Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance a právo
CROWDFUNDING JAKO FORMA FINANČNÍHO ZPROSTŘEDKOVÁNÍ
Crowdfunding as a form of financial intermediation
Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Autor: Oleg DEEV Martin ŠIŠPERA
Victoria, 2016
Jméno a příjmení autora: Martin Šišpera Název diplomové práce: Crowdfunding jako forma finančního zprostředkování Název práce v angličtině: Crowdfunding as a form of financial intermediation Katedra: financí Vedoucí diplomové práce: Oleg Deev Rok obhajoby: 2016
Anotace Předmětem bakalářské práce „Crowdfunding jako forma finančního zprostředkování“ je představení konceptu crowdfundingu a analýza úspěšnosti crowdfundingových platforem. První část práce definuje crowdfunding, jeho principy, typy, funkce, právní úpravu, výhody a nevýhody. Dále je proveden rozbor crowdfundingových platforem podle znaků finančních zprostředkovatelů. Práce pokračuje statistickou analýzou úspěšnosti crowdfundingových platforem. Poslední část obsahuje hodnocení a doporučení pro investory a případné zájemce o financování projektu pomocí crowdfundingu.
Annotation The goal of the submitted thesis: “Crowdfunding as a form of financial intermediation” is to present the concept of crowdfunding and to analyze the success of crowdfunding platforms. The first part defines crowdfunding, its principles, models, functions, legislature, benefits and drawbacks. Consequently, the crowdfunding platforms are analyzed in terms of financial intermediaries. The next part continues with statistical analysis of success of crowdfunding platforms. The final part is dedicated to evaluation and recommendations for investors or potential applicants interested in funding through crowdfunding.
Klíčová slova
Finanční zprostředkování, financování, crowdfunding, crowdfundingové platformy, míra úspěšnosti, podílový crowdfunding, dluhový crowdfunding, dárcovský crowdfunding, odměnový crowdfunding
Keywords
Financial intermediation, funding, crowdfunding, crowdfunding platforms, success rate, equity-based crowdfunding, debt-based crowdfunding, donation-based crowdfunding, reward- based crowdfunding
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Crowdfunding jako forma finančního zprostředkování vypracoval samostatně pod vedením Olega Deeva a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 22. dubna 2016
vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Olegu Deevovi za vedení, návrhy, cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce, a především za jeho ochotu konzultovat práci ze zahraničí. Dále děkuji celé své rodině a přítelkyni za trpělivost a podporu po celou dobu mých studií, zejména pak během psaní této práce. V neposlední řadě také všem přátelům a spolužákům za jejich podporu a cenné rady.
Obsah Úvod ...... 13 1 Podstata finančního zprostředkování ...... 15 1.1 Způsoby finančního zprostředkování ...... 15 1.2 Funkce finančních zprostředkovatelů ...... 17 1.3 Typy finančních zprostředkovatelů ...... 21 2 Teoretické pojetí a vývoj crowdfundingu ...... 23 2.1 Princip crowdfundingu ...... 24 2.2 Historický vývoj crowdfundingu ...... 26 2.3 Typy crowdfundingových platforem ...... 28 2.4 Legislativní rámec crowdfundingu ...... 33 2.5 Výhody a nevýhody crowdfundingu ...... 37 3 Ohodnocení crowdfundingu jako formy finančního zprostředkování ...... 41 4 Analýza faktorů úspěšnosti crowdfundingových platforem ...... 47 4.1 Sběr dat ...... 48 4.2 Metodologie ...... 54 4.3 Výsledky empirického modelování ...... 59 4.4 Možná rozšíření a omezení studie ...... 66 Závěr ...... 67 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ: ...... 71 SEZNAM OBRÁZKŮ ...... 85 SEZNAM TABULEK ...... 85 SEZNAM GRAFŮ ...... 85 SEZNAM ZKRATEK ...... 85 SEZNAM PŘÍLOH ...... 86 SEZNAM PŘÍLOH NA CD...... 86
Úvod
V České Republice je crowdfunding relativně novinkou a teprve postupně se dostává na zpravodajské portály. Obecně se o crowdfundigu začalo více mluvit po americké hypoteční krizi, jež vyústila v celosvětovou finanční krizi. Následně se crowdfunding začal jevit jako alternativní nástroj k získání finančních prostředků pro různé podnikatelské a jiné aktivity.
Z těchto předložených důvodů a z mého vlastního zájmu, kdy jsem v létě 2012 pomáhal hudební skupině mých přátel získat peníze na vydání alba a crowdfunding se jevil jako jedna z možností pro realizaci, jsem se poprvé seznámil s fenoménem crowdfunding. Následně jsem si crowdfunding vybral jako téma mé bakalářské práce: „Crowdfunding jako forma finančního zprostředkování.“ Crowdfunding již několikrát pomohl k vytvoření zajímavých projektů, sloužícím dobrým věcem, talentovaným hudebníkům, kreativním umělcům, vynálezcům či cestovatelům. O tématu jsem si rozšířil znalosti v rámci mého výměnného studijního pobytu ve Francii, kdy jsem absolvoval kurz Management Information Systems. V rámci kurzu jsme probírali alternativní metody financování, vhodné zejména pro inovativní projekty. Podobný kurz jsem navštěvoval i na University of Victoria v Kanadě.
Cílem práce je ohodnocení crowdfundingu jako formy finančního zprostředkování a provedení analýzy faktorů úspěšností crowdfundingových platforem. Tato práce bude obsahovat dvě výzkumné otázky. První otázkou této práce bude zjistit, zda je crowdfunding formou za finančního zprostředkování? Druhá výzkumná otázka se zabývá, na čem zaleží úspěšnost crowdfundingových platforem – finančních zprostředkovatelů? Dílčím cílem této práce je představení si rysů charakteristických pro finanční zprostředkovatele, které následně využijeme k zodpovězení první výzkumné otázky. Dalším dílčím cílem je teoretické představení si crowdfundingu a zejména pak jeho právní úpravy.
K zodpovězení první otázky si stanovíme kritéria typická pro finanční zprostředkovatele, které následně zkusíme aplikovat na crowdfunding. K zodpovězení druhé otázky sestavíme databázi z údajů crowdfundingových platforem, které následně otestujeme pomocí lineárního regresního modelu v programu Gretl.
Celá práce bude rozdělena do 4 kapitol. V první kapitole se budeme zabývat finančními zprostředkovateli. Nejprve si vysvětlíme pojem finančního zprostředkovatele a různé způsoby financování, typické funkce pro finanční zprostředkovatele a nakonec se seznámíme i s jednotlivými typy. V druhé kapitole se zaměříme na crowdfunding. Nejdříve si vysvětlíme co je to crowdfunding a jak funguje. Dále se budeme zabývat jednotlivými typy 13 crowdfundingu a legislativou v českém a kanadském prostředí. V závěru kapitoly si představíme výhody a nevýhody. Ve třetí kapitole se pokusíme odpovědět na první výzkumnou otázku. Čtvrtá kapitola se bude zabývat sestavováním databáze a testováním předpokladů pro lineární regresní analýzu. V této kapitole si také představíme výsledky výzkumu a zaměříme se na hodnocení a doporučení pro investory, či případné zájemce o vytvoření projektu.
14
1 Podstata finančního zprostředkování
Pro financování svých nových strategických záměrů, expanzi společnosti či při zrodu nového podnikatelského záměru potřebuje firma velký objem peněz jako prvotní investici do dané realizace. Ve většině případů však tyto volné finanční prostředky firma nevlastní, a proto se obrací na finanční trh, kde si prostřednictvím různých institucí finančního systému peníze obstarává. V takovém případě se setkáváme s pojmem finanční zprostředkování. Než přistoupíme k tématu hlouběji, musíme si jej nejdřív definovat.
Velmi jednoduchou a výstižnou definici použili Aggarwal a Goodell1: „Přesun finančních prostředků od střadatelů k investorům, neboli finanční zprostředkování, je nezbytnou funkcí ve všech zemích a zpravidla je prováděn skrze finanční instituce a finanční trhy.“ Proč je finanční zprostředkování důležité v ekonomicky vyspělých zemích zdůraznil Polouček 2 : „Zprostředkovatelské služby umožňují tok zdrojů od subjektů spořících k subjektům investujícím. Tím stimulují růst úspor i investic a rychlejší růst ekonomiky“. Mishkin3 označil finanční zprostředkování jako podskupinu financování: „Proces nepřímého financování, s jehož pomocí finanční zprostředkovatelé spojují věřitele-střadatele a dlužníky- vypůjčovatele.“
Mishkinova definice nám říká, že se jedná o proces u financování nepřímého, my si ji však můžeme rozšířit i o financování polopřímé. Rozdíl mezi polopřímým a nepřímým financováním je popsán v následující podkapitole.
1.1 Způsoby finančního zprostředkování Finanční zprostředkování má tedy za úkol přesun finančních prostředků od přebytkových subjektů (věřitelé) k subjektům deficitním (dlužníci). Přebytkové subjekty vstupují do tohoto vztahu za účelem zhodnocení svých volných finančních prostředků, zatímco deficitní se snaží tyto získané finanční prostředky využít k realizaci svých podnikatelských aktivit. Deficitní subjekt zpravidla vrací finanční prostředky navýšené o úrok či jinou formu odměny.
1 AGGARWAL, Raj a John W. GOODELL. Markets and institutions in financial intermediation: National characteristics as determinants. Journal of Banking and Finance [online]. 2009, s. 1770 2 POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. 2013, s. 2 3 MISHKIN, Frederic S. The economics of money, banking and financial markets, 2004, s. 29 15
Dle charakteru procesu přesunu finančních prostředků rozlišujeme tři způsoby financování:4
Přímé financování Polopřímé financování Nepřímé financování
V některých zahraničních učebnicích se můžeme setkat jen s rozdělením na přímé a nepřímé financování. V našem případě si do rozdělení zařadíme i polopřímé financování, jelikož se od přímé formy mírné liší, ale zejména nám poslouží pro lepší pochopení fungování jednotlivých finančních zprostředkovatelů v následující podkapitole.
Přímé financování je způsob, kdy dochází k přesunu prostředků přímo mezi subjekty bez využití třetí strany. Příkladem může být nákup cenného papíru věřitelem (investorem) přímo od společnosti. Věřitel se běžně snaží investovat své finanční prostředky do aktiv s nízkým rizikem než do aktiv rizikovějších při stejném výnosu. Na druhou stranu v přímém financování vystupují i business angels nebo venture capitalist, kteří investují častěji do rizikovějších aktiv a to nových podnikatelských záměrů nebo společností zabývající se novými technologiemi. Výhodou přímého financování je vynechání finančních zprostředkovatelů a s tím spojených poplatků. Naopak nevýhodou přímého financování je vysoká informační a transakční nákladnost a vysoká obtížnost najít subjekt se shodnými požadavky. Věřitel nese celé riziko nedodržení smlouvy dlužníkem. Ačkoliv se jedná o velmi jednoduchý způsob, ve výsledku není zdaleka tak populární jako financování nepřímé.5
V polopřímém financování nedochází k přesunu finančních prostředků přímo, ale skrze prostředníka, který páruje subjekty se stejnými požadavky či napomáhá realizaci obchodu. Tento prostředník neobchoduje prostřednictvím svého vlastního účtu, ale tzv. na účet „cizí“ neboli na účet svého klienta. Rozlišujeme několik druhů zprostředkovatelů lišících se svojí zainteresovaností do zprostředkovatelského vztahu, přičemž všichni takoví zprostředkovatelé mají stejnou funkci, a tou je spárovat zájmy věřitelů a dlužníků. Zároveň se ale snaží nepřejímat žádná nebo jen minimální rizika spojená s transakcí. Typickým zástupcem téhle kategorie je broker, ale můžeme zde zařadit i některé fondy na finančním trhu. Výhodou je menší náročnost na spárování, kdy takto sami finanční zprostředkovatelé kontaktují zájemce, tudíž zde není tak vysoká transakční a informační náročnost jako u přímého financování. Subjekty si nemusí obstarávat sami všechny dokumenty potřebné k uzavření obchodu. Mezi
4 REJNUŠ, Oldřich. Možné způsoby externího financování ekonomických subjektů. Finanční trhy. 2014, s. 48. 5 Tamtéž, s. 49 16 nevýhody můžeme zařadit zejména poplatky zprostředkovateli a nejistotu, zda zprostředkovatel není jednostranně zainteresován.6
Nepřímé financování se liší tím, že zprostředkovatel obchoduje na svůj vlastní účet, čímž přebírá na sebe rizika spojená s nesplněním závazku ze strany dlužníka. V tomto způsobu vystupuje zprostředkovatel ve dvou pozicích, v první jako dlužník, kdy si půjčuje finanční prostředky od věřitele, a ve druhé jako věřitel, kdy vypůjčené prostředky poskytuje jinému dlužníkovi na financování dalších aktivit. Typickým příkladem v této kategorii je banka, která jakožto finanční instituce střádá finanční aktiva malých investorů a vyplácí jim za to odměnu ve formě úroku. Následně nastřádaná aktiva půjčuje svým jménem podnikatelům za vyšší úrok. Výhodou je snazší vyhledání nepřímého zprostředkovatele (díky jejich velkému počtu a například i široké síti poboček - typicky u banky) nežli subjektu s identickými požadavky. Prvotnímu věřiteli se taky značně snižuje riziko, jelikož závazkům musí dostát banka a již ne dlužník, tím pádem nemusí provádět tzv. screening dlužníka. Nevýhodou je nižší úrok či odměna od zprostředkovatele než od dlužníka. 7
1.2 Funkce finančních zprostředkovatelů
Nejpopulárnější a v dnešní době nejběžnější je financování nepřímé, proto role finančních zprostředkovatelů tvoří nedílnou součást fungování finančního trhu. Funkcí finančních zprostředkovatelů je na sebe převzít celou řadu nákladů a rizik, kterými se snaží usnadnit proces oběma stranám finančního zprostředkování. Abychom pochopili jejich přínos, rozebereme si jednotlivé náklady a rizika. Musíme však podotknout, že finanční zprostředkovatelé neposkytují své služby jen z dobré vůle, ale především za účelem zisku.
Mishkin 8 použil rozdělení do tří hlavních kategorií: Transakční náklady, Sdílení rizika, Informační náklady. Jelikož se ale finanční systém stále vyvíjí a s ním i jeho subjekty, tak si je rozšíříme o další subkategorie, které ve své knize opomenul, nebo mu nebyly známy.
6 Tamtéž, s. 50 7 Tamtéž, s. 50 8 MISHKIN, Frederic S. The economics of money, banking and financial markets. 2004, s. 29 - 34 17
OBRÁZEK 1 - PŘEHLED FUNKCÍ FINANČNÍCH ZPROSTŘEDKOVATELŮ
Transakční Informační Sdílení rizika náklady náklady
Transformace Úspory Asymetrie aktiv z hlediska z rozsahu informací rizika
Služby Nepřirozený Diverzifikace likvidity výběr
Úspory ze Morální hazard specializace
Transformace Přenesený doby splatnosti monitoring
Transformace aktiv
Zdroj: Vlastní zpracování na základě více zdrojů: MISHKIN, Frederic S. The economics of money, banking and financial markets. 2004, 679, s. 29 – 34, KOHN, Meir. Financial institutions and markets. 2004, s. 123, REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví, 2012. s. a FREIXAS, Xavier a Jean-Charles ROCHET. Microeconomics of banking. 1997, s. 7
Transakční náklady jsou jedním ze tří hlavních problémů při realizaci přímého financování. Zejména se jedná o situaci, kdy vlastníme přebytečný kapitál, který bychom chtěli využít až v následujících letech a proto jej aktuálně můžeme zapůjčit. Pokud se nám podaří najít subjekt, který by si od nás chtěl vypůjčit např. 10000 Kč, budeme pravděpodobně potřebovat služby právníka, který nám smlouvu o půjčce sepíše. Taková smlouva nás může vyjít přibližně na 1500 Kč. Pokud tedy budeme mít na půjčce úrok i 10% per annum, tak v krátkém horizontu se nám půjčení peněz nevyplatí (10000 * 10% - 1500 = -500). Z tohoto důvodu nemají malí investoři příliš mnoho šancí zhodnotit svá aktiva bez zprostředkovatele. 9
Zprostředkovatel může snížit transakční náklady zaměstnáním právníka, tedy využít tzv. úspor z rozsahu, který vytvoří smlouvu použitelnou na více půjček různým zprostředkovatelům a tím pádem znatelně sníží své transakční náklady. Právník může za 30000 Kč sepsat smlouvu použitelnou na 1000 půjček, v takovém případě se náklady na jednu
9 MISHKIN, Frederic S. The economics of money, banking and financial markets. 2004, s. 29 - 31 18 smlouvu sníží na 30 Kč za smlouvu a dlužník si bude moci půjčit peníze od zprostředkovatele.1011
Službou likvidity můžeme označit zejména servis bank, kdy při sjednání smlouvy nám mohou navíc otevřít běžný nebo spořicí účet, z kterého můžeme snadněji provádět další transakce - nákup zboží, výběr z bankomatu.12
Úspory ze specializace jsou funkcí, kdy zprostředkovatel nepůjčuje všem zákazníkům stejný objem peněz se stejným úrokem, ale snaží se přizpůsobit produkty a služby individuálním potřebám klientů. Výhodou jsou téměř nulové dodatečné náklady, jelikož zprostředkovatel má již potřebné zkušenosti s obdobnými produkty a vlastní nutné technologie.13
Finanční zprostředkovatel usnadňuje fungování trhu transformováním doby splatnosti půjček. Zatímco dlužníci preferují půjčky dlouhodobé tak naopak věřitelé půjčky krátkodobé. Právě proto je důležitá funkce finančního zprostředkovatele, který pomáhá překlenout tento časový problém a snaží se vyjít vstříc oběma požadavkům. Výhodou finančního zprostředkovatele je větší množství klientů, kteří svými krátkodobými půjčkami mohou nahrazovat půjčku dlouhodobější. Pro řádné fungování je důležité, aby si všichni klienti nechtěli vybrat své peníze zároveň a nedošlo tak k runu na banku.14
Finanční zprostředkovatel umožnuje další transformace aktiv a to zejména z hlediska:15
Časového - věřitel zapůjčí své prostředky finančnímu zprostředkovateli v jiné době, než kdy si je od finančního zprostředkovatele vypůjčí dlužník. Teritoriálního - věřitel i dlužník jednají s finančním zprostředkovatelem na odlišných místech. Měnového - věřitel uloží aktiva v jiné měně, než je finanční zprostředkovatel půjčí dlužníkovi.
Finanční zprostředkovatelé pomáhají svou činností přebytkovým subjektům převzít na sebe riziko plynoucího z nedodržení kontraktu. Finanční zprostředkovatel nabízí přebytkovému subjektu produkty, které jsou jim buď ušity na míru, nebo mají takovou část rizika, kterou se nebojí tyto subjekty přijmout. V porovnání s běžným deficitním subjektem je finanční
10 Je velice nepravděpodobné, že si malý investor bude najímat právníka na sepsání smlouvy použitelné na 1000 kontraktů, jelikož by pak musel najít 1000 zájemců se shodnými požadavky. 11 MISHKIN, Frederic S. The economics of money, banking and financial markets, 2004, s. 30 - 31 12 Tamtéž, s. 31 13 Viz také: KOHN, Meir. Financial institutions and markets, 2004, s. 123 14 REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 2012, s. 77 15 Tamtéž, s. 77 19 zprostředkovatel méně rizikový. Na druhou stranu finanční zprostředkovatel půjčuje aktiva deficitnímu subjektu s větším rizikem, tedy i úrokovou mírou, než jakou sám platí subjektu přebytkovému. Někdy se můžeme setkat s pojmem transformace aktiv, jelikož z pohledu přebytkového subjektu jsou rizikovější aktiva transformována na aktiva bezpečnější. Hlavním důvodem vstupu finančního zprostředkovatele do vztahu je zisk na rozdílu mezi půjčenými aktivy.16
Finanční zprostředkovatelé pomáhají svým klientům také tím, že jim pomáhají diverzifikovat své investice a tím snižují riziko případné ztráty. Diverzifikovat znamená investovat do takových aktiv, která se ne vždy pohybují stejným směrem.17
Před uskutečněním obchodu je důležité, aby si obě strany vztahu zjistili co nejvíce informací o svém protějšku, jelikož nemají zaručeno, že jim druhá strana poskytla všechny nezbytné podklady, které jsou nutné k uzavření obchodu. Zpravidla věřitel neví o dlužníkovi vše, co o sobě ví sám dlužník (např.: kolik je opravdu schopen splácet, jaké má další dluhy či plány) Jedná se tedy o tzv. asymetrii informací.18
Asymetrii informací můžete vnímat dvěma způsoby: nepřirozený výběr, který předchází uskutečnění vztahu a morální hazard, který se projevuje, až po uzavření vztahu.
Pro snadnější pochopení si nepřirozený výběr předvedeme na příkladu. Představme si, že jste věřitel a vašimi dlužníky jsou dva řemeslníci Jack a Jim. S oběma uzavřete smlouvu s úrokovou mírou 10%. Ačkoliv vám oba dva poskytli stejné informace, Jim zatajil, že nemá žádné odběratele. Po čase jste zvedli úrokovou míru na 12%, ale všichni konkurenti ji nechali beze změny. Jack, který nemá žádné potíže s obchody, se rozhodne přejít ke konkurenci. Zatímco Jim raději nebude riskovat, že si jej vaši konkurenti prověří a nic mu nepůjčí. Proto raději podstoupí riziko a bude splácet při 12%, i když neočekává, že se mu povede splatit vše a zkrachuje. Navíc zvýšené úrokové míry zapříčiní nárůst problémových dlužníků, jelikož jinde jim nebudou chtít půjčit, zatímco vy z nich budete očekávat vyšší výnosy.19
Morální hazard je nejvíce spojen s pojišťovnictvím a bankovnictvím, ale týká se všech finančních zprostředkovatelů a spočívá v podstupování přílišného rizika. Příkladem můžou být pojištěné subjekty,které nedbají v takové míře o své zdraví či majetek, jako tomu bylo
16 MISHKIN, Frederic S. The economics of money, banking and financial markets, s. 31 - 32 17 Tamtéž, s. 32 18 Tamtéž, s. 32 19 Tamtéž, s. 32 - 33 20 před tím, než se pojistili. Dalším příkladem může být rychlejší jízda automobilem po sjednání havarijního pojištění.20
Finanční zprostředkovatelé mají své nástroje jak předejít asymetrii informací. Například při půjčce většího obnosu požadují od dlužníka doklad jako záruku, že za půjčené peníze opravdu koupil dané zboží, než mu bude uvolněna další část peněz pro následující investici. Věřitelé spoléhají na finanční zprostředkovatele, že provádějí tzv. přenesený monitoring, tedy kontrolují dlužníky, zda dostávají svým závazkům.21
1.3 Typy finančních zprostředkovatelů
V předchozí kapitole jsme si představili základní funkce finančních zprostředkovatelů a jejich roli ve finančním systému. V této kapitole si představíme, jaké typy finančních zprostředkovatelů existují. Přestože se může zdát, že se tyto vztahy týkají jen bank, tak tomu tak není, protože existuje celá řada finančních zprostředkovatelů, o kterých mnohdy nemá věřitel či dlužník tušení. Podle Lee 22 existují tři hlavní kategorie finančních zprostředkovatelů: depozitní, smluvní a investiční.
OBRÁZEK 2 - PŘEHLED TYPŮ FINANČNÍCH ZPROSTŘEDKOVATELŮ
Depozitní Smluvní Investiční
Podílový Banka Pojišťovna fond
Penzijní Investiční Spořitelna fond fond
Úvěrové družstvo
Zdroj: Vlastní zpracování na základě více zdrojů: LEE, Cheng-Few. Encyclopedia of Finance. Encyclopedia of Finance. 2006, s. 85 a GOLDSMITH, Raymond W. Financial Intermediaries in the American Economy Since 1900. 1958, s. 50 – 55
20 Viz také: KOHN, Meir. Financial institutions and markets. 2004, s. 15 21 FREIXAS, Xavier a Jean-Charles ROCHET. Microeconomics of banking. 1997, s. 7 22 LEE, Cheng-Few. Encyclopedia of Finance. Encyclopedia of Finance. 2006, s. 85 21
Depozitní instituce patří z hlediska používání mezi nejběžnější finanční zprostředkovatele. Můžeme říct, že s depozitními institucemi se setkáváme denně. Jejich společným rysem je to, že nabízejí mnoho produktů, z nichž většina není z dlouhodobého hlediska nejvýnosnější. Depozitní instituce poskytují finanční prostředky spíše krátkodobě. Tyto instituce jsou zpravidla velmi likvidní a nebývá problém si snadno a rychle přeměnit své úspory na hotovost.23
Smluvní instituce se vyznačují menší likviditou, jelikož produkty, které poskytují, jsou většinou dlouhodobější. Společným rysem smluvních institucí je poskytování ochrany proti riziku za úplatu. Většina z nich shromažďuje znatelnou část peněžních prostředků za jejich služby a objem peněžních prostředků je určen podstatou pojistné smlouvy. Zřídkakdy dochází k předčasnému ukončení pojistné smlouvy. I když se může zdát, že některé smlouvy jsou krátkodobého charakteru, není tomu tak a smlouvy dlouhodobé převažují.24 To znamená, že tyto instituce mají zajištěný stálý příjem, který obvykle používají k dlouhodobým investicím.
Investiční instituce jsou charakteristické sdružováním finančních prostředků od investorů za účelem jejich další investice. Investoři tak mohou společně skrze investiční společnost investovat peníze do aktiv, která by jim byla jako jednotlivcům nepřístupná. Investicí se investor stává akcionářem nebo podílníkem společnosti nebo fondu. Investiční instituce vydávají své cenné papíry. 25 Na rozdíl od depozitních institucí nemá investor zaručené zhodnocení finančních prostředků, a proto musí obezřetně vybírat, kterou instituci si vybere jako zprostředkovatele.
V následující kapitole se zaměříme na crowdfunding. Nejprve si představíme pojem crowdfunding, následně se podíváme na jeho historický vývoj, představíme si jednotlivé typy crowdfundingu, legislativní úpravu crowdfundingu a nakonec se podíváme na výhody a nevýhody.
23 GOLDSMITH, Raymond W. Financial Intermediaries in the American Economy Since 1900. 1958, s. 52 - 53 24 Tamtéž, s. 53 25 Tamtéž, s. 53 - 54 22
2 Teoretické pojetí a vývoj crowdfundingu
Pokud chceme realizovat svůj projekt nebo podnikatelský záměr, potřebujeme dostatečné finanční prostředky. Tyto prostředky si běžně můžeme obstarat od tradičních finančních zprostředkovatelů, ale bohužel ne vždy se nám je podaří získat. V takovém případě se můžeme obrátit na nové alternativní finanční zprostředkovatele, skrze které můžeme dostatečné prostředky obstarat.
Mezi alternativní finanční zprostředkovatele patří crowdfunding, jehož popularita se zvýšila v posledních přibližně pěti letech kvůli všeobecnému rozšíření internetu. A proto než začneme rozebírat crowdfunding podrobně, je potřeba se seznámit se samotným pojmem.
Slovo crowdfunding jako první použil na svém fundavlogu Michael Sullivan v roce 2006, když se pokoušel vytvořit inkubátor na videoblogy a podobné projekty s jednoduchou funkcí na financování. Ačkoliv byl jeho koncept založen na „vzájemnosti, transparentsnosti, společném zájmu a financování davem,“26 tak jako jsou dnešní crowdfundingové platformy, nebyl jeho projekt úspěšný a samotný pojem crowdfunding se začal používat až o pár let později s příchodem platformy Kickstarter.27
Pojem crowdfunding je složenina dvou anglických slov „crowd,“ neboli dav, a „funding,“ neboli financování. Jelikož čeština nemá přímý ekvivalent k tomuto slovu, můžeme se setkat s různým způsobem přeložení. Nejčastější dva způsoby jsou „kolektivní financování“ a více doslovný překlad „davové financování.“ Ve této práci však tento pojem překládat nebudeme a budeme pracovat s jeho originální verzí.
Ačkoliv je crowdfunding relativně nový pojem, už si získal své místo i v Oxfordském slovníku, kde je definován jako: „aktivita financování projektu nebo podniku prostřednictvím získávání malých částek finančních prostředků od velkého počtu lidí, nejčastěji použitím internetu.“28 V Encyclopedia of Social Media and Politics je crowdfunding dále rozveden: „Crowdfunding, na rozdíl od tradičního modelu získávání finančních prostředků pomocí malé skupiny velkých investorů, je proces získávání velkého množství malých finančních prostředků (po malých částech).“ Crowdfunding není ve své podstatě výdobytkem éry internetu, ale tahle metoda financování byla značně rozšířena až v důsledku použití webových služeb k oslovení
26 Anglicky “based on reciprocity, transparency, shared interests and, above all, funding from the crowd,” 27 DANIELA CASTRATARO, Daniela. Social media week: A Social History Of Crowdfunding. [online]. [cit. 2016-02-10]. 2011 28 Crowdfunding. Oxford Dictionaries: Language matters [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://www.oxforddictionaries.com/us/definition/american_english/crowdfunding
23 potenciálních malých investorů.29 Ačkoliv se může zdát, že crowdfunding je založen jen na darování finančních prostředků, není tomu tak, jelikož crowdfunding nabízí i možnost investice do společnosti. Proto se následující definice z Oxfordského slovníku financí a bankovnictví mírně liší od předchozích: „Financování nové společnosti nebo projektu pomocí prodeje akcií nebo dluhopisů malých soukromým investorům prostřednictvím internetu.“30
Crowdfunding vystupuje z tradičního modelu obstarávání finančních prostředků pro realizaci projektu nebo podnikatelské činnosti. Jeho hlavním rysem je velké množství investorů, pro které by bylo individuální financování projektu mimo finanční kapacity. Tito investoři, tedy přispěvatelé, mají možnosti jak zhodnotit i menší část svých finančních prostředků, které by obyčejně zůstaly nevyužity. Autoři projektů se nemusí již spoléhat na finanční prostředky od rodinných příslušníků a ani doufat ve schválení půjčky bankou či jinou společností. S érou internetu se jim nabízí přístup k nespočetnému množství investorů. Crowdfunding tedy může nahradit tradiční zdroje financování nebo se stát jejich alternativním doplňkem.31
Velmi často se pojem crowdfunding zaměňuje za pojem crowdsourcing. Je tedy nutné tyto dva pojmy odlišit a proto si taky vysvětlíme, co crowdsourcing znamená. Crowdsourcing můžeme definovat jako způsob řešení určitého problému nebo úkolu vně společnosti. K řešení problému se používají komunity, které mají možnost daný problém vyřešit a za tímto účelem jsou k tomu různě motivovány.32 Crowdsourcing bývá používán k získání nových nápadů, designovým soutěžím, řešení problémů, vývoji nového produktu, marketingu či vytváření povědomí o společnosti.33 Hlavní rozdílem je, že crowdsourcing na rozdíl od crowdfundingu se nepoužívá k získání financí, ale k řešení určitého problému.
2.1 Princip crowdfundingu Princip fungování crowdfundingu se na rozdíl od tradičního zprostředkování vyznačuje specifickými funkcemi i účastníky. Jelikož existuje mnoho crowdfundingových platforem, vysvětlíme si základní princip na platformě Kickstarter,34 která je momentálně největší a nejznámější na světě. Kickstarter je založen převážně na odměnách, což je jeden z několika
29 HARVEY, Kerric. Encyclopedia of social media and politics [online]. [cit. 2016-02-10]. 30 LAW, Jonathan (ed.). A Dictionary of Finance and Banking: crowdfunding [online]. [cit. 2016-02-10]. 2014 31 AGRAWAL, A. K., C. CATALINI a A. GOLDFARB. Some simple economics of crowdfunding. National Bureau of Economic Research, 2013 32 BRABHAM, Daren C. Crowdsourcing. 2013, s. 26. 33 SIMULA, Henri a Tuomas AHOLA. A network perspective on idea and innovation crowdsourcing in industrial firms. Industrial Marketing Management, 2014, s. 401 34 Kickstarter Basics. Kickstarter [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: https://www.kickstarter.com/help/faq/kickstarter+basics?ref=footer 24 modelů crowdfundingu. Pro snadnější pochopení si princip vysvětlíme na tomto modelu. Všem modelům bude věnována samostatná kapitola.
Než přistoupíme k procesu fungování, je potřeba se seznámit s termíny, s kterými crowdfunding operuje:
Projekt - cílová práce (podnikatelský záměr), kterou chce autor projektu vytvořit. Jedná se například o knihy, alba, videa nebo technologické přístroje. Jaký projekt je povoleno vytvářet záleží na dané platformě a jejich podmínkách užívání.
Cílová částka (angl. funding goal) - je částka, které autor potřebuje dosáhnout k vytvoření projektu
S cílovou částkou je spojován termín Všechno nebo nic (angl. all-or-nothing), tedy pokud nebude dosažena cílová částka, nikomu nebudou účtovány peníze, které přislíbil jako podporu projektu skrze platformu. Někdy se můžeme setkat i s termínem Nech si vše případně flexibilní financování (angl. keep-it-all), 35 ovšem tento způsob uplatňují jen některé platformy jako například Indiegogo.36
Odměny (angl. rewards) jsou konečné produkty nebo části projektu, které autor projektu sdílí s přispěvateli jako protihodnotu za finanční příspěvek. Odměnou může být nejen celá řada předmětů, ale i věci nehmotného charakteru. Například artworky, limitované edice, VIP pozvánky na koncert, alpha a beta testování projektu, ale i prosté autorovo poděkování.
V crowdfundingu vystupují tři typy účastníků za účelem výběru finančních prostředků:
Přispěvatel (angl. backer), který přislíbil peníze autorům projektu Autor projektu (angl. creator), stojící za myšlenkou projektu, kterou chce uskutečnit Crowdfundingová platforma (angl. platform), která poskytuje autorům prostor na zveřejnění nápadu s prosbou o finanční výpomoc
Crowdfunding je tedy založen na zveřejnění myšlenky projektu na crowdfundingovém webu za cílem získání finanční prostředků od lidí, s nimiž by autor běžně nepřišel do styku. Autorem může být umělec, designér nebo kdokoliv s kreativním nápadem. Samotný nápad k úspěchu projektu nestačí. Autor musí vytvořit charakteristiku projektu a určit cílovou částku, kterou pro realizaci potřebuje. Na výběr cílové částky má 1 až 60 dní, avšak sami
35 Tvůrce si může nechat vybranou částku, i když není dosaženo cílové částky. 36 How it works. Indiegogo [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: https://www.indiegogo.com/how-it-works 25 autoři si stanovují lhůtu 30 dní, jelikož nejvíce peněz projekt zpravidla vybere ve svých prvních dnech po zveřejnění a po 30 dnech projektu podpora od přispěvatelů opadá.37
Přispěvatelem projektu je kdokoliv, kdo je ochoten přislíbit finanční prostředky na projekt. Při úspěšném splnění cílové částky se přislíbené peníze strhnou z účtu přispěvatelů a jsou poslány autorovi, který může začít na projektu pracovat. Přispěvatelé za svůj příspěvek obdrží odměnu, která je obyčejně přímo úměrná velikosti příspěvku. Velikost odměn je určena autorem projektu, proto se u každého projektu odměny i jejich velikosti liší.
Například projekt Kingdom Come: Deliverance od českého Warhorse studia nabízel za příspěvek:38
$5 a víc přístup do jejich diskuzního fóra $15 a více - digitální kopii hry $20 a více - krabicovou verzi hry $30 a více - krabicovou verzi + přístup do Alpha testovací verze atd.
V případě nesplnění cílové částky v daném časovém období nedochází k stržení přislíbených prostředků od přispěvatelů. Autoři projektu nedostanou žádné finanční prostředky, navzdory tomu, že jejich projekt dosáhl 99% cílové částky - odtud taky pochází pojem všechno nebo nic. Nicméně existují i jiné crowdfundingové platformy, které umožňují vyplacení částky i při nedosažení 100%. Ačkoliv takové platformy jsou spíše výjimkou, měl by se každý přispěvatel nejprve seznámit s podmínkami dané platformy, než skrze ni začne přispívat.
Crowdfundingové platformy si obyčejně účtují 5% z úspěšně splněné cílové částky projektu. Dále 3% za zpracování platebního zprostředkování + $0,2 za každý příspěvek nebo 5% + $0,05 za příspěvky pod 10 dolarů.39
2.2 Historický vývoj crowdfundingu Na první pohled se může zdát, že crowdfunding je výdobytkem moderní doby a existuje přibližně jen 10 až 15 let, ale není tomu tak. Obdoby crowdfundingu se vyskytují již několik století nazpět. S postupem času se jenom změnily poměry, přístup a dosah crowdfundingu.
37 STRICKLER, Yancey. Kickstarter Blog: Shortening the Maximum Project Length. In: Kickstarter Blog: Shortening the Maximum Project Length [online]. [cit. 2016-02-10]. 2011 38 Kingdom Come: Deliverance. Kickstarter [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: https://www.kickstarter.com/projects/1294225970/kingdom-come-deliverance/community 39 Fees for Canada. Kickstarter [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: https://www.kickstarter.com/help/fees?country=CA
26
Dnes může kdokoliv přispívat na projekt vzdálený několik tisíc kilometrů z pohodlí domova a rozhodnout tak o úspěchu některého z projektů.
Ačkoliv to může znít podivně, crowdfunding byl běžnou praktikou již před třemi tisíci lety, kdy ještě neexistovaly banky a finanční instituce. Vládci a zámožné rodiny poskytovali půjčky komunitám na vše od obchodu až po infrastrukturu. Finanční instrumenty, ne příliš odlišné od těch, co používáme dnes, byly poskytovány jako záruka. Úroky byly stanoveny podle toho, jak dobře znaly jednotlivé osoby, a případné nesplacení půjčky mělo těžký dopad na investora. V roce 1876 byl crowdfunding použit k financování jednoho z dnešních symbolů Spojených států amerických - Sochy Svobody. Francie darovala sochu USA, avšak socha neměla podstavec, který si Spojené státy americké musely zaplatit samy. Jelikož ekonomiky obou zemí nebyly zrovna v nejlepší kondici, musely být v obou zemích pořádány akce na výběr peněz jako divadelní představení, aukce atd. Architekt Sochy Svobody Frederick Auguste Bartholdi dokonce nabídl miniaturní verzi sochy s vyrytým jménem přispěvatele výměnou za příspěvek. Tedy obdobu dnešní odměny v crowdfundingu. Obdobnou cestou se snažil motivovat lidi k přispění i Joseph Pulitzer, který slíbil, že nechá vytisknout jméno každého přispěvatele ve svých novinách nehledě na částku, kterou přispěje. Po zveřejnění jeho slibu, miliony lidí začali přispívat. Mezi přispěvateli byla například i třída mateřské školky v Iowě, která zaslala $1,35. Pulitzerův plán vyšel, a projekt mohl být dokončen, ale proč tomu tak je? Lidé věřili projektu a chtěli ho podpořit, být součástí něčeho většího než jsou oni sami. Stejné důvody mají lidé i dnes, podstata věci se nezměnila.40
I v české historii najdeme několik crowdfundingových příkladů. Tím nejznámějším může být sbírka mezi lety 1881 a 1883 na opravu Národního divadla zničeného požárem. Za období 47 dní se vybralo přes milion zlatých a příspěvky přicházely i z jiných koutů světa, jako je Kalifornie či Afrika. Lidé přispívali nejen penězi, ale někdy i předměty či nabízeli stavební výpomoc. Přispěvatelé posílali peníze dokonce i po dokončení oprav.41
V moderní éře crowdfundingu je první zmínka připisována britské hudební skupině Marillion v roce 1997. Skupina se chtěla vydat na tour po Severní Americe, bohužel neměla dostatečnou podporu vydavatele a tak částku $60,000 vybrali sami fanoušci prostřednictvím
40 DRESNER, Steven. Crowdfunding: A Guide to Raising Capital on the Internet [online]. [cit. 2016-02-10]. 2014. Dostupné z: http://proquest.safaribooksonline.com.ezproxy.library.uvic.ca/book/small-business-and- entrepreneurship/9781118492970/chapter-4-current-market-dynamics/c04_sec001_html?uicode=uvictoria 41 Historie. Národní divadlo [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://www.narodni-divadlo.cz/cs/narodni- divadlo/historie 27 internetu. Od té doby měl Marillion vždy podporu fanoušků pro další nahrávání desek a následné turné.42
Postupně se začaly objevovat kampaně na další projekty od filmů až po nový software. Do roku 2000 se však jednalo pouze o jednotlivé kampaně, které nevyužívaly žádných platforem, ale jen jednotlivých stránek nebo blogů. To se změnilo s příchodem ArtistShare, který je považován za první crowdfundingovou platformu. ArtistShare je zaměřen jen na hudební produkt, na druhou stranu se zde nacházelo již více projektů a přispěvatelé se mohli rozhodnout, kterou skupinu podpoří. 43 Ve stejném roce byla také založena platforma DonorsChoose, která je jednou z největších platforem podporujících školy a studenty.44
ArtistShare byl tedy moderním průkopníkem crowdfundingových platforem a v následujících letech se objevilo několik nových platforem, s podobným principem, jaký stále má ArtistShare. Další platformy nebyly striktně zaměřeny jen na hudbu, ale začaly se věnovat celé škále produktů. Za nejznámější můžeme jmenovat Indiegogo a Kickstarter, které pomohly crowdfunding popularizovat. V roce 2016 se odhaduje počet crowdfundigových platforem přibližně na dva tisíce.45
V České republice se vyskytuje několik platforem, největší z nich je Hithit.cz. Ovšem přes druhý největší, Startovac.cz, byla zatím vybrána největší částka od přibližně tří tisíc lidí.46 Jedním z prvních byli Kreativcisobe.cz.47 S postupem času se podobně jako ve světě začíná vyskytovat čím dál více platforem, proto Češi již nemusí hledat podporu na zahraničních platformách, ale mohou se pokusit o úspěch i v České republice.
2.3 Typy crowdfundingových platforem Crowdfunding byl ze svého počátku zaměřen jen na materiální odměny nebo odměny žádné, až postupem času se vyvinulo několik dalších typů, s kterými se dnes můžeme setkat. Autor Dresner hodnotí aktuální situaci následovně:„Aktuálně je nejpopulárnější crowdfunding na bázi půjček, který za rok 2012 vzrostl o 111 procent na celkovou sumu 1,2 miliardy dolarů.“48
42 BRADLEY, Don B. a Charles LUONG. Crowdfunding: a new opportunity for small business and entrepreneurship. Entrepreneurial Executive [online]. [cit. 2016-02-10]. 2014 43 About us. ArtistShare [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://www.artistshare.com/v4/About 44 DonorsChoose [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://www.donorschoose.org/ 45 DRAKE, David. Huffpost business: 2,000 Global Crowdfunding Sites to Choose from by 2016: Top 5 Growth Indicators [online]. [cit. 2016-02-10]. 2015 46 Crowdfunding v ČR: Odměnový crowdfunding u nás vzkvétá. Crowder [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://www.crowder.cz/#!crowdfunding-v-cr/c1ox5 47 MALIOSOVÁ, Natálie. Crowdfunding: Nový fenomén fundraisingu v oblasti kreativní kultury. 2013, s. 9 48 DRESNER, Steven. Crowdfunding: A Guide to Raising Capital on the Internet [online]. [cit. 2016-02-10]. 2015. Dostupné z: http://proquest.safaribooksonline.com.ezproxy.library.uvic.ca/book/small-business-and- entrepreneurship/9781118492970/part-i-the-business-of-crowdfunding/c01_html?uicode=uvictoria 28
Crowdfunding se stává čím dál populárnější pro nové podnikatelské záměry, a proto taky slouží jako předběžné zhodnocení produktu veřejností a dává šanci produktům, které by za běžných okolností vůbec nebyly realizovány. V roce 2013 dosahovala celková crowdfundigová ekonomika 5,1 miliardy dolarů, čímž navýšila svůj objem přibližně třikrát, než jak tomu bylo v předchozích letech. 49 V následujících letech můžeme očekávat další expanzi, zejména s postupným růstem uživatelů internetu.
Jelikož je crowdfunding z moderního hlediska nový pojem a postupně se mění a rozšiřuje, není prozatím ustálená klasifikace modelů, a proto mají různí autoři odlišná dělení. Následující dělení i subkapitoly budou založeny na „Crowdfunding: A Guide to Raising Capital on the Internet“ od Stevena Dresnera, 50 který jej vystihl dle aktuálního stavu nejpřesněji.
OBRÁZEK 3 - PŘEHLED TYPŮ CROWDFUNDINGOVÝCH PLATFOREM
Odměnový crowdfunding
Dluhový crowdfunding
Crowdfunding
Podílový crowdfunding
Charitativní/Dárcovský crowdfunding
Zdroj: Vlastní vyobrazení na základě DRESNER, Steven. Crowdfunding: A Guide to Raising Capital on the Internet [online]. [cit. 2016-02-10]. 2014
49 Crowdfunding 101: The Four Types You Need To Know. Mondaq Business Briefing [online]. [cit. 2016-02- 10]. 2015 50 DRESNER, Steven. Crowdfunding: A Guide to Raising Capital on the Internet [online]. 2015 [cit. 2016-02- 10]. 2014. Dostupné z: http://proquest.safaribooksonline.com.ezproxy.library.uvic.ca/book/small-business-and- entrepreneurship/9781118492970/part-i-the-business-of-crowdfunding/c04_html?uicode=uvictoria 29
Odměnový crowdfunding, neboli „crowdfunding na bázi odměn“ 51 byl průkopníkem crowdfundingu v novém tisíciletí. Typickými představiteli tohoto modelu jsou Indiegogo (zal. v roce 2008) a Kickstarter (2009), kteří jsou dosavadně největší na trhu ve své kategorii.
Odměnově založené platformy se snaží nalákat přispěvatele na odměny nebo dárky spojené s projekty. V crowdfundingových kampaních existuje celá škála odměn, od prostého poděkování za příspěvek tvůrcem projektu, přes trička až po role ve filmu.52
Odměnový crowdfunding lze rozdělit na další kategorie, avšak nejvýznačnější z nich je rozdělení na dvě subkategorie - všechno nebo nic53 a flexibilní financování (nech si vše). Zatímco v subkategorii všechno nebo nic je potřeba vybrat celou cílovou částku nebo ji dokonce i překonat, ve flexibilním financování stačí dodržet ostatní podmínky projektu a autor obdrží přislíbenou finanční částku, i když nebyla dosažena částka cílová. Zatímco na Kickstarteru existuje jen možnost všechno nebo nic, Indiegogo nabízí obě možnosti a záleží jen na autorovi, kterou si vybere. Flexibilní financování je výhodné, pokud si je autor nejistý, nakolik jeho projekt zapůsobí na přispěvatele. Odlišné strategie a podmínky platforem někdy vedou k tomu, že projekt, který nebyl schválen např. managementem Kickstarteru, dosáhl na jiné platformě několikanásobku své cílové částky.54
Odměnové crowdfundingové kampaně někdy slouží jako předběžný test produktu u již zavedených společností za účelem zjištění vhodnosti produktu pro dané segmenty a zda je dostatečná poptávka po produktu. Hlavním důvodem jsou nižší náklady než tradiční studie trhu a nižší náklady než při samostatném uvedení na trh.55
Podílový crowdfunding je asi jeden z nejzajímavějších typů, které platformy mají. Jak už název napovídá, jedná se zde o investování do akcií společností skrze tyto platformy.56 Pro nezkušené investory se tak naskytuje nová možnost, kam mohou investovat své peníze. Z autorova pohledu odpadá nutnost shánět velké investory a vymyšlení dostatečných odměn, aby zatraktivnil svůj projekt. Zde můžeme podíl na společnosti považovat jako odměnu za
51 MALIOSOVÁ, Natálie. Crowdfunding: Nový fenomén fundraisingu v oblasti kreativní kultury. 2013, s. 11 52 Crowdfunding 101: The Four Types You Need To Know. Mondaq Business Briefing [online]. [cit. 2016-02- 10]. 2015 53 Pod všechno nebo nic je zařazen i flexibilní všechno nebo nic, u kterého stačí dosáhnout určitého procenta z cílové částky. 54 DRESNER, Steven. Crowdfunding: A Guide to Raising Capital on the Internet [online]. [cit. 2016-02-10]. 2014 Dostupné z: http://proquest.safaribooksonline.com.ezproxy.library.uvic.ca/book/small-business-and- entrepreneurship/9781118492970/part-i-the-business-of-crowdfunding/c04_html?uicode=uvictoria 55 Tamtéž 56 Crowdfunding 101: The Four Types You Need To Know. Mondaq Business Briefing [online]. [cit. 2016-02- 10]. 2015 30 investici, avšak na rozdíl od odměnového modelu přispěvatelé očekávají zhodnocení svých prostředků a ne jen jednorázovou nefinanční odměnu.57
Mezi první země, kde se podílový crowdfunding začal vyskytovat, nebyly Spojené státy americké, ale Velká Británie a Nizozemí. Nápodobně jako v odměnových, tak i v podílových platformách existují rozdíly. Proto si rozdíly představíme na dvou britských platformách Crowdcube a Seedrs.
Seedrs je platforma zaměřená převážně na nové podnikatelské záměry a jejím specifikem je vystupování jménem investorů platformy. 58 Seedrs nevydává žádné akcie investorům, ale zastupuje jejich zájmy při komunikaci s autory, po kterých požaduje pravidelně aktuální informace o společnosti (projektu). Z toho plyne i výhoda autorům, jelikož už nemusí jednat s každým investorem zvlášť, ale stačí jednat jen se Seedrs. Seedrs se postupně rozšiřuje po Evropě, avšak za určitých podmínek nabízí možnost i mimoevropským investorům.59
Crowdcube je zaměřen jak na nové podnikatelské záměry, tak na již zaběhnuté firmy. Na rozdíl od Seedrs, po skončení crowdfundingové kampaně investoři obdrží akcie a jejich vztah s platformou je ukončen (tedy v případě, kdy si tvůrce nepřál, aby Crowdcube i nadále jednal jako zástupce investorů). Další komunikace už probíhá bez Crowdcube, kteří předají kontakty konkrétní společnosti. Velcí investoři mohou kupovat akcie s hlasovacím právem. Naopak malí investoři mohou investovat jen do akcií bez hlasovacího práva. Zda je to výhodné či ne, záleží na úhlu pohledu.60
Britská vláda zavedla zákony,61 díky nimž si mohou investoři odečíst značnou část daně, jelikož se jedná o rizikové podnikání. Nicméně za určitých podmínek je riziko pro investory jen minimální, a tak se rozhořela diskuze, jak správně ohodnotit rizikovost společností. Závěrem bylo konstatování, že výhody nově vzniklých společností převažují nevýhody vytvářením nových pracovních míst a vytvářením dodatečného daňového výnosu.62
57 DRESNER, Steven. Crowdfunding: A Guide to Raising Capital on the Internet [online]. [cit. 2016-02-10]. 2014. Dostupné z: http://proquest.safaribooksonline.com.ezproxy.library.uvic.ca/book/small-business-and- entrepreneurship/9781118492970/part-i-the-business-of-crowdfunding/c04_html?uicode=uvictoria 58 Anglicky tzv. nominee approach 59 FAQs. Seedrs [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: https://learn.seedrs.com/faqs/#who-invests-on-seedrs 60 FAQS. Crowdcube [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: https://www.crowdcube.com/faqs/investing-in- equity/what-is-a-nominee 61 The Seed Enterprise Investment Scheme a Enterprise Investment Scheme 62 DRESNER, Steven. Crowdfunding: A Guide to Raising Capital on the Internet [online]. [cit. 2016-02-10]. 2014. Dostupné z: http://proquest.safaribooksonline.com.ezproxy.library.uvic.ca/book/small-business-and- entrepreneurship/9781118492970/part-i-the-business-of-crowdfunding/c04_html?uicode=uvictoria 31
Dluhový crowdfunding je ve své podstatě podobný běžné půjčce z banky. Významný rozdíl hraje věřitel, kterým již není banka, ale několik menších věřitelů (případně jen jeden). Půjčky jsou častěji lépe přístupné dlužníkům a zpravidla nabízí i lepší úroky než běžné banky. Přispěvatelé (investoři) již nepodporují projekt, ale jen půjčují finanční prostředky a doufají v jejich budoucí zhodnocení. Na rozdíl od podílového crowdfundingu, investor nezíská podíl na společnosti. 63 Zhodnocení finančních prostředků je společným znakem pro dluhový i podílový crowdfunding, a proto jsou někdy souhrnně nazývány investičním crowdfundigem. Dalším společným znakem je nejistota vrácení prostředků. Základní principy dluhového i podílového crowdfundingu jsou stejné jako u akcií, obligací a půjček.64
Za první americkou dluhovou platformu je považován Prosper, který úrokové míry stanovoval na základě online aukcí. Až postupem času Prosper změnil strategii a úrokové míry určuje přímo. Prosper nabízí půjčky v rozmezí od 2000 do 35 000 dolarů za fixní úrokovou míru od 5.99% do 36.00% per aannum. Ačkoliv se může zdát, že půjčku může každý lehce získat, opak je pravdou. Žadatel o půjčku musí vyplnit formulář s informacemi jako např. jaký je účel půjčky, jakou částku si chce půjčit, atd. Navíc Prosper má svůj rating, kterým hodnotí jednotlivé žadatele. Teprve až bude žádost schválena, je možné půjčku získat. Pokud se nenajde nikdo, kdo by chtěl žadateli půjčit do 14 dní od schválení žádosti, tak je žádost odebrána. Prosper si účtuje od 0,5% do 4,95% za každou úspěšně financovanou půjčku.65
Evropská platforma Zopa má navíc tzv. záchranný fond,66 který slouží jako ochrana peněz investora v případě nesplacení dlužníkem. Peníze z fondu jsou tedy určeny na splacení věřitelovy investice.67
Posledním modelem je charitativní nebo někdy také dárcovský model, jenž je nejstarším modelem. Tento model klade důraz na sociální organizace, které se zaměřují na pomoc potřebným, na ekologicky šetrné produkty, nebo zajištění základních potřeb v rozvojových zemích. Příspěvky nemají žádné odměny, ať už materiální nebo peněžní. Jedinou odměnou může být dobrý pocit z pomoci.68
63 Vyjma speciálních případů, kdy lze půjčku směnit na akcie. 64 DRESNER, Steven. Crowdfunding: A Guide to Raising Capital on the Internet [online]. [cit. 2016-02-10]. 2014. Dostupné z: http://proquest.safaribooksonline.com.ezproxy.library.uvic.ca/book/small-business-and- entrepreneurship/9781118492970/part-i-the-business-of-crowdfunding/c04_html?uicode=uvictoria 65 Tamtéž 66 Anglicky Safeguard fund 67 Lend your money. Zopa [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://www.zopa.com/lending 68 Crowdfunding 101: The Four Types You Need To Know. Mondaq Business Briefing [online]. [cit. 2016-02- 10]. 2015 32
Charitativní a dárcovské platformy jsou již nedílnou složkou neziskových organizací. V případě neštěstí jsou obvykle platformy rychle zaplněny mnoha kampaněmi na pomoc potřebným. Kromě odměny není zpravidla stanovena ani lhůta, za kterou je potřeba dosáhnout cílové částky. Asi neznámější platformou je Gofund.me, která si účtuje 5% z každého příspěvku, další 3% z příspěvku za zpracování a 0,3 dolaru za každý příspěvek.69
Na portále Gofund.me se po nepálském zemětřesení objevilo 1 719 kampaní, které dohromady vybraly 7 400 446 dolarů na pomoc obětem od 88 659 přispěvatelů z různých koutů světa.70 Tento případ jasně ukazuje, že v případě neštěstí pomáhají crowdfundingové platformy překonat zeměpisné bariéry a spojují lidi v případě pomoci potřebným.
Závěrem můžeme tuto subkapitolu vystihnout krátce a výstižně podle Danmayra:71
Dárcovský typ: Přispěvatel neočekává žádné hmotné produkty za příspěvek. Odměnový typ: Přispěvatel očekává za příspěvek nějaký druh odměny. Podílový typ: Přispěvatel obdrží podíl, nebo podíl na výnosu za investici. Dluhový typ: Přispěvatel očekává budoucí splacení příspěvku zpravidla navýšené o úrok.
2.4 Legislativní rámec crowdfundingu „V České republice zatím neexistuje ucelená právní úprava crowdfundingu. Regulátoři finančního trhu se přesto snaží reagovat na rostoucí význam crowdfundingu a rizika s tím se pojící, zejména ve vztahu k investorské veřejnosti.“72 Česká republika je v porovnání s Velkou Británií, USA či Kanadou pozadu ohledně právní úpravy. Na druhou stranu crowdfunding v České republice není zatím příliš rozšířen a to může být jeden z důvodů, proč se mu nedostává příliš velké právní pozornosti. S postupem času můžeme očekávat jednotnou a ucelenou kodifikaci. Prozatím se crowdfunding řídí jednotlivými zákony, jako jsou zákon o platebním styku,73 zákon o ochraně osobních údajů74 atd.
69 Pricing & Fees. Gofundme [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: https://www.gofundme.com/pricing 70 Nepal Earthquake Relief. Gofundme [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: https://www.gofundme.com/Nepal-Earthquake-Relief 71 DANMAYR, Florian. Archetypes of Crowdfunding Platforms. 2014, s. 117 72 HUSTÁK, Zdeněk a Veronika ŠŤOVÍČKOVÁ. Crowdfunding: Nejen módní fenomén. Právní rádce [online]. [cit. 2016-04-11]. 2015 73 ČESKO. Zákon č. 284 ze dne 22. července 2009 o platebním styku. 74 ČESKO. Zákon č. 101 ze dne 4. dubna 2000 o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. 33
Ke crowdfundingu vydal svá doporučení a stanoviska Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), a to pro oblast úvěrového crowdfundingu. 75 V doporučeních a stanoviscích je nastíněno, které oblasti by měly být předmětem zájmu pro právní úpravu, a že všechny informace by měly být srozumitelné, pravdivé a nezavádějící. Například crowdfundingové platformy by měly obsahovat informace o projektu, vypůjčovateli, mechanismu financování a riziku pro věřitele (ztráta části nebo celé investice do projektu, nelikvidnost aktiv, nedosažení požadovaného výnosu). Dále by se platformy měly ujistit o bonitě klientů, ať už věřitelů, či dlužníků s možností jejich odmítnutí, při nedostatečné bonitě. V neposlední řadě by se platformy měly pojistit proti svému úpadku, nebo připravit plán kompenzací v případě ukončení platformy.76
Podobně jako Evropský orgán pro bankovnictví, tak i Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) vydal svá stanoviska a doporučení v oblasti investičního crowdfundingu. Shodným rysem pro oba orgány je požadavek na zavedení specifické registrace a regulace provozovatelů crowdfundingových platforem, tak jak se tomu stalo již ve Velké Británii, kde platformy potřebují získat licenci pro provozování služeb.
Prozatím největším problémem je nejednoznačnost v oblasti placení daní. Jelikož autoři nemají jednoznačně danou částku, kterou mají zaplatit, a daňové sazby se u předmětů liší (například odlišné DPH za prodanou knihu a trika),77 vznikají tak problémy zejména v oblasti odměnového crowdfundingu. Když vezmeme v potaz všechny odměny, které tvůrci nabízí, nastávají obtíže v určení správné daně.78
Neexistence právní úpravy může mít i své výhody. Zejména při porovnání se Spojenými státy, kde je podílový crowdfunding postaven mimo zákon, a tím pádem jsou investoři ochuzeni o velmi zajímavý druh investování.79
Jak už bylo řečeno, podílový crowdfunding se liší od ostatních typů. Proto bývá často předmětem diskuze jeho regulace, jelikož jeho podstatou je vydávání akcií, které bývají zpravidla více regulovány. Podrobněji se podíváme na právní úpravu Kanady v oblasti podílového crowdfundigu a to zejména její provincie Britské Kolumbie, kde jsem měl
75 HUSTÁK, Zdeněk a Veronika ŠŤOVÍČKOVÁ. Crowdfunding: Nejen módní fenomén. Právní rádce [online]. [cit. 2016-04-11]. 2015 76 Opinion of the European Banking Authority on lending-based crowdfunding [online]. [cit. 2016-04-11]. 2015, s. 40 77 ČESKO. Zákon č. 235 ze dne 1. dubna 2004 o dani z přidané hodnoty. 78 RÖTHLER, David a Karsten WENZLAFF. Crowdfunding Schemes in Europe [online]. [cit. 2016-04-11]. 2011 79 MOLLICK, Ethan. The dynamics of crowdfunding: An exploratory study. Journal of Business Venturing, 2014, s. 1-16. 34 možnost studovat v rámci výměnného pobytu. Během pobytu jsem navštěvoval předmět „Business Law,“ kde jsme se zabývali právní úpravou v této provincii.
Podílový crowdfunding je v Britské Kolumbii jako jediný ze všech typů crowdfundingu regulován. Důvodem regulace je vydávání akcií. Obecně v Kanadě musí být každý, kdo vydává akcie široké veřejnosti registrován a vydávat prospekt cenného papíru (vyjma některých případů). Tyto podmínky mají zajistit řádnou informovanost investorů pro jejich rozhodování. Emitenti jsou zodpovědní za zatajování důležitých informaci, omyly, manipulace a podvody v jejich nabídce. Regulátoři kanadských cenných papírů můžou provádět i tzv. přezkoumání díky zákonům o cenných papírech a znemožnit společnostem vydání akcií, pokud se domnívají, že akcie by byly nespravedlivé, nerovné nebo by nenabízely přiměřený a spravedlivý výnos z investice. V kanadském prostředí se musí podnikatelé (tvůrci) spoléhat na výjimky ze zákona při přípravě prospektu cenného papíru, pokud se chystají vydávat akcie skrze crowdfunding. První výjimkou je „Crowdfundingová výjimka pro nové podnikatelské záměry,“ 80 v rámci které operuje v Kanadě celkem 6 podílových platforem. Další výjimkou je „Integrovaná crowdfundingová výjimka,“ 81 pod kterou aktuálně neoperují žádné platformy. Další dvě výjimky jsou „Výjimka pro akreditované investory“82 a „Výjimka z nabídky oficiální zprávy.“83 Všechny tyto výjimky se vztahují na provincii Britská Kolumbie. V následující tabulce si ukážeme rozdíly mezi výjimkami. Jedná se jen o nejtypičtější rozdíly, proto není výčet konečný. 84 V tabulce je použito sousloví akreditovaný investor. Za akreditovaného investora se v Kanadě považuje osoba splňující několik finančních podmínek. Například jednou z podmínek je mít finanční aktiva převyšující $1 000 000. Další podmínky můžeme nalézt v „Companion Policy: Prospectus Exemptions.“85
80 Anglicky Start-Up Crowdfunding Exemption, vlastní překlad 81 Anglicky Integrated Crowdfunding Exemption, vlastní překlad 82 Anglicky Accredited Investor Exemption, vlastní překlad 83 Anglicky Offering Memorandum Exemption, vlastní překlad 84 Equity Crowdfunding Regulations. National Crowdfunding Association of Canada [online]. [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: http://ncfacanada.org/equity-crowdfunding-regulations/ 85 KANADA. Companion Policy: Prospectus Exemptions. In: . 45-106CP. Dostupné také z: https://www.bcsc.bc.ca/Securities_Law/Policies/Policy4/PDF/45-106CP__CP___December_8__2015/ 35
TABULKA 1 - PODÍLOVÝ CROWDFUNDING V BRITSKÉ KOLUMBII Výjimka Výjimka pro Výjimka z nabídky Crowdfundingová Integrovaná pro cenné akreditované oficiální zprávy výjimka pro nové crowdfundingová papíry investory podnikatelské výjimka záměry Maximální Neomezený. Neomezený. $250 000 za $1,500,000 limit pro nabídku, maximálně maximálně za 12 nabídku $500 000 za 12 měsíců. měsíců. Typ Všechny. Všechny vyjma Všechny kromě Všechny kromě cenných sekuritizovaných derivátových derivátových papírů produktů. cenných papírů. cenných papírů. Omezení Žádná. Žádná. Nesmí se jednat o Nesmí se jednat o pro investiční fond. investiční fond. emitenty Musí mít sídlo a operovat na území Kanady. Omezení Musí se jednat o Pokud investují $10 000 a Musí se jednat o Musí se jednat o pro akreditovaného více, musí být způsobilý rezidenta dané rezidenta dané investory investora s ročním investor s ročním příjmem provincie a splňovat provincie. příjmem $200 000 $75 000 ($125,000 věkový limit 18 let. $2 500 může vložit ($300 000 společně s chotí) nebo mít čistá $1500 dolarů může investor v rámci s chotí), nebo musí aktiva ve výši $400 000 investor vložit jedné investice a mít finanční aktiva ve nebo způsobilý investor v rámci jedné maximálně $10 000 výši $1 000 000, či musí být blízký přítel, investice v průběhu v průběhu 12 čistá aktiva ve výši $5 člen rodiny, obchodní 12 měsíců. měsíců. 000 000. Nejsou zde partner, akreditovaný Akreditovaný žádná omezení na investor, nebo musel investor může vložit výši investice. získat radu o vhodnosti $25 000 v rámci investice od způsobilého jedné investice a investora. maximálně $50 000 mezi všechny. Výhody 1. Neomezený limit 1. Neomezený limit pro 1. Může být nabízen 1. Může být nabízen pro nabídku. nabídku. v dané provincii. v dané provincii. 2. K dispozici po celé 2. K dispozici po celé 2. Není třeba Kanadě. Kanadě. finančního výkazu. 3. Není třeba 3. K dispozici pro všechny 3. Není třeba finančního výkazu. emitenty. výročních zpráv. 4. K dispozici pro 4. Není třeba výročních všechny emitenty. zpráv. 5. Není třeba 5. Všechny typy akcií výročních zpráv. můžou být nabízeny 6. Všechny typy akcií vyjma sekuritizovaných můžou být nabízeny. produktů. Nevýhody 1. Jen akreditovaní 1. Pravidla pro obdržení 1. Omezení 1- 5. jsou stejné jako investoři. výjimky jsou maximální nabídky. pro 2. Musí potvrdit komplikovaná. 2. Jen rezidenti dané Crowdfundingová status akreditovaného 2. Memorandum provincie či jiné výjimka pro nové investora. s nabídkou musí být velmi participující. podnikatelské detailní. 3. Není pro záměry investiční fondy. 6. Investoři mají 4. Nelze investovat maximální limit do derivátových investice. cenných papírů. 5. Nabídka musí být skrze crowdfundingovou platformu. Zdroj: Vlastní vyobrazení na základě Equity Crowdfunding Regulations. National Crowdfunding Association of Canada [online]. [cit. 2016-04-18]. 36
V Britské Kolumbii je několik výjimek, o které můžou autoři zažádat, pokud chtějí nabídnout akcie skrze crowdfundingové platformy. I tyto platformy musí taky splňovat dané podmínky a mít povolení takovou činnost provozovat. Proto by se tvůrci měli nejprve rozhodnout pro nejvhodnější platformu a následně požádat o výjimku. Jelikož je tato právní úprava relativně nová, je velice těžké soudit, která z výjimek je nejvýhodnější. Právní omezení můžeme považovat jako krok k ochraně investorů, neboť bez právní úpravy by mohly být platformy zvýhodněny ve srovnání s finančními trhy.
2.5 Výhody a nevýhody crowdfundingu Crowdfunding, jakožto alternativní forma financování, nabízí inovativní způsob získávání peněz pro projekty, které by za normálních okolností nedostaly půjčku od banky a ani od jiných věřitelů tradičním způsobem. S crowdfundingem přichází i celá řada výhod i nevýhod pro všechny zúčastněné. Následující kritika se nemusí vždy vztahovat ke všem modelům zároveň.
Uvedeme několik výhod, které přispívají k popularitě a motivaci uživatelů crowdfundingu. První výhodou je tzv. „argument moudrosti davu,“ tedy argument kdy podnikatelé (autoři) si již nepotřebují najímat externí týmy na pomoc při průzkumu trhu o vhodnosti jejich produktu, zaměření na cílové skupiny a následném nasazení produktu na trh. Tento průzkum je nahrazen davem, jenž rozhodne o produktu svou podporou, a tím tedy zefektivní celý proces. Navíc se i snižuje finanční riziko, které investoři (podporovatelé) podstupují, jelikož více investorů přispívá menší částky a ve výsledku jsou investoři i konečnými konzumenty. Je tedy zaručen minimální určitý odběr produktu a budoucí ústně šířená reklama.86 Pokud je celá kampaň úspěšná a produkt je uveden na trh, není již potřeba velkých investic do reklamních kampaní, na rozdíl od produktů, které mají podporu několika málo velkých investorů.87
Druhou výhodou je zachování kontroly správy společnosti. Autorům zůstává společnost v jejich rukou, navzdory investorům, kteří je podpořili. Tímto se odlišují od business angels a venture capitalist, kde zpravidla tyto dvě skupiny získají kontrolu nad rozhodováním společnosti. To platí i v podílovém modelu, jelikož autoři určí, kolik procent akcií připadne přispěvatelům.88
Třetí a velmi významnou výhodou je překonávání geografických bariér. Podnikatel může získávat finance od investorů vzdálených několik tisíc kilometrů. Tím pádem vztah mezi
86 Anglicky Word of mouth 87 GOLIC, Zorica. Advantages of crowdfunding as an alternative source of financing of small and medium-sized enterprises [online]. [cit. 2016-04-11]. 2013, s.46 88 Tamtéž 37 investorem a podnikatelem nehraje tak důležitou roli jako při tradičním financování. Můžeme předpokládat, že většina projektů bude zaměřena na svou geografickou oblast, nicméně autoři se budou snažit přilákat investory z celého světa.89 Příkladem z českého prostředí je projekt Kingdom Come: Deliverance, na který přispělo 9002 lidí ze Spojených států amerických při celkovém počtu 35 384 přispěvatelů.90
Poslední výhodou je tzv. redukce nákladů. Přispěvatelé nesnižují svými příspěvky jen náklady na daný projekt, ale taky snižují délku vývoje projektu a ve finále je projekt lépe přijat na trhu.91
Crowdfunding přináší i další výhody, než jen ty výše jmenované. Například Prive zmiňuje výhodu davu ve zpětné vazbě a inspiraci pro stávající i další projekty. Můžeme to považovat za brainstorming za hranicemi společnosti, kdy přispěvatelé komentují, připomínkují a sdílejí své nápady s autory.92
Nepopiratelnou výhodou crowdfundingu, kterou Prive zmiňuje, je jeho cena, poněvadž crowdfundingová kampaň je zdarma. Pokud je tedy kampaň neúspěšná, nemusí autor nic platit. Crowdfundingové platformy si nic neúčtují od neúspěšných projektů. Procentuální poplatek přichází, až pokud projekt uspěje mezi přispěvateli a cílová částka je naplněna.93 (Vyjma flexibilního financování, kdy si může autor ponechat vybranou částku, nicméně tomu tak bývá za větší poplatek).
Ve výsledku neexistuje jiná forma než crowdfunding, která usnadňuje předběžnou koupi produktu, průzkum trhu a ústní reklamu. Je to jeden z nástrojů, který přispívá k inovacím a přispívá k budoucímu ekonomickému růstu. 94 Crowdfunding je poměrně rychlou cestou k financování projektu za malého vynaložení nákladů s výhodou získání věrným zákazníků, kteří se sami budou v budoucnu podílet na rozšíření povědomí o projektu.95
Crowdfunding nepřináší jen výhody, ale také značná rizika a nevýhody, kterým musí tvůrci čelit. Za největší riziko můžeme považovat ukradnutí myšlenky projektu, jelikož tvůrci
89 Tamtéž 90 Kingdom Come: Deliverance. Kickstarter [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: https://www.kickstarter.com/projects/1294225970/kingdom-come-deliverance/community 91 GOLIC, Zorica. Advantages of crowdfunding as an alternative source of financing of small and medium-sized enterprises [online]. [cit. 2016-04-11]. 2013, s. 46 92 PRIVE, Tanya. Top 10 Benefits Of Crowdfunding. Forbes [online]. [cit. 2016-04-11]. 93 Tamtéž 94 GOLIC, Zorica. Advantages of crowdfunding as an alternative source of financing of small and medium-sized enterprises [online]. 2013 [cit. 2016-04-11]. 2013, s. 47 95 Crowdfunding: Guide Crowdfunding Advantages and disadvantages of crowdfunding. NIbusinessinfo[online]. [cit. 2016-04-11]. 38 zveřejňují svůj nápad široké veřejnosti a nemají záruku, že nápad nebude zkopírován jinou osobou s dostatečným kapitálem. Z toho důvodu často odborníci doporučují patentovou nebo jinou právní ochranu.96
Další nevýhodou je politika jednotlivých platforem. Platformy zpravidla určují, které projekty budou zveřejněny na jejich webu po splnění několika kritérií (projekt není protiprávní a splňuje podmínky platformy). 97 Proto se může stát, že na jedné platformě bude projekt odmítnut a následně projekt vybere na další plaformě několikanásobně víc, než je cílová částka. Nikde však není zaručeno, že neúspěch na jedné bude znamenat úspěch na další platformě.
Na první pohled se může zdát, že systém všechno nebo nic je pro tvůrce méně výhodný, jelikož jejich projekt nic nedostane při nedosažení cílové částky. Avšak druhý systém přináší riziko, že autoři nebudou mít dostatek peněz na celý projekt, pokud se vybere jen část cílové částky. V takovém případě se naskytuje otázka, na co budou peníze použity? 98 Navíc s částečným nebo žádným naplněním cílové částky je spojeno snížení reputace a v případě společností to může vést k menší důvěryhodnosti firmy.99
Crowdfunding pomohl některým projektům vybrat několikanásobně větší částku, než její autoři očekávali. Nicméně se jedná o ojedinělé případy a crowdfunding není považovaný za dobrý nástroj pro velmi nákladné a komplikované projekty.100
Odměnový a podílový crowdfunding nesou riziko pro autory i po naplnění cílové částky. Hlavním problémem v odměnovém crowdfundingu jsou neúměrně vysoké odměny pro přispěvatele, které mohou vést k bankrotu společnosti či projektu. Autoři zpravidla nejsou dostatečně finančně vzděláni a náklady na výrobu odměn špatně propočítají a nepokryjí své náklady.101 U podílového crowdfundingu tkví nevýhoda v administrativě a účetnictví. Když se velká skupina investorů stane akcionáři společnosti, musí být správně zaznamenáno, kdo
96 Tamtéž 97 Tamtéž 98 SHULGA, Arina. Creating Alternative Financing – Part III: Advantages and Disadvantages of Crowdfunding[online]. [cit. 2016-04-11]. 2011 99 Crowdfunding: Guide Crowdfunding Advantages and disadvantages of crowdfunding. NIbusinessinfo[online]. [cit. 2016-04-11]. 100 SHULGA, Arina. Creating Alternative Financing – Part III: Advantages and Disadvantages of Crowdfunding[online]. [cit. 2016-04-11]. 2011 101 What are the advantages and disadvantages of crowdfunding? Premierline [online]. [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: https://www.premierline.co.uk/knowledge-centre/what-are-the-advantages-and-disadvantages-of- crowdfunding.html 39 kolik akcií společnosti vlastní. Tím se zvednou náklady na účetnictví a navíc celková komunikace společnosti s akcionáři se stane složitější.102
Finanční gramotnost není vyžadována jen na straně autorů. I přispěvatelé by měli umět řádně zvážit, do kterého projektu investují, a zda má projekt budoucnost. Internet nahradil reálná setkání těmi virtuálními a nabízí nespočetně více informací, podle kterých se investoři rozhodují. Ne však všechny informace jsou důvěryhodné, a proto by se měl investor vždy o informacích ujistit, než učiní rozhodnutí, jakou platformu použije, a na který projekt přispěje.103
Poslední a nezávažnější nevýhoda pro investory je nejistota záruky, že projekt nebude splněn, nebo zda se nejedná o podvod už od začátku. Čelí riziku, že přijdou o všechny své vložené peníze bez obdržení odměny, podílu, nebo vkladu. 104 Platformy se snaží eliminovat tyto rizika, bohužel se však doposud stává, že se někdo na této formě snaží jen obohatit a oklamat důvěřivé investory.
V následující kapitole se pokusíme zodpovědět první výzkumnou otázku. Nejprve si vybereme rysy typické pro finanční zprostředkovatele a následně budeme porovnávat, zda se dané rysy vyskytují i u crowdfundingových platforem.
102 VALANCIENE, Loreta a Sima JEGELEVICIUTE. Valuation of crowdfunding: benefits and drawbacks [online]. [cit. 2016-04-11]. 2013 s. 43 - 44 103 Tamtéž, s. 44 104 Tamtéž, s. 44 40
3 Ohodnocení crowdfundingu jako formy finančního zprostředkování
Finanční zprostředkovatelé se vyznačují řadou typických rysů ve smyslu rizik a nákladů (uvedené v prvním sloupci tabulky). Tyto rysy byly vybrány podle jednotlivých funkcí finančních zprostředkovatelů na základě kapitoly 1.2. I mezi sebou se finanční zprostředkovatelé liší a ne každý finanční zprostředkovatel se vyznačuje stejnými rysy jako ostatní finanční zprostředkovatelé. To platí i pro crowdfundingové platformy, kdy se všechny crowdfundingové typy od sebe nějakým způsobem liší. Abychom mohli správně určit, zda crowdfunding splňuje rysy finančních zprostředkovatelů, podíváme se na každý typ odděleně.
TABULKA 2 - HODNOCENÍ CROWDFUNDINGOVÝCH PLATFOREM Kritérium hodnocení Podílový Dluhový Odměnový Dárcovský 1 Zisk Ano Ano Ano 2 Přesun finančních prostředků Ano Ano Ano Ano 3 Stimulace růstu úspor a investic Ano Ano Ano Ano 4 Vrácení prostředků o navýšení; úrok Ano Ano Ne Ne 5 Poplatky Ano Ano Ano Ano 6 Záruka vrácení prostředků Ne Ano Ne 7 Úspory z rozsahu Ano Ano Ano Ano 8 Služby likvidity Ne Ne Ne Ne 9 Úspory ze specializace Ano 10 Transformace doby splatnosti Ne Ano Ne Ne 11 Transformace aktiv - teritoriální Ano Ano Ano Ano 12 Transformace aktiv - měnová 13 Transformace aktiv - rizika Ne Ne Ne 14 Diverzifikace Ano Ne Ne 15 Nepřirozený výběr Ano Ano Ano Ne 16 Morální hazard Ano Ano Ano Ano 17 Scoring dlužníka Ano Zdroj: Vlastní zpracování Pokud platformy můžeme charakterizovat z větší části daným rysem, je v příslušné kolonce uvedeno Ano, pokud tomu tak není, je uvedeno Ne. V případě sporných charakteristik bude kolonka nechána prázdná a následně vysvětlena.
41
1. Vidina zisku je základním rysem pro všechny platformy. Jen u dárcovských platforem se vyskytují obě možnosti a vždy záleží na politice platformy. Pokud bychom počítali jen pokrytí nákladů na chod platformy, můžeme do kategorie Ano zařadit všechny typy bez problému. 2. Všechny platformy mají za úkol přesun finančních prostředků od přebytkových subjektů, k subjektům deficitním. 3. Z podstaty věci se všechny platformy snaží o realizaci projektů, které nebylo možné financovat jinou cestou. Zatímco díky odměnovým platformám může být spuštěno nové podnikání, u dárcovských platforem to můžeme chápat jako alokaci peněz, které budou použity další osobou k nákupu produktů (dary použité na nákup školních potřeb) či jako investici do lidských zdrojů (vzdělání). 4. U podílového i dluhové jsou prostředky později vráceny přebytkovému subjektu s úrokem. U dárcovského prostředky vráceny nejsou. Odměnový nenabízí vrácení prostředků navýšené o úrok, ale jako protihodnota může být nabídnut produkt. V našem případě se však nejedná o finanční prostředky. 5. Obdobně jako u zisku, mají všechny platformy poplatky. Ovšem zde již není předmětem, zda jsou za účelem zisku, či jen k pokrytí provozních nákladů. 6. Dluhové platformy jako jediné nabízí záruku v případě, kdy dlužník nebude splácet. Ovšem obvykle existuje fond na pokrytí těchto nákladů. Podílové platformy tuto možnost nenabízí a často se můžeme na stránkách platforem dočíst o riziku ztráty celé investice. U dárcovského typu tahle záruka ztrácí smysl. Avšak u odměnového typu je záruku velmi těžké rozlišit. Existují platformy, které vybranou částku neodešlou celou hned po dokončení kampaně, ale čekají na postupné pokroky ve výrobě produktu a odesílají zbylé peníze až po ověření průběžných výsledků ve výrobě či vývoji produktu. 7. O úsporách z rozsahu můžeme mluvit u všech platforem, jelikož usnadňují interakci věřitelů a dlužníků. Případné transakce jsou prováděny přes platformu, tedy i uzavření právního vztahu atd. 8. Služby likvidity (ve formě platebních karet) nejsou nabízeny žádnou platformou, a není ani příliš pravděpodobné, že by se to v blízké době změnilo. 9. Úspory ze specializace jsou typické pro banky, ale ne pro všechny platformy. Záleží na úhlu pohledu, zda budeme považovat nabídku dalších projektů za tento rys. Je to z toho důvodu, že každý projekt má rozdílné parametry, a ty si zpravidla určují sami
42
tvůrci. Jedinou výjimku tvoří dluhový crowdfunding, který se snaží přizpůsobit půjčky podle potřeb klientů. 10. Transformace doby splatnosti je běžnou součástí dluhového crowdfundingu. Tento rys není z podstaty věci u ostatních typů možný, jelikož projekty mají určitou dobu trvání kampaně. 11. Transformace aktiv - teritoriální můžeme aplikovat na všechny platformy, poněvadž finanční prostředky jsou zasílány z různých měst, či částí světa. 12. Transformace aktiv - měnová příspěvky jsou zasílány často i v jiné měně, než v jaké je obdrží tvůrce. V tomto případě záleží na každé platformě a jejím dosahu. 13. Transformace aktiv z hlediska rizika je možná jen u dluhových platforem, které se snaží finanční prostředky přebytkového subjektu rozdělit mezi více deficitních subjektů. Dluhové platformy se snaží nebýt tou částí vztahu, která ponese riziko případného nesplacení dlužníkem. Proto si dluhové platformy účtují jen procenta ze zisku či investované částky. 14. Obdobně jako u transformace aktiv z hlediska rizika, tak i diverzifikace je součástí dluhového corwdfundingu, kdy investované částky jsou rozděleny mezi více subjektů. Podílový crowdfunding zpravidla tuto možnost nenabízí, avšak všichni investoři jsou upozorněni na rizika plynoucí z investice do jediného projektu a platformy doporučují svým klientům, jakou částku by měli maximálně investovat. 15. Nepřirozený výběr může nastat u všech typů. Zpravidla jde o případ kdy, tvůrci špatně odhadnou své náklady, nebo ví, že mají nedostatečné kapacity na uskutečnění projektu, ale přesto se pokusí o crowdfundingovou kampaň. 16. Morální hazard může přijít od dvou různých skupin, které si uvedeme na příkladech. V prvním případě, kdy tvůrce již úspěšně splnil jeden projekt, se bude pokoušet o další kampaň, avšak přecení své síly a špatně odhadne jak cílovou částku, tak i náklady. V druhém případě se může jednat o nezájem společnosti či státu na fungování například škol. Ty dostanou ze státního rozpočtu méně peněz, jelikož vláda bude spoléhat, že zbytek potřebných peněz na svůj chod si škola vybere sama skrze crowdfundingové kampaně.105 17. Scoring106 dlužníka provádí hlavně dluhový crowdfunding. Nicméně u ostatních typů se setkáme s filtrací projektů na ty, o kterých se platforma domnívá, že mají šanci
105 BROLÍK, Tomáš. Když jde o veřejné blaho, je crowdfunding zlo. Respekt [online]. 2016 [cit. 2016-04-11]. 106 Zjišťování bonity klienta 43
dosáhnout cílové částky. Proto u většiny platforem je mnoho projektů odmítnuto a nikdy nezveřejněno.
Pokud bychom brali crowdfunding velmi obecně (všechny typy brány dohromady - nerozděleně), můžeme konstatovat, že se jedná o finančního zprostředkovatele. Pokud se podíváme na jednotlivé typy, můžeme říct, že dluhový crowdfunding vyznačuje skoro všechny znaky jako finanční zprostředkovatelé. V případě podílového a odměnového crowdfundingu můžeme shledat mírné odlišnosti, avšak při zvážení sporných rysů, můžeme konstatovat, že se také jedná o finanční zprostředkovatele. Ovšem je důležité mít na paměti, že se zde nachází pár odlišností od klasických finančních zprostředkovatelů. O dárcovském crowdfundingu můžeme říci, že má za úkol transfer peněžních prostředků, avšak od finančních zprostředkovatelů se víceméně liší. Dárcovský crowdfunding (ale i ostatní typy) vystupuje ve vztahu jako prostředník, který spojuje dva klienty a pomáhá jim s alokací peněz od přebytkového subjektu k subjektu deficitnímu. Můžeme tedy říct, že zde není jen za účelem zprostředkování informací, jelikož transfer finanční prostředků probíhá skrze platformu. Ve výsledku můžeme crowdfunding považovat na finančního zprostředkovatele.
Na základě kapitol 2 a 3, kdy jsme došli k závěru, že crowdfunding je finanční zprostředkovatel, můžeme říci, že Česká republika by měla pravděpodobně regulovat crowdfunding, tak jako tomu je v některých zemích (inspirovat se můžeme již zmíněnou Kanadou), nebo o tom alespoň začít uvažovat. Absence regulace v České republice se může na první pohled působit motivačně pro zakladatele platforem, jelikož nejsou příliš omezováni. Ale tato absence může mít za následek větší nedůvěru tvůrců i přispěvatelů v platformy a kvůli absenci regulace je větší pravděpodobnost k podvodnému jednání zúčastněných. Česká republika by se měla zaměřit na právní úpravu pro všechny typy crowdfundingu a zejména pak pro podílový crowdfunding. První oblast, která by měla být upravena, se týká DPH. Pro tvůrce i přispěvatele, by mělo být snadnější, či aspoň lépe srozumitelné určení správné daně v oblasti odměnového crowdfundingu, jelikož rozdílné produkty mají i rozdílné sazby, a přispěvatelé poskytují rozdílné částky. V případně dárcovského crowdfundingu by se mělo ujasnit, zda si přispěvatelé mohou odečíst své příspěvky z daňového základu, pokud přispívají nevládním organizacím. Nejvíce by měl být regulován podílový crowdfunding, aby se zamezilo klamání investorů, jelikož podvody v této oblasti můžou být pro přispěvatele nejcitelnější. Česká republika by se mohla inspirovat kanadskou regulací a zavést soubor výjimek, podle kterých by tvůrci mohli žádat o možnost spuštění crowdfundingové kampaně. Dále by se mělo specifikovat, zda mohou investovat všichni zájemci libovolnou částku, či zda
44 by projekty měly mít stanoveny maximální částky pro příspěvky. Dále by měla být zavedena identifikace přispěvatelů (tvůrci zpravidla musí být známy), jelikož crowdfunding může být nástrojem pro praní špinavých peněz, či sloužit k transakcím různých ilegálních živlů. Např. tvůrce a přispěvatelé se předem domluví na záměrném vytváření projektů, aby peníze prošly přes co nejvíce bankovních účtů.
Crowdfunding se v posledních letech dostává k většímu množství uživatelů. Můžeme soudit, že celkový trh má vzestupnou tendenci a v následujících letech se objeví mnoho nových platforem. Jak již bylo zmíněno v kapitole 2.3, dluhový crowdfunding zaznamenal velký nárůst za jediný rok, avšak v České republice zatím není specificky právně upraven. Dluhový crowdfunding a většinou i podílový crowdfunding jsou úzce zaměřené ve srovnání s ostatními typy. Abychom zjistili, zda by tyto crowdfundingové typy měly být přísněji regulovány, provedeme analýzu úspěšnosti platforem. Tato analýza nám může poskytnout náhled do problému, kterých platforem a oblastí by se právní úprava měla týkat nejdříve.
45
46
4 Analýza faktorů úspěšnosti crowdfundingových platforem
Úspěšnost crowdfundingových platforem může mít vliv na jednotlivé projekty a motivaci tvůrců a přispěvatelů. Avšak na čem záleží úspěšnost crowdfundingových platforem? Abychom zodpověděli tuhle otázku, pokusíme se v této práci provést kvantitativní analýzu podle charakteristických rysů crowdfundingových platforem.
V našem případě k provedení kvantitativní analýzy je potřeba velké množství dat o crowdfundingových platformách. Za data považujeme rysy - proměnné, které můžou mít vliv na úspěšnost platforem. Nejdůležitější proměnou je míra úspěšnosti platformy, jelikož bez míry úspěšnosti nelze danou platformu analyzovat. Míra úspěšnosti je tedy závisle proměnná, další proměnné budou popsány v samostatné podkapitole.
Všechna data potřebná pro kvantitativní analýzu budou sesbírána z jednotlivých platforem, případně dalších webových stránek věnujících se crowdfundingu a v neposlední řadě z dotazníkového šetření. Ačkoliv v současné době existuje relativně velké množství platforem, je velmi obtížné určit jejich přesný počet z důvodu jejich často rychlého vzniku i zániku. Z toho důvodu bude použito několik internetových stránek zabývajících se crowdfundingem jako výchozí bod pro nalezení platforem.
Z našeho pohledu nejvíc využívanou stránkou bude crowdsunite.com, 107 jenž je největší stránkou s recenzemi o crowdfundingových platformách. Na Crowdsunite je nejen vysvětlen princip fungování crowdfundingu, ale i mnoho vzdělávacích materiálů pro zájemce o vytvoření projektu. Crowdsunite nabízí srovnání a hodnocení platforem, takže jej můžeme považovat za velice vhodný výchozí bod pro naši analýzu. Crowdsunite nenabízí výčet všech platforem, proto pro rozšíření vzorku bude jako další zdroj informací použit crowdsourcing.org,108 a to z podkategorie crowdfunding. Crowdsourcing.org je považován za jednu z nejvíce vlivných, důvěryhodných a nezávislých platforem nabízející množství informací o mnoha platformách.109
Jelikož crowdsunite.com a crowdsourcing.org jsou weby v anglickém jazyce, je zde vysoká pravděpodobnost, že platformy odlišné jazykové skupiny budou chybět. Proto další použitou
107 CrowdsUnite [online]. Kalifornie, 2012 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://crowdsunite.com/ 108 Crowdsourcing: directory [online]. 2012 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.crowdsourcing.org/directory 109 Tamtéž 47 stránkou je crowdfunding.de, 110 zaměřenou na německé platformy a spaincrowdfunding.org,111 zaměřenou na španělské platformy.
Inspirací pro tento výzkum byla diplomová práce „What characteristics of crowdfunding platforms influence the success rate?“112 Ovšem na rozdíl od zmíněné diplomové práce, bude tato práce obsahovat větší množství vzorků (v diplomové práci byla velikost vzorku považována za omezení, kvůli kterému nebyly výsledky považovány za dostatečně významné) a nebude striktně zaměřena jen na odměnový a podílový typ. Ovšem je pravděpodobné, že několik vybraných proměnných se bude shodovat, jelikož crowdfundingové platformy mají jen omezený počet svých rysů.
Další inspirací byla práce „Crowdfunding: the role of platforms in project success.“ 113 V tomhle případě se jedná pouze o inspiraci ohledně použití analytické metody a získání dat.
4.1 Sběr dat Za účelem získání velkého reprezentativního vzorku potřebného pro analýzu není stanoveno příliš omezujících podmínek. I přesto menší počet podmínek může vyřadit část platforem, které by mohly ovlivnit výsledky. Nicméně vybrané podmínky jsou zde spíše z důvodu zpřesnění výsledků a vyřazení nevhodných vzorků.
První podmínkou je, že platformy musí spadat pod crowdfunding. Nemělo by se tedy jednat o crowdsourcingové platformy a jim podobné.
Druhou podmínkou je, že platformy musí vykazovat jeden typ crowdfundingu nebo jeho kombinaci. Jsou zde tedy čtyři možnosti: charitativní/dárcovský crowdfunding, odměnový crowdfunding, podílový crowdfunding a dluhový crowdfunding. Nicméně z kategorie dluhový crowdfunding budou vyřazeny platformy zaměřené na peer-to-peer lending, jelikož jejich cílem nemusí být naplnění projektu, ale jen půjčení peněz bez předem známého účelu. (Peer-to-peer lending je poskytování půjček přímo mezi uživateli. Vypůjčená částka pochází přímo od investora a ne od finančního zprostředkovatele.)114
Třetí podmínkou je možnost zobrazení minulých projektů, zejména těch úspěšných. Jelikož návštěvník platformy může být ovlivněn ve svém rozhodnutí, zda přispět či založit projekt na
110 Crowdfunding.de: directory [online]. Berlín [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.crowdfunding.de/ 111 Spaincrowdfunding [online]. [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://web.spaincrowdfunding.org/ 112 WILLEMS, Wybrich. What characteristics of crowdfunding platforms influence the success rate?: An empirical study into relevant determinants in order to explain differences in success rates between crowdfunding platforms world wide. Rotterdam, 2013. 113 VEUGER, J.W. Crowdfunding: the role of platforms in project success. Twente, 2015. 114 REN, Katherine. Peer-to-Peer Lending. Page One Economics [online]. 2015. [cit. 2016-04-11]. 48 základě minulých výsledků platformy. Tedy platformy, které zobrazují jen aktuální kampaně a mažou již proběhlé kampaně, budou vynechány.
Dle čtvrté podmínky musí crowdfundingové platformy obsahovat informace o proměnných, zejména o míře úspěšnosti, případně se tyto informace musejí dát dopočítat. Avšak započítány budou i platformy, které neobsahují všechny informace na své stránce, ale potřebné informace se vyskytují na již zmíněných stránkách z počátku této kapitoly.
Pro získání co nejpřesnějších informací ohledně míry úspěšnosti a několika dalších proměnných, jenž nemusí být vždy snadné dohledat na stránkách platforem, byl zaslán dotazník obsahující devět krátkých otázek. Dotazník je obsažen v příloze A. Platformy, které obdržely dotazník, musely splňovat podmínky zmíněné na začátku této kapitoly a jako první byl použit seznam platforem uvedených na Crowdsunite. Po vyčerpání seznamu z Crowdsunite byly použity platformy z Crowdsourcing.org, Crowdfunding.de a Spaincrowdfunding.org.
Celkem bylo odesláno 268 emailů s žádostí o vyplnění dotazníku, přičemž emailové adresy byly získány ze samotných platforem. Ne všechny platformy bylo možné kontaktovat skrze emailovou adresu, jelikož ji neměly veřejně dostupnou. Tyto platformy nabízely místo emailu svůj formulář na dotazy. Celkem bylo vyplněno 95 formulářů s požadavkem o vyplnění dotazníku.
Z celkového počtu odeslaných dotazníků byl dotazník vyplněn 39 platformami, z toho 15 platforem bylo kontaktováno skrze formulář. Dalších šest platforem odpovědělo, že nechtějí zveřejňovat svou míru úspěšnosti, jelikož ji považují za důležitou interní informaci a proto dotazník nevyplnily. Od dalších 21 platforem přišla odpověď, že obdržely požadavek na vyplnění dotazníku, avšak jej následně nevyplnily. Platformy, které dotazník vyplnily, tak zpravidla učinily do dvou dní od odeslání dotazníku. Ve výsledku jen 14,6% platforem vyplnilo dotazník, a proto musela být většina informací dohledána na jednotlivých platformách.
Některé z platforem musely být vyřazeny ze vzorku, jelikož nebylo možné u nich najít všechny požadované informace. Nejčastějším problémem byla informace o datu založení crowdfundingové platformy. Další platformy mazaly již proběhlé projekty a míru úspěšnosti nebylo možné dohledat či vypočítat, proto byly tyto platformy vyřazeny (k dopočítání míry úspěšnosti je potřeba znát celkový počet projektů). Několik platforem bylo ze vzorku vyřazeno i přesto, že vyplnily dotazník. Důvodem byla změna strategie platformy, kdy byla
49 smazána historie všech proběhlých projektů a žádné nové projekty ještě nebyly spuštěny. Další platformy v průběhu výzkumu zanikly a jejich stránky jsou již nedostupné. A nakonec, několik platforem dotazník vyplnilo jen částečně a ostatní informace nebylo možné dohledat.
Z celkového počtu odeslaných dotazníku, kdy odpovědělo 39 platforem, jich 35 zůstalo v konečném vzorku sta crowdfundingových platforem. U 65 platforem musely být informace dohledány na jednotlivých platformách, případně dopočítány z poskytnutých údajů. Seznam všech použitých platforem lze nalézt v příloze B.
TABULKA 3 - POPIS PROMĚNNÝCH POUŽITÝCH V MODELU
푍푒푚푒푖 dummy proměnná pro geografickou oblast Amerika, Evropa, zbytek světa (v modelu Amerika hodnota 1, Evropa 2, Zbytek světa 0)
퐽푎푧푦푘푖 dummy proměnná pro Jazyk (v modelu hodnota pro Angličtinu 1, Zbytek 0)
푅표푧푠푎ℎ푖 dummy proměnná pro Rozsah (v modelu hodnota pro Stát 1, Více států 0)
푃푟표푣표푧푖 počet měsíců v provozu 115 푇푦푝푖 dummy proměnná pro Odměnový typ, Podílový a Dluhový typ , Dárcovský (v modelu Odměnový typ hodnota 1, Podílový a Dluhový 2, Dárcovský 0)
푍푎푚푒푟푒푛푖푖 dummy proměnná pro Zamereni (v modelu hodnota pro úzce 1, široce 0)
퐵푀푖 dummy proměnná pro Business model Všechno nebo nic (v modelu má hodnotu 1), Všechno nebo nic – flexi (hodnota 2), Nech si vše (hodnota 0)
푃표푝푙푎푡푘푦푖 dummy proměnná pro Poplatky (v modelu hodnota 1 pro platformy s poplatky vyššími než 8%, ostatní 0)
퐵푙표𝑔푖 dummy proměná pro Blog (v modelu hodnota 1 pro platformy mající blog, ostatní 0)
푁푒푤푠푙푒푡푡푒푟푖 dummy proměnná pro Newsletter (v modelu hodnota 1 pro platformy mající newsletter, ostatní 0)
푆표푐_푚푒푑푖푎푖 dummy proměnná pro sociální média (v modelu hodnota 1, pro platformy užívající 3 a více sociálních médií, ostatní 0)
푃표푐푒푡_푝푟표푗푒푘푡푢푖 celkový počet projektů na platformě
푃표푐푒푡_푢푠푝_푝푟표푗푒푘푡푢푖 celkový počet úspěšných projektů na platformě
푙_푉푦푏푟푎푛표푖 zlogaritmovaná celkově vybraná částka na platformě
푙_푃푟푢푚_푉푦푏푟푎푛표푖 zlogaritmovaná průměrná vybraná částka na platformě Zdroj: Vlastní konstrukce
115 Podílový a Dluhový typ jsou v modelu sloučeny do jedné kategorie, jelikož ve vzorku je malé množství dluhového typu. Oba tyto typy také někdy vystupují pod označením investiční crowdfunding. 50
Než přistoupíme k metodě analýzy dat, představíme si vybrané proměnné, které můžou mít vliv na míru úspěšnosti platformy a budou hlavním předmětem zkoumání. Proměnné jsou zařazeny podle tématu do 4 skupin a každá proměnná je rozdělena na další kategorie, podle svých typických znaků.
První skupina obsahuje proměnné, které jsou základními údaji o platformě. V této skupině jsou proměnné země, jazyková skupina, rozsah a počet měsíců v provozu. Místo založení platformy může mít vliv na úspěšnost z hlediska právní procedury a následné správy. Například ve Velké Británii musí podílově zaměřené platformy zažádat o povolení, zatímco v některých zemích není podílový crowdfunding povolen vůbec. A naopak, v některých zemích není tato problematika zatím regulována. Dalším rozdílem je odlišná mentalita v poskytování darů, ale i chápání případného neúspěchu za minulé projekty.
Jazyková bariéra je překážkou pro každou platformu, a přestože je angličtina vnímána jako celosvětový jazyk, značná část planety nemá angličtinu jako svůj první nebo druhý jazyk. Všeobecně je snadnější se dorozumívat mateřským jazykem než jazykem cizím. Proto platformy, jež nejsou jen v anglickém jazyce, mohou mít daleko větší základnu příznivců.
Rozsah platformy může být národní nebo globální. Ačkoliv se to tak nemusí jevit, jedná se o důležitý parametr, jelikož platformy zaměřené globálně mají výhodu v přitažení pozornosti k projektům z různých koutů světa. Například již zmíněný český projekt Kingdom Come: Deliverance na Kicksterteru116 na který přispělo celkem 9000 lidí z USA v porovnání s 3,645 přispěvateli z České Republiky. Otázkou je, zdali by byl projekt naplněn, kdyby byl uveden jen na některé čistě české platformě.
Doba provozu platformy může mít výrazný vliv na úspěšnost platformy. U nových platforem není míra úspěšnosti příliš vypovídající, jelikož malý počet projektů ji může výrazně ovlivnit oběma směry. Například pokud první dva projekty nebudou naplněny, tak úspěšnost platformy bude 0%. Naopak, pokud budou naplněny, bude mít platforma úspěšnost 100%. Zpravidla první projekty na nové platformě jsou vedeny autory, kteří jsou velmi motivováni a dělají vše proto, aby byl projekt úspěšný. S postupem času se na platformě objevuje více
116 Kingdom Come: Deliverance. Kickstarter [online]. [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: https://www.kickstarter.com/projects/1294225970/kingdom-come-deliverance/community
51 projektů, které chtějí jen těžit z popularity a úspěchu předchozích projektů. A navzdory opravdovému zájmu o realizaci projektu se budou jen pokoušet o štěstí při získávání peněz.117
Druhou skupinu tvoří proměnné, které spadají pod politiku platformy. Patří sem typ, zaměření, model a poplatky. Každý typ platformy má odlišné projekty i segment svých příznivců. Podílové platformy přilákají více podnikatelsky zaměřené příznivce ve srovnání s charitativními platformami. Odměnový crowdfunding zaujme více kulturně nebo technologicky zaměřené příznivce, kteří budou chtít obdržet nějaký produkt za svůj příspěvek. Platformy zaměřené na jeden okruh projektů můžou poskytovat výhodu svým menším záběrem na trhu. Například platformě zaměřené výhradně na hudbu, se nebudou hudební projekty ztrácet pod záplavou různých projektů jako u platforem s neomezeným rozsahem.
Obchodní model118je důležitým faktorem pro rozhodování, kterou platformu tvůrce použije. Jak bylo již zmíněno, vyskytují se tři typy obchodního modelu: všechno nebo nic, flexibilní všechno nebo nic, a nech si vše119. Zatímco u všechno nebo nic musí být dosaženo 100% cílové částky, u flexibilní všechno nebo nic se za úspěšný projekt bude považovat, pokud dosáhne už např. 80% cílové částky. Tohle může ovlivnit míru úspěšnosti u každé platformy. Abychom předešli znehodnocení vzorku u nech si vše budou za úspěšné považovány projekty, které dosáhnou aspoň 100%. Kdyby tahle minimální hranice nebyla stanovena, všechny platformy s nech si vše modelem by měly stoprocentní míru úspěšnosti.
Ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát, poplatky, které si platformy účtují, můžou mít vliv na rozhodování, kterou platformu pro projekt použít. Platformy si účtují v rozmezí od 2% do 15% z celkové vybrané částky na chod platformy. Plus další 1% až 5% si účtují za transfer tvůrci. Z toho důvodu musí každý tvůrce předem započítat částku, která mu při úspěšném vybrání nepřipadne. Ve výsledku může být rozdíl například 10% procent navíc rozhodující a v důsledku toho nemusí být cílová částka naplněna.
Třetí skupinu tvoří proměnné, které spadají pod angažovanost platformy s tvůrci a přispěvateli. Patří sem blog, newsletter a sociální média. Angažovanost platformy skrze sociální média a další nástroje je důležitým aspektem pro všechny potenciální zájemce. Platformy, které jsou aktivní na sociálních sítích či používají blog, mohou přitáhnout
117 WILLEMS, Wybrich. What characteristics of crowdfunding platforms influence the success rate?: An empirical study into relevant determinants in order to explain differences in success rates between crowdfunding platforms world wide. 2013. s. 33 118 Anglicky Business model (BM) 119 Anglicky Keep-it-All (KiA) 52 pozornost širší skupiny zájemců a pomoci tak k naplnění některého z projektů. První složkou je používání blogu, v kterém jsou vyzdviženy aspekty úspěšných projektů či rady, jak správně sestavit projekt. Platforma tímto způsobem může upozornit na zajímavé projekty, o kterých se domnívá, že si zaslouží více pozornosti.
Newsletter slouží k informování o nových projektech na platformě. Zpravidla se k němu zájemci musí dobrovolně přihlásit. Pokud tak učiní, může být newsletter velmi vlivným nástrojem motivujícím k podpoření projektu. Výhodou newslettru je jeho více přímá interakce se zájemci než sociální média.
V dnešní době jsou sociální média důležitou složkou pro každou společnost, platformy nevyjímaje. Původním záměrem bylo měřit sociální média podle počtu „líbí se mi“ na Facebooku, nebo „následovatelů“ na Twitteru. Ovšem po absolvování předmětu „Introduction to Management Information Systems“ a konzultaci s Rebeccou Grant na University of Victoria v Kanadě jsme dospěli k závěru, že ne všechny platformy používají primárně stejná sociální média (například čínské platformy nemůžou používat Facebook). Proto nebudeme měřit počty „následovatelů“ nebo „líbí se mi,“ ale obecně na kolika sociálních mediích platforma vystupuje.
Poslední skupinu obsahuje proměnné zaměřené na dosavadní výkon platformy. Spadají sem míra úspěšnosti, celkový počet projektů, počet úspěšných projektů, celková vybraná částka a průměrná vybraná částka na úspěšný projekt. Míra úspěšnosti (závisle proměnná a vyjádřena v procentech) je nejdůležitější proměnnou z hlediska našeho výzkumu. Je vypočítána z celkového počtu úspěšných projektů k celkovému počtu projektů a bude nás provázet v celé následující kapitole. Celkový počet projektů na platformě slouží k posouzení velikosti platformy a celkový zájem o platformu. Celkový počet úspěšných projektů má zásadní vliv na míru úspěšnosti, zejména u nových nebo menších platforem. Celková vybraná částka je důležitá při růstu platformy. Některé platformy můžou mít spoustu úspěšných projektů s nízkou hranicí cílové částky. Na druhou stranu jsou platformy, které mají méně projektů, ale zaměřují se na větší cíle, resp. cílové částky. Všechny částky jsou v eurech, převedené pomocí středního kurzu za poslední rok. Průměrná cílová částka slouží spíše k přilákání pozornosti nových tvůrců, které může v případě vyšší průměrné částky motivovat k složitějším a peněžně namáhavějším projektům.
Než přistoupíme k vícenásobné lineární regresi, provedeme test na multikolinearitu, abychom ze vzorku vyloučili vzájemně se korelující vysvětlující veličiny. V tabulce 3 je zachycena korelační matice, která vypovídá o vztahu jednotlivých dvojic nezávisle proměnných. 53
TABULKA 4 - KORELAČNÍ MATICE
Pocet_usp_proj
Pocet_projektu
Soc_media
Newsletter
l_Vybrano
Zamereni
Poplatky
Rozsah
Provoz
Zeme Jazyk
Blog
Typ BM ektu
Zeme 1,00 Jazyk -0,54 1,00 Rozsah 0,00 -0,08 1,00 Provoz -0,03 0,26 -0,26 1,00 Typ 0,12 -0,18 -0,01 -0,17 1,00 Zamereni 0,02 0,10 0,12 -0,12 -0,14 1,00 BM 0,15 -0,10 0,23 -0,04 0,21 -0,07 1,00 Poplatky -0,15 0,06 0,07 0,13 -0,20 0,00 -0,16 1,00 Blog 0,00 0,15 -0,04 0,21 -0,03 -0,08 0,18 -0,09 1,00 Newsletter -0,05 0,11 -0,20 0,04 0,11 0,07 -0,04 0,08 0,20 1,00 Soc_media 0,01 0,08 0,04 0,09 0,21 -0,06 0,06 -0,12 0,08 0,13 1,00 Pocet_proje -0,09 0,15 -0,12 0,43 -0,08 -0,02 -0,20 0,16 0,09 0,10 0,09 1,00 ktu Pocet_usp_p -0,09 0,15 0,00 0,66 -0,17 0,10 -0,09 0,17 0,09 0,10 0,09 0,63 1,00 rojektu l_Vybrano 0,10 0,12 -0,34 0,41 0,26 -0,09 -0,08 -0,09 0,22 0,14 0,18 0,29 0,28 1,00 Zdroj: Vlastní zpracování pomocí programu Gretl
Nejvyšší korelace je mezi dummy proměnnými 푃표č푒푡_푢푠푝_푝푟표푗푒푘푡푢푖 a 푃푟표푣표푧푖. Nicméně tato korelace ještě nedosahuje takové hranice, při které bychom uvažovali o jejím vyřazení.
V lineárním modelu byla původně i proměnná 푙_푃푟푢푚_푉푦푏푟푎푛표푖 , ale z důvodu její kolinearity byla následně vyřazena a proto již nebude použita v analýze.
4.2 Metodologie Celá tahle subkapitola je založena na postupu, popsaném v učebnici Základy Ekonometrie.120 Existuje několik typů regresních modelů, v našem případě nás zajímá lineární regresní model. Tedy v rámci této práce bude použit lineární regresní model jediné vysvětlující proměnné a lineární regresní model vysvětlující více proměnných. Regresní analýza má za cíl najít takovou regresní funkci, která vysvětluje vztah dvěma či mezi více proměnnými. V lineárně regresním vztahu pro jedinou i více vysvětlujících proměnných vždy vystupuje závisle (vysvětlovaná) proměnná a nezávisle (vysvětlující) proměnné, které mají za cíl vysvětlit závisle proměnnou.
Pro naše potřeby použijeme metodu nejmenších čtverců,121 která minimalizuje součet ploch naměřených čtverců od odhadované regresní přímky vyrovnání. Tedy hledáme takovou
120 NĚMEC, D.: Základy ekonometrie. 2012, s. 32 - 125 121 Anglicky Ordinary Least Squares; taktéž známá pod zkratkou OLS 54 funkci, která má nejmenší vzdálenost k od naměřených dat - součet čtverců odchylek je nejmenší možný vzhledem k hodnotám naměřených dat.122
Obdobně jako v práci „What characteristics of crowdfunding platforms influence the success rate?: An empirical study into relevant determinants in order to explain differences in success rates between crowdfunding platforms world wide.“123 budeme používat závisle proměnnou - míra úspěšnosti, avšak použijeme rozdílné vysvětlující proměnné a celou analýzu provedeme na větším vzorku. U každého vzorku budeme zjišťovat významnost proměnných pomocí p- hodnot, kdy zamítneme nulovou hypotézu o nevýznamnosti koeficientu, pokud p-hodnota bude nižší než hladina významnosti stanovená na 0,05.
Dále budeme pracovat s koeficientem determinace, který dosahuje hodnot od 0 do 1 a používá se k měření kvality vyrovnání regresního modelu. Koeficient determinace nám říká, jakou měrou vysvětlující proměnná 푋 vysvětluje variabilitu závisle proměnné 푌. Vyšší hodnoty koeficientu vyjadřují lepší vyrovnání modelu, avšak náš model může být ovlivněn nevýznamnými proměnnými, proto budete používat i adjustovaný koeficiente determinace, který nám pomůže v případě srovnání modelů.
Než přistoupíme k interpretaci výsledků z analýzy pomocí metody nejmenších čtverců, musíme ověřit, zda data splňují předpoklady pro model vícenásobné regrese. Nejprve ověříme, zda náhodné složky mají stejný rozptyl (homoskedasticita), pomocí testování heteroskedasticity za použití Whiteova a následně Breusch-Paganova testu. Poté provedeme test autokorelace, test normality reziduí a nakonec RESET test.
Základní lineární regresní model má tvar:
푈푠푝푒푐ℎ푖 = 훼 + 훽1 ∗ 푍푒푚푒푖 + 훽2 ∗ 퐽푎푧푦푘푖 + 훽3 ∗ 푅표푧푠푎ℎ푖 + 훽4 ∗ 푃푟표푣표푧푖 + 훽5
∗ 푇푦푝푖 + 훽6 ∗ 푍푎푚푒푟푒푛푖푖 + 훽7 ∗ 퐵푀푖 + 훽8 ∗ 푃표푝푙푎푡푘푦푖 + 훽9 ∗ 퐵푙표𝑔푖
+ 훽10 ∗ 푁푒푤푠푙푒푡푡푒푟푖 + 훽11 ∗ 푆표푐_푚푒푑푖푎푖 + 훽12 ∗ 푃표푐푒푡_푝푟표푗푒푘푡푢푖
+ 훽13 ∗ 푃표푐푒푡_푢푠푝_푝푟표푗푒푘푡푖 + 훽14 ∗ 푙_푉푦푏푟푎푛표푖 + 휀푖
1. 퐸 (휀푖) = 0. Nulová střední hodnota náhodných složek. Tento předpoklad by měl být splněn z důvodu existence úrovňové konstanty v regresním modelu, tedy náhodná složka nepůsobí systematicky na hodnoty vysvětlované proměnné.
122 NĚMEC, D.: Základy ekonometrie. 2012, s.40, 41 a 88 123 WILLEMS, Wybrich. What characteristics of crowdfunding platforms influence the success rate?: An empirical study into relevant determinants in order to explain differences in success rates between crowdfunding platforms world wide. 2013. 55
2 2 2. 푣푎푟 (휀푖) = 퐸 (휀푖 ) = 휎 . Konstantní rozptyl náhodných složek (homoskedasticita). Rozptyl náhodných složek by měl být stejný, neboli konstantní. Pokud tomu tak je tak mluvíme o tzv. homoskedasticitě, pokud ne, jedná se o heteroskedasticitu. Zda model obsahuje heteroskedasticitu, můžeme odhadnout z grafu normality reziduí, avšak nejlépe ji můžeme ověřit pomocí Whiteova a Breusch-Paganova testu. Pro ověření si musíme stanovit nulovou hypotézu:
퐻0: model neobsahuje heteroskedasticitu a 퐻1: model obsahuje heteroskedasticitu
GRAF 1 - REZIDUA PODLE ČÍSLA POZOROVÁNÍ
Rezidua regrese (= pozorovaná – vyrovnaná Uspech) 0,6
0,5
0,4
0,3
0,2
0,1
reziduum
0
-0,1
-0,2
-0,3
-0,4
-0,5 0 20 40 60 80 100 Zdroj: Vlastní zpracování pomocí programu Gretl
TABULKA 5 - VÝSLEDKY TESTŮ HETEROSKEDASTICITY PRO MODEL Č. 1 Whiteův test heteroskedasticity Nulová hypotéza není zde heteroskedasticita Testovací LM = 32,4934 s p-hodnotou = P(Chí-kvadrát(21) > 32,4934) = statistika 0,0521447 Breusch-Paganův test heteroskedasticity Nulová hypotéza není zde heteroskedasticita Testovací LM = 19,8112 s p-hodnotou = P(Chí-kvadrát(14) > 19,8112) = statistika 0,136206 Zdroj: Vlastní zpracování pomocí programu Gretl
56
Dle výsledků Whiteova a Breusch-Paganova testu p-hodnoty svými většími hodnotami než 0,05 překročily hladinu významnosti 5%, tudíž nulovou hypotézu nezamítáme a můžeme hovořit o homoskedasticitě modelu.
3. 푐표푣 (휀푖, 휀푗) = 0 푝푟표 푖 ≠ 푗. 휀푖 푎 휀푗 jsou vzájemně nekorelované Jelikož se nejedná o časové řady ale o průřezová data, měl by být tento předpoklad splněn.
4. 휀푖 má normální rozdělení. Než použijeme test normality reziduí je zapotřebí si stanovit hypotézy:
퐻0: chyby jsou normálně rozdělené
퐻1: chyby nejsou normálně rozdělené
TABULKA 6 - VÝSLEDKY TESTU NORMALITY REZIDUÍ PRO MODEL Č. 1 Test normality reziduí Nulová hypotéza chyby jsou normálně rozdělené Testovací statistika Chí-kvadrát(2) = 0, 0477774 s p-hodnotou = 0,976394 Zdroj: Vlastní zpracování pomocí programu Gretl P-hodnota překračuje hladinu významnosti 0,05. Přijímáme tedy nulovou hypotézu a můžeme říci, že náhodné složky jsou normálně rozloženy.
GRAF 2 - TEST NORMALITY REZIDUÍ
2,5 Testovací statistika pro normalitu: uhat1 N(-4,2674e-017 0,20166) Chí-kvadrát(2) = 0,048 [0,9764]
2
1,5
Hustota
1
0,5
0 -0,6 -0,4 -0,2 0 0,2 0,4 0,6 uhat1
Zdroj: Vlastní zpracování pomocí programu Gretl
57
V grafu můžeme pozorovat normalitu rozložení dat a můžeme tedy konstatovat, že naše data jsou rozložena celkem normálně. Náhodné složky tedy splňují předpoklad normálního rozložení.
5. 푋푙푖, …, 푋푘푗 jsou pevně daná, jedná se o nenáhodné veličiny.
Předpoklad by měl být splněn, jelikož data pochází z dotazníkového šetření nebo platforem. Z toho důvodu se nejedná o náhodné veličiny, ale o pevně stanovené veličiny.
Ramseyův test pro specifikaci (RESET)
Tento test provádíme, abychom se ujistili, zda je model správně nastaven. „Ramsey test (RESET) předpokládá, že reziduální složka nám může pomoci v odhadu špatné specifikace modelu. Pokud se do deterministické části původního zkoumaného regresního modelu přidá odhadnutá predikovaná proměnná ve formě druhé a třetí mocniny a touto změnou došlo k výraznému zvýšení koeficientu determinace, lze předpokládat, že model je špatně specifikován.”124 Nejprve si opět stanovíme hypotézy, abychom mohli provést RESET test a zjistili, zda se výrazně zvýší koeficient determinace.
퐻0: model je správně nastaven
퐻1: model není správně nastaven
TABULKA 7 - VÝSLEDKY RESET TESTU PRO SPECIFIKACI MODELU Č. 1 Test RESET pro specifikaci (druhé a třetí mocniny) Testovací statistika F = 0,395091, s p-hodnotou = P(F(2,83) > 0,395091) = 0,675 Test RESET pro specifikaci (pouze druhé mocniny) Testovací statistika F = 0,789749, s p-hodnotou = P(F(1,84) > 0,789749) = 0,377 Test RESET pro specifikaci (pouze třetí mocniny) Testovací statistika F = 0,758598, s p-hodnotou = P(F(1,84) > 0,758598) = 0,386 Zdroj: Vlastní zpracování pomocí programu Gretl P-hodnoty jsou menší, než hladina významnosti 0,05. Proto nulovou hypotézu přijímáme. Model by měl být správně nastaven a naše výsledky by měly být správné.
Náš model tedy splňuje všechny předpoklady, a proto v následujícím postupu vyřadíme všechny nevýznamné proměnné, abychom náš model zpřesnily jen na proměnné, mající vliv na míru úspěšnosti.
124 YANKOVA, Svetlana. Příjmová nerovnost a daňová zátěž v zemích EU. s. 29 58
4.3 Výsledky empirického modelování
V tabulce 8 můžeme vidět, které proměnné ovlivňují míru úspěšnosti, jsou 푃푟표푣표푧푖 ,
푍푎푚푒푟푒푛푖푖 , 푃표푐푒푡_푝푟표푗푒푘푡푢푖 , 푃표č푒푡_푢푠푝_푝푟표푗푒푘푡푢푖 a 푙_푉푦푏푟푎푛표푖 . Jelikož tento model obsahuje všechny proměnné, tedy i ty, které nemají vliv na celkovou míru úspěšnosti, budeme postupně vyřazovat nevýznamné proměnné do té doby, než dosáhneme nejvyššího adjustovaného koeficientu determinace. Adjustovaný koeficient determinace by se měl po vyřazení nevýznamných proměnných zvyšovat.
TABULKA 8 - VÝSLEDKY MODELU Č. 1
Koeficient Směr. chyba t-podíl p-hodnota Const 0,246522 0,136961 1,7999 0,0754 * Země 0,0460336 0,0331244 1,3897 0,1682 Jazyk 0,0244781 0,0529092 0,4626 0,6448 Rozsah −0,00081366 0,0493887 −0,0165 0,9869 Provoz −0,00490386 0,001294 −3,7897 0,0003 *** Typ 0,0214492 0,0363832 0,5895 0,5571 Zamereni 0,121202 0,0480766 2,5210 0,0136 ** BM 0,0264367 0,040366 0,6549 0,5143 Poplatky 0,00194942 0,0445828 0,0437 0,9652 Blog 0,0451125 0,0516228 0,8739 0,3846 Newsletter 0,0278512 0,0473589 0,5881 0,5580 Soc_media −0,0650217 0,0487803 −1,3329 0,1861 Pocet_projektu −2,83378e-07 1,02064e-07 −2,7765 0,0068 *** Pocet_usp_projektu 1,232e-06 4,55497e-07 2,7047 0,0083 *** l_Vybrano 0,0293637 0,00828565 3,5439 0,0006 ***
Koeficient determinace 0,395302 Adjustovaný koeficient 0,295704 determinace Zdroj: Vlastní zpracování pomocí programu Gretl Při vynechání nevýznamných proměnných se zhoršil koeficient determinace z hodnoty 0,395302 na 0,383717. Avšak adjustovaný koeficient determinace se zlepšil z 0,295704 na 0,329538. Musíme však dodat, že se jedná o velmi malé zlepšení a nelze očekávat, že proměnné mají příliš velkou variabilitu na závisle proměnnou. Zbylé proměnné podrobíme Whiteovu a Breuch-Paganovu testu na heteroskedasticitu a provedeme opět RESET test.
59
TABULKA 9 - VÝSLEDKY TESTŮ HETEROSKEDASTICITY PRO MODEL Č. 2 Whiteův test heteroskedasticity Neadjustovaný koeficient determinace 0,324934 Nulová hypotéza není zde heteroskedasticita Testovací statistika LM = 47,5699 s p-hodnotou = P(Chí-kvadrát(41) > 47,5699) = 0,222788 Breusch-Paganův test heteroskedasticity Nulová hypotéza není zde heteroskedasticita Testovací statistika LM = 6,28076 s p-hodnotou = P(Chí-kvadrát(8) > 6,28076) = 0,615814 Zdroj: Vlastní zpracování pomocí programu Gretl P-hodnoty v modelu bez nevýznamných proměnných jsou větší než 0,05, proto nulovou hypotézu nezamítáme a můžeme hovořit o homoskedasticitě modelu i pro model 2. Můžeme tedy předpokládat, že naše data jsou normálně rozložena.
TABULKA 10 - VÝSLEDKY RESET TESTU PRO SPECIFIKACI MODELU Č. 2 Test RESET pro specifikaci (druhé a třetí mocniny)
Testovací statistika F = 0,296317, s p-hodnotou = P(F(2,89) > 0,296317) = 0,744
Test RESET pro specifikaci (pouze druhé mocniny)
Testovací statistika F = 0,599145, s p-hodnotou = P(F(1,90) > 0,599145) = 0,441
Test RESET pro specifikaci (pouze třetí mocniny)
Testovací statistika F = 0,588322, s p-hodnotou = P(F(1,90) > 0,588322) = 0,445
Zdroj: Vlastní zpracování pomocí programu Gretl Také v RESET testu jsou p-hodnoty větší než 0,05. Nulovou hypotézu tedy přijímáme a můžeme předpokládat, že naše výsledky jsou správné. Koeficient determinace se výrazně nezvýšil, tedy náš model by neměl být špatně specifikován.
60
TABULKA 11 - VÝSLEDKY MODELU Č. 2 Koeficient Směr. chyba t-podíl p-hodnota Const 0,295396 0,105617 2,7969 0,0063 *** Zeme 0,0402665 0,0260784 1,5441 0,1260 Provoz −0,00497783 0,0011328 −4,3943 <0,0001 *** Zamereni 0,121788 0,0450827 2,7014 0,0082 *** Blog 0,0580155 0,0471312 1,2309 0,2215 Soc_media −0,0525778 0,0457576 −1,1491 0,2535 Pocet_projektu −2,92864e-07 9,68576e-08 −3,0237 0,0032 *** Pocet_usp_projektu 1,22536e-06 4,18563e-07 2,9275 0,0043 *** l_Vybrano 0,031188 0,00716543 4,3526 <0,0001 ***
Koeficient determinace 0,383717 Adjustovaný koeficient 0,329538 determinace Zdroj: Vlastní zpracování pomocí programu Gretl Jak si můžeme všimnout, tak původní i zredukovaný model obsahují stejné proměnné, jenom p-hodnota se liší. Podle zredukovaného modelu jsou proměnné 푃푟표푣표푧푖 , 푍푎푚푒푟푒푛푖푖 ,
푃표푐푒푡_푝푟표푗푒푘푡푢푖, 푃표푐푒푡_푢푠푝_푝푟표푗푒푘푡푢푖 a 푙_푉푦푏푟푎푛표푖 jsou statisticky významné na hladině úspěšnosti 0,01. Ovšem podle adjustovaného koeficientu determinace můžeme říct, že vysvětlované proměnné mají vliv na variabilitu závisle proměnné přibližně jen z 33%.
퐶표푛푠푡 - Pokud bychom předpokládali, že ostatní hodnoty u proměnných jsou nulové, můžeme říct, že platformy by ovlivňovali svou míru úspěchu přibližně z jedné třetiny. Z více než dvou třetin závisí úspěch platforem na vnějších podnětech.
푍푎푚푒푟푒푛푖푖 – Podle hodnoty 0,121788 můžeme soudit, že platformy, které jsou zaměřeny na určitý segment trhu, vykazují vyšší míru úspěšnosti. Proto by platformy, zejména ty nové měly být úzce zaměřeny na určitý segment a až po případné dominanci v daném segmentu se začít rozšiřovat na další druhy projektů.
TABULKA 12 - ZAMĚŘENÍ - PRŮMĚRNÉ MÍRY ÚSPĚCHU Zaměření Počet Průměrná míra úspěchu
Široce 70 56,07%
Úzce 30 72,26%
Zdroj: Vlastní výpočet
61
Dle předchozí tabulky vytvořené pomocí průměrné míry úspěchu v každé kategorii můžeme říct, že úzce zaměřené platformy mají v průměru o 16% vyšší míru úspěšnosti. Tedy specializace na určitý segment má své výhody a může vést k lepšímu celkovému postavení na trhu.
푃푟표푣표푧푖 – Záporná hodnota napovídá, že čím je delší délka provozu platformy, tím se snižuje její míra úspěchu. Tato hodnota potvrzuje domněnku, že o nové platformy mají zájem tvůrci, kteří mají skutečný zájem provést celý projekt až do konce, a nejedná se jen o lidi pokoušející štěstí.
GRAF 3 - ZNÁZORNĚNÍ LINEÁRNÍ REGRESE MÍRY ÚSPĚCHU S DÉLKOU PROVOZU
Uspech versus Provoz (pomocí nejmenších čtverců) 1 Y = 0,722 - 0,00246X
0,9
0,8
0,7
0,6
Uspech 0,5
0,4
0,3
0,2
0,1
0 0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200 Provoz
Zdroj: Vlastní zpracování pomocí programu Gretl Jak můžeme na grafu vidět, čím je doba provoz platformy v delší (hodnoty jsou v měsících provozu) tím je se míra úspěchu snižuje. Výjimku tvoří pár platforem, které jsou v provozu déle než 5 let, jejich hodnoty jsou relativně vysoké. Ovšem sluší se dodat, že se jedná o platformy zaměřené na veřejné dobro a studenty. Vybrané částky jsou na školy, školní potřeby, studenty a vzdělání celkově.
푃표푐푒푡_푝푟표푗푒푘푡푢푖 – Dle záporné hodnoty můžeme tvrdit, že větší počet projektů snižuje míru úspěšnosti. Proto by se platformy měli rozhodnout, zda případný projekt opravdu zařadí, i když tuší, že cílová částka projektu nemusí být dosažena. 62
GRAF 4 - ZNÁZORNĚNÍ LINEÁRNÍ REGRESE MÍRY ÚSPĚCHU S CELKOVÝM POČTEM PROJEKTŮ
Uspech versus l_Pocet_projektu (pomocí nejmenších čtverců) 1 Y = 0,778 - 0,0308X
0,9
0,8
0,7
0,6
Uspech 0,5
0,4
0,3
0,2
0,1
0 2 4 6 8 10 12 14 l_Pocet_projektu
Zdroj: Vlastní zpracování pomocí programu Gretl V grafu můžeme pozorovat, že platformy s velkým počtem projektů dosahují menší míry úspěšnosti, než platformy s menším počtem projektů.
푃표푐푒푡_푢푠푝_푝푟표푗푒푘푡푢푖 – Můžeme říci, že počet úspěšných projektů má pozitivní vliv na míru úspěšnosti. Tohle jen potvrzuje předchozí proměnnou a domněnku, že by platformy měly filtrovat projekty, než je uvedou na své stránky.
푙_푉푦푏푟푎푛표푖 – Podle hodnoty 0,0311880 můžeme soudit, že čím je celková vybraná částka na platformě vyšší, tím je vyšší i míra úspěšnosti.
63
GRAF 5 - ZNÁZORNĚNÍ LINEÁRNÍ REGRESE MÍRY ÚSPĚCHU S CELKOVĚ VYBRANOU ČÁSTKOU
Uspech versus l_Vybrano (pomocí nejmenších čtverců) 1 Y = 0,386 + 0,0158X
0,9
0,8
0,7
0,6
Uspech 0,5
0,4
0,3
0,2
0,1
0 6 8 10 12 14 16 18 20 l_Vybrano Zdroj: Vlastní zpracování pomocí programu Gretl Platformy s vyšší celkovou vybranou částkou, mají vyšší míru úspěšnosti. Celková vybraná částka může motivovat k vytváření nových projektů.
Můžeme tedy konstatovat, že proměnné 푃푟표푣표푧푖 , 푍푎푚푒푟푒푛푖푖 , 푃표푐푒푡_푝푟표푗푒푘푡푢푖 ,
푃표푐푒푡_푢푠푝_푝푟표푗푒푘푡푢푖 a 푙_푣푦푏푟푎푛표푖 mají vliv na míru úspěšnosti platforem. Míra úspěšnosti klesá s délkou provozu platformy. To může být zapříčiněno vidinou zisku schvalováním více projektů, i přesto že nemají dostatečný potenciál na vybrání cílové částky. Můžeme tedy předpokládat, že jakmile jsou platformy dostatečně zaběhlé a mají větší základnu klientů, tak se snaží profitovat na každém příchozím projektu. Nebo platformy nemají dostatečné personální kapacity na kontrolu nově příchozích projektů a z důvodu zahlcení poptávkou po zveřejnění projektu neprovádí tak podrobné kontroly projektů, jako v prvních měsících provozu.
Specifické zaměření platformy může zvýšit zájem o platformu v porovnání s jinými široce zaměřenými. Je tomu tak z důvodu lepší přehledností projektů, které nezapadnou pod záplavou projektů jiného druhu. Dále se nabízí snadnější srovnání mezi obdobnými projekty a celkově větší množství projektů stejného druhu. Příkladem může být hudební fanoušek, který se rozhoduje podpořit nějakého hudebníka. Nejprve si poslechne ukázky od různých
64 interpretů a později se rozhodně, kterého z nich podpoří. Pokud by byl na platformě s různými druhy projektů, můžeme předpokládat, že po několika hudebnících by se začínal dívat po jiných projektech a ve výsledku by nepodpořil žádný projekt. Vyšší hodnoty u jednostranného zaměření odpovídají na domněnku z konce třetí kapitoly, že by dluhové a podílové platformy měly být regulovány. Jelikož tyto platformy jsou častěji úzce zaměřené, než ostatní platformy a můžeme očekávat jejich vyšší nárůst. Následně s delší dobou provozu můžeme očekávat, že platformy nebudou dostatečně filtrovat projekty a více projektů se bude snažit o crowdfundingovou kampaň. Pokud tedy budou platformy nedostatečně regulovány, můžeme očekávat nárůst nečestného jednání uživatelů crowdfundingu.
Zvyšující se počet projektů může mít negativní dopad na míru úspěšnosti, a to například z důvodu zahlcení mnoha aktivními projekty. Projekty s velkým potenciálem může být nesnadné nalézt. Dále více projektů si může mezi sebou konkurovat a navzájem si brát přispěvatele. Vyšší konkurenci si můžeme vysvětlit na následujícím příkladu. Autor jednoho projektu rozešle odkaz svých přátelům s prosbou o podporu. Nicméně přátelé se po zhlédnutí několika projektů rozhodnou podpořit úplně jiný projekt, než kvůli kterému byli původně na platformu pozváni.
Rostoucí počet úspěšných projektů může být motivačním faktorem i pro méně ambiciózní tvůrce, kteří se však s vidinou zisku snadno získaných peněz rozhodnou pro crowdfundingovou kampaň. Vyšší počet úspěšných projektů by měl mít pozitivní vliv na míru úspěšnosti. Musíme ale počítat i s tím, že vyšší úspěšnost motivuje ke kampani i tvůrce s nedokonalými projekty či nedostatkem znalostí, jak celý projekt dotáhnout do konce. Ve výsledku by se měly platformy snažit odmítnout projekty s nedostatečným potenciálem, aby předešly jak nižší míře úspěšnosti, tak i špatné pověsti.
Celkově vybraná částka může působit stejným motivačním efektem jako počet úspěšných projektů. Navíc může taky motivovat i pro vytváření velmi nákladných projektů, které nedostaly půjčku od jiného finančního zprostředkovatele. Na platformě s celkově vysokou vybranou částkou můžou autoři shledávat vyšší šanci pro získání peněz, než na platformě, kde bylo naplněno několik projektů, ale celková částka byla nízká. Tyto platformy můžou být vnímány, jako platformy s lepší politikou, marketingem a větší základnou zainteresovaných přispěvatelů.
65
4.4 Možná rozšíření a omezení studie První omezení našeho zkoumání je velikost vzorku, kdy 100 platforem je vzhledem k celkovému počtu platforem dostačujícím číslem. Avšak vzorek by mohl být poněkud větší, kdyby se všechny informace dali dohledat snadněji na platformách nebo byly vyplněny do dotazníku. Proto taky ve vzorku chybí několik významných a známých platforem. Druhou nevýhodou je nemalá fluktuace platforem, platformy tedy často vznikají a zanikají a z toho důvodu je těžké mít povědomí o všech nově vzniklých platformách a v některých případech i o těch již zaběhnutých. Internetové stránky, které slouží jako rozcestník k platformám, tuto nevýhodu minimalizují, nicméně platformy se musejí často sami přidat na tyto stránky a pokud o nich neví, tak tam zpravidla nejsou.
Další omezení plyne z dotazníkového šetření, kdy jen malá část platforem zodpověděla dotazníkové šetření. Omezení přichází i ze samotného dotazníku, kdy původním záměrem bylo také testování míry úspěšnosti za rok 2015, celkový počet projektů za rok 2015 a celkový počet úspěšných projektů za rok 2015. Z důvodu malého počtu odpovědí a nemožnosti dohledat potřebné informace na jednotlivých platformách museli být tyto proměnné vyřazeny. Kdyby byla zaručena odpověď platforem, za povšimnutí by stála otázka ohledně zisku platforem, která bohužel jinak, než zveřejněním platformou není možná zodpovědět. Poslední nevýhodou je poměrné velké množství proměnných vzhledem k velikosti vzorku.
66
Závěr
Cílem této práce bylo ohodnocení crowdfundingu jako formy finančního zprostředkování a provedení analýzy úspěšnosti crowdfundingových platforem. Bylo tedy zapotřebí zodpovědět dvě výzkumné otázky, zdalipak je crowdfunding formou finančního zprostředkování? A na čem záleží úspěšnost crowdfundingových platforem – finančních zprostředkovatelů?
První kapitola byla věnována seznámení se s pojmem finančního zprostředkovatele a následné vysvětlení jeho funkcí a typů. Ukázalo se, že pojem finančního zprostředkovatele není jednotně kodifikován. Nápodobně se rozcházelo vymezení typických funkcí, kdy různí autoři vyzdvihovali jen určité funkce finančních zprostředkovatelů, a proto byly tyto funkce zmíněny v rozsáhlejším počtu. Závěrem kapitoly jsme si představili typické kategorie finančních zprostředkovatelů.
V druhé kapitole jsme se zabývali crowdfundingem. Jelikož je crowdfunding stěžejní bod téhle práce, byl nejprve vysvětlen pojem crowdfunding. Zjistili jsme, že česká média a společnost používají častěji toto anglické slovo, než jeho české překlady, přestože nezní nijak zvláštně nebo podivně - „kolektivní financování“ nebo „davové financování.“ Dále jsme si vysvětlili rozdíl mezi crowdfundingem a crowdsourcingem, jelikož tyto dva pojmy se velmi často a mylně zaměňují.
Dále jsme si v druhé kapitole vysvětlili princip fungování crowdfundingu a nastínili jeho spletitou historii. Překvapující bylo zjištění, že crowdfunding je relativně nový pojem pro již několik set let starou praktiku a ukázali jsme si historický příklad na americké soše Svobody. Postupně jsme se dostali až k typům crowdfundingových platforem, kde jsme si vysvětlili rozdíly mezi jednotlivými typy a případně představili charakteristického zástupce pro daný typ. Následně jsme se podívali na legislativní rámec pro crowdfunding v rámci České republiky a Kanady.
V poslední části druhé kapitoly jsme si představili výhody a nevýhody pro jednotlivé typy crowdfundingových platforem. Za největší výhodu můžeme považovat tzv. „argument moudrosti davu.“ Tento argument nám říká, že crowdfundingová kampaň slouží k testování vhodnosti daného výrobku na trhu. Pokud nebude dosaženo cílové částky v rámci této kampaně, je pravděpodobné, že daný produkt by nebyl dobře přijat i kdyby se povedlo získat finance na jeho realizaci z jiných zdrojů a následné by byl uveden na trh. Za největší nevýhodu můžeme považovat riziko podvodu v rámci crowdfundingové kampaně, kdy tvůrce projektu po skončení kampaně daný projekt nerealizuje, ale s finančními prostředky zmizí.
67
Ve třetí kapitole jsme se snažili odpovědět na první výzkumnou otázku. Nejprve jsme si sestavili seznam typických rysů pro finanční zprostředkovatele na základě kapitoly 1.2. Tyto rysy jsme se pak pokoušeli najít u jednotlivých typů platforem. Rozdělení na jednotlivé typy bylo učiněno z důvodu snadnější interpretace, jelikož crowdfundingové typy se v některých případech velmi odlišují. Ve výsledku jsme zjistili, že obecně všechny typy můžeme považovat za finanční zprostředkovatele, přičemž každý typ tyto specifické rysy naplňoval do jiné míry. Nejvíce rysů splňoval dluhový crowdfunding, který se velmi podobá běžným bankovním půjčkám. Naopak nejméně jich splňoval dárcovský crowdfunding. V závěru kapitoly jsme se zamysleli nad tím, jak by Česká republika měla regulovat crowdfunding nebo které typy crowdfundigu, jelikož se jedná o finančního zprostředkovatele. Či jaké předpoklady by se musely stát, aby regulace byla nutná. Bylo zjištěno, že právní úprava pro Českou republiku může být nedostačující, co se týče daně z přidané hodnoty z důvodu obtížné identifikace správné daňové sazby. Se srovnáním s kanadskou právní úpravou jsme došli k závěru, že český podílový a případně dluhový crowdfunding by měl získat právní úpravu, aby byla zabezpečena ochrana investora před případným zneužitím jeho dobré vůle.
Při správné právní regulaci crowdfundigu by vláda či jiná organizace mohla vytvořit svou vlastní platformu s povinnou registrací přispěvatelů i tvůrců, určenou na financování politických stran i kampaní. Důvodem vzniku platformy by bylo zamezení netransparentního financování těchto stran a kampaní.
V poslední kapitole jsme se zaměřili na druhou výzkumnou otázku. Abychom mohli výzkum o faktorech úspěšnosti provést, bylo zapotřebí sestavit databázi. Data do databáze byla zpočátku získána pomocí dotazníku, který obdrželo přes 260 platforem. Bohužel, z důvodu malého počtu odpovědí musely být zbylé informace dohledány na jednotlivých crowdfundingových portálech, či případně na jiných zdrojích. Po vyřazení platforem s neúplnými informacemi zbylo ve výsledném vzorku 100 platforem.
Následné bylo potřeba definovat proměnné, které mohou mít vliv na míru úspěšnosti platforem. Ve výsledném vzorku se objevilo 16 proměnných, z toho jedna byla závisle proměnná - míra úspěšnosti. Dále jsme celý vzorek podrobili testům předpokladů pro metodu nejmenších čtverců. Model splňoval všechny předpoklady, a proto jsme se rozhodli z modelu vyřadit nevýznamné proměnné. Po vyřazení jsme dostali model číslo 2, v kterém se však všechny proměnné, mající vliv na míru úspěšnosti shodovaly s modelem číslo 1.
Náš empirický výzkum ukazuje, že platformy by se měly zaměřit na výběr řádných projektů zejména v prvních měsících svého provozu. Ovšem ze svého snažení by neměly upustit ani po 68 pár letech provozu a stále se snažit zveřejňovat jen projekty s potenciálem naplnění. Důvodem pro tento závěr bylo tvrzení, že s delší dobou provozu platformy její míra úspěšnosti klesá a vyšší míra úspěšnosti je v prvních měsících ovlivněna výběrem jen projektů s vysokým potenciálem, které pak mají vliv na míru úspěšnosti.
Vyšší počet projektů má za následek menší míru úspěšnosti. Platformy by se měly vyvarovat projektů s nízkou cílovou částkou. I když takové projekty můžou zvednout míru úspěšnosti, z dlouhodobého hlediska to může být kontraproduktivní. Pokud je na platformě velké množství projektů, tak si projekty mezi sebou začínají konkurovat a tím ztěžují rozhodnutí přispěvatele, na který projekt má přispět. Pro platformy je tedy lepší mít menší počet projektů s vyšší cílovou částkou, než být zahlcen mnoha menšími projekty.
Dále, by se platformy měly zaměřit jen na úzký segment trhu a až po obsazení daného segmentu expandovat do dalších. (Tato taktika by měla být obdobná jako pro většinu nově založených firem). Úzce zaměřené platformy vykazují vyšší míru úspěšnosti, než platformy zaměřené na více druhů projektů. Platformy by se měly zaměřit na specializaci určitého druhu, u kterého mají dostatečné znalosti a můžou předvídat vhodnost a potenciál projektu.
Vysoký počet již úspěšných projektů může být pozitivním a motivačním signálem pro nové tvůrce. Na druhou stranu tento signál může přilákat i tvůrce s nedokonalými projekty, a proto by platformy měly regulovat počet projektů, které zveřejňují na svých stránkách a tím předcházet případným negativním vlivům.
Volba správné platformy může mít znatelný vliv na úspěšnost crowdfundingové kampaně. Prvním doporučením pro tvůrce je celkové zhodnocení platformy. Úspěšné platformy mají zpravidla přehledně dostupné všechny potřebné informace - poplatky, podmínky projektu, kontakt atd. Dále by se měl tvůrce zaměřit na platformy, které jsou spíše novější a doposud mají vysokou míru úspěšnosti - zpravidla kolem 70%. Úzce zaměřené platformy jsou pro tvůrce lepší volbou, jelikož je zde větší pravděpodobnost, že poskytovatelé mají zájem o daný druh projektu. A nakonec, tvůrce by se měl zaměřit na platformy s méně projekty, jelikož takto je větší pravděpodobnost, že se projekt dostane k většímu množství zainteresovaných přispěvatelů.
Hlavní přínos této práce je ucelený a komplexní náhled do relativně nové oblasti získávání finančních prostředků – crowdfundingu. Dále analýza faktorů úspěšnosti crowfundingových platforem, kdy tato práce může sloužit i jako výchozí bod pro budoucí zkoumání, jelikož vznik a zánik nových platforem je velmi častý a tato oblast se mění velmi často. Práce by
69 měla být přínosná pro každého, kdo se zajímá o problematiku crowdfundingu, chystá se založit svou vlastní platformu nebo přemýšlí o crowdfundingu jako o nástroji pro finanční podporu na realizaci projektu.
70
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ: Knihy
[1] BRABHAM, Daren C. Crowdsourcing. Cambridge, Massachusetts: The MIT Press, 2013, s. 26. ISBN 0-262-31425-8. [2] DANMAYR, Florian. Archetypes of Crowdfunding Platforms. : Springer Gabler, 2014. 117 s. ISBN 978-3-658-04558-6. doi:10.1007/978-3-658-04559-3. [3] FREIXAS, Xavier a Jean-Charles ROCHET. Microeconomics of banking. Cambridge, Mass.: MIT Press, 1997. xx, 312 s. ISBN 0262061937. [4] KOHN, Meir. Financial institutions and markets. 2nd ed. New York: Oxford University Press, 2004, xxx, 674 s. ISBN 0195134729. [5] LEE, Cheng-Few. Encyclopedia of Finance. Encyclopedia of Finance. New York: Springer, 2006, xvi. 995 s. ISBN 0387262849. [6] MISHKIN, Frederic S. The economics of money, banking and financial markets. 7th ed. Boston: Addison-Wesley, 2004, xxxix, 679, 20 s. ISBN 0-321-12235-6. [7] POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013, xvi, 480 s. ISBN 978-80-7400-491-9. [8] REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 4. vydání. Praha: Grada Publishing, 2014, s. 760. ISBN 9788024736716. [9] REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5. aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2012. ISBN 9788072612796. Elektronické články a elektronické knihy [10] AGGARWAL, Raj a John W. GOODELL. Markets and institutions in financial intermediation: National characteristics as determinants. Journal of Banking and Finance [online]. 2009, 33(10), 1770-1780 [cit. 2016-01-18]. DOI: 10.1016/j.jbankfin.2009.03.004. ISSN 03784266. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com.ezproxy.library.uvic.ca/science/article/pii/S0378426609 000533 [11] BRADLEY, Don B. a Charles LUONG.Crowdfunding: a new opportunity for small business and entrepreneurship. Entrepreneurial Executive [online]. Jordan Whitney Enterprises, Inc., 2014, (19) [cit. 2016-02-10]. ISSN 1087-8955. Dostupné z: http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE%7CA397579781&v=2.1&u=uvictoria&it= r&p=ITBC&sw=w&asid=8f15befd81ed9b3b83503a9b4f47d0da [12] Crowdfunding 101: The Four Types You Need To Know. Mondaq Business Briefing [online]. Business Collection, 2015, [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE%7CA427605017&v=2.1&u=uvictoria&it= r&p=ITBC&sw=w&asid=7772e8423f546378ab4bb500f2206467
71
[13] DRESNER, Steven. Crowdfunding: A Guide to Raising Capital on the Internet [online]. Hoboken, New Jersey: John Wiley & Sons, Inc., 2014 [cit. 2016-02- 10]. ISBN 9781118746868. Dostupné z: http://proquest.safaribooksonline.com.ezproxy.library.uvic.ca/book/small-business- and-entrepreneurship/9781118492970/chapter-4-current-market- dynamics/c04_sec001_html?uicode=uvictoria [14] GOLDSMITH, Raymond W. Types of Financial Intermediaries. GOLDSMITH, Raymond W. Financial Intermediaries in the American Economy Since 1900 [online]. Princeton University Press. 1958, s. 50-55 [cit. 2016-01-18]. ISBN 0-870-14101-5. Dostupné z: http://www.nber.org/chapters/c2581.pdf [15] HUSTÁK, Zdeněk a Veronika ŠŤOVÍČKOVÁ. Crowdfunding: Nejen módní fenomén. Právní rádce [online]. 2015, (6) [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.bbh.cz/files/publikace/crowdfunfing-nejen-myadnyo-fenomynn-pryovnyo- ryodce-06-2015.pdf [16] HARVEY, Kerric. Encyclopedia of social media and politics [online]. George Washington University, 2014 [cit. 2016-02-10]. ISBN 978-145-2244-723. [17] LAW, Jonathan (ed.). A Dictionary of Finance and Banking: crowdfunding [online]. 5. vyd. Oxford University Press, 2014 [cit. 2016-02-10]. ISBN 9780191744501. Dostupné z: http://www.oxfordreference.com.ezproxy.library.uvic.ca/view/10.1093/acref/9780199 664931.001.0001/acref-9780199664931 [18] MOLLICK, Ethan. The dynamics of crowdfunding: An exploratory study. Journal of Business Venturing, 2014, roč. 29, s. 1-16. Dostupné z: http://ac.els- cdn.com.ezproxy.library.uvic.ca/S088390261300058X/1-s2.0-S088390261300058X- main.pdf?_tid=7651d7fe-004c-11e6-8206- 00000aab0f02&acdnat=1460424088_1da6904e6e230fc32994afc625f01d7a [19] NĚMEC, D.: Základy ekonometrie. Brno: Ekonomicko-správna fakulta Masarykovej univerzity, 2012. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1456/podzim2014/BPE_ZAEK/um/43128894/ZakladyEkono metrie_2012_A4.pdf [20] REN, Katherine. Peer-to-Peer Lending. Page One Economics [online]. 2015, 3 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: https://ideas.repec.org/a/fip/fedlpo/00011.html [21] BROLÍK, Tomáš. Když jde o veřejné blaho, je crowdfunding zlo. Respekt [online]. 2016 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.respekt.cz/denni-menu/kdyz-jde-o- verejne-blaho-je-crowdfunding-zlo [22] DANIELA CASTRATARO, Daniela. Social media week: A Social History Of Crowdfunding. In: Social media week: A Social History Of Crowdfunding [online]. 2011 [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://socialmediaweek.org/blog/2011/12/a- social-history-of-crowdfunding/ [23] DRAKE, David. Huffpost business: 2,000 Global Crowdfunding Sites to Choose from by 2016: Top 5 Growth Indicators. In: The Huffington Post [online]. 2015 [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://www.huffingtonpost.com/david-drake/2000-global- crowdfunding-_b_8365266.html
72
[24] RÖTHLER, David a Karsten WENZLAFF. Crowdfunding Schemes in Europe [online]. 2011, 59 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://cercles.vtlseurope.com:8098/arxius/pdf/E130066.pdf [25] SHULGA, Arina. Creating Alternative Financing – Part III: Advantages and Disadvantages of Crowdfunding[online]. 2011 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.businesslawpost.com/2011/05/creating-alternative-financing-part-iii.html Online slovník [26] Crowdfunding. Oxford Dictionaries: Language matters [online]. Oxford University Press [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://www.oxforddictionaries.com/us/definition/american_english/crowdfunding Webové stránky [27] About us. ArtistShare [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://www.artistshare.com/v4/About [28] Crowdfunding v ČR: Odměnový crowdfunding u nás vzkvétá. Crowder [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://www.crowder.cz/#!crowdfunding-v-cr/c1ox5 [29] Crowdfunding.de: directory [online]. Berlín [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.crowdfunding.de/ [30] Crowdfunding: Guide Crowdfunding Advantages and disadvantages of crowdfunding. NIbusinessinfo[online]. [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: https://www.nibusinessinfo.co.uk/content/advantages-and-disadvantages- crowdfunding [31] Crowdsourcing: directory [online]. 2012 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.crowdsourcing.org/directory [32] CrowdsUnite [online]. Kalifornie, 2012 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://crowdsunite.com/ [33] DonorsChoose [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://www.donorschoose.org/ [34] Equity Crowdfunding Regulations. National Crowdfunding Association of Canada [online]. [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: http://ncfacanada.org/equity- crowdfunding-regulations/ [35] FAQS. Crowdcube [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: https://www.crowdcube.com/faqs/investing-in-equity/what-is-a-nominee [36] FAQs. Seedrs [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: https://learn.seedrs.com/faqs/#who-invests-on-seedrs [37] Fees for Canada. Kickstarter [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: https://www.kickstarter.com/help/fees?country=CA [38] Historie. Národní divadlo [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://www.narodni-divadlo.cz/cs/narodni-divadlo/historie [39] How it works. Indiegogo [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: https://www.indiegogo.com/how-it-works
73
[40] Kickstarter Basics. Kickstarter [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: https://www.kickstarter.com/help/faq/kickstarter+basics?ref=footer [41] Kingdom Come: Deliverance. Kickstarter [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: https://www.kickstarter.com/projects/1294225970/kingdom-come- deliverance/community [42] Kingdom Come: Deliverance. Kickstarter [online]. [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: https://www.kickstarter.com/projects/1294225970/kingdom-come- deliverance/community [43] Lend your money. Zopa [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://www.zopa.com/lending [44] Nepal Earthquake Relief. Gofundme [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: https://www.gofundme.com/Nepal-Earthquake-Relief [45] Pricing & Fees. Gofundme [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: https://www.gofundme.com/pricing [46] Spaincrowdfunding [online]. [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://web.spaincrowdfunding.org/ [47] STRICKLER, Yancey. Kickstarter Blog: Shortening the Maximum Project Length. In: Kickstarter Blog: Shortening the Maximum Project Length [online]. 2011 [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: https://www.kickstarter.com/blog/shortening-the-maximum- project-length [48] What are the advantages and disadvantages of crowdfunding? Premierline [online]. [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: https://www.premierline.co.uk/knowledge-centre/what- are-the-advantages-and-disadvantages-of-crowdfunding.html Akademické práce [49] AGRAWAL, A. K., C. CATALINI a A. GOLDFARB. Some simple economics of crowdfunding. National Bureau of Economic Research, 2013, No. w19133, Dostupné z: http://ezproxy.library.uvic.ca/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct =true&db=bth&AN=96513776&site=ehost-live&scope=site [50] GOLIC, Zorica. Advantages of crowdfunding as an alternative source of financing of small and medium-sized enterprises [online]. Sarajevo, 2013 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://doisrpska.nub.rs/index.php/zrefis/article/viewFile/1440/1342. University of East Sarajevo. [51] MALIOSOVÁ, Natálie. Crowdfunding: Nový fenomén fundraisingu v oblasti kreativní kultury. Praha, 2013. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Mgr. Barbara Hucková. [52] SIMULA, Henri a Tuomas AHOLA. A network perspective on idea and innovation crowdsourcing in industrial firms. Industrial Marketing Management, 2014, roč. 43, č. 3, s. 400-4008. Dostupné z: http://ac.els- cdn.com.ezproxy.library.uvic.ca/S0019850113002289/1-s2.0-S0019850113002289- main.pdf?_tid=a0ad942c-0045-11e6-8d9a- 00000aacb35f&acdnat=1460421153_a8f4cbadfbf667fe771aea53dd5838fa
74
[53] VALANCIENE, Loreta a Sima JEGELEVICIUTE. Valuation of crowdfunding: benefits and drawbacks [online]. Litva [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://mechanika.ktu.lt/index.php/Ekv/article/view/3713/2499. Kaunas University of Technology. [54] VEUGER, J.W. Crowdfunding: the role of platforms in project success. Twente, 2015. Esej. University of Twente. Vedoucí práce Prof. Rezaul Kabir, Dr. Xiaohong Huang,Dr. George Iatridis, Dr. Peter-Jan Engelen, H.C. van Beusichem. [55] WILLEMS, Wybrich. What characteristics of crowdfunding platforms influence the success rate?: An empirical study into relevant determinants in order to explain differences in success rates between crowdfunding platforms world wide. Rotterdam, 2013. Diplomová práce. Erasmus Universiteir Rotterdam. Vedoucí práce Dr. M. Vecco. [56] YANKOVA, Svetlana. Příjmová nerovnost a daňová zátěž v zemích EU. Brno, 2015. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně. Vedoucí práce Ing. Luboš Střelec, Ph. D. Zákony [57] ČESKO. Zákon č. 101 ze dne 4. dubna 2000 o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2004. Dostupný také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-101 [58] ČESKO. Zákon č. 235 ze dne 1. dubna 2004 o dani z přidané hodnoty. In: Sbírka zákonů České republiky. 2004. Dostupný také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004- 235 [59] ČESKO. Zákon č. 284 ze dne 22. července 2009 o platebním styku. In: Sbírka zákonů České republiky. 2009. Dostupný také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009- 284 [60] KANADA, Companion Policy: Prospectus Exemptions. 2015. In: 45-106CP. Dostupné také z: https://www.bcsc.bc.ca/Securities_Law/Policies/Policy4/PDF/45- 106CP__CP___December_8__2015/ [61] Opinion of the European Banking Authority on lending-based crowdfunding [online]. In: . 2015, s. 40 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: https://www.eba.europa.eu/documents/10180/983359/EBA-Op-2015- 03+(EBA+Opinion+on+lending+based+Crowdfunding).pdf Internetové stránky crowdfundingových platforem a další zdroje sloužící jako podklad pro kapitolu 4 [62] 99funken. 99funken [online]. Německo, 2015 [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: https://www.99funken.de/ [63] Abundance Investment: Build your investment portfolio. Abundance Investment [online]. Velká Británie, 2012 [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: https://www.abundanceinvestment.com/invest [64] AngelList: Catapooolt. AngelList [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://angel.co/catapooolt
75
[65] Angels Den. Angels Den [online]. Velká Británie, 2007 [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: https://www.angelsden.com/ [66] Apontoque: Crowdfunding deportivo. Apontoque [online]. Španělsko, 2014 [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: http://www.apontoque.com/ [67] Appsplit. Appsplit [online]. USA, 2011 [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: http://appsplit.com/ [68] Barnraiser. Barnraiser [online]. USA, 2013 [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: https://www.barnraiser.us/ [69] Bidra.no. Bidra.no [online]. Norsko, 2011 [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: https://bidra.no/ [70] BloomVC. BloomVC [online]. Velká Británie, 2011 [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: http://bloomvc.com/ [71] BNK TO THE FUTURE: Online investment platform. BNK TO THE FUTURE [online]. Velká Británie, 2010 [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: https://bnktothefuture.com/ [72] Boomerang: crowdfunding. Boomerang [online]. Dánsko, 2011 [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: https://www.booomerang.dk/ [73] Boosted. Boosted [online]. Nový Zéland, 2013 [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: https://www.boosted.org.nz/ [74] Buzzbnk. Buzzbnk [online]. Velká Británie, 2011 [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: https://www.buzzbnk.org/ [75] Catapooolt. Catapooolt [online]. Indie, 2013 [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: http://www.catapooolt.com/ [76] CircleUP. CircleUP [online]. USA, 2012 [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: https://circleup.com/ [77] Citizinvestor. Citizinvestor [online]. USA, 2012 [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: http://citizinvestor.com/ [78] CLIFFORD, Catherine. Crowdfunding Platform RocketHub Acquired for $15 Million. Entrepreneur [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://www.entrepreneur.com/article/245250 [79] CoAssets. CoAssets [online]. Singapur, 2013 [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: https://coassets.com/ [80] Companisto: Investments in Startups. Companisto [online]. Německo, 2012 [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: https://www.companisto.com/de/version- b?utm_expid=59249571-105.PmbsB13EQF-AUEq_qU-jAA.1 [81] Crowd Supply. Crowd Supply [online]. USA, 2010 [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: https://www.crowdsupply.com/ [82] Crowd.one. Crowd.one [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://crowd.one/platforms/bidrano
76
[83] Crowdcube. Crowdcube [online]. Velká Británie, 2011 [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: https://www.crowdcube.com/ [84] Crowdculture. Crowdculture [online]. Švédsko, 2009 [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: http://www.crowdculture.se/en [85] Crowdfunder. Crowdfunder [online]. USA, 2011 [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: https://www.crowdfunder.com/ [86] Crowdfunder.co.uk. Crowdfunder.co.uk [online]. Velká Británie, 2010 [cit. 2016-04- 18]. Dostupné z: http://www.crowdfunder.co.uk/ [87] Crowdfunding 101: Kickstarter & Indiegogo (Infographic). Crowdfund Insider [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.crowdfundinsider.com/2014/08/47987-crowdfunding-101-kickstarter- indiegogo-infographic/ [88] Crowdfunding atinge 1,2 milhões, mas continua aquém da Europa. Journal Nacional Diário [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.ulisboa.pt/wp- content/uploads/Clipping/7julho_crowdfunding.pdf [89] Crowdfunding for Journalists. Global Investigative Journalism Network [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://gijn.org/resources/crowdfunding-for-journalists-2/ [90] Crowdfunding goes “wild” in China. In: Tea break China [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://teabreakchina.wordpress.com/about/ [91] Cruzu. Cruzu [online]. USA, 2015 [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: https://www.cruzu.com/ [92] Demohour. Demohour [online]. Čína, 2011 [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: http://www.demohour.com/ [93] DigVentures. DigVentures [online]. Velká Británie, 2012 [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: http://digventures.com/ [94] DonorsChoose. DonorsChoose [online]. USA, 2000 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.donorschoose.org/ [95] Econeers. Econeers [online]. Německo, 2013 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://www.econeers.de/ [96] El Crowdfunding despega en Chile. Cumplo [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://cumplo.cl/el-crowdfunding-despega-en-chile/ [97] Eppela. Eppela [online]. Itálie, 2011 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://www.eppela.com/en [98] Equitise. Equitise [online]. Nový Zéland, 2014 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://equitise.com/ [99] Everfund. Everfund [online]. Česká republika, 2014 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.everfund.cz/ [100] Experiment. Experiment [online]. USA, 2012 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://experiment.com/
77
[101] Exporo. Exporo [online]. Německo, 2014 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://exporo.de/ [102] FlyingV. FlyingV [online]. Čínská republika, 2012 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://www.flyingv.cc/ [103] FlyingV: The Largest Crowdfunding Platform in Asia. CrowdfundInsider [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.crowdfundinsider.com/2014/09/50458- flyingv-largest-crowdfunding-platform-asia/ [104] Fondeadora. Fondeadora [online]. Mexiko, 2011 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://fondeadora.mx/ [105] Fundit: Browse. Fundit [online]. Irsko, 2011 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://fundit.ie/browse [106] FundRazr: Canada. FundRazr [online]. Kanada, 2010 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://fundrazr.com/canada/ [107] Gemeinschaftscrowd. Gemeinschaftscrowd [online]. Německo, 2015 [cit. 2016-04- 19]. Dostupné z: https://www.gemeinschaftscrowd.de/ [108] Goteo. Goteo [online]. Španělsko, 2011 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://en.goteo.org/ [109] Greenvesting. Greenvesting [online]. Německo, 2012 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://www.greenvesting.com/ [110] GreenXmoney. GreenXmoney [online]. Německo, 2014 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://www.greenxmoney.com/ [111] GUERRY, Bastien. Interview with Olivier Schulbaum from Goteo. Libre Funding [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://librefunding.org/2014/07/interview-with-olivier-schulbaum-from-goteo-org/ [112] HERSTAND, Ari. PledgeMusic Looks To Change The Future Of The Album Release. Digital Music News [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://www.digitalmusicnews.com/2014/01/30/pledgemusic/ [113] HitHit. HitHit [online]. Česká republika, 2012 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://www.hithit.com/cs/home [114] HOLM, Josef. CCrowdfunding Statistics and Analytics for Film and Video in 2014. In: Innovation Insights [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://insights.wired.com/profiles/blogs/crowdfunding-statistics-analytics-for-film- video-in-2014#axzz43Nue6aJf [115] HOUGHTON, Bruce. On It's 6th Anniversary, PledgeMusic Shares User Stats, Success Rates. Hyperbot [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.hypebot.com/hypebot/2015/11/pledgemusic-shares-user-stats-user-stats- on-its-6th-anniversary.html [116] HOUGHTON, Bruce. SliceThePie Moves Fan Funding To PledgeMusic, Integrates SoundOut Song Analytics. Hyperbot [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.hypebot.com/hypebot/2011/08/slicethepie-moves-fan-funding-to- pledgemusic-integrates-soundout-song-analytics.html
78
[117] Housers. Housers [online]. Španělsko, 2015 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://www.housers.es/es/ [118] HUA, Chai. JD Finance crowd-funding platform becomes 'ecosystem'. China Daily [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.chinadaily.com.cn/business/tech/2015-11/27/content_22524536.htm [119] HURST, Samantha. Seed&Spark Celebrates the New Year By Taking a Look Back at 2015 Achievements. Crowdfund Insider [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.crowdfundinsider.com/2016/01/80628-seedspark-celebrates-the-new-year- by-taking-a-look-back-at-2015-achievements/ [120] Charidy. Charidy [online]. USA, 2013 [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: https://www.charidy.com/ [121] Ideame. Ideame [online]. Chile, 2011 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.idea.me/ [122] Indiegogo: Picks for you. Indiegogo [online]. USA, 2008 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://www.indiegogo.com/#/picks_for_you [123] Innovestment. Innovestment [online]. Německo, 2011 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://www.innovestment.de/ [124] Invesdor. Invesdor [online]. Finsko, 2012 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://www.invesdor.com/en [125] JACKSON, Tom. Thundafund launching community crowdfunding platform next month. Disrupt Africa [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://disrupt- africa.com/2014/12/thundafund-launching-community-crowdfunding-platform-next- month/ [126] JD crowdfunding. JD crowdfunding [online]. Čína, 2014 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://dj.jd.com/ [127] JD.com launches new crowdfunding platform. AP - OIP [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.apoip.org/2015/04/14/jd-com-launches-new-crowdfunding- platform/ [128] JENKINS, Kat. 8 Ways To Succeed In Equity Crowdfunding. Multitude [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.multitude.co.nz/mud/how-to-succeed-in- equity-crowdfunding/ [129] Jewcer. Jewcer [online]. USA, 2012 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://go.jewcer.com/ [130] Karolina Fund. Karolina Fund [online]. Island, 2012 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://www.karolinafund.com/ [131] Katalyzátor. Katalyzátor [online]. Česká republika, 2014 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.katalyzator.cz/ [132] Ketto. Ketto [online]. Indie, 2012 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://www.ketto.org/ [133] Kickstarter. Kickstarter [online]. USA, 2009 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://www.kickstarter.com/
79
[134] KissKissBankBank. KissKissBankBank [online]. Francie, 2010 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.kisskissbankbank.com/ [135] KOWITT, Beth. Why this crowdfunding site has an 82% success rate. Fortune [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://fortune.com/2015/01/22/crowdfunding-for-foodies/ [136] Kreativci sobě. Kreativci sobě [online]. Česká republika, 2012 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.kreativcisobe.cz/ [137] Kromann Reumert: Crowdfunding - exploit the potential and limit your risk. Kromann Reumert [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://en.kromannreumert.com/Insights/2015/Crowdfunding [138] Krowdster: Crowdfunding Statistics & Analytics for Film & Video in 2014. Krowdster [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://www.krowdster.co/blog/crowdfunding-statistics-analytics-film-video- 2014.html [139] La bolsa social. La bolsa social [online]. Španělsko, 2014 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://www.bolsasocial.com/ [140] Lanzanos. Lanzanos [online]. Španělsko, 2010 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.lanzanos.com/ [141] Lignum Capital. Lignum Capital [online]. Španělsko, 2014 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.lignumcap.com/ [142] LUNDEN, Ingrid. CircleUp Raises $22M To Invest In Consumer Brands On Its Crowdfunding Platform. TechCrunch [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://techcrunch.com/2015/07/13/circleup-raises-22m-to-invest-in-consumer-brands- on-its-crowdfunding-platform/ [143] Marmeláda. Marmeláda [online]. Slovensko, 2014 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.marmelada.sk/ [144] Massivemov Crowdfunding. Massivemov Crowdfunding [online]. Portugalsko, 2011 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.massivemov.com/ [145] MEHTA, Jubin. With 25% success rate in crowdfunding campaigns, Catapooolt raises seed funding itself. Your Story [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://yourstory.com/2014/04/catapooolt-funding/ [146] Mesenaatti. Mesenaatti [online]. Finsko, 2012 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://mesenaatti.me/ [147] Monaco Funding. Monaco Funding [online]. Německo, 2014 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.monaco-funding.com/ [148] MULLIGAN, Gabriella. Africa discovers the power of crowdfunding. BBC News [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.bbc.com/news/business- 33100535 [149] Musicraiser. Musicraiser [online]. Itálie, 2012 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://www.musicraiser.com/ [150] MyMicroInvest. MyMicroInvest [online]. Belgie, 2012 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://www.mymicroinvest.com/en 80
[151] Nakopni mě. Nakopni mě [online]. Česká republika, 2011 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.nakopni.me/ [152] Namlebee. Namlebee: political and social crowdfunding [online]. Španělsko, 2014 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://namlebee.com/ [153] Nordic Crowdfunding Alliance. Nordic Crowdfunding Alliance [online]. [cit. 2016- 04-19]. Dostupné z: http://www.nordic-crowdfunding.com/members.php [154] Octoupousse. Octoupousse [online]. Francie, 2011 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://octopousse.com/ [155] Oneplanetcrowd. Oneplanetcrowd [online]. Nizozemí, 2012 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://www.oneplanetcrowd.com/de [156] Penězdroj. Penězdroj [online]. Česká republika, 2015 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://penezdroj.cz/ [157] Phundee Crowdfunding Dedicated to Independent Arts & Entertainment Opens for Business. Crowdfund Insider [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.crowdfundinsider.com/2014/09/48368-phundee-crowdfunding-dedicated- independent-arts-entertainment-opens-business/ [158] Phundee. Phundee [online]. Velká Británie, 2014 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://www.phundee.com/ [159] Pledge me. Pledge me: Helping Kiwis fund the things they care about. [online]. Nový Zéland, 2012 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://www.pledgeme.co.nz/ [160] PLEDGECENTS. [A1: We also have…] In: Twitter [online]. 20 May 2014 [cit. 2011-05-26]. Dostupné z: https://twitter.com/PledgeCents/status/468908475561828353 [161] PledgeCents. PledgeCents [online]. USA, 2013 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://www.pledgecents.com/ [162] PledgeMusic. PledgeMusic [online]. Velká Británie, 2009 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.pledgemusic.com/ [163] Pozible. Pozible [online]. Austrálie, 2010 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.pozible.com/ [164] PPL. PPL [online]. Portugalsko, 2011 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://ppl.com.pt/pt [165] PRESTIPINO, Pete. The Truth About Crowdfunding. Website Magazine [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.websitemagazine.com/content/blogs/posts/archive/2016/02/10/the-truth- about-crowdfunding.aspx [166] Projeggt. Projeggt [online]. Španělsko, 2011 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.projeggt.com/ [167] REDDAN, Fiona. Fundit reaches €3 million in pledges. The Irish Times [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.irishtimes.com/business/technology/fundit- reaches-3-million-in-pledges-1.1970024
81
[168] REIDY, Eric. Why crowdfunding isn't easy in North Africa. Wamda [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.wamda.com/2015/03/why-crowdfunding-isnt- easy-north-africa [169] RICH, Sarah. Citizinvestor: The New Frontier of Government Funding? Government technology [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.govtech.com/budget-finance/Citizinvestor-New-Frontier-Government- Funding.html [170] RocketHub. RocketHub [online]. USA, 2010 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://www.rockethub.com/ [171] ROOT, Anton. MESENAATTI HELPS INDIVIDUALS AND ORGANIZATIONS CROWDFUND IN FINLAND. Crowdsourcing [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.crowdsourcing.org/editorial/mesenaatti-helps-individuals-and- organizations-crowdfund-in-finland/32815 [172] SANDLUND, Jonathan. Union Square Ventures is Cornering the Crowdfunding Market. The Crowd Cafe [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.thecrowdcafe.com/union-square-ventures-circleup/ [173] SAREEN, Pooja. Having More Than 500+ Campaigners Raising Funds Through Its Platform, Ketto Aims To Reach $100 Mn In Volumes By Crowdfunding. Inc 42 [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://inc42.com/startups/varun-sheth- ketto-interview/ [174] Seed&Spark. Seed&Spark [online]. USA, 2013 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://www.seedandspark.com/ [175] Seedmatch: Raising funds by crowd and getting customer feedback. Cleverism [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://www.cleverism.com/seedmatch-raising-funds-crowd-getting-customer- feedback/ [176] Seedmatch. Seedmatch: Crowdfunding [online]. Německo, 2011 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://www.seedmatch.de/ [177] Seedrs. Seedrs [online]. USA, 2012 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://www.seedrs.com/ [178] SHUEH, Jason. Startup Helps Cities Launch Crowdfunding Campaigns. Government technology [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.govtech.com/products/Startup-Helps-Cities-Launch-Crowdfunding- Campaigns.html [179] Snowball Effect. Snowball Effect [online]. Nový Zéland, 2014 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://www.snowballeffect.co.nz/ [180] Spacehive. Spacehive [online]. Velká Británie, 2011 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://www.spacehive.com/ [181] Spiele Offensive. Spiele Offensive [online]. Německo, 2012 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://www.spiele-offensive.de/Spieleschmiede/ [182] Start 51. Start 51: Add Life to your Ideas! [online]. Indie, 2013 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.start51.com/
82
[183] Startlab. Startlab [online]. Slovensko, 2015 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://www.startlab.sk/domov/ [184] StartMe. StartMe: Crowdfunding Creativity in South Africa [online]. Jihoafrická republika, 2012 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.startme.co.za/ [185] Startnext. Startnext [online]. Německo, 2010 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://www.startnext.com/ [186] Startovač. Startovač [online]. Česká republika, 2013 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://www.startovac.cz/ [187] StartSomeGood. StartSomeGood [online]. USA, 2011 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://startsomegood.com/ [188] Syndicate Room. Syndicate Room [online]. Velká Británie, 2013 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://www.syndicateroom.com/ [189] ŠTASSELOVÁ, Lucia. Crowdfunding ako HIT, Hithit.sk ako šanca pre vaše sny. In: Slovenské centrum fundraisingu [online]. [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://blog.fundraising.sk/2014/11/20/crowdfunding-ako-hit-hithit-sk-ako-sanca-pre- vase-sny/ [190] TheHotStart. TheHotStart [online]. Indie, 2012 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.thehotstart.in/ [191] Thundafund. Thundafund [online]. Jihoafrická republika, 2013 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://thundafund.com/ [192] Tubestart. Tubestart [online]. USA, 2013 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://www.tubestart.com/ [193] Ulule. Ulule [online]. Francie, 2010 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.ulule.com/ [194] Venturate. Venturate: invest with the best [online]. Rakousko, 2015 [cit. 2016-04- 19]. Dostupné z: https://www.venturate.com/ [195] Verkami. Verkami [online]. Španělsko, 2010 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://www.verkami.com/ [196] Vision bakery. Vision bakery [online]. Německo, 2011 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.visionbakery.com/ [197] Wemakeit. Wemakeit [online]. Švýcarsko, 2012 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://wemakeit.com/ [198] Wishberry. Wishberry [online]. Indie, 2011 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: https://www.wishberry.in/ [199] Zoomaal. Zoomaal [online]. Libanon, 2012 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://www.zoomaal.com/
83
84
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 - Přehled funkcí finančních zprostředkovatelů ...... 18 Obrázek 2 - Přehled typů finančních zprostředkovatelů ...... 21 Obrázek 3 - Přehled typů crowdfundingových platforem ...... 29
SEZNAM TABULEK Tabulka 1 - Podílový crowdfunding v Britské Kolumbii ...... 36 Tabulka 2 - Hodnocení crowdfundingových platforem ...... 41 Tabulka 3 - Popis proměnných použitých v modelu ...... 50 Tabulka 4 - Korelační matice ...... 54 Tabulka 5 - Výsledky testů heteroskedasticity pro model č. 1 ...... 56 Tabulka 6 - Výsledky testu normality reziduí pro model č. 1 ...... 57 Tabulka 7 - Výsledky RESET testu pro specifikaci modelu č. 1 ...... 58 Tabulka 8 - Výsledky modelu č. 1 ...... 59 Tabulka 9 - Výsledky testů heteroskedasticity pro model č. 2 ...... 60 Tabulka 10 - Výsledky RESET testu pro specifikaci modelu č. 2 ...... 60 Tabulka 11 - Výsledky modelu č. 2 ...... 61 Tabulka 12 - Zaměření - průměrné míry úspěchu ...... 61
SEZNAM GRAFŮ Graf 1 - Rezidua podle čísla pozorování ...... 56 Graf 2 - Test normality reziduí...... 57 Graf 3 - Znázornění lineární regrese míry úspěchu s délkou provozu ...... 62 Graf 4 - Znázornění lineární regrese míry úspěchu s celkovým počtem projektů ...... 63 Graf 5 - Znázornění lineární regrese míry úspěchu s celkově vybranou částkou ...... 64
SEZNAM ZKRATEK DPH daň z přidané hodnoty EBA Evropský orgán pro bankovnictví ESMA Evropský orgán pro cenné papíry a trhy OLS metoda nejmenších čtverců (Ordinary Least Squares) RESET Ramseyův test pro specifikaci USA Spojené státy americké
85
SEZNAM PŘÍLOH Příloha A - Dotazník pro platformy Příloha B - Seznam použitých platforem
SEZNAM PŘÍLOH NA CD Příloha A - Crowdfundingová databáze Příloha B - Crowdfundingová databáze - verze pro Gretl Příloha C - Crowdfundingová databáze - verze pro Gretl - csv formát
86
Příloha A – Dotazník pro platformy
87
88
Příloha B – Seznam použitých platforem
99funken https://www.99funken.de/ Abundance Investment https://www.abundanceinvestment.com/
Angelsden https://www.angelsden.com/
Apontoque http://www.apontoque.com
Appsplit http://appsplit.com/
Barnraiser https://www.barnraiser.us/
Bidra.no https://bidra.no/
Bloom venture catalyst http://bloomvc.com/about
Bnktothefuture http://banktothefuture.com/
Booomerang.dk https://www.booomerang.dk/ Boosted https://www.boosted.org.nz
Buzzbnk https://www.buzzbnk.org/
Catapooolt http://www.catapooolt.com/
Charidy https://www.charidy.com/
Circleup https://circleup.com/
Citizinvestor http://citizinvestor.com/ CoAssets https://coassets.com/
Companisto www.companisto.com
Crowdcube https://www.crowdcube.com
CrowdCulture http://www.crowdculture.se/en
Crowdfunder https://www.crowdfunder.com/
Crowdfunder.co.uk http://www.crowdfunder.co.uk/
Crowdsupply https://www.crowdsupply.com/
Cruzu https://www.cruzu.com/contact
DemoHour http://www.demohour.com/
DigVentures http://digventures.com
Donorschoose http://www.donorschoose.org/
Econeers https://www.econeers.de/ Eppela https://www.eppela.com/
Equitise https://equitise.com/
Everfund http://www.everfund.cz/
Experiment https://experiment.com/
Exporo https://exporo.de
Flzing v https://www.flyingv.cc/
Fondeadora https://fondeadora.mx/
Fundit http://fundit.ie/browse
Fundrazr https://fundrazr.com/canada/
Gemeinschaftscrowd https://www.gemeinschaftscrowd.de/
Goteo https://en.goteo.org/ GreenVesting.com https://www.greenvesting.com/de/start.html
Greenxmoney https://www.greenxmoney.com/
Hit Hit https://www.hithit.com/cs/home
Housers https://www.housers.es/es/
Idea.me http://www.idea.me/
Indiegogo https://www.indiegogo.com 89
Innovestment innovestment.de
Invesdor.com https://www.invesdor.com/en
JD crowdfunding http://dj.jd.com/
Jewcer http://go.jewcer.com/
Karolina Fund https://www.karolinafund.com/
Katalyzator http://www.katalyzator.cz/
Ketto https://www.ketto.org/
Kickstarter https://www.kickstarter.com/ KissKissBankBank http://www.kisskissbankbank.com/
Kreativcisobe http://www.kreativcisobe.cz/
Labolsasocial https://www.bolsasocial.com/
Lanzanos http://www.lanzanos.com/
Lignum Capital http://www.lignumcap.com/
Marmelada http://www.marmelada.sk/ Massivemov http://www.massivemov.com/
Mesenaatti.me http://mesenaatti.me/ Monaco funding http://www.monaco-funding.com/
Musicraiser https://www.musicraiser.com/
MyMicroInvest https://www.mymicroinvest.com/en
Nakopni me http://www.nakopni.me/
Namlebee http://namlebee.com/ Octopousse http://octopousse.com/
Oneplanetcrowd International B.V. https://www.oneplanetcrowd.com/de
Penězdroj https://penezdroj.cz/
Phundee https://www.phundee.com
PledgeCents https://www.pledgecents.com/
Pledgeme https://www.pledgeme.co.nz/
Pledgemusic http://www.pledgemusic.com/ Pozible http://www.pozible.com/
PPL http://ppl.com.pt/pt
Projeggt http://www.projeggt.com/
Rockethub https://www.rockethub.com/
Seed&Spark https://www.seedandspark.com/
Seedmatch https://www.seedmatch.de/
Seedrs https://www.seedrs.com/ Snowballeffect https://www.snowballeffect.co.nz/o Spacehive https://www.spacehive.com/ Spiele offensive https://www.spiele-offensive.de/
Start51 http://www.start51.com/ Startlab https://www.startlab.sk
Startme http://www.startme.co.za/ Startnext https://www.startnext.com/
Startovac https://www.startovac.cz
Startsomegood https://startsomegood.com/
Syndicate Room https://www.syndicateroom.com/
TheHotStart http://www.thehotstart.in/
Thundafund https://thundafund.com/ 90
Tubestart https://www.tubestart.com/ Ulule http://www.ulule.com/
Venturate https://www.venturate.com/ Verkami https://www.verkami.com/
Vision bakery http://www.visionbakery.com/
Wemakeit https://wemakeit.com/
Wishberry https://www.wishberry.in/
Zoomal http://www.zoomaal.com/
91