2 Future Gate Sci-Fi Film Festival

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ

Divadelní fakulta

Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie

Divadelní manažerství

Future Gate Sci-fi Film Festival

Bakalářská diplomová práce

Autor práce: Kamila Šulíková

Vedoucí práce: MgA. Hana Průchová, Ph.D

Oponent práce: doc. MgA. Blanka Chládková

Brno 2017 Bibliografický záznam

ŠULÍKOVÁ, Kamila. Future Gate Sci-fi Film Festival [Future Gate Sci-fi Film Fest]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie, 2017. 53 s. Vedoucí diplomové práce doc. MgA. Hana Průchová, Ph.D

Abstrakt

Cílem bakalářské práce Future Gate Sci-fi Film Festival je zmapování specifik filmového festivalu Future Gate v rámci prostředí sci-fi a filmových festivalů v České republice a následně zanalyzovat správnost jeho fungování, které vychází z tvrzení, že Future Gate je jediným specificky zaměřeným filmovým festivalem žánru sci-fi. Práce se věnuje typologizaci festivalů všeobecně a následně provádí dělení filmových festivalů. Ve druhé části pracuje s konkrétním případem festivalu Future Gate, kde rozbírá jeho fungování od jeho založení do dnešní doby. Na základě zmapovaného prostředí a analýzy fungování vyvozuje správnost nastaveného modelu festivalu a doporučuje možné směřování do budoucna.

Klíčová slova

Festival

Kulturní akce

Filmový festival

Science fiction

Future Gate

Abstract

The primary purpose of this bachelor thesis, titled "Future Gate Sci-fi Film Fest" is to map out all of the details of the Future Gate Film Fest in the sci-fi and film festival environment of the Czech Republic. Furthermore, it analyses the validity of the statement that Future Gate is the only sci-fi film festival in the Czech Republic which specializes solely on sci-fi filmography. The thesis focuses on general festival typology and afterwards divides film festivals into specific groups, which should then supposedly lead to a conclusion on whether Future Gate has any competition or if there are similar festivals that might share the same values, directions and methods. The secondary part of this thesis is to analyse the Future Gate Film Fest with emphasis on its day to day functioning since it was initially founded until the present day. The results of the analysis of the general festival environment and Future Gate’s functioning should lead us to answers on whether the current model of the festival is sufficient and so will eventually recommend possible improvements for the future.

Key Words

Festival

Cultural events

Film festival

Science fiction

Future Gate

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem předkládanou bakalářskou práci vypracovala samostatně s užitím uvedených pramenů a literatury.

V Brně dne 20. května 2017 Podpis:

Poděkování

Ráda bych tímto poděkovala MgA. Hance Průchové, Ph.D za ochotu a rady při vypracování této práce a trpělivost během studia. Dále bych chtěla poděkovat Ing. Mgr. Andreji Štůlovi a Mgr. Filipu Schauerovi za příležitost spolupracovat na festivalu Future Gate. OBSAH

ÚVOD ...... 8

1 KULTURNÍ AKCE V ČESKÉ REPUBLICE ...... 11

1.1 PŮVOD FILMOVÝCH FESTIVALŮ ...... 12 1.2 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY FILMOVÝCH FESTIVALŮ ...... 14 2 FUTURE GATE SCI-FI FILM FESTIVAL ...... 20

2.1 HISTORIE FESTIVALU ...... 20 2.2 DRAMATURGIE A PROGRAMOVÉ SLOŽENÍ FESTIVALU ...... 25 2.3 FESTIVALOVÉ SEKCE ...... 28 2.4 NÁVŠTĚVNÍCI FESTIVALU ...... 30 2.5 PROPAGACE FESTIVALU ...... 33 2.6 FINANCOVÁNÍ PROJEKTU ...... 36 3 HODNOCENÍ ...... 40

ZÁVĚR ...... 44

SEZNAM POZNÁMEK POD ČAROU ...... 46

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ...... 47

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ...... 48

SEZNAM POUŽITÝCH FILMŮ ...... 50

SEZNAM TABULEK ...... 52

SEZNAM PŘÍLOH ...... 53

Úvod Future Gate Sci-fi Film Festival je český filmový festival, zaměřující se výhradně na filmy žánru sci-fi. Považuje se ve svém zaměření za velmi specifický. Většina festivalů se snaží svým návštěvníkům zprostředkovávat široký průřez filmovými žánry. Future Gate jde jinou cestou. Při výběru tématu bakalářské práce byla autorka inspirována právě myšlenkou tohoto specifického festivalu, na kterém působí jako jeden z členů organizačního týmu. Domněnka o specifičnosti festivalu pocházela od zakladatelů festivalu Ing. Mgr. Andreje Štůly a Mgr. Filipa Schauera, kteří s ní pracovali při založení festivalu, ke kterému došlo v roce 2014 a postavili na ní veškeré směřování festivalu, jeho dramaturgii, propagaci, ale i divácké zacílení. Po čtyřech letech fungování, kdy se festival už dostatečně ustálil a našel si svoje místo na trhu, chtěla autorka práce provést zmapování prostředí, které potvrdí nebo vyvrátí myšlenku, že filmový festival výhradně zaměřený na science fiction kinematografii v českém prostředí doposud neexistoval, a ani vyjma Future Gate neexistuje. Zmapování prostředí může přinést nové možnosti, jak a kam festival cílit a směřovat.

V České republice je podhoubí pro festival takovéhoto typu dostatečné. Komunita sci-fi je zde dostatečně velká1, což je možné vypozorovat ze zájmu o jednotlivé fantasy festivaly a cosplay akce, kterých se v České republice ročně organizuje kolem 40. Fanoušci žánru však nemají ani díky již vzniklým festivalům tak velký přístup k filmům žánru sci-fi, jako je tomu například v USA, a to zejména z důvodu velké finanční nákladnosti výroby a následné distribuce sci-fi filmů. Myšlenka festivalu, který by mohl přinášet v české premiéře kvalitní, ale méně známé i neznámé distribuční snímky žánru sci-fi spolu s kultovními

8 snímky, které se v českých kinech již nehrají, byla jednoznačně zajímavým podnětem jeho následného vzniku.

Ačkoliv v České republice se sci-fi filmy prakticky netočí, sci-fi v českém prostředí dokáže reprezentovat tvorba Karla Zemana (Cesta do pravěku, Vynález zkázy, Baron Prášil, Na kometě) nebo filmy jako Ikarie XB 1, Krakatit či Divoká planeta, uvedená na festivalu Future Gate v roce 2015. I takto méně početná tvorba může vytvořit dostatečný podklad pro fungování sci-fi komunity v daném prostředí. Otázkou ale bylo, jestli tento druh festivalu dokáže v českém prostředí fungovat a jak.

První část práce tak mapuje prostředí filmových festivalů v České republice. Pro potřeby této konkrétní akce není nutné mapovat a detailně rozebírat veškeré kulturní akce. Potenciální konkurence Future Gate sci-fi filmového festivalu se nachází u festivalů zaměřených na sci-fi, přičemž se může jednat například o literární nebo výtvarné festivaly. Druhou skupinou konkurence jsou pak filmové festivaly různých žánrů. Mohou to být specifické filmové festivaly, ale také všeobecné filmové festivaly. Práce mapuje zaměření akcí těchto dvou skupin a hledá případné důkazy jedinečnosti festivalu Future Gate, které by utvrzovaly organizátory o správnosti nastaveného směřování festivalu.

Ve druhé části se pak práce věnuje konkrétně festivalu Future Gate a snaží se přiblížit jeho fungování za dobu uběhlou od vzniku festivalu. Od roku 2014 probíhá každý rok na přelomu února a března pravidelně v Praze. Následně se postupem času přidala další místa konání, a tak jej lze od roku 2015 každoročně navštívit také v Brně a v roce 2017 se festival kromě Prahy a Brna rozšířil také do Ostravy. V tuto chvíli má za sebou čtyři ročníky v Praze, tři v Brně a jeden ročník v Ostravě. Festival je pořádán pro širokou veřejnost. Kapacitně se

9 festival v Praze ustálil na 7 projekcích v průběhu 5 dnů, je obohacen o 3 přednášky a doprovodný program probíhající po celou dobu festivalu. Pražskou část včetně doprovodného programu navštěvuje zhruba 2000 lidí, každá projekce je pak průměrně ze 75 % vyprodaná (210 z 280 míst). Brněnská část festivalu probíhá 4 dny, uvádí opět 7 snímků a diváci mají možnost navštívit 3 besedy zaměřené na zhlédnuté filmy, sci-fi a nové technologie. Navštěvuje ji zhruba 400 diváků, doprovodný program se omezuje na přednášky a menší prostorovou dekoraci. Filmy navštěvuje v průměru 60 diváků na film, což je asi 40 % kapacity sálu. Nově se v roce 2017 festival rozšířil i do Ostravy, kde v průběhu 2 dní mohli diváci navštívit 5 projekcí, kdy každá měla zaplněných průměrně 20 míst, tedy asi 10 % kapacity sálu. Práce hodnotí jednotlivé ročníky, porovnává je a na základě kladných či záporných výsledků posunu festivalu chce dokázat, jestli má akce takovéhoto typu možnost uchytit se na trhu a zaujmout dostatečnou skupinu lidí, aby přežila, a případně zhodnotit a doporučit možné směřování festivalu do budoucna.

Práce čerpá zdrojově primárně z rozhovoru se zakladateli festivalu Ing. Mgr. Andrejem Štůlou a Mgr. Filipem Schauerem, provedeném v Praze dne 13. 2. 2017, a sekundárně pracuje s interními materiály festivalu. Jakožto jeden z organizátorů festivalu vkládá do bakalářské práce autorka své vlastní know-how festivalu Future Gate. V neposlední řadě využívá teoretické prameny - Steven Sanders: The Philosophy of Science Fiction Film a Joe Jeff Goldblatt: Special events. Dále pak teoretickou manažersko-marketingovou literaturu – Philip Kotler: Marketing management, Petr Boukal: Fundraising pro neziskové organizace a Radka Johnová a Jitka Černá: Arts marketing – marketing umění a kulturního dědictví.

1 Kulturní akce v České republice Tato kapitola se zabývá teorií a charakterizací základních pojmů, jako jsou kulturní akce, festival, filmový festival, sci-fi festival aj. a jejich zařazení v rámci typologie kulturních akcí v české jazykové terminologii. Cílem je vymezit jejich význam pro pochopení a zařazení Future Gate Sci-Fi Film Festivalu v kontextu typologického systému kulturních akcí v rámci ČR.

V současné době aktivně funguje v České republice celá řada kulturních akcí, přičemž mnohé z nich se zaměřují primárně právě na oblast filmové tvorby. Takovéto události můžeme dělit podle produkčního rozsahu, programového zaměření, dramaturgické koncepce nebo společenského dopadu na představení, přehlídky, festivaly, (odborné) prezentace nebo třeba trhy (tzv. markety). Zatímco (odborné) prezentace nebo filmové trhy (markety) jsou určeny především filmovým odborníkům, kulturním profesionálům, uměleckým tvůrcům, případně novinářům nebo partnerům těchto neveřejných akcí, filmová představení, přehlídky a festivaly se zaměřují plošně na celou veřejnost nebo jejich určitou část.

1.1 Původ filmových festivalů

Nejvýznamnější z této skupiny jsou právě filmové festivaly, neboť představení (tzv. projekce) se zaměřují na audiovizuální promítání jednoho nebo úzké skupiny děl takřka výhradně v rámci jednoho dne, zatímco filmové přehlídky a festivaly se konají převážně v horizontu přesahujícím jenom pár hodin nebo jeden den. Na rozdíl od přehlídek se ale festivaly pořádají pravidelně, většinou jedenkrát ročně a jejich cílem je bilance uplynulého období s důrazem na slavnostní premiérové uvedení nových kulturních děl nebo představení.

Existuje několik výkladů etymologie slova festival. Jedna z nich tvrdí, že „samotné slovo festival pochází z latinského "festive", znamenající událost nebo "festum" s významem svátek a slavnost“ (Janotová, 2010, s. 9). „Podle jiné verze ale původ slova pochází ze „středověkého anglického a francouzského slova "festivus", znamenající slavit a oslava“ (Vaidová, 2016, s. 11). Podle Goldblatta má ale slavnost mnoho významů. Lze ji chápat v jednodušší formě jako událost v podobě jarmarku, oslavy životních jubileí, nebo se naopak jedná o komplexnější akce typu festival. Oslava může být spojována se vzděláním, marketingem nebo výročními srazy. Zahrnuje veškeré aspekty lidského života, kde se akce pořádá za účelem oslav. Při představě slova oslava si člověk typicky vybavuje ohňostroje a jiné oslavné prvky. Slovo slavit (celebrovat) je ale odvozeno z latinského slova “celebrate”, znamenající “ctít”. Další častá definice tohoto slova znamená “předvádět” ve smyslu rituálu. Proto jsou festivaly akce, které odkazují na oficiální a slavnostní události, jako jsou například přehlídky, občanské akce, svatby, výročí, náboženské obřady a další události, vztahující se k životnímu cyklu člověka nebo k oslavě historických milníků (Goldblatt, 2002, s. 8).

Festivaly představují akce spojující komunitu osob a zpravidla oslavující jistý aspekt dané komunity. Jelikož jsou pořádány na počest jistých výročí, jsou proto i každoročně opakovány. „Festivaly se rozvíjely do dnešní podoby postupně. Původně se jednalo o formy náboženských oslav, které zahrnovaly různé doprovodné akce v podobě hudebních či divadelních performancí“ (Smejkalová, 2010, s. 9). Postupem času došlo k separování událostí na dvě akce, které na sebe mohou, ale nemusí navazovat. Toto osamostatnění pak bylo podnětem k vzniku festivalů dnešní podoby.

Festival, v tomto případě konkrétně již filmový, zastává několik významných funkcí, a to propagační, prezentační, vzdělávací, ale především společenskou. Je to prostor pro propagaci filmových tvůrců a jejich děl. Skrze tuto platformu je jim poskytnuta možnost zviditelnění se v oboru. Protože je festival i platformou pro setkávání, ať už se zaměřením na filmové odborníky a tvůrce, širokou veřejnost nebo jednotlivé komunity, dochází zde k mnoha interakcím mezi jednotlivými skupinami a v jejich rámci. Filmoví tvůrci, kritici či distribuční společnosti nacházejí prostor pro setkání spíše na větších všeobecných festivalech, kdežto specifické festivaly zpravidla sehrávají důležitou roli v rámci neodborné, filmově neprofesionální komunity, na kterou festival zaměřují. Součástí filmových festivalů často bývá i doprovodný program v podobě přednášek, diskuzí nebo workshopů. Akce tohoto typu plní vzdělávací funkci festivalu. V neposlední řadě festival nabízí i možnost zhlédnout filmy, které se kvůli svému specifickému zaměření do distribuční sítě běžně nedostanou (tamtéž).

1.2 Základní charakteristiky filmových festivalů

Mezi základní charakteristiky festivalů, zaměřených na audiovizuální (experimentální nefilmy), televizní a filmovou tvorbu (film), patří programová struktura a dramaturgická koncepce, složená z uvedení různých audiovizuálních děl, převážně filmů. Festivaly tohoto typu můžeme v základním pojetí dělit na všeobecně koncipované, nebo naopak orientované na nějaké specifikum audiovizuální tvorby. Za pojem specifikum přitom můžeme dosadit teoreticky cokoliv – typ díla (hraný, dokumentární, animovaný nebo experimentální filmový festival), jeho uváděcí koncepci (scatch, seriál, minisérie, televizní film, kinofilm, videomapping apod.), délku (krátký, středometrážní, dlouhometrážní, sériový), produkční podmínky (amatérský, studentský, časově omezený [48 hours projects], poloprofesionální, televizní, nezávislý film apod.), část výrobního procesu (adaptovaných scénářů, kameramanský, střihačský, hudebních kompozic atp.), cílovou skupinu (dětský, mládežnický, rodinný, seniorský, ženský, dělnický, nezadané aj.), nebo třeba žánr, stáří filmů, rasové či národnostní prvky, případně jazykovou nebo náboženskou preferenci.

Všeobecně koncipované filmové festivaly se nezaměřují právě na žádný z výše uvedených aspektů, ani nejsou nijak jinak vyhraněné. Přesně naopak, jsou buď kombinací hned několika či mnoha možných specifik, sloučením téměř všech představitelných s drobnými výjimkami nebo dokonce zcela neomezené. Proto se v programové struktuře a dramaturgické koncepci takovýchto kulturních akcí často objevují vedle sebe novinky domácí komerční kinematografie s třeba experimentálními, televizními, krátkými, studentskými, rodinnými, hudebními, hororovými, němými, černošskými, židovskými, frankofonními nebo islámskými filmy.

Všeobecné filmové festivaly proto ročník od ročníku pravidelně mění programový obsah, strukturu nebo dramaturgickou koncepci, přičemž klíčem k určování náplně jejich hlavního i vedlejšího doprovodného programu bývají v zásadě témata ročníků, programové sekce, dramaturgické okruhy, různé fokusace či jiné kategorizace. Mezi takovéto kulturní akce můžeme řadit v České republice například soutěžní Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary a Mezinárodní filmový festival Praha – Febiofest nebo nesoutěžní akci Letní filmová škola Uherské Hradiště.

Naopak specifické filmové festivaly jsou zaměřené výhradně na jedno konkrétní specifikum nebo maximálně na jejich vymezený počet. Programová struktura nebo dramaturgická koncepce těchto kulturních akcí proto bývá mnohdy stabilnější než v případě všeobecně koncipovaných filmových festivalů, neboť možnosti obsahové náplně jsou u specifických filmových festivalů daleko omezenější – ať už limitovaným množstvím vyrobených audiovizuálních děl daného specifika nebo zkrátka jejich přínosem a kvalitou. I tři největší specifické filmové festivaly v České republice, zaměřené na světově méně populární dokumentární kinematografii, mají dlouhodobě jasně určenou programovou strukturu a dramatickou koncepci – jak Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava, tak i Mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět nebo Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (dále jen AFO).

Zatímco se tedy všechny tři zmíněné filmové festivaly orientují na velkou množinu celosvětových dokumentárních snímků, jen málo z nich by mohlo být promítáno na všech třech najednou. Důvod je prostý: stěží si totiž představíme filmařský nápaditý autorský (Ji.hlava) populárně-

15 vědecký (AFO) dokument o lidských právech (Jeden svět). Náplň hlavního a vedlejšího doprovodného programu těchto festivalů určuje, stejně jako v případě všeobecných filmových festivalů, rok co rok jejich ústřední tematické pojetí a jedinečné zaměření. A to nejen z důvodu prostého odlišení jednoho ročníku od druhého, ale také pro zvýšení atraktivity, aktuálnosti a koneckonců smysluplnosti festivalu jako takového.

Podobně pracuje i další velký český specifický festival – Mezinárodní filmový festival pro děti a mládež Zlín Film Festival. Všechny čtyři zmiňované specifické události (Ji.hlava, Jeden svět, AFO, Zlín Film Festival) mají v celoevropském festivalovém měřítku jedinečný význam, dokonce výraznější než mnohé srovnatelně velké nebo dokonce velikostně rozsáhlejší všeobecné filmové festivaly v ČR (za všechny lze jmenovat zejména ukončený brněnský Mezinárodní filmový festival Cinema Mundi). To jenom dokládá důležitost specifických kulturních akcí a jejich mnohdy i větší životaschopnost, než je tomu u těch obecných.

Na rozdíl od předešlých událostí ale Zlín Film Festival užívá zvláštní organizační, programovou a dramaturgickou dvojitost. Většinová část obsahové náplně Mezinárodního filmového festivalu pro děti a mládež přesně odpovídá cílové skupině návštěvníků – tedy dětem, mládeži a jejich rodinám. Přesto na festivalu nedominují jenom rodinné filmy, komedie nebo audiovizuální díla s mladými hereckými představiteli či adolescentními tématy. Druhou, menšinovou část hlavního i vedlejšího doprovodného programu (včetně nefilmových pozoruhodností), tvoří obsah výsostně se zaobírající dospělou tematikou, jako je kupříkladu stáří, nemoc, soudně-právní řád, uspořádání společenského systému, světová válečná politika nebo třeba filozofické

či duchovní otázky. Nicméně i tato část podléhá specifickému pojetí a nemá tudíž podobu napůl rodinného-napůl všeobecného festivalu, což by koneckonců v principu oslabovalo charakter festivalu. Překvapivě je ale druhotným specifikem dospělé části Zlín Film Festivalu – filmového festivalu pro děti a mládež zkoumání cizí národní kinematografie (nepochopitelně před nabízejícím se pojetím čistě dospělého pohledu na instituci rodiny a spolužití mladistvých, dospělých a starých lidí optikou světové kinematografie).

Národní klíč je pro strukturu rodinného festivalu jednoznačně nevhodným východiskem, neboť už jenom v České republice je celá řada specifických filmových festivalů s geografickým, národním nebo jazykovým zaměřením – ať už se jedná o Festival francouzského filmu, Festival německy mluvených filmů Das Filmfest, Festival španělských filmů La Película, Středoevropský festival italského filmu Mittel Cinema Fest, Festival japonských filmů a kultury Eiga-sai, Festival íránských filmů, Festival bollywoodského filmu nebo dvojici přehlídek Severský filmový podzim/zima či mnoha, mnoha dalších. Rovněž v České republice existují hned dvě profesionální filmové akce, zaměřené jenom na národní českou a slovenskou (případně i polskou) kinematografii - Festival Finále Plzeň a Filmová přehlídka Kino na hranici v česko- polském Těšíně. Daleko zajímavější by proto mohla být volba především tematického nebo žánrového klíče (třeba onoho rodinného filmu).

Kromě specifika typového (dokumentární, animovaný, studentský, krátký film), menšinově cíleného (dětský, mládežnický, queer, outdoorový film) nebo národního existují na české festivalové mapě i filmové události zaměřené na konkrétní uměleckou formu či žánr. Nejnavštěvovanější z nich je paradoxně žánrově nečistý pražský Festival otrlého diváka, který je postaven na promítání brakové kinematografie.

S ohledem na koncept umělecké nekvality se ale do programu dostávají díla vesměs různých žánrů, od akčních filmů, přes erotické či kriminální až po některé z forem takzvané fantastiky. O něco konzistentnější je křivoklátský Noir Film Festival, který prezentuje díla původně ryze filmového temného subžánru film noir. Ten ale spadá pouze do skupiny bohatého žánru krimifilmů (nebo jinak řečeno zločineckých) a kombinuje prvky mnoha jeho podžánrů jako kupříkladu kriminálku, detektivku nebo gangsterku. Jeho neobvyklá mimoměstská lokalita (hrad Křivoklát) ale oslabuje celkovou návštěvnost a ekonomickou návratnost festivalu, stejně jako bylo tomu v případě mladoboleslavské Přehlídky netradičního filmu, zajímavé a velmi potenciální kulturní oslavy žánru erotického filmu, která ale ukončila svou činnost pro nedostatečnou návštěvnost.

Kromě zmíněných existují v České republice ještě žánrové festivaly, které se věnují výše zmiňované fantastice. Jde o kombinaci několika žánrů, jejichž těžištěm je konfrontace běžného dobového racionálního poznání s prvky nadpřirozené imaginace. Mnohé z těchto akcí se ale nevěnují jenom kinematografii, poněvadž jejich součástí často bývají i jiné umělecké druhy, jako třeba literatura, hudba, výtvarnictví nebo hry. Nejvýznamnější z nich jsou v domácím prostředí dvě chotěbořské akce Festival fantazie a FanCity, případně pražský PragoFFest nebo brněnský Animefest, žádný z nich se ale nevěnuje primárně filmu. V praxi tedy u nás momentálně neexistuje filmový festival, který by se zajímal výhradně o kinematografii fantastiky, čili žánrů fantasy, horor, mystery nebo třeba sci-fi. Pochopitelně vyjma filmového sci-fi festivalu Future Gate. (A před pár lety pro nízkou návštěvnost ukončeného festivalu hororu Bloody Xmas.)

Je sice pravda, že v České republice lze najít i jiné kulturní akce, které se soustředí na žánr science fiction, v žádném případě ale není jejich středobodem kinematografie. Třeba postapokalyptický open air festival Junktown, odehrávající se v areálu bývalé raketové základny Bratronice, se daleko víc orientuje na živé performance, hudbu nebo výtvarné či sochařské umění nežli film. Podobně jako zimní postapokalyptický indoor festival Metroplex konající se v pražském podzemním komplexu 36 Underground pod chráněnou holešovickou tržnicí. Program akce je sice stejně bohatý jako v případě Junktownu a jeho těžištěm jsou rovněž živé performance i hudba, daleko víc než na film se ale soustředí na sci-fi dekorace, design a módu. Jediným českým festivalem, který se primárně zaobírá sci-fi kinematografií a ostatní formy uměleckého vyjádření tvoří jen menšinovou část doprovodného programu, je tak už 4 roky právě a jedině Future Gate.

2 Future Gate Sci-fi Film Festival Kapitola se věnuje konkrétnímu filmovému festivalu, zaměřenému na sci-fi filmy, Future Gate. Rozebírá jeho vznik, historii a po návštěvnostní, propagační a finanční stránce i jeho současné fungování. Cílem je poskytnout přehled o fungování festivalu, z kterého autorka v závěru vyvozuje jeho životaschopnost, posuzovanou podle divácké návštěvnosti. Rostoucí počet návštěvníků znamená pozitivní výsledky festivalu a jeho možnost setrvat do budoucna, protože si své fanoušky získal, případně dále získává. Opačné tendence značí nutnost přehodnocení fungování festivalu, a následně tak dochází k návrhu možných zlepšení pro další ročníky.

2.1 Historie festivalu

První ročník festivalu dal návštěvníkům možnost zhlédnout 7 filmů. Festival v Praze navštívilo 1496 diváků. Hned první ročník, který se konal v kině Bio Oko v termínu 13. – 16. 3. 2014, vyprodal 4 projekce. K vidění byly filmy jako Europa Report, Ghost in the Shell 2.0, Vetřelec, 2001: Vesmírná odysea, Kenny Begins, Poslední dny na Marsu a Space Battleship Yamato (Tisková zpráva Future Gate, 2014). První ročník festivalu se zaměřoval komunitně velmi úzce, nespolupracoval tou dobou s herními studii, postapokalyptickými komunitami ani s akcemi podobného typu. Jediné zaměření bylo na cosplay komunitu, která se věnuje a zajímá především o Star Wars kult, a proto byl vliv této skupiny na festivalu znatelný především v doprovodném programu. Vyprodání projekcí bylo způsobeno především volbou filmů ze sekce legendárních a kultovních snímků. Vzhledem k úspěchu festivalu v Praze a snaze rozšířit jej i potenciálním návštěvníkům, kteří nemohou na festival přijet

20 z důvodu například velké vzdálenosti od Prahy, došlo pro druhý ročník festivalu k rozhodnutí převést festival i do Brna.

V pražském kině Bio Oko se festival konal v termínu 12. – 15. 3. 2015 a v brněnském Kině Art v termínu 26. – 29. 3. 2015. V obou městech festival navštívilo celkem 2478 diváků, zaokrouhleně v Praze 1900 návštěvníků a v Brně 600 návštěvníků. Obrovský skok v návštěvnosti souvisel především se zvýšením počtu promítaných filmů. Bylo jich celkem 10. V Praze byly uvedeny snímky jako The History of Future Folk, Strange Frame: Love & Sax, Vetřelci v režisérské verzi, Divoká planeta, The Zero Theorem, Naušika z Větrného údolí, Automata, Ex Machina. V Brně se uvedl mix filmů, které nabízela Praha v prvním nebo druhém ročníku. K vidění byl snímky The History of Future Folk, Vetřelec, Vetřelci – oba v režisérské verzi. Kenny Begins, Divoká planeta, The Zero Theorem, Naušika z Větrného údolí, Strange Frame: Love & Sax, Ex Machina (Tisková zpráva Future Gate, 2015).

Velký počet filmů se však neukázal jako dobrá volba. Byl totiž finančně náročnější o 30 % a diváci neměli zájem navštěvovat všechny filmy v stejném počtu jako v předešlém roce. Počet návštěvníků se tak rozložil mezi více snímků a filmy se nevyprodávaly ani v stejně vysokém počtu jako u minulého ročníku. Zatímco průměrná návštěvnost prvního ročníku v Praze byla 210 diváků, ve druhém roce se snížila na 190 návštěvníků. Návštěvnost tak sice v celkovém počtu byla velmi dobrá a organizátoři byli spokojeni, avšak ve výsledu toto řešení nebylo ekonomicky výhodné. Podrobnějším informacím o cenách se věnuje podkapitola 2.6 Financování projektu. Směrem k dalšímu ročníku se proto počet filmů opět snížil a ustálil se na 7 snímcích.

Spolu s druhou sezónou festivalu přišli organizátoři s myšlenkou celoročního fungování spolku a potažmo i festivalu. Jelikož festival neuvádí blockbustery, domnívali se organizátoři, že jejich zpřístupnění pomůže rozšířit povědomí o festivalu a zároveň bude plnit funkci prostoru pro celoroční setkávání komunit. Po druhém ročníku akce, v listopadu 2014, tak měli diváci možnost navštívit předpremiéru snímku Interstellar. Zlomová byla ale až projekce filmu Šílený Max: Zběsilá cesta v polovině května 2015, která festival zatraktivnila pro nové publikum, a po jejímž úspěchu začaly být předpremiéry, tzv. Future Nights pravidelně pořádány. Future Nights jsou večery, během kterých se v duchu festivalu Future Gate uvádí očekávané filmové hity žánru sci- fi. Večer je pak opět kompletně laděn podle tématu filmu. Od konkrétního titulu se odvíjí podoba dekorací, úvodu, dárků, ale i například marketingové komunikace. Dílčí večery probíhají během celého roku, podle termínů uvedení filmu v českých kinech. Původně Future Nights plánovaly uvést jednu velkou předpremiéru za půl roku, jak lze ale vidět v Příloze A – Kalendář akcí, od roku 2015 byly plánovány celosvětové premiéry vícero sci-fi blockbuster snímků, jako byly například Star Wars: Síla se probouzí či Star Trek: Do neznáma.

Třetí ročník proběhl v Praze v kině Bio Oko v termínu 3. – 6. 3. 2016 a v Brně v kině Art 17. – 20. 3. 2016. Během třetího ročníku měli diváci možnost zhlédnout snímky Terminus, Lovemilla, Vetřelec³ v rozšířené verzi, Vesmírný pirát Kapitán Harlock, Blade Runner, Turbo Kid a krátké filmy od iShorts. Festival navštívilo 2000 diváků, kdy účast na pražské části byla asi 1600 diváků, a Brno navštívilo asi 400 návštěvníků. Festival poprvé zprostředkoval i návštěvu zahraničního umělce, a to Terryho Rawlingse, který byl několikrát nominován na Oscara (Tisková zpráva Future Gate, 2016).

Nižší návštěvnost byla způsobena špatnou volbou termínu, kdy se pražská část kryla s postapokalyptickým festivalem v podzemním komplexu Metroplex, čímž Future Gate přicházel o důležitou část publika – fanoušky postapokalyptična. Jelikož jsou sci-fi komunity dost propojené a díky své uzavřenější společnosti se vzájemně znají, jednotlivé akce se pak snaží o oboustrannou podporu. Neformální domluva proběhla také mezi pořadateli Metroplexu a organizátory Future Gate. Nejvíce se situace dotkla posledního festivalového dne a projekce filmu Turbo Kid, který byl cílený přímo pro postapokalyptické fanoušky, bohužel kvůli prodloužení festivalu Metroplex jeho účastníci nakonec na projekci nedorazili. Do příštích let se festival snažil vybrat datum, které by se nekrylo s dalšími akcemi podobného typu, a termínově vtěsnal zahájení pražské části festivalu před začátek hlavní filmové festivalové sezóny, která začíná festivalem Jeden Svět přibližně začátkem března. Konec února se jevil vhodnější i z důvodu stále zimního počasí. V takovém případě může potenciální divák raději trávit čas na indoorové kulturní akci, za pěkného počasí by mohl preferovat trávení času venku.

Následující ročník, organizovaný v Praze opět v kině Bio Oko 23. – 26. 2. 2017 a v brněnském Kině Art 1. – 4. 3. 2017, s sebou přinesl rozšíření festivalu a zpřístupnil jej 17. - 18. 3. 2017 nově i ostravskému publiku (Tisková zpráva Future Gate, 2017).

Festival nabízel jako největší lákadlo kultovní snímek Terminátor, který byl vyprodán ihned po zahájení předprodeje vstupenek v Praze, následně se vyprodal také v Brně. Za část filmových legend byl uveden film E.T. - Mimozemšťan, který organizátoři zařadili na festival do nové pokusné sekce projekcí pro děti. Projekce určená mladšímu publiku

23 dopadla v Praze návštěvností dobře, odpolední představení vyprodalo 75 % kapacity kina Bio Oko, která činí 280 míst. V Brně byla návštěvnost této projekce nižší, a to především z důvodu příznivého počasí, kdy rodiny s dětmi nemají zájem trávit čas na akcích v uzavřených prostorech. Dalším lákadlem bylo japonské postapokalyptické anime Akira, uvedené v českém prostředí v kinopremiéře. O veškeré kultovní a legendární snímky byl velký zájem. Z filmových novinek mohli diváci navštívit projekci komedie Moonwalkers, dystopického sci-fi Bílý král a fanoušci animovaných filmů měli možnost vidět i další japonský snímek, Nova Seed. Po třech letech fungování festivalu bylo viditelné, že si v Praze, ale i v Brně své fanoušky získal a dostal se do povědomí. Svědčí o tom nejen vyprodané festivalové hity, ale i velký zájem o menší a méně známé filmy. Projekce v těchto dvou městech navštívilo asi 2300 diváků. Festival si drží poměrně stabilní diváckou základnu, jelikož jej v Praze navštívilo kolem 1900 lidí a v Brně přišlo opět jako loni necelých 400 diváků. Volba termínu se jevila jako ideální, festival předstihl veškeré akce podobného typu. Ostravská část byla v této chvíli spíše testem, jestli akce dokáže oslovit další publikum, a proto trvala pouze dva dny. Návštěvnost byla oproti Praze a Brnu velmi nízká, v průměru na každý film dorazilo 20 diváků, což je asi 10 % kapacity sálu. Celkem tedy Ostravskou část navštívilo 100 návštěvníků. Průměrně je každá projekce v Praze ze 75 % vyprodaná, obsazeno je průměrně 210 míst z 280. V Brně je průměrná návštěvnost filmu 60 diváků, tedy asi 40 % celkové kapacity velkého sálu Kina Art, která činí asi 150. Nízká návštěvnost ostravské části byla způsobena mnoha faktory. Prvním je neznalost kulturního prostředí Ostravy. Festival má hlavní základnu v Praze, kde kulturní scéna funguje jinak, než je tomu v Brně a Ostravě, zároveň mají organizátoři větší povědomí o možnostech propagace v metropoli. Brněnskou část pomáhá v tomto případě spoluorganizovat

Kino Art, které má své fanoušky, a lidé jsou zvyklí jeho akce aktivně vyhledávat a navštěvovat je. Kino Art se tak významně podílí na propagaci festivalu v Brně. Podobná spolupráce a podpora se očekávala i od ostravského Světa techniky, ale nebyla naplněna. Pro festival byla vybrána kulturně atraktivní a známá oblast Dolních Vítkovic, umístněná mimo hlavní centrum Ostravy. Proto se předpokládalo, že oblast dokáže fungovat na podobném principu jako Kino Art nebo Bio Oko, rovněž se nacházející v ústraní klíčového kulturního dění měst Brna a Prahy. Obě kina dokážou podněcovat návštěvníky k aktivnímu vyhledání vlastních kulturních událostí. Rozšiřování festivalu směrem do regionu se na rozdíl od ostatních kulturních akcí ukázalo být nevhodné, jelikož filmový sci-fi festival nemá v regionech dostatečnou komunitní podporu. Proto by organizátoři měli zvážit programovou, produkční a propagační přípravu cílenou konkrétně na regionální expanzi v rámci České republiky.

2.2 Dramaturgie a programové složení festivalu

Future Gate Sci-fi Film Festival je filmový festival, zaměřující se čistě a výhradně na žánr sci-fi. Festival je pořádán spolkem Future Gate z.s., jehož „hlavním cílem je podpora kulturních a populárně naučných aktivit, které zprostředkovává science fiction komunitě skrze kinematografii“ (Stanovy Future Gate z.s., 2013, s. 1). Kromě festivalů a filmových projekcí se „věnuje i výstavám, seminářům, přednáškám a workshopům, zaměřeným na oblast vědy, techniky a moderních technologií“ (tamtéž).

„Cílem festivalu Future Gate je vytvoření prostoru pro sci-fi fanouškovskou komunitu, zároveň však chce přinášet a zprostředkovávat zajímavé audiovizuální umění žánru sci-fi formou umocňující zážitek

25 z filmu“ (Štůla 2017). Podnětem pro vznik festivalu byla podle zakladatelů chybějící akce na českém poli filmových festivalů, která by se nezaměřovala pouze na blockbustery, a dokázala být žánrově jednotná. Právě absence monotematického filmového festivalu zaměřujících se na žánr sci-fi byla podnětem pro jeho založení v roce 2014.

Specifické zaměření pouze na žánr sci-fi dovoluje festivalu působit přehledně a nevytvářet žánrovou nejednotu. Existují totiž festivaly, ať už obecné kulturní nebo konkrétnější filmové, které mohou žánr sci-fi obsahovat, ale ne výhradně (viz 1.2 Základní charakteristiky filmových festivalů, s. 14), a z větší části tak soustředí svou pozornost hlavně na žánr fantasy. Dále se pak věnují hororům, mýtům, historii, budoucnosti, anime, comicsům či knihám, jako tomu je například u Festivalu Fantazie. Širší zaměření v případě těchto festivalů znamená větší rozsah potenciálních návštěvníků. Naopak specifické zaměření festivalu Future Game může být z hlediska šíře potenciálních diváků handicapem. Zakladatelé však tvrdí, že úzká žánrová profilace je prostředkem k udržení si stálého publika a utužení komunitních vazeb. Zaměřenost pak dovoluje Future Gate vytvářet atmosféru, která je pro festival stěžejní a na které si zakládá. Atmosféru festivalu dotváří detailně propracované prostředí, které se snaží skrze dekorace a doprovodné aktivity navodit divákům a návštěvníkům pocit existence v jiném prostoru. Již při vstupu na festival prochází návštěvník Bránou do budoucnosti, tzv. Portálem a následně se tak ocitá v novém, alternativním světě. Prostor kina Bio Oko a následně pak i - v omezenější podobě - Kina Art a nově i Světa techniky, je laděn do futuristických představ organizátorů o budoucnosti. Návštěvník je odpojen od reality a vše je koncipováno tak, aby umocnilo filmový

26 zážitek, který může být podle organizátorů plnohodnotný pouze tehdy, když není rušen reálným světem. Kromě dekorací pak prostorem zní vesmírná hudba, divák navštěvuje Space bar, ochutnává molekulární gastronomii. Multižánrové festivaly podle zakladatelů působí chaoticky a nesnaží se o dokreslování atmosféry, nepřináší hlubší zážitek z filmu a působí vesměs jako platforma pro setkávání se napříč žánry. Na jednom prostoru se proto může potkat fanoušek hororu a sci-fi, což ubírá na pocitu sounáležitosti, vzájemného pochopení a zapadnutí do komunity, o který Future Gate usiluje.

Je nutno dodat, že každý film je doprovázen nějakým programem. Ať už se jedná o předprojekční program, který se snaží dokreslit celkovou atmosféru promítaného filmu, nebo jde o program doprovodný. Ambicí festivalu není pouze diváka pobavit a přinést mu netradiční filmový zážitek, ale zároveň diváka i něco nového naučit. Filmová část je tak doplněna o jednotlivé přednášky o nových technologiích, o aktuálním stavu zkoumání vesmíru nebo o besedy s filmovými kritiky a teoretiky, které dávají divákům příležitost klást otázky a uvádí legendární filmy do historických souvislostí.

Filmy vybírá dramaturg festivalu Ing. Mgr. Andrej Štůla společně se spoluzakladatelem a produkčním festivalu Mgr. Filipem Schauerem. Ty, které se zařazují do programu, jsou jakýmsi balancem mezi zajímavým tématem, jeho zpracováním a nižším rozpočtem. Čistá blockbuster produkce by sice měla větší pravděpodobnost festival vyprodat, ale nesla by velké finanční zatížení na pořízení kopií filmů. Zároveň amatérská produkce podle organizátorů není pro projekci na festivalu tohoto typu zajímavá. Při výběru filmu je hlavním kritériem jeho obsah. Přihlíží se i k uvedení na prestižních festivalech a ke kvalitě filmových tvůrců či herců. Festival se snaží být obsahově vyvážený

27 a nabízet rozličnou tvorbu, aby si každý návštěvník dokázal z připraveného programu vybrat. Program festivalu z roku 2015 je k nalezení v Příloze B– Program festivalu 2015 a pro rok 2016 v Příloze C – Program festivalu 2016.

2.3 Festivalové sekce

Festival má dvě sekce, New World, ve které dává možnost zhlédnout novinky, ale i méně známou či v českém prostředí neznámou nebo opomíjenou žánrovou tvorbu a sekci Legendary, která uvádí filmové klasiky a legendy žánru. Filmy se vybírají na základě dané dramaturgické koncepce pro daný ročník. Ta se tvoří pomocí tématu, které odráží současné potřeby a aktuální situaci v společnosti. Festival se snaží reflektovat společenská témata a nabízí prostor pro jejich diskutování.

Festival se nechce zaměřovat výhradně na nové filmy, jak se tomu děje u většiny festivalů. Podle organizátorů je tato myšlenka riskantní, protože většina filmových festivalů skládá svůj program z filmových novinek, které jsou podle nich divácky atraktivnější. V českém prostředí se do běžné distribuce až na výjimky dostávají zejména blockbustery, světová méně známá sci-fi produkce je značně opomíjená, protože se v českém prostředí (na rozdíl např. od USA) jedná o komunitní a diváckou menšinu. Festival se snaží takovouto světovou produkci představit českému publiku a obohatit komunitu. Často se jedná o filmy, které v české distribuci nejsou, případně nebyly a uvádí se na festivalu premiérově. I alternativní filmy žánru sci-fi jsou finančně poměrně náročné, a proto jejich uvedení rozhodně představuje riskantní krok, neboť nejsou tolik známé a dokáže je ocenit pouze úzká skupina skalních fanoušků žánru. Konkrétní finanční náročnosti festivalu se věnuje

28 podkapitola 2.6 Financování projektu. Známost filmu ale nemusí pokaždé určovat jeho následnou vysokou návštěvnost. Stěžejní je v této oblasti obsah, téma, zpracování či herecká skladba filmu. Příkladem může být snímek Turbo Kid, uvedený na festivalu v roce 2016. Jednalo se o poměrně neznámý film, který si však našel diváky z řad postapokalyptické komunity. Podrobněji se charakterizaci jednotlivých typů komunit věnuje následující podkapitola 2.4 Návštěvníci festivalu. Méně známé snímky na festivalu své místo vždy mít budou, dávají filmu možnost projevit se a může z něj díky komunitám vzniknout tzv. kultovní snímek. V neposlední řadě se v programu objevují filmové legendy žánru, které slouží k připomenutí a k zamyšlení, jakým směrem se sci-fi žánr rozvinul, jelikož změny a posuny tohoto žánru jsou viditelné díky početnému užití náročných vizuálních efektů poměrně více, než je tomu třeba u jiných žánrů. Mají rovněž za cíl zpřístupnit festival divákům, kteří nejsou výhradně zaměřeni na sci-fi žánr, ale zajímají se o kinematografii všeobecně.

Sci-fi filmy lze rozdělit do několika hlavních okruhů podle témat, kterými se zaobírají. Často se žánr věnuje tématice mimozemských civilizací, vesmíru a návštěv jiného druhu. Předmětem další skupiny je umělá inteligence, biomechanika a robotika. Vědecké a technické vymoženosti se pak prolínají i do třetí tematické skupiny, která zobrazuje hledání identity lidské rasy za přítomnosti futuristických strojů a vymožeností. Poslední skupinou je tzv. Nový svět, zobrazení budoucnosti, futurismus a postapokalyptická společnost (Sanders, 2008, s. 6).

Dělení žánru do podskupin je zajímavé i pro festival, jak tvrdí jeho zakladatelé: „Dokážeme pak volit filmy a programovou strukturu pro více lidí. I sci-fi fanoušci si rádi vybírají určitá oblíbená témata. Ne

29 každého zajímá cestování v čase, stejně tak jako postapokalyptická tématika nepřitáhne do kina fanouška biomechaniky a robotiky. Zároveň nám to dovoluje rozšířit potenciální návštěvnickou skupinu. Fanoušek robotiky nemusí mít zájem o festival, ani o sci-fi. Pokud nabízíme specifický film, můžeme očekávat, že mezi diváky tak nebudou pouze fanoušci sci-fi, ale najdeme tam i výhradní fanoušky užšího tématu, kteří přišli do kina právě kvůli němu“ (Schauer, 2017).

Dramaturgická koncepce a programové složení se zdá být funkční vzhledem k širokému spektru nabízených témat, žánrové různorodosti v rámci science fiction a pestrému vedlejšímu doprovodnému programu. Diváci mají možnost volby, a lze tak předpokládat vyšší diváckou angažovanost.

2.4 Návštěvníci festivalu

Podle organizátorů můžeme návštěvníky festivalu rozdělit do několika skupin. Především se jedná o věkovou skupinu mezi 18-45 lety se zájmem o science fiction a moderní technologie. První kategorií je cosplay komunita2 a fanoušci žánru sci-fi, kteří festival chápou jako prostor pro vzájemné setkávání. Pomáhají dotvářet atmosféru festivalu a zajímají se o doprovodný program. Z filmového programu vyžadují zejména legendární kultovní snímky, které již v minulosti viděli, a chtějí tak opakovat filmový zážitek. Případně se s filmy setkávají poprvé a chtějí si doplnit vzdělání a možnosti konverzačních témat v rámci komunity. Nové filmy chtějí vidět v případě, že se jedná o film s návazností na kultovní snímek, nebo jsou to adaptace slavných počítačových a videoher, knih, nebo se jedná o kritiky uznávané filmy.

Všeobecní filmoví nadšenci navštěvují festival pro potěšení. Zajímají se o opomíjenou kinematografii, neznámé snímky, z edukačních důvodů,

30 ale zároveň chtějí vidět legendární kultovní filmy pro potěšení. Doprovodný program pro ně není prioritní, snaží se vidět co nejvíce snímků a filmový program je pro ně prioritní.

Další skupinou je různí umělci, kteří vidí festival jako možný prostor pro budoucí spolupráce a sebeprezentaci. Filmový program berou jako příležitost, kde se můžou inspirovat pro svoji tvorbu, a tak se zajímají o filmový program bez preferencí k jeho obsahu. Fanoušci počítačových her, alternativních virtuálních a simulovaných realit, hráči LARP 3 a únikových her se zajímají převážně o nové snímky, zejména o adaptace známých i méně známých počítačových her. Z doprovodného programu je zajímá virtuální realita.

Festival navštěvují také fanoušci komiksu, výtvarných děl a animovaných filmů, které zajímají vizuální atributy festivalu a promítaných děl.

Kromě výše zmíněných skupin se festivalu účastní rovněž nadšenci nových technologií, výpočetní techniky, robotiky, umělé inteligence a biomechaniky. Ti z programové koncepce festivalu preferují zejména odborný doprovodný program a snímky, které se v jádru zaobírají jim blízkým tématům.

Mezi zvláštní skupinu navštěvující festival patří postapokalyptická komunita. Ta se vyznačuje charakteristickým kostýmováním, podobně jako je tomu u cosplay fanoušků. Na rozdíl od nich svůj zájem orientují na filmovou tvorbu zasazenou tematicky do fiktivní budoucnosti společnosti po globální katastrofě. Komunita je charakteristická nespokojeností se současným stavem světa a únik hledá v imaginaci možných verzí jeho budoucího uspořádání.

Obraz fiktivní budoucnosti pak zajímá z architektonického pohledu skupinu soustředící se na urbanistickou a výtvarnou stránku filmu. Upřednostňují velkolepé výpravné snímky se silným důrazem na scénografii, na kterých můžou zkoumat podobu futuristických staveb, pozorovatelných především v tvorbě H. R. Gigera (Vetřelec) nebo ve filmech jako je Metropolis, Blade Runner, Minority Report, Akira nebo Star Wars: Epizoda V - Impérium vrací úder. Po filmovém programu vyhledávají výtvarný doprovodný program ve formě výstav.

V poslední řadě festival navštěvuje skupina zajímající se o vesmír, mimozemské civilizace a nadpřirozeno. Vyhledávají filmy podobného zaměření, často se jedná o témata návštěv jiných dimenzí, zkoumání vesmíru nebo UFO.

Průzkum, který by dokazoval konkrétní procentuální segmentaci diváků, dosud nebyl proveden. Festival zná návštěvníky z komunitních řad sci-fi či hráčů videoher, avšak nemá zmapovanou širokou veřejnost, a proto by stálo za zvážení o uskutečnění zmapování do budoucna uvažovat. Prozatím festival pracuje s daty, které získává od uživatelů, kteří jsou fanoušky Future Gate na sociální síti Facebook. Práci se skupinami se věnuje blíže podkapitola 2.5 Propagace festivalu a návštěvnostní statistiky jsou obsaženy v podkapitole 2.1 Historie festivalu.

2.5 Propagace festivalu

Hlavní věkovou kategorií festivalu jsou primárně osoby v rozmezí 20 - 45 let. Všeobecně lze tvrdit, že se jedná o vzdělané lidi se zájmem o nové technologie, přístupy a informace. Jsou jimi studenti nejenom technických oborů vysokých škol, ale i například humanitních a uměleckých oborů, příbuzných zejména filmové tvorbě, kultuře, filozofii, sociálním studiím a mediálním oborům.

Přesné procentuální zastoupení jednotlivých diváckých skupin se každý rok liší na základě programového složení. Program se tvoří podle dramaturgické koncepce a dělí se do sekcí New World a Legendary. S diváckými skupinami se pracuje zejména při tvorbě programu a jeho následné propagaci. S ohledem na téma jednotlivých ročníků se určují konkrétní vedlejší cílové skupiny, kterými nejsou primárně zájemci o sci-fi kinematografii, nýbrž jsou to příznivci témat jako takových. S přihlédnutím na daná témata se pak následně pracuje s doprovodným programem, na jehož základě jsou pečlivě vybírány komunikační kanály, mediální strategie a další partneři festivalu. Díky této aktivitě je možné navazovat nová partnerství festivalu, která by bez určeného tématu nebyla pro potenciální podporovatele atraktivní, a zároveň rozvíjí možnosti spolupráce pro ty stávající. Příkladem je společnost Mana, která do roku 2017 s festivalem nespolupracovala. Zaujalo ji však téma 4. ročníku festivalu Na hraně lidskosti, které spojuje člověka s umělou inteligencí a hledá mezi nimi propojení. Jejich nový produkt, Mana drink, se prezentuje jako novodobá forma jídla, které bylo vytvořeno v laboratoři za použití nejnovějších technologií, aby poskytovalo tělu nejvyšší možnou nutriční hodnotu v komfortní podobě přijímání potravy. Prezentuje se proto jako vyšší forma stravy pro až nadlidská stvoření. A proto s festivalem začala spolupracovat.

Podobným způsobem se festival snaží zaujmout různé nové skupiny potenciálních diváků a návštěvníků filmového či doprovodného programu festivalu. Snaží se o rozšiřování směrem do různých sfér, propojujících sci-fi s prvky, přístupnými i pro technologicky nezaměřené potenciální návštěvníky. To proto, že jsou si organizátoři vědomi, že nové diváky si mohou získat propojováním sci-fi s jinými prvky, jako může být například sochařství, malířství nebo i barmanství. Časová nebo programová expanze pro festival není východiskem, spíš se o nové prvky rozšiřuje doprovodný program festivalu, jako je například virtuální realita, výstavy, vernisáže a mnoho jiného.

S jednotlivými diváckými skupinami festival komunikuje cíleně. Reklama je umisťována do míst, kde se cílové skupiny vyskytují nejčastěji, a skrze sociální sítě cílí reklamu na požadované skupiny. Zároveň se snaží vytvořit vizuál, který je atraktivní pro všechny skupiny návštěvníků a zároveň v sobě nese vědecko-fantastické a technologické prvky. Další částí propagace je vzájemná spolupráce akcí podobného typu, kdy formou barterové dohody o vzájemné propagaci mezi svými fanoušky dochází k oboustrannému sdílení návštěvníků akcí. Festival pracuje s pevnou fanouškovskou základnou sci-fi v České republice. Spolupracuje s fanoušky Hvězdných válek, sdružených v uskupeních Czech Garrison: 501st Legion nebo Rebel Legion: Lion Base, s fanoušky fenoménů Fallout i FanBase.

Organizátoři se snaží držet klíčových diváckých skupin a vybírat pro ně filmy s blízkými tématy, což zvyšuje atraktivitu a pravděpodobnost návštěvy konkrétního snímku. Zároveň však souběžně probíhá komunikační kampaň pro širokou veřejnost, která je vedena různými propagačními kanály, mezi které patří zejména rozhlasová média, tištěná i online média včetně sociálních sítí.

Základní pilíř veřejné propagace tvoří dlouhodobá spolupráce s mediálními partnery. Zásadní je pro festival od počátku spojení s Československou filmovou databází a rozhlasovou stanicí Radio 1. Dalšími tradičními mediálními partnery jsou Aspen.Pr, kulturní portály GoOut.cz, Informuji.cz, Kulturio, časopisy Pevnost a Level.

V uplynulých ročnících byl akci věnován značný mediální zájem. Informace o festivalu vydala Česká tisková kancelář, mediální výstupy se objevily na serverech Novinky.cz, iDnes.cz, Lidovky.cz a dalších. Pozvánky na akci se tradičně objevují v tištěných médiích jako je například Deník Metro nebo E15. Pořadatelé poskytují rozhovory do rádií Impuls, Český Rozhlas Dvojka, Kiss a jiné.

Na základě této medializace získal festival i nové partnery, kteří podporují festival po finanční a materiální stránce. Mezi takovéto partnery patří zejména živéfirmy.cz, Mana, JRC Gamecentrum, Prusa Research nebo například společnost KEEN VR, věnující se virtuální realitě. Festival zároveň upevňuje dlouhodobé vztahy s partnery i přes tematickou různorodost programového a obsahového konceptu jednotlivých ročníků, jakými jsou třeba společnosti Lamičky nebo Hvězdárna a planetárium Brno. Případně tvoří partnerství s jinými festivaly, a to například s Junktown či Metroplex a s umělci tvořící festivalové dekorace, jako je Alienjedna a Psy.cho’s Nest.

Festival celoročně pořádá Future Nights, které zviditelňují aktivity Future Gate z.s. Future Nights jsou pořádány u příležitosti distribučních předpremiér nejočekávanějších filmových titulů, a rovněž napomáhají udržovat renomé festivalu v diváckém povědomí během celého roku. Z hlediska divácké návštěvnosti jsou tyto aktivity mimořádně atraktivní, neboť (na rozdíl od regionálních částí festivalu) pravidelně vyprodávají

35 kapacitu kinosálů (Bio Oko a kino Lucerna). Jevilo by se proto finančně a propagačně zajímavější zvyšovat počet akcí Future Night a uvádět předpremiéry nejočekávanějších sci-fi titulů frekventovaněji. Což by v konečném důsledku nejspíše vedlo k zvýšení divácké návštěvnosti samotného Future Gate festivalu.

2.6 Financování projektu

Projekt festivalu Future Gate od počátku funguje na bázi vícezdrojového financování. Za dobu existence festivalu se podařilo najít a udržet trvalý zájem podporovatelů, kteří festival podporují sice menší částkou, ale jejich spolupráce se dá v dlouhodobém horizontu předpokládat i pro následující ročníky. Jsou to firmy tematicky příbuzné ideologii festivalu, soukromí dárci, ale zároveň veřejné subjekty, poskytující finanční podporu kulturním akcím, jako kupříkladu Magistrát hlavního města Prahy, Městská část Praha 7, Ministerstvo kultury České republiky nebo Statutární město Brno.

Možnosti podpory se každoročně zvyšují a roste i její výše. Zpočátku byl festival plně závislý na příjmech vstupného a na soukromých zdrojích organizátorů. Fungoval v tomto modelu první dva ročníky, kdy neměl žádnou významnou finanční podporu od partnerů ani z veřejných zdrojů. Od roku 2016 festival nově finančně podporuje i městská část Praha 7 (ve které se festival pořádá) a statutární město Brno. Granty pokrývají zhruba 30 - 40 % rozpočtu projektu. V roce 2017 začal být festival podporován poprvé i finančně ze strany soukromých firem a dárců. Podařilo se získat několik významných investorů, kteří se finančně podíleli na festivalu celkově v řádu několika desítek tisíc korun.

Menší příjmy pak generuje festivalový stánek, ve kterém se prodávají propagační materiály a drobné předměty partnerů festivalu,

36 zejména pak trička, hrnky, diáře nebo netradiční fanouškovské předměty zaměřené především na kult Star Wars a Fallout, které byly festivalu dány darem.

Nejvyšší položku rozpočtu tvoří pronájem kina, který je v případě pražské a brněnské části hrazen formou 50 % podílu na vstupném. Svět techniky v Ostravě tuto možnost nenabízí, a proto musel být uhrazen předem domluvenou částkou.

Vstupné do pražského kina Bio Oko činí 120 korun. K prodeji jsou i festivalové permanentky v hodnotě 500 korun a 1000 korun. Obě umožňují shlédnout všechny filmy, rozlišují se pouze ve velikosti dárku, který majitel při podpoření festivalu získá. Vstupné na festival do Kina Art bylo 110 korun. V prodeji byly permanentky za 450 korun, které zahrnovaly vstupné na všechny filmy a malý dárek. Nenabízely však možnost podpořit festival vyšší částkou a získat tak hodnotnější dárek, protože tato akce byla podle organizátorů ze socioekonomického hlediska zajímavější především pro návštěvníky v Praze. V obou městech bylo snížené vstupné na projekci krátkých filmů. Ve Světě techniky stála vstupenka na představení 110 korun, opět se nabízela možnost nákupu permanentky na všech 5 filmových představení za cenu 350 korun. Ostravská část festivalu nenabízela z časových a programových důvodů krátké filmy od iShorts, ani film Nova Seed. Veškerý doprovodný program a přednášky byly ve všech městech zdarma.

V souvislosti s projekcemi je potřeba zaplatit licence k promítání filmů, překlady a titulky a v neposlední řadě transport filmu od distributora. Festival se snaží operovat a pracovat s přibližným rozpočtem na promítací práva. Každý film je má však v jiné výši

37 rozdělené podle stáří, typu a druhu filmu, zároveň se velikost poplatku odvíjí od kapacity sálu, typu a velikosti akce a jsou tak kalkulovány čistě pro potřeby festivalu Future Gate. Licence se pořizuje na konkrétní počet promítání, není neomezená. Náklady na práva filmů se pohybují v řádech stovek euro, podle typu filmů vybraných pro daný ročník. Po zakoupení práv k promítání se pořizují promítací kopie, aby se zajistila nejvyšší možná kvalita filmu. Film od distributora přichází na tzv. Digital Cinema Package nosiči (DCP4), který je potřeba přepravit většinou z Londýna a zpět. K této přepravě se používají transportní společnosti DHL, GO, UPS a další, vybírané vždy podle aktuálního nejvýhodnějšího ceníku dopravce.

Další programovou položku v nákladech festivalu tvoří zajištění zahraničního hosta. Po zkušenosti zprostředkování návštěvy Terryho Rawlingse, střihače filmů Vetřelec, Vetřelec³ a Blade Runner, organizátoři věří, že je na festival možné přivést hollywoodskou osobnost starších a kultovních snímků. Festival nemůže pro hosta zajistit adekvátní honorář, ale v případě herců a štábu starších snímků jsou tyto náklady často nízké, vymezující se na proplacení nákladů za dopravu, ubytování a symbolický honorář. Samozřejmostí je pak starost o hosta festivalu po celou dobu jeho návštěvy.

Propagace festivalu se částečně zajišťuje formou mediálních partnerství. Pokud se jedná o cílenou reklamu, která se dostane k hlavním skupinám, zajímajícím se o festival, tak se v takovémto případě počítá se zaplacením prostoru pro outdoorovou propagaci, reklamu v tištěných i ostatních médiích, a zejména pak na sociálních sítích. Festival se snaží využívat veškerý potenciál, který sociální média nabízí a směřovat skrze ně vhodně i placenou reklamu. Dále se snaží propagovat festival v rádiích pomocí festivalové upoutávky. Do

38 propagace se taktéž zahrnují náklady na tisk, grafické práce a správa i design webových stránek. Rozpočet pro rok 2016 je uveden v Příloze E – Rozpočet festivalu.

Festival pracoval pro rok 2016 s rozpočtem asi 300 000 korun, v roce 2017 byl asi o 120 000 vyšší. Rozložení příjmů a výdajů je zobrazeno v následujících tabulkách.

NÁKLADY

Provozní náklady 50 000 Kč

Produkční náklady projektu 180 000 Kč

Náklady na filmy a hosté 115 000 Kč

Náklady na propagaci, PR 75 000 Kč

CELKEM 420 000 Kč

Tabulka č. 1 – Náklady festivalu Future Gate pro rok 2017 (Zdroj: Autorka)

VÝNOSY

Vlastní zdroje 20 000 Kč

Vstupné (cíl je 2000 platících diváků, cena vstupenky 100 Kč) 200 000 Kč

Sponzoři / partneři 40 000 Kč

Dotace/granty 160 000 Kč

CELKEM 420 000 Kč

Tabulka č. 2 – Výnosy festivalu Future Gate pro rok 2017 (Zdroj: Autorka)

3 Hodnocení Z hlediska hodnocení lze festival po již čtyřech proběhlých ročnících jednoznačně považovat za etablovaný v systému společensko- kulturních akcí v České republice. Festivalu se podařilo uchytit zejména v metropoli, kde se jeho návštěvnost postupně rok od roku zvyšuje. Působení v regionech je v tuto chvíli diskutabilní a pro další fungování by bylo vhodné s další expanzí počkat, přehodnotit ji a zaměřit se pořádně na zlepšení a stabilizaci současných regionálních festivalových míst. V případě, že se každoročně bude otevírat nový festivalový region, neslo by to další a další náklady, které by se postupně zvyšovaly, a při současné účasti v regionech by nebylo finančně výhodné, pokud by festival zůstal u stejného modelu propagace a neměnil by strategii. Lze předpokládat, že pokud se akci podaří ustálit a zvýšit jí návštěvnost v jednom regionu alespoň do té míry, aby nebyla pro festival ztrátová, bude pak možné akci šířit dál.

Po ekonomické stránce není festival deficitní, což znamená, že festival nekončí ve ztrátě, která by musela být dofinancována ze soukromých zdrojů organizátorů, ale při získání podpory z veřejných zdrojů končí s nulovým rozdílem mezi příjmy a výdaji. Má posilující podporu v grantové politice státních institucí a postupně získává jméno a kredity, které mu v budoucnu otevřou další možnosti získávání zdrojů. V soukromém sektoru navazuje především nová finanční i mediální partnerství s prosperujícími společnostmi a v neposlední řadě posiluje svoji pozici mezi stávající stabilní základnou fanoušků, kterou každým dalším ročníkem rozšiřuje o nové návštěvníky. Tvrzení lze opřít o celkovou hodnotu dotace z přidělených grantů, finanční výši příspěvku ze soukromých zdrojů a taktéž o finanční ziskovost z přímého prodeje vstupenek, která zajišťuje festivalu v případě hitu vyprodání sálu kina

Bio Oko a v celkovém kontextu až průměrnou celkovou 75 % prodejnost vstupenek bez účasti doprovodných hostů. V případě přítomnosti domácího nebo dokonce zahraničního hosta, jako byl například Terrence Rawlings, se dokážou vstupenky na promítání vyprodat v několikatýdenním předstihu před plánovanou projekcí. Problematické se zdá být pouze promítání méně atraktivních titulů a zejména realizace festivalu v regionech.

V současné době festival nemá vysoké výdaje na placenou propagaci, ať už v podobě koupeného prostoru v médiích nebo outdoorové reklamy. Nemá však provedenou ani analýzu reklamního prostoru a reklama je umísťovaná podle možností a návrhů spolupořádajících kin. Ke komunitám se dostává informace o festivalu prostřednictvím cílené internetové propagace, facebooku a emailingu. V případě, že by se festival zvětšoval a byl schopen zvyšovat příjmy ze vstupného, stálo by za zvážení tyto příjmy vložit do propagace. Následně by ale měla být provedena analýza, kam je vhodné směrem k cílovým skupinám reklamu umisťovat. Takové možnosti nabízí spolupráce s vědeckými a technickými obory vysokých škol, zábavnými vědeckými centry (Vida! Science centrum) nebo planetárii. Ideou je vytvořit v rámci doprovodného programu prezentaci vědeckých a technologických projektů studentů, což propojí festival se studenty více, může zvýšit jejich zájem na účasti a zároveň rozšíří informaci o festivalu na univerzitě.

Na základě současných tendencí lze do budoucna předpokládat vzrůstající zájem o festival, a tak i zvyšování příjmů ze vstupného. V případě tak vysokého diváckého zájmu o festival, jako je tomu u celoročních akcí Future Night, lze dále usoudit, že se rovněž zvýší zájem o finanční podporu festivalu i ze strany soukromých investorů.

V tom případě by byl festival připraven dále expandovat i do regionů, jak organizátoři zamýšlí, a v průběhu času se tak zařadit k významným filmovým festivalům v rámci České republiky.

Za vhodné by se jevilo zvyšovat a nalézat nové mediální partnery, kteří by festival více šířili mezi širokou veřejnost a snažili se získat diváky především na kultovní snímky, které jsou známé i mezi širokou veřejností. Může se jednat především o spolupráci s mladými progresivními médii, jako jsou například Óčko TV a internetová televize Stream.cz, které se prezentují jako moderní subjekty, jejichž hlavní divácká skupina jsou mladí lidé a jejichž reklamní prostor propaguje různé kulturní akce nebo hudební festivaly. Určitě je pro festival tohoto typu zajímavější a perspektivnější spolupráce s médii, jejichž cílová divácká skupina odpovídá potenciálním návštěvníkům festivalu, což nelze předpokládat při spolupráci s celoplošnými televizemi, jakými jsou Česká televize, TV Prima nebo TV Nova, které ani prostor pro propagaci kulturních akcí většinou nenabízejí. Další možnosti se mohou nalézat v tištěných a online médiích, specializovaných na počítačové hry, technologie, případně komiks. Momentálně probíhá spolupráce s časopisy Pevnost a Level či s internetovými médii specializovanými na fanoušky žánru sci-fi (Vanili a Comics point). Uvažovat se dá i o umístění bannerů na další specializované fanouškovské obchody (jako jsou již partnerské Lamičky.cz, případně nové e-shopy Fantasy- obchod.cz, Nerdi.cz) či se propojovat s dalšími novými LARP a Escape game studii skrze jejich fanoušky a návštěvníky (již spolupracující Mindmaze nebo nová studia jako Escape games, Exit games, The Chamber).

Směrem ke grantové politice se v takovém případě festival bude snažit osamostatnit postupným snižováním výše žádaných dotací

42 z veřejných zdrojů, kdy by ideálním cílem mělo být nezávislé fungování a generování zisků. Grantová podpora má totiž sloužit jako pomoc pro rozběhnutí a ustálení festivalu, který díky svému zaměření na specifický a zároveň komerční žánr může mít šanci samostatně uspět na trhu.

Závěr Práce pracovala s domněnkou, že Future Gate Sci-fi Film Festival je jediným filmovým festivalem zaměřeným čistě na žánr science fiction. Po zmapování veškerých akcí zaobírajících se, byť jen částečně, sci-fi tématikou a zároveň po zmapování filmových festivalů došla k závěru, že Future Gate je v českém prostředí jediným mono žánrovým filmovým festivalem zaměřeným výhradně na sci-fi. Žánr sci-fi se sice na českých kulturních akcích vyskytuje samostatně i na festivalech, ale nikdy ne na výhradně filmových. Na výše uvedeném tvrzení bylo postaveno směřování festivalu, které se podle finančních výsledků a návštěvnosti zejména pražské části jeví úspěšné, o čemž vypovídají statistiky návštěvnosti samotného festivalu, ale i Future Nights. Podle statistik návštěvnosti festivalu v regionech, kde se prodá 40 % (v případě Brna) a 10 % (v případě Ostravy) kapacity sálů (oproti Praze – 75 %) bylo zjištěno, že zejména pro brněnskou a ostravskou část festivalu se jeví vhodné posílit jeho propagaci. V tomto případě by se dalo uvažovat i o rozšíření organizačního týmu o dobrovolníky, případně stážisty starající se o regionální části festivalu.

Následně práce chtěla prozkoumat fungování festivalu Future Gate, najít případné nedostatky a navrhnout možná zlepšení. Při studiu interních materiálů bylo zjištěno, že festival nezná svoje návštěvníky detailně a vychází pouze z nekompletních dat, které generuje sociální síť Facebook. Z těchto informací nelze při plánování propagace vycházet, protože nejsou přesné a neukazují skutečnou návštěvnost akce, případně nemusí zobrazovat ani skutečné údaje o jednotlivých fanoušcích. Znalost cílové skupiny a jejich požadavků je při organizaci akcí klíčová, neboť může festivalu pomoci v plánování lepší programové struktury, propagace

44 a následně k vyšší návštěvnosti. Do budoucna by bylo vhodné provést analýzu návštěvníků, která by blíže určila konkrétní skupiny, jejich zájmy a procentuální zastoupení.

Ze zkoumání diváckého složení festivalu vyplynulo, že divácká základna bude vždy vycházet ze skupiny lidí, kteří jsou propojeni s tématy vědy, techniky, nových technologií a v neposlední řadě s filmem. Prozatím si festival získával diváky hlavně mezi skalními fanoušky žánru a mezi užší zainteresovanou skupinou, která by měla být posílena o početnější zastoupení. Do budoucna by jej bylo rozhodně vhodné představit i nepřímým fanouškům sci-fi, čili těm, kteří jsou často propojeni s výše uvedenými tématy, avšak nejsou členy žádné komunity, přes které se festival k fanouškům primárně dostává. K tomu by měla dopomoci plánovaná změna pražského festivalového kina, které se bude z pražských Holešovic přesouvat do přímého centra města, do kina Lucerna. Kino Lucerna by mělo přinést festivalu nové fanoušky vzhledem ke svému zavedenému fungování a výhodné centrální poloze. Jedinou vážnou obavou by mohla být až přílišná honosnost prostoru kina, se kterou může být obtížné pracovat v rámci žánrového festivalu typu Future Gate. Festival pracuje s diváckými skupinami při tvorbě programu i při propagaci, což se jeví úspěšné, a měl by v tomto směřování pokračovat.

Festival již čtyři roky přináší fanouškům možnost vidět filmové novinky i legendy žánru sci-fi, vytváří prostor pro komunitní setkávání a zároveň zprostředkovává nové poznatky zájemcům o současnou vědu a technologie. Každým rokem se snaží zlepšovat, ať už se jedná o regionální expanzi do nových měst, rozšiřování a zatraktivnění hlavního a doprovodného programu či dekorací.

Seznam poznámek pod čarou

1 V České republice lze vypozorovat z počtu fanoušků na https://www.facebook.com/SciFiCZ/, kterých je v dubnu roku 2017 přibližně 18 000, a z počtů akcí, které se pořádají ročně: http://www.fantazeen.bluefile.cz/kalendar-conu/. Pro rok 2017 plánováno 39 akcí zaměřených multižánrově na sci-fi či fantasy

2 „Převlékání se do kostýmů fiktivních postav, za účelem napodobení a přiblížení se charakterům zejména z oblasti science fiction, fantasy, manga a anime.“ Definition of cosplay. In: The free dictionary [online]. [cit. 2017-05-13]. Dostupné z: http://www.thefreedictionary.com/cosplay

3 Live action role play. „Specifický druh her, založených na hraní role. Každý hráč má přidělenou roli postavy, kterou během hry ztvárňuje. Každá postava má vytvořený charakter, podle kterého za ni hráč jedná, a své herní cíle, kterých se v rámci této role snaží dosáhnout.“ Co je to LARP. In: Larpy.cz [online]. [cit. 2017-05-13]. Dostupné z: https://www.larpy.cz/larp/

4 Digitální kopie filmu. „Nosič, na kterém se od distributora přepravuje kopie filmu. Kopie je zabezpečená proti přehrání na jiném než určeném zařízení.“ Digitální kino. In: Filmprint digital [online]. [cit. 2017-05-13]. Dostupné z: http://www.filmprint.cz/digitalni_kino_d- cinema_dcp.php

Seznam použitých zkratek

USA – United States of America (Spojené státy americké)

AFO – Academia Film Olomouc

ČR – Česká republika z.s. - zapsaný spolek sci-fi – science fiction

DCP – Digital Cinema Package (Digitální kopie filmu)

LARP – Live action role play

Seznam použitých zdrojů BOUKAL, Petr. Fundraising pro neziskové organizace. Praha: Grada, 2013. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4487-2.

GOLDBLATT, Joe Jeff. Special events: global event management in the 21st century. 3rd ed. New York: Wiley, c2002. ISBN 04-713-9687-7.

JANOTOVÁ, Kateřina. Marketing neziskového hudebního festivalu – Beseda u Bigbítu : diplomová práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta filozofická, 2010. 88 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Zdeněk Neusar

JOHNOVÁ, Radka a Jitka ČERNÁ. Arts marketing: marketing umění a kulturního dědictví. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2007, 243 s. ISBN 978-80-245-1276-1.

KOTLER, Philip. Marketing management. 10. rozš. vyd. Praha: Grada, c2001, 719 s. ISBN 80-247-0016-6.

SANDERS, Steven. The philosophy of science fiction film. Lexington, Ky.: University Press of Kentucky, c2008. ISBN 978-0-8131-2472-8.

SMEJKALOVÁ, Alžběta. Projekt filmového festivalu: diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta filozofická, 2010. 53 s. Vedoucí diplomové práce Doc. Ing. Jaromír Novák, Ph.D.

Stanovy Future Gate o.s. Praha, 2013.

Tisková zpráva Future Gate 2014. Praha, 2014.

Tisková zpráva Future Gate 2015. Praha, 2015.

Tisková zpráva Future Gate 2016. Praha, 2016.

Tisková zpráva Future Gate 2017. Praha, 2017.

Rozhovor se zakladateli festivalu. Praha, 2017.

Rozpočet festivalu. Praha, 2016

VAIDOVÁ, Zuzana. Dramaturgická analýza festivalu Colours of Ostrava v letech 2002 - 2014: bakalářská diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta filozofická, 2016. 64 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jan Blüml, Ph.D.

Seznam použitých filmů

(řazeno chronologicky podle citace v textu)

Cesta do pravěku (r. Karel Zeman, 1955)

Vynález zkázy (r. Karel Zeman, 1958)

Baron Prášil (r. Karel Zeman, 1961)

Na kometě (r. Karel Zeman, 1970)

Ikarie XB 1 (r. Jindřich Polák, 1963)

Krakatit (r. Otakar Vávra, 1948)

Divoká planeta (La planète sauvage, r. René Laloux, 1973)

Europa Report (r. Sebastián Cordero, 2013)

Ghost in the Shell 2.0 (Kōkaku kidōtai 2.0, r. Mamoru Oshii, 2008)

Vetřelec (Alien, r. Ridley Scott, 1979)

2001: Vesmírná odysea (2001: A Space Odyssey, r. Stanley Kubrick, 1968)

Kenny Begins (r. Mats Lindberg, Carl Åstrand; 2009)

Poslední dny na Marsu (The Last Days on Mars, r. Ruairi Robinson, 2013)

Space Battleship Yamato (r. Takashi Yamazaki, 2010)

The History of Future Folk (r. John Mitchell, Jeremy Kipp Walker; 2012)

Strange Frame: Love & Sax (r. G.B. Hajim, 2012)

Vetřelci (Aliens, r. James Cameron, 1986)

The Zero Theorem (r. Terry Gilliam, 2013)

Naušika z Větrného údolí (Kaze no tani no Naushika, r. Hayao Miyazaki, 1984)

Automata (Autómata, r. Gabe Ibáñez, 2014)

Ex Machina (r. Alex Garland, 2014)

Interstellar (r. Christopher Nolan, 2014)

Šílený Max: Zběsilá cesta (Mad Max: Fury Road, r. George Miller, 2015)

Star Wars: Síla se probouzí (Star Wars: Episode VII - The Force Awakens, r. J.J. Abrams, 2015)

Star Trek: Do neznáma (Star Trek Beyond, r. Justin Lin, 2016)

Terminus (r. Marc Furmie, 2015)

Lovemilla (r. Teemu Nikki, 2015)

Vetřelec ³ (Alien³, r. David Fincher, 1992)

Vesmírný pirát Kapitán Harlock (Kyaputen Hārokku, r. Shinji Aramaki, 2013)

Blade Runner (r. Ridley Scott, 1982)

Turbo Kid (r. François Simard, Anouk Whissell, Yoann-Karl Whissell; 2015)

Terminátor (The Terminator, r. James Cameron, 1984)

E.T. - Mimozemšťan (E.T. The Extra-Terrestrial, r. Steven Spielberg, 1982)

Akira (r. Katsuhiro Ōtomo, 1988)

Moonwalkers (r. Antoine Bardou-Jacquet, 2015)

Bílý král (The White King; r. Alex Helfrecht, Jörg Tittel; 2016)

Nova Seed (r. Nick DiLiberto, 2016)

Metropolis (r. Fritz Lang, 1927)

Minority Report (r. Steven Spielberg, 2002)

Star Wars: Epizoda V - Impérium vrací úder

(Star Wars: Episode V - The Empire Strikes Back, r. Irvin Kershner, 1980)

Seznam tabulek

Tabulka č. 1 – Náklady festivalu Future Gate pro rok 2017 (s. 39)

Tabulka č. 2 – Výnosy festivalu Future Gate pro rok 2017 (s. 39)

Seznam příloh Příloha A – Kalendář akcí

Příloha B – Program festivalu 2015

Příloha C – Program festivalu 2016

Příloha D – Seznam největších filmových festivalů v ČR a festivalů spojených se

sci-fi

Příloha E – Rozpočet festivalu

Příloha F– Rozhovor se zakladateli festivalu

Příloha G – Tisková zpráva 2014

Příloha H – Tisková zpráva 2015

Příloha I – Tisková zpráva 2016

Příloha J – Tisková zpráva 2017

Příloha K – Stanovy Future Gate o.s.

Příloha L – Vizuál festivalu 2017

Příloha A - Kalendář akcí

AKCE místo potvrzeno diváků Full Metal Jacket Bratronice březen 2018 Future Gate 2017 - Ostrava 21.-24.2.2018 Future Gate 2017 - Brno Kino Art ano 15.-18.2.2018 Future Gate 2017 - Praha Lucerna ano 13.12.2017 Star Wars Lucerna 4.10.2017 Blade Runner Lucerna 19.7.2017 Valeriean a město tisíce planet /předpremiéra/ Lucerna 22.-25.6.2017 Junktown 2017 Bratronice 17.05.17 Alien Covenant /předpremiéra/ Lucerna ano 17.-18.3.2017 Future Gate 2017 - Ostrava Svět Techniky ano 195 1.-4.3.2017 Future Gate 2017 - Brno Kino Art ano 600 23.-26.2.2017 Future Gate 2017 - Praha Bio Oko ano 1600 22.12.16 Assassin´s Creed /předpremiéra/ Lucerna ano 213 14.12.16 Rogue One: Star Wars Story /půlnoční/ Bio Oko ano 280 9.11.2016 Arrival /půlnoční/ Bio Oko ano 176 17.09.16 Zažij město jinak před Okem ano - 17.08.16 Star Trek: Do neznáma /předpremiéra/ Bio Oko ano 280 23.-26.6.2016 Junktown 2016 Bratronice ano 1000 08.06.16 Warcraft /předpremiéra/ Bio Oko ano 280 19.04.16 Hardcore Henry /předpremiéra/ Bio Oko ano 218 17.-20.3.2016 Future Gate 2016 - Brno Kino Art ano 519 3.-6.3.2016 Future Gate 2016 - Praha Bio Oko ano 1460 16.12.2015 Star Wars /půlnoční/ Bio Oko ano 280 30.9.2015 Marťan /předpremiéra/ Bio Oko ano 280 19.9.2015 Zažij město jinak Bio Oko ano - 24.-26.7.2015 Junktown 2015 Bratronice ano 700 14.05.15 Mad Max: Fury Road Bio Oko ano 26.-29.3.2015 Future Gate 2015 - Brno Kino Art ano 893 12.-15.3.2015 Future Gate 2015 - Praha Bio Oko ano 1855 5.11.2014 Interstellar /půlnoční/ Bio Oko ano 280 13.-16.3.2014 Future Gate 2014 - Praha Bio Oko ano 1484 12593 Příloha B - Program festivalu 2015 Příloha C - Program festivalu 2016 Příloha D – Seznam největších filmových festivalů v ČR a filmových festivalů spojených se sci-fi

MFF Karlovy Vary červenec no 1, sci-fi MFF Febiofest Praha březen no 2, sci-fi Letní filmová škola Uherské Hradiště červenec/srpen no 3, sci-fi MF dokumentárních filmů Ji.hlava říjen no 4 MFF Zlín Film Fest květen/červen no 5, sci-fi MF dokumentárních filmů Jeden svět březen no 6 MFDF Academia Film Olomouc duben no 7, věda Filmový festival Finále Plzeň duben/květen no 8 Filmová přehlídka Kino na hranici, Těšín duben/květen no 9, sci-fi Festival francouzského filmu listopad no 10, sci-fi?

Animefest Brno květen sci-fi FanCity říjen sci-fi Filmasia listopad sci-fi Festival otrlého diváka březen sci-fi Future Gate únor sci-fi!

Příloha E: Rozpočet festivalu 2016

ROZPOČET PROJEKTU:

CELKOVÉ NÁKLADY NA PROJEKT:

Název projektu: Future Gate Sci-fi Film Festival 2016

Žadatel: Future Gate o.s.

ZPŮSOBILÉ NÁKLADY 2016 Dle Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem Provozní náklady Mzdy zaměstnanců včetně zdrav. a soc. odvodů 10 000 Kč Ostatní osobní náklady včetně odvodu daní 20 000 Kč Kancelářské potřeby 1 000 Kč Cestovné zaměstnanců vč. Produkce 1 000 Kč Produkční náklady projektu Pronájem kinosálu (formou podílu ze vstupného) 75 000 Kč Překlady (titulky, texty) 20 000 Kč Technické zabezpečení 20 000 Kč Transport filmů 10 000 Kč Dekorace místa konání 10 000 Kč Doprovodný program 10 000 Kč Náklady na filmy a hosty Filmová práva – licence 50 000 Kč Hosté (3 hosté z České republiky) 10 000 Kč Ubytování 6 000 Kč Doprava 4 000 Kč Náklady na propagaci, PR Tisk propagačních materiálů: programy, letáky, plakáty A1, pozvánky 10 000 Kč Inzerce v odborných médiích 8 000 Kč Inzerce v ostatních médiích 3 000 Kč Outdoorová reklama – výlep plakátů A1 5 000 Kč Festivalová video upotávka – výroba 5 000 Kč Radio spoty 5 000 Kč Web (design, programování – aktualizace) 3 000 Kč Grafické práce (vizuál, tiskoviny, web bannery, aj.) 20 000 Kč Ostatní náklady projektu (specifikujte) CELKEM 306 000 Kč

CELKOVÉ PŘÍJMY PROJEKTU:

2016 Vlastní zdroje Vstupné 150 000 Kč Průměrná cena vstupenky 100 Kč Počet akcí/představení/koncertů/výstav 10 filmových představení Prodej publikací, propagačních materiálů aj. 3 000 Kč Kurzovné Od odběratelů služeb (vydané faktury) z toho smlouva o reklamě Z pronájmů Z členských příspěvků (vyplňují např. spolky) Jiné (specifikujte v komentáři) Ostatní zdroje Dary nadací, nadačních fondů a z podnikatelské sféry 50 000 Kč Dotace/granty – Magistrát hl. m. Praha 70 000 Kč Dotace/granty – Praha 7 33 000 Kč Zahraniční zdroje (ambasády, kulturní centra, Kreativní Evropa) Jiné (specifikujte v komentáři) CELKEM 306 000 Kč

Komentář:

Rozpočet uvedený v této žádosti se týká pouze pražské části festivalu. Festival se snaží držet úsporný rozpočet. Největší náklady jsou spojeny s pronájmem kina a náklady za filmová práva. Výrazná položka je v překladech, celková výše ale velmi záleží na finální selekci filmů. Hlavní část propagace je směrována přes mediální spolupráce, které jsou většinou postaveny na bártrových smlouvách. Pokud se nepodaří získat od partnerů a skrze grantové systémy požadované částky, jsme připraveni festivalový rozpočet zkrátit tak, aby nebyl ohrožen další ročník. Naopak pokud se podaří získat větší obnos příspěvků, jsme připraveni pozvednout úroveň festivalu na vyšší stupeň.

Příloha F: Rozhovor se zakladateli festivalu Provedený dne 13. 2. 2017 v Praze

Tazatel: Kamila Šulíková (autorka práce)

Dotazovaní: Ing. Mgr. Andrej Štůla a Mgr. Filip Schauer (zakladatelé a organizátoři festivalu Future Gate)

KŠ: Proč festival vznikl a co bylo podnětem pro jeho vytvoření?

AŠ: Baví nás žánr science fiction a chyběla nám akce, kde se dá vidět na velkém plátně opomíjená světová sci-fi produkce. Do kin se dostávají, až na výjimky, blockbustery, a to jsme chtěli změnit.

FS: Navíc nám chyběl v ČR takto orientovaný festival. Science fiction je hojně oblíbený žánr napříč širokou komunitou. Doufali jsme, že si to své fanoušky najde a díky bohu našlo.

KŠ: Jak jste se dostali k žánru sci- fi? Bylo to něco, o čem jste věděli, že nikde ještě neexistuje a byla to příležitost nebo festival vznikl z osobních zájmů?

AŠ: Science fiction nás baví, takže ano, částečně vznik vychází z osobních zájmů, ale věděli jsme, že v České republice podobná akce chybí.

FŠ: Existuje spousta akcí, kde se sci-fi vyskytuje, ale nikdy se nevyskytovalo v čisté formě, zejména u filmových festivalů.

KŠ: Jakou má festival ideologii, vizi a co je jeho cílem?

AŠ: Cílem festivalu Future Gate je vytvoření prostoru pro sci-fi fanouškovskou komunitu, zároveň však chce přinášet a zprostředkovávat zajímavé audiovizuální umění žánru sci-fi formou umocňující zážitek z filmu.

FS: Future Gate vychází ze snahy maximalizovat zážitek z filmu. Symbolem festivalu je brána. Snad vhodnější by bylo ji nazvat portálem. Portál je umístěn v kinech, divák jim projde a ocitne se na chvíli v naší vizi budoucnosti. O atmosféru se postarají tematické dekorace, vesmírná hudba, různorodá díla českých umělců i možnost ochutnat molekulární gastronomii. Tímto tak chceme umocnit zážitek z filmu.

KŠ: Jak byste festival charakterizovali?

AŠ: Festival filmů science fiction pro milovníky sci-fi kultury.

FS: A pro všechny, kteří věří, že nejsou ve vesmíru sami :) Festival vhodný pro veškeré filmové fanoušky, kteří mohou i nemusí být orientováni na science fiction tématiku, pro ty, kteří si chtějí vychutnat legendární či jedinečné filmy na velkém plátně a pro ty, kteří doufají, že přijdou do kina ne jenom sníst popcorn a colu, ale třeba se i něco dozvědět, nasát zajímavou atmosféru a prožít prostě tak trošku jinou projekci, než jsou běžně zvyklí

KŠ: Jaký je program festivalu a co všechno se divákům v rámci festivalu nabízí?

AŠ: Filmový program se skládá z novinek a filmových klasik žánru. Nechceme jen uvádět nové filmy, chceme zároveň připomenout ty legendární, ze kterých současní filmaři často čerpají inspiraci. Zároveň je zajímavé, zamyslet se nad tím, jakým směrem a jak rychle se film rozvinul. Zrovna v žánru sci-fi jsou změny výrazné a signifikantní pro celé filmové odvětví. Vedle filmové části nabízíme přednášky o nových technologiích a aktuálním stavu zkoumání vesmíru. Besedy s filmovými kritiky a teoretiky mají za cíl uvést legendární filmy do souvislostí a dát možnost divákům zeptat se na cokoliv

FS: Během roku pak pořádáme Future Nights, což jsou večery, kde uvádíme očekávané filmové hity. Vždy je snaha pojmout celý večer tematicky k filmu. Připravujeme speciální dekorace, úvod, dárek, ale i marketingovou komunikaci. Vše vychází z konkrétního filmového titulu, stejně jako u festivalu.

KŠ: V čem se Future Gate liší od jiných filmových festivalů?

AŠ: Jsme žánrový festival, orientujeme se na science fiction. Zároveň se snažíme o přesah z filmové části. Naší ambicí není diváky jen pobavit, ale zároveň i něco nového naučit a předat. Festival sice nemá soutěž, ale zato skoro každý film je doprovozen nějakým zajímavým programem. Nevíme o podobné akci v ČR orientované pouze na žánr science fiction. Ano, jsou akce, kde je sci-fi zastoupeno. Ale často společně s žánrem fantasy či jinými, výsledná atmosféra je pak mišmašem.

FS: Zpětná vazba našich diváků a partnerů nám to jen potvrzuje. Ano, jsou tu podobné festivaly, ale většinou je téma v jakési smíšené verzi s jiným žánrem či zcela odlišným doprovodným programem. Chtěli jsme jít jasně danou cestou, kdy festival sci-fi filmů bude na první pohled jasně definovaný

KŠ: Jsou akce s kterými si nějak konkurujete? Případně proč ne?

AŠ: Primárně je Future Gate filmovým festivalem. Naše konkurence jsou ostatní filmové přehlídky a žánrové akce. Můžeme zmínit např. Otrlého diváka anebo PragoFFest. S čiště sci- fi akcemi se snažíme vzájemně si pomáhat a rozšiřovat komunitu.

KŠ: Jak probíhá volba termínu konání festivalu? Proč se festival koná na přelomu února a března?

AŠ: Pro všechny podobné akce je důležité být v zimě, kdy není příliš velké riziko, že bude hezké počasí. Protože pěkné počasí je největší hrozbou každého menšího filmového festivalu. Obvykle lidé dají přednost procházce, do kina mohou zajít jindy. Také se chceme vyhnout akcím, se kterými bychom se mohli “brát” diváky. Příkladem může být zmíněný Otrlý divák anebo festival japonského filmu Eiga-sai. Zároveň není dobré mít stejný termín jako velké filmové festivaly. V našem období se koná Jeden svět a Febiofest. Nejen že diváci budou logicky preferovat známější akci, ale také v médiích na nás zbyde daleko méně místa

FS: Ano, je tomu tak, jelikož se pak dostáváte do situace, kdy si festivaly “kradou/berou” diváky, média jsou přehlcena a samotný efekt propagace by se ztrácel.

KŠ: V porovnání s jinými festivaly a sci-fi akcemi, myslíte si, že odlišnost FG je funkční? Má na rozdíl od jiných festivalů něco extra, co funguje a jinde u jiného zaměření festivalu fungovat nemusí?

FS: Dle nás má naše tematická odlišnost určitý efekt. Lidé se dozvěděli, že tu jakýsi sci-fi festival je a ti, co ho neměli ještě možnost navštívit ho přijdou zkusit, aneb je to něco nového, zatím snad neokoukáno. Díky doprovodným programům, kostýmům či dekoracím je vlastně festival každý rok trošku jiný. Ano, má stejný formát, cíl a do určité míry i téma (na které pak navazuje filmový skladba), ale vždy divák uvidí něco jiného. A to si myslíme, že má jeden z největších efektů a považujeme to za náš plus. Zároveň sci-fi žánr je hodně oblíbený, dá se s ním dobře pracovat.

AŠ: To že se takhle úzce zaměřujeme na jediný žánr nám dovoluje pracovat s publikem, vytvářet si s návštěvníky vazby a festival má pak takovou specifickou, rodinnou atmosféru.

KŠ: Na jaké druhy filmů se zaměřujete a proč?

AŠ: Science fiction je finančně velmi nákladný žánr. Točí se velké americké blockbustery. Na druhé straně vzniká hodně skoro až amatérských filmů. Ty jsou ale často spíš příslibem do budoucna, než filmy, které by stálo zato uvést. My se zaměřujeme na filmy mezi těmito dvěma póly. Produkce s nižšími rozpočty, ale zajímavým tématem anebo zpracováním. Volíme legendy žánru, ale i nové filmy a neznámou sci-fi produkci.

FS: Chceme mít od všeho něco. Legendární snímky, ale i nové či neznámé filmy. Nechceme být jako ostatní festivaly, které jsou zaměřené především na nové filmy a diváci se o ně můžou více zajímat. Neznámé filmy jsou riskantní krok, v České republice je sci-fi komunita přece jenom (v poměru k jiným žánrům) menšinová.

KŠ: Podle čeho se vybírají filmy? Jaká jsou kritéria?

AŠ: Předně nás musí film zaujmout svým obsahem, který musí korespondovat s tématem daného ročníku. Dalšími kritériem je zpracování. Body navíc jsou uvedení na prestižních festivalech a samozřejmě kvalita filmových tvůrců a herců. Nechceme se ale kritérii vázat příliš. Dramaturgii se snažíme postavit tak, aby si každý mohl vybrat. Žánrově by kolekce měla být vyvážená a rozmanitá. Uvádíme nejen dramata, ale i komedie, akční, psychologické, horory i krátké filmy.

FS: Ta vyváženost a rozmanitost je důležitá, stejně tak jako když dělíme sci-fi do detailnějších podskupin. Dokážeme pak volit filmy a programovou strukturu pro více lidí. I sci-fi fanoušci si rádi vybírají určitá oblíbená témata. Ne každého zajímá cestování v čase, stejně tak jako postapokalyptická tématika nepřitáhne do kina fanouška biomechaniky a robotiky. Zároveň nám to dovoluje rozšířit potenciální návštěvnickou skupinu. Fanoušek robotiky nemusí mít zájem o festival, ani o sci-fi. Pokud nabízíme specifický film, můžeme očekávat, že mezi diváky tak nebudou pouze fanoušci sci-fi, ale najdeme tam i výhradní fanoušky užšího tématu, kteří přišli do kina právě kvůli němu.

KŠ: Proč festival uvádí i premiéry hodně neznámých filmů? Nebojíte se toho, že tím, jak se profiluje na úzkou skupinu pak bude mít nízkou návštěvnost?

AŠ: Smyslem festivalu je představit také opomíjenou světovou produkci. Jsou to kvalitní filmy, které stojí za to viděl na velkém plátně. Bohužel v Čechách vzhledem k finanční nákladnosti není sci-fi produkce prakticky žádná, ani se do kin, kromě zmiňovaných blockbusterů, nedostává. Fanoušky ale má, jen ji nemají kde pořádně vidět.

FS: Obavy tu jsou vždy, ale s tím se musí počítat. Pokud návštěvnost dopadne dobře, tak jsme jedině rádi a těší nás, že diváci svěřili svou důvěru neznámému snímku. Nicméně i velmi známý a očekávaný snímek může být málo navštívený, je to tedy spíše opravdu o zpracování, tématu a herecké skladbě. Je-li snímek poutavý a je schopný zaujmout, tak to návštěvnosti jedině pomůže. Ale byli bychom sami proti sobě, kdybychom na festivalu neuváděli méně známé filmy. Díky festivalu se tak může objevit/vzniknout nový téměř by se dalo říci “kultovní” snímek, jako tomu bylo například u filmu Turbo Kid, který se velmi pozitivně zapsal u postapokalyptické komunity.

KŠ: Jaká skupina/skupiny lidí navštěvují festival?

FS: Jsou to převážně lidé ve věku 18-45 let, se zájmem o nové a moderní technologie, téma science fiction jako takové, fanoušci jeho podtémat jako je vesmír nebo doba po konci světa a futurismus, cosplayové a komicsové komunity, různí umělci, kteří vidí festival jako potenciální prostor pro budoucí spolupráce, fanoušci počítačových her, ale i všeobecní filmový nadšenci, kteří rádi zajdou na filmový festival.

KŠ: Jak byste charakterizovali potřeby komunity, kterou festival zajímá? Jaké jsou její zájmy, potřeby, specifika?

FS: Chtějí zajímavý doprovodný program a stejně tak poutavou filmovou skladbu, ve které se objeví jak filmová legenda, kterou i přesto, že ji vidí každý rok třikrát v televizi, tak ji chtějí vidět na filmovém plátně. A samozřejmě novinky, na které se celý rok těší či ty, o kterých nikdy neslyšeli a díky festivalu s filmem přijdou do styku.

KŠ: Jak se festival propaguje? Zaměřuje se pouze na danou sci-fi komunitu nebo i na širokou veřejnost?

FS: Kromě samotné “sci-fi” komunity se snažíme vyhledat adekvátní partnery, kteří mají k tématu blíže. Stejně tak spolupracujeme s různými cosplay spolky, kteří nám pomáhají jak s propagací festivalu, tak i s doprovodným programem. A samozřejmě i se fanouškovské stránky jednotlivých filmů, knižních předloh či uměleckých směrů, které odkazují na náš festival či program.

KŠ: Jak vnímáte současné fungování festivalu zejména po programové stránce? Je něco o čem uvažujete, že by bylo vhodné změnit?

AŠ: I do budoucna se budeme snažit uvádět opomíjenou filmovou produkci sci-fi, která se do běžné kino distribuce nedostane. Do budoucna chceme připravit atraktivnější doprovodný program, kde bude možnost nejen potkat filmové tvůrce, ale i se dozvědět něco zajímavého ze světa technologií a aktuálního stavu poznávání vesmíru.

Příloha G - Tisková zpráva 2014

FUTURE GATE www.futuregate.cz Festival sci-fi filmů Kino Bio Oko, Františka Křížka 15, 170 00 Praha 7 Tisková zpráva, Praha, 18. března 2014

Festival sci-fi filmů Future Gate přilákal do kina 1496 diváků!

První ročník festivalu sci-fi filmů Future Gate, který proběhl v pražském kině Bio Oko od 13. do 16. března 2014, zaznamenal úspěšnou bilanci - celkem 1496 diváků, čtyři vyprodané projekce a nezaměnitelnou atmosféru díky speciální výzdobě foyer kina se světelnými efekty, návštěvě hrdinů ze světa Star Wars nebo přednášce ředitele Planetária Praha o planetě Mars.

Čtyřdenní přehlídka nabídla fanouškům science fiction projekce sedmi filmů, z nichž čtyři byly vyprodané - kritiky ceněný snímek Europa Report, japonské animé Ghost in the Shell 2.0 od Mamoru Oshii, první díl Vetřelce se Sigourney Weaver a kultovní dílo Stanleho Kubricka 2001: Vesmírná odysea. Dalšími uvedenými filmy byly švédská parodie o superhrdinech Kenny Begins, hororový thriller Poslední dny na Marsu s Lievem Schreiberem v roli člena vědecké expedice, svádějícího krutý boj s neznámou životní formou, a japonský akční snímek Space Battleship Yamato o záchraně Země před agresivní hrozbou mimozemské civilizace.

Návštěvníci festivalu mohli před projekcemi obdivovat světelné instalace a speciální výzdobu ve foyer kina, kterou vytvořila skupina umělců WizArts. Velký úspěch měly návštěvy hrdinů z filmů Star Wars, členů Lion Base, kostýmové organizace Rebel Legion, která spolupracuje přímo se společností Lucasfilm, nebo organizace Czech Garrison, jedné z „posádek“ 501. Legie, sdružující fanoušky s věrnými kostýmy „záporáků“ Star Wars. Součástí sobotní projekce filmu Poslední dny na Marsu byla i přednáška ředitele Planetária Praha Ing. Marcela Grüna před filmem a diskuse po jeho zhlédnutí.

Konání festivalu sci-fi filmů Future Gate zaujalo i média. Článek o festivalu vydala Česká tisková kancelář a pozornost mu věnoval ve svém vysílání a na webových stránkách Český rozhlas (ČRo Regina, ČRo Dvojka, ČRo Rádiožurnál a ČRo Vltava). Tvůrci festivalu poskytli rozhovor Rádiu Kiss nebo Rádiu 1. O festivalu informoval deník Metro, časopis Level, Metropolis, servery www.lidovky.cz, www.blesk.cz a Československá filmová databáze. Články o festivalu vyšly i na dalších kulturních, kulturních a univerzitních serverech, například www.atlasceska.cz, www.kudyznudy.cz, www.kulturissimo.cz, www.zakulturou.cz, www.nafilmu.cz; www.filmserver.cz, www.festivalguide.cz, www.matfyzak.cz a další.

Bližší informace a fotografie z festivalu Future Gate naleznete na www.futuregate.cz

Kontakt: Filip Schauer Email: [email protected] tel.: +420 605 212 709 www.futuregate.cz

Příloha H - Tisková zpráva 2015

FUTURE GATE SCI-FI FILM FESTIVAL WWW.FUTUREGATE.CZ TISKOVÉ OZNÁMENÍ ZE DNE 13. 4. 2015

Druhý ročník festivalu sci-fi filmů Future Gate navštívilo v Praze a Brně téměř 2 500 diváků!

Festival sci-fi filmů Future Gate navázal na úspěšný loňský debut a i letos přilákal do kina úctyhodný počet příznivců kvalitních filmů s tématikou science fiction. Čtyřdenní přehlídku v Praze (Kino Bio Oko, 12. – 15. března), ale nově také v Brně (Kino Art, 26. – 29. března), si nenechalo ujít celkem 2 478 diváků. Kromě filmových lahůdek jako legendární Vetřelci, oceněná vesmírná komedie The History of Future Folk, kterou osobně uvedl kameraman filmu Martin Matiášek, a ve speciální předpremiéře očekávaný snímek Ex Machina čekalo na návštěvníky festivalu několik překvapení v podobě přednášek, speciální výzdoby a návštěvy fanoušků v kostýmech svých oblíbených sci-fi hrdinů.

Mezi deseti promítanými filmy nechybělo také vůbec první uvedení filmu The Zero Theorem tvůrce Terryho Gilliama (Brazil, 12 opic), robotická novinka Automata s Antoniem Banderasem, legendární Divoká planeta z roku 1973 z velké části produkovaná ve studiu Jiřího Trnky a oceněná na festivalu v Cannes nebo japonské animé Naušika z Větrného údolí od Hayao Miyazakiho. V Brně se diváci mohli těšit z Aliens Night, v rámci které byly uvedeni první dva díly Vetřelců v rozšířených verzích za sebou.

Festival poctily návštěvou delegace ze skupiny Lion Base, která je součástí mezinárodní Star Wars kostýmové organizace Rebel Legion, spolupracující přímo se společností Lucasfilm, ale také Czech Garrison, která působí na území České republiky jako jedna z „posádek“ 501. legie a sdružuje fanoušky s věrnými kostýmy záporných hrdinů Star Wars. Na festival dorazili i fanoušci legendární počítačové hry Fallout ve svých kreativních kostýmech, stejně tak jako zahraniční návštěva ze Slovenska: posádka vesmírné lodi z Vetřelců v čele se svým plukovníkem Ellen Ripleyovou. Součástí programu byly i dvě přednášky. První přednáška Sci- fi na vlastní kůži byla věnována představení Larpu Střepiny. Ve druhé pod názvem Robotika a umělá inteligence – fikce a skutečnost představil doc. Tomáš Svoboda z Katedry kybernetiky ČVUT úspěchy a hranice našeho poznání ve srovnání se zobrazením technického pokroku v kinematografii.

Letošní aktivity festivalu zdaleka nekončí, přidáváme projekce vyprodaných filmů. Již 9. dubna pro velký zájem proběhla přidaná projekce Vetřelců. Dne 17. dubna se pak v kině Lucerna v předpremiéře uskuteční přidaná projekce (na festivalu vyprodaná) Ex Machina. Připravujeme také další Future Night, tentokrát s novým velkofilmem Šílený Max: Zběsilá cesta. Diváci se mohou těšit na speciální post-apokalyptické dekorace i fanoušky v tematických kostýmech.

Bližší informace a fotografie z festivalu Future Gate na www.futuregate.cz Kontakt pro média Filip Schauer, tel.: +420 605 212 709, [email protected] Příloha I - Tisková zpráva 2016

FUTURE GATE SCI-FI FILM FESTIVAL WWW.FUTUREGATE.CZ TISKOVÉ OZNÁMENÍ ZE DNE 29. 3. 2016

Třetí ročník festivalu Future Gate přilákal letos do kin v Praze a Brně téměř 2 000 diváků!

Festival sci-fi filmů Future Gate, který má za sebou již třetí úspěšný ročník, přinesl pro příznivce science fiction další porci filmových novinek, legend a úspěšných festivalových filmů. Filmové přehlídky zhlédlo v Praze (Kino Bio Oko, 3. – 6. března) a v Brně (Kino Art, 17. – 20. března) téměř dva tisíce diváků. Kromě filmového programu v podobě sedmi filmů čekalo na návštěvníky festivalu několik přednášek, setkání s fanoušky v kostýmech oblíbených sci-fi hrdinů a speciální host festivalu – britský filmový střihač Terry Rawlings, který v Praze uvedl dva své filmy – BLADE RUNNER a VETŘELEC 3.

V průběhu festivalu bylo divákům představeno šest celovečerních filmů, mezi kterými nechyběly legendy BLADE RUNNER nebo VETŘELEC 3, obě v rozšířených verzích. V premiéře bylo uvedeno australské drama TERMINUS, zběsilá jízda v rytmu osmdesátek TURBO KID a japonský blockbuster VESMÍRNÝ PIRÁT KAPITÁN HARLOCK, filmový výběr doplnila bláznivá skandinávská komedie LOVEMILLA. Mezi pěti vybranými krátkými filmy byla i první část dlouho připravovaného českého loutkového sci-fi muzikálu LAJKA.

Součástí programu bylo již tradičně několik přednášek, které navštívilo osm hostů. Kromě Terryho Rawlingse (Golden Eye, Chariots of Fire) držitele několika cen BAFTA a nominovaného na Oscar, který z Británie přicestoval speciálně kvůli festivalu a přiblížil divákům zákulisí vzniku jeho dvou filmů uváděných na festivalu (Vetřelec 3, Blade Runnner), přivítal festival také českého autora sci-fi a fantasy Jiřího Walkera Procházku, který zasvětil účastníky přednášky do problematiky superhrdinů. František Fuka, Marek Dobeš, Kamil Fila a Radomír D. Kokeš rozebrali přínos a vliv zatím nepřekonané filmové legendy BLADE RUNNER. Vlastimil Šprta, člen skupiny Rebel Legion, představil Lucasovo impérium Hvězdných válek, a Jakub Krásný pozval na připravovaný druhý ročník postapokalyptického festivalu Junktown. Festival byl také zajímavý po vizuální stránce, jeho součástí bylo několik výstav a prezentací uměleckých projektů. Na dekoracích a výzdobě se podíleli tři různí umělci, kteří připravili jedinečnou podívanou: AlienJedna, Art of Nova a Psy.cho´s Nest.

Letošní ročník festivalu je sice za námi, organizátoři ale v mezidobě příprav čtvrtého ročníku chystají další akce. Velké poděkování patří všem partnerům a spoluorganizátorům festivalu, zvláště pak Městu Brno a Praze 7 za finanční podporu.

Bližší informace a fotografie z festivalu Future Gate na www.futuregate.cz Kontakt pro média Andrej Štůla, tel.: +420 603 449 888, [email protected] Příloha J - Tisková zpráva 2017

FUTURE GATE SCI-FI FILM FESTIVAL WWW.FUTUREGATE.CZ TISKOVÁ ZPRÁVA ZE DNE 24. 3. 2017

Čtvrtý ročník sci-fi festivalu navštívilo v Praze, Brně a Ostravě 2 400 diváků!

Čtvrtý ročník festivalu sci-fi filmů Future Gate přinesl fanouškům oblíbeného žánru skvělý filmový zážitek do třech českých měst. 20 filmových projekcí, besedy s filmovými kritiky a teoretiky i odborné přednášky navštívilo letos na 2 400 diváků.

Mezi novými snímky viděli diváci komedii MOONWALKERS s Ronem Perlmanem, Rupertem Grintem a Robertem Sheehanem, dystopický snímek dle stejnojmenné knihy BÍLÝ KRÁL a animovaný film NOVA SEED od Nicka DiLimberta. Kromě výběru novinek byl festival doplněn legendárními snímky. Pro letošek dramaturgové festivalu vybrali světově známý film TERMINÁTOR, který souvisel s letošním tématem festivalu „Na hraně lidskosti“. Stejně tak japonský film AKIRA, který při svém uvedení v roce 1988 západnímu světu představil žánr anime. V neposlední řadě nesmrtelný příběh o přátelství za doprovodu hudby Johna Williamse, E.T. MIMOZEMŠŤAN. Celovečerní snímky doplnila kolekce krátkých filmů od iSHORTS.

Hostem festivalu byl Stanley Robotman Povoda, autor výstavy kapely robotů, kterou měli diváci i další návštěvníci festivalu možnost vidět v doprovodné instalaci. Součástí byla rovněž výstava obrazů Roboti v robotě od Jonáše Ledeckého, Martina Pospíšila, Matyáše Namaie a Jana Štěpánka. Vybrané filmy byly doplněny besedami vedenými filmovými kritiky a teoretiky. Kamil Fila, Radomír Kokeš a Marek Slovák prozradili divákům zajímavé informace a souvislosti o natáčení filmu Terminátor a jeho významu pro světovou kinematografii. Jiří Flígl, Anna Křivánková a Honza Horgoš se věnovali japonskému animé AKIRA. Doprovodný program v Praze doplnil noční futuristický bar a možnost vyzkoušet své smysly ve virtuální realitě. Součástí programu festivalu byli již tradičně fanoušci v kostýmech sci-fi hrdinů, kteří navštívili festival ve všech třech městech.

Festival se těšil i velkému mediálnímu zájmu. Informace o akci či rozhovory s dramaturgy se objevily na stanicích Rádia 1, Wave, Hit Orion, Evropě 2, na stanicích Český rozhlas Regina a Ostrava, ale také v České televizi a na televizní stanici Relax.

Hlavními partnery festivalu byli: Živé firmy, MindMaze Prague, Mana, ESA BIC, JRC Gamecentrum, Prusa Research, Keen VR. Festival děkuje za podporu panu Radimu Matějovi. Finančně festival podpořili: Brno město, Praha 7.

Více o festivalu a jeho programu na www.futuregate.cz Kontakt pro média: Andrej Štůla, tel.: +420 603 449 888, [email protected] Příloha K - Stanovy Future Gate o.s.

Příloha L - Vizuál festivalu 2017