Územní Plán Dolní Benešov

ÚZEMNÍ PLÁN DOLNÍ BENEŠOV

II. Odůvodnění II./A. Textová část

ÚZEMNÍ PLÁN DOLNÍ BENEŠOV

II. ODŮVODNĚNÍ

II./A TEXTOVÁ ČÁST

ÚZEMNÍ PLÁN DOLNÝ BENEŠOV, NÁVRH PRO SPOLEČNÉ JEDNÁNÍ 03/2017 ÚZEMNÍ PLÁN DOLNÝ BENEŠOV, NÁVRH PRO VEŘEJNÉ PROJEDNÁNÍ 05/2018 ÚZEMNÍ PLÁN DOLNÝ BENEŠOV, NÁVRH PO VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ

ZADAVATEL MĚSTO DOLNÝ BENEŠOV POŘIZOVATEL MĚSTSKÝ ÚŘAD HLUČÍN ODBOR VÝSTAVBY, ODDĚLENÍ ROZVOJE, PLÁNOVÁNÍ A PAMÁTKOVÉ PÉČE

ZPRACOVATEL

Územní plánování Urbanismus soudobý a historický

ZODPOVĚDNÝ PROJEKTANT ING. ARCH. HELGA KOZELSKÁ BENCÚROVÁ Sokola Tůmy 18 *Ostrava-Mariánské Hory* PSČ 709

e-mail: [email protected], tel: + 420 604 918 365

ČÁST DÍLA : SPOLUAUTOŘI DÍLA : URBANISMUS ING. ARCH. HELGA KOZELSKÁ BENCÚROVÁ

DOPRAVA UDI MORAVA, SPOL. S R.O., ING. BEDŘICH NEČAS VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ING. ALENA KIMLOVÁ ENERGETIKA ARKO, SPOL. S R.O., - EL.ENERGIE ING. ZDENĚK CHUDÁREK - PLYN ING. MOJMÍR VÁLEK - SPOJE ING. ZDENĚK CHUDÁREK

EKOLOGIE, ÚSES EKOSERVIS JESENÍKY - ÚPRAVA USES DLE KPU RNDR. LEO BUREŠ

VYHODNOCENÍ ZÁBORU ZPF A PUPFL LIBUŠE FRANČÍKOVÁ

DIGITALIZACE PAVEL MAREN

Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU DOLNÍ BENEŠOV

Obsah: II.A. Textová část II.B. Grafická část

II. A. Textová část: Obsah: A) Postup při pořízení územního plánu ...... 3 B) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, souladu s Politikou územního rozvoje a územněplánovací dokumentací vydanou krajem ...... 4 C) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování ...... 22 D) Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů ...... 28 E) Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů ...... 29 F) Údaje o splnění zadání ...... 33 G) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty ...... 42 II./A.1. Vymezení zastavěného území ...... 44 II./A.2. Základní koncepce rozvoje území, ochrany a rozvoje jeho hodnot ...... 45 II./A.3. Urbanistická koncepce, vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavy a systému sídelní zeleně ...... 48 II./A.4. Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování ...... 73 II./A.5. Koncepce uspořádání krajiny, systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů ...... 91 II./A.6. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití ...... 96 II./A.7. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit ...... 98 II./A.8. Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejnýchprostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo ...... 105 II./A.9. Stanovení kompenzačních opatření ...... 107 II./A.10. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovenímožného budoucího využití včetně podmínek pro jeho prověření...... 107 II./A.11. Vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci ...... 107 II./A.12. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti ...... 107 II./A.13.Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování a zadání regulačního plánu ...... 107 II./A.14. Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt ...... 109 II./A.15. Vymezení pojmů ...... 109 II./A.16. Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části ...... 109

H) Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území ...... 109 I) Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch ...... 112 J) Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení 115 K) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ...... 115 L) Úpravy provedené v územním plánu v souladu s pokyny pořizovatele na základě připomínek uplatněných dotčenými orgány v rámci společného jednání ...... 128 M) Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění ...... 128

Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

N) Vyhodnocení připomínek ...... 128 O) Seznam použitých zkratek ...... 128

II.B. Grafická část II./B1. Koordinační výkres M 1 : 5 000 II./B2. Širší vztahy M 1 : 25 000 II./B3. Předpokládané zábory půdního fondu M 1 : 5 000

2 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

A) POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Zadání Územního plánu Dolní Benešov Dosud platný Územní pán sídla Dolní Benešov byl zpracovaný firmou Ing. arch. Jaroslav Haluza, zodpovědným projektantem Ing. arch. Helgou Kozelskou Bencúrovou a schválen v zastupitelstvu města dne 19. 12. 2005, stejně jako jeho změny – Změna č. 2, dne 18. 12.2006, Změna č. 3 dne 10. 5. 2010, Změna č. 4 dne 4. 2. 2013 a Změna č. 6 dne 14. 5. 2015.

Pořizovatelem nového Územního plánu Dolní Benešov je Městský úřad Hlučín, určeným zastupitelem pro spolupráci s pořizovatelem při pořizování nového ÚP byl určen zastupitelstvem pan Martin Štefek, starosta. Pořizovatel spolu s určeným zastupitelem na základě požadavků sídla a občanů zpracovali návrh zadání, přičemž vycházel jednak z územně analytických podkladů, jednak z územního plánu a jeho změn. Návrh zadání územně plánovací dokumentace byl vypracován dle §11 a přílohy č. 6 vyhlášky 500/2006 Sb. a §47 stavebního zákona, v platném znění. Pořizovatel vyzval sousední sídla, dotčené orgány, správce sítí a občany veřejnou vyhláškou, aby k návrhu zadání podali své podněty a požadavky. Návrh zadání byl v listopadu 2015 po dobu 30 dnů vystaven k veřejnému nahlédnutí u pořizovatele a na obecním úřadě v Dolním Benešově, a taktéž na úřední desce a způsobem umožňující dálkový přístup. K návrhu zadání byly pořizovateli doručeny stanoviska, požadavky a připomínky. Pořizovatel návrh zadání upravil a spolu s výsledkem projednání předložil zastupitelstvu sídla k projednání. Dne 17. 12. 2015 Zastupitelstvo města Dolní Benešov na svém zasedání Zadání územního plánu Dolní Benešov schválilo.

Návrh Územního plánu Dolní Benešov Projednání územního plánu bude pořizovatelem oznámeno v souladu s § 50 stavebního zákona jako společné projednání o Návrhu územního plánu Dolní Benešov předem dotčeným orgánům, krajskému úřadu, obci a sousedním obcím. Společné projednání návrhu územního plánu se uskuteční na Městském úřadě Hlučín. Pořizovatel doručí veřejnosti návrh územního plánu veřejnou vyhláškou, která bude zveřejněna na úředních deskách pořizovatele a Města Dolní Benešov. Následně bude návrh ÚP společně s kopiemi doručených stanovisek a připomínek zaslán Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje k posouzení. Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu posoudí ve svém stanovisku územní plán podle ustanovení § 50 odst. 7 stavebního zákona z hlediska zajištění koordinace využívání území, zejména s ohledem na širší územní vztahy a z hlediska souladu s Politikou územního rozvoje ČR a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem, neshledal žádné rozpory a rozhodně o postupu v dalším řízení o návrhu územního plánu. Na základě vyhodnocení projednání ÚP Dolní Benešov následně upraví projektant návrh územního plánu k projednání dle § 52 stavebního zákona. Po dodaní upraveného návrhu, pořizovatel oznámí konání veřejného projednání veřejnou vyhláškou, která bude opět zveřejněna na úřední desce Městského úřadu Hlučín a Městského úřadu Dolní Benešov. Upravený a posouzený návrh ÚP bude současně zveřejněn způsobem umožňující dálkový přístup na internetových stránkách města Hlučín, případně i města Dolní Benešov. Pořizovatel přizve k veřejnému projednání jednotlivě město, dotčené orgány, krajský úřad a sousední sídla. Veřejné projednání se uskuteční na Městském úřadě v Dolním Benešově. K návrhu ÚP budou moci vlastnící uplatnit své námitky, ostatní občané připomínky. V souladu s § 53 odst. 1 stavebního zákona následně pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem sídla vyhodnotí výsledky projednání a předá je opět projektantovi k úpravě návrhu ÚP k vydání.

3 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

B) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚPLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM

B1) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů

Postavení sídla v systému osídlení:

Dolní Benešov leží na severovýchodním okraji České republiky, ve východní části okresu Opava, severozápadně od Hlučína a krajského města Ostrava, které je vzdáleno 20 km. Územně náleží do Metropolitní oblasti Ostrava (OB 2), správního obvodu sídla s rozšířenou působností Hlučín (dále SO ORP). Je sídlem stavebního úřadu a matriky. Ostrava, Hlučín a Opava jsou zdroji pracovních příležitostí a centry občanské vybavenosti vyššího významu.

Sídelní struktura širšího regionu, druh, intenzita vazeb a přirozená dělba funkcí sídel do značné míry předurčovaly rozvoj celého regionu i vlastního řešeného území (města Dolní Benešov), které tvoří centrální část specifického regionu Hlučínska. Řešené území patří i historicky k jádrovému území s nejstarším slovanským osídlením v okolí Opavy, i v širším regionu. V posledních cca 100 letech zde dominují vazby na Ostravu (z hlediska pohybu za prací), které mírně slábnou.

Dolní Benešov patří mezi stabilizované obce sídelní struktury regionu s výraznými vazbami na Hlučínsko (kulturně – historicky, v současnosti členství v MAS Hlučínsko). Míra a orientace vazeb je ovlivněna polohou a dopravní infrastrukturou území. Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná a výrobní, částečně obslužná, dopravní a okrajově i rekreační. Velmi omezeně se zde projevují suburbanizační tendence města Ostravy. Z hlediska širších dopravních vazeb reprezentuje nadřazenou silniční síť v území silnice I/56, na ní je připojena sil. III/4676 do Háje ve Slezsku, sil. III/46819 do Bohuslavic, Závady, resp. sil. III/4671 směrem na Bolatice a Kobeřice

Severně od stávající zástavby je vedena železniční trať č. ČD č. 317 Opava východ – Hlučín. Na území města se nachází železniční stanice Dolní Benešov a žst. Dolní Benešov – Zábřeh.

Na území města, v místní části Zábřeh, bylo vybudováno sportovní letiště.

Zásobování pitnou vodou je zabezpečeno z vlastního prameniště a z Ostravského oblastního vodovodu. Voda z OOV je přiváděna z vodojemu 1500 m3 ve Smolkově zásobním řadem DN 500 společným i pro město Hlučín.

Ve východní části průmyslovém areálu (MSA), se nachází transformační stanice 110/22 kV s přípojkou VVN 110 kV z napájecích vedení 110 kV č. 682 a 683 Elektrárna Třebovice – Velké Hoštice. Z rozvodny 22 kV transformační stanice 110/22 kV Dolní Benešov jsou vyvedené distribuční vedení elektrizační soustavy 22 kV č. 179, 293, 261, 192, 270 a 209. Do správního území města zasahuje krátkým úsekem na severovýchodě dálkový VTL plynovod Hlučín – Opava – Brumovice. Plynovod původně DN300/PN25 byl v několika etapách rekonstruován na DN500/PN400. Úsek Kozmice – Kravaře byl rekonstruován v roce 2003. Na tento plynovod jsou napojeny VTL přípojky DN150 a DN100 k výše uvedeným RS. Plynovod DN150 k RS „U nádraží“ vede souběžně se silnicí Dolní Benešov – Bohuslavice. Plynovod DN100 k RS „Osada Míru II“ vede z částí souběžně s účelovou komunikací ze střediska „Moravec“. Územím města prochází dva dálkové optické kabely: • dálkový optický kabel Chuchelná – Hať • dálkový optický kabel Kravaře – Hlučín

4 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Trasy radioreléových spojů ve správě Českých radiokomunikací, a.s.: • RS Hošťálkovice – Krnov Cvilín • Píšť – Pustá Polom, Dolní Benešov – Bolatice • Dolní Benešov – Háj ve Slezku

Z hlediska širších vztahů jsou v území respektovány nadregionální biokoridory K 96 V – osa říční, K 96 N - osa nivní a lokální územní systém ekologické stability (ÚSES) v návaznosti na ÚSES okolních obcí. V prostoru přírodní rezervace Zábřežské a Koutské louky je vymezeno vložené regionální biocentrum č. 152 Koutská a Zábřežská niva. Územní systém ekologické stability je provázán v lokální úrovni podél toků Štěpánky a Opusty, po kterých vedou lokální biokoridory.

Na území města se nachází výhradní ložiska nerostných surovin, chráněná ložisková území a dobývací prostory: - dobývací prostor – DP 70788 a DP 71062 - chráněná ložisková území – CHLÚ 01240000, CHLÚ 12400001 a CHLÚ 12400002 - ložisko nerostných surovin – B3 0124 0001 a B3 0124 0002 – dřívější těžba z vody – štěrkopísky

Dolní Benešov je součástí Sdružení obcí Hlučínska se sídlem v Hlučíně a Svazku obcí mikroregionu Hlučínsko, se sídlem taktéž v Hlučíně.

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů

Z hlediska koordinace využívání území v rámci širších vztahů jsou vyhodnoceny jevy dopravní a technické infrastruktury, resp. ÚSES a jejich návaznosti na sousední sídla. Ze západu Dolní Benešov sousedí s městem Kravaře, ze severu se sídly Bolatice a Bohuslavice, z východu s Kozmicemi a na jihu s obcí Háj ve Slezsku, společnou hranici tvoří řeka Opava. Koordinace byla provedena na podkladu územních plánu v elektro- nické podobě přístupných na webové stránce: http://geoportal.msk.cz/Html5Viewer/?viewer=uzemniplanyobci

Koordinace a řešení návazností s městem Kravaře: Silnice I/56 a koridor přeložky Železniční trať ČD č. 317 Opava východ – Hlučín Vedení VN 22 kV Lokální ÚSES, LBK na po severní hranici k. ú. Zábřeh Regionální biocentrum č. 152 Koutská a Zábřežská niva Vedení NRBK K96V a K96N Letiště Zábřeh, vzletová a přistávací dráha Návrh cyklostezky Slezská magistrála

Koordinace a řešení návazností s obcí Bolatice: Silnice III/4671 Lokální ÚSES, LBK po hranici k. ú. Dolní Benešov,

5 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Koordinace a řešení návazností s obcí Bohuslavice: Silnice III/46 819 Vedení VN 22 kV Lokální ÚSES, LBK do biocentra v Bohuslavicích L5 LBC a LBK po severovýchodní hranici k. ú. Dolní Benešov Plynovod, DN 500, v ÚP Bolatice trasa (neupřesněna poloha dle ÚAP SO ORP Hlučín 2016)

Koordinace a řešení návazností s obcí Kozmice: Silnice I/56 a koridor přeložky, včetně vymezení koridoru ve vazbě na obchvat Bohuslavic Železniční trať ČD č. 317 Opava východ – Hlučín Lokální ÚSES, LBK Vedení NRBK K96V a K96N Cyklostezka Slezská magistrála

Koordinace a řešení návazností s obcí Háj ve Slezsku: Silnice III/4676 Vedení VN 22 kV Vedení NRBK K96V a K96N Cyklostezka č. 6126

B2) Vyhodnocení souladu s Politikou územního rozvoje České republiky, ve znění Aktualizace č. 1

ÚP Dolní Benešov je v souladu s Politikou územního rozvoje ČR ve znění Aktualizace č. 1 (PÚR ČR 2008), schválenou Usnesením vlády České republiky č. 176 ze dne 15. 4. 2015, s články (14), (14a), (17), (19), (20), (20a) a (22) republikových priorit, s úkoly pro územní plánování vlivem vymezení Metropolitní rozvojové oblasti Ostrava OB2 (články 39 a 41), s úkoly územního plánování pro koridory a plochy dopravní infrastruktury (články 80, 87, 95b, 109a) a s úkoly územního plánování pro koridory technické infrastruktury (články 137, 138).

Politika územního rozvoje ČR, ve znění Aktualizace č. 1 (dále PUR ČR), stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry, tj. provádí základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí. Jde o strategický dokument s celostátní působností.

Pro hodnocení širších vztahů a sídelní struktury regionu byly při zpracování změny územního plánu respektovány republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje, vymezení rozvojových oblastí a os, vymezení specifických oblastí na území Moravskoslezského kraje.

Na základě vyhodnocení s PUR ČR, ve znění aktualizace č. 1 pro město vyplývá:

1. Území města Dolní Benešov je součástí Metropolitní rozvojové oblasti OB 2 Ostrava. 2. V PÚR ČR 2015 nejsou vymezené plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu, které procházejí nebo jsou lokalizovány v dotčeném území.

Územní plán respektuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje, vymezení rozvojových oblastí a os, vymezení specifických oblastí na území Moravskoslezského, jakož i vyjmenované koridory dopravní infrastruktury.

6 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území

Naplňování priorit v Územním plánu Dolní Benešov:

14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. • Ochranou dochovaných hodnot se podrobně zabývá kapitola I./A.2.2. Ochrana a rozvoj hodnot území, kapitola I./A.3.1. Urbanistická koncepce; kapitola I./A.5.1. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, kapitola I./A.5.5. Ochrana krajiny, krajinný ráz a kapitola I./A.6.1. Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, které jsou obsaženy ve výrokové části. Rozvoj sídla je zcela podmíněn ochranou dochovaných hodnot, a to jak kulturních, přírodních, tak krajinných. Zásady jsou stanoveny tak, aby hodnoty území nebyly novou výstavbou narušeny. V kapitolách je specifikována kulturní hodnota sídla a jak je potřeba ji chránit. Předmětem ochrany v územním plánu je kompozice sídla, urbanistická struktura daná rozmístěním staveb v území, nižší hustotou zastavěnosti (skupiny domů a venkovské usedlosti), charakter zástavby. V kapitole I./A.2.2. jsou vyjmenovány architektonicky cenné stavby a v dalších stanoveny podmínky, zabezpečující jejich uchování. V Územním plánu Dolní Benešov jsou stanoveny komplexní podmínky ochrany civilizačních i přírodních hodnot území. Stanoveny jsou podmínky pro využívání stabilizovaných ploch (zastavěné území), ploch přestaveb i zastavitelných, jakož i zásady při změnách v území – v centru sídla s vymezením urbanisticky významného kompozičního prvku a plochách, ve kterých jsou situovány architektonicky cenné stavby a drobná sakrální architektura v krajině.

14a) Při plánování rozvoje venkovských území a oblastí dbát na rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny. • Územní plán respektuje stav primárního sektoru ve vhodných polohách ve vztahu k zastavěnému území, tj. plochy zemědělské výroby. Stávající primární zemědělské funkce zůstaly v území zachovány, kromě plochy v Zábřehu, do které je dlouhodobě orientován rozvoj města (plochy zastavitelné pro bydlení s odpovídající sportovní a veřejnou vybaveností). Zábor půdy navrhovaný pro zabezpečení rozvoje sídla na plochách zastavitelných je celkem 141,17 ha, z toho více než 62 % tvoří orná půdy I. a II. třídy ochrany. Nejvýznamnější plošný zábor zemědělské půdy je pro rozvoj bydlení – 27,84 ha a pro výrobu 23,99 ha. Nový územní plán, v souladu se jeho zadáním respektuje dříve navržené plochy, např. pro bydlení, ve kterých již byla v několika případech vybudována i technická infrastruktura a jsou vymezeny v stávajícím územním plánu, platným do konce roku 2020. • Území sídla je specifické vysokým podílem orné půdy scelené do honů, s nízkým podílem lesů a zeleně, s velmi nízkým koeficientem ekologické stability, nefunkčním ÚSES, v severní části s malou retenční schopností krajiny. Zemědělská půda nejvyšším stupněm ochrany zabírá cca 50 % rozlohy katastrálních území, navazuje na zastavěné území a při návrhu zastavitelných ploch se ji nelze vyhnout. Kolem zastavěných území jak v Dolním Benešově, tak Zábřehu se nachází zemědělská půda nejvyšší třídy ochrany. Limitem rozvoje území z jihu je záplavové území, aktivní zóna a rezervace Koutské a Zábřežské louky. Ze severu rozvoje města omezuje železniční trať a koridor přeložky sil. I/56. Územní plán navrhuje obnovu krajiny, krajinnou zeleň, obnovu krajiny v plochách po těžbě štěrkopísku, vymezuje územní systém ekologické stability. Opatření

7 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

komplexně řešící nízkou stabilitu území budou řešena taktéž v KPU, zatím nezahájených. • Ekologická funkce krajiny je návrhem územního plánu významně posílena, je navržen systém ÚSES, protierozní opatření a dostatek ploch různých typů zeleně, včetně plochy veřejné zeleně na ploše bývalého rybníku Kolovrat, plocha, kterou nelze zatím ani z hlediska krátkodobé rekreace využít.

15) Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. • V Dolní Benešovi nejsou lokality, kde by mohlo docházet k prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Návrhem ploch pro rozvoj bytové výstavby a vymezením ploch pro výrobní aktivity je podpořen stabilní vývoj počtu obyvatel v území a možnost zachování mezigeneračních rodinných vazeb v území.

16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. 16a)Při územně plánovací činnosti vycházet z principu integrovaného rozvoje území, který představuje objektivní a komplexní posuzování a následné koordinování prostorových, odvětvových a časových hledisek. • Koncepce Územního plánu Dolní Benešov navrhuje komplexní řešení území s ohledem na udržitelný rozvoj území, ochranu hodnot území jak přírodních, tak civilizačních a kulturních, včetně rozvoje technické infrastruktury jak pro zastavitelné plochy, tak pro stabilizovanou zástavbu. Podrobněji viz kapitola G) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení. Řešení územního plánu vychází ze sociodemografického rozboru zpracovaného pro období do roku 2030. • Návrh územního plánu vychází z komplexního posouzení řešeného území i kontextu se širšími vztahy v území a koordinuje funkční a prostorové využití. 17) Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí zejména v hospodářsky problémových regionech a napomoci tak řešení problémů v těchto územích. 18) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury, vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurence schopnost. • V Územním plánu Dolní Benešov jsou vymezeny stabilizované a zastavitelné plochy, plochy pro drobnou výrobu, výrobní služby, a obzvláště plocha pro výrobní zónu, která by měla společně a v koordinaci s MSA, zabezpečit dostatek pracovních příležitostí, a napomoct k odstranění důsledků hospodářských změn. Podrobněji viz kapitola G) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení. Město leží na v relativně výhodné poloze, dobré dostupnosti z Opavy i Ostravy a její návštěvnost se realizací záměrů v územním plánu může významně zvýšit. Realizací výstavby v lokalitě Štěrkovna, vytvořením pláží, lze předpokládat lepší pozici Dolní Benešovi i v rámci turizmu. Dobudováním úseků Slezské magistrály území Benešova se zvýší návštěvnost a atraktivita území obzvláště cykloturistiku.

19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území.

8 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

• Územním plánem Dolní Benešov jsou navrženy plochy přestavby méně využitých areálů jak pod zámkem v Benešově, tak za školou v Zábřehu. Jejich přestavbou pro občanskou vybavenost, sportovní zázemí apod. bude zastavěné území využíváno hospodárněji, plochy jsou vhodně lokalizovány i pro zabezpečení komplexní vybavenosti rozvojových území.

20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umisťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu; vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systému ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny; v rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajin a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. 20a) Vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační propustnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, zejména pro umisťování dopravní a technické infrastruktury. V rámci územně plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny. • Územním plánem Dolní Benešov nejsou navrženy rozvojové záměry, které by mohly významně ovlivnit charakter krajiny vyjma výrobní zóny severně od Dolního Benešova. Realizace záměru bude přípustná až na základě kladného posudku EIA v rámci procesu povolení stavby. • Součástí návrhu ÚP je územní systém ekologické stability, obnova krajiny a vodního režimu. Návrh řešení je v souladu s typem krajiny polní, a krajiny s vysokým podílem povrchových vod v rámci krajinné oblasti Opavsko (dle ZÚR MSK).

21) Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými sídly před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny. • Dolní Benešov se nenachází v rozvojových oblastech v rozvojových osách, ani ve specifických oblastech. • Krajina sídla Dolní Benešov byla poznamenána scelováním zemědělských pozemků. Územní plán navrhuje opatření vedoucí k obnově krajiny, zvýšení její atraktivity i pro krátkodobé formy rekreace, i rekreaci pobytovou. Územní plán nenavrhuje liniové stavby, které by vyvolávaly fragmentaci krajiny nebo zhoršovaly její prostupnost. V územním plánu Dolní Benešov byly navrženy plochy k zalesnění, plochy krajinné zeleně z důvodu zvýšení hodnoty krajinného rázu a taktéž z hlediska omezení ohrožení území erozí.

22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), pří zachování a rozvoji hodnot území Podporovat propojení míst atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožní celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hippo).

9 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

• Územní plán Dolní Benešov umožňuje budování cyklostezek, stezek pro chodce, hippostezek a nezbytných účelových komunikací v krajině v souladu s podmínkami stanovenými pro jednotlivé plochy s rozdílným způsobem. V územním plánu byl kladen důraz na možnosti rozvoje cestovního ruchu, návrhem ploch pro rekreaci hromadnou v lokalitě Štěrkovna a umožněním využití stávajících staveb v zastavěném území k tomuto účelu, důraz je kladen i na využívání krajiny pro pěší, cyklo, případně i hippotruristku (viz schémata v kapitole Doprava).

23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny Při umisťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umisťovat tato zařízení souběžně. Zmirňovat vystavení městských oblastí nepříznivým účinkům tranzitní železniční a silniční dopravy, mimo jiné i prostřednictvím obchvatů městských oblastí, nebo zajistit ochranu jinými vhodnými opatřeními v území. Zároveň však vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od vymezených koridorů pro nové úseky dálnic, silnic I. třídy a železnic, a tímto způsobem důsledně předcházet zneprůchodnění území pro dopravní stavby i možnému nežádoucímu působení negativních účinků provozu dopravy na veřejné zdraví obyvatel (bez nutnosti budování nákladných technických opatření na eliminaci těchto účinků). • V blízkosti železnice a koridoru pro přeložku silnice I/56 byly vymezeny specifické plochy zeleně, které budou sloužit jako zahrady zajišťující dostatečný odstup budoucích rodinných domů od železnice a koridoru. Plochy budou sloužit jako zahrady k rodinným domům a souladu se zásadami využití ploch zeleně specifické (ZX) nebude na nich možné umístit stavby, u kterých by muselo být prokázáno dodržení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru, chráněném venkovním prostoru staveb a vnitřním prostoru staveb dle § 11,12 NV č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Pro vybranou část území podél železniční tratě byla zpracována hluková studie z provozu železniční tratě. Plochy pro výstavbu RD jsou umístěny od železnice v takové vzdálenosti, aby splňovaly požadavky na ochranu proti hluku z provozu železnice a nebylo nutné budovat opatření na ochranu proti hluku. Plochy pro výstavbu RD podél železniční tratě, navrhované přeložky silnice I/56 i stávající silnice I/56 jsou navíc podmíněně přípustné při prokázání splnění hlukových limitů pro denní i noční dobu v chráněných vnitřních i venkovních prostorech staveb a venkovních prostorech. Vzhledem k limitům využití území města Dolní Benešov (navrhovaná přeložka silnice I/56 a záplavové území), není možné vymezit nové plochy pro bydlení v potřebném rozsahu ve vhodnějších lokalitách. Přeložka silnice I/56 je vzhledem k územně technickým podmínkám a požadovaným parametrům naplánovaná v blízkosti stávající rozsáhlé obytné zástavby Dolního Benešova. Nové plochy pro výstavbu pouze doplňují stávající obytnou strukturu. Vzhledem k výše uvedenému lze předpokládat, že určitá technická opatření na eliminaci účinků provozu dopravy, tak budou muset být při výstavbě přeložky I/56 stejně realizovány. • (Podkladem pro vymezení zastavitelných ploch byla taktéž hluková studie „Modelace výpočtu imise hluku u budoucí obytné zóny v k. ú. Zábřeh u Hlučína z provozu železniční trati, zpracované v březnu 2016 T. Bartkem, ověřena firmou JP EPROJ s. r. o., ve které je prokázáno, že dopadající ekvivalentní hladina akustického tlaku „A“ dosáhne 2 m před fasádou domů umístěných nejblíže k trati (fasády 44m od osy trati) ve dne i v noci hodnoty splňující požadavky nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Zastavitelné plochy bydlení v rozvojovém území jsou v souladu s výše uvedeným vymezené až ve vzdálenosti 44 m od osy železniční tratě. Plochy přiléhající k trati jsou navrženy jako plochy specifické zeleně (kód ZX-O..). (další viz odůvodnění k následujícímu bodu č. 24)

10 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

24) Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby je třeba dostatečnou veřejnou infrastrukturou přímo podmínit. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistikou). • V územním plánu Dolní Benešov jsou navrženy nové liniové stavby v souladu se ZÚR MSK, koridor pro přeložku sil. I/56. Jiné stavby, které by zhoršovaly prostupnost krajin nebo ohrožovaly plochy bydlení hlukem a emisemi nejsou navrženy. Jsou vymezeny koridory pro realizaci dopravní a technické infrastruktury (přístupy, napojení zástavby na inženýrské sítě, likvidace odpadních vod). Většina silnic a ostatních komunikací je v území stabilizována, navrhovány jsou pouze šířkové úpravy stávajících komunikací s ohledem na lepší dostupnost do jednotlivých částí sídla. Doplňuje se síť účelových komunikací, vhodných pro cykloturistiku a propojení do sousedních obcí. Komunikace jsou navrhovány i za účelem dopravní obsluhy v územním plánu navržených zastavitelných ploch.

24a) Na územích, kde dochází dlouhodobě k překračování zákonem stanovených mezních hodnot imisních limitů pro ochranu lidského zdraví, je nutné předcházet dalšímu významnému zhoršování stavu. Vhodným uspořádáním ploch v území obcí vytvářet podmínky pro minimalizaci negativních vlivů koncentrované výrobní činnosti na bydlení. Vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od průmyslových nebo zemědělských areálů. • V obci se nachází výrobní areály, avšak k dlouhodobému překračování zákonem stanovených mezních hodnot imisních limitů nedochází. V územním plánu nebyly takové provozy ani navrhovány. Dolní Benešov je obcí s významnou hospodářskou funkcí, s průmyslem a plochy pro výrobu, které jsou navrhovány v územním plánu, jsou vymezeny v poloze vzdálenější, v odstupu od ploch bydlení a k negativním vlivem a ke zhoršení životního prostředí v sídle by nemělo dojít.

25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze, sucho atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umisťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody s cílem zmírňování účinků povodní. • Územním plánem je navržena úprava v rámci na řece Opavě a stanoveny podmínky pro plochy v krajině, regulující přípustné zastavění navržených a stávajících pozemků, je zabezpečeno zachování retenčních schopností a vsakování dešťových vod v rámci zastavěného a zastavitelného území.

26) Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. • V Dolní Benešovi nebylo navrženy zastavitelné plochy v záplavovém území.

V Územním plánu Dolní Benešov byly dále akceptovány priority č. 27 -32, konkrétně částí textů, které se dotýkají řešení v územním plánu sídla:

11 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

27) Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. • V územním plánu Dolní Benešov je navržena veřejná infrastruktura odpovídající velikosti a potřebám sídla a účelnému využívání v rámci sídla. Dále pak jsou vymezeny koridory pro realizaci technické infrastruktury a dopravní infrastruktury koordinované z hlediska účelnosti a efektivity budoucí výstavby.

28) Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. • V územním plánu jsou nároky zabezpečeny komplexním návrhem veřejné infrastruktury. V oblasti rozvoje bydlení je nová výstavba podmíněna vybudováním dostatečné veřejné vybavenosti.

(29) Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní integrované systémy veřejné dopravy nebo městskou hromadnou dopravu, umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest, včetně doprovodné zeleně v místech, kde je to vhodné. • V územním plánu jsou průchody krajinou respektovány. Vyšší prostupnost územím je zabezpečena návrhem místních a účelových komunikací a sítí cyklotras, návrhem cyklostezek. Návrh v ÚP odpovídá možnostem území, poloze sídla ve rámci Opavska, významu, velikosti a jeho situování. Systém byl doplněn i samostatně, mimo silnice vedenými cyklostezkami, např. vymezením plochy pro novu, vedenou paralelně se sil. I/56 do Kozmic.

30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávka vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. • Priorita je v územním plánu splněna.

31) Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi. • Priorita je v územním plánu splněna.

B3) Vyhodnocení souladu se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje

Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje schválilo dne 22.12.2010 usnesením č. 16/1426 Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Územní plán respektuje tuto nadřazenou územně plánovací dokumentaci, vč. Zprávy o uplatnění Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje v letech 2011–2012 schválenou Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 05.09. 2012 usnesením č.25/2512, respektuje rozsudek NSS ze dne 16. 6. 2011 pod čj. 7 Ao 2/2011 a rozsudek NSS ze dne 15.3. 2012 pod čj. 7 Ao 7/2011.

Urbanistická koncepce územního plánu respektuje v souladu se ZÚR následující: 1.1. Upřesněné priority územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území, 1.2. Správní území města Dolní Benešov je dle ZÚR MSK součástí: 1.2.1. Metropolitní rozvojové oblasti OB2 Ostrava

12 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Z návrhu zásad územního rozvoje (ZÚR), resp. jejich aktualizace vyplývá požadavek koordinace územně plánovací činnosti města Dolní Benešov, při upřesňování vymezení těchto ploch a koridorů veřejně prospěšných staveb (VPS) a veřejně prospěšných opatření (VPO) nadmístního významu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit: - VPS: D55 – I/56 Opava – Ludgeřovice, koridor přeložky a homogenizace šířkového uspořádání, čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy. Koridor byl vymezen v souladu se zpřesněním dle podkladů poskytnutých ŘSD v říjnu 2016 a je vyznačen v grafické části územního plánu, a to Hlavním výkresu, výkresu Dopravy a v koordinačním výkresu (II./B.1.) pod označením KD-O1. V rámci koncepce dopravy byla v územním plánu prověřována další, ekonomicky úspornější a urbanisticky vhodnější možnost napojení města na přeložku sil I/56 v ose ulice Bolatická a koridor rozšířen tak, aby umožnil případnou realizaci i tohoto návrhu napojení sídla. Řešení bylo kladně prokonzultováno s ŘSD (podrobněji viz kapitola II./A.4.1. Dopravní infrastruktura). - VPS: DZ20 - Optimalizace a elektrizace regionální tratě č. 317 Opava - východ – Hlučín (Optimalizace a elektrizace regionální tratě), záměr vyplývající z rozpracované, aktuálně pořizované aktualizace ZÚR MSK. Koridor byl vymezen v grafické části územního plánu v hlavním výkresu, výkresu Dopravy a koordinačním výkresu (II./B.1.) pod označením KD-O2, KD-O3, KD-O4, KD-O5, KD-O6, KD-O8, KD-O23, KD-O31 a KD-O32. - VPO: Nadregionální biokoridor K96V a K96N, regionální biocentrum č. 152 Koutská a Zábřežská Niva. Nadregionální biokoridor byl v nivě řeky Opavy a regionální biocentrum byly v územním plánu zpřesněny, viz grafická část ÚP. Do nadregionálního biokoridoru K 96 v oblasti Velký Důlník je zahrnut vodní tok v celé délce.

Vyjmenované stavby a opatření byly v Územním plánu města Dolní Benešov vymezeny a plně respektují požadavky stanovené v ZÚR MSK.

Dále ze ZÚR MSK z kapitoly H.II. DALŠÍ POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ V ÚPD OBCÍ vyplývají pro ÚP Dolní Benešov: - požadavek na řešení a vzájemnou koordinaci při vymezování ploch a koridorů v ÚPD dotčených obcí a na koordinaci územně plánovací činnosti pro záměr Slezská magistrála (Jeseník –) Krnov – Opava – Hlučín, kde jako dotčená obec je mj. uvedena i Dolní Benešov. Úsek Opava – Hlučín byl zrealizován již před delší dobou, a to vč. dopravního značení. Pro vymezení Slezské magistrály ve vztahu k ÚP Dolní Benešov je podstatný především úsek na trase Kravaře – Mokré Lazce – Háj ve Slezsku. Po průzkumu podkladů a průzkumu v terénu se konstatuje, že v poslední době byl realizován a uveden do provozu i úsek cyklostezky Vlaková stanice Mokré Lazce – Doškův mlýn – Kravaře (ul. Luční) – vč. dopravního značení, vedený v blízkosti jižní hranice správního území města Dolní Benešov. Úsek na území sídla Háj ve Slezsku je veden po málo frekventované silnici III/4673. Úsek o délce cca 1,1 km (Kravaře, zámecký park – Kravaře, ul. Luční) je veden po zklidnělých málo frekventovaných místních komunikacích a stezku logicky a bezpečně propojuje. Toto trasování cyklistické Slezské magistrály s označením č. 55 (budoucí č. 8) je v souladu se ZÚR MSK. Návrh ÚP Dolní Benešov je i v souladu s trasou Slezské magistrály. Základní motiv sítě cyklistických tras tvoří západo – východní dálkový tah Slezská magistrála – cyklistická trasa č.55 vedená přírodní partií řeky Opavy. Navrhovaná dostavba jednotlivých úseků v ÚP Dolní Benešov umožní zvýšení bezpečnosti cyklistů, protože současná trasa Slezské magistrály ze směru od Opavy končí v oblasti Mokrých Lazců, kde navazuje na stávající sil. III. třídy. Po silnici cyklisté jedou až do Jilešovic, kde se opět napojí na trasu vedenou podél Opavy. Na navrhovanou trasu vedenou přírodní partiií řeky Opavy navazují další trasy, a nově navržené

13 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov příčky, které nabízí síť určenou nejen pro dopravní, ale i rekreační funkci. Návrh ÚP Dolní Benešov předpokládá doplnění stávající sítě nejen o úseky stezek pro pěší a cyklisty, ale i cyklistické trasy vedené v trase stávajících či navrhovaných účelových komunikací (viz schéma cyklistických stezek v kapitole II./A.4.Dopravní infrastruktura). Cyklotrasa Slezská magistrála (viz web https://slezska- magistrala.webnode.cz/mapa-cyklostezky/), včetně propojení z Dolního Benešova na stavující Slezskou magistrálu v trase na území města Dolní Benešov. je zabezpečeno v ÚP Dolní Benešov návrhem nezbytných staveb a opatření, které jsou vyznačeny v grafické části ÚP kromě schémat v kapitole II./A.4. a koordinačního výkresu, taktéž ve výkresu I./B.3. Doprava a výkresu II./B.2. Širší vztahy. Současně je ve všech potenciálně dotčených funkčních plochách její umístění stanoveno jako přípustné.

Návrh územního plánu byl koordinován s rozpracovanou, aktuálně pořizovanou aktualizací ZÚR MSK. Zohledněny byly taktéž další níže uvedená opatření: • Úprava a doplnění Požadavků na využití území, kritérií a podmínek pro rozhodování o změnách v území, „Úkolů pro územní plánování“ a rovněž „Zásad pro rozhodování o změnách v území pro rozvojovou oblast OB2“,

• Požadavek z kapitoly H. A-ZÚR v oblasti elektroenergetiky – nová transformovna 110/22 kV Dolní Benešov pro zajištění zásobování území elektrickou energií V územním plánu byla pro výše zmiňovanou transformovnu vymezena zastavitelná plocha TE-Z1, v souladu se záměrem připravovaným provozovatelem rozvodní sítě.

• Požadavek z kapitoly H. A-ZÚR v oblasti úprav na vodních tocích – Revitalizační opatření včetně zprůchodnění migračních bariér – záměr Opava – od stupně v Jilešovicích po Nové Heřminovy

Do ÚP Dolní Benešov byl zapracován návrh zprůchodnění migrační překážky v prostoru jezu Háj ve Slezsku návrhem plochy pro výstavbu rybího přechodu, které je součástí revitalizace vodního toku Opava. K této stavbě bylo již vydáno územní rozhodnutí stavebního úřadu v Dolním Benešově č. j. 15/15/Roš ze dne 13.6.2016. V současnosti je pro realizaci připravované stavby "Revitalizace toku Opusta II, stavba č. 5733" zahajováno stavební řízení. K odstranění migračních překážek na řece Opavě v prostoru jezu ve Smolkově v ř. km 18,996 nebyla zatím zpracována projektová dokumentace. Odstranění migrační překážky na řece Opavě v prostoru jezu Háj ve Slezsku v k. ú. Dolní Benešov je opatřením typu „A“ v Plánu dílčího povodí Horní Odry 2016–2021, v části VI. Opatření k dosažení cílů, a to zvýšení migrační propustnosti území na listu:

HOD212105 Opava, Háj ve Slezsku – zřízení rybího přechodu na jezu v Háji HOD_0420 (ID opatření) ID VÚ) Cílem opatření je odstranění migrační překážky na řece Opavě v prostoru jezu v Háji ve Slezsku pro zajištění oboustranné průchodnosti cesty tažným rybám. Zřízení rybího přechodu na objektu, který má výšku 0,8 m, je motivováno zprůchodněním trasy toku zdola směrem výše až do prostoru střední Moravice, který byl historicky v minulosti trdlištěm lososa obecného. Návrh navazuje na odstranění migračních překážek v níže situovaných úsecích Opavy a Odry.

Podstatní požadavky vyplývající pro území sídla Dolní Benešov ze zařazení do rozvojové metropolitní oblasti OB2 Ostrava: - Zkvalitnění a rozvoj dopravního propojení oblasti s ostatními částmi MSK, zejména s regiony zahrnutými do specifických oblastí republikového i nadmístního významu. - Zajištění zásobování rozvojových území energiemi. - Podpora restrukturalizace, vytváření územních podmínek pro restrukturalizaci ekonomiky s důrazem na modernizaci průmyslu, rozvoj služeb a dalších aktivit se zaměřením na vývoj a výzkum ve vazbě na vysoké školství.

14 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

- Vytváření územních podmínek pro zřizování ploch zeleně.

V územním plánu Dolní Benešov je vymezen koridor přeložky sil. I/56, koridory pro realizaci místních a účelových komunikací, resp. cyklostezek k propojení na okolní sídla (viz hlavní výkres, koordinační výkres – s propojením např. do Kravař, Kozmic atd.). V koncepci zásobování území elektrickou energií je vymezena v blízkosti MSA plocha pro novou rozvodnu, navrženy jsou plochy přestavby pro veřejnou vybavenost, vymezeny plochy pro výrobní služby, výrobu, přičemž ve stávajících plochách jsou zabezpečeny vhodné územní podmínky pro modernizaci průmyslu. V územním plánu byla věnována vysoká pozornost návrhu ploch pro veřejnou zeleň, parky. Plochy byly navrženy jak v Dolním Benešově, tak Zábřehu. Plošně nejvýznamnější plochou je návrh veřejné zeleně – parku v ploše zaniklého rybníku Kolovrat pod zámkem (ZP-Z1).

Z Úkolů pro územní plánování, stanovených v ZÚR, resp. A-ZÚR nevyplývají pro Dolní Benešov žádné konkrétní požadavky.

Ze Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje vyplývá pro řešené území respektování „Priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území“ následně (číslování a text odpovídá ZÚR, resp. A-ZÚR):

5. Vytvoření podmínek pro: ⇒ rozvoj polycentrické sídelní struktury podporou kooperačních vazeb spádových obcí, ⇒ rozvoj rezidenční, výrobní a obslužné funkce spádových obcí.

• Koncepce rozvoje města Dolní Benešov, stanovena v územní plánu, vychází a vymezuje zastavitelné plochy a plochy přestavby tak, aby byl posílen rozvoj bydlení, výroby a odpovídající vybavenosti, včetně zabezpečení zázemí v plochách rekreace a plochách navržených pro tělovýchovu a sport.

6. Regulace extenzivního rozvoje sídel včetně vzniku nových suburbánních zón, efektivní využívání zastavěného území, preference rekonstrukce nevyužívaných ploch a areálů před výstavbou ve volné krajině. V rámci územního rozvoje sídel: preferovat efektivní využívání zastavěného území (tj. přednostní využití nezastavěných ploch v zastavěném území a ploch určených k asanaci, změnu využití objektů a areálů původní zástavby ⇒ v rámci zastavěného území) před vymezováním nových ploch ve volné krajině, nové rozvojové plochy nevymezovat v lokalitách, kde by jejich zastavění vedlo ke srůstání sídel a zvýšení neprůchodnosti území; ⇒ preferovat lokality mimo stanovená záplavová území.

•⇒ Dle koncepce územního rozvoje sídla, stanovené v ÚP Dolní Benešov, se město bude rozvíjet v obou městských částech kompaktně. V územním plánu se navrhuje přednostně zástavba proluk a zastavitelné plochy v těsné vazbě na zastavěné území. Územní plán nepřipouští extenzivní rozvoj sídla, nezakládá podmínky pro vznik suburbánních zón, intenzifikuje zastavěné území, navrhuje přestavby. Veškeré zastavitelné plochy jsou vymezeny mimo záplavové území. Návrhem ÚP je respektována urbanistická svébytnost obou sídelních struktur s důrazem na jejich zachování. Plochy, jejichž zastavění by vedlo ke srůstu obou sídel, nebyly v takovém území vymezeny. Návrh ÚP není v rozporu s výše uvedenými požadavky ZÚR, resp. A-ZÚR.

7. Ochrana a zkvalitňování obytné funkce sídel a jejich rekreačního zázemí; rozvoj obytné funkce řešit současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou. Podporovat rozvoj systémů odvádění a čištění odpadních vod.

15 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

• V návrhu ÚP je priorita respektována, u zastavěných a zastavitelných ploch je dořešeno napojení na veřejnou infrastrukturu. V územním plánu je navržena kanalizační síť i v místní části Zábřeh s přečerpáváním, čímž budou odpadní vody i z této části města odváděny na ČOV v Dolním Benešově, jejíž zkapacitnění je zabezpečeno návrhem zastavitelné plochy TV-Z1.

8. Rozvoj rekreace a cestovního ruchu, vytváření podmínek pro využívání přírodních a kulturně historických hodnot daného území jako atraktivit cestovního ruchu při respektování jejich nezbytné ochrany. V ÚP Dolní Benešov jsou navrženy plochy pro rekreaci, rozvoj cestovního ruchu jak v centru města pod zámkem, tak u vodní plochy Štěrkovna (O-P3, O-P5, RH-P1, RH-Z1). 11. Vytváření územních podmínek pro rozvoj udržitelných druhů dopravy (pěší dopravy a cyklodopravy) v návaznosti na: ⇒ ostatní dopravní systémy kraje; ⇒ systém pěších a cyklistických tras přilehlého území ČR, Slovenska a Polska, včetně preference jejich vymezování formou samostatných stezek s využitím vybraných místních a účelových komunikací s omezeným podílem motorové dopravy.

Vytváření územních podmínek pro rozvoj udržitelných druhů dopravy (pěší dopravy a cyklodopravy) v návaznosti na ostatní dopravní systémy kraje; podpora rozvoje systému pěších a cyklistických tras s vazbou na přilehlé území ČR, Slovenska a Polska.

• V ÚP Dolní Benešov respektuje stávající cyklistické trasy a realizované stezky. Nové rozvojové záměry ÚP koordinuje tak, aby založená koncepce cyklistických tras byla dodržena, včetně návazností na sousední sídla (viz cyklostezka do Kozmic, Kravař apod., zobrazeno v Koordinačním výkresu a ve schématu cyklistické dopravy v textové části Odůvodnění).

12. Polyfunkční využití rekultivovaných a revitalizovaných ploch.

• Plochy po ukončené těžbě v dobývacích prostorech ve vazbě na vodní plochu, již rekultivované dle plánu rekultivace v předchozím období, jsou v územním plánu vymezeny jednak pro ÚSES, jednak jako plochy krajinné s rekreačním využitím (NR-O1 – NR-O5), resp. pro rekreaci hromadnou (ubytování, stravování v plochách RH-Z1, RH-P1). Plochy, u kterých dosud neproběhla rekultivace jsou navrženy k obnově krajiny jako krajinná zeleň v zázemí budoucího rekreačně využívaného území.

Návrh ÚP je v souladu s výše uvedenými požadavky ZÚR, resp. A-ZÚR.

13. Stabilizace a postupné zlepšování stavu složek životního prostředí především v centrální a východní části kraje. Vytváření podmínek pro postupné snižování zátěže obytného a rekreačního území hlukem a emisemi z dopravy a výrobních provozů. Vytváření územní podmínky pro výsadbu zeleně, přednostně v oblastech se dlouhodobě zhoršenou kvalitou ovzduší.

• Návrh ÚP je v souladu s výše uvedenými požadavky ZÚR, resp. A-ZÚR, zdůvodnění viz str. 10 Odůvodnění k odst. 23 politiky územního rozvoje.

14. Ochrana výjimečných přírodních hodnot území včetně ochrany pohledového obrazu významných krajinných horizontů a významných krajinných, resp. kulturně historických dominant. Při vymezování nových rozvojových aktivit zajistit udržení prostupnosti krajiny a zachování režimu povrchových a podzemních vod.

Ochrana přírodních, kulturních a civilizačních hodnot směřující k udržení a zachování nejvýraznějších jevů a znaků, které vystihují jedinečnost a nezaměnitelnost charakteru území.

16 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

• V územním plánu jsou omezeny střety rozvojových záměrů s ochranou přírody. Územním plánem je stanovena ochrana ploch přírodních, zemědělských, lesních, vodních a vodohospodářských a také ploch smíšených – nezastavěného území stanovením podmínek pro využívání těchto ploch. V souladu se ZÚR je vymezen územní systém ekologické stability, prvky lokálního, regionálního a nadregionálního významu. Režim povrchových a podzemních vod nebude navrženým řešením narušen. Zastavitelné plochy budou napojeny na veřejný vodovod prodloužením vodovodních řadů nebo přípojkami na stávající vodovodní řady. Zástavba v Dolním Benešove a Zábřehu je a nová bude napojena na kanalizaci zakončenou na čistírně odpadních vod ve východní části Dolního Benešova, v závěru ulice Lesní, pod zámkem. Územní plán nezhoršuje současný stav v ochraně přírodních hodnot a krajinného rázu, nenavrhuje výškové dominanty a stanovuje podmínky k ochraně krajinného rázu v kap. I.A.6. Ke splnění požadavků více v kapitole „Vyhodnocení souladu s PÚR ČR – odst. 14/,14a/, 20/, 20a/, 21/.

15. Preventivní ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami, s cílem minimalizovat rozsah případných škod na civilizačních, kulturních a přírodních hodnotách území kraje. • ÚP Dolní Benešov nenavrhuje ochranu před povodněmi, zastavěné a zastavitelné území se nachází mimo záplavová území, vymezena v jižní části obou katastrů. Snížení či eliminace rizik plynoucích obzvláště z přívalových dešťových vod v severní části Dolního Benešova za železniční tratí, bude součástí řešení projektu přeložky sil. I/56, pro kterou je v ÚP vymezen koridor KD-O1.

16. Respektování zájmů obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku.

• Zájmy obrany státu a civilní ochrany ÚP respektuje v souladu s možnostmi vymezenými platnými právními předpisy, které upravují obsah a zejména podrobnosti zpracovávaného územního plánu. K ochraně zájmů Ministerstva obrany stanovuje ÚP podmínky v kapitole Odůvodnění, ozn. II./A.5.8. Ochrana zvláštních zájmů.

Z dalších požadavků, vyplývajících ze ZÚR MSK

V Územním plánu Dolní Benešov jsou respektovány požadavky stanovené v ZÚR MSK pro cílovou charakteristiku krajiny – Opavsko a zohledněny a respektovány požadavky stanovené pro typ krajiny Polní a krajiny s vyšším podílem vodních ploch a taktéž opatření pro zajištění cílových charakteristik krajiny C-04 Bohuslavice – Šilheřovice stanovené v Územní studii cílových charakteristik krajiny Moravskoslezského kraje (v souladu s A-ZÚR v rámci nového znění kapitoly E. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území a kapitoly F. Stanovení cílových charakteristik krajin - krajina C-03 Opava – Kravaře, krajina C-04 Bohuslavice – Šilheřovice a přechodové pásmo 59).

V správním území města Dolní Benešov jako součástí krajinné oblasti Opavsko je nezbytné respektovat následující požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: Přírodní charakteristiky - Plochá pahorkatina typického Polonika, s významnými relikty pevninského zalednění, v podloží zvodnělé kvartérní štěrky a písky, potenciálně zejména podmáčené březiny, olšiny a acidofilní doubravy. Kulturní charakteristiky – oblast se silnými polskými a německými vlivy, typická středověká sídelní struktura s městskými celky a menšími zemědělskými sídly, historické kupecké stezky, fortifikační systém (Hlučín), četnější zámecká architektura s historickými zahradami, zejména zemědělská krajina s dominancí obilnářství, výrazné projevy scelování půdních bloků.

17 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Vjemové charakteristiky – otevřená krajinná scéna s výrazným projevem vnějšího obrazu sídel a lokálních kulturních dominant (zámky, kostely), pohledově exponovaná, výrazný projev makrostruktur polí, převládá působení horizontály. Převládající typy krajin – Krajina polní, krajina sídelní. Možná ohrožení - extenzivní rozvoj sídel a suburbanizace. - zástavba zemědělské krajiny. - degradace zemědělské půdy. Zásady pro rozhodování o změnách v území (mimo zásad platných pro typy krajin) - zvýšená ochrana nelesní zeleně a hodnotných segmentů krajiny. - podpora vymezování a realizace prvků ÚSES. - ochrana místních kulturně historických dominant, zejména sakrálních a ostatních historických staveb.

Další podmínky ZÚR MSK pro ochranu hodnot stanovuje kap. I.A.5 a I.A.6.

Správní území sídla Dolní Benešov je součástí polní krajiny a krajiny s vyšším podílem vodních ploch.

Ze zařazení sídla do typů krajin „krajina polní“ vyplývají na využití území sídla tyto podmínky pro rozhodování o změnách v území: Polní krajina: Charakteristická je pro ni dominance zemědělského půdního fondu s převahou orné půdy se zaměřením na obilnářství, v posledním období i pěstování řepky olejné. Krajina vykazuje sníženou obytnou hodnotu, nižší výskyt historických krajinných struktur nebo památkově chráněných objektů, problematickou prostupnost území, sníženou přírodní a kulturně historickou hodnotou. Možná ohrožení: - zábory a devastace zemědělské půdy, - odstraňování rozptýlené zeleně, Zásady pro rozhodování o změnách v území: - dbát na ochranu a hospodárné využívání zemědělského půdního fondu, - respektovat cenné architektonické a urbanistické znaky sídel včetně vnějšího obrazu sídla, - nepotlačovat historické dominanty v pohledově exponovaných příměstských prostorech, - pro bydlení a občanskou vybavenost přednostně využívat rezerva v rámci zastavěného území, nová zastavitelná území vymezovat především v návaznosti na zastavěná území při zohlednění podmínek ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny, - pro nové ekonomické aktivity přednostně využívat ploch a areálů brownfields, - podporovat realizaci půdo-ochranných a revitalizačních opatření v krajině (protierozní ochrana, prvky ÚSES, revitalizace vodních toků a nádrž), - nesnižovat prostupnost krajiny.

Ze zařazení sídla do typů krajin „krajina s vyšším podílem vodních ploch“ vyplývají na využití území sídla tyto podmínky pro rozhodování o změnách v území: Krajina s vyšším podílem vodních ploch Krajinný typ se na území kraje vyskytuje rozptýleně v návaznosti na větší vodní díla nebo rybniční soustavy zejména v širokých říčních nivách a údolních oblastech. Díky vysokému zastoupení vodních ekosystémů, mokřadů a navazujících vegetačních doprovodů má specifický charakter a zvýšenou přírodní hodnotu. Nejcennější přírodní charakteristiky jsou vázány na režim povrchových a podzemních vod (relikty mrtvých a odstavených říčních ramen, podmáčených depresí, periodicky zaplavované lužní lesy, nivní trvalé travní porosty), meze a remízy. Krajina má zvýšenou estetickou hodnotu a je atraktivní

18 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov pro turistiku a rekreaci. Do typu nejsou zařazena území, kde je vznik vodních ploch důsledkem hlubinné důlní činnosti.

Přírodní charakteristiky Rovina říční nivy, říční terasy a galerie, uměle zaplavené části říčních údolí, vodní a mokřadní biotopy, akumulační prostory povrchových a podzemních vod, lužní lesy a nivní louky, doprovodné porosty vodních toků a mokřadů. Kulturní charakteristiky Vodní toky a vodní plochy, zemědělské kultury, zástavba, místy les, rybníky, vodní díla a doprovodná vodohospodářská zařízení, rekreační zařízení, sídelní a dopravní struktury, vegetační doprovod silnic, historické cesty podél hrany nivy, sakrální architektura, historické krajinné struktury (zbytky historické plužiny, kamenice, rozptýlená zeleň). Vjemové charakteristiky Částečně interiérový charakter prostoru s významnými průhledy do krajiny; specifická atmosféra prostoru nivy a fenomén vodního toku/plochy; harmonický charakter krajinné scény; území zvýšených estetických hodnot. Možná ohrožení - Narušení vodního režimu (nevhodné regulace vodních toků, odstraňování břehové a doprovodné vegetace vodních toků, povodně). - Ohrožení kvality povrchových a podzemních vod. - Sukcesní zarůstání trvalých travních porostů a jejich převod na jiný způsob využití. - Nadměrná nebo nevhodná urbanizace lokalit přesahující kapacitu území. Ze zařazení území města Dolní Benešov do typu „krajiny s vysokým podílem povrchových vod“ vyplývají na využití území města tyto podmínky pro rozhodování o změnách v území: • Preferovat ochranu nivních biotopů, lučních porostů, lesní a mimolesní rozptýlené zeleně včetně vodního režimu těchto krajinných segmentů a jejich retenční funkce • Pro bydlení a občanskou vybavenost přednostně využívat rezervy v rámci zastavěného území, nové zastavitelné plochy vymezovat výhradně v návaznosti na zastavěná území při zohlednění pohledové exponovanosti lokality a dalších podmínek ochrany přírodních a • kulturních hodnot krajiny. • O umisťování kapacitních rekreačních zařízení a sportovně rekreačních areálů (vč. navazující dopravní a technické infrastruktury) rozhodovat výhradně na základě vyhodnocení únosnosti krajiny; • Nepřipustit rozšiřování stávajících a vznik nových lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci ani zahušťování zástavby ve stávajících lokalitách.

Ze zařazení města v A- ZÚR do typů krajin do „krajina C-03 Opava – Kravaře“ vyplývají na využití území sídla tyto podmínky pro rozhodování o změnách v území: Přechodová pásma do sousedních specifických krajin (PPM): - Specifická krajina B-10, PPM 59 Charakteristické znaky krajiny: - Přírodní dominanty: Padařov (339 m n. m.), vodní plochy po těžbě štěrkopísku u Dolního Benešova a Hlučína. - Urbanizovaný charakter krajiny s meandrujícím tokem řeky Opavy a výraznými historickými scenériemi města Opavy a města Kravaře ležících v Poopavské nížině. - Opava – kulturní, správní a historické centrum Opavska. - Intenzivně využívaná zemědělská krajina s nečleněnými plochami velkého měřítka.

19 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Cílové charakteristiky:

CÍLOVÁ CHARAKTERISTIKA (CCH) PLATNOST CCH V RÁMCI SPECIFICKÉ KRAJINY Intenzivně využívaná krajina se zachovanou celistvostí Celé území specifické krajiny C-03. nefragmentovaných částí krajiny a s obnovenou strukturou rozptýlené zeleně v zemědělské krajině. Krajina s meandrujícím tokem Opavy a koncovým k. ú. Malé Hoštice, Komárov u Opavy, Velké Hoštice, úsekem řeky Moravice (po soutok s Opavou) Štítina, Kravaře ve Slezsku, Lhota u Opavy, Dolní s doprovodem břehových porostů a nelesní krajinné Benešov, Zábřeh u Hlučína, Smolkov, Chabičov zeleně jako určující krajinnou osou s významnou ve Slezsku, Jilešovice, Kozmice, Dobroslavice, Hlučín, funkcí údolní nivy jako plochy přirozené inundace Děhylov, Bobrovníky, Hošťálkovice, Martinov ve (záplavová území). Slezsku, Kateřinky u Opavy, Opava – Předměstí, Opava – město, Kylešovice, Branka u Opavy, Vávroice, Palhanec, Jaktař. Krajina s významnou kulturní dominantou V okruhu viditelnosti kulturních dominant. historického jádra Opavy ve vizuální scéně otevřené zemědělské krajiny.

Krajina se zachovaným historickým vojenským k. ú. Milostovice, Jaktař, Kateřinky, Malé Hoštice, opevněním v ose Opava – Velké Hoštice – Komárov Velké Hoštice, Komárov, Štítina, Mokré Lazce, Háj – Háj ve Slezsku. ve Slezsku.

Krajina s vodními plochami jezer vzniklých po těžbě k. ú. Kozmice, Hlučín, Dolní Benešov a Dobroslavice. štěrkopísku a navazujících ploch s významnou rekreační funkcí.

Podmínky pro zachování a dosažení cílových charakteristik: - Omezit živelný nárůst plošného rozsahu nové zástavby a zachovat dosavadní, převážně venkovský, resp. příměstský charakter sídel. - Kompenzovat vhodnými opatřeními důsledky fragmentace krajiny liniovými stavbami páteřní silniční sítě. - Chránit a posilovat význam meandrujícího toku Opavy s doprovodem břehových porostů jako výrazné krajinné osy. Zajistit ochranu přírodních a estetických hodnot soustředěných v tomto území v rozsahu vymezení přírodně a krajinářsky cenného území Niva řeky Opavy. - Chránit přirozené odtokové poměry údolních niv Opavy a Moravice. - Obnovit a funkčně posílit prvky nelesní rozptýlené zeleně jako struktur prostorového členění krajiny s funkcí prvků ÚSES. - Zachovat vizuální význam kulturních dominant historického jádra Opavy v krajinných panoramatech. - Zachovat prostorovou celistvost linie historického vojenského opevnění. - Zachovat a posílit rekreační funkce ve vazbě na prostor jezer po těžbě štěrkopísku mezi Hlučínem a Dobroslavicemi a Dolním Benešovem.

Ze zařazení města v A- ZÚR do typů krajin „krajina C-04 Bohuslavice – Šilheřovice“ vyplývají na využití území sídla tyto podmínky pro rozhodování o změnách v území: Přechodová pásma do sousedních specifických krajin (PPM): - Specifická krajina B-10, PPM 59

Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Charakteristické znaky krajiny - Lesozemědělská krajina, ve které se střídají plochy lesa s otevřenými plochami zemědělské krajiny, velké obce s liniovou strukturou ve východní části oblasti (Hať, Šilheřovice, Markvartovice, Ludgeřovice). - Svérázný historický region Hlučínska, připojený k ČSR až v roce 1920. - Zámek v Šilheřovicích a přírodně krajinářský zámecký park.

Cílové charakteristiky CÍLOVÁ CHARAKTERISTIKA (CCH) PLATNOST CCH V RÁMCI SPECIFICKÉ KRAJINY Krajina s dochovanou celistvostí nefragmentovaných Celém území specifické krajiny C-04. částí krajiny včetně rozsáhlých ploch lesních komplexů. Krajina s významnou kulturní dominantou areálu K. ú. Šilheřovice a okruh viditelnosti dominanty. zámku a parku v Šilheřovicích. Krajina se zachovaným významem drobných Okruh viditelnosti lokálních dominant v obcích Hať, kulturních dominant kostelů ve struktuře zástavby Píšť, Chuchelná, Bohuslavice, Bolatice. a ve vizuální scéně. Krajina s linií historického vojenského opevnění v ose K. ú. Dolní Benešov, Kozmice, Bohuslavice, Vřesina, Dolní Benešov – Darkovice – Markvartovice – Darkovice, Darkovičky, Markvartovice, Šilheřovice. Šilheřovice.

Podmínky pro zachování a dosažení cílových charakteristik - Omezit živelný nárůst plošného rozsahu nové zástavby a zachování dosavadní struktury osídlení a venkovského, resp. příměstského charakteru sídel. - Urbanizační aktivity v sídelní a urbanizační ose Ostrava – Hlučín – Kravaře – Opava (s výjimkou rezidenční funkce sídel) přednostně lokalizovat podél jižní hranice se specifickou krajinou C-03. - Zachovat celistvost částí krajiny dosud nefragmentovaných dopravní a technickou infrastrukturou a zástavbou, zejména lesních celků. - Chránit siluety kulturních dominant v Hati, Píšti, Chuchelné, Bohuslavicích a Bolaticích před snížením jejich vizuálního významu v krajinné scéně nevhodnou zástavbou. - Zachovat vizuální obraz linie historického vojenského opevnění v krajině (k. ú. Milostovice, Jaktař, Kateřinky, Malé Hoštice, Velké Hoštice, Komárov, Štítina, Mokré Lazce, Háj ve Slezsku). - Zachovat dosavadní převážně venkovský charakter osídlení s liniovou strukturou zástavby ve východní části specifické krajiny (Hať, Šilheřovice, Markvartovice, Ludgeřovice).

Ze zařazení města v A- ZÚR do typů krajin „specifická krajina B-10, přechodové pásmo 59“ vyplývají na využití území sídla tyto podmínky pro rozhodování o změnách v území: - Omezit plošný rozsah zástavby a zachovat dosavadní venkovskou strukturu osídlení

Územní plán plně respektuje výše uvedené zásady pro dané typy krajin, které jsou charakteristické pro území sídla a navrhuje nové zastavitelné plochy uvnitř zastavěného území, resp. v těsné vazbě na něj, přičemž přednostně využívá proluky v zástavbě. Rozsah zastavitelných ploch pro bydlení je odůvodnitelný a odpovídá potřebám města. Respektuje současně požadavek zadání na zachování právní jistoty vlastníku, založené na platném ÚP. Územní plán respektuje dopravní skelet území, stávající účelové komunikace zpřístupňující pozemky v nezastavěném území a umožňuje budovat nové v případě zpracování Plánu společných zařízení a KPU. Dopravní skelet je v území využíván i pro vedení cyklistických stezek. Územní plán vymezuje plochy pro ÚSES nadregionálního, regionálního a lokálního významu. Územní plán nepřipouští vznik chatových lokalit, ani staveb k rodinné rekreaci.

Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

B4) Koordinace s koncepční dokumentací a podklady Moravskoslezského kraje:

Územní plán není v rozporu s platnou koncepční dokumentací a podklady Moravskoslezského kraje, kterými jsou: . Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje . Územní studie Cílové charakteristiky krajiny Moravskoslezského kraje . Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území Moravskoslezského kraje schválena usnesením zastupitelstva kraje č. 17/1486 dne 26. dubna 2007 . Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje schválena usnesením zastupitelstva kraje č. 24/2096 dne 26. června 2008 . Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny schválena usnesením zastupitelstva kraje č. 5/298/1 dne 23. 6. 2005 . Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje schválen zastupitelstvem v září 2004 včetně Aktualizací rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje (2008, 2009, 2010, 2014, 2015) . Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje . schválen usnesením zastupitelstva kraje č. 25/1120/1 dne 30. 9. 2004 včetně Změny Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (OZV č. 3/2010 ze dne 23. 6. 2010,) . Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje nařízení Moravskoslezského kraje č. 1/2009 nabylo účinnosti dne 30. dubna 2009 . Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje vzato na vědomí radou kraje dne 20. 5. 2004 včetně Vyhodnocení naplňování Územní energetické koncepce (říjen 2009) . Koncepce rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje, Ekotoxa Opava, s.r.o. . Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje vydán nařízením Moravskoslezského kraje č. 1/2009 ze dne 30. 4. 2009 . Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje vydán nařízením Moravskoslezského kraje č. 1/2004 ze dne 14. 8. 2004 včetně Aktualizace programu snižování emisí Moravskoslezského kraje (2010) . Plán oblasti povodí Odry schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 14.10.2009, závazná část vydána nařízením MSK č. 1/2010 ze dne 2. 6. 2010 . Plán oblasti povodí Moravy pro správní obvod Moravskoslezského kraje závazná část vydána nařízením MSK č. 1/2010 ze dne 2. 6. 2010 . Akční plány ke strategickým hlukovým mapám . Strategie rozvoje kraje na léta 2009–2020, Agentura pro regionální rozvoj, a.s., Na Jízdárně 7, 702 00 Ostrava . Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2014–2020, Agentura pro regionální rozvoj, a.s., Na Jízdárně 7, 702 00 Ostrava . Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2015–2020 schválen usnesením zastupitelstva kraje č. 13/1209 dne 22. 9. 2010

C) VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

Územní plán v souvislostech a podrobnostech území sídla zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje a s Politikou územního rozvoje ČR. Cíle a úkoly územního plánování jsou v obecné rovině definovány stavebním zákonem v § 18 a § 19. Základní úkoly územního plánování v souladu s ustanovením § 31 stavebního zákona určuje i Politika územního rozvoje ČR.

Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

C1 ) Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování

Dle § 18 odst. 1stavebního zákona je cílem územního plánování vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Územní plán Dolní Benešov vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území. Základním východiskem pro koncepci rozvoje území sídla je vytvoření optimální urbanistické a organizační struktury ploch s rozdílným způsobem využití, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel sídla. Územní plán tak vytváří předpoklady pro zajištění příznivého životního a pracovního prostředí pro obyvatelstvo bez násilného narušení historických i současných hodnot. Viz § 18 odst. 1 stavebního zákona.

Dle § 18 odst. 2 stavebního zákona územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Územní plán Dolní Benešov je zpracován komplexně v souladu s požadavky přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Požadavky na komplexní řešení a účelné využití a prostorové uspořádání území jsou promítnuty do koncepce rozvoje území sídla a koordinovány s individuálními záměry obyvatel a uživatelů území. V průběhu přípravných prací pro zpracování návrhu zadání územního plánu a zpracování návrhu územního plánu byly shromážděny a vyhodnoceny jednotlivé podněty a požadavky na změny v území. Při návrhu způsobu využití území tak bylo možné vzít v úvahu i tyto podněty obyvatel i uživatelů území, při současném zohlednění všech dalších souvislostí, tj. současného stavu a podmínek v území a jeho rozvojových předpokladů i ochrany hodnot území, s cílem umožnit zvyšování kvality života obyvatel a vytvoření předpokladů pro hospodářský rozvoj. Územní plán je tak v souladu s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území, neuplatňuje pouze jednostranný přístup, který zdůrazňuje pouze konzervaci stávajícího stavu území a jeho hodnot, ale vytváří možnosti a předpoklady nárůstu pracovních příležitostí pro obyvatele v území a tím i pro zachování a rozvoj jeho osídlení. Viz § 18 odst. 2 stavebního zákona. Přínosem Územního plánu Dolní Benešov je komplexní přístup k ochraně hodnot založený na principu udržitelného rozvoje území. To znamená, že územní plán vytváří obecné podmínky pro ochranu a rozvoj hodnot území (tj. urbanistických, architektonických, kulturních, přírodních hodnot a zdrojů, hodnot civilizačních a technických), zjištěných v územně analytických podkladech a upřesněných a doplněných v doplňujících průzkumech. Vymezením zastavěného území a zastavitelných ploch jsou vytvořeny podmínky pro zachování a rozvoj stabilizované kompaktní urbanistické struktury sídla a pro obnovu a rozvoj sídelní struktury za současného respektování širších územních vztahů a vazeb.

V nezastavěném území Dolní Benešovi dominují plochy polí, krajina je téměř bez lesů. Nezastavěné území sídla se vyznačuje převážně mírně sklonitým reliéfem, svažujícím se do nivy řeky Opavy a k rybniční soustavě na východní hranici s k. ú. Bohuslavice. Méně sklonitý terén odpovídá krajinné oblasti Opavsko, do které Dolní Benešov náleží. Z hlediska krajinného rázu se v tomto území převládá polní krajinu. Územní plán respektuje hodnotné části krajiny a vytváří předpoklady pro posílení ekologicko-stabilizačních funkcí v polní krajině. V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou vymezeny především stabilizované plochy. Jedním z cílů koncepce, stanovené v územním plánu, je zvýšení atraktivity využití území pro letní rekreaci u vody, turismus, cykloturistiku, agroturistiku. Cílem navržených změn v krajině je obnova retenční schopnosti a prvků, které scelování polí do honů zanikly (síť polních cest s doprovodnou zelení, meze, remízky, krajinná zeleň apod.)

Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Zastavitelné plochy jsou lokalizovány v zastavěném území, z principu vždy mimo území s dochovaným krajinným rázem, mimo mokřady a mimo lesní půdní fond. Při vymezování zastavitelných ploch byly dodrženy zásady ochrany zemědělského půdního fondu, vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond je zpracováno dle příslušných ustanovení zákona č. 344/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a je součástí textové části odůvodnění územního plánu. Územní plán na základě zpracovaných podkladů a dokumentů vymezuje a zpřesňuje ÚSES. Jednotlivá řešení vycházejí z cílových charakteristik a typů krajin vymezených v Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Vytváří podmínky pro ochranu krajinného rázu a implementuje dílčí kroky k naplňování cílových charakteristik. Vymezením zemědělských ploch (Z), ploch krajinné zeleně (KZ), ploch přírodních (PP), lesních (L) a krajinných smíšených s rekreačním využitím (NR) jsou v územním plánu vytvořeny podmínky pro vhodné využití přírodních zdrojů, při respektování jejich ochrany. Za účelem zvyšování retenční schopnosti území jsou v územním plánu vymezeny plochy přírodní, plochy krajinné zeleně, plochy vodní a vodohospodářské a je navržena obnova sítě komunikací pro dopravu (DS). Koncepce odstraňování srážkových vod upřednostňuje akumulaci, příp. vsakování.

Dle § 18 odst. 3 stavebního zákona orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.

Územní plán Dolní Benešov plán byl zpracován v souladu s požadavky uvedenými v zadání. V návrhu územního plánu byly požadavky respektovány. Došlo ke koordinaci veřejných i soukromých zájmů v území. V maximální možné míře byly respektovány limity v území (ochranná pásma dopravní a technické infrastruktury atd.). U ploch, které jsou těmito limity dotčeny, jsou stanoveny podmínky jejich využití tak, aby bylo možné v následných řízeních tyto střety vyřešit nebo v maximální možné míře eliminovat.

Dle § 18 odst. 4 stavebního zákona územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území.

Územní plán Dolní Benešov navrhuje zastavitelné plochy v zastavěném území sídla, resp. v těsné vazbě na něj, a stanovuje podmínky využití ploch s rozličným způsobem využití tak, aby byl zachován charakter stávající zástavby. ÚP vytváří předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území, pro posílení hlavní funkce v území, kterou je bydlení a současně nenarušuje podmínky udržitelného rozvoje.

Dle § 18 odst. 5 stavebního zákona lze v nezastavěném území v souladu s jeho charakterem umísťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření vč. staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje.

24 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Územní plán stanovuje zásady pro umísťování staveb, zařízení a jiných opatření, uvedených v tomto odstavci stavebního zákona.

V § 18 odst. 6 stavebního zákona stanovuje možnost výjimečného umístění technické infrastruktury na nezastavitelných pozemcích způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání.

Podmínky využití území byly v Územním plánu Dolní Benešov stanoveny tak, aby v rámci ploch s rozdílným způsobem využití území bylo možné vybudovat nezbytnou dopravní a technickou infrastrukturu, a to jak v zastavěném, tak nezastavěném území.

C2) Vyhodnocení souladu s úkoly územního plánování, požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území

V souladu s § 19 odst. 1 stavebního zákona a stanovenými úkoly územního plánování byl při zpracování územního plánu: a. Zjišťován a posuzován stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty. Územní plán prověřil a zohlednil hodnoty řešeného území, na podkladu ÚAP ORP Hlučín, dále pak průzkumem projektanta v terénu. Hodnoty území jsou zobrazeny v koordinačním výkrese (č. II./B.1.) a v textové části návrhu a v odůvodnění je proveden jejich výčet. b. Stanovena koncepce rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území. • Územní plán vytváří obecné podmínky pro ochranu a rozvoj hodnot území, tj. hodnot urbanistických, architektonických, kulturních, přírodních, ale i hodnot civilizačních a technických, které byly zjištěny v územně analytických podkladech a upřesněny vlastním průzkumem v území. • Územní plán stanovuje koncepci rozvoje území včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky v území. Základními prvky koncepce rozvoje území sídla je vytvoření atraktivní nabídky ploch pro trvalé bydlení v souladu s požadavky sídla a sociodemografickými podmínkami, obecná podpora využití areálů typu brownfields, tj. stanovením podmínek pro nedostatečně využívané výrobní, zemědělské a jiné opuštěné rekreační areály. Lokalizací zastavitelných ploch výhradně v přímé vazbě na zastavěné území a stanovením podmínek jejich využití včetně návrhu související infrastruktury, jsou vytvořeny předpoklady pro eliminaci prostorově sociální segregace a nadměrné fragmentace území. • V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou, s ohledem na převažující charakter oblasti, vymezeny především stabilizované plochy. Plochy změn v krajině pro veřejně přístupnou zeleň (krajinnou zeleň) jsou vymezeny za účelem zvýšení využití jejího rekreačního potenciálu. c. Prověřena a posouzena potřeba změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání. • Při návrhu ploch a koridorů pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, byl brán zřetel na veřejný zájem na jejich vymezení, jejich přínosy, problémy i rizika s ohledem zejména na životní prostředí, veřejné zdraví, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání. d. Stanoveny urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb.

25 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

• Vymezením ploch s rozdílným způsobem využití, stanovením podmínek pro využití těchto ploch, včetně stanovení podmínek prostorového uspořádání, jsou územním plánem stanoveny urbanistické, architektonické i estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny. e. Stanoveny podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území. • Územní plán vytváří předpoklady pro stanovení podmínek pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území, vymezením zastavitelných ploch logicky navazujících na zastavěné území. Vzhledem k rozloze ploch a nutnosti prověřit jejich jednoznačného napojení na dopravní a technickou infrastrukturu nebyla stanovena podmínka na zpracování 10 územních studií. f. Stanoveno pořadí provádění změn v území (etapizaci). • Územní plán nestanovuje pořadí změn v území (etapizaci). Obsahem územního plánu je etapizace pouze v případě, pokud je to účelné. V případě Územního plánu Dolní Benešov se stanovení etapizace nejeví účelnou. g. Vytvořeny v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem. • Územní plán vytváří obecné územní podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků. Za účelem zvyšování retenční schopnosti území jsou v územním plánu stanoveny podmínky, které umožní provádět revitalizačních opatření, staveb na ochranu před povodněmi a opatření nestavební povahy na ochranu před povodněmi lokálního významu a realizace staveb a opatření na ochranu před jinými rizikovými přírodními jevy. Současným návrhem ploch krajinné zeleně umožňuje a zásadami využití ploch zemědělských v krajině dále umožňuje realizaci protierozních opatření (např. průlehy, travnaté údolnice, zasakovací travnaté pásy, meze atd.), revitalizaci vodních toků (rozvolnění koryta, umožnění regulovaného rozlivu, meandry atd.), realizaci terénních úprav (valy, výkopy, zemní protierozní hrázky atd.). h. Vytvořeny v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn. • Územní plán vytváří podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn, stanovuje podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení a vytváří podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. Podmínky plošného a prostorového uspořádání jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití jsou koncipovány s cílem umožnit jejich širší využití za podmínky dodržení limitů (prostorových, hygienických apod.) a iniciovat obnovu a rozvoj sídla. Zastavitelné plochy jsou vymezeny s ohledem na možnost maximálního využití provozovaných systémů veřejné infrastruktury. • Vymezením přestavbových ploch a dalších pro komerční využití vhodných ploch vytváří územní plán podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn a pro vytváření nových pracovních příležitostí. i. Stanoveny podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení. • Jedním z cílů územního plánu je vytvoření podmínek pro udržení příznivého demografického vývoje, případně pro jeho stabilizaci. Řešení se proto soustřeďuje mj. na podporu rozvoje bytového fondu, spočívající ve vymezení zastavitelných ploch pro novou výstavbu. Územní plán vytváří podmínky pro extenzivní rozvoj sídla především ve formě sídla integrujícího na svém území zejména funkci bydlení, rekreaci, drobnou výrobu, služby a občanské vybavení i se zřetelem na návštěvnost jako cíle cestovního ruchu. Územním plánem jsou v této souvislosti

26 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

vytvořeny podmínky pro zkvalitnění všech složek veřejné infrastruktury a pro rozvoj individuálního podnikání. j. Prověřeny a vytvořeny v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. • V maximální míře je využita stávající veřejná infrastruktura řešeného území (zejména dopravní a technická. Plochy, které přímo nepřiléhají ke stávajícím komunikacím či zařízením technické infrastruktury lze napojit prodloužením komunikací, resp. stávajících příslušných řadů, zabezpečujíc tak hospodárné vynakládání prostředků. k. Vytvořeny v území podmínky pro zajištění civilní ochrany. • Územní plán vytváří podmínky pro zajištění civilní ochrany – respektuje požadavky vyhlášky č. 380/2002 a úkoly Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, v bodech, které se týkají řešeného území dle havarijního a krizového plánu Moravskoslezského kraje. Po prověření vzhledem k lokalizaci a velikosti sídla nenavrhuje konkrétní zóny havarijního plánování, resp. místa ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události, resp. evakuaci obyvatelstva a jeho ubytování, skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci, vyvezení a uskladnění nebezpečných látek, záchranné, likvidační a obnovovací práce, nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. l. Určeny nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území. • Při zpracování územního plánu nebylo nutné určit asanační zásahy jako požadavky na demolici stávající zástavby. Byly navrženy plochy přestavby v prospěch vybudování veřejné vybavenosti a veřejných prostranství v dlouhodobém časovém horizontu, po dožití stávající zástavby. Byla navržena revitalizace v úseku řeky Opavy navazujícího na jez Háj ve Slezsku, který ležící na území Dolního Benešova a rybí přechod pro zprůchodnění migrační bariéry pro živočichy. m. Vytvořeny podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. • Územní plán vytváří podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů zejména tím, že vymezuje územní systém ekologické stability krajiny, jehož struktura je tvořena prvky regionálního a lokálního charakteru, a který vychází ze zpracovaných podkladů a dokumentů a zohledňuje aktuální stav v území. Celková koncepce územního plánu reaguje na potřebu obnovy struktury krajiny. Součástí koncepce uspořádání krajiny je její stabilizace a ochrana stávajících přírodních a krajinných hodnot a vytvoření podmínek pro realizaci dalších ekologicko – stabilizačních opatření (vč. např. revitalizace vodních toků, protierozní opatření, protipovodňová ochrana, obnova cest v krajině, založení ploch krajinné zeleně apod.). • Na území sídla se nacházejí zvláště chráněná území z hlediska ochrany přírody a krajiny podle příslušných ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, územní plán je respektuje a chrání. n. Regulován rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů. • využití přírodních zdrojů územní plán umožňuje, a to pro využití solární energie, se stanovením podmínek pro jejich umísťování. Na území sídla se v současné době fotovoltaické, ani větrné elektrárny nenachází a pro uchování rázu malebné rybniční krajiny se jejich umísťování ani nedoporučuje. o. Uplatněny poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče. • Při zpracování územního plánu a celkovém návrhu řešení byly uplatňovány poznatky zejména z oborů urbanismu, územního plánování, ekologie a památkové péče. Při stanovení podmínek

27 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

prostorového uspořádání ploch s rozdílným způsobem využití byly rámcově uplatňovány i poznatky z oboru architektury.

V souladu s §19 odst. 2 stavebního zákona a dle požadavku Zadání Územního plánu Dolní Benešov bylo zpracováno podrobné vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, pro prověření souladu územního plánu s Politikou územního rozvoje ČR a Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje.

D) VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ

Návrh územního plánu je zpracován v souladu s požadavky stavebního zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění, vyhlášky č. 500/2006Sb., a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Při projednávání a vydání návrhu územního plánu se postupuje podle platného stavebního zákona. Veškeré termíny použité v textové i grafické části ÚP jsou v souladu se základními pojmy vymezenými v §2 Stavebního zákona. Význam dalších použitých pojmů, které nemají jednoznačný výklad v jiných právních předpisech, je uveden ve výrokové části (návrh), v kapitole I./A.15 Vymezení pojmů. Územní plán byl zpracován v součinnosti s orgánem územního plánování, stavebním úřadem a dotčenými orgány a jejich stanoviska jsou územním plánem respektována. Územní plán je zpracován v koordinaci s orgány sídla, kraje, ministerstva a jednotlivých stavebních úřadů a s ohledem na vydaná správní rozhodnutí na území sídla. Územní plán respektuje požadavky stanovené Politikou územního rozvoje České republiky a nadřazenou dokumentací územního plánu, tj. Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Územní plán respektuje postup pořízení územního plánu v souladu s požadavky stavebního zákona, je zpracován na základě schváleného Zadání ÚP. Územní plán vymezuje zastavěné území v souladu s §58 Stavebního zákona na základě hranice intravilánu (1966), evidence katastru nemovitostí a vydaných správních rozhodnutí. Územní plán respektuje platná správní rozhodnutí ve správním území sídla Dolní Benešov, vydaná před zahájením a v průběhu zpracování ÚP, zejména územní rozhodnutí, územní souhlasy a stavební povolení. Při zpracování územního plánu byly respektovány všechny obecné požadavky na výstavbu. Územní plán je zpracováván na podkladu katastrální mapy a Základní mapy České republiky s výškopisným a polohopisným zaměřením, respektuje a využívá jako základní podklad ÚAP ORP Hlučín ve znění aktualizace z r. 2016. Územní plán Dolní Benešov obsahuje textovou i grafickou část, obsahově respektuje přílohu č. 7 vyhlášky. Grafická část je zpracována nad mapovým podkladem katastrální mapy ve měřítku 1: 5 000. Výkres širších vztahů je v měřítku 1 : 25 000. Ve výkresech je vyznačena hranice řešeného a zastavěného území. Textová i grafická část Územního plánu je zpracována plně v souladu a v rozsahu dle přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Územní plán respektuje vymezení pojmů i obecné požadavky na vymezování ploch a na vymezování ploch s rozdílným způsobem využití. Plochy jsou vymezeny dle míry změny využití na plochy stabilizované, plochy změn (plochy zastavitelné, plochy přestavby, plochy změn v krajině, koridory) a plochy územních rezerv. Dle způsobu využití jsou vymezeny v členění na plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, smíšené obytné, dopravní infrastruktury, technické infrastruktury, výroby a skladování, vodní a vodohospodářské, zemědělské, lesní, přírodní. Nad rámec vyhlášky jsou vymezeny plochy zeleně ochranné a izolační, plochy krajinné smíšení s rekreačním využitím, plochy individuální a hromadné rekreace. Územní plán vymezuje veřejně prospěšné stavby a opatření, pro která lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit. Jako veřejně prospěšné stavby a koridory veřejně prospěšných staveb jsou vymezeny stavby dopravní a technické infrastruktury a jako veřejně prospěšná opatření jsou vymezeny skladebné části ÚSES.

28 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Územní plán je tak svým účelem, obsahem, procesním průběhem pořízení a způsobem zpracování v souladu s výše uvedenými požadavky a rovněž v souladu s ustanoveními §§ 3 a 13 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů a s přílohou č. 7 k této vyhlášce. Územní plán naplňuje priority územního plánování, kdy vychází zejména charakteru řešeného území a z jeho kontextu, respektuje povahu sídla a chrání a rozvíjí hodnoty zástavby a akceptovatelným způsobem zachovává a chrání přírodní prostředí.

Územní plán včetně tohoto odůvodnění je zpracován v souladu s platným stavebním zákonem a jeho příslušnými prováděcími vyhláškami:

- byl zpracován projektantem, autorizovaným architektem, splňujícím požadavky stavebního zákona i zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů; - o pořízení územního plánu rozhodlo zastupitelstvo sídla dle ust. § 44 odst. 1, písm. d) stavebního zákona; - návrh zadání územního plánu byl projednán v souladu s §47 stavebního zákona a byl schválen zastupitelstvem sídla; - zpracovaný územní plán vychází z doplňujících průzkumů, z územně analytických podkladů zpracovaných pro ORP Hlučín, aktualizovaných v roce 2016.

E) VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ

Ochrana přírody ̵ Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně Územní plán respektuje základní a krajiny přírody a krajiny, v platném znění; povinnosti při obecné ochraně

Vyhláška č.395/1992 Sb., kterou se přírody a vymezuje plochy pro provádějí některá ustanovení zákona č. územní systém ekologické stabi- 114/1992 Sb., o ochraně přírody a lity, zajišťující uchování a repro- krajiny, v platném znění dukci přírodního bohatství, přízni- vé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využí- vání krajiny. ÚP respektuje zákon a vyhlášku upravující ochranu přírody a krajiny.

Ochrana lesa ̵ Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o Územní plán chrání plochy lesa, změně a doplnění některých zákonů minimalizuje zábory pozemků pro (lesní zákon), v platném znění plnění funkce lesa a rozvojové

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně plochy vymezuje tak, aby byl přírody a krajiny, v platném zněn minimalizován dopad na ochranné pásmo lesa. Ochrana ̵ Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, V správním území města je zemědělského v platném znění převážná většina pozemků

půdního fondu Vyhláška č. 13/1994 Sb. kterou se chráněna v I. třídě ochrany. Nový upravují některé podrobnosti ochrany ÚP přebírá plochy z platného zemědělského půdního fondu územního plánu v souladu s požadavky zadání a na

29 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

pozemcích v I. a II. třídě ochrany další zastavitelné plochy nenavrhuje. Zajišťuje tak hospodárné využití půdního fondu minimali- zací nových ploch pro zábory půdního fondu a ochraně půd I. třídy ochrany. Přednostně jsou využity plochy uvnitř zastavěného území. Pro plochy se záborem ZPF je zpracováno vyhodnocení v rozsahu tabulkové a textové části a samostatný výkres před- pokládaných záborů půdního fondu. Pozemkové ̵ Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových Územní plán respektuje zákon úpravy úpravách a pozemkových úřadech a o č. 139/2002 Sb. V správním území změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě sídla nebyly dosud KPU provedeny. vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění

Ochrana veřejné- ̵ Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví Územní plán respektuje právní ho zdraví lidu, v platném znění; předpisy o ochraně veřejného

Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních zdraví. Do správního území sídla léčivých zdrojích, zdrojích přírodních Dolní Benešov nezasahují žádná minerálních vod, přírodních léčebných ochranná pásma přírodních lázních a lázeňských místech a o změně léčivých zdrojů. některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon)

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

Vyhláška č. 423/2001 Sb., kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přír. léčivých zdrojů a zdrojů přír. minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přír. léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti přír. léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přír. minerální vody k výrobě přír. minerálních vod a o stavu životního prostředí přír. léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních) Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o Území sídla leží na trase ochraně zdraví před nepříznivými dopravního koridoru silničního a účinky hluku a vibrací ve znění železničního. Územní plán pozdějších předpisů stanovuje podmínky pro povolení výstavby podél výše zmiňovaných

30 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

tras po prokázání splnění hlukových limitů pro denní a noční dobu. Ochrana životního ̵ Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování Územní plán respektuje právní prostředí vlivů na životní prostředí a o změně předpisy upravující ochranu některých souvisejících zákonů, životního prostředí. v platném znění;

Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, v platném znění

Ochrana ovzduší ̵ Zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně Územní plán respektuje poža- ovzduší, v platném znění davky právních předpisů o ochraně ovzduší. Plochy vymezené územním plánem jsou určeny pro nerušivé funkce, s vyloučením či redukcí negativních dopadů na životní prostředí sídla včetně kvality ovzduší. Nové plochy pro výrobu jsou navrženy v poloze vzdálenější od zastavěné-ho území a činnost v nich podmíněna nenarušením pohody bydlení v zastavěném území. Ke zlepšení kvality ovzduší přispívá vymezení ploch změn v krajině (plochy přírodní), a rovněž ploch sídelní zeleně, zejména zeleně veřejné a ochranné.

Ochrana vod ̵ Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách V souladu s vodním zákonem a o změně některých zákonů (vodní územní plán chrání povrchové zákon), v platném znění; a podzemní vody, stanovuje pod-

Vyhláška č. 432/2001 Sb., o dokladech mínky pro hospodárné využívání žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření vodních zdrojů a zachování a o náležitostech povolení, souhlasů i zlepšení jakosti povrchových a vyjádření vodoprávního úřadu; a podzemních vod a vytváří pod- mínky pro snižování nepříznivých Vyhláška č.470/2001 Sb., kterou se účinků povodní a sucha. ÚP vytváří stanoví seznam významných vodních podmínky k zajištění zásobování toků a způsob provádění činností obyvatel pitnou vodou a zajištění souvisejících se správou vodních toků ochrany vodních ekosystémů a na nich přímo závisejících ekosystémů.

Památková péče ̵ Zákon č. 20/1987 Sb., o státní Územní plán respektuje kulturní památkové péči, v platném znění hodnoty území a území s archeolo-

Vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se gickými nálezy. provádí zákon č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, v platném znění

Ochrana ložisek ̵ Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a Územní plán při vymezování ploch nerostných využití nerostného bohatství (horní změn se dotýká chráněných surovin zákon), v platném znění; ložiskových území. Na území sídla

se nachází ložisko štěrkopísku,

31 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické jedná se ovšem již jenom činnosti, výbušninách a o státní o zbytkové zásoby, ložisko bylo báňské správě, ve znění pozdějších dlouhodobě těženo, území je předpisů; částečně rekultivováno dle plánu

Vyhláška č. 104/1988 Sb., o rekultivací a těžbou vzniklé jezero racionálním využívání výhradních je vhodné k využití pro rekreaci u ložisek, o povolování a ohlašování vody. Plochy pro hromadnou činností prováděných hornickým rekreaci nejsou navrhovány způsobem v dobývacích prostorech.

Odpadové ̵ Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o Územní plán respektuje platné hospodářství změně některých dalších zákonů, právní předpisy v oblasti v platném znění odpadového hospodářství, dále respektuje stávající systém nakládání s odpady. Samostatnou plochou pro odpadové hospodářství je na území sídla skládky odpadů, ÚP Dolní Benešov navrhuje plochy pro technický dvůr obce.

Veterinární správa ̵ Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči Na území sídla se nenachází a o změně některých souvisejících zákonů v současnosti kapacitní živočišná výroba, vyžadující prohlášení ochranné pásmo zemědělského areálu.

Doprava ̵ Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních ÚP respektuje silnice I. a III. třídy na pozemních komunikacích, v platném znění; včetně ochranných pásem. komunikacích Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se Pro rozšíření komunikační sítě, provádí zákon o pozemních komuni- lepší prostupnost a obslužnost kacích, v platném znění území a napojení vymezených rozvojových ploch navrhuje síť veřejných prostranství.

Doprava letecká ̵ Zákon č. 49/1997 Sb., o civilních letectví ÚP nevymezuje žádné nové plochy a o změně a doplnění zákona č. 455 dopravní infrastruktury – letecké. /1991 Sb., o podnikání (živnostenský Letisko v Zábřehu je v ÚP akcepto- zákon), v platném znění váno.

Vyhláška č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), v platném znění

Doprava drážní ̵ Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, Na území se nachází železniční trať, v platném znění v návrhu územního plánu navržena na optimalizaci a elektrifikaci v souladu se ZUR MSK.

Doprava vodní ̵ Zákon č.114/1995 Sb., o vnitrozemské ÚP nevymezuje žádné plochy plavbě, v platném znění dopravní infrastruktury – vodní.

32 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Energetika ̵ Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách Územní plán respektuje a chrání podnikání a o výkonu státní správy současnou energetickou sousta- v energetických odvětvích a o změně vu v rozsahu sítě elektrického některých zákonů (energetický zákon), vedení a navrhuje potřebné – viz v platném znění; nová rozvodna u MSA. Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií

Využívání jaderné ̵ Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém V řešeném území se nenachází energie a ionizují- využívání jaderné energie a ionizují- stavby či zařízení pro využívání cího záření cího záření (atomový zákon) a o změně jaderné energie. ÚP nevymezuje a doplnění některých zákonů, pro tento způsob využití nové v platném znění plochy

Obrana státu ̵ Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování Obranu státu zajišťuje v řešeném obrany České republiky, v platném znění území Policie ČR. Žádné objekty Policie ČR se na území sídla ne- nachází (nejblíže – Hlučín).

Civilní ochrana ̵ Zákon č. 239/2000 Sb., integrovaném Územní plán respektuje zákon záchranném systému a o změně 239/2000 Sb. a jeho prováděcí některých zákonů, v platném znění; předpisy.

Vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integro- vaného záchranného systému;

Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva

Požární ochrana ̵ Zákon č. 133/1985 Sb., o požární Nové komunikace (plochy veřej- ochraně, ve znění pozdějších zákonů; ných prostranství) jsou navrženy

Vyhláška č. 246/2001 Sb., stanovení tak, aby splňovaly požadavky podmínek požární bezpečnosti a šířkového uspořádání na průjezd výkonu státního požárního dozoru požárních vozidel. Pro rozvojové (vyhláška o požární prevenci) plochy je zajištěno zásobování požární vodou.

F) ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ

Návrh Územního plánu Dolní Benešov je vypracován na základě zadání zpracovaného pořizovatelem a schváleného zastupitelstvem města Dolní Benešov dne 17. 12. 2015. Územní plán Dolní Benešov byl v rozpracovanosti projednán se zástupci města a s pořizovatelem dne 11. 1. 2017 včetně variantních řešení v lokalitách nazvaných „Štěrkovna“ a „Výroba“. Respektuje požadavky, které vyplývají ze Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Zohledňuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území a zpřesňuje koridory pro veřejně prospěšné stavby a opatření, které se dotýkají řešeného území, vymezuje biokoridory a biocentra formou ploch přírodních. V souladu se zadáním zpracovatel územního plánu posoudil platný územní plán města, vyhodnotil návrhové lokality a nové požadavky shromážděné městem, zapracoval požadavky zpracovatele dokumentace SEA a navrhl optimální řešení, které zajistí dostatek ploch pro rozvoj základních funkcí sídla při současné ochraně a rozvoji hodnot území.

33 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

A. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ SÍDLA, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE SÍDLA A OCHRANY HODNOT JEJÍHO ÚZEMÍ, V POŽADAVCÍCH NA ZMĚNU CHARAKTERU SÍDLA, JEJÍHO VZTAHU K SÍDELNÍ STRUKTUŘE A DOSTUPNOSTI VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY

Ad 1 – 5) Základní koncepce rozvoje sídla v novém územním plánu respektuje jeho charakter, hodnoty civilizační a přírodní, respektuje limity, navazuje na koncepci rozvoje navrženou ve schváleném a dosud platném Územním plánu města Dolní Benešov a na jeho širší dopravní vazby. Návrhem rozvojových ploch je zabezpečen rozvoj sídla kompaktně v rámci sídelních jednotek Dolní Benešov a Zábřeh. V územním plánu vymezené plochy pro rozvoj jednotlivých funkcí, dopravní a technickou infrastrukturu odpovídají potřebám města za předpokladu stagnace počtu obyvatel, resp. mírného případného nárůstu. V ÚP byly prověřeny plochy pro rozvoj výrobních činností, respektovány plochy zemědělské výroby, zachovány a doplněny prvky ÚSES a nezastavitelná území. Je zajištěna návaznost na hranicích okolních sídel, i funkce města v sídelní struktuře, kde plní obslužnou funkci pro sousední sídla z hlediska zajištění pracovních příležitostí a poskytování rozšířené občanské vybavenosti. Podrobněji viz kapitoly I./A.2., I./A3., I./A.4., I./A.5. a výkresy I./B.1., I./B.2., I.B.3.

A.1. POŽADAVKY NA URBANISTICKOU KONCEPCI, ZEJMÉNA NA PROVĚŘENÍ PLOŠNÉHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A NA PROVĚŘENÍ MOŽNÝCH ZMĚN, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Ad 1 – 14) Nový územní plán navazuje na urbanistickou koncepci stanovenou v platném územním plánu včetně jeho změn, současně prověřil nové požadavky na využití území a navrhl úpravy. Zastavitelné plochy platného územního plánu jsou respektovány, úpravy byly provedeny pouze v případě střetů s limity. Rozdělení území na plochy s rozdílným způsobem využití respektuje § 4-19 vyhlášky č. 501/2006Sb. ve znění pozdějších předpisů, nezbytné podrobnější členění ploch je v odůvodnění územního plánu zdůvodněno. Pro využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny jednoznačné podmínky včetně určení využití hlavního, přípustného, či nepřípustného, resp. podmíněně přípustného a stanoveny podmínky prostorového uspořádání a intenzity využití pozemků s ohledem na zachování urbanistických a krajinných hodnot. K zástavbě jsou přednostně navrženy plochy uvnitř zastavěného území, stavební proluky, které se ovšem v rámci řešeného území vyskytují zcela ojediněle, zástavba je zahuštěná a další zahušťování není z hlediska urbanistického vhodné. Hranice zastavěného území byla stanovena k datu provádění doplňujících průzkumů. Všechny požadované záměry fyzických a právnických osob byly prověřeny a zapracovány s ohledem na udržitelný rozvoj území města Dolní Benešov a zapracovány pouze ty, které nejsou v rozporu také s ostatními požadavky a podmínkami zadání. Podrobněji viz kapitoly I./A.2., I./A3., I./A.4., I./A.5. a výkresy I./B.1., I./B.2.

A.2. POŽADAVKY NA KONCEPCI VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, ZEJMÉNA NA PROVĚŘENÍ USPOŘÁDÁNÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY A MOŽNOSTI JEJÍCH ZMĚN Návrh nového územního plánu navazuje na koncepci veřejné infrastruktury stanovenou v platném územním plánu včetně jeho změn, případné úpravy byly provedeny po prověření současných požadavkům na využití území.

A.2.1.DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Ad 1 – 7) Požadavky jsou splněny návrhem koridorů a ploch dopravy silniční a ploch veřejných prostranství. Veškeré zastavitelné plochy jsou napojeny na stávající nebo navrženou dopravní infrastrukturu, vymezeny jsou koridory pro přeložku silnice I/56 a její napojení na dopravní systém města, dopravní závady byly dořešeny. V návrhu byly respektovány stávající stezky pro pěší a cyklisty, navržené další s ohledem na koordinaci tras vyznačených v územních plánech okolních obcí. Stávající naučné stezky nejsou návrhem dotčeny. Současně byla navržena v zadání požadovaná hipostezka, využívající krajinný potenciál. Podrobněji viz kapitola I./A.4. a II. /A.4., taktéž výkresy I./B.2. a I./B.3.

34 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

A.2.2.TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Zásobování elektrickou energii Kapacitu stávající rozvodné sítě vysokého napětí a trafostanic byla prověřena a s ohledem na návrh nových zastavitelných ploch byla navržena koncepce zásobování elektrickou energii. Podrobněji viz kapitola I./A.4.2.2. a výkres I./B.5.

Zásobování pitnou vodou Ad 1) Kapacitu stávající vodovodní sítě nelze v územním plánu podrobně prověřit, protože vychází z podrobných údajů o dimenzích, materiálech, a skutečných odběrech a ztrátách na trase jednotlivých vodovodních řadů vytvářejících vodovodní síť. Tyto údaje nejsou součástí UAP – pořizovatel je neposkytl a ani nejsou volně zpřístupněny správcem sítí. Územní plán navrhuje koridory pro sítě. Rovněž není součástí řešení územního plánu navrhovat jakékoli rekonstrukce v případě nevyhovujících kapacit – dimenzí sítí. K rekonstrukcím by mělo docházet ve stávajících trasách, případně v jejich blízkosti v rámci ochranných pásem jednotlivých sítí. Prověřit skutečnou kapacitu stávající vodovodní sítě může pouze Generel vodovodu zpracovaný při úzké součinnosti s provozovatelem sítě. Ad 2) Koncepce je dána Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací na území MSK, ta byla územním plánem respektována. Jsou navrženy koridory pro možnost napojení zastavitelných ploch na veřejný vodovod. Stávající zástavba je v Dolním Benešově napojena. Stávající lokality umístěné ve velkých vzdálenostech (např. Farma Moravec) lze napojit na veřejný vodovod v případě, že bude zajištěna dostatečná obměna vody v potrubí, tj. za 24 hodin se veškerý objem vody z celé délky potrubí spotřebuje. V opačném případě pak voda je hygienicky závadná a nevyhovuje předpisům. Pro malé spotřeby proto není možno navrhovat dlouhé vodovodní řady. Podrobněji viz kapitola I./A.4.2.1. a výkres I./B.4.

Odkanalizování likvidace odpadních vod Ad 1) Kapacitu stávající jednotné kanalizační sítě a ČOV nelze v územním plánu podrobně prověřit, protože vychází z podrobných údajů o profilech, materiálech, sklonech a skutečných přítocích na ČOV a odtocích z odlehčovacích komor do sítě. Kapacitu ČOV lze prověřit při podrobné znalosti technologie ČOV, technologickými výpočty. Tyto údaje nejsou součástí UAP – pořizovatel je neposkytl a ani nejsou volně zpřístupněny správcem sítí. Územní plán navrhuje koridory pro sítě a plochu pro rozšíření ČOV, nikoli její technologii. Rovněž není součástí řešení územního plánu navrhovat jakékoli rekonstrukce v případě nevyhovujících kapacit – dimenzí stok. K rekonstrukcím by mělo docházet ve stávajících trasách, případně v jejich blízkosti v rámci ochranných pásem jednotlivých sítí. Prověřit skutečnou kapacitu stávající kanalizační sítě může pouze Generel kanalizace zpracovaný při úzké součinnosti s provozovatelem sítě.

Ad 2) Koncepce je dána Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací na území MSK, ta byla územním plánem respektována. Je navržena plocha pro rozšíření ČOV, aby bylo možno vybudovat další objekty pro možnost napojení odpadních vod ze Zábřehu. Jsou také navrženy koridory pro možnost napojení odpadních vod ze zastavěných i zastavitelných ploch na veřejnou kanalizaci. Podrobněji viz kapitola I./A.4.2.1. a výkres I./B.4.

Zásobování plynem Ad 1) Z reálného provozu lze odvodit, že stávající plynovodní síť svou kapacitou kryje potřeby odběratelů. STL síť disponuje kapacitní rezervou, NTL síť je tlakově a tím i kapacitně limitována. Detailní prověření kapacity sítě je možné podrobným výpočtem tlakových poměrů, který přesahuje obsah ÚP.

Ad 2) Návrh plynofikace zastavitelných ploch, včetně koridorů pro umístění plynovodu je zobrazen v grafické částí ÚP na výkrese I.-/B.5 – Energetika a spoje a I.B.6 – Veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace.

Ad 3) Preference rozvoje plynofikace řešeného území je deklarována v textové i grafické částí ÚP. Odkaz na generely plynofikace není splněn, jelikož platný generel plynofikace neexistuje.

Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Zásobování teplem Ad 1) Způsob vytápění je uveden v textové částí ÚP. Ad 2) Preference palivo-energetických zdrojů je deklarována v textové části ÚP. Ad 3) Doporučení ekologických systémů vytápění s odkazem na platnou legislativu je uvedeno v textové částí ÚP v kapitole Zásobování teplem.

Telekomunikace 1. Kapacitu stávající telekomunikační sítě byla prověřena, ÚP změny nenavrhuje. 2. Návrh koncepce telekomunikační sítě v prostředí současného systému není předmětem řešení v územním plánu. Nakládání s odpady Ad 1–3) Způsob nakládání s tuhým komunálním odpadem, který je v současnosti likvidován odvážením na řízenou skládku byl prověřen, řešení se nemění. V ÚP byla navržena plocha TO-Z1 pro sběr a separace odpadu, sběrný dvůr.

A.2.3.OBČANSKÉ VYBAVENÍ Stávající plochy a objekty občanského vybavení jsou v ÚP respektovány. Návrh územního plánu posoudil další potřeby a navrhl doplnění zastavitelných ploch pro občanské vybavení, resp. ploch přestavby pro občanské vybavení při respektování pěší dostupnosti a vazeb na hromadnou dopravu.

A.2.4.VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Územní plán navrhl podmínky pro ochranu stávajících ploch veřejných prostranství, prověřil a vymezil plochy pro nová. A.3 POŽADAVKY NA KONCEPCI USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, ZEJMÉNA NA PROVĚŘENÍ PLOŠNÉHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A NA PROVĚŘENÍ MOŽNÝCH ZMĚN, VČETNĚ PROVĚŘENÍ, VE KTERÝCH PLOCHÁCH JE VHODNÉ VYLOUČIT UMÍSŤOVÁNÍ STAVEB, ZAŘÍZENÍ A JINÝCH OPATŘENÍ PRO ÚČELY UVEDENÉ V § 18 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA

Ad 1) detto viz požadavek A1, odst. 1 Ad 2) Požadavky byly respektovány, v plochách mimo zastavěné území a zastavitelné plochy byly stanoveny podmínky, které umožní na těchto pozemcích vybudování polní cestní sítě a společných zařízení (vodohospodářských, protierozních apod.). Ad 3) Plochy veřejné, krajinné a ochranné zeleně byly v ÚP vymezeny. Ad 4) V území nebyly nalezeny vhodné plochy pro návrh poldrů. Na území města nebyl vypracován Plán komplexních pozemkových úprav ani doprovodných protierozních opatření, která je vždy nutno upřednostňovat před technickými opatřeními v krajině. K návrhu záchytných suchých nádrží by mělo docházet až tehdy, kdy protierozní opatření v krajině nepostačují. Ad 5) Jsou navrženy zastavitelné plochy pro rekreaci v blízkosti rybníku Nezmar a štěrkovny, včetně koridorů umožňujících jejich napojení na technickou infrastrukturu města. Ad 6) Vzrostlá zeleň na nelesní půdě, vč. doprovodné podél vodních toků a komunikací je v ÚP respektována. Ad 7-8) Systém ÚSES byl prověřen včetně interakčních prvků a zapracován do ÚP. Ad 9) Pláne společných zařízení komplexních pozemkových úprav (zákon č. 139/2002 Sb.), nebyl zpracován. Ad 10) Požadavek byl prověřen a promítnut do podmínek ploch s rozdílným způsobem využití 1.

Upřesnění požadavků vyplývajících z politiky územního rozvoje.

Ad 1 – 4) Vyhodnocení souladu s aktualizací č. 1 Politiky územního rozvoje ČR (PÚR ČR 2015), schválenou dne 15. dubna 2015 usnesením vlády č. 276 bylo provedeno v odůvodnění v kapitole B).

Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Upřesnění požadavků vyplývajících z územně plánovací dokumentace vydané krajem.

Ad 1 – 2) Vyhodnoceni souladu ÚP se ZUR je podrobně zpracováno v kapitole B). Ad 3) Požadavek splněn vymezením koridoru KD-O1 v grafické a textové části ÚP. Podrobněji viz kapitola I./A.4. a II. /A.4., taktéž výkresy I./B.2. a I./B.3. Ad 4) Požadavek splněn zapracováním do grafických příloh a textu a schémat cyklistické dopravy. Podrobněji viz kapitola I./A.4. a II. /A.4., taktéž výkresy I./B.2. a I./B.3. Ad 5 – 10) Požadavky byly územním plánem splněny, krajiny, typy krajin, ÚSES jsou v ÚP respektovány Ad 11, odst. 2) Zkapacitnění celostátní tratě, požadavek nebyl splněn, netýká se řešeného území. Ad 11, odst 3) Optimalizace a elektrizace regionální tratě, požadavek splněn zapracováním do grafických příloh a textu – viz. koridory KD-O2, KD-O3, KD-O4, KD-O5, KD-O6, KD-O8, KD-O23, KD-O31 a KD-O32. Ad 11, odst. 6) Dolního Benešova se týkají dva záměry specifikované v dokumentu Plán dílčího povodí Horní Odra, kde v listech opatření č. HOD 212105 a HOD 212106 jsou navrženy rybí přechody na jezech Háj ve Slezsku a Smolkov. Pro stavby u jezu Háj ve Slezsku byla vypracována DUR, dle které byla v UPN navržena nezbytná zastavitelná plocha W-O1. Pro jez ve Smolkově zatím nebyla žádná dokumentace zpracována, rozsah stavby není znám a nemohla pro něj tedy být plocha navržena. Problematika byla konzultována s Povodím Odry.

Upřesnění požadavků vyplývajících z územně analytických podkladů (ÚAP 2014), zejména z problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. Požadavky a závěry stanovené v ÚAP 2014 z podkladů pro udržitelný rozvoj území, z rozboru udržitelného rozvoje, hodnot, limitů a záměrů v území a zjištěných problémů k řešení byly v ÚP prověřeny a upřesněny.

HODNOTY V ÚZEMÍ: Architektonicky cenné stavby, významné stavební dominanty, historicky významné lokality, stavby, přírodní a urbanistické hodnoty jsou v územním plánu respektovány, v grafické části vyznačeny ve Výkresu II./B.1 (koordinační výkres).

LIMITY V ÚZEMÍ: Ochrana kulturních a přírodních hodnot dle výčtu v zadání je v ÚP zabezpečena. Podrobněji v textové části ÚP, kapitole I./A.2., I./A.5, I./A.6., kapitole II./3.1. a grafické části ÚP, ve výkresu I./B.2, II./B.1. Ochrana podzemních a povrchových vod, vodních zdrojů: Ochranná pásma vodního zdroje – prameniště Dolní Benešov byla zrušena veřejnou vyhláškou OŽP MěÚ Hlučín dne 30.8.2012. Dva vrty ČHMÚ č.VO0172 a VO0003 jsou zakresleny dle podkladů zveřejněných na stránkách voda.chmi.cz/opzv, provozovaných Českým hydrometeorologickým ústavem, aktuální stav k 21.2.2017. Záplavové území vodního toku Opava včetně vymezené aktivní zóny záplavového území je plně respektováno. Ochrana ložisek nerostných surovin: Vymezení ploch: dobývací prostor – DP 70788 a DP 71062, chráněná ložisková území – CHLÚ 01240000, CHLÚ 12400001 a CHLÚ 12400002, ložisko nerostných surovin – B3 0124 0001 a B3 0124 0002 – dřívější těžba z vody – štěrkopísky a staré zátěže a kontaminované plochy v řešeném území – byly převzaty z ÚAP SO ORP Hlučín (viz koordinační výkres) Ochrana technické infrastruktury: Zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod: Ochrana vodovodních řadů a kanalizačních stok, ochranné pásmo vodojemů a přivaděčů pitné vody pásma byla převzata z ÚAP SO ORP Hlučín, pokud byla v ÚAP obsažena. Zařízení pro energetiku, spoje: ochrana vedení elektrizační soustavy a elektrických stanic

Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Ochranná pásma vedení elektrizační soustavy a elektrických stanic ve znění energetického zákona jsou vyznačena v koordinačním výkresu. Plynárenství Ochranná a bezpečnostní pásma plynovodů a plynárenských zařízení ve znění energetického zákona jsou popsána v textové částí zdůvodnění ÚP. Bezpečnostní pásma jsou zakreslena v koordinačním výkresu. Ochrana dopravní infrastruktury: Ochranná pásma komunikací: požadavek splněn zapracováním do koordinačního výkresu. Ochranné pásmo dráhy: požadavek splněn zapracováním do koordinačního výkresu. Ochranné pásmo veřejného pohřebiště: ochranné pásmo kolem místního hřbitova je zapracováno v koordinačním výkresu ZÁMĚRY V ÚZEMÍ: VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – ZDI Ad ZDI1) přeložka silnice I/56, požadavek splněn vymezením koridoru KD-O1 grafické části ÚP. Ad ZDI4) přeložka silnice III/4671 v úseku přes hráze rybníků, požadavek splněn, záměr byl obsažen ve variantách, jež byly součástí návrhu pro společné jednání, ale dotčenými orgány a zastupitelstvem města nedoporučeny. Při úpravě návrhu UP pro veřejné projednání byly tyto z ÚP vypuštěny. Ad ZDI5) přeložka silnice III/46819 - obchvat Bohuslavic, požadavek je splněn, záměr je v území zohledněn v rámci koridoru KD-O1. Ad ZDI21 – ZDI29) soubor návrhů na rozvoj sítě cyklistické dopravy, požadavky jsou splněny zapracováním do grafické a textové části ÚP vč. schémat cyklistické dopravy.

VEŘEJNÁ TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ZTI Ad ZTI22) V ÚP navrženo vybudování kanalizace v části Zábřeh Ad ZTI23) V ÚP navrženo vybudování kanalizace a plocha pro rozšíření ČOV v Dolním Benešově Ad ZTI24, ZTI 31) Záměry ZTI 24 a ZTI 31 označené jako plynovod nesou blíže specifikovány. Výstavba STL plynovodů v trase stávajících NTL plynovodů (přestavba NTL na STL) realizována v roce 2016 je popsána v textové části a zakreslena ve výkresové částí ÚP. ZTI25 malá vodní elektrárna, záměr byl do ÚP zapracován. ZTI27 el. vedení - akceptováno, vyhodnoceno v kapitole Zásobování el. energií. ZTI32 el. vedení - akceptováno, vyhodnoceno v kapitole Zásobování el. energií.

PROBLÉMY V ÚZEMÍ: V novém územním plánu řešit níže uvedené problémy v území stanovené v ÚAP 2014: PROBLÉMY URBANISTICKÉ, VE VYUŽITÍ ÚZEMÍ – PU Ad PU7) Prověřeno, viz kapitola E) Zadání ÚP. Ad PU9) Prověřeno, viz kapitola E) Zadání ÚP.

PROBLÉMY V DOPRAVNÍ INFRASTRUKTUŘE – PDI Ad PDI4) Požadavek splněn, navrženy vhodné trasy cyklistického spojení Ad PDI5) Požadavek nutno řešit v spolupráci se sousedními sídly Kravaře a Kozmice společnou studií. Ad PDI6) Požadavek splněn, do ÚP zapracována územní studii dopravního řešení. Ad PDI12) Prověřeno, pro možné vybudování navrhovaného obchvatu Bohuslavic a napojení na přeložku silnice I/56 byl rozšířen koridor KD-O1.

PROBLÉMY V TECHNICKÉ INFRASTRUKTUŘE – PTI PTI2 problém konzultován, bude řešen správcem, sítě, posílením, bez potřeby upravovat koncepci řešení v ÚP. Ad PTI3) Vzdušné vedení vysokého napětí v centrální obytné zástavbě bylo navrženo ke kabelizaci.

38 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

PROBLÉMY HYGIENICKÉ – PH Ad PH4) Problém prověřen, v územním plánu byla navržena přeložka sil I./56 mimo zastavěné území.

PROBLÉMY VE VYUŽITÍ KRAJINY, OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY – PK Ad PK 7) Na území města nebyl vypracován Plán komplexních pozemkových úprav ani doprovodných protierozních opatření, která je vždy nutno upřednostňovat před technickými opatřeními v krajině jako jsou např. poldry. Vodní erozi a splach z polí je nezbytné navrhnout na základě podrobné znalosti území včetně zaměření výškopisu, a proto pro dořešení problémů PK7 je nejvhodnějším nástrojem Plán komplexních pozemkových úprav. Zpracování územní studie krajiny s ohledem ke konkrétním podmínkám v k. ú. Dolní Benešov a k. ú. Zábřeh nebylo v ÚP Dolní Benešov navrženo.

STŘETY ZÁMĚRŮ – SZ Ad SZ2) Prověřeno, viz kapitole E) Zadání ÚP. Ad SZ8) Prověřeno, pro možné vybudování navrhovaného obchvatu Bohuslavic a napojení na přeložku silnice I/56 byl rozšířen koridor KD-O1.

STŘETY ZÁMĚRŮ S LIMITY – SZL Ad SZL1) Relevantní podklady ke stávajícím vodním zdrojům v trase přeložky I/56 nebyly získány podklady, doporučuje se vydatnost zdroje a další informace vyžádat v rámci ÚAP SO ORP Hlučín. Ad SZL10) Pro zastavitelné plochy na pozemcích odvodněných byla stanovena podmínka zabezpečení funkčnosti systému meliorací.

Další obecné požadavky vyplývající z ÚAP 2014 na zpracování územně plánovací dokumentace Ad 1) viz vyhodnocení Zadání kapitola A.3, odst. 4 Ad 2) Nové plochy pro výstavbu v plochách ohrožených přívalovými dešti a splachy z polí nebyly navrženy. Ad 3) Nové plochy pro výstavbu v plochách Q100 a aktivní zóně záplavového území nebyly navrženy, kromě plochy W-O1, vymezené pro rybí přechod ve vazbě na jez v Háji ve Slezsku (viz Plán Povodí Horní Odry, revitalizační opatření, zprůchodnění migračního koridoru). Ad 4) Plochy pro rozvoj výroby (výrobní zónu) byly navrženy ve 3 variantách ve fázi návrhu ÚP pro společné jednání. Do návrhu upraveného po společném jednání pro řízení o ÚP byla zapracována plocha V-Z1, ve vazbě na areál MSA, dle pokynu pořizovatele a v souladu se stanovisky dotčených orgánů a rozhodnutí zastupitelstva. Ad 5) Skládkovací kapacity pro sběr, třídění a recyklaci odpadu jsou zajištěny návrhem plochy TO-Z1. Ad 6) Plochy bývalých areálu brownfield jsou navrženy na přestavbu jako plochy občanského vybavení. Ad 7) Plochy staré ekologické zátěže a území ekologických rizik jsou navrženy jako plochy krajinné zeleně. Ad 8) Respektováno návrhem ÚSES. Ad 9) Nový územní plán přebírá plochy územního plánu, platného do 31. 12. 2020. Zemědělská půda v k. ú. Dolní Benešov a k. ú. Zábřeh je téměř v celém území půdou s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou (tříd ochrany I. a II.). Ad 10) Na území města nelze doporučení uplatnit, plochy vyjmuté ze ZPF vhodné k zástavbě se v řešeném území nenachází. Ad 12) Zalesňování zemědělských pozemků se v ÚP nenavrhuje. Ad 12) Požadavek na 50 m vzdálenost od okraje lesa nesplňují plochy BI-Z1, BI-Z10, BI-Z11, BI-Z33, VD-Z1, VD-Z3, VD-Z4, TE-Z1, KD-O7, KD-O10, KD-O13, KD-O19, KD-O22, KD-O25, KD-O27, KD-O29, OK-Z1, O-Z2, ZP-Z1, KZ-O3, P-Z4. Hlavní stavby v plochách BI-Z1, BI-Z10, BI-Z11, BI-Z33, VD-Z1, VD- Z3, VD-Z4, TE-Z1, O-Z2 lze umístit ve vzdálenosti min. 30 m od okraje lesa, výjimka je v rámci obdobných ploch udělována. Plochy koridorů KD-O7, KD-O10, KD-O13, KD-O19, KD-O22, KD-O25, KD-O27, KD-O29 jsou vymezeny pro výstavbu komunikací, plocha KZ-O3 je plochou pro krajinnou zeleň, plocha P-Z4 je veřejným prostranstvím. Ad 13) V územním plánu došlo k eliminaci vedení cykloturistických tras po frekventovaných komunikacích v jednom jízdním pruhu s motorovou dopravou.

Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Ad 14) Železniční zastávka U kaple byla v ÚP navržena. Ad 15) Při vymezování zastavitelných ploch byl brán ohled na urbanistickou ekonomii zástavby. Ad 16) Při vymezování zastavitelných ploch byly navrženy dostatečné plochy pro dopravní obsluhu a veřejná prostranství. Ad 17) Propojení jednotlivých ploch pro rekreaci na sídlo, vazbu na zajímavosti, památky, historii a vyhlídky také pomocí cykloturistických tras bylo navrženo. Ad 18) V územním plánu byly navrženy plochy pro nové aktivit, které budou mít vliv na rozvoj rekreace a cestovního ruchu v Dolní Benešove i SO ORP Hlučín (plochy pro rekreaci Štěrkovny). 1.

Upřesnění požadavků vyplývajících z doplňujících průzkumů a rozborů. Ad 1) Při tvorbě urbanistické koncepce, koncepce veřejné infrastruktury a uspořádání krajiny byly prověřeny doplňující průzkumy a rozbory zpracované pořizovatelem v roce 2014, dosud aktuální řešeny v územním plánu.

Další požadavky, například požadavky sídla, požadavky vyplývající ze zprávy o uplatňování územního plánu podle § 55 odst. 1 stavebního zákona, nebo z projednání s dotčenými orgány a veřejností. Požadavky sídla: Ad 1) Prověřeno, viz kapitole E) Zadání ÚP. Ad 2) Do ÚP byla převzata plocha určena pro letiště. Ad 3) Prověřeno, viz kapitole E) Zadání ÚP. Ad 4) Prověřeno, viz kapitole E) Zadání ÚP, plocha navržena pro rekreaci hromadnou a krajinnou zeleň. Ad 5) požadavek byl prověřen, v rámci projednání ÚP v rozpracovanosti odsouhlasen. Ad 6) Koridor přeložky silnice I/56 byl vymezen s ohledem na ponechání stávajících ploch bydlení. Ad 7) V ploše ochranné zeleně kolem železniční tratě byly navrženy plochy bydlení s podmínkou využití pro zahrady rodinných domů v souladu s požadavkem zadání. Ad 8) Aktuálnost využití plochy skládky byla prověřena, v územním plánu ponechána jako stabilizovaná plocha Ad 9) Byly zpracována doplňující průzkumy a podrobný průzkum v území, v souladu s tím vymezeno funkční využití ploch. Ad 10) V ÚP byly zohledněny městem zpracované studie. Ad 11) Dopravní vstupy do lokalit byly prověřeny a pro zastavění původně navržených zvoleno jiné napojení. Ad 12) Plocha parkovišť v platné ÚP byly vymezeny v novém jako plochy veřejných prostranství. 1.

Požadavky vyplývající z projednání s dotčenými orgány: Ad 1) Do textové části Odůvodnění a grafické části návrhu územního plánu (legendy koordinačního výkresu) byly zapracovány limity a zájmy Ministerstva obrany, podmínka: "Celé správní území je situováno v ochranných pásmech leteckých zabezpečovacích zařízení Ministerstva obrany" a „Celé správní území je zájmovým územím Ministerstva obrany z hlediska povolování vyjmenovaných druhů staveb". Ad 2) Do textové části návrhu územního plánu, kapitoly I./A.5 byly zapracovány požadavky Ministerstva dopravy, a to podmínka: V nově vymezených rozvojových či přestavbových lokalitách v ochranném pásmu dopravních sítí, zařadit objekty a zařízení, pro které jsou stanoveny hygienické hlukové limity, do funkčního využití podmínečně přípustného s hlediska nepřekročení maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech staveb a venkovních prostorech.

Ad 3) KPU Bohuslavice nebyly zpracovateli ÚP poskytnuty. Avšak požadavek Státního pozemkového úřadu, aby při tvorbě návrhu územního plánu byly zohledněny návaznosti navržených opatření jako účelové komunikace, protipovodňová, či protierozní opatření, interakční prvky apod. z plánu společných zařízení (PSZ), schváleného v rámci pozemkových úprav v sousedním k. ú. Bohuslavice, byl zapracován do textové části ÚP. V kapitole I./A.5 je v podmínkách ploch zemědělských a krajinné zeleně v rámci

40 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

přípustného využití stanovena možnost realizace účelových komunikací zabezpečujících přístup k obhospodařovaným pozemkům, realizace protipovodňových, či protierozní opatření. -

B. POŽADAVKY NA VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A NA STANOVENÍ JEJICH VYUŽITÍ, KTERÉ BUDE NUTNO PROVĚŘIT Plochy a koridory územních rezerv nebyly v ÚP vymezeny, nebylo potřebné navrhovat etapizaci.

Upřesnění požadavků vyplývajících z politiky územního rozvoje. Z PÚR ČR 2015 nevyplývají žádné konkrétní požadavky na vymezení ploch a koridorů územních rezerv.

Upřesnění požadavků vyplývajících z územně plánovací dokumentace vydané krajem. Ze ZÚR MSK nevyplývají žádné konkrétní požadavky na vymezení ploch a koridorů územních rezerv. Upřesnění požadavků vyplývajících z územně analytických podkladů Z ÚAP ORP Hlučín aktualizace 2014 nevyplývají žádné konkrétní požadavky.

C. POŽADAVKY NA PROVĚŘENÍ VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ A ASANACÍ, PRO KTERÉ BUDE MOŽNÉ UPLATNIT VYVLASTNĚNÍ NEBO PŘEDKUPNÍ PRÁVO Ad 1) V územním plánu jsou vymezeny veřejně prospěšné stavby (stavby pro veřejnou infrastrukturu potřebné pro rozvoj sídla) a veřejně prospěšná opatření (opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území a k rozvoji nebo k ochraně přírodního a kulturního dědictví). Ad 2) U veřejně prospěšných staveb, u nichž lze uplatnit pouze předkupní právo, je uvedeno, pro koho bude předkupní právo uplatněno a výčet dotčených parcel. Ad ) Asanační opatření na území města Dolní Benešov nebyly v územním plánu navržena. Podrobněji viz kapitola I./A.7. a výkresy I./B.6. Upřesnění požadavků vyplývajících z politiky územního rozvoje. Z PÚR ČR 2015 nevyplývají žádné konkrétní požadavky na prověření vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanací.

Upřesnění požadavků vyplývajících z územně plánovací dokumentace vydané krajem. Ad 1 – 3) Požadavky na vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatřením jsou respektovány, zapracovány v grafické a textové části ÚP (koridor KD-O1 pro realizaci stavby ozn. D55 – I/56 Opava – Ludgeřovice), vymezeny plocha pro nadregionální ÚSES – Biokoridor ozn. K96V a K96N a regionální ÚSES – Biocentrum ozn. 152 – Koutská a Zábřežská niva) Upřesnění požadavků vyplývajících z územně analytických podkladů. Z ÚAP ORP Hlučín aktualizace 2016 nevyplývají žádné konkrétní požadavky.

D. POŽADAVKY NA PROVĚŘENÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH BUDE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO VYDÁNÍM REGULAČNÍHO PLÁNU, ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE NEBO UZAVŘENÍM DOHODY O PARCELACI U plošně větších lokalit byla v ÚP stanovena pro jejich využití podmínka zpracování územní studie (US-1 až US- 10), podmínka zpracování regulačního plánu nebyla stanovena ano podmínka uzavřít dohodu o parcelaci. Upřesnění požadavků vyplývajících z politiky územního rozvoje. Z PÚR ČR 2015 nevyplynuly žádné konkrétní požadavky.

41 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Upřesnění požadavků vyplývajících z územně plánovací dokumentace vydané krajem. Ze ZÚR MSK nevyplynuly žádné konkrétní požadavky.

Upřesnění požadavků vyplývajících z územně analytických podkladů Z ÚAP ORP Hlučín aktualizace 2014 nevyplývají žádné konkrétní požadavky.

E. POŽADAVKY NA ZPRACOVÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ Vzhledem k rozdílným požadavkům města a podnikatelských subjektů na využití území kolem jezera Štěrkovna, kdy město požadovalo využít území dotčené bývalou těžbou štěrkopísku k rekreačním účelům a podnikatelské subjekty měly zájem dále jej využívat pro své podnikatelské aktivity navazující na bývalou těžbu, byl návrh územního plánu pro společné jednání zpracován variantně. Avšak do návrhu pro veřejné projednání byla zapracována již jenom vybraná varianta v souladu se stanovisky dotčených orgánů a rozhodnutí zastupitelstva.

F. POŽADAVKY NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU A NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU JEHO ODŮVODNĚNÍ VČETNĚ MĚŘÍTEK VÝKRESŮ A POČTU VYHOTOVENÍ Územní plán Dolní Benešov je zpracován v souladu se stavebním zákonem č.183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcími vyhláškami (vyhláška č. 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Obsah územního plánu Dolní Benešov bude zpracován dle přílohy č.7 vyhlášky. Grafická část obsahuje všechny výkresy, které byly v zadání požadované

Pro účely projednávání návrhu územního plánu byla zpracována samostatná tabulka s pozemky, jež byly odňaty ze zemědělského půdního fondu již v předchozí územně plánovací dokumentaci dle požadavku Krajského úřadu Moravskoslezského kraje – odboru životního prostředí a zemědělství.

G. POŽADAVKY NA VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Součástí návrhu územního plánu je Vyhodnocení vlivů územního plánu Dolní Benešov na životní prostředí a udržitelný rozvoj území.

G) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY

Územní plán města Dolní Benešov vytváří předpoklady pro posílení úlohy města v regionu coby města rezidenčně – rekreačního, s podílem výrobní funkce. Návrhem územního plánu se rozšiřuje infrastruktura města, možnosti výroby, ale taktéž rekreační vyžití včetně ubytování tak, aby se Dolní Benešov stal atraktivním nejen pro krátkodobou, ale i pobytovou rekreaci, cykloturistiku a možnosti sportovního vyžití. Návrh územního plánu proto obsahuje všechny hlavní rozvojové cíle tak, aby ohleduplně, a přitom dostatečně využil krajinný potenciál obou částí města pro bydlení, ale i nabídkou nových rozvojových ploch. Rozvojové záměry jsou zároveň podrobeny posouzení jejich vlivu na udržitelný rozvoj území a životní prostředí. Řešení územního plánu vychází z analýzy územních podmínek sídla z hlediska hospodářského, soudržnosti obyvatel a životního prostředí, vyhodnocených v územně analytických podkladech pro správní obvod sídla s rozšířenou působnosti Hlučín. V územním plánu byly respektovány zásady rozvoje trvalého bydlení, návrh potřebné veřejné infrastruktury, ploch pro výrobní aktivity, veřejnou vybavenost, rekreaci. V „Doplnění průzkumů“, zpracovaných v listopadu 2016, byl aktualizován stav v území a hranice zastavěného území.

Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Vymezení zastavitelných ploch vyplynulo z požadavků zadání územního plánu, z přehodnocení ploch platného územního plánu, z vlastního průzkumu v území, z ÚAP ORP Hlučín a ZÚR MSK. Rozpracovaný návrh územního plánu, který byl předložen zastupitelům města, prověřoval více variantních řešení obzvláště možnosti rozvoje bydlení, technickou a dopravní infrastruktury, výroby a rekreace. Varianty řešení byly diskutovány a dle doporučení zástupců sídla zapracovány do předkládaného návrhu územního plánu ve dvou lokalitách: - v území severně od železniční tratě; - v území u štěrkovny. Navržené variantní řešení neměly zásadní negativní vliv na širší dopravní vztahy, širší vztahy technické infrastruktury v území, na vymezený územní systém ekologické stability a ochranu přírody. Samostatně bylo zpracováno taktéž posouzení variant v části A, C - F vyhodnocení vlivů na životní prostředí a udržitelný rozvoj území.

V území severně od železniční tratě byla po projednání územního plánu dle § 50 zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění (společné jednání) dle stanovisek dotčených orgánů a rozhodnutí zastupitelstva města v ÚP vymezena zastavitelná plocha V – Z1, určena pro rozvoj výroby. Plocha V – Z1 leží východně od sil. III/46819 vedoucí z centra města do Bohuslavic, současně respektuje koridor přeložky sil. I/56 a přímo navazuje na plochu zastavitelnou Z14, navrženou pro lehký průmysl v platném ÚP Bohuslavice tak, že vytváří celistvě společnou plochu výroby. Vzhledem k územnímu vymezení města Dolní Benešov, předpokladu jeho dalšího rozvoje a s ohledem na potřebu zastavení poklesu počtu obyvatel, resp. nastartování růstu do budoucnosti si sídlo musí zachovat nejen pracovní příležitosti v místě – podniky výrobního charakteru (MSA a.s. Armatury Grup a další) spolu s veřejnými službami, ale i je posílit skrze veřejné vybavení a novou průmyslovou zónu v optimální velikosti při přeložce silnice l. třídy, v území v nejvýhodnější vazbě na výrobní areály v MSA, přesahující do Bohuslavic. Jedině tak bude možné navrátit během následujících 20 let počet obyvatel z dnešních cca 4000 ve správním území města minimálně na úroveň roku 2000, kdy stav v Dolním Benešově byl cca 4400 obyvatel. Zároveň je z toho důvodu v územním plánu navrženo dostatečné množství ploch pro bydlení, rekreaci a sportovní vyžití obyvatel i návštěvníků města při respektování ochrany přírody a krajiny spolu s posílením ploch občanské, technické a dopravní vybavenosti. Územní plán zajišťuje podporu rozvoje bydlení, rekreace a občanského vybavené, drobné výroby a výrobních služeb, a to přednostně v rámci zastavěného území, přestavbách, a také díky dalším navrženým plochám v těsném kontaktu se zastavěným územím, neboť město má omezené možnosti dalšího rozvoje – je obemknuto ze dvou stran, po obvodu zastavěného území ze severu železniční tratí a přeložkou sil. I/56 a z jihu přírodní rezervací a záplavovým územím. Jiné možnosti rozvoje ploch pro výrobu na území města nejsou. Varianta byla považována za optimální i na základě vyhodnocení SEA. Zhodnocení: 1) z hlediska urbanistického, rozvoje města: významně, všestranně podporuje rozvoj města, optimálním způsobem, v těsné vazbě na plochu Z14 u hranice k. ú., viz plocha pro lehký průmysl v ÚP Bohuslavice, jejíž vymezení bylo reakcí na navazující plochu V-Z1 v ÚP Dolní Benešov; 2) z hlediska řešení dopravy: vymezení ploch výroby umožnuje vhodné dopravního napojení ploch, a taktéž možnosti přístupu pěší dopravy a vedení cyklistických tras. 3) z hlediska vodního hospodářství: zásobování pitnou vodou bude řešeno jedním přívodním vodovodním řadem napojeným na veřejný vodovod. Odvádění vyčištěných odpadních vod bude řešeno společným koridorem do vodního toku. Čištění veškerých odpadních vod bude řešeno vždy v areálu. Detailnější řešení v rámci plochy bude součástí podrobné dokumentace. 4) z hlediska energetiky: plochy budou napojeny buď ze stávajícího vedení elektrizační soustavy 22 kV, které prochází v těsné blízkosti plochy V-Z1. Způsob napojení bude záviset na požadovaném podle požadované rezervovaného příkonu. Přívod plynu území je navržen STL plynovodem

43 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

z regulační stanice U nádraží, jejíž kapacita není využita, technologická část regulační stanice bude s ohledem na nové požadavky a záměry rekonstruována. 5) z hlediska záboru půdy: 23,99 ha ve II. třídě ochrany

V území u štěrkovny byla po projednání územního plánu dle § 50 zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění (společné jednání) dle stanovisek dotčených orgánů a rozhodnutí zastupitelstva města v ÚP vymezena 2 plochy, a to zastavitelná plocha pro rekreaci hromadnou RH-Z1 a plocha přestavby pro rekreaci hromadnou RH-P1 (mimo ložisko, CHLÚ a DP). Ostatní plochy jsou navrženy jako plochy krajinné zeleně, v zásadách pro využití těchto ploch není vyloučeno využití pro těžbu. Územní plán umožňuje budoucí využití těžbou přetvořené krajiny s vodní plochou pro rekreaci a rozvoj cestovního ruchu. Zhodnocení: 1) z hlediska urbanistického, rozvoje města: záměr je v principu v souladu s platným územním plánem, záměr podporující rozvoj cestovního ruchu a rekreaci, zvyšující atraktivitu a význam města; 2) z hlediska řešení dopravy: bez přeložky silnice III. třídy, je dosaženo maximálního omezení dopravy, nejoptimálnějšího využití ploch pro rekreaci a nejvyšší míra segregace (oddělení) cyklistické a pěší dopravy od dopravy automobilové; 3) z hlediska vodního hospodářství: navrženy koridory pro vodovodní řad napojený na vodovod v ul. Opavská a koridory pro návrh splaškové kanalizace s přečerpáváním; 4) z hlediska energetiky: Pro zásobování elektrickou energii plochy RH-P1 Štěrkovna je navrženo kabelové vedení elektrizační soustavy 22 kV, které bude sloužit pro napojení nové transformační stanice 22/0,4 kV. Transformační stanice 22/0,4 kV a část kabelového vedení 22 kV bude řešena v rámci plochy RH-P1. Pro trasu kabelového vedení elektrizační soustavy 22 kV mimo ploch RH- P1 je navržen koridor technické infrastruktury KT-050. Umístění transformační stanice 22/0,4 kV a trasa kabelového vedení přípojky 22 kV v ploše RH-P1 musí být vyřešena v rámci územní studie ÚS-7. Navrženo je napojení ploch na STL plynovod; 5) z hlediska záboru půdy: zábor 5,84 ha, z toho je 0,99 ha trvalých travních porostů; 6) dle vyhodnocení VVURU, posouzení v části A (SEA) doporučena, dle části C – F doporučena.

Původně vymezené plochy pro rekreaci hromadnou RH-P1 a RH-Z1 byly na základě připomínek vznesených v rámci projednání upraveny tak, aby nezasahovaly do dobývacích prostorů, chráněného ložiskového území ani ložiska štěrkopísku, i když Surovinový informační systém dle informací uvedených na webové stránce https://mapy.geology.cz/suris/ ke dni 3.1.2018 uvádí, že se jedná o dobývací prostory s ukončenou těžbou.

II./A.1. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

k odst.1 - 3 Zastavěné území bylo vymezeno podle § 58 zákona č.183/2006 Sb. k datu 30. 11. 2015 a je zobrazeno v grafické části územního plánu (výkresy I./B.1., I./B.2., II./B.1, II./B.3.). Výchozím podkladem pro vymezení zastavěného území byl vlastní průzkum v území, aktuální mapy EN, ortofotomapa řešeného území a hranice intravilánu – zastavěného území k 1. 9. 1966. Sporné úseky hranice byly ověřeny pochůzkou v terénu.

44 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

II./A.2. ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT

II./A.2.1. ODŮVODNĚNÍ ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ

k odst. 1 Základní koncepce a priority rozvoje území jsou stanoveny tak, aby respektovaly podmínky udržitelného rozvoje území a aby nutnost uspokojování potřeb současné generace neohrožovala podmínky života budoucích, neznamenala ztrátu hodnot sídla i krajiny, a aby vztah podmínek pro příznivé přírodní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost byl vyvážený z hlediska čtyř základních pilířů udržitelného rozvoje (ekonomický, environmentální, sociální a pilíř zahrnující výzkum, vývoj a vzdělávání) a jejich strategických cílů. Základní koncepce rozvoje sídla respektuje a vychází ze zabezpečování potřeb udržitelným způsobem, s ohledem na civilizační a přírodní hodnoty, biologickou rozmanitost a dochovaný krajinný ráz. k odst. 2 Územním plánem navržena struktura ploch vychází ze stavu území a jeho využití. Respektuje cíle, stanovené stavebním zákonem. Ve smyslu § 18 odst. 1 územní plán vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území, které spočívají ve vyváženém vztahu mezi hospodářským rozvojem, ochranou životního prostředí a soudržností společenství obyvatel území. Urbanistická koncepce, z hlediska funkčního uspořádání území, vymezení jednotlivých typů ploch, vychází ze stavu zjištěného podrobnou analýzou území, doporučení vyplývajících z rozboru udržitelného rozvoje v rámci ÚAP SO ORP Hlučín a požadavků zadání územního plánu. V rámci rozvoje sídelní struktury bylo území sídla vyhodnoceno s ohledem na jeho rozvojové možnosti a v souladu s tím navrženy zastavitelné nebo přestavbové plochy, umožňující rozvinout žádané, nedostatečně v území zastoupené funkce, při respektování limitů, geografie území a jeho obsluhy.

k odst. 3 – 7 V odstavcích jsou stanoveny základní zásady rozvoje území včetně zastavitelných ploch pro bydlení, občanské vybavení, sport, rekreaci, výrobu tak, aby rozvoj sídla nebyl zpomalen v důsledku nedostatečného vymezení zastavitelných ploch pro všechny funkce, významné pro rozvoj sídla. Plochy pro bydlení jsou vymezeny tak, aby odpovídaly vysoké poptávce a možnostem území, i s ohledem na řešení zaměstnanosti. Územní plán rozvíjí zejména funkci obytnou a navrhuje plochy pro bydlení individuální (kód BI), odpovídající současné zástavbě obou částí sídla. Územní plán stabilizuje stávající vybavenost – občanskou, i komerční, taktéž zařízení pro sport, důležité pro soudržnost obyvatel. Vzhledem k velikosti sídla se jedná především o základní a omezeně i vyšší vybavenost (obchody, školky, školy, stravování, drobné služby, kultura, zdravotnická zařízení). Důraz je kladen i na vytvoření podmínek pro sociální péči, domy pro seniory, startovací byty, společenské klubové prostory. Sportovně rekreační vybavenost se posiluje návrhem nových ploch v Zábřehu, umožňujících vybudování sportovního centra v rozvojovém území, resp. v plochách rekreace hromadní (ubytování stravování) pro rekreaci u vody, jezera Štěrkovna, které jsou významné i z hlediska zvýšení atraktivity sídla a rozvoj cestovního ruchu. Rozvoj agroturistiky územní plán umožňuje v rámci ploch smíšených obytných (SO). Vzhledem ke zkvalitňování obytného prostředí doporučuje vhodné činnosti v blízkosti zástavby rodinných a bytových domů, resp. utlumení provozů nebo jejich regulaci tak, aby nesnižovaly kvalitu bydlení. Z hlediska hospodářského rozvoje navrhuje plochy drobné výroby a výrobních služeb jednak ve vazbě na plochy průmyslu u MSA, resp. u benzinové čerpací stanice a v Zábřehu západně od Masomy

Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

(VD). Rozlohou nejvýznamnější plochou pro budoucí rozvoj výroby, jež je v Benešově historicky ukotvena, je plocha severně od MSA, za železniční tratí a koridorem přeložky sil. I/56, umožňující budoucí rozvoj MSA, Armatury Group a dalších, umístěných v areálu MSA. Navržena zastavitelná plocha pro výrobu (V-Z1) je vymezena ve vazbě na plochu pro výrobu, navrženou v platném v ÚP Bohuslavice

II./A.2.2. OCHRANA A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ

k odst. 1 – 2 Zdůvodnění stanovení podmínek a předmětu ochrany z hlediska uchování civilizačních, urbanistických, architektonických a památkových hodnot sídla, respektování struktury a charakteru dochované zástavby: Urbanistické hodnoty sídla spočívající v dochované urbanistické struktuře včetně přírodního rámce. V kapitole jsou vyjmenovány hodnoty zjištěné v rámci doplňujících průzkumů zpracovatelem územního plánu a hodnoty vyjmenované v ÚAP SO ORP Hlučín, které činí sídlo zajímavým. Dolní Benešov si dosud uchoval specifický charakter jak zástavbou, tak urbanistickou strukturou jednak situováním v nivě řeky Opavy, početnými rybníky, jednak centrem ve tvaru nepravidelného oválu se čtvercovým náměstím uprostřed a obzvláště zámkem, vyvýšeným nad rybníkem Nezmar, který vznikl na návrší přestavbou původní gotické tvrze v průběhu 16. - 17. století a koncem 19. století byl doplněn o přírodně krajinářský park. Na území města Dolní Benešov se nachází kulturní památky zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:

V katastrálním území Dolní Benešov:

1357 zámek s areálem parku, Hájecká ul.: 1357/1 zámek, budova I. čp. 65, budova II čp. 66 Hájecká ul., parc. č.: 126, 127, stav. Původně pozdně gotická tvrz (dochován pouze portál s letopočtem 1498) byla v baroku přestavěna. Po úpravách v 19. a ve 20. století zůstala pouze dvě křídla, propojená novodobou přístavbou. Budovu obklopuje anglický park s pozměněnou výsadbou. Jádro stavby je datováno k 16. století, z původní stavby zůstal zachován portál se znakem datovaným letopočtem 1498. 1357/2 zámecký park, parc. č.: 125/l, o. p. Anglický park založen na přelomu 19. a 20. století, obklopuje budovy zámku ze všech čtyř světových stran. Rozloha: 1,7 ha, nadm. výška 230 m. 1357/2 opěrná zeď s branou

socha P. Marie Immaculaty č.p. 65, v kapli zámku (čp. 66)

1358 farní kostel sv. Martina s kaplí (v obci) 1358/1 farní kostel sv. Martina, parc. č.: l, stav. Podélný jednolodní kostel ze 2. poloviny 17. století s nižším pravoúhlým presbytáře, provázeným přístavky upravovanými ve 2. čtvrtině 18. a koncem 19. století. V letech 1862-1863 přistavěna věž s historizujícím tvaroslovím, oratoř nad sakristií pravděpodobně z 20. stol. Poblíž kostela stojí kaple z 1. poloviny 19. století. 1358/2 kaple – býv. márnice u farního kostela sv. Martina, parc. č.: 2, stav. Drobná hřbitovní stavba se štítovým průčelím z pozdního 18. století. 1358/3 vstupní brána Součást areálu kostela, navazuje z jižní strany na budovu márnice

1359 kaple sv. Kříže na západním okraji obce u st. silnice, Opavská ul., parc. č.: 660, stav. Pseudogotická neorientovaná cihlová stavba, typická pro tuto oblast, asi ze 70. let 19. století, od F. Exnera z Brém.

46 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

1360 socha Immaculaty náměstí Cypriána Lelka , parc. č.: 2188, o. p. Kamenná barokní socha, datovaná na podstavě letopočtem 1784, podstavec na stupních z 20.století (originál na zámku, na náměstí kopie)

Územní plán klade vysoký důraz na zachování panoramatu města v pohledové ose od rybníka Nezmar ke kostelu. Stejnou pozornost věnuje územní plán zachování veřejných prostranství a doplnění zeleně v sídle včetně návrhu založení parku na bývalém rybníku Kolovrat, podporujíc tak soudržnost obyvatel. Dominantou Dolního Benešova je kostel sv. Martina, projevující se v panoramatu sídla a zámek v obrazu sídla z jihozápadu přes rybník Nezmar. V zástavbě pak Kaple sv. Kříže a v k. ú. Zábřeh kaplička u vstupu do býv. areálu Štěrkoven ve vazbě na sil. I/56. Na území sídla se nachází architektonicky hodnotné stavby, jejichž ochranu je nezbytné zabezpečit, a to obzvláště: . objekt na náměstí Centrum – sport . v Zábřehu objekt školy; . v Dolním Benešově i Zábřehu dochované stavby původní architektury, stavby zemědělských budov, staveb s místně typickým pojetím fasád v kombinaci hladkých ploch a ploch s režným zdivem; . Drobná sakrální architektura v zástavbě a krajině (kříže, boží muka);

Pozornost je nezbytné věnovat historicky významným lokalitám, stavbám, místům piety a jejich uchování: . rodiště Cypriana Lelka v Dolním Benešově . v části Zábřeh rodiště Viléma Balarina . objekty opevnění z období II.sv. války v k. ú. Dolní Benešov, k. ú Zábřeh . válečné hroby: - CZE-8109-07634 - pietní místo – čtyřboký pomník se jmény - CZE-8109-26410 - pietní místo – deska ve tvaru půlkruhu s textem - CZE-8109-26419 - pietní místo – deska s textem - CZE-8109-26420 - pietní místo – sloup, nahoře sousoší

Výše vyjmenované stavby jsou vyznačeny v koordinačním výkresu Územního plánu Dolní Benešov. Navržená koncepce respektuje architektonicky, historicky a památkově hodnotné objekty v řešeném území a v rámci stanovených zásad jim zabezpečuje územní ochranu. Na území sídla budou respektovány kromě výše uvedeného, taktéž území s archeologickými nálezy (ÚAN), evidované v Státním archeologickém seznamu SAS): - 15-41-17/1 (SAS), ÚAN I, Dolní Benešov, zámek - 416 (SAS), ÚAN II, historické jádro Dolního Benešova - 15-41-17/4 (SAS), ÚAN II, Zábřeh u Hlučína, středověké a novověké jádro obce

Celé území sídla je územím s archeologickými nálezy (ÚAN III), tj. celé území sídla je klasifikováno jako území archeologického zájmu, na které se vztahuje § 22 odst. 1, 2 zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Případnou stavební činnost je třeba ohlásit Archeologickému ústavu AV ČR a následně umožnit provedení záchranného archeologického výzkumu. Podobně je třeba postupovat, bude-li v tomto území prováděná jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů.

k odst. 3 – 4 : Zdůvodnění stanovení podmínek a předmětu ochrany hodnot přírodních a krajinných:

47 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Z hlediska krajinného rázu Město Dolní Benešov s m. č. Zábřeh, která si dosud uchovala venkovský charakter, je územím, ve kterém převládá z cca 75% plochy zemědělské a vodní, z toho orná půda na rozloze cca 50%, louky cca TTP, 10% a vodní plochy cca 20%, při lesnatosti území cca 1%. Zemědělskou, produkční část v severní části sídla doplňuje na jihu malebná krajina s vysokým podílem vodních ploch, 7 rybníků a jezero vzniklé těžbou štěrkopísků, s rozlehlými loukami v Zábřehu, chráněnými jako přírodní rezervace. V Dolním Benešově registrován významný krajinný prvek (VKP) „Stará hráz rybníka“. Jeho posláním je ochrana porostu dřevin na hrázi bývalého rybníka, porost zde plní významnou funkci půdoochrannou a krajinářsko-estetickou. Přírodní rezervace Koutské a Zábřežské louky, kód 586 (197,32 ha) k ochraně luk založených převážně na rašelinném podkladu jako významné slezské lokality celoevropského významu. Prohlášení tohoto území umožní zachování ojedinělého uceleného komplexu mokřadních luk, rozptýlené zeleně a luhů se zbytky mrtvých ramen a periodicky zaplavovaných tůní na nivě řeky Opavy a ochrana mokřadního ekosystému s výskytem vzácných a ohrožených druhů živočichů a rostlin, zejména pak ochrana ploch jako hnízdiště kriticky a silně ohrožených bahňáků. Současný stav vegetace v krajině je determinován druhem a intenzitou vlivů lidské činnosti, která podmiňuje vznik charakteristické „mozaiky“ typů současné vegetace, odlišené v jednotlivých krajinných typech. Území v severní části se vyznačuje nedostatkem trvalých stabilizovaných vegetačních formací s dlouhodobým přirozeným vývojem bioty, převažují polní kultury. Nachází se zde několik lokalit trvalých vegetačních útvarů, které jsou součástí kostry ekologické stability. Převážná část území je územím s nízkým stupněm ekologické stability, ekologicky nestabilním s přírodě cizími ekosystémy. Vyšší ekologickou stabilitu mají plochy trvalých travních porostů, zahrady, louky a část liniových společenstev nacházející se na jihu. Ochrana krajinného rázu je v územním plánu řešena návrhem struktur zeleně s biokoridory, alejemi ve volné krajině a založením anglického parku na místě bývalého rybníku Kolovrat. Důležitá bude obnova alejí podél cest a vyšší zeleně na obvodu zastavěného území. V souvislosti s obnovou alejí u polních cest a realizací chybějících prvků ÚSES dojde k žádoucí změně v členění krajiny. Podmínky byly v územním plánu stanoveny s ohledem na různorodost území a tomu odpovídající stav krajiny, k ochraně a rozvoji přírodních hodnot a zlepšení stavu krajiny, pro obnovu zaniklé zeleně v zastavěném i nezastavěném území.

II./A.3. URBANISTICKÁ KONCEPCE, VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ

II./A.3.1. ODŮVODNĚNÍ URBANISTICKÉ KONCEPCE k odst. 1 – 2 Vymezení ploch s rozdílným způsobem využití je zpracováno v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., s ohledem na specifické podmínky a charakter území jsou dále podrobněji členěny. V grafické části je respektován datový model „Sjednocení v oblasti digitálního zpracování ÚPD“ s tím, že tyto odchylky byly provedeny i v podrobnějším členění ploch s rozdílným způsobem využití.

Další podrobnější členění ploch nad rámec vyhlášky 501/2006 Sb. bylo vymezeno následně:

PLOCHY PRO BYDLENÍ SE NAD RÁMEC VYHLÁŠKY Č. 501/2006 SB. VYMEZUJÍ: - Plochy bydlení individuálního ( kód BI) Plochy jsou vymezeny pro individuální bydlení venkovské zástavby, s převahou izolovaných rodinných domů, dvojdomků, ojediněle řadové domky, resp. zemědělské usedlosti, do plochy lze zahrnout pozemky souvisejícího občanského vybavení, kromě plošně rozsáhlejších staveb pro prodej jako např. obchodní centra, supermarket.

48 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Zástavba je rozvolněná, velikost pozemku dovoluje další využití nezastavěné části pozemku, aniž by docházelo k snížení kvality prostředí. V rámci ploch lze povolit i další stavby, které nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení a jsou slučitelné s bydlením, resp. slouží obyvatelům v dané ploše. Tyto stavby musí být z hlediska využití plochy minoritní. Odůvodnění dalšího členění plochy bydlení: potřeba větší diferenciace podmínek, než umožňuje vyhláška č. 501/2006 Sb. vyplynula z rozdílného charakteru využití území a také z potřeby stanovení rozdílných podmínek pro využití území. - Plochy bydlení hromadného (kód BH) Plochy bydlení, ve kterých převažuje bydlení ve vícebytových a vícepodlažních bytových domech, s větší koncentrací obyvatel. Do ploch lze zahrnout pozemky souvisejícího občanského vybavení s výjimkou pozemků pro stavby nákupních center. Nezastavěná část pozemků je využívaná pro každodenní rekreaci (hřiště, zeleň). V rámci ploch lze povolit i další stavby, které nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení, jsou slučitelné s bydlením a slouží obyvatelům ve vymezené ploše. Tyto stavby musí být z hlediska využití plochy minoritní. Odůvodnění dalšího členění plochy bydlení: potřeba větší diferenciace podmínek, než umožňuje vyhláška č. 501/2006 Sb. vyplynula z rozdílného charakteru využití území a také z potřeby stanovení rozdílných podmínek pro využití území.

PLOCHY REKREACE: -Plochy rodinné individuální rekreace (zkratka, kód RI) Plochy, ve kterých převažuje rekreace v rodinných chatách a chatových osadách. Plochy zahrnují zpravidla i pozemky dalších staveb a zařízení, které souvisejí a jsou slučitelné s rekreací, například veřejných prostranství, občanského vybavení a dalších pozemků související dopravní a technické infrastruktury, které nesnižují kvalitu prostředí ve vymezené ploše a jsou slučitelné s rekreačními aktivitami. Odůvodnění dalšího členění plochy bydlení: potřeba větší diferenciace podmínek, než umožňuje vyhláška č. 501/2006 Sb. vyplynula z rozdílného charakteru využití území a také z potřeby stanovení rozdílných podmínek pro využití území. - Plochy hromadné rekreace (zkratka, kód RH) Plochy ve kterých převažuje rekreace ve větších rekreačních areálech a střediscích se zastoupením hotelů, penzionů, a ostatních ubytovacích zařízení a zahrnují zpravidla pozemky dalších staveb a zařízeni, které souvisejí a jsou slučitelné s rekreací, například veřejných prostranství, občanského vybavení, veřejných tábořišť, přírodních koupališť a dalších pozemků související dopravní a technické infrastruktury, které nesnižují kvalitu prostředí ve vymezené ploše a jsou slučitelné s rekreačními aktivitami. Odůvodnění dalšího členění plochy bydlení: potřeba větší diferenciace podmínek, než umožňuje vyhláška č. 501/2006 Sb. vyplynula z rozdílného charakteru využití území a také z potřeby stanovení rozdílných podmínek pro využití území.

PLOCHY PRO VEŘEJNOU INFRASTRUKTURU SE NAD RÁMEC VYHLÁŠKY Č. 501/2006 SB. VYMEZUJÍ:

- Plochy veřejné vybavenosti (kód OV) Plochy určené pro občanskou vybavenost, která je nezbytná pro zajištění a ochranu základního standardu a kvality života obyvatel a jejíž existence v území je v zájmu státní správy a samosprávy. Zahrnuje např. plochy pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva aj. Odůvodnění dalšího členění plochy veřejné infrastruktury: potřeba diferenciace podmínek pro plochy občanské vybavenosti komerční a nekomerční, než člení vyhláška č. 501/2006 Sb.

- Plochy veřejných pohřebišť a souvisejících služeb (kód OH) Plochy jsou vymezeny pouze pro veřejná pohřebiště, do plochy lze zahrnout i pozemky dalších staveb a zařízení, souvisejících a slučitelných s pietním místem jako veřejná prostranství, nezbytné občanské vybavení – smuteční síně, krematoria, dále parkoviště, související dopravní a technická infrastruktura, které nesnižují kvalitu prostředí ve vymezené ploše a nenarušují důstojnost prostoru.

49 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Odůvodnění dalšího členění plochy veřejné infrastruktury: plocha byla vymezena z důvodu specifičnosti veřejných pohřebišť a nutnosti stanovení odlišných podmínek vyplývajících i ze zákona o pohřebnictví. - Plochy komerčních zařízení (kód OK) Plochy určené pro občanskou vybavenost nezařazenou v plochách OV, OH, OS (s výjimkou výrobních služeb, které vzhledem k rušivým vlivům je možno umísťovat pouze v plochách výroby, resp. výroby drobné). Zahrnuje např. plochy pro obchodní prodej, ubytování, stravování, služby, vědu, výzkum, lázeňství a související dopravní a technickou infrastrukturu, pozemky veřejných prostranství. Odůvodnění dalšího členění plochy veřejné infrastruktury: potřeba diferenciace podmínek pro plochy občanské vybavenosti komerční a nekomerční, než člení vyhláška č. 501/2006 Sb. vzhledem k rozdílnému charakteru využití území a stanovení rozdílných podmínek pro využití území. Pro potřebu územního plánu byly proto vymezeny plochy veřejné vybavenosti a plochy komerční vybavenosti.

- Plochy tělovýchovy a sportu (kód OS) V plochách převažují pozemky pro aktivní nebo pasivní sportovní činnosti, odpočinek a regeneraci. Do ploch lze zahrnout související veřejná prostranství, dopravní a technickou infrastrukturu. Odůvodnění dalšího členění plochy veřejné infrastruktury: potřeba vymezení vzhledem k velkým areálovým sportovištím a stanovení odlišných podmínek pro využití. - Plochy občanského vybavení specifických forem (kód OX) Plochy vymezené za účelem zajištění ochrany kulturních a přírodních hodnot zpřístupněné veřejnosti např: objekty opevnění, muzea v přírodě, výstavní expozice, zoologické zahrady, botanické zahrady, skanzeny, národopisné parky, vědeckotechnické parky, zábavní parky s odpovídajícím zázemím služeb, plochy pro aktivity probíhající omezeně -sezónně, nebo sporadicky, ve kterých se dočasně soustřeďuje vysoký počet návštěvníků (cirkusy, lidové poutě, pouťové atrakce apod.). Odůvodnění dalšího členění plochy veřejné infrastruktury: potřeba vymezení vzhledem k velkým areálovým sportovištím a stanovení odlišných podmínek pro využití.

- Plochy technického zabezpečení sídla (kód TO) Plochy určené pro umísťování staveb a zařízení sloužících k zabezpečení údržby veřejných ploch a prostranství (technické a úklidové služby, sběr, krátkodobé uložení separovaného odpadu apod.). Odůvodnění dalšího členění plochy veřejné infrastruktury: samostatné vymezení ploch pro technické zabezpečení sídla byly vyčleněny samostatně z ploch technické infrastruktury z důvodu rozdílného charakteru nároků na plochy, dopravní obsluhu a za účelem stanovení podrobnějších podmínek pro využití území. - Plochy technického zabezpečení sídla (kód TOO) Plochy určené pro nakládání s odpady, likvidaci odpadu, skládky a spalovny odpadu apod.). Odůvodnění dalšího členění plochy veřejné infrastruktury: samostatné vymezení ploch pro technické zabezpečení sídla byly vyčleněny samostatně z ploch technické infrastruktury z důvodu rozdílného charakteru nároků na plochy, dopravní obsluhu a za účelem stanovení podrobnějších

- Koridory dopravní infrastruktury (kód KD) V ploše koridoru se navrhuje umístění dopravní infrastruktury – nových staveb dopravy, zejména silniční (vč. autobusových zálivů, zastávek, parkovišť) dále železniční, cyklistické a pěší a dalších staveb souvisejících s jejich provozem v souladu s podmínkami územního plánu. Koridory jsou vymezovány tak, aby umožnily výstavbu souvisejících staveb (např. násypy, zářezy, mosty, tunely) nebo staveb vyvolaných (např. protihlukové stěny, přeložky technické infrastruktury). Koridory silniční dopravy se vymezují samostatně, pokud z hlediska dopadu negativních vlivů je nelze začlenit do ploch s odlišným způsobem využití, resp. v územním plánu je nutno zabezpečit dopravní obslužnost navržených zastavitelných ploch. Odůvodnění dalšího členění plochy veřejné infrastruktury: vymezení koridorů dopravní infrastruktury byly nezbytné z důvodu rozdílného charakteru těchto ploch pro dopravní obsluhu a za účelem stanovení podrobnějších podmínek pro jejich využití v území.

50 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

- Plochy pro vodní hospodářství (kód TV) Plochy koridorů pro vedení liniových vodohospodářských staveb (vodovodů a kanalizací) a zařízení s nimi souvisejících. Součástí koridorů mohou být i související stavby dopravní, zabezpečující jejich obsluhu. Odůvodnění dalšího členění plochy veřejné infrastruktury: samostatné vymezení ploch koridorů pro vodní hospodářství se provádí v případě, že plocha slouží jednoznačně pro stavby vodního hospodářství, které v ploše koridoru převažují a je nezbytné pro ně stanovit zvláštní podmínky.

- Koridory technické infrastruktury (kód KT) V ploše koridoru se navrhuje umístění technické infrastruktury – nových liniových staveb vodního hospodářství a energetiky. Koridory zahrnují zejména komunikace, veřejná prostranství, plochy zeleně, umožňující vybudování dané stavby, ale taktéž stavby s nimi provozně související jako např. shybky, regulační stanice nebo trafostanice aj., v souladu se zásadami, stanovenými v územním plánu. Koridory technické infrastruktury se vymezují samostatně, pokud je nelze začlenit do ploch s odlišným způsobem využití, resp. jejich vymezení umožní pro tyto stavby vyhledat technicky, ekonomicky vhodnější způsob realizace. Odůvodnění dalšího členění plochy veřejné infrastruktury: vymezení koridorů technické infrastruktury byly nezbytné z důvodu rozdílného charakteru těchto ploch pro technickou infrastrukturu a za účelem stanovení podrobnějších podmínek pro jejich využití v území.

PLOCHY SMÍŠENÉHO VYUŽITÍ SE NAD RÁMEC VYHLÁŠKY Č. 501/2006 SB. VYMEZUJÍ: - Plochy smíšené obytné ( kód SO) Plochy jsou vymezeny pro individuální bydlení venkovské zástavby, s převahou zemědělských usedlostí, do plochy lze zahrnout pozemky souvisejícího občanského vybavení, kromě plošně rozsáhlejších staveb pro prodej, jako např. obchodní centra, supermarket. Zástavba je rozvolněná, velikost pozemku dovoluje další využití nezastavěné části pozemku, aniž by docházelo ke snížení kvality prostředí. V rámci ploch lze povolit i další stavby – podnikání, samozásobování, které nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení a jsou slučitelné s bydlením, resp. slouží obyvatelům v dané ploše. Tyto stavby musí být z hlediska využití plochy minoritní. Odůvodnění dalšího členění plochy bydlení: potřeba větší diferenciace podmínek, než umožňuje vyhláška č. 501/2006 Sb. vyplynula z rozdílného charakteru využití území a také z potřeby stanovení rozdílných podmínek pro využití území, proto byly plochy bydlení rozčleněny do dvou skupin: plochy bydlení a plochy bydlení individuálního – vesnického. - Plochy smíšené centrální ( kód SC) Plochy smíšené centrální se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro přiměřené využití plochy centrální městské zóny, určené k polyfunkčnímu využití, zejména pro obytné objekty s vestavěnou občanskou vybaveností slučitelnou s bydlením. Plochy smíšené centrální obvykle zahrnují stavby samostatných obytných budov nebo samostatných objektů občanské vybavenosti veřejné infrastruktury, pozemky a stavby samostatných zařízení občanské vybavenosti lokálního a celoměstského významu (maloobchod, ubytovací a stravovací zařízení, nevýrobní služby, informační zázemí, stavby pro církevní účely), stavby a zařízení veřejných prostranství, prvky drobné architektury, městský mobiliář , sportovní a relaxační zařízení obytných souborů, veřejnou zeleň.

Odůvodnění dalšího členění plochy bydlení: potřeba větší diferenciace podmínek, než umožňuje vyhláška č. 501/2006 Sb. vyplynula z rozdílného charakteru využití území a také z potřeby stanovení rozdílných podmínek pro využití území v centru města s vyšším zastoupením občanského vybavení, širšího spektra služeb a různých typů bydlení. - Plochy smíšené specifické (kód SX) Plochy smíšené specifické se samostatně vymezují v případech, které nelze jednoznačně vymezit jako plochy SO, SC, SM, SV, SR, SP a vzhledem na charakter zástavby, urbanistickou strukturu a způsob využití,

51 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov není účelné území členit na plochy bydlení a občanského vybavení, výroby. Obvykle uzavřené areály specifické dopravy nebo cestovné kanceláře se zázemím apod. Do těchto ploch lze zahrnout pouze pozemky pro stavby a zařízení, které svým provozováním a technickým zařízením nesnižují kvalitu prostředí v jejich blízkém okolí, sousedství, jako např. nerušící výroba, služby, které charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území. Odůvodnění dalšího členění plochy bydlení: potřeba větší diferenciace podmínek, než umožňuje vyhláška č. 501/2006 Sb. vyplynula z rozdílného charakteru využití území a také z potřeby stanovení rozdílných podmínek pro využití specificky využívaného území.

PLOCHY VÝROBY A SKLADŮ SE NAD RÁMEC VYHLÁŠKY Č. 501/2006 SB. VYMEZUJÍ : - Plochy drobné výroby a výrobních služeb (kód VD) Plochy určené pro malovýrobu, řemeslnou výrobu, drobnou průmyslovou výrobu, či výrobní služby s rušivými účinky na okolí, které z toho důvodu nelze umístit v plochách bydlení a občanské vybavenosti. Odůvodnění dalšího členění plochy výroby a skladů: drobná výroba a výrobní služby měřítkem a strukturou staveb, dopadem do území mají odlišný výrobní charakter než větší výrobní plochy, proto se vymezují samostatně mimo plochu výroby a skladování. Výrobní služby není vhodné začleňovat do ploch výroby ani občanského vybavení, vyžadují stanovení vhodnějších podmínek.

PRO ZELEŇ SÍDELNÍ SE NAD RÁMEC VYHLÁŠKY Č. 501/2006 SB. VYMEZUJÍ : - Plochy parků, historické a veřejné zeleně (Kód ZP) Plochy zeleně - parky historické, městské, lázeňské, ostatní veřejně přístupné pozemky a fragmenty zeleně sloužící k rekreaci a odpočinku. Odůvodnění vyčlenění ploch sídelní zeleně: Podrobnější členění ploch sídlení zeleně umožní vhodněji chránit vymezené plochy a stanovit jednoznačnější podmínky pro využití území. - Plochy zeleně ostatní a specifické (kód ZX) Ostatní sídelní zeleň – plochy vegetačního porostu: zeleň doprovodná podél vodotečí, liniových tras technické a dopravní infrastruktury; zeleň ochranná při obvodu ploch jiného funkčního využití; plochy soukromé zeleně: nezastavitelné zahrady Odůvodnění vyčlenění ploch sídelní zeleně: Podrobnější členění ploch sídlení zeleně umožní vhodněji chránit vymezené plochy a stanovit jednoznačnější podmínky pro využití území.

PRO ZELEŇ V KRAJINĚ SE NAD RÁMEC VYHLÁŠKY Č. 501/2006 SB. VYMEZUJÍ : - Plochy krajinné zeleně (kód KZ) Plochy zeleně na nelesních pozemcích mimo zastavěné území a zastavitelné plochy, doprovodná a rozptýlená krajinná zeleň mimo plochy přírodní. Odůvodnění vyčlenění ploch krajinné zeleně: Vzhledem k tomu, že základní členění nezastavěného území dle vyhl. č. 501/2007 Sb. pouze na plochy přírodní, zemědělské a lesní není pro účely stanovení podmínek ochrany krajiny dostatečné, bylo nezastavěné území dále rozčleněno na plochy sídelní zeleně a krajinné zeleně. Smyslem vymezení je ochrana nelesní zeleně, která je významnou součástí krajiny a není vždy chráněna platnými zákony. - Plochy krajinné smíšené s rekreačním využitím (kód NR) Plochy smíšené nezastavěného území s výrazným zastoupením ploch vybavených pro nepobytovou rekreaci a relaxaci (turistické, cyklistické a naučné stezky, rekreační louky a palouky, plochy pro slunění, koupání, rekreaci u vody, pikniková místa, odpočivná místa a útulny, hygienická zařízení, ekologická a informační centra, vyhlídky, rozhledny, areály zdraví, různé typy nezpevněných hřišť a herních prvků, altány apod.). Odůvodnění vyčlenění ploch krajinných smíšených s rekreačním využitím: Vzhledem k tomu, že základní členění nezastavěného území dle vyhl. č. 501/2007 Sb. pouze na plochy přírodní, zemědělské a lesní není pro účely stanovení podmínek ochrany krajiny dostatečné, bylo

52 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov nezastavěné území dále rozčleněno na plochy krajinné smíšené s rekreačním využitím. Smyslem vymezení je možnost rekreačního využití krajiny ve vazbě na vodní plochy.

k odst. 3 – 17 Správní území města tvoří dvě samostatné částí – kompaktní urbanistické celky, se soustředěnou zástavbou téměř bez proluk. V Dolním Benešova je dochován půdorys středověkého historického jádra. Zástavba v této části sídla má charakter městský (vily), zástavba v Zábřehu, obzvláště kolem hlavní silnice, charakter venkovský. Pro kompozici města má určující význam silnice I/56 a specifický charakter krajiny, protkaný systémem vodních ploch. Silnice I/56, tvořící hlavní urbanistickou osu a je významnou dopravnou tepnou v rámci Hlučínska. Silnice III/46819 do Bohuslavic a sil. III/4676 do Háje ve Slezsku tvoří příčnou osu S/J. Sídlo Dolní Benešov a Zábřeh patří mezi nejstarší sídla Hlučínska. Oba jako samostatné urbanistické celky byly založeny v mírně zvlněném terénu v nivě dolního toku Opavy. První zmínka o osídlení v tomto území pochází z roku 1213, resp. 1270.

Dolní Benešov Dolní Benešov leží ve velmi mírně zvlněném terénu údolní nivy dolního toku Opavy, počátky města jsou nejasné. Jméno se odvozuje od Beneše ze Cvilína (r. 1265), za něhož snad osada vznikla. Pojmenování města v jednotlivých obdobích: r. 1312 - první zmínka o Benešově, r. 1337 - penes Nowum Benessow (panství), zmiňována i ves Mlýnov, která později splynula s městem (r. 1337 molendinum in Mlinaw, 1349 Lyna), r. 1441 zboží benessowske, ves Benessow, v roce 1493 povýšení na městečko, r. 1561 zmínka o polovici městečka a zámku Benessowa, r. 1598 městečko, r. 1708 - Beneschow, neopevněné městečko, 1721-1728 město v Opavském knížectví, 1737 Beneschau, r. 1742 příslušnost k Prusku, r.1848 příslušnost k Prusku, Landrat Ratiboř, Polsko, r. 1920 okres Hultschin (Hlučín), r. 1920 obec připojena k území Československa, r. 1920 Dolní Benešov, 1935 městečko, r. 1938 Beneschaw uber Ratibor (v letech 1938-45 německý zábor), od roku 1949 začleněn do okresu Hlučín, r. 1945 Dolní Benešov, od roku 1960 Dolní Benešov začleněn do okresu Opava, od r. 1996 město Dolní Benešov. O významu města napovídají práva, která mu byla udělena, např. v roce 1493 Vladislav II. Jagellonský na žádost pánů z Drahotuš povýšil Benešov na městečko, dal mu výroční trh a týdenní trh, právo pečetit zeleným voskem a znak – štiku držící v tlamě plotici (odkaz na zdejší rybníkářství). V roce 1515 Vladislav II. Jagellonský udělil bratrům Janovi a Vavřincovi z Drahotuš právo, v Benešově nebo v Bohuslavicích vybírat clo. V roce 1535 bratři Jan a Vavřinec z Drahotuš osvobodili městečko od robot a dali Benešovským právo várečné. V roce 1742 Pruské úřady zakázaly užívání znak města, opět použít znak bylo možno od roku 1920. Posledními držiteli statku Dolní Benešov byly od r. 1846 Rotchildové. V soupisech doložený počet domů a obyvatel v jednotlivých obdobích v Dolním Benešově (k. ú. Dolní Benešov): 1721- 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1970 1980 1991 2001 2011 1728 Počet 33* 1682 1686 1772 1805 1848 1894 1974 1954 3051 3457 3685 3685 3425 obyvatel Počet 38 230 231 238 229 226 241 281 277 375 462 531 546 569 domů

* 38 d., krámy a mlýny neuvedeny, 33 poddaných (28 sedláků, 5 zahradníků)

Z půdorysné situace Benešova před rokem 1493 je jednoznačná poloha tvrze na mírné vyvýšenině v nivě Opavy. Tvrz patrně již v té době mohla být chráněna velkými rybníky, napájenými z řeky, od západu Mlýnským, na východě Kolovratem (pod ním ještě kdysi největším Novým rybníkem). Všechny rybníky byly v 19. století vysušeny, Mlýnský byl po roce 1945 obnoven pod jménem Nezmar. Osu osídlení tvořila cesta sledující severní okraj nivy a spojující Opavu s Hlučínem, pokračující

53 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov do Ostravy a Starého Bohumína. Z obvyklých dobových situací lze i v Benešově předkládat, že se při této cestě vyvíjel patrně již od 13. století jako emfyteutická lánová ves. S povýšením na městečko roku 1493 došlo dle zvyklostí k lokaci nového urbanistického celku mezi cestou do Hlučína a tvrzí. Jádro městečka vytvořilo nevelké čtvercové náměstí, do jehož koutů byly zaústěny pouze tři ulice na rozdíl od situace obvyklé při zakládání středověkých měst, kdy se jednalo téměř vždy o 4, a to ke tvrzi a další dvě jako spojky na tranzitní cestu. Součástí lokace byl patrně od počátku kostel na severozápadním okraji intravilánu. Také městečko využívalo ochrany obou rybníků a podle určitých stop v půdorysu a průběhu některých z vodních „příkopů" lze s určitou pravděpodobností předpokládat i nějakou formu opevnění městečka. Dosavadní ves se zřejmě bez větších změn stala zemědělským předměstím. Takový stav zachycuje i Karolínský katastr z let 1721-28, kdy byly obě struktury tvořeny necelými čtyřmi desítkami domů. Jižně od tvrze se vyvinulo nevelké osídlení dominikálního charakteru (dnešní ul. Lesní). Protože městečko nemělo možnost jiného rozšíření, a je tomu tak dosud, odehrával se jeho novodobý vývoj od konce 18. století podél silnice z Opavy do Hlučína, zprvu ještě ve stávající rozvolněné parcelaci vesnického charakteru. Ve 2. polovině 19. století vznikla nová souvislá zástavba po obou stranách silnice do Bohuslavic, směrem k budoucímu nádraží (1913). Koncem 19. století byla při opavské silnici, západně od nového hřbitova, v místech rozvětvení cest do Bolatic a k Moravcovu dvoru (Morawetzhof, dnes Morávka), vybudována novogotická „Exner Kapelle" (kaple Povýšení sv. Kříže). Kaple i obě cesty se zejména za 1. Republiky staly základními osami nové rodinné zástavby, s doplněním ještě souběžnou ulicí mezi kaplí a hřbitovem. Roku 1890 byla jižně od nádraží založena strojírna a slévárna, která se za 1. Republiky změnila ve velký průmyslový komplex. V období socialismu se Dolní Benešov poměrně výrazně rozrostl a rodinné domky i bytovky vyplnily většinu volných ploch mezi stávající zástavbou a železniční tratí. Bytovky na západním okraji městečka vznikly již v 50. letech. Došlo také k částečné přestavbě území podél hlavní komunikace.

Nejvýznamnější stavby v Dolním Benešově - Tvrz, zámek s parkem na ostrožně Doložena prvně roku 1411, existovala však zřejmě již dříve, neboť roku 1337 se statek nazýval Nový Benešov. Tvrz přestavěna pozdně goticky pány z Drahotuš, ale ještě roku 1598 se uvádí jako tvrz. Zřejmě v 17. století, byla přestavěna a rozšířena na trojkřídlý zámek (tvrz zůstala v půdorysu jižního křídla), v 18. století barokně upravený. Po úpravách koncem 19. a ve 30. letech 20. století zbyla jen dvě křídla (východní zbořeno) a zámek byl necitlivě zmodernizován. Ve 2. polovině 19. století byl využíván jako sídlo pruského regionálního policejního úřadu. Okrasná zahrada byla kolem roku 1800 přeměněna v krajinářský park. - Kostel sv. Martina Údajně nejdřív dřevěný, nahrazený patrně roku 1669 dnešní zděnou stavbou. Roku 1747 byla dosavadní sakristie přeměněna na kapli a depozitář nad ní byl změněn na oratoř, současně byla postavena nová jižní sakristie, nad níž byla koncem 19. století také vystavěna oratoř. Roku 1862 byla přistavěna věž. - Kaple Povýšení sv. Kříže (v Opavské ulici, v západní části města) je novogotická, z konce 19. století. - Fara byla v Dolním Benešově od roku 1594 katolická, od roku 1598 držena klášterem Hradisko u Olomouce. - Zemská silnice (1708 - 1812) v trase Prudnik - Pelhřimovy - Krnov - Opava - Zábřeh - Dolní Benešov - Kozmice - Darkovičky - Starý Bohumín. - Železnice (1913) v trase Annaberg - Chalupki - Petřkovice - Hlučín - Kravaře ve Slezsku, od roku 1895 Opava-východ). Mezi významnější další stavby z 20. letech 20. století lze vzpomenut např. stavby: parní pila, slévárna a strojírna (založeny 1890), mlýn, hospodářské družstvo. Výstavba ve 80. letech 20. století měl Dolní Benešov ve struktuře osídlení význam jako středisko osídlení místního významu, s průmyslem

54 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov strojírenským (Sigma), stavebním, potravinářským, chovem ryb, s obvodním zdravotním střediskem, středním odborným učilištěm strojním, domovem mládeže. Možnosti rozvoje Město je z hlediska územního rozvoje omezeno ze severu železniční tratí a jihu řekou Opavou, s rozsáhlým záplavovým územím. Rozvoj směrem na východ znemožňuje rybník Přehyně. Jediným směrem rozvoje zástavby je směr západní, k Zábřehu. Z hlediska dalšího rozvoje nesmí dojít ke splynutí Dolního Benešova se Zábřehem, je nezbytné zachovat oba sídelní celky odděleně. Za tratí a přeložkou sil. I/56 lze situovat pouze plochu, pro kterou který územní oddělení od města, ploch bydlení vhodné, např. výrobní zónu. Územním plánem jsou právě z důvodů omezených rozvojových možností navrženy zastavitelné plochy na západ od centra města jako plochy pro bydlením výrobní služby a občanské vybavení.

Stav krajiny a struktura zastavěného území Dolního Benešova z roku 1954 http://kontaminace.cenia.cz/ Zábřeh Z hlediska geomorfologie a limitů je situace stejná jako v Dolním Benešově. Z hlediska vývoje sídla má Zábřeh charakter ulicové vsi, původně omezené pouze na zástavbu kolem dnešní silnice I. třídy. V zástavbě převládají domy orientované štítem do ulice, místy lze ještě najít i usedlosti východosudetského typu, mladší vrstvy lokální formy poopavské. V novodobé zástavbě převažují rodinné domy převážně jednopodlažní s podkrovím. V urbanistické struktuře sídla není jednoznačně čitelné centrum. Za centrum lze považovat část zástavby přibližně u kostela sv. Urbana, bývalého statku a vily, v současnosti využívané jako základní škola. V zástavbě Zábřehu se nenachází výrazná dominanta, za místní lze považovat kostel sv. Urbana.

Možnosti rozvoje Bariérou rozvoje, stejně jako v Benešově, je na severu železniční trať. Další v Zábřehu, v území jižně od stávající od zástavby, je chráněné území přírody, přírodní rezervace Zábřežské a Koutské louky a pak stále funkční skládka. Rozvoj směrem na východ, k Dolnímu Benešovu, uzavírá areál výrobny hraček LENA.

55 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Rozvojové možnosti Zábřehu jsou příznivější než v Dolním Benešově, v jehož území již plochy vhodné pro výstavbu nelze téměř najít. Lze předpokládat proto, že potřeby města, obzvláště požadavky na nové plochy bydlení, budou naplňovány převážně v Zábřehu. V souladu s možnostmi rozvoje územní plán navrhuje pro další výstavbu plochu mezi stávající zástavbou a tratí jako stěžejní rozvojové území města.

Zábřeh, stav krajiny a rozsah zastavěného území dle leteckých snímků z roku 1954 (měřítko krajiny, dané drobnou parcelací pozemků)

Stav krajiny a rozsah zastavěného území dle leteckých snímků z roku 2015

56 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Urbanistická koncepce navržena územním plánem na území města Dolní Benešov respektuje v maximální míře dochované hodnoty, architektonicky a historicky cenné stavby a v rámci stanovených zásad jim zabezpečuje ochranu. Výčet staveb kulturní hodnoty, nacházejících se na území sídla, je předmětem ochrany i v územním plánu, stavby jsou vyjmenované v části I.A. (výroková část), kapitoly I./A.2.2., a vyznačeny v koordinačním výkresu (II./B.1).

Územní plán navazuje na urbanistickou strukturu sídla a chrání před zakládáním nových lokalit, center osídlení v krajině. Z toho důvodu navrhuje plochy pro rozvoj, zastavitelné, v návaznosti na zastavěné území. K zastavění určuje jednak ojedinělé volné zahrady a proluky uvnitř zastavěného území a plochy stávajících nevyužívaných areálů jako plochy přestavby. V okrajových částech zastavěného území požaduje zachovat zahrady nezastavěné a vyšší zelení, ovocnými stromy nebo okrasnými dřevinami, žádá zabezpečit jeho lepší zapojení do krajiny. Zeleň v zahradách se na obrazu vsi v krajině významně podílí. Hlavní rozvíjející se funkcí v Dolní Benešovi bude bydlení, rekreace a výroba. Územní plán navrhuje zkvalitnění obytného prostředí, umožňuje rozvoj cestovního ruchu, podnikatelských aktivit, výrobních služeb, a drobné výroby, výrobních služeb i v rámci ploch přestavby méně využitých areálů. Do územního plánu jsou převzaty záměry z platného ÚP a jeho změn, pokud již nebyly realizovány nebo ze záměru nesešlo, dále pak záměry navržené k obnově krajiny a ochraně hodnot území. Nové záměry byly do ÚP zapracovány pro prověření podnětů uplatněných vlastníky pozemků, resp. městem. Všechny podněty byly vyhodnoceny, posouzeny. Plochy byly v novém ÚP vymezeny, pokud nebyly v rozporu s koncepcí rozvoje města a respektují limity území. Návrh ÚP byl rozpracovanosti projednány na pracovním jednání se zástupci města a pořizovatelem.

II./A.3.2. KONCEPCE PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ k odst. 1- 2 Územní plán navrhuje výhradně zástavbu, která odpovídá svým charakterem celkovému obrazu sídla, interiéru sídla a nenaruší krajinný ráz. Podmínky prostorového uspořádání jsou stanoveny tak, aby dostavby ve stávající zástavbě a nové lokality, vznikající vedle nich respektovaly charakter. Územní plán zabezpečuje ochranu dochované hodnotné zástavby, jak z hlediska struktury, tak jejího charakteru. Strukturou zástavby se rozumí zejména její půdorysné uspořádání, umístění staveb vzhledem k ulici, veřejnému prostoru a její hustota, daná koeficientem zastavěnosti ploch stanovených v zásadách pro využití ploch. Navrhována je zástavba nízkopodlažní, převážně do dvou nadzemních podlažích s podkrovím. V územním plánu je pro rozhodování z toho důvodu stanovena podmínka respektování charakteru stávající zástavby.

II./A.3.3. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ k odst. 1- 6 Veřejná prostranství specifikovaná v ustanovení § 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., jsou v územním plánu vymezena jako samostatné plochy s rozdílným způsobem využití. Veřejná prostranství (P) – zahrnují veškeré stabilizované plochy s převažující funkcí veřejných prostranství (uliční prostory) v zastavěném území. S ohledem na význam ve struktuře ploch veřejných prostranství zahrnuje územní plán do veřejných prostranství (P) také úseky místních komunikací, které mají významnou prostorotvornou funkci v rámci území zastavěného. V územním plánu jsou vymezeny další plochy s rozdílným způsobem využití, umožňující v rámci podmínek využití realizaci veřejných prostranství: - plochy bydlení – v rodinných domech (BI)

57 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

- plochy bydlení hromadného (BH) - plochy smíšené obytné (SO) - plochy centrální smíšené (SC) - dopravní infrastruktura – silniční (DS)

V územním plánu jsou stanoveny podmínky pro využívání veřejných prostranství. Stávající veřejná prostranství vymezená v územním plánu a všechna ostatní stávající veřejně přístupná v ÚP nevyznačena, jež jsou součástí ploch s rozdílným využitím, budou zachována a nadále využívaná k zabezpečení přístupu na pozemky a stavby k nim přiléhající, viz zákon o obcích - „veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru“. Koncepce dopravní obsluhy území, pěší a cyklistické dopravy včetně vymezení souvisejících veřejných prostranství je v ÚP znázorněna ve výkresech I./B.2 a II./B.1. Stávající veřejná prostranství obsažená ve vymezených plochách s rozdílným způsobem využití, i nezobrazena v ÚP, tj. neumožňující zobrazení menší plochy pro případnou nečitelnost z důvodu měřítka výkresů ÚP, musí být při provádění změn v území akceptována. Ustanovení v odstavci upřesňují možnosti provádění dílčích změn v rámci vymezených ploch, aniž by bylo narušeno hlavní poslání veřejného prostranství, tj. aby byly tyto prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Na plochu veřejného prostranství, ve které je navržen koridor, je nutno nahlížet tak, že realizací stavby pro kterou je koridor ve veřejném prostranství vymezován (stavba komunikace, položení inženýrské sítě, apod.) se veřejnému prostranství vrací původní účel, kterému sloužilo (úprava povrchu na veřejnou zeleň, realizace chodníku, vedení cyklostezky, manipulační plocha před objekty občanské vybavenosti, apod.), a který je v souladu s podrobnými podmínkami v kap. I.A.6. Veřejná prostranství jsou základním prvkem struktury každého sídla, prvkem, který má výrazný dopad na soudržnost obyvatel, jejich identifikaci se sídlem samotným nebo jeho s jeho částmi. K dosažení tohoto cíle, bylo potřeba v rámci územního plánu doplnit soustavu veřejných prostranství, jasně je hierarchizovat, stanovit přehlednou koncepci, s důrazem na měřítko a kvalitu vybavení. Při jejich vymezování bylo důležité, aby se nacházely v místě, které navodí pocit bezpečí a umožní jasnou orientaci.

II./A.3.4. VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH k odst. 1 - 5

Při vymezování ploch s rozdílným způsobem využití je sledován vyvážený podíl jednotlivých funkcí, jsou upřednostňovány širší možnosti využití ploch a zvažována je také otázka bezpečnosti obyvatelstva, zejména při závažných haváriích, živelních pohromách, mimořádných událostech a krizových situacích. Plochy s rozdílným způsobem využití byly vymezeny v územním plánu s ohledem na ochranu kulturních, přírodních a krajinářských hodnot území. Zvláštní pozornost byla věnována ochraně těchto hodnot zejména při vymezování rozlohou větších ploch a pro stavby větších měřítek (např. v plochách výroby, plochách výroby drobné, apod.). Důsledně byly respektovány přirozené územní prvky a linie, území s dochovaným krajinným rázem, obraz sídla v krajině, včetně historické cestní sítě a stávající parcelace. Důraz byl kladen také na proveditelnost s ohledem na vlastnickou strukturu a reálnou dostupnost dopravní a technické infrastruktury. Vymezení zastavitelných ploch v územním plánu vyplynulo z přehodnocení ploch navržených k zástavbě v platném územním plánu, ve znění jeho změn. Další návrh zastavitelných ploch vyplynul z požadavků zadání územního plánu, resp. upřesněním na základě podrobně provedeného průzkumu území, na základě požadavků občanů, zastupitelů a z projednání návrhu územního plánu v rozpracovanosti.

58 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Plochy bydlení byly v územním plánu vymezeny v rozsahu odpovídajícímu předpokládanému demografickému vývoji, významu a postavění sídla v rámci sídelní struktury.

Město Dolní Benešov leží v ORP Hlučín. Vývoj počtu obyvatel byl poznamenán těmito zásadními skutečnostmi: a) Polohou v mírně zvlněné zemědělské krajině spádově náležící k Opavě s průměrným dopravním napojením. b) Důsledky druhé světové války, znamenající výrazný pokles počtu obyvatel. c) Celkově ekonomicky nepříznivým vývojem sídla od poloviny minulého století. Již v tomto období byl vykazován úbytek počtu obyvatele Celkově lze hodnotit atraktivitu sídla pro bydlení jako podprůměrnou, přitom jsou zohledněny především rozvojová omezení plynoucí z existence státní hranice.

Základní údaje o vývoji počtu trvale bydlících obyvatel poskytuje následující tabulka:

Základní údaje, Dolní Benešov (k 1.1.2o16) Hustota (počet Město Počet obyvatel Rozloha (km2) obyvatel/km2) Dolní Benešov 4083 14,81 276

Město Dolní Benešov patří mezi stabilizované obce sídelní struktury regionu s výraznými vazbami na Hlučínsko (kulturně – historicky, v současnosti členství v MAS Hlučínsko). Míra a orientace vazeb je ovlivněna polohou a dopravní infrastrukturou území. Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná a výrobní, částečně obslužná, dopravní a okrajově i rekreační. Velmi omezeně se zde projevují suburbanizací tendence města Ostravy.

Tab. Základní ukazatele sídelní struktury SO ORP Opava a širší srovnání Počet Katastr. Počet Název SO Počet obcí částí výměra Počet obyvatel katastrů ORP - obce v km2 územní cel- z toho celkem na obec jednotky celkem na obec celkem na obec km2 kem měst km2 km2 Hlučín 15 2 18 18 1,20 165 11,0 40 247 2 683 243 Kravaře 9 1 14 9 1,00 101 11,2 21 353 2 373 212 Opava 41 2 89 85 2,07 567 13,8 101 661 2 480 179 Ostrava 13 4 55 53 4,08 332 25,5 325 640 25 049 982 průměr SO ORP MS kraj 13,6 1,9 28,3 27,9 2,3 246,7 19,2 55348,9 6179,6 319 ČR 30,5 2,9 73,0 63,3 2,5 382,3 15,4 45264,4 3841,2 146 Zdroj: Malý lexikon obcí 2015, ČSÚ, data pro rok 2014, vlastní výpočty Pro sídelní strukturu celého správního obvodu ORP Hlučín je charakteristická vysoká hustota osídlení (ve srovnání s průměrem ČR), značný počet obcí a sídel (obvykle s koncentrovanou zástavbou) a nadprůměrné ovlivnění krajiny antropogenními vlivy. Území na severu si však zachovává do značné míry charakter mírně zvlněné zemědělské krajiny, přecházející do částečně zalesněných území Hlučínské pahorkatiny. Z dlouhodobého hlediska je sídelní struktura stabilizována, navazující na historickou tradicí osídlení v úrodné zemědělské oblasti.

Sociodemografické podmínky V každém území existují jednotlivé přírodní a antropogenní rozvojové či omezující faktory ovlivňující vývoj počtu obyvatel. Podmínkám zaměstnanosti (především v měřítku regionů pohybu za prací) je přikládán obvykle největší význam pro rozvoj obcí (dlouhodobý vývoj počtu obyvatel). Dále

59 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov následují většinou dopravní poloha, vybavenost sídla, kvalita rekreačního a obytného prostředí a další faktory. Jejich význam – váha je různá, podle konkrétních podmínek, dlouhodobých změn (zvyšující se preference bydlení v kvalitním prostředí). Stanovení prognózy vývoje počtu obyvatel ve střednědobém období a odvození rozsahu nové bytové výstavby včetně její redukce s ohledem na očekávanou koupěschopnou poptávku po bydlení je předpokladem optimalizace a reálnosti územních plánů. Požadavek vyhodnocení potřeby zastavitelných ploch vychází především z konkrétního textu stavebního zákona – znění § 55 odst. 4 stavebního zákona: „Další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch.“ Uvedený paragraf hovoří o změně územního plánu, je však logické, že ani výchozí návrh zastavitelných ploch územního plánu by neměl být proveden bez zdůvodnění a výhledové bilance vývoje počtu obyvatel a bytů pro období předpokládané platnosti územního plánu. Podobně i návrh technické infrastruktury, zejména u větších obcí by měl být bilancován v rámci výhledů vývoje počtu obyvatel obce (nepřímo je tento požadavek obsažen v paragrafech stavebního zákona znění § 18(odstavec 4)-„Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území“ a §19(odstavec 1, bod j) stavebního zákona. Dále pak i znění § 53 (odst.5, bod f) konstatuje, že součástí odůvodnění územního plánu, zpracovaného pořizovatelem je vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. V případě řešeného území se projevuje na jeho vývoji především: - Dopravní poloha na spojnici Ostravy (Hlučína) a Opavy (Kravař). - Lokalizace průmyslu ve městě. - Průměrná až podprůměrná úroveň nezaměstnanosti ve městě. - Dlouhodobá tradice individuálního bydlení a specifická hodnotová orientace obyvatel, vyplývající z historického vývoje regionu (Hlučínska).

Vývoj počtu obyvatel v minulosti (po r. 1869) vykazoval pomalý, ale dlouhodobý růst, který „mírně“ omezily důsledky druhé světové války. Růst počtu obyvatel po r. 1950 byl podpořen o rozvojem výroby a navazující alokací hromadné bytové výstavby. Nástup stagnace počtu obyvatel kolem r. 2000 byl v posledních letech vystřídán mírným poklesem. Věková struktura se ve srovnání s jinými obcemi vyvíjí podobně. Počet obyvatel nad 65 let v posledních letech výrazně stoupnul a bude dále stoupat, počet dětí stagnuje, ale pouze „krátkodobě“. Dlouhodobý pokles přinese pokles potřeb kapacit školských zařízení.

Tab. Vývoj věkové struktury obyvatel města Dolní Benešov (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) rok 2012 2013 2014 2015 1 Počet obyvatel 4 167 4 116 4 081 4 056 2 Počet obyvatel ve věku 0 – 14 let 562 562 556 558 3 Počet obyvatel ve věku 65 a více let 670 680 707 733

Příčinou poklesu počtu obyvatel je záporné saldo migrace, tj. zejména stěhování mladých obyvatel z města (z velké části z důvodu bydlení, jehož rozvoj byl plošně omezený – chybějící nabídka pozemků pro individuální bydlení).

Tab. Vývoj počtu obyvatel města Dolní Benešov (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Přirozená Vystěho- měna = Saldo Změna Rok stav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí valí narození- migrace celkem zemřelí 2001 4 383 34 35 42 78 -1 -36 -37 2002 4 346 46 47 39 76 -1 -37 -38 2003 4 308 29 34 65 54 -5 11 6

60 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Přirozená Vystěho- měna = Saldo Změna Rok stav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí valí narození- migrace celkem zemřelí 2004 4 314 40 48 39 77 -8 -38 -46 2005 4 268 35 47 40 80 -12 -40 -52 2006 4 216 40 24 63 90 16 -27 -11 2007 4 205 39 40 57 58 -1 -1 -2 2008 4 203 39 44 79 72 -5 7 2 2009 4 205 42 31 57 77 11 -20 -9 2010 4 196 40 41 68 79 -1 -11 -12 2011 4 217 31 29 72 88 2 -16 -14 2012 4 203 36 50 60 82 -14 -22 -36 2013 4 167 50 56 51 96 -6 -45 -51 2014 4 116 38 35 50 88 3 -38 -35 2015 4 081 37 34 53 81 3 -28 -25 2016 4 056 Průměr 39 38 61 81 1 -20 -19 Oprava s ohledem na výsledky sčítání 2011 33

Pro období do r. 2030 je možno předpokládat v řešeném území pokračování trendu – mírný pokles na úroveň cca 4000 až 3950 bydlících obyvatel. Uvažovaný vývoj je podmíněný zvýšením nabídky ploch pro bydlení (především v rodinných domech), růstem atraktivity bydlení v řešeném území, zlepšení nabídky pracovních míst, zejména v regionu.

Hospodářské podmínky Jak již bylo uvedeno, hospodářské podmínky obcí, regionů jsou obvykle rozhodujícím faktorem pro další vývoj jednotlivých sídel. To platí i v řešeném území, především ve vazbě na mikroregion Hlučínska a širší region Ostravska. Od ledna 2013 se v ČR přešlo na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti s názvem podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Tento ukazatel nahradil dlouhodobě zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti, která poměřuje všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám (jejichž aktuální počet byl znám pouze v době sčítání). Nový ukazatel je z metodického hlediska vhodnější, s původním ukazatelem je však nesrovnatelný. V samotném řešeném území vykazuje nezaměstnanost dlouhodobě mírně podprůměrnou úroveň z hlediska poměrů ČR (cca 90 % průměru ČR, samotný průměr ČR však není „optimální hodnotou přirozené nezaměstnanosti pod 5 %“. Podle údajů z konce roku 2016 bylo v Dolním Benešově 124 nezaměstnaných. Podíl i absolutní počet nezaměstnaných tak poklesnul.

Tab. Nezaměstnanost – vývoj v řešeném území (zdroj: ČSÚ) 2016 2013 2014 2015 Podíl dosažitelných nezaměstnaných - rok (prosinec) Česká republika 8,2% 7,4% 6,1% 5,2% Moravskoslezský kraj 10,5% 9,6% 8,3% 7,5% Dolní Benešov 7,3% 6,6% 5,5% 4,5% Nezaměstnaných v obci - dosažitelní 214 185 155 124 Nezaměstnaných v obci - celkem 225 191 161 x Relativní úroveň nezaměstnanosti ČR=100% 100% 100% 100% 100% Moravskoslezský kraj 127,9% 130,8% 136,2% 144,2% Dolní Benešov 88,4% 89,1% 90,0% 86,6%

Zásadní otázkou je nejen výše nezaměstnanosti, ale i nabídka pracovních míst, jejíž hodnocení má smysl v rámci mikroregion (nikoliv jednotlivých obcí-měst). Počet uchazečů

61 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov připadající na 1 místo byl v lednu 2016 značný, výrazně vyšší než průměr ČR, ale i Moravskoslezského kraje (nejpříznivějších hodnot dosahuje v okrese Nový Jičín).

Tab. Volná pracovní místa a nezaměstnanost – srovnání s krajem a ČR (zdroj: ČSÚ, MPSV, vlastní výpočty, leden 2016) Územní jednotka Okres (mikroregion ) Dosažitelní uchazeči 15- Podíl nezaměstnaných 64 let osob Volná místa Uchazečů/místo Karviná 19 085 11,1% 980 19,5 Nový Jičín 5 412 5,3% 2 287 2,4 Hlučín 1 420 5,20% 145 9,8 Kravaře 1 255 8,50% 92 13,6 Opava 4 737 6,90% 906 5,2 Vítkov 1 122 12,30% 67 16,7 Opava 8 581 7,2% 1 210 7,1 Ostrava-město 22 219 10,2% 3 846 5,8 Moravskoslezský kraj 70 917 8,7% 10 377 6,8 ČR 450 703 6,4% 107 788 4,2 * - hodnocení na úrovni malých obcí má velmi omezenou vypovídací schopnost

Podprůměrná úroveň nezaměstnanosti v Dolním Benešově, s nízkou nabídkou pracovních míst v širším území (nedostatečnou i z hlediska struktury a vývoje průměrných mezd), je mírně omezujícím faktorem dlouhodobého rozvoje řešeného území. Výraznější posílení hospodářského pilíře, v řešeném území je omezeno zejména obytnou funkcí (zachováním kvality bydlení), řešení je nezbytné hledat i v širším regionu, pohyb obyvatel za prací mimo Dolní Benešov je přirozeným projevem diferenciace funkcí v sídelní struktuře širšího regionu – vazeb na město Ostravu a Hlučín.

Bydlení V řešeném území je na začátku r. 2017 celkem cca 1780 bytů. Z celkového počtu bytů je cca 1650 obydlených (zdroj registr sčítacích obvodů, RSO-ČSÚ). Podle sčítání v r. 2011 bylo v obci celkem 1748 bytů, z toho 1619 obvykle obydlených bytů a 129 neobydlených bytů (podle definitivních údajů sčítání). Podle sčítání v r. 1991 zde bylo 1457 trvale obydlených bytů a 87 neobydlených bytů, v obci nebyly objekty individuální rekreace, v současnosti je evidován 1. Počet bytů ve městě roste i přes pokles počtu obyvatel, podobně jako v celé ČR. Příčinou je jak pokles zalidněnosti bytů, tak i další rozvoj druhého bydlení. Předběžné výsledky sčítání z roku 2011 přinesly pouze údaje o trvale obydlených bytech, kde je hlášena minimálně 1 trvale bydlící osoba. Počet těchto trvale obydlených bytů nezahrnuje všechny (obvykle) obydlené byty. Zpřesnění přinesly pak definitivní výsledky sčítání, které i s ohledem na metodiku Evropské unie přešlo k evidenci obvykle obydlených bytů (hlavního = prvního bydlení). Je možné předpokládat, že i velká část bytů ve vykazovaných v neobydlených bytech slouží k široce definovanému druhému bydlení. Celkově je v řešeném území cca 120 jednotek druhého bydlení (obyvatelných neobydlených bytů, bez započtení zahradních chatek). Podíl jednotek druhého bydlení je nízký (pod 10 % z celkového počtu jednotek k bydlení) podobný jak u obcí v okolí.

Tab. Byty v řešeném území – sčítání r. 2011 (zdroj: ČSÚ, definitivní výsledky)

z toho Počet osob Byty z toho Byty v rodinných v bytových celkem celkem v rodinných domech domech domech Byty celkem 1 748 1 076 654 4 125 2 648 Obydlené 1 619 966 638 4 125 2 648 z toho právní důvod užívání bytu:

62 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

z toho Počet osob Byty z toho Byty v rodinných v bytových celkem celkem v rodinných domech domech domech ve vlastním domě 693 693 - 2 068 2 068 v osobním vlastnictví 187 - 187 412 - Nájemní 313 32 268 718 95 Družstevní 160 - 160 406 - z toho v domech s materiálem nosných zdí: z kamene, cihel, tvárnic 1 288 953 321 3 315 2 607 ze stěnových panelů 317 - 317 768 - Neobydlené 129 110 16 x x z toho důvod neobydlenosti: změna uživatele 5 5 - x x slouží k rekreaci 9 9 - x x Přestavba 15 15 - x x nezpůsobilé k bydlení 11 10 1 x x

Po r. 2001 je průměrný rozsah bytové výstavby v řešeném území proměnlivý, cca 8 dokončených bytů ročně, spíše podprůměrný s ohledem na počet obyvatel (cca 2 byty/1000 obyvatel ročně, přitom průměr ČR je kolem 3 bytů/1000 obyvatel. V obci je realizována zejména poptávka po individuálním bydlení v rodinných domech.

Tab. Dokončené byty (zdroj: ČSÚ)

2012 2013 2014 2015 Počet bytů 1 374 1 387 1 366 1 370 Počet dokončených bytů 8 6 7 3 Počet dokončených bytů 3 6 4 3 v rodinných domech

Vlastní potřeba nových bytů (bytové výstavby) během návrhového období bude záviset na následujících skutečnostech: - Na velikosti odpadu bytů, přitom vlastní demolice obvykle tvoří pouze malou část odpadu bytů. Většina odpadu vzniká většinou formálně, v rámci rekonstrukce a modernizace bytů nebo z jiných důvodů (vynětí z bytového fondu pro podnikání, faktické slučování bytů – především v rodinných domech, využitím bytů pro druhé bydlení – rekreaci apod.). Odpad bytů je odhadován na cca 0,2 - 0,35 % z výchozího počtu obydlených bytů ročně, je to výrazně nižší hodnota než v minulosti obvyklé 1 % z výchozího počtu bytů ročně. Celkově se tak bude jednat o cca 60-75 bytů v nejbližších 15 letech. - V řešeném území dojde k růstu počtu domácností i při eventuální stagnaci počtu obyvatel, především díky dalšímu poklesu jejich průměrné velikosti (růstu podílu jednočlenných domácností starších osob, ale i mladých samostatně žijících jednotlivců apod.). Omezený tlak na potřebu nových bytů bude vykonávat i soužití domácností. Soužití domácností má i mnohé kladné stránky, např. snížení potřeb sociálně zdravotní péče, posílení sociální kooperace obyvatel apod. Z uvedeného hlediska vznikne potřeba cca 90 bytů.

Pro zajištění stagnace počtu obyvatel (součet předchozích dvou položek) v řešeném území existuje bilancovaná potřeba celkem cca 150–165 bytů (v zásadě v souladu s podkladem Analýza socioekonomického vývoje Moravskoslezského kraje a odhad potřeby bytů, r. 2013), což však vzhledem k atraktivitě bydlení a rozsahu bytové výstavby je nezbytné dále korigovat.

63 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

• Změna počtu obyvatel, tj. očekávaná mírný pokles o cca 20–50 obyvatel do r. 2030 vyvolá pokles pouze velmi mírný pokles potřeby. Tento faktor je však nutno vnímat, je velmi těžko odhadnutelný. • Atraktivita bydlení je ve městě Dolní Benešov vysoká, napjatá je však poptávka po nových plochách po bydlení – což je dáno, jak způsobem intenzivního zastavění (omezené rezervy volných ploch), tak i bariérami plošného rozšíření obytné zástavby. To se promítlo v posledních letech i do nižšího rozsahu počtu dokončených bytů. Na základě odborného odhadu je předpokládána možnost realizace cca 150 nových bytů do r. 2030, pokud nebude limitována reálnou nabídkou ploch. Potencionální možnosti získání nových bytů intenzifikací využití stávajícího stavebního fondu (nástavbami, vestavbami, změnami využití stavby) a bez nároku na plochy (přístavbami, zahuštěním současné zástavby apod.) byly v řešeném území do značné míry vyčerpány. Zda bude nová výstavba na navržených plochách realizována, závisí na skutečné dostupnosti pozemků, jejich ceně, na celkové ekonomické situaci, zájmu komerčních investorů apod. Míra nejistoty tržní disponibility pozemků je v řešeném území značná a vyvolává potřebu převisu nabídky pozemků, přitom obecně platí, že u menších obcí by měl být vyšší (40-100%), než u velkých měst (20%). V souladu s požadavky zadání by v územním plánu měl být navržen převis nabídky ve výši min. 50 – 100 %, vzhledem k reálním možnostem v území byla vymezena rezerva v rámci ploch bydlení cca 35 % Převis vyšší nabídky ploch pro novou bytovou výstavbu je v řešeném území žádoucí s ohledem na skutečnosti: • Brzdí růst cen pozemků v řešeném území nad obvyklou úroveň a přispívá k optimálnímu fungování trhu s pozemky pro bydlení v obci, zájem o bydlení v obci je značný, zejména z širšího regionu. • Výrazným, proměnlivým faktorem zvýšeného zájmu o bydlení v řešeném území je částečně příměstská poloha obce. • Nízká připravenost stavebních pozemků k zástavbě a nákladnost této přípravy ve srovnání s tržními cenami těchto pozemků. • Značná část pozemků je blokována pro „rodinné příslušníky apod.“, není určena pro prodej. • Tradice poměrně velkých pozemků pro rodinné domy. • Účinnost ekonomických nástrojů ovlivňujících urbanistickou efektivnost využití území je nízká (např. daně z nemovitostí), stavební pozemky se v podmínkách nízké výnosnosti jiných aktiv (zejména úspor – běžných vkladů) stávají samy o sobě dlouhodobou investicí, často nejsou nabízeny k prodeji, situace na trhu je do značné míry blokována. Odůvodnění zařazení do zastavitelných ploch

plocha u rybníku Kolovrat v těsné vazba BI-Z1, plocha bydlení individuálního, - na zastavěné území; Dolní Benešov (0,45 ha) částečně vybudována komunikace Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: - - požadavek města na zapracování plochy - plocha u rybníku Kolovrat v těsné vazba v novém ÚP jako zastavitelné pro bydlení na zastavěné území; - částečně vybudována komunikace BI-Z3, plocha bydlení individuálního, - požadavek města na zapracování plochy Dolní Benešov (0,23 ha) v novém ÚP jako zastavitelné pro Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: bydlení; - plocha z platného ÚP, navržena v něm pro ochrannou zeleň (u tratě), BI-Z2, plocha bydlení individuálního, těsná vazba na zastavěné území; Dolní Benešov (1,62 ha) - požadavek města na změnu využití jako Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: - zastavitelné pro bydlení;

64 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

BI-Z4, plocha bydlení individuálního, - vybudována komunikace a technická Dolní Benešov (0,23 ha) infastruktura; Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: - požadavek města na ponechání plochy - plocha z platného ÚP, navržena v něm v novém ÚP jako zastavitelné pro pro ochrannou zeleň (u tratě), bydlení; těsná vazba na zastavěné území; - BI-Z10, plocha bydlení individuálního požadavek města na změnu využití jako - Dolní Benešov (0,28 ha) zastavitelné pro bydlení; Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: BI-Z5, plocha bydlení individuálního, - plocha převzata z platného ÚP – Dolní Benešov (0,19 ha) označena jako 3a /(návrh) pro bydlení; Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: - těsná vazba na zastavěné území; - plocha z platného ÚP, navržena v něm - vybudována komunikace a technická pro ochrannou zeleň (u tratě), infastruktura; - těsná vazba na zastavěné území; - požadavek města na ponechání plochy - požadavek města na změnu využití jako v novém ÚP jako zastavitelné pro zastavitelné pro bydlení; bydlení; BI-Z6, plocha bydlení individuálního, BI-Z11, plocha bydlení individuálního, Dolní Benešov (0,10 ha) Dolní Benešov (0,31 ha) Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: - plocha z platného ÚP, navržena v něm - plocha částečně převzata z platného ÚP – pro ochrannou zeleň (u tratě), označena jako 2 (návrh IM), - těsná vazba na zastavěné území; - těsná vazba na zastavěné území; - požadavek města na změnu využití jako - vybudována komunikace a technická zastavitelné pro bydlení; infastruktura požadavek města na ponechání plochy BI-Z7, plocha bydlení individuálního, - v novém ÚP jako zastavitelné pro Dolní Benešov (0,13 ha) bydlení; Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: - plocha z platného ÚP, navržena v něm BI-Z12, plocha bydlení individuálního, pro ochrannou zeleň (u tratě), Zábřeh u Hlučína (0,34 ha) - těsná vazba na zastavěné území; Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: - požadavek města na změnu využití jako - plocha převzata z platného ÚP – zastavitelné pro bydlení; označena jako 6 (návrh IM), Rozvojové území, zpracována územní BI-Z8, plocha bydlení individuálního, - studie a projekt pro žádost o UR; Dolní Benešov (0,27 ha) požadavek města na ponechání plochy Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: - v novém ÚP jako zastavitelné pro - plocha z platného ÚP, navržena v něm bydlení; pro ochrannou zeleň (u tratě), - těsná vazba na zastavěné území; BI-Z13, plocha bydlení individuálního, - požadavek města na změnu využití jako Dolní Benešov (0,21 ha) zastavitelné pro bydlení; Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: plocha z platného ÚP, navržena v něm BI-Z9, plocha bydlení individuálního, - pro ochrannou zeleň (u tratě), Dolní Benešov (1,84 ha), podmíněno těsná vazba na zastavěné území; zpracováním US-2 - požadavek města na změnu využití jako Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: - zastavitelné pro bydlení; - plocha převzata z platného ÚP – označena jako 3a, 7 (návrh) pro bydlení BI-Z14a, BI-Z14b, BI-Z14c, BI-Z14d, plochy (IM – bydlení individuální městské), bydlení individuálního, Zábřeh u Hlučína (0,52 ha, v novém ÚP částečně zmenšena 1,18ha, 0,40 ha, 0,09ha – celkem 2,19 - těsná vazba na zastavěné území; ha)

65 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: - požadavek města na vymezení plochy - plocha převzata z platného ÚP – v novém ÚP jako zastavitelné pro označena jako 4 (návrh IM), v návrhu bydlení; nového ÚP upravena dle zastavovacího

plánu; - těsná vazba na zastavěné území; BI-Z19, plocha bydlení individuálního, - vybudována částečně komunikace a Zábřeh u Hlučína (0,15 ha) technická infastruktura Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: - požadavek města na ponechání plochy - plocha z platného ÚP, navržena v něm v novém ÚP jako zastavitelné pro pro ochrannou zeleň (u tratě), bydlení; - těsná vazba na zastavěné území; - požadavek města na změnu využití jako BI-Z15, plocha bydlení individuálního, zastavitelné pro bydlení; Zábřeh u Hlučína (0,36 ha) Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: BI-Z20, plocha bydlení individuálního, - plocha převzata z platného ÚP – Zábřeh u Hlučína (0,09 ha) označena jako 1c (návrh IM), Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: - těsná vazba na zastavěné území; - plocha z platného ÚP, navržena v něm - vybudována komunikace a technická pro ochrannou zeleň (u tratě), infastruktura - těsná vazba na zastavěné území; - požadavek města na ponechání plochy - požadavek města na změnu využití jako v novém ÚP jako zastavitelné pro zastavitelné pro bydlení; bydlení; BI-Z21, plocha bydlení individuálního, Zábřeh u Hlučína (5,30 ha), podmíněno BI-Z16, plocha bydlení individuálního, zpracováním US-5 Zábřeh u Hlučína (0,12 ha) Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: - plocha převzata z platného ÚP – - plocha u sil. I/56, označena jako 5 (návrh IM), část v něm - těsná vazba na zastavěné území; návrh ochranné zeleně u tratě; - vybudována komunikace a technická - těsná vazba na zastavěné území; infastruktura - částečně vybudována komunikace a - požadavek města na vymezení plochy technická infastruktura v novém ÚP jako zastavitelné pro - požadavek města na ponechání plochy bydlení; v novém ÚP jako zastavitelné pro bydlení; BI-Z17, plocha bydlení individuálního, Zábřeh u Hlučína (0,32 ha) BI-Z22, plocha bydlení individuálního, Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: Zábřeh u Hlučína (0,79 ha) - plocha převzata z platného ÚP – Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: označena jako 6 (návrh IM), - plocha převzata z platného ÚP – - Rozvojové území, zpracována územní označena jako 6 (návrh IM), studie a projekt pro žádost o UR; - Rozvojové území, zpracována územní - požadavek města na ponechání plochy studie a projekt pro žádost o UR; v novém ÚP jako zastavitelné pro - požadavek města na ponechání plochy bydlení; v novém ÚP jako zastavitelné pro bydlení; BI-Z18, plocha bydlení individuálního, Zábřeh u Hlučína (1,95 ha), podmíněno BI-Z23, plocha bydlení individuálního, zpracováním US-3 Zábřeh u Hlučína (0,86 ha) Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: - plocha západně od skládky v Zábřehu, - část plochy z platného ÚP, navržena - těsná vazba na zastavěné území; v něm pro ochrannou zeleň (u tratě), - těsná vazba na zastavěné území;

66 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

- požadavek města na změnu využití jako - požadavek města na ponechání plochy zastavitelné pro bydlení; v novém ÚP jako zastavitelné pro - část plochy převzata z platného ÚP – bydlení; označena jako 6 (návrh IM),

- Rozvojové území, zpracována územní studie a projekt pro žádost o UR; BI-Z28, plocha bydlení individuálního, - požadavek města na ponechání plochy Zábřeh u Hlučína (0,39 ha) v novém ÚP jako zastavitelné pro Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: bydlení; - plocha převzata z platného ÚP – označena jako 2b, 2a (návrh IM), BI-Z24, plocha bydlení individuálního, - těsná vazba na zastavěné území; Zábřeh u Hlučína (0,51 ha) - v části vybudována komunikace a Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: technická infastruktura - plocha převzata z platného ÚP – - požadavek města na ponechání plochy označena jako 6 (návrh IM), v novém ÚP jako zastavitelné pro Rozvojové území, zpracována územní - bydlení; studie a projekt pro žádost o UR; - požadavek města na ponechání plochy BI-Z29, plocha bydlení individuálního, v novém ÚP jako zastavitelné pro Zábřeh u Hlučína (0,49 ha) bydlení; Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: - plocha převzata z platného ÚP – BI-Z25, plocha bydlení individuálního, označena jako 6 (návrh IM), Zábřeh u Hlučína (0,75 ha) - Rozvojové území, zpracována územní Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: studie a projekt pro žádost o UR; - plocha převzata z platného ÚP – - požadavek města na ponechání plochy označena jako 6 (návrh IM), v novém ÚP jako zastavitelné pro Rozvojové území, zpracována územní - bydlení; studie a projekt pro žádost o UR; - požadavek města na ponechání plochy BI-Z30, plocha bydlení individuálního, v novém ÚP jako zastavitelné pro Zábřeh u Hlučína, (1,05 ha) bydlení; Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: - plocha převzata z platného ÚP – BI-Z26, plocha bydlení individuálního, označena jako 6 (návrh IM), Zábřeh u Hlučína (0,61 ha) - Rozvojové území, zpracována územní Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: studie a projekt pro žádost o UR; - plocha převzata z platného ÚP – - požadavek města na ponechání plochy označena jako 6 (návrh IM), v novém ÚP jako zastavitelné pro Rozvojové území, zpracována územní - bydlení; studie a projekt pro žádost o UR; - požadavek města na ponechání plochy BI-Z31, plocha bydlení individuálního, v novém ÚP jako zastavitelné pro Zábřeh u Hlučína (0,65 ha) bydlení; Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: - plocha převzata z platného ÚP – BI-Z27, plocha bydlení individuálního, označena jako 6 (návrh IM), Zábřeh u Hlučína (1,00 ha) - Rozvojové území, zpracována územní Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: studie a projekt pro žádost o UR; - plocha převzata z platného ÚP – - požadavek města na ponechání plochy označena jako 2a, 11 (návrh IM), v novém ÚP jako zastavitelné pro záhumení, těsná vazba na zastavěné - bydlení; území; - vybudována komunikace a technická BI-Z32, plocha bydlení individuálního, infastruktura; Zábřeh u Hlučína (0,13 ha) Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch:

67 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

- nově navržena plocha v těsné vazbě na - požadavek města na ponechání plochy zastavěné území; v novém ÚP jako zastavitelné pro - vybudována komunikace a technická občanské vybavení komerční, infastruktura nekomerční; požadavek města na vymezení plochy - OK-Z1, plocha komerčních zařízení, v novém ÚP jako zastavitelné pro Dolní Benešov (0,24 ha) bydlení; Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: BI-Z33, plocha bydlení individuálního, - plocha převzata z platného ÚP – Dolní Benešov (1,55 ha), podmíněno označena jako 35 (návrh SR), zpracováním US-1 - plocha po těžbě, štěrkovna; Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: - vybudována částečně komunikace; - plocha převzata z platného ÚP – požadavek města na ponechání plochy označena jako 1a, 1b (návrh IM), v novém ÚP jako zastavitelné pro - těsná vazba na zastavěné území; občanské vybavení komerční; požadavek města na ponechání plochy - OS-Z1, plocha pro tělovýchovu a sport, v novém ÚP jako zastavitelné pro Zábřeh u Hlučína (1,22 ha), podmíněno zpraco- bydlení; váním US-6 RH-Z1, plocha hromadné rekreace, Dolní Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: Benešov (0,24 ha) - plocha převzata z platného ÚP – Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: označena jako 9a, 16 (návrh PN, SR), - plocha převzata z platného ÚP – - těsná vazba na zastavěné území; označena jako 35 (návrh SR – sport a - částečně vybudována komunikace a rekreace), technická infastruktura - v ploše po těžbě štěrkopísku - požadavek města na ponechání plochy - vybudována komunikace; v novém ÚP jako zastavitelné pro - požadavek města na ponechání plochy občanské vybavení pro tělovýchovu a v novém ÚP jako zastavitelné pro sport; rekreaci; DS-Z1, plocha pro silniční dopravu, Dolní O-Z1, plocha občanského vybavení, Benešov (0,23 ha) Dolní Benešov (0,46 ha) Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: - plocha z platného ÚP, navržena v něm - plocha převzata z platného ÚP – pro ochrannou zeleň (u tratě), označena jako 23 (návrh PN – podnikání - těsná vazba na zastavěné území; nerušivého charakteru), - požadavek města na změnu využití jako - těsná vazba na zastavěné území; zastavitelné pro vybudování železniční - vybudována komunikace a technická zastávka a parkoviště; infastruktura DS-Z2, plocha pro silniční dopravu, Dolní požadavek města na ponechání plochy - Benešov (0,67 ha) v novém ÚP jako zastavitelné pro Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: občanské vybavení komerční, - plocha v platném ÚP vymezena pro nekomerční; veřejnou zeleň, O-Z2, plocha občanského vybavení, - požadavek na změnu využití z důvodu Dolní Benešov (2,59 ha), podmínka zpraco-váním zabezpečení bezpečnosti silničního US-8 provozu – vybudování okružné Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: kžižovatky; - plocha převzata z platného ÚP – - požadavek města; označena jako 24 (návrh PN), TV-Z1, plocha pro vodní hospodářství, těsná vazba na zastavěné území; - Dolní Benešov (0,60 ha) vybudována komunikace; - Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch:

68 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

- plocha převzata z platného ÚP – P-Z5, plocha veřejných prostranství, označena jako 33, 34 (návrh TV), Dolní Benešov (0,05 ha) - požadavek města na rozšíření stávající Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: ČOV; - výstavba stezky pro pěší a cyklisty TE-Z1, plocha pro energetiku (rozvodna v koridoru P-Z5; nová, ČEZ), Dolní Benešov (0,55 ha) - veřejný zájem města na bezpečnosti Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: silničního provozu, segregaci dopravy; - plocha převzata z platného ÚP – P-Z6, plocha veřejných prostranství, označena jako 26, 42 (návrh PR, PS), Zábřeh u Hlučína (0,61 ha) - v zastavěném území; Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: - požadavek A-ZUR; přestavba zemního tělesa místní - komunikace v ploše P-Z6; TO-Z1, plocha technického zabezpečení - veřejný zájem města na bezpečnosti obce, Dolní Benešov (0,49 ha) silničního provozu a dopravní obsluhy Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: území; - plocha pro vybudování technického dvoru města, P-Z7, plocha veřejných prostranství, - těsná vazba na zastavěné území; Zábřeh u Hlučína (2,22 ha) - vybudována komunikace a technická Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: infastruktura - výstavba místní komunikace v ploše P-Z7; - veřejný zájem města na vybudování - veřejný zájem města na zabezpečení areálu; obsluhy území v souladu s PUR ČR; P-Z1, plocha veřejných prostranství, P-Z8, plocha veřejných prostranství, Dolní Benešov (0,31 ha) Zábřeh u Hlučína (0,51 ha) Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: - výstavba místní komunikace v ploše P-Z1; - přestavba zemního tělesa místní - veřejný zájem města na zabezpečení komunikace v ploše P-Z8 a výstavba obsluhy území v souladu s PUR ČR; nových pro obsluhu ploch BI-Z14a -BI- P-Z2, plocha veřejných prostranství, Z14d; Dolní Benešov (0,37 ha) - veřejný zájem města na zabezpečení Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: obsluhy území v souladu s PUR ČR; - výstavba místní komunikace v ploše P-Z2; P-Z9, plocha veřejných prostranství, - veřejný zájem města na zabezpečení Zábřeh u Hlučína (0,09 ha) obsluhy území v souladu s PUR ČR; Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: P-Z3, plocha veřejných prostranství, - výstavba místní komunikace v ploše P-Z9; Dolní Benešov (0,19 ha) - veřejný zájem města na zabezpečení Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: obsluhy území v souladu s PUR ČR; - výstavba místní komunikace v ploše P-Z3; P-Z10, plocha veřejných prostranství, - veřejný zájem města na zabezpečení Zábřeh u Hlučína (0,29 ha) obsluhy území v souladu s PUR ČR; Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: P-Z4, plocha veřejných prostranství, - výstavba stezky pro pěší v ploše P-Z10; Dolní Benešov (0,27 ha) - veřejný zájem města na prostupnosti Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: území, segregaci dopravy; - výstavba místní komunikace v ploše P-Z4; výstavba stezky pro pěší v ploše P-Z10; - veřejný zájem města na zabezpečení P-Z11, plocha veřejných prostranství, obsluhy území v souladu s PUR ČR; Dolní Benešov (0,78 ha) - výstavba místní komunikace v ploše P-Z11;

69 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

- veřejný zájem města na zabezpečení SO-Z2, plocha smíšená obytná, Zábřeh u obsluhy území v souladu s PUR ČR; Hlučína (0,90 ha) Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: P-Z12, plocha veřejných prostranství, - plocha převzata z platného ÚP – Dolní Benešov (0,08 ha) označena jako 28 (návrh PR), Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: - v zastavěném území; - výstavba místní komunikace v ploše P-Z12; - požadavek města na ponechání plochy - veřejný zájem města na zabezpečení v novém ÚP jako zastavitelné pro obsluhy území v souladu s PUR ČR; smíšené bydlení s podnikáním; P-Z13, plocha veřejných prostranství, SO-Z3, plocha smíšená obytná, Dolní Dolní Benešov (0,33 ha) Benešov (0,27 ha) Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: - přestavba zemního tělesa místní komuni- - plocha vymezena u hřiště v Zábřehu; kace v ploše P-Z13; - těsná vazba na zastavěné území; vybudována komunikace a technická - veřejný zájem města na zabezpečení - infastruktura obsluhy území v souladu s PUR ČR; - požadavek města na zapracování plochy přestavba zemního tělesa místní komunikace v v novém ÚP jako zastavitelné pro bydlení ploše P-Z13; smíšené; P-Z14, plocha veřejných prostranství, SO-Z4, plocha smíšená obytná, Dolní Zábřeh u Hlučína (0,29 ha) Benešov (0,70 ha) Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: - výstavba místní komunikace v ploše P-Z14; - plocha převzata z platného ÚP – - veřejný zájem města na zabezpečení označena jako 16 (návrh PN), obsluhy území v souladu s PUR ČR; - v zastavěném území; - požadavek města na ponechání plochy P-Z15, plocha veřejných prostranství, v novém ÚP jako zastavitelné pro Dolní Benešov (0,03 ha) smíšené bydlení s podnikáním; Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: - výstavba pěšího propojení v ploše P-Z15; V-Z1, plocha výroby a skladování, Dolní - veřejný zájem města na zabezpečení Benešov (23,99 ha) Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: prostupnosti území, segregace dopravy; - plocha převzata z platného ÚP – P-Z16, plocha veřejných prostranství, označena jako 43 (PS – průmysl, sklady), Dolní Benešov (0,17 ha) - vazba na průmyslový areál (MSA,) a Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: plochu zastavitelnou, navrženou pro - přestavba místní komunikace v ploše lehký průmysl v ÚP Bohuslavice; P-Z16; přístupná ze sil. III. třídy; - veřejný zájem města na zabezpečení - požadavek města na ponechání plochy prostupnosti území, segregace dopravy; v novém ÚP jako zastavitelné pro bydlení; SO-Z1, plocha smíšená obytná, Dolní Benešov (0,70 ha) VD-Z1, plocha pro drobnou výrobu a Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: výrobní služby, Dolní Benešov (1,00 ha) - plocha převzata z platného ÚP – Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: označena jako 27(návrh PR), - plocha převzata z platného ÚP – - v zastavěném území; označena jako 26, 42 (návrh PR, PS), - požadavek města na ponechání plochy - v zastavěném území; v novém ÚP jako zastavitelné pro - požadavek města na ponechání plochy smíšené bydlení s podnikáním; v novém ÚP jako zastavitelné pro výrobní služby;

70 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

VD-Z2, plocha pro drobnou výrobu a VD-Z7, plocha pro drobnou výrobu a výrobní služby, Dolní Benešov (0,31 ha) výrobní služby, Zábřeh u Hlučína (0,59 ha) Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: - plocha převzata z platného ÚP – - plocha převzata z platného ÚP – označena jako 31 (návrh PR), označena jako 13 (návrh PR), - ve vazbě na zastavěné území; - navazuje na zastavěné území; - požadavek města na ponechání plochy - požadavek města na ponechání plochy v novém ÚP jako zastavitelné pro výrobní v novém ÚP jako zastavitelné pro výrobní služby; služby; VD-Z3, plocha pro drobnou výrobu a VD-Z8, plocha pro drobnou výrobu a výrobní služby, Dolní Benešov (3,31 ha), výrobní služby, Zábřeh u Hlučína (1,34 ha) podmíněno zpracováním US-7 Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: - plocha převzata z platného ÚP – - plocha převzata z platného ÚP – označena jako 14 (návrh PR), označena jako 26, 42 (návrh PR, PS), - navazuje na zastavěné území; - v zastavěném území; - požadavek města na ponechání plochy - vybudována komunikace a technická v novém ÚP jako zastavitelné pro výrobní infastruktura služby; požadavek města na ponechání plochy - ZP-Z1, plocha veřejné zeleně, park, v novém ÚP jako zastavitelné pro výrobní historická zeleň, Dolní Benešov (24,34 ha) služby; Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: VD-Z4, plocha pro drobnou výrobu a - plocha převzata z platného ÚP – výrobní služby, Dolní Benešov (1,59 ha) označena jako 38 (návrh SR), Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: - těsná vazba na zastavěné území; - plocha vymezena v prostoru mezi MSA a - vybudována parku na zaniklém rybníku železniční tratí; Kolovrat; - těsná vazba na zastavěné území; - požadavek města na ponechání plochy - požadavek města na vymezení plochy v novém ÚP jako zastavitelné pro v novém ÚP jako zastavitelné pro výrobní vybudování parku, pro účely každodenní služby; rekreace obyvatel města; VD-Z5, plocha pro drobnou výrobu a ZX-O1, plocha zeleně ostatní a výrobní služby, Dolní Benešov (0,10 ha) specifické, Dolní Benešov (0,12 ha) Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: - plocha převzata z platného ÚP – - plocha převzata z platného ÚP – označena jako 30 (návrh PR), označena jako 26, 42 (návrh PR, VS), - v zastavěném území; - v zastavěném území; - požadavek města na ponechání plochy - změna využití pro zeleň specifickou, v novém ÚP jako zastavitelné pro výrobní založení aleje na vstupu do města; služby; ZX-O2, plocha zeleně ostatní a specifické, VD-Z6, plocha pro drobnou výrobu a Dolní Benešov (0,13 ha) výrobní služby, Zábřeh u Hlučína (0,17 ha) Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: - plocha převzata z platného ÚP založení - plocha převzata z platného ÚP – ochranné zeleně u rybníka Nezmar, označena jako 13 (návrh PR), plocha v zastavěném území; - navazuje na zastavěné území; - vybudována komunikace a technická - požadavek města na ponechání plochy infastruktura v novém ÚP jako zastavitelné pro výrobní - požadavek města na ponechání plochy služby; v novém ÚP jako zastavitelné pro bydlení;

71 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

ZX-O3, plocha zeleně ostatní a specifické, ZX-O5, plocha zeleně ostatní a specifické, Zábřeh u Hlučína (0,07 ha) Zábřeh u Hlučína (1,56 ha) Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: ZX-O6, plocha zeleně ostatní a specifické, plocha z platného ÚP, v něm vymezena - Zábřeh u Hlučína (0,08ha) pro ochrannou zeleň; - odclonění stávajících ploch bydlení od ZX-O7, plocha zeleně ostatní a specifické, skládky; Zábřeh u Hlučína (0,52 ha) Zdůvodnění zařazení ploch ZX-O5, ZX-O6, ZX-O4, plocha zeleně ostatní a specifické, ZX-O7: Zábřeh u Hlučína (0,20 ha) - plochy z platného ÚP, vymezené v něm Zdůvodnění zařazení do zastavitelných ploch: pro založení ochranné zeleně, - plocha z platného ÚP, v něm označena č. - v UP se navrhuje u těchto ploch, ležících 13, (návrh PR), u železniční tratě změna zemědělské změna využití na ochrannou zeleň pro - půdy na ochrannou zeleň, zahrady s vyšší odclonění ploch bydlení od plochy zelení pro odclonění ploch bydlení od výrobních služeb. železniční dopravy.

II./A.3.5. VYMEZENÍ KORIDORŮ k odst. 1 - 9 Vymezení koridorů bylo nezbytné pro umístění staveb dopravy silniční, resp. liniová vedení staveb technické infrastruktury nebo liniové stavby vodohospodářské a pro jejich vybudování v poloze nejvhodnější pro daný účel. V územním plánu by přesné vedení budoucí liniové stavby mohlo vyvolávat případné změny ÚP, pokud by návrh – zákres byl proveden linií. Vymezením koridoru je poskytován „manévrovací prostor“ pro vyhledání nejvhodnější polohy bez nutnosti pořízení změny ÚP. Vymezování koridorů bylo ovlivněno konkrétními parametry jednotlivých budoucích staveb, jejich ochranným, resp. bezpečnostním pásmem, geomorfologií terénu, příp. hodnotami daného území přírodními nebo civilizačními. Další odůvodnění je součástí kapitoly II./A.4.

II./A.3.6. VYMEZENÍ PLOCH PŘESTAVBY k odst. 1 - 3

Méně využité nebo nevhodně využité plochy ve významných městských prostorech stávajících, i budoucích, jsou navrženy k přestavbě. Na území Dolního Benešova je takovým územím prostor u rybníku Nezmar naproti areálu zámku (plochy k přestavbě O-P3, O-P5, O-P6, OV-P1), pod ním plochy navazující na zámecký park (O-P1, O-P2), resp. plochy k němu těsně přiléhající z opačné, severní strany (O-P7). V těchto plochách je navržena přestavba pro občanské vybavení, přednostně zaměřené na nekomerční zařízení např. pro sociální péči, komunitní dům, zařízení pro školství, tělovýchovu, kulturu apod. Dosavadní využití tohoto území degraduje nejcennější prostory města a změna jejich využití je nezbytná. Dalším územím, ve kterém se navrhuje přestavba, je území navazující na základní školu v Zábřehu, k ní posklizňová linka a přes komunikaci na záhumení zemědělský areál. Tyto plochy se v rámci koncepce rozvoje stanovené územním plánem nachází v jádru rozsáhlých rozvojových ploch, ploch zastavitelných pro bydlení a změna jejich využití, ve vazbě na navržené obytné soubory je zcela nezbytná (plochy přestavby OV-P3, OV-P2, OS-P1). Plochy přestavby budou využívané pro občanské vybavení, zejména pro rozšíření základní, resp. i mateřské školy v souladu s nárůstem počtu obyvatel v rozvojovém území v Zábřehu, pro sociální péči, sociální bydlení, kulturu tělovýchovu, sport.

72 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

II./A.3.7. KONCEPCE ROZVOJE SÍDELNÍ ZELENĚ k odst. 1 - 7 Podíl sídelní zeleně řeší územní plán vymezením systému sídlení zeleně, především zeleně parků a specifické zeleně jako zeleně veřejných prostranství, liniové zeleně (aleje, doprovodná zeleň vodotečí) a stanovením míry využití pozemků v jednotlivých zastavitelných a přestavbových plochách ve výrokové části územního plánu. Tato opatření jsou dále doplněna zejména dalšími podmínkami v rámci zásad pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Na území města se dosud nenachází žádná plocha využívaná jako park. Návrhem a následně vybudováním parku na bývalém rybníku Kolovrat pod zámkem jako veřejné zeleně bude nabídnuta obyvatelům města možnost krátkodobé rekreace v kultivovaném území parku se zázemím i pro malé děti, které bude využíváno dětmi z mateřské školy, provozované na zámku. Současně dojde ke zvýšení ekologické stability území a zatraktivnění sídla, zlepšení podmínek životního prostředí.

II./A.4. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ

II./A.4.1. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

II./A.4.1.1. Širší dopravní vazby V této kapitole vložená schémata zobrazují přehledně řešení dopravy v správním území sídla a samostatně v menším měřítku i v zastavěném území sídla. k odst. 1 – 3 Návrh řešení respektuje základní nadřazené rozvojové dokumenty – Politika územního rozvoje ČR, ZÚR Moravskoslezského kraje – charakterizující rozvoj dopravní infrastruktury v Moravskoslezském kraji. Navrhované prvky jsou definovány pro nejdůležitější tahy a prvky jednotlivých druhů dopravy. Návrhem bude zajištěna vyvážená dopravní obsluha území obce i kraje, která je jednou z podmínek pro posílení sociálního a hospodářského pilíře udržitelného rozvoje. Obec se nachází na tahu I/56 tvořící základní komunikační páteř kraje. Navržená dostavba a přestavba místních komunikací sleduje kompletaci komunikačního roštu s cílem zajistit dopravní obsluhu zastavěných a zastavitelných ploch. Koridory místních a účelových komunikací pokrývají a zohledňují cílové vedení cyklistických tras s dálkovou cyklistickou trasou Slezská magistrála. Odůvodnění koncepce rozvoje dopravní infrastruktury doplňuje soubor schémat zařazených v závěru kapitoly II./A.4.1.

II./A.4.1.1. Komunikační síť k odst. 1 - 3 Cílem návrhu je zlepšení parametrů základní komunikační sítě sil. I/56, III/4671, III/46819 a III/4676 a na ně navazujícími místními komunikacemi, zajištění dopravního napojení zastavitelných (případně i rezervních) ploch. Vybrané návrhové prvky na síti místních komunikací jsou podrobněji charakterizovány v dalších bodech. Vymezení rozhledových trojúhelníků bude řešeno v rámci podrobné dokumentace.

k odst. 4.1. Návrh koridoru KD-O1 hájí záměr na přeložku stávající sil. I/56 mimo zastavěné území v parametrech čtyřpruhové směrově dělené komunikace. Návrh zahrnuje i vyvolanou stavbu mimoúrovňových křižovatek vč. nezbytných přeložek a mimoúrovňová křížení silnic III. třídy, místních a účelových komunikací. Záměr je zařazen mezi VPS ZÚR MSK jako prvek D55 pod názvem: „I/56 Opava H Ludgeřovice, přeložky a homogenizace šířkového uspořádání, čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy“.

STÁVAJÍCÍ ZATÍŽENÍ SILNIČNÍ SÍTĚ V R.2010 HODNOTY ROČNÍCH PRŮMĚRŮ DENNÍCH INTENZIT VE VOZ/24 HOD – VÝSLEDKY SČÍTÁNÍ ŘSD ČR

NÁVRH ZMĚNY TYPU MIMOÚROVŇOVÉ KŘIŽOVATKY PŘELOŽKY SIL.I/11 SE SIL.III/4671 D. BENEŠOV - BOLATICE

alternativní řešení MÚK jako jednorampová mimoúrovňová křižovatka odpovídající aktuální kategorii přeložky I/11 jako S11,5 (2+1) a zásadně redukující rozsah vyvolaných přeložek

STÁVAJÍCÍ SÍŤ CYKLISTICKÝCH TRAS V OBLASTI DOLNÍ BENEŠOV – VELKÁ POLOM ÚDAJE Z INTERNETOVÉ DATABÁZE MAPY.CZ S VYZNAČENÍM T.Č. ZNAČENÉ TRASY Č.55 „SLEZSKÁ MAGISTRÁLA, KTERÁÁ KONČÍ V MOKRÝCH LAZCÍCH S NUTNOSTÍ DALŠÍ JÍZDY DO JILEŠOVIC PO SILNICI III.TŘÍDY

STÁVAJÍCÍ SÍŤ CYKLISTICKÝCH TRAS V OBLASTI DOLNÍ BENEŠOV – BOLATICE ÚDAJE Z INTERNETOVÉ DATABÁZE MAPY.CZ

VÝHLEDOVÉ VEDENÍ DÁLKOVÝCH CYKLISTICKÝCH TRAS ÚDAJE Z PODKLADU „KONCEPCE ROZVOJE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE – VYHODNOCENÍ ROZVOJOVÉHO DOKUMENTU Z R.2004“

námět na dílčí úpravu trasy v Dolním Benešově s ohledem na opuštění záměru přeložky po hrázi rybníka Nezmar

NÁVRH SÍTĚ CYKLISTICKÝCH TRAS DO DOBY VÝSTAVBY PŘELOŽKY SIL.I/11

NÁVRH SÍTĚ CYKLISTICKÝCH TRAS PO VÝSTAVBĚ PŘELOŽKY SIL.I/11

cyklistická trasa vedená po vozovce spolu s motorovou dopravou cyklistická trasa vedená po účelové komunikaci společná stezka pro pěší a cyklisty vedená mimo profil komunikace cyklistická trasa Slezská magistrála trasa přeložky sil.I/11 dle dříve zpracované studie s parametry pro návrhovou rychlost 100km/hod a čtyřpruhový profil (t.č. bude MSK prověřováno úspornější řešení přeložky)

NÁVRH HYPOTRAS NA ÚZEMÍ DOLNÍHO BENEŠOVA ROZVOJOVÉ ZÁMĚRY HIPPOAREÁLU „DĚTSKÝ RANČ HLUČÍN“

návrh hypotrasy

Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Přestavba profilu sleduje zvýšení bezpečnosti silničního provozu, zlepšení podmínek pro rozvoj území a omezení negativních vlivů dopravy. S ohledem na skutečnost, že ŘSaD ČR upřesnilo výhledovou kategorizaci silniční sítě, ve které redukovalo kategorii přeložky na silnici S11,5 (tj. 1 + 2 pruhy), má v plánu Moravskoslezský kraj upřesnění technické studie, která by zohlednila tuto skutečnost a prověřila možnou prostorovou i ekonomickou úsporu. V závěru kapitoly I.A.4.1. je schématy dokladováno zatížení stávající silniční sítě a námět na alternativní řešení mimoúrovňové křižovatky přeložky sil. I/56 x III/4671 jako jednorampové mimoúrovňové křižovatky odpovídající aktuální kategorii přeložky I/11. Jedná se o řešení, které sleduje nejen zásadní omezení přeložek III. třídy, snížení záboru ZPF a omezení stavebních nákladů, ale i zachování historické stopy III/4671, směrující do navrhované okružní křižovatky se stávající sil. I/56.

k odst. 4.2. Návrh koridoru DS-Z2 hájí záměr na přestavbu průsečné křižovatky I/56 x III/4671 na okružní křižovatku. Přestavba sleduje zvýšení bezpečnosti silničního provozu, zpomalení dopravy v centrální části obce, zvýšení bezpečnosti příčných vazeb pěších a cyklistů a s ohledem na omezené rozhledy vhodnější uspořádání křižovatky s plynulejším napojením vedlejší komunikace. k odst. 5.1. Koridor KD-O7 je vymezen pro výstavbu místní komunikace. Realizací budou zajištěny podmínky pro dopravní obsluhu zastavitelné plochy O-Z2 a VD-Z3. k odst. 5.2 Koridor KD-O14 je vymezen pro výstavbu účelové komunikace. Realizací budou zajištěny podmínky pro dopravní obsluhu zemědělských ploch severní oblasti obce. Současně budou vytvořeny podmínky pro vedení cyklistické trasy mimo zemědělský areál, přes který bude stávající průjezd uzavřen. k odst. 5.3 Koridor KD-O19 je vymezen pro výstavbu účelové komunikace. Současně budou vytvořeny podmínky pro vedení cyklistické trasy a její propojení s cyklistickou a pěší trasou vedenou po obvodu rybníka Nezmar. k odst. 5.4 Koridor KD-O22 je vymezen pro výstavbu účelové komunikace. Současně budou vytvořeny podmínky pro vedení cyklistické trasy. k odst. 5.5 Koridor KD-O24 je vymezen pro výstavbu účelové komunikace. Současně budou vytvořeny podmínky pro vedení páteřní cyklistické trasy Slezská magistrála. k odst. 5.6 Koridor KD-O25 je vymezen pro nezbytnou přeložku stávající místní komunikace pro její vstřícné zapojení do dosud sledované přeložky sil. III/4671 Dolní Benešov – Bolatice v rámci výstavby mimoúrovňové křižovatky s přeložkou sil. I/56. Pokud dojde k přehodnocení tvaru mimoúrovňové křižovatky dle námětu obsaženého v návrhu ÚP, nebude tato přeložka nutná. Současně je vymezen taktéž pro výstavbu místní komunikace pro dopravní obsluhu zastavitelné plochy VD-Z3 a návazné plochy O-Z2. k odst. 5.7 Koridor KD-O26 je vymezen pro napojení stávající místní komunikace na sil. I/56 po výstavbě obchvatu sil. I/56. Cílem je zlepšení dopravní obsluhy zastavitelné plochy BI-Z9 a zastavěných ploch bez zbytečného závleku a tranzitu přes obytné území. Zokruhování sítě místních komunikací umožní nejen omezení závleků, ale i zlepšení podmínek pro svoz TKO a zimní údržbu.

74 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

k odst. 5.8 Koridor KD-O28 je vymezen pro výstavbu místní komunikace. Realizací budou zajištěny podmínky pro dopravní obsluhu zastavitelné plochy BI-Z7 a BI-Z8. k odst. 5.9 Koridor KD-O29 je vymezen pro výstavbu účelové komunikace. Realizací budou zajištěny podmínky pro dopravní obsluhu zastavitelné plochy TE-Z1. k odst. 5.10 Koridor KD-O30 je vymezen pro výstavbu místní komunikace. Realizací budou zajištěny podmínky pro dopravní obsluhu zastavitelné plochy BI-Z8 a BI-Z13. k odst. 5.11 Koridor KD-O33 je vymezen pro výstavbu místní komunikace a rekonstrukci stávající místní komunikace. Realizací budou zajištěny podmínky pro dopravní obsluhu zastavitelné plochy BI-Z18. k odst. 5.12 Koridor KD-O34 je vymezen pro výstavbu místní komunikace. Realizací budou zajištěny podmínky pro dopravní obsluhu zastavitelné plochy BI-Z5 a BI-Z6. k odst. 5.13 Koridor P-Z1 je vymezen pro výstavbu místní komunikace. Realizací budou zajištěny podmínky pro dopravní obsluhu zastavitelných ploch SO-Z1 a VD – Z2 v oblasti jižně areálu MSA. k odst. 5.14 Koridor P-Z2 je vymezen pro výstavbu místní komunikace. Realizací budou zajištěny podmínky pro dopravní obsluhu zastavitelné plochy SO-Z2 v oblasti jižně areálu MSA. k odst. 5.15 Koridor P-Z3 je vymezen pro výstavbu místní komunikace. Realizací budou zajištěny podmínky pro dopravní obsluhu zastavitelné plochy SO-Z4 v oblasti jižně areálu MSA. k odst. 5.16 Koridor P-Z4 je vymezen pro výstavbu místní komunikace. Realizací budou zajištěny podmínky pro dopravní obsluhu zastavitelné plochy BI-Z11. k odst. 5.17 Koridor PZ-6 je vymezen pro rekonstrukci a rozšíření stávající místní komunikace. Realizací budou zajištěny podmínky pro dopravní obsluhu zastavěných ploch a zastavitelné plochy BI-Z21 v oblasti Zábřehu. k odst. 5.18 Koridor P-Z7 je vymezen pro výstavbu sítě místních komunikací dle zpracované urbanistické studie. Realizací budou zajištěny podmínky pro dopravní obsluhu zastavitelných ploch v severozápadní oblasti Zábřehu např. BI-Z12, BI-Z17, BI-Z23 až BI-Z33. k odst. 5.19 Koridor P-Z8 je vymezen pro rekonstrukci a rozšíření stávající místní komunikace. Realizací budou zajištěny podmínky pro dopravní obsluhu zastavěných ploch a zastavitelných ploch BI-Z14a – 14d, a taktéž BI-Z15 v oblasti Zábřehu a zokruhovámí místních komunikací.

Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

k odst. 5.20 Koridor P-Z9 je vymezen pro výstavbu místní komunikace v prodloužení koridoru KD-O33. Realizací budou zajištěny podmínky pro dopravní obsluhu zastavitelné plochy BI-Z18. k odst. 5.21 Koridor P-Z11 je vymezen pro výstavbu místní komunikace. Realizací budou zajištěny podmínky pro dopravní obsluhu zastavitelné plochy BI-Z1, BI-Z2, BI-Z33. Propojením s místní komunikací vybudovanou v rámci zastavitelné plochy BI-Z33 by bylo zajištěno zaokruhování sítě místních komunikací umožňující omezení závleků a zlepšení podmínek pro svoz TKO a pro zimní údržbu. k odst. 5.22 Koridor P-Z12 je vymezen pro výstavbu místní komunikace. Realizací budou zajištěny podmínky pro dopravní obsluhu zastavitelných ploch BI-Z4 a BI-Z3. k odst. 5.23 Koridor PZ-13 je vymezen pro rekonstrukci a rozšíření stávající místní komunikace. Realizací budou zajištěny podmínky pro dopravní obsluhu zastavitelné plochy O-Z2 a VD-Z3. k odst. 5.24 Koridor PZ-14 je vymezen pro výstavbu místní komunikace. Realizací budou zajištěny podmínky pro dopravní obsluhu zastavěného území v oblasti Zábřehu. k odst. 5.25 Koridor P-Z15 je vymezen pro výstavbu pěšího propojení. Realizací bude zajištěno lepší zpřístupnění zastavitelných ploch a celkově lepší prostupnost území pro nemotorovou dopravu. k odst. 5.26 Koridor P-Z16 je vymezen pro přestavbu místní komunikace. Realizací bude zajištěno lepší zpřístupnění zastavitelných ploch a zokruhovámí místních komunikací. k odst. 6 Opatření na omezování znečisťování ovzduší mobilními zdroji jsou v souladu s koncepcí udržitelného rozvoje a také udržitelné (přijatelné) dopravy, který sleduje přinos na poli ekonomickém, životního prostředí i celospolečenském. Z opatření na omezení negativních vlivů se v řešeném území uplatní opatření, která pozitivně ovlivňují dopravní režim automobilové dopravy. Jedná se o přeložku průjezdního úseku sil. I/56, dostavbu komunikací, rekonstrukce a dostavba zastávek veřejné osobní dopravy, optimalizace a elektrizace železniční tratě, dopravní zklidňování a podporu pěší a cyklistické dopravy aj.

II./A.4.1.2 Železniční síť k odst. 1-3 Cílem návrhu je zlepšení parametrů železniční dopravy a zvýšení její konkurence schopnosti v dělbě přepravní práce mezi silniční a kolejovou dopravou.

k odst. 4.1 Cílem návrhu je zlepšení parametrů železniční dopravy, zvýšení rychlosti, bezpečnosti, konkurenceschopnosti a komfortu železniční dopravy při přepravě osob i nákladů.

k odst. 4.2 Navrhované zřízení nové železniční zastávky „Dolní Benešov – U kaple“ sleduje zlepšení pokrytí území docházkovou vzdáleností na železniční zastávky v oblasti s vícepodlažní obytnou zástavbou. Pro

Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov vazby vnější dopravy je v návaznosti na zastávky vymezen koridor DS-Z1 mj. i pro záchytné parkoviště systému Park+Ride.

II./A.4.1.3 Letecká doprava k odst. 1-3 Letiště v Zábřehu je stabilizovanou plochou letecké dopravy.

II./A.4.1.4 Ostatní doprava k odst. 1-3 Návrhy zahrnují úpravy pro zvýšení bezpečnosti pěších a cyklistů, zlepšení podmínek pro veřejnou osobní dopravu a pro parkování. Při rekonstrukci či přestavbě komunikační sítě je preferováno oddělení (segregace) pěší a cyklistické dopravy od dopravy automobilové. Základní motiv sítě cyklistických tras tvoří západo – východní dálkový tah Slezská magistrála – cyklistická trasa č.55 vedená přírodní partií řeky Opavy. Navrhovaná dostavba umožní zvýšení bezpečnosti cyklistů, protože současná trasa Slezské magistrály ze směru od Opavy končí v oblasti Mokrých Lazců, kde navazuje na stávající silnici III. třídy. Po silnici cyklisté jedou až do Jilešovic, kde se opět napojí na trasu vedenou podél Opavy. Na navrhovanou trasu vedenou přírodní partiií řeky Opavy navazují další trasy, a nově navržené příčky, které nabízí síť určenou nejen pro dopravní, ale i rekreační funkci. Návrh předpokládá doplnění stávající sítě nejen o úseky stezek pro pěší a cyklisty, ale i cyklistické trasy vedené v trase stávajících či navrhovaných účelových komunikací. V závěru kapitoly I.A.4.1. je souborem schémat dokladováno stávající a navrhované vedení cyklistických tras v oblasti Dolního Benešova a jeho okolí. Navíc jsou schématy dokladovány dílčí změny sítě cyklistických tras vyvolané výstavbou přeložky sil. I/56, která změní některé příčné vazby v území.

k odst. 4.1. Koridor DS-Z1 je vymezen pro výstavbu parkoviště určeného pro cestující železniční dopravou, využívající nově navrženou zastávku „Dolní Benešov – U kaple“. Jedná se o stání, která budou fungovat v systému P+R, případně B+R. Koridor vymezuje nejen plochu pro vlastní parkoviště, ale i pro příjezdovou komunikaci vedenou mimo obytné území. Budování parkovišť pro osobní vozidla v systému P+R (Park and Ride), podobně jako B+R (Bike and Ride), pro kola, je důležitým nástrojem podpory veřejné hromadné dopravy a integrovaných dopravních systémů. k odst. 4.2. Koridor KD-O9 je vymezen pro výstavbu autobusové zastávky v centru města. Realizací budou vytvořeny podmínky pro zlepšení pokrytí centra města docházkovou vzdáleností, pro bezpečné zastavení autobusů mimo jízdní pruhy sil. I/56 a pro bezpečný výstup a nástup. Součásti stavby bude i rekonstrukce nástupišť a je vybavení zastávky městským mobiliářem. k odst. 4.3. Koridor KD-O10 je vymezen pro výstavbu společné stezky pro pěší a cyklisty podél sil. III/4676 v úseku Dolní Benešov – Bohuslavice a do územního plánu byl zařazen v reakci na požadavky obce Bohuslavice. Stavbou budou vytvořeny nejen podmínky pro bezpečné propojení obou dvou obcí. Tento záměr je nutno zohlednit i v rámci plánované přeložky sil. I/56, v rámci, níž bude vybudován nadjezd sil. III/4676 nad přeloženou trasou sil. I/56. Kromě dopravní funkce (cesty do zaměstnání a do školy či za službami) nabízí navrhovaná stezka využití i pro rekreační cyklistickou dopravu.

77 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

k odst. 4.4. Koridor KD-O11 je vymezen pro výstavbu parkoviště v systému P+R určeného pro dopravu dětí do školy. Realizací budou vytvořeny podmínky pro bezpečné zastavení automobilů mimo jízdní pruhy sil. I/56 a pro bezpečný výstup a nástup. k odst. 4.5. Koridor KD-O12 je vymezen pro výstavbu autobusové zastávky v centru města. Realizací budou vytvořeny podmínky pro zlepšení pokrytí centra města docházkovou vzdáleností, pro bezpečné zastavení autobusů mimo jízdní pruhy sil. I/56 a pro bezpečný výstup a nástup. Součásti stavby bude i rekonstrukce nástupišť a je vybavení zastávky městským mobiliářem. k odst. 4.6. Koridor KD-O13 je vymezen pro výstavbu společné stezky pro pěší a cyklisty podél sil. I/56 v úseku Dolní Benešov – Kozmice. Stavbou budou vytvořeny nejen podmínky pro bezpečné propojení obou dvou obcí, ale i pro zpřístupnění areálu vybavenosti na vjezdu do Dolního Benešova, jehož návštěvníci musí dosud pro přístup používat vozovku sil. I/56. Na území Dolního Benešova i Kozmic navazuje navrhovaná stezka na stávající trasy. Kromě dopravní funkce (cesty do zaměstnání a do školy či za službami) nabízí navrhovaná stezka využití i pro rekreační cyklistickou dopravu.

k odst. 4.7. Koridor KD-O15 je vymezen pro rekonstrukci a rozšíření stávajícího chodníku na paramenty umožňující zavedení režimu společné stezky pro pěší a cyklisty místní komunikace. Realizací budou zajištěny podmínky pro zvýšení bezpečnosti pěší a cyklistické dopravy. Navrhovaná stezka naváže na již vybudovaný úsek propojující oblast Zábřehu s centrem obce. k odst. 4.8. Koridor KD-O16 je vymezen pro rekonstrukci a rozšíření stávajícího chodníku na paramenty umožňující zavedení režimu společné stezky pro pěší a cyklisty místní komunikace. Realizací budou zajištěny podmínky pro zvýšení bezpečnosti pěší a cyklistické dopravy. Navrhovaná stezka naváže na již vybudovaný úsek propojující oblast Zábřehu s centrem obce. k odst. 4.9. Koridor KD-O17 je vymezen pro dostavbu chodníku podél sil. I/56. Realizací budou zajištěny podmínky pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu a ochranu nemotorové dopravy.

k odst. 4.10. Koridor KD-O18 je vymezen pro rekonstrukci a rozšíření stávajícího chodníku na parametry umožňující zavedení režimu společné stezky pro pěší a cyklisty místní komunikace. Realizací budou zajištěny podmínky pro zvýšení bezpečnosti pěší a cyklistické dopravy. Navrhovaná stezka naváže na již vybudovaný úsek propojující oblast Zábřehu s centrem obce. k odst. 4.11. Koridor KD-O21 je vymezen pro výstavbu společné stezky pro pěší a cyklisty. Stavbou budou vytvořeny podmínky pro vedení cyklistické trasy a její propojení s cyklistickou a pěší trasou vedenou po obvodu rybníka Nezmar k odst. 4.12. Koridor KD-O27 je vymezen pro výstavbu společné stezky pro pěší a cyklisty. Realizací budou zajištěny podmínky vzájemné propojení cyklistické trasy vedené po obvodu rybníka Nezmar s cyklistickou trasou vedenou po účelové komunikaci po hrázi.

78 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

k odst. 4.13. Koridor KD-O35 je vymezen pro výstavbu stezky cyklisty vedené mimo šířkově limitovaný profil po hrázi rybníků se vzrostlou alejí. Realizací stavby podél paty hráze budou zajištěny podmínky pro vedení páteřní trasy Slezské magistrály (mimo sil. II. a III. třídy). k odst. 4.14. Koridor KD-O36 je vymezen pro výstavbu společné stezky pro pěší a cyklisty. Realizací budou zajištěny podmínky vzájemné propojení cyklistické trasy vedené po obvodu rybníka Nezmar s cyklistickou trasou vedenou po účelové komunikaci po hrázi. Stavba je nezbytná pro vedení páteřní trasy Slezské magistrály. k odst. 4.15. Koridor KD-O37 je vymezen pro výstavbu společné stezky pro pěší a cyklisty navazující na cyklistickou trasu po obvodu rybníka Nezmar. Realizací stavby budou zajištěny podmínky pro vedení páteřní trasy Slezské magistrály.

k odst. 4.16. Koridor P-Z5 je vymezen pro výstavbu společné stezky pro pěší a cyklisty. Stavbou budou vytvořeny podmínky pro vedení cyklistické trasy a její propojení s cyklistickou a pěší trasou vedenou po obvodu rybníka Nezmar. k odst. 4.17. Koridor P-Z10 je vymezen pro výstavbu chodníku pro přístup od zastávky k zastavitelné ploše BI- Z18. k odst. 4.18. V území je vymezena trasa hippostezky navazující na stávající hippoareály na území města Hlučína. Návrh se týká trasy Hlučín – Dolní Benešov – Háj ve sl. - Hlučín. Cílem je vytvoření podmínek pro bezpečné provozování této rekreační aktivity s omezením kontaktu s motorovou dopravou pouze na nezbytná křížení komunikací. S ohledem na charakter této rekreační aktivity není pro trasu vymezen návrhový koridor. V závěru kapitoly I.A.4.1. je dokladováno schéma vedení hippostezky v oblasti Dolního Benešova navazující na hippoareál v Hlučíně.

I.A.4.1.3. Obecná ustanovení pro provádění změn v koncepci dopravní infrastruktury k odst. 1.-12.

Odstavce definují pojem koridor, co se pod tímto pojmem chápe a jak s koridorem v podrobnější dokumentaci a při rozhodování nakládat. Vymezení koridoru sleduje tyto cíle : • vymezit plochu pro umístění konkrétní liniové stavby (skupiny staveb) včetně souvisejících zařízení v rozsahu (velikosti), který umožní reagovat na různá omezení a potřeby, které se mohou vyskytnout při zpracování podrobné dokumentace, aniž by se musel měnit územní plán. • nepředurčovat příliš konkrétní polohu stavby v rámci vymezených ploch a umožnit tak koordinovat situování více liniových staveb a zařízení souvisejících s jejich provozem ve vymezené ploše koridoru v rámci podrobné dokumentace.

Vzhledem k tomu, že zastavitelné plochy nejsou dále členěny na jednotlivé stavební parcely, jsou v tomto odstavci upřesněny přípustné činnosti v těchto plochách vztahujících se k dopravní obsluze, možnostem vymezování dalších zpevněných ploch vyhrazených pro dopravu v klidu apod. Způsob vnitřního uspořádání zastavitelných ploch včetně vymezení ploch pro dopravu, je již předmětem zpracování podrobné dokumentace.

79 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Posouzení respektování hygienických limitů je důležité zejména u nadřazené dopravní infrastruktury řešeného území – silnice I. třídy. Životní podmínky budoucích uživatelů staveb na plochách navržených pro zastavění, které jsou situovány v blízkosti výše uvedených prvků dopravní infrastruktury, mohou být negativně ovlivněny externalitami dopravy – zejména hlukem, vibracemi, exhalacemi apod. Na plochách navržených pro zastavění je možné umisťovat pouze takové stavby, u kterých budou provedena preventivní opatření pro zajištění přípustného hygienického zatížení externalitami dopravy a jejichž napojení na silniční síť vyhoví požadavkům na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, jak je upravují zvláštní zákony na úseku dopravy – zejména zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Návrh případných opatření pro omezení negativních vlivů dopravy bude předmětem návazné projektové přípravy.

Pro další rozhodování v území není podstatné, zdali se mění označení silnice. Závazné pro rozhodování zůstává poloha liniového jevu v území a členění na stav, územní rezerva, popř. návrh koridoru.

II./A.4.2. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA II./A.4.2.1. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

Zásobování pitnou vodou

k odst. 1, 2 Dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Moravskoslezského kraje (PRVKUK) po aktualizaci k r.2016 je v Dolním Benešově včetně Zábřehu uvažováno s průměrnou denní potřebou pitné vody v množství 866 m3/den pro uvažovaný počet napojených 4600 osob, vybavenost a podnikatelské aktivity. Pro výhledové období je uvažováno se setrvalým stavem. Správce vodovodu SmVaK Ostrava a.s. zajišťuje zásobování z Ostravského oblastního vodovodu. Voda je přiváděna z vodojemu ve Smolkově o objemu 1500 m3 a výškách hladin 290,0-284,0 m n.m. zásobním řadem DN500 společným i pro město Hlučín. Celý Dolní Benešov je zásobován v jednom tlakovém pásmu, tlakové poměry řízené vodojemem Smolkov jsou vyhovující pro veškerou zástavbu nacházející se ve výškách 235 – 221 m n.m. Prameniště Dolní Benešov je mimo provoz, od r.2002 je zakonzervováno, ochranná pásma vodního zdroje jsou zrušena.

k odst. 3 Zásobování odloučené farmy Moravec a blízké zástavby je ze stávajících lokálních zdrojů, s napojením na veřejný vodovod se s ohledem na vzdálenost od souvislé zástavby Dolního Benešova cca 1,1 km již neuvažuje. S ohledem na malou spotřebu vody v areálu by v takovém vodovodu nebylo možno vodu hygienicky zabezpečit. k odst. 4 Společnost MSA využívá kromě vody z veřejného vodovodu i vodu z vlastních studní umístěných v areálu. Surovou vodu čerpají do vlastní úpravny, akumulují ve vlastním vodojemu 300 m3 a čerpají do vlastní sítě nepropojené s veřejným vodovodem. Z vodovodu MSA jsou zásobovány i cizí firmy v areálu. k odst. 5 Trasy uvnitř ploch navržených k zastavění nejsou územním plánem specifikovány, budou upřesněny podrobnou dokumentací s ohledem na budoucí komunikace, ostatní sítě a konkrétní navrženou zástavbu uvnitř ploch. Musí být v maximální míře zokruhovány. Navržené vodovodní řady budou nadimenzovány s ohledem na hygienické zabezpečení pitné vody pro obyvatelstvo a současně umožní odběr vody pro

80 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov případné hašení požáru. Rekonstrukce stávajících sítí a uvádění dimenzí profilů stávajících i navržených vodovodních řadů nejsou předmětem řešení územního plánu. k odst. 6 Zásobování vodou plochy výrobní zóny V-Z1 bude řešeno jedním přívodním vodovodním řadem napojeným na veřejný vodovod. Rozvody uvnitř plochy V-Z1 i jejich vzájemné propojení bude součástí podrobné dokumentace. k odst. 7 Zastavitelná plochy a plocha přestavby, které jsou navrženy pro rekreaci u štěrkovny v Dolním Benešově bude realizováno v rámci koridoru pro vodovodní řad napojený na vodovod v ul. Opavská.

Odvádění a čištění odpadních vod k odst. 1 - 4 V Dolním Benešově je vybudována jednotná kanalizace s 3 odlehčovacími komorami. Je vyústěna do stávající městské ČOV umístěné při jižním okraji sídla za zámkem. Společnost MSA provozuje ve svém areálu samostatnou ČOV. Místní část Zábřeh není na ČOV napojena, část sídla je odkanalizována nesoustavnou jednotnou kanalizací s přepady do příkopů v povodí vodních toků Štěpánka a Mlýnská Strouha. Výroba uzenin Masoma má samostatnou ČOV. Návrh územního plánu je v souladu s PRVKUK i Plánem dílčího povodí Horní Odra, listem opatření HOD207041 „Dolní Benešov – rozšíření ČOV a dostavba kanalizace Zábřeh“. Dle PRVKUK je uvažováno s napojením 3800 obyvatel z Dolního Benešova a 650 obyvatel ze Zábřehu, s produkcí odpadních vod v množství 587,2 m3/den. Je navržena plocha TV-Z1 pro rozšíření biologického stupně čistírny i dalších nezbytných objektů, umožňující napojení odpadních vod z místní části Zábřeh i všech navržených zastavitelných ploch ve městě. k odst. 5 V Dolním Benešově je již odkanalizována převážná část zástavby, kterou bylo možno napojit gravitačně na kanalizační síť města. Výjimkou je oblast u ulice Rybářské, která byla napojena nedávno po zrušení štěrbinové nádrže a vybudování čerpací stanice odpadních vod místo ní. Další zástavbu navrženou ve východní části Dolního Benešova také nelze napojit gravitačně na kanalizační síť města. Splaškové odpadní vody z těchto zastavitelných ploch budou svedeny do navržené čerpací stanice, která je bude přečerpávat do kanalizace v ulici Rybářské, budou se tedy přečerpávat dvakrát. k odst. 6 V odloučené lokalitě Moravec jsou odpadní vody akumulovány v žumpách a vyváženy. Koridor je navržen pro případ, že by vyvážení odpadních vod bylo v budoucnu z jakéhokoliv důvodu neúnosné a bylo by potřeba napojit toto území na městskou kanalizaci s ČOV. k odst. 7 Celé území za tratí je podmáčené, neodvodněné, způsobuje řadu problémů. Z podnětu zástupce obce je navrženo svést tyto vody do vodního toku. Lze řešit dešťovou kanalizací i odvodňovacím příkopem, dle podrobné dokumentace. k odst. 8 Západní okraj Dolního Benešova blízko rybníka Nezmar a štěrkovny nelze gravitačně napojit na kanalizační síť města. Je proto navrženo u zastavitelných ploch svést splaškové odpadní vody do čerpací stanice a tou je přečerpávat do městské kanalizace vedoucí na ČOV.

81 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

k odst. 9 Trasy a objekty uvnitř ploch navržených k zastavění a dimenze profilů všech stok navržených v tomto územním plánu budou specifikovány podrobnou dokumentací. Při řešení odvádění srážkových vod je nutno vycházet ze současně platných právních předpisů, nyní z vyhlášky č.501/2006 Sb., ve znění vyhlášky č.269/2009 Sb., dle které je zneškodňování srážkových vod ze zastavěného území nutno řešit: - přednostně jejich vsakováním; - není-li možné vsakování, jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací do vod povrchových; - není-li možné oddělené odvádění, pak jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace. Napojení srážkových vod z návrhových ploch do jednotné nebo dešťové kanalizace je nutno řešit přes retenční zařízení snižující odtok na přijatelnou mez (kapacitu kanalizace).

k odst. 10 – 12

Sídlo Zábřeh je navrženo odkanalizovat oddílnou kanalizací – splaškovou a dešťovou. Návrhy koridorů pro kanalizační stoky a čerpací stanice s výtlakem vycházejí z dokumentace „Využití kapacity ČOV Dolní Benešov“, zpracované v r.2008 společností Koneko. Tato dokumentace ale řešila odkanalizování pouze stávající zástavby, byla proto upravena a doplněna tak, aby zohledňovala navržené zastavitelné plochy. Trasy a objekty uvnitř ploch navržených k zastavění a dimenze profilů všech stok navržených v tomto územním plánu budou specifikovány podrobnou dokumentací. Při řešení odvádění srážkových vod je nutno vycházet ze současně platných právních předpisů, nyní z vyhlášky č.501/2006 Sb., ve znění vyhlášky č.269/2009 Sb., dle které je zneškodňování srážkových vod ze zastavěného území nutno řešit: - přednostně jejich vsakováním; - není-li možné vsakování, jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací do vod povrchových; - není-li možné oddělené odvádění, pak jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace. Napojení srážkových vod z návrhových ploch do jednotné nebo dešťové kanalizace je nutno řešit přes retenční zařízení snižující odtok na přijatelnou mez (kapacitu kanalizace). k odst. 13 Odvádění vyčištěných odpadních vod bude řešeno společným koridorem do vodního toku, čištění veškerých odpadních vod bude řešeno v rámci areálů. Rozvody uvnitř ploch i jejich vzájemné propojení bude součástí podrobné dokumentace. k odst. 14 Pro zastavitelné plochy a plochy přestavby pro rekreaci u štěrkovny v Dolním Benešově jsou navrženy koridory pro splaškovou kanalizaci a čerpací stanici s výtlakem napojeným na kanalizaci v ul. Opavská.

Ochrana vod a úprava odtokových poměrů k odst. 1 Záměr vychází z Plánu dílčího povodí Horní Odra – listu opatření HOD212105 Opava, Háj ve Slezsku – zřízení rybího přechodu na jezu v Háji a také z dokumentace DUR „Háj ve Slezsku – rybí přechod“ zpracované v r. 2015 ing. Glacem. Dle této dokumentace bylo navrženo zastavitelné území u řeky Opavy v nezbytném rozsahu. Pro další záměr dle listu opatření HOD212106 Opava, Smolkov – zřízení rybího přechodu na jezu ve Smolkově žádná dokumentace nebyla dosud zpracována (03/2017) a nelze tedy potřebnou plochu navrhnout.

Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

k odst. 2 - 3 V odstavci se stanovuje povinnost respektovat stávající vodní toky a plochy a nepřipouští se zatrubňování vodotečí s výjimkou křížení s jinými stavbami. To se netýká odvodňovacích příkopů, kde zatrubnění je možné v nezbytně nutném rozsahu za podmínky prokázání vhodného odvodnění přilehlého spádového území.

k odst. 4 Protierozní opatření navrhovaná v rámci pozemkových úprav slouží nejen k ochraně půdy, ale také zabraňují ohrožení zastavěného území splachy a dešťovými přívaly. k odst. 5 Žádnou navrhovanou stavbou nesmí dojít ke zhoršení odtokových poměrů v území. To se týká i sousedních nemovitostí odvodněných melioračními zařízeními. Musí být vždy navržena taková opatření, případně přeložky těchto zařízení, zajišťující odtok vod z meliorovaných pozemků.

II./A.4.2.2. ENERGETIKA k odst. 1 – 3 Z Územní energetické koncepce Moravskoslezského kraje nevyplývají z hlediska zásobování elektrickou energii pro obec žádné požadavky. Ze Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje vydané Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 22. 12. 2010 z hlediska zásobování elektrickou energii nevyplývají pro obec žádné požadavky. Z aktuálně pořizované aktualizace ZÚR MSK vyplývá z kapitoly H. A-ZÚR v oblasti elektroenergetiky požadavek na výstavbu nové transformovny 110/22 kV Dolní Benešov pro zajištění zásobování území elektrickou energii. Z ÚAP Moravskoslezského kraje 2015, 3. úplné aktualizace nevyplývají z hlediska zásobování elektrickou energii pro obec žádné požadavky. Z ÚAP ORP Hlučín, IV úplné aktualizace 2016 jsou do ÚP části zásobování elektrickou energii převzaty záměry veřejné technické infrastruktury ZTI a problémy v technické infrastruktuře PTI. záměry veřejné technické infrastruktury ZTI: ZTI 25 – malá vodní elektrárna; ZTI 26 – trafostanice stožárová; ZTI 27 – elektrické vedení. problémy v technické infrastruktuře PTI: PTI2 – přetížená el. síť, časté výpadky el. proudu od Kravař; PTI3 vzdušné vedení vysokého napětí v centrální obytné zástavbě, velké ochranné pásmo omezuje rozvoj. Zásobování elektrickou energii je jednou ze základních podmínek fungování sídla a v Územním plánu je zajištěno stanovením koncepce zásobování elektrickou energii. Cílem koncepce zásobování elektrickou energii je zajištění elektrického výkonu pro nové odběratele návrhem nových distribučních transformačních stanic 22/0,4 kV, návrhem nových distribučních vedení elektrizační soustavy 22 kV, návrhem přeložek stávajících distribučních vedení elektrizační soustavy 22 kV pro racionální využití navržených zastavitelných ploch a zajištění přenosu elektrické energie přes řešené území do sousedních obcí. Návrh nových distribučních transformačních stanic 22/0,4 kV byl proveden na základě předpokládaného zvýšení elektrického příkonu v jednotlivých lokalitách obce, v návaznosti na urbanistickou koncepci. Ostatní odběratele v navržených zastavitelných plochách, pokud nejsou přímo uvedeny v textové a grafické části, budou napojeni z nových distribučních vedení elektrizační soustavy 0,4 kV, napájených ze stávajících, nebo nových distribučních transformačních stanic 22/0,4 kV. U stávajících distribučních

83 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov transformačních stanic bude v případě potřeby vyměněn stávající transformátoru 22/0,4 kV za transformátor s vyšším instalovaným výkonem V navržených plochách určených k zástavbě je nutno zabezpečit v dalších stupních projektové dokumentace koridory pro průchod distribučních vedení NN. Provozovatelem distribuční elektrizační soustavy 110 kV, 22 kV a 0,4 kV je ČEZ Distribuce, a.s.

k odst. 2.1. Na území obce se nachází elektrická stanice – distribuční transformační stanice 110/22 kV Dolní Benešov. V transformační stanici 110/22 kV jsou instalovány dva transformátory 110/22 kV s výkonem jednoho transformátoru 25 MVA. Celkový výkon transformovny 110/22 kV je 50 MVA. Rozvodna 110 kV transformační stanice 110/22 kV Dolní Benešov je zapojena do distribuční elektrizační soustavy 110 kV dvojitým venkovním distribučním vedením 110 kV, odbočkou z venkovního distribučního vedení 110 kV čís. 682 a 683 Třebovice – Velké Hoštice. Z rozvodny 22 kV elektrické stanice 110/22 kV Dolní Benešov jsou napojena distribuční vedení elektrizační soustavy 22 kV čís. 179, 192, 209, 270, 293 a 390. Z distribučního vedení VN 22 kV č. 390 jsou v obci napojené jednotlivé distribuční transformační stanice 22/0,4 kV a transformační stanice 22/0,4 kV cizích vlastníku. Z distribučního venkovního vedení VN 22 kV č. 179 je napojená transformační stanice 22/0,4 kV OP_9064 Dolní Benešov - ČOV. Zásobování jednotlivých odběratelů obce je zajištěno z distribučních vedení elektrizační soustavy NN – 0,4 kV, které jsou napájeny z elektrických stanic – distribučních transformačních stanic 22/0,4 kV.

k odst. 2.2. Provozovatel distribuční elektrizační soustavy 110 kV a 22 kV ČEZ Distribuce, a.s. plánuje v obci výstavbu nové elektrické stanice – transformační stanice 110/22 kV. Nová transformační stanice bude sloužit pro spolehlivé zásobování území elektrickou energii. Pro výstavbu nové transformovny 110/22 kV je navržena plocha technické infrastruktury TE-Z1. Požadavek na umístění nové transformovny 110/22 kV byl převzat z pořizované aktualizace ZÚR MSK, uvedeny v kapitole H. A-ZÚR v části elektroenergetika.

k odst. 2.3. Pro napojení nové rozvodny 110 kV transformovny 110/22 kV bude provedena nová trasa distribučního vedení elektrizační soustavy 110 kV čís. 682 a 683, napojeného ze stávajícího dvojitého distribučního vedení 110 kV. Z nové rozvodny 110 kV se napojí kabelovým distribučním vedením 110 kV stávající rozvodna 110 kV transformovny 110/22 kV Dolní Benešov. Z nové rozvodny 22 kV se napojí kabelovými distribučními vedeními elektrizační soustavy 22 kV stávající venkovní vedení elektrizační soustavy 22 kV čís. 179, 192, 209, 270, 293 a 390 a stávající rozvodna 22 kV transformovny 110/22 kV. Pro nově navržené distribuční vedení elektrizační soustavy 110 kV a distribuční vedení elektrizační soustavy 22 kV jsou navržené koridory technické infrastruktury KT-034 a KT-010.

k odst. 2.4. Pro posílení distribuční elektrizační soustavy 22 kV je navrženo nové distribuční vedení elektrizační soustavy 22 kV Dolní Benešov – Bolatice, které bude napojené z nové transformovny 110/22 kV. Pro trasu distribučního vedení elektrizační soustavy 22 kV jsou navržené koridory KT-010, KT-036, KD-03, KD-01 a KT- 043.

k odst. 2.5 Pro zrušení venkovního distribučního vedení elektrizační soustavy 22 kV v zastavěné části obce a pro uvolnění plochy pro výrobu VD-Z1 je navržena přeložka části venkovního distribučního vedení 22 kV. Přeložka je navržena kabelovým distribučním vedením elektrizační soustavy 22 kV, mimo navrženou plochu

84 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov k zástavbě VD-Z1. Pro trasu kabelového vedení elektrizační soustavy 22 kV jsou navržené koridory technické infrastruktury KT-047 a KT-048. Přeložka je navržena z důvodu racionálního využití navržené zastavitelné plochy pro výrobu a zvýšení bezpečnosti v zastavěném území. Při návrhu trasy přeložky venkovního vedení elektrizační soustavy 22 kV byla zohledněna vyhláška č. 501/2006 ve znění pozdějších předpisů, §24, odst. 1 „Rozvodná energetická vedení a vedení elektronických komunikací se v zastavěném území obce umísťují pod zem“.

k odst. 2.6 Pro uvolnění ploch k zástavbě VD-Z1, VD-Z2, SO-Z1, SO-Z2 a SO-Z4 je navržena přeložka části venkovního distribučního vedení 22 kV čís. 390. Přeložka je navržena kabelovým distribučním vedením elektrizační soustavy 22 kV, mimo navržené plochy k zástavbě. V rámci přeložky bude provedena i přeložka distribučního vedení přípojky 22 kV pro distribuční transformační stanici 22/0,4 kV OP_1996 včetně úpravy transformační stanice. Pro trasu kabelového vedení elektrizační soustavy 22 kV jsou navržené koridory technické infrastruktury KT-041, KT-02, KT-04, KT-040 a plochy veřejného prostranství P-Z1, P-Z2, P-Z3. V centrální části obce byla navržená přeložka stávajícího venkovního distribučního vedení 22 kV čís. 390, které prochází v celé délce přeložky zastavěným územím. Přeložka je navržena kabelovým distribučním vedením elektrizační soustavy 22 kV. V rámci přeložky bude provedena i přeložka distribučního vedení přípojky 22 kV pro distribuční transformační stanici 22/0,4 kV OP_1928 včetně úpravy transformační stanice. Pro trasu kabelového distribučního vedení elektrizační soustavy 22 kV je navržen koridor technické infrastruktury KT-052. Přeložky jsou navržené z důvodu racionálního využití navržených zastavitelných plochy pro výrobu a bydlení, racionální využití ploch a zvýšení bezpečnosti ve stávajícím zastavěném území. Při návrhu trasy přeložky venkovního vedení elektrizační soustavy 22 kV byla zohledněna vyhláška č. 501/2006 ve znění pozdějších předpisů, §24, odst. 1 „Rozvodná energetická vedení a vedení elektronických komunikací se v zastavěném území obce umísťují pod zem“.

k odst. 2.7 Pro uvolnění ploch k zástavbě VD-Z3, O-Z1, BI-Z9 a BI-Z10 je navržena přeložka venkovního distribučního vedení přípojky 22 kV pro napojení transformační stanice 22/0,4 kV OP_9067 a distribuční transformační stanice 22/0,4 kV OP_1925. Přeložka je navržena kabelovým distribučním vedením elektrizační soustavy 22 kV, mimo navržené plochy k zástavbě. V rámci přeložky bude provedena i úprava obou transformačních stanic. Pro trasu kabelového vedení elektrizační soustavy 22 kV jsou navržené koridory technické a dopravní infrastruktury KT-037, KD-07, KT-039, KT030, KT-038 a plocha veřejného prostranství P-Z4, P-Z13.

k odst. 2.8 Pro posílení stávající distribuční sítě NN a zásobování elektrickou energii nových odběratelů v návrhových plochách pro výstavbu BI-Z33, BI-Z1 a BI-Z2 je navržena nová distribuční transformační stanice 22/0,4 kV. Přípojka 22 kV pro novou distribuční transformační stanici 22/0,4 kV je navržena distribučním vedením elektrizační soustavy 22 kV. Pro trasu distribučního vedení přípojky elektrizační soustavy 22 kV a plochu pro umístění transformační stanice 22/0,4 kV je navržen koridory technické infrastruktury KT-042.

k odst. 2.9 Pro uvolnění ploch k zástavbě BI-Z12, BI-Z31, BI-Z26 a BI-Z24 je navržena přeložka venkovního distribučního vedení přípojky 22 kV pro napojení distribuční transformační stanice 22/0,4 kV OP_2020. V rámci přeložky bude provedeno nové kabelové distribuční vedení 22 kV, ze kterého bude napojena nová distribuční transformační stanice, náhrada za DTS OP_2020. Nová distribuční transformační stanice bude sloužit pro zásobování elektrickou energii nových odběratelů v návrhových plochách pro výstavbu

85 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov v severozápadní části obce. 0,4 kV Pro trasu kabelového vedení elektrizační soustavy 22 kV je navržen koridor technické infrastruktury KT-035 a plocha veřejného prostranství P-Z7.

k odst. 2.10 Pro posílení stávající distribuční sítě NN a zásobování elektrickou energii nových odběratelů v návrhových plochách pro výstavbu BI-Z19, BI-Z20 a BI-Z21 je navržena nová distribuční transformační stanice 22/0,4 kV. Přípojka 22 kV pro novou distribuční transformační stanici 22/0,4 kV je navržena distribučním kabelovým vedením elektrizační soustavy 22 kV. Pro trasu distribučního vedení přípojky elektrizační soustavy 22 kV a plochu pro umístění transformační stanice 22/0,4 kV jsou navržené koridory technické a dopravní infrastruktury KT-026, KD-032 a plocha veřejného prostranství P-Z7, P-Z6. Pro posílení stávající distribuční sítě NN a zásobování elektrickou energii nových odběratelů v návrhových plochách pro výstavbu BI-Z14a – BI-Z14d a BI-Z15 je navržena nová distribuční transformační stanice 22/0,4 kV. Přípojka 22 kV pro novou distribuční transformační stanici 22/0,4 kV je navržena distribučním kabelovým vedením elektrizační soustavy 22 kV. Trasa distribučního vedení přípojky elektrizační soustavy 22 kV a plocha pro umístění transformační stanice 22/0,4 kV jsou navržené v rámci plochy veřejného prostranství P-Z10 a P-Z8 a koridoru technické infrastruktury KT-024. Z důvodu zvýšení spolehlivosti distribuční elektrizační soustavy 22 kV budou kabelové distribuční vedení přípojek obou nových distribučních transformačních stanic 22/0,4 kV propojeny kabelovým distribučním vedením 22 kV. Pro trasu distribučního kabelového vedení elektrizační soustavy 22 kV jsou navržené koridory technické infrastruktury KT-021 a KT-025.

k odst. 2.11 Pro vyvedení výkonu z malé vodní elektrárny je navržena transformační stanice 22/0,4 kV. Transformační stanice bude zapojena do distribuční elektrizační soustavy 22 kV novým vedením 22 kV. Pro trasu vedení elektrizační soustavy 22 kV a umístění transformační stanice 22/0,4 kV je navržen koridor technické infrastruktury KT-051.

k odst. 2.12 Pro zásobování elektrickou energii plochy RH-P1 Štěrkovna je navrženo kabelové vedení elektrizační soustavy 22 kV, které bude sloužit pro napojení nové transformační stanice 22/0,4 kV. Transformační stanice 22/0,4 kV a část kabelového vedení 22 kV bude řešena v rámci plochy RH-P1. Pro trasu kabelového vedení elektrizační soustavy 22 kV mimo ploch RH-P1 je navržen koridor technické infrastruktury KT-050. Umístění transformační stanice 22/0,4 kV a trasa kabelového vedení přípojky 22 kV v ploše RH-P1 musí být vyřešena v rámci urbanistické studie ÚS-7. Odstavec 2.12 platí pro zásobování elektrickou energii plochy RH-P1 Štěrkovna.

k odst. 2.13 Zásobování elektrickou energii výrobní zóny V-Z1 bude napojeno buď ze stávajícího vedení elektrizační soustavy 22 kV, které prochází v těsné blízkosti plochy V-Z1, nebo bude napojeno samostatným vedením elektrizační soustavy 22 kV z rozvodny 22 kV transformovny 110/22 kV. Způsob napojení bude záviset na požadovaném podle požadované rezervovaného příkonu.

Požadavek z aktuálně pořizované aktualizace ZÚR MSK vyplývající z kapitoly H. A-ZÚR v oblasti elektroenergetiky na výstavbu nové transformovny 110/22 kV Dolní Benešov pro zajištění zásobování území elektrickou energii byl v ÚP respektován.

86 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Elektronické komunikace

k odst. 1 Provoz a výstavbu veřejných sítí elektronických komunikací zajišťují jednotliví operátoři a provozovatele veřejných komunikačních sítí. Rozvoj a zvyšování kapacity veřejných sítí elektronických komunikací je zajišťován výstavbou nových širokopásmových sítí, zejména pro vysokorychlostní přístup k internetu a výstavbou mobilních radiokomunikačních systému nových generací.

k odst. 2.1. Obci prochází podzemní komunikační vedení přenosové a přístupové veřejné komunikační sítě provozovatele Česká telekomunikační infrastruktura a.s. (CETIN). V obci je vybudováno elektronické komunikační zařízení – vzdálená účastnická jednotka RSU (digitální ústředna), provozovatele Česká telekomunikační infrastruktura a.s. (CETIN). Vzdálená účastnická jednotka RSU Dolní Benešov je napojená na řídící ústřednu HOST Opava. V obci je vybudována přístupová komunikační síť, která slouží pro připojení účastníku k síti elektronických komunikací. Přístupová komunikační síť je provedená komunikačním vedením napojeným z vedlejší účastnické jednotky RSU, provozovatele Česká telekomunikační infrastruktura a.s. (CETIN). Kapacita vzdálené účastnické jednotky RSU a komunikačního vedení přístupové komunikační sítě je dostatečná pro zajištění požadovaných služeb elektronických komunikací v obci.

k odst. 2.2. Obci prochází trasy radiových směrových spojů operátorů elektronických komunikací. Zakreslené trasy radiových směrových spojů byly převzaty z ÚAP ORP Hlučín. V ÚAP ORP Hlučín nebyly určené koncové body procházejících směrových spojů ani určeni operátoři (provozovatele) jednotlivých směrových spojů. Pro zajištění provozu radiových směrových spojů je nutné zajistit přímou viditelnost mezi koncovými body a respektovat je při návrzích nové výstavby, zejména výškových staveb. k odst. 2.3 Na území obce jsou provozovány sítě veřejných elektronických komunikací, které provozují různí operátoři elektronických komunikací. Obec je pokrytá radiovým signálem veřejné mobilní komunikační sítě operátorů O2 Czech Republic, a. s, T-Mobile Czech Republic, a.s. a Vodafone Czech Republic a.s. Poskytování služeb elektronických komunikací nových účastníků v obci budou zajišťovat operátoři elektronických komunikací na základě žádosti o připojení do veřejné komunikační sítě. Řešené území je pokryto televizním a rozhlasovým signálem z televizních a rozhlasových vysílačů operátora České Radiokomunikace a. s a vysílačů jiných operátorů elektronických komunikací.

Zásobování plynem

k odst. 1 Koncepce zásobování plynem v Dolním Benešově vznikla v době, kdy plynofikace měst byla založena na nízkotlakých rozvodech svítiplynu. Převratnou změnou v plynárenství byla záměna svítiplynu zemním plynem, která zdvojnásobila výkonnost plynárenské soustavy. Další zásadní změnou byl přechod na vyšší provozní tlakovou hladinu v místních rozvodných sítích. Středotlaké plynovody s nejvyšším provozním tlakem do 4 barů jsou v současné době standardem při projektování a výstavbě místních plynovodních sítí. Distribuční soustavu na území Dolního Benešova tvoří: 1.1. vysokotlaké plynovody (VTL) s provozním tlakem do 40 barů

Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Dálkový VTL plynovod Hlučín – Opava – Brumovice krátkým úsekem zasahuje do katastrálního území Dolního Benešova. Plynovod, původně DN300/PN25 byl v několika etapách rekonstruován na DN500/PN40. Úsek Kozmice – Kravaře byl rekonstruován v roce 2003. Na tento plynovod jsou napojeny VTL přípojky DN150 a DN100 ke dvěma regulačním stanicím (RS) umístěných na území Dolního Benešova. Plynovod DN150 k RS „U nádraží“ vede souběžně se silnicí Dolní Benešov – Bohuslavice. Plynovod DN100 k RS „Osada Miru II“ vede z částí souběžně s účelovou komunikací ke středisku zemědělské výroby „Moravec“ Na okraji střediska zemědělské výroby „Moravec“ na hranici katastrálního území Dolního Benešova a Bohuslavic se nachází zařízení aktivní protikorozní ochrany (PKO) plynovodu. Zařízení PKO tvoří stanice katodické ochrany (SKAO) a anodové uzemnění (AU) umístěné vedle SKAO. Uzemňovací anoda v povrchovém horizontálním trubkovém provedení je uložena v hloubce cca 2 m. Kolem AU se nachází oblast zvýšeného vlivu interferenčních proudů od AU, které mají negativní vliv na kovová zařízení uložená v zemi (železobetonové základy budov, kovová podzemní vedení, uzemňovací soustavy apod.).

• limity využití území Vysokotlaké plynovody jsou z důvodu zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu chráněny ochranným pásmem 4 m na obě strany od půdorysu. Stavební činnost, zemní práce a umísťování konstrukcí a zřizování skládek je možné jen s písemným souhlasem provozovatele plynovodu. K zamezení nebo zmírnění případných účinků havárií plynových zařízení jsou určena bezpečnostní pásma, jejíž velikost je stanovena u vysokotlakých plynovodu do DN100 - 15m, nad DN100 do DN300 včetně 40m, nad DN300 do DN500 včetně - 40 m na obě strany od půdorysu. Zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu lze jen s písemným souhlasem provozovatele plynovodu. Kolem uzemňovací anody je vymezeno tzv. interferenční pásmo ve vzdálenosti 100 m všemi směry od jejího půdorysu. Provozovatel neplánuje v řešeném území výstavbu nových VTL plynovodu.

1.2. regulační stanice plynu Dodávku zemního plynu do místní sítě (MS) v Dolním Benešově zajišťují dvě vysokotlaké regulační stanice (RS), a to RS „U nádraží“ a RS „Osada Míru II“. Ve stavebním objektu RS „U nádraží“ jsou umístěny dvě samostatné RS. Pro dodávku plynu do nízkotlaké MS má RS jmenovitý výkon 900 m3/hod a výstupní tlak 25 mbarů. Větší část objektu zaujímá průmyslová regulační stanice podniku MSA výkonu 2500 m3/hod se středotlakým a nízkotlakým výstupem do průmyslových rozvodů uvnitř areálu závodu MSA. Přechod z NTL na STL rozvody plynu, záměr na vybudování výrobních zón na severu obce a změna odběrů v areálu bývalé MSA si vyžádají rekonstrukci RS. Druhá regulační stanice „Osada Míru II“ situovaná na okraji stejnojmenného sídliště je kombinovaná jmenovitého výkonu 1200 m3/hod s nízkotlakým výstupem 25 mbarů a se středotlakým výstupem 3 bary.

• limity využití území Regulační stanice plynu jsou z důvodu zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu chráněny ochranným pásmem vymezeném 4 m na obě strany od jejího půdorysu. Stavební činnost, zemní práce a umísťování konstrukcí a zřizování skládek je možné jen s písemným souhlasem provozovatele plynovodu. K zamezení nebo zmírnění případných účinků havárií plynových zařízení jsou určena bezpečnostní pásma, jejíž velikost je stanovena u vysokotlakých regulačních stanic – 10 m od jejich půdorysu. Zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu lze jen s písemným souhlasem provozovatele plynovodu.

1.3. místní síť nízkotlakých (NTL) a středotlakých (STL) plynovodů Místní síť v Dolním Benešově je tlakově rozdělena na NTL a STL. Převážnou část města, orientačně od Osady Míru směrem na Hlučín pokrývá NTL, od Osady Míru směrem na Kravaře STL. Z regulační stanice „U nádraží“ vede v ulici Nádražní hlavní plynovodní řad DN300 do Náměstí Svobody, kde se rozvětvuje v dimenzi DN200 a DN150 do ulic Hlučínské, Opavské a Poštovní. Ve směru na

88 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Hlučín končí plynovod u Pneuservisu před rybníkem Přehyně, ve směru Kravaře v Osadě Míru a v zástavbě rodinných domů „Na březích“, ve směru na Háj ve Slezsku u poslední zástavby v ulici Konečné. V koncových úsecích nízkotlaké sítě, při postupném nárůstu odběru, docházelo k poklesu tlaku pod přípustnou hodnotu. Z toho důvodu byla nízkotlaká síť tlakově posílena zapojením RS „Osada Míru II“. Tím se dosáhlo stabilizace tlakových poměrů. U nízkotlakých sítí platí, že každé její rozšíření a zvýšení odběrů je nutné kvalifikovaně posoudit z hlediska změny tlakových poměrů. Na STL výstup z RS „Osada Míru II“ je napojen plynovod dn160, který vede do ulice Opavské a souběžně s ní v dimenzi dn90-63-50-40 vede na konec zástavby v Zábřehu. Na místní síť v Zábřehu, která pokrývá jeho zastavěnou část jsou přípojkami napojení odběratelé z kategorie domácnosti a podnikatelských subjektů. Plynovody v Zábřehu západně od ulice Nádražní v dimenzi dn50-40 byly projektovány na odběry vycházející z tehdejších záměrů využití území. V novém územním plánu je převážná část zastavitelných ploch bydlení situována do obytné zóny Zábřeh. Plynofikace navrhované zástavby musí být kvalifikovaně posouzena hydraulickým výpočtem, který prokáže kapacitu sítě, případně navrhne nutný rozsah její rekonstrukce. V roce 2016 provozovatel plynovodu přistoupil k přestavbě NTL plynovodu na STL. Do provozu byly uvedeny nové STL plynovody a přípojky v ulicích Záhumení a Petra Bezruče. Postup přestavby bude pokračovat, takže lze předpokládat, že zástavba v navrhovaných zastavitelných plochách bude již napojena na STL síť. Samostatnou část plynovodu tvoří průmyslové rozvody v areálu MSA a. s., ve kterém působí několik samostatných firem, jejich potřeby a požadavky na odběr plynu se mění. Nízkotlaké i středotlaké plynovodní řady jsou v zastavěném území obce vedeny převážně ve veřejně přístupných pozemcích v trasách silnic a místních komunikací. Převážná část nízkotlaké sítě je provedena z ocelových opláštěných trub v dimenzi od DN300 po DN80. Pro pozdější rozšíření sítě bylo použito PE potrubí. Celá STL síť byla již projektována z PE potrubí v dimenzi od dn 160 po dn40. Z kapacitního hlediska je odlišná situace u středotlaké a nízkotlaké sítě. Zatímco středotlaká část má dostatečnou přepravní kapacitu umožňující její rozšíření, nízkotlaká část je limitována a její rozšíření, případně navýšení odběrů je nutno jednotlivě posoudit.

• limity využití území Středotlaké a nízkotlaké plynovody, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce jsou z důvodu zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu chráněny ochranným pásmem 1 m na obě strany od půdorysu, mimo zastavěné území 4 m, resp.2 m u nových plynovodů. Stavební činnost, zemní práce a umísťování konstrukcí a zřizování skládek je možné jen s písemným souhlasem provozovatele plynovodu.

K odst. 2

Plynofikace navržených zastavitelných ploch situovaných v částí města pokryté nízkotlakou sítí je podmíněna jejich polohou a výši požadovaného odběru. Ze všech zastavitelných ploch se to týká plochy bydlení BI-Z1, BI-Z2, BI-Z32, BI-Z33, SO-Z1, SO-Z2, SO-Z4, výrobních a komerčních ploch VD-Z1, VD-Z2, OK- Z1 situovaných v jihovýchodní částí obce. Problematické napojení bude zejména v koncových úsecích sítě. Každopádně bude nutno jednotlivé případy nových odběrů z NTL plynovodu posoudit. V roce 2016 byla zahájena přestavba NTL plynovodu na STL. Lze předpokládat, že v době realizace nové zástavby bude celá místní síť STL, což umožní bez omezení plynofikovat navržené zastavitelné plochy. Zastavitelné plochy v dosahu STL budou plynofikovány napojením na stávající nebo navržené STL plynovody. Převážná část zastavitelných ploch bydlení se nachází v místní části Zábřeh, kde STL síť byla projektována na menší rozsah plánované zástavby. Zde bude nutno přepočtem sítě ověřit kapacitu sítě, případně navrhnout její posílení. Všechny nově navrhované plynovody budou projektovány v parametrech pro budoucí převedení sítě do tlakové hladiny STL. Pro návrh výrobní zóny v ploše V-Z1 je navržen přívod plynu STL plynovodem z regulační stanice U nádraží, jejíž kapacita není využita. Technologická část regulační stanice bude s ohledem na nové požadavky a záměry rekonstruována.

89 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

k odst. 3 Navržené zastavitelné plochy individuálního bydlení BI-Z1, BI-Z2, BI-Z32, BI-Z33, plochy s využitím smíšeného bydlení SO-Z1, SO-Z2, SO-Z4, výroby VD-Z2 a komerce OK-Z1 jsou situovány v části obce s NTL plynovody, které v době realizace výstavby v těchto plochách budou přestavěny na STL a podle požadavku nové zástavby bude MS rozšířena. Navrhované plynovody budou vedeny v plochách veřejných prostranství P-Z1, PZ-2, PZ-3, PZ-11, a v koridorech dopravy KD-O13, KD-O17 a koridorech technické infrastruktury KT- O1, KT-O2, KT-O3. Ostatní zastavitelné plochy individuálního a smíšeného bydlení BI a SO, občanské vybavenosti O a výrobu V a VD jsou situovány v oblasti STL sítě. Navrhovaná zástavba bude napojena na stávající plynovody nebo na navrhované plynovodní řady pro jejichž umístění jsou vyhrazeny veřejná prostranství P-Z, koridory dopravy KD-O a koridory technické infrastruktury KT-O. Jejich specifikace a popis je uveden v tabulce veřejně prospěšných staveb a opatření.

Zásobování teplem k odst. 1 Na území Dolního Benešova není provozována soustava centrálního zásobování teplem. Charakteru zástavby odpovídají odlišné způsoby vytápění. Převážnou část zástavby tvoří rodinné domy vybavené ústředním vytápěním s tepelným výkonem do 30 kW. Byty v bytových domech jsou vytápěny lokálními topidly, etážovým topením nebo centrálně z domovních kotelen. Objekty občanské vybavenosti a podnikatelských subjektů jsou vytápěny z vlastních kotelen. Největším zdrojem tepla je výtopna v areálu podniku MSA, která v minulosti dodávala teplo i mimo závod do bytové a občanské zástavby v centru obce. V 90. letech byly horkovodní přípojka vč. předávací stanice zrušeny a započaly se prosazovat tendence decentralizované výroby tepla i uvnitř závodu MSA. V nové zástavbě nízkoenergetických, resp. staveb s téměř nulovou spotřebou energie budou uplatněny současné poznatky a technologie v oblasti vytápění. Na trhu se nabízí bezpočet možností a systémů vytápění budov a je na investorech a projektantech vybrat a navrhnout nejvhodnější variantu. k odst. 2 Základním palivem pro vytápění a ohřev teplé vody je i v dohledné budoucnosti zůstane zemní plyn. Přípustnou alternativou, je vytápění elektrickou energií a energií z obnovitelných zdrojů. Z tuhých paliv lze připustit ty, které jsou v místě dostupné, jsou určeny k vytápění a jsou určeny pro spalování v daného typu kotle. Patří mezi ně suché palivové dřevo, pelety, brikety a koks. k odst. 3 Oblastí energetiky a teplárenství zvlášť, se dlouhodobě zabývá celá řada studii, programů a dokumentů vyúsťujících do právních předpisů, zákonů, vyhlášek, nařízení a technických norem. Poslední z nich – o hospodaření energií provedený zákonem č.103/2015 Sb. s účinnosti od 1.7.2015 stanoví termíny pro povinnost výstavby budov s téměř nulovou spotřebou energie, jejichž spotřeba energie je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů: • u veřejných budov od 1.1.2019; • ostatní budovy od 1.1.2021.

Orientační hodnota požadavku na potřebu tepla na vytápění u budov s téměř nulovou spotřebou energie je stanovena na 15 kWh/m2 za rok. Pro srovnání, u nízkoenergetických budov je orientační hodnota požadavku na potřebu tepla pro vytápění 50 kWh/m2 za rok. Legislativně závazným se stává hodnocení budov průkazem energetické náročností, který zařazuje budovy do tříd A-G. Bez ohledu na legislativu je zájem investorů snižovat energetickou náročnost budov, a to i s podporou státem cílených programů. Soukromé i veřejné budovy se zateplují, instalují se tepelná a regulačních zařízení s vyšší účinností. Velká pozornost i podpora je směrována na obnovitelné zdroje energie. Jejich

90 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov využití se z roku na rok zvyšuje. V obecném pojetí se jedná především o solární tepelné a fotovoltaické systémy a jejich kombinací s konvenčními systémy vytápění, využití geotermální energie formou tepelných čerpadel a využití biomasy.

I.A.4.2.3. Obecná ustanovení pro návrhy jednotlivých druhů technické infrastruktury k odst. 1 - 8

II./A.4.3. OBČANSKÉ VYBAVENÍ

k odst. 1 - 7

Plochy občanského vybavení specifikované v § 6 vyhlášky č. 501/2006 Sb. jsou v územním plánu zastoupeny především s ohledem na jejich význam. Současná nabídka občanského vybavení odpovídá velikosti a významu sídla. Ve městě jsou provozováno širší spektrum zařízení občanské vybavenosti. Územní plán vybavenost lokálního významu řadí do ploch bydlení v rámci přípustného využití. Koncepce je založená na historické integraci staveb a zařízení občanského vybavení v plochách obytných. Cílem řešení je podpořit další přirozené prolínání funkcí, zejména bydlení, občanského vybavení, rekreace, apod. v urbanizovaném území. V územním plánu se stanovují základní premisy a způsob využívání ploch bydlení a občanského vybavení tak, aby byla zabezpečena jejich funkčnost a potřeby obyvatelů sídla. Plochy zastavitelné pro občanské vybavení a plochy přestavby se navrhují z důvody zabezpečení nezbytné nekomerční vybavenosti v plochách pod zámkem a v Zábřehu, uprostřed vymezených zastavitelných ploch bydlení, pro zabezpečení dostatečné základní vybavenosti v rámci nové obytné skupiny. Využité komerční v ploše O-Z2, navrženo v souladu s platným územním plánem) Navrhuje se také podrobnější členění občanského vybavení a podmínky pro jejich realizaci, vymezení dalších ploch je zdůvodněno v kapitole II./A.3.

II./A.5. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANA PŘED

POVODNĚMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ

II./A.5.1. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ

k odst. 1-16 Krajinu v severní části Dolního Benešova lze označit za kulturní krajinu ovlivněnou a narušenou zemědělskou velkovýrobou. V krajině došlo k scelení zemědělské půdy do honů a zániku remízů a vyšší zeleně, které měly funkci interakčních prvků v území. Dalším spoluurčujícím negativním faktorem je hrubý zásah do vodního režimu v krajině. Úpravy a opevnění koryt vodotečí společně s rozsáhlými melioracemi mají za následek slabou až žádnou retenční schopnost krajiny. Kolem vodních toků chybí místy

91 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov přirozené břehové porosty. Vedení polních cest je místy nepřirozené, jejich počet se snížil, chybí doprovodná zeleň. Ekologický potenciál zeleně polních cest, silnic a vodotečí je v severní části řešeného území nízký. Ekologicky významnými segmenty krajiny jsou liniová společenstva podél komunikací do Bohuslavic, Bolatic a místy i Háje ve Slezsku (aleje ovocných stromů, travnaté příkopy podél silnic) a doprovodná zeleň podél rybniční soustavy směrem na Bohuslavice. K přírodě blízkých, přirozených typům vegetace jsou úseky vodních toku, ve kterých byla již provedena revitalizace nebo si uchovaly přírodní ráz s vyšší dochovanou zelení na březích. V tomto směru jsou nejvýznamnější: - vodní tok Štěpánka a Mlýnská strouha, protékající územím ve směru východ – západ; - vodní tok Opusta, protékající od severu na jih východně od zastavěného území Dolního Benešova, - řeka Opavy s vyšší doprovodnou zelení, současně tvořící hranici správního území města s obcí Háj ve Slezsku.

V krajině jižně od města, nivě řeky Opavy, je výskyt ekostabilizačních prvků vyšší, měřítko krajiny drobnější. Krajina je protkána vodotečemi, v západní části s plošně rozsáhlými Koutskými a Zábřežskými loukami, které ji vpisují zcela jedinečný ráz. V odstavcích výrokové části územního plánu se uvádí vymezení základních částí zeleně významné pro uspořádání krajiny a ochranu krajinného rázu. Uvádějí se přípustné a nepřípustné činnosti, činnosti směřující k ochraně nezastavěného území. Tabulka uvádí plochy krajinné zeleně k založení, navržené územním plánem k posílení hodnot krajiny. Současně se uvádí deklarace činností a kroků, ke kterým se hlásí obec (za podmínky, že bude takto vydáno), že je bude v území podporovat. Jsou to významné činnosti a kroky podporující ustanovení předchozích odstavců a úzce s nimi souvisí (sledují stejný cíl). Územní plán nemůže přímo nařídit způsob obhospodařování zemědělské půdy a údržbu lesních porostů (tyto ovlivňují jiné nástroje: pozemkové úpravy, lesní hospodářské plány aj.).

II./A.5.2. KONCEPCE REKREAČNÍHO VYUŽÍVÁNÍ KRAJINY

k odst. 1 - 3 Odstavce uvádí základní možnosti rekreačního využití krajiny. Územní plán vymezuje plochy krajinné smíšené s rekreačním využitím v území kolem jezera Štěrkovna (plochy NR-O1 až NR-O5), v území s vysokým rekreačním potenciálem s ohledem na jeho trvale udržitelný rozvoj. Možnosti využití ploch NR- O jsou stanoveny v podmínkách ploch krajinných smíšených s rekreačním využitím, stanovených kapitole I./A.6.

II./A.5.3. NÁVRH PLOCH PRO VYMEZENÍ ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY (ÚSES)

k odst. 1-4 Územní systém ekologické stability (dále v textu ÚSES) definuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Je to tedy síť skladebných částí, které jsou v krajině na základě prostorových a funkčních kritérií účelně rozmístěny. Rozhodujícím kritériem pro vymezení ÚSES je biogeografická pestrost krajiny co do rozmístění rámců trvalých ekologických podmínek a jejich přirozené, na člověku nezávislé vazby. Stávající ÚSES je tvořen ekologicky významnými segmenty krajiny (EVSK) a významnými krajinnými prvky (VKP) jako částmi kostry ekologické stability. Jednotlivé skladebné části ÚSES jsou biocentra a biokoridory, rozlišuje se lokální, regionální a nadregionální systém ekologické stability. V správním území Dolního Benešova je v současnosti na více než 50% plochy orná půda, představovaná rozsáhlými hony souvislých polí bez rozptýlené zeleně. Lesnatost je velmi nízká, dosahuje cca 1% výměry katastrálního území. Kostra ekologické stability je na území Dolní Benešovi nedostatečně rozvinutá.

92 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Potenciálními přírodními ekosystémy byly v severní části dané oblasti na vysychavých illimerizovaných hnědozemích doubravy, na slatinách slatinné mokřady a olšiny, v nivě Opavy pak jasanové olšiny. Z těchto původních přirozených biocenóz se do současnosti zachovala pouze část genofondu ve značně pozměněných strukturách: v nivě Opavy převládají louky a pole, slatinné mokřady Zábřežských luk, po staletí využívané jako louky, postupně zarůstají náletem olší a vrb, místo doubrav jsou úrodná pole. Na změnách krajiny se výrazně podílela i těžba štěrkopísků, která na jedné straně mění strukturu biocenóz a hydropedologický režim biotopů, na druhé straně vytváří významné ekologické niky stojatých vod. Kostru ekologické stability daného území tvoří především komplex Zábřežských a Koutských luk, a to jak vymezené chráněné území, tak i mokřady za jeho hranicemi. Významným segmentem je i samotná řeka Opava, která v tomto úseku vytváří přirozené meandry a větší část toku má dobře vyvinuté břehové porosty. Z hlediska krajinné ekologie jsou důležité i velké vodní nádrže, které na levém břehu v nivě Opavy vznikly těžbou štěrkopísků. Střední část území představuje téměř souvisle a hustě zastavěnou oblast a severní část území je zcela pustá polní krajina s výrazným nedostatkem rozptýlené zeleně a s velmi nízkou ekologickou stabilitou. Celkově lze tedy kostru ekologické stability považovat za velmi nevyrovnanou, a především v severní části území za zcela nedostačující. Z všech výše jmenovaných předpokladů vychází řešení územních systémů ekologické stability, které by mělo dlouhodobě jižní část území stabilizovat a v severní části území zvýšit ekologickou stabilitu. Je nutné znova zdůraznit, že nadregionální biokoridor vymezený po řece Opavě a v přilehlých částech říční nivy jakož i regionální biocentrum vymezené na Zábřežských loukách představují svým významem nadregionální a regionální zájmy a jako takové musejí být respektovány. V řešení vlastních os nadregionálního biokoridoru K 96 bylo podle současných možností navrženo převažující zastoupení lučních niv, jen malé procento plochy je navrhováno k zalesnění. Plocha regionálního biocentra Zábřežské louky by se měla vyvíjet jako maloplošné chráněné území podle plánů péče zpracovaných orgány ochrany přírody, principem by měla být záchrana unikátních slatinných lučních ekosystémů. Větší část plochy by tedy měla zůstat jako extenzívně obhospodařované louky, jen menší může být ponechána vratné sukcesi k bažinným ostřicovým olšinám. Při řešení lokálních prvků ÚSES bylo přihlíženo především k možnostem daným kostrou ekologické stability krajiny a současně k potřebám zlepšení ekologické stability. Proto je po severních hranicích území uprostřed polí navrhován lesní lokální biokoridor s vloženým lesním lokálním biocentrem. Navazuje na lokální síť severozápadně od zpracovávaných katastrů a ve východní části navazuje na mokřadní lokální biokoridor vymezený po okrajích rybníků a po březích rybniční soustavy na Opustě. V ochranném pásmu nadregionálního biokoridoru K 96 byl vymezen po tocích Štěpánka a Mlýnská strouha pomocný lokální biokoridor, který má především vodní charakter. Od biocentra Pastvisko je směrem na východ vymezen jako lesoluční. Míru zalesnění nutno stanovit v prováděcí dokumentaci. Většina vymezených prvků ÚSES je v současnosti funkční nebo alespoň částečně funkční. Některé plochy v nivě Opavy by měly být zalučněny, některé ve vložených biocentrech zalesněny. Na některých úsecích vodního a mokřadního LBK vymezeného po Opustě by mělo také dojít k dílčím úpravám, které by stav mokřadních biocenóz zlepšily především s ohledem na jeho druhovou diverzitu a hydrologické funkce. Zcela nově však musí být realizován lesní biokoridor v polích v severní části území. Kromě vymezených funkčních a nefunkčních lokálních biocenter a biokoridorů by v rámci realizace ÚSES je důležité vhodně doplnit síť územních systémů interakčními prvky a v převážně polní krajině by nadto sehrávaly důležitou půdoochrannou roli (především jako ochrana proti větrné erozi). V dané krajině by měly být realizovány jako liniové výsadby stromů a keřů podél polních cest a na příhodných místech majetkoprávních hranic tak, aby výrazněji neomezovaly způsoby hospodaření a přejezdy zemědělské techniky, aby nesloužily jako nekontrolovaný zdroj diaspor plevelných a rumištních druhů, ale aby naopak napomáhaly v ochraně proti erozi a současně byly pozitivním estetickým prvkem zvyšujícím hodnoty krajinného rázu. Vymezená lokální biocentra (LBC) Rozloha stávající postavení číslo charakter biocentra STG současný stav cílový stav funkčnost v ÚSES (ha) pole u letiště doubravy a 1 lesní nefunkční LBC na LBK 3,3 2-3B3 dubohabřiny 3 vodní funkční LBC na LBK 9,26 2C5 rybník Bezedno rybník Bezedno

93 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Rozloha stávající postavení číslo charakter biocentra STG současný stav cílový stav funkčnost v ÚSES (ha) mokřadní 2C4 vrbové mokřady vrbové mokřady lesoluční kosené mokré louky vodní a říčka Štěpánka Štěpánka 4 funkční LBC na LBK 8,24 2BC4-5 nivní břehové porosty lužní les 1,16 vodní funkční řeka Opava, pole, břehové řeka, břehové porosty 5 LBC na NRBK (k. ú. Dolní 2BC-C4-5 a nivní nefunkční porosty lužní les, nivní louky Benešov vodní řeka Opava, pole, břehové řeka, břehové porosty 6 funkční LBC na NRBK 7,59 2BC-C4-5 a nivní porosty lužní les, nivní louky vodní funkční řeka Opava, pole, břehové řeka, břehové porosty 7 LBC na NRBK 3,01 2BC-C4-5 a nivní nefunkční porosty lužní les, nivní louky vodní funkční řeka Opava, pole, břehové řeka, břehové porosty 8 LBC na NRBK 7,18 2BC-C4-5 a nivní nefunkční porosty lužní les, nivní louky vodní 2C5 slepé rameno, mokřady, slepé rameno, 9 funkční LBC na LBK 3,22 a nivní 2BC4 luhy mokřady, luhy

Vymezené lokální biokoridory (LBK) Délka biokoridoru stávající číslo charakter propojující STG současný stav cílový stav funkčnost biocentra (m) 1/1 lesní nefunkční 1080 2-3B3 pole u letiště doubravy a dubohabřiny 1/2 lesní nefunkční 950 2-3B3 pole u letiště doubravy a dubohabřiny vodní rybníky Bezedno, Rakovec, 2C5 2/1 lesoluční funkční 320 Bobrov a Chobot vodní tok 2C4 nivní břehové porosty, mokřady vodní rybníky Bezedno, Rakovec, 2C5 2/2 lesoluční funkční 1330 Bobrov a Chobot vodní tok 2C4 nivní břehové porosty, mokřady nivní funkční zregulovaný potok, pole revitalizovaný potok 3 720 2BC4 lesní nefunkční náletové dřeviny jasanové olšiny, lužní lesy nivní funkční 2BC5 tok Opusty – břehové porosty, tok Opusty, břehové 4/1 1800 lesní nefunkční 2BC4 pole porosty, lužní lesy nivní funkční 2BC5 tok Štěpánky, tok Štěpánky, 4/2 1200 lesní nefunkční 2BC4 břehové porosty, pole břehové porosty, lužní lesy nivní funkční 2BC5 tok Opusty – břehové porosty, tok Opusty, břehové 4/3 760 lesní nefunkční 2BC4 pole porosty, lužní lesy tok Štěpánky, Mlýnská strouha toky Štěpánky, Mlýnské nivní funkční 2BC5 4/4 2010 břehové porosty, pole Strouhy, lesní nefunkční 2BC4 břehové porosty, lužní lesy nivní funkční 2BC5 tok Mlýnská Strouha, tok Mlýnská strouha, 4/5 550 lesní nefunkční 2BC4 břehové porosty, pole břehové porosty, lužní lesy

Vymezené nadregionální biokoridory (NRBK) Délka biokoridorů stávající číslo charakter STG (jednotlivé úseky mezi vloženými současný stav cílový stav funkčnost lokálními biocentry) pole, břehové nivní funkční 2400 m, 1600 m, 1700 m, K96N nivní 3Nh porosty, mokřady, nefunkční 2200 m, 1000 m vodní tok

Vymezené regionální biocentrum (RBC) – č. 152 Koutská a Zábřežská niva číslo charakter stávající STG Rozloha současný stav cílový stav

94 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

funkčnost (ha) komplex mokřadních luk, nivní, vodní luhů se zbytky mrtvých nivní, Převážně 152 3Da, 3Re 60 ha ramen a zaplavovaných tůní, vodní funkční vodní tok Štěpánka s břehovými porosty Stávající funkční prvky ÚSES (nebo jejich funkční části) jsou zakresleny zeleně, nefunkční (nově navrhované) prvky jsou zakresleny červeně. Vymezení ÚSES navazuje na prvky ÚSES v okolních katastrech a vychází z biogeografických dispozic a podrobného mapování kostry ekologické stability. Stávající funkční prvky ÚSES (nebo jejich funkční části) jsou zakresleny zeleně, nefunkční prvky jsou zakresleny červeně. Vymezení ÚSES navazuje na prvky ÚSES v sousedících k. ú. a vychází z biogeografických dispozic.

Do nadregionálního biokoridoru K 96 v oblasti Velký Důlník je zahrnut vodní tok v celé délce. V souladu s požadavkem kapitoly H. v A-ZÚR v oblasti úprav na vodních tocích – Revitalizační opatření včetně zprůchodnění migračních bariér – záměr Opava – od stupně v Jilešovicích po Nové Heřminovy byla v ÚP Dolní Benešov vymezena plocha W-O1 jako součást LBC 6, dle dokumentace pro územní řízení (DUR) „Háj ve Slezsku – rybí přechod“, zpracované v r. 2015 ing. Glacem pro zprůchodnění migrační překážky v prostoru jezu Háj ve Slezsku, a to pro výstavbu rybího přechodu, který je součástí revitalizace vodního toku Opava. K této stavbě bylo již vydáno územní rozhodnutí stavebního úřadu v Dolním Benešově č. j. 15/15/Roš ze dne 13.6.2016. Rozloha celistvé plochy LBC 6 mimo plochu W-O1 je 4,74 ha. Odstranění migrační překážky na řece Opavě v prostoru jezu v k. ú. Dolní Benešov je opatřením typu „A“ v Plánu dílčího povodí Horní Odry 2016–2021, v části VI. Opatření k dosažení cílů, a to zvýšení migrační propustnosti území na listu: HOD212105 Opava, Háj ve Slezsku – zřízení rybího přechodu na jezu v Háji HOD_0420 (ID opatření) ID VÚ) Cílem opatření je odstranění migrační překážky na řece Opavě v prostoru jezu v Háji ve Slezsku pro zajištění oboustranné průchodnosti cesty tažným rybám. Zřízení rybího přechodu na objektu, který má výšku 0,8 m, je motivováno zprůchodněním trasy toku zdola směrem výše až do prostoru střední Moravice, který byl historicky v minulosti trdlištěm lososa obecného. Návrh navazuje na odstranění migračních překážek v níže situovaných úsecích Opavy a Odry. Negativní vlivy jsou soustředěny jen na fázi výstavby záměru (zásah do břehu a dna řeky Opavy s možným ovlivněním fauny a flóry) a během užívání se neprojeví. Stavba malé vodní elektrárny v nadregionálním biokoridoru vodní osy je součástí stavby rybího přechodu, který má zlepšit migrační propustnost.

II./A.5.4. PROSTUPNOST KRAJINY k odst. 1 - 3 Stanovují se podmínky pro prostupnost krajiny a navrhují řešení, v jejichž důsledku se prostupnost krajiny zvýší.

II./A.5.5. OCHRANA KRAJINY, KRAJINNÝ RÁZ k odst. 1 – 4 Odstavce stanovují základní zásady pro ochranu krajinného rázu.

95 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

II./A.5.6. PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANA PŘED ZÁPLAVAMI

k odst. 1 – 2

Na území města je stanoveno záplavové území řeky Opavy a jeho aktivní zóna, rozvoj města se do těchto území nenavrhuje.

II./A.5.7. VYMEZENÍ PLOCH PRO DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEJICH VYUŽITÍ

k odst. 1 - 2 Územní plán respektuje následující plochy pro dobývání nerostů: - chráněná ložisková území – CHLÚ 01240000, CHLÚ 12400001 a CHLÚ 12400002; - ložisko nerostných surovin – B3 0124 0001 a B 3 0124 0002 – dřívější těžba z vody – štěrkopísky; - dobývací prostor – DP 70788 a DP 71062. V souladu s platným územním plánem je navrhováno využití plochy areálu Kamenolomů ČR, spol. s r. o., nacházející se u štěrkovny mimo dobývací prostor a CHLÚ, využívaného v současnosti již jenom pro prodej drceného kameniva pro betonárky, obalovny asfaltových směsí apod. jako plochu přestavby pro rekreaci hromadnou, resp. krajinnou zeleň.

II./A.5.8. OCHRANA ZVLÁŠTNÍCH ZÁJMŮ k odst. 1 Poddolovaná ani sesuvná území nebyla ve správním území města Dolní Benešov dle ÚAP SO ORP Hlučín vyznačena.

II./A.5.9. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY k odst. 1 – 4 V územním plánu se nové skládky nenavrhují, stávající skládky fy TALPA spol. s r. o. je respektována. Kolem skládky byla vymezené plochy zeleně, eliminující negativní dopad skládka na krajinný ráz a blízkou zástavbu v Zábřehu. Navrhuje se nový technický dvůr města s dostačenými plochami pro zřízení sběrného místa pro krátkodobé uskladnění separovaného TKO, který bude odvážen k dalšímu zpracování. TKO bude nadále odvážen na řízenou skládku. V území je evidována stará ekologická zátěž a kontaminovaná plocha - lokalita MSA a. s., v území byla již provedena částečná sanace.

II./A.6. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ

II./A.6.1. PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ k odst. 1 - 2 V souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb. byly vymezeny plochy s rozdílným způsobem využití, které byly pro potřeby tohoto územního plánu s ohledem na specifické podmínky a charakter území dále členěny zejména s cílem postihnout různé specifické plochy v zastavěném, zastavitelném a nezastavěném území, plochy sídelní a krajinné zeleně, plochy občanské vybavenosti, podle typů vybavenosti a charakteru služeb. Územní plán z hlediska podrobnosti zpracovaní dané, měřítkem – splňuje požadavky na plošné a prostorové uspořádání území.

Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Územní plán vytváří územní podmínky pro uspokojování potřeb obyvatelů Štáblovic, respektuje stávající plochy vybavenosti, sportu, výroby a vytváří podmínky pro další rozvoj ve vazbě na zastavěné území. Respektuje charakter krajiny, včetně charakteristických atributů (horizontů, krajinných os, krajinných dominant). Ochrana stávající zeleně je zajištěna jejím začleněním do vymezených ploch v rámci krajiny i zastavěného území. Návrhem územního systému ekologické stability respektuje řešení v ZÚR MSK, které zpřesňuje. Dále vytváří podmínky pro podporu i mimoprodukční funkci krajiny, pro protierozní ochranu a zadržení vody v krajině, resp. ochranu zastavěného území před povodněmi. Podmínky využití ploch, uvedené v tabulkách pro příslušné plochy s rozdílným způsobem využitím, platí pro plochy tímto způsobem využití navržené v celém řešeném území.

Obecně k vyznačení ploch v grafické části územního plánu: V grafické části jsou plochy zastavitelné odlišeny od ostatních jevů tlustým červeným lemem, plocha je v barvě dle využití (viz legenda) a navíc pro vyšší odlišení je překryta bílou mřížkou, takže se jeví jako plocha o tón světlejší než plochy se stejným využitím, které jsou stávající, zastavěné, stabilizované. Číselné označení plochy zastavitelné je červeným písmem a začíná písm. “Z“ za kódem plochy znamenajícím její převažující využití (např. BI-Z12, tj. plochy bydlení, navržená – zastavitelná pro bydlení individuální). Plochy zastavěné, stabilizované mají číselné označení černým písmem a za kódem plochy a číslem (např. BI-21). Plochy přestavby jsou lemovány po obvodu tlustým černým přerušovaným lemem a číselně označeny modrým kódem s pořadovým číslem plochy (např. TO-P1) Plochy vymezených územních rezerv (chráněných pro budoucí využití a nezastavitelných) jsou ve výkresech odlišeny červeným tečkovaným lemem a fialovým šrafováním vymezené plochy. Číselné označení ploch územních rezerv začíná písm. “R“ za kódem plochy znamenajícím její převažující využití (např. BI-R3). Plochy návrhové v krajině jsou lemovány tenkým červeným lemem a vyznačeny příslušnou barvou dle návrhu převažujícího využití, která je překryta bílou mřížkou a kódem (písmem) v červené barvě. Písemné označení ploch koridorů a ploch v krajině začíná písm. “O“ umístěným za kódem plochy (např. NR- O1). Plochy v krajině, jejichž účel se nemění, jsou označeny kódem (písmem) černé barvy. Plochy navržené k ověření územní studií jsou graficky odlišeny černým tlustým tečkovaným lemem a černým kódem, začínající písmeny US (např. US-1), plochy pro zpracování regulačního plánu modrým tlustým tečkovaným lemem a kódem v modré barvě, začínající písmeny RP (např. RP-1), V tabulkách zastavitelných ploch, resp. tabulce koridorů nebo ploch přestavby je specifikován seznam všech zastavitelných ploch, ploch koridorů a ploch přestavby včetně charakteristiky a rozlohy. Podrobnější informace o zastavitelných plochách a podmínky jejich využití jsou uvedené v kapitole I./A.6.

k odst. 3 - 20

Uvedené všeobecné podmínky na plochách zastavěného území, zastavitelného území, plochách přestavbových mají platnost pro celé řešené území bez rozlišování, kde se nacházejí. V případech, kdy nebude možné jednoznačně rozhodnout o navrhovaném využití, změně v území, vždy rozhoduje stavební úřad na základě převažujícího účelu využití a po posouzení místních podmínek (vyloučení případných kolizí s limity využití území, apod.). V této části jsou uvedeny činnosti, které jsou povoleny, případně nejsou povoleny ve vymezených zastavitelných a přestavbových plochách. Územní plán sděluje pouze podmínky a navrhuje řešení, jakým způsobem jsou napojeny plochy na dopravní a technickou infrastrukturu a ponechává volnost v řešení uvnitř ploch. Nestanovuje tedy ani vnitřní dopravní obsluhu v plochách ani nestanovuje, kudy mají vést uvnitř ploch inženýrské sítě a kde mají být postavena zařízení technické infrastruktury. Trasování dopravních komunikací a liniových vedení technické infrastruktury včetně vymezení veřejných prostranství uvnitř zastavitelných ploch bude upřesněno v rámci zpracování podrobné dokumentace. Návrh vnitřní struktury ploch zastavitelného území a ploch přestavby nesmí narušit celkovou koncepci stanovenou územním plánem a nesmí svým řešením negativně ovlivnit sousední pozemky.

97 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

II./A.6.2. PODROBNÉ PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ

k odst. 1

Podrobné podmínky v tabulkové formě pro změny ve využití ploch s rozdílným způsobem využití stanovují odlišnosti pro jednotlivé plochy. Každá samostatně vymezená plocha zastavěného území, zastavitelná plocha a přestavbová plocha je označena kódem, který umožňuje: - identifikaci jevu v území a stanovení podmínek adresně; - stanovit diferencovaně podmínky jak v návrhu územního plánu, tak i následně v jeho změnách a aktualizacích; - snadnou orientaci a vyhledávání jednotlivých ploch v rámci zapracování do GIS (geografického informačního systému) sídla; - stanovuje se míra využití plochy a výška zástavby

V plochách s rozdílným způsobem využití je stanovena intenzita využití pozemků, tj. koeficient míry využití pozemků, který vyjadřuje podíl maximální plochy zastavitelné nadzemními objekty a zpevněných ploch, ve vztahu k ploše daného pozemku. Např. koeficient 0,4 znamená, že zastavět, resp. zpevnit lze 40 % z rozlohy pozemku, 60 % plochy pozemku bude zeleň (100 % znamená číslo 1, tj. celek = 1 stavební pozemek). Z regulace prostorového využití vyplývá ochrana hodnot krajiny v správním území sídla Dolní Benešov, ochrana krajinného rázu. Zásahy do krajiny musí být posouzeny formou hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz, které by mělo být prováděno ve fázi povolování staveb, u nichž zásah do krajiny nelze vyloučit. Často je vhodné i variantní řešení, kdy se na základě posuzování jednotlivých scénářů hledá optimální alternativa. Nesmírně důležité je pochopení přesahu působení některých záměrů převažujícího vertikálního směru (např. větrné elektrárny, věže mobilních operátorů) do mnohdy značně vzdáleného okolí. Umísťování takových staveb se na území sídla nepřipouští (vždy je nutno individuálně posuzovat v rámci konkrétního místa a krajinného prostoru a nelze je zobecňovat). Pohledy na horizonty ať již ze sídla či na obzor krajiny jsou jedním z vyhledávaných popisů výrazu krajiny, stejně jako hledání dominantních prvků a rysů a zabezpečení jejich ochrany i formou územního plánu je nezbytné.

II./A.6.3. ČASOVÝ HORIZONT VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ k odst. 1

Vymezení ploch stabilizovaných je vztaženo k doplnění průzkumu v terénu, kterým bylo prověřeno vymezení zastavěného území. Z hlediska zastavění ploch zastavitelných časový horizont nebyl stanoven.

II./A.7. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT

II./A.7.1. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY S MOŽNOSTÍ VYVLASTNĚNÍ A UPLATNĚNÍ PŘEDKUPNÍHO PRÁVA

k odst. 1.1 U staveb vyjmenovaných v tabulce platí § 170 zákona č. 183/2006 Sb., tj. práva k pozemkům a stavbám lze dle odejmout nebo omezit pro uvedené veřejně prospěšné stavby, resp. dle § 101 zákona uplatnit předkupní právo k níže uvedeným veřejně prospěšným stavbám – které jsou vesměs stavbami dopravní a technické infrastruktury sloužící všem obyvatelům sídla, resp. stavby protipovodňové ochrany.

98 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Uzemní plán splňuje požadavky na veřejně prospěšné stavby.

Odůvodnění ploch a koridorů, ve kterých jsou navrženy stavby dopravní infrastruktury

OZNAČENÍ PLOCHY, KORIDORU DLE VÝKRESU I./B.6., ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNĚPROSPĚŠNÉ STAVBY, PRO KTEROU JE PLOCHA, RESP. VE KTERÉM JE STAVBA KORIDOR VYMEZEN NAVRŽENA; RESP. DO NĚJ ZASAHUJE

Stavby dopravní infrastruktury, včetně ploch nezbytných k zajištění výstavby a řádného užívání pro stanovený účel Návrhové prvky na síti místních a účelových komunikací KD-O1 Návrh koridoru KD-O1 hájí záměr na přeložku stávající sil. I/56 mimo zastavěné území v parametrech čtyřpruhové směrově dělené komunikace. Návrh zahrnuje i vyvolanou stavbu mimoúrovňových křižovatek vč. nezbytných přeložek a mimoúrovňová křížení silnic III. třídy, místních a účelových komunikací. Záměr je zařazen mezi VPS ZÚR MSK jako prvek D55 pod názvem: „I/56 Opava H Ludgeřovice, přeložky a homogenizace šířkového uspořádání, čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy“. Přestavba profilu sleduje zvýšení bezpečnosti silničního provozu, zlepšení podmínek pro rozvoj území a omezení negativních vlivů dopravy. S ohledem na skutečnost, že ŘSaD ČR upřesnilo výhledovou kategorizaci silniční sítě, ve které redukovalo kategorii přeložky na sil. S11,5 (tj. 1 + 2 pruhy), má v plánu Moravskoslezský kraj upřesnění technické studie, která by zohlednila tuto skutečnost a prověřila možnou prostorovou i ekonomickou úsporu. S přihlédnutím k této skutečnosti je v dokladové části doložen mj. i námět na alternativní řešení mimoúrovňové křižovatky přeložky sil. I/56 x III/4671 jako jednorampové mimoúrovňové křižovatky odpovídající aktuální kategorii přeložky I/11, který sleduje nejen zásadní omezení přeložek III. třídy, snížení záboru ZPF a omezení stavebních nákladů, ale i zachování historické stopy III/4671, směrující logicky do navrhované okružní křižovatky se stávající sil. I/56. DS-Z2 Návrh koridoru DS-Z2 hájí záměr na přestavbu průsečné křižovatky I/56 x III/4671 na okružní křižovatku. Přestavba sleduje zvýšení bezpečnosti silničního provozu, zpomalení dopravy v centrální části obce, zvýšení bezpečnosti příčných vazeb pěších a cyklistů a s ohledem na omezené rozhledy vhodnější uspořádání křižovatky s plynulejším napojením vedlejší komunikace. Návrhové prvky na síti místních a účelových komunikací pro napojení zastavitelných ploch KD-O7 Koridor KD-O7 je vymezen pro výstavbu místní komunikace. Realizací budou zajištěny podmínky pro dopravní obsluhu zastavitelné plochy O-Z2 a VD-Z3. KD-O14 Koridor KD-O14 je vymezen pro výstavbu účelové komunikace. Realizací budou zajištěny podmínky pro dopravní obsluhu zemědělských ploch severní oblasti obce. Současně budou vytvořeny podmínky pro vedení cyklistické trasy mimo zemědělský areál, přes který bude stávající průjezd uzavřen. KD-O19 Koridor KD-O19 je vymezen pro výstavbu účelové komunikace. Současně budou vytvořeny podmínky pro vedení cyklistické trasy a její propojení s cyklistickou a pěší trasou vedenou po obvodu rybníka Nezmar. KD-O22 Koridor KD-O22 je vymezen pro výstavbu účelové komunikace. Současně budou vytvořeny podmínky pro vedení cyklistické trasy. KD-O24 Koridor KD-O24 je vymezen pro výstavbu účelové komunikace. Současně budou vytvořeny podmínky pro vedení páteřní cyklistické trasy Slezská magistrála. KD-O25 Koridor KD-O25 je vymezen pro nezbytnou přeložku stávající místní komunikace pro její vstřícné zapojení do dosud sledované přeložky sil. III/4671 Dolní Benešov – Bolatice v rámci výstavby mimoúrovňové křižovatky s přeložkou sil. I/56. Pokud dojde k přehodnocení tvaru mimoúrovňové křižovatky dle námětu obsaženého v návrhu ÚP, nebude tato přeložka nutná. Je vymezen i pro výstavbu místní komunikace pro dopravní obsluhu zastavitelné plochy VD-Z3 a návazné plochy O-Z2 KD-O26 Koridor KD-O26 je vymezen pro napojení stávající místní komunikace na sil. I/(56 po výstavbě obchvatu sil. I/56. Cílem je zlepšení dopravní obsluhy zastavitelné plochy BI-Z9 a zastavěných ploch bez zbytečného závleku a tranzitu přes obytné území. Zaokruhování sítě místních komunikací umožní nejen omezení závleků, ale i zlepšení podmínek pro svoz TKO a zimní údržbu. KD-O28 Koridor KD-O28 je vymezen pro výstavbu místní komunikace. Realizací budou zajištěny

99 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

OZNAČENÍ PLOCHY, KORIDORU DLE VÝKRESU I./B.6., ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNĚPROSPĚŠNÉ STAVBY, PRO KTEROU JE PLOCHA, RESP. VE KTERÉM JE STAVBA KORIDOR VYMEZEN NAVRŽENA; RESP. DO NĚJ ZASAHUJE podmínky pro dopravní obsluhu zastavitelné plochy BI-Z7 a BI-Z8. KD-O29 Koridor KD-O29 je vymezen pro výstavbu účelové komunikace. Realizací budou zajištěny podmínky pro dopravní obsluhu zastavitelné plochy TE-Z1. KD-O30 Koridor KD-O30 je vymezen pro výstavbu místní komunikace. Realizací budou zajištěny podmínky pro dopravní obsluhu zastavitelné plochy BI-Z8 a BI-Z13. KD-O33 Koridor KD-O33 je vymezen pro výstavbu místní komunikace a rekonstrukci stávající místní komunikace. Realizací budou zajištěny podmínky pro dopravní obsluhu zastavitelné plochy BI- Z18. KD-O34 Koridor KD-O34 je vymezen pro výstavbu místní komunikace. Realizací budou zajištěny podmínky pro dopravní obsluhu zastavitelné plochy BI-Z5 a BI-Z6. Návrhové prvky na železniční síti KD-O2, KD-O3, KD-O4, Cílem návrhu je zlepšení parametrů železniční dopravy, zvýšení rychlosti, bezpečnosti, KD-O5, KD-O6, KD-O8, konkurenceschopnosti a komfortu železniční dopravy při přepravě osob i nákladů. KD-O23, KD-O31 a KD- O32 KD-O31 Navrhované zřízení nové železniční zastávky „Dolní Benešov – U kaple“ sleduje zlepšení pokrytí území docházkovou vzdáleností na železniční zastávky v oblasti s vícepodlažní obytnou zástavbou. Pro vazby vnější dopravy je v návaznosti na zastávky vymezen koridor DS-Z1 mj.. i pro záchytné parkoviště systému P+R. Návrhové prvky ostatní dopravy (veřejná osobní, pěší, cyklistická a statická doprava) DS-Z1 Koridor DS-Z1 je vymezen pro výstavbu parkoviště určeného pro cestující železniční dopravou, využívající nově navrženou zastávku „Dolní Benešov – U kaple“. Jedná se o stání, která budou fungovat v systému P+R případně K+R. Koridor vymezuje nejen plochu pro vlastní parkoviště, ale i pro příjezdovou komunikaci vedenou mimo obytné území. KD-O9 Koridor KD-O9 je vymezen pro výstavbu autobusové zastávky v centru města. Realizací budou vytvořeny podmínky pro zlepšení pokrytí centra města docházkovou vzdáleností, pro bezpečné zastavení autobusů mimo jízdní pruhy sil. I/56 a pro bezpečný výstup a nástup. Součásti stavby bude i rekonstrukce nástupišť a je vybavení zastávky městským mobiliářem. KD-O10 Koridor KD-O10 je vymezen pro výstavbu společné stezky pro pěší a cyklisty podél sil. III/4676 v úseku Dolní Benešov – Bohuslavice a do územního plánu byl zařazen v reakci na požadavky obce Bohuslavice. Stavbou budou vytvořeny podmínky pro bezpečné propojení obou dvou obcí. Tento záměr nutno zohlednit i v rámci plánované přeložky sil. I/56, v rámci, níž bude vybudován nadjezd sil. III/4676 nad přeložkou I/56. Kromě dopravní funkce (cesty do zaměstnání, do školy apod.) nabízí navrhovaná stezka využití i pro rekreační cyklistickou dopravu. KD-O11 Koridor KD-O11 je vymezen pro výstavbu parkoviště v systému B+R určeného pro dopravu dětí do školy. Realizací budou vytvořeny podmínky pro bezpečné zastavení automobilů mimo jízdní pruhy sil. I/56 a pro bezpečný výstup a nástup. KD-O12 Koridor KD-O12 je vymezen pro výstavbu autobusové zastávky v centru města. Realizací budou vytvořeny podmínky pro zlepšení pokrytí centra města docházkovou vzdáleností, pro bezpečné zastavení autobusů mimo jízdní pruhy sil. I/56 a pro bezpečný výstup a nástup. Součásti stavby bude i rekonstrukce nástupišť a je vybavení zastávky městským mobiliářem. KD-O13 Koridor KD-O13 je vymezen pro výstavbu společné stezky pro pěší a cyklisty podél sil. I/56 v úseku Dolní Benešov – Kozmice. Stavbou budou vytvořeny nejen podmínky pro bezpečné propojení obou dvou obcí, ale i pro zpřístupnění areálu vybavenosti na vjezdu do Dolního Benešova, jehož návštěvníci musí dosud pro přístup používat vozovku sil. I/56. Na území Dolního Benešova i Kozmic navazuje navrhovaná stezka na stávající trasy. Kromě dopravní funkce (cesty do zaměstnání a do školy či za službami) nabízí navrhovaná stezka využití i pro rekreační cyklistickou dopravu. KD-O15 Koridor KD-O15 je vymezen pro rekonstrukci a rozšíření stávajícího chodníku na paramenty umožňující zavedení režimu společné stezky pro pěší a cyklisty místní komunikace. Realizací budou zajištěny podmínky pro zvýšení bezpečnosti pěší a cyklistické dopravy. Navrhovaná stezka naváže na již vybudovaný úsek propojující oblast Zábřehu s centrem obce. KD-O16 Koridor KD-O16 je vymezen pro rekonstrukci a rozšíření stávajícího chodníku na paramenty umožňující zavedení režimu společné stezky pro pěší a cyklisty místní komunikace. Realizací

100 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

OZNAČENÍ PLOCHY, KORIDORU DLE VÝKRESU I./B.6., ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNĚPROSPĚŠNÉ STAVBY, PRO KTEROU JE PLOCHA, RESP. VE KTERÉM JE STAVBA KORIDOR VYMEZEN NAVRŽENA; RESP. DO NĚJ ZASAHUJE budou zajištěny podmínky pro zvýšení bezpečnosti pěší a cyklistické dopravy. Navrhovaná stezka naváže na již vybudovaný úsek propojující oblast Zábřehu s centrem obce. KD-O17 Koridor KD-O17 je vymezen pro dostavbu chodníku podél sil. I/56. Realizací budou zajištěny podmínky pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu a ochranu nemotorové dopravy. KD-O18 Koridor KD-O18 je vymezen pro rekonstrukci a rozšíření stávajícího chodníku na parametry umožňující zavedení režimu společné stezky pro pěší a cyklisty místní komunikace. Realizací budou zajištěny podmínky pro zvýšení bezpečnosti pěší a cyklistické dopravy. Navrhovaná stezka naváže na již vybudovaný úsek propojující oblast Zábřehu s centrem obce. KD-O21 Koridor KD-O21 je vymezen pro výstavbu společné stezky pro pěší a cyklisty. Stavbou budou vytvořeny podmínky pro vedení cyklistické trasy a její propojení s cyklistickou a pěší trasou vedenou po obvodu rybníka Nezmar. KD-O27 Koridor KD-O27 je vymezen pro výstavbu společné stezky pro pěší a cyklisty. Realizací budou zajištěny podmínky vzájemné propojení cyklistické trasy vedené po obvodu rybníka Nezmar s cyklistickou trasou vedenou po účelové komunikaci po hrázi. KD-O35 Koridor KD-O35 je vymezen pro výstavbu stezky cyklisty vedené mimo šířkově limitovaný profil po hrázi rybníků se vzrostlou alejí. Realizací stavby podél paty hráze budou zajištěny podmínky pro vedení páteřní trasy Slezské magistrály. KD-O36 Koridor KD-O36 je vymezen pro výstavbu společné stezky pro pěší a cyklisty. Realizací budou zajištěny podmínky vzájemné propojení cyklistické trasy vedené po obvodu rybníka Nezmar s cyklistickou trasou vedenou po účelové komunikaci po hrázi. Stavba je nezbytná pro vedení páteřní trasy Slezské magistrály. KD-O37 Koridor KD-O37 je vymezen pro výstavbu společné stezky pro pěší a cyklisty navazující na cyklistickou trasu po obvodu rybníka Nezmar. Realizací stavby budou zajištěny podmínky pro vedení páteřní trasy Slezské magistrály.

k odst. 1.2. Odůvodnění ploch pro stavby vodohospodářské a energetiky: OZNAČENÍ PLOCHY, KORIDORU DLE VÝKRESU I.B.6. VE ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY, PRO KTEROU JE PLOCHA, POPŘ. KTERÉM JE STAVBA KORIDOR VYMEZEN NAVRŽENA, RESP. DO NĚJ STAVBA ZASAHUJE Stavby vodohospodářské W-O1 Odstranění migrační překážky na jezu řeky Opavy pro zajištění oboustranné průchodnosti cesty tažným rybám TV-Z1 Zajištění čištění odpadních vod v městské ČOV s cílem zvýšení ochrany podzemních a povrchových vod Stavby energetiky TE-Z1 transformovna 110/22 kV pro spolehlivé zásobování území elektrickou energii

II./A.7.2. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY S MOŽNOSTÍ VYVLASTNĚNÍ k odst. 1 Odůvodnění ploch koridorů pro dopravní a technickou infrastrukturu

101 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

OZNAČENÍ PLOCHY, KORIDORU DLE VÝKRESU ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY, PRO KTEROU JE PLOCHA, POPŘ. I.B.6. VE KTERÉM JE STAVBA KORIDOR VYMEZEN NAVRŽENA, RESP. DO NĚJ STAVBA ZASAHUJE Stavby technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro stanovený účel Vodní hospodářství KT-O2, KT-O3, KT-O4, KT-O5, KT-O46, KD-O17 KT-O6, KT-O7 KD-O28, KD-O34

KT-O8, KT-O9, KT-O11

KD-O7, KT-O30, KT-O44, KT-O49 KD-O33, KT-O19 až KT-O27, KT-O45 KT-O24, KT-O24, KT-O32, KT- O27 až KT-O29 Napojení stávajících zastavěných i navržených zastavitelných ploch na veřejnou KD-O1, kanalizaci napojenou na ČOV s cílem zvýšení ochrany podzemních a povrchových vod KT-O17 až KT-O19, KT-O24, KT-O45 KT-O11, KT-O12, KD-O1, KD-O30 KD-01, KT-O15, KT-O16 Ochrana zastavěného území před dešťovými přívaly z extravilánu Stavby technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro stanovený účel Energetika KT- O34, KT- O10 napojení nové transformovny 110/22 kV na distribuční elektrizační soustavu 110 kV, napojení stávajících vedení 22 kV na novou transformovnu 110/22 kV KT- O10, KT- O36, KD- O3, KD- posílení stávající distribuční elektrizační soustavy 22 kV O1, KT- O43 KT- O47, KT- O48 přeložka venkovního distribučního vedení elektrizační soustavy 22 kV pro racionální využití zastavitelných ploch a zvýšení bezpečnosti v zastavěných plochách. KT- O41, KT- O2, KT- O4, KT- přeložka venkovního distribučního vedení elektrizační soustavy 22 kV pro racionální O40, KT- O52 využití zastavitelných ploch a zvýšení bezpečnosti v zastavěných plochách. KT-O42 zabezpečení elektrického výkonu pro posílení stávající distribuční soustavy NN a pro nové odběratele v zastavitelných plochách KT-O35 přeložka venkovního distribučního vedení elektrizační soustavy 22 kV pro racionální využití zastavitelných ploch a zvýšení bezpečnosti v zastavěných plochách a zabezpečení elektrického výkonu pro posílení stávající distribuční soustavy NN a pro nové odběratele v zastavitelných plochách. KD-O32, KT-O26 zabezpečení elektrického výkonu pro posílení stávající distribuční soustavy NN a pro nové odběratele v zastavitelných plochách KT-O24, KT-O21, KT-O25, KT- zabezpečení elektrického výkonu pro posílení stávající distribuční soustavy NN a pro O26 nové odběratele v zastavitelných plochách KT-O51 Vyvedení výkonu z malé vodní elektrárny a zapojení do distribuční elektrizační soustavy 22 kV KT-O50 zabezpečení elektrického výkonu pro posílení stávající distribuční soustavy NN a pro nové odběratele v zastavitelné ploše Plynovod – energetika KD-O1 připojení výrobních zón na ploše V-Z1, ve var.V.2 i na plochách V-2 a V-3 na stl plynovod z RS U nádraží. KD-O7 zabezpečení napojení zastavitelné plochy pro občanskou vybavenost O-Z2 a var, i plochy rekreace u štěrkovny RH-Z1, RH-P1na plynovodní síť KD-13 zabezpečení napojení zastavitelné plochy pro komerční vybavenost OK-Z1 na plynovodní síť

102 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

OZNAČENÍ PLOCHY, KORIDORU DLE VÝKRESU ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY, PRO KTEROU JE PLOCHA, POPŘ. I.B.6. VE KTERÉM JE STAVBA KORIDOR VYMEZEN NAVRŽENA, RESP. DO NĚJ STAVBA ZASAHUJE KD-17 zabezpečení napojení zastavitelné plochy výroby VD-Z1 a smíšeného bydlení SO-Z1 na plynovodní síť KD-O26, KD-O28, KD-O33, KD- zabezpečení napojení zastavitelných ploch bydlení BI-Z5, BI-Z6, BI-Z7, BI-Z8, BI-Z9, O34 BI-Z10, BI-Z11, BI-Z18 na plynovodní síť KT-O1 zabezpečení napojení plochy pro komerční vybavenost OK-Z1 na plynovodní síť KT-O2, zabezpečení napojení plochy smíšeného bydlení SO-Z1 a plochy drobné výroby VD-Z1 na plynovodní síť KT-O3, KT-O4, KT-O8, KT-O9, zabezpečení napojení zastavitelných ploch bydlení BI-Z5, BI-Z6, BI-Z7, BI-Z8, BI-Z9, KT-O11, KT-O21 BI-Z10, BI-Z11, BI-Z18 na plynovodní síť KT-O24 zabezpečení napojení plochy pro drobnou výrobu VD-Z8 na plynovodní síť KT-O25, KT-O30, KT-O31, zabezpečení napojení zastavitelných ploch bydlení BI-Z9, BI-Z10 na plynovodní síť KT-O33, KTO44, KT-O46 zabezpečení napojení zastavitelných plochy smíšeného bydlení SO-Z3, SO-Z4 a plochy drobné výroby VD-Z3 na plynovodní síť

II./A.7.3. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ S MOŽNOSTÍ VYVLASTNĚNÍ

k odst. 1 U ploch v územním plánu vymezených pro realizaci ÚSES lze práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro jejich uskutečnění odejmout nebo omezit. V tabulce jsou vymezeny jednotlivé části ÚSES (biokoridory a biocentra).

OZNAČENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENI - VE VÝKRESU I./B.6. ZALOŽENÍ PRVKŮ ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) ČÍSL. LBC, LBK 1 LBC na LBK 3 LBC na LBK 4 LBC na LBK 5 LBC na NRBK Lokální biocentra pro založení systému ÚSES 6 LBC na NRBK 7 LBC na NRBK 8 LBC na NRBK 9 LBC na LBK 152 RBC Regionální biocentrum pro založení systému ÚSES K 96N NRBK Nadregionální biokoridor pro založení systému ÚSES 1/1 LBK 1/2 LBK 2/1 LBK 2/2 LBK 3 LBK Lokální biokoridory pro založení systému ÚSES 4/1 LBK 4/2 LBK 4/3 LBK 4/4 LBK

Podrobněji viz kapitola II./A.5.3. Návrh ploch pro vymezení územního systému ekologické stability krajiny (ÚSES).

II./A.7.4. STAVBY A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRAVY A BEZPEČNOSTI STÁTU

k odst. 1

103 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

1. Celé správní území Dolního Benešova je situováno v zájmovém území v ochranných pásmech leteckých zabezpečovacích zařízení Ministerstva obrany, která je nutno respektovat podle ustanovení § 37 zákona č. 49/1997 Sb. O civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání podle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu. V tomto území lze vydat územní rozhodnuti a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany. Jedná se o výstavbu (včetně rekonstrukce a přestavby: - větrných elektráren - výškových staveb - venkovních vedení VVN a VN - základnových stanic mobilních operátorů.

V tomto vymezeném území může být výstavba větrných elektráren, výškových staveb na 30 m nad terénem a staveb tvořících dominanty v terénu výškově omezena nebo zakázána.

Zájmové území Ministerstva obrany pro nadzemní stavby, které je nutno respektovat podle ustanovení § 175 odst. 1 zákona ě. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu je rozčleněno výškově následujícím způsobem: - Zájmové území Ministerstva obrany pro veškerou nadzemní výstavbu (v tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit veškerou nadzemní výstavbu jen na základě stanoviska Ministerstva obrany): - Zájmové území Ministerstva obrany pro nadzemní výstavbu přesahující 50 m nad terénem (v tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní výstavbu přesahující 50 m n.t. jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany): - Zájmové území Ministerstva obrany pro nadzemní výstavbu přesahující 100 m nad terénem (v tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní výstavbu přesahující 100 m n.t. jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany).

2. Na celém správním území je zájem Ministerstva obrany posuzován z hlediska povolování níže uvedených druhů staveb podle ustanovení § 175 zákona č. 183/2006 Sb.

Na celém správním území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany: - výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I. II. a III. třídy; - výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů; - výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů, včetně zařízení; - výstavba vedení VN a VVN; - výstavba větrných elektráren; - výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační, telemetrická) včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí (např. základnové stanice….); - výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem; - výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky); - výstavba objektů tvořících dominanty v území (např. rozhledny).

V koordinačním výkresu je zapracována poznámka “Celé správní území je situováno v ochranných pásmech leteckých zabezpečovacích zařízení Ministerstva obrany“ a poznámka „Celé správní území je zájmovým územím Ministerstva obrany z hlediska povolování vyjmenovaných druhů staveb“.

II./A.7.5. STAVBY PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT k odst. 1

104 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Nebyly navrženy.

II./A.8. VYMEZENÍ DALŠÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO k odst. 1 - 3 Do skupiny občanského vybavení jsou jako veřejně prospěšné stavby, pro které lze uplatnit předkupní právo zařazeny vybrané stavby občanského vybavení zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu, zejména pro vzdělávání a výchovu všech stupňů, sociální služby a péči o rodinu, zdravotní služby, ochranu a bezpečnost obyvatelstva. Dále jsou zařazeny stavby pro sport a rekreaci na plochách, na kterých je vznik těchto funkcí obzvláště žádoucí z hlediska utváření koncepce města a krajiny, obzvláště taktéž v rozvojovém území v Zábřehu.

OZNAČENÍ PLOCHY, DLE VÝKRESU I.B.6., VE KTERÉM JE ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ, VEŘEJNÉ PRO KTERÉ JE PŘEDKUPNÍ PRÁVO VYMEZENO PROSTRANSTVÍ NAVRŽENO

P-Z1 Realizací místní komunikace a technické infrastruktury budou zajištěny podmínky pro obsluhu zastavitelných ploch SO-Z1 a VD – Z2 v oblasti jižně areálu MSA P-Z2 Realizací místní komunikace a technické infrastruktury budou zajištěny podmínky pro obsluhu zastavitelné plochy SO-Z2 v oblasti jižně areálu MSA. P-Z3 Realizací místní komunikace a technické infrastruktury budou zajištěny podmínky pro obsluhu zastavitelné plochy SO-Z4 v oblasti jižně areálu MSA. P-Z4 Realizací místní komunikace a technické infrastruktury budou zajištěny podmínky pro obsluhu BI-Z11. Veřejné prostranství pro stavbu stezky pro pěší a cyklisty, pro zvýšení bezpečnosti

P-Z5 pěších a cyklistů. Veřejné prostranství PZ-6 je vymezeno pro rekonstrukci a rozšíření stávající místní P-Z6 komunikace. Realizací budou zajištěny podmínky pro dopravní obsluhu zastavěných ploch a zastavitelné plochy BI-Z21 v oblasti Zábřehu včetně napojení na inženýrské sítě (technickou infrastrukturu sídla)y. Veřejné prostranství P-Z7 je vymezeno pro výstavbu sítě místních komunikací a P-Z7 technické infrastruktury dle zpracované urbanistické studie. Realizací budou zajištěny podmínky pro dopravní obsluhu zastavitelných ploch ve střední a západní oblasti Zábřehu včetně napojení na inženýrské sítě např. BI-Z12, BI-Z17, BI-Z23 až BI-Z33. Veřejné prostranství P-Z8 je vymezeno pro rekonstrukci a rozšíření stávající místní komunikace a stavby technické infrastruktury. Realizací budou zajištěny podmínky pro dopravní obsluhu zastavěných ploch a zastavitelných ploch BI-Z14a – BI-Z14d, BI-Z15 P-Z8 v oblasti Zábřehu včetně stl plynovodu, distribučního vedení elektrizační soustavy 22 kV včetně nových DTS, vodovodních řadů a kanalizačních stok a souvisejících objektů - přečerpávací stanice splašků pro stávající zástavbu i zastavitelné plochy v západní části Zábřehu. Veřejné prostranství P-Z9 je vymezeno pro stavbu místní komunikace a stavby technické infrastruktury. Realizací budou zajištěny podmínky pro dopravní obsluhu P-Z9 zastavěných ploch a zastavitelných ploch BI-Z18 včetně staveb inženýrských sítí jak v Dolním Benešově, tak v Zábřehu. Veřejné prostranství pro stavbu stezky pro pěší, stl plynovod místní rozvodné sítě, Distribuční vedení elektrizační soustavy 22 kV včetně nových DTS, přečerpávací stanice splašků včetně souvisejících objektů u hřiště v Zábřehu P-Z10 s výtlakem napojeným do kanalizační sítě v Dolním Benešově, vodovodní řady a kanalizační stoky včetně souvisejících objektů a přečerpávací stanice splašků pro stávající zástavbu i zastavitelné plochy v západní části Zábřehu

105 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

OZNAČENÍ PLOCHY, DLE VÝKRESU I.B.6., VE KTERÉM JE ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ, VEŘEJNÉ PRO KTERÉ JE PŘEDKUPNÍ PRÁVO VYMEZENO PROSTRANSTVÍ NAVRŽENO

Veřejné prostranství P-Z11 pro stavbu místní komunikace a technické infrastruktury. Realizací budou zajištěny podmínky pro dopravní obsluhu zastavitelné plochy BI-Z1, BI-Z2, BI-Z33 a jejich napojení na inženýrské sítě. Propojením s místní komunikací

P-Z11 vybudovanou v rámci zastavitelné plochy BI-Z33 by bylo zajištěno zaokruhování sítě místních komunikací umožňující omezení závleků a zlepšení podmínek pro svoz TKO a pro zimní údržbu. Veřejné prostranství pro stavbu místní komunikace a technickou infrastrukturu-, P-Z12 Realizací budou zajištěny podmínky pro dopravní obsluhu zastavitelných ploch BI-Z4 a BI-Z3 a jejich napojení na inženýrské sítě (plochy u tratě ČD v Dolním Benešově). Veřejné prostranství pro přestavbu PZ-13 je vymezeno pro rekonstrukci a rozšíření stávající místní komunikace a technické infrastruktury. Realizací budou zajištěny P-Z13 podmínky pro dopravní obsluhu zastavitelné plochy O-Z2 a VD-Z3, jejich napojení na inženýrské sítě a nezbytných souvisejících staveb a přečerpávacích stanic splašků pro zastavitelné plochy v západní části Dolního Benešova. Veřejné prostranství je vymezeno pro stavbu místní komunikace a technické infrastruktury. Realizací budou zajištěny podmínky pro dopravní obsluhu a napojení

P-Z14 na inženýrské sítě stávající zástavby v zastavěném území a zastavitelných ploch v západní části Zábřehu. Veřejné prostranství je vymezeno pro stavbu pěšího propojení, chodníku. Realizací P-Z15 bude zajištěno lepší zpřístupnění zastavitelných ploch a celkově lepší prostupnost území pro nemotorovou dopravu. Veřejné prostranství je vymezeno pro stavbu místní komunikace a technické P-Z16 infrastruktury. Realizací budou zajištěny podmínky pro dopravní obsluhu zastavitelných ploch v západní části Zábřehu a jejich napojení na inženýrské sítě.

Odůvodnění veřejně prospěšných staveb, pro které lze uplatnit předkupní právo:

OZNAČENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY, STAVBY DLE PRO KTEROU JE PŘEDKUPNÍ PRÁVO VYMEZENO VÝKRESU I.B.6.

PŘEDKUPNÍ PRÁVO PRO MĚSTO DOLNÍ BENEŠOV OS-Z1 Důvodem vymezení je zabezpečení plochy nezbytné k vybudování staveb občanského vybavení pro tělovýchovu a sport v rozvojovém území OS-P1 Důvodem vymezení je zabezpečení plochy nezbytné k vybudování občanské vybavení, stavby pro zařízení vzdělávání, školství, tělovýchovu a sport OV-P1 Důvodem vymezení je zabezpečení vybudování občanského vybavení, stavby pro tělovýchovu a sport OV-P2 Důvodem vymezení je potřeba zabezpečení plochy nezbytné k vybudování občanského vybavení – přestavby pro školství, kulturu v rozvojovém území OV-P3 Důvodem vymezení je potřeba zabezpečení plochy nezbytné k vybudování občanské vybavení – přestavby pro školství, kultura, sociální péči v rozvojovém území TO-Z1 Důvodem vymezení je potřeba zabezpečení plochy nezbytné k výstavbě technického zázemí města, technického dvoru, odpovídajícího komplexně potřebám města

106 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

II./A.9. STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ k odst. 1 Nebyly navrženy, na území sídla se nenachází chráněně části krajiny.

II./A.10. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ k odst. 1 - 2 Plochy a koridory územních rezerv nebyly vymezeny.

II./A.11. VYMEZENÍ PLOCH, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO DOHODOU O PARCELACI

k odst. 1 Nebyly vymezeny.

II./A.12. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ A DÁLE STANOVENÍ LHŮTY PRO POŘÍZENÍ ÚZEMNÍ STUDIE, JEJÍ SCHVÁLENÍ POŘIZOVATELEM A VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI

k odst. 1 -3 Odůvodnění návrhu 10 zastavitelných ploch, pro které je prověření změn jejich využití území studií podmínkou pro rozhodování Jedná se o níže uvedené územní studie (ÚS):

OZNAČENÍ PLOCHY VYMEZENÍ ÚZEMÍ K PROVĚŘENÍ DŮVOD PRO STANOVENÍ PODMÍNKY ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNÍ K PROVĚŘENÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ STUDIE ÚZEMNÍ STUDIÍ

- prověření možnosti organizace území - prověření vstupů do lokality s ohledem na optimální využití dané US - 1 plochy pro výstavbu rodinných domů BI- Z33 - potřeba stanovení podrobných podmínek pro umístění stavby

RD a prostorovou regulaci - vymezení veřejného prostranství - návrh dopravní obsluhy a napojení na technickou infrastrukturu - návrh dopravní obsluhy a napojení na technickou infrastrukturu s ohledem na nutnost prověření vstupů do lokality ze sil. I/56 US - 2 BI- Z9 - vymezení veřejného prostranství - stanovení podmínek pro umístění RD a prostorovou regulaci - návrh napojení na technickou infrastrukturu - nutnost prověření dopravního napojení ze sil. I/56 v lokalitě v Zábřehu, západně od skládky US - 3 BI- Z18 - návrh plochy pro výtlak kanalizace od ČS u hřiště, - vymezení veřejného prostranství - stanovení podmínek pro umístění RD a prostorovou regulaci - návrh napojení na technickou infrastrukturu.

107 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

OZNAČENÍ PLOCHY VYMEZENÍ ÚZEMÍ K PROVĚŘENÍ DŮVOD PRO STANOVENÍ PODMÍNKY ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNÍ K PROVĚŘENÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ STUDIE ÚZEMNÍ STUDIÍ

- stanovení urbanistické koncepce zástavby území v lokalitě v Zábřehu, ve vazbě na železniční trať a nádraží, - stanovení podrobných podmínek pro osazení RD a prostorovou US - 5 BI- Z21 regulaci i vzhledem k zabezpečení pohody bydlení (trať ČD) - vymezení veřejného prostranství - návrh dopravní obsluhy území a napojení na technickou infrastrukturu - stanovení podmínek pro založení centra nové zástavby se základní vybaveností, plochami pro tělovýchovu a sport OS-Z1, OS-P1, OV-P2, s ohledem na optimální využití území US - 6 P-Z7 - stanovení podrobných podmínek pro výstavbu a prostorovou regulaci - vymezení veřejného prostranství - návrh dopravní obsluhy a napojení na technickou infrastrukturu - stanovení urbanistické koncepce v rámci zástavby ploch v lokalitě Štěrkovna pro rekreaci nadmístního významu, RH-P1, RH-Z1, KZ-O7, s ohledem na danosti území, optimální využití dané plochy pro US - 7 ubytovacích, stravovacích zařízení, zázemí pro koupání, plochy KZ-O6 pro sport, - stanovení podrobných podmínek pro výstavbu a prostorovou regulaci - návrh dopravní obsluhy a napojení na technickou infrastrukturu - stanovení urbanistické koncepce v ploše určené pro podnikání naproti stadionu v Dolním Benešově, s ohledem na optimální využití dané plochy, organizace území umožňující umístění US - 8 VD-Z3 zařízení více investorů - stanovení podrobných podmínek pro výstavbu a prostorovou regulaci - návrh dopravní obsluhy a napojení na technickou infrastrukturu - stanovení urbanistické koncepce a optimálního využití plochy občanského vybavení mezi rybníky na Březích a štěrkovnou s ohledem na výstavbu zařízení občanské vybavenosti, podílu US - 9 O-Z2 specifického bydlení, startovacích bytů pro mladé, bytů pro seniory, rodinných domů, - stanovení podrobných podmínek pro výstavbu a prostorovou regulaci - návrh dopravní obsluhy a napojení na technickou infrastrukturu - stanovení urbanistické koncepce optimálního využití ploch výrobní zóny severně o železniční tratě - prověření možnosti vazeb na MSA US - 10 V-Z1 - stanovení podrobných podmínek pro výstavbu a prostorovou regulaci - návrh napojení na dopravní infrastrukturu v území - návrh dopravní obsluhy území - návrh technické infrastruktury

II./A.13.VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE POŘÍZENÍ A VYDÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ A ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU

k odst. 1 Plochy ani koridory nebyly vymezeny.

108 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

II./A.14. VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT

k odst. 1 Nebyly vymezeny.

II./A.15. VYMEZENÍ POJMŮ

k odst. 1 Umožňuje se jednoznačné pochopení textu.

II./A.16. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI

V kapitole je stanoven přesný počet stran a výkresů, které se vydávají opatřením obecné povahy.

H) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Návrh Územního plánu Dolní Benešov byl na základě požadavků uplatněných při projednání zadání posouzen z hlediska vlivu na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. v rozsahu přílohy č. 1 zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších změn. Z hlediska formálního uspořádání je vyhodnocení vlivu Územního plánu Dolní Benešov na udržitelný rozvoj území zpracováno v textové části, a to: Vyhodnocení vlivů Územního plánu Dolní Benešov na udržitelný rozvoj území, část A, část C – F

ZÁVĚRY „VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU DOLNÍ BENEŠOV NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ, ČÁST A“

Hlavním účelem předkládaného návrhu ÚP Dolní Benešov je potřeba zajistit převedení stávajícího platného územního plánu do formy, která je v souladu se stavebním zákonem a jeho prováděcí vyhláškou. Součástí tohoto procesu je nutnost prozkoumat oprávněnost a využitelnost návrhových ploch platného územního plánu a jejich případné rozšíření o plochy a koridory odrážející potřebu rozvoje obce. V neposlední řadě je potřeba zajistit návaznost na požadavky a podmínky uvedené ve významných krajských a celostátních koncepcích, aby byla zajištěna možnost výhledové realizace záměrů promítajících se do správních území více obcí. Takovými plochami je např. vedení nadregionálního biokoridoru s osou v řece Opavě nebo přeložka silnice I/56.

Území města Dolní Benešov je rozděleno do dvou místních částí, kopírujících hranice katastrálních území Zábřeh u Hlučína a Dolní Benešov. Hlavním problémem v řešeném území z hlediska ochrany životního prostředí a veřejného zdraví je poměrně časté a rozsáhlé vybřežování řeky Opavy, které se ale projevuje mimo souvislou zástavbu města. Po mírně svažité orné půdě při přívalových nebo dlouhotrvajících deštích stékají dešťové vody a způsobují bleskové záplavy. Značné problémy v obytné zástavbě centrální části města způsobuje vysoká intenzita dopravy včetně dopravy nákladní na silnici I/56. Z demografického hlediska je problémem postupný úbytek počtu obyvatel z důvodu jejich stěhování, pro jehož zastavení je z důvodu potřeby zvýšení atraktivity bydlení navrhována řada ploch pro individuální bydlení, a pro zajištění podmínek pro vznik nových pracovních míst také rozsáhlé plochy pro výrobu (V-Z1).

109 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Návrh územního plánu řeší převzaté i nové plochy. Všechny navrhované plochy jsou doprovázeny potřebnými koridory a plochami technické infrastruktury (vedení VN, plynovody, kanalizace, vodovody a obslužné komunikace). Celá řada ploch byla již v platném územní plánu schválena. Významným návrhem je rovněž záměr přeložky silnice I/56 převzatý z platných Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje a ve fázi UP pro společné jednání i variantně řešený návrh úpravy dalšího využití lokality Štěrkovna, která je již v současné době využívána pro rekreaci. Předložený návrh ÚP je z hlediska dopadů na životní prostředí u některých složek mírně pozitivní, zejména z důvodu stabilizace a doplnění územního systému ekologické stability. Negativní vlivy se projeví zejména u záboru zemědělské půdy (která je v území převážně nejlepší kvality). Mírně negativně se projeví realizace navrhovaných ploch také na způsobu odvodnění území, na kvalitě ovzduší, na fragmentaci krajiny a na změně krajinného rázu.

Územní plán slouží pro jednotné koncepční a koordinované řízení rozvoje obce a musí zajistit, že přírodní zdroje včetně zemědělské půdy v území budou uvážlivě využívány a že produkované znečištění (odpadní vody, odpady, emise i hluk) bude minimalizováno tak, aby nepřinášelo nepřijatelné negativní dopady a nevedlo k negativnímu ovlivnění veřejného zdraví a pobytové pohody obyvatelstva. Pořízení nového územního plánu má vést rovněž k zajištění ochrany přírody a krajiny.

Realizace ÚP nebude mít žádný vliv na zvláště chráněná území nebo architektonické památky a archeologická naleziště, a jen omezený negativní vliv na migrační potenciál území a na faunu a flóru, daný jen záborem půdy.

Závěrem „VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU DOLNÍ BENEŠOV NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ – ČÁST A,“ je konstatování, že návrh ÚP Dolní Benešov v podobě předložené pro společné jednání splňuje nároky kladené právními předpisy i požadavky na potřebnou úroveň bydlení a jeho technického zabezpečení, na rozvoj individuálního podnikání v území stejně jako požadavky ochrany životního prostředí a veřejného zdraví a je doporučeno jeho schválení ve variantě 1 průmyslových ploch a ve variantě 1.1 řešení lokality Štěrkovna. Tyto varianty byly v rámci společného jednání doporučeny k zapracování do ÚP a stejně tak doporučeny v rozhodnutí zastupitelstva o výběru variant. Územní plán Dolní Benešov byl následně upraven pro veřejné projednání a řešení průmyslových ploch a lokality Štěrkovna se dále předkládá jako invariantní. Nad rámec výrokové části ÚP byly v rámci vyhodnocení z hlediska minimalizace negativních vlivů navržena doporučení pro tyto plochy: - stavby v plochách pro individuální bydlení situované podél železniční trati a podél stávající silnice I/56 realizovat až po prověření splnění hlukových limitů pro denní i noční dobu (týká se ploch BI – Z3, Z4, Z5, Z6, Z7, Z8, Z13, Z14, Z17, Z19, Z20, Z21, Z22, Z23, Z27, Z28, Z33).

Doporučení byla do ÚP zapracována a v podmínkách ploch bydlení (BI) byly plochy BI – Z3, Z4, Z5, Z6, Z7, Z8, Z13, Z14, Z17, Z19, Z20, Z21, Z22, Z23, Z27, Z28, Z33 zařazeny do části podmíněně přípustného využití, v nichž lze povolit výstavba až po prokázání splnění hlukových limitů pro denní i noční dobu.

ZÁVĚRY „VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU DOLNÍ BENEŠOV NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ, ČÁST C – F“ Podstatou udržitelnosti rozvoje území je naplnění tří základních cílů: - sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech, - účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů, - udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti.

110 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Území SO ORP Hlučín vykazuje od r. 2000 ustálený stav. V tomto období nedocházelo v obcích SO ORP k žádným významným změnám. Poměr zemědělské a lesní půdy k zastavěné ploše dokazuje převážně venkovský charakter území, hustota zalidnění, v důsledku růstu obyvatel, má rostoucí trend.

Tab. Kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj ( ÚAP SO ORP Hlučín-aktualizace r. 2016, metodika MMR pro ÚAP)

Pilíř- Pilíř-soudržnost Pilíř-životní výsledná Aktualizace hospodářské společenství prostředí kategorie podmínky území obyvatel území

Výsledné hodnocení + + - 2a metodika MMR r. 2014

Rozsáhlým dokumentem pro hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje, dotýkající se řešeného území jsou ÚAP Moravskoslezského kraje (aktualizace r. 2015, a eventuálně starší z r. 2011, r. 2009). K hodnocení je zde použita základní 7 stupňová škála, hodnotící převahu silných nebo slabých stránek pilířů udržitelného rozvoje (životního prostředí, hospodářských podmínek, soudržnosti obyvatel území). Výhodou je zejména porovnatelnost hodnocení za celý kraj a i šířka (podrobnost) použité stupnice. Hodnocení jednotlivých pilířů, včetně srovnatelného hodnocení SO ORP, přináší následující tabulka.

Tab. Hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje dotýkající se řešeného území (stupnice hodnocení: 1-nejlepší, 7- nejhorší, + a - = metodika MMR) Aktuální ÚAP MS kraje ÚAP SO ORP HLUČÍN hodnocení aktualizace r. vlastní hodnocení – metodika MMR ÚP Pilíř-rok r. 2017 2009 2011 2013 2015 2010 2012 2014 2016 2016 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 4 6 5 5 6 3 4 4 4 + HOSPODÁŘSKÝ 3 2 2 2 3 4 4 4 3 + SOUDRŽNOSTI 5 3 4 3 5 5 5 5 5 -

Obecně by mělo platit, že menší vzájemné rozdíly s výsledným hodnocením územního plánu vykazuje hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje v rámci SO ORP Hlučín než v rámci ÚAP MSK. Skutečností je v zásadě podobné hodnocení všech tří dokumentů, zejména pak ÚAP SO ORP a územního plánu. Vlastní hodnocení podmínek životního prostředí – průměrné, je nutno vnímat zejména s ohledem na příznivé podmínky regionu, pozitivnější vnímání zemědělské krajiny (koeficientu ekologické stability), ale i rekreačních možností vlastního Dolního Benešova (niva řeky Opavy, vodní plochy). Hodnocení životního prostředí podle ÚAP MS kraje – jako špatné se jeví jako nepřiměřené. U hodnocení hospodářského pilíře území je patrné, že příčiny zlepšení současného stavu jsou širší, mírné zlepšení nezaměstnanosti v regionu i ČR (v posledním období) je dáno zejména příznivým makroekonomickým vývojem v ČR (politikou levných peněz, poklesem cen surovin), nikoliv úspěšnou regionální politikou státu v tomto regionu. Řešené území vykazuje z hlediska udržitelnosti rozvoje území „slabší – podprůměrné“ podmínky soudržnosti obyvatel, dané poklesem bytové výstavby v obci (nedostatek disponibilních ploch), s tlakem na stárnutí obyvatel a mírným poklesem počtu obyvatel v delším výhledu. S ohledem na funkci obce ve struktuře osídlení (širší vazby – jednoznačně na město Hlučín a Ostravu) a zejména pak příznivé přírodní podmínky území je předpokladem udržitelnosti rozvoje řešeného území stabilizace a dlouhodobé zlepšení hospodářských podmínek, přednostní rozvoj obytných (individuální bytové výstavby) a částečně i obslužných funkcí obce (drobného podnikání), při minimalizaci negativních dopadů v oblasti životního prostředí (kvality bydlení).

111 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Nový územní plán přejímá navrhované ploch z platného územního plánu a doplňuje další, nezbytné pro rozvoj města. Všechny plochy pro podnikání, bydlení, tělovýchovu a sport, rekreaci, resp. občanské vybavení jsou doprovázeny potřebnými koridory a plochami technické infrastruktury (možnost umístění vedení VN, plynovodu, kanalizace, vodovodu a obslužných komunikací). Výměra navrhovaných ploch s mírnou rezervou odpovídá předpokládanému vývoji z hlediska počtu obyvatel. Negativní vlivy realizace navrhovaného ÚP se projeví zejména u záboru zemědělské půdy, vzhledem převažující rozloze zemědělské půdy I. a II. třídě ochrany. Lesní pozemky jsou zabírány jen minimálně, ojediněle se zastavitelné plochy nachází v ochranném pásmu lesa. Dojde k postupnému mírnému zhoršení ovzduší a hlukových poměrů, neboť při realizaci navrhovaných ploch se zvýší i intenzita obslužné dopravy. Se zvýšením výměry ploch pro bydlení i podnikání se zvýší také nároky na odběr pitné vody a produkované množství odpadních vod, je zde i nebezpečí zrychlení odtoku dešťových vod z území. Posuzovaný návrh ÚP přináší i vlivy mírně pozitivní, jako je návrh odkanalizování území v Zábřehu na ČOV v Dolním Benešově, tj. bude zabezpečeno již čištění splaškových vod z této části města, stabilizaci a doplnění ÚSES a úpravu jeho skladebných prvků, zajištění ochrany cenných přírodních a archeologických území.

V území se nachází ložisko štěrkopísku, těžba se již nepředpokládá, je navržena sanace území po těžbě, obnova krajiny formou návrhu ploch krajinné zeleně, přestavba těžebních areálu u jezera Štěrkovna mimo CHLÚ, dobývací prostory a ložisko v prospěch rekreace. Realizace ÚP nebude tedy mít žádný vliv na zdroje nerostných surovin nebo architektonické a kulturní památky, ani na hmotný majetek. Vlivy na faunu a flóru jsou dány zejména předpokládaným odstraněním svrchní vrstvy zemin.

Celkově lze konstatovat, že návrh Územního plánu Dolní Benešov zvyšuje předpoklady pro dosažení dynamické rovnováhy mezi ochranou životního prostředí, sociálním rozvojem a ekonomickým rozvojem.

Podrobné výsledky tohoto hodnocení jsou dokumentovány v samostatné zprávě, která je součástí návrhu Územního plánu Dolní Benešov.

I) VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

Pro vyhodnocení účelného využití zastavěného území a stanovení potřeby zastavitelných ploch byly v územním plánu využity dále následující podklady: - Vymezení zastavěného území v doplnění průzkumů; - Zhodnocení možnosti zástavby v prolukách a zahradách v zastavěném území; - Vyhodnocení již zrealizované výstavby na plochách navržených v územním plánu a jeho změně; - Vyhodnocení území dle údaje vyplývající z ÚAP SO ORP Hlučín.

Základní údaje, Dolní Benešov (k 1.1.2o16) Hustota (počet Město Počet obyvatel Rozloha (km2) obyvatel/km2) Dolní Benešov 4083 14,81 276

112 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná a výrobní, částečně obslužná, dopravní a okrajově i rekreační. Velmi omezeně se zde projevují suburbanizací tendence města Ostravy. Pro sídelní strukturu celého správního obvodu ORP Hlučín je charakteristická vysoká hustota osídlení (ve srovnání s průměrem ČR), značný počet obcí a sídel (obvykle s koncentrovanou zástavbou) a nadprůměrné ovlivnění krajiny antropogenními vlivy. Území na severu si však zachovává do značné míry charakter mírně zvlněné zemědělské krajiny, přecházející do částečně zalesněných území Hlučínské pahorkatiny. Z dlouhodobého hlediska je sídelní struktura stabilizována, navazující na historickou tradicí osídlení v úrodné zemědělské oblasti. V každém území existují jednotlivé přírodní a antropogenní rozvojové či omezující faktory ovlivňující vývoj počtu obyvatel. Podmínkám zaměstnanosti (především v měřítku regionů pohybu za prací) je přikládán obvykle největší význam pro rozvoj obcí (dlouhodobý vývoj počtu obyvatel). Dále následují většinou dopravní poloha, vybavenost sídla, kvalita rekreačního a obytného prostředí a další faktory. Jejich význam – váha je různá, podle konkrétních podmínek, dlouhodobých změn (zvyšující se preference bydlení v kvalitním prostředí). Stanovení prognózy vývoje počtu obyvatel ve střednědobém období a odvození rozsahu nové bytové výstavby včetně její redukce s ohledem na očekávanou koupěschopnou poptávku po bydlení je předpokladem optimalizace a reálnosti územních plánů. Požadavek vyhodnocení potřeby zastavitelných ploch vychází především z konkrétního textu stavebního zákona – znění § 55 odst. 4 stavebního zákona: „Další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch.“ Uvedený paragraf hovoří o změně územního plánu, je však logické, že ani výchozí návrh zastavitelných ploch územního plánu by neměl být proveden bez zdůvodnění a výhledové bilance vývoje počtu obyvatel a bytů pro období předpokládané platnosti územního plánu. Podobně i návrh technické infrastruktury, zejména u větších obcí by měl být bilancován v rámci výhledů vývoje počtu obyvatel obce (nepřímo je tento požadavek obsažen v paragrafech stavebního zákona znění § 18(odstavec 4)-„Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území“ a §19(odstavec 1, bod j) stavebního zákona. Dále pak i znění § 53 (odst.5, bod f) konstatuje, že součástí odůvodnění územního plánu, zpracovaného pořizovatelem je vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. V případě řešeného území se projevuje na jeho vývoji především: - Dopravní poloha na spojnici Ostravy (Hlučína) a Opavy (Kravař). - Lokalizace průmyslu ve městě. - Průměrná až podprůměrná úroveň nezaměstnanosti ve městě. - Dlouhodobá tradice individuálního bydlení a specifická hodnotová orientace obyvatel, vyplývající z historického vývoje regionu (Hlučínska).

Tab. Základní bilance vývoje počtu obyvatel a bytů v řešeném území obec-část obce Obyvatel Bytů (obydlených) Úbytek bytů rok 2016 2030 2016 2030 do r. 2030 Řešené území 4050 3950 1650 1740 70

Nových bytů do r. 2030 Druhé bydlení – obytných jednotek mimo rodinné v rodinných 2016 2030 obec-část obce domy domech Řešené území cca 20* 160 120 140 (150)

Údaje v závorkách odpovídají očekávanému počtu bytů realizovaných na nových plochách vymezených v územním plánu obce jako návrhové.

113 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

*V obci je cca 630 bytů v budovách s charakterem bytových domů, novou výstavbu bytů (hromadného – specifického bydlení) v obci nelze vyloučit, je ji nutno posuzovat samostatně s ohledem na dopady v rámci komunitního plánování (byty specifického určení). Nárůst druhého bydlení o cca 20 bytů se realizuje zejména formou „odpadu“ trvale obydlených bytů, čemuž nelze v podmínkách vícebytových rodinných domů zabránit. Pro zajištění stagnace počtu obyvatel v řešeném území existuje bilancovaná potřeba celkem cca 150–165 bytů (v zásadě v souladu s podkladem Analýza socioekonomického vývoje Moravskoslezského kraje a odhad potřeby bytů, r. 2013), což však vzhledem k atraktivitě bydlení a rozsahu bytové výstavby je nezbytné dále korigovat. • Změna počtu obyvatel, tj. očekávaná mírný pokles o cca 20–50 obyvatel do r. 2030 vyvolá pokles pouze velmi mírný pokles potřeby. Tento faktor je však nutno vnímat, je velmi těžko odhadnutelný. • Atraktivita bydlení je ve městě Dolní Benešov vysoká, napjatá je však poptávka po nových plochách po bydlení – což je dáno, jak způsobem intenzivního zastavění (omezené rezervy volných ploch), tak i bariérami plošného rozšíření obytné zástavby. To se promítlo v posledních letech i do nižšího rozsahu počtu dokončených bytů. Na základě odborného odhadu je předpokládána možnost realizace cca 150 nových bytů do r. 2030 (vit tabulka), pokud nebude limitována reálnou nabídkou ploch. Potencionální možnosti získání nových bytů intenzifikací využití stávajícího stavebního fondu (nástavbami, vestavbami, změnami využití stavby) a bez nároku na plochy (přístavbami, zahuštěním současné zástavby apod.) byly v řešeném území do značné míry vyčerpány. Zda bude nová výstavba na navržených plochách realizována, závisí na skutečné dostupnosti pozemků, jejich ceně, na celkové ekonomické situaci, zájmu komerčních investorů apod. Míra nejistoty tržní disponibility pozemků je v řešeném území značná a vyvolává potřebu převisu nabídky pozemků, přitom obecně platí, že u menších obcí by měl být vyšší (40-100%), než u velkých měst (20%). Převis vyšší nabídky ploch pro novou bytovou výstavbu je v řešeném území žádoucí s ohledem na skutečnosti: • Brzdí růst cen pozemků v řešeném území nad obvyklou úroveň a přispívá k optimálnímu fungování trhu s pozemky pro bydlení v obci, zájem o bydlení v obci je značný, zejména z širšího regionu. • Výrazným, proměnlivým faktorem zvýšeného zájmu o bydlení v řešeném území je částečně příměstská poloha obce. • Nízká připravenost stavebních pozemků k zástavbě a nákladnost této přípravy ve srovnání s tržními cenami těchto pozemků. • Značná část pozemků je blokována pro „rodinné příslušníky apod.“, není určena pro prodej. • Tradice poměrně velkých pozemků pro rodinné domy. • Účinnost ekonomických nástrojů ovlivňujících urbanistickou efektivnost využití území je nízká (např. daně z nemovitostí), stavební pozemky se v podmínkách nízké výnosnosti jiných aktiv (zejména úspor – běžných vkladů) stávají samy o sobě dlouhodobou investicí, často nejsou nabízeny k prodeji, situace na trhu je do značné míry blokována.

V souladu s požadavky uvedenými výše a analýzou území, následnou studií v rámci vývoje počtu obyvatel a bytů na území Moravskoslezského kraje se v územním plánu se v Územním plánu Dolní Benešov navrhuje do roku 2030 potřeba získání 150 bytů, s rezervou cca 35 % , tj. navýšením tohoto počtu o cca 53 bytů. V územním plánu se navrhuje bydlení na zastavitelných plochách smíšených obytných o celkové rozloze 28,03 ha na plochách bydlení individuálního a smíšených obytných. Protože v územní plánu byla stanovena podmínka zpracování územních studií téměř ve všech vymezených zastavitelných plochách pro bydlení, je nezbytné počítat s rozlohou plochy pozemku pro rodinný dům cca 1500 m2 , do které je zahrnuta i plocha komunikací, veřejného prostranství a technické infrastruktury. Pro stabilizaci obyvatelstva v Dolním Benešově a imigraci nového je snahou města vytvořit optimální podmínky pro bydlení a rekreaci a zároveň zachovat kvality životního prostředí, které jsou na

114 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov vysoké úrovni. Do návrhu územního plánu proto nebyly zařazeny záměry vlastníků, jejichž pozemky nenavazují na zastavěné území nebo by jejich zástavbou byl narušen krajinný ráz či tradiční způsob zástavby, jež je urbanistickou hodnotou sídla.

Kromě ploch pro bydlení jsou v územním plánu navrženy další, jejichž rozloha a odůvodnění je součástí kapitol II./A.3.4 (str. 58 – 72) a vyhodnocení a zdůvodnění návrhu výrobní zóny v ploše V-Z1 a využití území Štěrkovny v kapitole G. Komplexní zdůvodnění (str. 42 – 44).

Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch, shrnutí V časovém horizontu příštích 13 let je nutno počítat na území města Dolní Benešov s potřebou výstavby 203 bytů na plochách nových, zastavitelných, s převisem 35 %. Tato hodnota se nejeví pro město velikosti Dolního Benešova s přihlížením k udržení alespoň stagnace počtu obyvatel nijak přehnaná, ale přiměřená, i vzhledem k připravovaným akcím obnovy krajiny a zatraktivnění sídla vybudováním centra rekreace v jezera Štěrkovna, či možnostmi pro krátkodobou, každodenní rekreaci po založení parku v ploše bývalého rybníka Kolovrat, záměrů obsažených v územním plánu. V územním plánu jsou navrženy zastavitelné plochy a plochy přestavby pro bydlení na rozloze 28,03 ha. V rozloze nových pozemků pro bydlení cca 1 500 m2 je zahrnuta plocha komunikací, nezbytného veřejného prostranství, protože v převážně většině ploch je stanovena podmínka zpracování územní studie, která až následně vymezí komunikace a dle požadavků stavebního zákona i veřejná prostranství. Dle výše uvedených výpočtů a odborných odhadů je zřejmé, že nabídka zastavitelných ploch pro bydlení v období do roku 2030 je přiměřená a měla by uspokojit poptávku.

J) VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY ZÁKONA), S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ

V územním plánu nebyly vymezeny významnější záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v ZÚR MSK. Z hlediska širších vztahů je významnější návrh plochy výroby – velké výrobní zóny pro jednoho investora a využití území v lokalitě Štěrkovna pro rekreace, cestovní ruch. Záměry jsou zapracování již v platném ÚP. Nový ÚP je prověřil a v souladu se stanovisky dotčených orgánů v rámci společného jednání a rozhodnutí zastupitelstva do ÚP zapracoval.

K) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA

Úvod, podklady Vyhodnocení záboru půdy je zpracováno podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, vyhlášky č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany, vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR (čj. OOLP/1067/96) k odnímání půdy ze ZPF a zákona č. 289/95 Sb., o lesích a o změně a o doplnění některých zákonů (lesní zákon). Vyhodnocení je zpracováno podle Společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP z července 2011. Použité podklady

115 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

- údaje o bonitních půdně ekologických jednotkách a odvodněných pozemcích z podkladů ÚAP - údaje o druzích pozemků z podkladů Katastru nemovitostí – www.nahlizenidokn.cz - březen 2017

Kvalita zemědělských pozemků Zemědělské pozemky navržené k záboru jsou vyhodnoceny podle druhů zemědělských pozemků s určením BPEJ. Pro posouzení kvality byly jednotlivé BPEJ zařazeny do tříd ochrany zemědělské půdy I až V. První číslo pětimístného kódu BPEJ označuje klimatický region. Katastrální území Dolní Benešov náleží do klimatického regionu 6 – MT 3 - mírně teplý (až teplý), vlhký, katastrální území Zábřeh u Hlučína do klimatického regionu 5 – MT2 – mírně teplý, mírně vlhký.

HPJ v řešeném území podle vyhlášky č. 546/2002, kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci:

14 - Luvizemě modální, hnědozemě luvické včetně slabě oglejených na sprašových hlínách (prachovicích) nebo svahových (polygenetických) hlínách s výraznou eolickou příměsí, středně těžké s těžkou spodinou, s příznivými vláhovými poměry.

22 - Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším.

46 - Hnědozemě luvické oglejené, luvizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření.

47 - Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření.

56 - Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé.

58 - Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé.

67 - Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné.

69 - Gleje akvické, gleje akvické zrašeliněné a gleje histické na nivních uloženinách nebo svahovinách, převážně těžké, výrazně zamokřené, půdy depresí a rovinných celků.

Zábor půdy dle návrhu ÚP Celkový předpokládaný zábor půdy je 141,76 ha, z toho je 125,33 ha zemědělských pozemků.

Navržené funkční členění zábor půdy celkem z toho zemědělských pozemků (ha) (ha) Z Zastavitelné plochy BI bydlení individuální 25,46 24,84 RH Plochy hromadné rekreace 0,07 - O plochy občanského vybavení 3,20 3,05 OK Plochy komerčních zařízení 0,24 0,19 OS plochy pro tělovýchovu a sport 1,06 0,78 DS Plochy pro silniční dopravu 0,90 0,38 P plochy veřejných prostranství 6,42 4,78 TO Plochy technického zabezpečení 0,49 0,49 TV plochy pro vodní hospodářství 0,60 0,60 TE Plochy pro energetiku 0,55 0,55 SO Plochy smíšené obytné 2,57 2,57

116 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

V plochy výroby a skladování 23,99 23,99 VD plochy pro drobnou výrobu a výrobní služby 8,41 7,79 ZP Park – historická zahrada 24,34 23,14 Zastavitelné plochy celkem 98,30 93,15 O Ostatní plochy ZX - plochy zeleně ostatní a specifické 2,68 2,51 W - plochy vodní a vodohospodářské 0,56 0,50 KZ - plochy krajinné zeleně 9,38 2,97 KD - plochy koridorů dopravních 30,84 26,20 Ostatní plochy celkem 43,46 32,18

návrh celkem 141,76 125,33

Meliorace – v návrhovém období se předpokládá zábor celkem 27,90 ha odvodněných zemědělských pozemků.

Posouzení a odůvodnění záboru zemědělských pozemků

Pro návrhové plochy byly využity převážně lokality navazující uvnitř zastavěného území, případně plochy, které navazují na stávající zástavbu. Zemědělské pozemky navržené k záboru jsou z větší části v nejlepší kvalitě, ve třídě ochrany I a II, částečně v nejhorší kvalitě, ve třídě ochrany V. Kvalitní půdy ve třídě ochrany I a II jsou navrženy v rozsahu 59,81 ha, tj. 48 % z celkového záboru zemědělských pozemků. Půdy v průměrné kvalitě ve třídě ochrany III se v řešeném území vyskytují jen omezeně a půdy ve třídě ochrany IV nejsou zastoupeny vůbec. Plocha KD-O1 – silnice I/56 (plochy koridorů dopravních) je v grafické příloze zakreslena v celém rozsahu. Do záboru půdy je započtena v šířce 40 m. Jedná se o stavbu vymezenou jako veřejně prospěšná v ZÚR MSK.

Po projednání variantního řešení ploch pro výrobu, ke kterým byla v rámci společného jednání doručena stanoviska dotčených orgánů a rozhodnutí zastupitelstva města byl územní plán upraven a v návrhu vymezena již jenom plocha V-Z1. Výrobní zóna v ploše V-Z1 má rozlohu 23,99 ha, tj. výrobní zóna byla oproti platnému UP redukována (v platném ÚP dosud o rozloze 140,44 ha). Plocha respektuje koridor přeložky sil. I/56 a přímo navazuje na plochu zastavitelnou Z14, navrženou pro lehký průmysl v platném ÚP Bohuslavice tak, že vytváří celistvě společnou plochu výroby. Plocha V-Z1 je pro rozvoj města důležitá, pro zvýšení nabídky pracovních příležitostí s ohledem na potřebu zastavení poklesu počtu obyvatel, resp. nastartování budoucího růstu. Město si musí zachovat nejen pracovní příležitosti v místě – podniky výrobního charakteru (MSA a.s., Armatury Grup a další) spolu s veřejnými službami, ale i je posílit skrze veřejné vybavení, nabídku bydlení a novou průmyslovou zónu. Plocha výroby V-Z1 je pro město optimální z hlediska velikosti a polohy, protože se nachází při přeložce silnice l. třídy, v území v nejvýhodnější vazbě na výrobní areály v MSA. Jedině tak bude možné zastavit pokles počtu obyvatel a navrátit v následujícím období růst města, aby z dnešních cca 4000 obyvatel ve správním území byla dosažena minimálně úroveň roku 2000, kdy Dolní Benešov měl cca 4400 obyvatel. Jiné možnosti rozvoje ploch pro výrobu na území města nejsou. Varianta je považována za optimální i na základě vyhodnocení SEA. Další odůvodnění taktéž na str. 42–44.

Lesní pozemky – v územním plánu je vymezena v lokalitě Štěrkovna plocha pro vybudování komunikace v koridoru KD-O19. V trase navržené komunikace je ve vyhodnocení záboru lesní pozemek 0,23 ha. Jde o malou parcelu vedenou v katastru nemovitostí jako lesní pozemek, ve skutečnosti zde žádný porost není a plocha je využívaná jako orná půda.

117 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Územní systém ekologické stability

Do grafické přílohy jsou plochy územního systému ekologické stability připojeny jen orientačně. Je zakreslen celý průběh ÚSES, včetně jeho funkčních částí. Dle metodického doporučení se zábor půdy pro ÚSES nevyhodnocuje. Dopad navrženého řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa

Celkem se předpokládá trvalý zábor 0,80 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa. Je to pro plochu KD – O1, přeložku sil. I/56, která je veřejně prospěšnou stavbou vymezenou v ZUR MSK. Lesní pozemky jsou v kategorii lesů hospodářských.

Výstavba v navržených lokalitách je takového charakteru, že nebude mít vliv na okolní lesní porosty. V případě nové výstavby je nutno dodržovat vzdálenost do 50 m od okraje lesa dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Rozhodnutí o umístění stavby do této vzdálenosti lze vydat jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy. Požadavek na 50 m vzdálenost od okraje lesa nesplňují plochy BI-Z1, BI-Z10, BI-Z11, BI-Z33, VD-Z1, VD-Z3, VD-Z4, TE-Z1, KD-O7, KD-O10, KD-O13, KD-O19, KD-O22, KD-O25, KD-O27, KD-O29, OK-Z1, O-Z2, ZP-Z1, KZ-O3, P-Z4. Umísťování hlavních staveb v plochách BI-Z1, BI-Z10, BI-Z11, BI-Z33, VD-Z1, VD-Z3, VD-Z4, TE-Z1, O-Z2 je podmíněně přípustné za podmínky, že tyto stavby budou umístěny ve vzdálenosti min. 30 m od okraje lesa. Ostatní vyjmenované plochy – koridory KD-O7, KD-O10, KD-O13, KD-O19, KD-O22, KD-O25, KD-O27, KD- O29 jsou vymezeny pro výstavbu komunikací, plocha KZ-O3 je plochou pro krajinnou zeleň, plocha P-Z4 je veřejným prostranstvím.

Odůvodnění záboru zemědělských pozemků Veškerá zemědělská půda v k. ú. Dolní Benešov a k. ú. Zábřeh u Hlučína, tj. včetně půdy navazující na zastavěná území je chráněna v I. a II. třídě ochrany, kromě: - zemědělské půdy jižně od Zábřehu (přírodní rezervace Koutské a Zábřežské louky a s ní sousedící louky až po stávající provozovanou skládku fy TALPA spol. s r. o.) - V. třída ochrany; - zemědělské půdy v ploše zaniklého rybníku Kolovrat, na kterém se navrhuje založení krajinářského parku – V. třída ochrany, a ve stejné třídě ochrany i plochy navazující na Kolovrat ze severu (3 zastavitelné plochy pro bydlení: BI-Z1, BI-Z2, BI-Z33), resp. na Kolovrat navazující 2 zastavitelné plochy z jihozápadu: TO-Z1 (technické dvůr města) a TV-Z1 (plocha pro rozšíření stávající ČOV). - zemědělské půdy navazující na řeku Opavu a některé vodoteče, plochy v záplavovém území. Proluky v zastavěném území jsou téměř beze zbytku vyčerpány. V platném územním plánu je proto vymezeno pouze několik menších ploch pro bydlení v Dolním Benešově a nové rozvojové území v Zábřehu, převážně zastavitelné plochy pro bydlení na zemědělské půdě I. a II. třídy ochrany. Do nového územního plánu byly tyto plochy beze zbytku převzaty.

Porovnání záboru půdy v platném územním plánu a nově zpracovávaném

Zábor půdy podle funkčního členění ploch v ÚP města Dolní Benešov, který nabyl účinnosti v lednu 2006, s návrhovým obdobím do r. 2020, resp. 2022 (novela SZ) a typu ploch s rozdílným využitím v novém ÚP:

118

Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Funkční členění Typ plochy Zábor půdy celkem Z toho Z nich orné půdy Kód dle platné Kód (v novém ÚP bez ploch zemědělských (ha) Platný ÚP legislativy přestavby) ha pozemků (ha) (odpovídající původnímu Platný Platný Platný využití) Nový ÚP Nový ÚP Nový ÚP ÚP ÚP ÚP Nový ÚP Bydlení Individuální bydlení IV BI 22,20 25,46 21,58 24,84 18,75 21,02 individuální Hromadné bydlení BH - - 0,70 - 0,32 - 0,25 - Smíšené Smíšená výstavba SM SO 4,52 2,57 4,52 2,57 4,52 1,81 obytné Občanská vybavenost OV Občanské 1,06 0,23 0,10 vybavení Podnikatelské aktivity O, OK 3,48 2,61 2,61 PN Komerční 8,68 5,11 4,26 bez rušivých vlivů zařízení Drobná výroba Podnikatelské aktivity PR a výrobní VD 13,25 8,41 12,39 7,79 12,21 7,79 s rušivými vlivy služby Průmyslová výroba, PS Výroba a V 140,44 23,99 139,66 23,99 139,50 23,99 sklady (V) sklady Zemědělská výroba ZV - - 2,87 - 2,87 - 2,87 - Plochy pro tělovýchovu a Sport, rekreace včetně OS SR sport 20,61 1,30 4,79 0,78 3,12 0,78 rekreace hromadné RH Rekreace hromadná Plochy Krajinná zeleň KZ KZ 24,27 7,98 22,87 2,97 18,17 1,70 krajinné zeleně Doprava silniční DS Doprava, dopravní Koridory D KD 29,47 37,92 24,97 31,12 21,87 28,65 plochy dopravy P Veřejná prostranství Plochy pro energetiku, vodní TE Technické vybavení TV hospodářství, TV 0,59 1,64 0,59 1,64 0,56 1,64 technické TO zabezpečení obce Veřejná zeleň VZ Veřejná zeleň ZP Ochranná zeleň OZ – park ZX 42,9 28,42 33,16 27,02 24,62 22,71 Zalesnění ZAL Zeleň ostatní a

Lesopark L specifická Návrh celkem 311,56 141,17 273,06 125,33 250,80 112,70

Za srovnání záboru zemědělské půdy v platném a novém ÚP lze konstatovat, že došlo ke snížení záboru zemědělské půdy obecně. V rámci ploch pro bydlení (platný ÚP – IV, HB, SM, nový, plochy – BI, SO) byly vymezeny pro bydlení v novém ÚP zastavitelné plochy o rozloze 27,41 ha, což je nepatrný pokles oproti platnému ÚP (27,42 ha). Plochy bydlení, navrženy v UP nově, jsou vymezeny na zemědělské půdě v V. třídě ochrany.

Další, podrobněji zpracované odůvodnění vymezení zastavitelných ploch je uvedeno taktéž v kapitole II./A.3.4 (str. 58 – 72).

119 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (POZN. V rámci vyhodnocení rozloh dle platného ÚP (poslední sloupce, barevně odlišeny) došlo v novém ÚP vzhledem k zpřesnění parcelace v digitální mapě KN, tomu odpovídajícímu zpřesnění vymezení zastavitelných ploch, resp. drobných odchylkám v jejich vymezení i z důvodů návrhu obslužných komunikací dle již zpracovaných studií, resp. pro jejich vypuštění. V principu ale všechny plochy platného ÚP jsou zapracovány v novém, v částech, kde nedošlo dosud k zástavbě) Tabulka č. 1

BI Z8 0,27 0,27 0,27 0,01 0,26 OZ 0,27 - BI Z9 1,84 0,16 1,68 1,68 1,68 3a, 7 2,44 - BI Z10 0,28 0,04 0,24 0,24 0,24 3a 0,63 - BI Z11 0,31 0,31 2 0,23 0,08 BI Z12 0,34 0,34 0,34 0,34 0,34 6 8,02 - BI Z13 0,21 0,21 0,21 0,21 OZ 0,21 - U tratě BI Z14a 0,52 0,52 0,52 0,52 4, OZ 3,01 - U tratě BI Z14b 1,18 1,18 1,18 1,18 4, OZ 3,01 - BI Z14c 0,40 0,40 0,40 0,40 4, OZ 3,01 -

120

Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

zvýšení označení rozloha odvod- rozlohy celkový nezemě- ZPF zábor ZPF podle plochy plochy způsob lesní zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) nění oproti poznámka číslo zábor dělské celkem jednotlivých kultur (ha) v platném v platném využití pozemky (ha) platnému plochy plochy pozemky ÚP ÚP plochy (ha) ÚP (ha) (ha) orná zahrady TTP I. II. III. IV. V. půda BI Z14d 0,09 0,09 0,09 0,09 4, OZ 3,01 - BI Z15 0,36 0,36 0,36 0,36 1c 0,36 - BI Z16 0,12 0,12 0,12 0,12 - - BI Z17 0,32 0,32 0,32 0,32 0,32 6, 2c 8,29 - Projekt pro ÚR BI Z18 1,95 0,02 1,93 1,50 0,43 1,93 - - 1,95 BI Z19 0,15 0,15 0,15 0,15 OZ 0,15 - U tratě BI Z20 0,09 0,09 0,09 0,09 5, OZ 0,09 - Část u tratě BI Z21 5,30 5,30 5,30 5,30 5, OZ 5,30 - Část u tratě BI Z22 0,79 0,79 0,79 0,79 0,79 6 0,79 - BI Z23 0,86 0,86 0,86 0,86 1,88 6, OZ 2,42 - Část u tratě BI Z24 0,51 0,51 0,32 0,19 0,51 6 0,51 - Projekt pro ÚR BI Z25 0,75 0,75 0,75 0,75 0,59 6 0,75 - Projekt pro ÚR BI Z26 0,61 0,61 0,56 0,05 0,61 0,39 6 0,61 - Projekt pro ÚR BI Z27 1,00 1,00 0,11 0,67 0,22 1,00 2a, 11 1,00 - BI Z28 0,39 0,39 0,21 0,11 0,07 0,39 0,07 2b, 2a 0,39 - Část 2a BI Z29 0,49 0,49 0,49 0,49 0,49 6 0,49 - Projekt pro ÚR BI Z30 1,05 1,05 1,05 1,05 1,05 6 1,05 - Projekt pro ÚR BI Z31 0,65 0,65 0,65 0,65 0,65 6 0,65 - Projekt pro ÚR BI Z32 0,13 0,03 0,10 0,10 0,10 - - BI Z33 1,55 1,55 1,55 0,05 1,50 1a, 1b 1,55 -

121 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

Celkem BI 25,46 0,62 0,00 24,84 21,02 0,99 2,83 15,85 3,55 0,00 0,00 5,44 6,57 RH Z1 0,07 0,07 35 7,38 Celkem RH 0,07 0,07 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 O Z1 0,46 0,46 0,46 0,46 23 0,45 0,01 O Z2 2,59 2,59 2,59 1,71 0,88 24 2,89 - O Z3 0,15 0,15 9a 0,6 - Celkem O 3,20 0,15 0,00 3,05 3,05 0,00 0,00 0,00 2,17 0,00 0,00 0,88 0,00 OK Z1 0,24 0,05 0,19 0,19 0,19 52 1,9 - Celkem O 0,24 0,05 0,00 0,19 0,19 0,00 0,00 0,00 0,19 0,00 0,00 0,00 0,00 OS Z1 1,06 0,28 0,78 0,78 0,78 9a, 16, 1,06 - U tratě OZ Celkem OS 1,06 0,28 0,00 0,78 0,78 0,00 0,00 0,78 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 DS Z1 0,23 0,23 0,23 0,23 OZ 0,23 - U tratě DS Z2 0,67 0,52 0,15 0,15 0,10 0,05 SZU, D 0,37 - Rondel

Celkem DS 0,90 0,52 0,00 0,38 0,15 0,23 0,00 0,33 0,05 0,00 0,00 0,00 0,00

P Z1 0,31 0,31 0,29 0,02 0,31 - Návrh veřejných prostranství, P Z2 0,37 0,37 0,37 0,37 - dopravní obsluha ploch P Z3 0,19 0,03 0,16 0,13 0,01 0,02 0,16 - v zastavěném území, resp. v rámci původně P Z4 0,27 0,27 - vymezených zastavitelných ploch, po

122 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

P Z8 0,51 0,15 0,36 0,36 0,36 - P Z9 0,09 0,09 - P Z10 0,29 0,01 0,28 0,26 0,02 0,28 - P Z11 0,78 0,22 0,56 0,07 0,02 0,47 0,56 - P Z12 0,08 0,01 0,07 0,07 0,07 - Návrh veřejných P Z13 0,33 0,08 0,25 0,25 0,25 - prostranství a dopravní obsluhy P Z14 0,29 0,29 0,26 0,03 0,29 - území, viz výše

P Z15 0,03 0,03 0,03 0,03 -

Celkem P 6,42 1,64 0,00 4,78 3,95 0,09 0,74 2,73 1,16 0,00 0,00 0,89 1,62 TO Z1 0,49 0,49 0,49 0,49 - - Jihozápadně od Kolovratu Celkem TO 0,49 0,00 0,00 0,49 0,49 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,49 0,00

TV Z1 0,60 0,60 0,60 0,60 33, 34 0,55 0,05 Jihozápadně od Kolovratu Celkem TV 0,60 0,00 0,00 0,60 0,60 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,60 0,00

TE Z1 0,55 0,55 0,55 0,55 26, 42 0,55 - A-ZUR MSK Celkem TE 0,55 0,00 0,00 0,55 0,55 0,00 0,00 0,00 0,55 0,00 0,00 0,00 0,00

123 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

SO Z3 0,27 0,27 0,14 0,13 0,27 - - U hřiště, Zábřeh SO Z4 0,70 0,70 0,36 0,34 0,70 16 0,68 0,02

Celkem SO 2,57 0,00 0,00 2,57 1,81 0,63 0,13 0,00 2,30 0,00 0,00 0,27 0,00 V Z1 23,99 23,99 23,99 23,99 7,05 43 25,46 -

Celkem V 23,99 0,00 0,00 23,99 23,99 0,00 0,00 0,00 23,99 0,00 0,00 0,00 7,05 VD Z1 1,00 0,02 0,98 0,98 0,98 26, 42 1,00 - VD Z2 0,31 0,31 0,31 0,31 27 0,31 - VD Z3 3,31 3,31 3,31 3,01 0,30 31 4,25 - VD Z4 1,59 0,53 1,06 1,06 1,06 - - pro MSA VD Z5 0,10 0,06 0,04 0,04 0,04 30 0,92 VD Z6 0,17 0,17 0,17 0,17 13 3,43 - VD Z7 0,59 0,59 0,59 0,59 13 3,43 - VD Z8 1,34 0,01 1,33 1,33 1,33 14 1,57 - celkem VD 8,41 0,62 0,00 7,79 7,79 0,00 0,00 0,76 5,40 0,00 0,00 1,63 0,00 ZP Z1 24,34 1,20 23,14 19,33 3,81 23,14 38 24,17 - Celkem ZP 24,34 1,20 0,00 23,14 19,33 0,00 3,81 0,00 0,00 0,00 0,00 23,14 0,00 celkem 98,30 5,15 0,00 93,15 83,70 1,94 7,51 20,45 39,36 0,00 0,00 33,34 15,24 zast. plochy

124 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

ZX O1 0,12 0,03 0,09 0,09 0,09 ZX O2 0,13 0,13 Plochy specifické ZX O3 0,07 0,01 0,06 0,06 0,02 0,04 a ostatní zeleně v zastavěném ZX O4 0,20 0,20 0,20 0,20 území, resp. ZX O5 1,56 1,56 1,56 1,56 0,19 zastavitelných plochách ZX O6 0,08 0,08 0,08 0,08 ZX O7 0,52 0,52 0,52 0,52 celkem ZX 2,68 0,17 0,00 2,51 2,51 0,00 0,00 2,38 0,09 0,00 0,00 0,04 0,19 W O1 0,56 0,06 0,50 0,50 0,50 A-ZUR MSK celkem W 0,56 0,06 0,00 0,50 0,00 0,00 0,50 0,00 0,50 0,00 0,00 0,00 0,00

KZ O1 0,90 0,90 0,90 0,53 0,37 OZ - U skládky KZ O2 0,46 0,03 0,43 0,28 0,15 0,43 OZ - U skládky Obnova krajiny KZ O3 0,83 0,41 0,42 0,42 0,06 0,36 25 1,19 - po těžbě KZ O4 0,22 0,22 0,10 0,12 0,22 OZ - - U skládky Obnova krajiny KZ O5 5,57 4,57 1,00 1,00 1,00 25, KZ 1,19 po těžbě KZ O6 0,18 0,18 25 1,19 - Obnova krajiny po těžbě KZ O7 1,22 1,22 25 1,19 - Obnova krajiny po těžbě celkem KZ 9,38 6,41 0,00 2,97 1,70 0,00 1,27 0,00 0,59 0,00 0,00 2,38 0,00

125 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

KD O20 0,03 0,03 0,03 0,03 Účelové komunikace, KD O21 0,08 0,08 cyklostezky, KD O22 0,69 0,69 0,69 0,52 0,17 chodníky KD O24 1,04 1,04 KD O25 0,40 0,15 0,25 0,25 0,06 0,01 0,18 KD O26 0,05 0,02 0,03 0,03 0,03 KD O27 0,07 0,07 KD O29 0,02 0,02 KD O33 0,06 0,06

KD O35 1,12 1,12 0,16 0,16 0,96 0,09 0,87

126 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

127 Odůvodnění Územního plánu Dolní Benešov

L) ÚPRAVY PROVEDENÉ V ÚZEMNÍM PLÁNU V SOULADU S POKYNY POŘIZOVATELE NA ZÁKLADĚ PŘIPOMÍNEK UPLATNĚNÝCH DOTČENÝMI ORGÁNY V RÁMCI SPOLEČNÉHO JEDNÁNÍ

1. ÚPRAVY PROVEDENÉ V ÚZEMNÍM PLÁNU V SOULADU S POKYNY POŘIZOVATELE NA ZÁKLADĚ PŘIPOMÍNEK UPLATNĚNÝCH V RÁMCI SPOLEČNÉHO JEDNÁNÍ Bude doplněno na základě výsledků projednání.

2. ÚPRAVY PROVEDENÉ V ÚZEMNÍM PLÁNU V SOULADU S POKYNY POŘIZOVATELE NA ZÁKLADĚ STANOVISEK, PŘIPOMÍNEK A NÁMITEK UPLATNĚNÝCH V RÁMCI VEŘEJNÉHO PROJEDNÁNÍ Bude doplněno na základě výsledků projednání.

M) ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ

Bude doplněno pořizovatelem územního plánu na základě výsledků projednání.

N) VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK

Bude doplněno pořizovatelem územního plánu na základě výsledků projednání.

O) SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

ČOV - čistírna odpadních vod DTS - trafostanice k. ú. - katastrální území LBC - lokální biokoridor LBK - lokální biocentrum NRBK - nadregionální biokoridor NRBC - neregionální biocentrum MK - místní komunikace ORP - obec s rozšířenou působností PUPFL - pozemky určené k plnění funkcí lesa PÚR - politika územního rozvoje RD - rodinný dům RS - regulační stanice SMO - státní mapa odvozená STG - skupina typů geobiocénu STL - středotlaký ÚK - účelová komunikace ÚP - územní plán ÚPD - územně plánovací dokumentace ÚSES - územní systém ekologické stability VKP - významný krajinný prvek VN - vysoké napětí VTL - vysokotlaký VÚC - velký územní celek VVN - velmi vysoké napětí ZPF - zemědělský půdní fond

128