Archidiakonáty Kouřimský
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
ARCHIDIAKONÁTY KOUŘIMSKÝ. BOLESLAVSKÝ, HRADECKÝ DIECÉSE LITOMYŠLSKÁ. (MISTODIS C[RKEVNI DO ROKU 1421) SESTAVI L JOSEF. KuRKA. EMER. FARÁ R. DSi—930. V PRAZE 1915. TISKEM A NÁKLADEM ČESKOSLOVANSKE AKCIOVE TISKÁRNY V PRAZE. SDÁLENA l5. ARCHIDIAKONÁTY .KOUŘIMSKÝ, BOLESLAVSKÝ, HRA— DECKÝ A DIECESE LITOMYŠLSKÁ. (MÍSTODIS CÍRKEVNÍ DO R. 1421.) SESTAVI L JOSEF KURKA. EMER. FARAŘ. I 1914; TISKEM ČESKOŠLOVANSKÉ AKCIOVÉ TISKÁRNY V PRAZE-[. NÁKLADEM VLASTNÍM. Předmluva. Milovníkům starého místopisu podávám suchopárnou, dlouhou řadu jmen & číslic. již jmenuji „místopisem církevním do r. 1421". ač jest současně i místopisem vůbec; čtenář nalezne u každého popsaného místa vše pohromadě a přehledně. co by jinak pracně shledávati musel. přidávám i zprávy nepatrné. protože důležitých nemáme, neboť i jimi ozývá se hlas života ze starodávných rumú. v nichž katolický život od r. 14-21 po dvě stě let pohřben byl Až do r. 14-20 zkvétal v národě našem život katolický: národ byl proniknut zbožnosti. organisace církevní pevná. kanonické právo v plné platnosti. duchovních velmi mnoho a též i mnoho chrámů. mezi nimiž mnoho velkolepých ve větších. zvláště kapitulních & klášterních. ozýval se ve dne i v noci velebiíý zpěv žalmů a hymnů. pozemské nadání církevních obročí hojné —- ale to vše se takřka přes noc shroutilo. když r. 14-20 vypukly bouře husitské. Z počátku si ovšem theologických hádek na universitě národ valnč ncvšímal. ale vůdcové husitského hnutí spojili stránku theologickou se stránkou praktickou, majetkovou a vůbec sociální. prohlásivše zásadu. že kněží nemají míti světského panování. totiž vezdejších statků. nýbrž že mají žili v apoštolské chudobě. & tím získali celý téměř národ pány ipoddan né. A nemůžeme se tomu ani diviti: v Čechách bylo několik tisíc chudých šlechtických rodin: rodiny přibývalo ale rodinného poplužního dvorečku a poplatných .člověků" nepřibývalo. a hned vedle bylo velké panství duchovenské: ti a takoví ovšem jako evangelium rádi slyšeli zásadu. že duchovní nemají míti pozemských statků. a že jim tedy musí býti vzaty. Konečný výsledek však zklamal: „duchovenstvi' byla ovšem po savadnim právním majitelům vzata ale na ěje na „ ěení“ se nesplnila: Trčkové Svamberkové. Kostkové Pernštejnové a j. uchvátili tolik. že na ostatní velmi málo zbylo a než se onen smutný děj jenž r. 1420 začal. rokem 1648 skončil. ještě méně. A podařilo-li se vůdcům husitského hnutí strhnouti za sebou chudé pány. podařilo se jim to ještě snadněji u poddaného lidu; pod danství je vždy tísnivé a odpornné. proto ani zde se nesmíme diviti. - když poddaný lid doufal, že nadešla chvile jeho vysvobození. Naděje lV však zklamaly na dobro i zde; polabskému poddanému na př. bylo velmi málo poslouženo tím. když poddanský úrok. robotu & jiné dávky odváděl místo do Opatovic na Kunětickou Horu. Pravda ovšem jest, že bouří husitskou vzpružena a sesilena byla národnost česká: města. zvláště královská. až do té doby ovládána Němci. přešla v moc echů; ale tento prospěch ncvyvážil ani zdaleka škodu. již národnost česká utrpěla do r. 1046. V oněch městech byli Němci usazeni teprv as 150 roků. a iiž r. 1420 byly tam značně české menšiny, které by klidnou cestou brzy se staly většinami. — Za to se zármulkem musí každý Čech nyni dívati se na národnostní mapu Čech. zvlášlě na severozápadě, kde poněmčcni proniklo až téměř k branám města Rakovníka. — Takový iest národnostní konečný výsledek dějepisného procesu. jenž, jak již řečeno bylo, roku 1420 začal a rokem ICHS skončil. Starodávné rumy po stránce náboženské, hospodářské i na' rodnostní! V Starém Kolíně. dne 5. června 19l3. JSI). Prameny. Nejvydalnějším a na větším díle jediným pramenem jsou knihy kostela pražského. totiž: ]. Libri Coniirmationum, lO kněh, jež jsou všeck'ytiskem uveřejněny: něco vydal "|" Tingl, ostatek „Historický Spolek“: do klady z nich ve spisku tomto nejsou citovány. nebot citáty ty by nad miru vzrostly; kde tedy obsazování obročí ncní doloženo pramenem. je vzato z kněh koniirmačních. kde podle vročení je nalézti lze. formězkrácené.naAby zprávy o ř.1583krái=obsazování byly přehlednější. .z . ss. vypsány ., to est: jsou král ve _ P l jako patron: „=" presentoval "nebo svolil ku směně. takže zkrácenina „ss“ znamená __směnil s „l 2. Libri Erectionum (Lib. Er.). jež založeny byly od arcibiskupa Arnošta. 13 kněh: prvních 5 vydal tiskem "I' Dr. Borový, ostatní jsou ještě v' rukopisu v Archivu Nejdůst. kapituly svato-vítské; regesta. ale velmi nedostatečná uveřejnil Balbín v Dec. !. lib V. 3. Acta judiciaria 7 kněh (v citálech zde Soud. Ak) vydal tiskem “|" Ferd. Tadrn. nákladem České Akademie. 4. Registra decimarum papalium (Rejstřík Desátkový) počínající r. 1352. vydal "1" V. Tomek. Jednotlivé kostely jsou tam vypsány podle archidiakonátú &dekanátu a v tomtéž pořadí a s tímtéž tvarem jména vypsány i zde i s obnosem, jenž r. I352 jako polo letní desátkový poplatek požadován byl; vzájemným porovnáním po znáváme bohatší nebo chudší nadání jednotlivých obročí. Ostatní prameny. 5. Regesta Diplom. Boh.. l.—1V.: ]. díl vydal Erben. ostatni Emler. pokud byl vydán .Friedrich, Codex Dipl. Boh.“ přihlíženo bylo i k němu. 6. Prameny dějin českých (Fontes rer. boh.) svaz. I.—Vl 7. Monumenta Vaticana. nový pramen, vydávanýpéči Zemsk. Archivu: ]. díl vydal Lad. Klicman. il. Dr. Novák. Krofta, lil. & N. je posud v rukopise v Zemském Archivu. VI 8. Archiv český; podává hojně zpráv o zapisování zboži duchovenského. 9. Regislra domácí a cizí, vydaná od prof. dra Čela kovského, doplňuje ony zápisy duchovenslví. IO. Dozůslálky Desk. Zems.. vydal Emler. díl |., H. ll. Regislra censuum, čili Urbáře.vydané Emlerem. 12. Formulář z kancěl. biskupa Tobiáše vydal Dr. Novák & něčim doplnil Dr. Šebesla. Něco poskytly léž .Palnálky". Oslalní prameny jsou vyjmenovány na příslušných mistech. Prameny rukopisné. Čerpal jsem léž z rukopisů. ač ne lolik, kolik bych si přál. jmenovitě: Z Archivu kapitulního. kde jsem si mohl vypsali mnoho regesl z knih erekč.. tiskem posud nevydaných. & něco i z jiných Iislin:též z Archivu Zemského a z Archivu města Prahy: v obou je hojně opisů. D. T. pp. předsláveným jmenovaných Archivů vzdávám povinný. zdvořilý dik za vzácnou ochotu. s jakou mně- vslřic vyšli. Pokud byl přislup k Dvorským Deskám poněkud dovolen. hleděl jsem i tam něco ziskali. k čemuž přispěl p. Dr. Kybal. Stáří kostelů._ Skoro všecky kostely zjištěny jsou z „Rejstříku Desátko— vého r. 1352“; existencí jednotlivých před r. 1352 dokazují: 1. výslovná zmínka o jejich založení; pohříchu jest jich jen několik. i když k nim připočteme ony. v nichž nalezeny byly ostatkově autenliky. jež se při svěcení kostela do oltářů ukládaly; 2. zmínka o kostele před r. 1552; i těch je velmi málo. Nedostatečné psané zprávy poněkud nahražuji: 3. stopy a zbytky slohu románského. a vůbec před- gotického, tedy z doby před r. 1300; 4-.ohražení kostela čilí kostelce: kostelyohra— žovali nejčastěji tam, kde nebylo ani hradu. aní lvrze. tedy na .panstvích královských a duchovenských, aby za vpádu loupe— živých rot obyvatelé alespoň život a kousek majetku zde za chránití mohli. Kostelní ohrady stavěli zvláště za řádění Braniborů v strastiplné době po pádu krále Otakara ll. roku 1278; totéž se opakovalo za řádění vábů v bojích o trůn český po vymření Dřemyslovců r. 1506—1310; v tom ohledu nebylo v Čechách o mnoho lépe za krále Jana: za něhož bylo v plné platnosti právo. ale pěstní, až asi do r. 1536 králevíč Karel loupežníky krotiti počal; 5. názvy osad úplně německé. vedle nichž se samorostlý Český název neobjevuje, leč, že bylo německé po— jmenování na česko zkomoleno. jmenovitě všelijaké: dorty, feldy, bergy. burgy, avy (Richcn-au). Osady tyto, tedy i jejich kostely, zakládány byly teprve v 13. stol.. nejčastěji v 2. jeho polovici, když celé újezdy pohraniční německými kolonisty a— sazeny byly. Takových od založení svého ryze německých kostelních osad jest poměrně málo. srovnáme-li je s krajinami nyni VIII německými. vlastně poněmčenými. kde většina starých kostel— ních osad jest původu českého: nesmi nás tedy zde klamati. když Němci udělali z počestné české Lhoty „Ellgotten", nebo něco takového. z Bohuslavě „Wussleben“. z Kurovod „Hůhner wasser“ a z Ostroměče (v Šumavě) dokonce „Wassertrom peten". ó. Některé kostelní tituly: kostelysv.Klementa na bývalých veřejných hradech ukazují na dobu cyrillo— methodějskou. sv. Jiří na vyvýšených samotách nebo skoro samotóch na stráže; kostely sv. Gotharda vznikly teprve po r. 1131. a sv. prokopa po r. 1204. když jmenovaní patroni za svaté prohlášeni byli. Ale tituly tyto jsou jakousi pomůckou jen tam. kde zjištěny jsou již před r. 1421. poně— vadž titul mnohých kostelů se od té doby změnil. 7. Kostely na zjištěných veřejných hradech a'dvorcích (curtis) můžeme počítati mezi nejstarší. nebot první kostel. jenž na území k hradu a dvorci příslušném založen byl. byl jistě založen na hradě. Archidiakonát kouřimský rozdělen byl na dekanáty: kouřimský. německo-brodsky, řečický. čáslav— ský. štěpánovský & kolinský. V čele každého dekanátu stál děkan: byl jím některý farář v dekanátě. [. Děkanát kouřimský. Známí děkani: Za biskupa Tobiáše ('l' 1296) děkan kouřímský R . ., plebán v N . .1) Damián. děkan kouřímský byl farářem na Hradešíně. kde 'i' l367; zmínka o děkanu 1555 viz llradešín. Bohunek. plebán v Čes. Brodě 1561—1380: jako dě— kan se připomíná r. 136931; viz Kozojedy. petr. plebán v Doříčanech 155841398: jako děkan připom. 13833). Václav. plebán tísmický 1362—1414; jako děkan při— porn. 14031). Kouřim. l552 Curim. 2 sg. 1384- Gurim. 1' 2 sg. Když na území některého farního kostela založeno bylo město purkrechtní, podržel obyčejně starší farní kostel svá práva farní i v městě znova založeném, tak že kostely, jež časem v novém městě povstaly. byly pouze tiliálkami nebo komendami staršího farního kostela; (Kutná Hora, plzeň. Bu— dějovice. Jaroměř a i. neměly právních farních kostelů). Když ' Měl se zaslali jaki-hos plcbána. icmuž patroni. iclikož byl obviněn ze zločinu .- držení kostelu překážejí: (Dr. Novák: Formulář biskupu Tobiáše. str. 126). "') Tomek: .Registra De:im.'. p. 41). u) Acta judic. ll. 219. ') Tami. IV. 301. 2 však zde, opodál Staré Kouřimi. založeno ve 15. stol. purk rechtní město, byl zde současně založen též městský farní kostel.