OKRES PARDUBICE CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âR PARDUBICKO Pardubicko 1 OKRES PARDUBICE Stfiednû velk˘ okres o rozloze 888,97 km2, a Ústí nad Orlicí, na jihu s okresem jehoÏ území má zhruba obdélníkov˘ Chrudim. tvar protaÏen˘ rovnobûÏkov˘m smû- Hlavními dopravními tepnami rem. Okresní mûsto leÏí blíÏe k jiÏní okresu jsou Ïelezniãní koridor Berlín hranici. Pfievládá rovinn˘ a pahorka- –Praha – Pardubice – VídeÀ a dvû sil- tinn˘ georeliéf. nice 1. tfiídy: ã. 37 Hradec Králové Nejzápadnûj‰í bod okresu (50° 02’ –Pardubice – Chrudim – Velká Bíte‰ 29,0’’ s. ‰.; 15° 21’ 53,3’’ v. d.) leÏí a ã. 33 Náchod – Hradec Králové u obce Kojice. Nejsevernûj‰í bod (50° –Pfielouã – Kutná Hora – Tábor. 10’ 33,2’’ s. ‰.; 15° 46’ 36,3’’ v. d.) se Území okresu patfií dvûma geolo- nachází 1,7 km severozápadnû od obce gick˘m jednotkám âeského masivu: 2 Pohfiebaãka, nejv˘chodnûj‰í (50° 03’ stfiedoãeské (bohemicum) a ãeské kfií- 51,5’’ s. ‰.; 16° 08’ 25,0’’ v. d.) v lese dové pánvi. Stfiedoãeská oblast vyplÀu- na katastrálním území obce Dolní Jele- je jihozápadní ãást, konkrétnû v˘bûÏek ní. NejjiÏnûj‰í bod (49° 56’ 17,1’’ s. ‰.; Îelezn˘ch hor (podcelek Chvaletická 15° 35’ 18,8’’ v. d.) leÏí v lese JJV od pahorkatina), komplexem slabû pfie- obce Holotín. Souãasnû je toto místo mûnûn˘ch nebo nepfiemûnûn˘ch vy- 1 Nûkterá stará ramena si dosud vÎelezn˘ch horách nejvy‰‰ím bodem vfiel˘ch a usazen˘ch hornin starohorní- zachovala charakter fiíãního toku. okresu (399 m n. m.). Nejniωí místo ho a prvohorního stáfií. Jihozápadní (Mûlické labi‰tû u Mûlic). leÏí na bfiehu Labe u obce Kojice svah Îelezn˘ch hor tvofií metamorfity 2 MÛra Eucarta virgo se ‰ífií z jihov˘chodní Evropy. V âechách (200 m n. m.). podhofianského krystalinika, plo‰nû byla objevena poprvé v 70. letech Okres Pardubice sousedí na západû rozsáhlej‰í je chvaleticko-sovoluské 20. století v Pardubicích. s okresy Kutná Hora a Kolín, na seve- proterozoikum s tzv. kyzov˘mi bfiidli- Na pfiedcházející stranû: Domi- ru s okresem Hradec Králové, na v˘- cemi (dfiíve se u Chvaletic tûÏil pyrit), nantou okresu Pardubice je Kunû- tická hora. chodû s okresy Rychnov nad KnûÏnou Ïulami chvaletického masivu (s lomy 104 PU 2 Okres Pardubice u Zdechovic, Chvaletic a skalními blo- Struhy). V neogénu pronikly skrze zlo- ky Obfiích postelí u Lito‰ic), lito‰ick˘- my v zemské kÛfie sopeãné vyvfieliny. mi slepenci patrnû ledovcového pÛvo- Vznikl tak lakolit Kunûtické hory du (patfií k nejstar‰ím usazen˘m z tefritického fonolitu s relikty Ïárem horninám v âechách) a pol‰táfiov˘mi metamorfovan˘ch jílovcÛ (porcelani- spilitov˘mi lávami (PP Skalka u Sovo- tÛ) a nûkolik ãediãov˘ch Ïiln˘ch tûles lusk). Chrudimské paleozoikum je na (napfi. spojilská Ïíla na v˘chodním území okresu tvofieno kambrick˘mi okraji Pardubic). Nejmlad‰ími horni- drobami a bfiidlicemi u Seníku a Pele- nami okresu jsou nezpevnûné usazeni- chova, ordovick˘mi kfiemenci u Lito- ny kvartérního stáfií. V severní ãásti je ‰ic, Brlohu, Horního Ra‰kova a na povrch pokryt˘ vût‰inou fiíãními ‰tûrky âertovû skále u Pfielouãe. Stejného stá- a písky, jejichÏ poloha (daleko od sou- fií je patrnû i diabas tûÏen˘ u ChrtníkÛ. ãasn˘ch fieãi‰È) svûdãí o postupu v˘vo- Na severu jsou horniny stfiedoãeské ob- je fiíãní sítû. Napfi. Labe pÛvodnû smû- lasti pfiekryty mofisk˘mi usazeninami fiovalo k západu Urbanickou bránou. svrchnokfiídového stáfií. ¤adíme je do Teprve od mlad‰ího pleistocénu obté- labského souvrství. PfievaÏují rÛzné jí- ká Kunûtickou horu od v˘chodu a pfii- lovce (slínovce, spongility – tzv. opu- jímá Louãnou v Sezemicích a Chru- ky), na okrajích ãeské kfiídové pánve dimku v Pardubicích. Z labsk˘ch teras téÏ pískovce a slepence. Slínovcové plo- bylo vûtrem vyváto ohromné mnoÏství ‰iny jsou typické napfi. pro Holickou písku, kter˘ po uloÏení vytvofiil pískové tabuli (PR Îernov), drobné v˘chozy duny. Jejich zbytky se dosud zachovaly hornin vystupují na údolních svazích v podobû vát˘ch pískÛ v okolí Rokytna, (PP Nemo‰ická stráÀ, PP Meandry Vesky, Îivanic, Lázní Bohdaneã, Bfie- PU 3 105 Pardubicko KRAJINN¯ POKRYV hÛ, Semína a Labsk˘ch Chrãic. Duna padní ãást okresu zabírá podcelek uVesky, nejvy‰‰í v okrese, byla odtûÏe- Chlumecká tabule. Do jihozápadní na. Nûkteré pískové pfiesypy v okrese ãásti okresu zasahuje v˘bûÏek geomor- Pardubice (PR Duny u Sváravy, PR Pfie- fologického celku Svitavská pahorkati- sypy u Rokytna) patfií ke geomorfolo- na (podcelek Chrudimská tabule). gicky nejv˘raznûj‰ím na âeské tabuli. Severov˘chodní okraj okresu patfií Podle regionálnû geomorfologické- k celku Orlická tabule a podcelku Tfie- ho ãlenûní náleÏí území okresu do bechovická tabule. geomorfologické provincie âeská vy- Jen malá jihozápadní ãást okresu, soãina. Vût‰ina území okresu patfií do sloÏená z krystalinick˘ch hornin soustavy âeská tabule a její podsousta- a zvrásnûn˘ch hornin prevariského pa- vy V˘chodoãeská tabule, sloÏené ze leozoika, náleÏí geomorfologicky do svrchnokfiídov˘ch usazenin, zasahující ãesko-moravské soustavy, geomorfolo- sem sv˘m celkem V˘chodolabská tabu- gické podsoustavy âeskomoravská le. Jádro okresu tvofií její podcelek zva- vrchovina a celku Îelezné hory. Tato n˘ Pardubická kotlina, ve které leÏí severozápadní ãást Îelezn˘ch hor se i okresní mûsto. Je to erozní kotlina ko- naz˘vá Chvaletická pahorkatina. Je to lem toku fieky Labe na svrchnokfiído- ãást klínové kry uklonûné podél Ïe- v˘ch slínovcích, jílovcích a spongili- leznohorského zlomu. Její zarovnan˘ tech. Dno kotliny má rovinn˘ georeliéf povrch (holorovina se zbytky ãerve- sprÛmûrnou nadmofiskou v˘‰kou n˘ch tropick˘ch zvûtralin) se sklání od 283 m. Stfied kotliny zabírá ‰iroká jihozápadu k severov˘chodu a má pofiíãní niva Labe, Louãné a pfiítokÛ stfiední nadmofiskou v˘‰ku 300 m. Na lemovaná stupni mlado- a stfiedoplei- jihozápadû kru ohraniãuje pfiíkr˘ sloÏe- stocenních fiíãních teras. Místy leÏí n˘ zlomov˘ svah Dlouhé meze. spra‰ové a pískové pokryvy a pfiesypy Podnebí okresu je suché a teplé. vát˘ch pískÛ. Nejvy‰‰ím bodem kotli- PrÛmûrná roãní teplota vzduchu do- ny je neovulkanick˘ suk Kunûtická sahuje 8 °C, ve vegetaãním období hora (295 m n. m.). Malou severozá- 14 °C. Období, kdy se prÛmûrná den- 106 PU 4 Okres Pardubice 2 1 ní teplota vzduchu pohybuje pod tyto fieky ústí do Labe u Pardubic. La- bodem mrazu, zde zaãíná prÛmûrnû be, Chrudimka i Louãná mají v okrese 11. prosince a konãí 21. února. Obdo- Pardubice charakter níÏinn˘ch tokÛ bí bez mrazÛ trvá v okrese prÛmûrnû s meandrujícími koryty, místy se za- 290 dnÛ v roce, poslední mrazové dny choval˘mi mrtv˘mi rameny. se objevují do zaãátku kvûtna. PrÛmûr- V˘znamn˘mi krajinotvorn˘mi prv- né roãní úhrny atmosférick˘ch sráÏek ky jsou zdej‰í rybníky. Pardubická ryb- dosahují 550–600 mm, z toho vût‰ina niãní soustava se sv˘mi pÛvodnû asi (350–400 mm) pfiipadá na vegetaãní 400 rybníky, budovaná rodem Pern- období. Poãet dnÛ se snûhovou po- ‰tejnÛ v 16. století, byla ve své dobû kr˘vkou se pohybuje v prÛmûru kolem jednou z nejvût‰ích v âechách. Rybní- 50, první sníh se objevuje zaãátkem ky se zachovaly do dne‰ní doby asi ze prosince, poslední v druhé polovinû 60 %, nejvût‰í v‰ak jiÏ zanikly (Velká bfiezna. PrÛmûrná v˘‰ka snûhové po- aMalá âeperka, Oplatil, Lepûjovick˘, kr˘vky nepfiesahuje v prÛmûru 2 cm. Valsk˘ aj.). SíÈ pardubick˘ch rybníkÛ Trnky rozkvétají v posledních dnech v˘znamnû zvy‰uje ekologickou stabili- dubna. tu a podílí se, spolu s mrtv˘mi rameny, Nejv˘raznûj‰ím vodním tokem je velkou mûrou na zadrÏení vody v kra- Labe, které protéká okresem od obce jinû. Mezi nejvût‰í souãasné rybníky Pohfiebaãka na severu pfies Pardubice, patfií Sopfieãsk˘, Bohdaneãsk˘, Strá- odkud pokraãuje na západ stfiedem zá- ‰ovsk˘, ¤edick˘ a BuÀkov. padní poloviny okresu, kter˘ opou‰tí Nejroz‰ífienûj‰ími pÛdami jsou u obce Kojice. Jeho dne‰ní koryto by- kambizemû. Kambizem typická se zde 1 LuÏní lesy jsou na Pardubicku lo v˘raznû ovlivnûno regulacemi, které vyskytuje na svahovinách ‰irokého charakteristick˘mi pfiirozen˘mi les- zde probíhaly jiÏ od 19. století. JiÏní spektra pevn˘ch hornin (kyselá a ne- ními porosty. 2 Volavka popelavá (Ardea ci- ãástí okresu protéká Chrudimka, osou utrální intruzíva, ruly, granulity, svory, nerea) zaãala na Pardubicku znovu jihov˘chodní ãásti je fieka Louãná. Obû fylity). Kambizem arenická (psefitická) hnízdit teprve nedávno. PU 5 107 Pardubicko POTENCIÁLNÍ P¤IROZENÁ VEGETACE se v celé oblasti Polabí od Chvaletic po hnûdozem luvická na spra‰i a spra‰o- Opatovice a podél hranic okresu v se- v˘ch hlínách. JiÏnû od Lipoltic a mezi verov˘chodní a v˘chodní ãásti vyvinu- Hostovicemi a Dvakaãovicemi se na la na ‰irok˘ch ‰tûrkopískov˘ch terasách polygenetick˘ch hlínách a spra‰ov˘ch z kyselého materiálu, nasedajícího mís- pokryvech ‰tûrkopískÛ vyskytuje luvi- ty na slíny a na bezkarbonátov˘ch pís- zem typická. V nivû nûkter˘ch vodních cích, mnohde pfiekr˘vajících bfiidlice tokÛ (Louãné, Lodrantky a ¤edického adroby âeské vysoãiny. Oba pÛdní ty- potoka) vznikla na nivních karbonáto- py tvofií jak samostatné celky, tak se v˘ch sedimentech ãernice typická. vzájemnû prolínají v ãetn˘ch asocia- Záplavové polohy kolem Labe a dolní 1 cích. Pomûrnû roz‰ífien˘mi pÛdními ãásti toku Chrudimky jsou tvofieny typy jsou pararendzina typická a pseu- fluvizemí typickou a glejovou, které doglejová na slínech a slínit˘ch jílech jsou vázány na nivní bezkarbonátové i na jejich svahovinách, pfieváÏnû mezi sedimenty. Vût‰inou trvale zamokfiené nivou Labe a Tiché Orlice resp. Orlice. pásy tûsnû podél men‰ích vodních to- JiÏnû a západnû od Pardubic se na sva- kÛ (Bylanka, Srpina, Ml˘nsk˘ potok) hovinách opuk a zahlinûn˘ch vápni- avokolí Bohdaneãského rybníka tvofií t˘ch píscích vytvofiila i pararendzina gleje – glej typick˘ a pseudoglejov˘ na kambizemní. Severnû od Lázní Bohda- nivních bezkarbonátov˘ch sedimen- neã a jiÏnû od Pardubic zasahují do tech. Nevelké plochy v západní ãásti okresu úzk˘mi v˘bûÏky z Chrudimska okresu pokr˘vá pseudoglej typick˘ na ãernozem typická a hnûdozemní na polygenetick˘ch hlínách.