Univerzita Karlova v Praze
Fakulta humanitních studií
Katedra oboru Ob čanský sektor
Praha, 2007
Přínos ob čanského sektoru pro rozvoj kritického myšlení v české spole čnosti
Diplomová práce
Irena Kvízová
Univerzita Karlova v Praze
Fakulta humanitních studií
Katedra oboru Ob čanský sektor
Praha, 2007
Přínos ob čanského sektoru pro rozvoj kritického myšlení v české spole čnosti
Diplomová práce
Irena Kvízová
Vedoucí práce: PhDr. Marek Skovajsa , Ph. D.
1
Formální prohlášení
Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatn ě a s použitím literatury uvedené v seznamu literatury.
Souhlasím s tím, že tato diplomová práce m ůže být zve řejn ěna v elektronické knihovn ě FHS UK a m ůže být využita i jako studijní text.
…………………………………….. Irena Kvízová
Pod ěkování
Cht ěla bych tímto pod ěkovat PhDr. Marku Skovajsovi, Ph. D. za podn ětné rady, inspirující p řipomínky a odborné vedení, jehož se mi dostalo v průběhu zpracování této diplomové práce.
Obsah
1. ÚVOD...... 7
1.1 Formulace tezí a hypotéz ...... 9
1.2 Vymezení problematiky ...... 9
2. VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJM Ů ...... 11
2.1 Ob čanská spole čnost ...... 11
2.2 Ob čanský sektor ...... 13
2.3 Kritické myšlení ...... 15
2.4 Filozofické prameny kritického myšlení ...... 20
2.5 Sty čné body mezi kritickým myšlením a soudobou filozofií ...... 25 2.5.1 Kritický racionalismus – Karl Raimund Popper a Hans Albert ...... 25 2.5.2 Jürgen Habermas ...... 32
3. HNUTÍ KRITICKÉHO MYŠLENÍ – HISTORIE, SOU ČASNOST A BUDOUCNOST ...... 41
3.1 Vznik hnutí kritického myšlení ...... 41
3.2 Sou časnost hnutí kritického myšlení ...... 41 3.2.1 Propagace a popularizace teorie kritického myšlení ...... 41 3.2.2 Sv ětové skeptické hnutí, ...... 42 3.2.3 Mezinárodní program RWCT ...... 42
3.3 St ěžejní sv ětové organizace rozvíjející kritické myšlení ...... 45 3.3.1 Foundation for Critical Thinking (Nadace pro kritické myšlení) ...... 45 3.3.2 CSICOP - Committee for the Scientific Investigation of the Claims of the Paranormal ...... 46 3.3.3 European Council of Skeptical Organization (ECSO) – Evropská rada skeptických organizací.. 47
3.4 Sou časné trendy ...... 49
3.5 Analýza možných p řínos ů kritického myšlení pro ob čanskou spole čnost, ob čanský sektor .... 49
4. PROFILY ORGANIZACÍ PODPORUJÍCÍCH ROZVOJ KRITICKÉHO MYŠLENÍ V ČESKÉ OB ČANSKÉ SPOLE ČNOSTI ...... 51
4.1 Profil nevládní neziskové organizace „Kritické myšlení, o. s.“ ...... 51 4.1.1 Základní charakteristiky ob čanského sdružení ...... 51 4.1.2 Základní aktivity ob čanského sdružení ...... 51 4.1.3 Popis struktury organizace ...... 52 4.1.4 Popis konkrétních aktivit organizace ...... 53 4.1.5 Kontakty ...... 55
4
4.2 Profil nevládní neziskové organizace „Klub českých skeptik ů Sisyfos“ ...... 55 4.2.1 Základní charakteristiky ob čanského sdružení ...... 55 4.2.2 Základní aktivity ob čanského sdružení ...... 56 4.2.3 Popis struktury organizace ...... 57 4.2.4 Popis konkrétních aktivit organizace ...... 57 4.2.5 Kontakty ...... 61
4.3 Komparace p řístupu obou zkoumaných organizací k řešení problematiky ...... 61
5. KVALITATIVNÍ VÝZKUM ORGANIZACÍ ...... 63
5.1 Popis použité metody ...... 64
5.2 Od ůvodn ění on-line metody kvalitativního výzkumu ...... 65
5.3 Výb ěr výzkumného vzorku ...... 66
5.4 Výsledky výzkumu a diskuze ...... 67 5.4.1 Shrnutí výsledk ů výzkumu ...... 85
6. ZÁV ĚR ...... 88
Přílohy O autorce Slovník d ůležitých jmen a pojm ů Rejst řík Seznam zkratek
5
Abstrakt
Práce hodnotí a zd ůvod ňuje význam p řínosu ob čanského sektoru pro rozvoj kritického myšlení v české spole čnosti a rovn ěž p řínos kritického myšlení pro ob čanskou spole čnost. Zabývá se také analýzou filozofických ko řen ů hnutí kritického myšlení. Dále mapuje aktuální stav české ob čanské spole čnosti se zam ěř ením na aktivity podporující rozvoj kritického myšlení ve spole čnosti.
Klí čová slova
Kritické myšlení Ob čanská spole čnost Ob čanský sektor Kritický racionalismus Otev řená spole čnost
6
1. Úvod
Témata této diplomové práce jsou tato: ob čanská spole čnost a kritické myšlení, dva zdánliv ě nep říliš související pojmy. Uvedená problematika byla vybrána ke zpracování z tohoto d ůvodu: p řínos ob čanské spole čnosti pro rozvoj kritického myšlení v české spole čnosti je doposud neprozkoumán. Stejn ě tak z ůstává neoz řejm ěn samotný pojem „kritické myšlení“. Vzájemné působení t ěchto dvou oblastí lidské činnosti a lidského poznání je zdrojem mnoha otázek. Účelem zpracování této práce je napln ění t ěchto cíl ů:
Obecný cíl
Zd ůvodn ění významu p řínosu ob čanského sektoru pro rozvoj kritického myšlení v české spole čnosti a naopak p řínosu kritického myšlení pro ob čanskou spole čnost.
Specifické cíle
Zmapování aktuálního stavu české ob čanské spole čnosti se zam ěř ením na aktivity podporující rozvoj kritického myšlení ve spole čnosti;
Analýza filozofických ko řen ů hnutí kritického myšlení;
Popis historie a sou časnosti hnutí kritického myšlení v zahrani čí;
Analýza možných p řínos ů kritického myšlení pro spole čnost;
Základním p ředpokladem pro zpracování teoretické části této práce, jež se zabývá sou časným stavem řešené problematiky, byla znalost odborné literatury, v níž jsem nalezla podklady pro vysv ětlení a objasn ění pojm ů „ob čanská spole čnost“, ob čanský sektor“ a „kritické myšlení“. V části empirické to pak bylo zejména pov ědomí o tom, v činnosti jakých institucionáln ě zakotvených organizací ob čanského sektoru v České republice a v zahrani čí mohu nalézt od ůvodn ění platnosti hlavních tezí této práce, p ředkládané k ov ěř ení v rámci empirického výzkum.
Za nosné metody empirické části diplomové práce jsem zvolila tyto metody kvalitativního výzkumu:
Analýza dokument ů;
Hloubkové e-maily.
Byly zpracovány profily dvou nevládních neziskových organizací (ob čanské sdružení Klub českých skeptik ů Sisyfos, ob čanské sdružení Kritické myšlení). Založeny jsou p ředevším na studiu zve řejn ěných a poskytnutých dokument ů (stanovy, výro ční zprávy, zpravodaje, tišt ěné materiály, apod.)
St ěžejní část empirického výzkumu problematiky spo čívá ve využití metody kvalitativního výzkumu nazvané hloubkové on-line interview (metodologie zd ůvodn ěna v podkapitole 8.2). Cht ěla bych zde zdůraznit vst řícný p řístup člen ů zmín ěných ob čanských sdružení, bez jejichž přisp ění by tato diplomová práce nebyla zakotvena v aktuálním prost ředí sou časného ob čanského sektoru a nem ěla by možnost zprost ředkovat odpov ědi na nosné otázky vyplývající z výše stanovených cíl ů.
Podle mého názoru nejd ůležit ější souvislost mezi tématy „ob čanská spole čnost“ a „kritické myšlení“ spo čívá v post řehu Karla Raimunda Poppera, týkajícího se rozlišení mezi spole čností uzav řenou (spole čností kmenovou, založenou na nejr ůzn ějších tabu a magickém myšlení) a spole čností otev řenou, poskytující prostor kritickým schopnostem člov ěka. 1 Racionální a kritické myšlení je přínosnou metodou odpov ědného přístupu ke spole čenským a politickým problém ům. „A čkoliv jen nemnozí mohou tvo řit politiku, jsme všichni schopni ji posuzovat.“2
V tomto názoru spat řuji jeden ze st ěžejních účel ů p ůsobení ob čanské spole čnosti i hnutí kritického myšlení, o nichž tato diplomová práce pojednává. Ve své diplomové práci bych cht ěla poukázat na výrazný synergický potenciál t ěchto spole čenských jev ů.
1 POPPER, Karl Raimund: Otev řená spole čnost a její nep řátelé I: Uhranutí Platónem. Praha. ISE. 1994. str. 13
2 PERIKLÉS. In POPPER, Karl Raimund: Otev řená spole čnost a její nep řátelé I: Uhranutí Platónem. Praha. ISE. 1994. str. 17 8
1.1 Formulace tezí a hypotéz
Pro ú čely zpracování této diplomové práce byly stanoveny tyto teze, obsahující autor čin vlastní náhled na problematiku, myšlenkový základ, z něhož diplomová práce vychází. V obsahu práce se budu snažit doložit platnost t ěchto tezí:
Ob čanská spole čnost a hnutí kritického myšlení vykazují významný synergický potenciál;
Ob čanský sektor v problematice rozvoje kritického myšlení v české spole čnosti sehrává klí čovou roli;
Možnosti českého ob čanského sektoru zam ěř ené na propagaci p řístupu kritického myšlení nejsou ješt ě zcela napln ěny.
Platnost výše uvedených tezí jsem se pokusila potvrdit v kapitole 3. – Hnutí kritického myšlení – historie, sou časnost, budoucnost; v popisu aktivit organizací českého ob čanského sektoru v oblasti propagace a rozvoje kritického myšlení v české spole čnosti obsaženém v kapitole 4. – Profily organizací podporujících rozvoj kritického myšlení v české spole čnosti. Nosným prvkem prokázání platnosti předložených tezí jsou výsledky provedeného kvalitativního výzkumu dokumentované v kapitole 5. – Kvalitativní výzkum organizací.
Vzhledem ke zvolené metod ě empirického výzkumu nebyla stanovena žádná hypotéza. Pokud je možné vyjád řit ur čitá p ředb ěžná o čekávání, lze je shrnout těmito slovy: platnost výše uvedených tezí bude možno potvrdit.
1.2 Vymezení problematiky
Vymezení problematiky zkoumané v rámci této diplomové práce lze stru čně shrnout takto: kritické myšlení jako forma sociálního hnutí, jež nabývá konkrétní skute čnosti v ob čanském sektoru. Ve své diplomové práci bych cht ěla popsat p řínos ob čanského sektoru pro rozvoj kritického myšlení v české spole čnosti, s přihlédnutím ke všem aspekt ům, které se k tomuto tématu vztahují.
9
Pom ěrn ě neznámý pojem „kritické myšlení“ se v sou časné dob ě stává často diskutovaným tématem i v České republice, a to p ředevším zásluhou dvou českých nevládních neziskových organizací – ob čanských sdružení „Klub českých skeptik ů Sisyfos, o. s.“ a „Kritické myšlení, o. s.“. Je jejich zásluhou, p řičemž nelze nezmínit odborné práce MUDr. Františka Koukolíka, který se popularizací této problematiky také často zabývá, že zdánliv ě v naší zemi dosud bezobsažné, velmi často významov ě dezinterpretované sousloví „kritické myšlení“, nabývá svého plného významu.
V příslušných kapitolách diplomové práce se pokusím operacionalizovat základní pojmy, kterými jsou „ob čanská spole čnost“, „ob čanský sektor“ a „kritické myšlení“.
10
2. Vymezení základních pojm ů
2.1 Ob čanská spole čnost
Prom ěny dnešního prost řednictvím globalizace neustále se m ěnícího a transformujícího se sv ěta jsou rovn ěž nevyhnutelnou p říčinou růstu míry nejistoty a rizik. V této souvislosti je otázka existence ob čanské spole čnosti jednou z možných cest umenšení t ěchto rizik, jejich transformace do podoby a míry sociáln ě únosné. Ob čanská spole čnost je dnes všeobecn ě pokládána za nástroj svobody a záruku demokracie, které se vyvinuly v západních zemích. Existence ob čanské spole čnosti podmi ňuje existenci svobodné spole čnosti a moderní demokracie, zrovna tak jako pojetí ob čanské spole čnosti podmi ňuje pojetí svobody a demokracie. Kritické zkoumání tohoto konceptu je tedy nanejvýš závažné. 3
S konceptem ob čanské spole čnosti jsou spojovány tyto funkcionální dimenze (zejména ve vztahu ke státu):
Obranná;
Legitimiza ční;
Participa ční; 4 Integra ční.
Důležitým úkolem ob čanské spole čnosti je plnit funkci ochranného valu proti potenciální rozpínavosti státní moci. Skute čnost, že politická moc má tendenci ( často zd ůvodn ěnou pot řebou efektivity a akceschopnosti) k centralizaci a tak navyšuje riziko jejího zneužití, je sou částí evropské d ějinné zkušenosti. Za základní hodnotu ob čanské spole čnosti je proto dnes považována její nezávislost na státu a zcela mimopolitický statut. Nezávisle na politické moci si ob čanská spole čnost vytvá ří ve řejné mín ění, jež danou politickou moc ovliv ňuje, nebo ť je pro ni závazné, normativní.
3 MÜLLER, Karel: Češi a ob čanská spole čnost: Pojem, problémy a východiska . Praha. TRITON. 2002. str. 14
4 MÜLLER, Karel: Češi a ob čanská spole čnost: Pojem, problémy a východiska . Praha. TRITON. 2002. str. 215-216 11
A vice versa, ob čanská spole čnost (vzhledem ke své nezávislosti a autonomii) spole čenské zdroje politické moci a rovn ěž stát a jeho vládu legitimizuje. Legitimita státu je možná pouze tehdy, má-li d ůvěru ob čan ů. Podmínkou demokratického vládnutí je nerozcházet se dlouhodob ě s veřejným mín ěním. Práv ě pro formulaci tohoto ve řejného mín ění je nutná rozvinutá ob čanská spole čnost, jež umož ňuje vyhledávání a pojmenování spole čenských priorit a zájm ů.5
Minimalisté, maximalisté a generalisté
Zásadní rozt říd ění ob čanské spole čnosti nacházíme v díle Victora Pérez-Díaze. Termín ob čanská spole čnost je podle n ěj možné objasnit n ěkolika r ůznými zp ůsoby:
Jedním z nich je výklad tzv. minimalistické školy. Tento sociokulturní p řístup, jehož zastánce ozna čuje Pérez-Díaz za minimalisty, je zam ěř en jen na n ěkteré nevládní komponenty ob čanské spole čnosti. Ob čanská spole čnost je zde synonymem pro komunitu, jež je svázána sítí interpersonálních vztah ů, loajalitou a solidaritou.
Ob čanská spole čnost se v tomto pojetí neodlišuje pouze od ekonomiky a státu, ale také rovn ěž od takových nevládních oblastí, jež neposkytují oporu pro vzájemnou solidaritu. Jejími znaky jsou: vyzrálé veřejné mín ění, bohatý ob čanský život, identifikace ob čan ů s ve řejnými institucemi, zájem o obecné blaho a úcta k právu. Pro minimalisty je ob čanská spole čnost tím, co maximalisté spat řují jako ve řejnou sféru.
Dalším proudem v možném pojetí ob čanské spole čnosti jsou maximalisté. Tato skupina teoretik ů k výše uvedené minimalistické definici p řidala sféru ekonomickou: ob čanská spole čnost rovná se spole čnost minus státní moc. Zdrojem pro tento sm ěr je chápání termínu ob čanská spole čnost v 19. století, které kladlo d ůraz na trh, sociální t řídy a rovn ěž na spole čenskou tradici sociální solidarity a sdružování.
5 MÜLLER, Karel: Češi a ob čanská spole čnost: Pojem, problémy a východiska . Praha. TRITON. 2002. str. 215-216 12
V širokém pojetí ob čanské spole čnosti, jehož ko řeny spo čívají ve skotském osvícenství 18. stol., je ob čanská spole čnost pojímána jako soubor sociáln ě politických institucí, tedy ve řejné sféry, trhu, ve řejné správy, práva a sociálního pluralismu. Zastánci tohoto proudu se nazývají generalisté (pat ří k nim sám Pérez-Díaz a také Ernst Gellner, významní teoretici problematiky ob čanské spole čnosti). Zastávají názor, že ob čanská spole čnost je vhodn ějším pojmem pro popisovanou skute čnost než pojem demokracie. 6
Ob čanská spole čnost jako oblast právn ě zaru čených a uznávaných soukromých a dobrovolných ob čanských iniciativ, jež mohou participovat na vytvá ření a kontrole státní politiky, je dnes v západních zemích obecn ě synonymem záruky svobody a demokracie. Zárukou dob ře fungující ob čanské spole čnost je její zevrubná informovanost, založená na schopnosti neustálého poznávání a kritického myšlení lidí, a to zejména v dnešní dob ě, kdy se díky novým informa čním technologiím prudce m ění nároky na práci s informacemi.
2.2 Ob čanský sektor
Ob čanský sektor je jednou z podmnožin sféry ob čanské spole čnosti, která je v souhrnu prostorem pro autonomní, ale také institucionalizované formulování zájm ů jednotlivých ob čan ů, a to nejen v ůč i státu.
Zdroj: http://www.spiralis-os.cz/materialy_obcanskysektor.DOC , 19/05/2007
6 PÉREZ-DÍAZ, Victor: „The Public Sphere and a European Civil Society“. 1998 . In ALEXANDER, Jeffrey C: Real Civil Societies. Dilemmas of Institutionalization . London. str. 211 - 212
13
Ob čanský sektor je často nazýván také jako sektor neziskový. Zejména z Francie se rozší řil pojem „sociální ekonomika“. Ob čanský sektor p ředstavují neziskové organizace, jež jsou výsledkem dobrovolného sdružování ob čan ů na základ ě spole čně sdílených hodnot a ochoty spolupracovat na spole čném díle.
„Ob čanský sektor je institucionalizovaným vyjád řením života ob čanské spole čnosti.“ 7
Legislativa České republiky nezahrnuje žádnou právní definici občanského sektoru. Nej čast ěji zmi ňovaným popisem organizací ob čanského sektoru je shrnutí Lestera M. Salomona a Helmuta Anheiera. Ob čanský sektor tvo ří organizace, které mají tyto spole čné znaky:
Jsou institucionalizované, tedy odd ěleny od státu;
Mají neziskový charakter, tedy nerozd ělují zisk;
Jsou samosprávné, jejich řízení není ovliv ňováno zven čí; 8 Jsou dobrovolné, členství v nich je otázkou dobrovolného rozhodnutí.
Ob čanský sektor je dobrovolnou sebeorganizací spole čnosti za ú čelem dosažení ekonomické prosperity. K tomuto cíli postupuje v díl čích a r ůznorodých řešeních. Český právní systém definuje tyto formy neziskových organizací:
Ob čanské sdružení;
Církve náboženské spole čnosti (a jejich ú čelová za řízení);
Obecn ě prosp ěšné spole čnosti;
Nadace a nada ční fondy.
Ostatní subjekty, jakými jsou nap říklad zájmová sdružení právnických osob, družstva či profesní komory, jsou považovány za organizace na pomezí ob čanského sektoru.
7 POT ŮČEK, Martin: Nejen trh. Role trhu, státu a ob čanského sektoru v prom ěnách české spole čnosti . Praha. Sociologické nakladatelství.1997 8 SALAMON, Lester M. - ANHEIER, Helmut K.: Defining the Non Profit Sector. A Cross-National Analysis , Manchester, 1997, United Kingdom. University Press. In. DOHNALOVÁ, M., MALINA, M. MÜLLER, K.: Panoráma biologické a sociokulturní antropologie . Brno. Masarykova universita – Vydavatelství. 2003 . str. 57 14
2.3 Kritické myšlení
Princip kritického myšlení lze definovat jako metodický atribut a rovn ěž jako proces hledání pravdy. Jedna z nejlepších definic kritického myšlení a pojmu kritiky jako takové byla uvedena v knize Williama Grahama Sumnera v roce 1907:
„Kritika je zkoumání a ov ěř ování všech tvrzení, která jsou p ředkládána k přijetí. Smyslem kritiky je zjistit, zda odpovídají nebo neodpovídají skute čnosti. Kritické myšlení je výsledkem vzd ělání a cviku. Je duševním zvykem i silou. Je základní podmínkou zdaru lidského konání. Kritické myšlení je jedinou zárukou, která nás chrání p řed klamy, podvody, pov ěrami a mylným chápáním jak sebe samých, tak sv ěta kolem nás. Vzd ělání je dobré jen do té míry, do které je pramenem dob ře vyvinutého kritického myšlení… Kriticky myslící lidi nelze oklamat. Trvá dlouho, než n ěč emu uv ěř í. Dlouhou dobu dokáží chápat jevy jen jako záležitosti možné nebo pravd ěpodobné, aniž by pot řebovali jistotu, aniž by je to trápilo. Na d ůkazy dokáží čekat a um ějí si jich vážit. Dokáží odolat tlaku svých nejoblíben ějších p ředsudk ů.“ 9
Nutným p ředpokladem pro možnost uplat ňovat kritické myšlení v praxi i neustálé zdokonalování této schopnosti je p řístup k širokému spektru informací.
Co je kritické myšlení ?
Význam pojmu „kritické myšlení“ je definován jako intelektová dovednost umož ňující aktivní, p řesné a obratné vnímání pojm ů, jejich analýzu a syntézu, v neposlední řad ě pak také aplikaci této schopnosti p ři hodnocení informací získaných nebo vzniklých prost řednictvím pozorování, zkušeností, úvah, nebo komunikace. Kritické myšlení by m ělo být nezbytnou sou částí našeho uvažování, sm ěrodatným pro kvalitu našich rozhodnutí. 10
9 SUMNER, W. G .: Folkways: A Study of the Sociological Importance of Usages, Manners, Customs, Mores and Morals. North Stradford. Ayer Publisher. 1979, str. 632 – 633). http://www.criticalthinking.org/aboutCT/sumnersDefinitionCT.cfm . 5/4/2007
10 SCRIVEN, M., PAUL, R..: Defining Critical Thinking, (A Draft Statement for the National Council for Excellence in Critical Thinking). http://www.colorado.edu/eeb/courses/4800armstrong/Defining%20Critical%20Thinking.pdf#search=%22De fining%20Critical%20Thinking%20%22Scriven%22%20filetype%3Apdf%22 . 8/9/2006 15
Univerzální intelektuální standardy
Kritické myšlení je založeno na předpokládaných univerzálních intelektuálních hodnotách/standardech, v sou časnosti obecn ě p řijímaných jako základní prvky kritického hodnocení. Jsou nezbytné pro každého z nás v každém okamžiku, kdy stojíme p řed nutností zd ůvod ňovat odpov ědi a otázky, vyplývající z problém ů, kterým čelíme. V každé situaci, kdy tvo říme p ředpoklady a návrhy, v každé situaci, kdy jsme nuceni zvažovat naše rozhodování vedoucí k záv ěrům, hodnocení souvislostí a vzniku názor ů.
Kritické myšlení není možno jako nem ěnný pojem vztahovat všeobecn ě na každého z nás. Všichni procházíme epizodami iracionálního myšlení, jejichž rozm ěr a hloubka jsou obvykle, krom ě jiného, dány kvalitou a hloubkou zkušenosti v dané oblasti. Je možné konstatovat, že nikdo z nás není nadán schopností myslet absolutn ě kriticky. Všichni tuto schopnost ovládáme pouze do ur čitého stupn ě kvality. Všichni máme náhled na skute čnost, s ohledem na schopnost kritického myšlení, v nějakém smyslu omezený, všichni máme svá „slepá místa“. Z těchto d ůvod ů je posilování schopnosti kriticky myslet a všech dispozic s tím spojených dlouhodobým, tedy celoživotním posláním každého z nás. 11
Univerzální intelektuální standardy - jasnost, p řesnost, ur čitost, v ěcnost, hloubka, ší řka a logika - vztahující se k hodnocení kvality sdělení/informa čních zdroj ů, jsou v podstat ě vnit řními kontrolními mechanismy každého v ědeckého bádání.
Tyto univerzální intelektuální standardy představují zárove ň nástroje pro operacionalizaci pojmu „kritické myšlení“. Jsou jediným nástrojem, který je mi znám, jehož prost řednictvím m ůžu objasnit pojem kritické myšlení i lidem, kte ří o jeho obsahu dosud nem ěli tušení.
11 SCRIVEN, M., PAUL, R.: Defining Critical Thinking, (A Draft Statement for the National Council for Excellence in Critical Thinking. http://www.criticalthinking.org/page.cfm?PageID=410&CategoryID=51 .05/05/2005
16
Univerzální intelektuální standardy vztahující se k hodnocení kvality sd ělení/informa čních zdroj ů:
Jasnost Mnoho zdroj ů, které nám zprost ředkují naše poznání reality ve všech jejích časových sekvencích, si mnohdy ne činí velké nároky na jasnost svých tvrzení. Pravidlo jasnosti nás nabádá k tomuto: jakékoliv tvrzení bychom m ěli podrobit zkoumání, zda je možné jej formulovat i jiným zp ůsobem, sd ělit k němu více podrobností, uvést p říklad či n ěkolika slovy popsat podstatu problému.
Přesnost Jakýkoliv výrok m ůže být nadmíru jasný, p řesto však nemusí spl ňovat podmínku p řesnosti. Ta je totiž nejd ůležit ější podmínkou jeho pravdivosti. Proto bychom si vždy m ěli položit otázku, do jaké míry je ta skute čnost, kterou vidíme, slyšíme či čteme, podána p řesn ě nebo nep řesn ě.
Ur čitost Jakékoliv tvrzení m ůže být jak jasné, tak i p řesné, p řesto však nemusí být ur čité. Dobrou prevencí p řed tímto nedostatkem ve schématu kritického myšlení mohou být tyto otázky: Lze uvést n ějaké další podrobnosti? Kolik, kdy, p ři jakých podmínkách, za jakých okolností? V jakém rozsahu? V jakých vzájemných souvislostech k ostatním událostem?
Věcnost I p řes danou jasnost, p řesnost, ur čitost tvrzení m ůže být jeho nedostatek definován jeho irelevantností – tedy nev ěcností.
Hloubka Tvrzení m ůže být zárove ň jasné, p řesné, ur čité i v ěcné, p řesto ale m ůže nést známky povrchnosti.
Ší řka Přestože tvrzení neschází ani jasnost, p řesnost, ur čitost, v ěcnost a je dostate čně hluboké, další omezení jeho kvality spo čívá v tom, že ve svém záb ěru nemusí
17 obsahovat dostate čnou ší řku. Té m ůžeme dosáhnout pouze pokud zahrneme i úvahu o tvrzeních odlišných, protikladných či byvších v díl čím rozporu s tímto daným tvrzením. Nebezpe čí zám ěrného opomenutí tohoto pravidla bývá často napln ěno v některých jednostranných stranických, religiózních a v ědeckých argumentacích.
Logika Nejjednodušší otázka, kterou si ohledn ě logiky tvrzení m ůžeme položit, je tato: Jakým způsobem vyplývá toto tvrzení z druhých, m ůžeme mezi nimi odhalit vnit řní rozpor? Zda uznáme za platné jedno tvrzení nebo druhé, p řípadn ě žádné na základ ě dostupných znalostí o nich, záleží na tom, zda si zodpovíme otázku, zda jsou tato tvrzení pravdivá.12
Na kritické myšlení může být také nahlíženo jako na přístup k poznání sv ěta skládající se ze dvou částí:
souboru schopností zpracovávat, tvo řit a vnímat informace;
návyku (založeném na intelektuálních p ředpokladech) využití t ěchto schopností k řízení našeho jednání. 13
Kritické myšlení nespo čívá v získávání a uchovávání informací, ani ve vlastnictví schopnosti kriticky myslet a v ůbec již ne v užití t ěchto schopností bez akceptace jejich výsledk ů. Podrobné zkoumání zohled ňující prvky kritického myšlení výše uvedené je nezbytné pro všechna zd ůvod ňování ú čel ů, problém ů, otázek, které si klademe. Kritické myšlení je zahrnuto do spole čenství širokého vý čtu vzájemn ě propojených a provázaných zp ůsob ů myšlení pro lidské poznání zásadních, z nichž mezi nejd ůležit ějšími lze jmenovat p ředevším tyto: vědecké, matematické, historické, antropologické, ekonomické, morální a filozofické.
Jako odpov ěď na otázku, co pojem „kritické myšlení“ zahrnuje, si dovolím uvést definici, která má potenciál shrnout souhrnn ě všechny názory:
12 ELDER, P., PAUL R.: Universal Intellectual Standards: The Critical Mind is a Questioning Mind (Learning How to Ask Powerful, Probing Question) http://www.criticalthinking.org/resources/articles/critical-mind.shtml . 8/9/2006 13 SCRIVEN, M., PAUL, R.: Defining Critical Thinking: A Draft Statement for the National Council for Excellence in Critical Thinking. http://www.colorado.edu/eeb/courses/4800armstrong/Defining%20Critical%20Thinking.pdf#search=%22De fining%20Critical%20Thinking%20%22Scriven%22%20filetype%3Apdf%22 . 8/9/2006
18
„Tvrzení jsou výroky, které m ůžeme p řijmout bu ď jako pravdivé, nebo jako nepravdivé. Kritické myšlení je pe člivé, uvážlivé rozhodnutí o tom, zda n ějaké tvrzení p řijmeme, odmítneme nebo se o n ěm z řekneme úsudku. Kritické myšlení rovn ěž zahrnuje stupe ň jistoty, se kterou n ějaké tvrzení p řijmeme či odmítneme.“ 14
Teorie omezené racionality
Teorie omezené racionality je definována jako výsledek selhání racionality. Tv ůrcem teorie omezené racionality je nositel Nobelovy ceny za ekonomii H. A. Simon. Teorie omezené racionality pojmenovává n ěkolik z b ěžných p říčin našich omyl ů, nev ědomosti, iracionality:
často nejsme schopni zvážit všechny stránky rozhodnutí, p řed nimiž stojíme;
často nevyhledáváme všechny informace k problému relevantní;
ignorujeme informace, které jsou k dispozici;
neov ěř ujeme si informace z běžných zdroj ů, nap říklad z hromadných sd ělovacích prost ředk ů ( často to ani není možné, p řesto jim podléháme);
nerozumíme problému, o n ěmž se rozhodujeme;
neuvažujeme o alternativních řešeních;
ta řešení, která jsme objevili, nejsme schopni navzájem porovnat, pop řípad ě se porovnání vyhýbáme či jej opomíjíme;
neznáme, nezvládáme nebo jednoduše opomíjíme p ři posuzování našich problém ů nejzákladn ější metody statistického rozboru;
v nejistých situacích, které se vyvíjejí, v ěnujeme nedostate čnou pozornost zm ěnám, které nastaly;
identifikujeme se s užitými prost ředky podle toho, jak se osv ědčily p ři řešení našich problém ů v minulosti. 15
14 MOREE, B. N., PARKER, R.: Critical Thinking. London, Toronto. Mayfield Publishing. 1998. In KOUKOLÍK, F., DRTILOVÁ, J.: Základy stupidologie (Život s deprivanty II ). Praha. Galén. 2002. str. 64 15 JONES, B. D.: Bounded Rationality, Annual Review of Political Science. 1999; SIMON, H. A., Rationality in Political Behaviour, Political Psychology. 1995. In KOUKOLÍK, F., DRTILOVÁ, J.: Základy stupidologie (Život s deprivanty II ). Praha. Galén. 2002. str. 31-32,
19
Výše zmín ěné p říčiny, pojmenovávající n ěkolik z nejb ěžn ějších a nej čast ějších důvod ů našeho iracionálního uvažování, zcela jist ě nejsou, ani nemohou být jejich souhrnem, vý čtem.
2.4 Filozofické prameny kritického myšlení
Účelem této kapitoly je objasnit, z jakých filozofických základ ů hnutí kritického myšlení povstalo. Dějiny lidského poznání byly sv ědkem mnoha p řekonaných vědeckých i nev ědeckých teorií, neúsp ěšných pokus ů, jak vysv ětlit p řírodní i spole čenské jevy a souvislosti mezi nimi. Lze konstatovat, že tento proces hledání, zavrhování, znovuobjevování byl od jisté doby provázen i snahou o p řístup, jenž by jej usm ěrnil.
V úvodu této kapitoly bych cht ěla oz řejmit to, pro č práv ě filozofie m ěla výrazný vliv na vznik hnutí kritického myšlení. Filozofie je jedním z lidských výtvor ů, který nám umož ňuje chápat vše v širších souvislostech, umož ňuje nám p řekro čit hranice stanovené pouhým vnímáním a p ředstavami. Umoc ňuje naše myšlení k tomu, abychom dokázali promýšlet dané skute čnosti a objevovat nové horizonty.
Sókratés
Výklad stru čné historie idey kritického myšlení je nezbytné otev řít práv ě tímto myslitelem, nebo ť to byl on, kdo p řed více než 2 500 lety položil myšlenkové základy pojmu kritického myšlení. Potvrdil, že racionální analýzou pojm ů se lze dobrat pravdy, a to i v záležitostech dobra a zla. Sókratés svými filozofickými záv ěry nasm ěroval program vývoje v ědeckého myšlení. Svými poznatky de facto položil jeho základy. Ve svých dialozích podrobil kritickému pohledu klí čové pojmy etiky, teorie spravedlnosti a také teorie státu a vlády.
Sókratovské tázání
Významným p řínosem pro princip kritického myšlení je Sókratova dialogická metoda tázání, známá jako sókratovská tázání. Tato metoda je založena na vylu čování hypotéz, a to tím zp ůsobem, že hypotézy lepší jsou obhajovány, horší vylu čovány,
20 pokud vedou ke sporu (v tomto bodu nalézám silnou souvislost s Popperovou falzifikací). Tímto zp ůsobem je docházeno k tvrzením a axiom ům, v nichž spo čívají základy obhajoby t ěchto hypotéz. Tato metoda je nazývána také jako maieutická (z řeckého výrazu maieutria – porodní bába). Pomáhá vytvá řet implicitní názory tázaných, jimž pak sami lépe porozumí. 16
Metodou výzkumného dotazování Sokrates zjistil, že n ěkte ří lidé nedokáží racionáln ě zd ůvodnit svá sebejistá tvrzení. Konstatoval, že není možné být závislý na takovýchto autoritách a zárove ň mít zdravé v ědění a schopnost proniknutí do podstaty věcí. Ukázal, že i jedinci, kte ří jsou nositeli moci a vysokých pozic, mohou být p řesto hluboce iracionální. Nejv ětším p řínosem k ideji kritického myšlení je Sókratova dialogická metoda tázání, nezbytnost jejíhož uplatnění se zvýraz ňuje p ředevším v okamžicích, kdy se chystáme p řijmout myšlenku jako hodnou d ůvěry.
Sókratés zd ůraznil rovn ěž d ůležitost dokládání d ůkaz ů, d ůkladné zkoumání zd ůvod ňování a p ředpoklad ů, analýzy základních koncept ů, zjiš ťování d ůsledk ů, a to nejen toho, co bylo řečeno, ale rovn ěž toho, co bylo ud ěláno. Tato metoda je známa jako sókratovské tázání a je nejší řeji známou výukovou strategií kritického myšlení. Sókratés v ní poukázal na nutnost logické konzistence a jasnosti v myšlenkových postupech.
Zvláštní zp ůsob rozhovoru, jehož Sókratés používal, p řevracel obvyklý vztah učitele a žáka. Tím, kdo se táže, je žák, Sókratés jako u čitel odpovídá. Za svou úlohu považoval nikoli moudrost rodit, ale pomáhat p ři utvá ření/zrození myšlenek druhým. Do svého u čení zahrnul mnoho prvk ů z dialektiky sofist ů. Jejich u čené skepsi se podobá i výsledek, k němuž sókratovské dialogy zpravidla dospívají, pregnantn ě vyjád řeny Sókratovým, výrokem „Vím, že nic nevím.“ 17
Sókratovské prozkušující tázání spo čívá v odkrývání nev ědění, zpochybn ění zdánlivého v ědění. Úst ředním bodem jeho filozofie je otázka dobra a ctnosti. Starý řecký výrok „Poznej sám sebe.“ p řijímá jako výzvu k prov ěř ování lidského v ědění.
16 FEARN, Nikolas: Jak a o čem p řemýšlejí filozofové . Praha. Portál. 2004. str. 33 17 STÖRIG, Hans Joachim: Malé d ějiny filozofie . Praha. Zvon. 1992. str. 115 21
Osv ětluje mylné významy, neadekvátní d ůkazy, vzájemn ě protich ůdná tvrzení, skrytá v líbivé, uhlazené, ale často smyslu postrádající rétorice.
Sókratovské dialogy vrcholí v náhledu tázaného na skute čnost, že nic neví. Tímto zp ůsobem oz řejm ěná bezvýchodnost je bodem zvratu (aporie). Teprve jím za číná v dialogu založeném na racionálním p řístupu hledání správného náhledu. Vědění, k němuž je takto docházeno, je v ěděním praktickým, jehož obsahem je poznání dobra a zla. Je zajiš ťováno kritickým pozorováním, je založeno na postupu od jednotlivého k obecnému, zd ůraz ňujíce to, co je podstatné. Sókrat ův p řístup k poznání je zakotven v důvěř e v logos, jež nás svými zákonitostmi p řivádí v rozumném rozhovoru k pravému náhledu. Sókratés je považován za zakladatele autonomní filozofické etiky, myslitele, jenž zahájil klasické období řecké filozofie. 18
Platón
Sókratés své u čení nezaznamenal písemn ě. Prvotním zdrojem našich poznatk ů, týkajících se jeho nauky, jsou sókratovské dialogy zaznamenané Platónem. (S výjimkou jediné rozpravy „Obrana“ je vždy hlavní postavou Sókratés.) Sókrat ův názor na d ůležitost našeho rozumového kritické uvažování tak do svého filozofického náhledu převzal také Platón. Jeho objev nauky o idejích pomohl vytvo řit systém, vycházející ze Sókratova tázání, d ůmysln ě uchopit velkou část p ředsókratovské filozofie a zárove ň vybudovat filozofický systém, jenž výrazným zp ůsobem ovlivnil duchovní d ějiny velké části lidstva. “Podle A. N. Whiteheada tak musíme celou západní filozofii chápat jen jako poznámky k Platónovi.“ 19
Objasn ění souvislostí Platónova filozofického náhledu s jeho p řínosem k racionalismu vyžaduje stru čný výklad jeho nauky o idejích, jejíž podstata spo čívá v představ ě říše nehmotných, neprom ěnných a v ěč ných podstat – jimiž jsou takzvané ideje – podle Platóna pravzory reality, podle kterých jsou p ředm ěty viditelného sv ěta formovány. Ideje existují nezávisle na tom, zda jsme schopni je rozeznat.
18 KUNZMAN, Peter – BURKARD, Franz Peter – WIEDMANN, Franz: Encyklopedický atlas filozofie. Praha. Nakladatelství Lidové noviny. 2001. str. str. 37 19 KUNZMAN, Peter – BURKARD, Franz Peter – WIEDMANN, Franz: Encyklopedický atlas filozofie . Praha. Nakladatelství Lidové noviny. 2001. str. 39
22
S tímto úzce souvisí Platónova teorie dvou sv ětů: sv ět neprom ěnných idejí je nad řazen sv ětu v ěcí pomíjivých. Podrobn ě tuto úvahu Platón rozvíjí v dialogu Ústava v „Podobenství o úse čce“, kde sv ět roz čle ňuje do t ěchto oblastí: sv ět viditelného – věci nep římo vnímatelné a nep římo vnímatelné, a na sv ět všeho, co je p řístupné pouze duchu – oblast v ědy (zde je dospíváno k duchovním poznatk ům, jakými jsou nap říklad všeobecné pou čky) a pak říše idejí, které lze dosáhnout pouze prost řednictvím čistého rozumu. „Epistemologická kvintesence podobenství úse čky přímo sm ěř uje k racionalismu. Čím vyšší je ontologické postavení p říslušného předm ětu a čím hodnotn ější je jeho poznání, tím je také jist ější, a tím rozhodn ěji nutno pramen tohoto poznání spat řovat v rozumu a nikoli ve vnímání.“ 20
Důkaz toho, jaký d ůraz klade Platón na rozum, lze vypozorovat rovn ěž na popisu roz člen ění čty ř stav ů lidské duše, uvedených rovn ěž v „Podobenství o úse čce“: vhled (noésis), rozumové rozvažování (dianoia), víra (pistis, tedy pokládání za pravdivé) a domn ění (eikasiá). Nejvíce vzdáleny od empirického poznání jsou první dva stavy – noésis a dianoia, Platónem považované za nejvyšší formy poznání. Nejsou z ni čeho odvozeny. Podle Platónova p ředpokladu nejsou ideje poznatelné skrze svoje p říslušná „zt ělesn ění“, mohou být pouze bez p ředpoklad ů nazírány. Platón si klade otázku, odkud mohou duše ideje znát. Konstatuje, že je duše naz řely v dřív ějším život ě a jsou tedy pouze p ředm ětem vzpomínky. Veškeré poznání je pak podle Platóna pouhým vzpomínáním na ideje naz řené v preexistenci a při vstupu do t ěla zapomenuté. Zp ůsobem, jak k tomuto rozpomenutí napomoci, je u Platóna dialog založený na analýze a syntéze pojmů, na následném vytvá ření hypotéz, jež jsou prov ěř ovány a následn ě bu ďto přijímány, nebo zavrhovány. 21
Aristotelés
Aristotelés (384 – 324 p ř. n. l.) byl Platónovým žákem, u čitelem Alexandra Velikého a zakladatelem vlastní peripatetické školy v Athénách. Až do po čátku novov ěku bylo jeho dílo považováno za neomylné. Nejvýznamn ějším p řínosem
20 KUNZMAN, Peter – BURKARD, Franz Peter – WIEDMANN, Franz: Encyklopedický atlas filozofie . Praha. Nakladatelství Lidové noviny. 2001. str. 41
21 KUNZMAN, Peter – BURKARD, Franz Peter – WIEDMANN, Franz: Encyklopedický atlas filozofie . Praha. Nakladatelství Lidové noviny. 2001. str. 41
23
Aristotela k duchovním d ějinám lidstva je jeho logika. Byl prvním myslitelem, jenž nezkoumal uspo řádání myšlenek pouze z hlediska obsahu, ale rovn ěž co do jejich formy. Zavedl základy formální logiky, která se stala základním kamenem logiky tradi ční. V Aristotelov ě pojetí logiky jsou stejn ě jako u Platóna podstatné pojmy, ozna čující dané kategorie. Každé samostatn ě vy řč ené slovo ozna čuje jednu z těchto možností: substanci, kvantitu, kvalitu, vztah, kde, kdy, polohu, vlastnictví, činnost nebo trpnost. Obvykle jsou však slova spojována do v ět. Ty pokud je možné považovat za výroky pravdivé, či nepravdivé, lze nazývat soudy. Jednotlivé soudy je pak možné podle daných pravidel spojovat do úsudk ů. Spojením dvou soud ů pak vzniká t řetí – sylogismus. Řet ězem úsudk ů je d ůkaz – to je nazýváno metodou deduktivní (je postupováno od obecného k jednotlivému). Protikladem metody deduktivní je indukce, postup, kdy je od jednotlivého postupováno k obecnému. Podle Aristotela lze (na rozdíl od Platóna) dosp ět k poznání i zp ůsobem indukce. Význam rozumu, tak jak jej Aristotelés ve své filozofii vnímá, popisuje takto: „Rozum proniká tím, co je smyslov ě poznatelné, ale nepodstatné, k tomu, co je pojmov ě uchopitelné a podstatné“. 22
Aristotelés, stejn ě jako všichni řečtí skeptikové kladl d ůraz na skute čnost, že věci se ob čas jeví jinak, než jaké ve skute čnosti jsou. Jen cvi čená mysl je schopna je vid ět nejen povrchn ě, ale také do hloubky. Z této starodávné řecké myšlenkové tradice povstala pot řeba pro každého, kdo aspiruje na porozum ění v ěcem a událostem do hloubky, myslet systematicky, domýšlet d ůsledky do ší řky a hloubky, zaštítit své komplexní myšlení kvalitním zd ůvod ňováním a vnímavostí ke skute čnostem, které nám mohou pomoci nahlédnout pod povrch skute čností.
V dalších historických obdobích je možné pokra čující tradici systematického kritického myšlení vysledovat především u t ěchto filozof ů: Erasmus, Nicolló Machiavelli, Francis Bacon, René Descartes, Adam Smith, Immanuel Kant, Thomas Hobbes, John Locke, Montesquieu, Voltaire, Diderot a další.
22 KUNZMAN, Peter – BURKARD, Franz Peter – WIEDMANN, Franz: Encyklopedický atlas filozofie . Praha. Nakladatelství Lidové noviny. 2001. str. 47 - 51
24
Na po čátku minulého století, v roce 1906 se ideji kritického myšlení dostala explicitní definice z pera Williama Grahama Sumnera v přelomové publikaci o základech sociologie a antropologie „Folkways“. 23
2.5 Sty čné body mezi kritickým myšlením a soudobou filozofií
Sty čnými body mezi soudobou filozofií a p řístupem kritického myšlení se jeví být zejména kritický racionalismus Karla Raimunda Poppera, rozpracovaný Hansem Albertem, dále rovn ěž teorie komunikativního jednání/racionality vypracovaná Jürgenem Habermasem.
2.5.1 Kritický racionalismus – Karl Raimund Popper a Hans Albert
Ve filozofických slovnících se pod heslem „kritický racionalismus“ objevují dv ě jména: Karl Raimund Popper a Hans Albert. Z historického hlediska se více než pou čný, dob ě poplatný výklad hesla „kritický racionalismus“ nachází ve Filozofickém slovníku vydaném v roce 1985: „ … P ředstavitelé kritického racionalismu úto čí také proti spole čenské teorii marxismu-leninismu. Vystupují p ředevším proti historickému determinismu, proti teorii objektivní zákonitosti dějinného procesu … Kritický racionalismus jako svou podstatou metafyzická, antidialektická filozofie nezvládá problém hybných sil spole čnosti“. 24
Z výše uvedeného citátu lze usuzovat rovn ěž toto: kritický racionalismus je pro všechny uzav řené spole čnosti nežádoucí, protože je pro jejich podstatu nebezpe čný. Samostatné racionální uvažování jejich člen ů je pro možnost zachování jejich existence nežádoucí, nebo ť má potenciál narušovat nastolené iracionálno. O to v ětší d ůraz by m ěl na kritické myšlení být kladen ve spole čnostech otev řených, nebo ť je nezbytným předpokladem jejich udržitelnosti.
23 PAUL, Richard, ELDER, Linda and BARTELL, Ted: California Teacher Preparation for Instruction in Critical Thinking: Research Findings and Policy Recommendation.: State of California, California Commission on Teacher Credentialing , Sacramento, CA, March 1997. http://www.criticalthinking.org/aboutCT/briefHistoryCT.cfm . 23/04/2007
24 Kolektiv autor ů: Filozofický slovník . Praha. Nakladatelství svoboda. 1985. str. 153 25
Karl Raimund Popper
Jedny ze základních myšlenkových prvk ů, na nichž koncepce kritického myšlení byla vybudována, jsou výsledkem celoživotního díla známého rakouského filozofa Karla Raimunda Poppera (teorie o r ůstu poznání, řešení problém ů, kritické vyvracení, hodnocení a testování alternativních p řibližných teorií). Souhrn svých politologických, sociologických a filozofických názor ů ozna čil jako kritický racionalismus.
Náš sv ět není sv ětem, v němž by pravdy měly být potvrzovány, nýbrž sv ětem, v němž by m ěly být vyvracovány omyly. Existuje svět a existuje pravda, ale jistota o sv ětě a jistota o pravd ě existovat nem ůže. To je podstatou kritického realismu…. Náš sv ět je duchovn ě i biologicky otev řený. 25
Karl Raimund Popper Karl Raimund Popper pat ří k nejvýznamn ějším filozof ům uplynulého století. Narodil se roku 1902 ve Vídni. Po krátké epizod ě, kdy se na t ři m ěsíce stal komunistou, na základ ě poznání, že není možné nekriticky akceptovat dogma, p řešel k postoji rozhodného antimarxisty. Svoboda je podle Popperova názoru d ůležit ější než rovnost, každý pokus uskute čnit rovnost je zárove ň ohrožením svobody. A v okamžiku, kdy je svoboda ztracena, podle mnoha názor ů již rovnost nikdy nem ůže být nastolena.
Během svého mládí prošel Popper několika povoláními: na víde ňské konzervato ři studoval chrámovou hudbu, absolvoval p řednášky psychologie, literatury, historie, filozofie a matematiky. Rovn ěž se vyu čil truhlá řem. Promoval v roce 1928. V roce 1937 vyšla jeho první kniha „Logik der Forschung“. V roce 1937 emigroval na Nový Zéland, kde pokra čoval ve své v ědecké práci. Práv ě zde vznikla jeho díla „Bída historicismu“ a „Otev řená spole čnost a její nep řátelé“. Po II. světové válce za čal díky pozvání F. A. von Hayeka p ůsobit na London School of Economics, na které setrval až do roku 1969, kdy odešlel na odpo činek. Vznikla zde
25 POPPER, Karl Raimund - LORENZ, Konrad.: Budoucnost je otev řená: rozhovor v Altenbergu a texty z víde ňského popperovského sympozia. Vyšehrad. Praha. 1997. str. 11 - 12 26 tato díla: Connectures and Refutations (1963), Objective Knowledge (1972). N ěkteré z jeho zásadních prací nebyly dosud publikovány.
Karl Raimund Popper položil základy vlastního filozofického sm ěru - kritického racionalismu. Na jeho práci navázali krom ě Hanse Alberta ostatní myslitelé. Karlu Raimondu Popperovi byl v roce 1965 ud ělen šlechtický titul. Skonal v roce 1994.“ 26
Ve své knize Logik der Forschung Karl Raimund Popper dokazuje, že naše vědění roste eliminací omyl ů. Dokládá, že nejd ůležit ější rozdíl mezi p ředv ědeckým a vědeckým r ůstem poznání spo čívá ve vědecké úrovni hledání omyl ů. Kritická metoda (a její v ědomé p řijetí) je hlavním nástrojem r ůstu. Je založena na hledání překážek nebo rozpor ů a zárove ň na jejich pokusném novém řešení.
Souvislost se zvoleným tématem nalézám v Popperov ě tvrzení, že tento p řístup je možné široce užívat i mimo v ědeckou oblast. Kritickou metodu lze obecn ě nazvat kritickým/racionálním postojem. Argumentuje faktem, že jednou z nejcenn ějších vlastností rozumu je vnímavost ke kritice, ochota být kritizován a mít v ůli ke kritice sám sebe. Tento požadavek maximálního rozší ření kritického postoje Popper nazývá „kritickým racionalismem“. Podotýká v této souvislosti, že naše spole čnost bude vždy nedokonalá, a to proto, že se všichni dopouštíme omyl ů. Vždy bude docházet k ne řešitelným srážkám mezi hodnotami, bezkonfliktní lidská spole čnost nem ůže existovat. 27
Zvláštní d ůraz Popper klade na kritickou diskuzi, o níž soudí, že nám m ůže všeobecn ě pomoci odlišit zrno od plev ve sfé ře idejí, poskytnout dostatečnou zralost k tomu, abychom myšlenku vid ěli ve všech souvislostech a adekvátn ě ji posuzovali.
Racionální postoj oz řejmuje t ěmito slovy: “Snad se mýlím a ty nikoliv, v každém p řípad ě m ůžeme oba doufat, že po naší diskuzi budeme vid ět o n ěco jasn ěji než předtím a rozhodn ě se p řece m ůžeme navzájem oba pou čit, pokud ovšem
26 RÜMELIN, Julian-Nida: Slovník sou časných filozof ů. Praha. Garamond.2001. str. 370
27 POPPER, Karl Raimund: Věč né hledání. Praha. PROSTOR, 1995. str. 111
27 nezapomeneme, že nejde ani tolik o to, komu kdo dá za pravdu, jako mnohem spíše o to, abychom se p řiblížili pravd ě“. 28
Zajímavý názor, v němž lze nalézt spojitost myšlenkových p řístup ů u Poppera a Habermase, tedy d ůraz na význam řeči pro kritické myšlení, nalézáme v autorov ě díle „Budoucnost je otev řená“: „...... k významu kritiky: pomocí řeči d ěláme teorii kritizovatelnou, člov ěk - to je p ředevším řeč ... kritika je umožn ěna řečí a pomocí kritiky jsme pak vyvinuli kulturu“. 29
Metoda falzifikace
Velmi podrobn ě se vysv ětlením pojmu kritického racionalismu zabývá Popper ve svém díle „Otev řená spole čnost a její nep řátelé“. V širokém slova smyslu do n ěj zahrnuje nejen intelektuální aktivitu, ale rovn ěž pozorování a experiment, empirismus a intelektualismus. V širším smyslu ozna čuje racionalismus jako postoj, jenž se snaží vy řešit pokud možno co nejvíce problém ů apelem na rozum. Vysv ětluje zde racionalismus na praktickém postoji: „ ... je to postoj, který se snadno nevzdává nad ěje, že s takovou pomocí, jako je argumentace a pe člivé pozorování, mohou lidé dosáhnout ur čitého typu souhlasu o mnoha závažných problémech; a že když se jejich požadavky k říží, je často možné diskutovat o ur čitých požadavcích a návrzích a dosáhnout kompromisu, který je vzhledem ke své rovnoprávnosti p řijatelný pro většinu, ne-li pro všechny. Krátce řečeno, racionalistický postoj, nebo jak jej snad mohu ozna čit za „postoj rozumnosti“, je velice blízký v ědeckému postoji, ví ře, že p ři hledání pravdy je zapot řebí spolupráce a že s pomocí argumentace m ůžeme časem dosáhnout ur čité objektivity.“ 30
Popper tvrdí, že základem v ědeckého poznání není verifikace (ov ěř ení), ale falzifikace. (Pozn: Pojmy „falzifikovat, falzifikace“ pat ří k základnímu pojmosloví Popperova v ědeckého díla. V dřív ějších p řekladech bylo vycházeno z německého
28 POPPER, Karl Raimund: Život je řešení problém ů. Praha. Mladá fronta. 1997. str. 135, 136 29 POPPER, Karl Raimund – LORENZ, Konrad: Budoucnost je otev řená: rozhovor v Altenbergu a texty z víde ňského popperovského sympozia . Praha. Vyšehrad. 1997. str. 38
30 POPPER, Karl Raimund: Otev řená spole čnost a její nep řátelé I: Uhranutí Platónem. Praha. ISE. 1994. str. 191-192
28 výrazu „falsch“, anglického „false“. Celkem nesprávn ě, v nov ějších česky vydávaných p řekladech Popperových d ěl je používán zejména s ohledem na kontinuitu s předchozími i p řes svou nejasnost. Správný význam slov falzifikovat, falzifikace, který je nutno si do Popperových text ů dosadit, je „prokázat nesprávnost, nepravdivost“, eventuáln ě „vyvrátit“.) 31
Jednou z nosných myšlenek Popperova filozofického náhledu je ta, že b ěh sv ěta není determinován, jednou provždy p ředem ur čen. Není tedy proto (ale nejen z tohoto důvodu) pln ě poznatelný. Veškeré v ědění, celá ší ře našeho poznání se vyzna čuje provizorním, hypotetickým charakterem. S tímto základním postojem vstoupil Popper do diskuze o tom, je-li možné v ědecké teorie a hypotézy definitivn ě dokázat verifikací. Zd ůvodnil, pro č neexistuje a ani existovat nem ůže žádný odpovídající princip, jenž by umožnil p řijmout za pravdivá tvrzení vzniklá na základ ě indukce (tvrzení induktivn ě odvozená z mnoha jednotlivých p řípad ů, mnohdy se vyzna čující vysokým stupn ěm pravd ěpodobnosti).
Namísto verifikace Popper prosazuje falzifikaci. Hypotézy a teorie nejsou dokazovány verifikací, mohou však být vyvráceny falzifikací. Pojem falzifikace lze pak definovat takto: sebev ětší množství výpov ědí založených na pozorování potvrzujících daný jev/ tvrzení nikdy nem ůže prokázat tyto jako neomezen ě pravdivé. Základem myšlenky falzifikace je pak skute čnost, že ur čité ov ěř ovací výpov ědi prokáží, že teorie není pravdivá, že je nesprávná. Falzifikace je d ůležitým kritériem ov ěř ování jejich platnosti.V d ůsledku to znamená primární nejistotu co do platnosti teorií dosud nevyvrácených. 32
„Teorie je tedy tím bohatší, čím více skýtá možností ke kritice a falzifikaci.“ 33
Popper zd ůraz ňuje fakt, že to, co odlišuje v ědeckou metodu a v ědecký p řístup od postoje p ředv ědeckého, je metoda falzifika čních pokus ů. Všechny pokusy o řešení
31 POPPER, Karl Raimund – LORENZ, Konrad: Budoucnost je otev řená: rozhovor v Altenbergu a texty z víde ňského popperovského sympozia . Praha. Vyšehrad. 1997. str. 28 (poznámka p řekladatele)
32 STÖRIG, Hans Joachim: Malé d ějiny filozofie. Zvon. Praha. 1992. str. 495 - 496
33 KUNZMANN, Peter – BURKARD, Franz- Peter - WIEDMANN, Franz: Encyklopedický atlas filozofie . Praha. 2001. Nakladatelství Lidové noviny. str. 235 29 a každá teorie by m ěly být p řezkoumány nejp řísn ějším, nejd ůkladn ějším zp ůsobem, s cílem odhalit slabiny p řezkoumávaného, s cílem pokusit se danou teorii vyvrátit, tedy falzifikovat. Zcela nezbytná je pro proces falzifikace racionální a kritická vědecká diskuze. Ani to však vždy nevede k jasnému rozhodnutí. Z těchto d ůvod ů je nezbytný Popperem prosazovaný kritický postoj, realizovatelný především objektivní a ve řejnou formulací teorií, následovaný zaujetím stanoviska jednotlivých stran a následnou kritickou diskuzí. Kritický postoj k pokus ům o řešení problému, aktivní přístup k možné eliminaci teorií nesprávných, k pokusům o jejich kritiku čili falzifikaci, je podle Poppera mezníkem, jenž odlišuje v ědu od toho, co v ědou není. 34
Fallibilismus
S pojmem falzifikace je také úzce spojen další termín spojený s tématem kritického myšlení: fallibilismus. Tímto výrazem míní Popper nutnost akceptovat skute čnost, že chybovat lze a že hledání jistoty, či pouhé pravd ěpodobnosti je hledáním mylným. Neznamená to však, že by hledání pravdy bylo omylem. Po pravd ě pátrat podle Popperova názoru lze a je možné pravdu i nalézt, nicmén ě jistotu, že byla pravda nalezena, není možné mít nikdy. Možnost chyby existuje vždy. D ůležité je se z vlastních omyl ů u čit. Jak Popper poukazuje, své omyly musíme systematicky vyhledávat. Musíme se neustále pokoušet své teorie podrobit kritice, nebo ť ta je jediným možným zp ůsobem, jak své omyly m ůžeme odhalit a tak se z nich systematicky zárove ň u čit. 35
Přínos díla Karla Raimunda Poppera je pro ší ření myšlenky pot řeby kritického myšlení v každé oblasti lidské činnosti nedocenitelný. „Zkušenost spo čívá v podstat ě v tom, že člov ěk ud ělal mnoho chyb a p řekonal je – že t ěmito chybami prošel…. K objevování a korigování svých pochybení pot řebujeme ostatní a ostatní pot řebují nás.“ 36
34 POPPER, Karl Raimund: Život je řešení problém ů. Praha. Mladá fronta. 1997. str. 23-24 35 POPPER, Karl Raimund: Otev řená spole čnost a její nep řátelé II: vlna proroctví: Hegel, Marx a co následovalo. Praha. ISE. 1994. str. 139 36 POPPER, Karl Raimund – LORENZ, Konrad: Budoucnost je otev řená: rozhovor v Altenbergu a texty z víde ňského popperovského sympozia . Praha, Vyšehrad, 1997. str. 29, 30
Karl Raimund Popper a otev řená spole čnost
Základním východiskem a nejcenn ějším d ůsledkem Popperova pojetí v ědeckého poznání sama o sob ě je obrana otev řeného myšlení a otev řené spole čnost. 37
Úsp ěšné hledání pravdy podle Popperova názoru umož ňuje pouze otev řená spole čnost, tedy spole čnost, jež je zárukou pro poskytnutí prostoru pro svobodné rozhodování jednotlivc ů, založeném na jejich vlastní odpov ědnosti. Popperovy teoretické argumenty, dokládající nedokonalost a omylnost lidského v ědění, sv ědčí proti spole čenskému po řádku, který je ovládán a ť již v ůlí jediného vládce, centrálním plánováním byrokracie či strany. Pouze otev řená pluralistická spole čnost skýtá záruky, že omezenost lidského v ědění a také omyly, jež p řináší, budou odhaleny a napraveny.
V tomto ohledu je Popperova práce „Otev řená spole čnost a její nep řátelé“ propracovanou kritikou filozof ů Platóna, Hegela a Marxe, které obvi ňuje z toho, že důsledkem jejich u čení bylo ohrožení svobody jedince a utrpení mnohých, zp ůsobené utopistickými, falešnými ideály. Karl Raimund Popper vnímá uzav řenou spole čnost jako magickou, kolektivistickou, kmenovou spole čnost, p řirovnatelnou k organismu, kterou spojuje mimo jiné sdílení spole čných snah, p říbuzenství, spole čná nebezpe čí. Spole čností otev řenou nazývá tu, v níž se jednotlivci musí rozhodovat osobn ě.38
Výrazem „otev řená spole čnost“ ozna čuje Karl Raimund Popper zp ůsob lidského soužití, v němž jsou zásadními hodnotami individuální svoboda, ochrana menšin a slabých a nenásilí. Jak sám podotýká, tyto hodnoty jsou v naší spole čnosti samoz řejmostí. V tom také spat řuje jedno z možných nebezpe čí, jimiž je demokracie ohrožena, nebo ť jen nemnozí z nás mají dosti fantazie k tomu, aby si um ěli p ředstavit život v moderní nedemokratické spole čnosti. George Orwell ji ve své knize „1984“ prokázal. 39 Budoucnost jeho vize ješt ě p řed čila.
37 Kolektiv autor ů: Encyklopedický slovník. Praha, Odeon. 1993, str. 121 38 RÜMELIN, Julian-Nida: Slovník sou časných filozof ů. Praha. Garamond.2001. str. 371-372
39 POPPER, Karl Raimund - LORENZ, Konrad: Budoucnost je otev řená: rozhovor v Altenbergu a texty z víde ňského popperovského sympozia. Praha. Vyšehrad. 1997. str. 119-120 31
Na cest ě k otev řené spole čnosti vyty čuje Popper tato pravidla: spoléhat se na sv ůj rozum a užívat kritických schopností; vyznávat osobní zodpov ědnost a rovn ěž cítit zodpov ědnost za pokrok poznání, uv ědomovat si, že svoboda vyžaduje základní předpoklady, jimiž jsou lidskost, rozum a odpov ědnost. „… Máme pouze jednu cestu, cestu do otev řené spole čnosti. Musíme jít dál do neznáma, nejistoty a nebezpe čí a s veškerým rozumem usilovat jak o bezpe čí, tak o svobodu.“ 40
Hans Albert
Pojem kritického racionalismu, vlastní myšlenkový základ tohoto filozofického sm ěru vytvo řený K. R. Popperem, rozvinul ve svých pracích Hans Albert (nap ř. Der kritische Rationalismus Karl Raimund Poppers).
Zajímavý posun v Albertov ě pojetí kritického racionalismu spat řuji v jeho názoru, že vše zdánliv ě nenapadnutelné pokládá za podez řelé, a to i tehdy, hájí-li základy svého vlastního zd ůvod ňování. Zd ůraz ňuje sv ůj názor, jenž se staví proti jakýmkoliv nárok ům definitivního rozhodnutí. Ve svém díle dokládá Albert své přesv ědčení o tom, že racionální praxe, a ť již v jakékoliv oblasti, je vždy vztažena k ur čitým praktickým rozhodnutím. Vychází z předpokladu, že otázka racionality je problémem ovliv ňujícím každou metodickou lidskou práci. 41
2.5.2 Jürgen Habermas
Jako podklad pro zpracování této kapitoly byla, krom ě pro teorii ob čanské spole čnosti zásadního Habermasova díla „Strukturální p řem ěna spole čnosti“, využita rovn ěž přehledová studie díla Jürgena Habermase zpracovaná Detlefem Horsterem, jež českým čtená řů m zprost ředkovává mnohavrstevnou badatelskou práci tohoto německého filosofa. (Teorie des kommunikativen Handelns stejn ě jako mnoho ostatních Habermasových d ěl nebyla do češtiny p řeložena.) Pozornost je zde soust řed ěna s ohledem na zvolené téma zejména na části zabývající se teorií vzniku
40 POPPER, Karl Raimund: Otev řená spole čnost a její nep řátelé I: Uhranutí Platónem. Praha. ISE. 1994. str. str. 180 – 181 41 RÜMELIN, Julian-Nida: Slovník sou časných filozof ů. Praha. Garamond.2001. str. 27
32 ob čanské spole čnost a teorií komunikativního jednání/racionality, shrnující Habermasovy poznatky z oblasti sociální filozofie a filozofie jazyka.
Strukturální p řem ěna spole čnosti
Jürgen Habermas je nejen jedním z nejvýznamn ějších filozof ů 20. století, je rovn ěž jedním z nejorigináln ějších teoretik ů ob čanské spole čnosti a jejího vzniku. V díle „Strukturální p řem ěna spole čnosti“ (Strukturwandel der Öffentlichkeit: Untersuchungen zu einer Kategorie der bürgerlichen Gesellschaft, vydáno poprvé v roce 1962 ve Frankfurtu) nacházíme odpov ědi na ty nejzákladn ější sociální otázky: Jaký je význam slova ve řejnost? Jak vzniká právní stát? Jak a čím je garantována platnost zákon ů a spole čenských pravidel? „Ve řejnost je Habermasem pojímána jako dynamická sociální entita. P ůvodní termín ve řejnosti jako úzkého kruhu politicky zainteresovaných rozši řuje o termín ve řejnosti širší, kam zahrnuje ty aktivní členy spole čnosti, kte ří se a ť již institucionálním nebo ve řejn ě prosp ěšným zp ůsobem zapojují do formování sociálního systému. Tak vzniká sociáln ě právní stát .“42
Habermas ův zájem je krom ě jiného úzce zam ěř en na zkoumání pojmu ve řejnost, jenž je podle n ěj nejd ůležit ější pro analýzu strukturálních p řem ěn spole čnosti. Habermasova koncepce navazuje na nejr ůzn ější vědecké myšlenkové systémy, nazna čuje zp ůsoby, jak využít mnohé sociologické a filozofické poznatky k lepšímu pochopení aktuální situace. Odhaluje rovn ěž nedostatky, slabá místa teorií, jež do svého uvažování zahrnul. Vývoj Habermasova myšlení vyús ťujícího do teorie komunikativního jednání je pro ú čely doložení souvislostí vztažených k tématu této diplomové práce nutné podložit detailní analýzou. „Základní myšlenkou instituce ve řejnosti bylo to, že prost řednictvím ve řejných diskusí se má kontrolovat a legitimovat panství.“ 43
Habermas dokládá pozvolný úpadek této instituce v období mezi ustanovením buržoazního právního státu a obdobím p řechodu k organizovanému kapitálu t ěmito argumenty: „Dialektika postupného zestát ňování spole čnosti zárove ň s prosazujícím
42 TOTH, Daniel: Sociální filozofie ve 20. století . http://toth.xf.cz/sf20.htm . 25/05/2006 43 HORSTER, Detlef: Jürgen Habermas: Úvod k dílu. Praha, SVOBODA, 1995. str. 9
33 se zespole čenš ťováním státu rozkládá postupn ě základnu buržoazní ve řejnosti – odd ělení státu a spole čnosti. Mezi ob ěma a jakoby z obou vzniká repolitizovaná sociální sféra, která se vymyká rozlišování na ve řejné a soukromé.“ 44
Jak lze podle Habermase chápat ob čanskou ve řejnost? Jako sféru soukromých osob shromážd ěných v publikum. (Historický p ůvod soukromí lze hledat v nukleární rodin ě.) Soukromé osoby se v ur čité d ějinné fázi domáhají ve řejnosti jako opozice vůč i ve řejné moci, aby iniciovaly st řet o všeobecná pravidla styku ve sfé ře sm ěny zboží a spole čenské práce. M ěšťané v tuto dobu úto čí na princip existujícího panství, nikoliv proti jeho koncentraci. Prost ředkem tohoto st řetu se poprvé v dějinách stává ve řejné rozvažování. Proti principu panství staví m ěšťanské publikum princip kontroly – publicitu, s cílem zm ěnit panství jako takové. Ve řejné posuzování v ěcí, bráno jako mocenský nárok, se vzdává formy jakéhokoli nároku na panství. Ve řejné posuzování v ěcí by v důsledku svého prosazení vyvolalo hlubší d ůsledky, než pouhá vým ěna základny legitimizace panství (jež v podstat ě z ůstalo zachováno). 45
Habermasova analýza ob čanské ve řejnosti ukazuje, že ti, kdo tvo ří publikum, jsou soukromé osoby. Zajímavé je zde zdvojení soukromé sféry (kombinace role vlastníka s rolí otce rodiny). Spole čné ozna čení „soukromé“ tak v podstat ě znamená identifikaci t ěchto dvou rolí. Mezi Habermasovy nejzajímav ější post řehy týkající se historického momentu strukturální p řem ěny spole čnosti pat ří ten, že za cvi čišt ě ve řejného zvažování ozna čuje literární zárode čnou formu politicky činné ve řejnosti. Literární ve řejnost však ješt ě nep ředstavuje ve řejnost autochtonn ě ob čanskou. Institucionalizuje se v kavárnách, salonech a stolních spole čnostech. Ve vzájemných rozhovorech se vyvíjí ve řejná kritika – spojnice mezi minulostí a zárodkem ve řejnosti nové, ob čanské. Vznikají kavárny, salony – stávají se novými spole čenskými institucemi – katalyzátory p řem ěny spole čnosti. Z po čátku jsou centrem literární a pozd ěji i politické kritiky. Návšt ěvníky tvo ří aristokratická spole čnost, m ěšťanští intelektuálové. Rovnoprávné postavení za čínají zaujímat vzd ělanci (1670 – 1730).
44 HORSTER, Detlef: Jürgen Habermas: Úvod k dílu. Praha, SVOBODA, 1995. str. 9
45 HABERMAS , Jürgen: Strukturální p řem ěna ve řejnosti. Praha . FILOSOFIA. 2000. str. 87-88
34
„Politická ve řejnost povstává z ve řejnosti literární; prost řednictvím ve řejného mín ění plní funkci prost ředníka mezi státem a pot řebami spole čnosti“ 46
Prost ředí kaváren se rychle vyvíjí, po čátkem 18. století je jich v Londýn ě 3000. Zvažování zam ěř ené na um ělecká a literární díla se rychle soust řeďuje také na problémy ekonomické a politické. Kavárenské prost ředí umož ňuje neformální p řístup k rozhodujícím spole čenským vrstvám, pravidelnými návšt ěvníky se stávají také širší vrstvy st ředního stavu, ba i řemeslníci a drobní obchodníci. Myšlení p řestává být ve službách mecenáše, mín ění se vyma ňuje z pout hospodá řské závislosti. Publikum je pr ůkopníkem ob čanské spole čnosti. Stolní spole čnosti jsou prost ředím, v němž se nahodilá diskuze soukromých osob m ění v diskuzi permanentní. (Je potla čen požadavek rovnosti statusu, rodí se sféra spole čenských kontakt ů, v nichž platí takt). Idea publika získala díky kavárnám apod. svou institucionální podobu. Předm ětem diskuze se stávají problémy/oblasti dosud nezpochybňované. To, co bylo dosud implicitn ě dané, ztrácí svou autoritativní moc v pr ůběhu ve řejných diskuzí. Významnou roli zde sehrává zásadní neuzav řenost publika. P ředm ěty/témata diskuze se staly tržním zbožím, sporné otázky se staly obecnými nejen svým významem, ale také svou p řístupností. 47
Postupným vývojem vzniká nová kulturní kategorie, jejíž vznik umožnila komercionalizace kulturního styku (za čátek 18. století). Také publikum dospívá k vlastní osv ětě a ke svému sebepochopení jako živoucího procesu osv ěty. Habermas nastoluje p ředpoklad, že soudržnost spole čnosti sestávající z kavárenských návšt ěvník ů mohla být od ur čitého okamžiku zajišt ěna pouze informa čním médiem, jakým jsou noviny (cca 1750). Ty jsou povýšeny na novou formu spole čenského dialogu a jsou prost ředkem napln ění nad časové kontinuity procesu vzájemné komunikace, kritického rozvažování a osv ěty. Stávají se nástrojem sebeporozum ění jedinc ů, kte ří se cítí být povoláni ke svéprávnosti. Zárove ň se také tématem publika, které tento tisk čte a diskutuje o tématech v něm obsažených, stává samotné publikum.
46 HABERMAS , Jürgen: Strukturální p řem ěna ve řejnosti. Praha . FILOSOFIA. 2000. str. 90-91
47 HABERMAS , Jürgen: Strukturální p řem ěna ve řejnosti. Praha . FILOSOFIA. 2000. str. 98-99 35
Další formou nové rozsáhlé spole čenské komunikace se stává psaní dopis ů. Někte ří auto ři korespondence své dopisy píší již s přímým v ědomím toho, že budou publikovány. Vztahy mezi publikem, autorem a dílem procházejí p řem ěnou, stávají se vzájemnými intimními vztahy mezi soukromými osobami. Jsou zakládány první ve řejné knihovny, čtená řské kroužky, knižní kluby, první subskriptivní knihovny. Od roku 1750 se obrat deník ů, týdeník ů jako nejd ůležit ějších informa čních médií této doby b ěhem čtvrtstoletí zdvojnásobuje. Tisk se stává zprost ředkující instancí pro publikum, jež se zrodilo v prost ředí kaváren, salon ů a stolních spole čností. Literární spole čnost, vybavená institucemi jako jsou publikum a platformami pro diskuzi, se stává katalyzátorem procesu p řem ěny vrchnostensky reglementované ve řejnosti v publikum rozvažujících soukromých osob. V ob čanské spole čnosti nastává rozvoj politického v ědomí, které proti absolutnímu panství vznáší požadavek (a artikuluje tento pojem) všeobecných a abstraktních zákon ů. Postupn ě se tak ob čanská spole čnost učí potvrzovat i sebe sama, tedy i ve řejné mín ění jako jediný legitimní zdroj t ěchto zákon ů.48
Ve řejné mín ění se zrodilo z moci lepšího argumentu, v jednot ě se svou základní idejí trvá na náro čné racionalit ě, pokoušející se odhalit to, co je v sou časné dob ě pravdivé a správné. Cesta sbližování panství s rozumem … zákony si mohou činit nárok nejen na formální kritéria všeobecnosti a dostate čné abstraktnosti, ale také nárok na svou racionalitu, jakožto kritérium materiální. „Rozvinutá ob čanská spole čnost je založena na fiktivní identit ě soukromých osob shromážd ěných v publikum, v jejich rolích jak vlastník ů, tak i lidí.“ 49
Teorie komunikativní racionality
Podrobn ěji v této souvislosti uvažuje Habermas o komunikativním jednání a jeho odlišení od pojmu práce, jemuž p řikládá tyto významy - instrumentální jednání, racionální volba nebo kombinace obou:
48 HABERMAS, Jürgen: Strukturální p řem ěna ve řejnosti. Praha. FILOSOFIA. 2000. str. 106 - 107 49 HABERMAS, Jürgen: Strukturální p řem ěna ve řejnosti. Praha. FILOSOFIA. 2000. str. 123
36
Instrumentální jednání se řídí technickými pravidly, jež spo čívají na základech empirického v ědění;
Racionální volba je řízena strategiemi zakotvenými v analytickém v ědomí.
Komunikativní jednání je podmín ěno závazn ě platnými normami, které definují na základ ě reciprocity o čekávané chování, z čehož vyplývá, že musí být uznány a pochopeny nejmén ě dv ěma jednajícími subjekty. Tyto normy jsou upev ňovány sankcemi, jejichž smysl je objektivizován v jazykové komunikaci. Vštípená pravidla racionálního jednání nás vybavují schopností obratnosti, normy zvnit řnělé pak specifickými strukturami osobnosti. Obratnost nám usnad ňuje řešení problém ů, motivace pak p řispívá k přizp ůsobení se normám konformity. 50
Teorie komunikativního jednání znamenala v soudobých humanitních v ědách důležitý mezník. Podstata Habermasových úvah spo čívá v tvrzení, že jak v případ ě koordinace jednání, tak i pokud se snažíme o normativní ospravedln ění a posouzení věrohodnosti či nev ěrohodnosti našich projev ů, je podstatným a rozhodujícím faktorem jazyk. Práv ě jazykové dorozum ění je pro Habermase výchozím bodem pro výklad pojmu komunikativní racionality. Výraz komunikativní racionality s sebou nese konotace (tedy jazykové významy s důrazem na vnímání výrazu v širších souvislostech), jež v souhrnu potvrzují konsensus nutnosti argumentativní řeči, v níž jednotliví účastníci p řekonávají svá zprvu jen subjektivní pojetí a docházejí se prost řednictvím dialog ů založených na racionálním uvažování k přesv ědčení o své životní souvislosti. Jazykové jednání je pro Habermase modelem jednání samo o sob ě: „Pojem dorozum ění poukazuje na dosažení racionáln ě motivované shody mezi ú častníky, která se m ěř í kritizovatelnými nároky platnosti. Řečené musí být pravdivé, normativní implikace musí být akceptovány jako správné a kone čně musí být p ředpokládána v ěrohodnost mluv čího.“ 51
Tyto t ři požadavky jsou Habermasem vnímány jako základní, ideální, jejich splnitelnost je ve výše uvedeném tvrzení p ředpokládána v případ ě komunikativního jednání. Tyto nároky jsou explicitn ě specifikovány, nebo ť je zde p ředpokládána
50 HORSTER, Detlef: Jürgen Habermas: Úvod k dílu. Praha. SVOBODA. 1995. str. 10 51 HORSTER, Detlef: Jürgen Habermas: Úvod k dílu. Praha. SVOBODA. 1995. str. 54 37 možnost dorozum ění, každé systematické nedorozum ění by proto m ělo být vylou čeno.
Výše popsaný model je základem západní formy demokracie a Habermas sám připouští vysokou míru jeho abstraktnosti. „Tento model obsahuje to, na čem se ve snaze podpo řit obecné blaho lidé poradili a dohodli, aniž byla použita informa ční výhoda, statut mluv čího, nemluv ě o jiných formách výkonu moci a násilí. Rozhodnutí většiny, které je p řijato menšinou jako závazné pro vlastní jednání, je jen nouzovým můstkem, který funguje výlu čně na základ ě tohoto takzvaného „principu konsensu“.“ 52 Skute čný význam racionality spo čívá podle Habermase v pojetí zp ůsob ů jednání a p ředevším v nárocích s nimi spojenými: nároku na pravdu, správnost a hodnov ěrnost. 53
Teorie komunikace, jíž Habermas rozvíjí, je založena na principu jednání orientovaném na dorozum ění, jehož podmínkou je zam ěř ení ú častník ů na kritizovatelné nároky platnosti. Akceptací nárok ů, jež jedna strana vznáší, druhými je měř ena míra dorozum ění všeobecn ě.
V této souvislosti Habermas poznamenává, co to v podstat ě znamená vznášet kritizovatelné nároky platnosti, které mohou být řešeny pouze argumentací. Své úvahy shrnuje (za p ředpokladu ideální řečové situace) v teorii diskursu pravdy, jejíž podmínky definuje takto:
„Všichni potenciální ú častníci diskurzu musí mít stejné šance pro použití komunikativních „ řečových akt ů“ tak, že kdykoliv mohou otev řít diskurz a svou řečí nebo protimluvou, otázkou nebo odpov ědí do n ěj opakovan ě vstupovat.
Všichni ú častnící diskurzu musí mít stejné šance p řednést sv ůj výklad, tvrzení, doporu čení, vysv ětlení a ospravedln ění a nárok platnost zpochybnit, zd ůvodnit nebo vyvrátit tak, aby možnost vyjád ření se a kritiky nebyly nikomu upírány.
52 HORSTER, Detlef: Jürgen Habermas: Úvod k dílu. Praha. SVOBODA. 1995. str. 55 53 HORSTER, Detlef: Jürgen Habermas: Úvod k dílu. Praha. SVOBODA. 1995. str. 55 38
K diskurzu jsou p řipušt ěni pouze mluv čí, kte ří jako jednající mají stejné šance používat reprezentativní řečové akty, t. j. vyjad řují své postoje, pocity a p řání. To je záruka toho, že jednající jsou také sami v ůč i sob ě jako ú častníci diskurzu pravdomluvní a zpr ůhled ňují svou vnit řní povahu.
K diskurzu jsou p řipušt ěni jen mluv čí, kte ří jako jednající mají stejné šance používat regulativní řečové akty, tj. rozkazovat, odporovat, dovolovat a zakazovat, dávat sliby a odvolávat je, zodpovídat se, vyžadovat zodpov ědnost atd. Nebo ť jen plná reciprocita o čekávaného chování, která vylu čuje privilegování ve smyslu jednostrann ě zavazujících norem jednání a hodnocení, dává záruku, že formální rovné rozd ělení šancí zahájit řeč a pokra čovat v ní m ůže být fakticky použito k suspendování tlaku reality a k přestoupení do komunika ční oblasti diskurzu zbavené zkušenosti a odleh čené od jednání.“ 54
Výše velmi stru čně shrnutí díla Jürgena Habermase úzce zam ěř ené na teorii komunikativního jednání/racionality lze završit tímto názorem: Rozeznávání pravdivého konsensu od nesprávného je v případ ě pochybností nutné rozhodnout diskurzem. Východisko diskurzu je však op ět závislé na dosažení adekvátního konsensu. Teorie konsensu pravdy vede k uv ědom ění si toho, že o pravdivosti tvrzení nelze rozhodnout, aniž bychom zkoumali kompetenci možných posuzovatel ů. O této kompetenci op ět nelze rozhodnout bez posouzení věrohodnosti jejich projev ů a důvěryhodnosti jejich jednání. Přístup pravdivého diskurzu je podmín ěn schopností účastník ů diskurzu rozlišovat přesn ě zejména mezi zdáním a bytím, jevem a podstatou, povinováním a bytím. A p ředevším také zp ůsobile posuzovat pravdivost tvrzení, hodnov ěrnost projev ů a správnost jednání. 55
V těchto Habermasových teoretických úvahách lze nalézt jeden z nejd ůležit ějších sty čných bod ů s tématem této diplomové práce, nebo ť jsou zam ěř eny k odhalení podmínek pot řebných pro dorozum ění, nutných k řešení konflikt ů. Kdo správn ě interpretuje nejasnou situaci, kdo se p řiblíží k pravd ě, má
54 HORSTER, Detlef: Jürgen Habermas: Úvod k dílu. Praha. SVOBODA. 1995. str. 31 55 HORSTER, Detlef: Jürgen Habermas: Úvod k dílu. Praha. SVOBODA. 1995. str. 29 - 30 39 nejen úsp ěch, m ůže ale také významn ě ovlivnit porozum ění sob ě samému, které v důsledku ur čuje politickou orientaci každého z nás.
Je možné konstatovat, že Jürgen Habermas se svým dílem se vznikem hnutí kritického myšlení protnul v časovém okamžiku jeho popularizace, respektive jeho oz řejm ění široké ve řejnosti, nicmén ě je patrné, že zejména jeho úvahy uvedené v teorii diskurzu jsou dodnes nedostate čně docen ěny.
40
3. Hnutí kritického myšlení – historie, sou časnost a budoucnost
3.1 Vznik hnutí kritického myšlení
Definovat jednozna čným datem vznik hnutí kritického myšlení nelze. Jak je patrné z předcházejících kapitol, tendence usm ěrňování lidského myšlení jasn ě danými pravidly se zrodila nejspíše v období antiky, k čemuž máme doložitelné důkazy, s nejv ětší pravd ěpodobností však ješt ě d říve. Stejn ě tak jako ve svých po čátcích se hnutí kritického myšlení soust řeďovalo a rozvíjelo i v dalších stoletích ve filozofických kruzích. S širokým rozvojem vzd ělanosti a v ědy ve století 20. se stalo postupn ě p ředm ětem zájmu kruh ů v ědeckých a pedagogických.
3.2 Sou časnost hnutí kritického myšlení
Z pohledu sou časnosti je možné rozlišit tři r ůzné prvky, navzájem tém ěř nesouvisející, z nichž se podle mého názoru, z pohledu ob čana České republiky, sou časné hnutí kritického myšlení skládá. (Bohužel nelze pro ú čely této diplomové práce prozkoumat z tohoto hlediska všechny relevantní oblasti. Nicmén ě by to bylo velmi zajímavé). Hnutí kritického myšlení je v současnosti možné rozpoznat v těchto různých podobách:
3.2.1 Propagace a popularizace teorie kritického myšlení
Foundation and Center for Critical Thinking (Nadace a centrum pro kritické myšlení, viz kap. 3.3.1) se zam ěř uje na metodické instrukce pro základní a st řední školy, vyšší školy a univerzity. Po řádá profesionální vzd ělávací programy a konference, výzkumné programy, kurzy strategické instruktáže a sókratovského tázání, kritického čtení a psaní, zabývá se vydáváním odborných publikací, atd.. Na své internetové prezentaci www.criticalthinking.org seznamuje všechny potenciální zájemce o princip kritického myšlení s jeho filozofickými i praktickými základy. 56
56 http://www.criticalthinking.org/ABOUT/index.cfm , 23/06/2007 41
3.2.2 Světové skeptické hnutí,
Sv ětové skeptické hnutí vzniklo v roce 1976 ve Spojených státech amerických díky iniciativ ě n ěkolika desítek v ědc ů a rovn ěž filozof ů (v četn ě n ěkolika nositel ů Nobelovy ceny) jako reakce na pokra čující vzestup iracionality ve spole čnosti. Původním zám ěrem byla v ědecká analýza pseudov ědeckých názor ů a takzvan ě nadp řirozených jev ů, zájem skeptik ů se časem za čal rozši řovat také na další problematiky, v nichž za čaly dominovat názory nev ědecké a sporné. D ůležitou činností, jíž se organizace skeptického hnutí zabývají, je popularizace v ědy. V duchu kritického racionalismu je zde základní metodou práce tzv. „nový skepticismus“.57 Podobné skeptické organizace následn ě vznikaly tém ěř ve všech zemích západního sv ěta.
V Evrop ě nap ř. německá „Gesellschaft zur wissenschaftlichen Untersuchung von Parawissenschaften e.V.“ (GWUP), francouzská „Association Française pour l’Information Scientifique“ (AFIS), italská „Comitato Italiano per il Controllo delle Affermazioni sul Paranormale (CICAP), atd. Dob ře fungující skeptické organizace jsou rovn ěž v Japonsku, na Novém Zéland ě, v Čín ě, Austrálii a v Indii. Po roce 1989 vznikají skeptické organizace rovn ěž v řad ě stát ů východní Evropy. Dnes již existuje tém ěř 100 skeptických spole čností na celém sv ětě. Mají analogický program, jenž je obsažen i v jejich názvu: skeptici - spole čnosti pro v ědecké zkoumání pseudonormálních a paranormálních názor ů, spole čnosti pro podporu rozvoje kritického myšlení. V roce 1994 se evropské skeptické spole čnosti sdružily v zast řešující organizaci ECSO (European Council of Skeptical Organizations). 58
3.2.3 Mezinárodní program RWCT
Tento program zahájil celosv ětovou propagaci metody podporující aktivní u čení a kritické myšlení v roce 1997. Iniciátorem tohoto vzd ělávacího programu byla
57 Skepticismus (skeptis – zkoumání) – dovednost konfrontovat všemi možnými zp ůsoby jednotlivé jevy a myšlenky, podstatou je radikální a metodicky zd ůvodn ěné pochybování, zvažování protikladných argument ů, zdržení se p řed časných soud ů; 58 http://www.sysifos.cz/index.php?id=vypis&sec=1148731486 , 29/05/2006
42 nezisková organizace Open Society Institute (sponzorována známým filantropem Georgem Sorosem).
Od této doby se stalo ú častníky programu více než 50 000 u čitel ů a 2 milióny student ů, a to celkem ve 32 zemích celého sv ěta. Iniciace vzniku programu RWCT byla p ůvodn ě sponzorována organizací "Open Society Institute" a koordinována organizací "International reading Association", Univerzitou Northern Iowa a organizací "Hobart and William Smith Colleges".
Učitelé zapojení do vzd ělávacího programu RWCT u čí s p řesv ědčením, že žáky a studenty je možné na ob čanství v otev řené spole čnosti p řipravit lépe odpovídajícím zp ůsobem výuky, než jejím obsahem. Zejména je zde zd ůrazn ěna schopnost kooperace, uvážlivého rozhodování, kritického myšlení,vytvá ření názor ů a schopnost diskuze. Základním posláním realizace programu RWCT je pomoci u čitel ům na všech stupních vzd ělávací soustavy prosazovat tyto p řístupy:
aktivní dotazování se ze strany žák ů/student ů;
aktivní ovliv ňování vyu čování žáky/studenty;
aktivní vytvá ření názor ů;
přiblížení vyu čovaných p ředm ětů k řešení skute čných životních problém ů;
kritické myšlení;
aktivní u čení schopnosti kooperace;
využívání alternativních prost ředk ů pro hodnocení;
využívání schopnosti psaní pro rozvinutí schopnosti myšlení.
Projekt RWCT propaguje sedmdesát dobrovolník ů ve 38 zemích - v Evrop ě, Asii, Africe, v Severní, St řední a Jižní Americe. Zárove ň je využit i model "train-the- trainer" (školení školitel ů), podporovaný více než 600 školiteli, kte ří mají potenciál ovlivnit až 50 000 učitel ů na celém sv ětě (Albánie, Argentina, Arménie, Ázerbájdžán, Austrálie, Bělorusko, Bosna, Bulharsko, Kanada, Chorvatsko, Česká republika, Dominikánská republika, Ekvádor, Estonsko, Guatemala, Gruzie, Ma ďarsko, Kazachstán, Kosovo Kirgizstán, Lotyško, Litva, Makedonie, Modlávie, Mongolsko,
43
Pákistán, Polsko, Rumunsko, Rusko, Srbsko, Slovinsko, Tádžikistán, Tanzánie, Thajsko, Ukrajina, Velká Británie, Spojené státy americké, Uzbekistán). 59
V České republice si vzd ělávací program RWCT klade za cíl na všech stupních vzd ělávací soustavy zavád ět praktické vzd ělávací techniky, metody a strategie tvo řící otev řený celek a zárove ň provázaný, efektivní systém, jenž neklade p řílišný důraz na pedagogické, psychologické či jiné teoretické poznatky (a čkoliv je na nich založen). Up řednost ňuje přímé prožití vzd ělávacích činností a jejich následnou analýzu, jako podklad pro zkvalitn ění výuky.
Základní charakteristiky programu RWCT:
Rozvíjení samostatného myšlení žák ů a student ů pomocí promyšleného a strukturovaného využití čtení, psaní a diskuse, s cílem podnítit pot řebu a schopnost celoživotního vzd ělávání, tvo řivý přístup k novým problém ům a schopnost spolupráce a respektu k názor ům druhých;
Aktivní u čení - uv ědom ění si významu s následnou reflexí;
Prom ěna postavení pedagoga ve vzd ělávacím procesu;
Dosažení vyváženého pom ěru mezi znalostmi, dovednostmi a rozvíjenými postoji;
Využití/zohledn ění skute čných zájm ů a pot řeb jednotlivých student ů;
Neustálá reflexe vlastního u čení ze strany žák ů a student ů (d ůležitý nástroj celoživotního vzd ělávání);
Apel na vzájemnou kooperaci student ů;
Hodnocení u čebního procesu jako celku, nejen jeho výsledk ů;
Snaha o dosažení ztotožn ění se student ů s cíli u čení, jejich porozum ění, schopnost jejich samostatné formulace; 60 Otev řenost novým nápad ům a netradi čním řešením.
59 http://ct-net.net/ct_about ; 23/06/2007 60 Stanovy ob čanského sdružení Kritické myšlení, registrovány MV ČR 28. 2. 2000 44
3.3 St ěžejní sv ětové organizace rozvíjející kritické myšlení
3.3.1 Foundation for Critical Thinking (Nadace pro kritické myšlení)
Posláním Foundation for Critical Thinking (Nadace pro kritické myšlení) je v první řad ě integrace činnosti organizací svou činností ur čitým zp ůsobem souvisejících s působením této nadace (Centra výzkumu a teoretického rozvoje). Dále je jejím úkolem vytvá ření informa čních zdroj ů a po řádní akcí, které by pedagogickým pracovník ům umožnily zvýšení kvality jejich výuky.
Foundation for Critical Thinking je v úzkém spojení s Centrem pro kritické myšlení, tyto dv ě NNO spolupracují na propagaci vzd ělávacích reforem, snaží se dosáhnout smysluplných zm ěn ve vzd ělávacím procesu pomocí objektivního kritického myšlení.61
Název: Foundation for Critical Thinking Právní forma: Nadace Adresa: P.O. BOX 220, Dillon Brach, Kalifornie, USA Kontakt: [email protected] Vznik: 1987
Center for Critical Thinking (Centrum kritického myšlení)
Centrum kritického myšlení provádí výzkum týkající se problematiky kritického myšlení a p ředevším se zabývá ší řením informací k dané oblasti relevantních. Sponzoruje každoro čně konanou „Konferenci o kritickém myšlení a vzd ělávacích reformách“. Spolupracuje s mnoha univerzitami a ostatními vzd ělávacími institucemi. Koordinuje implementaci kritického myšlení do vzd ělávacích proces ů. Ve své činnosti vychází z předpokladu, že kritické myšlení dosud není plnohodnotnou sou částí vzd ělávacích program ů, a z přesv ědčení, že by tak tomu mohlo a m ělo být. 62
61 www.criticalthinking.org .; 15/05/207 62 http://www.criticalthinking.org/about/centerforCT.cfm , 27/04/2007
45
The National Council for Excellence in Critical Thinking (Národní rada pro dokonalost v kritickém myšlení)
Cílem činnosti této organizace je artikulovat, chránit a posilovat schopnost kritického myšlení ve v ědeckém výzkumu a v oblasti odborného vzd ělávání. Byla vytvo řena Nadací pro kritické myšlení (Foundation for Critical Thinking). Sdružuje v sou časné dob ě p řibližn ě 8 000 pedagog ů.63
International Center for the Assessment of Higher Order Thinking (Mezinárodní centrum pro hodnocení myšlení vyšší úrovn ě)
Mezinárodní centrum pro hodnocení myšlení vyšší úrovn ě bylo založeno pro podporu vzd ělávacích institucí v oblasti hodnocení schopnosti kritického myšlení jejich student ů. Specializuje se na hodnocení schopností kritického uvažování student ů a na hodnocení kvality relevantních vzd ělávacích program ů.64
3.3.2 CSICOP - Committee for the Scientific Investigation of the Claims of the Paranormal
CSICOP - Committee for the Scientific Investigation of the Claims of the Paranormal (Výbor pro v ědecké zkoumání paranormálních názor ů). V sou časné dob ě tato organizace sdružuje více než 50 000 člen ů, ve Spojených státech amerických provozuje n ěkolik výzkumných center. Je vydavatelem kritického časopisu Skeptical Inquirer. 65
CSICOP - v krátké dob ě již pod novým názvem Výbor pro skeptické bádání (The Committee for Skeptical Inquiry) podporuje kritické zkoumání paranormálních jev ů a pseudov ědeckých záv ěrů, je zastáncem v ědeckého pohledu na tuto problematiku a rozši řuje informace o výsledcích tohoto bádání nejen ve vědecké komunit ě, ale rovn ěž na
63 http://www.criticalthinking.org/about/nationalCouncil.cfm#233 , 19/05/2004
64 http://www.criticalthinking.org/about/nationalCouncil2.cfm ; 13/05/2007
65 http://www.csicop.org/ ; 05/05/2007 46 ve řejnosti. Rovn ěž propaguje v ědu a v ědecký p řístup, kritické myšlení, v ědecké vzd ělávání. Veškerá tato činnost se řídí t ěmito cíli:
zajiš ťovat interaktivní sít lidí zajímajících se o kritické zkoumání paranormálních jev ů, pseudov ědeckých tvrzení, p řispívání ke vzd ělávání spot řebitel ů;
vytvá řet souhrny na tato témata publikovaných materiál ů;
podporovat objektivní a nestranný výzkum ve všech oblastech, kde je ho zapot řebí;
po řádat konference a setkání;
publikovat články, jejichž tématem je zkoumání paranormálních jev ů;
neodmítat a priori žádné tvrzení, p ředložené k ov ěř ení, bez jeho objektivního zhodnocení.
Předsedou a zakladatelem CSICOP je prof. Paul Kurtz, emeritní profesor Státní univerzity New York v Buffalu (USA). Po t řiceti letech existence CSICOP byla tato organizace v listopadu roku 2006 p řejmenována na Committee for Skeptical Inquiry (CSI). Nový název vstoupí definitivn ě v platnost v nejbližších m ěsících.
Název: Committee for Skeptical Inquiry Právní forma: Nevládní nezisková organizace Adresa: 1976 Kontakt: Box 703, Amherst, New York, 14226 Vznik: 1994
3.3.3 European Council of Skeptical Organization (ECSO) – Evropská rada skeptických organizací
Byla založena v roce 1994 v Belgii, v pr ůběhu v po řadí 6. pravidelného kongresu evropských skeptických organizací. Svou činnost zapo čala v lednu roku 1995. Již na konci roku 1998 m ěla 12 členských organizací. ECSO koordinuje aktivity evropských organizací a osob, které se zam ěř ují na kritické zkoumání pseudov ědeckých tvrzení a prohlášení,
47 včetn ě zkoumání paranormálních jev ů a rovn ěž propagací výsledk ů t ěchto zkoumání. Organizuje pravidelné kongresy skeptických organizací, pravideln ě publikuje souhrnná review o aktuálním stavu paranormálních a pseudov ědeckých aktivitách v Evrop ě.66
Název: European Council of Skeptical Organization (ECSO) Právní forma: Nevládní nezisková organizace Adresa: Arheilger Weg 11; 64380 Rossdorf ; germany Kontakt: +49 6154 695023 Vznik: 1994
Hlavní cíle ECSO
Chránit ve řejnost p řed ší řením tvrzení a zp ůsob ů lé čby, které nebyly podrobeny kritickému testování a mohou proto znamenat potenciální nebezpe čí;
Zkoumat prost řednictvím kontrolovaného testování tyto neobvyklé jevy, jež jsou na okraji či v rozporu se sou časným v ědeckým poznáním;
Uplat ňovat tento postup zvlášt ě u jev ů identifikovaných jako paranormální, či pseudov ědecké;
Nicmén ě, žádný záv ěr, vysv ětlení nebo teorie nebudou zamítnuty, aniž by byly podrobeny objektivnímu hodnocení;
Prosazovat p řístup k ve řejnosti založený na “best practice” ve v ědě a medicín ě.
Členské organizace
Stát Organizace
Studiekring voor Kritische Evaluatie van Belgie Pseudo-wetenschap en het Paranormale v.z.w. Comité Belge pour l'Investigation Belgie Scientifique des Phénomènes Réputés Paranormaux, asbl Česká republika Český klub skeptik ů SISYFOS Skepsis r.y., the Finnish association of Finsko skeptics Association Francaise pour l'Informacion Francie Scientifique Francie Observatoire Zététique
66 http://www.ecso.org/ , 23/06/2007 48
Stát Organizace
Gesellschaft zur wissenschaftlichen Německo Untersuchung von Parawissenschaften e.V. Velká Británie The Association for Skeptical Enquiry Irsko Irish Skeptics Society Comitato Italiano per il Controllo delle Itálie Affermazioni sul Paranormale Nizozemí Stichting Skepsis ARP - Sociedad para el Avance del Špan ělsko Pensamiento Crítico Špan ělsko Círculo Escéptico Švédsko Föreningen Vetenskap och Folkbildning
Další skeptické organizace pracují v těchto státech: Argentina, Austrálie, Brazílie, Kanada, Čína, Kostarika, Dánsko, Ekvádor, Estonsko, Ma ďarsko, Indie, Izrael, Japonsko, Kazachstán, Ke ňa, Jižní Korea, Mexiko, Nový Zéland, Norsko, Peru, Polsko, Rusko, Jižní Afrika, Srí Lanka, Tchaj-wan, Ukrajina, Spojené státy americké, Venezuela. 67
3.4 Sou časné trendy
Sou časné trendy v aplikaci p řístupu kritického myšlení do každodenní praxe spo čívají p ředevším v posílení jeho vlivu v oblasti všeobecného a odborného vzd ělávání. Úloha školy je stále více spat řována nikoliv pouze v předávání základních znalostí a schopností, ale také v rozvíjení schopnosti kritického myšlení, s využíváním jednotlivých p ředm ětů jako nástroje pro podporu kritického myšlení, se zd ůrazn ěním podstaty kritického myšlení pro utvá ření postoj ů a hodnot u jednotlivc ů. Pozornost je zam ěř ena na nalézání nových prost ředk ů rozvíjejících kritické myšlení ve výuce.
3.5 Analýza možných p řínos ů kritického myšlení pro ob čanskou spole čnost, ob čanský sektor
Aplikace p řístupu kritického myšlení je univerzáln ě použitelným nástrojem ve všech oblastech lidské činnosti. Na základ ě dlouhodobého studia této
67 http://www.ecso.org/component/option,com_weblinks/catid,13/Itemid,27/ ; 23/06/2007
49 multidimenzionální problematiky shrnuji v této kapitole nejd ůležit ější pozitivní vlivy, které mohou pro ob čanskou spole čnost a ob čanský sektor znamenat významný p řínos v tom ohledu, že mohou ovlivnit tyto dovednosti/schopnosti, jež jsou pro adekvátní funkci ob čanské spole čnosti nezbytné.
Včasné rozpoznávání problém ů a nalézání vhodných prost ředk ů k jejich řešení; promýšlení všech relevantních možností, v četn ě t ěch, které dosud nebyly zohledn ěny;
Chápání a používání jazyka s přesností, jasností a dovedností rozlišit podstatné od nepodstatného; používat a hledat vhodné argumenty;
Rozpoznávání nevy řč ených p ředpoklad ů, domn ěnek a význam ů;
Rychlá a správná interpretace údaj ů a dat, argument ů, výraz ů a pojm ů;
Kvalitní vyhodnocování d ůkaz ů, vyhodnocování výrok ů, posuzování přijatelnosti a v ěrohodnosti tvrzení;
Rozpoznávání existujících logických vztah ů mezi jednotlivými tvrzeními a výroky; vyvozování oprávn ěných záv ěrů a úsudk ů; předkládání p řesných, bezchybných, precizních a výstižných úsudk ů;
Prov ěř ování záv ěrů a úsudk ů, k nimž jsme dosp ěli;
Posílení schopnosti zm ěny našich vžitých názor ů a přesv ědčení na základ ě našich p ředchozích zkušeností. 68
Umožn ění náhledu na problém z různých úhl ů pohled ů;
Včasné nalézání relevantních, k problému souvztažných informací, hledání alternativ nabízejících se řešení;
Včasné uv ědom ění si pravidla p ředb ěžné opatrnosti;
Zvýšení schopnosti rozlišovat podstatné od nepodstatného;
Zvýšení naší odolnosti v ůč i manipulativnímu jednání;
Zvýšení naší schopnosti být kritickým a analytickým pozorovatelem; (jasné vid ění souvislostí, p říčin a d ůsledk ů; zhodnocení našich předchozí zkušenosti); 69 Posílení efektivní komunikace ve všech jejích podobách.
68 FISHER, A.: Critical Thinking, An Introduction. Cambridge University Press. http://:assets. cambridge.org/0521009847/sample/0521009847WS.PDF; 27/03/2007 69 KVÍZOVÁ, Irena: Kritické myšlení v kontextu sociální práce . Ústí nad Labem. UJEP.2004 (bakalá řská práce) 50
4. Profily organizací podporujících rozvoj kritického myšlení v české ob čanské spole čnosti
4.1 Profil nevládní neziskové organizace „Kritické myšlení, o. s.“
Profil ob čanského sdružení Kritické myšlení je založen na studiu dokument ů, (stanovy ob čanského sdružení a vzorky Kritických list ů - čtvrtletníku pro kritické myšlení na školách) a dále dokument ů zve řejn ěných v internetové prezentaci ob čanského sdružení na adrese http://www.kritickemysleni.cz . Výro ční zprávy toto ob čanské sdružení nezpracovává.
4.1.1 Základní charakteristiky ob čanského sdružení
Ob čanské sdružení Kritické myšlení bylo registrováno 28. 2. 2000 Ministerstvem vnitra ČR. Založeno bylo v souladu se zákonem č. 83/1990 Sb., o sdružování ob čan ů. Je právnickou osobou, jejíž činnost je výše uvedeným zákonem upravena a vymezena. Základní charakteristiky týkající se činnosti ob čanského sdružení vyplývají ze zn ění jeho stanov.
Obecným cílem sdružení je:
Rozvíjet a zkvalit ňovat celkovou národní vzd ělanost, vzd ělávání d ětí a dosp ělých, ve smyslu posílení zodpov ědnosti a smyslu pro demokracii, s důrazem na nutnou efektivitu pedagogických p řístup ů a metod u čení, vedení vyu čování a myšlení. 70
4.1.2 Základní aktivity ob čanského sdružení
Specifické cíle činnosti ob čanského sdružení Kritické myšlení jsou tyto:
Realizace vzd ělávacích kurz ů zam ěř ených na rozvoj kritického myšlení;
Zpracování pracovních materiálu pro vzd ělávací kurzy;
Koordinace registrace a certifikace ú častník ů kurz ů a lektor ů;
70 Stanovy ob čanského sdružení s názvem „Kritické myšlení“, založeného v souladu se zn ěním zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování ob čan ů 51
Poskytování organiza ční, konzulta ční, vzd ělávací a poradenské podpory dalším ú častník ům vzd ělávacích proces ů;
Certifikace proškolených týmu, resp. vzd ělávacích institucí jako metodických a tréninkových center Kritického myšlení, Aktivního u čení, jež budou sloužit pro další ov ěř ování a rozvoj program ů sdružení;
Organizace konferencí;
Zpracovávání odborných posudk ů;
Zprost ředkovávání kontakt ů a informovanosti mezi zájemci o zkvalitn ění vzd ělávání;
Podpora informovanosti ve řejnosti; 71 Spolupráce s dalšími aktéry na poli vzd ělávání v ČR i zahrani čí.
4.1.3 Popis struktury organizace
Ob čanské sdružení Kritické myšlení řídí podle stanov tyto orgány:
Předseda – je statutárním orgánem ob čanského sdružení, je oprávn ěn činit za sdružení všechny úkony, zastupuje sdružení navenek. Spravuje majetek sdružení, je zodpov ědný za řízení jeho činnosti a rozhodování o všech záležitostech sdružení. Výlu čné pravomoci p ředsedy sdružení jsou stanoveny ve stanovách.
Revizor – je kontrolním orgánem ob čanského sdružení. Jeho úlohou je zejména kontrola pln ění cíl ů sdružení, p řezkoumání ro ční ú četní uzáv ěrky, dohled na tím, zda sdružení vyvíjí svou činnost v souladu se stanovami a aktuálním zn ěním platných zákon ů.
Valná hromada – je nejvyšším orgánem sdružení, tvo ří ji všichni členové sdružení. Schází se minimáln ě jedenkráte ro čně. Rozhoduje o zásadách hospoda ření, přijímání nových člen ů, zm ěnách zn ění stanov, volb ě orgán ů sdružení, ukon čení činnosti a zániku sdružení.
Ve stanovách je zmín ěna i možnosti založení Odborné rady sdružení – ta by m ěla být složena z význa čných a špi čkových odborník ů z oblasti vzd ělávání, kultury, vědy a ve řejného života. 72
71 Stanovy ob čanského sdružení s názvem „Kritické myšlení“ , založeného v souladu se zn ěním zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování ob čan ů 52
4.1.4 Popis konkrétních aktivit organizace
Realizované projekty
Tento p řehled byl zpracován na základ ě materiálu „Stru čné ohlednutí za deseti lety ob čanského sdružení Kritické myšlení“:
1997 - léto - prob ěhlo první setkání zástupc ů 9 zemí s řediteli programu RWCT v Ma ďarsku
1997 - 1998 - první setkání zájemc ů o RWCT;
1998 - léto - konference RWCT v Alexandrii ve Washingtonu;
1998 -1999 - příprava a realizace prvních kurz ů RWCT ve školách, nových kurz ů pro druhou generaci lektor ů;
1999 – léto – Letní škola „U číme se kriticky myslet“ na Vyso čin ě;
1999 – 2000 - probíhají první kurzy RWCT pro objednatele; činnost ob čanského sdružení je inspirací pro 2 desítky rozhlasových dílen kritického myšlení;
2000 – léto – Letní škola „U číme se kriticky myslet II“;
2000 – 2001 – pokra čování kurz ů RWCT, byl zahájen kurz „Myslí celá škola“ zam ěř ený na kurzy RWCT pro všechny členy jednotlivých u čitelských sbor ů, za čaly být vydávány Kritické listy;
2001 – léto – Letní škola RWCT v Zahrádkách u Krásné Lípy;
2001 – 2002 – pokra čování kurz ů RWCT, jak otev řených, tak pro celé školy; účast na Duhové konferenci „Inovácie v škole“ na Slovensku;
2002 – Letní škola RWCT v Hlásce u Zlenic;
2002 – 2003 - pokra čování kurz ů RWCT (jak otev řených, tak pro celé školy);
2003 – léto – Letní škola RWCT v Lipnici nad Sázavou;
2003 -2004 - pokra čování kurz ů RWCT;
2004 – 2005 - pokra čování kurz ů RWCT, jak otev řených, tak pro celé školy; realizace kurz ů 3 X PRO tvorbu ŠVP (pozn. Školních vzd ělávacích program ů); vydání sborníku Interkulturního vzd ělávání ve školních vzd ělávacích programech v rámci projektu Varianty; realizace kurzu tvorby školního vzd ělávacího plánu pro skupinu škol z Prahy a okolí (projekt Koordinátor);
72 Stanovy ob čanského sdružení s názvem „Kritické myšlení“, založeného v souladu se zn ěním zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování ob čan ů 53
2005 – Letní škola RWCT v Doubravce;
2005 – 2006 - pokra čování kurz ů RWCT (jak otev řených, tak pro celé školy); realizace Konference pražských u čitel ů s účastí koleg ů z Francie a Slovenska; byla zahájena p říprava pro nové vydání p říru ček k programu RWCT; byl realizován kurz lektorských dovedností; byl zahájen projekt ROVNOVÁHA, spolufinancovaný Evropským sociálním fondem);
2006 – léto – Letní škola RWCT v Popelné u Nicova;
2006 – 2007 – tento školní rok je pro vzd ělávací program RWCT v ČR desátý - jubilejní. 73
Aktuáln ě probíhající aktivity
Ob čanské sdružení Kritické myšlení svou činnost zam ěř ilo na vzd ělávací program „Reading and Writing for Critical Thinking“ (dále RWCT), jeho ší ření a zdokonalování. Je organizátorem kurzů dalšího vzd ělávání v této oblasti, vydavatelem vzd ělávacích materiál ů, autorem webové stránky, sloužící jako informa ční základna programu RWCT, p ředstavuje d ůležitý prvek informa ční sít ě o problematice kritického myšlení, v pedagogických kruzích také konzulta ční podporu.
Vzd ělávací program RWCT klade d ůraz na osvojení praktických vzd ělávacích metod a technik vedoucích k osvojení kritického myšlení, je založen na výsledcích nejnov ějších výzkum ů v oblasti psychologie a pedagogiky. 74
Stejn ě jako každým rokem i letos bude organizována Letní škola kritického myšlení – jeden týden intenzivního tréninku pro pokro čilé, bude i nadále vydáván časopis Kritické listy, mezinárodní čtvrtletník Thinking Classroom/Peremena, aktualizována webová stránka www.kritickemysleni , zprost ředkovávající zárove ň i informa ční a nabídkovou sí ť Kritické myšlení.
73 Stru čné ohlednutí za deseti lety ob čanského sdružení Kritické myšlení , materiál zaslaný ob čanským sdružením Kritické myšlení, 17/04/2007
74 http://www.kritickemysleni.cz/kdojsme_strucne.php , 8/8/2006 54
Projekty plánované a p řipravované
Do dalších let plánuje ob čanské sdružení Kritické myšlení siln ější zam ěř ení na čtená řství (program RWCT), než jak tomu bylo v uplynulých 5 letech, kdy bylo zna čná část úsilí soust řed ěna do tvorby a promýšlení školních vzd ělávacích program ů. V tomto ohledu lze charakterizovat i nov ě p řipravovaný projekt. Podrobnosti o jeho obsahu ob čanské sdružení nezve řejnilo.
4.1.5 Kontakty
Název: KRITICKÉ MYŠLENÍ Právní forma: Ob čanské sdružení Adresa: Janského 2437, Praha, 155 00
Kontakt: www.kritickemysleni.cz
IČO: 70802742 Datum vzniku: 28. 2. 2000 Zdroj: ČSÚ, Registr ekonomických subjekt ů, 2006
4.2 Profil nevládní neziskové organizace „Klub českých skeptik ů Sisyfos“
Profil ob čanského sdružení Klub českých skeptik ů Sisyfos byl zpracován na základ ě studia dokument ů p ředaných p ředsedou tohoto ob čanského sdružení (výro ční zprávy ob čanského sdružení za roky 2005 a 2006) a dokument ů zve řejn ěných v internetové prezentaci ob čanského sdružení na adrese http://www.sisyfos.cz – především na základ ě dokumentu „Stanovy Českého klubu skeptik ů“.
4.2.1 Základní charakteristiky ob čanského sdružení
Český klub skeptik ů Sisyfos je dobrovolným sdružením ob čan ů založeným v roce 1994 podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování ob čan ů.
Základní metodou, na jejímž základ ě „ Český klub skeptik ů SISYFOS“ realizuje svou činnost, je tzv. „nový skepticismus“, a to ve smyslu kritického racionalismu.
55
St ěžejním cílem sdružení je ší ření a obhajování poznatk ů sou časné v ědy, podpora a výchova k racionálnímu, kritickému myšlení, v ědecká analýza nedoložených a tzv. nadp řirozených úkaz ů a podobných názor ů. „Český klub skeptik ů Sisyfos“ plným právem nese charakteristiku spole čnosti pro podporu kritického myšlení. Sou časný stav aktivních člen ů je 351.75
Toto ob čanské sdružení vzniklo na základ ě podn ětu n ěkolika osob (převážn ě vědeckých pracovník ů), kte ří tak reagovali na masivní ší ření nev ědeckých a protiv ědeckých myšlenek v České republice po roce 1989. Tímto zp ůsobem se rozhodli tomuto jevu aktivn ě čelit, vědomi si toho, že je čeká náro čná práce, zdánliv ě marná, nikdy nekon čící, p řesto nezbytná. V rámci ob čanského sdružení aktivn ě pracují tyto tři sekce: sekce fyzikální, sekce medicínsko-biologická a sekce spole čenskov ědní . 76
Faktory dlouholetého přínosného působení ob čanského sdružení Klub českých skeptik ů lze nalézt především v kvalitní koordinaci a organizaci jednotlivých aktivit, v osobním zaujetí jeho člen ů pro obhajobu kritického myšlení. V neposlední řad ě je také nutné zmínit vynikající vzd ělanostní zázemí jednotlivých člen ů, bez n ěhož by zřejm ě existence tohoto ob čanského sdružení byla nemyslitelná.
4.2.2 Základní aktivity ob čanského sdružení
Základním posláním ob čanského sdružení Klubu českých skeptik ů Sisyfos je:
„Ší řit a obhajovat poznatky a výsledky sou časné v ědy.
Podporovat racionální, kritické myšlení a seznamovat ve řejnost s principy vědecké metody.
Vystupovat proti ší ření paranormálních názor ů a neov ěř ených postup ů.
Usilovat o to, aby se vysoké školy, v ědecké spole čnosti a instituce aktivn ě hlásily k odpov ědnosti za obhajobu vědy a kritického myšlení a k napl ňování bod ů p ředchozích.
Zkoumat sporné jevy a tvrzení.
75 http://www.sisyfos.cz/ , 8/8/2006 76 Zpráva Českého klubu skeptik ů SISYFOS za rok 2006 , poskytnutá p ředsedou ob čanského sdružení doc. RNDr. Čeňkem Zlatníkem, CSc., 13/04/2007 56
Poskytovat informace a pomoc ob čan ům v ochran ě p řed podvodnými výrobky a p řed neú činnými nebo nebezpe čnými metodami alternativní medicíny a lé čiteli.
Ve shod ě s posláním a cíli klub odmítá zasahovat do oblasti náboženské, morální a politické.“ 77
4.2.3 Popis struktury organizace
Organiza ční struktury ob čanského sdružení jsou dány jeho stanovami:
Výro ční konference – je vrcholným orgánem ob čanského sdružení, svolává ji předsednictvo, a to jedenkrát ro čně;
Předsednictvo - v období mezi konferencemi řídí činnost klubu (je volené na výro ční konferenci, schází se cca čty řikrát za rok);
Předseda p ředsednictva – je statutárním zástupcem klubu;
Výro ční konference stanovuje rovn ěž jednotlivce odpov ědné za funkci jednatele, pokladníka a revizora účtů; stanovy p řipouští rovn ěž možnost zřízení dalších funkcí. 78
4.2.4 Popis konkrétních aktivit organizace
Realizované projekty
Vydávání Zpravodaje Sisyfos (cca 4 čísla ro čně, náklad cca 500 ks);
Vydávání sborníku „V ěda kontra iracionalita“ a publikace vybraného souboru přednášek stejnojmenného cyklu na www.sisyfos.cz;
Publikace článk ů a rozhovor ů v denním tisku a časopisech, vystoupení člen ů ob čanského sdružení v rozhlase a televizi (v roce 2005 a 2006 každoro čně více než 20 článk ů);
Přednáškový cyklus se skeptickou tématikou „V ěda kontra iracionalita“, jenž probíhá bez p řerušení od data vzniku spole čnosti, tyto p řednášky jsou nabízeny i prost řednictvím webových stránek, v roce 2006 prob ěhly tyto p řednášky:
Obrat Evropy ku geneticky modifikovaným potravinám;
77 http://www.sisyfos.cz/sisyfos/dokument/stanovy.html, 25/05/2007 78 http://www.sisyfos.cz/sisyfos/dokument/stanovy.html, 25/05/2007 57
Nobelovy ceny ve 20. století;
Máme se bát pta čí ch řipky?;
Vzd ělání a vzd ělávání na po čátku 21. století;
Rizika jaderné energetiky – k 20. výro čí Černobylu
Spiritismus, channeling a poltergeisti;
Boj o Darwina na amerických ve řejných školách;
Tajemná virgule a zemní zá ření;
Skeptický kongres v Alicante; Pro č lidé rádi v ěř í šarlatán ům a neradi v ědc ům?
Vydání skeptické knihy „Dialog o mimozemš ťanech“ (autory jsou J. Grygar, S. Ramešová, vydala Paseka, Litomyšl, 2006);
Všestranné informování o aktivitách občanského sdružení na www.sisyfos.cz ;
Úzká spolupráce s příbuznými skeptickými spole čnostmi v zahrani čí, mimo jiné je Klub českých skeptik ů Sisyfos členem organizace evropských skeptik ů ECSO (European Council of Skeptical Organizations), v níž funkci místop ředsedy zastává Dr. Ji ří Grygar;
Velký d ůraz je kladen na podporu pronikání kritického myšlení do škol. Za nejú činn ější p řístup pokládají členové ob čanského sdružení SISYFOS „skeptické“ vzd ělávání u čitel ů. Tento zám ěr byl podpo řen t ěmito iniciativami:
Ve spolupráci s Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze poskytuje SISYFOS konzulta ční podporu u čitel ů p ři tvorb ě školních vzd ělávacích program ů (zejména prost řednictvím publikace p řísp ěvk ů na specifických webových stránkách garantovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR – www. rvp.cz).
Ob čanské sdružení Klub českých skeptik ů SISYFOS získalo v roce 2006 akreditaci MŠMT ČR k provád ění vzd ělávacích program ů zam ěř ených na další vzd ělávání pedagogických pracovník ů. V rámci této aktivity byla schválena tato témata: o Rozdíly mezi v ědeckou a alternativní medicínou. Infiltrace lé čitelských zp ůsob ů do každodenního života. o Je globální oteplování následkem činností lidí? Bojí se nás rostliny? o Spole čenské v ědy v kontaktu s iracionalitou. Mýty o nebezpe čí radioaktivity. o Kreacionismus versus evoluce. Rostliny pro budoucnost.
58
Nominování nositel ů anticeny „Bludné balvany“ - Originální anticena „Bludný balvan“ je od roku 1999 každoro čně udílena subjekt ům za „významné p řísp ěvky v klamání české ve řejnosti“. Ohodnocení „Bludný balvan“ je ur čeno pro jednotlivce i organizace, potenciáln ě pro všechny, kdo pomáhají rozvoji iracionality v české spole čnosti.
Pravidelná setkání - Skeptikon (2004, 2005, 2006) - Tato setkání Klubu českých skeptik ů SISYFOS se za poslední roky uskute čnila t ři. Jejich hlavní programovou náplní jsou p řednášky (rovn ěž ve řejn ě p řístupné i ne člen ům). 79
Aktuáln ě probíhající aktivity
Aktuáln ě probíhající aktivity se vzhledem k systematickému pojetí činnosti Klubu českých skeptik ů SISYFOS tém ěř neliší od aktivit probíhajících v uplynulých letech:
Pokra čuje vydávání Zpravodaje Sisyfos;
Pokra čuje vydávání sborníku „V ěda kontra iracionalita“, zve řej ňování vybraného souboru p řednášek na www.sisyfos.cz;
Jsou publikovány články a rozhovory ve sd ělovacích médiích; denním tisku a časopisech;
Pokra čuje p řednáškový cyklus se skeptickou tématikou „V ěda kontra iracionalita“;
Pokra čuje zevrubné informování o aktivitách o. s. na www.sisyfos.cz ;
Je prohlubována spolupráce s příbuznými skeptickými spole čnostmi v zahrani čí;
Jsou podnikány další aktivity k podpo ře pronikání kritického myšlení do škol;
I v letošním roce budou nominováni nositelé anticeny „Bludné balvany“;
Pravidelné setkání Skeptikon 2007 se uskute čnilo v kv ětnu roku 2007 v Turnov ě.80
79 Zprávy Českého klubu skeptik ů SISYFOS za rok 2005, 2006 , poskytnuté předsedou ob čanského sdružení doc. RNDr. Čeňkem Zlatníkem, CSc., 13/04/2007
80 www.sisyfos.cz ; 27/04/2007 59
Projekty plánované a p řipravované
Stru čný výkladový slovník českých skeptik ů - Impulsem ke zpracování „Stru čného výkladového slovníku českých skeptik ů“ byl sou časný stav spole čnosti, v níž je víra v paranormální jevy výrazn ě rozší řena. Zatímco iracionalita má v informa čních médiích široký prostor pro publicitu, prozatím existuje jen málo kritických pramen ů, jež by z vědeckého hlediska sporné jevy objektivn ě vysv ětlovaly.
Jedním z takovýchto zdroj ů bude i výkladový slovník, jenž se ob čanské sdružení Klub českých skeptik ů SISYFOS rozhodlo p ředložit ve řejnosti na své webové stránce. (Inspirací pro vytvo ření tohoto slovníku se stal p ředevším americký slovník „The Skeptic´s Dictionary“ (www.skepdic.com ), dílo R. T. Carrolla). V Německu bylo v knižní podob ě vydáno podobné dílo „Lexikon der Parawissenschaften“. Hlavní výhradou pro použitelnost t ěchto d ěl pro české prost ředí je to, že vzhledem k úzkému zam ěř ení na specifickou situaci jak v USA, tak v SRN jen částe čně odrážejí aktuální prost ředí - paranormální názory a metody českých autor ů. Další námitkou pak m ůže být i skute čnost, že oba dva slovníky jsou pouze jednostranným pohledem - americký Carroll ův slovník je pohledem psychologa, německé dílo se vyzna čuje širším obsahovým rozsahem, ale je stru čnější.
Zpracovatelé českého „Skeptického slovníku“ si kladou za cíl poskytnout objektivní, p řesné a podložené informace o p ředm ětech skeptického zájmu z racionálního hlediska a z kritického pohledu. V obsažených heslech jsou zpracovány paranormální jevy, fenomény a disciplíny (včetn ě r ůzných sporných a diskutabilních názor ů) v České republice rozší řené. Do slovníku jsou za řazena hesla, od šarlatánství a absurdit po čínaje, p řes paranormální oblast až k problém ům seriózním, nicmén ě často myln ě interpretovaným a také zám ěrn ě zkreslovaným. Slovník obsahuje i názory na n ěkterá aktuální spole čenská témata, jež jsou často chápána myln ě nebo iracionáln ě.
Auto ři „Skeptického slovníku“ se p ři výkladu omezili na využití pouze kritických pramen ů, které b ěžný čtená ř nemá k dispozici. Jsou si v ědomi toho, že výb ěr hesel je prozatím nep říliš rovnom ěrný. Tato základní verze slovníku bude pr ůběžn ě dopl ňována tak, aby postupn ě obsáhl všechna adekvátní témata.. P řehledem
60 citací umož ňuje čtená ři získat p řehled o programu, aktivitách a názorech Klubu českých skeptik ů SISYFOS. 81
4.2.5 Kontakty
Název: Český klub skeptik ů Sisyfos Právní forma: Ob čanské sdružení Adresa: U studánky 18, Praha-Bubene č ,170 00
Kontakt: www.sisyfos.cz IČO: 62933043 Vznik: 27. 12. 1994 Zdroj: ČSÚ, Registr ekonomických subjekt ů, 2006
4.3 Komparace p řístupu obou zkoumaných organizací k řešení problematiky
Porovnáním výše uvedených stru čných shrnutí charakteristik uvedených nevládních neziskových organizací lze dojít k těmto záv ěrům:
Nevládní neziskové organizace zabývající se v naší republice propagací myšlenky kritického myšlení – Klub Českých skeptik ů Sisyfos, o. s. a Kritické myšlení, o. s. - se ve svém záb ěru cílových skupin a aktivitách zna čně odlišují. Ob čanské sdružení Kritické myšlení se soust řeďuje na pedagogickou praxi s vyúst ěním do odpovídajících technik využitelných k posílení schopnosti kriticky myslet, ob čanské sdružení Český klub skeptik ů Sisyfos svou činnost zam ěř uje na ší ření a obhajobu poznatk ů sou časné v ědy, podporu racionálního a kritického myšlení, seznamování ve řejnosti s principy v ědecké metody, zkoumání sporných jev ů a tvrzení.
Ob ě dv ě organizace se liší nejen zam ěř ením své činnosti, ale rovn ěž strukturou své členské základny. Zatímco Klub českých skeptik ů Sisyfos (351 člen ů) je svou
81 Stru čný výkladový slovník českých skeptik ů, předkládaný základ sborníku vytvo řený prof. MUDr. Ji řím He řtem, DrSc., zaslaný elektronicky tímtéž dne 29/05/2007
61 podstatou ob čanským sdružením novým potenciálním člen ům otev řeným, strategií ob čanského sdružení Kritické myšlení je s nejv ětší pravd ěpodobností setrvání na principu členství na základ ě úzké odbornosti ve vztahu k činnostem, na n ěž se specializovalo.
Významné rozdíly lze shledat rovn ěž v cílových skupinách, které tato ob čanská sdružení mají prost řednictvím své činnosti v úmyslu oslovit. V případ ě Českého klubu skeptik ů Sisyfos je to ve řejnost v nejširším slova smyslu, ob čanské sdružení Kritické myšlení se soust řeďuje p ředevším na profesionály p ůsobící ve vzd ělávacím systému České republiky.
Komparace obou dvou ob čanských sdružení nabízí tento zásadní sty čný bod: tato dv ě ob čanská družení jsou, pokud je mi známo, jedinými organizacemi ob čanského sektoru, které se propagací a ší řením principu kritického myšlení v České republice zabývají.
62
5. Kvalitativní výzkum organizací
Metodu kvalitativního výzkumu jsem zvolila z těchto d ůvod ů:
u zvoleného tématu této práce m ůže vést k hlubšímu poznání reality;
vycházela jsem z p ředpokladu, že jakákoliv z metod kvantitativního výzkumu by byla pro zkoumanou skute čnost mén ě p řínosná,
téma této práce je mnohodimenzionální, nebylo by smysluplné provést redukci na dimenzi omezeného po čtu prom ěnných a analyzovaných vztah ů mezi nimi.
„Kvalitativní výzkum je nenumerické šet ření a interpretace sociální reality. Cílem tu je odkrýt význam podkládaný sd ělovaným informacím. Cílem kvalitativního výzkumu je vytvá ření nového porozum ění.“ 82
Pro ú čely zpracování výzkumné části diplomové práce, k napln ění cíle objasnit zvolenou problematiku, tedy p řínos ob čanského sektoru pro rozvoj kritického myšlení v české spole čnosti, jsem pro výše uvedený zám ěr zvolila tuto metodu kvalitativního sociologického výzkumu: hloubkové e-mailové rozhovory. Metoda interview p řináší porozum ění zkušenosti. Je založena na intenzivním kontaktu se skupinou jedinc ů, s cílem poznání toho, pro č jednají ur čitým zp ůsobem. P řináší také popis souvisejících interakcí a jednání. 83
Ve svém kvalitativním výzkumu jsem se snažila uplatnit induktivní postup myšlení, postup spo čívající v hledání souvislostí, které mohou existovat mezi prom ěnnými v oblasti mého zájmu. Uv ědomuji si omezenou možnost výstup ů tohoto výzkumu z hlediska jeho možné generalizace na ostatní nevládní neziskové organizace, nebo ť vybraný výzkumný vzorek, dv ě nevládní neziskové organizace zabývající se podporou rozvoje kritického myšlení v české spole čnosti, je úzce specifický.
Metody kvalitativního výzkumu jsem využila se zám ěrem získat pokud možno co nejhlubší popis zkoumané problematiky, pro možnost poskytnutí podrobné
82 DISMAN, M.: Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha. Karolinum. 2000. str. 299 83 HENDL, Jan: Kvalitativní výzkum . Praha. Portál.2005. str. 50 - 52 63 informace o tom, pro č se daný fenomén – v tomto p řípad ě cílená podpora rozvoje kritického myšlení – v české spole čnosti objevil. 84
5.1 Popis použité metody
Jak bylo výše uvedeno, pro realizaci vlastního kvalitativního výzkumu v rámci diplomové práce jsem zvolila metodu hloubkových e-mailových rozhovor ů. V jeho úvodní fázi jsem e-mailovou zprávou, telefonem nebo osobn ě oslovila připravenými otázkami vybrané respondenty, samoz řejm ě s podrobným vysv ětlením ú čelu, zám ěru výzkumu a technických podrobností zp ůsobu, jakým je realizován. Ve fázi návazné jsem na základ ě odpov ědí jednotlivých respondent ů reagovala cílenými podrobn ějšími otázkami.
Další postupové kroky ve výzkumu byly provedeny v těchto fázích:
Uchování a organizace dat – pro možnost archivace a dalšího zpracování byly texty jednotlivých interview uloženy a zajišt ěny proti p řípadné ztrát ě dat na několika zálohovacích médiích (harddisk, USB disk, v četn ě zálohy v pr ůběhu výzkumu obdržených elektronických zpráv).
Segmentace – zahrnovala rozd ělení dat do analytických jednotek. Přirozeným segmentem byla v tomto p řípad ě odpov ěď respondenta na danou otázku.
Kódování – představovalo úst řední bod analýzy, k úsek ům dat byly p řiřazeny kódy tak, aby jej klasifikovaly a kategorizovaly.
Poznámkování – k text ům odpov ědí byly zaznamenány poznámky vztahující se jak ke sb ěru dat, tak k jejich analýze, nejd ůležit ějšími z nich se jeví poznámky o jednotlivých kódech a jejich vztazích.
Pr ůběžný souhrn – byl zpracován jako první shrnutí toho, co výzkum dosud odhalil, jako základ pro stanovení témat, jež je nutné dále analyzovat. 85
Analýza a interpretace dat; 86 Příprava zprávy o výsledcích výzkumu.
84 HENDL, Jan: Kvalitativní výzkum . Praha. Portál.2005. str. 53 85 HENDL, Jan: Kvalitativní výzkum . Praha. Portál.2005. str. 228 - 239 86 HENDL, Jan: Kvalitativní výzkum . Praha. Portál.2005. str. 114 64
5.2 Od ůvodn ění on-line metody kvalitativního výzkumu
Pro od ůvodn ění on-line metody kvalitativního výzkumu bylo obtížné nalézt adekvátní odbornou literaturu, a to p řesto, že jsou tyto metody, zejména v oblasti výzkumu trhu b ěžn ě používány. Odkazuji proto na práci pracovník ů University Florida: MOORE, James L. , FLOWERS, L. A.: Qualitative research and the world wide web: Step- by-step guide, jež dává podrobný návod, jak tento typ výzkumu provést. 87
Ve své podstat ě používá on-line kvalitativní výzkum podobné formy a metody jako jeho klasická podoba. Je pouze jejich obohacením o nový p řístup, umožn ěný rozvíjejícími se komunika čními technologiemi. Jeho další možné formy krom ě hloubkových e-mail rozhovor ů jsou tyto: on-line skupinové diskuze (on-line focus groups), e-mailové skupiny (e-mail groups), on-line brainstorming.
Hlavní výhody t ěchto forem jsou tyto:
umož ňují p řenos aktuálních názor ů respondent ů nezávisle na tom, kde se momentáln ě nalézají;
svou roli sehrává i výrazné snížení náklad ů na výzkum;
nesporným pozitivem je i kvantitativní posun v množství pot řebného času, které se možností p řesunu velkých kvant informací na velké vzdálenosti a velkou rychlostí výrazn ě zmenšuje;
vzhledem k výše uvedeným faktor ům se zvyšuje i potenciál aktivního zapojení všech zú častn ěných;
v neposlední řad ě je nutno zmínit i výhodu rychlého p řístupu k informacím a možnost jejich okamžité elektronické archivace.
Jsem si v ědoma toho, že všechny metody kvantitativního výzkumu mají tyto spole čné charakteristiky:
poskytují nám mnoho informací o velmi malém po čtu jedinc ů;
znamenají silnou redukci po čtu sledovaných jedinc ů;
87 MOORE, James L. , FLOWERS, L. A. Qualitative research and the world wide web: Step- by-step guide . http://jtc.colstate.edu/vol3_1/Moore/Moore.htm . 29/5/2007
65
generalizace jejich výsledk ů na populaci je velmi problematická, leckdy nemožná;
oproti kvantitativnímu výzkumu – standardizace v kvalitativním výzkumu je velmi omezená;
v důsledku toho, že kvalitativní výzkum umož ňuje formulaci otázek volnou formou, pokládání otázek tzv. „otev řených“, nevynucujících si odpov ědi v předem stanovených podobách, ponechávajících tak respondent ům široký prostor k vyjád ření jejích vlastních názor ů, postoj ů, pohled ů, vykazují jeho výstupy vysokou validitu oproti výstup ům výzkum ů kvantitativních, jehož postupy vzhledem k pot řeb ě silné standardizace vedou k výrazné redukci získaných informací. 88
5.3 Výb ěr výzkumného vzorku
Vybraný výzkumný vzorek je bohužel omezen tématem zkoumané problematiky, nebo ť podporou rozvoje kritického myšlení v české spole čnosti se, pokud je mi známo, zabývají pouze dv ě nevládní neziskové organizace – Klub českých skeptik ů Sisyfos, o. s. a Kritické myšlení, o. s. Výzkumný vzorek tvo ří členové t ěchto ob čanských sdružení. Svými otázkami jsem v rámci výzkumu oslovila ty, kte ří v oblasti podpory rozvoje kritického myšlení p ůsobí profesionáln ě.
„Cílem konstrukce vzorku v kvalitativním výzkumu je reprezentovat populaci problému, populaci jeho relevantních dimenzí.“89
Ve fázi p řípravy výzkumu jsem oslovila p ředstavitele t ěchto ob čanských sdružení, s vysv ětlením podrobností a ú čelu plánovaného výzkumu. Ti pak, v mezích svých možností informovali ostatní členy sdružení. Rozdílnému po čtu člen ů obou sdružení odpovídá i po čet respondent ů, kte ří přistoupili na interview. Za ob čanské sdružení Klub českých skeptik ů Sisyfos se výzkumu ú častnilo 7 respondent ů, za ob čanské sdružení Kritické myšlení, o. s. 1 respondent.
88 DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha. Karolinum. 2000. str. 285 – 290 89 DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha Karolinum. 2000, str. 304
66
Respondent Organizace Odborné zam ěř ení Klub českých skeptik ů Respondent č. 1 Astronom Sisyfos Klub českých skeptik ů Respondent č. 2 Matematik Sisyfos Klub českých skeptik ů Respondent č. 3 Vědec Sisyfos Klub českých skeptik ů Respondent č. 4 Výzkumný pracovník Sisyfos Klub českých skeptik ů Respondent č. 5 Filozof, politolog Sisyfos Klub českých skeptik ů Respondent č. 6 Informa ční technologie Sisyfos Klub českých skeptik ů Respondent č. 7 Léka ř Sisyfos Respondent č. 8 Kritické myšlení, o. s. Pedagogický pracovník
5.4 Výsledky výzkumu a diskuze
Výsledky provedeného kvalitativního výzkumu shrnují odpov ědi osmi respondent ů. Odpov ědi na jednotlivé otázky jsou velmi r ůznorodé a z mého hlediska velmi originální na to, aby se daly shrnout do vypovídajícího uceleného názoru k jednotlivým dotazovaným skute čnostem. Pokusím se proto o stru čný p řehled nejzajímav ějších názor ů, jež byly k jednotlivým otázkám vzneseny:
Kdy jste se poprvé setkal/a s pojmem „kritické myšlení“, v jaké souvislosti?
Z odpov ědí vyplývá výrazný vliv Popperova filozofického náhledu na kritické myšlení, jenž byl zmín ěn čty řmi respondenty. Z dalších vyplynula zjišt ění, že první setkání s pojmem kritického myšlení byla zprost ředkována výchovou, rodinným prost ředím, studiem literatury a sou časným profesním zam ěř ením a pracovním kontaktem s ob čanským sdružením Klub českých Skeptik ů Sisyfos. Jedna z odpov ědí zmi ňuje rovn ěž vliv publikací prof. Kurtze, zakladatele sv ětové skeptické organizace CSICOP.
Respondent č. 1 „Bylo to v posledním ro čníku jedenáctiletky v hodinách logiky. Pak podrobn ěji v I. ro čníku studia fyziky na p řírodov ědecké fakult ě MU v Brn ě v p ředm ětu Obecná fyzika.“
67
Respondent č. 2 „Přesn ě nevím, mohlo tomu být p ři studiu Popperovy filosofie . Myslím, že se tento termín p řed Listopadem u nás neužíval nebo jen okrajov ě. (V pedagogice se KM uplat ňovalo v rámci požadavku „v ědeckosti“.)“
Respondent č. 3 „Poprvé jsem se s tímto pojmem setkal při studiu Popperovy filozofie , záhy potom ve článcích prof. Kurtze, zakladatele sv ětové skeptické organizace CSICOP.“
Respondent č. 4 „Setkal jsem se s ním ve své práci, ve Výzkumném ústavu pedagogickém . Kritické myšlení je pojem používaný v Rámcovém vzd ělávacím programu.“
Respondent č. 5 „Kdy to bylo poprvé již nedokáži ur čit. Nepochybn ě v dětství. Pobýval jsem mezi staršími lidmi již od útlého d ětství, v ětšinou mezi lidmi z akademické obce (filosofové, historici, astronomové, léka ři, spisovatelé)“.
Respondent č. 6 „Na webu Sisyfa , asi tak p řed p ěti lety, p ři pro čítání Zpravodaje a "Bludných balvan ů". Respondent č. 7 „Když jsem ješt ě jako gymnasista v prvých padesátých letech četl Masarykovy publikace a hledal argumenty nap ř. proti „v ědeckému principu dialektického i historického materialismu“. I v jeho dalších spisech jsem obdivoval jeho kritické myšlení, díky kterému se stal jedním z nejv ětších politik ů Evropy 19. a 20. století .“
Respondent č. 8 „V četb ě – Karl Popper nap ř. S naším programem Čtením a psaním ke kritickému myšlení v roce 1997 v červnu.“
Jak pojem kritické myšlení vnímáte, co po tímto pojmem rozumíte?
V souhrnu odpov ědí na tuto otázku – důraz je kladen na základní principy v ědeckého přístupu, na racionální myšlení, kritický racionalismus a realismus, skeptický p řístup. Dva z respondent ů citují definice kritického myšlení, které byly zveřejn ěny v odborné literatu ře.
68
Respondent č. 1 „Kritické myšlení chápu jako základní nástroj ve v ědecké práci . V tomto smyslu se kritické myšlení stalo základem pro rozvoj p řírodních v ěd již na po čátku novov ěku a jeho síla se potvrdila a stále potvrzuje v ědeckými objevy ohromujícího dosahu. V širším smyslu však kritické myšlení je podle mého soudu zásadn ě d ůležité pro všechny obory lidského konání a poznávání. Hlavním rysem kritického myšlení je dle mého názoru tv ůrčí pochybnost, tj. neustálé ov ěř ování všech tvrzení v dané oblasti (v ěda, technika, politika, mediální informace) a schopnost opustit názory či koncepce, jejichž platnost byla věrohodn ě vyvrácena p ři d ůsledném uplat ňování princip ů formální logiky.“
Respondent č. 2 „Akceptuji vymezení F. Koukolíka a J.Drtilové (Základy stupidologie, s. 64): „ KM je pe člivé a uvážlivé rozhodnutí o tom, zda n ějaké tvrzení p řijmeme, odmítneme nebo se zdržíme úsudku. KM rovn ěž zahrnuje stupe ň jistoty, se kterou n ějaké tvrzení p řijmeme nebo odmítneme. “ V užším slova smyslu ztotož ňuji KM s vědeckým p řístupem k poznávání.“
Respondent č. 3 „Termín „kritické myšlení“ považuji za totožný s termínem „racionální myšlení“ , resp. se skeptickým p řístupem. Jde o v ědomou snahu porozum ět pomocí p řesného, logického myšlení zákonitostem reálného, materiálního sv ěta.“
Respondent č. 4 „Znamená to p řistupovat ke sv ětu s použitím adekvátního v ědeckého p řístupu.“ Respondent č. 5 „Myšlení je ve své sekundární složce (ratio) vždy kritické v ůč i složce primární (emoce). Osobn ě vnímám tento pojem zejména v intencích kritického realismu a kritického racionalismu (Popper ův falzifikacionismus) . Díky svému vzd ělání filosofa se tímto pojmem zaobírám pr ůběžn ě celý profesní život.“
Respondent č. 6 „Nev ěř it všemu, co se člov ěk dozví. V p řípad ě, že se jedná o p ředm ět zájmu či životn ě důležitou oblast, získat co nejvíce informací z ostatních pramen ů, pokusit se proniknout alespo ň do základ ů daného oboru, pop řemýšlet, syntetizovat a ud ělat si vlastní názor, op řený o logické konstrukce. Ale je to t ěžké :-)“
Respondent č. 7 „N ějak to neumím moc formulovat, jsem jen fel čar, ale je to použití mozku bez ovlivn ění emocemi, p řáními, zkrátka produkt „rationis“ – teda rozumu v té nejlepší form ě, ve které jsme schopni ho provozovat.“
69
Respondent č. 8 „Kritické myšlení…sociáln ě – kognitivní dovednost/kompetence, která pomáhá člov ěku vyznat se v komplikovaném sv ětě a odpov ědn ě jednat ...“
Jaký byl rozhodující impuls k založení vašeho ob čanského sdružení?
Tém ěř všichni respondenti se shodují v názoru, že nejd ůležit ějším motivem pro založení jejich ob čanského sdružení byla snaha čelit p řílivu iracionality, jemuž byla naše spole čnost vystavena po čátkem 90. let minulého století. Ze strany ob čanského sdružení Kritické myšlení je samoz řejm ě kladen d ůraz na nutnost osamostatn ění propagátor ů RWCT, jenž byl p ůvodn ě zast řešován OSF Praha. Zd ůrazn ěn je rovn ěž vliv sv ětového skeptického hnutí.
Respondent č. 1 „Byl jsem velmi p řekvapen, když po p řevratu v r. 1989 se svoboda projevu, kterou jsem jednozna čně vítal, odrazila v naprosté bulvarizaci i tzv. seriózních sd ělovacích prost ředk ů, zejména prost ředk ů ve řejné služby. …..
„Snažil jsem se tomu čelit vlastním vystupováním v mediích, ale zjistil jsem, že nejsem p říliš vítán. Byl jsem dokonce obvi ňován z p řisluhování bývalému totalitnímu režimu….. Práv ě v dob ě nejv ětší frustrace v r. 1994 mne však za čali oslovovat lidé, kterým tento masivní p říklon ve řejnosti k iracionalit ě a "blátivému myšlení" vadil stejn ě jako mn ě, a naše diskuse vedly nakonec k nápadu založit ob čanské sdružení na podporu kritického v ědeckého myšlení.“
„Nejsiln ější impulsy p řišly jednak od českých noviná řů a v ědeckých pracovník ů, kte ří hájili zásady kritického myšlení ve svých profesích, a také shodou okolností, že tehdy do Česka p řijel služebn ě na pozvání Akademie v ěd ČR tehdejší president Evropské rady skeptických organizací (ECSO) holandský astronom prof. C. de Jager. …p řednáška prof. de Jagera nám ukázala, že stejný problém řeší i ty evropské zem ě, které neprošly obdobím totality. Jde zkrátka o celosv ětový fenomén odklonu od kritického v ědeckého myšlení, na n ěž práv ě svobodné zem ě reagovaly zakládáním skeptických spolk ů, klub ů a hnutí. Odtud pak vedla naše cesta k ustavující sch ůzi ob čanského sdružení Český klub skeptik ů SISYFOS v b řeznu 1995. Příjemn ě mne p řekvapilo, že na tuto ustavující sch ůzi přišlo tolik zájemc ů, že nejv ětší sál Akademie v ěd v Praze byl p řepln ěn.“
Respondent č. 2 „Impulsem byly obavy z ší ření iracionality ve spole čnosti i v samotné v ědě. Vzorem pro založení v roce 1995 byly skeptické spole čnosti zahrani ční, formované ve svobodných zemích již od roku 1976, nejprve v USA (prof. Paul Kurtz, CSICOP).“
70
Respondent č. 3 „Pro mne jako léka ře bylo rozhodujícím impulsem ší ření lé čitelství, alternativní medicíny a šarlatánství v medicín ě.“
Respondent č. 4 „Byla to pot řeba bránit ob čana p řed výrobky a p řístupy založenými na pav ědě.“ Respondent č. 5 „Nejsem sice jedním ze zakladatel ů Sisyfa, ale myslím si, že to byla „ obrana racionality“ proti p řevažujícím trend ům iracionální esoteriky.“
Respondent č. 6 „P říliv iracionality a ezoteri čna po roce 1990 do naší spole čnosti.“ Respondent č. 7 „Tady ze mne nic moudrého nevypadne, do Sisyfa jsem se p řidal, když jsem vid ěl jak lot ři s neviditelnou rukou trhu balamutí a okrádají mé pacienty r ůznými nesmysly , kterým ti chudáci v tísni uv ěř í a platí a platí za sušené seno.“
Respondent č. 8 „Cht ěli jsme rozvíjet program RWCT, který p ůvodn ě zast řešoval OSF Praha, ale ve všech zemích jsme byli tla čeni k tzv. spin-off, neboli k osamostatn ění. “
Jaké jsou podle Vašeho názoru optimální zp ůsoby ší ření myšlenky kritického myšlení ve spole čnosti?
V této odpov ědi se respondenti převážnou m ěrou shodují na názoru, že nejlepším možným zp ůsobem je cílená osv ěta, výchova a vzd ělávací proces, propagace zásad kritického myšlení, s podotknutím, že v prost ředí, jež není kritickému myšlení naklon ěno, je to stále málo …
Respondent č. 1 „Zkušenosti ze zahrani čí, ale i naše vlastní ukazují, že prvo řadým úkolem každé skeptické organizace je p ředevším propagace zásad kritického v ědeckého myšlení ve ve řejnosti s poukazem na p řednosti takového zp ůsobu uvažování . Až druho řadá je kritika nejk řiklav ějších výst řelk ů pav ědy, šarlatánství a podvod ů, které široké ve řejnost často zcela nekriticky p řijímá a dokonce hájí.
71
Klub Sisyfos má nyní již více než dvanáctiletou zkušenost s po řádáním ve řejných přednášek v rámci volného cyklu "V ěda kontra iracionalita", kde probíráme ožehavá témata z pohledu zásad kritického myšlení. P řednášky pak vydáváme v podob ě tišt ěných Sborník ů (letos vyjde už IV. svazek), které lze zakoupit ve vybraných knihkupectvích ve velkých univerzitních m ěstech.
V posledních letech po řádáme i výjezdní zasedání v rámci tzv. Skeptikon ů, kdy ve vhodném míst ě mohou místní zájemci vyslechnout b ěhem soboty odpoledne n ěkolik úsp ěšných p řednášek z pražského cyklu na jeden zátah. Členové výboru Sisyfa publikují články a rozhovory s tématikou kritického myšlení v tišt ěných mediích, vystupují v rozhlase i televizi a udržují velmi rozsáhlou webovou stránku: www.sisyfos.cz .
Paradoxn ě nejv ětší respekt a známost ve ve řejnosti si Sisyfos získal v posledním desetiletí, kdy každoro čně ud ělujeme anticeny Bludný balvan Sisyfa v kategoriích jednotlivc ů a družstev a ve t řech stupních (zlatý až bronzový). Podrobné ocen ění zásluh jednotlivých laureát ů je pak natrvalo k dispozici na zmín ěné webové stránce. Dosavadní seznam 54 laureát ů lze už využít i ke statistickým studiím a charakteru naší pav ědecké scény.“
Respondent č. 2 „Osv ětová činnost : p řednášky, publikace v tisku i na webu, relace v rozhlase a televizi. Rodi čovská a školní výchova.“
Respondent č. 3 „Základem musí být výchova a vzd ělávání ve škole . Rozhodujícími p ředm ěty, které připívají k rozvoji kritického myšlení, jsou matematika,.fyzika a p řírodní v ědy, na vyšších stupních pak i logika. Specifická výchova ke kritickému myšlení, zejména v dosp ělosti, je jen náhradním, málo efektivním řešením.“
Respondent č. 4 „S využitím médií a osobním p říkladem .“
Respondent č. 5 „Optimální je nejlepší z možného (realizovatelného), proto na takto položenou otázku nelze jednozna čně odpov ědět. V zásad ě existují dv ě cesty, a to revolu ční (snaha po okamžitém, n ějakým zp ůsobem pr ůkazném výsledku zm ěny), která se dá realizovat administrativními zp ůsoby – justice, direktivy apod. a evolu čním, tedy pr ůběžnou edukací a výchovou široké ve řejnosti – popularizací v ědy nap říklad . Osobn ě se kloním k druhé variant ě. Je časov ě náro čnější a zjevn ě více frustrující do zjevných pokrok ů, ale je mi bližší. Nap říklad diskuse okolo zavedení matematiky coby povinného maturitního předm ětu je práv ě soubojem mezi racionálním a emo čním postojem, mezi argumenty a pocity. P řitom relevantní otázka nezní zda maturita z matematiky ano či ne, ale CO a JAK ve výuce matematiky vyu čovat. Samotná matematika má vést nikoli ke znalosti jednotlivých témat, ale ke schopnosti správn ě (organizovan ě) myslet.“
72
Respondent č. 6 „Populariza ční činnost, vlastní p říklad (životní styl ).“
Respondent č. 7 „Tohle je velmi t ěžké, protože blbost a podfuk mají pevné ko řeny , zvlášt ě, když jde o peníze až na prvém míst ě. Myslím, že optimální je ší řit ratio více humorem, než vědeckými argumenty. Nemám valné mín ění o vzd ělanosti našich pr ůměrných jedinc ů, kdybych za čal blábolit v ědecké argumenty, p řepnou to na Novu s Petrem Novotným. Pokud se mi poda ří bludy vtipn ě zesm ěšnit, tak mám nad ěji. Druhou nad ějí je budoucnost, až vym ře Husákem odchovaná generace a za čnou pomalu op ět platit opravdové hodnoty.“
Respondent č. 8 „... to fakt nevím, protože naše zam ěř ení na školy je jist ě dobrá cesta, ale bez prost ředí, které by bylo kritickému myšlení naklon ěné, je to málo. Měli jsme dojem, že by nám mohli pomoct naši vzd ělanci, ale ukázalo se, že ti si chrání své vzd ělanecké elitá řské bašty a rozhodn ě si nemyslí, že by se kritické myšlení m ělo ší řit mezi „lid“.“
Jaký vliv má podle Vašeho názoru ob čanský sektor na rozvoj kritického myšlení v české spole čnosti?
Odpov ědi na tuto otázku se u jednotlivých respondent ů dosti výrazn ě liší. Po čínaje naprostým pop řením vlivu ob čanského sektoru na rozvoj kritického myšlení v české spole čnosti, p řes konstatování jeho lhostejnosti k dané problematice až po uznání vlivu zásadního.
Respondent č. 1 „Zdá se mi, že obecn ě je ob čanský sektor v tomto sm ěru lhostejný a pasivní . Spíše se setkáváme s opakem, nap ř. řada škol, hv ězdáren a kulturních za řízení obecn ě dosti ochotn ě prop ůjčuje své prostory a zejména p řednáškové sály zmín ěným šarlatán ům a pav ědc ům. Rovn ěž ekologická sdružení se často angažují na stran ě iracionálních argument ů, v p říkrém rozporu se zásadami kritického myšlení.“
Respondent č. 2 „Ob čanský sektor může zahrnovat racionální i iracionální aktivity . Jistý pozitivní vliv na obecný rozvoj KM p ředpokládám, jinak bych se neangažoval v klubu SISYFOS. Tento vliv nep řece ňuji, momentální trendy ve spole čnosti jsou opa čné.“
73
Respondent č. 3 „Prakticky žádný. Kritické myšlení je podmín ěno z části geneticky, z části vzd ěláním a dále se rozvíjí p ři v ědecké práci i v praktických povoláních. Ob čanský sektor není homogenní oblastí, jeho cílem je sdružování ob čan ů podle nejr ůzn ějších zájm ů a cíl ů, mezi nimiž krom ě výjimek není rozvoj kritického myšlení. K výjimkám pat ří náš Český klub skeptik ů, z části i česká humanistická ateistická organizace Volná myšlenka a možná několik málo dalších okrajových sdružení. Z naší praxe víme, že i maximální úsilí z naší strany naráží na silný odpor velké části ve řejnosti i státních i soukromých institucí a organizací, a že se nekritické, pseudov ědecké a postmoderní myšlení spíše ší ří.“
Respondent č. 4 „Hlavní vliv by m ěly mít TV a tisk . Důležitá je škola .“
„Dnes, žel, už zásadní a ne řku-li je jediný, kdo se snaží o zachování rozumného stavu v ěcí. Stát a jeho instituce naprosto selhávají, a to v četn ě oficiálního školství . Jedná se o celosv ětový problém. Nap říklad v USA se na n ěkterých univerzitních pracovištích vyu čuje kreacionismus namísto darwinismu. To našt ěstí v ČR ješt ě nenastalo. A nastat nesmí! Tady se nabízí prostor pro r ůzná ob čanská sdružení, která musejí suplovat roli státu.“
Respondent č. 6 „Není snad nulový, ale mohl by být v ětší .“
Respondent č. 7 „Nevím, pokud nejsem lhostejný, musím proti upadajícímu postmodernismu n ěco dělat, našt ěstí ob čanské aktivity zatím nejsou zakázány a nic lepšího mne nenapadá.“
Respondent č. 8 „Rozhodn ě bych řekla, že některé organizace , které se n ějak zabývají (anti)konzumem (r ůzné ekologické) vnášejí p řístupy blízké kritickému myšlení , pokud nejsou p říliš uzav řené do sebe a své ideje.“
Jaký podle vašeho názoru m ůže mít kritické myšlení vliv na samu funkci ob čanského sektoru ve spole čnosti?
Většina respondent ů vyjád řila názor, že kritické myšlení jako takové s funkcí ob čanského sektoru ve spole čnosti úzce souvisí a má na ni kladný vliv, vzhledem k pot řeb ě racionální legislativy a adekvátním zp ůsob ům její realizace. Jeden respondent ozna čil kritické myšlení a ob čanskou spole čnost za vzájemn ě podmín ěné faktory. Část respondent ů (3) uvedla názor negativní. 74
Respondent č. 1 „Teoreticky by se dalo p ředpokládat, že ob čanský sektor bude oporou kritického myšlení, které je podstatou jakékoliv prosperity materiální i duchovní. Zatím je však realita od tohoto ideál ů na hony vzdálena. Ob čanský sektor nez řídka slouží jako pláštík zcela iracionálním hnutím a kritické myšlení tak spíše ohrožuje .“
Respondent č. 2 „Racionální legislativa a zp ůsoby její realizace.“
Respondent č. 3 „Žádný.“
Respondent č. 4 „Má ur čit ě veliký vliv .Vždy ť s vědou se člov ěk setkává na každém kroku.“
Respondent č. 5 „Je to vzájemn ě podmi ňující faktor .“
Respondent č. 6 „Veskrze kladný . Ovšem podvodníci, šíb ři, šarlatáni a finan ční žonglé ři by to nesli těžce.“
Respondent č. 7 „Nevím kam touto otázkou mí říte. Snad bych jen podotknul, že skute čnost, že jsem byl přijat do výboru Sisyfa ze mne neu činila u čeného nad člov ěka, že si musíme zachovat lidský úsm ěvný p řístup ke svému okolí a pomocí kritického myšlení se sami hlídat, protože proti blbosti není nikdo imunní.“
Respondent č. 8 „?“
Poskytuje sou časná vzd ělávací soustava v ČR na všech jejích stupních dostatek podn ětů k osvojení schopnosti kritického myšlení u žák ů a student ů?
Názory respondent ů na tuto otázku se vícemén ě hluboce liší (jasn ě vyhran ěné, ale podmín ěně nesouhlasné názory mají mírnou v ětšinu), od jasného pop ření dostatku podn ětů k osvojení kritického myšlení v českých školách až po obhajobu české vzd ělávací soustavy
75 v tomto slova smyslu a argumentaci dokumentem Bílá kniha, jež výchovu ke kritickému myšlení proklamuje.
Respondent č. 1 „Nemám dostatek poznatk ů o situaci na základních a st ředních školách, ale nep římo usuzuji, že těch podn ětů k osvojování zmín ěných schopností je jako šafránu . Setkal jsem se na st ředních školách s propagací dianetiky, waldorfského školství a regresní terapie. Situace je snad o poznání lepší na školách vysokých, ale i tam jsou obory, kde se výuka ke kritickému myšlení nijak zvláš ť nepodporuje.“
Respondent č. 2 „Teoreticky ano . Školní legislativa p ředpokládá vzd ělávání založené na dosaženém poznání. Dokument „Bílá kniha“ výslovn ě proklamuje výchovu ke KM . U čebnice i školní programy vycházejí z vědeckých poznatk ů. Žáci jsou vedeni k systematické práci a racionálnímu myšlení. P řesto podléhají u čitelé i žáci (módním) iracionálním vliv ům, což je jistý paradox. Výchovné podn ěty podporující KM by m ěly být hloub ěji promýšleny.“
Respondent č. 3 „Ano, jenže stejné a možná siln ější jsou opa čné podn ěty , a ť už jde o p ůsobení nekvalitních nebo myšlenkou alternativního školství ovlivn ěných u čitel ů, o vliv postmoderních, na duchovní stránku zam ěř ených postmoderních intelektuál ů, o masivní propaga ční a reklamní aktivitu pseudov ědeckých organizací a podvodných firem, nebo o vliv médií, která se snaží o vyváženost i mezí v ědeckým a pseudov ědeckým pohledem, resp. mezi racionálním a iracionálním sv ětem.“
Respondent č. 4 „Její vliv je zásadní a pro celý život rozhodující . Již nikdy v dalším život ě nena čerpá člov ěk tolik exaktních v ědomostí.“
Respondent č. 5 „Jednozna čně nikoli . Již nap říklad penetrace výuky katechismu na základní školy (vybrané) tomu odporuje v samé podstat ě.“
Respondent č. 6 „Velmi záleží na osob ě u čitele . Jsou v tom jist ě velké rozdíly. Nedokážu to detailn ě posoudit.“
Respondent č. 7 „To nevím, do školy jsem chodil p řed mnoha lety. Školství samo prošlo hr ůzným obdobím deformací, po čínaje Rudým d ědem Nejedlým přetrvávajícím p ůsobením
76 pedagog ů, kte ří neum ějíce nic jiného, tak u čili. Sám jsem taky u čil mediky a vím, že to nebylo a není dodnes jednoduché.“
Respondent č. 8 „Ne.“
Jaký je Váš názor na perspektivní vytvo ření české verze portálu www.criticalthinking.org v originální p ůvodní verzi iniciované Critical Thinking Foundation?
Rovn ěž odpov ědi na tuto otázku se r ůzní. Zajímavé jsou odkazy na podobné vzd ělávací projekty www.pau.cz (P řátelé angažovaného u čení), ze strany respondent ů Sisyfa pak rovn ěž zmínka o portálu www.kritickemysleni.cz , upozorn ění na podobné aktivity projektu RVP, prezentované na portálu www.rvp.cz . Odpov ěci vyjad řující souhlas a ( často skepticky zd ůvodn ěný) nesouhlas jsou v rovnováze.
Respondent č. 1 „Jde o pom ěrn ě akademický projekt, ur čený zejména vysokoškolským student ům a u čitel ům. To znamená, že česká verze by byla s ohledem na obecnou znalost angli čtiny v akademickém prost ředí nadbyte čná ; úpln ě sta čí odkaz na anglickou verzi, nap ř. na webové adrese Sisyfa. Podotýkám, že Sisyfos je kolektivním členem Evropské rady skeptických organizací (ECSO) - shodou okolností jsem od r. 2001 vicepresidentem ECSO. Odtud tedy p řebíráme četné zahrani ční zkušenosti a materiály pro náš Zpravodaj Sisyfa, pro naše webové stránky i pro ve řejné přednášky. ECSO úzce spolupracuje s americkým Komitétem pro zkoumání jev ů, považovaných za paranormální (CSICOP), což je nejstarší sdružení s totožnými cíli, jaké má ECSO, resp. Sisyfos.“
Respondent č. 2 „Uvedený portál je zam ěř en na vytvá ření podmínek pro rozvoj KM v oblasti vzd ělávání. Podobný cíl sleduje česká spole čnost Kritické myšlení, o.s. – viz www.kritickemysleni.cz .“
Respondent č. 3 „Jeho činnost bude mít stejn ě malý efekt jako nap ř. práv ě náš skeptický klub, nicmén ě je nutno využít všechny možnosti pro ší ření kritického myšlení, a proto jsem jednozna čně pro vytvo ření české verze uvedeného portálu.“
Respondent č. 4 „Měl by vzniknout . Podobn ě již pracuje PAU.“ 77
Respondent č. 5 „Každý po čin, který vede ke standardizaci procesu „sekundárního myšlení“ 90 je vítán!“
Respondent č. 6 „Chvályhodná myšlenka . Zárodky podobných aktivit u nás se již objevují (metodický portál RVP - http://www.rvp.cz).“
Respondent č. 7 „Asi Vás zklamu, portál na webu lze založit na cokoliv, pokud to má anglický název, vypadá to na prvý pohled u čen ěji než oby čejný srozumitelný. Daleko v ětší vliv má náš osobní p řístup k ve řejnosti , uvádím nap ř. promluvy bývalého p ředsedy Akademie v ěd, prof. Zahradníka, kterého jsem proto obdivoval a snažil se jednat trochu jako on. Asi p řed 14 dny jsme se setkali osobn ě a zjistili, že máme zcela podobný p řístup nejen k myšlení ale vůbec k životu.“
Respondent č. 8 „Nejsou lidi, řekla bych.“
Jakým zp ůsobem by podle Vašeho názoru bylo možné posílit povědomí o problematice kritického myšlení v české vzd ělávací soustav ě?
Tém ěř všichni respondenti se odvolávají na činnost jejich ob čanského sdružení, na aktivity uvedené již v předchozích otázkách – vzd ělávací aktivity, popularizace, webové stránky, osobní p ůsobení. Zd ůrazn ěna je nutnost precizace formy obsahu. Objevuje se rovn ěž p řirovnání kritického myšlení k produktu spole čenské spot řeby a z toho vyplývající absence marketingové podpory, bez níž je t ěžké ší řit jakýkoliv produkt. nejv ětší d ůraz je v odpov ědích kladen na adekvátní vzd ělání pedagogických pracovník ů v oblasti kritického myšlení.
90 Pozn.: „ Sekundární myšlení – psychologické názvosloví (Freund), v kontrastu s myšlením primárním - dva antagonistické procesy myšlení, které vyjad řují duševní fungování, tj. vztah mezi silnou nev ědomou a slabší vědomou duševní činnost. Sekundárn ě procesuální myšlení se řídí zákony gramatiky a formální logiky, používá vázané energie a je ovládáno PRINCIPEM REALITY.“ (Up řesn ění pojmu respondentem č. 5) 78
Respondent č. 1 „Je to primárn ě otázka dostate čného vzd ělání u čitel ů těchto škol. Učitelé, kte ří si sami osvojili principy kritického myšlení, mohou ovlivnit své studenty a žáky p ředevším osobním p říkladem, ale t ěžko pomocí pou ček, kterým sami t řeba p říliš nev ěř í. Pro studenty st ředních škol existuje velmi perspektivní možnost zapojit se do projekt ů st ředoškolské odborné či v ědecké činnosti. Tam se nutn ě potkají se zásadami kritického myšlení a čím lépe si je osvojí, tím v ětší je nad ěje na postup studenta do vyššího či mezinárodního kola p říslušné sout ěže.“
Respondent č. 2 „Problematika kritického myšlení by m ěla být sou částí vzd ělávání u čitel ů i budoucích u čitel ů (student ů pedagogických fakult). SISYFOS nabízí odpovídající webové stránky, rozesílá materiály do škol, nabízí p řednášky a kurzy pro u čitele. Ohlasy na tuto nabídku jsou nevalné.“
Respondent č. 3 „Asi nejcenn ější by bylo zavedení samostatného oboru „Zásady kritického myšlení, logiky a v ědecké metody“ na všech vysokých školách, zejména však na t ěch, které připravují pedagogy pro základní a st řední školy.“
Respondent č. 4 „Jak jsem řekl ve školství působí PAU . Klub Sisyfos publikuje své názory na vzd ělávacím portálu VUP (www.rvp.cz).“
Respondent č. 5 „I zde platí, že kdo není na televizní obrazovce, jako by nebyl. V dnešní dob ě k tomu lze p řiřadit i internetové portály, zejména ve řejné, nejrozší řen ější (nap říklad: Seznam, Centrum, Atlas apod.). S racionalitou (kritickým myšlením) je tomu obdobn ě jako s jakýmkoli produktem spole čenské spot řeby. To, co nemá marketingovou podporu prodeje (distribuce), nem ůže p řežít. Proto promo ční aktivity ve prosp ěch tohoto specifického druhu spole čenské spot řeby (a kéž by i spontánní pot řeby) jsou nutné pro zpopularizování KM. A žáci a studenti jsou nejpo četn ější cílovou skupinou televizní a jiné reklamy. Jde tedy zejména o precizaci a zatraktivn ění formy (JAK) a nikoli obsahu (CO) kritického myšlení . Poukázal bych na Habermasovu koncepci televize coby debilizátora lidstva. Totéž platí i o internetu.“
Respondent č. 6 „Všechny aktivity, které jsem již uvedl.“
Respondent č. 7 „Op ět to samé, je to v osobnostech u čitel ů. To neznamená, že když na n ěco nemám, tak jdu u čit. Pamatuji ješt ě za války svého u čitele na obecné škole, charakterního otev řeného, ani vylepení výchovného pohlavku v indikované situaci se nevyhýbajícího.
79
Vidíte, vzpomínám na n ěho více než na mnohé „u čené“ a naduté v ědce na vyšších stupních, i když i tady bylo také dosti t ěch, kterým jsme se cht ěli podobat.“
Respondent č. 8 „Cht ělo by to víc zatáhnout do zájmu o školu vzd ělané lidi , kte ří necht ějí pokra čovat v budování kulturního ghetta české vzd ělanecké elity. Lidi, kte ří si uv ědomí, že když bude lépe vzd ělaná a kriticky myslící v ětší část populace, že se bude v našem prostoru lépe žít. Náš program u čitelky často chápou hodn ě pedagogicky a s rodi či moc nehovo ří o tom, že se snaží u žák ů rozvíjet KM. Kritické myšlení se nestalo ani jednou z šesti klí čových kompetencí v nových RVP – tam bych řekla, že je to proto, že tv ůrci RVP taky moc nev ědí, co to je. (Navíc mám neblahý dojem, že se vyhýbají pojmu kritické myšlení proto, aby tím jakoby neprot ěžovali jednu z mnoha neziskovek p ůsobících ve školství.) Vcelku se u nás lidi bojí už samotného termínu „kritické myšlení“ a často cht ějí, abychom tomu říkali „tvo řivé myšlení“ nebo „samostatné myšlení“ apod.“
Jaké skute čnosti jsou podle Vašeho názoru nejv ětší p řekážkou pro kritické vnímání reality? Z jakého d ůvodu dochází nej čast ěji k jeho selhání?
Rovn ěž odpov ědi na tuto otázku se shrnují velmi t ěžko, nebo ť každá z nich p řináší originální názor. Spojujícím bodem je pouze d ůraz na pot řebu vzd ělání. Práv ě vzd ělání se týká jedna z nejkriti čtějších poznámek, která za nejv ětší p řekážku pro kritické vnímání reality obecn ě pokládá vzd ělávání. Členové p ředsednictva ob čanského sdružení Klub českých skeptik ů Sisyfos vidí tento problém z mnoha r ůzných úhl ů: mezi p říčinami jsou nap říklad vyjmenovány: p řirozený sklon člov ěka k magickému myšlení, nedostate čná vzd ělanost, obtížná dostupnost v ědeckých poznatk ů, nep říznivé vlivy sd ělovacích médií, blátivé myšlení, pohodlnost myšlení, primitivní materialistický p řístup k realit ě, povýšení materiálních hodnot na první místo, nedostatky ve vzd ělání filozofie. Jedna z odpov ědí se dotýká také závažného problému – časté dezinterpretace pojmu kritického myšlení.
Respondent č. 1 „Tou hlavní p řekážkou je pohodlné, "blátivé myšlení" nemalé části lidské populace. Lidé se cht ějí primárn ě bavit, nikoliv lámat si hlavu n ějakými logickými vazbami či sylogismy. Na tuto část populace racionální argumenty tém ěř v ůbec nep ůsobí; oni v ědí své, a žádni cizáci je v jejich p řesv ědčeních nezviklají. Navzdory rychlému technickému pokroku, za n ějž mimochodem vd ěč íme práv ě kritickému v ědeckému myšlení, v ětšina populace uvažuje zp ůsobem, který se p říliš neliší od úvahy rozezlených p řím ětických farník ů, kte ří v r. 1760 strhli Prokopu Divišovi ve farské zahrad ě jeho bleskosvod, protože usoudili, že jím vyvolal velké sucho.“
80
Respondent č. 2 „Přirozený sklon člov ěka k magickému myšlení, nedostate čná vzd ělanost, obtížná dostupnost (sdílnost) v ědeckého poznání, nep říznivé vlivy výchovy, médií atp. Zejména: sou časné zklamání z vědy, jejíž nebývalý pokrok ve 20. století nep řinesl slibovaný blahobyt a osvobození lidstva. (Podle G.Kepela žijeme asi od roku 1975 v období „boží pomsty“ – viz stejnojmenná kniha G.K. P řed tím se sv ět sekularizoval, poté došlo ke zlomu a náboženství od té doby získává politický vliv. To se týká nejen tradi čního náboženství, ale též esoteriky nebo magie. Jde tudíž o celosv ětový trend oslabující roli KM. Tuto Kepelovu p ředstavu považuji za výstižnou.“)
Respondent č. 3
„Nelze definovat žádný jednotlivý faktor, resp. p řekážku pro kritické vnímání reality, který by hrál dominantní roli. Existuje n ěkolik desítek faktor ů, které se zde uplat ňují, a každý z nich zasahuje jinou cílovou skupinu ob čan ů, práv ě tak jako každý jednotlivý ob čan reaguje pozitivn ě resp. negativn ě na jiné faktory. Správnou odpov ědí na otázku asi je, že z obecného hlediska p ůsobí negativn ě na rozvoj kritického myšlení a na vnímání reality celá sou časná spole čenská atmosféra západního sv ěta, která se posunuje od osvíceneckého, racionálního myšlení k postmodernímu, relativizujícímu a spíše duchovn ě orientovanému pohledu.“
Respondent č. 4 „Vývoj v ědy je stále obtížn ější sledovat. Snazší je se p řiklonit k pav ědě. Také tisk a TV jsou často nekritické a uvád ějí po řady, které v divákovi podporují esoterické a jiné názory.“
Respondent č. 5 „To, co je racionáln ě pr ůkazné a zd ůvodnitelné, neposkytuje v ětšinou prostor jak pro alternativní možnosti výkladu či řešení a hlavn ě blokuje „nad ěji“ na výjimku. Individuální výjimku z pravidla. Prost ě ve sporu rozumového a emo čního vít ězí pot řeba po nad ěji, ví ře v … Tento spor je věč ný a nemá kone čné řešení (rozkol mezi ob ěma složkami myšlení). Proto i snaha o prosazování kritického myšlení ve spole čnosti je de facto sisyfovskou prací. Odtud i jméno našeho sdružení. Skv ělým výsledkem by bylo dosažení stavu rovnováhy mezi racionálním a iracionálním, samoz řejm ě s preferencí mírné p řevahy racionálního nap říč spole čností a výraznou převahou kritického myšlení ve v ědě. Nicmén ě dnes se m ůžeme setkat s různými iracionálními projevy i ve sv ětě, který se maskuje pod ozna čením v ědy. Nap říklad astrologie, alternativní medicína, frenologie coby sou část oficiální typologie osobnosti apod. Ale to už je jiná kapitola …“
Respondent č. 6 „To je v ěc, která není v ůbec jednoduchá. Jsou známy p řípady, kdy navzdory racionálnímu vzd ělání a výchov ě lidé propadají esoterice a blud ům. To je otázka pro psychologa či psychiatra.“
81
Respondent č. 7 „Primitivní materialistický p řístup k realit ě, náboženství Zlatého telete s chrámy typu Kaufhaus, Obi atd., povýšení t ěchto hodnot na prvé místo, nevzd ělanost a nedostatky ve vzd ělání filosofie, p řípadn ě religia.“
Respondent č. 8 „Zp ůsob vzd ělání obecn ě – nejen že není zacílené na KM , ale nedává žák ům ani po řádnou poznatkovou základnu, která je pro KM důležitá (když chci myslet, musím mít o čem – a to „o čem“ musím chápat, nejen papouškovat). Kritika se u nás chápe automaticky jako „negativní soud“.“
Pragmatický racionalismus ... postoj, který všude usiluje o jasnost, ale uznává, že události života nejsou nikdy pln ě srozumitelné, pln ě racionáln ě uchopitelné." (POPPER, Karl Raimund. Otev řená spole čnost a její nep řátelé II: vlna proroctví: Hegel, Marx a co následovalo. Praha. ISE. 1994. str. 331. ….. Mohu požádat o Váš názor k myšlence pragmatického racionalismu?
Tuto a následující otázku jsem respondent ům položila pro hlubší pochopení jejich motivace aktivn ě p ůsobit p ři popularizaci kritického myšlení. Všechny odpov ědi nezap řely, že jejich auto ři jsou z velké míry v ěde čtí pracovníci. P řesto však každá odpov ěď p řináší jiný úhel pohledu, avšak tém ěř vždy s d ůrazným apelem na striktní pravidla v ědeckého výzkumu:
Respondent č. 1
„Ta myšlenka se mi velmi zamlouvá. K tomu, abychom mohli cokoliv (v četn ě vědeckých poznatk ů) racionáln ě uchopit a čemukoliv racionáln ě porozum ět, bychom totiž pot řebovali úplné informace o daném p ředm ětu či jevu, což je o čividn ě nemožné. Je spíše s podivem, že navzdory tomuto "deficitu porozum ění" se dokážeme v život ě i vědě celkem úsp ěšn ě vypo řádávat s problémy, a to je asi práv ě díky p řim ěř ené pragmati čnosti.“
Respondent č. 2 „Lze říci, že zastávám "pragmatický racionalizmus" v Popperov ě smyslu. Zastávám ur čitý postoj, metodu, cestu ,... Ale: nedokážu vždy p řesn ě a jednozna čně odlišit racionální od nikoli racionálního.“
82
Respondent č. 3 „Pragmatický racionalismus bude pravd ěpodobn ě zastávat názor, že výsledky zkoumání lze ospravedlnit tehdy, pokud odpovídají ur čitému zavedenému spole čenskému úzu a není nutné je ov ěř ovat spolehlivou exaktní teorií. Takto se většinou pracuje ve spole čenských v ědách. V exaktní v ědě by takovýto p řístup nevyhovoval.“
Respondent č. 4 „Ve v ědě žádný pragmatický racionalismus neexistuje . P ři uplatn ění výzkumu, při prosazování jeho výsledk ů a v diskusích s ve řejností, tedy mimo v ědeckou p ůdu, tam samoz řejm ě lze a mnohdy je nutno postupovat pragmaticky. S Popperovou v ětou, kterou citujete, zásadn ě nesouhlasím. Je p říliš kategorická, jednozna čná. Nesouhlasím se slovem nikdy . To je ovšem typické pro Poppera a bohužel také pro postmoderním relativizující p řístup: Nic není definitivní, nic nevíme s absolutní jistotou, všechno může být jinak, v ěda se p řece stále jen mýlí atd ...atd. Slova "pln ě", "absolutn ě" atd. jsou matoucí.Jsem p řesv ědčen, že p říroda i život obecn ě a všechny jeho projevy a jevy jsou nesmírn ě pestré, r ůznorodé. N ěkteré události skute čně nejsou srozumitelné, vysv ětlené, mnoha p řírodním jev ům možná neporozumíme nikdy, ale na druhé stran ě jsou jevy naprosto jasné...... Obecné soudy, jako ten Popper ův, nejsou k ni čemu.“
Respondent č. 6 „Pragmatický racionalismus je v ěc užite čná, v sou časné (ale i minulé, a myslím i budoucí) spole čnosti však může p řinášet (a také p řináší) svým zastánc ům komunika ční disharmonii (řečeno velmi opisn ě) se zbytkem spole čnosti. Na druhou stranu, žít jen racionáln ě a pragmaticky, bez emocí a pocit ů nelze, ale k tomu, abychom žili pln ě i v této oblasti nám slouží um ění, sport a láska (aktivn ě nebo alespo ň pasivn ě).“
Respondent č. 7 „Já názor nemám, setkávám se s tím poprvé a neshledávám, že bych to pot řeboval k životu. Jaký to primitiv, který čte t řeba Vergilia v originále, ale Popper, Hegel i Marx mu mohou být ukradeny. Jinak s tím citátem, co je to ten pragmat. … celkem souhlasím.“
Jak se postavit k dilematu posuzování hranic mezi racionalitou a iracionalitou: historie v ědy dokládá, že mnoho p řevratných v ědeckých objev ů bylo v dob ě svého zrodu provázeno zdáním iracionality. Kde a zda v ůbec hledat v tomto ohledu hranici p ři posuzování racionality a iracionality?
Otázka týkající hranic mezi racionalitou a iracionalitou měla za úkol odhalit bližší souvislosti mezi kritickým myšlením a vědeckým p řístupem, jenž v působení ob čanského sdružení Klub českých skeptik ů Sisyfos sehrává v motivaci jeho člen ů 83 důležitou roli. Všechny odpov ědi kladou na pravidla v ědeckého bádání velký d ůraz, zajímavé jsou zde detaily zd ůvod ňování.
Respondent č. 1 „Odpov ěď na tuto otázku souvisí práv ě s p ředchozí. Když se totiž díváme zp ětn ě na ony p řevratné v ědecké objevy, zjistíme, že ve skute čnosti šlo o zcela racionální poznatky. Potíž byla vždy v tom, že v dob ě p řed jejich objevem nemá nikdo pohromad ě všechny pot řebné informace, z nichž by řešení problému vyplynulo přísn ě racionáln ě a celkem snadno. Schopnost tv ůrčích badatel ů uhádnout správné řešení bez t ěchto informací je podivuhodná a inspirující. Historie v ědy je často komedie plná omyl ů, kdy n ěkte ří odborníci hájí správné domn ěnky zcela nesprávnými argumenty a naopak, jiní odborníci mají proti t ěm argument ům správné námitky. Po čase se však ukáže, že ona domn ěnka je p řesto správná, protože všichni ú častníci debaty m ěli n ějaké chybné p ředsudky. Názorným p říkladem takového sporu je Galile ův proces, kdy Galileo hájil názor o tom, že se Zem ě otá čí kolem své osy, fyzikáln ě chybnými argumenty a církevní soudci vznášeli proti platnosti heliocentrické soustavy správnou námitku, že výpo čty poloh planet podle této soustavy dávají horší souhlas se skute čností než obdobné výpo čty v geocentrické soustav ě.“
Respondent č. 3 „Hranice mezi iracionalitou a racionalitou je dána v exaktní v ědě dosavadním rámcem spolehlivého poznání. To znamená, zda se nový poznatek, zákon n ějak slu čuje/neslu čuje s dosavadním poznáním. Pokud ANO - může jít o poznatek, v jehož zkoumání je radno pokra čovat. Pokud NE, není vylou čeno, že se jeho hlubším výzkumem se jeho pravdivost pop ře nebo naopak se jím zpochybní poznatky, zákony dosavadní .“
Respondent č. 4 „Racionalita a iracionalita jsou p řesn ě definovány, ale žádnou hranici mezi nimi nehledejte, ostatn ě ani není. Racionalita m ůže plynule přecházet v iracionalitu, a jsou lidé, kte ří myslí na jedné stran ě (nebo n ěkdy) naprosto racionáln ě, a p řesto jiným názor ům nebo v jiných oblastech (nebo jindy) iracionáln ě v ěř í. Pokud jde o zrod nových objev ů, pak je jasné, že vznikají nejr ůznějším zp ůsobem. Ve st ředov ěku objevy vznikaly v ětšinou náhodou, v dnešní dob ě v ětšinou experimentálním výzkumem na základ ě racionáln ě vytvo řených hypotéz. Zd ůraz ňuji slovo v ětšinou, protože p ři výzkumu nevycházíme jen z dosavadních fakt ů a od nich indukcí k objev ům, ale často je na po čátku neur čitý nápad, intuice, zcela nepodložená hypotéza, jindy se postupuje (dle Poppera) dedukcí z obecných zákon ů, a jinde pom ůže op ět náhoda. To vše platí jen o motivech nebo východiscích, tam na tom nezáleží, jaký je jejich charakter. Naproti tomu vlastní výzkum, a ť už experimentální, neexperimentální nebo jen logická analýza, to musí už probíhat p řísn ě racionáln ě. Tam už iracionalita nem ůže hrát žádnou roli, to by nebyla v ěda. A pokud jde o to "zdání" iracionality, to se to zdá jen laik ům a ne zasv ěceným v ědeckým pracovník ům.“
84
Respondent č. 6 „Racionalita se patrn ě vyplácí v situacích, kde "v ědět" je alfou a omegou úsp ěchu ( řešení technických problém ů). "Iracionalita", ovšem ta "oprávn ěná" (viz um ění, sport, láska) má samoz řejm ě i své racionální momenty (záleží na kontextu). Naproti tomu iracionalita šarlatánská, zavád ějící a podvád ějící, je škodlivá. Meze bývají neostré, a to činí náš život zajímavým a podn ětným . Bylo-li by vše jasn ě rozlišitelné, byla by to nuda a hnací motor života by se mohl zad řít. Nebylo by co objevovat.“
Respondent č. 7 „To nemusí být ani p řevratné, ale i oby čejné nápady, které mi p řipadaly být prašt ěné. Pravdou se stanou po pracném v ědeckém ov ěř ení pokusy. Anebo ješt ě lepší kritérium pro naší malou zem – když jsem si po letech si o svém návrhu, obecn ě zavrženém, p řečetl v americkém tisku jako o dobrém nápadu (pochopiteln ě jejich pracovišt ě), tak to mnozí, kte ří mne kritizovali, nyní totéž nadšen ě opakují, neboli kritériem racionality pro dnešní populaci je, když je nápad z USA (nejsem antiamerikanista, ale poté, co se nem ůžeme opírat o Sov ětský svaz, hledáme novou oporu. That’s right, neboli máme svou imi č (nebo snad správn ě česky image?)).“
5.4.1 Shrnutí výsledk ů výzkumu
Hodnocení ú časti
Výzkumu se ú častnilo 8 respondent ů (7 člen ů p ředsednictva o. s. Klub českých skeptik ů a 1 členka o. s. Kritické myšlení. P řes p ředpokládanou širší ú čast, tedy předpoklad získání více respondent ů, obdržené odpov ědi hloubkou své výpov ědi a širokou popisností tento nedostatek z části vyvážily (a čkoliv je tím snížena zobecnitelnost výsledk ů výzkumu).
Charakteristika ú častník ů
Charakteristiku ú častník ů lze ji shrnout takto: 100 % respondent ů má vysokoškolské vzd ělání, v ětšina z nich jsou nositelé nejvyšších v ědeckých titul ů.
Shrnutí výzkumu
Všichni respondenti m ěli o významu pojmu kritické mín ění jasnou a z formálního hlediska správnou p ředstavu. Na jejím vytvá ření, mnohdy už ve školním v ěku, se podílela především odborná literatura (K. R. Popper, J. Masaryk, P. Kurtz). V jednotlivých
85 odpov ědích se odráží profesní zam ěř ení jednotlivých respondent ů. Z jednotlivých odpov ědí vyplývají jednozna čné d ůvody založení obou o. s.: v případ ě Klubu českých skeptik ů Sisyfos hlavním motivem bylo ší ření iracionality v české spole čnosti, u o. s. Kritické myšlení to bylo vyúst ění dlouhodobé podpory programu RWCT v ČR ze strany OSF Praha – tzv. spin – off (osamostatn ění).
Sd ělení týkající se optimálních zp ůsob ů ší ření myšlenky kritického myšlení p řinesly v souhrnu odpov ědi p řikládající nejvyšší prioritu popularizaci, propagaci tématu, výchov ě a vzd ělávání, s důrazem na formu t ěchto aktivit.
Názory na možný vliv kritického myšlení na funkci ob čanské spole čnosti a naopak na možný vliv ob čanské spole čnosti na rozvoj kritického myšlení dokládají nejen významný vliv obou ob čanských sdružení na rozvoj kritického myšlení v české spole čnosti, dokládají rovněž obtížné postavení i v ůč i ostatním organizacím ob čanského sektoru.
Z odpov ědí vyplývá, že zkoumaná ob čanská sdružení jsou nejspíše jediné organizace ob čanského sektoru v ČR, které se ší řením myšlenky kritického myšlení zabývají a v tomto v podstat ě suplují roli oficiálního školství a ostatních v tomto sm ěru specializovaných státních institucí.
Perspektivní vytvo ření české verze portálu www.criticalthinking.org je z části považováno za smysluplný krok, z části, vzhledem ke všeobecné znalosti angli čtiny, za krok nadbyte čný, resp. i marný. Zd ůrazn ěn je osobní p řístup.
Odpov ědi na otázku, jakým zp ůsobem by bylo možné posílit všeobecnou znalost problematiky kritického myšlení se vcelku shodují na názoru, že nejd ůležit ějším prvkem v dosažení tohoto cíle je primárn ě dostate čné vzd ělání pedagog ů v této oblasti, zatraktivn ění a zdokonalení formy p ředávaných znalostí.
Za nejd ůležit ější p říčiny selhání kritického myšlení jsou respondenty považovány zejména: sklon v ětšiny lidí k magickému myšlení, nedostate čná vzd ělanost české populace, celková spole čenská atmosféra s výrazn ě nep říznivými vlivy, zejména ze strany médií.
86
Důležitým poznatkem je také to, že výraz kritické myšlení je často vnímán jako kritika sama o sob ě.
Výzkum p řiblížil rovn ěž vnímání hranic mezi racionalitou a iracionalitou jednotlivými respondenty, jejich vnímání pojmu pragmatický racionalismus, tedy jejich názor na poznatelnost sv ěta.
Záv ěr výzkumu
Provedený kvalitativní výzkum p řinesl hloubkový popis prost ředí dvou organizací ob čanského sektoru zabývajících se propagací a rozvojem kritického myšlení v české spole čnosti. Dává rovn ěž nahlédnout na motivaci, zkušenost jejich vybraných člen ů na to, jakým zp ůsobem interpretují spole čenské prost ředí, v němž vyvíjejí svou činnost.
87
6. Záv ěr
Nám ět ob čanské spole čnosti, ob čanského sektoru a jeho souvislostí s problematikou kritického myšlení jsem pro svou diplomovou práci zvolila vzhledem ke svému dlouholetému zájmu o tato témata, nebo ť práv ě v nich spat řuji základní předpoklady spole čnosti otev řené. Řečeno slovy Karla Raimunda Poppera, tato práce si uv ědomuje své meze, nenabízí d ůkazy tam, kde není možné dokázat nic, nep ředstírá v ědeckost tam, kde lze poskytnout pouze osobní názor. 91
Ve své diplomové práci jsem se pokusila stru čně shrnout dostupné znalosti vztahující se k ob ěma témat ům. Na základ ě uvedených argument ů bych v záv ěru cht ěla oz řejmit, z jakého d ůvodu p ředpokládám, že kritické myšlení a ob čanská spole čnost jsou rovn ěž nezbytnou podmínkou spole čnosti svobodné. Stejn ě jako ob čanská spole čnost plní zejména funkci kontroly státní moci, kritické myšlení uplat ňované jednotlivými ob čany vede k eliminaci nesprávných p řístup ů, rozpoznávání nepravd, k ujas ňování a z řeteln ějšímu pojímání problém ů. P ředevším pak vede k pot řebné kritické diskuzi a k nalézání adekvátních východisek.
Racionální a kritická diskuze by m ěla ve všech ohledech pat řit k běžným v ěcem našeho života, nebo ť je základem našeho svobodného myšlení. To je pak také jedním ze základních p ředpoklad ů naší svobody politické, o jejíž dosažení bychom m ěli všemi silami usilovat, a to již proto, že nám umož ňuje lidsky d ůstojnou podobu našeho soužití, tu podobu, v níž m ůžeme pln ě uplatnit svou osobní zodpov ědnost sami za sebe. 92 Otázkou z ůstává, zda této možnosti využijeme. Krom ě mnoha nejr ůzn ějších okolností to závisí p ředevším na každém z nás.
Na základ ě argument ů v této diplomové práci p ředložených si dovoluji tvrdit, že ob čanská spole čnost a kritické myšlení jsou ve svém základ ě, posíleném vzájemnou synergií - ob čanský sektor v problematice rozvoje kritického myšlení v české spole čnosti sehrává klí čovou roli - všeobecným p ředpokladem demokracie a
91 POPPER, Karl Raimund. Otev řená spole čnost a její nep řátelé I: Uhranutí Platónem. Praha. ISE. 1994. str. 8
92 POPPER, Karl Raimund. Život je řešení problém ů. Praha. Mladá fronta. 1997. str. 138 - 145 88 její obrany. Spole čnost v České republice ješt ě stále prochází p řerodem od spole čnosti poznamenané dlouholetým ovládáním totalitní mocí ke spole čnosti otev řené, svobodné. Ob čanská spole čnost posílená p řístupem kritického myšlení může být jednou ze záruk, jak tento proces dokon čit a jeho výsledky do budoucna ubránit, protože se neustále objevují a objevovat budou ohrožení nová.
Distorze schopnosti kriticky myslet a odolávat manipulativnímu jednání pat ří podle d ějinných zkušenosti k nejnebezpe čnějším z nich. Ob čanskému sektoru se zde otevírá široké pole p ůsobnosti.
Nezbývá než zd ůraznit význam kritického myšlení pro samu existenci/udržení ob čanské spole čnosti: rozvíjení samostatného kritického myšlení vede k ob čanské zodpov ědnosti, je d ůležitým nástrojem k posilování a rozvoji ob čanské spole čnosti. Občanská spole čnost pak v důsledku umož ňuje zdravé fungování moderního demokratického státu.
Souhrnn ě vzato, dovolím si na základ ě shrnutí výsledk ů této práce tvrdit, že kritické myšlení je kvalitním myšlenkovým nástrojem k uspo řádání našeho v ědění. Platnost tezí, uvedených v úvodu diplomové práce byla potvrzena: ob čanská spole čnost a hnutí kritického myšlení (myšlenky, které se snaží prosazovat) p ůsobí ve vzájemné synergii. Organizace ob čanského sektoru jsou jedinými institucemi, které se rozvojem kritického myšlení v české spole čnosti zabývají. Otevírá se tu pro n ě široké pole působnosti, nebo ť možnosti působení neziskového sektoru v této oblasti zdaleka nejsou vy čerpány.
„Critical thinking is essential if we are to get to the root of our problems and develop reasonable solutions. After all, the quality of everything we do is determined by the quality of our thinking.“ 93
Za to, jaká bude naše budoucnost, jsme odpov ědni již te ď. M ěli bychom proto být schopni pro ni ud ělat to nejlepší, co je v našich silách. 94
93 http://www.criticalthinking.org/about/mission.shtml, 8/8/206 94 POPPER, Karl Raimund - LORENZ, Konrad: Budoucnost je otev řená: rozhovor v Altenbergu a texty z víde ňského popperovského sympozia. Vyšehrad. Praha. 1997. str. 237 89
Přílohy
Bez p říloh
¨
90
O autorce
Irena Kvízová je absolventkou Fakulty sociáln ě ekonomické, University Jana Evangelisty Purkyn ě, studijního programu Sociální politika a sociální práce (2004).
Od roku 2000 je zam ěstnána jako vedoucí rozvojových projekt ů v Regionální rozvojové agentu ře Ústeckého kraje. Je odborn ě zam ěř ena zejména na tyto činnosti:
Implementace rozvojových program ů spolufinancovaných ze státních a zahrani čních zdroj ů
Zpracování kompletních dokumentací k žádostem o spolufinancování projekt ů z dota čních zdroj ů;
Zpracování studií proveditelnosti;
Zpracování analytických částí rozvojových dokument ů;
Konzulta ční podpora klient ů (ve řejná správa, NNO, MSP);
Dota ční audit;
Dota ční management;
Analýza statistických dat.
Nositeli rozvojových projekt ů, které její profesionální portfolio zahrnuje, jsou především: místní samosprávy, Ústecký kraj, nevládní neziskové organizace a rovn ěž organizace tržního sektoru.
V předchozích profesích (Ústav krajinné ekologie ČSAV – technik, UNO Elektra, s.r.o. – obchodní manažer) na čerpala znalosti a praktické zkušenosti, jež jsou jedním ze základ ů její dnešní odborné kvalifikace.
(Autorka dokon čila st ředoškolské vzd ělání v roce 1982 na Gymnáziu Litvínov. Podmínkou pro doporu čení ke studiu na vysoké škole byl p říslib vstupu do Komunistické strany Československa. )
91
Slovník d ůležitých jmen a pojm ů
Ob čanská spole čnost
ob čanská spole čnost p ředstavuje oblast právn ě zaru čených a uznávaných soukromých a dobrovolných ob čanských iniciativ, jež mohou participovat na vytvá ření a kontrole státní politiky;
Ob čanský sektor
ob čanský sektor je jednou z podmnožin sféry ob čanské spole čnosti, která je v souhrnu prostorem pro autonomní, ale také institucionalizované formulování zájm ů jednotlivých ob čan ů, a to nejen v ůč i státu; občanský sektor p ředstavují neziskové organizace, jež jsou výsledkem dobrovolného sdružování ob čan ů na základ ě spole čně sdílených hodnot a ochoty spolupracovat na spole čném díle;
Kritické myšlení
kritické myšlení je jednak metodickém atributem procesu hledání pravdy; rovn ěž také intelektovou dovedností umož ňující aktivní, p řesné a obratné vnímání pojm ů, jejich analýzu a syntézu, v neposlední řad ě pak také aplikaci této schopnosti p ři hodnocení informací získaných nebo vzniklých prost řednictvím pozorování, zkušeností, úvah, nebo komunikace;
92
Rejst řík
Albert, Hans ...... 25, 32 Aristotéles ...... 23, 24 Center for Critical Thinking ...... 45 Český klub skeptik ů Sisyfos ...... 56, 61, 62 demokracie, ...... 11 ECSO ...... 42, 58, 70, 77 fallibilismus ...... 30 falzifikace ...... 28, 29, 30 Foundation for Critical Thinking ...... 41, 45, 46, 47, 48 Habermas, Jürgen ...... 32, 33, 34, 37, 38, 39, 40, 94 hloubkové e-maily ...... 8 hnutí kritického myšlení ...... 6, 7, 8, 9, 20, 40, 41 International Center for the Assessment of Higher Order Thinking ...... 46 Klub českých skeptik ů Sisyfos ...... 8, 10, 55, 58, 80 kritické myšlení ..... 7, 8, 9, 10, 15, 16, 18, 25, 28, 45, 46, 49, 51, 57, 67, 68, 69, 74, 75, 80, 88, 89, 92 kritický racionalismus ...... 6, 25 ob čanská spole čnost ...... 7, 8, 10, 11, 12, 13, 36, 88, 94 občanské sdružení ...... 14, 51, 52, 54, 55, 58, 61 ob čanské sdružení Kritické myšlení ...... 8, 55 občanský sektor ...... 0, 1, 6, 9, 13, 14, 73, 74, 75, 92 otev řená spole čnost ...... 31 Platón ...... 22, 23 Popper...... 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32 SCICOP ...... 46, 67 skeptické hnutí ...... 42 sociální ekonomika ...... 14 Sókratés ...... 20, 21, 22 sókratovské tázání ...... 20 Sumner, William Graham ...... 25 teorie komunikativní racionality ...... 36 teorie omezené racionality ...... 19 The National Council for Excellence in Critical Thinking ...... 46 univerzální intelektuální standardy ...... 16, 17
93
Seznam použité literatury a zdroj ů
Literatura:
DISMAN, M.: Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha. Karolinum. 2000
ELDER, P., PAUL, R.: Universal Intellectual Standards: The Critical Mind is a Questioning Mind (Learning How to Ask Powerful, Probing Question) http://www.criticalthinking.org/resources/articles/critical-mind.shtml , 8/9/2006
FEARN, Nikolas: Jak a o čem p řemýšlejí filozofové. Praha. Portál. 2004
HABERMAS, Jürgen: Strukturální p řem ěna ve řejnosti. Praha. FILOSOFIA. 2000
FISHER, A.: Critical Thinking, An Introduction. Cambridge University Press. http://assets.cambridge.org/0521009847/sample/0521009847WS.PDF . 27/03/2007
HORSTER, Detlef.: Jürgen Habermas: Úvod k dílu. Praha, SVOBODA, 1995
JONES, B. D.: Bounded Rationality, Annual Review of Political Science. 1999.
SIMON, H. A.: Rationality in Political Behaviour. Political Psychology. 1995. in Koukolík, F., Drtilová, J.: Základy stupidologie (Život s deprivanty II). Praha. Galén. 2002
Kolektiv autor ů. Filozofický slovník. Praha. Nakladatelství svoboda. 1985
KUNZMAN, Peter – BURKARD, Franz Peter – WIEDMANN, Franz: Encyklopedický atlas filozofie. Praha. Nakladatelství Lidové noviny. 2001
MOREE, B. N., PARKER, R..: Critical Thinking. 5 th edition. London. Toronto. Mayfield Publishing. 1998 in Koukolík, F., Drtilová, J.: Základy stupidologie. (Život s deprivanty II). Praha. Galén. 2002
MOORE, James L., FLOWERS, L. A.: Qualitative research and the world wide web: Step- by-step guide. http://jtc.colstate.edu/vol3_1/Moore/Moore.htm . 29/5/2007
MÜLLER, Karel: Češi a ob čanská spole čnost: Pojem, problémy a východiska. Praha. TRITON. 2002
PÉREZ-DÍAZ, Victor: The Public spere and a European Civil Society. In Jeffrey C. Alexander (ed.). Real Civil Societies. Dilemmas of Institutionalization. London.1998
PAUL, Richard, ELDER, Linda and BARTELL, Ted: California Teacher Preparation for Instruction in Critical Thinking: Research Findings and Policy Recommendation.: State of California, California Commission on Teacher Credentialing, Sacramento, CA, March 1997. http://www.criticalthinking.org/aboutCT/briefHistoryCT.cfm. 23/04/2007
POPPER, Karl Raimund: Život je řešení problém ů. Praha. Mladá fronta. 1997
POPPER, Karl Raimund: Otev řená spole čnost a její nep řátelé I: Uhranutí Platónem. Praha. ISE. 1994
POPPER, Karl Raimund: Otev řená spole čnost a její nep řátelé II: vlna proroctví: Hegel, Marx a co následovalo. Praha. ISE. 1994
POPPER, Karl Raimund - LORENZ, Konrad: Budoucnost je otev řená: rozhovor v Altenbergu a texty z víde ňského popperovského sympozia. Praha. Vyšehrad. 1997
POPPER, Karl Raimund: V ěč né hledání. Praha. PROSTOR, 1995
POPPER, Karl Raimund – LORENZ, Konrad: Budoucnost je otev řená: rozhovor v Altenbergu a texty z víde ňského popperovského sympozia. Praha. Vyšehrad, 1997
POTÚ ČEK, Martin: Nejen trh. Role trhu, státu a ob čanského sektoru v prom ěnách české spole čnosti. Praha. Sociologické nakladatelství.1997
RÜMELIN, Julian-Nida: Slovník sou časných filozof ů. Praha. Garamond.2001.
SALAMON, Lester M.; ANHEIER, Helmut K.: Defining the Nonprofit Sector. A Cross- National Analysis, Manchester, 1997, United Kingdom. University Press. In. Dohnalová, M. Malina, M. Müller, K. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie
SCRIVEN, M., PAUL, R..: Defining Critical Thinking, (A Draft Statement for the National Council for Excellence in Critical Thinking). http://www.colorado.edu/eeb/courses/4800armstrong/Defining%20Critical%20Thinking.p df#search=%22Defining%20Critical%20Thinking%20%22Scriven%22%20filetype%3Ap df%22 , 8/9/2006
SCRIVEN, M., PAUL, R.: Defining Critical Thinking, (A Draft Statement for the National Council for Excellence in Critical Thinking). http://www.criticalthinking.org/page.cfm?PageID=410&CategoryID=51 ; 05/05/2007
STÖRIG, Hans Joachim: Malé d ějiny filozofie. Praha. Zvon. 1992
SUMNER, W. G.: Folkways: A Study of the Sociological Importance of Usages, Manners, Customs, Mores and Morals, North Stradford, NH: Ayer Publisher, 1979, http://www.criticalthinking.org/aboutCT/sumnersDefinitionCT.cfm , 5./4/2007
TOTH, Daniel: Sociální filozofie ve 20. století. http://toth.xf.cz/sf20.htm . 25/05/2006
95
Analyzované dokumenty:
Stanovy ob čanského sdružení Klub českých skeptik ů Sisyfos (www. sisyfos.cz)
Stanovy ob čanského sdružení Kritické myšlení, registrovány MV ČR 28. 2. 2000, poskytnuté ob čanských sdružením Kritické myšlení 20/5/2007
Stru čné ohlednutí za deseti lety ob čanského sdružení Kritické myšlení, materiál zaslaný ob čanským sdružením Kritické myšlení, 17/04/2007
Stru čný výkladový slovník českých skeptik ů, p ředkládaný základ sborníku vytvo řený prof. MUDr. Ji řím He řtem, DrSc., zaslaný elektronicky tímtéž dne 29/05/2007
Zprávy Českého klubu skeptik ů SISYFOS za rok 2005, 2006, poskytnuté p ředsedou ob čanského sdružení doc. RNDr. Čeňkem Zlatníkem, CSc., 13/04/2007
Webové stránky: http://www.spiralis-os.cz/materialy_obcanskysektor.DOC, 19/05/2007 http://www.sysifos.cz/index.php?id=vypis&sec=1148731486 , 29/05/2006 http://ct-net.net/ct_about; 23/06/2007 http://www.criticalthinking.org/about/centerforCT.cfm , 27/04/2007 http://www.criticalthinking.org/about/nationalCouncil.cfm#233 , 19/05/2004 http://www.criticalthinking.org/resources/articles/critical-mind.shtml , 8/9/2006 http://www.criticalthinking.org/about/nationalCouncil2.cfm ; 13/05/2007 http://www.criticalthinking.org/aboutCT/sumnersDefinitionCT.cfm , 5./4/2007 http://www.criticalthinking.org/aboutCT/briefHistoryCT.cfm . 23/04/2007 http://www.colorado.edu/eeb/courses/4800armstrong/Defining%20Critical%20Thinki ng.pdf#search=%22Defining%20Critical%20Thinking%20%22Scriven%22%20filety pe%3Apdf%22 , 8/9/2006 http://www.ecso.org/, 23/06/2007 http://www.csicop.org/ ; 05/05/2007 http://www.kritickemysleni.cz/kdojsme_strucne.php , 8/8/2006 http://www.criticalthinking.org/about/mission.shtml, 8/8/206 http://www.sisyfos.cz/sisyfos/dokument/stanovy.html, 25/05/2007 www.sisyfos.cz ; 27/04/2007 http://toth.xf.cz/sf20.htm . 25/05/2006 http://jtc.colstate.edu/vol3_1/Moore/Moore.htm. 29/5/2007
96
Zákony
Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování ob čan ů
Rozhovory
On-line interview se členy p ředsednictva ob čanského sdružení Klub českých skeptik ů Sisyfos: Rozhovor s respondentem č. 1 – ve dnech 16. 4. 2007; 2. 6. 2007 Rozhovor s respondentem č. 2 – ve dnech 24. 5. 2007; 25. 5. 2007 Rozhovor s respondentem č. 3 – ve dnech 9. 5. 2007; 29. 5. 2007 Rozhovor s respondentem č. 4 – ve dnech 9. 5. 2007; 28. 5. 2007 Rozhovor s respondentem č. 5 – ve dnech 8. 5. 2007; 23. 6. 2007 Rozhovor s respondentem č. 6 – ve dnech 8. 5. 2007; 27. 5. 2007 Rozhovor s respondentem č. 7 – ve dnech 8. 5. 2007; 28. 5. 2007
On-line interview s představitelkou ob čanského sdružení Kritické myšlení Rozhovor s respondentem č. 8 – dne 2. 5. 2007
97
Seznam zkratek
AFIS Association Française pour l’Information Scientifique Francouzská asociace pro v ědecké informace
CICAP Comitato Italiano per il Controllo delle Affermazioni sul Paranormale The Italian Committee for the Investigation of Claims on the Paranormal Italský výbor pro výzkum paranormálních jev ů
CSICOP Committee for the Scientific Investigation of the Claims of the Paranormal Výbor pro v ědecké zkoumání paranormálníchjev ů
ECSO European Council of Skeptical Organisations Evropská rada skeptických organizací
GWUP Gesellschaft zur wissenschaftlichen Untersuchung von Parawissenschaften e.V. Spole čnost pro v ědecké zkoumání paranormálních jev ů
IRA International Reading Association Mezinárodní asociace pro čtení
NNO nevládní nezisková organizace o. s. ob čanské sdružení
RWCT Reading and Writing for Critical Thinking Čtením a psaním ke kritickému myšlení
98