MASARYKOVA UNIVERZITA Filozofická Fakulta Ústav Hudební Vědy Management V Kultuře Bc. Eliška Pačesová Budoucnost Minulý

MASARYKOVA UNIVERZITA

Filozofická fakulta

Ústav hudební vědy

Management v kultuře

Bc. Eliška Pačesová

Budoucnost minulých zvyků: organizační a ekonomická udržitelnost staročeských májů

Magisterská diplomová práce

Vedoucí práce: doc. Ing. František Svoboda, Ph.D.

2018

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

V Brně dne 9. 5. 2018 …………………………………..

Bc. Eliška Pačesová

Poděkování

V první řadě bych chtěla poděkovat lidem, bez jejichž pomoci a ochoty poskytnout potřebné informace by tato práce nemohla vzniknout. Jmenovitě Markétě Toušové, Evě Šulcové, Pavlíně Syrové, Romaně Hradilové, Michaele Brzobohaté, Květoslavě Balvínové, Milanu Mocovi a Františku Novotnému. Dále bych chtěla poděkovat doc. Ing. Františku Svobodovi, Ph.D. za odborné vedení diplomové práce. Velké poděkování zaslouží i má rodina za veškerou podporu během mého studia.

Obsah

ÚVOD ...... 7

1 LIDOVÁ KULTURA ...... 9

1.1 Hmotné prvky lidové kultury ...... 10

1.2 Nehmotné prvky lidové kultury ...... 11

2 STAROČESKÉ MÁJE ...... 14

2.1 Historicko – společenský kontext ...... 14

2.2 Význam staročeských májů ...... 16

2.3 Průběh a organizace staročeských májů ...... 18

2.3.1 Česká beseda ...... 20

2.4 Financování májů ...... 21

3 OKRES NYMBURK ...... 22

3.1 Analýza kulturního prostředí ...... 22

4 TRADICE STAROČESKÝCH MÁJŮ V OKRESE NYMBURK .... 26

4.1 Obce pořádající staročeské máje ...... 27

4.2 Kostomlaty nad Labem ...... 30

4.2.1 Kulturní památky ...... 32

4.2.2 Historie staročeských májů v obci ...... 33

4.2.3 Současnost staročeských májů v obci ...... 36

4.2.3.1 Organizační rámec ...... 38

4.2.3.2 Financování...... 39

4.2.3.3 Propagace ...... 41

4.2.4 Retromáje...... 42

4.2.5 Další kulturní činnost v obci ...... 45

4.3 Křinec ...... 46

4.3.1 Kulturní památky ...... 47

4.3.2 Historie staročeských májů v obci ...... 49

4.3.3 Současnost staročeských májů v obci ...... 53

4.3.3.1 Organizační rámec ...... 54

4.3.3.2 Průběh ...... 55

4.3.3.3 Financování...... 57

4.3.3.4 Propagace ...... 59

4.3.4 Další kulturní činnost v obci ...... 60

4.4 Chrást – staročeské máje jednou za čtyři roky ...... 61

4.4.1 Současnost staročeských májů v obci ...... 61

4.5 Semice – případ obce, kde obnovení tradice neuspělo ...... 64

4.5.1 Současnost staročeských májů v obci ...... 64

5 ORGANIZAČNÍ A EKONOMICKÁ UDRŽITELNOST ...... 66

ZÁVĚR ...... 70

Seznam pramenů a literatury ...... 72

Resumé ...... 82

Summary ...... 83

Resümme ...... 84

Seznam tabulek ...... 85

Seznam grafů...... 86

Seznam příloh ...... 87

Přílohy ...... 88

Příloha č. 1 ...... 88

Příloha č. 2 ...... 91

Příloha č. 3 ...... 92

Příloha č. 4 ...... 93

Příloha č. 5 ...... 94

Příloha č. 6 ...... 94

Příloha č. 7 ...... 95

Příloha č. 8 ...... 95

Příloha č. 9 ...... 96

Příloha č. 10 ...... 96

Příloha č. 11 ...... 97

Příloha č. 12 ...... 98

Příloha č. 13 ...... 98

Příloha č. 14 ...... 99

Příloha č. 15 ...... 99

Příloha č. 16 ...... 100

Příloha č. 17 ...... 100

ÚVOD

Současná doba nabízí nepřeberné množství kulturních aktivit, které jsou přizpůsobeny dnešním požadavkům rušného života. Mohlo by se zdát, že kultura mizí z menších obcí a přesouvá se do měst, která nabízí dostatek příležitostí z nejrozmanitějších oblastí kultury, a že některé tradiční aktivity spojené s kulturou na vesnici se stanou přežitkem minulých generací a zaniknou.

Existují oblasti, které na dodržování tradic nedají dopustit. Každoročně se jedná o velkou událost, které se účastní mnoho místních lidí, ale také domácích turistů, kteří se s těmito tradicemi ve svém okolí setkávají zřídkakdy. Tato práce se bude zabývat staročeskými májemi v okrese Nymburk, kde měly máje ještě před několika desetiletími velkou tradici. V celém okrese je pouze několik obcí, kterým se tradici podařilo udržet. Práce se bude věnovat organizaci a financování staročeských májů vybraných obcí, které patří mezi každoroční pořadatele. Cílem je zjistit, zda dokáže tradice staročeských májů uspokojit kulturní potřeby obyvatel v obcích i v 21. století. Kulturní trendy se mění s každou generací. Mladí lidé migrují z vesnic do měst za lepšími platovými podmínkami, dochází ke změnám v myšlení a sociálním soužití. Původním smyslem staročeských májů bylo vyznání lásky dívce, které měla znázorňovat ozdobená májka věnovaná dívčiným nápadníkem, který zpravidla bydlel v téže obci. V dnešní době by byl tento akt problematický, jelikož lidé uzavírají sňatky nejen mimo obec, ale i mimo země, a tak dochází k mísení kultur a upadání tradičních oslav. Vyznání lásky v podobě darování májky ztratilo na významu. Májku získává každá svobodná dívka v obci, která se chce zapojit do oslav staročeských májů, někdy dokonce i vdané ženy a malé děti. Za každou postavenou májku je pak průvod obdarován finančním příspěvkem. Tradiční prvky, které dříve hrály nejvýznamnější složku, ustupují do pozadí a cílem při pořádání tradiční události je v první řadě finanční zisk. Původní smysl tradice se pravděpodobně vytrácí. Cílem práce je tedy zjistit, zda mají staročeské máje schopnost se udržet i v budoucnu, na čem tato schopnost závisí a do jaké míry jsou tradiční prvky staročeských májů v současnosti dodržovány.

Literatury, která by se zabývala čistě staročeskými májemi, není mnoho, konkrétně u vybraných obcí se bude jednat spíše o místní kroniky či lokální periodika. Zřídka se objevují tituly od regionálních autorů zabývající se touto zvyklostí. Tradicím v okrese Nymburk se věnoval například Jan Řehounek, který ve své knize s názvem …aby nás Pán Bůh zachovati ráčil… uvádí příklady konkrétních obcí ve středním Polabí, které tuto tradici udržují nebo udržovaly. Etnoložka Jana Hrabětová se celoživotně věnuje tradicím v Polabí a přispívala rovněž do regionálního deníku Nymbursko, kde vyšlo několik článků týkajících se právě oslavy májů v tomto regionu. Staročeským májům se také ve své bakalářské práci z roku 2013 věnovala Michaela Davidová, která zkoumala současný stav slavnosti v obci Oskořínek, která rovněž leží v okrese Nymburk. Další bakalářskou prací, která se zabývá těmito oslavami, je etnologická studie májů z roku 2012, která se věnuje nejen tradici obecně, ale také průběhu slavností v obcích Jestřábí a Ovčáry, které leží v okrese Kolín. Obě práce uvádí informace spojené s financováním oslav velice povrchně. Finanční analýzu staročeských májů provedl Jan Pargač ve své studii z roku 1988 s názvem Tradice v kulturním a společenském životě nymburské vesnice. Pargač zde srovnává financování májů v několika obcích v okrese Nymburk a nabízí také finanční srovnání májů s jinými tradičními slavnostmi.

Diplomová práce je členěna do několika kapitol. První kapitola se věnuje lidové kultuře obecně, druhá kapitola obsahuje podrobnější seznámení se s tradicí májů. Další kapitola poskytuje základní informace o okresu Nymburk, dále obsahuje analýzu kulturní situace a zmiňuje nejvýznamnější kulturní instituce v okrese. Praktická kapitola se zabývá konkrétními obcemi, kdy je na základě telefonického průzkumu zhodnocena situace současného stavu tradice v okrese Nymburk. Podle výsledků průzkumu jsou vybrány konkrétní obce, kterým se tradici podařilo udržet. Na základě osobních konzultací s vedením obcí a s organizátory májů je vypracována značná část práce, která pojednává o současné organizaci, financování a průběhu akce. Uvedena jsou rovněž úskalí, která se pojí s každoročním pořádáním akce. V neposlední řadě je provedena komparace organizační a finanční stránky staročeských májů ve vybraných obcích.

1 LIDOVÁ KULTURA

Lidová kultura ve vztahu k obecnému pojetí kultury je podle Mirjam Moravcové „dílčím, sociálně ohraničeným segmentem této kultury, segmentem, jehož charakteristickým příznakem je regionální a lokální rozrůzněnost, mezigenerační výměna a svým způsobem také časová ohraničenost.“1 Autorka rovněž uvádí, že v českém vědeckém prostředí byl pojem definován až na konci 19. století. „Vymezil mu obsah regionálně diverzifikované kultury venkovského obyvatelstva, přesněji na tradice minulosti vázané kultury obyvatel vesnice a malého města 19. století.“2 Lidová kultura tvořila významnou složku života především na vesnicích, kde byla spojena zpravidla s ekonomicky slabšími vrstvami obyvatelstva, a je významnou součástí národní kultury. Vedle lidové kultury existovala také oficiální kultura, tzv. vysoká kultura, která byla ovlivněna dobou či režimem. „Lidová kultura v sobě obsahuje i projevy, které v lidu přímo nevznikaly, byly převzaty z vysoké kultury, ale v lidovém prostředí asimilovaly, procházely procesy inovace, u orálních projevů, variačním procesem.“3 Podle Aleny Vondruškové není jednoznačná hranice mezi lidovou kulturou, tedy kulturou venkovského lidu a kulturou jiných společenských vrstev z důvodu úzkého prolínání subkultur, a tak se jedná spíše o hranice oblastní, přičemž v těchto oblastech se lidová kultura do značné míry mísila.4

Jak již bylo zmíněno, lidová kultura souvisí se společenstvím lidí. V důsledku změn obyvatelstva prochází neustálými změnami i lidová kultura. „Od 2. poloviny 19. století byla lidová kultura etnografy nejen studována, ale také nahlížena jako jev ohrožený zánikem. Proto nejméně od 80. let 19. století existují snahy o její záchranu, popř. obnovování.“5

1 MORAVCOVÁ, Mirjam. Lidová kultura – vzestup a pád (?) symbolu českého prostoru. In: BITTNEROVÁ, Dana a Martin HEŘMANSKÝ, ed. Kultura českého prostoru, prostor české kultury. Praha: Ermat, 2008. s. 42-73. ISBN 9788087178034. s. 42. 2 Tamtéž, s. 43. 3 Malý etnologický slovník. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2011. ISBN 9788087261705. s. 56. 4 VONDRUŠKOVÁ, Alena a Vlastimil VONDRUŠKA. Tradice lidové tvorby: Lidová hmotná kultura v Čechách a na Moravě. Praha: Artia, 1988. s. 9. 5 BROUČEK, Stanislav a Richard JEŘÁBEK, ed. Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky v Praze a Ústav evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakladatelství Mladá fronta, 2007. ISBN 978-80-204-1712-1. s. 485.

Lidová kultura jako projev identity daného území byla uchovávána a přenášena z generace na generaci. Zaznamenávala každodenní život, duchovní život, lidovou slovesnost v podobě písní, pohádek a tvůrčí činnost jako tance, hry apod. Lidové tradice se udržovaly v určitých regionech, kde se projevovaly tradiční prvky lidové kultury, a jsou proto označovány jako etnografické regiony. Tyto regiony byly ovlivňovány svou polohou a etnickým složením obyvatelstva.6 Kultura, která se lišila podle určitých územních celků, je pak nazývána lokální kultura. Heřmanová a Patočka ve své knize uvádí definici lokální kultury podle Holého a Soukupa: „Kultury lokální existují jako relativně autonomní, regionálně, časově i prostorově omezené kulturními systémy, které zahrnují artefakty, sociokulturní regulativy (obyčeje, mravy, zákony, tabu) a ideje typické pro členy určitého lokálního společenství.“7

Jan Blahůšek rozděluje lidovou kulturu na materiální (hmotná) a nemateriální (nehmotná).8

1.1 Hmotné prvky lidové kultury

Za hmotnou lidovou kulturu jsou považovány artefakty materiálního charakteru, které v minulosti sloužily člověku především pro uspokojení jeho základních potřeb. Tyto artefakty se vyznačovaly použitou hmotou, mezi které patřily především přírodní materiály, a byly také specifické svou oblastí výskytu a samozásobitelstvím. „Od 19. století jsou hodnoceny jako součást národního kulturního dědictví, proto se stávají předmětem sběratelského zájmu poučených jednotlivců a muzejních institucí. (…) V druhé polovině 20. století se péče o vybrané jevy lidové materiální kultury stává součástí centrálně řízené státní kulturní politiky. Nově je tato problematika řešena po r. 1989.“9

Blahůšek podává komplexní dělení materiální lidové kultury:

 Zaměstnání a forma obživy

6 PATOČKA, Jiří a Eva HEŘMANOVÁ. Lokální a regionální kultura v České republice: kulturní prostor, kulturní politika a kulturní dědictví. Praha: ASPI, 2008. ISBN 9788073573478. s. 27-29. 7 Tamtéž, s. 63 8 BLAHŮŠEK, Jan. Identifikace a dokumentace jevů tradiční lidové kultury v České republice. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2006. ISBN 808615677x. s. 9. 9 Tamtéž, s. 44.

 Sídlo, dům a bydlení  Lidový oděv  Lidová strava  Doprava  Obchod a trh  Výtvarná kultura10

1.2 Nehmotné prvky lidové kultury

Nehmotná, tedy nemateriální (někdy také označovaná jako duchovní) lidová kultura je soubor prvků, které naplňují duchovní potřeby člověka. Tato oblast kultury je problematická na zmapování, jelikož se jedná o neustále se měnící sféru. „Nemateriální kultura se vyznačuje dlouhodobou setrvačností, vrstvením různých prvků, kontaminací a prolínáním, proměnami funkcí.“11

Jan Blahůšek rozčlenil nehmotnou lidovou kulturu takto:

 „Folklor  Lidová religiozita  Obyčejová tradice  Společenské vztahy“12

Pojem folklor byl poprvé použit Angličanem W. J. Thomsem v roce 1846 a jeho etymologický význam je „vše, co lid ví“.13 Součástí folkloru, jež se týkal především venkovského obyvatelstva, byly elementární znalosti, vztah k přírodě, tradice každodenního i svátečního života. Patočka a Heřmanová uvádí: „Dnes tento pojem představuje součást lidové kultury a je běžně používán pro označení souboru lidových výtvorů a aktivit, které se zachovaly v určitém území po předcích: Tyto výtvory a aktivity zahrnují především projevy slovesné (…), dále pak lidová řemesla,

10 BLAHŮŠEK, Jan. Identifikace a dokumentace jevů tradiční lidové kultury v České republice. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2006. ISBN 808615677x. s. 44-74 11 Tamtéž, s. 9. 12 Tamtéž. 13 KŘÍŽOVÁ, Alena, Martina PAVLICOVÁ a Miroslav VÁLKA. Lidové tradice jako součást kulturního dědictví. Brno: Masarykova univerzita, 2015. Etnologické studie. ISBN 9788021080812. s. 167.

hudební, dramatické a taneční projevy.“14 Řada folklorních jevů v současné době na našem území zaniká, ale i přesto tvoří významnou součást lokálních tradic a identitu určitých regionů (resp. společenství lidí) a jsou považovány za velmi důležitou součást dané oblasti.15

Nehmotná kultura souvisí do značné míry s náboženstvím, jelikož mnoho tradičních zvyků bylo vázáno na náboženské zvyklosti, např. návštěvy poutních míst či oslavy svátků světců.16 Za společenské vztahy v souvislosti s lidovou tradicí jsou považovány spolkové a společenské organizace, které působily v dané oblasti za účelem provozování či sdílení společného zájmu. Jedná se například o místní organizace, politické strany či mládežnické spolky. Rovněž nelze nezmínit neformální organizace, které vznikaly za účelem organizace lidové zábavy.17

V případě staročeských májů se jedná o obyčejovou tradici. Obyčejovou tradici popisuje Blahůšek takto: „Obyčej chápeme v obecném smyslu jako tradicí určený způsob chování, který je v daném společenství obecně přijatý, rozšířený a ustálený; uplatňuje se v opakovaných situacích každodenního života, ale zejména při významných momentech života člověka, společnosti, přírody; je součástí systému společenské komunikace.“18 Původní smysl lidové tradice staročeské máje tkvěl v komunikaci mezi mladými lidmi. Jednalo se o skryté symboly, které proměňovaly či udržovaly společenské vztahy v rámci lokálního prostoru.

Výroční obyčeje se v současné době liší. Je to dáno především regionálním a lokálním působením, ovšem značným faktorem je rovněž aktivita či absence vůdčího organizátora či organizátorů, kteří společnost vedli k zachování či obnově tradic. Je téměř pravidlem, že zvyky a obyčeje, které vyžadují účast širšího společenství lidí

14 PATOČKA, Jiří a Eva HEŘMANOVÁ. Lokální a regionální kultura v České republice: kulturní prostor, kulturní politika a kulturní dědictví. Praha: ASPI, 2008. ISBN 9788073573478. s. 64. 15 BLAHŮŠEK, Jan. Identifikace a dokumentace jevů tradiční lidové kultury v České republice. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2006. ISBN 808615677x. s.10. 16 Tamtéž, s. 17-19. 17 Tamtéž, s. 38-42. 18 Tamtéž, s. 23.

a nesou v sobě tzv. organizační znak, jsou nějakým způsobem dodržovány stále, ať už v původní archaické podobě či v podobě s novými, moderními prvky.19

19 PAVLICOVÁ, Martina. Lidová kultura a její historicko-společenské reflexe: (mikrosociální sondy). Brno: Ústav evropské etnologie ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR, pracoviště Brno, 2007. Etnologické studie. ISBN 9788025410448.

2 STAROČESKÉ MÁJE

Lidové tradice stmelují různá společenství lidí. Může se jednat o obyvatele obce nebo pouze o skupinu lidí, kteří mají zásluhu na zachování určité tradice. V případě staročeských májů se o udržování tradice zasloužili především členové zájmových spolků, kteří posléze zapojovali ostatní občany do programu slavnosti.

Májovým oslavám předchází zvyk pálení čarodějnic, který se koná vždy 30. dubna. Tato tradice má svůj původ zakořeněn hluboko v keltské mytologii, kdy přechod mezi 30. dubnem a 1. květnem měl mít magickou moc a Slunce jako symbol ohně bylo oním dominantním magickým prvkem. Na základě toho byly zapalovány obřadní ohně. Tato tradice se pravděpodobně udržela do současnosti. Pálení čarodějnic se ve většině obcí v České republice slaví velice podobně, tedy zapalováním ohňů na tradičních místech. V dnešní době je tato událost brána jako příležitost bujarých zábav mládeže.20

2.1 Historicko – společenský kontext

Počátky oslav májů se v českém prostředí datují do 15. století, konkrétně první zmínka o vztyčené májce věnované dívce pochází z roku 1422.21 Slavnosti se rozšířily po celém území, akt stavění máje se odehrává s mírnými časovými a programovými odlišnostmi. V některých oblastech se pojmenování májů přizpůsobilo období, ve kterém se oslavuje. Například jižní a západní Čechy slaví máje v období letnic, a proto se zažilo pojmenování svatodušní máje, na jižní, střední a části západní Moravy se užívá pojem hody nebo hodové máje.22 V Čechách se podle Hany Vincenciové zažil název staročeské máje23, jelikož slavnost nemá jednotné

20 LANGHAMMEROVÁ, Jiřina. Lidové zvyky: výroční obyčeje z Čech a Moravy. Praha: Lidové noviny, 2004. ISBN 8071065250. s. 107-110. 21 BROUČEK, Stanislav a Richard JEŘÁBEK, ed. Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky v Praze a Ústav evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakladatelství Mladá fronta, 2007. ISBN 978-80-204-1712-1. s. 522. 22 VEČERKOVÁ, Eva. Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře. V Praze: Vyšehrad, 2015. Kulturní historie. ISBN 9788074296277. s. 192. 23 Za základě telefonátu do jazykové poradny při Ústavu pro jazyk český AV ČR byla zjišťována správná podoba názvu oslavy. V literatuře se objevovaly podoby „Staročeské máje“ či „staročeské máje“, na internetu pak dokonce „Staročeské Máje“. Podle paní Černé z jazykové poradny je název staročeské máje, pokud se jedná o obecné pojmenování slavnosti, psán s malými písmeny. Pokud

pojmenování a souvisí tak s místními tradicemi, stejně tak jako scénář, který má sice stanovená jakási pravidla, ale do jisté míry souvisí s lokálními zvyklostmi.24

Oslavy májů se udržely především na venkově, kde byly místní komunity semknutější, a tradice tak v některých obcích s mírnými změnami přetrvala do současnosti. Májka se umisťovala před významné instituce (zámek, dům starosty či učitele apod.), kde měla vyjadřovat úctu a společenské postavení. Nebylo výjimkou, že za tuto projevenou čest dostali chasníci, kteří májku stavěli, odměnu. Finanční nebo hmotná odměna byla jakousi motivací pro udržování této tradice jak ve městech, tak i na venkově. V 18. století však přišla omezení. V roce 1748 byl vydán zákaz oslav májů pro města a vesnice na Moravě, v roce 1750 se se zákazem připojila města pražská. Důvodem pro tyto zákazy byla především rostoucí cena dřeva kvůli rozsáhlému kácení mladých dřevin v čase májů. Ve 20. století se ovšem tradice znovu objevila a došlo tak k jejímu znovuobnovení zpravidla na vesnicích. Ozdobené máje byly v tomto období stavěny v centrech obcí, na návsích či před hospodskými zařízeními. Tyto prostory se pro umístění májek zachovaly dodnes.25

Ačkoli měsíc květen do značné míry souvisí s křesťanstvím,26 oslavy májů jsou považovány za světské záležitosti. Církevní společenství se v organizování neangažovala, organizace slavnosti byla ponechána na dobrovolnických sdruženích, jednalo se například o sdružení dobrovolných hasičů, tělovýchovných jednot, spolků mládeže, agrární strany.27

V souvislosti s lidovými tradicemi a jejich organizací se vžily pojmy „baráčník“ a „mládežník“. Pojem baráčník má podle Národopisné encyklopedie dva významy, buď jde o majitele menšího domu na vesnici bez pozemku či pouze s pozemkem malé výměry, nebo se v souvislosti s městem jedná o člena baráčnického

se ovšem jedná o konkrétní událost, v konkrétní obci a konkrétního data, je podoba tato – „Staročeské máje“. ústní sdělení, telefonický rozhovor, 27. 3. 2018. 24 VINCENCIOVÁ, Hana. K aktuálním formám tradice stavění májí ve východních Čechách. In. Letniční zvyky a obyčeje [online]. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2014. s. 82-112. [cit. 2018- 03-15]. ISBN 978-80-87261-96-5. Dostupné z: http://nulk.nulk.cz/wp- content/uploads/dokumenty/Letnicni_zvyky_a_obyceje.pdf s. 93. 25 VEČERKOVÁ, Eva. Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře. V Praze: Vyšehrad, 2015. Kulturní historie. ISBN 9788074296277. s. 196-197. 26 Květen je podle křesťanů zasvěcen Panně Marii. 27 PARGAČ, Jan. Tradice v kulturním a společenském životě nymburské vesnice. Praha: Univerzita Karlova, 1988. s. 88.

spolku. Pojem „baráčnický spolek“ byl poprvé uveden na Kolínsku v 19. století, kde byla také ustanovena jeho činnost. Náplní této činnosti bylo znovuobnovení a udržení lidových tradic.28 Pojem „mládežník“ byl využíván především za socialismu, kdy se zpravidla jednalo o mladého člověka, který byl členem organizace mládeže. Především se jednalo o Socialistický svaz mládeže. V rámci těchto organizací pak mládež pořádala různé aktivity, jednou z nich byly například i staročeské máje.

2.2 Význam staročeských májů

Pověsti o stavění májů vypráví, že pokud byla máj postavena v předvečer 1. máje, tzn. v den, kdy se ve většině obcí slavilo pálení čarodějnic, pak jejím účelem bylo zahánět veškeré zlé síly, které se měly v tuto noc probouzet a způsobovat nepříjemnosti.29 Jana Hrabětová k pověstem dodává: „Jiná úvaha připisuje našim předkům touhu mít ve své blízkosti zelený kvetoucí strom, který by jim připomínal, že už skončila zlá zima a nastává nejkrásnější roční období – obnovená příroda se raduje a s ní všichni lidé, hlavně mládež.“30

Velká máj byla klíčovým symbolem celých oslav. Pod ní se scházeli lidé, tančili okolo ní a z dálky se tyčila nad střechami domů. Máj nese v některých regionech označení král. Původní symbolika připisuje svátečnímu stromu splynutí dvou základních elementů. „Kmen představuje mužský symbol a věnec na vrcholu ženský prvek, oba dohromady znamenají plodnost.“31. Ozdobená máj je pro tuto oslavu nesmírně důležitá, proto se také po jejím vztyčení přistupovalo ke hlídání máje. (viz blíže kapitola 2.3.)

Věnování májky děvčeti bylo projevem náklonnosti. Většinou se májky objevovaly v blízkosti oken, u plotu nebo přímo na zahradě. Obdržení májky byl jakýsi

28 BROUČEK, Stanislav a Richard JEŘÁBEK, ed. Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky v Praze a Ústav evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakladatelství Mladá fronta, 2007. ISBN 978-80-204-1712-1. s. 36. 29 HRABĚTOVÁ, Jana. Svátek lásky: o starých lidových zvycích a obyčejích na Nymbursku. · Nymbursko 1991, Roč. 32, Č. 19, s. 3. 30 Tamtéž. 31 VINCENCIOVÁ, Hana. Tradice stavění májí a obřady letnic ve Východním Polabí. In: Východočeský sborník historický. Pardubice: Východočeské muzeum, 1992. s. 115-141. ISBN 8086046451. ISSN 1213-1733. s. 115-116

rituál a pro dívky byl nesmírně důležitý, protože májku mohla dostat pouze dívka, jejíž věk byl mužským kolektivem považován za ideální na vdávání. Májky také někdy vyjadřovaly přijetí dívek ve společnosti. Pokud se dívka chovala nevhodně nebo byla „hubatá“, byla potrestána tím, že dostala májku pokřivenou nebo žádnou. Pro takovou dívku pak absence májky znamenala veřejnou potupu. Májky byly zpravidla z mladých březových stromků různých velikostí ověnčených barevnými pentlemi, přičemž každá dívka obdržela jednu. Pokud žilo v domě více dívek, jejich věk odrážela velikost májek – čím starší dívka, tím vyšší májka.

Individuální májky byly většinou mladé břízy. Původní význam břízy spatřovali naši předkové v její síle odvracet škody. Březové dřevo mělo mít i léčivý účinek. Březové pruty se vyskytovaly v lidových tradicích velmi často, zejména při velikonočních svátcích v podobě metliček, které měly zajistit zdraví a svěžest tomu, jenž byl vyšlehán. Tyto metody byly praktikovány nejen na lidech, ale také na dobytku, který byl březovými proutky vyháněn na pastvu. Tím mělo být zajištěno zdraví a dostatek mléka pro hospodáře. Březové větvě se rovněž věšely ve chlévech a stájích, kde měly zamezit škodlivému vlivu nadpřirozených sil na dobytek.32

V průběhu měsíce května se březové dřevo vyskytovalo nejen při májových slavnostech v podobě májek, ale také na Slavnost Těla a Krve Páně, lidově označovaného jako svátek Božího těla, který byl oslavován 31. května. „Cesty, po nichž kráčívaly průvody oslavující svátek Božího těla bývaly sypány květinami a lemovány břízami. Ratolestem posvěceným knězem při této křesťanské slavnosti byla přisuzována zvláštní moc. Březovými haluzkami natrhanými z těchto větví si své majetky ‚pojišťovali‘ zejména mlynáři. Březoví zavěšené na sloupu v mlýnici ochraňovalo stavby před bleskem pod patronací samotného Boha. Ženy si ho odnášely do chlévů či do polí, kde mělo odpuzovat polní škůdce.“33 Proutky z břízy měly mít také moc odpuzovat negativní nadpřirozené síly. Proto se mladé břízky vztyčovaly

32 TICHÁ, Jana. Bříza – význam a úcta stromu v prostředí lidové kultury (kultura duchovní, zvykosloví) In: Museum vivum: sborník Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, 2005. s. 89-102 ISBN 8023962434. ISSN 1803- 1358. s. 97. 33 Tamtéž.

v blízkosti božích muk a soch svatých. Věřilo se, že břízky svou mocí dokáží posvátná místa ochránit proti vlivu zlých duchů a čarodějnic.34

2.3 Průběh a organizace staročeských májů

Organizací akce se dobrovolníci zabývají již na sklonku zimy, kdy sestavují program a role scénáře, nacvičují tance a domlouvají finanční rozpočet akce, popřípadě dotace od obce.

Jak již bylo uvedeno ústředním motivem pro celé slavnosti je strom, který nese pojmenování „máj“. Rituál stavění máje, zpravidla břízy, ale také smrku či borovice, se většinou odehrává v předvečer 1. května. Mužští dobrovolníci asi 30 m vysoký strom nejprve zbaví přebytečných větví a očistí od kůry. Poté přichází na řadu zdobení různobarevnými mašlemi, krepovým papírem a připevnění věnce, který je ozdoben obdobně jako samotný vrcholek stromu. V některých lokalitách jsou na věnec věšeny lahve s alkoholem. Činnosti zdobení se obyčejně věnují ženy. Připravená máj se za náročné koordinace pohybu a síly ukotví v připravené jámě.35 V dnešní době se zpravidla ke vztyčování máje využívá techniky. Následuje zdobení individuálních dívčích májek, jejichž větve se obyčejně zdobí stejným materiálem jako hlavní máj, popřípadě se nechává prostor pro kreativitu. Tyto májky se rozvážejí zpravidla potají v noci. „Dívčí máje se v regionálních tradicích 19.-21. století vyskytují jednak ve smyslu individuálního aktu, jímž dává chlapec najevo, že má o děvče zájem, uchází se o ně, jednak jako zvyk kolektivní.“36 Po postavení májí přichází na řadu jejich hlídání, které má zamezit odcizení občany okolních vesnic. Pokud je májka odcizená, je to pro hlídače velká ostuda, na kterou se vzpomíná ještě řadu let. Hlídači musí následně májku vykoupit. Z tohoto důvodu se přistupuje k nočním hlídkám, které jsou však v současné době spojené s bujarými oslavami a hojným popíjením.37 V minulosti

34 TICHÁ, Jana. Bříza – význam a úcta stromu v prostředí lidové kultury (kultura duchovní, zvykosloví) In: Museum vivum: sborník Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, 2005. s. 89-102 ISBN 8023962434. ISSN 1803- 1358. s. 97. 35 LANGHAMMEROVÁ, Jiřina. České tradice v proměnách času: kroje - zvyky - umění. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2017. ISBN 9788074225000. s. 183-185. 36 VEČERKOVÁ, Eva. Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře. V Praze: Vyšehrad, 2015. Kulturní historie. ISBN 9788074296277. s. 194. 37 LANGHAMMEROVÁ, Jiřina. Lidové zvyky: výroční obyčeje z Čech a Moravy. Praha: Lidové noviny, 2004. ISBN 8071065250. s. 116.

byly hlídány i dívčí májky, neboť se mohlo stát, že dívka měla nápadníků více, a tak zde často docházelo k potyčkám mezi mládenci.

V některých regionech je zvykem psaní žertovných nápisů na silnice nebo na vrata domů. K tomuto účelu se využívá vápno, stejně tak jako k „vylévání vápenných cestiček mezi domy milenců: jejich smyslem je zveřejňování vzájemné náklonnosti mezi dvojicemi mladých lidí, zveřejňování události v domě, vyjádření sympatie a antipatie, obecné kritiky atd.“38

Druhý den následuje obchůzka domů, před kterými stojí májky. Mládež se vystrojí, tato tradice je opět založená na zvyklosti. V některých oblastech je zvykem, že účastníci průvodu nosí tradiční kroje, v jiných oblastech je tradicí obléci společenské oblečení, u dívek jsou pak žádoucí sukně či šaty. Někdy bývají oděvy ozdobené specifickým doplňkem v podobě květiny či papírového srdce s názvem a datem oslavy, opět zde záleží na lokálních zvyklostech. Spolu s průvodem zpravidla jezdí kočár s koňmi a hudebníky.

Hana Vincenciová uvádí dva možné způsoby, jak průvod probíhá. Prvním z nich je, že výchozí bod opouští mládenci i dívky společně, přitom se zastavují u domů, popřejí obyvatelům domů, předají pozvání na večerní zábavu a poté obyvatelé domu tancují (někde tančí pouze dívka, někde tančí i rodiče) na zahradě či na silnici před domem. Průvod je za tento akt obdarován finančním příspěvkem a občerstvením. Druhý ze způsobů průběhu průvodu je ten, že začínají průvod nejdříve mládenci, kteří se zastavují u jednotlivých domů, kde na ně již čeká děvče, které se po tanci připojuje k průvodu. Většinou je do této akce zapojen i starosta či starostka obce, u jejichž domu se průvod obvykle zastavuje a vedení obce je vyzváno k sólo tanci s vybraným zástupcem z průvodu.39

Následuje večerní májová zábava, při níž se schází celá obec včetně krojovaných účastníků v místním společenském domě, zpravidla v Sokolovně.

38 BLAHŮŠEK, Jan. Identifikace a dokumentace jevů tradiční lidové kultury v České republice. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2006. ISBN 808615677x. s. 27. 39 VINCENCIOVÁ, Hana. Tradice stavění májí a obřady letnic ve Východním Polabí. In: Východočeský sborník historický. Pardubice: Východočeské muzeum, 1992. s. 115-141. ISBN 8086046451. ISSN 1213-1733. s. 126-127.

Součástí zábavy je hudební kapela, která doprovází tanečníky. Večerní zábava obvykle nemá žádný pevně stanovený program, záleží na zvyklostech dané obce.

Po ukončení oslav máj zdobí náměstí zpravidla do konce května. Poté přichází na řadu poslední část oslav tzv. kácení máje. Tato příležitost je oblíbená díky svému humornému charakteru. Během kácení se často odehrávají různé divadelní scénky či probíhá dražba pokácené máje. Průběh zakončení oslavy májů se regionálně liší.40

2.3.1 Česká beseda

Česká beseda (někdy také Staročeská beseda) je český společenský tanec z 19. století. Národopisná encyklopedie uvádí, že název tance „… je odvozen od českých vlasteneckých zábav v měšťanském prostředí ve 2. polovině 19. stol. Beseda jako tanec mladé české měšťanské společnosti se stala symbolem národního uvědomění a její obliba ve městech i na venkově kulminovala na přelomu 19. a 20. stol.“41 Česká beseda byla vytvořena na popud Jana Nerudy, který ji také poprvé v roce 1862 v Konviktském sále v Praze tančil. Jedná se o spojení lidových tanců, kroků a figur do jednoho tanečního cyklu. Spojením vzniká tanec typu čtverylky.42

Tento tanec je často spojován se staročeskými májemi, kdy se v závěru slavnosti tančí Česká beseda pod ozdobenou májkou jakožto vyvrcholení celé oslavy. O České besedě se zmiňuje Hana Vincenciová ve své studii: „Prestižnost tohoto prvku jakožto reprezentačního obřadního tance místní mládeže je zřejmá i faktem, že každá obec má v provedení tance určité své vlastní choreografické detaily, kterými si jinak standardní nastudování výrazově přivlastňuje. Česká beseda jakožto stabilní, generacemi osvědčený a dobře využitelný celek sestavený z lidových písní a tanců,

40 VEČERKOVÁ, Eva. Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře. V Praze: Vyšehrad, 2015. Kulturní historie. ISBN 9788074296277. s. 202. 41 BROUČEK, Stanislav a Richard JEŘÁBEK, ed. Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky v Praze a Ústav evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakladatelství Mladá fronta, 2007. ISBN 978-80-204-1712-1. s. 46. 42 Tamtéž.

splňuje v současné době obecnou představu o tradičním, národním či dokonce staročeském tancování.“43

2.4 Financování májů

Financováním májů se zabýval Jan Pargač ve své monografii Tradice v kulturním a společenském životě nymburské vesnice. Pargač uvádí, že existovaly tři způsoby získání finančních prostředků. Prvním a nejtradičnějším prostředkem byla obchůzka jednotlivých domů, kde byla přistavená májka, což znamenalo, že je zde děvče na vdávání. Za tanec s dívkou, popřípadě i s její matkou, průvod obdržel příspěvek. Další ze způsobů získání finančních prostředků bylo „vstupné“ od diváků, kteří přihlíželi oslavám, ale aktivně se jich neúčastnili. Nezanedbatelnou součástí při získávání finančních prostředků byla rovněž tradiční večerní zábava.44 Vincenciová uvádí další ze způsobů získání financí. „V některých lokalitách je součástí průvodu také břízkami ozdobený vůz vnímaný jako šatlava. V šatlavě mohou obyvatelé navštívených domů nebo z řad diváků, „zajatí“ za nejrůznější přestupky, přispět pořadatelům finančním obnosem a občerstvit se.“45

Podle Pargače byla májová zábava finančně nejvýnosnější akcí oslavující lidové tradice. Ačkoli výdaje na akci nepatří mezi nejnižší, příjmy je převyšují. Ku příkladu celkové hrubé příjmy májové zábavy v Kluku v roce 1963 byly 5 477 korun, výdaje oproti tomu činily 4 292 korun. Čistý zisk byl 1 185 korun. Pargač také uvádí, že pokud se máje konaly pod záštitou spolku, výtěžek byl poté převeden do spolkovních pokladen. Pokud byly ovšem máje organizovány dobrovolníky z obce, většinou mládeží, byly peníze ze zisku vydány za občerstvení na večerní zábavě.46

43 VINCENCIOVÁ, Hana. K aktuálním formám tradice stavění májí ve východních Čechách. In. Letniční zvyky a obyčeje [online]. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2014. s. 82-112. [cit. 2018- 03-15]. ISBN 978-80-87261-96-5. Dostupné z: http://nulk.nulk.cz/wp- content/uploads/dokumenty/Letnicni_zvyky_a_obyceje.pdf s.102. 44 PARGAČ, Jan. Tradice v kulturním a společenském životě nymburské vesnice. Praha: Univerzita Karlova, 1988. s. 90. 45 VINCENCIOVÁ, Hana. K aktuálním formám tradice stavění májí ve východních Čechách. In. Letniční zvyky a obyčeje [online]. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2014. s. 82-112. [cit. 2018- 03-15]. ISBN 978-80-87261-96-5. Dostupné z: http://nulk.nulk.cz/wp- content/uploads/dokumenty/Letnicni_zvyky_a_obyceje.pdf s.102. 46 PARGAČ, Jan. Tradice v kulturním a společenském životě nymburské vesnice. Praha: Univerzita Karlova, 1988. s. 90-91.

3 OKRES NYMBURK

Ve Středočeském kraji se nachází celkem 12 okresů. Mezi ně patří okres Nymburk, který je svou rozlohou šestým největším okresem v tomto kraji. Okres Nymburk sousedí na západě s okresem Praha-Východ, na jihu s okresem Kolín a na východě se stýká s Královehradeckým krajem, konkrétně s okresem Hradec Králové. Severní strana okresu hraničí s královéhradeckým okresem Jičín a se středočeským okresem Mladá Boleslav. V okrese Nymburk žije 97,8 tisíc obyvatel.

Nachází se zde celkem 87 obcí – 7 měst, 3 městyse, 77 vesnic. Okresním sídlem je město Nymburk, které je zároveň s necelými 15 tisíci obyvateli nejlidnatější městem v tomto kraji. Rozlohou největší je lázeňské město Poděbrady. Dalšími městy v okrese jsou Lysá nad Labem, Milovice, Městec Králové, Rožďalovice a Sadská. Obce se statutem městys jsou Kounice, Křinec a Loučeň. Nachází se zde tři správní obvody obce s rozšířenou působností, a to Nymburk, Lysá nad Labem a Poděbrady.

3.1 Analýza kulturního prostředí

Ačkoli není okres Nymburk turisticky nejnavštěvovanějším, větší obce a města se snaží kulturně vystačit jak svým občanům, tak případně i dojíždějícím návštěvníkům, rozsáhlou nabídkou nejrůznějších kulturních aktivit. Za velkou konkurenční nevýhodu nejen v oblasti kultury by mohla být považována velmi dobrá dostupnost hlavního města, tudíž se i kulturní nabídka musí přizpůsobovat poněkud náročnějším podmínkám.

Hlavními kulturními centry jsou zejména větší města. Kulturně činná jsou města Nymburk, Lysá nad Labem a Poděbrady, která, jak již bylo výše zmíněno, jsou rovněž obcemi s rozšířenou působností, tudíž se snaží nabízet kulturní aktivity nejen svým občanům. Město Nymburk financuje vlastní příspěvkovou organizaci, která zajišťuje kulturní program. Jedná se o Nymburské kulturní centrum, které spravuje několik budov ve městě, včetně jejich programu. Jsou to Kino Sokol, Obecní dům a Kaple sv. Jana Nepomuckého. Od roku 2016 je v čele organizace Iveta Zenklová, jejíž snahou je oživit kulturní program novými událostmi, ale rovněž se snaží udržet

tradiční dlouholeté akce na úrovni. Mimo Nymburské kulturní centrum zde působí Hálkovo městské divadlo, které nabízí divácky oblíbená zájezdová představení, z vlastní činnosti pak zejména pohádky pro děti.47

V lázeňském městě Poděbrady funguje již řadu let Městské kulturní centrum, které je rovněž příspěvkovou organizací města. Městské kulturní centrum sídlí na prvním nádvoří poděbradského zámku, kde se rovněž nachází i Zámecký biograf a Divadlo Na Kovárně, které instituce spravuje. V Poděbradech se v současné době koná několik hudebních festivalů, např. Festival Soundtrack Poděbrady.48 Dominantou města Poděbrad je barokní zámek nacházející se na břehu řeky Labe. Jednou z nejvýznamnějších institucí v okrese Nymburk je Polabské muzeum Poděbrady, které má několik pracovišť rozptýlených po celém okrese. V jeho čele stojí PhDr. Jan Vinduška. Polabské muzeum je od roku 2003 příspěvkovou organizací zřizovanou Středočeským krajem.49 Polabské muzeum spravuje tato pracoviště: Polabské muzeum Poděbrady, Památník krále Jiřího z Poděbrad, Vlastivědné muzeum Nymburk, Polabské národopisné muzeum Přerov nad Labem, Městské muzeum Sadská a Muzeum Bedřicha Hrozného v Lysé nad Labem.

V Lysé nad Labem se nachází výstaviště, které nabízí tematické výstavy. Jedná se především o akce zaměřené na zemědělství, chov zvířat, vánoční trhy a mnoho dalších. Výstavy jsou doplněny doprovodnými programy. V Lysé nad Labem funguje kino, které je v soukromém vlastnictví. Kino Lysá nabízí v letních měsících projekci filmů v zámeckém parku.

Asi 12 km od města Nymburk se nachází městys Loučeň, jehož dominantou je barokní zámek Loučeň s rozlehlým zámeckým parkem. Zajímavostí v areálu zámku je labyrintový komplex, kde se nachází celkem 11 labyrintů a bludišť. Nabídka zámku

47 PAČESOVÁ, Eliška. Organizace kulturních aktivit v Nymburce. Hradec Králové, 2016. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové. s. 25. 48 Městské kulturní centrum. Městské kulturní centrum Poděbrady [online]. [cit. 2018-03-25]. Dostupné z: http://ipodebrady.cz/mestske-kulturni-centrum-podebrady 49 Muzea. Polabské muzeum [online]. [cit. 2018-03-14]. Dostupné z: http://www.polabskemuzeum.cz/muzea

je široká. Nabízeny jsou zde klasické zámecké prohlídky, noční prohlídky, prohlídky doplněné dobovými kostýmy apod.50

Město Rožďalovice provozuje Galerii Melantrich, která nabízí ve svých prostorách výstavní síň, kde se konají výstavy výtvarného umění. Celý objekt galerie je kulturní památkou.51 Ve městě se také nachází památkově chráněná barokní budova z 18. století s knihařskou dílnou, která v současné době slouží jako muzeum klasického knihařství. V prostorách muzea se nachází původní předměty, které se využívaly k ruční tvorbě knih.52

Již zmíněný skanzen v Přerově nad Labem představuje jedno z nejvýznamnějších muzeí v přírodě v České republice. Jedná se o v pořadí čtvrtý nejstarší skanzen v Evropě, jenž byl založen na konci 19. století. V současnosti je v komplexu situováno 32 objektů. Skanzen nabízí bohatě zařízené interiéry, které prezentují život převážně venkovského lidu od konce 18. století do první poloviny 20. století,53 lidovou architekturu a lidové umění ve středním Polabí. Expozice se snaží realisticky přiblížit životy našich předků, které byly vázány na cyklicky se opakující rituály a tradice, jež se opíraly o přírodní období a náboženské svátky. 54

Institucí, která prezentuje tradiční lidová řemesla a umění, je Botanicus v obci Ostrá. Představuje historickou repliku středověké vesnice, včetně řemeslných dílen, kde mají návštěvníci možnost vyzkoušet si tradiční aktivity jako výrobu keramiky, svící, bylinných mýdel, proutěných košíků apod.55

Muzea v okrese Nymburk jsou zaměřena spíše na regionální témata jako významné regionální osobnosti a jejich tvorbu či regionální činnost. Organizace jako

50 Zámek Loučeň. Zámek Loučeň [online]. [cit. 2018-04-24]. Dostupné z: https://www.zamekloucen.cz/o-zamku 51 Galerie Melantrich. Rožďalovice [online]. Rožďalovice, 2018 [cit. 2018-03-14]. Dostupné z: http://rozdalovice.eu/galerie-melantrich/ 52 Muzeum. Knihařství Rajman [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z: http://rajman.cz/muzeum/; Památkový katalog - 1573730255 - dům s knihařskou dílnou. Památkový katalog [online]. [cit. 2018- 04-15]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=2308826&action=element&presenter=ElementsResults 53 Skanzen v Přerově nad Labem. Přerov nad Labem [online]. [cit. 2018-04-07]. Dostupné z: http://www.prerovnl.cz/kultura/skanzen-v-prerove-nad-labem/ 54 Výstavy a akce. Polabské muzeum [online]. [cit. 2018-03-14]. Dostupné z: http://www.polabskemuzeum.cz/prerov-nad-labem/vystavy 55 Centrum řemesel. Botanicus [online]. [cit. 2018-04-07]. Dostupné z: http://www.botanicus.cz/centrum-remesel/oteviraci-doba-and-vstupne

přerovský skanzen či Botanicus, které nemají v daném regionu obdoby, jsou atraktivní i pro návštěvníky z jiných okresů. Jedná se především o období, která jsou spojena s křesťanskými svátky jako Vánoce či Velikonoce, během kterých jsou ve skanzenu prezentovány tradiční lidové zvyky. Ačkoli se skanzen v Přerově nad Labem ve svých výstavách věnuje lidovým zvykům a tradicím, staročeským májům zde není věnována žádná pozornost. V dubnu 2017 byla uspořádána výstava s názvem Jaro na vsi, kterou doprovázel tematický program. Jednalo se zejména o velikonoční tradice jako pletení pomlázek, zdobení kraslic a další rukodělné činnosti vztahující se k velikonočním svátkům. Botanicus uvádí v letních měsících divadelní a kejklířská představení pod širým nebem, která doplňují autentickou atmosféru středověké vesnice.

4 TRADICE STAROČESKÝCH MÁJŮ V OKRESE NYMBURK

Jak již bylo zmíněno v kapitole 2.4, výročními obyčeji v obcích na Nymbursku se zabýval Jan Pargač. Podle Pargače existovaly na Nymbursku dvě skupiny tradičních lidových oslav, které se odlišovaly podle organizačního složení. Za prvé se jednalo o zábavy a oslavy, které organizovaly spolky a společenské organizace, a za druhé zábavy, které organizovaly kamarádské skupiny. Do první zmíněné skupiny řadí aktivity, jež byly pořádány vesnickými spolky jako jsou požárníci, Sokol, mládežnické organizace atp. Některé aktivity těchto spolků pokračují v pořádání dodnes, většinou se jedná o tradiční zábavy obchůzkového charakteru (masopust, staročeské máje) a klasické taneční zábavy.56 Mezi organizace, které působily ve vesnickém kulturním životě nejaktivněji, patřil spolek Sokola a spolek požárníků. Pargač uvádí: „V těchto organizacích vhodné věkové složení s převahou mládeže a zastoupení starší generace, která má k tradici nejhlubší vztah, poskytují dobrý organizační základ.“57 Aktivně na vesnicích působila rovněž mládež, která byla formována do organizací Československý svaz mládeže, poté Socialistický svaz mládeže. Činnost mládežnických spolků je spojena zejména se slavností staročeské máje. Jan Pargač popisuje transformaci tradice staročeských májů, ke které došlo během let, kdy organizaci plně převzaly mládežnické organizace.58 Postupem času se upouštělo od tradičních prvků, které měly mít určitý význam (např. projev náklonnosti při věnování individuální májky děvčeti).59 „Jestliže můžeme předpokládat, že v minulosti byly tyto funkce striktně chápány a byly vyjádřením reálných vztahů, hodnot a norem, postupně se tento smysl oslaboval natolik, že dnes je chápán jako společensky nezávazný. Především organizátorství mládežnickými kolektivy, ke kterému od počátku sedmdesátých let dochází, se sice některé tradiční funkce oživují, nejsou ovšem symbolickou informací o skutečném stavu věci, která

56 PARGAČ, Jan. Výroční tradice ve společenském životě současné nymburské vesnice. In: Výroční obyčeje: současný stav a proměny. Brno: Blok, 1982. Lidová kultura a současnost. s. 150. 57 Tamtéž, s.151. 58 Členové baráčnických spolků se rovněž původně angažovaly v organizaci staročeských májů. 59 PARGAČ, Jan. Výroční tradice ve společenském životě současné nymburské vesnice. In: Výroční obyčeje: současný stav a proměny. Brno: Blok, 1982. Lidová kultura a současnost. s. 152.

by ovlivňovala mezilidské vztahy, ale mají evidentně pouze zábavný smysl a slouží k upevňování vztahů v rámci pořádajícího kolektivu.“60

Podle Patočky a Heřmanové, kteří uvádí průzkum z roku 1999, jenž se týká udržování tradic, zvyků a oslav, v 52 % obcí v Čechách, kde žije 0-1000 obyvatel, dochází ke stavění máje. Oproti tomu obcí, kde žije více jak 10 000 obyvatel, pořádá stavění máje 38 %.61 S velkou pravděpodobností byl tento průzkum zaměřen pouze na stavění máje a s tím spojené oslavy, přičemž nebyla brána v potaz možnost slavnostního průvodu obcí ani jiné slavnostní události, které by se tohoto aktu mohly týkat. V okrese Nymburk se nachází 87 obcí, z toho čtyři obce mají více jak 10 000 obyvatel.62 Obcí nad 1 000 obyvatel je zde deset. Obcí, ve kterých žije mezi 1 000 a 500 obyvateli, je v okrese 27. Obcí, kde žije méně jak 500 obyvatel, se zde nachází 45. Staročeské máje jsou zde považovány spíše za výjimku, ačkoli některé obce tuto tradici každoročně dodržují.

4.1 Obce pořádající staročeské máje

V příloze č. 1 je uveden abecední seznam všech obcí okresu Nymburk. Tabulka v příloze také obsahuje informace o počtu obyvatel k 1. 1. 2017.63 V jednotlivých obcích byl proveden telefonický průzkum, který byl zaměřen na obecní úřady obcí. Od pracovníků úřadu, někdy rovněž od starostů či starostek, bylo zjišťováno, zda se staročeské máje v obci pořádají v současnosti, či byly pořádány v minulosti.

60 PARGAČ, Jan. Výroční tradice ve společenském životě současné nymburské vesnice. In: Výroční obyčeje: současný stav a proměny. Brno: Blok, 1982. Lidová kultura a současnost. s. 152. 61 PATOČKA, Jiří a Eva HEŘMANOVÁ. Lokální a regionální kultura v České republice: kulturní prostor, kulturní politika a kulturní dědictví. Praha: ASPI, 2008. ISBN 9788073573478. s. 81 62 Jedná se o Nymburk, Poděbrady, Milovice, do této kategorie je také zařazeno město Lysá nad Labem, které má k 1. 1. 2017 9 460 obyvatel, tudíž se hranici 10 000 obyvatel blíží více než kategorii nižší. 63 Počet obyvatel v obcích – k 1.1.2017. Český statistický úřad [online]. 28.04.2017 [cit. 2018-03-19]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/45964084/1300721703.xlsx/1d577fd6-4d64- 489b-81a7-365ac5d86915?version=1.0

STAV STAROČESKÝCH MÁJŮ (r. 2018) POČET OBCÍ V okr. NYMBURK Pořádají každoročně 4 Pořádají pravidelně, ale ne každý rok 3 (vč. obce, která pořádá nově od r. 2017) Pořádají nepravidelně 3 Dříve pořádali, v současnosti nepořádají 31 Dříve nepořádali, v současnosti nepořádají 46 CELKEM 87 obcí Tabulka č. 1 Současný stav staročeských májů v obcích okresu Nymburk – Vlastní zpracování, duben 2018

Současný stav staročeských májů v obcích okresu Nymburk

4; 5% 3; 3% 3; 3%

46; 53% 31; 36%

Pořádají každoročně Pořádají pravidelně, ale ne každý rok Pořádají nepravidelně Dříve pořádali, v současnosti nepořádají Dříve nepořádali, v současnosti nepořádají

Graf č. 1 Současný stav staročeských májů v obcích okresu Nymburk – Vlastní zpracování, duben 2018

V současné době jsou staročeské máje pořádány v deseti obcích v okrese Nymburk, a to v různých časových intervalech. Přičemž ve všech deseti obcích má tato událost tradici v minulosti, a to je také jeden z důvodů, proč se zde staročeské máje konají dodnes. Ve výše uvedené tabulce (Tabulka č. 1), jsou obce rozděleny do pěti kategorií. První kategorie je zaměřena na obce, kde se staročeské máje konají pravidelně každý rok v květnu. Z průzkumu vyšlo, že se jedná o čtyři obce, a to Kostomlaty nad Labem, Oskořínek, Hrubý Jeseník a městys Křinec, přičemž poslední tři zmíněné obce se nacházejí v blízkém okolí.

Staročeské máje v Hrubém Jeseníku oslaví v roce 2018 60. let výročí od prvního ročníku. Proto se pořadatelé rozhodli o uspořádání retromájů po vzoru obce Kostomlaty nad Labem (viz blíže kapitola 4.2.4). O klasické máje se zasluhuje uskupení lidí, kteří si říkají mládežníci. Staročeské máje v Oskořínku pořádá svaz mladých (nebo také mládežnici). Jedná se rovněž o uskupení mladých lidí, kteří se, jak

je zvykem, schází 2-3 měsíce před samotnou oslavou a nacvičují Staročeskou besedu. Tradice v obcích slaví velký úspěch. Finanční podpora pro mladé organizátory z rozpočtu obce neplyne, veškeré financování oslav probíhá z vlastní činnosti a vlastních příspěvků.

Do další kategorie patří obce, které pořádají staročeské máje pravidelně, ale nikoliv každoročně. Patří sem obec Chrást a Třebestovice, kde se událost koná pravidelně jednou za čtyři roky. Důvody pro pořádání slavnosti jednou za čtyři roky jsou uvedeny níže v kapitole 4.5.1, kde jsou rovněž popsány okolnosti pořádání májů zjištěné přímo od zaměstnankyně obecního úřadu v Chrástu. Do této kategorie byla zařazena rovněž obec Záhornice, která v roce 2017 tradici obnovila. Vedení obce plánuje pořádat staročeské máje každoročně.

Další kategorií jsou obce, kde se staročeské máje konají nepravidelně. Záleží na pořádajících organizacích, dobrovolnících, místní mládeži a finančních prostředcích. Mezi obce, kde se událost koná nepravidelně, patří Kostelní Lhota, Sány a Sokoleč. V obci Kostelní Lhota se máje konají nepravidelně, přičemž interval je přibližně jednou za tři roky. Staročeské máje se konají v květnu 2018. Akce je finančně nákladná a větší časový odstup vyhovuje i občanům, kteří jsou poté z akce více nadšení. Staročeské máje v obci pořádají dobrovolní hasiči. V Sokolči se událost koná nepravidelně v intervalu tří až čtyř let z důvodu nízkého zastoupení mladé generace v obci. Obec finančně přispívá.

Dvě poslední kategorie zahrnují obce, kde se staročeské máje dříve konaly a dnes se již nekonají, a obce, kde se staročeské máje nekonají a v minulosti se nikdy nekonaly. Obce, kde došlo k zániku tradice, tvoří přibližně 37 % obcí v okrese. Nejčastější uvedené důvody pro absenci májů v současné době byly například velikost obce a s tím související malý počet obyvatel, popřípadě málo zainteresované mládeže. Staročeské máje se podle výpovědí zaměstnanců obecních úřadů nekonaly ve více než 51 % obcí nebo o nich nebyly žádné zmínky. Zpravidla se nekonaly v malých obcích, obyvatelé popřípadě navštěvovali oslavy v sousedních obcích. Dále se také staročeské máje pravděpodobně nekonaly ve větších městech, jelikož zde nedocházelo k semknutí dané komunity, a tak se zde konaly oslavy jiného typu. Staročeské máje byly zasazovány spíše do venkovského prostředí. Tato

skutečnost může mít také souvislost s výše zmíněnými zákazy, které byly ustanoveny v 18. století, přičemž poté byly oslavy obnoveny ve 20. století spíše na vesnicích. Například ve městě Poděbrady se pravděpodobně staročeské máje rovněž nekonaly, ovšem jednotlivé městské části, které byly dříve samostatnými vesnicemi a poté se k městu přidaly, tuto slavnost pořádaly. Jedná se o městskou část Kluk, která v současnosti tradici neudržuje, o které se zmiňuje i Jan Pargač v souvislosti s financováním oslavy v 60. letech 20. století.64

Na základě výsledků průzkumu byly vybrány obec Kostomlaty nad Labem a městys Křinec pro důkladnější analýzu jejich pojetí staročeských májů, ve kterém byl kladen důraz na organizační a finanční složku akce a rovněž průběh události. Zvláštností u obce Kostomlaty nad Labem je modifikace tradičních staročeských májů v událost, která je určena pro starší občany, a to retromáje (viz blíže kapitola 4.2.4). Pro analýzu současného stavu tradice byla vybrána rovněž obec Chrást, kde se staročeské máje konají pouze jednou za čtyři roky, a přesto je zde tato slavnost velice populární. Na závěr byla vybrána obec Semice, která pořádala staročeské máje pouze jednou v roce 2002 jako pokus o znovuobnovení tradice, který se nevydařil.

4.2 Kostomlaty nad Labem

První písemně doložená zmínka o obci Kostomlaty nad Labem pochází z roku 1223. Obec se nachází asi 7 km na západ od okresního města Nymburk a skládá se celkem z pěti částí. Jedná se o Hronětice, Kostomlaty nad Labem, Lány, Rozkoš a Vápensko. Od roku 2014 je starostkou obce Romana Hradilová.

K 1. 1. 2017 žije v Kostomlatech nad Labem 1 838 obyvatel, z toho 918 mužů a 920 žen. Průměrný věk v obci je 41 let.65 Podle sčítání lidí, domů a bytů z roku 2011 zde žilo 287 lidí ve věku 0-14 let, 213 obyvatel ve věku 15-24 let, 1026 obyvatel ve věku 25-64 let a 252 lidí ve věku 65 let a výše. (viz Graf č. 2 níže) Účastníci staročeských májů se zapojují do příprav a účasti po dokončení povinné školní

64 PARGAČ, Jan. Tradice v kulturním a společenském životě nymburské vesnice. Praha: Univerzita Karlova, 1988. s. 90-91. 65 Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2017. Český statistický úřad [online]. 28.04.2017 [cit. 2018-03-19]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/45964084/1300721703.xlsx/1d577fd6-4d64- 489b-81a7-365ac5d86915?version=1.0

docházky, tzn. od věku 15 let. Horní věková hranice v podstatě není určena. Mladí lidé se účastní podle svých možností. Pravidlem však je, že by se neměli zapojovat, pokud se ožení nebo vdají. Pro účely tohoto rozdělení byla zvolena horní hranice věku účastníků 24 let. Z grafu č. 2 tedy vyplývá, že se v roce 2011 mohlo účastnit staročeských májů 213 lidí.66

Věková struktura obyvatel v obci Kostomlaty nad Labem

252; 14% 287; 16%

213; 12%

1026; 58%

0-14 let 15-24 let 25-64 let 65 a více let

Graf č. 2 Věková struktura v obci Kostomlaty nad Labem v roce 2011

V obci se nachází první a druhý stupeň základní školy, mateřská škola a pobočka Základní umělecké školy Lysé nad Labem. V budově základní školy se nachází obecní knihovna, kde se několikrát do roka konají kulturní či vzdělávací akce. Jedná se například o společenská setkávání sousedů s názvem Sousedský klub. Každoročně se zde ve spolupráci se základní školou pořádá pasování čtenářů. Cyklus besed týkající se zdravého stravování uvádí Gabriela Poncová od r. 2016. 67 Dále se v obci nachází pošta, Sokolovna, v obecní části Hronětice je situován sál požární zbrojnice. Sportovní vybavenost v obci je poměrně vysoká, v obci funguje sportovní

66 Veřejná databáze. Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání v obci. Český statistický úřad [online]. [cit. 2018-04-27]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt- vyhledavani&pvo=OTOB112&vyhltext=k%C5%99inec&bkvt=a8WZaW5lYw..&z=T&f=TABULK A&katalog=30710&u=v157__VUZEMI__43__537331&&str=v157 67 Akce. Knihovna Kostomlaty nad Labem [online]. [cit. 2018-03-16]. Dostupné z: http://www.kostomlaty-knihovna.cz/index.php/akce

spolek Sokol, který zaštituje mnoho sportovních aktivit. V obci se nachází fotbalové hřiště, tenisové kurty, volejbalové hřiště a obecní sportovní hala BIOS.68

V letech 1944-1945 sloužil v Kostomlatech nad Labem na vlakovém nádraží spisovatel Bohumil Hrabal ve funkci výpravčího. Právě toto zaměstnání a zážitky s ním spojené se staly inspirací pro jeho novelu Ostře sledované vlaky, která vyšla v roce 1965. V prosinci roku 2014 byla na zrekonstruované nádražní budově odhalena pamětní deska věnovaná Bohumilu Hrabalovi.69

4.2.1 Kulturní památky

V Kostomlatech nad Labem se podle Národního památkového ústavu nachází čtyři kulturní památky. Jedná se o areál kostela sv. Bartoloměje, který se nachází na vyvýšené terase a k němuž z boku přiléhá obecní hřbitov. Hodnotný barokní areál, jehož součástí je kostel, zvonice a sochy, pochází z 18. století. V roce 2016 byla provedena rekonstrukce střechy.70 Další kulturní památkou, která se nalézá rovněž v části Kostomlaty nad Labem, konkrétně na břehu Farského potoka, je socha svatého Jana Nepomuckého, která je památkově chráněná od roku 1958. Jde o barokní sochu z roku 1757, která znázorňuje Jana Nepomuckého v poměrně mladém věku, jež v rukou drží masivní kříž. Piedestal nese znaky vrcholně barokního slohu.71 Kulturní památkou, která se nachází v obecní části Hronětice a je rovněž chráněna od roku 1958, je kaplička svatého Vojtěcha z roku 1803. Jedná se o barokní stavbu menších rozměrů čtvercového typu tvořenou převážně z opuky.72 Z 18. století pochází

68 Kostomlaty nad Labem v číslech. In. Kostomlaty nad Labem: Oficiální web obce [online]. Kostomlaty nad Labem, 15. 2. 2010 [cit. 2018-03-12]. Dostupné z: http://www.kostomlaty- obec.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=7062&id=111083&n=kostomlaty-nad-labem-v-cislech 69 DUCHOŇ, Radek. Bohumil Hrabal má nově pamětní desku na nádraží v Kostomlatech nad Labem. Český rozhlas: Region Praha a Střední Čechy [online]. 7. 12. 2014 [cit. 2018-03-16]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/strednicechy/aktualne/zprava/bohumil-hrabal-ma-nove-pametni-desku-na- nadrazi-v-kostomlatech-nad-labem--1429415 70 Památkový katalog -1000121798-kostel sv. Bartoloměje. Památkový katalog [online]. [cit. 2018-03- 27]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=2140194&action=element&presenter=ElementsResults 71 Památkový katalog -1000144403-socha sv. Jana Nepomuckého. Památkový katalog [online]. [cit. 2018-03-27]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=12199023&action=element&presenter=ElementsResults 72 Památkový katalog -1000153113-kaplička sv. Vojtěcha. Památkový katalog [online]. [cit. 2018-03- 27]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=12588319&action=element&presenter=ElementsResults

také barokní náves s půdorysem okrouhlice v obecní části Vápensko, která byla založena hrabětem F. A. Sporckem. Památkově chráněna je rovněž od roku 1958.73

4.2.2 Historie staročeských májů v obci

O přípravy a průběh staročeských májů v Kostomlatech nad Labem se zajímali redaktoři z magazínu Lidé a země. Článek uvádí vzpomínky kostomlatské rodačky Heleny Červené. „Helena Červená pamatuje rok 1946, kdy tady slavnost prý pořádali poprvé: „Tehdy byl obrovský hlad po kultuře. Chodila jsem do tanečních v pražské Celetné a tam jsme objevili podklady k májím. Slova i taneční českou besedu a také moravskou besedu. Zkusili jsme to u nás a vydrželo nám to dodnes,“ vzpomíná.“74

Na pořádání májů ve 40. letech odkazuje i dokument z roku 1947, který pořadatelé odevzdávali Ochrannému svazu autorů za účelem povolení hudební produkce v místní Sokolovně při večerní zábavě. V dokumentu je uveden seznam skladeb, které během večera s největší pravděpodobností zazněly.75 (viz Příloha č. 2) V místní kronice, v pořadí druhé obecní kronice, do které přispívali Antonín Černý, Jaroslav Dobiáš a Eva Vinšová, jež sledovala roky 1938 až 1982, se nachází první zmínka o staročeských májích až v roce 1957. „5. května, rovněž dle starých zvyků, uspořádala naše mládež „Staročeské máje“. V předvečer stavěli naši junáci májové břízky před domy mladých děvčat, druhý den pak mládenci v národních krojích děvčata vyváděli. Tím se vytvořil krásný, barvami hýřící krojovaný průvod, který pak končil v Sokolovně, kde byla pak taneční zábava.“76

V letech 1958, 1960 a 1961 Antonín Černý uvádí tradiční popis činnosti a průvodu během staročeských májů, které jsou každý rok velice podobné. O staročeských májích v roce 1959 není v kronice zápis. V roce 1962 kronikář dodává krátkou poznámku o činnosti mládeže v obci. „Škoda, že naše mládež, kromě těchto

73 Památkový katalog -1000158151-Vápensko - půdorys okrouhlice. Památkový katalog [online]. [cit. 2018-03-27]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=18530117&action=element&presenter=ElementsResults 74 GRÉGR, Richard. Smrt kostomlatského krále. Lidé a země. 2013, 62(05), 116-120. s. 118. 75 Okresní (místní) národní výbor – Správní komise Ředitelství národní bezpečnosti. Spolupráce se spolky a společenskými organizacemi při pořádání kulturních a osvětových akcí. In. Státní okresní archiv Nymburk v Lysé nad Labem. arch. Fond (EL NAD č. 691), Místní národní výbor Kostomlaty nad Labem. inv. jedn. č. 155: ka 40. 76 ČERNÝ, Antonín. Kronika obce Kostomlaty n. L., díl II., 1938-1982. s. 154. In. Státní okresní archiv Nymburk v Lysé nad Labem. arch. Fond (EL NAD č. 691), Místní národní výbor Kostomlaty nad Labem. inv. jedn. č. 69: ukn 38.

májů a v zimě jednoho plesu nic jiného nepořádá. Na mládež v tak velké obci je to málo.“77 Zápis z roku 1963 se v kronice nenachází. V letech 1964, 1965, 1966 a 1968 kronikář uvádí klasickou zmínku o májích, jak sám uvádí, událost má každý rok stejný průběh a není třeba se více rozepisovat.78

V roce 1969 kronika uvádí: „Májové oslavy v tomto roce byly oslaveny velice skromně, neboť doba byla stále ještě plna nejistoty a neklidu. Naše komunistická strana, jakožto vedoucí složka naší Národní fronty, byla v těžké krizy, a prodělávala očistu svých řad, od všech těch zrádců a oportunistů. Proto se tradiční průvod celou obcí, plný květů, hudby a jásotu ukončený pak manifestačním táborem lidu a projeveny našich politických pracovníků, na hřišti v sokolovně v tomto roce nekonal.“79 Na základě této výpovědi je vysoce pravděpodobné, že se ani tradiční staročeské máje v tomto roce nekonaly. V roce 1970 se stává kronikářem obce Jaroslav Dobiáš, který se přílišným popisem májových oslav nezabýval. V roce 1981 nastupuje na místo kronikáře Eva Vinšová, jenž zaznamenala konání staročeských májů v letech 1981 a 1982.80

V pořadí třetí kronika obce, kterou sepsala pracovnice okresního národního výboru v Nymburce Eva Vinšová, mapuje léta 1983-1991. Kronika uvádí každoroční zmínky o staročeských májích v obci, vyjma roku 1984. Předpokládá se, že i v tomto roce se oslavy konaly. V roce 1983 se staročeské máje konaly 7. května. „V předvečer dávají chlapci děvčatům před okna „Májky“, které jsou ozdobeny barevnými fábory. Máje začínají průvodem od Sokolovny nejdříve k předsedovi MNV a potom po celé obci k jednotlivým děvčatům za doprovodu hudby. V čele jede kočár s králem a za nimi všichni mladí v krojích. Staročeské máje končí stínáním krále a taneční zábavou v Sokolovně.“81

77 ČERNÝ, Antonín. Kronika obce Kostomlaty n. L., díl II., 1938-1982. s. 205. In. Státní okresní archiv Nymburk v Lysé nad Labem. arch. Fond (EL NAD č. 691), Místní národní výbor Kostomlaty nad Labem. inv. jedn. č. 69: ukn 38. 78 Tamtéž, s. 225, 237, 238, 246, 268. 79 Tamtéž, s. 276, 277. 80 VINŠOVÁ, Eva. Kronika obce Kostomlaty n. L., díl II., 1938-1982. s. 383, 384. In. Státní okresní archiv Nymburk v Lysé nad Labem. arch. Fond (EL NAD č. 691), Místní národní výbor Kostomlaty nad Labem. inv. jedn. č. 69: ukn 38. 81 VINŠOVÁ, Eva. Kronika obce Kostomlaty n. L., díl III., 1988-1992. s. 32. In. Státní okresní archiv Nymburk v Lysé nad Labem. arch. Fond (EL NAD č. 691), Místní národní výbor Kostomlaty nad Labem. inv. jedn. č. 70: ukn 39.

Následující zmínka o staročeských májích pochází z roku 1985, kdy se v rámci májových oslav a oslav 40. výročí osvobození uskutečnily další akce. Poslední dubnový den byly páleny Mírové vatry. Do akce se zapojily následující obce: Kostomlaty nad Labem, Lány, Rozkoš, Doubrava a Kostomlátky. Následující události se týkaly sportu, jednalo se o přespolní běh sportovců 4. května a 7. května XX. ročník běhu osvobození. Dále se ve dnech 2., 9., 18., a 19. května uskutečnila sportovní utkání v kopané. 8. května se v obci konaly oslavy 40. výročí osvobození. 22. května byla na programu slavnostní schůze VO KSČ u příležitosti 64. výročí založení KSČ. 25. května se uskutečnily staročeské máje. „Zahájení krojovaného průvodu obcí na rozcestí k Doubravě – ukončení taneční veselicí.“82 Poslední květnovou událostí byl dětský den, který se konal 31. května na hřišti u Sokolovny. V roce 1986 uvádí kronika popis události, přičemž průběh se během let nijak nezměnil. Kronikářka v souvislosti s oslavami uvádí: „Je to jedna z krásných tradic, které se zachovaly.“83

Květnové oslavy v roce 1987 se příliš neliší od předchozích ročníků. 30. dubna se pálily mírové vatry v již zmíněných obcích, ke kterým se připojily obce Hronětice a Vápensko. 1. května se uskutečnila prvomájová manifestace. 7. května se konal XXII. ročník běhu osvobození. 9. května se konaly již tradičně staročeské máje. Krojovaný průvod prošel obcí, v závěru zatančil Českou besedu a slavnost uzavřela taneční veselice. Dále se v květnu konaly tradiční sportovní akce jako běh osvobození nebo utkání v kopané.84 V letech 1988 a 1989 se staročeské máje konaly 7. května. Slavnost byla tradičně zakončena besedou a tancem.85

Staročeské máje v obci se konaly v rámci májových oslav, které oslavovaly zejména 1. máj jako svátek pracujících. Kulturní program doplňovaly výše uvedené sportovní akce, přičemž pořádající organizace se s každou akcí měnila. Staročeské máje byly od počátků v režii Svazu české mládeže (SČM). Propagační plakáty

82 VINŠOVÁ, Eva. Kronika obce Kostomlaty n. L., díl III., 1984-1992. s. 102. In. Státní okresní archiv Nymburk v Lysé nad Labem. arch. Fond (EL NAD č. 691), Místní národní výbor Kostomlaty nad Labem. inv. jedn. č. 70: ukn 39. 83 Tamtéž, s. 102, 138, 139. 84 Tamtéž, s. 174. 85 Tamtéž, s. 220, 252.

na květnový program včetně stručného časového harmonogramu staročeských májů za roky 1981 a 1989 jsou k nahlédnutí v příloze (viz Příloha č. 3 a 4).86

V roce 1990 podává kronika rozsáhlejší příspěvek na téma staročeské máje. Autorka kroniky zde uvádí průběh a význam staročeských májů podle etnoložky Jany Hrabětové, která se věnovala lidovým tradicím v oblasti Polabí. Kronika v souvislosti s oslavami staročeských májů v obci uvádí výklad Jany Hrabětové, který vyšel v roce 1990 v regionálním deníku Nymbursko.87 11. května roku 1991 se tradičně konaly v obci staročeské máje. „Zahájení bylo na OÚ panem starostou Krejčím. Radost a veselí místních lidí, kteří vyšli v krojích po naší obci vyvrcholilo stínáním krále a staročeskou besedou Na place. Večer byl zakončen májovou veselicí v Sokolovně.“88

4.2.3 Současnost staročeských májů v obci

Staročeské máje v Kostomlatech nad Labem mají dlouholetou téměř nepřerušenou tradici. Podle starostky obce Romany Hradilové je tato kontinuální činnost důvodem, proč se máje v obci udržely. Pokud by v minulosti došlo k dlouhodobějšímu přerušení, je možné, že by se činnost již neobnovila.

Máje se konají pravidelně druhou sobotu v měsíci květnu. Hlavní prostor pro konání slavnosti je před hostincem Na Place, který nese název podle místa, kde se nachází, tedy lidově plac. Na tomto místě každoročně stojí vyzdobená ústřední máj. V Kostomlatech nad Labem je tradicí, že v pátek, tedy den před konáním slavnosti, muži máj zvedají ručně s pomocí lan, bez použití techniky.

Následuje hlídání máje přes noc, aby se předešlo nepříjemnostem, kdyby se s májí něco stalo. Jedná se o páteční noc, tedy noc před samotnou oslavou, kdy dobrovolníci z řad účastníků spí pod májí a dávají pozor, aby máj někdo nepokácel.

86 Příloha ke kronice I. (fotografie, novinové výstřižky). 1976-1984. In. Státní okresní archiv Nymburk v Lysé nad Labem. arch. Fond (EL NAD č. 691), Místní národní výbor Kostomlaty nad Labem. inv. jedn. č. 71: ukn 40; Příloha ke kronice III. (fotografie, novinové články, letáky, volební lístky). 1988- 1991. In. Státní okresní archiv Nymburk v Lysé nad Labem. arch. Fond (EL NAD č. 691), Místní národní výbor Kostomlaty nad Labem. inv. jedn. č. 73: ukn 42. 87 HRABĚTOVÁ, Jana. Svátek lásky: o starých lidových zvycích a obyčejích na Nymbursku. · Nymbursko 1991, Roč. 32, Č. 19, s. 3. 88 VINŠOVÁ, Eva. Kronika obce Kostomlaty n. L., díl III., 1984-1992. s. 365. In. Státní okresní archiv Nymburk v Lysé nad Labem. arch. Fond (EL NAD č. 691), Místní národní výbor Kostomlaty nad Labem. inv. jedn. č. 70: ukn 39.

Následující den začíná zpravidla ve 13 hodin u Sokolovny, kde starostka a organizátoři pronesou proslov před krojovanými účastníky, poté následuje tanec starostky a krále. (viz Příloha č. 5) Po těchto úkonech se celý průvod dá do pohybu a za hudebního doprovodu začíná obchůzka domů. (viz Příloha č. 6) Vanda Jiřikovská se věnovala tradici staročeských májů ve středních Čechách a v souvislosti s tradicí v Kostomlatech nad Labem se zmiňuje o slavnostním odívání účastníků: „Dívky byly oblečené do krojů rozmanité formy, stáří a provenience. Šlo převážně o improvizované „kroje“ s červenými nebo brokátovými sukýnkami, bílými blůzkami, šněrovačkami rozmanitých materiálů. (…) Chlapci měli obvyklé žluté kalhoty a bílé košile, někteří vesty. Většina účastníků měla kroje vlastní, ale důležité postavy zdejších Májů, král, královna, kat, čtyři rychtáři, policajti, se oblékly do kostýmů vypůjčených z kolínského divadla, jen kostým soudce se nepůjčoval.“89 Průvod míří od budovy Sokolovny směrem na Nymburk, tedy ulicí 9. května, kde se zastavuje u jednotlivých domů s ozdobenou májkou, kde se tančí, poté je průvodu nabídnuto občerstvení včetně alkoholických nápojů a věnován finanční příspěvek. Po „vytancování“ všech dívek z jedné části obce se průvod vrací zpět k Sokolovně, kde po krátké pauze následuje obchůzka zbylé části obce, přičemž průvod obchází pouze Kostomlaty nad Labem, nikoliv všechny obecní části. Podle starostky, která v Kostomlatech nad Labem vyrostla a rovněž se každoročně účastnila májů, by se průvodu všechny obecní části obejít nepodařilo, zejména z časových důvodů. Pokud se dívka z části Hronětice, Lány, Rozkoš nebo Vápensko chtěla zúčastnit májů, musela se domluvit s organizátory, kteří jí májku postavili ke kamarádce z části obce Kostomlaty nad Labem.90

Významnou složkou oslav je také krátká divadelní vsuvka s názvem Stínání krále. Jedná se o každoroční rituál, bez kterého jsou máje nemyslitelné. Z řad účastníků vystoupí postavy, které celý den chodily v průvodu. Jsou to král, královna, kat a soudce, kteří se zapojí do divadelní scénky. (viz Příloha č. 9)

89 JIŘIKOVSKÁ, Vanda, Jiří PŘENOSIL a Dana PŘENOSILOVÁ. Rok s tradičními obyčeji a slavnostmi ve středních Čechách. Kolín: Regionální muzeum v Kolíně, 2012. ISBN 978-808-6403- 243. s. 83 90 Ing. Romana Hradilová, Kostomlaty nad Labem, ústní sdělení, 13. 3. 2018.

Po skončení obchůzky domů průvod směřuje Na Plac k ústřední máji, pod kterou se odehrává scénka Stínání krále s následujícím dialogem:

Soudce: Zde před Vámi stojí král, který špatně kraloval. Král: To není možné, čím jsem se jen mohl provinit? Soudce: Místo abys o pořádek dbal, s děvčaty jsi laškoval. Trůňku až moc holdoval a mladé panny svádět nechával. Král: Oh, jaká podlost, jaká lež a ty, lide, víš to též. Májový lide, má královno, cožpak jsem stál za nic? Pijácké písně za nocí zpíval celý kraj, a což teprve když byl Máj! To víno teklo proudem, také jídla bylo dosti, a každý kdo přišel byl můj host. Všechno jsem Vám dal, co každý chtěl, to si také vzal. A teď tu stojím sám, a tak špinavě obviněn. Soudce: Naše obvinění nepodařilo se Ti vyvrátit, budeme Tě muset proto o hlavu zkrátit. Kat: Vydejte mi ho! Soudce: Kate, dne už ubývá, dej se proto do díla.91 Král je mrtev, pro další ročník májů bude zvolen nový král. Na závěr odpolední akce se tančí Česká beseda. Májová slavnost pokračuje v Sokolovně do pozdních večerních hodin, kde se za doprovodu hudby tančí.

Závěrečná část oslav se koná poslední květnový den, respektive poslední květnový víkend, kdy se opět účastníci vrací Na Plac, aby máj pokáceli. Dříve bylo pravidlem, že dřevo z máje zůstávalo účastníkovi, který představoval krále. V současnosti je dřevo lidí, kteří nejvíce pomohou s kácením. Přibližně před pěti lety se několik ročníků konala tzv. Májová doderná, kdy se Na Place pod májí konala závěrečná zábava zakončená kácením máje. V současné době se od této zábavy upustilo.92

4.2.3.1 Organizační rámec

Při stávajících přípravách májů, které jsou časově náročné, se angažují 1-2 lidé – hlavní organizátoři, většinou o něco vyššího věku než samotní účastníci, na kterých leží veškerá zodpovědnost za akci. Jejich činnost je čistě dobrovolná a v současné době není tato akce pod záštitou jakéhokoli spolku či jiné neziskové organizace. Motivací

91 Archiv Evy Šulcové, 17. 3. 2018. 92 Markéta Toušová, Kostomlaty nad Labem, ústní sdělení, 12. 4. 2018.

pro organizátory je především prestiž, kterou získávají v kolektivu, ale také snaha o udržení tradice. Ve funkci zůstávají přibližně 3-4 roky podle svých možností. Poté následuje „zaučení“ nových organizátorů.

Již v lednu musí organizátoři zažádat o dotaci na místním obecním úřadě. Subjekty spolu uzavírají Veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace z rozpočtu obce, přičemž poskytnuté prostředky musí být použity pouze na akci staročeské máje. Po uspořádání události musí organizátoři nejpozději do 31. července odevzdat na obecním úřadu finanční vyúčtování čerpání dotace.93

Počátkem února se začínají scházet mladí lidé za účelem nácviku Staročeské besedy. Nacvičování probíhá každou neděli v Sokolovně, kde se rovněž chystají tradiční kroje, určují se role a funkce účastníků průvodu a probíhá příprava seznamu se jmény dívek, kterým věnují ozdobenou májku. Zajištění krojů a kostýmů, které si organizátoři půjčují v Kolíně v divadle, se zařizuje zpravidla na začátku dubna. 94

Večerní zábavu situovanou do Sokolovny pořádají rovněž organizátoři májů. Budova Sokolovny patří spolku Sokol, který ji přenechává ke konání večerní zábavy bez jakýchkoli poplatků, pouze na základě ústní dohody týkající se brigádnické výpomoci spolku. Organizátoři musí prostory budovy připravit a vyzdobit k večerní akci a následující den prostory vyklidit.95

4.2.3.2 Financování

V současné době získávají organizátoři májů od obce grant ve výši 10 000 Kč. K tomuto příspěvku dochází za úřadu stávající starostky, tj. již od ledna roku 2015. Před rokem 2015 byly máje financovány pouze vlastní činností pořadatelů a účastníků. Motivací pro financování oslav z veřejných rozpočtů je podle starostky především zviditelnění obce. Během májů navštíví Kostomlaty nad Labem příbuzní účastníků, o akci se píše v regionálních denících, obcí projíždí auta, která jsou zastavována účastníky apod. Dalším důvodem pro udržení tradice je snaha o sjednocení občanů,

93 Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace [online]. Kostomlaty nad Labem: Oficiální web obce. 2018. [cit. 2018-04-12]. Dostupné z: http://www.kostomlaty- obec.cz/assets/File.ashx?id_org=7062&id_dokumenty=116088 94 HRONĚTICKÝ MLÝN. 790 let Kostomlaty nad Labem 1223-2013. Hradec Králové: Vydavatelství Jaroslav Hrůza, 2013. s. 23., Markéta Toušová, Kostomlaty nad Labem, ústní sdělení, 12. 4. 2018. 95 Markéta Toušová, Kostomlaty nad Labem, ústní sdělení, 12. 4. 2018.

kdy se mohou zapojit do příprav a programu a poté se mohou potkat na večerní zábavě a utužit tak sousedské vztahy.96

V roce 2014 byla podána žádost o finanční příspěvek na Středočeský kraj. Organizátorům bylo přiděleno 10 000 Kč. Podle slov Markéty Toušové, dlouholeté organizátorky májů v obci, byla tato dotace spojená s přílišnou administrativní činností. Navíc musela být provedena reklama s propagačními materiály kraje v regionálním deníku Nymbursku, za kterou bylo zaplaceno přibližně 2 500 Kč. Proto se pořadatelé rozhodli, že v příštích letech o příspěvek ze Středočeského kraje žádat nebudou.97 Jak již bylo zmíněno, organizátorům v dalších letech vyšlo finančně vstříc vedení obce.

Před rokem 2015 byla akce financována z vlastních zdrojů. Finance z vlastní činnosti jsou důležité i v současném konání májů. Jedná se zejména o dobrovolnou sbírku, kdy členové z řad účastníků, zpravidla ve funkci rychtářů, nosí kasičku, kam mohou diváci libovolně přispět a finančně tak podpořit průvod. Přispět mohou i projíždějící řidiči, kteří jsou průvodem v obci obvykle zastavováni. Tradice zastavování projíždějících aut začíná být v současnosti nežádoucí, vzhledem k tomu, že se již několikrát organizátoři setkali s nepříjemnými reakcemi ze stran řidičů. Další a pravděpodobně nejzásadnější formou příspěvku je poplatek od účastníků programu. Každý muž, který se účastní programu, přispívá 100 Kč do společné kasy. Ženy pevně stanovený příspěvek nemají. Za účastnice průvodu přispívají do společného rozpočtu rodiče, kteří platí za tzv. „vytancování“ dcery libovolnou částku, ta většinou závisí na finanční situaci dané rodiny. Průměrná částka se pohybuje okolo 250 Kč, přičemž v roce 2018 bude dívek asi 38. Každoročně nejvyšší vydělaná částka je ze vstupného na večerní zábavu. Pravidelně se vybírá 100 Kč na osobu a průměrná návštěvnost je cca 160 osob, přesný počet návštěvníků není evidovaný. 98 Podle zjištěných informací byla vypočítána přibližná částka, která se během dne vybere do kasy během dne. Jedná se minimálně o 19 000 Kč. Zpravidla v kase po vyplacení všech výdajů zbývá přibližně 1 500 až 3 000 Kč každý ročník. Přičemž v kase je v současné době

96 Ing. Romana Hradilová, Kostomlaty nad Labem, ústní sdělení, 13. 3. 2018. 97 Markéta Toušová, Kostomlaty nad Labem, ústní sdělení, 20. 3. 2018. 98 Ing. Romana Hradilová, Kostomlaty nad Labem, ústní sdělení, 13. 3. 2018, Jedná se o částky v řádech stokorun. Někdo přispěje 100 Kč, někdo 500 Kč. Pokud je v domě víc dívek na vytancování, přispívá se částkou ještě vyšší.; Markéta Toušová, Kostomlaty nad Labem, ústní sdělení, 12. 4. 2018.

přibližně 44 000 Kč, které se vybraly za předchozí ročníky májů. Organizátoři uvažovali o zakoupení vlastních krojů pro hlavní postavy májů, ovšem cena ušití krojů je příliš vysoká, a tak prostředky zůstávají v kase jako rezerva pro nadcházející máje.

VÝDAJE PŘÍJMY Položka Částka Položka Částka Hudební kapela/den 10 000 Kč Dotace od obce 10 000 Kč Hudební kapela/noc 10 000 Kč Pokladny (příspěvky od min. 19 000 Kč Kočár s koňmi 6 500 Kč účastníků a diváků) DJ 5 000 Kč Vstupné na zábavu min. 16 000 Kč Půjčení krojů 3 090 Kč Vyprání ubrusů 570 Kč Nafta, zapůjčení auta 2 515 Kč Krepový papír 1 480 Kč Ostatní 500 Kč Odvoz odpadu 200 Kč Občerstvení Sokolovna 1 300 Kč Nápoje, alkohol 1 200 Kč Občerstvení do lesa 700 Kč Občerstvení Na Place 360 Kč CELKEM 43 415 Kč CELKEM min. 45 000 Kč Tabulka č. 2 – Výdaje a příjmy staročeských májů, Kostomlaty nad Labem, rok 2017, archiv Markéty Toušové 4.2.3.3 Propagace

Rozsáhlá propagace se podle Markéty Toušové nekoná. Jelikož se jedná o dlouholetou tradici, obecně se ví, že kostomlatské máje se konají za každého počasí druhou sobotu v měsíci květnu. Akce je propagována zdarma ve dvouměsíčníku Kostomlatské noviny, kde následně v dalším čísle vychází zhodnocení daného ročníku. Ve všech obecních částech Kostomlat nad Labem jsou vyvěšeny plakáty, které informují o harmonogramu májů, a především podávají informace týkající se večerní zábavy, které mají nalákat hosty. Plakáty si navrhují, tisknou a roznáší organizátoři na vlastní náklady. Sociální sítě v tomto případě fungují spíše jako informační kanál pro účinkující, kteří si domlouvají nácviky tanců a organizační záležitosti. Událost na Facebooku se pravidelně vytváří, jedná se však pouze o jakousi formalitu. Jak již bylo zmíněno, o májích se v obci ví a podle organizátorů není potřeba se tím více zabývat.99

99 Markéta Toušová, Kostomlaty nad Labem, ústní sdělení, 20. 3. 2018 a 12. 4. 2018.

4.2.4 Retromáje

Informace uvedené v této kapitole byly získány při rozhovoru s iniciátorkou a hlavní organizátorkou kostomlatských retromájů Evou Šulcovou.100

První ročník retromájů se konal v roce 2015. Hlavní iniciativa přišla od Evy Šulcové, která v Kostomlatech nad Labem vyrostla a každoročně se zapojovala do organizace a průběhu májů. Zaznamenala, že se do průvodu zapojuje každý rok čím dál méně dívek, přičemž v době, kdy sama chodila v kroji, bylo dívek několikanásobně více. Proto se rozhodla, že se pokusí uspořádat v příštím roce máje pro starší generaci.

Jelikož je Eva Šulcová členkou Sokola Kostomlaty, bylo od počátku zřejmé, že se celá akce bude konat pod záštitou sportovního spolku. Přičemž přebytek rozpočtu, který by akce případně přinesla, by byl použit k financování zavlažovacího systému na sokolském hřišti. Nejpodstatnější částí celé akce bylo její financování. Byla podána žádost o dotaci ze Středočeského kraje. Částka byla vyčíslena na 46 000 Kč. Jednalo se o žádost čerpání finančních prostředků ze Středočeského Fondu hejtmana na zmírnění následků živelných katastrof, který umožňuje financování rovněž „individuálních účelových dotací nebo darů na financování činnosti a aktivit v oblasti výchovy a vzdělávání, kultury, sportu a tělovýchovy, sociální, humanitární, ochrany životního prostředí a dalších činností a aktivit, nad nimiž převzal záštitu některý z orgánů Středočeského kraje“101 Přidělená dotace ze Středočeského kraje nakonec činila 20 000 Kč. Obec přispěla do rozpočtu 3 000 Kč a každý účastník v kroji musel zaplatit „zápisné“ 200 Kč, přičemž se do akce zapojilo přibližně 120 účastníků. Dalším příjmem bylo vstupné na večerní zábavu ve výši 100 Kč, které bylo vybíráno pouze od občanů, kteří se neúčastnili průvodu. Večerní zábava byla organizována stejně jako u klasických staročeských májů.

Organizátoři akce určili podmínky, za kterých se mohou muži a ženy zúčastnit průvodu retromájů. První z podmínek byla, že účastník či účastnice musí být ženatý

100 Eva Šulcová, Kostomlaty nad Labem, ústní sdělení, 17. 3. 2018. 101 Pravidla pro poskytování individuálních účelových dotací a darů z rozpočtu Středočeského kraje ze Středočeského Fondu hejtmana a zmírnění následků živelních katastrof [online], 16 [cit. 2018-03- 17]. Dostupné z: http://www.kr-stredocesky.cz/documents/14432/39866/FHT+-+Pravidla-2017- 2020.pdf/7e7b7424-8856-4eb1-a317-c8d347ed5089

či vdaná nebo mít potomka, další podmínkou byl minimální věk, který byl stanoven na 30 let. Tyto podmínky byly stanoveny tak, aby se mohli zúčastnit pouze lidé, pro které je účast na tradičních staročeských májích pouhou vzpomínkou, a také aby byla zamezena přímá účast místním mladým lidem, kteří by se měli zapojit spíše do tradičních májů. Motivací pro pořadatele bylo rovněž gesto „ukázat mladým, jak se to dělá“.

Program retromájů byl veskrze stejný jako u klasických májů. Výjimkou bylo to, že se nestavěly břízky před domem, kde bydlely vdané ženy, ale byly tvořeny březové věnečky, na které byla připevněna keramická destička s odkazem na retromáje (viz Příloha č. 7). Věnečky pak byly připevněny na viditelné místo, aby je průvod nepřehlédl. Keramické cedulky věnovala keramická dílna Labyrint v Čelákovicích. Další odlišností bylo, že průvod zakončil svou cestu na fotbalovém hřišti, jelikož byla akce pod záštitou Sokola, a zde se také odehrála scénka Stínání krále a tančila se Česká beseda (viz Příloha č. 9 a 10).

Propagační materiály v podobě plakátů byly navrhnuty a rozneseny na vlastní náklady organizátorů. Událost byla rovněž propagována na Facebooku.

Nejvyšší finanční částka byla vynaložena za hudební skupiny, které během akce účinkovaly dvě. První kapela hrála během dne při tancování u jednotlivých domů. Za tuto kapelu organizátoři zaplatili 10 000 Kč. Druhá kapela, která se představila při večerní zábavě, si účtovala 13 500 Kč. Další nezbytnou položkou na seznamu organizátorů byl pronájem kočáru s koňmi za 6 000 Kč. Pro hlavní role bylo potřeba zajistit také kostýmy, které byly zapůjčeny z půjčovny v Milovicích. Jejich cena byla 4 050 Kč. Částka 1 500 Kč byla zaplacena za ozvučení sálu při večerní zábavě. Při pořádání májů, kde se průvod pohybuje po hlavní silnici, je zapotřebí obstarat bezpečnost jak pro průvod, tak pro projíždějící auta. Zajištění dopravních značek stálo 1 050 Kč. Dále byly vyčísleny ostatní výdaje na 600 Kč, do kterých patřily například pásky na ruce, které měly odlišit platící účastníky průvodu, jež měli vstup na večerní zábavu zdarma, od ostatních návštěvníků.

VÝDAJE PŘÍJMY Položka Částka Položka Částka Hudební kapela 1. 10 000 Kč Dotace od kraje 20 000 Kč Hudební kapela 2. 13 500 Kč Dotace od obce 3 000 Kč Kočár s koňmi 6 000 Kč Vlastní příjmy min. 24 000 Kč Půjčení kostýmů 4 050 Kč Ozvučení sálu 1 500 Kč

Dopravní značky 1 050 Kč Ostatní výdaje 600 Kč CELKEM 36 700 Kč CELKEM min. 47 000 Kč Tabulka č. 3 – Výdaje a příjmy retromájů, Kostomlaty nad Labem, rok 2015, archiv Evy Šulcové Ve výše uvedené tabulce (Tabulka č. 2) je přehled výdajů a příjmů celé akce.102 U příjmu je částka pouze orientační, přesné informace o financích získané vlastní činností nebyly dostupné. Ačkoli příjmy z vlastní činnosti byly pouze orientační, je zřejmé, že celá akce byla zisková a organizátoři získali minimálně 10 300 Kč. Výtěžek z retromájů v roce 2015 byl použit na financování zavlažovacího systému na fotbalové hřiště. Protože zájem o akci byl větší, než organizátoři předpokládali, a protože byla akce výdělečná, rozhodli se akci v příštích letech zopakovat. „Hned v neděli vzešla otázka, kdy si tuto úspěšnou akci zopakujeme. Někdo navrhoval za rok, někdo za pět let. S většinou lidí jsem se shodla na tom, že za rok je brzy a za pět let dlouho. Proto nás další retromáje, pokud o ně bude zájem, čekají v roce 2017.“103

Retromáje se opakovaly v roce 2017 a pořadatelé zaznamenali stejný úspěch jako při prvním ročníku. Podle Evy Šulcové se příští retromáje, v pořadí třetí, budou konat až za pět let, tzn. v roce 2022. Toto rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že pořadatelé nechtějí tuto událost pořádat na úkor klasických staročeských májů, protože klasické máje mají v obci dlouholetou tradici, a proto by neměly být vymýceny či nahrazeny retromáji.

Podle Vandy Jiřikovské se podobná tradice s názvem Suché máje koná od 60. let 20. století na Berounsku. Událost se obvykle odehrává v polovině června

102 Archiv Evy Šulcové, 17. 3. 2018. 103 ŠULCOVÁ, Eva. Další retromáje za dva roky. Kostomlatské noviny [online]. Kostomlaty nad Labem, 2015, 4. 8. 2015, XXIII. (4), 6-7 [cit. 2018-03-17]. Dostupné z: http://www.kostomlaty- obec.cz/assets/File.ashx?id_org=7062&id_dokumenty=113871

a pořádají ji vdané ženy.104 Hana Vincenciová vysvětluje důvod pro pořádání akcí podobného charakteru: „Dochází k tomu zejména v případě, když svobodná mládež v tomto směru nejeví aktivitu. Takovéto Máje naruby či Netradiční kácení májí, jak jsou počiny tohoto druhu nazývány, působí jednak jako stimul pro mládež, ať už ve smyslu kritiky jejich nezájmu či jako určitý návod, jak má daná slavnost v základních rysech vypadat, samozřejmě je ale i zábavou pro zúčastněné, kteří se tak navrátí do svého mládí.“105

4.2.5 Další kulturní činnost v obci

Jednou z nejaktivnějších organizací v obci je spolek Klub Kamarád, který organizuje převážně volnočasové aktivity pro děti. Jedná se o nabídku sportovních kroužků či vzdělávací aktivity. Spolek sídlí v základní škole, kde se nachází také herna pro děti. Tento spolek spravuje obecní knihovnu, kde se příležitostně pořádají besedy, přednášky či aktivity pro seniory. Na programu jsou také občasné výlety.106

Jako v každé obci, i zde se pořádají místní organizace na počátku roku několik plesů. Jedná se například o myslivecký ples, sportovní ples apod. V Hroněticích je velice aktivní sbor dobrovolných hasičů, který každoročně pořádá hasičský ples v sále hasičské zbrojnice v Hroněticích. Hasiči také každoročně pořádají pálení čarodějnic na Šibické louce a další aktivity pro děti.107

V obci působí dlouhá léta spolek Sokol, který nabízí řadu sportovních aktivit. Mimo jiné sem patří volejbalový turnaj na konci srpna, který doprovází tradiční posvícenská zábava.

104 JIŘIKOVSKÁ, Vanda, Jiří PŘENOSIL a Dana PŘENOSILOVÁ. Rok s tradičními obyčeji a slavnostmi ve středních Čechách. Kolín: Regionální muzeum v Kolíně, 2012. ISBN 978-808-6403- 243. s. 87-89. 105 VINCENCIOVÁ, Hana. K aktuálním formám tradice stavění májí ve východních Čechách. In. Letniční zvyky a obyčeje [online]. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2014. s. 82-112. [cit. 2018- 03-15]. ISBN 978-80-87261-96-5. Dostupné z: http://nulk.nulk.cz/wp- content/uploads/dokumenty/Letnicni_zvyky_a_obyceje.pdf. s. 100. 106 Náš program. Klub Kamarád [online]. [cit. 2018-04-12]. Dostupné z: http://www.klubkamarad.cz/index.php/nas-program; O nás. Klub Kamarád [online]. [cit. 2018-04-12]. Dostupné z: http://www.klubkamarad.cz/index.php/o-nas 107 Markéta Toušová, Kostomlaty nad Labem, ústní sdělení, 12. 4. 2018.; NOVOTNÁ, Hana. FOTO: Správný Hronětičák je dobrovolným hasičem. Nymburský deník [online]. 18. 11. 2009 [cit. 2018-04- 12]. Dostupné z: https://nymbursky.denik.cz/hasici/hasici_hronetice20091118.html

Nejvýznamnějšími kulturními akcemi v obci tak zůstávají tradiční staročeské máje, kterými je obec proslulá, a ke kterým se v roce 2015 přidaly retromáje.

4.3 Křinec

První písemná zmínka o Křinci pochází z roku 1352. Ve středověku zde mělo útočiště několik šlechtických rodů (např. Valdštejnové, Morzínové).108 Jedná se o městys, který se nachází přibližně 7 km jihozápadně od města Rožďalovice. Skládá se celkem ze šesti obecních částí – Křinec, Bošín, Mečíř, Nové Zámky, Sovenice a Zábrdovice. Starostou městyse je od roku 2002 Milan Moc. V městysi se nachází mateřská a základní škola.

K 1. 1. 2017 žije v obci celkem 1 271 obyvatel, z toho 648 mužů a 623 žen, přičemž průměrný věk je 43,6 let.109 Podle sčítání lidí, domů a bytů z roku 2011 zde žilo 193 lidí ve věku 0-14 let, 157 obyvatel ve věku 15-24 let, 746 obyvatel ve věku 25-64 let a 220 lidí ve věku 65 let a výše. (viz Graf č. 3 níže) Stejně jako u obce Kostomlaty nad Labem byli za účastníky staročeských májů považováni lidé ve věku 15-24 let. Z grafu č. 3 tedy vyplývá, že se v roce 2011 pravděpodobně účastnilo staročeských májů 157 lidí.110

108 ANDERLOVÁ, Jitka. Region Nymburk: Města a obce. Poděbrady: Tiskárna Petr Pošík, 2001. s.78 109Počet obyvatel v obcích – k 1.1.2017. Český statistický úřad [online]. 28.04.2017 [cit. 2018-03-19]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/45964084/1300721703.xlsx/1d577fd6-4d64- 489b-81a7-365ac5d86915?version=1.0 110 Veřejná databáze. Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání v obci. Český statistický úřad [online]. [cit. 2018-04-27]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt- vyhledavani&vyhltext=k%C5%99inec&bkvt=a8WZaW5lYw..&katalog=30710&pvo=OTOB112&u= v157__VUZEMI__43__537411#w=

Věková struktura v obci Křinec

220; 17% 193; 14%

157; 12%

746; 57%

0-14 let 15-24 let 25-64 let 65 a více let

Graf č. 3 Věková struktura v obci Křinec v roce 2011

4.3.1 Kulturní památky

Křinec oplývá mnoha kulturně hodnotnými památkami. K dominantám městyse patří raně barokní zámek. Jeho výstavba se odehrála ve dvou etapách, kdy v roce 1649 byla dokončena hlavní budova a mezi lety 1659 a 1660 byla přistavena boční křídla zámku. Budova je v soukromém vlastnictví a v současné době se v zámku konají prohlídky. Turisticky nejatraktivněji působí modré salónky. V areálu zámku již několik let funguje kavárna. V blízkém okolí zámku je park v obecním vlastnictví, který byl řadu let neudržován. Po zpřístupnění zámku veřejnosti byl park revitalizován. Areál zámku byl do seznamu kulturních památek zařazen v roce 1958.111

Kulturní památkou je i kaple sv. Jana Nepomuckého, která se nachází na pozemku místního hřbitova na rozcestí mezi obcemi Křinec a Žitovlice. Jedná se o výraznou dominantu krajinného rázu. Barokní kaple byla postavena mezi roky 1712 a 1714 a byla prohlášena kulturní památkou v roce 1958.112 V blízkosti kaple se nachází další z kulturních památek chráněná od roku 1958. Jde o výklenkovou

111 Památkový katalog - 1000145124 - zámek. Památkový katalog [online]. [cit. 2018-03-24]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=2314073&action=element&presenter=ElementsResults, O zámku | Současnost. Zámek Křinec [online]. [cit. 2018-03-24]. Dostupné z: http://www.zamekkrinec.cz/soucasnost.html 112 Památkový katalog - 1000128446 - kaple sv. Jana Nepomuckého. Památkový katalog [online]. [cit. 2018-03- 24]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=12588248&action=element&presenter=ElementsResults

kapličku sv. Václava s pískovcovou sochou tohoto patrona. Kaplička je rovněž barokního slohu, pochází z poloviny 18. století a svou polohou v krajině doplňuje již zmíněnou kapli sv. Jana Nepomuckého.113

Památkově chráněný je od roku 1958 barokní sakrální areál ze 17. století, kde se nachází kostel sv. Jiljí a patrová fara s novodobou fasádou. Areál je situován ve východní části obce v blízkosti zámeckého parku.114 Kulturními památkami jsou rovněž od roku 1958 barokní pískovcový sloup se sochou Panny Marie, který leží ve středu Zeleného náměstí v Křinci,115 a barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého.116

V roce 1994 vyhlásilo Ministerstvo kultury kulturní památkou kapli Nejsvětější Trojice, která se nachází na vrcholu kopce Chotuc. V okolí kaple se nachází již nevyužívaný hřbitov. Gotické jádro stavby bylo v roce 1697 barokizováno, a poté znovu obnoveno po požáru v roce 1889. Kaple tvoří významný prvek v rázu krajiny.117

Archeologickou památkou je hrad Kuncberk, ze kterého se dochovaly pouze rozbořené barokní sklepy. Původně se jednalo o středověký hrad, na jehož místě byl v 17. století postaven barokní zámek. V současné době se zde nachází již zmíněné pobořené sklepy a celý areál je porostlý listnatými stromy. Kulturní památkou se stal v roce 1958.118

V Bošíně se nachází vesnická památková rezervace, jejíž právní ochrana začala v roce 1995. Ačkoli je Bošín malá obec jak rozlohou, tak počtem obyvatel, nachází se zde dva kostely, které jsou součástí památkové rezervace. Jedná se o katolický

113 Památkový katalog -1000129969- výklenková kaplička sv. Václava. Památkový katalog [online]. [cit. 2018- 03-24]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=2144757&action=element&presenter=ElementsResults 114 Památkový katalog -1000149777 - kostel sv. Jiljí s farou. Památkový katalog [online]. [cit. 2018-03-24]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=2157598&action=element&presenter=ElementsResults, Památkový katalog - 1000149777_0002 - fara. Památkový katalog [online]. [cit. 2018-03-24]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=12600640&action=element&presenter=ElementsResults 115 Památkový katalog - 1000140671 - sloup se sochou Panny Marie. Památkový katalog [online]. [cit. 2018-03- 24]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=12242638&action=element&presenter=ElementsResults 116 Památkový katalog - 1000148934 - socha sv. Jana Nepomuckého. Památkový katalog [online]. [cit. 2018-03- 24]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=12844322&action=element&presenter=ElementsResults 117 Památkový katalog - 1000121301 - kaple Nejsvětější Trojice. Památkový katalog [online]. [cit. 2018-03-24]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=12588210&action=element&presenter=ElementsResults 118 Památkový katalog - 1000134028 - hrad Kuncberk, archeologické stopy. Památkový katalog [online]. [cit. 2018-03-24]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=12704539&action=element&presenter=ElementsResults

kostel Nanebevzetí Panny Marie, jehož součástí je márnice, funkční hřbitov a hřbitovní zeď.119 Druhý evangelický kostel pochází z roku 1886. Součástí ochrany je budova kostela, funkční hřbitov s řadou významných náhrobků a hřbitovní ohrazení. Kostel působí jako významný krajinotvorný prvek.120 V blízkosti evangelického kostela se nachází neoklasicistní fara, jejíž součástí je hospodářská budova, pozemky a ohradní zeď. Všechny tyto prvky patří do chráněného areálu.121 Součástí památkové rezervace je několik venkovských usedlostí, které jsou hodnotné především svými štíty. Některá stavení byla postavena okolo roku 1800.122

V obecní části Zábrdovice se nachází technická památka v podobě silničního mostu se sochami Živlů, který vede před řeku Mrlinu. Na zábradlí mostu stojí čtyři sochy pocházející z barokního období 18. století, které byly v roce 2016 restaurovány. Samotný most byl postaven v první polovině 20. století.123

Vesnickou památkovou zónu nalezneme v obecní části Sovenice, ta byla do památkové ochrany zařazena v roce 1995. Na jejím území, konkrétně na návsi, se nachází kaple sv. Václava z konce 19. století, postavená v pozdně klasicistním slohu.

4.3.2 Historie staročeských májů v obci

První zmínka o staročeských májích pochází z místní kroniky. Tato v pořadí druhá obecní kronika se věnovala událostem v Křinci mezi lety 1948 a 1965. Autory byli R. J. Vonka a Luboš Roštejnský. V Křinci se v období května konaly oslavy spojené se svátkem práce, kdy byla uklízena a zdobena náměstí a pořádala se spartakiádní vystoupení. První zmínka o staročeských májích pochází z roku 1963. „10. května uspořádal SČSM (svaz mládeže) slavnostní a pěkné staročeské máje.

119 Památkový katalog - 1000146631 - kostel Nanebevzetí Panny Marie. Památkový katalog [online]. [cit. 2018- 03-24]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=2155410&action=element&presenter=ElementsResults 120 Památkový katalog - 1000472012 - evangelický kostel. Památkový katalog [online]. [cit. 2018-03- 24]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=2173509&action=element&presenter=ElementsResults 121 Památkový katalog - 1000121436 - fara. Památkový katalog [online]. [cit. 2018-03-24]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=2339463&action=element&presenter=ElementsResults 122 KUCHYŇOVÁ, Zdeňka. Bošín – památková rezervace pod bájným vrchem Chotuc. Rádio Praha [online]. 21.08.2009 [cit. 2018-03-25]. Dostupné z: http://www.radio.cz/cz/rubrika/cestujeme/bosin-pamatkova-rezervace-pod-bajnym-vrchem-chotuc 123 Památkový katalog - 1000135795 - silniční most se sochami Živlů. Památkový katalog [online]. [cit. 2018-03-24]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=2147412&action=element&presenter=ElementsResults

Mládež v krojích s hudbou prošla městečkem, pod májkou si zatančila.“124 Víc informací tato kronika nepodává.

Třetí kronika obce sleduje roky 1966 až 1985, přičemž obsahuje pouze několik zmínek o staročeských májích. V letech 1982, 1983 a 1984 v rámci májových oslav uspořádal svaz mládeže (SSM) staročeské máje.125 V roce 1985 uvádí kronikář slovo redaktorky, křinecké rodačky, Marie Kurkové z regionálního deníku Nymbursko (číslo 22, 30. května 1985). „Čí jsou máje?“ Otázka vykřikovaná tím, kdo své hlasivky po dvou hodinách tance a výskání v ulicích Křince ještě ovládal. „Naše“ odpovídal chór hlasů členů základní organizace SSM, kteří 10. května vyměnili modré košile za krojované oděvy. Nebylo to nic neobvyklého. Staročeské máje v Křinci již mají svou tradici.

Pod májkou – králem – zatancovali mladí českou besedu a potom následováni členy kapely Start Club a nezbytným kočárem, samozřejmě taženým koněm, vytočily faldy sukní 47 svobodných dívek v Křinci a Zábrdovicích.

Veselá chasa, král a drábi, smích a nějaký ten puchýř na noze, hezké počasí a dav přihlížejících, to všechno patřilo ke dni, kterým křinečtí svazáci dokázali, že nejsou lhostejní k odkazu svých předků a že hodnoty nejcennější předají dál.

Staročeské máje v Křinci se staly jednou z akcí, pořádaných na počest 40. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou.“126

Dále kronika obsahuje stručné shrnutí kronikáře: „Takto vyjádřila příslušnice mladé generace její názor na průběh a význam této lidové veselice, připomínající mizející polabský folklór. K jeho obnově v dnešní době došlo v Křinci v závěru padesátých let našeho století a dosud přetrvává.“127

Čtvrtá kronika obce se věnuje událostem v Křinci v letech 1986 až 2005. Autorem této kroniky je Leopold Nejl, který podává rozsáhlý popis událostí z Křince,

124 Kronika obce Křinec pro léta 1948-1965, založená roku 1949. s. 373. In. Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem. Místní národní výbor Křinec. Fond NAD 692. [cit. 2018-04- 07]. Dostupné z: http://ebadatelna.soapraha.cz/a/432/198 125 Pamětní kniha svazek 3. 1966-1985. s. 225, 269, 302. In. Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem. Fond NAD 692. Místní národní výbor Křinec. ozn. kn. 125. 126 Tamtéž, s. 340. 127 Tamtéž.

ale také zmiňuje události světové. Kronika obsahuje stručné zmínky a obsáhlejší popisy slavnosti staročeské máje.

Roku 1986 se opět uskutečnily tradiční staročeské máje, které pořádal SSM.128 V roce 1987 se konal celostátní sjezd SSM, přičemž organizace v Křinci řešila organizační a programové problémy, ale přesto se za pomoci MNV oslavy konaly. „V roce 1987 opět organizace zmobilizovala síly k organizační náročné akci a s úspěchem uspořádala tradiční Staročeské máje ve Křinci.“129

V roce 1993 podává kronika obsáhlejší popis slavnosti, kdy kronikář Leopold Nejl hodnotí její současnou podobu. Staročeské máje zpravidla patřily do jakéhosi programu májových slavností, přičemž oslavy Svátku práce byly spíše politickou záležitostí, která v roce 1993 v Křinci zaniká. Mládežnická slavnost Staročeských májů přetrvává a Leopold Nejl uvádí svou reflexi: „Oslava Svátku práce opravdu zanikla. Dne 9. května pořádala křinecká mládež svoje „Máje“ a při tom zjišťuji také určitý posun úrovně. Celkové provedení trochu umírněné, bez davu čumilů a pomlouvačů a snad také v přijatelnějším alkoholickém rozpoložení. Hudba solidní a hlavně hodně mládeže – prostě svátek mladých. Škoda, že tento zvyk zároveň dostává novou tvář – přestává být poután k lidové tradici (folkloru) a novou ideovou náplň mu zatím nikdo nedal. Snad jen zdobení březových větví dívkám a zahájení Českou besedou udržuje pouto k minulosti. Hudba hraje sice více dechovky, ale kroje z divadelní půjčovny tvoří pak dost stylizovanou a nesourodou směs. Nápisy před domky dívek pak už rozhodně více patří do dnešní přepolitizované doby.“130

Na jaře v roce 1994 se společnost zabývala druhou kuponovou privatizací, což reflektuje i zápis kronikáře. „Většina občanů se nepozastavila nad tím, že na 1. máje nebylo shromáždění a přehlédli z části i to, že křinecká mládež pořádala máje „po staročesku“. Většina mladých lidí naznačuje, že tato zábava je pro ně stále přitažlivá. Ostatní odskočí od svých zájmů a na chvíli naplní roli zvědavého diváka.“131

128 NEJL, Leopold. Pamětní kniha středisková obec Křinec, část čtvrtá. 1986-2005. s. 46. In. Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem. Fond NAD 1830. Úřad městyse Křinec. 129 Tamtéž, s. 76. 130 Tamtéž, s. 271. 131 Tamtéž, s. 283.

Krátká zmínka o průběhu májí je uvedena za rok 1995. 132 S mírným odlehčením je pojata kronikářova zmínka z roku 1996: „Svaz mladých pořádal Staročeské máje, ale o jejich kulturním dopadu se nechá pochybovat. Pravda, poslední dvě akce byly přece jen o něco lepší, ale možná to mají na svědomí spíše vysoké ceny alkoholu.“133

Roku 2000 uvádí Leopold Nejl články, které vyšly v prvním čísle křineckého občasníku roku 2000. Milena Hurychová zde uvedla krátké články o staročeských májích za rok 1999 a 2000, kronika obsahuje jejich přepis. „Rok 1999. Tradiční Staročeské máje se konaly 8. května za příjemného slunečného počasí a veselého smíchu a pískotu necelých osmi desítek mladých lidí z celého okresu. Při hojné účasti „májovníku“ nešel přehlédnout malý zájem křinecké mládeže. Asi se styděli obléci lidový kroj. Odpolední zábava, která trvala bezmála pět hodin ukončila taneční zábava. Při lidových písních se sál zcela zaplnil a bylo poznat, že mladí – i když to z různých anket nevyplývá – rádi tančí při dechovce. (…) Slavnost ukončilo ve tři hodiny po půlnoci zvolání: „Král je mrtev, ať žije král!“134 Kronika uvádí i poznatky kronikáře k tomuto ročníku oslav: „Účast byla velká. Svůj podíl na tom má i zpráva, která se rozšířila několik dnů předem. Očekával se příjezd televizního štábu společnosti Prima. Nakonec tu byli jen redaktoři regionálního tisku.“135 Kronika dále obsahuje přehled plánovaných akcí Svazu mládeže na rok 2000. Jedná se například o zájezd na pohádkový muzikál, sportovní odpoledne, dětský karneval apod. 6. května se tradičně plánují Staročeské máje spojené s lidovou veselicí.136 V roce 2001 se podle kroniky konaly klasické staročeské máje, kdy mladí zatančili na náměstí Českou besedu a poté se vydali v průvodu do města.137

V roce 2003 se potýkali pořadatelé staročeských májů s krizí, problémem byla zřejmě časová náročnost akce. „Dne 10. května byly v Křinci máje – říká se, že poslední. Nikdo z mládežníků nechce pracovat v tomto zájmovém sdružení. Organizovat akci s rozsahem působení v celém městečku a zajistit večerní zábavu není

132 NEJL, Leopold. Pamětní kniha středisková obec Křinec, část čtvrtá. 1986-2005. s. 296. In. Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem. Fond NAD 1830. Úřad městyse Křinec. 133 Tamtéž, s. 320. 134 Tamtéž, s. 407. 135 Tamtéž, s. 369. 136 Tamtéž, s. 407, 408. 137 Tamtéž, s. 418.

jistě lehké. Odpovědnost však padá na bedra malé skupinky dobrovolných pořadatelů, která se navíc s plynoucím časem stále zmenšuje. K přerušení tradice pořádání májů už v minulosti došlo, takže nic nového to není.“138 Přes organizační problémy se staročeské máje konaly i v roce 2004. „Přes určité pochybnosti se mezi nastupující mladou generací našlo několik organizátorů a připravili na 9. května další staročeské máje. Bylo pěkné počasí, veselo a nová nastupující generace se zatím držela trochu zpět. Nebylo žádných výstřelků, ani alkoholem ovlivněných jednotlivců.“139

4.3.3 Současnost staročeských májů v obci

V okolí Křince jsou dvě další obce, které staročeské máje pořádají. Jedná se o Hrubý Jeseník, který se nachází jihozápadně asi 4 km od Křince, a Oskořínek, který leží rovněž jihozápadně, přibližně 5 km od Křince. Tyto tři obce pořádají staročeské máje každoročně s důrazem na to, aby se během května vystřídaly všechny obce a termíny oslav se nekryly.

Staročeské máje v Křinci pořádají mládežníci. Jedná se o uskupení lidí, které však nemá žádnou právní formu. Starosta městyse Milan Moc uvádí, že za 16 let jeho úřadu nenastaly s organizací oslav žádné potíže a že činnost mládežníků jednoznačně podporuje. Pořádání májů má veskrze pozitivní dopad na obec a zviditelňuje ji. Víceméně jedinou podporou od městyse je poskytnutí plochy Šebkovy zahrady v Křinci, která mládežníkům poskytne prostor k ukotvení ústřední máje a předvedení nacvičené besedy. Finanční podpora od obce do rozpočtu akce neplyne. Podle slov starosty by s dotací pro mládežníky nebyl problém, ovšem muselo by se jednat o legislativně ukotvenou organizaci. Na otázku, co si myslí o udržení tradice staročeských májů do budoucna, uvádí, že by tomu chtěl věřit, líbí se mu, že mládežníci tuto akci organizují „svým způsobem“ a výrazně „neštudují folklór“ a že přesto má akce výborný náboj. Bohužel obyvatel v městysi ubývá a tato skutečnost bude mít zřejmě velký vliv na to, zda se tradice udrží do budoucna.140

138 NEJL, Leopold. Pamětní kniha středisková obec Křinec, část čtvrtá. 1986-2005. s. 467. In. Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem. Fond NAD 1830. Úřad městyse Křinec. 139 Tamtéž, s. 492. 140 Milan Moc, Křinec, ústní sdělení, 19. 3. 2018.

Podle Michaely Brzobohaté se jako pozorovatelé účastní májů většinou občané Křince a příbuzní krojovaných účastníků. Obyvatelé okolních obcí nechodí. Důvodem pro jejich nepřítomnost by mohl být fakt, že oni sami pořádají máje, tudíž nechtějí podporovat „rivalské oslavy májů“. Už několikátý ročník májů se účastní jako pozorovatelé také Pražané, kteří mají v Křinci chaty k rekreaci. Tyto oslavy jsou pro ně zajímavou připomínkou tradičních obyčejů a příležitostí k zábavě. Podle Michaely Brzobohaté s sebou každý rok berou své známé, a tak se okruh pozorovatelů z hlavního města každoročně rozrůstá.141

4.3.3.1 Organizační rámec

Informace uvedené v této kapitole byly získány při rozhovoru s organizátorkou staročeských májů v Křinci Michaelou Brzobohatou.142

Tradičně se staročeské máje v Křinci pořádají první sobotu v květnu. Jak již bylo výše uvedeno, okolní obce mají mezi sebou rozdělené víkendy tak, aby se oslava májů nekonala ve stejný termín ve dvou obcích zároveň. Hrubý Jeseník pořádá staročeské máje druhou sobotu v květnu a Oskořínek třetí sobotu v měsíci květnu.

Máje v Křinci organizuje neoficiální uskupení mladých lidí, kteří si říkají Svaz mladých. Jedná se přibližně o 5 hlavních organizátorů, kteří máje pořádají dlouhodobě a zaučují nové členy. Každoročně se májů účastní 60-70 mladých lidí, i když podle Michaely Brzobohaté je každý rok méně účastníků, z důvodu stěhování či uzavření sňatku. Dodává však, že ji těší zájem mladých lidí ve věku kolem 15 let. Ačkoli by se mohlo zdát, že lidem v tomto věku tradice již nic neříkají, v Křinci tomu tak není. Účastnit májů se mohou obyvatelé Křince od 15 let, zpravidla po dokončení základního vzdělání do doby, než uzavřou sňatek.

Již v únoru se zařizují dopravní povolení pro omezení dopravy na silnicích v Křinci. O povolení žádají pořadatelé na Krajské správě a údržbě silnic Středočeského kraje a na oddělení Policie České republiky v Křinci. Zhruba od poloviny března se pak každou sobotu mladí scházejí a nacvičují Staročeskou besedu v místní Sokolovně nebo na fotbalovém hřišti. Většinou se pozornost zaměřuje na nové členy,

141 Michaela Brzobohatá, Nymburk, ústní sdělení, 30. 3. 2018. 142 Tamtéž.

kteří se musí tento typ tance naučit od svých starších kolegů. Další záležitostí je čištění krojů, jenž jsou za poplatek svěřeny místní seniorce, která kroje vypere a připraví k průvodu.

Na pravidelných sobotních schůzkách se také rozdělí role účastníkům. Oproti jiným obcím je zde méně rolí. Určují se pouze král a královna, přičemž obsazení těchto rolí se každoročně obměňuje, a poté tzv. drábové, kteří se starají v průvodu o kasu a vybírají příspěvky. Drábů je 4-5 a každý má svou kasu.

Oproti ostatním obcím, které pořádají máje, je program křineckých májů jednodušší. Rolí na programu je také méně, což souvisí s absencí zábavných scének, jako např. stínání krále. Nekonají se ani šatlavy za účelem vyššího příjmu.

4.3.3.2 Průběh

Informace uvedené v této kapitole byly získány při rozhovoru s organizátorkou staročeských májů v Křinci Michaelou Brzobohatou.143

Pátek – jeden den před slavností Páteční přípravy se týkají především stromů, kdy se z lesa z Rožďalovic dovezou máje. Ústřední máj, nazývaná v Křinci také jako král, a asi 40-50 březových májek. Ústřední máj, jejíž vrcholek tvoří smrk, který je nasazen na kmen s odstraněnou kůrou, je ozdobena pestrobarevnými širokými stuhami. V předchozích ročnících se k jejímu zdobení používal krepový papír, ale několik let po sobě se nevydařilo počasí a ozdobená máj zmokla. Proto se pořadatelé rozhodli investovat do zdobení máje, která zkrášluje náměstí téměř celý měsíc, a ověsit ji barevnými látkovými stuhami, které drží barvu. Na ústřední máji visí věnec, který je ověšen chvojím a rovněž stuhami. (viz Příloha č. 11) Zdobení individuálních májek je v režii dívek, které k tomuto účelu využijí krepový papír. Je pravidlem, že v Křinci je ozdobeno májek více, a ty jsou následně rozmisťovány po městysi, konkrétně před dům starosty městyse, před nádražní budovu, na autobusové zastávky apod. Po ozdobení krále přichází na řadu jeho stavění. K tomuto účelu slouží prostor náměstí, kde je otvor v zemi speciálně určený pro ukotvení stromu (každoročně zde stojí vánoční strom). Až do roku 2017 se král zvedal ručně, přičemž v roce 2018 se organizátoři shodli

143 Michaela Brzobohatá, Nymburk, ústní sdělení, 30. 3. 2018.

na využití techniky, vzhledem k nepříjemnostem z minulého ročníku, kdy se při zvedání strom málem zlomil.

Ve večerních hodinách nastává povinnost pro organizátory v podobě hlídání máje přes noc. Jedná se o každoroční tradici, ačkoli podle Michaely Brzobohaté se nikdy nestalo, že by se máj někdo pokusil ukrást či zničit. Pro muže, kteří máj hlídají, je to však příjemná povinnost, vzhledem k tomu, že je jim zajištěno občerstvení a alkoholické nápoje. Další povinností, kterou je potřeba zařídit, je rozvoz individuálních májek před domy svobodných dívek. Při této příležitosti píší muži vápnem na silnici před dům různé hlášky či přezdívky, které danou dívku vystihují. Nápis na silnici se týká rovněž krále, pod nímž je napsáno Staročeské máje a konkrétní rok konání akce.

Sobota – den slavnosti Sraz organizátorů a účastníků průvodu je přibližně ve 12 hodin na fotbalovém hřišti, kde je ještě zopakována Staročeská beseda. Oficiální událost začíná ve 13 hodin. Na začátku pronese tzv. starosta144 projev, kde všechny přivítá a oznámí program májů. Poté se tančí Staročeská beseda, přičemž se účastníci rozdělí do skupinek po čtyřech párech, které spolu poté tančí. Na závěr všichni účinkující vytvoří kruh, ve kterém tančí král s královnou jeden až dva tance, většinou se jedná o polku či valčík. (viz Příloha č. 12) Během tance hraje z místního rozhlasu hudba, kterou obstarají zaměstnanci na úřadě. Nezbytným prvkem, který dodává tanečnímu zahájení atmosféru, jsou výkřiky účinkujících. Zpravidla se jedná o slogany typu „Čí jsou máje? – Naše!“ nebo „Čí je král/královna? – Náš/Naše!“.

Po taneční vystoupení se krojovaní účastníci seskupí do průvodu a vyráží k prvním domům, u kterých stojí ozdobená májka. V průvodu jde hudba a jede kočár s koněm, na kterém je naloženo občerstvení. (viz Příloha č. 13) Součástí průvodu jsou tzv. drábové, kteří nesou kasičky a vybírají dobrovolné příspěvky od diváků. Za každý příspěvek je jeho dárce obdarován papírovým srdíčkem s informacemi o události. U domu je průvod přivítán dívkou a jejími rodiči. Začíná se tančit za hudebního doprovodu s tím, že dívka si vybírá svého tanečníka a rodiče tančí s králem

144 Nejedná se o starostu městyse, nýbrž o jednoho z účastníků, který podle zvyklosti nese toto pojmenování.

a královnou. Poté je průvodu nabídnuto občerstvení a alkoholické nápoje a je odevzdán finanční příspěvek. Stejný postup se opakuje u všech domů s ozdobenou májkou, přičemž v současné době jich v Křinci bývá maximálně 25. Po vytancování všech dívek je průvod rozpuštěn, obvykle mezi 18. a 19. hodinou. Poté se jdou všichni účastníci připravit na večerní zábavu, která začíná ve 20 hodin v místní Sokolovně. Svaz mládeže večerní zábavu nepořádá z finančních důvodů, pouze poskytne finanční příspěvek spolku Sokol Křinec, který se poté postará o veškeré záležitosti. Akce by nebyla zisková, protože by museli zajistit veškerý servis v Sokolovně. Proto zábavu pořádá spolek Sokol Křinec, který je vlastníkem místní budovy Sokolovny a akce podobného typu zde členové pořádají několikrát do roka.

Kácení krále Král se nechává na náměstí do konce května, nejpozději však do 1. června. Poté je načase strom zlikvidovat. O kácení se stará jeden z organizátorů májů, který má osvědčení pro rizikové kácení stromů. Král je pokácen a dřevo je použito v příštím ročníku na zátop při nočním hlídání máje nebo si ho účastníci rozeberou domů. Co se s dřevem udělá záleží zpravidla na domluvě mezi organizátory.

4.3.3.3 Financování

Informace uvedené v této kapitole byly získány při rozhovoru s organizátorkou staročeských májů v Křinci Michaelou Brzobohatou.145

Finanční rozpočet májů v Křinci je závislý na vlastní činnosti. Pořadatelé nežádají o žádné finanční příspěvky z obecních ani krajských rozpočtů. Podle Michaely Brzobohaté je s dotacemi spojená nadměrná administrativa a samotná organizace je už takto časově náročná. V následující tabulce (Tabulka č. 3) je přehled výdajů a příjmů staročeských májů v Křinci za rok 2017.146 Příjmy obsahují tři položky. První položka nese pojmenování „kasy“, což znamená finance, které si účastníci průvodu získali při obchůzce domů, přičemž je jakýmsi pravidlem, že za tanec s dívkou přispějí rodiče minimálně 100 Kč. Položka také obsahuje příspěvky od pozorovatelů a řidičů, kteří byli zastaveni při průjezdu obcí. Tato položka obsahuje finance, které se vyberou za daný ročník. Pravidlem je, že se každý

145 Michaela Brzobohatá, Nymburk, ústní sdělení, 30. 3. 2018. 146 Archiv Michaely Brzobohaté, 30. 3. 2018.

rok na kasách vybere minimálně 20 000 Kč. Další položka je označená jako „kroje a příspěvky“. Tento příjem obsahuje finance od účastníků průvodu, kteří jsou povinni zaplatit příspěvek účasti 100 Kč za osobu, která je zpravidla určena na alkohol, který je po celou dobu průvodu účastníkům k dispozici. Celková částka, kterou účastníci mezi sebou vybírají je 200 Kč, zahrnuje navíc denní pronájem kroje v hodnotě 100 Kč. Posledním bodem je finanční dar od starosty městyse, jehož hodnota byla 500 Kč.

Z výdajů byla největší suma vynaložena na občerstvení a nápoje. Celkem se jedná o částku 10 918 Kč, přičemž 8 400 Kč bylo zaplaceno za víno, které bylo naložené na kočáře a které účastníci konzumovali během dne. Druhá nejvyšší částka byla 5 400 Kč, kterou pořadatelé zaplatili hudbě. K tomuto výdaji se váže další nezbytný výdaj, a to poplatek za OSA, který byl vyměřen na 182 Kč. Neopomenutelnou položkou při pořádání staročeských májů je rovněž kočár vedený koňmi. V případě Křince se jedná o kočár s jedním koněm, jehož majitel se dlouhodobě májů účastní. Za celý den mu je vyplacena částka 1 000 Kč. Výhodou pro pořadatele jsou vlastní kroje, které nemusí půjčovat z okolních obcí. Poplatky za půjčení kostýmu sice vybírají, ale jsou brány jako vlastní příjmy. Krojů se týká pouze obvyklá údržba v podobě praní, o kterou se každoročně stará občanka Křince, které pořadatelé přispívají částkou 500 Kč. Jak již bylo výše uvedeno, Svaz mladých poskytuje finanční příspěvek na pořádání večerní zábavy. Tento příspěvek je ve výši 3 500 Kč. Výdaje spojené s obstaráním májek byly vyčísleny na 600 Kč. Stromy byly přivezeny traktorem z lesa v Rožďalovicích. Na jejich dovoz bylo nutné zapůjčení traktoru, který vlastní místní občan, tudíž požadoval zaplacení pouze nafty, která stála 400 Kč. Cena stromu byla 200 Kč. Jelikož se jedná opět o dlouholetého dodavatele stromů, tak byla cena stromu velmi nízká. Nezbytnými položkami jsou zde materiály na zdobení májek. Za stuhy bylo zaplaceno 1 755 Kč, těmi se zdobí ústřední máj na náměstí. Krepový papír v hodnotě 960 Kč byl použit na zdobení individuálních májek. Za propagační materiály v podobě vytisknutí plakátů se zaplatilo celkem 429 Kč. Položka v hodnotě 165 Kč byla vynaložena za barevné papíry, jež byly využity pro výrobu srdíček, kterými byli obdarováváni diváci a projíždějící řidiči. Poplatek 100 Kč byl vynaložen na povolení za užívání silnic.

VÝDAJE PŘÍJMY Položka Částka Položka Částka Hudba 5 400 Kč Kasy 20 445 Kč Kočár s koněm 1 000 Kč Kroje a příspěvky 15 800 Kč Víno 8 400 Kč Dar od starosty 500 Kč Nealkoholické nápoje 2 518 Kč Sokolovna 3 500 Kč Praní krojů 500 Kč Nafta do traktoru 400 Kč Strom 200 Kč Stuhy 1 755 Kč Krepový papír 960 Kč Plakáty 429 Kč Papíry 165 Kč Drát 98 Kč OSA 182 Kč Poštovné 190 Kč Poplatek 100 Kč CELKEM 25 797 Kč CELKEM 36 745 Kč Tabulka č. 4 Výdaje a příjmy staročeských májů, Křinec, rok 2017, archiv Michaely Brzobohaté Z tabulky výše (Tabulka č. 3) je patrné, že akce v roce 2017 byla výnosová a příjmy převyšovaly výdaje o 10 948 Kč. Ačkoli organizátoři nedostávají finanční příspěvek od úřadu, jsou schopni si vydělat vlastní činností velkou finanční částku, která pokryje většinu výdajů. Mezi sebou pak vybírají finance, které slouží jako jakási záloha pro případ, že by se vybralo do kas méně peněz. Finanční zisk zůstává v kase na organizaci příštího ročníku májů. Nashromážděné vyšší částky pořadatelé investují do krojů. Nechávají se šít nové kroje, jelikož ty současné jsou dlouholetým používáním obnošené, popřípadě se současné kroje nechávají upravovat.

4.3.3.4 Propagace

Informace uvedené v této kapitole byly získány při rozhovoru s organizátorkou staročeských májů v Křinci Michaelou Brzobohatou.147

Propagace staročeských májů v Křinci nebývá nikterak rozsáhlá. Staročeské máje se zde konají již několik desítek let, tudíž lidé o události vědí. Zpravidla se však jedná o tisk předpřipravených plakátů, které mají každý rok stejnou podobu. Po vytisknutí je organizátoři dokreslí pastelkami a jsou vylepeny na tradiční místa.

147 Michaela Brzobohatá, Nymburk, ústní sdělení, 30. 3. 2018.

Výlep probíhá i v okolních obcích. Michaela Brzobohatá zaznamenala před několika lety upoutávku v regionálním deníku Nymbursko, ovšem zde se jednalo spíše o jednorázovou zmínku. Úřad městyse také propaguje máje v místním rozhlasu, kdy se několikrát do týdne před samotným konáním zvou občané k účasti v průvodu. Tuto propagaci zajišťuje úřad zdarma. Akce je propagována i na sociální síti Facebook, kde je vytvořena událost se základními informacemi o konání. O správu události se starají pořadatelé májů.

4.3.4 Další kulturní činnost v obci

V Křinci působí několik organizací, ani jedna však není zaměřená čistě na kulturu. Nejčastěji pořádané kulturní akce jsou především plesy, kterých se na začátku roku koná vždy několik. Další časté aktivity jsou zaměřené na děti. Při velkém počtu akcí na programu městyse spolupracuje více organizací a pořádají je tak společně. Nejdéle v obci působí Sbor dobrovolných hasičů (dále SDH), a to od roku 1996.148 SDH pravidelně organizuje vlastní hasičský bál v místní Sokolovně. Je pravidlem, že tento ples je na seznamu kulturního programu vždy jako první. Další plesy v městysu organizují Český svaz zahrádkářů (dále ČSZ), a to Zahrádkářský ples, a Tělovýchovná Jednota Sokol (TJ Sokol) s tradičním Sportovním plesem. Jak již bylo zmíněno, v městysu se koná několik aktivit pro děti, jedná se například o dětský karneval pořádaný mateřskou a základní školou v Křinci a SDH. Dále je to dětský den pořádaný tradičně v červnu, který je doplněn o dětskou diskotéku. Tuto událost pořádá městys Křinec letos ve spolupráci s SDH a ČSZ. Dále se zde každoročně konají školní žákovské akademie, setkávání seniorů apod. Událostí, která se povrchově dotýká lidových tradic, je pálení čarodějnic, které se koná u místní čističky a jehož organizaci zajišťuje městys společně s SDH a již zmíněný májový průvod, který večer doplňuje májová zábava v místní Sokolovně. Rovněž se zde konají zájmové aktivity občasně pořádané ve spolupráci s obecní částí Mečíř, které jsou také

148 Úplný výpis ze spolkového rejstříku SH ČMS - Sbor dobrovolných hasičů Křinec, L 34124 vedená u Městského soudu v Praze. Ministerstvo spravedlnosti České republiky: Veřejný rejstřík a Sbírka listin [online]. [cit. 2018-04-07]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik- firma.vysledky?subjektId=831662&typ=UPLNY

v obci uskutečňovány, jedná se například o posvícení či aktivity spojené s rybářstvím. Tradiční a dlouholetou událostí je rovněž rozsvícení vánočního stromu na náměstí.149

V současné době je zde také kulturní nabídka místního zámku, který nabízí veřejnosti prohlídky zámeckého areálu a občasná divadelní představení, pro žáky základních a středních škol zase prohlídku areálu doplněnou expozicí s názvem Stará škola.150 Akce, které nabízí kulturní kalendář dostupný na webových stránkách obce, jsou každý rok podobného charakteru a program zřídkakdy nabízí nový koncept událostí.

4.4 Chrást – staročeské máje jednou za čtyři roky

Chrást se nachází necelých 10 km od města Sadská, přičemž patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností města Nymburk, které se nachází asi 14 km jihozápadně od obce Chrást. Starostou obce je Miroslav Braňka. V obci žije k 1. 1. 2017 celkem 515 obyvatel, z toho 260 mužů a 266 žen. Věkový průměr v obci je 41,7 let.151 V budově obecního úřadu se nachází také mateřská škola. Základní školu navštěvují děti v nedalekých Poříčanech, které leží v sousedním okrese Kolín.

4.4.1 Současnost staročeských májů v obci

Informace uvedené v této kapitole byly získány při rozhovoru s kronikářkou a zaměstnankyní obecního úřadu v Chrástu Květoslavou Balvínovou.152

V publikaci z roku 2001, která se věnuje jednotlivým obcím v okrese Nymburk, je zmínka o staročeských májích v obci Chrást. Publikace uvádí, že se zde máje konaly každé dva roky.153

149 Kulturní kalendář Městys 2017. Městys Křinec: Oficiální web [online]. [cit. 2018-04-07]. Dostupné z: http://www.krinec.cz/assets/File.ashx?id_org=7629&id_dokumenty=11186; Přehled kulturních akcí 2018. Městys Křinec: Oficiální web [online]. [cit. 2018-04-07]. Dostupné z: http://www.krinec.cz/assets/File.ashx?id_org=7629&id_dokumenty=11448 150 Školy, Školní výlety a exkurze. Zámek Křinec [online]. [cit. 2018-04-07]. Dostupné z: http://www.zamekkrinec.cz/skolni-vylety-a-exkurze.html; POZVÁNKA NA DIVADELNÍ PŘEDSTAVENI HOTEL NA ROHU. Zámek Křinec [online]. 2017 [cit. 2018-04-07]. Dostupné z: http://www.zamekkrinec.cz/2017.html 151 Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2017. Český statistický úřad [online]. 28.04.2017 [cit. 2018-03-19]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/45964084/1300721703.xlsx/1d577fd6-4d64- 489b-81a7-365ac5d86915?version=1.0 152 Květoslava Balvínová, Chrást, ústní sdělení, 17. 4. 2018. 153 ANDERLOVÁ, Jitka. Region Nymburk: Města a obce. Poděbrady: Tiskárna Petr Pošík, 2001.s. 44.

Podle rodačky z Chrástu a místní kronikářky Květoslavy Balvínové se počátky tradice májů datují do 50. let minulého století. V současné době se staročeské máje konají jednou za čtyři roky (…, 2008, 2012, 2016). Pořadatelem je obec Chrást a místní společenské organizace (myslivci, hasiči, fotbalisti). Důvody pro konání akce jednou za čtyři roky jsou organizační a finanční. Organizační pojetí májů je časově náročné, v obci se o přípravy starají dobrovolníci. Čtyřletý interval podle paní Balvínové vyhovuje všem – obci, účastníkům i obyvatelům Chrástu. Pokud by se akce konala každý rok, tak by pravděpodobně nebyla účast tak hojná, přičemž akce se pasivně účastní i návštěvníci z okolních obcí. Stejný interval konání má také další tradiční akce, kterou je masopust.

Obec je také hlavním finančním podporovatelem slavnosti. V roce 2016 byly financovány z obecních rozpočtů nové kroje v hodnotě 50 000 Kč. Obec zajistila materiál a o ušití se postarala místní švadlena, přičemž důraz byl kladen na tradiční zpracování. (viz Příloha č. 14) Dříve si účastníci půjčovali kroje v jiných obcích, popřípadě v divadle v Kolíně. Výtěžek z oslav, který organizátoři během dne obdrží, se vrací zpět do rozpočtu obce, z kterého jsou poté financovány další aktivity pro obyvatele. Většinou se jedná o aktivity pro seniory a pro děti (např. dětský den).

Na rozdíl od Kostomlat nad Labem a Křince se v Chrástu staročeských májů účastní všechny věkové kategorie. Mezi krojovanými účastníky průvodu jsou jak děti, tak vdané ženy a ženatí muži. Tato událost se setkává s velkým zájmem u mladých rodin s dětmi, které se na vesnici přistěhovali z větších měst. V tomto případě se ovšem nejedná pouze o staročeské máje, ale také o ostatní tradiční události, které nemají ve městě obdoby.

Staročeské máje v Chrástu probíhají víceméně klasickým způsobem, stejně jako u ostatních obcí v okrese Nymburk. Den před slavnostním průvodem se postaví máj, kterou místní ženy ozdobí krepovým papírem. (viz Příloha č. 15) Za pomoci vysokých žebříků se poté na návsi vztyčuje. (viz Příloha č. 16) Následuje hlídání máje přes noc.154 Druhý den začíná průvod obcí, obyčejně ve 12 hodin. Poté je na programu předtančení České besedy a od roku 2012 také Moravské besedy. Místní obyvatelka

154 Podle paní Balvínové se jednou stalo, že obyvatelé vedlejší obce Poříčany (okres Kolín), která také pořádá tuto slavnost, máj v Chrástu podřízli.

sdružuje každý týden děti, které se pod jejím vedením vybrané tance učí. Během průvodu obcí se tančí u domů, u kterých jsou přistavené individuální májky (zpravidla 70-80 májek v obci). Zde funguje objednávání májek, kdo si májku objedná, ten ji obdrží a u jeho domu se poté bude tančit. Po skončení obchůzky následuje scénka Stínání krále, která je doplněna o humorný rýmovaný projev týkající se událostí, které se od posledního ročníku májů v obci staly. Od 20 hodin je opět předvedena Česká a Moravská beseda a následuje zahájení taneční májové zábavy v hostinci „U Šípů“. Během večerní zábavy se draží král (máj). Ten, kdo nabídne nejvyšší částku má nárok na dřevo z ústřední máje, musí si ji však pokácet. Kácení probíhá podle časových možností majitele máje, zpravidla stojí na návsi ještě další měsíc.

Jak již bylo zmíněno, finanční záležitosti řeší obecní úřad. Během události se vybírá tzv. vstupné, které činí 50 Kč. Vstupné zaplatí každý účastník průvodu. Rovněž je zpoplatněno objednání májky ve výši minimálně 200 Kč, přičemž horní výše příspěvku není stanovena. V obci Chrást funguje během průvodu šatlava, což je v případě této obce vyzdobený vůz tažený koňmi. (viz Příloha č. 17) Drábové dávají divákům za drobné prohřešky pokuty ve výši 100-200 Kč a za trest je zavírají do šatlavy, ze které se diváci musí vyplatit uhrazením výše pokuty. Dalším příjmem je částka za vydražení ústřední máje, která je zpravidla ve výši 1 000 Kč.

Jedním z výraznějších rozdílů je obsazení rolí. V Chrástu není obsazena role královny, mají zde pouze krále. Další zvláštností jsou role cikánek – výstředně oblečených žen, které pomáhají průvodu se získáváním finančních prostředků. Jejich úloha spočívá v „kradení“ věcí u domu, které poté jejich majitelé musí vykoupit za drobný finanční příspěvek. Role cikánek fungují při oslavách od roku 2012.

Květoslava Balvínová uvádí, že vzhledem k velikosti obce a počtu obyvatel jim toto pojetí při pořádání staročeských májů vyhovuje. Všichni se těší a účast je vysoká, včetně mládeže, která svou nadprůměrnou účastí prý vždy překvapí. Tradice v obci přetrvává již dlouhá léta a mohlo by to být způsobeno i tím, že se do průvodu a tanců zapojují malé děti, jejichž účast pokračuje do vyššího věku. Tradice se tak předává z generace na generaci.

4.5 Semice – případ obce, kde obnovení tradice neuspělo

Obec Semice se rozprostírá asi 5 km jihovýchodně od města Lysá nad Labem podél řeky Labe. Na východě sousedí s lesní osadou Kersko, která vyšla ve známost díky českému spisovateli Bohumilu Hrabalovi, který zde dlouhá léta žil. V obci se nachází mateřská škola a základní škola. Žije zde 1 196 obyvatel, z toho 609 mužů a 587 žen. Průměrný věk je 40 let.155 Starostou obce je František Novotný.

Dominantou obce je barokní kostel sv. Máří Magdalény, který leží naproti základní škole. Kostel je kulturní památkou a byl postaven v roce 1717.156 Ke kostelu přiléhal hřbitov, který ovšem nestačil svou rozlohou, a tak byl přestěhován na konec obce. Další kulturní památkou, která se v obci nachází, je barokní průčelí usedlosti domu čísla popisného 22. Jedná se o pozdně barokní venkovské průčelí statku pocházející z roku 1822.157

4.5.1 Současnost staročeských májů v obci

Informace uvedené v této kapitole byly získány při rozhovoru se starostou obce Semice Františkem Novotným.158

Staročeské máje v obci Semice se podle starosty Františka Novotného konaly do roku 1989, přičemž v této obci byly oslavy spojovány s brannou povinností. Muži se tímto způsobem loučili se sousedstvím. Máje byly organizovány Sdružením dobrovolných hasičů (dále SDH) a místními dobrovolníky, přičemž financování probíhalo převážně z obecních rozpočtů. Přebytkem rozpočtu oslavy byla poté financována modernizace místní klubovny, která sloužila jako zázemí uvedeným dobrovolníkům.

155 Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2017. Český statistický úřad [online]. 28.04.2017 [cit. 2018-03-19]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/45964084/1300721703.xlsx/1d577fd6-4d64- 489b-81a7-365ac5d86915?version=1.0 156 Památkový katalog - 1000124338 - kostel sv. Maří Magdalény. Památkový katalog [online]. [cit. 2018-04-06]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=14120218&action=element&presenter=ElementsResults 157 Památkový katalog - 1000150824 - průčelí usedlosti čp. 22. Památkový katalog [online]. [cit. 2018-04-06]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=2318133&action=element&presenter=ElementsResults 158 František Novotný, Semice, ústní sdělení, 18. 4. 2018.

V roce 2002 oslavila obec výročí 650 let od svého založení. Při této příležitosti byly v obci, mimo jiné aktivity, pořádány i staročeské máje. Hlavním organizátorem byla obec Semice s přispěním SDH a dobrovolníků z obce. Původní myšlenka organizátorů byla obnovit zaniklou tradici a pozdvihnout tak kulturní vyžití v obci. Tento pokus však skončil neúspěšně. Podle Františka Novotného se akce setkala s nesprávnými účastníky, kteří nedokázali událost patřičně ocenit, a protože byl tento pokus o znovuobnovení přijat v obci velice chladně, byly další ročníky obcí zavrženy. Na otázku, zda by tento postoj k tradici mohl být spojen s nově přistěhovanými obyvateli, pan starosta odpověděl, že je to nepravděpodobné, protože tyto rodiny mají malé děti, a tudíž pro ně tato akce není přímo určená. Spíše se jedná o domácí obyvatele, kteří by se měli účastnit aktivněji. Pokud by se uvažovalo o druhém pokusu obnovení májů, obec by prý akci finančně podpořila, je ovšem otázkou, zda by časový odstup 16 let byl dostatečný.

5 ORGANIZAČNÍ A EKONOMICKÁ UDRŽITELNOST

Před několika desetiletími se tato tradice konala ve více než 48 % obcí v tomto okrese. Dnes se staročeské máje konají v deseti obcích (11,5 %), z toho ve čtyřech obcích se konají každoročně, ve dvou obcích v pravidelných intervalech a ve třech obcích nepravidelně. Tradici nově obnovila jedna obec, která ji pořádá od roku 2017 a plánuje ji pořádat každoročně. Ve všech obcích, kde se v současné době staročeské máje konají, se tato aktivita konala i v minulých letech, tudíž je zde snaha o udržení či obnovování tradic.

Podle kronik obcí Kostomlaty nad Labem a Křinec bylo vypozorováno, že slavnosti staročeských májů byly pořádány v rámci programu májových oslav, během kterých se konaly další události, ať už se jednalo o sportovní aktivity, průvody atp. Na organizaci měly největší přispění mládežnické organizace, jejichž členové se podíleli na aktivitách určených především pro mládež a děti. Jednalo se o Československý svaz mládeže (ČSM) a poté Socialistický svaz mládeže (SSM). V 90. letech minulého století tyto organizace zanikaly, přičemž v některých obcích se jakási neoficiální sdružování lidí udržovala nadále. Konkrétním případem je obec Křinec, kde v současné době působí uskupení lidí s názvem Svaz mladých, který se každoročně zabývají organizací májů. Stejným způsobem jsou organizovány slavnosti v Oskořínku a Hrubém Jeseníku. Oproti tomu v Kostomlatech nad Labem se organizací zabývají jednotlivci. Hlavními pořadateli jsou 3-4 dobrovolní jednotlivci, ke kterým se přidávají s pomocí další dobrovolníci. V jiných případech se o organizaci postará obec s přispěním dobrovolníků, jako je tomu v případě Chrástu či Semic (v roce 2002).

Na základě získaných informací o staročeských májích od dlouholetých organizátorů z řad mládeže bylo vypozorováno, že zájem o tuto událost v daných obcích přetrvává. Mládež v obcích se účastní, i když je pravdou, že během několika desetiletí se účast snížila o několik desítek mladých lidí. Dlouhodobým problémem by mohlo být to, že počet mladých lidí v obcích klesá, a to souvisí s ubýváním účastníků májů. Tento fakt zmiňovaly současné organizátorky májů v obcích Kostomlaty nad Labem a v Křinci. Stejnou záležitost zaznamenala i Alena Plessingerová, která se věnovala odrazu současných společenských podmínek

ve slavnosti staročeské máje.159 Tento pokles by mohl být způsoben také lhostejností a následným odklonem od tradičních zvyků či prostou nechutí zapojovat se do společenských událostí a nezájmem o kulturu obecně. Fakt, že se ve vybraných obcích událost koná každý rok, by mohl být považován za výhodu, každoroční organizování má však i stinné stránky. Událost se každoročně opakuje, monotónnost programová a organizační, která na jednu stranu způsobuje jednotvárnost, ale na druhou stranu ulehčuje organizátorům již tak časově náročnou přípravu. Většinou se „jede podle zajetých pravidel“ a pro zařazení nekonvenčních prvků není zpravidla čas a ani chuť. Je rovněž otázkou, zda by se nové prvky v programu uchytily a nenarušily by chod dlouholeté události. Kupříkladu v Kostomlatech nad Labem dodržují téměř všechny tradice, které jsou se staročeskými májemi spjaté, tudíž by bylo problematické vymýšlet jakékoli novoty. Oproti tomu v Křinci dodržují podstatně méně folklorních zvyků, a přesto se událost každý rok úspěšně opakuje, přičemž podle informací každoročně vítají obdivovatele z hlavního města. A tak právě udržitelnost tohoto zvyku záleží na společenství lidí dané obce, jak moc dokáží zkoordinovat svůj volný čas a vytvořit pro celou obec kulturně zábavnou podívanou. Pokud se někdo chopí břemene organizace a vezme na sebe veškerou zodpovědnost, je pravděpodobné, že se tradice bude konat i v budoucích letech. To ovšem záleží na tom, zda se někdo ochotný udržovat tuto tradici v daných obcích přihlásí. Hlavní organizátor je většinou člověk ve věku od 25 do 30 let. Tito lidé již chodí do práce a zakládají rodiny, přičemž po uzavření sňatku by neměli pokračovat v aktivní účasti.

Zajímavostí byla modifikace klasických staročeských májů na tzv. retromáje, které se konají v Kostomlatech nad Labem. Překvapivá byla rovněž vysoká účast, která podle organizátorky klasických staročeských májů byla vyšší než v klasickém průvodu. To je také důvod pro to, že se organizátoři retromájů rozhodli prodloužit interval mezi retromáji na pět let, aby klasické máje nezanikly, protože si jsou vědomi jedinečnosti a důležitosti tradice v obci. Hlavním důvodem enormního úspěchu retromájů je zřejmě to, že starší generace se nemůže aktivně účastnit staročeských májů, a proto jsou zainteresováni v organizaci, zejména kvůli zábavnému programu,

159 PLESSINGEROVÁ, Alena. "ODRAZ SOUČASNÝCH SPOLEČENSKÝCH PODMÍNEK VE STŘEDOČESKÉ SLAVNOSTI »STAROČESKÉ MÁJE«." Český Lid. vol. 77. no. 1. 1990: s. 47-50. http://www.jstor.org/stable/42703673.

ale rovněž kvůli vzpomínkám na mladá léta. Tato obměna se v roce 2018 bude konat v obci Hrubý Jeseník, kde bude pořádána mimořádně kvůli 60. letům výročí pořádání prvních staročeských májů v obci.

Finanční příjem hraje při pořádání tohoto typu akce důležitou úlohu, neboť organizace je spojena s množstvím úkonů, které je nutné zafinancovat. V dřívější době toto financování pravděpodobně fungovalo jiným způsobem, protože se více zapojovali dobrovolníci z obce, tudíž náklady byly pravděpodobně několikanásobně nižší. Vedení obcí jsou většinou ochotná přispět organizátorům této slavnosti finančním příspěvkem, přičemž většinu finančních zdrojů jsou schopni zajistit sami organizátoři. Tato finanční samostatnost závisí především na ochotě diváků a také na tom, jaká pravidla si mezi sebou pořadatelé a účastníci nastaví. Většinou jsou tato pravidla daná po několik let, a tak je všichni akceptují. Výdělek zpravidla putuje do kasy, ze které jsou poté financovány další ročníky, popřípadě na další aktivity v obci. Při financování staročeských májů v Kostomlatech nad Labem se organizátoři potýkají s nepříjemnostmi souvisejícími s dokazováním výdajů za účelem vyčíslení dotačního programu. Vzhledem k tomu, že se jedná zpravidla o výdaje za živou produkci hudby či kočár s koňmi, které jsou nejvyššími výdaji, tudíž jsou hrazené z dotace obce, je nutné doložit platný daňový doklad, přičemž administrativa spojená s vydáním dokladu náklady na poskytované služby zvyšuje.

V souvislosti s průzkumem byly zmíněny dva časové intervaly, ve kterých se staročeské máje konají. Čtyři obce pořádají událost každý rok a dvě obce pořádají každé čtyři roky. Hlavním a nejvýznamnějším důvodem pro každoroční pořádání je tradice. Organizátoři respektují tradici, kterou zachovali jejich předchůdci, a tak přes veškerou časovou a organizační náročnost každoročně pokračují v jejím udržení. Jedním z argumentů pro každoroční pořádání bylo i to, že pokud by se tradice přerušila, mohlo by se stát, že by se již v dalších letech neobnovila. Důvody pro pořádání staročeských májů jednou za čtyři roky jsou spojené s návštěvností a s financováním. Každoroční opakování je finančně náročné nejen pro obci, ale rovněž pro účinkující, kteří se svými příspěvky podílí na financování potřebných výdajů. Podle organizátorů by každoroční opakování májů nebylo úspěšné a brzy by klesla návštěvnost, která se v současné době i přes čtyřletý interval těší velké účasti. Je tedy zřejmé, že záleží na organizačním pojetí pořadatelů v dané obci a ochotě lidí

se akce aktivně účastnit. Pokud vedení obce zaznamená ochotu občanů se na události aktivně podílet, je podle reakcí dotazovaných obecních úřadů velmi pravděpodobné, že poskytnou finanční příspěvek na její podporu. Pro samotnou obec to pak znamená upoutání pozornosti v okolních obcích, nalákání širší veřejnosti na tradiční událost, která je v současnosti relativně ojedinělá, a v dnešní době jedinečný kulturní zážitek pro její občany.

ZÁVĚR

Magisterská diplomová práce se zabývá současným stavem lidové tradice staročeské máje ve všech obcích okresu Nymburk. Staročeské máje vymizely z většiny obcí v tomto okresu a staly se pouze vzpomínkou starší generace na mladá léta. I přes nepříznivou situaci se podařilo v několika obcích tradici uchovat a v těchto obcích je často největší kulturní událostí roku.

První část práce obsahuje seznámení se s tradicemi obecně, poté se práce věnuje podrobněji tradici staročeských májů. V další části práce jsou uvedeny základní informace o okrese Nymburk, jelikož se jedná o oblast, kde byl proveden průzkum týkající se současného stavu staročeských májů. Na základě telefonického výzkumu ve všech obcích okresu Nymburk bylo zjišťováno, do jaké míry se tato tradice udržela a ve kterých obcích vymizela.

Pro důkladnější analýzu současného stavu tradice byly vybrány obce Kostomlaty nad Labem a Křinec, jakožto představitelé každoročně se opakující tradice. Ačkoli obě obce mají odlišný přístup, tradice se zde udržuje dlouhá léta a místní mládež je odhodlána v organizaci pokračovat. Dále byla vybrána obec Chrást, kde se staročeské máje konají jednou za čtyři roky. Bylo zjišťováno, z jakého důvodu se takto koná a zda je úspěšná i přes takto dlouhý interval. V obci Chrást je přístup k tradici rovněž odlišný. V poslední řadě byla zjišťována situace v obci Semice, kde byl na popud obce v roce 2002 proveden neúspěšný pokus o znovuobnovení. Byly nastíněny pravděpodobné příčiny neúspěšné akce.

V souvislosti s historií staročeských májů ve vybraných obcích byla zaměřena pozornost na okresní archiv a průzkum obecních kronik, které uváděly zpravidla velmi povrchní informace o pořádání májů, přičemž velmi záleží na daném kronikářovi, jelikož každý zápis je individuální. Za nejpřínosnější část práce by mohly být považovány sepsané výpovědi organizátorů a jejich zkušenosti při pořádání staročeských májů ve vybraných obcích, které dříve sepsány nebyly. Rovněž, pokud by se skupina lidí rozhodla pro znovuobnovení této tradice, mohlo by se jednat o jakýsi návod či inspiraci při organizaci události. Ve většině případů se však tradice liší dle

místních zvyklostí, a tak se každá obec snaží znovuobnovit tradice, které se zde praktikovaly před několika desetiletími.

Cílem práce bylo prozkoumat současnou situaci staročeských májů v okrese Nymburk a určit, zda je v současné době pro mladé lidi stále atraktivní. Je zjevné, že tato tradice závisí na mladých lidech. Pokud by činnost přerušili, je pravděpodobné, že by jejich nástupci v dnešní době nenavázali. Mladí lidé berou pokračování tradice i jako jakousi svou povinnost, která závisí pouze na nich, ale zároveň jde o událost, jejímž prostřednictvím se baví celá obec. Při rozhovorech o organizaci májů bylo zmíněno, že každá obec je jiná. Každá obec má jiné společenství lidí, kteří spolu komunikují různými způsoby, jinak se k sobě chovají. Proto je třeba poznat dané společenství a nastolit zde takové kulturní aktivity, které jim budou vyhovovat a ze kterých se budou těšit.

Seznam pramenů a literatury

Literatura:

ANDERLOVÁ, Jitka. Region Nymburk: Města a obce. Poděbrady: Tiskárna Petr Pošík, 2001.

BITTNEROVÁ, Dana a Martin HEŘMANSKÝ, ed. Kultura českého prostoru, prostor české kultury. Praha: Ermat, 2008. ISBN 9788087178034.

BLAHŮŠEK, Jan. Identifikace a dokumentace jevů tradiční lidové kultury v České republice. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2006. ISBN 808615677x.

BROUČEK, Stanislav a Richard JEŘÁBEK, ed. Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky v Praze a Ústav evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakladatelství Mladá fronta, 2007. ISBN 978-80-204-1712-1.

GRÉGR, Richard. Smrt kostomlatského krále. Lidé a země. 2013, 62(05), 116-120.

HRABĚTOVÁ, Jana. Svátek lásky: o starých lidových zvycích a obyčejích na Nymbursku. · Nymbursko 1991, Roč. 32, Č. 19, s. 3.

HRONĚTICKÝ MLÝN. 790 let Kostomlaty nad Labem 1223-2013. Hradec Králové: Vydavatelství Jaroslav Hrůza, 2013.

JIŘIKOVSKÁ, Vanda, Jiří PŘENOSIL a Dana PŘENOSILOVÁ. Rok s tradičními obyčeji a slavnostmi ve středních Čechách. Kolín: Regionální muzeum v Kolíně, 2012. ISBN 978-808-6403-243.

KŘÍŽOVÁ, Alena, Martina PAVLICOVÁ a Miroslav VÁLKA. Lidové tradice jako součást kulturního dědictví. Brno: Masarykova univerzita, 2015. Etnologické studie. ISBN 9788021080812

LANGHAMMEROVÁ, Jiřina. České tradice v proměnách času: kroje - zvyky - umění. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2017. ISBN 9788074225000.

LANGHAMMEROVÁ, Jiřina. Lidové zvyky: výroční obyčeje z Čech a Moravy. Praha: Lidové noviny, 2004. ISBN 8071065250.

Malý etnologický slovník. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2011. ISBN 9788087261705

MORAVCOVÁ, Mirjam. Lidová kultura – vzestup a pád (?) symbolu českého prostoru. In: BITTNEROVÁ, Dana a Martin HEŘMANSKÝ, ed. Kultura českého prostoru, prostor české kultury. Praha: Ermat, 2008. s. 42-73. ISBN 9788087178034.

PAČESOVÁ, Eliška. Organizace kulturních aktivit v Nymburce. Hradec Králové, 2016. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové

PARGAČ, Jan. Tradice v kulturním a společenském životě nymburské vesnice. Praha: Univerzita Karlova, 1988.

PARGAČ, Jan. Výroční tradice ve společenském životě současné nymburské vesnice. In: Výroční obyčeje: současný stav a proměny. Brno: Blok, 1982. Lidová kultura a současnost. s. 149-155.

PATOČKA, Jiří a Eva HEŘMANOVÁ. Lokální a regionální kultura v České republice: kulturní prostor, kulturní politika a kulturní dědictví. Praha: ASPI, 2008. ISBN 9788073573478.

PAVLICOVÁ, Martina. Lidová kultura a její historicko-společenské reflexe: (mikrosociální sondy). Brno: Ústav evropské etnologie ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR, pracoviště Brno, 2007. Etnologické studie. ISBN 9788025410448.

TICHÁ, Jana. Bříza – význam a úcta stromu v prostředí lidové kultury (kultura duchovní, zvykosloví) In: Museum vivum: sborník Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, 2005. s. 89-102 ISBN 8023962434. ISSN 1803-1358.

VEČERKOVÁ, Eva. Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře. V Praze: Vyšehrad, 2015. Kulturní historie. ISBN 9788074296277.

VINCENCIOVÁ, Hana. Tradice stavění májí a obřady letnic ve Východním Polabí. In: Východočeský sborník historický. Pardubice: Východočeské muzeum, 1992. s. 115-141. ISBN 8086046451. ISSN 1213-1733.

VONDRUŠKOVÁ, Alena a Vlastimil VONDRUŠKA. Tradice lidové tvorby: Lidová hmotná kultura v Čechách a na Moravě. Praha: Artia, 1988

Elektronické dokumenty:

Akce. Knihovna Kostomlaty nad Labem [online]. [cit. 2018-03-16]. Dostupné z: http://www.kostomlaty-knihovna.cz/index.php/akce

Centrum řemesel. Botanicus [online]. [cit. 2018-04-07]. Dostupné z: http://www.botanicus.cz/centrum-remesel/oteviraci-doba-and-vstupne

DUCHOŇ, Radek. Bohumil Hrabal má nově pamětní desku na nádraží v Kostomlatech nad Labem. Český rozhlas: Region Praha a Střední Čechy [online]. 7. 12. 2014 [cit. 2018-03-16]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/strednicechy/aktualne/zprava/bohumil-hrabal-ma-nove- pametni-desku-na-nadrazi-v-kostomlatech-nad-labem--1429415

Galerie Melantrich. Rožďalovice [online]. Rožďalovice, 2018 [cit. 2018-03-14]. Dostupné z: http://rozdalovice.eu/galerie-melantrich/

Kostomlaty nad Labem v číslech. In. Kostomlaty nad Labem: Oficiální web obce [online]. Kostomlaty nad Labem, 15. 2. 2010 [cit. 2018-03-12]. Dostupné z: http://www.kostomlaty- obec.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=7062&id=111083&n=kostomlaty-nad- labem-v-cislech

Kronika obce Křinec pro léta 1948-1965, založená roku 1949. In. Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem. Fond NAD 692. Místní národní výbor Křinec. [cit. 2018-04-07]. Dostupné z: http://ebadatelna.soapraha.cz/a/432/1

KUCHYŇOVÁ, Zdeňka. Bošín – památková rezervace pod bájným vrchem Chotuc. Rádio Praha [online]. 21.08.2009 [cit. 2018-03-25]. Dostupné z: http://www.radio.cz/cz/rubrika/cestujeme/bosin-pamatkova-rezervace-pod-bajnym- vrchem-chotuc

Kulturní kalendář Městys 2017. Městys Křinec: Oficiální web [online]. [cit. 2018-04- 07]. Dostupné z: http://www.krinec.cz/assets/File.ashx?id_org=7629&id_dokumenty=11186

Městské kulturní centrum. Městské kulturní centrum Poděbrady [online]. [cit. 2018- 03-25]. Dostupné z: http://ipodebrady.cz/mestske-kulturni-centrum-podebrady

Muzea. Polabské muzeum [online]. [cit. 2018-03-14]. Dostupné z: http://www.polabskemuzeum.cz/muzea

Muzeum. Knihařství Rajman [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z: http://rajman.cz/muzeum/

Náš program. Klub Kamarád [online]. [cit. 2018-04-12]. Dostupné z: http://www.klubkamarad.cz/index.php/nas-program

NOVOTNÁ, Hana. FOTO: Správný Hronětičák je dobrovolným hasičem. Nymburský deník [online]. 18. 11. 2009 [cit. 2018-04-12]. Dostupné z: https://nymbursky.denik.cz/hasici/hasici_hronetice20091118.html

O nás. Klub Kamarád [online]. [cit. 2018-04-12]. Dostupné z: http://www.klubkamarad.cz/index.php/o-nas

O zámku | Současnost. Zámek Křinec [online]. [cit. 2018-03-24]. Dostupné z: http://www.zamekkrinec.cz/soucasnost.html

Památkový katalog - 1000121301 - kaple Nejsvětější Trojice. Památkový katalog [online]. [cit. 2018-03-24]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=12588210&action=element&presenter=Elemen tsResults

Památkový katalog - 1000121436 - fara. Památkový katalog [online]. [cit. 2018-03- 24]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=2339463&action=element&presenter=Element sResults

Památkový katalog - 1000124338 - kostel sv. Maří Magdalény. Památkový katalog [online]. [cit. 2018-04-06]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=14120218&action=element&presenter=Elemen tsResults

Památkový katalog - 1000128446 - kaple sv. Jana Nepomuckého. Památkový katalog [online]. [cit. 2018-03-24]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=12588248&action=element&presenter=Elemen tsResults

Památkový katalog - 1000134028 - hrad Kuncberk, archeologické stopy. Památkový katalog [online]. [cit. 2018-03-24]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=12704539&action=element&presenter=Elemen tsResults

Památkový katalog - 1000135795 - silniční most se sochami Živlů. Památkový katalog [online]. [cit. 2018-03-24]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=2147412&action=element&presenter=Element sResults

Památkový katalog - 1000140671 - sloup se sochou Panny Marie. Památkový katalog [online]. [cit. 2018-03-24]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=12242638&action=element&presenter=Elemen tsResults

Památkový katalog - 1000145124 - zámek. Památkový katalog [online]. [cit. 2018- 03-24]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=2314073&action=element&presenter=Element sResults

Památkový katalog - 1000146631 - kostel Nanebevzetí Panny Marie. Památkový katalog [online]. [cit. 2018-03-24]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=2155410&action=element&presenter=Element sResults

Památkový katalog - 1000148934 - socha sv. Jana Nepomuckého. Památkový katalog [online]. [cit. 2018-03-24]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=12844322&action=element&presenter=Elemen tsResults

Památkový katalog - 1000149777_0002 - fara. Památkový katalog [online]. [cit. 2018-03-24]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=12600640&action=element&presenter=Elemen tsResults

Památkový katalog - 1000150824 - průčelí usedlosti čp. 22. Památkový katalog [online]. [cit. 2018-04-06]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=2318133&action=element&presenter=Element sResults

Památkový katalog - 1000472012 - evangelický kostel. Památkový katalog [online]. [cit. 2018-03-24]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=2173509&action=element&presenter=Element sResults

Památkový katalog - 1573730255 - dům s knihařskou dílnou. Památkový katalog [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=2308826&action=element&presenter=Element sResults

Památkový katalog - 1999991308 - kaple sv. Václava. Památkový katalog [online]. [cit. 2018-03-24]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=14109077&action=element&presenter=Elemen tsResults

Památkový katalog -1000121798-kostel sv. Bartoloměje. Památkový katalog [online]. [cit. 2018-03-27]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=2140194&action=element&presenter=Element sResults

Památkový katalog -1000129969- výklenková kaplička sv. Václava. Památkový katalog [online]. [cit. 2018-03-24]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=2144757&action=element&presenter=Element sResults

Památkový katalog -1000144403-socha sv. Jana Nepomuckého. Památkový katalog [online]. [cit. 2018-03-27]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=12199023&action=element&presenter=Elemen tsResults

Památkový katalog -1000149777 - kostel sv. Jiljí s farou. Památkový katalog [online]. [cit. 2018-03-24]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=2157598&action=element&presenter=Element sResults

Památkový katalog -1000153113-kaplička sv. Vojtěcha. Památkový katalog [online]. [cit. 2018-03-27]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=12588319&action=element&presenter=Elemen tsResults

Památkový katalog -1000158151-Vápensko - půdorys okrouhlice. Památkový katalog [online]. [cit. 2018-03-27]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=18530117&action=element&presenter=Elemen tsResults

PLESSINGEROVÁ, Alena. "ODRAZ SOUČASNÝCH SPOLEČENSKÝCH PODMÍNEK VE STŘEDOČESKÉ SLAVNOSTI »STAROČESKÉ MÁJE«." Český Lid. vol. 77. no. 1. 1990: s. 47-50. http://www.jstor.org/stable/42703673.

Počet obyvatel v obcích – k 1.1.2017. Český statistický úřad [online]. 28.04.2017 [cit. 2018-03-19]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/45964084/1300721703.xlsx/1d577fd6-4d64- 489b-81a7-365ac5d86915?version=1.0

POZVÁNKA NA DIVADELNÍ PŘEDSTAVENI HOTEL NA ROHU. Zámek Křinec [online]. 2017 [cit. 2018-04-07]. Dostupné z: http://www.zamekkrinec.cz/2017.html

Pravidla pro poskytování individuálních účelových dotací a darů z rozpočtu Středočeského kraje ze Středočeského Fondu hejtmana a zmírnění následků živelních katastrof [online], 16 [cit. 2018-03-17]. Dostupné z: http://www.kr- stredocesky.cz/documents/14432/39866/FHT+-+Pravidla-2017-2020.pdf/7e7b7424- 8856-4eb1-a317-c8d347ed5089

Přehled kulturních akcí 2018. Městys Křinec: Oficiální web [online]. [cit. 2018-04- 07]. Dostupné z: http://www.krinec.cz/assets/File.ashx?id_org=7629&id_dokumenty=11448

Skanzen v Přerově nad Labem. Přerov nad Labem [online]. [cit. 2018-04-07]. Dostupné z: http://www.prerovnl.cz/kultura/skanzen-v-prerove-nad-labem/ Školy, Školní výlety a exkurze. Zámek Křinec [online]. [cit. 2018-04-07]. Dostupné z: http://www.zamekkrinec.cz/skolni-vylety-a-exkurze.html ŠULCOVÁ, Eva. Další retromáje za dva roky. Kostomlatské noviny [online]. Kostomlaty nad Labem, 2015, 4. 8. 2015, XXIII. (4), 6-7 [cit. 2018-03-17]. Dostupné z: http://www.kostomlaty-obec.cz/assets/File.ashx?id_org=7062&id_dokumenty=113871 Úplný výpis ze spolkového rejstříku SH ČMS - Sbor dobrovolných hasičů Křinec, L 34124 vedená u Městského soudu v Praze. Ministerstvo spravedlnosti České republiky: Veřejný rejstřík a Sbírka listin [online]. [cit. 2018-04-07]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=831662&typ=UPLNY Veřejná databáze. Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání v obci. Český statistický úřad [online]. [cit. 2018-04-27]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt- vyhledavani&pvo=OTOB112&vyhltext=k%C5%99inec&bkvt=a8WZaW5lYw..&z= T&f=TABULKA&katalog=30710&u=v157__VUZEMI__43__537331&&str=v157 Veřejná databáze. Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání v obci. Český statistický úřad [online]. [cit. 2018-04-27]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt- vyhledavani&vyhltext=k%C5%99inec&bkvt=a8WZaW5lYw..&katalog=30710&pv o=OTOB112&u=v157__VUZEMI__43__537411#w= Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace [online]. Kostomlaty nad Labem: Oficiální web obce. 2018. [cit. 2018-04-12]. Dostupné z: http://www.kostomlaty- obec.cz/assets/File.ashx?id_org=7062&id_dokumenty=116088 VINCENCIOVÁ, Hana. K aktuálním formám tradice stavění májí ve východních Čechách. In. Letniční zvyky a obyčeje [online]. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2014. s. 82-112. [cit. 2018-03-15]. ISBN 978-80-87261-96-5. Dostupné z: http://nulk.nulk.cz/wp-content/uploads/dokumenty/Letnicni_zvyky_a_obyceje.pdf Výstavy a akce. Polabské muzeum [online]. [cit. 2018-03-14]. Dostupné z: http://www.polabskemuzeum.cz/prerov-nad-labem/vystavy Zámek Loučeň. Zámek Loučeň [online]. [cit. 2018-04-24]. Dostupné z: https://www.zamekloucen.cz/o-zamku

Archivní prameny:

Kronika obce Kostomlaty n. L., díl II., 1938-1982. s. 383, 384. In. Státní okresní archiv Nymburk v Lysé nad Labem. arch. Fond (EL NAD č. 691), Místní národní výbor Kostomlaty nad Labem. inv. jedn. č. 69: ukn 38.

NEJL, Leopold. Pamětní kniha středisková obec Křinec, část čtvrtá. 1986-2005. In. Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem. Fond NAD 1830. Úřad městyse Křinec.

Pamětní kniha svazek 3. 1966-1985 In. Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem. Fond NAD 692. Místní národní výbor Křinec. ozn. kn. 125.

Příloha ke kronice I. (fotografie, novinové výstřižky). 1976-1984. In. Státní okresní archiv Nymburk v Lysé nad Labem. arch. Fond (EL NAD č. 691), Místní národní výbor Kostomlaty nad Labem. inv. jedn. č. 71: ukn 40

Příloha ke kronice III. (fotografie, novinové články, letáky, volební lístky). 1988- 1991. In. Státní okresní archiv Nymburk v Lysé nad Labem. arch. Fond (EL NAD č. 691), Místní národní výbor Kostomlaty nad Labem. inv. jedn. č. 73: ukn 42.

Okresní (místní) národní výbor – Správní komise Ředitelství národní bezpečnosti. Spolupráce se spolky a společenskými organizacemi při pořádání kulturních a osvětových akcí. In. Státní okresní archiv Nymburk v Lysé nad Labem. arch. Fond (EL NAD č. 691), Místní národní výbor Kostomlaty nad Labem. inv. jedn. č. 155: ka 40.

VINŠOVÁ, Eva. Kronika obce Kostomlaty n. L., díl III. 1984-1992. In. Státní okresní archiv Nymburk v Lysé nad Labem. arch. Fond (EL NAD č. 691), Místní národní výbor Kostomlaty nad Labem. inv. jedn. č. 70: ukn 39.

Osobní konzultace:

Eva Šulcová, iniciátorka a organizátorka retromájů v Kostomlatech nad Labem, Kostomlaty nad Labem, 17. 3. 2018.

Ing. Romana Hradilová, starostka obce Kostomlaty nad Labem, Kostomlaty nad Labem 13. 3. 2018.

Markéta Toušová, organizátorka staročeských májů v Kostomlatech nad Labem, Kostomlaty nad Labem 20. 3. 2018 a 12. 4. 2018.

Milan Moc, starosta městyse Křinec, Křinec 19. 3. 2018.

Michaela Brzobohatá, organizátorka staročeských májů v Křinci, Nymburk 30. 3. 2018.

Květoslava Balvínová, rodačka z Chrástu, pracovnice obecního úřadu a kronikářka, Chrást 17. 4. 2018.

František Novotný, starosta obce Semice, Semice 18. 4. 2018.

Resumé

Magisterská diplomová práce s názvem Budoucnost zvyků minulých: organizační a ekonomická udržitelnost staročeských májů se zabývá tradicí staročeských májů v okrese Nymburk. Formou telefonického výzkumu, práce zjišťuje, do jaké míry se tato tradice udržela v konkrétních obcích okresu. Na základě zjištění byly provedeny rozhovory s vedením obce a organizátory staročeských májů ve dvou obcích, kde se oslavy konají každoročně. Práce se věnuje historii slavnosti v obcích, současnému organizování a finanční stránce. Poté byla vybrána obec, která pořádá slavnost pravidelně jednou za čtyři roky, a obec, kde obnovení tradice neuspělo. Na základě výpovědí a výzkumu v jednotlivých obcích bylo posuzováno, zda je potenciál v pořádání slavnosti do budoucna a zda je slavnost udržitelná.

Summary

Master thesis named The future of past folk customs: the organizational and economical sustainability of Old Bohemian May festivities deals with the tradition of Old Bohemian May festivities in the Nymburk District. Using a telephone research, the work identifies to what extent has this tradition been maintained in the municipalities of the district. Based on the results of the research, interviews were held with the management of the village and organizers of the Old Bohemian May festivities in two municipalities, where the celebrations take place annually. The work deals with the history of festivities in those municipalities and current organizational and financial aspect of the festivities. After that, a village that holds the celebration regularly every four years was chosen, and also a village where the restoration of the tradition failed. Based on interviews and research in individual municipalities it has been evaluated whether there is a potential to hold such festivities in the future and whether the festivity is sustainable.

Resümme

Die Diplomarbeit Die Zukunft der vergangenen Traditionen: die organisatorische und wirtschaftliche Haltbarkeit des mittelböhmischen Festes der „altböhmischen Maibäume“ im Bezirk Nymburk. Durch telefonische Befragung untersucht diese Arbeit inwieweit diese Tradition in konkreten Gemeinden dieses Bezirks behalten wird. Aufgrund der Feststellung wurden Interviews mit Gemeindeleitung und Organisatoren dieses Festes in zwei Gemeinden, wo es jährlich stattfindet, durchgeführt. Diese Diplomarbeit widmet sich der Geschichte dieses Festes in diesen Gemeinden, dem aktuellen Organisieren und den finanziellen Aspekten des Festes. Folglich wurde eine Gemeinde, wo dieses Fest einmal pro 4 Jahre stattfindet, und auch eine, wo die Erneuerung dieser Tradition gescheitert ist, ausgewählt. Aufgrund der Antworten und der Forschung in einzelnen Gemeinden wurde beurteilt, ob im Organisieren dieses Festet in der Zukunft ein Potenzial steckt und ob es haltbar ist.

Seznam tabulek

Tabulka č. 1 – Současný stav staročeských májů v obcích okresu Nymburk – Vlastní zpracování, duben 2018 ...... 28 Tabulka č. 2 – Výdaje a příjmy staročeských májů, Kostomlaty n/L, r. 2017, archiv Markéty Toušové ...... 41 Tabulka č. 3 – Výdaje a příjmy retromájů, Kostomlaty n/L, r. 2015, archiv Evy Šulcové ...... 44 Tabulka č. 4 – Výdaje a příjmy staročeských májů, Křinec, r. 2017, archiv Michaely Brzobohaté ...... 59

Seznam grafů

Graf č. 1 – Současný stav staročeských májů v obcích okresu Nymburk – Vlastní zpracování, duben 2018 ...... 28 Graf č. 2 – Věková struktura v obci Kostomlaty nad Labem v roce 2011 ...... 31 Graf č. 3 – Věková struktura v obci Křinec v roce 2011 ...... 47

Seznam příloh

Příloha č. 1 Seznam obcí okresu Nymburk se vztahem ke staročeským májům

Příloha č. 2 Dokument pro Ochranný svaz autorů z roku 1947, Kostomlaty n/L

Příloha č. 3 Program májových slavností pro rok 1981, Kostomlaty n/L

Příloha č. 4 Program májových slavností pro rok 1989, Kostomlaty n/L

Příloha č. 5 Staročeské máje, Kostomlaty n/L 2017: Zahájení u Sokolovny

Příloha č. 6 Staročeské máje, Kostomlaty n/L 2017: Průvod obcí

Příloha č. 7 RETROMÁJE 2015: Březový věneček nahrazující individuální májku

Příloha č. 8 RETROMÁJE 2015: Král a královna v čele průvodu

Příloha č. 9 RETROMÁJE 2015: Scénka stínání krále

Příloha č. 10 RETROMÁJE 2015: Staročeská beseda na fotbalovém hřišti

Příloha č. 11 Staročeské máje, Křinec 2017: Ústřední máj na náměstí

Příloha č. 12 Staročeské máje, Křinec 2016: Tanec krále a královny

Příloha č. 13 Staročeské máje, Křinec 2016: Kočár s koňmi

Příloha č. 14 Staročeské máje, Chrást 2016: Krojovaný průvod

Příloha č. 15 Staročeské máje, Chrást 2016: Zdobení máje

Příloha č. 16 Staročeské máje, Chrást 2016: Stavění máje

Příloha č. 17 Staročeské máje, Chrást 2016: Šatlava

Přílohy

Příloha č. 1 – Seznam obcí okresu Nymburk se vztahem ke staročeským májům

Počet Datum Název obce Statut Minulost Současnost obyv. výzkumu Běrunice obec 831 14. 3. 2018 neví ne Bobnice obec 869 14. 3. 2018 ano ne Bříství obec 375 14. 3. 2018 ano ne Budiměřice obec 661 14. 3. 2018 neví ne Černíky obec 136 14. 3. 2018 ano ne Čilec1) obec 241 - ano ne Činěves obec 525 14. 3. 2018 ano (více jak 10 let) ne Dlouhopolsko obec 226 18. 4. 2018 ano, naposledy 1956-57 ne Dobšice obec 235 14. 3. 2018 ano ne Dvory obec 547 14. 3. 2018 ne ne Dymokury obec 895 14. 3. 2018 ne ne Hořany obec 146 14. 3. 2018 ano, dvakrát před 20 lety ne Hořátev obec 786 14. 3. 2018 ano ne Hradčany obec 256 14. 3. 2018 ano (před 10 lety) ne Hradištko obec 594 16. 4. 2018 ano (více jak 20 lety) ne Hrubý Jeseník obec 568 25. 4. 2018 ano ano, každoročně Chleby obec 430 18. 4. 2018 neví ne Choťánky obec 430 19. 4. 2018 ano (před asi 20 lety) ne Chotěšice obec 318 18. 4. 2018 ne ne Chrást* obec 515 21. 3. 2018 ano jednou za 4 roky Chroustov obec 204 18. 4. 2018 ne ne

Jíkev obec 322 18. 4. 2018 ano, (před 30 lety, snaha o ne obnovení – neuspěla) Jiřice obec 229 18. 4. 2018 ne ne Jizbice obec 372 19. 4. 2018 ne ne (pouze májka) Kamenné Zboží obec 555 18. 4. 2018 ne ne Kněžice obec 497 18. 4. 2018 ano (párkrát v 90. letech) ne Kněžičky obec 178 20. 4. 2018 ne ne Kolaje obec 90 19. 4. 2018 ne ne Kostelní Lhota obec 841 21. 3. 2018 ano ano, nepravidelně Kostomlátky obec 296 18. 4. 2018 ne ne

Kostomlaty nad obec 1 838 13. 3. 2018 ano ano, každoročně Labem* osobně Košík obec 357 26. 3. 2018 ne ne Kounice městys 1 367 26. 3. 2018 ano ne Kouty obec 308 18. 4. 2018 ne ne Kovanice obec 839 18. 4. 2018 ano (asi před 50 lety) ne Krchleby obec 726 18. 4. 2018 ne ne Křečkov obec 367 23. 4. 2018 ano (asi před 40 lety) ne

Křinec* městys 1 271 19. 3. 2018 ano ano, každoročně osobně Libice nad obec 1 273 18. 4. 2018 ano, kdysi ne Cidlinou Loučeň městys 1 301 18. 4. 2018 ano, před 20 lety ne Lysá nad Labem město 9 460 24. 4. 2018 pravděpodobně ano ne Mcely obec 371 18. 4. 2018 neví ne Městec Králové město 2 899 24. 4. 2018 ne ne Milčice obec 308 18. 4. 2018 neví ne Milovice město 11 189 25. 4. 2018 pravděpodobně ne ne Netřebice obec 210 18. 4. 2018 ne ne Nový Dvůr obec 74 19. 4. 2018 ne ne Nymburk město 14 951 24.4. 2018 pravděpodobně ne ne Odřepsy obec 325 18. 4. 2018 ano (před asi 25 lety) ne Okřínek obec 179 16. 4. 2018 ne ne Opočnice obec 456 16. 4. 2018 ne ne Opolany obec 879 16. 4. 2018 ne ne Oseček obec 156 18. 4. 2018 neví ne Oskořínek obec 541 25. 4. 2018 ano ano, každoročně Ostrá obec 557 16. 4. 2018 ne ne Pátek obec 702 16. 4. 2018 ano (70.-80. léta 20. stol) ne Písková Lhota obec 449 16. 4. 2018 ano (kdysi) ne Písty obec 425 16. 4. 2018 ne ne Poděbrady město 14 025 25. 4. 2018 částečně (někt. části ano) ne Podmoky obec 203 16. 4. 2018 ne ne Přerov nad obec 1 224 16. 4. 2018 ano (do 60. let 20. stol.) ne Labem Rožďalovice město 1 624 25. 4. 2018 ne ne Sadská město 3 259 24. 4. 2018 ano ne Sány obec 526 16. 4. 2018 ano ano, nepravidelně

Seletice obec 211 16. 4. 2018 ne ne Semice* obec 1 196 18. 4. 2018 ano ne osobně Senice obec 205 16. 4. 2018 neví ne Sloveč obec 508 16. 4. 2018 ano (před desítkami let) ne Sokoleč obec 945 21. 3. 2018 ano ano, nepravidelně Stará Lysá obec 721 16. 4. 2018 ano ne Starý Vestec obec 164 18. 4. 2018 ne ne Straky obec 553 16. 4. 2018 ne ne (masopust ano) Stratov obec 580 16. 4. 2018 ne ne Třebestovice obec 882 16. 4. 2018 ano jednou za 4 roky Úmyslovice obec 332 18. 4. 2018 neví ne Velenice obec 200 16. 4. 2018 ne ne Velenka obec 300 16. 4. 2018 ne ne Vestec obec 307 16. 4. 2018 ne ne Vlkov pod obec 70 18. 4. 2018 ano (před 50 lety) ne Oškobrhem Vrbice obec 165 16. 4. 2018 ano (kdysi po 1945) ne Vrbová Lhota obec 514 16. 4. 2018 ne ne Všechlapy obec 734 16. 4. 2018 ne ne Vykáň obec 404 16. 4. 2018 ano (do 90. let 20. stol.) ne Záhornice obec 409 16. 4. 2018 ano ano, od r. 2017 Zbožíčko obec 229 18. 4. 2018 ne ne Zvěřínek obec 277 16. 4. 2018 ne ne Žitovlice obec 181 19. 3. 2018 ne ne Vlastní zpracování, duben 2018; vysvětlivky: u obcí s hvězdičkou proběhla osobní návštěva (*); 1) V obci nebylo možné se dovolat na obecní úřad. Informace poskytla zaměstnankyně obecního úřadu jiné obce, která v Čilci žila.

Příloha č. 2 – Dokument pro Ochranný svaz autorů z roku 1947, Kostomlaty n/L

Zdroj fotografie: Okresní (místní) národní výbor – Správní komise Ředitelství národní bezpečnosti. Spolupráce se spolky a společenskými organizacemi při pořádání kulturních a osvětových akcí. In. Státní okresní archiv Nymburk v Lysé nad Labem. arch. Fond (EL NAD č. 691), Místní národní výbor Kostomlaty nad Labem. inv. jedn. č. 155: ka 40.

Příloha č. 3 – Program májových slavností z roku 1981, Kostomlaty n/L

Zdroj fotografie: Příloha ke kronice I. (fotografie, novinové výstřižky). 1976-1984. In. Státní okresní archiv Nymburk v Lysé nad Labem. arch. Fond (EL NAD č. 691), Místní národní výbor Kostomlaty nad Labem. inv. jedn. č. 71: ukn 40

Příloha č. 4 – Program májových oslav z roku 1989, Kostomlaty n/L

Zdroj fotografie: Příloha ke kronice III. (fotografie, novinové články, letáky, volební lístky). 1988- 1991. In. Státní okresní archiv Nymburk v Lysé nad Labem. arch. Fond (EL NAD č. 691), Místní národní výbor Kostomlaty nad Labem. inv. jedn. č. 73: ukn 42.

Příloha č. 5 – Staročeské máje, Kostomlaty n/L 2017: Zahájení u Sokolovny

Zdroj fotografie: Archiv Marty Dvořákové

Příloha č. 6 – Staročeské máje, Kostomlaty n/L 2017: Průvod obcí

Zdroj fotografie: Archiv Marty Dvořákové

Příloha č. 7 – RETROMÁJE 2015: Březový věneček nahrazující individuální máj

Zdroj fotografie: DVOŘÁKOVÁ, Marta. Retro máje 2015 – fotografie č. 9155. In: Kostomlaty nad Labem: Oficiální web obce [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z: http://www.kostomlaty- obec.cz/VismoOnline_ActionScripts/Image.aspx?id_org=7062&id_obrazky=3488

Příloha č. 8 – RETROMÁJE 2015: Král a královna v čele průvodu

Zdroj fotografie: DVOŘÁKOVÁ, Marta. Retro máje 2015 – fotografie č. 9121. In: Kostomlaty nad Labem: Oficiální web obce [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z: http://www.kostomlaty- obec.cz/VismoOnline_ActionScripts/Image.aspx?id_org=7062&id_obrazky=3492

Příloha č. 9 – RETROMÁJE 2015: Scénka stínání krále

Zdroj fotografie: DVOŘÁKOVÁ, Marta. Retro máje 2015 – fotografie č. 9435. In: Kostomlaty nad Labem: Oficiální web obce [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z: http://www.kostomlaty- obec.cz/VismoOnline_ActionScripts/Image.aspx?id_org=7062&id_obrazky=3448

Příloha č. 10 – RETROMÁJE 2015: Staročeská beseda na fotbalovém hřišti

Zdroj fotografie: DVOŘÁKOVÁ, Marta. Retro máje – fotografie č. 9443. In: Kostomlaty nad Labem: Oficiální web obce [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z: http://www.kostomlaty- obec.cz/VismoOnline_ActionScripts/Image.aspx?id_org=7062&id_obrazky=3440

Příloha č. 11 – Staročeské máje, Křinec 2017: Ústřední máj na náměstí

Zdroj fotografie: PLACHÁ HURYCHOVÁ, Milena. Staročeské máje Křinec 2017. In: Rajce.net [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z: http://huryska.rajce.idnes.cz/staroceske_maje_Krinec_2017_-_stripky/#IMG_1750.jpg

Příloha č. 12 – Staročeské máje, Křinec 2016: Tanec krále a královny

Zdroj fotografie: PLACHÁ HURYCHOVÁ, Milena. Staročeské máje Křinec 2016. In: Rajce.net [online]. [cit. 2018-04-15]. Dostupné z: http://huryska.rajce.idnes.cz/Staroceske_maje_Krinec_2016/#P5076938.jpg

Příloha č. 13 – Staročeské máje, Křinec 2016: Kočár s koňmi

Příloha č. 14 – Staročeské máje, Chrást 2016: Krojovaný průvod

Zdroj fotografie: Archiv obce Chrást

Příloha č. 15 – Staročeské máje, Chrást 2016: Zdobení máje

Zdroj fotografie: Archiv obce Chrást

Příloha č. 16 – Staročeské máje, Chrást 2016: Stavění máje

Zdroj fotografie: Archiv obce Chrást

Příloha č. 17 – Staročeské máje, Chrást 2016: Šatlava

Zdroj fotografie: Archiv obce Chrást

100