Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Katedra environmentálních studií

Obor: Humanitní environmentalistika

Jan Michoin

Fenomén straight edge v environmentálních souvislostech se zaměřením na oblast střední a východní Evropy

Magisterská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Bohuslav Binka, Ph.D.

Brno 2010 Prohlašuji, že jsem magisterskou diplomovou práci s názvem Fenomén straight edge v environmentálních souvislostech se zaměřením na oblast střední a východní Evropy vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

……………………………………

1 Zde bych rád poděkoval Mgr. Bohuslavu Binkovi, Phd. za ochotné vedení této diplomové práce, dále všem, kteří mi v rámci výzkumu poskytli rozhovor.

2 ÚVOD ...... 5

TEORETICKÁ ČÁST...... 6

1. CO JE STRAIGHT EDGE...... 6 2. PŘÍČINY VZNIKU STRAIGHT EDGE...... 8 3. HISTORIE STRAIGHT EDGE...... 10 4. ROZŠIŘOVÁNÍ STRAIGHT EDGE...... 12 5. HLAVNÍ ZÁSADY VYZNAVAČŮ STRAIGHT EDGE ...... 14 5.1. Nekouřit, nepít, nebrat drogy ...... 14 5.2. Odmítání sexuálně promiskuitního způsobu života ...... 15 5.3. Vegetariánství a veganství...... 16 6. POJEM STRAIGHT EDGE ...... 17 7. SYMBOL X ...... 18 8. ETIKA D.I.Y...... 19 9. ODNOŽE STRAIGHT EDGE ...... 20 9.1. Pozi-straight edge ...... 20 9.2. Hare Kršna straight edge ...... 21 9.3. Křesťanství a straight edge ...... 22 9.4. Hardline ...... 22 9.5. Národní socialismus straight edge ...... 24 10. STRAIGHT EDGE A GENDER...... 25 11. TRUE TILL DEATH – JE STRAIGHT EDGE NA CELÝ ŽIVOT? ...... 27 12. TEORIE KULTURY, SUBKULTURY A JEJÍ PROJEVY ...... 28 13. JE STRAIGHT EDGE HNUTÍ, KOMUNITA, NEBO ŽIVOTNÍ FILOSOFIE? ...... 32 EMPIRICKÁ ČÁST...... 36

1. ANALÝZA STAVU POZNÁNÍ, KONTEXT VÝZKUMU...... 36 2. CÍLE VÝZKUMU ...... 37 3. STRATEGIE VÝZKUMU ...... 37 4. VÝBĚR VÝZKUMNÝCH JEDNOTEK...... 38 5. VÝZKUMNÝ VZOREK...... 39 6. HLAVNÍ VÝZKUMNÁ OTÁZKA ...... 39 6.1. Dimenze hlavní výzkumné otázky ...... 39 6.2. Struktura rozhovoru...... 41 7. METODY A TECHNIKY SBĚRU DAT...... 42 8. STRAIGHT EDGE V ENVIRONMENTÁLNÍCH KONOTACÍCH (POZADÍ PROBLÉMU) ...... 43 8.1. Motivace...... 47 8.2. Konkrétní zásady...... 48 8.3. Veganství a vegetariánství v environmentálních souvislostech...... 49 8.4. Další dodržované zásady...... 51 9. GEOGRAFICKÉ NUANCE – TRANSFORMACE HNUTÍ V SOUVISLOSTI S LOKÁLNÍMI PODMÍNKAMI ...... 53 9.1. Západní Balkán ...... 53 9.2. Střední a východní Evropa ...... 55 9.3. Straight edge v ČR...... 56 10. POLITICKÉ KONOTACE...... 57 ZÁVĚR ...... 60

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...... 63

JMENNÝ INDEX ...... 65

PŘÍLOHY...... 66

A) OBRÁZKY:...... 66 B) TEXTY:...... 68

3 Anotace

Práce představuje čtenáři poměrně neznámý subkulturní fenomén straight edge, a snaží se dohledat jeho environmnetální potenciál a přesahy. Lidé, kteří přijali etiku straight edge, neužívají drogy, nekouří, nepijí alkohol, a snaží se žít aktivním životem v rámci hardcorové komunity i mimo ni. První část práce představuje historické kořeny straight edge, jeho hlavní zásady, odnože a styly. V závěru teoretické části je zkoumána pozice straight edge na pozadí sociálních kategorií komunita, hnutí, životní filosofie. Druhá část práce přináší vhled do životních způsobů vybraných členů straight edge. Předkládá sdělená hodnotová a žitá pravidla jimiž se dotazovaní řídí. Hlavní důraz je kladen na motivace a životní strategie směřují k tzv. šetrnému životnímu způsobu.

Synopsis

This thesis presents quite an unknown subcultural phenomenon called straight edge and tries to underline its environmental potential and connotations. The people who have claimed the ethics of straight edge do not do drugs, do not smoke, do not drink alcohol and try to live an active life within a hardcore community and beyond it. The first part of the thesis presents the historical roots of straight edge, its main principles, structures and styles. At the end of the theoretical part we elaborate the position of straight edge within the social categories – community, movement, way of life. The second part of the thesis comes with the concrete examples of straightedgers ways of life. It brings up the communicated values and rules of life which would the respondents recognize. The main emphases lies in the concept of life strategies that would lead to a frugal way of life.

Rozsah práce: 22171 slov

4 Úvod

Straight edge znamená přímá hrana, straight edge znamená čistý životní styl. Straight edge můžeme považovat za stejně revoluční hnutí jako byli beat generatiton, hippies nebo punk. To, co přineslo straight edge se však velmi liší od výše zmiňovaných. Abstinence tak vehementně proklamovaná je u alternativních hnutí velmi nezvyklá. Život bez drog a alkoholu může být stoicky klidný, politicky aktivní i fundamentálně zhoubný. V této práci zkoumán fenomén straight edge jakožto životní styl, který může mladým lidem nabídnout alternativu při výběru životních strategií a vymezení se vůči světu a blízkému okolí. Důraz ve výzkumné části práce je kladen na environmentální konotace straight edge. Zajímá mne především uvědomělá zodpovědnost a odhodlanost členů hnutí, kteří svým jednáním mohou pozitivně přispět k rozšiřování myšlenek šetrného životního způsobu. Cílem práce je pozorovat názory, proklamace, jednotlivé projevy v chování a partikulární výjevy ze životního způsobu lidí, kteří přijali etiku životního stylu silně odlišného od majoritně uznávaných zásad. Práce je logicky rozdělena na dvě hlavní části – teoretickou a praktickou, které se dále člení do podkapitol. V teoretické části se snažím čtenáře seznámit s historií, vývojem, rozšířením a základními parametry etiky a filosofie straight edge. Na pozadí sociálních teorií se snažím zařadit straight edge do příslušných kategorií. Jelikož můžeme považovat straight edge za subkulturu silně se odlišující a vymezující od majoritní kultury, je třeba věnovat pozornost důvodům vzniku straight edge a přímým i nepřímým důsledkům jejich projevů a života vyznavačů tohoto stylu. Praktická část práce je zaměřena na přímý empirický výzkum. Prostřednictvím studia dokumentů, literatury, diskusí, četných interview a přímého pozorování se snažím proniknout mezi vyznavače straight edge a získat tak ucelený obraz o stavu této subkultury. Při rozhovorech kladu důraz především na environmentální přesahy daného životního způsobu. Výzkum však není omezen pouze na tento okruh. Otázky jsou většinou kladeny volně, tak aby byl respondentovi dán dostatek prostoru pro vlastní interpretace a pohnutky. V ideálním případě se snažím pouze naznačit možný směr vývoje rozhovoru, tak abych docílil co nejširšího spektra názorů a postojů. Tato metoda je cenná především pro kvalitativní formu získávání informací a dat. Subkulturní sféra může být v mnohém prospěšná pro změny hodnot a přístupů ve většinové společnosti. Z tohoto důvodu mne zajímá, jak může (může-li) přispět myšlenka straight edge k posilování environmentálního uvědomění. Přestože sám nevyznávám hodnoty straight edge, nechci se tajit obdivem a respektem

5 k lidem, kteří se svůj život snaží prožít bez závislostí (ať už pod tímto pojmem chápeme drogy, alkohol nebo diktát masmédií, reklamy apod.). Zároveň ale nechci vyzdvihovat pouze pozitivní stránku věci, nýbrž objektivně posoudit přínos těchto snah. Jedna z kapitol bude věnována i kritice a otázce po udržitelnosti tohoto životního způsobu. Každá životní cesta si žádá odhodlání a trvanlivost. U mladého člověka může být důležitost těchto prvků často velmi frustrující, ale i podnětná. Straight edge může představovat alternativu, kterou by pro svá dítka jistě uvítala většina rodičů. Má tato alternativa možnost přežití v konkurenci ostatních subkultur? Může být její vliv natolik významný, že dokáže pohnout a inspirovat alespoň menší část alternativní mládeže? Nebo časem zapadne pohlcena jinými, silnějšími vlivy?

Teoretická část

1. Co je straight edge

„Jsem člověk jako ty, ale mám lepší věci na práci, než se jen flákat a ničit si hlavu, poflakovat se s žijícími mrtvolami, cpát si bílý neřád do nosu, při koncertech odpadávat. Nezajímá mně rychlost/speed (stimulační droga). To je něco, co prostě nepotřebuju. Mám straight edge.“1 Těmito slovy odstartoval (aniž by to tušil) v roce 1981 Ian MacKaye, zpěvák washingtonské punkové skupiny Minor Threat, hnutí neorganizovaných mladých lidí, jejichž zásady se postupně rozšířili do celého světa. Hnutí straight edge vzniklo v subkultuře lidí, kteří vyznávali hudební styl hardcorepunk (ostré kytarové riffy, rychlé tempo), v prostředí americké rebelující mládeže. Vyznavači hnutí straight edge (volně by se dalo přeložit jako jasná pravidla, přímá hrana) se silně distancovali od návštěvníků běžných punkových koncertů, kteří často docházeli na tyto akce pouze za účelem nadměrné konzumace alkoholu, drog a vyvolávání násilností. Příznivci straight edge ostře odmítají alkohol, drogy (včetně tabáku a kávy), promiskuitní způsob života. Bojují proti sexismu, homofobii, rasismu a nacismu. Staví se za práva zvířat, většinou bývají vegany nebo vegetariány, jsou činní v ochraně lidských práv. Jsou aktivní v oblasti

1 V originále: „I´m a person just like you but I´ve got better things to do than sit around and fuck my head, hang out with the living dead. Snort white shit up my nose, pass out at the shows. I don´t even think about speed. That´s something I just don´t need. I´ve got straight edge.“ (překlad autora)

6 ekologie a ochrany přírody. Jejich názory často pramení z anarchismu a abolicionistických hnutí. V tomto hnutí je velký důraz kladen na komunitu, která přesto že není nijak uzavřená ani formalizovaná, je jasně vymezena svými pravidly chování. Zároveň je velmi často deklarována individuální svoboda rozhodování jedince. Velmi zřetelně zde funguje sociální kontrola. Pakliže jeden ze členů komunity poruší, anebo se odkloní od uznávaných principů, jsou na něj kladeny sankce v podobě vyloučení či pohrdání. Straight edge komunita se vyznačuje několika symboly. Tím hlavním je nakreslený nebo vytetovaný křížek na hřbetu ruky. Jeho historie spadá do osmdesátých let, kdy v amerických klubech byl, z důvodu kontroly nalévání alkoholu, zakázán vstup všem mladším 21 let. Mladí lidé ale přesto chtěli navštěvovat koncerty, tak se domluvili s promotéry, a u vchodu byli všichni označeni velkým křížkem na ruce tak, aby barman rozpoznal komu může dát alkohol a komu ne. Z tohoto označení se pak stal symbol ideově a hudebně spojené komunity ve které nejde o věk, ale o společné zájmy. Dále byl symbol alternován do podoby tří X, která podle některých, značí tři hlavní zásady: nepít, nekouřit, nebrat drogy. Tyto symboly se poté dostali do označení SxE, které spojuje dvě začáteční písmena Straight Edge a onen křížek, neboli X.2 Posléze začalo hnutí nabírat na síle a rozštěpovalo se do několika odnoží. Vzniká: positive wing sxe3, vegan/vegetarian sxe4, dále také agresivní hardline sxe5, ale i zhoubná alternativa sloučení národního socialismu a straight edge.6 Poslední zmiňovaný je velkým trnem v oku všech pravověrných členů, jelikož absolutně podkopává jednu z prvních zásad, kterou je radikální antifašismus a odpor k násilí.7 Straight edge je záležitost subkulturní, půjdeme-li do detailů, subkulturně-subkulturní v rámci hardcore/punkového/undergroundového hnutí. Jeho vliv na většinovou společnost může tedy být jen velmi minoritní. Přesto ale jednotliví členové svým chováním a jednáním mohou přispívat k rozšíření ekologicky příznivých myšlenek.

2 Wood, T.R.: Straightedge Youth, Complexity and Contradictions of a Subculture . New York: Syracuse University Press 2006. s. 113 - 129. 3 Aktivistické křídlo, které chápe sxe jako podnětný návod pro kvalitní způsob života. Jeho členové se nenásilným způsobem zapojují do společenských záležitostí. 4 Veganská/vegetariánská odnož sxe. 5 Násilné křídlo sxe, jehož členové se pasují do role novodobých proroků, kteří chtějí šířit myšlenku straight edge jakýmkoliv způsobem. Sami sebe považují za elitu, která musí být odhodlána k boji proti ostatním. 6 Myšlenky původního straight edge jsou zde účelně upravené tak, aby se hodili do koncepce nacistických doktrín. 7 Wood, T.R.: Straightedge Youth, Complexity and Contradictions of a Subculture . New York: Syracuse University Press 2006.

7 2. Příčiny vzniku straight edge

Druhá polovina 20. století se nese ve znamení mnoha rebelujících skupin, hnutí a organizací usilujících o společenskou vyváženost a důstojnost všech společenských podskupin. Jakoby se poválečná generace snažila znovu-nabýt svobody a práva, na která se po čas bojů obou světových válek přinejmenším trochu pozapomnělo. V padesátých letech jde spíše o hledání kulturních alternativ a vymezení se vůči homogennímu systému zábavy v podání beat-generation. Příčiny vzniku fenoménu hippies jsou pak mnohem hlubší. Nespokojenost se systémem, který pohlíží na veškeré hodnoty technokraticky a přetváří je pro potřeby mocenských aktivit, které většinou vyústí v násilnosti nebo války. V případě hippies se jednalo o kolektivní participaci v kontrakultuře, v rámci které se mohli jedinci v pravý okamžik vyburcovat k aktivitám, jejichž hlavním nosným prvkem byly společné pocity nespokojenosti a hněvu vůči oficiální kultuře. Tento hněv byl transformován jak tvořivě (nespočet literárních, filmových, hudebních, divadelních děl), tak i destruktivně (nekontrolované projevy násilí, extrémistické proudy apod.). V 70. letech přichází na scénu rebelující mládeže nové, do té doby zřejmě nejhlasitější a nejvýraznější hnutí – punk. Stejně jako se hovoří o secesi jako o posledním jednotícím, univerzálním uměleckém slohu, můžeme i punk nazvat posledním jednotícím (všezahrnujícím) rebelujícím stylem. Punk představoval fúzi hudebního projevu a životní filosofie. V počátcích svého vzniku se punk vůbec nevymezoval politicky. Hlavní důraz byl kladen na rebelii a vytváření kontrakultury. Odpor vůči všemu organizovanému, vůči válce nebo konzumu byl však patrný již od počátku. Postupem času se v punku začaly objevovat politické vlivy a různé odnože a skupiny. Obecně se má za to, že většina vyznavačů punku je levicového zaměření. Není tomu tak ale vždy. Z punku a skinheadské kultury se v osmdesátých letech vyvinulo pravicové křídlo extrémního nacionalismu. Co se týče hudby, reagoval punk na pompéznost a přetechnizovanost tehdejší rockové hudby. Punkový hudebníci se snažili přenést do hudby zpět ducha obyčejnosti a rebelie, tak aby ji mohl každý uskutečňovat po svém. Hudba i texty bývají jednoduché, ostré a provokativní. Na konci 70. a na počátku 80. let se v punkové subkultuře na východním pobřeží Spojených států amerických začalo utvářet hnutí straight edge, které svým působením, novými přístupy a zásadami učinilo jistou minirevoluci v rámci punkové subkultury, ze které vzešlo. Stalo se to prostřednictvím malého okruhu přátel a hudebních skupin. Nevěděli, co svým jednáním způsobí a jaký to bude mít rozsah. Jejich společné nasazení a stálost přesvědčení postupně daly vzniknout směru, který se rozšířil do celého světa. Zakladatelé hnutí straight edge se ostře

8 vymezovali vůči punku, jaký viděli kolem sebe. Chtěli být součástí společenské rebelie, ale odmítali kvůli tomu nosit stigma narkomana nebo alkoholika. Alkohol a drogy byly v 80. letech mezi americkou punkovou mládeží velmi rozšířené. Reakci, kterou přinesla myšlenka straight edge, lze proto právem označovat za přínosnou. Přesto, že straight edge samo sebe chápe jako kontrakulturu ke všem předešlým vlivům i majoritní kultuře, přebírá mnoho znaků od svých předků jak v hudební, tak i politicko-etické sféře. Od punku si půjčuje tzv. mentalitu zpochybňování všeho, od hippies přebírá rozhodný aktivismus, a od skinheads se přiučuje disciplinovanosti, smyslu pro hrdost a relativně střídmému vzhledu. Punk byl inspirací pro agresivní hudbu, hippies byli zdrojem odhodlání pro kulturní změnu skrze životní styl a skinheadská kultura zadala vzor pro osobní zodpovědnost jedince za své činy.8 Většina alternativních kultur a skupin, přes počáteční snahy o jasné vymezení jejich členů vůči majoritní kultuře, která je dominantně utiskující, časem vždy přebírají její hodnoty a stávají se její součástí. Společnost, pro kterou materiální hodnoty a konzumní způsob života představuje hlavní linie sebeidentifikace jedince, musí vždy čelit snahám o změnu tohoto statusu. Asimilace alternativních hnutí s mainstreamovou kulturou má za následek nespokojenost a frustrace těch, kteří věřili v uskutečnění změny. Tyto frustrace mohou ústit v popření samotné subkultury či v nihilistické odmítání jakékoliv kultury anebo, paradoxně, v přijetí filosofie konzumního konceptu ve společnosti. Kromě nihilistických a prvoplánově odmítavých konceptů lze zaznamenat i asketizující tendence v chování mládeže. Vedle různých náboženských skupin, které mají askezi jasně vymezenou, lze identifikovat i volné sdružení lidí, kteří postojem vůči svému vlastnímu tělu vyjadřují protest proti majoritně přijímaným hodnotám. Mezi tyto skupiny bezpochyby patří i hnutí straight edge.9 Vyznavači hnutí na první pohled mohou působit jako semi-náboženská sekta, a to hlavně pro jejich snahu o puritánství, zodpovědný život a oddanost vyznávané etice. Sekta je v tomto případě však velmi silné slovo a náboženské konotace hnutí straight edge ponechme prozatím stranou. Kulturní poselství, které vyznavači straight edge šíří, navazuje v přímém směru na společenské protesty předešlých epoch. Zásady, které se vyznavači snaží šířit do světa, přinášejí osobní spásu a sebevědomí v rámci společenského systému.10 Ani v mladé punkové subkultuře, ani v rámci mainstreamové společnosti nezpůsobilo straight edge žádné velké změny. Na druhou

8 Haenfler, R.: Straight Edge, Clean Living Youth, Hardcore Punk, and Social Change . New Brunswick: Rutgers University Press 2006. s. 191. 9 Atkinson , M.: Straightedge Bodies and Civilizing Processes. McMaster University. dostupné z :http://bod.sagepub.com/content/12/1/69 (Staženo 12.4. 2010) 10 Tamtéž

9 stranu se ale po dvacet pět let snažilo udržovat společnou základnu pro mladé lidi, kteří se snažili bojovat proti těmto mainstreamovým kulturám a kteří svým působením vytvářeli a vytváří kulturní alternativy.11

3. Historie straight edge

Chceme-li zkoumat společenské hnutí, které přineslo významné změny v pojetí etiky a obecné percepce alternativních subkultur, neobejdeme se bez stručné historie, která nám naznačí i možný budoucí vývoj. Hnutí straight edge je velmi silně spjato s punkovou subkulturou. Hudba, kterou v prvopočátcích hnutí kapely produkovaly, byla velmi podobná punkové hudbě sedmdesátých a osmdesátých let. Kromě ostrých, zkreslených kytarových riffů, přidaly hardcorové kapely ještě na tempu a naléhavosti. A to jak v hudbě, tak i při živých vystoupeních, projevech a proklamacích. Hlavní důraz nebyl kladen na složitost skladeb, ani na jejich perfektní přehrání. Hudba svou agresivitou spíše vhodně doplňovala apelační charakter zpívaných textů.

Na úplném počátku hnutí stála kapela Teen Idles, která těsně na konci sedmdesátých let hrála ve washingtonských klubech píseň Out of Step, jež se stala jakousi první deklarací hodnot a životní filosofie v té době nově vznikajícího hnutí. „I don´t smoke, don´t drink, don´t fuck, at least I can fucking think. I can´t keep up, can´t keep up, can´t keep up, out of step with the world“12 Takto zněla slova refrénu, který se často opakuje.13 Text písně shrnuje apelativním, i když místy vulgárním způsobem, hlavní body života straight edge. Držet si odstup od látek a aktivit, které zabraňují čisté mysli, aby se hodnotným způsobem rozvíjela.

Zpěvák a autor tohoto textu, již zmiňovaný Ian MacKaye, neměl jistě ponětí, co svým jednoznačným postojem způsobí. Ian MacKaye a kapela Teen Idles byli součástí washingtonské punkové scény a jako takoví měli blízko ke všem hodnotám, společenským tenzím a protestům, které v punku tehdy bujely. Nemohli se však smířit s vlastní situací v punkovém hnutí, kdy většina jeho členů vyhledávala pouze drogy, alkohol a náhodný, promiskuitní sex. Tento způsob života vedl dle MacKaye k nihilismu, ztrátě iluzí, ochabnutí aktivistických tendencí a ztrátě zájmu o jakoukoliv

11 Haenfler, R.: Straight Edge, Clean Living Youth, Hardcore Punk, and Social Change . New Brunswick: Rutgers University Press 2006. s. 194. 12 „Nekouřím, nepiju, nesouložím, alespoň můžu sakra myslet. Nemůžu být za jedno s tímhle světem.“ (překlad autora) 13 Kuhn , G.: Sober Living for the Revolution: Hardcore Punk, Straight Edge, and Radical Politics s. 12. dostupné z: http://books.google.com (Staženo 25.5. 2010)

10 změnu. Lidé kolem Teen Idles nechtěli participovat na takové deziluzi. Stále věřili v moc společenského protestu skrze hudbu a sdílené aktivity mladých lidí. Příčila se jim představa promarněného času při nezávazných radovánkách za přítomnosti alkoholu a drog. „Já jako punker však odmítám hlavní proud. Pro mě bylo na punku důležité právě ono rebelství. Pravdou je, že řada lidí, kteří se účastnili punkového hnutí, byla alkoholiky a narkomany. Snažil jsem se je upozornit, že svým chováním podléhají hlavnímu společenskému proudu.“14

Tento svůj postoj vyjadřovali především prostřednictvím hardcorové hudby. Ke konci sedmdesátých let měli fanoušci punkové a hardcorové hudby, kterým v té době nebylo ještě 21 let, problém s tím, že je nepouštěli na koncerty jejich oblíbených kapel. A to hlavně z toho důvodu, že v barech, kde hráli punkové kapely, se podával alkohol a mládeži byl tedy zabraňován i samotný vstup do těchto prostor.15 To se jim samozřejmě velmi nelíbilo a snažili se přesvědčit své okolí, že rocková hudba nemusí být jen o pitkách a drogových večírcích.

Hlavní inspirací pro Iana MacKaye a jeho blízkého přítel Henriho Rollinse (taktéž působícího ve straight edge kapele State of Alert), byl rockový hudebník Ted Nugent, který v éře nadužívání alkoholu a drog veřejně deklaroval svůj postoj absolutního abstinenta.16

Po té co skupina The Teen Idles skončila, založil Ian MacKaye kapelu Minor Threat, která je mezi vyznavači straight edge zřejmě nejvíce kultovní. Kromě Minor Threat působili ve Washingtonu osmdesátých let mnohé jiné kapely, které přijaly myšlenku straight edge. Jednalo se například o State of Alert nebo Governemnet Issue.

V osmdesátých letech se pozitivně laděné myšlenky začali šířit dál po celém území Spojených států. Straight edge kapely vznikají v Bostonu (S.S.D), New Yorku (Abused), na západním pobřeží (7 Seconds) i ve středu země (Negative Aproach).17

Tyto kapely úspěšně šíří životní styl straight edge po celých Spojených státech až zhruba do roku 1983, kdy první vlna trochu opadá. Poté následuje období úpadku a žádná nová seskupení nevznikají. Až v roce 1985 začíná nové období, kdy přibývá kapel, mění se jejich hudební styl i proklamované názory. Zatímco první vlna straight edge byla spíše pionýrským výkřikem, který se snažil vnést čerstvé myšlenky do skomírajícího nihilismu tehdejší punkové scény, druhá vlna už jasně obhajuje svou pozici a přibírá nové prvky jako je vegetariánství/veganství, ochranu zvířat a

14 MacKaye, I. Nejsem jen Straight edge, jsem především lidská bytost. Dostupné z http://www.novinky.cz/kultura/8781- ian-mackaye-nejsem-jen-straight-edge-jsem-predevsim-lidska-bytost.html. (Staženo 25.5.2010) 15 V USA se legálně smí pít alkohol až od 21 let. 16 Lahicky, B.: All Ages, Reflections on Straight Edge . Huntington Beach: Revelation records 2007. s. 95. 17 Haenfler, R.: Straight Edge, Clean Living Youth, Hardcore Punk, and Social Change . New Brunswick: Rutgers University Press 2006.

11 životního prostředí. Kromě těchto pozitivních snah se u některých skupin začínají projevovat fundamentální spasitelské tendence, které mohou nabývat charakteru násilných akcí.18

Jednou z nejdůležitějších kapel jsou Youth of Today, kteří svou hudbou deklarovali tzv. New York Hardcore. Snažili se navázat na původní (tzv. oldschool19) vlnu straight edge kapel a svým pozitivním přístupem a energickým stylem hudby se stali inspirativní kapelou pro své pokračovatele.20

Na přelomu osmdesátých a devadesátých let se hardcorová scéna fragmentuje do několika skupin s různým poselstvím a hudebními styly. Vzniká spousta nových kapel, které hrají především ve stylu Youth of Today.21

Od devadesátých let až do současnosti je scéna silně ovlivněna metalovými prvky. V textech převládají témata jako veganství, ekologie, politická svoboda, genderová témata apod. Ke konci devadesátých let se opět do popředí dostává tzv. oldschool hardcore, který nepokrytě kopíruje styl prvních straight edge kapel.22

Straight edge tedy bylo a zřejmě stále je bezpodmínečně spjato s hardcorovou hudbou. I když to neznamená, že bychom nenašli i jedince, kteří žijí zásady straight edge a pohybují se v jiných subkulturách. Těžko ale říct, jestli může být člověk straight edge a nemít přitom alespoň mlhavou znalost o hudebním pozadí celé věci. „I když straigt edger neví, kdo to byli Minor Threat, nemusí to hned znamenat, že je jen pozér, který přijímá jen chvilkovou módu. Pokud je straight edge hlavně o abstinenci od jedů naší společnosti, nemělo by mnoho záležet na tom, co hraje v našich cd přehrávačích. Na druhou stranu, hudba je naše historie, a zřejmě by měl někdo vzít takového člověka stranou a trpělivě mu vysvětlit všechny relevance straight edge etiky a hudební historie s ní spjaté. Když zapomeneme naši historii, ohrozíme tím naši budoucnost.“23

4. Rozšiřování straight edge

Kolébkou straight edge je východní pobřeží USA. Z lokální subkultury, silně se

18 Haenfler, R.: Straight Edge, Clean Living Youth, Hardcore Punk, and Social Change . New Brunswick: Rutgers University Press 2006. 19 Stará škola 20 Haenfler, R.: Straight Edge, Clean Living Youth, Hardcore Punk, and Social Change . New Brunswick: Rutgers University Press 2006. 21 Tamtéž. 22 Tamtéž. 23 Can Straight Edge Exist Without The Music?dostupné z: http://www.xsisterhoodx.com/straight-edge/can-straight- edge-exist-without-the-music.html (Staženo 29.5.2010) překlad autora

12 vymezující vůči tehdejší punkové scéně, se časem vytvořil fenomén, který zasáhl téměř každý kout světa. Stále větší obliba divoké hudby a razantních a přímočarých názorů měla za následek rozšiřování komunity fanoušků, kterou kromě přátelství spojovaly hlavní zásady straight edge. V Evropě byla situace poněkud odlišná. Přestože na západě, hlavně na britských ostrovech, bujel punk se vším, co straight edge odpuzovalo i přitahovalo, samotné hnutí se více projevilo v zemích, ve kterých by to jen málokdo čekal. Jako první převzala myšlenku straight edge nizozemská hudební skupina Larm, která se kromě základních symbolů a zásad profilovala značně levicovým smýšlením. Larm ve své hudbě často vyjadřují názory, které jsou svým charakterem velmi levicové, anarchistické a antifašistické. Kromě Larm, kteří stáli u zrodu evropského hnutí straight edge v polovině osmdesátých let, se na scéně dlouho drželi i jejich krajané Vitamin X, nebo belgičtí Nations of Fire. Silná komunita straight edge kapel vyrostla v devadesátých letech také ve skandinávských zemích. Okolo roku 2000 se popularita straight edge dostává do Německa, kde toto hnutí zaznamenává velký vzestup a vzniká zde spousta hudebních skupin, vydavatelství a časopisů.24 V devadesátých letech, po pádu železné opony, se otevřel pro straight edgde nový prostor. Postkomunistické země spíše nahrávaly utiskovaným vyznavačům undergroundu, kteří konečně naplno mohli projevit svou touhu po svobodě. O stylu straight edge v té době, až na výjimky, nikdo neměl tušení. V průběhu devadesátých let dvacátého stolení a hlavně nedávné doby můžeme sledovat pronikání myšlenky straight edge již téměř do celé postsocialistické Evropy. Hudební skupiny, které vyznávají styl straight edge můžeme nalézt například v Polsku, na Ukrajině, v České republice i na Slovensku, Maďarsku, v baltských republikách, v Rusku, Bělorusku, Rumunsku, Bulharsku a na Balkáně.25 Na území České republiky se myšlenka straight edge dostává samozřejmě s velkým zpožděním. Totalitní režim nebyl příliš nakloněn vlivům ze západu, ať už byly jakékoliv. Vakuum a nepropustnost hranic občas narušil článek či deska dovezená ze západu, nebo ze zemí, které měly k Západu otevřenější cestu (Polsko, Jugoslávie).26 Těsně po pádu železné opony vznikají v Čechách Zelení Kanibalové, kteří se dají považovat za první českou straight edge kapelu. V současné době je na scéně několik hudebních těles, zejména v Praze, v okolí Strakonic a v Olomouci. Česká straight edge scéna čítá odhadem 200

24 Haenfler, R.: Straight Edge, Clean Living Youth, Hardcore Punk, and Social Change . New Brunswick: Rutgers University Press 2006. 25 Kuhn , G.: Sober Living for the Revolution: Hardcore Punk, Straight Edge, and Radical Politics s. 138-139, dostupné z: http://books.google.com (Staženo 6.4,2010) 26 Kostěnec, J.: Punk s pozitivním nábojem – Straight Edge, v: Rock &Pop 10/2001, s. 29.

13 až 300 jedinců27, kteří jsou buď zapojeni v některé z kapel, nebo se aktivně podílejí na tvorbě časopisů, organizaci koncertů a jiných k hardcore-punkem přidružených aktivit.28

5. Hlavní zásady vyznavačů straight edge

5.1. Nekouřit, nepít, nebrat drogy

Mezi nejhlavnější a nejpůvodnější zásady patří neužívání drog a alkoholu. Hlavní důvod pro tento postoj pochází z doby, kdy si první straight edge kapely a jejich členové začali uvědomovat, že pozice, které zastávají, nelze obhajovat s lahví alkoholu v ruce nebo s poznamenaným vědomím po užití drogy. Nutno podotknout, že první straight edge kapely se silně vymezovaly jakožto společenský protipól oficiální kultury. Nechtěly být součástí konzumního kolotoče a zneužívání lidské svobody. Alkohol, drogy, včetně tabákových výrobků, považovaly za nástroj kontroly ze strany mocných. Korporace, které vydělávají na cigaretách a alkoholu, jsou často přímou součástí vládnoucích složek. Můžou být zapojeny buď přímo, kdy některý z politiků ovládá vlivnou pozici v takové firmě, anebo nepřímo, kdy jsou firmy podporovány prostřednictvím přátelských vztahů s politiky, prostřednictvím úplatků nebo vzájemných slibů. Takovému světu se chtěli a stále chtějí vyznavači straight edge postavit na odpor. Odmítáním alkoholu a drog demonstrují na svém vlastním těle, že nepotřebují být součástí mocenského diktátu, který za účelem velkých výdělků, ničí životy a zdraví miliónů lidí. Kromě odmítání participace na jasně zhoubném systému, se chtějí přívrženci straight edge vymezit a odlišovat od svých spoluvrstevníků, kteří promarňují své životy nezávaznou konzumací všeho možného. Prvotní impulsem pro první straight edge vyznavače byl nesouhlas s nihilistickým způsobem života v subkultuře punk konce sedmdesátých let. Vyčítali tehdejším punkerům jejich antagonismus, kdy na jedné straně prohlašují sami sebe za nezávislé jedince, kteří se za každou cenu budu snažit prožít svůj život vlastním způsobem, a na druhé straně se často stávají závislí na látkách, nad kterými nemají už žádnou kontrolu. Snaha o nezávislost v chování prostřednictvím drog a alkoholu, tak generuje mnohem hlubší a trvanlivější závislost lidských potřeb.

27 Odhad autora založený na přímé zkušenosti a setkávání se s vyznavači straight edge. Přesné číslo je v tomto ohledu nemožné, neboť členství v komunitách straight edge může být flexibilní a zároveň v tomto případě žádné statistiky, ani databáze neexistují. 28 Více k tomuto tématu viz kapitola Geografické nuance - transformace hnutí v souvislosti s lokálními podmínkami.

14 Abstinence od drog a alkoholu přináší jedinci větší svobodu jak v rozhodování, tak i v chování. Pokud tedy chtěli být tehdejší punkeři skutečně svobodní, šlo to pouze s čistou hlavou. Život bez látek, které ovlivňují psychiku a emoce, je rovněž plnější a plodnější. Lidé, kteří přijali etiku straight edge, se také většinou snaží podporovat různé dobročinné akce, organizují koncerty, aktivně se podílejí na politice, píší články do časopisů, nebo jsou součástí různých zájmových a aktivistických skupin. Jejich rozhodování není nijak omezeno nebo podkresleno účinkem drogy, a tak se mohou rozvíjet a prožívat plnější psychický i fyzický život. Život bez drog a alkoholu je pro vyznavače straight edge i jistým prohlášením, že nehodlají participovat na sebedestrukci vlastního života, aby navíc naplnili chřtán tabákových, alkoholových firem, bezpáteřních dealerů, nebo politiků zapojených do těchto obchodů. Tím, že nekupují alkohol a drogy, nepřispívají finančně do banku kartelů a firem, čímž vzrůstá jejich hrdost za odpovědné chování.

5.2. Odmítání sexuálně promiskuitního způsobu života

Odmítnutí promiskuity může být u revoltující mládeže rovněž velmi překvapivé. Většina subkultur je spíše známa pro své touhy po sexuální svobodě. Jako všechny zásady, které straight edge uznávají, se opět jedná o projev nesouhlasu s nastaveným vzorcem chování u mladých lidí. Náhodný sex je většinou považován za projev zábavy, nebo demonstrace schopnosti muže svést ženu. Přívrženci straight edge vyčítají svým protějškům, že náhodným pohlavním stykem nedosáhnou ničeho jiného, než chvilkového naplnění nízkých, fyzických tužeb. Lidé s etikou straight edge neodmítají sex jako takový. Brání se pouze promiskuitnímu způsobu života, který sebou nese devalvaci vztahů jak mezi partnery, tak i mezi přáteli. Kromě toho jedinec, který vede nerozvážný, promiskuitní způsob života, je značně náchylný k pohlavně přenosným nemocem. V komunitě straight edge je velmi rozšířený emancipační názor. Feministické tendence a obhajování práv žen jsou častým námětem mnoha textů. Právě z tohoto důvodu je pro autory těchto textů nepřípustné, aby sami svým chováním naplňovali obraz sexuálně žádostivého muže, který dosáhne všeho, čemu se mu zamane. Tedy opět, odmítnutí promiskuity znamená pro straight edge vyznavače odpor ke společensky široce uznávanému aktu, který neprospívá ani svobodné mysli, ani tělu, navíc ničí charakter člověka a je častou příčinou mnoha zbytečných sporů.

15 5.3. Vegetariánství a veganství

V hnutí, které se od začátku projevovalo jako silně osvobozenecké, bylo jen otázkou času, než převezme do svých zásad i otázku spojenou s právy zvířat. Odmítáním některých stravovacích návyků dávají kapely v textech jasně najevo, že se nebudou podílet na zabíjení zvířat jen kvůli lidské potřebě, která je kontrolovatelná pouhou sebekázní. Někteří vyznavači straight edge se přiklonili k myšlenkám ALF29, jehož poselství šířili dál do světa. Hodnota všeho živého se stala zásadní pro většinu straight edge přívrženců. Jednou z nejvíce vlivných kapel v této oblasti byli Earth Crisis, kteří ve svých textech propagovali vegetariánství a veganství. Jasně nesouhlasný postoj je pak vyvíjen na adresu velkochovatelů, již jsou přirovnáváni k otrokářům, kteří nectí život jakožto základní hodnotu. V devadesátých letech se celkově ve společnosti rozvíjí zájem o zdravý životní styl a vegetariánský/veganský způsob život se rozšiřuje i v mainstreamové kultuře. Díky tomu se rozšiřuje i nabídka potravin a vznikají četné prodejny s organickými, bio-potravinami a různá zařízení a jídelny s vegetariánskou/veganskou nabídkou. Nebýt zájmu široké veřejnosti o zdravý životní styl, počet vegetariánů i veganů by byl zřejmě rapidně nižší. V osmdesátých letech bylo mnohem těžší, ne-li nemožné, najít v obchodech speciální veganské produkty, které dnes můžeme nalézt i v běžných obchodech s potravinami.30 Přestože vegetariánství/veganství není podmínkou pro straight edge, většina vyznavačů se snaží žít v těchto konturách. Hlavně v Evropě můžeme najít jen několik málo jedinců, kteří jsou straight edge a nestravují se vegetariánsky nebo vegansky.31 „Někdo tvrdí, že musíš být vegan nebo vegetarián. To ale není pravda. Velmi často se tyto životní styly se straight edge pojí a rozhodně stojí za uvážení. Ale jsou a měly by zůstat oddělené. Není žádným pravidlem, že ti, co neberou drogy, by rozhodně neměli jíst maso.“32 Velmi často pramení příklon k vegetariánskému/veganskému způsobu života z uvědomělého odmítání participace na ničení životního prostředí. O tom bude blíže pohovořeno v empirické části této práce.

29 ALF – Animal Liberation Front – hnutí za práva zvířat, které se proslavilo zejména guerilovými přímými akcemi na osvobození zvířat a tím i problémy se zákonem. 30 Peterson, B.: Burning Fight, The Ninethies Hardcore Revolution in Ethics, Politics, Spirit, and Sound. Huntington Beach: Revelation Records 2009. s. 86. 31 What is straight edge? Dostupné z :https://www.poisonfree.com/index.php?id=82 (staženo 13.2.2010) 32 The straight edge manifesto, v: fanzine Retrogression 11, s. 96.

16 6. Pojem straight edge

Pojem straight edge je do češtiny velmi těžko přeložitelný. Můžeme ho volně překládat jako rovná hrana, přímá hrana, přímý směr, poctivý směr apod. Kromě toho existuje více teorií o jeho vzniku. Nejčastěji je tento pojem připisován Ianu MacKayovi, který po skončení The Teen Idles založil svou druhou hardcore-punkovou kapelu Minor Threat. Životní zásady, které straight edge vyznávají bezpochyby pramení zejména z textů písní „Out of step“ a „Straight edge“. Termín byl poprvé použit právě v písni „Straight Edge“, která vyjadřuje nálady a tendence, které byly v té době na washingtonské scéně na pořadu dne. Stejně jako mnoho jiných undergroundových hnutí, tak i straight edge se postupem času rozdělilo do různých podskupin, vyjadřujících své pocity a touhy. Označení X a hlavní zásady jsou však společné všem těmto diversifikovaným skupinám. Samotný termín pochází z doby, kdy Ian MacKaye vytvářel logo pro svou kapelu Minor Threat. Používal k tomu rýsovací pravítko a při tom si uvědomil, že jeho život a životy lidí kolem něj, jsou jako to pravítko – přesné a přímé.33 Hnutí, které tyto principy přijalo za své však MacKaye nikdy jako hnutí nezamýšlel, ani neobhajoval. Jemu samotnému šlo spíše o hledání vlastní, individuální cesty životem. Abstinence byla jen prostředkem ke snazší cestě. V jednom z rozhovorů uvádí: „Myslím, že idea straight edge, tedy té písně, kterou jsem napsal, a způsobu, jak se k ní lidé vztahují, jsou trochu odlišné. Existují lidé, kteří tuto myšlenku zneužili, díky svému fundamentálnímu chápání pošpinili počáteční ideu a dezinterpretovali poselství, které měla přinést. Hlavní myšlenka tohoto poselství je, že lidé by měli mít šanci vybrat si svobodně svou vlastní cestu životem, tak jak oni sami chtějí. Myslím, že převážná část lidí, identifikujících se s myšlenkou straight edge, toto uznává. Jedná se o velmi dobré lidi, kteří se snaží dělat ve svém životě to, co považují za přínosné. Bohužel tito lidé trpí stigmatem, který je na ně vrháno ze strany, těch, kteří se na celou věc dívají jinak. Pokud se ale budeme bavit o pojmu hnutí, tak straight edge pro mě hnutí není. Nikdy jsem o tom takto ani nesmýšlel.“34 Hardcore-punková scéna byla většinou obecně chápána jako parta naštvaných rebelů, kteří se prostřednictvím své agresivní hudby snaží změnit společnost, kterou považují za špatnou. Přestože hardcore-punkové kapely často velmi vystihovaly tento pocit, nemůžeme generalizovat projevy všech uskupení na jeden myšlenkový a kulturní proud.

33 Haenfler, R.: Straight Edge, Clean Living Youth, Hardcore Punk, and Social Change . New Brunswick: Rutgers University Press 2006. s. 8-10. 34 Lahicky, B.: All Ages, Reflections on Straight Edge . Huntington Beach: Revelation records 2007. s. 106.

17 Straight edge může být obecně nazíráno jako kontrakultura, životní styl, nebo jen dlouhodobý zájem o abstinenci od alkoholu a drog.

7. Symbol X

V roce 1980 jela MacKayova skupina The Teen Idles krátké turné po západním pobřeží USA. Majitel baru v San Francisku však naléhal, že u něj v klubu kapela pro nízký věk všech členů nemůže hrát. Přesto však učinil kompromis a všem, komu nebylo ještě 21 let, nakreslil tlustou fixou na horní hřbet dlaně velký znak písmene X. Toto X sloužilo barmanům jako rozpoznávací znamení, komu mohou nalít alkohol, a komu ne. Netrvalo dlouho a tento znak se stal symbolem celého hnutí. Symbol byl přetransformován ze znaku, který ukazoval na nízký věk a nemožnost adekvátně navštěvovat zábavy „dospělých“, do symbolu, který jeho vyznavači nosí s hrdostí na závazky, které vystihuje.35

Na obale desky skupiny The Teen Idles, Minor Disturbance, je natisknut obrázek dvou zkřížených dlaní s tlustým křížem na hřbetě, téměř ikonického symbolu subkultury straight edge. Tato deska je velmi klíčová pro hnutí straight edge a po celou dobu jeho existence, poskytuje fanouškům a kapelám inspirativní zdroj, vhodný k nápodobě.36

Když se kapela vrátila z turné zpět do Washingtonu, navrhl Ian MacKaye producentům a majitelům barů, aby s náctiletými učinili totéž, čímž by se sami vyhnuli problémům se zákonem, ale nebránili mladým lidem navštěvovat koncerty a bavit se. Několik klubů tuto myšlenku přijalo a symbol velkého černého X se stal symbolem revoltující mládeže, která dává jasně najevo svůj postoj vůči drogám a alkoholu.37

Postupem času se tato zvyklost ustálila. Barmani i návštěvníci koncertů si zvykli na mladé lidi, kteří si kreslili X na své ruce. Symbol, který se stal hlavním označením straight edge má však kolem sebe a svého vzniku několik legend s množstvím interpretací. Někteří připisují vznik tohoto symbolu Ianu MacKayovi a jeho etice: „don't smoke, don't drink, don't fuck"38. Někdy je symbol alternován do podoby tří X, což by mělo reprezentovat tělo, mysl, duši a jejich čistotu. Tři X se ale někdy používají jako zkratka pro hardcore-punk obecně. Symbol tří X (XXX) má na svědomí

35 Wood, T.R.: Straightedge Youth, Complexity and Contradictions of a Subculture . New York: Syracuse Uni Press 2006. s. 113-129. 36 Tamtéž. 37 Tamtéž. 38 Nekouřit, nepít, nemít náhodný sex. (překlad autora)

18 bubeník skupiny Minor Threat, který třemi X nahradil symbol tří hvězdiček, které se nachází na vlajce a ve znaku jeho rodného Washingtonu.39

Vyznavači hnutí straight edge si své ruce takto označují dobrovolně, i když už dosáhli věku 21 let. Někteří si X nakreslí při příležitosti nějakého koncertu, nebo festivalu, někteří jsou s myšlenkou straight edge ztotožněni natolik, že si jej nechávají dokonce i vytetovat.

Velmi rozšířené jsou pak tetování X nejen na hřbetu ruky, ale mohou být i součástí obrazců, vytetovaných na celém těle. Rovněž se symbol hojně tiskne na oděvy, trička, nášivky apod.

Písmeno X se pak dostává do souvislosti se vším, co je jen trochu blízké straight edge. Stává se tak znakem pro individuální rozhodnutí přijmout etiku a zásady. Například se můžeme setkat s přiřazováním písmene X k názvům skupin (xMinorThreatx) nebo i jednotlivců (JohnXSmith) apod. Ze symbolu se tak stává rozpoznávací znak pro určení příslušnosti ke zvolené skupině. Tento „labelling“ je mezi příznivci straight edge velmi oblíbený a kromě jmen samotných se dostává i do zkratky „sXe“ (s pro straight, e pro edge) nebo do zkratky „hXc“ (h pro hard, c pro core).40

8. Etika D.I.Y.

Do It Yourself, neboli udělej si sám, bylo a stále je hlavním heslem pro kapely, vydavatele a fanoušky v rámci hardcore-punkové scény. V podstatě jde o princip, kdy každý pracuje tak, aby nemusel využívat oficiální prostředky, ať už média, zaměstnavatele, nebo i věci denní spotřeby, přesto ale aby vytvářel kulturní hodnoty, vydával desky, časopisy apod. Většina punkových a hardcorových kapel si tímto prostředkem udržovala svou nezávislost od velkých firem, které pracují v systému volného trhu a vydělávají na cizích dovednostech. Kapely a jejich fanoušci tedy zakládají neoficiální vydavatelství (labely) a časopisy (fanziny), které se věnují alternativnímu proudu v hudbě i aktivitám s hudbou spojenými. Na principu Do It Yourself (D.I.Y.) fungují i otevřená media, která prostřednictvím internetu mají v současné době mnohem větší prostor a možnosti. Tento princip se pro vyznavače alternativního životního stylu stal jakousi etikou. Kromě aktivit jako je vydávání desek, organizace akcí atd., může být na principu D.I.Y. založen každodenní život běžného člověka. Může se jednat například o výrobou vlastních oděvů, samozásobitelský způsob shánění potravin, nebo mediální aktivity jako je třeba internetové rádio

39 Haenfler, R.: Straight Edge, Clean Living Youth, Hardcore Punk, and Social Change . New Brunswick: Rutgers University Press 2006. 40 Autorova vlastní zkušenost.

19 nebo televize. Většina hudebních skupin z okruhu straight edge vydávala své desky právě v takovýchto Do It Yourself vydavatelstvích. Pokud se některá ze skupin dostala přes nezávislé labely až k velkým hudebním vydavatelstvím, byla často vystavována kritice ze strany fanoušků a vyznavačů tohoto stylu. Členové takovéto kapely jsou často napadáni pro ztrátu ideálů a zaprodání se velké firmě.41

9. Odnože straight edge

9.1. Pozi-straight edge

Tak jako u většiny jiných subkultur nacházíme i u straight edge odnože, ve kterých se počáteční zásady vyvinuly v různé varianty s různou intenzitou dodržování a snahou o jejich šíření do okolí. Původní straight edge vyznavači to měli vcelku jednoduché. Hlavní zásadou bylo odmítání drog a alkoholu. Vymezili se tak tehdejšímu úzu v rámci punkové subkultury, kterou nahradili subkulturou vlastní. Abstinence se tak stala velkou výzvou pro společenskou změnu a tvořivou práci prostřednictvím vlastní čisté mysli a těla. Tento původní cíl je velmi často označován za oldschool (stará škola) přístup. V hudbě, kterou tehdejší kapely hrály, pak hovoříme o tzv. pozitive hardcore style (poziHC)42. V textech těchto kapel zaznamenáváme apelační tón a výzvy po změně a vymanění se ze starých kolejí alkoholických opojení. „Pod vlivem, pod vlivem, mysl je v opojení. Ukradnou ti tvou duši. Pod vlivem, pod vlivem, podívej co děláš. Tohle přeci nejsi ty. Pod vlivem, pod vlivem. Cožpak to nevidíš. Nikdy 43 nebudeš svobodný.“ (tohle bych dala možná celý do pozn. pod čarou, nebo hned za předchozí odstavec) Pro fanoušky ze staré školy straight edge je důležitá soudržnost skupiny a vzájemná podpora při dodržování hlavní zásady. Později se tato odnož straight edge stala všeobecně uznávanou a v současné době lze najít velké množství kapel, které se k původním myšlenkám i hudbě odkazují. Mezi takovéto kapely může být zařazena třeba skupina Good Clean Fun. „Přijde ti tvůj stav na drogách trochu méně děsivý, i když víš, že tímhle zabíjíš lidi kolem

41 Wood, T.R.: Straightedge Youth, Complexity and Contradictions of a Subculture . New York: Syracuse Uni Press 2006. 42 Pozitivní styl hardcoru. 43 „Under the influence, Under the influence, Their mind control, They steal your soul Under the influence, Under the influence, Look what you do, That's not the real you, Under the influence, Under the influence, Why can't you see, You'll never be free.“ – text písně Under the Influence od S.S.D. (překlad autora)

20 sebe? Zamysleme se nad penězi, které utrácíme. Já říkám – je čas zastavit tuhle drogovou válku.“44

9.2. Hare Kršna straight edge

Postupem času se začala původní komunita štěpit a diferencovat do různých odnoží. Názory těchto skupin se šířily pomocí hudby a texty hudebních skupin byly hlavním nástrojem pro manifestaci postojů. Se skupinou Shelter se do hnutí dostává filosofie Hare Kršna. Hlavním iniciátorem tohoto skloubení dvou filosofií byl Ray Cappo, původně zpěvák skupiny Youth of Today. Ray Cappo vnesl do straight edge filosofii své osobní víry a stal se jakýmsi duchovním směru Hare Kršna – Straight Edge. Okolo skupiny Shelter se vytvořilo množství následovníků, kteří tento styl šířili dál do světa skrze časopisy a vydavatelství. Ve svých textech se Ray Cappo věnuje otázkám duchovního života, duchovního osvícení, harmonického života. Ovlivnění východní kulturou je zde velmi patrné. Pronikání východní filosofie do západní kultury bylo od šedesátých let dvacátého století vcelku běžné. Největší úspěch zaznamenaly východní náboženské a filosofické proudy u příznivců hnutí hippies, kteří skrze tyto vlivy hledali porozumění živému světu, lásku a harmonicky prožitý život s duchovním přesahem. Kombinace hardcore-punku a Hare Kršna tradice je velmi překvapivá a její úspěch lze pravděpodobně přičíst silné pozici Raye Cappa, který si ve scéně vybudoval uznávané místo díky svému tehdejšímu působení v kapele Youth of Today. Přesto se nelze ubránit dojmu, že se ve většině případů jedná o chvilkové opojení východní náboženskou tradicí, tak jako u mnohých New Age komunit. Text písně skupiny Shelter jasně naznačuje hledání spirituálního světa, který přesahuje běžný život. Touha po nalezení takového světa, je dle Raye Cappa možná pouze s čistou myslí a otevřeným srdcem.45 „Galaxie, bez hranic. Můj malý vjem, který nikdy nepoznám. Lidská paradigmata, to jsou hlouposti. Jsem si jistý, že s širším vědomím budeme moci nalézt jiné reality. Nekonečně malí myslíme si, že všemu rozumíme. Tak vyjděme ven a pohleďme do výšin. Existuje něco víc, než jen tahle planeta Země. Ztratili jsme kontakt s nebeským.“46

44„Does it make your high any less thrilling, To know around the world there are people we are killing, Let's think about the money we spend, I say it's time to end this drug war - text písně Drug War od Good Clean Fun (překlad autora) 45 Haenfler, R.: Straight Edge, Clean Living Youth, Hardcore Punk, and Social Change . New Brunswick: Rutgers University Press 2006. 46 The galaxy, no boundaries. My tiny eyes can never see. Human paradigm, that´s asinine. With a broad mind I´m sure we can understand it. Go out and stand tall, call their bull. There is more beyond this planet Earth. We´ve lost connection with sky. – text písně Beyond the Planet Earth skupiny Shelter (překlad autora)

21 9.3. Křesťanství a straight edge

Kromě Hare Kršna a východních vlivů se můžeme setkat i s pronikáním křesťanské víry. Křesťanství má v rámci straight edge taktéž velmi specifickou pozici. Někteří obhajují svobodnou vůli člověka přijmout veškeré vlivy, které uzná za vhodné, někteří naopak náboženství v souvislosti s hardcore-punkovou scénou naprosto odmítají. Pro některé může čistota mysli, které dosahují při dodržování základních principů straight edge, znamenat lepší startovní pozici pro přijímání spirituality. Asketismus, který je v hnutí bezprostředně přítomen, se někdy může slučovat s náboženským prvkem touhy po čistotě. Obzvlášť mluvíme-li o nezávazném sexu a celkově o nezodpovědném přístupu k tělu, mohou si straight edge vyznavači často potřást rukou s lidmi, kteří jsou ve svých životech velmi religiózní. Odmítání nezákonných látek, alkoholu a předmanželského sexu jsou většinou doménou i oficiálních církví. Mezi straight edge kapelami můžeme najít mnohé, které se ke křesťanství přímo hlásí. Jsou jimi například Throwdown nebo Stretch Arm Strong. Na druhé straně ale existuje velké množství kapel i jedinců, kteří náboženství, křesťanství zvlášť, považují za otěže bránící svobodnému rozhodování jedince. Silně se distancují od náboženských spolků a v textech některých skupin můžeme dokonce zaznamenat nenávistné reakce vůči spirituálně laděným členům hnutí. „Křesťanské infiltrace. Vy máte svou biblickou vizi a chcete ji nalepit na straight edge hardcore, s precizností tradičních konzervativců. To není kříž, co nosím na své ruce. Tohle x na mé ruce není stigmatem mrtvého muže, několika století nenávisti s pamfletem v popředí. Poblouznění fanoušci možná věří, ale ještě nedozráli do věku, ve kterém by mohli říct: Tohle není kříž, co nosím na své ruce.“47

9.4. Hardline

Zřejmě nejkontroverznější skupinou, která vzešla ze straight edge, je odnož, která sama sebe označuje jako hardline. Hardline převzali z původních straight edge odmítavý postoj vůči alkoholu, cigaretám a drogám, k tomu přidali vegetariánství, častěji však veganství, starost o životní prostředí a práva zvířat a pustili se do otevřeného boje s každým, kdo tyto zásady neuznává. Zatímco původní straight edge vyznavači poukazovali na svobodnou volbu jedince a chtěli svým

47„Cristian infiltration, you´ve got your biblical vision, wanting to instill it on xxx hardcore, with conservative precision. This ain´t no cross on my hand. This x on my hand is no dead mans stigmata, centuries of hate disguised on pamhlet at a show. Impressionable kids believe it but they haven´t lived enoough to know.“ – text písně This ain´t no cross on my hand skupiny Limp Wrist (překlad autora)

22 chováním a principy spíše směřovat společnost na aktivní cestu životem, hardline křídlo ze sebe tuto vcelku pozitivní roli strhává a pasuje se přímo do spasitelské bojové jednotky, která má zachránit lidstvo od všech jeho morálních poklesků. Již na první pohled je tato skupina velmi rozporuplná. Nejenže si svým chováním absolutně protiřečí s původní myšlenkou straight edge, ale navíc sama sebe považuje za jediné a správné ochránce hodnot, což je společensky velmi nepřípustné. Stoupenci hardline se nejvíce (nejvíce nechvalně) proslavili ve státě Utah, konkrétně ve městě Salt Lake City, kde byli policií označeni za etablovaný gang terorizující své okolí. Militantní skupiny mladíků často napadají své vrstevníky, kteří třeba kouří cigarety, nebo se stravují nevegetariánsky. Zaznamenány byly i případy, kdy podobný hardline gang napadl hosty v baru, protože pili alkoholické nápoje.48 Většina pravověrných straight edge se od těchto činů distancuje a považuje je za naprosto nepřípustné. Bohužel pro straight edge, fundamentální a násilné činy jsou pro media všech zemí velmi zajímavé a celkový obraz hnutí je tím velmi poškozen. Postoje a praktiky, které hardline uznávají a používají, byly do scény vneseny tzv. hardline manifestem49, který sepsali dva členové skupiny Vegan Reich. Mezi další militantně zaměřené kapely patří například Raid, Judge, One Life Crew nebo Earth Crisis. V manifestu deklarují rovnost kvalit všech živých tvorů. Silně se tak staví na podporu práv zvířat. Tento postoj však chtějí obhajovat všemi možnými prostředky. V manifestu přímo vyzývají k násilí a šíření myšlenky metodou „ohně a biče“. Přes nesporně chvályhodné body jako je ochrana práv zvířat a ochrana přírody, se v manifestu jasně ukazuje i jeho antagonismus. Pakliže hardline stoupenci káží rovnost, mír a právo na svobodu pro všechny živé, tak svými činy dělají viditelný opak. Hardcore je agresivní hudba, a jako taková může přitahovat stoupence kdejakých agresivních směrů. Nicméně, podíváme-li se blíže do historie hardcore-punkové hudby, podobné skupiny jako je hardline, budeme hledat jen velmi těžko. Hardcore je ve většině případů prostředek předávání pozitivních myšlenek a snaha o sociální a kulturní alternativu. Agresivita a fundamentálnost skupin jako jsou hardline pouze pošpiňují kladný obraz straight edge a hardcorové subkultury vůbec.50 V některých zemích, jako je například Rusko, se aktivity vyznavačů čím dál více militarizují a jejich akce jsou naprosto otevřeným násilným projevem. Schovávají své bitky za

48 Haenfler, R.: Straight Edge, Clean Living Youth, Hardcore Punk, and Social Change . New Brunswick: Rutgers University Press 2006. s. 85-101. 49 Jeho celkové znění uvádím v příloze. 50 Haenfler, R.: Straight Edge, Clean Living Youth, Hardcore Punk, and Social Change . New Brunswick: Rutgers University Press 2006. s. 85-101.

23 antifašistické postoje snažící se bránit neonacismu. Používají přitom ale stejné metody jako oni. V polovině devadesátých let se tvůrci a někteří následovníci hardline často ztotožňovali s náboženskými skupinami. Hlavní slovo zde měl zejména islám. Kromě islámu se v hnutí projevovali i prvky Bahaí, východního náboženství i judaismu.51 Pro své názory byli příznivci hardline často kritizováni. Nejvíce za striktní odmítání homosexuality, bisexuality. Někteří dokonce zakazují masturbaci. Rovněž se ostře vymezují proti potratům, přičemž hájí práva každého tvora na život.

9.5. Národní socialismus straight edge

Násilí, fundamentalismus a absolutní přesvědčení o vlastní pravdě. To jsou hlavní pilíře hardline. Tyto projevy jsou běžné i u jiných extrémněji laděných hnutí a skupin v rámci. V poslední době můžeme zaznamenat vzrůstající popularitu myšlenky straight edge u nacionálních a neo- nacistických skupin. Není ani moc s podivem, že tyto skupiny našli zalíbení v životním stylu, který dodává člověku sebevědomí na základě sebekázně a disciplíny. „SE je dle mého vlastního úsudku dost prospěšný pro naše lidi. Nemusíme být všichni abstinenti nebo nekuřáky, ale je potřeba trocha disciplíny – být silnější právě díky disciplíně.“52 Tuto myšlenku však staví do vlastní roviny, kdy ideály, které straight edge dalo světu, zneužívají ve prospěch obhajoby rasismu, fašismu a extrémního nacionalismu. Straight edge pro ně znamená čistý životní styl, který „bílému člověku“ zaručí zdraví a schopnost boje za extrémistické ideály. Přičítají vznik myšlenky straight edge do období třetí říše, kdy kromě čistého životního stylu ve prospěch rozmnožení árijské rasy, byla věnována velká pozornost i ochraně zvířat a ekologii. „Stejně tak veganství a vegetariánství, kterými se levicoví „myslitelé“ ohánějí, není zdaleka jejich ideový produkt – opět MY můžeme ukázat na osobnosti z naší části politického spektra, které byly aktivními propagátory nekonzumace masa. Z toho vyplývá též důležitý poznatek: práva zvířat, na jejichž utrpení a vykořisťování vydělávají od dob rozvoje průmyslu především židé, se stala předmětem zájmu „nám“ jako prvním. Mimo jiné právě Třetí Říše na ně pamatovala a zavedla na jejich ochranu paragrafy, které byly přijaty jako součást Norimberských zákonů.“53 Mezi původním straight edge a nově vznikajícími nacistickými skupinami, které tuto myšlenku přetváří ve svůj prospěch, často vznikají ideologické spory o původ a charakter straight

51 Tamtéž. 52 NS straight edge. Dostupné z : http://www.odpor.org/index.php?page=clanky&kat=9&clanek=548 (Staženo 12.3.2010) 53 Článek z portálu věnovaného kombinaci straight edge a národního socialismu Nacoinální soicialismus a straight edge. Dostupné z :http://h8edgereich.wordpress.com/2009/06/21/522/ (Staženo 18.3.2010)

24 edge zásad a jejich projevů. Hlavním cílem nacionálně laděného straight edge je udržet disciplínu a řád mezi svými soukmenovci. Abstinence od alkoholu a drog je pro ně součástí sebeprezentace kvality své ideologie a zároveň snahou odlišit se od běžných lidí, kteří pouze participují na systému, vůči němuž nacionalisté brojí. S vegetariánstvím a veganstvím, které je dnes součástí velké části fungování mnoha straight edgerů, už nacionalistická varianta tolik nepočítá. Podobně je tomu i s promiskuitou. „Straight Edge je zdravý životní styl, který říká život bez drog! Je znázorněn třemi X, kdy každé X má sdělovat něco jiného a to žádný alkohol, žádné drogy a žádné cigarety (tak je aspoň SE chápán v našem hnutí a nebudu zde rozebírat další věci, které jsou s tím spojeny, byť ovšem s jinými než s NS lidmi, jako je vegetariánství, předmanželský sex atd.)“54 Celkově jsou jejich zásady v rámci straight edge velmi vlažnější a vykazují mnohem větší volnost v jejich dodržování. 55 Tyto skupiny se také často odkazují na původní hardline manifest nebo kapely propagující hardline přístup.

10. Straight edge a gender

Podíváme-li se na typického vyznavače straight edge stylu, dostáváme stylizovaný obrázek silného, přesvědčeného jedince s vizáží potetovaného rebela. Je to samozřejmě velmi zobecňující pohled, ale do jisté míry pravdivý. Jaká je potom tedy role žen v tomto hnutí? Žen a dívek je v hnutí velmi málo. I když samotná etika a zásady by mohly být pro ženy velmi přitažlivé, mužská nadvláda v tomto hnutí zřejmě pramení z obvyklých vzorců chování, které jsou, tak jako v jiných sférách, silně maskulinní. Pro některé muže bývá straight edge pouhou zástěrkou pro naplnění militantních a siláckých tužeb. Několikrát jsem měl možnost pozorovat chování těchto jedinců při koncertech nebo festivalech. Valná většina z nich pochází z tzv. „hardline“ křídla a jejich projevy naznačovaly násilné pozadí jejich života. Projevy jako kopání, strkání, bušení se v prsa, nebo atleticky naznačené bojové pozice jsou dokladem touhy po maskulinní dominanci. Přestože tito „siláci“ si často kreslí X na své ruce, kterým demonstrují svou příslušnost ke straight edge, s původní myšlenkou se dle mého názoru velmi rozcházejí. V takovémto prostředí se jistě dívkám příliš líbit nebude, a i když budou nakrásně obdivovat vytrénované rváče, těžko budou součástí jejich bojůvek. I když ani to není vyloučeno.

54 NS straight edge. Dostupné z : http://www.odpor.org/index.php?page=clanky&kat=9&clanek=548 (Staženo 12.3.2010) 55 Tamtéž.

25 V drtivé většině ale budou daleko od podobných projevů. Ross Haenfler tvrdí, že takovéto projevy jsou běžné u mladých mužů, kteří jsou nevybouření a snaží se někam zapadnout. Myšlenka straight edge je tomuto chování na hony vzdálená. Přesto se v poslední době můžeme setkat právě s takovými vzorci chování.56 Role žen v hardcore-punkové scéně je tedy velmi nelehká. Přestože většina ze straight edge kapel ve svých textech často deklaruje rovnost práv žen a mužů, nebo přímo obhajují feministické tendence, realita jejich každodenního života vypadá jinak. Ross Haenfler k tomu dodává: „Ženy v hardcore-punkové scéně byly vždy přítomny, ale pouze na jejím okraji. Nejlepší způsob, jak se projevit a dostat uznání v této subkultuře, je být členem/členkou nějaké kapely. A kapel, kde by hrály ženy je velmi málo. Což není pro scénu vůbec přínosné. V některých zemích mají ovšem ženy ve scéně větší slovo.“57 Styl hardcorové hudby může být pro ženy možná příliš agresivní. Nebo prostě nechtějí být součástí hudebních skupin. Ross Haenfler podává ještě jedno vysvětlení. „V hardcoru většinou bývá častý důraz kladen na svobodu jedince, jeho možnost být sám sebou s snahu neodsuzovat druhé za jejich odlišnosti. Přesto můžeme velmi často pozorovat pravý opak. A tak jako v jiných společenských oblastech, ženy musí vykazovat naprosto odlišné vlastnosti, aby byli pozitivně hodnoceny. Velký důraz je kladen na jejich fyzický vzhled. Mnohokrát jsem zaslechl, jak si lidé dělají legraci z nějaké dívky, že vypadá jak princeznička, nebo tak podobně. Za druhé, existuje dvojí hodnocení žen v hardcore-punkové scéně. Většinou se na ně lidé dívají jako na pozérky, které se ve scéně pohybují pouze proto, že je v ní jejich přítel. Přesto jsem se setkal i s klukem, který byl aktivní v rámci straight edge jen proto, že jeho kamarád tam byl také. Nikdo se nerodí v hardcore-punkové scéně, ale pouze ženy musí svou pozici v ní obhajovat více než muži. A přestože spousta kapel ve svých textech zpívá o antisexismu, hodně sexismu ve scéně pořád je. Často jsou ženy cílem útoků a nadávek. Dalším důvodem nedostatku žen ve straight edge může být typická mužská potřeba úniku od žen. Vytváří si prostor, který je striktně mužský, a ženy do něj mají zakázaný přístup. Může to být cokoliv od golfu, hospody až po tajné spolky, které nepokrytě vylučují ženy ze svých řad. A konečně, pro některé muže je prostředí hardcorové komunity příležitostí, jak ukázat své svaly, a kde se buší v prsa tak, aby dokázali své mužství a soudržnost se svou skupinou. Každá z těchto věcí zapříčiňuje menší přítomnost žen v hardcore-punkové scéně i v rámci straight edge.“58 Není náhodou, že i v tak subkulturní komunitě, jako je straight edge, dochází k prorůstání

56Ross Haenfler on Straight Edge. Dostupné z :http://www.xsisterhoodx.com/straight-edge/ross-haenfler-on-straight- edge.html (Staženo 7.4.2010) 57 Tamtéž. 58 Tamtéž.

26 vzorců chování, které známe z běžné majoritní kultury. Muži, kteří čelí stále většímu tlaku ze strany emancipujících žen, ztrácejí jistotu svých pozic a logicky dostávají strach. Strach, že jejich role už nenabude takového uznání, jaké od ní čekali. Proto se znovu a čím dál hlasitěji hlásí o své místo výlučného, schopnějšího “nadsamce“, který má právo rozhodovat o míře účasti ženy ve svém okolí. Samozřejmě, že je tato pozice pouhou náhražkou nedostatku sebevědomí a marným výkřikem na potápějící se lodi mužského ega.

11. True till death – je straight edge na celý život?

„Pravdivě až do konce života! Nezradíme! Závazek na celý život!“59 Straight edge je svými vyznavači považováno za životní filosofii, která je trvalého charakteru. Rozhodnu-li se jednou přijmout etiku straight edge se vším, co k ní náleží, za svou, měl bych mít na mysli, že tento akt není jen nějaký chvilkový módní trend, ale že svým rozhodnutím ovlivním celý svůj život. Velmi oblíbeným prvkem u straight edge vyznavačů je charakteristické tetování, které jasnými symboly naznačuje odhodlání a příslušnost nositele ke své vyvolené skupině. Nejčastěji se můžeme setkat s motivy jako jsou X v různé podobě, dále pak s nápisy: "One Life Drug Free," "True Till Death," "Poison Free," "XXX," "Above the Influence - Against the Grain," nebo "XstraightedgeX.60 Zkoumáme-li hesla, která doprovází desky, texty hudebních skupin, nebo provolání a manifesty, zjistíme, že většina hesel má velmi persvazivní charakter. Toto má zřejmě za cíl udržet základní myšlenky a pravidla uvnitř komunity. Jednotliví členové se tak mohou sami kontrolovat a podporovat v dodržování systému hodnot. Ačkoliv většina příznivců straight edge toto odhodlání bere velmi vážně, jen málo jedinců při něm zůstane. S jistým tónem cynismu by se dalo říci, že straight edge je celoživotní závazek do 21 let (to ve Spojených státech, kde tento věk je hraniční pro legální pití alkoholu) a celkově do 25 let. Je opravdu jen málo straight edgerů, kteří jsou věrni tomuto životnímu stylu i po překonání věkové hranice třiceti let.61 Ne náhodou však v komunitách straight edge62 existuje velmi významná sociální

59 Hesla často vídaná na tričkách, bannerech, plakátech. V originále: True till death! No sell out´s! Life long commintment! (překlad autora) 60 Celý život bez drog, pravdivě až do smrti, bez jedů, XXX – (symbol odmítání drog, alkoholu a promiskuitního sexu), Nad vlivem – proti srsti, XstraightedgeX (X jako hlavní symbol na začátku i konci jména nebo nápisu straightedge) – (překlad autora) 61 Haenfler, R.: Straight Edge, Clean Living Youth, Hardcore Punk, and Social Change . New Brunswick: Rutgers University Press 2006. s. 150-167. 62 Komunity v tomto smyslu můžeme rozdělovat zejména podle lokality, města či oblasti, ve které se jednotlivci sdružují

27 kontrola. Pokud některý z členů komunity přestane dodržovat hlavní zásady a přestane se hlásit k myšlence straight edge, je stigmatizován, označen za zrádce idejí nebo zaprodance, a většina z jeho původních kamarádů s ním přestane udržovat kontakt. Ještě výraznějším přečinem může být odstoupení člena některé významné kapely, jelikož skrze hudbu, kterou kapely produkují, se šíří poselství a nové trendy v rámci straight edge. Takový odpadlík si pak musí sebou nést stigma původního hrdiny, který zklamal. Někteří však svou pozici dokáží uhájit i po odstoupení z komunity straight edge, a navíc se mnohem lehčeji vyrovnávají s běžným životem dospělého jedince. Straight edge je komunita mladých lidí a jako taková se může vyčerpat pro jedince, který ve svém životě hledá už jiné, kompromisní cesty, tak jak přichází věk a jeho různé povinnosti.63 Dalším, až směšným paradoxem, může být fakt, že většina tzv. pravověrných a odhodlaných vyznavačů většinou nakonec od své odhodlanosti upustí. Jsou to právě často lidé z oněch militantních a přesvědčených skupin, kteří nejvíce kritizují ty, jež zvolili jinou životní cestu, než je straight edge, a kteří se nakonec stanou onou kritizovanou většinou, proti které bojují.64 Někteří od hlavních zásad neupouštějí, i když už sami sebe nepovažují za straight edge. Straight edge pro ně v průběhu jejich života znamenalo významný hodnototvorný proces, který jim umožnil poznat vlastní cestu životem. Na druhou stranu se ale zříkají komunity, která už pro ně není životně důležitá a která může v některých případech působit i nepřátelsky. Spousta bývalých členů si rovněž stěžuje na prostupování straight edge do mainstreamové kultury, s čímž je spojena i otázka módního trendu, který ze straight edge dělá pouze prostředek pro dočasné povyražení mladých lidí, kteří se snaží jakýmkoliv způsobem odlišovat od svých vrstevníků.65

12. Teorie kultury, subkultury a její projevy

Společnost jako pojem lze chápat velmi široce. Je to seskupení lidí, kteří se navzájem potkávají a jsou tak nuceni vyvinout, byť i sebemenší, úsilí pro interakci s ostatními, čímž vytvářejí celek, který pak nazýváme společnost. Ta vytváří kulturu, ke které patří společná řeč a vlastní sociální normy.66 „Společnost, na rozdíl od osobnějšího společenství, je trvale sounáležitá skupina lidí, kterou zpravidla spojuje jazyk jako nejdůležitější prostředek komunikace, jistá představa chování a mravů, společná minulost a tradice, fyzická blízkost a množství skutečných setkávání, často sdílené cíle a hodnoty. Rozsah těch nejširších skutečných společností se dnes obvykle shoduje s rozsahem státu, který by měl sloužit k organizaci společnosti. Proti přirozené tendenci společnosti uzavírat

63 Peterson, B.: Burning Fight, The Ninethies Hardcore Revolution in Ethics, Politics, Spirit, and Sound . Huntington Beach: Revelation Records 2009. s. 56-82. 64 Haenfler, R.: Straight Edge, Clean Living Youth, Hardcore Punk, and Social Change . New Brunswick: Rutgers University Press 2006. s. 150-167. 65 Tamtéž. 66 Girtler, R.: Okrajové sociální kultury . Masarykova univerzita. 2001 s. 22.

28 se samy do sebe (odtud např. různé »tajné« společnosti) postavil H. Bergson požadavek společnosti otevřené, která ze sebe nikoho nevylučuje a je naopak ochotna přijímat příchozí, ale i každou kritiku; kde nikdo nemá předem dané trvalé postavení, nýbrž má právě takové, jaké si v soutěži dokáže vydobýt (K. R. Popper).“67 Termínem společnost označujeme skupinu lidí, kteří žijí na určitém území, podléhají témuž systému politické autority a uvědomují si, že mají jinou identitu než ostatní skupiny žijící v jejich sousedství.68 Pro vytváření společné kultury je tedy klíčová blízkost a trvalost při utváření vztahů. Bergsonův požadavek otevřené společnosti budeme dále moci konfrontovat s komunitním vymezováním straight edge, které svou výlučnost považuje za přednost. Přestože je velmi tolerantní, co se týče transparentnosti a možnostem přijetí nových členů, zůstává přeci jen ve skrytu před percepcí majoritní společnosti. Tak jako společnost, má i kultura široké možnosti interpretace. Kulturou ve společnosti myslíme její hmotné i nehmotné statky, normy a hodnoty, které vyznává.69 Každý člověk patří do nějaké společnosti, jejíž kultura vyznává shodné hodnoty, vymezuje se symbolikou, rituály nebo i ekonomickým a společenským postavením jejích členů. Pozorujeme tak ve společnosti kultury oficiální a majoritně přijímané. Jedná se zejména o etablované organizace, kluby, nebo řády. Protipólem těchto „vznešených“ kultur jsou kultury méně uznávané. To však ještě nemusí znamenat, že tato společenství nutně reprezentují obecně odsuzované nešvary. Častou příčinou odmítání některých minoritních kultur je strach pramenící z neznalosti jejich hodnot, které ač odlišné od hodnot většinově přijímaných, mohou často představovat obecně ctnostné jevy. Definujeme-li kulturu jako obecně uznávaný soubor zvyklostí, které doprovází jednání a chování množstevně početnější části populace v dané společnosti, můžeme vymezit i kultury, které svými zvyklostmi representují odlišné postoje a hodnoty, a které jsou uznávány menším počtem vyznavačů. Těchto kultur je co do počtu, zřejmě více než kultur oficiálních. Jsou však méně početné, co se týče členské báze. Takováto, od oficiální kultury odlišná společenství, nazýváme kultury okrajové, subkultury nebo i kontrakultury. Okrajové kultury už ze samotného termínu „okrajové“ připomínají, že jejich místo je kdesi za oficiální kulturou, na jejím okraji. Představíme-li si oficiální kulturu jako dokonalý kruh se středem, od kterého se vymezuje jednání jednotlivých členů, ostatní, okrajové sféry jsou pak spíše bublinami okolo hlavního kruhu. Různě se s ním však mísí a protínají, tak jako se každý člověk svým způsobem pohybuje v intencích několika kultur zároveň. Určení participace v jednotlivých vrstvách kruhů je vždy nelehké a záleží na pojetí kultury i společnosti obecně. Já sám mohu být členem kultury, kterou představuje společnost žijící na jednom území, která sdílí společný jazyk a některé formy chování a jednání. Zároveň ale mohu být členem nespočetně velkého

67 Sokol, J.: Malá filosofie člověka /Slovník filosofických pojmů . Vyšehrad, 2007. s. 67. 68 Giddens, A.: Sociologie . Argo 2000. s. 553. 69 Giddens, A.: Sociologie . Argo 2000. s. 550.

29 množství okrajových, neboli zájmových skupin. Některé z těchto kultur se mohou vůči oficiálnímu kruhu striktně vymezovat, některé naopak svou loajalitou a podobností mohou obrušovat hraniční pásma mezi jednotlivými skupinami. Proto je potřeba pojímat společnost jako multikulturní, to jest takovou, ve které každá ze společenských snah dostane šanci na uskutečnění svých cílů. To samozřejmě předpokládá i jistou dávku obezřetnosti u některých extrémistických projevů. Tato úvaha by si jistě zasloužila širší rozbor, na který však v této práci nezbývá prostor. Pro vymezení odlišných kultur se někdy používá termínu subkultura. Koncept subkultury může přinášet mnoho rozporů. Co určuje „kulturu“ ucelené společnosti? Je složena ze všech svých subkultur, nebo je to jen jedna dominantní subkultura? A kde končí „kultura“ a začíná „subkultura“?70 Roland Girtler ve své knize Okrajové sociální skupiny chápe pojem subkultura pejorativně. Dle prefixu „sub“, jež přímo implikuje nízkost dané kultury, je z hlediska její hodnotové orientace nepřípustné stanovit obecný status, který by ji takto podhodnocoval.71 Dle mého názoru však předpona „sub“ spíše označuje něco, co je za oficiálním proudem. Může to znamenat pod i nad ním. V žádném případě však nemusí tento termín nutně implikovat hodnotící stanoviska. Subkultura představuje proud lidí vymezujících se vůči definovanému celku oficiální kultury. Jedná se o „společenství lidí, které je charakteristické určitými znaky (hodnotami, symboly, chováním, zvyky, vzhledem) uvnitř širšího kulturního rámce, do něhož patří. Subkultura záměrně udržuje svou odlišnost vůči dominantním normám, z nichž některé zcela vědomě neguje.“72 Subkulturní jednání se tedy výrazně vymezuje vůči většinovým strukturám, zároveň je ale jejich přímou součástí. Sociální skupina je subkulturní, pokud se „její artefakty, sociokulturní regulativy a ideje do jisté míry odlišují od majoritní kultury, která tvoří kontextuální rámec daného společenství.“73 Obvykle se dá hovořit o skupinách, které své postavení zakládají na určitých odlišnostech, které je dělí od zavedené kultury. Girtler ustanovuje čtyři typy okrajových kultur. 1) okrajové skupiny ochrany a přežití, 2) okrajové skupiny revoluce a rebelie, 3) okrajové skupiny ilegálních nebo trestných obchodů, 4) okrajové skupiny společného původu, rodu.74 Subkultura straight edge vykazuje hlavně znaky druhé skupiny revoluce a rebelie, kdy se svým jednáním staví do opozice vůči zavedeným pravidlům majoritní společnosti. Rovněž můžeme některé členy zařadit do čtvrté skupiny. Některé komunity se totiž na základě hlavních myšlenek

70 Jenks, C.: Subculture . SAGE, London, 2005. s. 9. 71 Girtler, R.: Okrajové sociální kultury . Masarykova univerzita. 2001 s. 23. 72 Buryánek, J.: Interkulturní vzdělávání II: doplněk k publikaci interkulturní vzdělávání nejen pro středoškolské pedagogy II . Praha, Člověk v tísni. 2005. 73 Soukup, V.: Dějiny antropologie . 2004. s. 643. 74 Girtler, R.: Okrajové sociální kultury . Masarykova univerzita . 2001 s. 35-37.

30 straight edge stávají zaběhlými přátelskými seskupeními, ve kterých může docházet k velmi blízkým vztahům. Tato aplikace je však již značně stylizovaná. Kultura straight edge vykazuje hlavně znaky společenské alternativy. Vztah majoritní společnosti vůči vyznavačům zkoumané subkultury není zřejmě zcela jednotný. Dokážu si představit odpor, který může vzbuzovat extravagantní styl některých lidí, kteří vyznávají tvrdou hudbu, nosí tetování, piercing apod. Na druhou stranu jsem se rovněž setkal s velmi udivenými reakcemi, když podobně vyzdobený punker vysvětlil, že ostře odmítá drogy, alkohol, tabák a jiné tzv. „slušnou“ společností přijímané nešvary. Otázka percepce okolí vždy záleží na otevřenosti kultury, která buď dokáže přijímat nové trendy, i když jsou na první pohled třeba velmi odlišné, a nebo se jedná o kulturu homogenní, která se brání novým vlivům, a často tak sama sebe ochuzuje. Na druhou stranu i okrajové kultury si vždy dodržují jakýsi odstup od ostatních kultur, se kterými přicházejí do styku. A nemusí to být pouze kultury oficiální. I mezi subkulturami existuje jistý druh rivality či odmítání. Srovnejme například ultra-levicová a ultra-pravicová hnutí, subkultury v různých sférách kriminality, etnické subkultury apod. Můžeme zde rozdělit subkultury na uznané, legitimní a subkultury, o kterých se buď obecně neví, a nebo nejsou jako svébytné kulturní frakce uznávány. „Zatímco postavení národnostních a etnických menšin je plně legitimizováno, pojetí subkultur názorových a politických menšin takřka neexistuje.“75 Pocity jedince uvnitř názorové subkultury však mohou být velmi podobné pocitům, které zažívají etnické a národnostní skupiny. Jde především o symboly, jazyk, životní styl a hodnoty, jež se vymykají majoritnímu pojetí kultury, a jako takové mohou být příčinou možné averze ze strany majoritního prostředí. Pokud by tato averze, devalvace hodnot a izolace, měla trvalý charakter, může dojít k protiakcím ve smyslu příklonu k násilným a extrémistických projevům. Velký vliv zde většinou má trvalá sociální frustrace a míra represe ze strany establishmentu. Řešení těchto problémů vyžaduje střízlivý nadhled. Zejména ze strany majoritní kultury, která odlišné hodnoty často paušalizuje, prohřešky jedinců přisuzuje celé skupině a rozdmýchává tak jen oheň možných nesvárů. Subkultury pak představují třecí plochy pro společensky neřešené problémy. Jedná-li se o subkultury výrazně kritické vůči státnímu aparátu, mluvíme pak o kontrakulturách. Tedy kulturách, které jsou svým založením proti některým, nebo všem složkám oficiálního státního zřízení. Alternativní a kontrakultury se často prolínají. Uveďme například

75 Subkulury jako menšiny, kontrakultura. Dostupné z :http://www.varianty.cz/cdrom/podkapitoly2/09_subkultury/IKV2_09_03_subkultury_jako_mensiny_kontrakultura.pdf (Staženo 4.12.2010)

31 anarchistická, osvobozenecká či ultra-pravicová hnutí, nebo kultury beat-generation a hippies. V tomto smyslu se i aktivity zkoumané subkultury straight edge velmi prolínají s punkovými, anarchistickými a abolicionistickými vlivy. Alternativní kultura sebou přináší alternativní hodnoty, spontánní tvořivost a specifický životní styl. „Prostor k svobodnému projevu zde nacházejí všichni ti, kteří se necítí součástí masového proudu společenské konformity, deklarované oficiální mocí a konzumu myšlení, kultury, zábavy, umění a výdobytků trhu. Alternativní kulturou se nese duch protestu zdánlivě proti všem a všemu. Při hlubším pohledu však bývá konkrétní a mnohdy opodstatněný.“76

13. Je straight edge hnutí, komunita, nebo životní filosofie?

Před samotným výzkumem bude třeba nadefinovat si určité pojmy, které mohou pro pochopení struktury a chování jednotlivých respondentů hrát významnou roli. Především je třeba uvědomit si jak samotný fenomén uchopit v rovině názvoslovné. Je straight edge hnutí, organizovaná nebo neformální skupina, komunita, nebo životní filosofie určující cíle jednotlivců a prostředky k jejich prosazování? V úvodu často zmiňuji straight edge styl jako programově vyjádřené sociální hnutí. Charles Tilly označuje sociální hnutí za „selektivní snahu o prosazení společného zájmu nebo dosažení společného cíle prostřednictvím kolektivní akce mimo sféru etablovaných institucí. Zároveň se však hnutí mohou sami institucionalizovat a změnit se v organizace. V základu se sociální hnutí snaží prosadit proces sociálních změn, nebo mu naopak zabránit.“77 Příznivci straight edge jistě mají své cíle jako jsou již zmiňované zásady neužívání drog, alkoholu apod. Těžko by se zde však hledala snaha o kolektivní, tedy organizované, prosazování přijatých norem pro majoritní společnost. Jednotlivce, kteří přijali straight edge, spojuje hlavně snaha o osobní kontrolu nad sebou samým. Aplikace norem na své okolí však není tak úplně vyloučena. S tímto faktem jsme se již setkali a blíže rozebrali v kapitole odnože straight edge, kdy hovoříme o frakci hardline. Kolektivnost v jednání však vyloučit také nemůžeme. Fenomén straight edge by se bez společných akcí zřejmě nijak nerozvíjel ani nefungoval. Pozorujeme organizování koncertů, prodej

76 Subkulury jako menšiny, kontrakultura. Dostupné z : http://www.varianty.cz/cdrom/podkapitoly2/09_subkultury/IKV2_09_03_subkultury_jako_mensiny_kontrakultura.pdf (Staženo 4.12.2010) 77 Tilly, C.: Social Movements . Boulder, Colorado, USA: Paradigm Publishers. 2004.

32 nahrávek, literatury i prosté lidské setkávání na bázi přátelských vztahů. Přestože cíle a hodnoty, kromě hodnot pro straight edge klíčových, jsou velmi individuální a mohou se často lišit, nacházíme v celkovém pojetí i jakousi společnou snahu, či spíše sdílené přání po změnách ve společenské struktuře a kultuře jednání. Tyto snahy se mohou projevovat různě. Odmítáním participace na systému distribuce a výroby potravin, preference při výběru dopravních prostředků, akce na podporu ochrany přírody, levicovou orientací apod. Rozhodně bych ale nemluvil o cílené a kolektivní snaze o společenskou změnu. Tilly rovněž uvádí čtyři znaky kolektivní akce, jejímž záměrem je společenský protest. Jsou jimi a) organizace skupiny, b) mobilizace – způsob, jímž si zajistí skupina podmínky k tomu, aby mohla do kolektivní akce vstoupit, c) společné zájmy účastníků kolektivní akce, d) příležitost daný protest uskutečnit.78 Dosazením pozorovaného jednání členů straight edge můžeme operacionalizovat jejich chování jakožto společenský protest, který až na výjimky nedosahuje přímé společenské akce. Jedná se tedy o hnutí, které přesto, že by změny ve společnosti uvítalo, snahy o jejich naplnění směřuje spíše k vlastním zásadám. Změnou svého vlastního chování či konstantním jednáním v rámci straight edge se participanti snaží o společenskou přeměnu stylem tzv. bottom up79. O straight edge můžeme také mluvit jako o komunitě lidí, kteří sdílejí společné hodnoty a zájmy. Slovo komunita má asi tolik významů, jaký je počet komunit. Morgan Scott Peck chápe komunitu jako „skupinu jednotlivců, kteří se naučili spolu upřímně komunikovat, jejichž vztahy jsou hlubší než jejich předstíraná vyrovnanost; u nichž se vyvinula jakási příznačná oddanost společné radosti a smutku a těšení se jeden z druhého a přijímání stavu druhého za vlastní.“80 Peckovo pojetí komunity pracuje s psychologickými faktory jedinců, kteří v komunitě pociťují bezpečí k individuálnímu rozhodování a tvořivé spolupráci bez bariér. „[...] Velkým nepřítelem komunity je výlučnost. [...] Trvalé komunity musí bez výjimek klopýtat přes stupínky, jimiž se blíží k všeobsažnosti. [...]81 Pravá a funkčně zdravá komunita tedy do svých řad přijme kohokoliv, kdo přijme její pravidla. Komunita musí být schopna sebereflexe, uvědomovat si své chyby a snažit se je napravit.82 Pro vznik komunity musí dle Pecka skupina projít čtyřmi fázemi vývoje. 1) První fáze - pseudokomunita - skupina se snaží komunitu předstírat, členové jsou k sobě přehnaně milí a záměrně nevytváří konfliktní situace. Pseudokomunita se konfliktům vyhýbá, komunita je řeší.

78 Tilly, C.: Social Movements . Boulder, Colorado, USA: Paradigm Publishers. 2004. s. 53.. 79 Termín používaný zejména v ekonomii. Ve společenských vědách značí přeměnu, která začíná individuálním rozhodnutím a směřuje k institucializovaným složkám společnosti.. 80 Peck, S., M.: V jiném rytmu, Vytváření komunit . Votobia, 1995. s. 46. 81 Peck, S., M.: V jiném rytmu, Vytváření komunit . Votobia, 1995. s. 46. 82 Tamtéž, s. 50.

33 2) Druhá fáze - chaos - etapa chaosu je časem bojů a potyček. Chaos se vždy soustřeďuje kolem dobře míněných, ale scestných pokusů o ozdravění a změnu. Zde může dojít k problémům, pokud se do čela postaví autoritativní vůdce. Skupina vedená autoritativním vůdcem není a nikdy nemůže být komunitou. Organizovanost je pak reakcí na chaos. 3) Třetí fáze - Prázdnota a) odložení bariér - Členové skupiny se skrze prázdnotu musí zbavit bariér v komunikaci, které zabraňovaly vzniku pravé komunity. Jsou to bariéry očekávání a předpojatosti, bariéry stavěné z předsudků, ideologie, teologie, potřeby uzdravování, konvertování, upevnění či rozřešení. Největší bariérou je pak potřeba kontroly některých členů nad jinými. b) sdílení zlomení - Vzdání se individuálních hodnot ve prospěch členství ve skupině je hlavním krokem pro ustavující procesy. 4) Čtvrtá fáze – komunita. Když projde prázdnotou, skupina se - oproštěná a otevřená stává komunitou. Pokud se skupina sešla s konečným cílem vyřešit problém, pak by měla dodržet svůj cíl. Pokud se komunita - nebo její část - rozhodne pokračovat, vyvstane před ní nespočet nových úkolů. I když je dominantní náladou některá z radostí, může být několik členů komunity kvůli svým individuálním starostem či konfliktům neschopno cítit se částí ducha komunity. I tak je nejčastější citovou odezvou ducha komunity pocit radosti.83 Zkusme nyní aplikovat základní Peckovy poznatky na vývoj a strukturu představované (imagined)84 komunity straight edge. Straight edge není komunita ve smyslu spolčení jedinců, kteří by rozhodovali o jejím směřování či aktivitách. Je to dáno hlavně geografickým rozšířením, historií a velikostí její struktury. Myšlenka straight edge však dává podněty lokálnějším skupinám, kteří se pod hlavičkou stejně uznávaných hodnot mohou snažit naplňovat principy, o kterých hovoří Morgan S. Peck. V takovýchto menších, lokálně determinovaných skupinách, pak často dochází ke sblížení jednotlivců a neformálnímu ustanovení vazeb, které jsou klíčové pro vznik komunity. Hlavním kritériem utváření vztahů je společně uznávaná filosofie a zejména etika, dále pak faktor společného místa. Většinou je to město, ve kterém žijí a aktivně působí. Přesto však můžeme jen těžko označit konkrétní komunitu jako například striktně pražskou nebo brněnskou větev. Odhadovaný počet vyznavačů straight edge na českém území je asi kolem dvou set jedinců, což je v rámci společnosti velmi minoritní skupina. Vyznavači stylu straight edge se scházejí především na koncertech podobných skupin, demonstracích, ale i při běžných společenských událostech. Hlavním pojítkem

83 Peck, S., M.: V jiném rytmu, Vytváření komunit . Votobia, 1995. s.65. – 77. 84 Pojem imagined communities zavedl Benedict Anderson pro společnost lidí, kteří tvoří sociální konstrukt skupiny, se kterou se identifikují. Anderson s pojmem pracuje při utváření představ o vzniku národa na základě kolektivně vnímaných, integračních hodnot. Blíže: Anderson, B.: (2006). Imagined Communities (New ed.) . London, New York: Verso.

34 mezi lokálními skupinami je tedy samotná myšlenka straight edge, pod jejíž hlavičkou se konají organizované akce. Komunita straight edge je velmi výlučná a hodnoty, které její členové vyznávají, jsou pro většinu lidí nemyslitelné. Z tohoto důvodu tato komunita není otevřena každému. Jedinec, který přijme pravidla za svá, je však samozřejmou součástí a v tomto případě se nijak nehledí na jeho společenské postavení, původ, rasu, etnicitu, národnost apod. Z tohoto hlediska můžeme straight edge považovat za velmi otevřenou, tolerantní myšlenku. Problémy a sankce mohou nastat až při nedodržení stanovených pravidel. Sankce i reakce okolí jsou však velmi různorodé a závisí na individuálních vztazích, které mezi jednotlivci panují bez ohledu na to, zda-li je, nebo není daná osoba straight edge. Budeme-li důslední, nemůžeme straight edge považovat za komunitu v pravém slova smyslu. Bylo by to i nemožné z hlediska jejího rozsahu a množství jejích aktivních členů. Straight edge je spíše myšlenka, organizace životního stylu, který je schopen svými přenesitelnými principy podněcovat odhodlance k utváření zájmových skupin, které se mění v hlubší přátelství. Takovéto skupiny se po průchodu čtyřmi fázemi, tak jak je stanovuje Morgan S. Peck, mohou dostat až do fáze, kdy se z jejich osobních strastí i radostí stávají zážitky společného charakteru, čímž vzniká komunita. Na začátku této kapitoly jsme si kladli otázku, zda-li je straight edge hnutí, komunita, nebo životní filosofie. Pokud se jedná o angažovanost a cíle v sociální, politické, environmentální, či ochranářské oblasti, můžeme straight edge označit za hnutí, které individuálními prostředky směřuje ke snahám o možné změny ve společnosti. Co se týče komunit, jsme schopni pozorovat vytváření životaschopných skupin, které spojuje úsilí a přijatá etika straight edge, jež představuje nosný princip stabilního fungovaní komunity. Hnutí straight edge začalo myšlenkou několika lidí, která se postupně šířila do světa hlavně prostřednictvím sdílené hudby. V textech kapel, které vyznávaly tento styl, se přenášelo poselství, které mělo moc spojovat lidi do aktivních skupin, a poselství, skrze jehož ideje se stalo hlavním podnětem pro fungování místních odnoží. Straight edge obecně je tedy hlavně životní filosofie, která svými pravidly a hodnotami udává řád, kulturu i aktivity těm, kteří ji přijmou za svou a kteří podle ní organizují své chování, jednání a čas. Straight edge ve své podstatě také představuje unifikované občanské společenství, které je nezávislé na státní moci a přesto je schopno aktivně reagovat na politické jevy ve společnosti.

35 Empirická část

1. Analýza stavu poznání, kontext výzkumu

Výzkum straight edge na pozadí žité etiky s přihlédnutím k environmentálním tématům, dle mého názoru zatím realizován nebyl. K etice, původu, historii i současnosti hnutí se vyjadřuje nepočetná literatura85 a hlavně nejrůznější články, prohlášení a reporty. Tyto články vycházely v počátcích hnutí samizdatově ve formě různých časopisů (tzv. fanzinů), v současné době je hlavním prostředkem komunikace mezi vyznavači zejména internet. Ten slouží k organizaci různých aktivit, setkávání a následných reportáží. V českém univerzitním prostředí byla tématika straight edge zpracována v bakalářské práci Veroniky Šuráňové, která se věnuje hlavně hudební a etické stránce straight edge. Práce, která nese název Straight edge jako subkultura sociologicky popisuje zkoumaný fenomén z hlediska místa v subkultuře a jeho různé projevy. Analyzuje rovněž aktivity členů hnutí z hlediska jejich společenské závažnosti a vlivu na okolní svět.86 Historii a vyznávaným hodnotám straight edge se věnuje i František Marčík v seminární práci do předmětu Subkultury mládeže a politika.87 Podobné pojetí vykazuje i bakalářská práce Lucie Hájkové, která nese název Subkultura straight edge. Tato práce je cenná především analýzou vlastní sebereflexe jednotlivých vyznavačů straight edge, kteří na svých názorech demonstrují žitou88 kulturu hnutí.89 Inspirací k zadanému tématu výzkumu byla přímá osobní interakce s několika vyznavači životního stylu straight edge, se kterými jsem se v uplynulých letech několikrát setkal a kteří se k hnutí aktivně hlásili. místo. Zaujali mne svou bezmeznou oddaností vůči přijaté etice, nastavenými pravidly resp. zásadami a striktností při jejich dodržování. Kromě obvyklých témat mne rovněž zajímá jejich smýšlení o stavu životního prostředí90 a vlivu člověka na jeho destrukci, kterážto témata jsou v okruhu straight edge často zmiňována.

85 Tu nejvýznamnější používám ve své práci. Dohledat lze v seznamu litearutry na konci práce. 86 Šuráňová, V.: Straight edge jako subkultura - diplomová práce 87 Marčík, F.:. Straight edge - seminrní práce 88 Slovo žitou je třeba brát s ohledem na míru zkreslení mezi sděleným obsahem a konkrétním chováním respondenta, které je možné pozorovat jen zčásti a které se může od sděleného lišit. 89 Hájková, L.: Subkultura straight edge - diplomová práce 90 Životní prostředí je zde myšleno v environmentálních souvislostech.

36 2. Cíle výzkumu

Výzkum si klade za cíl analyzovat sdělené morální principy, životní strategie a způsoby vyznavačů hnutí straight edge s velkým přihlédnutím k environmentální rovině těchto principů. Zkoumány budou jednotlivé konkrétní projevy a motivace pro aktivity směřující k šetrnému životnímu stylu. Hnutí straight edge představuje velmi neobvyklou formu subkultury, jejíž hlavním projevem je určitá forma sebekázně, sebekontroly, často až na pomezí askeze. Tyto projevy sebou jistě nesou i určitou dávku zodpovědného chování vůči životnímu prostředí. Tento výzkum má za cíl proniknout do nitra neformálních struktur komunity, která svými projevy radikalizuje některé představy mainstreamové společnosti. Výsledky této práce zprostředkují laické veřejnosti, ale i akademickému prostředí, vhled do obecně neznámého fenoménu, který v mnoha ohledech může přinášet inspirace v podobě žitých principů a hodnot. Součástí práce bude i kritická analýza, ve které se budu snažit uchopit možná negativa a rozpory v přístupech jednotlivých členů. Důležitá budou i hodnotící stanoviska, vyjadřující se k odhodlanosti vyznavačů stát si za svým životním stylem a paradoxy při naplňování určitých zásad s ním spojených. Výzkum bude možné použít k mezioborovému bádání v oblastech chování dané subkultury. Zkoumána bude její politická orientace, smysl pro utváření hodnot a jejich dodržování, aktivity na podporu abolicionistických hnutí, náboženské prvky v jejich jednání, a v neposlední řadě i environmentální přístupy. Závěry této práce mohou například sloužit badatelům a badatelkám v oborech sociologie, politologie, hudební věda, kulturologie, filosofie apod. Práce si klade za cíl přispět k odbornému přehledu o fenoménu straight edge a jeho společenských důsledcích. Výsledek práce se budu snažit prezentovat i některým členům straight edge, tak aby mohli posoudit a zpětně reflektovat správnost mých závěrů.

3. Strategie výzkumu

V této práci se snažím proniknout k jednotlivým aktivním členům hnutí a pozorovat jejich

37 projevy chování směřující k šetrnému způsobu života91. Pro pochopení konkrétních motivů je třeba použít kvalitativní metodu sběru dat. Z tohoto důvodu byl vypracován standardizovaný rozhovor, který se věnuje hlavním tématům výzkumu. Standardizovanou formu rozhovoru požívám zejména pro zjišťování dat prostřednictvím písemného styku přes internet. Kromě níže uvedeného rozhovoru je velmi podstatnou snaha proniknout do komunity vyznavačů straight edge a pomocí volných rozhovorů, diskusí a pozorováním přenést vlastní zážitek o principech, hodnotách a prožitých aktivitách. Analyzována jsou i četná data z literárních, internetových a publicistických zdrojů. Dílčí výsledky jsou systematizovány a skládány do kategorií, které se mohou v průběhu výzkumu upřesňovat. Výsledný výstup by měl u vyznavačů straight edge zachytit konkrétní projevy chování příznivého pro životní prostředí.

4. Výběr výzkumných jednotek

Soubor jednotlivých respondentů je vymezen na základě vědomé participace v hnutí straight edge. Přestože lze najít i jedince, kteří se ve svém chování blíží žitým standardům straight edge, nejsou tito předmětem výzkumu, protože se k hnutí a jeho principům programově nehlásí. Vzhledem k neformální struktuře hnutí, je výběr výzkumných jednotek orientován velmi náhodně. Objektivnost je tak podpořena nesouvislostí ve výpovědích a nemožností předchozí domluvy. Přestože má hnutí největší členskou bázi na území Spojených států amerických, jeho vliv je patrný i na jiných místech téměř po celém světě. Přes západní Evropu se dostává i do České Republiky. Při výběru respondentů je tedy přihlédnuto k regionálním souvislostem střední a východní Evropy. Počet zkoumaných osob se pohybuje v jednotkách a závisí na kvalitě a množství sebraných dat během výzkumu. Saturace je v kvalitativním výzkumu dosaženo po nalezení všech dat, která by mohla být použita pro formulování dalších kategorií. V tomto případě toto nastane v případě, že budou nalezeny shodné vzorce odpovědí týkající se hlavní výzkumné otázky.92

91 Tak jak jej chápe profesorka Librová v knize Pestří a zelení. Blíže viz Librová, H.: Pestří a zelení. Kapitoly o dobrovolné skromnosti . Brno: Veronica, Hnutí Duha, 1994. 92 Disman, M.: Jak se vyrábí sociologická znalost . 2004. s. 289.

38 5. Výzkumný vzorek

Počet respondentů byl z kapacitních a technických důvodů, na počátku námětu, omezen na deset. Další podmínkou pro uzavření počtu odpovídajících byla míra saturace požadovaných dat. Nakonec bylo tohoto stavu dosaženo při třech respondentech z České Republiky, jednoho z Bosny a Hercegoviny, jednoho z Chorvatska, jednoho z Litvy a dvou z USA. Dosáhli jsme tak určitého průřezu v mezinárodním slova smyslu. Nejvíce si cením kontaktů získaných na území bývalé Jugoslávie, neboť je tato oblast z hlediska tematiky straight edge velmi neprobádaná. V textu zmiňuji jména respondentů buďto pouze skrze první písmena jejich jmen/přezdívek, nebo uvádím křestní jména v nezměněné podobě.93

6. Hlavní výzkumná otázka

Existují environmentální přesahy v etice a ideologii hnutí straight edge a jaké jsou konkrétní aktivity jednotlivých členů v souvislosti s těmito přesahy?

6.1. Dimenze hlavní výzkumné otázky

Dimenzemi chápu tematické okruhy, které rozdělují výzkum a vymezují sféru požadovaného poznání. Otázky v rozhovoru samotném jsou kladeny volněji, spíše tak, aby respondentovi poskytovaly prostor k samostatné reakci a přirozeně se blížily struktuře pro závěrečné analýzy. První tři okruhy se věnují fenoménu straight edge obecně. Snaží se o deskriptivní seznámení se samotným hnutím. Dimenze čtvrtá pak rozvíjí téma a analyzuje možné environmentální konotace.

Dimenze první: ideová východiska hnutí straight edge Jaké byly hlavní motivace pro přijetí etiky straight edge?

93 V tomto ohledu jsme bral zřetel na explicitně vyjádřená přání daného respondenta.

39 Jaký byl vliv okolí na motivace členů straight edge? Co je hlavním principem etiky straight edge? Jaký vliv má tato etika na utváření obecných postojů a cílů ve společnosti? Jaké jsou politické a obecně společenské názory vyznavačů? Do jaké míry zasahují environmentální témata běžný život vyznavače?

Dimenze druhá: hnutí straight edge jako neformální uskupení individualit Jaké aktivity spojené s etikou straight edge jednotlivec vyvíjí? Účastní se aktivit jednotlivě nebo v rámci skupiny? Jak rozlehlá je skupina podobně smýšlejících? Je zde důležitý pocit sounáležitosti se skupinou? Jaké je věkové rozmezí členů? Čím se zabývají v profesním a soukromém životě? Jaká jsou pravidla uvnitř hnutí? Jaká je jejich závaznost? Jaké jsou sankce? Jak se hnutí vymezuje vůči majoritní společnosti? Jedná se o otevřené hnutí, nebo se jeho účastníci brání spolupráci s jinými organizacemi, spolky, komunitami? Popř. s jakými?

Dimenze třetí: praktické aktivity Jaké druhy aktivit jednotlivec vyvíjí? Čím jsou motivovány? Jak je v této snaze úspěšný? Jak tyto aktivity zasahují do každodenního života? Jak v těchto snahách participují ostatní vyznavači? Jaký cíl je nejvýznamnější?

Dimenze čtvrtá: environmentální konotace a aktivity s nimi spojené Jakou roli hraje v aktivitách hnutí péče o životní prostředí? Jaké konkrétní akce realizují? Jak se vymezují vůči environmentální krizi a její současné reflexi? Jak vnímají aktivity jiných organizací a spolků? Co je hlavní prioritou při utváření názoru na ochranu životního prostředí? Jaké konkrétní kroky podnikají v každodenním životě? Jak působí etika straight edge na environmentální uvědomění?

40 Jsou jejich názory spíše radikální nebo umírněné? Cítí se členové hnutí jako ochránci přírody? Jak tento pojem chápou? Jaké cesty volí participanti při získávání informací?

Mým záměrem nebylo podat vyčerpatelný okruh odpovědí na výše zmíněné otázky. Tyto dotazy slouží jen k vymezení sféry zájmu. Určují trajektorie a postup výzkumu. Přestože čtenář na většinu z nich dostane v práci odpověď, nejedná se o hlavní záměr této studie.

6.2. Struktura rozhovoru

Otázky jsou kladeny široce, tak aby měl respondent dostatek prostoru na vyjádření maximálně možného počtu názorů, které s tématem souvisí a které jsou pro dotazovaného klíčové.

Straight edge obecně: Otázka 1. Jaké byli Vaše hlavní motivy pro přijetí etiky straight edge a jak toto rozhodnutí ovlivnilo Váš život?

Otázka 2. Jakých aktivit v rámci straight edge se účastníte a jak jsou pro Vás tyto aktivity závazné?

Otázka 3. Považujete straight edge za otevřenou, tolerantní komunitu nebo se její členové výrazně vymezují vůči okolí?

Otázka 4. Kolik je Vám let a jaká je Vaše profese?

Otázka 5. Jste vegetarián/ka, vegan/ka (A proč?)

Straight edge v environmentálním přesahu: Otázka 1. První otázka se týká především vztahu lidí, kteří jsou straight edge (sxe), k přírodě a její ochraně a ekologie vůbec. Ve všech možných článcích a diskusích na internetu jsem se vždy dočetl o hlavních zásadách sxe, kde mimo jiné figurovala i zásada nezneužívání planety Země, hlubinná ekologie, environmentalismus atd. Jak se Vy osobně vyrovnáváte s těmito výzvami? Můžete, prosím nastínit pár klíčových bodů, které jsou pro vás z hlediska ekologie nejdůležitější?

41 Otázka 2a. Vztah mainstreamové společnosti k ekologii a ochraně přírody. Myslíte si, že většinová společnost časem přijme alespoň základní modely chování prospěšného pro ekologickou rovnováhu? (A proč si tak myslíte?)

Otázka 2b. Máte pocit, že aktivním jednáním v rámci sxe máte možnost tyto modely a způsoby chování ovlivnit (A jak?)

Otázka 2c. Jaké konkrétní zásady dodržujete vy osobně?

Otázka 3. Považujete se za aktivního ochránce přírody? (Jak konkrétně se to projevuje?)

Otázka 4a. Myslíte si, že problémy spojené s ekologickým zneužíváním přírody vycházejí z politického systému zavedeného establishmentu?

Otázka 4b. Na jaké úrovni byste hledali možná řešení?

Otázka 5. Z jakých zdrojů obecně, čerpáte informace?

7. Metody a techniky sběru dat

Respondenty jsem získal buď prostřednictvím rešerší internetu, nebo mi byli dodáni od známých na doporučení. Metodou sněhové koule jsem došel ke dvěma dalším. První technikou je hloubkový, standardizovaný rozhovor se zkoumanými osobami. Otázky v rozhovoru jsou však kladeny volně tak, aby byl respondentovi resp. respondentce dán prostor pro širší vyjádření vlastních nápadů a myšlenek. Otázky jsou koncipovány tak, aby vedly odpovídajícího ke zkoumanému tématu environmentálního přesahu hnutí straight edge. Posláním kvalitativního výzkumu je porozumění lidem v sociálních situacích.94 Tedy další neméně důležitou formou sběru dat je i účastné pozorování při akcích organizovaných nebo podporovaných ze strany straight edge. Při těchto akcích bude použito nahrávací zařízení95, díky

94 Disman, M.: Jak se vyrábí sociologická znalost . 2002. s. 289. ISBN: 978-80-246-0139-7 95 diktafon nebo videokamera

42 kterému mi bude dána možnost zachycení atmosféry a dílčích projevů při sledovaných aktivitách. V takovém případě mohou proběhnout i diskuse a rozhovory, jež nebudou mít pevnou strukturu, ale svým charakterem budou vhodně doplňovat empirický výzkum. Zápis proběhne formou terénních poznámek a bude dále zpracováván. Tam, kde se určité hnutí vyvíjí v čase, a jeho členové se různí podle lokality či individuálního vývoje, přestože se odkazují k původním vlivům a myšlenkám, můžeme čelit jistým metodologickým potížím. Historie a vývoj subkultury tak nemůže být zaznamenán pouze výzkumem současných aktivit, ale musí jít hlouběji do minulosti. Toto lze udělat pouze výzkumem psaných či jinak zaznamenaných96 historických faktů, které v průběhu utvářely podobu současného stavu subkultury. Proto je nezanedbatelnou metodologickou výpomocí studium textů hudebních skupin, manifesty a také již proběhlé rozhovory s vyznavači, kteří se podíleli na tvarování skupiny v minulých dekádách a kteří samozřejmě mohli ovlivňovat, a také ovlivňovali, názorová přesvědčení současníků.97 Možným problémem naznačených technik při vlastních, autorem vedených rozhovorů, může být neochota či obava ze strany respondentů před zneužitím získaných dat. Tato obava je často podložena strachem z ideových oponentů, jejichž akce mohou dosahovat až násilného charakteru.98

8. Straight edge v environmentálních konotacích (pozadí problému)

Původní koncepce straight edge, tak jak ji chápal Ian MacKaye, zpěvák skupiny Minor Threat a faktický zakladatel názvu straight edge i celého fenoménu, byla založena na odmítání nihilistického, sebedestruujícího postoje subkulturní mládeže v osmdesátých letech 20. století. Základem bylo svobodné rozhodnutí nepít, nekouřit a nežít promiskuitně. Obecně se tato doporučení brala jako pohnutka pro aktivní život v rámci subkultury. Spíše než o pravidlech v chování hovoří většina z původních vyznavačů o osobním rozhodnutí. Pravidlo, či příkaz by pro svobodomyslnou a po svobodě toužící komunitu představoval příliš regulativní prvek. Jak sám MacKaye dokládá, z počátku se dalo jen stěží mluvit o hnutí. „Čím dál tím víc lidí bylo vidět s X na rukou v průběhu počátku osmdesátých let. Myslím, že hnutí tak nějak tady

96 audio/video nahrávky, fanziny (samizdatové časopisy věnované určité subkultuře – nejčastěji hardcore punkové) 97 Wood, T., R.: Straightedge Youth, Complexity and Contradictions of a Subculture . New York: Syracuse University Press 2006. s. 22. 98 Jedná se především o příznivce extrémní pravice.

43 začalo, ale já osobně jsem se o to jako hnutí nikdy nezajímal. To se naprosto protivilo mému prvotnímu záměru. Pro mě to byla záležitost jedinců, svobodně se rozhodujících, ne nějakého hnutí.“99 Později se myšlenka straight edge šíří do celých Spojených států a z malé komunity přátel, bojujících proti lhostejnosti a konzumerismu svých vrstevníků, se stává ucelené hnutí s významným vlivem uvnitř hardcore-punkové subkultury. S tím, jak toto hnutí rostlo a rozvíjelo své pole působnosti, vsakovalo do sebe i myšlenky a názorové proudy, které v prvopočátcích nebyly velmi důležité, anebo nebyly přítomny vůbec. V souvislosti s některými myšlenkami, které původní koncepci přesahovaly, se hnutí začalo aktivněji podílet na veřejném životě. Politizace100 některých aktivit se stala styčným bodem v projevech některých skupin. V průběhu osmdesátých let byly někteří jedinci ovlivněni anarchismem a levicovým směrem v politice. Jednalo se však spíše o hledání alternativ vůči tzv. reaganismu101. Vzhledem k abolicionistickým tendencím, které byly u straight edge skupin patrné od počátku, se do popředí zájmu dostává v průběhu osmdesátých let i vegetariánství a veganství. Hlavním důvodem je etický přístup vyznavačů straight edge ke zvířatům a živým tvorům obecně. Svoboda lidských bytostí je dávána do stejného měřítka se svobodou zvířat. Mnozí straightedgeři se tak ze snahy neparticipovat na zhoubném systému, který má na svědomí vyvražďování živých tvorů, stávají vegetariány, častěji však vegany. Aktivisté se staví za práva zvířat ve velkochovech, bojují proti testování léčiv a kosmetiky na zvířatech, snaží se nekupovat výrobky ze zvířecí kůže apod.102 Veganský způsob života se tak stal velmi častou, nikoliv však povinnou součástí straight edge, a dokonce definoval samotné hnutí uvnitř subkultury, které se nazývá vegan straight edge. „Jíst maso je jako jíst tělo, zamysli se nad tím. Jak bezohledný zločin pácháme a v obličeji není místo pro soucit. Jaká to sobecká, natvrdlá společnost. Takže nikdy více: zahledění do sebe, když cenou, kterou platíme, je něčí život. Nikdy více: Nebudu na tom participovat. My jsme ti, co mají moc to změnit.“103 Spolu s vegetariánstvím a veganstvím se do popředí zájmu dostává i starost o životní

99 Lahicky, B.: All Ages, Reflections on Straight Edge . Huntington Beach: Revelation records 2007. s. 101. 100 Politizací jsou zde myšleny snahy o společenskou změnu prostřednictvím aktivit nejrůznějšího charakteru (demonstrace, angažovaná literatura, novinové články, otevřený aktivismus apod.). 101 Silně prokapilastický přístup v období působení prezidenta Reagana (1981-1989) 102 Peterson, B.: Burning Fight, The Ninethies Hardcore Revolution in Ethics, Politics, Spirit, and Sound . Huntington Beach: Revelation Records 2009. s. 84-107 103 Text písně No more skupiny Youth of Today, v originále Meat eating, flesh eating, think about it. So callous to this crime we commit, always stuffing our face with no sympathy. What a selfish, hardened society so No more: just looking out for myself, when the price paid is life of something else. No more: I won´t participate. We´ve got the power, we´ve got the might. (překlad autora)

44 prostředí. Straight edge se začínají zajímat o ekologické souvislosti vlastního chování a individuální zodpovědností za své činy. Nelze tvrdit, že by v tomto ohledu byli nějakými pionýry, či věrozvěsty. O tuto problematiku vzrůstá koncem osmdesátých a v průběhu devadesátých let zájem i v širších, než jen vědeckých kruzích. Přesto může sebeaktualizace jedince v rámci hnutí straight edge, které má již značně aktivistický potenciál, generovat větší zájem o společenská, kulturní, politická a environmentální témata. Tento trend se významně projevuje i v textech některých skupin. Nejvíce aktivní v tomto ohledu je skupina Earth Crisis, která se skrze texty velmi výrazně vyjadřuje k environmentálním, lidskoprávním, osvobozeneckým tématům a která se vehementně staví za práva zvířat a veganský způsob života. „Umlčena v hučících plamenech, po výkřicích a smrti nic nezbude. Zneuctěna, zlomena, spálená na prach. V šílenství nenasytnosti topí se slzy odporu. Země umírá – ekovražda! Lesy navždy zůstanou pusté. Budoucnost pošlapaná v jejich honbě. Korporace a jejich dolary pustoší amazonské lesy jako nálety kobylek. Oblaka černého kouře stoupají k obloze. Les plný krásných stvoření nesmyslně umírá. Spáleniště devastace nechávají člověka napospas sama sobě. Rostoucí populace a její hamižnost ospravedlňuje toto znásilňování. Moc peněz nesmí dostat přednost před nezvratnými škodlivými důsledky. Čas na reakci již dávno nastal, od protestu ke konfrontaci skrze mne a skrze tebe.“104 Earth Crisis dosáhli na hudebním poli značného úspěchu a posléze pronikli i do mainstremových médií. Jejich vliv a vliv poselství, které razili ve svých textech, se tak dostávalo širšímu spektru publika. Kromě Earth Crisis vzniká celá řada hudebních těles, která ve své tvorbě environmentální témata také velmi často zmiňují. Mezi nejvýznamnější patří například Vegan Reich, Maroon, Purification, Green Rage atd.105 Styl, který tyto kapely razily, byl hudebně velmi agresivní podobně jako projevy návštěvníků koncertů. Přestože styl i projevy v této scéně dosahovaly značně militantního nádechu, docházelo k násilnostem jen velmi zřídka. Nicméně koncem osmdesátých let se v hnutí začaly projevovat spasitelské a militantní skupiny, které svůj aktivismus, ať už šlo o práva zvířat, veganství

104 Text písně Ecocide skupiny Earth Crisis. V originále: Silenced in the roar of the flames. After the screams and the dying, nothing remains. Desecrated, slashed, burned to the ground. In the frenzy of greed, cries of protest are drowned. The earth dies – ecocide! The earth´s forests laid forever to waste. Thoughts of the future trampled in their haste. Corporations with their dollar sign focus ravage the amazon like plague of locusts. Plumes of blak smoke ascend into the sky. A forest of beautiful creatures sneselessly dies. Smoking fields of devastation left in mankind´s wake. With population left to grow and greed they justify this rape. The power of the dollar can´t take precedence over inevetable detrimental consequence. The time to react is long overdue, from protest to confrontation by me and by you. (překlad autora) 105 Peterson, B.: Burning Fight, The Ninethies Hardcore Revolution in Ethics, Politics, Spirit, and Sound . Huntington Beach: Revelation Records 2009. s. 86.

45 nebo environmentalismus/ekologismus, braly příliš vážně a napadaly návštěvníky koncertů nebo i svoje vrstevníky, kteří nectili stejné zásady jako oni. „Od počátku osmdesátých let zhruba do roku 1987 to všechno začalo být čím dál tím hrubější. Musel jsem najmout ochranku, aby zabránila zraněním, která se při koncertech často vyskytovala... Skutečný problém ale nastal, když přívrženci násilnických skupin začali chodit na koncerty a vždycky si vybrali někoho z publika a zmlátili ho/ji... Pak jsem si jednou řekl: „Tohle už nemám za potřebí.“106 Avšak většina militantních sklonů jak v hudbě, tak i při tanečních kreacích, byla spíše jen expresivním vyjádřením nesouhlasu s určitým fenoménem. Výhružně působící texty nenabývaly ve většině případů autobiografického charakteru. Bylo by značně zobecňující a nesprávné považovat straight edge jako celek za násilnické hnutí.107 Kromě násilností, které se vyskytovaly spíše v menšině, měly kapely jako Earth Crisis a jim podobné celou řadu svých následovníků, kteří rozšířili základy ekologického aktivismu a otázky práv zvířat jak v rámci hnutí straight edge, tak i mimo něj. V posledních zhruba dvaceti letech můžeme i v majoritní společnosti zaznamenat větší zájem o environmentální tématiku. Ať už pouze teoretický, či přímou snahou o vlastní změnu chování. Straight edge skupiny jsou v tomto druhém ohledu, radikálnější. Od vystoupení prvních kapel jako byla Earth Crisis se zájem současných straight edge kapel i straight edge vyznavačů upíná hlavně na lidskoprávní tematiku, práva zvířat, environmentální témata a možné způsoby v přijetí změn v chování prospěšného pro životní prostředí. Námětem mnoha fanzinů, internetových či živých diskusí a rozborů se tak stávají aktivity spojené s individuálním rozhodnutím změnit a dodržovat trvale udržitelné způsoby chování. Vyznavači straight edge jsou obecně velmi vnímaví k otázkám, které souvisejí s environmentální udržitelností. Můžeme pozorovat zapojení některých jedinců v nejrůznějších ekologických aktivitách. Někdy můžeme sledovat pouze teoretickou podporu a souhlas s elementárními způsoby chování, někdy jsou respondenti přímo aktivní v některém z ekologických, politických či kulturních hnutí, organizaci či spolku.108 V textech kapel nacházíme lamenty nad společenskou krizí způsobenou nadbytečnou spotřebou a plýtváním. „Další kousek odprodán, půda pod nohama ztracená. Zapomenuté pohyby, zavržené zvyky. Automobilizováni. Připoutáni. Ztrácíme

106 Rozhovor s Hilly Kristalem, promotérem hudebního klubu CBGB v New Yorku. Dostupné v: Lahicky, B.: All Ages, Reflections on Straight Edge . Huntington Beach: Revelation records 2007. s.93 – 94. 107 Wood, T., R.: Straightedge Youth, Complexity and Contradictions of a Subculture . New York: Syracuse University Press 2006. s. 35 – 37. 108 Tyto aktivity jsou na různé škále radikalismus a osobní zainteresovanosti, počínaje propagací cyklojízdy a konče nelegálním vniknutím do objektu za účelem záchrany zvířat.

46 co nemusíme, platíme sebou. Tím, co mohlo zůstat dál. Zítra bude lepší zapomenout dýchat.“109 Dotazovaný B. z Olomouce110 se k aktivismu uvnitř subkultury, které je členem, vyjadřuje takto: „Budu-li konkrétnější a zaměřím-li se na ochranu přírody, je to pak asi individuální pojetí dle dané subkultury. Všeobecně můžu říct (i když nerad jakkoliv rozděluji či specifikuji subkultury v hc), že lidé žijící sxe životem v DIY hardcore/punkové subkultuře jsou vnímavější k otázkám ekologie, ochrany přírody a osvobození zvířat/lidí než lidé z té mainstreamové hardcore/punk části (nevím zdali můžeme ještě mluvit o subkultuře).“111 112 V následujícím rozboru si ukážeme některé hlavní principy, které lze považovat za udržitelné ve smyslu ekologické rovnováhy a které jsou vlastní dotazovaným respondentům. Většina zkoumaných osob uvedla, že hlavním a nejdůležitějším principem pro vnímání environmentálních otázek a problémů, je individuální zodpovědnost. Tato zodpovědnost a způsoby chování jsou pak v přímém vztahu s přijatou etikou straight edge. Ve svém výzkumu jsem se zaměřil na okruh témat, která by měla volným způsobem směřovat k zodpovězení základní výzkumné otázky, kterou jsem operacionalizoval do několika tématických okruhů dle struktury vedených rozhovorů. Jaké jsou tedy environmentální přesahy v etice a ideologii hnutí straight edge a jaké jsou konkrétní aktivity jednotlivých členů?

8.1. Motivace

Prvním okruhem jsou motivace. Zajímalo mne, proč se respondenti zajímají o evironmentální témata a jakou to má souvislost se straight edge. Základem pro každého vyznavače straight edge je jeho/její individuální rozhodnutí. Přesto však můžeme sledovat podobné motivy a způsoby chování. I když straight edge vykazuje velmi silné znaky individualismu, svobody a plurality názorů, je do jisté míry i komunitou, ve které názory vznikají na společné bázi a obrušují se při společných diskusích. Tento výzkum samozřejmě nemůže vyčerpávajícím způsobem hodnotit hnutí straight edge jako celek. Na základě selektivního výběru respondentů se však pokouší mapovat individuální přístupy některých členů straight edge.

109 Text k písni Klimatizovaná noční můra od české hudební skupiny Dakhma. Dostupné z: http://blogs.myspace.com/index.cfm?fuseaction=blog.view&friendId=416974312&blogId=437027533 (Staženo12.7.2010) 110 V práci někdy záměrně neuvádím pravá jména. Někteří z dotazovaných projevili přání zůstat v anonymitě. Pro lepší orientaci používám počáteční písmena jejich jmen nebo přezdívek a místa odkud pocházejí, nebo kde byl veden rozhovor 111 Zkratka hc značí hardcore, zkratka sxe straight edge, DIY do it yourself – udělej si sám. (poznámka autora) 112 Rozhovor s dotazovaným B. z Olomouce, vedený 14.4. 2009

47 Vnímání ekologicky příznivého způsobu života a přijetí jeho pravidel, je uvnitř straight edge chápáno jako základní standard, od kterého se odvíjí ostatní formy chování a jednání. B. z Olomouce zdůrazňuje myšlenku způsobu života prospěšného pro životní prostředí v souvislosti s veganským stravováním. „Budu-li se tedy zaměřovat na sxe, DIY, hc/punk subkulturu, ve které se víceméně pohybuji, je běžným standardem vnímání ekologie a ochrany životního prostředí, veganství a s tím samozřejmě myšlenka osvobození zvířat. Nakolik jsou už v tomto lidé aktivní a nakolik jdou do hloubky, nejsem schopen zodpovědět, protože je to velice individuální.“113 Respondentka H., taktéž z Olomouce, ke svým osobním motivacím pro udržitelný způsob života dodává: „Otázku enviromentálně příznivějšího životního stylu chápu jako přirozenou součást způsobu života, který se co možná nejvíce snaží vyhnout zneužívání jak přírodních, tak lidských zdrojů. Vše je nutno chápat v souvislostech, protože vše je propojené. Proto taky je dnes velice těžké neparticipovat na nějaké formě sociální nebo ekologické devastace.“ 114 Na těchto příkladech můžeme vidět, že vyznavači straight edge jsou velmi poučeni, co se týče svého individuálního způsobu života a zodpovědnosti vůči životnímu prostředí. Životní prostředí a svou účast na něm, chápou jako komplexní systém, který je ovlivňován individuálním chováním jedince ve společnosti. Vzájemným sdílením těchto myšlenek pak vzniká jakési komunitní vědomí toho, co je správné a co ne. Na základě takto deklarovaných hodnot, pak může docházet k sociálním sankcím vůči odpadlíkům nebo prostě těm, kteří nesouhlasí s některými proudy uvnitř straight edge komunity. Arthur, člen hudební skupiny True Nature z USA, která je velmi environmentálně zaměřená, považuje straight edge za uzavřenou komunitu striktně se vydělující od ostatní společnosti. „Osobně si myslím, že straight edge je spíš výlučná skupina a ne moc otevřená vůči lidem, kteří straight edge nejsou.“ 115

8.2. Konkrétní zásady

Přístupy k jednotlivým vrstvám udržitelného způsobu chování, se u dotazovaných individuálně liší. Můžeme však nalézt společné jmenovatele a některé zásady, které vyznavači hnutí straight edge považují za klíčové při svých snahách o zodpovědné chování. Všichni dotazovaní se shodli na tom, že je velmi důležité přemýšlet o environmentálních

113 Rozhovor s dotazovaným B. z Olomouce, vedený 14.4. 2009 114 Rozhovor s dotazovanou H. z Olomouce, vedený 14.4. 2009 115 Rozhovor s dotazovaným Arthurem z USA, vedený 12.3.2010

48 problémech a že je rovněž velmi důležitá změna individuálního přístupu. Aleksander, student filosofie, aktivista a zpěvák hudební skupiny Hobson´s Choice z Bosny a Hercegoviny, vystihuje hlavní zásady svého života takto: „Je to velmi prosté. Každý z nás je zodpovědný za své činy. Jestliže chci žít v čistém prostředí, nebudu kolem sebe všude vyhazovat odpadky. Jestliže chci žít v prostředí, kde není znečištěný vzduch, budu chodit raději pěšky nebo jezdit na kole.“ 116 Na můj dotaz, které konkrétní zásady respondenti dodržují, většina odpověděla podobně. Jedná se především o uvědomělé nakupování, způsob dopravy a stravování, nakládání s odpadky a v neposlední řadě i aktivismus a způsob předání poselství ostatním, tématu méně znalým jedincům. Poslední jmenované je u příslušníků straight edge velmi důležité. Příkladným životem se snaží motivovat ostatní členy společnosti k prospěšné změně chování. „Pro mě je ze všeho nejdůležitější žít život v rovnováze se životním prostředím a sám na sobě tak demonstrovat příklad pro ostatní. Nevěřím, že se dá změnit něčí myšlení skrze vysvětlování na různých plakátech, nebo demonstracích,“ uvádí Dmitrij z Litvy.117 Respondenti z Olomouce jsou znalí problematiky třídění odpadů, využívají převážně hromadnou dopravu a snaží se přemýšlet o alternativách při nakupování. Respondentka H. ještě obecněji dodává: „Z hlediska ekologie je podle mě jedním z klíčových bodů skromnost. Konzumerismus dneška dosáhl hranice únosnosti a ačkoli jsou spotřebitelé a spotřebitelky neustále bombardováni reklamou vnucenou nutností konzumovat, je jen na nich, jestli odolají a vydají se správným směrem. Mít otevřené oči a zájem hledat ekologicky a sociálně šetrné alternativy.“118 Podobně smýšlí i Arthur z kapely True Nature. „Myslím, že velmi důležitým krokem pro omezení našeho (negativního) vlivu na planetu, je omezení naší spotřeby. Pro planetu je lepší, když nenakupujeme zbytečné produkty a když se celkově snažíme žít nekonzumní život. Snižování životního standartu, před jeho zvyšováním je rovněž ekologicky velmi významné.“119

8.3. Veganství a vegetariánství v environmentálních souvislostech

Za nejpodstatnější přínos z hlediska šetrného chování většinou považovali dotazování svůj veganský způsob života. Ačkoliv veganství není původní součástí straight edge, v průběhu jeho trvání se stalo jeho velmi běžnou součástí. Rozhodnutí pro veganství/vegetariánství je většinou podmiňováno ochranou práv zvířat a aktivismem na podporu osvobození zvířat trpících ve

116 Rozhovor s dotazovaným Aleksandrem z Bosny a Hercegoviny, vedený 17.3.2010 117 E-mailová korespondence s dotazovaným Dmitrijem z Litvy, 20.4.2010 118 Rozhovor s dotazovanou H. z Olomouce, vedený 14.4. 2009 119 Rozhovor s dotazovaným Arthurem z USA, vedený 12.3.2010

49 velkochovech nebo při pokusném testování. „Myslím, že vegetariánství je další logický krok pro straight edge. Alespoň pro mne to bylo logické. Pro mě to vše je proces. Životní postoj, který se snaží vše znovu přezkoumávat a zkoušet jestli to, čeho jsem dosáhl skutečně funguje. Jde o to, stále na sobě pracovat a zlepšovat se.“120 Valná většina vyznavačů straight edge, kteří žijí veganským/vegetariánským způsobem, považuje své dietní návyky za přímo související s environmentálními principy udržitelnosti. Většina dotazovaných uvedla, že díky odmítání konzumace živočišných produktů nepodporují živočišnou výrobu, která je velmi energeticky náročná. „Podniky, které zneužívají zvířata pro živočišnou výrobu, využívají pro svou činnost více zdrojů než jakékoliv jiné průmyslové odvětví. Tím, že chováme zvířata na jídlo, využíváme mnohem více vody, půdy, ropy a dalších zdrojů, než většina ostatních průmyslových odvětví v USA dohromady! Živočišná výroba rovněž způsobuje největší znečištění ovzduší. Více nečistot je vyprodukováno díky chovatelům zvířat než všemi automobily na celém světě.“ Takto uvozuje Arthur své motivace pro rozhodnutí stát se veganem.121 Shodné argumenty uvádí i respondent B. Z Olomouce. „Hodně lidí si nedává veganství a ochranu přírody do souvislostí, podívám-li se ale na živočišnou výrobu, můžeme zde hovořit o ekologických katastrofách. Nadměrné využívání/zneužívání půdy, znečišťování spodních vod, znečišťování ovzduší… A to se bavím jen o chovu tzv. hospodářských zvířat.“122 Dle těchto odpovědí můžeme usuzovat, že dotazovaní straight edge vyznavači se cítí být zodpovědní za své individuální projevy chování, které se snaží usměrňovat dle představ o ideálním udržitelném způsobu života. Jako jeden z největších problémů při dosahování ekologicky šetrných alternativ uvádějí lidskou chamtivost a stále se zvyšující měřítko lidských potřeb. Vědomím rozhodnutím neparticipovat na systému, který považují za nesprávný, se zvyšuje jejich hrdost na vlastní, alternativní cestu. Odmítáním živočišných produktů pak jasně demonstrují svou neúčast na zneužívání zvířat pro lidské potřeby, které jsou zřejmě kontrolovatelné, omezitelné, a tudíž nejsou bezprostředně nutné. Při ústních rozhovorech nebo při diskusích na internetu se vyznavači straight edge jasně vymezují proti systému, který jasně podporuje konzumaci masa a jiných živočišných produktů. Srovnávají důsledky živočišné výroby s důsledky environmentální krize. Nevědomost, či nezájem většinové společnosti, je pak hlavní příčinou vzniku této krize. Veganství nebo vegetariánství však není podmínkou či pravidlem v hnutí straight edge.

120 Rozhovor s Ian MacKayem v: Lahicky, B.: All Ages, Reflections on Straight Edge . Huntington Beach: Revelation records 2007. s. 103. 121 Rozhovor s dotazovaným Arthurem z USA, vedený 12.3.2010 122 Rozhovor s dotazovaným B. z Olomouce, vedený 14.4. 2009

50 Jedná se spíše o většinovou tendenci, ke které valná část členů směřuje. Při svém výzkumu jsem narazil i na respondenty, kteří se hlásili ke straight edge, ale odmítali veganský způsob života. „Nejsem vegetarián a pro mě to se straight edge nemá nic společného. Veganství a podobný věci jsou kraviny nové školy straight edge, Ray Cappo apod. Mám rád maso, tak ho jím. Nemám nic proti lidem, kteří jsou vegetaráni nebo vegani, ale oni by se měli koukat do svých talířů a né do mého.”123

8.4. Další dodržované zásady

Kromě veganství se v životě dotazovaných projevují i jiné zásady, které naznačují snahu o alternativní způsoby chování, vzhledem k ekologicky stabilním standardům. Respondenti nad svým chováním a jeho důsledky přemýšlejí a dávají si jej do souvislostí s dopady na životní prostředí. „ […] Myslím, že jsem schopen svou abstinencí přispět k ochraně přírody, myslím si, že ano. Nekonzumace tabákových produktů – nezneužívání půdy a nekácení deštných pralesů při pěstování tabáku a dále nezamořování životního prostředí chemickými postřiky při pěstování tabáku nebo např. při pěstování plodin, ze kterých je vyráběn alkohol...“ 124 Odpovídajícím respondentům jsou známy bio produkty, preferují je před běžnými potravinami. Olomoučtí respondenti uvedli, že se snaží nakupovat suroviny v potravinových bankách. Rovněž věnují značnou pozornost místě produkce. Upřednostňují lokální produkty od místních pěstitelů nebo výrobců. Snaží se přizpůsobit své nároky sezónním plodinám. H. v rozhovoru uvedla, že si řadu potravin dokonce vyrábí sama. Vzhledem k tomu, že má přístup k vlastním zdrojům, není to pro ní příliš velký problém. Nepřehlédnutelným fenoménem u vyznavačů straight edge je aktivní bojkot některých podniků či firem, které buďto neeticky zacházejí se zvířaty nebo mají škodlivý dopad na životní prostředí. V tomto ohledu samozřejmě nemůže být nikdo stoprocentně důsledný. Vzhledem k propojenosti globálních trhů a firem je tato snaha omezena spíše na demonstrativní odpor vůči dané firmě. Přestože mohou nakupovat biopotraviny a omezovat svoje nároky jak jen to jde, nikomu se zřejmě nepodaří úplně se vymanit ze systému spotřebitelského kruhu, který vtahuje člověka do nepřehledného bludiště vzájemně propojených hospodářských podniků a politických zájmů. Mezi společnosti a subjekty, které aktivisté často bojkotují, patří nadnárodní olejářské a těžební firmy, firmy testující na zvířatech, nebo podporující testování, dále subjekty, které se, ať už

123 E-mailová korespondence s dotazovaným s Jurkem z Chorvatska, 13.8.2010 124 Rozhovor s dotazovaným B. z Olomouce, vedený 14.4. 2009

51 přímo nebo nepřímo, podílejí na kácení lesů kvůli potřebě zemědělské půdy apod. Tento individualistický boj, který aktivisté vedou proti světovému systému, je často kritiky považován za boj s větrnými mlýny. Jeho aktéři jsou pak vysmíváni a zesměšňováni. Přesto může být odhodlání a praxe bojkotu jak psychologický (pro jedince samotného), tak i reálný význam. Komplexitu a souvislosti v individuálních rozhodnutích popisuje H. jako vzorce, které je třeba předávat ostatním lidem. „V podstatě by se dalo jít dál s tím, že bychom mohli říct, že kvůli nám nejezdí kamiony s chlastem, které taky přispívaj ke znečištění ovzduší, nezpůsobujeme si nemoci, na jejichž léčbu by padly léčiva s ekologicky náročnou výrobou a prostě tak všelijak šetříme energetické zdroje atd. […] to už jsou ale takové malichernosti. Jinak ale obecně platí, že svým způsobem života ovlivňuješ okolí a lidi, minimálně je prostě můžeš nějak přimět k uvažování, proč jednáš takhle a ne jinak, což platí i mimo subkulturu.“ 125 Někteří participanti zvolili cestu od straight edge až ke hledání náboženské spirituality. Nutno přiznat, že tento fenomén je patrný spíše jen v oblasti USA a severní Ameriky. Způsoboval to i jistý hlad konce sedmdesátých a osmdesátých let po nové spiritualitě a hledání náboženských hnutí, odlišných od majoritního křesťanství, které je v severní Americe značně prudérní.126 Jednou z nejoblíbenějších forem náboženského přesahu ve straight edge byl vliv Hare Kršna. V souvislosti se vstupem některých členů straight edge do okruhu ISKCON127, které je silně environmentálně zaměřeno, přibývalo i jakési obecné povědomí o možných alternativních způsobech chování. V praxi se někteří začali věnovat alternativnímu zemědělství a celkově přizpůsobovali svůj život požadavkům Hare Kršna. Ray Cappo, jedna z ústředních postav tzv Krišnacoru128, se načas dokonce stal členem Kršna komunity a plně participoval na životě v ašrámu129: „Byl to úplně jiný životní styl. Takový vyšší životní styl, než na který jsem byl do té doby zvyklý […] a měl jsem ze sebe opravdu dobrý pocit, protože teď jsem skutečně žil přesně podle toho, čemu jsem věřil. Byl jsem proti znečišťování planety, byl jsem proti celému tomu způsobu amerického života […] který je o tom, že lidé prostě nemají žádný koncept jak spolupracovat s planetou Zemí. Spíše pak pracují proti ní. Bylo to tam (na farmě Hare Kršna; pozn. autora) skvělé. Pěstovali jsme si vlastní potraviny, měli jsme krávy, starali jsme se o všechny možné druhy zvířat. A já jsem tam opravdu cítil, že teď žiju život přesně podle toho, co jsem chtěl a čemu jsem věřil.“130

125 Rozhovor s dotazovanou H. z Olomouce, vedený 14.4. 2009 126 Barrett. V., D.: Sekty, kulty, aalternativní náboženství . Praha, 1998. 127 International Society for Krishna Consciousness – Mezinárodní společnost pro uvědomování Krišny 128 Hardcore s prvky východních kultur. Texty bývají většinou o nově nabyté spiritualitě a jejím projevování. Cappo byl krom jiného zpěvákem skupiny Shelter, která sama sebe definovala jako Kršnacore. 129 Náboženská centra jednotlivých komunit ISTCON. 130 Ray Cappo v Lahicky, B.: All Ages, Reflections on Straight Edge . Huntington Beach: Revelation records 2007. s.

52 9. Geografické nuance – transformace hnutí v souvislosti s lokálními podmínkami

9.1. Západní Balkán

Na jaře roku 2010 jsem měl možnost zkoumat hnutí straight edge v oblasti západního Balkánu. Snažil jsem se kontaktovat co možná největší počet aktivní vyznavačů a to prostřednictvím internetových sociálních sítí, metodou sněhové koule a vlastního vyhledávání. Vzhledem k tomu, že aktivních členů je v dané oblasti rapidněji méně než v západní Evropě nebo i v České republice, mohu konstatovat, že můj výzkum byl, co se týče počtu respondentů, takřka vyčerpávající. Životní styl straight edge vznikl ve Spojených státech Amerických, kde má jistě největší členskou základnu. Do západní Evropy se tento styl dostal někdy v polovině osmdesátých let a po pádu železné opony pozvolna proniká i do bývalých zemí tzv. východního bloku. Stejně tak, jako jsou snadno přenositelné módní trendy a značky, je i většina norem a základních prvků chování lehce transformovatelná. Najdeme ale i jistá specifika, generovaná především lokálním zázemím, kulturou a tradicí. Konkrétně můžeme sledovat zejména následující odchylky. Percepce majoritní společnosti vůči straight edge je dle rozhovorů mnohem striktnější, než je tomu například u nás. Respondent z Bosny a Hercegoviny si postěžoval na těžkosti, jež mu jeho životní styl přináší. Jedná se zejména o nepochopení, ignoraci a zavržení ze strany okolí. V rozhovoru s jistou skepsí dokonce uvedl, že v oblasti Bosny a Hercegoviny je zdaleka jediným vyznavačem stylu straight edge. Přesto, že působí jako zpěvák hudební skupiny, ve které propaguje straight edge, jen stěží bychom ho mohli považovat za vlivný prvek osvěty. Kde není posluchačstvo, není ani kazatelů. Jeho neutuchající ambice a entuziasmus však stále vedou jeho boj s větrnými mlýny. V souvislosti s environmentálními přesahy v hnutí straight edge můžeme i na Balkáně pozorovat shodné tendence ve způsobu života a ve snaze o jeho změnu v udržitelnou verzi, tak jak jsme je pozorovali u respondentů z České republiky nebo ze západních zemí. Zdánlivá uvědomělost vyznavače straight edge však významně koliduje s životním stylem jeho okolí: „Je důležité mluvit s

135 (překlad autora)

53 lidmi o těchto věcech. (ekologie, ochrana přírody, hlubinná ekologie, životní prostředí atd. – pozn. autora). Je důležité komunikovat zejména s těmi, kteří nemají patřičné vzdělání a informace o tématu, a to jak ve škole, tak i doma. Zdá se, že lidé se příliš nestarají o to, co je důležité, a je to částečné kvůli tomu, že nad tím prostě moc nepřemýšlejí, a také proto, že těžký život tady v Bosně je spíše nutí směřovat myšlenky na holé přežití.“131 V severní části Chorvatska jsem se setkal i s velmi vyhraněnými, striktně levicovými názory na možné způsoby řešení environmentální krize: „Straight edge nemá s ekologií nic společného. Nemyslím si, že nějaký potetovaný vegan/straighedger může něco změnit na tomhle bordelu […] Celý (politický – poznámka autora) systém musí být změněn, abychom mohli vůbec mluvit o ekologických tématech. Kapitalismus jenom ničí svět. Jenom revoluční organizace pracující třídy může toto změnit.”132 Podobné názory nejsou mezi vyznavači straight edge zase tak výjimečné. Podrobněji o tomto tématu pojednáme v kapitole o politické orientaci příslušníků straight edge. Dotyčný respondent přiznává, že ekologická témata pro něj nejsou příliš klíčová. Dle jeho odpovědí usuzuji, že svůj zájem o environmentální souvislosti straight edge a jejich praktické projevy staví hlavně na politickém odporu vůči etablované společnosti. „[…] Přesto souhlasím, že ekologie je velmi důležitá. Pro mě je ale největším problémem kapitalistický, ekonomický systém. Kapitalisté (vládnoucí třída) se zajímají jen o profit. Chtějí levné zdroje a velké zisky. Kvůli tomu zneužívají země třetího světa, aby získali levné suroviny, vyhazují tam svůj odpad, nezajímají je měřítka ekologické bezpečnosti etc. Jestliže se nezbavíme kapitalismu, nemůžeme vůbec mluvit o ekologii. Protože jinak bude ekologie jen jakousi plastickou operací – můžeme vypadat mladě, ale bude nám pořád sedmdesát.”133 Po dobu mého výzkumu v prostoru západního Balkánu jsem zaznamenal ještě několik aktivních příznivců straight edge, např. skupiny The Truth of XXX a Let's Grow v Srbsku. Na druhou stranu jsem ale rovněž zjistil, že několik druhdy aktivních jedinců již etiku straight edge přestalo vyznávat. Těžko soudit příčiny jejich změny životního stylu. Potvrzuje se tak ale jistá neudržitelnost samotného hnutí, tak jak nad tím polemizuji v kapitole True till death. Konkrétně jsem zaznamenal pět rozpadlých straight edge kapel v Srbsku, dva odstoupivší jedince v Chorvatsku. Jediná makedonská straight edge kapela Forever Positively Obsessed se rozpadla v roce 2008. Samozřejmě nejsem schopen podat plný a nezkreslený obraz situace, nicméně má zjištění napovídají o nadšení, které není zcela dlouhodobé. Na základě svých zjištění jsem přesvědčen, že v regionu od Záhřebu po Skopje, se jedná

131 Rozhovor s dotazovaným Aleksandrem z Bosny a Hercegoviny, vedený 17.3.2010 132 E-mailová korespondence s dotazovaným s Jurkem z Chorvatska, 13.8.2010 133 Tamtéž.

54 jen o několik málo jednotlivců, kteří přijali etiku straight edge podle západních modelů a kteří jen stěží mohou počítat s hordou následovníků.

9.2. Střední a východní Evropa

Celkově můžeme straight edge scénu ve střední a východní Evropě dnešních dnů směle přirovnat k rozvinuté mozaice aktivit v rámci USA. Mezi jednotlivci i skupina existuje úzce propojená síť kontaktů, která je dnes podporována zejména prostřednictvím internetu. Na druhou stranu politická a občanská angažovanost v posledních letech trochu upadá. „Straight edge už není tak populární. Mnohem méně, než tomu bylo třeba před dvaceti lety. Vypadá to, že nikdo už nechce být příliš ideologický, to zahrnuje i straight edge. Na jedné straně jsou mladí lidé, kteří jsou jaksi proti všem a všemu, tedy jakýsi postmoderní konec ideologie. Na druhé straně zase vidíme, jak se všichni odpoutávají a bojí všeho vážného - všeho, co vyžaduje hlubší zainteresovanost.“134 Podobné jevy můžeme pozorovat i v jiných lidských aktivitách současné doby. Jedním z příkladů může být i obecný zájem o globální a lokální stav životního prostředí a míra osobní participace na tomto stavu. Avšak přes veškerou skepsi naznačenou v předešlém textu, nacházíme dnes v prostoru střední a východní Evropy stále ještě mnoho fungujících skupin i jednotlivců, aktivně se zapojujících do kontrakulturních aktivit v rámci straight edge. Polsko má jednu z nejsilnějších scén v tomto prostoru. Jmenovat můžeme kapely jako Second Age, Regres, Only Way Out, Sunrise, X's Always Win aj. Kromě hudebních skupin je v zemi stále vydáváno několik fanzinů zaměřených na straigh edge kulturu. Jsou to např. Second Vision, Chaos Grlzzz, Kiss My Edge aj. Existuje spousta aktivistů, kteří se podílejí na organizování koncertů, vydávání desek a časopisů. Mnozí participují na anarchistických akcích, boji za práva zvířat, antifašismu, enviromentálních hnutí.135 Na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku a Slovinsku je scéna omezena jen na pár jednotlivců, kteří jsou aktivní jen lokálně. Na rozdíl od těchto zemí nabývá hnutí straight edge velmi zajímavých rozměrů a podoby v Rusku a Bělorusku. Důvodem je možná dlouhodobá politicko-sociální nestabilita a snaha mladých lidí vymezit se vůči totalitnímu chování politických představitelů v daném regionu. Přestože, a nebo právě proto, že je Bělorusko posledním totalitním státem v Evropě,

134 Robert Matusiak v: Kuhn, G.: Sober Living for the Revolution: Hardcore Punk, Straight Edge, and Radical Politics . s. 136. Dostupné z: http://books.google.com. (Staženo 12.7.2010) 135 Kuhn, G.: Sober Living for the Revolution: Hardcore Punk, Straight Edge, and Radical Politics . s. 137. Dostupné z: http://books.google.com (Staženo 12.7.2010)

55 vyznačují se aktivity v oblasti hardcore/punkové subkultury velkým nadšením ze strany jejích příznivců. V zemi panuje oboustranná nepropustnost vůči zahraničním vlivům. Je velmi obtížné, aby si nějaká zahraniční kapela zahrála v Bělorusku a zároveň místní spolky to mají s vycestováním rovněž velmi složité. Tato bariéra plodí neutuchající zájem a nadšení o subkulturní a diverzivní aktivismus, jehož jsou hardcore/punkové struktury součástí. V zemi kdysi fungovala straight edge skupina Jiheart s ženskou vokalistkou a texty zpívanými v běloruštině. Tato kapela byla orientována velmi politicky. V současné době zde funguje jediná straight edge kapela Apple Shout. Členové hardcore/punkových skupin jsou často perzekuováni ze strany státního aparátu. Jsou drženi ve vězení, nebo fyzicky napadáni.136 Tato situace svým charakterem velmi připomíná utrpení disentu a undergroundových aktivistů u nás v období komunismu. Podobně jako v Bělorusku můžeme se i v sousedním Rusku setkat s velkým zájmem mladých lidí o fenomén straight edge. Od raných devadesátých let zde funguje řada kapel, na které navazuje různorodá činnost aktivistů v oblasti lidských práv, práv zvířat, ekologie, antifašismu, apod. Mezi nejvýraznější skupiny v současné době patří Flawless Victory, Verdict, Engaded at Will, Margaret Thrasher aj. V Rusku funguje několik vydavatelství, která se zaměřují na straight edge kapely. Na první pohled by se mohlo zdát, že většina aktivit spojených se straight edge se odehrává pouze v západní části ruské federace. Avšak tento fenomén lze zaznamenat (i když v menší míře) po celém území Ruska.137 Dokonce až v dalekém Vladivostoku je skupina aktivistů, kteří všechen svůj čas plně zasvětili čistému způsobu života a jeho propagace. Hlavní lídr skupiny se nechal slyšet, že by chtěl dosáhnout absolutní kontroly nad svým chováním a stravováním tak, aby nepůsobil žádné zlo vůči životu a přírodě.138 Tato skupina přijala myšlenky straight edge a posunula je až do extrémních rovin.

9.3. Straight edge v ČR

V současnosti je u nás straight edge scéna poměrně vyrovnaná a čítá několik hudebních skupin a okolo 200 aktivních jedinců.139 V Rokycanech u Plzně se dokonce každý rok koná tzv. Fluff Fest, festival hardcorových kapel z celého světa. Většina lidí okolo festivalu je nějakým způsobem spojena s českou a zahraniční straight edge komunitou. Na tomto festivalu se potkávají

136 Kuhn, G.: Sober Living for the Revolution: Hardcore Punk, Straight Edge, and Radical Politics . s. 138-139. Dostupné z: http://books.google.com (Staženo 12.7.2010) 137 Tamtéž 138 Dokumentární film Cleanhead, Komarevtseva, O. Cleanhead (citace použita se souhlasem autorky), Dostupné z: http://vimeo.com/9066620 (Staženo 21.11.2010) 139 Odhad autora na základě osobní zkušenosti a rozhovorech.

56 aktivisté z celého světa, jsou zde stánky straight edge vydavatelství a kapel, prezentují se zde myšlenky antifašismu, ochrany práv zvířat a ochrany životního prostředí. Zdůrazňován je i komunitní charakter a spojenectví při vytváření angažovaného aktivismu. Atmosféra festivalu je nabita angažovanými projevy, ale i volnou zábavou, jako je tomu při běžných festivalech. Zde se ale moc nekouří, ve stáncích se prodává pouze lokální, české pivo (tvrdý alkohol vůbec) a veganská strava. Organizátoři se rovněž snaží neprodávat produkty nadnárodních společností. Při organizaci festivalu se dbá na omezování odpadků a jejich třídění.140 Nejvlivnějšími českými straight edge kapelami byli No Reason a Spes Erepta, kteří vyzdvihovali zejména své veganské návyky. Tyto kapely se rozpadly hlavně proto, že někteří jejich členové se chtěli více angažovat v politickém aktivismu nežli v hudební tvorbě. Dalšími aktivními hudebními tělesy byly v minulých třech letech skupiny Nidal, Lakme a Gattaca. Významnou českou skupinou byla Balaclava, jejíž členové se významně podíleli na rozšíření myšlenek veganství a straight edge v ČR.141 Každým rokem zahraje v České republice několik desítek zahraničních straight edge kapel z celého světa. Díky tomu se velmi dobře daří udržovat kontakty mezi českými a zahraničními aktivisty a aktivistkami.

10. Politické konotace

Straight edge je součástí hardcorové subkulutury, ve které šlo už od počátku osmdesátých let nejen o hudbu, ale také o poselství, které v sobě zahrnovala. „I když kapela nebyla nijak přehršle politická, jejich poselstvím bylo vždy stát se kontrakulturou.“142 Punk a hardcore vždy reagoval na dění v politické scéně. Vždy stál v opozici. Bylo by však chybné zaměňovat subkulturní poselství harcore/punkové scény s pouhým levicovým aktivismem. I když často můžeme pozorovat tendence levicové, anarchistické, abolicionistické. Straight edge se snaží být v opozici s prvoplánovým světem masové kultury. „Když se podívate na to, co je dnes populární v Americe (dnes již téměř na celém světě – pozn. autora) – McDonalds, nákupní centra, proti tomu jsem byl vždycky. Vždycky jsem nenáviděl tvorbu, která se snažila být populární, protože to uspokojuje jen lidi, kteří nepřemýšlí a nekladou otázky a kteří žijí

140 Autorova vlastní zkušenost s přípravou festivalu. 141 Kuhn, G.: Sober Living for the Revolution: Hardcore Punk, Straight Edge, and Radical Politics . s. 138-139. Dostupné z: http://books.google.com (Staženo 12.7.2010) 142 Moe Mitchell v: Peterson, B.: Burning Fight, The Ninethies Hardcore Revolution in Ethics, Politics, Spirit, and Sound . Huntington Beach: Revelation Records 2009. s. 20.

57 život podle toho, co jim řeknou media.“143 Kromě oportunismu vůči střednímu proudu v kultuře se jedinci, kteří přijali etiku straight edge, rovněž aktivně zapojují do anarchistických struktur, brání práva zvířat i lidí. Častým projevem těchto aktivit jsou různá setkávání apelativního charakteru (demonstrace, účast na cyklojízdách, petice, přímé akce, benefiční koncerty), brojí proti zneužívání přírodních zdrojů, kapitalismu, neoliberalismu. „Precedent zla už byl vytvořen a teď se jen vrací v nových podobách. Zákony jsou jen alibismem privilegovaných. Monstrum neoliberalismu ti sežralo budoucnost. Tak rozhodl/a ses k zoufalým činům.“144 Politická orientace je ovšem záležitostí individuální. Někteří z respondentů podporovali nebo se přímo účastnili anarchistických aktivit (časopis Akontra). Na druhou stranu však existují jisté momenty, kdy se politická přesvědčení většiny vyznavačů straight edge prolnou a kdy budou stát tzv. na jedné lodi. Bude to především odpor k neonacismus a násilí (vyjma extrémních případů, hardline apod.). Míra radikality u jednotlivých členů je velmi těžko specifikovatelná. Budeme-li chápat radikalitu jako míru nesouladu s většinovým postojem a názory145, směle můžeme každého vyznavače straight edge považovat za radikála. Problematičtěji už budeme hodnotit jednotlivé členy z hlediska jejich extremistických projevů a názorů. Opět zde panuje přísný individualismus. Můžeme vystopovat prvky extremistického chování (některé projevy aktivistů napojených na projekt realita.tv146), zároveň ale i projevy radikálně ekologistické, při kterých vládne snaha o argumentaci cílů a názorů takto podaných.147 Dotazovaných z Olomouce jsem se zeptal, na jaké úrovni by hledali možná řešení ekologické krize. „Celková změna politického systému a myšlení lidí. Spojená s radikalizací společnosti a když už jsme u té ekologie i s radikalizací různých eko sdružení. Jiný přístup k organizaci lidí se zájmem o ochranu přírody, nespolupracovat a odmítnout podporu ze strany struktur, které se svým dílem podílí na problému, proti kterému se bojuje. Ochranářské organizace, které se nechávají financovat a jinak podporovat od společností, které se podílí nějakou měrou na devastaci přírody, ať už přímo nebo nepřímo, jen pomáhají udržovat status quo, ani nemluvě o tom, když je nějaký z enviromentálně parazitických koncernů odměněn za svůj „šetrný“ přístup.“ 148 Opět se zde objevuje myšlenka o celkové změně politického systému, která je

143 John Porcell v: Peterson, B.: Burning Fight, The Ninethies Hardcore Revolution in Ethics, Politics, Spirit, and Sound . Huntington Beach: Revelation Records 2009. s. 21. 144 Text písně Mediální generátory české hudební skupiny Gattaca. Dostupné z: http://blogs.myspace.com/index.cfm?fuseaction=blog.view&friendId=484977784&blogId=500358111 145 Binka, B.: Zelený extremismus, Ideje a mentalita českých environmentálních hnutí . Muni Press 2008. s. 95. 146 Jedná se především o mediálně známé záchrany hospodářských zvířat nelegální cestou. 147 Vymezení pojmů: radikalismus, ekologismus, extremismus, argumentační radikalismus viz.: Binka, B.: Zelený extremismus, Ideje a mentalita českých environmentálních hnutí . Muni Press 2008. s. 95 148 Rozhovor s dotazovanou H. z Olomouce, vedený 14.4. 2009

58 u většiny mnou dotazovaných vyznavačů i v literatuře o straight edge velmi populární. Dotazovaní si uvědomují vliv jednotlivců a jejich projevů na celkovém stavu přírodního a sociálního prostředí. Zároveň vyjadřují nespokojenost s nemožností reálného zasahovaní obyčejných lidí do systému, který je řízen úzkou skupinou mocných politiků a nadnárodními korporacemi. „[…] zneužívání a znečišťování přírody plyne hlavně ze způsobu života lidí začleněných do nastaveného systému, tedy běžných občanů (pracující třídy), tak i politiků a vládnoucích garnitur, až po nadnárodní koncerny, které v dnešní době řídí chod světa. Totálně vše je podřízeno kapitalismu a není tedy čas a potřeba a hlavně ekonomické zájmy státu, korporací a jiných firem jdou nad zájmy přírody.“149 Podobně se vyjádřil i respondent Arthur, který potvrzuje názorové přesvědčení většiny dotazovaných zahrnující decentralizaci a nehierarchizovanou strukturu organizace společnosti. „To, co hlavně potřebujeme, je komplexní restrukturalizace společnosti. Myslím, že nehierarchizovaný, decentralizovaný systém samovlády spíše povede k ekologičtějšímu způsobu života. Jestliže lidé budou žít v malých komunitách a blíže k přírodě, budou se spíše zajímat o životní prostředí, ve kterém žijí.“ 150 Získávání finančních prostředků je v subkulturní sféře závislé hlavně na prodeji hudebních nahrávek, brožur a publikací. Nedílnou součástí finanční nezávislosti jsou i tzv. benefiční akce (koncerty, přednášky, čtení apod.), pří kterých jde většina vydělaných peněz ze vstupného na podporu aktivit např. anarchistických (anarchisté mají vlastní program podporující zadržené a perzekuované členy151), ochrany práv zvířat (podpora ALF152, Svoboda zvířat153, OHZ154 apod.), sociálních (Food not Bombs155) nebo environmentálních (přednášky, diskuse, demonstrace k nejrůznějším celosvětovým i lokálním tématům)

149 E-mailová korespondence s dotazovaným s Jurkem z Chorvatska, 13.8.2010 150 Rozhovor s dotazovaným Arthurem z USA, vedený 12.3.2010 151 Anarchist Black Cross, ABC 152 Animal Liberation Front – radikální hnutí na ochranu práv zvířat. Proslavilo se především nelegálními akcemi přímého charakteru. 153 česká organizace na ochranu zvířat 154 občanské sdružení Ochránci hospodářských zvířat 155 Celosvětové neformální sdružení na podporu sociálně znevýhodněných osob. Jednotlivé buňky recyklují nepotřebné suroviny a přerozdělují je potřebným.

59 Závěr

Cílem této práce bylo seznámit čtenáře se subkulturním fenoménem straight edge, který se u nás i ve světě projevuje v různé míře a podobách. Tato subkulturní odnož hardcore/punkové kontrakultury se vyznačuje aktivním zájmem o politicko-společenská témata a je jí blízký angažovaný aktivismus. Na základě této premisy jsem hledal jednotlivé projevy aktivismu u vybraných členů. Pomocí hloubkových rozhovorů a studia adekvátní literatury jsem si chtěl odpovědět na základní výzkumnou otázku, zda-li uvnitř hnutí straight edge existují environmentální přesahy a jaké jsou jejich hlavní projevy. Ve stručnosti si nyní shrneme základní témata a závěry, ke kterým jsem došel. V první části práce byl představen teoretický podklad k empirické studii, která je stěžejní částí druhé poloviny práce. Bylo uvedeno, co to straight edge je, kde a za jakých podmínek vzniklo, jak se projevuje a jaké může mít podoby a odnože. Teoreticky jsem se věnoval sociologickým termínům komunita, životní filosofie, životní způsob, kultura, subkultura, kontrakultura. Dále jsem zkoumal udržitelnost samotné myšlenky straight edge v kontextu nadšení a schopnosti jednotlivých členů setrvat v tomto životním způsobu. Cílem tohoto souboru bylo uvézt čtenáře do problematiky a poskytnout mu rámcový přehled o okrajové a obecně málo známé subkulturní komunitě. Poskytnuté informace byly stavěny zejména na autorově osobní zkušenosti od nás i ze zahraničí, dále pak na četbě nepočetné literatury, která se k tématu vztahuje. Hlavním problémem v této části byl právě nedostatek relevantních zdrojů. Bylo nutné třídit internetové zdroje tak, aby bylo možné předejít zkresleným informacím. To se mi podařilo jistě jen zčásti, neboť charakter tématu vylučuje vědecky podloženou literaturu a zdroje obecně. Neocenitelnou pomocí při zpracování celé práce mi byla osobní zkušenost ze setkání a akcí pořádaných vyznavači hnutí straight edge. V druhé části práce byla již prozkoumána hlavní výzkumná otázka. Hledal jsem možné environmentální konotace při žitých, respektive sdělených hodnotových východiscích jednotlivých členů z výzkumného vzorku. V úvodu této části se věnuji formálním zásadám při tvorbě vědecké práce. Stanovuji cíle a prostředky k jejich dosažení. Vymezuji metodologii sběru dat, výzkumný vzorek a představuji práce, jež se vztahují ke straight edge. Dále se věnuji samotným výsledkům empirického výzkumu. Na základě rozhovorů, studia materiálů hudebních skupin a publikací věnujících se tématu, jsem došel k závěru, že většina vyznavačů straight edge je vcelku kvalitně obeznámena s environmentálními tématy a snaží se

60 aktivně přizpůsobovat své jednání s ohledem na životní prostředí a udržitelnost. Přesto, že jednotlivá rozhodnutí o životním způsobu jsou individuální a nelze je zkoumat jako celek, usuzuji dle vybraných výpovědí, že míra zainteresovanosti a aktivity v oblasti ekologie a environmentalismu je značně větší než u většinové společnosti. Tento závěr odpovídá na první část hlavní výzkumné otázky: „Existují environmentální přesahy v životních způsobech členů hnutí straight edge?“ Odpovědí by pak bylo: „Ano existují a je třeba zkoumat tyto přesahy v konkrétních projevech.“ Tyto konkrétní zásady jsou rozebrány a artikulovány v další kapitole. Jsou vyjmenovány jednotlivé projevy šetrného způsobu života tak, jak mi byly řečeny při sběru dat v dotaznících. Příslušníci hnutí straight edge dodržují základní zásady udržitelného způsobu života. Snaží se využívat lokálních zdrojů, neplýtvat surovinami a omezovat své životní nároky. Veganský/vegetariánský způsob stravování je významnou složkou uvnitř straight edge. I když není povinný, je většinově přijímaný. Respondenti, kteří byli vegany/vegetariány, přisuzují tomuto rozhodnutí nemalý podíl na ekologicky šetrném způsobu života. Jedná se zejména o energetickou a surovinovou náročnost při produkci masité stravy. Hlavní motivaci pro rozhodnutí stát se veganem/vegankou nebo vegetariánem/vegetariánkou bych ale stále spatřoval spíše v otázce etiky vůči živým tvorům. K dalším projevům environmentálních snah mezi vyznavači staright edge patří: snaha o samozásobitelství, zaměření na lokální potravinové zdroje, bojkot nákupu produktů nadnárodních korporací atd. Odmítání některých výrobků (tabák, alkohol, drogy) chápou jako prevenci a podporu udržení ekologické stability. Někteří členové straight edge inklinují k náboženským praktikám, skrze něž propagují šetrný životní způsob a základní hodnotové orientace. Nejčastěji se jedná o křesťanství a Hare Kršna (ISKCON). U zkoumaných vyznavačů straight edge tedy pozorujeme široké spektrum aktivit, které je zásadním způsobem odlišují od mainstreamové společnosti a které můžeme označit jako projevy šetrného životního způsobu.156 Druhá část hlavní výzkumné otázky byla výčtem jednotlivých aktivit rovněž zodpovězena. Tento výčet v žádném případě nemůže být a není plně vyčerpávající. Předkládá vyřčené standardy, kterými se mnou dotazovaní vyznavači řídí, nebo to alespoň tvrdí. Skupina dotazovaných však představuje reprezentativní mezinárodní vzorek, který dostačujícím způsobem podává zprávu o vykonávaných aktivitách. Mezi informacemi jednotlivých, nezávisle na sobě

156 Librová, H.: Pestří a zelení. Kapitoly o dobrovolné skromnosti . Brno: Veronica, Hnutí Duha, 1994.

61 odpovídajících respondentů panuje až vzácná shoda, což je znamení o saturaci počtu a charakteru požadovaných a získaných dat. Kapitola s názvem Geografické nuance – transformace hnutí v souvislosti s lokálními podmínkami podává stručný přehled současných struktur hnutí straight edge v oblasti střední a východní Evropy. Prezentuje možné alternativní podoby hnutí, příčiny a důsledky těchto regionálních obměn. V poslední kapitole zkoumám politické postoje vyznavačů a jejich radikálnost. Za zajímavé považuji zjištění, které se týká návrhů respondentů na řešení ekologické a sociální krize. Závěry dotazovaných respondentů se vesměs přibližují nebo přímo podobají závěrům některých současných sociologů. U nás se jedná například o Jana Kellera, který v knize Až na dno blahobytu dochází k trochu vynucenému závěru, že jediným možným prostředkem, jak se bránit ekologické a společenské krizi, je decentralizace společnosti provedená způsobem tzv. „bottom up“157.158 Hlavním problémem při tvorbě empirické části práce, byla neochota některých členů straight edge poskytnout rozhovor nebo spolupracovat vůbec. Budiž to jejich právem, nerad bych někoho nutil. Naštěstí byli tito jedinci nahrazeni respondenty více sdílnými, kteří vhodně doplnili zkoumaný vzorek. Jak už bylo zmíněno jinde, možnou potíží při vyhodnocování poskytnutých informací může být míra relevance sděleného a žitého. Toto je do jisté míry kompenzováno metodou přímého pozorování projevů a způsobu chování členů straight edge, které uskutečnil autor v průběhu několika let. Hnutí straight edge je záležitostí subkulturní a v tomto smyslu i společensky velmi okrajovou. O jejím možném ideovém vlivu na většinovou společnost lze velmi pochybovat. Přesto však je prezentace hodnot a snaha o příkladný život hodný následování jakýmsi skrytým a někdy i vyřčeným posláním zkoumané komunity. Uvedenými životními způsoby představuje zajímavou alternativu k obecně uznávaným hodnotám. Způsoby chování a jednání, které přijali za své vyznavači hnutí straight edge, napovídají snad i o některých probíhajících tendencích uvnitř celé společnosti.

157 Iniciativa je v rukou obyčejných lidí, která prochází ze dna až na vrchol. Tvoří tedy jakousi postupnou pyramidu napříč společenským spektrem. 158 Keller, J.: Až na dno blahobytu . EarthSave Cz s.r.o. 2005 s. 118 -121.

62 Seznam použité literatury

Monografie:

Anderson, B.: (2006). Imagined Communities (New ed.) . London, New York: Verso. ISBN 9781844670864

Barrett. V., D.: Sekty, kulty, aalternativní náboženství . Praha, 1998. ISBN 80-240-0066-0

Binka, B.: Zelený extremismus, Ideje a mentalita českých environmentálních hnutí . Muni Press 2008. s. 95. ISBN 978-80-210-4791-4

Buryánek, J.: Interkulturní vzdělávání II: doplněk k publikaci interkulturní vzdělávání nejen pro středoškolské pedagogy II . Praha, Člověk v tísni. 2005. ISBN 80-903510-5-0

Disman, M.: Jak se vyrábí sociologická znalost . 2004. s. 289. ISBN: 978-80-246-0139-7

Giddens, A.: Sociologie . Argo 2000. s. 553. ISBN 80-7203-124-4

Girtler, R.: Okrajové sociální kultury . Masarykova univerzita. 2001 s. 22. ISBN 80-210-2728-2

Haenfler, R.: Straight Edge, Clean Living Youth, Hardcore Punk, and Social Change . New Brunswick: Rutgers University Press 2006. ISBN 0-8135-3852-1

Jenks, C.: Subculture . SAGE, London, 2005. s. 9. ISBN 0-7619-5370-1

Keller, J.: Až na dno blahobytu . EarthSave Cz s.r.o. 2005 s. 118 -121. ISBN 80-903085-7-0

Lahicky, B.: All Ages, Reflections on Straight Edge . Huntington Beach: Revelation records 2007. ISBN 1-889703-00-1

Librová, H.: Pestří a zelení. Kapitoly o dobrovolné skromnosti . Brno: Veronika, Hnutí Duha, 1994. ISBN 80-85365-18-8.

Librová, H. Vlažní a váhaví : kapitoly o ekologickém luxusu. Brno: Doplněk, 2002. ISBN 80-7239- 149-6.

Peck, S., M.: V jiném rytmu, Vytváření komunit . Votobia, 1995. s. 46. ISBN:80-85619-77-6

Peterson, B.: Burning Fight, The Ninethies Hardcore Revolution in Ethics, Politics, Spirit, and Sound. Huntington Beach: Revelation Records 2009. ISBN-10 : 1-889-70302-8

Sokol, J.: Malá filosofie člověka /Slovník filosofických pojmů . Vyšehrad, 2007. s. 67. ISBN: 978- 80-7021-884-6

Soukup, V.: Dějiny antropologie . 2004. s. 643. ISBN 80-246-0337-3

63 Tilly, C.: Social Movements . Boulder, Colorado, USA: Paradigm Publishers. 2004 ISBN 1594510431.

Wood, T.R.: Straightedge Youth, Complexity and Contradictions of a Subculture . New York: Syracuse University Press 2006. ISBN 0-8156-3127-8

Internetové zdroje:

Charakter zkoumaného subjektu vyžadoval časté průzkumy internetových zdrojů. V seznamu uvádím jen obecné URL, tak aby čtenář získal představu, které internetové zdroje byli relevantní pro výzkum. Bližší citace lze nalézt v práci samotné. http://www.angelfire.com http://bod.sagepub.com http://books.google.com http://www.novinky.cz/kultura http://www.xsisterhoodx.com https://www.poisonfree.com http://www.odpor.org http://h8edgereich.wordpress.com http://www.varianty.cz http://blogs.myspace.com

64 Jmenný index

Atkinson, M. – 10

Bergson, H. – 30

Binka, B. – 59, 60

Buryánek, J. – 31

Cappo, R. – 22, 52, 54

Disman, M. – 40, 44

Girtler, R. – 30, 31, 32

Haenfler, R. – 10, 11, 12, 13, 14, 18, 20, 22, 24, 27, 28, 29

Jenks, C. – 31

Keller, J. – 63

Kostěnec, J. – 14

Kuhn, G. – 11, 14, 56, 57, 58

Lahicky, B. – 12, 18, 45, 47, 54

Librová, H. – 39, 63

MacKaye, I. – 7, 11, 12, 18, 19, 45, 51

Peck, S., M. – 34, 35, 36

Peterson, B. 17, 29, 46, 47, 59

Popper, R., K. – 30

Rollins, H. – 12

Sokol, J. – 30

Soukup, V. – 32

Tilly, C. – 33, 34

Wood, T., R. – 8, 19, 21, 44, 47

65 Přílohy A) Obrázky:

http://odiazazsolt.freeblog.hu/archives/2009/07/15/Straiht_Edge

66 http://iamstraightedge.com/

http://www.fashion-lifestyle.net/subculture_en_broi4

67 B) Texty:

Hardline manifest

„Přišel čas pro ideologii a pro hnutí, které je natolik psychicky i morálně silné, aby mohlo vést boj proti silám zla, které ničí zemi (a veškerý život). Ideologie je neposkvrněná a spravedlivá, ta která soudí veškeré věci dle stejných kritérií a osobní zodpovědnost klade nade vše. Hardline, myšlenkový systém, způsob života, který má jednotnou etiku – a to, že veškerý nevinný život je posvátný a každý tvor musí mít právo jej prožít, přirozený stav existence je v míru, bez zásahů. Tato jednoduchá etika chrání všechen život od plodu, či dospělého člověka (černého, bílého, muže či ženy) po zvíře, nebo jeho místo výskytu. Zaručuje rovnost práv se svobodou pro všechny, bez ohledu na jakoukoliv osobní předpojatost. Na základě principů ideologie Hardline je povoleno dělat vše, co je uznáno za vhodné, pokud tyto akce nebudou žádným způsobem poškozovat práva ostatních. Žádná akce, která zasahuje proti těmto právům, není sama o sobě označena za „správnou“, a proto není tolerována. Ti, kteří ubližují nebo ničí život kolem sebe nebo vytváří situace, ve kterých je ohrožena kvalita života, nejsou považováni za nevinné a pozbývají svých práv. Následovníci tohoto hnutí budou věrni těmto myšlenkám v každodenním životě, žijí v jednotě se zákony přírody a neopustí je ani pro potěšení či touhu – od deviantního sexuálního jednání a/nebo interrupce, po užívání drog, jakéhokoliv druhu (a všechny případy, kdy někdo poškozuje životy kolem sebe pod záminkou, že ubližuje pouze sám sobě). V souladu s myšlenkou, že nikdo nebude ubližovat nevinnému životu – žádná konzumace živočišných produktů (maso, mléko, nebo vejce). V souladu s touto čistotou každodenního života se skutečný hardliner musí snažit osvobodit zbytek světa od pout – v některých případech ochraňovat život a v jiných učinit za dost spravedlnosti těm, kdož jsou vinní jeho ničením.“

(Dostupné z :http://www.angelfire.com/ok2/sxethic/hlmanifest.html, Staženo 8.3.2010)

68