Dvojjazyčná Učebnice Terénního Učení Deblín a Okolí

DVOJJAZYČNÁ UČEBNICE TERÉNNÍHO UČENÍ DEBLÍN A OKOLÍ

CZECH – ENGLISH TEXT BOOK OF OUTDOOR LEARNING DEBLÍN AND ITS SURROUNDINGS

Břetislav Svozil, Alois Hynek (eds)

DVOJJAZYČNÁ DVOJJAZYČNÁ UČEBNICE TERÉNNÍHO UČENÍ /DEBLÍN A OKOLÍ/ BŘETISLAV SVOZIL, ALOIS HYNEK (EDS) 9 788026 022787

obalka_deblin_II.indd 1 24.5.2012 23:06

Dvojjazyčná učebnice terénního učení

Deblín a okolí

Břetislav Svozil, Alois Hynek (eds) Úvodní slovo ředitele školy: B. Svozil Úvodní slovo editorů: B. Svozil, A. Hynek

1. Nahlédnutí do minulosti (I. Ochrymčuková, B. Svozil, M. Mandelíčková) 2. Za historií Tišnova (M. Mandelíčková) 3. Po stopách historické kulturní krajiny: významné krajinné prvky v katastru Deblína (M. Braun, O. Šerý) 4. Geologická expedice Deblínskem (Z. Máčka) 5. Lesní významné krajinné prvky severně od Deblína (M. Braun, O. Šerý) 6. Hřebenovka (I. Ochrymčuková, B. Svozil, M. Mandelíčková) 7. Klášter Porta coeli (J. Zacpal) 8. Naučná stezka lesnická (Lesy města Brna, a.s., S. Ton) 9. Příroda a krajina v umění (J. Lacina) 10. Diana (B. Svozil) 11. Staré hornictví a vápenictví v okolí Lažánek a Maršova (Z. Máčka)

Autoři textů jsou uvedení u jednotlivých kapitol. Na učebnici se dále podíleli J. Hofbauer a J. Trávníček jako metodikové environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, M. Mandelíčková a B. Svozil jako metodikové anglického jazyka a A. Hynek jako odborný garant. Dále se do tvorby učebnice zapojili J. Trojan, K. Klemešová, M. Burkartová, B. Navrátilová a T. Vagai.

Fotografie na obálce: P. Gelnar, M. Braun

Autoři fotografií: M. Braun, M. Plevová, B. Svozil, Z. Máčka

Jazyková korektura: P. Rohanová

Autoři mapových kompozic: J. Trávníček, J. Trojan Mapové kompozice jsou založeny na terénním mapování s využitím ortofotografických podkladů GEODIS BRNO, spol. s r.o.

Za spolupráci děkujeme žákům a pedagogům ZŠ a MŠ Deblín.

Tato publikace vznikla v rámci projektu OP VK „Prostupné jazykové vzdělávání na ZŠ Deblín“ (reg. č.: CZ.1.07/1.1.02/03.0074), který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Vydal: Základní škola a Mateřská škola Deblín, Brno - venkov, příspěvková organizace, Deblín 277, 664 75

2012

První vydání

ISBN 978-80-260-2278-7 OBSAH

1. Nahlédnutí do minulosti 6

2. Za historií Tišnova 12

3. Po stopách historické kulturní krajiny: významné krajinné prvky v katastru Deblína 18

4. Geologická expedice Deblínskem 24

5. Lesní významné krajinné prvky severně od Deblína 32

6. Hřebenovka 40

7. Klášter Porta coeli 46

8. Náučná stezka lesnická 52

9. Příroda a krajina v umění 60

10. Diana 66

11. Staré hornictví a vápenictví v okolí Lažánek a Maršova 72 Dvojjazyčná učebnice terénního učení

Deblín a okolí

Úvodní slovo ředitele školy Naše Základní škola Deblín má společnou vizi učitelů, žáků, rodičů založenou na společném pro- cesu učení za účasti širší veřejnosti i odborníků z řady institucí. Takové motto: „Škola jako učící se organizace/jako místo inovací“ není prostým logem, ale živým organismem, v němž se všichni učí, jsou tedy žáky, učitelé navíc vyučují. Inovace se snadno vymýšlejí, ale obtížněji zavádějí a my nechceme zůstat jen u slov, hodně nám pomáhá veřejnost a již zmínění odborníci. Proto jsme přistoupili na afektivní cíle podle Andersona a Krathwohla, jimž se u nás začalo říkat ´prožitková pedagogika´. Dáváme přednost originálu, jenž nám umožňuje vytváření komunitní školy, která je schopna kvalitně zajišťovat výchovně-vzdělávací proces. Ten se svým zaměřením snaží zohled- ňovat lokální a regionální zvláštnosti, připravuje a motivuje své žáky a ostatní spoluobčany pro celoživotní vzdělávání, ale vytváří i již zmíněné inovace. Jednou z nich je „Dvojjazyčná učebnice terénního učení (Deblín a okolí)“. Tato publikace mohla vzniknout díky podpoře z Operačního pro- gramu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK), projektu „Prostupné jazykové vzdělávání na ZŠ Deblín“ (CZ.1.07/1.1.02/03.0074). Máte tak před sebou společné dílo nejen odborníků, ale i žáků, kteří se na něm spolupodíleli, stejně jako vnímaví rodiče a občané, jimž není kvalita naší školy lhostejná.

Břetislav Svozil

Úvodní slovo editorů Opravdu účinné učení nespočívá jen v učení se pojmům, jejich definicím, nýbrž v nalezení jejich významu a smyslu, tedy jejich interpretaci. Takový postup není v českém školství běžný, stejně jako zavádění afektivních cílů, jež se týkají tělesné motoriky, smyslového poznání a prožívání. Ho- diny strávené u počítačového monitoru nebo plazmových či LED televizorů nestačí k porozumění světu, v němž žijeme, potřebujeme jít do přírody, krajiny, za lidmi, kulturními památkami. Naše terénní učení stavíme na spolupráci našeho myšlení a všech smyslů, proto vycházíme z učebních cílů podle Andersona a Krathwohla, kteří rozvíjejí Bloomovu taxonomii vzdělávacích cílů. V teré- nu je vše složitější než v těch nejlepších učebnicích, ale jeho pochopení je na úrovni těch nejlep- ších učebnic, které velmi často terén opomíjejí. Terén, to je svět mimo školu, třeba i za školou, svět, v němž naši žáci žijí, i když dnes se spíše jezdí auty a sedí doma před těmi monitory. Terén je často záhada, někdy i konflikt, terén má svou prostorovost a časovou proměnlivost, nejen tu dnešní, ale i minulou – historickou, a doufejme, že má i budoucnost. Právě o budoucnost jde. Tu již začínají naši žáci chápat a utvářet – oni v ní budou žít a je důležité, aby se jim v ní žilo tak, že v ní nebudou jen odpočívat jak nám neustále doporučuje reklama, ale budou v ní i pracovat, budou ji prožívat i přetvářet – s hlavním ohledem na hodnoty lidství.

editoři

01 /1. nahlédnutí do minulosti 1. Nahlédnutí do minulosti /Irena Ochrymčuková, Břetislav Svozil, Monika Mandelíčková/

Trasa z Deblína přes Vohančice do Tišnova

V našem okolí se nachází mnoho míst, o jejichž jovali. Od roku 1234 připomíná se hrad Deblín původním účelu dnes vypovídá pouze jejich jako majetek staropanského rodu pánů z Deblí- zachovalé pojmenování. Vydejme se tedy na na. Později tento hrad vlastnili například páni tato místa a pokusme se poodhalit, s jakými z Lomnice, ve 14. stol. sňatkem dcery hradního událostmi byla tato místa spojena, a k jakým pána dostal hrad do držení Čeňek z Kunštátu. účelům sloužila. V 15. století přešel hrad do držení královského Práce s dobovými prameny a historickými města Brna. Od Brna pak Deblín dostal r. 1573 nápisy vede k uvědomování si specifičnosti jeden z brněnských měšťanů a výběrčí ungeltu dané lokality a historického a jazykového vý- Matouš Šram. Vnuk jeho Gabriel z Deblína třicet voje těchto míst. Zároveň učí propojovat udá- let byl konšelem a pak královským rychtářem losti regionální historie s tzv. velkými dějinami. v Brně. Byl povýšen do šlechtického stavu a psal se - z Deblína (Urbánek 1908, s. 136-137). Otázky k zamyšlení K deblínskému hradu, respektive kostelu, Dokážete vyjmenovat některá místa ve vašem se váže mnoho zajímavých pověstí. Jedna z nich 1. nahlédnutí do minulosti 1. nahlédnutí okolí, se kterými je spojen nějaký příběh či po- se vztahuje k ‚podivnému‘ kameni osmibokému věst? Kde je možné takové příběhy hledat? komolému jehlanu, který se nachází v jeho těsné blízkosti. Podle vyprávění starousedlíků: „Za starých časů se v Nedvědici vsadil kamenický mi- 1. zastavení - kostel sv. Mikuláše str, že za jediný den opracuje težký mramorový blok v Deblíně do neobvyklého tvaru a do půlnoci jej převeze na tra- Jak uvádí J. F. Urbánek ve svém vlastivědném kači na deblínský hrad. Slovo dalo slovo a za chvíli se průvodci: mistr zručně oháněl kladivem i dlátem a pozdě odpo- „Již v 10. století stával v Deblíně pevný hrad, vy- ledne se se svým těžkým dílem vydal přes Doubrav- stavěný loupeživými rytíři. R. 960 český kníže Bo- ník a Tišnov k Deblínu. Doprovázeli ho dva chasníci, leslav I. vyslal svého statečného vůdce Bojslava kteří, blížící se k cíli cesty, netrpělivě čekali, až odbije na Tišnovsko, aby s lidem sobě svěřeným hradu půlnoc. Toho se však dočkali v okamžiku, kdy utrmá- Deblína se zmocnil. Ale již v následujícím století cený mistr složil svoje dílo na nádvoří hradu. Tím sáz- octl se hrad opět v rukou loupeživých rytířů, kteří ku vyhrál a kámen zde leží dodnes“ (Patočka 1989, celé okolí od Brna až po Velkou Bíteš znepoko- s. 172-173).

6 Úkol Dokážeš najít tento kámen? Čemu ještě mohl sloužit? Co znamenají tato slova: ungelt, konšel, rychtář?

Ve středověku byla země rozdělena na jed- notlivá panství. Tato panství byla spravována šlechtici, kteří dané území dostávali od panov- níka v léno (příkladem je deblínské panství). K panovníkovi pak šlechtici měli takzvanou Obr. 1/ Kostel sv. Mikuláše a tajemný kámen lenní povinnost – tedy povinnost odvádět králi pravidelné dávky (peníze, naturálie) a pomá- hat panovníkovi (např. při válečných výpravách Úkol apod.). Území mohlo být rovněž pod církevní Projdi okolí deblínského hradu a pokus se identifi- správou (příkladem je majetek kláštera Por- kovat pozůstatky původní stavby. ta coeli). Pod správu panů, kteří vlastnili hrad Pokus se zjistit, jak vypadal tzv. „deblínský groš“. v Deblíně, patřily tyto obce v okolí – Katov, Nová Ves, Nelepeč, Čížky, Žernůvka, Prosatín, Holasice, Podolí, Žďárec, Blahoňov, Pejškov 2. zastavení - kříž a Jestřabí. Z Deblína směřujeme na Vohančice. Přibližně v polovině této cesty se ocitneme na místě, Úkol které je známé díky svážení dřeva, ale také Zakresli do mapy oblast, která byla ve správě maji- díky kříži, který se zde nachází. 1. nahlédnutí do minulosti 1. nahlédnutí telů hradu v Deblíně O kříži na vrcholu kopce (zvaného ve Vo- hančicích „Deblíňák“ a v Deblíně „Vahanščák“), O tom, jak vypadal deblínský hrad, opět píše na křižovatce lesních cest, se říkalo, že zde byli J. F. Urbánek ve svém průvodci z roku 1908 na počátku 19. století pohřbeni vojáci z napo- (s.136-137): „Hrad deblínský byl velmi rozsáhlý; leonských válek. . Kříž nyní stojí na jiném místě o tom svědčí místo, na kterém podnes nalézají se než tehdy, protože byl sražen kolem roku 1935 zříceniny a zbytky přes 5 metrů širokých zdí. Část hospodářským vozem a následně přemístěn. zdi nachází se na hřbitově. Ačkoliv odtud množství fůr kamení vyvezeno bylo, jsou z hradu vystavěny: Otázka k zamyšlení kostel, škola a sedm větších nebo menších stavení. Bojovalo Rakousko ve válkách společně s Na- Při kopání nalezeno bylo množství rumu, popele, poleonem nebo proti němu? Kde byla nejbližší křidlic, železné hroty šípů, ostruhy, kusy železných bitva? zbraní, stříbrné mince (deblínské groše) aj.v.“

7 01 /1. nahlédnutí do minulosti

3. zastavení - sušírna oloupen a přišel o všechno – o vůz plný zboží, Ve Vohančicích nad hájenkou můžeme nalézt o koně i o peníze. Rychtář však mávl bezmocně sušírnu, respektive to, co z ní zbylo. Ze zámeč- rukou a bázlivě pravil: „To se dřív tento tvůj bič ku ve Vohančicích vedly prý únikové tajné pod- zazelená, než někdo zkrotí deblínské rytíře.“ zemní chodby k této bývalé panské sušírně. Ale rozlícený muž zarazil zmíněný bič u do- Tyto chodby měly údajně pokračovat dál smě- movní zdi na dvoře a běžel si zjednat spravedl- rem do lesa k Deblínu. Mezi vladyky z Vohančic nost jinam. a pány z Deblína patrně existovaly ve středově- Po nějaké době se podařilo vojenskou mocí ku sousedské styky, byť pověst (snad čerpající dopadnout, pochytat a potrestat rytířské lapky. ze situace v království v první polovině čtrnác- A tu se i bič u zdi vohačické rychty zazelenal a po- tého století) o původu tisu ve Vohančicích již stupně z něho vyrostl mohutný strom, vzácný tis. hovoří o loupeživých pánech z Deblína a jejich Je mnohem rozložitější v koruně než u kořenů. potrestání. Kupec ho prý do hlíny zarazil obráceně, proti směru růstu. Tis roste u č.p. 5 dodnes. 1. nahlédnutí do minulosti 1. nahlédnutí

Obr. 2/ U křížku Obr. 3/ Sušírna

Úkol K čemu taková sušírna v minulosti sloužila. 4. zastavení - zámek a zvonička Zkuste na základě zachovalého půdorysu na- Říká se, že původní tvrz pánů z Vohančic byla malovat, jak mohla taková sušírna vypadat. dřevěná a stála na místě, odkud bylo dobře vi- dět na cestu k Deblínu, k Tišnovu a k Březině. Pak prý snad ve válkách vyhořela a nové obydlí vrchnosti bylo postaveno poblíž, ale na jiném Pověsť místě a z trvanlivějších materiálů. Pozemek Pověst praví, že na rychtu ve Vohančicích za zámkem nese dříve užívaný název „Spá- se přihnal kupec s bičem v ruce a domáhal lenisko“. Tento název je spjat se strašlivým se od rychtáře pomoci. Byl v deblínských lesích krupobitím, které postihlo v roce 1879 v den

8 sv. Petra a Pavla (29.6.) Tišnov, Předklášteří, Bře- být odevzdán pro válečné účely. Další osud to- zinu a Vohančice. Od té doby chodili poutníci hoto zvonu se zatím nepodařilo odkrýt. z těchto obcí v tento den po 30 let na „Spále- Další významnou službu poskytovala tato niska“, po cestě se přidávali i poutníci z Čížek stavba krytím dřevěné kašny s vodou přivá- a z Úsuší, modlili se, věřili v léčivou moc, pálily děnou do zámku z prameniště na poli Hal- se obvazy nemocných adť. týře. Nedostatek vody přiměl od poloviny Trati a lesu nad zámkem se obecně říká „Ko- 19. století majitele velkostatku k budování vodo- lónka“, neboť na jejím úpatí byly začátkem vodu a jeho několika dalším technickým úpra- 20. století postaveny obytné stavby ozdravov- vám. Obyvatelé obce si potom z kašny mohli ny a později Masarykovy ligy proti tuberkulóze. za doby většiny nájemců brát vodu. Odvod Zvonice u zámečku ve Vohančicích stála prav- přebytečné vody byl řešen přepadem do hor- děpodobně v současné podobě od poloviny ního rybníka. 17. století. Tehdejší majitelé, páni de Castro, nechali rozšířit původní jednokřídlý renesanč- Otázka k zamyšlení ní zámek na barokní dvoukřídlou stavbu. Ná- Zvonička byla v minulosti důležitým pro- dvoří bylo uzavřeno spojovacím průjezdným středkem pro informování obyvatel obce. Jak traktem, od vesnice je dosud odděluje zeď se je zajišťována informovanost obyvatel Vohan- širokou bránou. Součástí tehdejšího okázalého čic v současné době? vjezdu byla i zvonice. Hlas zvonu oznamoval denně klekání, po- ledne, vyzýval k modlitbě, oznamoval úmrtí člena obce, doprovázel průvody, popř. varoval před nebezpečím. Požární poplach zvoněním - „šturmováním na zvon“ - byl závazný od vydá- 1. nahlédnutí do minulosti 1. nahlédnutí ní „ohňového patentu“ císařovny Marie Terezie z roku 1751. To již Vohančice vlastnil, po mnoha předešlých, poslední majitel – město Brno. Zvonička patrně sloužila i ke svolávání na robotu. Vedle zvoničky stála ještě koncem 19. století omšelá dubová lavice, na níž prý bývali v předešlých časech drábem vypláceni poddaní, kteří nechtěli nastoupit na robotu, Obr. 4/ Zámek ve Vohančicích anebo byli jinak neposlušní. Na povrchu zvonu (či asi většího zvonku) byly údajně vyryty šlechtické znaky, ve zvono- 5. zastavení - Haltýře vině pak stříbro a zatavené peníze. Roku 1906 Napajedla pro dobytek byla zásobena vodou byl zvon darován městem Brnem do nově po- z pramenů na poli Haltýře, odedávna mok- stavené kaple sv. Josefa na návsi. V její zvonici řinatého. Obyvatelé si za zahradami od č.p. 1 sloužil až do druhé světové války, kdy musel po č.p. 5 zřizovali chráněné stavbičky na ucho-

9 01 /1. nahlédnutí do minulosti

vánímléka a mléčných produktů (haltýře). „Dubová“, „Záhony“ atd., které svědčí o typu ně- V pozdější době sloužila dolní část tohoto pole kdejších porostů a způsobech obhospodařování. nad Hruškovou zahradou jako napajedlo pan- Velmi zajímavý, poněkud tajemný název pro Vý- ských ovcí vyháněných z č.p. 4 – panské ovčír- rovku uvádí ve své práci „Geologie středu svratec- ny. ké klenby“ K. Zapletal roku 1925. Výrovka se tam nazývá „Vohouška buková“. Vohouška je zřejmě Otázka k zamyšlení lidový název pro houští, odvozený od pojmu Jak získávali lidé v minulosti vodu pro sebe „v houští“. Jestliže je to houští označováno jako a pro dobytek? bukové, je to v pořádku, i z hlediska biogeografic- kého členění, z kterého vyplývá, že jednou z do- minantních dřevin původních porostů Výrovky je právě buk“ (Lacina 1983, s. 185-186).

Otázka k zamyšlení Jaký je přesný text na památníku? Dovedeš říct některá slova v místním nářečí?

Úkol Popiš, jaké dřeviny se nacházejí v této lokalitě dnes.

Obr. 5/ Boží muka, v pozadí Haltýře 1. nahlédnutí do minulosti 1. nahlédnutí 6. zastavení - Výrovka (Vejrůvka) Přes kopec (zvaný „Holé kopec“) se dá přejít na Výrovku (420 m n.m.). „Skalnatý útvar Výrov- ka je tvořen (jak uvádí geomorfolog Mojmír Hrá- dek) k západu ukloněnými vrstvami devonských slepenců, které přecházejí do siricitických břidlic a drob. Průběh vrstev je na východě a severu omezen svislými stěnami mrazových srubů, které vznikaly mrazovým zvětráváním v době ledové. Zde se otevře nezvyklý pohled na Tišnov. Na vy- Obr. 6/ Výrovka hlídce je památník bratří Vetešníkových - skautů, kteří zahynuli v koncentračním táboře. Na turis- tických mapách ve směru od Vohančic k Výrovce nalezneme několik zajímavých místních názvů jako „Bačkovec“, „Kruhy“, „Kopaniny“, „Jahodník“,

02 /Za historií Tišňova Za historií Tišnova /Monika Mandelíčková/

Trasa vede od vlakového a autobusového nádraží kolem nejstarších domů v Tišnově – Müllerův dům, dům na Pernštýně, Peklo - středověké uličky – ulicí Jungmannovou - na náměstí Komenského – ulicí Kostelní ke kostelu sv. Václava – ulicí Na Hrádku – ulicí Riegrovou – Kuthanovo sanatorium – rozhledna na Klucanině.

Níže uvedená trasa vám představí Tišnov Otázka k zamyšlení z historického hlediska a zavede vás na mís- Proč bylo okolí Tišnova vhodné k pravěkému ta, která třeba často nevědomky míjíte. osídlení? Kde se dnes můžete setkat s doklady pravěké- Historie Tišnova ho osídlení Tišnovska? Město Tišnov všichni určitě znáte. Navštěvuje- te ho s rodiči nebo i sami z různých důvodů. „První písemná zmínka o Tišnově pochází z roku Tišnov funguje jako administrativní sídlo (síd- 1233 a je spojena se založením kláštera Porta lo finančního úřadu, živnostenského úřadu coeli v nedalekém Předklášteří. Před založením apod.). Rovněž zajišťuje služby - distribuční kláštera byl Tišnov vsí, která stála podél cesty, (obchod, doprava), výrobní (podniky, peněžní jenž sloužila kupcům, poslům a dalším pocest- Z a historií T išnova služby – banka, pošta), sociální (vzdělání, zdra- ným směřujícím z Moravy přes Tišnov povodím votní a sociální služby) a osobní (ubytovací, řeky Svratky k pozdějšímu Žďáru a odtud po- stravovací služby atd.). stupně přes Vojnův Městec, Chotěboř a Libici až do Prahy“ (Hájek 1986, s. 7). Úkol „Dějiny města Tišnova a kláštera Porta coeli Zkuste vytvořit mentální mapu, do které zazna- jsou úzce propojeny po celou dobu středověku. menáte vaše cesty do Tišnova a jejich účel. Původně bylo toto místo označováno jako Thus- now (1233), Tusnovice (1235), Tyssnow (1401). Historie Tišnova je velmi dlouhá. Osídlení toho- Jméno je pravděpodobně odvozeno od vlastního to místa je doloženo již ve starší a střední době jména – t.j. ves lidí Tušenových“ (Hosák, Šrámek kamenné, trvalejší osídlení Tišnova je doloženo 1980, 591-592). od 6. tisíciletí př.n.l. V průběhu středověku získal Tišnov některá privilegia, jako například pravidelné konání trhů, právo vařit pivo či právo soudit. Tato privilegia posilovala význam města.

12 a nové výstavby. dopravní sítě, vznikemnových podniků, škol rozvojem rozkvět městazačalve 20.století s (r. okresu roku 1849)a politického 1896).Nový letí, kdyse stal centrem (od soudníhookresu epidemií (1679-1680). dáletřebaválky), požárem (r. 1668)čimorovou dobětřicetileté válečnými taženími (např. v dobí novověku byla ovšem také poznamenána městav ob až dopočátku20.století. Historie Jádro středověkého města se zachovalo piva, sezde ve středověku provozovala? řemesla, vaření odvodit,ulic zkus kromě jaká Podívej senaplánměsta Tišnova. Podle názvů Úkol právovárečné“ (Hájek 1986,s. 13). domydevším tyto „vejsadní“ neboli, nákladní Fundamentem tišnovského blahobytu byly pře na šedesátišestištítech domů právovarečných. krčmy formanské střídalysevýčepní věchýtky páleníkořalky. Mimo žitak na vaření piva a přes Drásov doareálu v Čebíně. vápenky pily, do90.let 20.století sloužiljakovlečka který jen poslednínevyužívaný úsekpoblížtišnovské již v roce 1839).Dnesjez této trasy možné vidět narchie, – Brno Vídeň, byla uvedena doprovozu železniční trať naúzemí habsburskémo (první zvaná 1885 Tišnovka, byla zprovozněna v roce spadá do konce 19. století. Trasa Tišnov – Brno, regionu. železniční dopravy Historie v Tišnově Tišnov jevýznamným dopravním uzlemcelého vé nádraží 1. zastavení –vlakové a autobuso ýnmTšoavrzěvrs 19.sto Význam Tišnova vzrost výrazně v „Tišnovský údol rodil pšenici, ječmen a chmel „Tišnovský údolrodil pšenici,ječmena chmel - - - - -

13 pochází? období z jakého a odhadnout, v Tišnově dovy identifikovatDokážete některé historické bu- sev průběhu času? sídel?Mění jednotlivých jsousoučástí body(budovy) Jaké významné trasa dnes? století? Jakdlouhotrvá v 19. vlakem doBrna cesta odhadnout, jakdlouhotrvala Dokážete nají Tišnov. Zakreslete do mapy, jaké dopravní protí- linky k zamyšleníOtázka 1905“ (Fic, Zacpal, 1999,s. 160). dříve Horkou,štejnem, nazývaná roku sloužíod 1958. Trať Tišnov –Žďár nadPern přes Bystřici - 1953,dvoukolejný provoz v roce zahájen v roce druhé světové války, jednokolejný provoz byl vlíčkův Brod. Stavbabyla pozastavena během v Tišnově. patří mezinejstaršízachovalé měšťanské domy slohu. přestavěnéjádry v barokním Tyto domy s gotickými budovy hostince. Jdeo historické sloužilyjako zájezdní va 82),které v minulosti domuPeklo neboNaPekle (Jungmanno u a naPernštýně (Jungmannova70) víme u domů ulicí Jungmannovou –polevé straně sezasta- ulicíJanáčkovou pokračuje Vycházka a odbočí měšťanské domy 2. zastavení –ulice Jungmannova – - nejhoršípikle, krva kulysety měrném bezpečí po valenou pekelnické klenbou piterny, kde v „Vskutku ďábelské plány těžkou serodily pod Pověst o měšťanském doměPeklo opředena četnými pověstmi. zldmk dlouhéhistorii jsoutato místa Vzhledem k „Od roku 1939byla budována trať Brno–Ha- - -

Za historií Tišnova 02 /Za historií Tišňova

vé přepady a mordy. Dům měl totiž podzemní 3. zastavení – ulicí Koželužskou únikovou chodbu, která vycházela v nedaleké k Müllerovu domu chrastině při úpatí hory Květnice, takže lotrasi Ulicí Koželužskou, nejužší uličkou v Tišnově, mohli nepozorovaně do krčmy vejít a v případě ale i v celé České republice, projdeme na ulici nebezpečí opět z ní uniknout“ (Hájek 1986, s.17). Halouzkovu. Název ulice Koželužské odkazuje na období středověku, kdy zde sídlili řemesl-

Obr. 1/ Dům Peklo, č.p. 82, na Jungmannově ulici

Úkol Podívej se na plán města Tišnova. Podle názvů ulic zkus odvodit, jaká řemesla, kromě vaření piva, se zde ve středověku provozovala?

Jádro středověkého města se zachovalo Z a historií T išnova až do počátku 20. století. Historie města v ob- dobí novověku byla ovšem také poznamenána Obr. 2/ Ulice Koželužská válečnými taženími (např. v době třicetileté války), dále třeba požárem (v r. 1668) či moro- níci zabývající se zpracováním kůže. Na konci vou epidemií (1679-1680). ulice Halouzkové se dostáváme k tzv. Müllero- Význam Tišnova výrazně vzrost v 19. století, vu domu, v současné době sídlu muzea města kdy se stal centrem soudního okresu (od roku Tišnova. Müllerův dům prošel v nedávné době 1849) a politického okresu (v r. 1896). Nový rekonstrukcí, která citlivě zrestaurovala tuto rozkvět města začal ve 20. století s rozvojem budovu. Zde můžeme navštívit expozici, která dopravní sítě, vznikem nových podniků, škol se věnuje historii města Tišnova a povšimnout a nové výstavby. si některých významných artefaktů (např. listi- ny, archeologické nálezy apod.).

14 důležitým pramenem poznání.důležitým Tišnova. Stávají setakpro návštěvníky Tišnova z historie mezníky navýznamné které odkazují byla nástěnnými vyzdobena malbami–sgrafiti, s. 31-32). sgrafita na průčelí nové radnice“ (Hájek1986, reček JanoKöhler, pro aby siopatřil náměty předjaří roku 1906zavítaldoTišnova malé V radnici vystavěli najejichzákladech nynější. a roku 1771 lou, zachovalouale posud radnici z „ mnohemstaršíbudovy.nice stojí nazákladech podobu napočátku20.století.rad - Současná budovu radnice, svoji která současnou získala Na Komenskéhonáměstísedostáváme před Bohuslava Fuchse? vyjmenovat některé stavbyDokážeš významné sloh? funkcionalistický Čím jetypický kzamyšleníOtázka Kumpoštem.dřichem slohu architektem Bohuslavem Fuchsem aJin- tato budova vystavěna ve funkcionalistickém republiky, doobdobíprvní kdybyla v historii na budovu sepřesouváme Komerční banky které sizachovaly svůjpůvodní ráz. Pohledem žeme povšimnout domů, dalšíchměšťanských náměstíKomenského. Nakřižovatce simů- k Ulicí Jungmannovou sevracíme zpětsměrem 4. zastavení –náměstíKomenského rekonstrukceby mohlavypadat domuPeklo. va domuadůmPeklo. Zkuste navrhnout, jak Srovnejte zrekonstruovanou budovu Müllero Úkol Z ukázky jsme se dočetli, že budova radnice Z ukázky Zbořili tedy na podzim roku tedyZbořili napodzim 1905staroby - - -

15 vech a nápisech,které zde vidíš. Prohlédni sibudovu o výje radnice a vyprávěj Úkol tem komunismu. si povšimněteNa konci parku památníku obě opevněníměstasestřílnami.hlédnout zbytky jako hřbitov. Před kostelem jetakémožné za- do19.století byl tentoAž pozemek využíván Za povšimnutí stojí rovněž kolem kostela. park Kdo to byl sv. Václav akdyseslaví jehosvátek? kzamyšleníOtázka každoročních při Václavských hodech. Patron kostela sv. Václav jerovněž připomínán 1543. v roce výstavbu její připomíná věži lové jeho dlouhou historii. Nápis na hrano kládají novogotické přestavby, některé jehočástido rámci 19.století v svoji současnoupodobuv Tišnova –kostelu sv. Václava. Ač dostalkostel Ulicí Kostelní sedostáváme k jedné z dominant 5. zastavení –kostel sv. Václava Obr. hradeb 3/Zbytky ukostela sv. Václava - - - -

Za historií Tišnova 02 /Za historií Tišňova

6. zastavení – ulice Na Hrádku Otázka k zamyšlení Ulicí Na Hrádku procházíme kolem budovy Co je typické pro secesní architekturu? Znáš gymnázia, které bylo založeno v roce 1923. nějaké umělce, kteří tvořili v secesním slohu? Gymnázium se dnes nachází ještě ve dvou dal- ších budovách, které v minulosti sloužily jako různé školy. Po pravé straně budova bývalé 7. zastavení – tišnovská rozhledna hospodářské školy. Budova na Riegrově ulici Za Kuthanovým sanatoriem nás turistická znač- – dnes třídy nižšího gymnázia a ZŠ Smíškova - ka dovede až na tišnovskou rozhlednu, která sloužila původně jako dívčí měšťanka a obecná byla znovu vystavěna v roce 2003 na základech škola. V době druhé světové války sloužila bu- původní rozhledny z roku 1934. Rozhledna dova gymnázia jako ředitelství továrny Diana. se nachází na vrchu Klucanina (416 m n.m.). Zá- znamy v městské kronice uvádí, že při otevření Otázka k zamyšlení rozhledny v roce 1934 asistoval dokonce herec Odkdy byla v českých zemích uzákoněna po- Vlasta Burian. vinná školní docházka? Po výstupu na rozhlednu máme jedi- Proč bylo v minulosti odděleno vzdělávání ho- nečnou příležitost zorientovat se v krajině chů a dívek? Byl rozdíl v možném dosaženém a do orientační mapky zakreslit polohu Tišnova vzdělání hochů a dívek? a okolních obcí. Otevírá se nám krásný pohled na město Tišnov a možnost projít si znovu ce- Před budovou sokolovny si povšimneme pa- lou trasu vycházky za historií Tišnova. mátníku Boženky Škrabálkové, která zahynula během druhé světové války. Boženka Škrabál- Úkol ková s dalšími občany Tišnova byla členkou Na základě historického snímku porovnejte odbojového hnutí na Tišnovsku, které spolu- historickou a současnou podobu Tišnova. Z a historií T išnova pracovalo s partyzány ukrývajícími se nedalo Skaličky. „Ulicí Rigrovou procházíme kolem řady secesních vil dokládajících rozvoj Tišnova v 19. a na počátku 20. století. Mezi nejvýznam- nější z nich patří Villa Franke. Všechny patří do souboru tzv. cotagových letohrádků“ (Fic, Za- cpal 1999, s. 158). Dostáváme se až k budově tišnovské nemocnice, dříve Kuthanova sanato- ria, které bylo vystavěno z iniciativy lékaře Ku- thana v roce 1899 jako vodoléčebný ústav. Ten- to ústav byl vyhledáván lidmi z širokého okolí. Obr. 4/Fotografie starého Tišnova (z archivu Vojtěcha Hanuse)

03 /Po stopách historické kulturní krajiny: Významné krajinné prvky v katastru Deblína Po stopách historické kulturní krajiny: významné krajinné prvky v katastru Deblína /Martin Braun, Ondřej Šerý/

Trasa vede na jihovýchodní cíp deblínského katastru k Baňkovům. Poté zpět do Deblína přes Deblínskou pastvinu k Suché loučce a zpět do Deblína

Jednou z podmínek vysoké kvality života lo: 114/92). Obecně se jedná o ekologicky, je dobrý stav našeho životního prostředí. geomorfologicky nebo esteticky hodnotnou Na Deblínsku nenajdeme přísně chráněná úze- část krajiny utvářející její typický vzhled nebo mí, jako jsou například národní parky nebo přispívající k udržení její stability. V zákoně chráněné krajinné oblasti. To ale neznamená, se nacházejí dvě kategorie VKP. že by byla příroda na Deblínsku nezajímavá VKP takzvaně „ze zákona“ – jedná se o veš- a nehodnotná. keré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera Území Deblínska má charakter lesozemě- a údolní nivy (plošina v blízkosti vodního toku dělské krajiny. Na vrcholovém plochém relié- vybudovaná potokem či řekou). fu okrajových částí Českomoravské vrchoviny Registrované VKP – může se jím stát jiná část se nachází orná půda, svahy údolí s vodními krajiny, například mokřad, stepní trávník, re- Po stopách historické kulturní krajiny Po toky pak pokrývají především lesy. O potřeb- míz, mez, trvalá travní plocha (louka), naleziště nosti ochrany lesů, rybníků a řek asi nepochy- nerostů a zkamenělin, umělý (lom) i přirozený buje nikdo z nás – Deblínsko bez stromů si lze skalní útvar, výchoz či odkryv nebo i cenná jen těžko představit. Podobně významné jsou plocha porostů v sídelním útvaru (obci, měs- však také louky, staré zahrady a ovocné sady či tě), kterou může být i historická zahrada nebo pásy stromů oddělující velké bloky polí. Všech- park. na tato místa jsou za určitých předpokladů Území, na kterém se VKP nachází, má přiroze- předmětem ochrany nižšího řádu a pro účely ně svého vlastníka. Může jím být jak obec, stát, zákona se nazývají významnými krajinnými tak i soukromá osoba. S vyhlášením tohoto prvky (dále VKP). stupně ochrany se pojí i povinnost dodržovat určitá pravidla hospodaření. S nedodržováním Co jsou významné krajinné prvky? těchto povinností souvisí i sankce (postihy). Co přesně významným krajinným prvkem je V případě škodlivého zásahu do VKP, jeho po- a co není, definuje zákon o ochraně přírody škození či zničení může orgán ochrany přírody a krajiny (zákon má i své charakteristické čís- uložit pokutu až do výše 1 milionu korun.

18 V katastru Deblína bylo pracovníky odboru k místům, kterým se říká Baňkovy. Když vyjde- životního prostředí z Tišnova zmapováno a vy- me nad Deblín, otevře se nám pohled do kraji- mezeno celkem 21 významných krajinných ny. Uvidíme svahy padající do nížiny směrem prvků. Pro naše účely je lze rozdělit na VKP k Brnu, na opačné straně vystupují zalesněné lesní, vodní a na krajinu ležící ladem – mapy horizonty Českomoravské vrchoviny. Dobrým takto členěných VKP najdete v Atlasu Deblín- místem pro takové rozhledy může být osamo- ska na str. 74. U posledně jmenovaného typu cená lípa s křížem za vrcholem Skalka. (ležící ladem) se jedná o krajinu, která bývala dříve člověkem využívána, ale v současnosti Otázka k zamyšlení již tomu tak z mnoha důvodů není. Takováto Cestou se také dívejte kolem sebe a zamýšlejte území nejčastěji představují opuštěné sady, zase, co vidíte a proč se určité části krajiny kolem hrady, záhumenky či louky. V minulosti člověk vás využívají právě takovým způsobem, který tyto plochy využíval mnohem více (intenzivně- právě vidíte před sebou. Platí nějaké obecné ji). Nyní se mu to třeba již nevyplatí, nebo jsou pravidlo pro to, kde je na Deblínsku pole a kde pozemky pro vlastníka příliš vzdálené, těžko les? Vadí vám některé prvky v krajině? Jak dostupné a postupně od jejich obhospodařo- se stavíte k areálu JZD, vysílači signálu pro mo- vání upouští. bilní telefony nebo k elektrickému vedení? VKP jsou v okolní krajině často něčím vzác- né a překvapivé, například tím, jaké rostlinné a živočišné druhy je obývají, případně jak pů- 1. zastavení – Kručinková stráň sobí jako vegetační ostrovy v zemědělské kra- Prvním významným krajinným prvkem, který jině. Na příkladech jednotlivých lokalit si lépe navštívíme, jsou zbytky třešňového sadu. Toto představíte, jak tato území zpestřují krajinnou území se nazývá Kručinková stráň. Je to louka mozaiku a jaká ohrožení mohou jednotlivá VKP ve svahu, oddělená od pole mezí porostlou Po stopách historické kulturní krajiny Po potkat. různými dřevinami (buk, habr, dub, svída kr- vavá, trnka či růže trnitá). Pokud budete mít Otázka k zamyšlení štěstí a nebudete na sebe příliš upozorňovat, Napadá vás, co by mohlo být v Deblíně a okolí můžete zaslechnout hlas křepelky. Louka dnes takovým významným krajinným prvkem? zarůstá tzv. náletovými dřevinami, mezi něž Zamyslete se, čím by mohl být významný kra- patří osika, líska nebo bříza. Z přilehlého lesa jinný prvek ohrožován. se sem navíc dostávají semenáčky buku a ha- Vysvětlete ostatním, jak si představujete krajin- bru. Vhodným opatřením pro udržení součas- nou mozaiku. ného příznivého stavu je snaha zamezit náletu dřevin. Za tímto účelem by bylo vhodné louku kosit či nechat spásat. Staré ovocné stromy Prohlídka po kulturních krajinných prvcích – (třešně) by bylo navíc vhodné ošetřit (pročistit přesun od školy ke Kručinkové stráni koruny od suchých větví) a postupně nahra- Naše trasa začíná u budovy deblínské základní zovat novými sazenicemi, které zastoupí staré školy a směřuje přes Skalku k jihovýchodu – stromy po jejich dožití.

19 03 /Po stopách historické kulturní krajiny: Významné krajinné prvky v katastru Deblína

Otázka k zamyšlení složením flóry (rostlinstva). Zatímco ve vrchní Jak vypadal sad na Kručinkové stráni (jaké byly části najdete luční druhy jako kopretinu bílou, rozdíly oproti současnému stavu) v dobách, rozrazil rezekvítek nebo kontryhel, ve spodní kdy ještě plně sloužil svému účelu a byl pravi- části roste vlhkomilný blatouch bahenní či trá- delně obhospodařovaný? va skřípina lesní. Zamokřená část (prameniště) slouží také jako kaliště pro černou zvěř.

Otázka k zamyšlení Co je to „černá zvěř“ a jak se projevuje její přemnožení? Viděli jste už někdy kaliště? Co to znamená?

Obr. 1/ Kručinková stráň

2. zastavení – Loučka v Baňkovech O kousek dál se nachází o něco větší louka (po- jmenovaná Loučka v Baňkovech), která byla rovněž registrována jako významný krajinný Obr. 2/ Kaliště divokých prasat prvek. Oproti předchozímu stanovišti, které Po stopách historické kulturní krajiny Po bylo také lučním ekosystémem, je tato louč- ka ze tří stran obklopena lesem a v horní části 3. zastavení – Baňkovy ji uzavírá vysoká mez porostlá trnkou. Pod ní I když naše trasa vede po kulturních VKP, ještě se opět nacházejí náletové dřeviny, tj. stromy před odchodem se zastavíme na okraji soused- a keře, které jsou takzvaně méně ušlechtilé, ního svažitého lesa, kde se v horní části zařezá- rychle rostoucí, s méně kvalitním dřevem a je- vají pramenné části drobného potůčku. I toto jich výskyt předznamenává nástup lesa na ne- území je totiž významným krajinným prvkem. obhospodařovaných plochách. Na okraji meze Důvodem ochrany je zejména dobře zachova- se navíc nacházejí bez černý a ruderální spo- lý vzrostlý bukový les s příměsí jedle bělokoré, lečenstvo (typické „ruderální“ druhy jsou svízel smrku ztepilého a dubu zimního. Les v tomto přítula a kopřiva dvoudomá, které v našem místě přirozeně zmlazuje (povšimněte si množ- okolí často obsazují člověkem pozměněná sta- ství malých semenáčků buku a jedle). Protože noviště). Vzhledem k tomu, že se loučka roz- se v lese nachází značné množství zvěře, je kládá ve svahu, je její horní část sušší než její toto zmlazení (mladé stromky) třeba chránit níže položený okraj. To se projevuje odlišným oplocením před jejich okusováním. Důkazem

20 přítomnosti lesní zvěře jsou i zálehy v horních ale i jasan, líska nebo bez černý. Na zbývající částech severovýchodního svahu. Zálehem části se pak vyskytují druhově pestrá travino- se rozumí místo, kde zvěř odpočívá a přespává. bylinná společenstva s mateřídouškou, rozrazi- lem, pupavou a mnoha dalšími zástupci. V ne- Otázka k zamyšlení poslední řadě mezi významné druhy patří i vřes Les má mnoho funkcí. Jaká vás napadne v sou- obecný. Nyní se o lokalitu pečuje extenzivním vislosti se svažitým terénem v lese v Baňko- způsobem a z hlediska zachování tohoto pest- vech? rého společenstva na tomto není potřeba nic měnit. Mezi takový způsob hospodaření se řadí pastva nebo občasné kosení. Další hospodář- ské zásahy jsou nepravidelné, stanoviště se nijak nehnojí a pouze se udržuje současný stav. Zároveň je ale třeba upozornit na nebezpečí, která v místech nedaleko intravilánu (zastavě- né území obce) takovým místům bez intenziv- ního hospodaření hrozí. Příkladem intenzivně využívané plochy je typicky pole, případně zá- stavba a její bezprostřední okolí. Dříve se zde vyskytovala skládka stavební suti, což místu škodilo esteticky. Skládka však měla dopady Obr. 3/ Záleh v Baňkovech i na ekologické procesy v jejím okolí.

Přesun z Baňkov k Deblínu Otázka k zamyšlení Následujícím zastavením budou opuštěné Jak může černá skládka ohrožovat životní pro- Po stopách historické kulturní krajiny Po sady a hospodářské tratě (záhumenky, políčka, středí? louky) těsně nad Deblínem. Vraťte se tedy přes Skalku do vsi a podél potoka pokračujte k severu až k domu s číslem popisným 78, kde za- 5. zastavení – Deblínská pastvina bočte doprava nahoru a mezi domy se vydejte V blízkosti výše zmíněné lokality (v podsta- až k poli nad Deblínem. Došli jste do míst s dal- tě v přímém sousedství severním směrem) šími významnými kulturními krajinnými prvky. se nachází další významný krajinný prvek označovaný jako Deblínská pastvina. Jak už samotný název prozrazuje, jde o bývalou past- 4. zastavení – U cesty vinu ve střední části strmého svahu, která dnes Lokalita nazývaná U cesty je nevelká svou roz- představuje extenzivně využívanou louku lohou. Jedná se o staré meze u polní cesty ko- až plochu ležící ladem. Pokud si území pro- lem Braníškovického potoka směrem na Pejš- hlédnete opravdu pečlivě, můžete spatřit zbyt- kov. Část pokrývá souvislý porost dřevin jako ky dřívějších teras, které vznikly lidskou činnos- habr, trnka, ne zcela častý jilm, růže šípková, tí, aby vyrovnávaly značný a nevyhovující spád.

21 03 /Po stopách historické kulturní krajiny: Významné krajinné prvky v katastru Deblína

Z roztroušených dřevin je možné zmínit dub, les s dubem a modřínem. Na samotné loučce břízu, osiku či vrbu, ale také ovocné stromy se vyskytují dub zimní, borovice lesní, lípa vel- jako třešeň, jabloň nebo slivoň (švestka). V by- kolistá a bříza bělokorá. Jižní cíp loučky není linném patře se pak jedná o různé druhy tra- sekán, a proto silně zarůstá třtinou křovištní. vin (tomka vonná, bika ladní či ostřice černá). V bylinném podrostu je možné najít rozrazil V současnosti je nutné Deblínskou pastvinu rezekvítek, kontryhel obecný, mateřídoušku kosit, aby se zastavil nastupující nálet dřevin. a luční druhy travin. Na styku loučky a pole Nevhodnou je pro ráz lokality též započatá vý- se daří ruderální vegetaci (kopřiva a svízel pří- sadba borovice lesní. Území také neprospívají tula). Největším ohrožením je výše zmíněné občasné navážky. zarůstání třtinou, nevhodná výsadba borovice lesní a splachy živin z pole, které způsobují Otázka k zamyšlení nežádoucí změnu druhového složení rostlin. Z jakého důvodu se lidé na Deblínské pastvině Z těchto důvodů je vhodné území pravidelně snažili vyrovnat spád terasami? Co je k tomu kosit a posílit křoviny, které tvoří přirozenou vedlo? zábranu živinám prosakujícím z pole. Jelikož Suchá loučka není pravidelně obhospodařová- na, svádí tato skutečnost některé osoby k za- kládání černých skládek.

Otázka k zamyšlení Kde se dnes v okolí Deblína pase dobytek? Jed- ná se o velká stáda nebo jen o drobné chovy?

Návrat do Deblína ke škole Po stopách historické kulturní krajiny Po Všechna kulturní VKP v okolí Deblína jste si dnes již prošli. Při zpáteční cestě do školy po- Obr. 4/ Kamenitá mez nad Deblínem přemýšlejte nad tím, co vznik těchto míst za- příčinilo a zda současné způsoby hospodaření těmto místům prospívají nebo nikoliv. Doma 6. zastavení – Suchá loučka se pak můžete zeptat prarodičů (pokud jsou Poslední významný krajinný prvek, který v rám- z Deblína), jak si dnes navštívená místa pama- ci této prohlídky navštívíme, leží přibližně 500 tují ze svých mladých let a jak se tehdy vlastně metrů vzdušnou čarou severovýchodním smě- ve vesnici hospodařilo. rem. Suchá loučka, jak se také tomuto místu říká, je přístupná ze dvou stran (jak ze silnice Otázka k zamyšlení na Tišnov, tak ze silnice na Vohančice). Jedná Které z navštívených VKP se vám nejvíce líbilo? se o loučku v pozvolném údolním zářezu, jež A které považujete za nejcennější? je ze severovýchodní strany obklopena polem. V čem jsou VKP přínosnější oproti rozlehlým Na opačné straně ji ohraničuje hustý borový lánům polí?

04 /Geologická expedice Deblínskem

Geologická expedice Deblínskem /Zdeněk Máčka/

Trasa vede z Deblína podél Braníškovského a Pejškovského potoka přes Velkou Dřínovou, údo- lím Svratky do Březiny a poté autobusem zpět do Deblína.

Deblín a jeho širší okolí se vyznačují velmi pes- ky 1:200 000, 1:500 000 nebo 1:1 000 000. Po- trými tvary zemského povrchu – najdeme zde třebné mapy jsou dnes dostupné i na internetu mírně zvlněné plošiny, hluboce zaříznutá údo- na mapovém serveru České geologické služby. lí, krasové tvary vzniklé rozpouštěním vápenců Mapa nám může poskytnout cenné informace, (např. ponory, vývěry, jeskyně), celou řadu vět- ale nejzajímavější jistě bude osahat si jednot- ších i menších skal, ale i tvary vytvořené člo- livé druhy hornin přímo v přírodě. Mapa nám věkem (např. kamenolomy). Všechny tyto tvary tedy dobře poslouží pro první seznámení s tím, jsou budovány horninami nejrůznějšího stáří jaké horniny na Deblínsku najdeme a jaké je a vlastností. Pro pochopení krajiny kolem nás jejich rozšíření v krajině. Poté můžeme - vyba- a jejího reliéfu (tvarů zemského povrchu) bude veni mapou - vyrazit do terénu a udělat si jas- užitečné seznámit se s pestrou geologickou nější představu o tom, co se skrývá pod názvy minulostí a horninovou stavbou Deblínska. Jak hornin, které jsme vyčetli z map. se ale dozvědět, jaké horniny se na Deblínsku V okolí Deblína je řada příležitostí navštívit Geologická expedice Deblínskem Geologická expedice vyskytují a jak jsou staré? Nejsnadnějším způ- zajímavé geologické lokality a lze naplánovat sobem je nahlédnout do některé z existujících i více tras. Jednou z možností je spojit geolo- geologických map. Můžeme sáhnout třeba gickou vycházku s expedicí po stopách dolová- po Atlasu Deblínska, kde geologickou mapu ní a vápenictví na Lažánecku. V trase této ex- najdeme. Pokud budeme chtít znát návaznost pedice lze totiž spatřit velmi staré, přeměněné hornin naší obce na širší okolí, případně sezná- žuly, které se v blízkosti Maršova změnily zvět- mit se s horninovým prostředím podrobněji, ráváním v sypký kaolín. Lze zde narazit na bílý, můžeme si prohlédnout mapy připravované šedavý a šedomodrý vápenec, ze kterého lažá- Českou geologickou službou. Česká geologic- nečtí vápeníci pálili vápno. V neposlední řadě ká služba je státní instituce, jejímž prvořadým je zde k vidění přeměněná (metamorfovaná), posláním je zkoumat a do map zakreslovat vcelku měkká hornina fylit, obsahující zrníčka horniny nacházející se na území našeho státu. grafitu. Geologickou vycházku však stejně tak Pro naše účely se budou nejvíce hodit mapy dobře můžeme zahájit přímo v Deblíně. Geo- velkých měřítek 1:25 000 nebo 1:50 000. K dis- logická stavba je zajímavější na východ od De- pozici jsou ale i mapy méně podrobné s měřít- blína směrem k Pejškovu, Herolticím a Březině.

24 třeba připravit senaminimálněpůldennívýlet. do Březiny je necelých jetedy 10 kilometrů, Deblína né minulosti.Celková trasy z délka až poty, nedáv které v geologicky sevytvořily prastarých,období ažponejmladší,odhornin odnestaršíchologickou minulostíDeblínska hem tohotosebudemepohybovat výletu ge Bě zakončímev Březině. do Heroltic a exkurzi deme pokračovat podélPejškovského potoka Braníšovského doPejškova, potoka dálebu- povedou nejdříveNaše kroky přes údolíčko potoka všímáme žul, zvětralých úlomků potoka které zářezu podél cesty v a Deblína na políchu náspovede k Pejškovu. který potoka, Cestou si lesudo údolíBraníšovského blína směrem k čuje jakospraš. Po polnícestě z De sevydáme seozna- prachovitýmvátým materiálem, který na- usazeninami,svahovými dokonce i větrem hlinitýmiZávistky, kdejsouvšak žulypřekryty zahrady se nachází na Deblína konci údolí a pararul.žul, menšíostrůvky Domy případně náleží různé druhy Deblína ke kterému v okolí svratecký masiv, oblastinazývané ologové k Horniny, dnesstojí řadí Deblín, ge nakterých takéminerální složení). vlastnostia fyzikální (proměnily jejímetamorfóze sejejí vedly k tlaky, které a teploty na ni působily vysoké zemské kůře v rozlámánažula mnohokrát a 570 miliony lety. Zatuto dlouhoudobubyla což jeobdobí,které(starohory), skončilopřed Tato žulajevelmi stará, pocházíz proterozoika obsahující hojněbiotit(což jetmavá slída). středněměněná (metamorfovaná), žula, zrnitá geologické podloží stará, tvoří částečně pře kde Vlastní serozkládáv místech, obecDeblín žula metamorfovaná slabě Deblína, 1. zastavení -plošinau ------

25 horniny vznikaly. představit, Země jakvypadala v době, kdytyto geologických obdobípocházejí? Zkuste sirých Jak staré jsou horniny Ze naDeblínsku? kte k zamyšleníOtázka jsou přimíchány v půdě. vem a Březinou. Pejškovem, Žernůvkou, Předkláštěřím, Tišno rozsáhlé poměrně na Deblínsku území mezi slepence a pískovce.tvoří Slepence a pískovce a písku horniny postupněstávají – pevnéskalní prosakují roztoky, tímseze sypkéhoštěrku teplota, usazeninou ních vrstev, roste tlaki docházíkestlačováníneustále přibývá, spod- mocných Jak usazenin vrstvách. hromadí v a pak nejčastěji voda unášídomíst, kdeseusadí písek),které (štěrk a úlomky vznikají hornin že nejdříve zvětráváním tak, staršíchvznikají sedostalyze svahu. kam potoka, Tyto horniny Pejškovského korytě kovců najdemetakév - probíhá slepenců a pís po dně údolí. Úlomky pískovci usazenými. Kontakt mezislepencia mi, mámevšak nyní co dočiněnís horninami Na rozdíl odžul, které vyvřelý jsou horninami byly rovněž postiženy metamorfózou. mírnou menné slepence a pískovce. Podobně jakožuly jsoukře staršími zástupcidevonu, kterými s nej Nejdříve sesetkáme - Deblínska. hornin celá tomto řada zajímavých obdobívznikla V (období 410až360milionůletpřed dneškem). dodevonu konkrétně (prvohor), paleozoika geologickém časedomladšíhoobdobí se v Poté, co projdeme Pejškovem, posuneme kovce pís- devonsképotoka, slepence a 2. zastavení -údolíPejškovského - - - -

Geologická expedice Deblínskem 04 /Geologická expedice Deblínskem

Slepence jsou názorně obnaženy ve ska- tamorfovaných hornin se tomuto jevu říká bři- lách poblíž značené turistické cesty z Deblína dličnatost (foliace) a vzniká působením tlaku do Tišnova na Výrovce. Pískovce zase vytváře- (porušením hornin) při metamorfóze. jí zajímavé skalní útvary v blízkosti Maršova na Podskálí a podél asfaltové cesty vedoucí Otázka k zamyšlení z Maršova na Šmelcovnu do údolí Bílého po- Jak vznikly a jak se odlišují vyvřelé, metamor- toka. Tvrdé prokřemenělé pískovce najdeme fované (přeměněné) a sedimentární (usaze- i v korytě potůčku stékajícího od Maršova né) horniny? Které horniny z těchto tří skupin do Bílého potoka k Hálovu mlýnu. Pískovce vy- se vyskytují na Deblínsku a na jakých místech tváří v korytě vysoké stupně, a pokud místo na- je lze nalézt? vštívíme během jarního tání sněhu či po déle trvajících deštích, tak zde spatříme dva krásné vodopády (potok však bývá většinu roku su- chý). Tyto lokality se však nacházejí mimo naši trasu a necháme si je v záloze, třeba pro neděl- ní výlet s rodiči.

3. zastavení - údolí Pejškovského potoka, pararuly Pokračujeme údolím Pejškovského potoka,

a znovu se dostaneme do míst budovaných Obr. 1/ Ve svazích údolí Pejškovského potoka vycházejí na povrch svrateckou žulou. Zastavíme se však až v ohy- staré, zbřidličnatělé pararuly z období proterozoika bu potoka, kde v levém údolním svahu najde- Geologická expedice Deblínskem Geologická expedice me další horninu svrateckého masivu, kterou je pararula. Ruly jsou metamorfované horniny, 4. zastavení - Velká Dřínová, de- které vznikají přeměnou v podstatě jakýchko- vonský vápenec liv vyvřelých nebo usazených hornin; pokud Od lokality s pararulami to již není daleko dojde k přeměně usazených, někdy dokonce k soutoku Pejškovského a Maršovského poto- i sypkých sopečných hornin (např. sopečných ka. V těchto místech se dostáváme do území popelů), tak hovoříme o pararulách. Nachází- tvořeného devonskými vápenci. Rozdíl pozná- me se nyní na místě, kde jsou v dolní části sva- me snadno již podle barvy horniny – vápence hu vrchu Malá Dřínová odkryty skalky tvořené mají o něco světlejší, šedou barvu. Zdejší vá- pararulou. Pararuly jsou součástí pláště meta- pence patří k oblasti Lažánecko-heroltického morfovaných hornin, které pokrývají svratec- krasu. Jedná se o vcelku úzký pruh vápenců, kou žulu a náleží k souvrstvím, která geologové který se táhne od Lažánecké plošiny po Velkou nazývají deblínská skupina. Hornina má tmavě Dřínovou u Heroltic. Dalšími dvěma krasovými šedou barvu a zřetelně tence lupenitou stav- oblastmi v blízkém okolí jsou Bačkovec mezi bu, která připomíná vrstvy sedimentů. U me- Březinou a Tišnovem a tišnovská Květnice.

26 Všechny tři krasové oblasti jsou tvořeny stejný- jeskyni v blízkém okolí Deblína, naskýtá se vý- mi vápenci. Vápence si můžeme nejlépe pro- borná příležitost seznámit se s Královou jeskyní hlédnout v jižním svahu Velké Dřínové nebo na Květnici v Tišnově. Jeskyně sice není trvale na protilehlém svahu u vodárny, v místech, kde otevřena pro veřejnost, tišnovští jeskyňáři však se údolí Pejškovského potoka náhle rozšiřuje při různých příležitostech jeskyni zpřístupňují, a prudce zatáčí směrem k Šárce. Zdejší vápen- takže navštívit ji může každý zájemce. Králova ce jsou sedimentární horniny, které se ukládaly jeskyně je známá svojí bohatou krápníkovou na dně moře, jsou tvořeny minerálem kalcitem výzdobou i značnou délkou chodeb jeskynní- a tudíž jsou dobře vodou rozpustné. ho systému. Dobrá rozpustnost vápenců vede k tomu, že vody potoků a řek se neudrží na povrchu a propadají se do podloží (propadání, ponory), kde vytvářejí často spletité jeskynní chodby. Voda pak na jiných místech opět vystupuje na povrch (vývěry). Tyto jevy lze pozorovat i v okolí Heroltic. Pokud půjdeme na exkurzi v sušším období, snadno si všimneme, že voda v korytě Pejškovského potoka se náhle ztrácí, a to právě v místech, kde překračuje potok hra- nici mezi žulami a vápenci. Dalším místem, kde se voda propadá do podzemí, je slepé údolíčko bezejmenného potůčku, který se ztrácí v pod- Obr. 2/ Šedé vápence z období devonu obnažené drobnou místní těžbou ve svahu vrchu Velká Dřínová u Heroltic zemí u fotbalového hřiště v Lažánkách. Pokud bychom naopak chtěli vidět krasový vývěr, Geologická expedice Deblínskem Geologická expedice museli bychom jít nahoru Maršovským žlebem Otázka k zamyšlení až pod aktivní lom na vápenec u Lažánek, kde Co je to kras? Jaké horniny tvoří krasové oblas- bychom blízko dna žlebu narazili na krasový ti? Co je charakteristické pro krasovou krajinu? pramen (Vinšovu vyvěračku). Kde se v okolí Deblína nacházejí krasové oblas- Nejzajímavějším krasovým jevem tohoto ti a jaké krasové jevy jsou tam k vidění? území je však nejspíše jeskyně nazývaná Úži- nová. Najdeme ji v lese, v pravém svahu údolí Pejškovského potoka, v místě nad vodárnou. S opatrností můžeme vystoupit příkrým sva- 5. zastavení - údolí Svratky, fylit hem ke vchodu jeskyně a nahlédnout dovnitř. Od jeskyně nás pak čeká již jen krátký úsek Vchod je však velmi úzký a vnitřní prostory jes- cesty k ústí Pejškovského potoka do Svratky kyně jsou špatně přístupné. Průzkum jeskyně u prázdninové osady Šárka. Všimněte si, jak raději přenecháme zkušeným jeskyňářům, kte- se zde údolí najednou rozevírá a jak má široké ří vědí, jak se v podzemí bezpečně pohybovat. dno. Tvar údolí se velmi odlišuje od sevřeného, Pokud bychom přece jenom chtěli navštívit úzkého údolí, kterým jsme až dosud procháze-

27 04 /Geologická expedice Deblínskem

sopečných vyvrženin. Fylity budují pravý svah údolí Svratky, na kterém stojí chatová kolonie, ale také nejspodnější část údolí Pejškovského potoka. Právě měkký fylit způsobil, že je spod- ní část údolí potoka tak široká. V měkké hor- nině totiž zvětrávání a eroze probíhalo mnohem snáze než v žulách, do kterých se potok zařezává na horním a středním toku. Nejhezčí skalní výchozy s fylity však najdeme, když od Šárky nejprve půjdeme kousek cesty po proudu Svratky. Řeka zde vytváří zákrut, ve kterém Obr. 3/ Vstup do jeskyně Úžinová v údolí Pejškovského potoka se dělí do dvou ramen obtékajících velký říč- u Heroltic; jeskyně vznikla rozpouštěním devonských vápenců ní ostrov. V nárazovém svahu zákrutu, který je velmi příkrý, jsou pak dobře odhaleny výchozy li. Na horním toku má údolí v příčném profilu fylitů. tvar sevřeného písmene V. Zde na dolním toku, těsně před ústím potoka, získává údolí necko- vitý profil. Od Šárky se vydáme proti proudu Svratky po cestě kolem chatové kolonie. Cha- rakter geologického podloží se zde opět mění a dostáváme se do území geologické jednotky nazývané moravikum, které zde zastupuje hornina fylit. Fylity moravika vznikly podobně jako žuly u Deblína v proterozoiku, do svého Geologická expedice Deblínskem Geologická expedice současného místa se však dostaly nasunutím přes žuly, které spočívají v jejich podloží. Fy- lity, podobně jako pararuly, patří do skupiny Obr. 4/ Jednou z mladých hornin Deblínska jsou větrem naváté metamorfovaných hornin. Lze říci, že se jedná spraše z období pleistocénu; spraš odhalená výkopem v blízkosti Heroltic o slaběji metamorfované bratrance pararul, se kterými mají fylity společný vznik ze sedi- mentárních hornin. Jedná se o poměrně měk- ké horniny, které vznikají většinou přeměnou 6. zastavení - Březina, říční terasa, vrstevnatých jílovitých břidlic, a vyznačují se zahliněné říční štěrky proto lupenitou stavbou. Hornina pak vypadá, Posledním zastavením, těsně před příchodem jako by byla tvořena z tenkých destiček či šu- do Březiny, kde naši exkurzi zakončíme, je říč- pin. Fylity mají v této oblasti podobu tmavě še- ní terasa Svratky. V tomto případě se nejed- dých, stříbřitě lesklých, jemnozrnných, pásko- ná o lokalitu čistě geologickou, ale ukážeme vaných hornin. Zdejší fylity jsou zajímavé tím, si také, jak krajinu modelovala řeka Svratka že vznikly přeměnou z vodou přemístěných a jak zde ukládala říční sedimenty. Na říční te-

28 rasu se dostaneme, půjdeme-li proti proudu Země. Najdeme zde horniny od velmi starých Svratky a pak odbočíme do údolí Heroltické- až po nejmladší. Horniny pocházející z dob pro- ho potoka. Odtud vyjdeme na silnici vedoucí terozoika (starohor), např. slabě metamorfova- do Březiny. Říční terasa, rozkládající se od sil- né žuly, i mladé říční uloženiny, štěrkopísky říč- nice směrem k řece, má tvar plošiny, která ních teras nebo větrem naváté, úrodné spraše se jen nepatrně svažuje směrem k řece. Terasa pocházející z kvartéru (čtvrtohor) a holocénu pak náhle končí příkřejším stupněm spadajícím (geologické současnosti). Řada hornin, které dolů k řece. Na povrchu terasy se dnes rozklá- se zde nachází, jsou využitelné i jako nerost- dá pole. Když se podíváme pozorněji, uvidíme, né suroviny. Namátkou můžeme jmenovat že v ornici se nachází spousta štěrku, který má žuly přeměněné zvětráváním ve třetihorách podobu valounů. Valouny jsou zaoblené, ně- na kaolín, který se těžil u Lažánek. Dále třeba kdy až téměř vejčité úlomky hornin, které uná- prvohorní vápence, ze kterých se dříve vyrá- šela řeka. Při transportu řekou narážely úlomky bělo vápno a které se dnes využívají pro vý- horniny o dno i o sebe navzájem, takže jejich robu drceného kameniva. Geologické podloží ostré hrany se stíraly a zaoblovaly. Plochý po- tvořené horninami představuje základ krajiny vrch terasy naznačuje, že se zde dříve nachá- a ovlivňuje takové věci, jako je vývoj tvarů zelo údolní dno a štěrkovité valouny v ornici reliéfu, vznik a vlastnosti půd, tvorbu zásob napovídají, že tudy probíhalo koryto řeky, kte- podzemní vody, povrchový odtok v potocích rá zde zanechala svoje usazeniny. Po čase řeka a řekách, zprostředkovaně pak třeba i charak- začala prohlubovat svoje koryto, zařezávat ter vegetace v krajině. Geologické poměry tedy se do podloží a dřívější dno údolí zanechala neodmyslitelně utvářejí ráz krajiny našeho do- výše ve svahu v podobě terasy. Později tam mova. na povrch vítr navál vrstvy prachu, tzv. spraš, která se promíchala s říčními usazeninami. Tak Otázka k zamyšlení Geologická expedice Deblínskem Geologická expedice vznikla na říční terase sypká, úrodná půda vy- Jakým způsobem na Deblínsku geologická užívaná dnes jako pole. Říční štěrky i větrem stavba území dostupnost využitelných zásob navátá spraš pocházejí z mladého geologic- nerostných surovin? kého období pleistocén, který se datuje mezi 10 tisíci až 2,5 miliony let před dneškem. Proto- že se jedná o velmi mladé usazeniny, nedošlo dosud k jejich zpevnění a přeměně na skalní horniny. Silnice nás pak po okraji říční terasy dovede do Březiny, kde geologická vycházka končí a odkud se autobusem přepravíme zpět do Deblína.

Okolí Deblína nabízí velké množství příle- žitostí seznámit s geologickou minulostí

Geologická expedice Deblínskem 05 /Lesní významné krajinné prvky severně od Deblína LESNÍ VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY SEVERNĚ OD DEBLÍNA /Martin Braun, Ondřej Šerý/

Trasa vede severně od Deblína přes remízy „Chrástky-Horky“, nad Úsuší a dále přes Kavrdu k Blahoňůvce a zpět do Deblína.

V expedici za kulturními významnými krajin- da holosečí), a hlavně se dřevo nechává lesu. nými prvky (dále VKP) jste navštívili místa, kde To znamená, že les se zásadně hospodářsky ne- dříve člověk hospodařil na loukách, v sadech využívá a veškerá biologická produkce setrvá- nebo kde pásl dobytek. Jedná se o místa, jež vá v lesním ekosystému. Stromy tlejí (rozkládají jsou označována za kulturní krajinu. Jde tedy se, hnijí) v lese na místě, kde padly. Les se tak o krajinu, která byla formována člověkem. Dnes chrání před erozí půdy a novými druhy rostlin. se podíváte do míst, která byla a také jsou člo- Ty mají v zapojeném porostu ztížené své šíře- věkem utvářena, ačkoliv to nemusí být na první ní. Zapojeným porostem se rozumí stav, kdy pohled zcela zřejmé. Tato expedice vás zavede stromy i bylinné a keřové patro nejsou nijak do míst, jež jsou příkladem lesního hospoda- narušeny. Tzn. že zde nenajdete paseky a další ření. V závěru vycházky pak navštívíte místo, vykácená místa s odkrytou půdou, kde se snad- které zásadním způsobem ovlivňuje voda. no uchytí cizorodé semenáčky stromů i bylin. Ve střední Evropě je velmi obtížné najít pů- Les obecně (ale zvláště pak ten přirozený - vodní a člověkem nějak neovlivněné lesní po- původní), je stabilizačním prvkem v krajině. rosty. V minulosti se lesy využívaly v mnohem Příkladem několika málo přirozených lesních esní významné krajinné prvky severně od Deblína L esní významné krajinné prvky severně větší míře než dnes. Les totiž nebyl jen místem komplexů mohou být lesy ve vysokých a ne- pro produkci dřeva, ale pásl se zde dobytek, přístupných horách, dále pak plochy sloužící shrabával se opad na podestýlku pro hospo- dřívějším místním pánům (královským a šlech- dářská zvířata (namísto vzácnější slámy), sbíra- tickým rodům) jako honitby (uzavřené plochy ly se lesní plody, žaludy, kaštany nebo drobné pro pořádání honů a lovů). Za takové místo klestí na otop. Z původních a přirozených lesů lze v České republice považovat poměrně při- se zachovalo v Evropě jen málo. Pod souslovím rozený komplex královských křivoklátských „přirozený les“ si představte porost, kde je vše lesů, který by měl být dokonce zanedlouho ponecháno samovolnému vývoji bez zásahu. vyhlášen národním parkem. Mimo naši repub- Člověkem zde nejsou vysazovány hospodářské liku je pak takovým místem Bělověžský prales dřeviny (v ČR nejčastěji smrk), ani žádné jiné. ve východním Polsku s neodmyslitelnou popu- dřevinné porosty. Vegetace tak není tvořena lací zubra evropského. Zubr totiž není žádné stromy jednoho druhu a stejného stáří (ne- exotické zvíře. Jako doklad toho, že byl v naší vznikají tedy tzv. monokultury), nekácí se velké přírodě v minulosti běžný, může sloužit i znak plochy lesa naráz (nepoužívá se tedy meto- pánů z nedalekého hradu Pernštějna, kteří

32 si do svého erbu vybrali podle rodové pověsti a živočichů v přírodě České republiky? právě zubří hlavu. Dnes již na Deblínsku přiro- zeně nic podobného nenajdete. I když první písemná zmínka o obci Deblín 1. zastavení – Strejčkov pochází z roku 1234, je zřejmé, že tato oblast Trasa opět začíná u deblínské základní školy. byla osídlena již o několik staletí dříve. V lesích Vydejte se přes obec podél silnice na Tišnov můžete pozorovat z větších savců už jen všem až na konec zástavby, kde za posledním do- známé srnce, jeleny nebo přemnožená divoká mem zahněte vlevo a jděte údolím po úzké pě- prasata. Rys, vlk a podobně vzácné šelmy již šince vzhůru. Po zhruba 200 metrech dojdete byli ve volné přírodě České republiky vyhube- k malému rybníčku sevřenému příkrými svahy. ni a nyní se znovu vysazují. Ale i dnes se lesy Dorazili jste do míst, kterým se říká Strejčkov. a jejich obyvatelé mění. Místo zubra pobíhají Jedná se o první významný krajinný prvek po deblínských hvozdech takové druhy jako na dnešní trase. Na jihozápadních svazích se například nepůvodní (introdukovaný) psík mý- rozkládá habrová pařezina s příměsí dubu esní významné krajinné prvky severně od Deblína L esní významné krajinné prvky severně

Obr. 1/ VKP Úsušský remízek zimního. Pařezením, někdy též výmladkovým valovitý. V rostlinné říši je situace ještě mno- hospodařením, se rozumí někdejší typ hospo- hem komplikovanější. Všimněte si například daření, kdy se stromy kácely relativně mladé přemnožení (invaze) netýkavky žláznaté podél (přibližně ve stáří 20 let), tedy v době, kdy ješ- Závistky vedle silnice vedoucí z Deblína do Tiš- tě neměly příliš silné kmeny. Zároveň se nové nova. stromy nevysazovaly. Bylo to z toho důvodu, že si lidé ušetřili práci, protože dřevo, které takto Otázka k zamyšlení získali (především na topení), nemuseli sekat Čemu se v lese říká opad? (do kamen se totiž vešlo i tak). Tento způsob Jaké dřeviny jsou v současnosti pro lesy v okolí byl ale možný a efektivní pouze u některých Deblína typické? A které jsou dřevinami přiro- druhů stromů, které takzvaně zmlazují. To zna- zenými? mená, že z pařezu vyraší pobočné nové kmínky V čem jsou nebezpečné nové druhy rostlin (výmladky). V konečném důsledku tak vznikají

33 05 /Lesní významné krajinné prvky severně od Deblína

shluky kmenů vedle sebe. Jedná se fakticky náčky před zvěří. Zároveň je potřeba zpevnit o jeden strom (jednoho jedince), ale s více hráz rybníčku, která v současném poškoze- kmeny. Mezi druhy stromů, které dobře zmla- ném stavu nepojme zamýšlené množství vody. zují, patří právě habr obecný, dub zimní nebo V okolí nádržky najdete rezivějící drátěný plot, lípa malolistá. Uprostřed shluků kmenů se ně- který představuje nebezpečí pro zvěř. kdy tvoří na místě původního kmene, vlastně Až si vše prohlédnete a v lese najdete, vydej- již pařezu, prostor vyplněný vodou. Takovým te se směrem do kopce, přímo nahoru do opuš- nádržkám se říká telmy a zahrnují v sobě těného a neudržovaného sadu. Nad ním se na- mnohdy vzácné druhy drobných živočichů. chází kus lesa, který je ze všech stran obklopen Kromě přirozeně zmlazujících dřevin poli. V mapě s VKP je toto místo pojmenováno na Strejčkově najdete i buk lesní nebo jedli Chrástky-Horky. bělokorou. Jedle je v ČR poměrně ojedinělou dřevinou a je prospěšné ji chránit a na vhod- Otázka k zamyšlení ných místech vysazovat. Již zmíněný rybníček Jakým způsobem se v současné době v lese je významným napajedlem ptactva a zvěře. hospodaří? Setkali jste se s něčím, čemu Co se týče ochrany území a budoucího vývo- by se dalo říkat pařezení? Jak se od sebe liší smrk je, je žádoucí podporovat zmlazování dubu a jedle? Proč myslíte, že je smrk v lesích mno- a buku. Buk má ale oproti dubu tu nevýhodu, hem častější? že netvoří výmladky. Po vykácení je nutné jej znovu vysadit, nebo chránit přirozené seme- esní významné krajinné prvky severně od Deblína L esní významné krajinné prvky severně

Obr. 2/VKP Strejčkov a kořeny buku zpevňující svah

Obr. 3/ VKP Chrástky-Horky

34 2. zastavení – VKP Chrástky-Horky (záporné stránky) tohoto VKP patří všelijaké Při vstupu do lesa se zaměřte na to, jak se liší navážky, odpad, bunkry z domácího vybavení, charakter porostu na okraji lesního celku a jak stará pletiva a podobné věci. uvnitř. Malou nápovědou může být upozorně- Třetím dnes navštíveným lesním VKP bude ní na podrost, tedy na bylinné patro. Zatímco remízek nad Úsuším. Projděte Chrástkami na okrajích je o poznání hustější, uprostřed po cestě směrem k Úsuší, a hned, jak opustí- jsou zapojené koruny buků a dubů. Z toho vy- te les, uvidíte po levé straně remízek. Vydat plývá, že světlo má na charakter lesa velký vliv. se k němu musíte přes pole, protože žádná jiná Jak již bylo uvedeno, v lese najdete především cesta tam nevede. buky a duby, dále pak habry nebo borovice. Zajímavý a ojedinělý je výskyt jalovce obec- Otázka k zamyšlení ného při západním okraji lesa. Jalovec býval Jak se vám líbí pozemek (oplocené pole) sou- dříve mnohem častější. Souviselo to do znač- sedící s VKP Chrástky – Horky? né míry s pastvou, mnohdy je také označován jako pastevní plevel. Ovce a krávy totiž spásají vše ostatní, ale pichlavý keř jim nechutná. Dnes už se dobytek příliš nepase (je ustájený), a tak jalovec ztrácí svá stanoviště. Jalovec má záro- veň rád prosluněná místa, kde mu nekonkurují jiné dřeviny. Pastviny tudíž byly ideálním mís- tem. Na přechodu lesa a pole se vyskytuje po- sledních pár jalovců. V těchto místech je tepleji a větší sucho a na povrch zde vystupují kameny, což na jejich přítomnost působí pozitivně. esní významné krajinné prvky severně od Deblína L esní významné krajinné prvky severně Při okrajích lesa najdete i takzvané kame- nice. Jedná se o hromady kamenů vysbíra- ných z polí. Tyto kameny vadily při orbě, a tak se odhazovaly k okrajům. Někdy se též kame- Obr. 4/ VKP Chrástky-Horky – pohled na „interiér“ lesa nice pojí s mezí, která však prvotně vznikla na- oráváním půdy k jedné straně. Mezi negativa

Obr. 5/ VKP Úsušský remízek z pohledu od VKP Chrástky-Horky

35 05 /Lesní významné krajinné prvky severně od Deblína

3. zastavení – Úsušský remízek lesa. V místech, kde se stáčí ostře doleva, za- Úsušský remízek je neveliký lesík obklopený číná významný krajinný prvek nazývaný U ce- polem. Po okrajích jej lemují keře jako hloh, mentářské boudy. Jedná se o vzrostlý lesní po- šípek, líska nebo bez. Lem doplňují rostliny rost (starší a vyšší stromy oproti okolnímu lesu) náročné na živiny, kterých je díky sousedství s převahou buku lesního a občasným zastou- s ornou půdou relativní dostatek. Najdete tu pením smrku ztepilého a modřínu opadavého. kopřivy, hustý porost travin a na jižní straně Navíc se zde objevuje také javor klen, který ostružiní. Les je habrovo-bukový s příměsí smr- dříve nebyl běžný. Proto bylo rozhodnuto o vý- ku. Do budoucna by bylo ideální podporovat sadbě mladých stromků tohoto druhu. Ty dnes růst buku na úkor habru a smrku. Povšimněte již dosáhly stáří kolem deseti let. Terén VKP si i porostu břečťanu, který se v remízku také představují strmé svahy upadající do údolíčka

Obr. 6/ VKP Úsušský remízek – porost na přechodu pole a remízku, tzv. ekoton

vyskytuje. Nešvarem, který se v takovýchto s malým potokem, jenž je zároveň pravobřež- esní významné krajinné prvky severně od Deblína L esní významné krajinné prvky severně místech u lidských sídel objevuje, je budová- ním přítokem Blahoňůvky. ní černých skládek. Přímo v remízku najdete igelitové plachty, pneumatiky, elektrosoučást- Otázka k zamyšlení ky a další věci, od kterých by bylo dobré lesík Jaké nebezpečí hrozí mladým stromkům vyčistit. v lese? A jak je lze ochránit?

Otázka k zamyšlení Je břečťan v lese přirozeným druhem? V jakých místech nejčastěji roste, odkud ho znáte? 5. zastavení – Kavrda K následujícímu krajinnému prvku vás dovede lesní pěšina. Jen o několik set metrů severněji 4. zastavení – U cementářské boudy se rozkládá prostorově vůbec největší VKP. Toto Z remízku se vydejte západním směrem území se jmenuje Kavrda (s rozlohou 34 ha) až na polní cestu. Z ní vybíhá další polní cesta a je tvořeno bukovým lesem (stromy mladého (stále směřující na západ), která vede po okraji až středního věku), který je rozčleněn smrko-

36 vými monokulturami. Stejně jako v předcho- ztepilý. Tyto druhy se typicky vyskytují na vlh- zím případě se terén skládá ze strmých svahů, kých místech (řeky, potoky, rybníky). Stromy které vytvářejí drobná údolí s malými vodními jsou v dobrém stavu a zároveň se jedná o vhod- toky ústícími do Blahoňůvky a Libochovky. né druhové složení. Pouze místy se nachází V severním cípu vystupuje na povrch skalní smrkové monokultury, jejichž podíl by se mohl podloží v podobě drobných skalek. V těchto snížit. Břehy jsou porostlé rozmanitými dru- místech pak převažují listnáče jako lípa srdčitá, hy rostlin. Část nivních luk (plošiny v blízkosti javor mléč, jilm a habr. V neposlední řadě lze vodního toku) slouží k občasné pastvě, zbytek na sušších hřbetech nalézt teplomilnější keře, je potřeba kosit. Atraktivitu Blahoňůvky doklá- mezi nimi brslen bradavičnatý či svídu krva- dá i to, že po části jejího břehu vede turistická vou. Pokud budete mít štěstí a zavítáte sem značka a cyklostezka. Nejen z tohoto důvodu v příznivé části roku, můžete spatřit vzácné- by mělo být VKP udržováno přinejmenším ho čápa černého, který zde hnízdí. Vzhledem ve stávající podobě. ke skutečnosti, že jsou bukové porosty v dob- rém stavu, není třeba do přirozeného vývoje Otázka k zamyšlení příliš zasahovat. Pouze v případě různého pro- Jaký je rozdíl mezi přirozeným a člověkem řezávání a probírek se doporučuje upřednost- upraveným korytem vodního toku? nit zachování buku a naopak kácení jiných dře- vin, čímž se bude zvyšovat i celková estetická hodnota lokality.

Otázka k zamyšlení Co si představujete pod pojmem „monokultu- ra“? Jak vznikly? Jaké mají výhody a nevýhody? esní významné krajinné prvky severně od Deblína L esní významné krajinné prvky severně

6. zastavení – Blahoňůvka Nejzápadnější částí Kavrdy protéká říčka Bla- hoňůvka a vytváří tak jediný vodní významný krajinný prvek, který při této prohlídce navští- víte. Tato říčka směřuje od západu k východu a vlévá se do Libochovky (patří tedy do povodí Svratky). Kromě samotného vodního toku se do VKP počítají i jeho břehy s přilehlou nivou (viz předchozí kapitola o VKP). Koryto Blaho- ňůvky je v některých místech přirozené, v ji- ných bylo činností člověka upraveno (i když zásahy nejsou příliš výrazné). Podél říčky se takřka souvisle vyskytuje olše lepkavá, jasan Obr. 7/ VKP Blahoňůvka

37 05 /Lesní významné krajinné prvky severně od Deblína

7. zastavení – Za Kavrdou Návrat do Deblína Před návratem do školy navštívíte ještě jeden Jakmile prozkoumáte lokalitu Za Kavrdou, vy- významný krajinný prvek označovaný Za Kavr- dejte se jihovýchodním směrem po lesní pě- dou. Toto VKP leží zhruba půl kilometru od sil- šině, která se postupně změní v polní cestu. nice spojující Dolní Loučky a Kuřimské Jestřabí Jděte tak dlouho, až narazíte na silnici vedoucí proti proudu Blahoňůvky. Lokalitu Za Kavrdou od deblínského JZD do Úsuší. Na křižovatce představuje široký, k severu orientovaný svah polní cesty s touto silnicí se nachází křížek. Sil- spadající do údolí Blahoňůvky. Rostou na něm nici přejděte a pokračujte dále jihovýchodním převážně buky, občas i javory. Za pozitivní lze směrem k deblínskému kostelu sv. Mikuláše. určitě označit, že se zde nacházejí stromy roz- První stavení, která z Deblína uvidíte, jsou staré dílného stáří. Přesto je nutné staré stromy na- stodoly běžné ještě v první polovině 20. stole- hrazovat novými kusy. Široký svah je po obou tí. Dnes se stavby tohoto typu pomalu stávají stranách zakončen žleby. Dojem z místa ale vzácností. Do školy již dorazíte známou cestou snižuje skutečnost, že jsou žleby místy zanese- přes náves. ny odpadem. Ten je žádoucí odstranit.

Otázka k zamyšlení V čem je pozitivní mít v lese stromy různého stáří? esní významné krajinné prvky severně od Deblína L esní významné krajinné prvky severně

Obr. 8/ Staré stodoly na okraji Deblína

06 /Hřebenovka

HŘEBENOVKA /Irena Ochrymčuková, Břetislav Svozil, Monika Mandelíčková/

Trasa vede z Deblína přes „Spáleniska“, Nelepeč na Orlí hnízdo a odtud nad Předklášteří.

V našem okolí se nachází několik lokalit, které při prvním pohledu nenaznačují, že byly v minulosti osidlovány, či nějakým způsobem využívány místními obyvateli. Právě proto je zajíma- vé tato místa objevovat. Mohou nám v tom pomoci historické záznamy, nápisy či ústní podání. Často se pak setkáváme se zajímavými příběhy, které dokumentují naši bohatou historii.

1. zastavení – na okraji Deblína městečku Přibyslavicích, které měli na svých ma- „V širším okolí Deblína je doloženo několik pách vyznačené“ (Hájek 1992, s. 11-12). zaniklých osad, které dnes známe pouze z pí- semných pramenů. Jedním z takových míst je Otázka k zamyšlení například zaniklá středověká ves Ludvíkov, le- Co mohlo být dalšími příčinami zániku vsí? žící zhruba 1 km od Pejškova v lesní trati Velký Radlíkov. Tato ves je v písemných pramenech Úkol zmiňována v letech 1406-1504“ (Fic, Zacpal Do mapy zakresli polohu zaniklých obcí. 1999, s. 125). „Důvodem, proč některé obce či osady zanika- H řebenovka ly, bylo více. Některé lokality v oblasti Deblínska byly spojeny s těžbou rud. Ve chvíli, kdy bylo místo vytěženo, zanikla i osada. Významným faktorem byly rovněž války a útrapy (hlad, nemoci) s nimi spojené. V průběhu válek, zvláště husitských a uherských a posléze ve válce třicetileté, utrpě- lo Tišnovsko značně průchody (tzv. „durchcuky“) vojsk. Mnoho vsí bylo vylidněno, některé zcela vymizely. Tak zanikla osada Hnízdov či Hvízdov u Tišnova, ves Tisová u Šerkovic, Bory u Újezda, Obr. 1/ Krajina kolem Nelepeče Halánkov u Žďárce, Nevěřín u Drahonína, Staré Chlévské u Chlébského, Kocanov u Chudčic, Ceb- lovice u Lažánek, Němčice u Lipůvky, Přibyslav 2. zastavení – „Na spáleniskách“ nebo Přibyslavice u Brumova. Například když „V lesních úvozech podél spojnice Předklášteří – roku 1642 přišli Švédové do Brumova, ptali se po Deblín se za třicetileté války schovávali obyvatelé

40 Tišnova „Na spáleniskách“. Je doložen list, kterým tedy název Spáleniska“ (Hájek 1992, s. 11-12). popisovali situaci ve zbědovaném Tišnově a pro- sili měšťany z Velké Bíteše, aby neprozrazovali tento úkryt vojákům. Mezi obcemi Nelepeč a Číž- 3. zastavení – Nelepeč ky se v lese nachází starý kamenný kříž ohrazený Dvořákova „Lícha“, pruh pastvin od Nelepeče malou zahrádkou. Podle ústního podání stával až ke břehu Loučky, byla původně v majet- prý kříž uprostřed vesnice, o níž ale nenajdeme ku kláštera Porta coeli. V pověsti se praví, že žádnou věrohodnou zprávu. K tomuto kříži dříve když se královně Konstancii nedostávalo peněz chodívala procesí z Tišnova a okolí, při nichž vě- na dostavbu kláštera, vypomohl jí svobod- řící nesli s sebou prádlo a použité obvazy svých ný sedlák Dvořák z Nelepeče dvěma velkými nemocných. Hadry byly před křížem naházeny koši (hóhrabečňákama) plnými peněz. Někdy

se (asi oprávněněji) soudí, že to bylo až při ob- nově kláštera po třicetileté válce pro některou H řebenovka z abatyší. Za odměnu si svobodník vymínil sloužení zádušních mší svatých za svou rodinu a pruh pozemků (líchu), kterým získal přístup k říčce Loučce. Postupem doby se pozemek dostal do majetku města Brna a pásly se na něm ovce panské a selské ze dvora ve Vohančicích Obr. 2/ Boží muka a cesta nad Nelepečí i odjinud. Teprve roku 1888 ho město odproda- lo zpátky klášteru. Tím se scelily klášterní po- na hromadu a zapáleny za hlasité latinské mod- zemky v této části a uzavřela se i pověst. litby kněze za uzdravení nemocných. Na hořící hromadu přihazovaly nešťastné matky propoce- Otázka k zamyšlení né hadříky svých nemocných dětí. Ty zatím doma Obce v našem okolí náležely v minulosti pod rudly spalovány horečkou „šarlachu“ či modraly správu jednotlivých panství. Kam patřil v mi- v dusivém sevření záškrtu. Tyto obřady se zde nulosti Deblín, Tišnov, Nelepeč a Pejškov? konaly ještě před více než sedmdesáti lety. Proto Ve středověku byla pole obdělávána v rámci

41 06 /Hřebenovka

tzv. trojpolního hospodářství. Co to znamena- si zvolili, někdy byli i vězněni. lo? Dokonce někteří ze skautů, kteří se rozhod- li postavit svoje Orlí hnízdo uprostřed krásné krajiny nad řekou Loučkou, byli poznamenáni 4. zastavení – Orlí hnízdo svým členstvím v této organizaci. Někteří emi- Lesní cestou se dostáváme k místu skrytému grovali do zahraničí v letech 1948 a 1968. Dnes, mezi stromy, které je nazýváno Orlí hnízdo. kdy již ani jeden z pěti stavitelů Orlího hnízda Objevujeme dřevěnou chatu, která na tomto nežije, je chata tichým svědkem zlatého obdo- místě stojí od dob první republiky. bí skautských ideálů. Chata, která leží na vyhlídkovém místě skalnatého výběžku nad řekou Loučkou, byla Otázka k zamyšlení vystavěna v roce 1933, což dokládá i datum V jaké zemi vznikl skauting? Kdo je považován vyryté na kamenné desce. Chatu se rozhodlo za jeho zakladatele? Funguje někde ve vašem postavit pět skautů, studentů brněnské Práv- okolí skautský oddíl? Čemu se jeho členové nické fakulty. V době první republiky, kdy mladí věnují? netrávili čas u počítačů a televizí, spojovali svoje volnočasové aktivity mnohem více s poby- Úkol tem v přírodě i činorodými aktivitami v rámci Pokus se místo najít pomocí GPS navigace - různých spolků. Skauting, v českém prostředí GPS souřadnice: 49°21‘12.338 „N“N označovaný jako Junák, začal na našem území 16°22‘14.954“E“E. prosazovat pedagog Antonín Benjamin Svojsík H řebenovka

Obr. 3/ Orlí hnízdo

v roce 1911. Obliba skautingu v období první 5. zastavení – nad Předklášteřím republiky stále vzrůstala. Kvůli obhajobě vlas- Na naší trase jsme se dostali až nad obec Před- teneckých postojů i tradičních a demokratic- klášteří. Význam tohoto místa je samozřejmě kých principů se stal skauting později nepo- spojen s klášterem Porta coeli, který byl zalo- hodlným pro totalitní režimy. Mnoho členů žen v roce 1233 královnou Konstancií, druhou skautských oddílů bylo pronásledováno, bylo manželkou českého krále Přemysla Otakara I. jim znemožňováno působit v oborech, které Klášter Porta coeli je od svého založení až do-

42 dnes spojen s působením ženského cisterciác- Otázka k zamyšlení kého řádu. Je zřejmé, že klášter byl vystavěn Kdy vznikl cisterciácký řád a kdo byl jeho za- podle stavebních zásad cisterciáckého řádu. kladatelem? Kláštery totiž bývaly zakládány vždy mimo Dokážeš vyhledat informace o některých dal- úrodnou půdu, často na mokřinách. ších fungujících nebo zaniklých cisterciáckých Pro běžného návštěvníka kláštera Porta co- klášterech na našem území? eli představují jeho obyvatelky – řádové sestry cisterciáckého řádu - rovněž určité tajemství. Cisterciácký řád je charakteristický přísnou klauzurou. To znamená, že řádové sestry se běžně nestýkají s lidmi, jsou uzavřeny v are- álu kláštera a věnují se modlitbám, studiu a péči o klášter. Zajímavostí je, že klášter Porta coeli v Předklášteří je v současné době jediný fungující ženský cisterciácký klášter na našem území. Více o tomto klášteře se dozvíte v jedné Obr. 4/ klášter Porta coeli z dalších tras této učebnice. H řebenovka

Hřebenovka 07 /Klášter Porta coeli

Klášter Porta coeli /Josef Zacpal/

Trasa vede areálem kláštera Porta coeli a v jeho těsném okolí.

1. zastavení – kostel Nanebevzetí zde pohřben jako první v roce 1239, učinilo Panny Marie z kláštera Porta coeli hned od počátku význam- Hluboké údolí na soutoku dvou bezejmenných ného církevního feudála a z nedaleké trhové toků, vzdálené jen půlhodinu cesty od trhové vsi rychle se rozvíjející městečko Tišnov. osady Tusnovice. Takový obraz měla před sebou česká královna Konstancie, když cestovala Úkol mezi sídelními městy svých dvou synů, české- Ve vstupním portálu do kostela Nanebevzetí ho krále Václava a moravského markraběte Pře- Panny Marie můžete nalézt všechny důležité mysla. Pokaždé, když tímto nádherným koutem osoby spojené se založením kláštera. Vyhledej- moravské země projížděla, sílilo její rozhodnutí te je. postavit zde klášter, který by se současně stal důstojným místem pro poslední léta jejího po- zemského života i věčné odpočinutí. Vybrala přísnou řeholi sester cisterciaček, která v sou- ladu s boží službou měla tuto krajinu dále zu- šlechťovat k blahu a rozkvětu celé země. Stav- lášter Porta coeli K lášter Porta ba začala někdy v průběhu roku 1232 a mezi provizorními příbytky sester vynikala první kamenná stavba kaple svaté Kateřiny, zbořená o 500 let později. Hned po ní následoval velký klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1233 – 1239 s nádherně zdobenou kamennou vstupní bránou v západním průčelí. První obytnou stavbou byla rezidence abaty- še – představené kláštera. Křížová chodba s ka- pitulní síní a ubytováním sester byla dokonče- na do roku 1260 a celou raně gotickou podobu budov dotvořilo opevnění volných přístupo- vých ploch v uzavřený celek. Bohaté majetko- vé obdarování ze strany zeměpána markraběte Přemysla, který o rok předešel svoji matku a byl Obr. 1/ Vstupní portál do kostela Nanebevzetí Panny Marie

46 Obr. 2/Část náhonu protékajícího coeli klášterem Porta pod soutokem Svratky. uždořeky se již nevracíza papírnou doLoučky, nýbrž svém konci dovami, potom obcía na protéká bu- dalšími klášterními vou proboštství i pod Loučky, teče podbudo z říčky Náhon vytéká prostorách kláštera. v přímo vybudované ry zásobování manufaktu- textilní k využívali ku 1783jejnoví světští majitelé velkostat v roce rovněž papírnu. Po klášterní zrušení kláštera nedalekou, sádky, mlýni boval rybí klášterní nity. účelům, záso Sloužiltakéhospodářským prostrategický komu- význam život klášterní minulostidoslova mělv vodní náhon,který 20. století nicspolečného. a nemás klášterem 50.let jeažz Předklášteří. Současný rybník místě zbylých dvou dnesstojí obec hrad a na zase největší z klášterních byl a stal vysušen blízkosti v bezprostřední Rybník žádný z nich. Dnesnenajdemesystém velkých tří rybníků. Obraz středověké krajiny dotvářel klášterní zásobování. k obranným účelům i sloužila k né blízkostisoutoku dvou vodních toků. Voda - údolív těs v bažinatém vznikal který kláštera, tišnovského případě v Nejinak tomu bylo i cisterciácké znakům architektury. typickým k stavbě při patřilyvenalé využití středověku doko a jejich zdroji v krajině Práce s vodními 2. zastavení -voda Dodnes zajímavým technickým dílemje technickým zajímavým Dodnes - - - -

47 kláštera Obr. královnu 3/Reliéfzpodobňující Konstancii –zakladatelku Podhorácké muzeum. proboštství, ve kterém odroku 1955působí většíchjen oprav dočkalo a důstojného využití se z nichž budov v areálu, tací prošla i většina Devas- kláštera. 1989a znovuobnovení v roce změn aždodemokratických útrapy a ponížení z nich zůstalabydlet v areálu a trpělivě snášela přinuceny rozejít se do civilního života. Část byly sestry dostaldopodručístátu a klášter roce 1948seale mociv stupu komunistůk 20. století narušilyjenválečné etapy. Po ná- v novogotickémnový slohuz roku 1901. sester byl proto hnedvedle postaven kostel zůstal kostelem Pro farním. potřeby řádových Jediným problémem byl původní chrám, který staré fortny, taknašlasvoje dalšípokračování. reliéfu na budově vedle dnes na vše shlíží z královny Konstancie,zakladatelky která do opět zahájenřeholní původní život. Myšlenka zdenolužického kláštera byl 1901 23.května hor 18 sester z tohoto Porta coeli a příjezdem dosáhly napřelomu století obnovení kláštera úředních jednáních Po dlouhých opravách a roce 1861. v Marienthalu řádu cisterciačky z zpětdomajetku areál i velkostatek fů získaly II. v roce šlechtické 1782.Od rodiny Wittingho na téměř sto dvacet letzrušencísařem Josefem byl klášter Po staletí budovaný a prosperující 3. zastavení ve -klášter 20.století Rozkvět kláštera po celou první polovinu pocelouRozkvět kláštera první - - -

Klášter Porta coeli 07 /Klášter Porta coeli

4. zastavení - hospodářské budovy Úkol Původně v krajině osamocený soubor budov Při prohlídce areálu kláštera Porta coeli se po- s raně gotickým jádrem se během následujících kuste zhodnotit současný stav kláštera – které staletí dočkal mnoha gotických, renesančních budovy byly opraveny, které chátrají? Co je po- a zejména barokních přístaveb. Z výhradně cír- dle vás příčinou? kevních budov to bylo zejména nové opatství pro abatyši a na stávající jedinou kvadraturu navazující další dvě stavby tohoto druhu, des- 5. zastavení - klášter a světové války kový dvůr ze 17. a bělidlo z 18. století. První světová válka život řeholních sester pří- Barokní budova proboštství, uzavírající mo neovlivnila. Zasáhla ale chod velkostatku vstup do reprezentačních prostor vnitřního povoláním zaměstnanců na frontu a nucenými nádvoří, dostala svoji podobu přestavbou také dodávkami masa a obilí. Po vzniku samostatné v 18. století. Další navazující objekty již vzni- republiky tehdejší vedení kláštera souhlasilo kaly v širším hospodářském zázemí. Byly ale s žádostí obce, aby na jeho pozemku byl posta- pevnou součástí areálu, který kolem dokola vy- ven pomník ve válce padlým vojínům z Před- mezovala nová hradební zeď z druhé poloviny klášteří. Pomník, postavený podle návrhu 17. století s budovou a hlavním vstupem. Před sochaře Václava Macha, byl odhalen 28. října touto zdí se zhruba od poloviny 14. století for- 1924 přímo v areálu mezi lipovou alejí a farním, movala budoucí obec Předklášteří a uvnitř zase dříve klášterním kostelem. bylo vše podstatné, co klášter a jeho obyvatelé Druhý světový válečný konflikt dolehl potřebovali ke své každodenní soběstačnosti. na klášter mnohem tíživěji. Dvakrát totiž byla Byly zde kravíny, ovčín, chlévy pro dobytek, na velkostatek uvalena nucená správa. Světlým stáje, rybí sádky, základní řemeslnické dílny, bodem období okupace bylo schválení a reali- pivovar, sladovna a několik zahrad. Dodnes zace oprav kláštera a zejména farního kostela. lášter Porta coeli K lášter Porta dominuje hospodářskému prostoru mohutná Příkladný postoj také projevilo vedení kláštera, tříposchoďová barokní sýpka s krásně zacho- když po podepsání mnichovské dohody po- valým dřevěným interiérem. Jedinou výjimkou skytlo přístřeší několika uprchlíkům z odtrže- byl mlýn, který stál až těsně za zdí vně areálu. ných pohraničních oblastí. Azyl zde také našel Po roce 1948 zasáhla i tyto objekty devasta- Němci pronásledovaný opat vyšebrodského ce. Byly využívány různými institucemi, přede- kláštera T. Jaksch. Sounáležitost s místním vším státním statkem, a na konci 80. let 20. sto- obyvatelstvem a statečný postoj projevil v úpl- letí byly dokonce některé zbourány. Demoliční ném závěru války probošt kláštera Porta coeli plány zastavily až společenské změny po roce P. Lambert Kober, když spolu s opatem 1989. Do zrušení opatství císařem Josefem II. Jakschem přímluvou u německého velitele za- v roce 1782 byla v majetku kláštera také dílna bránili zbytečnému krveprolití. Na území obce na výrobu papíru. Ta se za pozdějších majitelů byl totiž nalezen zastřelený voják a jako odpla- rozrostla v nejvýznamnější průmyslový podnik ta měli být svoláni všichni muži z obce a každý celého Tišnovska. V roce 2010 byla ale dlouhole- desátý měl být zastřelen. tá tradice výroby papíru v Předklášteří zastavena.

48 Obr. 4/Památník světové padlýmvprvní válce Vyhledejte pomníkve válce padlýmvojínům. Úkol poškozeného Práce kláštera. alenebyly vůbec obnovou ihnedzačalys vrátily roku 1436a setotižale nebyla úplnědokončena, sestry nověžilo k ochraně získaných majetků. Stavba nění naČepičce jimslou- nadopatstvím přímo byl přirozenýmkterý centrem Opev panství. nili většiny statkůvčetně klášterních Tišnova, hé polovině dvacátých let15.století sezmoc orientovaníprohusitsky Pernštejnové a ve dru- ochranu na jiném místě. Této situace využili byly přinucenysobem, že načashledat sestry Porta coeli způ- poškodilytakovým klášter a totiž zasáhlynejbližšíokolí ské války Tišnova zemi. Husit situaciv společensko-politickou hradby s baštoukamenné a ústřední plošina. příkopy,Dobře patrnéjsoudva okružní zbytky 15.století.pány z Pernštejna ve druhéčtvrtině zachovány opevnění,postaveného zbytky zde jsoudodnes Najehozalesněnéakropoli pička. Porta coeli, dostalpoetickéjménoČeklášter Kopec, najehož úpatí byl postaven středověký rem 6. zastavení -opevnění nadklášte Stavba hrádku bezprostředně odrážela - - - - - 49 křížové chodby během příprav na obnovení ního kostela, zahrady Getsemanské a výzdoby klášter razně sepodílelnaopravách portálu a vý života v Předklášteří 1878) žilnasklonku dvou JosefBřenek jmen.Sochař (1820– u na hřbitově jetřeba sezastavit podrobněji náhrobků Z mnoha z Marienthalu. terciačkami před jehoodkoupenímcis- a panství kláštera by šlechtické rodiny Wittinghofů, majitelů několik náhrobníchoznačujících hro kamenů, Za presbytářem hřbitovního kostela jenazemi vě márnice z doby je barokní kolemroku 1700. v roce památkou nahřbito 1995.Dalšíkulturní nichžposledníproběhla opravám, z bám a polygonálnímtým závěrem. žebrově- zaklenu lodní obdélníková stavba s ze Švábenic.Barbora Konická Kostelík jejedno Porta coeli abatyší kláštera nejvýraznějších z renesančním slohujedna roku 1555v goticko NaStráňově.litě zvané Dalajejpostavit kolem Nejsvětější Trojice- na místním hřbitově v loka budovje vedle také silueta kostela klášterních Panoramatu dnešníobce Předklášteří dominu- 7. zastavení -hřbitov dov. Pokuste rozmístění sezakreslit bu- klášterních na kopciČepička. Pokuste seidentifikovat opevnění zbytky Úkol Pernštejnů. však ještě dlouhonaráželo naodpormocných majetkových cisterciaček držav Úsilí o vrácení chátral.til svůjsmysl, byl opuštěn a postupně naČepičce 1454.Hrádek protoaž v roce ztra- kosteljednoduché, byl nově klášterní vysvěcen Dnešní podoba odpovídá několika přestavDnešní podobaodpovídá několika ------

Klášter Porta coeli 07 /Klášter Porta coeli

řeholního života. Druhou osobností spjatou s klášterem je již zmiňovaný poslední probošt před komunistickou likvidací P. Lambert Kober, který dožil svůj život v přidělené části horního patra proboštství.

Úkol Významnou osobností spojenou s klášterem Porta coeli byl sochař Josef Břenek. Najděte jeho náhrobek na místním hřbitově a seznamte se s některými jeho pracemi v areálu kláštera.

lášter Porta coeli K lášter Porta

08 /Náučná stezka Lesnická

Naučná stezka lesnická /Lesy města Brna, a.s., Svatoslav Ton/

Trasa realizovaná společností Lesy města Brna, a.s. nás provede překrásnou krajinou, roz- prostírající se na území, obhospodařovaném lesní správou Deblín. Cílem této naučné stezky je přiblížit funkci lesa jakožto nenahraditelného přírodního ekosystému.

1. zastavení - „U prvního buku“ - ků i hmyzu. Následuje keřové patro, bylinné les – důležitý ekosystém životního patro, mechové patro a patro kořenů. Všechna prostředí patra poskytují úkryt, potravu i podmínky pro Bez rostlin, jakými jsou stromy, by na Zemi sot- rozdílné živočichy a jsou důležitým indikáto- va existoval život, jak jej známe. Stromy jsou rem podmínek přírodního prostředí pro jed- dominantní růstovou formou většiny přírod- notlivé typy lesů. ních ekosystémů. Například v ČR by přirozená

vegetace bez vlivu člověka byla z 99 % tvoře- na lesními porosty. Stromy přijímají ze vzdu- chu oxid uhličitý a zároveň vylučují kyslík. Tak udržují rovnováhu plynů v atmosféře. Kořeny stromů zpevňují půdu, aby ji déšť neodplavil. Listy stromů vypařují velké množství vodní N áučná stezka L esnická páry a ovlivňují tím podnebí v krajině. Stromy jsou rostlinami rozmanitých druhů, vlastností i rozměrů. Jsou zdrojem potravy pro milióny tvorů. Pro člověka jsou neocenitelnou přírodní surovinou pro všestranné využití. Les je společenstvím mnoha organismů - rostlin a živočichů, které jsou na sobě navzájem závislé a žijí v podmínkách určitého konkrétní- ho přírodního prostředí daných geologickým podložím a klimatem. Všechny složky lesa spo- lečně vytvářejí nedílnou jednotu a žádná jeho část nemůže existovat samostatně. Dominantní složkou lesního společenstva je stromové patro. Jeho druhová skladba má velký vliv na výskyt živočichů – savců, ptá- Obr. 1/ Les v okolí Deblína

52 2. zastavení - „U druhého buku“ - Otázka k zamyšlení smrk ztepilý (PICEA ABIES ) Proč je právě smrk tou nejrozšířenější dřevinou Nejhojněji zastoupeným stromem na námi v okolí? A bylo tomu tak vždy? procházeném území je smrk ztepilý. Je to stat- ný strom se zašpičatělou kuželovitou korunou Úkol dosahující v samostatném postavení až k zemi, Vyhledej různé druhy jehličí a zkus je správně v zápoji do horní poloviny až třetiny. Je to dře- přiřadit k jednotlivým druhům stromů. vina dosti proměnlivá a vytváří více forem podle tvaru koruny, ovětvení, rašení, jakosti dřeva apod. Válcovitý kmen dorůstá výšky 55 metrů i více, na pařezu až přes 2 metry průměru. Kůra zprvu hnědá, přecházející na dobrém stanovišti v červenohnědou, ve stáří šedohně- dou, šupinatě odlupčivou borku. Kořenová soustava je mělká, talířového tvaru, na čers- tvých hlinitých půdách pronikají hlavní ko- řeny až 2-3 metry hluboko. Je dřevinou trpící často vývraty. Šišky válcovité, před dozráním u zelené formy světle zelené, u červené for- Obr. 2/ Semenáčky smrku ztepilého my hnědočervené až fialovočervené, později přecházejí do společné hnědé barvy. Semeno je tmavohnědé s hnědožlutými křidélky. Zraje 3. zastavení - „U třetího buku“ - buk v témže roce v listopadu, vylétá koncem zimy lesní (FAGUS SYLVATICA L.) nebo na jaře. Semenné roky jsou jednou za 3-4 Mezi nejmajestátnější a nejkrásnější stromy, N áučná stezka L esnická roky. které jste jistě nepřehlédli na naší stezce, pat- Patří mezi dřeviny polostinné až stinné, ří buk lesní. Tento mohutný strom s hladkým, je odolný vůči mrazu (v mrazových kotlinách válcovitým kmenem a rozložitě vyklenutou mladé smrky mohou trpět pozdními mrazy). korunou dorůstá výšky 30-50 metrů a průměr U nás se přirozeně vyskytuje od pahorkatin jeho kmene může být až přes 1 metr. Hladká až po horské pásmo. V nižších polohách vyhle- kůra se vyznačuje šedou až bělošedou barvou. dává chladnější a vlhčí severní a údolní lokali- Vytváří srdčitou kořenovou soustavu, která jej ty. Areál jeho přirozeného výskytu se nachází pevně zakotvuje. V mělkých půdách je ovšem v severní a střední Evropě. Bílé, slabě nažloutlé zakotvení mělčí a může proto trpět i vývraty. dřevo je lehce štípatelné, měkké, velmi pružné. Mladé letorosty jsou štíhlé, nejdříve bělavě Poskytuje výborné dříví na stavby, truhlářské až hnědě plstnaté, postupně olysávající. Zbar- práce, celulosu a palivo. Na výrobu resonanč- vují se postupně od temně olivově zelené ních desek pro hudební nástroje se používá po šedohnědou až červenohnědou barvu. Lis- dřevo horských smrků s pravidelnými letokru- ty raší koncem dubna až v první polovině květ- hy. na. Jsou světle žlutozelené, později tmavnou.

53 08 /Náučná stezka Lesnická

Na líci jsou lesklé, tmavě zelené, na rubu svět- lejší, při hlavním nervu bělavě chloupkaté. Někdy vytrvají na větvích dlouho do zimy. Buk opadem svého listí zlepšuje kvalitu lesních půd a dostal od lesníků název „matka lesa“ nebo „král stromů“. Plodem je trojboká nažka – bu- kvice, která uzrává v říjnu z jednodomého vě- trosnubného květu. Je to dřevina evropského mírného oceánického klimatypu s chladněj- ším létem a mírnou zimou. U nás roste zpravidla v nadmořské výšce 300-1100 metrů. Buk Obr. 3/ Výsadba buku lesního je dřevinou polostinnou. Vyžaduje půdu boha-

Zajímavost z historie: „Bukvicemi se krmil dobytek a lesní zvěř, ale pro člověka měly význam jako zdroj kvalit- ního oleje. Loupané plody buku obsahují 48 % tuku. Staré prameny uvádějí, že pokud byl bukvicový olej lisován za studena, z čerstvých a loupaných bukvic, byl lahodný a voňavý,

průzračný a přirovnávali jej k olivovému oleji. Stará technika lisování byla naplno vyu- žita i během první světové války, kdy bylo zakázáno bukvicemi krmit dobytek. Domácí výroba oleje se zachovala až do 20. století v oblasti moravsko-slovenských hranic. Zde se používal ke smažení, jako omasta na brambory, potíral se jím opečený chléb a využíval se také jako lék. Sladké vyloupané oříšky z bukvic se jedly též jako pochoutka a prodáva- ly se běžně na trzích v Polsku a v Praze - kde je o tom doklad ještě z roku 1903“ (Stoličná N áučná stezka L esnická 2008).

tou na živiny, minerální látky, humus, kyprou 4. zastavení - „Studený žlíbek“ - a přiměřeně vlhkou. lesnické stavby Velmi tvrdé, pevné, těžké, ale ne příliš pruž- Posed né bukové dřevo se používá k výrobě nábytku, Myslivci stavějí posedy v místech, kde se čas- dýh, parket, pražců, hraček, dřevěného uhlí to objevuje zvěř. Mohou tak dobře pozorovat, apod. Je také výborným topivem. která zvěř se v lese pohybuje a jak se chová. Posed je zařízení nejen pro pozorování, ale Otázka k zamyšlení i k odlovu zvěře. Jak rozeznáš buk od dubu? Krmelec Lesní zvěř nachází v zimě málo potravy a může Úkol hladovět, proto myslivci budují krmelce a zvěř Zkus najít plod buku. Jak mu říkáme? pravidelně přikrmují. Do krmelce podle potře-

54 by doplňují seno, suché plody (kaštany, žalu- dy), obilí, ovoce a kamennou sůl. Slanisko (liz) Je to myslivecké zařízení, kde zvěř najde kamennou sůl. Lesní zvěř v zimě trpí nedostatkem potravy. Sůl je pro zvěř vhodným doplňkem a zdrojem minerálních látek, proto myslivci bě- hem zimy slaniska pravidelně doplňují. Rozsocha Je to jednoduché zařízení, které zabrání zvěři v poškozování jednotlivých stromků. Přede- vším modřín a některé listnaté dřeviny jsou vyhledávány srnci, kteří si na nich vytloukají paroží. Oplocenka Velmi účinnou ochranou mladých stromků proti okusu zvěří, ať již z přirozené obnovy nebo uměle vysazených, je jejich oplocení. Lesníci proto staví kolem nově zalesněných ploch oplocenky a odstraní je, až když stromky odrostou natolik, že už jim zvěř neublíží. Oplo- cení musí být vysoké a pevné, aby je zvěř ne- přeskočila nebo nezničila. N áučná stezka L esnická Otázka k zamyšlení Proti čemu chrání stromy oplocenka? Obr. 4/ Posed a oplocenka

5. zastavení - „Drápalky“ - ptáci umožňují snazší dýchání za letu. Ptáci v počtu v lese asi 8,5 tisíce druhů obývají celý svět a nevy- Ptáci jsou živočichové, kteří mají tělo pokryté hýbají se ani těm nejnepříznivějším životním peřím, a většina z nich dovede létat. Před mno- podmínkám, ale nejvíce jich žije v lese. Říká- ha miliony let se vyvinuli z plazů a ještě dnes me jim ptáci stromoví. Obsazují všechna pat- mají s nimi některé společné vlastnosti (např. ra lesa od země až po vrcholky korun stromů. snášejí vejce). Na rozdíl od plazů však ptáci Vejce zpravidla snášejí do hnízd a zahřívají je mají stálou tělesnou teplotu, přední končetiny až do vylíhnutí mláďat. U nekrmivých ptá- se přeměnily v křídla a z plazích šupin se vytvo- ků (např. bažant) se líhnou mláďata vyspělá, řilo peří. Dlouhé kosti u ptáků jsou odlehčené, opeřená, která již první den života jsou schop- duté, v tělní dutině jsou vzdušné vaky, které na přijímat potravu sama. U krmivých ptáků

55 08 /Náučná stezka Lesnická

(těch je většina) se líhnou mláďata nevidomá, 6. zastavení - „V zátiší“ - označení holá a rodiče je musí po určitou dobu zahřívat stromů a krmit. Ptáci jsou ozdobou naší přírody a pa- Výběrový strom tří mezi naše nejoblíbenější živočichy, jelikož Výběrový strom je v lese označen dvěma žlu- se dají ve volné přírodě i v lidských sídlištích tými pruhy, mezi nimiž je evidenční číslo. Jsou velice snadno pozorovat. Zaujmou nás nejen to stromy na první pohled zdravé, rovné, odol- svým zjevem, nýbrž i hlasovým projevem. Hla- né. Z těchto stromů lesníci sbírají osivo pro po- sové projevy jsou pro ptáky velice důležitým třebu lesních školek. komunikačním prostředkem v období námluv, Hranice porostu obranou teritoria, krmení mláďat, ochranou Aby se lesníci v lese lépe orientovali, rozčle- před predátory apod. ňují les na jednotlivá oddělení, dílce, porosty Vlivem intenzivního lidského hospodaření a porostní skupiny. Tyto jednotky jsou zanese- i ptáci postupně ztrácejí své přirozené přírodní ny v lesnických mapách a jsou označeny čísly prostředí a bezpečná hnízdiště. Ubývá starých a písmeny. Základní jednotkou, pro kterou jsou vykotlaných stromů, hustých keřovitých poros- plánovány lesnické zásahy a opatření, je po- tů, nezpevněných břehů řek. Důsledkem toho rost. V terénu je hranice porostu značena bílým mnoho druhů ptáků, dříve hojně se vyskytují- pruhem na okrajových stromech, hranice od- cích, dnes známe už jen z obrázků. dělení je označena dvěma bílými pruhy.

Ochrana ptactva, jakožto součásti přírody, Hranice zvláště chráněného území je proto důkazem kulturní vyspělosti každé- Hranice zvláště chráněných území jsou vyzna- ho z nás. Dnes již známe mnoho způsobů, čeny nejen na mapách, ale i v terénu. Stromy jak poskytnout ptákům vhodná hnízdiště, jak na okraji chráněného území jsou opatřeny je přilákat tam, kde potřebujeme jejich pomoc značkou. Pokud vidíme na stromě jeden červe- proti hmyzím škůdcům. Vyvěšování hnízdních ný pruh, znamená to, že stojíme uvnitř chráně- N áučná stezka L esnická budek i zimní přikrmování přezimujících ptáků ného území. Pokud vidíme dva červené pruhy, jsou jedním z mnoha naskýtajících se možnos- stojíme vně chráněného území. tí. Doupný strom Doupný strom je v lese označen modrým pru- Otázka k zamyšlení hem. Bývá to strom již starý, odumírající, který Jaké ptáky nejčastěji najdeme v lese? Poznáš je v lese ponechán k rozpadu. Poskytuje do- je, aniž bys je viděl? mov různým druhům organizmů, např. ptákům a savcům v koruně a dutinách kmene, hmyzu Úkol a dřevokazným houbám pod kůrou a ve dře- Nakresli bažanta obecného podle paměti. vě. Tím zvyšuje různorodost těchto organis- mů v lesním porostu. Dřevo z těchto stromů po zetlení obohatí půdu živinami a humusem. Strom určený k těžbě Tečka libovolné barvy označuje strom určený k těžbě. Takové stromy vybírá a označuje les-

56 ník při pochůzce porostem, dřevorubci je pak Úkol snadno poznají. V rámci nahodilé těžby přijdou Najdi v lese stromy označené barevnými znač- skácet stromy nemocné, poškozené, napadené kami. Co nám řekne o území, ve kterém stojíme podkorním hmyzem či dřevokaznou houbou. jeden červený pruh namalovaný na stromě? Pokud bude v porostu proveden výchovný zásah, lesník vyznačí stromy slabé, konkurující zdravým kolegům. V dospělém porostu v rámci mýtní těžby jsou takto označeny vzrostlé stromy určené k těžbě za účelem obnovy porostu. Jejich odtěžením se zajistí prostor pro další ge- neraci stromů. N áučná stezka L esnická

Obr. 5/ Hranice porostu a doupný strom

Náučná stezka Lesnická 09 /Příroda a krajina v umění Příroda a krajina v umění /Jan Lacina/

Čím více o přírodě a krajině víme, tím z ní máme hlubší prožitek. Své okolí vnímáme všemi smysly, působí na nás jeho tvary, barvy, zvuky i vůně. Nejen na základě dobrých znalostí pří- rodních poměrů, ale právě i díky našim pocitům si dokážeme vybrat svoji oblíbenou krajinu a v ní místo, které se nám obzvláště líbí a kam se rádi vracíme. A není nadto, když v našem přesvědčení o kráse určitého místa a v naší lásce k němu nás podpoří vyznání umělců – malířů, spisovatelů, básníků, případně i hudebníků. Téměř v každé krajině najdeme stopy umělců, díla slovesná i výtvarná, která se k ní váží. Nejinak je tomu i v blízkosti Deblína. Málokdo ví, že přímočaře sotva čtyři kilometry vzdálená vesnička Pro- satín je místem, k němuž měli blízký vztah významní a uznávaní umělci. Narodila se tam to- tiž matka bratří Skácelů – básníka Jana a malíře Petra. Vydáme se za nimi přes Deblínský les a údolí Blahoňůvky. Cestou, která bude zčásti totožná s trasou naučné stezky lesnické, si po- víme i o některých dalších přírodních zajímavostech, ale hlavně o umění, spjatém s přírodou

a krajinou.

1. zastavení - kulturním lesem linách i vřes, z mechů jsou nejhojnější ploník k původnímu buku ztenčený a pokryvnatec Schreberův. Takový Naše putování začíná u Deblínského rybní- podrost ukazuje, že jsou zde půdy minerálně ka poblíž starosvětské (empírové) myslivny, chudé a silně kyselé. v nadmořské výšce 490 m n. m. Nevelký rybník Projdeme kolem vodní nádržky (poldru). Příroda a krajina v umění Příroda byl založen v pramenném úvalu potůčku Poho- U cesty si všimneme pěkných mladých jedlí. řílky, pravobřežního přítoku Blahoňůvky. Nemá Nejedná se ovšem o naši domácí jedli bělo- proto přítok – takové rybníky bývají označo- korou (Abies alba), ale o cizí jedli obrovskou vány jako „nebeské“, lidově „nebesáky“. Dva (Abies grandis). Ve své domovině – při západ- drobné rybníčky pod ním jsou významné pro ním pobřeží Severní Ameriky – dorůstá výšky rozmnožování obojživelníků, zejména ropuchy až 100 metrů! Od naší jedle se liší nestejně obecné a skokana hnědého. dlouhými jehlicemi a pryskyřičnými puchýřky Po dvou stech metrech vstoupíme do De- na kůře. Její pryskyřice výrazně voní. blínského lesa. V jeho okrajové části se jedná U lesní silničky, uprostřed převážně smr- o typický selský les, tvořený směsí smrku, dubu kových porostů, narazíme na první mohutný zimního, břízy, osiky a modřínu, spíše jen ve buk. Má obvod kmene 450 centimetrů, výšku spodní etáži ojediněle rostou i buk a jedle bě- kolem 30 metrů, jeho stáří lze odhadnout na lokorá. V podrostu převládá borůvka, přidružu- 250 i více let. Je velkolepým svědkem původ- jí se ostřice kulkonosná, bika chlupatá, ve svět- ní dřevinné skladby. Tady, v nadmořské výšce

60 kolem 450 m n. m., by byly přirozené lesy pře- malířů krajinářů – například Antonína Slavíčka vážně bukové, místy s příměsí jedle bělokoré, a Františka Kavána. dubu zimního a javoru klenu, dnes převládající A nelze zde nevzpomenout na spisovatele smrk by zde chyběl. O tom, že jsme v bukovém Jaromíra Tomečka (1906 – 1997), mistra přírod- až jedlobukovém vegetačním stupni, svědčí ní prózy. Jedna z jeho čtyř desítek knih - „Hora širokolistá, i přes zimu zelená tráva kostřava hoří“ s podtitulem „Balada o Křížovém králi“ lesní, která zde místy hojně roste. z roku 1984 – pojednává právě o životě černé Vzápětí při dalších krocích po lesní silničce zvěře sice ne zde, ale v Bílých Karpatech. I k této spatříme vpravo v úvalu pod sebou nápadné části Českomoravské vrchoviny měl však J. To- světlé skvrny na spodních částech smrkových meček blízký vztah. Na Tišnovsku se skrýval kmenů. V prameništi potoka jsou zde často koncem druhé světové války a lovil ve zdejších navštěvovaná kaliště černé zvěře – jakási kou- potocích pstruhy. Jedna z povídek souboru „Je- pelna divokých prasat. Otěrům bahna na kůře nom vteřiny“ z roku 1962 líčí putování blízkým okolních stromů říkají myslivci „malovánky“. údolím Loučky. Rozsáhlé dílo J. Tomečka učí Bizarně tvarovaný prastarý buk a vzrušující lásce k přírodě a vybízí k její ochraně. pocit z blízkosti černé zvěře vyvolává předsta- vu divokých přirozených lesů. Z českých malířů Otázka k zamyšlení se jejich ztvárnění systematicky věnoval Julius Dovedete rozeznat přirozený (přírodě blízký) Mařák (1832 – 1899). Roku 1878 dokonce vy- les od kulturního (člověkem změněného)? tvořil cyklus 13 uhlových kreseb, znázorňu- Znáte nějaké další malíře, kteří malovali příro- jících interiéry přirozených lesů od doubrav du a krajinu, zejména lesy? a habřin v předhoří až po limby ve vysokých Viděli jste jejich díla alespoň na reprodukcích horách. Nechybí samozřejmě i porost buků a líbily se vám? stejně mohutných, jako je ten v naší blízkosti. Které knihy Jaromíra Tomečka jste četli? Příroda a krajina v umění Příroda V letech 1877 – 1899 byl J. Mařák profesorem Znáte další naše i cizí spisovatele, kteří psali krajinářské školy na pražské Akademii výtvar- především o přírodě? ných umění. Vychoval zde řadu vynikajících

Obr. 1/ Jeden ze starých buků svědčící o původní dřevinné Obr. 2/ Kaliště v prameništi potoka obklopené smrky, o které se skladbě zdejších lesů černá zvěř otírá

61 09 /Příroda a krajina v umění

2. zastavení - údolí Blahoňůvky Jak je krásný javor, Po dalším více jak kilometru po lesní silničce javor zelený, se v její serpentině spustíme do údolí Blaho- když svou větví ňůvky. Potok Blahoňůvka pramení u Křižínko- do okna mi kývá! va v nadmořské výšce 470 metrů a po zhruba Oč však krásnější je, 6 kilometrech se vlévá pod starým mlýnem když se potom setmí, Falcovy zprava do Libochůvky. Stojíme u při- když v té tmě a tichu rozeného toku ve dně chladného a stinného mladá krev jen bije údolí. Rostou zde vlhkomilné druhy – např. a on všemi svými větvemi mokrýš střídavolistý, zběhovec plazivý, ostřice k hnízdu s ptáčaty se vzpíná! lesní a mech měřík vlnitý. Původní porost po- S Jaromírem Tomečkem rád chodíval dél toku tvořily především olše lepkavá a jasan. do přírody básník Jan Skácel (1922 – 1989). Ty zde dnes rostou jen zcela ojediněle a rovněž Tento ryzí básník i člověk, vážící každé slovo, převládá smrk. Smrky zde dosahují velmi dob- vydal za celý život jen deset útlých sbírek plus rého vzrůstu, lesníci říkají, že „táhnou z údolí šest knížek pro děti. Do své druhé sbírky „Co za sluncem“, a proto jsou často vyšší než stejně zbylo z anděla“ z roku 1960 zařadil báseň „Vítr staré smrky na okolních svazích a hřbetech. jménem Jaromír“:

Příjemná atmosféra lesa s třpytivým potůč- Jednoho dne kem kousek pod Prosatínem jakoby dala roze- půjdeme spolu, jak slíbili jsme kdysi znít verše, inspirované přírodou. Třeba: při pampelišce v žlutých očích kosa. Mám rád les, Necháme doma hodné ženy že toho nenamluví a půjdeme lovit verš, ani zaživa. ten, kterým řeka kleje, Jenom někdy naslouchám do noci když tak přes kameny Příroda a krajina v umění Příroda krvavé při jeho korun za temné noci klopýtá. s rozlíceným vichrem, […] a to potom i potok A třebas nebesa se prudce slitují s děsem pádí dolů, a sprchne do básně a naprší nám kámen nekámen. do bot, oblaka studená jak kropenatí Tak začíná báseň „Les“ Oldřicha Mikuláška pstruzi proletí nad hlavami. (1910 – 1985), autora více jak dvaceti bás- I dáme tomu větru jméno Jaromír nických sbírek, blízkého přítele Jana Skácela a vrátíme se po veselé vodě. i Jaromíra Tomečka. Všichni tři se vystřídali Není nesnadné si představit, že tou „veselou v brněnské redakci významného literárního vodou“, po které se básník a spisovatel vraceli, časopisu „Host do domu“. Řadu přírodních mo- byla možná právě Blahoňůvka. Z jejího údolí tivů má O. Mikulášek zejména ve sbírce „Divoké vystoupíme po žlutě značené cestě k Prosatí- kačeny“ z roku 1958. Je v ní i báseň „Stromy“, nu. věnovaná J. Tomečkovi. Z jejích čtyř slok si řek- neme alespoň tu prvou:

62 Obr. 3/ Údolní dno přirozeného toku Blahoňůvky s mohutnými sbírce „Dávné proso“ (vyšla roku 1981 po dese- smrky tileté pauze, kdy mu bylo v letech normalizace zakázáno publikovat) zpěvnou báseň „Sonet 3. zastavení - Prosatín – vesnička o červencové noci na Vysočině“, začínající slo- v sadech kou: Prosatín je vesnička, která má všeho všudy Večer si lehá tiše do polí 12 domků a kolem 20 obyvatel. Poprvé je při- Na kamenech se leskne zlatá slída pomínán roku 1299, kdy patřil k deblínskému Měsíc jak chromý pastýř o holi panství. V poslední třetině 19. století se sem jedinou hvězdu nad dědinou hlídá. Příroda a krajina v umění Příroda na Babákův statek přiženil F. Ranný ze Štěpá- Z básně je cítit atmosféra letní noci ve vesnici novic a roku 1886 se zde narodila Anna Ranná. někde na Vysočině, s velkou pravděpodobností Vystudovala učitelský ústav a roku 1920 se pro- byla báseň inspirovaná i návštěvou Prosatína. vdala za učitele Emila Skácela. Učili pak spolu Trochu ve stínu slavného básníka žil jeho ve Znorovách u Strážnice, kde se jim narodili o dva roky mladší bratr Petr Skácel (1924 – i oba synové – budoucí básník Jan a budou- 1993). Jeho výtvarný projev však byl rovněž cí malíř Petr. Brzy však odtud rodina odešla velmi osobitý a ryzí. Rád a výtečně ilustroval do Poštorné u Břeclavi a po záboru území Něm- ruskou klasickou literaturu, zejména Dosto- ci roku 1938 do Brna. Brnu zůstali bratři Ská- jevského, maloval pocity z brněnských pří- celové věrní do konce života. Občas se vydali městských krajin. Jeho rozměrné plátno „Vá- po stopách svých předků i do zapadlého Pro- nice v Prosatíně“ z roku 1989 je sice mozaikou satína. Obvykle je provázel malíř a grafik Ema- rozmanitých objektů (od sekyrky zaseknuté nuel Ranný, jejich nepříliš vzdálený příbuzný v pařezu až po náznak selského stavení) a ba- (dědečkové byli bratři). revných skvrn, které se však dohromady pojí Jan Skácel má ve své v pořadí šesté básnické v organický, velmi působivý celek: sami máme

63 09 /Příroda a krajina v umění

pocit, jako bychom v této krajině, dosud zele- novicích, ale i sady a jednotlivé štěpy v okolí. né, byli zasaženi živlem vánice a toužili vejít Vracel se i do Prosatína, kde tamní nachýlené do tepla chalupy. Ve významné části kresebné- štěpy kreslil ještě rok před svou smrtí, tedy ho i malířského díla P. Skácela je načrtnuta tvář v 93 letech! „O stromech, zejména jabloňových jeho matky – Aničky Ranné z Prosatína. štěpech, ví Emanuel Ranný snad zrovna tolik, co Její rodný domek stojí poblíž kapličky. Roz- o nich vědí ptáci. To znamená, že téměř všechno“ hlédneme-li se kolem sebe, spatříme staré – napsal do katalogu výstavy E. Ranného roku vysokokmenné sady s převahou jabloní, tvo- 1984 v Brně Jan Skácel. A napsal tam i velice řící jádro i okolí vesničky. Bohužel je už nikdo moudrou větu: „Sad je synonymem domova.“ mnoho let neořezává, neobnovuje a většinou Nad budoucností ovocných vysokokmen- ani nečeše. Nikdo neseče ani nespásá trávu ných sadů, nezbytné součásti krajiny našeho pod nimi, místo květnatých trávníků již místy domova, bychom se měli na závěr našeho pu- zvítězily kopřivy. Smutný obraz pustnutí kdysi tování zamyslet. krásného a užitečného lidského díla soulad- ného s přírodou. Je správné, že si dnes raději Otázka k zamyšlení kupujeme v supermarketu jablka dovezená Znáte nějaké místní odrůdy jablek a hrušní? z daleké ciziny, místo abychom se postarali Pěstujete nějaký ovocný strom na vaší zahra-

o ta vlastní? dě? Vysokokmenné sady jako jednu z určujících Líbilo by se vám žít v zapadlé vesničce, třeba součástí rázu krajiny Tišnovska ctil a celý život právě v Prosatíně? graficky i malířsky ztvárňoval Emanuel Ranný Co byste vyžadovali, abyste zde mohli spoko- starší (1913 – 2008). Opakovaně zachytil nejen jeně žít? vlastní sad nad rodovou chalupou ve Štěpá- Co byste dělali s pustnoucími sady? Příroda a krajina v umění Příroda

Obr. 4/ Zpustlý ovocný sad poblíž kapličky v Prosatíně, který ve svém výtvarném díle zachytil Emanuel Ranný starší

10 /Diana DIANA /Břetislav Svozil/

Trasa vede z Deblína přes Prosatín, okolím tří tunelů, podél potoka Halda do Kutin, do Dolních Louček a poté vlakem do Tišnova.

Vše kolem nás má minulost, když procházíme lesem, tak často jdeme po stopách někoho před námi. Ten někdo procházel „našimi“ místy s láskou, obavou, strachem, s pocitem už nikdy... Dnešní expedice nás zavede severozápadním směrem od Deblína k místu zvané Diana. Poetic- ký název by v nás jen těžko vzbudil myšlenky na druhou světovou válku, přesto... Vypravíme se k místu, o kterém se někdy hovoří i v souvisloti s vývojem tajné německé zbraně.

1. zastavení - Josef Felkl výbušniny. Tato okolnost je v obci známa, a tak Dnešní expedice začína v Deblíně u pamětní tato zahrada – výstižněji řečeno bažina – platí desky Josefa Felkla, rodáka z Deblína, Sokola, za nebezpečné místo.” který působil u RAF (Royal Air Force - anglické Důležitou potěšující informaci se dozví- královské letectvo). Sloužil u 311. českosloven- dáme na stranách 20-21: “Obyvatelstvo obce ské bombardovací perutě. 21. srpna 1943 zahy- se chovalo po celou dobu okupace jako dobří nul nad Biskajským zálivem. Češi. Byly snad dva tři případy, kde by se mohlo

U přiložitosti připomenutí významného ro- pochybovat o chování určitých občanů. Těchto dáka nahlédneme do kroniky, která nám přiblí- výjimek bylo tak málo, že i vzhledem k těmto pří- Diana ží válečná léta v Deblíně (Kronika obce Deblín padům můžeme říci, že občané Deblína obstáli okres Brno-venkov 1980). čestně v těchto osudových zkouškách českého Na straně 16 se uvádí: “... týden před koncem národa.” bojů se zastavil v Deblíně i okolí úplně život. Máme na mysli normální život. Lidé schovávali zásoby, šatstvo a cenné věci. Zazdívali je, zako- 2. zastavení - Prosatín pávali atd.”. Malebné zapomenuté místo Prosatín je vhod- Strana 17 uvádí: “Německá armáda zničila ným místem pro seznámení se s Dianou... Co před svým ústupem všechno, co se dalo zničit. to je Diana? Jakou má historii? K čemu všemu Kupříkladu v Deblíně naházeli do Bolehlávky sloužila? Abychom dokázali na tyto otázky v zahradě p. Juříčka (č.p. 46) spousty různých odpovědět, potřebujeme zapátrat v ´dávné´ cenných věcí – jako radiopřístroje, psací stro- minulosti, která je spojena s názvem Diana - je a jiné. Tyto věci jsou tam až dosud. Nikdo se továrna Diana. nesnažil o jejich vyzvednutí, protože Němci tam Historie továrny Diany sahá do roku 1943. současně naházeli – prý – i nějaké miny a jiné 2. listopadu 1943 proběhl krátce po poledni

66 další letecký nálet 200 bombardérů 15. letecké Nalezneme některé stopy po 60 letech v kraji- armády USAAF na závody Wiener Neustadter ně? Vše, co se nám podaří odhalit, zdokumen- Flugzeugwerke (WNF) ve Vídeňském Novém tujeme a později připravíme výstavu ve škole. Městě (Wiener Neustadt). Od tohoto dne nále- Třetí tunel se nachází nedaleko obce Níhov. ty neustávaly a donutily vedení závodu hledat Má označení 217 C tzv. Werk III., krycí název útočiště dále od nepřátelského letectva a hlou- Stieglitz, Zacharias nebo Otto, měří 531 metrů běji ve vnitrozemí. 1. března 1944 byl v Berlí- a byl určen k výrobě plechových dílů a části ně zřízen Jagerstab, říšský řídící orgán, který draku letadla. měl koordinovat nejen opravy neustále niče- ných výrobních závodů, ale také jejich přesun do bezpečí. Tento orgán rozhodl o přesunu vý- robních sil do „Výrobního okruhu (Fertigung- sring) Protektorát“ (výroba stíhacích letounů Bf 109) k Tišnovu, a to do tří nevyužitých tunelů s krycím názvem Diana G.m.b.H., na rozestavě- né železniční trati Brno – Křižanov – Žďár nad Sázavou - Havlíčův Brod (dříve Německý Brod). Pro dopravu materiálu a zaměstnanců byla vy- budována úzkokolejná dráha (760 mm) z ná- draží v Tišnově až k tunelům s odbočkami k ně- kterým objektům. Podél celé trasy úzkokolejné dráhy byly budovány pomocné sklady, dílny, Obr. 1/ Třetí tunel kanceláře a ubytovny. Např. u Kuřimské Nové Vsi, v místě zvaném „Na podlazí“, bylo velké Diana středisko ubytovací strážní služby, pomocných 4. zastavení - tajemná nádrž „Kopy- provozů a také stříkací boxy křídel, protože to“ tuto práci nebylo možno v tunelech provádět. Vodní nádrž „Kopyto“ se nachází pod žďárským Vedlo sem zvláštní spojení úzkokolejkou od tu- portálem u Pochopovy skály. Svůj název nejspí- nelu B a C přes odvážně konstruovaný dřevěný še dostala podle svého zvláštního tvaru, který most, stavěný technikou mostů z divokého zá- může připomínat ševcovské kopyto. Nepravi- padu, přes téměř 50 metrů hluboké údolí říčky delný tvar, jehož účelem bylo maskování, měl Haldy. evokovat přirozený rezervoár, a tak neupoutat pozornost leteckého průzkumu a ochránit oko- lí před bombardováním. Přesný účel nádrže 3. zastavení - třetí tunel není znám, ale pravděpodobně zde probíhaly Z Prosatína bude naše cesta směřovat v opač- testy těsnosti křídel, které se vyráběly v neda- ném pořadí než je tomu obvykle. Vydáme lekém tunelu. Nádrž mohla být současně vyu- se od třetího tunelu k prvnímu, po cestě se bu- žívána i jako požární nádrž nebo rezervoár pro deme snažit odhalit pozůstatky trpké historie. vodní lis, umístěný v provozu Werk III. Mohla

67 10 /Diana

sloužit i k ochlazování kompresorů. Pověsti 6. zastavení - Kutiny vypráví i o možném (méně pravděpodobném) V Kutinách byl zřízen pracovní tábor, který výcviku německých potápěčů. Voda do nádrže sloužil pro potřeby totálně nasazených dělní- byla přiváděna 100 metrů dlouhým potrubím ků. Skládal se z 28 dřevěných baráků - uby- o průměru 40 centimetrů z nedalekého potoka. tovny, kuchyň, jídelna, ošetřovna a barák pro policejní ostrahu. Jeden dřevěný barák byl určen pro ubytování 160 osob. Proti původní- mu počtu asi 15 tisíc zaměstnanců WNF bylo v Dianě zaměstnáno asi 8-10 tisíc lidí. Na práci byli nasazeni dělníci nejrůznějších národností. Základ tvořili Češi přidělení ze střední Moravy, dále Rakušané, Němci, Francouzi, Jihoslované, Belgičané, Rusové, Ukrajinci, Litevci, Chorvati, Poláci, dokonce i jeden Američan, také bezdo- movci a další méně početné skupiny Bulharů, Řeků, Italů, Holanďanů.

Obr. 2/ Nádrž Kopyto Po 9. květnu 1945 převzala pracovní tábor na Kutinách Rudá armáda a zřídila zde první so- větský zajatecký tábor. V něm byly zadržovány 5. zastavení - druhý tunel podezřelé osoby, lidé zavlečení ze Sovětského Druhý tunel leží u obce Lubné. Má název svazu na nucené práce. V tomto táboře bylo 217 B tzv. Werk II., krycí název Storch, Gustav údajně zadržováno 3 tisíce osob. Kromě obča-

nebo Gerhard, měří 221 metrů a sloužil k vý- nů Sovětského svazu zde byli vězněni němečtí robě křídel. vojenští zajatci, kteří se po válce podíleli na vy- Diana klízení tunelu.

Otázka k zamyšlení Existují budovy dodnes? Pokud ano, k jakému účelu slouží budovy dnes? Znají návštěvníci historii tohoto místa?

7. zastavení - první tunel První tunel leží u obce Dolní Loučky. Má ozna-

Obr. 3/ Druhý tunel čení 217 A tzv. Werk I., krycí název Storch nebo Ursula, měří 633 metrů V tomto tunelu se vyrá- běly kompletní trupy Bf 109 ve dvou podlažích.

68 průmyslu, sedm profesorů bylo uvězněno a tři se již nikdy nevrátili. Až do konce války pro- bíhala výuka na gymnáziu nepravidelně v ná- hradních budovách měšťanských škol. Kapacita tišnovského nádraží se s přícho- dem Diany zvýšila asi 10krát. Z původních 8-10 denně nakládaných a vykládaných vagonů přicházelo v polovině roku 1944 a 80-100 va- gonů denně. Z tišnovského nádraží byly trupy a křídla odesílány drahou do Olomouce nebo Obr. 4/ Kutiny - ubytovna Prostějova a do Prahy. V září 1944 vyrábělo Německo na 110 stí- hacích letadel denně, z toho v Dianě asi 8. Od podzimu 1944 se začínají projevovat zá- sobovací potíže, přibývá sabotáží a zvyšuje se aktivita partyzánských skupin. 1. dubna 1945 se výroba v Dianě zastavuje. Většina ma- teriálů a zařízení se stala válečnou kořistí Rudé armády, která osvobodila Tišnov 9. května 1945 ve večerních hodinách, a nebo byla roz- kradena.

Obr. 5/ “Neprostupná“ krajina okolo Diany Úkol Zkuste ve svém okolí vyhledat pamětníky, kteří Diana 8. zastavení - kulometní hnízdo budou vyprávět o období druhé světové války. Ochrana objektů proti náletům, ke kterým ne- došlo, byla minimální. Jedno kulometné hníz- do na skále mezi tunely B a C a kulometná hníz- da na obou stranách tunelu A. Jedno je dosud zachováno.

9. zastavení - tišnovské nádraží Kanceláře ředitelství továrny na výrobu letec- kých součástek Diana byly od června roku 1944 umístěny v budově tišnovského gymnázia. Tak byl v podstatě dovršen stoupající tlak na stu- denty i profesorský sbor gymnázia. Již od roku Obr. 6/ Kamenné náspy pro úzkokolejku a betonové pilíře 1943 byli studenti nasazováni do válečného bývalého mostu

Diana 11 /Staré hornictví a vápenictví v okolí Lažánek a Maršova

STARÉ HORNICTVÍ A VÁPENICTVÍ V OKOLÍ LAŽÁNEK A MARŠOVA /Zdeněk Máčka/

Na začátek trasy se vydáme linkovým autobusem, který nás doveze na zastávku Lažánky, Šachty, která se nachází poblíž dvou osamocených stavení v polích mezi Maršovem a Lažánka-

mi. Dále budeme pokračovat kolem výsypky hlušiny vyvezené z kaolínového dolu k Maršov- skému jezírku (Kaolínový důl), projedem kolem krasového ponoru pod fotbalovým hřištěm až aktivnímu vápencovému lomu. Expedice bude končit opět v Lažánkách na zastávce lin- kového autobusu.Poetický název by v nás jen těžko vzbudil myšlenky na druhou světovou válku, přesto... Vypravíme se k místu, o kterém se někdy hovoří i v souvisloti s vývojem tajné

Člověk od nepaměti ovlivňoval krajinu, kterou na první pohled. obýval, mnoha rozmanitými způsoby. Promě- Katastry Deblína ani okolních obcí nejsou ny krajiny způsobené člověkem byly však jen zvlášť silně postiženy přeměnami reliéfu. Ne- málo významné do doby, než začali lidé žít více najdeme zde rozlehlé povrchové doly, velko- usedlým způsobem a provozovat zemědělství lomy ani odkaliště. Antropogenní tvary zde a řemesla. Obojí se pak nesmazatelně zapsalo počtem či rozlohou nijak zvláště nevybočují taré hornictvíS taré v okolí L ažánek a M aršova a vápenictví do tváře krajiny, a to včetně tvarů zemského z průměru našeho státního území. Nezname- povrchu (reliéfu). Tvary zemského povrchu vy- ná to ovšem, že by se zde žádné významné tvořené lidskou činností se označují jako tvary antropogenní tvary nevyskytovaly. Výjimkou antropogenní. Antropogenní tvary se třídí po- je v tomto ohledu zejména okolí obcí Lažán- dle toho, jaká lidská činnost se na jejich vzniku ky a Maršov, jejichž pestrá geologická stavba podílela. V krajině tak můžeme najít například předurčovala toto území k průzkumu a vyu- tvary zemědělské (meze, agrární terasy), do- žívání nerostných surovin. Dolování nerost- pravní (zářezy a náspy silnic a železnic), tě- ných surovin zde probíhalo již od středověku, žební (lomy, výsypky), vojenské (zákopy, valy), ve většině případů však nepřetrvalo do dneš- pohřební (mohyly) i oslavné (oslavné pahorky). ních dnů a zaniklo v období po druhé světové Tvary zemědělské a dopravní jsou všudypří- válce. Většinou menší těžební tvary, které při tomnou, nedílnou součástí kulturních krajin těžbě a zpracování surovin vznikly, se tak již po staletí a běžně je proto téměř nevnímáme. většinou stihly organicky začlenit do krajiny Naproti tomu tvary těžební jsou často rušivý- a krajinný ráz území spíše zpestřují, než deva- mi zásahy do krajiny, kterých si povšimneme stují.

72 uhlí. (železo, mangan), vápence, a hnědého kaolínu necké plošiny doložena je historicky těžba rud rem k vrchu (514mn.m.).Z území Krajina Lažá- smě na západěseplošinastupňovitě zvedá potok), Salašský Malná, Hranečník, potok, ský (Maršov Bíléhopotoka mi údolímiSvratky a rozřezány hluboký na severu, a jihu východě plošinyvýšce 410–450mn.m.Okraje jsou povrch tohoto území se rozkládá v nadmořské Maršov. ažplochý zvlněný Mírně a Lažánky která obcí administrativně náležíkekatastrům plošina, reliéfu tvarů je Lažánecká a těžebních kalitě Šmelcovna v údolí Bílého potoka, kam údolíBíléhopotoka, Šmelcovnakalitě v Veverskése provádělo v lo v blízkosti Bítýšky Zpracování Školská. rudynaželezo Marie a lém, Josef, Václav, Petr a Pavel, Trojice, Eduard sedmrudných dolů– doběv provozu Vi- v té století. bylo NaLažánecku však nastalažv 19. třicetileté války,v době vrchol jejich produkce Hutě jsoupozději zmiňovány takédolů a hutí. na Veveří, ze platy vsi Lažánky, tamních zvláště Přemyslkrabě daroval Ctiradovi, purkrabímu rokuňované 1236, kdymoravský mar poprvé bylo dolováníNejvýznamnější rudželeza zmi- rud různých kovů –stříbra, železa a manganu. staré těžební tvary.vinami, které ukrývají se převážně v polní s lesíky krajině,místy a křo se rozprostírá plošina.Nacházíme Lažánecká severu jihudoúdolíMalné, směrem k hled k je vý území. zastávky Ze silnice u autobusové me –Šachty, minulost upomínánahornickou Už samotný název zahájí- místa, kde exkurzi chozí místo expedice 1. zastavení -samotaŠachty, vý Cílem expedice postopách starého hornictví edlítaiim okolíLažánektěžba Nejdelší tradici máv ------

73 hlušiny zvedající seponašílevéhlušiny ruce. zvedající Výsypku jerozsáhlá pogenním tvarem, výsypka kterým náročnost projektu nebyla štola dokončena. bíhala ve velmi a pro tvrdé hornině technickou však pro Ražba do údolíMaršovského potoka. šit ražbou dlouhéštoly, která mělasměřovat zaplavující dnodolusemajitelé vyře pokusili vodou rá zatopila dnotěžební jámy. Obtíže s dolu rovněž problémy vodou, s podzemní kte uzavření k přispěly vyčerpání zásobkaolínu voz dolupokračoval aždoroku 1929.Kromě pro roce 1908a Ložisko začalobýt těženo v zhruba 8 metrů pod povrchem. Šachty samoty blízkosti bylo nalezeno ložisko v těsné kaolínu Bohaté kaolínu. souvisís dolováním ho jezírka mi jako „důl“ nebo „kaolíňák“. Vznik Maršovské přezdívanému Maršovskému jezírku místní- k polnícestou sevydáme Šachet Od směrem jezírko) důl(Maršovské kaolínový dolu a hlušiny z kaolínovéhoka vyvezené 3.zastavení -rozsáhlá výsyp 2. a se používaly? surovinyJak setyto dálezpracovávaly a k čemu na Lažánecku? minulostitěžily Jaké nerostné suroviny sev k zamyšleníOtázka v terénu patrné. Stopy podůlníchšachtách takdnesjižnejsou nebyly potvrzeny, takže dolybyly zavezeny. komerčnězkum, zásoby využitelné rudyvšak proveden opětovný prů- až 1913byl v dolech letech 1910 aždoroku 1898. ně vyznívala V svatoslavského revíru. Těžba postup kého a alei z javůrec se vozila rudanejenz Lažánek, Cestou k jezírku se setkáme s prvním antro s prvním sesetkáme Cestou k jezírku ------

Staré hornictví a vápenictví v okolí Lažánek a Maršova 11 /Staré hornictví a vápenictví v okolí Lažánek a Maršova

můžeme buď obejít po cestě, nebo vystoupíme ní těžby však dosahovala hloubka dolu až 80 na její ploché temeno a zkrátíme si tak cestu metrů. V následujícím období se však hloubka k jezírku. Výsypka má tvar tabulové haldy s plo- těžební jámy značně snížila zanášením v dů- chým temenem a příkrými okrajovými svahy sledku vodní eroze na jejích svazích a také čás- a je poměrně rozsáhlá (plocha 3,5 ha). Halda tečným sesutím východní části kaolínové stěny má v půdorysu tvar trojúhelníku, který se jed- v 70. letech 20. století. Svahy dolu jsou dnes ním z vrcholů dotýká okraje těžební jámy, a je hustě porostlé stromy a keři. tvořena hlušinou nasypanou při odkrývání ka- V průběhu času se také měnila hloubka vody; olínu. Halda je dnes z větší části zarostlá lesem, v roce 1959 dosahovala hloubka podle prove- na jejím plochém temeni však najdeme i kose- dených měření až 18 metrů. V 60. letech však nou louku. začalo vodu ze vzniklého jezírka čerpat pro

Těžbou kaolínu vznikla hluboká jáma o roz- svoji potřebu místní zemědělské družstvo, tak- loze zhruba 3,9 ha s příkrými svahy (kaolínové že hladina znovu značně poklesla. Podle mě- hliniště). Od haldy sestoupíme dolů po pěšině ření provedeného v roce 1994 byla maximální k hladině jezírka; při sestupu budeme míjet zaznamenaná hloubka pouhých 3,5 metru, zbytky vodárny, která dříve zásobovala ze- od té doby však hladina znovu stoupá a hloub- mědělské družstvo v Lažánkách. Pěšina vede ka vody dnes přesahuje 10 metrů. v původní trase lanovky poháněné lokomobi- S dolováním kaolínu byla svázána také těž- lou, která sloužila k vytahování kaolínu z jámy ba hnědého uhlí, která však měla zcela lokální hliniště. Dno hliniště se nalézá 30 až 40 metrů charakter. V těsné blízkosti dolu byla vyhlou- pod úrovní okolního terénu. V době ukonče- bena šachta hluboká 28 metrů, v níž byly za- taré hornictvíS taré v okolí L ažánek a M aršova a vápenictví

Obr. 1/ Důl na kaolín u Maršova zatopený dnes stoupající hladinou podzemní vody

74 v okolí LažánekaMaršova? antropogenníchJaké typy senacházejí tvarů k zamyšleníOtázka dolů směrem k fotbalovému u Lažánek. hřišti na povrch. Vydáme sepopolnícestě z kopce stranou vystoupímedalšípěšinouven zpátky hliniště,kaolínové a druhou obejdemejezírko do Veverské Bítýšky. Poté, co siprohlédneme sepřevážela kespotřebě línovém dolua část lokomobily v kao k pohonu Uhlí se využívalo napovrchvytahovalo rumpálemve vědrech. se sestupovalo šachty Do po žebřících a uhlí se rách, kdy se zde písčité v jezerech jíly. ukládaly 40 centimetrů. ve třetiho Uhelnéslojevznikly mocností stiženy s maximální uhelnéslojky tři me přímo podfotbalovýmme přímo ponoru hřištěm. Od čerpat ze dnazaplaveného dolu. Ponor najde voda,ponoru vypouštěna kterou bylo nutné byla dobáchtěžby do kaolínu zjara. brzy V obdobíchčipotání sněhu pouze v deštivých jeho nálevkovité ústí a zaplavuje voda přitéká pustnými vápenci. Ponor jevětšinu časusuchý, do podzemí, protože podloží jetvořeno pro Potok sepropadá v Lažánkách. ského družstva od zeměděl- přitéká drobného potůčku, který podívat se na propadání dopravaodbočku a me dolůpodhaldu, můžeme udělat krátkou je zarostlý náletovými dřevinami. Kdyžsejde srázný sejakopastvina, využívá okraj něný a dá kednuúdolí.Povrch této haldyjezatrav strany spa- příkře da plynule do svahu, z dolní strany přechází hal- menších rozměrů. Z horní po pravé ruce dalšíhalduhlušiny, tentokrát vedle dolubudememítHned kaolínového fotbalovým hřištěm 4. zastavení pod ponor -krasový ------

75 vápenců pozadí jsouviditelné vrstvy přeměněna nafotbalové hřiště, v dolu a vápencových lomů; halda je dnes hlušiny z kaolínového Obr. 2/Ploché temeno tabulové haldy, která vyvážením vznikla átžbíjm.Nješ elmv blízkosti ná těžební jáma.Nejmenšíje lomv uzavře a vznikla byl lámándohloubky kámen 20. století. Všechny lomy tři jsoujámové, tzn. budovaných od20.let družstvy vápenickými Lažánky. Lomy kolemšachtových pecí vznikaly lení vápna sedostaladokonce obce doznaku vápna, kterou proslulé; byly pecnapá- Lažánky vápencové lomy. Vznik lomůsouvisís výrobou dnesjižopuštěné serozkládajítři ho potoka, Na sever odhřiště, Maršovské směrem k údolí ní lomy navápenec 5., 6.,7.zastavení -menší,neaktiv Jaké funkce dnesplnív krajině? využívány? lažánecképlošinyJak jsoudnestěžební tvary k zamyšleníOtázka další suroviny, kterou byl vápenec. váme domíst, těžby kdenajdemepozůstatky na další tabulové haldě. Zde se však již dostá- vystoupíme nafotbalové hřiště, které vzniklo - - -

Staré hornictví a vápenictví v okolí Lažánek a Maršova 11 /Staré hornictví a vápenictví v okolí Lažánek a Maršova

hřiště. Od lomu budeme sestupovat lesem kyňářský (speleologický) průzkum. Tyto podpo svahu rozbrázděném drobnými těžebními zemní prostory byly součástí puklin a chodeb, jámami a haldami těžebního odpadu, které kterými proudí voda z ponoru u fotbalového zde vytváří nepravidelný, kopečkovitý terén. hřiště k vývěrům v údolí Maršovského potoka. Cestou ke dvěma dalším lomům se zastavíme Na tomto místě exkurzi ukončíme a přesune- u křižovatky cest za hřištěm, kde nalezneme me se po polní cestě do Lažánek na autobu- polorozpadlé zbytky jedné z šachtových vápe- sovou zastávku, ze které odcestujeme zpět nických pecí (vápenka v Chrástkách) a rampy do Deblína. pro nakládku kamene. Poblíž je instalována informační tabule, která nás seznámí s historií Úkol vápenictví v Lažánkách. Dva lomy za vápenkou Zkuste přemýšlet, jaké problémy (nebo naopak

v Chrástkách jsou položeny v těsné blízkos- užitky) představuje pro obyvatele Lažánek vel- ti a na západní straně k nim přiléhá skupina ký, dodnes těžený lom na vápenec. menších těžebních jam. Můžeme sestoupit na dno obou lomů a prohlédnout si je zevnitř. Poté opustíme staré, zarůstající lomy a vydáme se delší trasou po lesní cestě, případně rovnou přes pole k nedalekému lomu firmy Matlák.

8. zastavení - aktivní vápencový lom firmy Matlák Tento kamenolom je největším těžebním tvarem celého území a je dosud v provozu. Lom taré hornictvíS taré v okolí L ažánek a M aršova a vápenictví spadá svahem do údolí Maršovského potoka, takže ho neuvidíme, dokud nepřijdeme až těsně k jeho kraji. Jedná se o etážový lom Obr. 3/ Největší kamenolom na vápenec, který je dosud v provozu, se třemi patry, který je zahlouben 50 metrů se nachází v údolí Maršovského potoka u Lažánek pod okraj Lažánecké plošiny. Lom byl původně založen v uzávěru suchého údolíčka, byl ovšem pokračující těžbou již zcela pohlcen. Sloužil Na lažánecké plošině lze najít těžební tvary původně jako zdroj suroviny pro pec na výro- destrukční i konstrukční. Mezi destrukční tvary bu vápna, která je dosud zachována při jeho se řadí vápencové lomy a důl na kaolín (hlini- východním okraji. Jeho plocha se začala rychle ště). Mezi konstrukční tvary patří výsypky tvo- rozrůstat počátkem 70. let 20. století, kdy vá- řené hlušinou vyvezenou z kaolínového dolu penictví nahradila výroba drceného kameniva. a částečně také materiálem z vápencových Lom je zajímavý i tím, že při jeho rozšiřování lomů. Po ukončení těžby nebyl důl, lomy ani narazila těžba na několik jeskyní. Před jejich haldy nijak rekultivovány a v jejich dalším vý- odtěžením v nich byl proveden záchranný jes- voji se prosadilo zejména zarůstání náletový-

76 půdu, pastviny čifotbalové hřiště. na nich ornou užívána intenzivněji a najdeme temena haldjsounaproti tomu člověkem vy představuje obohacení o vodní plochu. Plochá -bylinnými lady. Zatopenýdůl zase kaolínový travino vé svahy haldzarostly dřevinnými a dnalomů. Příkré okrajo chá kamenito-hlinitá plo půdamia mělkými hlinité svahypříkré s sutě stěnami,i zahliněné osypůpodlomovými kamenité puklin, stěn biotopy a kují skalních těných vápencových lomech. Typicky seopa- opuš- Poměrně stanovišť v pestrá je nabídka živočichů. prostředí mnohadruhůmrostlin a to místa,která mohounabídnoutzajímavé dnesjsou těžbou začalypomaluzacelovat a stromy. tomu serány Díky zasazené krajině mi dřevinami, zplanělýmiovocnými případně - - - - 77 člověkem v okolíLažáneka Deblína. Porovnejte stupeň přeměnyv Deblíně? reliéfu senacházejíším okolí.Jakéantropogenní tvary nejbliž- a jeho změnili reliéf v Deblíně přímo expedice přemýšlejte, jak lidé Po návratu z Úkol bou nerostných surovin? postiženou těž- území, které bylo v minulosti současnéekologické hodnotě Co simyslíte o k zamyšleníOtázka

Staré hornictví a vápenictví v okolí Lažánek a Maršova

Staré hornictví a vápenictví v okolí Lažánek a Maršova Seznam použité literatury

ANDERSON, L. W., KRATHWOHL, D. R. (2001): A Taxonomy for Learning, Teaching and Assessing. Abridged Edition. New York: Addison Wesley Longman, Inc., p. 302.

Archív Lesů města Brna a.s.

Archiv Vojtěcha Hanuse

BINEK, J., TOUŠEK, V., GALVASOVÁ, I., VĚŽNÍK, A., KUNC, J., SEIDENGLANZ, D., HALÁSEK, D., ŘEHÁK, S. (2006): Venkovský prostor a jeho oživení. 1. vyd., Brno: Georgetown, 145 s.

Blažíčková-Horová, N. (1999): Julius Mařák a jeho žáci. Národní galerie v Praze, 334 s.

BLOOM, B. S. (ed.). (1956): Taxonomy of Educational Objectives. The Classification of Educational Goals. Handbook I: Cognitive Domain. Reprinted 1968. New York: David McKay Company, Inc., p. 207.

BONNETT, M. (1999): Education of Sustainable Development: a coherent philosophy for environemnt education? Cambridge Journal of Education, Vol. 29, No. 3.

Buzan, T. (2000): Use your head. London: BBC, 160 p.

Fic, K, Zacpal, J. (1999): Tišnovsko. Vlastivěda od Pernštejna k Veveří. Tišnov: Bethania, 1.vyd., 255 s.

Geertz, C. (1993): Local knowledge: further essays in interpretive anthropology. London: Fontana Press, 244 p.

Geertz, C. (1973): The interpretation of cultures: selected essays. New York: Basic Books, 470 p.

HÁJEK, J. (1986): Čtení o starém Tišnově. Tišnov: MNV, 55 s. HÁJEK, J. (1992): Tišnovsko: Zaniklé osady v okolí Tišnova. Tišnov, s. 11 – 12.

Hlušička, J. (2003): Emanuel Ranný – obrazy, grafika, kresby. Tišnov, SURSUM.

HORČICA, L. (2001): Miroš Hrabovec a tišnovská sokolská mládež v protifašistickém odboji. Tišnov. HOSÁK, L., ŠRÁMEK, R. (1980): Místní jména na moravě a ve Slezsku. Praha: Academia,. s. 591 – 592. HRÁDEK, M. (2000): Geomorfologie Tišnovska. Sborník okresního muzea Brno – venkov Předklášteří, s. 67 – 83.

Hynek, A., Hynek, N. (2007): Bridging the gap between the theory and practice of regional sustainability: a political-conceptual analysis. Bratislava: Geografický časopis, roč. 59, s. 49-64.

HYNEK, A., SVOZIL, B., TRÁVNÍČEK J., TROJAN J. (2011): Best Practice Example of Educational Project: Sustainability in Deblin, South Moravia, Czech Republic. In Ali Demirci, Lex Chalmers, Yilmaz Ari, John Lidstone. Building Bridges between Cultures through Geographical Education. Istanbul : IGU Com- mission on Geographical Education, Fatih University, Vol. 1, p. 23-29, 307 p.

HYNEK, A., SVOZIL, B., VÁGAI, T., TRÁVNÍČEK, J., TROJAN, J. (2011): Sustainability in Practice. In Multi- Actor Learning for Sustainable Regional Development in Europe: A Handbook of Best Practice. Guildford, Surrey (UK): Grosvenor House Publishing Ltd, 2011. s. 215-233, 19 s. 1st ed. Hynek, A., Vávra, J. (2007): (Přinejmenším) čtyři prostorovosti krajiny. In 24. výroční konference Fy- zickogeografické sekce ČGS s pracovním názvem “Fyzická geografie – výzkum, vzdělávání, aplikace”. Brno, s. 178-183.

Ilbery, B. (1998): The geography of rural change. Essen: Addison Wesley Longman Limited, 267 s.

Jurman, H. (2001): Smrt pod Květnicí. Štěpánov nad Svratkou, 76 s.

Krejčí, K. (1994): Tišnovsko: Diana v podzemí. Tišnov, s. 1-14.

LacinA, J. (1983): Tišnovsko: Výrovka. Tišnov, s. 185-186.

Lacina, J., Poláček, J. (2008): Odkaz Jaromíra Tomečka. Brno, Veronica, 159 s.

MEJZLÍK, Z. (1970): Kolem Veverské Bítýšky. Brno: OPS Brno-venkov, 114 s.

Michna, F. (1975): Kronika Deblína, 1.díl., 488 s.

Michna F., Macháček, F., Staněk, F., Antlová, M. (2008): Kronika Deblína, 2.díl., 391 s.

Mikulášek, O. (1958): Divoké kačeny. Československý spisovatel, Praha, 107 s.

Mikulášek, O. (1963): Svlékání hadů. Klub přátel poezie, Praha, Československý spisovatel, 79 s.

Oharek, V. (1923): Vlastivěda moravská. II.Místopis. Tišnovský okres. Brno: Garn, 468 s.

Patočka, M. (1989): Tišnovsko: Záhadný kámen? Tišnov, s. 172-173.

Skácel, J. (1966): Vítr jménem Jaromír: Tři knihy veršů. Praha, Československý spisovatel, 170 s.

Skácel, J. (2000): Květy z nahořklého dřeva. Praha, Mladá fronta, Klub přátel poezie, 204 s.

Skácel, P., Kašpárek, M. (2005): Petr Skácel. Tišnov, SURSUM, 93 s.

SOMERS, M. R. (1994): Narratives of Identity. In Cloke, P., Crang, P. and Goodwin, M. (eds): Introducing Human Geographies, 2nd ed. London: Hodder Arnold, kap. 28, p. 397.

Svozil, B. (2007): Environmental Security in Borderland Areas: Exploring the Znojmo/Retz Transborder Region: in Chapter 5: Environmental (In)Securities in Local Students Mental Maps: Comparative Study of Znojmo and Retz. First published 2007. Vienna: 17&4 Consulting Ltd., 2007, s. 57-68, 81 s.

Tišnovsko (1982): Tip na výlet: Z Deblína přes Výrovku. Tišnov, s. 82.

Tomeček, J. (1979): Jenom vteřiny. Praha, Albatros, 130 s.

Tomeček, J. (1984): Hora hoří: Balada o Křížovém králi. Československý spisovatel, Praha, 232 s .

Trávníček, J., Svozil, B., Braun, M., Šerý, O., Krejčíková, B. (2009): Významné krajinné prvky na Deblín- sku v kontextu trvale udržitelného rozvoje. In Mladí vedci 2009 - X. vedecká konferencia doktorandov a mladých vedeckých pracovníkov. 1. vyd., Nitra: FPV UKF v Nitre, s. 1152-1160, 9 s.

TROJAN, J., TRÁVNÍČEK, J. (2011): Atlas Deblínska. 1. vyd. Brno: GEODIS BRNO, spol. s r.o. 78 s.

Urbánek, J.F. (1908): Tišnov a Tišnovsko. Rukověť pro školu a dům. Nové město, s. 136-137. Ustohal, V. (2003): Tunely pro Messerschmitty. Sursum, 151 s.

Vágai, T., Vodáková, P. (2010): Projektové kurzy na katedře geografie, FP TU v Liber- ci. Informace ČGS, 29, č. 2, s. 25–33.

Vaňka, M. (2003): Diana: továrna na smrt 1944 - 1945. Spolek přátel československého opevnění Brno, 303 s.

VÁVRA, J. (2010): Jedinec a místo, jedinec v místě, jedinec prostřednictvím místa. Geografie, roč. 115, č. 4, s. 461–478.

Vávra, J. (2003): Výuka (nejen) zeměpisu nejen poznáváním a hodnocením, ale i vnímáním s využitím Yi-Fu TUAN-ovy koncepce. In: HORÁK, J. (ed.): Učitel – Evropan. Trojzemí ERN – faktor evropanství v přípravě učitelů na Fakultě pedagogické TU v Liberci, s. 50-68.

INTERNETOVÉ ZDROJE

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky: Významný krajinný prvek - VKP. [cit. 2012-04-25]. Dostupné na: .

Deblín [online]. Dostupné na:

Farnost sv. Mikuláše Deblín. [online]. Dostupné na

Klíčník, T. (2011), Dostupné na:

Lažánky - Oficiální stránky obce [online], (historie vápenictví) Dostupné na: ,

Maršov - Oficiální stránky obce [online], (sekce Příroda, článek Kaolinové jezírko). Dostupné na:

Referát životního prostředí Okresního úřadu Brno – venkov (2000): Přehledná mapa 1 : 25 000. [cit. 2012-04-10]. Dostupné na: .

Referát životního prostředí Okresního úřadu Brno – venkov (2000): Charakteristika VKP [cit. 2012-04-10]. Dostupné na: .

Referát životního prostředí Okresního úřadu Brno – venkov (2000): Odůvodnění registrace [cit. 2012-04-12]. Dostupné na: . STOLIČNÁ, R. (2008): Alternativní zdroje rostlinné potravy ve střední Evropě [online]. Dostupné na:

Czech – English Text book of Outdoor Learning

Deblín and its surroundings

Břetislav Svozil, Alois Hynek (eds) Preface by the headmaster: B. Svozil Introduction by the editors: B. Svozil, A. Hynek

1. Look into the past (I. Ochrymčuková, B. Svozil, M. Mandelíčková) 2. Following the history of Tišnov (M. Mandelíčková) 3. Tracing the historical and cultural countryside: the significant landscape elements within the Deblín register (M. Braun, O. Šerý) 4. Geological expedition in the Deblín area (Z. Máčka) 5. Significant landscape elements northwards of Deblín (M. Braun, O. Šerý) 6. Searching for a safe place – the Ridge (I. Ochrymčuková, B. Svozil, M. Mandelíčková) 7. Porta coeli convent (J. Zacpal) 8. Forest Nature Trail (Lesy města Brna, a.s., S. Ton) 9. Nature and landscape in art (J. Lacina) 10. Diana (B. Svozil) 11. Old mining and lime burning around the villages of Lažánky and Maršov (Z. Máčka)

The authors are named after each chapter. Methodology of environmental education and aware- ness was consulted with J. Hofbauer and J. Trávníček, English part of the textbook was supervi- sed by M. Mandelíčková and B. Svozil. A. Hynek was an expert supervisor. J. Trojan, K. Klemešová, M. Burkartová, B. Navrátilová, T. Vagai also significantly assisted in the textbook.

Cover photo: P. Gelnar, M. Braun

Authors of photographs: M. Braun, M. Plevová, B. Svozil, Z. Máčka

Proofreading: P. Rohanová

Authors of map compositions: J. Trávníček, J. Trojan Map compositions are based on field mapping using orthophotos by GEODIS BRNO, spol. s r.o.

We would like to thank to students and teachers of ZŠ and MŠ Deblín for their cooperation.

This publication was created as part of the project EC OP „Permeable language education at elementary school Deblín“ (Reg. No.: CZ.1.07/1.1.02/03.0074), which is financed by European Social Fund and the state budget of the Czech Republic.

Publisher: Základní škola a Mateřská škola Deblín, okres Brno-venkov, příspěvková organizace, Deblín 277, 664 75

2012 First Edition

ISBN 978-80-260-2278-7 CONTENT

1. Look into the past 6

2. Following the history of Tišnov 12

3. Tracing the historical cultural countryside: the significant landscape elements within the Deblín register 18

4. Geological expedition in the Deblín area 26

5. Significant landscape elements northwards of Deblín 34

6. Searching for a safe place - The Ridge 42

7. Porta Coeli Convent 48

8. Forest nature trail 54

9. Nature and landscape in art 62

10. Diana 70

11. Old mining and lime burning around the villages of Lažánky and Maršov 76 Czech – English Text book of Outdoor Learning

Deblín and its surroundings

Introduction of the headmaster Our elementary school has a common vision of teachers, pupils and parents based on a common process of learning that is assisted by wide public and experts from various institutions. The motto: „School as a learning institution/a place of innovations“is not only a logo, it is a living organism where everybody is learning – it means that everybody is a pupil and the teachers, in addition, are teaching. Innovations are easily invented, however it is more complicated to bring them into practice. We want to suit the action to the words, as we are significantly supported by public and the above mentioned experts. Therefore we follow the affective objectives introduced by Anderson and Krathwohl that we call experiential education. We prefer the original that enables us to create a community school truly fulfilling the educational process. The character of the process takes into consideration local and regional rarities, it prepares and motivates pupils and other inhabitants for lifelong learning and it also creates the above mentioned innovations. The Czech-English textbook of outdoor learning (Deblín and its surroundings) represents an example of this objective. This textbook could be written thanks to the support of the operational program “Education for Competitiveness” (OP EC), the project Permeable language education at Deblín Elementary school (CZ.1.07/1.1.02/03.0074). You are facing a collective work of experts and pupils, who participated in writing as well as some sensitive parents and other inhabitants who care about the quality of education at our school.

Břetislav Svozil

Introduction by the editors Truly effective learning is not only about learning terms and their definitions, but it is about searching their meaning, i.e. their interpretation. That process, together with introduction of affective objectives (regarding motor skills, senses and experience), is not very common in the Czech educational system. Time spent in front of the computers or TV sets is not sufficient for understanding the world we live in. We need to set out to the countryside, to meet people or to see some sights. Our concept of outdoor learning is based on cooperation of our thinking and our senses. It is inspired by educational objectives by Anderson and Krathwohl, who developed Bloom´s taxonomy of learning objectives. Everything is more complicated outdoors than it is in the best textbooks. However, such perception is comparable to the best textbooks, which very often neglect outdoor learning. The outdoors is a space out of the school, it is the space our pupils live in, though today their space is more defined by sitting in cars or in front of the computers. The outdoors is often a mystery, sometimes a conflict, the outdoors changes in time and space, it has its presence, past and - let us hope - its future, too. It is future which is slowly being understood and formed by our pupils. They will live in the future and it is important for them to live their future lives not only by relaxing, as it is recommended by advertisements, but also by enjoying it and transforming it according to values of humanity.

Editors

01 /Look into the past Look into the past /Irena Ochrymčuková, Břetislav Svozil, Monika Mandelíčková/

The trail takes us from Deblín across Vohančice to Tišnov

There are many places in our surroundings the lords of Lomnice. In the 14th century Če- which bear names referring to their original něk from Kunštát gained the castle thanks purposes. Let us go to the places and let us to his marriage to owner´s daughter. It beca- try to reveal the events that happened there. me part of Brno property in the 15th century. Archival sources and old signs can help us in Brno gave it to Matouš Šram, a citizen and realizing the specificity and historical and lan- a tax collector. His grandson Gabriel from De- guage development of a particular locality. blín was a town councilor and king´s magist- In the same time it can teach us to connect rate in Brno for thirty years. He was ennobled events of regional history with so called „great and he used the name – of Deblín. (Urbánek history“. 1908, s. 136-137).There are many legends connected to the Deblín castle, or more to Questions for further discussion the church. One of the legends talks about Can you name any places in your surroundings a „mysterious“ stone – an octagonal trunca- which are connected with a legend or a story? ted pyramid, which stands nearby. According Where can you find such stories? to people´s narration: L ook into the past Once upon a time a stonemason had bet that he would have processed a huge marble The First stop – St. Nicholas church block into an unusual shape and that he would in Deblín have taken it to the castle on a barrow before As J.F. Urbánek writes in his guidebook: midnight. They agreed on this and the stone- „There used to stand a castle built by marau- mason started to work quickly with a ham- ding knights in the 10th century. In 960 Czech mer and a chisel. In the late afternoon he set prince Boleslav I had sent his brave leader Boj- on his journey across Doubravník and Tišnov slav to Tišnov region. Bojslav overtook Deblín to Deblín. He was accompanied by two castle together with his people. However one villagers who, at the end of their journey, impa- century later, the castle was again in posse- tiently expected the strike of midnight. In the ssion of marauding knights who terrorized the same moment they heard the strike, the tired whole region from Brno to Velká Bíteš. From stonemason put down his piece of work at the 1234 Deblín was mentioned as a property courtyard of the castle. He won the bet and the of the lords of Deblín. Later it was owned by stone has been standing there up to now. (Pa-

6 točka 1989, s. 172-173). „The castle in Deblín was large. It is obvious from the place where we can find some ruins and re- Task mains of 5 meter-wide walls. There were many Can you find the stone? stones taken away but some of them were also What could it serve for? used for building up the church, the school and seven bigger or smaller houses. When digging in this place, people could find some rubble, dust, roof tiles, iron tips of arrows, spurs, parts of iron weapons, silver coins (so called Deblín groschen) etc.“

Task Take a walk around the place where the Deblín castle used to stand and try to find some remains of the castle. Can you find any information about „the De- Image 1/ St. Nicholas church blín groschen“?

All land was divided into particular dominions in medieval times. These dominions were The Second stop - Cross administered by nobility who got the land We are heading from Deblín to Vohančice. from the king as a feud (e.g. Deblín dominion). Approximately in the middle of the way, we The noblemen were obliged to pay regular can get to a place which is known as the po- taxes (in money, in kind) to the king and to int for wood collection and we can find a cross L ook into the past help him (e.g. during wars or battles etc.). The there, too. lands could also be administered by church, for It is said that the cross, which is situated example by Porta coeli convent in Předkláštěří. on the top of the hill called by people in Vo- Following villages were under administration hančice „Deblíňák“ and by people in Deblín of the Deblín castle: Katov, Nová Ves, Nelepeč, „Vahanščák“, is on the place where some sol- Čížky, Žernůvka, Prosatín, Holasice, Podolí, diers from the Napoleonic wars were buried Žďárec, Blahoňov, Pejškov and Jestřabí. at the beginning of the 19th century. The cross was later moved to another place because Task it was knocked down by a carriage in 1935. Mark the places under administration of the lords of Deblín into the map. Questions for further study Did the Austrian empire fight in Napoleonic How did the castle in Deblín look like in the war with Napoleon or against him? Where and past? We can read more about it in J. F. Urbá- when did the nearest battle take place? nek´s guidebook from 1908 (p.136-137):

7 01 /Look into the past

in the forests near Deblín and he lost all his property – a carriage full of goods, a horse and all his money. However the magistrate was hel- pless and frighteningly said: „We can sooner see the whip with leaves than see the knights ta- med.“The enraged man drove the whip into the ground next to the wall at the courtyard and ran out to search for justice in other place. The marauding knights were captured by soldiers after some time and they were punished. At that time the whip turned green and it grew into a big tree, Image 2/ By the cross a rare yew tree. It is much bigger in its crown than in its roots. It is said that the merchant dro- The Third stop – Drying room ve it the wrong way up into the ground. You can The drying room, or better the remains see the yew tree next to the house number 5 in of the drying room, can be found in Vohančice Vohančice till these days. above the gamekeeper´s lodge. It is said that some secret underground corridors lead from the Vohančice mansion to the drying room. Some people say that the corridors went on to the forests in Deblín direction. It is supposed that there were some contacts between the lords of Deblín and the lords of Vohančice. The- re is a legend about the origin of the yew tree L ook into the past in Vohančice (influenced by the situation in the kingdom in the first half of the 14th century). It speaks negatively about the marauding knights of Deblín and about their punishment. Image 3/ Drying room

Task What was the drying room used for? Can The Fourth stop – Mansion and the you try to draw a model of the drying room bell tower according to the preserved ground plan? It is said that the original fortress of the lords of Vohančice was made of wood and used to stay in the place where they could have looked The legend down on the road to Deblín, Tišnov and Březi- The legend says that a merchant with a whip na. This fortress probably burnt down during came to the magistrate´s house and asked for wars and a new mansion from more durable magistrate´s help. The merchant was robbed materials was built nearby. The land above the

8 mansion is called „Spálenisko“ (the Burnt pla- man for beating people who refused to do the ce). This name is connected with a great hail- labour or made other offences. storm that was in Tišnov, Předklášteří, Březina It is also said that there were some coat and Vohančice on St Peter´s and St. Paul´s day of arms engraved on the surface of the bell and (June 29) in 1879. From that time, for the peri- that there was some silver and coins melted od of 30 years, the pilgrims from above men- into the bell. The bell was donated to a newly tioned villages joined by other pilgrims from constructed chapel of St. Joseph in the village Čížky and Úsuší used to come to „Spáleniska.“ square by Brno city. The bell was there till They were praying, they believed in the hea- the Second World War when it had to be passed ling power and they were burning down some on to war purposes. We do not know anything bandages of ill people. about the destiny of the bell now. The road and the forest above the mansion is The tower bell also served as a shelter for called „Kolónka“, because a sanatorium of Ma- a wooden fountain. Water was brought to the saryk´s league against tuberculosis was built mansion from a spring in the field called Hal- at the foot of the hill at the beginning of the týře. The owners of the mansion were forced 20th century. to build a water pipeline and some technical The bell tower by the mansion in Vohančice improvements in the second half of the 19th has probably been in this place since the se- century because of lack of water. The inhabi- cond half of the 17th century. The then owners, tants were, for the most of the time, allowed the lords of Castro, rebuilt the mansion from to take water from the fountain. Spare water one wing Renaissance mansion to two wings flew away by overflowing into the pond situa- Baroque building. The courtyard was closed by ted above the fountain. a connecting passage. The mansion is still separated from the village by a wall with a wide Question for further study L ook into the past gate. The tower bell used to be a part of the The sound of the tower bell was used to inform spectacular entrance gate in the past. people in the village in the past. How does in- The bell rang everyday to announce the An- formation get to the people today? gelus bell. It called people to pray, announced death of the villagers, accompanied processions or announcing any danger. The announ- cement of fire – so called „šturmování“ was obligatory since publishing the „fire patent“ by the emperor Mary Theresia in 1751. At that time Vohančice was owned, after many other previous owners, by the last owner - city Brno. The bell tower was probably also used for calling for labour. It is said that there used to stand a shabby oak bench till the end of the 19th century which was used by a local police- Image 4/ Vohančice mansion

9 01 /Look into the past

The Fifth stop – Haltýře formed in the Ice age. There is a splendid view Tanks for cattle were filled by springs in the of Tišnov opening to us in the place. The me- field called Haltýře. The place always used morial of Vetešník´s brothers – the Scouts who to be swampy. The inhabitants of houses perished in the concentration camp is situated number 1 to number 5 used to build some there, too. We can meet some interesting local shelters for storing milk and diary products names on our way from Vohančice to Výrovka here – these places were called „haltýře.“ Later - e.g. „Bačkovec“, „Kruhy (Circles)“, „Kopaniny the lower part of this field, above the garden (Digging place)“, „Jahodník (Strawberry place)“, of Hruška´s family, was used as a watering pla- „Dubová (Oak place)“, „Záhony (Flower beds)“ ce for sheep belonging to the local lords. The etc. It shows us which plants or trees grew in sheep were driven out from the house number these places or how the land was cultivated 4 – it was the sheepfold. here. An interesting and a little bit mysterious Question for further study name for Výrovka was published by K. Zaple- How did people get water for themselves tal in 1925. Výrovka is called „Vohouška buko- and for the cattle in the past? vá (beech bushes).“ Vohouška is a folk name for bushes, it means in the bushes. If the word bushes is used for beeches, it is acceptable also from biogeographic stratification because the beech is one of the dominant trees in Výrovka. (Lacina 1983, p. 185-186).

Questions for further study Can you read the text on the memorial? Do you L ook into the past know any words in a local dialect?

Task Image 5/ Cross – God´s torture, behind the field called Haltýře Which types of trees can be found in this place today?

The Sixth stop – Výrovka (Vejrůvka) We can get to Výrovka (420 m. asl.) over the hill called „Holé kopec“(Bare hill). The rocky hill is formed (as it is described by Mojmír Hrádek, the geomorphologist) by levels of devonian pudding stones heading westwards. These stones are changed into siricitic slate and wacke. The layers are in the east and north parts redu- ced by vertical walls of frosty parts which were

Image 6/ Výrovka

02 /Following the history of Tišnov Following the history of Tišnov /Monika Mandelíčková/

The tour will take us from the bus and railway station around the oldest houses in Tišnov – Müller house, Pernštýn house – Peklo (”Hell”) house – along medieval streets and Jungmann street – to Komenský square – up Kostelní street – to St. Wenceslaus church – to Na Hrádku street – along Rie- grova street – to Kuthan hospital - to the lookout tower on Klucanina hill.

History of Tišnov Tišnov functions as an administrative seat (it is The first written mention of Tišnov comes the seat of financial office, trade office etc.). It from 1233 and is connected with foundation also assures some services – distributive (busi- of a nearby convent Porta Coeli in Předklášteří. ness, transport), producing (companies, banks, Initially, Tišnov was a village situated nearby post office), social (education, medical and so- the road that served to merchants, messengers cial) and private (accommodation, catering). and pilgrims heading from Moravia via Tišnov and the Svratka river basin to Žďár, Vojnův Task Městec, Chotěboř and Libice and Prague. (Há- ollowing the history ollowing of Tišnov Can you create a mental map and write down jek, 1986, p.7) F some reasons for visiting the town? The history of Tišnov and history of the convent Porta Coeli have been close- The introduced tour will show us Tišnov from ly connected since the medieval period. the historical point of view and will take us Originally this place was called Thusnow to some places which we could otherwise (1233), Tusnovice (1235), Tyssnow (1401). easily miss. The history of Tišnov is very long. The name is probably derived from a per- The settlement of this place is documented in son´s name and means a village owned the old and middle stone age, more permanent by Tušen. settlement is documented since 6 000 B.C. Tišnov gained some privileges in medieval times, e.g. a privilege for organizing a regular Questions for further study market, brewing beer or organizing a court. Why was countryside around Tišnov suitable These privileges made the position of the town for permanent settlement in the stone age? stronger. Where can you find any proofs of pre-historic Tišnov valley brought beet, barley and hops settlement in Tišnov? for brewing beer and rye for distilling spirits. Be-

12 schools andnewbuildings. establishment ofnewbusinesses,of transport, withthedevelopmentand isconnected inthe20thcenturyment ofthetown started political region (since 1896).Newdevelop it becameacenter (since ofjuridical 1849)and ce ofthetown grew inthe19thcentury, when (1688) and plague (1679-1680). The significan- some disasters (the –year war,Thirty fire was with period connected of themodern ry. ofthetownThe at thebeginning history until thebeginning ofthe20th centuserved - The center ofthemedieval town was pre werewhich trades orcrafts there. practiced Look at themap. Namesofthestreets explain Task thankstoflourishing thisprivilege. in houseswithabrewing privilege. Tišnov was sides pubsthere were otherbars more thansixty since 1905. třice nad Pernštejnem, has served called Horka in 1958. started The rail Tišnov –Žďár –viaBys- in1953. traffic started one-way Two-way traffic was stopped theSecond during World War and sincebeen constructed 1939. The construction bín. The rail from to Brno Havlíčkův Brod had as arailway sidingto limeworks innearby Če rail of onthesuburbs Tišnov today. was used It in 1885,we canseeonlysomeremains ofthis from Tišnov to Brno, called Tišnovka, started nov dates backto the19thcentury. The rail whole region. ofrailwaysThe history in Tiš- center for transport Tišnov the isanimportant station The First stop –therailway andbus

- - -

13 nov? Which are period with? theyconnected Can you recognize any historical sites in Tiš- settlement? inparticular portant Which points (buildings, institutions)are im- it taketoday? to getfrom Tišnov to How Brno? longdoes Can you guesshow longittook inthepast are meetingin Tišnov ? Can you on a map mark any that intersections study forQuestions further of danger.(Hájek, 1986,p.17) ced enter thepubandescape againinthecase ce hill. thecriminalscould easilyandunnoti- So somewheresurface in the bushes in the Květni- was anunderground corridor whichcame to the mes, attacksandmurders bloody there. There the ceiling oftheHellpub. People plannedcri - really devilish planswereSome prepared under A legendofatown housecalled Peklo (Hell) with somelegends. oftheseplaces, theyareold history associated ses were rebuilt in Baroque style. Thanks to the We inside. parts canfindsomeGothic The hou- are ranked amongtheoldesthousesin Tišnov. These housesusedto bepubsinthepastand or NaPekle (Jungmannovastreet, number82). number 70)andat ahousecalledPeklo (Hell) se called “Na Pernštýně” (Jungmannovastreet, toturns Jungmannova street. We stop at ahou- The tour continues upJanáčkova street and – town houses The Second stop –Jungmann street

Following the history of Tišnov 02 /Following the history of Tišnov

Image 1/ Peklo house (The hell house), number 82, Jungmannova street

The Third stop – down Koželužská street to Müller house We go down Koželužská street, the narrowest street not only in Tišnov, but also in the Czech Image 2/ Koželužská street Republic, to Halouzkova street. The name of Koželužská street refers to an old craft. Peo- The Fourth stop – Komenského ple who processed skins lived here. We get to square ollowing the history ollowing of Tišnov Müller house at the end of Halouzkova street. We are returning along Jungmannova street F It seats a local museum nowadays. As you can to Komenského square. We can also notice see, the house has been reconstructed recent- other historical buildings at the crossroads. We ly. We can see some exhibitions about regional should pay attention to the building of the Co- history and nature inside. mmercial bank which brings us back to the era of the First Czechoslovak Republic. The bank Task was built in functionalist style by famous archi- Compare the reconstructed Müller house and tects Bohuslav Fuchs a Jindřich Kumpošt. Peklo house which has not been reconstructed yet. What could the reconstruction of Peklo Questions for further study house look like? What is typical for functionalist style? Can you find out more about the architect Bohuslav Fuchs?

We are slowly approaching the building of Tiš- nov town hall. It got its present appearance

14 describe whatdescribe you canseeinthegraffiti. Look carefully at the front of the town hall and Task historical events withthetown. connected hall isdecorated by graffiti. They show some graffiti onthefront ofthetown hall. a painter JanoKöhlercameto town to paint of theoldone. At thebeginning 1906 ofspring A newtown hallwas builtontheground however still working, town hall from 1771. 1905itwas decidedtoIn pulldown theold, town hall. sent buildingstandsonthegrounds oftheold at the beginning of the 20th century. The pre of communist regime at the edgeofthepark. There commemorating isamemorial thevictims loophole infrontold fortification ofthechurch. the 19thcentury. There are someremains ofthe the church. This till place was usedasacemetery We canalsotakeawalkaround in the park Who was St. Wenceslaus? study forQuestions further morated at annualfolk festival called „hody“. tron ofthechurch –St. Wenceslaus is-comme on thetower usbackto brings 1543. The pa- are mucholder.some ofitsparts The- inscripti reconstruction, withintheNeo-Gothic century church gotitsrecent appearance inthe19th –St.dmarks Wenceslaus church. However the We go up Kostelní street to one of Tišnov lan- church The Fifth stop – St. Wenceslaus The quotation says that the front of the town - -

15 Škrabálková andother Škrabálková Tišnov inhabitants were theSecond during rished World War. Boženka re whope Škrabálková isastatue ofBoženka We approach thebuildingofgymnasium. The same degree inlevel ofeducation inthepast? ly inthepast?Could boys andgirls reach the Why were girls andboys educated separate in Bohemia? When dideducation become compulsory study forQuestions further theSecond med Diana)during World War. (seemore inthechapter na- of Dianafactory of thegrammar schoolseated headquarters to beaschoolfor girls. The mainbuilding school. The buildinginRiegrova street used ding whichwas previously usedby economic schools inthepast. Ontherightthere isabuil- veral buildingswhichwere usedby different in 1923. The grammar schoolissituated inse of Tišnov grammar schoolwhichwas founded street ustoNa Hrádku brings thebuilding stopThe –NaHrádku Sixth street church to St.Wenceslaus next Image 3:The remains offortification - - - -

Following the history of Tišnov 02 /Following the history of Tišnov

active in anti-fascist resistance. They also co- The Seventh stop – Tišnov lookout operated with partisan movement in nearby tower village Skalička. The tourist track behind Kuthan hospital takes We continue along Riegrova street around us to Tišnov lookout tower which was rebuilt villas in Art-nouveau style. They prove the de- in 2003 on the ground of the lookout tower velopment of Tišnov at the end of the 19th and from 1934. It is situated on Klucanina hill (416 in the 20th century. One of the best known meters above sea level). The writings in local villas is villa Franke. All villas rank among the chronicle show that the opening was assisted so-called cottage mansions. by the famous Czech actor Vlasta Burian. When We reach the building of Tišnov hospital, ori- you reach the top of the lookout tower you can ginally called Kuthan sanatorium. It was built look around and compare what you can see by doctor Kuthan in 1899 as a spa sanatorium with the map. and was used by people from many neighbou- ring towns and villages. Task Can you compare the historical photo with the Questions for further study recent picture of Tišnov? Can you see any dif- What is typical for Art-nouveau style? Do you ferences? know any Czech artist who is associated with Art-nouveau style? ollowing the history ollowing of Tišnov F

Obr. 4/Fotografie starého Tišnova (z archivu Vojtěcha Hanuse)

03 /Tracing the historical cultural countryside: The significant landscape elements within the Deblín register TRACING THE HISTORICAL CULTURAL COUNTRYSIDE: THE SIGNIFICANT LANDSCAPE ELEMENTS WITHIN THE DEBLÍN REGISTER /Martin Braun, Ondřej Šerý/

The tour leads us the Baňkovy place - the southeast end of the Deblín register. Then it turns to the Deblínská pastvina (Deblín pasture) direction Suchá loučka (Dry meadow) and back to Deblín.

Good living environment is one of the condi- No. 114/92). Generally, it is ecologically, geo- tions of a high-quality life. Though we cannot morphologically or esthetically valuable part find any strictly protected areas in the Deblín of land that creates typical landscape scenery area, such as national parks or the conserva- or contributes to its sustainability and stability. tion areas, it does not mean that countryside The law includes two categories of the SLE: here is not valuable or interesting. The so-called . „Legal“ SLE – this is every The Deblín landscape has both agricultural wood, forest, peat bog, water flow, pond, lake and forest character. The arable soil is loca- and water meadow (a meadow close to a brook ted on the top of the Bohemian-Moravian or river, created by its course). Tracing the historical cultural countryside Tracing Highlands boarder relief, whereas forests and The so-called „Registered“ SLE – this can be woods cover mainly hillsides, valleys and river a different part of land, such as wetland, creeks. There is no question about the pre- steppe, bush, balk, grass area (meadow), mine- servation of the woods, lakes and rivers – also, ral and fossil deposit, quarry, rock, outcrop, or we could just hardly imagine the Deblín area even a vegetation in an inhabited area (village, without any trees. However, the meadows, old town) such as the historical garden or park. gardens, orchards or the tree strips dividing Naturally, every place where the SLE is loca- fields are equally important. All these places ted belongs to its owner. It can be either state and locations are, under certain circumstances, or a private owner. There is always a duty to subjects of protection and are officially known observe certain rules of handling in connecti- as the significant landscape elements (SLE). on with this preservation level. And certainly there is a sanction for breaching these rules. What is the significant landscape element? In case of a harmful impact to the SLE, its da- The significant landscape element is defined mage or destruction, the nature preservation by the Nature and Land Preservation Law (Law authority can penalize such act by a fine up to

18 1 million CZK. Skalka (Small Rock) to the Baňkovy place. After The environmentalists from Tišnov have sur- leaving Deblín we can see open countryside veyed and defined altogether 17 significant with hills and slopes descending towards Brno landscape elements in the Deblín register. We and the ascending forest horizons of the Bo- can divide them into the forest SLEs, the water hemian-Moravian Highlands on the opposite SLEs and the fallow SLEs – a map of landscape side. There is a nice outlook place near a solita- elements divided in this way can be found in ry linden tree at the small cross located behind the Atlas of the Deblín area (Atlas Deblínska) the Skalka hill. on page 74. The last mentioned type (i.e. the fallow SLE) can be described as a piece of Questions for further study land formerly used by man. Such places are On your way look around and think about mostly abandoned orchards, gardens, crofts what you see and guess why particular land- or meadows. Man had used these sites much scape sections are used just as they are used. more (much intensely) in the past. Nowadays, Do you think there is a common rule for the lo- it is often not worth it taking care of them or cation of forests and fields in the Deblín area? they just might be too far or inaccessible for Do you mind any landscape elements in the the owner. Therefore, they have been gradually countryside? What is your opinion on the De- laid fallow. blín collective farm, the mobile phone signal The SLEs situated in the surrounding coun- transmitter tower or the electric power lines? tryside are often rare or even surprising for some reason; for example for the animal or plant species living nearby or for their vegeta- The First stop – Kručinková stráň tional contribution to the agricultural landsca- (the Kručinková slope) pe. Examples of particular sites will help you to The first significant landscape element we visit Tracing the historical cultural countryside Tracing realize better how they contribute to the na- are the remains of the former cherry orchard. tural diversity and what danger they may face. This site is called the Kručinková stráň. It is a meadow located on the hillside, separated Questions for further study from the field by a balk with various woo- What can become a significant lanscape ele- dy plants (beech, hornbeam, oak, dogwood, ment in Deblín and its surroundings in your blackthorn or a wild rose). If you are lucky opinion? What danger may the significant and quiet enough, you may hear a voice of lanscape element face? How do you imagine a wood partridge over here. Today, the meadow the landscape (natural) diversity? Explain to is becoming overgrown with the so called self- others. -seeded woody plants species, such as aspen, hazel or birch. Also, the seedlings of beech tree The cultural and landscape elements tour – and hornbeam have been getting here from leg from the school to the Kručinková stráň the adjacent wood. It would be convenient to Our tour starts at the building of the Deblín maintain the current state by stopping the self- elementary school and heads south-east via -seeding process. Therefore it would be appro-

19 03 /Tracing the historical cultural countryside: The significant landscape elements within the Deblín register

priate to have it regularly scythed or grazed. It wood and their presence prefigures a new fo- would also be welcomed to take care of the rest to arise from the uncultivated area. On the old cherry trees (by cutting back their treetops) edge of the balk there is also the elderberry and gradually plant new seedlings to replace and the „ruderal“ association (the typical rude- the old trees after they pass away. ral species are bedstraw and nettle which often occupies man-altered places). Considering the Questions for further study fact that the meadow is situated in the hill, its What did the orchard at the Kručinková slo- upper part is drier than its lower edge. The- pe look like in the times it served to its origi- refore, we have a different vegetation (flora) nal purpose when it was regularly cultivated? range here. While in the upper part we can find (What are the particular differences in compa- the meadow species such as marguerite, spe- rison to the current state?) edwell or lady‘s mantle, in the lower part there you will find the hydrophilous kingcup or the wood club-rush. The marsh area (spring) also serves as the sump for the wild boar.

Questions for further study How do you recognize the overpopulation of the wild boar? Have you ever seen a sump? What is it?

Image1/ Kručinková stráň Tracing the historical cultural countryside Tracing

The Second stop – Loučka v Baňko- vech (the Baňkovy meadow) A bit larger meadow called Loučka v Baňko- vech is located a few steps further. It has also been registered as the significant landscape Image 2/ Wild boar‘s sump element. Unlike the previous stop (which is also a meadow ecosystem itself), this meadow is surrounded by a forest (i.e. trees and The Third stop - Baňkovy bushes) from three sides and by a tall balk Before we leave, let‘s stop for a while at the with blackthorn trees from the upper side. border of the adjacent wood where there is Below, we can also find the self-seeded trees a spring site of a narrow stream. This area is and bushes; those we call low-graded woody a significant landscape element too. The re- plants. They grow quickly, have less quality ason for protection here is the surrounding

20 well-preserved adult beech tree wood mixed The Fourth stop – U cesty (At the with fir tree, spruce and oak tree. This local Road) wood has also a natural rejuvenating function The site called U cesty is not very large. This (notice the lots of the oak and fir seedlings). site is created by the old balks at the field road Because of the large amount of wild animals along the Braníškov brook direction Pejškov. in the forests it is necessary to protect these Part of the balk is covered by the woody plants young trees from gnawing by a fence. The evi- such as hornbeam, blackthorn, elm (less fre- dence of the occurrence of the wild animals is quent), wild rose but also ash tree, hazel tree or also the nests in the upper parts of the hill. We elder. The rest is overgrown with various grass call nest a place where the wild animals rest or and herb associations including thyme, spe- sleep. edwell, carline and many others. Among the important species also belongs the heather. Questions for further study Currently, the site has been extensively tended A forest has lots of functions. Which one comes and there is no need to change it as regards to your mind in connection with the sloping the preservation of this varied vegetation as- terrain in the Baňkovy wood? sociation. Such preservation is mainly secured by grazing and scything, Other cultivation has not been done on regular basis and the site has not been fertilized. The current state is being maintained only. However, it is important to point out the danger for these places that are located near the urban area (built- up area), without being intensively cultivated. The typical example of an intensively cultivated area Tracing the historical cultural countryside Tracing may be a field or a housing development and its closest surroundings. Formerly, there was a construction waste dump which harmed the Image 3/ Nest in Baňkovy place both esthetically and ecologically.

Transfer from Baňkovy to Deblín Questions for further study The next stop is dedicated to the abandoned How can an illegal waste dump threaten the orchards and agricultural lots (crofts, plots, environment? meadows) right beyond Deblín. So let‘s go back to the village via Skalka. We continue along the brook northward as far as the No. The Fifth stop – Deblínská pastvina 78 house where we turn right between houses (Deblín pasture) and head towards the field above Deblín. We Very close to the last stop (actually right next have reached a place with another culturally to it in the north direction) there is another sig- significant landscape elements. nificant landscape element called

21 03 /Tracing the historical cultural countryside: The significant landscape elements within the Deblín register

Deblínská pastvina located. As its name indica- The Sixth stop – Suchá loučka (Dry tes, it is a former pastureland situated in the meadow) middle part of a steep hill, which presently re- The last significant landscape element we vi- presents an extensively cultivated area and the sit within out tour lies about 500 meters in the fallow area as well. If you look around carefully south-east direction from the previous stop. in this area you will be able to see the remains Suchá loučka is accessible from two sides (from of the former terraces that had been artificially the road to Tišnov as well as from the road to created to level the inconvenient steep dec- Vohančice). It is a meadow located in a gentle line. There are scattered woody plants such as valley surrounded by a field on the south-eas- oak tree, birch tree, aspen or willow tree but tern side. On the opposite side there is a dense also fruit trees such as cherry tree, apple tree pine wood mixed with oak and larch. On the or plum tree. As regards the herbal under- meadow itself oak tree, pine tree, linden tree growth we can recognize various grass species and birch tree can be found. The south corner here sweet vernal grass, woodrush or sedge. is not being cut and that‘s why it is heavily Currently, it is necessary to scythe the Deblín overgrown with the bush grass. In the herbal pasture regularly to stop the self-seeding pro- undergrowth we can find speedwell, lady‘s cess. Also, the initiated planting of pine tree is mantle, thyme and meadow grass species. At inappropriate for the character of the area and the connection of the meadow and the field the occasional back fillings do not do well to we can find the ruderal vegetation (nettle and the site either. bedstraw). The biggest threats though are the above mentioned reed growth, pine tree plan- Questions for further study ting and the nutrient flushings from the field Why did people in the Deblín pasture use to le- that causes the undesirable changes in the vel the steep decline by creating the terraces? plant species range. Therefore it is required to Tracing the historical cultural countryside Tracing What made them do so? scythe this site regularly and support the bush growth which serves as natural barrier for the nutrients leaking from the field. Unfortunately, some people set up illegal waste dumps here because this site is not being regularly cultivated.

Questions for further study Where in the Deblín surroundings is the cattle being pastured? Are there large herds or just small ones?

Image 4/ A stone balk above Deblín Return to the Deblín elementary school We have visited all the cultural SLEs in the De- blín area today. On your way back to school

22 you can think about the existence of these places and whether the current ways of cultivation is good or bad for them. Then, at home you can ask your grandparents (if they are from Deblín) whether they remember these places when they were kids and how prosperous the village was at that time.

Questions for further study Which out of the visited SLEs did you like the most? Which one do you consider the most valuable? Are the SLEs more useful than the vast fields and why? Tracing the historical cultural countryside Tracing

Tracing the historical cultural countryside 04 /Geologická expedice Deblínskem

Geological expedition in the Deblín area /Zdeněk Máčka/

The tour goes from Deblín along Braníškov and Pejškov brooks, through the hill of Velká Dří- nová, the Svratka river valley to the village of Březina and back by bus to Deblín.

Deblín and its wider surroundings are mar- 000. Necessary maps are also available on the ked by varied shapes of ground surface with Internet on the map server of the Czech Ge- gently undulating plateaus, deeply-cut valleys, ological Survey. Although a map can provide karst forms formed by dissolving lime (i.e. swa- valuable information it will be more interesting llow holes, karst springs, caves, a great num- to feel the individual kinds of rock right in the ber of smaller or larger rocks, as well as man- field. A map is a good guide to what rocks can -made shapes (i.e. stone quarries). All these be found in the Deblín area and how they are shapes are made of rock material of different distributed in the countryside. Thus equipped age and properties. In order to understand the with a map we can set off to the terrain and countryside around us and its relief (shapes try to get a clearer picture of what is hidden of ground surface) it is useful to get acquain- under the names of rocks we had read about ted with varied geological history and rock from the maps. structure of the Deblín area. How do we learn In the Deblín area there are a lot of possibi- eological expedition in the D eblín area G eological expedition what rock material there is in the Deblín area lities to visit interesting geological locations and how old it is? The easiest way is to consult and to plan several routes. One of the possibi- one of the existing geological maps, such as lities is to join a geological walk with an expe- the Deblín Area Atlas. If we want to understand dition tracing the history of mining and lime the interrelation of the local rock material to burning around the village of Lažánky. In such a wider area or to get to know the rock envi- expedition we can see very old, metamorphic ronment in more detail we can consult maps granite which were near the village of Maršov prepared by the Czech Geological Survey. changed by weathering into lose china-clay. Czech Geological Survey is a state institution One can find here white, greyish and grey-blue whose first and foremost aim is to examine limestone from which the Maršov inhabitants and chart rocks occurring on the territory of used to burn lime. Last but not least we can see the Czech Republic. For our purposes the most metamorphic, rather soft rock phyllite contai- suitable will be maps of large scale - 1:25 000 ning grains of graphite. Our geological walk or 1:50 000. There are also less detailed maps can also start in the village of Deblín. Geologi- with scales of 1:200 000, 1:500 000 or 1:1 000 cal structure is more interesting east of Deblín

26 toward Pejškov, Heroltice and Březina. We shall Questions for further study first go through the Braníškov brook valley to How old is rock material in the Deblín area? the village of Pejškov, then we will continue From which geological period does it come? along the Pejškov brook to Heroltice and our Try to imagine what the Earth looked like in trip will finish in Březina. This trip will take us the time this rock material was being created. through geological past of the Deblín area from the oldest period to the youngest ones, from primaeval rocks up to those created in The Second stop - Pejškov brook geologically recent past. valley, Devonian conglomerates The overall length of the route from Deblín and sandstones to Březina is less than 10 kilometres and it is Having passed through the village of Pejškov necessary to be ready for at least half a day trip. we move in geological time to a younger period of Palaeozoic, more specifically Devonian age (period 410 to 360 million years ago). At The First stop - plateau near De- that time a number of interesting rock materi- blín, slightly metamorphic granite al was created in the Deblín area. First we can The village of Deblín is situated on a place see oldest Devonian rocks such as silicirudi- where geological sub-surface is created by old, te and sandstone. Similarly to granite, these partly metamorphic, medium grained grani- rocks were affected by a slight metamorphi- te containing a lot of biolite (dark mica). This sm. However, unlike granite which is volcanic granite is very old and comes from Proterozoic, rock, these are sedimentary rocks. The contact a period terminating 570 million years ago. Du- between conglomerate and sandstone can ring this long time the granite was many times be seen at the bottom of the valley. Cuttings broken and was subject to high temperatures of conglomerate and sandstone can be also eological expedition in the D eblín area G eological expedition and pressures in the earth crust which lead to found on the Pejškov brook bed. This rock ma- its metamorphosis (its physical properties have terial is created in the following way: first ol- been changed as well as mineral composition). der rock material is weather-worn and creates Rock material on which Deblín is situated to- cuttings (gravel and sand) which are then drif- day belongs to the geological area called The ted to places where they settle and accumula- Svratka system which comprises of different te in heavy layers. The more sediment deposit types of granite or smaller islands of paragne- there is the more compressed the bottom lay- iss. Houses and gardens are situated at the end ers get and the pressure and temperature rise, of the Závistka valley where granites are cove- solutions seep through the sediment and the red in argillaceous slope sediments as well as loose gravel and sand gradually become solid eolianite silty material called loess. A field path hard rock - conglomerate and sandstone. Con- will take us from Deblín toward a forest to the glomerate and sandstone create a rather large Braníšovský brook valley all the way to Pejškov. area between Pejškov, Žernůvka, Předkláštěří, Along the way we can notice weather-worn Tišnov and Březina. cuttings of granite in the soil. Well exposed conglomerates are found in

27 04 /Geologická expedice Deblínskem

rocks called na Výrovce near a marked tourist rocks this is called cleavage foliation and it is path from Deblín to Tišnov. Sandstones make created by the effect of pressure (rock defor- interesting rock formations near Maršov on mation) at metamorphosis. a place called na Podskálí and along a tarmac road from Maršov to Šmelcovna to the Bílý Questions for further study brook valley. Hard quartzose sandstone can How did volcanic, metamorphic (transformed) be also found in the bed of the brook flowing and sedimentary rocks originate? Which rocks down from Maršov to the Bílý brook toward from these three groups are in the Deblín area Hálův mill. This sandstone creates high ter- and where exactly can they be found? races in the bed high terraces and if you visit this place during spring snow thaw or after long-lasting rainfall you can see two beautiful waterfalls here (the brook is mostly dry during the rest of the year). These locations are not on our route and you might save them for another Sunday trip maybe with your parents.

The Third stop - Pejškov brook valley, paragneiss Our trip continues along the Pejškov brook Image 1/ On the slopes of the Pejškov brook valley old cleaved where we again get to places created by the paragneiss from Proterozoic era are exposed Svratka river granite. We will stop in the bend of the brook where in the left valley slope we eological expedition in the D eblín area G eological expedition will find another rock material of the Svratka The Fourth stop - Velká Dřínová river system - paragneiss. These are transfor- hill, Devonian lime stone med rocks created by transformation of any From the places where we saw paragneiss it volcanic or sedimentary rocks; if sedimentary is close to the confluent of the Pejškov and or even loose volcanic rock is transformed (for Maršov brooks. This is a place created by De- example volcanic ash) then we speak of para- vonian limestone. The difference is easy to gneiss. We are now on the place where in the spot due to its colour of the rock - limestone is bottom part of the slope of a hill called Malá a little lighter grey. Local limestone belongs Dřínová there are exposed rockeries created by to the Lažánecko-heroltický karst. This is quite paragneiss which are a part of the shell of me- a narrow strip of limestone extending from La- tamorphic rocks which cover the Svratka grani- žánky plateau to Velká Dřínová near the village te and belong to series of rocks called Deblín of Heroltice. Another two karst areas nearby group. The rock is of dark grey colour and has are Bačkovec between Březina and Tišnov and a visibly thinly foliacenous structure sugges- Květnice hill in Tišnov. All three karst areas are tive of the sediment layers. At metamorphic created by the same limestone. Limestones

28 are best exposed in the south slope of Velká how to move safely in a cave. If we really want Dřínová hill or on the opposite slope near the to visit a cave in the proximity of Deblín we can water purification station in the place whe- do so in the Králova cave on Květnice hill in Tiš- re Pejškov brook valley suddenly widens and nov. This cave is not permanently open to pub- sharply bends towards Šárka. Local limestones lic but Tišnov cavers make it accessible to those are sedimentary rocks which deposited on the interested on various occasions. Králova cave sea bed composed of mineral calcite and thus is well known for its rich dripstone decoration well water soluble. and length of corridors of the cave system. Good water solubility of limestone results in the fact that brook and river waters do not Questions for further study remain on the surface and cave in into bed- What is a karst? What rock material do kar- rock (foundering, swallow holes) which often st areas compose of? Where are karst areas create intricate cave corridors. The water later around Deblín and what karst phenomena can appears on surface on another place (flowing be seen there? opening). These phenomena can be seen also around the village of Heroltice. If we take a walk in drier period we will see that water in the bed of the Pejškov brook suddenly disappears in the place where the brook crosses the border between granites and limestones. Another place where water caves in underground is a small blind valley of a nameless brook which disappears near the football pitch in Lažánky. If, on the other hand, we want to eological expedition in the D eblín area G eological expedition see a karst flowing opening we have to walk up the Maršov dry valley all the way to the Image 2/ Grey limestones from Devonian period exposed by local active lime stone-quarry near Lažánky where quarrying in the slope of the Velká Dřínová hill near Heroltice. near the dry valley bottom we can meet a karst spring called Vinšova vyvěračka. The most interesting karst phenomenon of this area is probably a cave called Úžinová. It The Fifth Stop - The Svratka valley, can be found in a forest on the right slope of phyllite the Pejškov brook valley, in a place above wa- From the cave we only have to walk a short ter purification station. You can carefully walk way to the mouth of the Pejškov brook from up the steep slope towards the cave entrance the Svratka river near the holiday village Šárka. and look inside. The entrance is very low and It is noticeable how the valley suddenly opens the inside space of the cave is hard to access. and has a wide bed. The valley shape is drama- We will leave the exploration of the cave to tically different from the closed, narrow valley more experienced cavers who know better we had walked through so far. On the upper

29 04 /Geologická expedice Deblínskem

metamorphosis of water dislocated volcanic ejecta. Phyllites build up the right slope of the Svratka valley, on which the cottage village stands as well as the most bottom part of Pejškov brook valley. The soft phyllite caused the bottom part of the valley to be so wide. Weathering of rock and erosion took place far more easily than in granites to which the brook digs in on the upper course and middle course. The prettiest rock exposion with Phyllites can be seen if we first walk from Šárka a short Image 3/ Entrance into Úžinová cave in Pejškov brook valley near Heroltice;the cave originated by dissolution of Devonian limes- way upstream the Svratka river. The river crea- tones. tes a bend in which it is divided into two arms flowing around a large river island. In the crush course in the stream cross-section the valley slope of the bend which is very steep there are has a closed shape of letter V, while here on well exposed outcrop of phyllite. the lower course, right before the brook mouth the valley reaches a trough-shaped profile. From Šárka we will walk up the Svratka river on a road along the cottage village. The character of the geological bedrock changes again and we get to an area of a geological unit called “Moravikum” represented here by rock material phyllite. Phyllite Moravika originated similarly eological expedition in the D eblín area G eological expedition like granite near Deblín in Proterozoic period and to its present place it got by overcasting through granite which is in their bedrock.

Phyllite, similarly to paragneiss, belongs to Image 4/ One of the young rock material of the Deblín area are a group of metamorphic rock. One can say that windblown loess from Pleistocene period, loess exposed by excavation near the village of Heroltice it is parageneiss´s less metamorphic cousin as they share their origin from sedimentary rocks. These are rather soft rocks which were mostly created by the metamorphosis of foliacenous The Sixth stop - Březina, river terra- argillaceous slate and therefore are marked by ce, clay mixed with river gravel foliacenous structure. The rock thus looks as if Our last stop is a river terrace on the Svratka it was created from fine plates or scales. Phylli- river just before the village of Březina, where tes in this area are dark grey, silvery shiny and our field trip finishes. This time it is not a purely finegrained stromatite rock. Local Phyllites are geological location as we will be also able to interesting by the fact that they originated by see how the Svratka modelled the landscape

30 and how it deposited river sediments. To get to sediments there did not occur diagenesis and the river terrace we have to walk up the Svratka transformation to rock material. The road then and turn to the Heroltický brook valley. From takes us to the village of Březina where our ge- there we will take a road leading to Březina. ological walk ends and from where we can take The river terrace stretching from the road to- a bus back to Deblín. wards the river has a shape of a plateau gently sloping towards the river. The terrace then The surroundings of Deblín offer a great num- suddenly ends by a rather steep shelf sloping ber of possibilities illustrating the history of down to the river. Today there is a field on the the Earth. We can find both very old and re- surface of the terrace. If we have a closer look latively young rocks. Rocks originating from we will see that in the arable land there is a lot Proterozoic era such as slightly metamorphic of gravel in the shape of round pebbles. There granite as well as young river sediments - gra- are also ovoid cuttings of rock which had been vel sand of the river terraces or windblown drifted here by water. Constant clashing into fertile loess originating from Quaternary and one another and hitting against the bottom of Holocene eras (geological present). A number the river abraded and rounder off their sharp of rocks which can be found here can be used edges . The flat surface of the terrace suggests as mineral resources, for instance granite rocks that there used to be a valley bottom and the metamorphosed by weathering in Teritiary to gravel pebbles in the arable land indicate that China-clay which used to be excavated near a river bed used to pass through here and the village of Lažánky. Further example is Pa- that the river has left its sediments here. Af- laeozoic limestone which was used for making ter some time the river started to deepen its lime and is still used for making crushed gravel bed, cut into the subsurface and thus left its aggregate. Geological sub-surface composed original valley bottom high up in the slope in of rocks represents the basis of a landscape eological expedition in the D eblín area G eological expedition the shape of a terrace. Later wind blew layers and affects things such as the development of of dust (called loess) on the surface of the ter- the relief shape, formation and properties of race which mixed with river sediments. This is soil, formation of ground water sources, sur- how lose fertile soil originated, used today as face runoff in brooks and rivers and indirectly a field. River gravel as well as windblown loess also the character of vegetation. Geological originate from younger geological period of relations are thus an essential part of the land- Pleistocene dating between 10 thousand and scape pattern of our homeland . 2.5 million years ago. As these are very young

eological expedition in the D eblín area G eological expedition

33 05 /Significant landscape elements northwards of Deblín

SIGNIFICANT LANDSCAPE ELEMENTS NORTHWARDS OF DEBLÍN /Martin Braun, Ondřej Šerý/

The tour takes us northwards of Deblín across the groves „Chrástky-Horky“, above Úsuší and across Kavrda to the Blahoňůvka stream and back to Deblín.

Our expedition will take us to significant land- age (there is no monoculture). It is not allowed scape elements and we will be able to see to cut big areas of the forests (the method places such as meadows, pastures or orchards of clearcutting), wood rather remains there. which were cultivated by local people. Gene- It means that the forest is not used for forest rally we talk about cultural landscape. That agriculture and all biological production stays is landscape shaped by people. We will also in the forest ecosystem. Trees are rotting away get to places where it is difficult to recognize in the same place they fell down, in the forest. human intervention at first sight. We will see Forests are protected from erosion and from some examples of forest management, too. Fi- new types of plants. Plants can spread more nally we will see a place which is significantly difficultly in a connected forest cover. The co- influenced by water. nnected forest cover means that trees, plants It is extremely difficult to find some indige- and bushes are not disturbed in any way, so ignificant landscape elements nortwards ofS ignificant landscape elements nortwards D eblín nous forests that are not influenced by people you cannot find any clearings with uncove- in Central Europe. People used to pay much red soil that can accept extraneous seedlings bigger attention to forests in the past. The fo- of trees and herbs. Any forest (especially the rest was not seen only as a source of wood, it natural or indigenous one) is a stabilizing fea- was also used as a pasture, and it gave some ture in the landscape. There are several exam- bedding material for cattle (it often substitu- ples of natural forests, mostly in the high and ted straw). People picked up berries, acorns, inaccessible mountains, or forests that were chestnuts and brushwood in the forests. used by local lords (royal or aristocratic fami- Only little was preserved from the indige- lies) as hunting ground (closed areas used for nous and natural forests in Europe. What does hunting). In the Czech Republic there is such a “natural forest” mean? It is the forest where a place in the Křivoklát Forest – mostly natural everything is devoid of human intervention. complex of former royal forests which should People do not plant any woody plants (in the be soon proclaimed a natural reserve. Outside Czech Republic it is mostly spruce). Vegetation the Czech Republic we can name the Belove- is thus not formed by trees of same kind and zhskaya Forest in eastern Poland with typical

34 Which woody plants are natural for thisplace? surroundings?the Deblín Which woody plants are for typical forests in What dowe consider waste intheforest? study forQuestions further road from to Deblín Tišnov. brook toimpatiens the alongtheZávistka next plants. You cannotice, for example, invasion of situation iseven more complicated among does notoriginally belong to this place. The by otheranimalssuchasraccoon dog, which are changing. European bisonwas substituted are attempts to putthembackagainnow. were andthere offintheCzech Republic killed cal forests. Lynx, wolf orotherrare predators deeroroverpopulatedknown boarsinthelo bigger mammals, we canwatch onlythewell much soonerthere.settlement started As for comesDeblín from 1234,itisobvious that the region anymore. Pernštejn. However itcannotbefound inthis also finditinthecoat ofthelords ofarms of not useto bearare speciesinEurope –we can species -European bison.European bisondid Image 1/Notablelandscape feature –Groves inÚsuší However, even forests andtheirinhabitants Although thefirstwritten mention about - 35 types ofplants andanimalsinCzech nature?types Why do we see it as a danger to introduce new one tree (onespecimen) withmore trunks. and there are more of them. it Actually is still finally newlittletrunksgrow from thestool to growlity from coppice stools. meansthat It only with some tree types, which have an abi - ting. This method was possible and effective so muchwood whentheyneededitfor hea- to cutsome work becauseitwas notnecessary trees planted then.People saved themselves trunks were nottoo thick. There were nonew 20 years old),itmeansat theagewhentheir ming. Trees were cutrelatively young (around used to beatraditional methodofforest far oakhere. ofSessile with admixture Coppicing element. We coppicing hornbeam canobserve Strejčkov. isourfirstsignificant landscape It tween steep slopes. You gotto aplace called meters you willreach alittlepondclosedbe up anarrow path. After approximately 200 blín. Then andfollow you left turn thevalley to Tišnov until you reach thelasthousesinDe go through thevillagealongroad heading again. by School Deblín The trail starts You will The First stop –Strejčkov - - -

Significant landscape elements nortwards of Deblín 05 /Significant landscape elements northwards of Deblín

Among the species with this ability we can and therefore they cannot absorb the deman- name: hornbeam, Sessile oak or small-leaved ded amount of water. There is also a rusty fen- lime. Sometimes we can find a small space ce in the surroundings which can be a danger filled with water among the cluster of trunks. for animals. We call such a space the thelm and it often After searching all the above mentioned contains some rare species of animals. Besides places, you can go uphill, directly to a deserted naturally rejuvenated woody plants in Strejč- and not maintained orchard. There is a forest kov, there occur European beech or silver fir, behind it surrounded by fields from all sides. too. Fir is not so common tree in the Czech Re- You can find this place in the map under the public and it is useful to protect it or plant it name Chrástky-Horky. in some suitable places. The above mentioned pond is an important watering place for birds Questions for further study and animals. As for protection of this place and What does the forest management look like its future development, it should be focused today? Have you ever seen coppicing? Can you on rejuvenation of oak and beech. Unfortuna- differentiate a spruce and a fir? Can you gue- tely beech does not create coppicing. We have ss why spruce is more common than fir in the to plant new trees after cutting the previous forests? ones, or we can protect seedlings against animals. It would also be welcomed to strengthen the pond banks because they are damaged ignificant landscape elements nortwards ofS ignificant landscape elements nortwards D eblín

Image 2/ Landscape point of interest in Strejčkov, roots of beech strenghtening the slope.

Image 3/ Landscape point of interest Chrástky-Horky

36 Image 5/Significant landscape elementthegrove inÚsuší,aview occurrence ofjunipers. covered withstones whichpositively influence places are andtheground warmeranddrier is sition between theforest andthefield. These them. There are afew lastofthemat thetran- plants. Therefore pastures were idealplaces for where they do not compete with other woody cattle are stabled. They alsolikesunny places the juniperlosesitsnatural habitat because bush whichtheydonotlike. Unfortunately cows graze except everything for this prickly sometimes calledpasture weed. Sheepand withpasturely connected that iswhy theyare forests inthepast. Their occurrence was close forest. Juniperswere found more inthe often find alsorare junipersinthewest endofthe and pinesinourforests. However, we can we canfindmostlyoaks, beeches, hornbeams intheforest.factor As itwas mentioned above, influencingobvious that light isanimportant beechandoakcrowns.mostly connected is It whereson withthecentral you canfind part layer).herb hint –concentrate on the undergrowth (the and insidetheforest. We cangive you asmall difference between vegetation ontheedge When you enter theforest you cannotice the element Chrástky-Horkylandscape The Second stop –Asignificant It ismuchthickerontheedgesincompari- It -

37 there. crossing thefield;there isnootherway to get ve handside. onyour left You canreach itby when you leave theforest you willseeagro alongtheroadChrástky towards Úsuší and the grove above Úsuší. You will gothrough and otherthingshere. made ofhouseequipment, oldwire meshes can findsomebackfills, rubbish,orbunkers sides ofthissignificant landscapeelement. We ghing. However there are alsosomenegative plou- with balksformed by single-direction field. theseheapsare Sometimes connected ghing andwere ofthe beingputonthefringe the fields. They stood intheway plou- during the forest too. These stones were gathered in There are someheapsofstones on the edge of of theforest „interor“ Image 4/Significant landscape elementChrástky-Horky –aview The third significant landscapeelement is -

Significant landscape elements nortwards of Deblín 05 /Significant landscape elements northwards of Deblín

Question for further study mostly find it? Where do you know it from? How do you like the land (fenced field) nearby the significant landscape element Chrástky- -Horky? The Fourth stop – At the cement chalet Our trip goes on westwards out of the grove The Third stop – the Úsuší grove until we reach a field path. It branches into The Úsuší grove is a small forest surrounded another road (still heading westwards), taking by a field. It is accompanied by bushes such us along the forest. In the place where the road as hawthorn, wild rose, hazel tree or elder. turns sharply to the left, we can find another The edge is completed by demanding nutri- significant landscape element called “at the ents plants which are relatively sufficiently cement chalet”. It is a high-grown forest cover included thanks to arable land nearby. You can (there are older and higher trees than in other find nettles, grasses and blackberries on the forests around). Beeches prevail here, some- ignificant landscape elements nortwards ofS ignificant landscape elements nortwards D eblín Image 6/ Significant landscape element - the grove in Úsuší – vegetation at the transition between the field and the grove, so called ecotone.

south end of the grove. The forest is formed by times accompanied by Norway spruce and hornbeams and beeches, completed by some European larch. Sycamore maple, which was spruces. It would be optimal to support beech not so common in the past, also occurs here. at the expense of spruce and hornbeam. We Some more maples, which are about ten years should also notice ivy growing here. The places old now, were planted in this place. The terrain near people´s homes are sometimes connec- of the significant landscape element is formed ted with a bad habit – illegal dumps. Right in by steep slopes falling to the valley with a little the grove you can find some plastic canvases, brook, the right tributary of the Blahoňůvka tires, electrical devices and other things that brook. should be removed. Questions for further study Questions for further study What can be a danger for young trees in the Is ivy a natural forest plant? Where can you forest? How can we protect them?

38 and disadvantage? How is it established? What is its advantage What doyou understandundermonoculture? study forQuestions further can improve anestheticvalue oftheplace. trees andto cutmore otherwood plants which outandprunethe beecheswhensorting serve natural growth. isonlyrecommended It to pre to muchinto intervene theit isnotnecessary Since thebeecheshere are ingoodcondition you canseearare blackstork whichnestshere. will getto theseplaces inasuitableseason, or common dogwood. you andyou If are lucky found ridges, onthedrier euonymus e.g. warty here. bushescanbe Also somethermophilous sycamore maple, prevail elmorhornbeam tip. trees, Deciduous suchassmall-leaved lime, in the form of tinysurface rocks in the north brook. We bedrock coming canobserve to the andLibochovkaflowing into theBlahoňůvka slopes forming smallvalleys withalittlebrook tures. The terrain isagainformed by thesteep trees), dividedby spruce monocul - ddle-aged isformed by(34 ha).It beeches(young andmi- iscalled Kavrdaficant landscapeelement. It there isthelargestmeters signi inthenorth - element along a forest path. Several hundred We significant willgetto thenext landscape The Fifth stop –Kavrda the west to theeastandflows into theLibo we ourtrip. visitduring This stream flows from only water significant landscapeelement that brookwhere flows. the Blahoňůvka is the It ofKavrda isaplaceThe mostwestern part brook The stop – the Blahoňůvka Sixth

- -

39 a tourist and cycle track onthebankofBla- a tourist andcycle is alsoattractive for peoplebecausethere is a pasture, therest mustbemowed. This place dows (places nearwater streams) are usedas different ofplants. types water Some mea- could bereduced.of whichproportion only smalloccurrence ofspruce monocultures tation oftree types. Onourway we cansee good condition andthere isawiderepresen- places (rivers, streams, ponds). The trees are in the brook. These speciesare for typical damp and European ashoccur continuously along the adjustment was nottoo large). Blackalder itwas adjusted by man(howeverin otherparts brook isnaturalBlahoňůvka insomeparts, the chapter above). The stream bedofthe thebankswithadjoiningmeadows (seeserve from thebrook webasin). Apart canalsoob river oftheSvratka brook (itisapart chovka Image 7/Significant landscape elementtheBlahoňůvka brook The banks ofthebrook are covered with -

Significant landscape elements nortwards of Deblín 05 /Significant landscape elements northwards of Deblín

hoňůvka brook. That is a good reason to keep cause the gullies are polluted. They should be the significant landscape element in good con- cleared. dition. Question for further study: Question for further study Why is it positive to have trees of different age What is the difference between a natural and in the forest? a man made water bed?

Return to Deblín The Seventh stop – Behind Kavrda As soon as you explore the locality Behind Before coming back to school we will visit Kavrda, you will set in the south east directi- the last significant landscape element called on along a forest path which slowly changes Behind Kavrda. This place is about half a kilo- into a field path. You will go until you reach the meter from the road from Dolní Loučky to Ku- road from Deblín farmer´s cooperative to Úsu- řimské Jestřabí up the Blahoňůvka brook. This ší. There is a cross on the crossroads of the road place is a wide slope turned northward falling and the field path. Cross the road and go on in to the Blahoňůvka valley. Mainly beeches, so- the south east direction to the Deblín church metimes maples grow there. It is very positive of St. Nicholas. The first buildings you will see to see trees of different age growing here. in Deblín are some old barns, still common in However it is still important to substitute the the first half of the 20th century. Today they old trees by the young ones. The wide slope is are quite rare. The well- known road across the ended on both sides by gullies. Unfortunately village square will take you to Deblín school. the final impression is a little bit negative be- ignificant landscape elements nortwards ofS ignificant landscape elements nortwards D eblín

Image 8/ Old barns on the edge of Deblín

06 /Searching for a safe place - The Ridge

Searching for a safe place – the Ridge /Irena Ochrymčuková, Břetislav Svozil, Monika Mandelíčková/

The trail takes us from Deblín across „Spáleniska“ (Burnt place), Nelepeč and Orlí hnízdo (Eagle´s nest) to Předklášteří. There are several places in our surroundings which show no or little signs of former settlement. However, this could be a good reason for rediscovering these places. Historical documents, signs or oral testimonies can be a help. Then we can meet a lot of interesting stories which document our rich history.

The First stop – on the outskirts Újezd, Halánkov by Žďárce, Nevěřín by Draho- of Deblín nín, Staré Chlévské by Chlébské, Kocanov by There are several documented defunct settle- Chudčice, Ceblovice by Lažánky, Němčice by ments around Deblín which are known to- Lipůvka, Přibyslav or Přibyslavice by Brumov. day only from written archival sources. One Thus when Swedes came to Brumov in 1642 of them is an extinct medieval village called and were looking for Přibyslavice, which was Ludvíkov, approximately one kilometer from located in their maps, they could not find it. Pejškov in the forest track called Velký Radlí- (Hájek 1992,. 11-12). kov. This settlement is mentioned in written earching for the safe place - The R idge for S earching sources between 1406-1504. (Fic, K., Zacpal, J., Question for further study 1999, s.125). What could be other reasons for disappearan- There were more reasons for disappearance ce of the villages? of these settlements. Some localities in Deblín region were connected with ore mining. After exhaustion of ore deposits the settlements disappeared as well. Wars and suffering (fami- ne, diseases) were another important factor. Tišnov region suffered greatly from military expeditions (so called „durchcuky“) during wars, especially the Hussite and the Hungari- an wars, and later during the Thirty-year war. Many villages were deserted and some of them finally totally disappeared, such as Hnízdov or Hvízdov by Tišnov, Tisová by Šerkovice, Bory by Picture 1/ Countryside around Nelepeč

42 oral testimonies, thecross stood inthecenter forest between NelepečaČížky. According to ne cross surrounded by alittlegarden inthe to soldiers. their sanctuary There isanoldsto tants askedpeople in Velká Bíteš notto reveal situation indevastated Tišnov. Tišnov inhabi- -year war. There isadocument whichdescribes (“Atkách“ theburntplace”) the during Thirty here intheplace called sanctuary „Na spálenis- teří andDeblín. Tišnov inhabitants lookedfor We are inthehollow ways between Předkláš- (“At theburnt place”) The Second stop „Na spáleniskách“ the map? Can you findtheabove mentioned villagesin Task Picture 2/ God´s torture andtheroad abovePicture torture Nelepeč 2/God´s - - 43 abbesses during thereconstruction oftheconabbesses during - that thishelpwas intended for someofthe money. ismore likelyto It believe, however, helpedherwithtwo bigbasketsfullofDvořák, the convent from and afarmer Nelepeč, named moneywhenshewantedwas to lacking finish is alegendthat says that the queen Constance ofPorta coeli convent.ginally aproperty There peč to stream) thebankofLoučka was- ori Dvořak´s ofpasture„Lícha“(a strip from Nele The Third stop -Nelepeč leniska“ (Burnt place). (Hájek, J. (Burntplace). 1992,s. (Hájek, 11-12) leniska“ years ago. That iswhy thisplace iscalled „Spá- wererituals here aboutseventy stillserved blue inthestiflingclenchofdiphtheria. These who suffered from fever scarlet orwere turning sweat-drenched clothes of their ill children recovery oftheill.Desperate mothersadded were putonfire saidaprayer whilethefriar for gathered onaheapinfront ofthecross, they dages oftheirillfamilymembers. Clotheswere pilgrims were bringing clothesandusedban- surroundings usedto come to thisplace. The anywhere. of the village, however it is not documented Processions ofpilgrims from Tišnov andits -

Searching for the safe place - The Ridge 06 /Searching for a safe place - The Ridge

vent after the Thirty-year war. As a reward, the was built by five Boy Scouts who studied at the farmer asked for serving requiems for his fami- Faculty of Law in Brno. In the era of the First ly and for a stripe of land (called “lícha”), which Czechoslovak Republic young people did not gave him an access to the Loučka stream. Later spend time in front of television or computers the land became a part of Brno property and it so they spent much more free time outside was used as a pasture for sheep from Vohan- and were also members of various clubs and čice mansion and from other places. The land organizations. was sold to the convent as late as in 1888. Thus The Scout movement (in Czech called Ju- the convent lands were unified and that was nák) was introduced in the Czech lands in also the end of the legend. 1911 by a teacher Antoním Benjamin Svojsík. Popularity of Scouting was growing. Scouting Questions for futher study became unwanted for totalitarian regimes be- The villages in our surroundings used to be cause of propagation of patriotic, traditional parts of particular dominions in the past. Whe- and democratic principles. Many Scouts were re did Deblín, Tišnov, Nelepeč, Pejškov belong persecuted and they were forbidden to work to in the past? in professions they had chosen. Some of them Fields used to be cultivated according to three- were even imprisoned. -filed system of agriculture during the Middle Some of the boys who decided to build the Ages. What did it mean? Eagle´s nest in the heart of beautiful countryside also suffered because of being part of the Scout movement. Some of them emigrated The Fourth stop - Orlí hnízdo (Ea- in 1948 or in 1968. Now when none of the five gle´s nest) boys is alive the chalet is a silent witness of the The forest track takes us to a place hidden old times of Scout ideals. earching for the safe place - The R idge for S earching among the trees called Eagle´s nest. We discover a chalet standing in this place since the era Questions for futher study of the First Czechoslovak Republic. Which country was Scouting founded in? Who The chalet is situated on a rocky place ob- is considered to be its founder? Is there any serving the countryside with the Loučka st- Scout group in your surroundings? What do ream below. It was built in 1933. This date is the members do? commemorated on a stone board. The chalet

Picture 3/ Eagle´s nest

44 following chapters. morecan learn abouttheconvent inoneofthe Cistercian convent intheCzech Republic. You vent. Porta coeli isnow theonlyfunctioning to prayers, studyandmaintenance of thecon- they are closedintheconvent andare devoted means that we can not usually meet the nuns, enclosure for istypical theCistercian order. It represent ofmysteryfor visitors. akind Strict the convent. The Cistercian nuns in Porta coeli land, onwetlands. often vents andmonasteries were builtoutoffertile according to rulesoftheCistercian order. Con- see dispositionoftheconvent. was built It I.Standing above thevillage, weOtakar can ce, thesecond Přemysl wife oftheCzech king coeli, founded in1233by thequeenConstan- this place withtheconvent isconnected Porta We getnearPředklášteří. The significance of The Fifth stop –above Předkláštěří on: 49°21‘12.338 „N“N 16°22‘14.954“E“E. Try to findtheEagle´snestwithGPSnavigati- Task We canalsoseeotherspecificfeatures of 45 ries intheCzech Republic? ries orcanceled conventsfunctioning ormonaste Can you findany information aboutother founder? When was Porta coeli founded? Who was its forQuestions futherstudy Picture 4/Convent coeli Porta -

Searching for the safe place - The Ridge

Searching for the safe place - The Ridge 07 /Porta Coeli Convent

Porta Coeli Convent /Josef Zacpal/

The trail takes us around the Porta Coeli convent and its surroundings

The First stop – the Church of the ces which created a close unit of the convent. Assumption of the Blessed Virgin The rich donation of the margrave Přemysl, Mary who was buried here one year before his mo- A deep valley on the confluence of two no- ther, in 1239, made the convent Porta Coeli -named streams, about half-hour far from a powerful feudal owner and Tišnov a rapidly- a market village called Tusnovice. That picture -developed town. could have appeared to the Queen Constance when she was traveling between residences of Task her two sons, the Czech king Wenceslas I and You can find all important personages conne- the Moravian margrave Přemysl. Every time cted with founding of Porta Coeli above the the Queen traveled through this marvelous entrance gate. Can you recognize them? landscape, she was more strongly convinced of building a convent there. She considered it a suitable place for final years of her life and for her eternal rest. She had chosen a strict orta Coeli Convent Cistercian order whose members were obliged P to fertilize the countryside in harmony with their service to God. The construction of the convent started during 1232. Among the pro- visional buildings for nuns, the first one built was the stone chapel of St. Catherine. It was pulled down 500 years later. The chapel was fo- llowed by the Church of the Assumption of the Blessed Virgin Mary, built between 1233 and 1239. The church has a beautifully decorated entrance gate in the west frontage. The first re- sidential building within the convent was the abbesses´ palace. Further there was a cloister with a chapter hall and dormitories for nuns finished before 1260. The Gothic composition was completed by fortification of the entran- Image 1/ The entrance gate to the Church of the Assumption of the Blessed Virgin Mary

48 The Second stop – water The Third stop – the convent in the One of the most significant features included 20th century in Cistercian architecture in the Middle Ages The convent was dissolved by the order of the is water. The convent of Porta Coeli is not an Emperor Joseph II in 1782 after a long period exception. The convent was built on swamps of prosperity. The Cistercian nuns from Mari- close to the confluence of two streams. Water enthal got the property back from the lords of was used for defensive purposes and for wa- Wittinghof in 1861. The convent was reopened ter supply. The picture of the medieval count- after a long reconstruction and some official ryside was completed by a system of three big negotiations at the end of the 19th century. Ei- ponds. We cannot find any of them today. The ghteen nuns from Upper Lusatia started their pond nearby the convent was dried up and monastic service here on May 23, 1901. The it became the biggest convent garden. The intention of the queen Constance, who guards present village of Předklášteří stands on the everything from the relief on the old passage, place of two other ponds. The present pond found its followers. However, the nuns had to is from 1950s and has no connection with the face a problem with the original church which convent. Another technically interesting piece became a parish church meanwhile. Therefore of work is the raceway. It was a strategic point the nuns initiated building of a new church in for the convent in the past. It also supplied the Neo-gothic style next to the old one in 1901. live fish storage tanks, the convent mill and The flourishment of the convent was disturbed the nearby convent paper mill. After dissolu- only during the war years in the first half of tion of the convent in 1783, the raceway was the 20th century. When the Communists came used by secular owners for bringing water to to power, the convent became state property the textile manufacture situated directly in the and the nuns were forced to leave the place convent. The raceway runs out of the Loučka and start a civilian life. Some of them stayed orta Coeli Convent P stream, flows under the provost house and in this place and patiently bore hardship and other convent buildings, then flows along the humiliation until democratic changes in 1989 whole village and on its end instead of joining when the convent was reopened. Most of the the Loučka stream it becomes a part of the buildings were devastated. Only the palace of Svratka river. provost was reconstructed because it became a seat of Podhorácké museum in 1955.

Image 2/ Part of the raceway in Porta Coeli Image 3 / Relief with the queen Constance – the founder of the convent

49 07 /Porta Coeli Convent

The Fourth stop – agricultural buil- paper was stopped in 2010. dings The convent was originally a system of separate Task buildings with a Gothic center, however during When going through the convent, try to eva- the ages many buildings in Gothic, Renaissan- luate the recent state of the buildings – which ce and mostly Baroque style were added. One buildings were reconstructed, which are deca- of the most significant buildings among the ying? What is the reason? church buildings was the abbey. It was follo- wed by two other buildings, the court from the 17th and a bleaching place from the 18th cen- The Fifth stop – the convent and tury. The Baroque provost building which clo- wars ses the entrance to the representative part of The First World War did not influence the nuns the inner courtyard, got also its recent look in directly. It influenced functioning of the large the 18th century. Other agricultural buildings farm because some employees were called were constructed further in the background. for the war and the farm had to send some They were parts of the convent and were deli- meat and corn for war purposes. After the neated by a wall with a main entrance from the establishment of the First Czechoslovakia, second half of the 17th century. Předklášteří, the convent agreed with the request of Před- the new village, was established approxima- klášteří village and there was a memorial to tely in the second half of the 14th century in the victims of the First World War built on the front of this wall. There was everything nece- land of the convent. It was designed by Václav ssary for everyday functioning of the convent Mach. It was unveiled on October 28, 1924 be- and for its self-sufficiency inside the convent. tween the lime alley and the parish (originally orta Coeli Convent There were cowsheds, sheep sheds, stables, convent) church. P live fish storage tanks, craftsmen workshops, The Second World War affected the convent brewery, malting plant and several gardens. much harder. The large farm was twice under A three-store Baroque granary is a dominant the receivership. A positive consequence of the part of the agricultural buildings. It has a well- war years was an agreement and realization -preserved wooden interior. The only excep- of the reconstruction of the convent and the tion is the mill which stood behind the wall, parish church. Representatives of the convent outside the convent. All these buildings were proved to be very courageous. The convent also devastated after 1948. They were used by accepted some refugees from the border parts various institutions, mainly by the collective of Czechoslovakia after the Munich agreement. farm. Some buildings were even demolished at The abbot of the monastery in Vyšší Brod – T. the end of the 1980s. When Joseph II cancelled Jaksch, who was persecuted by Germans, was the convent in 1782, the paper mill was still also accepted there. The abbot Jaksch, toge- part of it. This paper mill became later, thanks ther with the provost P. Lambert Kober proved to its owners, one of the most significant plants togetherness with local inhabitants by interce- in the Tišnov region. The tradition of making ssion with the German officer for preventing

50 bloodshed here. Since there was a killed sol- and Tišnov, the natural center of the region, dier found in the village, men from the village in 1420s. The fortification above the convent were gathered and it was planned to kill every on the hill Čepička was used for protection tenth of them. of their newly-gained property. However, the construction was not finished. The nuns came Task back to the convent in 1436 and they imme- Can you find the war memorial in the area of diately started reconstruction of their convent. the convent? The work was very difficult; the church was consecrated again in 1454. The little castle on Čepička hill lost its purpose, was deserted and slowly decayed. The aim of the nuns to gain the convent property back collided with the interest of Pernštejns for a long time.

Task Can you find the remains of fortification on Če- pička hill?

Image 4/ The memorial of victims in the First World War The Seventh stop – the cemetery Besides the convent, there is other significant The Sixth stop: Fortification above point in the panorama of Předklášteří. It is the convent the church of the Holy Trinity, at the local ce-

The convent stands at the foot of the hill which metery, in a place called Na Stráňově. It was orta Coeli Convent P got a poetical name – Čepička (a cap). The top built in Gothic-Renaissance style by Barbora of the hill, now planted with trees, hides some Konická from Švábenice, one of the most sig- remains of fortification. It was built by the nificant abbesses of Porta coeli, in 1555. This lords of Pernštejn in the second quarter of the small church is a one-navy building with ri- 15th century. We can still see two round mo- bbed vault and polygonal recess. The recent ats, remains of a stone wall with bastion and church got its appearance thanks to several a central platform. The construction of this reconstructions, the last one in 1995. Ano- little castle reflected social and political situa- ther significant building here is a Baroque tion in the country. The Hussite wars affected morgue which was built around 1700. Behind surroundings of Tišnov and Porta Coeli was the presbytery we can find some tombstones harmed so badly that nuns were forced to look of the lords of Wittinghof, the owners of the for a shelter somewhere else for some time. convent and the dominion before the convent This situation was used by Pernštejns, who was bought back by the Cistercian nuns from were supporting the Hussite movement, and Marienthal. We should stop at least by two gra- they took power over the convent property vestones at the cemetery. The sculptor Josef

51 07 /Porta Coeli Convent

Břenek (1820-1878) spent final years of his life Task in Předklášteří and significantly contributed to Josef Břenek, the sculptor, was a famous per- the reconstructions of the portal of the church, sonage connected with history of the convent. the picture of Getsemane garden and to de- Can you find his gravestone in the cemetery? coration of the cloister before the renewal of Can you find any of his works in the area of the monastic life there. convent? The second personality is an above mentioned provost P. Lambert Kober, the last provost before the Communist elimination of the order. He spent the rest of his life on the upper floor of the provost palace in Porta Coeli. orta Coeli Convent P

08 /Forest nature trail Forest Nature Trail /Lesy města Brna, a.s., Svatoslav Ton/

This trail realized by the Lesy města Brna, a.s. (The Forests of the City of Brno, Corp.) will guide us through the gorgeous country located in the area kept by the Deblín forest administation. The aim of this nature trail is to introduce the forest as the irreplaceable environmental ecosystem.

The First stop – „At the First Beech mal occurrence, i.e. mammals, birds and insect. Tree“: Forest, the important envi- Next is the bush level, then herbal level, moss ronmental ecosystem level and the root level. All these levels provide There would hardly be the same life on Earth shelter, food and living conditions for various without plants we call the trees. The trees are animal species and they are also considered the predominant growth form of the majority the important enviromental indicators within of the natural ecosystems. For example in the the particular forest type. Czech Republic the entire natural vegetation would be made by forests by 99% without the

man influence. The trees take in carbon dioxide and at the same time exclude oxygen and this way they control the gas balance in the ath- mosphere. Their roots strengthen the soil so orest nature trail nature orest as not to be washed away by the rain. Their F leaves vaporize huge amount of water and so they influence the climate. Trees are plants of various species, characters and dimensions. It is the food source for milions of creatures and for man it is the source of the invaluable and universal natural material. A forest is an association of many interdepen- dent organisms (plants and animals) which live in a specific environment created by the given geological and climate conditions. All these forest organs form one integral unity and none can exist on its own. The predominant compo- nent of the forest is the tree level and its species range has a significant influence on the ani- Image 1/ Forest in the Deblín area

54 The Second stop - „At the Second for cabinetmaking and as the cellulose source. Beech Tree“: The Norway Spruce It is also used for making the resonant parts (PICEA ABIES) of musical instruments for which only moun- The most frequent tree species in the surroun- tain spruces with regular annual rings are se- dings of our trail is the Norway Spruce. It is lected. a robust tree with a pointed cone-shaped treetop getting down to the ground when Questions for further study standing alone or reaching its upper half when Why is the Norway Spruce the most frequent standing in canopy. It is a quite variable woody tree in this area? Was it so all the time? plant with more kinds and forms that depends on the treetop shape, branching, budding, Task wood quality, etc. Its conic trunk can grow Search for various types of needles and try to up to 55 meters or more, and can reach over match it with the trees. 2 meters in diameter. Its young bark has brown or sometimes russet colour and when getting old it becomes grayish and scaly. The root system is saucer flat located 2-3 meters below surface and that is why the spruce suffers from windthrows a lot. Its cones have cylindrical shape and before becoming ripe they have pale green, russet or red colour (depends on the kind), while in maturity they all become brown. The spruce seed is dark brown with ochre ailerons ripening in November and fly- trail nature orest F ing out by the end of winter or in spring; the Image 2/ The seedlings of the Norway Spruce seminal year is repeated once per 3-4 years. The spruce counts among the semi-shady to shady woody plants and it is frost-resistant The Third stop - „At the Third Beech (the young spruces may suffer from the bela- Tree“: The European Beech (FAGUS ted freezing in the frost basins). In the Czech SYLVATICA) Republic the spruce can be found everywhere The European Beech ranks among the most from the rolling lands to the mountain ranges; stately and beautiful trees and you should not in the lower positions it can be found in the overlooke it during your tour. This majestic tree chilly and humid northern locations. Its natural with a smooth cylindrical trunk and spreading occurence territory is the Northern and Cent- treetop reaches 30 – 50 meters of height and ral Europe. It is very easy to chop white or ye- up to 1 meter in diameter. The smooth bark llowish spruce wood because it is very soft and is significant for its greyish to whitish colour. elastic and thus it is very suitable for the con- The beech root system is heart-shaped, which struction timber or firewood but it is also good enables firm grounding of the tree. However,

55 08 /Forest nature trail

in the shallow terrain the roots are rather flat and may cause windthrows too. The young beech annual shoots are slim and have whitish to brownish colour; gradually their surface changes from felt-like to glabrous. They progressively tint to the fuscous or to the russet colour. The leaves are sprouting up from late April to the first half of May and they are of a pale yellow-green colour, later darkening. The leaf‘s face is dark green and glossy, while its back is lighter (even whitish at the center) Image 3/ The European Beech plantation and has fine hairs. Sometimes the leaves per- requires loose and moist soil rich in nutrients, sist on the branches until late winter. By falling minerals and humus. Its extremely hard, solid off its leaves the beech enriches the quality of and not very elastic wood is used for making the forest soil and that is also why the foresters furniture, veneer, parquet blocks, sleepers, call it “the mother of the wood” or “the king toys, charcoal, etc. It also excellent firewood.

A historical curiosity:

„In the past the beechnuts served as food for cattle and the wild animals. However, they also served as a source of high quality oil for man because they consist of the fat by 48%. The historical sources reveal that once the beechnut oil is cold pressed from the fresh and peeled beechnuts it is most delicious and sweet-smelling just as olive oil. The old cold pre- orest nature trail nature orest ssure technique was broadly used also during the First World War, when it was forbidden F to feed the cattle with the beechnuts. The homemade beechnut oil tradition survived till the 20th century in the region at the Moravian-Slovak border where it had been used for frying, potato and bread grease and as the remedy too. The sweet nuts shelled out of the beechnuts used to be a delicacy that had been commonly available at the marketplaces in Poland and Prague where it was recorded yet in 1903.“

of the trees”. Its dry fruit is a triangular ache- Question ne called the beechnut which ripens from the How can you recognize beech from oak? simple wind-fertilised flower during October. The beech is a woody plant typical for the Task European temperate oceanic climatype with Try to find the fruit of the beech. How do we cooler summer and milder winter. In the Czech call it? Republic it usually grows at an altitude of 300 – 1100 m. It is a semi-shady woody plant and it

56 The Fourth stop - „Studený žlíbek“ (The Cool Gully): Constructions in the Forest High Seat The gamekeepers build the high seats (tree seats) on places frequently visited by wild animals so that they can easily observe which animals occur there and how they behave. Be- sides observing, the high seat serves for game hunting too. Feeding Rack In winter forest animals may starve because of the lack of food and that is why the gamekeepers build feeding racks (hay racks) to enable supplementary feeding. The racks are regularly supplied with hay, dry fruits (chesnuts, acorns), corn, fruits and rock-salt. Salt Lick The salt lick is a device where the animals can find the rock-salt. Because of the food lack in winter, the salt is a suitable mineral source for the wild animals during that time. That‘s why the salt licks are being stocked regularly.

Crotch trail nature orest F The crotch is a simple device that prevents the tree gnawing from the wild animals. Mainly the larch and some broad-leaved trees are sought- Image 4/ High seat and the fencing -after by the roe deers for shedding antlers. Fencing Question for further study A very effective protection of the young tre- What does the fencing protect the trees from? es (either naturally or artificially seeded) from grazing is the fencing. That is why the gamekeepers and foresters enclose the recently tree- The Fifth stop - „Drápalky“: Forest -planted areas with a fence which they remove birds after the trees are grown enough so that the The birds are feathered animals that can fly animals cannot harm them. Also the fencing (actually some of them). Millions years ago itself must by adequately high and firm so that they had evolved from reptiles with which they the animals cannot jump it over or damage it. still share some common attributes (e.g. they lay eggs).

57 08 /Forest nature trail

Unlike reptiles though, the birds have con- priate nesting sites or how to attract them to stant body temperature, the front legs trans- the places where we need to control the pests. formed into wings and the scales into feather. Making the nesting boxes or winter feeders is The birds‘ long bones are light-weight (hollow) one of such possibilities we have to take care and they also have kind of air bags inside their of the birds. body that enables them easier breathing when flying. Some 8,5 thousand species of birds are Questions for further study spread all around the world including the tou- What birds can be found in the forest most ghest environmental conditions; but most of often? Can you recognize them without even them live in the forests. We call them the arbo- seeing them? real (tree) birds. They inhabit all the forest levels from the Task ground up to the treetops. Usually they lay Draw a picture of a pheasant by heart. eggs into the nest and warm them up until the young emerge. There are self-feeding birds (e.g. pheasant) whose baby birds are born feathered and developed enough to be able to The Sixth stop - „V zátiší“ (On the get the food on their own. The feeding birds Quiet Place): Tree marks (the major group) have bare and blind new- Choice Tree

borns and thus the parents need to warm them The so called choice tree is marked with two and feed them for some time. There is no doubt yellow stripes and the evidence number in that the birds are adorable and well-liked crea- between. At first sight it is a healthy, straight tures since they can be easily observed both in and resistant tree. From these trees foresters orest nature trail nature orest nature and at the human settlements too. They collect seeds for their tree nurseries. F deserve our attention not only for their appea- Growth Borderline rance but for their voice as well. The voice is For better orientation the foresters divide the a very important communication tool for an forest into particular sections, parts, growths birds during courtship, territory defending, ba- and growth groups. These units are indicated bies feeding, defending against predators, etc. in the forest maps by numbers and letters. The With the intensive nature cultivation by man basic unit for which various foresters‘ arrange- the birds are gradually losing their natural li- ments are planned is called the growth. In the ving environment and safe nesting sites. There terrain the growth borderline is marked with are less and less suitable hollow trees, dense a white stripe located on the outer trees; the bushes and natural river banks and that is the section borderline is marked by two white stri- reason why formerly plentiful bird species are pes. nowadays known just from books. The pre- Conservation Area Borderline servation of birds as part of nature is a sign of The borders of the protected conservation are- cultural maturity of each of us. Presently we do as are indicated on the maps and in the terrain know how to provide the birds with the appro- itself too. The trees located on the area‘s bor

58 ders are marked red. If we see a tree with one foresters on their regular growth-inspection red stripe we are standing inside the area. If rounds for better orientation of the lumber- we see a tree with two red stripes on it we are jacks who extract trees for several reasons. The standing outside. random extraction is applied to the trees that Lair Tree are diseased, damaged or affected by insect or The so called lair tree is marked with a blue wood-decaying fungi. The guidance extraction stripe. It is an old dying tree that is left in the is applied to the weak trees that may obstruct forest to fall apart in order to secure shelter the healthy ones. Finally, the clearance extrac- for various organisms such as birds, mammals, tion is done within the adult tree growth by insects and wood-decaying fungi. Therefore cutting down the mature trees in order to res- such tree contributes to the diversity of speci- tore the growth. Such deforesting makes place es within the forest growth. After mouldering for the next generations of trees. such trees, wood enriches the soil with nutrients and humus. Task Extraction Tree Go and find marked trees in the forest. What A dot of any colour marks the tree intended for can you learn about the area where you see the extraction. Such trees are being chosen by a tree marked with one red stripe. orest nature trail nature orest F

Image 5/ Growth borderline and the lair tree

Forest nature trail 09 /Nature and landscape in art

Nature and landscape in art /Jan Lacina/

The more we know about nature and landscape the deeper our experience is. We perceive our surroundings by all our senses, we take in shapes, colours, sounds and smells. Our choice of favourite countryside or a place where we love to return is not based only on good knowledge of natural relations but primarily on our feelings. It is an uplifting feeling when our conviction of the beauty of a place and our love to it is supported by artistic expression of painters, writers, poets or musicians. Almost any landscape has its impact on artists, let it be works of verbal art or fine arts. The surroundings of the village of Deblín is no exception. Today not many people know that the small village of Pro- satín, only about 4 kilometres away, was a place which related to renowned artists - poet Jan Skácel and artist Petr Skácel. This is where their mother was born. We shall set out to look for

them across the Deblín forest and the valley of the Blahoňůvka brook. Our route will partly coincide with a marked nature trail and en route we will point out some other natural points of interest and speak about art which relates to nature and countryside.

The First stop – Through cultivated fir. In the coppice there is mostly blueberry and pill-headed sedge, hairy woodrush, in clea- ature and landscape in art N ature forest to original beech tree Our trip shall start at the pond in Deblín near ring there is heather, from mosses the most the Empire style gamekeeper‘s lodge at the al- common are Polytrichum formosum haircap titude of 490 m. asl. This pond was founded and Schleicher‘s Entodon moss. Such coppi- in the source dale of the Pohořílky brook, the ce shows that the soil is poor in minerals and right-handed tributary of the Blahoňůvka bro- strongly acid. ok. The pond thus does not have a water feed Now we shall walk along a dry retention re- – such ponds are called „heavenly” in local spe- servoir and notice nice young fir-trees. These, ech. Two small ponds below it are important however, are not the local European silver for the reproduction of amphibian, especially firs (Abies alba), but a foreign grand fir (Abies European toad and common European frog. grandis). In their homeland – North American After two hundred meters we enter the west cost, these trees sometimes gain 100 Deblín forest. Its edge is a typical peasant fo- meters. The difference between our fir is a dif- rest formed by mixture of spruce fir, durmast ferent length of needles and resin bubbles on oak, European aspen and larch fir and at the the bark. Its resin is very fragrant. bottom part here and there beech and silver Near the forest road, in the middle of mostly

62 stone pines in highmountains. There isalso oak-wood, forest hornbeam inthefoothills to drawings of interiors of natural forests from re. 1878hecreated In of13charcoal acycle tematically to tried capture theiratmosphe (1832–1899)sys JuliusMařák - A Czech artist tospring mindtheimageofoldnatural forests. exciting feeling oftheclosenesswildboars „paintings”. Hunters call the mud scrapping on the bark ofbathroom.with wildboars–itistheirsort ce trunks. The brook headwater isfavourite ofspru- palepatches onthebottom parts king notice ontherightindalebelow- usstri grass reed fescue, whichisstillampleat places. ech area evergreen indicates alsowide-blade, that wefact are –be inabeechordurmast omnipresent spruce would be absent here. The mast oaksandsycamore maples, thepresent ral, sometimesmixed withsilver firtrees, dur 450 m. asl, mostly beech forest would be natu - cies composition. Here at analtitudeofabout more. isagreat It witnessoftheoriginal spe 30 meters, agecanbeguessedto 250years or is450centimetres, girth heightech. Its about spruce trees we are meetingthefirstlarge be forest composition oflocal forests giving evidence oftheoldbeeches Image 1/One oftheoriginal The bizarre shapesofoldbeechesandthe Continuing ontheforest road, we willsoon - - - - -

63 you seetheirworks anddidyou likethem? nature andlandscape, especiallyforests? Did you anyDo know other painters who painted ted forest? naturalCan you forest tell apart from cultiva- study forQuestions further urges for itsprotection. Jaroslav Tomeček teaches love for nature and valley.nearby Loučka The extensive work of Seconds, from a walk1962, describes in the bookcalledOnlyof hisstories from astory War and fished for trout in local brooks. One the Tišnov area at theendofSecond World Czech-Moravian ashewas hidingin Highlands ofthehad acloserelationship to ourpart in the White Carpathian Mountains. The author fromKing 1984dealswiththelife ofwildboars –init, theBalladaboutCrusadetain isBurning prose.- books is called Moun One of his forty mír Tomeček (1906–1997),amaster ofnatural Slavíček andFrantišek Kaván. excellent such as Antonín landscape-painters, schoolwhere heeducated anumberofart J. Mařák worked as a professor in a landscape one inoursurroundings. From 1877to 1899 a beechforest withtrees asthe asmighty spruces whichare by rubbed wildbore Image 2/Wallow in the headwater ofabrook surrounded by We should notforget to mention writer Jaro -

Nature and landscape in art 09 /Nature and landscape in art

What books by Jaromír Tomeček have you runs with terror read? Do yo know a Czech or a foreign writer oblivious of rocks who wrote predominantly about nature? head over heels This is the beginning of a poem called „Forest“ by Oldřich Mikulášek (1910 – 1985), author of The Second stop – the Blahoňůvka more than twenty collections of poems and valley a close friend of both Jan Skácel and Jaro- After we walk more than a kilometre there will mír Tomeček. All three spent some time in be a bend in the small forest road where we the editor‘s office of an influential literary turn down to the Blahoňůvka valley. The Bla- journal „Host do domu“ (Guest in the house). hoňůvka brook begins near Křižínkov at an al- A number of nature motives can be found in titude of 470 meters and after about 6 kilome- his collection „Wild geese“ from 1958, such as tres it flows from the right into the Libochůvka a poem called Trees, dedicated to J. Tomeček. brook at a place called Falcovy. We are now This is the first of its four strophes: standing at a natural stream at the bottom of How beautiful a maple is, a cold and shadowy valley. Here we can find green maple hygrophilous plants, such as alternate-leaved when its branch

golden saxifrage, bugle, wood sedge or moss waves to me through the window Mnium undulatum. The original vegetation Even more beautiful it is when along the brook composed mostly of common it gets dark alder and ash tree. These are exceptional here All dark and still around today as spruce is predominant again. Spruces Only young blood beats here reach a very good height. Foresters say And he with all his branches that they are pulled by sun from the valley and to a nest with young birds rears up! ature and landscape in art N ature that is why they are often higher than spruces of the same age on surrounding slopes and Poet Jan Skácel (1922 – 1989) liked walks in ridges. nature with his friend Jaromír Tomeček. This The pleasant atmosphere with a glittering sterling person and poet who weighed every stream below the village of Prosatín inspires word only published ten slender books in all verses such as the following ones: his life and six books for children. In his second I like the forest collection of poems from 1960 we can find this as it does not speak much poem called „Wind called Jaromír“ even when alive. One day we shall walk together as we Just sometimes I listen until late had sworn once at night on the dandelion in yellow eyes bloody at its treetops of blackbird with livid windstorm We shall leave good wives behind when even the brook and hunt for verse

64 Image 3/Valley bottom ofthenatural stream oftheBlahoňůvka spruces. withmighty marked tourist patchmarked towards Prosatín. From itsvalley we shallwalk upalongayellow to return could have beentheBlahoňůvka. alongwhichthepoetandwriter usedter“ isnotdifficultto imagine thatIt the „happy wa- […] and return by happy water. weAnd shallcall thewindJaromír shall flyover ourheads. clouds cold like trout speckled ourshoesand soshallbe soaked shallbe and thepoem raina heavy pity shalltake thesky maybe And nighton amurky when blunderingover boulders the onewithwhichriver curses 65 lative (their grandparents were brothers). Emanuel Ranný,black-and-white artist theirre Prosatín, usually accompanied by painter and of theirancestors to thesequestered villageof ves. theysetoutto Sometimes lookfor traces cel brothers stayed faithful to alltheirli- Brno the area in1938theymoved to Brno. - The Ska near Břeclav occupation German of andafter tist Petr. The familysoonmoved to Poštorná were –afuture born poetJanandafuture ar Vnorovy nearStrážnice where boththeirsons a teacher EmilSkácel. Together theytaught in died to beateacher andin1920shemarried was She stu- born. and in 1886 Anna Ranná intovice familyinProsatín married afarming blín estate. late In 1800sF.Ranný from Štěpáno comes from 1299whenitbelongedto theDe firstwrittenand about20inhabitnts. record Its Prosatín isasmallvillagewithonly12houses among orchards The Third stop -Prosatín –avillage In Jan Skácel´s collection ofpoems collection JanSkácel´s In „Dávné - - - -

Nature and landscape in art 09 /Nature and landscape in art

proso“ - (published in 1981 after a ten-year „Snowstorm in Prosatín“ from 1989 is a mo- pause when he was under a ban of publishing saic of different objects (from an ax cut into following 1968 Russian invasion) there is a stump to an outline of a farmhouse) and co- a poem called „Sonnet about a July night in the lour stains which make an organic, impressive Highlands“ starting like this: whole where we feel as if we ourselves in this It lies down quietly in the fields still green landscape were hit by the element Stones shine with gold mica of snowstorm and long to enter the warmth of The moon like a lame shepherd the cottage. In a great number of his paintings leaning on his crook and drawings there is an outline of his mo- guards the only star above ther´s face – Anna Ranná from Prosatín. the village. Her parental home stands near the chapel. If we look around we can see old tall-trunk or- One can feel the atmosphere of a summer ni- chards mostly of apple trees surrounding all ght somewhere in the Highlands, the poem the village. Unfortunately, nobody has been was most probably inspired by his visits to boughing, renewing and often even picking Prosatín. their fruit for many years. Nobody mows the Petr Skácel (1924–1993), junior by two years, grass, no animals graze on it, flower beds have

lived a little in the shadow of his famous bro- often given way to nettles. A sad picture of de- ther. His artistic expression was also very dis- cay of once beautiful and useful work of man in tinctive and genuine. He loved and beautifully harmony with nature. Is it correct that we pre- illustrated Russian classical literature, espe- fer to buy apples from abroad in a supermarket cially Dostojevskyj, he painted feelings from instead of taking care of our own? landscapes around Brno. His sizable canvas Painter Emanuel Ranný senior (1913 – 2008) ature and landscape in art N ature

Image 4/ Overgrown fruit orchard near the chapel in Prosatín captured by Emanuel Ranný senior

66 stop andthinkaboutthefuture oftall-trunk a symbolofhome” and he added a wise sentence: ”Orchard is sexhibition in1984Brno gue ofE. Ranný‘ everything” wrote JanSkácel thisto acatalo apple graftsasmuchthebirds. Heknows abouttrees,”Emanuel Ranný knows especially 93 hedrew there ofstooped apicture grafts. even oneyear before hisdeath at theageof area. He also regularly returned to Prosatín, chards orindividualgraftsinthesurrounding rental houseinŠtěpánovice butalsootheror tured not only his own orchard above his pa - . He repeatedlyelement oflocal scenery cap chards whichhefound to beadetermining honoured andpainted thesetall-trunkor At theendofourlittlepilgrimage we should - - - -

67 ned orchards? What would you dowithovergrown abando in order to live there comfortably? village such as Prosatín? What would you need den? Would you liketo live inasmallremote youties? Do grow any fruittrees inyour gar youanyDo know localappleandpearvarie study forQuestions further of ourhome. orchards, an of integralthe landscape part - - -

Nature and landscape in art

Nature and landscape in art 10 /Diana DIANA /Břetislav Svozil/

The trail takes us from Deblín across Prosatín around three tunnels and along the Halda stream to Kutiny and Dolní Loučky. We will get back by train.

Everything around us has its history. When we walk in the forests, we follow somebody´s steps. That person went around „our“ places with joy, fear or with a thought: Never-more... This expedition will take us in the north-west direction from Deblín, to the place called Diana. Although this poetical name does hardly evoke anything connected with the Second World War, there is a connection. We will go the the place which was once connected with an invention of a secret German weapon.

The First stop – Josef Felkl there. Nobody cared about their collection be- This expedition starts in Deblín at the pla- cause it is said that Germans also threw some que of Josef Felkl, a native of Deblín. He was explosives into the stream. Since the informa- a member of Sokol organization, later, during tion is well–known in the village, this garden, the Second World War, he joined the Royal Air it is better to call it a swamp, is considered Force. He served at 311. bomber squadron and a dangerous place.“ perished somewhere above the Biscayne Bay There is an exciting information mentioned

on 21 August, 1943. on pages 20-21: The villagers were acting as real When talking about this outstanding native, Czechs during the war years. There were just two D iana it is interesting to look into the local chronicle, or three cases when we could doubt about peo- which describes the war years in Deblín (De- ple´s attitudes. However, these were just excep- blín chronicle, Brno–venkov region 1980) tions. Generally speaking, the Deblín inhabitants Page 16: ….life in Deblín and its surroundings proved to be good Czechs during the crucial mo- stopped completely one week before the end of ments for Czech nation.“ the war. We mean the normal life. People were hi- ding supplies, clothes and valuable things. They were walling them up, digging them in etc.“ The Second stop – Prosatín Page 17: ...German soldiers were destroying A picturesque forgotten place called Prosatín everything what could have been destroyed is a good starting point when we want to learn during their withdrawal. Germans threw many more about Diana... What is Diana? What is its valuable things – such as radios, typewriters history? What did it serve for? Being able to and other objects, into the Bolehlávka stream answer these questions, we have to search in in Deblín in the garden of Mr. Juříček, house „remote“ history which is connected with the number 46. These objects can still be found name Diana – Diana factory.

70 History of the factory goes back to 1943. The Third stop – The third tunnel On November 2, 1943, shortly after the noon, Our trip starts in Prosatín. We will see the tu- Wiener Neustadt faced another air raid of 200 nnels in different order than it is usual. We will bombers of the 15. Air Army USAAF on fac- move from the third tunnel to the first one. We tories of Wiener Neustadter Flugzeugwerke are going to discover the remains of this bitter (WNF). The air raids did not stop and it forced history. Can we find anything in the count- the management of the factory to search for ryside after 60 years? Everything found will be a haven somewhere further in the inland. documented and later will serve as a source for On March 1, 1944, there was a Reich an exhibition in our school. headquarters, called “Jagerstab”,established in The third tunnel is situated near Níhov. It is Berlin. It was supposed to coordinate recon- known as 217 C, so called Werk III, code-name struction of destroyed factories and in some Stieglitz, Zacharias or Otto and it is 531 meters cases to assure their removal to safer places. long and it was used for production of tin parts The headquarters decided to move produc- and bodies of planes. tion of fighters to a location near Tišnov. The- re were three unused tunnels located on the unfinished railway Brno – Křižanov - Žďár nad Sázavou – Havlíčkův Brod (originally Němec- ký Brod). The factory got a code-name Diana G.m.b.H. A narrow railway (760 mm) was constructed for transportation of employees and material from Tišnov to the tunnels with several branching to other buildings belonging to the factory. There were some storehouses, D iana workshops, offices and lodging houses along the railway. For example in Kuřimská Nová Ves, Image 1/ The third tunnel in the place called „Na podlazí“(On the floor), there used to be a large lodging house for guarding service, assisting services and spray- The Fourth stop – Mysterious tank ing boxes for air wings because this could not „Kopyto“ (the Last) be done in the tunnels. There was a special co- Water tank „Kopyto“ (the Last) is situated under nnection between tunnel B and C by a narrow Žďár portal by Pochop´s rock. It probably got railway across a daringly constructed wooden its name thanks to a specific shape which can bridge. The bridge was built 50 m above the remind people of a last used by shoemakers valley of the Halda stream by the technique (last – in Czech kopyto). It has an irregular sha- used in the Wild West. pe which helped its camouflaging. It should have reminded people of natural reservoir and therefore during the air raid prevented this place from bombing. The real purpose of

71 10 /Diana

the reservoir is unknown but it was probably code- name Storch, Gustav or Gerhard and it used for testing wing narrowness made in the is 221 metres long. The wings were manufactu- nearby tunnel. The reservoir could also have red there. been used as a fire reservoir or a reservoir for a water press, placed in section Werk III. It might have been used for cooling compressors. The Sixth stop – Kutiny There are some rumours that German divers Kutiny is a place where a labour camp was esta- were trained there, but it seems improbable. blished. There were people working as forced Water was brought to the reservoir by 100 me- labourers. There were 28 wooden barracks – ters long and 40 centimeters wide piping from they included lodgings, canteen, sickroom and the local stream. barracks for guards. There were 160 people placed in a single barrack. Originally there were 15 000 of the employees in WNF, however there were only between 8 000 and 10 000 people in Diana. The workers of different nationalities were used for forced labour. The core of the labourers was formed by Czechs from the central part of Moravia, further Austrians, Germans, Frenchmen, South Slavs, Belgians, Russians, Ukrainians, Lithuanians, Croatians, Poles and even one American, also homeless people and less-numbered groups of Bulgarians, Greeks,

Image 2/ Kopyto reservoir Italians and Dutchmen. The Red Army overtook the labour camp in D iana Kutiny after May 9, 1945. They established the The Fifth stop – Second tunnel first Soviet prison camp there. Some suspici- The second tunnel is situated near the village ous people, mostly people dragged from the Lubné. It is marked 217 B, so called Werk II, Soviet Union for forced labour. It is said that about 3 000 people were detained here. Be- sides the Soviets there were also German pri- soners of war. They helped with cleaning the tunnels after the war.

Questions for further study Can we still find the barracks? In case you find some of them what are they used for? Do people know about the history of this place?

Image 3/ The second tunnel

72 The Ninth stop – Tišnov railway station Diana factory headquarters were situated in the building of Tišnov grammar school from June 1944. The students had been sent for forced labour in war industry as early as in 1943, seven professors had been imprisoned and three of them never came back. Education was carried on irregular basis in other buildings of Tišnov primary schools. It actually completed the

Image 4/ Kutiny - barracks growing pressure on professors and students. The capacity of Tišnov railway station grew ten times during Diana existence. Originally there were between 8-10 carriages loaded and unloaded every day. During 1944 there were between 80-100 carriages daily. The fuselages and wings were sent by rail to Olomouc, Pros- tějov or Prague. Germany produced about 110 planes every day in September 1944, out of which eight were produced in Diana. Nevertheless some

Image 5/ „Impassable“ landscape around Diana problems with supplies started to appear in autumn 1944. There were more sabotages and activities of partisans were bigger. The production in Diana stopped on April 1, 1945. Most The Seventh stop – the first tunnel D iana The first tunnel is situated near Dolní Loučky. material became booty of the Red Army which It is marked 217 A, so called Werk I, code-name liberated Tišnov in the evening on May 9, 1945. Storch or Ursula and it is 633 meters long. The Some material was stolen, too. tunnel was used for making the whole fuse- lage of Bf 109 on two floors. Task Can you find any witnesses of the Second World War who will talk about his experience. The Eighth stop – Machine gun nest Protection of the factory against air raids, which did not actually happen, was mini- mal. There was a single machine gun nest on the rock between tunnels B and C and machine gun nests on both sides of tunnel A. One of nests has been preserved until these days.

Image 6/ Stone embankment for narrow railway and concrete pillars of the former bridge

Diana 11 /Old mining and lime burning around the villages of Lažánky and Maršov OLD MINING AND LIME BURNING AROUND THE VILLAGES OF LAŽÁNKY AND MARŠOV /Zdeněk Máčka/

Our trip shall start on the bus stop Lažánky Šachty where we will get by a regular bus connection. The bus stop is between two isolated houses in the fields between Maršov and Lažánky. From the bus stop we shall continue around a waste rock disposal area from a China clay pit towards Maršov small lake (originally China clay pit), along karst surface water inlet called ponor below the football pitch to the working lime stone quarry. Our field trip will again finish on Lažánky bus stop.

From time immemorial a man has had impact as specially striking. On the other hand, mining on the landscape in many different ways. The shapes are seen as a disturbing intrusion into landscape changes caused by man, however, the landscape visible at first sight. were of little significance until the time people The cadastral district of Deblín and surroun- started living in a more settled way and pur- ding villages is not strongly affected by relief sued agriculture and trade. Both agriculture changes. There are no extensive opencast mi- ld mining and lime burning around the villages O ld mining and lime burning around and trade left indelible mark on the surroun- nes, large quarries or coal-ash settling basins. ding countryside including land relief. Shapes From the point of view of number or area, the of land relief created by human activity are local anthropogenic shapes do not deviate called anthropogenic. Anthropogenic shapes from state average. This, however, does not are classified according to what human activity mean that there are no significant anthropo- influenced their creation. Thus we can find ag- genic shapes. The most affected area in this ricultural shapes (land boundaries, agricultural respect is the surroundings of Lažánky and terraces), transport shapes (road and railway Maršov whose varied geological composition cuts and fills), mining shapes (pits and disposal destined this area for exploration and use of areas), army shapes (trenches, ramparts), buri- mineral resources. Mining for mineral resour- al (burial-mounds), commemorative (comme- ces in this area has been carried out since the morative hillocks). Agricultural and transport middle ages, in most cases, however, it did not shapes have been an omnipresent and integral survive till present days and came to its end af- part of cultural landscapes for centuries and ter the Second World War. Mostly smaller scale that is why we do not normally perceive them mining shapes originating from mining and

76 ning for limestone, Chinaclay andbrown coal. ofore (iron,the extraction manganese),mi- for plateau served theLažánky that inhistory (514 masl). There isadocumented evidence the plateau insteps rises towards hill Krajina brooks), inthewest Salašský Malná, Hranečník, of the Svratka river, Bílý brook (Maršov brook, east and south cut by deep valleysin the north, situated 410–450masl. The plateau edgesare ofthisarea is undulatingGently orflat surface andMaršov cadastreto district. theLažánky area reliefthe Lažánky is a plateau belonging the traces ofoldminingandshapes is more diversifying thandevastating. scape anditseffectonthelandscapecharacter chance to organically integrate into theland- processing ofmaterial have already hadthe of their production camein the 19thcenturyof theirproduction Years’from Thirty documents War. peak The Local foundries are alsomentioned later in Lažánky, especiallyitsmines andfoundries. the castleof Veveří, taxes from the villageof Přemysl bestowed to Ctirad, theburgrave on first documented in1236whenthemargrave significant was mining for iron ore which is tals –silver, iron andmanganese. The most ofore anddifferentwas theextraction me woods andbusheshidingoldminingshapes. are now inmostlyfieldlandscapewithsmall plateau. theLažánky lley andto thenorth We bus stop is:tostream thesouthMalná va- ofthearea. ning history The viewfrom the (pit)itselfremindsThe nameŠachty ofami- ting point ofourfieldtrip First Šachty, stop –Samota star- The destinationtracking ofourfieldtrip The oldest mining in Lažánky surroundingsThe oldestmininginLažánky - 77 adit which was supposed to lead to the Maršov with floodingwater by tunnellingalongmine shaft. The owners to tried solve the problems ter whichfloodedthebottom oftheextraction wa- but alsodueto problems withsubsurface only due to exhaustion of China clay resources went onuntil 1929. The minewas closed not to beminedin1908andthemineoperation 8 meters underthesurface. The depositstarted was found inacloseproximity about ofŠachty ning ofChinaclay. depositofChina clay Arich of Maršovto smalllakeisconnected themi- líňák“ (“mine” or “China clay mine”). The origin lake, called by the locals simply „důl“ or „kao nes) onafieldpath towards Maršov small We shallnow goto anarea (mi- calledŠachty clay pit(Maršov smalllake) from China clay mineandChina Extensive waste rock area disposal The Second andthe Third stop – ssed andused? How proce werenear Lažánky? theyfurther What materials were excavated inthepast study forQuestions further well visibletodayvery intheterrain. were filledup. Traces miningpits are after not fitable resources were notproved sothemines outin the minesbutcommerciallycarried pro 1898. From 1910to 1913anotherresearch was and Svatoslav areas. The miningwent onuntil ght from other places too, such asJavůrky in theBílýbrook valley where ore was brou- was donenear Veverská inŠmelcovna Bítýška ce, Ore processing Eduard Školská. andMarie called Vilém, Josef, Václav, Petr aPavel, Troji- when there were seven ore minesinoperation - - -

Old mining and lime burning around the villages 11 /Old mining and lime burning around the villages of Lažánky and Maršov

brook valley. The tunnelling was done in a very descend towards the lake, on the way we will hard rock and was technically demanding and pass remnants of water station which used to so it was abandoned and the adit was never supply the cooperative farm in Lažánky. The finished. path follows the original track of the funicular On the way to the small lake we shall meet railway driven by a field engine which served our first anthropogenic shape which is an ex- for pulling China clay from the field pit. The tensive waste rock disposal area rising on our bottom of the China clay pit is situated 30 to 40 left. We can walk around the disposal on the m below the surrounding terrain. In the time road or we can walk up its flat hill-top and of the termination of mining the depth of the make a short cut to the lake. The disposal area mine reached 80 meters. Later the pit became has a shape of a table stock-pile with a flat top significantly more shallow by filling up due to and steep slope and is quite extensive (3.5 ha). water erosion on its slopes and a landslide of

The ground plan of the stock-pile is triangular the east wall in the 1970s. Today the slopes and one of its tops reaches the edges of the of the mine are densely wooded by trees and extraction shaft. It comprises of waste from the bushes. China clay excavation. Today the stock-pile is in In the course of time the depth of water most part wooded, except for its flat top where has also changed. In 1959 the depth reached there is a mowed meadow. almost 18 meters. In the 1960s the local coope- By China clay extraction a deep pit was crea- rative farm started to pump the water for its ted – approximately 3.9 ha with steep slopes needs and the water surface significantly sank. (China clay field). From the stock-pile we will According to measurements done in 1994 the ld mining and lime burning around the villages O ld mining and lime burning around

Image 1/ China clay mine near Maršov flooded with water which is rising today.

78 found andMaršov surroundings? inLažánky What of anthropogenic types shapes can be study forQuestions further pitch inLažánky. on afieldpatch downhill towards thefootball Herea path backto we thesurface. shallhead the smalllaketo theothersideandwalk up a lookat theChinaclay fieldwe willwalk around be usedin Veverská After we have Bítýška. to ofitwas alsotransported mine andapart used to drive thefieldengine intheChinaclay in bucketsby meansofawinch. The coal was accessible by laddersandcoal was pulledup sandy clay was deposited here. The pits were Coal seams originated in the Tertiary when with maximumdepthofdeposit40cm. ditched where three coal seamswere found close proximity oftheminea28meter pitwas also notextensive miningfor brown coal. In today itismore than10meters. then, however, thewater and hasbeenrising maximum depthwas only3.5meters, since rative inLažánky. farm The brook disappears a smallbrook whichcomes from thecoope disappearance ofwatera lookat thekarst of detour to therightandhavemake ashort weIf walk down below thestock-pile, we can The steep edgeiswooded by natural seeding. -pile isgrassy andisusedasagrazing ground. to thevalley bottom. of thisstock The surface merges into aslope, itsbottom steeply drops ther smallerwaste stock-pile. top gradually Its to theChinaclay next minethereRight isano bellow thefootball pitch The Fourth stop –Karstdipping Apart from miningforApart Chinaclay, there was - - -

79 limestone layers are visible. day thestock-pile ismadeinto pitch, afootball inthebackground excavated waste from China claypitandlimestone quarries. To Image 2/ Flat top of the table stock-pile which originated from scape? today? dotheyhaveWhat function in theland- How used are theminingshapesnearLažánky study forQuestions further excavated here –limestone. remnants ofanothermineral resource material le. Here we getto aplace where we canfind pitch was created onanothertablestock-pi- had alookaround thedipping. The football continue to thefootball pitch we after have be found rightbelow thefootball pitch. We can flooded bottom of the mine. The dipping can water which needed to be pumped out of the na clay miningthedippingholewas usedfor snow thaw spring. thetimesofChi- inearly In -shaped orifice onlyinrainy orafter periods time dry, water comes andfloodsitsfunnel- penetrable limes. The dippingismostofthe underground because the subsoil is made of -

Old mining and lime burning around the villages 11 /Old mining and lime burning around the villages of Lažánky and Maršov

The Fifth, Sixth and Seventh stop quarry slopes into the Maršov brook valley so – Smaller inactive limestone qua- we will not be able to see it until we come to rries its very edge. This is a multi-storey quarry with North of the football pitch, towards the Maršov three floors and it is trenched 50 meters under brook valley there are three deserted limesto- the edge of Lažánky plateau. Originally it was ne quarries. These quarries have a connection found at the end of a dry valley which was to- to the production of lime for which Lažán- tally swallowed during the course of the mi- ky was famous. The village has a lime kiln in ning. The quarry originally served as a source its coat of arms. The pit quarries were set up of material for the furnace for the production around pit furnaces founded by limestone co- of lime which is still preserved at the east edge operatives from the 1920s onwards. All three of the quarry. The area of the quarry started to are pit quarries which means that the stone grow fast at the beginning of the 1970s when

was quarried depthward creating an enclosed lime burning was replaced by the production extraction shaft. The smallest one of them is of crushed gravel aggregate. The quarry is near the football pitch. We shall walk from the interesting also because during its extension quarry toward the wood on a slope pitted with several caves were found. Before the caves small-sized extraction shafts and waste stock- were excavated a safety speleological research -piles which created irregular, hilly terrain. Be- had been conducted. This underground space fore we go to look at the other two quarries we formed a part of cracks and corridors through shall stop at the crossroads behind the football which water flows from the dipping at the fo- pitch where we can see dilapidated remnants otball pitch to the flowing opening in Maršov of one of the pit furnaces called “V Chrástkách” brook valley. This is the end of our field trip and as well as a loading bay for loading stone. Near- we will now walk along the field path to Lažán- by there is an information board about the his- ky bus stop and then go back to Deblín. ld mining and lime burning around the villages O ld mining and lime burning around tory of lime burning in Lažánky. Two quarries behind the furnace “V Chrástkách” are situated in close proximity and in the west a group of smaller extraction shafts adjoins them. We can descend to the bottom of both pits and see them from inside. After we leave the old deserted quarries, we shall set out along a forest path or across the field to a nearby quarry of the Matlán company.

The Eighth stop – Working limestone quarry Matlák company

This stone quarry is the biggest mining shape Image 3/ The largest limestone quarry which is still in operation is of the whole area and it is still in operation. The situated in the Maršov brook valley near Lažánky

80 serted limestone quarries. serted There are biotypes is quite avariednumberofhabitats inthede number ofspeciesplants andanimals. There ce offering interesting environment to alarge to slowly healandtodaythus started itisapla- wild fruittrees. The wounds from themining to natural regeneration of woody species or development was mainlydueand theirfurther or stock-piles were notinany way reclaimed termination ofexcavation, themine, quarries material from limestone quarries. After the te alsofrom from Chinaclay mineandpartly ones are stock-piles created by China clay was- a Chinaclay pit(clay field). The constructive onesaredestructive and limestone quarries andconstructivestructive miningshapes. The plateauOn the one Lažánky can find both de means. limestone quarry big thestillactive the inhabitants ofLažánky Try to thinkwhat problems orwhat benefitsfor Task - - 81 in Lažánky and Deblín surroundings. andDeblín in Lažánky the level of transformation by man of the relief genic shapescanbefound Compare inDeblín? anditssurroundings.Deblín What anthropo how peoplechangedtherelief inthevillageof After coming homefrom think thefieldtrip Task by theexcavation ofmineral resources? cal value ofanarea whichusedto beaffected What doyou thinkaboutthepresent ecologi- study forQuestion further ground orafootball pitch. ople andwe canfindthere arable land, grazing tops ofstock-piles are extensively usedby pe thelandscapebyenriches water area. The flat and grassland. The submerged Chinaclay pit -piles have become overgrown withwood of quarries. The steep edgeslopesofstock bottomswith shallow soilandflat stone-clay walls, steepwaste clay underthequarry slopes of rock faces and cracks, or clayrocky talus land - - -

Old mining and lime burning around the villages

83 Bibliography