SPÁDOVOST ZA SLUŽBAMI NA ŽIDLOCHOVICKU Travel to Services in Židlochovice Region

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Studijní obor: Regionální rozvoj a cestovní ruch

SPÁDOVOST ZA SLUŽBAMI NA ŽIDLOCHOVICKU Travel to services in Židlochovice region

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Autor: RNDr. Jaroslav MARYÁŠ, CSc. Klára EDLOVÁ

Brno, 2015

Jméno a příjmení autora: Klára Edlová Název bakalářské práce: Spádovost za službami na Židlochovicku Název práce v angličtině: Travel to services in Židlochovice region Katedra: regionální ekonomie a správy Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc. Rok obhajoby: 2015

Anotace

Předmětem bakalářské práce „Spádovost za službami na Židlochovicku“ je popis daného regionu a analýza procesů spádovosti obyvatel za službami ve zdravotnictví, školství a maloobchodu a služeb. Zkoumaná oblast obce s rozšířenou působností Židlochovice celkem zahrnuje území 24 obcí. Podkladem pro vyhodnocení práce byly informace získané vlastním dotazníkovým šetřením mezi představiteli těchto obcí.

Annotation

The object of the bachelor thesis „Travel to services in Židlochovice region“ is a description of given region and analysis of travel to services of its inhabitants in area of health care, education and retail and services. Surveyed area of municipality with extended powers Židlochovice includes in total 24 municipalities. The foundations for evaluation of this thesis were information gained from own survey within representatives of these municipalities.

Klíčová slova ORP Židlochovice, region, spádovost za službami, zdravotnictví, školství, maloobchod a služby, dotazníkové šetření

Keywords Židlochovice region, region, travel to services, health care, education, retail and services, questionnaire survey

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Spádovost za službami na Židlochovicku vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Jaroslava Maryáše, CSc. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 21. dubna 2015

vlastnoruční podpis autora

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala RNDr. Jaroslavu Maryášovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat představitelům obcí a pracovníkům jejich obecních či městských úřadů za jejich čas a ochotu potřebných k vyplnění dotazníků.

OBSAH

ÚVOD ...... 13

1. TEORETICKÉ VYMEZENÍ POJMŮ A METODIKY ...... 15 1.1 REGION ...... 15 1.2 KLASIFIKACE REGIONŮ PODLE FORMY ...... 16 1.2.1 Homogenní regiony ...... 16 1.2.2 Nodální regiony ...... 16 1.3 HIERARCHIE REGIONŮ ...... 17 1.4 VÝBĚR OBSLUŽNÝCH STŘEDISEK ...... 19 1.4.1 Určení obslužných středisek pomocí statistických ukazatelů ...... 19 1.4.2 Určení obslužných středisek pomocí dynamických ukazatelů ...... 20 1.5 VYMEZENÍ SFÉR VLIVU OBSLUŽNÝCH STŘEDISEK ...... 20 2. VYMEZENÍ DOTAZNÍKU A VLASTNÍ ŠETŘENÍ ...... 23 2.1 METODA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ...... 23 2.2 VLASTNÍ ŠETŘENÍ ...... 24 3. ZKOUMANÉ ÚZEMÍ A JEHO ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ...... 26 3.1 GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA ...... 27 3.2 DEMOGRAFICKÉ UKAZATELE ...... 28 3.3 DOPRAVA ...... 29 3.4 OBČANSKÁ VYBAVENOST ...... 30 4. PARCIÁLNÍ OBSLUŽNÉ REGIONY ...... 32 4.1 MIKROREGION ZDRAVOTNICTVÍ ...... 32 4.1.1 Nadlokální úroveň zdravotnictví ...... 33 4.1.2 Mikroregionální úroveň zdravotnictví ...... 35 4.2 MIKROREGION ŠKOLSTVÍ ...... 37 4.2.1 Nadlokální úroveň školství ...... 37 4.2.2 Mikroregionální úroveň školství ...... 39 4.3 MIKROREGION MALOOBCHODU A SLUŽEB ...... 41 4.3.1 Nadlokální úroveň maloobchodu a služeb ...... 42 4.3.2 Mikroregionální úroveň maloobchodu a služeb ...... 45 5. KOMPLEXNÍ OBSLUŽNÉ REGIONY ...... 47 5.1 NADLOKÁLNÍ KOMPLEXNÍ ÚROVEŇ ...... 47 5.2 MIKROREGIONÁLNÍ KOMPLEXNÍ ÚROVEŇ ...... 50 6. SROVNÁNÍ ...... 52

ZÁVĚR ...... 55

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ...... 57

SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A KARTOGRAM ...... 59

OBRÁZKY: ...... 59

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ...... 59

SEZNAM PŘÍLOH...... 59

ÚVOD

Tato práce se zabývá dojížďkou za službami na Židlochovicku. Vzhledem k neustálému rozvoji nabídky služeb a zvyšujícím se rozdílům v jejich kvalitě, je dojížďka do ostatních obcí za účelem uspokojení očekávané kvality služeb čím dál přirozenějším procesem mobility obyvatel. Správní obvod obce s rozšířenou působností Židlochovice leží na jihu okresu Brno- venkov v Jihomoravském kraji a nachází se zde celkem 24 obcí. Vzhledem k jeho poloze v suburbánní zóně Brna se dá očekávat velký vliv tohoto krajského města na dojížďku za službami.

Práce má tři cíle. Hlavním cílem je analýza dojížďky obyvatel za danými službami a vymezení parciálních mikroregionů v oblasti zdravotnictví, školství a maloobchodu a služeb. Druhým cílem je vymezení komplexních obslužných regionů, které vychází z parciálních mikroregionů. Posledním cílem je srovnání současné spádovosti za službami ORP Židlochovice se situací v 80. letech minulého století.

Následující text je rozdělen do šesti kapitol. První z nich se věnuje teoretickému vymezení pojmů podstatných pro tuto práci - základní definici a rozdělení regionu a metodickému postupu vymezení sfér vlivu obslužných středisek použitému v praktické části práce. Následující kapitola popisuje metody anketárního šetření a vlastní postup získávání dat potřebných k analýze obslužných procesů. Třetí kapitola se zabývá zkoumaným územím, jeho charakteristikou a základními ukazateli. Zbývající kapitoly - čtvrtá až šestá - se týkají vlastní praktické práce. Ve dvou kapitolách jsou vymezeny jednotlivé parciální regiony, resp. komplexní obslužné regiony a určeny obslužná střediska vždy na nadlokální a mikroregionální úrovni. Poslední kapitola je založena na zhodnocení výsledků spádovosti na mikroregionální úrovni maloobchodu a služeb s výzkumem provedeným v 80. letech minulého století Geografickým ústavem Československé akademie věd (ČSAV). Ve své práci se zabýval dojížďkou obyvatel za službami na území tehdejší ČSSR. Srovnání v oblasti školství je provedeno s daty získanými vlastím šetřením.

1. TEORETICKÉ VYMEZENÍ POJMŮ A METODIKY

První kapitola se zabývá zpracováním teoretických pojmů týkajících se této práce. Je rozdělena na pět podkapitol, ve kterých se věnuji definici regionu, jeho klasifikaci podle formy, jeho hierarchii, výběru obslužných středisek a vymezení jejich vlivu.

1.1 Region

Se slovem region se setkáváme v mnoha odvětvích od historie, politologie, přes ekonomii až po rozhovor v běžném občanském životě. Objevuje se už od dob antických, nicméně jeho význam, stejně jako obsah, se v průběhu času měnily. I proto není pojem region úplně jednoduché vymezit. Představy o něm, stejně jako jeho definice se různí a existuje tak mnoho pojetí tohoto slova. Obecně by se dalo říct, že region představuje určitou prostorovou jednotku, která se od okolí odlišuje přírodní, politickou, ekonomickou nebo kulturní diferenciací.

Samotné slovo region pochází z latinského výrazu „regio“, jehož původní význam bylo království a v přeneseném významu to potom znamenalo krajinu nebo politické území (Toušek a kol., 2008, s. 371).

Podle Anděla (1996, s. 5) je volně přijímána definice regionu jako složitého dynamického prostorového systému, který se formuje na zemském povrchu na základě určitých znaků, jenž jej odlišují od okolí. Podstatným faktorem je pro něj i to, kde na Zemi se nachází.

Toušek a kol. (2008, s. 371), přicházejí s podrobnější definicí regionu, jako jednoho ze základních konceptů v geografii, který vychází z charakteru nejobecnějšího objektu studia geografie, kterým je planeta Země.

Definice regionu podle Žítka a Klímové (2008, s. 7) je popsána jako území s alespoň přibližně vytyčenými hranicemi, které často slouží jako správní jednotka nižší, než je úroveň státu a mají svou specifickou identitu jako krajinu, podnebí, jazyk nebo historii. Naznačuje tedy, že jednoznačně nelze označit ani hranice regionů. Ty mohou být vymezeny z fyzicko- geografického hlediska například řekami či pohořím nebo ze společenského hlediska podle správních obvodů nebo politických či náboženských hranic.

Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ustanovuje region jako územní celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů, správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem, správních obvodů obcí s rozšířenou působností obcí nebo sdružení obcí, jehož rozvoj je podporován podle tohoto zákona.

1.2 Klasifikace regionů podle formy

Jednou z nejdůležitějších a nejčastěji používaných rozdělení regionů je klasifikace podle formy neboli stejnorodosti. Většina autorů (například Toušek a kol. 2008; Žítek a Klímová, 2008) dělí regiony na homogenní a nodální. Odlišují se podle toho, zda mají společné vlastnosti nebo jsou rozdílné, ale spojují je vnitřní vazby.

1.2.1 Homogenní regiony

Homogenní (jinak také formální) regiony se vyznačují podobnými vlastnostmi, což znamená, že jsou vnitřně jednotné, stejnorodé (Anděl, 1996, s. 21). Podobnosti mohou být vymezeny geomorfologicky, klimaticky ale také politicky, nábožensky nebo podle zemědělské produkce. Zkoumaná charakteristika tedy může být fyzicko-geografického nebo humánně- geografického rázu. Mohou se vyznačovat jednou nebo i více podobnými vlastnostmi. Podstatou je, aby byl stejný charakter rozmístěn po celé ploše zkoumaného území a aby se odlišoval od svého okolí (Toušek a kol., 2008, s. 378-9). Homogenní regiony bývají ostře ohraničeny a je u nich tedy jasné, které oblasti se ještě homogenita týká a které už ne.

1.2.2 Nodální regiony

Nodální regiony se od homogenních odlišují především svou dynamičností, tedy schopností se v čase měnit (Anděl, 1996, s. 21). Svůj název získaly z řeckého slova „nodus“, což v překladu znamená jádro, neboli centrum, kolem kterého je region organizován (Žítek a Klímová, 2008, s. 9). Z toho vyplývá, že středisko má rozhodující funkci a je důležitým centrem, které má významný vliv na své zázemí. Zázemí je oblast, která obklopuje středisko a je nositelem jeho vlivu (Toušek a kol., 2008, s. 279). Nodální regiony jsou tedy založeny především na interakcích mezi centrem regionu a jeho zázemím. (Anděl, 1996, s. 21) Kritériem pro vymezení nodálních regionů je síla (intenzita) vazeb mezi centrem a prvky v zázemí. Ta není po celém území rozmístěna rovnoměrně, ale se zvyšující se vzdáleností od centra klesá. Hraniční oblasti s malým vlivem jsou potom nazvány jako oscilující. (Anděl, 16

1996, s. 7). Typickým příkladem nodálního regionu je region dojížďky do zaměstnání nebo region spádovosti za službami.

1.3 Hierarchie regionů

Žádná jednotná klasifikace regionů nebyla dosud obecně přijata. Pro potřeby této práce vyhovuje rozdělení podle Martina Hampla (2005), který se zabývá hierarchickým rozlišováním regionů v České republice, především dojížďkou za prací a do škol.

Důležitým aspektem při určování a vymezování sociogeografických regionů je hledisko funkční. Zdůrazňuje souvislosti mezi prvky a funkčními systémy (bydliště, pracoviště, služby, atd.) protože právě ty reprezentují rozhodující integrační funkci. (Hampl a kol., 1987, s. 129)

Sociogeografickým regionem rozumíme komplex rozmanitých sociogeografických jevů a jejich vzájemných vztahů. Velký význam se přikládá právě vztahům mezi nimi, protože ty mají rozhodující integrační úlohu a jejich prostřednictvím lze poměrně přesně určit sounáležitost jednotlivých sídel (Hampl a kol., 1987 s. 129)

Hampl (2005, s. 79 - 80) vymezuje tři výchozí zásady sociogeografické regionalizace:  Prvotní úlohou je vymezení mikroregionů 1. stupně a to na základě převažujícího směru vyjížďky za prací z jednotlivých obcí do středisek. Nezahrnuje sem vyjížďku do škol, protože dojížďku za prací považuje za nejintenzivnější a relativně uzavřený regionální proces.  Druhým principem je seskupování elementárních stavebních jednotek (mikroregionů 1. stupně) do vyšších hierarchických stupňů podle nejsilnějšího směru celkové vyjížďky a to jak pracovní, tak i školské. Týká se tedy vztahů mezi středisky.  Poslední zásada je spojena ze dvou částí a to nezbytnosti územní celistvosti (a tím vyloučení enkláv) a dostatečné velikosti jak celého regionu, tak zázemí střediska.

Na základě výše uvedených principů rozlišují Hampl a kol. (1987, s. 131) čtyři základní hierarchické úrovně regionů: mikroregiony 1. stupně, mikroregiony 2. stupně, mezoregiony a makroregiony.

Mikroregiony 1. stupně byly primárně vymezeny jako relativně nekomplexní územní celky, tedy útvary, v jejichž rámci nejsou uzavřeny nejvýznamnější a nejfrekventovanější potřeby obyvatelstva a nejvýznamnější je vztah bydliště se základními službami. Jsou v nich uzavřeny nejintenzivnější regionální procesy. Především jsou to regiony pracovní dojížďky, případně dojížďky do škol. Jako hlavní kritérium pro jejich výběr byla stanovena minimální velikost celého regionu na 15 000 obyvatel a zázemí 5 000 obyvatel. Orientačně je lze připodobnit ke spádovým územním střediskům osídlení obvodního. Vzhledem k rozdílům území začal Hampl (2005, s. 81) rozlišovat i podskupinu subregionů, která se dále děli na dva druhy center s částečnou mikroregionální funkcí:  subregiony typu A, jejichž pracovní okruh sice měl „nezbytných“ 15 000 obyvatel, ale v zázemí žilo pouze 2 500 – 4 999 obyvatel;  subregiony typu B, jejichž pracovní okruh měl pouze 10 000 – 14 999 obyvatel, ale v celém zázemí žilo více než požadovaných 5 000 obyvatel.

Mikroregiony 2. stupně představují územní celky, ve kterých jsou nejvíce uzavřeny regionální procesy, zejména dojížďka do práce a za každodenními službami. Jejich výběr byl založen na kritériu populační velikosti stejně jako mikroregion 1. stupně. Počet nejširší působnosti střediska byl stanoven na 40 000 (Hampl. 2005, s. 81). Podle Anděla (1996, s. 77) právě tyto regiony dosahují nejvyššího stupně integrity a bývají přirovnávány k okresům.

Mezoregiony jsou územně rozsáhlé jednotky s relativně nízkým stupněm integrity na prostorové vztahy obyvatelstva. Význam má nedenní dojížďka za prací, dojížďka do vysokých škol, za vyššími službami a migrace obyvatel. Důležitou roli zde hrají vztahy podniků a organizací.

Makroregiony musí vykazovat dostatečnou velikost, stejně jako kvalitativní autonomii a existenci dostatečně velkého zázemí. Hampl (1987, s. 132) označil jako makroregion tehdejší ČSR, s hlavním centrem Prahou. Pro situaci po rozpadu ČSR uvádí Anděl (1996, s. 78) jako makroregion celou Českou republiku.

Podle Hampla (2005, s. 82) obecně platí, že intenzita vztahů mezi středisky a zázemím se snižuje v závislosti na zvyšování velikosti (hierarchické úrovně) regionů, resp. příslušných zázemí. V zásadě rovněž platí, že k výraznému poklesu této intenzity dochází od úrovně

mikroregionů 2. stupně, protože právě v rámci mikroregionů 1. stupně jsou převážně uzavřeny nejfrekventovanější regionální procesy. Proto přišel s následujícími „vahami“, které zjednodušeně představují metodu pro přiřazování obyvatelstva k jednotlivým střediskům, respektive i „nestřediskům“: 40 % je přiřazeno podle místa trvalého bydliště, 30 % je přiřazeno k příslušným střediskům mikroregionů 1. stupně, 15 % k příslušným střediskům mikroregionů 2. stupně, 10 % k příslušným střediskům mezoregionů, 5 % k makroregionálnímu centru, tedy k Praze.

1.4 Výběr obslužných středisek

Výběr obslužných středisek je základním předpokladem pro další práci při zjišťování spádovosti za službami. Středisko znázorňuje místo, které má významný vliv na své okolí. Maryáš (1989) zmiňuje, že prvním úkolem je „určení hierarchické úrovně, od které se již uplatňuje regionální působnost obcí jako středisek základní obslužné úrovně. Za základní obslužnou úroveň považujeme úroveň, na které jsou uzavřeny nejpodstatnější a nejvíce frekventované obslužné procesy projevující se na vyšší než lokální hierarchické úrovni (úroveň, na které obsluhuje obce ve svém zázemí).

Určení obslužných středisek a jejich hierarchické úrovně je podle Maryáše, který vycházel z přístupů Dickinsona (1964) a Smailese (1968), možné dvěma způsoby:  Pomocí statistických ukazatelů jako „vymezení středisek na základě údajů o funkci, kapacitě a využití zařízení maloobchodu a služeb v sídlech“.  Pomocí dynamických ukazatelů jako „vymezení středisek na základě velikosti obsluhovaného území, tedy na základě obslužných procesů mezi sídly“.

1.4.1 Určení obslužných středisek pomocí statistických ukazatelů

Tato metoda vymezuje obslužná střediska podle druhů funkcí sídla, přebytku významnosti nebo dalších komplexnějších ukazatelů. Metoda určení středisek podle druhů funkcí sídla je založena na koncentraci druhů zařízení maloobchodu a služeb v sídlech nebo podle toho, zda se v místě vyskytují specializované

druhy zařízení. Tato metoda ale není příliš vhodná, protože díky ní nezjistíme, zda středisko skutečně funguje jako středisko (Maryáš, 1989, s. 64).

Metoda podle přebytku významnosti, určuje střediska na základě ukazatelů počtu obslužných zařízení, jejich kapacity a využití obslužných zařízení. Ukazatele porovnává podle toho, zda hodnota na 1 obyvatele přesáhla hodnotu průměrnou. Problémem této varianty může být chybné stanovené průměru (Maryáš, 1989, s. 66).

1.4.2 Určení obslužných středisek pomocí dynamických ukazatelů

Určení obslužných středisek dynamickými ukazateli je metoda založená především na údajích o spádovosti obyvatel za službami a maloobchodem. Používá se pro výběr a hierarchické členění středisek a především potom pro zjištění a vymezení rozsahu spádových území středisek, stejně jako pro zjištění intenzity vztahu mezi střediskem a jeho zázemím. Data bývají získána anketárním šetřením. Ačkoli tyto údaje nemusí být úplně přesné, jsou považována za vhodnou variantu, blížící se ke skutečnosti (Maryáš, 1989, s. 68).

1.5 Vymezení sfér vlivu obslužných středisek

Vztahy mezi bydlištěm a místem maloobchodu a služeb patří mezi základní socioekonomické vztahy a dojížďku za maloobchodem a službami můžeme považovat za jeden ze základních regiotvorných procesů (Hampl a kol., 1987). Na rozdíl od dojížďky za prací a do školy o ní ale nejsou dostupné žádné informace z oficiálních statistických zdrojů. Proto je pro zjištění potřebných dat nezbytné provést vlastní výzkum. Jako nejvhodnější varianta se nabízí anketární šetření (Kunc, 2013, s. 22).

Ke zjištění sfér vlivu středisek pomocí anketárního šetření můžeme podle Maryáše (1989) využít dvou metod:  Anketu ve vybraných zařízeních obslužné sféry zvoleného střediska.  Anketu ve všech sídlech zkoumané oblasti.

Maryáš se přiklání ke druhé variantě, kterou jsem také použila pro vypracování této práce. Pro úspěšné anketární šetření je nezbytné mít odpovědi od alespoň 1-2 % domácností zkoumané oblasti (Toušek a kol., 2008, s. 287). To je v případě této práce těžko proveditelné a proto se jako vhodnější varianta nabízí anketární šetření prostřednictvím obecních úřadů a jejich zástupců. 20

V metodice vymezení sfér vlivu obslužných středisek jsem opět vycházela z práce RNDr. Jaroslava Maryáše (1989). Odpovědi získané anketárním šetřením jsem vyhodnotila způsobem, kdy vykazované směry spádu byly kategorizovány podle intenzity spádu do tří typů:  převážný spád 10 bodů,  částečný spád 5 bodů,  výjimečný spád 1 bod.

Pro jednotlivé obce byla každému cíli i, který byl v obci vykazován v daném obslužném procesu j, přiřazena hodnota vij, která určuje relativní význam cíle i pro vykazující obec v tomto obslužném procesu.

Kde: Tij – bodová hodnota typu spádu do cíle i v obslužném procesu j

PCij – počet cílů v tomto typu

PTj – součet bodových hodnot všech typů intenzity spádu uváděných obcí v obslužném procesu j

V každé obci byl součet hodnot vij roven 100 % pro každý obslužný proces j. Každému obslužnému procesu byl dále přiřazen koeficient kj podle významu resp. frekvence využívání.

Celkový relativní význam cvi cíle i pro danou obec za všechny hodnocené obslužné procesy je potom roven:

I zde platí, že = 100 %. Tedy že součet všech relativních významů cvi v dané obci je roven 100 %. (Maryáš, 1989, s. 33–34)

Podle Maryáše (1989) bylo při vymezování vlivu obslužných středisek hlavním problémem ohodnocení jednotlivých obslužných procesů nadmístní úrovně z hlediska frekvence

využívání a tím i určité vyjádření důležitosti procesu pro uspokojování potřeb obyvatelstva. Maryáš vycházel především z počtu uváděných cílů v tehdejší ČSSR za předpokladu, že nejvíce „cílových obcí“ je vykazováno u nejčastěji využívaných zařízení občanské vybavenosti, a tedy u nejvýznamnějších, resp. současně nejfrekventovanějších, obslužných procesů.

Na základě analýzy hlavních cílů (tj. cílů uváděných jako cíle převážných nákupů) Maryáš rozlišil čtyři podskupiny základních obslužných procesů nadlokální úrovně a pro další hodnocení byl těmto podskupinám přiřazen rozdílný koeficient. Tento koeficient byl stanoven podle poměrů počtů hlavních cílů uvedených v daných obslužných procesech a počtu hlavních cílů ze zjišťovaných základních obslužných procesů nadlokální úrovně.

Poměry stanovil Maryáš následovně: speciální služby : nákupy nábytku : nákupy knih : nákupy léků : nákupy běžného průmyslového zboží : běžné služby : nákupy běžného textilu a obuvi = 1 : 1,2 : 1,3 : 2,0 : 3,3 : 4,0 : 4,0.

Koeficienty potom byly stanoveny tímto způsobem:

koeficient 1 – nákupy knih, nábytku, speciální služby, nákupy speciálního výběrového zboží, koeficient 2 – nákupy léků, koeficient 3 – nákupy běžného průmyslového zboží, koeficient 4 – nákupy běžného textilu a obuvi, běžné služby.

K vybraným střediskům následně Maryáš ostatní obce přiřadil na základě převažujícího spádu – kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny hodnoty celkového relativního významu prvého nejsilnějšího střediska. Ostatní obce, které nevykazovaly dostatečně významnou spádovost k určitému středisku, byly považovány za oscilační. Při výpočtu populační velikosti základních obslužných regionů byl počet jejich obyvatel rozdělen mezi příslušná konkurenční střediska. (Maryáš, 1989, s. 36)

2. VYMEZENÍ DOTAZNÍKU A VLASTNÍ ŠETŘENÍ

„Dotazník je strukturovaný sled otázek, navržených za účelem zjištění názorů a faktů a následného zaznamenání těchto údajů.“ (Hague, 2003, s. 103) Jako důležitý předpoklad ke správnému vyhodnocení výzkumu zmiňuje to, aby všem respondentům byly pokládány stejné otázky. Metoda formou dotazníku je nejrozšířenější metodou sběru dat (Kozel a kol., 2011, s. 186).

Smysl dotazníku spočívá ve čtyřech oblastech: získává informace od respondentů, poskytuje strukturu a usměrňuje proces rozhovoru neboli čtení, zajišťuje standardní ucelenou šablonu pro zapisování dat (odpovědí) a zjednodušuje jejich zpracování (Kozel a kol., 2011, s. 200).

Podle Kozla a kol. (2011, s. 187) je nezbytná poctivá příprava, tedy primární tvorba dotazníku. Na začátku je potřebné rozhodnout se o formě dotazování, což napomáhá tomu, jak bude dotazník v konečné podobě vypadat. Hague (2003, s. 118) dodává, že ideální dotazník by měl být zpracován na počítači. Měl by být jednoduchý na vyplnění a poskytovat dostatek místa na odpovědi. Případné použití barevného odlišení může zajistit vyšší návratnost.

2.1 Metoda dotazníkového šetření

Na výběr je ze čtyř způsobů dotazování:

 Osobní - je založeno na přímém styku tazatele a respondenta, čímž si tazatel zajišťuje nejvyšší návratnost. Výhodou je i existence zpětné vazby (Kozel a kol., 2011, s. 175). Napomáhá také získat větší důvěru respondenta a šanci správně pochopit otázku. Tento způsob je nejjednodušší pro dodání přesnějších informací, či vysvětlení určité nejasnosti. Značnou nevýhodou jsou ale náklady a to jak časové, tak finanční na dopravu do místa vykonání interview. Je ale možné využít pouličního interview, které je vhodné především u krátkých a jasných dotazníků. Tímto způsobem je možno získat více než 30 odpovědí za den, což značí rychlejší a jednodušší metodu dotazování (Hague, 2003, s. 136 – 137).

 Telefonické – Nabízí stejné výhody ohledně správného podání informací jako osobní dotazování. Jeho výhodou je rychlost a nízká nákladnost (Kozel a kol., 2011, s. 176).

 Písemné - Písemné dotazování již patří mezi nejméně rozšířené způsoby dotazování (Kozel a kol., 2011, s. 178). Dotazník bývá nejčastěji přiložen k nějakému produktu a odeslán jako poštovní zásilka. Problémem je ovšem časová prodleva odpovědí a hlavně nízká návratnost. V případě písemného dotazování je třeba dát si větší pozor na jednoduchost a přesnost otázek, protože se dotazovaný nemá koho zeptat na případné nejasnosti. Tato metoda je typická svou nízkou návratností a proto je vhodné k ní přiložit průvodní dopis (Kozel a kol., 2011, s. 201).

 Online – způsob online dotazování je nejmladší variantou, založenou na využití internetu (Kozel a kol., 2011, s. 177). Její značnou výhodou je téměř nulová nákladnost a rychlost. Stejně jako u písemného dotazování je nevýhodou nižší návratnost a nutnost pečlivého položení otázek. I zde se důrazně doporučuje přiložit průvodní dopis.

Jak popisuje Hague (2003, s. 120), průvodní dopis, přiložený k dotazníku, je stejně důležitý jako samotný dotazník. Měl by mimo jiné obsahovat důvod výzkumu, jasné instrukce k vyplnění a především poděkování.

2.2 Vlastní šetření

Po konzultaci s vedoucím mé práce RNDr. Jaroslavem Maryášem, CSc. jsem dotazník sestavila podle vzoru starších diplomových prací na stejné téma – spádovost za službami v určitém regionu. Dotazník byl vytvořen tímto způsobem především kvůli možnosti srovnání s daty šetřenými v práci Maryáše v roce 1989.

Zvolila jsem možnost dotazování pomocí internetu a dotazníky jsem rozeslala pomocí elektronické pošty na obecní úřady dotčených obcí. Celkem tedy na 24 obcí, jejichž emailové adresy jsem vyhledala na jejich obecních webových stránkách. Dotazník měli starostové, jejich zástupci nebo pracovníci obecních úřadů vyplnit a zaslat zpět na uvedenou e-mailovou adresu. Sběr probíhal od září 2014 do února 2015. Po prvním rozeslání se mi vrátilo 8 dotazníků, tedy necelých 30 %. Po druhém a třetím rozeslání, které proběhlo zhruba po měsíci, přišlo utlumení odezvy nejspíše způsobené volbami. Mnoho starostů a starostek bylo totiž ve své pozici nově (od zvolení ve volbách v říjnu 2014) a tedy nebyli schopni 24

dotazník zodpovědět hned. Proto celé šetření trvalo poměrně dlouho dobu. Ani po telefonické komunikaci v listopadu jsem neměla všechny odpovědi zpět, nicméně návratnost stoupla na 75 %. Po několikátém opětovném rozeslání jsem nakonec v únoru získala poslední dotazník a bylo tedy zodpovězeno celých 100% dotazníků.

Dotazník byl doprovázen úvodním dopisem (obojí v příloze) se stručnými informacemi o mně a účelu dotazníku, spolu s prosbou o spolupráci při výzkumu. Součástí byly i instrukce jak postupovat při vyplňování dotazníku. Představitelé obcí měli za úkol vyplnit dotazník podle toho, kam jejich občané dojíždějí za danými službami. Bylo možné doplnit jméno obce do tří sloupců podle frekvence dojížďky: převážně, částečně a výjimečně. Podle toho, zda obyvatelé jejich obcí dojíždí za uspokojením služeb pravidelně, méně často nebo velmi zřídka. U převážného spádu mohli doplnit pouze jednu obec. Ve sloupcích pro částečný nebo výjimečný spád bylo možno uvést i více než jednu obec.

Dotazník měl celkově 28 otázek a byl rozdělen na 3 části: zdravotnictví, školství a maloobchod a služby. Část o zdravotnictví se týkala návštěvy praktického lékaře, dětského lékaře, zubního lékaře, gynekologa, speciálního lékaře a nemocnice. Druhá část se dotazovala na školství – návštěvu mateřské školy, základní školy 1. stupně, základní školy 2. stupně, střední školy (gymnázia, učiliště), vyšší odborné školy a vysoké školy. V této části jsem ještě doplnila otázky ohledně návštěvy základní školy 1. a 2. stupně v roce 1980, kvůli možnosti srovnání v poslední kapitole práce. Poslední část týkající se maloobchodu a služeb se dotazovala na dojížďku za běžnými denními nákupy (potraviny, drogerie), nákupy textilu a obuvi, běžnými službami (kadeřnictví, čistírny, apod.), návštěvou lékárny, návštěvou finančních institucí a jejich poboček (banky, pojišťovny), nákupy běžného průmyslového zboží (elektro, aj.), speciálními službami (fotograf, oprava hodinek, apod.), nákupy speciálního výběrového zboží (auta, šperky, apod.), nákupy nábytku a bytových doplňků, nákupy knih a CD, návštěvy kulturních zařízení a akcí (divadla, kina, muzea, koncerty, výstavy apod.), restaurací, vináren, barů atd., zábavních zařízení (bowling, diskotéky atd.) a návštěvy sportovních zařízení (bazény, fitcentra apod.).

3. ZKOUMANÉ ÚZEMÍ A JEHO ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA

Území sledované v této práci odpovídá správnímu obvodu (SO) obce s rozšířenou působností (ORP) Židlochovice. Obec Židlochovice je zároveň obcí s pověřeným obecním úřadem. Nachází se zde celkem 24 obcí: Blučina, Bratčice, Holasice, Hrušovany u Brna, Ledce, Medlov, Měnín, Moutnice, Nesvačilka, Nosislav, Opatovice, Otmarov, Popovice, Přísnotice, Rajhrad, Rajhradice, Sobotovice, Syrovice, Těšany, Unkovice, Vojkovice, Žabčice, Žatčany, Židlochovice. Z toho 2 obce mají statut města (Židlochovice a Rajhrad) a 2 městyse (Medlov a Nosislav).1 Nejmenší obcí je obec Ledce s 214 obyvateli a největší Židlochovice s 3 659 obyvateli.

Obrázek 1: Administrativní mapa SO ORP Židlochovice

Zdroj: Český statistický úřad (http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/administrativni_mapa_so_orp_zidlochovice/$File/ORP6221.jpg)

1 Český statistický úřad, časové řady ORP Židlochovice. [online]. [cit. 2015-02-16]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/vybrane_ukazatele_za_spravni_obvod_zidlochovice/$File/646221.pdf 26

3.1 Geografická charakteristika

ORP Židlochovice se nachází v Jihomoravském kraji a je součástí okresu Brno-venkov. Leží jižně a jihovýchodně od Brna ve vzdálenosti 15-25 km od této jihomoravské metropole. Území obklopují obce správního obvodu Brno-město, Šlapanice, Ivančice, Pohořelice, Hustopeče a Slavkov u Brna. Na jihovýchodě sousedí s okresem Břeclav. Částečně potom na východě s okresem Vyškov a malým územím na severu s okresem Brno-město.

Obrázek 2: Administrativní členění Jihomoravského kraje

Zdroj: Český statistický úřad. (https://www.czso.cz/documents/11280/26584126/Admin_cleneni_2011.jpg/a26ae5d2-e81a-401a-99a4- aec51638c697?version=1.0&t=1424955610130)

Jeho rozloha odpovídá území o velikosti 19 432 ha, což představuje 13% rozlohy okresu a 2,7% rozlohy celého kraje. Z toho většinu plochy (15 699 ha) zaujímá zemědělská půda, což dokazuje orientaci obvodu na zemědělství. To je dáno především vhodnými půdními a klimatickými podmínkami. Dalších 1 148 ha připadá na lesní pozemky a 438 ha celkové rozlohy ORP zabírají zastavěné plochy. Hustota osídlení obyvatel je 161,7 obyvatel na km².2

2 Český statistický úřad. Vybrané ukazatele SO ORP Židlochovice. [online]. [cit. 2015-02-16]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/vybrane_ukazatele_za_spravni_obvod_zidlochovice/$File/646221.pdf 27

Území ORP se nachází v Dyjsko-svrateckém úvalu, ze kterého se tyčí nejvyšší kopec Výhon (355 m n. m.). Jinak je tato oblast rovinatá s množstvím říčních niv. Protékají tudy řeky Svratka, Šatava, Litava a Jihlava. Nachází se zde také nejníže položená oblast okresu Brno-venkov a to v okolí obcí Přísnotice a Unkovice.3

3.2 Demografické ukazatele4

V oblasti správního obvodu Židlochovice žilo k 31. 12. 2013 celkem 31 415 obyvatel. Průměrný věk mužů byl 38,5 let a průměrný věk žen 41,4 let. Míra nezaměstnanosti se v okrese Brno-venkov dlouhodobě drží mezi nejnižšími v kraji. Důvodem je především blízkost Brna, jakožto druhého největšího města v České republice, které tak disponuje mnoha pracovními příležitostmi. V roce 2011 dosahovala nezaměstnanost v ORP Židlochovice 6,8%. Na jedno místo tak připadlo 12,8 uchazečů.

Tabulka 1: Vybrané údaje jednotlivých obcí

Obec Počet obyvatel Rozloha (v ha) Blučina 2210 1668 Bratčice 696 616 Holasice 1074 354 Hrušovany u Brna 3461 908 Ledce 214 363 Medlov 696 1019 Měnín 1828 2117 Moutnice 1166 709 Nesvačilka 324 270 Nosislav 1316 1706 Opatovice 1056 615 Otmarov 291 125 Popovice 353 262 Přísnotice 840 770 Rajhrad 3428 950 Rajhradice 1317 547 Sobotovice 522 533 Syrovice 1484 827 Těšany 1227 1622 Unkovice 696 372 Vojkovice 1127 698 Žabčice 1636 818 Žatčany 794 968

3 Český statistický úřad: Charakteristika okresu Brno-venkov. [online]. [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_brno_venkov 4 Český statistický úřad: Vybrané ukazatele SO ORP Židlochovice. [online]. [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/vybrane_ukazatele_za_spravni_obvod_zidlochovice/$File/646221.pdf 28

Židlochovice 3659 595 Celkem 31415 19432

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat získaných z Českého statistického úřadu 3.3 Doprava

SO ORP Židlochovice disponuje dobrou polohou v blízkosti Brna. Dopravní infrastruktura je hustá a kvalitní, což jí dodává až mezinárodní význam. Přes území vede dálnice D2 směrem na Bratislavu a rychlostní silnice R52 vedoucí směrem na Vídeň. Dál než 5 km od rychlostní silnice nebo dálnice leží jenom obce Nesvačilka a Těšany. Regionem prochází i 1. železniční tranzitní koridor (trať č. 250). Většina obcí leží v koridoru trati. Mimo něj (ve vzdálenosti větší než 5 km) leží pouze 3 obce – Bratčice, Moutnice a Těšany.5 Autobusové spojení je zajišťováno IDS JMK. Z 24 obcí je 10 obsluhováno přímým spojem do Brna.

Obrázek 3: Správní obvod Židlochovice

Zdroj: Český statistický úřad. (http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/geograficka_mapa_so_orp_zidlochovice/$File/ORP_6221.jpg)

5 Třetí úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Židlochovice. [online]. [cit. 2015-02-06]. Dostupné na WWW: http://www.zidlochovice.cz/images/dokumenty/odbory/oupsu/UAP/treti_uplna_aktualizace_orp_zidlochovice.pd f 29

3.4 Občanská vybavenost

Na Židlochovicku je celkem devatenáct mateřských škol. Kromě Ledců, Nesvačilky, Otmarova, Popovic a Přísnotic jí disponují všechny obce, ale pouze v Žabčicích najdeme mateřské školy dvě. Základních škol 1. stupně (1. - 5. třída) je v ORP patnáct, zatímco základní školy 2. stupně (1. – 9. ročník) jsou zde pouze 4, a to v Měníně, Rajhradu, Těšanech a Židlochovicích. Žáci z ostatních obcí tedy do školy musí dojíždět. Vyšší vzdělání reprezentují dvě střední odborné učiliště a jedna střední odborná škola, které sídlí v Rajhradě, a jedno gymnázium v Židlochovicích. Základní uměleckou školu se nachází v regionu jedna, a to v Židlochovicích. 6

V ORP Židlochovice se nachází jedno zdravotní středisko – v Hrušovanech u Brna. Dále je v oblasti dvanáct ordinací praktického lékaře pro dospělé a deset ordinací praktických lékařů pro děti a dorost. K návštěvě zubaře můžeme využít jedné z dvanácti ordinací a čtyř v případě gynekologa. Ordinací lékařů specialistů je na Židlochovicku patnáct, z toho celkem třináct přímo v Židlochovicích, zbylé dvě v Hrušovanech u Brna. Obyvatelé obcí, kde není ordinace lékaře, musí za jeho návštěvou dojíždět do ostatních obcí. Na pokročilejší či specializovanou zdravotnickou péči se nabízí návštěva blízkého Brna.

6 Český statistický úřad Český statistický úřad: Městská a obecní statistika. [online]. [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/mos/okres.jsp?k=CZ0643 30

Tabulka 2: Výskyt vybraných zařízení v jednotlivých obcích

5. ročník) 9. ročník)

- -

Obec /

zařízení

ro dospělé ro děti a dorost

Mateřská škola Základní škola (1. Základní škola (1. Střední odborné učiliště Střední odborná škola Gymnázium Základní škola umělecká Zdravotnické zařízení Ordinace praktického lékaře p Ordinace praktického lékaře p Ordinace zubního lékaře Ordinace gynekologa Ordinace lékaře specialisty Lékárna pošta Česká Koupaliště Kino, letní kino Kulturní zařízení Blučina 1 1 ------1 - 1 - - 1 1 1 - 3 Bratčice 1 1 ------Holasice 1 1 ------Hrušovany u 1 1 - - - - - 1 1 1 1 - 2 1 1 - 1 Brna - Ledce ------1 Medlov 1 1 ------1 Měnín 1 - 1 - - - - - 1 1 - - - - 1 - 1 1 Moutnice 1 1 ------1 1 - - - - 1 - - 1 Nesvačilka ------Nosislav 1 1 ------1 1 - - - - 1 - - 1 Opatovice 1 1 ------1 Otmarov ------1 Popovice ------Přísnotice - 1 ------1 Rajhrad 1 - 1 2 1 - - - 2 2 3 1 - 1 1 - - 2 Rajhradice 1 1 ------Sobotovice ------Syrovice 1 1 ------1 - - - Těšany 1 - 1 - - - - - 2 1 1 1 - 1 1 - - 2 Unkovice 1 1 ------1 - 1 Vojkovice 1 1 ------1 - - Žabčice 2 1 ------1 1 - - - - 1 - - 1 Žatčany 1 1 ------Židlochovice 1 - 1 - - 1 1 - 2 2 6 2 13 2 1 - 1 2 Celkem 19 15 4 2 1 1 1 1 12 10 12 4 15 6 10 3 2 20

Zdroj: Vlastní zpracování z dat získaných z CZSO, Registru zdravotnických zařízení, Rejstříku škol a školských zařízení a oficiálních stránek obcí

4. PARCIÁLNÍ OBSLUŽNÉ REGIONY

Hlavním cílem práce je analýza procesů obslužné spádovosti na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Židlochovice a určení parciálních obslužných mikroregionů podle obslužných procesů, které zde probíhají na mikroregion zdravotnictví, mikroregion školství a mikroregion maloobchodu a služeb. Podle postupu RNDr. Jaroslava Maryáše, uvedeného v kapitole 1.5, jsem provedla řadu výpočtů na základě odpovědí získaných z dotazníků vyplněných starosty obcí a také na základě občanské vybavenosti jednotlivých obcí. Poté jsem vymezila střediska a jejich sféry vlivu, a to vždy na dvou úrovních - nadlokální a mikroregionální.

Aby bylo možné obce označit za střediska nadlokální, resp. mikroregionální úrovně, musely splnit jistá kritéria, kterým se budu více věnovat v každé podkapitole.

Ke střediskům jsem potom obce přiřadila podle jejich převažujícího spádu, který byl zjištěn z odpovědí v dotaznících. V případě, že byl v dotazníku napsán pouze převažující cíl dojížďky, byla k němu obec automaticky přiřazena. Pokud ale bylo uvedeno cílů více, bylo zapotřebí vypočítat převažující spád dojížďky. Tady byla za hlavní kritérium považována podmínka, aby celkový relativní význam (cvi) druhého nejvýznamnějšího střediska nedosahoval dvou třetin nejvýznamnějšího ze středisek. Pokud podmínka nebyla splněna, obec nevykazovala převažující spád a byla označena za oscilační.

Ke každé úrovni jednotlivých obslužných mikroregionů je navíc přiložen kartogram, který graficky znázorňuje spádové oblasti jednotlivých procesů.

4.1 Mikroregion zdravotnictví

Základem pro vymezení zdravotnického mikroregionu bylo zjištění dojížďky za návštěvou lékařů a vybavenost obce zdravotnickými zařízeními. Pro určení obslužných středisek jsem zjistila, jakými ordinacemi lékařů obce disponují a následně vyhodnotila, které obce splnily podmínku. Tyto informace jsem získala z Registru zdravotnických zařízení7.

7 ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR. [online]. [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: https://snzr.uzis.cz/viewzz/rzz.htm

Dojížďka za zdravotnictvím byla hodnocena na dvou úrovních, a to na nadlokální a mikroregionální úrovni. Na nadlokální úrovni byla zkoumána dojížďka za praktickým lékařem pro dospělé, praktickým lékařem pro děti a dorost, zubním lékařem a gynekologem. Na mikroregionální úrovni potom dojížďka za lékařem specialistou.

Aby mohla být obec označena jako středisko nadlokální úrovně, museli zde mít ordinaci alespoň tři ze čtyř zvýše zmiňovaných lékařů. Na mikroregionální úrovni se v obci musely nacházet ordinace alespoň tří lékařů specialistů nebo poliklinika. Zároveň musela být obec i střediskem nadlokálním.

V dotazníku byla položena i otázka na dojížďku do nemocnice, ale tou se v této práci dále nebudu zabývat, protože je to proces nadregionální úrovně, což je proces vyšší hierarchické úrovně, než jakou se tato práce zabývá.

4.1.1 Nadlokální úroveň zdravotnictví

Obyvatelé ORP Židlochovice za návštěvou praktického lékaře pro dospělé a praktického lékaře pro děti a dorost mohou dojíždět do celkem devíti obcí (Blučiny, Hrušovan u Brna,

Měnína, Moutnice, Nosislavu, Rajhradu, Těšan, Žabčic a Židlochovic). Výše zmíněnou podmínku poskytování alespoň tří ze čtyř služeb ale splnily pouze čtyři obce. Za střediska nadlokální úrovně byly proto označeny Hrušovany u Brna, Rajhrad, Těšany a Židlochovice. Dalším střediskem nadlokální úrovně regionu zdravotnictví byl označen i Újezd u Brna, který se již nenachází na území ORP Židlochovice, ale obyvatelé z této oblasti sem za návštěvou lékaře dojíždí.

Největší spádovou oblastí, čítající devět obcí, jsou Židlochovice. Tam dojíždí lidé z obce Blučina, Bratčice, Ledce, Medlov, Nosislav, Sobotovice, Vojkovice, Žabčice a Židlochovice samotné. Do obce Rajhrad spádují obce Holasice, Opatovice, Otmarov, Popovice, Rajhrad, Rajhradice a Syrovice. Obec Hrušovany u Brna obsluhuje pouze sebe samu, zatímco obyvatelé Žatčan dojíždí za lékaři do Újezdu u Brna.

Zbývající dvě obce nevykazovaly dostatečný převažující spád do žádného ze středisek a byly tedy označeny jako oscilační obce. Obec Unkovice osciluje mezi Židlochovicemi a Hrušovany u Brna a obec Měnín mezi Židlochovicemi a Brnem.

Kartogram 1: Nadlokální střediska zdravotnictví a sféry jejich vlivu

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z dotazníkového šetření

4.1.2 Mikroregionální úroveň zdravotnictví

Jako obslužné středisko mikroregionálního zdravotnického regionu mohly být označeny obce, ve kterých se nacházely alespoň tři ordinace lékařů specialistů a zároveň byly i střediskem nadlokální úrovně, tedy disponovaly také alespoň třemi ze čtyř ordinací: ordinací praktických lékařů pro dospělé i pro děti a dorost, zubařů a gynekologů. Tyto podmínky splnily pouze dvě obce a to Hrušovany u Brna a Židlochovice. Mimo zkoumané území to byla města Brno a Újezd u Brna.

Nejvyšší spádovost v regionu zdravotnictví vykazovaly i v případě mikroregionální úrovně Židlochovice s počtem desíti obcí. Dojíždí sem občané Blučiny, Bratčic, Ledců, Medlova, Nosislava, Přísnotic, Sobotovic, Vojkovic, Žabčic a Židlochovic. Druhou nejvýznamnější obslužnost vykazuje město Brno. Sem spádují obce Holasice, Moutnice, Opatovice, Popovice, Rajhrad, Syrovice a Těšany. Hrušovany u Brna opět obsluhují samy sebe, stejně jako do Újezdu u Brna opět dojíždí obyvatelé obce Žatčany.

Oscilačních obcí, které nevykazovaly dostatečný spád do žádné obce, bylo určeno pět. Unkovice oscilují opět mezi Židlochovicemi a Hrušovanami u Brna. A mezi Židlochovicemi a Brnem oscilují obce Měnín, Nesvačilka, Otmarov a Rajhradice.

Kartogram 2: Mikroregionální střediska zdravotnictví a sféry jejich vlivu

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z dotazníkového šetření

4.2 Mikroregion školství

Vymezení mikroregionu školství je založeno na dojížďce do škol a na vybavenosti obcí školskými zařízeními. Data jsem získala z Rejstříku škol a školských zařízení8 a odpovědí z dotazníku. Opět byly vymezeny dvě úrovně – nadlokální a mikroregionální. Na nadlokální úrovni byla zkoumána dojížďka do mateřských a základních škol, zatímco na úrovni mikroregionální do škol středních, gymnázií a učilišť.

Podmínkou označení obce jako střediska nadlokální úrovně bylo, že daná obec musela disponovat mateřskou a základní školou. U základních škol byla podmínka splněna pouze tehdy, když se v dané obci nacházel nižší i vyšší stupeň základní školy, tedy 1. – 9. ročník. V případě, kdy obec disponovala základní školou pouze I. nebo pouze II. stupně, nebyla podmínka splněna a obec nemohla být označena jako středisko nadlokální obslužné úrovně. Obslužným střediskem školství na mikroregionální úrovni mohla být označena obec, pokud se v ní nacházela alespoň jedna střední škola, gymnázium nebo učiliště a zároveň byla určena i střediskem na nadlokální úrovni.

V dotazníku byla položena také otázka na dojížďku do vysokých škol, ale tento obslužný proces nebyl dále zkoumán, vzhledem k jeho vyšší hierarchické úrovni.

4.2.1 Nadlokální úroveň školství

Ve zkoumaném území se nachází devatenáct mateřských školek. Patnáct škol I. stupně a čtyři školy II. stupně. Jako střediska nadlokálního významu v oblasti školství proto mohly být určeny pouze čtyři obce, a to Měnín, Rajhrad, Těšany a Židlochovice. Jako nadlokální obslužná střediska byly označeny také Dolní Kounice a Újezd u Brna, které už se ale nachází za hranicemi ORP Židlochovice.

Nejvíce obcí opět spadá do Židlochovic a to celkem devět. Jsou to obce Blučina, Hrušovany u Brna, Ledce, Medlov, Přísnotice, Sobotovice, Unkovice, Vojkovice, Žabčice a Židlochovice. Do Rajhradu dojíždí obyvatelé Holasic, Opatovic, Popovic, Rajhradu, Rajhradic a Syrovic.

8 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: Rejstřík škol a školských zařízení. [online]. [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://rejskol.msmt.cz

Obce Moutnice, Nesvačilka a Těšany dojíždí do Těšan a do Měnína jezdí obyvatelé Měnína a Otmarova. Obce Bratčice jsou spádovou obcí Dolních Kounic a Žatčany dojíždí do Újezdu u Brna. Obec Nosislav nevykazovala dostatečnou převážnou spádovost k žádnému středisku a je tedy obcí oscilační. Osciluje mezi Židlochovicemi a Velkými Němčicemi.

Kartogram 3: Nadlokální střediska školství a sféry jejich vlivu

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z dotazníkového šetření

4.2.2 Mikroregionální úroveň školství

Podmínku pro označení za středisko mikroregionální úrovně v regionu školství (výskyt alespoň jedné střední školy, gymnázia nebo učiliště a zároveň označení střediska nadlokální úrovně) splnily v ORP Židlochovice pouze dvě obce – Rajhrad a Židlochovice. Mimo zkoumané území bylo označeno jako středisko ještě město Brno.

Právě Brno má výraznou převahu v počtu obcí, které obsluhuje. Dojíždí do něj obyvatelé sedmnácti obcí – Bratčic, Holasic, Ledců, Medlova, Měnína, Moutnic, Nosislavu, Opatovic, Otmarova, Popovic, Rajhradu, Rajhradic, Sobotovic, Těšan, Unkovic, Žabčic a Žatčan. Židlochovice jsou spádovou obcí pro obec Blučina, Přísnotice, Syrovice, Vojkovice a Židlochovice. Obec Rajhrad splnila dané podmínky a může být označena jako středisko mikroregionální úrovně školství. Žádná obec, ani ona samotná, sem ale nevykazuje dostatečný převážný spád.

Za oscilační obce byly označeny obce Nesvačilka a Hrušovany u Brna. Nesvačilka osciluje mezi Brnem a Klobouky u Brna, zatímco obec Hrušovany u Brna osciluje dokonce mezi třemi obcemi – Židlochovicemi, Rajhradem a Brnem.

Kartogram 4: Mikroregionální střediska školství a sféry jejich vlivu

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z dotazníkového šetření

4.3 Mikroregion maloobchodu a služeb

Mikroregion maloobchodu a služeb byl vymezen na základě dojížďky za nákupy a službami, která byla opět zkoumána na dvou úrovních – nadlokální a mikroregionální. Procesy zkoumané v nadlokální úrovni byly nákupy textilu a obuvi, běžné služby (návštěva kadeřnictví, čistírny, apod.) a návštěva lékárny. Na mikroregionální úrovni byl hodnocen nákup běžného průmyslového zboží (elektro, apod.), dojížďka za speciálními službami (fotograf, oprava hodinek, apod.), nákup speciálního výběrového zboží (auta, šperky, apod.), nákup nábytku a bytových doplňků a nákup knih a CD. Datovou základnu jsem získala z dotazníků a oficiálních stránek obcí.

Aby mohla být obec označena jako středisko nadlokální úrovně maloobchodu a služeb, musela být schopna uspokojit alespoň dvě ze tří služeb – nákup textilu a obuvi, běžné služby a návštěvu lékárny. Střediskem na mikroregionální úrovni se obec mohla stát, pokud zajistila poskytování alespoň tří z pěti služeb – nákup běžného průmyslového zboží, speciální služby, nákup speciálního výběrového zboží, nákup nábytku a bytových doplňků a nákup knih a CD. Zároveň musela být obec střediskem i na nadlokální úrovni.

Postup pro vymezení sfér vlivu středisek byl opět stejný jako u dvou předchozích oblastí. Bylo nutné určit relativní významy jednotlivých cílů a poté stanovit celkové relativní významy cílů. Zde se postup trochu odlišoval od mikroregionů zdravotnictví a školství, protože bylo nezbytné počítat s koeficienty, které u předchozích oblastí měly shodně hodnotu 1. Jinak opět platilo, že pokud obec uvedla pouze jeden cíl, automaticky spádovala do tohoto cíle. Obce, které nevykazovaly potřebnou spádovost k žádnému středisku, byly označeny jako oscilační. Stejně tak platila podmínka, že druhé nejvýznamnější středisko nesmělo dosáhnout více než dvou třetin střediska prvního.

Určit koeficient významnosti bylo potřebné u všech hodnocených obslužných procesů, kvůli výpočtu sfér vlivu středisek na nadlokální i mikroregionální úrovni.

Tabulka 3: Počet hlavních cílů jednotlivých obslužných procesů a jejich koeficienty obslužný proces počet hlavních cílů koeficient nákupy knih a CD 2 1 nákupy speciálního výběrového zboží 2 1 nákupy nábytku 3 1,5 speciální služby 4 2 nákupy textilu a obuvi 4 2 nákupy běžného průmyslového zboží 5 2,5 návštěva lékárny 6 3 běžné služby 12 6

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z dotazníkového šetření

Na základě četnosti výskytu hlavních cílů středisek jsem vypočítala váhu koeficientů. Základem pro jejich stanovení byl obslužný proces nákup knih a CD, jakožto proces s nejméně hlavními cíli. Podle něj jsem potom dopočítala koeficienty pro ostatní obslužné procesy. Poměry jednotlivých procesů mi vyšly takto: 1 : 1 : 1,5 : 2 : 2: 2,5 : 3 : 6 pro nákupy knih a CD : nákup speciálního výběrového zboží : nákupy nábytku : speciální služby : nákup textilu a obuvi : nákup běžného průmyslového zboží : návštěva lékárny : běžné služby.

Koeficienty byly potom určeny následovně: koeficient 1 – nákupy knih a CD, nákupy speciálního výběrového zboží a nákupy nábytku, koeficient 2 – speciální služby, nákupy textilu a obuvi a nákupy běžného průmyslového zboží, koeficient 3 – návštěva lékárny, koeficient 6 – běžné služby.

V dotazníku byla položena i otázka na dojížďku za běžnými denními nákupy (potraviny, drogerie). Ta ale nebude v této práci hodnocena z důvodu nižší hierarchické úrovně procesu – úrovně lokální.

4.3.1 Nadlokální úroveň maloobchodu a služeb

V ORP Židlochovice byly jako střediska na nadlokální úrovni maloobchodu a služeb označeny tyto obce: Blučina, Hrušovany u Brna, Rajhrad, Těšany, Židlochovice a Unkovice. Mimo toto území potom ještě Brno a Újezd u Brna.

Židlochovice obsluhují pět obcí, stejně jako Rajhrad. Do Židlochovic dojíždí obyvatelé obcí Medlov, Ledce, Přísnotice, Vojkovice a Židlochovice a do Rajhradu obyvatelé obcí Opatovice, Otmarov, Popovice, Rajhradice a Rajhrad. Brno je spádovou obcí pro Holasice a Měnín. Hrušovany u Brna obsluhují pouze pro sebe.

Celkem sedm obcí nevykazovalo žádný převažující spád a muselo tak být označeno jako obce oscilační. Čtyři z nich oscilují mezi Židlochovicemi a Brnem. Jsou to Bratčice, Nosislav, Sobotovice a Žabčice. Těšany a Nesvačilka oscilují mezi Těšanami a Brnem. Žatčany a Moutnice mezi Brnem a Újezdem u Brna a obyvatelé obce Syrovice spádují do Rajhradu a Brna. Obec Blučina osciluje mezi sebou samou a Židlochovicemi, stejně jako obec Unkovice, která osciluje mezi sebou samou a Židlochovicemi.

Kartogram 5: Nadlokální střediska maloobchodu a služeb a sféry jejich vlivu

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z dotazníkového šetření

4.3.2 Mikroregionální úroveň maloobchodu a služeb

Jako mikroregionální střediska maloobchodu a služeb byly zvoleny obce Rajhrad a Židlochovice. Obec Rajhrad ale nevykazovala dostatečnou převážnou spádovost pro žádnou obec. Mimo území Židlochovicka byly jako střediska určeny obce Brno a Újezd u Brna.

Židlochovice jsou spádovou obcí pouze pro sebe samotné. Zatímco Brno je s počtem šestnácti obcí většinovým obslužným střediskem. Dojíždí sem obyvatelé obcí Blučina, Bratčice, Holasice, Hrušovany u Brna, Ledce, Měnín, Nesvačilka, Opatovice, Popovice, Rajhrad, Rajhradice, Syrovice, Těšany, Vojkovice, Žabčice a Žatčany.

Celkem šest obcí nevykázalo převažující spád pouze do jedné obce a byly proto určeny jako střediska oscilační. Obce Medlov, Nosislav, Přísnotice a Sobotovice oscilují mezi Židlochovicemi a Brnem. Obec Otmarov mezi Židlochovicemi, Brnem a Rajhradem a obec Moutnice mezi Brnem a Újezdem u Brna. Starosta obce Unkovice v dotazníku odpověděl na dojížďku za všemi pěti službami, týkajícími se mikroregionální úrovně, jako nevím. Tato data tedy nemohla být vyhodnocena. Podle výsledků z předchozích oblastí se ale dá očekávat, že budou spádovat do Židlochovic nebo Brna, případně oscilovat mezi těmito středisky.

Kartogram 6: Mikroregionální střediska maloobchodu a služeb a sféry jejich vlivu

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z dotazníkového šetření

5. KOMPLEXNÍ OBSLUŽNÉ REGIONY

Vzhledem k vymezení parciálních mikroregionů zdravotnictví, školství a maloobchodu a služeb bylo možné vymezit také komplexní obslužný region správního obvodu obce s rozšířenou působností Židlochovice.

Stejně jako v předchozí kapitole byla i v tomto případě střediska určena na nadlokální a mikroregionální úrovni. Podkladem pro jejich určení byly parciální mikroregiony nadlokálních a mikroregionálních středisek jednotlivých oblastí. Komplexním obslužným střediskem nadlokální, resp. mikroregionální úrovně se mohlo stát pouze centrum, které bylo označeno za středisko na nadlokální, resp. mikroregionální úrovně v alespoň dvou ze tří parciálních obslužných mikroregionů.

Jako středisko nadlokální úrovně komplexního obslužného regionu byly určeny obce Hrušovany u Brna, Rajhrad, Těšany, Židlochovice. Mimo zkoumané území také Újezd u Brna. Na mikroregionální úrovni potom obce Brno a Židlochovice.

I v této kapitole bylo nutné vypočítat sféry vlivu vzhledem k celkovým relativním významům jednotlivých cílů. Opět platila podmínka, že druhé nejsilnější středisko nesmělo dosáhnout dvou třetin hodnoty prvního střediska. Oblastem ale byla přiřazena jiná váha. Regiony zdravotnictví i maloobchodu a služeb měly koeficient 1, zatímco odvětví školství bylo počítáno pouze s poloviční váhou, tedy koeficientem 0,5. Tento rozdíl byl dán tím, že se dojížďka za školstvím týká pouze části obyvatelstva (dětí dojíždějící do mateřských a základních škol).

Obce byly přiřazeny podle svého spádu. Pokud vykazovala obec dojížďku do stejné obce ve všech třech oblastech, byla ke středisku automaticky přiřazena. Pokud spádovost nebyla dostačující, byla obec označena jako oscilační.

5.1 Nadlokální komplexní úroveň

Jako nadlokální komplexní obslužné středisko byly označeny ty obce, které splnily podmínku a byly označeny jako středisko nadlokální úrovně v alespoň dvou ze tří parciálních regionů (zdravotnictví, školství a maloobchod a služby) - Hrušovany u Brna, Rajhrad, Těšany 47

a Židlochovice. Mimo území SO ORP Židlochovice byly za střediska označeny města Brno a Újezd u Brna. Nejvíce obcí obsluhuje nadlokální komplexní středisko Židlochovice – Blučina, Bratčice, Ledce, Medlov, Nosislav, Přísnotice, Sobotovice, Unkovice, Vojkovice, Žabčice a Židlochovice. Do Rajhradu dojíždí obyvatelé obcí Opatovice, Otmarov, Popovice, Rajhrad, Rajhradice a Syrovice. Těšany jsou spádovou obcí pro Nesvačilku, Moutnice a Těšany. Hrušovany u Brna jsou spádovou obcí pro sebe samu a Žatčany dojíždí do Újezdu u Brna. Obyvatelé Měnína nejvíce dojíždí do Brna.

Obec Holasice nevykazovala dostatečný spád do žádného střediska, a proto byla označena za obec oscilační. Osciluje mezi Židlochovicemi a Brnem.

Kartogram 7: Nadlokální komplexní střediska a sféry jejich vlivu

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z dotazníkového šetření

5.2 Mikroregionální komplexní úroveň

Jako mikroregionální komplexní region nacházející se na území Židlochovicka mohla být určena pouze obec Židlochovice. Mimo toto území také Brno a Újezd u Brna, který ale nevykazoval dostatečný převážný spád z žádné obce.

Největší spádovost má Brno s celkovými třinácti obcemi. Patří sem Holasice, Hrušovany u Brna, Měnín, Moutnice, Nesvačilka, Opatovice, Otmarov, Popovice, Rajhrad, Rajhradice, Syrovice, Těšany a Žatčany. Do Židlochovic komplexně spádují pouze dvě obce – Přísnotice a Židlochovice samotné.

Zbylé obce nevykazovaly převážný spád ani k jednomu středisku. Byly proto označeny jako obce oscilační. Mezi Židlochovicemi a Brnem tedy oscilují obce Blučina, Bratčice, Ledce, Medlov, Nosislav, Sobotovice, Unkovice, Vojkovice a Žabčice.

Kartogram 8: Nadlokální střediska maloobchodu a služeb a sféry jejich vlivu

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z dotazníkového šetření

6. SROVNÁNÍ

Tato kapitola se zabývá srovnáním dat spádovosti za službami na Židochovicku v oblasti maloobchodu a služeb a školství V první zmiňované oblasti bylo srovnání provedeno na základě dat získaných touto prací s výzkumem provedeným Geografickým ústavem ČSAV v roce 1987, ve kterém byla zkoumána dojížďka za službami v ČSSR. Komparace se týká mikroregionální úrovně v oblasti maloobchodu a služeb. Současná data tedy budou reprezentována kartogramem č. 6.

Stejně jako v současnosti byla i v minulosti ve zkoumaném území pouze dvě hlavní střediska – Židlochovice a Brno. Obec Židlochovice si sice udržela svůj spádový vliv z okolních obcí a je stále velmi významným obslužným střediskem, nicméně už nemá vliv největší. Tento vliv podstoupila městu Brnu, a to především v oblasti Rajhradu a okolních obcí, které měly dříve tendenci oscilovat mezi Židlochovicemi a Brnem. To potvrzuje například obec Blučina, která dříve oscilovala mezi těmito středisky, zatímco dnes je spádovou obcí Brna. Stejná situace je i v případě Hrušovan u Brna či Vojkovic. Tato změna se tedy nejvíce projevila na území s dobrou dopravní dostupností do hlavního města Jihomoravského kraje. Z velké části by mohla být připsána také výstavbě obchodních středisek na okraji města. Pro případ ORP Židlochovice je to především obchodní centrum Olympia v Modřicích, které je pro svou blízkost (a shromáždění mnoha druhů obchodů) častým nákupním cílem obyvatel Židlochovicka. Právě v tomto případě je ale nutné vzít na vědomí případné nepřesnosti anketárního šetření. Vzhledem ke své bezprostřední blízkosti k městu Brnu bývá město Modřice často nepřesně považováno za jeho součást. Dá se tedy očekávat, že tak v některých případech odpověděli i starostové dotazovaných obcí a přispěli tím ke zkreslení výsledků. Zvýšená dojížďka do Brna je pravděpodobně podpořena i vyšším využíváním aut a tím vyšší mobilitě obyvatel oproti 90. létům 20. století.

Rozdíl ve spádovosti za službami je i v případě obce Nosislav. Ta tehdy patřila k okresu Břeclav, nicméně i za této situace spádovala do Židlochovic. Dnes osciluje mezi Židlochovicemi a Brnem, stejně jako Přísnotice. Jedinou změnou, která proběhla a nezahrnuje město Brno, je případ obce Moutnice, která byla v roce 1987 spádovou obcí Brna, zatímco dnes je obcí oscilační mezi Brnem a Újezdem u Brna.

Obrázek 4: Dojížďka za službami podle výzkumu ČSAV v roce 1987

Zdroj: MARYÁŠ, J. Dojížďka do škol a za službami. In Atlas obyvatelstva. Geografický ústav ČSAV – Federální statistický úřad, Brno - Praha 1987

Srovnání v oblasti školství jsem provedla na základě dat získaných z dotazníků, kde jsem se dotazovala na dojížďku do škol 1. a 2. stupně. Ve výpočtu jsem postupovala stejně jako v případě dat k současné situaci. Střediska nadlokálního významu jsem zachovala shodná – tedy Měnín, Rajhrad, Těšany a Židlochovice, stejně jako střediska ležící mimo zkoumané území - Dolní Kounice, Újezd u Brna a Velké Němčice. Výpočtem jsem došla k závěru, že situace v roce 1980 byla téměř totožná, jako je nyní. Jediná změna se projevila v případě obce Nosislav a to tak, že v roce 1980 spádovala pouze do Židlochovic, kdežto nyní je obcí oscilační mezi Židlochovicemi a Velkými Němčicemi.

Kartogram 9: Srovnání se situací v roce 1980

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z dotazníkového šetření

ZÁVĚR

Tato práce se zabývala problematikou obslužných procesů zdravotnictví, školství a maloobchodu a služeb na Židlochovicku. Zkoumané území se nachází v okresu Brno- venkov v Jihomoravském kraji a čítá celkem 24 obcí.

Práce měla tři cíle. Prvním bylo vymezit parciální mikroregiony, včetně určení obslužných středisek a vymezení jejich sfér vlivu. Z nich potom vymezit komplexní obslužné regiony (cíl druhý). Posledním cílem bylo srovnání výsledků s daty získanými výzkumem provedeným ČSAV koncem 80. let 20. století. Prvním krokem celé práce bylo sestavení dotazníku a následné anketární šetření provedené zasláním e-mailu s průvodním dopisem a dotazníkem na obecní úřady dotčených obcí. Návratnost byla zpočátku pomalá, ale po několikátém poslání a telefonickém spojení nabyla 100 %.

Takto získaná data o dojížďce za jednotlivými službami jsem pomocí mnoha výpočtů analyzovala a získala z nich parciální mikroregiony zdravotnictví, školství a maloobchodu a služeb, stejně jako obslužná střediska jednotlivých oblastí. K jednotlivým střediskům byly podle vypočtených sfér vlivu přiřazeny ostatní nestřediskové obce. Výsledky byly vždy znázorněny v kartogramech. Jako středisko s nejvýznamnějším vlivem na nadlokální i mikroregionální byla podle očekávání označena obec Židlochovice, mimo oblast zkoumaného regionu potom město Brno. Na nadlokální úrovni mezi významná střediska patří také Blučina, Hrušovany u Brna, Měnín, Rajhrad, Těšany a Unkovice. Mimo území Židlochovicka i Dolní Kounice a Újezd u Brna. Na mikroregionální úrovni byly jako významná označeny tyto obce: Hrušovany u Brna a Rajhrad. Mimo zkoumané území potom i města Újezd u Brna.

Pro naplnění druhého cíle bylo třeba z parciálních mikroregionů určit komplexní obslužné regiony. Pro nadlokální úroveň byla určena jako střediska čtyři obce - Hrušovany u Brna, Rajhrad, Těšany a Židlochovice. Mimo zkoumané území navíc Újezd u Brna a Brno. Komplexním obslužným střediskem mikroregionální úrovně byly zvoleny tři obce – Židlochovice a Brno, ležící mimo území Židlochovicka. Navíc také Újezd u Brna, který ale nevykazoval dostatečnou spádovost pro žádnou obec. 55

Třetím cílem byla komparace výsledků mikroregionu školství a služeb s výzkumem ČSAV z roku 1987 a nadlokálního regionu školství z dat získaných dotazníkem. Srovnání ukázalo, že se za posledních téměř 30 let situace moc nezměnila. Jedinou výraznější změnou je větší význam krajského města Brna.

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

LITERÁRNÍ ZDROJE

[1] ANDĚL, Jiří. Sociogeografická regionalizace. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně, 1996, 85 s. ISBN 80-7044-112-7. [2] HAGUE, Paul N. Průzkum trhu: příprava, výběr vhodných metod, provedení, interpretace získaných údajů. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2003, 234 s. ISBN 80- 7226-917-8. [3] HAMPL, Martin. Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. Praha: DemoArt pro Univerzitu Karlovu, Přírodovědeckou fakultu, 2005, 147 s. ISBN 80-86746-02-x. [4] HAMPL, Martin, Karel KÜHNL a Václav GARDAVSKÝ. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1987, 255 s. [5] KOZEL, Roman, Lenka MYNÁŘOVÁ a Hana SVOBODOVÁ. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 304 s. ISBN 978-80-247- 3527-6. [6] KUNC, Josef. Časoprostorové modely nákupního chování české populace. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013, 194 s. ISBN 978-80-210-6020-3. [7] MARYÁŠ, J. Dojížďka do škol a za službami. In Atlas obyvatelstva. Geografický ústav ČSAV – Federální statistický úřad, Brno - Praha 1987 [8] MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. (Výzkumná zpráva) Brno: Geografický ústav ČSAV, 1989. 33, 96 s. [9] TOUŠEK, Václav, Josef KUNC a Jiří VYSTOUPIL. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 411 s. ISBN 978-80-7380-114-4. [10] ŽÍTEK, Vladimír a Viktorie KLÍMOVÁ. Regionální politika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 106 s. ISBN 978-80-210-4761-7.

ELEKTRONICKÉ ZDROJE

[1] Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Zákon č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje. [online]. [cit. 2015-04-01]. Dostupné na WWW: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=49565&recShow=1&nr= 248~2F2000&rpp=15#parCnt [2] Český statistický úřad. Časové řady ORP Židlochovice. [online]. [cit. 2015-02-16]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/vybrane_ukazatele_za_spravni_obvod_zidlochovice/ $File/646221.pdf [3] Český statistický úřad. Vybrané ukazatele SO ORP Židlochovice. [online]. [cit. 2015-02- 16]. Dostupné z:

http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/vybrane_ukazatele_za_spravni_obvod_zidlochovice/ $File/646221.pdf [4] Český statistický úřad. Charakteristika okresu Brno-venkov. [online]. [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_brno_venkov

[5] Město Židlochovice. Třetí úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Židlochovice. [online]. [cit. 2015-04-06]. Dostupné na WWW: http://www.zidlochovice.cz/images/dokumenty/odbory/oupsu/UAP/treti_uplna_aktualizac e_orp_zidlochovice.pdf [6] Český statistický úřad. Městská a obecní statistika. [online]. [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/mos/okres.jsp?k=CZ0643 [7] Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Registr zdravotnických zařízení. [online]. [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: https://snzr.uzis.cz/viewzz/rzz.htm [8] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Rejstřík škol a školských zařízení. [online]. [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://rejskol.msmt.cz

SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A KARTOGRAM

OBRÁZKY:

Obrázek 1: Administrativní mapa SO ORP Židlochovice ...... 26 Obrázek 2: Administrativní členění Jihomoravského kraje ...... 27 Obrázek 3: Správní obvod Židlochovice ...... 29 Obrázek 4: Dojížďka za službami podle výzkumu ČSAV v roce 1987 ...... 53

TABULKY:

Tabulka 1: Vybrané údaje jednotlivých obcí ...... 28 Tabulka 2: Výskyt vybraných zařízení v jednotlivých obcích ...... 31 Tabulka 3: Počet hlavních cílů jednotlivých obslužných procesů a jejich koeficienty ...... 42

KARTOGRAMY:

Kartogram 1: Nadlokální střediska zdravotnictví a sféry jejich vlivu...... 34 Kartogram 2: Mikroregionální střediska zdravotnictví a sféry jejich vlivu ...... 36 Kartogram 3: Nadlokální střediska školství a sféry jejich vlivu ...... 38 Kartogram 4: Mikroregionální střediska školství a sféry jejich vlivu ...... 40 Kartogram 5: Nadlokální střediska maloobchodu a služeb a sféry jejich vlivu ...... 44 Kartogram 6: Mikroregionální střediska maloobchodu a služeb a sféry jejich vlivu...... 46 Kartogram 7: Nadlokální komplexní střediska a sféry jejich vlivu...... 49 Kartogram 8: Nadlokální střediska maloobchodu a služeb a sféry jejich vlivu ...... 51 Kartogram 9: Srovnání se situací v roce 1980 ...... 54

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

ORP - Obec s rozšířenou působností SO – Správní obvod

ČSSR – Československá socialistická republika

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Vzor dotazníku

Příloha 1 – Vzor dotazníku