MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

ZAHRADNICKÁ FAKULTA V LEDNICI

Použití rodu Rhododendron L. v zahradní a krajinářské architektuře za první republiky

Diplomová práce

Vypracoval: Bc. Tomáš Schuch Vedoucí práce: prof. Ing. Miloš Pejchal, CSc. Lednice, 2015

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Použití rodu Rhododendron L. v zahradní a krajinářské architektuře za první republiky“ vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací.

Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona.

Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Lednici dne:

…………………………………………….. podpis

1

Poděkování

Rád bych poděkoval prof. Ing. Miloši Pejchalovi, CSc. za vedení mé diplomové práce, odborné rady a připomínky, poskytnutí odborné literatury ze své osobní knihovny a za motivaci, která mě vedla k lepšímu výkonu, ochotě a vstřícnosti.

Dále bych rád poděkoval svému dědovi Ing. Josefu Schuchovi CSc. za poskytnutí životních zkušeností, pomoc při psaní práce a doprovázení při terénních průzkumech a zároveň děkuji celé mé rodině za podporu.

Mé poděkování zároveň patří Ing. Romanu Zámečníkovi, Ing. Lukáši Lattenbergovi, Ing. Karlu Zdražilovi a Bc. Petře Šmídové za ochotu a pomoc.

2

Obsah

1. Seznam tabulek ...... 7

2. Úvod...... 8

3. Cíl práce ...... 9

4. Literární přehled ...... 10

4.1. Charakteristika daného období ...... 10

4.1.1. Zahradní a krajinářská architektura daného období ...... 10

4.1.2. Dovoz rostlin z Německa a ciziny vůbec (1918) ...... 13

4.2. Charakteristika rodu Rhododendron L...... 14

4.2.1. Zařazení do taxonomického systému ...... 14

4.2.2. Morfologická charakteristika ...... 14

4.2.3. Rozšíření rodu ...... 15

4.2.4. Systematická charakteristika ...... 15

4.3. Historie pěstování rodu Rhododendron L...... 28

4.3.1. Historie pěstování a introdukce v Evropě ...... 28

4.3.2. Informace o pěstování a introdukci v Evropě v dobovém českém odborném tisku ...... 29

4.3.3. Historie pěstování a introdukce na území České republiky ...... 33

4.4. Šlechtění rodu Rhododendron L...... 34

4.4.1. Šlechtění v Evropě ...... 34

4.4.2. Světoví šlechtitelé ...... 35

4.4.3. Šlechtění rodu Rhododendron L. v Československu ...... 41

4.4.4. Významní šlechtitelé na území České republiky ...... 42

4.4.5. Šlechtitelské cíle ...... 43

4.5. Použití rodu Rhododendron L. v období první republiky ...... 59

4.5.1. Informace v dobovém odborném tisku ...... 59

3

4.5.2. Význam Průhonic pro zavádění rododendronů do kultury ...... 62

5. Metodika práce ...... 70

5.1. Analýza základního sortimentu do roku 1938 ...... 70

5.1.1. Název ...... 71

5.1.2. Skupina kultivarů ...... 71

5.1.3. Výška rostliny ...... 71

5.1.4. Doba kvetení ...... 72

5.1.5. Základní barva květu ...... 72

5.1.6. Poznámka k barvě květu ...... 72

5.1.7. Kresba květu ...... 72

5.1.8. Mrazuvzdornost ...... 72

5.1.9. Původ ...... 73

5.1.10. Šlechtitel ...... 73

5.1.11. Rok vyšlechtění ...... 73

5.1.12. Místo vyšlechtění ...... 73

5.2. Analýza dobového sortimentu ...... 74

5.2.1. Identifikační údaje ...... 77

5.2.2. Informace o školkařských výpěstcích ...... 77

5.3. Analýza sortimentu, který byl za období první republiky pěstován v Průhonicích ...... 78

5.3.1. DS 1910-1922 – Matrika Dendrologické společnosti ...... 78

5.3.2. DS 1922-1941 – Katalogy Dendrologické společnosti ...... 78

5.3.3. PP 1927 – Předávací protokol z r. 1927 ...... 79

5.3.4. Počet taxonů DS 1910-1922 ...... 79

5.3.5. Počet taxonů DS 1922-1941 ...... 79

5.3.6. Počet taxonů PP 1927 ...... 79

4

5.4. Srovnání dobového sortimentu se současným ...... 80

6. Výsledky ...... 83

6.1. Analýza základního sortimentu do roku 1938 ...... 83

6.1.1. Skupiny odrůd dle Hoffmana (2010) ...... 83

6.1.2. Barva květu ...... 84

6.1.3. Doba kvetení ...... 84

6.1.4. Mrazuvzdornost ...... 84

6.1.5. Nejvýznamnější šlechtitelské firmy ...... 85

6.1.6. Nejčastější výskyt dle pramenů ...... 86

6.2. Analýza dobového sortimentu ...... 87

6.2.1. Nejčastěji nabízený přírodní taxon ...... 87

6.2.2. Nejčastěji nabízená skupina dle Hoffmana (2010) ...... 88

6.2.3. Nejčastěji nabízený kultivar ...... 88

6.2.4. Nejčastěji nabízená výška ...... 89

6.2.5. Školky s nejbohatší nabídkou rododendronů ...... 89

6.3. Srovnání dobového sortimentu se současným ...... 90

6.4. Výsledky šlechtění rodu Rhododendron L. za první republiky na území České republiky ...... 96

7. Diskuse ...... 98

7.1. Latinské názvosloví ...... 98

7.2. Názvosloví a systematické zařazení ...... 98

7.3. Dostupnost zdrojů ...... 98

7.4. Rhododendron indicum Sweet...... 99

7.5. Systematické zařazení do skupin ...... 99

7.6. Použití rododendronů ...... 99

7.7. Dostupnost informací ...... 99

5

7.8. Mrazuvzdornost ...... 99

8. Závěr ...... 101

9. Souhrn a Resumé ...... 102

10. Seznam použité literatury a zdrojů ...... 104

11. Seznam příloh ...... 110

6

1. Seznam tabulek

Tabulka č. 1 Přehled analyzovaných pramenů z meziválečného období…...…73

Tabulka č. 1 Přehled analyzovaných pramenů ze současného období……...... 79

7

2. Úvod

Téma diplomové práce jsem si vybral, jelikož mě již delší dobu zajímalo. Z období první republiky se dodnes nedochovalo příliš publikací nebo informací o tom, jak to tehdy bylo s používáním rodu Rhododenron L. a jeho šlechtěním. Podobná absence zdrojů je i u tehdejší zahradní architektury a výskytu rodu v zahradách a parcích. Z tohoto důvodu jsem si téma vybral, měl jsem zájem o to vyhledat co nejvíce zdrojů a co nejpodrobněji splnit cíle práce. Téma je poměrně aktuální, spousta dendrologů, botaniku, šlechtitelů aj. se tím dnes zabývá. Nutno dodat, že se rododendrony v minulosti zabýval můj děda Ing. Josef Schuch CSc., díky němuž jsem k tomuto rodu měl vždy blízko.

8

3. Cíl práce

Hlavním cílem práce je doplnit a upřesnit informace jak o sortimentu rododendronů používaných v zahradní a krajinářské architektuře za první republiky na našem území, tak o způsobech jejich použití. Dalším cílem je zjistit jak jsou dobové sortimenty dostupné na našem současném trhu školkařských výpěstků a zhodnotit použitelnost tehdejšího sortimentu v současnosti. Cílem je i literární rešerše dané problematiky, zaměřená především na následující oblasti: historie pěstování, šlechtění a používání rododendronů (ve světě a u nás), botanické a zahradnické třídění, stručný přehled faktorů ovlivňujících použití rostlin v zahradní a krajinářské architektuře daného období, společenská, kulturní a hospodářská východiska a charakteristika zahradní a krajinářské architektury v daném období.

9

4. Literární přehled

4.1. Charakteristika daného období

4.1.1. Zahradní a krajinářská architektura daného období

Dle Zámečníka (2013) je zahradní architektura rozvíjející se mezi světovými válkami na území tehdejší Československé republiky stále málo prozkoumaným článkem ve vývoji celého zahradního a krajinářského umění.

4.1.1.1. Období po vzniku Československa, r. 1918 - 1929

Podle Zámečníka (2013) bylo období, které následovalo po vzniku Československé republiky, do velké míry výrazně ovlivněno předchozím vývojem, který mnohdy přejímal dřívější převážné formální motivy. Zahrady tohoto období byly spíše reprezentativního a pohledového charakteru, nikoliv užitkového. Architektonicky byly přísně svázány s půdorysem budovy. Také použití sortimentálního detailu se omezovalo zejména na užívání pohledových záhonů, převážně s letničkovým zastoupením květin. Tyto záhony byly jasně odděleny od okolí a byly součástí reprezentativní části zahrady s bezprostředním navázáním na komunikaci. Uživatel zahrady tohoto období se pohyboval v jasně stanoveném zahradním programu, který byl nejčastěji započat u domu s ozdobným formálním květinovým parterem, a posléze pokračoval většinou po obvodové části zahrady. Stejně jako květinové záhony byl i trávník většinou chápán jako pohledový prvek. Zbývající zahradní plochy byly členěny s jasnou obvodovou a vnitřní organizací. Velice častě byla v zahradách aplikována drobná zahradní architektura, jako např.: sochařské doplňky společně s formálními vodními prvky. Osové formální pojetí zahrady bylo výrazně svázáno s hmotou budovy. Vše působilo bohatým a zdobným dojmem.

10

4.1.1.2. Období 30. let, r. 1930 - 1938

Zámečník (2013) uvádí, že se zahradní kompozice začala „uvolňovat“ z přísného sevření architektury teprve až v průběhu 30. let 20. století. Začaly se pěstovat zejména vytrvalé květiny na úkor převážně pohledových a vysoce nákladných letničkových záhonů. Převážně pohledový květinový parter, který byl do té doby typickým pro kompozici zahrad, se začal pozvolna proměňovat v trávníkový parter s menším zastoupením květinových výsadeb a tvarované vegetace. Mnohdy se tento trávník stal dokonce trávníkem určeným pro hry a společenskou relaxaci. Důležitým aspektem byla zejména skutečnost změny v chápání zahrady. Do té doby byla zahrada vnímána spíše jako prostředek reprezentace s vysokým estetickým charakterem a s poměrně komplikovanými doplňky. Postupem doby začíná zahrada reagovat na aktuální společenské potřeby vycházející z postupné změny životního stylu obyvatel, stává se obytnou a užitkovou. Do zahrad se umisťují do té doby málo rozšířené sportovní prvky související s prohlubujícím se povědomí o zdravém trávení volného času. Začíná se užívat, do té doby ojedinělých funkčních detailů v podobě tzv. nášlapných kamenů volně rozmístěných v trávníku nebo v záhonu spojujících místa v zahradě. Trávník a záhony květin přestávají být pohledovými a uživatel se s nimi může seznamovat v bezprostřední blízkosti a procházet jimi. V průběhu 30. let se dle Zámečníka (2013) na mnoha místech začala výrazně projevovat nová racionální architektura ovlivněná moderními přístupy k bytové otázce, která v mnoha případech zapříčinila změny v pojetí okolní zahrady. V Československu tehdy působilo množství projekčních kanceláří, které se specializovaly na úpravy rodinných zahrad. Někteří tvůrci v architektuře zahrad stále uplatňovali historizující motivy na formálním půdorysu s vysokou mírou zdobnosti, část se pokusila o vytvoření nové koncepce. Typickým představitelem pokrokového názoru, jak ztvárnit zahradní prostor, byl urbanista, zahradní a krajinný architekt Otokar Fierlinger. Jeho zahradní realizace snoubí maximální funkčnost s nadčasovou estetickou kvalitou. Otokar Fierling přinesl do tehdejšího Československa z Ameriky, zcela novou filosofii přístupu k tvorbě měst, parků a zahrad. Dokázal oslovit moderní generaci stavebníků, kteří sympatizovali s novými uměleckými hodnotami, jakými byly impresionismus,

11 který naučil dívat se na přírodu za měnící se atmosféry v každé době. Expresionismus, který je projevem silného osobitého výrazu abstraktní koncepce a na závěr kubismus, který jim představil účelově čisté výrazové prostředky. Další významným zahradním architektem v období první republiky byl podle Zámečníka (2013) také Josef Kumpán. Jeho zahrady byly převážně osové, svázané s domem složené z typických částí, a to z reprezentativní, obytné a užitkové. Určitým indikátorem jeho tvorby jsou typické besídky (altány), které umísťoval takřka do každé zahrady. Typické, pro zahrady které Kumpán navrhl, byl pravidelný parter, který byl jednodušší, střízlivější a netvořil nejpodstatnější část zahrady. Tvorbu zmiňovaných architektů je možné v současné době považovat za nejvíce probádanou. Mezi další známé architekty daného období patřili např. Josef Miniberger, Julius Krýsa, Jan Kašpar, Leopold Jopp, Zdena Košáková, Albert Esch, Otto Eisler aj.

4.1.1.3. Členění zahradních kompozic v daném období

Zámečník (2013) uvádí, že přes velkou variabilitu vzniklých zahradních kompozic existují základní principy tvorby sledovaného období. K vytvoření zahrady, a to zejména vzhledem k funkčnímu členění a kompozičnímu ztvárnění, byly užívány dva základní způsoby. Vycházelo se ze stylu volného a geometrického.

Styl volný

Pro tento styl je typická nepravidelně vedená síť cest se skupinami dřevin vysázených ve volných travnatých plochách, kdy byl jejich výskyt ovlivněn krajinářskými motivy a určen zvláště pro rozsáhlejší vilové zahrady. Zahrada byla řešena ve vazbě na dům s průhledy, kterým dominovala.

Styl geometrický

Vyznačuje se pravidelným trasováním komunikací, které oddělují jednotlivé funkčně odlišné části na samostatné zahradní segmenty. Zahrada byla koncipována osově v přímé vazbě na budovu. Běžná byla kombinace obou přístupů, kdy se využívalo pravidelného členění zahrady v nejbližším okolí

12 budovy. Dále od domu se projevovalo členění nepravidelné s rozptýlenou zelení, která často tvořila tzv. izolační plášť celé zahrady. Tento typ ztvárnění zahrady oplýval několika přednostmi. Zejména šlo o skutečnost volného prostoru v okolí vily, který byl nejčastěji osázen nízkou květinovou výsadbou a nechával tudíž vyniknout budově samotné. Tato nejbližší plocha zahrady svým půdorysným členěním a použitým architektonickým řešením přejímala formu vily a tvořila typické pokračování domu. Se zahradou ji spojovala zejména drobná architektura v podobě obytných teras, schodišť, odpočívadel a altánů. Mnohdy zahrada vstupovala do těsné blízkosti vil v podobě popínavých dřevin, které byly velmi oblíbené zejména u funkcionalistických staveb. Rozptýlená a izolační vysoká vegetace v okolní části zahrady tvořila příjemný protipól vzdušným parterům u vily, které byly určeny také k reprezentaci majitele a k efektním pohledům z hlavních místností vily. V některých vilových zahradách bylo dále od domu situováno sportovní zázemí, nejčastěji šlo o tenisový kurt. Rekreační (plavecké) bazény nebyly také úplnou vzácností. Přestože byly koncipovány pro osvěžení, případně plavání, umísťovaly se nezřídka na pohledových centrálních místech, kde plnily i funkci estetickou s výrazným kompozičním účinkem (zrcadlení). Takřka v žádné zahradě nechyběla alespoň malá, dle prostorových možností i rozsáhlejší, plocha určená k užitkovým potřebám (skleníky, pařeniště, ovocný sad, plochy pro pěstování zeleniny). Přestože většina architektů zmiňuje vhodné užití pravidelného členění v malých zahradách, kde umožní hospodárné využití jednotlivých ploch, setkáváme se s ním i ve větších objektech. Členění zahrady na funkčně odlišné části bylo zabezpečeno tvarovanými živými ploty, květinovými zídkami, výsadbami stromů nebo prvky drobné zahradní architektury v podobě podélných pergol a treláží.

4.1.2. Dovoz rostlin z Německa a ciziny vůbec (1918)

Dovoz jakéhokoliv zboží byl dle Macháčka (1918) vázán na úřední povolení. To znamená, že obchodník, který se pro dovoz z ciziny rozhodl, byl povinen podat žádost o jeho povolení „Dovozní a vývozní komisi“ (u obchodní a živnostenské komory) v Praze. Žádost bylo nutné podat na předepsaném tištěném formuláři, který bylo možné zakoupit či objednat u vrátného obchodní a živnostenské komory v Praze za 1Kč. Formulář musel být řádně a detailně 13 vyplněn a opatřen kolkem za 3Kč. Formulář žádosti obsahoval tyto rubriky k vyplnění: Jméno žadatele, sídlo jeho podniku, druh jeho výroby resp. obchodu, zboží, které chce dovézt (druh, váha, počet kusů, atd.), země, ze které se má zboží dovézt, jméno odesílatele a jeho sídlo, fakturovaná cena zboží, způsob dopravy, k čemu má být zboží použito, bylo-li už zaplaceno, nebo mělo by být teprve zaplaceno, kdy, komu a v jaké měně. Pokud žadatel žádá i o povolení cizí valuty, potom musel vyplnit i které a kolik.

V porovnání se současnými podmínkami dovozu rostlin ze zahraničí je výše zmíněné poměrně dost složité a zdlouhavé. Dá se tedy předpokladát, že i toto se okrajově mohlo podílet na celkovém sortimentu rostlin, který se v meziválečném období objevoval v Československu.

4.2. Charakteristika rodu Rhododendron L.

4.2.1. Zařazení do taxonomického systému

Dle van Gelderen and van Hoey Smith (1992).

Říše: rostliny (Plantae)

Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)

Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)

Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)

Řád: vřesovcotvaré (Ericales)

Čeleď: vřesovcovité (Ericaceae)

Podčeleď: pěnišníkovité (Rhododendroideae)

Rod: pěnišník (Rhododendron L.)

4.2.2. Morfologická charakteristika

V našich klimatických podmínkách dle Hiekeho (2005) a Dostálkové (1981) tvoří rododendrony vysoké nebo středně vysoké keře, případně nízké až poléhavé keříky. Ve své domovině obvykle dorůstají stromovitých rozměrů. 14

Listy jsou převážně stálezelené, ojediněle poloopadavé a velmi vzácně opadavé. Květy jsou buď jednotlivé, nebo po několika v řídkých nebo hustších, většinou vzpřímených okolících či okoličnatých hroznech. Květní korunka má plátky srostlé, není pravidelná, spíše mírně nesouměrná, pěti- až desetičetná, trubkovitá, nálevkovitá, zvonkovitá nebo kolovitá. Květní korunka je zpravidla nápadně zbarvená. Kalich je většinou pětičetný, může být značně zredukován, nebo naopak složen z 5-10 lístků. Tyčinek je 5 až 20. Květy některých pěnišníků se vyznačují tím, že výrazně voní. Plod je tobolka praskající od svrchu dolů. Dozrává pozdě na podzim nebo začátkem zimy. Semena jsou drobná a vyklíčí za 5-28 dní.

4.2.3. Rozšíření rodu

Rododendrony jsou dle Dostálkové (1981) pozůstatkem bohaté květeny třetihor. V tomto klimaticky neobyčejně příznivém geologickém období bylo jejich rozšíření mnohem větší a předpokládá se, že souvislé. V současnosti je pro tento rod přirozeným prostředím území Asie, Evropy, Austrálie a Severní Ameriky. U nás se volně v přírodě nevyskytují.

4.2.4. Systematická charakteristika

Český název pěnišník podle Dostálkové (1981) pochází jako mnoho jiných jmen od Presla (Wšeobecný rostlinopis 1846). Pravděpodobně byl ovlivněn ruským názvem „pjanišník“, který uvádí Pallas ve Flora Rossica (1789) jako jedno z mnohých jmen pro některé druhy tohoto rodu. Botanické jméno Rhododendron, vzniklo z řeckého rhodos – růžový, načervenalý, nachový a dendron – strom. Název mu přidělil švédský botanik Linné. Jeho předchůdci ho nazývali Chamaerhododendros. Název Azalea přidělil také Linné, původem z řeckého azaléos, což znamená suchý nebo vyprahlý. Na skutečnost, že Azalea a Rhododendron mají hodně společného, poukázal anglický botanik Salisbury. Jeho názor ovšem zůstal bez povšimnutí. Později v r. 1834 G. Don ve své knize „General System of Gardening and Botany“ zařazuje všechny tehdy známé azalky k rodu Rhododendron L. K všeobecnému uznání tohoto názoru ovšem došlo až v r. 1870 knihou Rhododendrae Asiae orientalis, od ruského botanika Maximowicze. Dnes do tohoto rodu dle Hiekeho (2005) a Dostálkové (1981) řadíme 15 přes tisíc druhů, včetně azalek. Po systematické stránce rozlišujeme dvě základní třídění celého rodu. To první vypracoval v letech 1920 až 1930 I. B. Balfour se svým týmem na základě praktických hledisek a společných znaků rozlišil všechny druhy do 44 sérií. V roce 1927 vytvořil A. Rehder systém a H. Sleumer jej v roce 1949 přepracoval tak, aby lépe odpovídal botanicko- systematickým kritériím. Celý rod byl rozčleněn na podrody, sekce, podsekce a série. Toto třídění dostálo ještě dalších změn a úprav, hlavně pracemi Seithe- von Hoffa, Busche, Pojarkowa, Cowana, Batta, M. N. Philipsona a W. R. Philipsona, Cullena, D. F. Chamberlaina aj. Při určování a zařazování jednotlivých taxonů do systému je velice důležitá především jejich chloupkatost. Rozlišujeme chlup jednoduchý, žláznatý, šupinatý a rozvětvený, neboli vločku. Mezi další významné poznávací prvky patří: počet tyčinek, postavení pupenů, životnost olistění a ostatní znaky. V roce 1978 bylo na mezinárodní konferenci o rododendronech v New Yorku přijato závazné rozdělení celého rodu na tři skupiny podrodů podle Seithe-von Hoffa a Batta (viz. 3.3.4.1.). Někteří autoři ještě stále provádějí další změny a přeskupení, a to především u některých nižších jednotek celého taxonomického členění.

Jelikož není pevně stanovený jeden systém rozdělení, který je obecně závazný, zvolil jsem tyto tři pro lepší orientaci v systematice a názvosloví práce.

4.2.4.1. Rozdělení dle Seithe-von Hoffa a Batta

Rod se dle Hiekeho (2005) a Dostálkové (1981) rozděluje do tří skupin podrodů.

Rhododendron (tzv. „lupinaté“ – Ledipotae)

Jsou to druhy vybavené šupinami, případně jednoduchými chlupy. Do této skupiny patří drobnozelené, převážně stálezelené, ale i opadavé druhy.

Nomazalea (tzv. „huňaté“ – Vilosae)

Jedná se o druhy oděné chlupy, případně žlázkami. Do této skupiny patří opadavé a vzácněji stálezelené druhy, které jsou obvykle nazývány azalkami.

16

Hymenanthes (tzv. „vločkaté“ – Floccaceae)

Do této skupiny patří všechny velkokvěté a velkolisté, keřovité i stromovité rododendrony, které jsou pokryty rozvětvenými chlupy neboli vločkami, někdy i žlázkami. Autor uvádí, že se na dalším zpestření této skupiny ještě stále pracuje.

4.2.4.2. Rozdělení dle Cullena a D. F. Chambarlaina

Tento systém dle van Gelderena a van Hoeye (1992) rozděluje rod do několika podrodů, které jsou dále dělené do sekcí a podsekcí. Rhododendron subg. hymenanthes je podrodem rodu Rhododendron, který se vyznačuje tím, že obsahuje pouze bezšupinaté zástupce. Rhododendron subg. hymenanthes obsahuje pouze jednu část, Rhododendron sect. ponticum. Tato sekce se dále dělí na 24 podsekcí, které jsou pro naše podmínky nejpřijatelnější.

1. Podsekce Fortunea 2. Podsekce Auriculata 3. Podsekce Grandia 4. Podsekce Falconera 5. Podsekce Williamsiana 6. Podsekce Campylocarpa 7. Podsekce Maculifera 8. Podsekce Selensia 9. Podsekce Glischra 10. Podsekce Venatora 11. Podsekce Irrorata 12. Podsekce Pontica

1. Skupina 1.1. Rhododendron ponticum a hybridy 1.2. Rhododendron caucasicum a hybridy 1.3. Rhododendron smirnowii a hybridy 2. Skupina 2.1. Rhododendron catawbiense a hybridy 17

2.2. Rhododendron maximum a hybridy 3. Skupina 3.1. Rhododendron yakushimanum a hybridy 3.2. Rhododendron degronianum (Rhododendron metternichii) a hybridy 3.3. Rhododendron mykinoi a hybridy 4. Skupina 4.1. Rhododendron arboreum a hybridy 5. Skupina 5.1. Rhododendron insigne a hybridy 6. Skupina 6.1. Rhododendron facetum a hybridy 6.2. Rhododendron elliottii a hybridy 6.3. Rhododendron strigillosum a hybridy 7. Skupina 7.1. Rhododendron griersonianum a hybridy 8. Skupina 8.1. Rhododendron griffithianum a hybridy 8.2. Rhododendron orbiculare a hybridy 9. Skupina 9.1. Rhododendron fortunei a hybridy 9.2. Rhododendron fortunei ssp. discolor a hybridy 9.3. Rhododendron decorum a hybridy 10. Skupina 10.1. Rhododendron campylocarpum a hybridy 11. Skupina 11.1. Rhododendron wardii a hybridy 12. Skupina 12.1. Rhododendron thomsonii a hybridy 12.2. Rhododendron viscidifolium a hybridy 13. Skupina 13.1. Rhododendron williamsianum a hybridy 14. Skupina 14.1. Rhododendron neriiflorum a hybridy 14.2. Rhododendron haematodes a hybridy 14.3. Rhododendron sangunieum a hybridy 15. Skupina 15.1. Rhododendron dichroanthum a hybridy 18

16. Skupina 16.1. Rhododendron forrestii a hybridy 17. Skupina 17.1. podsekce Taliensia, druhy a hybridy 17.2. podsekce Campanulata, druhy a hybridy 17.3. podsekce Fulgensia, druhy a hybridy 17.4. podsekce Maculifera, druhy a hybridy 17.5. podsekce Glischra, druhy a hybridy 18. Skupina 18.1. podsekce Barbata, druhy a hybridy 18.2. Rhododendron calophytum/ Rhododendron sutchuense a hybridy 18.3. Rhododendron auriculatum a hybridy 18.4. podsekce Grandia druhy a hybridy 18.5. podsekce Falkonera druhy a hybridy

13. Podsekce Argyrophylla 14. Podsekce Arborea 15. Podsekce Taliensia 16. Podsekce Fulva 17. Podsekce Lanata 18. Podsekce Campanulata 19. Podsekce Griersoniana 20. Podsekce Parishia 21. Podsekce Barbata 22. Podsekce Neriiflora 23. Podsekce Fulgensia 24. Podsekce Thomsonia

19

4.2.4.3. Rozdělení dle Krüssmanna

Přehled přírodních druhů popsaných v knize Rhododendren Andere immergrüne Laubgehölze und Koniferen (Krüsman, 1968), které jsou seřazené do jednotlivých sérií:

1. Series Albiflorum 1.1. R. albiflorum Hook. 2. Series Anthopogon 2.1. R. cephalanthum Franch. 2.2. R. trichostomum Franch. 3. Series Arboreum 3.1. Subseries Arboreum 3.1.1. R. Arboreum Smith 3.1.1.1. ssp. cinnamomeum Wall. 3.2. Subseries Argyrophyllum 3.2.1. R. argyrophyllum Franch. 3.2.2. R. floribundum Franch. 3.2.3. R. insigne Hemsl. & Wils. 4. Series Azalea 4.1. Subseries Canadense 4.1.1. R. albrechtii Maxim. 4.1.2. R. canadense (L.) Torr. 4.1.3. R. × fraseri W. Wats. 4.1.4. R. pentaphyllum Maxim. 4.1.5. R. vaseyi A. Gray 4.2. Subseries Luteum 4.2.1. R. arborescens (Pursh) Torr. 4.2.2. R. atlanticum (Ashe) Rehd. 4.2.3. R. bakeri Lemm. & Mckay 4.2.4. R. calendulaceum (Michx.) Torr. 4.2.5. R. canescens (Michx.) Torr. 4.2.6. R. japonicum (Gray) Suring.

20

4.2.7. R. luteum Sweet 4.2.8. R. molle (Blume) G. Don 4.2.9. R. nudiflorum (L.) Torr. 4.2.10. R. oblongifolium (Small) Millais 4.2.11. R. occidentale A. Gray 4.2.12. R. prunifolium (Small) Millais 4.2.13. R. roseum (Loisel.) Rehd. 4.2.14. R. viscosum (L.) Torr. 4.3. Subseries Obtusum 4.3.1. R. indicum (L.) Sweet 4.3.2. R. kaempferi Planch. 4.3.3. R. kiusianum Makino 4.3.4. R. linearifolium S. & Z. 4.3.5. R. mucronatum G. Don 4.3.6. R. obtusum (Lindl.) Planch. 4.3.7. R. pulchrum Sweet 4.3.8. R. serpyllifolium Miq. 4.3.9. R. simsii Planch. 4.3.10. R. yedoense 4.4. Subseries Schlippenbachii 4.4.1. R. quinquefolium Biss. & Moore 4.4.2. R. reticulatum D. Don ex G. Don 4.4.3. R schlippenbachii Maxim. 5. Series Barbatum 5.1. Subseries Crinigerum 5.1.1. R. crinigerum Franch. 5.2. Subseries Glischrum 5.2.1. R. habrotrichum Balf. F. & W. W. Sm. 5.2.2. R. hirtipes Tagg 5.2.3. R. rude Tagg & Forrest 6. Series Boothii 6.1. Subseries Megeratum 6.1.1. R. leucaspis Tagg

21

7. Series Campanulatum 7.1. R. campanulatum D. Don 7.2. R. sherriffii Cowan 7.3. R. walichii Hook. F. 8. Series Campylogynum 8.1. R. campylogynum Franch. 9. Series Camtschaticum 9.1. R. camtschaticum Pall. 10. Series Carolinianum 10.1. R. carolinianum Rehd. 10.2. R. minus Michx. 11. Series Cinnabarinum 11.1. R. cinnabarinum Hook. F. 11.2. R. concatenans Hutch. 11.3. R. xanthocodon Hutch. 12. Series Dauricum 12.1. R. dauricum L. 12.2. R. mucronulatum Turcz. 13. Series Edgeworthii 13.1. R. bullatum Franch. 13.2. R. edgeworthii Hook. F. 14. Series Falconeri 14.1. R. arizelum Balf. F. & Forrest 14.2. R. basilicum Balf. F. & W. W. Sm. 14.3. R. falconeri Hook. F. 14.4. R. fictolacteum Balf. F. 14.5. R. rex Levl. 15. Series Ferrugineum 15.1. R. ferrugineum L. 15.2. R. hirsutum L. 15.3. R. × intermedium Tausch 15.4. R. kotschyi Simonk. 15.5. R. × laetevirens Rehd.

22

16. Series Fortunei 16.1. Subseries Calophytum 16.1.1. R. calophytum Franch. 16.2. Subseries Davidii 16.2.1. R. sutchuenense Franch. 16.3. Subseries Fortunei 16.3.1. R. decorum Franch. 16.3.2. R. discolor Franch. 16.3.3. R. fortunei Lindl. 16.3.4. R. vernicosum Franch. 16.4. Subseries Griffithianum 16.4.1. R. griffithianum Wight 16.5. Subseries Orbiculare 16.5.1. R. orbiculare Dcne. 16.6. Subseries Oreodoxa 16.6.1. R. fargesii Franch. 16.6.2. R. oreodoxa Franch. 17. Series Glaucophyllum 17.1. R. brachyanthum Franch. 17.2. R. glaucophyllum Rehd. 18. Series Grande 18.1. R. giganteum Forrest ex Tagg 18.2. R. grande Wight 18.3. R. macabeanum Watt ex Balf. F. 18.4. R. sinogrande Balf. F. & W. W. Sm. 19. Series Griersonianum 19.1. R. griersonianum Balf. F. & Forrest 20. Series Heliolepis 20.1. R. heliolepis Franch. 20.2. R. rubiginosum Franch. 21. Series Irroratum 21.1. R. aberconwayi Cowan 21.2. R. venator Tagg

23

22. Series Lacteum 22.1. R. beesianum Diles 22.2. R. przewalskii Maxim. 22.3. R. traillianum Forrest & W. W. Sm. 22.4. R. wightii Hook. F. 23. Series Lapponicum 23.1. R. chryseum Balf. F. & Ward 23.2. R. fastigiatum Franch. 23.3. R. hippophaeoides Balf. F. & W. W. Sm. 23.4. R. impeditum Balf. F. & W. W. Sm. 23.5. R. intricatum Franch. 23.6. R. lapponicum Wahl. 23.7. R. parvifolium Adams 23.8. R. russatum Balf. F. & Forrest 23.9. R. scintillans Balf. F. & W. W. Sm. 23.10. R. tapetiforme Balf. F. & Ward 24. Series Maddenii 24.1. Subseries Ciliicalyx 24.1.1. R. ciliicalyx Franch. 24.2. Subseries Maddenii 24.2.1. R. maddenii Hook. F. 24.3. Subseries Megacalyx 24.3.1. R. dalhousiae Hook. F. 24.3.2. R. lindleyi Moore 24.3.3. R. megacalyx Balf. F. & Ward 24.3.4. R. nuttallii Booth 25. Series Micranthum 25.1. R. micranthum Turcz. 26. Series Moupinense 26.1. R. moupinense Franch. 27. Series Neriiflorum 27.1. Subseries Forrestii 27.1.1. R. forrestii Balf. F. & Diels

24

27.2. Subseries Haematodes 27.2.1. R. haematodes Franch. 27.3. Subseries Neriiflorum 27.3.1. R. neriiflorum Franch. 27.4. Subseries Sanquineum 27.4.1. R. dichroanthum Diels. 27.4.1.1. ssp. apodectum Balf. F. & W. W. Sm. 27.4.1.2. ssp. scyphocalyx Balf. F. & Forrest 27.4.2. R. sanquineum Franch. 27.4.2.1. ssp. didymum Balf. F. & Forrest 27.4.2.2. ssp. haemaleum Balf. & Forrest 28. Series Ponticum 28.1. Subseries Ponticum 28.1.1. R. catawbiense Michx. 28.1.2. R. macrophyllum D. Don ex G. Don 28.1.3. R. maximum L. 28.1.4. R. ponticum L. 28.2. Subseries Caucasicum 28.2.1. R. brachycarpum D. Don 28.2.2. R. caucasicum Pall. 28.2.3. R. degronianum Carr. 28.2.4. R. makinoi Tagg 28.2.5. R. “metternianum” Wada 28.2.6. R. metternichii S. & Z. 28.2.7. R. smirnowii Trautv. 28.2.8. R. ungernii Trautv. 28.2.9. R. yakusimanum Nakai 29. Saluenense 29.1. R. calostrotum Balf. F. & Ward 29.2. R. keleticum Balf. F. & Forrest 29.3. R. radicans Balf. F. & Forrest 29.4. R. prostratum W. W. Sm. 29.5. R. saluenense Franch.

25

30. Series Scabrifolium 30.1. R. racemosum Franch. 30.2. R. spinuliferum Franch. 31. Series Taliense 31.1. Subseries Adenogynum 31.1.1. R. adenogynum Diels 31.1.2. R. adenophorum Balf. F. & W. W. Sm. 31.1.3. R. bureavii Franch. 31.2. Subseries Roxieanum 31.2.1. R. roxieanum Forrest 31.3. Subseries Taliense 31.3.1. R. clementinae Forrest 31.3.2. R. taliense Franch. 31.3.3. R. vellereum Hutch. ex. Tagg 31.4. Subseries Wasonii 31.4.1. R. rufum Batal. 31.4.2. R. wiltonii Hemsl. & Wils. 32. Series Thompsonii 32.1. Subseries Campylocarpum 32.1.1. R.callimorphum Balf. F. & W. W. Sm. 32.1.2. R. campylocarpum Hook. F. 32.2. Subseries Cerasinum 32.2.1. R. cerasinum Tagg 32.3. Subseries Souliei 32.3.1. R. puralbum Balf. F. & W. W. Sm. 32.3.2. R. souliei Franch. 32.3.3. R. wardii W. W. Sm. 32.4. Subseries Thomsonii 32.4.1. R. cyanocarpum (Franch.) W. W. Sm. 32.4.2. R. hookeri Nutt. 32.4.3. R. thomsonii Hook. F. 32.5. Subseries Williamsianum 32.5.1. R. williamsianum Rehd. & Wils.

26

33. Series Trichocladum 33.1. R. lepidostylum Balf. F. & Forrest 34. Series Triflorum 34.1. Subseries Augustinii 34.1.1. R. augustinii Hemsl. 34.2. Subseries Hanceanum 34.2.1. R. hanceanum Hemsl. 34.3. Subseries Triflorum 34.3.1. R. ambiguum Hemsl. 34.3.2. R. keiskei Miq. 34.3.3. R. lutescens Franch. 34.3.4. R. triflorum Hook. F. 34.4. Subseries Yunnanense 34.4.1. R. concinnum Hemsl. 34.4.2. R. hormophorum Balf. F. & Forrest 34.4.3. R. oreotrephes W. W. Sm. 34.4.4. R. rigidum Franch. 34.4.5. R. yunnanense Franch. 35. Series Uniflorum 35.1. R. imperator Hutch. & Ward 35.2. R. ludlowii Cowan 35.3. R. pemakoense Ward 36. Series Virgatum 36.1. R. oleifolium Franch.

27

4.3. Historie pěstování rodu Rhododendron L.

4.3.1. Historie pěstování a introdukce v Evropě

Dle Dostálkové (1981) a Tábora (2014) byl prvním známým uvedeným druhem v Evropě R. hirsutum. Roku 1656 byl vysázen v Anglii v Královské botanické zahradě v Kew. První zámořský druh byl dovezen do Nizozemí z Japonska. Bylo to r. 1680 a dovezený R. indicum tehdy Breye nazval jako Chamaerhododendron exoticum amplissimum floribus lilaceis. Pro počátek pozdějšího evropského šlechtění mělo zásadní význam dovezení prvních čtyř severoamerických druhů: R. nudiflorum, R. viscosum, R. canescens, vesměs s opadavými listy a vonnými květy a vždyzelený R. maximum. Byly zavedeny na začátku 18. stol Collinsonem do Anglie. Z jižního Španělska byl roku 1763 Loddigesem R. ponticum přivezen do Anglie. Francouz Michaux nalezl kolem poloviny 18. stol. ve Smokey Mountains ve východní části Spojených států amerických kromě opadavých druhů porosty velice mrazuvzdorného pěnišníku, který nazval R. catawbiense podle řeky Catawba, která tudy protéká. Také tento rododendron byl poprvé introdukován do Anglie r. 1809 zásluhou Fraserovou. Přibližně ve stejnou dobu se jistý Kaempfer, holandský lékař, seznamuje s japonskou flórou. V roce 1712 vydává v Holandsku knihu Amoenitatum exoticum. Mezi 800 popisovanými druhy zobrazuje i 19 rododendronů většinou ze sekce Tsustsia. Později také Siebold přiváží do Nizozemí nové druhy z Japonska. Dalšími mrazuvzdornými druhy byla Evropa obohacena z Ruska: r. 1792 přivezen do Anglie R. luteum a r. 1780 ze Sibiře R. dauricum. Koncem 18. století vykonal petrohradský badatel Pallas několik expedic na Sibiř, odkud přivezl R. aureum a R. camtschaticum. Na Kavkazu objevil R. caucasicum.

28

4.3.2. Informace o pěstování a introdukci v Evropě v dobovém českém odborném tisku

4.3.2.1. Zahradnické listy XXIII. (1926-1928)

Dle Macháčka (1926) napsal známý dendrolog a cestovatel Camillo Schneider o nových asijských druzích rododendronu v časopise Gartenschönheit a poukázal na to, že v Anglii, v botanických zahradách v Kew a Edinburgu, dále v závodech některých firem, jako G. Reuthe, H. Perry a H. White, je možno je vidět v rozmanitých druzích. Autor se podrobněji zabýval především Rhododendron lapponicum, který vesměs roste vysoko v horách, použitelný do skalek, velice otužilý. Z čínských druhů zmínil hlavně R. intricatum ze Szetchuanu, který tvoří poněkud těsné, asi metr vysoké keře, zdobící se v květnu lilkově nachovými květy. Forrest objevil na východních svazích sněžných hor blíže Lichiang Fu R. cheilantum a R. impeditum, které rostou i na vysokoalpských lukách, poněkud rašelinných, avšak také roztroušené mezi jinými křovisky, často tvořící rozsáhlé porosty. R. chcilanthum tvoří řídké, široké keříky vysoké zhruba 1 m s letorosty hnědě šupinatými, stejně poněkud i spodinou listů. Květy se vyvíjejí po 3 až 6 a měří asi 2 cm v průměru. Jejich barva je sytě růžová. Ještě hojněji kvete druh R. impeditum, který roste zvláště široce. Květy tohoto pěnišníku jsou až 3 cm široké, jsou výrazně lilkově nachové, se silným odstínem do modra, u některých rostlin se změněnými stanovištními podmínkami přechází do levandulové modré. Ze skupiny R. triflorum se zmiňuje o R. yanthinum (R. benthamianum), zavedeném Wilsonem již v roce 1901. Barva jeho květů není jednotná a mění se od světle nachové do mauve. Starší keře jsou až 150 cm vysoké a obalují se v květnu nesčetnými květy, které měří zhruba 5 cm v šířce květu. R. ambiguum má květy světle žluté a zelenavě zkreslené. Wilson si od tohoto druhu sliboval mnoho, a to proto, že není náročný na výběr místa. Pravdou ovšem zůstává, že jeho květ není příliš zajímavý. Daleko krásnější měl být R. charianthum s květy růžovými s tmavě červenými skvrnami. Tento druh je považován za nejotužilejší a snáší dobře i suchá místa. Všechny zmíněné druhy se dají snadno rozmnožit z řízků, které urůstají a kvetou již jako malé keře. Jakmile se stanou ze spodu holými a neúhlednými, dají se dobře zmlazovat. Místo jejich uplatnění je na skalnatých

29 svazích zahrad. Autor se domníval, že postupnou hybridizací s jinými druhy jako například R. Augustinii, bude docíleno vyšlechtěním krásných variet.

Na začátku 20. stol u nás bylo dle Macháčka (1926) skutečně minimum mrazuvzdorných rododendronů. V té době, nebo o něco málo dříve prováděly mnohé firmy křížení různých známých druhů a jiných variet, a tak začaly vzrůstat sortimenty, které alespoň v chráněných místech přetrvávaly tužší mrazy našich zim, třeba i pod krytem. První, které byly kříženy, byly snad R. Auclandii (R. griffithianum) s otužilejšími hybridami neznámého jména. To bylo v Anglii, a pozdější křížení ´Mrs. George Hardy´ a ´Coombe Royal´. Byla to hlavně firma M. Koster a synové Boskoopu, kde bylo prováděno křížení zmíněných druhů a variet ve větším rozsahu. Bylo k tomu používáno hlavně druhů: ´Pink Pearl´, ´Doncaster´, ´John Walter´, ´Duchess of Edinburgh´, ´Monsier Thiers´, ´Chevalier Felix de Sauvage´, ´Mrs. Milner´, ´Prince Camille de Rohan´, ´Sir Henry Havelock´ a pak hlavně ´Catawbiense Grandiflorum´, nebo bylo používáno některých sort R. fortunei, např. ´Mrs. Tistleton Dyer´. Ale i jiných druhů bylo použito k hybridizacím jako R. Prometheus x ´Doncaster´ a ´Polastar´, z nichž vznikla odrůda ´Mme de Bruin´. ´Doncaster´ a ´Polastar´, ovšem pocházely z křížení R. smirnovi x snad ´Cynthia´, takže nynější hybridy jsou kříženci několikátého kolena. Tehdejší variety ´Mrs. Lindsay Smith´ vznikly z ´Duchess of Edinburgh´ x ´Mrs. George Hardy´, ´Hugo Koster´ pak z ´Mrs. George Hardy´ x ´Doncaster´ a dodnes považován je ´Mrs. Lindsay Smith´ za nejkrásnější bílý hybrid a ´Hugo Koster´ nejlepší červenou. Na drážďanské výstavě následující Kosterovy novinky nejvyššího uznání: ´Corrie Koster´, s neobyčejně velkými okolíky jemně růžových květů s karmínově červenou skvrnou, na okraji pěkně zkadeřenými, ´Goethe´, zvláště velkokvětá, lilková, ´Rosamund Millais´, třešňově červená se skvrnami, zvláště v Anglii oceňovaná, ´Mrs. Rob. W. Wallace´, podobná ´Prince Camille de Rohan´, avšak s květy dvakrát tak velkými, světle růžová s porcelánovým nádechem a tmavě karmínově červenou kresbou, velice raná, ´Beethoven´, lilákově červená s nachovou skvrnou, ´Hugo Koster´, ohnivě jasně červená, ´Enchantress´, cyclamově červená, raná, ´Schiller´, lilkově růžová, ´Albrecht Dürer´, zářivě červená, ´Miss Noreen Beamish´, velká satinově tmavě růžová,

30

´Geoffrey Henslow´ zářivě šarlatová, krásná, ´Mrs. Lindsay Smith´, čistě bílá, veliká. Jsou vesměs mrazuvzdorné.

Hrdina v Macháčkovi (1928) popisuje ve svém článku, že jsou u nás rododendrony poměrně opomíjené, že nedosáhly ještě takového rozšíření, jakého by zasluhovaly a kterého se jim dostalo v cizině. Jen v některých sadech nebo nových zahradách zámožných majitelů je možno je v té době vidět. Na rozdíl od Francie, kde je rododendron v té době k vidění i na sebemenších zahrádkách, kde se nachází spolu s růžemi a pivoňkami. Druhy velkokvěté vhodně umísťujeme do skupin, kdežto druhy s malým květenstvím do skalních společenstev, neboť jsou to z většiny rostliny velmi otužilé, nevyžadující žádného zvláštního ošetření. Je mnoho původních druhů divoce rostoucích na výšinách evropských, asijských a amerických. Mimo tyto druhy nám holandští, angličtí, němečtí a francouzští pěstitelé vypěstili pomocí křížení spoustu novinek. Značné množství kříženců pochází z R. ponticum, R. arboreum a R. caucasicum. O značný počet inovací má velké zásluhy také R. catawbiense. Pěstování nových druhů vyžaduje spoustu času a je spojeno s velkými náklady, proto se mu v této době věnuje jen několik specializovaných závodů. V závodě (Moser et Fils), který Hrdina (1928) uvádí, byly rostliny rozmnožovány pomocí roubování. Jako podložky se používal R. ponticum, jehož semeno se sbírá na vlastních matečních rostlinách. Výsev semene se provádí v průběhu dubna ve studeném pařeništi, které je naplněné vřesovkou. Vzhledem k tomu, že je semeno jemné, musí být vřesovka dobře zpracována. Výsevy pokrýváme jemně rozsekaným mechem a okna zastiňujeme, abychom docílili udržení stejnoměrné vlhkosti. Výsev je prováděn opatrně, na řídko, neboť rostliny prvním rokem urůstají na místě. Na zimu se přikryjí okny a je-li třeba, i slaměnkami. Teprve druhým rokem jsou rostliny přepichovány buď na záhony, nebo do pařenišť bez oken. Až dosud se dbá, aby na ně nepřicházelo suché slunce, a proto se v takových případech slabě stíní, což v době zakořenění přestává. Nyní se rostliny nechají volně růst, aby dosáhly síly slabé tužky, což trvá asi tři roky, pak se na podzim sázejí do malých hrnků a umísťují se do studených skleníků. Se šlechtěním se začíná během ledna, nebo února. Užívá se při něm šlechtění do boku. Za rouby jsou brány loňské výhony (ovšem bez květních pupenů), které jsou vkládány do zářezů asi 3 cm od země. Na to jsou

31 zavazovány konopím, nebo i slabým provázkem, avšak nejsou ničím zamazovány. Roubovance jsou umístěny buď pod skleněné zvony, nebo okna ve sklenících, řádně zastíněny, a je v nich udržována teplota mezi 15 až 16°C. Tato teplota se snižuje ve chvíli, kdy rouby začnou srůstat, tehdy se s nich odstraní skleněné přikrývky. Vzduchovat se začíná o něco později, a jakmile nastanou teplejší dny v průběhu měsíce dubna, rostliny jsou umísťovány do pařenišť, ze kterých se po krátké době odstraní okna. Teprve v červnu jsou rostliny očišťovány od zbytečných částí podložek, konopí a sazí a jsou vysázeny na záhony do volné půdy. Záhony mají pískovou drenáž (asi 5-10 cm), na niž se nanese 50-60 cm silná vrstva vřesovky, do niž se sází. Záhony jsou rovněž chráněny proti větrům thujovými špalíry. Po vysázení na záhony patří k péči o ně zálivka, kypření a pletí. Rostliny se nechají vykvést do 5 let, do doby, kdy přicházejí do prodeje. Ke starším rostlinám se každým rokem přidává čerstvá vřesovka. Také častěji se přesazují, buď na podzim, nebo z jara. Po každém květenství jsou odkvetlé části vylamovány, aby byl uvolněn vzrůst, novým výhonům. Takto rostliny při dobrých letních zálivkách dosahují značných rozměrů a stáří. Autor ještě uvádí několik druhů, které měl tu moznost poznati. Jsou to sice druhy staré, ale jak vzrůstem a listem, tak i květem stále cenné. Mezi nejlepší z nich autor řadí: ´Pink Pearle´ s obrovským růžovým květem, podobná je ´Alice´, s květem nápadně menším. Mezi červenými se vyznamenává ´Marcel Moser´, s velkým květem, živé barvy. Dále ´John Walter´, ´Old Port´, ´Souv. du Dr. Eutaz´, ´Clemetine Lemaire´, ´Alarm a Michael Walter´. Z bílých to jsou ´Mlle. Myriamme de Rotschild´, ´Mlle. Masson´ a ´Catawbiense alba´. Z fialových ´Magnificum´, krásná výstavní rostlina, ´Annica Bricogne´, ´Cat. Boursault´. S bizarním květem, na dálku připomínající orchidej je ´Sapho´, má bílý květ s tmavými skvrnami. Dále jí je podobná světle růžová s méně intenzivními skvrnami ´Ellen Cook´.

4.3.2.2. Zahradnické listy XXVII. (1930)

Macháček (1930) popisuje, jak na posledních výstavách vzbudily všeobecný obdiv nové odrůdy rododendronů, pocházející ze závodu van Nes & synové v Boskoopu. Největší sortiment těchto novinek byl vystaven v Gentu v roce 1928. Zvláště velké pozornosti se těšily odrůdy: ´Brittania´, okouzlující, zářivě červená, ´A. T. de la Mare´, čistě sněhobílá, ´Nes Sensation´, s jemně 32 lilkovým nádechem, ´Counthes of Athlone´, světle šeříková a ´Sekretair W. T. Wery´, zářivě červená. Veškeré tyto odrůdy, stejně jako již o něco starší ´Pink Pearle´, nejsou však bezpečně zimuvzdorné a vyžadují proto na zimu přiměřené ochrany. Pocházejí totiž z křížení míšenců Rhododendron ´Ludvig Leopold Libig´ x Rhododendron auklandii, vypěstovaných vrchním zahradníkem Schulzem v Berlíně. Nes tyto semenáčky koupil a dalším trvalým křížením s jinými odrůdami získal veliké množství semenáčů.

4.3.3. Historie pěstování a introdukce na území České republiky

Ve čtyřicátých letech minulého století měla dle Dostálkové (1981) a Tábora (2014) na tehdejší dobu poměrně bohatý sortiment pražská Universitní botanická zahrada, tzv. Jesuitská, na Smíchově. Prof. V. F. Kosteletzky v Index plantarum z r. 1844 uvádí 19 druhů. Bohužel tyto rododendrony zanikly při rušení zahrady. Zároveň nemalá sbírka rododendronů v sychrovské zámecké zahradě zanikla. Později se více rozšiřují kultivary. Jsou to hlavně mrazuvzdorní šlechtěnci, vypěstovaní firmou Seidel v Grüngräbchenu. Nejstarší a největší pěnišníky u nás pocházejí pravděpodobně práve odtud. Je to několik exemplářů v severních Čechách. Tyto výsadby byly však ojedinělé. Skutečná introdukce na našem území začíná na přelomu století a je spjata s Arnoštem Silva- Taroucou, zakladatelem průhonického parku a dendrologické společnosti. Dendrologická společnost, která měla své sídlo a pozemky v Průhonicích, získávala semena rododendronů od nejrůznějších sběratelů, sama podnikla vlastní expedice na Kavkaz a později, v r. 1913, vyslala do Číny dendrologa Camillo Schneidera. Ze semen z těchto expedic bylo v Průhonicích vypěstováno množství pěnišníků, z nichž některé rostou dodnes hlavně v průhonickém parku. Později v této introdukci pokračovaly v Průhonicích Výzkumné ústavy zahradnické (později Výzkumný ústav okrasného zahradnictví) a Botanický ústav ČSAV. Introdukcí se zároveň zabývali v Arboretu Slezského muzea v Novém Dvoře u Opavy a v Arboretu Ústavu dendrobiologie SAV v mlýňanech na Slovensku.

33

4.4. Šlechtění rodu Rhododendron L.

4.4.1. Šlechtění v Evropě

Rod Rhododendron L. dle Hiekeho (2005) a Dostálkové (1981) podléha šlechtění již téměř 200 let. Začátky se datují od první třetiny 19. století v Anglii. I přesto, že se o podrobnostech stále diskutuje, tak se uvádí, že první křížení provedl Dean William Herbert ve Spoffortu u Manchestru v r. 1817. Dnes převažuje názor, že se tehdy jednalo o kombinaci R. maximum × R. viscosum nazvanou ´Hybridum´ nebo možná také ´Odoratum´. O tři roky později, také v Anglii, u šlechtitele Barretta v Garbrand Hall, kvetly první kříženci R. simsii v hrnkové kultuře. V této době na šlechtění rovněž pracoval i J. R. Gowen, který usiloval o přenesení genu mrazuvzdornosti R. catawbiense na jeho křížence s krásně červeně kvetoucím R. arboreum. Výsledkem byl významný výpěstek ´Altaclarense´ z r. 1831, který byl bujného vzrůstu, pěkně olistěný, kvetl temně červeně a vykazoval v anglických podmínkách uspokojivou mrazuvzdornost. Od těchto dob vzniklo v Evropě i v zámoře, především v USA, mnoho set kultivarů venkovních i hrnkových rododendronů. Každým rokem se od té doby na trh uváděly nové výpěstky, jejichž skutečné estetické a pěstitelské kvality musel prověřit čas. Každý nový výpěstek je důležité prověřit v rozdílných klimatických podmínkách, a to proto, že sorty vhodné pro anglické, případně holandské podmínky nemusí vždy být vhodnými i pro podmínky vnitrozemské. Obdobně je třeba při šlechtění a pěstování rododendronů respektovat nadmořské výšky, půdní a vlhkostní poměry. Výběr hrnkových rododendronů je třeba konfrontovat s pěstebními podmínkami a různými technologiemi. Ze všech těchto hledisek včetně estetických je třeba vycházet při hodnocení dosavadní šlechtitelské práce i při jejím dalším zaměření. Jen velmi obtížně lze při studiu starších pramenů určit směry šlechtění, jejich příčiny a pohnutky. Faktem zůstává to, že mnoho výpěstků, často velmi hodnotných a dosud přednostně pěstovaných, vzniklo náhodně, bez cíle cílevědomějších záměrů. Nepopíratelný je však vliv prostředí, ve kterém šlechtitelé pracovali nebo pracují. Například se anglický šlechtitel může přednostně zaměřovat na estetické vlastnosti, zatímco šlechtitel v kontinentálnějších podmínkách je

34 nucen vypěstovat především kultivary odolnější vůči mrazu a suchu. Cíle šlechtění byly a jsou nesporně také motivovány obchodními zájmy.

4.4.2. Světoví šlechtitelé

Zde jsou uvedeni významní světoví šlechtitelé, kteří se podle van Gelderena and van Hoeye (1968) a Krüssmanna (1992) výrazně podíleli na šlechtění rodu Rhododendron L. od úplných začátků šlechtění až do konce 20. stol.

4.4.2.1. Šlechtitelé Velké Británie

James Cunningham (1784-1850); George Cunningham; Isaac Davies, Ormskirk, Lancash.; Lee & Kennedy, Hammersmith-London; H. J. Mangles (1832-1882), Valewood, Halsmere, Surrey; Ms. Clara Mangles, Littleworth, Farnham, Surrey; George Paul & synové, Chechunt; Lionel de Rothschild, Exbury Estate, Southampton; W. C. Slocock Ltd., Goldsworth Nurseries, Woking, Surrey; John Standish & Charles Noble (1847-1857), Sunningdale Nurseries, Windlesham, Surrey; J. Standish, Bagshot; G. Abbey, Lord Aberconway, Bodnant, Tal-y-Cafn; Lord Aberconway (syn), Bodnant, Tal-y- Cafn; G. Murray Adams-Acton (1886-1971), Cooden Beach, Sussex; Col. Edward H. Bolitho, Trengwainton, Heamor, Cornwall; H. E. Boscawen, Hich Beeches, Handcross Sussex; George Campbell, Crarae Gardens, Argyll; S. R. Clarke, Borde Hill Gardens, Haywards Heath, Sussex; J. J. Crossfield, Embley Park, Hampshire; Crown Estate Cimmissioners, Windsor Great Park, Berkshire; Lord Digby, Cerne Abbey, Dorchester, Dorset, Embley Park; Fisher, Sons & Sibray (J. Sibray), Handworth; Lionel S. Fortescue, Yelverton, Devon; Gebr. Francoisi, W. Fromow & synové, Windlesham, Surrey; A. F. George, Hydon Nurseries, Godalming, Surrey; A. C. a J. F. A. Gibson, Glenarn, Rhu; Richard Gill & synové, Tremough Gardens, Penryn, Cornwall; F. Hanger, Bodnant Gardens; Eric George Harrison, Tremeer, St. Tudy, Bodmin, Cornwall; W. Herbert; Sir Jos. Hooker; Sir James Horlick, Isle of Gigha, Argyll; Collingwood Ingram, The Grange, Benenden, Kent; Ivery´s Nurseries; George H. Johnstone, Trewithen, Cornwall; Kew, Royal Botanic Gardens, Richmond, Surrey; Knap Hill Nurseries, Woking, Surrey; R. D. Lockhart, Aberdeen; Dowager Lady Loder, Leonardslee Gardens; Sir Edmund Loder, Leonardslee, Horsham, Sussex; Sir 35

Giles Loder, Leonardslee, Horsham, Sussex; Tom H. Lowinsky, Tittenhurst, Sunninghill, Berkshire; T. Luscombe, Cornwall; Edward J. P. Magor, St. Tudy, Cornwall; B. Mason, Stirling Maxwell, Glasgow; K. McDouall, Logan Gardens; Th. Messel, Nymans Gardens, Handcross, Sussex; T. Methven & synové, Edinburg; Chr. Noble, Sunningdale Nurseries, Windlesham, Surrey; M. A. C. Noble; George Paul, Old Nurseries, Cheshunt, Herfordshire; Sir John Ramsden, Bullstrode, Gerrards Cross Bucks.; G. Reuthe Ltd., Keston, Kent; RHS Gardens, Wisley; F. Rose, Rosemoor Garden, Trust, Torrington Devon; James Russell, The Dairies, Castle Howard, Yorkshire; C. R. Scrase-Dickins, Coolhurst, Horsham; Smith, Darley Dale; S. Smith, Penjerrick, Cornwall; William Smith Norbiton, Kingston, Surrey; John Barr Stevenson, Tower Court, Ascot, Berkshire; Steward & Son, Ferndown Nurseries, Dorset; F. Street, Woking, Surrey; Sunningdale Nurseries, Windlesham, Surrey; Lord Swaythling, Birdley Manor, Ascot, Berkshire; J. H. Veitch & Sons, Exeter; Waelbrouck Wakehurst Place, Ardingly, Sussex; R. Wallace, Turnbridge Wells, Kent; Anthony Waterer, Knaphill Nursery, Woking, Surrey; Hosea Waterer, Knaphill Nursery, Woking, Surrey; John Waterer, Knaphill Nursery, Woking, Surrey; J. Waterer Sons & Crisp., Bagshot, Surrey; Harry White, Sunningdale Nurseries, Windlesham, Surrey; A. M. Williams, Caerhays Castle, Cornwall; John Charles Williams, Caerhays Castle, Gorran, Cornwall; Wisley Gardens, Royal Hort. Society, Wisley, Woking, Surrey; Young

4.4.2.2. Šlechtitelé Německa

George Arends, Wuppertal-Ronsdorf; Werner Arends, Ronsdorf; C. Fleischmann, Wiesmoor; Dietrich Hobbie, Linswege-Westerstede; Ludwig Leopold Liebig (1801-1872), Dresden-Striesen; Emil Liebig, Dresden; Bastid Müller, Stuttgart-Bad Cannstatt; Otto Schulz, Berlin; Jacob Seidel (1789-1860), Dresden-Striesen; T. J. H. Seidel (1833-1896); T. J. Rudolf Seidel (1861-1918); T. J. Hermann Seidel, Grüngräbchen, Dresden; Anton Wilhelm Backhus, Edewecht-Kleefeld; Gerhard Dietrich Boehlje, Westerstede; Willy Bruns, Baumschule Joh. Bruns, Bad Zwishenahn; Hans Hachmann, Barmstedt; Dr. L. Heft, Rhododendronpark, Bremen; D. Heinje (Sagemueller, Wilhelm), Edewecht; Erich Herrmann, Doberlug-Kirchhain; Guenther Horstmann, Schneverdingen; Wilhelm Kordes, Sparrieshoop; August Lamken (Joh. 36

Wieting), Giesselhorst-Westerstede; Gustav Luettge (D. Hobbie), Hamburg; Victor von Martin, Berchtesgaden (D. Hobbie), Werner Nagel, Bretten; H. Nosbüsch, Düsseldorf-Graftenberg; Heinrich Renken, Wiesmoor; H. Robenek (D. Hoobie), Linswege-Westerstede; W. Stoeckmann, Westerstede; Johann Wieting, Giesselhorst-Westerstede; Wilhelm, Wüstemeyer, Schermbeck-Bricht

4.4.2.3. Šlechtitelé Holandska

H. Den Ouden & synové, Boskoop; L. J. Endtz & Co., Boskoop; D. A. Koster, Boskoop; M. Koster & synové, Boskoop; Adriaan van Nes, Boskoop; C. B. van Nes & synové (dnes J. Blaauw & Co.), Boskoop; Vuyk van Nes, Boskoop, C. A. van den Akker, Boskoop; Boot & Co., Boskoop, Brand & a synové (dnes Brand & Co.), Boskoop, L. J. Endtz & Co., Boskoop, C. Esveld, Boskoop, Felix & Dijkhuis (J. Dijkhuis), Boskoop, C. Frets & synové (dnes Le Feber & Co.), Boskoop, van Gelderen & De Wilde, Boskoop, Gebr. Guldemond, Boskoop, J. C. Hagen, Boskoop, D. J. Hendriksen, Boskoop, Anthonie Kluis (Kluis & Koning), Boskoop (dnes USA), Proefstation voor de Boomkwekerij, Boskoop; Gerard H. Slootjes, Boskoop; J. C. van Tol, Boskoop; Topsworth Nursery, Aalsmeer; J. v. d. Werf, Boskoop; A. C. van Wilgen, Boskoop

4.4.2.4. Šlechtitelé Belgie

Fred. de Coninck, Gent; P. Mortier, Gent; Louis van Houtte, Gent; Louis Verschaffelt, Royghem při Gentu; Jean Verschaffelt (1811-1884), Gent; Charles Vuylsteke, Gent; Arboretum Kamlthout, J. Bijls, Gent; Auguste van Geert, Gent; J. van Herzeele, Sleidinge

4.4.2.5. Šlechtitelé Francie

Bertin, Croux & Fils; Pierre Moser & Fils, Versailles; Oudieu; Sauvage

4.4.2.6. Šlechtitelé USA

Joseph B. Gable, Stewartstown, Penn; Samuel B. Parsons, Flushing, Long Island; A. M. Shammarello, Euclid, Ohio; E. Eugene Allen, Oregon; Robert M. Bovee, Lake Oswego, Oregon; Paul Bowman, Fort Bragg, California; Lester Brandt, Tacoma, Washington; Brectbill Nursery, Eugene, Oregon; George Clarke, Portland, Oregon; R. J. Coker, Sandwich Massachusetts; Eugene 37

Dobbs, O. O., Oregon; B. Esch, Portland, Oregon; Flora Markeeta Nurseries, Oregon; Mrs. J. Fraser, R. C. Graves Gordon, W.; Harold E. Greer, Eugene, Oregon; Donald L. Hardgrove, Merrick, Long Island; R. Henny Brooks, Oregon; Kenneth Janeck, Tacoma, Washington; Franz Krushke, Clackamas, Oregon; Benjamin F. Lancaster, Camas, Washington; Hjalmar, L. Larson, Tacoma, Washington; David George Leach, North Madison, Ohio; Halfdan Lem, Seattle, Washington; Marshall Lyons, Eugene, Oregon; Th. J. McGuire, Portland, Oregon; G. Guy Nearing, Ramsey, New Jersey; Endre Ostbo, Bellevue, Washington; L. Pierce, Seattle, Washington; R. B. a L. Pike & Swain, Lubec, Maine; Alfred A. Raustein, Holbrook, New York; Cecil S. Seabrook, Tacoma, Washington; Karl Sifferman, Seattle, Washington; Cecil S. Smith, St. Paul, Oregon; W. Thompson, Eugene, Oregon; Theodore van Veen, Portland, Oregon; Paul Vossberg, Westbury, Long Island; William E. Whitney, Brinnon Washington; Percy Wiseman, A. O. Wright, Milwaukie, Oregon; Sr. Wright, Milwaukie, Oregon

4.4.2.7. Šlechtitelé Nového Zélandu

B. Hollard; Pukeiti Rhod. Trust, New Plymouth; E. Stead, Christchurch; H. R. Tasker, Ashburton

4.4.2.8. Šlechtitelé Irska

Earl of Limerick

4.4.2.9. Šlechtitelé, kteří nejvíce ovlivnili dobový sortiment

V této kapitole jsou uvedeni světoví šlechtitelé, kteří podle van Gelderena, van Hoeye (1968) a Krüssmanna (1992) výrazně ovlivnili sortiment rododendronů především v Evropě za období první republiky.

James Cunningham (1784-1850)

Skotský šlechtitel, kerý křížil R. arboreum, R. ponticum a R. maximum. Jeho nejvýznamnější výpěstek je ´Cunningham´s White´, který byl uveden na trh v roce, kdy zemřel. Šlechtitel bohužel utajil rodiče tohoto výpěstku.

38

L. J. Endtz, & Co.

Jedná se o jednu z nejznámějších holandských šlechtitelských firem sídlících v Boskoopu, která křížila rododendrony od r. 1910. Jejím hlavním cílem bylo zlepšení vybarvení výpěstku ´Pink Pearl´ a zároveň mrazuvzdornosti.

M. Koster, & Sons

Od roku 1880 firma šlechtila plánovitě, a to R. japonicum a R. molle a dnes jsou známy pod názvem R. kosterianum. Velká řada jejich výpěstků převzala firma Coninck. V roce 1930 firma uvedl křížence R. catawbiense a R. griersonianum a křížence R. caucasicum a R. griffiithianum.

B. Samuel Parsons

První šlechtitel na území USA, který začal šlechtit již v roce 1870. Bohužel se dnes přesně neví, jestli v prvotní fázi šlo o plánované šlechtění, nebo pouze o náhodné semenáče. Jeho nejvýznamnější výpěstky jsou ´Parson´s Gloriosum´ a ´Parson´s Grandiflorum´.

Lionel de Rotschild

Tento šlechtitel zemřel roku 1942, poté ve šlechtění pokračoval jeho syn Edmund. Od roku 1901 křížil R. arboreum a R. caplophytum a jiné, které u nás nejsou tolik odolné. Převzal od Waterera velké množství „Knap-Hill“ azalek, které dále šlechtil a později je uvedl na trh jako „Exbury“ azalky.

W. C. Slocock, Ltd.

Jeho šlechtitelská práce začala v r. 1920 a to především křížením divoce rostoucích druhů R. campylocarpum, R. dichroanthum, R. discolor, R. fortunei a R. wightii. Bohužel jsou málo mrazuvzdorné.

C. B. van Nes, & Synové

Tento šlechtitel původem z Holandska přivezl ze zahrad císařského paláce v Kyotu (Japonsko) „Kurume“ sorty ´Hinomayo´ a ´Benigiri´ do Evropy. Největším úspěchem této firmy bylo vyšlechtění sorty ´Brittania´ v r. 1905.

39

Vuyk van Nes

Začal šlechtit při jeho působení ve firmě Koster & Co., od roku 1921. Zasloužil se hlavně o zlepšení japonských azalek. Jeho cílem byl kompaktní vzrůst, velké květy a dobrá mrazuvzdornost.

Waterer

Mnoho kříženců nese právě jeho příjmení Waterer se jmény Anthony, Michael a Gomer. Firma má dva podniky, jeden v Knaphill, což je ten hlavní a druhý je v Bagshot. Watererovi začali jejich křížení pravděpodobně v r. 1830 a použili k tomu R. arboreum, R. caucasicum, R. fortunei, R. griffithianum, R. metternichii, R. maximum, R. smirnowii a R. ponticum. Jejich šlechtění začalo s cílem vypěstovat novou sortu velkokvětých, silně rostoucích azalek, které by měly mnoho květů nové barvy a hezky by voněly.

Seidel

Tuto formu založil Jacob Seidel (1789-1860) v Dresden-Striesen. Se šlechtěním začal v r. 1822 u R. arboreum. Jeho následovnící byli T. J. H. Seidel, T. J. R. Seidel (1833-1896) a T. J. Hermann Seidel (1861-1918). V katalogu této okrasné školky bylo v r. 1859 uvedeno již 200 anglických hybridů. V r. 1888 můžeme poprvé v Německu zaznamenat v nabídce této školky mrazuvzdorné hybridy, které byly známy jako ´Cunningham´s White´, ´Everestianum´, ´Jewess´, ´Jacob Seidel´, ´Gabriele Liebig´, ´Helene Schiffner´, ´Königin Carola´ a ´Karl Mette´. Za největšího šlechtiele z rodu Seidlů je považován Rudolf, který pojmenoval zhruba 600 kultivarů. Křížil především R. catawbiense × R. arboreum a R. catawbiense × R. caucasicum a později ještě i s R. smirnowii. Mezi jeho největší šlechtitelské cíle uvýpěstků patřily: velká násadu květních pupenů na jednotlivých výhonech, čisté a stálé barvy, dlouhá a pozdní doba květu, dobrý růst, dobré prokořenění, bohaté olistění, krátce řapíkaté listy a absolutní mrazuvzdornost celé rostliny.

40

4.4.3. Šlechtění rodu Rhododendron L. v Československu

V roce 1985 podle Heikeho (1985) a Tábora (2014) celkem existovalo 65 československých kultivarů (většinou oficiálně uznaných Státní odrůdovou komisí – SOK). Podle seznamu, byly v daném období šlechtěny Gandavense- kultivary: ´Vlasta´ od B. Kavky a Mollis-kultivary: ´Dagmar´ a ´Zdena´ taktéž od B. Kavky.

Ve 30. letech 20. stol. začal šlechtění rododendronů B. Kavka, první ředitel Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví. Křížením R. decorum ´Caractacus´ získal nové krásné odrůdy: ´Arnošt Silva Tarouca´, ´Marka´, ´Motýl´, ´Panenka´, ´Saba´ a ´Violetta´. Atraktivní růžově kvetoucí ´Pink Pearl´ dal vzniknout odrůdám ´Dagmar´, ´Marie Oliva Schlicková´ a ´Rose Marie´. Křížením kultivaru ´Pink Pearl´ a ´Peter Koster´ získal další odrůdy - ´Don Juan´ a ´Humoreska´. Po první republice se šlechtěním rododendronů na odolnost vůči mrazům zabýval Prof. Jaromír Scholz. Ke křížení si vybral R. smirnowii a karmínově kvetoucí odrůdu, která byla v Průhonicích vedena pod názvem ´Prof. Sargent´. Čtyři kříženci byly uznáni jako nové odrůdy: ´Aurora´, ´Luník´, ´Sputník´. Podobný záměr, zvýšení mrazuvzdornosti vedl B. Kavku při autogamizaci R. smirnowii. Získal tak červeně kvetoucí odrůdy ´Antonín Dvořák´ a ´Prof. Jelínek´. Seidlův výpěstek ´Farnese´ a průhonická ´Violetta´, přičiněním Josefa Kyndla, daly vzniknout dvěma novým odrůdám ´Milan´ a ´Petr´. Zvláště poslední z nich je velice dekorativní zkadeřeným květem. Dle Tábora (2014) záskali křížením R. obtusum var. amoenum s R. yedoense var. poukhanense prof. J. Jelínek, ing. Milada Opatrná a Josef Dvořák malé husté keře s poloopadavými listy, souhrnně nyní nazývané „Jelínkovy azalky“. Zmíněny R. yedoense použil B. Kavka a M. Opatrná také křížili s R. mucronatum. Vznikla tak odrůda s poloopadavými listy nazvaná ´Ledicanense´. Kavkův kříženec ´Don Juan´ využil při hybridizaci s sedmdesátých letech Josef Dvořák. Kultivar ´Eva´ získal křížením s odrůdou ´Humboldt´, odrůdy ´Moravanka´ a ´Hurvínek´ s R. scyphocalyx a poslední

41 odrůdu ´Vilém Heckel´ získal z křížení s ´Dr. H. C. Dresselhuys´. Josef Dvořák získal také odrůdu ´Bohumil Kavka´ (´Alfréd´ × ´Purple Splendour´).

4.4.4. Významní šlechtitelé na území České republiky

4.4.4.1. Bohumil Kavka

Dle Hiekeho (1985) byl jedním z nevýznamnějších československých šlechtitelů. Narodil se 21. 4. 1901 v Praze-Břevnově. Jako šlechtitel se již od r. 1924 na svých praxích v pražských zahradnických závodech věnoval kultuře azalek, zejména hrnkových. V Průhonicích se pak zaměřil ještě na opadavé azalky pro venkovní pěstování, dovezl ze zahraničí základní sortiment azalek japonských a posléze se věnoval stálezeleným, velkokvětým rododendronům. Své největší šlechtitelské úspěchy však zaznamenal ve skupině velkokvětých, stálezelených rododendronů, obzvláště použitím R. decorum případně R. smirnowii. Celkem bylo do „Rejstříku povolených odrůd“ zapsáno 8 azalek, 3 výpěstky R. forrestii var. repens a 13 velkokvětých, stálezelených rododendronů.

4.4.4.2. Janouch Bohumil

Dle Hiekeho (1985) se narodil 12. 8. 1910 v Holíně, okres Jičín. V letech 1931-1933 se v Sobčicích u Ostroměře vyučil zahradníkem u svého otce Václava Janoucha, který vlastnil závod na pěstování mimo jiné i azalek. V roce 1939 navázal na pionýrskou práci svého otce a vybudoval v Sobčicích již v r. 1939 specializovaný podnik pro kultury azalek aj. Později z tohoto zahradnictví vznikla šlechtitelská stanice. Jeho výpěstky však přicházejí až později.

4.4.4.3. Jan Jelínek

Dle Hiekeho (1985) se narodil ve Skryjích, okres Moravský Krumlov v roce 1879. V roce 1919 se stává řádným profesorem ČVÚT pro „Ušlechťování rostlin kulturních“ a první části „Speciální produkce rostlinné“. Mimo jiné se podílel na šlechtění azalek. Ze selektovaných semenáčků se do užšího výběru dostalo 34 uspokojivě mrazuvzdorných semenáčů. Skupina výpěstků nese označení „Jelínkovy azalky“. Je pravděpodobné, že azalky šlechtil i během první republiky, ovšem výsledků se dostavilo až po daném období.

42

4.4.4.4. Jaromír Scholz

Dle Hiekeho (1985) se narodil 27. 3. 1905 v Hustopečích u Brna. V roce 1936 nastupuje ve Státním výzkumném ústavu zahradnickém v Průhonicích, kde se věnuje okrasnému zahradnictví a sadovnictví zvláště. Šlechtit začíná až v r. 1971.

4.4.4.5. Ostatní šlechtitelé

V historii Československa se dle Hiekeho (1985) vyznamenali v oboru šlechtění rododendronů a azalek také: Alžběta Dostálková (23. 11. 1923), Josef Dvořák (25. 1. 1925), Josef Kyndl (23. 11. 1919), Jan Matouš (15. 3. 1925), Milada Opatrná (6. 7. 1927), Marie Srpková (9. 6. 1913), Zdeněk Stiborek (31. 12. 1914), Jaromír Šesták (22. 4. 1908). Počátky jejich šlechtitelských úkonů ovšem přicházejí až po období první republiky.

4.4.5. Šlechtitelské cíle

4.4.5.1. Mrazuvzdornost

Podle Hiekeho (1985) se od svého začátku šlechtění velkokvětých stálezelených rododendronů v Evropě zaměřovalo na vypěstování mrazuvzdorných kříženců. První úspěchy v tomto směru získal již výše uvedený J. R. Gowen, i když jeho výpěstek ´Altaclarense´ z r. 1831 je pro naše kontinentální klimatické podmínky jen relativně odolný. Tento šlechtitel však zahájil v Evropě cílevědomé šlechtění na mrazuvzdornost. V roce 1850 uvádí další Angličan J. Cunningham, těsně před svou smrtí, svůj nejdůležitější výpěstek ´Cunningham´s White´, který vyniká nejen svou minimální náročností, jistotou kvetení, ale také příslovečnou mrazuvzdorností. Pak následují již T. H. J. a T. J. Rudolf Seidel, z nichž hlavně Rudolf uvádí od roku 1899 na trh celou sérii výpěstků prošlechtěných, mimo jiné, především na mrazuvzdornost. Ke křížení používal kombinace R. catawbiense x R. arboreum, R. catawbiense x R. caucasicum a později také R. smirnowii. Jeho kultivary se rozšířily, jako odolné, po celé Evropě. V době, kdy se v Evropě začala šířit Seidlova série odolných rododendronů, zahájil v USA ve Stewartstownu, po své návštěvě v Anglii, J. B. Gable šlechtění mrazuvzdorných rododendronů. Jeho výpěstky se však do

43

Evropy vůbec nerozšířily. V tomto období se v evropských poměrech prosazují rovněž výpěstky holandské firmy H. Den Ouden, které se pěstují dodnes. Jedná se o mrazuvzdorné, načervenale kvetoucí rododendrony vzniklé zkřížením některých R. catawbiense-kultivarů s kultivary R. arboreum. Téměř současně se snaží další holandský šlechtitel z Boskoopu L. J. Endtz (asi od roku 1910) o zlepšení mrazuvzdornosti i zbarvení květů u kultivaru ´Pink Pearl´. Tuto práci zakrátko značně rozšířil a zdokonalil v zájmu svého exportu mrazuvzdorných rostlin do východních států USA. V USA zahájil kolem r. 1940 svou šlechtitelskou práci A. M. Shammarello zaměřenou na mrazuvzdorné nízké, červeně růžově kvetoucí rododendrony. Jeho výpěstky nejsou v Evropě tolik známé. Tradice šlechtění na mrazuvzdornost je pochopitelná, protože tato vlastnost je základním předpokladem rozšíření příslušného výpěstku v zahradách a parcích. Kultivary pěstované v našich kontinentálnějších podmínkách by měly ve svém „dřevě“ vydržet poklesy teploty nejméně -25°C. U esteticky vynikajících výpěstků lze tolerovat poškození olistění a květních pupenů při teplotách nižších než -20°C, protože taková minima u nás nejsou každou zimu. Význam šlechtění na mrazuvzdornost zdůrazňoval velmi podrobně a příkladně T. J. R. Seidel (1937,1938,1939), dále pak J. Hickmann (1953, 1955) a u nás v posledních letech J. Scholz (1959). Pro vyšlechtění maximálně mrazuvzdorných kultivarů, tj. odolnost ve „dřevě“, olistění i květních pupenů až při -30°C, se již T. J. H. Seidel v Grüngräbchenu u Drážďan orientoval na jeden z netvrdších druhů: R. smirnowii. Navázal tak na šlechtitelskou práci svého otce (1902, 1913). Své zkušenosti pak poprvé shrnul v r. 1937. Do této doby byly známy a pěstovány tři kříženci R. smirnowii. V Grüngräbchenu jich byla vyšlechtěna celá řada. Většina z nich (´Erna´, ´Ella´, ´Darius´, ´Delila´, ´Desiderius´, ´Dietrich´ aj.) pocházejí z křížení s temně červeným kultivarem ´Mrs. Milner´. Některé vznikly v kombinaci s temně růžovým kultivarem ´Alexander Adie´. Zajímavé byly kombinace původních druhů R. smirnowii x R. catawbiense, na jejichž potomstvu Seidel studoval a popsal (1939) štěpení hlavních znaků (barva květů, plstnatost olistění, habitus a mrazuvzdornost), z této série křížení se zachoval snad jedině kultivar ´Rebe´. V roce 1954 byl firmou D. Heinje, mimo

44 jiných novinek, uveden výpěstek ´Margret´ rovněž kříženec R. smirnowii. Již Seidel přichází k závěru, že kříženci s R. smirnowii vykazují, ve srovnání se všemi ostatními kultivary, nebývalou mrazuvzdornost. Současně však poukazuje na jejich neuspokojivou barvu květu. Proto provedl další křížení s již výše uvedenými červenými a temně růžovými kultivary a získal již výše uvedené kvalitní kultivary. Podle Seidla je třeba křížence s R. smirnowii selektovat i na kvalitnější olistění. Na slunnějším stanovišti jsou totiž listy R. smirnowii příliš šedé, matné, zvadlé a tím méně vzhledné. Na tyto závěry navázal samostatně ve své šlechtitelské práci J. Scholz, když provedl v Průhonicích r. 1943 a 1944 svá první křížení R. smirnowii (matka) s výrazně červeným kultivarem ´C. S. Sargent´. Při volbě partnerů vycházel z vlastních pozorování tehdejšího rododendronového sortimentu v Průhonicích i ze zkušeností jiných autorů (Silva Tarouca, Schneider 1922, Bean 1925, Seidel 1939). Kříženci vykazují již od svého mládí velmi bujný růst, hlavně ve srovnání s původním druhem R. smirnowii, který roste zpočátku poměrně pomalu. Mají také charakteristickou plstnatost listů, výhonů i pupenů, která však v prvním roce většinou mizí. První hlavní výběry na bohatost i barvu kvetení byly provedeny v letech 1955 až 1956. Hlavní šlechtitelský cíl, tj. vysoká mrazuvzdornost, se mohl výrazně projevit právě také v zimě 1955/1956, kdy v Průhonicích poklesly teploty pod -30°C a v deseti dnech byly zjištěny teploty pod - 20°C. U mnohých kultivarů dochází při těchto teplotách k poškození olistění, květních pupenů případně jedno- i víceletého „dřeva“. Po této zimě bylo vytipováno 40 jedinců temně růžově a lilákově růžově kvetoucích (Scholz 1959). Čtyři z nich pak byly pojmenovány v r. 1960 (´Aurora´, ´Luník´) a v r. 1961 (´Lajka´, ´Sputnik´) a uznány Státní odrůdovou komisí. J. Scholz ve své práci pokračuje, spojuje vysokou mrazuvzdornost svých kříženců a odolností vůči suchu a křížením s dalšími efektněji vybarvenými kultivary usiluje také o zlepšení zbarvení květů. Také B. Kavka věnoval mrazuvzdornosti svých výpěstků náležitou pozornost, i když se snažil především o zkvalitnění vzrůstu, olistění, květů, případně vůně. Ve své pozdější šlechtitelské činnosti používal také R. smirnowii, z těchto kombinací získal dva význačné, červeně kvetoucí, mrazuvzdorné, autogamizované semenáče (´Antonín Dvořák´ a ´Profesor Jelínek´).

45

V letech 1969 až 1970 uvedl také J. Kyndl své odolné křížence, hlavně svou ranou a mrazuvzdornou bílou ´Alenu´, která zdědila mnoho ekologických předností od svých rodičů, hlavně R. caucasicum ´Cunningham´s White´. Také jeho další dva kultivary ´Milan´ a ´Petr´ jsou po Seidlově výpěstku ´Farnese´ pro kontinentálnější podmínky velmi vhodné. Jsou výsledkem dlouhodobé, zdařilé selekce. Na práci J. Scholze a J. Kyndla navázal J. Dvořák, který si jako cíl klade zlepšení zbarvení květů za současné uspokojivé mrazuvzdornosti. V tomto směru vyniká jeho poslední výpěstek ´Bohumil Kavka´. Lze tedy shrnout, že československé šlechtění velkokvětých stálezelených rododendronů navázalo hned ve svých počátcích na cíle evropského šlechtění, hlavně na práce nedaleké firmy Seidel a zahrnulo do své selekční činnosti na prvním místě také mrazuvzdornost. Většina československých výpěstků je proto uzpůsobena kontinentálnějším zimám, takže jsou často podstatně mrazuvzdornější než např. na odolnost také šlechtěné výpěstky anglické, holandské případně i německé.

4.4.5.2. Množitelnost z řízků

Potřeba šlechtit rhododendrony na jejich množitelnosti řízkováním se dle Hiekeho (1985) projevila teprve v nedaleké minulosti. Do nedávna se množily velkokvěté stálezelené pěnišníky roubováním nebo výsevem. Druhý z uvedených způsobů je nejjednodušší, přitom ovšem nezjišťuje esteticky kvalitní rostliny a odrůdovou pravost. Roubování je pracnější a podstatně nákladnější. Při prověřování stávajícího sortimentu bylo vytipováno několik starších kultivarů rostoucích velmi uspokojivě z řízků (´Cunningham´s White´, ´Catawbiense Boursault´, ´Catawbiense Grandiflorum´, ´Roseum Elegans´ a další). Tyto výpěstky se v obdbí Československa, právě pro tuto svoji vlastnost, rozšířily nejvíce a náleží k levnějším, masově pěstovaným rododendronům. Dlouhodobé prověřování řízkovatelnosti předních zástupců světového sortimentu ve VŠÚOZ v Průhonicích dle Hiekeho (1985) ukazuje, že za vhodných množárenských podmínek a použití stimulace lze velmi uspokojivě zakořeňovat i další výpěstky (´Attraction´, ´Unique´, ´Mme Jules Porges´, ´Ponticum Roseum´, ´Duchess of Teck´, ´Sapho´, ´Euterpe´, ´Frederick Waterer´, ´China Boy´, ´Lavender Girl´, ´Annedore´, ´Gomer Waterer´, ´Delta´, ´Fastuosum Flore Pleno´ aj.). Tímto se naskytuje možnost rozšíření sortimentu 46 masově pěstovaných rododendronů. Mezi uspokojivě řízkovatelné kultivary náleží výpěstky bělavé, nažloutlé až krémové, růžové, červené, lilákové až purpurové. Jako uspokojivé se považuje zakořenění na 70 až 100% (Hieke 1978, 1979). Orientačně lze zatím ještě doplnit, že prozatím vyhodnocené výpěstky uspokojivě kořenící, mají ve své rodičovské, výchozí kombinaci převážně R. ponticum, dále R. campylocarpum, R. augustinii, R. exquisetum, R. arboreum, R. griffithianum a dále pak kultivary ´Loderi´ a ´Mrs. Lindsay Smith´. Nepřiliš často je v rodičovské kombinaci zastoupen R. catawbiense. Mezi nejhůře kořenící výpěstky náleží právě kombinace s R. catawbiense, dále pak s R. caucasicum a R. smirnowii, R. discolor, R. fortunei, R. decorum, i s kultivary ´Mrs. Milner´, ´Scipio´, ´Caractacus´, ´Carl Mette´, ´Mira´, ´Pink Pearl´, ´Limbatum´ apod. Řada dobře kořenících kultivarů dle Hiekeho (1985) není v našich klimatických podmínkách spolehlivě mrazuvzdorná. Není vyloučené, že bude účelné používat ve šlechtitelské práci hlavně R. ponticum, případně R. campylocarpum pro zlepšení množitelnosti řízkováním. To ovšem předpokládá současné řešení problému mrazuvzdornosti i uspokojivého dorůstání řízkovanců. Cílevědomé šlechtění na řízkovatelnost je u stálezelených velkokvětých rododendronů zatím v začátcích. Několik čs. výpěstků vykazuje velmi uspokojivou množitelnost řízkováním – dokonce jsou zde zastoupení někteří zimuvzdorní kříženci R. smirnowii (´Antonín Dvořák´, ´Lajka´, ´Luník´) – výpěstky B. Kavky a J Scholze. Dále pak ještě dosti tvrdé kultivary ´Petr´ (J. Kyndl), ´Humoreska´ a ´Rose Marie´ (B. Kavka) a choulostivější ´Don Juan´ (B. Kavka). Do nedávna nebyla ani u nás řízkovatelnost šlechtitelským cílem a všechny výše uvedené výpěstky jsou po této stránce dílem náhody. Nyní však klade Státní odrůdová komise při povolování čs. novinek také důraz na tuto pěstitelsky závažnou vlastnost.

4.4.5.3. Bohatost kvetení

Významným požadavkem je podle Hiekeho (1985) jisté, soustavné a každoročně bohaté kvetení. Už mladé rostliny mají každoročně nasazovat květní poupata. Kříženci některých druhů, jako např. R. discolor, R. fortunei a dalších, nakvétají poprvé již jako starší, urostlejší rostliny. Tato vlastnost není žádána. Tržní kvalita prodávané rostliny je bezpodmínečně určována také 47 násadou květních poupat. Platí zásada, že všechny nebo téměř všechny letorosty mladých i starších rostlin mají květní poupě. Každoroční bohatost kvetení je ovšem vedle násady poupat dána i jejich odolností vůči mrazu. Bohaté kvetení bylo a je většinou samozřejmým cílem každého šlechtění. Pouze ve výjimečných případech (nezvyklá barva či velikost květu nebo květenství apod.) lze chudší nebo méně jisté kvetení tolerovat. Rozhodně však musí každý kultivar, má-li se dočkat většího rozšíření a masovějšího použití, co nejbohatší každoroční kvetení. Skotský šlechtitel J. Cunningham dle Hiekeho (1985) kladl při selektování svých kříženců R. arboreum, R. ponticum a R. maximum obzvláštní důraz na bohatost a vytrvalost kvetení. Jeho nejdůležitější výpěstek ´Cunningham´s White´ je příkladným dokladem těchto jeho snah. Při vlastní selekční práci byla dle Hiekeho (1985) a je téměř všemi šlechtiteli brána bohatost kvetení v úvahu, protože náleží k samozřejmým vlastnostem každého kvalitního výpěstku. Samozřejmě záleží na výchozích kombinacích a na hlavním šlechtitelském cíli. Tak např. u potomstva velkokvětých druhů R. griffithianum, R. fortunei apod. nelze očekávat tak bohatou násadu květenství, jako u kříženců drobnokvětějších R. catawbiense, R. caucasicum apod. Rododendrony s abnormálně velkými květy nebo květenstvími mají často menší násadu. Pokud se tedy někteří šlechtitelé zaměřili na získání velkých, až obrovských květů nemohli u některých svých výpěstků docílit i bohatou květní násadu. Četné kultivary vyšlechtěné např. K. Kosterem, W. C. Slocockem, L. van Houttem, L. de Rotschildem, O. Schulzem, C. B. van Nesem a A. Watererem jsou toho dokladem. Navíc jsou tyto velkokvěté rododendrony poplatné svým výchozím druhům a ve vnitrozemských podmínkách často málo zimuvzdorné. Zvláštní výjimku zde opět tvoří T. J. R. Seidel, který v zájmu maximální zimuvzdornosti svých výpěstků používal ke křížení, jak již bylo výše uvedeno, hlavně R. catawbiense, R. caucasicum a R. smirnowii. Všechny tyto druhy se vyznačují také bohatým a vytrvalým kvetením. Tyto vlastnosti zdědily v maximální míře také jejich kultivary. Hieke (1985) uvádí, že českoslovenští šlechtitelé kladli při selekci svých populací zřejmě vždy patřičný důraz také na bohatou násadu květních pupenů, i když v mnohých případech bylo zvětšení květu významným šlechtitelským

48 cílem (B. Kavka, J. Kyndl). Proto nelze uznaným čs. kultivarům vytýkat špatné a nedostatečné „nasazování na květ“. Totéž platí i o výpěstcích zaměřených na vyšší mrazuvzdornost (J. Scholz), která navíc zajišťuje jisté každoroční nakvétání. Obzvláště bohatým kvetením vynikají výpěstky ´Alena´, ´Aurora´, ´Humoreska´, ´Marka´, ´Motýl´, ´Panenka´, ´Saba´, a ´Violetta´, ´Moravanka´, ´Eva´ a ´Vilém Heckel´ a ´Bohumil Kavka´. Bohaté kvetení zdůraznil jako jeden ze svých cílů B. Kavka (1962, 1965), přičemž sledoval i co nejstejnoměrnější rozdělení květenství po celém keři.

4.4.5.4. Doba kvetení

V našich klimatických podmínkách je dle Hiekeho (1985) hlavní doba kvetení rododendronů v květnu až červnu. Velmi rané kultivary nakvétající koncem dubna začátkem květny někdy namrzají v květech a pozdní výpěstky přicházejí koncem června případně v červenci do příliš teplého období, které zaviňuje jejich brzký odkvět. Významným šlechtitelským cílem poslední doby je prodloužení doby kvetení na celý červen případně až do července, při zachování maximální trvanlivosti květů a tím délky kvetení. U extrémně pozdě nakvétajících výpěstků (červenci případně srpnu) je také nebezpečí nevyzrávání letorostů a dlouhé vegetace vůbec. Hieke uvádí, že se z německých šlechtitelů zabýval vyšlechtěním co nejranějších kultivarů L. L. Liebeg asi v letech 1862 až 1881, tuto vlastnost spojoval ještě s nízkým až zakrslým vzrůstem. T. J. H. Seidel (1937,1938) zdůrazňuje ve svých pracích, mimo jiné, také šlechtění rododendronů s co nejdelší dobou kvetení. Ostatní zahraniční i domácí šlechtitelé při své práci k této vlastnosti bezprostředně nepřihlíželi. Z čs. šlechtitelů to byl opět B. Kavka (1962, 1965), který podtrhl význam šlechtění na co nejdelší trvanlivost květů na keři. Navíc ještě poukázal na potřebu rychlého opadu odkvétajících květů. Nejranějším čs. výpěstkem je nesporně kultivar ´Alena´ šlechtitele J. Kyndla (první polovina května) a nejpozdějšími ´Luník´ a ´Lajka´ šlechtitele J. Scholze (druhá polovina května a začátek června).

49

4.4.5.5. Stavba a velikost květů (květenství)

Dle Hiekeho (1985) jednotlivé květy vyniknou pouze u řídkého květenství. Většina výpěstků však má hustě uzavřené, zaoblené nebo široce protáhlé květenství. V průběhu první pol. 20. stol. se vytříbila představa, že velikost květenství má být v určitém souladu s velikostí olistění. Tak např. jistě působí malá, hustá květenství na velkolistém, řídkém keři nevhodně. Někteří dnešní šlechtitelé dávají přednost volnější řidší stavbě květenství, aby mohly vyniknout jednotlivé květy (analogie se zakrslými kříženci R. forrestii var. repens a R. williamsianum). Podle velikost květu můžeme pěstovaný sortiment rozlišit přibližně na kultivary drobnokvěté (kolem 5 cm v průměru), se středně velkým květem (6-7 cm v průměru) a velkokvěté (8 cm a více, třeba i přes 10 cm v průměru). Podle velikosti celého květenství můžeme přibližně rozlišit výpěstky s menším květenstvím (šířka kolem 9 cm a výška do 10 cm), středním květenstvím (šířka asi 10-14 cm a výška mezi 11-16 cm) s velkým květenstvím (šířka asi 15 cm a více, výška 17 cm a více). Zvláštní skupinu tvoří kultivary se zkadeřenými květními okraji. Stavba jednotlivých květů může být dosti rozličná a je do značné míry ovlivňována rodičovskými páry příslušného křížence. V podstatě lze rozlišit následující typy květů (Hieke, 1978): miskovité, uzavřeně zvonkovité, otevřeně zvonkovité a protáhle zvonkovité. Šlechtění na velikosti květu a květenství má své začátky v Anglii (hlavně J. Waterer kolem r. 1890, L. de Rotschild 1923 aj.), kde také vznikly Loderovy výpěstky, které ale nejsou v našich podmínkách dostatečně otužilé. Rhododendrony zde byly totiž vysazovány do rozlehlých, hlavně zámeckých parkových úprav, často na pozorování z větší vzdálenosti. Proto se prosazovaly hlavně výpěstky s velkými květy i květenstvími. Také příhodnější klimatické podmínky dovolily anglickým šlechtitelům používat ke křížení choulostivější velkokvěté druhy, jako např. snad nejvelkokvětější R. griffithianum, dále ještě R. discolor, R. fortunei aj. Velkokvětost jako šlechtitelský cíl převzal také v Německu O. Schulze, již v r. 1896 předává firmě C. B. van Nes do Boskoopu své křížence R. griffithianum. V Holandsku vynikl právě některými svými velkokvětými výpěstky C. B. van Nes (především kříženci R. griffiithianum a R. fortunei – v letech 1896 až 1925) a M. Koster,

50 rovněž z Boskoopu (hlavně v letech 1904 až 1937). V posledních letech již není velký až obrovský květ absolutně platným šlechtitelským cílem. Rododendrony se vysazují velmi často do menších zahrádek, takže jsou pozorovatelné zblízka. Před velkokvětostí se dává přednost bohatosti a každoroční jistotě kvetení. Přesto se samozřejmě snaží většina šlechtitelů o získání většího květu či květenství, jsou-li ovšem splněny další důležité vlastnosti a znaky, mezi které řadíme mrazuvzdornost, řízkovatelnost, pravidelné kvetení, efektní barva květu apod. Čs. šlechtitelé sledovali samozřejmě při selektování svých populací také velikost květu a květenství. Avšak hned od počátku podřizovali tento, a ještě další morfologicko-estetické cíle, vždy hlediskům závažným pro pěstování rododendronů ve vnitroevropských podmínkách. Dle Hiekeho (1985) mezi svými sedmi šlechtitelskými cíli, z nichž na prvním místě uvádí mrazuvzdornost a vzrůstnost, formuloval Kavka (1962, 1965) i potřebu vyšlechtit pro naše kontinentálnější podmínky rododendrony s velkými, odolnými květy čistých barev, sestavené do velkých, stěsnaných a dobře stavěných květenství. V této souvislosti se snažil také o zvýšení počtu květů v květenství a o získání typů s efektně zkadeřenými okraji květních plátků. Za tímto účelem křížil u nás většinou choulostivější R. decorum (květy otevřené nálevkovitě zvonkovité, jemně vonné) s tehdy osvědčenými a barevně lákavými kultivary ´Pink Pearl´ a ´Caractacus´. Z potomstva těchto křížení pak vyselektoval několik pozoruhodných odolných kultivarů, jejichž průměr květu se pohybuje mezi 8-10 cm (´Dagmar´, ´A. Silva Tarouca´, ´Marca´, ´Motýl´, ´Panenka´, ´Rose Marie´, ´Saba´, ´Violetta´). Květenství těchto výpěstků je, vyjma kultivaru ´A. Silva Tarouca´, minimálně 15 cm – často až 20 cm široké. Některé z nich, hlavně ´A. Silva Tarouca´ a ´Saba´, mají efektně zvlněné až zkadeřené okraje květních plátků. Hieke (1985) uvádí, že J. Scholz (1959) se u svých vysoce zimuvzdorných křížení s R. smirnowii rovněž snažil, vedle vhodného zbarvení, vyselektovat typy s co největším květem. Maximální průměry květů se u těchto kříženců pohybují mezi 7,5 – 9,0 cm. Jako velkokvětý lze především uvést kultivar ´Aurora´, ostatní patří spíše mezi výpěstky se středně velkým květem (7-8 cm v průměru). Z ostatních čs. výpěstků lze mezi velkokvěté zařadit ještě kultivar ´Alena´ od J. Kyndla. Je to také jediný výpěstek tohoto šlechtitele s R.

51 decorum v rodičovské kombinaci (zřejmě podle příkladu B. Kavky), svou ranost a vysokou mrazuvzdornost získala ´Alena´ od druhého rodiče, tj. R. caucasicum ´Cunningham´s White´.

4.4.5.6. Zbarvení květů

Po estetické stránce náleží dle Hiekeho (1985) barva květu u rododendronů k nejdůležitějším znakům. Celková stupnice sahá od bílých přes nažloutlé, růžové, červené, fialové až po purpurové odstíny. Žádané jsou především svítivé a jasné barvy, které si udržují od vybarveného poupěte až do květu svůj odstín. Světlá zbarvení nemají během kvetení příliš blednout, načervenalá i růžová nemají modrat a žlutá nemají přecházet ve špinavě krémové odstíny. Zvláštní místo zaujímá u mnohých rododendronů kresba jejich květů. Někdy chybí téměř úplně nebo je jen nevýrazná. Kultivary s výraznou kresbou (tečkovitou, čárkovitou či háčkovitou) tvoří od začátku šlechtění v celém sortimentu samostatnou skupinu (pěnišníky s „očkem“ nebo se „skvrnou“). Zbarvení květu je podle Hiekeho (1985) znak respektovaný a zdokonalovaný šlechtiteli všech dob. Již v první třetině 19. století se hlavně první angličtí šlechtitelé snažili spojit vyšší mrazuvzdornost R. catawbiense s výrazně červeným zbarvením květů choulostivého R. arboreum. Již zmiňovaný kultivar ´Altaclarense´ vyšlechtěný J. R. Gowenem r. 1831 vznikl z těchto snah. Zlepšováním barvy květu se zabývala také známá firma Waterer. Ke křížení bylo použito několik druhů – především barevně lákavý R. arboreum, dále R. caucasicum, R. catawbiense, R. metternichii, R. maximum aj. Nejlepší výpěstky rodiny Waterer se datují z let 1835, 1866-70, 1900-20. Před rokem 1851 vzniklo u firmy Lee et Kennedy v podobě ´Lee´s Dark Purple´ další závažné barevné obohacení sortimentu o temně purpurovou barvu. Mezníkem ve vzniku kultivarů s „kresbou“ („očkem“) byl dnes již zapadlý kultivar ´Altstroemerioides´ vyšlechtěný před r. 1860 firmou Standish et Noble, který byl růžový a na všech plátcích skvrnitý. Zvláštní místo ve šlechtění na barvu květu podle Hiekeho (1985) zaujímá práce W. C. Slococka z Wokingu. Pracoval od r. 1920 v příhodných anglických podmínkách, mimo jiné s R. campylocarpum. Z těchto kombinací vznikla řada žlutě nebo krémově žlutě zbarvených výpěstků, které vykazují alespoň 52 uspokojivou mrazuvzdornost a zpravidla i dobrou řízkovatelnost. Tímto zakotvila žlutá barva květu i ve vnitroevropských sortimentech stálezelených velkokvětých rododendronů. Její kultivary v drsnějších podmínkách ještě plně neuspokojují, ale lze s nimi dále šlechtitelsky pro naše potřeby pracovat. Jeden z prvních žlutých výpěstků ´Goldsworth Yellow´ byl uveden na trh již r. 1925. Slocock pracoval ještě na zdokonalení jiných barevných odstínů. Pozoruhodný průlom dosáhl ještě se svými kříženci s R. dichroanthum v oranžové barvě (´Goldsworth Orange´ r. 1938). Hieke (1985) dále uvádí, že na kultivary s „kresbou“ vyšlechtěné kolem r. 1860 firmou Standish et Noble navázal v Německu ve Stuttgartu zahradník B. Müller, když vycházeje z kultivaru ´Altstroemerioides´ vyšlechtil v 1. 1874-80 asi 40 rododendronů, jejichž květy byly na všech plátcích silně skvrnité. Uvedl je jako ´Wilhelma-Rhododendren´, byly však vesměs málo mrazuvzdorné a dnes jsou již neznámé. Z německých šlechtitelů je třeba v souvislosti se šlechtěním na barvu jmenovat hlavně T. J. R. Seidela, který své zimuvzdorné výpěstky (přes 600) pochopitelně vybíral také podle barvy květu. V jeho sortimentu jsou také některé výrazné barvy, např. červené vzniklé převážně zkřížením kultivaru ´Mrs. Milner´ s R. catawbiense (např. ´Donar´, ´Granat´, ´Margot´, ´Plüsch´, ´Renata´ aj.). Z nejstarších holandských šlechtitelů dle Hiekeho (1985) vynikl svými výrazně vybarvenými výpěstky C. B. van Nes z Boskoopu. Jeho největším úspěchem je dodnes pěstovaná, šarlatově červená, nižší ´Britannia´, kterou získal prokřížením svého R. griffithianum - výpěstku ´Queen Wilhelmina´. V Boskoopu se zabýval téměř ve stejnou dobu získáním zimuvzdorných, výrazně červeně kvetoucích rododendronů známý šlechtitel D. den Ouden. Ke své práci používal hlavně kultivary R. catawbiense (obzvláště Watererův výpěstek ´Atrosanquineum´), které křížil s potomstvem R. arboreum. Jeho nejvýznamnější, dodnes právem pěstované výpěstky (např. ´Dr. H. C. Dresselhuys´, ´Mrs. P. Ouden´, ´Dr. V. H. Rutgers´ aj.) byly uvedeny na trh hlavně v 1. 1920-1929. Taktéž v Boskoopu se od r. 1920 zabýval zlepšením barvy květu ´Pink Pearl´ šlechtitel L. J. Endtz. Na závěr nelze z předních holandských šlechtitelů na barvu květů přehlédnout M. Kostera, který křížil převážně R. catawbiense s R. griersonianum, dále R. caucasicum s R.

53 griffithianum a některými kultivary (např. ´George Hardy´). Zbarvení květů patřilo i u čs. šlechtitelů k předním cílům. Obzvláště B. Kavka (1962, 1965) zdůrazňuje potřebu vyšlechtit pro naše klimatické podmínky rododendrony čistých barev. Z jeho kombinací R. decorum s kultivarem ´Caractacus´ či ´Pink Pearl´ vznikly převážně růžové výpěstky, tak např. světle růžové (´Dagmar´, ´Rose Marie´, ´Panenka´), bělavě růžové (´Motýl´ aj.), temně růžové (´Marka´, ´Saba´), fialově růžové (´A. Silva Tarouca´, ´Violetta´). Ojediněle vyselektoval tentýž šlechtitel pak z jiných kombinací (´Pink Pearl´ x ´Peter Koster´ případně R. smirnowii) červené kultivary (´Antonín Dvořák´, ´Humoreska´, ´Profesor Jelínek´, ´Don Juan´ aj.). Hieke (1985) uvádí, že samozřejmě přihlížel i J. Scholz (1959) při výběru svých mrazuvzdorných kříženců R. smirnowii x ´C. S. Sargent´ ke zbarvení květu. Také z této kombinace byly vybrány hlavně narůžovělé odstíny, především purpurově růžový (´Aurora´), fialově růžový (´Lajka´) a světle růžový (´Luník´ a ´Sputník´). Na dalším zlepšení barvy květů se u těchto kříženců R. smirnowii ještě intenzivně pracuje. Jediným bílým čs. výpěstkem je ´Alena´ J. Kyndla, její zbarvení je čisté s citrónově žlutou kresbou. Tentýž šlechtitel vyselektoval z kombinace ´Violetta´ x ´Farnese´ světle růžový (´Petr´) a světle purpurově fialový odstín (´Milan´). V roce 1978 uznané výpěstky J. Dvořáka vynikají taktéž svým zbarvením, obzvláště pak kříženec R. schyphocalyx ´Moravanka´ se zvláštní lososově růžovou barvou. Tento šlechtitel obohatil čs. sortiment o kvalitní temné odstíny – temně karmínově purpurový (´Vilém Heckel´), světleji purpurový (´Eva´) a obzvláště pak temně až černavě fialový ´Bohumil Kavka´, který je podstatně temnější oproti výchozímu ´Purple Splendour´.

4.4.5.7. Vůně květů

Podle Hiekeho (1985) je původních druhů rododendronů s víceméně vonícími květy u skupiny stálezelených velkokvětých dosti málo, náleží k nim hlavně R. fortunei, R. discolor a R. vernicosum. Vůně jejich květů je dosti výrazná. Jako samostatný šlechtitelský cíl nebyla tato vlastnost u šlechtitelů zatím příliš zdůrazňována (ve srovnání s opadavými druhy a kultivary, tj. tzv. „azalek“). Většina více nebo méně vonících výpěstků vznikla náhodně při křížení výše uvedených původních druhů nebo jejich hybridů. Najdeme je 54 hlavně v sortimentu výpěstků W. C. Slococka, C. B. van Nese, L. de. Rotschilda, G. Paula a u rodiny Watererů – nejčastěji u kříženců s R. fortunei. Mezi kultivary s nejvoňavějšími květy náleží nesporně kříženec R. discolor x R. wardii pojmenovaný jeho šlechtitelem L. de. Rotschildem jako ´Inamorata´ Tentýž šlechtitel křížil R. discolor ještě s řadou kultivarů a z potomstva těchto kombinací vyselektoval mnoho velkokvětých a často intenzivně vonících výpěstků, jako např. R. discolor s ´Luscombei´ a získal i u nás poměrně otužilý, silně vonící kultivar ´Bonito´ nebo použil kultivar ´Corona´ a vyselektoval ´Ladybird´ (silně vonící, velkokvětý a i u nás dosti otužilý) a konečně i z potomstva velmi choulostivého kultivaru ´Loderi´ (R. fortunei x R. griffithianum) vybral mimo jiné i silně vonící, velkokvětý ´Albatross´, který je v našich podmínkách poměrně otužilý. Žlutý vonící výpěstek ´Jalisco Eclipse´ od téhož pěstitele je u nás přece jen choulostivější. Další anglický šlechtitel W. C. Slocock vyšlechtil několik vonících kultivarů hlavně, při použití R. fortunei – pro naše podmínky je nejdůležitější ´Lavender Girl´ z roku 1950 (R. fortunei x ´Lady Gray Egerton´, bílý velkokvětý ´Mount Everest´ (asi z kombinace R. campanulatum x R. griffithianum) případně ještě kříženec R. fortunei ´Faggetter´s Favorite´. Do třetice vyšlechtil Angličan G. Paul i dva voňavé, pro naše podmínky vhodné, velkokvěté, stálezelené rododendrony: ´Sir Charles Butler´ a ´Duke of York´. Proslulý holandský šlechtitel C. B. van Nes uvedl na trh i jeden významnější vonící výpěstek pod jménem ´Admirall Piet Hein´. Z čs. šlechtitelů se dle Hiekeho (1985) cílevědoměji zabýval vůní květu pouze B. Kavka. V některých svých kombinacích s kultivarem ´Caractacus´ použil u nás také poněkud choulostivější R. decorum, který jemně voní. Zimuvzdornost tohoto druhu je, podle původu, rozdílná. B. Kavka měl zřejmě k dispozici odolnější typ – ve srovnání s druhy a kultivary, které používali angličtí a holandští šlechtitelé. Ze získaného potomstva dokázal vyselektovat výpěstky s květy mnohem intenzivnější vůně než u původního R. decorum – jedná se o kultivary ´A. Silva Tarouca´, ´Marka´, ´Saba´ a ´Violette´. Souhrnně lze tedy uvést, že čs. šlechtitelé získali výpěstky s voňavými květy nepřímo z kombinací respektujících hlavně také mrazuvzdornost rostlin.

55

4.4.5.8. Habitus a olistění rostlin

U rododendronů je dle Hiekeho (1985) žádaný stěsnanější až středně hustý, dostatečně robustní vzrůst s kratšími, nepříliš dlouhými výhony. Olistění musí býti zdravě až sivě zelené, dekorativní i bez květů. V tomto smyslu si vytyčil své šlechtitelské síle především T. J. H. Seidel (1937, 1938, 1939) a zdůraznil, vedle mrazuvzdornosti i kvality květů, také stěsnaně kompaktní habitus rostlin spolu s jejich zdravě zeleným olistěním. Většina jeho předních výpěstků splňuje také všechna tato kritéria. Rovněž L. L. Liebeg se pokoušel již v 1. 1857-72 o vyšlechtění kompaktních a nízkých rododendronů s cílem získat rané kultivary pro hrnkovou, tedy skleníkovou kulturu. Jeho výpěstky vznikly z křížení R. formosum, R. edgeworthii, R. arboreum, R. caucasicum, R. ponticum aj. Byly proto pro venkovní pěstování v našich podmínkách příliš choulostivé a zanikly. Podle Hiekeho (1985) tvoří zvláštní skupinu velkokvětých a stálezelených pěnišníků slabě až zakrsle rostoucí výpěstky. Vznikly zkřížením slaběji rostoucích druhů jako např. R. haematodes, R. ferrugineum, R. forrestii var. repens, R. williamsianum apod. Mezi první šlechtitele této skupiny pěnišníků lze jistě zařadit Angličana J. C. Williamse, který se svého křížení R. heamatodes x R. williamsianum vyselektoval již r. 1933 ´Humming Bird´ - jeden z prvních velkokvětých, do plochy rostoucích, nejvýše 0,5-0,8 m vysokých výpěstků (květy zvonkovité, velké). Ještě předtím, kolem r. 1916 zkřížil v Kew Garden v Londýně Osborn R. orbiculare x R. williamsianum a získal jemně růžový, zakrslý, velkokvětý výpěstek ´Temple Belle´. Pak již následovaly další zakrslé anglické kultivary (kříženec ´Corona´ x R. williamsianum od L. de Rotschilda nazvaný ´Bow Bells´ v r. 1934, kříženec R. forrestii var. repens x R. williamsianum od šlechtitele Crosfielda pojmenovaný r. 1937 ´Treasure´ a mnoho dalších). Většina z nich však kvete dosti časně v dubnu a v našich kontinentálnějších podmínkách namrzá na jaře na poupatech. Proto zahájil již kolem r. 1933-37 D. G. Hobbie v Linswege šlechtění zakrslých kultivarů na lepší mrazuvzdornost pro německé klimatické podmínky. Za tímto účelem křížil hlavně kultivary ´Britannia´, ´Essex Scarlet´, ´Prometheus´ aj. s R. forrestii var. repens a získal tak celou řadu kvalitních, většinou svítivě červených a mrazuvzdornějších výpěstků. Menší namrzání jejich květních poupat souvisí

56 především s jejich poněkud pozdějším nakvétáním. Také známý německý šlechtitel G. Arends se zabýval vyšlechtěním nízkých rododendronů, z nejúspěšnější jeho kombinace R. heamatodes x červený kříženec R. catawbiense vyselektoval několik kultivarů (´Bremen´, ´China Boy´, ´Gnom´), které uvedla v letech 1959-62 na trh firma G. Böhlje. Jsou maximálně 1 m vysoké, zpravidla nižší. V letech 1964-72 uvedla firma J. Bruns některé výpěstky šlechtitele Victor von Martina. Z jeho známějších kříženců s R. williamsianum se pro naše podmínky ukazuje jako netvrdší kultivar ´Stockholm´, z kříženců R. forrestii var. repens pak ´Gräfin Kirchbach´. Zatímco angličtí kříženci R. williamsianum mají po původním druhu typicky drobné, okrouhlé listy a zakrsle plochý růst, jsou německé výpěstky vesměs poněkud vzrůstnější, volnější a hrubší v olistění. Nelze ještě přehlédnout šlechtitelské úspěchy holandské, zejména A. C. Wilgena, který se obzvláště svým růžovým výpěstkem ´April Glow´ (´Wilgens Ruby´ x R. williamsianum) z r. 1966 zasloužil o rozšíření barevné stupnice. Světle a temně růžové odstíny byly v r. 1969 vyselektovány z kombinace ´Britannia´ x R. williamsianum (´Karin´, ´Linda´). V našich kontinentálnějších podmínkách není jejich kvetení každý rok jisté. Bohužel řada i význačnějších šlechtitelů se dle hiekeho (1985) nevěnovala nebo dosud ještě nevěnuje celkovému habitu rostlin a jejich olistění náležitou pozornost. Sebekrásnější kvetení nebo i maximální odolnost nestačí, když rostlina není také alespoň uspokojivě pohledná svým vzrůstem a olistěním. Rododendron musí plnit svou estetickou funkci jako stálezelená rostlina i mimo dobu svého relativně krátkého kvetení. Dle Hiekeho (1985) z čs. šlechtitelů zdůraznil obzvláště B. Kavka (1962, 1965) také význam uspokojivého habitu, když požadoval robustní přirozený vzrůst, který činí jakýkoliv řez či zmlazování zbytečným. Důraz také kladl na bohaté olistění a velké, zdravé listy. Při výběru svých výpěstků se těmito zásadami také řídil, takže všechny jeho kultivary (vyjma snad výpěstku ´Don Juan´) mají velmi uspokojivý habitus i olistění. Samozřejmě i ostatní šlechtitelé – J. Scholz, J. Kyndl aj. Dvořák – usměrňovali svoje selekce podle možnosti také na tyto závažné znaky. Obzvláště je v tomto směru vyzvednout práci J. Scholze, jehož kříženci R. smirnowii mají také dobrý habitus i olistění (především výpěstek ´Aurora´), i když samotný výchozí druh nebývá v těchto

57 znacích vždy uspokojivý. B. Kavka se dle Hiekeho (1985) snažil pro naše vnitrozemské podmínky vyšlechtit také mrazuvzdorné a vzhledné zakrslé kultivary. Svá křížení s R. forrestii var. repens zahájil již v r. 1929, tedy o čtyři roky dříve než německý šlechtitel D. Hobbie. Jako partnera použil velmi odolný podnožový kultivar ´Cunningham´s White´. Získal pak výběrem tři výpěstky (´Má Vlast´, ´Largo´ a ´Beatrice´), které tvoří husté, stálezelené keříky, 25-40 cm vysoké, plochého vzrůstu, s listy vejčitými až kopinatými, stále temně zelenými a velkými, zvonkovitými případně nálevkovitými květy. Jejich kvalita nikterak nezaostává za prvními, dnes jako klasicky uváděnými výpěstky D. Hobbieho (´Baden Baden´, a ´Scarlet Wonder´). Bohužel zbytečným otálením došlo k oficiálnímu pojmenování Kafkových výpěstků až v letech 1962-65, tj. o 6 let později než pojmenoval Hobbie svého prvního křížence ´Baden Baden´ (1956). Kavka vytvořil a popsal (1962, 1965) z těchto tří výpěstků samostatný druh (skupinu) nazvaný Rhododendron x pruhonicianum Kavka. Nesporně náleží mezi tento mezidruhový kříženec do dnes již dosti obsáhlé skupiny „Repens-hybridů“, která se svými nejstaršími kultivary liší od podobné skupiny „Williamsianum-hybridů“. Vzájemným prokřížením však vznikly v posledních letech výpěstky intermediární povahy. Kavkovy výpěstky představují svou vyšší mrazuvzdorností, nízkým vzrůstem a růžovými i načervenalými květy stále esteticky i pěstitelsky hodnotné doplnění této skupiny.

4.4.5.9. Odolnost vůči chorobám

Tomuto hledisku nebyla dle Hiekeho (1985) zatím ve šlechtění věnována náležitá pozornost. V posledních letech se však nepříjemně až nebezpečně rozšiřují některé listové skvrnitosti (hlavně Gleosporium, Cercospora aj.) a obzvláště pak fytoftórové vadnutí (Phytophtora cinnamomi). Šlechtitelé zahraniční a domácí musí co nejdříve na tuto novou situaci reagovat šlechtěním na resistenci. Ve šlechtitelské praxi to znamená omezit u asi dvouletých semenáčků ochranné postřiky na minimum, aby se projevily náchylnější rostliny zvětšeným napadením listovou skvrnitostí, opadem listů apod. Z dalšího šlechtění je pak třeba vyloučit všechny méně odolné jedince. Podle Berga a Hefta (1979) je v této souvislosti také nutné zahájit šlechtění na rozšíření únosného rozsahu pH v substrátu. Nové výpěstky by měly dobře růst i při 58 větším rozpětí pH a měly by pak býti i méně citlivé vůči fyziologickým poruchám (chloróze). V tomto směru má šlechtitelská praxe před sebou mnoho práce, dokonce asi důležitější, v porovnání s prošlechťováním na velikost či barvu květů apod.

4.5. Použití rodu Rhododendron L. v období první republiky

4.5.1. Informace v dobovém odborném tisku

Použití rododendronů v meziválečném období na území České republiky je představeno prostřednictvím článku v dobovém odborném tisku.

Nákupní prameny školkařské Zahradnické (1925)

Dle Macháčka (1925): „Josef Mišák odpovídá čtenářům na dotaz, kde prý jsou ony keře, o nichž píše, na prodej, kde prý jsou k dostání, má-li je na prodej on sám atd. Odpovídá, že jsou naše školky v tomto ohledu chudé. Pouze samá Syringa, Deutzia, Weigelia apod., 20 druhů javorů, jasanů, bříz, olší. Podle jeho slov zkrátka vše, co se sázelo i před třiceti lety.“

Význam vždy zelených rostlin pro veřejné a domácí zahrady (1925)

Dle Mišáka v Macháčkovi (1925): „Konečně se začíná probouzeti zájem o vždy zelené rostliny listnaté. Autor se zmiňuje o rododendronu jako o jedné z nejkrásněji kvetoucí stálezelené rostlině“.

Pěstování rhododendronů a azalek na pokusném rašelinném hospodářství v Zálší (1929)

Macháček (1921) uvádí, že v tomto článku píšou, že jako většina novoholandských křovin, tak i rododendrony a azalky rostou v rašelině výborně a byly v zahradnickém oddělení rašelinného hospodářství v Zálší zkoušeny s dobrým výsledkem. Tehdejší vybavenost hospodářství v Zálší nebyla moc vhodná pro teplomilné druhy, a proto zde byly vysázeny pouze ty druhy, které byly schopny přezimovat ve volně půdě. Autor dále píše, že i tyto druhy ovšem musely být na zimu přikryty aspoň chvojím, tak aby je sníh nerozlámal. Jako nejlépe byl ohodnocen Rhododendron catawbiense, Rhododendron

59

´Cunninghamii white´ a Rhododendron ponticum. Mimo to poměrně dobře rostly i Rhododendron ´Everestianum´ a Rhododendron ´Giganteum´. Oba to jsou hybridy Rhododendron catawbiense, ale nejsou tak zimuvzdorné jako forma původní. Z azalek zde byly vyzkoušeny rovněž s největším úspěchem druhy mrazuvzdorné, a to A. mollis, žlutě kvetoucí a velmi krásná Azalea rustica ´Flore pleno´. Azalea indica a Azalea chinensis, zde pro svou choulostivost nebyly vysázeny. Sazenice rodu Rhododendron a Azalea, které byly pro hospodářství v Zálší opatřeny v roce 1908, rostly utěšeně a kvetly každoročně vždy jeden rok méně a druhý rok více. Podle záznamů jim prospívalo přesazování vždy po 3 letech na jiné stanoviště. V těchto podmínkách vysazované rostliny vydržely až do roku 1917, kdy se dostavily neobyčejně kruté mrazy, až -28°C, které zničily nejen vysázené zástupce rodu Rhododendron, ale také všechny ovocné stromy, a tak způsobily zánik krásné zahrady rašelinného hospodářství v Zálší.

Mrazuvzdorné rododendrony pro zahrady (1930)

Dle Macháčka (1930): „S bílými květy: ´Album novum´, v rozvinu s růžovým nádechem, pak téměř čistě bílý, ´Mad. Carvalho´, bílý se světle žlutou kresbou, ´Mad. Masson´, bílý se žlutou kresbou (o něco méně otužilý), ´Bismarck´, čistě bílý s červenou kresbou, ´Cunningham White´, čistě bílý se žlutou kresbou. S květy růžovými: ´Roseum Elegans´, jeden z nejkrásnějších růžových, ´August´, vážný konkurent předešlé odrůdy, neobyčejně krásný, tmavě růžový, ´Herme´, lilákově růžový, silného vzrůstu, ´Kate Waterer´, zářivě růžový se žlutou kresbou, ´Persons gloriosum´, světle růžový. S květy červenými: ´Caractacus´, jeden z nejotužilejších, červený s nachovou, ´Daisy´, karmínově červený, ´Desiderius´, zářivě karmínově červený s bílým jícnem, ´Donar´, světle karmezínový, ´Granát´, zářivě karmezínově červený, ´James Marshall Brooks´, tmavě červený, ´Walter´, nádherně zářivě červený, ´Michal Waterer´, šarlatově červený, ´Old Port´, načernale červený. Z nových ´Mr. V. H. Rütgers´, tmavě rubínově červený, ´Van Weerden Poelman´, rubínově červený, ´Mr. P. ten Onden´, světle rubínově červený. S květy lilákovými: ´Catawbiense grandiflorum´, jasně lilákový, ´Everestianum´, nižší stěsnanější, lilákově růžový, ´Effner´, tmavě fialový, ´Fastuosum Fl. Pl.´, tmavě fialový. poloplný. Zvláště velkokvěté: ´Cynthia´, zářivě červený, ´Pink Pearl´, světle růžový. Nejsou však 60 dost mrazuvzdorné a vyžadují proto chráněné místo. Drobnokvěté: R. myrtifolium, jemně růžový, vykvétající již v březnu až dubnu, R. ferrugineum, nízký, růžový, vykvétá v červnu až červenci, R. hirsutum, zářivě růžový, vykvétá v červenci, R. praecox, karmínově růžový, vykvétá v březnu až dubnu, R daphnoides, růžový, lilákově nachový. Veškeré drobnokvěté druhy jsou naprosto mrazuvzdorné a hodí se zcela dobře i do větších alpinek“.

Několik nových cenných rododendronů, (1930)

Podle Macháčka (1930): „Rhododendron hybridum se těší stále většímu zájmu a je proto stále více rozšiřován v zahradách, kde se na vhodných místech v době květu velice krásně uplatňuje. Rozhodně však nemá být vysazován na místech úplně výslunných, kde nasazuje sice více poupat, kvete tudíž také více, ale trvá-li slunečno, květy nemají dlouhého trvání. Lépe se proto daří v polostínu. Od té doby, co byly vypěstovány hybridy, které snášejí za příznivějších podmínek naše zimy docela dobře, věnují jim někteří pěstitelé stále více pozornosti. A tak dnešní sortiment velice krásných a vděčných odrůd byl poslední dobou obohacen o několik nových odrůd, které zasluhují, aby na ně bylo upozorněno. Jsou to: ´Alice´, s velkými okolíky velkých květů, tmavě pleťového růžového zbarvení, o něco tmavější než ´Pink Pearl´, ´Brittania´, s velkými, nádhernými, šarlatově karmínově červenými květy, podobající se květům ´Gloxinii´, tato odrůda byla poctěna velkou cenou. Dále ´Corona´, nižšího vzrůstu s velkými, lososově červenými květy, ´Counthes of Athole´, zajímavá odrůda s květy skvostně lilákově slézově růžovými ve velkých okolíkách. Roste silně. ´Dr. Endtz´, s květy tmavě karmínově růžovými, nižší, s temně zeleným olistěním. ´Dr. V. H. Rutgers´, ohnivě anilinově červená, silného, ale hustého vzrůstu, kvete velice hojně. ´Mad. De Bruyn´, novinka, zlepšení odrůdy ´Doncaster´, ma výstavách a soutěžích oceněná zlatou medajlí. ´Mad. Pierre Moser´ s velkými, čistě růžovými květy, také pro pěstování v hrnkách a rychlení. ´Mrs. P. Den Ouden´, ohnivě karmazínová, silného vzrůstu, kvete velice hojně. ´Pink Pearl´, nejkrásnější odrůda s pleťově růžovými květy, roste nízko a kvete velice hojně. Lze jí výborně rychliti. ´Princesse Juliana´, s velkými okolíky jasně čistě růžových květů. ´Prof. Hugo de Vries´, tmavěji růžově zbarvená než u ´Pink Pearl´, stejně velko- a hojně kvetoucí. ´Unknown Warrior´, s velkými, nádherně tmavě červenými květy ve 61 velkých okolících. ´Wightil´, s květy převislými, zvonkovitými, barvy jemně žluté a karmínově skvrnité na vrchní straně a s nachovými prašníky“.

4.5.2. Význam Průhonic pro zavádění rododendronů do kultury

Svoboda (1967) uvádí, že A. Silva Tarouca věnoval rododendronům velkou pozornost patrně i z popudu C. Schneidera. Vysvítá to ze zlomků korespondence, z objednávek a poznámek. Sám také líčí (ST 1927) jak jej četba díla J. G. Millaise (Rhododendron and the various Hybrids, 2 sv. London, Green and Co 1927 a 1924) vyvedla tak z rovnováhy, že po celé dny musel myslet jen na rododendrony. V díle citovaný výrok G. Forresta, že botaničtí sběratelé využili v pravé domovině pěnišníků v západočínských pohořích jen okrajů jej přesvědčila, že nejbližší budoucnost přinese přátelům zahrad a milovníkům pěnišníků netušené radosti. O rozšíření nových cenných druhů do zahrad pečovala v Anglii Royal Hoeticultural Society, BZ Kew, Bz Edinburgh aj. Ovšem druhy, které platí za odolné v Anglii, nehodí se zdaleka pro středoevropské podmínky, takže zde museli šlechtitelé tyto nově objevené poklady teprve zpřístupnit. To také učinila firma Seidel v Grüngräbchenu, která poprvé vyšlechtila hybridy docela odolné v našem klimatu. Ty jsou také základem dnešního průhonického sortimentu a pak kříženci zde vzniklí. Dále Svoboda (1967) uvádí, že s výsadbou rododendronů se započalo v parku koncem minulého století. Přesný počet rododendronů, které byly tehdy v parku vysázeny, není již znám. Podle zpráv některých pamětníků (např. inspektora Zemana) se dá soudit, že jich bylo hodně a jejich rozmístění se také krylo s dnešním. Z té doby se dochovaly rododendrony: „Na podzámecké louce“ odd.6 a 8: R. Molle, R. Flavum, „U Jírů“ odd.9: skupina Seidlových rhododendronů: ´Albert´, ´Alfred´, ´Bibber´, ´Carola´, ´Darius´, ´Delila´, ´Donar´, ´Desiderius´, ´Eidam´, ´Erich´, ´Etzel´, ´Genoveva´, ´Von Oheim Woislowitz´, ´Duke of York´, ´Hugo Koster´. „Na hlavní vyhlídce“ (odd. 30 a 32) skupina hybridních forem R. catawbiense. Podél Botiče v odd. 33: kříženci R. ponticum L. „V ohrádce“ odd. 54: R. callendulaceum, R. flavum, R. Occidentale, R. vasseyi, „Na Chotobuzi“ odd. 63: R. ´Cunningham White´ v mohutných exemplářích. Kolem roku 1910 byl vyséván v zahradě DS rhododendron ze

62 sběrů C. Schneidera na Kavkaze (DS 1910), hlavně z Murgulsu (R. caucasicum, R. ponticum, R. flavum, R spec., semeno vzešlo vesměs silně, takže byly tu značné počty semenáčků), dále od Wilmorina z Paříže (R. kewense). V dalších letech mezi 1911 až 1916 byly provedeny výsevy semene získaného od Seidla z Grüngräbchenu (R. altaclarensis hybr., R. catawbiense hybr., R. molle, R. smirnowii hybr.), dále z BZ Vídeň (R. arboreum aj.s. z Indie, 220), od Wilmorina z Paříže (R. chartophyllum, 1000, R. spec.), od fy Regel & Kesselring v Petrohradě (R. dahuricum, s. od Ochotského moře, R. laponicum, R. spec. s. vých. Ruská Asie, R. spec s. Wilson, 3krát, aj.), dále z Malé Asie od Hartmanna (R. ponticum v. brachycarpum), z Kavkazu – Tiflis (R. smirnowii, R. ungerni), od Taqueta z Koreje (R. spec. 1800 m a 1900 m, R. spec. 3krát) a konečně sebrané v Průhonicích (R. molle, R. vaseyi). V alpinu se v roce 1921 uvádějí: R. myrtifolium, R. racemosum, R. poukhanense, jakož i odolní kříženci ve všech barvách a rozličné (v tom i žluté) druhy nové ze západní Číny, jejichž botanické jméno nebylo ještě spolehlivě stanoveno (CS 1921). V roce 1923 se tu všude vzpomínají hnízda nových malých zakrslých rododendronů, jejichž hodnota se zkouší. Vznikly ze semene došlého z čínské cesty C. Schneidera (K. Forster 1923). V letech 1922 až 1924 bylo vyséváno semeno získané z Arnold Arboreta (1922, R. japonicum, R. obtusatum), BZ Edinburg (1923+1924 výsev asi 20+11 druhů n. odrůd), BZ Montpellier (R. ferrugineum, R. hirsetum, R. kamtschatocum, R. mucronulatum, R. parvoflorum, R. occidentalis, R. ponticum, R. vaseyi), od H. Hesse-Weener (1923 výsev 25 druhů, zvl. R. caucasicum hybr., R. mollis ´Humbleton´, R. japonica ´Hinode Giri´ aj.). V roce 1927 má rod v parku 26 položek a tyto druhy, stejně jako pěnišníky uvedené v popisech z roku 1921 a 1929 (ST 1921, ST 1929) jsou shrnuty v následujícím seznamu. V jiném seznamu z roku 1929 (korespondence) je uvedeno 272 položek pěnišníků, z toho ale 108 má buď je čísla podniků, ve kterých byly zakoupeny, nebo nejsou blíže označeny. V roce 1929 se podle jiného seznamu vysazovalo kolem 320 rododendronů, v tom R. ´Cunningham´s White´, 35 Azalea mollis v dr. (na nádvoří) a čet. Jiné, vesměs z DS. V roce 1931 se uvádí 178 druhů rododendronů, 13 variet a 12 kultivarů s údaji o počtu kusů (´Cunnigham´s White´ 335). Kolem roku 1930 nabízela zahrada DS kolem 30 rododendronů a kolem 10 azalek, mezi nimi např. také R.

63 spec. č. 60-90, popsán jako podobný R. decorum, krásný pěnišník z Číny s bílým a růžovým květem. Vedle toho byly v zahradě DS četné nové pěnišníky. Kromě sběrů C. Shneidera také kolekce sběratele Rocka, vedená pod čísly sběratele (mnohé ovšem identické s rostlinami svěratele E. H. Wilsona). V této sbírce měl rododendron sta různých čísel, takže nepojmenované čínské variety šly do set krásných druhů a odrůd, a počítalo se, že budou v nejbližší době postupně uvolněny z kultur a dány do expedice (FZ 1930). Nepochybně byly také vyexpedovány a mnohé se dostaly i do parku. Silva Tarouca v průběhu let získal semeno pěnišníků od rozličných znalců a firem, tak napřed od kdysi proslulé firmy Simon Louis (Platiéres u Metzu), pak z Morton-Arboreta a posléze od prof. Dr. Smitha, vynikajícího znalce pěnišníků, hlavně těch druhů které sebral Forrest na svých posledních cestách. Řadu mladých rostlin dostal dále od sběratele Axel Ohlsena, které zase vznikly ze semene sebraného Rockem a Kingston-Wardem, ty byly méně odolné než rostliny vypěstované ze semene Forrestova. Není ovšem nic nového, že pěnišníky vypěstované z takového semene, které se od mlada musely zvykat na drsnější klima, jsou otužilejší (pokud nezanikly v nejranějším mládí), a lépe se daří než originální rostliny získané z mírnějších oblastí, která za leta zchoulostivěly v mírném oceánském klimatu Anglie, Holandska a Dánska. (ST 1922). Podle zkušeností které byly získány s malolistým rododendrony, které již ve 2-3 roce kvetou, mohly být vysázeny v alpinu a pozorovány (velkolisté byly vesměs ve školce, zatím nemohly být do parku vysázeny) a jsou docela odolné k zimě, byla zkoušena celá řada a jsou uvedeny také v seznamu (ST 1922). Protože ale všechny rododendrony jsou citlivé na prudké zimní slunce je vždycky lépe vysazovat je v polostínu, v ochraně skály, jehličnatých stromům klečí, které většinou dorůstají větší výšky než je nám milé (ST 1922). Sorty pro extrémní klima doporučuje z neopadavých: R. preacox, R. catawbiense, R. fortunei, R. imbricatum, R. smirnowii, R. ´Cunnigham´s White´ ještě R. campanulatum, R. aeruginosum, R. apodectum, R. auriculatum, R. brachycarpum, R. macrophyllum, R. caucasicum, R. cinnabarinum, R. degronianum, R. discolor, R. haemaleum, R. haematodes, (ještě vzácný jeden z nejkrásnějších čínských pěnišníků), R. makinoi, R. maximum, R. micranthum, R. ponticum, R. rubiginosum, R. ungernii, R. yannanense. Z nichž mnohé mají malou okrasnou

64 hodnotu a mají význam jen pro sběratele (ST 1922). Dle Svobody (1967) Silva Tarouca (1922) uvádí druhy, které se mu dosud nepodařilo získat, které ale doporučuje: R. cremastum – R. campylogynum var. Cremastum Davidian, R. diacritum, R eleagnoides = R. lepidotum, R. idoneum, R. litangense, R. nivale, R. polycladum, R. rupicola, R. tapetiforme, R. thymifolium. Roku 1940 vysázeno na Chotobuz do vyhlídky 72 azalek: R. molle a kříženci jako ´Eliška Přemyslovna´, ´Zora´, ´Márinka´, ´Zdenka´, ´J. C. van Tol´, pak A. ledifolia, A. pontica (14 ks), R. vaseyi, R. gandavense (´Hugo Hardijzer 1´, ´Ignea Nova´, ´Wilhelm´, ´Nancy Waterer´), R. arborescens, R. calendulaceum, R. occidentale a několik neurčených. Roku 1941 na jaře vysázeno na nádvoří R. praecox (3), R. hybridum (1), semenáče z parku (7) a 6 jiných (´Peter Koster´, ´Mrs. Charles Pearson´, ?). roku 1944 vysázeno na Chotebuz do kulis vyhlídky R. molle a R. flavum (18 ks), na Chotobuz R. hybridum, kříženci Dr. Kavky (189 ks) a 35 jiných. V roce 1927 vysazovány do č. 4 R. smirnowii (32 ks), R. schlippenbachii (63 ks) a R. hybridum (39 ks). V roce 1951 bylo na jaře vysázeno na Chotobuz: R. smirnowii (16 semenáčů) a řada roubovanců (´Corry Koster´ 13 ks, ´Darius´ 13 ks, ´Daphne´ 6 ks, ´Farnese´ 1 ks, Ingeborg 1 ks, ´Duc of York´ 1 ks, ´Bibber´ 2 ks, ´Prof. Sargent´ 23 ks, neurčené 19 a 17 ks, R. ´Cunningham´s White´ (405 ks z řízků). Rododendrony se pak dále nakupovaly a jinak získávaly. Například roku 1936 došlo státním pokusným objektům 10 různých kultivarů od M. Kostera apod. Mnohé z těchto zásilek byly určeny pro pokusy a do parku se nedostaly. Do parku bylo pak vysázeno mnoho semenáčů. V roce 1937 na jaře bylo vysazeno ze zahr. VÚOZ do hlavní skupiny v alpinu R. hybridum (21 semenáčů), R. ferrugineum (2 ks), R. molle a R. ponticum (7+4 ks), R. tapetiforme (31 řízků). V roce 1938 vysázeno 152 semenáčů ze zahrady VÚOZ pod Fořtovnou nad rybníčky na sev. svah Chotubuze. V roce 1954 na jaře vysázeno z květ. Zahrady do Obory k magnetické stanici R. canadensis (60 ks), R. carolinianum (15 ks), a na Chotobuz R. dahuricum (16 ks), R. praecox (6 ks), R. ponticum (220 ks), R. hybridum (110 ks do st. odd. 14, 18, 19). Roku 1957 na jaře vysázeno do odd. 30b R. hybridum: ´Alfred´ 4 ks, ´Darius´ 9 ks, ´Eidam´ 7 ks z květ. zahr. a R. obtusum (200 ks). Do odd. 23b vysázeno R. dahuricum (10 ks), R. praecox (30 ks). Do odd. 11d R. hippophaeoides (10 ks), R.

65 impeditum (3 ks), do 11f přesazen 1 R. metternichii a 4 R. smirnowii. Roku 1960 na jaře byly vysázeny z květ. zahrady: do odd. 23 R. viscosum (11 ks), R. yedoense x R. ledifolium, do odd. 28c: R. hybridum ´Hugo Koster´ 1 ks, ´Poem´ 1 ks, ´Prince Albert´ 2 ks, R. strigillosum 1 ks. Do odd.28d: R. smirnowii 17 ks, do odd. 29b R. hybridum ´Erich´ 1 ks. Výsadby do parku byly tedy početné, kontrola výsadeb a šetření o ztrátách jsou ale nepravidelné a náhodné. Jediná péče, která se poskytovala rododendronům v Průhonickém parku, bylo provádění nastýlky dubového listí na zimu a vylamování semeníků po odkvětu. Protože jsou většinou jedovaté, netrpí tolik okusem a nebylo nutné chránit je před zvěří. (J. Scholz 1958). V tuhých zimách, ve kterých i půda silně promrzá, namrzají i nejotužilejší odrůdy. V tuhé zimě 1928-1929 v Průhonickém parku mnoho odrůd ztratilo všechny části, které byly nad sněhem. Poměrně dobře ale zregenerovaly z částí chráněných vysokou sněhovou pokrývkou, takže v roce 1936 měly větší rozměry než před rokem 1929. Avšak tuhé zimy 1939-1940 a 1940-1941 je zase značně poškodily (J. Scholz 1958). V zimě 1939-1940 zmrzly úplně R. linearifolium (listy zdola ale rašily), dobře přezimovaly a jen na zvláště exponovaných místech byly poškozeny: R. atlanticum, R. obtusum kaempferi, R. molle, R. ponticum (luteum Sweet), R. vaseyi, R. viscosum. Drobnolisté rododendrony přezimovaly dobře, např. R. fastigiatum, R. ferrugineum, R. hirsutum, R. hippophaeoides, R. flavium (chryseum), a R. tapetiforme, namrzlé listy měly R. cinnabarinum a R. impeditum, až k zemi nemrznul R. intricatum, ale zespoda rašil. Z velkolistých druhů byly poškozeny listy a lýko u R. catawbiense, R. hybridum ´Chevalier Felix de Sauvage´, ´Mrs. E. C. Stirling´ (BK 1940). V zimě 1955-1956 také zmrzly choulostivější pěnišníky a některé hybridy. Všechny tyto starší keře byly pak seřezány u země. Ostatním i otužilým druhům zmrzly květní pupeny, některým namrzly i jednoleté výhonky, nebo měly popálené listy, což ale nemělo vliv na další růst. Postiženy byly i R. ´Cunningham´s White´, R. schlippenbachii, R. dahuricum, R. praecox, R. kaempferi, R. molle (A.) a R. flavum. Na chráněných místech vydržely R. catawbiense a kříženci Dr. Kavky R. decorum x R. hybridum ´Caractacum´, jakož i některé R. mollis (A.) a R. flavum. Mrazem nedotčeny zůstaly i na exponovaných místech kříženci prof. J. Scholze R. smirwonii x R. h. C. S. Sargent, z tohoto křížení vypěstované keře, vysázené do skupin na

66

Chotobuzi a na sev. svahu Glorietu, jsou proti mrazu zcela odolné (FK 1956). Všechny rododendrony jsou citlivé ke škodlivým účinkům prudkého zimního slunce, a proto je nejlépe je vysazovat v polostínu, v ochraně skály, jehličnatého stromu nebo klečí. Smrky se k tomu nehodí, protože mají povrchové kořeny zasahující na neuvěřitelné vzdálenosti, když dosáhnou k pěnišníku, pronikají do lehké země jako hustá plst vyplňují jámu a odnímají pěnišníkům všechnu potravu a vlhkost, a tak je posléze zahubí. Při výsadbách pěnišníků se používalo poloviny rašeliny a poloviny listovky s drnovkou a pěnišníkům se dařilo výtečně, ovšem za předpokladu, že byla půda dobře drenovaná hrubým potočním pískem nebo drobným štěrkem. V suchém počasí musí dostat rododendrony dostatek vody, aby balíky kořenů nikdy nevyschly. Tomu se bránilo tak, že kolem kořenového nákrčí se pokrývaly vrstvou suchého listí nebo smrkového a borového jehličí. Tato pokrývka vydrží po leta a obnovovala se po zetlení, nebo když byla větrem odváta nebo ptáky roznesena. (ST 1922) Zvláště v zahradnictví nesmíme dopustit, aby z místních pozorování se vytvářela všeobecně platná pravidla. (ST 1922) Odolnost pěnišníků je většinou mnohem větší než se o ní soudí. Silva Tarouca (1922) podle svých zkušeností říká, že kříženci i četné botanické druhy u nás v obchodě nabízené jako odolné k zimě mohou vydržet i tuhé zimy když se s nimi správně zachází. Také o půdě, která se hodí pro pěnišníky, jsou předsudky, které mnohého zahradníka odradí. Víra, že se rododendronům daří jen na rašelině, opustí každého, kdo jednou obdivoval spousty květů, které jejich keře každoročně vytváří. Každého musí napadnout, že takové množství květů i pohotovost k jejich tvorbě nedá se natrvalo vydolovat z velmi chudé rašeliny. Nemá-li se rostlina vyčerpat a zajít, pak nestačí vylámat od odkvětu semeníky, musí se především pečovat o dostatečnou výživu z půdy: Potřebě výživy v prvních letech odpovídá listovka, dobrá kompostová zem smíšená s pískem asi s 30-50 díly odležené rašeliny. Pak musíme pomoci občas přidáním listovky a příležitostnou zálivkou kořenů kravskou močůvkou v zimě za sněhu nebo na jaře za deště. Vápnité půdy snáší jen málo rododendronů (ST 1922). Rododendrony vyžadují vždycky polostinnou polohu. Poučen škodami vysazoval Silva Tarouca pěnišníky pokud možno na severní svahy vyvýšenin, vyšších skupin jehličin nebo budov. Pokud se musí vysazovat ve slunnější poloze, vyžadují bohatší zavlažení. Přílišné zalévání

67 může ovšem škodit, stagnující mokro značí jistou smrt (proto je nutná dobrá drenáž) Naopak zase nelze zalévat příliš málo, kořenové baly nesmí nikdy docela vyschnout (ST 1922). V zimě třeba chránit pěnišníky spíše před sluncem než před zimou, těsné zabalení slámou, rákosem, nebo klestem absolutně nesnášejí. Stačí dobré pokrytí půdy suchým listem nebo starým zetlelým hnojem lehké opíchání keřů větvemi jedlovými nebo smrkovými k ochraně proti větru a hlavně zimnímu slunci, které je jim nebezpečnější než zima. Takto ošetřeny jsou docela odolné k zimě i v nepříliš mírném klimatu středních Čech mnohé botanické druhy, o nichž ročenka anglické rododendronové společnosti výslovně poznamenává, že se dobře daří jen na záp. pobřeží a v teplých zahradách uvnitř Anglie. Lze to vysvětlit tím, že zde byly vypěstovány tyto druhy ze semene a od začátku se otužovaly. Také rostliny, které byly vypěstovány ze semene nejkrásnějších hybridů, rostly bujněji a byly odolnější než originální rostliny získané ze zemí s mírnějším klimatem. Ostatně i tyto velkokvěté hybridní druhy získané z Anglie, Francie nebo Holandska utrpěly poněkud jen v prvních tužších zimách po výsadbě. Po energickém seříznutí vyhnaly bujně a zdají se být od té doby docela aklimatizovány (ST 1922). Přílišná úzkostlivost není tedy namístě. Riskováním lze tu získat, zkoušet je tu víc než studovat. Každá dobrá věc stojí oběti ale radost vidět jak se dobře daří mnohý pěkný druh, který se označoval za choulostivý, odškodní bohatě za ztrátu několika druhů, které neobstály přes všechnu vynaloženou péči. Snad spíše suché a kontinentální klima středních Čech se svými pravidelně horkými léty působí, že tu prýty lépe vyzrají a jsou odolnější. Pravda ale je, že také mnohé rododendrony, kterým se tu dobře daří, jako např. krásný hybrid ´Pink Pearl´ se neosvědčil v krajinách Německa klimaticky málo odchylných. Není tedy dobře dávat pěnišníky do jednoho pytle (ST 1922). Pěnišníky a jehličnany nejlépe přečkají ´jarní krizi´ když mají na podzim dostatek vody, když nejdou do zimy suché. T. J. H. Seidel (1922) to dokládá příkladem po zimě 1931-1932: keře rododendronů stejné sorty a velikosti rostou v Grüngräbchen pod podrosty borovice a smrku i ve volnu. Jarní krizi 1929 skoro všechny exempláře rostoucí v ochraně lesa byly zničeny, kdežto ve volnu měly jen hnědý list. Na jednom svahu v Průhonicích pozoroval pod ochranou velkého smrku Rhododendron ´Cunningham´s White´, těsně ve volnu stejnou sortu. Chráněná rostlina byla

68

úplně hnědá, rostliny ve volnu byly ale zdravé. V obou případech byly chráněné rostliny svými „ochránci“ docela vysušeny a vykořistěny, a proto na jaře zanikly.

4.5.2.1. Šlechtění v Průhonicích

V Průhonicích dle Svobody (1967) vznikla řada nových odrůd rododendronů. Jejich křížením se zabýval již Silva Tarouca, jak plyne z poznámek z r. 1936 a i F. Zeman. Ovšem záznamy o těchto pokusech nejsou. Další křížení prováděl B. Kavka kolem r. 1930 a to R. molle x R. flavum (podle údajů v Zahrad. slovníku bylo použito také R. gandavense) a vznikly tak kultivary ´Dona´, ´Eliška Přemyslovna´, ´Márinka´, ´Zdena´, ´Zora´. Byly vysazeny na Chotobuzi, dnes tam ale z neznámých příčin nejsou. Nejvýznamnější kříženci, vzniklí v tomto období jsou A. mollis ´Bobík´(B. Kavka 1933), A. mollis ´Dagmar´ (B. Kavka 1933), A. mollis x A. ponticum ´Mami´(B. Kavka 1933), A. mollis ´Šárka´(B. Kavka 1933), A. mollis ´Zdena´(B. Kavka 1933), A. mollis ´Eliška Přemyslovna´(B. Kavka 19.). Jiné křížení prováděl B. Kavka a K. Zatkalík a to druhů R. yedoense poukhanense x R. mukronatum. Z četných kříženců byly pak vybrány 4 typy (B. Kavka 1954). V Průhonicích bylo dle Svobody (1967) během 80 let nashromážděno mnoho rododendronů a jejich dnešní zdravotní stav je celkem dobrý. Evidence výsadeb ovšem schází, nedochovala se, jmenovky se ztratily, takže se nedají rozlišit výpěstky ze semene, z míst přirozeného výskytu, ani ty, které přivezl ze svých cest C. Schneider aj.

69

5. Metodika práce

Rozborová část je sestavena na základě jednotlivých cílů práce.

1. Analýza základního sortimentu do roku 1938 2. Analýza dobového sortimentu 3. Analýza sortimentu, který byl za období první republiky pěstován v Průhonicích 4. Srovnání dobového sortimentu se současným

5.1. Analýza základního sortimentu do roku 1938

Zpracované dle následujících autorů a publikací: van Gelderen and van Hoey Smith (Rhododendron Atlas, 1992) [1], Krüssmann (Rhododendren – Andere immergrüne Laubgehölze und Koniferen, 1968) [5], Albrecht and Sommer (Rhododendron, 1991) [3], Hillier and sons (Hiller´s Manual of Trees & Shrubs, 1970) [7], Hieke (Československé šlechtění rodu Rhododendron L., 1985) [6], Hieke (Lexikon okrasných dřevin, 1994) [4], Hieke (Acta Průhoniciana 49 – Vyhodnocení první etapy sortimentu stálezelených velkokvětých kultivarů rodu Rhododendron L., 1984) [9], Hoffman et al. (List of names of woody plants, 2010) [10], Heike (Stálezelené rododendrony, 2005) [2] a Dostalková (Rododendrony, 1981) [8]. Jednotliví autoři jsou v příloze č. 1 uvedeni pod přidělenými čísly v hranatých závorkách. V tabulce jsou zobrazeny pouze ty nejdůležitější přírodní taxony a sorty od počátků evropského šlechtění (první polovina 19. stol.) až do roku 1938. Jedná se o sortiment pěnišníků, jehož použití a význam byl určený pro evropské poměry. Jsou to kultivary rododendronů, které byly vyšlechtěné především v Evropě, ale i v jiných částech světa. Některé položky nemají přiřazenýžádný rok vyšlechtění, jelikož nebyl dohledán. Z tohoto důvodu není zaručené, jestli byly vyšlechtěny do roku 1938. Tato část práce byla vypracována v programu Microsoft Excel.

70

Struktura tabulky je následující:

1. Název 2. Skupina kultivarů 3. Výška rostliny 4. Doba Kvetení 5. Základní barva květu 6. Poznámka k barvě květu 7. Kresba květu 8. Mrazuvzdornost 9. Původ 10. Šlechtitel 11. Rok vyšlechtění 12. Místo vyšlechtění

5.1.1. Název

V této části tabulky je znázorněn název vybrané položky, který je složen především z rodového, druhového a odrůdového jména. V některých případech je zde uveden i podrod, sekce, podsekce a poddruh. K názvům přírodních taxonů jsou přiřazeni autoři jejich označení. Dohledané taxony (jméno kultivaru, přirodní druh, poddruh, varieta) jsou sjednoceny dle zdroje č. 10.

5.1.2. Skupina kultivarů

V této části jsou zařazeny dohledané taxony do skupin dle zdroje č. 10.

5.1.3. Výška rostliny

Tato část tabulky znázorňuje u přírodních taxonů jejich nejvyšší naměřenou výšku ve své domovině a u vyšlechtěných kultivarů jejich nejvyšší naměřenou výšku v našich podmínkách. Výška je uváděna v odvozených jednotkách SI (m).

71

5.1.4. Doba kvetení

Tato část znázorňuje dobu kvetení jednotlivých taxonů. Měsíce jsou znazorňovány pomocí římských číslic (I, II, III, IV, V, VI, VII, VIII, IX, X, XI, XII).

5.1.5. Základní barva květu

V této části jsou znázorněny základní barvy květu jednotlivých taxonů. K barvám jsou přiřazeny zkratky:

Bílá – B

Červená – Č

Fialová – F

Krémová – K

Modrá – M

Oranžová – O

Růžová – R

Žlutá – Ž

5.1.6. Poznámka k barvě květu

Tato část znázorňuje podrobnější popis barvy květu, aroma, popřípadě i ostatních atributů konkrétních taxonů.

5.1.7. Kresba květu

V této části jsou zobrazeny popisy základních kreseb květů jednotlivých taxonů.

5.1.8. Mrazuvzdornost

Zde je uvedena mrazuvzdornost taxonů, které byly otestovány v našich klimatických podmínkách. Data byla čerpána pouze od českých autorů. Pramen č. 8 neuvádí směrodatnou stupnici. Pramen č. 2 uvádí stupnici:

1. Rostliny neuspokojivě mrazuvzdorné (do -15 °C) 2. Rostliny přiměřeně mrazuvzdorné (do -18 °C) 3. Rostliny uspokojivě mrazuvzdorné (do -20 °C) 72

4. Rostliny dobře mrazuvzdorné (do -24 °C) 5. Rostliny velmi dobře mrazuvzdorné (do -24 °C)

5.1.9. Původ

Táto část zobrazuje kombinaci taxonů, ze kterých byl vyšlechtěn konkrétní kultivar. Jako první je uvedena otcovská a jako druhá mateřská rostlina. U přírodních taxonů (druhů, poddruhů, aj.) je zde uveden areál přirozeného výskytu.

5.1.10. Šlechtitel

V této části je uvedeno jméno šlechtitele, společností nebo šlechtitelů, kteří se spolupodíleli na vyšlechtění konkrétní odrůdy.

5.1.11. Rok vyšlechtění

Zde je uveden rok vyšlechtění či objevení. V případě vyšlechtění nového výpěstku je rokem myšleno jeho zveřejnění, nikoli zahájení šlechtění. V případě přírodního taxonu rok objevení.

5.1.12. Místo vyšlechtění

V poslední části je zobrazena lokalita šlechtitelské stanice, školky či místa, kde byla odrůda vyšlechtěna.

73

5.2. Analýza dobového sortimentu

Zpracované dobové zdroje jsou z let 1918 až 1938 z území dnešní České republiky. Nahlíženo bylo pro porovnání i do zdrojů z dobového Německa, Itálie, Francie a Holandska. Jedná se o nabídky nejvýznamnějších školkařských firem daného období. Tato část byla vypracována v programu Microsoft Excel. Zpracován byl seznam těchto pramenů:

BRATŘÍ SCHÜTZOVÉ, 1927: Zimě odolávající rhododendrony a azalky T. J. Rudolfa Seidla v Grüngräbchenu v Sasku, Zástupcové pro Československo 1927-1928. – Olomučany u Blanska.

EISENBERGSKÉ ŠKOLKY STROMOVÉ, 1933: Katalog podzim 1933 - jaro 1934. – Jezeří u Chomutova.

EISENBERGSKÉ ŠKOLKY STROMOVÉ, 1937: Katalog podzim 1937 - jaro 1938. – Jezeří u Chomutova.

HORÁKOVY ŠKOLKY V BYSTŘICI POD HOSTÝNEM, 1933: Seznam a ceník, podzim 1933. - jaro 1934. – Bystřice pod Hostýnem.

HORÁKOVY ŠKOLKY V BYSTŘICI POD HOSTÝNEM, 1934: Seznam a ceník, podzim 1934. - jaro 1935. – Bystřice pod Hostýnem.

HORÁKOVY ŠKOLKY V BYSTŘICI POD HOSTÝNEM, 1935: Seznam a ceník, podzim 1935. - jaro 1936. – Bystřice pod Hostýnem.

HORÁKOVY ŠKOLKY V BYSTŘICI POD HOSTÝNEM, 1937: Seznam a ceník, podzim 1937. - jaro 1938. – Bystřice pod Hostýnem.

JAROSLAV KOLÁŘ, ZÁVOD ŠKOLKAŘSKÝ A ZAHRADNICKÝ, [1938]: Náš ceník stromů, keřů a růží. – Dolní Skrýchov.

JAROSLAV VESELÝ, VELKOZÁVOD ŠKOLKAŘSKÝ, 1926: Molitorov, ovocné i okrasné stromy a křoviny, růže, konifery, pereny 1926-1927. –

74

Molitorov u Kouřimě.

JAROSLAV VESELÝ, VELKOZÁVOD ŠKOLKAŘSKÝ, 1932: Molitorov, ovocné i okrasné stromy a křoviny, růže, konifery, pereny 1932-1933. – Molitorov u Kouřimě.

JAROSLAV VESELÝ, VELKOZÁVOD ŠKOLKAŘSKÝ, 1933: Molitorov, ovocné i okrasné stromy a křoviny, růže, konifery, pereny 1933-1934. – Molitorov u Kouřimě.

JAROSLAV VESELÝ, VELKOZÁVOD ŠKOLKAŘSKÝ, 1937: Molitorov, ovocné i okrasné stromy a křoviny, růže, konifery, pereny 1937-1938. – Molitorov u Kouřimě.

JAROSLAV VESELÝ, VELKOZÁVOD ŠKOLKAŘSKÝ, 1938: Molitorov, ovocné i okrasné stromy a křoviny, růže, konifery, pereny 1938-1939. – Molitorov u Kouřimě.

JINDŘICH VANĚK ČSL. SEMENÁŘSKÉ ZÁVODY, 1937: Ceník. – Praha.

JOSEF FUNDA, RŮŽOVÉ A STROMOVÉ ŠKOLKY, 1931: Ceník a seznam 1931-1932. – Velim.

JOSEF KRAUS, 1937: Zahradní zahrádkářům. – Velvary.

JOSEF MAZÁNEK, [?] : Ceník velkozávodu školkařského. – Soudná u Jičína.

JOSEF MAZÁNEK, 1929: Ceník velkozávodu školkařského 1929-1930. – Soudná u Jičína.

JOSEF MAZÁNEK, 1935: Ceník velkozávodu školkařského 1935-1936. – Soudná u Jičína.

JOSEF MAZÁNEK, 1936: Ceník velkozávodu školkařského 1936-1937. – Soudná u Jičína.

JOSEF MAZÁNEK, 1938: Ceník velkozávodu školkařského 1938. – Soudná u Jičína.

75

JOSEF VANĚK, ZAHRADNÍ ARCHITEKT, MAJITEL VELKOZÁVODU ŠKOLKAŘSKÉHO A ZAHRADNICKÉHO, 1935: Průvodce zahradou. – Chrudim.

JOSEF VANĚK, ZAHRADNÍ ARCHITEKT, MAJITEL VELKOZÁVODU ŠKOLKAŘSKÉHO A ZAHRADNICKÉHO, 1936: Průvodce zahradou, 1936- 1937. – Chrudim.

JOSEF VANĚK, ZAHRAD. ARHITEKT, [1938]: II. Ovocnictví. – Chrudim.

JURÁK A SPOL., MOR. SEMENÁŘSKÝ VELKOOBCHOD, 1938: Zvláštní nabídka semen květinových a zeleninových k letnímu setí. – Brno.

K. MAŠEK VELKOZÁVOD ZAHRADNICKÝ, ŠKOLKAŘSKÝ A SEMENÁŘSKÝ, 1935: Ceník 1935. – Turnov.

KONIFEROVÉ ŠKOLKY, 1929: Katalog podzim 1929 – jaro 1930. – Žehušice u Časlavě.

KONIFEROVÉ ŠKOLKY, 1930: Katalog podzim 1930 – jaro 1931. – Žehušice u Časlavě.

KONIFEROVÉ ŠKOLKY, 1933: Katalog 1933-1934. – Žehušice u Časlavě.

KONIFEROVÉ ŠKOLKY, 1935: Katalog 1935-1936. – Žehušice u Časlavě.

KONIFEROVÉ ŠKOLKY, 1938: Katalog 1938-1939. – Žehušice u Časlavě.

SEMENÁŘSKÉ ZÁVODY AGRASOL A.S., 1939: Semena, která přinášejí úspěch. – Praha.

SVAZ ŠLECHTITELŮ ROSTLIN, 1936: Semena, osivo, sadba, Jaro 1936. – Přerov.

THEODOR VOLF, 1938: Velkoobchod semeny. – Opava.

THOMAYEROVY STROMOVÉ ŠKOLKY, 1932: Ceník a seznam ovocných i okras. stromů a křovin, růží, konifer a vytrvalých květin. – Říčany u Prahy.

76

VELKOZÁVOD ŠKOLKAŘSKÝ VIKTORIA SPOL. S R. O., 1936: Ceník a seznam 1936-1937. – Želešice u Brna.

ZEMĚDĚLSKO-ZAHRADNICKÝ PODNIK V ČAKOVICÍCH U PRAHY, MAJITEL ING. OTAKAR SAMOHRD, 1927: Ceník. – Čakovice u Prahy.

PRIMO BALDACCI E FIGLI, 1937: Piante, 37. – Pistoia.

M. KOSTER & SOEHNE, 1938: VERKAUFS - UND VERSANDBEDINGUNGEN DES HOLLÄNDISCHEN PFLANZEXPORTVERBANDES 1938-1939. – Boskoop.

GEORGE JACKMAN & SONS, 1923: Plant catalogue 1923-1924. – Londýn.

HERM. A. HESSE, 1933: Preis - und Sortenliste 1933-1934. – Hannover.

Tabulka č. 1 Přehled analyzovaných pramenů z meziválečného období

Struktura tabulky je následující:

1. Identifikační údaje 2. Informace o školkařských výpěstcích

5.2.1. Identifikační údaje

Uveden zdroj a citace zpracované nabídky, dobový název a název podle platného současného názvosloví. Současné názvosloví a skupina kultivarů bylo převzato z Hoffmana (2010). V případě že taxon nebyl dohledán je v poznámkách popsán „Nedohledán“ a v tabulce označen „x“.

5.2.2. Informace o školkařských výpěstcích

Zobrazeny základní údaje o nabízeném sortimentu. Je to „výška“, „cena“ a „poznámka“. Výška je uváděna v odvozených jednotkách SI (cm) a cena v koruně československé (Kč). V poznámkách jsou znázorněny komentáře školkařů.

77

5.3. Analýza sortimentu, který byl za období první republiky pěstován v Průhonicích

Pomocí této části práce lze přibližně demonstrovat dobový sortiment pěnišníků na území Průhonic za období první republiky, kdy byly bez pochyb významným místem pro šíření nových taxonů do tržního koloběhu Československa. Zpracované údaje jsou z publikace Zprávy Botanické zahrady ČSAV Průhonice 3. (SVOBODA, et al., 1967). V této knize je zaznamenaný přehled dřevin pěstovaných v parku v letech 1885 až 1965. Pro tento dílčí cíl práce byly zpracovaný údaje z období první republiky. Tato část práce byla vypracována v programu Microsoft Excel. V tabulce jsou pak zaznamenány tyto informace:

1. DS 1910-1922 – Matrika Dendrologické společnosti 2. DS 1922-1941 – Katalogy Dendrologické společnosti 3. PP 1927 – Předávací protokol z r. 1927 4. Počet taxonů DS 1910-1922 5. Počet taxonů DS 1922-1941 6. Počet taxonů PP 1927

5.3.1. DS 1910-1922 – Matrika Dendrologické společnosti

Tato část zobrazuje záznamy (názvy taxonů) Matriky Dendrologické společnosti, jedná se o knihu záznamů, rukopis v arch. BZ (Botanické Zahrady). Z této matriky byly registrovány jen druhy, u nichž jsou údaje o vyklíčení semene a počtu získaných sazenic. Ani u těch ovšem není jasné, zda opustily zahradu společnosti.

5.3.2. DS 1922-1941 – Katalogy Dendrologické společnosti

V této části jsou zobrazeny záznamy z Katalogů Dendrologické společnosti z roku 1922, 1924, 1925, 1927, 1928, 1929-30, 1932, 1935, 1936, 1937 a 1938. Uvádějí materiál nabízený členům společnosti.

78

5.3.3. PP 1927 – Předávací protokol z r. 1927

V této části jsou zobrazeny záznamy z Předávacího protokolu z r. 1927, kdy se zámecký park stal majetkem státu. Součástí protokolu je zároveň i seznam rostlin k dotazníkové akci ministerstva zemědělství o parcích, který patrně sestavil V. Schmidt.

5.3.4. Počet taxonů DS 1910-1922

Tato část zobrazuje počet registrovaných taxonů, u nichž jsou údaje o vyklíčení semene a počtu získaných sazenic. Jedná se o období 1910-1922, záznamy Matriky Dendrologické společnosti.

5.3.5. Počet taxonů DS 1922-1941

V této části je zobrazen počet taxonů ze záznamů z Katalogů Dendrologické společnosti z r. 1922, 1924, 1925, 1927, 1928, 1929-30, 1932, 1935, 1936, 1937, 1938, 1939, 1940 a 1941.

5.3.6. Počet taxonů PP 1927

Předposlední část zobrazuje počet zachycených taxonů v zámeckém parku ze záznamů Předávacího protokolu z r. 1927.

79

5.4. Srovnání dobového sortimentu se současným

Poslední část srovnává dobový a současný sortiment rododendronů. Je zde uveden seznam rododendronů od všech školkařů, a to z období první republiky (1918-1938) i ze současnosti (2013, 2014, 2015). Pomocí „X“ jsou označeny konkrétní taxony, které nabízí školka daného období. V tabulce je tak zobrazen výskyt jednotlivých taxonů u konkretních školkařů. Žlutě jsou označeny ty taxony, které se vyskytují na dobových i současných nabídkách školkařských firem. Tato část práce byla vypracována v programu Microsoft Excel. Zpracován byl seznam těchto pramenů:

AGARDEN, 2013: Velkoobchodní ceník 2013. – Boseň u Mnichova Hradiště.

AGARDEN, 2014: Velkoobchodní ceník 2014. – Boseň u Mnichova Hradiště.

AGARDEN, 2015: Velkoobchodní ceník 2015. – Boseň u Mnichova Hradiště.

ARBOEKO S.R.O., 2013: Velkoobchodní ceník 2013. – Smržice.

ARBOEKO S.R.O., 2014: Velkoobchodní ceník 2014. – Smržice.

ARBOEKO S.R.O., 2015: Velkoobchodní ceník 2015. – Smržice.

HORÁK A SYNOVÉ, OKRASNÉ ŠKOLKY S.R.O., 2013: Velkoobchodní ceník 2013. – Bystřice pod Hostýnem.

HORÁK A SYNOVÉ, OKRASNÉ ŠKOLKY S.R.O., 2014: Velkoobchodní ceník 2014. – Bystřice pod Hostýnem.

HORÁK A SYNOVÉ, OKRASNÉ ŠKOLKY S.R.O., 2015: Velkoobchodní ceník 2015. – Bystřice pod Hostýnem.

IVO TÁBOR, 2013: Velkoobchodní ceník 2013. – Veselí nad Lužnicí.

IVO TÁBOR, 2014: Velkoobchodní ceník 2014. – Veselí nad Lužnicí.

IVO TÁBOR, 2015: Velkoobchodní ceník 2015. – Veselí nad Lužnicí.

80

KONIFERY S.R.O., 2013: Velkoobchodní ceník 2013. – Žehušice.

KONIFERY S.R.O., 2014: Velkoobchodní ceník 2014. – Žehušice.

KONIFERY S.R.O., 2015: Velkoobchodní ceník 2015. – Žehušice.

OKRASNÁ ŠKOLKA SCHUCH, 2013: Velkoobchodní ceník 2013. – Zdechovice.

OKRASNÁ ŠKOLKA SCHUCH, 2014: Velkoobchodní ceník 2014. – Zdechovice.

OKRASNÁ ŠKOLKA SCHUCH, 2015: Velkoobchodní ceník 2015. – Zdechovice.

STUDENÝ S.R.O., 2013: Velkoobchodní ceník 2013. – Tušimice.

STUDENÝ S.R.O., 2014: Velkoobchodní ceník 2014. – Tušimice.

STUDENÝ S.R.O., 2015: Velkoobchodní ceník 2015. – Tušimice.

STŘEDISKO OKRASNÝCH A LESNÍCH ŠKOLEK, 2013: Velkoobchodní ceník 2013. – Jevany.

STŘEDISKO OKRASNÝCH A LESNÍCH ŠKOLEK, 2014: Velkoobchodní ceník 2014. – Jevany.

STŘEDISKO OKRASNÝCH A LESNÍCH ŠKOLEK, 2015: Velkoobchodní ceník 2015. – Jevany.

ŠKOLKY MONTANO, SPOL., 2013: Velkoobchodní ceník 2013. – Přerov nad Labem.

ŠKOLKY MONTANO, SPOL., 2014: Velkoobchodní ceník 2014. – Přerov nad Labem.

ŠKOLKY MONTANO, SPOL., 2015: Velkoobchodní ceník 2015. – Přerov nad Labem.

81

ZAHRADNÍ CENTRUM STARKL, 2013: Velkoobchodní ceník 2013. – Kalabousek.

ZAHRADNÍ CENTRUM STARKL, 2014: Velkoobchodní ceník 2014. – Kalabousek.

ZAHRADNÍ CENTRUM STARKL, 2015: Velkoobchodní ceník 2015. – Kalabousek.

Tabulka č. 2 Přehled analyzovaných pramenů ze současného období

Rozborová část práce je složena z několika dílčích částí, které spolu částečně korespondují. Jako první byla vytvořena „Analýza základního sortimentu do roku 1938“, která vytváří tabulku s největším počtem rododendronů a tvoří tak podklad pro ostatní cíle práce, je to v podstatě přehledová tabulka. Zpracování dobového sortimentu znázorňuje „Analýza dobového sortimentu“, který je v části „Srovnání dobového sortimentu se současným“ porovnán se současným sortimentem, kde je tak hlavním výsledkem sortiment, který se používá od období první republiky dodnes. V části „Analýza sortimentu, který byl za období první republiky pěstován v Průhonicích“ je zobrazen dobový seznam rododendronů, který se v meziválečném období vyskytoval v Průhonicích.

82

6. Výsledky

6.1. Analýza základního sortimentu do roku 1938

Z vybraných literárních zdrojů byl vypracován přehled taxonů v příloze č. 1, které byly autory nejčastěji popisovány, a tak i ty, které se teoreticky mohly v meziválečném období vyskytovat na území České republiky. Umýslně byly vybrány literární zdroje z Velké Británie, Holandska, Německa a České republiky tak, aby byla výsledná soupiska taxonů z více oblastí Evropy co nejpestřejší. Vydání jednotlivých knih se pohybuje od r. 1970 až po r. 2010. Velice problematické je názvosloví a taxonomické zařazení názvů jednotlivých zdrojů. Doposud nebylo stanoveno závazné systematické zařazení rodu Rhodododendron L., a proto se lze v některých publikacích velice težce orientovat. V některých publikácích se doposud odlišuje Rhododendron L. od Azalea L.. Veliké nedostatky jsou zároveň v informacích ohledně šlechtitele a otvcovské či mateřské rostliny. Je to především zapomněnlivostí šlechtitelů a získáváním nových kultivarů výsevem z neznámých rodičovských rostlin. Závěrem průzkumu a analýzy literárních zdrojů byly určeny tyto výsledky:

6.1.1. Skupiny odrůd dle Hoffmana (2010)

Ze skupin odrůd, vymezených dle Hoffmana (2010) je nejčastěji zastoupena skupina: Catawbiense Group (69), Mollis Azalea (68) a Japanese Azalea (40). Dále jsou zastoupeny: Ponticum Group (28), Ghent Azalea (20), Arboreum Group (16), Caucasicum Group (13), Campylocarpum Group (12), Rustica Azalea (12), Griffithianum Group (11), Fortunei Group (11), Williamsianum Group (9), Forrestii Groupp (7), Evergreen Azalea (6), Occidentalis Azalea (5), Griersonianum Group (4), Dichroanthum Group (4), Impeditum Group (4), Cinnabarinum Group (3), Lapponicum Group (3), Viscosa Azalea (3), Azaleadendron (2), Campanulatum Group (2), Maximum Group (2), Calophytum Group (1), Dauricum Group (1), Decorum Group (1), Eliottii Group (1), Haematodes Group (1), Makinoi Group (1), Racemosum Group (1), Sanguineum Group (1), Thomsonii Group (1).

83

6.1.2. Barva květu

Nejčastěji zastoupená barva květu dle vybraných lit. zdrojů je růžová (R- 316), červená (Č-265) a bílá (B-182). Dále jsou zastoupeny: fialová (F-99), žlutá (Ž-77), oranžová (O-21), krémová (K-16) a modrá (M-12).

6.1.3. Doba kvetení

Mezi nejčastější období květu patří květen (V-392), květen až červen (V- VI-175) a duben až květen (IV-V-162). Dále jsou zastoupeny: duben (IV-70), červen (VI-41), březen až duben (III-IV-30), červen až červenec (VI-VII-21), únor až duben (II-IV-8), březen až květen (III-V-6), únor až březen (II-III-5), březen až květen (III-V-4), květen až červen (V-VI-4), březen (III-3), květen až červenec (V-VII-3), červenec až srpen (VII-VIII-3), leden až duben (I-IV-2), červenec (VII-2), duben až červenec (IV-VII-1), srpen až září (VIII-IX-1 a červenec až září (VII-IX-1).

6.1.4. Mrazuvzdornost

Mrazuvzdornost u popsaných taxonů je dle Dostálkové (1981) a Hiekeho (2005) následující: 259 popsaných taxonů je mrazuvzdorných (dobrá 58, dobrá až velice dobrá 3, přiměřená až dobrá 3, přiměřená až uspokojivá 19, uspokojivá 26, uspokojivá až dobrá 11, velmi dobrá 6, dost otužilý druh 2, jeden z nejotužilejších 1, mrazuvzdorný 1, naprostá odolnost 3, naprosto mrazuvzdorný 3, neobyčejně odolný 5, odolný 8, otužilý a mrazuvzdorný 58, uspokojivá 22, uspokojivá až dobrá 8, velice mrazuvzdorný 4, velice odolný 8, velmi dobrá 4, zcela odolný 6, značně odolný 1, zvláště odolný 1) a 189 není mrazuvzdorných nebo jsou přiměřeně mrazuvzdorné (neuspokojivá 6, neuspokojivá až přiměřená 9, přiměřená 56, přiměřená až neuspokojivá 5, velmi neuspokojivá 1, choulostivý 6, málo odolný 1, méně mrazuvzdorný 3, méně odolné 2, méně otužilý, namrzá 2, nedostatečně odolný 2, není mrazuvzdorný 13, není zcela odolný 1, neuspokojivá 5, přiměřeně mrazuvzdorný 27, přiměřeně odolný 6, vyžaduje zimní přikrývku 44).

Mezi nejodolnější přírodní druhy patří: R. mucronulatum, R. ferrugineum, R. vaseyi, R. canadense, R. luteum, R. molle, R. caucasicum, R. catawbiense a

84

R. smirnowii, R. hippophaoides, R. minus, R. mucronulatum, R. sutchuenense a R. adenogynum.

Mezi nejodolnější kultivary patří R. ´Omega´, R. ´Cunningham´s White´, R. ´Catawbiense Grandiflorum´, R. ´Catawbiense Boursault´, R. ´Humboldt´, R. ´Fastuosum Plenum´, R. ´Mme Masson´, R. ´Roseum Elegans´, R. ´Renata´, R. ´Ignatius Sargent´, R. ´Memoir´, R. ´Alfred´, R. ´Cynthia´ a R. ´Princess Mary of Cambridge´.

6.1.5. Nejvýznamnější šlechtitelské firmy

Nejčastěji se ve zdrojích vyskytují kultivary, které vyšlechtila nebo se na jejich vyšlechtění podílela firma Seidel (129), A. Waterer (85), M. Koster (68), J. Waterer (57), L. de Rotschild (56), C. B. van Nes (32), L. van Houtte (25), W. C. Slocock (22), Ch. Vuylsteke (20) a Lord Aberconway (16), z čehož vyplývá, že nejvíce kultivarů pochází z oblasti Velké Británie (236), Německa (129), Holandska (100) a Belgie (45). Z oblasti České republiky se v literaturách vyskytují kultivary od B. Kavky, J. Kyndla, J. Dvořáka a J. Scholze, které byly ovšem vyšlechtěny až po období první republiky, proto zde nejsou uvedeny. Mezi ostatní šlechtitele, kteří jsou v příloze č. 1 uvedeni, patří J. Cunningham, D. Isaac, H. den Ouden, L. J. Endtz, D. Hobbie, H. J. Mangels, Samuel B. Parsons, Lee & Kennedy, A. M. Shammarello, J. Standish & Ch. Noble a Vuyk van Nes aj. Za rozšíření rododendronů na území České republiky během první republiky se nejvíce zasloužila zahraniční firma Seidel. V mezivalečném období dochází k největšímu rozkvětu použití rododendronů především v severních Čechách, kde jsou výtečné klimatické podmínky pro pěstování rododendronů a dobrá dostupnost na německý trh, konkrétně firma Seidel. Její sídlo bylo v Grüngräbchenu, v části Německa Sasku. Během meziválečného období bylo Československo tvořeno zhruba z jedné třetiny Němci, kteří zároveň tvořili většinu populace Severních Čech, což jistě také napomohlo introdukci výpěstků od firmy Seidel z Německa do Československa. Výpěstky firmy Seidel se v našich podmínkách nerozšiřovaly jen z výše uvedených důvodů. K hlavnímu důvodu patří vysoká mrazuvzdornost, což byla Seidlova nejvyšší priorita šlechtění. Výpěstky firmy Seidel se pro naše podmínky staly významnými, na

85 rozdíl od ostatních šlechtitelů, především díky jejich zimuvzdornosti. Mnohé z jeho výpěstků se staly rodičovskými rostlinami pro množství nových kultivarů.

6.1.6. Nejčastější výskyt dle pramenů

Ve zpracovaných zdrojí se nejčastěji opakoval: R. ´Purple Splendour´ [1, 2, 3, 4, 5, 7, 8, 10], R. ´Britannia´ [1, 2, 3, 4, 5, 7, 8, 10], R. ´Susan´ [1, 2, 3, 4, 5, 7, 8, 10], R. ´Blue Peter´ [1, 2, 3, 4, 5, 7, 9, 10], R. ´Lee´s Dark Purple´ [1, 2, 3, 4, 5, 7, 9, 10], R. ´Adriaan Koster´ [1, 2, 3, 4, 5, 7, 8, 10], R. ´Nova Zembla´ [1, 2, 3, 4, 5, 8, 9, 10], R. ´Humboldt´ [1, 2, 3, 4, 5, 8, 9, 10], R. ´Jacksonii´ [1, 2, 3, 4, 5, 7, 8, 10], R. ´Sappho´ [1, 2, 3, 4, 5, 7, 10], R. ´Catawbiense Grandiflorum´ [1, 2, 3, 4, 5, 9, 10], R. ´Old Port´ [1, 2, 3, 4, 5, 7, 10], R. ´Roseum Elegans´ [1, 2, 3, 4, 5, 9, 10], R. ´Doncaster´ [1, 2, 3, 4 ,5, 7, 10], R. ´Catawbiense Album´ [1, 2, 3, 4, 5, 9, 10], R. ´Mme Masson´ [1, 2, 4, 5, 7, 10], R. ´Duke of York´ [1, 2, 3, 4, 5, 8, 10], R. ´Dr. V. H. Rutgers´ [1, 2, 3, 4, 5, 8, 10], R. ´Purpureum Elegans´ [1, 2, 3, 4, 5, 9, 10], R. ´Catawbiense Boursault´ [1, 2, 3, 4, 5, 9, 10], R. ´Cunningham´s White´ [1, 2, 3, 4, 5, 9, 10], R. ´Pink Pearl´ [1, 2, 3, 4, 5, 7, 10], R. ´Kate Waterer´ [1, 2, 3, 4, 5, 8, 10], R. ´Gomer Waterer´ [1, 2, 4, 5, 7, 9, 10], R. ´Louis Pasteur´ [1, 2, 3, 4, 5, 7, 10], R. ´Professor Hugo de Vries´ [1, 2, 3, 4, 5, 7, 10], R. ´Hollandia´ [1, 2, 3, 4, 5, 8, 10], R. ´Lee´s Dark Purple´ [1, 2, 3, 4, 5, 7, 9, 10], R. ´Marinus Koster´ [1, 2, 4, 5, 7, 8, 10], R. ´Hugh Koster´ [1, 2, 4, 5, 7, 8, 10], R. ´Cynthia´ [1, 2, 4, 5, 7, 8, 10], R. ´Alfred´ [1, 2, 3, 4, 5, 8, 10], R. ´Goldsworth Yellow´ [1, 2, 3, 4, 5, 7, 10] a R. ´Goldfort´ [1, 2, 3, 4, 7, 8, 10].

Časté opakování kultivarů značí o jejich věhlasu, kterému vděčí za své vlastnosti a využitelnost v zahradní a krajinářské architektuře. Jsou to dnes ověřené kultivary či odrůdy, které přetrvávaly takřka od počátků šlechtění rododendronů v Evropě až dodnes. Dohromady je v příloze č. 1 popsáno 1412 taxonů, z čehož je popsáno 361 přírodních druhů, poddruhů či variet a 1050 kultivarů rododendronů.

86

6.2. Analýza dobového sortimentu

Sortiment byl čerpán z ceníků školkařských firem z období první republiky, celkem ze 38 zdrojů, školek na území tehdejšího Československa a porovnán s ceníky školkařských firem z Francie, Itálie, Německa a Holandska. Názvy rododendronů jsou většinou psány latinsky, někdy i česky. Mimo jiné, i díky velkému časovému rozdílu, bylo v některých připadech velice obtížné porovnání dobových názvů rododendronů, v mnohých případech byly názvy nedohledatelné. Nutno dodat, že se tehdejší nabídky školek liší od těch dnešních osobním přístupem k zákazníkům, větším rozsahem popisů jednotlivých výpěstků a podrobnějším celkovým obsahem nabídek. Často jsou rododendrony nabízeny pouze jako druhy s rozdílnými barvami nebo v druzích, které v ceníku nejsou vypsány. U rododendronů je v dobových cenících zpravidla uveden rodový a druhový název, ceny v československých korunách (Kč), výška výpěstku v SI soustavě (cm, m), většinou i odrůda či kultivar, český název, barva květu, počet nabízeného taxonu a podrobnější informace o výpěstku. V porovnání s ostatnímy taxony jsou rododendrony poměrně málo zastoupeny. Je to způsobeno nejspíše tím, že se v té době na našem trhu teprve začínaly objevovat a nabízet, a to především pro zámožnější zákazníky. Například dobový sortiment rododendronů nabízený na území České republiky je v porovnání s dobovým sortimentem rododendronů něměckého, holandského, anglického a italského ceníku zanedbatelný, a to jak v množství nabízeného zboží, tak i v sortimentu rododendronů.

6.2.1. Nejčastěji nabízený přírodní taxon

Ve zpracovaných dobových cenících je 156 položek nabízených přírodních taxonů, z čehož je nejčastěji zastoupen R. molle (59), R. luteum (31) a R. catawbiense (14). Mezi další patří R. hirsutum (9), R. minus (9), R. ferrugineum (6), R. ponticum (4), R. viscosum (4), R. vaseyi (3), R. racemosum (3), R. pulchrum (3), R. mucronatum (2), R. kaempferi (2), R. canadense (2), R. calendulaceum (1), R. micranthum (1), R. obtusum (1), R. occidentale (1) a R. yedoense (1).

87

6.2.2. Nejčastěji nabízená skupina dle Hoffmana (2010)

Ze skupin odrůd, vymezených dle Hoffmana (2010), je nejčastěji zastoupena: Catawbiense Group (108), Ghent Azalea (28) a Arboreum Group (18). Mezi další patří Caucasicum Group (14), Japanese Azalea (12), Dichroanthum Group (5) a Evergreen Azalea (4).

6.2.3. Nejčastěji nabízený kultivar

Ve zpracovaných dobových cenících je popsáno dohromady 205 položek kultivarů, ze kterých byl nejčastěji nabízen R. ´Catawbiense Grandiflorum´ (13), R. ´Parsons Gloriosum´ (13), R. ´Lee´s Dark Purple´ (12) a R. ´Fastuosum Plenum´ (11). Mezi další patří R. ´Everestianum´ (10), R. ´Madame Carvalho´ (10), R. ´Michael Waterer´ (10), R. ´Kate Waterer´ (10), R. ´Cunningham´s White´ (8), R. praecox (6), R. ´John Walter´ (6), R. ´Mary Forthy´ (5), R. ´Narcissiflora´ R. ´Roseum Elegans´ (4), R. ´Maxwellii´, R. ´Imbricatum´ (4), R. ´Gloria Mundi´ (4), R. ´Pallas´ (3), R. ´Christmas Cheer´ (3), R. ´Grandeur Triumphante´ (3), R. ´Prince Camille de Rohan´ (2), R. ´Malvatica´ (2), R. ´Koster´s Brilliant Red´ (2), R. ´Josephine Klinger´ (2), R. ´Ignatius Sargent´ (2), R. ´Hinode-giri´ (2), R. ´F. D. Godman´ (2), R. ´Dr. H. C. Dresselhuys´ (2), R. ´Daviesii´ (2), R. ´Catawbiense Boursault´ (2), R. ´Unique´ (1), R. ´Raphael de Smet´ (1), R. ´Purpureum Grandiflorum´ (1), R. ´Parsons Grandiflorum´ (1), R. ´Jacksonii´ (1), R. ´Chevalier de Reali´ (1), R. ´Hino-mayo´ (1), R. ´Hatsugiri´ (1), R. ´Edward S. Rand´ (1), R. ´Comte de Papadopoli´ (1), R. ´Comte de Gomer´ (1) a R. ´Coccineum Speciosum´ (1).

Z popsaných kultivarů nabízelo nejvíce školek R. ´Praecox´ (5), R. ´Narcissiflorum´ (3), R. ´Maxwellii´ (3) a R. ´Cunningham´s White´ (3). Mezi ostatní patří R. ´Roseum Elegans´ (2), R. ´Parsons Gloriosum´ (2), R. ´Malvatica´ (2), R. ´Lee´ Dark Purple´ (2), R. ´Koster´s Brilliant Red´ (2), R. ´Imbricatum´ (2), R. ´Christmas Cheer´ (2), R. ´Grandeur Triumphante´, R. ´Gloria Mundi´ (2), R. ´Fastuosum Plenum´ (2), R. ´Daviesii´ (2), R. ´Catawbiense Grandiflorum´ (2), R. ´Catawbiense Boursault´ (1), R. ´Coccineum Speciosum´ (1), R. ´Comte de Gomer´ (1), R. ´Comte de Papadopoli´ (1), R. ´Edward S. Rand´ (1), R. ´Dr. H. C. Dresselhuys´ (1), R. 88

´Everestianum´ (1), R. ´F. D. Godman´ (1), R. ´Hatsugiri´ (1), R. ´Hinode-giri´ (1), R. ´Hino-mayo´ (1), R. ´Chevalier de Reali´ (1), R. ´Ignatius Sargent´ (1), R. ´Jacksonii´ (1), R. ´John Walter´ (1), R. ´Josephine Klinger´ (1), R. ´Kate Waterer´ (1), R. ´Madame Carvalho´ (1), R. ´Mary Forthy´ (1), R. ´Michael Waterer´ (1), R. ´Pallas´ (1), R. ´Parsons Grandiflorum´ (1), R. ´Prince Camille de Rohan´ (1), R. ´Purpureum Grandiflorum´ (1), R. ´Raphael de Smet´ (1) a R. ´Unique´ (1).

6.2.4. Nejčastěji nabízená výška

Nejčastěji byly nabízeny výšky rododendronů: 30 cm (45), 30-40 cm (19), 25-30 cm (18) a 40-60 cm (18). Mezi ostatní patří: 40-50 cm (17), 20-30 cm (16), 40-70 cm (13), 20-35 cm (10), 50 cm (7), 40 cm (4), 50-60 cm (4), 15-25 cm (3), 20-40 cm (3), 60-70 cm (2), 70-160 cm (1), 70-80 cm (1), 75-90 cm (1), 80-100 cm (1) a 100-120 (1). Na trhu bylo nabízeno i semeno rododendronů, jeho množství bylo nabízeno v gramech (g).

6.2.5. Školky s nejbohatší nabídkou rododendronů

Mezi školky, které nabízeli nejbohatší sortiment (nejvíce položek) rododendronů patří: Koniferové školky Žehušice (226), školky Eisenbergské (60), školky Horák (54), školky Molitorov (42), školky Mazánek (15), školky Vaněk (14), školky bratří Schützů (14) a školky Mašek (7).

89

6.3. Srovnání dobového sortimentu se současným

Bylo dohromady porovnáno 42 dobových a 30 současných ceníků. Z porovnání vyplynuly následující závěry. Současná nabídka rododendronů je bohatší, než dobová. V dnešní době jsou nabízeny nové kultivary, popřípadě druhy, které dřive nabízeny nebyly. Z dobových nabídek školkařu je v současnosti nabízeno 26 taxonů. V současné době je na školkařském trhu na rozdíl od meziválečného období nabízen často Rhododendron yakushimanum a jeho kultivary. Tento druh je poměrně otužilý, roste pomaleji a nedorůstá větších rozměrů. Stává se tak vhodným doplňkem do dnešních rodinných zahrad, které nejsou tak rozsáhlé, jako zahrady prvorepublikových vil, ve kterých se rododendrony používaly. Rozdíl je tak především v tom, že za první republiky se rododendrony sázely především u objektů movitých občanů, kteří si nechávali vysazovat rododendrony na svých majetných pozemcích jako důkaz moci a přepychu. V současnosti jsou na trhu rododendrony velice dobře dostupné, a proto už nepředstavují vzácný produkt, či raritu jako v meziválečném období. Dnes jsou některé z nich vyhledávány především pro svou stálezelenost, bohatý květ a schopnost růst v kyselých půdách a na stinném stanovišti. Jsou ideální rostlinou pro stinné lokality zahrad, pro vytvoření neprůhledných kulis nebo jako doplněk do skalek. Podle mého názoru období jejich velké slávy již pominulo a dnes představují všední dřeviny, které jsou dobře dostupné v mnoha druzích a kultivarech všem.

Rhododendron ´Amoenum´

Tento kultivar je dle Hoffmana (2010) zařazen do skupiny Japanese Azalea. Ze současných školek ho nabízí firma: Školky Litomyšl, spol. s r.o., Okrasná školka Schuch, Studený s. r. o. a Agarden rostliny s. r. o. V meziválečném období byl nabízen školkami Molitorov, Koniferovými školkami Žehušice a školkami Eisenbergskými.

Rhododendron calendulaceum

Tento druh v současnosti nabízí ČZU v Praze - Školní lesní podnik (Kostelec n. Č. l.). V meziválečném období byl tento druh nabízen školkami Molitorov.

90

Rhododendron ´Daviesii´

Tento kultivar je dle Hoffmana (2010) zařazen do skupiny Ghent Azalea. Ze současného trhu je nabízen firmou: Školky Litomyšl, spol. s r.o., Okrasná školka Schuch, Starkl zahradník spol s r.o. a Agarden rostliny s. r. o. V období první republiky tento kultivar nabízeli školky Eisenbergské a Bratři Schützové ve svém ceníku zimě vzdorujících vytrvalých ozdobných rostlin.

Rhododendron ´Hatsugiri´

Tento kultivar je dle Hoffmana (2010) zařazen do skupiny Japanese Azalea. Ze současného trhu je nabízen pouze firmou Školky Litomyšl, spol. s r.o. V meziválečném období tento kultivar nabízely školky Eisenbergské.

Rhododendron ´Hinode-giri´

Tento kultivar je dle Hoffmana (2010) zařazen do skupiny Japanese Azalea. V současnosti je nabízen firmou: ČZU v Praze - Školní lesní podnik (Kostelec n. Č. l.) a Okrasná školka Schuch. V meziválečném období byl nabízen školkami Molitorov a Eisenbergskými školkami.

Rhododendron molle ´Koster´s Brilliant Red´

Tento kultivar je dle Hoffmana (2010) zařazen so skupiny Azalea Mollis. Ze současného trhu je nabízen firmou: Školky Litomyšl, spol. s r.o., Studený s. r. o. a Agarden rostliny s. r. o. V meziválečném období byl nabízen Koniferovými školkami Žehušice a Eisenbergskými školkami.

Rhododendron mucronatum

V současnosti je nabízen pouze firmou Školky Litomyšl, spol. s r.o., narozdíl od meziválečného období, kdy byl nabízen Koniferovými školkami Žehušice a Eisenbergskými školkami.

Rhododendron ´Narcissiflora´

Dle Hoffmana (2010) je zařazen do skupiny Ghent Azalea. Ze současného trhu je nabízen pouze firmou Školky Litomyšl, spol. s r.o. V meziválečném období byl nabízen školkami Molitorov, Koniferovými školkami Žehušice a Eisenbergskými školkami.

Rhododendron molle

91

Tento druh je na současném trhu nabízen firmou: ČZU v Praze - Školní lesní podnik (Kostelec n. Č. l.) a Agarden rostliny s. r. o. V meziválečném období byl nabízen Horákovými školkami, školkami Molitorov, Koniferovými školkami Žehušice, Eisenbergskými školkami, Velkozávodem školkařským Josefa Mazánka, Velkozávodem zahradnickým, školkařským a semenářským K. Maška, Thomayerovými stromovými školkami, mor. Semenářským velkoobchodem Juráka a spol., Josefem Krausem, Růžovými a stromovými školkami Josefa Fundy, Zemědělsko-zahradnickým podnikem v Čakovicích u Prahy Ing. Otakarem Samohrdem, Velkozávodem školkařským a zahradnickým Josefa Vaňka, Velkozávodem školkařským Viktoria s. r. o., Velkoobchodem semenářským Theodora Wolfa a bratry Schützovými.

Rhododendron luteum

Tento druh je v současné době nabízen firmou: Školky Litomyšl, spol. s r.o., ČZU v Praze - Školní lesní podnik (Kostelec n. Č. l.), Starkl zahradník spol s r.o. a ARBOEKO s. r. o. V meziválečném období byl nabízen Horákovými školkami, školkami Molitorov, Koniferovými školkami Žehušice, Eisenbergskými školkami, Velkozávodem školkařským Josefa Mazánka, Velkozávodem zahradnickým, školkařským a semenářským K. Maška, mor. Semenářským velkoobchodem Juráka a spol., Josefem Krausem, Zemědělsko-zahradnickým podnikem v Čakovicích u Prahy Ing. Otakara Samohrda a bratry Schützovými.

Rhododendron viscosum

Tento druh je v současné době nabízen firmou: Rhododendrony - Ivo Tábor, Agarden rostliny s. r. o. a ARBOEKO s. r. o. V meziválečném období byl nabízen pouze Koniferovými školkami Žehušice.

Rhododendron ´Catawbiense Boursault´

Tento kultivar je dle Hoffmana (2010) zařazen do skupiny Catawbiense Group. Kultivar je v současné době nabízen firmou: Školky Litomyšl, spol. s r.o., Horák a synové, Okrasné školky s.r.o., Okrasná školka Schuch, Studený s. r. o., Agarden rostliny s. r. o. a ARBOEKO s. r. o. V meziválečném období byl nabízen pouze Horákovými školkami.

92

Rhododendron ´Catawbiense Grandiflorum´

Dle Hoffmana (2010) je tento kultivar zařazen do skupiny Catawbiense Group. V současné době je nabízen firmou: Školky Litomyšl, spol. s r.o., ČZU v Praze - Školní lesní podnik (Kostelec n. Č. l.), Horák a synové, Okrasné školky s.r.o., Okrasná školká Schuch, ŠKOLKY-MONTANO, spol. s r.o., Studený s. r. o., Agarden rostliny s. r. o. a ARBOEKO s. r. o. V meziválečném období byl nabízen pouze Horákovými školkami.

Rhododendron ´Cunningham´s White´

Tento kultivar je dle Hoffmana (2010) zařazen do skupiny Caucasicum Group. V současné době je nabízen firmou: Školky Litomyšl, spol. s r.o., ČZU v Praze - Školní lesní podnik (Kostelec n. Č. l.), Horák a synové, Okrasné školky s.r.o., Okrasná školka Schuch, Rhododendrony - Ivo Tábor, ŠKOLKY- MONTANO, spol. s r.o., Konifery s. r. o., Studený s. r. o., Starkl zahradník spol s r.o., Agarden rostliny s. r. o. a ARBOEKO s. r. o. V meziválečném období byl nabízen Koniferovými školkami Žehušice, Eisenbergskými školkami a Semenářským velkoobchodem Juráka a spol.

Rhododendron ´Dr. H. C. Dresselhuys´

Tento kultivar je dle Hoffmana (2010) zařazen do skupiny Catawbiense Group. V současnosti je nabízen firmou ČZU v Praze - Školní lesní podnik (Kostelec n. Č. l.). V meziválečném období byl nabízen Koniferovými školkami Žehušice.

Rhododendron ´Fastuosum Plenum´

Tento kultivat je dle Hoffmana (2010) zařazen do skupiny Catawbiense Group. V současnosti je nabízen firmou: Horák a synové, Okrasné školky s.r.o.. V meziválečném období byl nabízen Horákovými školkami a Koniferovými školkami Žehušice.

Rhododendron ´Jacksonii´

Tento kultivar je dle Hoffmana (2010) zařazen do skupiny Caucasicum Group. V součanosti je nabízen firmou ČZU v Praze - Školní lesní podnik (Kostelec n. Č. l.). V meziválečném byl nabízen Horákovými školkami.

93

Rhododendron ´Praecox´

Tento kultivar je dle Hoffmana (2010) nezařazen do skupiny. V současnosti je nabízen firmou: Školky Litomyšl, spol. s r.o., Konifery s. r. o. a Agarden rostliny s. r. o. V meziválečném období byl nabízen Horákovými školkami, Eisenbergskými školkami, Velkozávodem školkařským a zahradníckým Josefa Vaňka a Velkozávodem školkařským Viktoria s. r. o.

Rhododendron ´Catawbiense Album´

Tento kultivar je dle Hoffmana (2010) zařazen do skupiny Catawbiense Group. V současnosti je nabízen firmou: ČZU v Praze - Školní lesní podnik (Kostelec n. Č. l.), Horák a synové, Okrasné školky s.r.o., Rhododendrony - Ivo Tábor a ARBOEKO s. r. o. V meziválečném období byl nabízen Horákovými školkami.

Rhododendron ´Lee´s Dark Purple´

Tento kultivar je dle Hoffmana (2010) zařazen do skupiny Catawbiense Group. V současnosti je nabízen firmou: ČZU v Praze - Školní lesní podnik (Kostelec n. Č. l.), Okrasná školka Schuch, Rhododendrony - Ivo Tábor, Studený s. r. o., Starkl zahradník spol s r.o., Agarden rostliny s. r. o. a ARBOEKO s. r. o. V meziválečném období byl nabízen Horákovými školkami a Koniferovými školkami Žehušice.

Rhododendron ´Mary Forthy´

Tento kultivar je dle Hoffmana (2010) zařazen do skupiny Dichroanthum Group. V současnosti je nabízen firmou: Školky Litomyšl, spol. s r.o., ŠKOLKY- MONTANO, spol. s r.o. a ARBOEKO s. r. o. V meziválečném období byl nabízen Koniferovými školkami Žehušice.

Rhododendron hirsutum

Tento druh je v současnosti nabízen firmou Školky Litomyšl, spol. s r.o. V meziválečném období byl nabízen Horákovými školkami, Koniferovými školkami Žehušice, Eisenbergskými školkami, školkami Molitorov a Velkoobchodem semeným Theodora Wolfa.

94

Rhododendron minus

V současnosti je tento druh nabízen firmou: Školky Litomyšl, spol. s r.o. a Studený s. r. o. V meziválečném období byl nabízen Horákovými školkami, Koniferovými školkami Žehušice, Eisenbergskými školkami, Velkozávodem školkářským a zahradnickým Josefa Vaňka a Velkozávodu školkařského Viktoria s. r. o.

Rhododendron ´Roseum Elegans´

Tento kultivar je dle Hoffmana (2010) zařazen do skupiny Catawbiense Group. V současnosti je nabízen firmou: Školky Litomyšl, spol. s r.o., ČZU v Praze - Školní lesní podnik (Kostelec n. Č. l.), Horák a synové, Okrasné školky s.r.o., Okrasná školka Schuch, Rhododendrony - Ivo Tábor, ŠKOLKY- MONTANO, spol. s r.o., Studený s. r. o., Starkl zahradník spol s r.o. a ARBOEKO s. r. o. V meziválečném období byl nabízen Horákovými školkami a Koniferovými školkami Žehušice.

Rhododendron ´Christmas Cheer´

Tento kultivar je dle Hoffmana (2010) zařazen do skupiny Caucasicum Group. V současnosti je nabízen firmou: Agarden rostliny s. r. o. V meziválečném období byl nabízen Horákovými školkami a Eisenbergskými školkami.

Rhododendron molle ´Japonicum´

V současnosti je nabízen školkou ARBOEKO s. r. o. V meziválečném období byl nabízen Eisenbergskými školkami.

Dle mého názoru patří mezi nejvýznamnější kultivary R. ´Cunnigham´s White´. Byl vyšlechtěn zhruba v polovině 19. století a dodnes je to jeden z nejnabízenějších a nejpouživánějších rododendronů u nás a v Evropě. Díky jeho vlastnostem je téměř nenahraditelný. Pro jeho dobu kvetení, barvu květu a olistění je velice atraktivní rostlinou pro většinu zahrad a parků. Jeho hlavní doménou je ovšem mrazuvzdornost, diký které se těší takové oblibě.

T. J. Rudolf Seidel dle bratří Schützů (1927) uvádí, že J. Wilkinson Elliot píše: “Většina rododendronů, jež se u nás (v Americe) prodávají, jsou odrůdy, 95 které by se dobře hodily do zahrad francozských a holandských. Jsou to křehké rostliny, šlechtěné ponejvíce na druhu R. ponticum, jenž je jako podložka nevhodný, neboť mu naše drsné severní podnebí nesvědčí. Ideální podložkou pro naše klima je R. ´Cunningham´s White´, nejotužilejší a nejméně náročná odrůda, plevel mezi rododendrony. Pokusy s ní jsou překvapující.”

6.4. Výsledky šlechtění rodu Rhododendron L. za první republiky na území České republiky

Během první republiky se na území Československa pravděpodobně šlechtilo, především v Průhonicích, ovšem dodnes se nedochovaly žadné záznamy o postupech či výsledcích šlechtěni. Po prozkoumání relevantních literárních zdrojů, jsem došel k závěru, že se v meziválečném období na území České republiky nevyšlechtil žádný kultivar, který by byl zapsán Státní odrůdovou komisí. Pokud ano, tak je bezejmény, respektive v zapomnění. K významným šlechtitelským výsledkům došlo v roce 1939, kdy B. Kavka vyšlechtil tři kultivary. Rok vyšlechtění se nedá počitát do meziválečného období, ovšem šlechtění těchto tří kultivarů má počátek v meziválečném období, tedy před rokem 1938.

Rhododendron ´Dagmar´

Tento kultivar je dle Hiekeho (1985) zařazen do skupiny Mollis-kultivarů. Kříženec R. decorum × ´Pink Pearl´. Habitus má mírně rozkladitý, spíše kompaktní. Listy má široké, elipčité, nezvlněné a celokrajné, leskle zelené, rub světleji zelený, řapík je světle zelený a lysý. Květní poupě je široce vejčité, do růžova zbarvené s bělavě růžovou bází. Květ je široký a rozevřeně zvonkovitý. Mladé květy jsou jemně purpurově růžové, později jsou kolem středu plátku a jícnu bělavě růžové, rub kolem žilnatiny a okrajů je růžový. Krasba je výrazná, převážně čárkovitá případně tečkovitá. Barva kresby je žlutozelená až purpurově nahnědlá. Kvete hlavně v druhé polovině května. Tento kultivar je poměrně mrazuvzdorný.

Rhododendron ´Zdena´

Tento kultivar je dle Hiekeho (1985) zařazen do skupiny Mollis-kultivarů. Habitus je spíše nepravidelně a rozložitě vystoupavý, středně hustý. Listy jsou

96 protáhle opakvejčité až vejčité, čepel matně až leskle zelená, rub zelený s namodrale šedivým nádechem. Květní poupě je vějčité až protáhle vějčité, v horní pol. nestejně načervenalé, v dolní pol. světleji zelené. Květy jsou zvonkovitě rozevřené, květní plátky celokrajné, mírně zvlněné. Mladé květy kolem okrajů světle rumělkově načervenalé, střed plátků téměř bělavý, rub poněkud červenější. Starší květy mají nepatrně světlejší barvu. Kresba květu je výrazná, čárkovitá, tečkovitá i háčkovitá, okrově žlutá. Zelená stopka je bíle chlupatá. Kvete v druhé polovině června. Jedná se o poměrně mrazuvzdorný kultivar.

Rhododendron ´Vlasta´

Tento kultivar je dle Hiekeho (1985) zařazen do skupiny Gandavense- kultivary. Jedná se o křížence ´Gloria Mundi´ × ´Anthony Koster´. Habitus je vystoupavě rozložitý a středně hustý. Listy jsou protáhle vejčité, celokrajné, čepel je matně až slabě leskle temně zelená, rub poněkud světlejší, řapík je světle zelný. Květní poupě je šíthle protáhlé, v horní polovině žluté, v té dolní nazelenalé. Květy jsou poměrně aromatické. Jejich tvar je trubkovitě talířkovitý, květní plátky celokrajné. Mladí i starší květy jsou výrazně žluté, nejintenzivnější ve svém středu kolem hlavní žilnatiny. Místo kresby na horním středním plátku rozmazané „očko“ přecházející do jícnu a kolem žilnatiny obou postranních plátků, zbarvení žlutooranžové. Kvete nejčastěji v druhé polovině kěvtna. Jedná se o poměrně mrazuvzdorný kultivar.

97

7. Diskuse

7.1. Latinské názvosloví

Názvosloví se stalo komplikací, a to především u dobových ceníků, ve kterých autoři uváděli názvy taxonů s překlepy, gramatickými chybami, nerozlišovali kultivary od odrůd či druhů a nabízeli tak rododendrony s chybným označením. Často autoři přepisovali názvy dle svých rodných jazyků, nebo tam dodávali diakritická znaménka. Vyjímkou nebyly ani stejné názvy odlišných kultivarů. Při absenci korektního systematického zařazení byl i toto podstatný problém.

7.2. Názvosloví a systematické zařazení

Názvosloví a systematické zařazení zástupců rodu Rhododendron L. byl velikou komplikací. Jelikož nebyl pevně stanovený systém zařazení rodu, každy autor uvádí jiný systém zařazení. V případě dobových ceníků, je sortiment většinou uváděn pouze v druzích, podle barev květů. V současnosti se chybné systematické zařazení kultivarů, nebo samotný jeho název, odvíjí od produkční školky, která ho chybně pojmenuje a prodá na školkařský trh. Bylo by vhodné stanovit systém zařazení rodu, který bude směrodatný pro všechny.

7.3. Dostupnost zdrojů

I přesto, že období první republiky je pokládáno za jedno z nejzajímavějších odbobí českých a slovenských dějin, je o něm velice málo známo. Zahradní a krajinářská architekturá daného období je doslova „tajemnou kapitolou“, o které existuje velice málo zdrojů. Podobná komplikace nastala u vyhledávání publikací o šlechtění rododendronů v daném období. Obecně se udává, že se v té době už šlechtilo, ovšem většina důkazných materiálů byla během druhé světové války zničena, nebo poztracená, a tak upadla v zapomnění.

98

7.4. Rhododendron indicum Sweet.

Jmenovaný druh v této práci není příliš moc uváděn, i přesto, že byl za první republiky v menšim množství nabízen. Práce řesí rododendrony využívané v zahradní a krajinářské architektuře, R. indicum je řazen mezi pokojové rostliny, tudíž u nás není schopný přezimovat, a je tak pro zahradní a krajinářskou arch. nepoužitelný.

7.5. Systematické zařazení do skupin

Z důvodu nejasné a matoucí různorodosti systematických zařazení jednotlivých autorů bylo stanoveno klíčové systematické zařazení dle Hoffmana (2010).

7.6. Použití rododendronů

V této práci není provedena analýza výskytu vysazovaných rododendronů za první republiky u konkrétních objektů, ani inventarizace parků a zahrad. Detailní zpracovaní použití rododendronu v zahradní a krajinářské s konkrétními objekty je vhodným tématem pro samostanou diplomovou práci.

7.7. Dostupnost informací

Velká různorodost informací či názorů jednotlivých autorů je kromě názvů taxonů také v roce vyšlechtění, otcovské a mateřské rostliny a jménu šlechtitele či přidružené firmy. Někteří autoři chybně popsali objevitele taxonu místo pojmenovatele. Velké neshody jsou zároveň v psaní pořadí otcovské a mateřské rostliny a jejich určení. Dokonce i samotných šlechtitelů jsou velké neshody. V některých pramenech je matoucí i mrazuvzdornost, či výška taxonu, jelikož není adekvátní klimatickým podmínkam odpovídajícímu státu či lokalitě.

7.8. Mrazuvzdornost

V příloze č. 1 je mimo jiné popsána mrazuvzdornost. Jelikož každý z autorů popisoval mrazuvzdornost rododendronů v různých zemích Evropy, nebylo možné stanovit jednotnou stupnici. Z tohoto důvodu byla uvedena mrazuvzdornost pouze dle Dostálkové (1981) a Hiekeho (2005). Autoři popisují

99 mrazuvzdornost stejné lokality, ovšem každý používá jinou stupnici. Z důvodu zachování přesných informací nebyla vytvořena jednotná stupnice, ale byly zachovány původní. Z tohoto důvodu může být stupnice matoucí.

100

8. Závěr

V této práci byly podle vybraných evropských publikací a zdrojů popsány nejvýznamnější zástupci rodu Rhododendron L. Jsou to přírodní druhy, poddruhy či variety pocházející z lokalit celého světa a kultivary uměle vytvořené od začátku šlechtění rododendronů až do meziválečného období, jejichž použití mnohdy přetrváva až do současnosti. Dohromady jich je popsáno 1413, z čehož je popsáno 361 přírodních druhů, poddruhů či variet a 1052 kultivarů rododendronů. Existuje nespočet kultivarů, které si neudržely pozornost, a tak upadly v zapomnění, nebo byly překonány jinými z tohoto rodu, a proto se dnes nepoužívají. V dnešní době, kdy na trh každoročně přichází stovky až tisíce nových kultivarů, se školkaři často vracejí k původním (starým) kultivarům, které se již osvědčili a jsou tak předvídatelné jejich nároky na použití, a to ne jen u rododendronů. Z tohoto důvodu by bylo vhodné obnovit některé ze starších soret, které nátlakem moderních výpěstků byly zatlačeny do pozadí zahradní scény. Tato práce ukazuje i na sortiment rododendronů, který je důvěryhodný a jeho použitelnost v rámci zahradní a krajinářské architektury je respektováno již po staletí. Dále bylo pomocí analýzy dobové a současné nabídky rododendronů na území České republiky vytvořeno srovnání, které ukazuje na rozdíly těchto dvou období a na sortiment, který svojí využitelností v zahradní a krajinářské architektuře přetrval dodnes. Současný sortiment rododendronů se poměrně dost liší od dobového. Je to především díky rozvoji v oboru šlechtění, dostupností rostlin, rozdílnými nároky zákazníků, rozvíjejícím se mezistátním i vnitrostátním obchodem a celkovou produkcí. Ve zpracovaných dobových nabídkách je pouze 106 taxonů rododendronů, narozdíl od současné nabídky, kde je nabízeno 550 taxonů. Je to téměř jedna pětina ze současně nabízeného sortimentu. Pouze 26 taxonů se nabízí od meziválečného období až dodnes. V průběhu práce, nastaly největší komplikace s hledáním vyšlechtěných soret na území Československa za první republiky. V současnosti je dochováno minimum zdrojů, které se tímto tématem zabývají. Toto téma je nedohledatelné, nebo prozatím zcela nevyřešitelné.

101

9. Souhrn a Resumé

Název práce

Použití rodu Rhododendron L. v zahradní a krajinářské architektuře za první republiky.

Text souhrnu

Diplomová práce byla zpracována především z vybraných literárních pramenů a dobových i současných nabídek. V první části byla popsána charakteristika zahradní a krajinářské architektury meziválečného období, charakteristika rodu, použití rodu a jeho historie, šlechtění rodu v Evropě a Československu, šlechtitelské cíle a význam Průhonic pro zavádění rodu na území České republiky. Hlavní náplní práce bylo především doplnění a upřesnění informací jak o sortimentu pěnišníků v zahradní a krajinářské architektuře v daném období a na daném území, tak o způsobech jejich použití, průzkum dostupnosti dobového sortimentu na našem současném trhu školkařských výpěstků a zhodnocení použitelnosti tehdejšího sortimentu v současnosti. V závěrečné části byl vypracován přehled nejznámějších taxonů do roku 1938 dle zvolených pramenů a porovnání dobového sortimentu rododendronů se současným. Výsledkem práce je přehled nejvýznamnějších taxonů rodu Rhododendron L. a výsledek porovnání dobového sortimentu rododendronů se současným.

Klíčová slova

Rhododendron, rododendron, pěnišník, první republika, meziválečné období

Title of the thesis

Use of the genus Rhododendron L. in garden and landscape architecture in Czechoslovakia in the period of the First Czechoslovak Republic.

Resume

102

This thesis is based on literary resources, and original and current catalogues. First part of this thesis pays attention to description of main characteristics of garden and landscape architecture in the period between first and second world war in Czechoslovakia. This part also describes the use of Rhododendron L. genus, its history, its breeding in Europe and Czechoslovakia, and its breeding process in Průhonice. Main objective of this thesis is to complete and specify informations about available Rhododendron L. genus product range in Czechoslovakia in the period between first and second world war, to describe possibilities of use of the genus, and to describe and evaluate recent product range of the genus available on the market. Final part of this thesis is a summary of well known species produced until 1938 according to original resources. This summary is then compared with the recent product range of Rhododendron L. genus available on the market. As a result of this thesis we get the summary of well known Rhododendron L. species used in the chosen period, and comparison of those with the recent product range.

Keywords

Rhododendron, First Czechoslovak Republic, interwar period

103

10. Seznam použité literatury a zdrojů

1. ALBRECHT, H-J., SOMMER, S., 1968: Rhododendron. – Deutscher Landwirtschaftsverlag Berlin, Berlín: 308 s. 2. DOSTÁLKOVÁ, A., 1981: Rododendrony. – Academia, nakladatelství ČSAV, Praha: 155 s. 3. HIEKE, K., 1984: Vyhodnocení první etapy sortimentu stálezelených velkokvětých kultivarů rodu Rhododendron L. in HIEKE, K., OPATRNÁ, M., PETROVÁ, E., 1984: ACTA PRŮHONICIANA 49 – Výzkumný a šlechtitelský ústav okrasného zahradnictví v Průhonicích, Bechyně: 160 s. 4. HIEKE, K., 1985: AKTUALITY Výzkumného a šlechtitelského ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích - Československé šlechtění rodu Rododendron L. – Vydavatelství a nakladatelství Novinář, Praha: 210 s. 5. HIEKE, K., 1994: LEXIKON okrasných dřevin. – HELMA, Praha: 730 s. 6. HIEKE, K., 2005: Stálezelené RODODENDRONY. – KNIHY 555, Liberec: 224 s. 7. HILLIER and sons, 1970: HILLIERS´ MANUAL OF TREES & SHRUBS., – YELF BROS. Ltd, Newport: 576 s. 8. MIŠÁK, J., 1925: VŽDY ZELENÉ STROMOVÍ LISTNATÉ. – Verlag Der Gardenshönheit, Berlín: 79 s. 9. HOFFMAN, M.H.A., et al., 2010: LIST OF NAMES OF WOODY PLANTS, International standard ENA 2010-2015. – Wageningen UR/Praktijkonderzoek Plant & Omgeving, Boskoop: 934 s. 10. JELITTO, C.R., 1941: Der Immergrüne Garten. – Trowitzsch & Sohn, Frankfurt a Berlín: 102 s. 11. KRÜSSMANN, V.G., 1968: Rhododendren, andere immergrüne Laubgehlöze und Koniferen. – Verlag Paul Parey, Hamburg und Berlín: 190 s. 12. MACHÁČEK, F., 1930: Československé Zahradnické Listy, ročník XXVII. – Zemědělská knihtiskařská spol.s ruč.obm, Praha: 416 s. 13. MACHÁČEK, F., 1928: Československé Zahradnické Listy, ročník XXVI. – Zemědělská knihtiskařská spol.s ruč.obm, Praha: 408 s.

104

14. MACHÁČEK, F., 1926: Československé Zahradnické Listy, ročník XXVI. – Zemědělská knihtiskařská spol.s ruč.obm, Praha: 408 s. 15. MACHÁČEK, F., 1925: Československé Zahradnické Listy, ročník XXVI. – Zemědělská knihtiskařská spol.s ruč.obm, Praha: 424 s. 16. MACHÁČEK, F., 1921: Československé Zahradnické Listy, ročník XVIII. – Tisk Aloise Wiesnera v Praze, Praha: 224 s. 17. MACHÁČEK, F., 1918: České Zahradnické Listy, ročník XV. – Tisk Aloise Wiesnera v Praze, Praha: 112 s. 18. SCHAUM, C.L.T., 1914: Rhododendron. – Druck und Berlag der Konigl. – Hofbuchbruckerei Trowikfch & Sohn, Frankfurt: 73 s. 19. SVOBODA, F., et al., 1967: ZPRÁVY BOTANICKÉ ZAHRADY ČSAV PRŮHONICE 3. – BOTANICKÁ ZAHRADA ČSAV, Průhonice: 277 s. 20. VAN GELDEREN, D.M., VAN HOEY, J.R.P., 1992: Rhododendron- Atlas. – Verlag Eugen Ulmer GmbH & Co., Stuttgart: 424 s. 21. TÁBOR, I., 2014: Rhododendron. Pomůcka pro studium dendrologie pro studenty ČZU. – Česká zemědělská univerzita, Praha: 1-19. 22. ZAMEČNÍK, R., 2013: Specifika vilové zahrady meziválečného období. In: SLOVENSKÁ POĽNOHOSPODÁRSKÁ UNIVERZITA V NITRE, Fakulta záhradníctva a krajinného inžinierstva, Štěpánková, R. [ed.]: Študentská vedecká konferencia FZKI 2013, zborník príspevkov. – Slovenská polnohospodářská univerzita v Nitre, Nitra: 260-267.

Nabídky školek

23. AGARDEN, 2013: Velkoobchodní ceník 2013. – Boseň u Mnichova Hradiště. 24. AGARDEN, 2014: Velkoobchodní ceník 2014. – Boseň u Mnichova Hradiště. 25. AGARDEN, 2015: Velkoobchodní ceník 2015. – Boseň u Mnichova Hradiště. 26. ARBOEKO S.R.O., 2013: Velkoobchodní ceník 2013. – Smržice. 27. ARBOEKO S.R.O., 2014: Velkoobchodní ceník 2014. – Smržice. 28. ARBOEKO S.R.O., 2015: Velkoobchodní ceník 2015. – Smržice. 105

29. BRATŘÍ SCHÜTZOVÉ, 1927: Zimě odolávající rhododendrony a azalky T. J. Rudolfa Seidla v Grüngräbchenu v Sasku, Zástupcové pro Československo 1927-1928. – Olomučany u Blanska. 30. EISENBERGSKÉ ŠKOLKY STROMOVÉ, 1933: Katalog podzim 1933 - jaro 1934. – Jezeří u Chomutova. 31. EISENBERGSKÉ ŠKOLKY STROMOVÉ, 1937: Katalog podzim 1937 - jaro 1938. – Jezeří u Chomutova. 32. GEORGE JACKMAN & SONS, 1923: Plant catalogue 1923-1924. – Londýn. 33. HERM. A. HESSE, 1933: Preis - und Sortenliste 1933-1934. – Hannover. 34. HORÁK A SYNOVÉ, OKRASNÉ ŠKOLKY S.R.O., 2013: Velkoobchodní ceník 2013. – Bystřice pod Hostýnem. 35. HORÁK A SYNOVÉ, OKRASNÉ ŠKOLKY S.R.O., 2014: Velkoobchodní ceník 2014. – Bystřice pod Hostýnem. 36. HORÁK A SYNOVÉ, OKRASNÉ ŠKOLKY S.R.O., 2015: Velkoobchodní ceník 2015. – Bystřice pod Hostýnem. 37. HORÁKOVY ŠKOLKY V BYSTŘICI POD HOSTÝNEM, 1933: Seznam a ceník, podzim 1933. - jaro 1934. – Bystřice pod Hostýnem. 38. HORÁKOVY ŠKOLKY V BYSTŘICI POD HOSTÝNEM, 1934: Seznam a ceník, podzim 1934. - jaro 1935. – Bystřice pod Hostýnem. 39. HORÁKOVY ŠKOLKY V BYSTŘICI POD HOSTÝNEM, 1935: Seznam a ceník, podzim 1935. - jaro 1936. – Bystřice pod Hostýnem. 40. HORÁKOVY ŠKOLKY V BYSTŘICI POD HOSTÝNEM, 1937: Seznam a ceník, podzim 1937. - jaro 1938. – Bystřice pod Hostýnem. 41. HORÁKOVY ŠKOLKY V BYSTŘICI POD HOSTÝNEM, 1938: Seznam a ceník, podzim 1938. - jaro 1939. – Bystřice pod Hostýnem. 42. IVO TÁBOR, 2013: Velkoobchodní ceník 2013. – Veselí nad Lužnicí. 43. IVO TÁBOR, 2014: Velkoobchodní ceník 2014. – Veselí nad Lužnicí. 44. IVO TÁBOR, 2015: Velkoobchodní ceník 2015. – Veselí nad Lužnicí. 45. JAROSLAV KOLÁŘ, ZÁVOD ŠKOLKAŘSKÝ A ZAHRADNICKÝ, [1938]: Náš ceník stromů, keřů a růží. – Dolní Skrýchov.

106

46. JAROSLAV VESELÝ, VELKOZÁVOD ŠKOLKAŘSKÝ, 1926: Molitorov, ovocné i okrasné stromy a křoviny, růže, konifery, pereny 1926-1927. – Molitorov u Kouřimě. 47. JAROSLAV VESELÝ, VELKOZÁVOD ŠKOLKAŘSKÝ, 1932: Molitorov, ovocné i okrasné stromy a křoviny, růže, konifery, pereny 1932-1933. – Molitorov u Kouřimě. 48. JAROSLAV VESELÝ, VELKOZÁVOD ŠKOLKAŘSKÝ, 1933: Molitorov, ovocné i okrasné stromy a křoviny, růže, konifery, pereny 1933-1934. – Molitorov u Kouřimě. 49. JAROSLAV VESELÝ, VELKOZÁVOD ŠKOLKAŘSKÝ, 1937: Molitorov, ovocné i okrasné stromy a křoviny, růže, konifery, pereny 1937-1938. – Molitorov u Kouřimě. 50. JAROSLAV VESELÝ, VELKOZÁVOD ŠKOLKAŘSKÝ, 1938: Molitorov, ovocné i okrasné stromy a křoviny, růže, konifery, pereny 1938-1939. – Molitorov u Kouřimě. 51. JINDŘICH VANĚK ČSL. SEMENÁŘSKÉ ZÁVODY, 1937: Ceník. – Praha. 52. JOSEF FUNDA, RŮŽOVÉ A STROMOVÉ ŠKOLKY, 1931: Ceník a seznam 1931-1932. – Velim. 53. JOSEF KRAUS, 1937: Zahradní zahrádkářům. – Velvary. 54. JOSEF MAZÁNEK, [?] : Ceník velkozávodu školkařského. – Soudná u Jičína. 55. JOSEF MAZÁNEK, 1929: Ceník velkozávodu školkařského 1929-1930. – Soudná u Jičína. 56. JOSEF MAZÁNEK, 1935: Ceník velkozávodu školkařského 1935-1936. – Soudná u Jičína. 57. JOSEF MAZÁNEK, 1936: Ceník velkozávodu školkařského 1936-1937. – Soudná u Jičína. 58. JOSEF MAZÁNEK, 1938: Ceník velkozávodu školkařského 1938. – Soudná u Jičína. 59. JOSEF VANĚK, ZAHRADNÍ ARCHITEKT, MAJITEL VELKOZÁVODU ŠKOLKAŘSKÉHO A ZAHRADNICKÉHO, 1935: Průvodce zahradou. – Chrudim.

107

60. JOSEF VANĚK, ZAHRADNÍ ARCHITEKT, MAJITEL VELKOZÁVODU ŠKOLKAŘSKÉHO A ZAHRADNICKÉHO, 1936: Průvodce zahradou, 1936-1937. – Chrudim. 61. JOSEF VANĚK, ZAHRAD. ARHITEKT, [1938]: II. Ovocnictví. – Chrudim. 62. JURÁK A SPOL., MOR. SEMENÁŘSKÝ VELKOOBCHOD, 1938: Zvláštní nabídka semen květinových a zeleninových k letnímu setí. – Brno. 63. K. MAŠEK VELKOZÁVOD ZAHRADNICKÝ, ŠKOLKAŘSKÝ A SEMENÁŘSKÝ, 1935: Ceník 1935. – Turnov. 64. KONIFERY S.R.O., 2013: Velkoobchodní ceník 2013. – Žehušice. 65. KONIFERY S.R.O., 2014: Velkoobchodní ceník 2014. – Žehušice. 66. KONIFERY S.R.O., 2015: Velkoobchodní ceník 2015. – Žehušice. 67. KONIFEROVÉ ŠKOLKY, 1929: Katalog podzim 1929 – jaro 1930. – Žehušice u Časlavě. 68. KONIFEROVÉ ŠKOLKY, 1930: Katalog podzim 1930 – jaro 1931. – Žehušice u Časlavě. 69. KONIFEROVÉ ŠKOLKY, 1933: Katalog 1933-1934. – Žehušice u Časlavě. 70. KONIFEROVÉ ŠKOLKY, 1935: Katalog 1935-1936. – Žehušice u Časlavě. 71. KONIFEROVÉ ŠKOLKY, 1938: Katalog 1938-1939. – Žehušice u Časlavě. 72. M. KOSTER & SOEHNE, 1938: VERKAUFS - UND VERSANDBEDINGUNGEN DES HOLLÄNDISCHEN PFLANZEXPORTVERBANDES 1938-1939. – Boskoop. 73. OKRASNÁ ŠKOLKA SCHUCH, 2013: Velkoobchodní ceník 2013. – Zdechovice. 74. OKRASNÁ ŠKOLKA SCHUCH, 2014: Velkoobchodní ceník 2014. – Zdechovice. 75. OKRASNÁ ŠKOLKA SCHUCH, 2015: Velkoobchodní ceník 2015. – Zdechovice. 76. PRIMO BALDACCI E FIGLI, 1937: Piante, 37. – Pistoia.

108

77. SEMENÁŘSKÉ ZÁVODY AGRASOL A.S., 1939: Semena, která přinášejí úspěch. – Praha. 78. STUDENÝ S.R.O., 2013: Velkoobchodní ceník 2013. – Tušimice. 79. STUDENÝ S.R.O., 2014: Velkoobchodní ceník 2014. – Tušimice. 80. STUDENÝ S.R.O., 2015: Velkoobchodní ceník 2015. – Tušimice. 81. STŘEDISKO OKRASNÝCH A LESNÍCH ŠKOLEK, 2013: Velkoobchodní ceník 2013. – Jevany. 82. STŘEDISKO OKRASNÝCH A LESNÍCH ŠKOLEK, 2014: Velkoobchodní ceník 2014. – Jevany. 83. STŘEDISKO OKRASNÝCH A LESNÍCH ŠKOLEK, 2015: Velkoobchodní ceník 2015. – Jevany. 84. SVAZ ŠLECHTITELŮ ROSTLIN, 1936: Semena, osivo, sadba, Jaro 1936. – Přerov. 85. ŠKOLKY MONTANO, SPOL., 2013: Velkoobchodní ceník 2013. – Přerov nad Labem. 86. ŠKOLKY MONTANO, SPOL., 2014: Velkoobchodní ceník 2014. – Přerov nad Labem. 87. ŠKOLKY MONTANO, SPOL., 2015: Velkoobchodní ceník 2015. – Přerov nad Labem. 88. THEODOR VOLF, 1938: Velkoobchod semeny. – Opava. 89. THOMAYEROVY STROMOVÉ ŠKOLKY, 1932: Ceník a seznam ovocných i okras. stromů a křovin, růží, konifer a vytrvalých květin. – Říčany u Prahy. 90. VELKOZÁVOD ŠKOLKAŘSKÝ VIKTORIA SPOL. S R. O., 1936: Ceník a seznam 1936-1937. – Želešice u Brna. 91. ZAHRADNÍ CENTRUM STARKL, 2013: Velkoobchodní ceník 2013. – Kalabousek. 92. ZAHRADNÍ CENTRUM STARKL, 2014: Velkoobchodní ceník 2014. – Kalabousek. 93. ZAHRADNÍ CENTRUM STARKL, 2015: Velkoobchodní ceník 2015. – Kalabousek. 94. ZEMĚDĚLSKO-ZAHRADNICKÝ PODNIK V ČAKOVICÍCH U PRAHY, MAJITEL ING. OTAKAR SAMOHRD, 1927: Ceník. – Čakovice u Prahy.

109

11. Seznam příloh

Příloha č. 1 – Analýza základního sortimentu do roku 1938

Příloha č. 2 – Analýza dobového sortimentu

Příloha č. 3 – Analýza sortimentu, který byl za období první republiky pěstován v Průhonicích.

Příloha č. 4 – Srovnání dobového sortimentu se současným

110