Chléb Náš Vezdejší Z Markovy Pekárny

www.osik.cz 27. ročník|| únor 2020 č. 2

Chléb náš vezdejší z Markovy pekárny

V Osíku je mnoho stavení spjatých s řemesly, která se dědila z jedné generace na druhou, ale z vesnic už téměř vymizela. Přestože byla velmi významně spjata s životem v obci, o jejich historii toho dnes už víme pramálo. Kupříkladu mlynařina měla v naší obci poměrně velkou tradici, a mlýnů zde bylo hned několik. Nejznámější byl Markův mlýn, který najdete zhruba v polovině vesnice, vzdušnou čarou přes silnici pod bývalou cihelnou – dneš- ním Orlimexem. Těžko uvěřit, že řeka Desinka, která nyní teče jenom velmi líně a slabým prou- dem, byla v minulé době tak vydatná, že hravě mlýn vodou zásobovala. Pojďte se ponořit do vzpomínek paní Jarušky Mackové, rozené Mar- kové, milé a usměvavé dámy v požehnaných letech, jejíž dědeček František Marek usedlost mlýna koupil na začátku minulého století ještě za dob Rakousko –Uherska. Společně se Marek ve mlýně hospodařil se svými syny Jin- kromě mletí obilí rozšíří činnost mlýna i na svou dcerou Jaroslavou Krškovou mi dovolily dřichem, tatínkem paní Jarušky, Jaroslavem pekařinu – dodnes si můžeme na štítu přista- nahlédnout do rodinných fotografií i sepsa- a s dcerami Annou a Marií. Jindřich byl nejen věné části mlýna všimnout letopočtu 1929 ných pamětí, jež byly částečně v textu použity. vyučeným mlynářem a pekařem, ale přede- a hrdého nápisu Horní mlýn a strojní pekárna. vším velmi pracovitým a také vynalézavým PočátkymlynařenírodinyMarkovy člověkem. Neustále přemýšlel, jak pomocí Životvemlýně Markovi do Osíka přišli přibližně kolem roku techniky ulehčit a zefektivnit namáhavou Ke stavení nenáležely žádné větší pozemky, 1902, neznáme už přesné datum, ani kdo byli lidskou dřinu při každodenních činnostech. jenom polnosti na základní plodiny pro vlastní původní majitelé mlýna (možná někdo z Osíka Mlýnské kolo nechal nahradit turbínou a ke potřebu. Ve chlévě chovali Markovi dobytek poradí?). Tehdy byla součástí stavení snad mlýnu přistavěl strojovnu. Na počátku třicá- pro obživu rodiny a těch, kdo ve mlýně praco- i malá prodejna, jakési hokynářství. František tých let v období krize se rodina rozhodla, že vali. Pokud si paní Jaruška dobře vzpomíná, obilí na mouku pro pečení chleba se buď kupo- valo, nebo se používal určitý příděl obilí, který vždy po semletí náležel mlynáři jako část úhrady za mletí. Ve mlýně bylo kromě zapojení celé rodiny zapotřebí pomocníků. “U večeře nás sedávalo deset,” vzpomíná paní Macková. “Bylo zvykem, že kdo pracoval ve službě ať už ve mlýně, nebo třeba jinde ve statku na vesni- ci, mohl se po Vánocích rozhodnout, jestli půjde do služby někam jinam, nebo jestli u hospodáře zůstane. Pamatuji si, že když se služebná ze mlýna vdávala, dostala od nás do výbavy peřinu.“ Přibližně 14 dní před žněmi se ve mlýně nemle- lo, ale probíhala „očista” – nezbytné opravy a údržba mlýna, na které během roku nezbýval čas. Sířila se mlýnice a opravovaly stroje, aby bylo vše připraveno na novou úrodu. Jako máma dvou dětí se nemůžu nezeptat, zda ve mlýně někdy pobýval vodník, jako v každé pravé venkovské pohádce. „To ne,” usmívá se paní Jaruška. „Ale stárek pan Štursa nerad viděl, když jsem si jako malá holka hrála se sestrou u náhonu, a tak nás strašil, že když po Nejstarší dochovaná fotografie Markovy rodiny ze mlýna: čtvrtý zleva František Marek, zleva dcery desáté večer odchází domů, vídává tam hastr- Marie (provdaná Řehořová), Anna (provdaná Lněničková), jeho manželka Františka, syn Jindřich, mana.” Jaroslav a pan Václav Štursa, který ve mlýně pracoval od vyučení až do důchodu. (Pokračování na str. 5); Lenka Kočí Společenská rubrika Poslednísbohem Vzpomínka V březnu 2020 oslaví své význačné Dne 18. prosince si Bůh povolal do svého Dne 18. února 2020 by oslavil 75. narozeniny životní jubileum tito naši spoluobčané: království námi tolik milovanou maminku pan Jindřich Klička a 19. ledna 2020 uplynuly již 55. narozeniny a babičku Aničku Dvořákovou. Touto cestou 3 roky od jeho úmrtí. Holohlavská Lenka, Osík 247 bychom rádi poděkovali všem, kteří ji společně S láskou vzpomínají manželka Lída a děti Karlík Luboš, Osík 334 s námi doprovodili na její poslední cestě i za Lída, Jindra, Petr a Pavla s rodinami projevenou soustrast. 65. narozeniny S vírou na její vzkříšení Dosedělová Milada, Osík 104 rodina Dvořákova a Lustykova 70. narozeniny Flídr Karel, Osík 96 75. narozeniny Štanclová Jarmila, Osík 18 80. narozeniny Dvořáková Anna, Osík 51 81. narozeniny Klouda Josef, Osík 104 Předtančení taneční skupina Scarlett KalendářakcívOsíku 82. narozeniny Poslednísbohem Bližší informace naleznete na pozván- Dolejší Eva, Osík 171 Dne 15. 1. 2020 nás opustil nás spoluobčan pan kách v tomto čísle či na www.osik.cz. St. Novák ve věku 70 let. Kdo jste ho znali 22. 2. Šibřinky, „letos ve znamení dvojek“, Půlnoční překvapení 90. narozeniny a měli rádi, věnujte mu tichou vzpomínku. kulturní dům Rezervace vstupenek - 731 529 185 Drobná Božena, Osík 268 Děkujeme všem, kteří se přišli naposledy Kurz pletení košů, budova obecního skvělé nápoje • výborná kuchyně • báječný tanec 93. narozeniny rozloučit s naším drahým, za květinové dary úřadu 23. 2. Dětský karneval, kulturní dům Drymlová Marie, Osík 117 a za projevy soustrasti. Manželka s dětmi 13.3. Prostřeme vám známé tváře!, Přejeme mnoho zdraví, štěstí a stále oslava MDŽ, kulturní dům dobrou náladu! 14. 3. Pohledy do nebe – přednáška Jiřího Grygara, kulturní dům 4. 4. Ukliďme Osík, sraz na hřišti Vážení spoluobčané, v případě zájmu Kalendářakcívokolí o zveřejnění zprávy o narození potomka, poslední sbohem, vzpomínku či jiné Bližší informace získáte u pořadatelů či sdělení do společenské rubriky, prosíme na stránkách MAS Litomyšlsko o jejich zaslání na [email protected]. 15. 2. Hasičský ples, Dolní Újezd Hasičský ples, Proseč Příspěvky do příštího čísla zasílejte do Rybářský charitativní ples, Čistá 2.března. Dětský karneval, Proseč 21. 2. Babský bál, Janov 22.2. Dolnoújezdský masopust, Dolní Újezd Masopustní hody,Sebranice Společenský ples A-klubu, Pohodlí 23. 2. Dětský karneval, Sebranice 23. 2.–25. 2. Nakopněte svoji školu, festi- val vzdělávání, Litomyšl 25.2. Masopustní průvod mateřských škol, Litomyšl 27.2. Kdo, když ne my?, panelová diskuse o lidských právech, Litomyšl Večer s galerií: Workshop animace, Litomyšl 29. 2. Obecní ples, Morašice 2. 3. Lunapark filmových vynálezů, dílny pro děti, Litomyšl do 29. 3. Karel Zeman, výstava, Litomyšl

Lékařská pohotovost Soboty, neděle, svátky: 8:00–13:00, Dospělí (D), děti a dorost (DD ), stomatologie (S) 15. 2. MUDr.Tišlerová (D) MUDr.Hájková (DD) MUDr.Cacek (S) (Trstěnice) MUDr.Beňová (DD) MDDr.Bidmonová (S) (Dolní Újezd) 8. 3. MUDr.Mikulecká (D) MUDr.Adamec (S) (Polička) 29. 2. MUDr.Mikulecká (D) MUDr.Papoušková (DD) 16. 2. MUDr.Jindrová (D) MUDr.Filová (DD) MUDr.Cacek (S) (Trstěnice) MUDr.Cacková (DD) MUDr.Adamcová (S) (Polička) 14. 3. MUDr.Mikulecká (D) MUDr.Adamec (S) (Polička) 1. 3. MUDr.Jindrová (D) MUDr.Filová (DD) 22. 2. MUDr.Novotná (D) MUDr.Mareš (DD) MDDr.Elčknerová (S) (Polička) MUDr.Filová (DD) MUDr.Adamcová (S) (Polička) 15. 3. MUDr.Jindrová (D) MDDr.Bidmonová (S) (Dolní Újezd) 7.3. MUDr.Přichystalová (D) MUDr.Pešková (DD) 23. 2. MUDr.Dejdarová (D) MUDr.Kopecká (DD) MDDr.Elčknerová (S) (Polička)

ŠIBŘINKY sobota 14. 3. 2020, od 15:00 (předpokládaná délka 90 minut) „VE ZNAMENÍ DVOJEK” kulturní dům Osík Vstupné dobrovolné 22. února 2020 od 20:00 hodin Kulturní dům Osík Populární a popularizační před- náška ukáže zákoutí blízkého i vzdálenějšího vesmíru, tak jak se na ně můžeme dívat díky moderní špičkové technice. Čekají na vás komentované snímky kosmických těles ve sluneční soustavě i v nejvzdále- nějším vesmíru z velkých pozemních dalekohledů nebo z kosmických sond. Předtančení taneční skupina Scarlett Jiří Grygar, Fyzikální ústav Aka- K POSLECHU A TANCI HRAJE demie věd ČR a Učená společ- SEPTIMA nost ČR, český astronom a ast- rofyzik, významný popularizátor Půlnoční překvapení vědy v oblasti astronomie, Rezervace vstupenek - 731 529 185 astrofyziky a vztahu vědy a víry, skvělé nápoje • výborná kuchyně • báječný tanec za což získal řadu ocenění. Kurz pletení košů

V sobotu 22. 2. 2020 od 9 hod. budu v místnosti Košíkářství je prastaré řemeslo – naším nej- doma a pletl koše pro JZD. Já jsem mu proutí na obecním úřadu pořádat ve spolupráci slavnějším košíkářem byl Karel IV., který připravoval, táta mě nechal uplést jen jeden s obcí Osík kurz pletení košů. Bude se plést v zimě pletl koše a vyřezával figurky z lipového koš. košík na houby. Účastníci dostanou veškerý dřeva. Největší rozmach tohoto řemesla byl na Dnes existují dvě větší košíkářská centra – potřebný materiál, vezmou si jen zahradnické konci 19. století. To u nás bylo založeno několik v Morkovicích a v Mělníku, která dodávají nůžky, nůž, nějaké stloukací železo (majzlík) košíkářských škol. Během I. světové války výrobky,nářadí i sušené proutí. a obruč o průměru 30 cm. Je potřeba si vzít něco dokonce košíkáři nebyli odvedeni, ale museli Pletení koše je jen třetina potřebného času – k jídlu a pití, protože dle zkušenosti z minulých vyrábět obalový materiál pro střelivo pro armá- dvě třetiny času košíkář stráví řezáním a pří- kurzů se skončí navečer až kolem šesté. Počet du. Po válce nastal úpadek, do roku 1936 byly pravou proutí. Ve výše uvedených školách lidí je omezen – únosné pro mě je uhlídat všechny školy zrušeny. Košíkářství se drželo vyučující žákům říkali, že vlastní pletení je postup práce u 12 lidí. Cena kurzu je 300 Kč. pouze na venkově, kde sedláci v zimě pletli vlastně odměna košíkáři za práci při přípravě Každý si odnese košík a písemný návod koše pro sebe a sousedy. proutí. k pletení. Zájemci se hlaste na telefonu 602 168 Ještě v 60. letech 20. století byly koše v země- Pořádáním kurzů se snažím udržet toto 452 nebo e-mailem [email protected]. dělství potřeba – můj otec byl vždy celou zimu řemeslo při životě. Josef Flídr Tříkrálová sbírka 2020 Letošní Tříkrálová sbírka se v Osíku, Dolním Informace o letošní Tříkrálové sbírce, výnosu, Veliké poděkování patří všem, bez nichž by Újezdu a okolních vesnicích uskutečnila přehledu jednotlivých pokladniček, záměru se sbírka nemohla uskutečnit – vedoucím v sobotu 11. ledna 2020. Koledníkům pod a fotografie ze sbírky najdete na webu Farní skupinek, rodičům a dětem, duchovním správ- záštitou Farní charity Dolní Újezd se v letoš- charity Dolní Újezd: dolniujezd.charita.cz. cům farností, starostům obcí. A také všem, ním roce podařilo vybrat celkovou částku Zde také můžete nalézt výsledky koledování kdo jste koledníky přijali do svých domovů 319.920 Kč, což je opět více než v loňském roce, za celou diecézi. a podarovali. a to téměř o 40.000 Kč. Vybraná částka bude použita na zajištění cha- Farní charita Dolní újezd, V okolních obcích byly vybrány tyto částky: ritní pečovatelské a ošetřovatelské služby, Martin Hanus Budislav 25.780,- Kč na náklady při mimořádných událostech a také Desná 27.808,-Kč na podporu rozvojových projektů. Dolní Újezd (Jiříkov,Václavky) 120.200,- Kč Horní Újezd 45.626,- Kč Poříčí (Mladočov,Zrnětín) 34.684,- Kč Vidlatá Seč 20.878,- Kč

V Osíku se v den sbírky sešly téměř 4 desítky koledníků a jejich doprovodu, aby vytvořily skupiny (v některých případech i se čtyřmi králi), které se následně vydaly na tradiční trasy po koledě. Do pokladniček jim lidé v Osíku celkem přispěli téměř 45 tisíc Kč (44 944,-), což je o 8 tisíc více než vloni. Mimo to si mnozí koledníci odnášeli i sladkou drobnost.

OSÍK DNES | noviny obce Osík | 27. ročník | únor 2020 | č. 2 | str. 3 Prodej stavebních parcel v obci Obec Osík zveřejnila nabídku prodeje staveb- níky, vodovodními přípojkami, splaškovou dražby. Obec stanovuje jako minimální cenu ních parcel pro rodinné domy v lokalitě kanalizací s přípojkami, dešťovou kanalizací v místě a čase obvyklou částku 1150 Kč/m2 „U Cihelny“. Předmětem prodeje je 15 staveb- s přípojkami, rozvody nízkého napětí, veřej- včetně DPH a obsahující všechny náklady ních pozemků s průměrnou výměrou cca ným osvětlením, přípojkami plynu NTL a při- na vybudování infrastruktury. 1200 m22 (od 891 m do 1618 m 2 ) v okrajové části pojením k internetu. Podrobné informace najdete na stránkách obce Osík, vzdálené cca 4 km od centra Lito- Předpokládaný termín zahájení výstavby obce Osík (www.osik.cz). Lhůta pro podání myšle. Pozemky budou kompletně zasíťová- rodinných domů je rok 2021. přihlášek končí dnem4.března2020v17:00 . ny, tj. budou vybaveny: komunikacemi, chod- Pozemky bude prodávat obec Osík formou

Z jednání zastupitelstva

Na přelomu roku se obecní zastupitelstvo poplatků ze psů, stočného (ve výši 42,73 + DPH nalo a schválilo záměr prodeje stavebních sešlo ke svým dvěma jednáním, a sice 18. pro- – výše DPH bude připočtena v aktuální výši, parcel v lokalitě „U Cihelny“ v k.ú. Osík včetně since a 22. ledna, program jednání byl v před- v květnu 2020 je očekáváno snížení sazby termínů, podmínek a pravidel prodeje spolu stihu zveřejněn na úřední desce obce. DPH). Dále ZO schválilo poskytnutí finanční s přílohami (situační výkres, vzor přihlášky, V úvodním bodu prosincového jednání ZO dotace Farní charitě Dolní Újezd, Středisku soc. postup při VŘ, vzor smlouvy o rezervaci schválilo rozpočtové provizorium jako tradiční služeb Salvia a Ruka pro život, o.p.s. a smlouvy o budoucí smlouvě). Všechny způsob překlenutí financování obce do schvá- V závěru prosincového zasedání vzalo ZO na schválené dokumenty jsou k dispozici na lení nového rozpočtu pro rok 2020. Rozpočet vědomí aktuální výši pronájmů nebytových internetových stránkách obce. obce se tak řídí posledním schváleným rozpoč- prostor a sportovišť v majetku obce (o jejich V bodu Různé ZO vzalo na vědomí informace tem z minulého roku. Ve druhém bodu jednání výši bude dále jednáno po vyčíslení skuteč- ředitelky ZŠ o aktuální situaci ve škole a pro- byly projednány a schváleny žádosti o prodej ných nákladů) a návrh na posouzení technic- jednalo další postup. V závěru pak schválilo pozemků v katastrálním území obce (seznam ky-stavebního stavu mostů a lávek v majetku finanční příspěvek Mysliveckému spolku Osík. pozemků viz zápis z jednání). Třetím bodem obce. bylo projednání výsledků veřejné zakázky na Podrobný zápis jednání zastupitelstva obce je stavební práce projektu „Základní technická Lednové zasedání zastupitelstva navazovalo k nahlédnutí na OÚ nebo na www.osik.cz vybavenost lokality U Cihelny“. Na základě na předchozí zasedání, a to především v oblas- v sekci „Zasedání zastupitelstva“. ekonomicky nejvýhodnější nabídky byla za ti stanovování podmínek prodeje stavebních dodavatele stavby vybrána společnost PP- parcel. Tobyl také hlavní bod jednání, doplněný O termínu příštího zasedání zastupitelstva Group.cz. Následně ZO projednalo způsob, o schvalování prodeje pozemků a Různé. obce budou občané informováni na úřední podmínky a zásady prodeje stavebních parcel ZO nejprve projednalo a schválilo záměr pro- desce a na internetových stránkách. Pozván- U Cihelny. V bodu Různé ZO projednalo deje dvou pozemků v majetku obce (čísla ka, včetně programu jednání, bude zveřejněna a schválilo výši poplatků za svoz a třídění komu- pozemků viz zápis z jednání). Následně se ZO minimálně 7 dní před zasedáním. nálního odpadu (ve výši 650 Kč/poplatník/rok, již věnovalo stavebním parcelám. ZO projed- Martin Hanus a Karel Rothschein

(Pokračování ze str. 1) Božídarvyhlášenývširokémokolí Přestože ve mlýně se už zhruba šedesát let chléb nepeče, mnozí pamětníci z Osíka si dosud vybaví, jak chodívali jako děti k Mar- kům pro voňavé bochníky. „Pro chléb si k nám jezdili lidé ze širokého okolí – z Kozlova, Něm- čic i České Třebové a samozřejmě z Litomyšle. Dokonce jsme ho vozili, například na Pohodlí,” vzpomíná paní Jaruška. „Tatínek koupil vala- cha a do prkenného vozu vymyslel speciální „popruhy”, aby bochníky neležely na sobě”. A jak vlastně samotné pečení probíhalo? Na můj nesmělý dotaz, kolikrát týdně se zadělá- valo těsto, mi bylo úsměvně odpovězeno: „Čtyřikrát denně, šest dní v týdnu – kromě neděle”. V pekárně se začalo pracovat od pěti hodin ráno. Nejprve bylo třeba pec pečlivě vymést, stěny pece důkladně očistit a poté roztopit – topilo se uhlím, dováženým koň- skými povozy. Pak přišel čas na přípravu těsta. Bohužel, recept se v rodině Markově do dneš- ních dob nedochoval, ale osobně si myslím, že jeho základní příměsí byl především ten pravý „kumšt” mistra pekaře – odhadnout, kdy už bude těsto „tak akorát”. Chleba se pekl Fotografie po roce 1929, vč. strojovny – zprava Jindřich Marek, prvorozená dcera Jindřiška (provdaná ze žitné mouky, ale přidávala se i pšeničná, aby Šimková), Marie Marková a uprostřed zaměstnanců Václav Štursa. nebyl příliš placatý, ale aby vykynul na pěkně vystouplý „hříbek”. Velmi důležitým, ne–li hnětlo v díži lopatkami poháněnými elektři- kolem studánky a současné kovárny Píšovy. nejdůležitějším, je na pečení chleba kvásek nou. „Elektrika často zlobila, a když se vypnula Na dveřích nikdy nevisela cedulka s otevírací (s droždárenským průmyslem se můžeme zrovna ve chvíli, kdy se zadělávalo těsto, dobou – obsloužen byl každý, kdo měl o chleba setkat až v druhé polovině minulého století, musela jsem naběhnout já a sestra a točit zájem. Často příchozí ťukali na okno už v šest ale principu kvašení a jeho vlivu na chuť ručně klikou, aby se dobře propracovalo,”vzpo- hodin ráno. Zákazníky obsluhoval buď přímo a kynutí se využívá už více než pět tisíc let, míná paní Jaruška. Samotné pečení bylo zod- pan pekař Marek, nebo jeho manželka, někdy i pozn. aut.). Kvásek pan Marek připravoval povědnou a fyzicky poměrně náročnou prací. paní Jaruška nebo její starší sestra Jindřiška, jednou nebo vícekrát týdně, podle toho, jak Lopata, na které se chleba sázel do pece, není která se mlynářkou dokonce vyučila. bylo zrovna třeba. Jeho základem byla část rozhodně žádné párátko. A pekař či jeho „O mamince se vědělo, že se z „prodejny” hned syrového těsta z díže předchozí várky, ke kte- pomocník se měl co otáčet, neboť každý boch- tak nevrátí, “ usmívá se paní Jaruška. „Lidé ji rému se přidala mouka a vlažná voda. Kvásek ník bylo nutné přesunout ze zadní části měli rádi, všechno ji zajímalo, ráda si s každým pak odpočíval v díži na kredenci do dalšího do přední, aby se pekl rovnoměrně. Práce popovídala.” rána, aby mohl dát vzniknout novým voňavým v pekárně končila kolem desáté večer, aby bochníkům. Do pece o rozměru přibližně 2 na 4 následující ráno mohlo začít dílo nanovo. Budova mlýna ve druhé polovině minulého metry se jich vešlo zhruba padesát, takže století každý den bylo upečeno přibližně dvě stě tříki- Prodejnapekárny Po válce, kolem roku 1946, nechal pan Marek lových chlebů, ty nahradily původní pětikilové Chléb se prodával přímo v pekárně v budově zvednout patro mlýna, aby měla kde bydlet pecny. Těsto se na každou várku, tzv. „nápeč”, mlýna, vchod je i dnes vidět od cesty vedoucí chasa, a také opravit střechu nad mlýnicí. Svému účelu však přístavba prakticky nestihla sloužit, protože roku 1949 obdržela Markova rodina dekret oznamující znárodnění mlýna. Stejně jako mnoho jiným jim nastalo velmi těžké a neveselé období. Pan Marek přesto nezahořkl a ve mlýně ještě několik let pracoval, byť už jako zaměstnanec „Jednoty”. Po několika letech se jeho starší dcera Jin- dřiška odstěhovala s rodinou do Litomyšle, poté i mladší dcera a za nějaký čas odešel i pan Marek s manželkou. Nedovedl si však předsta- vit svůj život bez práce a poctivého řemesla. Až do svých osmdesáti let pracoval jako údrž- bář a pomocník ve mlýně v Tržku.

Pohled na mlýn po restituci v roce 1991.

OSÍK DNES | noviny obce Osík | 27. ročník | únor 2020 | č. 2 | str. 5 Markůvmlýnvsoučasnosti pavých bochníků. Měla jsem to štěstí, že jsem Mlýn byl v rámci restituce navrácen rodině si mohla prohlédnout i mlýnici a ostatní pro- Markově kolem roku 1991. Bohužel, citelně se story. Pravda, mouka se tu už nejspíš nikdy na něm podepsala dlouhá léta, kdy nesloužil mlít nebude, a to nejen kvůli tomu, že náhon svému účelu a kdy nebyl udržován. I jeho okolí ke mlýnu již není funkční. Stavení je rozsáhlé se v průběhu let změnilo spolu s vývojem ves- a práce spojené s jeho opravou a rekonstrukcí nice. Zvenčí ještě dnes můžete vidět část je tu opravdu „jako na kostele”.Uvidí se, jakým kamenné zdi, kolem které protékala voda směrem se mlýn bude ubírat v budoucnu. Kaž- z náhonu zpátky do Desinky. U vchodu do dopádně na voňavý boží dar svého tatínka mlýnice, kudy přiváželi sedláci mouku, zůstala pekaře dodnes nejen paní Jaruška vzpomíná. skrytá část soukolí k turbíně. Budova stro- A proč byl vlastně jeho chléb tak vyhlášený jovny je ale již dávno zbouraná, zmizely chlévy, široko daleko? „Toje jednoduché – protože ho dřevěná pavlač kolem obytné části musela být pekl s láskou. Můj tatínek byl velmi moudrý stržena. Ve mlýně jsou nyní přestavěny tři člověk a všechno, co dělal, dělal pořádně,” byty. V jednom z nich bydlí se svým snouben- usměje se laskavýma očima paní Jaruška. cem Ondřejem slečna Petra Kršková, vnučka Nezbývá mi než přitakat těmto moudrým Jarušky Mackové, která mě ochotně do mlýna slovům na závěr. A když zavřu oči, skoro jako pozvala. Vyprávění o historii mlynářské rodiny by mi kolem nosu zavoněla křupavá kůrčička se neslo v přátelské atmosféře a opravdu právě z pece vytažená…. ve stylovém prostředí – v prostorech, kudy Lenka Kočí; Archivní fotografie Petry Krškové se v minulém století linula lahodná vůně křu- fotografie archiv rodiny Markovy a Krškovy s babičkou Jaruškou Mackovou. Plesová sezóna v Osíku je v plném proudu

Již tradičně se v kulturním domě v Osíku v ple- bude jídlo „přes ulici” vydávat. Nově bylo čelo a tak nám k posle- sové sezóně konají tři plesy: myslivecký, v nabídce kromě klasických mysliveckých jídel chu a tanci začala hrát sokolský a maškarní šibřinky. Dva z těchto – svíčkové, špalku a guláše i zvěřinové ragú kapela MIX. plesů již zdárně a s pozitivními ohlasy proběh- s bramboráčky, které zmizelo z nabídky jako Účast byla hojná, když ly, na třetí se můžete těšit již za několik dnů. první. O tom, že se jídlo klukům povedlo, náš ples letos navštívilo A není pochyb, že šibřinky tematicky ve zna- svědčí ohlasy jak účastníků plesu, tak obyvatel 159 platících tanečnic mení dvojek a konané 22. 2. 2020 nabídnou Osíku. a tanečníků. dobrou zábavu, zajímavé a kreativně vyve- Návštěvnost letošního plesu byla o trochu O kulturní vložku se opět postarala místní dené masky i kvalitní hudbu. menší než v minulosti, ale spokojení hosté nás tančení skupina Bailadoras, tentokrát v rytmu utvrdili v tom, že 58. myslivecký ples rozhodně vášnivého tanga a jiskřivé samby. Mysliveckýples budeme pořádat. Takže si poznamenejte ter- Výtečnou večeři v podobě sokolského plátku V pátek 17.1. 2020 se konal tradiční myslivecký mín 15. ledna 2021. Jídlo by měl po letošní zku- a hovězího gulášku nám připravila kuchyně ZD ples. Velké dilema bylo, zda ples vůbec dělat šenosti opět vařit Patrik Kalibán. Dolní Újezd. z důvodu aktuální situace v místní kuchyni ZD. Ještě jednou bychom chtěli tímto způsobem Před půlnocí jsme vylosovali tombolu a veselili Oslovili jsme proto Patrika Kalibána, zda by se poděkovat všem návštěvníkům za účast se až do tří hodin. vaření mysliveckých specialit ujal a prosba a sponzorům za poskytnutí cen do opravdu Závěrem bych chtěl poděkovat všem, kteří se byla vyslyšena. Patrik si vzal na pomoc stu- bohaté tomboly. přišli pobavit, dále všem, kteří se podíleli na denta kuchařského učiliště v Poličce Šimona MS Osík organizaci plesu a v neposlední řadě všem Girčáka. Vzhledem k tomu, že se tak podařilo Sokolskýples sponzorům a dárcům, kteří nám přispěli zajistit dostatek zvěřiny a klukům to v kuchyni V sobotu 1. února se v kulturním domě v Osíku finančními a věcnými dary do tomboly. vyloženě „sedlo" a dařilo se jim, bylo nakonec uskutečnil již 12. sokolský ples. Takzase za rok na sokolském. rozhodnuto, že se i přes dřívější proklamace Okolo osmé hodiny to už v sále pořádně hlu- Lukáš Třasák; foto Katka Vomáčková

Když jsem si četl (dle mého názoru velmi pove- dené) listopadové číslo našich obecních novin, uvědomil jsem, že zrůdnosti komunistického režimu je potřeba neustále připomínat. Oslovil jsem tak svého tatínka, jestli by nezavzpomí- nal na dobu, kdy pracoval na Pohodlí na Vysíla- či. Pevně doufám, že jeho vyprávění zaujme i čtenáře Osík dnes. JakjsinaPohodlízačínal? V roce 1966, prakticky hned po vojně, jsem nastoupil na Vysílač. Situace ve společnosti už byla taková uvolněná, nebyl tak velký důraz na kádrový profil. Díky tomu jsem byl přijat jako zámečník, spíš mechanik, který měl opravovat mechanické části vysílače. Vysílač v té době byl poměrně složité zařízení, které se muselo v některých částech zahřívat a jinde zase chla- dit, byla kolem toho spousta motorů a potru- bí. Existovaly cyklické plány údržby, které se musely dělat. Já jsem tam šel hlavně kvůli tomu, že jsem si tam mohl zvýšit kvalifikaci, a tím i plat. Existovaly totiž platové tabulky, podle kterých se nastavoval plat, podobně jako dnes ve státní správě nebo zdravotnictví. Když jsem nastoupil, tak jsem měl 850 korun většinou ruské jméno. Tím se autorizovala tenkrát dovolenou. Sice byli všichni v tuzem- za měsíc. Až asi pátou výplatu jsem měl přes a dostala informaci, kterou frekvenci má sku, ale nikdo se za celý týden ani telefonem tisíc korun. Vydržel jsem tam 13 let až do roku nastavit, aby bylo rušení efektivní. Příslušný nezeptal, co se děje. Byly ustanoveny hlídky, 1979. vysílač se musel přeladit na stejnou frekvenci na nichž jsme se střídali. Ty hlídaly, až pojedou Vysílač, o který jsme se starali, vysílal do jako zahraniční vysílač, a tím se do Ruska vysí- na Pohodlí vojáci, aby se včas vysílání vypnulo. mnoha zemí v různých jazycích zprávy, třeba lalo silné rušení formou bzučení z vysílače, Já jsem hlídal v litomyšlské nemocnici na vrát- rádio Prag. Vlastně to bylo jen technické zaří- který byl k posluchači mnohem blíže, a tedy nici, z druhého směru byla hlídka v Poličce na zení, do kterého šel signál z Prahy tajným kabe- silnější. V Rusku tak spíš naladili bzučení než pile. Jenže jednou odpoledne začaly kroužit lem. O něm nikdo nevěděl, kde je zakopán. zahraniční vysílání. Frekvence se nepravidelně nad Pohodlím polské vrtulníky a přistály za Kdyby ho někdo překopl, tak by z toho byl měnily, takže obsluha musela být stále plotem vysílače. Polští vojáci pak odzbrojili hodně velký průšvih. ve střehu. Jak na „Bodu“,tak i na „Géčku“. naše vojáky a strážné, kteří měli na starosti Krom tohoto vysílače zde byl i speciální provoz Paradoxem toho celého je, že když jsem byl na ochranu objektu. Začala nefalšovaná hrůza. jako středisko „G“,což byla rušičkaaknípatřil vojně, tak jsem se pořád stěhoval. Když jsem Stáli jsme přede dveřmi, že nikoho nepustíme, i naváděcí „Bod“.Ten byl v Osíku a měl za úkol se dostal do Domažlic, tak jsem z kavalce viděl ale polský voják postavil těžký kulomet, sledovat vysílání „štvavých vysílačů“ jako za hranice na vysílač Hohen Bogen, odkud se natáhl ostré náboje a dal nám na výběr. Chtěli rádio Svobodná Evropa, které směřovalo do vysílala Svobodná Evropa, kterou jsme pak vysílač vypnout a jejich velitel nám dost nevy- Ruska. „Bod“ byla budova naproti hřbitovu, rušili. Po revoluci pozvali pohlaváry z Vysílače, bíravě nadával. Později jsme zjistili, že která vypadala jako vodojem. Dnes tam stojí „Géčka“ i „Bodu“ na prohlídku do Mnichova posádka někde od polské Wroclavi nasedla do dům, částečně na základech onoho „Bodu“. právě do rádia Svobodná Evropa, odkud vysíla- vrtulníku s rozkazem osvobodit vysílač na Jakmile se frekvence zahraničního vysílání li. A oni tam jeli. Pohodlí od německého bundeswehru, který změnila, měla obsluha za úkol nahlásit tuto vysílač obsadil a odtud vysílá. Takže Poláci frekvenci na „Géčko“. Ta byla po pravé straně, Vzpomínášnaněco,cotiutkvělovpaměti? čekali odpor německých vojáků a než prohle- když se jede na Poličku. Dnes už je rušička zru- Asi nejsilnější zážitek, co jsem tam zažil, je ze dali celý vysílač, tak bylo hodně těžko. Nako- šená, stojí tam jen budova. Na „Géčku“ bylo asi srpna 1968, když nás obsadili výsadkáři z Pol- nec nám řekli, že můžeme být rádi, že přiletěli deset vysílačů (směrových antén), které ska. To bylo hodně drsné. Nebylo to v noci oni, a ne ti z Ruska, což by bylo mnohem horší. se staraly o rušení. Obsluhu vysílačů tvořily 21. srpna, to bylo až asi za 5 dní. Tenkrát jsme Tak tomu bylo třeba na vysílači Krašov. Po většinou ženy z okolních vesnic, samozřejmě totiž už vysílali Český rozhlas, který v Praze čase, když jsme se dozvěděli, co se tam tehdy i z Osíku. Každý vysílač měl své číslo, a když se obsadili. Z Prahy přišel několikrát rozkaz, že dělo, dali jsme jim za pravdu. změnila frekvence zahraničního vysílání, roz- musíme okamžitě přestat vysílat. To ale svítila se na panelu jeho číslice a obsluha, vedoucí směny razantně do telefonu odmítl, Cosedělopotom? která měla příslušný vysílač na starosti, se a tak jsme čekali, kdy na nás přijedou. Všichni Pak byla normalizace a vedení chtělo udělat musela do telefonu ohlásit heslem, což bylo pohlaváři, kteří měli vysílač na starosti, měli nějakou nápravu, tzv. poučení z krizového období. Ale na „Bodu“ bylo „zdravé jádro stra- Zajímavostiafakta ny“, které si stěžovalo a psalo na nejvyšší · Budova „géčko“, ke které se před rokem 1989 nesměl nikdo z nepovolaných ani přiblížit? místa, že se tady nikdo řádně nepotrestal. Tanašla v 90. letech uplatnění jako balírna čočky. Takže se musely dělat znovu prověrky. Každý · Krátkovlnné a středovlnné vysílací středisko pro zahraniční rozhlasové vysílání v Pohodlí, zaměstnanec dostal papír, na který musel které v dobách největší slávy zaměstnávalo 230 lidí, ukončilo svůj provoz definitivně napsat, jak prožíval srpnové události a co 31. ledna 2011. dělal. Já jsem tam napsal, že jsem chodil do · Rušičky, které byly součástí tehdejší cenzury, utichly v rámci sovětské perestrojky a oteplo- nemocnice na vrátnici hlídat, až pojedou vojá- vání vztahu Východu se Západem. Zda o tom rozhodl sám sovětský vůdce Michail Gorba- ci, a že je mi divné, proč se mě na to ptají čov,není dodnes jasné. ti samí lidé, kteří mě tam posílali hlídat. Prově- · Jak zaznělo v jednom z pořadů Českého rozhlasu věnovanému rušení rozhlasového vysílání, komunistické Československo vynakládalo na provoz rušících vysílačů mezi léty 1951 až řen musel být každý, třeba i inženýři, špičky ve 1988 ročně 70 až 90 milionů Kč. svém oboru. Pokud třeba chodil někdo do kos- Zpracováno dle článku Radka Latislava, MF Dnes, 15.11.2019 tela, bylo to k jeho tíži a nemusel prověrkami projít.

OSÍK DNES | noviny obce Osík | 27. ročník | únor 2020 | č. 2 | str. 8 Prověřovali je lidé, kteří stěží vychodili základní školu, ale to tehdy hravě nahradila příslušná legitimace. Tito lidé rozhodovali, jestli vysokoškolsky vzdělaný člověk rozumí své práci. To byla těžká doba. Ale každý nega- tivní zážitek má i svou pozitivní stránku. Tedy pokud se z toho poučíme a nebudeme stejnou chybu opakovat. Bohužel se mi zdá, že tomu dosud tak není.

TakžejsipracovaljennaPohodlí? Na žádném jiném vysílači nebyla tak silná skupina údržby, včetně zednické party, a tak jsme občas jezdili třeba do Benešova pro tvárnice, které byly určeny pro výstavbu druhého tele- vizního programu, ale my jsme z nich postavili na Pohodlí ovčín a chovali jsme ovečky. A když přijel nějaký pohlavár, tak se rožnil beran a byla oslava. Samý rudý prapor,diplomy. Mám i fotografii(viz foto) od Kolína, kam jsme byli vysláni, abychom „Pražákům“ ukázali, jak jsme dobří, co všechno jsou na Pohodlí schopni udělat. Stavěli jsme tam, resp. betonovali, základy pro stožár retranslační stanice. Díky Pročjsinavysílačiskončil? Chtělbysdodatněconazávěr? tomu jsme dokonce jezdili pracovat do Prahy Nějak mě tam už moc nechtěli. Sice mě S tímto rozhovorem jsem souhlasil s podmín- na Správu radiokomunikací. Tam jsme ve čtyři nemohli vyhodit, protože na mě nic neměli, ale kou, že nebudu uvádět konkrétní jména. Pro- odpoledne, když šli všichni domů, vybourali naznačovali mi to dost viditelně. Například tože to není o jménech jednotlivců, většinou příčku, celou noc pak zdili dveře a mříže, pro- když se rozdávaly za nějakou akci prémie, tak slušných lidí, kteří byli jen figurkami zrůdného tože tam potřebovali skladovat tajný materi- jsem dostal nejméně nebo vůbec nic. Trnem systému. Bohužel ten systém není ještě mrt- ál. A ráno, když přišli do práce, tak jim spadla v oku jsem byl kvůli svým kontaktům na své vý, jen vyčkává na svoji příležitost se znova čelist. Samotná Správa se marně snažila známé v zahraničí. Pracoval jsem totiž na pra- chopit moci a udělat „pořádek“. Právě proto měsíce sehnat firmu, co by to udělala. Ředitel covišti mimořádného významu a utajení, je nutné si všechno znova připomínat a pojme- se pak námi vychloubal. takže mi mohli odposlouchávat telefony novávat pravými jmény. Jedině společnost, Ale taky to byly pracovní soboty. Stát nařídil, a otevírat poštu. „Výhodou“ byla taky povin- která má sílu a odvahu si přiznat své chyby, že 4 soboty v roce budou pracovní. Ale pro nost informovat o chystané návštěvě z ciziny, je dost silná na to ty chyby napravit a postarat našeho ředitele to bylo málo, a tak nařídil, že zvláště pak ze Západu. Pracovník na vysílači, se o to, aby se už nikdy neopakovaly. To by měl my budeme mít 6 nebo 8 pracovních sobot. který k tomu byl určen vedením, pak informo- být cíl všech slušných lidí. Střídalo se to každý rok. Ve fabrice, když šel val StB. Následovalo proškolení, jak se mám Rozhovor se svým otcem dělník do práce, tak to dostal zaplaceno, pro- chovat během návštěvy, a nakonec bylo nutné Josefem Zölflem tože odpracoval hodiny navíc. Jenže my jsme napsat obsáhlou zprávu o tom, kde všude zachytil Michal Zölfl měli fixní plat, takže jsme soboty měli zadar- jsme s návštěvou byli, o co se nejvíc zajímala, mo. na co se ptala a co jsme ji odpověděli. Těžká práce redaktora Na každý rozhovor se chystám stejně. Před- Zapnul jsem diktafon a přemýšlel, jak začít. že je to naprosto mimořádně zajímavý chází mu důkladná rešerše – nastuduju Čím otevřít rozhovor o osobě, která se na mezi- a doslova exkluzivní rozhovor. Navíc okoře- si život a práci zpovídané osoby do nejmen- národní úrovni významně podílí na bezpečí nás něný osobními zážitky z jeho působení šího detailu. Už jsem si tak nějak zvykl, že všech. Nakonec jsem nějak začal, ovšem ještě v Kábulu. o místních toho na internetu většinou moc při zodpovídání první otázky se zarazil. „Vy to Byl jsem nadšený. Ovšem, člověk míní nenajdu. Rozhovory s nimi jsou často dost nahráváte?“ zeptal se. Trochu mě to zaskočilo, a život mění, nebo spíš vyšší moc. Jednou velká improvizace a spoléhání se na infor- většinou je to totiž každému úplně jedno. z podmínek rozhovoru bylo, že jeho výsled- mace, chcete-li drby, které kolují po obci. „Pracuji s informacemi nejvyššího utajení,“ nou podobu ještě před vydáním musí schvá- Tentokrát na mě však čekal ještě větší oří- vysvětlil podplukovník svou opatrnost. Tento- lit jak vedení Armády České republiky, tak šek: po Osíku skoro žádné informace neko- krát jsem tak byl odkázán na papír a tužku, příslušné orgány v NATO. Vůbec poprvé lovaly a na internetu se mi o osobě podařilo která mi hned na začátku rozhovoru dopsala. tak nějaký text určený pro obecní zpravodaj najít jen asi jednu zmínku. Na smluvenou Skvěle tak ilustrovala, nakolik jsem byl zasko- vznikl i v angličtině. Bohužel, verdikt byl schůzku jsem tak vyrazil prakticky nepřipra- čen. Původně na půl hodiny zamýšlený rozho- neúprosný: „Rozhovor v této podobě ven. Věděl jsem pouze, že pracuje ve služ- vor se tak rázem změnil na téměř dvouhodi- a s těmito informacemi nemůže být v žád- bách Armády České republiky a Severo- nové setkání. ném případě publikovaný,“ sdělil mi atlantické aliance (NATO) a zároveň žije, Každou větu pečlivě vážil a po celou dobu roz- s omluvou po několikatýdenním čekání pokud zrovna není v zahraničí, na dolním hovoru si dával obzvlášť pozor na jazyk. podplukovník. konci Osíku. I přesto se snažil být maximálně otevřený Zklamání? Spíš rozčarování a taky pochope- Scházíme se asi na začátku července – a zvládli jsme toho probrat spoustu: jak je ní. Řekl bych, že je to jeden z mála případů, jedna z mála chvil, kdy zpovídaný netráví náročné se do služeb armády vůbec dostat, jak který nemusíme chápat jako cenzuru, spíše čas mimo Českou republiku. Na první pohled člověk při misích v Afghánistánu lehce ztrácí jako upřednostnění vyšších zájmů a bezpečí to byl úplně normální chlápek. Dokonce ostražitost nebo postavení české armády nás všech. Přestože jsem se nic důvěrného, jsem v jeho přítomnosti ani nemusel stát v porovnání s ozbrojenými složkami jiných alespoň z mého pohledu, nedozvěděl. v pozoru. Zkrátka jediným náznakem toho, zemí. Z každé odpovědi se dalo vyčíst, že je ve Můžeme však všude říkat, že jsme světoví, že mám co dočinění s podplukovníkem svém oboru skutečným profesionálem. A přes- dostali jsme přeci Osík DNES až do NATO… Armády České republiky, byly jeho maská- tože se stále tak trochu obával, že jeho práce Patrik Švec čové kalhoty. nebude nikoho zajímat, mně bylo jasné,

Možná mnozí z Vás jste při nedělních procház- kách zaregistrovali, že na mnoha místech, kudy procházíte, se něco změnilo. Došlo hlavně k úpravě či vysekání vzrostlých náleto- vých stromů, podrostů a keřů v okolí našich obecních cest, kterými často přijíždíme ke svým domovům nebo si občas krátíme svou cestu, abychom se vyhnuli hlavní silnici v obci. V uplynulém podzimním, ale i počátkem zim- ního období, si pracovníci technického úseku naší obce postupně vytyčili úseky, kde je nej- více potřebná údržba přilehlých míst. Jednalo se někde i o poměrně velké části porostů, které zasahovaly do samotné cesty – silnice, a tím v podstatě zužovaly šíři cesty a činily ji nebezpečnou pro průjezd vozidla. V někte- rých místech to dosáhlo až takového stadia, že větve keřů pod tíhou vláhy při dešti utvořily tunel nebo se naklonily do cesty tak, že se zde mnohde nedalo bezpečně projet. Zaměst- nanci obce postupně tyto porosty začali vyře- závat a upravovat tak, aby došlo ke zlepšení průjezdnosti cest i bezpečnosti pohybu v jejich okolí. My jsme si snad ještě stačili všimnout velkých kup ořezaných větví a náletových stromů, které se časem ztratily a zůstal zde jen neklamný důkaz odvedené práce v podobě upravené cesty a hrstky pilin nebo rozdrcené dřeviny. Veškerá dřevní hmota byla drtičkou rozmělněna a bude dále zpracována. Vyseká- ním náletových míst, okrajů cest a přilehlých břehů, jsou dnes silnice nejen širší, ale jsou světlejší, čistší, nehrozí opad větví či poškrá- bání našich plechových miláčků. Nehezká místa s ukrytými domovními a zahradními odpadky v těchto místech také zmizela a snad už zůstanou bez těchto „dárečků“. Pokud máme potřebu pro uložení odpadu ze zahrad apod. ve větším množství, není problém vyu- žít sběrného dvora či se domluvit na obecním úřadu o přistavení kontejneru. Nyní, když procházím těmito upravenými částmi obce, mám z toho dobrý pocit. Dobrý a v podstatě máme hezčí obec nejen pro sebe, ním roce postupně prováděny další úpravy pocit z toho, že nejsme lhostejní ke svému ale i pro ty,kteří nás zde navštíví. veřejné zeleně i prostranství v obci. okolí, že dochází ke zlepšení daných míst Dle informací z obecního úřadu budou i v letoš- Dana Mňuková Recept na přeplněné popelnice? Žít bezobalově Povalující se plastové lahve u přeplněných tyčinku na oslazení života. Každý druh nebale- Michaela Gajdošová. V začátcích podle ní sta- kontejnerů, u krajnic cest odhozené obaly ného zboží přitom člověk ukládá do zvláštního čí, když člověk nahradí PET lahve těmi skleně- od nejrůznějších čokoládových tyčinek nebo sáčku, jiné zboží už v plastovém obalu rovnou nými, ve kterých si nosí vodu z vodovodu, a při mikrotenové sáčky zachycené ve větvích stro- opustí výrobní linku. Celý nákup pak ještě nako- nakupování má po ruce pytlíčky a látkové sáč- mů. Plastů ve volné přírodě stále přibývá, nec putuje do připravené igelitové tašky. ky, které využije třeba na zeleninu a pečivo. Na ve spoustě případů za nimi nestojí lidská lhos- Kromě potravin si tak lidé ze supermarketu maso a salámy si zase lidé mohou přinést tejnost, ale nedůslednost. Kvůli neustále ros- odváží pěknou hromádku zbytečného plastu, vlastní krabičku. Igelitové tašky pak člověk toucímu množství odpadů jsou nejen osické který lze poměrně snadno a efektivně nahra- snadno vymění za látkové, které jsou dnes kontejnery často přeplněné, lidé tak mnohdy dit jinými materiály. k dostání prakticky ve všech větších super- pytle s vytříděným odpadem odloží někam Klíčem je přitom začít přemýšlet nad obsahem marketech. poblíž nich. Odtud se už odpadky snadno odpadkového koše a také nad tím, co a jak dostanou do volné přírody. Mnozí viní pracov- člověk nakupuje. Cesta ke snížení produkce níky svozové společnosti z nedostatečného plastového odpadu přitom nemusí být nijak vyvážení popelnic a kontejnerů, řešením při- drastická. I lidé nakupující převážně bez plastů tom může být zredukování množství odpadu. přiznávají, že ani oni čas od času sladké balené Třeba zbavením se plastů při běžném nákupu tyčince nebo pivu v umělohmotném kelímku potravin. neodolají. „Začít pomalu a po krůčcích. Tím, Je to prakticky denní a léty prověřená rutina. co je pro mě v danou chvíli nejpohodlnější Zaběhnout po práci do obchodu, nakoupit a nejvhodnější,“ uvedla v rozhovoru pro týde- čerstvé pečivo, k tomu přihodit několik kusů ník Respekt spoluzakladatelka blogu o bezod- ovoce a zeleniny a také třeba nějakou tu padovém stylu života Czech Zero Waste

Kterékrokytonapříkladjsou? - Proveďte kontrolu odpadkového koše. Zjistěte, co vyhazujete nejvíce. - Zamyslete se nad zbytečnostmi. - Recyklujte staré látky. - Neplýtvejte potravinami. - Založte si kompost. - Nahraďte papírové kapesníky látkový- mi. - Pračku naplňte vždy celou. - Namísto věcí darujte zážitky.

Možností je jistě mnoho. Není pochyb, že lidé v Osíku již mnoho z těchto činností dělají (např. kompostování či druhotné využití látek atp.). Je to jen začátek cesty.

Spížplnásklenic Někteří lidé bezobalovým obchodům vytýkají si někteří lidé uvědomují natolik, že se nespo- Odnést si mouku nebo luštěniny v jiném než vyšší ceny zboží. Michaela Gajdošová v již zmí- kojí jen s používáním látkových pytlíků a tašek jednorázovém obalu je však v běžném českém něném rozhovoru však vyzdvihuje lepší kvalitu nebo nakupováním surovin do vlastních supermarketu prakticky nemožné. Proto potravin. „Navíc tím, že člověk pracuje se nádob. Ze svého života se tak snaží vymýtit v posledních letech vznikají takzvané bezoba- základními surovinami a nekupuje si prefabri- takové věci jako například papírové kapesníky lové obchody, ve kterých lidé typické kilové kované výrobky, ušetří docela dost peněz,“ nebo klasický plastový zubní kartáček. Ten pytlíky surovin rozhodně nenajdou. Jejich prin- myslí si. Místo kupování oplatek (jak jinak než lehce nahrazují bambusovým, který až cip je jednoduchý: zákazník si s sebou přinese v plastových obalech) si tak člověk může doslouží, poputuje na kompost. Nemalé množ- vlastní, ideálně skleněnou, nádobu (nebo ze surovin dostupných v bezobalovém ství plastu lze také ušetřit díky čepovaným ji zakoupí přímo na místě) a naplní ji třeba mou- obchodu upéct třeba nějaký koláč. čisticím a pracím prostředkům. S možností kou nebo luštěninami. Stejně tak si do jiné Je však reálné nakoupit v podobném obchodu opakovaně čepovat prací gel do totožné lahve nádoby nechá stočit olej nebo ocet. Spíž tako- v okolí Osíku? Možná překvapivě ano. Typický loni ve vybraných prodejnách poprvé začala vého člověka je pak místo plastových obalů obchod, kde lidé nakupují do vlastních nádob, drogerie DM. zaplněná sklenicemi, které vždy stačí přímo stojí vedle budovy litomyšlské pošty. Ovoce, Podobně smýšlející lidé směřují k úplně bezod- v obchodě doplnit. zeleninu a další zboží si lze v sezoně také padovému stylu života – takzvaně zero waste. Kromě zbavení se plastů lidem nakupování do nakoupit na Farmářském trhu na Toulovcově Základní poselství je prosté: člověk by měl vlastních nádob umožňuje zastavit plýtvání. náměstí. Bohatou nabídku sortimentu s mini- opakovaně využívat všechny zdroje bez tvorby Podle Národní potravinové sbírky patří právě mem plastových obalů také nabízejí nejrůz- odpadů, stejně jako se to děje v přírodě. Jen Češi mezi největší plýtvače v Evropské unii, nější online obchody. třídit nestačí, člověk dnes totiž zvládne každý Čech totiž průměrně vyhodí až 81 kilo- recyklovat a znovu využít jen část odpadu. gramů potravin ročně. Nejčastěji kvůli tomu, Životsminimálnímodpadem Opět to dokládají data Českého statistického že je nevhodně skladuje nebo jich nakoupí Podle dat Českého statistického úřadu v roce úřadu, podle kterých bylo v roce 2018 zrecyklo- příliš mnoho. V bezobalových obchodech 2018 vyprodukoval každý Čech v průměru 351 váno necelých 30 procent odpadu. Zbytek zákazník zpravidla koupí jen takové množství kilogramů odpadu, o 34 kilogramů více než skončil na skládkách nebo ve spalovnách. surovin, kolik skutečně potřebuje. na začátku desetiletí. Tento negativní trend „Mnoho lidí má pocit, že když budou recyklovat, tak přírodě hodně pomůžou. Což takhle vůbec nerecyklovat a prostě do svého života nepouštět věci, ze kterých odpad vzniká,“ vyzývá na svém ecoblogu Radoslav Černý (ecoblog.cz). Všímá si, že problémem nejsou jen plasty, ale třeba také papír. Lidem přitom vytýká hromady knih, časopisů a novin, které mnozí mají doma, a přitom je ani nestíhají číst. Pohodlným řešením může být přechod na digitální verze nebo jejich půjčování v knihovně. Zvyk je železná košile a stejně tak tomu je s používáním plastů. Osvojit si bezobalové nakupování a postupem času třeba i bezodpa- dový život může nějakou chvíli trvat. Jak v Respektu potvrzuje Michaela Gajdošová, i zpočátku podobně neobvyklý způsob života se postupem času změní v rutinu. Produko- vání menšího množství odpadků může být v důsledku mnohem efektivnější než recyklo- vání. Znamená to totiž méně přeplněných popelnic, a tudíž méně odpadu, který se Pět jednoduchých sloves pomáhá držet principy šetrného života na paměti při každodenním rozho- dostane do volné přírody nebo skončí někde na dování. I velké změny se dají dělat s minimálním úsilím, protože každý krok se počítá. smetišti. Zdroj: bezobalu.org Patrik Švec

Navažme na sérii článků z loňského roku, kdy jsme se setkávali s trenéry a vedoucími, kteří se starají a svůj volný čas věnují oseckému mládí, ať již v mysliveckém spolku či v sokolu. Nyní se budeme věnovat práci s mládeží u oseckých hasičů. Jako každé pondělí přes zimu mají Svišti, jak si na začátku malí osečtí hasiči říkávali, trénink v hale. Moje představy, že si s trenéry sednu, a probereme výchovu mladých hasičů v klidu v šatně, se neuskutečnily. Kluci začínají během příprav tréninku povídat, Evča vede rozcvičku a já si už zaznamenávám. Vraťme se ale na počátek, kdy to všechno začalo. Tak povídejte, Míro, Honzo, Evčo a Atine. Psal se rok 2013 a naši hasiči slavili výročí 135 let od založení místní organizace. V okol- ních obcích už družstva malých hasičů byla a v Osíku nic. Konečně v létě začali „Svišti“ trénovat. Prvními vedoucími byli Jana Andrlí- ková, Monika Kotěrová, Míra Jůza a Vlasta Cupalu (pozn. snad nikoho nepohorším, budu- li psát Atin). Do roka se sestava obměnila, Janu a Moniku vystřídali Evča Groulíková s Honzou Šnajdrem, a tak tomu je dodnes. Míra říká: „Zpočátku se učili nejenom děti, ale i my chovky. Hasičské soutěže jsou velmi všestran- a stoly plné dobrot od maminek, za což jim vedoucí, hlavně na soutěžích. Nevěděli jsme, né. Během rozhovoru jsem se dozvěděla, děkují. A také vedoucí děkují sboru za podporu co a jak chodí.“ Když jsem pátrala, jestli začali že zároveň i plní celoroční činnost kolektivu a možnost mít tak kvalitní vybavení. Své díky trénovat kvůli vlastním dětem, Honza potvrdí, mladých hasičů. Krom účasti na soutěžích směřují i obci, která hasiče podporuje. V sou- že také: „Ale hlavně nám to přišlo přirozený. sem patří organizování nějaké společenské časnosti děti za „hasiče“ nic neplatí. Je to tradice. Jsme hasiči od mládí.“ V součas- akce, což jsou, troufám si říct již tradiční, Čaro- Od příštího roku byl schválen roční členský nosti trénují družstvo mladších i starších žáků. dějnice, Květinový den, a také dvoudenní příspěvek 150 Kč. Úsměvné, v porovnání Náplň tréninků se liší, záleží, jaký typ soutěže výlet. To je výborná akce i pro rodiče. Před- s jinými komerčními kroužky, kam děti mají před sebou. Během zimy se v hale připra- stavte si, že se vám někdo postará o vaše děti mnohdy dochází. vují na závody okresní ligy mládeže. Takže po celý víkend začátkem prosince. Paráda! Dotázala jsem se: „Čemu se děti na hasičích trénují štafety dvojic i jednotlivců, pracují na Vraťme se ještě na chvilku k soutěžím. Pro- naučí?“ Honza vyjmenovává: „Jsou to rozma- fyzičce. Důležité je, aby to všechny bavilo. tože na soutěže jezdíme s nimi, můžu potvrdit nité činnosti – pohybové, rychlostní, vědo- S prvními slunečními paprsky dávají hale vale slova Míry, který na otázku ohledně důleži- mostní. Učí se týmové spolupráci, být v partě”. a dětský křik zní na louce u Groulíků. Je načase tosti výsledků odpovídá: „Dobrý výsledek potě- Atin se šibalsky usmívá a říká: „Prostě žádný vytáhnout „mašinu“ a trénovat útoky, protože ší.“ Věřte, že na naše hasiče nikdo netlačí, slečinky.“ Evča dodává: „Že se starší umí soutěže začínají zanedlouho. Nemají natož aby křičel. Tlak cítí oni sami z vlastního postarat o mladší.“Sama za sebe bych doplni- „odpočinku“ ani v létě. Podzimní soutěže se pocitu odpovědnosti za tým. Každý pracuje la: „Učí se trpělivosti, umět čekat a zabavit konají už na konci srpna. Když skončí, zaměřují pro ostatní. Takový přístup nemají ve všech se v partě. To platí především na soutěžích.“ se na podzimní část soutěže Plamen. Vážou týmech. Jak poznáte na soutěži Osečáky? A co vedoucím dělá radost? Míra: „Že se sem uzly,učí se značky,lezou po laně a střílí ze vzdu- Zelené dresy, červený stan, úsměvy na tvářích těší. Alespoň to říkají.“ Honza: „Když vidím tu partu.“ Atin: „Když se tváří spokojeně. A když jdou domů,… alespoň tedy po dvoudence.“ A co nějaké výrazné výsledky? Shodují se na Maxově účasti na Krajské soutěži Pardubic- kého kraje. Hlavně jde o to, že vidíme, že se zlepšují, posouvají se a těší se! Co se jim vybaví, když se řekne osečtí mladí hasiči? Honza vše krásně vystihuje: „Borci. Protože na jaře pomalu začínají v rukavicích, na podzim s nimi končí a mezitím na ně praží sluníčko.“ Věřte mi, tahle parta je bezva a každý má své místo. Evča je pro děti mámou, za kterou jdou, když potřebují pomazlit, která s nimi hraje hry a vyplňuje čekání. Míra, to je chodící úsměv a šibalství, takže nevíte, jestli mu věřit, či zase naletíte na jeho vtípek. Honza? Klid a rozvaha sama. Díky Atinovi, je všechna technika v pořádku a jízdu s ním starou Avií si málokdo nechá ujít. Závěrem krátké poděkování. Jako mamka dvou nadšených hasiček vám Evčo, Míro, Honzo a Atine děkuji za to, jak dobře Sviště vedete. Ve vaší partě je pohoda, dobrá nálada a umíte podpořit týmového ducha. Jen tak dál a ještě hodně dlouho! Zuzana Veselíková

Není pravidlem, že by se o valné hromadě dob- tické grafy za uplynulých několik let utkvěly rovolných hasičů v Osíku psaly sáhodlouhé všem účastníkům jistě v paměti. Dozvěděli se články. Ta letošní však byla výjimečná tím, že například, na kterých soutěžích se družstvu se na ní volili zástupci do výboru sboru na další nejvíce daří a naopak nedaří, jak je to s věkem pětileté období. Přestože to může vypadat účastníků a podobně. jako jednoduchá práce, na uvedené funkce se Usnesením valné hromady byl mimo jiné nikdo moc nehrne. Skrývají totiž v sobě pro schválen i návrh, aby se na obec zakoupil každého desítky hodin bezplatné práce. a umístil na veřejně dostupné místo defibrilá- Pojem „srdcař“ je zde na místě. tor, který může zachránit lidský život. V okol- Staronovým starostou sboru tak byl zvolen ních obcích již tuto „vymoženost“ mají a Osík Jindřich Groulík, který byl zároveň navrhnutý si ji jistě také zaslouží. jako kandidát do vyšších orgánů. Konkrétně do Pěti členům z řad dětí byly předány odznaky okrsku Litomyšl a do výkonného výboru odborností, které v uplynulém roce získali. Okresního sdružení hasičů Svitavy. Náměst- Vedoucí mládeže obdrželi jako poděkování kem starosty zůstává Petr Klička. Stejně tak za svou činnost věcné dary. Poděkování za byl opět zvolen i velitel sboru Zdeněk Vode- reprezentaci sboru na krajské soutěži jednot- hnal, který zůstává i jako velitel jednotky SDH livců získal Maxim Jůza. Čestné uznání kraj- Osík. Na funkci jednatelky sboru zůstává Jana ského starosty sdružení obdržel bratr Josef Andrlíková, kronikářkou Vlasta Kličková, kul- Rožek, který v prosinci oslavil významné turní referentkou Renata Nováková, zástup- životní jubileum. Dlouholetí členové sboru cem velitele Miroslav Pulkrábek, hlavním i starosta obce pak dostali fotoknihu ze slav- strojníkem Vlastimil Cupal a hospodářem nostního žehnání praporu. Starosta sboru Na závěr následovalo občerstvení a volná dis- sboru Michal Zölfl. Jména vedoucí mladých poděkoval všem členům výboru uplynulého kuse. Debatovalo se tak o tom, že letos budou hasičů se nemění, tedy Eva Groulíková, Vlasti- období a předal jim děkovné listy. Medaili jistě Čarodějnice vydařené jako v posledních mil Cupal, Miroslav Jůza a Jan Šnajdr. Nově byli za věrnost 20 let obdržela Marie Lněničková. letech. Že bude dobré zorganizovat říjnovou zvoleni do funkcí referenta prevence Petr Cou- Antonínu Lněničkovi bylo poděkováno za dlou- zábavu, sběr železa a další akce. Chcete-li se fal a kontrolorem účtů Petr Klička ml. holeté zastupování v okrsku Litomyšl. V nepo- zapojit aktivně do hasičského dění, budeme Poslední jmenovaný opět nezklamal svým slední řadě pak patřila slova díků za činnost ve rádi, když mezi nás přijdete a posílíte naše projevem o účasti na sportovních soutěžích. sboru všem členům, bez kterých by sbor řady. Zprávu pojal velmi sofistikovaně a jeho statis- nefungoval. Za SHD Osík, Michal Zölfl Základní škola v Hvězdárně a planetáriu

Ve středu 8. 1. 2020 jsme vyjeli poznávat vesmír do Hradce Králové. Hvězdárna a planetárium se nachází na jižním okraji metropole východ- ních Čech. Pro stavbu hvězdárny bylo zvoleno jedno z nejkrásnějších míst – na hřebenu mezi Zámečkem a Novým Hradcem Králové, odkud se ote- vírá pohled na západ do Polabské nížiny a na jižní protáhlé údolí. Před plánovaným zájezdem se žáci 5. ročníku zabývali tématem „Vesmír“ několik předešlých měsíců. Vesmír jsme zažili i v dalších před- mětech – pracovním vyučování, přírodovědě a prvouce. Přiměřeně věku se s vesmírem seznámily i mladší ročníky. V digitálním planetáriu jsme viděli celooblohovou filmovou projekci moderovanou odborníky. Hvězdnou oblohu a virtuální vesmír v digitální podobě s aktuálními informacemi z astronomie a kosmonautiky. Posledním doplněním programu byla pohádka Polaris, pojednávající o tučňákovi, ledním medvědovi a jejich společném dobrodružství. Potom jsme se přesunuli do budovy Hvězdárny. Letos nám počasí dovo- lilo spatřit otevřenou střechu hlavní kupole s dalekohledem. Ve vstupní hale se mohly děti zvážit na kosmické váze. Ta jim ukázala, jakou hmot- nost mají na Zemi, na Měsíci, na Jupiteru, na Slunci a ve stavu beztíže. Na závěr si děti nakoupily pohledy a jiné suvenýry. Exkurze byla financo- vána z projektu EU Šablony II. Dopravu nám pomohl zajistit pan Mach v Ivecu Vysoké Mýto. Děkujeme mu za spolupráci. Celý naučný výlet byl tak pro žáky zdarma a velmi se jim líbil. L.Hájková, E.Hrdonková

V sobotu 25. ledna jsme s dětmi vyrazili do Pardubic na tradiční Zimní čtyřboj, aby děti poměřily svoje síly ve šplhu, skoku, člunkovém běhu a hodu na koš. Průpravu měly děti již z motivačního závodu „Osecký čtyřboj nane- čisto“,který proběhl před Vánoci. Letošní celková účast v krajském kole byla neobvykle velká, zúčastnilo se 116 soutěžících. Dokonce i cesta do Pardubic objednaným auto- busem byla v tomto směru netradiční, díky této vysoké účasti jsme seděli v autobuse na sedačkách většinou po třech. Za Osík vyrazilo na zápolení 13 dětí. Všichni byli nováčky a zkoušeli si tento krajský závod Hanusovi a Vaškovi Rozlívkovi, což bylo ale vedl Filip Jindra, který skončil na 4. místě ve poprvé. Nejlepší výkon podal Pepa Jindra, krásné umístění. Ostatní kluci a dívky se také své kategorii. který vystoupal na bednu pro bronzovou velice snažili a statečně bojovali. Všem dětem děkujeme za reprezentaci medaili. Další medaile jen o kousek utekly Součástí čtyřboje byl jako tradičně vložený a Pepovi gratulujeme k medaili. v podobě bramborového 4. místa Vendovi závod ve skákání přes švihadlo, kde si nejlépe Máša Florbalový turnaj Dona Bosca

Ve dnech 31. 1. a 1. 2. proběhl v nedaleké Lubné již 17. ročník florbalového turnaje Dona Bosca. Sokol Osík měl hned dvojí zastoupení. V pátek nastoupil tým mladších žáků. Pro kluky to byl první větší turnaj a nutno podotknout, že bojovali statečně. Do kategorie mladších žáků se přihlásilo celkem 14 týmů, které byly rozděleny do dvou skupin. To znamená, že každé druž- stvo absolvovalo v základní skupině šest zápa- sů. Osecký tým se střetnul s Poličkou, Prostě- jovem, Oldříší, Litomyšlí a dvakrát s Prahou. Konečným výsledkem byly tři prohry a tři remí- zy. Nejvíc napínavé byly poslední dva zápasy, kdy jsme měli vítězství na dosah. Soupeřům se vždy v posledních vteřinách podařilo vyrov- nat. Na postup ze skupiny to bohužel nestači- lo, protože postupovaly první dva týmy přímo do semifinále. Kluky to samozřejmě mrzelo, ale za předvedený výkon se nemusí stydět. Já bych jim chtěl poděkovat za účast na turnaji a zároveň je pochválit. Poděkování patří i rodi- čům dětí. Druhý den soutěžila kategorie mužů. Přihlá- proti klukům z Poříčí jsme začali výborně a po nám stačila remíza. Nakonec se nám podařilo silo se 16 družstev. Byly vytvořeny 4 skupiny. první půlce vedli 2:0, ale druhá polovina držet krok jen chvíli a výsledek pro nás skončil Ve skupině, kde byl Osík, se na poslední chvíli se nám nepovedla. Zápas skončil remízou 2:2. vysokou prohrou 2:9. Nevadí, stalo se. Příští jeden tým odhlásil. To sice znamenalo jen dva Do dalšího zápasu s Poličkou jsme šli s tím, rok se rádi přihlásíme znovu. zápasy, ale větší šanci na postup. První zápas že je chceme porazit. Na postup ze skupiny by Za florbal Sokol Osík, Martin Motyčka POZOR!!! HPS Osík PLAVKOVÁ Přinášíme další výsledky oseckých hokejistů. SEZÓNA NEKONČÍ V novém roce se nám docela daří, když jsme Obec Osík zve Osečáky všeho věku bez obdržené branky vyhráli jak poslední do bazénu v Litomyšli, zápas druhé části, tak první utkání v části a to v neděli 23. 2. od 18:30 do 20:30. poslední. Doufejme, že se nám bude dařit i nadále. Zapiště si do kalendářů.

HCPaPoS–HPSOsík0:3 Góly: Pulkrábek, Vomáčka, Šauer. Asistence: Šauer,Petraš, Motyčka M. st. O výsledcích dalších zápasů budeme informo- HCKOCOUŘISKOŘENICE–HPSOsík0:5 vat v dalším čísle novin nebo je najdete na Góly: Girčák, Pulkrábek, Šnajdr,Frňka, Stránik našem webu www.hpsosik.webnode.cz. Asistence: Šnajdr 2, Šauer,Frňka, Girčák. Za HPS Osík Radek Novotný

OSÍK DNES, Osické noviny. Vychází 1x měsíčně. Vydává obec Osík, Osík 240, 569 67,IČ :00277100. Šéfredaktor: Martin Hanus; Redakční rada: Lenka Kočí, Dana Mňuková, Karel Rothschein, Patrik Švec, Zuzana Veselíková, Michal Zölfl č. 2/2020 ze dne 10. 2. 2020 Evidováno Ministerstvem kulturyČR pod číslemMK ČR E 12025. Periodický tisk územního samosprávného celku. Bezplatné. 450 výtisků. [email protected]; [email protected]; www.osik.cz Tisk a grafická úprava Petr Dvořák – Tiskárna Osík, tel. 461 618 111 Texty nepodléhají odborné jazykové korektuře.