Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky
Bakalářská diplomová práce
2017 Jiří Valoušek
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky
Ruština se zaměřením na oblast firemní praxe, sluţeb a cestovního ruchu
Jiří Valoušek
Srovnání automobilového průmyslu v Ruské federaci a České republice
Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: doc. PhDr. Jiří Gazda, CSc.
2017
Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracoval samostatně pod vedením doc. PhDr. Jiřího Gazdy, CSc. pouze s použitím pramenů, které uvádím v seznamu použitých internetových zdrojů.
…………………………………..
Podpis autora práce
Poděkování
Zde bych chtěl poděkovat panu doc. PhDr. Jiřímu Gazdovi, CSc. za jeho cenné rady.
OBSAH
ÚVOD...... 8
1. Historie automobilového průmyslu v Ruském impériu, v SSSR a v Ruské federaci...... 10
1.1. První ruský automobil...... 10
1.2. Aksaj...... 10
1.3. Russo-Balt...... 11
1.4. ZIS / ZIL...... 12
1.5. Jaroslavský závod...... 13
1.6. NAMI-1...... 14
1.7. GAZ...... 15
1.8. Moskevský závod (Moskvič)...... 17
1.9. UralAZ...... 20
1.10. UAZ...... 21
1.11. SAZ...... 23
1.12. VAZ...... 24
1.13. KAMAZ...... 25
2. Historie automobilového průmysl na území České republiky...... 27
2.1. Marcusův automobil...... 27
2.2. Elektromobil Františka Křiţíka...... 27
2.3. NW / Tatra...... 28
2.4. LINSER / RAF...... 29
2.5. Laurin & Klement / Škoda...... 30
2.6. Praga...... 31
2.7. Walter...... 32
2.8. Zbrojovka Brno...... 32
2.9. Wikow...... 33
2.10. Aero...... 33
2.11. Jawa...... 34
2.12. Avia...... 34
2.13. Velorex...... 35
3. Současný automobilový průmysl v Ruské federaci...... 36
3.1. AvtoVAZ...... 36
3.2. Tonar...... 42
3.3. Gruppa GAZ...... 43
3.4. UralAZ...... 47
3.5. Sollers...... 48
3.6. UAZ...... 51
3.7. KAMAZ...... 55
3.8. AVTOTOR...... 59
3.9. DERWAYS...... 62
3.10. ST Niţegoroděc...... 63
3.11. Renault Russia...... 64
3.12. Petrohrad...... 65
3.12.1. Toyota Motor...... 65
3.12.2. Nissan Manufacturing Rus...... 66
3.12.3. Hyundai Motor Manufacturing Rus...... 67
3.12.4. Ford Motor Company...... 68
3.13. Kaluga...... 68
3.13.1. Volkswagen Group Rus...... 68
3.13.2. PSMA Rus...... 69
3.13.3. Volvo Group Trucks...... 70
4. Současný automobilový průmysl v České republice...... 71
4.1. Škoda Auto...... 71
4.2. TATRA TRUCKS...... 73
4.3. Avia Motors...... 75
4.4. Hyundai Motor Manufacturing Czech...... 75
4.5. Toyota Peugeot Citroën Automobile...... 76
ZÁVĚR...... 78
РЕЗЮМЕ...... 81
RUSKO-ČESKÝ SLOVNÍK ODBORNÝCH TERMÍNŮ...... 84
SEZNAM POUŢITÝCH INTERNETOVÝCH ZDROJŮ...... 118
ÚVOD
Automobilový průmysl je v dnešní době velmi důleţitým odvětvím, které ve dvacátém století silně změnilo lidskou společnost. Automobilový průmysl urychlil transport, zefektivnil práci a poskytl lidem nové moţnosti. Dnes se s produkty automobilového průmyslu setkáváme kaţdý den. Bez automobilů by spousta současných profesí nemohla být efektivně vykonávána. Automobily se postupem času staly neoddělitelnou součástí naší civilizace. Tato práce pojednává o automobilovém průmyslu na území dnešní Ruské federace a České republiky. Jedná se o zajímavé téma, neboť u obou zemí historie automobilového průmyslu sahá aţ do 19. století. Automobilový průmysl je v současnosti také velmi aktuální, neboť má významný vliv na světovou ekonomiku.
Práce je rozdělena na čtyři kapitoly. První kapitola pojednává o historii automobilového průmyslu v Ruském Impériu, Sovětském svazu a Ruské federaci. Druhá kapitola pojednává o historii automobilového průmyslu na území dnešní České republiky. V těchto dvou kapito- lách je historie automobilového průmyslu zpracována od samotného zrodu tohoto průmyslo- vého odvětví v 19. století aţ po období devadesátých let a počátku 21. století. Ve třetí kapitole je podrobně popsán současný automobilový průmysl na území Ruské federace. Čtvrtá kapitola pojednává o současném automobilovém průmyslu na území České republiky. Tyto dvě kapitoly pojednávají o jednotlivých společnostech v obou zemích, které se zabývají výrobou automobilů. Popsány jsou jak domácí automobilky, tak i závody zahraničních spo- lečností, které zavedly výrobu svých vlastních automobilů v těchto dvou zemích. Jednotlivé kapitoly se dále člení na kratší podkapitoly, které pojednávají o konkrétní společnosti, oblasti nebo o konkrétním závodu. Při tvorbě jednotlivých kapitol bylo čerpáno z internetových zdrojů. Významnou část internetových zdrojů tvoří oficiální internetové stránky jednotlivých automobilových společností.
Po těchto čtyřech kapitolách následuje závěr, ve kterém je automobilový průmysl v obou zemích srovnáván. Poté následuje resumé v ruském jazyce.
Součástí a jazykovým materiálním výtěţkem je slovník odborných pojmů z oblasti automobi- lového průmyslu. Slovník celkově obsahuje okolo 800 termínů. Větší část termínů byla nasbí- rána z návodů k obsluze automobilů, menší část z různých slovníků.
Na konci práce je uveden seznam pouţitých internetových zdrojů.
8
Tato práce podává ucelených přehled o ruském i českém automobilovém průmyslu, a to jak o jeho současné podobě, tak i o jeho historii. Práce pojednává o vývoji jednotlivých automo- bilových společností a podniků, a také o jejich pozicích na trhu. Technické specifikace jednot- livých automobilů nejsou hlavní náplní této práce. Práce je zaměřena na společnosti a podniky, které vyráběly či vyrábí osobní a nákladní automobily. V práci jsou zahrnuti jen okrajově nebo zcela nejsou zahrnuti jednotliví výrobci autobusů, trolejbusů, „všudycho- dů“, traktorů, vojenských vozidel, přívěsů a návěsů, náhradních dílů a podobně. V práci dále není zahrnuta většina automobilové výroby probíhající v místech, která v dnešní době jiţ nejsou součástmi Ruské federace či České republiky.
9
1. Historie automobilového průmyslu v Ruském impériu, v SSSR a v Ruské federaci
1.1. První ruský automobil1
Počátky ruského automobilového průmyslu můţeme hledat v devadesátých letech 19. století. Mezi velmi důleţité osobnosti v tomto odvětví patří Jevgenij Alexandrovič Jakovlev a Pjotr Alexandrovič Freze. Jednalo se o dva konstruktéry, kteří spolupracovali na vývoji prvního ruského automobilu. Inspirací pro ně byly jiţ zkonstruované automobily v západní Evropě. V roce 1893 navštívili i celosvětovou výstavu v Chicagu, kde je nadchnul automobil značky „Benz“. O tři roky později Jevgenij Alexandrovič Jakovlev a Pjotr Alexandrovič Freze v Niţ- ním Novgorodu představili svůj vlastní automobil se spalovacím motorem. Tento vůz z velké části vycházel z německého automobilu značky „Benz“, avšak některé části se lišily. Ruský automobil nesl oproti německému jistá vylepšení. Vůz byl vyráběn sériově, nicméně počet vyrobených kusů dnes jiţ není znám. Do dnešní doby se bohuţel nedochoval ţádný kus, nedochovaly se ani technické výkresy. Cena vozu byla 1500 stříbrných rublů, coţ byla pro běţného ruského občana příliš vysoká suma. V roce 1910 byla továrna prodána společ- nosti „Russo-Balt“.
1.2. Aksaj2
V letech 1903 a 1904 bylo v Rostovu na Donu akciovou společností „Aksaj“ vyrobeno 20 kusů amerického automobilu „Oldsmobile Carved Dash“. Později se společnost pokusila o zavedení licenční výroby amerických nákladních automobilů, avšak k uskutečnění výroby nakonec nedošlo a po říjnové revoluci se podnik k automobilové výrobě jiţ nikdy nevrátil.
1 РУССКИЙ ПРОТАЛ. Автомобиль Яковлева и Фрезе. [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
10
1.3. Russo-Balt3
Skutečný automobilový průmysl v Rusku začal vznikat aţ na začátku dvacátého století. V té době byly do Ruska dováţeny zahraniční automobily v celkové hodnotě 4,5 milionu rublů, přičemţ objem trhu se odhadoval na 20 milionů rublů.
V roce 1908 se rigská společnost „Russo-Balt“, do té doby vyrábějící ţelezniční vagóny, roz- hodla pro výrobu automobilů, a to především z důvodu sníţení poptávky po vagónech. Ještě téhoţ roku společnost představila pod značkou „Russo-Balt“ svůj první automobil. Jednalo se o osobní vůz „S-24/30“, jenţ byl postaven na stejném základě jako belgický auto- mobil od firmy „Fondu“. Brzy nato byly představeny osobní vozy „K-12“, „S-24“, „E-15“ a nákladní vozy „D-24“, „M-24“, „T-40“.
V době první světové války byla společnost z Rigy evakuována a výroba přesunuta z důvodu postupu německých vojsk. Během šesti let společnost Russo-Balt vyprodukovala více neţ 600 automobilů. Nejúspěšnějším modelem byl vůz S-24, jehoţ produkce tvořila 55% celkové produkce závodu. Russo-Balt vyráběl i sanitární vozy a také vozidla pro armádu. 64% procent vyrobených automobilů putovalo do armády, kde slouţily jako obrněné vozidla pro vojáky a automobily pro důstojníky. Podle Leva Alexandroviče Šugurova Russo-Balt za dobu své existence vyprodukoval 345 kusů modelu „S-24“, 141 kusů modelu „K-12“, 71 kusů modelu „E-15“, 27 kusů modelu „D-24“, 19 kusů modelu „M-24“ a 20 kusů modelu „E-40“. Celkově tedy 623 automobilů. Ačkoliv společnost nabízela širokou škálu modelů, které se vyznačovaly vysokou spolehlivostí a velkou výhodou při opravách vozů bylo i to, ţe díly z různých modelů byly navzájem zaměnitelné, velkého úspěchu na trhu se přesto nedočkala. Většina vozů byla vyrobena na zakázku ministerstva obrany. K zániku značky došlo krátce po konci první světové války. V roce 1918 byla továrna znárodněna a o rok později zavřena.
3 COPYPAST. Руссо-Балт (фотки + техт) [online]. 2011 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
11
1.4. ZIS / ZIL4
V roce 1916 byl v Moskvě zaloţen Lichačovův závod, který měl v roce 1917 na základě licenční smlouvy s italskou společností „Fiat“ vyprodukovat 150 nákladních automobilů „F-15“. Během roku 1917 továrna vyprodukovala 432 automobilů a v roce 1918 se produkce zvýšila na 779 automobilů. Pokles nastal v roce 1919, kdy továrnu opustilo pouze 108 vozů. Rozvoj automobilové výroby této továrny komplikovala občanská válka a politická situace v zemi. K obnovení výroby automobilů došlo v roce 1924 a v roce 1927 se podnik pod vede- ním I. A. Lichačova dále rozvíjel. V témţe roce se vedení podniku rozhodlo pro výrobu nákladního automobilu americké firmy „Autocar“. Ve třicátých letech probíhá produkce nákladního automobilu „AMO-3“ a zároveň je zahájena výroba vozů „ZIS-5“ a „ZIS-6“, z nichţ právě „ZIS-5“ zaznamenal velký úspěch. Podnik tento vůz produkoval po dobu 15 let. V roce 1936 v továrně vznikla první sedmimístná limuzína, nesoucí označení „ZIS-101“. Jednalo se o kopii amerického vozu „Buick“.
Během druhé světové války došlo k přemístění výroby do jiných, bezpečnějších měst Sovět- ského svazu. Produkce byla zaměřena na vojenská vozidla, ale i vojenské zbraně. Po dobu války bylo celkově vyrobeno okolo 100 000 vozů, především vojenských nákladních vozidel a sanitárních autobusů. Po druhé světové válce závod pokračuje ve výrobě nákladních auto- mobilů, autobusů a vojenských vozidel, nicméně byla představena i nová limuzína „ZIS-110“, která měla nahradit původní limuzínu z roku 1936, avšak ani v tomto případě se nejednalo o zcela sovětský automobil, neboť vůz byl kopií amerického vozu značky „Packard“.
V roce 1953 proběhla spolupráce s Čínskou lidovou republikou, které podnik pomohl se zavedením výroby prvního čínského nákladního automobilu, který byl kopií vozu „ZIS- 150“, a v roce 1958 byl představen nová limuzína „ZIL-111“. Rokem 1964 začíná výroba velmi úspěšného modelu „ZIL-130“, který se vyráběl v mnoha variantách, včetně variant pro export. Výroba modelu trvala aţ do roku 1994. Celkově bylo vyrobeno 3 383 312 kusů tohoto vozu. V roce 1971 byl podnik přeměněn na sdruţení, pod které spadalo 17 podniků. O čtyři roky později roční produkce dosáhla počtu 200 000 vozů.
4 ЗИЛ. Этапы становления [online]. 2016 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
12
Po rozpadu SSSR se podnik ocitl v existenčních problémech. Z důvodu změny politického systému muselo vedení podniku hledat novou cestu k prosperitě. Poptávka po vozech značky ZIL klesla, podniku se jiţ nedostávalo objednávek na dodání vojenských vozidel a také se objevila konkurence ze zahraničí, na kterou v tehdejším izolovaném Sovětském svazu nebyly podniky zvyklé. Tyto faktory postupně vedly ZIL aţ na hranici bankrotu. V roce 1992 byl podnik privatizován a přeměněn na akciovou společnost, která zahrnovala celkově 30 dce- řiných společností. Vedení nově vzniklé akciové společnosti se rozhodlo zaměřit na výrobu menších nákladních automobilů. Brzy nato byl představen třítunový nákladní vůz „ZIL-5301“, který se oproti zahraniční konkurenci těšil lepší cenové dostupnosti. Společnost také vsadila na spolupráci se zahraničními značkami jako „Kenworth“, „Catepillar“, „Volvo“ a „Renault“, avšak při této spolupráci ZIL významné úspěchy nezaznamenal. Celkově do roku 2000 bylo v tomto ruském podniku vyrobeno 7 769 902 nákladních automobilů, 38 988 auto- busů a 11 515 osobních automobilů.
1.5. Jaroslavský závod5
V roce 1916 byl zaloţen i závod v Jaroslavli, jehoţ zakladatelem byl Vladimir Alexandrovič Lebeděv. Podnik měl původně vyrábět osobní a nákladní automobily, přičemţ plánovaný objem produkce čítal 750 vozů ročně. Avšak kvůli politickým změnám v zemi byl vyroben pouze jeden prototyp osobního automobilu. Jednalo se o vůz, vycházející z britského automo- bilu značky „Crossley“.
Po změně politického systému byl podnik znárodněn a vyuţíván k opravám jiných automobilů. Od roku 1925 se v podniku spustila výroba nákladních automobilů, nesoucích označení „Ja-3“. Tento nákladní vůz byl schopen uvézt tři tuny nákladu. Po něm následovaly i modely „Ja-4 “ s nosností 4 tuny a „Ja-5“ s nosností 5 tun. Mezi lety 1928 a 1932 došlo k rozrůstání podniku a počet zaměstnanců stoupl téměř na pětinásobek. Ve třicátých letech
5 ЯМЗ.РУ. История Ярославского моторного завода [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
13
k produkci nákladních automobilů přibyla i výroba trolejbusů, autobusů a sklápěcích vozů. Do roku 1935 podnik dokázal vyprodukovat 10 000 nákladních automobilů.
V době druhé světové války byla výroba zaměřena na vojenská vozidla, jednalo se například o výrobu pásových taţných vozidel. Po válce podnik navázal na předválečnou výrobu, avšak v padesátých letech byla výroba automobilů předána jiným podnikům v běloruském Minsku a ukrajinském Kremenčuku. Od této chvíle se činnost podniku zaměřovala především na pro- dukci dieselových motorů. V sedmdesátých letech došlo ke sjednocení řady podniků do sdru- ţení „Avtodiesel“, ve kterém se tento podnik těšil vůdčímu postavení. V této době byly motory z Jaroslavle montovány do velkého mnoţství sovětských vozidel a došlo i k vyvinutí nového typu motoru.
Po pádu Sovětského svazu a s ním spojenými změnami byl podnik v roce 1993 přeměněn na akciovou společnost „Avtodiesel“ a v roce 2001 se stal součástí soukromé společnosti „RusPromAvto“.
1.6. NAMI-16
Ve dvacátých letech sovětský vědecký institut, zabývající se automobilovými motory hledal cestu k výrobě sovětských osobních automobilů. Za tímto účelem studoval několik zahranič- ních automobilů, z nichţ nejlepší dojem udělal československý vůz „Tatra-12“. Výrobou vozu byla pověřena moskevská továrna „Spartak“, které byly v roce 1927 předány technické výkresy. Během několika měsíců továrna vyrobila několik prototypů a v roce 1928 byla zahá- jena sériová výroba vozu pod označením „NAMI-1“. Plánovalo se s produkcí 10 000 vozů ročně, avšak skutečné počty vyrobených kusů byly mnohem niţší. Za rok 1928 bylo vyrobeno 50 kusů, za rok 1928 bylo vyrobeno 156 kusů a v roce 1930 podnik vyrobil 160 kusů.
Později bylo nevrţeno rozdělit výrobu do dvou různých továren s očekáváním zvýšení pro- dukce aţ na 4 500 kusů ročně. Automobily v té době nebyly na prodej pro obyčejné občany, namísto toho byly vozy vyuţívány různými úřady, kterým v té době slouţily především ame- rické automobily. Model NAMI-1 se nesetkal s kladnou odezvou řidičů. NAMI-1 byl oproti
6 НАУКА И ЖИЗНЬ. Первые легковые автомобили страны [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
14
americkým vozům hlučnější, zaostalejší, méně pohodlný a opravy vozu byly sloţitější. Navíc automobilu chyběly některé doplňky, které u jiných automobilů byly samozřejmostí. Jednalo se například o tachometr, který do vozu nebyl zabudován. Většina řidičů volala po odstranění nedostatků, nicméně na venkově byl tento model přijat s velmi dobrou odezvou. Pracovníci továrny plánovali postupné odstraňování nedostatků svého prvního automobilu, nicméně k odstraňování nedostatků nakonec nedošlo. Na počátku 30. let byla produkce automobilu ukončena z důvodu vzniku automobilového závodu, dnes známého pod názvem „GAZ“.
1.7. GAZ7
V roce 1929 se vedení Sovětského svazu rozhodlo pro zaloţení automobilového závodu v dnešním Niţním Novgorodu, tehdy nazývaným „Gorkij“. V témţe roce byla uzavřena smlouva s americkou společností „Ford Motor Company“ o všestranné spolupráci ve spojitosti s výrobou osobních a nákladních automobilů.
Počátkem roku 1932 přinesla tato spolupráci první ovoce, kdy byl představen první prototyp nákladního automobilu „NAZ-AA“, později přejmenován na „GAZ-AA“. O necelý rok poz- ději byl představen pětimístný faeton „GAZ-A“. Oba automobily byly sovětskými verzemi amerických automobilů „Ford-A“ a „Ford-AA“. V roce 1933 byl v podniku vyroben první autobus „GAZ-03-30“. Za ním následovala řada nákladních automobilů, sanitární vůz a pick- up „GAZ-4“. Roku 1935 se podnik stal největším výrobcem automobilů v celém Sovětském svazu. Jeho produkce od počátku výroby čítala 100 000 vyrobených kusů. Brzy nato byl název podniku doplněn o jméno Vjačeslava Mahajloviče Molotova.
Prvním automobilem, který byl vyroben pod novým označením, byl „GAZ-M-1“. Tento automobil byl později vyuţíván sloţkami NKVD při zatýkání „nepřátel lidu“, čímţ si získal přezdívku „Černý krkavec“. Od počátku existence podniku do začátku Velké vlastenecké války podnik vyrobil celkově kolem 450 000 vozidel. Jeho podíl v rámci celého sovětského
7 AVTOEXPORT. GAZ 14 Čajka [online]. 2014 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
15
automobilového průmyslu tvořil 68,3%. Během druhé světové války byla výroba zaměřena na výrobu lehkých tanků a obrněných vozidel. Jednalo se například o lehké tanky „T-60“ a „T-70“.
Po válce v roce 1946 probíhala produkce nového modelu „GAZ-M-20 Poběda“ a nákladního automobilu „GAZ-51“. Za nimi následovaly modely terénních a nákladních automobilů, vyráběl se i sedan a vojenská vozidla. V roce 1956 byl představen sedan střední třídy „GAZ-21 Volha“, který stal kultovním automobilem. O tři roky později k „Volze“ přibyl ještě vůz „GAZ-13 Čajka“, vybavený osmiválcovým motorem a vzhledově nápadně připomínají- cím americké automobily stejného desetiletí. Automobil se vyráběl především se sedanovou karosérií, avšak byl vyráběn i v provedeních limuzíny a kabrioletu. Vůz byl také vybaven například i elektrickým ovládáním oken, automatickým vytaţením antény a řadou dalších vymoţeností. Nejúspěšnějším modelem šedesátých let se stal nákladní automobil „GAZ-66“, který dokonce dostal státní vyznamenání za vysokou kvalitu. V roce 1970 byl představen nástupce „Volhy“. Jednalo se o vůz „GAZ-21“, který byl vyznamenán zlatými medailemi na mezinárodních výstavách v Bulharsku a v Německé demokratické republice.
V roce 1977 začala produkce nové „Čajky“. „GAZ-14 Čajka“ byl automobilem vyšší třídy. Vyznačoval se vysokým výkonem, luxusem a vysokou technickou vyspělostí. Roční produkce čítala okolo 100 kusů tohoto automobilu. V roce 1971 proběhla reorganizace výroby, během které bylo vytvořeno výrobní sdruţení „AvtoGAZ“, k němuţ se připojilo 11 podniků. V osm- desátých letech probíhá přechod na výrobu dieselových motorů, coţ se později ukázalo jako velmi významný milník celé historie závodu. Vzniká také nový osobní vůz „GAZ-24-10“, který se jiţ v omezeném mnoţství začíná prodávat i soukromým osobám. Kaţdoroční produkce v osmdesátých letech čítala kolem 200 000 vozů. z toho kaţdoročně okolo 100 000 kusů tvořily osobní automobily.
Po rozpadu Sovětského svazu byl podnik přeměněn na akciovou společnost a začínal se adap- tovat na trţní ekonomiku. Díky velkému zájmu o osobní automobily se produkce „Volhy“ téměř zdvojnásobila a došlo i na její modernizaci. V následujících letech se výroba zaměřovala především na osobní, terénní a nákladní automobily. Mezi neúspěšné modely patří například „GAZ-3105“, který se stal neúspěšným především kvůli vysoké ceně a silné konkurenci zahraničních značek. Byly podepsány smlouvy o spolupráci s rakouskou firmou „Steyr“, italskou automobilkou „Fiat“ a v roce 2001 se podnik stal součástí holdingu „RusPromAvto“, který byl později přejmenován na „Gruppa GAZ“. V roce 2006 podnik
16
od koncernu „DaimlerChrysler“ odkoupil společnost „Sterling Hills“, vyrábějicí automobily „Dodge Stratus“ a „Chrysler Sebring“. Na základě těchto dvou vozů byl vyráběn automobil „Volga Siber“, avšak projekt ztroskotal kvůli nízkému zájmu ze strany zákaníků. V plánu bylo vyprodukovat 65 000 kusů toho vozu ročně, nicméně výroba byla zastavena jiţ po 8 700 kusech.
1.8. Moskevský závod (Moskvič)8
V letech 1927 a 1928 bylo vedením Sovětského svazu rozhodnuto o výstavbě nové továrny na automobily v Moskvě. S novou továrnou se počítalo jako s doplňujícím podnikem k jiţ existujícímu moskevskému podniku AMO, protoţe stát trpěl nedostatkem automobilů jak v civilním sektoru, tak i ve vojenském sektoru. Objem výroby nového podniku se plánoval na 10 000 aţ 12 000 vyrobených automobilů ročně. Na stavbu továrny bylo vyčleněno 5 mili- onů rublů. Podepsaná smlouva mezi americkou společností „Ford Motor Company“ a Sovět- ským svazem se týkala nejen Niţního Novgorodu, ale i moskevského závodu. Smlouva se týkala pomoci s budováním automobilového průmyslu v SSSR. Sovětský svaz od této ame- rické společnosti nakoupil i řadu automobilových dílů.
V roce 1929 začala výstavba továrny, přičemţ hlavní část závodu byla dokončena uţ v roce 1930. Podnik byl pojmenován „Státní automontáţní závod komunistické internacionály mlá- deţe v Moskvě“. Kromě automobilů podnik poskytoval aţ do roku 1933 i opravárenské sluţby, a od roku 1932 zde probíhala i výroba motorů pro kombajny. Ve stejném roce začala v podniku produkce jiţ zmíněného nákladního automobilu GAZ-AA. V roce 1933 se moskev- ský podnik stal pobočkou gorkovského podniku a zcela přešel na výrobu vozů GAZ-AA a motorů pro kombajny, přičemţ závod v Niţním Novgorodu působil jako dodavatel dílů.
V letech 1935 aţ 1937 probíhala rekonstrukce továrny s cílem zvýšit roční produkci na 60 000 vyrobených automobilů. V roce 1939 se podnik oddělil od gorkovského podniku a připojil se k systému hlavní správy automobilového průmyslu jako samostatný podnik. Proběhlo
8 ВСЕ МОДЕЛИ АЗЛК. История завода АЗЛК [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
17
i přejmenování na „Státní automobilový závod komunistické internacionály mládeţe“. Od této chvíle podnik zanechal výroby vozu GAZ-AA a soustředil se na výrobu vozů s malým obje- mem motoru. Výrobě těchto vozů předcházela rozsáhlá rekonstrukce továrny a výstavba nových budov. V době výstavby se předpokládaná roční produkce odhadovala na 50 000 automobilů. 5. dubna roku 1940 opustil továrnu první osobní automobil, nesoucí označení „KIM-10-50“. V následujících dvou dnech byly vyprodukovány ještě další dva kusy.
V době Velké vlastenecké války se podnik zaměřoval na produkci vojenské techniky, přičemţ v roce 1941 byl evakuován do města Sverdlovsk, dnešního Jekatěrinburgu. V roce 1944 bylo rozhodnuto o zaloţení podniku, vyrábějícího náhradní díly pro zahraniční automobily. Jednalo se o automobily značek „Ford“, „Studebaker“, „Willis“ a „Dodge“. Ke konci války v tomto závodě začala příprava na obnovu výroby automobilů s malým objemem motoru, při- čemţ se podnik pomalu navrace do Moskvy.
V roce 1947 byla spuštěna sériová výroba prvního poválečného automobilu „Moskvič-400“. Za ním s postupem let následovaly modely „M-407“, „M-403“ a v roce 1964 „M-408“. V roce 1970 byla zaloţena pobočka ve městě Kiněšma s plánovanou maximální produkcí 200 000 automobilů „M-408“ ročně. Dalším místem, kde se vyráběl tento model bylo město Iţevsk. V roce 1967 podnik přišel s novým modelem, který nesl označení „M-412“. Ve stej- ném roce byl vyroben i miliontý vůz „Moskvič“. V roce 1968 došlo k dalšímu přejmenování podniku na „Automobilový závod Leninského komsomolu“.
V roce 1971 bylo zřízeno automobilové výrobní sdruţení „Avto-Moskvič“, ke kterému se kromě Automobilového závodu Leninského komsomolu připojily i další dva podniky, a to Moskevský závod automobilových zařízení „Mosavtopribor“ a závod náhradních auto- mobilových dílů ve městě Kiněšma. Objem výroby tohoto výrobního sdruţení byl velmi velký. Roku 1975 bylo vyrobeno 173 710 automobilů, a v roce 1980 byl vyprodukován rekordní počet 188 000 automobilů. V sedmdesátých letech proběhla také modernizace modelu M-408, avšak ta měla neblahý efekt na konkurenceschopnost automobilů „Moskvič“.
Začátkem osmdesátých let se prodeje automobilů na zahraničním trhu sníţily na 20 000 pro- daných automobilů ročně a na domácím trhu se automobily začaly nabízet na úvěr. V roce 1986 byl představen nový model, nesoucí označení „M-2141“. Později z důvodu potřeby nových motorů byla uzavřena smlouva s britskou firmou „Ricardo“, avšak tato spolupráce netrvala dlouho, jelikoţ po rozpadu Sovětského svazu se podnik ocitl ve finančních problé- mech. Poté se podnik účastnil přípravy na adaptaci motorů německé společnosti
18
„Elsbett Konstruktion“, avšak tento projekt také ztroskotal z finančních důvodů. Ze stejného důvodu ztroskotala i spolupráce s bratislavským automobilovým závodem, se kterým podnik spolupracoval na vývoji několika automobilů. V devadesátých letech byla v továrně vyrobena řada automobilů s motory zahraničních firem, určené pro export do západních zemí Evropy a do Argentiny. V roce 1991 činila roční produkce zhruba 104 400 vyrobených automobilů.
V roce 1993 byl podnik privatizován a přeměněn na akciovou společnost. Jeho základní kapi- tál byl 3 117 miliard rublů, přičemţ 59,07 % akcií patřilo Ruskému fondu federálního majetku, 38 % akcií patřilo pracovníkům této společnosti a dalším fyzickým osobám a 1,55 % akcií patřilo cizím organizacím. Od pádu Sovětského svazu se produkce automobilů rychle sniţovala. V roce 1996 čítala celá roční produkce pouhých 2 930 vyrobených vozů. Důvodů tak výrazného pádu bylo několik. Jednalo se o hyperinflaci v zemi, o růst cen, o sníţení pla- tební schopnosti kvůli obrovskému dluhu společnosti a v neposlední řadě bylo jedním z důvodů i to, ţe automobily této společnosti jiţ oproti jiným zaostávaly kvalitou. V roce 1997 byly podniknuty kroky k obnovení výroby. Do společnosti byli přijatí noví zaměstnanci a byl vypracován program rozvoje společnosti. Byla také zrušena výroba všech produktů, které z hlediska záchrany společnosti neměly vysokou prioritu. Zrušena byla například vojen- ská výroba. V následujících letech byla vypracována modernizace stávajících modelů a postupně přicházely do výroby i zcela nové modely automobilů. Nicméně společnosti tyto kroky z dlouhodobého hlediska příliš nepomohly. V roce 1998 společnost přišla o další 3 miliardy rublů, coţ vedlo k zastavení nákupu importovaných dílů, k prudkému sníţení kva- lity vyráběných automobilů a také k celkovému sníţení produkce. V roce 1997 bylo vyrobeno 20 600 automobilů. V roce 1998 se produkce značně zvýšila, v tomto roce bylo vyrobeno 42 800 automobilů, avšak o rok později došlo ke sníţení na 30 100 vyrobených automobilů. Od této chvíle dochází jiţ jen k dalšímu prudkému sniţování produkce. V roce 2000 bylo vyprodukováno 5 500 vozů a v roce 2001 se jednalo jiţ jen o pouhých 810 vyrobených auto- mobilů. Poté byla výroba ukončena a jiţ nikdy nebyla obnovena. Od data zaloţení podniku aţ do doby ukončení výroby bylo v tomto podniku vyrobeno více neţ 5 milionů automobilů.
19
1.9. UralAZ9
V roce 1941, v době druhé světové války, byl ve městě Miass zaloţen automobilový závod. Do tohoto města byla přesunuta část výroby z Moskvy, protoţe Moskva jiţ nebyla povaţována za bezpečné místo, a to z důvodu postupu německých vojsk. Původně se počítalo pouze s výrobou motorů, převodovek a zadních náprav, nicméně Sovětský svaz trpěl nedo- statkem automobilů a proto v roce 1943 bylo rozhodnuto, ţe výroba továrny bude zcela pře- měněna na produkci automobilů.
První automobil opustil továrnu v roce 1944, jednalo se o model „ZIS-5V“. Do konce roku 1944 bylo dosaţeno počtu 3000 vyrobených vozů. Celkově během dvanácti měsíců od počátku výroby bylo zkonstruováno 6800 vozů. Část z nich putovala na frontu, část z nich byla vyuţívána pro práci. V této době existovala snaha výrobu co nejvíce zjednodušit. V případě tohoto vozu se jednalo například o dřevěné kabiny a absenci předních brzd.
Po druhé světové válce pokračovala výroba vozu ZIS-5V ještě dva roky, poté byl nahrazen modelem „ZIS-5M“. Po válce byl v zemi problém s nedostatkem benzínu, a proto bylo podnik směřován k výrobě generátoru dřevoplynu. Bylo vyrobeno několik druhů generátorů, avšak automobily jimi vybavené jiţ neposkytovaly stejný výkon jako původní automobily. V roce 1956 proběhla určitá vylepšení modelu ZIS-5M. Upravený vůz byl následně vyráběn pod označením „UralZIS-355“. Vozy „UralZIS-355M“ se v té době hojně vyskytovaly po celé zemi a těšily se oblíbenosti. Vůz byl nabízen i v zahraničí, avšak tam mnoho zákazníků nenašel. Vozy byly v malém mnoţství vyvezeny pouze do Finska a do Afghánistánu. V roce 1965 byla produkce tohoto automobilu ukončena.
V roce 1962 došlo k přejmenování podniku, kdy bylo z názvu odstraněno jméno Stalina. Od této chvíle nesl podnik pojmenování „UralAZ“. V polovině šedesátých let se podnik pokoušel prodávat model „Ural-375“ do zahraničí. Své zákazníky továrna našla v Mongolsku a v Německé demokratické republice. Automobil také získal několik státních ocenění včetně značky kvality. V roce 1976 se závod stal vůdčím členem nově zaloţeného sdruţení, které spojovalo ještě dalších tři podniky. V následujících letech byly zkonstruovány další modely, včetně transportéru schopného jízdy v náročném sibiřském terénu. Tento transportér se odlišoval tím, ţe namísto kol byl vybaven pásy, které mu pomáhaly zdolat jak sníh, tak i bláto. Vyráběly se i sněhové pluhy a hojnému vyuţívání se těšily i podvozky,
9 URAL. История АЗ «УРАЛ» [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
20
na kterých byly vyráběny poţární automobily, autobusy, cisternové vozy, jeřáby a další různá speciální technika.
V roce 1983 začala sériová výroba vozu „Ural -5557“. Byl to velký sklápěcí vůz schopný fungovat v teplotách od -45 °C do 40 °C. Díky tomu ho bylo moţné vyuţívat na celém území Sovětského svazu. Zvládal jak teplotní podmínky horkého Uzbekistánu, tak i mrazy na Sibiři. V roce 1986 dosáhl podnik počtu 1 000 000 vyrobených automobilů a o tři roky později byl představen první automobil se čtyřmi nápravami.
Po rozpadu Sovětského svazu byl podnik přeměněn na akciovou společnost a ocitl se v exis- tenční krizi. Pro srovnání lze uvést počty vyrobených automobilů v roce 1991 a v roce 1998. Zatímco v roce 1991 bylo vyrobeno 31 371 automobilů, v roce 1998 se jednalo jiţ jen o 2 489 automobilů. Produkce podniku se sníţila více neţ dvanáctkrát a proto bylo nutné se orientovat i na jiné oblasti, neţ na výrobu vlastních automobilů. Probíhala produkce zahradního nářadí, náhradních dílů do osobních automobilů, nábytku a jiných výrobků. Společnost byla také silně zadluţená, coţ vedlo v roce 1998 k rozhodnutí vyhlásit bankrot. V letech 1998 aţ 2001 probíhala rekonstrukce výroby, která si vyţádala investici ve výši 938 500 000 rublů. Objem výroby postupně začal růst. V roce 1999 bylo vyrobeno 5 470 automobilů, v roce 2000 bylo vyrobeno 8 500 automobilů a v roce 2001 objem výroby dosáhl počtu 10 010 vyrobených automobilů. Poté byla zaloţena nová akciová společnost „AZ URAL“ a část majetku prodána na úhradu dluhů. Ještě v roce 2001 společnost vstoupila do holdingu „RusPromAvto“, později přejmenovaného na „Gruppa GAZ“. Od roku 2003 objem produkce rostl s navýšením o 30 %. O rok později byl zaveden nový výrobní systém, díky němuţ se produktivita práce zdvojná- sobila a došlo také ke sníţení nákladů na jednu třetinu původních částky. Později společnost představila nové modely nákladních automobilů a v roce 2008 dosáhl roční objem výroby 15 158 vyrobených automobilů.
1.10. UAZ10
Dalším městem, do kterého byla přesunuta moskevská výroba, bylo město Uljanovsk. Evaku- ace proběhla v roce 1941 a produkce automobilů ZIS-5 se spustila v květnu roku 1942. V čer-
10 УАЗ. История [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
21
venci roku 1942 denní produkce dosahovala jiţ počtu 20 aţ 30 automobilů a v době konce války v továrně pracovalo kolem 4 000 pracovníků.
V roce 1943 byl představen první kus vozu „UľZIS-253“. O rok později byla výroba modelu ZIS-5 předána továrně ve městě Miass, přičemţ závod v Uljanovsku dostal nařízeno vyrábět vozy „GAZ-AA“. 13. března roku 1949 bylo v továrně dosaţeno 10 000 vyrobených automo- bilů. V roce 1954 přišly do podniku noví specialisté a začal vývoj nových vozů. V roce 1956 probíhala výroba vozů „GAZ-69“ a „GAZ-69A“, a zároveň bylo podniku zadáno zkonstruo- vat nový sanitární vůz, nákladní vůz, dodávku a mikrobus. V tomto roce také začíná masivní vývoz vozidel uljanovského automobilového závodu do zahraničí. Celkově podnik exportoval své automobily do 22 zemí světa, přičemţ se díky své vysoké spolehlivosti těšily dobré repu- taci. Roku 1965 produkce vozu GAZ-69 dosáhla počtu 250 000 kusů.
V roce 1967 bylo rozhodnuto o rekonstrukci a rozšíření továrny s cílem zvýši produkci na 350 % a začít výrobu nových modelů. Od roku 1971 se automobily jiţ vyrábí pod označe- ním „UAZ“. V roce 1974 opustil továrnu miliontý automobil. Jednalo se o dodávku „UAZ-452“, který později v roce 1977 získal státní značku kvality. Zároveň v těchto letech podnik vyráběl automobil, který byl schopný plavby. Jeho rychlost na vodě se pohybovala od 8 km/h do 10 km/h.
Po rozpadu Sovětského svazu byl podnik přeměněn na akciovou společnost a do výroby byly postupně zařazovány nové modely. V roce 1994 společnost získala mezinárodní ocenění „Zlatý glóbus“ za ekonomické úspěchy a kvalitní produkci. O dva roky později společnost dostala i ocenění „Zlatý Merkur“ za objem prodeje. Roku 1999 závod opustil tisící „UAZ-3160“ a do výroby byly zavedeny další nové modely. V roce 2003 UAZ zavedl výrobu svých automobilů ve Vietnamu. V roce 2005 začala sériová výroba modelu „UAZ Patriot“, který byl prvním moderním automobilem značky UAZ za posledních 30 let. V roce 2006 byl závod rozmístěn na ploše 2800 m2 a jeho potencionální výrobní kapacita se odhadovala na 90 000 vyrobených automobilů ročně. Společnost spolupracovala s řadou jiných firem, jednalo se například o firmy „Bosch“, „Delphi“ a „AGC Glass Russia“. Později v roce 2013 byla dohodnuta spolupráci i s firmou „Evroplan“, bankou „VTB 24“, firmou „Eberspecher HYDRONIC“ a společností „Lukoil“. V tomto roce se také prodalo 5 182 vozů. Tehdy se jednalo rekordní počet prodaných automobilů značky UAZ. Další rekord byl poko- řen v roce 2014, kdy bylo do zahraničí prodáno 10 421 vozů, přičemţ své zákazníky UAZ
22
našel ve 20 zemích světa. Nejprodávanějším modelem byl terénní automobil UAZ Patriot s 21 056 prodanými kusy za období jednoho roku.
1.11. SAZ11
V srpnu roku 1960 byl v Saransku zaloţen automobilový závod, určený pro výrobu sklápě- cích vozů. Do konce roku bylo v podniku vyprodukováno 10 000 vozů a v roce 1965 bylo dosaţeno počtu 100 000 vyrobených automobilů. Mezi vyráběné modely patřil například „SAZ-2500“ a později také „SAZ-3502“, který se od předešlého modelu odlišoval především vyšší nosností. V roce 1976 závod vstoupil do celosovětského průmyslového sdruţení „Soju- zavtopromoborudovanije“. V roce 1978 dosáhla produkce počtu 500 000 vyrobených auto- mobilů. O rok později byl závod předán celosovětskému průmyslovému sdruţení „Sojuzavtopricep“.
V roce 1984 podnik přešel na výrobu sklápěcích vozů „GAZ-SAZ-3507“, a poté na výrobu sklápěcích vozů „GAZ-SAZ-3507-01“ a „GAZ-SAZ-4509“. V prosinci 1985 se podnik stává součástí výrobního sdruţení „Gorkovský automobilový závod“. V devadesátých letech se podnik zaměřoval na výrobu vozů „GAZ-SAZ“, jichţ bylo vyráběno několik typů. V roce 1996 je podnik přeměněn na akciovou společnost „SAZ“. V roce 2001 společnost vstoupila do holdingu „RusPromAvto“ a v roce 2005 byla navrţeno zkonstruovat silniční vlak. V říjnu roku 2011 byla akciová společnost SAZ předána pod správu společnosti s ručením omezeným „UK holding RKTM“ a od listopadu 2012 byla pod správou společnosti s ručením omezeným „UK Gruppa GAZ“, kde byla zařazena do divize lehkých komerčních a osobních automobilů.
11 ОАО <<САЗ>>. О компании - История завода [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
23
1.12. VAZ12
V roce 1966 vedení Sovětského svazu rozhodlo o výstavbě velkého automobilového závodu ve městě Toljatti. Důvodem pro jeho zaloţení byla skutečnost, ţe dosud se v Sovětském svazu vyráběly automobily pouze v omezeném mnoţství, přičemţ většina obyvatelstva si je z finančních důvodů nemohla dovolit. Nový podnik měl být určen k výrobě cenově dostupných automobilů pro osobní vyuţití občany Sovětského svazu.
Ve spojitosti s tímto programem byla podepsána smlouva s italským koncernem „Fiat“, který kromě vypracování projektu také vzdělal sovětské pracovníky závodu a dodával vybavení a technickou dokumentaci. Na výstavbě závodu, který započal v roce 1967 se podí- lelo více neţ 1700 sovětských a zahraničních podniků. V roce 1970 podnik vyprodukoval první automobily, nesoucí označení „VAZ-2101“. Tyto automobily byly do značné míry kopiemi vozu „Fiat-124“, avšak mezi těmito dvěma vozy existovaly jisté rozdíly. Jednalo se například o pouţití bubnových brzd v sovětském automobilu, přičemţ u italského vozu byly kotoučové brzdy. Údajně mezi těmito dvěma automobily bylo více neţ 800 rozdílů. Do 16. července roku 1971 závod dokázal vyprodukovat 100 000 automobilů. V Sovětském svazu se tento vůz prodával pod označením „Ţiguli“, zatímco v zahraničí pod značkou „Lada“. Produkce „Ţiguli“ trvala aţ do roku 1988. Celkově bylo prodáno 4 850 000 vozů. Za produkci tohoto vozu podnik získal i mezinárodní ocenění „Zlatý Merkur“.
V roce 1972 byl představen vůz „VAZ-2102“, který se od předešlého modelu odlišoval karo- sérií, která byla typu kombi. Ve stejném roce byl představen i „VAZ-2103“, který byl vyba- ven silnějším motorem. VAZ-2103 se vyráběl po dobu 12 let. Celkově bylo vyrobeno 1 304 899 kusů. V roce 1976 začala produkce vozu „VAZ-2106“, který se stal neúspěšnějším modelem celého závodu. O rok později byl představen automobil „VAZ-2121“, známý pod označením „Niva“. Tento automobil se velmi úspěšně prodával v zahraničí. Z celkové produkce více neţ polovina putovala k zahraničním zákazníkům. V letech 1979 aţ 1982 byly postupně představeny ještě další tři modely osobních automobilů. V roce 1984 byl představen model „VAZ-2108“, u kterého byla viditelná značná změna karosérie, jednalo se o hatchback.
12 CAROBKA:RU. История марки LADA (ВАЗ) [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
24
Po rozpadu Sovětského svazu začal boj o kontrolu nad podnikem, při které přišlo o ţivot okolo 500 lidí. Roku 1993 je podnik přeměněn na akciovou společnost „AvtoVAZ“. V roce 1995 byl představen zajímavý model „VAZ-2110“, který dokázal konkurovat i zahraničním vozům jako „Audi 80“ a „Opel Astra“. V roce 1998 automobilka představila své první MPV, které se vyrábělo aţ do roku 2008. V roce 1999 začala výroba modelu „Lada Kalina“.
V roce 2008 korporace „Renault-Nissan“ koupila 25% akcií společnosti, přičemţ následující rok se produkce sníţila téměř na polovinu z důvodu finančních problémů. Stát se rozhodl zasáhnout a vyčlenil 25 miliard rublů jako finanční pomoc společnosti. Brzy nato došlo k masivnímu propouštění zaměstnanců, přičemţ ministerstvo průmyslu a obchodu prohlásilo, ţe finanční podpora je zbytečná z důvodu blíţícího se bankrotu společnosti. V této době bylo navrţeno propustit okolo 50 000 zaměstnanců. Společnost nakonec zachránilo rozhodnutí společnosti „Renault“, která navrhla zavedení výroby automobilů značek „Renault“ a „Nissan“ v Toljatti. Díky tomuto rozhodnutí společnost získala i finanční pomoc od státu a v roce 2010 se ocitla v zisku.
V roce 2012 vznikl společný podnik korporace Renault-Nissan a státní korporace „Rostěchnologiji“, který na konci roku 2013 vlastnil 76,25 % akcií společnosti „AvtoVAZ“. V roce 2014 Renault-Nissan vlastnil jiţ 67,13 % akcií korporace Rostěchnologiji. K roku 2014 automobil této společnosti tvořily 17 % všech osobních automobilů na ruském trhu. Byly postaveny továrny i v jiných městech Ruské federace, a to v městech Syzraň, Iţevsk, Serpuchov a Nabereţnyje Čelny. Závody byly postaveny i v zahraničí, a to na Ukrajině ve čtyřech městech, v Ekvádoru, v Egyptě a v Uruguayi.
1.13. KAMAZ13
V roce 1969 bylo rozhodnuto o výstavbě nového závodu „KAMAZ“ ve městě Nabereţnye Čelny, který měl být zaměřen na výrobu nákladních automobilů a motorů. Na výstavbě továrny pracovalo více neţ 100 000 lidí a podílelo se na ní více neţ 2000 podniků. Závod byl vybaven v té době nejmodernějšími zařízeními, které byly dodávány zahraničními společ- nostmi. Celkově se na vybavení závodu podílelo více neţ 700 zahraničních firem. Jednalo se například o americké společnosti „Swindell Dressler“ a „Ingersoll Rand“, německou
13 KAMAZ. История [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
25
společnost „Liebherr“, italské společnosti „Morando“ a „Fata“, francouzskou společnost „Reno“, švédskou společnost „Sandvik“ a japonské společnosti „Komatsu“ a „Hitachi“. Plánovaný roční objem výroby závodu čítal 150 000 automobilů a 250 000 motorů.
16. února roku 1976 podnik vyprodukoval svůj první automobil a v říjnu následujícího roku počet vyrobených vozů čítal 15 000 kusů. Do konce roku 1977 továrnu opustilo 22 000 auto- mobilů. V roce 1978 počet vyrobených automobilů čítal 50 000 kusů, v roce 1979 čítal 100 000 kusů a v roce 1980 počet vyrobených automobilů v této továrně vzrostl na 150 000 kusů. V roce 1987 začala továrna produkovat i malý osobní vůz „Oka-VAZ-1111“.
V roce 1990 byl podnik přeměněn na akciovou společnost. V následujících letech byla postupně představena řada nových automobilů a v roce 2004 společnost oslavila 1 700 000 vyrobených automobilů od zaloţení podniku. V roce 2005 společnost expandovala do Kaza- chstánu a ve stejném roce byla také navázána spolupráce s německým koncernem „ZF Friedrichshafen AG“. O rok později byla uzavřena i smlouva s americkou společností „Cummins Inc“. V roce 2007 začala spolupráce s další firmou, a to s „Knorr-Bremse Systeme für Nutzfahrzeuge GmbH“. V roce 2008 byla navázána spolupráce s další americkou firmou, a to s „Federal Mogul Corporation“. Ve stejném roce německý koncern „Daimler AG“ získal 10 % kapitálu společnosti. Podíl byl později navýšen na 15%. Společnosti KAMAZ a Daimler AG od této chvíle započaly spolupráci.
V roce 2010 společnost KAMAZ expandovala do Indie. V roce 2011 začala spolupráce se společností „Marcopolo S.A.“, která se týkala výroby a prodeje autobusů. V roce 2012 počet vyrobených nákladních automobilů od zaloţení podniku dosáhl počtu 2 000 000 kusů. V roce 2013 začala spolupráce s rakouským koncernem „PALFINGER AG“ a v roce 2015 byla dohodnuta spolupráce s čínskou společností „HAWTAI Motor Group“, která započala výrobu a prodej automobilů značky KAMAZ v Čínské lidové republice, přičemţ v Ruské federaci byla zavedena výroba a prodej čínských automobilů.
26
2. Historie automobilového průmysl na území České republiky
2.1. Marcusův automobil14
Počátky automobilového průmyslu na území dnešní České Republiky se datují do druhé polo- viny 19. století. Za první automobil na našem území se povaţuje vůz, který byl sestrojen v letech 1888-1889 v Adamově. Jednalo se o vozidlo, které vycházelo ze staršího automobilu, zkonstruovaného Sigfriedem Marcusem. Marcusův první automobil, údajně sestrojený v sedmdesátých letech 19. století, neobsahoval brzdový systém, řízení ani spojku, mělo se spíše jednat o jeden z prvních pokusů sestrojit vůz, který by byl schopný samostatného pohybu bez nutnosti být taţen koňmi. Ohledně tohoto automobilu se mezi odborníky vedou spory, a to především o době jeho vzniku. Nejčastěji se uvádí rok 1875, avšak existují i názory, ţe vůz mohl být sestrojen nejdříve po roce 1890. Marcusův první automobil se do dnešní doby nedochoval, a proto spousta otázek spojených s tímto vozidlem zůstane navţdy nezodpovězena. Vůz, vyrobený v letech 1888-1898 v Adamově, měl čtyřtaktní motor a byl prvním vozem svého druhu v celém Rakousku-Uhersku. Vozidlo bylo vyrobeno v počtu pouze jednoho kusu, které se dodnes dochovalo a je vystaveno v technickém muzeu ve Vídni.
2.2. Elektromobil Františka Křiţíka15
Zatímco většina konstruktérů automobilů šla cestou spalovacích motorů, český vynálezce František Křiţík se inspiroval nápady ze zahraničí a začal pracovat na výrobě elektromobilu. V roce 1895 František Křiţík dokončil svůj první prototyp. Tento elektromobil měl místo volantu ruční páku, kterou se ovládal směr jízdy. Později byl zkonstruován druhý prototyp, který obsahoval určitá vylepšení a namísto ruční páky byl pro řízení vozidla vyuţíván volant.
14 ADAMOV A OKOLÍ. Marcusův automobil [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
27
Třetí prototyp se odlišoval tím, ţe obsahoval jak elektromotory, tak i spalovací motor. Jednalo se tedy o hybrid. Spalovací motor nabíjel baterie, které následně poháněly elektromotory.
2.3. NW / Tatra16
Dalším důleţitým milníkem českého automobilového průmyslu je rok 1897, kdy byl v továrně Nesselsdorfer Wagenbau Fabriks Gesselschaft v Kopřivnici sestrojen vůz, který nesl označení „NW Präsident“. Tento automobil byl prvním sériově vyráběným automobilem na českém území. Jednalo se o čtyřmístný vůz s natahovací střechou. Poháněn byl dvouválcovým moto- rem, jehoţ výkon byl podle různých zdrojů od 3,7 kW do 5,1 kW. O rok později nová auto- mobilka představila první nákladní automobil na světě.
V roce 1919 se na automobilech poprvé objevila značka „Tatra“, která v roce 1921 značku „NW“ trvale nahradila. Tatra v meziválečném období vyprodukovala řadu automobilů, z nichţ velká část patřila mezi luxusní a výkonné vozy. Nejdraţším a největším vozem tohoto období byla „Tatra 80“, kterou vyuţíval i první československý prezident T. G. Masaryk. Tatra 80 byla poháněna dvanáctiválcovým motorem o výkonu aţ 88 kW, přičemţ vůz dokázal vyvinout rychlost aţ 140 km/h.
V roce 1956 se začaly vyrábět dnes jiţ proslulé vozy „Tatra 603“, které slouţily především jako reprezentativní automobily členů KSČ. Celkově bylo vyrobeno přes 20 000 kusů. Tatra
16 AUTOZINE. NW Präsident - Jak to všechno začalo [online]. 2015 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
28
603 byla vybavena osmiválcovým motorem. Výkon motoru byl zpočátku 70 kW, nicméně později byl zvýšen na 77 kW. Maximální rychlost tohoto vozu přesahovala 170 km/h. Mezi nákladními automobily se osvědčily vozy „Tatra 138“, „Tatra 813“ a „Tatra 815“, které našly značné vyuţití v armádě, nicméně byla po nich velká poptávka i v zahraničí. Podnik Tatra v té době své těţké nákladní automobily prodával do několika desítek zemí světa.
V devadesátých letech se společnosti Tatra a Metalex dohodly na spolupráci, jejíţ cílem byla výroba supersportovního automobilu. V roce 1991 byl představen automobil MTX Tatra V8, který vzbudil velkou pozornost. Původně se počítalo se sériovou výrobou, nicméně společnost Tatra o projekt ztratila zájem. Celkově byly vyrobeny pouze tři pojízdné kusy. Tento super- sportovní automobil byl vybaven osmiválcovým motorem, jehoţ výkon se lišil podle varianty vozu. První variantu vozu poháněl motor o výkonu 160 kW, maximální rychlost se udává 246 km/h. Druhá, silnější varianta měla motor o výkonu 225 kW, přičemţ maximální rychlost dosahovala 265 km/h. MTX Tatra V8 obsahovala řadu chyb, které nikdy nebyly odstraněny z důvodu přerušení projektu.
2.4. LINSER / RAF17
Dalším místem zrodu automobilu na našem území byl Liberec. Tamní konstruktér Christian Linser se po bohatých zkušenostech s výrobou motocyklů rozhodl k pokusu o sestrojení automobilu. Svůj první vůz představil společnosti v roce 1906 pod značkou „LINSER“.
Zanedlouho na jeho práci navazuje nově zaloţená liberecká společnost „Reichenberger Automobil Fabrik“, která od Christiana Linsera získala veškerou technickou dokumentaci a se kterou Christian Linser i nadále spolupracoval. První automobil této společnosti byl zkonstruován v roce 1907. O rok později, tedy v roce 1908, tato nová automobilka představila hned dva nové automobily. Automobily byly vyráběny pod značkou „RAF“, vycházející z celého názvu závodu. Automobily se pod touto značkou vyráběly do roku 1913, kdy společ- nost Laurin & Klement libereckou továrnu koupila. Rokem 1913 značka RAF po nedlouhé
17 AUTO&VETERANKALEIDOSKOP. První RAF vyjel před 100 lety [online]. 2007 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
29
existenci zaniká. Posledním modelem byl „RAF 18/50 HP“, který se později vyráběl pod značkou Laurin & Klement. Jednalo se o vůz se čtyřválcovým motorem o výkonu 37 kW. Automobil dosahoval maximální rychlosti 80 km/h.
V druhé polovině 20. století proběhly dva pokusy o vzkříšení značky RAF. První proběhl v roce 1975, kdy se jednalo o výrobu závodních vozů formule. Druhý pokus proběhl v roce 1995, kdy byl představen „RAF Mk 1“. RAF Mk 1 byl dvoumístný roadster ve stylu třicátých let. Vůz byl vybaven čtyřválcovým motorem o výkon 85 kW. Maximální rychlost automobilu byla 185 km/h. Ve výsledku byl však projekt zastaven a sériová výroba tohoto roadsteru se neuskutečnila.
2.5. Laurin & Klement / Škoda18
V roce 1905 mladoboleslavská společnost Laurin & Klement, zaloţená Václavem Laurinem a Václavem Klementem, vyprodukovala svůj první automobil s označením „Voiturette“. O rok později tento model vstupuje do sériové výroby a značka si začíná budovat svoji pozici na trhu. V roce 1907 společnost představila svůj nový motor typu „FF“, jeden z prvních osmi- válcových motorů své doby. Své automobily společnost prodávala pod značkou „Laurin & Klement“ aţ do roku 1925, kdy byla koupena plzeňským koncernem Škoda. Tato automobilka do roku 1925 vyprodukovala velké mnoţství typů automobilů. Mezi nejdů- leţitější vozy značky Laurin & Klement patří „Laurin & Klement S“. Jednalo se o úspěšný osobní automobil, který se udrţel v prodeji od roku 1911 do roku 1925. Přednostmi tohoto automobilu byla jednoduchost a vysoká spolehlivost. Celkem se vyrábělo 12 verzí tohoto modelu.
Po roce 1925 byla značka přejmenována na „Škoda“, čímţ byla započata další éra této auto- mobilky. Roku 1931 se jí podařilo vyrobit nejlepší šestiválcový motor své doby. V roce 1939 automobilka představila vůz „Škoda 995 Popular“, avšak krátce nato byla výroba převedena na vojenskou. Výroba civilních automobilů byla obnovena aţ po konci druhé světové války,
18 AUTO.IDNES.CZ. Laurin a Klement se potkali před 120 lety. Vymysleli moderní motocykl [online]. 2015 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
30
nicméně produkce spočívala ve výrobě automobilů niţší třídy. Produkce automobilů střední třídy nebyla obnovena. Mezi nejdůleţitější vozy této éry patří Škoda 1000 MB, Škoda 105/120 a Škoda Favorit.
Po změně reţimu v Československu automobilka nedokáţe konkurovat zahraničním automo- bilkám a v roce 1991 vstupuje do koncernu Volkswagen, coţ spouští modernizaci výrobního procesu. Následně na trh přichází vůz Škoda Felicia, jehoţ výroba byla ukončena roku 2001 s počtem 1,4 milionu vyrobených kusů.
2.6. Praga19
V roce 1907 byla v Praze zaloţena továrna, jejíţ první automobil se objevil na trhu v roce 1909 pod označením „Charon“. Automobily byly vyráběny pod značkou „Praga“ a z počátku se netěšily velké oblíbenosti. Praga Charon byl čtyřmístný faeton s dvouválcovým motorem o výkonu 7,4 kW a s maximální rychlostí 60 km/h. Pojmenování vozu vychází z příjmení inţenýra Fernanda Charron, který se na vývoji vozu podílel. Jedním z řidičů tohoto automobilu byl i vynálezce František Křiţík, který pracoval na vývoji vlastního elektromobilu. Dalším zajímavým modelem automobilky Praga byl vůz vyšší třídy „Praga Mignon“, čtyřválcový univerzální vůz s výkonem 22 kW a s maximální rychlostí 80 km/h.
Skutečný úspěch automobilky se dostavil ve dvacátých a třicátých letech. Produkce vozu Praga Mignon pokračovala a oblibu si získaly i vozy „Praga Grand“, „Praga Piccolo“ a nákladní automobily „Praga N“ a „Praga AN“. Právě automobil Praga Grand z let 1927-1932 představoval vrchol výroby. Jednalo se luxusní automobil s osmiválcovým motorem o výkonu 51 kW, který dokázal vyvinout rychlost 120 km/h. Sedačky byly potaţeny kůţí a do výbavy vozu patřil například telefon k řidiči, elektrický zapalovač doutníků a toaletní skříňky Po druhé světové válce se Praga zaměřila na výrobu nákladních automobilů. Nejúspěšnějším modelem se stala „Praga V3S“, které bylo vyrobeno více neţ 131 000 kusů. O Pragu V3S byl velký zájem i v zahraničí, coţ dokazuje skutečnost, ţe byla vyváţena do 72 zemí světa.
19 PRAGA. Historie [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
31
2.7. Walter20
Rok 1913 se do historie českého automobilního průmyslu zapsal jako rok, kdy výrobce moto- cyklů, tříkolek a leteckých motorů Josef Walter zaloţil v Praze novou továrnu, ve které začal vyrábět automobily pod značkou „Walter“. Nejzajímavějším modelem této společnosti byl vůz „Walter Royal 12 V“, vyrobený v roce 1931. Jednalo se o výkonný a luxusní automobil, v té době přezdívaný jako „český Rolls-Royce“. Walter Royal 12 V měl dvanáctiválcový motor o výkonu 88 kW. Maximální rychlost vozu dosahovala aţ 150 km/h. Tento model byl vyroben pouze ve třech exemplářích, nicméně cílem tohoto automobilu bylo spíše zviditelnění automobilky ve světě, neţ prodej.
2.8. Zbrojovka Brno21
Dalším podnikem, který se rozhodl vstoupit na československý automobilový trh, byla Zbrojovka Brno. Výrobu vedl zkušený inţenýr Břetislav Novotný, avšak první model s ozna- čením „Disk“ neslavil úspěchy, naopak vůz byl velmi poruchový a v konečném důsledku byla společnost nucena ke zpětnému odkoupení většiny vozů. V té době se ve spojitosti s tímto neúspěšným vozem zaţilo rčení „disk nám seţral zisk“.
Úspěšnějším modelem automobilky byl vůz „Z 18“, kterého se prodalo více neţ 2500 kusů. Vůz byl poháněn dvouválcovým motorem o výkonu 14 kW, maximální rychlost dosahovala 80 km/h. Později byly vyráběny i další modely jako „Z 9“, „Z 5 Express“ a „Z 6“, avšak prodeje jiţ byly nízké, coţ způsobilo zastavení výroby automobilů ve Zbrojovce Brno.
20 AUTOREVUE.CZ. Auto, testy, novinky, fotografie [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
32
2.9. Wikow22
Poněkud neúspěšnou cestu podnikání v automobilovém průmyslu zvolila v té době velmi úspěšná a silná společnost Wichterle a Kovařík a.s., zkráceně označovaná jako „Wikov“. Její majitelé se po bohatých zkušenostech s výrobou zemědělských strojů rozhodli pro výrobu automobilů v Prostějově. Prostějovská továrna šla cestou kvality, vysokého výkonu, pokročilé konstrukce a luxusu. Společnost nabízela i výrobu automobilů na míru podle představ zákaz- níka, čehoţ vyuţil proslulý zlínský podnikatel Tomáš Baťa, který pro své zaměstnance nechal vyrobit spací vůz. Kvalitu vozů potvrzuje například skutečnost, ţe jistý slovenský zákazník Václav Holub dokázal se svým vozem značky Wikov ujet jeden milion kilometrů. Avšak vysoká kvalita a pokrokovost automobilů se odráţela na ceně. Vozy Wikov byly určeny pro střední a vyšší vrstvu společnosti, tudíţ pro většinu obyvatel byly příliš drahé, coţ vedlo k postupnému sniţování počtu prodaných kusů. V roce 1936 byla výroba automobilů zastavena.
2.10. Aero23
V roce 1919 byla zaloţena společnost Aero, původně určená k výrobě letadel. Avšak v roce 1928 vedení podniku rozhodlo, ţe rozšíří výrobu i na automobily. O vedení automobilové sekce se měl postarat inţenýr Břetislav Novotný, který byl konstruktérem automobilu „ENKA“, a který měl tyto vozy s jistými úpravami vyrábět i v továrně Aero. O rok později byl představen první vůz pod označením „Aero 500“. Hlavním rozdílem mezi Aero 500 a jeho předchůdcem ENKA byla karosérie. Výroba tohoto modelu pokračovala aţ do roku
22 I-MAGAZÍN. Historie automobilky Wikov [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
33
1933. Mezitím společnost Aero vyvinula další vozy, jako „Aero 662“ nebo „Aero 1000“. Aero 1000 mělo dvouválcový motor o výkonu zhruba 19 kW. Maximální rychlost vozu dosa- hovala aţ 100 km/h. Aero produkovalo tento vůz po dobu dvou let a prodalo 236 kusů. Mnohem lépe se však prodávaly slabší modely, kterých se prodalo několik tisíc.
V druhé polovině třicátých let se uţ prodávaly nové vozy „Aero 30“ s výkonem 22 kW a „Aero 50“ s výkonem 35 kW. Vysoké prodeje zaznamenal především model Aero 30, kterého bylo vyrobeno zhruba 7 425 kusů. Krátce po druhé světové válce byla výroba auto- mobilů Aero ukončena.
2.11. Jawa24
V té době úspěšná společnost Jawa, která se zaměřovala na výrobu motocyklů, se rozhodla pokusit o produkci svých automobilů. První automobil se značkou „Jawa“ byl představen v roce 1934 s označením „Jawa 700“. Byl to lidový vůz s dvouválcovým motorem o výkonu zhruba 15 kW. Maximální rychlost automobilu dosahovala aţ 90 km/h. Ačkoliv vozy Jawa se vyznačovaly velmi vysokou kvalitou, z důvodu velké konkurence počet prodaných vozů v prvním roce dosáhl pouze kolem dvou stovek prodaných kusů. V roce 1937 byl představen nový model s označením „Jawa Minor“. Jednalo se o lidový vůz s dvouválcovým motorem o výkonu 14 kW. Na úspěšnost tohoto modelu měla kladný vliv i jeho nízká cena. V tehdejší době se jednalo o nejlevnější osobní automobil na našem trhu.
2.12. Avia25
Praţská společnost „Avia“ bylo zaloţena v roce 1919 v Praze a v meziválečném období se soustředila na výrobu letadel. Ve dvacátých letech se společnost stala součástí koncernu
24 AUTO.IDNES.CZ. Auta z Jawy: skvělé závoďáky, koženkové lidovky a ukradený Minor [online]. 2015 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
34
Škoda. Po druhé světové válce klesla poptávka po letadlech a z toho důvodu podnik Avia začal vyrábět automobily. Jednalo se o nákladní automobily značek Škoda, Tatra a Praga.
V listopadu roku 1967 podnik podepsal smlouvu o licenční výrobě francouzských automobilů „Renault-Saviem SG 4 Super Galion“ a „SG 2 Super Goelette“. Tyto automobily byly později vyráběny jako modely „Avia A30“ „Avia A15“. V osmdesátých letech podnik představil modely „A31“ a „A21“.
V devadesátých letech se společnost ocitla ve sloţité situaci. Následně se společnost Avia stala součástí jihokorejského koncernu „Daewoo“. Od roku 1968 do roku 2000 bylo tímto podnikem celkově vyprodukováno okolo 250 000 automobilů řady „A“. Od roku 2000 se vyráběla nová modelová řada „D“. V roce 2006 byla společnost prodána indické společ- nosti „Ashok Leyland“.
2.13. Velorex26
Od roku 1951 se pod vedením bratrů Mojmíra a Františka Stránských vyrábí zvláštní vozidlo s označením „OS-KAR“. Nejednalo se doslova o automobil, ale o lehké tříkolové vozidlo, určené primárně pro invalidy. Sériové výrobě těchto tříkolek předcházelo znárodnění a začle- nění výroby pod Velodruţstvo, avšak bratři Stránští odmítali vstoupit do KSČ. Postupem let vznikaly novější modely, přičemţ v roce 1954 se poprvé objevilo označení „Velorex“. V roce 1971 vzniklo první čtyřkolové vozidlo s označením „Velorex 435-O“, avšak později se u těchto vozidel objevily váţné nedostatky, a to například únik výfukových plynů do kabiny nebo vypadávání dveří za jízdy, coţ vedlo k četným reklamacím a ekonomickým ztrátám. V sedmdesátých letech výroba vozidel Velorex skončila.
26 VELOREXTYM.CZ. Historie vozítek VELOREX [online]. 2010 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
35
3. Současný automobilový průmysl v Ruské federaci
3.1. AvtoVAZ27
Automobilka AvtoVAZ je v dnešní době největší automobilkou v celé Ruské federaci. Dřívější finanční problémy byly překonány a nyní se jedná o rozvíjející se akciovou společ- nost. Hlavní podíl akcií je vlastněn společností „Alliance Rostec Auto B.V.“, jejíţ majoritním akcionářem je aliance „Renault-Nissan“. Celkový počet akcionářů čítá 142 366 osob.
27 АВТОВАЗ. Официальный сайт LADA [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
36
Akcionáři společnosti AvtoVAZ
74,5 % Alliance Rostec Auto B.V. 25,5 % Minoritní akcionéři
Akcionáři společnosti Alliance Rostec Auto B.V.
67,13% Aliance Renault-Nissan 32,87 % GK Rostech
Cena akcií se v prvních měsících roku 2017 po většinu doby pohybovala mezi 10 aţ 12 rubly za 1 akcii. Svého maxima v tomto období cena dosáhla 24. ledna 2017, kdy 1 akcie společ- nosti měla hodnotu 12,67 rublů. Od tohoto data hodnota akcií začala s občasnými korekcemi klesat. 9. března se hodnota akcií ocitla na ceně 10,69 rublu za 1 akcii. K 7. dubnu 2017 hod- nota klesla aţ na 9,7 rublů za 1 akcii.
37
Graf vývoje hodnoty akcií společnosti AvtoVAZ (27. 12. 2016 aţ 9. 3. 2017)
AvtoVAZ působí celkově ve 46 zemích světa. Pod společnost spadá okolo 270 dceřiných spo- lečností, působících v 17 státech. Mezi dceřiné společností nepatří pouze společnosti, zabýva- jící se automobilovým průmyslem, ale jsou mezi nimi i firmy, které působí v oblastech ener- getiky, telekomunikace, stavitelství, finančních sluţeb a pojištění. Ve společnosti AvtoVAZ zaměstnává zhruba 44 000 zaměstnanců, kteří pracují v továrnách v Toljatti a v Iţevsku. Podíl automobilky AvtoVAZ na ruském automobilovém trhu tvořil v roce 2016 20 %. Ačkoliv se ruská ekonomika po událostech spojených s Ukrajinou a následnými sankcemi ze strany západních zemí ocitla v problémech, automobilce AvtoVAZ to nezpůsobilo příliš velké problémy. Naopak, v posledních letech automobilka zaznamenává značné úspěchy. Celková produkce roste, ačkoliv společnost sniţuje počet zaměstnanců. Z toho lze usuzovat, ţe dochází ke zvyšování efektivity práce.
38
Celkově za rok 2016 bylo v Ruské federaci prodáno 266 296 automobilů. Od svého zaloţení aţ do roku 2016 bylo vyrobeno 28 milionů automobilů. AvtoVAZ kromě automobilů značky Lada vyrábí i vozy značek „Renault“, „Nissan“ a „Datsun“, které spadají pod alianci Renault-Nissan. Automobilka pracuje se zhruba 400 oficiálními dealery vozů Lada po celé Ruské federaci. AvtoVAZ také získává státní dotace na výplaty pracovníků, kteří nepracují na plný úvazek. V roce 2015 se jednalo o dotaci ve výši 31 milionů rublů. V roce 2016 spo- lečnost získala dotaci jiţ ve výši 359 milionů rublů. Na konci roku 2016 společnost Renault prohlásila, ţe je připravena do společnosti AvtoVAZ investovat aţ 29 miliard rublů.
Společnost v nynější době nabízí 7 základních modelů automobilů. Jedná se o modely „Granta“, „Kalina“, „Priora“, „Vesta“, „XRAY“, „Largus“ a „4x4“. Největší prodeje v roce 2016 zaznamenal model Lada Granta s 87 726 prodanými kusy. Druhým nejprodávanějším modelem se v roce 2016 stal model Lada Vesta s 55 174 prodanými kusy. Značný podíl vyro- bených automobilů putuje k zahraničním zákazníkům. Například v roce 2016 bylo do zahra- ničí exportováno zhruba 20 000 automobilů. Avšak roce 2015 bylo do zahraničí prodáno zhruba 31 400 automobilů. Hlavními odběrateli byly země jako Kazachstán, Ázerbájdţán, Ukrajina, Německo a Egypt. V roce 2014 bylo do zahraničí vyvezeno 51 791 vozů, přičemţ v roce 2013 byl počet exportovaných vozů ještě o 34 % vyšší. Právě v letech 2012 a 2013 byl export největší. Tehdy počet exportovaných automobilů překračoval 90 000 kusů.
Od roku 2016 je ve vedení podniku Čech jménem Jan Ptáček, který zastává funkci výkonného viceprezidenta pro prodej a marketing. Jan Ptáček má jiţ bohaté zkušenosti ze společností „Renault Group“ a „Dacia“. Automobily značky Renault rozšířil po celém světě a automobily značky Dacia dokázal zpopularizovat v zemích západní Evropy. Nyní se Jan Ptáček zaměřuje na rozšíření modelu „Lada Vesta“, která se jiţ prodává v Německu a v Maďarsku.
Ceny vozů Lada jsou oproti většině zahraničních automobilů značně levnější. Lada Granta stojí v závislosti od provedení modelu od 329 900 rublů do 474 900 rublů. Lada Kalina stojí od 369 900 rublů do 486 900 rublů. Lada Priora ruského zákazníka vyjde na 389 900 rublů. Nejvíce propagovaný model Lada Vesta se prodává za 515 900 rublů. Crossover XRAY stojí 509 900 rublů. Cena Lady Largus se pohybuje od 459 900 rublů do 664 900 rublů. Terénní model 4x4 se prodává za cenu od 455 900 rublů do 551 600 rublů.
Automobily značky Lada se prodávají i v České republice, kde existuje celkově 27 dealerů této značky. Jedná se například o společnosti „CS AUTOLADA spol. s r.o.“ v Praze, „DAMI CARS s.r.o.“ v Liberci, „Autoservis Plzeň s.r.o.“ v Plzni, „AUTOMONTI s.r.o.“
39
v Pardubicích, „Mambra s.r.o.“ v Opavě a „Auto Čechák s.r.o.“ v Olomouci. Vozy dováţené do České republiky jsou určené pro země Evropské Unie a splňují předpisy pro registraci vozidla v České republice. Například český dealer ve městě Sadská nabízí 4 modely ve více provedeních. Jedná se o modely Lada Vesta, Lada Niva, Lada Kalina a Lada Granta. Cena vozu Lada Niva začíná na 273 900 Kč a končí na 319 900 Kč. Lada Vesta se prodává ve dvou provedeních, a to „ICE“ a „Luxe“, přičemţ první varianta vozu stojí 285 900 Kč, druhá vari- anta českého zákazníka vyjde na 338 900 Kč. Lada Granta se prodává v karosériích sedan a liftback a cena se pohybuje od 190 900 Kč do 242 900 Kč. Lada Kalina je nabízena ve ver- zích hatchback, kombi a cross, přičemţ stojí od 196 900 Kč do 289 900 Kč. Lada XRAY se na českém trhu nevyskytuje, neboť AvtoVAZ s prodejem tohoto modelu na území Evrop- ské Unie nepočítá. Stejně tak se neprodává model Lada Priora, která jiţ nemá evropskou homologaci. Prodej automobilů značky Lada, které splňují emisní normu „Euro 6“, byl zatím zahájen pouze na Slovensku, v Německu a v Maďarsku. V České republice se dosud tyto vozy neprodávají. Avšak dealeři jsou schopní vůz, splňující normu Euro 6 získat za pomoci prostředníka v jedné z těchto 3 zemí.
Na území České republiky také existuje 31 autoservisů, které se zabývají opravami vozů značky Lada. Jedná se například o „CL Junior Auto Boskovice“, společnost „MAMBRA s.r.o.“ v Opavě, „Rallye servis“ v Rychnovku u Jaroměře, „Autoservis RokRy“ v Českých Budějovicích, „AutoMeškan SH s. r. o.“ v Třeboni, „CS AUTOLADA spol. s.r.o.“ v Mělníku a „Automotoklub SHD Most“ v Mostě-Velebudicích. Vozidla zakoupená v rámci oficiální sítě dealerů v České republice jsou upravená tak, aby splňovaly evropské předpisy a vztahuje se na ně záruka. Po dobu trvání záruky jsou v případě neporušení záručních podmínek opravy u těchto spolupracujících autoservisů bezplatné. Na českém trhu se však prodávají i vozy, které byly původně určené pro ruský trh, ukrajinský trh nebo trh jiné země, která není součástí Evropské Unie. Takové vozy jsou upravovány neautorizovaným zásahem, aby vyhověly českým předpisům. V důsledku těchto zásahů vznikají neoriginální vozy, které se vyznačují nízkou spolehlivostí. K takovým vozům se ţádná záruka nevztahuje, a tím pádem bezplatná oprava ve výše uvedených autoservisech není moţná. Vozidla zakoupená v rámci oficiální sítě českých dealerů automobilů Lada mají evropskou garanci, coţ znamená, ţe pokud nedo- šlo k porušení záručních podmínek, tak lze vyuţít bezplatné opravy i mimo území České republiky ve všech autorizovaných autoservisech. Do všech vozů Lada Niva, Lada Kalina a Lada Priora lze zamontovat zařízení pro pohon LPG, které dodává firma „AutoGas Centrum“ ze Strakonic.
40
Pro rok 2017 se předpokládá sníţení výrobní ceny automobilů zahraničních značek a zvýšení výrobní ceny automobilů značky Lada. Předpokládá se také značné sníţení zájmu o automobily značky Datsun. Na rok 2017 je naplánována výroba 18 438 kusů modelu Lada Kalina. Modelu Lada Granta má být vyrobeno 72 777 kusů. K tomu bude vyrobeno ještě 16 000 automobilů značky Datsun. Počet vyrobených automobilů Renault Logan a Renault Sandero má být dohromady 59 991 kusů, coţ je významně více, neţ v předešlém roce, kdy jich bylo vyrobeno 49 200 kusů. Předpokládá se také sníţení zájmu o automobily Nissan Almera, a proto bude vyrobeno pouze 12 259 kusů, coţ je o 3932 vozů méně, neţ v předešlém roce. Nového modelu Lada XRAY je naplánováno vyrobit 30 311 kusů, coţ je mnohem více neţ v předešlém roce, kdy bylo v plánu celkově 20 400 kusů. Lada Largus se jiţ velmi dlou- hou dobu potýká s nízkou poptávkou, díky které je tento model téměř neustále v deficitu. Z toho důvodu je v plánu výroba pouze 2 410 kusů Lady Largus. Pro automobil Lada Priora bude rok 2017 posledním rokem výroby. Plánuje se vyrobit 11 168 kusů toho modelu, avšak Lada Priora pro rok 2017 jiţ neobsahuje ţádné modifikace, kterými by se odlišovala od předešlého ročníků. AvtoVAZ plánuje výrobu tohoto modelu koncem roku 2017 zcela ukončit. Proslulého vozu Lada 4x4 bude vyrobeno 24 359 kusů, coţ znamená značné sníţení objemu produkce oproti loňskému roku, kdy se počítalo s výrobou 40 000 kusů. Podle dřívěj- šího prohlášení společnosti AvtoVAZ má být produkce Lady 4x4 ukončena k roku 2021. Výroba vozu Nissan Tiida bude pro rok 2017 zcela pozastavena, přičemţ jeho výroba i v následujících letech je velmi nejasná. Důvodem je příliš malý zájem ze strany zákazníků. Dalším vozem, jehoţ výroba bude pozastavena, je Nissan Sentra. Velké naděje jsou kladeny do vozu Lada Vesta. V roce 2017 má být tento model vyráběn ve třech karosériích. Sedanů se plánuje vyrobit 64 000 kusů, přičemţ v průběhu roku by mělo závod opustit i 3 791 vozů Lada Vesta s karosérii kombi a 3 738 vozů s karosérií crossover. Celkový počet vozů Lada Vesta je tedy naplánován na 71 529 kusů. Oproti předešlému roku, kdy bylo naplánováno 60 000 kusů automobilu Lada Vesta, se tedy jedná o jistý nárůst produkce. Kromě jiţ zmíně- ných automobilů bude v roce 2017 vyrobeno i 595 automobilů pro invalidy v továrně „IţAvto“ v Iţevsku. Vzhledem k velké potřebě těchto vozů mezi občany Ruské federace se jedná o velmi nízký počet. Závod IţAvto vyrábí automobily pro invalidy v takovém níz- kém počtu z toho důvodu, ţe objednávky přichází ze strany Úřadu sociálního zabezpečení, který má pro nákup těchto automobilů omezený rozpočet. Mezi další dceřiné společnosti se řadí společnosti „VIS-Avto“ a „Lada Sport“. VIS-Avto se zaměřuje na výrobu pick-upů, zkonstruovaných na základě vozu Lada Granta, dále se zaměřuje na různé modifikace vozu Lada 4x4, vyrábí také terénní automobily „Rys“ a dále i takzvané „všudychody“.
41
Pro rok 2017 je naplánována výroba 2 470 vozů, avšak výroba „všudychodů“ je pozastavena. Pro srovnání, na rok 2016 byla naplánována výroba zhruba 3 400 automobilů, tedy objem plánované produkce pro rok 2017 je sníţen zhruba o 1 000 kusů. Sníţení plánované produkce proběhlo i ve společnosti Lada Sport. V roce 2016 bylo naplánováno vyrobit 4 400 automobilů, v roce 2017 se jiţ jedná pouze o 3 595 automobilů. Dalším dceřiným podnikem automobilky AvtoVAZ je akciová společnost „Čečenavto“, která ohlásila pro rok 2017 pláno- vanou produkci 2 008 automobilů, coţ je méně neţ třetina produkce předešlého roku, kdy bylo naplánováno vyrobit 6 600 automobilů. Velký nárůst produkce plánuje dceřiná spo- lečnost „Azija Avto“ ve městě Öskemen v Kazachstánu. V roce 2016 společnost vyráběla pouze modely Lada 4x4, ale pro rok 2017 bylo naplánováno vyrábět i modely Lada Granta, Lada Kalina, Lada XRAY, Lada Largus a Lada Vesta. Celkem se plánuje během roku 2017 vyrobit 12 500 automobilů. Dalším závodem mimo území Ruské federace je závod „Al-Amal“ v Egyptě. Za rok 2017 v Egyptě plánují vyrobit 1 200 vozů Lada Granta, přičemţ produkce vozů Lada 4x4 je zrušena. Další dceřiná firma „Super-Avto“ po svém dřívějším bankrotu plánuje obnovit výrobu. V plánu je vyrobit v roce 2017 celkem 2000 pick-upů s modelovým označením „2329“. Společnost „GM-AvtoVAZ“ plánuje v roce 2017 vyrobit 33 866 kusů vozů. Celkově společnost AvtoVAZ má v plánu vyrobit 270 537 automobilů značky Lada, coţ je o 6 763 automobilů méně, neţ v předešlém roce, kdy bylo naplánovaná produkce na 277 300 automobilů. K tomu je naplánována výroba i 94 610 automobilů značek Renault, Nissan a Datsun. Automobilce AvtoVAZ se pro rok 2017 podařilo dohodnout i obchod s Alţírskem, kterému se AvtoVAZ zavázal dodat 6 360 kusů natřené karosérie pro Renault Logan.
3.2. Tonar28
Společnost „Tonar“ byla zaloţena v roce 1990 a zpočátku vyráběla pouze přívěsy pro osobní automobily. Dnes kromě přívěsů tato společnost vyrábí i automobily. Hlavní část podniku se nachází v malé vesnici, která leţí v Moskevské oblasti a nese název „Gubino“. Dnes celá
28 ТОНАР. Тонар [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
42
společnost zaměstnává více neţ 600 zaměstnanců. Produkce firmy obsahuje více neţ sto modelů přívěsové techniky a také řadu různých nákladních automobilů.
Dealeři, spolupracující s tímto závodem jsou rozmístěni po celé Ruské federaci včetně Sibiře a Dálného Východu. Prodejce lze také nalézt i v běloruském Minsku, v Kazachstánu a na Krymu. Ke dni 10. 4. 2017 společnost disponovala celkově 97 dealery jak na území Ruské federace, tak i v zahraničí.
Společnost Tonar také spolupracuje s řadou finančních institucí. Jedná se o „Bank Moskvy“, „Sberbank“, „VTB 24“ a „Rosselchozbank“, s nimiţ společnost Tonar nabízí koupi zboţí na splátky. Dále se pak jedná o „EVROPLAN“, „Rosagroleasing“ a „VTB Leasing“, které nabízejí leasing na výrobky společnosti Tonar.
V roce 2016 byla uzavřena smlouva o spolupráci se společností „ALROSA“. Na základě této smlouvy byl pro tuto společnost vyroben silniční vlak s nosností 130 tun.
3.3. Gruppa GAZ29
Gruppa GAZ je akciová společnost, sídlící v Niţním Novgorodě. Tato akciová společnost pod sebou zahrnuje dalších 13 společností v osmi regionech Ruské federace. Jedná se napří- klad o Gorkovský automobilový závod, automobilový závod „Ural“, Likinský autobusový závod, Uljanovský automobilový závod, Kurganský autobusový závod, Pavlovský autobusový závod, Jaroslavský závod dieselové aparatury a Jaroslavský motorový závod „AvtoDiesel“. Gruppa GAZ se zabývá výrobou lehkých komerčních automobilů, středněto- náţních komerčních automobilů, těţkých nákladních automobilů, autobusů, komponentů pro automobily a silových agregátů. Hlavní akcionářem je společnost s ručením omezeným
29 INVESTFUNDS. ГАЗ, акция обыкновенная (RU0009034268, GAZA) [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
43
„Russkije mašiny“, mající ve společnosti Gruppa GAZ podíl 63,86 %. Stát ve společnosti vlastní podíl 0,16 %. Zbylý podíl 35,98 % patří ostatním minoritním akcionářům.
Akcionáři společnosti Gruppa GAZ
63,86 % Russkije mašiny
0,16 % Stát
35,98 % Ostatní minoritní akcionáři
Hodnota akcií v posledních letech udrţuje stabilní kurz kolem 400 aţ 500 rublů za 1 akcii. V únoru 2013 se cena dostala i na 1520 rublů za 1 akcii, avšak od té chvíle aţ do roku 2015 se hodnota sniţovala. Od roku 2015 hodnota akcií udrţuje stabilní kurz, přičemţ koncem roku 2016 došlo i k jemnému nárůstu na hodnotu 603 rublů za 1 akcii. K dni 10. dubna 2017 byla hodnota 1 akcie 508 rublů.
44
Graf vývoje hodnoty akcií společnosti Gruppa GAZ (7. 4. 2014 aţ 10. 4. 2017)
V grafu je vývoj hodnoty akcií zakreslen křivkou. Obrat společnosti je zakreslen pomocí sloupců.
Za první pololetí roku 2016 společnost utrţila 71 478 702 000 rublů. Nejvyšší trţbu vytvářejí lehká komerční vozidla. Za nimi jsou nákladní automobily a autobusy. Následují motory a palivová aparatura a komponenty automobilů. Například v roce 2015 bylo rozdělení trţby následující:
Lehká komerční vozidla 61 760 000 000 rublů Nákladní automobily 19 150 000 000 rublů Autobusy 15 520 000 000 rublů Motory a palivová aparatura 14 410 000 000 rublů Komponenty automobilů 4 580 000 000 rublů Ostatní segmenty 340 000 000 rublů
45
Gruppa GAZ je jedním z největších výrobců automobilů v celé Ruské federaci. Společnost zaujímá podíl 80 % na trhu autobusů, 50 % podíl na trhu lehkých komerčních vozidel a 33 % podíl na trhu těţkých nákladních automobilů. Kromě toho probíhá i produkce policej- ních automobilů, poţárních automobilů a sanitárních vozů. Kromě benzinových a dieselových motorů jsou nabízena i vozidla vyuţívající plyn. Za posledních 10 let se produktivita společ- nosti čtyřnásobně navýšila, a to především díky sníţení nákladů a neustálému zdokonalování výrobního procesu.
Společnost má i vlastní univerzitu, ve které vzdělává své budoucí specialisty. Na této univer- zitě v současné době existuje zhruba 480 studijních programů a výcviků. Do letošního roku prošlo určitými školeními okolo 60 000 pracovníků a 3 000 různých partnerských společností a dodavatelů. V nynější době ve společnosti pracuje více neţ 40 000 vysoce kvalifikovaných pracovníků. Mezi partnery společnosti patří společnosti „Volkswagen“, „Daimler“, „Bosal“ a „Bulten“. Spolupráce probíhá jak na bázi výroby automobilů zahraničních značek v Gor- kovském automobilovém závodu, tak i na bázi zavádění nových technologických, výrobních a logistických procesů, které jsou v souladu s mezinárodními standardy. Probíhá také spolu- práce v oblasti vzdělávání zaměstnanců a lokalizace komponentů.
Gruppa GAZ také investuje velké mnoţství financí do modernizace technologií a do výzkumu nových technologií. Celkově tímto způsobem bylo investováno jiţ 30 miliard rublů, coţ při- neslo čtyřnásobné zvýšení produktivity práce. Nyní společnost pracuje na výzkumu alterna- tivních paliv a na výzkumu bezpilotních dopravních prostředků. Při výzkumu společnost spo- lupracuje s řadou vysokých škol. Ve výrobě v podnicích společnosti pracuje okol 600 prů- myslových robotů, celková automatizace výroby dosahuje 75 %. Do robotizace výroby bylo jiţ investování zhruba 50 milionů Euro.
Síť autorizovaných autoservisů, prodejních míst vozidel a prodejních míst náhradních dílů je velmi rozsáhlá. Síť pokrývá celé území Ruské federace a zároveň působí i v některých zemích bývalého Sovětského svazu. Pro lehká komerční vozidla existuje 180 certifikovaných autoservisů, 220 prodejních míst automobilů a 1650 prodejních míst náhradních dílů. Pro střednětonáţní automobily existuje 210 certifikovaných autoservisů, 30 prodejních míst automobilů a 1422 prodejních míst náhradních dílů. Pro velké nákladní automobily existuje 98 certifikovaných autoservisů, 26 prodejních míst automobilů a 48 prodejních míst náhrad- ních dílů. Pro autobusy existuje okolo 100 certifikovaných autoservisů a více neţ 40 v Ruské federaci nacházejících se prodejních míst automobilů a náhradních dílů. Pro silové agregáty
46
existuje 367 certifikovaných autoservisů a 281 prodejních míst, a to jak na území Ruské fede- race, tak i v zahraničních zemích.
3.4. UralAZ30
UralAZ sídlí ve městě Miass. Od roku 2005 je součástí holdingu „Gruppa GAZ“. V dnešní době se UralAZ zaměřuje na výrobu nákladních automobilů s podvozky 4x4, 6x6 a 8x8, a nosností od 4 do 23 tun. Zvlášť propagovanými vozy jsou nákladní automobily nové gene- race „Ural NEXT“, jejichţ produkce začala v roce 2015. Celkově společnost nabízí více neţ 250 druhů různých modifikací a kompletací vozů. Společnost UralAZ je jedna z nejú- spěšnějších automobilových společností v Ruské federaci. Ve svém odvětví automobilka zau- jímá podíl 35 % celého ruského trhu. 30 % produkce společnosti UralAZ je exportováno do zahraničí. Mezi hlavní oblasti světa, do kterých automobilka vyváţí své vozy, jsou Afrika, Blízký Východ, Latinská Amerika a Jihovýchodní Asie.
UralAZ disponuje 30 prodejními centry automobilů po celé Ruské federaci. Dále spolupracuje celkově s 102 certifikovanými autoservisy, přičemţ při pominutí velkoměst je zvýšená hustota těchto autoservisů na pohraničí s Běloruskem a Ukrajinou. Autorizované autoservisy však lze nalézt i mimo území Ruské federace, a to v Kazachstánu ve městech Semej a Almaty, v Turkmenistánu ve městě Ašchabad, v Ázerbájdţánu ve městech Baku a Gandţa, v Arménii ve městě Jerevan a na Ukrajině ve městě Lvov. UralAZ také disponuje velkým počtem prodejních míst náhradních dílů. Celkově se jedná o 73 míst jak na území Ruské fede- race, tak i v zahraničních zemích. V zahraničí se nachází ve stejných městech jako autorizo- vané autoservisy, tedy ve městech Semej, Almaty, Ašchabad, Baku, Gandţa, Jerevan a Lvov. Mezi partnery společnosti UralAZ patři společnosti s ručením omezeným „Prioritět“, „USPTK-Holding“, „Uralpromtěchnika“, „UralSpěcTrans“ a akciová společnost „ČMZ“ spolu se společností s ručením omezeným „UralSnabKomplekt“.
V březnu roku 2017 byla uzavřena smlouva se společností „Transněfť“ o dodání 40 vozů Ural NEXT v různých variacích, mezi kterými jsou objednány například sklápěcí vozy, tahače a autobusy. První automobily budou dodány v červenci roku 2017. Nejedná se o první nákup
30 URAL. УралАЗ [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
47
ze strany společnosti Transněfť. UralAZ a Transněfť udrţují dlouhodobou spolupráci jiţ zhruba 15 let. Za tuto dobu bylo společnosti Transněfť dodáno okolo 1 500 automobilů značky Ural, které slouţily po celém území Ruské federace.
Cena vozů Ural NEXT se většinou pohybuje kolem 3 milionů rublů. Cena sklápěcího vozu podle typu začíná na částce 3 114 000 rublů a končí na částce 3 383 000 rublů. O něco levněji vychází varianta bez sklápěcího systému. Cena takového vozu začíná na částce 2 690 000 rublů, avšak v případě verze s ramenem se cena automobilu dostává na částku 5 012 000 rublů. Cena tahače začíná na částce 2 988 000 rublů. Autobus se v nejlevnější verzi, která je vybavená podvozkem 4x4, prodává za cenu 3 071 000 rublů. Avšak ve verzi s podvozkem 6x6 se cena dostává aţ na částku 3 522 000 rublů. Kromě těchto variant vozu Ural NEXT společnost nabízí i varianty spadající pod speciální techniku, avšak na tyto vari- anty nejsou ceny zveřejněny.
3.5. Sollers31
Sollers je akciová společnost, která pod sebou zahrnuje výrobu automobilů několika značek. Mateřskou společností této společnosti je společnost s ručením omezeným „Erfiks“. Kapitál společnosti je ze 63 % vlastněn Vadimem Švěcovem.
31 SOLLERS. SOLLERS [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
48
Akcionáři společnosti Sollers
63 % Vadim Švěcov 37 % Ostatní minoritní akcionáři
Ke dni 13. dubna 2017 činila hodnota 1 akcie společnosti Sollers 590 rublů. V posledních letech společnost zaznamenává růst ceny akcií s občasnými korekcemi. Od počátku roku 2015 hodnota akcií stoupala. Během čtyř měsíců se dostala na hodnotu zhruba 450 rublů za 1 akcii. Kurz se následně pohyboval mezi 400 rubly za 1 akcii a 450 rubly za 1 akcii aţ do poloviny roku 2016, kdy došlo k dalšímu prudkému růstu. Začátkem roku 2017 hodnota 1 akcie překročila 600 rublů.
49
Graf vývoje hodnoty akcií společnosti Sollers (1. 4. 2014 aţ 1. 4. 2017)
V grafu je vývoj hodnoty akcií zakreslen křivkou. Obrat společnosti je zakreslen pomocí sloupců. Celkový roční obrat společnosti v současnosti činí 47,9 miliard rublů.
Sollers pod sebou zahrnuje Uljanovský automobilový závod, ale vyrábí i automobily zahra- ničních značek, jako jsou „Ford“, „Mazda“ a „SsangYong“. Kromě automobilů probíhá i pro- dukce motorů „ZMZ“ v „Závolţském motorovém závodě“. Automobily značky Ford jsou vyráběny firmou „Ford Sollers“, která je společným podnikem společností Sollers a Ford Motor Company. Počátek této spolupráce se datuje do roku 2011. Další obdobný závod se nachází ve Vladivostoku na Dálném Východě. Jedná se o společný podnik společností Sollers a Mazda, zaloţený v roce 2012. Podnik nese název „MAZDA SOLLERS“. Dalším podobným společným závodem je „SOLLERS-BUSSAN“, vyrábějící automobily značky „Toyota“. Díky spolupráci se zahraničními partnery společnost Sollers nyní disponuje vyso- kou výrobní kapacitou. Za dobu jednoho roku je společnost schopná vyprodukovat 550 000 automobilů.
50
V roce 2016 celková trţba společnosti činila 35,6 miliard rublů, coţ je o 2,7 miliardy méně, neţ v předešlém roce. Oproti roku 2015 se také sníţily prodeje terénních automobilů značky SsangYong. Celkový čistý zisk společnosti Sollers za rok 2016 činil 1,6 miliardy rublů. Podíl na ruském trhu společnost dokázala v roce 2016 zvýšit o 0,4 %. V roce 2016 podíl činil 3,4 %, zatímco v roce 2015 činil 3 %. V roce 2017 společnost Sollers plánuje zvýšit prodeje automobilů značky „UAZ“, které jsou vyráběny v Uljanovském automobilovém závodu. Plánuje také vrátit na ruský trh automobily značky SsangYong, čemuţ má pomoci zavedení výroby nových modelů „Tivoli“ a „XLV“. V plánu pro rok 2017 je i další rozvoj firem, vyrá- bějících automobily značek Ford a Mazda.
3.6. UAZ32
Uljanovský automobilový závod je společnost, zaměřující se na výrobu terénních automobilů a komerčních vozidel. Dříve se jednalo o akciovou společnost, ve které většinu akcií společ- nosti vlastnila akciová společnost „Sollers“. Společnost Sollers v roce 2013 dokoupila 14,67 % akcií společnosti UAZ, čímţ dosáhla podílu 67,77 %. Během posledních let existence akciové společnosti UAZ hodnota akcií s občasnými korekcemi prudce klesala, přičemţ v roce 2014 došlo k jisté stabilizaci. V roce 2015 proběhlo převedení akciové společ- nosti na společnost s ručením omezeným. V této podobě UAZ existuje dodnes.
32 INVESTFUNDS. УАЗ, акция обыкновенная (RU0007661393, UAZA) [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
51
Akcionáři společnosti UAZ
67,77 % Sollers
32,23 % Ostatní minoritní akcionáři
Graf vývoje hodnoty akcií společnosti UAZ (14. 5. 2014 aţ 2. 2. 2017)
52
V grafu je vývoj hodnoty akcií zakreslen křivkou. Obrat společnosti je zakreslen pomocí sloupců.
Za rok 2016 automobilka UAZ vyrobila celkově 48 848 automobilů, coţ je ve srovnání s rokem 2015, kdy bylo vyrobeno 48 588 automobilů, o 1 % více. Zároveň v roce 2016 podíl společnosti UAZ na trhu vzrostla o 0,4 %. V roce 2015 podíl tvořil 3 %, v roce 2016 jiţ 3,4 %. Jisté sníţení zaznamenal export automobilů. V roce 2015 bylo exportováno 4 903 automobilů, v roce 2016 se počet do zahraničí vyvezených automobilů sníţil na 3 467 kusů. K tomuto sníţení došlo v důsledku sníţení poptávky v Kazachstánu, který pro společnost UAZ v rámci vývozu jednou z nejdůleţitějších zemí. Na druhou stranu UAZ zavedl prodej svých vozů v jiných zahraničních zemích, a to například v Mexiku, na Filipínách, v Bolívii, na Haiti, v Ekvádoru, v Paraguayi a v Peru. Do 3 let UAZ plánuje zvýšit počet exportovaných automobilů aţ na 20 000 kusů ročně, coţ znamená, ţe se plánuje exportovat 30 % vyrobených automobilů. Pro rok 2018 je v plánu vyváţet model Hunter do Indie, Indonésie, Namibie, Botswany, Jihoafrické republiky, Pákistánu, Thajska, Malajsie a na Srí Lanku. Pro rok 2018 se také plánuje zavedení výroby ve Vietnamu, v Egyptě a v Íránu. Ve výhledu dvou let pak UAZ plánuje expandovat na trhy Latinské Ameriky, Jihovýchodní Asie a Blízkého Východu. Celkově za rok 2016 se prodeje ve vzdálených zahraničních zemích zvýšily více neţ trojnásobně. Největší nárůst prodeje v roce 2016 na domácím trhu zaznamenaly automo- bily „UAZ Kargo“ a „UAZ Pick-up“. Objem jejich prodeje vzrostl oproti minulému roku o 19,5 % a 7,3 %. Nejprodávanějším modelem roku 2016 byl „UAZ Patriot“, kterého se celkově za rok 2016 prodalo 19 062 kusů.
V nynější době UAZ nabízí 3 druhy terénních autmobilů. Jedná se o modely „Patriot“, „Pick-up“ a „Hunter“. Cena modelu Patriot začíná na 639 000 rublech. Pick-up je z této trojice vozů nejdraţší, prodává se za cenu od 767 000 rublů. Nejlevnějším vozem této trojice je model Hunter, který lze pořídit jiţ od 519 000 rublů. Kromě těchto tří vozů UAZ nabízí i řadu komerčních automobilů. Jedná se například o dodávky, nákladní automobily, minibusy, ale i policejní automobily a sanitární vozy. Obnovená dodávka UAZ Kargo je k dostání za cenu od 563 688 rublů, nákladní automobil stojí nejméně 399 276 rublů a minibus lze získat za 436 671 rublů.
Dealerské sítě jsou rozděleny na dvě části. První síť je pro trojici vozů Patriot, Hunter a Pick-up, zatímco druhá se zabývá komerčními automobily značky UAZ. Do dealerské sítě vozů Patriot, Hunter a Pick-up patří poměrně velká řada států. Jedná se o Ázerbájdţán, Armé-
53
nii, Bolívii, Bělorusko, Vietnam, Ghanu, Írán, Itálii, Kazachstán, Kyrgyzstán, Čínu, Mali, Mongolsko, Niger, Nikaraguu, Paraguay, Rusko, Turkmenistán, Uzbekistán, Ukrajinu, Filipíny, Českou republiku a Švédsko. Rozsáhlé sítě jsou v Ruské federaci, v Kazachstánu a na Ukrajině. V Ruské federaci lze najít prodejní místa po celé zemi, přičemţ největší hustota prodejních míst je v evropské části země. V Kazachstánu se nachází 28 prodejních míst, z nichţ drtivá většina se nachází v pohraničních oblastech. Na Ukrajině se nachází 17 prodej- ních míst, přičemţ většina z nich leţí v centrální části země. V České republice působí pouze jeden dealer, a to v obci Radíkovice, poblíţ města Hradec Králové. Dealer z Radíkovic je firma „AMC plant s.r.o.“, nabízející kromě trojice modelů Patriot, Hunter a Pick-up také model Kargo, dodávku a minibus. Ceny vozů pro český trh dealer na internetových stránkách neuvádí. Pro získání informací o ceně je nutné firmu kontaktovat.
Autorizované autoservisy pro modely Patriot, Pick-up a Hunter se nachází v Ázerbájdţánu, v Arménii, v Bělorusku, v Kazachstánu, v Nikaragui a v Ruské federaci. Dealeři komerčních vozů UAZ sídlí v Ázerbájdţánu, v Arménii, v Bělorusku, v Bolívii, v Itálii, v Kazachstánu, v Kyrgyzstánu, v Nikaragui, v Ruské federaci, v Turkmenistánu, v Uzbekistánu, na Ukrajině, v České republice a ve Švédsku.
Rozsáhlé sítě dealerů komerčních vozidel UAZ lze opět nalézt v Ruské federaci, v Kaza- chstánu a na Ukrajině. V Ruské federaci je 96 prodejní míst, v Kazachstánu se nachází 20 prodejních míst a na Ukrajině lze nalézt 17 prodejních míst. V České republice se opět jedná o stejného dealera, a to o společnost AMC plant s.r.o., která sídlí v Radíkovicích.
Autorizované autoservisy komerčních vozidel UAZ se kromě Ruské federace nachází v Ázer- bájdţánu, v Arménii, v Bělorusku, v Kazachstánu a v Nikaragui. Ačkoliv firma „AMC plant s.r.o.“ tvrdí, ţe je autorizovaným servisem UAZ, tak v databázi autorizovaných autoservisů na stránkách Uljanovského automobilového závodu není uvedena.
UAZ spolupracuje s mnoha společnostmi jak v Ruské federaci, tak i v zahraničí. Jsou to například „Sberbank“, „VTB 24“, „KubaňBank“, „Bank ROSSIJSKIJ KAPITAL“, „Rusfinans Bank“, „Rosbank“, „Evroplan“, „VEB leasing“ a „Rosgosstrach“.
54
3.7. KAMAZ33
KAMAZ je velká akciová společnost, sídlící ve městě Nabareţnyje Čelny. Společnost je sou- částí státní korporace „Rostěch“. Rostěch celkově vlastní 352 907 550 akcií společnosti, tedy 49,9 % všech akcií společnosti. 166 491 738 akcií, tedy 23,54 % všech akcií společnosti náleţí společnosti „Avtoinvest Limited“. 106 084 434 akcií, tedy 15 % všech akcií společnosti vlastní společnost „Daimler AG“. 11,56 % akcií náleţí ostatním minoritním akcionářům.
Akcionáři společnosti KAMAZ
49,9 % Rostěch
23,54 % Avtoinvest Limited
15 % Daimler AG
11,56 % Ostatní minoritní akcionáři
33 KAMAZ. Официальный сайт ПАО "КАМАЗ" [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
55
Graf vývoje hodnoty akcií společnosti KAMAZ (1. 4. 2014 aţ 1. 4. 2017)
V grafu je vývoj hodnoty akcií zakreslen křivkou. Obrat společnosti je zakreslen pomocí sloupců.
Od druhé poloviny roku 2016 dochází k prudkému růstu hodnoty akcií společnosti KAMAZ. Z původní hodnoty, která se pohybovala kolem 35 rublů za 1 akcii, se dne 17. března 2017 cena dostala aţ na 59,6 rublů za 1 akcii.
Základní kapitál společnosti je 35,36 miliard rublů. KAMAZ se soustřeďuje na výrobu těţkých nákladních automobilů. V nabídce společnosti je celá řada různých modelů vozů. Podle údajů z roku 2017 společnost ode dne svého zaloţení aţ do začátku února roku 2017 dokázala vyrobit 2 208 000 automobilů. Dnes pod skupinu „KAMAZ“ spadá 59 společností, které se nacházejí jak v Ruské federaci, tak i v zahraničních zemích. Mezi společnosti skupiny KAMAZ patří například slévárna, továrna na motory, kovářský závod, akciová společnost
56
„NĚFAZ“ a „Tujmazyjský závod domíchávačů betonu“. K roku 2017 ve společností KAMAZ a v jeho dceřiných společnostech dohromady pracuje okolo 36 000 zaměstnanců.
V roce 2016 bylo vyrobeno 34 500 nákladních automobilů, a z toho 28 300 automobilů bylo určeno pro ruský trh. Do zahraničí bylo vyvezeno 6 200 vozů. Oproti předešlému roku se cel- ková produkce společnosti zvýšilo o 21 %. Počet vyrobených automobilů, určených pro domácí trh zaznamenal růst 25 %. Export vzrostl o 6 %. Automobilka KAMAZ v roce 2016 na trhu nákladních automobilů nad 14 tun zaujímala podíl 56 %, coţ je o 5 % více, neţ v roce 2015, kdy se podíl rovnal 51 %. V roce 2017 se očekává produkce zhruba 36 000 nákladních automobilů, z toho 30 000 má být určeno pro trh Ruské federace a 6 000 automo- bilů má být exportováno do zahraničí.
V následující tabulce jsou uvedeny zaokrouhlené počty prodaných automobilů v letech 2008 aţ 2016. V tabulce jsou také uvedeny předpokládané počty prodaných automobilů v roce 2017.
Rok Celkově prodáno Celkově prodáno Celkově na ruském trhu exportováno 2008 47 000 automobilů 47 000 automobilů 11 000 automobilů 2009 25 000 automobilů 25 000 automobilů 4 000 automobilů 2010 32 000 automobilů 32 000 automobilů 4 000 automobilů 2011 45 000 automobilů 45 000 automobilů 6 000 automobilů 2012 47 000 automobilů 47 000 automobilů 6 000 automobilů 2013 44 000 automobilů 44 000 automobilů 6 000 automobilů 2014 39 000 automobilů 39 000 automobilů 6 000 automobilů 2015 28 000 automobilů 28 000 automobilů 6 000 automobilů 2016 34 000 automobilů 34 000 automobilů 6 000 automobilů 2017 36 000 automobilů 36 000 automobilů 6 000 automobilů
Celkově akciová společnost KAMAZ nabízí více neţ 60 modelů a více neţ 1500 různých kompletací nákladních automobilů. Dále nabízí přívěsy, autobusy, silové agregáty, motory a nejrůznější nástroje. Za rok 2016 společnost vyvinula a uvedla na trh více neţ 80 nových kompletací automobilů a podvozků, včetně i nových modelů vozů nové generace. Automobilka se primárně zaměřuje na automobily o celkové hmotnosti od 14 do 40 tun.
57
Společnost KAMAZ nepůsobí pouze na území Ruské federace, ale spravuje i několik svých podniků v zahraničí. Jedná se o podniky v Kazachstánu, v Ázerbájdţánu, ve Vietnamu, v Indii, v Pákistánu a v Litvě. Plánuje se do budoucna i závod v Íránu. V Litvě se jedná o podnik „Autobagi“, ve kterém se montují modely splňující emisní normu „Euro 5“. Celkově se vozy KAMAZ exportují do více neţ 40 zemí světa. Jedná se o země bývalého Sovětského svazu, země Jihovýchodní Asie, Blízký Východ, Afriku, země východní Evropy a Latinskou Ameriku. Mezi největší klienty společnosti KAMAZ patří velké ruské společnosti jako „GAZPROM“, „LUKOIL“, „SUEK“ a „TNK“.
Společnost KAMAZ spolupracuje s řadou zahraničních společností. První z nich je německá společnost „Friedrichshafen AG“. Společně s tímto německým koncernem byla zaloţena firma „CF KAMA“, vyrábějící převodovky. Tato společná firma kaţdoročně vyprodukuje zhruba 27 000 kusů převodovek, přičemţ je jiţ podepsaná smlouva na zvýšení produkce aţ na 40 000 převodovek za rok. Další spolupracující společností je americká společnost „Cummins Inc“. KAMAZ a Cummins Inc společně vlastní firmu „KAMMINZ KAMA“, produkující motory, které splňují emisní normy „Euro 3“ a „Euro 4“. Základní kapitál společné firmy činí 20 milionů amerických dolarů, přičemţ kaţdá ze zakládajících společností vlastní podíl 50 %. Další společností, se kterou KAMAZ spolupracuje, je německá firma „Knorr-Bremse System fur Nutzfahrzeuge GmbH“. V roce 2007 společnosti KAMAZ a Knorr-Bremse System fur Nutzfahrzeuge GmbH zaloţily společnou firmu „KNORR-BREMZE KAMA“, která se zabývá výrobou brzdových systémů. Základní kapitál společné firmy sestává ze dvou rovnocenných podílů. Společnost KAMAZ spolupracuje i s americkou korporací „Federal Mogul Corporation“, se kterou v roce 2008 podepsala smlouvu o zaloţení společné firmy s rovnocennými vklady do základního kapitálu. Ve stej- ném roce německý koncern „Dailmer AG“ získal 10 % podíl základního kapitálu společnosti KAMAZ. O rok později byly společně s koncernem Daimler AG podepsány smlouvy o zalo- ţení dvou nových společných firem, a to „FUSO KAMAZ Trucks Rus“ a „Mercedes-Benz Trucks Vostok“. Firma FUSO KAMAZ Trucks Rus byla zaloţena za účelem produkce leh- kých nákladních automobilů „Fuso Canter“ v Ruské federaci. Firma Mercedes-Benz Trucks Vostok byla zaloţena za účelem produkce těţkých nákladních automobilů „Mercedes-Benz Actros“ a „Mercedes-Benz Axor“. Později koncern Daimler AG navýšil svůj podíl ve společ- nosti KAMAZ na 15 %.
Dealeři vozů KAMAZ a autorizované servisy lze nalézt po celé Ruské federaci i v zemích bývalého Sovětského svazu. Ke dni 1. listopadu 2016 celá dealerská síť obsahovala celkově
58
185 subjektů. Z tohoto počtu 71 subjektů se zabývá jak prodejem automobilů a náhradních dílů, tak i servisem. 31 subjektů nabízí automobily a servis. 21 subjektů se zabývá prodejem náhradních dílů a servisem. 44 subjektů se zabývá pouze servisem. 18 subjektů se zabývá pouze prodejem náhradních dílů. Oficiální dealery automobilů KAMAZ lze najít v zahranič- ních zemích jako je Ukrajina, Bělorusko, Moldavsko, Arménie, Ázerbájdţán, Gruzie, Kaza- chstán, Uzbekistán, Turkmenistán, Tádţikistán, Kyrgyzstán.
V České republice se prodejem vozů značky KAMAZ zabývá společnost „KAMAZ CZ s.r.o.“, sídlící v Radíkovicích, poblíţ města Hradec Králové. V nabídce společ- nosti KAMAZ CZ s.r.o. jsou sklápěče, valníky, tahače návěsů, podvozky, autobusy, přívěsy, návěsy a speciální vozidla. Cena vozidel je uvedena v Eurech bez DPH, přičemţ se pohybuje od 45 500 Eur za 1 automobil do 69 300 Eur za 1 automobil. Prodávané automobily splňují emisní normu „Euro 5“. V nabídce jsou i vozy, které vyuţívají jako palivo zemní plyn.
Pod společnost KAMAZ spadá i dceřiná společnost „KAMAZ-LEASING“, nabízející leasing na vozy KAMAZ. K roku 2017 tato dceřiná společnost zaujímá podíl 15 % na trhů leasingu vozů KAMAZ. Od roku 2015 se společnost KAMAZ-LEASING povaţuje za jednu z deseti nejlepších leasingových společností.
Mezi hlavní partnery společnosti KAMAZ patří asociace „Russkij Registr“, který uděluje certifikace systémů managementu organizací. Dále mezi hlavní partnery patří akciová společ- nost „VNIIS“, která se zabývá vědecko-výzkumnou, metodickou a konzultační činností v oblasti standardizace, certifikace, akreditace a managementu kvality. Dalšími partnery jsou „Povolţskij centr kačestva“ a konzultační společnost „Bizněs-Konsalt“.
3.8. AVTOTOR34
Společnost AVTOTOR je největší smluvní výrobce zahraničních automobilů v Ruské federaci. Společnost byla zaloţena v prosinci roku 1994 a sídlí v Kaliningradské oblasti.
34 РБК. «Автотор» заморозит половину мощностей после ухода Opel и Chevrolet [online]. 2015 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
59
Jedná se o společnost s ručením omezeným, který v současné době vyrábí automobily značek „Kia“, „Hyundai“ a „BMW“. Kromě těchto tří značek probíhá od roku 2013 i produkce komerčních vozidel, a to „Ford“ a „Daewoo“. Kromě automobilů se společnost zaměřuje i na výrobu dieselových motorů. V minulosti společnost AVTOTOR vyráběla i automobily značek „Opel“, „Chevrolet“, „Hummer H2“ a „Cadillac“. Tyto značky byly vyráběny v rámci spolupráce s korporací „General Motors“, která však v roce 2015 odešla z ruského trhu. Společnost AVTOTOR disponuje celkově čtyřmi výrobními plochami s celkovou výrobní kapacitou 387 000 automobilů za rok. Největší výrobní plochou je výrobní plocha číslo 2, která disponuje výrobní kapacitou 290 000 automobilů za rok. Celkový objem investic do společnosti AVTOTOR činí více neţ 380 milionů Euro. Z toho 265 milionů Euro jsou ruské investice. Investice zahraničních partnerů činí 115 milionů Euro.
Investice do společnosti AVTOTOR
69,74 % Ruské investice (265 000 000 Euro) 30,26 % Investice zahraničních partnerů (115 000 000 Euro)
AVTOTOR také spolupracuje s velkým mnoţstvím malých firem v Kaliningradské oblasti. Jejich počet se pohybuje okolo 150 firem. AVTOTOR také vyuţívá sluţeb třech přístavů a ţelezniční sítě.
Za rok 2016 bylo ve společnosti AVTOTOR vyrobeno 94 354 automobilů. Oproti předešlému roku, kdy bylo vyrobeno 92 672 automobilů, je to o 2,2 % více. Podíl automobilů značky Kia činil 59 % celkové produkce. Podíl automobilů značky Hyundai tvořil 22 % celkové produkce. Zbylých 19 % připadá na automobily značky BMW. Oproti rokům 2010 aţ 2014 je produkce značně niţší, a to právě z důvodu odchodu společnosti General Motors z Ruské federace. Pro srovnání, v roce 2014 celková produkce společnosti činila 186 009 automobilů,
60
za rok 2013 bylo vyrobeno 244 002 automobilů, v roce 2012 bylo vyrobeno dokonce 250 013 automobilů, v roce 2011 bylo vyprodukováno 222 100 automobilů a v roce 2010 roční produkce činila 170 211 automobilů.
Spolupráce s automobilkou „Kia Motors Corporation“ započala v roce 1996, kdy bylo právě s touto společností podepsáno několik smluv. Za dobu existence této spolupráce byla ve spo- lečnosti AVTOTOR osvojena výroba více neţ 30 modelů a vyrobeno více neţ 700 000 osobní i komerčních automobilů značky Kia.
V roce 1999 byla podepsána smlouva se společností BMW o zavedení výroby automobilů značky BMW v Kaliningradské oblasti. V srpnu téhoţ roku byla spuštěna výroba prvních modelů značky BMW. Automobily BMW se vyrábí na výrobní ploše číslo 1, která disponuje výrobní kapacitou 37 000 automobilů za rok.
Počátek spolupráce se společností „Hyundai Motor Company“ se datuje do roku 2012, kdy bylo rozhodnuto o zavedení výroby automobilů značky Hyundai v Kaliningradské oblasti. Ještě téhoţ roku byla zavedena výroba komerčních automobilů. V roce 2013 byla spuštěna výroba osobních automobilů. V roce 2016 byla se společností Hyundai Motor pode- psána smlouva o strategickém partnerství a rozvoji společného investičního projektu. Tato smlouva upevnila spolupráci mezi těmito dvěma společnostmi a jejich vzájemné vztahy posunula na novou úroveň. Ještě téhoţ roku byly do výroby společnosti AVTOTOR zavedeny tři nové modely osobních automobilů.
V roce 2013 byla spuštěna výroba nákladních automobilů značek Ford a Daewoo. V současné době AVTOTOR nabízí nákladní automobily „Ford HR2532“. Kromě jiţ zmíněných značek se v nabídce vozů nachází i čínský automobil „Sany SY38“.
61
3.9. DERWAYS35
Společnost „DERWAYS“ sídlí ve městě Čerkesk a zabývá se výrobou čínských osobních automobilů na území Ruské federace. V současné době se jedná o jednu z nejvíce dynamicky rozvíjejících se společností v Ruské federaci. Celková výrobní kapacita se v roce 2011 pohy- bovala kolem 100 000 vyrobených automobilů ročně, přičemţ do budoucna bylo plánováno roční produkci navýšit, a to aţ na počet od 120 000 automobilů do 150 000 automobilů. Avšak brzy přišlo prudké sníţení produkce. V roce 2014 bylo celkově vyrobenou pouze 24 800 automobilů. Na rok 2015 bylo naplánováno jiţ jen kolem 20 000 vyrobených automo- bilů. K roku 2013 ve společnosti pracovalo okolo 4 000 zaměstnanců. Na podzim roku 2015 počet zaměstnanců přesahoval pouze 2 000 pracovníků.
Mezi značky, se kterými společnost DERWAYS má zkušenost, jsou „Lifan“, „Haima“, „Great Wall Hover“, „Geely“, „Brilliance“, „Luxgen“, „JAC“ a „Chery“. V roce 2016 společ- nost DERWAYS udělila licenci pákistánské společnosti „Karakoram Motors“ na výrobu terénního automobilu „Derways Cowboy“. Ve stejném roce společnost DERWAYS také vstoupila na automobilový trh Turkmenistánu, kde spustila prodej automobilů značky Lifan. V roce 2016 společnost DERWAYS začala prodávat své automobily také v Kazachstánu. Jedná se o automobily značky „Chery“. Ve stejném roce byla uzavřena smlouva o spolupráci s čínskou společností „Foton Motors“. Na základě této smlouvy byla naplánována výroba nových modelů čínských automobilů. Podle posledních informací mají být nové modely vyráběny v nové továrně „Stavropol Avto“. Má jít o automobily „Foton Tunland“ a „Foton Sauvana“. V současné době je nejdůleţitější značkou, vyráběnou společností DERWAYS, značka Lifan. V nabídce je 8 modelů této značky, přičemţ cena automobilů se pohybuje od 319 900 rublů do 614 900 rublů.
35 DERWAYS. Автомобильная компания DERWAYS [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
62
Mezi partnery společnosti DERWAYS patří velký počet zahraničních společností. Jedná se o čínskou společnost „Chongqing LIFAN Industry (Group) Imp.&Exp. Co., Ltd. “, čínskou společnost „HAINAN FAW HAIMA AUTOMOBILE SALES CO., LTD“, další čínskou spo- lečnost „Geely International Corporation, jihokorejskou společnost „C&TUS Co. Ltd“, rusko- japonskou společnost „TOYOTA ENGINEERING CORPORATION“, tureckou společnost „KCC BOYA SANAYI ve TIGARET LTD. STI“, německou společnost „BASF Coatings AG“, další německou společnost „Chemetall GmbH“ a ukrajinskou společnost „Kremenčugskij koľesnyj zavod“. Mezi ruské partnery patří například leasingová společnost „VEB Leasing“ a společnosti s ručením omezeným „IMS“ a „“Niţněkamsk šina“.
3.10. ST Niţegoroděc36
ST Niţegoroděc je společnost s ručením omezeným, sídlící v Niţním Novgorodě. Společnost byla zaloţena v roce 2006 a zabývá se produkcí mikrobusů, dodávek a autobusů. V současné době roční produkce dosahuje počtu 10 000 vyrobených vozidel. Z toho více neţ 80 % jsou automobily, určené pro převoz od 16 do 26 osob, vyrobené na základě lehkých komerčních automobilů značek „Ford“, „Iveco“, „Fiat“, „Mercedes-Benz“ a „GAZ“. Společnost ST Niţe- goroděc je od roku 2010 oficiálním dealerem automobilů značky Fiat. Od roku 2015 je také oficiálním dealerem vozů značky Ford. Ve společnosti celkově pracuje 380 různých středně kvalifikovaných a vysoce kvalifikovaných specialistů.
Kromě jiţ zmíněných značek společnost prodává i autobusy své vlastní značky „Niţegoroděc“. Jedná se celkově o čtyři druhy autobusů, a to městský autobus, turistický autobus a dva druhy autobusů, které jsou určené pro převoz dětí. Cena městského autobusu začíná na částce 4 550 000 rublů, cena turistického autobusu začíná na částce 4 720 000 rublů. Autobusy, určené pro převoz dětí stojí v levnější variantě od 1 800 000 rublů, v draţší variantě cena začíná na částce 4 660 000 rublů. V nabídce vozů lze také najít sanitární vozy, pojízdné stánky, pohřební vozy a také speciální automobily pro převoz lidí s tělesným posti- ţením.
36 СТ НИЖЕГОРОДЕЦ. СТ НИЖЕГОРОДЕЦ [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
63
Kromě výroby a prodeje se společnost zabývá i výkupem automobilů a servisem automobilů, vyrobených na základě automobilů značek „Fiat“, „Ford“, „Iveco“, „Peugeot“, „Citroѐn“, „Renault“ a „Mercedes-Benz“.
Společnost spolupracuje s řadou finančních institucí, nabízejících moţnost půjčky. Jedná se o banky „RUSFINANS BANK“, „EvropaBank“, „SberBank“ a „VTB 24“. Společnost spolupracuje i s velkým mnoţstvím leasingových společností. Mezi ně patří „Iveco Capital“, „Element Leasing“, „Carcade Leasing“, „SOLLERS-FINANCE“, „VEB-leasing“, „Baltijskij leasing“, „Evroplan“, „UralSib leasing“ a „SberBank leasing“. Mezi další partnery patří akci- ová společnost „Chrysler Rus“, akciová společnost „Mercedes-Benz RUS“, společnost s ručením omezeným „Ford Sollers Holding“, společnost s ručením omezeným „Iveco Russia“ a společnost s ručením omezeným „Gorkovský automobilový závod“.
3.11. Renault Russia37
Výroba automobilů značky „Renault“ probíhá v Moskvě. Výrobní kapacita tohoto závodu činí 188 000 vyrobených automobilů ročně. Za rok 2014 bylo vyrobeno 150 700 automobilů, v následujícím roce byla produkce niţší o 33 %. Ve všech výrobních závodech, leţících v Ruské federaci a vyrábějících automobily značky Renault, bylo v roce 2015 vyrobeno pouze 143 000 automobilů. V současné době 12 % vyrobených automobilů putuje do zahraničí. Od roku 2010 se vozy Renault ruské výroby vyváţí do Běloruska a Kazachstánu. Od roku 2016 probíhá export i do Kyrgyzstánu a Vietnamu. Jen za rok 2015 společnost Renault vyvezla do Běloruska a Kazachstánu 16 306 automobilů. V roce 2016 se do Běloruska, Kaza- chstánu a Kyrgyzstánu začaly vyváţet nové modely „Renault Kaptur“, vyrobené v moskevské továrně. V blízké budoucnosti společnost plánuje exportovat automobily i do Arménie a Ázerbájdţánu. V prosinci roku 2016 společnost Renault oslavila 1 500 000 prodaných automobilů na ruském trhu od roku 1998, kdy společnost Renault začala působit na ruském trhu.
37 АВТОСТАТ. Аналитическое агентство [online]. 2016 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
64
3.12. Petrohrad38
Petrohrad je jedním z center ruského automobilového průmyslu. Jsou zde soustředěny výrobní závody několika zahraničních automobilek. Vyrábí se zde například osobní automobily značek „Toyota“, „Nissan“, „Hyundai“ a „Kia“. Dále se zde vyrábí nákladní automobily švédské značky „Scania“ a německé značky „MAN“. Svoji továrnu tu má i americký výrobce nákladních automobilů „Navistar International“.
3.12.1. Toyota Motor39
Automobily značky „Toyota“ se v Petrohradě vyrábí uţ od roku 2007. Automobily jsou vyrá- běny společností s ručením omezeným „Toyota Motor“. Do roku 2015 továrna disponovala výrobní kapacitou 50 000 vyrobených automobilů za rok. Nyní továrna disponuje výrobní kapacitou 100 000 vyrobených automobilů za rok. Celkové investice do tohoto projektu činí 21 800 000 000 rublů. Do roku 2016 společnost vyráběla pouze jeden model, a to „Toyota Camry“, avšak od 22. srpna 2016 byla produkce rozšířena o model „Toyota RAV4“. Společnost Toyota Motor vyváţí své automobily i do zahraničí, a to od roku 2010 do Bělo- ruska, a od roku 2012 i do Kazachstánu. V současné době společnost na ruském trhu nabízí 10 modelů značky Toyota. Jedná se o modely „Corolla“, „Camry“, „Land Cruiser 200“, „Hilux“,
38 TOYOTA. О заводе [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
65
„Alphard“, „RAV4“, „Highlander“, „Land Cruiser Prado“, „Prius“ a „Hiace“. Nejlevnějším modelem je model Corolla, jehoţ cena začíná na částce 983 000 rublů. Nejdraţším modelem je Land Cruiser 200, jehoţ cena začíná na částce 3 922 000 rublů. Automobily je moţné koupit i na splátky, a to skrze půjčku od akciové společnosti „Toyota Bank“.
Za rok 2016 bylo touto společností vyrobeno 39 061 automobilů. Oproti předešlému roku se jedná o navýšení produkce o 19%. Vyráběny byly dva modely, a to Toyota Camry a Toyota RAV4. Modelu Camry bylo za rok 2016 vyrobeno 31 117 kusů, modelu RAV4 bylo za stejné období vyprodukováno 7 944 kusů. Ve společnosti bylo vytvořeno okolo 800 nových pracovních míst, v důsledku čehoţ se počet zaměstnanců navýšil na 2 350 pracovníků.
3.12.2. Nissan Manufacturing Rus40
V Petrohradě se také od roku 2009 vyrábějí automobily značky Nissan, a to ve společnosti „Nissan Manufacturing Rus“. Výrobní kapacita této společnosti činí 100 000 automobilů za rok, avšak počty skutečně vyrobených automobilů jsou značně niţší. Za rok 2016 zde bylo vyrobeno 36 464 automobilů, coţ je o 8 % více, neţ v předešlém roce, kdy bylo vyrobeno 33 822 automobilů. Společnost v současné době vyrábí 4 modely, a to modely „X-Trail“, „Qashqai“, „Pathfinder“ a „Murano“. V roce 2016 se společnost Nissan Manufacturing Rus rozhodla pro export náhradních dílů pro vozy Nissan do Evropy. V současnosti probíhá výroba předních a zadních nárazníků. Materiál je získáván z Nizozemska, výroba probíhá na území Ruské federace. Následně jsou díly přemístěny do Amsterdamu, odkud se dostávají k jednotlivým dealerům. Oproti dílům, vyráběným v Japonsku, jsou ruské díly značně levnější, přičemţ kvalita je totoţná s kvalitou japonských dílů. Na ruský trh se ročně dostane okolo 4 aţ 5 tisíc nárazníků ruské výroby. V prosinci roku 2016 společnost dosáhla počtu 250 000 vyrobených automobilů od doby svého vzniku.
40 CTK-CENTER. Завод Nissan в Санкт-Петербурге подвел итоги работы за 2016 год [online]. 2017 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
66
3.12.3. Hyundai Motor Manufacturing Rus41
V Petrohradě od roku 2010 probíhá i výroba vozů značek „Hyundai“ a „Kia“, a to ve společ- nosti „Hyundai Motor Manufacturing Rus“. Výrobní kapacita společnosti činí 200 000 vyro- bených automobilů za rok. Hyundai Motor Manufacturing Rus je největším výrobcem auto- mobilů v Petrohradě. Zhruba 75 % petrohradské automobilové produkce pochází z výrobních linek této společnosti. Mezi vyráběné automobily patří modely „Hyundai Solaris“, „Kia Rio“ a od roku 2016 také „Hyundai Creta“. Ve společnosti pracuje více neţ 2 200 zaměstnanců. Továrna je také vybavena více neţ 230 roboty. Investice, vloţené do této společnosti, činí celkově více neţ 700 000 000 amerických dolarů.
Za rok 2016 bylo touto společností vyrobeno celkově 207 000 automobilů, přičemţ počet vyrobených modelů Hyundai Solaris činil více neţ 88 000 kusů, a počet vyrobených modelů Hyundai Creta činil více neţ 23 000 kusů. Zbytek, tedy zhruba 96 000 automobilů, byly modely Kia Rio. Ve srovnání s předešlým rokem byla produkce sníţena o 10 %. Za rok 2016 bylo exportováno 6 700 automobilů, přičemţ významné exportní trhy jsou země Blízkého Východ jako Egypt, Tunisko a Libanon. Do těchto tří zemí bylo v roce 2016 dohromady exportováno více neţ 3 000 automobilů. Další zemí, do které společnost exportuje své vozy, je například Gruzie. V roce 2017 společnost plánuje vyrobit 220 000 automobilů.
41 HH.RU. Hyundai Motor Manufacturing Rus [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
67
3.12.4. Ford Motor Company42
Poblíţ Petrohradu, ve městě Vsevoloţsk, se nachází výrobní závod společnosti „Ford Motor Company“. Tato továrna byla zaloţena v roce 2002. Dnes zde probíhá výroba modelů „Ford Focus“ a „Ford Mondeo“. Prvotní výrobní kapacita továrny dosahovala počtu 25 000 vyrobe- ných automobilů za rok, nicméně dnes roční výrobní kapacita tohoto závodu dosahuje jiţ počtu 125 000 vyrobených automobilů. Součet všech investic, vloţených do tohoto podniku, čítá 330 milionů amerických dolarů. Celkově zde pracuje 2 744 zaměstnanců. Cena modelu Ford Focus začíná na částce 674 000 rublů. Cena modelu Ford Mondeo začíná na částce 1 250 000 rublů.
3.13. Kaluga43
Dalším z center automobilového průmyslu v Rusku je město Kaluga. V tomto městě probíhá výroba automobilů značek „Volkswagen“, „Škoda“, „Peugeot“, „Citroën“, „Mitsubishi“ a „Volvo“.
3.13.1. Volkswagen Group Rus44
Koncern Volkswagen působí v Ruské federaci od roku 2006, kdy byl poloţen základní kámen nové továrny ve městě Kaluga. Další továrna leţí v Niţním Novgorodě. Ve městě Kaluga se vyrábějí automobily „Volkswagen Tiguan“, „Volkswagen Polo“ a „Škoda Rapid“. Kromě
42 FORD. Ford в России [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
68
automobilů se zde vyrábí i benzinové motory 1.6 MPI série EA221. Maximální výrobní kapa- cita závodu ve městě Kaluga dosahuje počtu 225 000 vyrobených automobilů ročně a 150 000 vyrobených motorů ročně. Od počátku výroby do 26. února roku 2016 zde bylo vyrobeno 1 000 000 automobilů. Výroba v Niţním Novgorodě probíhá na základě smlouvy o spolupráci se společností GAZ, která byla podepsána v roce 2011. Výrobní kapacita tohoto závodu dosa- huje počtu 132 000 vyrobených automobilů za rok. V současnosti jsou zde vyráběny modely „Škoda Yeti“, „Volkswagen Jetta“ a „Škoda Octavia“. 16. března roku 2015 továrnu v Niţ- ním Novgorodu opustil 100 000. vyrobený automobil. Jednalo se o model Škoda Octavia. Do továrny v Niţním Novgorodu bylo celkově investováno 300 milionů Euro.
Za rok 2016 společnost Volkswagen Group Rus vyprodukovala 147 000 automobilů. Oproti roku 2015, kdy bylo vyrobeno 135 000 automobilů, se jedná o navýšení produkce o 8,9 %. V továrně ve městě Kaluga bylo v roce 2016 vyrobeno 110 000 automobilů. V Niţ- ním Novgorodu bylo vyrobeno 37 000 automobilů. Nejprodávanějším modelem roku 2016 se stal Volkswagen Polo, kterého se prodalo celkově 47 702 kusů, coţ je o 5,1 % více, neţ v předešlém roce. Modelu Volkswagen Tiguan se v roce 2016 prodalo 10 660 kusů. Ve srovnání s předešlým rokem se u tohoto modelu prodeje sníţily o 19,1 %. Největší sníţení prodeje však bylo zaznamenáno u modelu Volkswagen Jetta, a to o 33,9 %. Celkově za rok 2016 bylo prodáno pouze 7 721 kusů modelu Volkswagen Jetta. Co se týče značky Škoda, tak nejvíce se v roce 2016 prodával model Škoda Rapid, kterého se prodalo 25 931 kusů. Prodeje u tohoto modelu oproti roku 2015 vzrostly o 5,6 %. Modelu Škoda Octavia se prodalo 21 759 kusů, přičemţ oproti předešlému roku prodeje vzrostly o 1,8 %. Naopak sníţení zájmu zaznamenal model Škoda Yeti, kterého se prodalo pouze 6 302 kusů. Oproti roku 2015 bylo prodáno o 16,6 % kusů méně.
3.13.2. PSMA Rus45
„PSMA Rus“ je společný podnik automobilek Peugeot, Citroën a Mitsubishi. Celkově bylo do tohoto projektu investováno 546 milionů Euro. Maximální výrobní kapacita společnosti
45 ГАЗЕТА.РУ. Конвейер грезит пятидневкой [online]. 2016 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
69
se pohybuje okolo 160 000 vyrobených automobilů ročně, nicméně takového počtu skutečná produkce zdaleka nedosahuje. V poslední době společnost zaţívá prudké sníţení poptávky, coţ vede k finančním problémům. Podle údajů z ledna a února roku 2016 se prodeje vozů Mitsubishi sníţily na polovinu, tedy na 3 258 prodaných vozů. U automobilů značky Citroën se poptávka sníţila o 35 %. Celkově za toto období bylo prodáno 559 automobilů značky Citroën. Automobilů značky Peugeot bylo za leden a únor prodáno 447 kusů, coţ ve srovnání s předešlým rokem je o 44 % méně. V dubnu roku 2016 ve společnosti pracovalo 1 381 zaměstnanců, coţ je značně menší počet oproti dřívějšímu počtu pracovníků, který čítal více neţ 3 000 lidí. Ve společnosti také pracují specialisté z Francie a Japonska. Výroba byla omezena pouze na 3 modely. Jedná se o terénní automobil „Mitsubishi Outlander“ a sedany „Peugeot 406“ a „Citroën C4“. Za rok 2015 bylo v tomto společném podniku vyrobeno 25 700 automobilů. Za prvních 9 měsíců roku 2016 bylo vyrobeno 14 000 automobilů. Od prosince roku 2015 aţ do 10 ledna roku 2016 byla výroba dokonce pozastavena.
3.13.3. Volvo Group Trucks46
O zaloţení závodu ve městě Kaluga, vyrábějícího nákladní automobily značky „Volvo“, bylo rozhodnuto v roce 2007. Do tohoto projektu bylo investováno více neţ 100 milionů Euro. V roce 2009 byla v tomto novém podniku zavedena výroba. Výrobní kapacita továrny čítá 15 000 vyrobených nákladních automobilů ročně. V současné době je tato továrna tou nejmo- dernější továrnou ze všech továren, patřících společnosti „Volvo Group Trucks“ po celém světě. V roce 2009 byly vozy, vyrobené v této továrně, prohlášeny Ministerstvem průmyslu a obchodu za tuzemské. V současné době společnost Volvo Group Trucks na ruském trhu nabízí 5 modelů. Na všechny modely se vztahuje dvanáctiměsíční záruka.
46 VOLVO TRUCKS. ГРУЗОВЫЕ АВТОМОБИЛИ [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
70
4. Současný automobilový průmysl v České republice
4.1. Škoda Auto47
Škoda Auto je akciová společnost, jejímţ jediným akcionářem je německá společnost „Volkswagen International Finance N.V.“. Vlastní kapitál společnosti k 31. prosinci roku 2016 činil 137 600 000 000 Kč. Hlavní závod společnosti Škoda Auto se nachází ve městě Mladá Boleslav. Kromě hlavního závodu na území České Republiky existují ještě další dva pobočné závody, a to ve Vrchlabí a v Kvasinách. V současné době automobilka Škoda Auto nabízí 7 modelů. Jedná se o malý městský automobil „Škoda Citigo“, dále o model „Rapid“, dále o tradiční modely „Fabia“, „Octavia“ a „Superb“, crossover „Yeti“ a v nepo- slední řadě i o nové SUV „Kodiaq“. Modely Fabia, Octavia a Rapid jsou vyráběny v Mladé Boleslavi. Produkce modelů Kodiaq, Superb a Yeti probíhá v Kvasinách. Závod ve Vrchlabí se zaměřuje na výrobu automatických převodovek DSG, kterými zásobuje celý koncern Volkswagen. Od roku 2016 závod ve Vrchlabí produkuje 2 000 kusů této automatické převo- dovky denně.
Nejlevnějším modelem na českém trhu je Citigo, jehoţ cena začíná na částce 187 900 Kč. Cena modelu Fabia začíná na částce 241 900 Kč, a model Rapid lze pořídit za cenu 289 900 Kč. Model Octavia stojí 407 900 Kč. Cena modelu Yeti začíná na částce 399 900 Kč. Škodu Kodiaq lze koupit za cenu, která začíná na částce 693 900 Kč. Cena modelu Superb začíná na částce 640 900 Kč, nicméně v případě nového modelu „Superb Sportline“ se cena pohybuje od 866 900 Kč nahoru.
Celkově společnost Škoda Auto ke dni 31. prosince roku 2016 zaměstnávala 28 373 zaměst- nanců, coţ je o 11,5 % více, neţ v předešlém roce. V roce 2015 společnost zaměstnávala celkem 25 452 zaměstnanců.
47 AKTUÁLNĚ.CZ. Škoda Auto [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
71
Společnost také vede svou vlastní vysokou školu, na které v současnosti studuje 1 105 studentů z 19 zemí. Za rok 2016 bylo prodáno celkově 1 126 477 automobilů, coţ je o 6,7 % více, neţ v roce 2015, kdy bylo prodáno 1 055 501 automobilů. Největší prodeje byly zazna- menány u modelu Octavia, kterého se prodalo celkem 435 974 kusů. Za ním následují modely Rapid a Fabia s 212 656 a 202 303 prodanými kusy. Modelu „Roomster“ bylo za rok 2016 prodáno nejméně. Jednalo se o pouhých 29 kusů. Modelu Citigo bylo prodáno 40 674 kusů, modelu Yeti bylo prodáno 95 540 kusů a nového modelu Kodiaq bylo celkově prodáno 447 kusů. Nejlépe se automobily značky Škoda prodávají v regionu západní Evropy. Do tohoto regionu putovalo v roce 2016 celkově 454 001 automobilů. Na druhém místě je zámoří a Asie, kde bylo prodáno 398 260 vozů. Ve východní Evropě bylo prodáno 90 446 automobilů. Ve střední Evropě bylo celkově prodáno 183 770 automobilů. Z pohledu jednot- livých států je největším odběratelem vozů Škoda Čínská lidová republika. V této zemí bylo v roce 2016 prodáno celkově 317 088 automobilů. Oproti předešlém roku je viditelný určitý růst, neboť v roce 2015 zde bylo prodáno pouze 281 707 vozů. Na druhém místě je Spolková republika Německo s 165 196 prodanými vozy za rok 2016. Česká republika s počtem 88 016 prodanými automobily za rok 2016 je na třetím místě. Dále následuje Spojené království Velké Británie a Severního Irska a Polsko. Ve Spojeném království bylo prodáno 80 325 automobilů, v Polsku 56 180 automobilů. V Ruské federaci bylo za rok 2016 prodáno celkově 55 386 automobilů značky Škoda. Ve srovnání s rokem 2015 je viditelný růst o 0,7 %. Za rok 2015 bylo na území Ruské federace prodáno 55 012 automobilů. Za Ruskou federací následu- jí země jako Turecko, Španělsko, Francie, Rakousko, Itálie, Izrael, Belgie, Slovensko a Švý- carsko. V Kazachstánu bylo prodáno za rok 2016 pouze 753 vozů, coţ znamená pokles o 68 % oproti předešlému roku. Naopak nárůst prodejů o 57,2 % byl zaznamenán na Ukrajině, kde bylo za rok 2016 prodáno 3 608 automobilů. Celkově trţby za rok 2016 činily 347 987 000 000 Kč. Celkový zisk po zdanění činil 25 163 000 000 Kč. Oproti roku 2015 je zisk značně niţší. Pro srovnání, zisk po zdanění za rok 2015 tvořil 30 816 000 000 Kč.
Výroba automobilů značky Škoda probíhá i v zahraničí, a to v Kazachstánu ve městě Ust- Kamenogorsk, na Ukrajině v obci Solomonovo, v Rusku ve městě Kaluga a v Niţním Novgo- rodu, v Indii ve městě Aurangabadu, v Číně ve městě Šanghaj a na Slovensku v Bratislavě. V minulosti výroba probíhala i v Bosně a Hercegovině ve městě Sarajevo a v Polsku ve městě Poznaň.
V ruském městě Kaluga výroba probíhá od roku 2007. Výrobní kapacita kaluţského závodu činí 150 000 vyrobených automobilů ročně. V roce 2014 ke stávajícím vyráběným modelům
72
skupiny Volkswagen v tomto závodě přibyl model Rapid. V Níţním Novgorodě probíhá výroba v závodě GAZ, a to od roku 2011. V roce 2013 zde byla zahájena výroba modelu Octavia. Od roku 2014 se zde vyrábí i model Yeti. V Indii se vyrábí modely Rapid, Yeti, Octavia a Superb. V Číně probíhá výroba celkově 6 modelů, a to modelů Fabia, Rapid, Octa- via, Yeti, Superb a Kodiaq. Od data zavedení výroby zde bylo vyprodukováno jiţ více neţ 2 miliony automobilů značky Škoda. Ve slovenské Bratislavě se vyrábí pouze jeden model, a to model Citigo.
Za rok 2016 bylo v Indii vyrobeno celkově 13 789 automobilů značky Škoda. Oproti přede- šlému roku se jedná o sníţení produkce o 18,6 %, neboť v roce 2015 bylo v Indii vyrobeno 16 937 automobilů. Rozdíl v objemu výroby na Slovensku mezi rokem 2016 a 2015 je zane- dbatelný. V roce 2016 bylo na Slovensku vyrobeno 41 247 automobilů, v roce 2015 41 280 automobilů. V Číně bylo za rok 2016 vyrobeno celkově 327 950 automobilů značky Škoda, coţ je o 22,3 % více, neţ v předešlém roce, kdy bylo vyrobeno 268 116 vozů. V Ruské fede- raci bylo za rok 2016 celkově vyrobeno 58 013 automobilů značky Škoda. Oproti roku 2015 by zaznamenán nárůst výroba o 15 %, neboť v roce 2015 výroba dosahovala pouze počtu 50 458 vyrobených kusů. Modelu Rapid bylo v Rusku vyrobeno za rok 2016 28 743 kusů, coţ je o 22,3 % více, neţ v roce 2015, kdy bylo modelu Rapid vyrobeno 23 498 kusů. Modelu Octavia bylo v roce 2016 vyrobeno 22 356 kusů. Oproti roku 2015, kdy bylo vyrobeno 19 543 kusů modelu Octavia, se objem výroby tohoto modelu navýšil o 14,4 %. Posledním modelem, vyráběným v Rusku, je model Yeti. Toho se za rok 2016 vyrobilo 6 914 kusů. V roce 2015 bylo modelu Yeti vyprodukováno 7 417 kusů, tudíţ objem výroby klesl o 6,8 %.
4.2. TATRA TRUCKS48
Akciová společnost TATRA TRUCKS se zaměřuje na výrobu nákladních automobilů. Nákladní automobily jsou prodávány pod značkou „Tatra“. Mezi nejdůleţitější zákazníky patří Armáda České Republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky, Ozbrojené síly Slovenské republiky, akciová společnost Revitrans a.s. a Lesy Slovenské republiky. TATRA TRUCKS svou produkci také exportuje do zahraničí, a to do Ruska a ostatních zemí bývalého Sovětského svazu, dále také do Indie, Izraele, na Arabský poloostrov, do Austrálie
48 TATRA. Tatra vás dostane dál [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
73
a do evropských zemí. Mezi partnery společnosti TATRA TRUCKS patří společnost „CSG CZECHOSLOVAK GROUP“. Společně s touto společností jsou vytvářeny výnosy přesahují částku 10 miliard Kč. Společnost TATRA TRUCKS je mateřskou společností spo- lečnosti „TATRA METALURGIE a.s.“
Společnost TATRA TRUCKS v současné době nabízí nákladní automobily pro různá odvětví, a to pro armádu, stavebnictví, těţařství, lesnictví, ropu a plyn, komunál, hasiče a zemědělství.
Kromě výroby vozů se společnost zabývá i jejich servisem. Společnost pro své zákazníky nabízí i vyslání mechaniků k závadě a odtaţení nepojízdného vozidla do servisu.
Dealerská a servisní síť je poměrně rozsáhlá, takţe dealery či autorizované servisy se nachází v řadě evropských zemí, a to v Nizozemsku, v Belgii, v Německu, ve Švýcarsku, v Rakousku, v České republice, v Polsku, v Maďarsku, na Slovensku, v Rumunsku, v Srbsku, na Ukrajině, v Bělorusku, v Litvě, v Lotyšsku, v Rusku, v Norsku a ve Švédsku. Kromě evropských zemí lze dealery či servisy nalézt i v Ázerbájdţánu, v Izraeli, v Jordánsku, v Íránu, v Turkmenistánu, ve Spojených Arabských Emirátech, v Austrálii, ve Venezuele, v Chile a v Brazílii.
Za rok 2016 společnost vyrobila a prodala 1326 vozidel, čímţ zvýšila svoji produkci o více neţ 50 %. Pro rok 2017 společnost plánuje produkci ještě zvýšit na 1 700 vyrobených vozidel. Později chce společnost dodávat na světový trh okolo 2 000 vozidel ročně. Během roku 2016 bylo do společnosti přijato více neţ 350 nových zaměstnanců, coţ svědčí o růstu společnosti. Také bylo do společnosti investováno 400 milionů Kč, které z drtivé většiny směřovaly do výroby. V roce 2017 mají investice v hodnotě stovek milionů korun pokračovat. Nejvý- znamnějším trhem v roce 2016 byl česko-slovenský trh, na kterém bylo prodáno více neţ 435 vozů. Na druhém místě je Indie, do které putovalo 334 vozů. Do Egypta bylo vyvezeno 130 vozidel, přičemţ stejný počet vozidel byl vyvezen i do Jordánska. 76 vozů bylo exportováno do Brazílie. Vlajkovou lodí společnosti je v současné době model „Tatra Phoenix“, jehoţ pro- deje stouply o 65 %. Tento model v poslední době expanduje i do Rakouska, Německa, Nizo- zemska a Norska. Společnost TATRA TRUCKS spolupracuje i s indickým státním podnikem „BEML“. Na základě této spolupráce indický podnik z dovezených dílů montuje vozy značky Tatra na území Indie. K počátku roku 2017 ve společnosti TATRA TRUCKS pracovalo 1 300 kmenových zaměstnanců. V dceřiné společnosti „TATRA METALURGIE“ ve stejném období pracovalo dalších více neţ 600 zaměstnanců.
74
4.3. Avia Motors49
Avia Motors je společnost s ručením omezeným, která se zaměřuje na výrobu nákladních automobilů. Od roku 2016 je společnost Avia Motors ve vlastnictví holdingu CZECHOSLO- VAK GROUP, který ji odkoupil od indické společnosti „Ashok Leyland Motors“.
Pro rok 2017 je naplánováno kompletní přestěhování výroby do nových prostor v Přelouči. V plánu je i navýšení počtu zaměstnanců. Cílem vedení společnosti je obnovení výroby a roz- šíření vozů značky Avia nejen na území České republiky, ale i v zahraničních zemích. V současné době automobilka nabízí pouze jeden model v několika provedeních. Jedná se o model „Avia D“, vybavený dieselovým motorem americké společnosti „Cummins Inc“.
Dealerská a servisní síť kromě České republiky a Slovenska pokrývá i řadu zahraničních zemí, avšak rozšířená je prozatím pouze v rámci Evropy. Dealeři a servisy se nachází v Irsku, ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, ve Francii, v Litvě, v Estonsku, v Ruské federaci v Moskvě, v Bulharsku, v Rumunsku a v evropské části tureckého Istanbulu.
4.4. Hyundai Motor Manufacturing Czech50
Společnost „Hyundai Motor Manufacturing Czech“ je společnost s ručením omezeným, sídlící v Nošovicích. Tato společnost byla zaloţena v roce 2006 na základě dohody mezi zástupci České republiky, zástupci Moravskoslezského kraje, zástupci agentury „CzechInvest“ a zástupci společnosti „Hyundai Motor Group“. Dnes je tento závod jedním z nejmodernějších automobilových závodů v Evropě. Mezi modely, které jsou zde v součas- nosti vyráběné, patří „Hyundai i30“, „Hyundai i30 kombi“, „Hyundai i30 třídveřový“, „Hyundai ix20“ a „Hyundai Tucson“. Výrobní kapacita závodu čítá 350 000 vyrobených automobilů ročně. V roce 2011 bylo vyrobeno 300 000 automobilů, v roce 2012 bylo vypro- dukováno 303 035 automobilů, v roce 2013 výrobní závod opustilo 303 460 automobilů, v roce 2014 bylo vyrobeno 307 450 automobilů a v roce 2015 dokonce 342 200 automobilů.
49 AVIA. Avia Motors s.r.o. [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
75
V roce 2016 společnost vyrobila o 2,4 % automobilů více, neţ bylo naplánováno. Celkově za toto období bylo vyrobeno 358 400 automobilů.
Nejúspěšnějším modelem roku 2016 se stal model „Tucson“, kterého bylo vyrobeno 247 000 kusů. V roce 2016 byly automobily exportovány do 66 zemí. Do Německa bylo vyvezeno téměř 45 000 automobilů, do Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo exportováno více neţ 44 000 vozů, do Itálie putovalo 31 500 automobilů a do Španělska 30 000 automobilů. V České republice zůstalo 16 200 automobilů, coţ je zhruba 4,5 % produkce. Export probíhá téměř do všech států Evropy, ale i na Blízký Východ do států jako je Egypt, Saúdská Arábie a Kuvajt. Závod vyváţí své automobily i do vzdálených zemí jako je Mexiko, Austrálie a Jihoafrická republika.
Pro rok 2017 je naplánováno vyprodukovat 350 000 automobilů. Kromě automobilů se zde vyrábí i převodovky, které jsou dodávány do dvou sesterských závodů v zahraničí. Jedná se o závod „Kia“ v Ţilině na Slovensku a společnost „Hyundai Motor Manufacturing Rus“ v Ruské federaci v Petrohradě. Celkově ve společnosti Hyundai Motor Manufacturing Czech pracuje okolo 3 400 zaměstnanců, přičemţ 97 % zaměstnanců jsou občané České republiky. Díky této společnosti v České republice vznikla i řada subdodavatelů, kteří dohro- mady zaměstnávají okolo 7 000 zaměstnanců. Z toho plyne, ţe tato společnost na českém trhu vytvořila více neţ 10 000 pracovních míst.
4.5. Toyota Peugeot Citroën Automobile51
Společnost Toyota Peugeot Citroën Automobile je společným podnikem japonské společnosti „Toyota Motor Corporation“ a francouzské společnosti „PSA Groupe“. Podnik se nachází ve městě Kolín a výroba zde probíhá od roku 2005, přičemţ celkové investice do podniku činí 26 miliard Kč. Společnost v současné době zaměstnává 3 000 osob. Za dobu své existence společnost investovala více neţ 100 milionů Kč v různých místech regionu. Výrobní kapacita závodu činí 300 000 vyrobených automobilů za rok a 1000 vyrobených automobilů za den, přičemţ společnost se zaměřuje na výrobu pouze 3 modelů. Výroba jednoho automobilů trvá 12 hodin. Od počátku výroby do konce roku 2016 bylo celkově vyrobeno 2 971 949 automo-
51 TPCA. TPCA - Toyota Peugeot Citroën Automobile [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
76
bilů. V únoru roku 2017 společnost dosáhla počtu 3 000 000 vyrobených automobilů. Za rok 2016 bylo celkově vyrobeno 220 606 automobilů. Z toho modelu „Citroën C1“ bylo vyrobeno 65 567 kusů, modelu „Peugeot 107/108“ bylo vyprodukováno 66 534 kusů a modelu „Toyota Aygo“ bylo vyrobeno 88 505 kusů. Obdobná produkce jako v roce 2016 byla i v roce 2015, kdy bylo celkově vyrobeno 219 054 automobilů.
Trţby za rok 2015 činily 41 900 000 000 Kč, přičemţ získ před zdaněním činil 390 000 000 Kč. Celkově za rok 2015 bylo investováno 24 600 000 Kč. 99 % produkce spo- lečnosti je exportováno do zahraničí. Za rok 2016 bylo do Francie exportováno 38 224 auto- mobilů, do Itálie 29 134 automobilů, do Německa 22 332 automobilů, do Nizozemska 19 096 automobilů, do Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo exportováno 62 860 automobilů a prodeje v ostatních zemích činily 48 960 prodaných automobilů. V České republice za rok 2016 bylo prodáno 246 kusů modelu „Toyota Aygo“, 105 kusů modelu „Peugeot 107/108“, a 142 kusů modelu „Citroën C1“. Celkově za rok 2016 bylo v České republice prodáno 493 automobilů.
77
ZÁVĚR
Automobilový průmysl na území dnešní Ruské federace a České republiky byl a je v mnoha ohledech podobný, nicméně při srovnávání obou zemí lze v tomto průmyslovém odvětví najít značné rozdíly. Tyto rozdíly jsou dány rozdílnými politickými, technickými a ekonomickými podmínkami, ve kterých se obě země v průběhu historie nacházely a i dnes stále nachází. Automobilový průmysl v Ruské federaci a České republice vznikl obdobným způsobem, a to na základě inspirování se v západních zemích a následného sestrojení prvního automobilu. První doloţený český automobil se spalovacím motorem vznikl v roce 1897, zatímco první ruský automobil se spalovacím motorem vznikl jiţ o rok dříve.
Ve dvacátých a třicátých letech 20. století se automobilová výroba v Rusku a Československu značně lišila. V Československu šel automobilový průmysl cestou soukromého podnikání. Značnou část produkce československého automobilového průmysl tvořily osobní automobily, které byly prodávány do soukromého vlastnictví. Ačkoliv Československo byl poměrně malý stát, tak automobilových společností zde existovalo poměrně velké mnoţství. Vyráběly se i luxusní automobily, vybavené motory s velkým objemem. V Sovětském svazu bylo situace zcela jiná. Při zohlednění skutečnosti, ţe populace Sovětského svazu byla mno- honásobně větší neţ populace Československa, tak produkce automobilů zde byla značně niţší neţ v Československu. Na rozdíl od Československa zde neexistovalo soukromé podni- kání ani vzájemné konkurování automobilových závodů. Výběr modelů a značek byl také oproti Československu značně omezený. V Sovětském svazu byly automobily vyráběny pro potřeby státu, který byl vlastníkem závodů a zároveň i jeho jediným zákazníkem. Sovět- ský automobilový průmysl v meziválečném období byl spíše zaměřen na nákladní automobily. Osobní automobily vznikaly také, ale neputovaly do soukromého vlastnictví, nýbrţ byly vyuţívány státními úřady.
V druhé polovině dvacátého století v Československu vládla komunistická strana stejně jako v Sovětském svazu. Trţní ekonomika byla nahrazena centrálně plánovanou ekonomikou. Od této doby je role automobilového průmyslu v obou zemích podobná. Stát určuje co se bude vyrábět, v jakém mnoţství se bude vyrábět a kam vyrobené automobily poputují. Na rozdíl od Československa se však automobily v Sovětském svazu začaly prodávat do sou- kromého vlastnictví později. Osobní automobily této éry jsou povětšinou automobily niţší třídy. Výroba byla zaměřena na to, aby automobily byly cenově dostupné pro obyvatelstvo.
78
V Československu to byly automobily Škoda, v Sovětském svazu se jednalo o automobily značky VAZ.
Po přechodu z centrálně plánované ekonomiky na trţní ekonomiku v devadesátých letech se podniky v obou zemích ocitly ve sloţité situaci. Místní podniky nedokázaly konkurovat zahraničním automobilkám. Důvodem neschopnosti konkurovat západních společnostem byla značná technická zaostalost automobilů i samotného vybavení závodů. Zaostalost byla způso- bena uzavřeností těchto dvou zemí a absencí konkurence po dobu desítek let. Po změně reţimu výrobní závody potřebovaly reorganizovat a modernizovat výrobu, avšak na moderni- zaci často chyběly finance. Ruské i české společnosti začaly hledat nové partnery v západních zemích. Brzy po pádu socialistického reţimu v Československu byla automobilka Škoda prodána německému koncernu Volkswagen Group, který následně zmodernizoval výrobu v závodech automobilky Škoda. V současné době v České republice dominuje společnost Škoda Auto, která se stala velmi úspěšnou automobilkou. Ruská společnost AvtoVAZ se jiţ také zotavila z dřívějších finančních problémů, a to díky pomoci ze strany aliance Renault- Nissan, který společnost AvtoVAZ zachránil před zánikem. Nyní se jedná o rostoucí společnost, která postupně expanduje do zahraničí.
Pro automobilku Škoda jsou nejdůleţitějšími trhy západní Evropa, Čínská lidová republika a střední Evropa. Výroba vozů značky Škoda probíhá v několika zahraničních zemích, a to v Čínské lidové republice, v Indii, v Rusku, na Ukrajině, na Slovensku a v Kazachstánu. Pro automobilku AvtoVAZ, ale i pro jiné ruské automobilky, je nejdůleţitějším trhem domácí trh. Ačkoliv ruské automobilky také vyváţejí své automobily, tak export je z velké části limi- tován na země bývalého Sovětského svazu. Jedná se například o Bělorusko, Kazachstán, Ázerbájdţán, Arménii a Ukrajinu.
Znatelným rozdílem mezi ruskými a českými automobily je cena. Cena ruských automobilů je oproti českým automobilům řádově niţší. Pokud se však jedná o automobily určené pro export, které splňují normy, určené Evropskou Unií, cenový rozdíl je menší. Exportované automobily značky Lada se v České republice prodávají s cenou, která je oproti stejným modelům automobilů na ruském trhu zhruba o 50 000 Kč vyšší.
V Ruské federaci na rozdíl od České republiky existuje velké mnoţství závodu, ve kterých se vyrábí automobily zahraničních značek. Patří sem Hyundai, Kia, Nissan, Toyota, Renault, Volkswagen, Škoda, Citroën, Mitsubishi, Ford, Volvo, Scania a mnoho dalších. V České republice se kromě tuzemských automobilů vyrábí pouze vozy značky Hyundai a Toyota.
79
Celkové mnoţství společností, zabývajících se výrobou automobilů, je v Ruské federaci podstatně větší neţ v České republice.
Jako další ruské automobilky lze například zmínit společnosti UralAZ, KAMAZ, UAZ a Tonar. V České republice se kromě automobilů značek Škoda, Hyundai a Toyota vyrábí například vozy značek Tatra a Avia, ale jejich produkce probíhá spíše v menším mnoţství. Z toho plyne, ţe ruská produkce svým zákazníkům nabízí mnohem širší výběr automobilů, neţ česká produkce.
Spolupráce mezi českou a ruskou stranou v oblasti automobilového průmyslu neprobíhá v příliš velké míře. Jedná se například o výrobu automobilů značky Škoda v závodě společ- nosti Gruppa GAZ a působení Jana Ptáčka v automobilce AvtoVAZ. V budoucnu lze očeká- vat rozšíření automobilů značky Lada v některých zemích Evropské Unie, neboť právě toto je jeden z cílů vedení podniku.
Smyslem této práce je poskytnutí náhledu do stavu automobilového průmyslu v Ruské fede- raci a České republice, a to jak z hlediska historického vývoje, tak i z hlediska současné situace. Tato práce poskytne čtenáři dostatek informací k pochopení a srovnání vývoje i současného stavu automobilového průmyslu v obou zemích.
80
РЕЗЮМЕ
Автомобильная промышленность в настоящее время является очень важной отраслью промышленности, которая в течение 20 века сильно изменила мир. Развитие автомобильной промышленности сильно влияло на человеческое общество. Использование автомобилей ускорило транспорт, работу сделало более эффективной и принесло людям новые возможности. Сегодня с продуктами автомобильной промышленности можно встретиться на каждом шагу. Без автомобилей многие профессии не могли бы существовать. С течением времени автомобили стали неотделимой составной частью нашей цивилизации.
Целью настоящей бакалаврской работы является описание и сравнение автомобильной промышленности в Российской Федерации и Чешской Республике. В обеих странах история автомобильной промышленности начинается с 19 века, когда и на территории сегодняшней Российской Федерации, и на территории сегодняшней Чешской Республики, были сконструированы первые модели автомобилей. Первые автомобили с двигателем внутренного сгорания в обеих странах возникли подобным образом. Как чешские, так и российские конструкторы, инспирировались автомобилями, которые уже существовали в западных странах. Первый российский автомобиль был сконструирован в 1896 году. Первым чешским автомобилем с двигателем внутренного сгорания считается автомобил, который был сконструирован в 1897 году. Но стоит отметить, что на территории сегодняшней Чешской Республики существовало несколько моделей автомобилей и раньше. Речь идѐт об автомобиле Маркуса и электромобиле чешского изобретателя Франтишека Кржижика. Обе страны с течением времени произвели многие модели автомобилей, некоторые даже стали легендарными.
В двадцатых и тридцатых годах автомобильная промышленность в Советском Союзе и Чехословакии значительно отличалась друг от друга. В Советском Союзе производство автомобилей находилось полностью под надзором государства, причѐм государство было единственным владельцем автомобильных заводов и одновременно единственным заказчиком. В тогдашней Чехословакии существовало рыночное хозяйство, и поэтому в Чехословакии существовали частные предприятия, которые выпускали свои автомобили.
81
Вскоре после Второй мировой войны в Чехословакии был установлен социалистический режим, и с этих пор автомобоильная промышленость обеих стран мало отличалась друг от друга. В течение второй половины 20 века в Советском Союзе начали продавать автомобили гражданам. В Советстком Союзе в шестидесятых годах был основан Волжский автомобильный завод с целью начать производство легковых автомобилей, которые бы граждане могли покупать и пользоваться ими. В Чехословакии производством легковых автомобилей занимался завод <<Шкода>>.
В девяностых годах автомобильная промышленность обеих стран оказалась в сложной ситуации. Местные автомобильные предприятия не были способны конкурировать заграничным автомобильным компаниям из-за технической отсталости и отсутствия финансов, которые были необходимы для модернизации производства. Чешским и российским автомобильным компаниям пришлось искать новых партнѐров. Скоро компания <<Шкода Ауто>> вошла в состав немецкого концерна <
В настоящее время компания АвтоВАЗ является преуспевающей компанией, которая стремится добиться успеха на заграничных рынках. Компания Шкода Ауто в настоящее время достигает больших успехов, причѐм производство автомобилей этой компании происходит в нескольких зарубежных странах в Европе и в Азии. Самыми важными рынками для этой компании являются страны западной и центральной Европы и Китай.
Сегодняшние российские и чешские автомобили значительно отличаются друг от друга по цене. Российские автомобили продаются дешевле.
В Российской Федерации также намного больше заводов иностранных производителей автомобилей, чем в Чешской Республике. В Российской Федерации происходит производство автомобилей более десяти иностранных марок, причѐм в Чешской Республике производят автомобили только двух иностранных марок. Кроме иностранных марок есть в обеих странах и автомобили других отечественных марок. Речь идѐт, например, о российских марках <<УралАЗ>>, <<КАМАЗ>>, <<УАЗ>> и <<Тонар>>, и о чешских марках <
82
что российская продукция своим заказчикам предлагает более широкий выбор автомобилей, чем чешская продукция.
В небольшой мере существует и сотрудничество между чешской и российской сторонами. Речь идѐт, например, о производстве автомобилей Шкода на заводе компании <<Группа ГАЗ>> и о работе чешского специалиста по продажам и маркетингу Яна Птачека в компании АвтоВАЗ.
Работа разделена на четыре главы. Первая глава описывает историю автомобильной промышленности на территории сегодняшней Российской Федерации. Вторая глава описывает историю автомобильной промышленности на территории сегодняшней Чешской Республики. Третья глава занимается сегодняшней ситуацией автомобильной промышленности в Российской Федерации. Четвѐртая глава сосредоточится на сегодняшней автомобильной промышленности в Чешской Республике.
Описание автомобильной промышленности в обеих странах сосредоточено на экономике, продаже, количестве произведѐнных автомобилей, экспорте и сотрудничестве компанией с другими, прежде всего заграничными компаниями. Кроме российских и чешских компаний в число описанных компаний и заводов входят и заводы заграничных компаний, которые производят свои автомобили на территориях Российской Федерации и Чешской Республики.
Отдельные главы разделены на подглавы, в которых описаны отдельные компании, заводы, марки или области.
Составной частью работы является также краткий словарь, в котором даѐтся чешский перевод около 800 терминов из области автомобильной промышленности.
83
RUSKO-ČESKÝ SLOVNÍK ODBORNÝCH TERMÍNŮ
AdBlue®, neskl.; s AdBlue®
Gran Turismo, neskl.; s Gran Turismo
phonebox, neskl.; m phonebox
SUV, neskl.; m SUV
автобус, -а; m autobus
автомагнитола, -ы; ž autorádio
автомеханик, -а; m automechanik
автомобиль, -я; m automobil
автомобиль скорой помощи, карета скорой помощи sanitka, sanitní vůz
грузовой автомобиль nákladní automobil, kamion
легковой автомобиль osobní automobil
пожарный автомобиль hasičský automobil
полицейский автомобиль policejní automobil
автопилот, -а; m autopilot
парковочный автопилот parkovací asistent
автопоезд, -а; m silniční vlak
аквапланирование, -я; s aquaplaning
активирование, -я; s aktivace
активирование клавиш в задних дверях aktivace tlačítek v zadních dveřích
активирование управления подъѐмно-сдвижного aktivace ovládání střešního люка okna
активирование управления солнцезащитной aktivace ovládání sluneční шторкой clony
амортизатор, -а; m tlumič pérování
амортизатор рулевого механизма tlumič řízení
84
телескопический амортизатор teleskopický tlumič
антифриз, -а; m nemrznoucí kapalina
ассистент, -а; m asistent
активный ассистент рулевого управления aktivní podpora řízení
ассистент трогания на подъѐме asistent rozjezdu do kopce
ассистент управления освещением asistent předních světlometů
тормозной ассистент brzdový asistent
багажник, -а; m kufr
бак, -а; m nádrţ
масляный бак olejový tank
топливный бак palivová nádrţ
бампер, -а; m nárazník
батарея, -и; ž baterie
аккумуляторная батарея autobaterie
бачок, -чка; m nádrţka
бачок омывателей nádrţka na kapalinu ostřiko- vače
бачок тормозной жидкости nádobka brzdové kapaliny
блокиратор, -а; m bezpečnostní zámek
блокиратор рулевого вала zámek volantu
блокировка, -и; ž blokace
<<детская>> блокировка dětská pojistka
блокировка замков bezpečnostní pojistka
электронная блокировка дифференциала elektronická uzávěrka dife- renciálu
боковина, -ы; ž bočnice
болт, -а; m šroub
85
колесный болт kolový šroub
буксировка, -и; ž vlek, vlečení, taţení
буксировка автомобиля odtaţení vozidla
вал, -а; m hřídel
рулевой вал hřídel volantu
включение, -я; s zapnutí
включение дальнего света zapnutí dálkových světel
включение указателей поворота zapnutí směrového světla
внедорожник, -а; m terénní vůz, off-road
вольтметр, -а; m voltmetr
время, -мени; s čas
время в пути doba jízdy
текущее время aktuální čas
всасывание, -я; s sání
втулка, -и; ž válec, pouzdro, objímka
втулка рулевого колеса náboj volantu
вход, -а; m vstup
вход USB и AUX vstup USB a AUX
выключатель, -я; m vypínač, spínač
выключатель зажигания spínací skříňka
выключатель надувной подушки безопасности vypínač airbagu
выключатель обогрева заднего стекла spínač vyhřívání zadního skla
выключатель привода замка багажника spínač elektrického ovládání zámku víka kufru
выключатель с замком подушки безопасности vypínač airbagu
выключатель системы электронного контроля spínač elektronického systé- устойчивости mu kontroly stability
86
выключатель фонаря сигнала торможения Spínač brzdových světel
выключатель электрообогрева ветрового стекла spínač vyhřívání větracího okénka
вылет, -а; m odlet
вылет колѐсного диска hloubka zálisu disku
вэн, -а; m van
газ, -а; m plyn
парниковый газ skleníkový plyn
геометрия, -и; ž geometrie
геометрия рулевого управления geometrie řízení
глушитель, -я; m tlumič
глушитель резонансов rezonanční tlumič
глушитель шума всасывания tlumič nasávání
глушитель шума выхода tlumič výfuku
головка, -и; ž hlava
головка поршня hlava pístu
сцепная головка přívěsný kloub
датчик, -а; m senzor
датчик парковки parkovací senzor
дверь, -и; ž dveře
автомобильная дверь dveře
боковая дверь boční dveře
двигатель, -я; m motor
бензиновый двигатель с непосредственным přeplňovaný benzínový motor впрыском и турбонаддувом se systémem přímého vstřiko- vání paliva
дизельный двигатель с турбонагнетателем и přeplňovaný dieselový motor системой впрыска Common Rail se systémem vstřikování pali-
87
va common-rail
дворник, -а; m (hovor.) stěrač
деактивирование, -я; s deaktivace
деактивирование клавиш в задних дверях deaktivace tlačítek v zadních dveřích
держатель, -я; m drţák
держатель для бумаги drţák lístků
держатель напитков drţák na nápoje
держатель сотового телефона drţák mobilního telefonu
дефлектор, -а; m ofukovací otvor
дилер, -а; m dealer
автомобильный дилер dealer automobilů
диск, -а; m disk
дифференциал, -а; m diferenciál
дифференциал с повышенным внутренним samosvorný diferenciál сопротивлением
дышло, -а; s oje
жѐсткость, -и; ž tvrdost
жѐсткость рессор tuhost pruţin
жидкость, -и; ž kapalina
жидкость для омывателя стекол kapalina do ostřikovačů
охлаждающая жидкость chladicí kapalina
тормозная жидкость brzdová kapalina
тормозная жидкость brzdová kapalina
зажигание, -я; s zapalování
замедлитель, -я; m převodovka do pomala
замок, -мка; m zámek
88
замок двери zámek dveří
замок ремня безопасности zámek bezpečnostního pásu
запас, -а; m zásoba, rezerva
остаточный запас хода dojezd
запаска, -и; ž rezervní kolo, rezerva
заслонка, -и; ž klapka, záklopka
дроссельная заслонка škrtící klapka
зеркало, -а; s zrcadlo, zrcátko
внутреннее зеркало заднего вида vnitřní zpětné zrcátko
зеркало заднего вида zpětné zrcátko
зеркало с автоматическим затемнением zrcátko s automatickým ztma- vením
зеркало с ручным складыванием ručně přiklápěné zrcátko
наружное зеркало заднего вида vnější zpětné zrcátko
знак, -а; m znak
государственный регистрационный знак státní poznávací značka
иммобилизатор, -а; m imobilizér
индикатор, -а; m indikátor, ukazatel
жидкокристаллический индикатор displej v panelu přístrojů
индикатор технического обслуживания ukazatel intervalů servisních prohlídek
индикация, -и; ž indikace
индикация сторон света ukazatel světových stran
интеркулер, -а; m mezichladič plnicího vzduchu
кабина, -ы; ž kabina
кабриолет, -а; m kabriolet
камера, -ы; ž камера
89
камера шины duše
капот, -а; m kapota
карпьютер, -а; m palubní počítač
клавиша, -и; ž tlačítko
клавиша запирания tlačítko pro zamčení vozidla
клавиша отпирания tlačítko pro odemknutí vozi- dla
клавиша функции Auto Hold tlačítko Auto Hold
клавиша центрального замка spínač centrálního zamykání
клавиша электромеханического стояночного tlačítko elektrické parkovací тормоза brzdy
клавиши управления информационной системы tlačítka pro obsluhu infor- mačního systému
клаксон, -а; m klakson
клапан, -а; m ventilek
ключ, -а; m klíč
ключи для автомобиля klíče od automobilu
кнопка, -и; ž tlačítko
кнопка аварийного освещения tlačítko varovných světel
кнопка обогрева лобового стекла spínač vyhřívání čelního skla
кнопка противотуманных фар tlačítko mlhových světel
кнопка пуска двигателя startovací tlačítko
кнопки управления бортовым компьютером tlačítka ovládání palubního počítače
экранные кнопки для регулирования мощности funkční tlačítka pro nastavení подогрева intenzity vyhřívání sedadel
экранные кнопки для регулирования скорости funkční tlačítka pro nastavení вентиляции intenzity větrání
90
козырѐк, -рька; m štítek, kšilt
противосолнечный козырѐк sluneční clona
колесо, -а; s kolo
заднее колесо zadní kolo
запасное колесо rezervní kolo, rezerva
зубчатое колесо ozubené kolo
маховое колесо setrvačník
многофункциональное рулевое колесо multifunkční volant
переднее колесо přední kolo
рулевое колесо volant
колпак, -а; m poklice
комби, neskl.; m kombi
комбинация, -и; ž kombinace
комбинация приборов panel přístrojů
компьютер, -а; m počítač
бортовой компьютер palubní počítač
контроль, -я; m kontrola
адаптивный круиз-контроль adaptivní tempomat
контроль тягового усилия kontrola trakce
круиз-контроль tempomat
электронный контроль устойчивости elektronický stabilizační pro- gram
коробка, -и; ž krabice
коробка передач převodovka
автоматическая коробка передач automatická převodovka
бесступенчатая коробка передач převodovka s plynulým převodem
91
гидродинамическая коробка передач hydrodynamická převo- dovka
гидростатическая коробка передач hydrostatická převodovka
двухступенчатая коробка передач dvoustupňová převodovka
дополнительная коробка передач přídavná převodovka
коробка передач с подвижными шестернями převodovka s přesuvnými ozubenými koly
коробка передач с постоянным зацеплением převodovka se soukolím ve шестерѐн stálém záběru
коробка передач с предварительным выбором převodovka s předvolbou передач
коробка передач с принудительным převodovka s přímým řa- управлением zením
коробка передач с синхронизатором synchronizovaná převo- dovka
коробка с ручным управлением převodovka s přímým za- řazováním
механическая коробка передач manuální převodovka
многоступенчатая коробка передач vícestupňová převodovka
мультипликаторная коробка передач převodovka s rychloběhem
полуавтоматическая коробка передач poloautomatická převo- dovka
раздаточная коробка передач rozvodovka
роботизированная коробка передач с двумя automatická dvouspojková сцеплениями/фрикционными муфтами převodovka
синхронизированная коробка передач synchronizovaná převo- dovka
ступенчатая коробка передач stupňovitá převodovka
трѐхступенчатая коробка передач trojstupňová převodovka
четырѐхступенчатая коробка передач čtyřstupňová převodovka
92
корректор, -а; m korektor
корректор ближнего света фар ovladač naklápění světel
кроссовер, -а; m crossover
крыло, -а; s blatník
крыша, -и; ž střecha
крышка, -и; ž víko
крышка предохранительного ящика víko od pojistkové skříně
кузов, -а; m karosérie
аэродинамический кузов aerodynamická karosérie
бескаркасный кузов karosérie bez kostry
двухдверный кузов dvoudveřová karosérie
закрытый кузов uzavřená karosérie
кузов лимузин karosérie limuzíny
кузов с несущим основанием karosérie s nosným skeletem
кузов универсал dodávková karosérie
кузов-кабриолет karosérie kabrioletu
кузов-пикап otevřená dodávková karosérie
кузов-платформа plošinová karosérie
кузов-седан sedanová karosérie
кузов-фургон skříňová karosérie
ненесущий кузов nesamonosná karosérie
несерийный кузов nesériová karosérie
несущий кузов samonosná karosérie
обтекаемый кузов proudnicová karosérie
опрокидывающийся кузов sklápěcí karosérie
открывающийся кузов otvírací karosérie
открытый кузов otevřená karosérie
93
понтонный кузов pontonová karosérie
рамный кузов rámová karosérie
самонесущий кузов samonosná karosérie
самосвальный кузов sklápěcí karosérie
четырѐхдверный кузов čtyřdveřová karosérie
купе, neskl.; s kupé
лампа, -ы; ž lampa, světlo
контрольная лампа kontrolní světlo
контрольная лампа <<Двигатель>> kontrolní světlo poruchy motoru
контрольная лампа <<Овер-Драйв>> kontrolní světlo rychloběhu
контрольная лампа <<Отказ тормоза>> kontrolní světlo poruchy brzdového systému
контрольная лампа AdBlue® kontrolní světlo AdBlue®
контрольная лампа Front Assist kontrolní světlo Front As- sist
контрольная лампа аварийного снижения kontrolní světlo tlaku v давления в шинах pneumatikách
контрольная лампа аварийной сигнализации kontrolní světlo varovných světel
контрольная лампа адаптивного круиз-контроля kontrolní světlo adaptivní- ho tempomatu
контрольная лампа адаптивной системы kontrolní světlo adaptivní регулирования ходовой части regulace podvozku
контрольная лампа антиблокировочной системы kontrolní světlo protiblo- тормозов kovacího systému
контрольная лампа антипробуксовочной kontrolní světlo kontroly системы trakce
контрольная лампа ассистента движения по kontrolní světlo asistenta полосе pro udrţování vozidla v jízdním pruhu
94
контрольная лампа ассистента управления kontrolní světlo asistenta освещением předních světlometů
контрольная лампа ближнего света фар kontrolní světlo potkáva- cích světel
контрольная лампа блокировки рулевой колонки kontrolní světlo zámku ří- zení
контрольная лампа воды в топливном фильтре kontrolní světlo vody v pa- livovém filtru
контрольная лампа выхода из строя лампы kontrolní světlo poruchy ţárovek
контрольная лампа давления моторного масла kontrolní světlo tlaku mo- torového oleje
контрольная лампа дальнего света фар kontrolní světlo dálkových světel
контрольная лампа задних противотуманных kontrolní světlo zadních фонарей mlhových světel
контрольная лампа иммобилизатора kontrolní světlo imobilizé- ru
контрольная лампа контроля электроники kontrolní světlo kontroly двигателя elektroniky motoru
контрольная лампа круз-контроля kontrolní světlo tempomatu
контрольная лампа неисправности трансмиссии kontrolní světlo automatic- ké převodovky
контрольная лампа непристегнутых ремней kontrolní světlo bezpeč- безопасности nostních pásů
контрольная лампа отключения kontrolní světlo deaktivace антипробуксовочной системы kontroly trakce
контрольная лампа открытых дверей kontrolní světlo otevřených dveří
контрольная лампа педали тормоза kontrolní světlo brzdového pedálu
контрольная лампа передних противотуманных kontrolní světlo předních фар mlhových světel
95
контрольная лампа подушки безопасности kontrolní světlo airbagů a zádrţných systémů
контрольная лампа предупреждения о низкой kontrolní světlo signalizace температуре nízké teploty
контрольная лампа предупреждения о kontrolní světlo výstrahy сближении с препятствием vzdálenosti
контрольная лампа разряда аккумуляторной kontrolní světlo dobíjení батареи
контрольная лампа резерва топлива kontrolní světlo rezervy paliva
контрольная лампа сажевого фильтра kontrolní světlo filtru pev- ných částic
контрольная лампа системы безопасности kontrolní světlo bezpeč- nostních systémů
контрольная лампа системы контроля kontrolní světlo systému отработавших газов kontroly výfukových plynů
контрольная лампа системы предварительного kontrolní světlo ţhavení накаливания
контрольная лампа системы старт-стоп kontrolní světlo systému START-STOP
контрольная лампа системы электронной kontrolní světlo kontroly курсовой устойчивости stability
контрольная лампа стояночного тормоза kontrolní světlo parkovací brzdy
контрольная лампа температуры охлаждающей kontrolní světlo teploty жидкости chladicí kapaliny
контрольная лампа технического обслуживания kontrolní světlo servisu
контрольная лампа тормозной системы kontrolní světlo brzdového systému
контрольная лампа тормозных колодок kontrolní světlo brzdového obloţení
контрольная лампа указателей левого поворота kontrolní světlo levého směrového světla
96
контрольная лампа указателей поворота прицепа kontrolní světlo směrových světel na přívěsu
контрольная лампа указателей правого поворота kontrolní světlo pravého směrového světla
контрольная лампа уровня жидкости kontrolní světlo hladiny стеклоомывателя kapaliny v nádrţce ostři- kovačů
контрольная лампа уровня моторного масла kontrolní světlo hladiny motorového oleje
контрольная лампа усилителя рулевого kontrolní světlo servořízení управления
контрольная лампа финкции ограничения kontrolní světlo omezovače скорости rychlosti
контрольная лампа функции Auto Hold kontrolní světlo funkce Auto Hold
контрольная лампа экономичного режима kontrolní světlo úsporného reţimu
контрольная лампа электроусилителя руля kontrolní světlo posilovače řízení
ландо, neskl.; s landaulet
лимузин, -а; m limuzína
пульман-лимузин pullman
лифтбэк, -а; m liftback
лопасть, -и; ž list, lopatka
резиновая лопасть stírací gumový pás
люк, -а; m příklop, poklop, střešní okno
подъѐмно-сдвижной люк střešní okno
маска, -и; ž maska
передняя маска přední maska
масло, -а; s olej
97
моторное масло motorový olej
трансмиссионное масло převodový olej
маховик, -а; m setrvačník
маятник, -а; m kyvadlo
крутильный маятник torzní pruţina
механизм, -а; m mechanismus
механизм Ватта Wattův přímovod
механизм Уатта Wattův přímovod
микроавтобус, -а; m minibus
мини-вэн, -а; m MPV
модуль, -я; m modul
внешний модуль системы Infotainment externí modul infotainmentu
модуль надувной подушки безопасности modul airbagu
модуль управления светотехникой spínač světel
момент, -а; m moment
гироскопический момент gyroskopický moment
крутящий момент točivý moment
мост, -а; m náprava
ведущий мост hnací náprava
двухскоростной ведущий мост hnací náprava s dvoustupňo- vým převodem
задний мост zadní náprava
моста установки подушек безопасности umístění airbagů
передний мост přední náprava
средний мост střední náprava
управляемый мост řídící náprava
цельный мост nedělená tuhá náprava
98
мощность, -и; ž výkon
муфта, -ы; ž spojka
гидравлическая муфта hydrodynamická spojka
навигация, -и; ž navigace
напряжение, -я; s napětí
напряжение бортсети napětí v palubní síti
насос, -а; m pumpa, čerpadlo
топливный насос palivové čerpadlo
номер, -а; m číslo
идентификационный номер транспортного identifikační číslo vozidla средства
нотчбек, -а; m notchback
ньютон-метр, -а; m newtonmetr
обогрев, -а; m ohřev
обогрев лобового стекла vyhřívání čelního skla
обогрев сидений vyhřívání sedadel
обогреватель, -я; m přímotop
обогреватель для сушки запотевших стѐкол vyhřívání autoskel
объѐм, -а; m objem
рабочий объѐм zdvihový objem
огонь, огня; m oheň, světlo
габаритные огни obrysová světla
ограничение, -я; s omezení
ограничение скорости rychlostní limit
ограничитель, -я; m omezovač
ограничитель скорости omezovač rychlosti
омывайка, -и; ž (hovor.) kapalina do ostřikovačů
99
омыватель, -я; m ostřikovač
омыватель фар ostřikovač světlometů
онбордер, -а; m palubní počítač
оплѐтка, -и; ž pletený obal
оплѐтка на руль potah volantu
опускание, -я; s stahování, spouštění
опускание стекла otevírání okna
орган, -а; m orgán, ústrojí, prostředek
орган управления климатической установки ovládání klimatizace
орган управления отопителя ovládání topení
освещение, -я; s osvětlení
верхнее освещение салона stropní osvětlení
освещение багажника osvětlení zavazadlového pro- storu
освещение ГРЗ osvětlení SPZ
стояночное освещение parkovací světla
эстетическое освещение ambientní osvětlení interiéru
осмотр, -а; m prohlídka
государственный технический осмотр technická prohlídka silničního транспортных средств vozidla
ось, оси; ž náprava
ведущая ось hnací náprava
жѐсткая ось pevná náprava
задняя ось zadní náprava
качающаяся ось kyvadlová náprava
несущая ось nosná náprava
передняя ось přední náprava
100
поддерживающая ось přídavná náprava
полностью разгруженная ось úplně odlehčená náprava
разрезная ось dělená náprava
отделение, -я; s oddělení
вещевое отделение odkládací schránka
вещевое отделение в дверях odkládací prostor ve dveřích
открывание, -я; s otevírání
автоматическое открывание/закрывание крышки bezdotykové ovládání víka багажника отсека по сигналу датчика zavazadlového prostoru
отсек, -а; m oddělený prostor, oddělení
багажный отсек zavazadlový prostor
отсек для очков schránka na brýle
отсоединение, -я; s odpojení
отсоединение прицепа odpojení přívěsu
панель, -и; ž panel
панель зажигания startovací panel
панель с клавишами выбора профиля движения lišta s tlačítky volby jízdních reţimů
панель управления отоплением и вентиляцией ovládací panel větrání a vytá- pění
патрон, -а; m náboj, patrona
патрон для подключения дополнительного zásuvka do autozapalovače электрооборудования
педаль, -и; ž pedál
педаль акселератора plynový pedál
педаль сцепления spojkový pedál
педаль тормоза brzdový pedál
электронная педаль акселератора kontrola elektroniky motoru
101
пепельница, -ы; ž popelník
перегрев, -а; m přehřátí
перегрев двигателя přehřátí motoru
передача, -и; ž rychlostní stupeň
включѐнная передача zařazený rychlostní stupeň
вторая передача druhý rychlostní stupeň
главная передача základní převod
одинарная передача převodovka jednostupňová
первая передача první rychlostní stupeň
передача заднего хода zpětný chod
планетарная передача planetová převodovka
повышающая передача převod do rychlého běhu
пятая передача pátý rychlostní stupeň
третья передача třetí rychlostní stupeň
ускоряющая передача převod do rychlého běhu
четвертая передача čtvrtý rychlostní stupeň
электрическая передача elektrický přenos výkonu
переключатель, -я; m přepínač
переключатель дальнего света přepínač dálkových světel
переключатель регулировки положения наружных ovládání elektricky nastavi- зеркал telných vnějších zrcátek
переключатель стеклоочистителей ovládací páčka stěračů
переключатель указателей поворота ovládací páčka blinkrů
переключатель управления электрическими elektrický ovladač vnějších приводами наружных зеркал в горизонтальном и zrcátek v horizontálním a ver- вертикальном направлениях tikálním směru
подрулевой переключатель ovládací páčka
102
подрулевой переключатель адаптивного круиз- ovládací páčka adaptivního контроля tempomatu
петля, -и; ž oko
сцепная петля taţné oko
пикап, -а; m pick-up
подвеска, -и; ž zavěšení
гидропневматическая подвеска hydropneumatické odpruţení
зависимая подвеска колес závislé zavěšení kol
задняя подвеска zadní náprava
независимая подвеска колес nezávislé zavěšení kol
передняя подвеска přední náprava
пневматическая подвеска vzduchové odpruţení
подвеска Де Дион náprava DeDion
подвеска колес автомобиля zavěšení kol
подвеска Макферсон náprava McPherson
подвеска Чапман Chapmanova náprava
подвешивание, -я; s zavěšení
независимое рессорное подвешивание nezávislé odpruţení
рессорное подвешивание odpruţení
сопряженное рессорное подвешивание odpruţení s vahadly
подголовник, -а; m hlavová opěrka
подлокотник, -а; m loketní opěrka
подогрев, -а; m ohřev
подогрев сидений vyhřívání sedadel
подсветка, -и; ž podsvícení
контурная подсветка дверей obrysová světla do dveří
подсветка пространства вблизи порога двери osvětlení nástupního prostoru
103
подсказка, -и; ž nápověda
звуковая подсказка переключения передач zvuková signalizace doporu- čení pro přeřazení
подсказка переключения передач doporučení pro přeřazení
подушка, -и; ž polštář
верхняя подушка безопасности hlavový airbag
задняя боковая подушка безопасности zadní boční airbag
коленная подушка безопасности водителя kolenní airbag řidiče
надувная подушка безопасности airbag
передняя боковая подушка безопасности přední boční airbag
фронтальная подушка безопасности čelní airbag
подшипник, -а; m loţisko
подъѐм, -а; m zvednutí, zvedání
подъѐм стекла zavírání okna
подъѐмник, -а; m výtah, zdviţ
электрические стеклоподъѐмники elektrické ovládání oken
положение, -я; s poloha
нейтральное положение neutrál
положения селектора автоматической коробки polohy volicí páky automatic- передач ké převodovky
поперечина, -ы; ž příčník
поперечина рамы příčník rámu
поршень, -я; m píst
потенциометр, -а; m potenciometr
потребитель, -я; m spotřebič
потребитель систем комфорта komfortní spotřebič
право, -а; s právo, oprávnění
104
водительские права řidičský průkaz
предохранитель, -я; m pojistka
предупреждение, -я; s upozornění
предупреждение о превышении установленного signalizace překročení nasta- ограничения vené rychlosti
прекратить, -ащу, -атишь, -атят; dok. přerušit
прекратить движение nepokračovat v jízdě
привод, -а; m pohon
задний привод zadní pohon
передний привод přední pohon
полный привод pohon všech čtyř kol
прикуриватель, -я; m autozapalovač
прицеп, -а; m přívěs
пробег, -а; m ujetá dráha, probíhání
пробег с момента последнего обнуления счѐтчика vzdálenost ujetá od vynulová- ní paměti
суточный пробег denní ujetá vzdálenost
пробка, -и; ž uzávěr
пробка топлового бака uzávěr palivové nádrţe
проверка, -и; ž kontrola, ověření
проверка уровня масла kontrola hladiny oleje
протектор, -а; m vzorek, dezén
протектор шины dezén pneumatiky
противотуманка, -и; ž mlhové světlo
проушина, -ы; ž oko
проушина для буксировки vlečné oko
профиль, -я; m profil
105
профиль движения jízdní reţim
пружина, -ы; ž pruţina
стяжная пружина тормозной колодки vratná pruţina brzdové čelisti
пульт, -а; m pult
пульт дистанционного управления dálkový ovladač
путь, -и; m cesta, trasa
пройденный путь celková ujetá vzdálenost
работа, -ы; ž práce, činnost
работа автоматической коробки передач automatické řazení rychlost- ních stupňů
радиатор, -а; m radiátor, chladič
радиатор охлаждения двигателя chladič
радиус, -а; m rádius
радиус действия пульта дистанционного akční rádius dálkového ovla- управления dače
разгон, -а; m rozjetí
разгон от 0 до 100 км/ч zrychlení 0-100 km/h
раскладывание, -я; s rozkládání
автоматическое раскладывание обоих зеркал automatické vyklopení zrcá- tek
расход, -а; m spotřeba
расход топлива spotřeba pohonných hmot
средний расход топлива průměrná spotřeba pohonných hmot
текущий расход топлива aktuální spotřeba pohonných hmot
расширение, -я; s rozšíření
расширение функции электронной блокировки rozšíření funkce elektronické дифференциала uzávěrky diferenciálu
106
регулировка, -и; ž nastavení
регулировка высоты подголовника сиденья nastavení výšky hlavových opěrek
регулировка подлокотника nastavení loketní opěrky
регулировка прогиба поясничного подпора nastavení velikosti zakřivení bederní opěry
регулировка продольного положения сиденья nastavení sedadla v podélném směru
регулировка сиденья по высоте nastavení výšky sedadla
регулировка угла наклона спинки сиденья nastavení sklonu zádové opě- ry
регулятор, -а; m regulátor
регулятор давления топлива regulátor tlaku paliva
регулятор давления турбины regulátor tlaku turba
редуктор, -а; m reduktor
зубчатый редуктор ozubený reduktor
планетарный редуктор planetární reduktor
режим, -а; m reţim
дневной режим освещения denní svícení
резьба, -ы; ž závit
рекомендация, -и; ž doporučení
рекомендация по выбору передачи doporučení pro přeřazení
ремень, -мня; m řemen
ремень безопасности bezpečnostní pás
ремень привода распределительного вала rozvodový řemen
ресинхронизация, -и; ž resynchronizace
ресинхронизация кодов ключа synchronizace klíče
рессора, -ы; ž pruţina
107
продольная рессора listové pero
пружинная рессора vinutá pruţina
решѐтка, -и; ž mříţka
вентиляционная решѐтка mříţka větracího otvoru
рисунок, -нка; m vzorek
родстер, -а; m roadster
рукоятка, -и; ž rukojeť
рукоятка открывания капота rukojeť pro otevírání kapoty
рукоятка регулировки наклона спинки сидения kolečko nastavení sklonu zá- dové opěry
рукоятка регулировки рулевой колонки páka nastavení sloupku řízení
рукоятка рычага управления заслонкой ovládací páčka recirkulační рециркуляции klapky
руль, -я; m volant
ручка, -и; ž klika, drţátko, rukojeť
внутренняя ручка двери vnitřní klika dveří
дверная ручка klika
ручка регулировки направления света фар ovladač pro naklápění světlo- metů
ручка регулировки положения рулевого колеса páka pro ovládání výškově stavitelného volantu
ручка управления пусковым устройством páčka sytiče карбюратора
рычаг, -а; m páka
блокирующий рычаг для регулировки сидения в páka nastavení sedadla v po- продольном направлении délném směru
рычаг блокировки положения рулевой колонки zajišťovací páčka nastavitel- ného volantu
108
рычаг для регулировки сидения по высоте páka nastavení výšky sedadla
рычаг отвирания капота páčka pro odjištění víka moto- rového prostoru
рычаг переключения передач řadící páka
рычаг стояночного тормоза páka ruční brzdy
самосвал, -а; m sklápěč
свес, -а; m převis
светоотражатель, -я; m odrazové světlo
свеча, -и; ž svíčka
свеча зажигания zapalovací svíčka
седан, -а; m sedan
двухдверный седан tudor
селектор, -а; m volicí páka
сигнал, -а; m signál, znamení
звуковый сигнал houkačka
сигнал тревоги alarm
стоп-сигнал brzdové světlo
сигнализатор, -а; m signalizátor
звуковой сигнализатор заднего хода akustický signalizátor couvání
сигнализация, -и; ž signalizace
аварийная световая сигнализация varovná světla
охранная сигнализация varovné zařízení proti odcize- ní vozidla
сиденье, -я; s sedadlo
детское сиденье dětská autosedačka
крайнее заднее сиденье zadní krajní sedadlo
109
сиденье водителя sedadlo řidiče
сиденье переднего пассажира sedadlo spolujezdce
среднее заднее сиденье zadní prostřední sedadlo
система, -ы; ž systém
адаптивная система регулирования ходовой части adaptivní regulace podvozku
антиблокировочная система protiblokovací systém
антипробуксовочная система systém regulace prokluzu kol
информационная система informační systém
информационно-командная система Infotainment infotainment
мультимедийная система multimediální systém
противобуксовочная система systém regulace prokluzu kol
противобуксовочная система systém regulace prokluzu kol
система безопасной парковки parkovací asistent
система впуска sací systém
система вызова экстренных оперативных служб systém nouzového volání
система контроля давления в шинах systém kontroly tlaku v pne- umatikách
система контроля тяги systém regulace prokluzu kol
система омыва стекол systém čistění skel
система отпирания, пуска двигателя и запирания bezklíčové odemykání, starto- без ключа vání a zamykání
система охлаждения двигателя внутреннего chladicí systém spalovacího сгорания motoru
система поддержания курсовой устойчивости при stabilizace jízdní soupravy движении с прицепом
система регулирования крутящего момента regulace točivého momentu двигателя по скольжению колѐс motoru
система смазки двигателя systém mazání motoru
110
системы охраны салона и защиты от буксировки hlídání vnitřního prostoru a ochrana proti odtaţení vozidla
тормозная система brzdová soustava
складывание, -я; s skládání
автоматическое складывание обоих зеркал automatické přiklopení zrcá- tek
скорость, -и; ž rychlost
максимальная скорость maximální rychlost
средняя скорость průměrná rychlost
состояние, -я; s stav
состояние автомобиля stav vozidla
спайдер, -а; m spyder
спидометр, -а; m tachometr
спинка, -и; ž opěradlo
спинка сиденья zádová opěra
спойлер, -а; m přítlačné křídlo
средство, -а; s prostředek
механическое транспортное средство motorové vozidlo
стабилизатор, -а; m stabilizátor
стабилизатор поперечной устойчивости stabilizátor v systému odpru- ţení
стабилизация, -и; ž stabilizace
стабилизация курсовой устойчивости kontrola stability
станция, -и; ž stanice
станция технического обслуживания autoservis, autoopravna
станция технического осмотра stanice technické kontroly
стартер, -а; m startér
стекло, -а; s sklo
111
боковое стекло boční sklo
заднее стекло zadní sklo
лобовое стекло čelní sklo
стеклоомыватель, -я; m ostřikovač
стеклоочиститель, -я; m stěrač
сцепление, -я; s spojka
тарга, -и; ž targa
таун-кар, -а; m town car
тахометр, -а; m otáčkoměr
температура, -ы; ž teplota
наружная температура venkovní teplota
температура охлаждающей жидкости teplota chladicí kapaliny
термометр, -а; m teploměr
термостат, -а; m termostat
топливо, -а; s palivo
израсходованное топливо spotřebované palivo
топливомер, -а; m palivoměr
тормоз, -а; m brzda
барабанный тормоз bubnová brzda
дисковый тормоз kotoučová brzda
колодочный тормоз špalková brzda
ленточный тормоз pásová brzda
рабочий тормоз provozní brzda
стояночный тормоз parkovací brzda
тормоз-замедлитель retardér
торпедо, neskl.; m torpedo
112
трансмиссия, -и; ž transmise
бесступенчатая трансмиссия variátor
трансформатор, -а; m transformátor, měnič
гидротрансформатор hydrodynamický měnič, hyd- raulická převodovka
труба, -ы; ž roura
выхлопная труба výfuk
трубопровод, -а; m potrubí
распределительный трубопровод rozváděcí potrubí
тудор, -а; m tudor
тяга, -и; ž tah
тяга панара panhardova tyč
тягач, -а; m tahač
указатель, -я; m ukazatel
указатель давления масла ukazatel tlaku oleje
указатель поворота směrové světlo
укладка, -и; ž umístění
укладка запасного колеса umístění rezervního kola
универсал, -а; m kombi
управление, -я; s řízení
автоматическое управление освещением automatické zapnutí/vypnutí světel
активное управление цилиндрами aktivní management válců
рулевое управление řízení
управление освещением ovládání světel
управление подъѐмно-сдвижным люком ovládání střešního okna
уровень, -вня; m hladina
113
уровень топлива в баке hladina paliva v nádrţi
усилитель, -я; m posilovač
вакуумный усилитель тормозов vakuový posilovač brzd
гидравлический усилитель тормозов hydraulický posilovač brzd
гидроусилитель руля posilovač řízení
установка, -и; ž Instalace, zařízení
климатическая установка klimatizace
установка номерного знака upevnění SPZ
устройство, -а; s zařízení
тягово-сцепное устройство taţné zařízení
фара, -ы; ž světlomet
задняя фара zpětný světlomet
ксеноновая фара xenonový přední světlomet
противотуманная фара mlhové světlo
фары ближнего света potkávací světla
фары дальнего света dálková světla
фартук, -а; m zástěrka
фастбэк, -а; m fastback
фаэтон, -а; m faeton
фиксатор, -а; m pojistka
фиксатор открывания бородки ключа pojistka pro vyklopení dříku klíče
фиксатор складывания бородки ключа pojistka pro sklopení dříku klíče
фильтр, -а; m filtr
воздушный фильтр vzduchový filtr
масляный фильтр olejový filtr
114
сажевый фильтр filtr pevných částic
топливный фильтр palivový filtr
фитинг, -а; m fitinka
фонарь, -я; m svítilna
фонарь заднего хода zpátečkové světlo
функция, -и; ž funkce
функция автоторможения при аварии multikolizní brzdění
фургон, -а; m dodávka
хардтоп, -а; m hardtop
хэтчбек, -а; m hatchback
хэтчбэк, -а; m hatchback
цапфа, -ы; ž čep
верхняя цапфа horní čep
нижняя цапфа dolní čep
цепь, -и; ž řetěz
цепь привода распределительного вала rozvodový řetěz
цилиндр, -а; m válec
главный тормозной цилиндр hlavní brzdový válec
чехол, -хла; m potah
авточехол potah sedačky
чехол на ремень безопасности návlek bezpečnostního pásu
чехол рычага переключения передач manţeta řadicí páka
чехол рычага стояночного тормоза manţeta ruční brzdy
число, -а; s počet, číslo
число оборотов коленчатого вала двигателя в otáčky motoru za minutu минуту
шар, -а; m koule
115
сцепный шар taţná koule
шарнир, -а; m kloub
шарнир равных угловых скоростей homokinetický kloub
шестерня, -и; ž ozubené kolo
ведомая шестерня hnané ozubené kolo
ведущая шестерня hnací ozubené kolo
полуосевая шестерня planetové kolo diferenciálu
распределительная шестерня rozvodové kolo
шестерня прибора распределительного вала ozubené kolo pohonu vačko- vého hřídele
шина, -ы; ž pneumatika
бескамерная шина bezdušová pneumatika
всесезонная шина univerzální pneumatika
диагональная шина diagonální pneumatika
зимняя шина zimní pneumatiky
летняя шина letní pneumatiky
накачать шину nahustit pneumatiku
недокачать шину podhustit pneumatiku
перекачать шину přehustit pneumatiku
радиальная шина radiální pneumatika
шкив, -а; m řemenice, lanovnice
ремѐнный шкив řemenice
шланг, -а; m hadice
силиконовый шланг silikonová hadice
тормозный шланг brzdová hadice
шлиц, -а; m štěrbina, dráţka, zářez
шлиц защѐлки západka
116
шторка, -и; ž clona
солнцезащитная шторка с ручным приводом manuálně ovládaná sluneční clona
солнцезащитная шторка с электроприводом elektricky ovládaná sluneční clona
щетка, -и; ž stírací gumový pás
щиток, -тка; m chránič, maska, štítek
щиток приборов přístrojová deska
эмиссия, -и; ž emise
язычок, -чка; m jazýček
язычок ремня безопасности západka bezpečnostního pásu
ящик, -а; m schránka
боковой вещевой ящик odkládací schránka spolujezd- ce
вещевое отделение odkládací schránka
вещевой ящик odkládací schránka
предохранительный ящик pojistková skříň
центральный вещевой ящик odkládací přihrádka
117
SEZNAM POUŢITÝCH INTERNETOVÝCH ZDROJŮ
РУССКИЙ ПРОТАЛ. Автомобиль Яковлева и Фрезе. [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
SHIHOSHLIR. Завод Яковлева / Фабрика Фрезе [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
NEWS-AVTOBLOG. Автомобиль Яковлева и Фрезе. Первый русский автомобиль. [on- line]. 2008 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
ОТЕЧЕСТВЕННЫЕ ЛЕГКОВЫЕ АВТОМОБИЛИ. Аксай [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
COPYPAST. Руссо-Балт (фотки + техт) [online]. 2011 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
PRIBALT.INFO. Русско-Балтийский вагонный завод [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
BESTREFERAT:RU. Реферат: Автомобильная промышленность России [online]. 2005 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
118
СТОЛЕТИЕ. Легендарный «Руссо-Балт» [online]. 2010 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
ЗИЛ. Этапы становления - 1916-1923 [online]. 2016 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
ЗИЛ. Этапы становления - 1924-1931 [online]. 2016 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
ЗИЛ. Этапы становления - 1931-1933 [online]. 2016 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
ЗИЛ. Этапы становления - 1934 [online]. 2016 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
ЗИЛ. Этапы становления - 1936-1941 [online]. 2016 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
ЗИЛ. Этапы становления - 1941-1948 [online]. 2016 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
ЗИЛ. Этапы становления - 1949-1957 [online]. 2016 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
ЗИЛ. Этапы становления - 1958 [online]. 2016 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
ЗИЛ. Этапы становления - 1964 [online]. 2016 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
ЗИЛ. Этапы становления - 1971-1979 [online]. 2016 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
ЗИЛ. Этапы становления - 1992-1996 [online]. 2016 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
ЗИЛ. Этапы становления - 1996-1998 [online]. 2016 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
119
ЗИЛ. Этапы становления - 1999-2002 [online]. 2016 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
AVTOMASH:RU. Грузовые автомобили и фургоны [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
ЯМЗ.РУ. История Ярославского моторного завода [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
AUTOHIS.RU. История завода ЯАЗ [online]. 2015 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
НАУКА И ЖИЗНЬ. Первые легковые автомобили страны [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Do- stupné z:
AVTOEXPORT. GAZ 14 Čajka [online]. 2014 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
5КОЛЕСО. Горьковский автозавод [online]. 2013 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
AUTOHIS.RU. Горьковский автомобильный завод [online]. 2015 [cit. 23. 4. 2017]. Do- stupné z:
ВСЕ МОДЕЛИ АЗЛК. История завода АЗЛК [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
ИЗЛК.РУ. История [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
URAL. История АЗ «УРАЛ» [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
УАЗ. История [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
ОАО <<САЗ>>. О компании - История завода [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
120
CAROBKA:RU. История марки LADA (ВАЗ) [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
ГАЗЕТА.RU. Криминальные войны на АвтоВАЗе [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
АВТОВАЗ. 50 лет истории [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
KAMAZ. История [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
ADAMOV A OKOLÍ. Marcusův automobil [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
EUROOLDTIMERS.COM. Byl první automobil postaven v Čechách? [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
AUTO.IDNES.CZ. První hybridní vůz postavil Čech. Buď Křižík nebo Porsche [online]. 2009 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
AUTA 5P. Křižík a elektromobily [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
AUTOZINE. NW Präsident - Jak to všechno začalo [online]. 2015 [cit. 23. 4. 2017]. Dostup- né z:
PRASIDENT.STYLOVE.COM. Präsident [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
TATRA-CLUB.COM. Tatra 80 [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
TATRA. Historie výroby [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
TATRA. Historie a milníky [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
121
AUTOBIBLE.CZ. Tatra 603 budila před šedesáti lety ve světě úžas. A budí ho i dnes [onli- ne]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
AUTOFORUM.CZ. MTX Tatra V8: jediný český supersport jel 265 km/h, roku 1991 [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
AUTO&VETERANKALEIDOSKOP. První RAF vyjel před 100 lety [online]. 2007 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
MODELÁRNA LIAZ. Historie LIAZ [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
AUTA 5P. RAF (Rakousko-Uhersko, 1907 - 1913) [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
AUTA 5P. RAF (ČR, 1975 - 1995) [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
AUTA 5P. RAF Mk 1, ČR 1995 [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
AUTO.IDNES.CZ. Laurin a Klement se potkali před 120 lety. Vymysleli moderní motocykl [online]. 2015 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
ŠKODA. Historie společnosti [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
ŠKODA-CLUB.NET. Škoda Laurin & Klement S [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
ŠKODA AUTO. Historie [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
122
PRAGA. Historie [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
AUTO.IDNES.CZ. Walter: český Rolls-Royce i speciál pro Le Mans [online]. 2007 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
AUTOREVUE.CZ. Walter Royal 12 V (1931): dvanáctiválcový aristokrat z Jinonic [online]. 2013 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
EUROOLDTIMERS.COM. Walter Junior [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
AKTUÁLNĚ.CZ. Nejen zbraně. Zbrojovka Brno vyráběla také auta [online]. 2011 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
AUTO.IDNES.CZ. Disk nám sežral zisk. Brněnské Zbrojovce ale dal i světová prvenství [on- line]. 2014 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
INTERNETOVÁ ENCYKLOPEDIE DĚJIN BRNA. Ing. Břetislav Novotný [online]. 2016 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
I-MAGAZÍN. Historie automobilky Wikov [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
MUZEUM STARÝCH STROJŮ. Prostějovské továrny na stroje Wichterle a Kovářík a.s. [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z:
AUTO.IDNES.CZ. VIDEO: Podívejte se na sportovního krasavce Wikov. Po letech se rozjel [online]. 2013 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: 123 sportak-wikov-po-letech-se-zase-rozjel-ptk-/automoto.aspx?c=A130918_175434_ostrava- zpravy_jog>. AKTUÁLNĚ.CZ. Český Rolls-Royce byl Wikov. Nejvíce jich je v Olomouci [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: AERO VETERAN CLINIC. Historie firmy Aero [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVE MUSEUM. ENKA [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: AERO. AERO 1000 [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: AERO. AERO 18 HP [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: AERO. AERO 30 HP [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: AERO. AERO 50 HP [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: AUTO.IDNES.CZ. Auta z Jawy: skvělé závoďáky, koženkové lidovky a ukradený Minor [onli- ne]. 2015 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: AUTO.CZ. Historie Avie: Od Renault-Saviem k trpkému konci [online]. 2015 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: VELOREXTYM.CZ. Historie vozítek VELOREX [online]. 2010 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: 124 АВТОВАЗ. ПАО "АВТОВАЗ" [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: INVESTFUNDS, акция обыкновенная (RU0009071187, AVAZ [online]. 2017 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: АВТОВАЗ. ОАО ''АВТОВАЗ'' [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: РБК. Доля АвтоВАЗа на российском рынке по итогам 2016 года составила 20% [onli- ne]. 2017 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: ВЕДОМОСТИ. «АвтоВАЗ» увеличивает производство и снижает численность персонала [online]. 2017 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: ВЕДОМОСТИ. Renault инвестирует в «АвтоВАЗ» до 29 млрд рублей [online]. 2016 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: ВЕДОМОСТИ. Экспорт «АвтоВАЗа» рухнул на треть [online]. 2016 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: АВТОВЕСТИ. Самой популярной "Ладой" за границей стала Lada Priora [online]. 2015 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: КОЛЕСА. ТОП-5 экспортных рынков Lada в 2015 году [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Do- stupné z: 125 АВТОСТАТ. Ян Птачек, исполнительный вице-президент по продажам и маркетингу ПАО «АВТОВАЗ» («АВТОСТАТ») [online]. 2017 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: АВТОВАЗ. О компании [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: LADA. Jan Ptacek to become AVTOVAZ Executive Vice-President for Sales and Marketing [online]. 2016 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: АВТОСТАТ. Ян Птачек, исполнительный вице-президент по продажам и маркетингу ПАО «АВТОВАЗ» («АВТОСТАТ») [online]. 2017 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: LADA. Официальный сайт LADA [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: LADA. Obchodní síť [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: LADA SADSKÁ. Lada Niva 4x4 [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: LADA SADSKÁ. Lada Niva Urban [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: LADA SADSKÁ. Lada Vesta [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: LADA SADSKÁ. Lada XRAY [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: LADA SADSKÁ. Lada Granta sedan [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: LADA SADSKÁ. Lada Granta liftback [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: 126 LADA SADSKÁ. Lada Kalina hatchback [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: LADA SADSKÁ. Lada Kalina kombi [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: LADA SADSKÁ. Lada Kalina cross [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: LADA. Technické dotazy [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: LADA. Technické dotazy [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: DROM.RU. Эксклюзив. Изучаем план производства АвтоВАЗа на 2017 год: гарантированная убыточность [online]. 2016 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: ТОНАР. О заводе [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: ТОНАР. Найди дилеров [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: ТОНАР. Кредит [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: ТОНАР. Лизинг [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: БИЗНЕС-ГАЗЕТА ДАЛЬНЫЙ ВОСТОК. АЛРОСА получила автопоезд от завода Тонар [online]. 2016 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: INVESTFUNDS. ГАЗ, акция обыкновенная (RU0009034268, GAZA) [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: 127 ВЕДОМОСТИ. Группа ГАЗ улучшила прогноз продаж [online]. 2016 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: ГАЗ ГРУППА. Индустриальное партнерство [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: ГАЗ ГРУППА. Структура [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: ГАЗ ГРУППА. О компании [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: ГАЗ ГРУППА. Социальная политика [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: ГАЗ ГРУППА. Технологии [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: ГАЗ ГРУППА. Производственная система ГАЗ [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: ГАЗ ГРУППА. Роботизация производственных площадок [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: ГАЗ ГРУППА. Технологии будущего [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: E-DISCLOSURE.RU. Godovoj otchet za 2015 g [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: E-DISCLOSURE.RU. Ezhekvartal'nyj otchet PAO GAZ 3 kv. 2016 [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: ГАЗ ГРУППА. Легкие коммерческие автомобили [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: ГАЗ ГРУППА. Среднетоннажные автомобили [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: 128 ГАЗ ГРУППА. Большегрузные автомобили [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: ГАЗ ГРУППА. Автобусы [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: ГАЗ ГРУППА. Силовые агрегаты [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: URAL. Автомобильный завод «УРАЛ» [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: URAL. Дилерская сеть [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: URAL. Дилерская сеть [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: URAL. Стратегические партнеры [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: URAL. «Группа ГАЗ» поставит компании «Транснефть» автомобили «Урал NEXT» [online]. 2017 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: URAL. Семейство УРАЛ NEXT [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: URAL. Урал NEXT (Самосвал) [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: URAL. Урал NEXT (Бортовой) [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: URAL. Урал NEXT (Тягач) [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: 129 URAL. Урал NEXT (Вахтовый автобус) [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: SOLLERS. Крупные акционеры [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: INVESTFUNDS. СОЛЛЕРС, акция обыкновенная (RU0006914488, SVAV) [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: SOLLERS. О компании [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: SOLLERS. Структура [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: SOLLERS. РЕЗУЛЬТАТЫ ГРУППЫ СОЛЛЕРС ПО МСФО ЗА 2016 ГОД [online]. 2017 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: SOLLERS. SsangYong объявляет о старте продаж новых моделей Tivoli и XLV на российском рынке [online]. 2017 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: INVESTFUNDS. УАЗ, акция обыкновенная (RU0007661393, UAZA) [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: РБК. Вадим Швецов собрал УАЗ [online]. 2013 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: УАЗ. УАЗ увеличил продажи на 1% и нарастил свою долю на рынке России по итогам 2016 года [online]. 2017 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: УАЗ. УАЗ планирует увеличить объем продаж автомобилей на экспорт до 20 000 а/м в год [online]. 2017 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: 130 УАЗ. Обновленный УАЗ Патриот [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: УАЗ. Обновленный УАЗ Пикап [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: УАЗ. УАЗ Хантер [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: УАЗ. Дилерские центры УАЗ [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: УАЗ БИЗНЕС. Дилерские центры [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: MADE IN RUSSIA. UAZ - základní informace [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: MADE IN RUSSIA. Kontaktní informace [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: УАЗ. Сотрудничество / Наши партнеры [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: KAMAZ. Список крупнейших держателей [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: INVESTFUNDS. КАМАЗ, акция обыкновенная (RU0008959580, KMAZ) [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: KAMAZ. Kontakt [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: KAMAZ. Ceník [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: KAMAZ. Наши партнеры [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: 131 KAMAZ. Общая информация [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: KAMAZ. Официальные дилеры КАМАЗ [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: РБК. «Автотор» заморозит половину мощностей после ухода Opel и Chevrolet [online]. 2015 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: ВЕДОМОСТИ. «Автотор» увеличил производство автомобилей на 2% в 2016 году [on- line]. 2017 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: АВТОТОР. Представление компании [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: АВТОТОР. Автотор и КИА основоположники производства автомобилей в Калининграде [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: АВТОТОР. НАДЕЖНОЕ ПАРТНЕРСТВО АВТОТОР - BMW [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: АВТОТОР. История сотрудничества АВТОТОР - HYUNDAI [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: АВТОТОР. История проекта – Коммерческие Автомобили [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: DERWAYS. О компании [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: DERWAYS. «Derways» — Китайские автомобили в Черкесске [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: DERWAYS. Планы развития [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: 132 DERWAYS. Социальный аспект [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: ВЕДОМОСТИ. Автозавод «Дервейс» сократит производство в 2015 году в два раза [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: КОММЕРСАНТ.РУ. Derways не успел за партнерами [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: DERWAYS. Структура [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: DERWAYS АВТОСЕРВИС. 5 причин обратиться к нам [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Do- stupné z: АВТОСТАТ. Модернизированный Derways Cowboy будут выпускать в Пакистане (Drom.ru) [online]. 2016 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: АВТОСТАТ. Lifan начал продажи в Туркменистане автомобилей российской сборки [online]. 2016 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: АВТОСТАТ. Chery начинает поставки в Казахстан автомобилей российской сборки [online]. 2016 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: АВТОСТАТ. Foton запустит производство автомобилей на «Дервейс» [online]. 2016 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: АВТОСТАТ. Сборку Foton Sauvana наладят на новом заводе «Ставрополь Авто» [on- line]. 2016 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: DERWAYS АВТОСЕРВИС. LIFAN [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: DERWAYS. Партнеры [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: DERWAYS АВТОСЕРВИС. Лизинг [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: 133 СТ НИЖЕГОРОДЕЦ. О компании [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: СТ НИЖЕГОРОДЕЦ. Спецтранспорт [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: СТ НИЖЕГОРОДЕЦ. Склад автомобилей Trade-in [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: СТ НИЖЕГОРОДЕЦ. Техническое обслуживание автомобилей [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: СТ НИЖЕГОРОДЕЦ. Кредит [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: СТ НИЖЕГОРОДЕЦ. Лизинг [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: СТ НИЖЕГОРОДЕЦ. Наши партнеры [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: АВТОСТАТ. Доля экспорта в российском производстве Renault достигла 12% [online]. 2016 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: АВТОСТАТ. Renault начинает экспорт автомобилей российского производства во Вьетнам [online]. 2016 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: АВТОСТАТ. Renault в 2015 году выпустила в России 143 тысячи автомобилей [online]. 2016 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: ВЕДОМОСТИ. Renault приостановит сборку автомобилей в Москве [online]. 2015 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: RENAULT. Новости компании Рено [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: TOYOTA. О заводе [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: 134 CTK-CENTER. Завод Nissan в Санкт-Петербурге подвел итоги работы за 2016 год [online]. 2017 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: HH.RU. Вакансии компании Hyundai Motor Manufacturing Rus [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: MAN. О нас [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: SCANIA. Завод в Санкт-Петербурге [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: РОСБАЛТ. В Пушкине открывается производство грузовиков International 9800i [onli- ne]. 2008 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: TOYOTA. О заводе [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: TOYOTA. Модельный ряд [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: TOYOTA. Corolla [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: АВТОСТАТ. Петербургский завод Toyota в 2016 году увеличил производство на 19% [online]. 2017 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: CTK-CENTER. Завод Nissan в Санкт-Петербурге подвел итоги работы за 2016 год [online]. 2017 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: АСТРОСОФТ. Nissan Manufacturing Rus [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: 135 HH.RU. Hyundai Motor Manufacturing Rus [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: HYUNDAI. Хендэ Мотор Мануфактуринг Рус [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: ФОНТАНКА. Петербургский завод Hyundai сократил в 2016 году производство на 10% [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: РБК. Завод Hyundai в Петербурге приостановит работу [online]. 2016 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: FORD. Завод Ford Motor Company в России [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: FORD. Обзор Ford Focus 2016 [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: FORD. Обзор Ford Mondeo [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: VOLKSWAGEN. Калужский завод [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: VOLKSWAGEN. Завод в Нижнем Новгороде [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: АВТОСТАТ. Volkswagen Group Rus в 2016 году увеличила производство в России на 9% [online]. 2017 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: ГАЗЕТА.РУ. Конвейер грезит пятидневкой [online]. 2016 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: IKALUGA.COM. Завод «ПСМА Рус» встанет на 40 дней [online]. 2016 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: 136 VOLVO TRUCKS. ЗАВОД ГРУЗОВЫХ АВТОМОБИЛЕЙ VOLVO GROUP В КАЛУГЕ [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: VOLVO TRUCKS. ГРУЗОВЫЕ АВТОМОБИЛИ [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: AKTUÁLNĚ.CZ. Škoda Auto [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: ŠKODA. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2016 [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: ŠKODA. Mladá Boleslav [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: ŠKODA. Kvasiny [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: ŠKODA. Vrchlabí [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: ŠKODA. Výrobní závody [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: NOVINKY.CZ. Škoda Auto a.s. [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: ŠKODA. ŠKODA AUTO [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: IDNES. Škoda vyrábí v cizině už 40 procent aut. Expanze pomáhá i Česku [online].2015 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: ŠKODA. Rusko [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: 137 ŠKODA. Indie [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: ŠKODA. Čína [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: ŠKODA. Slovensko [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: EUROCAR.COM. ŠKODA в Соломоново [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: TATRA. Profil společnosti [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: TATRA. Nákladní automobily TATRA [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: TATRA. Servis vozidel [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: TATRA. Dealerská a servisní síť [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: TATRA. TATRA TRUCKS v roce 2016 vyrobila 1326 vozidel Výroba meziročně vzrostla o 56 procent [online]. 2017 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: AVIA. Avia Motors s.r.o. [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: AVIA. O nás [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: AVIA. Modelová řada D [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: AVIA. AVIA D120 4x4 [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: 138 AVIA. Dealerská síť AVIA ČR a SR [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: AVIA. Evropa [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: HYUNDAI. Základní informace [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: HYUNDAI. Nošovický závod Hyundai zaznamenal další rekordní rok [online]. 2017 [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: TPCA. O nás [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: TPCA. Milníky TPCA [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: TPCA. TPCA v číslech [online]. [cit. 23. 4. 2017]. Dostupné z: 139