Oznámení zám ěru

podle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb., v platném zn ění

ZEMĚDĚLSKÁ BIOPLYNOVÁ STANICE ZÁLUŽÍ

ZEMĚDĚLSKÉ DRUŽSTVO MO ŘINA

Březen 2011 FARMTEC A.S. Chýnovská 1098 390 02 Tábor Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 1 Zem ědělské družstvo Mo řina

OBSAH:

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI ...... 3 A. 1. Obchodní firma ...... 3 A. 2. IČ ...... 3 A. 3. Sídlo ...... 3 A. 4. Oprávn ěný zástupce ...... 3 Kontaktní osoba ...... 3 B. ÚDAJE O ZÁM ĚRU ...... 3 B. I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ...... 3 B. I. 1. Název zám ěru a jeho za řazení podle p řílohy č. 1 ...... 3 B. I. 2. Kapacita (rozsah) zám ěru ...... 3 B. I. 3. Umíst ění zám ěru ...... 4 B. I. 4. Charakter zám ěru a možnost kumulace s jinými zám ěry ...... 4 B. I. 5. Zd ůvodn ění pot řeby zám ěru a jeho umíst ění, v četn ě p řehledu zvažovaných variant a hlavních d ůvod ů (i z hlediska životního prost ředí) pro jejich výb ěr, resp. odmítnutí ...... 4 B. I. 6. Stru čný popis technického a technologického řešení zám ěru ...... 4 B. I. 7. Předpokládaný termín zahájení realizace zám ěru a jeho dokon čení ...... 7 B. I. 8. Vý čet dot čených územn ě samosprávných celk ů ...... 7 B. I. 9. Vý čet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních ú řad ů, které budou tato rozhodnutí vydávat ...... 7 B. II. ÚDAJE O VSTUPECH ...... 7 B. II. 1. Zábor p ůdy ...... 8 B. II. 2. Odb ěr a spot řeba vody ...... 9 B. II. 3. Surovinové a energetické zdroje ...... 9 B. II. 4. Doprava ...... 9 B. III. ÚDAJE O VÝSTUPECH ...... 10 B. III. 1. Emise do ovzduší ...... 10 B. III. 2. Odpadní vody ...... 13 B. III. 3. Odpady ...... 13 B. III. 4. Ostatní ...... 14 B. III. 5. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií ..... 15 C. I. VÝ ČET NEJZÁVAŽN ĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOT ČENÉHO ÚZEMÍ ...... 16 C. II. STRU ČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ V DOT ČENÉM ÚZEMÍ, KTERÉ BUDOU PRAVD ĚPODOBN Ě VÝZNAMN Ě OVLIVN ĚNY ...... 17 C. II. 1. Ovzduší a klima ...... 17 C. II. 2. Voda ...... 18 C. II. 3. Půda ...... 18 C. II. 4. Fauna a flora, chrán ěná území, ÚSES ...... 19 D. I. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIV Ů A ODHAD JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI ...... 20 D. I. 1. Vlivy na obyvatelstvo ...... 20 D. I. 2. Vlivy na ovzduší a klima ...... 21 D. I. 3. Vlivy na vodu ...... 21 D. I. 4. Vlivy na p ůdu ...... 22 D. I. 5. Vlivy na faunu, floru, chrán ěná území a ÚSES ...... 22

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 2 Zem ědělské družstvo Mo řina

D. II. ROZSAH VLIV Ů VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI 23 D. III. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEP ŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE ...... 23 D. IV. OPAT ŘENÍ K PREVENCI, VYLOU ČENÍ, SNÍŽENÍ POPŘÍPAD Ě KOMPENZACI NEP ŘÍZNIVÝCH VLIV Ů ...... 24 D. V. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATK Ů VE ZNALOSTECH A NEUR ČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY P ŘI SPECIFIKACI VLIV Ů ...... 25 E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁM ĚRU ...... 25 F. DOPL ŇUJÍCÍ ÚDAJE ...... 26 F. 1 Mapa širších vztah ů M 1 : 150 000 ...... 26 F. 2 Mapa širších vztah ů M 1:10 000 ...... 27 F. 3 Situace areálu M 1:2880 ...... 28 F. 4 Ilustra ční foto ...... 29 F. 4 Ilustra ční foto ...... 29 F. 5 Rozptylová studie ...... 30 G. VŠEOBECN Ě SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ...... 72 H. PŘÍLOHA ...... 74 H. 1 Vyjád ření stavebního ú řadu ...... 74 H. 2 Stanovisko orgánu ochrany p řírody, pokud je vyžadováno podle § 45i, odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve zn ění zákona č. 218/2004 Sb...... 75 H. 3 Vyjád ření obce k zám ěru ...... 77

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 3 Zem ědělské družstvo Mo řina

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI

A. 1. Obchodní firma Zem ědělské družstvo Mo řina

A. 2. IČ 00103004

A. 3. Sídlo Mo řina 267 17 Mo řina

A. 4. Oprávn ěný zástupce Ing. Vladimír Kunc předseda 267 17 Mo řina tel.: 257 721 448

Kontaktní osoba Ing. Ji ří Hýbl místop ředseda 267 17 Mo řina tel.: 603 838 410

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU

B. I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE

B. I. 1. Název zám ěru a jeho za řazení podle p řílohy č. 1 Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., v platném zn ění napl ňuje dikci bodu 3.1 „Za řízení ke spalování paliv o jmenovitém tepelném výkonu od 50 do 200 MW“, kategorie II, p řílohy č. 1 k cit. zákonu, jako podlimitní zám ěr. Zám ěr předkládáme k posouzení ve zjiš ťovacím řízení, kde p říslušným ú řadem v procesu posuzování vliv ů na životní prost ředí je Krajský úřad St ředo českého kraje.

B. I. 2. Kapacita (rozsah) zám ěru Elektrický výkon za řízení 999 kW, tepelný výkon 1056 kW. Nov ě budou provád ěny objekty prstencového bioplynového reaktoru s hlavním fermentorem ve vn ějším prstenci a s koncovým fermentorem ve vnit řním prstenci (SO 01), provozní budovy (SO 02), příjmové jímky (SO 03), plynojemu (SO 04), skladovací jímky (SO 05 a SO 06). V areálu investora se dále nachází za řízení poskliz ňové linky, sklady obilí a dílny.

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 4 Zem ědělské družstvo Mo řina

B. I. 3. Umíst ění zám ěru Kraj: St ředo český Okres: Beroun Obec: Záluží Katastrální území: Záluží u Ho řovic

B. I. 4. Charakter zám ěru a možnost kumulace s jinými zám ěry Charakter stavby: novostavba Odv ětví: zem ědělství, výroba energie Jedná se o novostavbu zem ědělské bioplynové stanice (kombinované za řízení k výrob ě bioplynu a jeho energetickému využití) v návaznosti na stávající zem ědělský areál. Kumulaci s jinými zám ěry je možno vylou čit, vzhledem k tomu, že se v okolí areálu nenacházejí jiné zám ěry než výše uvedené, které by mohly s posuzovaným zám ěrem spolup ůsobit.

B. I. 5. Zd ůvodn ění pot řeby zám ěru a jeho umíst ění, v četn ě p řehledu zvažovaných variant a hlavních d ůvod ů (i z hlediska životního prost ředí) pro jejich výb ěr, resp. odmítnutí Zám ěr řeší otázku zpracování biomasy a statkových hnojiv jejich energetickým využitím, což napom ůže snížení produkce pachových látek z chovu zví řat a hnojení zem ědělských pozemk ů v blízkosti obytných území a zárove ň povede k diverzifikaci p říjm ů investora. Zárove ň zám ěr p řisp ěje k ochran ě povrchových a podzemních vod, protože po výstavb ě BPS již nebudou využívána nezpevn ěná polní hnojišt ě pro skladování chlévské mrvy. Kogenera ční jednotka bude krom ě výroby elektrické energie v budoucnu využívána i jako zdroj tepla nap ř. pro poskliz ňovou linku a dílny. Využití tepla z BPS p řisp ěje ve vlastním areálu k odstavení vytáp ění pomocí plynu. Výroba elektrické energie kogenerací z obnovitelných zdroj ů energie (biomasy) je pro životní prost ředí p řínosná. Důvodem pro výstavbu bioplynových stanic je výroba elektrické energie z obnovitelných zdroj ů v souladu s požadavky mezinárodních spole čenství na snížení spot řeby fosilních paliv a snížení emisí z jejich spalování. Tento trend je podporován státem - zákon č. 180/2005 Sb. ze dne 31. března 2005 o podpo ře výroby elekt řiny z obnovitelných zdroj ů energie. Umíst ění zám ěru v dané lokalit ě bylo vybráno především s ohledem na vhodnost pozemku a inženýrských sítí, dostupnost vstupních surovin.

B. I. 6. Stru čný popis technického a technologického řešení zám ěru Údaje o zám ěru pro pot řeby oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném zn ění jsou p řevzaty ze studie „Zem ědělská bioplynová stanice Záluží“, zpracované firmou Farmtec, a.s., oblastní ředitelství Tábor. Je navrženo následující řešení. Zám ěr je roz člen ěn do následujících stavebních objekt ů: SO – 01 Fermentor SO – 02 Provozní budova SO – 03 Příjmová jímka SO – 04 Plynojem SO – 05 Skladovací jímka SO – 06 Skladovací jímka

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 5 Zem ědělské družstvo Mo řina

Princip procesu: Jedná se o proces, kdy bez p řístupu vzduchu dochází p ři ur čité teplot ě pomocí specifických bakterií k rozkladu organické hmoty za sou časného vývinu bioplynu. V tomto případ ě bude využíván systém tzv. mezofilní fermentace organické hmoty p ři teplot ě cca 37 oC, který se vyzna čuje pom ěrn ě zna čnou stabilitou procesu. Proces se rozd ěluje do dvou hlavních fází – kyselinotvorné, p ři které dojde k vy čerpání dostupného kyslíku a metanogenní fáze, p ři které dojde k účinnému prokvašení substrátu se stabilizovaným vývinem metanu. Doba zdržení substrátu ve fermentoru bude v pr ůměru 60 dní. Hmota po fermentaci (digestát) bude z dofermentoru postupn ě od čerpávána, stejn ě jako vznikající bioplyn, který bude dodáván p řes plynojem do kogenera ční jednotky, která p ředstavuje vysoce efektivní princip výroby elektrické energie a tepla. Materiál po fermentaci (digestát) bude skladován v koncových jímkách 2 x 5 900 m 3. SO – 01 Fermentor Objekt fermentoru bude tvo řen částe čně zapušt ěnou zastropenou kruhovou jímkou umíst ěnou v areálu, rozd ělenou na dva prostory soust řednými prstenci. Vnit řní má pr ůměr 23 m, vn ější má pr ůměr 39 m. Celkový objem fermentoru je 6 470 m3 (4 185 m3 -1. stupe ň a 2285 m 3 – 2. stupe ň). Výška fermentoru je 6 m. Dno fermentoru, st ěny (prstence) a zastropení jsou provedeny technologií vodot ěsného betonu (nap ř. Wolf systém). Vn ější st ěna fermentoru je zateplená. Strop je zateplen a p řekryt vrstvou betonové mazaniny. Ve vnit řním prostoru fermentoru je osazena technologie – vrtulová míchadla (ve vn ějším prstenci), pádlová míchadla (ve vnit řním prstenci), odsí ření plynu, šnekový vynaše č usazenin. Vytáp ění fermentoru zabezpe čuje stálou teplotu 38-40°C v komorách. Jde o teplovodní vytáp ění využívající zbytkové teplo vyvinuté p ři provozu kogenera ční jednotky. Rozvod jednotlivých okruh ů vytáp ění je v obvodové st ěně fermentoru. K objektu fermentoru pat ří dávkova č pevných substrát ů s násypkou. Dávkova č je umíst ěn v betonové van ě zapušt ěné v terénu. Substrát v dávkova či je promícháván a šnekovým dopravníkem pravidelně automaticky dávkován do fermenta čního prostoru. Dávkova č má objemnou násypku 80 m 3, materiál se do n ěj naváží p řepravním prost ředkem (traktor s náv ěsem nebo nákladní automobil) z areál ů, kde se bude skladovat. Přívod tekutých substrát ů bude z příjmové jímky, odvád ěný substrát je z fermentoru dopravován do koncové jímky. K objektu fermentoru pat ří i čerpací centrum, které je umíst ěno v prostoru u paty fermentoru a bude v kontejnerovém provedení. Zde dochází k p řečerpávání jednotlivých tekutých substrát ů vcházejících a vycházejících z fermentoru.

SO – 02 Provozní budova Objekt kogenerace sestává ze zd ěné provozní budovy, ve kterém bude technologické vybavení v četn ě kogenera ční jednotky s příslušenstvím. Je navržena jedna kogenera ční jednotka, typ MWM TCG 2020 V12 má elektrický výkon 999 kW a tepelný výkon 1056 kW. Sou částí jsou další, pro provoz jednotky nezbytné periférie – tlumi č výfuku, vým ěníky tepla pro vytáp ění, vým ěníky pro ma ření tepla, generátorové sb ěrnice. V objektu je také umíst ěna regula ční plynová řada jako zakon čení plynovodu od plynojemu. Chladi če kogenera ční jednotky a výfuky jsou umíst ěny vn ě provozní budovy. Spaliny vystupují z kogenera ční jednotky výstupním spalinovodem výšky 6,5 m napojeným na výstupní p řírubu tlumi če výfuku.

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 6 Zem ědělské družstvo Mo řina

Ve velínu se bude odehrávat ovládací a kontrolní činnost obsluhy. Je zde umíst ěna řídící sk říň agregátu, synchroniza ční sk říň, sk říň silových elektrorozvod ů a terminál pro řízení a kontrolu (stolní po číta č a příslušný software). Do prostoru pro kogenera ční jednotku je p řístup z exteriéru zvukov ě odhlu čněnými vraty umož ňující manipulaci s kogenera ční jednotkou. Jinak je budova bez otvor ů. Větrání je zajišt ěno p řívodem vzduchu ze st ěny řadou: tla čný ventilátor, filtr vzduchu, tlumi č sání. Odvod vzduchu je do prot ější st ěny p řes tlumi č odvodu vzduchu. Celý systém je pln ě automatický a ovladatelný z jednoho místa p řes jednoduchou vizualizaci stanice. Je možno řídit provoz jak manuáln ě, tak automaticky. Systém je možno ovládat jak z velína, tak dálkov ě pomocí p řipojení p řes Internet. Sou částí ochranného systému BPS je i pojistný ho řák (fléra). Slouží ke spalování zbytkového plynu p ři p řepln ění plynojemu, respektive p ři výpadku kogenera ční jednotky. Toto za řízení je tvo řeno ocelovou nosnou konstrukcí se záv ěsnými lany. Konstrukce stojí na železobetonové patce, lana jsou kotvena do betonových zát ěží.

SO – 03 P říjmová jímka Jako p říjmová jímka bude sloužit nová zemní zastropená p řejezdná železobetonová nádrž o objemu 49 m3. Vnit řní pr ůměr 5 m, užitná výška je 2,5 m. Kapacita zajiš ťuje ur čitou časovou rezervu pro případ výpadku dovozu kejdy. Z příjmové jímky bude kejda prost řednictvím centrální čerpací stanice dopravena do hlavního fermentoru. P řed uvedením do provozu bude provedena kontrola t ěsnosti. K objektu p říjmové jímky náleží i čerpací plocha slouží k zachycení úkap ů p ři p řečerpávání kejdy z mobilních prost ředk ů do p říjmové jímky. Čerpací plocha 6 x 4,3 m bude umíst ěna na strop ě p říjmové jímky a bude provedena z vodostavebního betonu a ohrani čena vyvýšenými obrubníky s přejezdnými prahy zabra ňujícími úniku kontaminovaných vod a vnikání deš ťových vod na plochu. Úkapy a srážkové vody odtékají gravita čně do p říjmové jímky.

SO – 04 Plynojem Pro vyrovnání nestejnom ěrného vývinu bioplynu bude na plynové cest ě mezi fermentor a kogenera ční jednotku vsazen plynojem SO 04, který bude umístěn v samostatné stavb ě (betonová obálka), pr ůměr 11 m a výška 11,5 m. Jde o plynojem s vakem o objemu 800 m 3, který bude vytvo řen z pevné plynot ěsné pružné EPDM dvojité membrány.

SO – 05 Skladovací jímka Kruhová monolitická jímka o kapacit ě 5 900 m 3, pr ůměr 34,0 m, výška 7 m. Jímka je navržena z vodot ěsného betonu. Jedná se o jímku dodávanou nap ř. firmou Wolf systém s.r.o. Dno jímky je opat řeno kontrolním systémem, tj. p řídavnou hydroizolací s monitorovacím systémem. Do této skladovací jímky bude z fermentoru digestát čerpán p řes čerpací centrum.

SO – 06 Skladovací jímka Kruhová monolitická jímka o kapacit ě 5 900 m 3, pr ůměr 34,0 m, výška 7 m. Jímka je navržena z vodot ěsného betonu. Jedná se o jímku dodávanou nap ř. firmou Wolf systém s.r.o. Dno jímky je opat řeno kontrolním systémem, tj. p řídavnou hydroizolací s monitorovacím systémem. Do této skladovací jímky bude z fermentoru digestát čerpán p řes čerpací centrum. K objektu skladovacích jímek náleží i čerpací plocha slouží k zachycení úkap ů p ři čerpání digestátu z koncových jímek do mobilního prost ředku. Čerpací plocha 6 x 4,3 m bude provedena z vodostavebního betonu a ohrani čena vyvýšenými obrubníky s přejezdnými prahy

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 7 Zem ědělské družstvo Mo řina zabra ňujícími úniku kontaminovaných vod a vnikání deš ťových vod na plochu. Úkapy a srážkové vody odtékají gravita čně do p říjmové jímky. Za řízení je projektované v souladu s Metodickým pokynem MŽP „K podmínkám schvalování bioplynových stanic p řed uvedením do provozu“. Obdobné za řízení (BPS) je v sou časnosti bez problém ů provozováno nap ř. v Krásné Ho ře nad Vltavou, provozovatel ZD Krásná Hora nad Vltavou a.s., Drahobudicích, provozovatel ZAS Be čváry a.s., Tištín ě apod.

B. I. 7. Předpokládaný termín zahájení realizace zám ěru a jeho dokon čení Datum zahájení stavby bude up řesn ěno na základ ě výsledk ů procesu posouzení vliv ů zám ěru na životní prost ředí, stavebního řízení, zahájení stavby se p ředpokládá v roce 2011 a bude probíhat cca 8 měsíc ů.

B. I. 8. Vý čet dot čených územn ě samosprávných celk ů Kraj: St ředo český Pov ěř ený ú řad s rozší řenou pravomocí: Ho řovice Obec: Záluží

B. I. 9. Vý čet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních ú řad ů, které budou tato rozhodnutí vydávat Nejbližším navazujícím rozhodnutím po ukon čení procesu posuzování vliv ů na životní prost ředí bude vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení stavebním úřadem Ho řovice.

B. II. ÚDAJE O VSTUPECH Novostavba bioplynové stanice bude realizována ve vazb ě na stávající zem ědělský areál, kde hospoda ří spole čnost Zemědělské družstvo Mo řina v katastrálním území Záluží u Ho řovic.

Vstupy je možno rozd ělit do dvou etap. a) Vstupy v období výstavby – dovoz stavebních materiál ů, technologie, elektrická energie a voda b) Vstupy v období provozu - pro provoz bioplynové stanice bude pot řeba organická hmota vzniklá zem ědělskou výrobou provozovatele kuku řičná siláž (14 000 t/rok), travní senáž (3 000 t/rok), chlévská mrva (4 800 t/rok), kejda prasat (3 000 t/rok). Dále bude pot řeba elektrická energie pro za řízení a teplo pro vytáp ění fermentoru (bude zajiš ťováno z kogenerace). Areál BPS bude na rozvodnou sí ť p řipojen prost řednictvím vlastní nové trafostanice, která bude umíst ěna v sousedství provozní budovy. Z ní bude z řízena nová vysokonap ěť ová p řípojka 25 kV zemním kabelem k distribu ční síti VN, kde se na stávajícím sloupu VN p řipojí na vzdušné vedení rozvodné sít ě podle pokyn ů správce sít ě. Za řízení je projektováno v souladu s Metodickým pokynem MŽP „K podmínkám schvalování bioplynových stanic p řed uvedením do provozu“ jako tzv. zem ědělská bioplynová stanice, která m ůže zpracovávat živo čišné suroviny (nap ř. kejdu a hn ůj skotu, prasat, hn ůj a stelivo z chovu koní, koz a králík ů, dr ůbeží exkrementy v četn ě steliva apod.), rostlinné suroviny (nap ř. sláma všech typ ů obilovin a olejnin, plevy a odpad z čišt ění obilovin, bramborová na ť a slupky z brambor, řepná na ť z krmné a cukrové řepy, kuku řičná sláma i jádro kuku řice, travní biomasa nebo seno (senáže), nezkrmitelné rostlinné materiály – siláže,

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 8 Zem ědělské družstvo Mo řina obiloviny, kuku řice apod.) a p ěstovanou biomasu (obiloviny v mlé čné zralosti čerstvé i silážované, kuku řice ve voskové zralosti a vyzrálá čerstvá i silážovaná, krmná kapusta čerstvá i silážovaná, „prutová“ biomasa št ěpky, řezanka z rychloobrátkových kultur nebo z pr ůklest ů apod.).

B. II. 1. Zábor p ůdy Pozemky na kterých prob ěhne výstavba bioplynové stanice, se nacházejí ve stávajícím zem ědělském areálu na katastrálním území Záluží u Ho řovic. Pozemky jsou vedeny jako ostatní plochy. Stavba se dotkne následujících pozemk ů 754/1 (ostatní plochy) a st. p. 180/1. Zastav ěné plochy se zv ětší následovn ě: SO-01 Fermentor 1 225 m2 SO-02 Provozní budova 86 m2 SO-03 Příjmová jímka s čerpací plochou 26 m2 SO-04 Plynojem 95 m 2 SO-05 Koncová jímka 910 m2 SO-05 Koncová jímka 910 m 2 + čerpací plocha 26 m2 IO-07 Komunikace 500 m 2 IO-08 Trafostanice 8 m 2 Celkem: 3 786 m2 Stavbami nebudou dot čeny pozemky, které jsou sou částí zem ědělského p ůdního fondu (ZPF). Stavbou nebudou dot čeny pozemky ur čené k pln ění funkce lesa (PUPFL). Chrán ěná území Posuzovaný zám ěr nezasahuje do žádného ze zvlášt ě chrán ěných území p řírody ve smyslu ustanovení § 14 zákona 114/1992 Sb., v platném zn ění. V širším okolí zám ěru se nachází CHKO K řivoklátsko (3 km severn ě), p řírodní památka Studánky u Cerhovic (3 km západn ě). Zám ěr se nenachází v chrán ěném ložiskovém území, dobývacím prostoru podle zákona č. 44/1998 v platném zn ění (horní zákon). Zám ěr se nenachází v chrán ěné oblasti p řirozené akumulace vod (CHOPAV), nejbližší CHOPAV Brdy leží 2 km jihozápadn ě. Zám ěr nezasahuje chrán ěné území ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové pé či v platném zn ění. Ochranná pásma Ochranná pásma zvlášt ě chrán ěných území p řírody (§ 37 odstavce 1 zákona 114/1992 Sb.) nejsou polohou posuzovaného zám ěru dot čena. Ochranná pásma lesních porost ů (§ 14 odstavce 2 zákona 289/1995 Sb. nejsou polohou a vlivy posuzovaného zám ěru dot čena. Ochranná pásma komunikací, nadzemních či podzemních inženýrských sítí ve správ ě jiných správc ů nejsou zám ěrem dot čena, týká pouze vlastních inženýrských sítí v areálu podle projektu. Obecn ě chrán ěné p řírodní prvky Nejbližší významný krajinný prvek "ze zákona" je niva Stroupínského potoka, který je vzdálen cca 200 m západně od budov navrhované bioplynové stanice a cca 140 m západně od hranice farmy.

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 9 Zem ědělské družstvo Mo řina

B. II. 2. Odb ěr a spot řeba vody Během výstavby bude spot řeba vody zanedbatelná, vzhledem k tomu, že v ětšina materiál ů náro čnějších na spot řebu vody (betonové sm ěsi) bude dovážena dle pot řeby hotová. Voda bude používána pouze v omezené mí ře p ři realizaci zám ěru pro kropení beton ů atp. V rámci trvalého provozu se voda pro pot řeby bioplynové stanice nespot řebovává, k řed ění substrát ů ve fermentoru budou využity kontaminované deš ťové vody z manipula čních ploch. Sociální za řízení pro pot řeby stavby i provozu bude využíváno stávající v areálu.

B. II. 3. Surovinové a energetické zdroje Materiál bude zajiš ťovat dodavatel stavby. Výstavba si vyžádá relativn ě malé množství stavebních materiál ů, které budou na stavbu dováženy nákladními automobily (betonové sm ěsi, cihelné bloky, bet. prefabrikáty, atp.). Během výstavby bude el. energie odebírána ze stávajících rozvod ů. K významnému navýšení spot řeby nedojde. V dob ě provozu bude el. energie zabezpe čována z vlastní výroby. Pro provoz bude pot řeba organická hmota vzniklá zem ědělskou výrobou provozovatele kuku řičná siláž (14 000 t/rok), travní senáž (3 000 t/rok), chlévská mrva (4 800 t/rok), kejda prasat (3 000 t/rok), elektrická energie pro za řízení a teplo pro vytáp ění fermentoru (bude zajiš ťováno z kogenerace).

B. II. 4. Doprava Nár ůst dopravy v souvislosti s výstavbou bioplynové stanice bude časov ě omezený a zanedbatelný. Do areálu budou pr ůběžn ě přiváženy suroviny pro fermentaci kuku řice 14 000 t/rok – 1167 souprav (cca 3x denn ě), travní senáž 3000 t/rok – 300 souprav (cca 1x denn ě) z Tlustic a Drozdova, chlévská mrva 4800 t/rok – 400 souprav (cca 1x denn ě), kejda prasat 3000 t/rok – 166 souprav (cca 1x za dva dny) z Drozdova (mrva) a T řenic (kejda). Nárazov ě bude z areálu odvážen digestát 20 674 m3/rok – 1149 souprav/rok. Aplikace bude rozd ělena do dvou období duben-červen a srpen- říjen s denním maximem 30 souprav s pr ůměrnou kapacitou 18 m 3. Ostatní cesty budou spíše nepravidelného charakteru. Dosavadní provoz farmy byl podmín ěn prakticky stejnou frekvencí dopravy stejného charakteru, z tohoto pohledu nedojde tedy k žádné zásadní zm ěně. Vzhledem k celkové dopravní zát ěži na komunikacích III/1141 (Záluží - Osek), III/1142 (Záluží - Tlustice), II/114 (Záluží - Ho řovice), která na základ ě sčítání dopravy v roce 2005 činí 2681 vozidel za 24 hodin se však jedná o nevýznamný vliv. Areál je napojen na komunikaci II/114 (Záluží - Ho řovice) vjezdem z areálu. Kapacita komunikací je dosta čující a není nutno ji v souvislosti s realizací záměru zvyšovat. V rámci stavby se v okolí bioplynové stanice vybudují nové zpevn ěné manipula ční plochy s cílem snadné manipulace a udržování po řádku.

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 10 Zem ědělské družstvo Mo řina

B. III. ÚDAJE O VÝSTUPECH

B. III. 1. Emise do ovzduší Emise v období výstavby: Při stavb ě bioplynové stanice nebudou použity žádné technologie, které zásadním zp ůsobem zvyšují produkci emisí do ovzduší. Mírné zvýšení m ůže být generováno v důsledku zvýšení dopravního provozu (p řeprava materiálu, transport d ělník ů), jak však bylo popsáno výše, nebude se jednat s ohledem na rozsah o významné navýšení. Další možností je zvýšení prašnosti v pr ůběhu stavby, zvlášt ě nap ř. p ři hloubení základ ů za suchého po časí. To lze do zna čné míry korigovat kropením staveništ ě. Pozitivn ě zde m ůže p ůsobit p řítomnost zpevn ěných ploch. Emise v období provozu: Realizací zám ěru dojde ve vlastním zem ědělském areálu z bioplynové stanice především k emisím NO x, CO a SO 2. V areálu bude dále skladován digestát. Tento produkt fermentace je již biologicky stabilizovaný a nedochází v něm k rozkladným proces ům a není tedy zdrojem zápachu. Výroba bioplynu je dle na řízení vlády č. 615/2006 Sb., p řílohy č. 1, části II., bodu 1.3. „Zply ňování a zkapal ňování uhlí, výroba a rafinace plyn ů a minerálních olej ů, výroba energetických plyn ů (generátorový plyn, svítiplyn), syntézních plyn ů a bioplynu.“ za řazena do kategorie velkých zdroj ů zne čiš ťování ovzduší, zde je však t řeba dodat, že výroba bioplynu v tomto p řípad ě probíhá bez kontaktu s vn ějším ovzduším, vlastní fermentor nemá výduch, kterým by docházelo k emisím.

Bodové zdroje zne čišt ění Zdrojem emisí souvisejících s provozem bioplynové stanice bude p ředevším kogenera ční jednotka MWM TCG 2020 V12 má elektrický výkon 999 kW a tepelný výkon 1056 kW, která bude provozována cca 22 hod denn ě, po dobu max. 8395 hod v roce. Spaliny budou odvád ěny komínem výšky 6,5 m. Emise zne čiš ťujících látek jsou řešeny v přiložené rozptylové studii. Kogenera ční jednotka je za řazena podle na řízení vlády č. 146/2007 Sb., o emisních limitech a dalších podmínkách provozování spalovacích stacionárních zdroj ů zne čiš ťování ovzduší, p říloha č. 4, položka 2.B. Emisní limity pro spalovací zdroje – pístové spalovací motory, jejichž stavba či p řestavba byla zahájena po 17.5.2006 a platí pro ní následující emisní limity:

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 11 Zem ědělské družstvo Mo řina

Dalším zdrojem možných emisí bude ob časný provoz za řízení k likvidaci odpadních plyn ů (fléry), která bude v provozu v případ ě odstavení kogenera ční jednotky z provozu z důvodu nap ř. provád ěných servisních prohlídek atp., protože technologie výroby bioplynu neumož ňuje p řerušení procesu fermentace (to by zp ůsobilo špatnou funkci fermentoru, horší kvalitu bioplynu atp.). Pro tento zdroj zne čiš ťování ovzduší platí závazné podmínky provozu za řízení na spalování odpadních plyn ů dle p řílohy č. 1, části I., na řízení vlády č. 615/2006 Sb., které za řízení spl ňuje. V rámci hodnocení vliv ů na životní prost ředí byla zpracována rozptylová studie, která je v příloze oznámení, tato studie prokázala, že nedojde k překro čení limitních hodnot. Plošné zdroje Emise ze skladování dovezené chlévské mrvy skotu a kejdy prasat: Do BPS se bude dovážet chlévská mrva skotu z Drozdova a kejda prasat z Třenic. Množství dovezené mrvy skotu zpracovávané v BPS cca chlévská mrva 4800 t/rok, kejda prasat 3000 t/rok. Bioreaktor je považován za snižující technologii emisí amoniaku s procentem snížení 85 %. Emise je vy číslena v přiložené rozptylové studii. Vstupní surovina chlévská mrva ze stáje a siláž, senáž je zpracovávána p římo, bude navážena do p říjmového koše. Kejda bude navážena p římo do p říjmové jímky. Následn ě veškerý materiál prochází hermeticky uzav řeným procesem výroby bioplynu, výsledným produktem, který je od čerpáván z fermentoru je digestát, který není významným zdrojem zápachu a bude skladován v nových skladovacích jímkách na digestát. Z výše uvedeného je z řejmé, že emise z procesu výroby bioplynu od naskladn ění vstupních materiál ů až po odvoz kone čného produktu digestát jsou minimální, protože styk s vnějším ovzduším je maximáln ě omezen. Je však nutné p řipomenout, že emise ze všech fází (tedy i z aplikace na pozemky) se zpracováním v BPS sníží. Zdrojem zne čiš ťování ovzduší není jen technologie ustájení a skladování. Platná legislativa totiž naprosto jednozna čně uvádí (NV 615/2006 Sb., p říloha č. 2): „K zem ědělskému zdroji za řazenému do p říslušné kategorie náleží i plochy rostlinné výroby a činnosti, pokud jsou spojeny s nakládáním látkami uvol ňujícími emise amoniaku pocházejícími z provozu zdroje.“ Je tedy naprosto zřejmé, že sou částí zdroje budou i plochy, na které bude digestát vyvážen, tyto emise jsou však rozprost řeny na velkou plochu a jejich vliv nebude patrný. Zápach z aplikace p ři hnojení pozemk ů v okolí bude snížen, nebo ť používané hnojivo již bude obsahovat nižší množství pachových látek. Předpokladem pro možnost použití a uznání snižujících technologií emisí amoniaku je aktualizace plánu zavedení zásad správné zem ědělské praxe a jeho schválení krajským úřadem St ředo českého kraje.

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 12 Zem ědělské družstvo Mo řina

Liniové zdroje zne čišt ění Liniové zdroje emisí jsou p ředstavovány dopravními prost ředky zajiš ťujícími dopravu vstupních surovin a odvoz digestátu po fermentaci. Přeprava materiálu pro pot řeby bioplynové stanice bude probíhat na pr ůměrnou vzdálenost 3 km. Nárazov ě bude z areálu odvážen digestát 20 674 m 3/rok – 1149 souprav/rok. Aplikace bude rozd ělena do dvou období duben-červen a srpen- říjen s denním maximem 30 souprav s pr ůměrnou kapacitou 18 m 3. Do areálu budou pr ůběžn ě p řiváženy suroviny pro fermentaci kuku řice 14 000 t/rok – 1167 souprav (cca 3x denn ě), travní senáž 3000 t/rok – 300 souprav (cca 1x denn ě) z Tlustic a Drozdova, chlévská mrva 4800 t/rok – 400 souprav (cca 1x denn ě), kejda prasat 3000 t/rok – 166 souprav (cca 1x za dva dny) z Drozdova a T řenic. Bude se jednat o nákladní automobily s vlekem (kuku řice, senáž) a traktory (kejda, digestát, hn ůj) Vzhledem k tomu, že se jedná o různé druhy substrát ů, které jsou naváženy (odváženy) v různých obdobích nebude docházet ke kumulaci dopravy nad rámec výše uvedených stav ů, který by zp ůsobil významný vliv na okolí. Pachové látky Předm ětná stanice bude zásobena výlu čně substráty ze zem ědělské primární produkce investora. Pachové problémy u bioplynových stanic vznikají obzvlášt ě tehdy, když jsou prokvašovány také kofermentáty (odpady z jatek atp.). Protože tyto suroviny v předm ětném případ ě nebudou použity, lze po čítat pouze s malými emisemi pachových látek. Technologie zpracování kejdy v bioreaktorech je NV 615/2006 Sb. za řazena jako snižující technologie emisí s udávaným snížením 85 %. Následující stavební části bioplynové stanice mohou být nazírány jako zdroje pachových emisí: - zásobník dávkova če substrát ů - otev řená plocha zásobníku je asi 30 m² je velmi malá, nevznikají žádné významn ější emise pachových látek - příjmová jímka, do jímky bude přivážena kejda a svedeny kontaminované deš ťové vody z manipula čních ploch, kejda bude do jímky přečerpávána z mobilních prost ředk ů, jímka je uzav řená, nevznikají žádné významn ější emise pachových látek - fermentor - je uzav řená nádrž z monolitického železobetonu, ve st ěně budou vsazeny trubkové pr ůchodky, které budou vyhotoveny z odolných materiál ů a budou plynot ěsné a vodot ěsné (trubková pr ůchodka s těsnicí p řírubou) - emise pachových látek nevznikají - koncové jímky digestátu – vzhledem k dlouhé dob ě zdržení substrátu ve fermentoru a minimálního obsahu organické sušiny lze o čekávat u digestátu ve srovnání s vep řovou kejdou minimální emise pachu, z toho vyplývá, že nevznikají žádné významn ější emise pachových látek.

K této problematice byla zpracována nap ř. Studie chemické povahy pach ů z BPS, jejich zdroj ů a možnosti minimalizace pachových emisí. Cituji: „Je-li anaerobní fermentace vedena po dostate čně dlouhou dobu, jsou v diges čních zbytcích veškeré slou čeniny nesoucí zápach zcela odbourány. Více než 30 let provozních zkušeností práv ě se zpracováním vep řové kejdy na BPS RAB T řebo ň potvrzuje, že jak kapalná zbytková suspenze, tak i odvodn ěný tuhý substrát jsou zcela prosty zápachu vep řové kejdy. Tuhý vlhký substrát po odst řed ění (cca 25 % hm. sušiny) má jen slabý zemitý pach p řipomínající kvalitní zahradnický kompost a ani vzdálen ě nep řipomíná známé pachy vep řína. Pro vnímání tohoto zemitého pachu je t řeba substrát vzít do ruky a čichat z bezprost řední blízkosti. Pro člov ěka pouze stojícího p řed hromadou substrátu není žádný zápach post řehnutelný.“

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 13 Zem ědělské družstvo Mo řina

B. III. 2. Odpadní vody a) technologické vody Vlastní technologie bioplynové stanice neprodukuje odpadní vody. b) srážkové vody Srážkové vody nelze zahrnovat mezi vody odpadní. Manipulace se srážkovými vodami je uvedena pouze pro p řehlednost. Srážkové vody ze st řech a nezne čišt ěných komunikací jsou svedeny na zatravn ěné pozemky a zasakovány. Srážkové vody z manipula čních ploch v místech nakládání s materiálem pro fermentaci, výdejních ploch budou svedeny do p řečerpávací jímky, jejich množství je cca 170 m3/rok. Tyto vody budou využity pro na řed ění materiálu ve fermentoru.

B. III. 3. Odpady Pro nakládání s odpady platí zákon o odpadech č. 185/2001 Sb., v platném zn ění, klasifikace odpad ů je provád ěna dle vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpad ů, Seznam nebezpe čných odpad ů a seznamy odpad ů a stát ů pro ú čely vývozu atd. Produkci odpad ů m ůžeme rozd ělit podle časového období jejich vzniku: • odpady vznikající p ři výstavb ě • odpady z provozu

Ve fázi výstavby bude minimální produkce odpad ů. Vznikne malé množství odpadu inertního charakteru, jehož množství nelze v této fázi p řesn ě stanovit. Vznikající odpad bez obsahu nebezpe čných látek (sm ěs betonu, cihel, keramiky, kabely, železo, ocel, izola ční materiály, sm ěs stavebních a demoli čních odpad ů apod.) bude zneškod ňovat stavební firma provád ějící stavební práce. Odpady budou p řednostn ě p ředány k dalšímu využití (nap ř. recyklaci), odpady které nelze dále využít budou odstran ěny uložením na povolenou skládku dle druhu odpadu. Název odpadu: Katalog. číslo Kategorie: Odpadní barvy a laky s org. rozp. 08 01 11 N Jiné odp. barvy a laky řed. vodou 08 01 12 O Papírové a lepenkové obaly 15 01 01 O Plastové obaly 15 01 02 O Kovové obaly 15 01 04 O Obaly obsahující zbytky nebezpe čných látek 15 01 10 N nebo obaly t ěmito látkami zne čišt ěné Sm ěsi nebo odd ělené frakce 17 01 07 O betonu, cihel, keramiky bez NL Dřevo 17 02 01 O Plasty 17 02 03 O Asfaltové sm ěsi bez NL 17 03 02 O Železo, ocel 17 04 05 O Kabely neobsahující NL 17 04 11 O Zemina a kamení bez NL 17 05 04 O Vyt ěžená hlušina bez NL 17 05 06 O Izola ční materiály bez NL 17 06 04 O Sm ěs stavebních a demoli čních 17 09 04 O odpad ů bez NL

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 14 Zem ědělské družstvo Mo řina

Odpady nebudou odstra ňovány na staveništi spalováním, zahrabováním apod. Pouze výkopová zemina a kamení bude v plném rozsahu využita v areálu k terénním úpravám okolí objekt ů. Na staveništi budou odpady ukládány ut říd ěně. Za provozu bioplynové stanice bude nejvýznamn ějším produktem digestát, který je typovým organickým hnojivem a bude využíván pro hnojení pozemk ů nejedná se o odpad. Celková ro ční produkce digestátu bude 20 674 t/rok, 22 718 m3/rok. Ze zem ědělského hlediska digestát nepovažujeme za odpad, ale za cenné organické hnojivo, bez kterého nelze dosáhnout optimální struktury p ůdy ani vyhovující p ůdní úrodnosti. Digestát bude po fermentaci p řečerpáván ke skladování v koncových jímkách s kapacitou 2 x 5 900 m 3. Aplikace na zem ědělskou p ůdu bude realizována dle aktualizovaného plánu organického hnojení, který vychází z osevního postupu. Za provozu bioplynové stanice budou produkovány obvyklé odpady pro tato za řízení. Tyto odpady budou p ředávány jiným odborným subjekt ům k využití nebo odstran ění (oprávn ěná odborná firma). Pro nakládání s nebezpe čnými odpady si provozovatel musí opat řit souhlas dle zákona č. 185/2001 Sb., v platném zn ění.

Název odpadu: Katalog. číslo Kategorie: Syntetické motorové, p řevodové a mazací oleje 13 02 06 N Papírové a lepenkové obaly 15 01 01 O Plastové obaly 15 01 02 O Kovové obaly 15 01 04 O Obaly obsahující zbytky neb. látek nebo obaly jimi zne čišt ěné 15 01 10 N Absorp ční činidla, filtra ční materiály, (v četn ě olejových filtr ů jinak blíže neur čených), čistící tkaniny a ochranné od ěvy zne čišt ěné NL 15 02 02 N Olejové filtry 16 01 07 N Zá řivky 20 01 21 N

B. III. 4. Ostatní Hluk Realizace zám ěru je z hlediska hlukových vliv ů nekonfliktní. Veškerý produkovaný hluk z provozu je vlastním objektem kogenera ční jednotky a vzdáleností natolik utlumen, že nebude u obytných objekt ů zaznamenatelný. Nové zdroje hluku související s bioplynovou stanicí budou pocházet z provozu kogenera ční jednotky (výfuk), ostatní zdroje hluku (pojezd vozidel, čerpadla, ventilátory) se nem ění. Objekty bioplynové stanice budou od nejbližšího obytného objektu vzdálen min. 120 m. Při realizaci zám ěru nedojde k žádnému zvýšení hlukových vliv ů u obytné zástavby v území nad rámec platných hygienických limit ů.

Vibrace Při provozu zám ěru budou využívána vozidla a soupravy s nosností do 22 t, z těchto důvod ů nehrozí ovlivn ění vibracemi.

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 15 Zem ědělské družstvo Mo řina

B. III. 5. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií S výstavbou a provozem posuzovaného zám ěru mohou souviset následující rizika: - Únik látek škodlivých vodám (PHM, motorové oleje, apod.) p ři manipulaci s nimi nebo v důsledku havárie motorových vozidel či stavebních mechanism ů v důsledku zanedbání bezpe čnostních p ředpis ů nebo porušení pravidel silni čního provozu. - Požár objekt ů nebo jejich částí v důsledku zanedbání nebo porušení protipožárních předpis ů. - Zne čišt ění povrchových a podzemních vod p ři aplikaci digestátu, toto riziko bude ošet řeno aktualizovaným plánem organického hnojení. Pro snížení t ěchto rizik je doporu čeno pro období výstavby i provozu stanovit max. povolenou rychlost v areálu, vypracovat havarijní plán a požární řád, dodržovat p ředpisy pro manipulaci s látkami škodlivými vodám. V p řípad ě b ěžného provozu p ři dodržování podmínek daných provozním řádem nehrozí v objektech navrhované kapacity a technologie vážné nebezpe čí havárie.

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 16 Zem ědělské družstvo Mo řina

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ V DOT ČENÉM ÚZEMÍ

C. I. VÝČET NEJZÁVAŽN ĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOT ČENÉHO ÚZEMÍ

Obec Záluží se nachází na západním okraji okresu Beroun cca 2,5 km západn ě od Ho řovic. Obec Záluží má vlastní samosprávu. V obci Záluží žije cca 460 obyvatel. Katastrální území Záluží u Ho řovic má rozlohu cca 455 ha. Území náleží dle geomorfologického člen ění do systému Hercynského, provincie Česká vyso čina, subprovincie Poberounská soustava, oblasti Brdské, celku Ho řovická pahorkatina, podcelku Ho řovická brázda, okrsku Komárovská brázda. Zám ěr není v přímém kontaktu s územním systémem ekologické stability krajiny ani bezprost ředn ě nijak neovliv ňuje žádné chrán ěné území nebo p řírodní park. Rozsah nadmo řských výšek blízkého okolí se pohybuje od 350 do 402 m n. m., území obce leží cca 370 m n.m. Území obce je odvod ňováno potokem Stroupínským potokem, který se vlévá zleva do Litavky ta následn ě zprava do Berounky. Katastr lze z hlediska krajiná řského hodnotit jako celek s pr ůměrnou ekologickou a estetickou hodnotou. Nejbližší významný krajinný prvek "ze zákona" je niva Stroupínského potoka, který je vzdálen cca 140 m západně od hranice areálu farmy. Vlastní obec Záluží a posuzovaný zám ěr leží mimo oblasti soustavy NATURA 2000. Památné stromy. V širším okolí se nacházejí spíše sporadicky hodnotné skupiny dřevin či solitery. Zám ěr není umíst ěn v prostoru, který by mohl být ozna čen jako významné území historického, kulturního nebo archeologického významu. Z hlediska starých ekologických zát ěží nejsou vzhledem ke stávajícímu využití pozemk ů známy žádné informace vedoucí k předpokladu jejich existence. Z hlediska stávající únosnosti prost ředí se nejedná o významn ě nadlimitn ě ovlivn ěnou lokalitu.

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 17 Zem ědělské družstvo Mo řina

C. II. STRU ČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ V DOT ČENÉM ÚZEMÍ, KTERÉ BUDOU PRAVD ĚPODOBN Ě VÝZNAMN Ě OVLIVN ĚNY

C. II. 1. Ovzduší a klima Z hlediska základních klimatologických charakteristik spadá území, ve kterém je zám ěr umíst ěn dle Quitta do oblasti MT11. Po čet letních dn ů 40 – 50 dn ů Po čet dn ů v roce s teplotou 10 oC a více 140 – 160 dn ů Po čet mrazových dn ů 110 – 130 dn ů Po čet ledových dn ů 30 – 40 dn ů Pr ůměrná teplota v lednu - 2 až – 3 oC Pr ůměrná teplota v červenci 17 až 18 oC Pr ůměrná teplota v dubnu 7 až 8 oC Pr ůměrná teplota v říjnu 7 až 8 oC Pr ůměrný po čet dn ů za rok se srážkami nad 1 mm 90 – 100 dn ů Srážkový úhrn za vegeta ční období 350 – 400 mm Srážkový úhrn v zimním období 200 – 250 mm Po čet dn ů v roce se sn ěhovou pokrývkou 50 – 60 dn ů Po čet dn ů zamra čených 120 – 150 dn ů Po čet dn ů jasných 40 - 50 dn ů

Klimatologické charakteristiky ze stanice Jince, 418 m n.m. Pr ůměrné teploty ve oC I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII rok -2,1 -1,1 2,7 6,7 12,2 15,5 17,2 16,2 12,9 7,8 2,6 -1,0 7,5

Na kvalitu ovzduší mají vliv p řevládající sm ěry v ětru. Pro lokalitu Záluží platí následující údaje o četnosti sm ěru v ětru: Sm ěr v ětru S SV V JV J JZ Z SZ Bezv ětří Četnost % 3,7 8,3 13,7 4,10 2,40 20,4 21,9 6,00 19,5 S nejvyšší četností je v lokalit ě zastoupeno proud ění v ětr ů Z a V. P ředevším V, JZ, Z, a SZ větry jsou pro uvedenou lokalitu p říznivé, nebo ť odvád ějí škodliviny emitované z areálu mimo obytnou zástavbu nejbližší obce.

Pr ůměrné srážky v mm ze stanice Ho řovice (340 m n. m.): I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII rok 26 25 30 44 63 71 75 68 50 41 33 31 557

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 18 Zem ědělské družstvo Mo řina

Zne čišt ění ovzduší Na základ ě polohy zám ěru v otev řené krajin ě lze p ředpokládat, že jde o území s dobrou prov ětrávaností, v okolí se nevyskytují žádné významn ější zdroje emisí. Kvalita ovzduší v okolí zám ěru je ovliv ňována p ředevším lokálními topeništi v zastav ěném území a dopravou, která je zde p ředstavována p ředevším dálnicí D5. Vlastní posuzovaný zám ěr přispívá k zne čišt ění ovzduší p ředevším produkcí NOx a CO, která je vyhodnocena v části B.III.1. Emise do ovzduší. Zne čišt ění ovzduší produkované bioplynovou stanicí, ve srovnání s pr ůmyslem a dopravou je v širším kontextu zanedbatelné.

C. II. 2. Voda Posuzované území obce Záluží (zem ědělský areál) je odvod ňováno povrchovým odtokem k potoku Stroupínského potoka ČHP 1-11-04-035, který se vlévá zleva do Litavky ta následn ě zprava do Berounky. Zám ěr není umíst ěn v CHOPAV. Katastrální území Záluží u Ho řovic je zranitelnou oblastí dle NV 103/2003 Sb., v platném zn ění. Posuzovaný zám ěr nijak významn ě neovlivní vodohospodá řské pom ěry v zájmovém území. Areál je napojen na vlastní zdroj vody. Z hlediska ochrany povrchových i podzemních vod bude nutné zajistit nepropustnost fermentoru, jímek a manipula čních ploch, kde bude nakládáno se vstupními surovinami. Zastav ěné plochy se zv ětší o novostavbu fermentor ů (1 225 m 2), provozní budovy (86 m2), p říjmové jímky (26 m2), plynojem (95 m 2), jímky na digestát (910 a 936 m 2) a komunikace a manipula ční plochy, trafostanice (508 m 2). Deš ťové vody ze st řech objekt ů a nekontaminovaných zpevn ěných ploch budou odvád ěny na terén a zasakovány. Deš ťové vody spadlé na manipulační plochu (kontaminované), kde se manipuluje se substrátem, budou svedeny do příjmové jímky a využity v technologii BPS, pop řípad ě přečerpány k uskladn ění do koncových jímek v množství max 170 m3.

C. II. 3. Půda Zastav ěné plochy se zv ětší o novostavbu fermentor ů (1 225 m2), provozní budovy (86 m2), p říjmové jímky (26 m2), plynojem (95 m 2), jímky na digestát (910 a 936 m2) a komunikace a manipula ční plochy, trafostanice (508 m 2). Stavba nebude zasahovat na pozemky, které jsou sou částí zem ědělského p ůdního fondu (ZPF). Svrchní kulturní vrstvy zemin pod stavbami budou skryty a odd ělen ě deponovány a následn ě využity k terénním úpravám v okolí objekt ů. Nebudou dot čeny pozemky ur čené k pln ění funkce lesa. Půda v blízkém okolí zám ěru je za řazena p ředevším do BPEJ 5.15.10 Popis BPEJ: 1. číslice - příslušnost ke klimatickému regionu 5 - region MT2, mírn ě teplý, mírn ě vlhký; suma teplot nad + 10 °C 2 200 -2 500; pr ům. ro ční teplota 7 - 8 °C; pr ůměrný ro ční úhrn srážek 550 - 650 mm; pravd ěpodobnost suchých vegeta čních období 15 - 30%, vláhová jistota 4-10 2. a 3. číslice ur čuje p říslušnost k ur čité hlavní p ůdní jednotce 15 – Ilimerizované p ůdy, hnědozemn ě ilimerizované, hn ědé p ůdy a hn ědé p ůdy ilimerizované, včetn ě slab ě oglejených forem na svahovinách se sprašovou p řím ěsí; st ředn ě t ěžké až t ěžké s příznivým vodním režimem.

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 19 Zem ědělské družstvo Mo řina

4. číslice stanovuje kombinace svažitosti a expozice ke sv ětovým stranám sklonitost expozice 1 3-7°, mírný svah všesm ěrná 5. číslice vyjad řuje kombinaci hloubky a skeletovitosti p ůdního profilu skeletovitost hloubka 0 bezskeletovité půda hluboká Zne čišt ění p ůd Kontaminace p ůdy v okolí posuzovaného zám ěru nebyla prov ěř ována. Vzhledem k charakteru dosavadního využití pozemk ů pro zem ědělské ú čely nelze kontaminaci předpokládat.

C. II. 4. Fauna a flora, chrán ěná území, ÚSES Výstavba bioplynové stanice prob ěhne ve stávajícím zem ědělském areálu. Plochy, které budou výstavbou dot čeny, jsou částe čně zpevn ěné, zatravn ěné a využívané jako ostatní a skladovací plochy. Toto území obsahuje nep říliš hodnotné spole čenství rostlin, které se vyskytuje v analogických lokalitách v okolí. Prostor staveništ ě není p říhodný pro rozvoj populací zvlášt ě chrán ěných nebo regionáln ě významných druh ů rostlin. Z tohoto d ůvodu lze předpokládat, že podrobný pr ůzkum lokality není nutný a výskyt zvlášt ě chrán ěných druh ů rostlin dle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb. o ochran ě p řírody a krajiny lze prakticky vylou čit. Na posuzované lokalit ě je pom ěrn ě chudé zastoupení fauny, podmín ěné p ředevším málo pestrou flórou a blízkostí stávajících skladovacích objekt ů. V okolí zám ěru se nevyskytují lesní porosty. V blízkosti areálu se dále nacházejí mimolesní porosty d řevin (doprovodná zele ň podél komunikací, vodních tok ů, zele ň zahrad atp.), které nebudou zám ěrem dot čeny. V zájmovém území areálu a místa výstavby se nenacházejí prvky územního systému ekologické stability (ÚSES), ani zvlášt ě chrán ěná území, p řírodní parky či významné krajinné prvky. Vlastní území stavby není zat ěžované nad míru únosného zatížení a nejedná se ani o území hust ě zalidn ěné.

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 20 Zem ědělské družstvo Mo řina

D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VE ŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ

D. I. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIV Ů A ODHAD JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI

D. I. 1. Vlivy na obyvatelstvo Negativní ovlivn ění obyvatel v blízkosti zám ěru b ěhem doby výstavby je vzhledem k rozsahu stavby nevýznamné a časov ě omezené. Tyto vlivy (prašnost, hluk) budou soust řed ěny pouze do časového období vymezeného realizací stavby. Vzhledem k charakteru provozu a vzdálenosti od obce lze konstatovat, že přímými vlivy a účinky provozu stavby nebude obyvatelstvo negativn ě zasaženo. Navržená technologická za řízení, či technologické postupy, nebudou zdrojem nadlimitního hluku emitovaného vn ě objekt ů. Nejvyšší p řípustné hodnoty hluku ve venkovním prostoru u obytné zástavby pro denní dobu L Aeq,T = 50 dB a pro no ční dobu L Aeq,T = 40 dB nebudou vlivem zám ěru p řekro čeny. Zdroje hluku v rámci provozu bioplynové stanice jsou následující: doprava substrátu pro fermentaci do areálu, odvoz digestátu, manipulace s materiálem v rámci provozu, kogenera ční jednotka. Dodávka siláže, senáže, hnoje a kejdy se uskute čň uje pr ůběžn ě v pr ůběhu celého roku. Nárazový odvoz zbytkového digestátu na pole ke hnojení se provádí v obdobích od dubna do června a od srpna do října, dle aktuálních klimatických podmínek a pot řeby hnojení prost řednictvím traktorových náv ěsů s kejdovými cisternami a hadicovým aplikátorem, jejichž kapacita činí v pr ůměru 18 m³. Pro manipulaci s materiálem v rámci provozu bude používán kolový naklada č nebo alternativn ě traktor s čelním naklada čem. Pouze v denní dob ě 7:00 až 19:00 h po dobu max. 20 min/den. Kogenera ční jednotka bude umíst ěna ve zvukov ě izolovaném objektu, hlavním zdrojem hluku bude výfuk, výfukový otvor se nachází cca 6,5 m nad terénem. P ředním je vestav ěný tlumi č výfuku odpadních plyn ů. Nejbližší obytný objekt je od za řízení bioplynové stanice produkujícího významn ější emise hluku vzdálen 120 m, ostatní chrán ěné objekty jsou vzdálen ější. Vlivy hluku řeší přiložená hluková studie. Negativní ovlivn ění obyvatel zápachem p ři rozvážení digestátu na zem ědělské pozemky nehrozí, vzhledem k tomu, že p ři aplikaci vyprodukovaného digestátu nehrozí emise pachových látek jako v případ ě aplikace kejdy nebo hnoje. Vlivy na obyvatelstvo zprost ředkovan ě p řes jednotlivé složky životního prost ředí (voda, p ůda, ovzduší) se rovn ěž nep ředpokládají a celková produkce emisí z bioplynové stanice není natolik významná, aby mohla n ějak ovlivnit pohodu v obci. Za p ředpokladu dodržení stanovených podmínek pro realizaci zám ěru a kontrol ze strany odpov ědných orgán ů není p ředpoklad n ějakého zdravotního rizika pro obyvatelstvo. V případ ě sociáln ě ekonomického vlivu zám ěru nelze hovo řit o zlepšení či zhoršení sou časného stavu. V souvislosti s výstavbou bioplynové stanice nevzniknou nová pracovní místa, protože obsluhu zajistí stávající pracovníci.

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 21 Zem ědělské družstvo Mo řina

D. I. 2. Vlivy na ovzduší a klima Během výstavby je nutno po čítat s nep říliš významným navýšením emisí prachu, zejména p ři manipulaci se stavebními materiály b ěhem výstavby a pojezdem vozidel po komunikacích a ví řením prachu z vozovek. Tyto vlivy je možné eliminovat vhodnou organizací výstavby a úklidem vozovek. Vzhledem k umíst ění staveništ ě lze p ředpokládat, že v zastav ěné části obce nebudou tyto vlivy patrné. Vlastní provoz se bude na zne čišt ění ovzduší podílet emisemi NOx a CO a v zanedbaném množství také dalších látek, které jsou produkovány dopravními prost ředky. Ty budou v ovzduší obsaženy v natolik nízké koncentraci, že se jejich vliv na ovzduší nijak negativn ě neprojeví. Z hlediska vlivu stavby na kvalitu ovzduší v širším zájmovém území a z hlediska klimatu budou vlivy provozu zanedbatelné. Za pozitivní p řínosy anaerobní fermentace je t řeba ozna čit následující: Anaerobní fermentace, spojená s výrobou bioplynu s jeho následným energetickým využitím má velmi pozitivní vliv na životní prost ředí. Řízená anaerobní fermentace zabezpe čí jímání metanu (bioplynu) a jeho energetické využití (zamezení úniku do atmosféry). Metan CH 4 jako hlavní energetická složka bioplynu vzniká i v p řírod ě p ři samovolném rozkladu organické hmoty. P řitom je velmi významným skleníkovým plynem (1 t CH 4 = 21 t CO 2.). Řízená anaerobní fermentace = stabilizace biomasy (zamezení dalšího rozkladu, odstran ění zápachu a hygienických rizik). Při samovolném rozkladu organické hmoty dochází ke zna čné emisi pachových látek a existují i další hygienická rizika (mikroby, hmyz). Bioplyn je obnovitelné palivo (potenciál se obnovuje p řírodními procesy). tzn., že p ři energetickém využití bioplynu je bilance spot řebovaného (pro r ůst biomasy) CO 2 a vyprodukovaného (spálením bioplynu) CO 2 neutrální.

D. I. 3. Vlivy na vodu Realizací zám ěru nedojde ke zm ěně stávajících odtokových pom ěrů v území. Deš ťové vody ze st řech a nekontaminovaných zpevn ěných ploch budou zasakovány. Deš ťové vody spadlé na manipula ční plochy kontaminované surovinami pro fermentaci budou svedeny do příjmové jímky. Aplikací digestátu m ůže být ovlivn ěna povrchová a podzemní voda v oblasti. Prevencí p řed p řípadnými haváriemi je d ůsledné dodržování aktualizovaného plánu organického hnojení a dále pravidelné proškolování pracovník ů rozvážejících organická hnojiva a pravidelná kontrola jejich činnosti. Pozemky, které obhospoda řuje Zem ědělské družstvo Mo řina, kam bude digestát aplikován se nacházejí v katastrálních územích Záluží u Ho řovic, Újezd u Ho řovic, která spadají do zranitelných oblastí podle na řízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a hnojení v těchto oblastech v platném zn ění . Dále hospoda ří i v k.ú. Drozdov v Čechách, Ho řovice, Cerhovice, T řenice, Žebrák, To čník, Velká Víska, Tlustice, Zbiroh, Ka řez, Lochovice, která nespadají do zranitelných oblastí podle na řízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a hnojení v těchto oblastech v platném zn ění. Při skladování a aplikaci digestátu musí být u čin ěna taková opat ření, aby závadné látky nevnikly do povrchových nebo podzemních vod. Ohrožení povrchových nebo podzemních vod hrozí v případ ě hrubého porušení plánu organického hnojení a technologické kázn ě. Manipula ční plochy, jímky a fermentory budou stavebn ě provedeny a udržovány jako nepropustné objekty. Skladovací jímky na digestát budou pravideln ě vyváženy. Vyvážení se

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 22 Zem ědělské družstvo Mo řina nebude řídit napln ěním, ale skute čně vhodnými podmínkami pro rozvoz, protože kapacita jímek je 2 x 5 900 m3, což je p ři produkci digestátu 20 674 t/rok, 22 718 m 3/rok a kontaminovaných deš ťových vod 170 m3 dosta čující minimáln ě pro skladování na 6 měsíc ů.

D. I. 4. Vlivy na p ůdu Hnojivý ú činek digestátu na p ůdu je velmi dobrý, obsahuje snadno rostlinami přijatelné živiny, v četn ě stimula čních látek, které p ůsobí na tvorbu biomasy p ěstovaných rostlin i na p ůdní úrodnost. Živiny obsažené v digestátu jsou rostlinami p řijímány pozvoln ěji, než z pr ůmyslových hnojiv. Vlastnosti digestátu závisí p ředevším na druhu zpracovávaných materiál ů, mén ě už na technologickém procesu. V porovnání s p římou aplikací surového materiálu (nap ř. vep řové kejdy) má anaerobn ě zfermentovaný substrát řadu výhod: • substrát je biologicky stabilizovaný, • zvýšení využitelnosti živin a snížení jejich vyplavitelnosti, • snížení obsahu patogen ů a semen plevel ů, • snížení zápachu, • pokles emisí skleníkových plyn ů.

Dusík obsažený v digestátu je mén ě pohyblivý, než dusík dodávanými pr ůmyslovými hnojivy. Ke kontaminaci m ůže sice docházet, ale pouze v případ ě p řehnojení, ale vzhledem k dostate čnému množství ploch k němu nebude docházet. Aplikace na pozemky zajistí p řísun pot řebných živin a přispívá k omezení dávek pr ůmyslových hnojiv. Pro udržení úrodnosti půdy je pak d ůležité do p ůdy dopl ňovat živiny a organickou hmotu, její množství by m ělo být takové, aby posta čovalo k vyhnojení celé vým ěry orné p ůdy alespo ň 1 x za 4 roky. Zem ědělské družstvo Mo řina obhospoda řuje v sou časné dob ě cca 7000 ha orné p ůdy, (plochy v okolí farmy Záluží kam bude digestát aplikován mají rozlohu cca 900 ha, jedná se pouze o ornou p ůdu). Na základ ě zkušeností z provozovaných BPS bude p ři tomto složení vstupních materiál ů pr ůměrný obsah dusíku v digestátu cca 4,5 kg na t digestátu. P ři ro ční produkci digestátu, která činí 20 674 t se pr ůměrnou dávkou 40 t/ha (cca 180 kg N/ha) vyhnojí 516 ha. Aplikace organických hnojiv bude probíhat dle aktualizovaného plánu organického hnojení a v souladu se zásadami správné zem ědělské praxe se z řetelem na za řazení některých katastrálních území mezi zranitelné oblasti. Rozloha obhospoda řovaných zem ědělských pozemk ů je dostate čná a nebude docházet k jejich p řehnojování.

D. I. 5. Vlivy na faunu, floru, chrán ěná území a ÚSES Zám ěr nebude mít podstatný vliv na faunu a floru. Realizace zám ěru bude provád ěna ve stávajícím areálu v obci Záluží. V samotném areálu ani jeho t ěsném sousedství nejsou žádné cenné prvky ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., v platném zn ění, které by zám ěrem mohly být ovlivn ěny. Ochrana okolního území bude zabezpe čena dodržováním provozního řádu a plánu organického hnojení.

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 23 Zem ědělské družstvo Mo řina

D. II. ROZSAH VLIV Ů VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI

Negativní vlivy posuzovaného zám ěru budou patrné p ředevším na pozemcích p římo dot čených výstavbou. Rozvážení organických hnojiv na zem ědělské pozemky bude ovliv ňovat relativn ě velké území. Jedná se o cca 900 ha obhospoda řovaných ploch v okolí realizovaného zám ěru. Tyto vlivy lze ozna čit za velkoplošné. Vliv zám ěru na složky životního prost ředí po jeho realizaci bude co do velikosti malý a z hlediska významnosti málo významný.

D. III. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEP ŘÍZNIVÝCH VLIVECH P ŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE

Předkládaný zám ěr nebude zdrojem negativních vliv ů p řesahujících státní hranice.

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 24 Zem ědělské družstvo Mo řina

D. IV. OPAT ŘENÍ K PREVENCI, VYLOU ČENÍ, SNÍŽENÍ POP ŘÍPAD Ě KOMPENZACI NEP ŘÍZNIVÝCH VLIV Ů

Na základ ě zpracované studie s ohledem na popsané a zhodnocené řešení navrhovaných staveb BPS v areálu v obci Záluží a jejího budoucího provozu je možno konstatovat, že celý zám ěr je z ekologického hlediska p řijatelný za dodržení následujících podmínek: • bude zpracován provozní řád, • bude zpracován havarijní plán, • bude aktualizován plán organického hnojení, • fermentory, manipula ční plochy se surovinami, jímky budou provedeny izolované proti pronikání tekutých složek do podloží, • bude zajišt ěn řádný provoz a kontrola jímek na digestát, • zabra ňovat kontaminaci deš ťových vod látkami škodlivými vodám, čistotou provozu a udržováním dopravních prost ředk ů v dobrém technickém stavu, • zabezpe čit vyvážení digestátu podle aktualizovaného plánu organického hnojení a jeho řádnou aplikaci za optimálního po časí na pozemky ur čené tímto plánem s využitím vhodných aplika čních prost ředk ů, • v případ ě úniku úkap ů ropných látek na terén realizovat zneškodn ění zasažené zeminy podle zásad nakládání s nebezpe čnými odpady, • minimalizovat zásoby sypkých stavebních materiál ů a ostatních potenciálních zdroj ů prašnosti, • bude dbáno na omezování prašnosti z komunikací jejich úklidem, p řípadn ě kropením, • v prostoru staveništ ě nebude provád ěno odstra ňování odpad ů spalováním, • udržování celého areálu v čistot ě a po řádku, nezastav ěné plochy pravideln ě ošet řovat a tím zamezit ší ření plevel ů, • stavební odpady nebudou odstra ňovány zahrabáváním nebo ukládáním do terénních nerovností, • v dalších stupních projektové dokumentace specifikovat prostory pro shromaž ďování nebezpe čných odpad ů, p řípadn ě látek škodlivých vodám; zneškodn ění nebezpe čných odpad ů realizovat pouze na smluvním základ ě s odbornou firmou, • odpady budou ukládány ut říd ěně, p řednostn ě p ředány k využití a p řípadn ě odstra ňovány v souladu s platnou legislativou, • pravideln ě aktualizovat a vést evidenci odpadového hospodá řství podle zásad, daných zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném zn ění, • aktualizovat systém protipožární a bezpe čnostní ochrany areálu.

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 25 Zem ědělské družstvo Mo řina

D. V. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATK Ů VE ZNALOSTECH A NEUR ČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIV Ů

V dob ě zpracování tohoto oznámení o vlivu zám ěru na životní prost ředí byly k dispozici všechny základní údaje technologické, údaje o kapacitách, vstupech a výstupech. Na jejich základ ě bylo možno provést analýzu vstup ů, výstup ů i vliv ů zám ěru na životní prost ředí. Podklady p ředložené oznamovatelem a projektantem lze hodnotit jako dostate čné pro specifikaci o čekávaných vliv ů na životní prost ředí a pro zpracování oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb.

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU

Zám ěr je řešen v jedné variant ě, kterou p ředstavuje výstavba novostavby bioplynové stanice. Tato varianta je z hlediska výkonu optimálním řešením ve vztahu k množství produkované a zpracovávané biomasy a statkových hnojiv. Vstupy a výstupy této varianty byly hodnoceny v jednotlivých kapitolách p ředloženého oznámení. Realizace zám ěru p řisp ěje ke zvýšení využívání obnovitelných zdroj ů elektrické energie. Navržená bioplynová stanice je za řízení, které prakticky neprodukuje odpady. Veškeré vstupní suroviny jsou anaerobn ě p řem ěněny na kvalitní hnojivo s dobrými užitnými vlastnostmi, které bude aplikováno na spole čností Zem ědělské družstvo Mo řina obhospoda řované zem ědělské pozemky. Z výše uvedeného hodnocení navrhované varianty vyplývá, že se jedná o variantu vhodnou, v souladu se zám ěry územního plánování, ekologicky únosnou a rentabilní. Hlavními znaky navrhovaného řešení je technická jednoduchost a kvalitní a spolehlivá technologie. Zem ědělská činnost a kombinovaná výroba bioplynu a energie je významná pro udržení krajiny jako významný spot řebitel energeticky využitelné biomasy, tvo ří ekologicky a ekonomicky vyvážený celek.

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 26 Zem ědělské družstvo Mo řina

F. DOPL ŇUJÍCÍ ÚDAJE F. 1 Mapa širších vztah ů M 1 : 150 000

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 27 Zem ědělské družstvo Mo řina

F. 2 Mapa širších vztah ů M 1:10 000

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 28 Zem ědělské družstvo Mo řina

F. 3 Situace areálu M 1:2880

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 29 Zem ědělské družstvo Mo řina

F. 4 Ilustra ční foto

Dávkova č pevných substrát ů Pohled na plynojem, vlevo dávkova č a fermentor

Pohled na fermentor Kogenera ční jednotka ve zd ěném provedení

Pohled na místo výstavby od západu Pohled na místo výstavby v pozadí dálnice D5

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 30 Zem ědělské družstvo Mo řina

F. 5 Rozptylová studie

1. Úvod V rozptylové studii jsou hodnoceny p řísp ěvky nov ě budované zem ědělské bioplynové stanice, kterou hodlá vybudovat spole čnost Zem ědělské družstvo Mo řina ve stávajícím zem ědělském areálu v obci Záluží, a to z hlediska bodových a plošných zdroj ů zne čišt ění ovzduší v souladu s navrhovaným řešením. Rozptylová studie je zpracována jako podklad pro posouzení vlivu stavby na životní prost ředí a povolení k umíst ění a stavb ě zdroje zne čiš ťování ovzduší.

2. Vstupní údaje Výpo čet p řísp ěvk ů k imisní zát ěži byl řešen v jedné variant ě hodnotící p řísp ěvky po výstavb ě bioplynové stanice k imisní zát ěži. Z hlediska navrhovaného stavu provozu je hodnocen stav související s provozem bioplynové stanice, který p ředstavuje provoz spalovacího zážehového motoru spalujícího produkovaný bioplyn. Varianta vyhodnocuje p řísp ěvek k imisní zát ěži v anorganickém zne čišt ění po výstavb ě a uvedení do provozu. Výpo čet p řísp ěvk ů k imisní zát ěži byl proveden ve výpo čtové síti, která je blíže definovaná v bod ě 3.2 p ředložené rozptylové studie a byl řešen pro následující látky:

• anorganické zne čišt ění: NO 2, CO, SO 2 a PM 10 – tuhé zne čiš ťující látky - volba t ěchto zne čiš ťujících látek souvisí s emisemi z bodového zdroje (spalování bioplynu). Ve výpo čtu nejsou zahrnuty plošné a liniové zdroje zne čišt ění ovzduší z dopravy, vzhledem k tomu, že se na celkových emisích podílejí jen minimáln ě, a proto je pro zjednodušení zanedbáváme. Výsledky výpo čtů jsou prezentovány v tabulkové form ě a v odpovídajících mapových podkladech, znázor ňujících rozložení p řísp ěvk ů k imisní zát ěži sledovaných škodlivin. • pachové látky: vlastní technologie výroby bioplynu anaerobní fermentací je provozována bez spojení s vn ějším ovzduším (fermentory nemají žádné výduchy). Substráty budou fermentovány v uzav řeném prostoru a vznikající digestát není významným zdrojem zápachu. Bioplynová stanice (bioreaktor) je dle Na řízení vlády č. 615/2006 Sb. považována za snižující technologii emisí amoniaku s procentem snížení 85 %. Pro objektivní zjišt ění emisí pachových látek je jako jejich zástupce hodnocen amoniak. Tento p řísp ěvek je minimální a nem ůže zp ůsobit post řehnutelný vliv na okolí BPS. Vzhledem k tomu není do výpo čtu zahrnut a pro zjednodušení jej zanedbáváme, jeho vliv na imisní situaci se významně neprojeví.

Vstupní údaje, jejichž znalost je pot řebná pro výpo čet p řísp ěvk ů zdroj ů zne čišt ění ovzduší k imisní zát ěži je možné rozd ělit do následujících celk ů.

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 31 Zem ědělské družstvo Mo řina

2.1 Emisní charakteristika zdroje

2.1.1. Bodové zdroje zne čišt ění ovzduší Bodovým zdrojem zne čišt ění ovzduší v rámci tohoto p ředkládaného zám ěru je kogenera ční jednotka umíst ěná ve zd ěné provozní budov ě Deutz MVM TCG 2020 V12 spalující bioplyn (zdroj anorganického zne čišt ění). Pro výpo čet emisí z tohoto zdroje je v rozptylové studii uvažováno s následujícími hodnotami emisí, na úrovni emisních limit ů daných NV 146/2007 Sb., p říloha 4 v platném zn ění.

3 NO x 500 mg/Nm CO 1300 mg/Nm 3 TZL 130 mg/Nm 3 Pro emise SO 2 je uvažováno, že maximální obsah síry v palivu m ůže být dle požadavku výrobce 20 mg/MJ p řivedeného tepla v palivu, výsledná emise SO 2 tedy bude cca 92,4 mg/Nm 3 spalin.

Anorganické zne čišt ění Kogenera ční jednotka typ: Deutz MVM TCG 2020 V12, elektrický výkon 999 kW a tepelný výkon 1 056 kW 3 objemový tok spalin (V s) 1,070 Nm /s hmotnostní tok NOx 0,535 g/s hmotnostní tok CO 1,391 g/s hmotnostní tok TZL 0,139 g/s hmotnostní tok SO 2 0,099 g/s Výška výduchu nad terénem 6,5 m Pr ůměr výfuku 0,3 m Provoz p řibližn ě 22 hodin denn ě, cca 8030 provozních hodin za rok (garantovaná produkce), reáln ě lze v provozu dosáhnout 8 395 hod, pro tento rozsah provozu je proveden výpo čet.

Tab.: Sou řadnice bodového zdroje

Sou řadnice zdroje Název zdroje X Y Z Deutz MVM TCG 2020 V12 -786196,1 -1063669 370 sou řadnice JTSK

Tab.: Emise celkem za rok

Zne čiš ťující látka t/rok NOx 16,173 CO 42,050 TZL 4,205

SO 2 2,991

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 32 Zem ědělské družstvo Mo řina

2.1.2. Plošné zdroje zne čišt ění ovzduší Skladování hnoje: Pro výpo čet emisí amoniaku po výstavb ě a uvedení BPS do provozu jsou použity emisní faktory a snižující technologie uvedené v příloze č. 2 k na řízení vlády č. 615/2006 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro provozování ostatních stacionárních zdroj ů zne čiš ťování ovzduší. Stav po výstavb ě BPS: Emise z dovezeného hnoje skotu a kejdy prasat: Do BPS se bude dovážet chlévská mrva skotu a kejda prasat ze stájí v Drozdov ě a T řenicích. Množství dovezené mrvy skotu zpracovávané v BPS cca 4 800 t/rok, což odpovídá reálné produkci cca 281 DJ skotu. Množství dovezené kejdy prasat zpracovávané v BPS cca 3 000 t/rok, což odpovídá reálné produkci cca 222 DJ prasat (1480 ks prasat ve výkrmu). Bioreaktor je považován za snižující technologii emisí amoniaku s procentem snížení 85 %.

281 ks krav x 2,5 x 0,15 = 105 kg NH 3/rok

1480 ks prasat x 2 x 0,15 = 444 kg NH 3/rok

Tento p řísp ěvek je minimální a nem ůže zp ůsobit post řehnutelný vliv na okolí BPS. Vzhledem k tomu není do výpo čtu zahrnut a pro zjednodušení jej zanedbáváme, jeho vliv na imisní situaci se významn ě neprojeví.

2.1.3. Liniové zdroje zne čišt ění ovzduší Liniové zdroje emisí jsou p ředstavovány dopravními prost ředky zajiš ťujícími dopravu vstupních surovin a odvoz digestátu po fermentaci. Vzhledem k tomu, že se jedná o různé druhy substrát ů, které jsou naváženy (odváženy) v různých obdobích nebude docházet ke kumulaci dopravy, která by zp ůsobila významný vliv na okolí. Za hlavní zne čiš ťující látky je nutné považovat prach z komunikací a výfukové plyny z vozidel. Pr ůměrný pohyb osobních automobil ů, nákladních automobil ů a traktor ů s nastartovaným motorem zabezpe čujících obsluhu areálu BPS bude max. 5 minut na vozidlo. Produkce zne čiš ťujících látek bude velice nízká, v praxi obtížn ě m ěř itelná a z pohledu zne čišt ění ovzduší nevýznamná. P řísp ěvky dopravních prost ředk ů zabezpe čujících zásobování areálu k emisím na komunikacích budou rovn ěž nevýznamné. Vzhledem k frekvenci dopravy nejsou liniové zdroje do výpo čtu zahrnuty, jejich vliv na imisní situaci se významn ě neprojeví.

2.2 Obecná charakteristika lokality Geografická a topografická charakteristika lokality je patrná z mapy uvedené v bod ě 3.2. Výpo čtová oblast se nachází v rozmezí 365 až 402 m n.m.

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 33 Zem ědělské družstvo Mo řina

2.3 Klimatické a meteorologické charakteristiky území Pro výpo čet rozptylové studie byl použit odhad v ětrné r ůžice pro lokalitu Záluží pro 5 tříd teplotní stability atmosféry a 3 t řídy rychlosti v ětru dle Bubníka a Koldovského zpracovaný ČHMÚ. Parametry této r ůžice jsou prezentovány v následující tabulce a v grafu s rozd ělením podle jednotlivých t říd rychlosti a stability, která je vytvo řena programem SYMOS97´verze2006. Odborný odhad v ětrné r ůžice pro lokalitu (platná ve výšce 10 m nad zemí v %)

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 34 Zem ědělské družstvo Mo řina

2.4 Lokalizace zdroje Kogenera ční jednotka (zdroj zne čišt ění ovzduší) bude umíst ěna ve zd ěné budov ě s výfukem 6,5 m nad terénem umíst ěná ve stávajícím zem ědělském areálu spole čnosti Zem ědělské družstvo Mo řina, okres Beroun, kraj St ředo český. Nejbližší obytný objekt je od zdroje zne čišt ění (kogenera ční jednotky) vzdálen cca 120 m.

2.5 Imisní charakteristika lokality V bezprost ředním okolí realizace zám ěru výstavby bioplynové stanice se neprovádí měř ení imisí. Realizace posuzovaného zám ěru je situována do území, které lze z hlediska stávajícího pozadí popsat pouze následujícími nejbližšími stanicemi AIM (zdroj ČHMÚ). Imisní pozadí lokality: NO 2 Rok: 2009 Kraj: Středočeský Okres: Beroun

Látka: NO 2oxid dusičitý Jednotka: g/m 3 Hodinové LV : 200,0 Hodinové MT : 10,0 Hodinové TE : 18 Roční LV : 40,0 Roční MT : 2,0

Čtvrtletní Ro ční Hodinové hodnoty Denní hodnoty Organizace: hodnoty hodnoty Staré č. Typ m.p. 50% 95% 50% KMPL Max. 19 MV VoL Max. X1q X2q X3q X4q X S N ISKO Metoda Kv Kv Kv Lokalita 98% 98% Datum Datum VoM Datum C1q C2q C3q C4q XG SG dv Kv Kv VČs 73,5 57,0 0 8,4 46,8 ~ 25,8 9,3 15,3 7,7 9,2 14,2 11,6 7,49 354 Automatizovaný STCSA 1771 měř icí program Tobolka- CHLM 778518 Čertovy 13.01. 09.01. 0 40,7 15.01. ~ ~ 34,6 88 90 84 92 9,9 1,75 4

schody Manuální m ěř icí ~ ~ ~ ~ 43,3 ~ ~ ~ 14,7 12,1 11,5 15,3 13,4 5,89 59 SBROM ČHMÚ program 1223 GUAJA 343175 Broumy ~ ~ ~ ~ 08.01. ~ ~ ~ 14 15 15 15 12,3 1,52 6

Automatizovaný 156,7 96,6 0 29,5 75,5 ~ 55,9 30,2 36,2 30,0 28,4 34,2 32,1 12,74 348 SBERA ČHMÚ měř icí program 1140 CHLM 40851 Beroun 27.11. 05.11. 0 77,1 15.01. ~ ~ 62,2 88 91 92 77 29,5 1,52 8

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 35 Zem ědělské družstvo Mo řina

CO Rok: 2009 Kraj: Středočeský Okres: Beroun Látka: COoxid uhelnatý Jednotka: g/m 3 8Hodinové LV : 10000,0 8Hodinové MT : 0,0 8Hodinové TE : 0

8Hodinové Denní hodnoty Čtvrtletní hodnoty Ro ční hodnoty Organizace: hodnoty Staré č. Typ m.p. 95% 50% KMPL Max. Max. X1q X2q X3q X4q X S N ISKO Metoda Kv Kv Lokalita 98% Datum VoM Datum C1q C2q C3q C4q XG SG dv Kv VČs 1888,3 ~ ~ ~ 1153,1 ~ 761,4 371,1 515,3 305,6 378,5 441,6 412,8 166,87 340 Automatizovaný STCSA 1771 měř icí program Tobolka- IRABS 778524 Čertovy 21.09. ~ 0 ~ 14.01. ~ ~ 830,3 85 79 84 92 384,3 1,45 7

schody Automatizovaný 2607,6 ~ ~ ~ 2127,3 ~ 1144,3 588,6 763,4 572,8 534,1 721,0 645,3 232,07 351 SBERA ČHMÚ měř icí program 1140 IRABS 40852 Beroun 30.12. ~ 0 ~ 30.12. ~ ~ 1291,7 88 91 90 82 613,7 1,35 8

SO 2 Rok: 2009 Kraj: Středočeský Okres: Beroun

Látka: SO 2oxid siřičitý Jednotka: g/m 3 Hodinové LV : 350,0 Hodinové MT : 0,0 Hodinové TE : 24 Denní LV : 125,0 Denní MT : 0,0 Denní TE : 3

Čtvrtletní Ro ční Hodinové hodnoty Denní hodnoty Organizace: hodnoty hodnoty Staré č. Typ m.p. 50% 50% KMPL Max. 25 MV VoL Max. 4 MV VoL X1q X2q X3q X4q X S N ISKO Metoda Kv Kv Lokalita 98% 95% 98% Datum Datum VoM Datum Datum C1q C2q C3q C4q XG SG dv Kv Kv Kv Manuální m ěřicí ~ ~ ~ ~ 26,4 ~ ~ ~ 1,7 1,8 5,1 3,4 4,15 56 SBROM ČHMÚ program 1223 IC 323795 Broumy ~ ~ ~ ~ 22.12. ~ ~ ~ 11 15 16 14 2,0 2,99 24

Automatizovaný 23,7 19,2 0 3,2 17,5 14,9 0 3,1 5,9 2,6 2,1 5,1 3,9 2,79 353 SBERA ČHMÚ měř icí program 1140 UVFL 40849 Beroun 15.01. 07.01. 0 14,1 14.01. 18.12. 9,6 12,4 88 91 92 82 3,2 1,85 8

PM 10

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 36 Zem ědělské družstvo Mo řina

Rok: 2009 Kraj: Středočeský Okres: Beroun

Látka: PM 10 částice PM10 Jednotka: g/m 3 Denní LV : 50,0 Denní MT : 0,0 Denní TE : 35 Roční LV : 40,0 Roční MT : 0,0

Čtvrtletní Ro ční Hodinové hodnoty Denní hodnoty Organizace: hodnoty hodnoty Staré č. Typ m.p. 95% 50% 50% KMPL Max. Max. 36 MV VoL X1q X2q X3q X4q X S N ISKO Metoda Kv Kv Kv Lokalita 99.9% 98% 98% Datum Datum Datum VoM C1q C2q C3q C4q XG SG dv Kv Kv Kv Automatizovaný 185,0 ~ 80,0 23,0 124,7 54,3 42 23,8 36,8 23,4 21,0 39,9 30,4 20,38 336 SBERA ČHMÚ měř icí program 1140 RADIO 40854 Beroun 02.12. ~ 161,0 103,0 14.01. 06.01. 42 92,4 88 91 75 82 25,5 1,78 8

Stav imisního pozadí lokality výstavby BPS je možno ur čit na základ ě odborného odhadu (výsledky m ěř ení na výše uvedených stanicích za roky 2000 až 2009. P ředpokládané imisní pozadí v roce 2011 (p řed realizaci stavby): 3 - oxid si řičitý (SO 2) – maximální hodinová koncentrace < 25 µg/m 3 - oxid si řičitý (SO 2) – maximální denní koncentrace < 15 µg/m 3 - oxid dusi čitý (NO 2) – maximální hodinová koncentrace < 70 µg/m 3 - oxid dusi čitý (NO 2) – pr ůměrná ro ční koncentrace < 17 µg/m - oxid uhelnatý (CO) – maximální osmihodinová koncentrace < 2000 µg/m 3 - částice PM10 - maximální denní koncentrace < 30 µg/m 3 - částice PM10 – pr ůměrná ro ční koncentrace < 15 µg/m 3

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 37 Zem ědělské družstvo Mo řina

3. Metodika výpo čtu

3.1 Metoda, typ modelu V roce 1998 doporu čilo MŽP ČR metodiku SYMOS'97 k použití pro výpo čty zne čišt ění ovzduší ze stacionárních zdroj ů. Popis metodiky byl vydán v dubnu 1998 ve v ěstníku MŽP, částka 3. Vstupní údaje i forma výsledk ů výpo čtu v metodice SYMOS'97 byly p řizp ůsobené tehdy platné legislativ ě, aby byly na minimum omezené problémy s používáním metodiky v praxi a aby výsledky byly p římo srovnatelné s platnými imisními limity a p řípustnými koncentracemi zne čiš ťujících látek v ovzduší. V souvislosti se vstupem ČR do EU se legislativa v oboru životního prost ředí přizp ůsobuje platným evropským p ředpis ům a proto v ní vznikají zm ěny, na které musí reagovat i metodika výpo čtu zne čišt ění ovzduší, má-li vést i nadále k výsledk ům snadno použitelným v běžné praxi. Tuto možnost poskytuje upravená metodika SYMOS 97, verze 2002. Hlavní zm ěny metodiky zahrnuté v programu jsou: • stanovení imisních limit ů pro n ěkteré zne čiš ťující látky jako hodinových pr ůměrných hodnot koncentrací • stanovení imisních limit ů pro n ěkteré zne čiš ťující látky jako denních pr ůměrných hodnot (PM10 a SO2) nebo 8-hodinových pr ůměrných hodnot koncentrací • hodnocení zne čišt ění ovzduší oxidy dusíku také z hlediska NO 2 (d říve pouze NOx) • nový výpo čet frakce spadu prachu - PM10

SYMOS 97 v 2006 je programový systém pro modelování zne čišt ění ze stacionárních zdroj ů. Metodika výpo čtu obsažená v programu SYMOS umož ňuje: • výpo čet zne čist ění ovzduší plynnými látkami z bodových (typ zdroje 1), plošných (typ zdroje 2) a liniových zdroj ů (typ zdroje 3) • výpo čet zne čist ění od velkého po čtu zdroj ů (teoreticky neomezeného) • stanovit charakteristiky zne čist ění v husté síti referen čních bod ů (až 30000 referen čních bod ů) a p řipravit tímto zp ůsobem podklady pro názorné kartografické zpracování výsledk ů výpo čtů • brát v úvahu statistické rozložení sm ěru a rychlosti v ětru vztažené ke t řídám stability mezní vrstvy ovzduší podle klasifikace Bubníka a Koldovského Metodika je ur čena p ředevším pro vypracování rozptylových studií jakožto podklad ů pro hodnocení kvality ovzduší. Metodika není použitelná pro výpo čet zne čišt ění ovzduší ve vzdálenosti nad 100 km od zdroj ů a uvnit ř m ěstské zástavby pod úrovní st řech budov. Základních rovnic modelu rovn ěž nelze použít pro výpo čet zne čišt ění pod inverzní vrstvou ve složitém terénu a p ři bezv ětří. Hodnoty vypo čtených koncentrací v referen čním bod ě závisí mimo jiné na tvaru terénu mezi zdrojem a referen čním bodem. Pro výpo čet vstupuje terén formou matice hodnot výškopisu v požadované oblasti o libovolné velikosti bu ňky. Do výpo čtu m ůže být zahrnut vliv p řevýšení v malých vzdálenostech - v řad ě p řípad ů je nutno po čítat zne čist ění i v malých vzdálenostech od komína, kdy ješt ě vle čka nedosahuje své maximální výšky. V metodice je zahrnut tvar k řivky, po které stoupají exhalace, a lze tedy po čítat koncentrace i ve velmi malé vzdálenosti od zdroje.

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 38 Zem ědělské družstvo Mo řina

Vyskytuje-li se n ěkolik komín ů blízko sebe tak, že se jejich kou řové vle čky mohou vzájemn ě ovliv ňovat, celkové p řevýšení vle ček vzr ůstá. Ve výpo čtovém modelu jsou zahrnuty vztahy, kterým se toto zvýšení vypo čte. Korekce efektivní výšky na vliv terénu – v případ ě pokud mezi zdrojem a referen čním bodem je terén zvýšený, tak se p ředpokládá, že kou řová vle čka vystupuje podél svah ů vzh ůru. Zne čis ťující látky se v atmosfé ře podrobují r ůzným proces ům, jejichž p řičin ěním jsou z atmosféry odstra ňovány. Jedná se bu ď o chemické nebo fyzikální procesy. Fyzikální procesy se dále d ělí na mokrou a suchou depozici, podle zp ůsobu, jakým jsou p řím ěsi odstra ňovány. Suchá depozice je zachytávání plynné nebo pevné látky na zemském povrchu, mokrá depozice je vychytávání t ěchto látek padajícími srážkami a vymývání obla čné vrstvy. Model uvažuje pr ůměrnou dobu setrvání látky v atmosfé ře , kterou je možno stanovit pro řadu látek. Pro první p řiblížení se látky d ělí do t ří kategorií a výsledná koncentrace se vypo čítá zahrnutím korekce na depozici a transformaci podle daných vztah ů pro danou kategorii zne čiš ťující látky. Jednotlivé zne čis ťující látky lze rozd ělit do t ěchto t ří kategorií:

Kategorie Pr ůměrná doba setrvání v atmosfé ře I 20 h II 6 dní III 2 roky

Následuje rozd ělení základních zne čiš ťujících látek dle kategorií: Zne čiš ťující látka Kategorie oxid si řičitý II oxidy dusíku II oxid dusný III amoniak II sirovodík I oxid uhelnatý III oxid uhli čitý III metan III vyšší uhlovodíky III chlorovodík I sirouhlík II formaldehyd II peroxid vodíku I dimetyl sulfid I V programu je zahrnuto i zeslabení vlivu nízkých zdroj ů na zne čišt ění ovzduší na horách – v atmosfé ře existují zadržující vrstvy, nad které se zne čišt ění z nízkých zdroj ů nem ůže dostat. Model obsahuje vztahy vyjad řující statistickou četnost výskytu horní hranice inverze, které jsou odvozeny z aerologických m ěř ení teplotního zvrstvení ovzduší a hladinou 850 hPa na meteorologické stanici Praha-Libuš. Pro výpo čet ro čních pr ůměrů se pro každý zdroj udává také relativní ro ční využití maximálního výkonu. Výpo čet koncentrací z plošných zdroj ů – postupuje se tak, že plošný zdroj se rozd ělí na dostate čný po čet čtvercových plošných element ů. Velikost element ů se volí v závislosti na vzdálenosti nejbližšího referen čního bodu. Pokud plošný zdroj nebo jeho element tvoří část obce se zástavbou a lokálními topeništi tak se za efektivní výšku dosazuje st řední výška

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 39 Zem ědělské družstvo Mo řina budov v daném elementu zvýšená o 10 m. Výpo čet koncentrací z liniových zdroj ů – liniovými zdroji se rozumí zejména silnice s automobilovým provozem. Stejn ě jako u plošných zdroj ů koncentraci od liniového zdroje vypo čítáme tak, že liniový zdroj rozd ělíme na dostate čný po čet délkových element ů. K výpo čtu pr ůměrných ro čních koncentrací je nutné zkonstruovat podrobnou v ětrnou růžici, tj. stanovit četnosti výskytu sm ěru v ětru pro každý azimut od 0° do 359° p ři všech třídách stability a t řídách rychlosti v ětru. Vstupní v ětrná r ůžice obsahuje relativní četnosti v procentech pro 8 základních sm ěrů v ětru a četnosti bezv ětří ve všech t řídách stability. P ři vytvá ření podrobné v ětrné růžice se lineárn ě interpoluje mezi t ěmito hodnotami. Program umož ňuje provád ět výpo čty nejen po 1°(p ředvolená hodnota), ale i po 0.5°, 3°, 5° a nebo je možné zvolit krok výpo čtu vlastní, p řičemž jeho hodnota musí být v rozsahu 0,5° – 45° a musí d ělit číslo 45 beze zbytku. Klimatické vstupní údaje se obvykle týkají období jednoho roku. Pozornost je t řeba v ěnovat tomu, zda jsou údaje z té které meteorologické nebo klimatické stanice reprezentativní pro dané místo výpo čtu. Posouzení této reprezentativnosti je však záležitost zna čně komplikovaná, závisí nejen na topografii terénu a vzdálenosti stanice od místa výpo čtu, ale i na typu klimatických oblastí a je zcela v kompetenci ČHMÚ. Jako nejd ůležit ější klimatický vstupní údaj se zadává v ětrná r ůžice rozlišená podle rychlosti v ětru a teplotní stability atmosféry. Rychlost v ětru se d ělí do t ří t říd rychlosti: Třída v ětru Třída rychlosti v ětru slabý vítr 1.7 m/s st řední vítr 5.0 m/s silný vítr 11.0 m/s Pozn.: Rychlostí v ětru se p řitom rozumí rychlost zjiš ťovaná ve standardní meteorologické výšce 10 m nad zemí. Mírou termické stability je vertikální teplotní gradient popisující v atmosfé ře teplotní zvrstvení. Stabilní klasifikace obsahuje p ět t říd stability ovzduší: Vertikální teplotní Třída Název gradient Popis t řídy stability stability о [ C na 100 m] I. superstabilní γ < -1,6 silné inverze,velmi špatné podmínky rozptylu II. stabilní -1,6 ≤ γ < -0,7 běžné inverze,špatné podmínky rozptylu -0,7 ≤ γ < 0,6 slabé inverze, izotermie nebo malý kladný teplotní III. izotermní gradient, často se vyskytující mírn ě zhoršené rozptylové podmínky 0,6 ≤ γ ≤ 0,8 indiferentní teplotní zvrstvení, b ěžný p řípad dobrých IV. normální rozptylových podmínek γ > 0,8 labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl zne čiš ťujících V. konvektivní látek

Ne všechny rychlosti v ětru se vyskytují za všech t říd stability atmosféry. V praxi dochází k výskytu 11 kombinací t říd stability a t říd rychlosti v ětru. V ětrná r ůžice, která je vstupem pro výpo čet zne čišt ění ovzduší, tedy obsahuje relativní četnosti sm ěru v ětru z 8 základních sm ěrů pro t ěchto 11 r ůzných rozptylových podmínek a krom ě toho četnost bezv ětří pro každou t řídu stability atmosféry.

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 40 Zem ědělské družstvo Mo řina

rozptylová podmínka třída stability rychlost v ětru 1 I 1,7 2 II 1,7 3 II 5 4 III 1,7 5 III 5 6 III 11 7 IV 1,7 8 IV 5 9 IV 11 10 V 1,7 11 V 5 Program je ur čen také pro výpo čet koncentrací pevných zne čis ťujících látek. Do výpo čtu je v tomto p řípad ě zahrnuta pádová rychlost prašných částic, vstupními údaji se zadává rozložení velikosti prašných částic (velikost částice a její četnost). Zne čišt ění ovzduší oxidy dusíku se podle dosavadní praxe hodnotilo pomocí sumy oxid ů dusíku ozna čené jako NO x. Pro tuto sumu byl stanovený imisní limit a zároveň jako NO x byly (a dodnes jsou) udávané nejen emise oxid ů dusíku, ale i emisní faktory z pr ůmyslu, energetiky i z dopravy. Suma NO x je p řitom tvo řena zejména dv ěmi složkami, a to NO a NO 2. Nová legislativa ponechává imisní limit pro NO x ve vztahu k ochran ě ekosystém ů, ale zavádí nov ě imisní limit pro NO 2 ve vztahu k ochran ě zdraví lidí, z řejm ě proto, že pro člov ěka je NO 2 mnohem toxi čtější než NO. Problém spo čívá v tom, že ze zdroj ů oxid ů dusíku (zejména p ři spalovacích procesech) je spole čně s horkými spalinami emitován p řevážn ě NO, který teprve pod vlivem slunečního zá ření a ozónu oxiduje na NO 2, p řičemž rychlost této reakce zna čně závisí na okolních podmínkách v atmosfé ře. Protože p ředpokládáme, že vstupem do výpo čtu z ůstanou emise NO x, je nutné upravit výpo čet tak, aby jednak poskytoval hodnoty koncentrací NO 2 a jednak zahrnoval rychlost konverze NO na NO 2 v závislosti na rozptylových podmínkách. Podle dostupných informací obsahují pr ůměrné emise NO x pouze 10 % NO 2 a celých 90 % NO. Pro popis konverze NO na NO 2 je v metodice proveden podrobný popis. Pro p ředstavu, jak bude vypadat podíl c/c 0, tj. jakou část z původní koncentrace NO x bude tvo řit NO 2 v závislosti na t říd ě stability ovzduší a vzdálenosti od zdroje, byly vypo čtené hodnoty c/c 0 uspo řádané do tabulky. Pro rychlost v ětru byla použita nejnižší hodnota z třídních rychlostí podle metodiky SYMOS a to 1,7 m/s.

třída stability podíl koncentrací NO 2 / NO x vzdálenost 1 km vzdálenost 10 km vzdálenost 100 km I 0,149 0,488 0,997 II 0,156 0,532 0,999 III 0,174 0,618 1,000 IV 0,214 0,769 1,000 V 0,351 0,966 1,000

Z tabulky je z řejmé, že na velkých vzdálenostech se všechen NO transformuje na NO 2, ale ve vzdálenosti 1 km budou koncentrace NO 2 dosahovat pouze hodnot 15 - 35 % p ůvodn ě vypo čtených koncentrací NO x. P ři vyšších rychlostech v ětru bude tento podíl ješt ě nižší.

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 41 Zem ědělské družstvo Mo řina

3.2 Referen ční body Výpo čtová oblast, ve které se p ředpokládá vliv zám ěru je definována jako čtvercové území o rozm ěrech 1400 x 1400 m, toto území bylo vymezeno v závislosti na parametrech zdroje, konfiguraci terénu a rozmíst ění obytných objekt ů. Pro ú čely výpo čtu byla zkoumaná oblast rozd ělena na sí ť s krokem 100 m ve sm ěru obou os. Ve sm ěru osy X, která mí ří k východu je oblast dlouhá 1400 m, což odpovídá 15 bod ům. Ve sm ěru osy Y, která mí ří k severu je oblast dlouhá 1400 m, což odpovídá 15 bodům. Charakteristiky zne čišt ění ovzduší jsou tedy po čítány v síti 15 x 15 uzlových bod ů, celkem tedy pro 225 uzlových bod ů.

M 1:10 000

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 42 Zem ědělské družstvo Mo řina

3.3 Imisní limity Hodnoty imisních limit ů základních škodlivin vycházejí z přílohy č. 1 Na řízení vlády 597/2006 Sb. a jsou uvedeny v následujících tabulkách. Hodnoty imisních limit ů jsou vyjád řeny v µg.m -3 a vztahují se na standardní podmínky - objem p řepo čtený na teplotu 293,15 K a atmosférický tlak 101,325 kPa.

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 43 Zem ědělské družstvo Mo řina

4. Výstupní údaje

4.1 Typ vypo čtených charakteristik

Výsledky výpo čtů modelových koncentrací pomocí programu SYMOS97‘ verze 2006 jsou sumarizovány v tabulkách a mapových zobrazeních pro jednotlivé zne čiš ťující látky a charakteristiky pro body ve zvolené výpo čtové síti. Všechny vypo čtené hodnoty jsou uvedeny v přiložených tabulkách.

Pro p řehlednost je v následující tabulce uveden souhrn zne čiš ťujících látek a jejich vypo čtených charakteristik.

Polutant Hodnocená charakteristika jednotky -3 NO 2 Aritmetický pr ůměr /1 rok µg.m Aritmetický pr ůměr / 1 h -3 SO 2 Aritmetický pr ůměr /1 hod µg.m Aritmetický pr ůměr / 24 h -3 CO Maximální denní osmihodinový µg.m pr ůměr PM10 Aritmetický pr ůměr /24 hod µg.m -3 Aritmetický pr ůměr /1 rok

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 44 Zem ědělské družstvo Mo řina

5. Kartografická interpretace výsledk ů

Přísp ěvky k imisní zát ěži - CO v g.m -3 (navrhovaný stav) maximální denní osmihodinový pr ůměr

M 1:10 000

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 45 Zem ědělské družstvo Mo řina

-3 Přísp ěvky k imisní zát ěži - NO 2 v g.m (navrhovaný stav) aritmetický pr ůměr 1 rok

M 1:10 000

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 46 Zem ědělské družstvo Mo řina

-3 Přísp ěvky k imisní zát ěži - NO 2 v g.m (navrhovaný stav) aritmetický pr ůměr 1 hod

M 1:10 000

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 47 Zem ědělské družstvo Mo řina

-3 Přísp ěvky k imisní zát ěži - SO 2 v g.m (navrhovaný stav) aritmetický pr ůměr 24 hod

M 1:10 000

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 48 Zem ědělské družstvo Mo řina

-3 Přísp ěvky k imisní zát ěži - SO 2 v g.m (navrhovaný stav) aritmetický pr ůměr 1 hod

M 1:10 000

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 49 Zem ědělské družstvo Mo řina

-3 Přísp ěvky k imisní zát ěži – PM 10 v g.m (navrhovaný stav) aritmetický pr ůměr 24 hod

M 1:10 000

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 50 Zem ědělské družstvo Mo řina

-3 Přísp ěvky k imisní zát ěži - PM 10 v g.m (navrhovaný stav) aritmetický pr ůměr 1 rok

M 1:10 000

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 51 Zem ědělské družstvo Mo řina

6. Diskuse výsledk ů Při interpretaci výsledk ů je nutné mít na pam ěti n ěkolik skute čností: • Přestože auto ři metodiky byli vedeni snahou o maximální v ěrohodnost všech použitých postup ů, je z řejmé, že základem metodiky je matematický model, který již svou podstatou znamená zjednodušení a nemožnost popsat všechny d ěje v atmosfé ře, které ovliv ňují rozptyl zne čiš ťujících látek. Proto jsou i vypo čtené výsledky nutn ě zatížené n ějakou chybou a nedají se interpretovat zcela striktn ě. • Klimatické vstupní údaje znamenají zpr ůměrované hodnoty jednotlivých veli čin za delší časové období. Skute čný pr ůběh meteorologických charakteristik v daném ur čitém roce se m ůže od pr ůměru zna čně lišit (nap ř. v ětrná r ůžice nebo výskyt inverzí). • Výpo četní rovnice byly stanovené za p ředpokladu maximální vzdálenosti referen čního bodu od zdroje 100 km. Pro delší vzdálenosti nelze metodiku použít. • Při výb ěru referen čních bod ů nelze v ětšinou postihnout podrobn ě všechny nerovnosti terénu. Protože program vyhodnocující terénní profily pracuje pouze s nadmo řskými výškami v místech referen čních bod ů a zdroj ů, m ůže se stát, že se nějaký terénní útvar (nap ř. úzké údolí) "ztratí". P ři konstrukci map zne čišt ění ovzduší je nutné k t ěmto možnostem p řihlédnout. • V metodice se nepo čítá s poza ďovým zne čišt ěním ovzduší. Veškeré vypo čtené výsledky se týkají pouze zdroj ů zahrnutých do výpo čtu. Stejn ě tak metodika nezohled ňuje sekundární prašnost, která m ůže tvo řit velkou část prachu v ovzduší. Do výpo čtu provedeného pomocí obecné metodiky SYMOS´97 nelze zahrnout vliv kumulace zne čiš ťujících látek pod inverzemi a v údolích. Metodika uvádí metodu, jak toto zne čišt ění vypo čítat, ale ta vyžaduje samostatné řešení v konkrétním údolí. Z tohoto d ůvodu nejsou ve studii tyto výsledky zahrnuty. Vypo čtené koncentrace by m ěly být v každém referen čním bod ě srovnány s imisními limity (p řípustnými koncentracemi). Aby se úrove ň zne čišt ění ovzduší od uvažovaného zdroje (zdroj ů) dala považovat za p řijatelnou, musí vypo čtené charakteristiky zne čišt ění ovzduší spl ňovat podmínky stanovené p říslušnými p ředpisy. Výpo čet p řísp ěvk ů k imisní zát ěži byl řešen v jedné variant ě hodnotící p řísp ěvky po výstavb ě bioplynové stanice k imisní zát ěži. Z hlediska navrhovaného stavu provozu je hodnocen stav související s provozem kogenera čních jednotek a bioplynové stanice. Varianta vyhodnocuje p řísp ěvek k imisní zát ěži v anorganickém zne čišt ění po výstavb ě a uvedení do provozu. Výpo čet p řísp ěvk ů k imisní zát ěži byl proveden ve výpo čtové síti 256 výpo čtových bod ů výpo čtové sít ě.

K výpo čtu použitý produkt SYMOS 97 v2006 je programový systém pro modelování zne čišt ění ovzduší, který již zohled ňuje platné imisní limity dané stávající legislativou v oblasti ochrany ovzduší. V následující sumariza ční tabulce jsou uvedeny výsledky výpo čtů, zohled ňující ve výpo čtové síti nejnižší a nejvyšší vypo čtené koncentrace sledovaných zne čiš ťujících látek:

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 52 Zem ědělské družstvo Mo řina

Body výpo čtové sít ě Škodlivina koncentrace (g.m -3) min max NO 2 Aritmetický pr ůměr /1 rok 0,021019231 0,390417768 NO 2 Aritmetický pr ůměr / 1 h 4,237296319 18,96286466 CO Maximální denní osmihodinový pr ůměr 44,69580777 301,2897601 PM10 Aritmetický průměr /24 hod 4,271028014 23,26075892 PM10 Aritmetický pr ůměr /1 rok 0,034796939 0,62993597 SO 2 Aritmetický pr ůměr /1hod 6,591963261 31,7349232 SO 2 Aritmetický pr ůměr/24hod 5,007202656 27,33101006

Vyhodnocení imisní zát ěže pro oxid uhelnatý je provedeno v souladu s legislativou pro maximální denní osmihodinový pr ůměr. Vypo čtené p řísp ěvky se pohybují ve výpo čtové síti do 0,301 mg.m -3. Ve vztahu k platnému imisnímu limitu je nutné konstatovat, že imisní limit pro CO p ředstavovaný m aximálním denním osmihodinovým pr ůměrem i při zohledn ění pozadí zájmového území nebude p řekro čen a provoz areálu se na imisní zát ěži významn ě neprojeví. Z hlediska vypo čtených p řísp ěvk ů k aritmetickému pr ůměru za 1 hod pro NO 2 je ve výpo čtové síti dosažena maximální koncentrace 18,96 µg.m -3 pro navrhovaný stav. I se zohledn ěním pozadí spolu s uvažovanými mezemi tolerance nebude docházet k překra čovaní imisního limitu p ředstavovaného aritmetickým pr ůměrem 1 hod. pro NO 2. Přísp ěvky NO 2 k imisní zát ěži z hlediska ro čního aritmetického pr ůměru pro navrhovaný stav jsou maximáln ě 0,39 µg.m -3. I se zohledn ěním pozadí spolu s uvažovanými mezemi tolerance nebude docházet k překra čovaní imisního limitu p ředstavovaného ro čním aritmetickým pr ůměrem pro NO 2. Z hlediska vypo čtených p řísp ěvk ů k aritmetickému pr ůměru za 1 hod pro SO 2 je ve výpo čtové síti dosažena maximální koncentrace 31,73 µg.m -3 pro navrhovaný stav. I se zohledn ěním pozadí nebude docházet k překra čovaní imisního limitu p ředstavovaného aritmetickým pr ůměrem 1 hod. pro SO 2. Přísp ěvky SO 2 k imisní zát ěži z hlediska denního aritmetického pr ůměru pro navrhovaný stav jsou maximáln ě 27,33 µg.m -3. I se zohledn ěním pozadí nebude docházet k překra čovaní imisního limitu p ředstavovaného denním aritmetickým pr ůměrem pro SO 2. Přísp ěvky PM 10 k imisní zát ěži z hlediska denního aritmetického pr ůměru jsou maximáln ě 23,26 µg.m -3. I se zohledn ěním pozadí nebude docházet k překra čovaní imisního limitu p ředstavovaného denním aritmetickým pr ůměrem pro PM 10 .

Přísp ěvky PM 10 k imisní zát ěži z hlediska ro čního aritmetického pr ůměru jsou maximáln ě 0,63 µg.m -3. I se zohledn ěním pozadí nebude docházet k překra čovaní imisního limitu p ředstavovaného ro čním aritmetickým pr ůměrem pro PM 10 . Celkov ě lze tudíž u činit záv ěr, že provoz bioplynové stanice v Záluží ve vztahu ke zjišt ěným hodnotám imisní zát ěže a následn ě i ve vztahu k obyvatelstvu je akceptovatelný.

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 53 Zem ědělské družstvo Mo řina

Firma Farmtec a.s. je držitelem osv ědčení o autorizaci ke zpracování rozptylových studií č.j.: 3954/820/09/KS ze dne 17.12.2009 dle zákona č. 86/2002 Sb. o ochran ě ovzduší a o zm ěně n ěkterých dalších zákon ů.

V Tábo ře dne 14. 3. 2011 Ing. Radek P řílepek

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 54 Zem ědělské družstvo Mo řina

F. 6 Hluková studie

Ing. Josef Charouzek posuzování vliv ů na životní prost ředí- EIA, stavební akustika, chemické látky, odborné posudky podle zákona o ovzduší, poradenství 393 01 Pelh řimov, Menhartova 1559 Telefon,fax: 565 323 942 Mobil:+420602 476567 e-mail: [email protected]

H L U K O V Á S T U D I E

na zemědělskou bioplynovou stanici

Z Á L U Ž Í

Investor: Zem ědělské družstvo Mo řina 267 17 MO ŘINA

Březen 2011

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 55 Zem ědělské družstvo Mo řina

A. Z A D Á N Í :

V obci Záluží severovýchodn ě od zástavby obce je provozován zem ědělský výrobní areál Zem ědělského družstva Mo řina. V tomto areálu na jeho severozápadním okraji je připravována stavba nové bioplynové stanice (BPS) jejímž provozovatelem je Zem ědělské družstvo Mo řina. Stavba vlastní zem ědělské bioplynové stanice sestává z těchto hlavních objekt ů: fermentoru, koncového skladu, p říjmové jímky, plynojemu, fléry a provozní budovy. Všechny tyto objekty jsou situovány do výrobního areálu na parcele č. 754/1 a st. p. č. 180/l v k.ú. Záluží u Ho řovic. BPS – především kogenera ční jednotka je zdrojem hluku v míst ě jejího osazení, který z části proniká do venkovního prost ředí přes stavební konstrukce, v ětrací za řízení a výfuk. Pro obsluhu BPS je nutná pozemní doprava vstupních surovin a doprava fermentátu na pole ke hnojení. Areál, kde bude tato doprava probíhat je napojen na silnici II/114 Záluží – silnice E50, vedoucí jižn ě kolem areálu. Severn ě od areálu vede dálnice D5. Provoz BPS je nep řetržitý 24 hodin denn ě (kogenerace 23 hodin) s tím, že v 1 denní sm ěně je zajiš ťována dopravní obsluha BPS, celodenní je pak provoz kogenera ční jednotky a s tím spojených za řízení (chladi č apod.). Požadováno je hlukovou studií dokladovat, jak bude hlukem pronikajícím z provozovny ovlivn ěno životní prost ředí v okolí provozovny a zda bude vyhov ěno požadavk ům na řízení vlády č. 148/2006 Sb. o ochran ě zdraví p řed nep říznivými ú činky hluku a vibrací. Nejbližší chrán ěná zástavba je umíst ěna v obci Záluží cca 180 m jihozápadn ě od nejvýznamn ějších zdroj ů hluku (kogenera ční jednotky). Ve stávajícím areálu jsou i jiné zdroje hluku, které stávající zástavbu ovliv ňují – sezónní zdroj poskliz ňová linka obilí se suši čkou STELA. Proto je t řeba provést posouzení, zda nové zdroje nebudou významn ě tuto stávající hlukovou zát ěž území zvyšovat. Posouzení provedeme pro p ředpokládaný provoz - v denní (06,00 – 22,00 hodin) i no ční (22,00 – 06,00 hodin) dob ě. Nejbližší chrán ěná zástavba v okolí BPS. Katastr - stavební Číslo Kultura Refere Pozn. parcela č. popisné nční bod č. Záluží 242 160 Zastav ěná plocha a nádvo ří 1 Stavba pro bydlení Záluží 178 139 Zastav ěná plocha a nádvo ří 2 Stavba pro bydlení Záluží 69/1 26 Zastav ěná plocha a nádvo ří 3 Stavba pro bydlení Záluží 70 27 Zastav ěná plocha a nádvo ří 4 Stavba pro bydlení Záluží 66 28 Zastav ěná plocha a nádvo ří 5 Stavba pro bydlení

B. METODIKA ZPRACOVÁNÍ A HODNOCENÍ.

Výpo čtové zpracování vlivu bodových zdroj ů hluku (pr ůmyslové objekty) je provedeno podle „ Sm ěrnice pro navrhování a posuzování obytných panelových budov z hlediska stavební akustiky“. Výsledky tohoto výpočtu jsou pak p řevzaty jako vstupy (pr ůmyslové zdroje) do po číta čového programu HLUK+, verze 6,03. Výpo čtové zpracování dosahu hlukových imisí z liniových zdroj ů ve sledované lokalit ě je provedeno v souladu s metodikou „Novela metodiky pro výpo čet hluku ze silni ční dopravy – zve řejn ěno ve Zpravodaji MŽP 3/1996“. P ři provád ění výpo čtu bylo použito

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 56 Zem ědělské družstvo Mo řina výpo četního programu HLUK+, verze 6,03, která byla s výchozí metodikou výpo čtů schválena hlavním hygienikem ČR k hodnocení vliv ů hluku ve venkovním prostoru. Výstupy uvedeného po číta čového programu pak zahrnují posouzení hlukových imisí jak z bodových, tak liniových zdroj ů hluku v posuzovaném území. Výpo čtové posouzení je provedeno s chybou +- 2 dB.

C. POUŽITÉ P ŘEDPISY A LEGISLATIVA.

1. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochran ě ve řejného zdraví a o zm ěně n ěkterých souvisejících zákon ů v aktuálním zn ění 2. Na řízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochran ě zdraví p řed nep říznivými ú činky hluku a vibrací. 3. Sm ěrnice pro navrhování a posuzování obytných panelových budov z hlediska stavební akustiky – PRAHA 1972. 4. Metodické pokyny pro výpo čet hladin hluku z dopravy - VÚVA 1991. 5. Novela metodiky pro výpo čet hluku ze silni ční dopravy – MŽP ČR listopad 1995. 6. Norma ČSN 73 0532 Akustika – Ochrana proti hluku v budovách a souvisící akustické vlastnosti stavebních výrobk ů – Požadavky. 7. Výpo čtový program HLUK+ , verze 6,03

D. ZDROJE HLUKU.

Zdrojem hluku je provoz technologických za řízení instalovaných v prostoru BPS a obslužná doprava. Při posouzení budeme vycházet z předpokládaného osazení stroji a časového využití jednotlivých stroj ů. Pro posouzení jsou k dispozici stavební výkresy navrženého řešení bioplynové stanice. Zdroje hluku budou v provozu v denní i no ční dob ě podle následující specifikace: Zdroj hluku Provoz hod/den Hlu čnost v dB BPS - kogenera ční jednotka – 1 kus MWM TCG 2020 V12 23 97,0 – vnit řní hluk - útlum st ěn objektu kogener. jedn. min. 35 dB 62,0 – venkovní hluk - výfuk s tlumi čem výfuku ( 35dB) - výška 6,5 m 23 75,0 v 1 m od výfuku - manipulace s materiálem 4 80,0 - chladi č ve venkovním prostoru 24 76,0 v 1 m (58,0 v 10 m) - míchadla na fermentorech 12 70,0 - dopravní obsluha (je provád ěna pouze v denní dob ě) - nákladní auta (+ traktory) max. 30 vozidel/den (16 hod) tj. 60 jízd v obou sm ěrech pr ůměr do 20 vozidel/den (16 hod) tj. 40 jízd v obou sm ěrech - osobní auta 4 vozidla/den (16 hod) tj. 8 jízd v obou sm ěrech

Kolem areálu vede komunikace II/114 Záluží – silnice E50, na které bylo v roce 2005 provád ěno s čítání dopravy. Sčítací úsek č. 1 – 3890; po čet jednotkových vozidel za 24 hod …………2681 vozidel; Z toho T …………575 vozidel; O……2072 vozidel

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 57 Zem ědělské družstvo Mo řina

Dálnice D5-Sčítací úsek č. 1 – 8160; po čet jednotkových vozidel za 24 hod ……35500 vozidel; Z toho T ………14357 vozidel; O…21058 vozidel V areálu Zem ědělského družstva Mo řina v Záluží jsou i jiné zdroje hluku, které ovliv ňují celkovou hlukovou zát ěž území. Je to hlavn ě poskliz ňová linka obilí se suši čkou STELA, která je zdrojem hluku cca 85 dB.

E. STANOVENÍ LIMIT Ů HLUKU. E.1. VE VENKOVNÍM PROSTORU.

Podle Na řízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochran ě zdraví p řed nep říznivými ú činky hluku a vibrací, se jedná o hluk z provozovny. Podle § 11 Hygienické limity hluku v chrán ěném venkovním prostoru staveb a v chrán ěném venkovním prostoru je stanovena základní hladina akustického tlaku . (1) Hodnoty hluku se vyjad řují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A L Aeq,T . V denní dob ě se stanoví pro osm souvislých a na sebe navazujících nejhlu čnějších hodin, v no ční dob ě pro nejhlu čnější hodinu. Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací se stanoví pro celou denní a no ční dobu. (4) Hygienický limit v ekvivalentní hladin ě akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví sou čtem základní hladiny hluku L Aeq,T = 50 dB a korekcí p řihlížejících ke druhu chrán ěného prostoru a denní a no ční dob ě podle p řílohy č. 3 k tomuto na řízení. Pro vysoce impulsní hluk se připo čte další korekce -12 dB. Obsahuje-li hluk tónové složky nebo má-li výrazný informa ční charakter, jako nap ř. řeč, p řičítá se další korekce – 5 dB.

Příloha č.3 – Korekce pro stanovení hygienických limit ů hluku v chrán ěném venkovním prostoru staveb a v chrán ěném venkovním prostoru. Korekce v dB Druh chrán ěného prostoru 1) 2) 3) 4) Chrán ěné venkovní prostory staveb lůžkových zdravotnických za řízení v četn ě -5 0 +5 +15 lázní Chrán ěný venkovní prostor l ůžkových zdravotnických za řízení v četn ě lázní 0 0 +5 +15 Chrán ěné venkovní prostory ostatních staveb a chrán ěné ostatní venkovní prostory 0 +5 +10 +20 Korekce uvedené v tabulce se nes čítají. Pro no ční dobu se použije další korekce – 10 dB s výjimkou hluku z dopravy po železni čních dráhách, kde se použije korekce – 5 dB.

1) Použije se pro hluk z ve řejné produkce hudby, hluk z provozoven služeb a dalších zdroj ů hluku (viz § 30 odst.1 zákona č. 258/2000 Sb.), s výjimkou letiš ť, pozemních komunikací, nejde-li o účelové komunikace a dále s výjimkou drah, nejde-li o železni ční stanice zajiš ťující vlakotvorné práce, zejména roz řaďování a sestavu nákladních vlak ů, prohlídku vlak ů a opravy voz ů. 2) Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou ú čelových komunikací a drahách.

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 58 Zem ědělské družstvo Mo řina

3) Použije se pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na t ěchto komunikacích je p řevažující nad hlukem z dopravy po ostatních pozemních komunikacích. Použije se na hluk z dopravy na drahách v ochranném pásmu dráhy. 4) Použije se v případ ě staré hlukové zát ěže z dopravy na pozemních komunikací a drahách, kdy starou hlukovou zát ěží se rozumí stav hlu čnosti p ůsobený dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který v chrán ěných venkovních prostorech staveb a chrán ěném venkovním prostoru vznikl do 31. prosince 2000. tato korekce z ůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, vým ěně kolejového svršku, pop řípad ě rozší ření vozovek p ři zachování sm ěrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, p ři které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlu čnosti v chrán ěném venkovním prostoru staveb a v chrán ěném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy.

Z toho pak stanovíme hygienický limit takto: a) Hluk z provozoven a hluk z účelových pozemních komunikací - limit pro chrán ěné venkovní prostory staveb a chrán ěné venkovní prostory

limit pro denní dobu….…………………………………….. 50 dB limit pro no ční dobu…………………………………………40 dB

b) Hluk z dopravy po pozemních komunikacích - limit pro chrán ěné venkovní prostory staveb a chrán ěné venkovní prostory

limit pro denní dobu….…………………………………….. 55 dB limit pro no ční dobu…………………………………………45 dB c) Hluk z dopravy po hlavních pozemních komunikacích - limit pro chrán ěné venkovní prostory staveb a chrán ěné venkovní prostory

limit pro denní dobu….…………………………………….. 60 dB limit pro no ční dobu…………………………………………50 dB

Pro zastav ěné území obce (bytové domy v blízkosti areálu), kde jsou umíst ěny referen ční body – (RB ); pro výpo čet budeme vycházet z limit ů uvedených v bod ě a) tj. 50 /40dB.

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 59 Zem ědělské družstvo Mo řina

E. STANOVENÍ OSMIHODINOVÉ EKVIVALENTNÍ HLADINY AKUSTICKÉHO TLAKU :

Předpokladem je, že strojní za řízení je v provozu jak je uvedeno v části „Zdroje hluku“ . Za základ výpo čtu jsou použity hodnoty uvedené v kapitole B. Z toho pak výpo čtem získáme následující ekvivalentní hodnoty: Ozna čení zdroje Název zdroje: Ekvivalentrní hladina hluku v situaci: v dB ------1. BPS P1 Obsluha BPS - manipulace LAeq,T = 77,0 dB P2,P3 Objekt kogenera ční jednotky vn ě cca 1 m od st ěny LAeq,T = 62,0 dB P4 Tlumi č výfuku kogenerace (1x) LAeq,T = 75,0 dB P5 Venkovní chladi č LAeq,T = 76,0 dB P6 Míchadla na fermentorech LAeq,T = 70,0 dB P7 Poskliz ňová linka obilí LAeq,T = 70,0 dB (sezonní zdroj – v dob ě provozu)

G. POPIS STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ ODD ĚLUJÍCÍCH ZDROJE HLUKU OD VENKOVNÍHO PROSTORU.

Technologie kogenera ční jednotky jako hlavního zdroje hluku je osazena ve zd ěném objektu u n ěhož lze p ředpokládat útlum stavební konstrukcí v ětší než 35 dB. P ři hlu čnosti kogenera ční jednotky dle typových podklad ů výrobce v 1 m od zdroje bez kapotáže 97 dB, budeme p ředpokládat, že hodnota hluku p řenášeného do venkovního prostoru je snížena o útlum st ěny objektu tj. min. o 35 dB v 1 m od st ěny vn ě budovy kogenerace. Ostatní zdroje hluku jsou ve venkovním prostoru.Výfuk je vybaven jednoduchým tlumi čem. S hlu čností ostatních zdroj ů hluku v areálu - suška obilí - je ve výpočtu uvažováno. Je proveden výpo čet p ři provozu poskliz ňové linky (sezonní zdroj provozovaný cca 1 m ěsíc v roce) a bez provozu poskliz ňové linky. Doprava související s provozem areálu je ve výpo čtu uvažována – pro výpo čet je vycházeno z maximální dopravní zát ěže, i když tato bude krátkodobá – silážování, vyvážení statkových hnojiv a digestátu. Referen ční body pro výpo čet hluku jsou stanoveny v místech chrán ěné zástavby, tedy v míst ě, které je možné již považovat za venkovní chrán ěný prostor a na hranici výrobního areálu (specifikace referen čních bod ů v chrán ěné zástavb ě jev tabulce v úvodu),

H. ÚTLUM HLUKU STAVEBNÍ KONSTRUKCÍ .

Zdroje hluku (krom ě kogenera čních jednotek) nejsou od venkovního prostoru odd ěleny žádnou stavební konstrukcí- viz p ředchozí bod.

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 60 Zem ědělské družstvo Mo řina

I.VÝPO ČET ZATÍŽENÍ ÚZEMÍ HLUKEM PŘENÁŠENÝM Z PROVOZOVNY DO VENKOVNÍHO PROSTORU:

Pro výpo čet zatížení území hlukem z provozu BPS a zem ědělského areálu bylo použito výpo čtového programu HLUK+ verze 6.03. Výstupy z tohoto výpo čtu jsou v příloze hlukové studie. Výpo čet provedeme pro stav p ři plném provozu .

Komentá ř k těmto výstup ům:

1.V příloze č. 1 je graficky zobrazeno umíst ění objekt ů, referen čních bod ů a zdroj ů hluku- denní doba . Zdroje hluku jsou číslovány takto: P 1 , P2….. – hluk pronikající do venkovního prostoru p řes fasádu objektu Čísla ve čtvere čku znamenají čísla objekt ů . Čísla v elipse znamenají referen ční body ke kterým je výpo čet proveden Výstupy výpo čtu jsou pak v tabulce v příloze č.2.

2. Příloha č. 2 – grafický výstup po číta čového programu – izofóny pro denní dobu Z tohoto výstupu je z řejmá hranice 50 dB, což je limit pro denní dobu v chrán ěném venkovním prostoru nebo chrán ěném venkovním prostoru staveb. Na této izofón ě bude dodržen limit hluku pro chrán ěné venkovní prostory a chrán ěné venkovní prostory staveb. 2a. S provozem poskliz ňové linky 2b. Bez provozu poskliz ňové linky 6 3. Komentá ř k příloze č. 3 – tabulkové vyjád ření výstup ů pro denní dobu: V prvním sloupci tabulky je uvedeno číslo referen čního bodu, které je shodné s číslem uvedeným na grafické p říloze č.1 v elipse. Ve sloupci pr ůmysl jsou vypo čtené hodnoty hluku z provozovny. Ve sloupci celkem jsou uvedeny vypo čtené hodnoty hluku z provozovny zohled ňující jak stacionární tak liniové zdroje hluku z areálu provozovny. V tabulce je pak rozlišeno v jaké výšce nad terénem je posouzení provedeno. Všechny referen ční body jsou umíst ěny 2 m p řed fasádou posuzovaného objektu, nebo ve volném terénu dle ozna čení. 3a. S provozem poskliz ňové linky 3b. Bez provozu poskliz ňové linky

4. V příloze č.4 je grafické vyjád ření výstup ů pro no ční dobu 4a. S provozem poskliz ňové linky 4b. Bez provozu poskliz ňové linky

5. V příloze č.5 je tabulkové vyjád ření výstup ů pro no ční dobu. 4a. S provozem poskliz ňové linky 4b. Bez provozu poskliz ňové linky

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 61 Zem ědělské družstvo Mo řina

J. POROVNÁNÍ VYPO ČTENÝCH HODNOT S LIMITY PRO VENKOVNÍ PROST ŘEDÍ. V následující tabulce je provedeno srovnání vypo čtených hodnot (celkové hodnoty tj. hluk z dopravy + hluk z provozovny) v jednotlivých referen čních bodech a tam, kde je možné referen čnímu bodu p řiřadit hygienický limit pak i srovnání s tímto limitem. Výpo čet je proveden pro denní i no ční dobu. T1. Celková hluková zát ěž v území – přísp ěvek z provozu BPS p ři provozu poskliz ňové linky v četn ě obslužné dopravy a hluku z provozu po státní silnici a D5 Referen ční Vypo čtená Limitní Rozdíl proti Poznámka bod číslo hodnota hodnota limitu v dB(A) v dB(A) dB(A) den noc den noc den/noc 1* 60,0 47,3 60/50 -0,0 -2,7 Dopravní hluk 2* 54,5 41,7 60/50 -5,5 -8,3 Dopravní hluk 3* 41,5 29,3 60/50 -18,5 -20,7 Dopravní hluk 4* 43,3 31,1 60/50 -16,7 -18,9 Dopravní hluk 5* 46,6 37,3 60/50 -14,4 -12,7 Dopravní hluk 6 48,8 39,9 7 51,3 43,4 8 39,9 27,6 9 58,7 46,0 Pozn:* Tyto referen ční body jsou umíst ěny u fasády obytných dom ů na okraji zástavby obce a považuji je za nejbližší chrán ěný venkovní prostor ve smyslu NV č. 148/2006 Sb. Kde je v poznámce uvedeno „Dopravní hluk“ tvo ří základ hlukové zát ěže dopravní hluk.

T2. Hluková zát ěž území – přísp ěvek z provozu BPS a obslužné dopravy bez provozu poskliz ňové linky v četn ě provozu po státní silnici a D5: Referen ční Vypo čtená Limitní Rozdíl proti Poznámka bod číslo hodnota hodnota limitu v dB(A) v dB(A) dB(A) den noc den noc den/noc 1* 60,0 47,3 60/50 -0,0 -2,7 Dopravní hluk 2* 54,5 41,7 60/50 -5,5 -8,3 Dopravní hluk 3* 41,5 29,3 60/50 -18,5 -20,7 Dopravní hluk 4* 43,3 31,1 60/50 -16,7 -18,9 Dopravní hluk 5* 46,6 37,3 60/50 -13,4 -12,7 Dopravní hluk 6 48,8 39,9 7 51,3 43,4 8 39,9 27,4 9 58,7 46,0

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 62 Zem ědělské družstvo Mo řina

T3. Hluková zát ěž území – dopravní hluk z provozu po státní silnici a D5 Referen ční Vypo čtená Limitní Rozdíl proti Poznámka bod číslo hodnota hodnota limitu v dB(A) v dB(A) dB(A) den noc den noc den/noc 1 60,0 47,3 60/50 -0,0 -2,7 Dopravní hluk 2 54,5 41,7 60/50 -5,5 -8,3 Dopravní hluk 3 41,3 29,2 60/50 -18,7 -20,8 Dopravní hluk 4 43,3 30,7 60/50 -16,7 -19,3 Dopravní hluk 5 46,6 37,0 60/50 -13,4 -13,0 Dopravní hluk 6 48,7 39,6 7 51,1 42,0 8 39,9 27,4 9 58,7 46,0

T4. Hluková zát ěž území – ze zdroj ů hluku v zem ědělském areálu v četn ě dopravní obsluhy, poskliz ňové linky a BPS Referen ční Vypo čtená Limitní Rozdíl proti Poznámka bod číslo hodnota hodnota limitu v dB(A) v dB(A) dB(A) den noc den noc den/noc 1 8,1 6,6 50/40 -41,9 -33,4 2 13,8 12,9 50/40 -36,2 -27,1 3 28,9 9,8 50/40 -21,1 -30,2 4 20,1 19,9 50/40 -29,9 -20,1 5 24,7 24,6 50/40 -25,3 -11,1 6 28,9 28,9 7 38,0 37,9 8 15,9 15,5 9 13,9 12,8

T5. Hluková zát ěž území – ze zdroj ů hluku v zem ědělském areálu v četn ě dopravní obsluhy a BPS, bez poskliz ňové linky Referen ční Vypo čtená Limitní Rozdíl proti Poznámka bod číslo hodnota hodnota limitu v dB(A) v dB(A) dB(A) den noc den noc den/noc 1 7,3 5,4 50/40 -42,7 -34,6 2 9,6 6,8 50/40 -40,4 -33,2 3 28,9 9,4 50/40 -21,1 -30,6 4 20,1 19,8 50/40 -29,9 -20,2 5 24,7 24,6 50/40 -25,3 -15,4 6 28,8 28,8 7 38,0 37,9 8 8,5 5,3 9 10,2 7,1

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 63 Zem ědělské družstvo Mo řina

K. POROVNÁNÍ VYPO ČTENÉHO ÚTLUMU S POŽADAVKY NA ŘÍZENÍ VLÁDY Č. 148/2006 Sb .

K.1. Venkovní prostor : Z provedených výpo čtů (viz tabulka p říloha 3a a 3b pro den a 5a a 5b pro noc) pro stav při provozu areálu bioplynové stanice, poskliz ňové linky, obslužné dopravy pro tento areál a po dálnici a státní silnici je z řejmé, že p řísp ěvek hluku v území - chrán ěném venkovním prostoru tj. RB 1 - 5, které jsou umíst ěny nejblíže v zástavb ě obce ke zdroj ům hluku je menší, než p řísp ěvek z dopravy po státní silnici a je v hodnotách pod hygienickým limitem. V následujícím uvádím, jak bude ovliv ňovat stávající hlukovou zát ěž v jednotlivých referen čních bodech p řísp ěvek hluku z provozu BPS. Ref. bod Přísp ěvek dB Celková hodnota Celková hluková den/noc přísp ěvku z provozu zát ěž po p řipo čítání BPS a v dB stávající hlukové zát ěže v dB den/noc den/noc 1 +0,0/+ 0,0 7,3/5,4 60,0/47,3 2 +0,0/+0,0 9,6/6,8 54,5/41,7 3 +0,2/+0,1 28,9/9,4 41,5/29,3 4 +0,0/+0,4 20,1/19,8 43,3/31,1 5 +0,0/+0,3 24,7/24,6 46,6/37,3

Přísp ěvek z provozu bioplynové stanice a s tím spojené obslužné dopravy je v RB1 nízký a nezvyšuje celkovou hlukovou zát ěž v tomto bod ě v denní ani v no ční dob ě nad hygienický limit. Základem hlukové zát ěže v tomto bod ě je dopravní hluk z dálnice a silnice II/114. Přísp ěvek z provozu bioplynové stanice a s tím spojené obslužné dopravy je v RB2 je nízký a nezvyšuje celkovou hlukovou zát ěž v tomto bod ě v denní ani v no ční dob ě nad hygienický limit. Základem hlukové zát ěže v tomto bod ě je dopravní hluk z dálnice a ze silnice II/114. Přísp ěvek z provozu bioplynové stanice a s tím spojené obslužné dopravy je v RB3 je nízký a nezvyšuje celkovou hlukovou zát ěž v tomto bod ě v denní ani v no ční dob ě nad hygienický limit. Základem hlukové zát ěže v tomto bod ě je dopravní hluk z dálnice a ze silnice II/114. Přísp ěvek z provozu bioplynové stanice a s tím spojené obslužné dopravy je v RB4 je nízký a nezvyšuje celkovou hlukovou zát ěž v tomto bod ě v denní ani v no ční dob ě nad hygienický limit. Základem hlukové zát ěže v tomto bod ě je dopravní hluk z dálnice a ze silnice II/114. Přísp ěvek z provozu bioplynové stanice a s tím spojené obslužné dopravy je v RB4 je nízký a nezvyšuje celkovou hlukovou zát ěž v tomto bod ě v denní ani v no ční době nad hygienický limit. Základem hlukové zát ěže v tomto bod ě je dopravní hluk z dálnice a ze silnice II/114.

Podrobné vyhodnocení je provedeno v tabulkách na p ředchozí stran ě.

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 64 Zem ědělské družstvo Mo řina

M. ZÁV ĚR.

Z provedeného posouzení je z řejmé, že řešení BPS v areálu Zem ědělského družstva Mo řina v obci Záluží podle popsané varianty, v četn ě obslužné dopravy pro areál, poskliz ňové linky a bioplynové stanice, p ři uvažování všech hluk ů zde p ůsobících, nebude mít výrazný negativní vliv na hlukovou zát ěž v chrán ěném venkovním prostoru a chrán ěném venkovním prostoru staveb.

Navržené a hlukovou studií posouzené řešení BPS bude vyhovovat požadavk ům platných právních p ředpis ů, pokud bude zám ěr realizován v míst ě a v rozsahu, který byl p ředm ětem hlukového posouzení.

V Pelh řimov ě 8. b řezna 2011 Ing. Josef Charouzek

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 65 Zem ědělské družstvo Mo řina

Mapa širších vztah ů

BPS

Územní plán obce

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 66 Zem ědělské družstvo Mo řina

Katastrální mapa 1:2880 se zákresem referen čních bod ů

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 67 Zem ědělské družstvo Mo řina

Příloha 1 – zadání

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 68 Zem ědělské družstvo Mo řina

Příloha 2a- vypo čítané izofóny pro denní dobu s provozem suši čky obilí

Příloha 3a – vypo čítané hodnoty hluku pro denní dobu s provozem suši čky

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 69 Zem ědělské družstvo Mo řina

Příloha 2b – vypo čítané izofóny pro denní dobu bez provozu suši čky obilí

Příloha 3b – vypo čítané hodnoty hluku pro denní dobu bez provozu sušičky.

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 70 Zem ědělské družstvo Mo řina

Příloha 4a - vypo čítané izofóny pro no ční dobu s provozem suši čky obilí

Příloha 5a - vypo čítané hodnoty hluku pro no ční dobu s provozem suši čky obilí

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 71 Zem ědělské družstvo Mo řina

Příloha 4b – vypo čítané izofóny pro no ční dobu bez provozu suši čky obilí

Příloha 5b- vypo čítané hodnoty pro no ční dobu bez provozu suši čky obilí

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 72 Zem ědělské družstvo Mo řina

G. VŠEOBECN Ě SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

Obchodní firma Zem ědělské družstvo Mo řina

IČ 00103004

Sídlo Mo řina 267 17 Mo řina

Oprávn ěný zástupce Ing. Vladimír Kunc předseda Mo řina 267 17 Mo řina tel.: 257 721 448

Název zám ěru Zem ědělská bioplynová stanice Záluží

Kapacita (rozsah ) zám ěru Elektrický výkon za řízení 999 kW a tepelný výkon 1056 kW.

Umíst ění zám ěru Kraj: Středo český Okres: Beroun Obec: Záluží Katastrální území: Záluží u Ho řovic

Charakter stavby: novostavba Odv ětví: zem ědělství, výroba energie

Předm ětem posuzování podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí, v platném zn ění je výstavba novostavby bioplynové stanice s příslušenstvím. Jedná se o novostavbu bioplynové stanice (kombinované za řízení k výrob ě bioplynu a jeho energetickému využití) ve stávajícím zem ědělském areálu. Zám ěr řeší otázku zpracování biomasy a statkových hnojiv jejich energetickým využitím, což napom ůže diverzifikaci p říjm ů investora. Umíst ění zám ěru v dané lokalit ě bylo vybráno s ohledem na dostupnost vstupních surovin, vhodného pozemku a inženýrských sítí. Princip procesu: Jedná se o proces, kdy bez p řístupu vzduchu dochází p ři ur čité teplot ě pomocí specifických bakterií k rozkladu organické hmoty za sou časného vývinu bioplynu. V tomto případ ě bude využíván systém tzv. mezofilní fermentace organické hmoty p ři teplot ě cca 37 oC, který se vyzna čuje pom ěrn ě zna čnou stabilitou procesu. Proces se rozd ěluje do dvou hlavních fází – kyselinotvorné, p ři které dojde k vy čerpání dostupného kyslíku a metanogenní fáze, p ři které dojde k účinnému prokvašení substrátu se stabilizovaným vývinem metanu.

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 73 Zem ědělské družstvo Mo řina

Doba zdržení substrátu ve fermentoru bude v pr ůměru 60 dní. Hmota po fermentaci (digestát) bude z dofermentoru postupn ě od čerpávána, stejn ě jako vznikající bioplyn, který bude dodáván p řes plynojem do kogenera ční jednotky, která p ředstavuje vysoce efektivní princip výroby elektrické energie a tepla. Materiál po fermentaci (digestát) bude skladován v nových jímkách 2 x 5 900 m 3. Zám ěr je roz člen ěn do následujících stavebních objekt ů: SO – 01 Fermentor SO – 02 Provozní budova SO – 03 P říjmová jímka SO – 04 Plynojem SO – 05 Skladovací jímka SO – 06 Skladovací jímka

Pr ůběh výstavby, nevelké rozsahem a časov ě omezené na pom ěrn ě krátkou dobu, neovlivní zásadním zp ůsobem okolní životní prost ředí ani neohrozí zdraví ob čan ů v nejbližších obytných objektech v obci Záluží. Ani v bezprost ředním důsledku provozu nedojde k ovlivn ění, p řípadn ě narušení okolního prost ředí. Negativní vlivy mohou nastat pouze v případ ě technologické nekázn ě. P ři dodržení p říslušných p ředpis ů jsou však tato rizika vylou čena. Jako zdroj emisí je bioplynová stanice (kogenera ční jednotka) za řazena jako st řední zdroj zne čiš ťování ovzduší. Navržená výstavba neovlivní rozsah zem ědělského p ůdního fondu. Zám ěrem nebudou dot čeny pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa, nedojde k negativnímu vlivu na vodu. Nebudou dot čeny chrán ěné druhy rostlin ani živo čich ů, prvky územního systému ekologické stability, významné krajinné prvky, nedojde k poškození krajinného rázu. Vzhledem k charakteru zám ěru a lokalizaci stavby nebyly shledány závažné vlivy na životní prost ředí a obyvatele, které by vznikly v důsledku výstavby a následného provozu.

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 74 Zem ědělské družstvo Mo řina

H. PŘÍLOHA

H. 1 Vyjád ření stavebního ú řadu

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 75 Zem ědělské družstvo Mo řina

H. 2 Stanovisko orgánu ochrany p řírody, pokud je vyžadováno podle § 45i, odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve zn ění zákona č. 218/2004 Sb.

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 76 Zem ědělské družstvo Mo řina

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 77 Zem ědělské družstvo Mo řina

H. 3 Vyjád ření obce k zám ěru

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s. Zem ědělská bioplynová stanice Záluží Strana 78 Zem ědělské družstvo Mo řina

• Literatura: STRAKA, František,: Studie chemické povahy pach ů z BPS, jejich zdroj ů a možnosti minimalizace pachových emisí. Ústav pro výzkum a využití paliv a.s. Prosinec 2008 MŽP,: Metodický pokyn „K podmínkám schvalování bioplynových stanic p řed uvedením do provozu“. V ěstník MŽP, částka 8-9/2008.

Datum zpracování oznámení : 15.3. 2011 Jméno a p říjmení : Ing. Radek P řílepek Bydlišt ě : Sudom ěř ice u Tábora 131, 391 36 Telefon : 602 539 541 E-mail: [email protected]

Autor je oprávn ěn ke zpracovávání dokumentací a posudk ů dle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí. Rozhodnutí o ud ělení autorizace č.j. 31547/5291/OPVŽP/02 ze dne 15.10.2002. Autorizace prodloužena rozhodnutím č.j. 28483/ENV/07 ze dne 19.4.2007.

Ing. Radek P řílepek

Oznámení dle p řílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. FARMTEC, a.s.