Archeologický Průzkum Řezenské Cesty
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Západo česká univerzita v Plzni Fakulta filozofická Diplomová práce ARCHEOLOGICKÝ PR ŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY Michaela Bendová Plze ň 2012 Fakulta filozofická Katedra archeologie Studijní program Historické v ědy Studijní obor Archeologie Diplomová práce ARCHEOLOGICKÝ PR ŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY Michaela Bendová Vedoucí práce: doc. Mgr. Karel Nová ček, Ph.D. Katedra archeologie Fakulta filozofická Západo české univerzity v Plzni Plze ň 2012 Prohlašuji, že jsem práci zpracovala samostatn ě a použila jen uvedených pramen ů a literatury. Plzeň, duben 2012 .............................. Na tomto míst ě bych cht ěla vyjád řit pod ěkování svému vedoucímu diplomové práce doc. Mgr. Karel Nová ček, Ph.D. Dále bych ráda pod ěkovala Mgr. Michalu Rakovi za odborné konzultace p ři zpracování databáze, interpretaci a dataci. A nakonec bych chtěla pod ěkovat Mgr. Han ě Seidlové za korekci celé této práce a také všem p řátel ům a rodin ě za podporu. 2 Obsah 1 ÚVOD ......................................................................................... 5 2 VÝVOJ STEZEK ........................................................................ 7 3 STAV DOSAVADNÍHO BÁDÁNÍ ............................................. 10 4 METODA PRÁCE - MODELOVÉ VEDENÍ ŘEZENSKÉ STEZKY ………………………………………………………………………..20 4.1 Ov ěř ení modelu terénním pr ůzkumem ............................................ 23 4.2 Postup rekonstrukce pr ůběhu Řezenské stezky ............................ 24 5 PR ŮBĚH ŘEZENSKÉ STEZKY ............................................... 27 5.1 Hlavní v ětev ....................................................................................... 27 5.1.1 Úsek Folmava – Pase čnice ................................................... 27 5.1.2 Úsek Pase čnice – Stráž – Nevolice - Domažlice .................. 31 5.2 Hlavní v ětev - Severovýchodní sm ěr ............................................... 38 5.2.1 Úsek Domažlice - Milav če ..................................................... 38 5.2.2 Úsek Milav če - Blížejov ......................................................... 39 5.2.3 Úsek Blížejov – Osvra čín ...................................................... 40 5.2.4 Úsek Osvra čín - Holýšov ....................................................... 41 5.2.5 Úsek Holýšov - Chot ěšov ...................................................... 42 3 5.2.6 Úsek Chot ěšov - Dob řany ..................................................... 46 5.2.7 Úsek Dob řany – Starý Plzenec ............................................. 48 5.3 Hlavní v ětev - Severní sm ěr ............................................................. 53 5.3.1 Úsek Domažlice – Horšovský Týn ......................................... 53 5.4 Vedlejší v ětev .................................................................................... 57 5.4.1 Úsek Domažlice - Radonice .................................................. 57 5.4.2 Úsek Radonice – Kanice ....................................................... 57 5.4.3 Úsek Kanice - Srbice ............................................................. 58 5.4.4 Úsek Srbice – Bijadla u Merklína .......................................... 60 5.4.5 Úsek Bijadla u Merklína – Sob ěkury ..................................... 61 5.4.6 Úsek Tu řany - Dob řany ......................................................... 62 5.5 Hypotetické sm ěry ............................................................................ 63 5.5.1 Lokalita Pivo ň ........................................................................ 63 5.5.2 Lokalita Meclov ...................................................................... 65 6 KLASIFIKACE A VYTVO ŘENÍ DATABÁZE ............................ 66 7 INTERPRETACE ..................................................................... 69 8 DATACE .................................................................................. 71 9 ZÁV ĚR ..................................................................................... 73 4 10 SEZNAM LITERATURY ........................................................... 78 10.1 Jiné zdroje: ........................................................................................ 87 10.2 Internetové zdroje: ............................................................................ 87 11 SUMMARY ............................................................................... 88 12 SEZNAM P ŘÍLOH .................................................................... 90 13 PŘÍLOHY ................................................................................. 91 5 1 ÚVOD V této práci se v ěnuji rekonstrukci pr ůběhu Řezenské stezky, která, jak je všeobecn ě známo, vedla z Prahy do Řezna. P ředpokládá se, že pr ůběh cesty v raném st ředov ěku vedl z Prahy p řes Beroun, Rokycany až do významného ran ě st ředov ěkého centra Starý Plzenec, odkud komunikace dále pokra čovala na Dob řany, Hradec u Stoda p řes Domažlice až do n ěmeckého Řezna. Z časových d ůvod ů není možné zpracovat celý pr ůběh této stezky, proto jsem se zam ěř ila na úsek, který za číná ve Starém Plzenci a kon čí na hranicích České republiky. D ůvod, pro č jsem si toto téma zvolila, je ten, že jsem se Řezenskou stezkou již částe čně zabývala ve své bakalá řské práci, kde jsem zjistila, že její velká část probíhala přes území, které spadalo do majetkové držby chot ěšovského kláštera. Proto jsem se k tomuto tématu opět vrátila. Navíc se této problematice zatím nev ěnuje p říliš pozornosti, i když v posledních letech se tato situace zlepšuje. Jako p říklady mohu uvést výzkum Zlaté stezky (Kub ů – Zav řel 2007) nebo výzkum Norimberské stezky (Nová ček – Široký 1998). I z tohoto d ůvodu jsem se cht ěla zabývat touto dálkovou komunikací. Cílem této práce bude zjistit stav dosavadního výzkumu prost řednictvím historických i archeologických prací, které o tomto tématu byly napsány, dále ur čit pr ůběh komunikace v úseku mezi Starou Plzní a zemskou hranicí na základ ě analýzy dostupných písemných a (historických i sou časných) kartografických pramen ů. Tyto výsledky budou nadále ov ěř eny prost řednictvím nedestruktivního výzkumu konkrétn ě terénní prospekcí p římo na jednotlivých lokalitách. Následn ě budou všechny zjišt ěné relikty promítnuty do n ěkolika map, které budou zpracovány v programu GIS. Zárove ň s těmito výsledky bude vypracována část práce, která se bude skládat z jednotlivých úsek ů této dálkové komunikace, ve které budou jednotlivé relikty cesty 6 interpretovány v kontextu osídlení krajiny spole čně s pokusem o jejich dataci. Zárove ň budou všechny tyto výsledky zpracovány do databáze, která bude zahrnovat jednotlivé úvozy. Zde budu řešit nejen formální vlastnosti každého reliktu, ale také prostorové vlastnosti, které se stanou podkladem pro řešení n ěkolika otázek. 7 2 VÝVOJ STEZEK Pokud si uv ědomíme, co pojem „dálková stezka“ v ůbec znamená, zjistíme, že se jedná o trasu, která sloužila k pravidelné lidské komunikaci ve v ětší vzdálenosti, a to již od samotného po čátku existence člov ěka (Kv ět 2002, 5 – 8). Tím, že docházelo k opakovanému pohybu lidí, následn ě zví řat a dopravních prost ředk ů v ur čitém prostoru a čase, vznikaly tak r ůzné pozemní komunikace, jejichž poz ůstatky neboli úvozy můžeme ješt ě dnes v krajin ě najít (Nový 2008, 10 – 11). Podoba sou časné krajiny je ovšem zcela odlišná než ve st ředov ěku či dokonce v prav ěku. Proto t ěchto úvoz ů p říliš nenacházíme, ale pokud jsou v krajin ě alespo ň částe čně zachované, je možné pomocí dalších metod ur čit jejich následující pr ůběh. Již ve starší dob ě kamenné, p ředevším v paleolitu, lidé volili takovou cestu, která vedla nedaleko vodního toku a zárove ň byla doprovázena co nejmenším po čtem p řírodních p řekážek, jež by bránily ve snadném pr ůchodu. Osídlení nebylo p říliš husté a lidé se p řesouvali v menších skupinách, které po sob ě nezanechávaly výrazn ější stopy, proto dnes nemáme žádné dochované relikty t ěchto cest (Kv ět 2003, 63). Postupem času byl charakter krajiny neustále m ěněn, hovo řím o mladším prav ěku, konkrétn ě neolitu. Díky zavedení zem ědělství, kdy pole vznikla žďářením p ůvodního lesa, lidé za čali zakládat trvalejší sídelní areály. Většinou se jednalo o 3 – 5 dom ů dopln ěné spolu s r ůznými zásobními jámami a jinými antropogenními tvary. Následkem toho krajina získala zcela jinou podobu. Další „revolu ční“ zm ěna tohoto systému prob ěhla již v eneolitu, kdy se za čalo využívat zví řecí síly ke křížové orb ě. Tento zp ůsob obd ělávání a získávání p ůdy zap říčinil vznik tzv. „stabilizovaného katastru.“ Také byly poprvé zakládány ohrazené osady ve vyvýšených polohách. V dob ě bronzové máme doklady o nejstarším člen ění sídelních areál ů, kdy 8 nalézáme hranice jednotlivých pozemk ů (p ř. Anglie). Všechna tato fakta ovlivnila složení sít ě stezek, která byla díky stále intenzivn ějšímu r ůstu osídlení neustále zahuš ťována. P říkladem toho je doba železná, jejímž nejvyšším vývojovým stupn ěm byla doba římská. Ta byla známá svou výstavbou nových komunikací po celém sv ětě (Gojda 2000, 178 – 185). Jist ě není pot řeba p ředstavovat silnice jako „Via Appia“, „Via Flaminia“ nebo „Via Aurelia“. Velmi d ůmyslná byla také římská poštovní doprava „cursus publicus“, založená císa řem Augustem, která prost řednictvím svého systému poštovních stanic tzv. „mansiones“ a prvot řídní organizace zajiš ťovala v ůbec nejrychlejší dopravu té doby (Čtvrtník 1977, 16 – 19). Dalším zlomovým bodem ve vývoji komunika ční sít ě byla st ředov ěká kolonizace ve 13. stol., která probíhala t řemi r ůznými zp ůsoby. Prvním bylo rozší ření osídlení o okrajové