Motýli (Lepidoptera) Chráněné Krajinné Oblasti Křivoklátsko Butterflies and Moths (Lepidoptera) of the Křivoklátsko Protected Landscape Area
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Bohemia centralis, Praha, 31: 301–319, 2011 Motýli (Lepidoptera) Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko Butterflies and Moths (Lepidoptera) of the Křivoklátsko Protected Landscape Area Ivo Novák Masarykova 882, CZ – 252 63 Roztoky; e-mail: [email protected] ▒ Abstract. Landscape and natural values of the Křivoklátsko Protected Landscape Area are evaluated in terms of butterflies and moths (Lepidoptera). The region is a phenomenon unique in Central Europe for its diversity and relative intactness. Extensive and diverse forest and xerotherm communities at altitudes ranging from 200 m to 600 m a.s.l. are inhabited by lepidopteran fauna estimated at more than 2000 species (over 1,600 species have been found up to now). During about 15 year investigation, occurrence of generally rare or for a long time disappeared species were confirmed, two among them new for the Czech fauna. Establishing and careful managing 25 specially protected areas (National Nature Reserves, Nature Monuments) make possible to maintain important gene pool of the insect species. The most significant findings relate to the Berounka River with its basin and adjacent forest complexes including xerotherm forestless meadow tops (so called bare patches) and scattered rock outcrops (rocky steppe). The area would require a stricter protection, e.g. as a national park. Rich fauna of butterflies and moths of the Křivoklátsko PLA is documented by a list of the selected most important species, representing about ten percent of the total number of species found in the area. ▒ Key words: Křivoklátsko Protected Landscape Area, Lepidoptera, faunistics, Central Bohemia, diversity, conservation K článku patří obrázek č. 27 zařazený v barevné příloze na str. 575. 301 BOHEMIA CENTRALIS 31 Úvod CHKO Křivoklátsko patří nesporně ke skvostům české a v širším smyslu i středoevropské přírody. Zoogeograficky patří do palearktické oblasti a do její lesní zony. Na ploše téměř 630 km2, což je velikost území současné Chráněné krajinné oblasti, najdeme tolik krajinných rozmanitostí, že to nemá na území České republiky hned tak obdoby. Zatímco však z botanického hlediska je toto území velmi dobře prozkoumáno a o tamější vegetaci je napsána řada knih a snad stovky odborných článků, je až neuvěřitelné, jak málo prací bylo o Křivoklátsku publikováno o fauně tak oblíbené sběratelské skupiny živočichů, jako jsou motýli. S výjimkou omezeného množství údajů v německy psaných prodromech motýlů Čech (Sterneck 1929, Sterneck et Zimmermann 1933) a tří článků ze čtyřicátých a padesátých let minulého století (Slípka 1946, Slabý 1949, Moucha 1957), nemáme o motýlech Křivoklátska až do konce století žádné další soubornější práce. Přitom Slípkův příspěvek o motýlech okolí Kladna má 3 strany textu, O. Slabý zmiňuje několik nálezů z Křivoklátska v rámci zajímavých údajů z celých Čech, a Mouchův příspěvek je na 4 strany. Na tom posledním je zajímavé, že je to prozatím nejobsáhlejší výčet pozorovaných druhů, především denních motýlů, a je zde zdůrazněn hojný výskyt některých druhů, které v dalších desetiletích postupně téměř vymizely, nebo jejich početnosti znatelně ubylo. Ne že by se na Křivoklátsku v minulém století příležitostně nesbíralo (např. po několik let zde v lesnictví působící Ing. J. Skýpala, z amatérských sběratelů MUDr. G. O. Krizek, E. Bariczek, Ing. K. Krušek aj.), ale nikdo své nálezy, pokud je autorovi známo, nezveřejnil. Teprve v posledních letech bylo publikováno několik jednotlivých nálezů z oblasti Křivoklátska v rubrice „Faunistické nálezy z České republiky“ v entomolo- gickém časopise Klapalekiana, případně se nachází v soukromých sbírkách další nepublikovaný materiál z příležitostných exkurzí jiného zaměření, který byl pro tento příspěvek k dispozici (RNDr. K. Rébl, Ing. J. Liška, G. Elsner aj.). V lepidopterologické literatuře (s výjimkou zmíněného Sternecka) není uveden ani výskyt a ubývání dnes již zřejmě vymřelého jasoně dymnivkového (Parnassius mnemosyne L.), přestože v soukromých sbírkách z minulého století je dokladového materiálu z okolí Nižboru, resp. Vůznice a Habrového potoka, poměrně hodně (viz obr. 27 na str 575). Teprve v přehledné publikaci o denních motýlech ČR (Beneš et Konvička 2002) je jednovětá zmínka o výskytu tohoto ostře sledovaného motýla v povodí Berounky a z přiložené mapky je možno vyčíst, že motýl se zde vyskytoval do 80. let 20. století. Pokud jde o údaje z prodromů obou německých autorů (Sterneck 1929 a Sterneck et Zimmermann 1933), které samozřejmě zahrnují i nálezy českých sběratelů z 19. a počátku 20. století, nejčastěji se zde opakují lokality Zbiroh, Svatá, Zbečno a Křivoklát. Zřejmě bylo Křivoklátsko z Prahy, kde žilo nejvíce lepidopterologů, poměrně špatně dostupné a sběratelská aktivita omezena většinou jen na měsíce školních prázdnin a dovolených. Také technické možnosti tehdejšího výzkumu, zvláště 302 Ivo Novák: Motýli (Lepidoptera) Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko noční průzkum se světlem, byly nesrovnatelně horší, než v současné době. Na druhé straně bylo tehdy všude spousty motýlů, a vůbec i jiného hmyzu, takže se na údolních rozkvetlých loukách motýli jen hemžili (vlastní autorova zkušenost ze 40. let minulého století) a nebyl problém sesbírat na hostitelských rostlinách i množství housenek. Vlastní systematický výzkum motýlí fauny byl zahájen na popud vedení CHKO teprve v r. 1994, kdy pracovníci Entomologického ústavu AVČR v Českých Budějovicích doc. Ing. K. Spitzer a Ing. J. Jaroš instalovali poblíž hájovny Jelenec světelný lapač a získali první poznatky o výskytu nočních motýlů. Od r. 1995 převzal tuto činnost RNDr I. Novák (Novák 1998), který ve výzkumu pokračuje dosud. Postupně byly umístěny světelné lapače (vždy po třech letech) na těchto lokalitách: hájovna Jelenec, nábřeží Berounky ve Zbečně, povodí Rakovnického potoka v Křivoklátu, hájovna Píně v lánské oboře, hájovna Hřebeny v lesích nedaleko PR Jouglovka a spodní okraj obce Skryje. Kromě toho byl sledován přílet nočních motýlů s využitím mobilních světelných zdrojů na různých lokalitách Křivoklátska přímo v terénu, především ve většině z 25 křivoklátských přírodních rezervací. Vynechány byly pouze některé maloplošné rezervace, které byly vyhlášeny z jiných než zoologických důvodů, např. jako pozoruhodné geologické útvary, jako lokality vzácných rostlin, maloplošných rostlinných společenstev apod., a z hlediska lepidopterologického nemají větší význam. Výskyt denních motýlů byl sledován a zaznamenáván při běžných denních pochůzkách za vhodného počasí a jednotlivé exempláře byly odchytávány pouze v případě nemožnosti spolehlivé determinace přímo v terénu. Šlo např. o obtížně rozeznatelné druhy modrásků, soumračníků apod. Jinak byly vyhledávány nebo sklepávány i housenky (zvláště nočních druhů) a chovány doma až do imag. Některé skupiny drobných motýlů se dařilo získat chovem z min nebo vaků. Přesto zůstaly některé druhově početné čeledi, které vyžadují zvláštní metody sběru a chovu, zkoumány jen okrajově, neboť nebylo v časových možnostech vše pracovně obsáhnout, např. Nepticulidae, Coleophoridae, Gelechiidae, Sesiidae a další. Mnozí z těchto motýlů ani nepřilétají ke světlu, mají velmi omezenou dobu výskytu a letu, žijí skrytě a pokud se dostali do seznamu pozorovaných druhů, jde jen o náhodné úlovky. Je také třeba vzít v úvahu, například oproti botanickému průzkumu, že zatímco rostliny jsou na svém místě téměř po celý rok bez ohledu na počasí, dospělí motýli aktivují (létají) jen krátkou dobu v roce, někdy jen několik dní za vhodného počasí a jinak jsou ve stadiu vajíčka, housenky a kukly jen těžko k nalezení. I přes různé zmíněné potíže získávání dat bylo prokázáno, že je motýlí fauna Křivoklátska i v současnosti druhově velmi bohatá, s vysokou diverzitou druhů a že je to tedy z hlediska ochrany biofondu nesmírně cenné území. Dosud zde bylo zjištěno více než 1600 druhů motýlů, což představuje téměř 50 % druhů známých v současné době z celé České republiky. Vezmeme-li v úvahu vysoce pravděpodobnou existenci dalších druhů ze zmíněných nedostatečně 303 BOHEMIA CENTRALIS 31 prozkoumaných čeledí (Nepticulidae – v ČR je známých přes 100 druhů, Coleophoridae – přes 140 druhů, Gelechiidae – přes 200 druhů, Elachistidae, Sesiidae, Tortricidae atp.), dá se na Křivoklátsku reálně předpokládat výskyt více než 2000 druhů motýlů. Pro srovnání: v nedalekém, daleko lépe prozkoumaném Českém krasu je v současnosti známo kolem 2200 druhů. Charakter fauny motýlů na Křivoklátsku Motýli jsou svým způsobem života vázáni převážně na rostliny. Jejich housenky se živí převážně rostlinnou potravou a také imaga, pokud vůbec přijímají potravu, se živí tekutými rostlinnými produkty, jako je nektar kvetoucích rostlin, míza z poraněných stromů, medovice mšic apod. Zdálo by se tedy, že by bylo jednoduché využít pro charakteristiku motýlí fauny dobře a podrobně propracovaný systém flóry a vegetace Křivoklátska (Kolbek, Mladý, Petříček et al. 1999, Kolbek et al. 1999–2003). Ukázalo se však, že je to možné pouze rámcově a jen u monofágních druhů, pokud je jejich hostitelská rostlina sama typickou součástí nějakého rostlinného společenstva, např. svazu Alysso- Festucion pallentis, resp. podsvazu Cynancho vincetoxici-Seslerienion calcariae apod. Takovým příkladem může být motýl kovolesklec tolitový (Abrostola asclepiadis Den. & Schiff.), který žije výhradně na tolitě lékařské. Podobnou vazbu mají druhy, žijící na třemdavě bílé – plochuška třemdavová (Agonopterix furvella Tr.), na silence ušnici – můra ušnicová (Hadena irregularis Hfn.), na piple osmahlé – kovolesklec piplový (Euchalcia consona F.) apod.