OKRES PARDUBICE

CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âR PARDUBICKO Pardubicko

1 OKRES PARDUBICE

Stfiednû velk˘ okres o rozloze 888,97 km2, a Ústí nad Orlicí, na jihu s okresem jehoÏ území má zhruba obdélníkov˘ Chrudim. tvar protaÏen˘ rovnobûÏkov˘m smû- Hlavními dopravními tepnami rem. Okresní mûsto leÏí blíÏe k jiÏní okresu jsou Ïelezniãní koridor Berlín hranici. Pfievládá rovinn˘ a pahorka- –Praha – Pardubice – VídeÀ a dvû sil- tinn˘ georeliéf. nice 1. tfiídy: ã. 37 Hradec Králové Nejzápadnûj‰í bod okresu (50° 02’ –Pardubice – Chrudim – Velká Bíte‰ 29,0’’ s. ‰.; 15° 21’ 53,3’’ v. d.) leÏí a ã. 33 Náchod – Hradec Králové u obce Kojice. Nejsevernûj‰í bod (50° –Pfielouã – Kutná Hora – Tábor. 10’ 33,2’’ s. ‰.; 15° 46’ 36,3’’ v. d.) se Území okresu patfií dvûma geolo- nachází 1,7 km severozápadnû od obce gick˘m jednotkám âeského masivu: 2 Pohfiebaãka, nejv˘chodnûj‰í (50° 03’ stfiedoãeské (bohemicum) a ãeské kfií- 51,5’’ s. ‰.; 16° 08’ 25,0’’ v. d.) v lese dové pánvi. Stfiedoãeská oblast vyplÀu- na katastrálním území obce Dolní Jele- je jihozápadní ãást, konkrétnû v˘bûÏek ní. NejjiÏnûj‰í bod (49° 56’ 17,1’’ s. ‰.; Îelezn˘ch hor (podcelek Chvaletická 15° 35’ 18,8’’ v. d.) leÏí v lese JJV od pahorkatina), komplexem slabû pfie- obce Holotín. Souãasnû je toto místo mûnûn˘ch nebo nepfiemûnûn˘ch vy- 1 Nûkterá stará ramena si dosud vÎelezn˘ch horách nejvy‰‰ím bodem vfiel˘ch a usazen˘ch hornin starohorní- zachovala charakter fiíãního toku. okresu (399 m n. m.). Nejniωí místo ho a prvohorního stáfií. Jihozápadní (Mûlické labi‰tû u Mûlic). leÏí na bfiehu Labe u obce Kojice svah Îelezn˘ch hor tvofií metamorfity 2 MÛra Eucarta virgo se ‰ífií z jihov˘chodní Evropy. V âechách (200 m n. m.). podhofianského krystalinika, plo‰nû byla objevena poprvé v 70. letech Okres Pardubice sousedí na západû rozsáhlej‰í je chvaleticko-sovoluské 20. století v Pardubicích. s okresy Kutná Hora a Kolín, na seve- proterozoikum s tzv. kyzov˘mi bfiidli- Na pfiedcházející stranû: Domi- ru s okresem Hradec Králové, na v˘- cemi (dfiíve se u Chvaletic tûÏil pyrit), nantou okresu Pardubice je Kunû- tická hora. chodû s okresy Rychnov nad KnûÏnou Ïulami chvaletického masivu (s lomy

104 PU 2 Okres Pardubice

u Zdechovic, Chvaletic a skalními blo- Struhy). V neogénu pronikly skrze zlo- ky Obfiích postelí u Lito‰ic), lito‰ick˘- my v zemské kÛfie sopeãné vyvfieliny. mi slepenci patrnû ledovcového pÛvo- Vznikl tak lakolit Kunûtické hory du (patfií k nejstar‰ím usazen˘m z tefritického fonolitu s relikty Ïárem horninám v âechách) a pol‰táfiov˘mi metamorfovan˘ch jílovcÛ (porcelani- spilitov˘mi lávami (PP Skalka u Sovo- tÛ) a nûkolik ãediãov˘ch Ïiln˘ch tûles lusk). Chrudimské paleozoikum je na (napfi. spojilská Ïíla na v˘chodním území okresu tvofieno kambrick˘mi okraji Pardubic). Nejmlad‰ími horni- drobami a bfiidlicemi u Seníku a Pele- nami okresu jsou nezpevnûné usazeni- chova, ordovick˘mi kfiemenci u Lito- ny kvartérního stáfií. V severní ãásti je ‰ic, Brlohu, Horního Ra‰kova a na povrch pokryt˘ vût‰inou fiíãními ‰tûrky âertovû skále u Pfielouãe. Stejného stá- a písky, jejichÏ poloha (daleko od sou- fií je patrnû i diabas tûÏen˘ u ChrtníkÛ. ãasn˘ch fieãi‰È) svûdãí o postupu v˘vo- Na severu jsou horniny stfiedoãeské ob- je fiíãní sítû. Napfi. Labe pÛvodnû smû- lasti pfiekryty mofisk˘mi usazeninami fiovalo k západu Urbanickou bránou. svrchnokfiídového stáfií. ¤adíme je do Teprve od mlad‰ího pleistocénu obté- labského souvrství. PfievaÏují rÛzné jí- ká Kunûtickou horu od v˘chodu a pfii- lovce (slínovce, spongility – tzv. opu- jímá Louãnou v Sezemicích a Chru- ky), na okrajích ãeské kfiídové pánve dimku v Pardubicích. Z labsk˘ch teras téÏ pískovce a slepence. Slínovcové plo- bylo vûtrem vyváto ohromné mnoÏství ‰iny jsou typické napfi. pro Holickou písku, kter˘ po uloÏení vytvofiil pískové tabuli (PR Îernov), drobné v˘chozy duny. Jejich zbytky se dosud zachovaly hornin vystupují na údolních svazích v podobû vát˘ch pískÛ v okolí Rokytna, (PP Nemo‰ická stráÀ, PP Meandry Vesky, Îivanic, Lázní Bohdaneã, Bfie-

PU 3 105 Pardubicko

KRAJINN¯ POKRYV

hÛ, Semína a Labsk˘ch Chrãic. Duna padní ãást okresu zabírá podcelek uVesky, nejvy‰‰í v okrese, byla odtûÏe- Chlumecká tabule. Do jihozápadní na. Nûkteré pískové pfiesypy v okrese ãásti okresu zasahuje v˘bûÏek geomor- Pardubice (PR Duny u Sváravy, PR Pfie- fologického celku Svitavská pahorkati- sypy u Rokytna) patfií ke geomorfolo- na (podcelek Chrudimská tabule). gicky nejv˘raznûj‰ím na âeské tabuli. Severov˘chodní okraj okresu patfií Podle regionálnû geomorfologické- k celku Orlická tabule a podcelku Tfie- ho ãlenûní náleÏí území okresu do bechovická tabule. geomorfologické provincie âeská vy- Jen malá jihozápadní ãást okresu, soãina. Vût‰ina území okresu patfií do sloÏená z krystalinick˘ch hornin soustavy âeská tabule a její podsousta- a zvrásnûn˘ch hornin prevariského pa- vy V˘chodoãeská tabule, sloÏené ze leozoika, náleÏí geomorfologicky do svrchnokfiídov˘ch usazenin, zasahující ãesko-moravské soustavy, geomorfolo- sem sv˘m celkem V˘chodolabská tabu- gické podsoustavy âeskomoravská le. Jádro okresu tvofií její podcelek zva- vrchovina a celku Îelezné hory. Tato n˘ Pardubická kotlina, ve které leÏí severozápadní ãást Îelezn˘ch hor se i okresní mûsto. Je to erozní kotlina ko- naz˘vá Chvaletická pahorkatina. Je to lem toku fieky Labe na svrchnokfiído- ãást klínové kry uklonûné podél Ïe- v˘ch slínovcích, jílovcích a spongili- leznohorského zlomu. Její zarovnan˘ tech. Dno kotliny má rovinn˘ georeliéf povrch (holorovina se zbytky ãerve- sprÛmûrnou nadmofiskou v˘‰kou n˘ch tropick˘ch zvûtralin) se sklání od 283 m. Stfied kotliny zabírá ‰iroká jihozápadu k severov˘chodu a má pofiíãní niva Labe, Louãné a pfiítokÛ stfiední nadmofiskou v˘‰ku 300 m. Na lemovaná stupni mlado- a stfiedoplei- jihozápadû kru ohraniãuje pfiíkr˘ sloÏe- stocenních fiíãních teras. Místy leÏí n˘ zlomov˘ svah Dlouhé meze. spra‰ové a pískové pokryvy a pfiesypy Podnebí okresu je suché a teplé. vát˘ch pískÛ. Nejvy‰‰ím bodem kotli- PrÛmûrná roãní teplota vzduchu do- ny je neovulkanick˘ suk Kunûtická sahuje 8 °C, ve vegetaãním období hora (295 m n. m.). Malou severozá- 14 °C. Období, kdy se prÛmûrná den-

106 PU 4 Okres Pardubice

2

1 ní teplota vzduchu pohybuje pod tyto fieky ústí do Labe u Pardubic. La- bodem mrazu, zde zaãíná prÛmûrnû be, Chrudimka i Louãná mají v okrese 11. prosince a konãí 21. února. Obdo- Pardubice charakter níÏinn˘ch tokÛ bí bez mrazÛ trvá v okrese prÛmûrnû s meandrujícími koryty, místy se za- 290 dnÛ v roce, poslední mrazové dny choval˘mi mrtv˘mi rameny. se objevují do zaãátku kvûtna. PrÛmûr- V˘znamn˘mi krajinotvorn˘mi prv- né roãní úhrny atmosférick˘ch sráÏek ky jsou zdej‰í rybníky. Pardubická ryb- dosahují 550–600 mm, z toho vût‰ina niãní soustava se sv˘mi pÛvodnû asi (350–400 mm) pfiipadá na vegetaãní 400 rybníky, budovaná rodem Pern- období. Poãet dnÛ se snûhovou po- ‰tejnÛ v 16. století, byla ve své dobû kr˘vkou se pohybuje v prÛmûru kolem jednou z nejvût‰ích v âechách. Rybní- 50, první sníh se objevuje zaãátkem ky se zachovaly do dne‰ní doby asi ze prosince, poslední v druhé polovinû 60 %, nejvût‰í v‰ak jiÏ zanikly (Velká bfiezna. PrÛmûrná v˘‰ka snûhové po- aMalá âeperka, Oplatil, Lepûjovick˘, kr˘vky nepfiesahuje v prÛmûru 2 cm. Valsk˘ aj.). SíÈ pardubick˘ch rybníkÛ Trnky rozkvétají v posledních dnech v˘znamnû zvy‰uje ekologickou stabili- dubna. tu a podílí se, spolu s mrtv˘mi rameny, Nejv˘raznûj‰ím vodním tokem je velkou mûrou na zadrÏení vody v kra- Labe, které protéká okresem od obce jinû. Mezi nejvût‰í souãasné rybníky Pohfiebaãka na severu pfies Pardubice, patfií Sopfieãsk˘, Bohdaneãsk˘, Strá- odkud pokraãuje na západ stfiedem zá- ‰ovsk˘, ¤edick˘ a BuÀkov. padní poloviny okresu, kter˘ opou‰tí Nejroz‰ífienûj‰ími pÛdami jsou u obce Kojice. Jeho dne‰ní koryto by- kambizemû. Kambizem typická se zde 1 LuÏní lesy jsou na Pardubicku lo v˘raznû ovlivnûno regulacemi, které vyskytuje na svahovinách ‰irokého charakteristick˘mi pfiirozen˘mi les- zde probíhaly jiÏ od 19. století. JiÏní spektra pevn˘ch hornin (kyselá a ne- ními porosty. 2 Volavka popelavá (Ardea ci- ãástí okresu protéká Chrudimka, osou utrální intruzíva, ruly, granulity, svory, nerea) zaãala na Pardubicku znovu jihov˘chodní ãásti je fieka Louãná. Obû fylity). Kambizem arenická (psefitická) hnízdit teprve nedávno.

PU 5 107 Pardubicko

POTENCIÁLNÍ P¤IROZENÁ VEGETACE

se v celé oblasti Polabí od Chvaletic po hnûdozem luvická na spra‰i a spra‰o- Opatovice a podél hranic okresu v se- v˘ch hlínách. JiÏnû od Lipoltic a mezi verov˘chodní a v˘chodní ãásti vyvinu- Hostovicemi a Dvakaãovicemi se na la na ‰irok˘ch ‰tûrkopískov˘ch terasách polygenetick˘ch hlínách a spra‰ov˘ch z kyselého materiálu, nasedajícího mís- pokryvech ‰tûrkopískÛ vyskytuje luvi- ty na slíny a na bezkarbonátov˘ch pís- zem typická. V nivû nûkter˘ch vodních cích, mnohde pfiekr˘vajících bfiidlice tokÛ (Louãné, Lodrantky a ¤edického adroby âeské vysoãiny. Oba pÛdní ty- potoka) vznikla na nivních karbonáto- py tvofií jak samostatné celky, tak se v˘ch sedimentech ãernice typická. vzájemnû prolínají v ãetn˘ch asocia- Záplavové polohy kolem Labe a dolní 1 cích. Pomûrnû roz‰ífien˘mi pÛdními ãásti toku Chrudimky jsou tvofieny typy jsou pararendzina typická a pseu- fluvizemí typickou a glejovou, které doglejová na slínech a slínit˘ch jílech jsou vázány na nivní bezkarbonátové i na jejich svahovinách, pfieváÏnû mezi sedimenty. Vût‰inou trvale zamokfiené nivou Labe a Tiché Orlice resp. Orlice. pásy tûsnû podél men‰ích vodních to- JiÏnû a západnû od Pardubic se na sva- kÛ (Bylanka, Srpina, Ml˘nsk˘ potok) hovinách opuk a zahlinûn˘ch vápni- avokolí Bohdaneãského rybníka tvofií t˘ch píscích vytvofiila i pararendzina gleje – glej typick˘ a pseudoglejov˘ na kambizemní. Severnû od Lázní Bohda- nivních bezkarbonátov˘ch sedimen- neã a jiÏnû od Pardubic zasahují do tech. Nevelké plochy v západní ãásti okresu úzk˘mi v˘bûÏky z Chrudimska okresu pokr˘vá pseudoglej typick˘ na ãernozem typická a hnûdozemní na polygenetick˘ch hlínách. V tûsném spra‰i pfiekr˘vající slíny. V severozá- okolí Chvaletic se v místech b˘val˘ch padní ãásti území tvofií nepatrnou ãást povrchov˘ch dolÛ a tepelné elektrárny pÛdního pokryvu ãernozem arenická nacházejí antropogenní pÛdy. na karbonátov˘ch píscích. Podél témûfi PfieváÏnou ãást území okresu fiadí- 1 Vraní oko ãtyfilisté (Paris qua- drifolia) patfií v okrese Pardubice celé hranice s okresem Chrudim se vy- me do fytogeografické oblasti termofy- mezi hojné byliny. vinula hnûdozem typická, ménû ãasto tika (Pardubické Polabí), jen malá ãást

108 PU 6 Okres Pardubice

1 na jihozápadû spadá do mezofytika (Îeleznohorské podhÛfií). Za nejzají- mavûj‰í povaÏujeme zbytky luÏních spoleãenstev kolem mrtv˘ch labsk˘ch ramen, jeÏ upoutají zejména pestr˘m jarním aspektem. Rostou tu dymnivka dutá (Corydalis cava), d. plná (C. soli- da), sasanka hajní (Anemonoides nemo- rosa), s. pryskyfiníkovitá (A. ranuncu- loides), ãesnek medvûdí (Allium ursinum), ã. ofie‰ec (A. scorodoprasum), kfiivatec nejmen‰í (Gagea minima) aj. V letním období zde najdeme porosty stulíku Ïlutého (Nuphar lutea), voìan- 2 ky Ïabí (Hydrocharis morsus-ranae), rdestu trávolistého (Potamogeton gra- leriana dioica), upolínem nejvy‰‰ím mineus), ‰melu okoliãnatého (Butomus (Trollius altissimus), ostfiicí Davallovou umbellatus), orobince ‰irolistého a o. (Carex davalliana),o. ble‰ní (C. pulica- úzkolistého (Typha latifolia, T. angusti- ris), o. Hartmannovou (C. hartmanni), folia) aj. V˘znamná botanická nalezi‰tû o. plstnatoplodou (C. lasiocarpa) a dal- se zachovala rovnûÏ v inundacích ex- ‰ími. V rybnících se vzhledem ke zpÛ- tenzivnû obhospodafiovan˘ch rybníkÛ sobu hospodafiení zachovalo jen málo (BuÀkov u Pfielouãe, Pohránovsk˘ v˘znamn˘ch druhÛ vodních rostlin. uPohránova, Rozhrna, SkfiíÀ, Truhliã- V minulosti zde rostly (a dnes snad ky a dal‰í rybníky západnû od Lázní v malém mnoÏství pfieÏívají) bubli- Bohdaneã). Zde dosud existují bohaté natka jiÏní (Utricularia australis) ab. slatinné louky s pestrou rostlinnou men‰í (U. minor), rÛÏkatec potopen˘ 1 Lakolit Kunûtické hory je tvo- skladbou – prstnatcem májov˘m (Dac- (Ceratophyllum submersum) aj. fien tefritick˘m fonolitem. tylorhiza majalis) ap. pleÈov˘m (D. Pozoruhodná jsou ra‰elini‰tû u ryb- 2 ¤ezan pilolist˘ (Stratiotes incarnata), kozlíkem dvoudom˘m (Va- níkÛ na Chvojnovské plo‰inû, kde aloides) není v regionu pÛvodní.

PU 7 109 Pardubicko

canescens), vzácnû chmelík píseãn˘ (Psyllium arenarium), prasetník lys˘ (Hypochoeris glabra) a kozinec píseãn˘ (Astragalus arenarius), v âR povaÏovan˘ za vyhynul˘ aÏ do roku 1980, kdy zde byl znovu objeven. Unikátní je v˘skyt ostfiice pískomilné (Carex pseudobrizoi- des), která byla v polovinû sedmdesá- 1 t˘ch let nalezena na ‰esti mikrolokali- tách na píseãn˘ch pfiesypech v˘chodnû od Pardubic mezi Sezemicemi a Da‰ice- mi, na jediném místû v âR. Faunu bezobratl˘ch okresu Pardu- bice tvofií druhy charakteristické pro celé v˘chodní Polabí. Druhovû bohatá zvífiena luÏních le- sÛ a mokfiadÛ se dochovala v okolí mrtv˘ch ramen a v oblasti soustavy rybníkÛ v okolí Lázní Bohdaneã, nû- které druhy osídlily i nová stanovi‰tû v zatopen˘ch pískovnách. 3 Charakteristická fauna kor˘‰Û (Ïáb- ronoÏky, listonozi), která se vyskytova- 2 la v periodick˘ch tÛních, byla zniãena zmûnami vodního reÏimu v povodí v extrémnû nízké nadmofiské v˘‰ce ros- Labe. V˘znamnou sloÏku vodních tou podhorské druhy, napfiíklad klikva biotopÛ tvofií vodní mûkk˘‰i, mnohé bahenní (Oxycoccus palustris), sucho- jejich druhy byly ov‰em jiÏ vyhubeny, p˘r pochvat˘ (Eriophorum vaginatum) podobnû jako nejvût‰í vodní brouci – arozrazil horsk˘ (Veronica montana). vodomil ãern˘ (Hydrophilus piceus) av. Na opukov˘ch stráních na Holicku na- ãernoleskl˘ (H. aterrimus). jdeme nûkteré subhalofilní druhy, na- Vzácné lesní druhy, napfi. roháã pfi. ledenec pfiímofisk˘ (Tetragonolobus obecn˘ (Lucanus cervus), páchník hnû- maritimus), skfiípinku smáãknutou d˘ (Osmoderma eremita) azlatohlávek (Blysmus compressus) a jetel jahodnat˘ skvostn˘ (Cetonischema aeruginosa), (Trifolium fragiferum). Dochovaly se v souãasnosti pfieÏívají zejména ve i cenné fragmenty slatinn˘ch luk, napfi. zbytcích pfiirozen˘ch lesních porostÛ v PP Bor‰ov u Litûtin a v navrÏeném (PR Buky u Vysokého Chvojna, PR chránûném území Mazurovy chalupy – Choltická obora, PR Îernov). Popula- hofiec hofiepník (Gentiana pneumo- ce páchníka hnûdého najdeme i na nanthe), hvozdík py‰n˘ (Dianthus su- druhotn˘ch stanovi‰tích, napfi. v du- perbus), koromáã kmínolist˘ (Silaum t˘ch lipách v alejích u pardubického silaus), bafiiãka bahenní (Triglochin pa- zámku. lustre), ãesnek hranat˘ (Allium angulo- Stepní prvky se vyskytují na xero- sum), hadilka obecná (Ophioglossum termních trávnících, such˘ch stráních, vulgatum) aj. úhorech a extenzivnû obhospodafiova- Zajímavé jsou rovnûÏ zbytky píseã- n˘ch zemûdûlsk˘ch plochách (v okrese n˘ch pfiesypÛ vznikl˘ch v pleistocénu chybí pravé stepi). Jsou nejvíce ohroÏe-

1 Kosatec Ïlut˘ (Iris pseudaco- vyvátím jemného písku z fiíãních nápla- ny intenzivním zemûdûlstvím. Ne- rus) je hojnou rostlinou na bfiezích vÛ (napfi. u Neratova, Pfielovic, Ro- zvûstní nebo vyhubení jsou napfi. li‰aj star˘ch ramen Labe. kytna, Semína). Jsou charakteristick˘- pry‰cov˘ (Hyles euphorbiae), majka du- 2 Ostfiice pobfieÏní (Carex ripa- mi útvary pro celé Polabí. Na tûch, hová (Meloe variegatus), postupnû vy- ria) v PP Labi‰tû pod Opoãinkem. které nebyly zalesnûny, se zachovala mírají vfietenu‰ky . Pardu- 3 (Zygaenidae) Parazitick˘ podbílek ‰upinat˘ charakteristická psammofilní kvûtena, (Lathraea squamaria) patfií k ãasnû bick˘ okres je souãástí migraãní trasy jarním rostlinám. napfi. paliãkovec ‰edav˘ (Corynephorus teplomiln˘ch a suchomiln˘ch druhÛ

110 PU 8 Okres Pardubice ‰ífiících se z jihov˘chodu do âeské kot- liny, napfi. ÏluÈáska tolicového (Colias erate a mÛry Eucarta virgo). Pískomilná fauna (kutilky, sviÏníci, stfievlík Broscus cephalotes, mravkolvi 3 apod.) se dochovala na mal˘ch plo- chách vát˘ch pískÛ na Pfielouãsku avokolí Sezemic. Zajímav˘m druhot- n˘m stanovi‰tûm jinde jiÏ vymizel˘ch psammofilních druhÛ jsou sloÏi‰tû 1 elektrárenského popílku opatovické elektrárny. Îijí zde napfi. sviÏník Ci- 4 cindela arenaria viennensis a okáã metli- cov˘ (Hipparchia semele). Psammofilní fauna osídluje téÏ ãetné pískovny (Mû- lice, âeperka). V˘skyt nûkter˘ch vzác- n˘ch druhÛ koprofágních broukÛ (napfi. Aphodius conspurcatus) vKladru- bech nad Labem je podmínûn chovem 2 koní. V borov˘ch lesích, kter˘mi byla vût‰ina písãit˘ch lokalit zalesnûna, lze copos medius), krutihlav obecn˘ (Jynx nalézt charakteristickou faunu, napfi. torquilla) aj. Rybniãní soustava hostí chrousta mlynafiíka (Polyphylla fullo) fiadu vzácn˘ch druhÛ ptákÛ. K nejv˘- a kozlíãka dazule (Acanthocinus aedilis). znamnûj‰ím patfií husa velká (Anser ¤adu bezobratl˘ch najdeme na Ku- anser) hnízdící od poãátku 90. let nûtické hofie. Kromû bûÏnûj‰ích teplo- 20. stol. na nûkter˘ch rybnících (Ba- miln˘ch druhÛ zde Ïijí druhy preferu- roch, Bohdaneãsk˘, Sopfieãsk˘, Strá- jící skalnat˘ podklad, napfi. modrásek ‰ovsk˘ a ·matlán), bukaã velk˘ (Botau- rozchodníkov˘ (Scolitantides orion) rus stellaris) vyhledávající rozsáhlé a píìalka Euphyia frustata. V extenziv- rákosiny nejvût‰ích rybníkÛ (NPR ních ovocn˘ch sadech Ïijí napfi. krasec Bohdaneãsk˘ rybník a rybník Matka, tfie‰Àov˘ (Anthaxia candens) a kozlíãek PR Baroch, Sopfieãsk˘ rybník) a druhy Anaesthetis testacea. pravidelnû hnízdící v rákosov˘ch po- Fauna obratlovcÛ je tvofiena bûÏn˘- rostech jiÏ zmiÀovan˘ch rybníkÛ – bu- mi druhy otevfiené zemûdûlské krajiny, káãek mal˘ (Ixobrychus minutus), chfiá- druhy vázan˘mi na vodní plochy (fiíã- stal kropenat˘ (Porzana porzana), ní ramena a rybníky) a skupinou les- vzácn˘ ch. mal˘ (P. parva), slavík ních druhÛ. V fiíãních ramenech modráãek stfiedoevropsk˘ (Luscinia azbytcích luÏní vegetace na jejich bfie- svecica cyanecula), s˘kofiice vousatá zích se setkáme s pÛvodními druhy (Panurus biarmicus), cvrãilka slavíková obojÏivelníkÛ, napfi. blatnicí skvrnitou (Locustella luscinioides) aj. V blízkosti (Pelobates fuscus), kuÀkou obecnou vodních tokÛ (Louãná, Chrudimka, (Bombina bombina), skokanem skfie- Labe s pfiítoky) a v bohdaneãské ryb- hotav˘m (Rana ridibunda), a také ptá- niãní soustavû je v posledních letech kÛ, napfi. cvrãilkou fiíãní (Locustella flu- pravidelnû zaznamenávána vydra fiíãní viatilis), slavíkem obecn˘m (Luscinia (Lutra lutra). Nov˘m hnízdícím dru- megarhynchos), moudivláãkem luÏním hem je volavka popelavá (Ardea cine- (Remiz pendulinus), slípkou zelenono- rea), jejíÏ kolonie na Bohdaneãsku ãítá hou (Gallinula chloropus) aj. Ve zbyt- v souãasnosti 20 hnízd. Zemûdûlsky 1 Husa velká (Anser anser) pra- cích doubrav a dubohabfiin (napfi. PR obhospodafiovaná krajina je ob˘vána videlnû hnízdí na rybníce Baroch. 2 BaÏantnice v Uhersku, okolí rybníka vût‰inou bûÏn˘mi druhy, napfi. skfiiva- Jelec tlou‰È (Leuciscus cepha- lus). Lodrant) Ïijí napfi. skokan ‰tíhl˘ (Rana nem polním (Alauda arvensis), strna- 3 Lipan podhorní (Thymallus dalmatina), Ïluva hajní (Oriolus orio- dem obecn˘m (Emberiza citrinella), thymallus). lus), lejsek bûlokrk˘ (Ficedula albi- hrabo‰em polním (Microtus arvalis), 4 Mfienka mramorovaná (Ne- collis), strakapoud prostfiední (Dendro- zajícem polním (Lepus europaeus) aj. macilus barbatulus).

PU 9 111 Pardubicko Na jihu a v˘chodû okresu pfieÏívá po- dala jméno i mlad‰ímu hal‰tatskému pulace kfieãka polního (Cricetus crice- stupni slezskoplatûnické kultury. Bo- tus). Poslední v˘chodoãeská kolonie huÏel znaãná ãást pohfiebi‰È byla naru- sysla obecného (Spermophilus citellus) ‰ena orbou jiÏ v minulém století a ná- uOpatovic nad Labem zanikla v polo- slednû poniãena bezuzdnou honbou za vinû 90. let 20. století. staroÏitnostmi. O charakteru dosavad- 1 K ojedinûl˘m stopám osídlení ního „zkoumání“ svûdãí názornû i sku- z mlad‰ího paleolitu patfií aurigna- teãnost, Ïe z celého Pardubicka byla ciensk˘ hrot z Jaroslavi a pozdnû paleo- vedle celé fiady pohfiebi‰È prokopána litická stanice u dne‰ního hfibitova (ãásteãnû) i dvû luÏická sídli‰tû (Opato- vPardubicích, kostra nosoroÏce z ci- vice nad Labem a Slepotice). Mimo to helny v Blatû a dílna na zpracování jsou z této doby z Pardubicka známy porcelanitu, zkoumaná uãitelem Slu- poklady bronzov˘ch (âepí, Dolany) gou r. 1904 na úboãí Kunûtické hory. i zlat˘ch pfiedmûtÛ (Ostfietín, Srch). Následné mezolitické lovecko-rybáfiské V˘jimeãné postavení má nalezi‰tû na skupiny zanechaly stopy na píseãn˘ch Kunûtické hofie, kde se v místû pozdûj- pfiesypech v okolí Labe, pfiedev‰ím v úse- ‰ího hradu a na úboãí kopce nacházejí ku mezi Pohfiebaãkou a Îivanicemi. památky z období popelnicov˘ch polí. Neolitiãtí zemûdûlci zde sídlili spí‰e Keltské aktivity se v okrese projevu- 2 ostrÛvkovitû, na spra‰ov˘ch hlínách jí jen jako okraj sousedních v˘raznûji v okolí Dolan a pfiedev‰ím podél jiÏní obsazen˘ch území: Hradecka, Vysoko- hranice okresu. V˘jimeãná osada kul- m˘tska, Chrudimska a âáslavska. Jedi- tury vypíchané keramiky leÏí pfiímo né v˘znamnûj‰í nalezi‰tû pfiedstavují vkatastru Pardubic v poloze „Úzk˘“. Slepotice, kde byla v zimû roku 1994 VyuÏívala brodu na Labi, tvofieného avnásledn˘ch sezónách odkryta ãást skalním prahem. Ze sklonku neolitu laténské osady vãetnû nûkolika polo- pocházejí osady kultury lengyelského zemnic. Z úboãí Kunûtické hory v ka- 3 okruhu napfi. v âerné za Bory – ÎiÏínû tastru obce Ráby máme doklad dílny avÚhfietické Lhotû. na v˘robu ÏernovÛ. Keramika z pozdní doby kamenné Podél fieky Louãné byly zachyceny je roztrou‰ena takfika po celé plo‰e doklady germánsk˘ch sídli‰È. Mezi okresu, ojedinûlé jsou nálezy honos- Valy a Pfielouãí byly v dobû fiímské tû- n˘ch zbraní sekeromlatÛ. Ponûkud Ïeny Ïelezité konkrece. Soudobá pec na netradiãní jsou mûdûné sekery z Ro- zpracování Ïeleza byla vykopána na hovládové Bûlé a Kunûtic. Zcela v˘ji- sídli‰ti v Labsk˘ch Chrãicích. meãn˘m nálezem, v pardubickém re- V pardubickém okrese je od roku gionu, je objev osady fiivnáãské kultury 1999 prokázáno ãasnû slovanské osídle- v cihelnû v Blatû. ní (Tfiebosice). Dále máme dokázáno aÏ Ve stejné cihelnû bylo nalezeno síd- osídlení ze stfiední doby hradi‰tní, hus- li‰tû kultury únûtické ze star‰í doby tota slovansk˘ch lokalit v‰ak roste aÏ bronzové, únûtické hroby („skrãenci“) v pozdní dobû hradi‰tní. Zvlá‰tní posta- rovnûÏ v okolí blízkého mikulovického vení má sídli‰tû zkoumané r. 1960 kostelíka. vDfiítãi, kde byla prokázána lokální Ïe- Pro pravûké osídlení Pardubicka lezáfiská dílna. Pfii severní hranici okre- jsou typické pfiedev‰ím kultury po- su leÏí v intravilánu obce Vysoké Ch- pelnicov˘ch polí, z mlad‰í a pozdní do- vojno areál pfiemyslovského lovãího by bronzové a star‰í doby Ïelezné. dvorce s baroknû pfiestavûn˘m kostelem 1 Parazitická kutilka píseãná K nim se rovnûÏ váÏe nejstar‰í zmínka sv. Gottharda. Podél Labe se dochoval (Amnophila sabulosa) je typick˘m oarcheologickém artefaktu v regionu, fietûz románsk˘ch kostelíkÛ od západ- pfiíkladem psammofilního blano- kfiídlého hmyzu (Hymenoptera). totiÏ Balbínova zpráva o „hrncích, co ních hranic okresu aÏ do Kunûtic. 2 Rákosníãci (Donacia sp.) z ãe- rostou v zemi“ poblíÏ vsi Kunûtice. Vrcholnû stfiedovûké osídlení (vãet- ledi mandelinkovit˘ch (Chrysome- Kultury luÏická i slezskoplatûnická, jeÏ nû kostelÛ a tvrzí) se ãásteãnû kryje lidae) Ïijí na rákosinách. spoleãnû toto období vyplÀují, jsou s dne‰ními intravilány. Mimo nû stojí 3 Srpokfiídlec trnkov˘ (Cilix charakteristické rozsáhl˘mi Ïárov˘mi jen nûkterá feudální sídla (napfi. hrád- glaucata) se vyvíjí na slivoních trni- t˘ch – trnkách. nekropolemi. Jedna z nich, Platûnice, ky u Sopfieãe, Îáravic a Ostfietína). Na

112 PU 10 Okres Pardubice území okresu jsou doloÏeny i klá‰tery, situované dnes na okraj intravilánu ob- cí; benediktinsk˘ klá‰ter v Opatovicích nad Labem ãi opevnûn˘ areál cyriacké- ho klá‰tera v dne‰ních Pardubiãkách. Kostel Nejsvûtûj‰í Trojice v Sezemicích stojí na místû b˘valého klá‰tera cister- ciaãek. V‰echny uvedené klá‰tery za- nikly v husitsk˘ch válkách. Celá fiada vsí zanikla v 15. a 16. století následkem aktivit Pern‰tejnÛ, zejména budová- ním rybniãní soustavy. Po úpadku pern‰tejnského dominia bylo pardubické panství zakoupeno ja- ko komorní, tj. císafisk˘ statek. Jeho koupí se na vût‰inû území dne‰ního okresu situace dlouhodobû stabilizova- la. V˘raznou terénní zmûnu pfiinesl aÏ sklonek 18. století, kdy zde byly v du- chu prosazované ekonomické reformy, tzv. „raabizace“, zakládány nové vsi, pfiedev‰ím v místech vypu‰tûn˘ch ryb- 1 níkÛ. Pfiesto je ãást rybniãních zafiízení (hráze a strouhy) v terénu stále ãitelná. (doubravy, dubohabfiiny, luÏní porosty). Pardubicko aÏ do poãátku 20. stole- V okrese Pardubice je vyhlá‰eno cel- tí pfiedstavovalo typickou agrární ob- kem 24 maloplo‰n˘ch chránûn˘ch last. Pouze v lesích na severozápadním území, která pfiedstavují jak charakte- konci okresu byly v novovûku zfiízeny ristické, tak unikátní biotopy. Mezi dehtárny, jejichÏ provoz konãil aÏ na charakteristické patfií rybníky (NPR poãátku 20. století. Bohdaneãsk˘ rybník a rybník Matka, Pardubice jsou ekonomick˘m PP Pûtinoha, PR Baroch, rybníky v PR a kulturnû-sociálním centrem okresu Îernov), pfiirozené lesní porosty (PR inovû vzniklého kraje. Pfiispívají k to- BaÏantnice v Uhersku, PR U parku, mu prÛmyslové podniky (chemie, PR Buky u Vysokého Chvojna, PR Na elektrotrotechnika, potravináfiství), v˘- Hradech, PP Nemo‰ická stráÀ, PR voj zdej‰ího dopravního uzlu a v závû- Choltická obora), pískové pfiesypy (PR ru 20. století zfiízení university. Západ- Duny u Sváravy, PR Pfiesypy u Ro- nû od Pardubic, se ve stfiedisko západní kytna, PP Pfiesyp u Malolánského) ãásti okresu vyvinula díky elektro- a labská ramena (PP Labské rameno technickému prÛmyslu Pfielouã. Ob- Votoka, PP Hrozná, PP Labi‰tû pod dobnou roli ve v˘chodní ãásti okresu Opoãinkem, PP Mûlické labi‰tû, PP plní – zhruba poãetnû stejnû velké – TÛ À u Hrobic). Na ochranu hofice ho- Holice se strojírensk˘m prÛmyslem. fiepníku (Gentiana pneumonanthe) Lesnatost okresu ãiní 25,4 %. Lesní ahvozdíku py‰ného (Dianthus su- pozemky jsou pfieváÏnû koncentrovány perbus) byla zfiízena PP Bor‰ov u Litû- ve vût‰í celky v místech historicky ménû tin, pfiedmûtem ochrany v NPP Se- vhodn˘ch pro zemûdûlské obhospoda- mínsk˘ pfiesyp je kozinec píseãn˘ fiování, hlavnû na písãit˘ch pÛdách, (Astragalus arenarius) av NPP ·ejval ‰tûrkopískov˘ch terasách apod. (Lito‰i- prustka obecná (Hippuris vulgaris). ce na jihozápadû, Ohrada na severov˘- Jako unikátní geomorfologické jevy chodû, Novohradecké lesy a lesy na jsou chránûny meandrující koryto po- Holické tabuli). Lesní porosty tvofií pfie- toka v PP Meandry Struhy a v˘ron spi- váÏnû smrkové a borové monokultury, litové lávy v PP Skalka u Sovolusk. místy fragmenty listnat˘ch porostÛ V okrese je dále chránûno 20 stro- 1 Hlavaté vrby doprovázejí bfie- spfiirozenou dfievinnou skladbou mÛ a jejich skupin. hy potokÛ a melioraãních kanálÛ.

PU 11 113 Pardubicko

1

Rozsáhlé rákosiny rybníka jsou Pfiírodní hnízdi‰tûm a tahovou zastáv- rezervace Baroch kou vzácn˘ch druhÛ ptákÛ. Pravidelnû hnízdí nûkolik párÛ Rybník s rozsáhl˘mi rákosinami na severním okraji hus velk˘ch (Anser anser), bu- Kunûtického lesa, asi 1 km jiÏnû od obce Hrobice. kaã velk˘ (Botaurus stellaris), chfiástal kropenat˘ (Porzana Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: porzana), ch. vodní (Rallus Hrobice, Nûmãice 220 m aquaticus), ch. mal˘ (Porzana nad Labem, Srch parva), s˘kofiice vousatá (Panu- rus biarmicus), cvrãilka slaví- 2 (Locustella luscinioides) V˘mûra:: 93,58 ha, z toho Vyhlá‰eno: 1998 ková , (Acrocephalus ochranné pásmo 62 ha rákosník velk˘ KVùTENA Vlastní rybník arundinaceus) a moták pochop arákosiny jsou z botanického (Circus aeruginosus). Rozmno- Chránûné území je tvofieno témûfi zazemnûn˘m hlediska ponûkud jednotvárné. Ïuje se zde sedm druhÛ obojÏi- rybníkem zarostl˘m rákosov˘mi porosty. Volná Zajímavûj‰í jsou zbytky sla- velníkÛ, napfi. skokan ostronos˘ hladina je zachována pouze na malé plo‰e, která tinn˘ch luk s vegetací svazÛ Ca- (Rana arvalis), s. ‰tíhl˘ (R. byla v minul˘ch letech ponûkud roz‰ífiena. Ryb- ricion davallianae a Molinion dalmatina) arosniãka zelená na jiÏním a v˘chodním bfiehu (Hyla arborea). V rákosinách ník je v˘znamnou ornitologickou lokalitou, na rybníka, kde rostou napfi. byla nalezena my‰ka drobná pfiilehl˘ch zbytcích slatinn˘ch luk se vyskytují prstnatec pleÈov˘ (Dactylorhiza (Micromys minutus). vzácné druhy rostlin. incarnata), p. májov˘ (D. ma- jalis), kru‰tík bahenní (Epi- VYUÎITÍ V souãasné dobû pactis palustris), ostfiice Da- jsou koseny louky a rákosiny na vallova (Carex davalliana) suchu i z vodní hladiny a jsou GEOLOGIE Podkladem (coniak). PÛdní pokryv je tvo- a dal‰í vzácné druhy ostfiic, sví- likvidovány náletové dfieviny. jsou holocenní deluviofluviální fien arenosoly (kambizem are- zel severní (Galium boreale), UvaÏuje se o zvût‰ení vodní plo- hlinitopísãité usazeniny, v zá- nická a regozem arenická), pfie- hadilka obecná (Ophioglos- chy, vytvofiení nûkolika ostrÛv- padní ãásti s vát˘mi písky, ve cházejícími na pfievlhãen˘ch sum vulgatum), vratiãka mû- kÛ a o co nejvût‰ím rozãlenûní v˘chodní ãásti téÏ svrchnokfiído- stanovi‰tích v pseudogleje (gleje) síãní (Botrychium lunaria), bfiehové linie. Dvakrát roãnû je vé jílovce bfiezenského souvrství a organozem (slatinn˘ druh). v mokr˘ch prohlubních také Ïe- povolen druhovû i poãetnû limi- bratka bahenní (Hottonia pa- tovan˘ lov kachen. Jednou za tfii lustris). roky je rybník vyloven. 1 Leteck˘ pohled na PR Baroch. ZVͤENA Jedna z nejv˘- BIBLIOGRAFIE 74, 75, 194, 2 Lovãík vodní (Dolomedes fimbriatus) je vlhkomiln˘ druh pavouka, znamnûj‰ích ornitologick˘ch lo- 251, 259, 394 Ïijící v litorálu rybníka. kalit pardubického regionu. MAPA ÚZEMÍ strana 144 114 PU 12 Okres Pardubice

1

(Corydalis cava), l˘kovec jedo- vat˘ (Daphne mezereum), ko- BaÏantnice satec Ïlut˘ (Iris pseudacorus), (Isopy- Pfiírodní zapalice ÏluÈuchovitá rezervace rum thalictroides), hlístník v Uhersku hnízdák (Neottia nidus-avis), prvosenka jarní (Primula veris) BaÏantnice v polích mezi obcemi Uhersko a Trusnov. a p. vy‰‰í (P. elatior), violka di- 2 votvárná (Viola mirabilis) aj. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Mezi cenné druhy hub patfií pe- loukách byly vysazeny dnes jiÏ Uhersko 240–250 m nízovka vfietenonohá (Collybia vzrostlé topolové monokultury. fusipes), vatovec obrovsk˘ (Lan- Více neÏ 90 % plochy porostÛ V˘mûra: 19,05 ha Vyhlá‰eno: 1952 germannia gigantea), pestfiec má pfiirozenou dfievinnou p˘chavkovit˘ (Scleroderma ly- skladbu. Rezervaci tvofií smí‰ená dubohabfiina a tvrd˘ luh. coperdoides) arudou‰ek uÈat˘ Pfiirozená skladba lesních porostÛ zachovala pod- (Rhodocybe truncata). VYUÎITÍ Bude podporová- mínky pro vzácné druhy rostlin a poskytuje na pfiirozená skladba dfievin, ZVͤENA Lokalita je v˘- topolové monokultury budou hnízdní moÏnosti ptactvu. Vliv b˘valé baÏantni- znamn˘m hnízdi‰tûm ptákÛ, nahrazeny dubem letním, lí- ce se negativnû projevuje ve v˘sadbách jehliãna- k nejvzácnûj‰ím patfií krutihlav pou, habrem a jasanem. t˘ch dfievin. obecn˘ (Jynx torquilla), Ïluva hajní (Oriolus oriolus), straka- BIBLIOGRAFIE 62, 106, poud prostfiední (Dendrocopos 124, 150, 177, 178, 226, 281, GEOLOGIE Podkladem v˘- skladba dfievin vytváfiejí pod- medius), lejsek ãernohlav˘ (Fi- 291, 292, 341, 360, 363, 369, chodní ãásti jsou svrchnokfiídové mínky pro druhovû bohaté cedula hypoleuca) a l. bûlokrk˘ 473 vápnité slínovce jizerského sou- bylinné patro. Nejvlhãí ãásti (F. albicolis). Díky vût‰ímu vrství (svrchní turon), v severo- území jsou porostlé jilmovou mnoÏství pfiirozen˘ch dutin po- MAPA ÚZEMÍ strana 145 západní ãásti vápnité jílovce doubravou (Querco-Ulme- ãetnû hnízdí ‰paãek obecn˘ a slínovce teplického souvrství. tum), na su‰‰ích místech na ni (Sturnus vulgaris) a s˘kory PfievaÏujícím pÛdním typem je navazuje ãern˘‰ová dubohabfii- (Parus spp.). Byl zde pozoro- zde pararendzina pseudoglejová. na (Melampyro nemorosi- ván skokan ‰tíhl˘ (Rana dalma- Lokálnû se vyskytuje i humózní Carpinetum). PfievaÏujícími tina) arosniãka zelená (Hyla pseudoglej glejov˘, na jihu ãás- dfievinami jsou lípa, dub, habr arborea). 1 PR BaÏantnice v Uhersku, jiÏ- teãnû zasahuje ãernice typická. a jasan. Podrost tvofií piÏmov- ní okraj lesa. ka mo‰usová (Adoxa moscha- LESNICTVÍ Porosty byly 2 Martináãek bukov˘ (Aglia KVùTENA Slínovcov˘ geo- tellina), áron plamat˘ (Arum v minulosti obhospodafiovány tau) je jarní mot˘l, Ïijící ve svûtl˘ch logick˘ podklad a pfiirozená maculatum), dymnivka dutá jako baÏantnice. Na b˘val˘ch listnat˘ch lesích. PU 13 115 Pardubicko Bohdaneãsk˘ Národní rybník pfiírodní rezervace arybník Matka

Dva rybníky a jejich okolí na severozápadním okraji Lázní Bohdaneã.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Láznû Bohdaneã 220 m

V˘mûra: 248,86 ha Vyhlá‰eno: 1951

Území rezervace pfiedstavuje komplex vodních a mokfiadních biotopÛ vytvofien˘ch kolem jed- noho z nejvût‰ích zachoval˘ch rybníkÛ b˘valé pern‰tejnské soustavy, napájené Opatovick˘m kanálem. Pfiedmûtem ochrany jsou rybníky Boh- daneãsk˘ a Matka, propojené rákosinami, vlhk˘- mi loukami a vrbov˘mi porosty, které poskytují ptákÛm moÏnosti hnízdûní a odpoãinku na tahu. Ochrana byla vyhlá‰ena v dobû, kdy byl Bohda- neãsk˘ rybník obnoven. Od té doby do‰lo k v˘- razn˘m sukcesním zmûnám, které se negativnû projevily zejména v existenci a velikosti populací chránûn˘ch a ohroÏen˘ch druhÛ rostlin.

1 3

GEOLOGIE PodloÏí tvofií Pfiirozen˘m stárnutím rybníkÛ recentní hlinité aÏ hlinitopísãité a hospodáfisk˘mi zásahy byla naplaveniny. V bezprostfiedním bûhem let vegetace i flóra ponû- okolí se zachovaly relikty mla- kud ochuzena, pfiesto je dodnes dopleistocenních aÏ holocenních lokalita botanicky zajímavá. vát˘ch pískÛ (napfi. pfii jihozá- Vodní spoleãenstva jsou z hledis- padní a severní zátoce). PÛdní ka ochrany pfiírody v souãasné pomûry jsou ovlivÀovány rÛz- dobû nev˘znamná, neboÈ se zde nou v˘‰kou hladiny podzemní intenzivnû hospodafií. Na nû vody. Vytvofiily se zde gleje (ty- v‰ak navazuje celá hydrosérie pick˘ a pseudoglejov˘) a pseu- spoleãenstev pobfieÏních rákosin dogleje (typick˘ a glejov˘), (Phragmition communis), vy- v okolí rybníkÛ kambizem are- sok˘ch ostfiic (Magnocaricion nická. elatae, Caricion gracilis), ra‰e- linn˘ch a slatinn˘ch luk (Cari- KVùTENA Soustava dvou cion lasiocarpae, Caricion fus- rybníkÛ s okolními rákosinami cae, Caricion davallianae). a vlhk˘mi loukami byla v mi- Z nejvzácnûj‰ích rostlinn˘ch 2 nulosti jednou z nejbohat‰ích druhÛ jsou odtud uvádûny hlí- botanick˘ch lokalit v regionu. zovec LoeselÛv (Liparis loese- 116 PU 14 Okres Pardubice

ohroÏení modrásek oãkovan˘ (Maculinea telejus) am. ba- henní (M. nausithous). Na star˘ch stromech Ïijí vzácní dendrofilní brouci napfi. Myce- tophagus fulvicollis z ãeledi Mycetophagidae. Vzácností je poãetná populace listonoha let- ního (Triops cancriformis) v koupali‰ti v tûsné blízkosti NPR. Území patfií k nejstar‰ím rezervacím a zároveÀ nejv˘- znamnûj‰ím ornitologick˘m lo- kalitám pardubického regionu. Hnízdí tu kriticky ohroÏené druhy vodního a mokfiadního ptactva, z nichÏ nejvzácnûj‰í jsou bukaã velk˘ (Botaurus stellaris), bukáãek mal˘ (Ixo- brychus minutus), husa velká (Anser anser) a chfiástal mal˘ (Porzana parva). Do 70. let 20. stol. zde hnízdily vzácné druhy bahÀákÛ, napfi. vodou‰ rudonoh˘ (Tringa totanus) abfiehou‰ ãernoocas˘ (Limosa limosa), které v‰ak vymizely v dÛsledku nevhodného hospo- dafiení. Lokalita je v˘znamnou zastávkou ptákÛ na tahu: pra- videlnû se objevuje orlovec fiíãní (Pandion haliaetus), orel mofi- sk˘ (Haliaeetus albicilla), vo- lavka bílá (Egretta alba) a kor- morán velk˘ (Phalacrocorax carbo). Vzácn˘mi hnízdícími ptáky jsou také druhy vázané na rozsáhlé rákosiny, napfi. s˘- kofiice vousatá (Panurus biar- micus), slavík modráãek stfiedo- evropsk˘ (Luscinia svecica cyanecula), chfiástal kropenat˘ (Porzana porzana) a ch. vodní (Rallus aquaticus), rákosník velk˘ (Acrocephalus arundina- ceus) a cvrãilka slavíková (Lo- custella luscinioides). Vzácná stromová kachna hohol severní lii), bublinatka men‰í (Utricu- lutea), hadilka obecná (Ophio- pouze 22 druhÛ. Mezi vymize- (Bucephala clangula) zahníz- laria minor), zevar nejmen‰í glossum vulgatum), tolije ba- lé patfií mj. plicnat˘ vodní plÏ dila v roce 1997. V roce 1996 (Sparganium minimum), z dal- henní (Parnassia palustris), 24 kruÏník hladk˘ (Gyraulus lae- vyhnízdily poprvé volavky po- ‰ích ohroÏen˘ch druhÛ prstnatec druhÛ ostfiic aj. Bûhem mykolo- vis), dále okruÏák Anisus pelavé (Ardea cinerea) avroce májov˘ (Dactylorhiza majalis) gického prÛzkumu zde bylo na- vorticilus ahrachovka Pisi- 1999 jiÏ vznikla kolonie 20 a p. pleÈov˘ (D. incarnata), pu- lezeno témûfi 300 druhÛ vy‰‰ích dium pseudosphaerium. Bo- hnízd. BûÏn˘m obojÏivelníkem peãník obecn˘ (Hydrocotyle hub, z nichÏ vzácnûj‰í jsou ho- hatá je vodní a mokfiadní hmy- je skokan skfiehotav˘ (Rana ri- vulgaris), ãesnek hranat˘ (Alli- lubinka mokfiadní (Russula zí fauna. DoloÏen je vzácn˘ dibunda), Ïijí zde také ãolek um angulosum), rÛÏkatec subrubens), h. Queletova (R. severoevropsk˘ chrostík Erotesis obecn˘ (Triturus vulgaris), ro- ostnit˘ (Ceratophyllum de- queletii) a Ïampion LangeÛv baltica, jepice Cloeon simile, pucha obecná (Bufo bufo), mersum), rozpuk jizliv˘ (Ci- (Agaricus langei). asi 30 druhÛ váÏek, z broukÛ cuta virosa), zábûlník bahenní nûkolik druhÛ rákosníãkÛ r. (Comarum palustre), ‰áchor ZVͤENA Vrybníce a na- Donacia apod. Z ohroÏen˘ch tmav˘ (Cyperus fuscus), su- pájecí soustavû Ïila dfiíve boha- druhÛ mot˘lÛ zde Ïijí napfi. ba- 1 (Podiceps cris- chop˘r ‰irolist˘ (Eriophorum tá vodní malakofauna, která tolec duhov˘ (Apatura iris) Potápka roháã tatus) patfií k nápadn˘m obyvate- latifolium) a s. úzkolist˘ (E. v‰ak byla ochuzena intenziv- a bûlopásek topolov˘ (Limenitis lÛm Bohdaneãského rybníka. angustifolium), bezosetka ‰tûti- ním chovem ryb a vodní drÛbe- populi). Na vlhk˘ch loukách 2 novitá (Isolepis setacea), vach- Ïe. Z 34 druhÛ vodních mûkk˘- skrvavcem totenem (Sangui- Okraje Bohdaneãského rybní- ta trojlistá (Menyanthes trifo- ‰Û zaznamenan˘ch v roce 1976 sorba officinalis) (svaz Moli- ka pfiecházejí do podmáãen˘ch ol‰in. liata), stulík Ïlut˘ (Nuphar bylo po 20 letech potvrzeno nion) se vyskytují celoevropsky 3 Bohdaneãsk˘ rybník. PU 15 117 Pardubicko

Pfiírodní památka Bor‰ov u Litûtin Slatinná louka na západním okraji lesa Bor‰ov, 1 km jiÏnû od obce Litûtiny.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Litûtiny 245 m

V˘mûra: 0,32 ha Vyhlá‰eno: 1952 1 Slatinná louka na západním okraji Lodrantské obory je zbytkem nûkdej‰ích typick˘ch luãních LESNICTVÍ Lesní porosty vrezervaci tvofií zejména ol‰iny porostÛ Polabí. PfiestoÏe je její bezprostfiední a vrbiny na zamokfien˘ch pÛ- okolí intenzivnû obhospodafiováno, zachovala se dách a topolové v˘sadby. V lesí- zde dosud poãetná populace hvozdíku py‰ného cích severní ãásti rezervace pfie- a hofice hofiepníku vládají borovice a dub s pfiímûsí (Dianthus superbus) (Gentiana nepÛvodních dfievin (dub ãerve- pneumonanthe). n˘, borovice vejmutovka), na v˘chodní stranû rezervace je vy- sazena alej jírovce maìalu (Aesculus hippocastanum).

VYUÎITÍ Podle plánu péãe 2 bylo vykáceno stromofiadí nepÛ- vodních topolÛ na Polákovû po- kuÀka obecná (Bombina bom- loostrovû, pravidelnû jsou koseny bina), rosniãka zelená (Hyla louky a rákosiny. Byla odstranû- arborea), skokan ‰tíhl˘ (Rana na odchovna kachen, zrudera- dalmatina) a s. ostronos˘ (R. lizované pozemky byly rekulti- arvalis). Z plazÛ je velmi hojná vovány a osety travní smûsí je‰tûrka Ïivorodá (Zootoca vivi- s pfiímûsí semen plan˘ch luãních para) auÏovka obojková (Nat- druhÛ vhodn˘ch pro tuto oblast. rix natrix). Vrákosinách Ïije ve Chov ryb je druhovû omezen, velkém poãtu my‰ka drobná pfiikrmování je povolováno na (Micromys minutus). Nalezne- základû sledování zooplankto- me zde nûkolik druhÛ netop˘rÛ: nu. Rybník je napou‰tûn na pln˘ netop˘ra vodního (Myotis dau- stav do konce února z dÛvodÛ bentoni), n. fiasnatého (M. hnízdûní vodního a mokfiadního nattereri), n. brvitého (M. ptactva. V roce 1999 byl obno- emarginatus), n. vousatého (M. ven rybník Matka. Po odbahnû- mystacinus), n. hvízdavého (Pi- ní byla vytvofiena mûlká litorální pistrellus pipistrellus), n. reza- pásma, zlikvidovány byly nále- vého (Nyctalus noctula) an. tové dfieviny. Lov pernaté zvûfie u‰atého (Plecotus auritus). je zde zákazán. Vzhledem k rybniãnímu hospo- 1 dafiení pfievaÏují bûÏné druhy BIBLIOGRAFIE 5, 40, 47, ryb, napfi. kapr obecn˘ (Cypri- 49, 54, 55, 70, 71, 95, 96, GEOLOGIE PodloÏí tvofií Pardubice, pfiesto v‰ak druhovû nus carpio) a lín obecn˘ (Tinca 106, 124, 130, 132, 139, 141, svrchnokfiídové vápnité jílovce velmi bohaté a cenné zejména tinca). ZOpatovického kanálu, 142, 152, 157, 158, 177, 188, a slínovce teplického souvrství zachováním velmi vzácn˘ch kter˘ rybník zásobuje vodou, 189, 193, 254, 256, 257, 281, a hlinitopísãité holocenní druhÛ rostlin. Porosty fiadíme sem pronikají napfi. plotice obec- 282, 283, 284, 336, 341, 353, naplaveniny, zvlá‰tû pfii bfie- do svazu Molinion, asociace ná (Rutilus rutilus),hrouzek 354, 356, 362, 363, 365, 366, zích rybníka Lodrant, kter˘ le- Molinietum coeruleae. Podob- obecn˘ (Gobio gobio), okoun 368, 369, 370, 385, 389, 390, Ïí uvnitfi obory v˘chodnû od lo- né typy slatinn˘ch luk byly na fiíãní (Perca fluviatilis) aj. 391, 400, 401, 404, 413, 414, kality. V severozápadní ãásti se území okresu v minulosti prak- 415, 416, 417, 424, 435, 436, zachovaly relikty vát˘ch pískÛ. ticky zniãeny. Rostou zde hojnû 437, 438, 447, 461, 463, 473, Vyvinuly se tu pararendziny napfi. bukvice lékafiská (Beto- 476 (p. pseudoglejová), organozem nica officinalis), pcháã ‰ed˘ typická (glejová) – glej, na pís- (Cirsium canum), svízel sever- MAPA ÚZEMÍ strana 148 cích pfiedev‰ím arenosoly (kam- ní (Galium boreale), ole‰ník bizem arenická a regozem are- kmínolist˘ (Selinum carvifo- 1 ·idélko znamenané (Erythromma viridulum) je vzácn˘ teplomiln˘ nická). lia), koromáã ole‰níkov˘ (Si- druh, zdrÏující se nad vodní hladinou. Proto ãasto uniká pozornosti. laum silaus). Nejv˘znamnûj‰í- 2 ·ípatka vodní (Sagittaria sagittifolia) patfií mezi charakteristické vod- KVùTENA Jedno z nejmen- mi druhy jsou hofiec hofiepník ní rostliny v rezervaci. ‰ích chránûn˘ch území v okrese (Gentiana pneumonanthe) 118 PU 16 Okres Pardubice ahvozdík py‰n˘ (Dianthus su- perbus). Rostou zde v poãetn˘ch populacích, pfiestoÏe jinde v okrese prakticky vymizely.

ZVͤENA Zaznamenán byl vzácn˘ modrásek hoficov˘ (Ma- culinea alcon), kter˘ je vázán na hofiec hofiepník. Jedná se pravdûpodobnû o jedinou sou- ãasnou lokalitu v regionu Hra- decka a Pardubicka. Ze vzác- nûj‰ích obratlovcÛ zde Ïije je‰tûrka Ïivorodá (Zootoca vi- vipara).

VYUÎITÍ Slatinné louky podobného sloÏení byly pro úze- mí dne‰ního pardubického okresu v minulosti typické. V souãasné dobû je kosena jen ãást lokality, pfiístupná zemûdûl- ské technice. Nálety dfievin byly jiÏ nûkolikrát odstranûny, takÏe zatím nedo‰lo k úplnému zastí- nûní luãního porostu a pestrá druhová skladba se zde dosud udrÏela.

BIBLIOGRAFIE 106, 177, 281, 473 MAPA ÚZEMÍ strana 144

2

4

1 Modrásek hoficov˘ (Maculinea alcon). 2 PP Bor‰ov u Litûtin, pohled na lokalitu. 3 Hlavním pfiedmûtem ochrany na lokalitû je hofiec hofiepník (Gentiana pneumonanthe). 4 3 Dal‰í vzácnou rostlinou chránûného území je hvozdík py‰n˘ (Dianthus superbus). PU 17 119 Pardubicko

2

henní (Calla palustris). Mezi nejvzácnûj‰í houby patfií ‰inde- lovník seversk˘ (Climacodon septentrionalis) – jediná loka- lita ve V˘chodních âechách, hnojník strakat˘ (Coprinus pi- caceus) – dosud jediná lokalita v cel˘ch âechách, korálovec bu- kov˘ (Hericium coralloides), slizeãka porcelánová (Oude- mansiella mucida), hlíva pozd- 1 ní (Panellus serotinus); velmi vzácná hlíva ãepiãkatá (Pleuro- GEOLOGIE Návr‰í Homo- tus calyptratus) –druh, mající le je pokryto fluviálními ‰tûrky v âR jen dvû lokality – zde by- Buky u Vysokého a písky pleistocenní terasy la nalezena v roce 1998 na Pfiírodní (günz-mindel), které byly v zá- kmeni, kter˘ byl vzápûtí z rezer- rezervace Chvojna padní a severní ãásti odneseny vace odstranûn. pramenn˘mi zdrojnicemi Les- Lesní porost na kótû Homole (296,9 m n. m.) severnû od ního potoka. Erozní záfiezy od- ZVͤENA Nalezneme zde silnice Vysoké Chvojno – ·tûpánovsko, asi 3 km severov˘- kr˘vají podloÏní svrchnokfiído- bohatou entomofaunu dendro- chodnû od obce Vysoké Chvojno. vé vápnité jílovce aÏ slínovce filních a mykoxylofágních brou- bfiezenského souvrství (coniak) kÛ a dvoukfiídl˘ch podmínûnou Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: nebo jsou pokryty deluvioflu- kontinuitou v˘voje starého lesní- Bûleãko, Vysoké Chvojno 280–300 m viálními písãitohlinit˘mi sedi- ho porostu. Îijí zde napfi. kova- menty. PÛdní pokryv tvofií fiík Stenagostus rhombeus, (Osmoderma V˘mûra: 28,69 ha Vyhlá‰eno: 1955 kambizemû (typická a are- páchník hnûd˘ nická). eremita), roháãek bukov˘ (Si- nodendron cylindricum) Zbytek buãiny pralesovitého charakteru v po- , druh KVùTENA V zachoval˘ch Pseudocistela ceramboides mûrnû malé nadmofiské v˘‰ce je chránûn jiÏ od ãástech rezervace rostou spole- z ãeledi kvûtomilovit˘ch (Alle- roku 1884 a patfií tedy k nejstar‰ím chránûn˘m ãenstva odpovídající strdivko- culidae) a potemník Diaclina územím v âechách. Obklopen kulturními smrãi- vé buãinû (Melico-Fagetum) fagi. Z dvoukfiídl˘ch patfií k v˘- nami poskytuje útoãi‰tû bohatému podrostu afragmenty spoleãenstev svazu znamn˘m obyvatelÛm praleso- Luzulo-Fagion s ãetn˘mi hor- vit˘ch buãin Strongylophthal- vzácn˘ch a chránûn˘ch druhÛ rostlin vázan˘ch sk˘mi prvky, které se zde vysky- myia ustulata, nûkteré druhy na strdivkové a bikové buãiny. Lokalita je zají- tují v extrémnû malé nadmofiské octomilkovit˘ch (Drosophili- mavá i z hlediska mykologického. v˘‰ce. Bohatství jejich bylinného dae) Ïijící v choro‰ích a hou- patra ostfie kontrastuje s chud˘m bách, dlouhonoÏka Raineria podrostem okolních smrkov˘ch calceata, mykofágní Triphleba monokultur. Rostou zde napfi. minuta z ãeledi hrbilkovit˘ch l˘kovec jedovat˘ (Daphne me- (Phoridae) a dal‰í. Díky stáfií zereum), ãarovník alpsk˘ (Cir- lesních porostÛ je buãina vyhle- caea alpina), kyãelnice cibulko- dávána ptáky hnízdícími v du- nosná (Dentaria bulbifera), k. tinách, napfi. holubem doupÀá- devítilistá (D. enneaphyllos), kem (Columba oenas), datlem konopice velkokvûtá (Galeopsis ãern˘m (Dryocopus martius) 1 Rezervace je zbytkem pralesovité buãiny ve velmi malé nadmofiské v˘‰ce. speciosa), jaterník trojlaloãn˘ a pu‰tíkem obecn˘m (Strix alu- 2 Kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) patfií na Pardubicku me- (Hepatica nobilis), ve strouze co). Nepravidelnû hnízdí ãáp zi vzácnû se vyskytující druhy rostlin. na hranici rezervace ìáblík ba- ãern˘ (Ciconia nigra). 120 PU 18 Okres Pardubice

LESNICTVÍ Pralesovitá jed- lobuãina je v pfieváÏné ãásti ve stadiu rozpadu v dÛsledku vûtr- n˘ch kalamit, ‰kod zpÛsoben˘ch zvûfií a pfiísu‰kÛ. Stáfií nejstar- ‰ích stromÛ se odhaduje na 350–400 let. Vlastníci pozem- kÛ chránili porost jiÏ od roku 1884. V hospodáfiském plánu na léta 1896–1906 byla buãi- na v˘slovnû oznaãena jako re- zervace. Silné vûtry v letech 1929, 1988 a 1990 polámaly nebo vyvrátily fiadu star˘ch bu- kÛ. Bukov˘ porost, kter˘ zaují- má 38 % plochy rezervace, je obklopen porosty kulturních smrãin. Po vykácení smrku zte- pilého bude provedena umûlá obnova sazenicemi dubu, buku, jedle a lípy. Ve staré buãinû je podporována pfiirozená obnova, zejména pfiípravou pÛdy v se- menn˘ch letech. Nálety se ná- 1 slednû oplocují na ochranu pfied okusem zvûfií. a chmerek vytrval˘ (Scleran- BIBLIOGRAFIE Pfiírodní thus perennis) 49, 106, rezervace . 124, 140, 172, 181, 266, 281, Duny u Sváravy 286, 289, 290, 291, 292, 293, ZVͤENA Îijí zde bûÏné 302, 315, 316, 317, 339, 341, Pískové pfiesypy severnû od silnice mezi T˘ncem nad La- druhy obratlovcÛ borov˘ch mo- 360, 365, 370, 371, 399, 411, bem a Labsk˘mi Chrãicemi, jiÏnû od statku Svárava. nokultur, na lesním okraji je- 473 ‰tûrka obecná (Lacerta agilis) Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: a slep˘‰ kfiehk˘ (Anguis fragi- MAPA ÚZEMÍ strana 144 Labské Chrãice 200 m lis). Chránûné území je v sou- ãasné dobû oploceno a slouÏí V˘mûra: Vyhlá‰eno: 1980 k chovu daÀka skvrnitého (Da- 24,29 ha vãetnû vyhlá‰eného ma dama). Z této lokality jsou ochranného pásma nûkdy v literatufie uvádûni i te- safiík alpsk˘ (Rosalia alpina) Pískové pfiesypy jsou charakteristick˘m krajin- a ploskoroh Ïlutav˘ (Libelloi- des coccajus). Tyto údaje v‰ak n˘m prvkem Polabí. Chránûné území tvofií nejsou doloÏeny sbírkov˘mi ma- v˘razn˘ pfiesyp, zalesnûn˘ pfieváÏnû borov˘mi teriály a pravdûpodobnû jde porosty. Rezervace je v soukromém vlastnictví o omyl. a je vyuÏívána k chovu daÀkÛ. LESNICTVÍ Jehliãnaté dfie- viny jsou napadeny tracheomy- GEOLOGIE Jeden z nejdo- nická) aÏ podzoly (podzol are- kózou a ‰kÛdci. Plán péãe navr- konaleji zachoval˘ch pfiesypÛ nick˘). huje probírky akátu a borovice mladopleistocenního aÏ holo- vejmutovky. V nejstar‰ích poros- cenního stáfií v Polabí. Oblou- KVùTENA Celá duna je tech borovice lesní je navrÏena kovit˘ pfiesyp je ve v˘chodní ãás- umûle zalesnûna monokulturou obnovní tûÏba s odkladem zales- ti asi 0,5 km ‰irok˘, boãní borovice lesní (Pinus sylve- nûní k podpofie rozvoje psamo- ramena jsou protáhlá témûfi stris) ab. vejmutovky (P. stro- filní vegetace. 200 m ve smûru v˘chod–západ. bus) adal‰ími druhy dfievin. V˘chodní a jiÏní svahy pfievy‰u- Porosty nezpevnûn˘ch vát˘ch VYUÎITÍ Oborov˘ chov jí okolí o 5–7 m, západní svah pískÛ svazu Corynephorion zvûfie je v plánu péãe v˘slovnû je pozvolnûj‰í. âelní valy pfiesy- jsou zachovány jen pod elektro- zamítnut, ve skuteãnosti v‰ak pÛ vymezuje mokfiina na niv- vodem. Jen zde rostou typické probíhá a rezervace je oplocena ních uloÏeninách, která patrnû psammofilní rostliny, napfi. pa- jako souãást obory. byla pfiíãinou vzniku pfiesypu, liãkovec ‰edav˘ (Corynepho- neboÈ brzdila vûtrem uná‰en˘ rus canescens), kolenec Mori- BIBLIOGRAFIE 78, 79, 466 písek. Písky jsou ãisté, kfiemité, sonÛv (Spergula morisonii), MAPA ÚZEMÍ strana 144 se zrny prÛmûrnû 0,5 mm vel- trávniãka obecná (Armeria k˘mi. Témûfi v‰ude jsou váté vulgaris), bûlolist nejmen‰í písky pfiekryty arenosoly (rego- (Logfia minima), chmelík pí- 1 Duny u Sváravy – okraj lesa zem arenická a kambizem are- seãn˘ (Psyllium arenarium) na pfiesypu. PU 19 121 Pardubicko

1

GEOLOGIE Zbytek opu‰tû- ného fieãi‰tû Labe na holo- cenních hlinit˘ch naplaveni- nách Labe. V okolí ramene se vyskytuje fluvizem typická.

KVùTENA Rekonstrukãní geobotanická mapa uvádí v tomto území luhy a ol‰iny svazu Alnion incanae. Zacho- val se zde zbytek tohoto spole- 2 ãenstva, vodní spoleãenstva jiÏ prakticky zanikla. V území ne- byly nalezeny chránûné druhy vrámci regionu je v˘skyt para- rostlin. Nápadné jsou jarní zitického vûjífiníka Pelecoto- Pfiírodní geofyty, napfi. dymnivka dutá ma fennica. Na okolních lou- památka Hrozná (Corydalis cava), d. plná (C. kách Ïijí luãní mot˘li, napfi. solida) a kfiivatec luãní (Gagea okáã bojínkov˘ (Melanargia TÛÀ na pravém bfiehu Labe jiÏnû od obce Opatovice nad pratensis), které ov‰em dopro- galathea), dosti hojn˘ je zde Labem. vázejí luÏní porosty kolem La- chránûn˘ otakárek fenyklov˘ be v celém regionu. (Papilio machaon). Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Díky vysokému stupni za- Opatovice nad Labem 220 m ZVͤENA Zxylofágních zemnûní je fiíãní rameno ideál- druhÛ broukÛ se zde ve star˘ch ním biotopem pro poãetnou V˘mûra: 3,12 ha Vyhlá‰eno: 1982 topolech vyvíjejí tesafiíci Xy- populaci kuÀky obecné (Bom- lotrechus rusticus a Pedo- bina bombina), nalezeni byli Rezervaci tvofií zbytek starého labského ramene strangalia revestita, ojedinûl˘ také ãolek obecn˘ (Triturus vulgaris) arosniãka zelená s charakteristick˘mi luÏními porosty na bfiezích. (Hyla arborea). Pravidelnû Mrtvé rameno je jiÏ silnû zazemnûno a vodní hla- hnízdí moudivláãek luÏní (Re- dina se objevuje pouze v jarním období nebo po miz pendulinus), slavík obec- vût‰ích de‰tích. Chránûné území je typickou n˘ (Luscinia megarhynchos) a cvrãilka zelená (Locustella ukázkou v˘voje polabské pfiírody od fiíãního ko- naevia). V posledních letech ryta k luÏnímu lesu (krajinné sukcese). zde ojedinûle hnízdila Ïluna ‰edá (Picus canus) a ãírka modrá (Anas querquedula).

VYUÎITÍ Plán péãe navr- huje obnovit spojení tÛnû s La- bem, které by umoÏnilo pravi- deln˘ pfiítok vody pfii zv˘‰ené hladinû a obnovu vodních spo- leãenstev. Pokud k tomu nedo- jde, pfiirozená sukcese povede k úplnému zazemnûní a záni- ku tÛnû. 1 Kfiivatec Ïlut˘ (Gagea lutea) kvete na jafie. BIBLIOGRAFIE 71, 119, 2 V˘chodní ãást ramene Hrozná 123, 140, 148, 149, 152, je jiÏ zazemnûná. 158, 359, 363, 372 3 Otakárek fenkyklov˘ (Papilio 3 machaon). MAPA ÚZEMÍ strana 145 122 PU 20 Okres Pardubice

2

cervus), páchník hnûd˘ (Osmo- derma eremita), vzácn˘ kovafiík rezav˘ (Elater ferrugineus) akovafiík Cardiophorus grami- neus. Druhovû pestrá je i luÏní entomofauna, napfi. mouchy z ãeledi Dolichopodidae a He- leomyzidae. V dutinách star˘ch stromÛ je doloÏeno hnízdûní ho- luba doupÀáka (Columba oe- nas), kavky obecné (Corvus monedula), strakapouda ma- lého (Dendrocopos minor) as.prostfiedního (D. medius). Hnízdûní konipasa horského (Motacilla cinerea) je v této ma- 1 lé nadmofiské v˘‰ce mimofiádné. V litorálu Chrtnického rybníka GEOLOGIE Podkladem Ïije poãetná populace kuÀky Pfiírodní jsou svrchnokfiídové slínovce obecné (Bombina bombina). Ve rezervace Choltická obora avápnité nebo silicifikované jí- star˘ch dut˘ch dubech se zdrÏuje lovce spodního turonu, pfiekryté kolonie netop˘ra rezavého (Nyc- holocenními povodÀov˘mi na- talus noctula). Obora navazující na zámeck˘ park jiÏnû od obce Chol- plaveninami. PÛdní pokryv tice. tvofií pararendzina pseudoglejo- LESNICTVÍ Lesní porosty vá. Podél Ml˘nského potoka se pfiirozeného druhového sloÏení Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: vyvinul glej typick˘, v okolí re- a parkového charakteru volnû Choltice 240–280 m zervace pak i hnûdozemû typic- navazují na zámeck˘ park. Ze- ká a luvická. jména vynikají mohutné vûko- V˘mûra: 69,15 ha Vyhlá‰eno: 1992 vité exempláfie dubu letního, KVùTENA Lesní porosty buku lesního a jasanu ztepilého. DÛvodem zfiízení rezervace je ochrana lesních jsou tvofieny spoleãenstvy dubo- Podporováno je zachování pfii- habfiin (Carpinion), které na rozené druhové skladby lesních porostÛ pfiirozeného druhového sloÏení a parko- vlhãích místech nab˘vají charak- porostÛ a ochrana nejstar‰ích je- vého charakteru s monumentálními stromy. Sou- teru tvrdého luhu. V˘razn˘ je dincÛ. DÛsledn˘m v˘bûrem bu- ãástí rezervace jsou dva rybníky vyuÏívané k cho- zejména jarní aspekt, v nûmÏ dou vytváfieny porosty druhovû vu polodivok˘ch kachen. Ekologicky pestré pfievaÏují sasanka hajní (Ane- avûkovû diferencované, které monoides nemorosa), s. pryskyfi- odpovídají zachovan˘m lesním a geomorfologicky ãlenûné území s roklí potoka níkovitá (A. ranunculoides), typÛm. Smrkové skupiny budou je v˘znamn˘m biocentrem v zemûdûlské krajinû. pozdûji na jafie ptaãinec velko- postupnû pfiemûnûny na smí‰ené kvût˘ (Stellaria holostea) a kon- listnaté porosty s pfiímûsí jedle. valinka vonná (Convallaria majalis). Návaznost na zámeck˘ BIBLIOGRAFIE 285, 390 park se projevuje zplaÀováním MAPA ÚZEMÍ strana 146 nûkter˘ch parkov˘ch druhÛ rost- lin vãetnû kfiídlatky japonské (Reynoutria japonica). 1 PR Choltická obora navazuje pfiímo na areál parku kolem chol- ZVͤENA Na star˘ch stro- tického zámku. mech se dochovala bohatá fauna 2 Roháã obecn˘ (Lucanus cer- arborikolních a dutinov˘ch vus) se vyvíjí v trouchnivém dfievû broukÛ. Zaznamenáni zde byli star˘ch listnat˘ch stromÛ a v pafie- napfi. roháã obecn˘ (Lucanus zech. PU 21 123 Pardubicko

1

GEOLOGIE Opu‰tûné, mrt- hÛ mot˘lÛ z ãeledi hfibetozubco- vé levobfieÏní rameno meandru vit˘ch (Notodontidae) a ãíha- Labe na holocenních hlinit˘ch lek rodu Rhagio zfiádu dvou- Labi‰tû naplaveninách. Bezprostfiední kfiídl˘ch. Ve vodû se rozmnoÏují Pfiírodní okolí pokr˘vá fluvizem typická, obojÏivelníci: ãolek velk˘ (Tri- památka pod Opoãinkem na reliktech vát˘ch pískÛ poblíÏ turus cristatus), ã. obecn˘ (T. tÛnû se vyvinula regozem are- vulgaris), skokan skfiehotav˘ Staré rameno jiÏnû od Labe, asi 1 km západnû od obce nická. (Rana ridibunda) arosniãka Opoãinek. zelená (Hyla arborea). V bfie- KVùTENA Labské rameno hové vegetaci Ïijí uÏovka oboj- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: je ve stadiu zazemÀování, kdy ková (Natrix natrix), hnízdí Opoãinek, Îivanice 210 m pomalu mizí volná vodní hla- slípka zelenonohá (Gallinula dina a vodní spoleãenstva zani- chloropus) a labuÈ velká (Cyg- V˘mûra: Vyhlá‰eno: kají. Zvy‰ování obsahu Ïivin ve nus olor). 2,67 ha 1982 vodû vede k úplnému zarÛstání okfiehkem men‰ím (Lemna mi- VYUÎITÍ Pro obnovení po- Staré mrtvé labské rameno oddûlené od aktivní- nor) v letním období, takÏe rostÛ vodních rostlin je nutno ho toku pfii regulaci Labe poãátkem 20. století. ostatní vodní rostliny nemají umûle vybudovat spojení s La- Dosud zachoval˘ zbytek fiíãního koryta s typic- moÏnost rozvoje. Rameno je ob- bem, aby docházelo k v˘mûnû kou vodní a pobfieÏní vegetací a bfiehov˘mi po- klopeno zachoval˘mi bfiehov˘mi vody a v rameni se nezvy‰ovala porosty luÏního charakteru. koncentrace Ïivin. Bez tohoto rosty svûdãí o nûkdej‰ím propojení s tokem La- spojení dojde postupnû k úplné- be. Chránûné území je obklopeno intenzivnû ZVͤENA Dosud zde byly mu zazemnûní a zániku ra- obhospodafiovanou zemûdûlskou pÛdou; splachy nalezeny bûÏné druhy hmyzu, mene. z ní zvy‰ují obsah Ïivin ve vodû a zpÛsobují roz- napfi. ãervenáãek ohniv˘ (Py- rochroa coccinea), kozlíãek osi- BIBLIOGRAFIE 71, 119, voj nitrofilních druhÛ a jejich spoleãenstev. kov˘ (Saperda populnea), ba- 123, 140, 148, 149, 152, 158, boãka osiková (Nymphalis 356, 358, 363, 372 antiopa), nûkolik bûÏn˘ch dru- MAPA ÚZEMÍ strana 145

1 PP Labi‰tû pod Opoãinkem. 124 PU 22 Okres Pardubice

2

3

ra ilia) a bûlopásek topolov˘ (Li- menitis populi). Jedná se o v˘- znamnou lokalitu obojÏivelní- kÛ, napfi. skokana ostronosého (Rana arvalis), s. skfiehotavého 1 (R. ridibunda) a ãolka obecné- ho (Triturus vulgaris). Pozoro- GEOLOGIE Podkladem jsou vána byla uÏovka obojková fluviální hlinité aÏ hlinitopísãi- (Natrix natrix). V rákosov˘ch Labské rameno té holocenní náplavy Labe, na porostech vyhnízdil v r. 1997 Pfiírodní kter˘ch vznikla fluvizem typická. bukáãek mal˘ (Ixobrychus mi- památka nutus). V bfiehov˘ch porostech Votoka KVùTENA Volná vodní hla- hnízdí mj. moudivláãek luÏní (Remiz pendulinus) Staré, mrtvé labské rameno jiÏnû od Labe, asi 500 m dina se pfies léto udrÏuje jen , lyska ãer- v západní ãásti, jinde se objevu- ná (Fulica atra) arákosník v˘chodnû od obce Labûtín. je jen ve vlhãích obdobích na ja- zpûvn˘ (Acrocephalus pa- fie a na podzim, kdy pro rozvoj lustris). Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: vodních rostlin nemá v˘znam. Semín, Labûtín 210 m Z pobfieÏních porostÛ jsou vyvi- VYUÎITÍ Pro obnovu trva- nuty rákosiny (Phragmition lé vodní hladiny a tím i podmí- V˘mûra: 27,16 ha Vyhlá‰eno: 1980 communis) s asociacemi Scir- nek rozvoje rozsáhlej‰ích vod- po-Phragmitetum a Glycerie- ních spoleãenstev by bylo nutné Chránûné území je tvofieno zbytkem mrtvého ra- tum maximae pfiecházející ply- odbahnûní koryta ramene a je- mene Labe s navazujícími loukami, s bohat˘mi nule do náletÛ vrb a ol‰í. ho opûtovné propojení s Labem. bfiehov˘mi porosty a kfiovinami luÏního charak- Bylinné patro je typické pro luÏ- Jinak zÛstane lokalita ukázkou ní porosty. Rostou zde ãesnáãek pfiirozené sukcese v zanikajícím teru. Rameno bylo umûle oddûleno od aktivního lékafisk˘ (Alliaria petiolata), rameni. toku pfii regulaci Labe poãátkem 20. století. Je nadmutice bobulnatá (Cucuba- zvût‰í ãásti zazemnûné, má typickou flóru a fau- lus baccifer), chmel otáãiv˘ BIBLIOGRAFIE 71, 124, nu. Pfiedstavuje zachovalou ukázku pfiirozeného (Humulus lupulus), kosatec 227, 473 Ïlut˘ (Iris pseudacorus), kfiiva- v˘voje fiíãního koryta a jeho okolí. tec nejmen‰í (Gagea minima), MAPA ÚZEMÍ strana 145 vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), rákos obecn˘ (Phrag- mites australis) a sevlák potoãní (Sium latifolium). Kfioviny tvo- 1 fií nûkolik druhÛ vrb, vãetnû vr- Stfiední ãást PP Labské rameno by pûtimuÏné (Salix pentand- Votoka se zachovalou vodní hladi- ra), která je jako druh vy‰‰ích nou. poloh na území pardubického 2 Stulík Ïlut˘ (Nuphar lutea) je okresu vzácná. charakteristickou vodní rostlinou ZVͤENA Ze zvlá‰tû chrá- star˘ch labsk˘ch ramen. nûn˘ch druhÛ mot˘lÛ se zde vy- 3 Bûlopásek topolov˘ (Limenitis skytuje batolec ãerven˘ (Apatu- populi). PU 23 125 Pardubicko

2

3

chii), orsej jarní (Ficaria bulbifera), blatouch bahenní (Caltha palustris), chmel otá- ãiv˘ (Humulus lupulus), vzácnû i lilie zlatohlávek (Li- lium martagon). V‰echny uve- dené druhy rostlin doprovázejí rovnûÏ bfiehové porosty Struhy imimo les. 1 ZVͤENA Ve star˘ch stro- mech bfiehov˘ch porostÛ se udr- V severní ãásti se Struha zafie- Ïely xylofágní druhy broukÛ. Pfiírodní zává do západního v˘bûÏku V˘znamn˘m zdej‰ím druhem je památka Meandry Struhy svahu Bílého kopce (246 m n. v pardubickém regionu velmi m.) a odkr˘vá kfiídové, tence vzácn˘ brouk Osphya bipunc- Meandrující koryto potoka Struha v úzké nivû s navazu- deskovitû odluãné slínovce aÏ tata z ãeledi lencovit˘ch (Me- jícím Lepûjovick˘m lesem, jiÏnû od obce Valy nad Labem. siltovce stfiedního turonu. landryidae). Z luÏních druhÛ V nich byla umûle vybudována zde byla pozorována napfi. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: 100 m dlouhá, osm aÏ deset moucha hrbilka Gymnophora Bezdûkov, Valy nad Labem, 210–220 m metrÛ ‰iroká a aÏ ‰est metrÛ nigripennis. K nápadn˘m mo- Veselí u Pfielouãe hluboká soutûska. BlíÏe k Va- t˘lÛm patfií hojné baboãka osi- lÛm je koryto Struhy opût ková (Nymphalis antiopa) ab. V˘mûra: 41,50 ha Vyhlá‰eno: 1980 zahloubeno v holocenních jilmová (N. polychloros). Lo- naplaveninách. V nivû se vyvi- kalita je v˘znamn˘m hníz- Pfiedmûtem ochrany je meandrující koryto poto- nuly fluvizemû, s glejem typic- di‰tûm ptákÛ – Ïijí zde napfi. k˘m, místy i kambizemí are- pûnice ãernohlavá (Sylvia atri- ka Struha s navazujícími luãními a bfiehov˘mi nickou. capilla), pûvu‰ka modrá (Pru- porosty. âástí koryta je umûle vybudovaná sou- nella modularis), rákosník tûska v opukov˘ch horninách. Struha je jedním KVùTENA Botanicky nej- zpûvn˘ (Acrocephalus pa- z posledních pfiirozen˘ch vodních tokÛ v Polabí. v˘znamnûj‰í souãástí chránûné- lustris), v bfiehov˘ch nátrÏích ho území je Lepûjovick˘ les Struhy hnízdí ledÀáãek fiíãní Souãástí chránûného území je i luÏní les. s pfiirozenou luÏní dfievinnou (Alcedo atthis). Za potravou skladbou (Pruno-Fraxinetum) sem pravidelnû zaletují ãáp ãer- GEOLOGIE V jiÏní a stfied- v˘voje tohoto jevu – od zákrutÛ ascharakteristick˘mi luÏními n˘ (Ciconia nigra) avolavka ní ãásti potok volnû meandruje pfies typické meandry s úzkou ‰í- druhy rostlin. Les byl zaloÏen popelavá (Ardea cinerea). Ve v hlinit˘ch aÏ hlinitopísãit˘ch jí aÏ po mrtvá ramena oddûlená na místû b˘val˘ch rybníkÛ, je- Struze Ïijí poãetné populace holocenních naplaveninách. boãní erozí. ¤eãi‰tû je aÏ 3 m ‰i- jichÏ hráze se dosud zachovaly. pstruha potoãního (Salmo trut- Lze tu sledovat v‰echna stadia roké, koryto aÏ 3 m hluboké. Rostou zde piÏmovka mo‰usová ta) amfienky obecné (Barbatula (Adoxa moschatellina), ãesnek barbatula). V lesním rybníãku ofie‰ec (Allium scorodopra- se rozmnoÏuje skokan zelen˘ 1 sum), dymnivka dutá (Cory- (Rana kl. esculenta). Potok Struha je jedním z posledních pfiirozenû meandrujících tokÛ v re- dalis cava), svízel pfiítula (Ga- gionu. lium aparine), kosatec Ïlut˘ LESNICTVÍ Lesní porosty 2 Baboãka admirál (Vanessa atalanta) patfií mezi hojné druhy regionu (Iris pseudacorus), bradáãek pfiirozeného sloÏení lze charak- Pardubicka. vejãit˘ (Listera ovata), snûdek terizovat jako jilmov˘ a topo- 3 Dlask tlustozob˘ (Coccothraustes cocothraustes). KochÛv (Ornithogalum ko- lov˘ luh, na su‰‰ích místech 126 PU 24 Okres Pardubice pfiecházející do habrov˘ch doubrav. V posledních letech Pfiírodní stoupá podíl jasanu, mizí jilm, památka Mûlické labi‰tû kter˘ podléhla kalamitû grafió- zy. V souãasné dobû se objevuje Staré, mrtvé rameno na pravém bfiehu Labe, asi 1 km tracheomykóza na dubu. jihov˘chodnû od obce Mûlice. Lesní porosty byly umûle zaloÏe- ny na plochách nûkdej‰ího Le- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: 1 pûjovického a Valského rybníka, Mûlice, Opoãinek 210 m na jehoÏ hrázi se zachovaly mo- hutné exempláfie dubu letního. V˘mûra: 8,11 ha Vyhlá‰eno: 1982 ãolek velk˘ (Triturus cristatus) Dal‰í staleté duby rostly i v bfie- aropucha zelená (Bufo viri- hov˘ch porostech Struhy. V sou- Nejlépe zachovalé labské rameno na území par- dis), vcelku hojná je rosniãka (Hyla arborea) ãasnosti z nich zb˘vají jen suchá dubického okresu. Vodní hladinu porÛstá boha- zelená , skokan torza. Plán péãe navrhuje za- skfiehotav˘ (Rana ridibunda) chování pfiirozené druhové tá vodní vegetace se vzácn˘mi druhy rostlin. Pfii aropucha obecná (Bufo bufo). skladby dfievin. S pfiihlédnutím jarních povodních je pravidelnû zaplavováno Opakovanû byla nalezena uÏov- k ohroÏení lesních porostÛ imi- z Labe. Rameno vzniklo umûle pfii regulaci Labe ka obojková (Natrix natrix). semi bude sledován v˘skyt ve 20. letech 20. století. Hnízdí zde bûÏné ptactvo fiíã- tracheomykózy na dubech a na- ních ramen a luÏní vegetace; ze padené stromy budou odstraÀo- vzácnûj‰ích druhÛ moudivláãek vány. Je nutno udrÏovat prÛ- GEOLOGIE Opu‰tûné, mrt- minor), stolístek pfieslenat˘ luÏní (Remiz pendulinus), toãnost koryta, a proto je tfieba vé pravobfieÏní rameno meand- (Myriophyllum verticilla- slípka zelenonohá (Gallinula vãas likvidovat stromy spadlé do ru Labe na holocenních hlinito- tum), rdest kadefiav˘ (Potamo- chloropus) a moták pochop nûj z bfiehov˘ch porostÛ. písãit˘ch naplaveninách. Okolí geton crispus), r. vzpl˘vav˘ (P. (Circus aeruginosus). pokr˘vají fluvizemû (fluvizem natans) ar. svûtl˘ (P. lucens), VYUÎITÍ V minul˘ch le- typická), v blízkosti ramene (na ‰Èovík vodní (Rumex aquati- VYUÎITÍ Rameno je dosud tech byly znovu zprÛtoãnûny severozápadû) se na drobn˘ch cus), rákos obecn˘ (Phragmites spojeno s Labem, takÏe nehrozí umûle odstavené meandry, do pfiesypech vát˘ch pískÛ vytvofiily australis), orobinec úzkolist˘ ani bezprostfiední zazemnûní, koryta Struhy nebude jiÏ nadá- arenosoly (kambizem arenická (Typha angustifolia) io. ‰iro- ani zvy‰ování obsahu Ïivin. le zasahováno. Luãní porosty a regozem arenická). list˘ (T. latifolia) a fiezan pilo- Biotop je zatím dostateãnû sta- vmeandrech jsou v souãasné do- list˘ (Stratiotes aloides). V po- bilizovan˘ a nevyÏaduje Ïádné bû zcela degradovány, na jejich KVùTENA Ochrana rame- bfieÏních porostech najdeme zásahy. místû jsou porosty kopfiiv. K ãás- ne byla pÛvodnû navrÏena k za- napfi. kfiivatec Ïlut˘ (Gagea lu- teãnému obnovení luãní vegeta- chování poãetné populace lek- tea), ãesnek ofie‰ec (Allium sco- BIBLIOGRAFIE 71, 139, ce by v krátké dobû vedlo pravi- nínu bûlostného (Nymphaea rodoprasum), dymnivku dutou 152 delné kosení. candida), kter˘ pokr˘val vût- (Corydalis cava), d. plnou (C. ‰inu hladiny. Koncem 80. let solida) aj. MAPA ÚZEMÍ strana 143 HISTORIE Velká ãást sou- 20. stol. leknín z neznám˘ch ãasného luÏního lesa roste na dÛvodÛ vymizel, v roce 2000 ZVͤENA Zvodních druhÛ místû zaniklé vesnice Lepûjovice byl novû potvrzen. Rostou zde bezobratl˘ch bylo pozorováno 1 Rosniãku zelenou (Hyla arbo- arybníkÛ, které ji obklopovaly. stulík Ïlut˘ (Nuphar lutea), deset vesmûs bûÏn˘ch druhÛ vá- rea) mÛÏeme na Mûlickém labi‰ti Vesnice zanikla za tfiicetileté rÛÏkatec ostnit˘ (Cerato- Ïek (Odonata), napfi. váÏka ru- vidût pomûrnû ãasto. války, zachoval se pouze kostel phyllum demersum), voìanka dá (Sympterum sanguineum) 2 Hladinu Mûlického labi‰tû svatého Michala se hfibitovem. Ïabí (Hydrocharis morsus-ra- a ‰idélko vût‰í (Ischnura ele- v létû pokr˘vá stulík Ïlut˘ (Nuphar Nedaleko nûj jsou dodnes patr- nae), okfiehek men‰í (Lemna gans). Vzácnû se rozmnoÏují lutea). ny zbytky lepûjovické tvrze. Nejnápadnûj‰í jsou pozÛstatky Lepûjovického rybníka, zejmé- na zachovalá hlavní hráz. Po boãní hrázi podél Struhy vede turistická cesta. Koryto Struhy procházející v celé své délce luÏ- ním lesem je umûlé – slouÏilo k odvádûní povodÀov˘ch vod. Dal‰í zbytky hrází b˘val˘ch rybníkÛ se nacházejí v jiÏní ãás- ti chránûného území.

BIBLIOGRAFIE 62, 140, 256, 390, 458

MAPA ÚZEMÍ strana 143

2

PU 25 127 Pardubicko

GEOLOGIE Lev˘ svah údo- lí Sopfieãského potoka je tvofien svrchnokfiídov˘mi vápnit˘mi jí- lovci aÏ slínovci bfiezenského souvrství (coniak). Ty jsou tence rozpadavé a tvofií svahové sutû. Svah je ãlenûn nûkolika erozní- mi r˘hami. Vy‰‰í ãást svahu po- kr˘vají spra‰ové hlíny mla- dopleistocenního stáfií. Údolní niva s rybníkem ·vihov je vy- plnûna holocenními hlinito- písãit˘mi naplaveninami. PÛd- ní pokryv tvofií pararendzina pseudoglejová s hnûdozemí ty- pickou, okolo rybníka pak glej typick˘.

KVùTENA Rezervace byla pÛvodnû zfiízena na ochranu kotvice plovoucí (Trapa natans) vrybníce ·vihov, kde v‰ak tato vzácná vodní rostlina zcela vy- hynula v roce 1963 po vyhrnutí rybníka. V souãasné dobû je centrem rezervace a pfiedmûtem ochrany lesní porost na svazích nad rybníkem, kter˘ lze charak- terizovat jako kvûtnatou buãinu (Eu-Fagenion) a na su‰‰ích ãás- tech na horní hranû svahÛ jako 1 chud‰í kyselou bikovou buãinu (Luzulo-Fagetum). V bylinném patfie rostou mimo jiné jarman- ZVͤENA Îijí zde je‰tûrka ka vût‰í (Astrantia major), obecná (Lacerta agilis), j. Ïivo- Pfiírodní ostfiice chlupatá (Carex pilosa), rodá (Zootoca vivipara) a sko- rezervace Na Hradech okrotice bílá (Cephalanthera kan hnûd˘ (Rana temporaria). damasonium), fiimbaba cho- V lesních porostech hnízdí napfi. Rybník ·vihov a les nad rybníkem na severov˘chodním choliãnatá (Pyrethrum co- strakapoud velk˘ (Dendroco- okraji obce Îáravice. rymbosum), kyãelnice cibulko- pos major), Ïluna zelená (Pi- nosná (Dentaria bulbifera), cus viridis), holub hfiivnáã Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: jaterník trojlaloãn˘ (Hepatica (Columba palumbus), ãerven- Îáravice 230–270 m nobilis), hrachor ãern˘ (Lathy- ka obecná (Erithacus rubecu- rus niger), medovník velkokvût˘ la), jestfiáb lesní (Accipiter V˘mûra: 9,52 ha Vyhlá‰eno: 1956 (Melittis melissophyllum), gentilis), na lesních okrajích hru‰tiãka men‰í (Pyrola mi- avkefiích Èuh˘k obecn˘ (Lanius Chránûné území je tvofieno dvûma odli‰n˘mi nor), kokofiík mnohokvût˘ (Po- collurio) ahrdliãka divoká biotopy. PÛvodním dÛvodem ochrany byla po- lygonatum multiflorum), vû- (Streptopelia turtur). senka nachová (Prenanthes pulace kotvice plovoucí (Trapa natans) vrybníce purpurea), v mokfiinû pod ryb- LESNICTVÍ Lesní porosty ·vihov, která jiÏ vyhynula. Lesní porost na opu- níkem roste v pardubickém tvofií buk, habr a dub. Jsou kovém podloÏí v prudkém svahu nad rybníkem okrese vzácná pfiesliãka nejvût‰í oslabeny imisemi; jedním z dÛ- s vysok˘m podílem buku lesního a s bohat˘m by- (Equisetum telmateia). sledkÛ je napadení dubÛ tracheomykózou. Profiezávky linn˘m podrostem, je dÛleÏit˘m biocentrem v té- aprobírky v podrostu umoÏÀu- mûfi bezlesé krajinû. jí rozvoj listnat˘ch dfievin. Lik- vidováni jsou jedinci napadení tracheomykózou.

VYUÎITÍ Hospodafiení na rybníce není omezováno. V lese je podporována pfiirozená obno- va porostÛ. 1 Interier lesního porostu PR Na Hradech v jarním aspektu. BIBLIOGRAFIE 71, 121, 2 âervenáãek ohniv˘ (Pyrochroa 124, 126, 127, 140, 141 196, coccinea). Jeho larvy se vyvíjejí pod 231, 281, 369, 473 2 kÛrou listnat˘ch stromÛ. MAPA ÚZEMÍ strana 142 128 PU 26 Okres Pardubice

v˘ (Anthocharis cardamines). Kromû bûÏn˘ch druhÛ ptactva – pûnice (Sylvia sp.), budníãci (Phylloscopus sp.) – zde hnízdí napfi. slavík obecn˘ (Luscinia megarhynchos), lejsek ‰ed˘ (Muscicapa striata) a Ïluvy hajní (Oriolus oriolus). Ze ‰pl- havcÛ vzácnû hnízdí strakapoud mal˘ (Dendrocopos minor) avokrajov˘ch ãástech krutihlav 2 obecn˘ (Jynx torquilla). BûÏní jsou je‰tûrka obecná (Lacerta GEOLOGIE JiÏní aÏ jiho- agilis) a slep˘‰ kfiehk˘ (Anguis západní svah údolí Chrudimky fragilis). Ojedinûle byla v roce tvofien˘ svrchnokfiídov˘mi váp- 1995 pozorována velmi vzácná nit˘mi jílovci aÏ spongility bfie- uÏovka podplamatá (Natrix zenského souvrství (coniak), tessellata). Publikován byl v˘- které jsou na strmém svahu vût- skyt pozoruhodn˘ch druhÛ ‰inou pfiekryty svahovinami. dvoukfiídl˘ch (Diptera) z ãeledi Ojedinûlé v˘chozy jsou patrny pestfienkovit˘ch (Syrphidae). pouze v umûl˘ch odkryvech. Do Xerotermní stanovi‰tû nad strá- svahovin jsou zaneseny ‰tûrky ní, kde Ïily stepní a teplomilné a písky z risské terasy pokr˘vají- druhy hmyzu, napfi. ãetn˘ch cí akumulaãní plo‰inu s kótou blanokfiídl˘ch (Hymenoptera), 239 m n. m. severnû od svahu byla zniãena roz‰ífiením prÛ- 1 atvofiící substrát pro kambizem myslové zóny v 60. a 70. letech. arenickou a psefitickou. Koryto Chrudimky leÏí v nivních hli- LESNICTVÍ Lesní porosty Pfiírodní nitopísãit˘ch naplaveninách, na mají charakter dubohabrové památka Nemo‰ická stráÀ kter˘ch vznikly fluvizemû (ty- pafieziny, u Chrudimky jsou vy- pická a glejová). sazeny topolové plantáÏe. V dÛ- Zalesnûná stráÀ nad prav˘m bfiehem Chrudimky mezi sledku grafiózy témûfi vyhynuly obcí Nemo‰ice a pardubickou ãtvrtí Pardubiãky. KVùTENA Dolní, nejvlhãí jilmy, rovnûÏ na habru a dal- partie území porÛstají spoleãen- ‰ích dfievinách se projevuje na- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: stva dubo-jilmové doubravy padení tracheomykózami. Pfii- (Querco- Drozdice, Nemo‰ice, 230–240 m s ãesnekem medvûdím rozené lesní porosty schopné Ulmetum) Pardubiãky , která na horní ãásti samostatného v˘voje zaujímají svahu pfiecházejí v su‰‰í spole- asi 67 % plochy území. Hospo- (Carpi- V˘mûra: Vyhlá‰eno: ãenstvo dubohabfiin dáfiská opatfiení jsou zamûfiena 8,64 ha 1982 nion). Suché lesní okraje se zá- na podporu pfiirozené obnovy, padní a jihozápadní expozicí, postupnou likvidaci topolov˘ch Jedineãná ukázka lesního porostu dfiíve typické- patfií lemov˘m spoleãenstvÛm v˘sadeb a jedincÛ napaden˘ch ho pro pardubick˘ okres. MnoÏstvím rostlinn˘ch svazu Trifolion medii. Opuko- tracheomykózou. druhÛ se fiadí mezi nejbohat‰í botanické lokality vé podloÏí a pfiirozená dfievinná regionu, pfiestoÏe leÏí témûfi na okraji mûstské zá- skladba lesa uchovaly fiadu VYUÎITÍ Území slouÏí vzácn˘ch druhÛ rostlin. Rostou krátkodobé rekreaci obãanÛ stavby a v tûsném sousedství prÛmyslové zóny zde ãesnek medvûdí (Allium Pardubic a ‰kolním vycházkám. Pardubic. Území je téÏ hnízdi‰tûm ãetného ursinum), áron plamat˘ (Arum Vede jím turistická nauãná stez- zpûvného ptactva. maculatum), rÛÏe keltská ka, vybavená informaãními ta- (Rosa gallica), okrotice bílá bulemi. (Cephalanthera damasonium), dymnivka dutá (Corydalis ca- BIBLIOGRAFIE 49, 68, va), kfiivatec luãní (Gagea pra- 124, 135, 136, 137, 140, 141, tensis), snûÏenka podsnûÏník 142, 146, 169, 173, 177, 352, (Galanthus nivalis), jaterník 360, 363, 369, 370, 383, 389, trojlaloãn˘ (Hepatica nobilis), 400, 401, 404, 416, 436, lilie zlatohlávek (Lilium mar- 441, 444, 462, 473, 478 tagon), mochna bílá (Poten- tilla alba), m. pfiímá (P. recta). MAPA ÚZEMÍ strana 146 Ze vzácn˘ch hub se zde vyskytu- (Agaricus je Ïampion LangeÛv 1 langei). Jarní aspekt s ãesnekem med- vûdím (Allium ursinum). 2 ZVͤENA Entomofauna Áron plamat˘ (Arum macula- zahrnuje bûÏnûj‰í druhy listna- tum) kvete v pozdním jaru. 3 3 t˘ch lesÛ a luÏních porostÛ. Ná- Îampion LangeÛv (Agaricus padn˘ a hojn˘ je bûlásek fiefiicho- langei). PU 27 129 Pardubicko

lampyrum bohemicum), baza- novec kytkokvût˘ (Naumburgia thyrsiflora), prvosenka vy‰‰í (Primula elatior), hru‰tiãka men‰í (Pyrola minor), skfiípina kofienující (Scirpus radicans), ptaãinec bahenní (Stellaria pa- lustris), jetel jahodnat˘ (Trifo- lium fragiferum), na borovicích v okolních porostech nalezneme jmelí bílé borovicové (Viscum album subsp. austriacum). Ve velmi malé nadmofiské v˘‰ce zde rostou kozlík v˘bûÏkat˘ bezolist˘ (Valeriana excelsa subsp. sambucifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), violka bahenní (Viola palustris), sed- mikvítek evropsk˘ (Trientalis europaea), suchop˘r pochvat˘ (Eriophorum vaginatum), kte- ré ra‰elini‰ti dávají charakter vrchovi‰tû.

ZVͤENA Na vlhk˘ch lou- kách a v litorálu rybníka Ïijí vodní a mokfiadní druhy hmy- zu. Zatím bylo nalezeno nûkolik druhÛ váÏek, napfi. váÏka tma- vá (Sympetrum danae), ‰ídlat- ka velká (Lestes viridis) a‰i- 1 délko rudooãko (Erythromma najas). BûÏné jsou je‰tûrka Ïivo- GEOLOGIE Podkladem rodá (Zootoca vivipara) auÏov- Pfiírodní jsou deluvioeolické písãité hlíny ka obojková (Natrix natrix). památka Pûtinoha a písky svrchního pleistocénu Hnízdí zde moták pochop (Cir- svalounky kfiemene. Severní cus aeruginosus), kachna divo- Lesní rybník asi 2 km jihov˘chodnû od obce Horní Jelení. bfieh rybníka leÏí na kfiídov˘ch ká (Anas platyrhynchos) a lys- vápnit˘ch jílovcích rohateck˘ch ka ãerná (Fulica atra). V roce Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: vrstev (coniak), místy pfiekry- 1999 vyhnízdila vzácná zrzo- Horní Jelení 290 m t˘ch vát˘mi písky. PÛdní pokryv hlávka rudozobá (Netta rufi- tvofií organozem typická a glejo- na). Pravidelnû se objevuje hohol V˘mûra: 5,69 ha Vyhlá‰eno: 1982 vá s glejem organozemním, v ‰i- severní (Bucephala clangula), rokém okolí rybníka se nachází hnízdûní v‰ak dosud nebylo pro- Mal˘ lesní rybník s ra‰elini‰tûm v zátopové zónû i kambizem arenická, ojedinûle kázáno. V zimû 1997 byly nale- doprovázená podzolem arenic- zeny stopy migrujícího jedince je zajímavou ukázkou ra‰elinn˘ch spoleãenstev k˘m. vydry fiíãní (Lutra lutra). blíÏících se sv˘m charakterem vrchovi‰tnímu ra- ‰elini‰ti s podhorsk˘mi a horsk˘mi druhy rostlin KVùTENA V pfiítokové ãásti VYUÎITÍ Pro uchování v malé nadmofiské v˘‰ce. rybníka se vytvofiilo ra‰elini‰tû, vzácn˘ch rostlinn˘ch spoleãen- charakterem pfiipomínající stev je nutno udrÏovat hladinu vrchovi‰tû, které je v této malé vody v rybníce trvale tak vysoko, nadmofiské v˘‰ce unikátním je- aby hladina podzemní vody vem. Ze vzácnûj‰ích druhÛ rost- neklesala níÏe neÏ 10 cm pod lin zde rostou jedle bûlokorá povrch pÛdy a v jarním a pod- (Abies alba), hvûzdo‰ podzimní zimním období dosahovala po- (Callitriche hermaphroditica), vrchu. Plochy zarostlé nálety fiefii‰nice bahenní (Cardamine dfievin je nutno odlesnit a udr- dentata), ostfiice dvoumuÏná Ïovat v trvale bezlesém stavu, (Carex diandra), o. oddálená v okolních lesních porostech (C. distans), rosnatka okrouhlo- neprovádût odvodnûní. listá (Drosera rotundifolia), zemûÏluã hofiká (Centaurium BIBLIOGRAFIE 71, 72, 2 erythraea), ãarovník alpsk˘ 139, 363 (Circaea alpina), prstnatec má- (Dactylorhiza majalis) MAPA ÚZEMÍ 1 jov˘ , strana 142 Pûtinoha je mal˘ lesní rybník. plavuÀ vidlaãka (Lycopodium 2 Mláìata motáka pochopa (Circus aeruginosus) na hnízdû. clavatum), ãern˘‰ ãesk˘ (Me- 130 PU 28 Okres Pardubice

tohoto druhu leÏí v níÏinách se- verozápadní a stfiední Evropy od Francie po Polsko, nejbliωí lokality leÏí v Horní LuÏici vNûmecku. Z dal‰ích zajíma- vûj‰ích druhÛ vázan˘ch na váté písky zde roste kolenec Moriso- nÛv (Spergula morisonii) a pa- liãkovec ‰edav˘ (Corynephorus canescens).

ZVͤENA Vdruhotné bo- rové monokultufie Ïijí bûÏné druhy obratlovcÛ. V bohatém kefiovém patfie hojnû hnízdí pû- nice ãernohlavá (Sylvia atrica- pilla), kos ãern˘ (Turdus meru- la) a pûnkava obecná (Fringilla coelebs).

LESNICTVÍ Pfiesyp je zales- 1 nûn monokulturou borovice lesní s vtrou‰en˘m dubem ãerve- GEOLOGIE Geomorfolo- n˘m (Quercus rubra) atrnov- gicky nev˘razn˘ pfiesyp vátého níkem akátem (Robinia pseu- Pfiesyp písku mladopleistocenního aÏ doacacia). Ostfiici pískomilné Pfiírodní holocenního stáfií na akumu- (Carex pseudobrizoides), která památka laãní plo‰inû ze ‰tûrkopískÛ ris- je rostlinou voln˘ch dun, se uMalolánského ské terasy. PÛdní pokryv je ov‰em dafií pouze na okrajích V lese asi 1 km severozápadnû od silnice Zminn˘ – Lány tvofien arenosoly (kambizem lesa. Rozvoj její populace by vy- uDa‰ic, severozápadnû od obce Malolánské. arenická) aÏ podzoly (podzol Ïadoval profiedûní nebo úplné arenick˘). sm˘cení porostu. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: KVùTENA PfievaÏují kul- VYUÎITÍ Plán péãe navr- Lány u Da‰ic 230 m tury borovice lesní (Pinus sylve- huje pfiirozenou nebo umûlou stris). Jedin˘m v˘znamn˘m obnovu porostu borovice lesní V˘mûra: 2,65 ha Vyhlá‰eno: 1982 rostlinn˘m druhem, kter˘ je zá- apfievedení ãásti lokality s ostfii- roveÀ hlavním pfiedmûtem cí pískomilnou do bezlesí. Chránûné území je tvofieno pískov˘m pfiesypem ochrany, je kriticky ohroÏená zalesnûn˘m monokulturou borovice lesní. Hlav- ostfiice pískomilná (Carex pseu- BIBLIOGRAFIE 363 ním dÛvodem ochrany je populace ostfiice písko- dobrizoides). TûÏi‰tû roz‰ífiení MAPA ÚZEMÍ strana 142 milné (Carex pseudobrizoides), která roste je‰tû na nûkolika místech v bezprostfiední blízkosti chrá- 1 Pfiesyp u Malolánského je zalesnûn borovicí lesní (Pinus sylvestris). nûného území. Jde o jedinou makrolokalitu 2 Na okraji lesního porostu se zachovala pískomilná vegetace s pfievaÏují- v âeské republice. Její pÛvod je nejasn˘. cím paliãkovcem ‰edav˘m (Corynephorus canescens). 3 Hlavním pfiedmûtem ochrany lokality je ostfiice pískomilná (Carex pseudobrizoides).

2 3

PU 29 131 Pardubicko

1

GEOLOGIE Jedna z nejza- chovalej‰ích skupin pískov˘ch pfiesypÛ ve v˘chodním Polabí pocházející z mlad‰ího pleisto- cénu aÏ holocénu. Tvofií asi 0,5 km dlouh˘ a 200 m ‰irok˘ pás jiÏnû od kóty 254,5 m n. m. Ústfiední hfibet pfiesypÛ je 250 m dlouh˘ a 15 m vysok˘, pfiíãná sedla jej dûlí do duno- v˘ch vyv˘‰enin. Pfii severov˘- chodním okraji leÏí ãásteãnû re- kultivovan˘ odkryv pískovny, jinak jsou písky pfiekryté pÛda- mi typu arenosolu (kambizem arenická aÏ podzol arenick˘).

KVùTENA Ze zajímavûj- ‰ích druhÛ vázan˘ch na váté písky zde nalezneme kolenec 2 MorisonÛv (Spergula moriso- nii), paliãkovec ‰edav˘ (Cory- nephorus canescens), smldník typické lesní druhy ptactva, na- ole‰níkovit˘ (Peucedanum oreo- pfi. holub hfiivnáã (Columba selinum) avfies obecn˘ (Callu- palumbus), Ïluna zelená (Pi- Pfiesypy na vulgaris). cus viridis), strakapoud velk˘ Pfiírodní (Dendrocopos major), brhlík rezervace uRokytna ZVͤENA Psammofilní lesní (Sitta europaea), pûnkava entomofauna byla zfiejmû v mi- obecná (Fringilla coelebs) aj. V lese u kfiiÏovatky silnic na Chvojenec a B˘‰È severov˘- nulosti pestfiej‰í a ustoupila po V nezapojeném porostu hnízdí chodnû od obce Rokytno. zalesnûní pfiesypÛ. Pfiesto zde Ïi- hrdliãka divoká (Streptopelia je poãetná populace v âechách turtur), nalezeni byli je‰tûrka Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Myrme- (Lacerta agilis) vzácného mravkolva obecná a slep˘‰ Rokytno 240–250 m leon bore, dále sviÏníci Ci- kfiehk˘ (Anguis fragilis). cindela hybrida, C. sylvatica V˘mûra: 7,19 ha Vyhlá‰eno: 1982 a C. sylvicola. Vyskytují se zde LESNICTVÍ Pfiesypy jsou umûle zalesnûny borovou mono- kulturou s vtrou‰en˘m akátem Pfiedmûtem ochrany jsou mohutné pískové pfie- a dubem ãerven˘m, které jsou sypy zalesnûné borovicí lesní, bez ploch volného zde cizorod˘mi prvky. Borová monokultura na pískovém pfiesy- písku. Nejvy‰‰í duna, leÏící jiÏ mimo chránûné pu je blízká pfiirozenému stavu. území, byla v minulosti ãásteãnû odtûÏena. Celé území je pokryto lesním porostem, takÏe písko- VYUÎITÍ Lesní hospodafie- milná spoleãenstva nejsou vyvinuta. ní lokalitu neohroÏuje. Pískov- na, zfiízená v oblasti nejvût‰ího pfiesypu, leÏí mimo chránûné území, v souãasné dobû je mimo provoz a je ãásteãnû rekultivová- na. Lokalitu nejvíce ohroÏuje 1 nelegální tûÏba písku v okolí Zmlazující dub na odkryvu dobfie pfiístupn˘ch lesních cest. píseãného pfiesypu. 2 Píseãn˘ pfiesyp s borov˘m po- BIBLIOGRAFIE 140, 206, rostem v PR Pfiesypy u Rokytna. 363 3 Mravkolev bûÏn˘ (Myrme- 3 leon formicarius) – dospûl˘ jedinec. MAPA ÚZEMÍ strana 146 132 PU 30 Okres Pardubice

1

GEOLOGIE Geomorfologic- sek, kter˘ omezuje konkurenci ky ménû v˘razn˘ akumulaãní ostatních rostlin a podporuje Semínsk˘ tvar vát˘ch pískÛ, ãásteãnû odtû- pfieÏití kozince píseãného. Plán Národní Ïen˘, mladopleistocenního aÏ péãe proto navrhuje umûlé zra- pfiírodní památka holocenního stáfií. PrÛmûrná Àování pÛdního povrchu (napfi. pfiesyp velikost kfiemenn˘ch zrn je orbou), likvidaci konkurenãnû Pískov˘ pfiesyp na návsi a za pivovarem v obci Semín 0,5 mm. PÛdní pokryv neodtû- schopnûj‰ích druhÛ rostlin uPfielouãe. Ïené ãásti tvofií regozem are- a umûl˘ v˘sev semen sebran˘ch nická, odkrytou ãást zaujímá pfiímo na lokalitû. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: antrozem. BIBLIOGRAFIE 140, 181 Semín 200 m KVùTENA Zbytek pískového MAPA ÚZEMÍ strana 142 pfiesypu se spoleãenstvem svazu V˘mûra: 0,55 ha Vyhlá‰eno: 1980 Corynephorion canescentis, na nûmÏ roste v âR velice vzácn˘ Zbytek pískového pfiesypu uvnitfi obce. Pfiesyp kozinec píseãn˘ (Astragalus are- byl postupnû v minulosti odtûÏen, nezpevnûn˘ narius). V pardubickém regionu písek zÛstává zatím vhodn˘m biotopem kozince se tento druh jinde nevyskytuje. Z dal‰ích charakteristick˘ch píseãného (Astragalus arenarius). pískomiln˘ch rostlin zde rostou rmen ukrajinsk˘ (Anthemis ruthenica), chmelík píseãn˘ (Psyllium arenarium), paliãko- vec ‰edav˘ (Corynephorus ca- nescens) a kolenec MorisonÛv (Spergula morisonii).

ZVͤENA Na lokalitû bylo pozorováno asi 60 druhÛ mot˘- lÛ, mj. vfietenu‰ka komonicová (Zygaena viciae) av. ‰tírovní- 1 NPP Semínsk˘ pfiesyp se na- ková (Z. angelicae). chází na návsi stejnojmenné obce. 2 Saranãe modrokfiídlá (Oedi- 2 VYUÎITÍ Na lokalitû je poda coerulescens) se vyskytuje dnes nutno trvale udrÏovat voln˘ pí- jiÏ vzácnû na úhorech a písãinách. PU 31 133 Pardubicko

1

v okolí PP se vytvofiila luvizem typická a kambizem typická. Skalka KVùTENA Charakter pod- Pfiírodní loÏí a pfiirozená dubohabfiina památka uSovolusk vokolí vytváfiejí podmínky bohatému bylinnému patru, Osamocen˘ skalní v˘choz v polích, asi 500 m v˘chodnû v nûmÏ pfievaÏují teplomilné od obce Sovolusky. druhy rostlin. Rostou zde napfi. bukvice lékafiská (Betonica Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: officinalis), ostfiice chlumní 2 Sovolusky u Pfielouãe 310–320 m (Carex montana), tolita lékafi- ská (Vincetoxicum hirundi- V˘mûra: 0,74 ha Vyhlá‰eno: 1978 GEOLOGIE Drobná eleva- naria), ãilimník nízk˘ (Cha- ce z bazické (spilitové) vyvfieliny maecytisus supinus), kostfiava Pfiedmûtem ochrany tohoto izolovaného území je pfiedstavující odolnûj‰í polohu rÛznolistá (Festuca hetero- v okolních sedimentech eokamb- phylla),tfiezalka horská (Hy- profil pol‰táfiov˘ch spilitov˘ch láv proterozoické- ria. Odkryv malého opu‰tûného pericum montanum), hrachor ho stáfií v odkryvu malého lomu uprostfied pol- lomu v jihozápadní ãásti vyv˘- ãern˘ (Lathyrus niger), slézov- ních kultur. Opu‰tûn˘ lom a okolní skalky jsou ‰eniny obnaÏil v˘choz tzv. pol- ník velkokvût˘ (Bismalva alcea), zarostlé spontánnû vznikl˘mi porosty charakteru ‰táfiové lávy: elipsovité, nûkolik smldník jelení (Peucedanum decimetrÛ velké plo‰ky – pol- cervaria), mochna ‰edavá (Po- habfiiny. ‰táfiky. Pol‰táfiová textura je po- tentilla inclinata) aj. vaÏována za dÛkaz hluboko- oceánského v˘levu lávy. Zdej‰í ZVͤENA Îije zde poãetná hornina je patrnû je‰tû protero- populace je‰tûrky obecné (La- zoického stáfií. PÛdní pokryv certa agilis). Hnízdí zde napfi. skalky tvofií ranker typick˘ a li- Èuh˘k obecn˘ (Lanius collurio), tozem typická, varieta bazická, sedmihlásek hajní (Hippolais icterina), pûnice pokfiovní (Syl- via curruca) ahrdliãka divoká (Streptopelia turtur).

1 PP Skalka u Sovolusk tvofií LESNICTVÍ Skalní v˘choz zbytky lomu a odkryvy spilitové je porostl˘ habrovou pafiezinou lávy, které jsou ukryty v lesním po- v˘mladkového pÛvodu, která rostu. tvofií izolovan˘ lesní ostrÛvek 2 Bukvice lékafiská (Betonica vzemûdûlské krajinû. officinalis) patfií k teplomiln˘m rostlinám. BIBLIOGRAFIE 106, 369, 3 Odkryv spilitové pol‰táfiové lá- 466, 473 3 vy proterozoického stáfií. MAPA ÚZEMÍ strana 141 134 PU 32 Okres Pardubice

1

GEOLOGIE V˘chodní svah Pfiírodní návr‰í Borek ze svrchnokfiído- památka StráÀ u Trusnova v˘ch slínovcÛ aÏ jílov˘ch vápen- cÛ jizerského souvrství (svrchní V˘chodní svah návr‰í Borek (258,3 m n. m.) asi 1 km turon) pfiekryt˘ch pÛdou typu jiÏnû od obce Trusnov. pararendziny pseudoglejové.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: KVùTENA Chránûné úze- Opoãno nad Louãnou 250–258 m mí bylo pÛvodnû zfiízeno k ochranû populace hofice brvi- (Gentianopsis ciliata) V˘mûra: 1,28 ha, z toho Vyhlá‰eno: 1982 tého . ochranné pásmo 0,99 ha Ten se zde vyskytoval hojnû, a to vmodro i bûlokvûté formû. Od roku 1985 v‰ak nebyl na loka- Chránûné území tvofií v˘chodnû orientovaná litû nalezen ani jeden exempláfi. 2 opuková stráÀ se zbytky kdysi bohaté populace Teprve v roce 1997 zde bylo na- hofice brvitého (Gentianopsis ciliata) a dal‰ích lezeno cca 10 jedincÛ. KaÏdo- teplomiln˘ch a vápnomiln˘ch rostlin. roãnû se zde objevuje v 1–2 stránû a odstraÀování náleto- exempláfiích vstavaã vojensk˘ v˘ch dfievin. Kosení probíhá od (Orchis militaris). StráÀ je za- roku 1997. rostlá pfieváÏnû tfitinou kfio- vi‰tní (Calamagrostis epigejos) MAPA ÚZEMÍ strana 145 aváleãkou prapofiitou (Brachy- podium pinnatum).

ZVͤENA Zoologick˘ prÛ- zkum lokality dosud nebyl pro- veden.

VYUÎITÍ PÛvodnû bylo 1 území zfiejmû vyuÏíváno jako PP StráÀ u Trusnova, pohled pastvina, po ukonãení pastvy na lokalitu. zaãala postupná degradace po- 2 Hofiec brvit˘ (Gentianopsis rostÛ a zarÛstání dfievinami. ciliata) je nejv˘znamnûj‰ím rostlin- Aktivní ochrana spoãívá v kaÏ- n˘m druhem na lokalitû. 3 doroãním kosení travních poros- 3 Na podzim na stráni rozkvéta- tÛ na dosud bezles˘ch ãástech jí ocúny (Colchicum autumnale). PU 33 135 Pardubicko

1

GEOLOGIE Rybník v mûl- ké kotlince v pramenné oblasti pravostranného pfiítoku Louãné. Podkladem jsou deluviální sedi- 2 menty (hlinité písky) pfiekr˘va- jící vápnité jílovce a slínovce teplického souvrství (svrchní vzácné rostlinné druhy – ãesnek kfiída). Vznikly zde glejové pÛ- hranat˘ (Allium angulosum), Národní dy (glej typick˘) obklopené pa- prstnatec májov˘ (Dactylorhiza pfiírodní památka ·ejval rarendzinou pseudoglejovou. majalis), hadilka obecná (Op- hioglossum vulgatum), nad- Rybníãek severnû od obce Radho‰È. KVùTENA Rybníãek byl mutice bobulnatá (Cucubalus v dobû zfiízení chránûného úze- baccifer), vítod nahofikl˘ (Poly- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: mí jedinou známou v˘chodoães- gala amarella), v rybníce nalez- Radho‰È 260 m kou lokalitou prustky obecné neme rdest svûtl˘ (Potamogeton (Hippuris vulgaris). Prustka lucens), r. vzpl˘vav˘ (P. na- V˘mûra: 2,34 ha Vyhlá‰eno: 1982 zde byla objevena v roce 1973, tans), na okrajích ‰mel oko- od roku 1996 v‰ak nebyla pozo- liãnat˘ (Butomus umbellatus). Hlavním pfiedmûtem ochrany lokality byla po- rována. Na slatinné louãce Ze vzácn˘ch hub zde rostou urybníka v‰ak rostou i dal‰í Ïampion velkov˘trus˘ (Agari- pulace prustky obecné (Hippuris vulgaris), která cus macrosporus) a holubinka zde v dobû vyhlá‰ení rostla na jedné ze ‰esti zná- mokfiadní (Russula subru- m˘ch lokalit v âeské republice. Od roku 1996 bens). zde nebyla tato kriticky ohroÏená rostlina jiÏ po- ZVͤENA Vrákosinách tvrzena. pravidelnû hnízdí labuÈ velká (Cygnus olor), rákosník obecn˘ (Acrocephalus scirpaceus), r. prouÏkovan˘ (A. schoenobae- nus) a strnad rákosní (Embe- riza schoeniclus). Ol‰ina je hnízdi‰tûm ãervenky obecné (Erithacus rubecula), cvrãilky fiíãní (Locustella fluviatilis) aj.

LESNICTVÍ Souãástí rezer- vace jsou dva lesíky vrb a ol‰í. SlouÏí jako ochranné pásmo, oddûlující rybník od intenziv- nû obhospodafiovan˘ch zemû- dûlsk˘ch pozemkÛ. 1 Prustka obecná (Hippuris vulgaris) byla hlavním dÛvodem VYUÎITÍ Plán péãe urãuje ochrany lokality, v posledních letech zejména poãetnost rybí obsádky v‰ak nebyla pozorována. a její sloÏení. Vyluãuje chov 2 Rybník ·ejval s bfiehov˘mi amura a tolstolobika, ktefií by a lesními porosty tvofií v˘znamné vzácné vodní rostliny zniãili. biocentrum v krajinû. 3 Na bfiezích rybníka rostou rá- BIBLIOGRAFIE 71 3 kosiny. MAPA ÚZEMÍ strana 141 136 PU 34 Okres Pardubice

1

vody. Nejvzácnûj‰í rostlinou Pfiírodní v pobfieÏních kfiovinách je památka TÛÀ u Hrobic nadmutice bobulnatá (Cucu- balus baccifer). TÛÀ na pravém bfiehu Labe mezi opatovickou elektrár- nou a obcí Hrobice. ZVͤENA Vzácnû se vysky- tuje rosniãka zelená (Hyla Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: arborea), bûÏnûji ropucha obec- 2 Hrobice, Dfiíteã 220 m ná (Bufo bufo), r. zelená (B. viridis) a skokan hnûd˘ (Rana V˘mûra: 2,59 ha Vyhlá‰eno: 1982 temporaria). Je‰tû na poãátku 90. let se zde rozmnoÏoval ãolek Pfiedmûtem ochrany je staré mrtvé labské rame- obecn˘ (Triturus vulgaris). Pravidelnû tu hnízdí moudivlá- no, z vût‰í ãásti zazemnûné, s charakteristick˘mi ãek luÏní (Remiz pendulinus), luÏními porosty na bfiezích. Vodní hladina je za- slavík obecn˘ (Luscinia me- chována pouze ãásteãnû a ve vodû s vysok˘m ob- garhynchos), cvrãilka fiíãní (Locustella fluviatilis), lejsek sahem Ïivin prosperuje jen okfiehek men‰í (Lem- 3 ‰ed˘ (Muscicapa striata) ala- na minor). buÈ velká (Cygnus olor), ne- pravidelnû hnízdí strakapoud k zániku ramene. Plán péãe mal˘ (Dendrocopos minor). proto navrhuje obnovu spojení GEOLOGIE Opu‰tûné mrt- spoleãenstva tvofií pouze porosty s aktivním tokem Labe a ãásteã- vé rameno pravobfieÏního me- okfiehku men‰ího (Lemna mi- VYUÎITÍ Zbytky ramene se né odbahnûní. andru Labe na holocenních nor), kter˘ zcela pokr˘vá hla- rychle zazemÀují. Hlavním hlinit˘ch aÏ hlinitopísãit˘ch dinu a brání rÛstu jin˘ch dru- zdrojem vody je Labe, které se BIBLIOGRAFIE 71, 119, naplaveninách. V severní ãásti hÛ. Z území nejsou známy sem pfielévá v období vy‰‰ích sta- 123, 140, 148, 149, 152, 158, se vyvinula recentní aÏ subre- chránûné druhy rostlin. Druhy vÛ a za povodní pfiiná‰í mnoÏ- 356, 358, 363, 372 centní slatinná organozem (ze- charakteristické pro tento typ ství bahna. Nejvy‰‰í stav vody MAPA ÚZEMÍ strana 141 mitá), v okolí ramene fluvizem lokality, napfi. ‰ípatka obecná následuje bezprostfiednû po jar- (Sagittaria sagittifolia) typická. , okfie- ních záplavách. Vysoké náplavy 1 hek trojbrázd˘ (Lemna tri- bahna zarÛstají pfieváÏnû nitro- PP TÛÀ u Hrobic. KVùTENA Rekonstrukãní sulca), voìanka Ïabí (Hydro- filní vegetací a od okrajÛ kefio- 2 âíhalky r. Rhagio jsou dravé geobotanická mapa uvádí charis morsus-ranae) afiezan v˘mi vrbami. Úplné zazemnûní mouchy vlhk˘ch biotopÛ. vúzemí luÏní lesy (Alnion pilolist˘ (Stratiotes aloides), je nejzfietelnûj‰í u b˘valého ústí 3 Ropucha zelená (Bufo viridis) incanae). Zbytek tohoto spole- za posledních 10 let zcela vy- ramene, které je jiÏ prakticky díky svému zbarvení ãasto uniká ãenstva se zde zachoval. Vodní mizely následkem eutrofizace suché. Samovoln˘ v˘voj povede pozornosti. PU 35 137 Pardubicko

Pfiírodní rezervace Îernov Lesní porosty kolem kóty Îernov (278,8 m n. m.) a dva pfiilehlé rybníky (Mord˘fi a ·matlán) jiÏnû od silnice Hradec Králové – Holice, mezi obcemi Chvojenec a¤edice.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Dolní ¤edice, 230–280 m Horní ¤edice, Chvojenec

V˘mûra: 292,99 ha, Vyhlá‰eno: 1995 z toho ochranné pásmo 102,19 ha

Rezervace chrání pestrou mozaiku spoleãenstev. PfievaÏuje pfiirozená dubohabfiina na mírném ná- vr‰í kóty Îernov, pod níÏ bylo vybudováno nû- kolik rybníkÛ. Souãástí rezervace jsou dva z nich, doprovázené rákosinami. Ra‰elinné louky u ryb- níka Mord˘fi byly naru‰eny odbahnûním. Biotop doplÀují pravidelnû obhospodafiované kulturní louky.

2

habfiin s jedlí (Melampyro ne- novu (C. hartmanii), prstnatec morosi-Carpinetum abieteto- májov˘ (Dactylorhiza majalis), sum), k jejichÏ podrostu náleÏí hvozdík py‰n˘ (Dianthus su- 1 kru‰tík modrofialov˘ (Epipactis perbus), hofiec hofiepník (Gen- purpurata), vemeník dvoulist˘ tiana pneumonanthe), hlad˘‰ GEOLOGIE Strukturnû de- rarendzinou pseudoglejovou (Platanthera bifolia), prvo- prusk˘ (Laserpitium pruteni- nudaãní vyv˘‰enina pfievy‰ující s ostrÛvkem hnûdozemû pseu- senka vy‰‰í (Primula elatior) cum), vstavaã obecn˘ (Orchis okolí o 50 m, protáhlá v délce doglejové na západû PR. Men‰í arÛÏe keltská (Rosa gallica). morio) do roku 1989, v‰ivec dvou kilometrÛ ve smûru ZJZ rozlohu v jiÏní ãásti pokr˘vá Západní a jihozápadní svahy ladní (Pedicularis sylvatica) – VSV. Podkladem jsou svrch- kambizem psefitická. V za- pokr˘vala v minulosti pravdû- a hadí mord nízk˘ (Scorzonera nokfiídové vápnité jílovce a slí- mokfien˘ch polohách kolem ryb- podobnû mochnová doubrava humilis). V rybníku se dafií novce bfiezenského souvrství níkÛ a potokÛ se vyvinuly ãerni- (Potentillo albae-Quercetum), rdestu trávolistému (Potamoge- (coniak). V hlinitopísãit˘ch pán- ce typická a pseudoglej typick˘. zachovaly se v‰ak pouze její ton gramineus). Celkem zde viãkách na jihov˘chodním sva- fragmenty s teplomiln˘mi rostli- bylo nalezeno pfies 450 druhÛ hu nacházíme pramenné mokfii- KVùTENA Na území pfií- nami. Zde rostou napfi. zvonek vy‰‰ích rostlin a 187 druhÛ vy‰- ny a erozní r˘hy. Zdej‰í pÛdy rodní rezervace lze rozli‰it broskvoÀolist˘ (Campanula per- ‰ích hub, z nichÏ nejvzácnûj‰í fiadíme ke karbonátov˘m peloso- nûkolik základních biotopÛ sicifolia), medovník velkokvût˘ jsou ‰Èavnatka hajní (Hyg- lÛm; místy jsou oglejené. Rybní- – lesní, mokfiadní a vodní (Melittis melissophyllum) ali- rophorus lucorum), závojenka ky ·matlán a Mord˘fi leÏí na –scharakteristick˘mi a vzác- lie zlatohlávek (Lilium marta- vlhká (Entoloma madidum), hlinit˘ch aÏ hlinitopísãit˘ch ho- n˘mi druhy rostlin. Nejcennûj‰í gon). Na zbytcích slatinn˘ch hfiib plav˘ (Boletus impolitus) locenních naplaveninách. PÛd- lesy leÏí v okolí kóty Îernov luk nalézáme ostfiici Davallovu a kornatec modrozelen˘ (Bysso- ní pokryv je pfieváÏnû tvofien pa- a patfií ke spoleãenstvu dubo- (Carex davalliana), o. Hartma- corticium atrovirens). 138 PU 36 Okres Pardubice

3

4

ZVͤENA Fauna bezobrat- stellaris), bukáãek mal˘ (Ixo- LESNICTVÍ Vût‰inu lesních l˘ch nebyla dosud podrobnûji brychus minutus), cvrãilka sla- porostÛ tvofií dubohabfiina. inventarizována. Bylo zde za- víková (Locustella luscinioi- Smrkové monokultury zaujíma- tím nalezeno 32 druhÛ broukÛ des), ãáp ãern˘ (Ciconia jí necelé 1 % plochy rezervace. z ãeledi tesafiíkovit˘ch (Ce- nigra), holub doupÀák (Co- V lesních porostech jsou podpo- rambycidae), napfi. Clytus tro- lumba oenas), chfiástal vodní rovány listnáãe, ojedinûlé smrãi- picus a Mesosa curculionoi- (Rallus aquaticus), jestfiáb lesní ny budou postupnû sm˘ceny des. V luÏních biotopech v okolí (Accipiter gentilis), rákosník a nahrazeny dubem, lípou rybníka se vyskytuje batolec ãer- velk˘ (Acrocephalus arundi- a habrem. ven˘ (Apatura ilia), baboãka naceus), strakapoud mal˘ 1 osiková (Nymphalis antiopa) (Dendrocopos minor), Èuh˘k VYUÎITÍ Na loukách je Hráz rybníka ·matlán v pod- a dal‰í mot˘li. U rybníka Smi- obecn˘ (Lanius collurio) avr. nejdÛleÏitûj‰í pravidelné kosení zimním aspektu. lek byla nalezena v regionu 1999 i husa velká (Anser an- aomezení pfiísunu hnojiv. 2 Souãástí pfiírodní rezervace vzácná váÏka ‰ídlatka zelená ser) azrzohlávka rudozobá Îernov jsou kromû lesních a luãních (Lestes virens). Díky pestrosti (Netta rufina). Rybí obsádku BIBLIOGRAFIE 68, 71, porostÛ i dva rybníky. a ãlenitosti biotopÛ se zde vysky- tvofií bûÏné druhy: kapr obecn˘ 124, 139, 140, 142, 144, 145, 3 Korovník dubov˘ (Bostrychus tuje fiada druhÛ vodních a mok- (Cyprinus carpio), lín obecn˘ 165, 176, 179, 212, 291, 293, capucinus) Ïije v doubravách a je- fiadních, ale i lesních obratlovcÛ. (Tinca tinca), ‰tika obecná 300, 301, 311, 317, 360, 373, ho larvy se vyvíjejí v dubovém Îije zde 10 druhÛ obojÏivelníkÛ (Esox lucius) atd. Na nedale- 395, 401, 416, 462, 473 dfievû. a 145 druhÛ ptákÛ. K nejzají- kém rybníce Smilek hnízdí vo- 4 Vemeník dvoulist˘ (Platanthe- mavûj‰ím hnízdícím druhÛm lavka popelavá (Ardea cine- MAPA ÚZEMÍ strana 147 ra bifolia) patfií mezi vzácnûj‰í rost- patfií bukaã velk˘ (Botaurus rea). liny v rezervaci. PU 37 139 Pardubicko

1

GEOLOGIE StupÀovit˘ svah na svrchnokfiídov˘ch vápnit˘ch jílovcích aÏ slínovcích bfie- zenského souvrství (coniak). Vy‰- ‰í pfiíkfiej‰í stupeÀ s rozvleãen˘mi ‰tûrky z pleistocenní terasy tvofií hranu svahu. V niωí, povlovnûj- ‰í ãásti svahu leÏí pramenn˘ ho- 2 rizont. PÛda patfií do kategorie pararendziny pseudoglejové, na ‰tûrcích leÏí kambizemû typická strumiãníka zlatookého (Osmy- aarenická. lus fulvicephalus) zfiádu sí- Pfiírodní Èokfiídl˘ch (Neuroptera). V les- rezervace U parku KVùTENA Lesní porost ních porostech hnízdí kromû chránûného území tvofií buãina bûÏn˘ch druhÛ ptákÛ také stra- Zalesnûná opuková stráÀ na v˘chodním okraji obce (Eu-Fagenion) a zbytek ãern˘- kapoud prostfiední (Dendroco- Vysoké Chvojno jiÏnû od parku (arboreta). ‰ové dubohabfiiny s jedlí (Me- pos medius) akrahujec obecn˘ lampyro nemorosi-Carpine- (Accipiter nisus). Obãas b˘vá Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: tum abietetosum). Rostou zde pozorován mlok skvrnit˘ (Sala- Vysoké Chvojno 280–310 m napfi. zvonek broskvoÀolist˘ mandra salamandra), kter˘ se (Campanula persicifolia), rozmnoÏuje v potoce na hranici V˘mûra: 4,43 ha Vyhlá‰eno: 1955 okrotice bílá (Cephalanthera PR. BûÏné jsou my‰ice lesní damasonium), kru‰tík modro- (Apodemus flavicollis) am. Chránûné území je tvofieno porostem jedlobuãi- fialov˘ (Epipactis purpurata), kfiovinná (A. sylvaticus), na hrachor ãern˘ (Lathyrus niger), hranicích rezervace byl nalezen ny na opukovém eluviu s bohat˘m podrostem strdivka jednokvûtá (Melica rejsec vodní (Neomys fodiens). chránûn˘ch a ohroÏen˘ch druhÛ rostlin. Porosty uniflora), medovník velkokvût˘ na prudkém svahu navazují na dendrologick˘ (Melittis melissophyllum), ve- LESNICTVÍ Buãina stará park ve Vysokém Chvojnû – odtud název rezer- meník zelenav˘ (Platanthera 150 let na prudkém svahu pfie- chlorantha), v. dvoulist˘ (P. bi- chází v niωích partiích ve smí- vace. folia), vikev lesní (Vicia sylvati- ‰enou dubohabfiinu. Porost re- ca), barvínek men‰í (Vinca mi- zervace je obklopen smrãinami, nor) aj. Mezi zajímavosti patfií av‰ak vlastní chránûné území kerblík leskl˘ (Anthriscus nitida) není tûmito v˘sadbami zasaÏe- a lipnice ‰irolistá (Poa chaixii), no. Znaãn˘ podíl kefiového pat- které jinak bûÏnû rostou v hor- ra zaujímá nálet stfiemchy sk˘ch a podhorsk˘ch oblastech. pozdní (Padus serotina). Hos- podafiení podporuje pfiirozenou ZVͤENA Pfiirozen˘ lesní obnovu dfievin a rozvoj listnáãÛ porost podmiÀuje druhovou pes- na úkor jehliãnanÛ, které se sem trost xylofágních broukÛ. Mezi ‰ífií z okolních porostÛ. vzácné zde nalezené druhy pat- fií tesafiík Necydalis ulmi ako- BIBLIOGRAFIE 124, 281, vafiík Stenagostus rhombeus. 362, 365, 369, 473 V potÛãku na hranici PR Ïijí larvy velmi poãetné populace MAPA ÚZEMÍ strana 141

1 Medovník velkokvût˘ (Melittis melissophyllum) patfií mezi charakte- ristické druhy tohoto chránûného území. 2 PR U parku, lesní porost v ãasnû jarním aspektu. 3 Larvy strumiãíka zlatookého (Osmylus fulvicephalus) Ïijí v ãist˘ch 3 tekoucích vodách. 140 PU 38 Okres Pardubice

U PARKU STR. 140 01 09 1989

TÒ≈ U HROBIC STR. 137 01 09 1989

·EJVAL STR. 136 02 08 1993

SKALKA U SOVOLUSK STR. 134 09 04 1990

PU 39 141 Pardubicko

SEMÍNSK¯ P¤ESYP STR. 133

18 09 1989 P¤ESYP U MALOLÁNSKÉHO STR. 131

01 09 1989

PùTINOHA STR. 130

02 08 1993

NA HRADECH STR. 128

18 09 1989

142 PU 40 Okres Pardubice

MùLICKÉ LABI·Tù STR. 127

18 09 1989

MEANDRY STRUHY STR. 126

18 09 1989

PU 41 143 Pardubicko

BAROCH STR. 114

01 09 1989

BOR·OV U LITùTIN STR. 118

02 08 1993 BUKY U VYSOKÉHO CHVOJNA STR. 120

23 07 1991

DUNY U SVÁRAVY STR. 121

18 09 1989

144 PU 42 Okres Pardubice

BAÎANTNICE V UHERSKU STR. 115, STRÁ≈ U TRUSNOVA STR. 135 26 04 1993

HROZNÁ STR. 122

01 09 1989

LABI·Tù POD OPOâINKEM STR. 124 18 09 1989

LABSKÉ RAMENO VOTOKA STR. 125 18 09 1989

PU 43 145 Pardubicko

P¤ESYPY U ROKYTNA STR. 132

01 09 1989

NEMO·ICKÁ STRÁ≈ STR. 129

01 09 1989

CHOLTICKÁ OBORA STR. 123

09 04 1990

146 PU 44 Okres Pardubice

ÎERNOV STR. 138

01 09 1989

PU 45 147 Pardubicko

BOHDANEâSK¯ RYBNÍK A RYBNÍK MATKA STR. 116

18 09 1989

148 PU 46 Okres Pardubice Památné stromy

1. Topol ãern˘, k. ú. Dfiíteã, p. ã. 931/1, na severním konci pfiírod- ní památky TÛÀ u Hrobic na pravém bfiehu Labe. O: 600 cm, Vs: 35 m, S: 200 let. 2. Lípa velkolistá, 2 exempláfie, k. ú. Dubany, p. ã. 58/1, v obci na kfiiÏovatce u pomníku z roku 1829. Lípy byly zfiejmû vysazeny ve stejném roce. O: 400 cm a 330 cm, Vs: 22 m, S: 175 let. 3. Lípa velkolistá, k. ú. Dubany, p. ã. 61/13, v obci u hfii‰tû. O: 365 cm, Vs: 10 m, S: 86 let. Lípa svobody vysazená v roce 1918. 4. Dub letní, k. ú. Hrádek, p. ã. 446, na kfiiÏovatce cest na západ- ním okraji obce. O: 650 cm, Vs: 26 m, S: 600 let. 5. Dub letní, k. ú. Choltice, p. ã. 749/1, v obofie 500 m jihov˘chod- nû od zámku. O: 675 cm, Vs: 25 m, S: 400 let. 6. Dub letní, k. ú. Choltice, p. ã. 750/1, v lese 100 m západnû od sportovního areálu v obci. Suché torzo, O: 855 cm, S: 500 let. 7. Dub letní, 41 exempláfi, k. ú. Láznû Bohdaneã, p. ã. 1912/1, 1912/2. O: do 350 cm, Vs: 20 m, S: 200 let. 8. Dub letní, k. ú. Litûtiny, p. ã. 361/10. Vlevo od silnice, asi v po- lovinû cesty mezi Litûtinami a Vysokou u Holic. O: 405 cm, Vs: 25 m, S: 200 let. 9. Javor babyka, k. ú. Mikulovice, p. ã. 297, na kfiiÏovatce hlavní silnice Pardubice – Chrudim a místní komunikace u ‰koly. O: 245 cm, Vs: 20 m, S: 100 let. 10. Jinan dvoulaloãn˘, k. ú. Ostfie‰any, p. ã. 201/1, v Bláhovû ul. u domu ã. p. 1. O: 220 cm, Vs: 25 m, S: 110 let. 11. Buk lesní ãervenolist˘, k. ú. Ostfie‰any, p. ã. 806/91, v obci za ‰kolou u b˘valého statku, v místû dfiívûj‰ího parku. O: 570 cm, Vs: 25 m, S: 200 let. 12. Jilm vaz, k. ú. Pardubice, p. ã. 1514/1, v zahrádkáfiské kolonii u Labe za koupali‰tûm. O: 315 cm, Vs: 16 m, S: 150 let. 13. Topol ãern˘, k. ú. Pardubice, p. ã. 1684/4, u starého ramene me- 1 zi sídli‰tûm Polabiny a Labem. O: 570 cm, Vs: 26 m, S: 180 let.

2

1 Dub letní na okraji lesa u silnice Klenovka – Pfielouã. 2 Alej dubÛ letních na sídli‰ti Závodu míru v Pardubicích.

PU 47 149 Pardubicko

14. Jerlín japonsk˘ 4 exempláfie, k. ú. Pardubice, p. ã. 2661/5, Wernerovo nábfieÏí za kostelem. O: 212 cm, 140 cm, 204 cm, 178 cm, Vs: 14 m, S: 90 let. 15. Dub letní, stromofiadí 34 exempláfie, k. ú. Pardubice, p. ã. 359/2, 1728/9, alej podél Labe na sídli‰ti Závodu míru, s pfií- mûsí nûkolika kusÛ bfiíz, lip, jasanÛ. O: do 440 cm, Vs: 18 m, S: 100 let. 16. Dub letní, k. ú. Pfielouã, p. ã. 1771/2, za Labem u koupali‰tû v oploceném areálu cviãi‰tû. O: 350 cm, Vs: 18 m, S: 150 let. 17. Dub letní, k. ú. Pfielouã, p. ã. 461/3, na okraji lesního po- rostu u silnice Klenovka – Pfielouã. O: 485 cm, Vs: 18 m, S: 350 let. 18. Dub letní zv. Antonín, k. ú. Staré âivice, p. ã. 611/1, v lese, 800 m severnû od zámeãku. O: 450 cm, Vs: 12 m, S: 400 let. 19. Dub letní, k. ú. Trusnov, p. ã. 403/1, na hrázi rybníka Lodrant. O: 395 cm, Vs: 25 m, S: 250 let. 1 20. Dub letní, k. ú. Valy, p. ã. 240/5, v lesním porostu vpravo od silnice do Veselí. Suché torzo. O: 740 cm, S: 450 let.

2

1 Dub letní v Pfielouãi, u Labe, u koupali‰tû v oploceném areálu cviãi‰tû. 2 Buk lesní ãervenolist˘ v Ostfie‰anech, za ‰kolou u b˘valého statku. 150 PU 48