Komunální Volby 2018 V Okrese Nymburk: Výsledky, Kontexty a Souvislosti

Vysoká škola regionálního rozvoje a Bankovní institut – AMBIS Katedra regionálního rozvoje

Komunální volby 2018 v okrese Nymburk: výsledky, kontexty a souvislosti

Diplomová práce

Autor: Martin Boháč

Management rozvoje měst a regionů

Vedoucí práce: PhDr. Marián Sekerák, Ph.D.

Praha 2020

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu.

Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně VŠ AMBIS a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Milovicích 17. 07. 2020 Bc. Martin Boháč

Poděkování: Rád bych na tomto místě poděkoval vedoucímu práce PhDr. Mariánovi Sekerákovi Ph.D. za jeho odborné rady, podnětné připomínky, ochotu a čas věnovaný při vypracování této diplomové práce.

Anotace

Autor se v diplomové práci zabýval analýzou výsledků komunálních voleb v roce 2018 v okrese Nymburk, a to nejprve za celé Nymbursko a následně v jednotlivých municipalitách, které vytvářejí obecní či městkou radu. Dílčím cílem této diplomové práce bylo porovnání dosažených volebních výsledků v komunálních volbách za rok 2010 a především za roky 2014 a 2018, a to z hlediska následného vyjednávání a úspěšnosti sestavených koalic. Diplomová práce je rozdělena na dvě části a to na část teoretickou a praktickou. Ke zpracování diplomové práce byla použita analýza volebních výsledků ve vybraných obcích a městech v okrese Nymburk a poté srovnání a popisná charakteristika výsledných vládnoucích koalic. Dále jsem se v práci z komparativního pohledu věnoval stabilitě sestavených koalic v jednotlivých municipalitách za volební období od roku 2014 do roku 2018 z hlediska souvislostí s případnými změnami ve vedení vybraných obcí a měst.

Klíčová slova komunální volby, koalice, Nymburk, municipalita, volební kampaň, zastupitelstvo

Abstract

The author deals with the analysis of municipal elections in 2018 in Nymburk District as a whole but also in particular towns and villages where local councils are formed. Partial aim of this thesis is comparison of election results in local municipalities gained in the year 2010 but mainly in the years 2014 and 2018 with respect to the negotiations followed and the success of the coalitions formed. The work is divided into two parts, the theoretical one and the practical one. It contains analysis of the election results in selected towns and villages in Nymburk District which is followed by comparison and descriptive characteristics of coalitions formed. Thesis also deals with comparisons of stability of coalitions in particular municipalities between the years 2014 – 2018 with respect to potential changes in local governments of selected towns and villages.

Key words

Local (municipal) elections, coalition, Nymburk, municipality, election campaign, local government

Obsah

Obsah ...... 7 Úvod ...... 8 1. Teorie koalic ...... 11 2. Struktura a pravomoci orgánů státní správy ...... 18 3. Komunální volby z praktické perspektivy ...... 23 4. Charakteristika okresu Nymburk ...... 27 5. Analýza volební kampaně 2018 v okrese Nymburk ...... 30 6. Komunální volby 2018 v okrese Nymburk ...... 33 7. Komunální volby 2018 ve vybraných municipalitách ...... 36 8. Porovnání vytvořených koalic ...... 41 8.1. Koalice v Nymburce ...... 41 8.2. Koalice v Sadské ...... 42 8.3. Koalice v Poděbradech ...... 43 8.4. Koalice v Milovicích ...... 46 8.5. Koalice v Městci Králové ...... 47 8.6. Koalice v Lysé nad Labem ...... 48 8.7. Koalice v Libici nad Cidlinou ...... 49 8.8. Koalice v Kostomlatech nad Labem ...... 50 9. Stabilita koalic a vládní strany ...... 51 10. Závěr ...... 55 Seznam použité literatury ...... 57 Seznam tabulek ...... 60 Seznam grafů ...... 60

Úvod První komunální volby v České republice, tedy první volby do zastupitelstev krajů, se konaly v listopadu v roce 2000. Vyšší územně samosprávní celky nevznikaly jednoduše a proces naplňování ústavy provázely komplikace. Nejvyšší správní soud právně i fakticky vznikl v roce 2002, vznik krajů se datuje k roku 1997.1

Komunální úroveň politiky je nejblíže lidem a uplatňuje se v malých samosprávných celcích. Prostřednictvím komunálních voleb si občané volí své zástupce do obecních úřadů, zastupitelstev, ale také do krajských vedení. Do komunální politiky patří volba zastupitelů měst, obcí a městských obvodů. Volby se konají jednou za 4 roky, pokud nedojde k neshodě ve vedení radnice a nekonají se volby předčasné nebo se jen změní koalice a rozložení politického směru. Znamená to tedy, že pokud se vedení radnice rozpadne a vznikne nová koalice za předpokladu stejného rozložení sil, nemusí se volby konat předčasně.

V komunálních volbách mají velký počet svých kandidátů tradiční politické strany. Označení „tradiční“ politické strany není přesně definováno, ale hledisek k určení takovéto nálepky existuje několik. Jedno z hledisek může být období, ve kterém politický subjekt vznikl. Jako další hledisko může sloužit také počet členů politického subjektu. Dalším hlediskem je společný znak tradiční politické strany, který by měl být především v kompaktnosti jejich programu a ideologie napříč levicí, pravicí či křesťanskou-demokracií. Tyto tradiční politické strany často selhávají anebo špatně reagují na problémy voličů a proto ztrácení postupně důvěru voličů. Tohoto stavu využívají nově vzniklá politická uskupení a to zejména tím, že se přesně nevymezují, zda jsou orientování spíše pravicově či levicově a navíc pružně reagují na potřeby voličů a proměny ve struktuře potencionálních voličů. Příkladem takto vzniklého politického subjektu je hnutí ANO 2011, které se momentálně řadí mezi velké politické strany, zejména z důvodu momentálního politického vlivu a počtu členů hnutí, ale rozhodně zatím nepatří mezi tradiční politické strany.

V komunálních volbách se kromě již tradičních velkých stran jako jsou ODS, ČSSD a KSČM často objevují i místní strany, hnutí, sdružení a spolky, které mají pro voliče většinou lákavý volební program už jen proto, že to jsou strany, které by měly o jednotlivých obcích a městech vědět více než velké strany. Ty také často podceňují volební kampaň, a tak lze tradičně v kampani objevit nesmyslné návrhy, o kterých nemohou komunální politici

1 Švec, K. 2010. Analýza voleb do krajských zastupitelstev v roce 2008 v kontextu teorie koalic a srovnání s volbami v roce 2000 a 2004, s. 186.

rozhodovat sami. Politici tak často slibují zlepšení dopravy, obchvaty, železniční spojení či nové úseky dálnic, aniž by voliče informovali o tom, že o tom rozhodují či spolurozhodují krajské nebo celostátní instituce. Situace se však zlepšuje, protože i sám volič si je schopen najít, jaké kompetence mají jednotlivé instituce a zda to, co jim politici před volbami slibují, mohou či nemohou splnit.

Některé strany přežijí jen jedno volební období, jiné strany získají silnou voličskou základnu a jsou voleni opakovaně. Případem strany, která přežila více jak jedno volební období je hnutí ANO 2011, které bylo zvoleno do Parlamentu České republiky poprvé v roce 2013 a od té doby se mu politicky daří, má silnou voličskou základnu a vzhledem k předvolebním průzkumům a volebním preferencím má šanci uspět i ve volbách v roce 2022. Nedaří se mu však jen v parlamentních volbách, ale vyhrává i v komunálních volbách nebo ve volbách do Evropského parlamentu. Naproti tomu v politické straně VV (Věci veřejné), která byla součástí vlády Petra Nečase v období 2010 až 2012, došlo po neshodách ve vedení strany a vládní krizi, k oddělení části vedení strany, poslanců a členů strany, kteří založili novou stranu LIDEM – liberální demokraté. V polovině července 2015 se politická strana Věci veřejné transformovala na spolek Věci veřejné. Po roce 2012 nebyly strany Věci veřejné ani LIDEM zvoleny v žádných volbách.

Místní sdružení a spolky také nejsou spojovány s tradičními velkými stranami, většinou ve vedení mají méně známé lidi bez jakýchkoliv negativních (např. politické – známý či společník bývalého nebo současného známého politika) nebo korupčních kauz. V komunálních volbách platí, že čím menší je obec nebo město, tím jsou volby do zastupitelstva adresnější, protože voliči kandidáty mnohokrát osobně znají a mají s nimi osobní zkušenosti, které se poté mohou projevit v konečných volebních výsledcích. Proto mají kandidáti menších stran, sdružení, hnutí a spolků u voličů větší šanci na zvolení v obcích a malých městech než ve velkých městech.

Cílem této práce je porovnání dosažených volebních výsledků v komunálních volbách za rok 2010 a především za roky 2014 a 2018, a to z hlediska následného vyjednávání a úspěšnosti sestavených koalic. V praktické části jsem na základě odborných článků a knih popsal teorii komunálních voleb, vznik koalic a volební kampaň na Nymbursku v roce 2018.

Praktická část je zaměřena na vytvořené koalice a způsoby jejich vládnutí po komunálních volbách v roce 2018 ve vybraných městech okresu Nymburk, a to v Nymburce, Sadské, Poděbradech, Milovicích, Městci Králové, Lysé nad Labem, Libici nad Cidlinou a Kostomlatech nad Labem. Ve všech těchto městech, městysech a obcích vládla 9

koalice již od voleb 2014 do nových voleb v roce 2018 bez velkých problémů, s výjimkou Lysé nad Labem, která se díky neshodám s ODS rozpadla. V práci jsem se zaměřil především na analýzu vzniklých koalic, jejich výhod a nevýhod a proč v některých městech vznikají stejné koalice, když v těch původních vznikly neshody. Na základě výsledků je v práci doporučeno snížení rizik vládnoucích koalic a řešení jejich případné další spolupráce.

Některé strany, ale i voliči jsou proti koalicím, zvláště když je v nich zastoupeno více stran, které nemají stejný program nebo se v některých názorech rozcházejí. Zatím co v parlamentu to tak zatím moc nefunguje, (např. koalice ANO 2011 s ČSSD s tichou podporou KSČM, kdy spíše ANO 2011 manipuluje s ČSSD), v komunálních volbách mohou ANO 2011 a ČSSD nebo s ODS vládnout vcelku bez problémů. V komunální politice spolu mohou vyjednat koalice, které vydrží vládnout celé volební období. Lze se tak setkat s koalicí TOP 09 s hnutím ANO 2011 a ODS, často se opírající o hlasy komunistů.

1. Teorie koalic

Theory of Political Coalitions je kniha o pozitivní politické teorii, kterou napsal americký politolog William H. Riker a která vyšla v roce 1962. Riker přirovnává koalice k teorii her. Podle jeho názoru politici vytvářejí vítězné koalice minimální velikosti. Jeho názory jsou v rozporu s předchozí teorií Anthony Downse, který naopak tvrdil, že vítězné koalice se snaží o maximalizaci hlasů. Riker předpokládal, že přilákání více hlasů vyžaduje značné zdroje, ať už lidské či finanční a politici se snaží vyhrát za každou cenu. Podle něj, racionální politik se snaží vytvořit takovou koalici, která je jen tak velká, aby vyhrála, ale aby nebyla zbytečně velká.2

Z různorodých modelů teorie her Riker tvrdí, že těm, kteří rozhodují o počtu hráčů, rozumí společnost nejvíce. Dokládá to primární zkouškou a diskusí o teorii her na situacích s nulovým součtem, které zahrnují hry pro tři nebo více osob (známé jako n-player, Riker jim říká hry n-person). Zdůvodňuje to tím, že ve hrách „n-person“ je hlavní aktivitou hráčů výběr nejen strategií, ale i partnerů. Ve srovnání s hrami s jednou nebo dvěma osobami, kde je jediným hledaným cílem maximální zisk, zahrnují hry „n-person“ potenciál paralelních zájmů. Konflikt existuje, zejména pokud je ve hře nulová suma, ale existuje další možnost spojenectví a tajných dohod.3

Obecná teorie koalic navazuje na teorii racionální volby a teorii her. Jedná se o teorii vytváření především povolebních uskupení jednotlivých politických subjektů, vystupujících nejčastěji jako politické strany. Rozpracovává situace, kdy zde vystupují minimálně tři hráči, kteří se účastní hry a jednají na základě racionální volby. „V politologii je tento model hry nejčastěji využíván při studiu okolností a podmínek provázejících vytváření vlád v parlamentních systémech.“ V komunální politice se tak jedná o okolnostech vzniku městských rad, které souvisí s bojem o post starosty nebo primátora.4

Koalice je uskupení jednotlivých politických subjektů, které mají za úkol získat významné posty nebo prosazení si svého volebního programu. Koalice tak mohou být předvolební a povolební. V komunální politice se většinou vyskytují předvolební koalice, které mají jiný účel, než předpokládá teorie koalic. Úkolem předvolebních koalic je vyhrát

2 Riker, W. 1962. The theory of political coalitions. New Haven and London: Yale University, s. 33 3 Riker, W. 1962. The theory of political coalitions. New Haven and London: Yale University, s. 35 4 Říchová, B. 2000. Přehled moderních politologických teorií, s. 119

volby, povolební koalice se sestavují proto, aby zajistili svým členům legislativní většinu v městském zastupitelstvu a většinu v městské radě.5

Nová koalice tak nemusí být nutně spojena s novými volbami a často se stává, že koalice vznikají uprostřed volebního období. Výměna městské rady nezávisle na volbách indikuje nutnost nové koalice, protože změny lze spojit buď s přesunem politických preferencí, nebo se změnou politického spektra.6

Při vzniku nové koalice se mění nejen složení koalice z hlediska politických subjektů, ale také personální složení městské rady. Nejčastěji vznikají nové koalice s novými volbami.

V rámci teorie koalic vyvstává velké množství odlišných otázek týkajících se koalic, například, kdo s kým hraje koaliční hru, co je v sázce, kdo vyhraje, jak vyhraje, kdo vstoupí do koalice, kdo se tam naopak nedostane a jaké koalice se nakonec zformují. Klasická koaliční literatura se zabývá hlavně otázkou „Kdo vstoupí do koalice?“,7

První z nich předpokládá, že strany budou především usilovat o dosažení svých cílů určitým počtem pozic ve vládě, druhá strana předpokládá, že strany primárně chtějí vidět svou politiku uzákoněnou. Obě teorie však mají společné to, že koalice chtějí vyhrát, a tak vytěžit z podpory většinu a očekávají, že strany budou usilovat o to, být součástí vítězné koalice.8

Druhý typ koaličních teorií předpokládá, že aktéři hledají takové politické uskupení, kdy strany budou přijímat strategie, díky jimž bude plnění jejich předvolebních slibů nejpravděpodobnější. Tyto teorie proto předpovídají, že koalice se budou formovat s ideologickými stranami, které jsou politicky blízko. Díky tomu bude nejpravděpodobnější, že program, který koalice přijme, bude v souladu s preferencemi členů koalice.9

Ačkoli většina teorií mohla mít správné předpoklady, stále existují koalice, které nelze tak jednoznačně vysvětlit. Teorie mají potíže s vysvětlením vzniku zejména koalic menších stran a příliš velkých koalic.10

Klasická teorie koalic pracuje se dvěma základními druhy koalic. Jde o koalice exekutivní a legislativní. Legislativní koalice při hlasování vždy podporují vládu (resp. obecní

5 Říchová, B. 2000. Přehled moderních politologických teorií, s. 119 6 Říchová, B. 2000. Přehled moderních politologických teorií, s. 119 7 Mitchell, P. a Nyblade B. 2008. Government formation and Cabinet Type. Oxford University Press, s. 201-236 8 Tamtéž 9 Tamtéž 10 Tamtéž

radu) bez ohledu na vlastní podíl v ní. Drží se tedy pevně koaličního programu, čímž ovšem politický program jednotlivého politického subjektu – nejčastěji každé politické strany z koalice - značně rozdrobují. Druhou možností je exekutivní koalice, která zpravidla bývá menší a bývá podporována a ve svém postavení uchovávána prostřednictvím a s pomocí měnící se legislativní koalice.11

Legislativní koalice se tedy tvoří při vzniku jednotlivých zákonů, nemají tedy příliš dlouhé trvání. Koalice exekutivní vznikají a zanikají s novou vládou, resp. městskou radou.

Evropská tradice studia koalic klade velký důraz na empirický výzkum. Nejprve rozšíří znalosti o konkrétních koalicích a podmínkách jejich vzniku, a pak tyto poznatky zobecní, resp. jejich prostřednictvím hodnotí modely, jež předkládá americký přístup. Přínosem evropského přístupu je zohlednění významu společenského kontextu při utváření koalic. Do studia jsou zahrnuty úvahy o tom, jak je důležitý význam politické tradice, když se mají zformovat konkrétní koaliční vazby. Díky tomu se dostávají do zorného pole i otázky významu politických vazeb, které se nacházejí mezi koaličními partnery. Politologové to mohou využít ke zdůvodnění neochoty podílet se na vládě, což by se v kontextu americké tradice pravděpodobně nestalo. V rámci Evropského přístupu lze vysvětlit výskyt menšinových vlád a velkých koalic jako cílenou strategii aktérů. Také se pokouší o rozšíření studia koalic utvářených na celostátní úrovni o poznatky z koaličních vazeb na úrovních lokálních.12

Významným faktorem ovlivňujícím vznik a podobu koaličních vztahů je motivace aktérů, kvůli níž vstupují do hry.

Typy koalic:

K nejčastěji uváděným variantám patří koalice, která:

• se opírá o co nejmenší nutný počet poslaneckých křesel, • má nejmenší nutný počet stran – v této variantě je tak možná i „velká koalice“ dvou největších stran,

11 Říchová, B. 2000. Přehled moderních politologických teorií, s. 129 12 Říchová, B. 2000. Přehled moderních politologických teorií, s. 121.

• je tvořena stranami sousedícími na ideologické škále (minimal connected winning coalition) – ideologicko-programová blízkost v tomto případě hraje klíčovou roli pro rozhodování stran o podobě koalic.13

Přestože podle představitelů prediktivní teorie koalic by měly minimální vítězné koalice reprezentovat převažující výstup procesu sestavování vlády, v období po druhé světové válce, lze k nim přiřadit „pouze“ třetinu všech kabinetů v západní Evropě. Proto není možné opomenout ani další typy vlád. Jako první variantu lze uvést menšinovou vládu (minority government), která je výsledkem situace, kdy vládní strany nedisponují v zákonodárném sboru většinou hlasů. Trvání takové vlády je pak závislé na14:

• dohodě s poslanci/stranami opozice (buď se může jednat o dohody ad hoc, nebo o trvalejší svazek), a/nebo • existenci vlády napomáhá formální (ústavní) nastavení politického systému v podobě nejrůznějších podpůrných institutů, jako je například negativní parlamentarismus v Dánsku nebo konstruktivní vyjádření nedůvěry vládě ve Španělsku nebo v Polsku. Podle počtu politických stran, které menšinovou vládu vytvářejí, můžeme rozlišit jednobarevné a koaliční menšinové vlády.15

Blanka Říchová definuje pět nejčastějších situací, kdy vzniká menšinová vláda:

1. očekává se, že z voleb vzejde vítězná strana, ale nestane se tak, 2. trvalá zablokovanost stranického systému, bránící vytvoření menšiny, 3. existence specifických podmínek, za kterých je menšinové vládě ponechán prostor k vládnutí, 4. většinová koalice se rozpadne a část zůstane u moci až do dalších voleb či do vytvoření nové koalice, 5. vládní strana má jen o několik křesel méně, než by potřebovala k ustanovení většinové vlády.16

Právní aspekt vztahu mezi koaličními partnery je méně důležitý než jejich mocenské vztahy. Pokud jde o společné programy, je třeba rozlišovat společný program slepený

13 Havlík, V., Kopeček, L. 2008. Krize vládnutí v České republice. Analýza působení volebního a stranického systému a návrhy možných řešení, s. 184. 14 Havlík, V., Kopeček, L. 2008. Krize vládnutí v České republice. Analýza působení volebního a stranického systému a návrhy možných řešení, s. 185. 15 Havlík, V., Kopeček, L. 2008. Krize vládnutí v České republice. Analýza působení volebního a stranického systému a návrhy možných řešení, s. 185. 16 Říchová, B. 2002. Úvod do současné politologie, s. 135.

při vytváření koaliční vlády a společný volební program, který může být významnější potud, pokud hodně zaujme veřejné mínění při volební kampani – v tom případě se strany takového společného volebního programu mohou snáze dovolávat.17

U vytváření koalic jsou důležité tři faktory - poměrná velikost stran, jejich postavení v politickém spektru a konečně jejich vnitřní struktura a povaha. Největší odpor k vůdčímu postavení nejsilnějšího koaličního partnera pochází z poměrného postavení koaličních stran. Volební koalice tíhnou spíše k vůdcovství nejextrémnější strany koalice, zatímco vládní aliance naopak favorizují nejumírněnější koaliční stranu; tyto principy mohou vstoupit do střetu s kritériem velikosti. V období, které předchází a následuje volby, má extrémní strana prim; s postupem času, jak se doba voleb vzdaluje, nabývá naopak na významu umírněná strana. Podle Nováka mají koaliční vlády tendenci k demagogii na počátku a na konci, zatímco uprostřed svého období se blíží konzervatismu.18

Vztahy mezi koaličními partnery jsou odlišné v případě stranického trojúhelníku. Strana středu hraje pak roli rozhodčího mezi dvěma krajnostmi. Základní politická orientace však není dána stranou, která je uprostřed koalice, ale stranou, která je uprostřed parlamentních stran, tj. nejpravicovější v levicové koalici nebo nejlevicovější v pravicové koalici. Levicové koalice se tedy vyvíjejí doprava a pravicové doleva.19

Teorie koalic rozeznává dva nejzákladnější druhy koalic:

• minimální vítězné koalice, • nadbytečně velké koalice.20

Abychom mohli považovat koalici za vítěznou, je třeba, aby dosáhla zastoupení ve shromáždění více než 50 %. Podle teorie her, na které je postavena i teorie koalic, by se všichni zúčastnění aktéři měli chovat racionálně. Díky tomuto předpokladu můžeme říci, že vítězná koalice je taková, která je z hlediska své velikosti nejmenší možná. Ale přes to dokáže svým členům zajistit většinu, která je důležitá pro schvalování běžných zákonů. Požadavkem na vznik takové koalice je co nejmenší nákladnost vzniku, který se může projevit buď menším počtem mandátů, nebo politických stran.21

17Novák, M. 1997. Systémy politických stran, s. 182. 18 Novák, M. 1997. Systémy politických stran, s. 182. 19 Novák, M. 1997. Systémy politických stran, s. 183. 20 Švec, K. 2010. Analýza voleb do krajských zastupitelstev v roce 2008 v kontextu teorie koalic a srovnání s volbami v roce 2000 a 2004, s. 189. 21 Tamtéž.

Riker si jako první kritérium určil co nejmenší počet mandátů, které po volbách připadnou vítězné koalici. Jeho názorem je, že nízký počet členů je schopný zajistit nejvyšší účinnost vytvořené koalice. Jelikož se zisk nebude dělit mezi větší počet aktérů, bude připadat na jednotlivé členy i nevyšší možný podíl. Pro Rikera byl nejvyšší možnou hodnotou právě zisk. Na Rikera navázal Michael Leiserson. Ten vycházel z teze o minimalizaci počtu aktérů, v tomto případě tedy politických stran. Vysvětluje to tak, že při nárůstu množství aktérů v koalici je ztíženo vyjednávání, a tudíž dochází k častějším konfliktům. Cílem vítězné koalice by tedy měla být snaha o redukci množství konfliktních témat mezi aktéry. Leiserson dával do přímé souvislosti počet aktérů a stabilitu vládní, resp. vítězné koalice. Čím je počet aktérů nižší, tím je i vláda efektivnější (effective cabinets) a života schopnější (viable cabinets).22

Poslední zásadní úpravu kritérií minimální vítězné koalice provedl Robert Axelrod. Ve své publikaci Conflict of Interest. A Theory of Divergent Goals with Aplication to Politics provedl syntézu výše uvedených přístupů, které zohledňují velikost koalice z hlediska ideologické blízkosti a počtu členů. Proto je taková koalice nazvaná minimální spojenou vítěznou koalicí. Axelrod uvádí, že životaschopnost a účinnost koalice je zajištěna, pokud se propojí strany, které k sobě mají ideologicky nejblíže. Tudíž není potřeba co nejmenší počet členů. Koalice se pak rozšiřuje tak dlouho, dokud nedosáhne absolutní většiny hlasů. Strana, která by byla nadpočetná v případě nutnosti nejmenšího počtu členů, však z ideologického hlediska může být velmi důležitou částí, a proto je v tomto případě nepostradatelná.23

Přestože nejsou velké koalice považovány za výhodný model koaliční vlády, lze se s ním setkat poměrně často. Důvodem je jinak snaha politických stran upřednostnit programové zájmy a vazby, poté je to absence stranické disciplíny uvnitř politických stran a obava a nejistota lídrů z hlasování ve voleném orgánu. Strana se tak chrání před neúspěchem v legislativním procesu, ale i před vlastními členy.

Stabilitu koaličního vládnutí ovlivňuje především to, že spolupracující strany se díky pravidelným volbám nacházejí ve stavu permanentní soutěže, což může koaliční vlády destabilizovat. Čím bližší jsou volby, tím je větší pravděpodobnost, že vládnoucí strany

22 Švec, K. 2010. Analýza voleb do krajských zastupitelstev v roce 2008 v kontextu teorie koalic a srovnání s volbami v roce 2000 a 2004. s. 190. 23 Švec, K. 2010. Analýza voleb do krajských zastupitelstev v roce 2008 v kontextu teorie koalic a srovnání s volbami v roce 2000 a 2004. s. 191.

se budou vidět jako rivalové a budou soutěžit o hlasy voličů.24 Jako příklad lze uvést situaci v komunálních volbách v roce 2018 ve Zlíně, kdy ve druhém kole Hnutí Zlín 21 přišlo s návrhem rozšířené šestičlenné koalice všech stran bez SPD a Svobodných. Vznikla by tak velká koalice s účastí šesti stran. Nakonec ve Zlíně vznikla velká koalice z pěti stran, bez Hnutí Zlín 21.

Ve velké koalici se podle Balíka spojují všechny relevantní politické cíle. Mimo koalici tak zůstává jeden relevantní partner, vzniká tzv. opozice. Velká koalice tak zaujímá více jak dva členy, kteří se snaží získat nadpoloviční většinu, a navíc spolu musí spolupracovat strany, které nemusí být ideově sourodé a vznikají tak duhové koalice. Duhovou koalicí se myslí sestavení koalic ze stran, které spolu ideologicky a politicky přímo nesouvisí, jako např. koalice ODS, ČSSD a KSČM. V duhových koalicích tak lze nalézt strany pravicové, středové i levicové. Motivem vzniku těchto koalic je snaha o zapojení co největšího počtu subjektů do společné zodpovědnosti. Pak je rozdílem, zda je koalice vytvořena proti relevantnímu partnerovi (opozici) nebo bez něj.25

Autoři, kteří se zabývali teorií her, se snažili předpovídat vítězné koalice (vítěznou koalicí je každá koalice, která má absolutní většinu poslaneckých křesel, tj. víc než 50 %). Došli tak k různým typům minimální vítězné koalice (minimal winning coalition), tj. nejmenší koalice nutné k vítězství:26

1) koalice nezahrnuje žádnou stranu, která nebude potřebná k vítězství, vítězné strany nemají zájem rozdělovat „moc“ mezi více stran, než je nutné,

2) utvoří se koalice, které mají nejmenší počet poslaneckých křesel, podle toho koalice s nejmenším možným počtem mandátů poskytne svým členům největší podíl na zisku moci,

3) mohou vzniknout jen takové koalice, které sdružují nejmenší počet stran, protože to usnadňuje smlouvání mezi stranami, nelze vyloučit velkou koalici dvou nejsilnějších stran,

4) žádná z výše uvedených teorií nebere v úvahu ideologické vztahy mezi stranami, takže se mohou vytvořit nejmenší vítězné koalice složené ze stran sousedících na ideologické škále (např. na škále levice–pravice), tj. „minimal connected winning coalition“.27

24 Bureš, J., Charvát, J. Just, P. Štefek, M. 2013. Česká demokracie po roce 1989: Institucionální základy českého politického systému, s. 383. 25 Balík, S. 2009. Komunální politika: obce, aktéři a cíle místní politiky, s. 195. 26 Novák, M. 1997. Systémy politických stran, s. 182. 27 Novák, M. 1997. Systémy politických stran, s. 186.

2. Struktura a pravomoci orgánů státní správy

Již před rokem 1993 se objevily návrhy na nové regionální uspořádání v České republice. Návrhy vycházely z historické zkušenosti s prvorepublikovým župním uspořádáním. V úvahu přicházelo i krajské uspořádání přijaté v 50. letech 20. století a inspirací byl i model sedmi krajů z roku 1960.28

V roce 1997 přišli členové Občanské demokratické aliance (ODA) s návrhem, ve kterém počítali se 13 kraji. K tomuto návrhu se přidali i křesťanští demokraté. Tyto dvě strany předpokládaly, že krajské volby mohly proběhnout již v roce 1998 zároveň s volbami komunálními a senátními. Návrh na 13 krajů byl vládou schválen. Sněmovní výbor však tento návrh upravil a navýšil počet krajů na 14. Nová podoba návrhu byla 23. října 1997 přijata. Ústavní většinou byl tedy schválen ústavní zákon 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územně samosprávních celků. Tím byly zřízeny kraje Hlavní město Praha, vymezený územím hlavního města Prahy, Středočeský kraj se sídlem v Praze, Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích, Plzeňský kraj se sídlem v Plzni, Karlovarský kraj se sídlem v Karlových Varech, Ústecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem, Liberecký kraj se sídlem v Liberci, Královéhradecký kraj se sídlem v Hradci Králové, Pardubický kraj se sídlem v Pardubicích, Kraj Vysočina se sídlem v Jihlavě, Jihomoravský kraj se sídlem v Brně, Olomoucký kraj se sídlem v Olomouci, Moravskoslezský kraj se sídlem v Ostravě a Zlínský kraj se sídlem ve Zlíně. Druhý návrh ODA však přijat nebyl, tudíž krajské volby se nekonaly ve stejném roce jako volby komunální. Platnost zákona o vzniku vyšších územně samosprávních celků tedy vešla v platnost až v roce 2000. Proto se volby do zastupitelstev krajů konají v polovině funkčního období vlády, která vzešla z voleb do PSP ČR a politické strany nepřisuzují těmto volbám tak velký význam.29

Mezi hlavní orgány obce (města, kraje) patří zastupitelstvo obce, rada obce, starosta a obecní úřad. Zvláštními případy obcí jsou města a statutární města. Jedná se o obce, které splňují podmínky stanovené zákonem. Obec, která má alespoň 3 000 obyvatel je městem,

28 Švec, K. 2010. Analýza voleb do krajských zastupitelstev v roce 2008 v kontextu teorie koalic a srovnání s volbami v roce 2000 a 2004. s. 188. 29 Švec, K. 2010. Analýza voleb do krajských zastupitelstev v roce 2008 v kontextu teorie koalic a srovnání s volbami v roce 2000 a 2004. s. 189.

pokud tak stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. Statutární města stanovuje zákon o obcích.30

V případě statutárních měst se starosta nazývá primátor a obecní úřad magistrát. Statutární města se navíc člení na jednotlivé městské obvody, jejichž podmínky vzniku stanovuje zákon o obcích.

Zastupitelstvo obce

Zastupitelstvo je nejvyšším orgánem obce. Toto výsadní postavení zaujímá zejména z následujících tří důvodů:

• jediný orgán územní samosprávy výslovně zmíněný v Ústavě ČR, • jsou mu svěřeny nejvýznamnější pravomoci v oblasti samostatné působnosti obce, • pouze zastupitelstvo odvozuje svou legitimitu z přímých voleb.31

Do vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce patří zejména tyto záležitosti:

• schvalování programu rozvoje obce, • schvalování rozpočtu obce, závěrečného účtu obce a účetní závěrky obce, • zřizování a rušení příspěvkových organizací a organizačních složek obce, • rozhodování o založení nebo rušení právnických osob, • vydávání obecně závazných vyhlášek obce (v samostatné působnosti), • rozhodování o vyhlášení místního referenda, • navrhování změn katastrálních území uvnitř obce, schvalování dohody o změně hranic obce a o slučování obcí, • zřizování a rušení výborů, volba jejich předsedy a dalších členů a jejich odvolávání z funkce, • volba starosty, místostarostů a dalších členů rady obce, jejich odvolávání z funkce, stanovení počtu členů rady obce, • zřizování a rušení obecní policie, • rozhodování o spolupráci obce s jinými obcemi a o formě této spolupráce, • rozhodování o zřízení a názvech částí obce, o názvech ulic a dalších veřejných prostranství.32

30 Zákon o obcích, č. 128/2000 Sb. § 67-116 31 Studijní texty pro přípravu na zvláštní část úřednické zkoušky, s. 105-106.

Zastupitelstvu obce je dále vyhrazeno rozhodování např. o těchto právních jednáních:

• nabytí a převod nemovitých věcí, převod bytů a nebytových prostorů z majetku obce, • poskytování darů v hodnotě (ve výši) nad 20 000 Kč a poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 50 000 Kč, • peněžité i nepeněžité vklady do právnických osob, • prominutí dluhu vyššího než 20 000 Kč, • zastavení movitých věcí v hodnotě vyšší než 20 000 Kč, • uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru.33

Pro zasedání zastupitelstva obce platí několik základních pravidel:

• zastupitelstvo se schází podle potřeby, nejméně však jednou za 3 měsíce • zasedání zastupitelstva se konají v územním obvodu příslušné obce • každé zasedání zastupitelstva je veřejné • zastupitelstvo je usnášeníschopné za podmínky přítomnosti nadpoloviční většiny všech jeho členů • k platnému usnesení zastupitelstva, k rozhodnutí nebo k volbě je nezbytný souhlas nadpoloviční většiny všech jeho členů • zasedání zastupitelstva se řídí jednacím řádem • průběhu zasedání zastupitelstva se pořizuje zápis.34

Rada obce

Podle ustanovení § 84 odst. 2 písm. m) zákona o obcích je možné volit členy rady obce a díky tomu i zřizovat radu obce na veřejném zasedání zastupitelstva obce. Aby byla volba platná, je třeba podle § 87 zákona o obcích nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva obce. Nestačí tedy jen souhlas nadpoloviční většiny přítomných. V zákoně není uvedeno, jak má volba probíhat, je tedy na rozhodnutí zastupitelstva obce, jestli provede volbu tajně či aklamačně. Rada obce se nevolí v obcích, jejichž zastupitelstvo má méně než 15 členů (v souladu s ustanovením § 68 odst. 1 zákona o obcích je i nejmenším obcím do 500 obyvatel dána možnost stanovit počet členů zastupitelstva obce až na 15). Počet členů

32 Studijní texty pro přípravu na zvláštní část úřednické zkoušky, s. 105-106. 33 Tamtéž 34 Tamtéž

rady by měl být vždy lichý a činí minimálně 5 členů a maximálně 11 členů, přičemž počet členů rady obce nesmí přesáhnout 1/3 členů zastupitelstva obce. 35

Také pro schůze rady obce stanoví zákon základní pravidla:

• rada se schází podle potřeby, • schůze rady jsou (na rozdíl od zasedání zastupitelstva) neveřejné, • k platnému usnesení, volbě nebo rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů rady, • průběhu schůze rady se pořizuje zápis, do něhož mohou nahlížet všichni členové zastupitelstva.36

Starosta

Starosta zastupuje obec navenek, není však tzv. statutárním orgánem obce, tímto je rada obce, která je výkonným orgánem obce. V obci, kde se rada obce nevolí, přebírá její pravomoc starosta. Zastupitelstvo volí starostu (společně s místostarosty) ze svých řad a jemu se také po svém zvolení zodpovídá. Dosavadní starosta zůstává ve funkci do dne zvolení nového starosty. Starosta musí být občanem ČR, v obci vykonává obdobnou funkci jako jednatel společnosti v obchodní společnosti, ale nedisponuje takovými právy jako statutární orgány takové společnosti. Úkony starosty schvaluje zastupitelstvo obce, případně rada. Pokud by starosta provedl úkon bez předchozího schválení jedním z těchto orgánů, šlo by následně v jejich případě o absolutní neplatnost, která znamená, že toto jednání by bylo neplatné od začátku, aniž by se této neplatnosti někdo dovolával. Mezi starostou a místostarostou není v samostatné působnosti žádný vztah nadřízenosti a podřízenosti, při výkonu přenesené působnosti však tento vztah lze zřejmě odvodit, např. z toho, že starosta stojí v čele obecního úřadu. Starosta nemůže sám vytvářet vůli obce, ale může ji navenek sdělit a projevit, s výjimkou situací, kdy starosta rozhoduje o záležitostech samostatné působnosti obce jemu svěřených radou obce.37

Starosta svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva obce a rady obce, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva obce a zápis z jednání rady obce. Pokud starosta nesvolá zasedání zastupitelstva obce tak, aby se konalo alespoň jedenkrát za 3 měsíce,

35 Zákon o obcích, č. 128/2000 Sb. § 99, odst. 1-3 36 Studijní texty pro přípravu na zvláštní část úřednické zkoušky, s. 106-107. 37 Rukověť starosty. Dostupné online.

nesvolá-li jej v termínu stanoveném v § 92 odst. 1, jestliže o to požádá alespoň jedna třetina členů zastupitelstva obce nebo hejtman kraje, svolá zasedání místostarosta nebo jiný člen zastupitelstva obce. 38

Obecní úřad

Obecní úřad tvoří starosta, místostarosta (místostarostové), tajemník obecního úřadu (pokud je tato funkce zřízena) a zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu. Specifickou skupinu mezi těmito zaměstnanci tvoří úředníci, jejichž status je upraven zákonem č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů.39

Obecní úřad se může členit na odbory a oddělení. Tyto organizační útvary pro jednotlivé úseky činnosti úřadu zřizuje (případně ruší) rada obce. Obecní úřad v oblasti samostatné působnosti plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo obce nebo rada obce a pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti. V přenesené působnosti obecní úřad vykonává státní správu ve věcech, které stanoví zvláštní zákony (s výjimkou těch záležitostí, které patří do působnosti jiného orgánu obce).40

Zastupitelstvo obce zřizuje jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory. Výbory zajišťují sběr a analýzu informací pro zastupitelstvo, podklady pro jeho rozhodování. Specifické postavení mezi výbory mají finanční výbor a kontrolní výbor, protože jsou zastupitelstvem zřizovány povinně. Finanční výbor má ze zákona oprávnění provádět kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce. Kontrolnímu výboru zákon svěřuje kontrolu plnění usnesení zastupitelstva a rady, kontrolu dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti. Dalším povinně zřizovaným výborem je (za splnění zákonem stanovených podmínek) také výbor pro národnostní menšiny. Tuto povinnost má každá obec, v jejímž územním obvodu žije alespoň 10 % občanů hlásících se k jiné národnosti než české. Obecní zastupitelstva dále mohou v částech obce zřídit osadní (místní) výbory. Případné zřízení dalších výborů, určení náplně jejich činnosti a názvu závisí na rozhodnutí konkrétního zastupitelstva.41

38 Rukověť starosty. Dostupné online. 39 Studijní texty pro přípravu na zvláštní část úřednické zkoušky, s. 107-108. 40 Studijní texty pro přípravu na zvláštní část úřednické zkoušky, s. 107-108. 41 Studijní texty pro přípravu na zvláštní část úřednické zkoušky, s. 108.

Komise jsou iniciativní a poradní orgány rady obce. Rada komise zřizovat může, ale nemusí. Názvy komisí a náplň jejich činnosti nejsou zákonem stanoveny. Výborům zastupitelstva ani komisím rady zákon nesvěřuje žádnou rozhodovací pravomoc.42

3. Komunální volby z praktické perspektivy

Volby druhého řádu se vyznačují tím, že se zpravidla konají v období, které je někdy označováno jako midterm, tedy mezi 13. a 36. měsícem od zvolení vlády, v němž klesá její podpora. V tuto dobu nemají voliči důvod taktizovat, takže nehlasují strategicky, ale upřímně. Výsledky voleb mohou být ovlivněny také sledováním zájmů z hlediska prosazování konkrétními volenými orgány.43

Zájem voličů účastnit se voleb do zastupitelstev obcí však rozhodně není v českém prostoru homogenní. Stabilně nízká volební účast je charakteristická pro severní Čechy a Moravskoslezský kraj. Malá ochota volit je rovněž typická pro obyvatele těch správních obvodů ORP, která mají na svém území statutární města. Příkladem může být volební účast v SO ORP Plzeň, České Budějovice nebo Brno. Podprůměrná volební účast je také charakteristická pro volby do zastupitelstva hlavního města Prahy. Naopak nad průměrem ČR dlouhodobě ční hodnota volební účasti ve vybraných správních obvodech ORP východní části kraje Vysočina (Náměšť nad Oslavou, Nové Město na Moravě), Jihomoravského kraje (Šlapanice, Tišnov) či Plzeňského kraje (Nepomuk, Horažďovice). Společným znakem prakticky všech správních obvodů ORP s nadprůměrnou volební účastí je nízký počet obyvatel, který je rozptýlen do více samostatných obcí. Obecně totiž platí, že čím má obec menší počet obyvatel, tím vyšší podíl občanů se účastní volebního hlasování.44

Ačkoli v českém parlamentním prostředí nebyla od roku 1993 otevřená velká koalice dosud nikdy zformována, česká komunální politika, a to zvláště ve větších městech, je tvořena koalicemi několika stran. V období 1994–2014 byly velké koalice nejčastějším typem

42 Studijní texty pro přípravu na zvláštní část úřednické zkoušky, s. 108. 43 Švec, K. 2010. Analýza voleb do krajských zastupitelstev v roce 2008 v kontextu teorie koalic a srovnání s volbami v roce 2000 a 2004. s. 194. 44 Volby do zastupitelstev obcí. Dostupné online.

koaličního uspořádání, a sice ve více než třetině případů, kdy po volbách 2006 byly uzavřeny téměř v polovině statutárních měst (45,83 %), po volbách 2010 ve 41,67 % těchto měst.45

V komunálních volbách 2018 bylo nejvíce zastupitelů zvoleno v obcích od 200 do 499 obyvatel (přesně 14 757 zastupitelů – 23,84 %). Ve všech obcích do 2 999 obyvatel bylo zvoleno celkem 50 195 zastupitelů (81,1 %). Naopak nejméně jich je v obcích od 10 000 do 39 999 obyvatel – celkem 2 507 zastupitelů (4,05 %). Na tomto porovnání je patrná velká fragmentace českého území. Česká republika má velké množství malých obcí s malým počtem obyvatel. Průměrný věk všech zastupitelů je 45,22 let. Mezi zastupiteli převažují muži – celkem jich je 46 504 (75,14 %). Oproti tomu žen je pouze 15 388 (24,86 %). Vysokoškolské vzdělání má dosaženo 22 480 zastupitelů (36,32 %).46

V 1 756 obcích (28 %) se po volbách 2018 vyměnila více jak polovina zastupitelů, kteří vzešli z voleb 2014. Nejvíce vyměněných zastupitelů bylo identifikováno ve velkých obcích (36 – 55 zastupitelů), kde je shoda nejčastěji mezi 40–49 %. Naopak největší shoda je ve středních a malých obcích. Ve 266 obcích byla identifikována dokonce 100 % shoda. V 96 % obcích dochází alespoň k nějaké výměně na pozicích zastupitelů, kteří často přichází bez jakýchkoliv zkušeností.47

Do komunálních voleb v roce 2018 se přihlásilo o 17 tisíc lidí méně než v roce 2014. Ve čtvrtině obcí bude možné volit jen jedinou kandidátku a někde se o přízeň voličů neucházel vůbec nikdo. Volební místnosti v roce 2018 zůstaly uzavřené v šestnácti obcích. Volby se nemohou podle zákona konat tam, kde se nepřihlásí nadpoloviční většina volených kandidátů do zastupitelstva, nebo tam, kde je jejich počet nižší než pět.48

Jinde se volby neuskutečnily, přestože se kandidáti do obecního zastupitelstva našli. V obci na Rokycansku zapomněli odevzdat včas kandidátky. Tyto obce tak čekala od října nucená ministerská správa, dokud místní neposlali novou kandidátku a voliči tak museli jít k volbám v náhradním termínu v lednu 2019.

45 Balík, S. 2017. Vliv podoby exekutivní koalice na následné volební výsledky. Česká komunální politika v letech 1994 – 2014 jako výzkumné pole, s. 41. 46 Zavřel, F., Neugebauerová, A. 2019. Analýza komunálních voleb 2018. odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstva vnitra ČR, s. 36. 47 Zavřel, F., Neugebauerová, A. 2019. Analýza komunálních voleb 2018. odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstva vnitra ČR, s. 90. 48 Novotný, J. Hledá se starosta. Zájem o komunální politiku klesá, správu nad řadou obcí převezme stát. Dostupné online.

Komunální volby v roce 2018 odrážely neochotu lidí aktivně do politiky vstupovat. O hlasy voličů se ucházelo přes 216 tisíc kandidátů, což bylo o 17 tisíc méně než při posledních komunálních volbách v roce 2014. Ani jeden kandidát se v komunálních volbách 2018 nepřihlásil celkem v devíti obcích, v dalších osmi se sice někdo přihlásil, ale na zákonný limit to nestačilo, takže volby tam neproběhly. V dalších osmi obcích se ve volbách nepodařilo naplnit zastupitelstvo, jelikož se do voleb přihlásil menší počet uchazečů, než činí kapacita zastupitelského sboru. Celkem v 857 obcích byl počet kandidátů stejný jako počet zastupitelů. Ve volbách se tedy rozhodovalo pomocí preferenčních hlasů jen o pořadí na kandidátce. Naopak největší výběr měli voliči v hlavním městě a v obci Kateřinice na Vsetínsku, kde se zaregistrovalo 29 kandidátních listin, ale také 29 kandidátů. Každý kandidující subjekt měl totiž jen jednoho kandidáta.49

Strana Starostové a nezávislí byla ještě před komunálními volbami v roce 2018 nejúspěšnější stranou. Spolu s SPD a Piráty byly jedinou parlamentní silou v zemi, která dokázala v komunálních volbách za poslední čtyři roky navýšit počet svých kandidátů. Starostům a nezávislým přibylo oproti roku 2014 o pětinu více uchazečů o funkce ve městech a obcích. Strana STAN dokázala složit o 35 procent kandidátů více než před čtyřmi lety. Díky tomu, že se zaměřila především na větší okresní města a krajské metropole, kde její kandidátky dříve chyběly, oslovili Starostové a nezávislí o dva miliony víc voličů než v roce 2014.50

Na rozdíl od starostenského hnutí zastihly komunální volby v roce 2018 ve velmi špatné kondici především vládní sociální demokraty a opoziční TOP 09. ČSSD ubylo za poslední čtyři roky téměř pět tisíc regionálních kandidátů.51

49 Novotný, J. Hledá se starosta. Zájem o komunální politiku klesá, správu nad řadou obcí převezme stát. Dostupné online. 50 Novotný, J. Hledá se starosta. Zájem o komunální politiku klesá, správu nad řadou obcí převezme stát. Dostupné online. 51 Novotný, J. Hledá se starosta. Zájem o komunální politiku klesá, správu nad řadou obcí převezme stát. Dostupné online.

Tabulka 1 – Počty kandidátů v komunálních volbách 2010 – 2014 – 2018 – tradiční strany a velké strany

Strana 2010 2014 2018 ANO 2011 0 8 744 8 577 ČSSD 19 104 18 429 13 501 KDU-ČSL 18 408 17 035 15 916 KSČM 20 839 19 057 16 292 ODS 20 672 13 679 12 877 SPD 0 0 4 548 STAN 5 086 5 674 6 885 TOP 09 11 109 7 984 3 649 Zdroj: autor na základě dat z euro.cz

Graf 1 – Počty kandidátů v komunálních volbách 2010 - 2014 - 2018 tradičních stran

25,000

20,839

20,672

19,104

19,057 18,429

20,000 18,408

17,035

16,292

15,916 13,679

15,000 13,501 12,877

11,109 2010 8,744 10,000 8,577

7,984 2014 6,885

5,674 2018

5,086 4,548

5,000 3,649

0 0 0 0

Zdroj: autor na základě dat z euro.cz

Jak ukazují tabulka 1 i grafické zpracování, v komunálních volbách, kromě STAN, všechny parlamentní strany nasadily méně kandidátů než v předchozích komunálních volbách. Nejméně kandidátů nasadila ČSSD, o téměř 5 000 méně než v roce 2014, KSČM o 3000 méně, ODS o téměř tisícovku méně než v roce 2014, ale o téměř 8 000 méně než v roce 2010. Propad kandidátů zaznamenala i TOP 09, oproti roku 2014 nasadila o 4 kandidáty méně, oproti roku 2010 to bylo téměř o 8 000 kandidátů méně. SPD v roce 2010 a 2014 nekandidovala, hnutí ANO 2011 v roce 2010 ještě neexistovalo.

4. Charakteristika okresu Nymburk

Okres Nymburk se nachází ve východní části Středočeského kraje v Polabské nížině. Na severní straně sousedí s Mladoboleslavskem a Jičínskem (Královéhradecký kraj), na jihu leží Kolínsko, východním sousedem je královéhradecký okres a na západě hraničí s okresem Praha-východ. K 1. lednu 2019 v Nymburce žilo 15 063 obyvatel. Město má celkovou výměru 20,54 km2 a dělí se na dvě části – Nymburk a Drahelice.52

Středočeský kraj je největším krajem v České republice, zabírá přibližně 14 % jeho území a žije v něm 12 % obyvatel ČR. Na území kraje leží celkem 1 145 obcí podle současného administrativního členění. Z toho 26 obcí má postavení obce s rozšířenou působností (neboli obce III. stupně). Obcí s rozšířenou působností (ORP) je i město Nymburk. Správní obvod ORP Nymburk na severovýchodě sousedí se správním obvodem ORP Jičín, na jihovýchodě s ORP Poděbrady, na jihu s ORP Kolín, na jihozápadě s ORP Český Brod, na západě s ORP Lysá nad Labem a na severozápadě s ORP Mladá Boleslav.53

Svojí rozlohou 850 km2 zaujímá okres 6. místo ve Středočeském kraji a zabírá 7,8 % z jeho rozlohy. K podprůměrným okresům patří Nymbursko počtem obyvatel 99,9 tisíc (7,3 % obyvatel kraje) i hustotou zalidnění 117,5 obyvatel na km2.54

Součástí okresu Nymburk je 7 měst, 3 městyse, 77 obcí a 73 vesnic. Městys je typ obce velikostně a významově stojící mezi městem a vsí.

52 Říha, I. et al. Strategie rozvoje města Nymburk na léta 2011 – 2020 53 Říha, I. et al. Strategie rozvoje města Nymburk na léta 2011 – 2020 54 Říha, I. et al. Strategie rozvoje města Nymburk na léta 2011 – 2020

Obrázek 1 – Nymbursko

Zdroj: www.czso.cz

Od reformy veřejné správy z 1. ledna 2003 se okres člení na 3 správní obvody obcí s rozšířenou působností (Nymburk, Poděbrady, Lysá nad Labem) a 5 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (Nymburk, Poděbrady, Lysá nad Labem, Sadská, Městec Králové). Do okresu Nymburk náleží ještě 4 obce správního obvodu Český Brod, jehož hlavní část spadá do okresu Kolín.55

V současné době má okres Nymburk 87 obcí a měst, 155 okrsků, 73 315 voličů v seznamu a průměrnou volební účast 51,68 %. Z celkového počtu obcí má 7 statut města (Nymburk – 15,1 tis. obyvatel, Poděbrady, Milovice, Lysá nad Labem, Sadská, Městec Králové, Rožďalovice) a 3 obce byly stanoveny městysem (Kounice, Loučeň, Křinec).

55 Charakteristika okresu Nymburk. Dostupné online.

Tabulka 2 – Rozdělení obcí Nymburska podle počtu obyvatel

Kategorie obcí Počet obyvatel Počet obcí v okrese Nymburk k 1. 1. 2017 Malé obce Cca do 1 700 80 Menší střední obce Cca 1 701 – 9 000 4 Větší střední obce Cca 9 001 – 45 000 3 Velká města Cca nad 45 000 0 Zdroj: autor na základě dat z ČSÚ 2017.

V registru ekonomických subjektů bylo zapsáno celkem 24 443 subjektů (7,1 % subjektů kraje) k 31. 12. 2018. Zemědělství a lesnictví tvořilo 5,2 %, stavebnictví 12,8 %, činnosti v odvětví průmyslu 13,3 % a 23,3 % maloobchod a velkoobchod (vč. oprav a údržby motorových vozidel). 56

V okrese Nymburk bylo evidováno 2 381 dosažitelných uchazečů o zaměstnání (10,4 % dosažitelných uchazečů kraje) k 31. 12. 2018. Podíl nezaměstnaných osob (tj. podíl počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let na obyvatelstvu celkem ve stejném věku) činil 3,75 %, což představovalo nejvyšší nezaměstnanost mezi okresy kraje.57

Tabulka 3 – Nymbursko – počet obyvatel podle věku od roku 2013 do roku 2019

Muži Muži Ženy Ženy Datum Změna Celkem (do 15. let) (nad 15. let) (do 15. let) (nad 15. let) 01.01.2019 1 212 5 803 1 191 6 492 -32 14 698 01.01.2018 1 205 5 840 1 175 6 510 94 14 730 01.01.2017 1 182 5 832 1 144 6 478 -27 14 636 01.01.2016 1 207 5 844 1 125 6 487 53 14 663 01.01.2015 1 185 5 827 1 106 6 492 27 14 610 01.01.2014 1 192 5 822 1 091 6 478 22 14 583 01.01.2013 1 163 5 856 1 050 6 492 - 14 561 Zdroj: autor na základě dat z portálu místopisy.cz

56 Charakteristika okresu Nymburk. Dostupné online. 57 Charakteristika okresu Nymburk. Dostupné online.

5. Analýza volební kampaně 2018 v okrese Nymburk

V komunálních volbách je velmi důležitý především osobní kontakt, proto je velmi rozumné zaměřit se zejména na tzv. kampaň od dveří ke dveřím, pomocí které lze výrazně zvýšit známost kandidátů v obci, a zároveň získat od voličů zpětnou vazbu, protože jedině tak lze zjistit, která témata občany opravdu zajímají, aniž by strana musela např. využít drahý výzkum, na který nejsou v komunálních kampaních dostatečné finance. Kampaň do komunálního zastupitelstva není radno podcenit, jelikož v řadě obcí bývá v tomto typu voleb vysoká volební účast. Kampaň od dveří ke dveřím je vhodné doplnit ještě jiným typem kontaktní kampaně, například postavením stánku na náměstí, kde se kandidáti mohou setkávat s občany, diskutovat a rozdávat drobné dárkové předměty společně s tištěným programem nebo volebními novinami.58

Politický institut, který spolupracuje s TOP 09, např. doporučuje vytvoření vlastních volebních novin, neboť jsou velmi dobrým nosičem informací o kandidátce a tématech, kterým se chtějí kandidáti v obci věnovat, a dají se velmi dobře rozdávat při všech typech kontaktní kampaně. Doporučuje zároveň také psát články do obecního zpravodaje (pokud je to možné) v mnoha obcích se obecní zpravodaj distribuuje zdarma do schránek a je velmi čtený, protože je prakticky jediným médiem, které se věnuje dění v obci. Je dobré prostor v obecním zpravodaji maximálně využívat, a to nejen před volbami.59

Volební systém do komunálních voleb bývá často opomíjený, přestože mnohdy rozhoduje o výsledku voleb. Tento systém je velmi nepřehledný, protože voliči mohou volit celou kandidátku, ale také křížkovat konkrétní kandidáty napříč kandidátkami nebo obě možnosti kombinovat. Někteří voliči křížkují často napříč kandidátkami a vnímají svou volbu tak, že si sestavují své vysněné zastupitelstvo z různých stran, systém však funguje tak, že každý křížek pro konkrétního kandidáta je především hlasem pro jeho volební stranu a může pomoci ke zvolení někomu úplně jinému. Proto je dobré voličům vysvětlovat, že pokud chtějí opravdu podpořit konkrétní stranu, je dobré zvolit celou kandidátku. Některé úspěšné komunální kandidátky si z tohoto sdělení udělaly přímo hlavní téma kampaně, protože dobře ví, kolik tisíců hlasů se díky tomu ve volbách nakonec vůbec nezapočítává.60

58 TOPAZ. 2016. Kontaktní kampaně v moderní předvolební kampani, s. 25. 59 TOPAZ. 2016. Kontaktní kampaně v moderní předvolební kampani, s. 25. 60 TOPAZ. 2016. Kontaktní kampaně v moderní předvolební kampani, s. 26.

Komunální volby do obecního zastupitelstva proběhly v pátek 5. a v sobotu 6. října 2018 a kandidovalo v nich 13 politických stran, hnutí a sdružení. Z polistopadových starostů na kandidátkách nefiguruje jen Ladislav Kutík za ODS, který vedl město od revoluce do roku 2010. Bývalí starostové Miloš Petera i Tomáš Mach se stali lídry rozdílných politických subjektů, přestože oba byli členy ČSSD. Petera, který v roce 2014 do zastupitelstva vůbec nekandidoval, zůstal věrný sociálním demokratům, Mach postavil vlastní sdružení Nymburk s klidem. Obhájit pozici se pokusil také současný starosta Pavel Fojtík ze Změny pro Nymburk.61

V Nymburce kandidovaly strany – Nymburk s klidem, Nymburští demokraté, Změna pro Nymburk, ANO 2011, ODS, ČSSD s podporou nezávislých, Zdravý Nymburk, KSČM, Česká pirátská strana a Pro Nymburk s podporou TOP 09, Krásný Nymburk, Národní demokracie, SPD Tomia Okamury.

Vzhledem k tomu, že v komunálních volbách většinou vítězí místní hnutí a strany, bude zanalyzována volební kampaň právě těchto nových a menších stran.

Volební kampaň Nymburk s klidem

Kampaň této strany se zaměřila na zajištění většího pocitu bezpečí v ulicích města, systémové plánování rozvoje s důrazem na efektivní nakládání s finančními prostředky města, věcná komunikace a spolupráce všech zastupitelů v zájmu obyvatel města, spojení obou břehů Labe, spojení generací, péče o všechny věkové a zájmové skupiny obyvatel, ucelená propagace města a plné využití jeho potenciálu (lokalita, historie, kultura, sport, tradice). Dalšími tématy, kterými se strana snažila nalákat voliče, byly především témata na běžný život občana ve městě, podporu aktivit všeho druhu, od občana juniora až po občana seniora, vč. rekonstrukce Kostelního náměstí, zavedení některých tradic, či zachování fotbalového hřiště TJ Sokol Drahelice. Strana se tak zaměřila na konkrétní problémy samotného města Nymburk.

Podle Nymburského deníku, strana, která vznikla v roce 2017, měla velmi masivní kampaň a její vítězství ve volbách se tak dalo očekávat. Asi nikdo však nečekal, že bude mít takový náskok před ostatními stranami.

61 Podolák, J. V Nymburce kandiduje 13 politických stran, hnutí a sdružení. Přinášíme kompletní přehled kandidátních listin. Dostupné online.

Volební kampaň Změny pro Nymburk

Strana zvolila jako předvolební heslo Program pro moderní a dynamické město 2018- 2022 a lákala voliče především na obnovu veřejného prostranství, investice do dopravy, školství, sport a volný čas, kulturu, radnici jako službu obyvatelům, životní prostředí, podporu rodin a seniorů. Strana se snažila, stejně jako Nymburk s klidem, oslovit občany města Nymburka a nabídnout jim řešení problémů, které se týká právě jen jejich města.

Volební kampaň Zdravý Nymburk

Uskupení Zdravý Nymburk se rozhodlo pro svoji kampaň a další následné aktivity využít především sociální sítě, a to zejména Facebook. Strana na něm představila i svoje logo – velké červené písmeno N na pozadí modrého písmene Z. Zdravý Nymburk se prezentoval jako sdružení kandidátů, kteří se rozhodli založit na jaře 2018 nezávislé volební uskupení a vstoupit tak do komunální politiky. Se sloganem „Chceš mít Nymburk v pořádku? Neseď doma na zadku!“ vyzýval voliče k volebním urnám. Strana poté měla i svoje internetové stránky, bohužel téměř po roce stránky už nefungují a informace na Facebooku jsou vesměs zastaralé.

Česká pirátská strana v Nymburce

Heslo Pirátů - Naším cílem je Nymburk, kde všichni občané žijí rádi, svobodně a naplno. Klíčem k prosperitě naší společnosti je otevřenost, transparence, kvalitní vzdělání a veřejné služby, rozumné využití technologií a zapojení občanů do rozhodování. Piráti se opět, jako při volbách do Poslanecké sněmovny, zaměřili především na rozpočty, transparentnost, kulturu, zelené a čisté město. Zaměřili se především na mladší generaci, která odchází do větších měst, především do Prahy, za lepším životem, kulturou, vzděláváním a pracovním trhem.

Ostatní tradiční strany se zaměřily na podobná témata jako při parlamentních volbách a cílily hlavně na mladou generaci, slibovaly kulturu, čisté město, lepší dopravu a na starší generaci, kterým slibovaly lepší dopravu, lepší zdravotnictví a lepší využití volného času. Kampaň nikterak nevybočovala z řady, a jak už bylo napsáno výše, tradiční politické strany většinou v komunálních volbách získávají menší počet hlasů než při parlamentních volbách. V komunálních volbách dostávají šanci nové strany a uskupení díky tomu, že voliči věří, že mají s jejich městem více zkušeností než tradiční strany.

6. Komunální volby 2018 v okrese Nymburk

Jak už bylo popsáno v 5 kapitole, v komunálních volbách v roce 2018 zvítězily sdružení a spolky, které se přímo zaměřily na život a dění ve městě Nymburk.

Výsledky komunálních voleb ukazuje následující Tabulka 4 a grafické zpracování.

Tabulka 4 – Výsledky komunálních voleb v Nymburce

Strana, uskupení Počet získaných hlasů Počet zastupitelů Nymburk s klidem 27 652 7 Nymburští demokraté 15 189 4 Změna pro Nymburk 13 922 3 ANO 2011 10 124 2 ODS 8 448 2 ČSSD s podporou nezávislých 7 016 2 Zdravý Nymburk 5 401 1 KSČM 4 728 0 Česká pirátská strana 4 583 0 Pro Nymburk s podporou TOP09 3 130 0 SPD Tomia Okamury 2 745 0 Krásný Nymburk 2 489 0 Národní demokracie 197 0 Zdroj: autor na základě dat z ČSÚ

Graf 2 – Výsledky komunálních voleb v Nymburce

30.00 26.18 25.00 20.00 14.36 15.00 13.18 9.58 10.00 8.00 6.64 5.11 4.48 4.34 5.00 2.96 2.60 2.36 0.19 0.00

Zdroj: autor na základě dat z ČSÚ

Tabulka 4 ukazuje, že místní sdružení v Nymburce zvítězilo a získalo celkem 56 763 hlasů, obsadilo 14 křesel v zastupitelstvu města a získalo dohromady 53,72 % všech odevzdaných hlasů. Když se podíváme na tradiční strany, tak ANO 2011 získalo pouhých 9,58 % všech odevzdaných hlasů, ODS 8 % a ČSSD s podporou nezávislých 6,64 %. KSČM, Piráti ani SPD v těchto volbách nezískali žádného zastupitele, což je pro tyto strany porážka. Zajímavostí určitě je, že průzkum mezi studenty Gymnázia Bohumila Hrabala v Nymburce62 ukázal, že mezi studenty je populární Česká pirátská strana (25,8 %), Nymburští demokraté (13 %) a ANO 2011 (9,4 %). Vítězná strana Nymburk s klidem získala u studentů 7,2 %.

Volební účast v komunálních volbách nebývá tak vysoká, jako např. u parlamentních voleb nebo v prezidentských volbách.

Tabulka 5 – Volební účast na Nymbursku v komunálních volbách 2018

Město Volební účast % Lysá nad Labem 49,46 Městec Králové 52,39 Milovice 33,56 Nymburk 45,87 Poděbrady 51,53 Rožďalovice 45,97 Sadská 55,97 Libice nad Cidlinou 52,71 Zdroj: autor na základě dat z ČSÚ Tabulka 5 ukazuje volební účast při komunálních volbách v okrese Nymburk. Nejmenší zájem o komunální volby měli voliči v Milovicích s volební účastí 33,56 %, nejvyšší volební účast pak měly Kostomlaty nad Labem s 55,97 %, Nymburk měl volební účast 45,87 %.

Okres Nymburk má podle statistického úřadu celkem 73 315 voličů, posledních voleb se zúčastnilo 37 960 voličů – odevzdaných obálek, což je 51,86 %, celková volební účast byla v komunálních volbách 47,34 %, Nymbursko bylo tedy lehce nad průměrem.

Nejvíce preferenčních hlasů získali v komunálních volbách kandidáti sdružení Nymburk s klidem, Ing. Tomáš Mach – 1 888 hlasů, JUDr. Jiří Sobotka – 1 567 hlasů, Simona Lazarová – 1 512 hlasů, Petr Šmíd – 1 466 hlasů. Za toto uskupení

62 Podolák, J. Studentské volby na nymburském gymnáziu vyhráli Piráti před Nymburskými demokraty a ANO 2011. Dostupné online.

se do zastupitelstva dostali ještě Vojtěch Věchet, PhDr. Dagmar Sitná a Mgr. Bořek Černý. Za Nymburské demokraty se do zastupitelstva dostali Ing. arch. Jan Ritter, Mgr. Ivan Černovský, Mgr. Kateřina Vokálová a Tomáš Bártl. Za Změnu pro Nymburk se do zastupitelstva dostali PhDr. Pavel Fojtík, MUDr. Zdeněk Dyňha a Mgr. Tomáš Danzer. Za ANO 2011 se dostali do zastupitelstva Jaroslav Štencl a Mgr. Adriena Gabrielová. Za ODS se do zastupitelstva dostali Zdeněk Vocásek a MUDr. Aleš Toman, za ČSSD s podporou nezávislých Ing. Miloš Petera a MUDr. Felix Ndzahabato a za Zdravý Nymburk MUDr. Aleš Omáčka, který získal 623 hlasů, což je o více než 1 200 hlasů méně než Tomáš Mach. I počty hlasů jednotlivých kandidátů ukázaly, že v komunálních volbách více voliči věří místním sdružením a spolkům než velkým známým stranám.

7. Komunální volby 2018 ve vybraných municipalitách

Pro srovnání komunálních voleb jsem si vybral v okrese Nymburk města a městyse - Sadská, Poděbrady, Milovice, Městec Králové, Lysá nad Labem, Libice nad Cidlinou a Kostomlaty nad Labem.

V Sadské si voliči zvolili 15 zastupitelů, volební účast byla 48,85 %. V těchto volbách zvítězila strana Společně pro Sadskou, která získala 38,38 % hlasů a 6 mandátů, druhá byla ODS s 26,89 % a 4 mandáty, třetí se umístila KSČM se 17,51 % a 3 mandáty, čtvrtá byla ČSSD s podporou nezávislých s 9,03 % a 1 mandátem a pátá Nově a lépe, sdružení nezávislých kandidátů s 8,2 % hlasů a také 1 mandátem. Oproti Nymburku více hlasů a mandátů získali ČSSD a komunisté, kteří naopak v Nymburce propadli. Do zastupitelstva se nedostali žádní kandidáti ze strany ANO 2011 nebo České pirátské strany. I místní sdružení stran získalo v těchto volbách v Sadské menší podporu než například v Nymburce – 46,58 %.

Graf 3 – Rozložení zastupitelů Sadské

8 7 7

5 4 4 3 3

2 1 1

0 SNK ODS KSČM ČSSD+NK

Zdroj: autor na základě dat z ČSÚ V Poděbradech si zvolili voliči do zastupitelstva celkem 21 zastupitelů. Voleb se zúčastnilo celkem 51,53 %, tedy více než polovina oprávněných voličů.

I v Poděbradech dostaly prostor v zastupitelstvu nové strany a sdružení – Volba pro Poděbrady – 28,03 %, Naše Poděbrady – 17,84 %, STAN Poděbrady s podporou KDU- ČSL – 14,07 %, ODS – 13,06 %, Pro občany Poděbrad – 9,51 %, SNK Mladé Poděbrady – 5,9 %, ČSSD – 4,59 % (5 055 hlasů a 0 mandátů), Volba pro město Poděbrady – 4,17 % (4 601 hlasů a 0 mandátů) a Rozvoj – Prosperita město Poděbrady společně s REALISTY – 36

2,83 % (3 116 hlasů a 0 mandátů). Nové strany a sdružení získaly v komunálních volbách celkem 59,55 %. I v Poděbradech zcela propadli komunisté a ČSSD, tradiční strany, kterým v komunální politice moc voličů nevěří. V Poděbradech neuspěla ani ANO 2011, někteří voliči už ANO 2011 prostě nevěří.

Graf 4 – Rozložení zastupitelů Poděbrad

9 8 8

6 SNK-celkem 5 5

4 STAN+NK 3 3 3 ODS 2 Zelení+NK 2

0 SNK-celkem STAN+NK ODS Zelení+NK

Zdroj: autor na základě dat z ČSÚ

Milovice měly v komunálních volbách 2018 nejnižší účast z celého Nymburského okresu - 33,56 % a stejným výsledkem skončili komunální volby i v roce 2010, kde byla volební účast 34,05 % a také v roce 2014 s volební účastí 31,58 %. Pro srovnání uvádím volební účast na volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2017, kde měli Milovice také nejnižší volební účast na okresu Nymburk s výsledkem 49,27 %. Z tohoto srovnání je patrné, že o politiku na jakékoliv úrovni není v Milovicích u voličů zájem. Do zastupitelstva se volilo celkem 15 zastupitelů. Na rozdíl od Sadské, Nymburka nebo Poděbrad, dostaly v Milovicích hlavní slovo tradiční strany. Zvítězila ODS, která získala 25,14 % hlasů, ANO 2011 získalo 19,68 % hlasů, třetí KDU-ČSL 10,14 %, čtvrtá TOP místo pro život 9,34 %, páté Milovice sobě 8,03 %, šesté Za naše Milovice 7,5 %, sedmá KSČM 7,35 %, osmá ČSSD s nezávislými 5,15 %, devátá Změna pro lidí 4,23 % a desátá OMMO – hlas pro občana získala 3,44 % hlasů. Místní sdružení a strany dostaly v Milovicích jen 32,54 %, což je oproti jiným městům velice malá podpora. V Milovicích tak více věří tradičním velkým stranám než místním sdružením.

Graf 5 – Rozložení zastupitelů Milovic

6 5 5

4 3 3 2 2 1 1 1 1 1 1

Zdroj: autor na základě dat z ČSÚ

Městec Králové měl poměrně vysokou volební účast v Nymburském okrese, 52,39 %. Voliči si zde volili 15 zastupitelů. Zde zvítězila tradiční ČSSD s velkým náskokem – 29,91 % hlasů, druhá byla místní strana Proměstecko s 19,33 %, třetí Nezávislí s podporou STAN – 18,7 %, čtvrtá skončila Nezávislá 15 s 15,46 %, pátá TOP 09 s 9,36 % a poslední šestá ODS s 7,24 %. Vidíme, že nezávislé místní strany a sdružení získaly v těchto volbách podporu 34,79 %. V Městci Králové uspěla i strana TOP 09, naopak ODS zůstala jako poslední. Do zastupitelstva se nedostali žádní zástupci strany ANO 2011 nebo KSČM.

Graf 6 – Rozložení zastupitelů Městce Králové

6 5 5 5

4 3 3

2 1 1 1

0 SNK-celk ČSSD STAN+NK TOP 09 ODS

Zdroj: autor na základě dat z ČSÚ

V Lysé nad Labem si volili 15 zastupitelů, volební účast byla v těchto komunálních volbách 49,46 %. V těchto volbách zvítězila ČSSD s podporou nezávislých, která dostala 20,88 % hlasů, druhé místo obsadilo sdružení Lysá nás baví – KDU-ČSL, které získalo 16,6 % hlasů, na třetím místě skončila ODS s 13,09 % hlasy, čtvrté bylo sdružení Kulturně, které získalo 10,61 % hlasů, páté ANO 2011 získalo 7,38, šesté sdružení Naše Lysá získalo 6,63 % hlasů, sedmá KSČM získala 6,57 % hlasů, osmé Cesta města, které získalo 5,3 % hlasů. Bez mandátů zůstaly strany Lysá v pohybu (4,9 %), Společně (4,48 %) a TOP 09 (3,55 %).

Z volebních výsledků je patrné, že místní sdružení dostala v Lysé nad Labem celkem 48,52 %, když budeme počítat i Lysá nás baví s podporou KDU-ČSL. Rozložení zastupitelů ukazuje následující graf.

Graf 7 – Rozložení zastupitelů v Lysé nad Labem

4.5 4 4

3.5 3 3 3

2.5 2 2

1.5 1 1 1 1

0.5 0 ČSSD+NK SNK-Celk. KDU-ČSL ODS ANO 2011 KSČM Zelení+NK

Zdroj: autor na základě dat z ČSÚ V Libici nad Cidlinou si voliči zvolili 15 zastupitelů. Volební účast zde byla stejně jako v Městci Králové poměrně vysoká a to 52,71 %. Co se týká komunálních voleb, Libice se zcela vymyká průměru Nymburska – voliči si vybrali pouze dvě strany, které se dostaly do zastupitelstva, a to stranu Pro Libici, která dostala 69,52 % hlasů, což je 5 041 hlasů a získala v obecním zastupitelstvu 11 mandátů a Sdružení spolků Libice nad Cidlinou, které dostalo 30,48 % hlasů, což je 2 210 odevzdaných hlasů a získalo 4 mandáty. Lze tak jednoznačně říci, že v Libici naprostou většinou 100 % zvítězily místní strany a sdružení a velké tradiční strany tak v těchto volbách vůbec neuspěly a musely tak v Libici uznat naprostou porážku.

V Kostomlatech nad Labem si voliči zvolili 15 zastupitelů a volební účast zde byla nejvyšší za všech vybraných měst, a to 55,97 %. I v Kostomlatech se dá říci, že tradiční velké strany utrpěli obrovskou porážku, protože i zde zvítězily místní strany a sdružení, i když jich bylo více než v Libici.

První místo obsadili Nezávislí 2018, kteří získali 29,29 % hlasů, což je 3 364 hlasů a získali 5 mandátů, druhé místo obsadila strana Sdružení Kostomlatsko, které získalo 29,02 % hlasů, což je 3 333 hlasů a získala také 5 mandátů, třetí Obce spolu získala 16,9 % hlasů, což je 1 941 hlasů a získala 2 mandáty, čtvrté Sdružení Naše obce získalo 13,43 %, což je 1 542 hlasů a získalo 2 mandáty a páté Sdružení mladých, které získalo 11,35 % což je 1 304 hlasů a získalo 1 mandát.

Lze tedy konstatovat, že kromě Libice, i kostomlatští voliči dali svým stranám a sdružením velkou důvěru, protože všech 5 stran získalo více než 10 % hlasů.

Některé obce se potýkaly s problémem vůbec sestavit platné kandidátní listiny – tj. měly nedostatek kandidátů ochotných kandidovat do voleb. V některých obcích převyšoval počet mandátů počet kandidátů. Problematika nedostatku kandidátů se nejvíce týkala obcí do 500 obyvatel.

Problémem, kterým v budoucnu budou muset hlavně malé obce čelit, je velké zastoupení seniorů mezi zastupiteli obcí. V obcích do 199 obyvatel tvoří senioři více než 10 %. Tento problém se ukáže později, pokud nezačne mezi kandidáty do zastupitelstev obcí přirozená generační obměna, může se stát to, že do budoucna nebude mít do zastupitelstva kdo kandidovat. Větší obce problémy nemají, i když i tam je větší počet kandidujících seniorů.

8. Porovnání vytvořených koalic

V této kapitole vysvětlím (na základě volebních výsledků komunálních voleb 2018 v okrese Nymburk, které jsou popsány v kapitole 6) výsledné koalice v jednotlivých municipalitách a tyto budu analyzovat. I přestože měly některé koalice, vzešlé z voleb v roce 2014 problémy a neshody, v roce 2018 se vytvořily podobné koalice jako v roce 2014. I přes některé názorové neshody, usedli v městských radách stejní politici, kteří byli zvoleni do stejných pozic nebo si jen vyměnili křesla. Vyskytl se zde i případ, a to v Milovicích, že starosta, který neobhájil svojí pozici v roce 2014, se vrátil do čela radnice v roce 2018.

8.1. Koalice v Nymburce

Při komunálních volbách v Nymburce se do zastupitelstva dostalo 7 stran. Jednoznačným vítězem voleb bylo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení, které získalo celkem 11 mandátů. Kromě ČSSD, která si oproti roku 2014 polepšila o 2 mandáty (v roce 2014 neměla žádný), si všechny strany de facto pohoršily, jak ukazuje následující tabulka.

Tabulka 6 – Komunální volby v Nymburku v roce 2014 a 2018

Celkem Celkem Strana, uskupení mandátů +/- mandátů Trend 2014 2018 Sdružení nezávislých kandidátů - místní sdružení celkem 0 11 11 ↗ ZMĚNA PRO NYMBURK 4 -1 3 ↘ ANO 2011 4 -2 2 ↘ Občanská demokratická strana 2 0 2 → ČSSD s podporou nezávislých 0 2 2 ↗ ZDRAVÝ NYMBURK 3 -2 1 ↘ Komunistická strana Čech a Moravy 2 -2 0 ↘ Česká pirátská strana 0 0 0 → PRO NYMBURK s podporou TOP 09 0 0 0 → Svoboda a přímá demokracie - Tomia Okamury (SPD) 0 0 0 → KRÁSNÝ NYMBURK 0 0 0 → NÁRODNÍ DEMOKRACIE 0 0 0 → Česká strana sociálně demokratická 4 -4 0 ↘ TOP 09 2 -2 0 ↘ Zdroj: autor na základě dat z ČSÚ

Tabulka 6 nám ukazuje, že jen 2 strany měly v komunálních volbách v roce 2018 nárůst počtu voličů oproti roku 2014 a to Sdružení nezávislých kandidátů a ČSSD s podporou

nezávislých. Ostatní strany buď stagnovaly, nebo své voliče ztratily, nejvíce KSČM, ČSSD a TOP09, kteří oproti roku 2014 nezískaly žádného zastupitele.

V Nymburce tak v roce 2018 vznikla koalice ze stran Nymburk s klidem (7 mandátů), ODS (2 mandáty) a ČSSD s nezávislými (2) mandáty. Tato koalice však neměla v zastupitelstvu většinu, proto se musí spoléhat na podporu KSČM. Logicky se očekávalo, že starostou se stane lídr NSK Pavel Fojtík, který se nakonec musel po dlouhém jednání spokojit s postem místostarosty, starostou se nakonec stal lídr ČSSD Tomáš Mach. Této koalici se tak podařilo ustavit bez ANO 2011, které by podle počtu mandátů mohlo v zastupitelstvu být.

Uskupení této koalice se zdá být logické, neboť NSK získalo 7 mandátů. Logičtější koalici bych viděl, pokud by do toho šly spolu s NSK i Nymburští demokraté se 4 mandáty a Změnou pro Nymburk se 3 mandáty, dohromady by tak měly 14 mandátů. Jak však uvedl bývalý starosta Fojtík v Nymburském deníku, vzniklá koalice byla údajně domluvena již před volbami.

V roce 2014 zvítězila Změna pro Nymburk s 20 % hlasů. Jejich lídr, Fojtík se stal místostarostou, starostou se stal Tomáš Mach, který v roce 2014 kandidoval za ČSSD a Zdeněk Vocásek za ODS. Tato koalice však vydržela pouhé dva roky, v roce 2016 se Změna pro Nymburk domluvila na koalici s Nymburskými demokraty a ANO 2011 a starostou se stal Fojtík. Tyto tři strany tak po volbách v roce 2018 míří do opozice.

Otázkou tak zůstává, jak dlouhého trvání bude mít nová koalice, opět s ODS a ČSSD, když ta předchozí s těmito jmenovanými stranami vydržela pouhé dva roky.

8.2. Koalice v Sadské

V komunálních volbách v Sadské se dostalo do zastupitelstva 5 stran. Největší počet mandátů získala strana Společně pro Sadskou – 6, ODS 4, KSČM 3, ČSSD s podporou nezávislých 1 mandát a Nově a lépe, sdružení nezávislých kandidátů taktéž 1 mandát. Ve volbách v roce 2018 si polepšily strany Společně pro Sadskou, která získala o jeden mandát více než v roce 2014 a ČSSD s podporou nezávislých, která získala 1 mandát (v roce 2014 nekandidovala), ČSSD a KSČM si pohoršily o 1 mandát, ODS zůstaly 4 mandáty stejně jako v roce 2014.

Tabulka 7 – Komunální volby v Sadské v roce 2014 a 2018

Celkem Celkem Strana, uskupení mandátů +/- mandátů Trend 2014 2018 Sdružení nezávislých kandidátů 6 1 7 ↗ ODS 4 0 4 → KSČM 4 -1 3 ↘ ČSSD s podporou nezávislých 0 1 1 ↗ ČSSD 1 -1 0 ↘ Zdroj: autor na základě dat z ČSÚ

I v komunálních volbách v Sadské se ukázalo, že místní věří spíše místním sdružením nezávislých kandidátů než velkým stranám. O jeden hlas si polepšilo Sdružení nezávislých kandidátů a ČSSD s podporou nezávislých, pohoršila si KSČM a ČSSD, ODS zůstala na 4 mandátech.

V Sadské by se tak logicky rýsovala koalice – Společně pro Sadskou, ODS a ČSSD s podporou nezávislých, která by tak získala 11 mandátů z 15. V roce 2018 si ale strana Společně pro Sadskou domluvila pokračování koalice s KSČM, která získala 3 mandáty a dohromady tak měly 9 mandátů. Tato koalice stranám vyhovovala již v roce 2014, a proto se rozhodly, že v ní budou pokračovat. Starostou se stal úřadující starosta Milan Dokoupil.

Milan Dokoupil přiznal v Deníku.cz, že o případné spolupráci jednali i s ODS, která skončila druhá, jenže se ukázalo, že zástupci obou stran nemají mezi sebou příliš dobré osobní vztahy, což by pro vládnutí nebylo dobré, rozhodli se tedy pokračovat ve spolupráci s KSČM.

Pokud voliči dali vítězným stranám stejný počet hlasů v roce 2018 i v roce 2014, je zřejmé, že jsou s vládnutím v Sadské, která má 3 000 obyvatel, spokojeni. Pokračování stávající koalice i po 4 letech vládnutí je toho důkazem.

8.3. Koalice v Poděbradech

V Poděbradech se po volbách v roce 2018 dostalo do zastupitelstva 6 stran – Volba pro Poděbrady se 7 mandáty, Naše Poděbrady s 5 mandáty, STAN Poděbrady s podporou KDU-ČSL se 3 mandáty, ODS se 3 mandáty, Pro občany Poděbrad se 2 mandáty a SNK Mladé Poděbrady s 1 mandátem. Nejvíce mandátů – 13 – by logicky mohly vzniknout ze stran Volba pro Poděbrady a Naše Poděbrady, popř. Volba pro Poděbrady, STAN Poděbrady a Pro občany Poděbrad s 12 mandáty.

V Poděbradech, které jsou druhým největším městem Nymburska se 14 192 obyvateli, se těsně po volbách dohodla koalice mezi STAN Poděbrady, ODS a Naše Poděbrady. Tato koalice tak získala 11 mandátů a má tak velmi těsnou většinu, i když spojení jiných stran by jí přineslo o něco pohodlnější většinu. Starostou Poděbrad se stal Jaroslav Červinka ze STAN, 1. místostarostou se stal Roman Schulz z ODS a 2. místostarostou Miroslav Holas z Naše Poděbrady.

Tabulka 8 – Komunální volby v Poděbradech v roce 2014 a 2018

Celkem Celkem Strana, uskupení mandátů +/- mandátů Trend 2014 2018 Sdružení nezávislých kandidátů 0 8 8 ↗ Naše Poděbrady 0 5 5 ↗ STAN Poděbrady s podporou KDU-ČSL 4 -1 3 ↘ ODS 2 1 3 ↗ Pro občany Poděbrad 0 2 2 ↗ ČSSD 2 -2 0 ↘ Volba pro město Poděbrady 1 -1 0 ↘ Rozvoj - Prosperita město Poděbrady společně 0 0 0 → s REALISTY Volba pro město 9 -9 0 ↘ Sdružení TOP 09, NK 2 -2 0 ↘ ANO 2011 1 -1 0 ↘ Zdroj: autor na základě dat z ČSÚ

Komunální volby v Poděbradech potvrdily vítězství nezávislých sdružení, kdy oproti roku 2014 získalo Sdružení nezávislých kandidátů a Naše Poděbrady dohromady 13 kandidátů, zatímco v roce 2014 ještě tyto strany neexistovaly, stejně tak sdružení Pro občany Poděbrad. Naopak ani jednoho kandidáta nebude mít v zastupitelstvu Volba pro město, která v roce 2014 měla 9 zastupitelů a Volba pro město Poděbrady, která jednoho zastupitele, kterého měla po volbách v roce 2014, v roce 2018 ztratila.

V nejnovější knize Pavla Maškarince a Lukáše Novotného oba autoři uvádí, že hlavním důvodem je, že v tomto případě institucionalizace stranického systému je posuzována pouze z pohledu stabilizace vztahů mezi stranami, což ignoruje důležitou úroveň institucionalizace stranického systému spojenou s existencí stabilních vzorců hospodářské soutěže mezi stranami a voliči v rámci vertikální odpovědnosti. Dlouhotrvající trend deinstitucionalizace českého stranického systému, který začal ve volbách v roce 2010,

je hlavní slabinou českého stranického systému, ve kterém se ukázala klesající stabilita vztahů mezi stranami a voliči, vyjádřená výrazným nárůstem volatility63 a především dramatickým poklesem institucionalizace v dimenzi stranické organizace, tj. ve stabilitě podpory zavedených stran na úkor nově vznikajících stranicko-politických subjektů.

Pokud jde o společné programy, je třeba rozlišovat společný program dávaný dohromady při vytváření koaliční vlády a společný volební program, který může být významnější potud, pokud hodně zaujme veřejné mínění při volební kampani – v tom případě se strany takového společného volebního programu mohou snáze dovolávat.64

O jednoho zastupitele oproti roku 2014 si polepšila i ODS. Ostatní velké strany své zastupitele ztratily, STAN Poděbrady s podporou KDU-ČSL, ČSSD, která měla v roce 2014 dva zastupitele, v roce 2018 neměla ani jednoho, stejně tak i Sdružení TOP 09 a nezávislých kandidátů a ANO 2011. Prosperita města Poděbrady s Realisty neměla ani jednoho zastupitele v roce 2014, ani v roce 2018.

V roce 2014 vládla Poděbradům koalice Volba pro Poděbrady (VpP), ČSSD a TOP 09, dohromady měly 13 mandátů. Starostou města byl Ladislav Langr (VpP), místostarostové Uhlíř z TOP 09 a Třísková z ČSSD. Koalice vítězné VpP s TOP 09 a ČSSD nebyla pro občany zajímavá a prosperující, v roce 2018 se TOP 09 ani ČSSD do zastupitelstva vůbec nedostali, naopak VpP, která získala 9 mandátů, v roce 2018 2 mandáty ztratila, přesto se zdála být úspěšnou. Vládnoucí koalice však vznikla bez této strany.

63 Maškarinec, P., Novotný, L. Strany a vládnutí v digitální éře: vybraná témata výzkumu politického stranictví, s. 54-55 64 Novák, M. Systémy politických stran. Úvod do jejich srovnávacího studia, s. 180. 65 Novák, M. Systémy politických stran. Úvod do jejich srovnávacího studia, s. 180.

8.4. Koalice v Milovicích

Nová koalice byla vytvořena ze stran ODS, KDU–ČSL, TOP Místo pro život a Za naše Milovice. Hnutí ANO 2011 se do koalice nedostala, ačkoliv skončila na druhém místě s 20 %. Většina opozičních stran, zastoupených v Parlamentu ČR již před krajskými volbami avizovala, že určitě nechtějí jít do koalice s hnutím ANO 2011, se kterým mají názorové rozpory a se stranou KSČM. V některých městech a obcích však toto „moratorium“ nebylo dodrženo a vznikly tak koalice s hnutím ANO 2011 i s KSČM. Strany a hnutí se dohodly na personálním obsazení. Starostou se stal opětovně Lukáš Pilc z ODS, který získal nejvíce preferenčních hlasů od milovických voličů a milovickou radnici vedl již v letech 2010 až 2014. Uvolněnou místostarostkou se stala Ludmila Šimková z KDU–ČSL. Radu pak doplnil Luboš Šafránek z ODS, Ondřej Matouš z TOP Místo pro život a Stanislav Melichar z hnutí Za naše Milovice. Do zastupitelstva se dostalo celkem 8 politických subjektů, z nichž 5 má po jednom mandátu. Nová koalice má dohromady 9 mandátů oproti 6 opozičním.

V Milovicích to však v roce 2018 s komunálními volbami nebylo jednoduché, neboť jedna obyvatelka podala stížnost k soudu na neplatnost voleb, protože se jí nelíbilo, že všichni kandidáti mají místo bydliště Milovice. Podle zákona je však nutné mít u bydliště i městskou část. Soud stížnost zamítl s tím, že vada, na kterou navrhovatelka upozornila, má svůj původ v registračním řízení a v rámci něj měla být také řešena.66

66 Jilemnický, M. Stížnost na volby v Milovicích soud zamítl. Dostupné online.

Tabulka 9 – Komunální volby v Milovicích v roce 2014 a 2018

Celkem Celkem Strana, uskupení mandátů +/- mandátů Trend 2014 2018 Občanská demokratická strana 4 1 5 ↗ ANO 2011 4 -1 3 ↘ KDU - ČSL 1 1 2 ↗ TOP MÍSTO PRO ŽIVOT 0 1 1 ↗ Milovice Sobě 1 0 1 → Za naše Milovice 0 1 1 ↗ KSČM 2 -1 1 ↘ ČSSD s podporou nezávislých 0 1 1 ↗ Změna pro lidi 0 0 0 → OMMO - hlas pro občana 0 0 0 → Česká strana sociálně demokratická 1 -1 0 ↘ TOP 09 2 -2 0 ↘ Zdroj: autor na základě dat z ČSÚ

Tabulka 9 ukazuje, že v Milovicích posílily tradiční strany, ODS, KDU-ČSL, TOP Místo pro život, ČSSD s podporou nezávislých. I zde se ukázal trend, jak popisuje Novák (1997) a jak jsem již uvedl u sestavování koalic v Poděbradech. Jeden mandát získalo místní sdružení Za naše Milovice. Naopak ztratily zastupitele strany ANO 2011, KSČM, ČSSD a TOP 09. Místní sdružení Milovice Sobě si udrželo jeden mandát.

8.5. Koalice v Městci Králové

Komunální volby v Městci Králové vyhrála kandidátka ČSSD s dosavadním starostou Milanem Pavlíkem, který se stal starostou už na třetí funkční období. Pavlík navíc získal obrovskou převahu a nejvíce preferenčních hlasů a jeho pozice je tak neochvějná.

Do koalice tak ČSSD půjde s Nezávislou „15", která ve volbách skončila druhá. Poslední částí koalice bude sdružení Proměstecko, které skončilo třetí. Koalice tak bude mít v zastupitelstvu 11 z celkových 15 hlasů, tedy většinu. V opozici zůstanou na čtvrtém místě TOP 09 se třemi mandáty a jediná zástupkyně ODS.

Tabulka 10 – Komunální volby v Městci Králové v roce 2014 a 2018

Celkem Celkem Strana, uskupení mandátů +/- mandátů Trend 2014 2018 Sdružení nezávislých kandidátů 6 -1 5 ↘ ČSSD 5 0 5 → Nezávislý s podporou STAN 0 3 3 ↗ TOP 09 3 -2 1 ↘ ODS 1 0 1 → Zdroj: autor na základě dat z ČSÚ

V komunálních volbách v Městci Králové si v roce 2018 polepšila pouze jedna strana, a to Nezávislý s podporou STAN, která získala 3 mandáty oproti roku 2014. Stagnaci oproti roku 2014 zaznamenala ČSSD a ODS, což mohou považovat za úspěch, v jiných městech tyto strany ztrácely. Jednoho zastupitele ztratilo Sdružení nezávislých kandidátů, místní sdružení, oproti roku 2014 jednoho a dva kandidáty ztratila strana TOP 09. Straně TOP 09 se obecně v komunálních volbách na Nymbursku nedařilo, většinou ztratila všechny své obhajované pozice. Této straně se tedy nedaří pokračovat v trendu, který měla u svého vzniku v roce 2009 a i v současné době se ve volebních průzkumech pohybuje na hranici volitelnosti do Sněmovny. Ani sdružení STAN nemá takovou voličskou základnu, aby se pohodlně dostalo do sněmovny.

8.6. Koalice v Lysé nad Labem

Na koalici v Lysé nad Labem se po komunálních volbách v roce 2018 dohodly ČSSD, ODS, ANO 2011 a Naše Lysá. Zástupci stran uzavřeli koaliční dohodu. Starostou města se stal Karel Otava z ČSSD. Volby v Lysé nad Labem vyhráli sociální demokraté s podporou nezávislých kandidátů se čtyřmi mandáty a téměř 21 procenty hlasů. Koaliční partneři budou mít v patnáctičlenném zastupitelstvu osm mandátů.

Na základě volebních výsledků a hledání programové shody napříč politickým spektrem stran a sdružení kandidujících v Lysé nad Labem se ukázala pro starostu vítězné strany nejperspektivnější spolupráce těch, kteří mají zastoupení v zastupitelstvu Středočeského kraje.

Tabulka 11 – Komunální volby v Lysé nad Labem v roce 2014 a 2018

Celkem Celkem Strana, uskupení mandátů +/- mandátů Trend 2014 2018 ČSSD s podporou nezávislých 0 4 4 ↗ Sdružení nezávislých kandidátů 4 -1 3 ↘ Lysá nás baví - KDU-ČSL 1 2 3 ↗ ODS 3 -1 2 ↘ ANO 2011 2 -1 1 ↘ KSČM 2 -1 1 ↘ Cesta města 1 0 1 → Lysá v pohybu 1 -1 0 ↘ TOP 09 0 0 0 → ČSSD 1 -1 1 ↘ Zdroj: autor na základě dat z ČSÚ

V roce 2018 v komunálních volbách nejvíce zastupitelů získala ČSSD s podporou nezávislých, získala 4 mandáty, o jednoho zastupitele si polepšila i Lysá nás baví s podporou KDU-ČSL. Ostatní strany buďto stagnovaly nebo si pohoršily. Oproti roku 2014 ztratily jeden mandát Sdružení nezávislých kandidátů – místní sdružení, ODS, ANO 2011, KSČM, Lysá v pohybu, která oproti roku 2014 nezískala do zastupitelstva žádného kandidáta a ČSSD, která ztratila jednoho zastupitele. Stagnovala Cesta města, které zůstal jeden zastupitel a TOP 09, která však v roce 2014 neměla žádného zástupce na radnici a nezískala ho ani v roce 2018. Opět se ukázala převaha místních sdružení a nezávislých kandidátů než tradičních velkých stran.

8.7. Koalice v Libici nad Cidlinou

V Libici se v 15členném zastupitelstvu stala starostkou po komunálních volbách Iveta Myšková ze Sdružení pro Libici, která kandidovala z 8 místa kandidátní listiny. V Libici sedí v zastupitelstvu zástupci pouze dvou stran: Sdružení pro Libici a Sdružení spolků Libice nad Cidlinou, takže o novém zastupitelstvu tady bylo po volbách celkem rychle rozhodnuto.

Stejně jako v roce 2018, dopadly komunální volby i v roce 2014, v Libici nad Cidlinou zvítězili nezávislí kandidáti a místní sdružení.

Tabulka 12 – Komunální volby v Libici nad Cidlinou v roce 2014 a 2018

Celkem Celkem Strana, uskupení mandátů +/- mandátů Trend 2014 2018 Sdružení spolků Libice nad Cidlinou 3 1 4 ↗ Sdružení pro Libici 0 11 11 ↗ Nezávislí pro Libici nad Cidlinou 4 -4 0 ↘ Sdružení nezávislých kandidátů 4 -4 0 ↘ Hasiči pro Libici 4 -4 0 ↘

V obci Libice se daří hned v několika oblastech. Libice například získala dotaci z programu Podpory rozvoje a obnovy venkova a na projekt Zahrada je ráj. Díky projektu se tak mohly opravit přístupové chodníky, dovybavit zahrada mateřské školy novými herními prvky a oplotit celý areál školky. V rámci dalších projektů zde vznikla nová knihovna, bezpečnější hřiště (oplocení, nové zázemí pro sportovce, nové lavice pro diváky), zmodernizovalo se zázemí pro hasiče, obnova místní komunikace, rekonstrukce střešního pláště včetně rekonstrukce dřevěného krovu kostela sv. Tří králů, smírčího kříže a pomníku padlým v 1. Světové válce v Knínicích. Voliči tak vnímají, že obec a místní zastupitelstvo dělá pro rozvoj obce maximum, a proto dávají své hlasy současné koalici.

8.8. Koalice v Kostomlatech nad Labem

Ani v Kostomlatech nad Labem se nedostala do zastupitelstva žádná z tradičních velkých stran. V Kostomlatech nad Labem si zastupitelstvo, zvolené v roce 2014, získalo své voliče i v roce 2018 a to zejména díky rozvoji obce. Za dobu vládnutí proběhla v obci revitalizace veřejného prostranství, převážně parkovou úpravou, omezením parkování. I když obec má jen 1 848 obyvatel, více jak polovina jich je mezi 15 a 64 let. V obci se nachází několik dobrovolných spolků. Mezi nejvýznamnější patří Tělocvičná jednota Sokol Kostomlaty nad Labem, s oddíly kopané, volejbalu, florbalu, pétanque a stolního tenisu. Tělocvičná jednota pořádá každý rok řadu akcí. Jedná se o fotbalové turnaje pro děti i dospělé, volejbalový posvícenský turnaj, dětský den a turnaje ve stolním tenisu a v pétanque. Dalším aktivním spolkem v obci je Klub Kamarád, který pro rodiče a jejich děti,

ale i pro širokou veřejnost připravuje různé vzdělávací, poznávací a zábavní akce. Mezi další významné spolky patří Sbor dobrovolných hasičů, který kromě pomoci při likvidaci nečekaných živelných událostí pořádá spoustu kulturních akcí pro děti i dospělé, dále Myslivecký spolek Polabí a Klub českých turistů. Obec tak má bohatý sportovní a kulturní život. Obec také není zadlužená.

Tabulka 13 – Komunální volby v Kostomlatech nad Labem v roce 2014 a 2018

Celkem Celkem Strana, uskupení mandátů +/- mandátů Trend 2014 2018 Sdružení KOSTOMLATSKO 6 -1 5 ↘ SNO – Sdružení Naše obce 3 -1 2 ↘ SNK - Nezávislí 4 1 5 ↗ SNK – SDRUŽENÍ MLADÝCH 2 -1 1 ↘ OBCE SPOLU 0 2 2 ↗ Zdroj: autor na základě dat z ČSÚ

9. Stabilita koalic a vládní strany

Jak uvádí Švec ve své rigorózní práci, v regionech se propojují atributy lokální a celostátní politiky, z národní úrovně se do krajů promítá soutěživost při formování vlády, z lokální politiky pak konsensuální jednání během zbytku volebního období, to potvrzuje i pronikání tzv. komunálního politického myšlení; regionální úroveň má s celostátní společný i nižší počet nezávislých zastupitelů, resp. reprezentantů. Hlavní roli ve formování koalic hraje územní volební podpora kandidujících stran, značná nerovnoměrná voličská podpora, to vše může do jisté míry předurčovat podobu vládních koalic. Strany, které mají soustředěnou voličskou podporu, mají tak vyšší šanci uspět ve volbách s vyšším ziskem a získat tak lepší vyjednávací pozici při sestavování vlád.67

Pro srovnání stability vládnoucích koalic jsem si vybral Nymburk, Sadskou, Poděbrady, Milovice, Městec Králové, Lysou nad Labem, Libice nad Cidlinou a Kostomlaty nad Labem.

67 Švec, K. Aplikace teorie koalic na regionální úrovni. Rigorózní práce, s. 115

Ve všech sledovaných městech se do koalic dostaly místní strany a sdružení, spolu s tradičními stranami, jako jsou ODS, ČSSD nebo KDU-ČSL. Naopak vítězné koalice nechtěly do zastupitelstva pustit zástupce ANO 2011 nebo komunistů, kromě Libice, kde v 15členném zastupitelstvu mají pouze zastupitele ze dvou místních sdružení.

Kromě Nymburka se čekalo také na výsledky v dalších šesti městech Nymburského okresu. Zatímco v Poděbradech a v Lysé nad Labem dosavadní starostové a jejich strany či hnutí své pozice v koalici obhájili, v Milovicích byla situace po vítězství ODS poměrně nepřehledná.

V Městci Králové svoji pozici znovu uhájil zkušený politik starosta Milan Pavlík, který kandidoval za ČSSD. Se sestavováním koalice neměli žádné problémy ani v Rožďalovicích, starosta Petr Kapal a jím vedené hnutí Rožďalovice 2010 mělo konkurenci pouze ve dvou zástupcích kandidujících za ČSSD. Jejich kandidátka však získala jen 2 a půl procenta hlasů, propadla a všech 9 míst tak obsadí zástupci starostova hnutí.

V komunálních volbách se tak setkáváme více s tvorbou širších koalic než na parlamentní úrovni. Za uplynulé období 2014 až 2018 se koalice rozpadla jen ve dvou případech, kdy se v roce 2015 rozpadla koalice v Lysé nad Labem, a to kvůli nesouhlasu s jednáním se zastupiteli strany ODS. V Lysé nad Labem přitom vznikla v roce 2014 koalice složené ze stran ČSSD, Město-občan-prosperita, Naše Lysá a ODS.

Pokud se podíváme na koalice, lze jen konstatovat, že až na některé výjimky v komunálních volbách se koaliční vlády daří sestavit a fungují po celé funkční období. Větší rozpad u koalic hrozí spíše na krajské úrovni, kde v koalici zasedají členové velkých stran a i tady, podobně jako ve vládní koalici, existují rozpory mezi vládnoucí koalicí a opozicí. Před krajskými volbami měly problémy s koalicí téměř všechny české kraje.

Většina z devíti parlamentních stran má méně kandidátů v komunálních volbách v roce 2018 než měla v roce 2014. A také více než polovina uchazečů o krajskou politiku nemá zájem. V České republice je velký počet menších obcí, což vede k tomu, že se často v těchto obcích staví kandidátky nezávislých kandidátů, které mají poměrně velký úspěch. Např. KDU-ČSL přišla ve srovnání s komunálními volbami v roce 2014 o 11 % svých

kandidátů.68 Je tak na místních stranických orgánech, jak se jim podaří kandidátku sestavit, a jaký zvolí volební program, aby získali co nejvíce voličů.

I komunistická strana měla problémy sehnat vhodné kandidáty do komunálních voleb, V roce 2018 měla o pětinu méně kandidátů než v roce 2014, podobně jako ČSSD nebo TOP 09.

ODS přišla zhruba o šest procent kandidátů, z důvodu menšího zájmu o komunální politiku, a to především kvůli zákonu o střetu zájmů, kriminalizace politiků v komunální politice. V menších obcích to navíc většina lidí dělá zdarma.

Hnutí ANO 2011 sice posiluje při volbách do Poslanecké sněmovny, ale uchazečů postavila stejně jako v roce 2014. Pro ANO 2011 nebylo jednoduché postavit si kandidátku v menších městech a obcích, navíc voliči o velké strany nemají zájem a politici nemají zájem dělat politiku na komunální úrovni.

ODS tak dokázala znovu získat pevné postavení v Praze, v dalších velkých městech a městských částech se dokázala rehabilitovat. Hnutí ANO 2011 zase kromě Prahy a Liberce vyhrálo ve všech krajských městech a ukázalo, že na úrovni primátorů a krajských zastupitelů má celou řadu osobností, se kterými se dá do budoucna pracovat. Neplatí to však pro menší města a obce, kde ANO 2011 naopak ztrácelo nebo se nedostalo do zastupitelstev vůbec.69

Piráti dokázali navázat na svůj úspěch z voleb do Poslanecké sněmovny a přetavit jej v dobré výsledky na komunální úrovni. Dá se sice očekávat, že jako u všech začínajících stran to sebou přinese problémy v podobě rozpadu buněk či rozpadu koalic

U sociální demokracie se naopak projevila její slabost vládnout městům, až na výjimky totiž letití zastupitelé za tuto stranu neuspěli. Jako důvod postupného slábnutí úspěchů ČSSD vidím nespočet politických afér a kauz jako např. především kauza Rath (2012), kauza Lánská schůzka (2013), kauza Lipno (2017), kauza sportovních dotací (2017).

V komunálních volbách si celkově polepšila strana Starostové a nezávislí, a to o 21 %. STAN vsadili na to, že nechtěli být hnutím jen v obcích, ale postavili kandidátky ve všech statutárních městech.

68 Jansová, L. V komunálních volbách kandiduje za velké strany stále méně lidí. Polepšili si jen Piráti, STAN a SPD. Dostupné online. 69 Konrád, J. Kdo skutečně vyhrál komunální volby v roce 2018. Policy Paper, 2018 s. 5.

I Piráti spoléhali na svůj úspěch v parlamentních volbách a do komunálních voleb v roce 2018 poslali trojnásobek kandidátů, než v roce 2014.

Stejně tak i SPD, které v roce 2014 v komunálních volbách nekandidovalo, v roce 2018 se rozhodlo do komunálních voleb jít. Komunisté a SPD pak doplatili na neznámost svých kandidátů a dokázali, že samotná síla značky v rámci komunálních voleb zkrátka nestačí. SPD, známá svými hesly o migrantech, také neoslovila voliče na komunální úrovni. Hodnotit komunální volby je nesmírně obtížné. Jakékoliv pokusy o plošné hodnocení fakticky ztrácí relevanci, jelikož žádný ze subjektů (dále pro zjednodušení jako „strany“) nekandiduje ve všech obcích jednoho kraje nebo ve všech obcích České republiky.70

S volební podporou nových politických uskupení souvisí menší počet hlasů pro „tradiční“ navrhující strany. Větší oblíbenost „ostatních“ navrhujících stran je dána úspěchem novějších politických uskupení, a také větším počtem lokálních politických stran a hnutí, kterým se daří oslovit voliče z regionů, ve kterých konkrétní strany působí. Podíl získaných hlasů nezávislých kandidátů se zvyšuje od komunálních voleb v roce 2014 a 2018, kdy zhruba každý pátý odevzdaný hlas byl určen pro nezávislého kandidáta. Vysvětlením může být i to, že voliči preferují ve volbě takové kandidáty, kteří se jim samotným podobají svými sociodemografickými charakteristikami, sympatií, v přesvědčení, že tito kandidáti budou lépe hájit jejich zájmy. Vlivy, které v malých obcích působí na socioekonomickou situaci, jsou příliš velké na to, aby v jejich rámci dokázala samospráva dosáhnout výraznějších změn. Voliči tak mají málo kritérií, podle kterých by úspěšnost samosprávy a kvalitu kandidátů mohli hodnotit. Je tak pravděpodobné, že voliči činnost samosprávy posuzují podle jiných kritérií, která nelze přesně hodnotit, např. jak obec vypadá, jak často se v obci uklízí, jestli je starosta vstřícný k obyvatelům, zda obec řeší všechny problémy, i ty méně závažné (např. úklid okolí popelnic).71

70 Konrád, J. Kdo skutečně vyhrál komunální volby v roce 2018. Policy Paper, 2018, s. 2. 71 Volby do zastupitelstev obcí. Dostupné online.

10. Závěr

Sestavení koalic v okresních městech a obcích, ale i na krajské úrovni má velký význam. Kromě tradičních velkých stran, jako je ODS, ANO 2011, ČSSD, KSČM, vznikají na krajských úrovních i místní sdružení a spolky, které přetahují velkou část voličů právě tradičních stran. Voliči u těchto místních sdružení a spolků věří, že nejsou tak zpolitizované a znají dobře problematiku jejich města.

Když jsem srovnával povolební jednání okresu Nymburk a vybral jsem si náhodně Nymburk, Sadská, Poděbrady, Milovice, Městec Králové, Lysá nad Labem, Libice nad Cidlinou a Kostomlaty nad Labem, tak se mi tato teorie potvrdila. Kromě tradičních stran, které se dostaly buď do obecního zastupitelstva anebo zůstali v opozici, se dostali na radnici kandidáti místních sdružení a spolků, a to spolků a sdruženích, které byly založeny už při minulých komunálních volbách v roce 2014 nebo vznikly nově. Těmto koalicím tak neodpovídá jen Libice nad Cidlinou, kde zvítězily pouze dvě strany – hnutí a ty mají 100 % zastoupení na radnici, v Libici nad Cidlinou neuspěl žádný kandidát tradičních stran. V některých městech se naopak vrátili do čela radnice ti kandidáti, kteří nebyli zvoleni v roce 2014, popř. jejich vládnutí bylo voliči přijato pozitivně, a pozici si starosta udržel i pro druhé funkční období.

Švec si myslí, že při sledování a zkoumání regionální úrovně vládnutí v České republice, jednotlivých politických aktérů, voleb do zastupitelstev, případně krajských rad, je velmi obtížné nejen vysledovat kontinuitu v jednání jednotlivých hráčů, ale téměř nemožné zobecňovat případné trendy v koaličních vyjednáváních, pokud nějaké jsou.72

Jak píše Švec, můžeme uvést, že nejčastějším typem koaličního svazku je minimální koalice. Ta může být založená na minimálním počtu aktérů, mandátů, ale zároveň také na malé ideologické spřízněnosti a blízkosti politických subjektů.73

Označit volby za výhru nebo prohru konkrétní strany je však velmi těžké. Teprve až na základě schopnosti uzavřít koalici, obsadit post starosty, lze označit stranu za vítěznou či poraženou. ČSSD a KSČM by však měla diskutovat na národní úrovni o programovém

72 Švec, K. Analýza voleb do krajských zastupitelstev v roce 2008 v kontextu teorie koalic a srovnání s volbami v roce 2000 a 2004. s. 201. 73 Tamtéž

směřování strany a zamyslet se nad propagací a svojí kampaní. Pro tyto strany se totiž staly komunální volby v roce 2018 katastrofou.

Už volby v roce 2014 ukázaly, že environmentální témata lidi oslovují více než stále stejná hesla a slogany, které se leckdy ani komunální politiky netýkají a tak na úkor tradičních stran získala významnou podporu různá občanská uskupení a sdružení nezávislých kandidátů. Tato uskupení uspěla již v roce 2014 např. v Praze, Brně nebo v menších obcích a městech.

V celé republice získala sdružení nezávislých kandidátů a místní sdružení v komunálních volbách 32 779 míst v zastupitelstvech a oproti volebnímu období v roce 2010 si polepšila o 2 182 mandátů. Samotné tradiční strany v komunálních volbách v roce 2014 spíše ztrácely.

Seznam použité literatury

BALÍK, S. Komunální politika: volby, aktéři, strategie. Praha: Grada Publishing, 2009, 256 s. ISBN 978-80-247-6984-4

BALÍK, S. Vliv podoby exekutivní koalice na následné volební výsledky. Česká komunální politika v letech 1994 – 2014 jako výzkumné pole. Sociológia, 2017, roč. 49, č. 1, 37-54 s. ISSN 0049-1225

BUREŠ, J., CHARVÁT, J. JUST, P. ŠTEFEK, M. Česká demokracie po roce 1989: Institucionální základy českého politického systému. Praha: Grada Publishing, 2013, 528 s. ISBN 80-2478-270-7.

HAVLÍK, V., KOPEČEK, L. Krize vládnutí v České republice. Analýza působení volebního a stranického systému a návrhy možných řešení. Politologický časopis, 2008, XV., č. 3, 183- 205 s. ISSN 1211-3247

Charakteristika okresu Nymburk. [online] [cit. 2019-11-11]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xs/charakteristika_okresu_nymburk

JANSOVÁ, L. V komunálních volbách kandiduje za velké strany stále méně lidí. Polepšili si jen Piráti, STAN a SPD. [online] [cit. 2019-11-11]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/komunalni-volby-2018-ceska-politika-politicke- strany_1808241912_per

JILEMNICKÝ, Miroslav . Stížnost na volby v Milovicích soud zamítl. [online] [cit. 2020-01- 11]. Dostupné z: https://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/stiznost-na-volby-v-milovicich- soud-zamitl-20181106.html

KONRÁD, J. Kdo skutečně vyhrál komunální volby 2018. Institut pro politiku a společnost, Policy Paper. [online] říjen 2018, 10 s. [cit. 2020-01-11]. Dostupné z: https://www.politikaspolecnost.cz/wp-content/uploads/2018/10/Kdo-skutecne-vyhral- komunalni-volby-2018-IPPS.pdf

MAŠKARINEC, P., NOVOTNÝ, L. Strany a vládnutí v digitální éře: vybraná témata výzkumu politického stranictví. Praha: Academia, 2020, 54-55 s. ISBN 978-80-200-3052-8.

Metody pro přepočet hlasů na mandáty používané v ČR ve volbách od roku 1990. Český statistický úřad. [online] [cit. 2020-01-11]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/metody_pro_prepocet_hlasu_na_mandaty

MITCHELL, P., NYBLADE, B. Government formation and Cabinet Type. Cabinets and Coalitions Bargaining eds. Kaare Strom, Wolfgang Muller a Torbjorn Bergman. Oxford: Oxford University Press, 2008. 201-236 s. ISBN 9780198297864

NOVÁK, M. Systémy politických stran. Úvod do jejich srovnávacího studia. Praha: Sociologické nakladatelství, 1997, 275 s. ISBN 80-85850-22-2.

NOVOTNÝ, J. Hledá se starosta. Zájem o komunální politiku klesá, správu nad řadou obcí převezme stát. [online] [cit. 2019-11-11]. Dostupné z: https://www.euro.cz/politika/hleda-se- starosta-spravu-nad-radou-obci-prevezme-ministerstvo-vnitra- 1423046#utm_medium=selfpromo&utm_source=euro&utm_campaign=copylink

PODOLÁK, J. Studentské volby na nymburském gymnáziu vyhráli Piráti před Nymburskými demokraty a ANO 2011. [online] [cit. 2019-11-11]. Dostupné z: http://www.radiopatriot.cz/2018/09/27/studentske-volby-na-nymburskem-gymnaziu-vyhrali- pirati-pred-nymburskymi-demokraty-a-ano-2011/

PODOLÁK, J. V Nymburce kandiduje 13 politických stran, hnutí a sdružení. Přinášíme kompletní přehled kandidátních listin. [online] [cit. 2019-11-11]. Dostupné z: http://www.radiopatriot.cz/2018/08/22/v-nymburce-kandiduje-13-politickych-stran-hnuti-a- sdruzeni-prinasime-kompletni-prehled-kandidatnich-listin/

RIKER, W. The theory of political coalitions. New Haven and London: Yale Univerzity Press, 1962. 292 s. ISBN 978-0300008586.

Rukověť starosty. Starosta obce. [online] [cit. 2019-10-29]. Dostupné z: http://www.rokvobci.cz/rukovet-starosty/detail/38-starosta-obce/

ŘÍHA, I. et al. Strategie rozvoje města Nymburk na léta 2011–2020. PDF brožura, vydavatel Nexia AP a.s., [online] 139 s. [cit. 2019-10-29]. Dostupné z: http://www.meu- nbk.cz/files/files_strategie-rozvoje-mesta/analytika-srmn.pdf

ŘÍCHOVÁ, B. Úvod do současné politologie. Praha: Portál, 2002, 208 s. ISBN 80-7178-628- 4.

ŘÍCHOVÁ, B. Přehled moderních politologických teorií. Praha: Portál, 2000, 304 s. ISBN 80-7367-177-8

Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly MV ČR: Studijní texty pro přípravu na zvláštní část úřednické zkoušky. [online] 2017, 142 s. [cit. 2019-10-29]. Dostupné z: Skripta__33_Systém_veřejné_správy_(X-2018).pdf

ŠVEC, K. Aplikace teorie koalic na regionální úrovni. Rigorózní práce. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Katedra politologie, 2009, 129 s. Vedoucí rigorózní práce Prof. PhDr. Blanka Říchová, CSc.

ŠVEC, K. Analýza voleb do krajských zastupitelstev v roce 2008 v kontextu teorie koalic a srovnání s volbami v roce 2000 a 2004. Internetový recenzovaný časopis, Acta Politologica, 2010, roč. 2, č. 2, 186-204 s. ISSN 1803-8220

TOPAZ. Kontaktní kampaně v moderní předvolební kampani, 2016. [online] 72 s. Dostupné z: https://top-az.eu/wp-content/uploads/2017/02/topaz-publikace-kontaktni-kampane-v- moderni-predvolebni-kampani.pdf

Volby do zastupitelstev obcí 05.10. - 06.10.2018. Český statistický úřad. [online] [cit. 2019- 10-29]. Dostupné z: https://www.volby.cz/pls/kv2018/kv111?XJAZYK=CZ&XID=1&xnumnuts=2108&xstat=0

Volby do zastupitelstev obcí. [online] [cit. 2019-10-29]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/32961978/22004716k5.pdf/70357efd-33ee-431c-b4a4- daa6f159b128?version=1.0

Zákon č. 491/2001 Sb. Zákon o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů.

[online] [cit. 2019-10-29] Dostupné z: https://www.epi.sk/zzcr/2001-491#cast1

Zákon o obcích 128/2000 Sb. [online] [cit. 2019-10-29] Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2003-2

ZAVŘEL, F., NEUGEBAUEROVÁ, A. Analýza komunálních voleb 2018 [online] 2019, 157 s. [cit. 2019-10-29]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/soubor/analyza-komunalnich-voleb-2018.aspx

Seznam tabulek

Tabulka 1 – Počty kandidátů v komunálních volbách 2010 – 2014 – 2018 – tradiční strany . 26 Tabulka 2 – Rozdělení obcí Nymburska podle počtu obyvatel ...... 29 Tabulka 3 – Nymbursko – počet obyvatel podle věku od roku 2013 do roku 2019 ...... 29 Tabulka 4 – Výsledky komunálních voleb v Nymburce ...... 33 Tabulka 5 – Volební účast na Nymbursku v komunálních volbách 2018 ...... 34 Tabulka 6 – Komunální volby v Nymburku v roce 2014 a 2018 ...... 41 Tabulka 7 – Komunální volby v Sadské v roce 2014 a 2018 ...... 43 Tabulka 8 – Komunální volby v Poděbradech v roce 2014 a 2018 ...... 44 Tabulka 9 – Komunální volby v Milovicích v roce 2014 a 2018 ...... 47 Tabulka 10 – Komunální volby v Městci Králové v roce 2014 a 2018 ...... 48 Tabulka 11 – Komunální volby v Lysé nad Labem v roce 2014 a 2018 ...... 49 Tabulka 12 – Komunální volby v Libici nad Cidlinou v roce 2014 a 2018 ...... 50 Tabulka 13 – Komunální volby v Kostomlatech nad Labem v roce 2014 a 2018 ...... 51

Seznam grafů

Graf 1 – Počty kandidátů v komunálních volbách 2010 - 2014 - 2018 tradičních stran ...... 26 Graf 2 – Výsledky komunálních voleb v Nymburce ...... 33 Graf 3 – Rozložení zastupitelů Sadské ...... 36 Graf 4 – Rozložení zastupitelů Poděbrad ...... 37 Graf 5 – Rozložení zastupitelů Milovic ...... 38 Graf 6 – Rozložení zastupitelů Městce Králové ...... 38 Graf 7 – Rozložení zastupitelů v Lysé nad Labem ...... 39