Diplomová Práce Dopady Lokalizace Ekonomických Subjektů Ve Vybrané Lokalitě

VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE A BANKOVNÍ INSTITUT - AMBIS

Studijní program: Regionální rozvoj

Studijní obor: Management rozvoje měst a regionů

DIPLOMOVÁ PRÁCE

DOPADY LOKALIZACE EKONOMICKÝCH

SUBJEKTŮ VE VYBRANÉ LOKALITĚ

Autor: Bc. Miloš Tekl

Vedoucí diplomové práce: Ing. Nikola Krejčová, Ph.D.

2019

Poděkování

Rád bych poděkoval své vedoucí práce paní Ing. Nikole Krejčové, Ph.D. za čas, cenné rady a velkou míru trpělivosti, kterou mi při psaní této práce věnovala.

Dále chci poděkovat společnostem, které kladně reagovaly na mnou zaslané dotazníky, bez kterých by tato diplomová práce nemohla vzniknout.

A v neposlední řadě manţelce a synovi, kteří se mnou proţívali kaţdou stránku diplomové práce.

P r o h l a š u j i,

ţe jsem předloţenou diplomovou práci vypracoval samostatně a všechny citace a prameny řádně vyznačil v textu. Veškerou pouţitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Současně souhlasím s tím, aby tato práce byla zpřístupněna v knihovně VŠRR a Bankovního institutu – AMBIS, a.s. a pouţívána ke studijním účelům v souladu s autorským právem.

V Čáslavi, dne 29. 7. 2019 Bc. Miloš Tekl

Anotace:

Cílem diplomové práce je zhodnocení dopadu lokalizace ekonomických subjektů v rámci praţské aglomerace a vybraných venkovských a periferních lokalit. Teoretická část diplomové práce se bude zabývat seznámením se základními pojmy, které souvisí s regionálním rozvojem a analýzou vývoje regionální politiky České republiky. Dále budou specifikovány další pojmy související s lokalizací ekonomických subjektů jako jsou investiční pobídky, jeţ mohou mít podstatný vliv na rozhodování podniků. V dané problematice jsou klíčové také lokalizační faktory, které se neustále vyvíjí.

Praktická část diplomové práce se zabývá samotným výzkumem dopadů lokalizace ekonomických subjektů. Budou určeny lokality Šluknovsko, Čáslavsko, Praha-západ a Praha- východ. Následně bude provedena analýza týkající se dopadů do oblasti zaměstnanosti, sociální angaţovanosti firem v lokalitě, podíl na ochraně ţivotního prostředí, podíl výstupů, nespecializovaných, specializovaných vstupů. Závěrem dojde ke zhodnocení dopadu lokalizace uvedených společností na danou oblast.

Klíčová slova: lokalizace, lokality, praţská aglomerace, venkovský region, periferní lokalita

Annotation:

The goal of this thesis it to compare and evaluate the impact of localization of business entities within Prague region and selected other rural and peripheral regions. Theoretical part of this work will introduce basic concepts which are related to regional development and which will also help analyze the evolution of regional politics of the Czech Republic. Additionally, specification of other terms related to the localization of business entities such as investment incentives (government grants and/or tax incentives) which may have imperative impact on decision making of various business entities will be provided. In this area of study, localization factors are key factors which are constantly evolving.

The second, practical part of this thesis presents the actual research documenting how localization impacts business entities input various regions. Selected were the following regions: Sluknovsko, Caslavsko, Praha-zapad, and Praha-vychod. Further, analysis related to employment, social involvement of companies in particular locations, environmental protection, share of product outputs, and non-specialized and specialized inputs will be completed. Finally, evaluation of localization impact on selected business entities in given areas will be provided.

Key words: localization, regions, Prague region, rural region, peripheral regions

Obsah Úvod ...... 10

1 Pojmy související s regionálním rozvojem ...... 11

1.1 Vývoj regionální politiky v České republice ...... 12

1.2 Regionální rozvoj ...... 13

1.2.1 Účastníci regionálního rozvoje ...... 14

1.2.2 Financování regionálního rozvoje ...... 15

1.3 Regionální politika ...... 16

1.3.1 Cíle regionální politiky ...... 17

1.3.2 Nástroje regionální politiky ...... 20

1.3.3 Příčiny vzniku regionální politiky ...... 23

1.4 Legislativní úprava regionální politiky ...... 24

1.4.1 Zabezpečení regionální politiky v České republice ...... 25

1.4.2 Regionální struktura České republiky ...... 26

1.5 Investiční pobídky ...... 27

1.5.1 Výhody a nevýhody investičních pobídek ...... 28

1.6 Klastr ...... 31

1.6.1 Vznik a vývoj klastrů ...... 31

1.6.2 Typologie klastru ...... 32

1.6.3 Přínosy klastrů ...... 32

2 Faktory lokalizace ...... 35

2.1 Lokalizační teorie ...... 36

2.2 Dopravní náklady ...... 37

2.3 Členění lokalizačních faktorů ...... 38

3 Socioekonomická analýza sledovaných mikroregionů, socioekonomické dopady lokalizace ekonomických subjektů ve vybraných lokalitách ...... 42

4 Identifikace klíčových aspektů zkoumaných firem v závislosti na typu regionu a dalších faktorech ...... 44

4.1 Šluknovsko ...... 44

4.1.1 Demografický vývoj oblasti ...... 45

4.1.2 Zaměstnanost/ nezaměstnanost ...... 47

4.1.3 Sociální angaţovanost firem na Šluknovsku ...... 50

4.1.4 Angaţovanost firem v oblasti ţivotního prostředí na Šluknovsku ...... 53

4.1.5 Míra podnikatelského vlivu společností na Šluknovsku ...... 54

4.1.6 Míra dopadu činností firem na region Šluknovsko ...... 57

4.2 Čáslavsko ...... 59

4.2.1 Demografický vývoj oblasti Čáslavska ...... 60

4.2.2 Zaměstnanost/ nezaměstnanost ...... 62

4.2.3 Sociální angaţovanost firem na Čáslavsku ...... 66

4.2.4 Angaţovanost firem v oblasti ţivotního prostředí na Čáslavsku ...... 68

4.2.5 Míra podnikatelského vlivu společností na Čáslavsku ...... 69

4.2.6 Míra dopadu činností firem na region Čáslavsko ...... 72

4.3 Praha-západ ...... 74

4.3.1 Demografický vývoj oblasti Praha-západ ...... 75

4.3.2 Zaměstnanost/ nezaměstnanost Praha-západ ...... 77

4.3.3 Sociální angaţovanost firem na Praze-západ ...... 80

4.3.4 Angaţovanost firem v oblasti ţivotního prostředí na Praze-západ ...... 82

4.3.5 Míra podnikatelského vlivu společností na Praze-západ ...... 83

4.3.6 Míra dopadu činností firem na region Praha-západ ...... 86

4.4 Praha-východ ...... 88

4.4.1 Demografický vývoj oblasti Praha-východ ...... 90

4.4.2 Zaměstnanost/ nezaměstnanost Praha-východ ...... 91

4.4.3 Sociální angaţovanost firem na Praze-východ ...... 95

4.4.4 Angaţovanost firem v oblasti ţivotního prostředí na Praze-východ ...... 96

4.4.5 Míra podnikatelského vlivu společností na Praze-východ ...... 97

4.4.6 Míra dopadu činností firem na region Praha-východ ...... 100

5 Závěr ...... 103

6 Pouţitá literatura ...... 106

Úvod

Kaţdý jedinec usiluje o to, aby našel co nejlepší místo pro své působení z hlediska dostupnosti zdrojů hmotné i nehmotné povahy. Místo musí volit tak, aby z něj měl co největší přínosy a naopak, aby co nejméně tratil. Stejným způsobem o své lokalizaci rozhodují i ekonomické subjekty. Případně špatně vybrané místo pro podnikání jim můţe přinést řadu problémů, které se budou lišit podle toho, v jakém oboru podnikají. Při rozhodování o volbě umístění svého podnikání tak musí brát v úvahu tzv. lokalizační faktory, které mohou mít pozitivní ale i negativní dopady na jejich dosahované výsledky.

Cílem je zhodnotit dopady lokalizace ekonomických subjektů v praţské aglomeraci a ve vybrané venkovské a periferní lokalitě.

Teoretická část bude zaměřena na seznámení s pojmy či definicemi, které souvisí s regionálním rozvojem a bude analyzován vývoj regionální politiky v rámci České republiky. V souvislosti s lokalizací ekonomických subjektů by se nemělo zapomínat na investiční pobídky, které mohou mít na rozhodování podniků významný vliv. S regionálním rozvojem do jisté míry souvisejí i klastry, které sdruţují podniky podobného zaměření v určitém regionu. Další část bude jiţ zaměřena na lokalizační faktory. V průběhu let se lokalizační faktory vyvíjejí, ty které byly dříve nepodstatné, mohou být nyní důleţité a totéţ platí i opačným způsobem.

Praktická část diplomové práce se bude zabývat výzkumem dopadů lokalizace ekonomických subjektů. Pro výzkum byly určeny čtyři hlavní oblasti, tedy Šluknovsko, Čáslavsko a okresy Praha-západ a Praha-východ. Následně byly vybrány a osloveny společnosti vyvíjející ekonomickou činnost v dané oblasti. Jedná se zejména o problematiku zaměstnanosti a nezaměstnanosti, kde dochází ke zkoumání podílu zaměstnaných osob ţijící v dané lokalitě, podíl zaměstnaných osob se zdravotním postiţením a přispívání společnosti na dopravu zaměstnanců do zaměstnání.

Další podstatnou částí je problematika aktivity společností na místním dění vč. charity a vybudování pro veřejnost a společnost přínosné věci, např. autobusová zastávka, chodník atd. Mezi nejdůleţitější části patří také podíl společností na ochraně ţivotního prostředí. Následně bude analyzována míra podnikatelské činnosti společností na lokality a tedy podíl výstupů (zboţí a sluţeb), podíl nespecializovaných vstupů jako např. nákup kancelářských potřeb a podíl specializovaných vstupů, např. speciální výrobky. Nakonec dojde ke zhodnocení dopadu lokalizace uvedených společností na danou oblast.

1 Pojmy související s regionálním rozvojem

Tato kapitola bude zaměřená na definici pojmů souvisejících s regionálním rozvojem.

V odborné literatuře je moţné se setkat s různými definicemi pojmu region, které se liší podle toho, pro jaký účel je definice pouţívána. Podle Čadila mají všechny definice regionu charakteristický znak, kterým je geografické ohraničení regionu. 1 Za region povaţuje Kovárník území, které má vymezené určité prvky, ve kterém je související infrastruktura, prosazuje se společný zájem na celkovém rozvoji regionu a zvýšení spokojenosti občanů. 2

Karlsson přichází s několika významy pojmu region. Region podle něj představuje geografickou oblast, která je omezována velikostí charakterizovanou intra-regionální mobilitou výrobních faktorů, lidí a jejich znalostmi. 3Různé úrovně regionů se označují jako mikroregiony, mezoregiony a makroregiony. V rámci těchto úrovní regionů je moţné rozeznávat i různé stupně. Jedná se např. o mikroregion 1. stupně nebo mikroregion 2. stupně. 4Podle Kadeřábkové můţe být region vymezený přirozeně na základě stejnorodého profilu povrchu země nebo uměle v rámci vytvoření politických hranic. Přírodní hranice regionu nejsou tak ostré jako uměle vytvořené. 5

Mikroregiony představují zvláštní formu spolupráce mezi jednotlivými obcemi. Kaţdá obec v České republice se můţe stát členem dobrovolného svazku obcí, jehoţ hlavním cílem je ochrana a prosazování společných zájmů. Podle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, nemůţe být členem svazku obcí kraj. Obec se můţe stát členem svazku jiţ při jeho vytvoření nebo se můţe stát členem i v průběhu jeho existence. 6Mikroregiony představují takové územní celky,

1 ČADIL, Jan. Regionální ekonomie: teorie a aplikace. V Praze: C.H. Beck, 2010, xi, 152 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-191-8, s. 1. 2 STEJSKAL, Jan a Jaroslav KOVÁRNÍK. Regionální politika a její nástroje. Praha: Portál, 2009, 212 s. ISBN 978-80-7367-588-2, s. 20. 3 KARLSSON, Charlie, Martin ANDERSSON and Therese NORMAN. Handbook ofresearchmethods and applications in economicgeography. 1st ed. Cheltenham: Edward ElgarPublishing, 2015, 672 s. ISBN 978-0- 85793-266-2, s. 1. 4 WOKOUN, René. Základy regionálních věd a veřejné správy. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, 474 s. Monografie. ISBN 978-80-7380-304-9, s. 89. 5Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 2., rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. Vysokoškolské učebnice (Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk). ISBN 978-80-7380-086-4, s. 65 – 71. 6 KADEŘÁBKOVÁ, Jaroslava a Jitka PEKOVÁ. Územní samospráva - udrţitelný rozvoj a finance. Praha: WoltersKluwer Česká republika, 2012, 297 s. ISBN 978-80-7357-910-4, s. 23. 11 v rámci nichţ se realizuje např. dojíţdění do zaměstnání či zajišťování základních druhů sluţeb. Za mikroregionální úroveň je moţné v ČR povaţovat dřívější okresy.7

Obec s rozšířenou působností (ORP) resp. obecní úřad vykonává správu na území vlastní obce a kromě toho působí i v dalších obcích. Tyto obce zajišťují takovou agendu, kterou občané vyuţívají nejvíce. Jedná se zejména o evidenci obyvatel, evidenci motorových vozidel, ţivnostenské oprávnění, doprava, ţivotní prostředí, péče o seniory apod.8

ORP se řídí zákonem č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností.9

Definice pojmu obec vychází z § 1 zákona č. 128/2000 Sb., zákona o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Obec je definována jako „základní územní samosprávní společenství občanů, které tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce“. Podle tohoto zákona má obec vlastní majetek, v prvních vztazích vystupuje svým jménem a z uzavřených vztahů nese odpovědnost. 10

1.1 Vývoj regionální politiky v České republice

V roce 1990 vznikl dokument Zásady zákona ČNR o regionální politice, tento dokument se zaměřoval zejména podporu rozvoje, ale nezasahoval do pravomocí obcí nebo jiných orgánů. Tyto Zásady vláda nakonec neschválila a zavázala se, ţe do roku 1992 připraví zákon o regionální politice, který však nakonec nebyl připravený. Ministerstvo hospodářství ČR zpracovalo na podporu zaostávajících regionů (zejména Ostravsko či severní Čechy), které byly zasaţeny strukturální změnami, řadu materiálů. Účinnost přijatých opatření sniţovalo omezené mnoţství finančních prostředků státního rozpočtu. V letech 1991 – 1992 se ještě více prohloubily rozdíly mezi jednotlivými regiony a z tohoto důvodu bylo nutné problémové regiony podporovat. Docházelo k podpoře malého a středního podnikání zejména v hospodářsky slabších regionech. 11

V roce 1992 byly schváleny Zásady regionální politiky vlády ČR, které navázaly na zákon o státní podpoře malého a středního podnikání. Cílem bylo povzbudit nabídkovou stranu

7 Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 2., rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 455 s. Vysokoškolské učebnice. ISBN 978-80-7380-086-4, s. 73. 8 KÁŇA, Pavel. Základy veřejné správy: vybrané kapitoly veřejné správy pro studium ţáků středních škol. 4., aktualiz. vyd. Ostrava: Montanex, 2014, 394 s. ISBN 978-80-7225-407-1, s. 54 9 KADEŘÁBKOVÁ, Jaroslava a Jitka PEKOVÁ. Územní samospráva - udrţitelný rozvoj a finance. Praha: WoltersKluwer Česká republika, 2012, 297 s. ISBN 978-80-7357-910-4, s. 20. 10 TOTH, Petr. Ekonomické aktivity obcí a měst. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2014, 127 s. ISBN 978-80-7380-491-6, s. 12. 11SVOBODOVÁ, Hana. Regionální politika a regionální rozvoj v ČR. Muni [online]. 2012 [cit. 2018-01-16]. Dostupné z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js13/geograf/web/pages/09-regionalni-politika.html 12 ekonomiky prostřednictvím přímé podpory podnikání a výstavby infrastruktury, nejednalo se jiţ o přerozdělování zdrojů vytvořených v ekonomicky silnějších regionech, ale podpora směřovala k efektivním projektům. 12

Od roku 1996 dochází k postupné aktivizaci regionální politiky zejména z důvodu moţnosti vstupu do EU. Rovněţ se začínají zvětšovat sociální a ekonomické rozdíly mezi regiony. Proces aktivizace vyvolal řadu změn z hlediska zajištění regionální politiky na celorepublikové i regionální úrovni. Nejdůleţitější změnou byl vznik Ministerstva pro místní rozvoj, které vzniklo k 1. 11. 1996. Na okresních úřadech byly posíleny regionální odbory. Dalším významným krokem bylo schválení 14 krajů. 13

V roce 1998 byla schválena aktualizace Zásad regionální politiky ČR, která měla následující cíle:14

podílet se na vyrovnaném a vyváţeném rozvoji jednotlivých regionů, sniţovat rozdíly mezi jednotlivými regiony, podporovat ekonomický a sociální rozvoj jednotlivých regionů.

Pro českou regionální politiku byl důleţitý rok 2000, ve kterém byl schválen zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Do té doby byla regionální politika realizována na základě usnesení vlády. V tomto zákoně byly stanoveny podmínky pro poskytování podpory regionálního rozvoje tak, aby byl zajištěn rozvoj státu, krajů a obcí. Přijetím tohoto zákona se legislativní úprava ČR více sjednotila s regionální politikou EU. 15

Na rozvoj regionů mělo vliv i přijetí zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách. V roce 2000 byl schválený zákon č. 129/2000 Sb., o krajích a zákon č. 128/2000 Sb., o obcích.

1.2 Regionální rozvoj

Pojmy jako regionální rozvoj a regionální politika se v poslední době velmi často vyskytují. Existuje několik definicí regionálního rozvoje. V jednoduché formě je moţné ho

12SVOBODOVÁ, Hana. Regionální politika a regionální rozvoj v ČR. Muni [online]. 2012 [cit. 2018-01-16]. Dostupné z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js13/geograf/web/pages/09-regionalni-politika.html 13SVOBODOVÁ, Hana. Regionální politika a regionální rozvoj v ČR. Muni [online]. 2012 [cit. 2018-01-16]. Dostupné z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js13/geograf/web/pages/09-regionalni-politika.html 14SVOBODOVÁ, Hana. Regionální politika a regionální rozvoj v ČR. Muni [online]. 2012 [cit. 2018-01-16]. Dostupné z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js13/geograf/web/pages/09-regionalni-politika.html 15SVOBODOVÁ, Hana. Regionální politika a regionální rozvoj v ČR. Muni [online]. 2012 [cit. 2018-01-16]. Dostupné z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js13/geograf/web/pages/09-regionalni-politika.html 13 charakterizovat jako ţádoucí vývoj důleţitých socioekonomických (obyvatelstvo, nezaměstnanost, stáří obyvatelstva apod.) a přírodních sloţek regionu. 16

Podle Krejčího je regionální rozvoj novou vědní disciplínou, jejíţ význam začal stoupat ve 30. letech 20. století v důsledku 1. světové války ale i řady dalších událostí. 17 Regionální rozvoj vede ke zvyšování nejen konkurenceschopnosti, ale i ţivotní úrovně obyvatelstva a podporuje kvalitní ţivotní prostředí. 18

Do regionálního rozvoje patří všechny činnosti, které napomáhají k ţádoucímu vývoji regionu. Jedná se tedy o zlepšování nejen kvantitativních ale i kvalitativních ukazatelů prostřednictvím kterých je moţné hodnotit potenciál regionu. Potenciál regionu můţe být hodnocen např. formou HDP na obyvatele, mírou nezaměstnanosti, průměrnou mzdou apod. 19

1.2.1 Účastníci regionálního rozvoje

Na regionální rozvoj má vliv rozhodování více účastníků, mezi které se řadí:20

podniky – pro regionální rozvoj jsou důleţité zejména z důvodu rozhodování o prostorovém umístění svých činností. soukromé domácnosti – mají na regionální rozvoj vliv prostřednictvím svého rozhodování – např. jako zaměstnanci, podnikatelé či koneční spotřebitelé. veřejný sektor (stát) – má na regionální rozvoj vliv v několika oblastech – určuje výši daní, vydává zákony, zajišťuje dopravní a technickou infrastrukturu apod.

Na níţe uvedeném obrázku 1 je zachycený koloběh mezi jednotlivými účastníky regionálního rozvoje. Podniky mají povinnost odvádět zákonem stanovené platby do státního rozpočtu, podniky poskytují sluţby či nabízejí zboţí jednak státu ale i domácnostem, kterým za odvedenou práci poskytují mzdu. Stát prostřednictvím podniků poskytuje některé své základní funkce, protoţe od podniků nakupuje jejich zboţí či sluţby, totéţ platí pro podniky. Domácnostem stát vyplácí sociální dávky, mzdy apod. Domácnosti poskytují svou práci

16WOKOUN, René. Regionální rozvoj: (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Praha: Linde, 2008. ISBN 978-80-7201-699-0, s. 11. 17KREJČÍ, Tomáš. Regionální rozvoj: teorie, aplikace, regionalizace. V Brně: Mendelova univerzita, 2010. ISBN 978-80-7375-414-3, s. 6 – 7. 18STEJSKAL, Jan a Jaroslav KOVÁRNÍK. Regionální politika a její nástroje. Praha: Portál, 2009, 212 s. ISBN 978-80-7367-588-2., s. 27. 19WOKOUN, René. Regionální rozvoj: (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Praha: Linde, 2008. ISBN 978-80-7201-699-0, s. 11. 20JEŢEK, Jiří et al.. Regionální rozvoj. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2014. ISBN 978-80-261- 0462-9, s. 5 – 7. 14 podnikům i státu, nakupují si od nich zboţí či sluţby a jsou povinny platit daně a jiné poplatky státu.

Obrázek 1 Účastníci regionálního rozvoje21

1.2.2 Financování regionálního rozvoje

Na financování regionálního rozvoje se podílí několik subjektů. Na nejniţším stupni je regionální rozvoj financovaný z municipálních (obecních, městských apod.) rozpočtů. Tyto finanční prostředky se vyuţívají na podporu zájmových činností obyvatelstva, na zajišťování různých veřejných potřeb, statků či sluţeb. Vyuţívají se i na rozvoj určitých oblastí (doprava apod.). 22

Na financování regionálního rozvoje se vyuţívají i příspěvky z krajských fondů, které poskytují dotace na projekty definované ve strategii kraje. Dále je moţné vyuţívat i Národní dotace a fondy, které získávají prostředky ze státního rozpočtu ale i dalších zdrojů a jsou vyuţívány na financování podpůrných programů jednotlivých ministerstev. 23 Na regionální rozvoj je moţné čerpat i dotace z fondů EU, které se zaměřují na podporu a rozvoj evropské a regionální politiky. Hlavním cílem těchto fondů je minimalizovat sociální a ekonomické rozdíly mezi jednotlivými členskými státy EU a zároveň mezi jejich jednotlivými regiony. 24

21JEŢEK, Jiří et al.. Regionální rozvoj. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2014. ISBN 978-80-261- 0462-9, s. 6. 22 NARM. Municipální rozpočet. In: Rozvojobci.cz [online]. 2012. [cit. 2018-01-18]. Dostupné z: http://www.rozvojobci.cz/news/municipalni-rozpocet1/ 23 CZECHTRADE. Státní dotace a programy podpory. In: BusinessInfo.cz [online]. 2018. [cit. 2018-01-18]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/dotace-a-financovani/statni-dotace-a-programy-podpory.html 24 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Informace o fondech. In: Strukturální fondy.cz 2018. [online]. [cit. 2018-01-12]. Dostupné z: https://www.strukturalnifondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU 15

1.3 Regionální politika

Regionální politika vznikla v souvislosti s ekonomickou krizí ve 30. letech 20. století v Anglii. Po 2. světové válce se následně rozšířila do Francie a Itálie, v dalších letech pak do Německa a dalších států západní Evropy. Regionální politika má dva základní způsoby pojetí:25

konvergenční – dochází k vyrovnávání rozdílů mezi regiony, divergenční – dochází spíše ke zvětšování rozdílů mezi regiony.

V České republice dochází k rozvoji regionální politiky aţ po roce 1989, i přesto jí však byla věnována malá pozornost, protoţe se řešili jiné problémy (např. privatizace či transformace).26 Reagovala na stále se zvyšující rozdíly mezi jednotlivými regiony, které byly způsobené zejména restrukturalizací. Regionální politika neodpovídala aţ do roku 1998 ţádným principům regionální politiky Evropské unie. V této problematice je důleţitým okamţikem rok 2000, ve kterém byl vydán zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje a byl vydán zákon č. 129/2000 Sb., o krajích. V zákoně o podpoře regionálního rozvoje byly stanoveny podmínky pro poskytování podpory regionálního rozvoje s cílem vyváţeného rozvoje státu i krajů. Přijetím tohoto zákona se legislativní úprava regionální politiky přiblíţila k úpravě regionální politiky EU. 27V současné době je jiţ regionální politika ČR v souladu s legislativou EU. 28

Regionální politika je charakterizována jako soubor nařízení a prostředků, prostřednictvím kterých je moţné sníţit či odstranit rozdíly v ekonomickém rozvoji mezi jednotlivými regiony. Zahrnuje veřejné intervence, které směřují ke zlepšení geografického rozmístění ekonomických činností, a usiluje o úpravu působení volné trţní ekonomiky. Jednak se snaţí dosáhnout ekonomického růstu ale i zlepšení sociálního rozdělení ekonomických efektů. 29

25SVOBODOVÁ, Hana. Regionální politika a regionální rozvoj v ČR. Muni [online]. 2012 [cit. 2018-01-16]. Dostupné z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js13/geograf/web/pages/09-regionalni-politika.html 26SVOBODOVÁ, Hana. Regionální politika a regionální rozvoj v ČR. Muni [online]. 2012 [cit. 2018-01-16]. Dostupné z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js13/geograf/web/pages/09-regionalni-politika.html 27SVOBODOVÁ, Hana. Regionální politika a regionální rozvoj v ČR. Muni [online]. 2012 [cit. 2018-01-16]. Dostupné z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js13/geograf/web/pages/09-regionalni-politika.html 28 STEJSKAL, Jan. Průmyslové klastry a jejich vznik v regionech. Praha: Linde, 2011, 247 s. ISBN 978-80- 7201-840-6, s. 15. 29 WOKOUN, René. Základy regionálních věd a veřejné správy. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, 474 s. Monografie. ISBN 978-80-7380-304-9, s. 94. 16

1.3.1 Cíle regionální politiky

Při stanovování cílů regionální politiky je nutné respektovat, aby stanovené cíle splňovaly dva základní předpoklady. Měly by být stanoveny tak, aby je bylo moţné měřit – tj. do jaké míry jsou stanovené cíle splněny a aby bylo moţné hodnotit jejich efektivnost. Cíle je pak moţné rozdělit na: 30

konkrétní cíle – tyto cíle usilují o sniţování rozdílů mezi regiony, např. v rámci nezaměstnanosti či ve výši příjmů. dílčí cíle – ty se soustřeďují na podporu podnikání v dané lokalitě, na problematiku dopravní dostupnosti či na rozvoj infrastruktury. specifikované cíle – tyto cíle se zaměřují na získávání finančních prostředků na rozvoj konkrétní oblasti, ale i na přilákání nových obyvatel či podnikatelů.

Cílem regionální politiky je podpora vytváření pracovních míst, konkurenceschopnosti v podnikání, hospodářský růst, udrţitelný rozvoj a zlepšování kvality ţivota občanů. Pro naplnění těchto cílů a řešení rozvojových potřeb regionů EU bylo na politiku soudrţnosti pro období 2014- 2020 vyčleněno 351,8 mld. EUR. Ovšem s přihlédnutím k národním příspěvkům a dalším soukromým investicím, je moţné rozpočet odhadovat kolem 450 mld. EUR. V tomto období je regionální politika realizována prostřednictvím následujících fondů:31

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR). Fond soudrţnosti (FS). Evropský sociální fond (ESF). Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV). Evropský námořní a rybářský fond (ENRF). Evropský strukturální a investiční fond (ESI).

Regionální politika poskytuje rámec pro investice k plnění cílů strategie Evropa 2020 s cílem inteligentního, udrţitelného růstu podporující začlenění.

30 MATOUŠKOVÁ, Zdena. Regionální a municipiální ekonomika. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2000. ISBN 80-245-0052-3, s. 112. 31 CDK. Regionální politika. Euroskop [online]. 2018 [cit. 2019-06-06]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8948/sekce/regionalni-politika/

Do roku 2020 byly stanoveny následující cíle:

1. Zaměstnanost- aţ 75 % lidí ve věku 20- 64 let bude zaměstnaných. 2. Výzkum a vývoj- aţ 3 % HDP EU budou investována do výzkumu a vývoje. 3. Změna klimatu a energetická udrţitelnost- sníţení emisí skleníkových plynů v EU o 20 % oproti roku 1990, z obnovitelných zdrojů bude získáváno 20 % energie a o 20 % sníţit spotřebu energie. 4. Vzdělání- sníţení o 10 % studentů, kteří nedokončí vzdělání, o 20 mil. sníţit počet lidí, kteří jsou zasaţeni chudobou nebo sociálním vyloučením. 5. Boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení- sníţit o 20 mil. počet lidí, kteří jsou znevýhodněni nebo ohroţeni chudobou.

Návrh pro regionální rozvoj a politiku soudrţnosti pro období 2021- 2027 byl zveřejněn v roce 2018 s cílem modernizace politiky soudrţnosti a růst hospodářské a sociální konvergence a pomoc regionům. Stanovený rozpočet byl ve výši 373 mld. EUR.32

Regionální politika ČR představuje významnou průřezovou koordinační státní politiku, jenţ definuje soubor intervencí, které jsou zaměřeny podle konkrétní situace státu a jeho regionů a podle očekávaných vývojových tendencí na podporu opatření, která povedou k ekonomickému růstu a rozvoji regionů. Regionální politika ČR je úzce spojena s regionální (kohezní) politikou EU ale i Společnou zemědělskou a rybářskou politikou EU.

Strategie regionálního rozvoje řeší regionální podměty veřejných politik z následujících hledisek:

- Vnitřní diferenciace typů regionů a jejich součástí v závislosti na konkurenceschopném rozvojovém potenciálu. - Rozdílné dynamiky socio-ekonomického rozvoje regionů a jejich územních celků. - Vliv na sociální soudrţnost a prevenci sociálního vyloučení. - Vliv na ţivotní prostředí a udrţitelného rozvoje regionů. - Poţadavky na zabezpečení veřejných sluţeb.

Cíle regionální politiky ČR pro období 2014- 2020 odráţí základní funkce regionální politiky a vychází analytických závěrů a vývojových tendencí v oblasti regionálního rozvoje.

32 CDK. Regionální politika. Euroskop [online]. 2018 [cit. 2019-06-06]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8948/sekce/regionalni-politika/

Globálním cílem je zajištění dynamického a vyváţeného rozvoje území České republiky se zřetelem na kvalitu ţivota a ţivotní prostředí a přispět ke sniţování regionálních rozdílů a umoţnit vyuţití místního potenciálu pro posílení konkurenceschopnosti jednotlivých územně správních celků.

Mezi základní cíle patří následující.33

1. Cíl- Podpořit zvyšování konkurenceschopnosti a vyuţití ekonomického potenciálu regionů (růstový cíl)

Cíl se zaměřuje na hlavní trendy a poţadavky na současný charakter konkurenceschopnosti, který spočívá např. v podpoře výzkumu a vývoje, inovací, rozvoje lidských zdrojů, budování infrastruktury atd. Růstový cíl podporuje zlepšení podmínek pro vyuţití ekonomického potenciálu jednotlivých oblastí.

2. Cíl- Zmírnění prohlubování negativních regionálních rozdílů (vyrovnávací cíl)

Vyrovnávací cíl se zaměřuje na prohlubující se socioekonomické nerovnosti a krizové situace s důrazem na postiţené regiony ČR. Nerovnosti se projevují zejména v oblastech demografického vývoje, tedy kapacitě a dostupnosti veřejných sluţeb, absenci pracovních příleţitostí nebo nárůstu sociálního vyloučení.

3. Cíl- Posílení environmentální udrţitelnosti (preventivní cíl)

Cíl se zaměřuje na realizaci environmentálního pilíře udrţitelného rozvoje, v němţ je ţádoucí, aby docházelo ke sladění socioekonomického rozvoje s moţnostmi ţivotního prostředí na daném území, neboť s hospodářským rozvojem dochází ke kumulaci negativních dopadů rozvoje působícího na ţivotní prostředí, coţ přispívá k nárůstu počtu negativních klimatických jevů a ţivelných pohrom.

4. Cíl- Optimalizování institucionální rámec pro rozvoj regionů (institucionální cíl)

Institucionální cíl je moţné nazývat jako průřezový, jelikoţ se zaměřuje na vytváření podmínek, jenţ jsou nezbytné pro realizaci cílů předchozích. Vzájemná spolupráce veřejné správy a nastaveného funkčního legislativně administrativního prostředí umoţňuje zlepšení podmínek pro podnikatelský sektor ale i veřejnost obecně.

33MMR ČR. Strategie regionálního rozvoje 2014- 2020. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. 2013 [cit. 2019-06-06]. Dostupné z: https://mmr.cz/getmedia/a9fc8be4-58a0-4137-9c6d-f9a05466a115/SRR-2014- 2020.pdf.aspx?ext=.pdf

1.3.2 Nástroje regionální politiky

Nástroje regionální politiky se člení dle vztahu k ekonomice na makroekonomické a mikroekonomické nástroje. Makroekonomické nástroje působí plošně a jejich vyuţívání je omezováno ekonomickými cíli země. Kdeţto mikroekonomické nástroje působí přímo u ekonomických subjektů. 34

Mezi makroekonomické nástroje patří:35

fiskální politika – prostřednictvím státního rozpočtu dochází k přerozdělování daní a odvodů do regionů. monetární politika – ovlivňuje mnoţství peněz v ekonomice. Působení monetární politiky na regionální úrovni je moţné spatřit např. v dostupnějších úvěrech v určitých regionech. protekcionismus - stát má vliv na výši dovozů tím, ţe je zatěţuje limity a cly, které mají zásadní regionální dopad. Jejich vliv se zvyšuje, čím větší je prostorové rozmístění produkce chráněného druhu zboţí.

Mikroekonomické nástroje mají vliv na ekonomické subjekty z hlediska prostorové lokalizace. Finanční prostředky jsou poskytovány účelově a jejich cílem je podpora rovnováhy na regionálním trhu práce, protoţe mají vliv na práci či kapitál nebo na obě sloţky současně. Mezi mikroekonomické nástroje se řadí:36

nástroje realokace pracovních sil – zaměřují na podporu stěhování obyvatelstva do určitého regionu v důsledku pracovních příleţitostí. Mohou mít podobu úhrady nákladů na stěhování. V ČR se tyto nástroje ale nevyuţívají. nástroje realokace kapitálu – cílem těchto nástrojů je podpořit vznik nových pracovních míst v určitém regionu. Tyto nástroje mohou mít podobu daňových výhod či příspěvků na dopravu apod.

34 JÁČ, Ivan, Petra RYDVALOVÁ a Miroslav ŢIŢKA. Inovace v malém a středním podnikání. Brno: ComputerPress, 2005, vi, 174 s. Business books. ISBN 80-251-0853-8, s. 40. 35 WOKOUN, René. Základy regionálních věd a veřejné správy. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, 474 s. Monografie. ISBN 978-80-7380-304-9, s. 101. 36 STEJSKAL, Jan a Jaroslav KOVÁRNÍK. Regionální politika a její nástroje. Praha: Portál, 2009, 212 s. ISBN 978-80-7367-588-2, s. 86. 20

Další nástroje a mechanismy slouţící pro realizaci strategie regionálního rozvoje pro jednotlivé úrovně veřejné správy, je moţné rozdělit na programové/koncepční dokumenty, rozvojové programy, specifické přístupy a mechanismy. 37

Nástroje administrativní a legislativní uvádí základní rámec pro fungování podpory regionálního rozvoje. Vymezené státem podporované regiony podle zákona č.248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje ve znění pozdějších předpisů. Řízení regionální dimenze zahrnuje koordinaci, usměrňování, řízení rozvojových aktivit napříč rozvojovými oblastmi a vyuţití integrovaných přístupů pro podporu regionálního rozvoje. Institucionální a další nástroje posilují předpoklady pro společnou realizaci rozvojových aktivit a řešení problémů rozvoje regionů.

Finanční zajištění podporuje regionální rozvoj pomocí aplikování finančních nástrojů ve formě:

Nenávratné účelové podpory, coţ jsou dotace. Návratné úvěrové finanční nástroje jako jsou úvěry, riziko kapitálu atd.

Zdroje financování je moţné rozdělovat na základě územní úrovně.38

Nadnárodní

Zahrnuje finanční prostředky na úrovni Evropské unie, které jsou spravovány Evropskou komisí. Specifické a návratné finanční zdroje např. JASPERS, JERENIE atd. Švýcarské nebo norské fondy a další podobné zdroje zprostředkované nečlenskými zeměmi.

Národní

Obsahuje finanční prostředky zejména ze státního rozpočtu a mimorozpočtových fondů. Můţe se jednat např. o národní programy, zdroje na úrovni ministerstev atd.

37 MMR ČR. Strategie regionálního rozvoje 2014- 2020. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. 2013 [cit. 2019-06-06]. Dostupné z: https://mmr.cz/getmedia/a9fc8be4-58a0-4137-9c6d-f9a05466a115/SRR-2014- 2020.pdf.aspx?ext=.pdf 38 MMR ČR. Strategie regionálního rozvoje 2014- 2020. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. 2013 [cit. 2019-06-06]. Dostupné z: https://mmr.cz/getmedia/a9fc8be4-58a0-4137-9c6d-f9a05466a115/SRR-2014- 2020.pdf.aspx?ext=.pdf 21

Regionální

Představuje finanční prostředky, nejčastěji vynakládané na rozvojové projekty nebo jiné regiony aktérů např. kraje.

Jiné

Jedná se o soukromé prostředky.

Pro programové zabezpečení regionálního rozvoj je vyţadováno respektování principů regionální politiky ale i politiky HSÚS. Pro Českou republiku jsou vytvořené strategické a programové dokumenty zejména na úrovni státu a krajů.

Mezi strategické a programové dokumenty na úrovni státu patří následující:39

Národní program reforem ČR 2010- 2012 zahrnuje plán reforem, které se zaměřují na cíle Strategie Evropa 2020. Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti si klade za cíl posunout Českou republiku do 10-ti let mezi dvacet nejvíce konkurenceschopných zemí. Dokument se zaměřuje na posouzení konkurence schopnosti ČR z hlediska devíti pilířů. Strategie regionálního rozvoje ČR vymezuje základní strategický dokument pro podporu regionálního rozvoje a charakteristiku silných a slabých stránek regionu, strategických cílů a vymezení podporovaných regionů. Akční plán je krátkodobý realizační plán, jenţ rozšiřuje strategii regionálního rozvoje a navrţené opatření a úkoly z časového a věcného hlediska s cílem postupného naplnění. Vychází z hodnot SRR reaguje na aktuální potřeby v této oblasti. Strategický rámec udrţitelného rozvoje představuje konsensuální rámec pro zpracování materiálů koncepčního charakteru, zejména sektorových politik a akčních programů. Politika územního rozvoje ČR je celostátní nástroj pro územní plánování, který slouţí pro zajištění koordinace územního rozvoje v rámci celostátní úrovně a pro koordinaci plánovací činnosti krajů. Dohoda o partnerství je dokument týkající se Společného strategického rámce investiční priority a přidělování vnitrostátních finančních prostředků atd.

39MMR ČR. Strategie regionálního rozvoje 2014- 2020. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. 2013 [cit. 2019-06-06]. Dostupné z: https://mmr.cz/getmedia/a9fc8be4-58a0-4137-9c6d-f9a05466a115/SRR-2014- 2020.pdf.aspx?ext=.pdf 22

Dlouhodobé koncepční dokumenty jsou zaměřené na rozvoj odvětví národního hospodářství.

Strategické a programové dokumenty, které jsou vytvářeny na úrovní krajů jsou níţe uvedené:

Strategie rozvoje kraje je základní strategický a rozvojový dokument, který určuje hlavní rozvojové směry v obvodu kraje. Program rozvoje územního obvodu kraje se věnuje analýze hospodářského a sociálního rozvoje územního obvodu kraje a vymezeným jeho silných a slabých stránek. Dokument zahrnuje regiony, kde je nutné jejich rozvoj podporovat. Zásady územního rozvoje představuje územně plánovací dokument kraje, který je vytvářen pro koordinaci územně plánovací činností obcí.

Navazující strategické a programové dokumenty na úrovni Evropské unie jsou Evropa 2020, Územní agenda EU a Společný strategický rámec.

Evropa 2020 je hlavní strategický dokument EU, který definuje tři ideály v oblastech znalostí a inovací, udrţitelného rozvoje a podporujícího začleňování. Územní agenda EU zahrnuje dokument vymezující priority územního rozvoje EU pro dané programové období. Společenský strategický rámec rozpracovává úkoly a cíle dokumentu Strategie Evropa 2020 do podoby investičních priorit.40

1.3.3 Příčiny vzniku regionální politiky

V kaţdém státě je moţné najít regiony, které mají niţší výkonnost neţ ty ostatní, potýkají se s vysokou nezaměstnaností či dalšími sociálními problémy. Naopak některé regiony mají vysokou ekonomickou úroveň, ale jejich další rozvoj je limitovaný geografickými podmínkami či špatným stavem ţivotního prostředí. Wokoun rozlišuje následující druhy problematických regionů:41

regiony s nedostatečným mnoţstvím přírodních zdrojů – jedná se o vzdálené regiony s nepříznivými přírodními podmínkami, které se zaměřovaly na zemědělství a to přetrvává i do současnosti.

40MMR ČR. Strategie regionálního rozvoje 2014- 2020. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. 2013 [cit. 2019-06-06]. Dostupné z: https://mmr.cz/getmedia/a9fc8be4-58a0-4137-9c6d-f9a05466a115/SRR-2014- 2020.pdf.aspx?ext=.pdf 41WOKOUN, René. Základy regionálních věd a veřejné správy. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, 474 s. Monografie. ISBN 978-80-7380-304-9, s. 92. 23

regiony s neuspokojivým vyuţitím vlastních zdrojů–tyto regiony nemají dostatečný kapitál, z čehoţ plyne nízká ţivotní úroveň v porovnání s jinými regiony. regiony se stagnujícím či klesajícím základním odvětvím – jedná se o regiony, které v minulosti patřily mezi nejvýkonnější, ale zejména v důsledku poklesu tradičních průmyslových odvětví (zejména těţba uhlí, hutnictví či sklářství) dochází k jejich stagnaci.

1.4 Legislativní úprava regionální politiky

Instituce EU zabývající se regionální politikou jsou následující.

Evropská komise, kde problematika spadá pod Generální ředitelství a městskou politiku. Evropský parlament, problematice se věnuje Výbor pro regionální rozvoj (REGI). Výbor regionů, komise pro politiku územní soudrţnosti EU. Hospodářský a sociální výbor poskytuje odborné poradenství orgánům EU.

Na základě návrhu Evropské komise určuje Rada EU a Evropský parlament rozpočet strukturálních fondů a pravidel jejich vyuţívání. Následně ve spolupráci s členskými zeměmi. Evropská komise stanovuje strategické obecné zásady Společenství pro soudrţnost, coţ představuje rámcový strategický dokument pro politiku soudrţnosti, jenţ zajišťuje sladění plánů členských zemí s prioritami Evropské unie. A to zejména z oblasti podpory inovací, podnikání, znalostní ekonomiky, vytváření pracovních míst a zvyšování jejich kvality.42

Následně v souladu se strategickými zásadami je s kaţdou členskou zemí vypracován národní strategický referenční rámec, který určuje jeho strategii a seznam operačních programů. Referenční rámce a operační programy schvaluje Evropská komise. Po schválení operačních programů mají členské státy za úkol zajistit provádění programů, jejich kontrolu a vyhodnocení. V ČR tuto činnost provádí Ministerstvo pro místní rozvoj. Komise následně proplácí výdaje členským státům a podílí se na sledování operačních programů po celé programové období.

Regionální politika ČR je zajišťována prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj, jenţ je centrální koordinátorem pro vyuţívání fondů z EU.

42CDK. Regionální politika. Euroskop [online]. 2018 [cit. 2019-06-06]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8948/sekce/regionalni-politika/ 24

Základní legislativní úprava v oblasti regionální politiky byla vytvořena v roce 2000 díky zavádění krajského zřízení v ČR. V regionální politice jsou důleţité následující zákony:43

zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o hlavním městě Praze, zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje v platném znění.

1.4.1 Zabezpečení regionální politiky v České republice

Regionální politika je v České republice zajištěna na třech úrovních – státní, krajské a obecní. Kaţdá tato úroveň je zabezpečována jinými institucemi. Na státní úrovni regionální politiku zajišťují:

Ministerstvo pro místní rozvoj – povaţuje se za prostředníka v regionální politice Evropské unie a v národní regionální politice. Centrum pro regionální rozvoj České republiky – jedná se o státní příspěvkovou organizaci, která byla zaloţena Ministerstvem pro místní rozvoj v roce 1997. Tato organizace se zaměřuje na realizaci projektů, které jsou spolufinancovány z Evropské unie. Řídící a koordinační výbor – byl zaloţený Ministerstvem pro místní rozvoj, aby koordinoval přípravu a realizaci jednotlivých projektů financovaných z fondů EU. Národní programový výbor a Monitorovací výbor pro oblast hospodářské a sociální soudrţnosti – tyto instituce mají na starosti přípravu a monitorování činností, které jsou nutné k zapojení ČR do systému hospodářské a sociální soudrţnosti.

Na krajské úrovni je důleţitou institucí Asociace krajů České republiky, které představuje sdruţení právnických osob, jejich cílem je hájit zájmy krajů, rozvoje jejich území a potřeb obyvatel.

Na obecní úrovni je důleţitou institucí Svaz měst a obcí České republiky. Jedná se o dobrovolnou, nepolitickou a nevládní organizaci. Mezi hlavní úkoly patří hájení zájmů místních samospráv a to jak na národní tak i na evropské úrovni. Svaz měst a obcí se spolu

43WOKOUN, René. Základy regionálních věd a veřejné správy. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, 474 s. Monografie. ISBN 978-80-7380-304-9, s. 140.

25 s dalšími institucemi usiluje o ovlivňování evropské legislativy tak, aby byla v souladu se zájmy měst.

Do regionálního rozvoje zasahují i agentury, které mají působnost jak celonárodní tak i regionální. Jedná se např. o CzechIndustry, CzechInvest, CzechTrade, CzechTourism, Agentura pro regionální rozvoj, Česká energetická agentura. 44

1.4.2 Regionální struktura České republiky

Z hlediska statistických a analytických potřeb (podle počtu obyvatel) je základní regionální struktura ČR stanovena podle EU systému NUTS. Pro ČR je označovaný jako CZ-NUTS. Tento systém je tvořený pěti úrovněmi. Pro jednotlivé úrovně je stanovena doporučená velikost nejen rozlohy území ale i počtu obyvatel. Systém CZ-NUTS se člení do následujících úrovní:45

NUTS 0 – jedná se o první úroveň, značí označení pro stát (tj. ČR), NUTS I – tato úroveň značí části státu (v ČR se nepouţívá, tj. NUTS 0 = NUTS I), NUTS II – jedná se o oblast, která se člení na 8 regionů soudrţnosti, ve kterých jsou sdruţené kraje, NUTS III – představují jednotlivé kraje (v ČR je 14 krajů), LAU I (NUTS IV) – představují okresy (v ČR 77), LAU II (NUTS V) – představují obce, který je v ČR přibliţně 6250.

Pro čerpání fondů z EU se nejvíce vyuţívají regiony na úrovni NUTS II. A tak v České republice byly vytvořeny regiony soudrţnosti, které se skládají z jednoho nebo více krajů. Evropská kohezní politika je směřována zejména do územních celků s počtem obyvatel, který se pohybuje mezi 800 tisíci a 3 miliony. České kraje těchto počtů na obyvatele většinou nedosahují a tak vznikly regiony soudrţnosti, jak zobrazuje obrázek (14 krajů NUTS III a 8 regionů soudrţnosti NUTS II) níţe, se jedná o Severozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Jihozápad, Střední Čechy, Střední Morava, Prahu a Moravskoslezsko, jenţ je vedené regionálními radami kam směřuje hlavní podpora v rámci cíle Konvergence, tedy pomoci pro méně vyspělé regiony.46

44JÁČ, Ivan. Jedinečnost obce v regionu. Praha: Professional Publishing, 2010. ISBN 9788074310386, s. 44. 45 ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ, 2012. Výkladový slovník cestovního ruchu. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Linde Praha, 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2, s. 383. 46 DOTACE.eu. Regiony regionální politiky. Dotaceeu [online]. 2012 [cit. 2019-06-06]. Dostupné z: https://www.dotaceeu.cz/cs/Evropske-fondy-v-CR/Informace-o-fondech/Regiony-regionalni-politiky-EU 26

Obrázek 2 Regiony strukturální politiky47

Hlavní město Praha svými ekonomickými ukazateli jasně převyšuje ostatní části republiky, a proto nesplňuje kritéria pro příjem finančních prostředků v rámci cíle politiky soudrţnosti Konvergence, který je určen pro přeměnu ekonomiky méně vyspělých regionů a států EU ve výkonnější a přiblíţení se úrovně rozvoje různých částí EU. Výše HDP Prahy překračuje 75 % průměru Evropské unie a tak můţe čerpat z cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Z toho plyne, ţe díky značné ekonomické dynamice do hlavního města plyne menší objem finančních prostředků, neţ do zbývajících oblastí ČR.48

1.5 Investiční pobídky

Investiční pobídky se řadí mezi nástroje regionální politiky, které z hlediska veřejných financí představují veřejné výdaje. Ty mohou mít podobu dotací na nová pracovní místa, školení a rekvalifikace, dále mohou mít podobu dotací na pořízení dlouhodobého majetku. „Smyslem investičních pobídek je přilákat investory do odvětví prioritního rozvoje dané ekonomiky a investice, které by byly za neexistence pobídkového systému realizovány v zahraničí.“49V České republice jsou investiční pobídky upraveny zákonem č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách ve znění pozdějších předpisů.

47 DOTACE.eu. Regiony regionální politiky. Dotaceeu [online]. 2012 [cit. 2019-06-06]. Dostupné z: https://www.dotaceeu.cz/cs/Evropske-fondy-v-CR/Informace-o-fondech/Regiony-regionalni-politiky-EU 48 DOTACE.eu. Regiony regionální politiky. Dotaceeu [online]. 2012 [cit. 2019-06-06]. Dostupné z: https://www.dotaceeu.cz/cs/Evropske-fondy-v-CR/Informace-o-fondech/Regiony-regionalni-politiky-EU 49ŠIMANOVÁ, Jana. Investiční pobídky, nadnárodní firmy a regionální rozvoj. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2011. ISBN 978-80-7372-803-8, s. 17. 27

Podmínky pro investiční pobídky jsou v kaţdém státě odlišné. Je to dáno zejména tím, ţe pravidla fungování tohoto systému nastavuje vláda a kaţdý stát si tedy můţe přijmout vlastní pravidla, která budou investiční pobídky upravovat. 50

1.5.1 Výhody a nevýhody investičních pobídek

Investiční pobídky přinášení státům nejen výhody ale i nevýhody. Odpůrci investičních pobídek poukazují na to, ţe by vzhledem ke svým nevýhodám měly být investiční pobídky zrušeny. Z tohoto důvodu patří tato problematika mezi hlavní témata diskuze.

Výhodou investičních pobídek je jejich pozitivní vliv na platební bilanci státu. 51 Investiční pobídky mohou být spojeny se získání know-how, znalostí či vyuţívání nových moderních technologií. Tyto 3 faktory pak mají pozitivní vliv na produktivitu práce, která se projeví zvyšováním objemu produkce či výrobou nových kvalitnějších produktů. Takto získané technologie a znalosti mohou vyuţívat i lokální společnosti zejména prostřednictvím vzájemné spolupráce se společnostmi, které know-how vlastní či případně mohou zaměstnat pracovníky, kteří v takovéto společnosti pracovali. Další výhoda investičních pobídek spočívá ve zvýšení konkurence na tuzemském trhu, z čehoţ budou profitovat zejména spotřebitelé. Mezi další výhody se řadí i omezení monopolního postavení či příliv chybějícího kapitálu. 52

V konečném důsledku mohou tyto výhody vést k nárůstu HDP. 53Pokud je produkce vyváţena i do zahraniční, tak se to pozitivně projevuje v obchodní bilanci. Investiční pobídky obvykle směřují do regionů, které se potýkají s vyšší mírou nezaměstnanosti, a díky nim můţe dojít ke sníţení nezaměstnanosti. Kromě toho dochází k vytváření nových pracovních příleţitostí v dodavatelských firmách. 54Do oblastí, kam směřují investiční pobídky, jsou investovány finanční prostředky do budování infrastruktury.

Negativem je, ţe investiční pobídky mohou způsobovat nerovnováhu na trhu. 55Jednotlivé státy mezi sebou mohou soupeřit v důsledku investičních pobídek a můţe tak docházet

50ŠTĚRBOVÁ, Ludmila. Mezinárodní obchod ve světové krizi 21. století. Praha: Grada, 2013. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4694-4, s. 151. 51ŠTĚRBOVÁ, Ludmila. Mezinárodní obchod ve světové krizi 21. století. Praha: Grada, 2013. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4694-4, s. 146. 52 BLOMSTRÖM, Magnus. TheEconomicsof International InvestmentIncentives. OECD [online]. 2002 [cit. 2018-02-08]. Dostupné z: https://www.oecd.org/daf/inv/investment-policy/2487874.pdf. 53CEDIDLOVÁ, Miroslava. TheEffectivenessofInvestmentIncentives in CertainForeignCompaniesOperating in the Czech Republic. JournalofCompetitiveness [online]. 2013, vol. 5, iss. 1, s. 108-120. [cit. 2018-02-08]. ISSN 1804-1728. Dostupné z: http://www.cjournal.cz/files/129.pdf. 54KINCL, Michael. Investiční pobídky jako forma veřejné podpory. Praha: Linde, 2003. ISBN 80-86131-48-3, s. 9. 55SCHWARZ, Jiří. Analýza investičních pobídek v České republice. MPO [online]. 2007 [cit. 2018-02-08]. Dostupné z: https://www.mpo.cz/assets/dokumenty/32013/35445/388865/priloha001.pdf 28 k přerozdělování finančních prostředků, které by za jiných podmínek mohly být přerozděleny efektivněji.56

Důleţitým negativem investičních pobídek je jejich diskriminační charakter. Ten můţe spočívat nastavení systému, kdy jsou investiční pobídky určeny pouze pro zahraniční investory. Nebo naopak mohou nastaveny takové podmínky, které nejsou tuzemské podniky schopny dodrţet. Z tohoto důvodu nemohou mít k dispozici pozemky na niţší ceny, nebudou mít nárok na slevu dani nebo stát nezajistí vybudování okolní infrastruktury. Všechny tyto skutečnosti povedou k tomu, ţe na domácím trhu nebudou mít lokální firmy rovné postavení a mohou tak ztratit část trhu, coţ můţe vést aţ k propouštění zaměstnanců. 57Nevýhodou je i to, ţe jsou investiční pobídky poskytovány pouze určitým odvětvím či určitým vybraným regionům. 58

Investiční pobídky jsou mnohdy časově omezené a je zde tudíţ riziko, ţe zahraničí firma trh opustí, jakmile uplyne lhůta pro čerpání pobídek. Z tohoto důvodu je vhodné právní úpravu investiční pobídek. 59

Investiční pobídky mohou vést ke sniţování nezaměstnanosti, ale na druhé straně zahraniční firmy mohou zaměstnancům nabídnout daleko vyšší mzdy a tím tak dochází k vzájemnému soupeření o zaměstnance mezi zahraničními a tuzemskými firmami. 60 Pokud nejsou podmínky investičních pobídek nastaveny transparentně, můţe to vést ke korupci. 61

Prvním krokem v oblasti investičních pobídek bylo přijetí usnesení vlády č. 298/1998 a byly stanoveny základní podmínky pro investory. Ţadatel o investiční pobídky musel investovat „na zelené louce“ minimálně 25 mil. USD. V roce 2000 byl přijatý zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách. Investiční pobídky představují formu veřejné podpory, která podléhá i zákonu č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře. V dalších letech bylo schváleno několik novel zákona o investičních pobídkách. Novela zákona mimo jiné přinesla sníţení limitu minimální

56Incentives - UNITED NATIONS CONFERENCE ON TRADE AND DEVELOPMENT. Uncated[online]. 2004 [cit. 2018-02-08]. Dostupné z: http://unctad.org/en/Docs/iteiit20035_en.pdf 57 BLOMSTRÖM, Magnus. TheEconomicsof International InvestmentIncentives. OECD [online]. 2002 [cit. 2018-02-08]. Dostupné z: https://www.oecd.org/daf/inv/investment-policy/2487874.pdf. 58SCHWARZ, Jiří. Analýza investičních pobídek v České republice. MPO [online]. 2007 [cit. 2018-02-08]. Dostupné z: https://www.mpo.cz/assets/dokumenty/32013/35445/388865/priloha001.pdf 59ŠTĚRBOVÁ, Ludmila. Mezinárodní obchod ve světové krizi 21. století. Praha: Grada, 2013. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4694-4, s. 147. 60SCHWARZ, Jiří. Analýza investičních pobídek v České republice. MPO [online]. 2007 [cit. 2018-02-08]. Dostupné z: https://www.mpo.cz/assets/dokumenty/32013/35445/388865/priloha001.pdf 61 BLOMSTRÖM, Magnus. TheEconomicsof International InvestmentIncentives. OECD [online]. 2002 [cit. 2018-02-08]. Dostupné z: https://www.oecd.org/daf/inv/investment-policy/2487874.pdf. 29 výše investice z 350 milionů Kč na 200 milionů Kč nebo sjednocení doby poskytování slevy na daních na 10 let.

Podle zákona o investičních pobídkách se investičními pobídkami rozumí:62

sleva na dani z příjmů právnických osob po dobu 10 let pro nově zaloţené společnosti nebo pro jiţ existující právnické osoby, převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu, hmotná podpora vytváření nových pracovních míst (aţ do 200 000 Kč na zaměstnance), hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců (aţ do 35 % nákladů na školení), převod pozemků podle zvláštního právního předpisu, evidovaných v katastru nemovitostí jako zemědělské pozemky a převod ostatních druhů pozemků, a to za ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu účinného ke dni uzavření smlouvy o převodu. Zvláštní zákony omezující převody pozemků ve vlastnictví České republiky tím nejsou dotčeny.

Aby mohly být investiční pobídky uděleny, musí ţadatel splnit následující podmínky:63

investice musí směřovat do odvětví zpracovatelského průmyslu (buď do high-tech odvětví či do jiného odvětví zpracovatelského průmyslu). musí se jednat o zavedení nové výroby, rozšíření stávající výroby, či její modernizace za účelem podstatné změn výrobku nebo výrobního procesu. výše investice musí být minimálně 200 milionů Kč, v oblastech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší neţ je průměrná míra nezaměstnanosti ČR, je výše investice 150 milionů Kč a v oblastech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší neţ je průměrná míra nezaměstnanosti ČR, je limit investice stanoven na 100 mil. Kč. investice nejméně ve výši 100 milionů Kč (před novelou 145 mil. Kč), 50 mil. Kč v případě umístění investice v regionu s vysokou nezaměstnaností, musí být kryta z vlastního jmění.

62KAVKA, Martin. Obecné informace o systému investičních pobídek v ČR. MPO [online]. 2005 [cit. 2018-02- 08]. Dostupné z: https://www.mpo.cz/cz/podnikani/dotace-a-podpora-podnikani/investicni-pobidky-a- prumyslove-zony/investicni-pobidky/obecne-informace-o-systemu-investicnich-pobidek-v-cr--879/ 63KAVKA, Martin. Obecné informace o systému investičních pobídek v ČR. MPO [online]. 2005 [cit. 2018-02- 08]. Dostupné z: https://www.mpo.cz/cz/podnikani/dotace-a-podpora-podnikani/investicni-pobidky-a- prumyslove-zony/investicni-pobidky/obecne-informace-o-systemu-investicnich-pobidek-v-cr--879/ 30

investor musí pořídit strojní nařízení zařazené do kapitol 84, 85 a 90 celního sazebníku v hodnotě nejméně 40 % celkové hodnoty pořízeného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. navrhovaná výroba musí být v souladu s českými legislativními poţadavky na ochranu ţivotního prostředí.

1.6 Klastr

V odborné literatuře je moţné se setkat s mnoha definicemi klastrů – níţe budou uvedeny definice Karla Skokana a Michaela Portera.

Podle Skokana je moţné klastry charakterizovat jako územně soustředěná odvětví, které získávají výkonnost a konkurenční výhodu díky tomu, ţe v určité lokalitě vyuţívají umístění a všechny další faktory, které s tím souvisí. 64 Dále Skokan poukazuje na to, ţe klastry představují systém provázaných firem a institucí, které představují nové chápání ekonomiky a její ekonomický vývoj. 65

Podle Portera představuje klastr geografickou koncentraci vzájemně provázaných firem, specializovaných dodavatelů, poskytovatelů sluţeb, firem v podobných odvětvích. Součástí klastrů jsou i vzdělávací instituce. Důleţitou roli hrají klastry v konkurenčním jednání, protoţe na produktivitu firmy má vliv přítomnost jiných firem a infrastruktur v okolí. Klastry jsou důleţitým znakem pro úspěšné a rostoucí ekonomiky, které mají značný vliv na konkurenceschopnost, inovace a další podnikatelský růst. 66

Klastrové iniciativy jsou tvořeny klastrovými firmami, vládou a dalšími výzkumnými institucemi (nejčastěji se jedná o univerzity). Tyto subjekty usilují o zvyšování konkurenceschopnosti a dalšího růstu klastrů v daném regionu. 67

1.6.1 Vznik a vývoj klastrů

Vznik a další rozvoj klastru je moţné shrnout v následujících základních bodech. Nejprve je nutné klastr identifikovat a definovat. Následně dochází k identifikaci účastníků, jejich přijetí do klastru, vybudování důvěry a navázání vztahů mezi jednotlivými členy. Z těchto členů se

64SKOKAN, Karel. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. Ostrava: Repronis, 2004. ISBN 80-7329-059-6, s. 110. 65SKOKAN, Karel. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. Ostrava: Repronis, 2004. ISBN 80-7329-059-6, s. 76. 66 PORTER, E. Michael. Clusters and competition. Whatis a clusters. In: citeseerx.ist.psu.edu [on-line]. [cit. 2018-01-15]. Dostupné z: http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.199.4104&rep=rep1&type=pdf 67 ., Goran. LINDQVIST a Christian H. M. KETELS. The cluster initiativegreenbook. Sweden: [Ivory Tower], c2003. ISBN 91-974783-1-8, s. 15. 31 pak posléze vytváří řídicí skupina klastru, která stanovuje vize a strategie klastru, členové klastru pak doporučují aktivity, které budou směřovat k dosaţení stanovených cílů. Pro zabezpečení plánovaných aktivit je nutné zajistit finančních prostředky. Důleţitým bodem je i vyhodnocování jednotlivých aktivit či projektů a zhodnocení celkové úspěšnosti klastru. 68

1.6.2 Typologie klastru

Tak, jak existují různé definice klastrů, existují i rozdíly mezi typologií klastrů.

Základní členění klastrů přináší CzechInvest, který člení klastry zaloţené na hodnotovém řetězci a na klastry zaloţené na kompetencích. Klastry zaloţené na hodnotovém řetězci vycházejí z dodavatelsko – odběratelských vztahů. Typickým příkladem je automobilový klastr, ve kterém je výrobce automobilů propojen se svými dodavateli např. textilu, elektroniky apod. Klastry zaloţené na kompetencích se orientují na předávání a aplikování znalostí v mnohdy odlišných odvětvích. Takovýmto příkladem můţe být klastr informačních technologií a software, jehoţ aplikace se odlišují podle potřeb konkrétního zákazníka. 69

Další členění klastrů přináší Pavelková, která člení klastry podle odvětvové struktury na horizontální, vertikální a laterální (postranní). Horizontální klastry se vyznačují velkým počtem výrobců. Vertikální klastry zahrnují velkou část dodavatelského řetězce většího podniku. Laterální klastry se nejčastěji objevují v automobilovém průmyslu, kdy dochází k vzájemné spolupráce především menších společností, které pro velké firmy zajišťují úpravy výrobků. 70

Další moţné rozdělení klastrů je na klastry fungující, latentní a potenciální. Fungující klastry úspěšně fungují, jejich produkce je vyšší, neţ jaká by byla produkce jednotlivých příslušníků. Pro latentní klastry jsou typické budoucí moţnosti, které zatím nebyly aplikovány. Potenciální klastry splňují některé podmínky pro vznik klastr, ale ještě ne všechny, takţe klastr ještě nemůţe být zaloţen. 71

1.6.3 Přínosy klastrů

Níţe budou uvedeny přínosy klastrů pro firmy, vysoké školy a pro region.

68PAVELKOVÁ, Drahomíra. Klastry a jejich vliv na výkonnost firem. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247- 2689-2, s. 84. 69 Průvodce klastrem. CzechInvest [online]. 2007 [cit. 2018-02-28]. Dostupné z: http://old.czechinvest.org/data/files/pruvodce-klastrem-63.pdf 70PAVELKOVÁ, Drahomíra. Klastry a jejich vliv na výkonnost firem. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247- 2689-2, s. 22. 71PAVELKOVÁ, Drahomíra. Klastry a jejich vliv na výkonnost firem. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247- 2689-2, s. 84. 32

Mezi přínosy klastrů pro firmy je moţné zařadit např.:72

informace – členové klastru si mezi sebou rychleji vyměňují informace např. o nových technologických moţnostech, poptávce či podnikatelských příleţitostech, komunikace – klastr odstraňuje komunikační bariéry mezi firmami a pomáhá při budování vztahů, spolupráce – díky vzájemné komunikaci mohou členové klastru řešit společné projekty či problémy. I přes vzájemnou spolupráci mezi firmami existuje vzájemná konkurence, vzdělávání – v rámci klastru se lépe zjistí, jestli mají firmy problémy se získáváním nových znalostí. Na základě toho je moţné efektivně plánovat školení. poradenství – klastr spolupracuje s regionálními organizacemi a např. pomáhá se zpracováním ţádostí o dotace propagace – klastr se podílí na propagaci odvětví i regionu. Díky tomu si mohou dovolit propagaci např. na zahraničních veletrzích i menší společnosti, protoţe se náklady na propagaci rozpočítávají na všechny členy klastru. optimalizace nákladů – účast v klastru můţe sniţovat náklady, protoţe firmy mohou vést společný výzkum či propagaci, konkurenceschopnost – prostřednictvím klastru se firmy dostávají k novým znalostem či novým technologiím. Pak je ale na kaţdé firmě, jak dokáţe s takto získanými zdroji dále pracovat.

Klastr je přínosný i pro vysoké školy, které se na inovacích podílejí, a z tohoto důvodu je vhodné, pokud jsou univerzity součástí klastru a díky tomu mohou být inovace jednodušeji uváděny do praxe. Klastr je ideální způsob, jak propojit výzkum na univerzitách a soukromou sféru. Do této spolupráce jsou ještě zapojeny vlády, které poskytují finanční prostředky na výzkum jak univerzitám, tak i podnikům. Aby byla spolupráce mezi klastrem a univerzitou přínosná, tak je vhodné, aby univerzity disponovaly vědeckou základnou. 73

Univerzita by neměla spolupracovat pouze s vybranými firmami, ale s celým klastrem. Pokud budou tyto předpoklady naplněny, tak firmy i univerzity mohou vzájemnou spoluprací získat lepší představu o vzájemných potřebách. Na základě vzájemné spolupráce mohou vysoké

72LEDNICKÝ, Václav, Jiří VANĚK a Jacek PYKA. Moţnosti vyuţití klastrů v cestovním ruchu. V Karviné: Slezská univerzita, 2008. Studia oeconomica. ISBN 978-80-7248-508-6, s. 11. 73 Průvodce klastrem. CzechInvest [online]. 2007 [cit. 2018-02-28]. Dostupné z: http://old.czechinvest.org/data/files/pruvodce-klastrem-63.pdf 33

školy lépe připravovat své studenty pro praxi a univerzitám poplynou vyšší příjmy z výzkumu, které mohou vyuţívat pro získání kvalitních pracovníků. 74

Klastr má přínosy i pro region, který na rozvoji daného odvětví spolupracuje spolu s firmami a vysokými školami. Vzájemná spolupráce je přínosná např. při podpoře terciárního vzdělávání.

74 Průvodce klastrem. CzechInvest [online]. 2007 [cit. 2018-02-28]. Dostupné z: http://old.czechinvest.org/data/files/pruvodce-klastrem-63.pdf 34

2 Faktory lokalizace

Jedním ze zásadních rozhodovacích procesů podniku je výběr místa pro vykonávání svých ekonomických aktivit. A tato činnost se v odborné literatuře nazývá lokalizace. S lokalizací se lidé potýkají jiţ od začátku své existence, kdy si hledali místa, která jim poskytnou ochranu a zdroj obţivy. Lokalizace se vyvíjela a pozornost se věnovala místům, která jsou příhodné pro zemědělství. S rozvojem řemeslné výroby se staly důleţité i oblasti, které disponují kovy. Další změny v lokalizaci způsobil rozvoj energetiky a informačních technologií. 75

S lokalizací souvisí i dvě základní otázky, a to jak lokalizace ovlivňuje dosahovaný výsledek hospodaření (zejména jak lokalizace ovlivňuje výši nákladů a trţeb) a dále jaký vliv má podnik na své okolí (např. na zaměstnanost v regionu či na výši mezd).76

Faktory lokalizace je moţné podle Blaţka a Uhlíře povaţovat za předchůdce teorií regionálního rozvoje. Lokalizační teorie usilují o nalezení faktorů, které mají vliv na lokalizaci ekonomických aktivit. 77

Pro rozvoj kaţdého regionu je důleţité, jestli je atraktivní pro nejen pro obyvatele ale i pro podnikatele, kteří uvaţují o investici v daném regionu. Lokalizační faktor si je moţné představit jako určitou sílu, která má vliv na umístění daného podniku tím, ţe stanovuje jeho hospodářské výsledky. Aby byl lokalizační faktor pro firmu podstatný, tak musí splňovat dvě podmínky – musí mít vliv na náklady a výnosy a musí být prostorově diferencovaný. 78

Firma se lokalizuje tak, aby byl její rozdíl mezi příjmy závislými na lokalizaci a náklady vynaloţenými na lokalizaci maximální. Je nutné upozornit na to, ţe ekonomické teorie nepovaţují za hlavní cíl podnikání maximalizaci zisku, ale zvyšování trţní hodnoty podniku. 79 Lokalizaci je moţné analyzovat ze dvou hledisek. Tím prvním je hledisko regionu, tj. jaký vliv mají subjekty nacházející se v daném území na jeho stav a rozvoj. Druhým hlediskem je pohled samotné firmy, která se rozhoduje, kde bude mít své pobočky maximalizující zisk. 80

75 DAMBORSKÝ, Milan a René WOKOUN, 2010. Lokalizační faktory malého a středního podnikání v podmínkách ekonomiky ČR. Ekonomie a Management. 13(2), 32-43. ISSN 12123609. 76 GUNTHER MAIER, Franz Tödtling a [TRANSLATION MILAN BUČEK]. Regionálna urbanistická ekonomika: teórialokalizácie a priestorováštrúktura. Bratislava: Elita, 1997. ISBN 8080440441, s. 35. 77BLAŢEK, Jiří a David UHLÍŘ. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, implikace. Vyd. 2., přeprac. a rozš. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1974-3, s. 28. 78BUČEK, Milan. Regionálny rozvoj: novšie teoretické koncepcie. Bratislava: Ekonóm, 2006. ISBN 80-225- 2151-5, s. 29. 79SKOKAN, Karel. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. Ostrava: Repronis, 2004. ISBN 80-7329-059-6, s. 89. 80REDLICHOVÁ, Radka. Regionální ekonomika: pro bakalářské studium. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. ISBN 978-80-7375-, s. 43. 35

Lokalizační faktory se v problematice regionálního rozvoje vyuţívají dodnes zejména v souvislosti se zahraničními investicemi či výběrem lokalit pro umístění nových závodů, hypermarketů nebo logistických center. 81

V průběhu let docházelo ke změnám v odvětvích ekonomiky, a proto docházelo i ke změnám lokalizačních faktorů. Zpočátku byla důleţitým lokalizačním faktorem půda. Ta ovšem s rozvoje průmyslové výroby přestávala být významná jako lokalizační faktor. Důleţitým faktorem se naopak stávají dopravní podmínky. S rozvojem dopravy začíná být důleţité i umístění podniků (preferuje se, aby se nacházely v blízkosti). Významnými faktory lokalizace jsou i kvalifikovaná pracovní síla či technologické aktivity. 82

Lokalizační faktory je moţné členit na měřitelné (tzv. tvrdé lokalizační faktory) či naopak neměřitelné (tzv. měkké lokalizační faktory):83

Měkké lokalizační faktory přímo ovlivňují aktivitu podnikatelských subjektů. Mezi tyto faktory se řadí např. kvalita výzkumných institucí, image lokality, města či regionu a dostupnost atraktivních míst v regionu. Dále se např. můţe jednat o aktivity podnikatelů, ekonomická úroveň regionu, dodrţování tradic apod. Tvrdé lokalizační faktory zahrnují např. dostupnost kvalifikované pracovní síly, výši mezd a platů, dostatek volných ploch pro realizaci investičního záměru, dopravní spojení a infrastrukturu, ceny za energie, nájmy apod., blízkost dodavatelů a odbytového trhu apod.

Podniky volí takovou kombinaci lokalizačních faktorů, aby odpovídala jejich poţadavkům. Pro kaţdý podnik má konkrétní lokalizační faktor jinou důleţitost, která se můţe lišit např. na základě zaměření podniku či jeho ekonomické síle.84

2.1 Lokalizační teorie

Lokalizační teorie se snaţí určit, co má vliv na lokalizaci ekonomických aktivit. Vývoj teorie lokalizace je moţné rozdělit do 3 fází:

teorie lokalizace zemědělství a průmyslu,

81BLAŢEK, Jiří a David UHLÍŘ. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, implikace. Vyd. 2., přeprac. a rozš. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1974-3, s. 31. 82 GUNTHER MAIER, Franz Tödtling a [TRANSLATION MILAN BUČEK]. Regionálna urbanistická ekonomika: teórialokalizácie a priestorováštrúktura. Bratislava: Elita, 1997. ISBN 8080440441, s. 161. 83DVOŘÁČEK, Jiří a Peter SLUNČÍK. Podnik a jeho okolí: jak přežít v konkurenčním prostředí. V Praze: C.H. Beck, 2012. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-224-3, s. 65. 84VITURKA, Milan. Regionální vyhodnocení kvality podnikatelského prostředí v České republice: výzkumný záměr 145600001 Faktory efektivnosti rozvoje regionů ČR. Brno: Masarykova univerzita, 2003. ISBN 80-210- 3304-5, s. 67. 36

teorie lokalizace vyuţívající vícekriteriálních přístup a modelování, teorie lokalizace s prvky teorie celkového prostorového uspořádání.

Lokalizace zemědělských činností

Autorem této teorie je německý ekonom Johan Heinrich von Thünen, který se zabýval vyuţitím půdy v závislosti na vzdálenosti od města a zpracoval první kompaktní teorii lokalizace. 85

V tomto modelu je prostorový prvek vyjádřený pomocí dopravních nákladů, které se odvíjí od hmotnosti a vzdálenosti. Farmáři usilují o maximalizaci zisku, ovšem v důsledku dokonalé konkurence bude jejich ekonomický zisk nulový. Autor přichází s tím, ţe všechen přebytek farmáře se přemění v rentu vlastníka půdy. Tato renta se označuje jako lokalizační. Výše renty se projeví ve výši ceny půdy – čím vyšší renta bude z půdy generována, tím bude vyšší i její cena. Čím je půda od centra více vzdálená, tím niţší je polohová renta. V závislosti na druhu zemědělské produkce se budou určovat jednotlivé zemědělské výroby v okolí centrálního trhu tak, ţe plodiny, které jsou na trhu rizikovější, ale jejich doprava je finančně náročná a také výrobky lehce podléhající zkaţení, se budou umisťovat v blízkosti centra. V určité vzdálenosti od odbytového trhu je stanovena hranice, od které se jiţ nevyplácí daný produkt vyrábět. 86

Lokalizačními teoriemi se zabývali i další autoři, např. W. Roscher či W. Launhardt, kteří pokračovali v Thünenově teorii, kterou přenesli na rozmístění průmyslových aktivit.

2.2 Dopravní náklady

Čím více se na území daného regionu nachází více úspěšných firem, tak to pro region bude znamenat větší výhody. Mezi pozitiva lokalizace je moţné zařadit především zvýšení zaměstnanosti, které povede k nárůstu příjmů obyvatelstva, a budou potlačeny negativní sociální jevy spojené s nezaměstnaností, mezi které se řadí např. nárůst kriminality či ztráta pracovních návyků. 87

Pro spotřebitele představuje lokalizace více firem v regionu lepší uspokojení jeho potřeb, protoţe má k dispozici větší nabídku zboţí či sluţeb, které jsou snáze dostupnější a vznikají

85ČADIL, Jan. Regionální ekonomie: teorie a aplikace. V Praze: C.H. Beck, 2010, xi, 152 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-191-8, s. 81.

86ČADIL, Jan. Regionální ekonomie: teorie a aplikace. V Praze: C.H. Beck, 2010, xi, 152 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-191-8, s. 82. 87REDLICHOVÁ, Radka. Regionální ekonomika: pro bakalářské studium. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. ISBN 978-80-7375-, s. 52. 37 niţší dopravní náklady. Pro kaţdý region je důleţitá struktura firem v tomto regionu. Pokud se v daném regionu nachází ve stejném či příbuzném oboru více firem, tak to vede k vyšší specializaci regionu a mohou vznikat klastry. Z tohoto pohledu působí region jednotně. Nevýhodou silné koncentrace podniků stejného či příbuzného oboru můţe způsobit problémy v případě stagnace či poklesu tohoto odvětví. Z ekonomického pohledu je pro region důleţité, aby v něm byly zastoupeny firmy z progresivních odvětví, u kterých se zvyšuje poptávka po produkci. Naopak méně výhodné je zastoupení odvětví, která jsou silně ovlivňována ekonomickým vývojem – např. se jedná o stavebnictví či cestovní ruch. 88

Lokalizaci firem v regionu ovlivňuje státní správa, která určuje podmínky pro podnikání tím, ţe vydává vyhlášky a předpisy, ale mnohdy je podnikání ovlivňováno i osobními názory jednotlivých úředníků. Státní správa by měla vytvářet takové podmínky, aby byla obec pro podnikání atraktivní. O těchto skutečnostech je nutné informovat potenciální zájemce.89

2.3 Členění lokalizačních faktorů

Jiţ více neţ tři staletí lokalizační teorie analyzují, na základě čeho jsou ekonomické aktivity rozmisťovány v prostoru. Usilují o nalezení vhodné kombinace faktorů, které mají vliv na rozhodování subjektů. Lokalizační faktory je moţné vnímat různými pohledy, z nichţ ovšem většina vyuţívá stejné či obdobné prvky a v konečném důsledku tak pouze dochází k jejich určité modifikaci. V následující kapitole bude uvedeno členění lokalizačních faktorů podle Wokouna a Viturky.

Wokoun (1988) člení lokalizační teorie z různých hledisek, např. z hlediska:90

prostorového rozsahu o makrolokalizační – jsou spojené s oblastním rozsahem, např. s klimatickými podmínkami, demografickými změnami, osídlením, dopravními vazbami apod. o mikrolokalizační – souvisejí s lokalizací v určitém území – přístup k elektrické energii, vodě, infrastruktuře apod. ekonomického přístupu

88REDLICHOVÁ, Radka. Regionální ekonomika: pro bakalářské studium. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. ISBN 978-80-7375-, s. 54. 89REDLICHOVÁ, Radka. Regionální ekonomika: pro bakalářské studium. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. ISBN 978-80-7375-, s. 55. 90WOKOUN, René. Socioekonomická geografie I. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1988. 116 s. 48 -50.

o makroekonomické – mají národohospodářský či regionální ekonomický charakter o mikroekonomické – souvisejí s podnikatelskými subjekty věcného charakteru o přírodní a geografické faktory, např. se můţe jednat o půdu, reliéf, klimatické podmínky, zdroje surovin apod. o ekonomické faktory – existence základních fondů, návaznost na průmysl, technická a sociální infrastruktura, pracovní síla apod. o mimoekonomické faktory – národnostní, sociální a obdobné faktory o sociální faktory – odstraňování nerovnoměrného rozvoje, uspokojování potřeb o produkční faktory – zdroje surovin, lidský a investiční kapitál o distribuční faktory – dostupnost trhu, distribuční sítě, velikost odbytiště o organizační faktory – spolupráce, systém regionalizace, koncentrace a specializace výroby dynamika vlivu o faktory klesajícího významu – příkladem mohou být klimatické podmínky o faktory neměnného charakteru – pracovní síla a infrastruktura, o faktory rostoucího významu – ţivotní prostředí, půda, energie, věda

V průběhu let se mění i jednotlivé faktory, některé zanikají a jiné naopak vznikají, některé mohou přestat být důleţitými a jiné se naopak stávají významné. Tento stav je vyvolán rostoucím vývojem vědy a techniky. Typickým příkladem můţe být doprava či věda. U faktoru dopravy je zřejmé, ţe se zvyšující se modernizací dopravní infrastruktury a s rostoucí dostupností dopravních prostředků její vliv zároveň sílí i slábne. Oslabení vztahu je moţné vidět vzhledem k lokalizaci výrobních objektů, důsledkem je pak pokles času stráveného na cestě a s tím související niţší dopravní náklady. Doprava je důleţitým prvkem při spojování ekonomických aktivit a v tomto směru její vliv roste. I věda posiluje a to především díky přecházení ke znalostním ekonomikám (Wokoun 1988).

Z hlediska kvality podnikatelského prostředí Viturka člení lokalizační faktory do šesti základních skupin, kterým jsou přiřazovány konkrétní činitele a významové váhy podle vybraných odvětvových skupin ekonomických aktivit:91

91VITURKA, Milan. Regionální vyhodnocení kvality podnikatelského prostředí v České republice: výzkumný záměr 145600001 Faktory efektivnosti rozvoje regionů ČR. Brno: Masarykova univerzita, 2003. ISBN 80-210- 3304-5, s. 75. 39 obchodní faktory o faktor blízkosti trhů, který přináší základní informace o prostorových výhodách souvisejících s geografickým umístěním vyšších územně samosprávných celků o faktor přítomnosti významných firem – s tím jsou spojené výhody plynoucí z výrobní, technologické, obchodní či finanční spolupráce s významnými společnostmi o faktor přítomnosti zahraničních firem – s přílivem zahraničních investic souvisejí nejen pozitivní ale i negativní efekty o faktor podpůrných sluţeb – ten zahrnuje např. finanční poradenství, poradenství v oblasti IT, realit, marketingu, účetnictví apod. infrastrukturní faktory o faktory kvality silnic a ţeleznic, které posuzují kvalitu dopravního napojení na důleţité silniční a ţelezniční tahy, které mají významnou roli zejména v oblasti dálkové nákladní dopravy o faktor blízkosti letišť – má dopad na dodávky leteckých součástek o faktor rozvoje informačních a komunikačních technologií – má vliv na úspory firem, které např. souvisejí s rozvojem vyuţívání informačních a komunikačních technologií pracovní faktory o faktory dostupnosti, kvality a flexibility pracovních sil – mají vliv nejen na ekonomický ale i společenský rozvoj měst a regionů a z dlouhodobého hlediska mají vliv na strukturu ekonomiky lokální faktory o faktor nabídky rozvojových ploch a podpůrné nástroje k jejich vyuţití – typickým příkladem jsou investiční pobídky, které mají zásadní vliv na zahraniční investice o faktor finanční asistence – který reflektuje výši finančního zvýhodnění v podobě daňových slev, která města poskytují ekonomickým subjektům na jejich území cenové faktory

o ceny práce, pozemků a pronájmů, které mají vliv na náklady investorů a které charakterizují podnikatelské prostředí z pohledu regionálních podmínek pro rozvoj výrobních činností environmentální faktory kvality ţivota – mají vliv zejména trvalou udrţitelnost podnikatelské činnosti.

Největší vliv na lokalizaci ekonomických faktorů ve zpracovatelském průmyslu mají obchodní faktory, následně pracovní faktory a infrastrukturní faktory, lokální faktory, cenové faktory a nejmenší vliv mají environmentální faktory.

3 Socioekonomická analýza sledovaných mikroregionů, socioekonomické dopady lokalizace ekonomických subjektů ve vybraných lokalitách

Pro zpracování praktické části bylo vytvořeno dotazníkové šetření. Došlo ke stanovení čtyř lokalit a to Šluknovsko, Čáslavsko, Praha-západ a Praha-východ.

Praktická část je věnována vyhodnocení dotazníků, které byly zaslány do regionů Praha západ (praţská aglomerace), Praha-východ (praţská aglomerace), Čáslavsko (venkovská oblast) a Šluknovsko (periferní oblast). Celkem bylo osloveno 264 společností formou e-mailového dotazníku. Dotazník obsahoval 15 otázek. Dotazník - viz příloha. Během 3 týdnů se vrátilo 27 vyplněných dotazníků (10,23% úspěšnost) a 5 e-mailů bez vráceného dotazníku s omluvou, ţe firemní politika společnosti neumoţňuje odpovídat na zaslané otázky. A jelikoţ cíl bylo získat 10 vyplněných dotazníků z kaţdého regionu, musely být chybějící dotazníky zaurgovány e- mailem, případně telefonicky. V praktické části jsou uvedeny jen společnosti, které odpověděly na zasílaný dotazník.

Kaţdá z analyzovaných otázek má přiřazen koeficient (čím vyšší číslo, tím důleţitější pro daný region), který v součtu všech otázek se rovná 1,0. Ke kaţdé otázce je přiřazena i váha parametru. Vyhodnocení výsledné otázky v dotazníku je součin koeficientu a váhy parametru.

Získaná data byla následně zpracována a vyhodnocena pomocí tabulky v Excelu. Podrobná tabulka - viz příloha.

Pro vyhodnocení výzkumu byla podstatná tato data:

- Lokalita. - Název společnosti. - Sídlo společnosti. - Zvolení původu společnosti (česká/zahraniční). - Počet zaměstnanců. - Váţená průměrná lokální participace byla zvolena podle počtu zaměstnanců (5- 10 pracovníků = 0,05, 11-50 pracovníků = 0,15, 51-100 pracovníků = 0,3, nad 100 pracovníků = 0,5). - Předmět podnikání. - Procentní podíl zaměstnanců zaměstnaných u společnosti, kteří pochází z místní lokality. 42

- Koeficient je stanovený podle důleţitosti problematiky pro danou lokalitu. - Váha parametru stanovené podle procentního podílu (např. do 10%= 1 bod). - Součin = koeficient x váha parametru. - Podílení se nákladů na přepravu zaměstnanců do práce. - Podílení se společností na místním dění (vč. charity). - Vybudování přínosných statků pro veřejnost. - Ochrana ţivotního prostředí. - Podíl vstupů, nespecializovaných a specializovaných vstupů do výroby. - Výsledné hodnocení.

Jednotlivé výsledky výzkumu jsou podrobněji rozebrány v následujících kapitolách.

4 Identifikace klíčových aspektů zkoumaných firem v závislosti na typu regionu a dalších faktorech

4.1 Šluknovsko

Území Šluknovska zahrnuje oblast Šluknovského výběţku, Českého Švýcarska, Českokamenicka a Novoborska v nejsevernější části České republiky. Celková rozloha oblasti je 65 341 ha (653,41 km2) s celkovým počtem obyvatel 84 727 ze všech obcí.

Podle kartogramu typologie území je zřejmé, ţe v regionu převaţují obce klasifikované jako stabilizované oblasti, jak urbanistického, tak i venkovského charakteru. Ovšem západní část Šluknovského výběţku a město Chřibská a obec Kunratice jsou vymezené jako periferní oblast. Děčínskou část Českého Švýcarska nebo obec Okrouhlá je moţné řadit mezi venkovskou rozvojovou oblast.

Tabulka 1: Zařazení Šluknovskav rámci správního členění České republiky

NUTS II NUTS III NUTS IV Obec Obec Obec I. stupně s rozšířenou s rozšířenou působností působností III.stupně II.stupně

Ústecký kraj Okres Rumburk Rumburk Doubice, Jiřkov, Krásná Lípa, Rumburk, Staré Křečany Děčín

Šluknov Dolní poustevna, Lipová, Lobendava, Mikulášovice, Šluknov, Velký Šenov, Vilémov Varnsdorf Varnsdorf Dolní Podluţí, Horní Podluţí, Chčibská, Jiřětín pod Jedlovou, Rybniště, Varnsdorf

Děčín Děčín Arnoltice,Bynovec,Hřensko,Huntířov,Janov,Kámen,Labská Stráň, Severozápad Ludvíkovice, Růţová Česká Česká Kamenice, Janská, Jetřichovice, Kunratice, Kytlice, Srbská Kamenice Kamenice, Veselé Liberecký Okres Nový Bor Nový Bor Kamenický Šenov, Okrouhlá, Prysk, Skalice u České Lípy, Slunečná,

kraj Česká Lípa Svor

Severových Česká Lípa Česká Lípa Nový Oldřichov Zdroj: Vlastní zpracování (2019)

V rámci působení několika mikroregionů (Sever, Tolštejn, České Švýcarsko, Novoborsko a Českokamenicko) jsou následující obce a města:

Města: Dolní Poustevna, Chřibská, Jiříkov, Krásná Lípa, Mikulášovice, Rumburk, Šluknov, Varnsdorf, Velký Šenov, Česká Kamenice, Kamenický Šenov.

Obce: Dolní Podluţí, Doubice, Horní Podluţí, Jiřetín pod Jedlovou, Lipová u Šluknova, Lobendava, Rybniště, Staré Křečany, Vilémov, Jetřichovice, Bynovec, Labská Stráň, Arnoltice, Kámen, Ludvíkovice, Růţová, Kytlice, Svor, Srbská Kamenice, Janov, Okrouhlá,

Kunratice, Prysk, Nový Oldřichov, Veselé, Huntířov, Slunečná, Skalice u České Lípy, Hřensko, Janská.

Obrázek níţe zobrazuje jednotlivé lokality a společnosti, které se podrobily výzkumu. V oblasti Velký Šenov, Rumburk a Vansdorf se výzkumu zúčastnily dvě společnosti, ve zbývajících oblastech jedna.

Obrázek 3: Mapa Šluknovska

Zdroj: Vlastní zpracování (2019)

Analýze budou podrobeny především města a obce, v nichţ se vyskytují zmíněné podniky.

4.1.1 Demografický vývoj oblasti

Šluknovsko se nachází v oblasti ČR, kde je podíl narozených osob v obcích niţší. Ovšem např. Varnsdorf nebo Děčín vykazují vysoké hodnoty, coţ je patrné díky rozsáhlé nabídce zdravotní péče.

Obyvatelstvo regionu je hlavní cílovou skupinou pro vyváţený rozvoj v různých oblastech, jako je školství, bydlení, ekonomika, sociální sluţby atd. Graf níţe zobrazuje vývoj počtu obyvatel v regionu Šluknovsko a území, kde se nacházejí společnosti, které se podrobily analýze. V meziročním srovnání je patrné, ţe na Šluknovsku došlo v roce 2019 k poklesu

45 obyvatel oproti předchozím rokům. V analyzované oblasti, tedy obce a města Mikulášovice, Šluknov, Varnsdorf, Rumburk, Velký Šenov, Jiříkov a Krásná Lípadocházelo v období 2014- 2017 k nárůstu počtu obyvatel. Ovšem v roce 2018 došlo k poklesu o 2 170 obyvatel. V roce 2019 opět došlo k nárůstu. Zde je tedy patrné, ţe se na celkové změně počtu obyvatel v jednotlivých skupinách území podílí přirozený přírůstek obyvatelstva a migrační saldo, coţ je rozdíl mezi součtem přistěhovalých a vystěhovalých.

Z hlediska věku je moţné v menších obcích očekávat vyšší věkové hranice např. v Jetřichovicích, Janově, Doubicích, Kytlicích atd. Z hlediska vzdělání se jedná spíše o niţší vzdělanostní úroveň obyvatelstva neţ je průměr ČR.

Obrázek 4: Vývoj počtu obyvatel Šluknovsko, analyzované území

100000 80000 60000 40000 20000 0 2014 2015 2016 2017 2018 2019 Šluknovsko 86413 86275 86160 85810 85380 84,727 Analyzované území 34269 43267 43073 42849 40679 42623

- Mikulášovice

Počet obyvatel v Mikulášovicích k 1.9.2019 je celkem 2150, z toho 156 muţů do 15 let, nad 15 let 940, ţen do 15 let 166 a nad 15let 888. Počet obyvatel se od roku 2017 zvýšil o 27.

- Šluknov

Počet obyvatel k 1. 1. 2019 byl ve městě Šluknov 5453, z toho 454 muţů do 15 let, 2281 muţů nad 15 let, 461 ţen do 15 let a 2257 ţen nad 15 let. V porovnání s předchozími roky, kdy docházelo spíše k úbytku obyvatel, se počet obyvatel zvýšil o 42.

- Varnsdorf

Počet obyvatel k 1.1.2019 byl 15156, z toho 1181 muţi do 15 let, 6252 muţi nad 15 let, 1085 ţeny do 15 let a 6638 nad 15 let. Počet obyvatel se od roku 2014 sníţil o 413.

- Rumburk

Počet obyvatel ve městě Rumburk byl k 1.1.2019 cekem 10 834, z toho 823 muţů do 15 let, 4493 nad 15 let, ţen do 15 let 765 a nad 15 let 4753. Od roku 2017 zde dochází k úbytku obyvatel o 73.

- Velký Šenov

Celkový počet obyvatel k 1.1.2019 byl ve výši 1971, z toho 164 muţů do 15 let, 164 nad 15 let, 143 ţen do 15 let a 826 nad 15 let. V jednotlivých letech je moţné spatřit výkyvy např. v roce 2017 došlo k poklesu obyvatel o 25, v roce 2018 došlo k nárůstu obyvatel o 32.

- Jiříkov

Počet obyvatel v Jiříkově k 1.1.2019 byl ve výši 3587, z toho 267 muţů do 15 let, 1533 nad 15 let, ţeny do 15 let 240, nad 15 let 1457. Od roku 2014 došlo k poklesu počtu obyvatel o 243.

- Krásná Lípa

Počet obyvatel 3472 z toho 267 muţů do 15 let, 1464 nad 15 let, ţeny do 15 let 271 nad 15 let 1470. Od roku 2014 zde dochází k poklesu obyvatel o 129.

4.1.2 Zaměstnanost/ nezaměstnanost

Šluknovsko patří mezi oblasti s vysokou mírou nezaměstnanosti. Graf níţe zobrazuje míru nezaměstnanosti v jednotlivých obcích. Nejvyšší míru nezaměstnanosti má Šluknov 5,92 % a naopak nejniţší Mikulášovice 3,07 %.

Obrázek 5: Míra nezaměstnanosti v jednotlivých obcích na Šluknovsku 1/2019

Krásná Lípa 4.33% Jiříkov 4.42% Velký Šenov 3.72% Rumburk 3.22% Varnsdorf 4.60% Šluknov 5.92% Mikulášovice 3.07%

0.00% 1.00% 2.00% 3.00% 4.00% 5.00% 6.00% 7.00%

Zdroj: zpracované podle portal.mpsv.cz (2019)

- Mikulášovice

Počet nezaměstnaných v Mikulášovicích bylo k 1. 1. 2019 celkem 71 nezaměstnaných z 1380 ekonomicky aktivního obyvatelstva.

Lemfeld a syn s.r.o. (česká společnost) se zabývá výrobou textilních výrobků. Společnost zaměstnává 25 pracovníků, z toho více neţ 75 % zaměstnanců pochází z místní lokality. Společnost se téţ podílí na zaměstnávání osob (do 15 %) se zdravotním postiţením. Podnik se finančně nepodílí na dopravě zaměstnanců do zaměstnání.

- Šluknov

Ve Šluknově je počet nezaměstnaných 246 k lednu 2019 z 3 554 ekonomicky aktivního obyvatelstva.

Plaston ČR, s.r.o. (zahraniční společnost) vyrábí průmyslové obaly a zaměstnává 130 zaměstnanců, coţ je nad 75 % osob ţijící v místní lokalitě. Pracovníky se zdravotním postiţením nezaměstnává. Podnik se finančně nepodílí na dopravě zaměstnanců do zaměstnání.

- Varnsdorf

Počet nezaměstnaných k lednu 2019 byl 461 z 9 876 ekonomicky aktivních obyvatel.

Czech Pan s.r.o. (česká společnost) se zabývá výrobou stavebního systému pro stavby a dřevostavby a zaměstnává 40 pracovníků, coţ je taktéţ nad 75 % osob v regionu, z toho do 5 % zaměstnává pracovníky se zdravotním postiţením. Podnik se finančně nepodílí na dopravě zaměstnanců do zaměstnání.

RETOS VARNSDORF s.r.o. (česká společnost) se zabývá výrobou horizontálních vyvrtáček a zaměstnává 91 pracovníků (nad 75 % zaměstnanců v lokalitě). Zdravotně znevýhodnění pracovníci jsou do 5 %. Společnost přispívá zaměstnancům na dopravu do zaměstnání.

- Rumburk

Rumburk měl k lednu 2019 aţ 267 nezaměstnaných z 7 216 ekonomicky aktivního obyvatelstva.

Indesta s.r.o. (česká společnost) se specializuje na stavební práce, inţenýrské činnosti, projekce a posudky. Počet zaměstnanců jsou 2, zdravotně znevýhodněné pracovníky nezaměstnává. Společnost se finančně nepodílí na dopravě zaměstnanců do zaměstnání.

ESENVEX, s.r.o. (česká společnost) se zabývá prodejem paliv (uhlí, brikety, dřevo), sypkých stavebních substr. (písky, štěrky atd.). Počet zaměstnanců je 4, zdravotně znevýhodněné pracovníky nezaměstnává. Společnost poskytuje firemní automobily pro určité zaměstnance.

- Velký Šenov

Ve Velkém Šenově byl počet nezaměstnaných k 1/2019 ve výši 60 osob z 1 255 ekonomicky aktivního obyvatelstva (15- 64 let).

KAVy s.r.o. (česká společnost) se věnuje dodávce a montáţi otvorových výplní (okna, dveře, stavební práce). Zaměstnává 4 pracovníky, coţ je do 50 % zaměstnanců z místní lokality a do 15 % zaměstnává osoby se zdravotním postiţením. Podnik poskytuje firemní automobily pro určité zaměstnance.

Ţelezárny Velký Šenov s.r.o. (česká společnost) se zabývají válcováním úzkých pásů za studena, galvanizace a cyklické navíjení pásů atd. Společnost zaměstnává 76 pracovníků, coţ je nad 75 % osob z lokality, na vytváření pracovních míst pro zdravotně postiţené se nepodílí. Společnost se finančně nepodílí na dopravě zaměstnanců do zaměstnání.

- Jiříkov

Počet nezaměstnaných v Jiříkově byl 137 z 2 346 ekonomicky aktivních obyvatel.

EWM HIGHTEC WELDING s.r.o. se zabývá výrobou svařovaných strojů. Společnost zaměstnává 370 pracovníků, coţ je nad 75 % osob z regionu a do 5 % zaměstnává zdravotně postiţených osob. Společnost se finančně nepodílí na dopravě zaměstnanců do zaměstnání.

- Krásná Lípa

Podíl nezaměstnaných v Krásné Lípě byl 99 z 2 122 ekonomicky aktivních obyvatel.

Eurometalgroup s.r.o. (česká společnost) se zabývá výrobou krbových kamen, silnostěnných kouřovodů a strojírenské kooperace. Zaměstnává 100 osob, z toho do 5% zdravotně postiţené. Společnost se finančně nepodílí na dopravě zaměstnanců do zaměstnání.

Tabulka níţe zobrazuje výsledky provedeného výzkumu ve vybraných společnostech na Šluknovsku. Z tabulky je zřejmé, ţe nejvyšší počet zaměstnanců má společnost Eurometalgroup s.r.o. a to 370 pracovníků z toho naměstnává nad 75 % z místní lokality. Naopak nejniţší procento zaměstnaných pracovníků z lokality je ve společnosti KAVy s.r.o. Koeficient u této otázky byl stanoven na 0,18, neboť problematika zaměstnanosti a nezaměstnanosti silně působí na lokalitu. Zmíněné společnosti se spíše neangaţují

49 v zaměstnávání osob zdravotně postiţených. Společnosti Lemfeld a syn s.r.o a KAVys.r.o zaměstnávají aţ 15 % pracovníků zdravotně postiţených, nicméně v porovnání velikostí firem a počtu zaměstnanců je to nepatrný článek. Příspěvek na dopravu zaměstnanců do zaměstnání poskytuje pouze společnost RETOS VARNSDORF s.r.o, firmy KAVy s.r.o. a ESENVEX, s.r.o. poskytují firemní automobily. Koeficient byl stanoven na 0,05, neboť tato problematika neovlivňuje do takové míry lokalitu.

Tabulka 2: Výsledky výzkumu zaměstnanecké problematiky Šluknovska

Název Sídlo Počet váţen % KOEFI VÁHA SOU Zaměst Doprav KOEFI VÁHA SOU společnost zaměst á zaměst CIENT PARAM ČIN návání a CIENT PARAM ČIN i nanců průmě nanců ETRU92 SP osob zaměst ETRU94 rná z dané nanců lokáln lokkalit do í y práce93 partici pace Lemfeld a Mikuláš 25 0,15 nad 75 0,18 20 3,6 do 15 % ne 0,05 0 0 syn s.r.o. ovice % Plaston Šluknov 130 0,5 nad 75 0,18 20 3,6 ne ne 0,05 0 0 CR, s.r.o. % Czech Pan Varnsd 104 0,5 nad 75 0,18 20 3,6 do 5 % ne 0,05 0 0 s.r.o. orf % Indesta Rumbur 40 0,15 nad 75 0,18 20 3,6 ne ne 0,05 0 0 s.r.o. k % ESENVEX Rumbur 2 0,05 nad 75 0,18 20 3,6 ne firemní 0,05 5 0,25 , s.r.o. k % auto KAVy Velký 4 0,05 do 50 % 0,18 10 1,8 do 15 % firemní 0,05 5 0,25 s.r.o. Šenov auto EWM Jiříkov 4 0,05 nad 75 0,18 20 3,6 do 5 % ne 0,05 0 0 HIGHTEC % WELDIN G s.r.o. Eurometal Krásná 370 0,5 nad 75 0,18 20 3,6 do 5 % ne 0,05 0 0 group s.r.o. Lípa u % Rumbur ka Ţelezárny Velký 100 0,3 nad 75 0,18 20 3,6 ne ne 0,05 0 0 Velký Šenov % Šenov s.r.o. RETOS Varnsd 5 0,05 nad 75 0,18 20 3,6 do 5 % příspěve 0,05 10 0,5 VARNSD orf % k na ORF s.r.o. dopravu

Zdroj: Vlastní zpracování (2019)

4.1.3 Sociální angaţovanost firem na Šluknovsku

Následující problematika se vztahuje k přínosům společnosti pro veřejnost. Na celém území působí kolem 100 registrovaných sociálních sluţeb. Region má potřebu zlepšit dostupnost informací pro potencionální uţivatele sociálních sluţeb, tedy rodin a osoby v krizi (ohroţené sociálním vyloučením, drogami atd). Sociální prevence je v regionu poskytována především

92Váha parametru: nevím= 0 bodů, do 5%= 0,05 bodů, do 20 %= 2 body, do 35 %=5 bodů, do50%=10 bodů 93 Váha parametru: ne=0 bodů, firemní autoé5 bodů, příspěvek na dopravu=10 bodů, svoz autobusem=20 bodů 94Váha parametru: individuální hodnocení 0- 20 bodů

50 nestátními neziskovými organizacemi. Obce se těmito aktivitami zabývají v malém měřítku. Více neţ 90 % financí, které jsou do sociálních sluţeb směřovány se týkají pobytových sluţeb sociální péče pro cílové skupiny.

Lokalita si ţádá zkvalitnění stávajících sluţeb a zkvalitnění ţivota osobám se ZP a jejich začlenění do komunity. Podpora stávajících kapacit pobytových sociálních sluţeb pro seniory a zvyšování kvality prostředí. Dále zajištění předškolní východy s cílem připravit děti na nástup do první třídy, tzn. zajištění dostatečných předškolních zařízení v lokalitě, ale i sportovišť a volnočasových aktivit pro mládeţ. Krizová situace je zejména v ubytovacích zařízeních pro seniory, neboť populace na Šluknovsku neustále stárne a vzniká zde tlak na kapacitu sluţeb.

- Angaţovanost společností na místním dění vč. charity

Společnost Lemfeld a syn s.r.o. v Mikulášovicích se podílí na dotacích pro místní spolky např. SK Vilémov, Rumburské noviny, DD Lipová u Šluknova – jednorázový příspěvek na speciální automobil atd. V obci Šluknov se podnik Plaston CR, s.r.o. podílí na finanční podpoře místních akcí. Přispívá na DD Lipová u Šluknova pravidelně, ale i na jednorázové akce např. koupě nového automobilu. Dále zaloţení volejbalového týmu SK Plaston Šluknov, sponzorství zámeckých slavností ve Šluknově atd.

Ve Varnsdorfu se společnosti RETOS VARNSDORF s.r.o. a Czech Pan s.r.o. zabývají finanční podporou místních akcí. RETOS VARNSDORF s.r.o. aktivně podporuje Vyšší odbornou školu a Střední průmyslovou školu a Střední odbornou školu sluţeb a cestovního ruchu ve Varnsdorfu, dále poskytuje peněţní dary na akci Varnsdorfská padesátka či na činnost Hrádku Burgsberg. Czech Pan s.r.o. podporuje TJ SLovan Varnsdorf - oddíl basketbalu.

Společnost Indesta, s.r.o. v Rumburce se neangaţuje na místním dění. Zato ESENVEX, s.r.o. se podílí na finanční podpoře místních akcí, např. různé turistické akce Stezka odvahy, Jiříkovský pohádkový les pro děti nebo podpora Farní charity v Rumburce.Ve Velkém Šenově společnosti KAVy s.r.o. poskytuje dotace pro místní spolky a Ţelezárny Velký Šenov se angaţují v účelových darech místním institucím jako je škola, školka, hasiči a příspěvky na sport, Šenovské noviny,Sk Velký Šenov atd.EWM HIGHTEC WELDING s.r.o. v Jiříkově poskytuje finanční podporu pro místní akce, např. Jiříkovský pohádkový les, Rumburské noviny a Fotbal FK Rumburk. V Krásné lípě u Rumburka společnost Eurometalgroup s.r.o. finančně podporuje místní akce.

- Angaţovanost společnosti na přínosech pro společnost (např. vybudování autobusové zastávky, chodník, parkoviště atd.)

V rámci vytváření veřejně prospěšných prostor se angaţuje společnost Plaston CR, s.r.o., která ve Šluknově vybudovala cyklostezku a přispěla na vybavení základní umělecké školy. Dále Plaston CR, s.r.o. předala Městu Šluknov hodnotný dar, a to ve formě přístroje na záchranu lidských ţivotů – defibrilátor a také školí své zaměstnance ohledně poskytování první pomoci. Ţelezárny Velký Šenov s.r.o. se finančně podíleli na vybudování části kanalizace a rekonstrukci místního kostela. RETOS VANSDORF s.r.o. finančně podpořil vybavení v mateřské školce.

Tabulka níţe zobrazuje výsledky výzkumu v problematice sociální angaţovanosti firem v lokalitě. Konkrétně v otázce týkající se aktivity společností na místních akcích v lokalitě byl stanoven koeficient 0,09. Kaţdá ze společností se nějakým způsobem podílí, zejména tedy dotacemi a sponzorskými dary na místní akce nebo podporou místních spolků (s výjimkou Indesta s.r.o.). Ve sloupci součin je moţné vidět, ţe nejvyšší míru aktivity má společnost Ţelezárny Velký Šenov s.r.o., která poskytuje finanční dary místním hasičům, školkám, školám a na sport. A také společnost KAVy s.r.o., která poskytuje dotace pro místní spolky.

V otázce týkající se přínosů pro společnost v podobě např. vybudování prostorů, které mohou vyuţívat i občané dané lokality, byl stanoven koeficient na 0,04. Nejvyšší míru aktivity má společnost Plaston CR, s.r.o., která vybudovala síť cyklostezek a poskytla vybavení pro základní školu. Dále Ţelezárny Velký Šenov s.r.o. se podíleli na rekonstrukci kostela ve Velkém Šenově a výstavbě části kanalizace.

Tabulka 3: Výsledky výzkumu sociální problematiky Šluknovska

Název Sídlo Aktivita na KOE VÁHA SOUČ Přínosy pro KOEFICI VÁHA SOUČ společnosti místních FICI PARAMET IN veřejnost ENT PARAMET IN akcích v ENT RU95 RU96 lokalitě

Lemfeld a syn Mikulášov dotace pro 0,09 20 1,8 ne 0,04 0 0 s.r.o. ice spolky

Plaston CR, Šluknov finanční 0,09 5 0,45 cyklostezka, 0,04 20 0,8 s.r.o. podpora vybavení ZŠ místní akce

Czech Pan s.r.o. Varnsdorf finanční 0,09 5 0,45 ne 0,04 0 0 podpora místní akce Indesta s.r.o. Rumburk ne 0,09 0 0 ne 0,04 0 0

95 Váha parametru: ne= 0, místní akce= 10 bodů, dotace= 20 bodů 96 Váha parametru: ne=0 bodů, důleţitost podle počtu uţivatelů= 5- 20 bodů 52

ESENVEX, Rumburk finanční 0,09 5 0,45 ne 0,04 0 0 s.r.o. podpora místní akce KAVy s.r.o. Velký dotace pro 0,09 20 1,8 ne 0,04 0 0 Šenov místní spolek

EWM Jiříkov finanční 0,09 5 0,45 ne 0,04 0 0 HIGHTEC podpora WELDING s.r.o. místní akce Eurometalgroup Krásná finanční 0,09 5 0,45 ne 0,04 0 0 s.r.o. Lípa u podpora Rumburka místní akce Ţelezárny Velký Velký účelové dary 0,09 15 1,35 část kanalizace 0,04 20 0,8 Šenov s.r.o. Šenov místním rekonstrukci institucím místního kostela

RETOS Varnsdorf finanční 0,09 5 0,45 vybavení v 0,04 10 0,4 VARNSDORF podpora mateřské školce s.r.o. místní akce

Zdroj: Vlastní zpracování (2019)

4.1.4 Angaţovanost firem v oblasti ţivotního prostředí na Šluknovsku

Krajinné území Šluknovska tvoří z velké části velkoplošná chráněná území. Pouze severovýchodní část Šluknovského výběţku a malé části území Svoru, Okrouhlé a Skalice u České Lípy leţí mimo tyto oblasti. Velká část území je také zalesněna a má malé procento orné půdy. Niţší koeficient ekologické stability byl zaznamenán ve městech Rumburk, Jiříkov, obcích Skalice u České Lípy, Huntířově, Arnolticích a Labské Stráni. Šluknovsko se z části rozkládá na území tří chráněných krajinných oblastí (Luţické hory, Labské pískovce a České středohoří) a jednoho národního parku (České Švýcarsko).

V rámci problematiky odpadů a jejích třídění včetně vyuţitelných sloţek komunálního odpadu, pak sledovaný region vykazuje nadprůměrné hodnoty výtěţností tříděného sběru. Výhodou je kvalitní infrastruktura, která je vyuţívána pro účely nakládání s odpady.

V rámci ochrany ţivotního prostředí se analyzované firmě podílí následovně.

Lemfeld a syn s.r.o. v Mikulášovicích se nepodílí na ochraně ţivotního prostředí. Plaston CR, s.r.o. ve Šluknově eliminuje dopady výroby na ţivotní prostředí a snaţí se o zefektivnění a eliminaci produkovaných odpadů a třídění odpadů. Podnik se zapojil do projektu Zelená firma. Ve Varnsdorfu Czech Pan s.r.o. se angaţuje ve třídění odpadů. Zaměřuje se na ekologickou výstavbu.RETOS VARNSDORF s.r.o. se nepodílí na ochraně ţivotního prostředí. V Rumburku Indesta s.r.o. třídí a recykluje odpady. ESENVEX, s.r.o. se nepodílí na ochraně ţivotního prostředí.

KAVy s.r.o. ve Velkém Šenově se zaměřuje na ekologickou likvidaci starých oken. Ţelezárny Velký Šenov s.r.o. podporuje aktivity města. Podnik vyuţívá místní potok jako

53 zdroj vody, který po pouţití čistí a vrací zpět v lepší kvalitě, neţ před vyuţitím. EWM HIGHTEC WELDING s.r.o. v Jiříkově se nepodílí na ochraně ţivotního prostředí. V Krásné Lípě u Rumburku Eurometalgroup s.r.o. zrealizoval novou plynovou kotelnu, která je šetrnější k ţivotnímu prostředí.

Tabulka zobrazuje výsledky výzkumu týkající se podílu angaţovanosti společnosti na ţivotním prostředí. Koeficient byl stanoven na 0,18, neboť tento region je poměrně průmyslově zatíţený. Nejvyšších hodnot dosáhla společnost Plaston ČR, s.r.o., která zefektivňuje a eliminuje produkované odpady, třídí odpad a zapojila se do programu Zelená firma. Dále společnost Eurometalgroup s.r.o, která vybudovala novou kotelnu, která nezatěţuje ţivotní prostředí (zejména co se týká produkce CO2). Ţelezárny Velký Šenov s.r.o. získali téţ vysoké skóre a to díky úpravě vody v potoce.

Tabulka 4: Výsledky výzkumu ochrany ţivotního prostředí Šluknovska

Název společnosti Sídlo Podíl na ochraně okolního KOEFICIENT VÁHA SOUČIN ţivotního prostředí? PARAMETRU97

Lemfeld a syn s.r.o. Mikulášovice ne 0,18 0 0 Plaston CR, s.r.o. Šluknov zefektivnění a eliminace 0,18 10 1,8 produkovaných odpadů a třídění odpadů; zapojení do projektu Zelená firma Czech Pan s.r.o. Varnsdorf třídění odpadů, samotný vyráběny 0,18 0 0 systém - ekologická výstavba

Indesta s.r.o. Rumburk Třídění a recyklace odpadu 0,18 0 0 ESENVEX, s.r.o. Rumburk ne 0,18 0 0 KAVy s.r.o. Velký Šenov Ekologická likvidace starých oken 0,18 0 0 EWM HIGHTEC Jiříkov ne 0,18 0 0 WELDING s.r.o. Eurometalgroup s.r.o. Krásná Lípa u Rumburka nová plynová kotelna 0,18 10 1,8

Ţelezárny Velký Velký Šenov Podpora aktivit města, čistění a 0,18 5 0,9 Šenov s.r.o. vyuţívání vody z místního potoka RETOS Varnsdorf ne 0,18 0 0 VARNSDORF s.r.o. Zdroj: Vlastní zpracování (2019)

4.1.5 Míra podnikatelského vlivu společností na Šluknovsku

Následující kapitola se zaměřuje na míru podnikatelského vlivu společností na Šluknovsku zejména z pohledu podílu prodeje výstupů (zboţí a sluţeb), nespecializovaných vstupů a specializovaných vstupů v regionu.

97 Váha parametru: nevím= 0 bodů, do 5%=0,25 bodů, do 20%= 2 body, do 35 %=5 bodů, do 50 %=10 bodů, do 75%= 15 bodů a nad 75 %= 20 bodů 54

Tabulka níţe zobrazuje čistý hospodářský výsledek za účetní období analyzovaných společností v dané oblasti. Předmět činnosti společností je různorodý. Ovšem v nejčastějších případech se jedná o strojírenské a výrobní společnosti. Bezesporu k největším k největším společnostem patří Ţelezárny Velký Šenov s.r.o. Dále se spíše jedná o menší firmy rodinného charakteru.

Tabulka 5: Přehled Čistého HV firem Šluknovsko

Předmět činnosti 2015 2016 2017 2018

Lemfeld a syn s.r.o. Textilní výrobky 5 152 000 4 055 000 6 674 000 5 942 000

Plaston CR s.r.o Průmyslová výroba -2 466 000 -3 812 000 4 246 000 - Czech Pan s.r.o. Stavební výroba -186 2 000 719 000 166 000 64 000 RETOS VARNSDORF s.r.o. Strojírenství 13 195 000 5 107 000 5 107 000 3 589 000 Indesta s.r.o. Stavební práce - - - - ESENVEX, s.r.o. Prodej paliv 28 000 63 000 5000 111 000 KAVy s.r.o. Montáţ oken a dveří - - - 502 000 Galvanizace a válcování úzkých 14 337 000 11 642 000 11 842 000 18 261 000 Ţelezárny Velký Šenov s.r.o. pásů Výroba svařovacích strojů 1 724 000 569 000 7 552 000 - EWM HIGHTEC WELDING s.r.o. Výroba krbových kamen 232 000 66 000 -11 936 000 - Eurometalgroup s.r.o.

Zdroj: Vlastní zpracování (2019)

- Podíl prodeje výstupů (zboţí, sluţby) v regionu

V Mikulášovicích se společnost Lemfeld a syn s.r.o. podílí na prodeji výstupů v dané lokalitě do 5%. Ve Šluknově má společnost Plaston CR s.r.o. podíl prodaných výstupů v lokalitě do 5%. Ve Varnsdorfské společnosti Czech Pan s.r.o. má podíl výstupů do 20% a RETOS VARNSDORF s.r.o. do 5%. Společnost Indesta s.r.o. má v lokalitě Rumburka podíl prodaných výstupů do 75%, za to podnik ESENVEX, s.r.o. nad 75%. Společnost KAVy s.r.o. má podíl výstupů ve Velkém Šenově do 5% stejně jako společnost Ţelezárny Velký Šenov s.r.o.EWM HIGHTEC WELDING s.r.o. v Jiříkově má podíl výstupů v obci do 5%.Eurometalgroup s.r.o. V Krásné Lípě u Rumburka má podíl výstupů v obci do 5%.

- Podíl nespecializovaných vstupů (nákup kancelářských potřeb, zboţí pro běţný provoz, běţné sluţby apod.) z regionu

Lemfeld a syn s.r.o. v Mikulášovicích má podíl nespecializovaných vstupů z lokality do 5%.

Plaston CR, s.r.o. ve Šluknově má podíl do 20% v rámci nespecializovaných vstupů z daného území,

Ve Varnsdorfu společnosti Czech Pan s.r.o. má podíl nespeciálních vstupů z lokality do 35% a RETOS VARNSDORF s.r.o. do 50%. V Rumburku má společnost Indesta s.r.o. podíl nespeciální zdrojů z lokality do 5% a společnost ESENVEX, s.r.o. nad 75%. Ve Velkém Šenověmá společnost KAVy s.r.o. podíl nespeciálních zdrojů z regionu do 75%, Ţelezárny Velký Šenov s.r.o. do 5%. Podíl nespeciálních zdrojů podniku EWM HIGHTEC WELDING s.r.o. v Jiříkově je do 5%. Podíl nespeciálních zdrojů podniku Eurometalgrooup s.r.o. v Krásné vodě u Rumburka je do 5%.

- Podíl odběru specializovaných vstupů (nákup speciálních výrobků, zboţí, speciálních sluţeb apod.) z regionu

Lemfeld a syn s.r.o. v Mikulášovicích má podíl specializovaných vstupů z lokality do 5 %.

Ve Šluknově má společnost Plaston CR, s.r.o. podíl specializovaných vstupů do 5% z dané obce. Ve Varnsdorfu společnosti Czech Pan s.r.o. má podíl speciálních vstupů do 35% a RETOS VARNSDORF s.r.o. do 5%.Podíl speciálních zdrojů v lokalitě má společnost Indesta s.r.o. nad 75 % oproti společnosti ESENVEX, s.r.o., jenţ má podíl do 75%. Ve Velkém Šenově má společnost KAVy s.r.o. podíl speciálních zdrojů z regionu do 75%, Ţelezárny Velký Šenov s.r.o. do 5 %. Speciální zdroje z dané lokality vyuţívá EWM HIGHTEC WELDING s.r.o. do výše 5 % stejně jako společnost Eurometalgroup s.r.o. z Krásné Lípy u Rumburka.

Tabulka níţe se zabývá problematikou míry podnikatelského vlivu v dané lokalitě. Podíl výstupů, tzn. produkty a sluţby v dané lokalitě má koeficient 0,09, coţ není tak významné jako v případě podílu nespecializovaných a specializovaných vstupů do výroby z dané lokality. Podíl výstupů v lokalitě dosáhla nevyšších hodnot společnost ESENVEX, s.r.o., kde 75 % její produkce (prodej paliv) zůstává v lokalitě. Zbývající společnosti se pohybují kolem 20 % produkce či méně do 5 % výstupu produkce v dané lokalitě.

Podíl nespecializovaných zdrojů představuje zejména nákup kancelářských potřeb, zboţí pro běţný provoz, běţné sluţby apod. Nejvyšší podíl nespecializovaných vstupů z daní lokality má společnost ESENVEX s.r.o. a to nad 75%. Dále společnost KAVy s.r.o., která má tento podíl do 75%. V rámci specializovaných vstupů z lokality, coţ představuje nákup speciálních výrobků, zboţí, speciálních sluţeb apod. tvoří u společnosti Indesta s.r.o. nad 75% celkových vstupů do výroby. V rámci celkového srovnání vyuţívání vstupů, ale i produkování výstupů v dané lokalitě je zde nejvíce patrný vliv společnosti ESENVEX s.r.o.

Tabulka 6: Výsledky výzkumu podílu výstupů a vstupů společností- Šluknovska

ESENVEX Rumbu nad75 0,09 20 1,8 Nad 75 % 0,18 20 3,6 do 75 % 0,18 15 2,7 , s.r.o. rk %

KAVy Velký do5 % 0,09 0,05 0,00 do 75 % 0,18 15 2,7 do 50 % 0,18 10 1,8 s.r.o. Šenov 45

EWM Jiříkov do 5 % 0,09 0,05 0,00 do 5 % 0,18 0,05 0,00 do 5 % 0,18 0,05 0,00 HIGHTEC 45 9 9 WELDING s.r.o. Eurometalg Krásná do 5 % 0,09 0,05 0,00 do 5 % 0,18 0,05 0,00 do 5 % 0,18 0,05 0,00 roup s.r.o. Lípa u 45 9 9 Rumbu rka Ţelezárny Velký do 5 % 0,09 0,05 0,00 do 5 % 0,18 0,05 0,00 do 5 % 0,18 0,05 0,00 Velký Šenov 45 9 9 Šenov s.r.o. RETOS Varnsd do 5 % 0,09 0,05 0,04 do 50 % 0,18 10 1,8 do 5 % 0,18 0,05 0,00 VARNSD orf 5 9 ORF s.r.o. Zdroj: Vlastní zpracování (2019)

4.1.6 Míra dopadu činností firem na region Šluknovsko

Tabulka níţe zobrazuje celkovou míru dopadu firem na region Šluknovska. Váha koeficientu byla stanovena na 0,01, váha parametru zobrazuje individuální ohodnocení. Nejvyšší míru dopadu lokalizace na oblast má společnost Plaston ČR, s.r.o., dále EWM HIGHTEC WELDING s.r.o., RETOS VARNSDORF s.r.o., Ţelezárny Velký Šenov s.r.o., Eurometalgroup s.r.o., Czech Pan s.r.o., Lemfeld a syn s.r.o., ESENVEX, s.r.o., KAVy s.r.o. a s minimálním dopadem na lokalitu Indesta s.r.o.. Tabulka zobrazuje výsledné hodnocení bez započtení velikosti firmy a i se započítáním velikosti firmy.

Pro danou oblast byly jako nejdůleţitější koeficienty stanoveny v problematice zaměstnanosti a ochraně ţivotního prostředí. Společnost Plaston CR, s.r.o. s celkovým počtem zaměstnanců 130 zaměstnává nad 75% z nich z dané lokality, téţ se také aktivně podílí na aktivitách v dané lokalitě jako zřízení cyklostezky a vybavení ZŠ oproti ostatním společnostem a finančně podporuje místní akce nebo dotacemi spolky. V rámci hodnocení ochrany ţivotního prostředí téţ získala vysoké body zejména díky zefektivnění a eliminaci produkovaných odpadů a

57 jejich třídění. Z hlediska míry vlivu podnikatelské činnosti v lokalitě se neumístila na horní špičce, neboť svoji produkci vyváţí mimo region, ale také vstupy do výroby získává na jiném území.

Tabulka 7: Výsledky výzkumu míra dopadu činnosti firem na lokalitu Šluknovsko

1) Název společnosti Sídlo KOEFICIENT VÁHA SOUČIN Výsledné Výsledné Pořadí PARAMETRU98 hodnocení hodnocení (se (bez započtení započtením velikosti velikosti firmy) firmy) Lemfeld a syn s.r.o. Mikulášovice 0,01 0 0 5,4225 0,81 7 Plaston CR, s.r.o. Šluknov 0,01 10 0,1 7,1235 3,56 1

Czech Pan s.r.o. Varnsdorf 0,01 0 0 6,03 0,90 6 Indesta s.r.o. Rumburk 0,01 0 0 7,389 0,37 10 ESENVEX, s.r.o. Rumburk 0,01 0 0 12,4 0,62 8 KAVy s.r.o. Velký Šenov 0,01 0 0 8,3545 0,42 9 EWM HIGHTEC Jiříkov 0,01 5 0,05 4,1225 2,06 2 WELDING s.r.o. Eurometalgroup s.r.o. Krásná Lípa u 0,01 0 0 5,8725 1,76 5 Rumburka Ţelezárny Velký Velký Šenov 0,01 0 0 6,6725 2,00 4 Šenov s.r.o. RETOS Varnsdorf 0,01 0 0 6,7635 2,03 3 VARNSDORF s.r.o. Zdroj: Vlastní zpracování (2019)

- Mikulášovice

Lemfeld a syn s.r.o. společnost region výrazně neovlivňuje, ovšem podílí se na zaměstnávání lidí z dané oblasti.

- Šluknov

Plaston CR, s.r.o. je významným zaměstnavatelem v regionu (zvyšuje zaměstnanost), v pravidelných intervalech přispívá na místní projekty nebo se podílí na místních společenských akcí (společenská odpovědnost), růst konkurenčního prostředí mezi firmami (tlak na růst mzdy), podílí se aktivně na rozvoji spolupráce mezi společnostmi a technickými středními školami (vzdělávání v technických oborech).

- Varnsdorf

Czech Pan s.r.o. region významně neovlivňuje.

RETOS VARNSDORF s.r.o. je lokální zaměstnavatel, podporuje místní sportovní a kulturní akcí a mateřské školy formou darů.

98 Váha parametru: individuální hodnocení 0- 20 bodů 58

- Rumburk

Indesta s.r.o. region významně neovlivňuje.

ESENVEX, s.r.o. region významně neovlivňuje.

- Velký Šenov

KAVy s.r.o. je malá firma, která se zabývá dodávkou a montáţí plastových, hliníkových a dřevěných oken a dveří. Sice má sídlo ve šluknovském výběţku, ale větší část jejich aktivit je ve větších městech (Děčín, Ústí nad Labem, Teplice, Praha, Česká Lípa atd.). V regionu působí opravdu velmi málo, spíše v oblasti koncových zákazníků (novostavby RD).

Ţelezárny Velký Šenov s.r.o. nabízí stálost zaměstnání, podporuje místní aktivity, vyuţívá např. na opravy vesměs místní řemeslníky. Jedná se o specifickou výrobu a procenta uvedená v bodech 12-14 jsou tak nízká z důvodu, ţe největší procento vstupních cen výrobků činí specifický vstupní materiál, který činí 56 -78 % prodejní ceny výrobků. Vstupy jsou většinou ze zahraničí.

- Jiříkov

EWM HIGHTEC WELDING s.r.o. společnost patří mezi nejvýznamnější zaměstnavatele regionu. Snaţí se podporovat místní spolky, zejména při pořádání kulturních, sportovních a dětských akcí.

- Krásná Lípa u Rumburka

Eurometalgroup s.r.o. region významně neovlivňuje.

4.2 Čáslavsko

Mikroregion Čáslavsko vznikl v roce 2007 a v současné době sdruţuje 26 obcí. Centrem regionu je město Čáslav. Lokalitou se jedná o východní cíp Středočeského kraje, na který na jihu navazuje kraj Vysočina a na severu Pardubický kraj. Celková rozloha mikroregionu je tvořena 73 % zemědělskou půdou, z toho 88 % je orná půda. Charakter klimatu je vhodný pro zemědělskou výrobu a ovocnářství. Cílem mikroregionu je spolupráce a vzájemná výměna informací mezi obcemi v oblastech cestovního ruchu, zdravotnictví, sociální péče, školství, zaměstnanosti i ţivotního prostředí.

Tabulka 8: Zařazení Čáslavskav rámci správního členění České republiky

NUTS II NUTS III NUTS Obec Obec Obec I. stupně IV s rozšířeno s rozšířeno u u působností působností III.stupně II.stupně Středočesk Kutná Kutná hora Čáslav Bíle Podolí, Bratčice, Čáslav, Horky, Horučice, ý kraj hora Hostovlice, Hraběšín, Kluky, Krchleby, Močovice,

Miskovice, Semtěš, Schořov, Souňov, Starkoč,

Šebestěnice, Třebonín, Třebešice, Tupadly, Vinaře,

Vlkaneč, Vodranty, Vrdy, Ţáky, Městys Ţehušice a Ţleby

Střední Střední čechy

Zdroj: Vlastní zpracování (2019)

Členem Mikroregionu je celkem 21 obcí, z toho 1 obec má statut města a 2 obce mají statut městys. Statut města má pouze Čáslav, kde ţije cca 10 tisíc obyvatel, coţ je ale 40 % z celkového počtu obyvatel. Mezi hlavní obce patří Městys Bíle Podolí, Bratčice, Čáslav, Horky, Horučice, Hostovlice, Hraběšín, Kluky, Krchleby, Močovice, Miskovice, Semtěš, Schořov, Souňov, Starkoč, Šebestěnice, Třebonín, Třebešice, Tupadly, Vinaře, Vlkaneč, Vodranty, Vrdy, Ţáky, Městys Ţehušice a Ţleby.

Obrázek 6: Mapa Čáslavska

Zdroj: Vlastní zpracování (2019)

4.2.1 Demografický vývoj oblasti Čáslavska

Daná oblast se vyznačuje mírným nárůstem bytů ale i rodinných domů. Přírůstek je způsoben zmenšováním počtu osob v jedné domácnosti, neţli migrací obyvatel do lokality. Území je

60 moţné charakterizovat jako stabilní s mírným nárůstem počtu obyvatel. Rozvojové aktivity jsou soustředěny do spádových oblastí sídel. Počet obyvatel v obcích narůstá, coţ tedy není důsledkem přirozeného vývoje (porodnost), ale přistěhováním za prací, neboť lokalita má velmi dobré spojení s hlavním městem, coţ umoţňuje obyvatelům kaţdodenní dojíţdění za prací.

V dané oblasti je demografický vývoj následující, jak zobrazuje graf níţe. Čáslavsko tvoří celý mikroregion. Analyzované prostředí představuje vybrané obce a města, v nichţ se vyskytují podniky, které budou blíţe analyzované. Zde je patrné, ţe v jednotlivých letech (2014- 2019) došlo k nárůstu počtu obyvatel.

Obrázek 7: Vývoj počtu obyvatel Čáslavsko, analyzované území

30000

25000

20000

15000

10000

5000

0 2014 2015 2016 2017 2018 2019 Analyzované prostředí 15169 15270 15378 15402 15448 15473 Čáslavsko mikroregion 24357 24501 24596 24676 24777 24809

Zdroj: Vlastní zpracování podle dat z Českého statistického úřadu 2014- 2019

- Chotusice

K 1. 1. 2019 byl celkový počet obyvatel 743, z toho 78 muţů do 15 let, nad 15 let 316 a ţen do 15 let 46 a nad 15 let 303. V rámci meziročního srovnání je patrné, ţe do roku 2016 obyvatelé přibývali. V roce 2017 byl zaznamenán propad o 15 obyvatel. Ovšem od roku 2018 došlo k nárůstu aţ o 34 obyvatel.

- Tupadly

V obci Tupadly bylo evidováno k 1. 1. 2019 aţ 652 obyvatel, z toho 55 muţů do 15 let, nad 15 lez 282 muţů a ţen do 15 let nad 43 a nad 15 let aţ 272. V období od 2015- 2017 bylo moţné zaznamenat propad v počtu obyvatel aţ o 26 obyvatel. Nicméně od roku 2018 počet obyvatel opět vzrostl.

- Čáslav

V Čáslavi bylo moţné k 1. 1. 2019 evidovat 9 976 osob, z toho 795 muţů do 15 let a 3948 muţů nad 15 let a 801 ţen o 15 let a 4432 nad 15 let. Během ročních srovnání docházelo k nárůstu s výjimkou roku 2017, kdy došlo k poklesu o 18 obyvatel.

- Vrdy

Vrdy (vč. obce Dolní Bučice) evidovali k 1. 1. 2019 aţ 2 896 obyvatel, z toho 203 muţů do 15 let, 1 248 muţů nad 15 let a 189 ţen do 15 let a 1 256 ţen do 15 let. Výkyv v počtu obyvatel je patrný v roce 2017, kdy došlo k poklesu o 25 osob.

- Ţehušice

Počet obyvatel Ţehušic k 1. 1. 2019 byl 782, z toho 79 muţů do 15 let, nad 15 let 321 a ţen do 15 let 321 a nad 15 let 321. Od roku 2013 dochází k nárůstu obyvatel.

- Církvice

Počet obyvatel v Církvici k 1. 1.2019 byl 153, z toho 9 muţů do 15 let a 72 muţů nad 15 let a ţen do 15 let 9 a nad 15 let 63. V rámci meziročního srovnání je patrný pokles obyvatel v letech 2016- 2018.

4.2.2 Zaměstnanost/ nezaměstnanost

Pro lokalitu a její odvětvovou strukturu je charakteristické to, ţe dochází ke sniţování podílu zaměstnaných v zemědělství a průmyslu a naopak je zaznamenán nárůst pracovníků ve sluţbách. Čáslav vykazuje nejvyšší zaměstnanost v lokalitě ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení. Mezi důleţité zaměstnavatele patří GOLDBECK Prefabeton s.r.o. Dlouhodobým problémem je vysoká míra nezaměstnanosti a vysoký počet uchazečů na jedno volné místo.

Graf níţe zobrazuje nezaměstnanost v jednotlivých obcích v rámci analyzované oblasti. Nejvyšší nezaměstnanost byla v obci Tupadly 4,40 %, naopak nejniţší Církvice 2,40 %.

Obrázek 8: Míra nezaměstnanosti v jednotlivých obcích na Čáslavsku 1/2019

Církvice 2.40%

Žehušice 3.70%

Vrdy 3.80%

Čáslav 4.20%

Tupadly 4.40%

Chotušice 3.30%

0.00% 1.00% 2.00% 3.00% 4.00% 5.00%

Zdroj: zpracované podle portal.mpsv.cz (2019)

- Chotusice

Počet nezaměstnaných v obci bylo k 1/2019 aţ 15 osob (15- 64 let) z ekonomicky aktivního obyvatelstva 461.

FALCO PROFI s.r.o. (česká společnost) provádí svoji činnost ve stavebním oboru. Společnost zaměstnává 13 pracovníků, coţ je nad 75 % zaměstnanců společnosti. Podnik zaměstnává zdravotně postiţené pracovníky zhruba do 5 % z celkového počtu zaměstnanců. Společnost se finančně nepodílí na dopravě zaměstnanců do zaměstnání.

Tavírna sýrů Salix s.r.o. (česká společnost) se zabývá výrobou mléčných produktů a zaměstnává 15 pracovníků, coţ je nad 75 % z daného podniku. Společnost zaměstnává zdravotně postiţení pracovníky zhruba do 5 % z celkového počtu zaměstnanců. Společnost se finančně nepodílí na dopravě zaměstnanců do zaměstnání.

- Tupadly

V obci Tupadly bylo evidováno v lednu 2019 aţ 18 nezaměstnaných z 411 ekonomicky aktivního obyvatelstva (15- 64 let).

TIME s.r.o. (česká společnost) provozuje svoji činnost v oboru řeznictví a uzenářství a zaměstnává 30 pracovníků (nad 75 % zaměstnaných osob podniku). Společnost zaměstnává zdravotně postiţené pracovníky zhruba do 5 % z celkového počtu zaměstnanců. Společnost poskytuje firemní automobily pro určité zaměstnance.

- Čáslav

V Čáslavi je moţné evidovat k prvnímu měsíci 2019 počet nezaměstnaných 281 z 6 642 ekonomicky aktivních obyvatel od 15- 64 let.

LESS & TIMBER, a.s. (česká společnost) se zabývá pořezem a zpracováním dřeva a výrobou lepeného hranolu, stavebního řeziva a dřevěných briket. Společnost zaměstnává 237 pracovníků, coţ je do 30% z celkového počtu zaměstnaných osob ve firmě. Společnost zaměstnává zdravotně postiţené pracovníky zhruba do 5 % z celkového počtu zaměstnanců. Společnost poskytuje firemní automobily pro určité zaměstnance.

INPRO Čáslav s.r.o. (česká společnost) vyvíjí strojírenskou činnost a zaměstnává 50 pracovníků, kde 75% z nich pracuje v daném podniku. Osoba vyplňující informace pro průzkum, si nebyla jistá, zda společnost pracovníky se zdravotním postiţením zaměstnává. Společnost se finančně nepodílí na dopravě zaměstnanců do zaměstnání.

TEDOP, s.r.o. (česká společnost) se zabývá nákupem a prodejem uhlí. Společnost zaměstnává 7 pracovníků, z nichţ 75% pracuje v dané firmě. Společnost nezaměstnává osoby se zdravotním postiţením. Společnost se finančně nepodílí na dopravě zaměstnanců do zaměstnání.

- Církvice

Počet nezaměstnaných v Cirkvicích byl k 1. 1.2019 ve výši 21 osob z 878 ekonomicky aktivních obyvatel.

Mapes spol. s r.o. (česká společnost) společnost vyrábí psí krmiva a zaměstnává 45 pracovníků, coţ je nad 75% pracovníků z dané oblasti. Společnost zaměstnává zdravotně postiţené pracovníky zhruba do 5% z celkového počtu zaměstnanců. Společnost se finančně nepodílí na dopravě zaměstnanců do zaměstnání.

- Vrdy

Počet nezaměstnaných k lednu 2019 bylo v obci Vrdy 77 z 2019 ekonomicky aktivních obyvatel.

Ethanol Energy a.s. (česká společnost 50% slovenská společnost 50%) podniká v chemickém průmyslu a zaměstnává 70 pracovníků, coţ je nad 75% zaměstnanců z dané

64 oblasti. Společnost zaměstnává zdravotně postiţené pracovníky zhruba do 5% z celkového počtu zaměstnanců. Společnost se finančně nepodílí na dopravě zaměstnanců do zaměstnání.

Goldbeck Prefabeton s.r.o. (Dolní Bučice) (česká společnost s většinovým zahraničním vlastníkem) se zabývá v oboru projekce, výroba a prodej včetně montáţe betonových prefabrikovaných konstrukcí a zaměstnává 550 pracovníků, coţ je nad 75% pracovníků z obce. Společnost zaměstnává zdravotně postiţené pracovníky zhruba do 5% z celkového počtu zaměstnanců. Společnost se finančně nepodílí na dopravě zaměstnanců do zaměstnání.

- Ţehušice

Ţehušice evidovali k 1/2019 počet nezaměstnaných osob 19 a 508 ekonomicky aktivních obyvatel.

Konifery s.r.o. (česká společnost) provozuje zahradní centrum a pěstování vlastních stromků a zaměstnává 17 pracovníků, kteří ţijí v dané obci (nad 75%). Společnost nezaměstnává osoby se zdravotním postiţením. Společnost se finančně nepodílí na dopravě zaměstnanců do zaměstnání.

Tabulka níţe zobrazuje výsledky výzkumu problematiky zaměstnanosti v lokalitě Čáslavska. Nejvyšší počet zaměstnanců z dané lokality (nad 75%) zaměstnává společnost Goldbeck Prefabeton s.r.o. z 550 zaměstnanců, Ethanol Energy a.s. z 70 zaměstnanců, INPRO Čáslav s.r.o. z 50 pracovníků a firmy Konifery s.r.o. z 17 pracovníků a Konifery s.r.o. ze 7. Zde je podstatné uvést, ţe ve výpočtu není brán ohled na velikost podniku a celkový počet pracovníků. Většina společností zaměstnává pracovníky se zdravotním postiţením (do 5% z celkového počtu zaměstnanců) s výjimkou INPRO Čáslav s.r.o., Konifery s.r.o. a TEDOP, s.r.o. Dopravu do zaměstnání pracovníkům společnosti neproplácejí, LESS & TIMBER, a.s. a TIME s.r.o. poskytuje firemní automobily. V rámci celkového hodnocení dané problematiky nejvyšší dopad v dané oblasti mají společnosti TIME s.r.o. a LESS & TIMBER, a.s.

Tabulka 9: Výsledky výzkumu zaměstnanecké problematiky Čáslavska

Název Sídlo Počet váţená % KOEFI VÁHA SOU Zaměstn Doprav KOEFI VÁHA SOU společnosti zaměst průmě zaměst CIENT PARAME ČIN ávání a CIENT PARAME ČIN nanců rná nanců TRU99 ZP osob zaměst TRU101 lokální z dané nanců partici lokality do pace práce100

99Váha parametru: nevím= 0 bodů, do 5%= 0,05 bodů, do 20 %= 2 body, do 35 %=5 bodů, do50%=10 bodů 100 Váha parametru: ne=0 bodů, firemní autoé5 bodů, příspěvek na dopravu=10 bodů, svoz autobusem=20 bodů 101Váha parametru: individuální hodnocení 0- 20 bodů

FALCO Chotu nad 75 13 0,15 0,18 20 3,6 do 5 % ne 0,05 0 0 PROFI s.r.o. sice % Tavírna Chotu nad 75 sýrů Salix 15 0,15 0,18 20 3,6 do 5 % ne 0,05 0 0 sice % s.r.o. Potěh y- firemní TIME s.r.o. 30 0,15 do 75 % 0,18 15 2,7 do 5 % 0,05 5 0,25 Tupa auto dly LESS & Čásla firemní TIMBER, 237 0,5 do 30 % 0,18 5 0,9 do 5 % 0,05 5 0,25 v auto a.s. EthanolEner nad 75 Vrdy 70 0,3 0,18 20 3,6 do 5 % ne 0,05 0 0 gy a.s. % GoldbeckPr Dolní nad 75 efabeton Bučic 550 0,5 0,18 20 3,6 do 15 % ne 0,05 0 0 % s.r.o. e

INPRO Čásla nad 75 50 0,15 0,18 20 3,6 nevím ne 0,05 0 0 Čáslav s.r.o. v %

Mapes spol. Církv nad 75 45 0,15 0,18 20 3,6 do 5 % ne 0,05 0 0 s r.o. ice %

Konifery Ţehuš nad 75 17 0,15 0,18 20 3,6 ne ne 0,05 0 0 s.r.o. ice %

TEDOP, Čásla nad 75 7 0,05 0,18 20 3,6 ne ne 0,05 0 0 s.r.o. v %

Zdroj: Vlastní zpracování (2019)

4.2.3 Sociální angaţovanost firem na Čáslavsku

Následující problematika se vztahuje k přínosům společnosti pro veřejnost.

- Angaţovanost společností na místním dění vč. charity

V Chotusicích společnosti FALCO PROFI s.r.o. a Tavírna sýrů Salix s.r.o. podporují místní akce, např. klub karate, benefiční koncerty, Přibyslavský občasník atd. TIME s.r.o. V Tupadlech se zaměřuje na podporu místních akcí ve formě sponzorství. V Čáslavi společnost LESS & TIMBER, a.s. podporuje dotacemi místní spolky, např. VOŠ a SPŠ a OS Čáslav, festival Banjo Jamboree. INPRO Čáslav s.r.o. věnuje finanční prostředky na podporu místních akcí např. VOŠ a SPŠ a OS Čáslav a TEDOP, s.r.o. se na místním dění vč. charity nepodílí. Ethanol Energy a.s. ve Vrdech podporuje finančními prostředky místní akce, např. Krajská soutěţ sportu profesionálních a dobrovolných hasičů, Agrofert magazín atd. V nedalekých Dolních Bučicích firma Goldbeck Prefabeton s.r.o. podporuje dotacemi místní spolky, např. exkurze studentů, sociální vůz pro Oblastní charitu, konference o památkovém urbanismu v Havlíčkově Brodě, Banjo Bamboree festival, Běh městem Jarmily Kratochvílové atd. Mapes spol. s.r.o. v Církvici finančně podporuje místní akce např. Štektrek pochod se psy dog trekkingového typu atd. Konifeny s.r.o. v Ţehušicích se podílí na finanční podpoře místních spolků např. Josefovská zábava.

- Angaţovanost společnosti na přínosech pro společnost (např. vybudování autobusové zastávky, chodník, parkoviště atd.)

V rámci angaţovanosti firem v přínosech pro společnost se zapojila pouze společnost Tavírna sýrů Salixs..ro. v Chotušicích vybudováním posezení před podnikovou prodejnou pro veřejnost.

Tabulka níţe zobrazuje aktivitu společností na místních akcích v lokalitě Čáslavska. Koeficient byl stanoven na 0,09, coţ znamená, ţe daná problematika neovlivňuje region do velké míry. Nejvyššího hodnocení dosáhla společnost LESS & TIMBER, a.s. a Goldbeck Prefabeton s.r.o. Obě společnosti poskytují dotace pro místní spolky a podporují jejich činnost. V rámci problematiky zřízení veřejných prostorů určených k vyuţívání i občanů mimo podnik se angaţuje pouze Tavírna sýrů Salix s.r.o. a to výstavbou posezení před sídlem společnosti.

Tabulka 10: Výsledky výzkumu sociální problematiky Čáslavska

Název Sídlo Aktivita na KOE VÁHA SOUČ Přínosy pro KOEFICI VÁHA SOUČ společnosti místních FICI PARAMET IN veřejnost ENT PARAMET IN akcích v ENT RU102 RU103 lokalitě

finanční FALCO PROFI Chotusice podpora 0,09 5 0,45 ne 0,04 0 0 s.r.o. místní akce

finanční posezení před Tavírna sýrů Chotusice podpora 0,09 5 0,45 podnikovou 0,04 5 0,2 Salix s.r.o. místní akce prodejnou

finanční Potěhy - TIME s.r.o. podpora 0,09 5 0,45 ne 0,04 0 0 Tupadly místní akce LESS & dotace pro Čáslav 0,09 20 1,8 ne 0,04 0 0 TIMBER, a.s. místní spolek finanční EthanolEnergy Vrdy podpora 0,09 5 0,45 ne 0,04 0 0 a.s. místní akce

GoldbeckPrefab Dolní dotace pro 0,09 20 1,8 ne 0,04 0 0 eton s.r.o. Bučice místní spolek

finanční INPRO Čáslav Čáslav podpora 0,09 5 0,45 ne 0,04 0 0 s.r.o. místní akce finanční Mapes spol. s Církvice podpora 0,09 5 0,45 ne 0,04 0 0 r.o. místní akce Zdroj: Vlastní zpracování (2019)

102 Váha parametru: ne= 0, místní akce= 10 bodů, dotace= 20 bodů 103 Váha parametru: ne=0 bodů, důleţitost podle počtu uţivatelů= 5- 20 bodů 67

4.2.4 Angaţovanost firem v oblasti ţivotního prostředí na Čáslavsku

V lokalitě převaţuje zemědělská krajina s velkými celky orné půdy bez doprovodné zeleně. Podpora obnovy a vytvoření vegetační infrastruktury v krajině přispívá ke zvýšení ekologické stability území.

V rámci ochrany ţivotního prostředí se analyzované firmě podílí následovně.

V Chotusicích se společnost FALCO PROFI s.r.o. zabývá ekologickou likvidací odpadů. Společnost Tavírna sýrů Salix s.r.o. se na ochraně ţivotního prostředí nepodílí. TIME s.r.o. v Tupadlech se na ochraně ţivotního prostředí nepodílí.V Čáslavi se podniky LESS & TIMBER, a.s., TDOP, s.r.o. a INPRO Čáslav s.r.o. na ochraně ţivotního prostředí nepodílí.

Ethanol Energy a.s. ve Vrdech se na ochraně ţivotního prostředí nepodílí. Ovšem společnost Goldbeck Prefabeton s.r.o. v Dolních Bučicích nainstaloval solární panely na střechách výrobních hal. Dále dodrţuje odpadové hospodářství a sniţuje potřeby tiskovin.Mapes spol. s.r.o. v Církvici se zaměřuje na třídění odpadu. Konifery s.r.o. v Ţehušicích se problematikou ţivotního prostředí nezabývají.

Tabulka níţe zobrazuje výsledky výzkumu týkající se podílu firem na ochraně okolního ţivotního prostředí. Zde byl koeficient stanoven na 0,18, neboť se jedná o průmyslové prostředí sousedící s chráněnou oblastí. Nejvyšší skóre bylo zaznamenané u společnosti Goldbeck Prefabeton s.r.o., která umístila solární panely na střechy výrobních hal, dodrţuje odpadové hospodářství a sniţuje spotřebu papíru.

Tabulka 11: Výsledky výzkumu ochrany ţivotního prostředí Čáslavska

Název společnosti Sídlo Podíl na ochraně okolního ţivotního KOEFICIENT VÁHA SOUČIN prostředí? PARAMETRU104

FALCO PROFI s.r.o. Chotusice eko likvidace odpadů 0,18 0 0 Tavírna sýrů Salix Chotusice ne 0,18 0 0 s.r.o. Potěhy- TIME s.r.o. ne 0,18 0 0 Tupadly LESS & TIMBER, Čáslav ne 0,18 0 0 a.s. EthanolEnergy a.s. Vrdy ne 0,18 0 0

GoldbeckPrefabeton Dolní solární panely na střechách výrobních hal, dodrţování odpadového 0,18 1,8 1,8 s.r.o. Bučice hospodářství, sniţovaní potřeby tisku

104 Váha parametru: nevím= 0 bodů, do 5%=0,25 bodů, do 20%= 2 body, do 35 %=5 bodů, do 50 %=10 bodů, do 75%= 15 bodů a nad 75 %= 20 bodů 68

INPRO Čáslav s.r.o. Čáslav ne 0,18 0 0

Mapes spol. s r.o. Církvice Třídí odpad 0,18 0 0

FALCO PROFI s.r.o. Chotusice ne 0,18 0 0 Tavírna sýrů Salix Chotusice ne 0,18 0 0 s.r.o. Zdroj: Vlastní zpracování (2019)

4.2.5 Míra podnikatelského vlivu společností na Čáslavsku

Koncentrace větších podniků byla zaznamenána v obci Vrdy, kde sídlí největší zaměstnavatel Goldbeck Prefabeton s.r.o. či Ethanol Energy s.r.o. atd. Většina podnikatelských subjektů se vyskytuje ve spádovém centru města Čáslav.

Zde dochází ke zkoumání podílu prodeje výstupů (produkty, zboţí a sluţby) analyzovaných společností v daném regionu. Dále podíl nespecializovaných (nákup kancelářských potřeb, zboţí pro běţný provoz, běţné sluţby) a specializovaných (nákup speciálních výrobků, zboţí, speciálních sluţeb) vstupů do výroby analyzovaných společností v daném regionu.

Tabulka níţe zobrazuje přehled analyzovaných firem podle čistého výsledku hospodaření za účetní období v jednotlivých letech. Zde je patrné, ţe nejvyšší zisk produkuje společnost LESS & TIMBER, a.s., naopak nejniţší FALCO PROFI s.r.o.

Tabulka 12: Přehled Čistého HV firem Čáslavsko

Předmět činnosti 2015 2016 2017 2018

121 000 59 000 33 000 - FALCO PROFI s.r.o. stavebniny

Tavírna sýrů Salix s.r.o. mlékárenství 788 000 366 000 397 000 - TIME s.r.o. Řeznictví a uzenářství 1 270 000 1 675 000 1 075 000 1423 000 20 064 000 53 637 000 143 313 000 51 989 000 LESS & TIMBER, a.s. Pořez a zpracování dřeva

Ethanol Energy a.s. chemický průmysl 130 910 000 24 420 000 63561 000 - Montáţe a výroba 151 395 000 186 462 000 194 183 000 - betonových Goldbeck Prefabeton s.r.o. prefabrikovaných konstrukcí INPRO Čáslav s.r.o. Strojírenská výroba 777 000 -5628 000 - - 594 000 2 093 000 1 720 000 - Mapes spol. s r.o. Výroba krmiv pro psy

64 000 456 000 424 000 736 000 zahradní centrum a Konifery s.r.o. pěstování vlastních stromků -1 000 427 000 317 000 - TEDOP, s.r.o. nákup a prodej uhlí

Zdroj: Vlastní zpracování (2019)

- Podíl prodeje výstupů (zboţí, sluţby) v regionu

V Chotusících se společnosti FALCO PROFI s.r.o. podílí podílem prodejem výstupů zboţí a sluţeb v lokalitě nad 75 % a společnost Tavírna sýrů Salix s.r.o. do 20%. Společnost TIME s.r.o. v Tupadlech má podíl prodeje výstupů v lokalitě do 35%. V Čáslavi společnost LESS& TIMBER, a.s. má podíl prodeje výstupů v lokalitě do 5%, TEDOP, s.r.o. do 50% a u společnosti INPRO Čáslav s.r.o. nebyla informace zjištěna.Ethanol Energy a.s. ve Vrdech má podíl výstupů v dané lokalitě do 5%. Goldbeck Prefabeton s.r.o. v Dolních Bučicích má taktéţ podíl výstupů do 5%. Mapes spol. s.r.o. v Církvici má podíl výstupů do 5% v lokalitě. Konifery s.r.o. v Ţehušicích mají podíl výstupů v regionu do 20 %.

- Podíl nespecializovaných vstupů (nákup kancelářských potřeb, zboţí pro běţný provoz, běţné sluţby apod.) z regionu

V Chotusici se společnosti FALCO PROFI s.r.o. podílí nespecializovaných vstupů v lokalitě nad 75% a společnost Tavírna sýrů Salix s.r.o. do 20%. Společnost TIME s.r.o. v Tupadlech má podíl nespecializovaných vstupů do 5%. V Čáslavi společnost LESS & TIMBER, a.s. a TEDOP, s.r.o. má podíl nespecializovaných vstupů v lokalitě do 5% a u společnosti INPRO Čáslav s.r.o. nebyla informace zjištěna. Ethanol Energy a.s. ve Vrdech má podíl nespecializovaných vstupů v dané lokalitě do 5%.Goldbeck Prefabeton s.r.o. v Dolních Bučicích má podíl nespecializovaných vstupů do 20%. Mapes spol. s.r.o. v Církvici má podíl nespecializovaných vstupů do 75% v lokalitě. Konifery s.r.o. v Ţehušicích mají podíl nespecializovaných vstupů v lokalitě do 5%.

- Podíl odběru specializovaných vstupů (nákup speciálních výrobků, zboţí, speciálních sluţeb apod.) z regionu

V Chotusicích se společnosti FALCO PROFI s.r.o. a Tavírna sýrů Salix s.r.o. podílí podílem specializovaných vstupů v lokalitě do 50%. Společnost TIME s.r.o. v Tupadlech má podíl specializovaných vstupů nad 75%. V Čáslavi společnost LESS & TIMBER, a.s. do 20%, TEDOP, s.r.o. do 5% má podíl specializovaných v lokalitě a u společnosti INPRO Čáslav s.r.o. nebyla informace zjištěna.Ethanol Energy a.s. ve Vrdech má podíl specializovaných vstupů v dané lokalitě do 5%. Goldbeck Prefabeton s.r.o. v Dolních Bučicích má podíl specializovaných vstupů do 50%. Mapes spol. s.r.o. v Církvici má podíl specializovaných vstupů do 20% v lokalitě. Konifery s.r.o. v Ţehušicích mají podíl specializovaných vstupů v lokalitě do 5%.

Tabulka níţe zobrazuje výsledky výzkumu podílů výstupů a vstupů analyzovaných společností k dané lokalitě. Podíl nespecializovaných a specializovaných vstupů z lokality do

70 výroby má koeficient 0,18, coţ mluví o tom, ţe má vyšší vliv na lokalitu neţ podíl výstupu zboţí a sluţeb. FALCO PROFI s.r.o. (stavebniny) má podíl výstupu v lokalitě nad 75 % a výsledné skóre 1,8. Tavírna sýrů Salix s.r.o. má podíl výstupů do 50 %. Ostatní společnosti spíše svoji produkci vyváţí mimo lokalitu.

Podíl nespecializovaných vstupů v lokalitě má nejvyšší FALCO PROFI s.r.o., tudíţ v oblasti nakupuje zboţí a sluţby běţné pro svoji činnost čímţ pozitivně působí na ekonomiku. Společnost Mapes spol. s r.o. uvádí podíl do 75%. V rámci specializovaných vstupů z lokality se jedná o podnik TIME s.r.o., jehoţ podíl činí nad 75%. Společnost se zabývá uzenářstvím a řeznickou činností. Goldbeck Prefabeton s.r.o., Goldbeck Prefabeton s.r.o. a Tavírna sýrů Salix s.r.o. vykázali podíl do 50%.

Tabulka 13: Výsledky výzkumu podílu výstupů a vstupů společností-Čáslavska

Název Sídlo Podíl KOE VÁHA SOU Podíl KOEFI VÁHA SOU Podíl KOEFI VÁHA SOU společnosti výstup FICI PARA ČIN nespeciali CIENT PARA ČIN specializ CIENT PARA ČIN ů v ENT METR zovaných METR ovaných METR lokalit U vstupů z U vstupů z U ě lokality lokality FALCO Chotu nad 75 PROFI 0,09 20 1,8 nad 75 % 0,18 20 3,6 do 50 % 0,18 10 1,8 sice % s.r.o. Tavírna sýrů Chotu do 20 0,09 2 0,18 do 20 % 0,18 2 0,36 do 50 % 0,18 10 1,8 Salix sice % s.r.o. TIME Tupa do 35 0,00 0,09 5 0,45 do 5 % 0,18 0,05 nad 75 % 0,18 20 3,6 s.r.o. dly % 9 LESS & Čásla 0,00 0,00 TIMBE do 5 % 0,09 0,05 do 5 % 0,18 0,05 do 20 % 0,18 2 0,36 v 45 9 R, a.s. EthanolE 0,00 0,00 0,00 do 5 % 0,09 0,05 do 5 % 0,18 0,05 do 5 % 0,18 0,05 nergy Vrdy 45 9 9 a.s. Goldbec Dolní 0,00 do 5 % 0,09 0,05 do 20 % 0,18 2 0,36 do 50 % 0,18 10 1,8 kPrefabe Bučic 45 ton s.r.o. e INPRO Čásla Čáslav nevím 0,09 0 0 nevím 0,18 0 0 nevím 0,18 0 0 v s.r.o. Mapes Církv 0,00 spol. s do 5 % 0,09 0,05 do 75 % 0,18 15 2,7 do 20 % 0,18 2 0,36 ice 45 r.o. FALCO Chotu do 20 0,00 0,00 PROFI 0,09 2 0,18 do 5 % 0,18 0,05 do 5 % 0,18 0,05 sice % 9 9 s.r.o. Tavírna sýrů Chotu do 50 0,00 0,00 0,09 10 0,9 do 5 % 0,18 0,05 do 5 % 0,18 0,05 Salixs.r. sice % 9 9 o. Zdroj: Vlastní zpracování (2019)

4.2.6 Míra dopadu činností firem na region Čáslavsko

Tabulka níţe zobrazuje celkové výsledky výzkumu dopadu činností analyzovaných firem na lokalitu Čáslavsko. Největší míru dopadu na lokalitu má společnost Goldbeck Prefabeton s.r.o. Následně FALCO PROFI s.r.o, LESS & TIMBER, a.s., Ethanol Energy a.s., TIME s.r.o., Mapes spol. s r.o., Tavírna sýrů Salix s.r.o., Konifery s.r.o., INPRO Čáslav s.r.o. a INPRO Čáslav s.r.o. Podle tabulky je patrné, ţe výsledné hodnocení je včetně započtení velikosti firem.

Nejpodstatnější koeficienty pro lokalitu Čáslavsko byli v % zaměstnanců pracujících z dané lokality v uvedených podnicích a podíl na ochraně ţivotního prostředí. Dále také podíl nespecializovaných a specializovaných vstupů z lokality, neboť dochází k pozitivnímu působení na ekonomiku regionu. Společnost Goldbeck Prefabeton s.r.o. zaměstnává 550 pracovníků, kde více neţ 75% z nich v dané lokalitě mají trvalé bydliště. Podílí se téţ zaměstnáváním pracovníků se zdravotním postiţením a to aţ do 15% z celkového počtu. A vyvíjí snahu o finanční podporu místních spolků a jejich aktivit. Téţ se věnuje ochraně ţivotního prostředí, kde vybudovala solární panely na střechách výrobních hal, dodrţuje odpadového hospodářství a sniţuje potřeby tisku. Ohledně podílu výstupů v lokalitě společnost obdrţela nízké hodnocení, neboť většinu produkce vyváţí. Vstupy nespecifických zdrojů byly do 20% a specifické do 50%, coţ je pozitivní, neboť společnost podporuje místní ekonomiku a podnikatele, od kterých potřebné zdroje nakupuje.

Tabulka 14: Výsledky výzkumu míra dopadu činnosti firem na lokalitu Čáslavsko

Název společnosti Sídlo Koeficient Váha Součin Výsledné hodnocení (bez Výsledné hodnocení (se Pořadí parametru105 započtení velikosti firmy) započtením velikosti firmy)

FALCO PROFI s.r.o. Chotusice 0,01 0 0 11,25 1,69 2 Tavírna sýrů Salix Chotusice 0,01 5 0,05 6,64 1,00 7 s.r.o. TIME s.r.o. Tupadly 0,01 0 0 7,459 1,12 5 LESS & TIMBER, Čáslav 0,01 2 0,02 3,3435 1,67 3 a.s. EthanolEnergy a.s. Vrdy 0,01 5 0,05 4,1225 1,24 4 GoldbeckPrefabeton Dolní 0,01 10 0,1 9,4645 4,73 1 s.r.o. Bučice INPRO Čáslav s.r.o. Čáslav 0,01 0 0 4,05 0,61 9

Mapes spol. s r.o. Církvice 0,01 0 0 7,1145 1,07 6

Konifery s.r.o. Ţehušice 0,01 0 0 4,248 0,64 8

TEDOP, s.r.o. Čáslav 0,01 0 0 4,518 0,23 10

105 Váha parametru: individuální hodnocení 0- 20 bodů 72

Zdroj: Vlastní zpracování (2019)

- Chotusice

FALCO PROTI s.r.o. společnost se plně nevyjádřila k dané problematice.

Tavírna sýrů Salix s.r.o. rozšířila nabídku mléčných specialit v regionu, podporuje místní akce, poskytuje pracovní příleţitosti v obci, spolupracuje se školkou, školou atd.

- Tupadly

TIME s.r.o. přináší zaměstnanost místních obyvatel a zásobování masem a masnými výrobky v regionu.

- Čáslav

LESS & TIMBER, a.s. nabízí pracovní pozice pro místní obyvatele. Prezentuje práci se dřevem jako práci zajímavou a voňavou a nabízí moţnost exkurzí pro studenty.

INPRO Čáslav s.r.o. pozitivně působí nabídkou pracovních míst v dané lokalitě.

TEDOP, s.r.o. region neovlivňuje.

- Vrdy a Dolní Bučice

Ethanol Energy a.s. podporuje místní spolky a různé kulturní akce. Pořádá dny otevřených dveří. Pro školy a školky poskytuje reklamní předměty (tuţky, penály atd.)

Goldbeck Prefabeton s.r.o. i kdyţ se firma specializuje na specifický typ výrobků, zaměstnává velké mnoţství různých profesí (architekt, projektant, statik, obchodník, rozpočtář, účetní, mzdová účetní, ekonom, analytik, plánovač výroby, zámečník, svářeč, strojník, obsluha velína, jeřábník, montér, betonář) a v drtivé většině případů dává v náborových kampaních přednost obyvatelům z blízkého okolí. Společnost uvítá mladé absolventy učilišť nebo středních škol, kteří s profesní kariérou začínají. S pomocí zkušenějších kolegů a nejrůznějších školení se z nich postupem času stávají profesionálové ve svém oboru. Tím se snaţí podpořit místní obyvatele.

- Církvice

Mapes spol. s r.o. zaměstnává obyvatele z nejbliţšího okolí.

- Ţehušice

Konifery s.r.o. poskytuje práci pro místní obyvatele, kteří nemusejí sloţitě dojíţdět. Společnost není výrobní firma, takţe neznečišťuje okolí. Právě naopak. Snaţí se dělat okolí krásnější.

4.3 Praha-západ

Lokalita Praha-západ se nachází v západní části Středočeského kraje (NUTS III), který odpovídá regionu soudrţnosti (NUTS II). Okres sousedí s hlavním městem Praha na východní hranici a následně na severovýchodě a jihovýchodě s okresem Praha-východ. Dále na jihu s Příbramskem a Benešovskem a na západě s Berounskem, Kladenskem a na severu s okresem Mělník. Okres patří mezi nejmenší okresy ve Středočeském kraji (rozloha 580 km2).

Tabulka 15: Zařazení Prahy západ v rámci správního členění České republiky

NUTS II NUTS III LAU 1 Obec Obec Obec I. stupně (NUTS s rozšířeno s pověřený IV) u m obecním působností úřadem Středočesk Praha- Černošice Hostivice, Bojanovice Bratřínov Březová- ý kraj západ Jesenice, Oleško Buš Černolice Červený Újezd Čisovice Číčovic Jílové u e Davle Dobrovíz Dobřichovice Dobříč Dolní Břeţany Prahy, Drahelčice Holubice Horoměřice Hradištko Hvozdnice Mníšek pod Choteč Chrášťany Chýně Chýnice Jeneč Jinočany Jíl Brdy, oviště Kamenný Přívoz Karlík Klínec Kněţeves Kosoř Roztoky Kytín Lety Libčice nad Vltavou Libeř Lichoceves Líš nice Měchenice Nučice Ohrobec Okoř Okrouhlo Ořec

h Petrov Pohoří Průhonice Psáry Ptice Roblín Rudná Řevnice Řitka Slapy Statenice Středokluky Svrkyně Š těchovice Tachlovice Trnová Třebotov Tuchoměřice T ursko Úholičky Úhonice Únětice Velké Přílepy Vestec Vonoklasy Vrané nad Vltavou Všenory Zahořany Zbu

Střední čechy Střední zany Zlatníky-Hodkovice Zvole Zdroj: Vlastní zpracování (2019)

V okrese se nachází jeden správní obvod obce s rozšířenou působností (Černošice) a dále se člení na šest správních obvodů obce s pověřeným obecním úřadem (Černošice, Roztoky, Hostivice, Mníšek pod Brdy, Jílové u Prahy a Jesenice). K okresu Praha-západ náleţí 79 obcí.

V současné době připadá do okresu Praha-západ 79 obcí. Z celkového počtu obcí má 10 přiznán statut města (Jesenice, Roztoky, Hostivice, Černošice, Mníšek pod Brdy, Rudná, Jílové u Prahy, Dobřichovice, Řevnice, Libčice nad Vltavou) a dvě obce byly stanoveny městysem (Štěchovice, Davle).

Obrázek 9: Mapa Praha-západ

Zdroj: Vlastní úprava (2019)

4.3.1 Demografický vývoj oblasti Praha-západ

Ač je okres Praha-západ nejmenší v rámci Středočeského kraje, toto tvrzení neplatí o počtu obyvatel nebo hustoty zalidnění. Vývoj počtu obyvatel je na celém území moţné brát pozitivně, neboť dochází k jeho pravidelnému nárůstu. Populační nárůst je dán především díky procesu suburbanizace, kdy se jedná o nabídku klidného bydlení v blízkosti hlavního města, jenţ zajišťuje snadný dojezd do zaměstnání. Populační přírůstek je z 89% tvořený stěhováním. Mnohem více osob se tedy přistěhuje, neţ narodí.

Graf níţe zobrazuje porovnání počtu obyvatel v okrese Praha-západ a vybraných obcí, v nichţ sídlí analyzované podniky. Jiţ zde je patrný nárůst počtu obyvatel v rámci meziročního srovnání. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v období 2017- 2018.

Obrázek 10: Vývoj počtu obyvatel Praha-západ, analyzované území

160000 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 2014 2015 2016 2017 2018 2019 Analyzované prostředí 18937 19154 19479 19755 20053 20346 Praha západ okres 134351 137523 140208 142910 146004 146,004

Zdroj: Vlastní zpracování (2019)

V Rudné bylo evidováno k 1. 1. 2019 celkem 4 800 obyvatel, z toho 526 muţů do 15 let, nad 15 let 1827 muţů a ţen do 15 let 469 a nad 15 let 1978. V rámci meziročního srovnání dochází k nárůstu obyvatel. V roce 2016 aţ o 91 obyvatel.

Trnová k 1. 1. 2019 evidovala 300 obyvatel, z toho 34 muţů do 15 let, 120 nad 15 let a 29 ţen do 15 let a 117 ţen nad 15 let. V rámci srovnání let 2013- 2019 obyvatelé v obci přibývají.

Statenice k 1. 1. 2019 zaznamenaly 1311 obyvatel, z toho 125 muţů do 15 let, 533 muţů nad 15let a 106 ţen do 15 let a 547 ţen nad 15 let. V obci jsou patrné meziroční přírůstky obyvatel. V roce 2017 aţ o 38 nových obyvatel.

V Řitce bylo evidováno v lednu 2019 počet obyvatel 1 516, z toho 142 muţů do 15 let, 595 muţů nad 15 let, 139 ţen do 15 let, 640 ţen nad 15 let. Počet obyvatel od roku 2015 pravidelně stoupá.

V obci Jenči bylo evidováno k 1.1. 2019 počet obyvatel 1246, z toho 114 muţů do 15 let, 55 muţů nad 15 let a 91 ţen do 15 let a 536 ţen nad 15 let. Počet obyvatel od roku 2015 pravidelně stoupá.

Vestec k lednu 2019 evidoval 430 obyvatel z toho, 27 muţů do 15 let, 179 muţů nad 15 let, 37 ţen do 15 let a 187 ţen nad 15 let. Počet obyvatel v roce 2019 poklesl o 2 proti roku předchozímu, nicméně i tak dochází k přírůstku obyvatel.

Libčice nad Vltavou evidovali k 1.1.2019 počet obyvatel 3342, z toho 311 muţů do 15 let, 1357 muţů nad 15 let, 275 ţen do 15 let a 1399 ţen nad 15 let. V rámci meziročního srovnání došlo k mírnému poklesu obyvatel v roce 2018 a k většímu poklesu o 30 obyvatel v roce 2014.

V Hostivicích bylo evidováno 7684 obyvatel, z toho 735 muţů do 15 let, 2866 ţen nad 15 let, 713 ţen do 15 let a 3370 ţen nad 15 let. V obci dochází k pravidelným přírůstkům obyvatel. Zejména v roce 2015 byl nárůst o 152 osob.

4.3.2 Zaměstnanost/ nezaměstnanost Praha-západ

Okres Praha-západ má výjimečné postavení a to zejména díky blízké dostupnosti do hlavního města, jenţ je hlavním zdrojem pracovních sil. Ekonomicky silné obyvatelstvo se právě stěhuje do těchto lokalit. Nezaměstnanost v okrese je jedna z nejniţších v kraji.

Z uvedeného grafu níţe je patrné, ţe míra nezaměstnanosti v Praze-západ je mnohem niţší neţ v případě předchozích regionů. Nejvyšší míra nezaměstnanosti je v Řitce a to 2%, naopak nejniţší k 1. 1. 2019 je v Rudné 1,00%.

Obrázek 11: Míra nezaměstnanosti v jednotlivých obcích Praze-západ 1/2019

Hostivice 1.50% Libčice nad Vltavou 1.30% Vestec 1.20% Jeneč 1.80% Řitka 2.00% Statenice 1.90% Trnová 1.40% Rudná 1.00%

0.00% 0.50% 1.00% 1.50% 2.00% 2.50%

Zdroj: zpracované podle portal.mpsv.cz

- Rudná

Počet nezaměstnaných v obci k 1. 1. 2019 byl ve výši 33 osob z 3 198 ekonomicky aktivních obyvatel ve věku 15- 64 let.

GERLACH SPOL. s.r.o. (německá společnost) má předmět podnikání celní broker. Společnost zaměstnává 120 pracovníků, coţ je více neţ 75% pracovníků, kteří pochází

77 z místní lokality. Společnost nezaměstnává zdravotně postiţené pracovníky. Společnost se nepodílí na dopravě zaměstnanců do zaměstnání.

- Trnová

K 1. 1. 2019 byly evidovány 4 nezaměstnané osoby z 293 ekonomicky aktivních obyvatel.

Prove Tech CZ (30 % česká společnost, 70% německá společnost) se zabývá termickým odhrotováním. Ve společnosti pracuje 12 zaměstnanců, coţ je do 10% pracovníků, kteří pochází z místní lokality. Společnost nezaměstnává zdravotně postiţené pracovníky. Podnik poskytuje firemní vozidlo pro vybrané pracovníky.

- Statenice

V obci bylo evidováno k 1/2019 pouze 19 nezaměstnaných osob z 988 ekonomicky aktivních obyvatel.

DIATECH PRAHA, spol. s r.o. (česká společnost) prodává polygrafický materiál a zboţí. Společnost zaměstnává 5 pracovníků a více neţ 75% ţije v dané lokalitě. Společnost nezaměstnává zdravotně postiţené pracovníky. Společnost se nepodílí na dopravě zaměstnanců do zaměstnání.

- Řitka

V Řitce v lednu 2019 bylo evidováno 16 nezaměstnaných z celkového počtu 813 ekonomicky aktivních osob.

ECLISSE ČR, s.r.o. (70% česká společnost, 30% italská společnost) prodává stavební pouzdra pro posuvné dveře. Podnik má 14 pracovníků, z toho zhruba polovina pochází z místní lokality. Společnost nezaměstnává zdravotně postiţené pracovníky. Podnik umoţňuje vyuţití firemních vozů.

- Jeneč

Počet nezaměstnaných k 1. 1. 2019 byl 15 z 824 ekonomicky aktivních obyvatel.

AGROMAK ND s.r.o. (česká společnost) se zabývá prodejem a servisem komunální, zemědělské a zahradní techniky. Společnost zaměstnává 10 pracovníků a z toho více neţ 75% ţije v dané lokalitě. Společnost nezaměstnává zdravotně postiţené pracovníky. Společnost přispívá na dopravu do zaměstnání.

MÜPRO CZ s.r.o. (švýcarská společnost) vyrábí upevňovací techniku a zvukové izolace. Společnost zaměstnává 16 pracovníků a 30 % z nich pochází z dané lokality. Společnost

78 nezaměstnává zdravotně postiţené pracovníky. Společnost se nepodílí na dopravě zaměstnanců do zaměstnání.

- Vestec

V obci Vestec bylo k 1.1.219 celkem 20 nezaměstnaných osob z 1 709 ekonomicky aktivních obyvatel.

Asokno spol. s r.o. (česká společnost) prodává a vyrábí plastová okna. Ve společnosti pracuje 15 zaměstnanců z toho více neţ 75% ţije v dané lokalitě. Společnost nezaměstnává zdravotně postiţené pracovníky. Podnik nabízí firemní vozidla pro zaměstnance.

TRONIC CONTROL, s.r.o. (česká společnost) vyrábí systémy pro klimatizace, větrání, vytápění. V podniku pracuje 22 zaměstnanců, z toho 10% ţije v místní lokalitě. Společnost nezaměstnává zdravotně postiţené pracovníky. Společnost se nepodílí na dopravě zaměstnanců do zaměstnání.

- Libčice nad Vltavou

Libčice nad Vltavou evidovali k 1.1.2019 pouze 29 nezaměstnaných osob z 2 152 ekonomicky aktivních obyvatel.

LUGI s.r.o. (česká společnost) vyrábí nábytek. V podniku je zaměstnáno 22 zaměstnanců z toho většina (více neţ 75%) pochází z daného regionu. Společnost nezaměstnává zdravotně postiţené pracovníky. Společnost se nepodílí na dopravě zaměstnanců do zaměstnání.

- Hostivice

V lednu 2019 úřad práce evidoval 84 nezaměstnaných z 5 487 ekonomicky aktivních obyvatel.

O.T.E.C. CR, s.r.o. (francouzská společnost) se specializuje na národní a mezinárodní přepravu a skladování. Ve společnosti pracuje 77 pracovníků, z toho 30% ţije v analyzované lokalitě. Společnost zaměstnává pracovníky se zdravotním postiţením. Těchto pracovníků je do 5% z celkového počtu. Společnost se nepodílí na dopravě zaměstnanců do zaměstnání.

Tabulka níţe zobrazuje výsledky výzkumu týkající se zaměstnanosti a nezaměstnanosti v okrese Praha-západ. Největší počet zaměstnanců z analyzovaných firem má společnost GERLACH spol. s r.o. a to 120. Koeficient % zaměstnanců z dané lokality byl stanoven na 0,18, neboť zaměstnanost a pracovní příleţitosti se významně projevují v rozvoji okresu. Nejvyšší skóre v % zaměstnaných pracovníků mají následující firmy GERLACH spol. s r.o.,

DIATECH PRAHA, spol. s r.o., AGROMAK ND s.r.o, Asokno spol. s r.o. a LUGI s.r.o. nebo zaměstnávají nad 75% pracovníků, kteří mají v dané lokalitě trvalé bydliště.

Pouze společnost O.T.E.C. CR, s.r.o. zaměstnává osoby se ZP (do 5% z celkového počtu pracovníků). Na dopravu zaměstnanců do zaměstnání přispívá pouze společnost AGROMAK ND s.r.o. Zbývající společnosti buď se nepodílí na dopravě svých zaměstnanců, nebo poskytují firemní vozidla jen pro vybrané pracovníky. K dané problematice tyto otázky nejsou tak podstatné a proto koeficient je 0,05. V rámci celkového zhodnocení dopadu činnosti firem v rámci zaměstnanecké problematiky má nejvíce pozitivní dopad společnost AGROMAK ND s.r.o.

Tabulka 16: Výsledky výzkumu zaměstnanecké problematiky Praha-západ

Název Sídlo Počet váţená % KOEFIC VÁHA SOU Zaměstn Doprav KOEFIC VÁHA SOU společnosti zaměst průmě zaměst IENT PARAME ČIN ávání SP a IENT PARAME ČIN nanců rná nanců TRU106 osob zaměst TRU108 lokální z dané nanců partici lokality do pace práce107 GERLAC Rudn nad 75 H spol. s 120 0,5 0,18 20 3,6 ne ne 0,05 0 0 á % r.o. ProveTech Trno firemní 12 0,15 do 10 % 0,18 1 0,18 ne 0,05 5 0,25 Cz vá auto DIATECH State nad 75 PRAHA, 5 0,05 0,18 20 3,6 ne ne 0,05 0 0 nice % spol. s r.o. ECLISSE firemní Řitka 14 0,15 do 50 % 0,18 10 1,8 ne 0,05 5 0,25 ČR, s.r.o. auto příspěve AGROMA nad 75 Jeneč 10 0,05 0,18 20 3,6 ne k na 0,05 10 0,5 K ND s.r.o. % dopravu Asokno Veste nad 75 firemní 15 0,15 0,18 20 3,6 ne 0,05 5 0,25 spol. s r.o. c % auto Libči ce nad 75 LUGI s.r.o. nad 22 0,15 0,18 20 3,6 ne ne 0,05 0 0 % Vltav ou

MÜPRO Jeneč 16 0,15 do 30 % 0,18 5 0,9 ne ne 0,05 0 0 CZ s.r.o.

O.T.E.C. Hosti 77 0,3 do 30 % 0,18 5 0,9 do 5 % ne 0,05 0 0 CR, s.r.o. vice

Zdroj: Vlastní zpracování (2019)

4.3.3 Sociální angaţovanost firem na Praze-západ

Vybavenost sociálních sluţeb v lokalitě není příliš velká a to z důvodu, ţe se jedná především o menší obce, v jejichţ finančních moţnostech není provoz nebo přispívání na provoz zařízení

106Váha parametru: nevím= 0 bodů, do 5%= 0,05 bodů, do 20 %= 2 body, do 35 %=5 bodů, do50%=10 bodů 107 Váha parametru: ne=0 bodů, firemní auto= 5 bodů, příspěvek na dopravu=10 bodů, svoz autobusem=20 bodů 108Váha parametru: individuální hodnocení 0- 20 bodů

80 poskytující sociální péči. Jednotlivé obce podporují činnost neziskových organizací. Sociální angaţovanost podniků v dané lokalitě Praha-západ je následujícím textu. Kromě toho další slabou stránkou okresu je nedostatek kulturní a sportovní infrastruktury, chybějící mateřské školy v obcích či špatný technický stav škol.

- Angaţovanost společností na místním dění vč. charity

GERLACH spol. s.r.o. vyvíjí aktivitu jako je sázení stromků, dětské akce po celé ČR např. spolupráce s dětským domovem Staňkov, FC Viktoria Plzeň atd. ProveTechCz nepodporuje místní akce v regionu.DIATECH PRAHA, spol. s.r.o. se finančně nepodílí na podpoře regionu.ECLISSE ČR s.r.o. Finančně podporuje aktivity v regionu např. zimní turnaj FC Viktoria. AGROMAK ND s.r.o. poskytuje dotace pro místní spolek, např. Město Libušín, výstava auto-moto. Asokno spol. s.r.o. uvolňuje zaměstnance v rámci pracovní doby na různé společenské nebo charitativní akce, např. obec Kovářov - sponzor plesu.

LUGI s.r.o. přispívá na podporou daru nabídku pro místní organizace např. centrum Břeţánek. MÜRPO CZ s.r.o. finančně nepodporuje místní akce. O.T.E.C. CR, s.r.o. peněţními prostředky podporuje akce v oblasti, např. sportovec Jan Tománek, projekt www.cowparade.unas.cz. TRONIC CONTROL s.r.o. se v této oblasti neangaţuje.

- Angaţovanost společnosti na přínosech pro společnost (např. vybudování autobusové zastávky, chodník, parkoviště atd.)

Z uvedených společností v dané oblasti se nerealizovala ţádná ze společností. Nicméně podnik ECLISSR ČR, s.r.o. má záměr vybudovat školku pro děti.

Tabulka níţe ukazuje výsledky výzkumu aktivity analyzovaných společností na místních akcích a přínosy pro veřejnost v dané lokalitě. Koeficient pro aktivitu na místních akcí byl stanoven na 0,09 a pro přínosy pro veřejnost na 0,26, neboť není povaţován za tak významný prvek, který by významným způsobem ovlivňoval lokalitu. V rámci otázky aktivity získala nejvyšší skóre společnost AGROMAK ND s.r.o. (1,8 bodu), které podporuje místní akce a spolky finančními prostředky. Angaţují se také společnosti LUGI s.r.o. a GERLACH spol. s r.o., jenţ dosáhly 1,35 bodů.

Společnost ECLISSE ČR, s.r.o. se angaţuje také v budování projektů, které budou vyuţitelné pro veřejnost a nejen zaměstnance podniku. Jedná se zejména o podporu místní školky. Nejvíce sociálně angaţovanou společností je tedy ECLISSE ČR, s.r.o.

Tabulka 17: Výsledky výzkumu sociální problematiky Praha-západ

Název Sídlo Aktivita na KOE VÁHA SOUČ Přínosy pro KOEFICI VÁHA SOUČ společnosti místních FICI PARAMET IN veřejnost ENT PARAMET IN akcích v ENT RU109 RU110 lokalitě

sázení GERLACH spol. stromů, Rudná 0,09 15 1,35 ne 0,26 0 0 s r.o. dětské akce po celé ČR

ProveTechCz Trnová ne 0,09 0 0 ne 0,26 0 0

DIATECH PRAHA, spol. s Statenice ne 0,09 0 0 ne 0,26 0 0 r.o. finanční ECLISSE ČR, podpora místní Řitka podpora 0,09 5 0,45 0,26 20 5,2 s.r.o. školky místní akce

AGROMAK ND dotace pro Jeneč 0,09 20 1,8 ne 0,26 0 0 s.r.o. místní spolek

uvolňování pracovníků v rámci pracovní Asokno spol. s doby na Vestec, 0,09 10 0,9 ne 0,26 0 0 r.o. různé společenské, nebo charitativní akce darování Libčice nábytku LUGI s.r.o. nad 0,09 15 1,35 ne 0,26 0 0 místní Vltavou organizaci MÜPRO CZ Jeneč ne 0,09 0 0 ne 0,26 0 0 s.r.o.

Zdroj: Vlastní zpracování (2019)

4.3.4 Angaţovanost firem v oblasti ţivotního prostředí na Praze-západ

Ţivotní prostředí je v této lokalitě poměrně zatíţeno a to nízkým podílem ekologicky stabilních ploch, negativním vlivem dopravy na čistotu ovzduší, zatíţení hlukem z letecké dopravy.

Společnost GERLACH SPOL. s.r.o. pouţívá šetrnější elektrické prostředky, dále sází stromy a sniţuje počet vytisknutých papírů. Prove Tech CZ, DIATECH PRAHA, spol. s r.o., LUGI s.r.o., MÜPRO CZ s.r.o. a TRONIC CONTROL, s.r.o. se neangaţují v problematice ţivotního prostředí.ECLISSE ČR, s.r.o. se zabývá dobrovolnými úklidovými

109 Váha parametru: ne= 0, místní akce= 10 bodů, dotace= 20 bodů 110 Váha parametru: ne=0 bodů, důleţitost podle počtu uţivatelů= 5- 20 bodů 82 brigádami. AGROMAK ND s.r.o. recykluje odpad. LUGI s.r.o. třídí odpad, recykluje, sniţuje spotřebu papírové zátěţe přes elektronickou evidenci.

Tabulka zobrazuje výsledky podílu společností na ochraně okolního ţivotního prostředí v dané lokalitě. Koeficient byl stanoven na 0,26, neboť je ţivotní prostředí silně ohroţené. A to jednak se stále zvyšující hustotou obydlení ale také činností řady firem na daném území. Společnost GERLACH spol. s r.o. dosáhla nejlepšího skóre a to 2,6 díky pouţívání šetrnějších elektronických spotřebičů, sázení zeleně a sníţení počtu tiskovin. Společnost O.T.E.C., s.r.o. dosáhl výše 2,3 zejména kvůli třídění odpadu, recyklaci,sniţování papírové zátěţe atd.

Tabulka 18: Výsledky výzkumu ochrany ţivotního prostředí Praha-západ

Název společnosti Sídlo Podíl na ochraně okolního ţivotního KOEFICIENT VÁHA SOUČIN prostředí? PARAMETRU111

pouţívání šetrnějších elekt.spotřebičů, GERLACH spol. s Rudná sázení stromů, sniţování vytisknutých 0,26 10 2,6 r.o. dokladů ProveTechCz Trnová ne 0,26 0 0 DIATECH PRAHA, Statenice ne 0,26 0 0 spol. s r.o. ECLISSE ČR, s.r.o. Řitka dobrovolnými úklidovými brigádami 0,26 5 1,3 AGROMAK ND Jeneč třídění odpadu 0,26 0 0 s.r.o. Asokno spol. s r.o. Vestec Třídění odpadů. 0,26 0 0 Libčice nad LUGI s.r.o. ne 0,26 0 0 Vltavou MÜPRO CZ s.r.o. Jeneč ne 0,26 0 0 Třídění odpadů, recyklace, sniţování O.T.E.C. CR, s.r.o. Hostivice papírové zátěţe přes elektronickou 0,26 5 1,3 evidenci. TRONIC CONTROL, Vestec ne 0,26 0 0 s.r.o. Zdroj: Vlastní zpracování (2019)

4.3.5 Míra podnikatelského vlivu společností na Praze-západ

Následující kapitola se zaměřuje na míru podnikatelského vlivu společností na Praze-západ, tedy zejména z pohledu podílu prodeje výstupů (zboţí a sluţeb), nespecializovaných vstupů a specializovaných vstupů v regionu.

Tabulka níţe zobrazuje přehled čistého výsledku hospodaření za účetní období (2015-2018). Podle výsledků je patrné, ţe nejvyšší zisky produkuje GERLACH spol. s r.o. Zde je také patrné to, ţe analyzované společnosti jsou poměrně ve ztrátě.

Tabulka 19: Přehled Čistého HV firem Praha-západ

111 Váha parametru: nevím= 0 bodů, do 5%=0,25 bodů, do 20%= 2 body, do 35 %=5 bodů, do 50 %=10 bodů, do 75%= 15 bodů a nad 75 %= 20 bodů 83

Předmět činnosti 2015 2016 2017 2018

58 893 000 65 018 000 73 146 000 78 209 000 GERLACH spol. s r.o. celní broker 1 395 000 981 000 - - ProveTechCz termické odhrotování 52 106 000 66 376 000 - - DIATECH PRAHA, spol. s prodej polygrafického r.o. materiálu a zboţí 1 349 000 - - - prodáváme stavební ECLISSE ČR, s.r.o. pouzdra pro posuvné dveře 363 000 359 000 453 000 - Prodej a servis komunální, AGROMAK ND s.r.o. zemědělské a zahradní techniky -420 000 -370 000 -370 000 - Asokno spol. s r.o. Výrobou plastových oken 24 033 000 22 943 000 57 000 -77 000 LUGI s.r.o. výroba nábytku -9 270 000 -3 227 000 - 2 068 000 -3 045 000 výroba upevňovací techniky MÜPRO CZ s.r.o. a zvukové izolace -8736 000 1 835 000 1 535 000 - národní a mezinárodní O.T.E.C. CR, s.r.o. přeprava ve.skladování 4 278 000 4 856 000 3 107 000 - výroba systémů pro TRONIC CONTROL, s.r.o. klimatizace, větrání, vytápění

Zdroj: Vlastní zpracování (2019)

Tabulka níţe uvádí výsledky problematiky míry podnikatelského vlivu v okresu Praha-západ. Podíl výstupů (produktů a sluţeb) v lokalitě mají koeficient 0,05, stejně jako podíl nespecializovaných a specializovaných vstupů. Podílu nejvyšších výstupů v lokalitě dosáhla společnost Asokno spol. s r.o. (výroba plastových oken) a to 0,75 stejně jako GERLACH spol. s r.o. (celní broker).

Nejvyšší podíl nespecializovaných vstupů má společnost GERLACH spol. s r.o. Společnost Asokno spol. s r.o. dosáhla 0,75 bodů. Podíl na specializovaných vstupech z lokality má nejvyšší TRONIC CONTROL, s.r.o., která se zabývá výrobou systémů do klimatizací. V rámci celkového srovnání vyuţívání vstupů, ale i produkování výstupů v dané lokalitě je zde nejvíce patrný vliv společností DIATECH PRAHA, spol. s r.o., ECLISSE ČR, s.r.o, LUGI s.r.o., MÜPRO CZ s.r.o., O.T.E.C. CR, s.r.o. a TRONIC CONTROL, s.r.o..

Tabulka 20: Výsledky výzkumu podílu výstupů a vstupů společností-Praha západ

Název Sídlo Podíl KO VÁH SO Podíl KOEF VÁH SO Podíl KOEF VÁH SO společno výstu EFI A UČ nespecia ICIE A UČ speciali ICIE A UČ sti pů v CIE PARA IN lizovaný NT PARA IN zovaný NT PARA IN lokal NT MET ch MET ch MET itě RU vstupů RU vstupů RU z z lokality lokality GERLA Rudn do 75 0,05 15 0,7 nad 75 0,05 20 1 nevím 0,05 0 0

CH spol. á % 5 % s r.o. ProveTe Trnov do 5 0,0 0,0 do 20 0,05 0,05 do 5 % 0,05 0,05 0,05 2 0,1 chCz á % 025 025 % DIATEC H State do 5 0,0 0,0 PRAHA, 0,05 0,05 do 20 % 0,05 2 0,1 do 5 % 0,05 0,05 nice % 025 025 spol. s r.o. ECLISS do 5 0,0 0,0 E ČR, Řitka 0,05 0,05 do 20 % 0,05 2 0,1 do 5 % 0,05 0,05 % 025 025 s.r.o. Lidic ká AGROM 155, do 50 do 20 AK ND 0,05 10 0,5 do 20 % 0,05 2 0,1 0,05 2 0,1 252 % % s.r.o. 61 Jeneč Veste Asokno c, do 75 0,7 0,7 do 20 spol. s PSČ 0,05 15 do 75 % 0,05 15 0,05 2 0,1 % 5 5 % r.o. 252 42 Libči ce LUGI do 5 0,0 0,0 nad 0,05 0,05 do 50 % 0,05 10 0,5 do 5 % 0,05 0,05 s.r.o. % 025 025 Vltav ou MÜPRO do 20 0,2 0,0 Jeneč 0,05 2 0,1 do 35 % 0,05 5 do 5 % 0,05 0,05 CZ s.r.o. % 5 025 O.T.E.C. Hosti do 50 0,0 CR, 0,05 10 0,5 do 20 % 0,05 2 0,1 do 5 % 0,05 0,05 vice % 025 s.r.o. TRONIC CONTR Veste do 5 0,0 do 35 0,2 0,05 0,05 do 20 % 0,05 2 0,1 0,05 5 OL, c % 025 % 5 s.r.o. Zdroj: Vlastní zpracování (2019)

- Podíl prodeje výstupů (zboţí, sluţby) v regionu

V Rudné se společnost GERLACH spol. s.r.o. podílí podílem prodeje výstupů zboţí a sluţeb v lokalitě do 75%. Ve Statenicích společnost DIATECH PRAHA, spol. s.r.o., Prove Tech Cz se v obci Trnová. ECLISSE ČR, s.r.o. v Řitce,LUGI s.r.o., ECLISSE ČR s.r.o. sídlící v Řitce, TRONIC CONTROL ve Vestci má podíl prodeje výstupů v lokalitě do 5 %. AGROMAK ND s.r.o. v Jenči a O.T.E.C. CR, s.r.o. v Hostivicích mají podíl výstupů v dané lokalitě do 5%. Společnost AGROMAK ND s.r.o. a O.T.E.C. CR, s.r.o. mají podíl výstupů v dané lokalitě do 50%. Asokno spol. s r.o. má podíl výstupů v dané lokalitě do 75%.

- Podíl nespecializovaných vstupů (nákup kancelářských potřeb, zboţí pro běţný provoz, běţné sluţby apod.) z regionu

V Rudné se společnost GERLACH spol. s.r.o. a ve Vestci společnost Asokno spol. s.r.o. podílí nespecializovaných vstupů v lokalitě nad 75%. Prove Tech Cz se podílí podílem nespecializovaných vstupů v Trnové do 5%.

Ve Statenicích společnost DIATECH PRAHA, spol. s.r.o. ECLISSE ČR s.r.o. v Řitce, v Jenči se společnosti AGROMAK ND s.r.o. TRONIC CONTROL s..r.o. ve Vestci a O.T.E.C. CR, s.r.o. v Hostivicích mají podíl nespecializovaných vstupů v lokalitě do 20%.

MÜPRO CZ s.r.o. se podílí podílem nespecializovaných vstupů v lokalitě do 35% a společnost do 5%.LUGI s.r.o. v Libčicích nad Vltavou má podíl nespecializovaných vstupů v dané lokalitě do 50%.

- Podíl odběru specializovaných vstupů (nákup speciálních výrobků, zboţí, speciálních sluţeb apod.) z regionu

V Rudné u společnosti GERLACH spol. s.r.o. není podíl specializovaných vstupů v lokalitě znám. V Trnové se podnik Prove Tech Cz podílí podílem specializovaných vstupů do 20 %.

Společnost DIATECH PRAHA, spol. s.r.o.. ve Statenicích má podíl specializovaných vstupů do 5 %.ECLISSE ČR, s.r.o. v Řitce má podíl specializovaných vstupů v dané lokalitě do 5 %. V Jenči společnosti AGROMAK ND s.r.o. a mají podíl specializovaných vstupů v lokalitě do 20% a MÜRPO CZ s.r.o. do 5%. Ve Vestci se společnosti Asokno spol. s.r.o. podílí podílem specializovaných vstupů v lokalitě do 20% a TRONIC CONTROL s.r.o. do 35%.O.T.E.C. CR, s.r.o. v Hostivicích a LUGI s.r.o. má podíl specializovaných vstupů do 5% v lokalitě.

4.3.6 Míra dopadu činností firem na region Praha-západ

Tabulka níţe zobrazuje celkovou míru dopadu podniků na region Praha-západ. Váha koeficientů byla stanovena na 0,01. Nejvyšší míru dopadu mají následující společnosti GERLACH spol. s r.o., ECLISSE ČR, s.r.o., O.T.E.C. CR, s.r.o., Asokno spol. s r.o., LUGI s.r.o., AGROMAK ND s.r.o., MÜPRO CZ s.r.o., MÜPRO CZ s.r.o., ProveTechCz a TRONIC CONTROL, s.r.o. Tabulka obsahuje výsledné hodnocení bez započtení velikosti firmy a i se započítáním velikosti firmy.

Pro danou oblast byly jako nejdůleţitější koeficienty stanoveny v problematice ţivotního prostředí (0,24) a zaměstnanosti (1,8). Společnost GERLACH spol. s r.o. má 120 pracovníků, coţ je mnohem více neţ ostatní analyzované podniky a více neţ 75% z nich mají trvalé bydliště, ovšem nepodílí se na zaměstnávání ZP. Dále společnost sponzoruje dětské akce po

86 celé ČR. V rámci ţivotního prostředí se společnost angaţuje v pouţívání šetrných elektro spotřebičů, sázení stromů a sniţování papírové spotřeby. Podnik v dané lokalitě má výstup produktů a sluţeb do 75%, nespecializovaní zdroje nad 75 %.

Tabulka 21: Výsledky výzkumu míra dopadu činnosti firem na lokalitu Praha západ

Název Sídlo KOEFICIENT VÁHA SOUČIN Výsledné Výsledné hodnocení Pořadí společnosti PARAMETRU112 hodnocení (bez (se započtením započtení velikosti velikosti firmy) firmy) GERLACH spol. Rudná 0,01 0 0 9,3 4,65 1 s r.o. ProveTechCz Trnová 0,01 0 0 0,535 0,0803 9 DIATECH PRAHA, spol. s Statenice 0,01 0 0 3,705 0,19 8 r.o. ECLISSE ČR, Řitka 0,01 5 0,05 9,155 1,37 2 s.r.o. AGROMAK ND Jeneč 0,01 5 0,05 6,65 0,33 6 s.r.o. Asokno spol. s Vestec, PSČ 0,01 0 0 6,35 0,95 4 r.o. 252 42 Libčice nad LUGI s.r.o. 0,01 0 0 5,455 0,82 5 Vltavou

MÜPRO CZ s.r.o. Jeneč 0,01 0 0 1,2525 0,19 7

O.T.E.C. CR, Hostivice 0,01 0 0 3,2525 0,98 3 s.r.o. TRONIC Vestec 0,01 0 0 0,5325 0,0799 10 CONTROL, s.r.o. Zdroj: Vlastní zpracování (2019)

- Rudná

GERLACH SPOL. s.r.o. neovlivňuje místní region. Jedná se o jednoho z největších celních agentů v ČR.

- Trnová

Prove Tech CZ region neovlivňuje.

- Statenice

DIATECH PRAHA, spol. s r.o. uvedla, ţe platí daně (DPH, silniční daň, daň z příjmu právnických osob, zálohu na daň fyzických osob ze závislé činnosti, sociální a zdravotní pojištění).

112 Váha parametru: individuální hodnocení 0- 20 bodů 87

- Řitka

ECLISSE ČR, s.r.o. zaměstnává 6 z 14 zaměstnanců z okolí. Okolí se snaţí udrţovat čisté a hezké. Hodně spolupracuje s místní školkou, podporuje ji finančně a děti je navštěvují o svátcích, firma vţdy pro ně něco má. Přispívá na různé místní akce, které se tu konají. A pak prioritně řeší vlastní provozní záleţitosti.

- Jeneč

AGROMAK ND s.r.o. Firma je malá, proto podporuje malé lokální akce a zaměstnanci se jich aktivně účastní. Podpora v rámci moţností směřuje i nadaci SLUNCE, která se stará o postiţené děti.

MÜPRO CZ s.r.o. zaměstnává lidi z okolí.

- Vestec

Asokno spol. s r.o. Vzhledem k tomu, ţe drtivá většina zaměstnanců je z regionu, tak přispívá k niţší nezaměstnanosti.

TRONIC CONTROL, s.r.o. Malá rodinná firma s minimálním vlivem na okolí.

- Libčice nad Vltavou

LUGI s.r.o. Neovlivňuje. Zakládá si na originálním nábytku bez kompromisů.

- Hostivice

O.T.E.C. CR, s.r.o. Snaţí se o precizní logistiku, aby ušetřili náklady a tím pomohli i ţivotnímu prostředí.

4.4 Praha-východ

Okres Praha-východ sousedí na západě s hlavním městem a okresem Praha-západ. Dále na jiţní straně s Benešovskem a na východě s Nymburskem, Kolínskem, Kutnohorskem, ale i okresy jako je Mladá Boleslav nebo Mělník. Svojí rozlohou 755 km2 zaujímá okres 7. místo ve Středočeském kraji a 6,9 % z jeho rozlohy.

Tabulka 22: Zařazení Prahy východ v rámci správního členění České republiky

NUTS II NUTS III LAU 1 Obec Obec Obec I. stupně (NUTS s rozšířeno s pověřený IV) u m obecním působností úřadem Středočesk Praha- Brandýs nad Čelákovice Babice Bašť Borek Bořanovice Brázdim Březí Černé ý kraj východ Labem- Kamenice Voděrady Čestlice Dobročovice Dobřejovice Doubek Stará Bolesl Kostelec na Dřevčice Dřísy Herink Hlavenec Horoušany Hovorčovi av Říčany d Černými l ce Hrusice Husinec Jenštejn Jevany Jirny Kaliště Kár esy Odolen aný Klecany Klíčany Klokočná Konětopy Konojedy K a Voda Úva ostelec u Kříţků Kostelní Hlavno Kozojedy Křenek Kř ly enice Kříţkový Újezdec Kunice Květnice Lázně Touše ň Lhota Líbeznice Louňovice Máslovice Měšice Miroš ovice Mnichovice Modletice Mochov Mratín Mukařov Nehvizdy Nová Ves Nový Vestec Nučice Nupaky Ole ška Ondřejov Oplany Panenské Břeţany Petříkov Pětih osty Podolanka Polerady Popovičky Prusice Předboj P řezletice Radějovice Radonice Sedlec Senohraby Sibřin a Sluhy Sluštice Strančice Struhařov Stříbrná Skalice

Sudovo Hlavno Sulice Svémyslice Světice Svojetice Še stajovice Škvorec Štíhlice Tehov Tehovec Veleň Velik á Ves Velké Popovice Větrušice Vlkančice Vodochody Všestary Vyšehořovice Vyţlovka Výţerky Zápy Záry by Zdiby Zeleneč Zlatá Zlonín Zvánovice

Střední čechy Střední Zdroj: Vlastní zpracování (2019)

Okres se člení na dva správní obvody obcí s rozšířenou působností (Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Říčany) a sedm správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Říčany, Čelákovice, Kamenice, Kostelec nad Černými lesy, Odolena Voda, Úvaly).

V současné době náleţí do okresu Praha-východ celkem 110 obcí. Z celkového počtu obcí má osm přiznán statut města (Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Říčany, Čelákovice, Úvaly, Odolena Voda, Kostelec nad Černými lesy, Mnichovice, Klecany) a čtyři byly stanoveny městysem (Nehvizdy, Škvorec, Lázně Toušeň, Zápy).

Obrázek 12: Mapa Praha-východ

Zdroj:Vlastní úprava (2019)

4.4.1 Demografický vývoj oblasti Praha-východ

Počet obyvatel v lokalitě kaţdým rokem narůstá.

V obci Panenské Břeţany bylo k 1.1.2019 evidováno 579 obyvatel, z toho 66 muţů do 15 let, 231 muţů nad 15 let a 48 ţen do 15 let a 234 ţen nad 15 let. V obci dochází k pravidelnému nárůstu počtu obyvatel, s výjimkou v roce 2017, kdy došlo k poklesu o dva obyvatele.

Nučice evidovali k 1/2019 celkem 383 obyvatel, z toho 39 muţů do 15 let, 158 muţů nad 15 let a 29 ţen do 15 let a 157 ţen nad 15 let. Meziroční nárůst obyvatel není vysoký.

V obci Čelákovice k 1.1.2019 bylo evidováno 11 619 obyvatel, coţ je nárůst o 58. Bylo evidováno 1074 muţů do 15 let, 4584 muţů nad 15 let a 131 ţen do 15 let a 4 930 ţen nad 15 let. V obci dochází k meziročnímu nárůstu obyvatel. Nejvyšší nárůst byl v roce 2014 a to o 136 osob s trvalým bydlištěm v obci.

Zdiby evidovaly k 1.1.2019 počet obyvatel 3 299, z toho 409 muţů do 15 let, 1251 muţů nad 15 let a 383 ţen do 15 let a 1256 ţen nad 15 let. V roce 2019 byl nárůst nových obyvatel aţ o 104 osob.

V Říčanech bylo evidováno v lednu 2019aţ 15 021 obyvatel, z toho muţi do 15 lez 1551, nad 15 lez 5633 a ţen do 15 lez 1493 a nad 15 let 6344. V obci dochází v rámci meziročního

90 srovnání k velkému nárůstu obyvatel, za rok 2019 to bylo 103, za rok 2018 aţ 179 obyvatel. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v roce 2015 a to 292 osob.

Všechromy (spadají pod obec Strančice) jsou evidované pod obec Strančice, jenţ měla k 1.1.2019 počet obyvatel 2336, z toho 246 muţů do 15 let, 902 muţů nad 15 let, 248 ţen do 15 let a 940 ţen nad 15 let. V obci dochází k průměrným nárůstům obyvatel o 52 osob za rok (v období 2014- 2019).

V Nehvizdech celkový počet obyvatel v obci k 1.1.2019 byl evidován na 2994, z toho 394 muţů do 15 let, 1058 nad 15 let a ţen do 15 let 407 a nad 15 let 1135. V meziročním srovnání dochází k pravidelným přírůstkům. Nejvyšší přírůstek počtu obyvatel byl zaznamenán v roce 2015 a to 201 nových osob.

V obci Úvaly bylo evidováno k 1. Lednu 2019 aţ 6424 obyvatel, z toho 673 muţů do 15 let, 2459 muţů nad 15 let a ţen do 15 let 625 a nad 15 let 2667. V obci dochází k od roku 2014- 2019 k nárůstu obyvatel, nejvyšší byl evidován v roce 2018 a to 130 obyvatel.

Obrázek 13: Vývoj počtu obyvatel Praha-východ, analyzované území

200000 180000 160000 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 2014 2015 2016 2017 2018 2019 Analyzované prostředí 39214 38076 40773 41391 42049 42655 Praha- východ 159765 164002 167851 171914 176203 180945

Zdroj: Vlastní zpracování (2019)

4.4.2 Zaměstnanost/ nezaměstnanost Praha-východ

Podíl nezaměstnaných osob, coţ je podíl počtu dosaţitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let na obyvatelstvu celkem ve stejném věku byl v roce 2019ve výši 1,34%. Okres Praha-východ je tedy okresem s nejniţší nezaměstnaností ve Středočeském kraji. Příznivou situaci na trhu práce zásadně ovlivňuje blízkost hlavního města Prahy.

Graf níţe zobrazuje míru nezaměstnanosti za leden 2019 ve vybraných obcích (sídla analyzovaných firem). Nejniţší míru nezaměstnanosti měla obec Nučice a to 0,40%. Naopak nejvyšší míru nezaměstnanosti Panenské Břeţany ve výši 2,10 %.

Obrázek 14: Míra nezaměstnanosti v jednotlivých obcích Praze-východ 1/2019

Úvaly 1.30% Nehvizdy 1.40% Všechromy 1.70% Říčany 1.40% Zdiby 0.70% Čelákovice 1.30% Nučice 0.40% Panenské Břežany 2.10%

0.00% 0.50% 1.00% 1.50% 2.00% 2.50%

Zdroj: zpracované podle portal.mpsv.cz

- Panenské Břeţany

Počet nezaměstnaných k 1.1.2019 byl evidován na 8 z 387 ekonomicky aktivních obyvatel.

GECO, a.s. -pobočka Klíčany (česká společnost), která se zabývá provozem velkoobchodu - prodej cigaret, doutníků, tabáků a kuřáckých potřeb. Ve společnosti je zaměstnaných 104 pracovníků z toho většina (do 75 %) ţije v dané lokalitě.

- Nučice

V Nučicích byl evidován v lednu 2019 jeden nezaměstnaný člověk z 259 ekonomicky aktivních obyvatel ve věku 15- 64 let.

LandART atelier s.r.o. (česká společnost) se zabývá projekcemi a realizací zahrad. Počet pracovníků ve společnosti je 5 z toho 30% ţije v dané lokalitě.

- Čelákovice

Počet nezaměstnaných v lednu 2019 byl evidován na 100 z 7 739 ekonomicky aktivních obyvatel v dané lokalitě.

AMIRRO, s.r.o. (česká společnost) vyrábí a opracovává zrcadla. Počet pracovníků ve společnosti je 95, z toho nad 75% obyvatel ţije v dané lokalitě.

- Zdiby

Nezaměstnanost v obci Zdiby byla 1.1.2019 pouze 16 osob z 2 272 ekonomicky aktivních obyvatel.

OEM Automatic, spol. s.r.o. (švédská společnost) provádí nákup za účelem dalšího prodeje (průmyslová automatizace).

Rittal Czech s.r.o. (německá společnost) se specializuje na elektrotechniku, chlazení, IT.

- Říčany

Počet nezaměstnaných v Říčanech u Prahy byl 1/2019 aţ 99 osob z 9 627 ekonomicky aktivních obyvatel.

Wintrhaler (německá společnost) je společnost na profesionální mycí stroje pro gastronomii - hotely, restaurace, společné stravování.

- Všechromy (spadají pod obec Strančice)

V lednu 2019 ve Strančicích bylo evidováno 26 nezaměstnaných z ekonomicky aktivního obyvatelstva 1 552.

Vision Praha s.r.o. (česká společnost) se zaměřuje na vývoj, prodej a implementace softwaru pro firmy (ERP systémů).

- Nehvizdy

Obec Nehvizdy měla k lednu 2019 pouze 29 nezaměstnaných z 2 018 ekonomicky aktivního obyvatelstva.

ČEROZFRUCHT s.r.o. (česká společnost) dováţí a prodává ovoce a zeleninu.

- Úvaly

V obci Úvaly bylo evidováno k 1.1.2019 jen 53 nezaměstnaných z 4 145 osob od 15- 64 let.

ELEKTROMECHANIK A ÚBALY s.r.o. (česká společnost) poskytuje kompletní nabídku obrábění.

TETRA Security s.r.o. (česká společnost) provádí výrobu mechanických zábranových systémů.

Níţe uvedená tabulka zobrazuje výsledky výzkumu společností v okrese Praha východ. Je zde patrné, ţe nejvyšší počet zaměstnanců má společnost ČEROZFRUCHT s.r.o. a to 300, z toho o 30% zaměstnává z místní lokality a zbývající do zaměstnání dojíţdí z jiného okresu. Nad 75% pracovníků zaměstnává společnost AMIRRO, s.r.o. a TETRA Security, s.r.o (skóre 3,6) nebo GECO,a.s., (skóre 2,7) nicméně počet celkových zaměstnanců je niţší. Koeficient u této otázky byl určen na 0,18, neboť problematika zaměstnanosti a nezaměstnanosti silně působí v daném okrese.

Pracovníky se zdravotním postiţením zaměstnává do 15% z celkového počtu podnik AMIRRO, s.r.o., následně GECO,a.s. a Winterhalter do 5%. Příspěvek na dopravu zaměstnanců do zaměstnání poskytuje pouze společnost ČEROZFRUCHT s.r.o., která v rámci celkového hodnocení úseku zaměstnanosti získala nejvyšší skóre.

Tabulka 23: Výsledky výzkumu zaměstnanecké problematiky Praha-východ

Název Sídlo Počet váţen % KOEFI VÁHA SOU Zaměst Doprav KOEFI VÁHA SOU společnosti zaměst á zaměst CIENT PARAME ČIN návání a CIENT PARAME ČIN nanců prům nanců TRU113 SP osob zaměst TRU115 ěrná z dané nanců lokáln lokality do í práce partic 114 ipace GECO,a.s. Panen do 75 pobočka ské 104 0,5 0,18 15 2,7 do 5 % ne 0,05 0 0 % Klíčany Břeţa LandART Nučic do 30 firemní 5 0,05 0,18 5 0,9 ne 0,05 5 0,25 atelier s.r.o e % auto AMIRRO, Čelák nad 75 95 0,3 0,18 20 3,6 do 15 % ne 0,05 0 0 s.r.o. ovice % OEM do 10 firemní Automatic, Zdiby 31 0,15 0,18 1 0,18 ne 0,05 5 0,25 % auto spol. s r.o. Řičan y - do 50 Winterhalter 25 0,15 0,18 10 1,8 do 5 % ne 0,05 0 0 Modle % tice Rittal Czech do 30 Zdiby 70 0,3 0,18 5 0,9 ne ne 0,05 0 0 s.r.o. %

Vision Praha Všech do 50 firemní 14 0,15 0,18 10 1,8 ne 0,05 5 0,25 s.r.o. romy % auto

svoz ČEROZFRUC Nehvi do 30 300 0,5 0,18 5 0,9 nevím autobus 0,05 20 1 HT s.r.o. zdy % em

113Váha parametru: nevím= 0 bodů, do 5%= 0,05 bodů, do 20 %= 2 body, do 35 %=5 bodů, do50%=10 bodů 114 Váha parametru: ne=0 bodů, firemní auto= 5 bodů, příspěvek na dopravu=10 bodů, svoz autobusem=20 bodů 115Váha parametru: individuální hodnocení 0- 20 bodů

ELEKTROME do 30 CHANIKA Úvaly 35 0,15 0,18 5 0,9 ne ne 0,05 0 0 % Úvaly, s.r.o.

TETRA nad 75 Úvaly 10 0,05 0,18 20 3,6 ne ne 0,05 0 0 Security, s.r.o. %

Zdroj: Vlastní zpracování (2019)

4.4.3 Sociální angaţovanost firem na Praze-východ

Vybavenost sociálních sluţeb v lokalitě není příliš velká stejně jako v případě okresu Praha- západ. Většina obcí je spíše menšího charakteru a většina sociálních sluţeb nepokryje poptávku, vzhledem ke stále se zvyšujícímu počtu obyvatel.

- Angaţovanost společností na místním dění vč. charity

GECO,a.s. (pobočka Klíčany) podporuje finančně místní akce.LandART atelier s.r.o finančními prostředky podporuje akce konané v dané lokalitě. Společnost AMIRRO, s.r.o. se finančně se nepodílí na rozvoji a podpoře místního regionu. Společnost OEM Automatic, spol. s r.o. nepodporuje finančně místní akce, ale sponzorské dary pro potřební oblasti poskytuje.Winterhalter finančně podporuje místní akce.Podnik Rittal Czech s.r.o. finančně podporuje zejména AB Help a další jiné akce v oblasti.Vision Praha s.r.o. finančně podporuje místní akce.ČEROZFRUCHT s.r.o. finančně podporuje místní akce.Firma ELEKTROMECHANIKA Úvaly, s.r.o. finančně podporuje místní akce.TETRA Security, s.r.o. se finančně nepodílí na rozvoji a podpoře místního regionu.

- Angaţovanost společnosti na přínosech pro společnost (např. vybudování autobusové zastávky, chodník, parkoviště atd.)

OEM Automatic, spol. s r.o. má záměr vybudovat přechod pro chodce u autobusové zastávky Zdiby-Výzkumný ústav. Ostatní společnosti se na rozvoji oblasti pro veřejnost nepodílí.

Níţe uvedená tabulka zobrazuje výsledky výzkumu týkající se problematiky sociální angaţovanosti podniků na Praze východ. Konkrétně v otázce týkající se aktivity společností na místních akcích v lokalitě byl stanoven koeficient 0,09. Většina dotázaných společností poskytuje finanční podporu formou dotací místním spolkům nebo sponzorství na místní akce v dané lokalitě. Ve sloupci součin je moţné vidět, ţe nejvyšší míru aktivity má společnost Rittal Czech s.r.o. a OEM Automatic, spol. s r.o. (skóre stejné 1,35). V přínosech pro veřejnost se angaţuje pouze OEM Automatic, spol. s r.o., která si klade za cíl vybudování autobusové zastávky před podnikem.

Tabulka 24: Výsledky výzkumu sociální problematiky Praha východ

Název Sídlo Aktivita na KOE VÁHA SOUČI Přínosy pro KOEFICI VÁHA SOUČ společnosti místních akcích FICI PARA N veřejnost ENT PARAMET IN v lokalitě ENT METR RU117 U116

GECO,a.s. Panenské finanční podpora 0,09 5 0,45 ne 0,26 0 0 pobočka Klíčany Břeţany místní akce

LandART atelier Nučice finanční podpora 0,09 5 0,45 ne 0,26 0 0 s.r.o místní akce AMIRRO, s.r.o. Čelákovice ne 0,09 0 0 ne 0,26 0 0

OEM Zdiby sponzorské dary. 0,09 15 1,35 Přechod pro 0,26 0 0 Automatic, spol. chodce s r.o. Winterhalter Řičany - finanční podpora 0,09 5 0,45 ne 0,26 0 0 Modletice místní akce

Rittal Czech Zdiby AB Help a jiné 0,09 15 1,35 ne 0,26 0 0 s.r.o. místní akce

Vision Praha Všechromy finanční podpora 0,09 5 0,45 ne 0,26 0 0 s.r.o. místní akce

ČEROZFRUCH Nehvizdy finanční podpora 0,09 5 0,45 ne 0,26 0 0 T s.r.o. místní akce

ELEKTROMEC Úvaly finanční podpora 0,09 5 0,45 ne 0,26 0 0 HANIKA Úvaly, místní akce s.r.o. TETRA Úvaly ne 0,09 0 0 ne 0,26 0 0 Security, s.r.o.

Zdroj: Vlastní zpracování (2019)

4.4.4 Angaţovanost firem v oblasti ţivotního prostředí na Praze-východ

Okres se nachází v oblasti dvou národních přírodních rezervací. Jedná se o Voděradské bučiny, které jsou svým rozsáhlým lesním komplexem na pravém břehu Jevanského potoka, kde hlavním předmětem ochrany jsou bukové porosty. Větrušická rokle je známá svými skalnatými srázy na pravém břehu Vltavy. Mimo jiné díky blízkosti hlavního města je okres zatíţený jak průmyslovou výrobou, zvyšující se hustotou osídlení, tak zde svoji roli hraje téţ přetíţená infrastruktura.

Společnost GECO a.s. třídí odpad, ekologicky likviduje pneu a elektro zařízení atd. LandART atelier s.r.o se angaţuje v problematice ţivotního prostředí sázením stromů.OEM Automatic, spol. s r.o. a Winterhalter pouze třídí odpad.TETRA Security, s.r.o. recykluje odpad a provádí speciální úklidy za účelem ochrany ţivotního prostředí.Vision Praha s.r.o.třídí odpad, na pozemku podnik udrţuje louku místo trávníku, krmí zvěř atd. ČEROZFRUCHT s.r.o. se zabývá projektem Úspory energie v areálu.

116 Váha parametru: ne= 0, místní akce= 10 bodů, dotace= 20 bodů 117 Váha parametru: ne=0 bodů, důleţitost podle počtu uţivatelů= 5- 20 bodů 96

Společnosti AMIRRO, s.r.o., Rittal Czech s.r.o. a ELEKTROMECHANIKA Úvaly, s.r.o. se danou problematikou nezabývají a nevyvíjí svoji činnost s ohledem na ţivotní prostředí. Koeficient byl stanoven na 0,26, neboť tento okres je poměrně průmyslově zatíţený a ochrana ţivotního prostředí zde hraje velkou roli i vzhledem ke krajinné chráněné oblasti.

Tabulka níţe uvádí výsledky výzkumu týkající se výše podílu angaţovanosti podniků na ochraně ţivotního prostředí. Nejvyšších hodnot dosáhly podniky Vision Praha s.r.o. a LandART atelier s.r.o. (hodnota 2,6), které se zabývají primárně tříděním odpadu, sázením stromů a udrţování okolní krajiny v přirozeném prostředí. Podnik ČEROZFRUCHT s.r.o. se zase věnuje projektu Úspora energií ve svém areálu.

Tabulka 25: Výsledky výzkumu ochrany ţivotního prostředí Praha-východ

Název společnosti Sídlo Podíl na ochraně okolního KOEFICIENT VÁHA SOUČIN ţivotního prostředí? PARAMETRU118

GECO,a.s. pobočka Panenské třídění odpadu, ekologická likvidace 0,26 0 0 Klíčany Břeţany pneu, elektrozařízení apod. LandART atelier s.r.o Nučice sází stromy 0,26 10 2,6 AMIRRO, s.r.o. Čelákovice ne 0,26 0 0 OEM Automatic, spol. s Zdiby Třídíme odpad 0,26 0 0 r.o. Řičany - Winterhalter recyklace, úklid atd.. 0,26 0 0 Modletice Rittal Czech s.r.o. Zdiby ne 0,26 0 0 Vision Praha s.r.o. Všechromy Třídění odpadu, údrţba louky 0,26 10 2,6 Projekt ÚSPORY ENERGIE V ČEROZFRUCHT s.r.o. Nehvizdy 0,26 5 1,3 AREÁLU ELEKTROMECHANIKA Úvaly ne 0,26 0 0 Úvaly, s.r.o. TETRA Security, s.r.o. Úvaly Třídění odpadu 0,26 0 0

Zdroj: Vlastní zpracování (2019)

4.4.5 Míra podnikatelského vlivu společností na Praze-východ

Kapitola míra podnikatelského vlivu se zabývá pohledem na podíl prodeje výstupů produkce, tedy zboţí, výrobků a sluţeb analyzovaných společností v okresu Praha-východ a nespecializovaných a specializovaných vstupů.

Tabulka 26: Přehled Čistého HV firem Praha-východ

Předmět činnosti 2015 2016 2017 2018

GECO,a.s. pobočka Klíčany Prodej cigaret a kuřáckých 367 346 000 349 581 000 34 408 580 000 36 580 422 000 potřeb LandART atelier s.r.o Projekce a realizace zahrad 691 000 175 000 -714 000 -

118 Váha parametru: nevím= 0 bodů, do 5%=0,25 bodů, do 20%= 2 body, do 35 %=5 bodů, do 50 %=10 bodů, do 75%= 15 bodů a nad 75 %= 20 bodů 97

AMIRRO, s.r.o. výroba zrcadel a 4 839 000 3 587 000 3 723 000 3 764 000 opracování plochého skla

OEM Automatic, spol. s r.o. nákup za účelem dalšího 4 117 000 3 453 000 4 891 000 3 643 000 prodeje (průmyslová automatizace) Winterhalter profesionální mycí stroje 19 769 000 24 422 000 33 972 000 - progastronomii - hotely, restaurace, společné stravování Rittal Czech s.r.o. Elektrotechnika, chlazení, 40 348 000 44 384 000 51 013 000 - IT Vision Praha s.r.o. vývoj, prodej a 3 174 000 7 188 000 3 527 000 4 847 000 implementace softwaru pro firmy (ERP systémů) ČEROZFRUCHT s.r.o. dovoz a prodej ovoce a 99 340 000 7 439 548 000 7 552 097 000 - zeleniny ELEKTROMECHANIKA kompletní nabídka 640 000 810 000 143 000 228 000 Úvaly, s.r.o. obrábění TETRA Security, s.r.o. výroba mechanických 135 000 194 000 6 750 000 6 697 000 zábrannových systémů Zdroj: Vlastní zpracování (2019)

Tabulka výše zobrazuje přehled hospodářských výsledků za účetní období v období 2015- 2018. Zde není pochyb o tom, ţe největší společností v lokalitě, která produkuje zisk je GECO,a.s..

- Podíl prodeje výstupů (zboţí, sluţby) v regionu

Podíl výstupů zboţí a sluţeb v dané lokalitě je společnost GECO, a.s. v Panenských Břeţanech je do 20%.

LandART atelier s.r.o. má podíl výstupů v obci Nučice do 35%.AMIRRO, s.r.o. má podíl výstupů v Čelákovicích do 5%. OEM Automatic, spol. s r.o. sídlící v obci Zdiby má podíl výstupů do 5%. Winterhalter má podíl výstupů v obci Říčany-Modletice do 5% stejně jako další společnosti Rittal Czech s.r.o. ve Zdibech, Vision Praha s.r.o. ve Všechromech, ČEROZFRUCHT s.r.o. v Nehvizdech, ELEKTROMECHANIKA Úvaly, s.r.o. a TETRA Security v Úvalech.

- Podíl nespecializovaných vstupů (nákup kancelářských potřeb, zboţí pro běţný provoz, běţné sluţby apod.) z regionu

Podíl nespecializovaných vstupů z regionu je u společností GECO, a.s., LandART atelier s.r.o., Vision Praha s.r.o. a Winterhalter do 50%. Společnost AMIRRO, s.r.o. má podíl nespecializovaných vstupů do 20%. Společnosti TETRA Security, s.r.o. a OEM Automatic, spol. s r.o. mají podíl nespecializovaných vstupů do 35% v dané lokalitě.

Podíl do 5% na nespeciálních vstupech měly společnosti Rittal Czech s.r.o., ČEROZFRUCHT s.r.o. a ELEKTROMECHANIKA Úvaly, s.r.o.

- Podíl odběru specializovaných vstupů (nákup speciálních výrobků, zboţí, speciálních sluţeb apod.) z regionu

V Panenských Břeţanech se společnost GECO, a.s. podílí podílem specializovaných vstupů v lokalitě do 35%. V Nučičích se podnik LandART atelier s.r.o. podílí podílem specializovaných vstupů do 35%. Společnost AMIRRO, s.r.o. V Čelákovicích má podíl specializovaných vstupů do 5%. OEM Automatic, spol. s r.o. a Rittal ve Zdibech mají podíl specializovaných vstupů v dané lokalitě do 5%. V Úvalech společnosti ELEKTROMECHANIKA Úvaly, s.r.o. má podíl specializovaných vstupů v lokalitě do 20% a TETRA Security, s.r.o. do 5%. V Nehvizdech má společnost ČEROZFRUCHT s.r.o. podíl specializovaných vstupů do 5% v lokalitě.

Tabulka níţe uvádí výsledky problematiky míry podnikatelského vlivu v okresu Praha- východ. Podíl výstupů (produktů a sluţeb) v lokalitě má koeficient 0,05, stejně jako podíl nespecializovaných a specializovaných vstupů. Podílu nejvyšších výstupů v lokalitě dosáhla společnost LandART atelier s.r.o. (projektování zahrad), která má podíl výstupů v lokalitě do 35%. Zbývající společnosti většinu své produkce distribuují do jiných okresů.

Nejvyšší podíl nespecializovaných vstupů má společnost GECO,a.s., LandART atelier s.r.o, Winterhalter, Vision Praha s.r.o., s podílem do 50%. Podíl na specializovaných vstupech z lokality má nejvyšší GECO,a.s. a LandART atelier s.r.o. s podílem do 35%. V rámci celkového srovnání vyuţívání vstupů, ale i produkování výstupů v dané lokalitě je zde nejvíce patrný vliv společností LandART atelier s.r.o.

Tabulka 27: Výsledky výzkumu podílu výstupů a vstupů společností-Praha východ

Název Sídlo Podíl KOE VÁHA SOU Podíl KOEFI VÁHA SOU Podíl KOEFI VÁHA SOU společnosti výstup FICI PARA ČIN nespeciali CIENT PARA ČIN specializ CIENT PARA ČIN ů v ENT METR zovaných METR ovaných METR lokalit U vstupů z U vstupů z U ě lokality lokality GECO,a.s. Panens do 20 0,05 2 0,1 do 50 % 0,05 10 0,5 do 35 % 0,05 5 0,25 pobočka ké % Klíčany Břeţan y LandART Nučice do 35 0,05 5 0,25 do 50 % 0,05 10 0,5 do 35 % 0,05 5 0,25 atelier s.r.o % AMIRRO, Čeláko do 5 % 0,05 0,05 0,00 do 20 % 0,05 2 0,1 do 5 % 0,05 0,05 0,00 s.r.o. vice 25 25 OEM Zdiby do 5 % 0,05 0,05 0,00 do 35 % 0,05 5 0,25 do 5 % 0,05 0,05 0,00 Automatic, 25 25 spol. s r.o. Winterhalt Řičany do 5 % 0,05 0,05 0,00 do 50 % 0,05 10 0,5 do 5 % 0,05 0,05 0,00 er - 25 25 Modlet ice

Rittal Zdiby do 5 % 0,05 0,05 0,00 do 5 % 0,05 0,05 0,00 do 5 % 0,05 0,05 0,00 Czech 25 25 25 s.r.o. Vision Všechr nevím 0,05 0 0 do 50 % 0,05 10 0,5 nevím 0,05 0 0 Praha s.r.o. omy

ČEROZFR Nehviz do 5 % 0,05 0,05 0,00 do 5 % 0,05 0,05 0,00 do 5 % 0,05 0,05 0,00 UCHT dy 25 25 25 s.r.o. ELEKTRO Úvaly do 5 % 0,05 0,05 0,00 do 5 % 0,05 0,05 0,00 do 20 % 0,05 2 0,1 MECHANI 25 25 KA Úvaly, s.r.o. TETRA Úvaly do 5 % 0,05 0,05 0,00 do 35 % 0,05 5 0,25 do 5 % 0,05 0,05 0,00 Security, 25 25 s.r.o. Zdroj: Vlastní zpracování (2019)

4.4.6 Míra dopadu činností firem na region Praha-východ

Tabulka níţe zobrazuje celkovou míru dopadu společností na okres Praha-východ. Váha koeficientů byla stanovena na 0,01. Nejvyšší míru dopadu mají následující GECO,a.s., ČEROZFRUCHT s.r.o., AMIRRO, s.r.o., Vision Praha s.r.o., Rittal Czech s.r.o., Winterhalter, OEM Automatic, spol. s r.o., LandART atelier s.r.o. ELEKTROMECHANIKA Úvaly, s.r.o. a TETRA Security, s.r.o. Tabulka obsahuje výsledné hodnocení bez započtení velikosti firmy a i se započítáním velikosti firmy.

V dané oblasti byly nejpodstatnější koeficienty stanoveny v problematice v procentech zaměstnaných pracovníků ţijících v dané lokalitě (1,8), v činnostech a aktivitách společnosti v oblasti veřejného zájmu a ochraně ţivotního prostředí (0,26).

Společnost GECO,a.s. zaměstnává 104 celkem pracovníků, z toho aţ 75% ţije v místní lokalitě, do 4% také zaměstnává osoby se ZP. V rámci aktivit pro veřejnost pouze podporuje finančně místní akce. V rámci ochrany ţivotního prostředí třídí odpad, ekologicky likviduje pneu, elektrická zařízení atd. V rámci podílu výstupů produkce v lokalitě společnost prodává zde do 20% celkových produktů. Nicméně podstatnější pro danou lokalitu z ekonomického hlediska je podíl specializovaných (do 35%) a nespecializovaných vstupů (do 50%). Z analyzovaných společností GECO, a.s. nejvíce ovlivňuje zmíněný okres.

Tabulka 28: Výsledky výzkumu míra dopadu činnosti firem na lokalitu Praha východ

Název společnosti Sídlo KOEFICIENT VÁHA SOUČIN Výsledné Výsledné Pořadí PARAMETRU119 hodnocení (bez hodnocení (se započtení započtením velikosti firmy) velikosti firmy) GECO,a.s. pobočka Klíčany Panenské 0,01 0 0 4 2,00 1 Břeţany LandART atelier s.r.o Nučice 0,01 0 0 5,2 0,26 8

119 Váha parametru: individuální hodnocení 0- 20 bodů 100

AMIRRO, s.r.o. Čelákovice 0,01 0 0 3,705 1,11 3

OEM Automatic, spol. s r.o. Zdiby 0,01 0 0 2,035 0,31 7 Winterhalter Řičany - 0,01 0 0 2,755 0,41 6 Modletice Rittal Czech s.r.o. Zdiby 0,01 0 0 2,2575 0,68 5 Vision Praha s.r.o. Všechromy 0,01 5 0,05 5,65 0,85 4

ČEROZFRUCHT s.r.o. Nehvizdy 0,01 0 0 3,6575 1,83 2

ELEKTROMECHANIKA Úvaly 0,01 0 0 1,455 0,22 9 Úvaly, s.r.o.

TETRA Security, s.r.o. Úvaly 0,01 0 0 3,855 0,19 10

Zdroj: Vlastní zpracování (2019)

- Panenské Břeţany

GECO, a.s. (pobočka Klíčany) zaměstnává pracovníky z okolí.

- Nučice

LandART atelier s.r.o. vytváří hezké přírodní prostředí, které přispívá k lepším pracovním podmínkám pro zaměstnance.

- Čelákovice

AMIRRO, s.r.o. vytváří nabídku pracovních míst pro zaměstnance s niţším vzděláním.

- Zdiby

OEM Automatic, spol. s.r.o. zaměstnává obyvatele z blízkého okolí, zejména také pro matky po mateřské.

Rittal Czech s.r.o. na region téměř nepůsobí.

- Říčany- Modletice

Wintrhaler vytváří pracovní příleţitosti a pomoc místním organizacím.

- Všechromy

Vision Praha s.r.o. nepůsobí negativně na okolí, např. nevytváří hluk, neprodukuje odpad. V rámci obce a dané lokality udrţuje příznivé vztahy a podílí se na sponzorství místních aktivit.

101

- Nehvizdy

ČEROZFRUCHT s.r.o. vytváří pracovní místa. Nicméně kvůli vyšší hustotě dopravy z důvodu dodávek kamionové dopravy, působí v tomto ohledu negativně.

- Úvaly

ELEKTROMECHANIK A ÚBALY s.r.o. na region téměř nepůsobí.

TETRA Security s.r.o. na region téměř nepůsobí.

102

5 Závěr

Diplomová práce na téma dopady lokalizace ekonomických subjektů si kladla za cíl zhodnotit následující dopady ve vybrané lokalitě. Konkrétně se jednalo o subjekty v praţské aglomeraci Praha-západ a Praha-východ a zvolené venkovské a periferní lokality jako je Šluknovsko a Čáslavsko.

Teoretická část se zabývala seznámením s podstatnými pojmy, jenţ souvisí s regionálním rozvojem a vývojem regionální politiky v rámci České republiky. Následně byly zmíněné investiční pobídky, které působí na rozhodování firem. V obsahu teoretické části nechyběly ani lokalizační faktory a jejich vývoj v čase.

Praktická část se věnovala samotnému výzkumu dopadu lokalizace ekonomických subjektů. Analýza na zvolených společnostech proběhla v následujících oblastech. Na základě dotazníkového šetření došlo ke sběru informací o dané problematice, zejména tedy informace o zaměstnanosti, podíl zaměstnaných osob se zdravotním postiţením a přispívání společnosti na dopravu zaměstnanců do zaměstnání. Další faktory se týkaly angaţovanosti zapojení do místních akcí a aktivit, ochraně ţivotního prostředí, míra podnikatelské činnosti aktivit atd.

Za pozitivní rozvojové znaky území je moţné povaţovat příznivý rozvoj a to ať uţ ekonomický, populační, sociální či stavební, ale také sociálně ekonomické struktury obyvatelstva a polohového potenciálu. Sociálně ekonomický potenciál je vyjádřený koncentrací osídlení, mírou registrované nezaměstnanosti ve srovnání s průměrem v ČR, podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel ve srovnání s průměrem v ČR

Zdraví ekonomiky v dané oblasti je klíčovým předpokladem pro rozvoj kvality ţivota obyvatel. Dostupnost vhodných pracovních míst je vedle dostupnosti bydlení hlavní faktor, podle něhoţ se lidé rozhodují, zda v oblasti zůstanou nebo se přestěhují. Od počtu a kvality pracovních míst se odvíjí kupní síla obyvatel v regionu jako jeden z hlavních předpokladů rozvoje. Obyvatelstvo regionu je tedy hlavní cílovou skupinou pro vyváţený rozvoj v různých oblastech, jako je školství, bydlení, ekonomika, sociální sluţby atd.

Ve všech sledovaných regionech se společnosti snaţí zaměstnávat zaměstnance z místní lokality. Teoreticky můţeme tedy tvrdit, ţe přímo preferují zaměstnance z blízkého okolí.

Zdravotně postiţení zaměstnanci se vyskytují v kaţdém regionu, jen v regionu Praha-západ jsou zaměstnáni jen v jedné společnosti. Můţeme se jen domnívat, proč tomu tak je, třebaţe

103 ve srovnatelném regionu Praha-východ zdravotně postiţení našli práci ve třech firmách. Můţe to být např. tím, ţe na Praze-západ dostatečně nevyvíjí činnosti organizace, které by pomáhaly v zaměstnávání zdravotně postiţených.

Benefit na dopravu se vyskytuje v kaţdém regionu, ale svoz vlastním firemním autobusem je jen u jedné firmy a to v lokalitě Praha-východ. Tento autobus převáţně ze 70% vyuţívají zahraniční dělníci, kteří bydlí na ubytovnách. Tato firma, jenţ jí patří tento autobus má cca 300 zaměstnanců a zabývá se dovozem a prodejem ovoce a zeleniny.

Většina firem se podílí nějakým způsobem na místním dění, jen region Praha-západ vykazuje niţší míru podpory.

Co se týče vybudování něčeho přínosného, co by mohli vyuţívat nejen zaměstnanci dané firmy, tak musím konstatovat, ţe na Praze-východ se nic takového nevybudovalo, na Praze- západ jedna firma podporuje místní školku, na Čáslavsku jedna společnost vybudovala posezení před podnikovou prodejnou. Ale na Šluknovsku jsou tři společnosti, které vybudovali cyklostezku, vybavily základní a uměleckou školu, vybudovali část kanalizace, zúčastnili se rekonstrukce místního kostela a vybavily mateřskou školku vybavením.

Základní standardy ochrany ţivotního prostředí se dodrţují ve všech regionech. Ať uţ to jsou zákonné povinnosti jako recyklace, třídění odpadů, sniţování elektrické energie, nebo lepší plánování logistiky kvůli úspoře pohonných hmot, pořád jsou to povinné kroky, které firma musí splnit. Zdůrazněme ale jednu společnost na Šluknovsku (ţelezárna), která vyuţívanou vodu vrací zpět do místního potoka v lepší kvalitě, neţ kdyţ byla prvotně načerpána do provozovny.

Jeden z nejmenších podílů výstupů, které prodávají ve své lokalitě má Šluknovsko. Důvod bude zřejmě takový, ţe odbyt nebude v dané lokalitě, ale uţ přímo nasmlouvaný se společnostmi v Německu.

Nejvíce nespecializovaných vstupů (nákup kancelářských potřeb, zboţí pro běţný provoz, běţné sluţby apod.) má lokalita Praha-západ a nejvíce specializovaných vstupů (nákup speciálních výrobků, zboţí, speciálních sluţeb apod.) má region Čáslavsko.

Ze získaných a z porovnaných dat můţeme konstatovat, ţe nejvyšší míru participace v rámci svého regionu má lokalita Šluknovsko (154 bodů) a hned potom Čáslavko (168 bodů), ale jen s minimálním rozdílem. A naopak nejniţší míru participace má region Praha-východ (258 bodů) a v těsném závěsu lokalita Praha-západ (240 bodů). K tomuto závěru bylo dosaţeno pomocí vyfiltrováním zadaných dat ze získaného dotazníku - viz příloha.

104

Výsledky jsou takové, ţe kaţdá lokalita má i velké společnosti, které ve velké míře ovlivňují svoje okolí. Ale samozřejmě i středně velké a malé společnosti se nedrţí stranou a dokáţou zásadně působit na svůj region pozitivně i negativně, třebaţe nejsou nijak zásadní ve své velikosti. Dovolíme si tedy tvrdit, ţe nezáleţí na finanční, či personální velikosti dané společností v regionu, ale na vedoucích pracovnících a jejich zaměstnancích, jak se chtějí chovat ke své domácí lokalitě v rámci ţivotního prostředí, podílení se na společném dění v regionu či na dodavatelsko odběratelských vztazích.

105

6 Pouţitá literatura

BLAŢEK, Jiří a David UHLÍŘ. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, implikace. Vyd. 2., přeprac. a rozš. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1974-3.

BLOMSTRÖM, Magnus. TheEconomicsof International InvestmentIncentives. OECD [online]. 2002 [cit. 2018-02-08]. Dostupné z: https://www.oecd.org/daf/inv/investment-policy/2487874.pdf

BUČEK, Milan. Regionálny rozvoj: novšie teoretické koncepcie. Bratislava: Ekonóm, 2006. ISBN 80-225-2151-5.

CEDIDLOVÁ, Miroslava. TheEffectivenessofInvestmentIncentives in CertainForeignCompaniesOperating in the Czech Republic. JournalofCompetitiveness [online]. 2013, vol. 5, iss. 1, s. 108-120. [cit. 2018-02- 08]. ISSN 1804-1728. Dostupné z: http://www.cjournal.cz/files/129.pdf.

CZECHTRADE. Státní dotace a programy podpory. In: BusinessInfo.cz [online]. 2018. [cit. 2018-01-18]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/dotace-a-financovani/statni-dotace- a-programy-podpory.html

ČADIL, Jan. Regionální ekonomie: teorie a aplikace. V Praze: C.H. Beck, 2010, xi, 152 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-191-8.

DAMBORSKÝ, Milan a René WOKOUN, 2010. Lokalizační faktory malého a středního podnikání v podmínkách ekonomiky ČR. Ekonomie a Management. 13(2), 32-43. ISSN 12123609.

DVOŘÁČEK, Jiří a Peter SLUNČÍK. Podnik a jeho okolí: jak přežít v konkurenčním prostředí. V Praze: C.H. Beck, 2012. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-224-3.

GUNTHER MAIER, Franz Tödtling a [TRANSLATION MILAN BUČEK]. Regionálna urbanistická ekonomika: teórialokalizácie a priestorováštrúktura. Bratislava: Elita, 1997. ISBN 8080440441.

Incentives - UNITED NATIONS CONFERENCE ON TRADE AND DEVELOPMENT. Uncated[online]. 2004 [cit. 2018-02-08]. Dostupné z: http://unctad.org/en/Docs/iteiit20035_en.pdf

JÁČ, Ivan, Petra RYDVALOVÁ a Miroslav ŢIŢKA. Inovace v malém a středním podnikání. Brno: ComputerPress, 2005, vi, 174 s. Business books. ISBN 80-251-0853-8

106

JÁČ, Ivan. Jedinečnost obce v regionu. Praha: Professional Publishing, 2010. ISBN 9788074310386.

JEŢEK, Jiří et al.. Regionální rozvoj. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2014. ISBN 978-80-261-0462-9.

KADEŘÁBKOVÁ, Jaroslava a Jitka PEKOVÁ. Územní samospráva - udrţitelný rozvoj a finance. Praha: WoltersKluwer Česká republika, 2012, 297 s. ISBN 978-80-7357-910-4

KÁŇA, Pavel. Základy veřejné správy: vybrané kapitoly veřejné správy pro studium ţáků středních škol. 4., aktualiz. vyd. Ostrava: Montanex, 2014, 394 s. ISBN 978-80-7225-407-1

KARLSSON, Charlie, Martin ANDERSSON and Therese NORMAN. Handbook ofresearchmethods and applications in economicgeography. 1st ed. Cheltenham: Edward ElgarPublishing, 2015, 672 s. ISBN 978-0-85793-266-2.

KAVKA, Martin. Obecné informace o systému investičních pobídek v ČR. MPO [online]. 2005 [cit. 2018-02-08]. Dostupné z: https://www.mpo.cz/cz/podnikani/dotace-a-podpora- podnikani/investicni-pobidky-a-prumyslove-zony/investicni-pobidky/obecne-informace-o- systemu-investicnich-pobidek-v-cr--879/

KINCL, Michael. Investiční pobídky jako forma veřejné podpory. Praha: Linde, 2003. ISBN 80-86131-48-3.

KREJČÍ, Tomáš. Regionální rozvoj: teorie, aplikace, regionalizace. V Brně: Mendelova univerzita, 2010. ISBN 978-80-7375-414-3.

LEDNICKÝ, Václav, Jiří VANĚK a Jacek PYKA. Moţnosti vyuţití klastrů v cestovním ruchu. V Karviné: Slezská univerzita, 2008. Studia oeconomica. ISBN 978-80-7248-508-6.

MATOUŠKOVÁ, Zdena. Regionální a municipiální ekonomika. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2000. ISBN 80-245-0052-3.

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Informace o fondech. In: Strukturální fondy.cz 2018. [online]. [cit. 2018-01-12]. Dostupné z: https://www.strukturalnifondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU

NARM. Municipální rozpočet. In: Rozvojobci.cz [online]. 2012. [cit. 2018-01-18]. Dostupné z: http://www.rozvojobci.cz/news/municipalni-rozpocet1/

PAVELKOVÁ, Drahomíra. Klastry a jejich vliv na výkonnost firem. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2689-2.

107

PORTER, E. Michael. Clusters and competition. Whatis a clusters. In: citeseerx.ist.psu.edu [on-line]. [cit. 2018-01-15]. Dostupné z: http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.199.4104&rep=rep1&type=pdf

Průvodce klastrem. CzechInvest [online]. 2007 [cit. 2018-02-28]. Dostupné z: http://old.czechinvest.org/data/files/pruvodce-klastrem-63.pdf

REDLICHOVÁ, Radka. Regionální ekonomika: pro bakalářské studium. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. ISBN 978-80-7375-.

SCHWARZ, Jiří. Analýza investičních pobídek v České republice. MPO [online]. 2007 [cit. 2018-02-08]. Dostupné z: https://www.mpo.cz/assets/dokumenty/32013/35445/388865/priloha001.pdf

SKOKAN, Karel. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. Ostrava: Repronis, 2004. ISBN 80-7329-059-6.

., Goran. LINDQVIST a Christian H. M. KETELS. The cluster initiativegreenbook. Sweden: [Ivory Tower], c2003. ISBN 91-974783-1-8.

STEJSKAL, Jan. Průmyslové klastry a jejich vznik v regionech. Praha: Linde, 2011, 247 s. ISBN 978-80-7201-840-6.

STEJSKAL, Jan a Jaroslav KOVÁRNÍK. Regionální politika a její nástroje. Praha: Portál, 2009, 212 s. ISBN 978-80-7367-588-2.

SVOBODOVÁ, Hana. Regionální politika a regionální rozvoj v ČR. Muni [online]. 2012 [cit. 2018-01-16]. Dostupné z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js13/geograf/web/pages/09- regionalni-politika.html

ŠIMANOVÁ, Jana. Investiční pobídky, nadnárodní firmy a regionální rozvoj. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2011. ISBN 978-80-7372-803-8.

ŠTĚRBOVÁ, Ludmila. Mezinárodní obchod ve světové krizi 21. století. Praha: Grada, 2013. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4694-4.

TOTH, Petr. Ekonomické aktivity obcí a měst. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2014, 127 s. ISBN 978-80-7380-491-6

Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 2., rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 455 s. Vysokoškolské učebnice. ISBN 978-80-7380-086-4.

108

VITURKA, Milan. Regionální vyhodnocení kvality podnikatelského prostředí v České republice: výzkumný záměr 145600001 Faktory efektivnosti rozvoje regionů ČR. Brno: Masarykova univerzita, 2003. ISBN 80-210-3304-5.

WOKOUN, René. Socioekonomická geografie I. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1988.

WOKOUN, René. Regionální rozvoj: (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Praha: Linde, 2008. ISBN 978-80-7201-699-0.

WOKOUN, René. Základy regionálních věd a veřejné správy. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, 474 s. Monografie. ISBN 978-80-7380-304-9.

ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ, 2012. Výkladový slovník cestovního ruchu. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Linde Praha, 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2.

CDK. Regiony regionální politiky. Dotaceeu [online]. 2012 [cit. 2019-06-06]. Dostupné z:https://www.euroskop.cz/8948/sekce/regionalni-politika/

CDK. Regionální politika. Euroskop [online]. 2018 [cit. 2019-06-06]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8948/sekce/regionalni-politika/

MMR ČR. Strategie regionálního rozvoje 2014- 2020. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. 2013 [cit. 2019-06-06]. Dostupné z: https://mmr.cz/getmedia/a9fc8be4-58a0-4137-9c6d-f9a05466a115/SRR-2014- 2020.pdf.aspx?ext=.pdf

109

Seznam tabulek

Tabulka 1: Zařazení Šluknovskav rámci správního členění České republiky ...... 44

Tabulka 2: Výsledky výzkumu zaměstnanecké problematiky Šluknovska ...... 50

Tabulka 3: Výsledky výzkumu sociální problematiky Šluknovska ...... 52

Tabulka 4: Výsledky výzkumu ochrany ţivotního prostředí Šluknovska ...... 54

Tabulka 5: Přehled Čistého HV firem Šluknovsko ...... 55

Tabulka 6: Výsledky výzkumu podílu výstupů a vstupů společností- Šluknovska ...... 57

Tabulka 7: Výsledky výzkumu míra dopadu činnosti firem na lokalitu Šluknovsko ...... 58

Tabulka 8: Zařazení Čáslavskav rámci správního členění České republiky ...... 60

Tabulka 9: Výsledky výzkumu zaměstnanecké problematiky Čáslavska ...... 65

Tabulka 10: Výsledky výzkumu sociální problematiky Čáslavska ...... 67

Tabulka 11: Výsledky výzkumu ochrany ţivotního prostředí Čáslavska ...... 68

Tabulka 12: Přehled Čistého HV firem Čáslavsko ...... 69

Tabulka 13: Výsledky výzkumu podílu výstupů a vstupů společností-Čáslavska ...... 71

Tabulka 14: Výsledky výzkumu míra dopadu činnosti firem na lokalitu Čáslavsko ...... 72

Tabulka 15: Zařazení Prahy západ v rámci správního členění České republiky ...... 74

Tabulka 16: Výsledky výzkumu zaměstnanecké problematiky Praha-západ ...... 80

Tabulka 17: Výsledky výzkumu sociální problematiky Praha-západ ...... 82

Tabulka 18: Výsledky výzkumu ochrany ţivotního prostředí Praha-západ ...... 83

Tabulka 19: Přehled Čistého HV firem Praha-západ ...... 83

Tabulka 20: Výsledky výzkumu podílu výstupů a vstupů společností-Praha západ ...... 84

Tabulka 21: Výsledky výzkumu míra dopadu činnosti firem na lokalitu Praha západ ...... 87

Tabulka 22: Zařazení Prahy východ v rámci správního členění České republiky ...... 89

Tabulka 23: Výsledky výzkumu zaměstnanecké problematiky Praha-východ ...... 94

Tabulka 24: Výsledky výzkumu sociální problematiky Praha východ ...... 96

Tabulka 25: Výsledky výzkumu ochrany ţivotního prostředí Praha-východ ...... 97

110

Tabulka 26: Přehled Čistého HV firem Praha-východ ...... 97

Tabulka 27: Výsledky výzkumu podílu výstupů a vstupů společností-Praha východ ...... 99

Tabulka 28: Výsledky výzkumu míra dopadu činnosti firem na lokalitu Praha východ ...... 100

Seznam obrázků

Obrázek 1 Účastníci regionálního rozvoje ...... 15

Obrázek 2 Regiony strukturální politiky ...... 27

Obrázek 3: Mapa Šluknovska ...... 45

Obrázek 4: Vývoj počtu obyvatel Šluknovsko, analyzované území ...... 46

Obrázek 5: Míra nezaměstnanosti v jednotlivých obcích na Šluknovsku 1/2019 ...... 47

Obrázek 6: Mapa Čáslavska ...... 60

Obrázek 7: Vývoj počtu obyvatel Čáslavsko, analyzované území ...... 61

Obrázek 8: Míra nezaměstnanosti v jednotlivých obcích na Čáslavsku 1/2019 ...... 63

Obrázek 9: Mapa Praha-západ ...... 75

Obrázek 10: Vývoj počtu obyvatel Praha-západ, analyzované území ...... 76

Obrázek 11: Míra nezaměstnanosti v jednotlivých obcích Praze-západ 1/2019 ...... 77

Obrázek 12: Mapa Praha-východ ...... 90

Obrázek 13: Vývoj počtu obyvatel Praha-východ, analyzované území ...... 91

Obrázek 14: Míra nezaměstnanosti v jednotlivých obcích Praze-východ 1/2019 ...... 92

SEZNAM PŘÍLOH

Otázky k diplomové práci

Tabulka hodnot vztahující se k lokalitě Čáslavsko

Tabulka hodnot vztahující se k lokalitě Šluknovsko

Tabulka hodnot vztahující se k lokalitě Praha-západ

111

Tabulka hodnot vztahující se k lokalitě Praha-východ

Tabulka Pořadí míry participace

112

Záznam o diplomové práci

Jméno a příjmení bakaláře: Miloš Tekl

Název práce CZ: Dopady lokalizace ekonomických subjektů ve vybrané lokalitě

Název práce EN: Impacts of localization of economic subjects in selected locality

Studijní program: Regionální rozvoj

Obor: Management rozvoje měst a regionů

Rok obhajoby: 2019

Počet stran/Počet příloh: 112/6

Vedoucí práce: Ing. Nikola Krejčová, Ph.D.

Anotace CZ:

Anotace EN:

113

Klíčová slova CZ: lokalizace, lokality, praţská aglomerace, venkovský region, periferní lokalita

Klíčová slova EN: localization, regions, Prague region, rural region, peripheral regions

Místo uloţení: Vysoká škola regionálního rozvoje a Bankovní institut – AMBIS, a.s., Nároţní 2600/9, Praha 5, 150 00

Signatura

114