Radek Chalupaa, B a Karel Nesměrákc ANALYTICKÁ CHEMIE NA UNIVERZITĚ KARLOVĚ PŘED ROKEM 1920
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
Chem. Listy 114, 17−25 (2020) Referát ANALYTICKÁ CHEMIE NA UNIVERZITĚ KARLOVĚ PŘED ROKEM 1920 Věnováno 100. výročí založení Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Radek Chalupaa, b a Karel Nesměrákc této nejstarší vysokoškolské instituce u nás přirozeně bě- hem jejího staletého vývoje několikrát měnil. a Katedra učitelství a didaktiky chemie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Hlavova 8, 128 40 Praha 2, 2. Nejstarší období b RCC Europe, Václavské nám. 66, 110 00 Praha 1, c Katedra analytické chemie, Přírodovědecká fakulta, Uni- Přestože chemické procesy lidé využívali a studovali verzita Karlova, Hlavova 8, 128 40 Praha 2 od nepaměti, konstituce chemie do samostatné vědní disci- [email protected] plíny a její uvedení do univerzitní výuky spadá až do ob- dobí 17. a 18. století. Už před tím byly ovšem chemické Došlo 7.10.19, přijato 4.11.19. poznatky na univerzitě vyučovány nepřímo, především v rámci filozofické (artistické) a lékařské fakulty. V nejstarším období, po založení Univerzity Karlovy, Klíčová slova: analytická chemie, dějiny vědy, didaktika, se na její filosofické fakultě posluchači setkávali s (proto‑) historie chemickými teoriemi podstaty hmotného světa zejména v přírodovědných dílech Plinia staršího, Aristotela nebo sv. Alberta Velikého6,7. Na fakultě lékařské, jejíž návštěva Obsah byla podmíněna absolutoriem filozofické fakulty, se poslu- chači seznamovali s chemií rovněž nepřímo, prostřednic- 1. Úvod tvím děl Galenových a Avicenových8. S velmi jednodu- 2. Nejstarší období chou (dnešními pojmy optickou a senzorickou) analýzou 3. Lékařská fakulta a chemie se kandidáti lékařství seznamovali prostřednictvím urosko- 4. Filozofická fakulta a chemie pie, jedné z hlavních diagnostických metod středověké 5. Závěr medicíny, při níž byla nemoc určována na základě barvy, vůně a sraženiny v moči pacienta9. Mezi nejstarší texty tohoto druhu vzniklé na půdě univerzity patří Tractatus 1. Úvod urinarum (Pojednání o moči) magistra Havla ze Strahova 10 ze 14. století , obr. 1. Ostatně právě charakteristická čin- Zatímco do počátku 19. století měla chemie a chemic- nost při uroskopii, pozorování baňky se vzorkem proti ké laboratoře na univerzitách jen marginální postavení1, a byly – pokud vůbec – umisťovány do nevyhovujících prostor (nepoužívané chodby, půdy či dokonce sklepy2), velký rozmach přírodních věd v průběhu 19. století vedl k přeměně tradičního čtyřfakultního modelu univerzit a vzniku přírodovědeckých fakult, následovaných ještě prudším rozvojem oborů přenesených na tyto nově ustave- né části univerzit3. Platí to i v případě Univerzity Karlovy, jejíž přírodovědecká fakulta vznikla před sto lety, v roce 1920 (cit.4). Podle historika analytické chemie Ference Szabadvá- ryho je analytická chemie5: „matkou moderní chemie. Látky musí být nejprve prozkoumány, aby bylo zjištěno jejich složení a pouze tak je možné je použít pro dané úče- ly. Protože bez analýzy nemůže být syntézy, bez analytické chemie by nebylo chemie. Proto rozvoj analytické chemie vždy předchází rozvoj chemie obecné a pouze tehdy, když analytická chemie dosáhla jistého stupně, bylo možné defi- novat chemické zákony.“ V tomto sdělení bychom proto chtěli rekapitulovat počátky analytické chemie na Univer- Obr. 1. Uroskopie, ilustrace z počátku 15. století v rukopisu zitě Karlově, před vznikem samostatné přírodovědecké Tractatus urinarum od mistra Havla ze Strahova (Knihovna Ná- fakulty, protože v dosavadní literatuře jim byla věnována rodního muzea, sign. XI A 27, fol. 2v). Uprostřed sedící lékař jen marginální pozornost. Pro jednoduchost budeme použí- pozoruje baňku se vzorkem moči, kolem baňky se znázorněním vat současný název Univerzita Karlova, ačkoliv se název barvy moči odpovídající jednotlivým diagnostikovaným onemoc- něním (s nadsázkou jde tedy o kolorimetrii) 17 Chem. Listy 114, 17−25 (2020) Referát světlu, se stala základem dodnes veřejností přijímaného 3. Lékařská fakulta a chemie obrazu chemika11. Takový stav přetrvával až do konce středověkého období univerzity. Jistou vzpruhu pro studium přírodních věd znamenalo V první polovině 16. století došlo k značnému ekono- spojení zbytků kališnické univerzity s pražskou jezuitskou mickému i personálnímu úpadku Univerzity Karlovy, z níž akademií roku 1622, následované roku 1654 přeměnou na reálně fungovala pouze fakulta filozofická. Přesto právě univerzitu Karlo-Ferdinandovu. Tak došlo i k obnovení z té doby máme zprávu o prvních chemických laboratořích lékařské fakulty, na níž se v rámci studia začala objevovat, na půdě univerzity, ačkoliv nevyužívaných k výuce. i když velmi zvolna, i chemie17,18. Profesoři museli být Z monetárních důvodů pronajali roku 1568 karolinští mi- nejprve povoláni ze zahraničí, ale už jejich první český stři jakousi místnost na dvoře Karolina slavnému pražské- žák, Jan Marek Marci z Kronlandu (1595–1667) dosáhl mu lékaři Jiřímu ze Sudetu, který si tam zřídil „focum nebo světové proslulosti (obr. 2)19. Po své promoci roku 1625 distillatorium“ pro výrobu léčiv12. Obdobně pronajímali byl současně jmenován profesorem lékařské fakulty, na některé prostory Karolina pro provozování lékárny, kde se níž působil celý život, včetně toho, že byl mnohonásob- 13 již v té době připravovaly některé chemické preparáty . ným děkanem i rektorem. Z hlediska sledované analytické Jen velmi spekulativně můžeme o jistém pojetí (mentální) chemie je jeho fundamentálním příspěvkem objev rozkla- analýzy uvažovat nad názvy – bohužel textově nedochova- du světla na skleněném hranolu, základ spektrální analýzy ných – promočních tezí hájených na počátku 17. století12. rozpracované pro analytické účely až v 19. století5. Marci Tak se roku 1612 Václav Raimittius zabývá otázkou, zda svůj objev popsal v díle Thaumantias, liber de arcu coe- se může studovaný člověk zabývat praktickou alchymií: lesti deque colorum apparentium natura ortu et causis „An studiosus literarum alcumisticae (!) operam dare (Zázrakyána, kniha o vzniku a příčinách nebeského oblou- debeat?“14. Teze je zajímavým dokladem uvažování ku, na zemi se barvami projevujícímu), vydaném v Praze o alchymii na univerzitní půdě, kam nicméně přes svůj roku 1648 (obr. 2). Tento objev je tradičně připisován velký význam pro rudolfinskou dobu nepronikla. Teze Isaacu Newtonovi, který jej však popsal až roku 1666 z roku 1614 hájená Adamem Sixtem, jsou-li chemici (cit.20). Profesor Marci je také autorem návrhu statut lékař- schopni vyrobit skutečné zlato („Chymici possuntne verum ské fakulty z roku 1654 (schválených teprve roku 1690), 15 aurum facere?“) , je bezesporu narážkou na výrok Avice- v nichž již byla zakotvena povinnost profesora botaniky nův, odmítajícího „napodobení“ stvořených věcí proslulý- přednášet i o chemických preparátech používaných mi slovy „sciant artifices alkimie species metallorum k léčbě. Nicméně pro nedostatek vyučujících nebylo toto transmutari non posse“ („nechť vědí alchymisté, že jed- ustanovení často plněno17,18,21. notlivé druhy kovů nelze transmutovat“)16. Tomu odpoví- Nástupcem profesora Marciho se roku 1668 stal praž- dá i dochovaná negativní odpověď na tezi hájenou roku ský rodák Jakub Jan Václav Dobřenský z Černého Mostu 1618: „zda-li chymií lze utvořit zlato z kovů „horších“12. (1623–1697), obr. 3, který se kromě lékařství intenzivně zajímal i o chemii, resp. podle dnešního chápání chymii Obr. 2. Jan Marek Marci z Kronlandu a titulní list jeho spisu Thaumantias, liber de arcu coelesti z roku 1648 18 Chem. Listy 114, 17−25 (2020) Referát Obr. 3. Jakub Jan Václav Dobřenský z Černého Mostu a titulní list disertace Metamorphoseos micro-cosmicæ tinctura z roku 1686 (koexistence alchymie s chemií)10,22. Z hlediska sledované (Základy chemie, 1732)27. Demonstrační experimenty analytické chemie se zabýval stanovováním poměrných ovšem musel Scrinci provádět na vlastní náklady, ve svém hustot, čímž držel prst na tepu doby, neboť podobnými bytě v Karolinu, umístěném vedle auly v jižním křídle pracemi se zabývala řada soudobých autorů23. Disertační budovy. Protože v té době neexistovala na univerzitě žád- práce Metamorphoseos micro-cosmicæ, tinctura in via ná laboratoř, stanovil dvorní dekret z 19. října 1747 povin- humida alba & rubra, perpetuo sese multiplicans nost pražských lékárníků ohlašovat fakultě, že budou pro- (Přeměny mikrokosmické [= syntetické], tinktura na mok- vádět chemické práce při přípravě léčiv, aby se na ně moh- ré cestě bílá a červená, která stále sama sebe zmnožuje), li studenti přijít podívat21. Scrinci byl zdatným experimen- kterou pod jeho vedením vypracoval jeho syn František tátorem, vlastnícím rozsáhlou soukromou sbírku fyzikál- Okatavián roku 1686, přináší výsledky experimentální ních a chemických přístrojů (z nichž část se dochovala práce s narážkami na analytickou chemii, jako je testování dodnes28). Z hlediska sledované analytické chemie se za- rozpustnosti různých látek v destilované octové kyselině, býval v té době velmi oblíbenou analýzou minerálních nebo plamenové zkoušky (obr. 3). vod, která značně přispěla i k rozvoji analýzy na mokré I další významný Marciho žák, profesor Jan František cestě5,29. Ostatně analýzy minerálních vod měly u nás Löw z Erlsfeldu (1648–1725), se o chemii zajímal, jak dlouhou tradici už od 16. století, kdy se jimi mimo jiné na o tom svědčí celá řada chymických děl dochovaných našem území zabýval slavný švýcarský lékař a alchymista v jeho knihovně24,25. Nicméně v jeho díle se chemie prak- Leonhard Thurneisser zum Thurn30. Ze srovnání s jinými ticky neobjevuje, s výjimkou drobných narážek dobovými pracemi je patrné, že Scrinci použil v té době v populárním