Jupiterský Duch © 2006-7 Václav Semerád
AUTOBUS Jupiterský duch © 2006-7 Václav Semerád III.část – Válka ďáblů © 2006-2007 Semerád Praha Rozpaky Adélka se v Oáze cítila jako v ráji, ale trochu se mrzela sama na sebe. Jak ji ale mělo napadnout, že součástí její cesty bude něco tak neuvěřitelného? O tom, že uvidí křísit mrtvé, zastřelené a navíc spálené děti, se dozvěděla až tady. »To chtělo videokameru,« postěžovala si Pepkovi. »Fotografie nejsou dneska nic moc, kdekdo je zpochybní. Kříšení mrtvých! To je přece zázrak jako z čítanky nebo z Bible, měla jsem se na to lépe připravit a zaznamenat to pečlivěji. Co se o tom dochová? Pár fotek? Na tak úžasnou věc to bude trochu málo.« »Bez obav,« ujistil ji Pepek. »Soňa má lepší způsob záznamu než fotografie i film.« Ukázal jí dívku, pohybující se poblíž. Nedržela sice fotoaparát ani kameru, ale Pepek Adélku ujistil, že používá tefirské záznamové prostředky a ty nejsou horší než pozemské. Spíš naopak, na tefirské plastické video pořád ještě nemáme. »Aspoň tak,« spokojila se s tím Adélka. »Jen by mě zajímalo, jak to dostanete do naší nedokonalé placaté televize.« »Zatím nijak,« pokrčil rameny Pepek. »Ale budeme to mít schované jako dokument pro budoucnost.« »Jenže tím prošvihnete jedinečnou příležitost!« tvrdila. »Kdybyste mi hned na začátku řekli, že ty děti chcete vzkřísit, zavolala bych si na to nějakého známého kameramana!« »Říct vám to už v Praze, zavolala byste na nás chlapy se svěrací kazajkou,« usmál se Pepek. »Vždyť jste nám nechtěla věřit ani to, že se k těm dětem vůbec dostaneme!« »Mohla jsem snad tušit, že děláte zázraky?« »Něco jste tušit mohla,« připomněl jí.
[Show full text]