Vývoj Lesnictví
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Historický ústav Lesní hospodaření 19. století na příkladu velkostatku Brumov (magisterská diplomová práce) Bc. Pavel Mašláň Vedoucí práce: doc. Mgr. Lukáš Fasora, Ph.D Brno 2010 Prohlašuji, ţe jsem magisterskou diplomovou práci vypracoval samostatně s vyuţitím uvedených pramenů a literatury. 3. května 2010 ………………………. 2 2 Poděkování: Na tomto místě bych chtěl poděkovat svému vedoucímu práce za jeho rady a odborné připomínky k práci. Dále bych chtěl poděkovat panu Ing. Jaroslavu Turkovi za poskytnuté materiály. 3 3 Obsah: 1. Úvod 5 1.1.Prameny a literatura 6 2. Přírodní podmínky 9 3. Vývoj lesnictví v českých zemích 3.1 Lesnictví ve středověku a novověku 15 3.2 Od vydání lesních řádů do roku 1848 19 3.3 Lesnictví mezi léty 1848-1918 22 3.4 Hospodářská úprava lesa 26 3.5 Těţba, doprava dřeva a pracovní síly v lesnictví 32 3.6 Lesní personál a organizace lesní správy 34 4. Historie panství 4.1 Valašská kolonizace 38 4.2 Vlastníci panství v 16. a 17. století 39 4.3 Illešháziové, Sinové a Dreherové 41 5. Lesnictví na velkostatku 5.1 Lesní hospodaření za Illešháziú 48 5.2 První hospodářský plán panství 55 5.3 Hospodářský plán obecních lesů 57 5.4 Petice obcí na brumovském panství Moravskému sněmu roku 1848 58 5.5 Lesní hospodářství v druhé polovině 19. století 60 5.6 Vývoj lesnictví za A. Drehera 68 5.7Organizace správy velkostatku 74 6. Myslivost 77 7. Hospodářský vývoj oblasti 83 7.1 Sklárny 85 8. Význam lesa pro obyvatelstvo 90 9. Závěr 92 10. Prameny a literatura 95 11. Přílohy 99 4 4 Úvod Rozvoj poznatků a technologií během 19. století způsobil změnu v mnoha oborech, které do té doby fungovaly po staletí takřka stejným způsobem. Jedním z nich bylo i lesnictví. Ve své práci chci sledovat, jakým způsobem se projevily nové trendy v lesnictví na panství Brumov. Toto panství se nachází v jihovýchodní oblasti Valašska v hornatém kraji Bílých Karpat. Kvůli přírodní podmínkám nemohlo toto panství konkurovat jiným šlechtickým drţavám nalézajícím se v úrodných níţinách. Charakter oblasti také ovlivnila valašská kolonizace, počínající v 16. století, která způsobila rozšíření pastevectví ovcí v oblasti a změnila původní přírodní prostředí Bílých Karpat. Vzhledem ke své poloze, mimo velká města a důleţité obchodní tahy, nedochází na území Brumovska k velkému rozvoji průmyslu a i během 19. století zůstává oblast hospodářsky zaostalá. Jediná surovina, které je v oblasti dostatek, je dřevo. Práce se zaměřuje na hospodaření broumovského velkostatku během 19. století. Kvůli podmínkám v oblasti bylo nejperspektivnějším zdrojem hospodaření lesnictví, proto je hlavním tématem práce hospodaření velkostatku na jeho lesních majetcích. Chci sledovat jakým způsobem se na vývoji lesního hospodaření Brumova promítlo střídání majitelů během 19. století a dále jak byly reflektovány dobové změny ve vedení lesního hospodářství, dané průmyslovou revolucí. Částečně budu sledovat i vyuţívání dřeva mimo velkostatek a to hlavně ve sklárnách Sv. Sidonie a Sv. Štěpán. Vzhledem k dostupným pramenům v lesnictví pozoruji hlavně způsoby ekonomického vyuţití lesů za jednotlivých majitelů a také jakým způsobem bylo vedeno hospodaření v lesích, to znamená způsoby těţby, výsadba nepůvodních druhů dřevin, starost o mladé porosty, tvorba hospodářského plánu. Popsána je i organizace lesních prací a vývoj lesní správy, u těchto témat ale nemohu vzhledem k malému počtu pramenů zacházet do podrobností. V souvislosti s hlavním tématem se zajímám také o provozování myslivosti na majetcích majitelů velkostatku. Na závěr je krátce ukázán význam lesa v oblasti pro obyvatelstvo. Téma lesnictví jsem si zvolil z toho důvodu, ţe v současné historiografii je aţ na pár výjimek opomíjené, coţ je podle mě škoda vzhledem k moţnostem pro bádání, které tato oblast nabízí. Dalším důvodem je absence přehledu vývoje velkostatku Brumov v 19. století. 5 5 Práce je tématicky rozdělena na několik kapitol. Na začátku jsou uvedené přírodní podmínky v oblasti, které ovlivňují skladbu lesa. Kvůli zaměření práce na lesnictví se krátce věnuji i biologickému fungování lesa. Jádro práce je věnováno lesnictví. Kapitolu o lesnictví jsem rozdělil na dvě části: první sleduje vývoj lesnictví v monarchii a druhá lesnictví na panství Brumov. Vývoj v rámci celé monarchie chci porovnat s lesnictvím na brumovsku. I zde platí, ţe vzhledem k tématu jsem byl nucen sledovat delší časové období. V souvislosti s lesnictvím je popsán i vývoj myslivosti v oblasti. Následující kapitola pojednává o historii panství. I kdyţ se chci zaměřit nejvíce na období 19. století, uvedu celkový stručný přehled majitelů od středověku. Vzhledem k zvolenému tématu se nedá úvod práce přesně časově ohraničit, protoţe les roste bez ohledu na historické období a zásahy do něj se projevují aţ po určitém časovém odstupu. Vývoj lesnictví popisuji do konce první světové války, protoţe po ní díky vzniku samostatného Československa a pozemkové reformě dochází k částečné změně v lesním hospodaření. Mimo politických dějin sleduji i hospodářské dějiny v oblasti. Během práce postupuji hlavně přímou metodou, kdy čerpám informace přímo z pramenů. Události sleduji souběţně s časovou osou metodou retrospektivní, kdy na základě dějů, které se odehrály později, sleduji dřívější děje. Prameny a literatura Hlavním pramenem pro výzkum lesnictví je fond velkostatku Brumov1. Fond obsahuje veškerou zachovalou správní agendu velkostatku, bohuţel při povodni v roce 1919 byla spousta cenných archiválií zničena a proto jsou prameny značně útrţkovité. Z těchto pramenů se dá sledovat hlavně období, kdy velkostatek vlastní Anton Dreher a to zejména na základě znaleckých posudků2 a lesních zpráv odesílaných z revírů na lesní správu.3 Pro toto období se dá pouţít také hospodářský plán z roku 19244 a inventura velkostatku z roku 19265, přičemţ je v obou popsáno i předchozí lesní hospodaření velkostatku. Dále se z fondu dají pouţít jednotlivé listiny, které mají svoji souvislost s tématem. 1 MZA Brno, F 17 Velkostatek Brumov I. 2 MZA Brno, F 17 Velkostatek Brumov I, inv. č. 204, karton 39. 3 MZA Brno, F 17 Velkostatek Brumov I, inv. č. 217, karton 41. 4 MZA Brno, F 17 Velkostatek Brumov I, kniha 28. 5 MZA Brno, F 17 Velkostatek Brumov I, kniha 3. 6 6 Pro období kdy byli majiteli velkostatku Illesházyové a svobodní pánové ze Siny pouţívám jako pramen Historický průzkum lesů bývalého panství Brumova od Jaroslava Materny.6 Tento průzkum byl vytvořen pro potřeby Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse n. Labem-pobočka Brno. Historické průzkumy se začaly vytvářet v 50. letech pro potřebu hospodářské úpravy lesů. Měly za úkol sledovat vliv člověka a přírodních činitelů na les, vypátrat původní skladbu lesa, sledovat nepůvodní dřeviny, pozorovat vývoj v lesním hospodářství a další záleţitosti související s lesnictvím. Průzkumy byly prováděny pro všechny české země, celkem mělo být vytvořeno 570 elaborátů. Historické průzkumy byly zpracovávány většinou lidmi s lesnickým vzděláním, kteří inklinovali k historii a prací v archivech se z nich stali odborníci na lesnickou historii.7 Navzdory době svého vzniku není průzkum zatíţen ideologickým balastem, jedná se hlavně o popis dochovaných pramenů k lesnictví (část pramenů je taky doslovně do průzkumu přepsána) a jejich interpretaci z lesnického hlediska. Prameny obsaţené v průzkumu pocházejí z různých zdrojů, jsou zde údaje z katastrů, lesnických map, archiválie ze zemědělsko-lesnického muzea v Bučovicích, písemnosti z fondu rodiny Illesházy ze státního archivu Bratislava, část pramenů bylo pořízena z okresního archivu Vsetín a Národního zemědělského muzea v Kačině. Tyto materiály umoţňují sledovat vývoj lesního hospodářství během 18. a 19. století. Mimo tyto prameny se dochovaly také petice z obcí na brumovském panství Moravskému sněmu z roku 18488, v nichţ se často objevují stíţnosti na zabíraní obecních lesů vrchností. Pro téma myslivosti budou slouţit jako hlavní pramen (mimo útrţkovitých zpráv ve fondu velkostatku) Antonstálské kroniky.9 Jedná se o záznamy o počtu ulovených kusů zvěře a střelcích pořízených na loveckém zámečku Antonstál. Z dobové literatury je pro práci důleţitá hlavně kniha Františka Peřinky Valašsko- klobucký okres z řady Vlastivěda moravská.10 V knize jsou popsány přírodní a hospodářské podmínky v oblasti a také dobový stav jednotlivých obcí. Informace o lesnictví lze také získat z knihy brumovského lékaře Františka Saleše Pluskala Památky hradu, města a panství Brumova na Moravě z roku 1878. 6 J. Materna: Historický průzkum lesů bývalého panství Broumov. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse n. Labem-pobočka Brno 1956. 7 P. Fencl : Historický průzkum lesů. In: Historie a vývoj lesů v českých zemích. Praha 2006, s. 51-55. 8 J. Radimský, M. Wurmová: Petice moravského lidu k sněmu z roku 1848. Praha 1955. 9 Antonsthalske kroniky 1897-1937. Rukopis, archiv autora. 10 F.V. Peřinka: Vlastivěda Moravská okres Valašskoklobucký. Brno 1905, fotoreprint. 7 7 Historii panství popisuje kniha Zdeňka Pokludy Brumov osudy hradu a jeho drţitelů.11 Tato práce obsahuje přehled všech vlastníků panství, ale osoby majitelů v 19. století jsou zde popsány jen stručně. Ţivotopis majitelů z rodin Sinů a Dreher je v internetové verzi Östereichisches Biographische Lexikon 1815-1950.12 Pro hospodářské dějiny oblasti je nejpřínosnější prací kniha Jana Janáka Hradišťský kraj v období průmyslové revoluce na Moravě.13 Jsou v ní popsány hospodářské vztahy v celé oblasti a vývoj jednotlivých průmyslových odvětví. V naši současné historiografii se soustavně dějinami lesnictví bohuţel nikdo