OSADY STATKU HRADU RYCHMBURK V DESKOVÉM VKLADU Z ROKU 1392 (Ll )
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
SCIENTIIC PAPERS O THE UNIVERSITY O PARDUBICE Series C aculty of Humanities 6 (2000) OSADY STATKU HRADU RYCHMBURK V DESKOVÉM VKLADU Z ROKU 1392 (ll ) Jaroslav Teplý akulta humanitních studií Univerzity Pardubice ÚVODEM Ozrzeticze - Oldøetice, o. Chrudim. 450 m; 3,5 km jihojihozápadnì od Skutèe. Antonín Profous odvozuje toto místní jméno od osobního jména Oldøata jako ves lidí Oldøatových.1) Hlynsko oppidum - Hlinsko, o. Chrudim. 580 m; 10 km jihozápadnì od Skutèe. Za první zmínku o Hlinsku se pokládá spurium hlásící se do roku 1073: ... Glina quoque villam, que dicitur ad ecclesiam, ob differentiam alterius ville eodem nomi- ne dicte... [Také vesnici Hlína, je se nazývá u kostela ( = Kostelec, Vrbatùv Koste- lec, o. Chrudim), na rozdíl od druhé vesnice, tým jménem nazývané...]. Ona druhá vesnice z roku 1073 je interpretována jako Hlinsko.1) V roce 1392 bylo Hlinsko jedním ze tøí mìsteèek na statku hradu Rychmburk,2) mìlo tvrz doloenou výslovnì k roku 1413: Hlinske municionem et oppidum...3) [Hlinsko tvrz a mìsteèko...]. Pùdorysem ukazuje Hlinsko na køiovatku severojiní a východozápadní cesty. K východozápadní komunikaci srv. výe heslo Woytiechow - Vojtìchov; severojiní komunikaci zakresluje mapa Mikuláe Klaudyána4) od hradu Rychmburk na Sku- teè, Hlinsko a Krucemburk (Krucemburk, o. Havlíèkùv Brod). Je to stav pøelomu patnáctého a estnáctého století, ale stáøí komunikací v prostoru Hlinska bude sa- hat do minulosti mnohem hlubí. Strana - z. Strana (Pomístní jméno Stráò u Vítanova, o. Chrudim). Cca 630 m; 1,5 km jihojihozápadnì od Hlinska, o. Chrudim. Osada Strana zanikla, upomíná na ni pomístní jméno Na stráni.1) 127 Blatne - Blatno, o. Chrudim. 570 m; 1 km východojihovýchodnì od Hlinska. August Sedláèek klade do této lokality jméno Mauricius de Blatno ze ètvrtého stejnopisu stíného listu z roku 1415, v tom pøípadì musíme v Blatném poèítat s vladyctvím nebo s manem, sedícím na pùdì statku hradu Rychmburk.1) Przerostle - Hamry, o. Chrudim. 585 m; 3 km jihovýchodnì od Hlinska. V roce 1418 zemøela v Martinicích Offka, vdova po Jeíkovi z Vildtejna. V od- úmrtním jednání, vedeném v roce 1437 (husitská revoluce pøeruila èinnost dvor- ského soudu a vedení dvorských desek) se o odúmr ucházel Michael de Przerostleho. Nic bliího o nìm nevíme, ale v Pøerostlém je tøeba poèítat s vladyc- tvím, èi alepoò s manem, sedícím na pùdì statku hradu Rychmburk.1) Místní jméno Przerostle z deskového vkladu z roku 1392 bylo pøekryto appelati- vem hamr, je se v pluralisované podobì stalo novým místním jménem.2) Studnicze - Studnice, o. Chrudim. 624 m; 2,5 km na jih od Hlinska. Místní jméno Studnice, s deriváty v Èechách i na Moravì pomìrnì hojné. V nì- kterých pøípadech patrnì naznaèuje stopu staré cesty, mnohdy ale asi pouze vy- datný vodní zdroj.1) Wytanowicze - Vítanov, o. Chrudim. 548 m; 2 km jz od Hlinska. Vítanov1) leí v údolí Chrudimky v oblasti, kde se ve ètrnáctém století stýkala drba ètyø feudálních statkù. Vítanov byl v drbì statku hradu Rychmburk, Veradov na zá- padì (Veradov, o. Chrudim), byl nejjinìjím cípem protáhlého severojiního statku hradu umberk (umberk o. Chrudim). Mezi Veradovem a Vítanovem leící Stan patøil k drbì klátera Podlaického (Podlaice, o. Chrudim).2) U Stanu ústí do Chrudimky Slubice, nad ní, nìco pøes tøi kilometry jinìji, leí Chlum (Chlum, o. Chrudim). Chlum byl zpupným stateèkem, první zprávu o tom máme z roku 1423.3) Camenicze - Kamenièky, o. Chrudim. 625 ; 5,5 km jv od Hlinska. Jde o deminutivum pùvodní podoby místního jména v plurálu.1) Chlum - Chlumìtín, o. ïár n. Sázavou. 667 m; 8 km jihovýchodnì od Hlinska, mezi Kamenièkami a Svratkou. Chlum je nynìjí Chlumìtín. Støídání místních jmen Chlum a Chlumìtín v desko- vém vkladu z roku 1392 je vysvìtleno ve studii vìnované nejasným místním jmé- nùm statku hradu Rychmburk.1) Lhota - Lhoty, osada obce Vortová, o. Chrudim. 667 m; 6 km jihojihovýchodnì od Hlinska. Není mnoho osad na statku hradu Rychmburk, o nich by bylo tak málo pøímých zpráv a tudí i málo co øíci jako u této lokality Lhoty, i Antonín Profous cituje jen des- kový vklad z roku 1392 a hned po nìm Sommera z roku 1837.1) 128 Scientific Papers of the University of Pardubice Pokusme se vak z terénu, mapy a ze sousedního teritoria vyèíst alespoò nìco. Nadmoøská výka je znaèná, ale jsou ve ïárských horách osady výe poloené, je známe z tée doby a v nich se hospodaøilo, nae Lhota nebyla tudí v roce 1392 zcela výjimkou. K nejstarím osadám patøit nebude, ale docela dobøe mohla vzniknout ji ve tøináctém století.2) Lokalita Lhoty je v sousedství Vortové (Vortová, o. Chrudim), obì osady jsou kru- hovì obklopeny lesem. Z Hlinska vede do Vortové a do Herálce (Èeský Herálec, o. ïár n. Sázavou) komunikace. Je zøejmì starobylá, protoe v Herálci navazuje na komunikaci dál do Moravy, je je pramennì doloena ve ètrnáctém století. Polome si tudí otázku. Nesouvisel vznik lokality Lhota víc se snahou, mít na této komunikaci drbu a obyvatele, ne s výnosem polního hospodáøství a pod- danských dávek? Dodejme snad, e se statkem hradu Rychmburk v jeho podobì v deskovém vkladu z roku 1392 nemusí vznik lokality Lhota souviset, pùvodním za- kladatelem a dritelem mohl být i statek jiný, vznikla-li Lhota nìkdy - øeknìme - v první polovinì tøináctého století. Genykow - Jeníkov, o. Chrudim. 648 m; 4 km jihovýchodnì od Hlinska. Podobnì jako v pøedcházející Lhotì jsme v Jeníkovì1) ve vysoké èásti Vrchovi- ny, hora Peava nad Jeníkovem, nejvyí rulový bod Kamenièské vrchoviny, má 697 m. Asi dva kilometry východnì od ní jsou pramenné zdrojnice Chrudimky, ne- pøíli daleko (asi deset kilometrù) jinì jsou pramenné zdrojnice Svratky, jihozá- padnì jsou pramenné zdrojnice Sázavy.2) Kladne - Kladno, o. Chrudim. 601 m; 5,5 km východoseverovýchodnì od Hlinska. Vechna místní jména v Èechách (celkem dvacet pìt) a na Moravì a ve Slezsku (celkem deset) s kmenem klad- mají spoleèný pùvod, appelativum kláda.1) Lze z toho vyvozovat, e Kladne z deskového vkladu z roku 1392 vzniklo na pùdì pùvod- nì lesní, i kdy dnes je prostor východnì a severovýchodnì od Hlinska pøevánì odlesnìn. Leany a Laany (viz výe heslo Lessany) na severovýchodì k tomuto prostoru patøí také. Stojí za povimnutí, e prostor na sever a severovýchod od hradu Rychmburk, jen je poloen níe, nadmoøské výky 400 - 450 m, má lesní pokrývku vìtí ne prostor jihozápadnì od hradu Rychmburk, kde jsou nadmoøské výky 450 - 600 m. Stav je zøejmì starobylý, soudì alespoò podle pomístního jména Lesní strana ji- hovýchodnì od Kladne, kde opravdu zaèínají velké plochy lesù a nadmoøské vý- ky 600 - 780 m.2) Dyedowa - Dìdová, o. Chrudim. 658 m; 5,5 km východnì od Hlinska. Antonín Profous odvozuje toto místní jméno od osobního jména Dìd z appelati- va dìd. Pøikláním se vak k jeho druhému výkladu, e místní jméno je odvozeno z appelativa dìdictví = hereditas, a to jako dìdictví nedílu. Dìdinník ovem v èeském støedovìku znamenal svobodný nápravník.1) Series C - aculty of Humanities (2000) 129 Vdrzissie - Oldøí, o. Chrudim. 548 m; 7 km jinì od Skutèe. Oldøí, jak je vidìt z deskového vkladu z roku 1456, kde stojí Oldrziss; pùvod je v osobním jménu Oldøich.1) Kruna - Krouna, o. Chrudim. 530 m; 7 km jihojihovýchodnì od Skutèe. Za dneního stavu patøí Krouna na území statku hradu Rychmburk k lokalitám vìtím; nevíme ovem, zda tomu tak bylo i v dobì deskového vkladu, v roce 1392. Jako údolní øadová vesnice táhne se Krouna v severojiním smìru podél øeky Krounky, je jí dala i jméno. Vodoteè poskyovala nejenom vodu, ale i doplnìk obi- vy rybami, co není domnìnka; dodnes, aè je to neuvìøitelné, jsou v Krounce pstruzi a ve starých dobách snad a sem smìøoval tah lososa. Nejstarí podoba místního jména se dochovala v listinì z roku 1349, lokalita má v ní jméno Grunaw superior, v roce 1392 Kruna.1) Toto Kruna je vlastnì * Gruna, co bylo pùvodní jméno vodoteèe, je to starohor- nonìmecké adjektivum gruene, je støedohornonìmecky zní grüene = zelený. K tomu pøistupuje jako komponenta starohornonìmecké appelativum aha, je støedohornonìmecky zní ahe; obojí znamená tekoucí vodu, staený tvar je -a (srv. øeka ulda), odtud ono * Gruna, pøenesené k nám z oblasti støedonìmecké (tedy z Mitteldeutsch), kde jsou dodnes ètyøi lokality s místním jménem Gruna.2) Obvyklým postupem - podobnì jako u místních jmen Bystøice, Kamenice - bylo jméno vodoteèe pøeneseno na lokalitu jako její místní jméno, je má v roce 1349 podobu Grunaw.3) Z hlediska etymologie tu lze tudí vidìt pùsobení kolonistù z nìmecky mluvících zemí, z oblastí støední nìmèiny (Mitteldeutsch). Je vak otázka, zda tito kolonisté pøili do pusté, to jest neobydlené zalesnìné krajiny, aby ji vykluèili a zaloili pole. Kostel sv. Michala archandìla v Krounì stojí na povýené pravobøení terase Krounky. Stejnì jako v pøípadì kostela v Otradovì nelze bez úèasti archeologa po- vìdìt víc, ale i v Krounì umoòuje poloha tohoto kostela na okraji terasy nad osa- dou, spolu s patrociniem sv. Michala, uvaovat o jeho starím pùvodu, a to ji v pozdním období rané (= vnitøní) kolonisace. Kolonisté nìmeckého jazyka by pak byli bývali pøili do krajiny, by snad øídce, ale ji zasídlené. Jejich úèasti lze pak pøi- èíst pùdorys øadové osady podél vodoteèe, i podobu místního jména Grunaw su- perior, 4) je by byla pùvodu mladího ne osada sama. Protoe v pomìrnì neveliké vzdálenosti od Krouny nacházíme dalí místní jmé- na osad nìmeckého pùvodu, Grunaw inferior (viz výe heslo Grunaw inferior - Ot- radov), Rychnow (viz níe), Senowa (je s nejvìtí pravdìpodobností leela v prostoru dneního Èachnova, viz níe heslo Senowa - (?) Èachnov), lze nejspíe uvaovat o miniaturním jazykovém ostrovu, jeho obyvatelé se ovem vlivem èes- kého okolí jetì v prùbìhu støedovìku poèetili vèetnì poèetìní místního jména Grunaw inferior na Otradov. Èeské okolí dokládá pak místní jméno Rybne Czeske z roku 1392, osady sousedící s Otradovem a Rychnovem. Rybne Czeske - Èeská Rybná, o. Chrudim. 508 m; 7 km jihovýchodnì od Skutèe.