dostupné z: http://www.litovelsko.eu/dr-cs/65-tvrz- uncovice.html

[20] Zámek č.p. 58 s parkem: Památky: Obec Dolany. Obec Dolany [online]. 2012 [cit. 2015-12-12]. Dostupné z: http://www.dolany-ol.cz/zamek-c-p-58-s-parkem/d- 1016/p1=1035

[21] Nové Zámky. Nové Zámky [online]. 2015 [cit. 2015-12-12]. Dostupné z: http://www.novezamky.cz/index.php?nid=3504

[22] Obec Tršice. Obec Tršice [online]. 2012 [cit. 2015-12-12]. Dostupné z: http://www.trsice.cz/trsice/zamek.html

[23] Jaký je zámecký příběh hotelu Zámek Velká Bystřice? [online]. [cit. 2015-12-12]. Dostupné z: http://zamekvelkabystrice.cz/zamecky-pribeh/

[24] Zámek Velký Týnec. Hrady a zámky České republiky - Hrady.cz, cestujte s přehledem [online]. 2006 [cit. 2015-12-12]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/?OID=3713

[25] Památkový katalog [online]. 2015 [cit. 2015-12-12]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&isProtected=1&indexId=50086%2F9- 56&presenter=ElementsResults

[26] Turistika.cz: Dlouhá Loučka u Uničova-horní a dolní zámek [online]. 2015 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/mista/dlouha-loucka-u-unicova-horni- a-dolni-zamek

[27] Zámek Chudobín - Hrady, zámky, tvrze - Litovelské pomoraví - Litovel. Litovelsko [online]. [cit. 2015-12-12]. Dostupné z: http://www.litovelsko.eu/dr-cs/64- zamek-chudobin.html

[28] Zámek Nenakonice. Hrady a zámky České republiky - Hrady.cz, cestujte s přehledem [online]. 2006 [cit. 2015-12-12]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/?OID=3710

[29] Zámek Nové Valteřice. Hrady a zámky České republiky - Hrady.cz, cestujte s přehledem [online]. 2014 [cit. 2015-12-12]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/?OID=11568

[30] Zámek Žerotín. Hrady a zámky České republiky - Hrady.cz, cestujte s přehledem [online]. 2006 [cit. 2015-12-12]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/?OID=3710