UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra primární pedagogiky

Romana Zv ěř ová 4. ro čník – prezen ční studium Obor: U čitelství pro 1. stupe ň ZŠ

PO STOPÁCH JANA OPLETALA

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Vedoucí diplomové práce: Mgr. Jitka Petrová, Ph.D.

Olomouc 2010

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatn ě a použila jsem jen uvedených pramen ů a literatury.

V Nákle dne 31. b řezna 2010

------

- 2 -

Na tomto míst ě bych cht ěla pod ěkovat své vedoucí práce, Mgr. Jitce Petrové, Ph.D. za odborné vedení p ři vypracování diplomové práce, za pomoc, cenné rady a p řipomínky. Cht ěla bych také pod ěkovat mým rodi čů m za psychickou a nemén ě významnou materiální podporu.

- 3 -

Obsah

ÚVOD...... 6

1 JAN OPLETAL...... 7 1.1 ŽIVOT JANA OPLETALA ...... 7 1.1.1 Rodinné zázemí...... 7 1.1.2 Studium...... 7 1.1.3 Vojna...... 9 1.1.4 Druhá sv ětová válka...... 11 1.2 JAN OPLETAL A LHOTA NAD MORAVOU ...... 14 1.3 JAN OPLETAL A NÁKLO ...... 17 1.3.1 Náklo ...... 17 1.3.2 Škola v Nákle...... 18 1.3.3 H řbitov v Nákle ...... 20 1.4 JAN OPLETAL A LITOVEL ...... 21 1.4.1 Litovel...... 21 1.4.1.1 Radnice...... 23 1.4.1.2 Morový sloup...... 23 1.4.1.3 Svatojánský most...... 24 1.4.1.4 M ěstské hradby...... 24 1.4.1.5 Gymnázium Jana Opletala...... 25 2 PROJEKTOVÉ VYU ČOVÁNÍ...... 27 2.1 PROJEKT ...... 27 2.2 PROJEKTOVÁ METODA ...... 28 2.3 PROJEKTOVÉ VYU ČOVÁNÍ ...... 29 2.3.1 Fáze řešení projektu...... 29 2.3.2 Typologie projekt ů...... 31 3 RÁMCOVÝ VZD ĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZD ĚLÁVÁNÍ .....35 3.1 ČLOV ĚK A JEHO SV ĚT...... 36 3.1.1 Místo, kde žijeme...... 37 3.1.2 Lidé kolem nás...... 37 3.1.3 Lidé a čas ...... 38 3.1.4 Rozmanitost p řírody ...... 38 3.1.5 Člov ěk a jeho zdraví...... 38 4 ŠKOLNÍ VZD ĚLÁVACÍ PROGRAM ...... 40 4.1 CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZD ĚLÁVACÍHO PROGRAMU ...... 40 4.2 VÝCHOVNÉ A VZD ĚLÁVACÍ STRATEGIE ...... 41 4.3 VYU ČOVACÍ P ŘEDM ĚT VLASTIV ĚDA ...... 44 4.3.1 Charakteristika výuky...... 44 4.3.2 Výstupy z RVP ZV...... 46

- 4 -

5 JAN OPLETAL V PROJEKTOVÉM VYU ČOVÁNÍ...... 50 5.1 PRVNÍ ZASTAVENÍ ...... 51 5.2 DRUHÉ ZASTAVENÍ ...... 51 5.3 TŘETÍ ZASTAVENÍ ...... 52 5.4 PROJEKTOVÉ STEZKY ...... 53 6 PO STOPÁCH JANA OPLETALA ...... 57 6.1 CÍLE VÝZKUMNÉHO ŠET ŘENÍ...... 57 6.2 POPIS VÝZKUMNÝCH METOD ...... 57 6.2.1 Didaktický test...... 57 6.3 VÝZKUMNÝ VZOREK A JEHO CHARAKTERISTIKA ...... 58 6.4 ANALÝZA ZÍSKANÝCH DAT ...... 59 6.4.1 Vstupní test ...... 59 6.4.2 Výstupní test ...... 78 6.5 SHRNUTÍ A ZÁV ĚRY ...... 95 ZÁV ĚR ...... 96

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMEN Ů...... 98

SEZNAM P ŘÍLOH ...... 100

PŘÍLOHY...... 101

- 5 -

Úvod

Je nesmírn ě d ůležité si neustále p řipomínat historii. Vysv ětlit d ětem, že jde o jakýsi příb ěh, který nikdy nekon čí a my jsme jeho sou částí. Je d ůležité d ětem ukázat historii místa, kde žijeme a vyr ůstáme. Žák ům 1. stupn ě základních škol je vhodné p ředávat znalosti pro ně zábavnou a inspirativní formou, která se jim jeví jako hra a p říjemné povídání.

Cílem mé diplomové práce bylo využití regionálních prvk ů ve vlastiv ědném vyu čování. V rámci praxe na Základní škole v Nákle jsem žák ům povídala o život ě a významu Jana Opletala. Následn ě jsem zrealizovala procházku, kde m ěli žáci možnost zábavnou a sout ěživou cestou získávat informace o Janu Opletalovi.

Teoretická část podrobn ě pojednává o život ě a vlastnostech Jana Opletala, o historii měst Lhota nad Moravou, Náklo a Litovel, kde Jan Opletal vyr ůstal a studoval. V této části je také popsán jeho život v Praze, jeho zapojení do demonstrací a tragická událost, díky níž vešel Jan Opletal v podv ědomí národa. Teoretická část také vymezuje pojmy, zabývá se vyu čovacím p ředm ětem vlastiv ěda, rámcovým vzd ělávacím programem, školským vzd ělávacím programem a výukovými metodami.

V praktické části jsem se zam ěř ila na využití regionálních prvk ů ve vlastiv ědném vyu čování. Je zde zahrnut nám ět na vlastiv ědnou vycházku, která byla také realizována. V této části jsou detailn ě rozepsány vytvo řené dotazníky pro žáky a výsledky test ů přehledn ě zpracovány formou graf ů.

Žáci touto formou mohli aktivn ě poznávat své okolí, kde vyr ůstají, hrají si a kam chodí do školy. Upevnily si základní znalosti o významném českém člov ěku, který svou povahou a činy dokázal upozornit na problémy, které se na území tehdejšího Československa d ěly.

- 6 -

1 Jan Opletal

1.1 Život Jana Opletala

1.1.1 Rodinné zázemí

V dob ě první sv ětové války se narodilo starším rodi čů m Ann ě a Št ěpánovi Opletalovým další dít ě, kterému dali jméno Jan. Narodil se 1. 1. 1915 v přízemním domku č. 34 ve Lhot ě nad Moravou. Ovšem jeho rodi če uvedli datum 31. 12. 1914, to aby mohl o rok d říve nastoupit do u čení. Jan Opletal byl již osmé dít ě Opletal ů (P říloha č. 1). „Pom ěry rodiny byli velmi nuzné. Vlastnili jen pole a krávu, kterou živili z pozemku, který byl nedaleko lužního lesa Doubravy 1.“ Sociální pom ěry se zhoršily poté, co musel otec i synové Josef a Jaroslav narukovat do války. Jaroslav byl odveden na frontu do Dalmácie a tam padl v roce 1918, kdy byl již konec války. Jan m ěl i sestry, které pracovaly u fabrikanta Svobody, ale i u různých sedlák ů v okolí Lhoty. Anna, Marie a Ludmila si vyd ělaly m ěsí čně sto korun, a matce tolika d ětí v dob ě vále čné bídy alespo ň trochu finan čně pomohly. Tyto okolnosti, které rodinu postihly ovlivnily Janovo myšlení na celý život.

1.1.2 Studium

„Jan Opletal v Nákle navšt ěvoval obecnou školu v letech 1920 – 1926, která je vzdálená dva kilometry od jeho rodného domu ve Lhotě nad Moravou 1.“ Přestože m ěl Jan mimo řádné nadání, rodi če usoudili, že na jeho dalších studiích by ho nemohli finan čně podporovat, a proto jej cht ěli dát na n ějaké u čení. V té dob ě se naskytlo místo v závod ě na výrobu čerpacích za řízení v Sigmundov ě továrn ě v Litovli. Tento zám ěr, který m ěli rodi če u čitelé zvrátili a na jejich p římluvu rodi če nechali Jana dál studovat. Jeho další cesta vedla na reálné gymnázium v Litovli, kam Jan Opletal nastoupil v roce 1926.

1VA ŇÁK, B. Jan Opletal a 17. listopad. Litovel. 1978, s. 8

- 7 -

Opletal na této škole vynikal a to nejvíce svojí bystrostí a post řehem. Všichni jeho tehdejší spolužáci ho obdivovali za to, jak všestrann ě nadaný to byl student. „ Může se o něm říci, že z každého p ředm ětu m ěl n ěco rád. Nikdy vysloven ě ne řekl, že má n ěkterý předmět rad ěji než jiný. Ne všichni jeho spolužáci byli tak vášnivý čtená ři jako on. Byl schopný číst dlouho do noci a to nejrad ěji beletrii. Také četl literaturu klasickou, moderní, stejn ě jako oddechovou 2.“ Jako jeden z mála student ů také četl noviny. Po každém přečteném textu v knize nebo v novinách se nad obsahem zamýšlel. V dob ě prázdnin se věnoval nej čast ěji ryba ření, u kterého strávil mnoho času. I p řesto, že žil celé d ětství v bíd ě, neustále vzpomínal na to, jak má rád své rodi če. Až jako student gymnázia si jak ve školním roce, tak i o prázdninách stihl vyd ělávat peníze. „ Nej čast ěji pomáhal svému otci p ři t ěžb ě písku, ale pomáhal i p ři polních pracích na hospodá řství, které jeho rodina vlastnila. Vyzna čoval se tím, že m ěl obdivuhodnou fyzickou sílu, kterou uplatnil na vesnici tím, že odnášel do sýpek pytle obilí 2.“ I tato práce mu vyd ělala n ějaké peníze. Jan osm let, co studoval na gymnáziu v Litovli, docházel p ěšky a pozd ěji i na kole, do deset kilometr ů vzdálené školy. Do školy chodil rád, a proto chodíval i v deštích, mrazech a v jiné nepohod ě. Jan byl povahov ě skromný. I Janovi profeso ři dosv ědčují, že se p řizp ůsobil st ředoškolským zp ůsob ům a zapadl do kolektivu. Propracoval se mezi nejlepší studenty školy. Jelikož byl všestrann ě nadaný, ned ělal mu žádný p ředm ět potíže. Vždy si vše zapamatoval z výkladu profesor ů, protože všechny nové poznatky chápal velice rychle a trvale. Svou bystrostí p řekvapoval nejen spolužáky, ale často i u čitele. Někdy byl s matematickými p říklady a jejich řešením hotov d říve než samotný profesor, a proto hodiny algebry bývaly obvykle rozhovorem mezi nimi. Jan si u čitel ů vážil, zvlášt ě t ěch, kte ří byli spravedliví, a kte ří nepohrdali vesnickými chudými žáky, jako byl on sám. Pozd ěji i n ěkte ří profeso ři ve škole Opletala podporovali finan čně. Nejd říve jen na gymnáziu, ale pozd ěji i na vysoké škole v Praze, protože v ěděli, že je to nadaný a výjime čný žák. Jelikož byl Jan sportovn ě velice zdatný, úsp ěšn ě reprezentoval celé gymnázium. V té dob ě byla oblíbená zejména házená a hokej, v kterých vynikal. „ Své pohybové schopnosti uplat ňoval v t ělesné výchov ě, ale hlavn ě také ve sportovních hrách a v b ěžných venkovních

2VYHLÍDAL, Z. Jan Opletal – osudný podzim 1939. 2007. s. 7

- 8 -

zápasech 3.“ Výsledky, kterých dosahoval, byly dosaženy jeho houževnatostí a d řinou. Už jako malý pat řil k nejob ětav ějším člen ům jednoty v Nákle, která se jmenovala Sokol. Zde vynikal i nad ostatními staršími členy jednoty. Byl tak ctižádostivý, že neodešel od ná řadí do té doby, dokud cvik zcela neovládal. Jan byl menší, štíhlé a svalnaté postavy, a proto se mu nejvíce da řilo v lehké atletice, v které byl nep řekonatelný. Studoval s neoby čejnou lehkostí. Jeho vrozená inteligence pomáhala překonávat r ůzné životní nástrahy a faleš okolí. Jan byl vždy p římý a otev řený p ři jednání se spolužáky. Bez vzrušení a vždy s mírným úsm ěvem dokázal říct drsnou pravdu profesor ům p římo do o čí. V maturitní práci se Jan zam ěř il na sociální problematiku, která v té dob ě panovala, a velmi ho zajímala. Uv ědomoval si, jaké rozdíly mezi lidmi jsou a často o tomto problému přemýšlel. V roce 1934 Jan maturoval na gymnáziu s vyznamenáním. Na vysv ědčení m ěl jedinou dvojku, a to z n ěmčiny. V letech kdy odmaturoval, na pracující lid dopadla hospodá řská krize, a tuto krizi poci ťovala i jeho rodina. V ětšina sourozenc ů byla bez práce, jen bratr Vítek si našel zam ěstnání v Rakovníku. I když maturoval s nejlepšími výsledky na reálném gymnáziu v Litovli, p řesto nemohl myslet na vysokoškolská studia, protože na n ě nem ěl peníze. Uvažoval o medicín ě, ale nakonec se rozhodl pro prakti čtější u čení, a to m ělo být letectví. Na leteckou školu, která byla v Prost ějov ě se však nedostal. D ůvodem byl jeho špatný zrak, ale sám Jan byl přesv ědčen, že jeho zrak je v naprostém po řádku. Pravý d ůvod pro č nebyl p řijat na tuto školu byl takový, že ve škole dávali p řednost uchazečů m z bohatých rodin. V ěděl, že tito uchaze či m ěli horší známky na vysv ědčení, a p řesto byli p řijati. To v Opletalovi vyvolalo velmi silné rozho řč ení.

1.1.3 Vojna

„Janovi nezbývalo nic jiného, než nastoupit na prezen ční vojenskou službu a tímto pro něj vysoká škola z ůstala jen jako nespln ěný sen 4.“ Narukoval do armády a jako maturant byl

3VA ŇÁK, B. Jan Opletal a 17. listopad. Litovel. 1978, s. 10 4VA ŇÁK, B. Jan Opletal a 17. listopad. Litovel. 1978, s. 13

- 9 -

za řazen do školy pro záložní d ůstojníky v Hranicích. Avšak i tam poznal nedemokrati čnost a dostal se r ůzných konflikt ů. Jelikož si vážil každého halé ře, který si vyd ělal, nemohl snést pohled na to, jak rozma řilý život vedou d ůstojníci v armád ě. Po neshod ě s velitelem cht ěl ze školy odejít, a proto požádal o degradaci. „ Okamžit ě byl p řeložen a z d ůstojnického aspiranta byl prostý vojín 5.“ P řeložen byl k d ělost řeleckému pluku do Prahy, kde sloužil u jezdectva. Tehdy Jana op ět napadla myšlenka, vrátit se ke svému snu, stát se léka řem. V Praze potkal spoustu svých bývalých spolužák ů od kterých zjistil, že sta čí mít výborný prosp ěch a mohl by se dostat jako oni do Hlávkových kolejí. A jelikož už finan čně nebyl závislý na svých rodi čích, rozhodl se, že si splní sv ůj dávný sen a p ůjde na medicínu. Nejd říve však musel dokon čit ješt ě dva roky základní služby. Zatím co dosluhoval základní službu, zapsal se do Francouzského institutu. Studoval francouzštinu, angli čtinu a také tehdy za čal s učením špan ělštiny. Aby m ěl k medicín ě blíž, tak už tehdy si p ůjčoval medicínská skripta a učebnice. Roku 1936 ukon čil vojenskou službu a ješt ě téhož roku se nechal zapsat na léka řskou fakultu Univerzity Karlovy. „ Na šaty a pot řebné knihy si vyp ůjčil peníze od své sestry Marie, ale i p řesto, že studoval si po řád p řivyd ělával kondicemi 6.“ Na p římluvu léka ře z Nákla dostal Jan stipendium na koleje, což nebylo pro za čáte čníky obvyklé. V té dob ě museli mít studenti, kte ří cht ěli stipendium, výborný prosp ěch a museli být nemajetní. Jan v ětšinu svého času v ěnoval studiu, které bylo opravdu náro čné. Zkoušku, které se nejvíce obával složil úsp ěšn ě a za jeho schopnosti, které p ředvedl si jej vybral jeho profesor za demonstrátora ve své klinice. Jeho studijní úsp ěchy komplikovaly u čebnice. T ěch v tehdejších letech nebyl dostatek, a proto se Jan rozhodl využít svých jazykových schopností. „ Za použití svých poznámek a p řekladu z americké literatury, vyhotovil skripta do kterých i kreslil schémata a grafy 7.“ Takto vypracované provizorní skripta p ůjčil svým spolužák ům a tím jim velmi usnadnil p řípravu na zkoušku. I p řesto, že m ěl dostatek materiál ů, musel si zkoušku z fyziologie vybojovat. I spolužáci na vysoké škole říkali o Janovi, že to byl člov ěk čestný a ochotný vždy pomoci. Nikdy neváhal a všem dokázal poradit. Dokázal se poprat se svým životem, protože po celý život spoléhal jen sám na sebe.

5VA ŇÁK, B. Jan Opletal a 17. listopad. Litovel. 1978, s. 13 6VA ŇÁK, B. Jan Opletal a 17. listopad. Litovel. 1978. s. 14 7VYHLÍDAL, Z. Jan Opletal – osudný podzim 1939. 2007. s. 12

- 10 -

Dokázal se otev řít pouze v kruhu svých nejbližších v ěrných p řátel.

1.1.4 Druhá sv ětová válka

Když se blížil první okupa ční 28. říjen 1939, za čaly se plnit fakulty letáky, které vyzývaly k manifesta ční ú časti. Letáky vydávala řada odbojových studentských skupin, ve které byl i Jan Opletal. Ješt ě než p řišel pro Jana osudový den, za čaly se u pomník ů našich významných osobností a pam ětních desek shromaž ďovat kv ětiny se zakázanými československými trikolórami. Letáky, které se vyskytovaly i na nárožích Prahy, vyzývaly ob čany, aby dne 28. října 1939 nechodili do práce, a aby vyšli do ulic v československých barvách ozdobeni trikolórou. Toho dne se do Prahy na demonstrace sjelo i mnoho venkovských lidí, kte ří také cht ěli ukázat celému sv ětu, že se nesmi řují s okupací. Jan i jeho spolužáci o čekávali, že toho dne k n ěč emu dojde. Lidé už od ranních hodin postávali na Václavském nám ěstí ve sváte čních od ěvech s trikolórou. Vzrušení této atmosfé ře dodávaly kordóny policie, které procházely ulicemi. Pražské gestapo rozhán ělo dav demonstrujících student ů st řelbou do vzduchu. Ob čané však dále pokra čovali a procházeli historicky symbolická místa a u toho zpívali hymnu a provolávali slávu Benešovi. „ Skandovala se různá hesla: "Pry č s N ěmci!", "My chceme svobodu!", "A ť žije Beneš!", "Pry č s Hitlerem!" 8.“ P ři tomto skandování byli odváženi první zat čení. Policie pomalu tla čila demonstranty uli čkami Starého M ěsta k Václavskému nám ěstí. Tam již byly zástupy lidí, které policisté vyzývali, aby vyklidili Václavské nám ěstí. Čím více se zatýkalo, tím více rostl odpor demonstrant ů. Za čala diskuse jestli se bude v demonstraci pokra čovat i odpoledne, či nikoliv. Člen výboru studentské samosprávy Jan Opletal řekl, že ú čast na demonstraci je dobrovolná, a proto se každý musí rozhodnout jestli se ú častní. Jan v ěděl, že nep ůjde o žádnou jednoduchou vycházku a skon čil diskuzi se slovy, že on sám na odpolední demonstraci p ůjde. Pro pokra čování demonstrace byla v ětšina student ů. Davy demonstrant ů obsadily Starom ěstské nám ěstí, Václavské nám ěstí, ale také již byly na nám ěstí Míru. „ Ze všech kout ů se ozývaly hesla a také známá píse ň „Hej Slované“ 9.“ Policisté úto čili proti

8VYHLÍDAL, Z. Jan Opletal – osudný podzim 1939. 2007. s. 13 9VA ŇÁK, B. Jan Opletal a 17. listopad. Litovel. 1978, s. 16

- 11 -

demonstrant ům na koních a rozhán ěli zástup lidí, který se nahromadil v ulicích. Demonstranti za čali ustupovat sm ěrem ke Karlovu nám ěstí, kde Jana dav odnesl do Žitné ulice. Davy lidí se hrnuly a pod Mezibranskou ulicí se za čal tlak stup ňovat. Proti zástupu demonstrant ů vyrazila policie ozbrojená st řelnými zbran ěmi. Na nic ne čekali a ihned zahájili palbu. Lidé padali k zemi a ostatní demonstranti se je snažili odnášet do nejbližších dom ů, kde již byli v bezpe čí. Jan byl v 18:50 st řelen neznámým mužem do b řicha. V první chvíli ani nev ěděl, že je post řelený. Jen cítil malé štípnutí. Protože byl Jan schopný ch ůze, dostal se ješt ě na nám ěstí Petra Osvoboditele. Až poté se mu ud ělalo špatn ě, a proto byl dopraven autem do nemocnice. Po 19. hodin ě byl Opletal odvezen na pražskou kliniku. Podle p ředb ěžného ošet ření šlo o nitrob řišní poran ění. V 19:40 bylo rozhodnuto o operaci, p ři které byl nalezen dvojitý pr ůst řel tra čníku p říčného a 4 pr ůst řely tenkého st řeva s v ětším výronem v dutin ě břišní. Operaci provedl p řednosta nemocnice a pr ůběh lé čení byl zpo čátku dobrý. „ Hned druhý den po operaci psal Jan své dívce Marii Kafkové tento vzkaz: „..Stala se mi v čera mali čká nehoda, proto jsem nemohl p řijít . Jest to mali čkost, pon ěvadž jsem však necht ěl mít následky, jsem te ď na Jiráskov ě klinice na č. 31 souterrain“ 10 .“ Marie jej ihned v nemocnici navštívila a jeho spolužáky byla upozorn ěna na vážnost zran ění. Existovala reálná nad ěje na uzdravení, a proto si nechával do nemocnice donášet n ěkteré u čebnice. Jeho sestra byla jediná, kdo jej mohl navšt ěvovat v dob ě, kdy se již jeho stav horšil. S Janem trávila všechen čas, který byl ur čený pro návšt ěvy. Osudného dne 11. listopadu 1939 ihned po p říchodu do pokoje, kde ležel její bratr, vid ěla, že je zle. V ěděla, že bratr nejspíše trpí, protože byl bledý a se sestrou promluvil už jen pár slov. Sta čil po sest ře pozdravovat rodinu a poté sestru poprosil, aby odešla. Úmrtní oznámení se po vysokých školách rozneslo jako blesk. Skoro na každých dve řích vysokých škol viselo oznámení o poh řbu. Jeho nejbližší kamarádi a spolužáci připravili pe čliv ě poh řeb a 14. listopadu 1939 zažádal ředitel Hlávkovy koleje o podepsání reversu, který ru čí za klid a po řádek. Revers podepsali, protože jinak by se poh řeb nemohl konat. V den poh řbu, který byl v 10 hodin, proudily davy lidí k Albertovu, kde byla rakev s Janem Opletalem. Zatímco čestná stráž st řežila katafalk, zástupci fakult p řišli vzdát

10 VA ŇÁK, B. Jan Opletal a 17. listopad. Litovel. 1978, s.18

- 12 -

poslední poctu padlému hrdinovi. Následovali také rodi če Jana Opletala a jeho sourozenci. Nejbližší Opletalovi kamarádi odnesli rakev do smute čně ozdobeného auta a nyní mohl být odvezen na rodnou Hanou, kde byl na vesnickém h řbitov ě v Nákle uložen do zem ě. Za smute čním autem byly odváženy také hory v ěnc ů, které ostatní Janovi donesli. P ři odjezdu mohutný zástup student ů z plných hrdel zazpíval hymnu Kde domov m ůj. Ale to už se sjížd ěli policejní auta a vjížd ěla do davu student ů. Zástupy lidí se za čaly pomalu rozcházet do ulic, aby došlo k rychlým bezpe čným unik ům p řed ozbrojenými p říslušníky n ěmecké policie. Rakev, která m ěla být p řevezena vlakem do St řen ě a poté rodinou dopravena do vedlejší rodné vesnice Jana Opletala, byla odvezena poh řebním vozem p římo do Lhoty. Hrozilo, že policie mrtvé t ělo ve vlaku zabaví a n ěkam odveze. „Poh řeb, který se konal 16. listopadu 1939 v Nákle byl tichý, ale i p řesto byl velkou demonstrací 11 .“ Nep řehledný dav lidí doprovázel mrtvého hrdinu od jeho rodné vesnice, až do Nákla, kde byl uložen. V ěnce za rakví nosili jak spolužáci z vysoké školy, tak i z gymnázia, které Jan navšt ěvoval. Studenti, kte ří dojeli na poh řeb, ješt ě téhož dne odjížd ěli dom ů. Z P říkaz, ve kterých je nejbližší nádraží, odjeli do Olomouce. Jelikož nem ěli jízdenky, museli si je zakoupit na nádraží v Olomouci. Ti, kte ří tak u činili se zachránili od odvle čení do koncentra čního tábora. Ti, kte ří rovnou odjeli do Prahy a zakoupili si jízdenku ve vlaku, byli na nádraží zat čeni. „ Toho dne vydal Hitler na řízení o zastavení činnosti vysokých škol a tento den vešel do našich d ějin pod názvem 17. listopad 1939 11 .“ Smrt Jana Opletala vstoupila do historie našeho protifašistického odboje a nabyla sv ětového významu. Jakýkoliv odpor, který by v české zemi nastal, by Hitler potla čil všemi možnými zbran ěmi. Všechny vysoké školy byly obsazeny a studenti byli odvle čeni do koncentra čních tábor ů. Vedoucí p ředstavitelé vysokoškolák ů byli rovnou popraveni a bylo rozhodnuto, že vysoké školy budou zav řené po tři roky. Ztratily se všechny d ůležité dokumenty, jako byla zakládací listina Univerzity Karlovy, d ěkanská kniha nebo slavné univerzitní insignie. Uzavíraly se také st řední školy a uzavírání vysokých škol za čalo i v jiných evropských zemích. V koncentra čním tábo ře Sachsenhausen bylo p řes 1200 vysokoškolák ů z pražských demonstrací. Z Univerzity Karlovy bylo popraveno 25 v ědeckých pracovník ů, kte ří byli odvle čeni do v ěznice nebo

11 VA ŇÁK, B. Jan Opletal a 17. listopad. Litovel. 1978, s. 21

- 13 -

koncentra čního tábora. Ale i na reálném gymnáziu v Litovli utrp ěli ztráty, jak z řad student ů, tak i profesor ů. V koncentra čních táborech, v ěznicích a plynových komorách zahynulo 27 student ů a profesor ů. Pro mnoho student ů se stal Opletal hrdinou, a proto je na jeho po čest v Praze pojmenovaná ulice sousedící s Václavským nám ěstím. Mezinárodní unie student ů také na připomenutí této události vyhlásila 17. listopad jako Mezinárodní den studenstva. Janu Opletalovi byl in memoriam prop ůjčen titul MUDr. za jeho vynikající studijní výsledky. Litovelské gymnázium 12. 8. 1945 dostalo čestný název Opletalovo státní reálné gymnázium a pam ětní deska byla umíst ěna na gymnáziu 16. 11. 1969. Na život ě Jana Opletala m ůžeme vid ět prvky hrdinství a state čnosti, které chudého studenta vnesly do pam ěti mnoha lidí. Ne každý se stává osobností sám o sob ě, bez závislosti na prost ředí ve kterém vyr ůstá. Jan však vše dokázal i bez vliv ů sociálních a politických, které tehdejší dobou provázely. Je zřejmé, že kdyby Jana Opletala nezastihla smrt v jeho raném v ěku, byl by pro nás jist ě velkým p řínosem nejen v léka řské v ědě.

1.2 Jan Opletal a Lhota nad Moravou

Vesnice Lhota vznikla v dob ě, kdy vesnice Náklo vlastnila mnoho pozemk ů a les ů. A proto se rozhodli, že za pomocí kláštera Hradisko vzniknou další vesnice, které by pat řily župnímu hradu Olomouckému. „ Lhota se táhla až k lesu St řelné, kde na západ ě byl les Liboška 12 .“ Kníže Otto III. daroval klášteru tento les, kde byla v roce 1174 založena ves Liboš. O vesnici St řeň, která sousedí s Lhotou, se dochovaly první zmínky z roku 1249. Tato vesnice vznikla proto, aby byla ochrán ěna myslivna, která se zde nacházela. Kolem roku 1247, byla založena vesnice Lhota, kde se nacházel mlýn, který byl nejv ětší a nejd ůležit ější budovou ve vesnici. Mlýn byl ve Lhot ě postaven, protože již nesta čil klášteru mlýn pod Hradiskem. U mlýna bylo postaveno 6 chalup, které m ěly sloužit jako ochrana p řed p řepadením lupi či, a aby nebyl mlyná ř v hlubokém lese sám. Mlýn stál na řece Morav ě, který se d ělil u Řimic v n ěkolik ramen a v tomto mlýn ě mleli všichni poddaní

12 VRBKA, J. Lhota nad Moravou. Mohelnice: Vlastiv ědné muzeum. 1959, s. 3

- 14 -

z okolních vesnic, které pat řily klášteru Hradisko. Osada Lhota byla dlouho dobu sou částí Nákla, která od n ěj byla vzdálena necelé 3 kilometry. Mezi vesnicemi Náklo a Lhota byla cesta, která vedla lesem a bažinami, které se často vylévaly z koryt. Další zmínka o Lhot ě je z roku 1474 kdy vyšla tzv. „ Řimická smlouva“, která se týkala splavu na řece Morav ě v blízkosti Řimic. Smlouva byla uzav řena mezi mlyná ři, kte ří m ěli své mlýny na rameni řeky Moravy, které se říkalo „P říkopa“ a dnes „Mlýnský náhon“. V roce 1474 byl nov ě pokládán práh na rozvodí Moravy u Řimic a p ři této p říležitosti se uzav řela smlouva, podle které dv ě t řetiny vody tekly na Litovel a zbývající t řetina na mlýny ležící na druhém hlavním toku. Smlouva byla stvrzena majestátem krále Vladislava Jagellonského a uložena do zemských desek. „Římská smlouva byla v tomto zn ění: „Já Vladislav z Boží milosti uherský, český, dalmatský, chorvatský král, markrab ě moravský, lucemburský a slezský kníže a lužický markrab ě, oznamuje tímto listem všem, že jest na nás vznesl urozený Karel z Vlašimi a Úsova, v ěrný náš milý oznamujíc nám, že jest u činil smlouvu s mlyná ři okolo m ěsta Litovle p řísedícími a jinými dolejšími, kte ří užívají stavu pod Řimickým mlýnem“ 13 .“ Koncem 15. století zapsal opat Jan I. sousední ves St řeň se vším lidem Janu Pňovickému ze Sovince a k ní byla p řibyla i Lhota s mlýnem, a proto se neuvád ěla v majetku kláštera Hradisko. V roce 1618 byl tento mlýn prodán klášteru a to i se 3 zahradníky a loukami, které se kolem mlýna nacházely. V roce 1618 vypukla vzpoura protestantských stav ů proti císa ři a Náklo se Lhotou do ní bylo také zatáhnuto. V této vzpou ře obsadil generál Puchaim klášter Hradisko a uv ěznil opata Ji řího Leodegara. Za trest byly Náklu roku 1620 odebrány obecní pastviny, které užívali i obyvatelé Lhoty. Avšak v roce 1630 jim byly všechny pastviny vráceny. Roku 1642 bylo Náklo vypáleno Švédy a obyvatelé Nákla, kte ří se zachránili, bydleli na Lhot ě a St řeni. Ve lhotském mlýn ě se ukrýval p řed Švédy nákelský fará ř Jan Minský. Nejstarším rodem na Lhot ě byl rod Vrbk ů. V nákelských matrikách se uvádí rok 1631. Rod Vrbk ů vlastnil nejv ětší usedlosti ve Lhot ě a vlastnili část panského lesa, které se říkalo „Vrbkova hatˇ“. V letech 1649 – 1668 propukl ve Lhot ě a okolních vesnicích mor. Zem řelo na n ěj mnoho lidí, ale ve Lhot ě jich bylo nejmén ě, protože Lhotu ze všech stran obkličují lesy a vesnice m ěla chrán ěnou a zdravou

13 VRBKA, J. Pam ěti obce Lhoty. Lhota nad Moravou. 1906 s. 50

- 15 -

polohu. Domy, které se ve Lhot ě stav ěly, se za čali rozr ůstat nejvíce v roce 1700 a tím přibývali na vesnici obyvatelé. D ěti ze Lhoty navšt ěvovali školu v Nákle a již v roce 1788 chodilo do školy 14 d ětí ze Lhoty. V dob ě, kdy nemohli docházet do školy z d ůvodu nep řízn ě po časí, vyu čoval ve Lhot ě pomocník od u čitele z Nákla. V roce 1791 se za čalo soudit Náklo s Lhotou o okolní pastviny a až v roce 1826 byl spor vy řešen. Vynesený rozsudek rozd ělil Náklo od Lhoty, kdy nákelští zanev řeli na lhotské. Lhota zažádala o připojení k vesnici St řeň a tak nastal definitivní rozchod Lhoty a Nákla. Zvonice, která se na Lhot ě nachází, byla z řízena roku 1830 a v roce 1957 byla opravena. Je chrán ěna památkovým ú řadem a její zvon váží 15 kg. Další památka, která byla postavena roku 1836 je k říž vybudovaný Terezií Staroštíkovou, který je nedílnou sou částí Lhoty. „ V roce 1850 měla St řeň vlastní pe čeť s nápisem: „Obecní pe čeť Lhota – St řeň“. Razítko bylo kulaté a mělo na levé stran ě raka a na pravé stran ě jezdce na koni se širokým švédským kloboukem 14 .“ Spojení s obcí St řeň však bylo krátké a Lhota za čala p řemýšlet o samostatnosti obce. Až 10. prosince 1905 podali lhotští žádost a v lednu roku 1920 byla žádost schválena a Lhota se stala samostatnou obcí. Prvním starostou Lhoty byl Antonín Korho ň a za čaly se používat razítka: „Obecní ú řad ve Lhot ě“. Ten tehdy vypadal tak, že m ěl uprost řed razítka pluh v elipse dvou klas ů, který se považoval jako znak obce. Nejd říve se vesnice nazývala Lhota u Nákla, ale roku 1949 byla ú ředn ě p řejmenovaná na Lhotu nad Moravou. V roce 1945, kdy docházelo k boji mezi N ěmci a sov ětskou armádou, byla ve lhotském lese umíst ěna n ěmecká d ěla. Nad Lhotou létala sov ětská letadla a do vesnice padaly často bomby. St řepina zasáhla Annu Opletalovou, matku studenta Jana Opletala, která svému poran ění podlehla 2. června 1945. „ Opletalova rodina pat řila mezi lhotské starousedlíky a ješt ě nyní je na rodném dom ě umíst ěna pam ětní deska 15 : „Zde se narodil M.U.C. Jan Opletal, který padl 11. listopadu 1939 jako první ob ěť za svobodu národa. Lhota nad Moravou se tímto stala známou nejen v celé České republice, ale i v celém sv ětě“ (P říloha č. 2).

14 VRBKA, J. Lhota nad Moravou. Mohelnice: Vlastiv ědné muzeum. 1959, s. 12 15 VRBKA, J. Lhota nad Moravou. Mohelnice: Vlastiv ědné muzeum. 1959, s. 19

- 16 -

1.3 Jan Opletal a Náklo

1.3.1 Náklo

První psané zmínky o Nákle se objevují v listinách hradiš ťských r. 1078. Jméno Náklo bylo psané v n ěmecké form ě „Nákel“. Výklad ů o vzniku názvu obce Náklo je však mnoho. „Jedním z nich je, že Náklo znamená mo čálové místo, kde klí čí mladé vrbišt ě16 .“ Další z výklad ů o názvu Náklo je takový, že vznikl podle staveb "na k ůlech", které se v t ěchto oblastech stav ěly a byly archeology objeveny. Samotní obyvatelé obce a i sou časní historikové se p řiklán ějí spíše k druhé variant ě, že Náklo vzniklo podle osady "na k ůlech". Za dob historických byla rozloha Nákla mnohem v ětší než je nyní. V okolí se nacházely zarostlé lesy, nezalidn ěná krajina, bažiny a mo čály. Jelikož bylo obklopeno i mnoha vodami a řekami, byly často pastviny zaplavovány vodou. Proto se první usedlosti stav ěly na kůlech zapracovaných do píse čného podkladu. Nejd říve ves pat řila jednomu rodu, kde vládl otec d ědiny, kterému se říkalo vladyka. Již v té dob ě byla vesnice rozd ělena na dv ě části. Dolní dv ůr na Okolisku a horní dv ůr na Zábrani. Takto nazvané části jsou staršími obyvateli obce používány dodnes. K majetk ům rodu pat řila i nezoraná p ůda, louky, pastviny, lesy a vody. Podle hrob ů, které se nacházejí u kostela a ve stráni za farou, byli první slovanští obyvatelé Nákla pohané. Celá obec se rozprostírala na ostrohu v bažinaté oblasti. Ze severní strany tvo řily bažiny p řirozenou ochranu a ze strany druhé byla chrán ěna branou, která zabra ňovala nep říteli vstup do obce. „Roku 1078 olomoucký kníže Oto Sli čný daroval část nákelských desátk ů a jiných poplatk ů nov ě založenému klášteru Hradisko u Olomouce 17 .“ Rozloha Nákla, která tehdy sahala až za hranice katastru, byla obrovská. Táhla se od Šternberka mezi řekami Odrou a Moravicí lesem St řelná, p řes ves Liboš, Št ěpánov, pozd ěji St řeň a Lhotu. Všechny vyjmenované vesnice byly založeny klášterem Hradisko na pozemcích p ůvodn ě náležících Náklu. Kolem 14. století se z vladycké rodiny nákelské vyvinul rod rytí řů z Nákla. Byl to šlechtický rod, který m ěl své sídlo, tvrz, hrad a dv ůr. Dle zachovalé pe čet ě Drslava z Nákla

16 VRBKA, J. Dějiny obce Nákla. Náklo. 1940. s. 19 17 VRBKA, J. Dějiny obce Nákla. Náklo. 1940. s. 23

- 17 -

z roku 1440, je znám znak pán ů z Nákla. „Na štítu byly vyobrazeny dv ě husí hlavy na dlouhých krcích, vyr ůstající ze spole čné základny 18 .“ N ěkteré rody m ěly podobné znaky, a proto byly považovány za rody p říbuzné. Již od roku 1078 bylo Náklo závislé na klášte ře Hradisko. Klášteru se odvád ěly desátky a lesy, pole a louky, které se nacházely kolem Nákla, pat řily také klášteru. Až roku 1636, po vym ření rodu rytí řů z Nákla, se celá d ědina dostala do majetku kláštera Hradisko. I když byla vrchnost mírná a laskavá, museli lidé robotovat na panském dvo ře v Nákle a poplatky odvád ět klášteru. O hospodá řský i duševní rozkv ět se starali opati kláštera Hradisko, kte ří byli velcí p říznivci této d ědiny. Již koncem XVI. století z řídili v Nákle školu, ale velmi dbali také o kostel, který se zde nacházel. Vrchnost usnad ňovala život poddaným jak nejlépe mohla, a proto poskytovala zaměstnání a podporu nejlepším malí řů m, socha řů m, stavitel ům a hudebník ům. Nap říklad klášterní budovu na Hradisku, chrám Panny Marie na Sv. Kope čku a kostel v Nákle vystav ěl opat Norbert Želecký z Po čenic. Dne 18. srpna 1784 byl opat ům odevzdán dekret o rozpušt ění konventu a zrušení staroslavného kláštera. Dv ůr v Nákle byl zrušen, a tímto se Nákelští poddaní zbavili roboty. Roku 1848 byla zrušena robota všem poddaným. „ Panské budovy byly prom ěněny ve faru a školu. Na pozemcích, které pat řily k Náklu byla roku 1786 postavena osada Jáchymov19 .“ Hradiské panství bylo roku 1826 Náboženským fondem prodáno ve ve řejné dražb ě hrab ěti Saint Genois. Ten panské pozemky rozd ělil mezi nákelské a mezické chalupníky. Hrab ěti z ůstalo jen to, co nikdo z usedlík ů necht ěl. Což byli bažinaté louky a lesíky. Pozd ěji však bylo panství prodáno knížeti z Lichtenšteina a ten prodal i poslední zbytky nákelského panství.

1.3.2 Škola v Nákle

Ve m ěstech a vesnicích byly farní školy z řizovány již od 16. století. V Nákle byla škola, která stála u fary již v roce 1600 a byla z řízena klášterem Hradisko. Prvním kantorem na této škole byl Havel Simitius, který byl velmi vzd ělaný. Bohužel roku 1642 zni čil školu v Nákle vpád švédských vojsk. Avšak vesnice neváhala a roku 1649 postavila novou školu,

18 VRBKA, J. Dějiny obce Nákla. Náklo. 1940. s. 25 19 VRBKA, J. Dějiny obce Nákla. Náklo. 1940. s. 39

- 18 -

která stála u kostela. B ěhem let byla udržovaná farníky, ale také se neustále m ěnila. Do školy v Nákle chodily všechny d ěti z okolních vesnic, a to z Nákla, P říkaz, Skrben ě, Hynkova, Mezic, Un čovic, B řezové, St řen ě a Lhoty. Nicmén ě v roce 1786 se d ělil panský dv ůr a bylo na řízeno ú řady, že se z budovy má stát fara a škola. Místnosti, které v budov ě byly, se pro tyto ú čely nehodily, protože byly velké, vlhké a tmavé. A čkoliv byla místnost ur čená pro školu velká, nebyla dosta čující pro velký po čet žák ů, kte ří do školy v Nákle chodili. Po čet d ětí byl ve škole rozdílný, protože záleželo na tom, jaké bylo po časí a poté také na množství práce, kterou musely d ěti d ělat. V jedné t říd ě se u čilo 392 žák ů. A proto se od roku 1817 za čalo u čit ve dvou t řídách. T řída vznikla z bývalého panského ov čína, který se opravil pouhým omítnutím zdí. Bohužel zanedlouho se ve druhé t říd ě z řítil strop, a tak se muselo u čit op ět v jedné t říd ě. „ Vše bylo opraveno až v roce 1850, ale už o pár let pozd ěji se žádalo o vým ěnu oken a vrat u školy, protože škola op ět upadala do nevyhovujícího stavu 20 .“ V roce 1861 byl vydán nový školní zákon o tom, že má obec p řevzít všechny povinnosti týkající se školy. Nejvíce si na nevyhovující stav školy st ěžovali rodi če, kte ří se báli d ěti posílat do tak vlhkých a tmavých školních místností. A tak lidé z P říkaz a Un čovic za čali pomýšlet na z řízení školy v jejich vesnicích. Na za čátku 19. století zchátrala stará škola natolik, že bylo nutno postavit školu novou. O stavbu nové školy se vedly dlouhou dobu spory. Plány na stavbu se za čaly p řipravovat až v 70. letech a stavba byla zahájena v roce 1885. V roce 1886 probíhaly dokon čovací práce a v zá ří byla budova zkolaudovaná, ale do provozu byla uvedena v dosti špatném stavu. V d ůsledku nekvalitních stavebních prací bylo nutno novou školní budovu velmi brzy opravovat a renovovat. Definitivní vybavení školních místností bylo provedeno až roku 1890. V dalších letech docházelo k různým úpravám školy. Bylo zapot řebí opravit st řechu, záchody, žumpu a ve školním dvo ře byla vystav ěna nová t ělocvi čna. „Z významných u čitel ů konce 19. století lze jmenovat Osvalda Vídrmana, který se zasloužil nejen o stavbu nové školy, ale byl duchem kulturní činnosti nejen v Nákle, ale i na celém Litovelsku 20 .“ Zakládal spolky, z řizoval knihovny, vedl p ěvecké sbory a hrával divadlo. Zem řel v srpnu 1895 v dob ě, kdy na národopisné výstavb ě v Praze byly předvád ěny jeho dílo „P řástky“, kde popisuje moravské zvyky. Je pochován na h řbitov ě v Nákle.

20 PE ŘINA, J. Základní škola Náklo 1886 – 2006. Náklo. 2006. s. 2

- 19 -

V t ěchto nep říznivých podmínkách zde studoval také Jan Opletal, který docházel do školy z blízké Lhoty a je nejvýznamn ějším žákem nákelské školy. Školu v Nákle navšt ěvoval v letech 1920 až 1926. Poté p řešel na reálné gymnázium do Litovle. Po p ůl století od stavby p ůvodní budovy se za čalo s bouráním a budováním nádstavby školy o 2 patra, protože kapacita školy nesta čila tak velkému po čtu žák ů. V té dob ě totiž navšt ěvovalo místní školu více než 300 žák ů. Tato úprava probíhala v letech 1936 – 1939 a během ní byla zajišt ěna výuka v náhradních prostorách po celém okolí Nákla. Ve školním roce 1939/19340 se za čalo v opravené budov ě vyu čovat a byly zde z řízeny i 2 t řídy tzv. „m ěšťanské školy“. B ěhem války se na škole nic nezm ěnilo. O samostatné m ěšťanské škole v Nákle se rozhodlo až v roce 1974. Byla z řízena samostatná m ěšťanská škola pro obce Náklo, P říkazy, Lhota, Mezice, Un čovice a Hynkov. Ve školním roce 1948/1949 nabyl platnosti nový školský zákon. M ěšťanské školy byly zrušeny a v názvu se objevilo „st řední škola“. Tak se i škola v Nákle za řadila k jednotné škole, která byla devítiletá. Nový typ školy zaznamenal i nové u čebnice, nový zkušební řád a záv ěre čné zkoušky pro vycházející žáky. B ěhem povále čných let p ůsobilo na škole mnoho ředitel ů a u čitel ů, kte ří se snažili o udržování a zvelebování školy a jejího okolí až do dnešní podoby (P říloha č. 3).

1.3.3 H řbitov v Nákle

„Už od pradávna je zvykem mít u kostela h řbitov. Tak tomu bylo i u nejstaršího hřbitova, který se nachází za kostelem v Nákle 21 .“ Nebyl p říliš veliký, a proto se kosti po čase vybíraly a ukládaly do kostnice. Kostnice byla také za kostelem a její zdi byly stav ěny z kamene se zaokrouhlenými kouty. Vzduch v kostnici byl suchý, takže se tam neusazovala plíse ň. Avšak po čase h řbitov a kostnice u kostela neposta čovali pro poh řbívání nebožtík ů, a tak se za čalo p řemýšlet o z řízení nového h řbitova. Jelikož po čet mrtvých farník ů neustále stoupal a starý h řbitov obklopoval kostel ze všech stran, nemohlo se na nic čekat. „ Nový nákelský h řbitov byl založen roku 1873 a nacházel se za vesnicí sm ěrem k Mezicím 22 .“ Tento hřbitov byl pro celou farnost a n ěkte ří si nechali t ěla nebožtík ů p řenést ze starého h řbitova

21 VRBKA, J. Dějiny obce Nákla. Náklo. 1940. s. 164 22 VRBKA, J. Dějiny obce Nákla. Náklo. 1940. s. 166

- 20 -

do nového. Nacházeli se zde i rozsáhlejší hrobky, které si nej čast ěji kupovali zámožní farníci. Stavitel Vodi čka z Uni čova vystavil bránu na h řbitov, která je jednoduchá a vkusná. Hřbitov je ohrazen pevnou železnou m říží. „ Za velké ú časti v ěř ících z Nákla a okolí, byl hřbitov vysv ěcen 19. října 1873 d ěkanem a fará řem p. Floriánem Millerem z Litovle 23 .“ Nejvíce zajímavá na tomto h řbitov ě byla kv ětinová výzdoba, která budila p řekvapení hned po založení. Na h řbitov ě byly vybudovány náhrobky kamenné, ale také železné. Na Nákelském h řbitov ě byli a jsou po celou dobu p řevážn ě dva hrobníci, kte ří se starají jak o po řádek, tak i o čistotu celého h řbitova. Na h řbitov ě v Nákle se nachází také márnice, kde se ponechávaly mrtvoly sebevrah ů a lidí zem řelých násilnou smrtí. Na novém h řbitov ě se ukládaly i urny nebožtík ů. Nejv ětším a nejvýznamn ějším hrobem na nákelském h řbitov ě je hrob Jana Opletala, který se nachází v západní části h řbitova. Hrobka je tvo řena pomníkem s mramorovou deskou, na níž je znázorn ěn Kristus nesoucí k říž a také fotografie Jana (P říloha č. 4). Dále je na pomníku vyryt epitaf:

„Padl jsem první pod úderem temna Vy zvedn ěte mou pochode ň svobody a ducha a neste ji ho řící do celého sv ěta To pro čest lidství“

1.4 Jan Opletal a Litovel

1.4.1 Litovel

„M ěsto Litovel byla p ůvodn ě staroslovanská osada, která byla založena v 60. letech 13. století na levém b řehu Moravy 23 .“ M ěsto založil P řemysl Otakar II. a s jeho nástupcem Václavem II. obdarovali osadníky ur čitým po čtem lán ů, orným polem a lesy. V sousedství města Litovle stála také již n ěkolik let rybá řská ves, které se říkalo Staré m ěsto a dalo by se říci, že m ěsto Litovel leží na šesti ramenech řeky Moravy v severozápadní části Hané, a proto se také nazývá Hanácké Benátky. M ěsto Litovel si zvolilo do svého znaku rybu a to

23 KAUEROVÁ, V., KOUDELA, M. Památky staré Litovle. Olomouc: Danal, 1998. s. 5

- 21 -

podle p ůvodního zam ěstnání starých osadník ů, které bylo pro tuto dobu význa čné. Zárodek budoucího st ředov ěkého m ěsta se za čal objevovat na území dnešního m ěsta v druhé polovin ě 13. století. První postavenou budovou ve m ěst ě byla radnice, což byla pevná stavba na pravém b řehu ramene jménem Ne číz a vystavena byla roku 1287. Po dobu panování P řemysla Otakara II. se o m ěsto staral rychtá ř, který byl pov ěř ený panovníkem. Na obranu Litovle nechal roku 1327 vybudovat pevné kamenné hradby okolo m ěsta, které sloužily k ochran ě m ěsta. M ěsto se významn ě rozrostlo a zmohutn ělo za vlády Václava II. „Roku 1440 p řešlo m ěsto do majetku českého rodu Vlašim ů24 .“ Karel z Vlašimi se o m ěsto dob ře staral a z jeho dob se zachoval znak na dvorním portálu radnice z roku 1489 a nejstarší gotická stavba, česká kaple sv. Ji řího z roku 1450. Od roku 1513 panoval ve měst ě Litovel bohatý rod Boskovic ů, jimž m ěsto pat řilo až do roku 1597. Za jejich vlády zaznamenala Litovel velký stavební rozmach. Starší d řev ěné zástavby nahrazovaly menší domy a výstavná obydlí s rozlehlými mázhausy. Vznikaly renesan ční m ěšťanské domy na nám ěstí a v této dob ě se slu čovaly menší parcely, na kterých vznikl v ětší d ům. Litovel pod vládou Boskovic ů vzkvétala a rozvíjela se, což bylo pro m ěsto významné. Za pána Jana Dětřicha Černohorského z Boskovic byl v roce 1557 zakoupen panský dv ůr, kde byla umíst ěna radnice a na jednopatrovou budovu byla p řistav ěna radni ční v ěž, která se stala nejvyšší v ěží na Morav ě. Avšak na po čátku 17. století p řešel všechen majetek d ědictvím na rod Lichteinštejn ů, kte ří jej vlastnili do roku 1848. Ti se však o m ěsto nestarali a Litovel za čala upadat. Navíc m ěsto zastihlo n ěkolik živelných pohrom, jako byl požár a mor. Třicetiletá válka, která se nevyhnula ani Litovli, m ěsto dohnalo na pokraj zkázy a jen t ěžce se z n ěj zotavovalo. „Od roku 1850 do roku 1960 bylo m ěsto Litovel okresním m ěstem 24 .“ V tomto období se zvyšoval po čet obyvatel. Podnikaví ob čané se zasloužili o vytvo ření nových podnik ů, a tím se postarali o hospodá řský rozvoj m ěsta. V dnešní dob ě vznikají nové podniky, obchody i restaurace, které znovu zhodnocují historické domy s klenutými sín ěmi a vracejí život léta opomíjené a zanedbávané historii Královského m ěsta Litovel.

24 OBŠIL, K. Historický pr ůvodce Litovlí. Litovel, 1965. s. 2

- 22 -

1.4.1.1 Radnice

Dominantou nám ěstí P řemysla Otakara je stará radnice. První zmínky jsou z roku 1287 a p ůvodn ě byla vystav ěna jako sídlo pro rychtá ře. Postavena byla na pravém b řehu ramena Ne číz. Roku 1440 byli držiteli m ěsta a panského domu páni z rodu Vlašim ů. Z jejich doby je dodnes na radnici dochován letopo čet 1489 a vlašimský erb, který vyobrazuje dv ě supí hlavy na st říbrném štítu. V roce 1514 byl držitelem m ěsta Boskovický rod. Tato doba byla dobou rozkv ětu a zanechalo se z ní dodnes n ěkolik cenných památek. „ V chodb ě radnice najdeme reliéfní desku z doby Jana Šembery z Boskovic 25 .“ M ěsto Litovel získalo panský dům od Jana D ětřicha Černohorského z Boskovic roku 1557 a poté jej m ěšťané p řestav ěli na radnici. P ři p řestavb ě roku 1572 byla p řistav ěna v ěž, která se stala nejvyšší v ěží na Morav ě. Měř í 72 m a je z ní p ěkný pohled na m ěsto a na Jeseníky (P říloha č. 5).

1.4.1.2 Morový sloup

Město postihla n ěkolikrát morová epidemie. V roce 1598 zem řelo 611 osob a v roce 1714 zem řelo 123 osob. Proto byl na památku ukon čení strašného moru v roce 1724 postaven Morový sloup Panny Marie na nám ěstí P řemysla Otakara. Tv ůrcem tohoto sloupu byl socha ř Václav Rendel, který se zasloužil také o postavení sousoší Nejsv ětější trojice v Olomouci. Morový sloup stojí na východní stran ě nám ěstí a je ozdoben sedmi sochami patron ů moru. Sochy v rozích, na stran ě k radnici p ředstavují sv ětce sv. Šebestiána a sv. Rocha. Svatý Šebestián zázra čně p řežil ost řelování šípy a lidé v ěř ili, že je také ochrání p řed šípy morovými. Svatého Rocha zase zachránil p řed smrtí hladem v ěrný pes Godard. Na opa čné stran ě je sv. Karel Boromejský s knihou a křížem a František Xaverský, kte ří v dob ě morových epidemii pe čovali o nemocné. „ Vrchol sloupu zdobí socha Panny Marie. Ve výklenku pod ní je umíst ěna socha sv. Pavlíny a p řed ní leží sv. Rozálie, které věř ily, že svojí p římluvou mohou zažehnat mor 26 .“ (P říloha č. 6)

25 SMAHEL, R. Litovel. Ostrava: Martin, 1977. s. 1 26 OBŠIL, K. Historický pr ůvodce Litovlí. Litovel, 1965. s. 11

- 23 -

1.4.1.3 Svatojánský most

Za vlády Boskovic ů, kdy se Litovli da řilo a m ěsto se neustále rozvíjelo, bylo rozhodnuto, že bude vybudován kamenný most. Jelikož lidé, kte ří p řijeli do m ěsta nakupovat museli řeku p řebrodit nebo museli p řes d řev ěný m ůstek, který byl jen pro p ěší, bylo t řeba vybudovat most v ětší, který by sloužil i pro ko ňský potah a v ětší dopravní prost ředky. Stavba mostu byla dokon čena roku 1592 a nachází se mezi ulicemi Žerotínova a Vít ězná. „ Svatojánský most v Litovli je tak nejstarším kamenným mostem na Morav ě a po Karlov ě most ě v Praze a most ě v Písku i t řetím nejstarším funk čním kamenným mostem v České republice 27 .“ Uprost řed je osazen sochou sv. Jana Nepomuckého od Jana Sturmera, podle kterého nese most své jméno. V dob ě, kdy p řes most chodili pouze p ěší a jezdily jen ko ňské potahy, sta čily mostu d řev ěné piloty. Avšak roku 1931, kdy došlo k regulaci řeky Moravy p řestaly sta čit v ětšímu provozu d řev ěné piloty, a proto byly nahrazeny piloty betonovými. Most je dlouhý p řibližn ě 60 m, stojí na 6 pilí řích a je tvo řen 6 kamennými klenbami. Po povodních v roce 1997 byl most kompletn ě restaurován. Most i socha sv. Jana Nepomuckého jsou zapsány ve státním seznamu nemovitých kulturních památek (P říloha č. 7).

1.4.1.4 M ěstské hradby

Přestože bylo m ěsto Litovel nesnadno p řístupné díky svému bažinatému a lesnímu okolí, požadoval Jan Lucemburský obehnání m ěsta kamennou zdí, a proto m ěsto Litovel obdrželo roku 1327 listinu, která obsahovala povolení na tuto stavbu. Výstavba byla nákladná, ale také i velice náro čná na spot řebu materiálu, a proto byla Litovel osvobozena po dobu 12 let od všech plat ů a lidé si mohli brát materiál na stavbu z královských les ů. Stavba m ěla být stav ěna 21 let, ale byla dokon čena již v roce 1346, kdy m ěsto uzav řelo obranný spolek s Olomoucí a Uni čovem. „ Tyto hradby chránily m ěsto až do t řicetileté války, kdy po dobytí m ěsta Švédy musely být pobo řeny. Tuto událost p řipomíná Švédská deska u silnice. M ěšťané hradby znovu opravili, což dotvrzuje zazd ěný kámen s letopo čtem 1691

27 ŠIK, L. Litovelské pam ěti. Litovel: M ěstský klub, 1994. s. 13

- 24 -

v nádvo ří Revolu ční ulice. Dnes z ůstaly hradby zachovány na n ěkolika místech ve m ěst ě, nejv ětší souvislý pás je v Parku Míru 28 .“

1.4.1.5 Gymnázium Jana Opletala

Jedna z nejkrásn ějších ve řejných budov m ěsta Litovle se vyjímá vedle Uni čovského rybníka více než sto let. Ješt ě na p řelomu 19. a 20. století se na území Litovle nenacházela žádná st řední škola, a proto se rozhodl první český starosta Litovle Václav Socha, že jeden z jeho hlavních úkol ů bude z řízení první st řední školy v Litovli. Dne 29. 8. 1901 ministerstvo žádostem o z řízení vyhov ělo a tak bylo 19. 9. 1901 zahájeno vyu čování v první nižší t říd ě české reálky v Litovli. Nejd říve byla škola v dom ě bohatého litovelského obchodníka Jana Schustra, který vlastnil více dom ů, a proto prop ůjčil jeden z nich škole a již tehdy se hledalo místo pro samostatnou budovu školy. „ Nakonec m ěstská správa povolila návrh starosty Sochy, vystav ět novou budovu za Uni čovským rybníkem na tzv. Bělisku, tedy na míst ě, kde se d řív b ělilo prádlo 29 .“ Po vypracování podrobných plán ů byl v dubnu 1903 projekt schválen a 11. 6. 1903 se za čalo se stavbou. Po čáte ční obtíže se spodní vodou byly p řekonány a již 3. 12. 1903 byla celá budova dostav ěna a zkolaudována. Do za čátku školního roku 1905/1906 se dokon čily veškeré zednické práce a škola byla připravena k slavnostnímu otev ření. Reprezentativní novostavba v dobovém stylu české neorenesance byla slavnostn ě otev řena 10. zá ří 1904 a 11. zá ří 1904 byla vysv ěcena olomouckým arcibiskupem Dr. F. D. Bauerem. Budova byla postavena hlavn ě z přísp ěvk ů českých litovelských podnik ů a podnikatel ů m ěsta Litovle. Aby mohli absolventi školy studovat jak na technice, tak na univerzit ě, stala se škola v zá ří 1919 reálným gymnáziem. V období n ěmecké okupace bylo reálné gymnázium ohroženo. V roce 1941 muselo gymnázium uvolnit jižní k řídlo budovy pro n ěmeckou školu a postupem času bylo reálné gymnázium zrušeno a vyu čování pozastaveno. Na konci 2. sv ětové války za čala škola používat čestný název „Opletalovo reálné gymnázium v Litovli“. Tento název poukazoval na studium Jana Opletala na tomto gymnáziu v letech

28 Památky Litovle . Litovel: Portál, 2009. s. 25 29 ŠIK, L. Litovelské pam ěti. Litovel: M ěstský klub, 1994. s. 39

- 25 -

1926 – 1934. Rok 1948 p řinesl gymnáziu zm ěnu, protože byl ústav zm ěněn na čty řleté gymnázium. V roce 1966 prošla budova rozsáhlou opravou a v roce 1967 se za čal užívat čestný název „Gymnázium Jana Opletala“. Rok poté byla na budov ě odhalena pam ětní deska Jana Opletala, jejímž tv ůrcem byl Jaroslav Tylich, který byl bývalým profesorem gymnázia. V roce 1979 byla p řed gymnáziem odhalena busta Jana Opletala od akademického socha ře M. Axmana. V kv ětnu roku 1948 byl vzty čen p řed budovou pomník T. G. Masaryka. Ten byl v červenci 1978 tajn ě stržen a obnoven byl až 7. b řezna 1990 u p říležitosti 140. výro čí narození T. G. Masaryka. Vn ější vzhled budovy však čas neovlivnil, stále pat ří k nejkrásn ějším a nejlépe umíst ěným školním budovám na Morav ě. Zvlášt ě po velké oprav ě, kterou m ěsto uskute čnilo v letech 2000-2001, vynikla výzdoba pr ůč elí v p ůvodní kráse. První ředitel školy František Nerad napsal v článku o um ěleckých výzdobách budovy školy reálné v roce 1904: „Nad hlavním vchodem znak m ěsta, nad prvním poschodím, kde je poprsí Komenského, znaky zemí českých a nad druhým poschodím, vedle plastických ozdob znázor ňujících st řídav ě českou korunu a haluze lípové jsou ve zvláštních polích obrazy kv ětin význa čných pro Litovelsko. Avšak hlavní výzdoba spo čívá ve čty řech velkých obrazech umíst ěných na hlavním pr ůč elí po obou stranách hlavního vchodu, které jsou opat řeny nápisy vystihujícími jejich význam. Každý obraz, na němž jsou zobrazeny postavy v nadživotní velikosti po poprsí, jest 4 m dlouhý a 1 metr vysoký. Provedeny jsou, jakož i všecky obrazové ozdoby venku na budov ě, v barevné pálené hlín ě, pokryté slonovinou, aby tak vzdorovaly po časí a staly se nezni čitelnými 30 ." Nám ěty mozaikových obraz ů byly zvoleny tak, aby p řipomínaly š ťastná období rozvoje Litovle (P říloha č. 9).

30 ŠIK, L. Litovelské pam ěti. Litovel: M ěstský klub, 1994. s. 41

- 26 -

2 Projektové vyu čování

2.1 Projekt

V posledních pár letech je ve školství velice populární pojem projekt. Bohužel, ale mnoho u čitel ů neví, co si pod tímto pojmem p ředstavit. Často jen zadají téma a žáci donesou na dané téma n ějaké p řísp ěvky, které stáhly z internetu. „ O projektu je však zmi ňováno v denním tisku, odborných publikacích a stalo se z n ěj moderní slovo, o kterém se hovo ří v souvislosti se vzd ěláním 31 .“ Pojem projekt má mnoho definic, ve kterých m ůžeme najít spole čné charakteristiky. Jedna z mnoha definice je od V. P říhody, který projekt definuje jako seskupení problém ů, kterých se využívá p ři metod ě projektování. Podle n ěj je projekt vlastní podnik žák ů, který dává vyu čování jednotný cíl a p řispívá k jeho životnosti. Definoval dva základní požadavky na projekt: projekt musí mít ur čitý praktický cíl a uspokojivé zakon čení. Obecn ě by se dalo říci, že projekt je komplexní úkol koncentrovaný kolem ur čité ideje, který obsahuje více problém ů. Má sv ůj cíl i uspokojivé zakon čení. V. P říhoda ozna čil projekt „jako podnik žák ů“. „ Podle Jany Kratochvílové je projekt komplexní úkol (problém), spjatý s životní realitou, s nímž se žák identifikuje a p řebírá za n ěj odpov ědnost, aby svou teoretickou i praktickou činností dosáhl výsledného žádoucího produktu (výstupu) projektu, pro jehož obhajobu a hodnocení má argumenty, které vycházejí z nov ě získané zkušenosti 32 .“ Nejd ůležit ějším úkolem školy je nau čit žáky vyhledávat, zpracovávat poznatky a vybavit je metodami řešení problému. U čitel a škola se snaží rozvíjet v žácích schopnost samostatného u čení i tím, že do výuky za řazují projektové vyu čování. Za pomoci projektového vyu čování je žák schopen zpracovat a zhodnotit individuáln ě získané zkušenosti a dokáže kladn ě naložit s poznatky získanými ve škole.

31 COUFALOVÁ, J. Projektové vyu čování pro první stupe ň základní školy: nám ěty pro u čitele. Praha: Fortuna, 2006. 32 KRATOCHVÍLOVÁ, J. Teorie a praxe projektové výuky. Brno: Masarykova univerzita, 2006.

- 27 -

V rámci řešení projektu dochází k: • rozvoji samostatné práce; • schopnosti samostatného vzd ělávání; • využití poznatk ů a dovedností, které byly získány již d říve b ěhem studia; • rozvíjení odborných v ědomostí; • rozvoji skupinové, týmové a hromadné spolupráce; • rozvoji zodpov ědnosti; • využití prezenta čních dovedností p ři prezentaci projektu.

2.2 Projektová metoda

S projektem souvisí také projektová metoda. „ Projektová metoda je vyu čovací metoda v níž jsou žáci vedeni k samostatnému zpracování určitých projekt ů a získávají zkušenosti praktickou činností a experimentováním 33 .“ Je možné ji použít b ěhem studia nebo na jeho samém záv ěru, kdy žák využije a aplikuje získané poznatky, zúro čí zkušenosti a d říve osvojené zkušenosti. V projektové metod ě je u čitel v roli poradce a žák má možnost vybrat si téma projektu, o kterém bude vyhledávat informace a samostatn ě je zpracovávat a poté i prezentovat. Projektová metoda je charakterizována pomocí znak ů, které jsou pro ni typické:

• uskute čnění projektu; • neplánované činnosti; • aktivita žáka, samostatnost; • tvo řivost a všestrannost žáka; • propojení zkušeností z praktickou činností; • rozvoj osobnosti žáka.

33 PR ŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001. s. 184

- 28 -

2.3 Projektové vyu čování

Projektové vyu čování je pojem, který se často zmi ňuje v souvislosti se zavád ěním inovativních či moderních metod do vzd ělávání. V tradi čním vyu čování u čitel vybírá téma sám a také sám dodává materiál a informa ční zdroj. Oproti tomu v projektovém vyu čování si m ůže téma zvolit žák sám a vyhledává si sám k tomuto tématu materiál. Projektové vyu čování je založeno na projektové metod ě a je považováno za zvláštní formu výuky. Přínosné na projektovém vyu čování je to, že žáci projekt realizují od jeho plánování až po odpovídající zakon čení.

2.3.1 Fáze řešení projektu

„Fáze řešení projektu je podstatným znakem projektové výchovy. Žáci si projekt sami naplánují a poté také zrealizují. D ůležité je se opírat o 4 fáze, které jsou stanoveny a podle, kterých se žáci řídí 34 .“

1. Plánování projektu

V této části je d ůležité žáky dostate čně motivovat k řešení projektu a vysv ětlení přínosu projektu pro žáky. D ůležité je, aby si u čitel ujasnil, jaký projekt zvolit, aby p ůsobil na rozvoj osobnosti žáka. Musí odpovídat cíl ům v rovin ě kognitivní, psychomotorické, sociální a afektivní. Musí být jasné pro č se daný projekt uskute čň uje, jeho smysl a také zvolení výstupu projektu. Pr ůběh zpracování plánování projektu: • definování základního ú čelu projektu; • zpracování záv ěre čné podoby projektu; • správné časové rozvržení projektu; rozhodování kdy se projekt uskute ční, na jak dlouho je stanoven a zda bude probíhat nep řetržit ě či s prodlevami; • vyhledat a promyslet prost ředí projektu, ve kterém se bude realizovat;

34 KRATOCHVÍLOVÁ, J. Teorie a praxe projektové výuky. Brno: Masarykova univerzita, 2006. s. 41

- 29 -

• zvolit správné ú častníky jak pasivní tak aktivní, kte ří se projektu zú častní. • promyslet pr ůběh projektu a jeho organizace; • promyšlení podmínek projektu a zajišt ění vhodných pom ůcek a materiál ů, které souvisejí s daným projektem; • uvážit jakým zp ůsobem bude projekt hodnocen a kdo všechno se na hodnocení bude podílet.

2. Realizace projektu

Projekt se realizuje podle p ředem stanovených podmínek. U čitel plní funkci poradce a kontroluje, zda je projekt sm ěř ován tam, kam má. „ Žáci zajiš ťují materiál a informa ční zdroje pro projekt 35 .“ Vyhledávají informace, které zpracovávají a kompletují. Pokud je projekt delší, je d ůležité d ěti motivovat, aby byl projekt dokon čen podle podmínek, které si naplánovaly a postupovaly podle p ředem vytvo řeného plánu.

3. Prezentace výstupu projektu

Prezentace projektu je p ředvedení výsledku snažení žák ů, ke kterému dosp ěli. „Prezentace, která žáky na konci projektu čeká m ůže být ve form ě písemné, ústní nebo také prezentování praktického výrobku 36 .“ Výsledky projektu mohou být vystaveny na nást ěnkách, jarmarku, internetových stránkách apod. Prezentace m ůže být realizována pro rodi če, pro spolužáky, pro celou školu, ve řejnost a jiné instituce, které spolupracují se školou. Pro d ěti je p řínosná a motivující p ři prezentaci projektu, ú čast rodi čů . Víceú čelová prezentace žáka má rodi čů m ukázat výsledky jeho snažení, a tím se odstraní obavy rodi čů , které vznikají p ři projektové výuce.

4. Hodnocení projektu

35 KRATOCHVÍLOVÁ, J. Teorie a praxe projektové výuky. Brno: Masarykova univerzita, 2006. s. 42 36 KRATOCHVÍLOVÁ, J. Teorie a praxe projektové výuky. Brno: Masarykova univerzita, 2006. s. 43

- 30 -

Při hodnocení se musí dbát na p ředem stanové podmínky, které se na za čátku domluvily. Do hodnocení se m ůže zapojit sám žák, který m ůže zhodnotit své výsledky, ale také výsledky spolužák ů. „ Důležité je, aby byl dodržen celý proces hodnocení, který se týká i plánování projektu, jeho pr ůběhu i výsledku, a to jak z pohledu žáka, tak i u čitele 36 .“ Pro hodnocení m ůže u čitel vytvo řit otázky nebo dotazníky. Z hodnocení by si žáci m ěli vzít ponau čení do budoucna a nezapomenout na nov ě osvojené dovednosti. Do hodnocení za řadíme i reflexi, p ři které mohou žáci vyjád řit své pocity a prožitky p ři práci na projektu. Záv ěre čné pod ěkování spolužák ům za spolupráci a dobrou práci se také týká reflexe.

2.3.2 Typologie projekt ů

Projekty t řídíme podle r ůzných hledisek:

1. Navrhovatel – p ůvodce projektu

Nejvíce pozornosti a d ůsledné propracování se v ěnuje tomuto hledisku. Projekty, které se v d řív ějších dobách vytvá řely byly zam ěř ené na zájmy a pot řeby žáku, avšak postupem času tyto návrhy na projekty zanikly. Projekty se zam ěř ily na didaktické cíle, které m ěli u čitelé b ěhem roku splnit. Navrhovatelem projektu se stal u čitel a zpravidla se jednalo o projekty spontánní, um ěle p řipravované a projekty, které jsou navrhovány učitelem a žákem. „Autorka J. Henry navrhla rozlišovat projekty podle dvou zásadních kritérií 37 : • zp ůsob volby tématu projektu; • zajišt ění materiálu k realizaci projektu.“

Dále je projekt rozd ělen do dvou typ ů, které se liší zásahem žáka a u čitele do projektu: • strukturovaný projekt – u čitel vybere téma a žák sbírá informace k tématu

36 KRATOCHVÍLOVÁ, J. Teorie a praxe projektové výuky. Brno: Masarykova univerzita, 2006. s. 43

- 31 -

a zpracovává je; • nestrukturovaný projekt – zpracování tohoto projektu je zcela na žákovy, vybírá si téma, vyhledává materiál, který dále zpracovává, zjiš ťuje informace, které se týkají projektu a prezentuje výsledek, a to vše samostatn ě bez u čitelovy dopomoci.

2. Účel projektu

Dalším hlediskem projektu, na které se často zapomíná, je ú čel projektu. Zde si ujas ňujeme odpov ědi na otázky nap říklad: „pro č daný projekt realizovat?“ nebo také „jaký smysl má tento projekt?“ Tyto i jiné otázky musí mít žák i u čitel ujasn ěné a zodpov ězené dříve, než se do samotného projektu pustí a mít na z řeteli po celou dobu práce na projektu.

3. Délka projektu

V pedagogice je délka projektu ur čována z hlediska časového, podle hodin, dní, týdn ů a m ěsíc ů. Tato hlediska jsou však p říliš obecná, a proto se vymezují podle rozsahu délky projektu: • krátkodobý – jedná se o projekt, který je zahájen v ten samý den, ve kterém je také ukon čen, v tomto termínu d ěti v pr ůběhu jednoho dne splní všechny plánované práce na projektu; • st ředn ědobý – období jednoho týdne se po čítá pro st ředn ědobou délku projektu, týden je maximální doba projektu, protože je to pro d ěti lehce pochopitelná časová jednotka, nejde jen o projekty, které se vytvá ří ve t říd ě nebo škole, ale také je možné projekt realizovat ve škole v p řírod ě, na školním výlet ě, exkurzích nebo také lyža řských kurzech apod.; • dlouhodobý – do dlouhodobého projektu za řazujeme takové projekty, které trvají déle než jeden týden avšak maximální doba pro vytvoření a dokon čení projektu je jeden m ěsíc; • mimo řádn ě dlouhodobý – jedná se o projekt, který p řesahuje období jednoho měsíce.

37 KRATOCHVÍLOVÁ, J. Teorie a praxe projektové výuky. Brno: Masarykova univerzita, 2006. s. 45

- 32 -

4. Místo – prost ředí projektu

V d řív ějších dobách se nejvíce objevovaly na 1. stupni ZŠ projekty domácí. Nyní se projekty více rozší řily na projekty školní a domácí projekty již nejsou tak obvyklé. „Postupn ě se rozvíjejí projekty navazující na školní činnost 38 .“ Do prost ředí projektu můžeme za řadit také kombinaci domácího a školního projektu.

5. Účastníci projektu

Z hlediska po čtu zú častn ěných rozlišujeme: • individuální – na projektu se podílí pouze jeden žák; • spole čné – jedná se o kolektivní práci více d ětí (skupinové, t řídní, ro čníkové, celoškolní).

6. Zp ůsob organizace projektu

Organizace byla v 20. a 30. letech minulého století spojená s v ěkem žák ů. Nejd říve byly v nižších ro čnících projekty zam ěř eny na integrující u čivo do p řirozených celk ů a ve vyšších ro čnících byly používány projekty jednop ředm ětové. „V souvislosti s novým koncipováním u čiva v RVP ZV se zcela p řirozen ě do budoucna bude nabízet možnost utvá řet projekty 39 :“ • jednop ředm ětové; • v rámci p říbuzných p ředm ětů v jedné vzd ělávací oblasti; • projekty blízkých p ředm ětů z r ůzných vzd ělávacích oblastí; • projekty nadpředm ětové, respektující pr ůř ezová témata RVP ZV.

Informa ční zdroje projektu: Na základ ě zkušeností s projektovým vyu čováním a vedením žák ů k postupné strategii

38 KRATOCHVÍLOVÁ, J. Teorie a praxe projektové výuky. Brno: Masarykova univerzita, 2006. s. 47 39 JE ŘÁBEK, J. TUPÝ, J. Rámcový vzd ělávací program pro základní vzd ělávání . Praha: 2007 s. 9

- 33 -

řešení projekt ů, se projektová typologie t řídí i podle dalších hledisek informa čního zdroje: • projekt volný – materiál a informace si shání a hledá sám žák, u čitel žákovi neposkytne žádné informace; • projekt vázaný – materiál a informace pot řebné pro projekt žákovi poskytne sám učitel; • kombinace obou typ ů – žák od u čitele dostane základní materiál, který m ůže dle pot řeby informace rozší řit.

- 34 -

3 Rámcový vzd ělávací program pro základní vzd ělávání

„V souladu s novými principy kurikulární politiky se do vzd ělávací soustavy zavádí nový systém kurikulárních dokument ů pro vzd ělávání žák ů od 3 do 19 let 39 .“ Vytvo řeny jsou na dvou úrovních a to na úrovni státní a na úrovni školní. Národní program rozvoje vzd ělávání v ČR a rámcové vzd ělávací programy (RVP) p ředstavují státní úrove ň, kdy Národní program rozvoje vzd ělávání v ČR vymezuje po čáte ční vzd ělávání jako celek a rámcové programy pak vymezují závazné „rámce“ pro etapy vzd ělávání (p ředškolní, základní a st řední vzd ělávání). „Toto vzd ělávání navazuje na p ředškolní vzd ělávání a na výchovu v rodin ě. Tuto etapu vzd ělávání absolvují všichni žáci povinn ě ve dvou obsahov ě, organiza čně a didakticky navazujících stupních. Na 1. stupni základní školy je d ůležité d ěti nau čit pravidelnosti a odpoutat je od rodinné pé če p ředškolního vzd ělávání či rodiny 40 .“ Tím, že u čitelé dostali do rukou rámcový vzd ělávací program pro základní vzd ělávání, mají možnost vytvo řit si vlastní vzd ělávací program, který vyhovuje jejich p ředstavám a zkušenostem s výukou. Tím pádem nejsou u čitelé vázáni na p ředešlé osnovy, kterých se museli držet. Podle tohoto programu mohou u čitelé n ěkteré nepodstatné u čivo ponechat na pozd ější dobu a v ěnovat mu mén ě času a naopak u čivo p řínosné pro žáky mohou prodloužit a více se mu v ěnovat. Pro uplatn ění získaných v ědomostí a dovedností, které žák využije v praktickém život ě byl vytvořen souhrn klí čových kompetencí, který vychází z koncepcí celoživotního u čení a formuluje o čekávanou úrove ň vzd ělávání. Cílem rámcového vzd ělávacího programu je žáky vybavit souborem klí čových kompetencí na úrovni, která je pro n ě optimální, p řestože je to proces dlouhodobý a složitý. Klí čové kompetence musí sloužit k získávání schopností a dovedností, které se postupn ě propojují, rozši řují a k tomu přispívají aktivity a činnosti, které ve škole probíhají.

39 JE ŘÁBEK, J. TUPÝ, J. Rámcový vzd ělávací program pro základní vzd ělávání . Praha: 2007 s. 9 40 JE ŘÁBEK, J. TUPÝ, J. Rámcový vzd ělávací program pro základní vzd ělávání . Praha: 2007 s. 10

- 35 -

V etap ě základního vzd ělávání jsou za klí čové považovány tyto kompetence 41 :

1. kompetence k učení; 2. kompetence k řešení problém ů; 3. kompetence komunikativní; 4. kompetence sociální a personální;; 5. kompetence ob čanské; 6. kompetence pracovní.

„Vzd ělávací obsah základního vzd ělávání je v RVP ZV orienta čně rozd ělen do devíti vzd ělávacích oblastí 42 :“

• Jazyk a jazyková komunikace; • Matematika a její aplikace; • Informa ční a komunika ční technologie; • Člov ěk a jeho sv ět; • Člov ěk a spole čnost; • Člov ěk a p říroda; • Um ění a kultura; • Člov ěk a zdraví; • Člov ěk a sv ět práce.

3.1 Člov ěk a jeho sv ět

Vzd ělávací oblast Člov ěk a jeho sv ět se týká vzd ělávání žák ů 1. stupn ě ZŠ. Okruh se zam ěř il na člov ěka, rodin, spole čnost, vlast, p řírodu, kulturu, techniku, zdraví a další témata. Do této oblasti za řazujeme jak historii, tak i současnost, která vede k dovednostem pro praktický život. Vzd ělávací oblast rozši řuje poznatky a dovednosti, které žáci získali ve

41 JE ŘÁBEK, J. TUPÝ, J. Rámcový vzd ělávací program pro základní vzd ělávání . Praha: 2007 s. 14 42 JE ŘÁBEK, J. TUPÝ, J. Rámcový vzd ělávací program pro základní vzd ělávání . Praha: 2007 s. 18

- 36 -

výchov ě v rodin ě nebo v předškolním vzd ělávání, p řičemž cílem této vzd ělávací oblasti je, aby žáci dokázali pojmenovávat v ěci, jevy a d ěje, jejich vztahy a souvislosti. D ůležité je d ěti seznámit s nejbližším okolím, s místn ě i časov ě vzdálen ějšími osobami i jevy a se složit ějšími d ěji. Oblast Člov ěk a jeho sv ět se snaží žáky nau čit poznávat sám sebe, lidi a jejich vztahy, vztahy ve spole čnosti a zp ůsob života. „ Vzd ělávací oblast se zam ěř uje na vyjad řování svých myšlenek, poznatk ů a dojm ů, reagování na myšlenky, názory a podn ěty jiných 43 .“ Díky t ěmto v ědomostem žáci získávají schopnost zvládnout nové životní situace, role školáka a u čí se propojit reálný život s praktickou zkušeností. Vzd ělávací obsah vzd ělávací oblasti Člov ěk a jeho sv ět je rozd ělen do p ěti tématických okruh ů, které navzájem prolínají i do jiných vyu čovacích p ředm ětů.

3.1.1 Místo, kde žijeme

V tomto tématickém okruhu žáci poznávají nejbližší okolí, vztahy a organizaci života v rodin ě, ve škole, v obci, ve spole čnosti. Dále také rozpoznávají správné p ředstavy o každodenním život ě a nalézají zajímavé v ěcí a jejich bezpe čné použití v tomto sv ěte. V ětší části tohoto okruhu v ěnováno dopravní výchov ě, její praxi v život ě a také se snaží rozvinout vztah k místu bydlišt ě. D ůraz je kladen na vztahy k zemi, a tím se snaží probudit v žácích cit a vztah r ůznými činnostmi a úkoly.

3.1.2 Lidé kolem nás

V tomto tématickém okruhu je d ůležité se zam ěř it na vysv ětlení základ ů chování, chování mezi lidmi, toleranci, pomoci, solidarity, úcty, snášenlivosti a rovnosti žen a muž ů. Vysv ětlení pojmu demokracie, kde poznávací formou ukazují jak se lidé sdružují, baví a jakou vytvá řejí kulturu. Základy práva a povinnosti, které provázejí spole čnost a sv ět je další sou částí tohoto tématu.

43 JE ŘÁBEK, J. TUPÝ, J. Rámcový vzd ělávací program pro základní vzd ělávání . Praha: 2007 s. 37

- 37 -

3.1.3 Lidé a čas

Tento tematický okruh je zam ěř en na vývoj života a v ěcí, které se postupem času mění. Žáci se u čí orientovat v d ěji, v čase a seznamují se zm ěnou času a jeho m ěř ením. Pozornost je zam ěř ená na nejznám ější události v rodin ě, obci, regionu a d ůrazem tohoto okruhu je podávání informací o d ůležitých okamžicích historie zem ě. Žáci by m ěli mít zájem o minulost, o kulturní bohatství regionu i celé zem ě, který je d ůležitý upev ňovat samostatnou prací žák ů, vyhledáváním a získáváním informací z dostupných zdroj ů. Také věnují pozornost navšt ěvování památek v nejbližším okolí s rodinou, školou a zkoumají informace od lidí v okolí.

3.1.4 Rozmanitost p řírody

V tomto tematickém okruhu žáci získávají informace o slune ční soustav ě a o celé Zemi a zabývají se jejím vznikem a rozvojem. Rozpoznávají živou a neživou p řírodu našeho okolí a její ochranu, kterou poznávají praktickým zp ůsobem. Vyhodnocují informace o svém pozorování a záznamech, které po řídili v p řírod ě a také poznávají jaký vliv mají lidské činnosti na p řírodu. Také se u čí jak p řisp ět k ochran ě p řírody, což vede ke zlepšení životního prost ředí.

3.1.5 Člov ěk a jeho zdraví

V tomto tematickém okruhu žáci poznávají sebe sami, jak se vyvíjí a jak se postupem času m ění až do dosp ělosti. Seznamují se s fyziologickými a biologickými pot řebami člov ěka a poznávají s tím spojené pojmy jako jsou denní režim, hygiena, výživa a mezilidské vztahy. D ůležité je děti pou čit o významu zdraví, nemocech a bezpe čnosti zdraví jiných lidí v okolí, které vedou k seznámení se zdravotní prevencí, první pomoci a s bezpe čností v r ůzných známých i neznámých situacích. Žáci musí získávají v ědomosti co se tý če hodnoty zdraví, tím, že sledují konkrétní situace a pozorují názorné pom ůcky,

- 38 -

které jsou k tomuto tématu.

Cíle, které jsou kladeny na tuto vzd ělávací oblast: 1. vytvo ření pracovních návyk ů v jednoduchých samostatných a týmových činnostech; 2. orientace ve sv ětě informací, kde se časov ě, zem ěpisn ě a kulturn ě informace propojují; 3. rozši řování slovní zásoby v osvojovaných tématech, kde žák pojmenovává pozorované skute čnosti a zachycuje je ve vlastních projevech, názorech a výtvorech; 4. poznávání a chápání rozdílu mezi lidmi r ůzných kultur a tolerantní chování k jiným kulturám na základ ě vytvo řených pravidel chování soužití mezi lidmi nebo etiky, pln ění povinností a zadaných spole čných úkol ů; 5. samostatné a sebejisté vystupování a efektivní komunikace bez následných problém ů a konflikt ů v mén ě b ěžných situacích, poznávání a své v ědomé ovliv ňování své jedine čnosti osobnosti; 6. vytvá ření vztahu k přírod ě a kultu ře, hledání a vytvá ření možností p ři jejich aktivní ochran ě; 7. přirozené vyjad řování kladných vztah ů k okolí i k sob ě; 8. zájem o vše co žáka zajímá, co by rád, a co by v budoucnu rád d ělal s úsp ěchem; 9. poznání základ ů zdraví ale i p říčin nemocí, upevn ění chování, prevence, rozhodování a jednání v rozlišných problémech p ři ohrožení vlastního zdraví a bezpe čnosti druhých (P říloha č. 10).

- 39 -

4 Školní vzd ělávací program

4.1 Charakteristika školního vzd ělávacího programu

Školy vzhledem k materiálním podmínkám a složení pedagogického sboru jsou zam ěř eny všeobecn ě a vycházejí ze snahy podpo řit co nejširší rozvoj osobnosti všech žák ů s důrazem na utvá ření a rozvíjení klí čových kompetencí. Jednou ze základních myšlenek ŠVP je otev řenost školy všem d ětem, rodi čů m, ve řejnosti – a to jak obsahem vzd ělání, demokratickými principy, respektováním žáka jako osobnosti, diferencovaným p řístupem, vztahy ve škole, napl ňováním nejzákladn ějších pot řeb, spole čnými prožitky u čitel ů, rodi čů a žák ů, tak zapojením školy i jejích absolvent ů do ve řejného života. ŠVP klade d ůraz na všestranný rozvoj osobnosti každého jedince. Otev řený systém školy má mnohem v ětší šanci fungovat dob ře, zdrav ě a být lidem prosp ěšný. Komunikace a vztahy uvnit ř školy i navenek s rodi či a ve řejností jsou jedním z ned ůležit ějších témat pro školu a její vedení. Proto klade d ůraz na dobrou spolupráci se Sdružením rodi čů a p řátel školy, školskou radou, místními spolky (Sokol, Orel, sbor dobrovolných hasi čů , národopisný soubor a další spolky). Tato spolupráce by se m ěla rozvíjet nap ř. organizováním spole čných akcí (ples, akademie, váno ční besídky, sportovní olympiády…), ale i nabídkou celoživotního vzd ělávání ze strany školy sm ěrem k rodi čovské ve řejnosti (nap ř. po řádání po číta čových kurz ů).

V oblasti výchovy a vzd ělávání je za úkol p ředevším: • učit žáky takové znalosti a rozvíjet dovednosti, které budou dob ře uplatnitelné v život ě, tzn. mén ě encyklopedických poznatk ů a více se zam ěř it na činnostní učení se zam ěř ením na praxi; • zavád ět efektivní metody výuky (skupinové a projektové vyu čování), a tím vést žáky k práci v týmu, k sounáležitosti, k vzájemné pomoci a respektu; • pro budoucí život v EU posílit výuku cizích jazyk ů s důrazem na jazyk anglický; • vést žáky k volb ě povolání, za tímto ú čelem zam ěř it výuku pracovních činností; • vést žáky k používání informa čních a komunika čních technologií, podporovat

- 40 -

jejich zavád ění a využívání do všech p ředm ětů; • vést žáky k dodržování stanovených pravidel, zejména pravidel školního řádu, ke zvýšení efektivity dodržování t ěchto pravidel by m ěla p řisp ět skute čnost, že se žáci budou na jejich vytvá ření spolupodílet; • stejnou pé či v ěnovat nadaným i t ěm, kterým to zrovna moc nejde; • podporovat žáky s r ůzným druhem nadání – hudební, pohybové, manuální a jiné; • jelikož pro úsp ěšný rozvoj dít ěte má velký význam život v popula čně p řirozené skupin ě, kde jsou zastoupeni jedinci s různými vlohami a vlastnostmi, a proto je důležité se starat i o žáky se zdravotním postižením, a sociálním znevýhodn ěním a pokud možno je nevy čle ňovat do samostatných izolovaných skupin; • z důvodu prevence p řed odchodem žák ů na víceletá gymnázia se ŠVP více zam ěř uje i na žáky nadané. Preferujeme u nich metody, které budou rozvíjet jejich tv ůrčí a badatelskou činnost, zapojovat je do projekt ů. Rovn ěž umož ňuje ú čast na různých sout ěžích školního, okresního, pop ř. krajského charakteru, kde mohou dále rozvíjet své nadání. • ŠVP chce vybudovat takovou školu, jejíž charakteristika bude co nejvíce odpovídat charakteristice školy úsp ěšné. Toho m ůže škola dosáhnout p ředevším tím, že bude rozvíjet silné stránky školy a maximáln ě potla čovat, odstra ňovat a napravovat to, co považujeme za nedostatky.

4.2 Výchovné a vzd ělávací strategie

Úrove ň klí čových kompetencí, které žáci získají na základní škole a které jim mají pomáhat p ři získávání základ ů všeobecného vzd ělávání, není kone čná. Tvo ří základ pro další celoživotní u čení a pomáhá jim k orientaci v každodenním život ě. K tomu, aby škola zajistila rozvoj klí čových kompetencí žák ů, uplat ňuje tyto spole čné postupy:

- 41 -

1. Kompetence k učení: • klade d ůraz na čtení s porozum ěním, na práci s textem a vyhledávání informací z různých zdroj ů (tišt ěné, elektronické, atd.); • žáci mají k dispozici školní knihovnu, mohou podle pot řeby využívat školní po číta če s p řipojením na Internet ve výuce i mimo výuku; • žák ům ŠVP umož ňuje realizovat vlastní nápady, podporuje tak jejich tvo řivost a zájem o získávání nových poznatk ů a dovedností; • umož ňuje jim ú čast na r ůzných sout ěžích a olympiádách; • učí se vytvá řet takové situace, ve kterých má žák radost z učení, vytvo ření zajímavých projekt ů a úkol ů k samostatnému zpracování; • žáky je d ůležité vést k sebehodnocení.

2. Kompetence k řešení: • motivace žák ů za řazováním úkol ů z praktického života; • výuku vedena tak, aby žáci hledali r ůzná řešení a u čili se je obhájit; • za řazení používání netradi čních úkol ů, sout ěží a znalostních test ů (matematický „Klokan“, SCIO, atd.); • žáci p řipravují a organizují aktivity pro své mladší spolužáky; • žáci jsou úm ěrn ě ke svému v ěku vedeni k používání Internetu a k práci se zjišt ěnými fakty a informacemi; • prací na projektech mají možnost prezentovat své vlastní myšlenky a nápady.

3. Kompetence komunikativní: • žáci jsou vedeni ke vhodné komunikaci na všech úrovních (žák x žák, žák x u čitel, žák x rodi če, žák x ostatní dosp ělí); • učí se formulovat a obhajovat vlastní názory, ale zárove ň naslouchat názor ům jiných; • podpora rozvíjení p řátelských vztah ů ve t řídách i mezi t řídami, využití • do výuky jsou za řazeny metody kooperativního u čení a tak se vedou žáci ke vzájemné komunikaci a spolupráci.

- 42 -

4. Kompetence sociální a personální: • za řazeny skupinové práce žák ů, které vedou ke vzájemné pomoci, toleranci, spolupráci a schopnosti komunikovat; • sociální kompetence si vyvozují z praktických činností a úkol ů (hodiny t ělesné výchovy, lyža řské kurzy, pobyty v přírod ě, vycházky, výuka praktických činností; • žáci jsou vedeni k tomu, aby respektovali stanovená pravidla chování, na jejichž vytváření se sami podíleli, aby si byli v ědomi nejen svých práv, ale také povinností; • učí se je zárove ň vytvá řet si odmítavý postoj k tomu, co dobré vztahy ve škole narušuje a ohrožuje; • získávají základy na práci v týmu.

5. Kompetence ob čanské: • ve svých t řídních kolektivech si žáci spole čně stanovují pravidla chování; • v návaznosti na n ě je zpracován školní řád; • při uplat ňování pr ůř ezových témat kladen d ůraz na vlastní prožitek; • v rámci enviromentálního vzd ělávání kladen d ůraz na ekologické myšlení a chování, vedení žák ů ke t říd ění odpadu – plast ů; • zapojení do projektu „Adopce na dálku„; • organizace besedy s kurátory a umožn ění žák ům nahlédnout do problematiky sou časné spole čnosti.

6. Kompetence pracovní: • vedení žák ů k objektivnímu sebehodnocení a k tomu, aby um ěli reáln ě posoudit vlastní schopnosti p ři profesní orientaci; • výuku dopl ňují vycházky a exkurze; • za řazováním a výb ěrem volitelných p ředm ětů a kroužk ů umož ňuje rozvoj jejich zájm ů a dovedností i p ři mimoškolních činnostech.

- 43 -

4.3 Vyu čovací p ředm ět Vlastiv ěda

Vlastiv ěda je školní p ředm ět na základní škole, který navazuje na prvouku a je sou částí 4. a 5. ro čníku, kde se žáci u čí zejména o svém regionu, a proto je d ůležité seznámit žáky i s osobností jejich okolí.

4.3.1 Charakteristika výuky

Vyu čovací p ředm ět vlastiv ěda zahrnuje ve 4. a 5. ro čníku u čivo zem ěpisné a historické. Je ú čelné v ěnovat zem ěpisnému i d ějepisnému u čivu v obou ro čnících po 1 hodin ě týdn ě (ne však zem ěpis jedno pololetí a d ějepis druhé pololetí). Každý historický jev probíhá v ur čitém zem ěpisném prost ředí, proto je vhodné dávat ob ě tyto složky vlastiv ědy do vzájemné souvislosti. Žáci v tomto v ěku se dívají na d ějiny o čima sou časnosti. Je t řeba proto stále dbát na rozvíjení jejich jasných p ředstav o minulosti. Aby po čáte ční d ějepisné vyu čování tento základní úkol plnilo a minulost se zobrazovala v myslích žák ů živ ě, je vhodné historická schémata a popisované d ěje provázet r ůzným znázorn ěním minulosti. K tomu velmi pomohou další mezip ředm ětové vazby spojené s vlastiv ědnou výukou. Jsou to nap ř. vazby se čtením, výtvarnou výchovou, matematikou, praktickými činnostmi i hudební výchovou. Dějinné události se žák ům velmi dob ře p řiblíží a stanou se pro n ě zajímav ějšími, pokud mají příležitost své p ředstavy individuáln ě výtvarn ě i literárn ě ztvár ňovat. Používané u čebnice a pracovní sešity vlastiv ědy (Nová škola) dávají k takové výuce dostatek nám ětů. Charakter výuky se tak v celém rozsahu stává činnostním. Významným pomocníkem p ři výuce vlastiv ědy jsou čítanky pro 4. a 5. ro čník, které svými um ěleckými historickými články u čivo obohacují. Um ělecké texty žák ům barvit ě a obrazn ě popisují události d ějin i jednání historických postav. Z um ěleckých text ů žáci přijímají neot řelé obraty v řeči, rozvíjí se jejich schopnost výstižn ě se vyjad řovat a vystihnout podstatné rysy událostí i charakter postav. Výuku vlastiv ědy výborn ě dopl ňuje čtení z historických čítanek. K přiblížení u čiva pomáhají jejich ilustrace, plánky, časové osy, stru čné vypráv ění ur čitých d ůležitých událostí z historie našeho národa. K pochopení časových souvislostí napomohou časové p římky rozd ělené na stoleté úseky. Délku století je

- 44 -

třeba d ětem objasnit nap ř. pomocí v ěku rodi čů a prarodi čů . Zem ěpisné u čivo navazuje na poznatky z prvouky. Od pozorování nejbližšího okolí bydlišt ě a školy žáci p řecházejí k zem ěpisnému pozorování svého kraje a republiky až po její za člen ění do Evropy. P římé a názorné vyu čování se dopl ňuje čtením zem ěpisných článk ů, žáci se u čí pozorovat a číst z plán ů a map. Za řazovány jsou praktická cvi čení jako rozlišování zem ěpisných zna ček, práce s kompasem, m ěř ítkem mapy apod. Tyto činnosti připravují žáka na vyu čování zem ěpisu na 2. stupni i na využití zem ěpisných poznatk ů v praktickém život ě. Výuku vlastiv ědy vhodn ě dopl ňují návšt ěvy muzeí, výstav, významných historických míst a památek. Také vhodné zem ěpisné nebo historické filmy a videoukázky výuku vlastiv ědy doplní a zpest ří. Podle místních podmínek je dobré využívat vztahu významných historických událostí k místu, kde žáci žijí. P ředstavu života v minulosti žák ům velmi dob ře přibližují místní vlastiv ědná muzea. Rodné m ěsto a rodný kraj jsou sou částí vlasti. Jejich d ějiny tvo ří sou část d ějin celé zem ě. Události, které jsou zachyceny v dějinách místa, kde žáci žijí, jsou jim blízké a srozumitelné. Proto k hlubšímu rozvíjení jasných p ředstav o minulosti využíváme i všech místních historických archeologických památek jako jsou nálezy nádob, nástroj ů, mohyly, hradišt ě aj. a také památek stavitelských jako nap ř. hrady, zámky, kostely, radnice, morové sloupy, sochy aj. Nezapomínáme ani na využívání zkušeností žák ů z výlet ů po vlasti, žák ům dáváme prostor, aby mohli o svých zážitcích vypráv ět a svá vypráv ění doplnit fotografiemi, videonahrávkami, ukázkami pohlednic a suvenýr ů. K vlastiv ědnému u čivu pat ří vycházky. P ři nich snadno objas ňujeme r ůzné nové zem ěpisné pojmy nap ř. hory se vypínají, kopce se svažují do údolí, pohoří se táhne, přechází do nížiny, nížina se rozkládá, potoky se stékají, řeka se vlévá, řeka protéká, náhon se odd ěluje od řeky aj. Hlavní pom ůckou p ři vyu čování zem ěpisného u čiva však z ůstává mapa. Využíváme každé p říležitosti k tomu, abychom žáky postupn ě u čili s mapou pracovat a orientovat se v ní. Žáci se u čí rozlišovat na map ě nížiny, vyso činy, poho ří, vodstvo. Ur čují sv ětové strany, vyhledávají řeky, m ěsta, ur čují vzájemnou polohu m ěst i jejich velikost, nadmo řskou výšku hor. Popisují, kudy ur čitá řeka protéká, která m ěsta na řece leží, kam se řeka vlévá apod.

- 45 -

Učivo týkající se podnebí propojujeme s výukou p řírodov ědy. Je p řitom t řeba provádět měř ení teploty a zapisovat výsledky. Žáci zapisují rovn ěž dobu slune čního svitu, druh vodních srážek, sílu v ětru (vánek, vítr, vich řice), charakter po časí (polojasno, jasno, obla čno, zataženo). Tím se pro n ě stane u čivo jasným a srozumitelným. Také další vlastiv ědná témata, nap ř. P ůda a zem ědělství, Nerostné bohatství, Ochrana p řírody, je nutné stále propojovat s učivem p řírodov ědy.

4.3.2 Výstupy z RVP ZV

Žák (4. ro čník): • ur čí a vysv ětlí polohu svého bydlišt ě nebo pobytu vzhledem ke krajin ě a státu; • vyhledává typické regionální zvláštnosti p řírody, osídlení, hospodá řství a kultury, jednoduchým zp ůsobem posoudí jejich význam z hlediska p řírodního, historického, politického, správního a vlastnického; • ur čí sv ětové strany v přírod ě i podle mapy, orientuje se podle nich a řídí se podle zásad bezpe čného pohybu a pobytu v přírod ě; • rozlišuje mezi ná črty, plány a základními typy map; vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky, Evropy a polokoulí; • rozlišuje hlavní orgány státní moci a n ěkteré jejich zástupce, symboly našeho státu a jejich význam; • pracuje s časovými údaji a využívá zjišt ěných údaj ů k pochopení vztah ů mezi d ěji a mezi jevy; • rozeznává sou časné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a sou časnosti naší vlasti s využitím regionálních specifik; • srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách zp ůsob života a práce p ředk ů na našem území v minulosti a sou časnosti s využitím regionálních specifik; • objasní historické d ůvody pro za řazení státních svátk ů a významných dn ů.

- 46 -

Školní výstupy Žák: • užívá pojem nadmo řská výška a také ur čí polohu svého bydlišt ě vzhledem ke krajin ě státu; • ur čí a pojmenuje na map ě velké řeky, jezera a rybníky ČR a v blízkosti svého bydlišt ě; • vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody a popíše významná místa a kulturní památky okolí; • vypráví n ěkteré regionální pov ěsti, mýty a legendy, které se týkají okolí svého bydlišt ě; • objasní vysv ětlivky a grafiku mapy a také najde na map ě, Prahu, Litovel, Olomouc a Brno; • zná název kraje a krajského m ěsta a nemá problém s vyhledáním ČR na map ě Evropy; • charakterizuje podnebí ČR a dokáže používat pojmy povodí, rozvodí, úmo ří; • vysv ětlí rozdíl mezi jezerem a rybníkem, které na map ě také dokáže vyhledat; • rozezná na map ě st řední, východní, severní, západní a jižní Čechy, Moravu a Slezsko; • rozliší stru čně jednotlivé oblasti podle mapy (povrch, poloha, hospodá řství) a dokáže ukázat na map ě významná m ěsta a řeky, seznámí se s pr ůmyslem a zem ědělstvím v jednotlivých oblastech; • rozlišuje hlavní orgány státní moci a rozpozná symboly našeho státu a jejich význam; • seznamuje se s důležitými historickými etapami vývoje lidstva prav ěk, st ředov ěk, novov ěk) a popíše n ěkteré postavy ze Starých pov ěstí českých; • vymezí n ěkteré významné osobnosti a památná místa českých d ějin, seznamuje se státními svátky a významnými dny a chápe historické d ůvody pro jejich za řazení.

- 47 -

Učivo Místo, kde žijeme • učí se o své rodné obci a krajin ě, ve které se nachází; • umí rozpoznat polohu v kraji a také ví veškeré informace o minulosti a sou časnosti vesnice.

Mapy obecn ě • učí se rozpoznat zem ěpisnou a tematickou mapu a u čí se základní orientaci na map ě.

Naše vlast • učí se správnému uspo řádání ČR a rozpoznávají státní symboly našeho státu.

Regiony ČR • umí vyhledat na map ě hlavní m ěsto Praha, u čí se informace o hlavním m ěst ě a vybraných oblastí ČR.

Lidé a čas • dokáží se orientovat v prostoru a v čase, který si dokáží uv ědomit na sou časnosti a minulosti; • jsou seznámeni s významnými dny a státními svátky, které jsou dané pro ČR; • dokáží vyjmenovat významné osobnosti ČR, památná místa a také regionální významné osobnosti v jeho okolí.

Přesahy, vazby, pr ůř ezová témata Mediální výchova • přispívá ke schopnosti žáka se úsp ěšn ě a samostatn ě zapojit do mediální komunikace a u čí se využívat medií jako zdroje informací; • rozvíjí komunika ční schopnosti p ři ve řejném vystupování a dokáže stylizovat psaný a mluvený text.

- 48 -

Enviromentální výchova • rozvíjí u žák ů vztah k prost ředí a u čí se o problémech životního prost ředí; • žáci s využitím interaktivní tabule prezentují žákovské práce na téma „Naše obec“.

Multikulturní výchova • žák ům jsou poskytnuty informace o r ůzných etnických a kulturních skupinách a tím se dokáží orientovat ve spole čnosti; • učí se orientovat v základní multikulturní terminologii a také rasové nesnášenlivosti.

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech • rozvíjení poznatk ů o Evrop ě a celém sv ětě a také poznávání života a díla významných Evropan ů

Výchova demokratického ob čana • správný postoj k dodržování lidských práv a svobod, které vedou k pochopení pravidel spole čnosti; • principy demokracie jako formy vlády a zp ůsobu rozhodování a také seznámení se základními pojmy člov ěk, ob čanská spole čnost a stát.

Osobnostní a sociální výchova • učí se v sob ě samém poznat to dobré a dokáží pozitivn ě naladit svou mysl; • rozvoj řeči t ěla a cvi čení na pozorovací naslouchání a tím rozvíjí komunika ční schopnosti; • rozvoj pozornosti a poznávání známých i neznámých věcí u kterých zkoumají chyby nebo odlišnosti.

- 49 -

5 Jan Opletal v projektovém vyu čování

Projekt je ur čit ě a jasn ě navržený úkol, který m ůžeme p ředložit žákovi tak, aby se mu zdál životn ě d ůležitý tím, že se blíží skute čné činnosti lidí. Základem projektu je vlastní práce žák ů. Cílem projektu je rozvíjet samostatné u čení všech žák ů, kte ří se projektu účastní. K práci na tomto projektu dostate čně žáky motivujeme, tak aby byli ochotni se u čit novým poznatk ům. V žácích je nutné vytvo řit touhu k vy řešení problém ů, které se dotýkají i projektu p ři jeho řešení. Cílem je dovršit projekt až do kone čné fáze a za pomocí u čitele či spolužák ů vytvo řit atmosféru pro dobré prezentování projektu p řed t řídou i rodi či. Díky projektu jsou žáci obklopeni informacemi na dané téma a d ůležité je to, že často využívají pro vytvo ření projektu svých vlastních zkušeností. U čitel musí zárove ň se žákem všechny informace týkající se projektu zpracovat a za řadit je do celkového obrazu sv ěta a pojetí vzd ělávání. Do projektu lze zahrnout jak praktické činnosti tak i teoretické, které sm ěř ují ke kone čnému projektu. V projektu jsou žáci odpov ědní za vlastní u čení, samostatn ě objevují poznatky a vyvíjejí úsilí, které je k vytvo ření projektu d ůležité. Nejd ůležit ější na projektu je naplánování projektu a jeho realizace, která je s tímto spojena. Správné pochopení projektu a jeho kone čné prezentování a hodnocení vede žáky k nových informacím a samostatnému učení, které je v této dob ě velmi d ůležité a motivující pro další projektování. Projekt, který byl pro žáky vytvo řen je p řínosný a velmi užite čný. V projektu jsem se zam ěř ila na Jana Opletala, ale také na památky okolních vesnic. Nejd ůležit ějším cílem bylo v projektu žáky seznámit s veškerými informacemi týkající se života významného rodáka vesnice Náklo, Jana Opletala. Poutavou formou byli žáci seznámeni s místy, kde se narodil, žil a studoval Jan Opletal. Zpracovaný materiál mohou také využít žáci a studenti škol p ři výuce vlastiv ědy a d ějepisu. Další využití je také v Chrán ěné krajinné oblasti Litovelského Pomoraví, jelikož je tudy trasa projektu vedená, a proto jej m ůže být použito pro rozvoj turistiky a cykloturistiky. Projekt je rozd ělen na 3 zastavení s n ěkolika r ůznými úkoly, které žáci plnili b ěhem krátkého zastavení. První zastavení bylo v Nákle, kde Jan Opletal navšt ěvoval základní školu a také je zde pochován. Druhé zastavení bylo ve Lhot ě nad Moravou, kde se Jan Opletal narodil a bydlel. T řetí zastavení bylo v Litovli, kde žáci poznali jak Gymnázium

- 50 -

Jana Opletala, tak i památky Litovle. U čitelé si mohou zastavení sestavit podle vlastního uvážení a není problém za čít projekt v Litovli, protože zastavení na sebe nenavazují, a proto se mohou r ůzn ě kombinovat. U malých žák ů p ředpokládáme, že cesta do Litovle je p říliš dlouhá a proto m ůžeme využít jen zastavení v Nákle a ve Lhot ě nad Moravou.

5.1 První zastavení

U prvního zastavení jsem se zam ěř ila na samostatné získávání informací a jeho zpracování. Jako první museli žáci vyhledat hrob Jana Opletala podle p řiložené mapy hřbitova v Nákle a poté doplnit informace týkající se jeho smrti a rodiny. Hra kterou jsem připravila, se jmenuje „Hra na reportéra“ a žáci museli po vesnici zjistit informace týkající se Jana Opletala do dotazníku, který je p řiložen a vyhodnotit v ědomosti místních lidí. V další části projektu prvního zastavení se žáci p řesunuli k základní škole, kterou Jan Opletal navšt ěvoval a v po číta čové u čebn ě nebo knihovn ě zjistili informace o Janu Opletalovi, které je zajímali a nebyli s nimi ješt ě seznámeni (P říloha č. 11 a).

5.2 Druhé zastavení

Další zastavení, které je ve Lhot ě nad Moravou vzdálené p řibližn ě 3km od prvního zastavení bylo zam ěř eno na pozornost žák ů. U rodného domu si žáci doplnili informace o narození Jana Opletala a žáci m ěli za úkol nakreslit jeho pam ětní desku. D ůležité bylo žáky informovat o tom, aby dávali pozor a dívali se celou cestu kolem sebe, protože informace, které si zapamatovali dále pot řebovali v tomto zastavení. Zkouška pozornosti se projevila p ři správném dopln ění r ůzných strom ů nebo pták ů, které po cest ě vid ěli. V tomto zastavení žáci poznali zajímavosti týkající se Jana Opletala a m ěli za úkol vyplnit v zastavení památky a r ůzné stavby, které po cest ě spat řili (P říloha č. 11 b).

- 51 -

5.3 T řetí zastavení

Třetí zastavení bylo v Litovli u Gymnázia Jana Opletala, kde si žáci prohlédli sochu stojící p řed gymnáziem. Z p řiložených materiál ů žáci mohli vy číst odpov ědi na otázky, na které jsem se ptala a tím si procvi čili orientaci v textu a zapamatovali si základní informace týkající se m ěsta Litovel a také Gymnázia Jana Opletala. Sou částí tohoto zastavení byla také prohlídka historického centra m ěsta Litovel a s tím spojená otázka, která se týkala historických budov a jejich data stavby (P říloha č. 11 c).

Ke každému zastavení byla p řiložena pohlednice daného místa. Úkolem žák ů bylo tento rozst říhaný pohled složit a nalepit na ur čené místo. Cílem projektu bylo, aby žáci dokázali nejen správn ě napsat odpov ěď na všechny otázky, ale také aby si získané informace dokázali zapamatovat a um ěli tyto informace dál využít v b ěžném život ě. Jakákoliv cesta s rodinou, či p řáteli nemusí být jen nudná procházka či projíž ďka, ale m ůže být p ři cest ě využito získaných informací, a ostatním tím rozší řit obzor.

- 52 -

5.4 Projektové stezky

1. zastavení v Nákle

1. Podle p řiložené mapky najdi cestu k bodu ozna čující hrob Jana Opletala – p říloha č. 12

2. Zjisti, kdy zem řel Jan Opletal.

3. Se čti všechny číslice v datu úmrtí Jana Opletala.

4. Opiš citát, který vidíš na pomníku Jana Opletala.

5. Jak se jmenovala matka a otec Jana Opletala?

6. Poskládej a nalep p řiložený obrázek – p říloha č. 13 a)

7. Hra na reportéra – p říloha č. 14.

8. Ve školní knihovn ě v Nákle najdi zajímavé a d ůležité informace o Janu Opletalovi a dopl ň.

JAN OPLETAL

- 53 -

2. zastavení ve Lhot ě nad Moravou

1. Dopl ň datum narození Jana Opletala.

2. Se čti všechny číslice v datu narození Jana Opletala.

3. Jaké je číslo popisné domu, kde žil Jan Opletal?

4. Napiš nejmén ě t ři r ůzné stromy, které jsi po cest ě vid ěl.

5. Napiš nejmén ě t ři r ůzné ptáky, které jsi spat řil po cest ě.

6. Jaké další zajímavosti jsi po cest ě vid ěl, potkal (památka, stavba)?

7. Nakresli pam ětní desku, kterou vidíš na rodném dom ě Jana Opletala.

8. Slož pohlednici a nalep – p říloha č. 13 b)

- 54 -

3. zastavení Litovel

1. Jaká socha stojí p řed Gymnáziem Jana Opletala?

2. Z daných písmen slož názvy okolních vesnic nebo m ěst.

M O L U O C O

Z Ř Í A Y K P

L V I T E O L

K O N Á L

G Š R O N A

------

3. Z p řiložených materiál ů zjisti (p říloha č. 15):

a) v kterých letech zde studoval Jan Opletal?

b) kdy se za čalo vyu čovat na Gymnáziu Jana Opletala?

c) jak se nazývá hanácké m ěsto Litovel?

d) kdo založil m ěsto Litovel?

e) kdy vzniklo m ěsto Litovel?

- 55 -

f) jak se nazývá řeka, která protéká Litovlí?

g) jaké další historické památky se nacházejí v Litovli?

4. Se čti všechna historická data z textu o m ěst ě Litovel (7 letopo čtů).

5. Spoj obrázek ke správnému datu:

1500 1342 1901

1724 1287 1692

6.Slož obrázek a nalep – p říloha č. 13 c)

- 56 -

6 Po stopách Jana Opletala

6.1 Cíle výzkumného šet ření

Cílem diplomové práce bylo zpracovat dostupné informace týkající se Jana Opletala a jeho života. Téma diplomové práce jsem si vybrala na základ ě historie mé rodné vesnice Nákla, kde se narodil a žil Jan Opletal, a proto jsem se rozhodla zpracovat jednodenní projekt, který jsem vytvo řila práv ě v oblasti Nákla a okolí. Cílem projektu bylo absolvovat a uskute čnit výlet, který byl veden z rodné vesnice Jana Opletala, Lhoty nad Moravou, do Litovle, kde studoval na gymnáziu. Sou částí projektu byla také návšt ěva nákelského hřbitova, kde je Jan Opletal pochován a Základní škola v Nákle, kam chodil do školy. Projekt je ur čen nejen pro d ěti základních škol, ale i pro ostatní obyvatele a jeho cílem je, aby tento projekt informoval o život ě Jana Opletala. V rámci diplomové práce byl vytvo řen didaktický test vstupní a didaktický test výstupní pro žáky základní školy, který je zam ěř en na tuto osobnost a vyhodnotí v ědomosti týkající se Jana Opletala p řed jednodenním projektem a po absolvování jednodenního projektu. Díky projektu, který jsem vytvo řila by m ěli žáci získat informace, které jsem v jednodenním projektu ztvárnila a m ěli by si upevnit tak své v ědomosti zábavnou a pro žáky p říjemnou formou.

6.2 Popis výzkumných metod

6.2.1 Didaktický test

Didaktický test je považován za takovou metodu zkoušení, která je zam ěř ena na objektivní zjiš ťování úrovn ě zvládnutí u čiva u ur čité skupiny osob. Od b ěžné zkoušky se liší především tím, že je navrhován, ov ěř ován, hodnocen a interpretován podle ur čitých, p ředem stanovených pravidel. Uplatn ění didaktických test ů na prvním stupni je ovlivn ěno v ěkovými zvláštnostmi

- 57 -

žák ů a úrovní jejich v ědomostí a dovedností. Je možné je uplatnit až tehdy, když si žák osvojí dovednost čtení a psaní, a to na té úrovni, že je schopen porozum ět položené otázce či úkolu a bez problém ů také formulovat odpov ěď . V této souvislosti je t řeba upozornit na obtížnost práce s didaktickými testy u d ětí se specifickými vývojovými poruchami u čení, které mají problémy s psaním a se čtením, potíže s pochopením pojm ů, s formulací odpov ědí apod. Na prvním stupni lze uplatnit r ůzné druhy test ů. Co se týká m ěř ené charakteristiky výkonu, p řevažují spíše testy úrovn ě, zjiš ťující kvalitu výkonu žáka. Na prvním stupni však mají své uplatn ění i testy rychlosti (nap ř. zkoušky rychlosti čtení). Z hlediska povahy činnosti testovaného se p řevážn ě setkáme s testy kognitivními, psychomotorické testy nejsou na 1. stupni b ěžné. Podle časového za řazení se ve výuce používají testy vstupní, pr ůběžné i výstupní, podle obsahového zam ěř ení testy monotematické i polytematické, kde je prov ěř ováno u čivo z více tematických celk ů.

6.3 Výzkumný vzorek a jeho charakteristika

Projekt, který jsem vytvo řila, jsem praktikovala na dvou vesnických školách v mém okolí. Jako první jsem navštívila Základní školu v P říkazích a informovala se vstupním didaktickým testem o znalostech žák ů. Vstupní test žáci psali 2. 10. 2009 a testu se zú častnilo 34 žák ů. Ve čtvrté t říd ě psalo test 11 žák ů, v t řetí t říd ě 12 žák ů a ve druhé t říd ě 11 žák ů, kte ří se také ú častnili cyklovýletu spojeném s projektem o Janu Opletalovi. Projekt jsem s žáky absolvovala 9. 10. 2009 a trval 5 vyu čovacích hodin. O týden pozd ěji jsem žák ům, kte ří psali vstupní test a ú častnili se projektu o Janu Opletalovi op ět dala stejný test. Škola, ve které jsem projekt uskute čnila má celkov ě 43 žák ů, 3 u čitele a 1 vychovatelku. Základní škola v P říkazích se řadí do malot řídní školy a jejich ŠVP má název „Škola pro život“, kterým se po celou dobu školní docházky řídí. Další školou, ve které jsem sv ůj projekt uplatnila byla Základní škola v Nákle. Tato škola je pln ě organizovaná a má celkem 117 žák ů. Po celý školní rok se řídí ŠVP, který má název „Škola pro všechny“. Obou test ů i projektu se ú častnilo z této školy 33 žák ů z toho 9 žák ů z páté t řídy, 18 žák ů bylo ze čtvrté t řídy a 5 žák ů z t řetí t řídy. Na Základní škole

- 58 -

v Nákle u čí celkov ě 10 u čitel ů, 1 vychovatelka, 1 asistent a jsou zde 2 spojené třídy. Vstupní test byl žák ům rozdán 5. 10. 2009 a byl s nimi domluven termín cyklovýletu spojený s projektem o Janu Opletalovi. Projekt se uskute čnil 20. 10. 2009 po dobu 5 vyu čovacích hodin a 27. 10. 2009 žáci vyplnili výstupní test.

6.4 Analýza získaných dat

6.4.1 Vstupní test

Na základ ě literatury byl vytvo řen vstupní test, který zahrnuje deset položek uvedených dále v textu. Detailn ě jsou zde rozebrány jednotlivé otázky a zhodnocení odpov ědí všech žák ů v přehledných grafech (P říloha č. 16 a).

- 59 -

Položka č. 1

Kdo byl Jan Opletal? a) parašutista b) kn ěz v Nákle c) student, který byl zast řelen p ři protinacistické demonstraci d) student který se upálil v roce 1969

Četnost %

a 5 7,35

b 25 36,76

c 12 17,65

d 26 38,24

∑ 68 100

a b c d

Tato otázka, kterou jsem položila jako první, se mi zdála jednoduchá a myslela jsem si, že každý na ni hrav ě odpoví. Ale skute čnost byla jiná. Podle odpov ědí lze vid ět, že si často d ěti pletou Jana Opletala s upálením Jana Palacha, ale také dost žák ů si myslelo, že Jan Opletal je kn ěz z Nákla. Všimla jsem si, že n ěkterým d ětem d ělala problém hned první otázka a už p ři této otázce si n ěkte ří žáci nev ěděli rady, a proto se

- 60 -

také v testu objevily odpov ědi, že Jan Opletal je parašutista. Výsledek této otázky tedy podle vyhodnocení nedopadl dob ře, protože správnou odpov ěď v ědělo jen 12 žák ů z 68.

- 61 -

Položka č. 2

Kdy se narodil Jan Opletal? a) 28. 11. 1814 b) 1. 1. 1915 c) 16. 8. 1968 d) 2. 9. 1926

Četnost %

a 20 29,41

b 18 26,47

c 18 26,47

d 12 17,65

∑ 68 100

a b c d

Když jsem zadávala otázky v tomto didaktickém testu, tak jsem si myslela, že nejh ůř e dopadne otázka číslo dv ě a t ři, protože hned na za čátku m ě mnoho žák ů upozor ňovalo, že s daty mají problémy. Ve výsledku jde vidět, že n ěkteré d ěti ani neví, v které dob ě se orientovat. Často se d ětem pletou p ředvále ční a povále ční hrdinové a Jana

- 62 -

Opletala za řazují do jiné doby. Podle o čekávání v ětšina žák ů správnou odpov ěď neznala, ale i tak to dopadlo lépe než p ředcházející otázka.

- 63 -

Položka č. 3

Kdy zem řel Jan Opletal? a) 11. 11. 1939 b) 18. 12. 1989 c) 31. 12. 1914 d) 20. 3. 1939

Četnost %

a 21 30,88

b 13 19,12

c 11 16,18

d 23 33,82

∑ 68 100

a b c d

Tato otázka je pro d ěti stejn ě t ěžká jako otázka p ředcházející. Ale pot ěšilo m ě, že většina d ětí v ěděla v jakém roce Jan Opletal zem řel, a proto si myslím, že tato otázka nedopadla až tak špatn ě, jak jsem o čekávala. Mnoho žák ů zná 17. listopad jako den student ů a s tím je spojená i smrt Jana Opletala, ale už dále neví, že Jan Opletal zem řel 11. 11. 1939 a poh řeb byl práv ě 17. listopadu 1939. Po návšt ěvě h řbitova, která je

- 64 -

v projektu za řazena, si myslím, že odpov ěď na tuto otázku si upevní a v ětšina žák ů ji bude um ět správn ě zodpov ědět.

- 65 -

Položka č. 4

Kde byl poh řben Jan Opletal? a) ve Lhot ě nad Moravou b) v Praze c) v Nákle d) v Litovli

Četnost %

a 13 19,12

b 12 28,11

c 35 51,47

d 8 11,76

∑ 68 100

a b c d

Jelikož žáci škol, na kterých jsem pr ůzkum d ělala, chodí každý rok 17. listopadu na hřbitov, tak by m ěli odpov ěď na tuto otázku v ědět. Více jak polovina žák ů odpov ěděla na tuto otázku správn ě, avšak i p řes návšt ěvy h řbitova, n ěkte ří žáci odpov ěděli špatn ě. Žák ům asi nebylo po řádn ě a d ůkladn ě vysv ětleno koho na h řbitov ě navšt ěvují. Spíše

- 66 -

návšt ěvu h řbitova považují za procházku a odpo činek od u čiva. Proto výsledek na takto jednoduchou otázku dopadl tak, že skoro polovina žák ů odpov ěď nev ěděla.

- 67 -

Položka č. 5

Kde bydlel Jan Opletal? a) v Nákle b) ve Lhot ě nad Moravou c) v Olomouci d) v Litovli

Četnost %

a 26 38,24

b 24 35,29

c 10 14,71

d 8 11,76

∑ 68 100

a b c d

Odpov ěď na otázku, kterou jsem jim zadala, dopadla podle o čekávání. N ěkterým tato otázka ned ělala žádný problém, ale podle výsledku si v ětšina žák ů myslela, že Jan Opletal bydlel v Nákle. Našlo se i pár jedinc ů, kte ří spojují Jana Opletala s Olomoucí či s Litovlí. Tato otázka byla pro d ěti t ěžká, protože podle u čitel ů na jeho rodný d ům neberou takový z řetel jako na místo jeho posledního odpo činku. Žáci mi po testu říkali,

- 68 -

že si mysleli, že Jan Opletal bydlel i zem řel ve stejné vesnici, a to v Nákle.

- 69 -

Položka č. 6

Kde navšt ěvoval základní školu Jan Opletal? a) v Praze b) v Nákle c) v Olomouci d) v Brn ě

Četnost %

a 10 14,71

b 26 38,24

c 24 35,29

d 8 11,76

∑ 68 100

a b c d

Odpov ědi na tuto otázku byli p řekvapiv ě celkem správné. P řestože správných odpov ědí nebylo více jak polovina, zdá se mi výsledek dobrý. Myslím si, že by bylo dobré na Základní škole v Nákle dát pam ětní desku, protože mnoho d ětí neví, že tam Jan

- 70 -

Opletal studoval. Pam ětní deska by jim utkv ěla v pam ěti a odpov ěď na otázku by pro n ě byla automatická a výsledky by byly pozitivn ější.

- 71 -

Položka č. 7

Kde byl zabit Jan Opletal? a) v Olomouci b) v Praze c) v Nákle d) v Litovli

Četnost %

a 24 35,29

b 23 36,76

c 11 20,59

d 10 7,35

∑ 68 100

a b c d

Pro žáky mladší je tato otázka velice t ěžká, ale mnoho starších žák ů odpov ěď na otázku v ěděla. Avšak n ěkte ří žáci smrt Jana Opletala p řesm ěrovali do Olomouce. Jan Opletal byl zabit v Praze a p řestože tam m ůj projekt sm ěrován nebyl, byli žák ům podány veškeré informace týkající se smrti Jana Opletala a jeho studia na vysoké škole.

- 72 -

Položka č. 8

Na jaké povolání studoval Jan Opletal na vysoké škole v Praze? a) malí ř b) doktor c) u čitel d) právník

Četnost %

a 12 17,65

b 17 25

c 31 45,59

d 8 11,76

∑ 68 100

a b c d

Jan Opletal studoval léka řskou fakultu a to mnoho žák ů nev ědělo. Nejvíce se v otázce vyskytovala odpov ěď taková, že Jan Opletal studoval na u čitele. Takto odpov ěděla skoro polovina žák ů. Nevím s kým si žáci Jana Opletala mohli splést, protože odpov ěď

- 73 -

s nesprávným výsledkem se vyskytovala velmi často. I tato otázka nedopadla podle očekávání, ale i p řesto se našli žáci kte ří na tuto otázku odpov ěděli správn ě.

- 74 -

Položka č. 9

Jak byl zabit Jan Opletal? a) popraven na Václavském nám ěstí v Praze b) zast řelen v Praze c) upálen d) zabil se sám

Četnost %

a 25 36,76

b 15 22,06

c 9 13,24

d 19 27,94

∑ 68 100

a b c d

Tato otázka je pro žáky velice t ěžká, protože i mnoho dosp ělých nezná odpov ěď , i když je Jan Opletal rodák vesnice. Proto také žáci na tuto otázku ve v ětšin ě p řípadech odpov ěděli špatn ě. Nej čast ější odpov ěď byla, že byl popraven na Václavském nám ěstí v Praze a nejmén ě se objevovala odpov ěď žák ů, že Jan Opletal byl popraven. Tato otázka

- 75 -

nedopadla dob ře a doufám, že po absolvování jednodenního projektu d ěti odpov ěď na tuto otázku budou ovládat a budou se v této p ředvále čné dob ě více orientovat.

- 76 -

Položka č. 10

Jak se jmenuje škola, která je po n ěm pojmenovaná? a) Základní škola Jana Opletala v Nákle b) Gymnázium Jana Opletala v Litovli c) Vysoká škola Jana Opletala v Praze d) St řední pr ůmyslová škola Jana Opletala v Olomouci

Četnost %

a 9 13,24

b 41 60,29

c 10 14,71

d 8 11,76

∑ 68 100

a b c d

Tato otázka byla jedna z otázek, na kterou žáci odpov ěděli správn ě ve v ětšin ě případech. Mnoho žák ů správn ě odpov ěděli proto, že se práv ě na Gymnázium Jana Opletala chystají a připravují se na p řijímací zkoušky. Otázka byla jednoduchá, a proto jsem si myslela, že správných odpov ědí bude více.

- 77 -

6.4.2 Výstupní test

Žáci absolvovali jednotlivá zastavení a po té jim byl znova p ředložen dotazník s otázkami. V následujícím textu jsou op ět detailn ě rozebrány jednotlivé otázky a zhodnoceny odpov ědi všech žák ů slovn ě i v přehledných grafech (P říloha č. 16 b).

- 78 -

Položka č. 1

Kdo byl Jan Opletal? a) parašutista b) kn ěz v Nákle c) student, který byl zast řelen p ři protinacistické demonstraci d) student který se upálil v roce 1969

Četnost %

a 2 7,35

b 10 36,76

c 41 60,29

d 15 22,06

∑ 68 100

a b c d

Oproti minulému vstupnímu testu, tato odpov ěď dopadla velmi dob ře. Více jak polovina dotazovaných žák ů tuto odpov ěď v ědělo, ale zase se našli žáci, kte ří na tuto otázku neum ěli odpov ědět. Op ět si 15 žák ů z 68 dotazovaných myslelo, že Jan Opletal byl student, který se upálil v roce 1969, tak jako v p ředchozím testu.

- 79 -

Položka č. 2

Kdy se narodil Jan Opletal? a) 28.11.1814 b) 1.1.1915 c) 16.8. 1968 d) 2. 9. 1926

Četnost %

a 15 22,06

b 34 50

c 11 16,18

d 8 11,76

∑ 68 100

a b c d

U této otázky jsem m ěla opravdu velkou radost, protože dopadla velmi dobře. Všichni dotazovaní žáci správnou odpov ěď neznali, ale i tak polovina žák ů v ěděla a to se mi zdá velmi dobré oproti vstupnímu testu. V p ředcházejícím testu odpov ědělo správn ě 18 žák ů a v testu výstupním odpov ědělo správn ě žák ů 34. Myslím si, že tato otázka dopadla dob ře.

- 80 -

Položka č. 3

Kdy zem řel Jan Opletal? a) 11.11.1939 b) 18.12.1989 c) 31.12.1914 d) 20.3.1939

Četnost %

a 40 58,82

b 9 13,24

c 4 5,88

d 15 22,06

∑ 68 100

a b c d

Otázka, kdy zem řel Jan Opletal byla pro žáky ve vstupním testu velmi t ěžká, a proto jsem na tuto otázka dávala v jednodenním projektu d ůraz, aby v tom m ěli žáci jasno. Podle výsledk ů správn ě odpov ědělo více žák ů než jsem o čekávala, a proto si myslím, že tato otázka dopadla dob ře. V vstupním testu na tuto otázku odpov ědělo správn ě 21 žák ů a v testu výstupním byla odpov ěď správná u 40 dotazovaných žák ů. 15

- 81 -

z dotazovaných žák ů alespo ň správn ě za řadili Jana Opletala do roku 1939, ale s nesprávným datem smrti.

- 82 -

Položka č. 4

Kde byl poh řben Jan Opletal? a) ve Lhot ě nad Moravou b) v Praze c) v Nákle d) v Litovli

Četnost %

a 3 4,41

b 6 8,82

c 49 72,06

d 10 14,71

∑ 68 100

a b c d

Hledání hrobu Jana Opletala a jeho návšt ěva vedla k tomu, že všichni žáci krom ě 19 dotazovaných, na tuto otázku odpov ědělo správn ě. A myslím, že díky projektu d ěti pochopily spojitosti se za čátkem války a také rozdíl mezi datem jeho úmrtí a datem poh řbení. Ve vstupním testu tato otázka nedopadla dob ře a u testu výstupního došlo k maximálnímu zlepšení v ědomostí žák ů o Janu Opletalovi.

- 83 -

Položka č. 5

Kde bydlel Jan Opletal? a) v Nákle b) ve Lhot ě nad Moravou c) v Olomouci d) v Litovli

Četnost %

a 4 5,88

b 51 75

c 4 5,88

d 9 13,24

∑ 68 100

a b c d

U této otázky je vid ět nesmírné zlepšení. Sta čilo žáky v projektovém dni vzít k jeho rodnému domu a hned 51 dotazovaných žák ů v ědělo správnou odpov ěď na tuto otázku. Žáci u rodného domu p řečetli a nakreslili pam ětní desku a tím si vryli do pam ěti jeho rodný d ům a vesnici, kde Jan Opletal žil. I u této otázky nebyly všechny odpov ědi

- 84 -

správné, ale nadpolovi ční v ětšina dotazovaných odpov ěděla správn ě a to si myslím, že je víc než dobrý výsledek.

- 85 -

Položka č. 6

Kde navšt ěvoval základní školu Jan Opletal? a) v Praze b) v Nákle c) v Olomouci d) v Brn ě

Četnost %

a 4 5,88

b 60 88,24

c 3 4,41

d 1 1,47

∑ 68 100

a b c d

Otázka, kde navšt ěvoval Jan Opletal základní školu, je podle výsledku pro dotazované žáky velice jednoduchá. Tato otázka dopadla podle všech výsledných otázek jako jedna z nejlepších. Informace podané projektovým vyu čováním byly pro d ěti přínosné a podle výsledk ů dosta čující. Správnou odpov ěď v ědělo 60 žák ů z 68 dotazovaných, což je skoro 100% úsp ěšnost, tím pádem tato otázka dopadla výborn ě.

- 86 -

Položka č. 7

Kde byl zabit Jan Opletal? a) v Olomouci b) v Praze c) v Nákle d) v Litovli

Četnost %

a 11 16,18

b 53 77,94

c 2 2,94

d 2 2,94

∑ 68 100

a b c d

O této otázce jsem si myslela, že dopadne asi nejh ůř e ze všech podaných otázek, ale skute čnost byla jiná. Z 63 dotazovaných žák ů správn ě odpov ědělo 53. Jsem ráda, že si žáci ve v ětšin ě p řípadech zapamatovali, kde byl Jan Opletal zabit, p řestože jsem se v projektu této otázce nev ěnovala. Žáci m ěli však za úkol najít pot řebné informace

- 87 -

v encyklopediích a na internetu. Následn ě jsme otázku v hodin ě vlastiv ědy spole čně prodiskutovali. To napomohlo k výbornému výsledku.

- 88 -

Položka č. 8

Na jaké povolání studoval Jan Opletal na vysoké škole v Praze? a) malí ř b) doktor c) u čitel d) právník

Četnost %

a 4 5,88

b 49 72,06

c 12 17,65

d 2 2,94

∑ 68 100

a b c d

Tato otázka ve vstupním testu dopadla vcelku špatn ě, protože v ětšina d ěti Jana Opletala m ěla za studenta u čitelství a jen pár žák ů v ědělo, že ve skute čnosti studoval na doktora. Jelikož jsem žák ům na projektovém dni vysv ětlovala jakou p řesn ě školu studoval Jan Opletal a kde, tak podle výsledk ů je vid ět, že mnoho žák ů si tyto informace zapamatovali a tím tuto otázku vyzdvihli mezi ty s dobrými výsledky. I zde ve výstupním

- 89 -

testu se našli takový žáci, kte ří si nadále mysleli, že Jan Opletal studoval na u čitele tak jako v p ředešlém testu.

- 90 -

Položka č. 9

Jak byl zabit Jan Opletal? a) popraven na Václavském nám ěstí v Praze b) zast řelen v Praze c) upálen d) zabil se sám

Četnost %

a 11 16,18

b 35 51,47

c 20 29,41

d 2 2,94

∑ 68 100

a b c d

Informace, které si žáci sami na toto téma vyhledali a poté jsme informace týkající se jeho smrti prodiskutovali se zdají být celkem dosta čující. Správných odpov ědí na tuto otázku jsem čekala více. Žáci m ě informovali, že si často pletou, jak Jan Opletal zem řel. Přestože i tentokrát n ěkte ří žáci odpov ěděli nesprávn ě na tuto otázku, dá se říct, že

- 91 -

polovina dotazovaných žák ů odpov ědělo správn ě.

- 92 -

Položka č. 10

Jak se jmenuje škola, která je po n ěm pojmenovaná? a) Základní škola Jana Opletala v Nákle b) Gymnázium Jana Opletala v Litovli c) Vysoká škola Jana Opletala v Praze d) St řední pr ůmyslová škola Jana Opletala v Olomouci

Četnost %

a 3 4,41

b 63 92,65

c 1 1,47

d 1 1,47

∑ 68 100

a b c d

Tato položená otázka dopadla nejlépe ze všech dotazovaných otázek. Žák ům podle výsledk ů tato otázka ned ělala problém a p řestože 5 žák ů otázku zodpov ědělo špatn ě, neodrazilo se to na celkovém výsledku této otázky. Navštívení Gymnázia Jana Opletala

- 93 -

žák ům pomohlo v tom, že si upevnily v ědomosti. Úkoly, které v tomto projektu museli splnit jim doplnily další neznalosti.

- 94 -

6.5 Shrnutí a záv ěry

Vstupní a výstupní test, který jsem pro žáky vytvo řila se zdál zpo čátku velice jednoduchý. Otázky týkající se Jana Opletala byli žák ům položeny v jednoduché form ě. Správná odpov ěď na otázku byla vždy jedna a každá otázka byla uzavřená s výb ěrem odpov ědí. Avšak podle výsledk ů vstupního testu by se dalo říci, že pro žáky základních škol tento test nebyl jednoduchý. I p řesto, že mnoho žák ů ve vstupním testu nev ědělo správnou odpov ěď , myslím si, že celkový výsledek vstupního testu dopadl nadmíru mého očekávání. Zjistila jsem, že žáci znalosti o Janu Opletalovi mají, i když nep říliš velké. Alespo ň 50 % dotazovaných zná 5 a více správných odpov ědí. Mezi dotazovanými žáky nebyl jediný žák, který by nev ěděl alespo ň jednu správnou odpov ěď . Jelikož jsou všichni dotazovaní žáci z P říkaz a z Nákla, dalo se o čekávat, že o Janu Opletalovi n ějaké informace mít budou. Po absolvování projektu žáci dostali test výstupní, který m ě informoval o tom, jak můj projekt žáky dokázal zaujmout a jak si žáci dokázali získané informace zapamatovat. Ve výstupním testu jsem se p řesv ědčila o tom, že žáky projekt zajímal, bavil a zaktivizoval tak, že na v ětšinu testových otázek odpov ěděli správn ě. I p řes n ěkteré nesprávné odpov ědi byl výsledek výstupního testu výborný a p říjemn ě m ě p řekvapil. Výstupní test m ě ubezpe čil v tom, že jsem projekt vytvo řila správn ě a pro žáky zajímav ě a toho jsem cht ěla na za čátku mého projektu docílit. Podle výstupního testu jsem zjistila, že projekt m ůže sloužit pro další u čitele, kte ří jsou ochotni absolvovat s žáky výlet s úkoly, které musí žáci splnit.

- 95 -

Záv ěr

Jan Opletal je p říkladem člov ěka, který se nezdráhal ve řejn ě p řihlásit k demokratickým hodnotám i za cenu ohrožení a ztráty vlastního života. Pokládám za pot řebné p řipomínat si odvážný postoj Jana Opletala i dalších studentek a student ů, kte ří se zasloužili o prosazování svobodné a spravedlivé ob čanské spole čnosti. V diplomové práci jsem se zam ěř ila na shrnutí poznatk ů o život ě Jana Opletala, na popis míst, kde Jan Opletal vyr ůstal, kam chodil do školy a také na období, kdy zemřel. Cílem této diplomové práce bylo rozší řit žák ům základní školy znalosti o osob ě Jana Opletala, nejen proto, že pocházel z míst, kde žáci sami žijí a poznávají své okolí. Teoretická část také pojednává o pojmech jako je projekt, projektové metody, rámcový vzd ělávací program, školský vzd ělávací program nebo výukové metody. Zám ěrem bylo vytvo řit jednoduché dotazníky pro žáky 1. stupn ě ZŠ v Nákle, následn ě realizovat procházku po vybraných lokalitách spojenou s různými hrami, po čítáním, vyst řihováním a hledáním informací a následn ě aplikovat ty stejné dotazníky, které jim byly p ředloženy na za čátku. Otázky byly vytvo řeny tak, aby jim žáci rozum ěli. Jednalo se o otázky s jednou odpov ědí z mnoho četného výb ěru. Otázky byly kladeny tak, aby si žáci odpov ědi jednozna čně spojili s danou lokalitou, obrázkem, budovou nebo situací, ve které se nacházeli b ěhem praktické výuky a snadno si tak tyto informace zapamatovali. Nejd říve byl tedy žák ům p ředložen vstupní test. Tento test se jevil žák ům pom ěrn ě těžký. Z testu vyplynulo, že žáci mají obecné pov ědomí o Janu Opletalovi, což souvisí s tím, že jméno Jana Opletala je v Nákle dob ře známo a mluví se o n ěm. 17. listopadu, tedy v Den boje za svobodu a demokracii, navšt ěvují h řbitov a v nedaleké Litovli se nachází také Gymnázium Jana Opletala. Ovšem z testu vyplynulo, že si nejsou jistí datem narození a úmrtí a je pro n ě t ěžké se v čase orientovat. Proto bylo vhodné žák ům data přiblížit ve vztahu k nim samým. Tzn. znovu vysv ětlit, jaký to byl rok, kdo v té dob ě žil, přirovnat jim to nap ř. k životu a v ěku jejich prarodi čů . Z vstupního testu je také z řejmé, že si žáci pletli Jana Opletala s Janem Palachem, o kterém se také často mluví a jeho zp ůsob smrti evidentn ě spojovali se smrtí Jana Opletala. Vycházka, která byla p řipravena pro žáky 1. stupn ě, m ěla u d ětí velký úsp ěch.

- 96 -

Této vycházce p ředcházela teoretická p říprava, kdy jim byl život Jana Opletala p řiblížen. Byl jim také vysv ětlen úkol, co budou na vycházce d ělat a čeho si mají všímat. Byla provedena t ři zastavení. První zastavení bylo p římo v Nákle, kam chodí d ěti do školy. Druhé zastavení bylo sm ěř ováno do Lhoty nad Moravou. A t řetí zastavení se týkalo Litovle a p ředevším Gymnázia Jana Opletala. Zábavnou a hravou formou žáci získávali informace a znalosti. Následn ě byl žák ům p ředložen test výstupní, obsahující stejné otázky, jako test vstupní. Bylo jednozna čné, že žáci už v ědí, co mají d ělat, test je nep řekvapil a orientovali se v otázkách. Po teoretické části a následné procházce si již žáci dokázali uv ědomit, do které doby mají Jana Opletala za řadit, kdy se narodil a zem řel. Dokázali již lépe rozeznat Jana Opletala jako studenta, který byl zast řelen a Jana Palacha, který byl upálen. Ale po řád je evidentní, že upálení jako zp ůsob smrti je pro d ěti natolik ohromující, že neustále mají tendence takovou smrt p řisuzovat i Janu Opletalovi. Odpov ědi na otázky týkající se místa života a školy byly více než uspokojivé a ukázaly, že vycházka m ěla pozitivní vliv na jejich v ědomosti. Záv ěrem lze říci, že a čkoli je tento zp ůsob výuky časov ě náro čný, je pro žáky 1. stupn ě ZŠ velmi vhodný a zábavný. D ěti si nenásilnou a pro n ě hravou formou získaly a upevnily znalosti o významném rodákovi jejich vesnice.

- 97 -

Seznam použité literatury a pramen ů

BURIÁNEK, F. Sv ědectví: p říb ěhy českých student ů z akce 17. listopad. Praha: Mladá fonta, 1984. 203 s. COUFALOVÁ, J. Projektové vyu čování pro první stupe ň základní školy: nám ěty pro u čitele. Praha: Fortuna, 2006. 135 s. ISBN 80-7168-958-0. DYTRTOVÁ, R. Metody a prezentace výsledk ů efektivního vzd ělávání: vybraná témata: metodický materiál pro projektové vyu čování. Praha: Česká zem ědělská univerzita, 2007. 60 s. ISBN 978-80-213-1674-4 HUSI ČKA, J. Litovelsko české knize. Litovel. 1939 JE ŘÁBEKJ, J. TUPÝ, J. Rámcový vzd ělávací program pro základní vzd ělávání . Praha: 2007 ISBN 80-87000-02-1. KAUEROVÁ, V., KOUDELA, M. Památky staré Litovle. Olomouc: Danal, 1998. 122 s. ISBN 80-85-973-44-8 KRATOCHVÍLOVÁ, J. Teorie a praxe projektové výuky. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 160 s. ISBN 80-210-4142-0. KRAVÁ ČKOVÁ, J. Devadesát let gymnázia Jana Opletala v Litovli 1901 – 1991: Jubilejní sborník. Litovel: Gymnázium Jana Opletala. 1991 MACHOVSKÝ, J. Litovelská radnice. Litovel: M ěsto Litovel. 2009. 6 s. MÍ ČOVÁ, P.; HRUBÁ, V. 100 let Gymnázia Jana Opletala v Litovli. Olomouc: Terrapolis, 2001. 157 s. OBŠIL, K. Historický pr ůvodce Litovlí. Litovel, 1965. 17 s. Památky Litovle [online]. Litovel: Portál, 2009 [cit. 2009-18-12]. Dostupný z WWW: http://www.litovel.eu/turist-pruvodce/historie-a-pamatky-litovle/pamatky-litovle/pamatky- litovle.html . PASÁK, T. 17. listopad 1939 a Univerzita Karlova. Praha: Karolinum, 1997. 207 s. ISBN 80-7184-255-9 PAVLÍ ČEK, J. Projektování výuky pro inovativní výukové prost ředí. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostrav ě, 2008. 100 s. ISBN 978-80-7368-554-6 PE ŘINA, J.: Základní škola Náklo 1886 – 2006. Náklo. 2006. POSP ĚCH, P. Pam ěti obce Nákla. Náklo: Danal, 1998. 53 s. ISBN 80-85973-33-2 POSP ĚCH, P.; PLACHÝ, M.; VYMLÁTILOVÁ, V. Náklo: čtení o hanácké vesnici. Náklo: Albert, 2008. 79 s. ISBN 978-80-7326-137-5

- 98 -

PR ŮCHA, J.; WALTEROVÁ, E.; MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 3. vydání Praha: Portál, 2001. SMAHEL, R. Litovel. Ostrava: Martin, 1977. 140 s. SOULKOVÁ, J. Identifikace a výb ěr metod a forem práce u čitele . Praha: Národní institut pro další vzd ělávání, 2008. ISBN 978-80-86956-42-8. ŠIK, L. Litovelské pam ěti. Litovel: M ěstský klub, 1994. 247 s. TOMKOVÁ, A.; KAŠOVÁ, J.; DVO ŘÁKOVÁ, M. Učíme v projektech. Praha: Portál. 2009. 173 s. ISBN 978-80-7367-527-1 URVÁLEK, R. Litovel a okolí: kraj, který máme rádi. Olomouc: Petr Baštan, 2006. 186 s. ISBN 80-903275-4-0 VA ŇÁK, B.: Jan Opletal a 17. listopad. Litovel. 1978. VRBKA, J.: Dějiny obce Nákla. Náklo. 1940. 407 s. VRBKA, J.: Lhota nad Moravou. Mohelnice: Vlastiv ědné muzeum. 1959. VRBKA, J. Pam ěti obce Lhoty. Lhota nad Moravou. 1906 VYHLÍDAL, Z.: Jan Opletal – osudný podzim 1939. 2007. 117 s. ISBN 80-85089-02-5.

- 99 -

Seznam p říloh

Příloha č. 1 Jan Opletal

Příloha č. 2 Pam ětní deska na dom ě Jana Opletala ve Lhot ě nad Moravou

Příloha č. 3 Základní škola v Nákle

Příloha č. 4 Hrob Jana Opletala v Nákle

Příloha č. 5 Radnice v Litovli Příloha č. 6 Morový sloup v Litovli Příloha č. 7 Svatojánský most v Litovli Příloha č. 8 Městské hradby v Litovli Příloha č. 9 Gymnázium Jana Opletala v Litovli Příloha č. 10 Rámcový vzd ělávací program pro základní vzd ělávání – Člov ěk a jeho sv ět

Příloha č. 11 a) 1. zastavení v Nákle

b) 2. zastavení ve Lhot ě nad Moravou

c) 3. zastavení v Litovli

Příloha č. 12 Mapa h řbitova v Nákle

Příloha č. 13 a) Pohlednice Nákla

b) Pohlednice Lhoty nad Moravou

c) Pohlednice Litovle

Příloha č. 14 Hra na reportéra

Příloha č. 15 Informa ční materiál k dotazovaným otázkám o Litovli

Příloha č. 16 a) Didaktický test vstupní

b) Didaktický test výstupní

- 100 -

Přílohy

Příloha č. 1 Jan Opletal

- 101 -

Příloha č. 2 Pam ětní deska na dom ě Jana Opletala ve Lhot ě nad Moravou

- 102 -

Příloha č. 3 Základní škola v Nákle

- 103 -

Příloha č. 4 Hrob Jana Opletala v Nákle

- 104 -

Příloha č. 5 Radnice v Litovli

- 105 -

Příloha č. 6 Morový sloup v Litovli

- 106 -

Příloha č. 7 Svatojánský most v Litovli

- 107 -

Příloha č. 8 Městské hradby v Litovli

- 108 -

Příloha č. 9 Gymnázium Jana Opletala v Litovli

- 109 -

Příloha č. 10 Rámcový vzd ělávací program pro základní vzd ělávání

– Člov ěk a jeho sv ět

Člov ěk a jeho sv ět Vzd ělávací obsah vzd ělávacího oboru

1. stupe ň

MÍSTO, KDE ŽIJEME

Očekávané výstupy – 1. období žák vyzna čí v jednoduchém plánu místo svého bydlišt ě a školy, cestu na ur čené místo a rozliší možná nebezpe čí v nejbližším okolí za člení svou obec (m ěsto) do p říslušného kraje a obslužného centra ČR, pozoruje a popíše zm ěny v nejbližším okolí, obci (m ěst ě) rozliší p řírodní a um ělé prvky v okolní krajin ě a vyjád ří r ůznými zp ůsoby její estetické hodnoty a rozmanitost

Očekávané výstupy – 2. období žák ur čí a vysv ětlí polohu svého bydlišt ě nebo pobytu vzhledem ke krajin ě a státu ur čí sv ětové strany v p řírod ě i podle mapy, orientuje se podle nich a řídí se podle zásad bezpe čného pohybu a pobytu v p řírod ě rozlišuje mezi ná črty, plány a základními typy map; vyhledává jednoduché

- 110 -

údaje o p řírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky, Evropy a polokoulí vyhledá typické regionální zvláštnosti p řírody, osídlení, hospodá řství a kultury, jednoduchým zp ůsobem posoudí jejich význam z hlediska p řírodního, historického, politického, správního a vlastnického zprost ředkuje ostatním zkušenosti, zážitky a zajímavosti z vlastních cesta, porovná zp ůsob života a p řírodu v naší vlasti i v jiných zemích rozlišuje hlavní orgány státní moci a n ěkteré jejich zástupce, symboly

našeho státu a jejich význam

Učivo

• domov – domov a jeho prost ředí, okolí bydlišt ě • škola - okolí a budova školy, bezpe čnost cestou do školy • obec (m ěsto), místní krajina – rozd ělení částí obce, p řesná poloha m ěsta, historie a současnost obce nebo m ěsta, historicky významné budovy • okolní krajina (místní oblast, region) – vodstvo, půda, zemský povrch, rostliny, živo čichové, p ůsobení p řírody na člov ěka, orientace v map ě • regiony ČR – hlavní m ěsto ČR a další velká m ěsta, nerostné bohatství, obchod, služby • naše vlast – politika ČR, státní z řízení a správa, státní symboly, národy • Evropa a sv ět - státy v Evrop ě, Evropská unie, kontinenty sv ěta • mapy obecn ě zem ěpisné a tematické – orientace v grafice, poznávání vysv ětlivek

- 111 -

LIDÉ KOLEM NÁS

Očekávané výstupy – 1. období žák rozlišuje blízké p říbuzenské vztahy v rodin ě, role rodinných p říslušník ů a vztahy mezi nimi odvodí význam a pot řebu r ůzných povolání a pracovních činností projevuje toleranci k p řirozeným odlišnostem spolužák ů, jejich p řednostem i nedostatk ům

Očekávané výstupy – 2. období žák vyjád ří na základ ě vlastních zkušeností základní vztahy mezi lidmi, vyvodí a dodržuje pravidla pro soužití ve škole, mezi chlapci a dívkami, v rodin ě, v obci (m ěst ě) rozlišuje základní rozdíly mezi jednotlivci, obhájí p ři konkrétních činnostech své názory, pop řípad ě p řipustí sv ůj omyl, dohodne se na spole čném postupu a řešení se spolužáky rozpozná ve svém okolí jednání a chování, která se už tolerovat nemohou a která porušují základní lidská práva nebo demokratické principy orientuje se v základních formách vlastnictví; používá peníze v b ěžných situacích poukáže v nejbližším spole čenském a p řírodním prost ředí na zm ěny a

n ěkteré problémy a navrhne možnosti zlepšení životního prost ředí obce

(m ěsta)

- 112 -

Učivo

• rodina – pozice v rodin ě, členové rodiny, p říbuzní, vztahy a život v rodin ě, zam ěstnání • soužití lidí – komunikace mezi lidmi, vztahy, obchod, firmy, zájmy, politika, církev, sociální pomoc nemocným • chování lidí – demokracie, pravidla chování, lidské vlastnosti • právo a spravedlnost – práva dít ěte a jeho povinnosti, správné jednání, ochrana majetku, hodnoty života • vlastnictví – soukromé, ve řejné, osobní, spole čné, • kultura – r ůzné podoby kultury a r ůzné instituce • základní globální problémy – problémy mezi lidmi, problémy životního prost ředí, sociální problémy, problémy spole čnosti

LIDÉ A ČAS

Očekávané výstupy – 1. období žák využívá časové údaje p ři řešení r ůzných situací v denním život ě, rozlišuje d ěj v minulosti, p řítomnosti a budoucnosti pojmenuje n ěkteré rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, interpretuje n ěkteré pov ěsti nebo báje spjaté s místem, v n ěmž žije uplat ňuje elementární poznatky o sob ě, o rodin ě a činnostech člov ěka, o lidské spole čnosti, soužití, zvycích a o práci lidí; na p říkladech porovnává minulost a sou časnost

Očekávané výstupy – 2. období žák pracuje s časovými údaji a využívá zjišt ěných údaj ů k pochopení vztah ů

- 113 -

mezi d ěji a mezi jevy využívá archiv ů, knihoven, sbírek muzeí a galerií jako informa čních zdroj ů pro pochopení minulosti; zd ůvodní základní význam chrán ěných částí p řírody, nemovitých i movitých kulturních památek rozeznává sou časné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a sou časnosti naší vlasti s využitím regionálních specifik srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách zp ůsob života a práce p ředk ů na našem území v minulosti a sou časnosti s využitím regionálních specifik objasní historické d ůvody pro za řazení státních svátk ů a významných dn ů

Učivo

• orientace v čase a časový řád – kalendá ře, letopo čet, režim, ro ční období, události v čase, orientace v čase • sou časnost a minulost v našem život ě – r ůzné zp ůsoby života a bydlení, ukázky denní pot řeby, lidský život, významné státní svátky a dny • regionální památky – historikové, rodáci, opatrování památek • báje, mýty, pov ěst – minulost a sou časnost obce, m ěsta, kraje

ROZMANITOST P ŘÍRODY

Očekávané výstupy – 1. období žák pozoruje, popíše a porovná viditelné prom ěny v p řírod ě v jednotlivých ro čních obdobích rozt řídí n ěkteré p řírodniny podle nápadných ur čujících znak ů, uvede p říklady výskytu organism ů ve známé lokalit ě provádí jednoduché pokusy u skupiny známých látek, ur čuje jejich spole čné a rozdílné vlastnosti a zm ěř í základní veli činy pomocí

- 114 -

jednoduchých nástroj ů a p řístroj ů

Očekávané výstupy – 2. období žák objevuje a zjiš ťuje propojenost prvk ů živé a neživé p řírody, princip rovnováhy p řírody a nachází souvislosti mezi kone čným vzhledem p řírody a činností člov ěka vysv ětlí na základ ě elementárních poznatk ů o Zemi jako sou části vesmíru souvislost s rozd ělením času a st řídáním ro čních období zkoumá základní spole čenstva ve vybraných lokalitách region ů, zd ůvodní podstatné vzájemné vztahy mezi organismy a nachází shody a rozdíly v p řizp ůsobení organism ů prost ředí porovnává na základ ě pozorování základní projevy života na konkrétních organismech, prakticky t řídí organismy do známých skupin, využívá k tomu i jednoduché klí če a atlasy zhodnotí n ěkteré konkrétní činnosti člov ěka v p řírod ě a rozlišuje aktivity, které mohou prost ředí i zdraví člov ěka podporovat nebo poškozovat založí jednoduchý pokus, naplánuje a zd ůvodní postup, vyhodnotí a

vysv ětlí výsledky pokusu

Učivo

• látky a jejich vlastnosti – látky a jejich zm ěny a t říd ění, vlastnosti a porovnávání látek,veli činy, jednotky • voda a vzduch – vlastnosti, formy, výskyt v p řírod ě, význam • nerosty a horniny, p ůda – horniny a nerosty v okolí, významné horniny a nerosty, význam a vznik p ůdy • Vesmír a Zem ě – popis slune ční soustavy, dny, rok, ro ční období, den, noc • rostliny, houby, živo čichové – stavba t ěla, význam pro p řírodu, význam pro člov ěka

- 115 -

• životní podmínky – život na zemi a jeho významné podmínky – vzduch, voda, půda, rostliny, živo čichové, • rovnováha v p řírod ě – základní význam • ohleduplné chování k p řírod ě a ochrana p řírody – ochrana životního prost ředí, tříd ěný odpad, živelné i ekologické katastrofy

ČLOV ĚK A JEHO ZDRAVÍ

Očekávané výstupy – 1. období žák uplat ňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotn ě preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském t ěle; projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví dodržuje zásady bezpe čného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných chová se obez řetn ě p ři setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která je mu nep říjemná; v p řípad ě pot řeby požádá o pomoc pro sebe i pro jiné dít ě uplat ňuje základní pravidla ú častník ů silni čního provozu reaguje adekvátn ě na pokyny dosp ělých p ři mimo řádných událostech

Očekávané výstupy – 2. období žák využívá poznatk ů o lidském t ěle k vysv ětlení základních funkcí jednotlivých orgánových soustav a podpo ře vlastního zdravého zp ůsobu života rozlišuje jednotlivé etapy lidského života a orientuje se ve vývoji dít ěte p řed a po jeho narození účeln ě plánuje sv ůj čas pro u čení, práci, zábavu a odpo činek podle vlastních pot řeb s ohledem na oprávn ěné nároky jiných osob

- 116 -

uplat ňuje ú čelné zp ůsoby chování v situacích ohrožujících zdraví a v modelových situacích simulujících mimo řádné události předvede v modelových situacích osvojené jednoduché zp ůsoby odmítání návykových látek uplat ňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou ošet ří drobná poran ění a zajistí léka řskou pomoc uplat ňuje ohleduplné chování k druhému pohlaví a orientuje se v

bezpe čných zp ůsobech sexuálního chování mezi chlapci a d ěvčaty v daném

v ěku

Učivo

• lidské t ělo – pot řeby pro život, stavba t ěla a jeho funkce, pohlaví, vývoj • partnerství, rodi čovství, základy sexuální výchovy – rodina, partner, zm ěny v dospívání, závažné nemoci, sexualita • pé če o zdraví, zdravá výživa – nebezpe čí návykových látek, po číta čů , hracích automat ů a karet • osobní nebezpe čí – bezpe čnost v cizím prost ředí, bezpe čnost na silnici, p řekonání krizových situací, odborná pomoc, situace hromadného ohrožení – pomoc, ochrana, bezpe čí

- 117 -

Příloha č. 11 a) Zastavení v Nákle

- 118 -

- 119 -

Příloha č. 11 b) Zastavení ve Lhot ě nad Moravou

- 120 -

Příloha č. 11 c) Zastavení v Litovli

- 121 -

- 122 -

Příloha č. 12 Mapa h řbitova v Nákle

- 123 -

Příloha č. 13 a) Pohlednice Nákla

- 124 -

Příloha č. 13 b) Pohlednice Lhoty nad Moravou

Lhota

nad Morav ou

- 125 -

Příloha č. 13 c) Pohlednice Litovle

- 126 -

Příloha č. 14 Hra na reportéra

- 127 -

Příloha č. 15 Informa ční materiál k dotazovaným otázkám o Litovli

Gymnázium Jana Opletala

Gymnázium Jana Opletala je jedna z nejkrásn ějších historických budov v Litovli, která se nachází poblíž Uni čovského rybníka, již více než jedno století. První český starosta Litovle Václav Socha se p ředsevzal, že založí st řední školu, a to bylo jeho hlavním úkolem. Dne 29.8.1901 bylo Litovli vyhov ěno a 19.9.1901 bylo zahájeno vyu čování nižší české reálky v Litovli. Nejd říve se u čilo na r ůzných místech m ěsta. Avšak tehdejší vedení radnice se nakonec rozhodlo pro vybudování nové budovy u Uni čovského rybníka na tzv. B ělisku. Ve dnech 10. a 11. zá ří 1904 prob ěhlo slavnostní otev ření gymnázia. Jedná se o neorenesan ční stavbu, která byla vysv ěcena olomouckým arcibiskupem F.S.Bauerem. Na konci 2. sv ětové války za čala škola používat čestný název „Opletalovo reálné gymnázium v Litovli“. Tento název poukazoval na studium Jana Opletala na tomto gymnáziu v letech 1926 – 1934. Roku 1967 se za čal užívat název „Gymnázium Jana Opletala“. Na památku byl 9. kv ětna roku 1948 p řed budovou gymnázia vzty čen pomník T.G. Masaryka.

Litovel

Město Litovel leží v p řekrásném p řírodním prost řední, kde se nachází tiché lužní lesy a úrodné lány Hané, proto je právem nazývána „Hanácké Benátky“. Královské m ěsto Litovel založil v polovin ě 13. století český král P řemysl Otakar II. Od roku 1850 byla Litovel okresním m ěstem. Z více než 700letého vývoje m ěsta se zachovala v Litovli řada památek. Litovel se může pyšnit mimo jiné dv ěma významnými historickými památkami. První je nejvyšší radni ční v ěž, která leží na řece Morav ě vysoká 72 metr ů, jejíž ochoz je p řístupný pro ve řejnost, a druhá významná památka je nejstarší funk ční kamenný most na Morav ě (který je zárove ň 3. nejstarší v celé ČR po Karlov ě most ě v Praze a most ě v Písku). K vid ění je však v Litovli mnohem více památek a krásných míst. Mezi významné pat ří

- 128 -

městské hrady z roku 1327, kaple sv. Ji ří, kterou nechal postavit Ji ří z Vlašimi roku 1500. Kaple je po zmín ěných hradbách nejstarší zachovanou stavební památku ve m ěst ě. Morový sloup na nám ěstí byl postaven Václavem Rendelem v roce 1724, kostel sv. Marka se p řipomn ěl roku 1342, kdy již m ěsto bylo obehnáno hradbami a další památkou Litovle je barokní kostel sv. Filipa a Jakuba, který byl vybudován v roce 1692 na míst ě nejstaršího litovelského kostela, který vzal za své ve t řicetileté válce. Dominantou nám ěstí je radnice. Zmínka o této stavb ě je již z roku 1287. Také milovníci p řírody si v Litovli p řijdou na své. K městu neodmysliteln ě pat ří litovelské parky a nau čné stezky.

- 129 -

Příloha č. 16 a) Didaktický test vstupní

- 130 -

- 131 -

Příloha č. 16 b) Didaktický test výstupní

- 132 -

- 133 -

ANOTACE

Jméno a p říjmení: Romana ZV ĚŘ OVÁ Katedra: Katedra primární pedagogiky Vedoucí práce: Mgr. Jitka Petrová, Ph.D. Rok obhajoby: 2010

Název práce: Po stopách Jana Opletala

Název v angli čtin ě: In Jan Opletal's Footsteps

Cílem této diplomové práce je zpracovat dostupné informace týkající se Jana Opletala. Sou částí teoretické části je Anotace práce: vypracovaný jednodenní projekt v oblasti Nákla, Litovle a Lhoty nad Moravou, který upevní v ědomosti týkající se tohoto rodáka vesnice Náklo. Jan Opletal, Náklo, Litovel, Lhota nad Moravou, rámcový Klí čová slova: vzd ělávací program pro základní vzd ělávání, projekt The aim of this thesis is to process the available information on Jan Opletal. Theoretical part includes one-day projekt in Anotace v angli čtin ě: the areas Náklo, Litovel and Lhota nad Moravou, which will strengthen the knowledge about this native of village Náklo. Klí čová slova Jan Opletal, Náklo, Litovel, Lhota nad Moravou, Framework v angli čtin ě: programme for basic education, project

- 134 -

Příloha č. 1 Jan Opletal

Příloha č. 2 Pam ětní deska na dom ě Jana Opletala ve Lhot ě nad Moravou

Příloha č. 3 Základní škola v Nákle

ř č P íloha . 4 Hrob Jana Opletala v Nákle Příloha č. 5 Radnice v Litovli Příloha č. 6 Morový sloup v Litovli Příloha č. 7 Svatojánský most v Litovli Příloha č. 8 Městské hradby v Litovli Příloha č. 9 Gymnázium Jana Opletala v Litovli Příloha č. 10 Rámcový vzd ělávací program pro základní Přílohy vázané vzd ělávání – Člov ěk a jeho sv ět v práci: Příloha č. 11 a) 1. zastavení v Nákle

b) 2. zastavení ve Lhot ě nad Moravou

c) 3. zastavení v Litovli

Příloha č. 12 Mapa h řbitova v Nákle

Příloha č. 13 a) Pohlednice Nákla

b) Pohlednice Lhoty nad Moravou

c) Pohlednice Litovle

Příloha č. 14 Hra na reportéra

Příloha č. 15 Informa ční materiál k dotazovaným otázkám o Litovli

Příloha č. 16 a) Didaktický test vstupní

b) Didaktický test výstupní

Rozsah práce: 100 stran Jazyk práce: čeština

- 135 -