Analýza Turistických Předpokladů SO ORP Moravské Budějovice a Možnosti Jeho Dalšího Rozvoje Bakalářská Práce

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“).

Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ.

Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou mé bakalářské.práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo).

Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské.práce (prodej, zapůjčení apod.).

Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské.práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne

…………………………………

Podpis studentky

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Katedra cestovního ruchu

Analýza turistických předpokladů SO ORP Moravské Budějovice a možnosti jeho dalšího rozvoje bakalářská práce

Autor: Kateřina Tesařová Vedoucí práce: RNDr. Jiří Šíp, Ph.D. Jihlava 2018

Abstrakt

Tato bakalářská práce se zabývá hodnocením předpokladů cestovního ruchu ve vymezeném správním území ORP Moravské Budějovice. Cílem práce je zhodnotit stav a navrhnout možnosti rozvoje dalšího trvale udržitelného cestovního ruchu ve sledovaném mikroregionu. V teoretické části je vymezena problematika cestovního ruchu prostřednictvím odborné literatury. Součástí teoretické části je metodika zpracování dané problematiky. Praktická část se zabývá charakteristikou daného území. Analyzuje ubytovací a stravovací zařízení, včetně kapacity. Tyto informace jsou získány vlastním sběrem dat. V závěru je zhodnocena celková situace na vymezeném území správního obvodu ORP Moravské Budějovice a navrženy možnosti dalšího rozvoje. Součástí práce jsou obrázky, tabulky, grafy a mapy.

Klíčová slova cestovní ruch, předpoklady cestovního ruchu, ORP Moravské Budějovice, ubytovací a stravovací služby, primární a sekundární nabídka cestovního ruchu

Abstract

This bachelor thesis deals with assessment of conditions of tourism in delimited administrative territory of municipality with extended powers Moravské Budějovice. The aim of the thesis is to evaluate the situation and to suggest possibilities of further permanently sustainable tourism development in monitored microregion. In theoretical part there is defined issues of tourism by reference literature. The methodology of elaborating given issues is part of theoretical background. Practical part deals with characterization of given territory. In this part there is analysis of accommodation and eating facilities including their capacity. This information is got by personal collecting. In conclusion general situation in delimited administrative territory of municipality with extended powers Moravské Budějovice is evaluated and possibilities of further development are suggested. In the thesis there are pictures, maps and graphs.

Key words tourism, conditions of tourism, municipality with extended powers Moravské Budějovice, accommodation and eating services, primary and secondary supply of tourism

Předmluva

Jako téma své bakalářské práce jsem zvolila potenciál cestovního ruchu ve správním obvodu ORP Moravské Budějovice, protože jsem se v této oblasti narodila a žiji tam. Chtěla jsem zjistit jako roli hraje cestovní ruch v dané oblasti.

V teoretické části jsem se snažila vysvětlit některé odborné názvy týkající se cestovního ruchu a jeho potenciálu.

V praktické části jsem hodnotila potenciál cestovního ruchu v dané oblasti, vyzdvihla jsem slabé a silné stránky a možnosti dalšího rozvoje. Já sama jsem se blíže seznámila s místem, kde bydlím.

Poděkování

Ráda bych poděkovala RNDr. Jiří Šíp, Ph.D. za cenné rady, věcné připomínky a vstřícnost při konzultacích a vypracování bakalářské práce.

Obsah

1. ÚVOD ...... 11 TEORETICKÁ ČÁST ...... 12 2. LITERÁRNÍ REŠERŠE...... 12 2.1 Cestovní ruch, jeho typologie a typologie destinací CR ...... 12

2. 2 Potenciál cestovního ruchu ...... 15

2.2.1 Primární potenciál ...... 16 2.2.2 Sekundární potenciál cestovního ruchu ...... 18 2.2.3 Infrastruktura cestovního ruchu ...... 21 3. METODIKA ...... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. 3.1 Teoretické východisko pro hodnocení potenciálu CR ...... 23

3.2 Sběr a zpracování dat ...... 26

3.3 Vymezení území...... 27

PRAKTICKÁ ČÁST...... 30 4. LOKAČNÍ PODMÍNKY CR ...... 30 4.1 Geografická poloha správního obvodu ORP Moravské Budějovice ...... 30

4.2 Socio-ekonomická charakteristika ...... 35

4.2.1 Demografická charakteristika ...... 35 4.2.2 Ekonomická charakteristika ...... 36

4.3 Fyzicko-geografická charakteristika ...... 44

4.4 Vhodnost krajiny...... 48

4.5 Chráněná území a přírodní zajímavosti ...... 50

4.6 Společenské atraktivity ...... 51

4.7 Hodnocení kulturních složek CR a zajímavostí ...... 63

4.8 Přírodní a kulturní složky CR ...... 64

5. REALIZAČNÍ PODMÍNKY CR ...... 65 5.1 Suprastruktura ...... 65

5.1.1 Ubytovací zařízení ...... 65 5.1.2 Stravovací zařízení ...... 82 5.1.3 Turistická informační centra ...... 84

5.1.4 Cestovní kanceláře a agentury ...... 84

5.2 Infrastruktura ...... 85

6. SWOT ANALÝZA ...... 89 7. ZÁVĚR ...... 91 8. ZDROJE ...... 94 9. INTERNETOVÉ ZDROJE ...... 95 PŘÍLOHY ...... 98 Seznam tabulek ...... 98

Seznam map ...... 99

Seznam obrázků ...... 99

Seznam grafů ...... 99

1 Úvod

Cestovní ruch se řadí k nejrychleji se rozvíjejícím hospodářským odvětvím, například v roce 2014 se podílel na HDP 2,8 % a jeho podíl na exportu v posledních letech osciluje okolo 5 % (Ryglová, 2017), které ovlivňuje mnoho dalších odvětví. Jedná se například o ochranu kulturních a přírodních památek, ekonomického rozvoje regionů či obcí a dále také podporuje zaměstnanost. Rychlý rozvoj trendů a vývoj technologii může mít pozitivní, ale i negativní dopady na cestovní ruch. K pozitivním dopadům můžeme přiřadit například nové pracovní příležitosti, a k negativním dopadům patří například nevratné dopady na životní prostředí. Proto potenciál pro rozvoj cestovního ruchu hraje velmi velkou rol při celkovém rozhodování o budoucnosti území či destinace. Proto je důležité, aby nedocházelo k překročení únosné kapacity a k nenapravitelným škodám na kulturním a přírodním dědictví.

Bakalářská práce se zabývá hodnocením primárního a sekundárního potenciálu a cestovního ruchu ve vybraném území správního obvodu ORP Moravské Budějovice. Území se nachází na Vysočině a lze zde objevovat mnoho kulturních a přírodních památek. I milovníci sportů, hlavně cyklisté, zde mají možnost využití četných cyklostezek a cyklotras.

Správní obvod ORP Moravské Budějovice jsem si vybrala, protože zde žiji celý život a jestli se naskytne příležitost, ráda bych zde i pracovala. Jedná se o místo, které není zrovna vyhledávanou turistickou destinací a jehož návštěvnost není velká a významná. Myslím si, že právě v tom je jeho přitažlivost.

Teoretickou část své práce jsem zaměřila na vysvětlení pojmů souvisejících se zaměřením mé práce. Praktická část práce se bude zabývat charakteristikou vymezeného území správního obvodu ORP Moravské Budějovice, zhodnocením a charakteristikou předpokladů cestovního ruchu a možnostmi jejich využití na území správního obvodu ORP Moravské Budějovice.

Teoretická část

2 Literární rešerše

V úvodu bakalářské práce bych se ráda věnovala definování pojmů cestovního ruchu vztahujících se k danému tematice. Teorii jsem čerpala z odborné literatury autorů, kteří se problematikou cestovního ruchu zabývají.

2.1 Cestovní ruch, jeho typologie a typologie destinací CR

Proč lidé cestují? Pro cestování mají lidé různé důvody, někteří chtějí poznat něco nového – jinou kulturu, jiný kraj nebo jinou kuchyni, jiní seznámit se s novými lidmi, další zvládnout cizí jazyk. Myslím si, že cestovní ruch se rozvíjí od počátku lidské historie a že jeho počátky souvisí s obchodem a vyhledáváním nových obchodních spojení. Podle mého názoru kořeny cestovního ruchu jsou spojeny s vojenskými nebo náboženskými výpravami ve středověku a objevitelskými cestami na počátku novověku, souvisí samozřejmě i s obchodem, protože v závislosti na nich vznikala infrastruktura a služby. Ale o moderní podobě cestovního ruchu mluvíme až ve druhé polovině 19. století, kdy se rozvíjelo hospodářství a průmysl. V té době se začala rozvíjet stavba materiálně-technické základny cestovního ruchu – ubytovací a stravovací zařízení, dopravní infrastruktura, sportovní a rekreační střediska. V dnešní době se cestování stalo životním stylem miliónů lidí.

Cestovní ruch je definován mnoha autory, a proto neexistuje jedna konkrétní definice, která by přesně vyjádřila obsah tohoto termínu. Základní a asi nejznámější je definice cestovního ruchu podle Světové organizace cestovního ruch (UNWTO), která říká, že cestovní ruch je „činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa ležícího mimo její běžné prostředí (místo bydliště), a to na dobu kratší, než je stanovena, přičemž hlavním účelem cesty je jiný než výkon výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ Přechodná doba v mezinárodním cestovním ruch znamená jeden den a u domácího cestovního ruchu je to 6 měsíců. Tato definice vylučuje z cestovního ruchu cesty v rámci místa trvalého bydliště, pravidelné cesty do zahraničí, dočasné přestěhování za prací a dlouhodobé migrace (Šíp, 2011).

Podle Oriešky (2010, s. 5) je cestovní ruch definován jako „soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestou a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště, zpravila ve volném čase, za účelem zotavení, poznání, společenského kontaktu, kulturního a sportovního vyžití, lázeňského léčení a pracovních cest.“

Většinou závisí definice cestovního ruchu na tom, z hlediska, které vědní disciplíny je zkoumán. Cestovní ruch může být také chápán jako ekonomický jev spojený se spotřebou hmotných a nehmotných statků (W. Ogilvie).

Podle J. Šípa (2015) jsou teoretické základy cestovního ruchu ovlivněny celou řadou vědních disciplín (viz schéma). Významnou roli jak z hlediska inventarizace turistických atraktivit, služeb a infrastruktury, tak i z hlediska stavu a vývoje interakce mezi přírodní a sociální (resp. ekonomickou) sférou krajiny hraje geografie cestovního ruchu. Geografie cestovního ruchu dovede vyjádřit a zhodnotit atraktivitu území, participovat na tvorbě produktů cestovního ruchu a identifikovat potenciální prostor poptávky.

Obrázek 1: Multidisciplinární charakter CR

(zdroj: J. Šíp: Geografické aspekty CR a pozice geografie v jeho výzkumu a vzdělávání. In Logos Polytechnikos. 2015 roč.6, číslo 3.)

Odborná literatura uvádí celou řadu různých kritérií k třídění a definování cestovního ruchu co do forem, typů a druhů apod. Rozeznáváme typy cestovního ruch v závislosti na zvolených kritériích. Podle místa pobytu rozlišujeme domácí a zahraniční cestovní ruch, podle délky pobytu známe pobyty dlouhodobé a krátkodobé. Za další kritérium lze 13

považovat rozlišní podle účelu cestovního ruchu. Jedná se např. o typ rekreační, kulturně-poznávací, vzdělávací či zdravotní, sportovní apod.

Výkladový slovník cestovního ruchu pod pojmem typologizace destinací označuje proces vymezování typů destinací cestovního ruchu podle převažujícího a nejtypičtějšího typu atraktivity cestovního ruchu v dané destinaci. Na tomto místě je možné uvést deset destinačních typů, které vyčlenila ve své práci M. Pásková (viz. tab.)

Tabulka 1: Typy destinací v ČR

Typ destinace Dominantní atraktivita Formy CR přírodně léčebné zdroje a zdravotně příznivé klima lázeňského zdravotní CR, kulturně s navazující rozvinutou typu poznávací CR infrastrukturou, nejčastěji v příhodně hodnotné krajině přírodně orientovaný CR, typu turistiky ekoturismus, cykloturistiky, v přírodně zajímavé nebo vzácné přírodní pěší turistika, jezdecký CR, hodnotných výtvory a oblasti vodní turistika, speleoturistika, oblastech rybářský CR destinace u vodních ploch vodní plochy či toky s příznivými typu využívané vodáky, rekreanty, podmínkami pro rekreaci, u vodních sportovními rybáři, sportovci – provozování vodních sportů ploch vodácký CR, rekreační CR, a rybaření příměstský CR typu poznávacího dochovaná lidová architektura, agroturismus, venkovský CR, CR ve místní tradice a produkty, kulturní cykloturistika, etnografický vesnických krajina CR, vinařský CR oblastech městské památkové rezervace kongresový CR, nákupní CR, typu a městské památkové zóny, kulturně poznávací CR, městského panoramatické pohledy – malebná incentivní CR, vzdělávací CR, městská krajina profesní CR historického historické objekty v zajímavém kulturně poznávací CR, typu krajinném rámci romantizující CR horská krajina, terény a klima lyžařský CR, horská turistika, horského typu vhodné pro zimní sporty a letní cykloturistika turistiku CR spojený s návštěvou sakrálních objektů a prostor a sakrální stavby a s nimi spojené lokalit s léčebnými účinky, poutního typu poutní akce přesahující místní s účastí na náboženských význam obřadech a souvisejících světských slavnostech

příměstská poloha s příznivými typu středisek podmínkami pro víkendový CR chataření, chalupaření, individuální s výskytem chatových příměstský CR rekreace a trampských osad, rekreačních domků, chat a chalup typu komplexů uměle Tematické parky, sportovní vytvořených areály, turistické komplexy, zážitkový CR, nákupní CR atraktivit nákupní a zábavní komplexy a služeb CR (atrakční typ) (zdroj: Vystoupil (2007))

2. 2 Potenciál cestovního ruchu

Rozvoj cestovního ruchu je podmíněn existencí vhodného potenciálu vázaného na dané teritorium, tedy na krajinný systém. Potenciál je rozmístěn nerovnoměrně a kvalitně různorodě.

Bína (2010) potenciálem cestovního ruchu rozumí „soubor územních podmínek a předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu, které tvoří složitý heterogenní systém. Do něj vstupují aspekty přírodního prostředí, hodnoty kulturně-historického dědictví a projevy aktuální lidské činnosti.“

Autoři Zelenka a Pásková (2012) jej chápou jako „souhrn hodnotu všech předpokladů cestovního ruchu, která je při jeho kvantitativním hodnocením oceněna na základě bodové škály a snížená o zápornou hodnotu negativních faktorů rozvoje cestovního ruchu např. nízká kvalita ovzduší, znečištěné moře, znečištěné pláže, vysoká kriminalita, výskyt nakažlivých nemocí apod.“

Potenciál cestovního ruchu v různých regionech charakterizován různými komponenty:

➢ přitažlivostí regionu (přírodní a kulturně-historický potenciál), ➢ přístupností služeb, ➢ komfortem (ubytování, sportovně-rekreační zařízení apod.), ➢ turistickými balíčky, ➢ aktivitami (Musil a kol. 2008, s. 9).

Rozlišujeme primární a sekundární potenciál cestovního ruchu.

2.2.1 Primární potenciál

Primární potenciál cestovního ruchu můžeme charakterizovat jako atraktivitu cestovního ruchu. „Atraktivity cílových míst cestovního ruchu, ať již dané přírodou nebo vytvořené člověkem, jsou dominantní složkou nabídky v cestovním ruchu. Tyto atraktivity vytvářejí prostředí pro rozvoj cestovního ruchu, určují jeho vlastnosti a determinují i schopnost toho kterého prostředí realizovat cíle cestovního ruchu a uspokojovat potřeby jeho účastníků, jakož i schopnost určitých míst se v cestovním ruchu uplatnit a prosadit.“ (www.esfcr.cz)

Mezi primární potenciál se řadí přírodní atraktivity, které „jsou součástí rekreačního prostoru a jsou nejvýznamnějším předpokladem rozvoje cestovního ruchu v daném místě.“ (www.esfcr.cz) Přírodními atraktivitami je reliéf – různorodost terénu a typy vegetace, vodstvo, fauna a flóra, ale také i přírodní léčivé prameny nebo přírodní zvláštnosti – jeskyně, gejzíry, a mnoho dalších úkazů přírody.

V České republice podle zákona č. 114/1992 a č. 123/2017 Sb., o ochraně přírody a krajiny existují území, ve kterých se nachází nejhodnotnější přírodní atraktivity a díky nim jsou tato území chráněná. Takováto území se dělí na velkoplošná a maloplošná chráněná území. Do kategorie velkoplošných zvláště chráněných území patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. A k maloplošným chráněným územím řadíme národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Jestliže hodnotíme přírodní podmínky dané oblasti, lze říci, že čím příjemnější klima, úchvatnější scenérie, exotičtější fauna a flora, tím lepší předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu.

Podle program Mezinárodní organizace UNESCO zabývající se problematikou ochrany životního prostředí se na území České republiky nachází i šest biosférických rezervací UNESCO – Třeboňsko, Dolní Morava, Šumava, Krkonošský národní park, Křivoklátsko, Bílé Karpaty (Ryglová 2011, s. 34)

Kulturně-historické atraktivity doplňují většinou přírodní atraktivity, čímž se dané území stává velmi komplexní a žádanou mezi návštěvníky. „Někdy jsou zase naopak jednoznačně dominující atraktivitou a dokážou nalákat i velmi specifickou skupinu návštěvníků. Poznávací turistika zaměřena na kulturně-historické atraktivity se

v posledních letech stává stále vyhledávanějším motivem.“ (Průmysl CR – evropský sociální fond ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008)

Nejvyhledávanější jsou památky, které byly zapsány do Světového seznamu kulturního dědictví UNESCO. V roce 1972 byla sestavena organizací UNESCO mezinárodní Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, kterou v roce 1991 ratifikovala Česká republika. K úmluvě se přidala drtivá většina zemí světa. Smlouva obsahuje ty „nejvýznamnější mezinárodní památky světa, které patří k tomu výjimečnému, co lidstvo na Zemi dokázalo vytvořit. Organizace UNESCO vytváří Seznam světového kulturního a přírodního dědictví, kde je již zapsáno 12 významných památkových objektů v českých i moravských městech, které dosahují toho nejvyššího mezinárodního významu ze všech památek v republice. Zápis do tohoto seznamu je důležité pro rozvoj cestovního ruchu, neboť označení památky UNESCO je tou nejlepší reklamou.“ (Průmysl CR – evropský sociální fond ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008) V České republice je 12 movitých památek a 4 nehmotné památky, které jsou zapsané na Seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Méně atraktivní pro turisty jsou potom drobné místní památky.

Spektrum kulturně-historických atraktivit je velmi široké, a můžeme je rozdělit do následujících skupin. Jedná se o kulturně-historické památky a kulturní zařízení. Za kulturně-historické památky považujeme architektonické stavby, sakrální stavby, technické památky, vojenské památky a objekty lidové architektury. Správou kulturních památek je pověřeno Ministerstvo kultury České republiky a jejich ochranou se zabývá zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, které stanovuje tři základní typy kulturních památek – Národní kulturní památky, památkové rezervace a památkové zóny. Kulturní zařízení plní společenskou funkci a jedná se např. o muzea, galerie, knihovny, divadla, skanzeny a další.

Organizované atraktivity „jsou založené na tom, co vytvoří a zorganizuje člověk. Nejsou materiálně spjaté k danému místu, proto díky nim můžeme rozvíjet cestovní ruch i nijak než na přírodní nebo kulturně-historické atraktivity, a ne v příliš atraktivních lokalitách. “Organizované atraktivity jsou spojeny s historií daného místa (folklorní festival) nebo jsou budovány nově (filmové nebo hudební akce). Můžeme do této skupiny zařadit i různé veletrhy a výstavy, kongresy a školení. (Průmysl CR – evropský sociální fond ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008) Pro tyto organizované

atraktivity většinou platí, že mají vazbu na hustotu osídlení, čí je větší počet obyvatel, tím větší je počet organizovaných atraktivit. (Ryglova 2011, s. 34)

Organizované atraktivity dovedou nalákat až statisíce návštěvníků, ale bohužel jsou omezené časem, a to většinou na pár dní. Příkladem takovýchto akcí jsou letní a zimní olympiády, kdy během 2-3 týdnů akce je navštíví několik milionů lidí, které přispívají finančně do daného regionu. Tyto velké akce, ale přináší i určité negativum v podobě velkých nákladů na jejich přípravu.

Sociální atraktivity jsou „spojené se způsobem života lidí v dané lokalitě. Dnešní svět je stále více globálně propojován, a proto budou tyto atraktivity stále nabírat na vážnosti. Stále více lidí touží poznat něco nového, jedinečného a jinde neexistuje, proto budou stále víc oblíbenější lokality, kde mají jiné zvyky než jinde na světě, určité gastronomické speciality apod.“ (Průmysl CR – evropský sociální fond ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008)

2.2.2 Sekundární potenciál cestovního ruchu

Vedle primárních atraktivit území je také základním předpokladem pro efektivní rozvoj cestovního ruchu také úroveň jeho vybavenosti základní a doprovodnou turistickou infrastrukturou a nabízenými službami. Účastník cestovního ruchu cestuje do vybrané destinace za účelem uspokojit své potřeby, požadavky, sny a touhu. Sekundární potenciál cestovního ruchu, proto představuje prostředky ke splnění tužeb a očekávání účastníků cestovního ruchu. Tvoří ji tři skupiny faktorů, a to suprastruktura, infrastruktura a všeobecná infrastruktura cestovního ruchu v cílových místech.

Suprastruktura cestovního ruchu

Turistická suprastruktura zahrnuje ubytovací a pohostinská zařízení. Jedná se o nejvýznamnější část pří uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu.

Ubytovací zařízení jsou základní podmínkou pro rozvoj cestovního ruchu. Jsou významné pro pobytový cestovní ruch a jejich hlavním účelem je nabídnout přenocování nebo přechodné ubytování účastníkům cestovního ruchu mimo jejich trvalé bydliště.

Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení ČR (1999) uvádí několik kategorií HUZ:

➢ Hotel je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených (zejména stravovací). Člení do pěti tříd. Hotel garni má vybavení jen pro omezený rozsah stravování (nejméně snídaně) a člení se do čtyř tříd. ➢ Motel je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty poskytující přechodné ubytování a služby s tím spojené pro motoristy a člení se do čtyř tříd. ➢ Pension je ubytovací zařízení s nejméně5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb a člení se do čtyř tříd. ➢ Ostatní ubytovací zařízení: kemp (tábořiště), chatová osada, turistická ubytovna, botel

Tato klasifikace také uvádí třídy, do kterých lze ubytovací zařízení rozdělit:

* Tourist

** Economy

*** Standard

**** FirstClass

***** Luxury

„Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky kategorie hotel, hotel garni, pension a motel“, kterou sestavily profesní svazy HO.RE.KA ČR – Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu a NFHR ČR – Národní federace hotelů a restaurací za výrazné podpory Ministerstva pro místní rozvoj ČR a České centrály cestovního ruchu, dále uvádí i druhy ubytovacích jednotek:

➢ Jednolůžkový pokoj: pokoj s lůžkem pro jednu osobu (je určený pro ubytování jedné osoby);

➢ Dvoulůžkový pokoj: pokoj se dvěma lůžky, a to ve formě dvoulůžka nebo ve formě dvou lůžek umístěných podélně vedle sebe;

➢ Dvoulůžkový pokoj „twin“: pokoj se dvěma oddělenými lůžky;

➢ Vícelůžkový pokoj: pokoj se třemi nebo více lůžky;

➢ Rodinný pokoj: pokoj se třemi nebo více lůžky, z nichž alespoň dvě lůžka jsou určena pro dospělé osoby;

➢ Junior suite: ubytování se zvláštním prostorem pro sezení v jednom pokoji;

➢ Suite: ubytování poskytované ve vzájemně oddělených propojených místnostech s lůžkem (ložnice) a sedací soupravou (obývací pokoj);

➢ Apartmán/apartmá/apartment: ubytování poskytující oddělené místnosti pro spaní a místnost se sedací soupravou a kuchyňským koutem;

➢ Studio: pokoj s kuchyňským koutem;

➢ Propojené pokoje: samostatné pokoje s lůžky propojené spojovacími dveřmi;

➢ Duplex: ubytování na více podlažích s vyhrazeným propojením jednotlivých podlaží.

Pohostinská zařízení „umožňují uspokojování základních potřeb stravy účastníků cestovního ruchu během přepravy i v cílovém místě. Jedná se o gastronomický zážitek, který může být i důvodem pro cestování, např. výroba mléčných výrobků, piva, vína apod. “Pohostinská zařízení jsou spojena většinou s ubytovacím zařízením cestovního ruchu. Tyto zařízení mohou být určena jak pro obyvatele města či obce, tak i pro návštěvníky cestovního ruchu.

Rozlišujeme několik kategorií pohostinských zařízení:

➢ Restaurace je hostinské zařízení zajišťující obslužným způsobem stravovací služby se širokým sortimentem pokrmů základního stravování. ➢ Bufet je hostinské zařízení zabezpečující občerstvení, případně i stravovací služby samoobslužným způsobem. ➢ Bistro je analogická forma bufetu. Obdobně jsou charakterizována i hostinská zařízení typu fast food (např. McDonald, Burger King). ➢ Denní bar je hostinské zařízení, jehož dominantním vybavením je barový pult. Poskytuje obslužným způsobem občerstvení, popřípadě stravovací služby. Existují různé druhy barů podle jejich specializace předmětu prodeje – např. gril bar, pizzerie, aperitiv bar, lobby bar a další.

➢ Vinárna je obslužné hostinské zařízení specializované především na podávání vína. Dále podává studené, případně i teplé pokrmy. ➢ Kavárna je obslužné hostinské zařízení se zaměřením hlavně na prodej teplých nápojů, cukrářských výrobků, studené kuchyně i teplých pokrmů. Kavárny mohou být specializované např. taneční kavárna nebo kino-kavárna; nebo kombinované – kavárna a cukrárna. ➢ Hostinec a pivnice jsou hostinské zařízení specializované převážně na podávání piva a jídel vhodné doplňujících jeho konzumaci. ➢ Noční bar, noční klub jsou noční zábavná hostinská zařízení poskytující obslužným způsobem pokrmy a nápoje. (Indrová, J.a kol, 2009)

Infrastruktura cestovního ruchu

Turistickou infrastrukturu zahrnují dopravní infrastrukturu a dobrovolnou infrastrukturu – sportovní zařízení a kulturně-společenská zařízení a organizace v CR, zejména cestovní kanceláře a agentury, turistická informační centra.

Dopravní infrastruktura

„Doprava představuje významný faktor, bez kterého by nebyla existence cestovního ruchu možná. Jedná se o službu, která je spojená s přemístěním účastníků cestovního ruchu z místa trvalého bydliště do místa realizace cestovního ruchu. Kvalitní dopravní dostupnost zvyšuje potenciál krajiny i z hlediska jeho využití pro cestovní ruch. Nízká kvalita dopravní dostupnosti ztěžuje návštěvnost a stává se bariérou jeho rozvoje.“ (Mirvald, S. 1998. s. 126.)

Silniční doprava je považována za nejrozšířenější druh přepravy osob v cestovním ruchu. Nejčastěji je kombinovaná i s jiným druhem dopravy, především leteckou. Účastníci cestovního ruchu nejčastěji cestují do cílové destinace s pomocí autobusů, které v dnešní době jsou přizpůsobeny k potřebám účastníků cestovního ruchu. Vybavení těchto autobusů obsahuje např. WC, klimatizaci, TV s videem, sklápěcí sedadla či občerstvení, díky těmto službám se cítí cestující pohodlněji a i bezpečnější.

Železniční dopravu řadíme zemi nejstarší druh dopravy. Díky tomuto druhu dopravy je možné přepravit velké množství osob. Vlaky v dnešní době jsou pohodlné, bezpečné

a i rychlé. Pokud člověk cestuje do zahraničí několik dní, jsou vlaky vybaveny lůžkovými, lehátkovými i restauračními vozy.

Vodní dopravu rozlišujeme na vnitrozemskou a námořní. Vnitrozemská slouží jako součást rekreace uvnitř státu a je spojená s poznáváním cílového místa, jeho přírodní a kulturní dědictví. Námořní vodní doprava je spojena s pojmem luxusních parníků, které jsou populární u náročných klientů.

Letecká doprava je nejmladším druhem dopravy. V dnešní době si mezinárodní cestovní ruch bez letecké dopravy nedokážeme představit. Letadla jsou dnes velmi rychlá a schopná dosáhnout velkých vzdáleností v kratší době v porovnání s jinými dopravními prostředky. Rozvoje letecké dopravy zvýšil její bezpečnost a pohodlí. Nejedná se o levný druh dopravy, proto vysoké dopravní náklady se odráží v ceně letenek.

Za ostatní druhy dopravy jsou považovány lanovky, ozubené dráhy a lyžařské vleky. Tyto druhy dopravy slouží jako sportovně-rekreační zařízení.

Doprovodná infrastruktura

Kulturně-společenská zařízení jsou nejdůležitější složkou produktu. Tyto zařízení jsou využívána ve volném čase. Umožňují poznávání kultury a vědy a slouží ke zvyšování kulturní úrovně návštěvníků. Mezi tyto zařízení řadíme kina, divadla, muzea, galerie, zábavné parky, knihovny, zoologické zahrady, hvězdárny a mnoho dalších.

Sportovně-rekreační zařízení umožňují využití přírodních i uměle vytvořených předpokladů především k rozvoji sportu, rekreaci a turistiky. Sportovní zařízení složí i místním obyvatelům, a tím přispívá k širší nabídce využití volného času. Jedná se o zařízení jako sportovní stadiony a haly, kuželny, bazény, zimní stadion, golfová hřiště, střednice a další.

Cestovní kanceláře a agentury se na rozvoji cestovního ruchu také velmi podílejí. Hlavním předmětem jejich činností je zprostředkování, organizování a zabezpečení služeb pro návštěvníky destinace. Vystupují jako prostředník mezi účastníkem cestovního ruchu a dodavateli jednotlivých služeb cestovního ruchu.

Turistická informační centra podávají informace o možnostech trávení volného času a slouží ke zpracování, vyhledávání, třídění určitých informací, k rezervaci a prodeji vstupenek a propagačních materiálů apod.

Všeobecná infrastruktura

Všeobecná infrastruktura tvoří místní infrastrukturu (prodej upomínkových předmětů, obchodní dům), dopravní infrastruktura (taxi služba, parkoviště, půjčovna aut, autoservis), zdravotnická infrastruktura (nemocnice, lékárna), policie a záchranná služba, ostatní infrastruktura (pošta, banka, pojišťovna), sportovně-rekreační zařízení a aktivity, dopravní zařízení (autobusová, letecká, železniční, vodní doprava, MHD).

3 Metodika

V předcházející části své bakalářské práce jsem definovala a charakterizoval cestovní ruch. Vycházela jsem z teoretických prací různých autorů, jako jsou J. Orieška, J. Indrová, J. Zelenka a M. Pásková. Vycházela jsem i z internetových zdrojů, především z webové stránky Národního památkového ústavu (www.npu.cz), která podává informace o kulturních památkách ČR.

Ale pro analýzu potenciálu cestovního ruchu vyhraného území ORP Moravské Budějovice jsem rozhodla využít metodiky založené na práci Jana Bíny.

3.1 Teoretické východisko pro hodnocení potenciálu CR

Jan Bína (2001) ve svém článku tvrdí, že pro to, aby se určité území stalo cílem cestovního ruchu, musí vykazovat určité podmínky. V základním pohledu lze vyčlenit dvě hlavní skupiny podmínek: lokalizační a realizační.

Lokalizační podmínky jsou vyjádřeny buď atraktivitou místní přírody a krajiny, nebo místními kulturními hodnotami a pozoruhodnostmi, popřípadě oběma sektory současně. Lokalizační podmínky se vyskytují ve třech hlavních formách:

a) jako vhodnost krajiny pro určitou aktivitu CR; b) jako určitá relativně fixní danost, která v obci existuje a je atraktivní pro návštěvníky;

c) jako kulturní, sportovní a jiné akce, které jsou v obcích pořádány a navštěvují je účastníci (diváci) odjinud.

Lokalizační podmínky v rámci jednotlivých složek CR jsou někde vyšší, někde nižší, někde neexistují vůbec. Je možné zavést tři stupně vhodnosti lokalizačních podmínek CR:

➢ stupeň 1 – podmínky jsou v základní úrovni, tj. potenciálově relevantní jev je v konkrétním prostoru registrovatelný, ➢ stupeň 2 – podmínky jsou ve zvýšené úrovni, tj. potenciálově relevantní jev vykazuje v konkrétním prostoru již zřetelný a výrazný stav, ➢ stupeň 3 – podmínky jsou ve vysoké úrovni, tj. potenciálově relevantní jev dosahuje v konkrétním prostoru dominantního stavu. (viz tabulka)

Tabulka 2: Významnost složek CR

Počet bodů pro kladný stupeň Složka potenciálu CR lokalizačních podmínek 1 2 3 Přírodní pozoruhodnosti 10 20 45 Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku 5 10 15 Vhodnost krajiny pro cykloturistiku 10 15 20 Vhodnost krajiny ro sjezdové zimní sporty 7 15 30 Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku 3 7 10 Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody 10 20 40 Vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy / hory 7 13 20 Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku 3 7 10 Vhodnost krajiny pro vodní turistiku 3 7 15 Vhodnost krajiny pro horolezectví 2 Vhodnost krajiny pro závěsné létání 2 Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost 2 Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov 2 Vhodnost krajiny pro pozorování vodních 1 ptáků Kulturně historické památky a soubory 10 25 50

Skanzeny a muzea 5 15 35 Lázeňská funkce 5 15 35 Kongresy a konference 2 10 20 Kulturní akce 10 20 40 Sportovní akce 2 7 20 Církevní akce 2 4 10 Veletrhy a tematické trhy 5 20 40 Místní produkty 5 10 25 Příhraniční specifika 2 5 10 (Zdroj:https://is.muni.cz/el/1456/jaro2007/KRGCR/um/Hodnocen__potenci_lu_CR_v _obc_ch__R _b _na.pdf)

Realizační podmínky umožňují uskutečňovat vlastní nároky účastníků cestovního ruchu. Můžeme je rozdělit na předpoklady dopravní a materiálně technické, které vyjadřují vybavenost území ubytovacími, stravovacími, sportovními, zábavními a jinými zařízeními.

Realizační podmínky je možné sledovat a hodnotit pomocí různých koeficientů a ukazatelů. Pro obecné sledování rozvoje lze využít tyto ukazatele (Musil a kol., 2008, s. 47):

➢ Defertova turistická funkce (index turistické funkce – T (f) – se vypočítá podle vzorce

a může nabývat těchto hodnot:

T (f )<4 téměř žádná turistická aktivita,

T (f) = 4 – 10 nevýrazná turistická aktivita

T (f) = 10 – 40 destinace s významnou, avšak ne převažující funkcí CR

T (f) = 40 – 100 převážně turistická destinace

T (f) = 100 – 500 významná destinace CR

T (f) > 500 hyperturistická destinace (Musil a kol., 2008, s .47- 48)

➢ Modifikace defertovy turistické funkce ✓ intenzita cestovního ruchu

✓ míra turistické intenzity

Lokalizační a realizační podmínky dohromady tvoří intenzivní zóny, představované obcemi daného území. Tyto zóny lze charakterizovat určitým stupněm potenciálu CR:

➢ bez potenciálu (0), ➢ zóna základního potenciálu (1 – 25 bodů), ➢ zóna zvýšeného potenciálu (26– 50 bodů), ➢ zóna vysokého potenciálu (51 – 100 bodů), ➢ zóna velmi vysokého potenciálu (101 – 200 bodů), ➢ zóna výjimečného potenciálu (201 a více bodů). (UUR, 2001)

Ve své bakalářské práci využiji hodnocení podmínek lokalizačních a statistické metody vycházející z Defertovy turistické funkce.

3.2 Sběr a zpracování dat

K analýze cestovního ruchu jsem využila statistická data, informace o obyvatelstvu, průmyslu, zemědělství a službách či o výši nezaměstnanosti vymezeného území. Tyto informace jsem získala na stránkách Českého statistického úřadu (www.csu.cz), Ústavu územního rozvoje v Brně (www.uur.cz) a z dokumentů Ministerstva práce a sociálních věcí nebo Ministerstva zemědělství. Zapracovala jsem je do tabulek nebo vyhodnotila pomocí grafů. Bohužel jsem zjistila, že informace na těchto stránkách jsou neúplné nebo zastaralé.

Další informace jsem získala z příslušných správních orgánů osobně nebo prostřednictvím emailu. Jednalo se o materiály týkající se vybraného území ORP Moravské Budějovice, které jsem zjistila na Městském úřadě v Moravských Budějovicích, konkrétně na Odboru strategického zdroje a investic, který se zabývá

rozvojem města a cestovního ruchu. Na Městském úřadě v Jemnici jsem kontaktovala Odbor kultury. Ve své studii jsem využila i data získaná z webových stránek obou městských úřadů (www.mbudejovice.cz a www.mesto-jemnice.cz). Během získávání informací jsem navštívila Turistická informační centra v obou městech, která se na území ORP MB nachází. Informace o menších obcích ve správním obvodu ORP MB jsem našla na webových stránkách jednotlivých obcí. Základní údaje týkající se území ORP MB jsem také čerpala z odborných publikací, Moravskobudějovicko a Jemnicko, která se zabývá popisem geomorfologického členění daného území a ochranou přírody, a Kraj Vysočina – města a obce kraje Vysočina, v níž jsou charakterizovány jednotlivé obce vybraného území ORP MB. Další informace jsem získala z publikací Toulky Vysočinou nebo Památky Vysočiny.

Data o ubytovacích zařízeních jsem čerpala z webových stránek nabízejících ubytovací služby, např. www.e -chalupy.cz, www.pampeliska.cz, www.penziony.cz, www.booking.cz, www.hotely.cz nebo www.trivago.cz. Stravovací zařízení jsem hledala na webových stránkách jako např. www.restu.cz, www.ceske-hospudky.cz nebo www.kamjitnaobed.cz a mnoha dalších. Získaná data jsem zpracovala do tabulek, které jsou součástí mé práce.

Textová část mé práce je zpracována v programu Microsoft Word 2010. Součástí práce jsou obrázky a fotografie, které jsou získány buď na internetu, nebo jsem je pořídila osobně. Do práce jsou začleněny mapy, které jsou vytvořeny pomocí počítačového programu GIS (Geografický informační systém), který podporují webové stránky města Moravské Budějovice. V práci se nachází tabulky, zpracované pomocí programu Microsoft Word 2010, a grafy, vytvořené prostřednictví programu Microsoft Excel 2010.

3.3 Vymezení území

Území správního obvodu ORP Moravské Budějovice se rozkládá o rozloze 413,74 km2a v roce 2017 zde žilo 23 598 obyvatel.

Mapa 1: Správní obvod ORP Moravské Budějovice

(zdroj: http://www.mbudejovice.cz/spravni-uzemi-orp/ds-15273)

Vymezené území čítá celkem 47 obcí, což představuje 60 místních částí. Oblast je možné rozdělit do dvou oblastí podle obcí s pověřeným obecním úřadem (Jemnice, Moravské Budějovice). Seznam obcí je uveden v následující tabulce a geografické rozložení je znázorněno na mapě 1.

Tabulka 3: Seznam obcí správního obvodu ORP Moravské Budějovice a jejich částí

Pověřený obecní Moravské Budějovice Jemnice úřad Počet Obec správního Počet Obec správního Části obce Části obce částí obvodu ORP částí obvodu ORP 2 Babice Bolíkovice 1 Bačkovice 1 Blatnice 1 Budkov 1 Bohušice 1 Chotěbudice Louka 1 Cidlina 3 Jemnice Panenská 1 Častohostice 1 Jiratice 1 Dědice 1 Kdousov 1 Dešov 1 Kostníky 1 Dolní Lažany 1 Lhotice 1 Domamil 1 Lomy 1 Hornice 1 Lovčovice 28

Jakubov 1 u Moravských 1 Menhartice Budějovic Velký 2 Kojatice 1 Mladoňovice Újezd 1 Komárovice 1 Oponěšice 1 Láz 1 Pálovice 1 Lesná 1 Police Horní 2 Lesonice 1 Rácovice Lažany 1 Litohoř 1 Radotice 1 Lukov 1 Slavíkovice 1 Martínkov 1 Třebelovice 1 Meziříčko Jackov Moravské Lažínky 5 Budějovice Vesce Vranín 1 Nimpšov 1 2 Nové Syrovice Krnčice 1 Radkovice 1 4 u Budče 1 Štěpkov 1 Vícenice 1 Zvěrkovice Bítovánky 4 Želetava Šašovice Horky (zdroj: vlastní zpracování podle údajů z webových stránek města Moravské Budějovice, 2018)

Praktická část

4 Lokační podmínky CR

Pro zhodnocení předpokladů a atraktivity správního obvodu ORP Moravské Budějovice je důležité vytvořit geografickou a socioekonomickou charakteristiku, která tvoří celkový obraz o destinaci cestovního ruchu.

4.1 Geografická poloha správního obvodu ORP Moravské Budějovice

Správní obvod OPR Moravské Budějovice se nachází v jižní části kraje Vysočina v okrese Třebíč. Jeho sousedícími kraji jsou Jihomoravský kraj na jihu a Jihočeský kraj na západě. Město Moravské Budějovice se nachází asi 20 km od Třebíče, 45 km od Jihlavy a 30 km od Znojma.

Tabulka 4: Geografická poloha

Vymezené území SO ORP Moravské Budějovice Kód SO ORP 1571 GPS 49.0520892 N, 15.8086436E Rozloha 413,74 km2 Hustota zalidnění 57 osob/km2 Sousedící ORP Dačice, Telč, Třebíč, Znojmo (zdroj: vlastní zpracování, 2018)

Správní území obvodu ORP Moravské Budějovice se rozkládána rozloze 413,74 km2 s hustotou zalidnění 57 osob/km2. Sousedícími správními územími jsou obvody OPR Dačice, Telč, Třebíč a Znojmo.

Mapa 2: Sousedící správní obvody ORP

(zdroj:http://necyklopedie.wikia.com/wiki/Soubor:Osrp.gif)

Územně správního obvod OPR Moravské Budějovice přísluší v rámci územních statistických jednotek Evropské unie k České republice, k její jihovýchodní části, ke kraji Vysočina a k okresu Třebíč.

Tabulka 5: Územní příslušnost

Územní příslušnost ORP Moravské Budějovice

NUTS I Česká republika NUSTS II Jihovýchod NUTS III Kraj Vysočina Okres Třebíč (zdroj: vlastní zpracování, 2018)

Církevně správní obvod ORP Moravské Budějovice spadá pod Moravskou církevní provincii, Brněnskou diecézi, vikariát Moravské Budějovice. K tomuto vikariátu patří několik farností, jejichž seznam je uveden v tabulce č. 6.

Tabulka 6: Církevní rajonizace

Církevní rajonizace správního obvodu ORP Moravské Budějovice Církevní provincie Moravská církevní provincie Diecéze Brněnská diecéze Vikariát Moravské Budějovice Babice, Budkov, Kdousov, Domamil, Častohostice, Farnosti Jakubov u Moravských Budějovice, Jemnice, Litohoř, Lukov, Martínkov, Moravské Budějovice, Želetava (zdroj: vlastní zpracování, 2018)

Správní území leží na Českomoravské vrchovině, která má nezaměnitelnou přírodu a krajinu. Kromě velkého počtu polí, lesů, luk a rybníků se na území nachází i přírodní rezervace a přírodní památky, které dodávají území jedinečnou atmosféru. K území správního obvodu ORP Moravské Budějovice patří celkem 47 obcí, z nichž dvě mají status města (Jemnice a Moravské Budějovice) a jedno městyse (Želetava).

Tabulka 7: Typy destinací jednotlivých obcí podle Páskové

Obce správního Nadmořská Počet obyvatel obvodu ORP Typ destinace výška (m. n. m.) (r. 2017) Moravské Budějovice

Babice 545 201 Venkovský Bačkovice 424 103 u vodních ploch Blatnice 428 375 Venkovský Bohušice 440 142 Venkovský Budkov 503 367 Venkovský Cidlina 548 85 Přírodní Častohostice 415 190 Venkovský Dědice 475 126 Venkovský Venkovský Dešov 464 430 Přírodní

Dolní Lažany 472 150 Venkovský Domamil 495 308 Venkovský Hornice 443 76 Venkovský

Chotěbudice 480 99 Venkovský Jakubov u Moravských 473 604 Venkovský Budějovic Jemnice 470 4 075 Městský Jiratice 467 74 Venkovský Kdousov 458 113 Venkovský Kojatice 414 260 Venkovský Komárovice 533 122 Venkovský Kostníky 452 188 Přírodní Láz 430 285 Venkovský Lesná 664 91 Venkovský Lesonice 520 489 Venkovský Lhotice 464 455 Venkovský Litohoř 464 543 Venkovský Lomy 545 122 Venkovský Lovčovice 454 61 Venkovský Lukov 445 373 Venkovský Martínkov 512 261 Venkovský Menhartice 485 133 Venkovský Meziříčko 540 86 Venkovský Mladoňovice 452 402 Venkovský Moravské Budějovice 465 7441 Městský Nimpšov 460 58 Venkovský Nové Syrovice 438 953 Přírodní Oponěšice 488 183 Venkovský Pálovice 473 160 Venkovský Police 445 346 Venkovský Rácovice 463 109 Venkovský Radkovice u Budče 500 145 Venkovský Radotice 424 120 Venkovský Slavíkovice 452 200 Venkovský Štěpkov 565 110 Venkovský Třebelovice 468 420 Venkovský

Vícenice 459 187 Venkovský Zvěrkovice 421 243 Venkovský Želetava 578 1 534 Městský Celkem X 23 598 X (zdroj: vlastní zpracování za základě údajů ČSÚ, 2018)

Celkem na území správního obvodu ORP Moravské Budějovice žije 23 598 obyvatel. Z výše uvedené tabulky č. 5 je zřejmé, že největším městem správního území jsou Moravské Budějovice se 7 441 obyvateli. Za největší obec v mikroregionu může považovat obec Jakubovu Moravských Budějovic s 604 obyvateli a nejmenší obcí jsou Lovčovice s 61 obyvateli.

Tabulka 8: Turistické zařazení

Turistické zařazení správního obvodu ORP Moravské Budějovice Turistický region Vysočina Turistická oblast Vysočina

(zdroj: vlastní zpracování, 2018)

Území správního obvodu ORP Moravské Budějovice je součástí turistického regionu a oblasti Vysočina. Z pohledu cestovního ruchu je vymezené území vyhledávané díky historické slavnosti Barchan, která je jednou z nejstarších historických událostí ve střední Evropě. Součástí Barchanu je Běh o barchan, který patří k národnímu kulturnímu dědictví. Území správního obvodu ORP Moravské Budějovice disponuje i velkým množstvím kulturních a přírodních památek, které jsou popsány dále v bakalářské práci.

Místní akční skupina

Na území správního obvodu ORP Moravské Budějovice působí dvě místní akční skupiny, které se podílejí na rozvoji regionu.

MAS Rokytná aktivizuje občany daného území, buduje partnerství, sjednocuje lidi a podporuje dobrovolné činnosti na všech úrovních aktivit venkova. Působí na území nacházejícím se v působnosti správního obvodu ORP Moravské Budějovice (v 25 obcích: Babice, Blatnice, Bohušice, Cidlina, Častohostice, Dešov, Dolní Lažany,

Domamil, Hornice, Jakubov u MB, Kojatice, Komárovice, Láz, Lesná, Lesonice, Litohoř, Lukov, Martínkov, Moravské Budějovice, Nimpšov, Nové Syrovice, Radkovice u Budče, Vícenice, Zvěrkovice a Želetava) a ORP Třebíč. „Její působnost je o velikosti 524 km2a tvoří 49 obcí. Rozkládá se v jihovýchodní části Kraje Vysočina. Vznik se datuje na jaře roku 2000, kdy starostové 23 obcí se dohodli na založení zájmového sdružení právnických osob – dobrovolného svazku obcí.“ (http://www.masrokytna.cz/)

MAS Jemnicko je partnerství lidí, popř. subjektů z veřejného sektoru a podnikatelského sektoru, kteří mají zájem podílet se a významně přispívat k rozvoji venkova v regionu. Jedná se o proces zvyšování kvality života na venkově.“(http://www.jemnicko.cz/) Místní akční skupina se podílí ve spolupráci s jinými skupinami například na projektu Za sochami Regionem Renesance „Sochy v krajině“. Hlavní myšlenkou je nabídnout výletní cíle především pro cykloturisty.

4.2 Socio-ekonomická charakteristika

4.2.1 Demografická charakteristika

Na konci roku 2016 žilo na území správního obvodu ORP Moravské Budějovice 23 298 obyvatel. Velikost obcí je v průměru 496 obyvatel. Nejmenší obcí na vymezeném území co do počtu obyvatel je obec Nimpšov s 58 obyvateli a nejvíce obyvatel má město Moravské Budějovice, a to7 441 obyvatel.

Průměrný věk žen ve správním obvodu ORP Moravské Budějovice v roce 2016 je 44,1 let a mužů 41,5 let, průměrný věk žen je vyšší než průměrný věk mužů. Podle statistických údajů lze také říci, že průměrný věk mužů a žen se každý rok zvyšuje. Ve skladbě obyvatelstva jsou zastoupena věková skupina 15–64 let (produktivní věk), a to 14 490 obyvateli. V dané oblasti žije 4 572 seniorů ve věku 65 a více a 3 236děti ve věku 0–14 let.

Přirozený přírůstek (narození – zemřelí) se již dlouhou dobu pohybuje v záporných číslech, kromě roku 2015. Celkový přírůstek obyvatel je v současné době záporný, tedy – 4,7 %. Podle statistických údajů se i přirozený přírůstek stěhováním (přistěhovalí – vystěhovalí) pohybuje v záporných číslech, což znamená, že se více lidí vystěhovalo, než přistěhovalo, kromě roku 2007, kdy se na území správního obvodu ORP Moravské

Budějovice přistěhovalo 83 lidí. Přirozený úbytek je problémem celé České republiky, mladí lidé stěhují za školou nebo za prací do velkých města menší města a vesnice se pomalu vylidňují. (https://www.czso.cz/)

Tabulka 9: Demografická charakteristika

Ukazatel 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Počet obyvatel 24 187 23 945 23 732 23 564 23 397 23 330 23 298 Živě narození 236 209 187 207 190 239 244 Zemřelí 24 260 272 242 241 237 247 Přirozený -7 -51 -85 -35 51 2 -3 přírůstek obyvatel

Přírůstek obyvatel -73 -124 -128 -33 -116 -69 -29 stěhováním Průměrný věk 42,4 42,7 43,1 43,4 43,8 44,0 44,1 (žen) Průměrný věk 39,2 39,6 40,0 40,4 40,8 41,2 41,5 (muži) Podíl obyvatel ve 16,3 17,0 17,7 18,2 18,8 19,1 19,6 věku 65 a více Index stáří 114,8 119,4 125,9 13,4 136,1 138,3 141,3 (zdroj: http://www.czso.cz/)

4.2.2 Ekonomická charakteristika

Průmysl

Na území správního obvodu ORP Moravské Budějovice je průmyslová výroba druhým největším sektorem hospodaření na vymezeném území. „V průmyslové výrobě působí téměř 15,6 % hospodářských jednotek z celkového počtu podnikatelských subjektů města Moravské Budějovice. Město Moravské Budějovice má dlouhodobou tradici v oblasti průmyslové výroby. Z pohledu struktury průmyslu podle počtu ekonomických subjektů patří mezi nejvýznamnější průmyslové odvětví: kovodělný průmysl, dřevozpracující průmysl, potravinářský průmysl a textilní a oděvní průmysl.“(Strategický plán rozvoje města Moravské Budějovice, 2018)

Mezi nejvýznamnější průmyslové podniky ve strojírenství je Strojírna Brabenec, spol. s. r. o., která byla založena v roce 1922 v Lesonicích. V roce 1930 se firma přesunula do

Želetavy. Firma se zabývá výrobou např. hotelového nábytku, radiátory nebo nákladní kontejnery a mnoho dalších produktů. Další firmou pohybujících se ve strojírenství je KPS Metal a.s. v Moravských Budějovicích. V současné době působí v těchto výrobních oborech: chemický a petrochemický průmysl (např. výměníky tepla), energetický průmysl (např. míchané nádoby nebo topné ohříváky) a výroba ocelových konstrukcí (např. komíny, lávky), vodohospodářské zařízení a dřevozpracující stroje.

V oblasti automobilového průmysly působí na území správního obvodu ORP Moravské Budějovice dvě velké firmy. První firmou je ISOBAST s.r.o. v Moravských Budějovicích, která vyrábí i díly pro stavební a elektrotechnický průmysl. Zabývá se výrobou dílů do interiérů a exteriérů vozidel, dílců pro pozemní stavitelství, dílů pro silniční stavby, elektronických součástí a svítidel a přístrojů pro domácnost. Druhou firmou je MOTORPAL a.s. se sídlem v Jihlavě. Jeho výrobní sortiment se zabývá výrobou hlavně vstřikovačů a vstřikovacích čerpadel, dále náhradních dílů, zařízení pro servis a autodílů. Pobočky firmy se nachází v Jemnici (400 zaměstnanců), Batelově (300 zaměstnanců) a ve Velkém Meziříčí (80 zaměstnanců). V roce 2016 podala společnost insolvenční návrh kvůli dluhům, ale brněnský krajský soud rozhodl ve prospěch firmy.

Kovodělný průmysl se také nachází na vymezeném území, jezde zastoupen čtyřmi firmami. Dvě firmy se nachází v Želetavě, a po jedné najdeme v Jemnici a Moravských Budějovicích. STROJMONT CZ a.s. v Želetavě je firma, která se zabývá zámečnickou výrobou a kovoobráběním. Firma TIRAD, s. r. o. se sídlem v Šašovicích se zabývá výrobou rámů, desek a ostatních dílů za použití CNC strojů. Sídlo v Jemnici má firma DETAIL PLUS s.r.o., která byla založena teprve před 7 lety na Vysočině a zabývá se obráběním, výrobou kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. Poslední firma BAST spol. s.r.o. zpracovává plechy a vyrábí plechové díly za pomocí CNC strojů.

Firma dřevozpracujícího průmyslu SWN Moravia, s. r. o. se sídlem v Mladoňovicích se zabývá výrobou schodišť. Zaměstnanci firmy nabízí, vyrábí a montují schodiště se zábradlím ze dřeva, skla i kovu. Dále velké zastoupení na území ORP Moravské Budějovice má papírenský. V papírenském průmyslu se pohybují tři velké firmy v Moravských Budějovicích. Firma Model Obaly a.s. se zaměřuje na výrobu a vývoj obalů z vlnité lepenky. Jeho výrobní závody najdeme v celé Evropě – Chorvatsko, Německo, Polsko a Švýcarsko. Akciová společnost Štěpanovský se zabývá výrobou

obalů širokého rozsahu z vlnitých, hladkých a bednových lepenek. Základním mottem společnosti je šetrnost a příznivý vliv na životní prostředí. A společnost LITOBAL s.r.o., k jehož produktům patří tašky, sáčky, kartonáž, roličky a balicí papír.

Poslední průmyslovou oblastí, která má na území správního obvodu ORP Moravské Budějovice zastoupení, je potravinářský průmysl. Pekařskou a cukrářskou výrobou se zabývá firma Pekařství a cukrářství Vonka, s .r .o . se sídlem v Moravských Budějovicích. Pekařství peče 6 druhů chleba, 18 druhů pečiva, 35 druhů jemného pečiva, 70 druhů cukrařiny a 20 druhů polotrvanlivých cukrářských výrobků. Ve městě Želetava se nachází tradiční česká firma BEL Sýry Česko a.s. Náplní firmy je výroba tavených sýrů z kvalitních surovin podle osvědčených českých receptur. Aby si návštěvníci k cukrářským výrobkům Pekařství Vonka mohli dopřát i čaj, sídlí v Jemnici společnost Tata Global Beverages Czech Republic a.s., která v České republice známější jako JEMČA. Firma se plně specializuje na balení čajů.

Tabulka 10: Největší zaměstnavatelé ORP Moravské Budějovice

Počet Firma Sídlo Průmysl zaměstnanců Moravské ISOBAST s.r.o. automobilový (2016)62 Budějovice STROJMONT CZ Želetava kovodělný 63 a.s. Moravské LITOBAL s.r.o. papírenský 71 Budějovice SWN Moravia, Mladoňovice dřevozpracující 103 s.r.o. Moravské KPS METAL a.s. strojírenský 122 Budějovice Moravské Model Obaly a.s. papírenský 139 Budějovice BEL Sýry Česko Želetava potravinářský 177 a.s. (zdroj: vlastní zpracování, 2018)

Mapa 3: Průmyslové zóny města Moravské Budějovice

(zdroj:http://hsmap.cz/app/mor_budejovice/index.php?project=mb_mesto)

Zemědělství

Celková výměra vymezeného území k 31. 12. 2016 je 41 407 ha. Z celkové výměry tvoří zemědělská půda 28 053 ha, lesní půda 10 104 ha a ostatní plocha 2 229 ha. Zemědělkou půdu tvoří orná půda s 25 205 ha, zahrady 616 ha, ovocný sad s 30 ha a 2 203 ha trvalý travní porost. Území správního obvodu ORP Moravské Budějovice z hlediska zemědělství patří k bramborářské oblasti, jen v okolí obcí Police a Dešov se pěstuje obilí. Nezemědělskou půdu zahrnují lesní pozemky 10 104 ha, vodní plochy 509 ha, zastavěnou plochu a nádvoří 511 ha a ostatní plochy 2 229 ha.

Graf 1: Půdní fond ORP Moravské Budějovice

Správní obvod ORP Moravské Budějovice Hromadná ubytovací zařízení z hlediska počtu lůžek 1,2% hlediska půdního fondu (rok 2017) 1,2% 5,9% zemědělská půdá lesní půda 24,4% vodní pocha 67,7% zastavěná plocha ostatní plocha

(zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z webových stránek města Moravské Budějovice, 2018)

Z grafu je patrné, že největší plochu zabírá orná půda (pole), na druhém místě jsou zastoupeny lesy a trvalé travní porosty. Zahrady a ovocné sady jsou na území správního obvodu ORP Moravské Budějovice zastoupeny nejméně.

Dříve byla oblast správního obvodu ORP Moravské Budějovice převážně zemědělskou oblastí. V současné době se na daném území zabývá zemědělstvím čím dál méně podnikatelských subjektů. V některých obcích přetrvávají Jednotná zemědělská družstva, kde pracují obyvatelé těchto obcí. K největším zemědělským podnikům na území správního obvodu ORP Moravské Budějovice patří ZEAS, a .s . v Moravských Budějovicích zabývající se rostlinnou (pšenice, ječmen, řeka, mák, kukuřice) a živočišnou výrobou (chov prasat). Dalším podnikem je ZEOBS, spol. s .r .o . v Jemnici, který nabízí rostlinou a živočišnou výrobu a prodává mouku a masové výrobky. ZD Dešov pěstuje obilniny, řepku, len olejný, krmné plodiny a krmivo a chová skot a prasata. Dále se zabývá opravou zemědělské techniky a výrobou zdvihadel na přepravu zboží.

Služby

Téměř polovina obyvatel správního obvodu ORP Moravské Budějovice je zaměstnána ve velkých i menších obchodech. Největší velkoobchod a maloobchod s potravinami a průmyslových zboží na vymezeném území je JMB družstvo. V tomto družstvu pracuje asi 400 zaměstnanců v 70 obchodech.

„Město Moravské Budějovice nabízí široké spektrum škol a školských zařízení. Město je zřizovatelem Mateřské školy Moravské Budějovice, jejíž součástí jsou tři odloučená pracoviště, tří základních škol a jedné základní umělecké školy s hudebním a výtvarným oborem.“ Pouze jedna mateřská škola disponuje školní jídelnou s kapacitou 260 míst. Dále se ve městě nachází učiliště s nástavbovým studiem – Střední odborné učiliště řemesel a služeb, a také Gymnázium a Střední odborná škola. „Vzdělávání v rámci gymnázia probíhá čtyřletém studijním cyklu. Střední odborná škola vzdělává prezenční i dálkovou formou. Na škole lze studovat dva obory: veřejnoprávní činnost a sociální péči. Střední škola řemesel a služeb působí na pěti různých místech.“ Škola poskytuje studium na pěti maturitních oborech a devíti oborech s výučným listem. V dalších obcích správního obvodu ORP Moravské Budějovice se nachází základní školy pětileté – v Dešově, Jakubově, Litohoři, Blatnici, Lukově, Třebelovicích, Lesonicích, Nových Syrovicích, Mladoňovicích, v Polici, a devítileté základní školy – v Domamili, Budkově, Jemnici a Želetavě. (Strategický plán rozvoje města Moravské Budějovice, 2018)

I zdravotní zařízení, stejně jako vzdělávací zařízení, jsou nejvíce zastoupeny v Moravských Budějovicích. Ve městě se nachází Poliklinika Moravské Budějovice, s.r.o., Léčebna dlouhodobě nemocných Moravské Budějovice a několik soukromých ordinací. Na poliklinice poskytuji zdravotní služby lékaři v privátních ordinacích. Léčebna dlouhodobě nemocných disponuje 100 lůžky ve 20 pokojích a také vlastní kuchyní. Město Jemnice zabírá druhé místo v poskytování zdravotnických služeb. V Jemnici nachází Zdravotní středisko s privátními ordinacemi a soukromé ordinace mimo toto zdravotní středisko. Ordinace praktického lékaře se nachází i v obcích Kojatice, Nové Syrovice a Jakubov. V dalších obcích se kromě praktického lékaře nachází i další specializované ordinace – Želetava, Domamil, Lesonice, Litohoř a Police. Na území správního obvodu ORP Moravské Budějovice se nenachází nemocnice, ve městech Jemnice a Moravské Budějovice je pracoviště Zdravotnické záchranné služby kraje Vysočina.

Velké zastoupení na vymezeném území mají i sociální zařízení. Jedná se o poskytovatele sociálních služeb a péči o staré a nemocné občany. Město Moravské Budějovice provozuje domov důchod a dům s pečovatelskou službou, které se nachází také v Kojaticích, Jemnici a Želetavě. V Nových Syrovicích v bývalém zámku je Ústav sociální péče pro chronické alkoholiky a staré občany. V Jemnici působí Psychiatrická

léčebna, které poskytuje pomoc lidem se závislostí na alkoholu a drogách, ale i lidem s duševními poruchami.

V jednotlivých městech a obcích správního obvodu ORP Moravské Budějovice se nezapomíná ani na mladou generaci. V obcích Jemnice a Budkov se nachází Dětské domovy. Dětský domov v Budkově je vybudován v prostorách renesančního zámku. Dále dětem a mládeži tělesně, mentálně a smyslově postižené a s lehkými mozkovými dysfunkcemi nabízí své služby organizace Klub Sluníčko nebo občanské sdružení Rodinné centrum Korálky, které organizuje pro rodiče a jejich děti víkendové akce, přednášky a volnočasové aktivity.

Nezaměstnanost

Míra nezaměstnanosti ve správním obvodu ORP Moravské Budějovice v letech 2015 až 2018 je vysoká. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v lednu 2015 (11,11 %) a nejnižší v lednu 2018 (6, 1 %), kdy došlo ke snížení nezaměstnanosti o 5, 01 %. Nejvyšší nezaměstnanost za sledované období byla v roce 2015 v obci Komárovice (23,9 %), naopak nejnižší nebo spíše žádná byla v obcích Hornice (v letech 2015 a 2016) a Lesná (v roce 2017).

Ve srovnání s krajem Vysočina má správní obvod Moravské Budějovice míru nezaměstnanosti vysokou.

Tabulka 11: Nezaměstnanost

Správní obvod ORP Moravské kraj Vysočina Budějovice míra míra dosažitelní dosažitelní nezaměstnanosti nezaměstnanosti uchazeči uchazeči (%) (%) leden 2015 21 268 6,09 1 586 11,11 leden 2016 17 290 5,05 1 393 9,73 leden 2017 12 268 3,76 1 035 7,6 leden 2018 12 930 3,73 741 6,1 (zdroj: vlastní zpracování na základě údajů ČSÚ, 2018)

Svůj podíl na míře nezaměstnanosti má i sezonní práce, kdy se v teplejším období sníží počet nezaměstnaných, neboť najdou pracovní příležitosti na polích, v lesích či na stavbách. Sezonní práce se týká nejenom stavebnictví, ale i služeb. V době dovolených (letní období) je potřeba výpomoc v hotelích a restauracích. Mezi sezonní zaměstnance lze zařadit například majitele koupališť, prodejních stánků u vody, ale také lyžařských vleků v zimním období.

Tabulka 12: Nezaměstnanost v roce 2017

Míra nezaměstnanosti od prosince 2016 do prosince 2017 podíl nezaměstnaných osob (%) prosinec 2016 6,8 % leden 2017 6,9 % únor 2017 6,6 % březen 2017 7,9 % duben 2017 4,8 % květen 2017 4,5 % červen 2017 4,4 % červenec 2017 4,5 % srpen 2017 4,5 % září 2017 4,3 % říjen 2017 4,1 % listopad 2017 4,2 % prosinec 2017 4,9 %

(zdroj: vlastní zpracování na základě údajů ČSÚ, 2018)

Z tabulky a následného grafu vyplývá, že i ve správním obvodu OPR Moravské Budějovice hraje v míře nezaměstnanosti svou roli sezonní práce. V období od prosince 2016 do prosince 2017 lze pozorovat prudký pokles nezaměstnanosti v březnu a dubnu, kdy nezaměstnanost klesla o 3,1 %. Podle mého názoru je tento pokles ovlivněn sezonní prací, která pravděpodobně souvisí s nástupem jara a se zahájením nové sezony, co se týče cestovního ruchu.

Graf 2: Nezaměstnanost v roce 2017

(zdroj: vlastní zpracování, 2018)

4.3 Fyzicko-geografická charakteristika

Z hlediska turistických předpokladů má význam přírodní potenciál dané oblasti a s tím související vhodnost krajiny k různým druhům turistiky (pěší, cykloturistika, rekreaci u vody a podobně).

Reliéf

Územní obvod ORP Moravské Budějovice se nachází v geomorfologické oblasti Českomoravská vrchovina v jižní části České republiky. Jedná se o mírně zvlněnou krajinu s podílem lesů se značenými turistickými stezkami. V knize Moravskobudějovicko.Jemnicko se říká, že území tohoto správního obvodu „leží na jihozápadní Moravě a je součástí rozlehlé geomorfologické oblasti Českomoravské vrchoviny. Dané území lze přiřadit, v rámci východní části Českomoravské vrchoviny, ke dvěma geomorfologickým celkům, k Jevišovické pahorkatině a Křižanovské vrchovině. Zatímco druhá zasahuje do území zcela okrajově, pokývá první naopak jeho naprostou většinu.“

Dále se zde uvádí, že geomorfologický celek Křižanovské vrchoviny je dosti rozsáhlý, zasahuje do daného území na západě a severozápadně svým podcelkem Brtnická vrchovina, tvořeným soustavou táhlých, oblých a silně zalesněných hřbetů. V jižní části leží nejvyšší body Jemnice a Moravských Budějovice, zalesněné vrchy Srnčí (683 m) 44

a Maková (682 m). Od Štěpkova k Lomům a Jemnici a na západě omezuje údolí Želetavky několik vrchů nad úroveň 600 m. K nejznámějším a nejvyšším z nich patří Inženýrský kopec (602 m), Horní Chrástě (602 m).“

Jevišovickou pahorkatinu „tvoří dvě mělké sníženiny označovány jako kotliny, Moravskobudějovická a Jemnická, které jsou odděleny pruhem členité Bítovské pahorkatiny. Moravskobudějovická kotlina je sníženina nepravidelné obdélníkovitého tvaru, kde pramení horní tok Rokytné i Rokytky v severní části kotliny, tak i Jevišovka a Nedveky v jižní části. Jemnická kotlina je méně rozlehlá, ale výše položená. Liší se uspořádáním říční sítě a sklonovými poměry. Západem protéká řeka Želetavka, východem její přítok Bihanka.“

Z daných informací vyplývá, že daná oblast správního obvodu je přírodně atraktivní z hlediska cestovního ruchu. Oblast je tvořena různorodým terénem (pahorkatinami a kotlinami) a zajímavou říční sítí (řeky Jevišovka a Želetavka).

Tabulka 13: Geografické členění

Geomorfologické členění správního obvodu ORP Moravské Budějovice Provincie Česká vysočina Subprovincie Česko-moravská Geomorfologická oblast Českomoravská vrchovina Jevišovická pahorkatina Geomorfologický celek Křižanovská vrchovina (zdroj: vlastní zpracování, na základě publikace Moravskobudějovicko a Jemnicko, 2018)

V oblasti správního obvodu ORP Moravské Budějovice je evidováno 27 honiteb, tedy pozemků, na kterých je povoleno vykonávat právo myslivosti (např. Javoří u Jemnice, Bučina u Nových Syrovic nebo Bukový žleb u Želetavy či Kosová u Moravských Budějovic).

Klima

Podnebí na území ORP Moravské Budějovice se řadí do mírně teplé klimatické oblasti s vyšším úhrnem srážek (650 až 750 mm ročně). Na území proudí větry ze severozápadního a západního kvadrantu. Říční údolí jsou méně provětrávána

a vyskytují se zde častěji mlhy. Léta na daném území jsou dlouhá, teplá a mírně suchá. V zimě se sněhová pokrývky nevyskytuje příliš dlouho a je poměrně krátká. Jaro a podzim lze charakterizovat jako mírné až mírně teplé.

Mapa 4: Klimatické oblasti ČR

(zdroj: http://www.kubenka.org/PEF/1 _rocnik/Zemedelske-systemy/Rajonizace.pdf)

Pro cestovní ruch je vymezené území vhodné především v období hlavní letní sezóny, kdy návštěvníci mohou navštívit jak památky, tak i rekreačně pobývat u rybníka nebo na letním koupališti. Na jaře a na podzim z hlediska cestovního ruchu mohou zájemci pěstovat pěší turistiku nebo procházet historicky naučné trasy v městě Jemnice, nebo oblast je také vhodná pro cykloturistiku. V zimním období zde na rekreanty nečeká příliš mnoho sportovního vyžití, neboť sněhová pokrývka zde leží velmi krátce. I přesto zde nalezme lyžařský vlek u městyse Želetava. Místní obyvatelé a milovníci zimních sportů si najdou příležitost, jak ukojit svůj zájem, proto například obyvatelé města Jemnice běžkují v místním zámeckém parku.

Hydrogeografie

Vodní plocha ve správním obvodu ORP Moravské Budějovice zaujímá celkem 93 ha. Území spadá do úmoří Černého moře a povodí řeky Moravy – závod Dyje. Nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Jevišovka, dlouhá celkem 83 km a představující levostranný přítok řeky Dyje. Řeka Jevišovka pramení na západ od obce Komárovice u Moravských Budějovic. Její průměrný průtok je 1,35 m3/s a povodí

zaujímá plochu 779 km2. Jejími hlavními přítoky jsou z pravé strany Syrovický potok a Dobouravka a z levé strany je to řeka Nedveka. Řeka Jevišovka protéká městy a obcemi Blížkovice, Grešlové Mýto, Jevišovice a mnoha dalšími. Ve střední části údolí Jevišovice – Tvořihrází je řeka sevřená, a proto je využívaná vodáky. V okolí řeky si mohou návštěvníci prohlédnout krásy přírodního parku Jevišovka.

Na území správního obvodu ORP Moravské Budějovice se nachází mnoho vodních ploch, především rybníků. Většina z nich slouží hlavně k rybolovu, ale některé lze využít i pro rekreaci. Největší a nejznámější je Nový rybník, který leží na západ od Moravských Budějovic. Jedná se o třetí největší rybník v okrese Třebíč a také čtrnáctý v kraji Vysočina. Rozloha rybníku zaujímá 26,24 ha a východně od něj se nachází menší rybník Šingrot. Přítok a odtok vody zajišťuje řeka Rokytka. Rybník je využíván pro chovné účely, ale i k rekreačním účelům. Řadí se do skupiny upravená vodní plocha a nádrž, protože je tvořen sypanou hrází.

Tabulka 14: Vodstvo

Vodstvo Název Využitelnost pro CR ANO Jevišovka částečně vodácká řeka Řeky Rokytka NE Vodní ANO toky Želetavka částečně vodácká řeka Menhartický NE Potoky Kobera NE

Nimpšov ANO – koupání Nádrž Jemnice ANO – koupání, občerstvení

ANO Nový u Háje částečně rekreační účely Vodní Bohušický ANO – koupání plochy Červený NE Rybníky Hluboký ANO – koupání Nový NE Nový Hrachovec ANO – koupání Utopenec ANO – koupání Vidlák NE (zdroj: vlastní zpracování, 2018)

Z výše uvedené tabulky je zřetelné, že z hlediska cestovního ruchu má využití vodních toků a ploch ve správním obvodu ORP Moravské Budějovice rezervy. Vodní plochy, jako rybníky a nádrže, jsou především využívány k přírodnímu koupání, nebo

k rybaření. Na některých řekách je pěstován vodácky sport. Ale k rekreačním účelům jsou vodní toky a plochy využívány minimálně, protože zde není možnost ubytování a možnost stravování je minimální.

4.4 Vhodnost krajiny

Tato kapitola specifikuje hodnocení přírodního prostředí v rámci daného regionu a je zaznamenáno do následující tabulky 14.

Tabulka 15: Potenciál přírodního prostředí

Potenciál přírodního prostředí Stupeň potenciálu

Přírodní pozoruhodnosti 0 Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku 1 Vhodnost krajiny pro cykloturistiku 1 Vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty 1 Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku 0 Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody 2 Vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy / hory 3 Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku 1 Vhodnost krajiny pro vodní turistiku 1 Vhodnost krajiny pro horolezectví 0 Vhodnost krajiny pro závěsné létání 0 Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost 1 Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov 1 Vhodnost krajiny pro pozorování vodních 0 ptáků

(zdroj: vlastní zpracování dle Bíny a dle Analýzy potenciálu CR v kraji Vysočina a míry jeho využití, 2018)

Z následující tabulky 15 je zřejmé, že na území správního obvodu ORP Moravské Budějovice se nenachází žádné přírodní pozoruhodnosti či atraktivity. Turisté si zde mohou navštívit jen maloplošná chráněná území např. přírodní památky – Černá blata a U lusthausu, Blatná hráz, a přírodní rezervace – Habrová seč, Suchá hora a Suché skály.

Na území každého obvodu ORP v ČR byla z turistických map změřena délka pěších značených cest. Podle zprávy o využití potenciálu CR z roku 2010 z Ústavu územního rozvoje a podle Analýzy potenciálu CR v kraji Vysočina a míry jeho využití z roku 2014 se na území správního obvodu ORP Moravské Budějovice v roce 2013 nacházelo 50 km značených turistických cest a oblast byla ohodnocena stupněm 1.

Podobným způsobem jako pěší značené cesty byly změřeny i cyklotrasy a dle zmíněných zpráv na daném území existuje 8 km cyklostezek, 112 km cyklotras a 63 km tematických cyklotras (standard je 42,8 km ZCT na 100 km2) a oblast byla ohodnocena stupněm 1.

Podle mého názoru není krajina na území správního obvodu vhodná pro zimní turistiku, i když průměrná nadmořská výška se pohybuje kolem 500 metrů nad mořem (478 metrů nad mořem), ale sněhová pokrývka leží velmi krátce. Z citovaných zpráv a analýz vyplývá, že v této oblasti nenachází běžecké lyžařské trasy a lyžařský vlek lze využít jen v okolí městyse Želetava.

Český statistický úřad uvádí na území správního obvodu ORP Moravské Budějovice 12 ubytovacích zařízení s letním nebo celoročním provozem, což představuje asi 2,9 ubytovacích zařízení na 100 km2. Podle mého osobního průzkumu se zde nachází 33 ubytovacích zařízení, tedy 8 ubytovacích zařízení na 100 km2. Přikláním se k hodnocení stupněm 2.

Na daném území najdeme většinou vrchovinnou krajinu s lesy, loukami a pastvinami s četnými vyhlídkovými body, s relativně drobným osídlením (230 km2) nebo pahorkatinou, mírně zvlněnou krajinu s mozaikou polí, lesů a luk, s menšími až středně velkými venkovskými sídly (180 km2). Jan Bína ve své analýze uvádí stupeň 3.

Z této charakteristiky vyplývá i vhodnost pro venkovskou turistiku, protože se jedná o oblast s osídlením menším či středně velkým.

Z tabulky 13 je zřejmé, že některé toky jsou částečně využitelné k vodní turistice. Na území správního obvodu se nachází také několik vodních ploch vhodných ke koupání a rekreaci. Některé z řek a vodních ploch lze využít i pro rekreační rybolov. Tyto řeky a vodní plochy patří pod Moravský rybářský svaz k mimo pstruhovým revírům, loví se zde kapři, candáti a amuři. Například v Jemnici se lze rybolovu věnovat na rybnících v zámeckém parku a také na rybníku Katovec.

V dané oblasti se nachází 27 honiteb a působí zde 6 mysliveckých sdružení (Třebelovice, Budkov, Blatnice, Nové Syrovice, Chotěbudice, Mladoňovice), vydávat lovecká povolení může velké množství mysliveckých sdružení.

4.5 Chráněná území a přírodní zajímavosti

V předcházející kapitole jsem hodnotila potenciál přírodního prostředí a této části chci ještě upozornit chráněná území či přírodní zajímavosti, která jsou ideální pro milovníky přírody a klidu.

Ve správním obvodu ORP Moravské Budějovice „nenajdeme žádné velkoplošné chráněné území, ale nachází se zde řada maloplošných zvláště chráněných území, ve kterých se můžeme setkat se vzácnými druhy rostlin, ojedinělými druhy živočichů a zajímavými geologickými útvary.“ (http://www.mbudejovice.cz/zivotni-prostredi/d - 270109) Jedná se o přírodní památky – Černá blata a U lusthausu, Blatná hráz, a přírodní rezervace – Habrová seč, Suchá hora a Suché skály.

Tabulka 16: Přírodní atraktivity

Výměra Maloplošné chráněné Katastrální Rok Ochrana území území vyhlášení (ha) Černá blata 5,76 Dešov bukový porost 1988 Přírodní Nové niva s hájovou U lusthausu 0,94 1988 Syrovice květenou Památka potoční olšiny, Blatná hráz 4,46 Cidlina 2002 bledule jarní Lesní porost Nové Habrová seč 11,50 přirozeného 1988 Syrovice charakteru Přírodní Pařeniny s bylinným rezervace Suchá hora 16,61 Dešov 1996 patrem Lesy na sutích Suché skály 4,50 Kostníky 1996 a skalách (zdroj: vlastní zpracování, 2018)

Mapa 5: Příroda správního obvodu ORP Moravské Budějovice

(zdroj:http://hsmap.cz/app/mor_budejovice/index.php?project=mb_zp)

4.6 Společenské atraktivity

Na území správního obvodu ORP Moravské Budějovice nenajdeme turistickou atraktivitu, která by měla nadregionální význam. Ale v blízkosti vymezeného území se nachází několik významných turistických lokalit. Jedná se hlavně o dvě města – Třebíč a Telč, které jsou zapsané na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Za zmínku stojí i město Slavonice, které je známo svými goticko- renesančními památkami. Dále se v blízkosti správního obvodu nalézá Vranovská přehrada nebo velkou roli hraje i poměrně malá vzdálenost od hranic s Dolním Rakouskem.

Kulturní památky

Na území správního obvodu ORP Moravské Budějovice nalezneme řadu kulturních památek, i když se nejedná o památky nadregionálního významu. Jedná se o památky církevní, židovské, lidové a městské architektury i technické a další. Na vymezeném

území se nachází dvě městské památkové zóny, ve městech Jemnice a Moravské Budějovice, a jedna venkovská památková rezervace v obci Dešov.

Architektonické památky

Fortifikace neboli opevnění zahrnuje zámky, hrady, opevnění města nebo tvrze. Na vybraném území se nachází několik zámků (Lesonice, Jemnice, Moravské Budějovice, Police a Litohoř), tvrzí ve městysu Želetava a město Jemnice se může pyšnit opevněním, které v roce 1227 nechal postavit Přemysl Otakar I. „Hradební systém se v podstatě dochoval dodnes. Z pěti známých bašt se dochovaly jen tři, příkopy a valy zanikly úplně. Celková délka vnitřních i venkovních hradeb činí asi 1340 m “. (http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky) Zámek v Polici je z části opraven a zpřístupněn veřejnosti. A zámek v Litohoři je upraven rodem Wallisů na kanceláře.

Zámek v Jemnici byl původně hradem, který byl založen v polovině 13. století. Dle pověsti měla pobývat na zámku královna Eliška Přemyslovna. Díky této pověsti vznikla historická slavnost Barchan, která se ve městě koná každý rok od poloviny 14. století. „Řád Křižovníků s červeným srdcem (cyriaci) ve spolupráci s městem plánoval do budoucna vytvořit ze zámku rehabilitační lázeňské středisko, které bude sloužit všem veteránům a vojákům v rámci EU a NATO. Součástí projektu je i již fungující vojenské muzeum, zahrnující období od 1. světové války do současnosti.“(http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky) Podle mého názoru a názoru asi většiny obyvatel města byla chyba zámek pronajmout tomuto řádu. Zámek mají v nájmu už několik let a žádné změny se budova nedočkala, tedy kromě postupné opravy střechy, kterou stejně financuje město Jemnice.

Obrázek 2: Zámek Jemnice

(zdroj: vlastní, 2017)

Zámek v Moravských Budějovicích nechal postavit hrabě Rudolf Jindřich ze Schaumburgu v letech 1666–1672. Společně se zámkem byly zbudovány i další renesanční měšťanské domy a radnice, kterým se za správy rodu Wallisů dostalo klasicistní fasády. V dnešní době návštěvníci mohou v prostorách zámku navštívit Muzeum řemesel Moravské Budějovice. (http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky)

Obrázek 3: Zámek Moravské Budějovice

(zdroj: vlastní, 2017)

Církevní památky

Církevní památky mají ve vymezeném území asi největší zastoupení. K nejzajímavější církevní památce na území správního obvodu ORP Moravské Budějovice patří Hrobka Pallaviciniů. Jedná se o „novoklasicistní hrobku pro italskou šlechtickou rodinu Pallavicini, která byla postavena dle návrhů vídeňského dvorního architekta Otta Hofera (1901-1902) a na její výzdobě se podílel např. i Ignác Weirich.“(http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky) Hrobka je vynikajícím příkladem stavitelského umění. Bohužel v současnosti je ve špatném stavu, je částečně zdevastována vandalismem. Město Jemnice v letošním roce zažádalo o dotaci na obnovu této památky z Programu záchrany architektonického dědictví. Pevně doufám, že dotaci získají, protože se jedná o nádhernou stavbu, která stojí za návštěvu.

Tabulka 17: Církevní památky

Využitelnost v cestovním ruchu Církevní památka Město Přístupnost Status Babice Ne ------Kdousov Ne kulturní památka Fara Moravské Ne kulturní památka Budějovice Velký Újezd Ne kulturní památka Moravské s omezením (o poutích Karner kulturní památka Budějovice a na požádání) Kostel Narození Kostníky s omezením kulturní památka Panny Marie Kostel sv. Barbory Častohostice s omezením kulturní památka Kostel sv. Jakuba s omezením kulturní památka Rotunda u Kostela Ne kulturní památka sv. Jakuba Jemnice s omezením (věž Kostel sv. zpřístupněna po kulturní památka Stanislava domluvě) Kostel sv. Víta ano (v letním období) kulturní památka Kostel sv. Jana Lukov s omezením kulturní památka Křtitele Kostel sv. Jana Litohoř s omezením kulturní památka Nepomuckého

Moravské Kostel sv. Jiljí s omezením kulturní památka Budějovice Kostel sv. Kateřina s omezením kulturní památka Želetava Kostel sv. Michaela s omezením kulturní památka Kostel sv. Linharta Kdousov s omezením kulturní památka Kostel sv. Prokopa Domamil s omezením kulturní památka Rotunda Štěpkov s omezením kulturní památka Hrobka Pallavicini u Jemnice Ne kulturní památka (zdroj: vlastní zpracování, 2018)

Ostatní církevní památky jsou většinou kostely, které jsou využívány k náboženským účelům, proto je jejich využití z hlediska cestovního ruchu částečně omezeno.

Židovské památky

Nejvýznamnějšími židovskými památkami v Kraji Vysočina jsou památky v Třebíči, které jsou zapsány na seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Ale i na území správního obvodu ORP Moravské Budějovice se nachází několik památek vztahujících se k obyvatelům židovského původu. Jedná se převážně o židovské hřbitovy, a to v Jemnici, Moravských Budějovic a v Polici. V Polici se nachází synagoga a v Jemnici si můžeme prohlédnout bývalou židovskou čtvrť.

„Jemnická židovská obec byla jednou z nejstarších v českých zemích, existovala již ve 14. století. Místní hřbitov tak pravděpodobně patří k nejstarším na Moravě, ačkoliv nejstarší čitelné náhrobky pocházejí až ze 17. století, kdy část byla poškozena za druhé světové války. Židovská čtvrť se rozkládá jižně od náměstí při hradbách v blízkosti zámku.“ (http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/zidovske-4 /?id=1024)

Lidová architektura

V obcích v Dešově a v Domamili se nachází několik usedlostí, které řadíme do kategorie lidové architektury. V Dešově se jedná o usedlost č. p. 4, statek se secesním průčelím. Usedlost č. p. 5 je dům se secesním průčelím a bohatou historií. A další usedlostí je dům č. p. 102 se dvěma štíty po bocích klenuté brány. Příkladem tradičního západomoravského domu je usedlost č. p. 4 v Domamili, zdobená plastickou čelní fasádou.

Technické památky

Za technické památky na území správního obvodu ORP Moravské Budějovice se považuje vodní mlýn (Bohušice), sýpka (Lesonic, Meziříčko), železniční trať Jemnice – Moravské Budějovice, a městský vodovod – vzdušník (Jemnice). Dodnes mohou návštěvníci „obdivovat středověký vodovod v Jemnici, i když větší část této technické památky je uložena pod zemí. Pro návštěvníka je nejzajímavější objekt tzv. vzdušník na ulici Horní valy, v němž byl podle potřeby vypouštěn vzduch z potrubí.“(http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky)

Železniční trať Jemnice – Moravské Budějovice byla prohlášena v roce 1996 za kulturní památku Ministerstvem kultury. Vlak se trasou Jemnice – Moravské Budějovice vydával od roku 1896 každý den po sto čtrnáct let. Bohužel její provoz byl v roce 2010 zastaven, jelikož trať spíše nevydělávala, i když si cestující během jízdy mohli prohlédnout malebnou krajinu. Po trase se dochovaly nádražní budovy z konce 19. století v Třebelovicích a Dědicích. Pro zajímavost v blízkosti železničních zastávek u obcí Třebelovice a Rácovice se natáčel film Stůj, nebo se netrefím.

Sochařská a drobná architektura

Tato kategorie architektury má na území správního obvodu ORP Moravské Budějovice velké zastoupení. V Lesonicích u zámku nalezneme památník nevolnického povstání z roku 1775. Pamětní deska je umístěna na zámku a před ní se nachází dva neopracované žulové kameny. Větší kámen je symbolem pánů a menší nevolníků.

Památník Václava Kosmáka v Martínkově připomíná místo narození známého spisovatele a kněze Václav Kosmák. „Proslavil se zejména povídkami zveřejňovanými pod názvem Kukátka. Byla to analogie na venkovské kukátkáře, kteří před sto lety jezdili na venkov se svým zařízením na prohlížení obrázků.“(http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky)

Tabulka 28: Drobná architektura

Sochařská a drobná Město architektura Dešov, Jemnice, Domamil, Boží muka Kostníky, Zvěrkovice Kašna Želetava Sousoší Piety Náhrobky Jemnice Poklona Vesce Sloup se sochou Panny Marie Lesonice, Želetava Socha Panny Marie Karlovarské Jemnice Socha sv. Anny Socha sv. Jana Nepomuckého Socha sv. Floriána Lesonice Socha sv. Františka Xaverského Police Socha sv. Tekly Jakubov (zdroj: vlastní zpracování, 2018)

Mapa 6: Nemovité kulturní památky

(zdroj: http://hsmap.cz/app/mor_budejovice/index.php?project=mb_zaklad)

Památkově chráněná území

Jak již bylo řečeno na území správního obvodu ORP Moravské Budějovice se nachází dvě městské památkové zóny, a to v Jemnici a v Moravských Budějovicích. A dále jedna vesnická rezervace v obci Dešov.

Město Jemnice bylo založeno na začátku 13. století. „Památkově chráněné historické jádro města má nepravidelný půdorys, vymezený hradbami s protáhlým náměstím Svobody. Domy na náměstí i v okolních ulicích mají renesanční jádra a v hojném počtu se vyskytují i původní portály. Průčelí domů jsou po požáru v roce 1832 většinou upravena klasicistně. V jihovýchodní části historického centra se nachází barokní zámek, původně gotický hrad. Zámeckou ulicí je oddělen od někdejšího židovského ghetta. Na některých místech se zachovaly fragmenty bývalého městského opevnění.“ (http://www.zajimavamista.cz/)

Mapa 7: Městská památková rezervace Jemnice

(zdroj:http://hsmap.cz/app/mor_budejovice/index.php?project=mb_jemnice)

Ve městě Moravské Budějovice se nachází 18 kulturních památek a centrum města je od roku 1990 prohlášeno za městskou památkovou zónu. „V centru města stojí několik architektonicky hodnotných staveb měšťanských domů ze 14. a 15. století. Městský dům s dvoudílným barokním průčelím a dvěma volutovými štíty. K významným stavbám patří 58

také budova radnice, která z doby renesance, vč. dvorních křídel, a dílčími zásady klasicismu. Další hodnotnou stavbou je dům s cimbuřími s nárožním renesančním arkýřem. Jádro domu je středověké, později renesanční podobu překryla gotizující úprava.“(https://vyletninoviny.cz/moravske-budejovice/)

Mapa 8: Městská památková rezervace Moravské Budějovice

(zdroj:http://hsmap.cz/app/mor_budejovice/index.php?project=mb_mesto)

První zmínka o obci Dešov je z roku 1398, jejíž nejcennější památkou je kaple Panny Marie Bolestné z roku 1781. „Zástavba Dešova je uličního typu, domy jsou orientované do ulice svými štíty. Část území obce byla prohlášena vesnickou památkovou rezervací pro urbanistickou zachovalost sídla a architektonickou hodnotu některých domů. Památkově chráněno je jedenáct usedlostí – mají barokně tvarované štíty, bohatou štukovou výzdobu fasád a zdobená vjezdová vrata.“(http://www.region- vysocina.cz/vesnicka-pamatkova-rezervace-desov-cx1199)

Kulturní zařízení

Ke kulturním zařízením řadíme muzea, galerie, pamětní síně, které se nachází i na námi vymezeném území. Na území správního obvodu ORP se nachází několik muzeí a pamětní síň rodáka Vincence Lesného v obci Komárovice.

Tabulka 19: Kulturní zařízení správního obvodu ORP Moravské Budějovice

Kulturní zařízení Město Expozice Muzeum řemesel Moravské Budějovice řemesla města dějiny města; Muzeum Jemnice Jemnice Barchan; svět čaje vesnické kapely; Muzeum lidových kapel Lesonice selská rebelie (r. 1775); historie obce rodák obce; Muzeum Petra Mladoňovice historie obce; z Mladoňovic archeologické nálezy Pamětní síň Vincence díla a fotografie z návštěv Komárovice Lesného Indie (zdroj: vlastní zpracování, 2018)

Kulturní zajímavosti a unikáty

Ke kulturním zajímavostem patří Lapidárium hraničních kamenů v Šašovicích. „Jedná se o soubor typově stejných hraničních kamenů pocházejících z poloviny 18. století doplněný o hraniční kámen s reliéfem křesťanského kříže.“

Mezi kulturní unikáty patří 24 Soch Regionu Renesance, které od roku 2013 zdobí obce Regionu Renesance. „Místní akční skupiny Telčsko, Jemnicko a Třešťsko společně z podpory Programu rozvoje venkova realizovaly vytvoření soch z tradičních materiálů jako je dřevo, kámen, kov, keramika a sklo.“(http://www.dedictvivysociny.cz/)

Zajímavostí jsou i podzemní prostory u kostela sv. Víta v Jemnici, které v roce 2007 byly uznány za kulturní památku Ministerstvem kultury. „Podzemní prostory při kostele sv. Víta jsou součástí areálu bývalého františkánského kláštera, založeného v 50. letech 15. století. Dnešní vstupu do podzemí se nachází těsně za závěrem kněžiště kostela sv. Víta.“ (http://www.mesto-jemnice.cz/podzemni-prostory-pri-kostele-sv-vita/d -27746)

Sportovně-rekreační zařízení

I milovníci sportu si na území správního obvodu ORP Moravské Budějovice přijdou na své. Kromě přírodního koupání v rybnících se v některých obcích nachází i jiné druhy 60

sportovní vyžití. Skoro v každé obci nalezneme fotbalové hřiště. Například v Jakubově sportovci využívají víceúčelové hřiště ke hře volejbalu, tenisu a košíkové. V obci Lesonice se pořádá cyklistický závod Lesonická 40. V Litohoři si návštěvníci mohou zahrát tenis na tenisových kurtech nebo na hřišti plážový volejbal. Sportovní areál se nachází v obci Lukov, který nabízí možnosti hraní tenisu a volejbalu.

Ve městě Moravské Budějovice mohou návštěvníci využít letní koupaliště, které nabízí tři bazény i s tobogánem, volejbalové hřiště, hřiště s umělým povrchem, tři hřiště pro plážový volejbal, tenisové hřiště anebo minigolf. Nedaleko koupaliště se nachází skateboardingová plocha. V zimních měsících si mohou návštěvníci zabruslit nebo zahrát hokej v novém krytém zimním stadionu. Po celý rok mohou navštívit Bowlingovou hernu a zahrát si bowling, kulečník, šipky stolní fotbal nebo poslechnout jukebox.

Město Jemnice disponuje víceúčelovou vodní nádrží se třemi bazény i tobogánem a hřištěm na volejbal. V letošním roce bude vodní nádrž zavřená, protože se bude upravovat, aby vyhovovala předpisům. Návštěvníci města mají možnost zahrát si paintball, který organizuje Paintball klub Jemnice. Dále se ve městě nachází kuželna, kde je možnost zahrát si kuželky, kulečník nebo šipky.

Za Želetavou směrem na Třebíč se nachází sjezdovka s lyžařským vlekem, která je vhodná pro děti i dospělé. Severní svah je chráněný lesem a bývá dlouho zasněžen. Sjezdovka je vhodná pro večerní lyžování, neboť je vybavena umělým osvětlením.

Ve správním obvodu ORP Moravské Budějovice je evidováno také 63 km hipotras. Například v obci Lažínky mohou turisté navštívit Ranč Appaloosa, který se zaměřuje na chov indiánských koní plemene Appaloosa a nabízí projížďky na koních či westernové ježdění.

Společenské akce

Jako v každé oblasti tak v obcích správního obvodu ORP Moravské Budějovice se konají tradiční slavnosti a zvyky. Jedná se o masopust, posvícení, stavění máje, pálení čarodějnic, karneval, velikonoční vrkání nebo sraz rodáků. V obci Martínkov se konají Krojové hody a „Békaní“ – průvod s trubačem. Návštěvníci se mohou zúčastnit i sportovních akcí jako jsou turnaje např. ve fotbale, tenise nebo nohejbalu, které se konají většinou ve městech. Na vesnicích se jedná o hasičské závody, rybářské závody 61

či výlov. A v obci Lukov se pořádají jezdecké závody. Mezi nejvýznamnější akce regionu určitě patří historická slavnost Barchan.

Historická slavnost Barchan

Jedná se o jednu z nejstarších historických slavností ve střední Evropě. Slavnost se koná každý rok od roku 1713 v červnu po svátku sv. Víta. Slavnost začíná v pátek podvečer průvodem měšťanů a končí v neděli tradiční svatovítskou poutní mší svatou. Jádrem slavnosti je běh čtyř poslů, který je od roku 2014 zapsán na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. „Stará pověst vypráví, že v roce 1312 se vydal král Jan Lucemburský s vojskem na Moravu proti loupeživým rytířům, kteří sužovali celý kraj. Svoji choť Elišku Přemyslovnu svěřil do péče měšťanům v opevněné Jemnici. Král postupně z boje vyslal čtyři posly o úspěšném tažení. Královna byla velmi chudá, a proto posly odměnila tím, co měla. První dostal barchetový náprsník, druhý dostal šátek, třetí punčochy a čtvrtý věnec.“ (https://barchan.cz/o -nas.html)

Obrázek 4: Historická slavnost Barchan

(zdroj: vlastní, 2017)

Jemnická bitva

Jemnická bitva se koná v měsíci srpen na louce v zámeckém parku v blízkosti vlakového nádraží. Bitva začíná v pátek večer zahájením a hlavní část se uskutečňuje v sobotu, kdy jsme zavedeni do dob rytířů, kteří bojují za spravedlnost, čest, slávu a také lásku. Zámecký park se naplní dobovými trhovci, rytíři, alchymisty, tanečnicemi

a hradbami ze slámy, u nichž probíhá hlavní část Jemnické bitvy. O večerní zábavu se stará hudební skupina a ohnivá show. V letošním roce se uskuteční 8. ročník Jemnické bitvy.

Císařské posvícení

Císařské posvícení v Moravských Budějovicích se koná v říjnu u příležitosti založení města. Městem zní křik trhovců, hudba a největším lákadlem je slavnostní průvod městem. Posvícení začíná ve čtvrtek v odpoledních hodinách posezením s hudbou a občerstvením. V pátek probíhá vernisáž výrobků a služeb, která je každý rok jiná (např. v roce 2016 byla ve znamení piva). V sobotu v 8 hodin ráno probudí město a odstartují posvícenské trhy Lukovští trubači. Jak již bylo řečeno největším lákadlem je slavnostní průvod městem v čele s císařem Franzem Josefem a za ním putují hasiči a skauti, všem na cestu hraje dechová hudba. Když průvod skončí, předvedou se na pódiu různá představení a vystoupení.

Obrázek 5: Císařské posvícení

(zdroj:https://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/co-se-delo-na-cisarskem-posviceni-podivejte-se-20171014.html)

4.7 Hodnocení kulturních složek CR a zajímavostí

Kapitola se zaměřuje na hodnocení kulturních složek cestovního ruch na území správního obvodu ORP Moravské Budějovice.

Tabulka 20: Hodnocení kulturních složek CR

Kulturní složka CR Stupeň potenciálu Kulturně historické památky a soubory 2 Skanzeny a muzea 1 Lázeňská funkce 0 Kongresy a konference 0 Kulturní akce 2 Sportovní akce 1 Církevní akce 0 Veletrhy a tematické trhy 0 Místní produkty 0 Příhraniční specifika 1

(zdroj: vlastní zpracování dle Bíny a dle Analýzy potenciálu CR v kraji Vysočina a míry jeho využití, 2018)

4.8 Přírodní a kulturní složky CR

V této kapitole se převedou stupně intenzity na počty bodu pro správní obvod ORP Moravské Budějovice.

Tabulka 21: Váhové počty bodů pro správní obvod

Složka potenciálu CR Počet bodů

Přírodní pozoruhodnosti 0 Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku 5 Vhodnost krajiny pro cykloturistiku 10 Vhodnost krajiny ro sjezdové zimní sporty 7 Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku 0 Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody 7 Vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy / hory 20 Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku 3 Vhodnost krajiny pro vodní turistiku 3 Vhodnost krajiny pro horolezectví 0

Vhodnost krajiny pro závěsné létání 0 Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost 2 Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov 2 Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků 0 Celkem 59 Kulturně historické památky a soubory 25 Skanzeny a muzea 5 Lázeňská funkce 0 Kongresy a konference 0 Kulturní akce 20 Sportovní akce 2 Církevní akce 0 Veletrhy a tematické trhy 0 Místní produkty 0 Příhraniční specifika 2 Celkem 54

(zdroj: vlastní zpracování dle metodiky J. Bíny, 2018)

Dle bodové hodnoty přírodní a kulturní složky cestovního ruchu (113 bodů) je daná oblast zařazena do oblasti zóny velmi vysokého potenciálu.

5 Realizační podmínky CR

5.1 Suprastruktura

5.1.1 Ubytovací zařízení

Hromadná ubytovací zařízení

Na území správního obvodu ORP Moravské Budějovice v roce 2017 provozuje svoji činnost 33 hromadných ubytovacích zařízení, ve kterých mohou návštěvníci využít celkem 659 lůžek. Tato zařízení se nachází ve 14 obcích ze 47, které jsou součástí správního obvodu ORP Moravské Budějovice, což představuje 30 %. Nejvíce lůžek

poskytují penziony, mezi něž jsem zařadila i motorest (344 lůžek) a turistické ubytovny (186 lůžek). Za hotel může návštěvník zaplatit za osobu na noc dle typu pokoje od 980 - 2950 Kč. Průměrná cena pokoje pro jednu osobu na noc v penzionu se pohybuje 150 - 490 Kč. Pokud návštěvník preferuje ubytování na chatě či chalupě v letní sezóně průměrně zaplatí za osobu na noc 400 – 800 Kč nebo za chatu 9 900 – 22 3300 Kč. V zimní sezóně se cena pohybuje okolo 350 Kč za osobu/noc nebo 9 900 – 13 700 Kč za chatu.

Tabulka 22: Hromadná ubytovací zařízení

Počet zařízení Lůžka HUZ 33 659 Hotel ***** X X Hotel **** X X Hotel *** X X Hotel ** 1 18 Hotel * X X Penzion 15 344 Turistická ubytovna 6 186 Chatová osada 1 42 Ubytování v soukromí 10 69 (zdroj: vlastní zpracování, 2018)

Ve správním obvodu ORP Moravské Budějovice se v roce 2017 se nacházel3-ti hvězdičkový hotel – Hotel Stern, ale v roce 2018 změnil majitele, který hotel přeměnil na Senior Hotel Stern. „Senior hotel Stern je Spolek pod záštitou Asociaci péče o seniory, jehož základním účelem je sdružovat seniory z měst a krajů celé České republiky.“(https://www.hotelstern.eu/senior/)

Největší zastoupení na vymezeném území mají penziony, do této kategorie jsem zařadila i motorest. Nachází se jich zde patnáct (čtyři z nich v Moravských Budějovicích). Druhé největší zastoupení hromadných ubytovacích zařízení jsou chaty a chalupy, celkem jich je deset a nacházejí se v obcích správního obvodu ORP Moravské Budějovice. V dané oblasti je možno přenocovat v 8 turistických ubytovnách – většinou se jedná o domovy mládeže nebo ubytovny spolku Sokol či Junák.

Graf 3: Poměrné zastoupení různých typů HUZ ve správním obvodu ORP Moravské Budějovice

(Zdroj: Vlastní zpracování, 2018)

Nejvíce hromadně ubytovacích zařízení se nachází na území města Moravské Budějovice. Jedná se celkem o 9 zařízení různých kategorií. Tato hodnota představuje čtvrtinu všech ubytovacích zařízení na vymezeném území. Dále hromadná ubytovací zařízení jsou zastoupena v Jemnici, Polici, Dešově, Babicích, Lomech, Bohušicích, Lažínkách, Jakubově, Lesonicích, Nových Syrovicích, Litohoři, Třebelovicích a Želetavě. Z rozložení ubytovacích zařízení je možné vypozorovat, že se většinou jedná o obce v blízkosti hlavní spojnice mezi městy Jihlava a Znojmo (Želetava, Lažínky, Lesonice, Litohoř, Jakubov, Moravské Budějovice) nebo o obce v blízkosti česko- rakouských hranic či Vranovské přehrady (Nové Syrovice, Police, Jemnice).

Tabulka 23: Hromadná ubytovací zařízení rozložení podle obcí

Turistická Chatová Ubytování Obec Hotel Penzion Celkem ubytovna osada v soukromí Babice 1 1 Bohušice 1 1 Dešov 1 1 2 Jakubov 1 1 Jemnice 1 3 1 5 Lažínky 1 1 Lesonice 1 1 Litohoř 1 1 2 Lomy 1 1 Moravské 4 4 1 9 Budějovice Nové 1 1 Syrovice

Police 1 5 6 Třebelovice 1 1 Želetava 1 1 Celkem 1 15 6 1 10 33 (zdroj: vlastní zpracování, 2018)

Pokud bylo možné zjistit, převládají ve zkoumané oblasti vícelůžkové pokoje, následovány dvojlůžkovými pokoji nebo „twin“ pokoji. Nejméně je jednolůžkových pokojů. Počet lůžek ve společných ložnicích se pohybuje od 9 po 25.

Tabulka 24: Druhy ubytovacích jednotek

společná Kategorie jednolůžkový dvojlůžkový vícelůžkový apartmán ložnice Počet 4 38 50 8 5

(zdroj: vlastní, 2018)

Následující graf a tabulka ukazuje zastoupení lůžkových kapacit.

Graf 4: Poměrné zastoupení lůžkových kapacit v jednotlivých druzích HUZ

(Zdroj: Vlastní zpracování, 2018)

Z grafu 4 vyplývá, že největší lůžkovou kapacitu poskytují penziony s 344 lůžky, více než polovinou nabízeného ubytování. Další lůžka nabízí turistické ubytovny a soukromí ubytovatelé.

Tabulka 25: Rozmístění lůžkových kapacit HUZ podle obcí

Ubytování Turistická Chatová Obec Hotel Penzion v Celkem ubytovna osada soukromí Babice 20 20 Bohušice 16 16 Dešov 15 4 19 Jakubov 8 8 Jemnice 18 87 20 125 Lažínky 10 10 Lesonice 55 55 Litohoř 30 42 72 Lomy 2 2 Moravské 73 111 8 192 Budějovice Nové 40 40 Syrovice Police 18 41 59 Třebelovice 6 6 Želetava 35 35 Celkem 18 344 186 42 69 659 (Zdroj: vlastní zpracování)

Z tabulky vyplývá, že největší lůžkovou kapacitou disponují Moravské Budějovice (192 lůžek), převážně v oblasti turistických ubytoven. Dalším místem majícím větší lůžkovou kapacitu je Jemnice (125 lůžek). Na druhou stranu nejméně lůžek je v malé obci Lomy.

Objekty individuální rekreace

Objekty individuální rekreace slouží k rekreaci vlastníka objektu a jeho rodiny. Jejich účelem tedy není pronájem a vytvoření zisku. Platí pravidlo, že na jeden objekt individuální rekreace se počítají čtyři lůžka. Ve vymezeném území je těchto objektů celkem 335. Celková lůžková kapacita OIR tedy činí 1340 lůžek.

Tabulka 26: Počet a lůžková kapacita OIR

Obce správního obvodu ORP OIR Lůžka % lůžek Moravské Budějovice

Babice 3 12 0,9 Bačkovice 4 16 1,2

Blatnice 1 4 0,3 Bohušice 3 12 0,9 Budkov 5 20 1,5 Cidlina 2 8 0,6 Častohostice 6 24 1,8 Dědice 5 20 1,5 Dešov 23 92 6,9 Dolní Lažany 3 12 0,9 Domamil 11 44 3,3 Hornice 6 24 1,8 Chotěbudice 8 32 2,4 Jakubov u Moravských 5 20 1,5 Budějovic Jemnice 20 80 6,0 Jiratice 0 0 0 Kdousov 9 36 2,7 Kojatice 3 12 0,9 Komárovice 1 4 0,3 Kostníky 3 12 0,9 Láz 7 28 2,1 Lesná 13 52 3,9 Lesonice 4 16 1,2 Lhotice 5 20 1,5 Litohoř 10 40 3,0 Lomy 10 40 3,0 Lovčovice 3 12 0,9 Lukov 15 60 4,5 Martínkov 4 16 1,2 Menhartice 1 4 0,3 Meziříčko 10 40 3,0 Mladoňovice 1 4 0,3 Moravské Budějovice 7 28 2,1 Nimpšov 18 72 5,4 Nové Syrovice 22 88 6,7 Oponěšice 11 44 3,3 Pálovice 4 16 1,2

Police 27 108 8,1 Rácovice 2 8 0,6 Radkovice u Budče 8 32 2,4 Radotice 5 20 1,5 Slavíkovice 11 44 3,3 Štěpkov 5 20 1,5 Třebelovice 3 12 0,9 Vícenice 3 12 0,9 Zvěrkovice 8 32 2,4 Želetava 2 8 0,6 Celkem 335 1340 100 (Zdroj: vlastní zpracování, 2018)

Pro lepší přehlednost jsem vytvořila následující graf, který ukazuje pouze lůžkovou kapacitu OIR podle jednotlivých obcí, jsou řazeny od nejvyšší k nejnižší.

Graf 5: Lůžková kapacita OIR podle obcí

(Zdroj: vlastní zpracování, 2018)

Nejvíce objektů individuální rekreace se nachází v obci Police, 27 OIR se 108 lůžek. Podle mého názoru je to dáno blízkostí rekreační oblasti Vranovská přehrada. Následuje obec Dešov s 92 lůžky v 23 OIR, která se také nachází v relativní blízkosti Vranovské přehrady a města Znojmo. Obec Nové Syrovice (88 lůžek) a Jemnice (80 lůžek) těží ze své blízkosti s Rakouskem.

Pouze obec Jiratice nemá žádný objekt individuální rekreace, jedná se o velmi malou obec mezi obcí Police a městem Jemnice, které naopak disponují větším počtem těchto objektů.

Kvantitativní zhodnocení lůžkových kapacit

Lůžkové kapacity ve správním obvodu ORP Moravské Budějovice jsou souhrnem lůžkových kapacit HUZ a lůžkových kapacit OIR. Na tomto území se nachází celkem 1999 lůžek, z toho 659 v hromadných ubytovacích zařízeních a 1340 v objektech individuální rekreace.

Celkově nejvyšší lůžkovou kapacitou disponují Moravské Budějovice s 230 lůžky. Správní město oblasti má vhodné podmínky pro turistiku a rekreaci, dostatek lůžek, dobrou dopravní dostupnost na spojnici mezi Jihlavou (krajským městem) a Znojmem a dále k hraničnímu přechodu s Rakouskem. Je zde několik turistických atraktivit. Druhou největší lůžkovou kapacitu má město Jemnice (205 lůžek). Město by mohlo těžit z několika turistických atraktivit a kulturní akce Barchan i blízkosti hranic s Rakouskem, bohužel dopravní dostupnost není podle mého názoru vyhovující. Na třetím místě co do lůžkových kapacit je obec Police se 167 lůžky, která je v relativní blízkosti rekreační oblasti Vranovská přehrada. Větší lůžkové kapacity má ještě obec Nové Syrovice, která leží na cyklistické stezce a na pěší tzv. Graselově stezce.

Nulovou lůžkovou kapacitou disponuje obec Jiratice. Je to velmi malá obec v blízkosti Jemnice.

Tabulka 27: Celková lůžková kapacita

Obce správního obvodu ORP Lůžka v HUZ Lůžka v OIR Celkem Moravské Budějovice

Babice 20 12 32 Bačkovice - 16 16 Blatnice - 4 4 Bohušice 16 12 28 Budkov - 20 20 Cidlina - 8 8 Častohostice - 24 24

Dědice - 20 20 Dešov 19 92 111 Dolní Lažany - 12 12 Domamil - 44 44 Hornice - 24 24 Chotěbudice . 32 32 Jakubov u Moravských 8 20 28 Budějovic Jemnice 125 80 205 Jiratice - 0 0 Kdousov - 36 36 Kojatice - 12 12 Komárovice - 4 4 Kostníky - 12 12 Láz - 28 28 Lesná - 52 52 Lesonice 55 16 71 Lhotice - 20 20 Litohoř 72 40 112 Lomy 2 40 42 Lovčovice - 12 12 Lukov - 60 60 Martínkov - 16 16 Menhartice - 4 4 Meziříčko - 40 40 Mladoňovice - 4 4 Moravské Budějovice + 202 28 230 Lažínky Nimpšov - 72 72 Nové Syrovice 40 88 128 Oponěšice - 44 44 Pálovice - 16 16 Police 59 108 167 Rácovice - 8 8 Radkovice u Budče - 32 32 Radotice - 20 20 Slavíkovice - 44 44

Štěpkov - 20 20 Třebelovice 6 12 18 Vícenice - 12 12 Zvěrkovice - 32 32 Želetava 35 8 43 Celkem 659 1340 1999 (Zdroj: vlastní zpracování, 2018)

Turistické funkce

K výpočtu těchto ukazatelů potřebujeme získat či vypočítat některé hodnoty. Především jde o počet lůžek, počet návštěvníků, počet obyvatel, rozlohu oblasti a obsazenost lůžek. Většinu údajů lze získat z oficiálních stránek ČSÚ za rok 2017.

Počet obyvatel: 23 598 Počet návštěvníků: 7 539

Rozloha oblasti: 413,74 km2 Počet rezidentů: 6 569

Počet lůžek: 561 Průměrná délka pobytu: 3,7 dne

✓ Defertova turistická funkce

Z výpočtu vyplývá, že dané území nemá téměř žádnou turistickou aktivitu.

✓ Intenzita cestovního ruchu

Můžeme říci, že se jedná o velmi malou intenzitu cestovního ruch.

✓ Míra turistické intenzity

Daná hodnota vyjadřuje, kolik turistů se v destinaci ročně nachází na 100 obyvatel. Z číselné hodnoty je zřejmé, že se jedná o mírně zvýšenou míru turistické intenzity.

✓ Míra turistické penetrace

Hodnota ukazuje, kolik turistů se v průměru denně nachází na daném území na 100 obyvatel.

✓ Hustota výskytu turistů

Hodnota udává, kolik turistů se v průměru denně nachází na 1km2.

Předcházející výpočty se týkají celého správního obvodu ORP Moravské Budějovice. Následující tabulka a grafy se týkají jednotlivých obcí a ukazatelů prostorové distribuce – počet lůžek na 100 obyvatel (Defertova turistická funkce) a počet lůžek na 1 km2 (hustota).

Tabula 28: Počet lůžek na 1 km2 a na 100 obyvatel

Obce správního Počet lůžek Lůžková Výměra Hustota na Počet obvodu ORP na 100 kapacita v km2 1 km2 obyvatel Moravské obyvatel Budějovice

Babice 32 9,56 3 201 16 Bačkovice 16 6,38 3 103 16 Blatnice 4 9,38 0 375 1 Bohušice 28 5,26 5 142 20 Budkov 20 17,29 1 367 5 Cidlina 8 8,75 1 85 9 Častohostice 24 3,49 7 190 13 Dědice 20 4,04 5 126 16 Dešov 111 22,43 5 430 26

Dolní Lažany 12 5,44 2 150 8 Domamil 44 10,95 4 308 14 Hornice 24 3,27 7 76 32 Chotěbudice 32 5,53 6 99 32 Jakubov u Moravských 28 9,87 3 604 5 Budějovic Jemnice 205 32,42 6 4 075 5 Jiratice 0 3,06 0 74 0 Kdousov 36 2,23 16 113 32 Kojatice 12 5,62 2 260 5 Komárovice 4 3,11 1 122 3 Kostníky 12 12,97 1 188 6 Láz 28 4,67 6 285 10 Lesná 52 2,46 21 91 57 Lesonice 71 8,93 8 489 15 Lhotice 20 2,8 7 455 4 Litohoř 112 7,5 15 543 21 Lomy 42 8,78 5 122 34 Lovčovice 12 3,9 3 61 20 Lukov 60 8,73 7 373 16 Martínkov 16 10,04 2 261 6 Menhartice 4 4,74 1 133 3 Meziříčko 40 4,98 8 86 47 Mladoňovice 4 9,96 0 402 1 Moravské Budějovice + 230 37,15 6 7441 3 Lažínky Nimpšov 72 0,98 73 58 124 Nové 128 21,62 6 953 13 Syrovice Oponěšice 44 5,17 9 183 24 Pálovice 16 5,91 3 160 10 Police 167 5,94 28 346 48

Rácovice 8 7,21 1 109 7 Radkovice u 32 5,3 6 145 22 Budče Radotice 20 4,81 4 120 17 Slavíkovice 44 5,51 8 200 22 Štěpkov 20 3,92 5 110 18 Třebelovice 18 11,41 2 420 4 Vícenice 12 4,47 3 187 6 Zvěrkovice 32 8,23 4 243 13 Želetava 43 27,57 2 1 534 3 Celkem 1999 413,74 23 598 Průměr 43 8,80 7 400 18 (Zdroj: vlastní zpracování, 2018)

Nejvyšší počet lůžek na 100 obyvatel má obec Nimpšov (124 lůžek), následují obce Lesná (57 lůžek), Police (48 lůžek) a Meziříčko (47 lůžek). Obec Nimpšov více než dvakrát převyšuje počet lůžek v obci Lesná, která je na druhém místě. Je to způsobeno tím, že v obci Nimpšov je více lůžek než stálých obyvatel. Průměr zkoumané oblasti je 18 lůžek na 100 obyvatel. Celkem 32 obcí ze 47 nepřevyšuje průměrnou hodnotu a má tedy v přepočtu na 100 obyvatel méně než 18 lůžek.

Průměrná hustota lůžek ve správním obvodu ORP Moravské Budějovice je 7 lůžek na 1 km2. Nejvyšší počet lůžek na km2 má obec Nimpšov s 73 lůžky, s velkým odstupem následují Police (28 lůžek), Lesná (21 lůžek), Kdousov (16 lůžek) a Litohoř (15 lůžek). Je to způsobeno menší rozlohou obcí v přepočtu na lůžka. Především obec Nimpšov má velice malou katastrální výměru, pouze 0,98 km2.

Celkem 38 obcí ze 47 nepřevyšuje průměrnou hodnotu, má méně než 7 lůžek na 1 km2.

Tyto ukazatele ukazují, že rozložení lůžkových kapacit nesouvisí s atraktivitou místa. Následující grafy přehledně ukazují počet lůžek na 100 obyvatel a na 1 km2 v jednotlivých obcích.

Graf 6: Celkový počet lůžek na 100 obyvatel

(Zdroj: vlastní zpracování, 2018)

Graf 7: Poměr počtu lůžek na 1 km2

(Zdroj: vlastní zpracování, 2018)

Návštěvnost ubytovacích zařízení

Za rok 2017 navštívilo hromadná ubytovací zařízení ve správním obvodu ORP Moravské Budějovice celkem 7 539 hostů, z toho 970 nerezidentů. Za stejné období se uskutečnilo celkem 20 252 přenocování.

V charakteristice správního obvodu ORP Moravské Budějovice jsem uvedla, že daná oblast sousedí se správními obvody ORP Dačice (Jihočeský kraj), ORP Telč a Třebíč (Kraj Vysočina) a ORP Znojmo (Jihomoravský kraj). V následující tabulce srovnávám počet hostů a přenocování v těchto správních obvodech. Uvádím i údaje týkající se celé České republiky a Kraje Vysočina.

Tabulka 29: Porovnání s ČR, Krajem Vysočina a sousedními správními obvody ORP

Počet OPR Počet hostů Nerezidenti přenocování

Moravské 7 539 970 20 252 Budějovice Dačice 17 274 3 352 41 127

Telč 31 327 4 840 82 613

Třebíč 46 878 6 077 118 871

Znojmo 198 180 43 419 463 368

ČR 20 000 561 10 160 468 53 219 395

Kraj Vysočina 563 648 72 237 1 379 185 (zdroj: vlastní zpracování na základě údajů statistického úřadu, 2018)

Z údajů vyplývá, že správní obvod ORP Moravské Budějovice navštívilo v loňském roce nejméně hostů v porovnání s ostatními správními obvody. Rozdíly jsou zcela zřejmé. Z daných čísel lze vyvodit, že správní obvod ORP Moravské Budějovice není příliš turisticky atraktivní. To potvrzuje i počet přenocování.

5.1.2 Stravovací zařízení

Na území správního obvodu ORP Moravské Budějovice se nachází celkem 21 stravovacích zařízení s kapacitou 1 754 míst. V této statistice jsou zahrnuty zařízení, ve kterých se orientují na podávání jídla nebo jen nápoje hostům. Nezahrnovala jsem do této kategorie typické hospody, které se nacházejí skoro v každé obci a nejsou orientovány na podávání teplé kuchyně.

Tabulka 30: Pohostinská zařízení

Počet zařízení Kapacita (místa) Zařízení 21 1754 Restaurace 10 1288 Pizzerie 3 192 Občerstvení (Bistro) 1 80 Cukrárna 4 44 Bary 3 150 (zdroj: vlastní zpracování, 2018)

Nejvíce stravovací zařízení na území správního obvodu ORP Moravské Budějovice představují restaurace, čtyři z nich se nachází v Moravských Budějovicích, tři v Jemnici, a po jedné restauraci v Litohoři, Budkově a Nových Syrovicích. V Moravských Budějovicích svou činnost provozují dvě pizzerie a jedna v Jemnici – Pizzerie U Templů, která je otevřená od čtvrtka do neděle (první a druhá neděla v měsíci je zavřená). V Jemnici se také nachází Bistro Sluníčko, které nabízí možnost pořádání setkání všeho druhu. Všechny stravovací subjekty fungují celoročně.

V letní sezóně, díky otevřeným zahrádkám, je výraznější návštěvnost stravovacích zařízení než v zimní sezóně. Mezi často navštěvované a vyhledávané stravovací zařízení patří Restaurace Bílý dům nebo restaurace u Koníčka v Moravských Budějovicích, Restaurace Maják v Budkově, Restaurace Grasel v Nových Syrovicích a v Jemnici jsou to Restaurace Na Podolí nebo U Víta. V Jemnici a jeho okolí je velmi oblíbená Pizzerie U Templů, kde se těsto na pizzu připravuje dle vlastního receptu.

Tabulka 31: Rozložení stravovacích zařízení podle obcí

Obec Stravovací zařízení Restaurace Bílý dům Restaurace Grand Restaurace Venuše Restaurace U Bílého koníčka Kebab house Pizzerie Stern Moravské Budějovice Bowling Sport Bar Beny Club Café 60 Club Eden Erbovní vinárna Pogo Bar Restaurace Beseda Litohoř Motorest U Nováků Restaurace U Srnců Restaurace Na Podolí Restaurace U Víta Bistro Sluníčko (+ cukrárna) Jemnice Restaurace u Divišů Pizza Bar – U Templů Cukrárna Kuželna Bar Kdousov Tříletý Mlýn Nové Syrovice Restaurace Grasel Budkov Restaurace a Bar Maják Dešov Hostinec U Blahoudků Bohušice Bednářův dvůr

Jakubov Hostinec u Kalášků Lesonice Hostinec u Máchalů

(zdroj: vlastní zpracování, 2018)

5.1.3 Turistická informační centra

Turistické informační centrum Moravské Budějovice se nachází v prostorách MKS Beseda, ale v letošním roce z důvodu rekonstrukce se přemístilo do podnikatelského inkubátoru na nám. Míru. Jedná se o centrum klasifikační třídy typu C. Provozní doba centra je minimálně 5 dní v týdnu. Služby poskytované pracovníky centra jsou např. prodej pohlednic, známek nebo turistických map, předprodej vstupenek, turistické informace, možnosti ubytování a stravování nebo internet pro veřejnost zdarma a další. Informace jsou poskytovány minimálně v 1 světovém jazyce.

Turistické informační centrum Jemnice nalezneme v prostorách podnikatelského inkubátoru na ulici Husova. Jedná se o klasifikační třídu typu B. Provozní doba se liší podle ročního období. Od června do září je centrum otevřeno 7 dní v týdnu a od října od května je provozní doba 5 dní v týdnu. Centrum poskytuje informační materiály z Jemnice a jeho okolí. Dále nabízí podobné služby jako informační centrum Moravské Budějovice. Informace jsou nabízeny ve 2 světových jazycích.

5.1.4 Cestovní kanceláře a agentury

Na území správního obvodu ORP Moravské Budějovice neprovozuje svou činnost cestovní kancelář, ale nachází se zde tři cestovní agentury, a to přímo v Moravských Budějovicích. Cestovní agentura TRIO, která nabízí zájezdy, ubytování a dopravu do celého světa. Jedná se o poznávací zájezdy jak v České republice, tak i po Evropě. Zákazník si může zakoupit zájezd do termálních lázní. Cestovní agentura NiKi MB s.r.o., která spolupracuje s různými cestovními kancelářemi a agenturami (např. CK EXIM TOURS, CK ALEXANDRIA a další). Cestovní agentura Fisherman uskutečňuje mořský rybolov v Norsku, Švédku, Finsku, Španělsku, Egyptě, Keni, Aljašce a Francii, ale i v České republice, např. na Vranovské přehradě, kde provozuje rybářskou chatu.

V Moravských Budějovicích se nachází křesťanský spolek SHM Klub Moravské Budějovice (Salesiánské hnutí mládeže), který pořádá letní tábory, vodácké a cyklistické 84

akce, paintball nebo poznávací jednodenní výlety. Jedná se o spolek hlavně pro vícečlenné rodiny a sociálně slabší skupiny, kterým je nabízeno smysluplné využití volného času.

5.2 Infrastruktura

Doprava

Silniční doprava na území správního obvodu ORP Moravské Budějovice má největší význam. Město Moravské Budějovice zajišťuje dostupnost městům Třebíč a Jihlava, která navazuje na dálnici D1. Vymezeným území neprochází dálnici D1, „ale velký význam pro státní i transevropskou dopravu má silnice I. třídy č. I /38 (E 59) Mladá Boleslav – Kutná Hora – Golčův Jeníkov – Havlíčkův Brod – Jihlava – Moravské Budějovice – Znojmo – Vídeň. Druhým nejvýznamnějším silničním spojem je silnice II. třídy č. 152 Jemnice – Moravské Budějovice – Jaroměřice nad Rokytnou – Třebíč.“(http://www.mbudejovice.cz/)Dalším významným dopravním spojem, který spojuje správní obvod ORP Moravské Budějovice s Rakouskem, je komunikace II/411 Moravské Budějovice – Vratěnín – hranice České republiky/Rakouska.

Mapa 9: Silniční doprava

(zdroj:http://hsmap.cz/app/mor_budejovice/index.php?project=mb_zaklad, 2018) 85

Podle sčítání Ředitelství silnic a dálnic z roku 2016 patří k nejvytíženějším komunikacím silnice č. I /38 Jihlava – Moravské Budějovice – Znojmo, na které projede až 7 000 vozidel za den. Dále je to silnice II/152 Jemnice – Moravské Budějovice – Třebíč, kterou projede za den až 5 000 vozidel.

Veřejnou autobusovou dopravou jsou propojeny všechny obce správního obvodu ORP Moravské Budějovice, ale s omezeným počtem spojů především o víkendech. Autobusovou dopravu poskytují firmy TRADO Třebíč, ICOM TRANSPORT Jihlava a.s., ČSAD Rosice a menší soukromí dopravci.

Železniční doprava na území správního obvodu ORP Moravské Budějovice není tak významná jako doprava silniční. Nejvýznamnější železniční tratí je trať č. 241 Okříšky – Moravské Budějovice – Znojmo. Další železniční tratí na vymezeném území je trať č. 243 Moravské Budějovice – Jemnice. Na této trati byl ukončen provoz pravidelných osobních vlaků na konci roku 2010. Od roku 2011 jezdí na trati mimořádné vlaky na počest určitých oslava, např. Historická slavnost Barchan nebo Mezinárodní den žen. V letošním roce byla pravidelná doprava obnovena od 30. března 2018, kdy vlak pravidelně vyjíždí každý víkend.

Cyklotrasy a stezky

Územím správního obvodu ORP Moravské Budějovice prochází několik cyklotras. Město Moravské Budějovice je partnerem projekty cyklotrasy Jihlava – Třebíč – Raabs, která je dlouhá 120 km. Dále se zde nachází cyklotrasa č. 5125 Telč – Jaroměřice na Rokytnou, které vedou přes obce Želetava, Cidlina, Lesonice. Cyklotrasy č. 5233 z Moravských Budějovic do Zblovic vede přes Nové Syrovice. Zajímavý je i cyklovýlet z Dačic za Petrem z Mladoňovic, dlouhý 60 km a s možností prohlédnutí obcí Meziříčko, Domamil, Komárovice, Budkov, Mladoňovice a Jemnici.

Mapa 10: Cyklostezky a cyklotrasy

(zdroj:http://hsmap.cz/app/mor_budejovice/index.php?project=mb_zaklad, 2018)

Cyklotrasa Jihlava – Třebíč – Raabs, prochází malebnou krajinou Vysočiny až do rakouského městečka Raabs. Celá trasa je vedena v maximální možné míře mimo hlavní dopravní komunikaci převážně po polních a lesních cestách či zklidněných komunikacích. Cyklotrasa prochází městy, městysi a obcemi Vysočiny, také Jemnicí a Moravskými Budějovicemi.“ (http://www.jihlava-trebic-raabs.cz/)

Milovníci pěší turistiky mohou využít nabídky tzv. Graselovy stezky. „Novosyrovická stezka vede z obce, která je rodištěm J. G. Grasela, rovinatou krajinou, přírodní rezervací Habrová seč. K tomu NEJ na stezce patří právě krása habrového lesa a v ní drobné stavby – obelisk Špice, lovecký letohrádek Lusthaus, a rotunda Sybila.“(http://www.grasel.eu/nove-syrovice)

Mapa 11: Graselova stezka

(zdroj:https://mapy.cz/zakladni?x =15.7646674&y =49.0044124&z =13&gallery=1 &source=base&id=2130685, 2018)

6 SWOT analýza

Daná analýza je pravděpodobně nejpoužívanější způsobů pro zhodnocení prostředí správního obvodu ORP Moravské Budějovice. Poukazuje na vnitřní a vnější stránky určitého území.

Pro účely analýzy byla využita Strategie Kraje Vysočina 2020, Analýza potenciálu cestovního ruchu v Kraji Vysočina a míra jeho využití z roku 2014, vypracovaná Vysokou školou polytechnickou v Jihlavě a hodnocení potenciálu dle metodiky Ústavu územního rozvoje.

Silné stránky

✓ malebnost a přitažlivost venkova s bohatým společenským a spolkovým životem, ✓ krajina vhodná pro volnočasové aktivity, pěší turistiku, cykloturistiku, ✓ vesnická památková rezervace v Dešově a městské památkové zóny v Moravských Budějovicích a v Jemnici, ✓ kulturní akce (Barchan, Císařské posvícení, Jemnická bitva), ✓ aktivity MAS (místních akčních skupin) a čerpání dotací na místní rozvoj, ✓ významný potenciál pro venkovskou turistiku, ✓ činnost turistických informačních center.

Slabé stránky

✓ omezený počet služeb v cestovním ruchu, ✓ nevyvážené rozložení služeb v cestovním ruchu (hlavně stravování), ✓ nízké využití potenciálu správního obvodu ORP Moravské Budějovice, ✓ nízká turistická návštěvnost, ✓ špatná dopravní dostupnost některých sídel, technický stav silniční sítě, ✓ míra nezaměstnanosti ve srovnání s Krajem Vysočina.

Příležitosti

✓ zkvalitňování a garance služeb v cestovním ruchu, ✓ zvýšení zájmu investorů v daném regionu, ✓ modernizace dopravní a technické infrastruktury venkovských obcí, vytvoření tzv. páteřní silniční sítě Kraje Vysočina, ✓ propagace výrobků, kulturních, sportovních akcí, ✓ posilování svazku obcí s MAS, ✓ územní propagace cestovního ruchu prostřednictvím příspěvkové organizace Vysočina Tourism, ✓ rozvoj malého a středního podnikání v oblasti cestovního ruchu, ✓ vytvoření pracovních příležitostí v cestovním ruchu, ✓ možnost partnerské spolupráce s jinými správními obvody ORP či přeshraniční spolupráce (Rakousko), ✓ rozvoj specifických forem cestovního ruchu (venkovská turistika, agroturistika, hipoturistika, ekoturistika).

Hrozby

✓ ztráta atraktivity daného mikroregionu ze strany turistů, ✓ vylidňování venkovských sídel, ✓ zanikání kulturních památek při neadekvátní péči či necitlivé využití památkových objektů, nezájem vlastníků o obnovu, ✓ snížení hodnoty krajinného rázu necitlivými zásahy, ✓ nedocenění významu přírodního a kulturního bohatství, ✓ blízkost správních obvodů ORP Telč a Třebíč, památky zařazené do kulturního dědictví UNESCO.

7 Závěr

Bakalářská práce je zaměřena na zhodnocení předpokladů cestovního ruchu ve vymezeném území správního obvodu ORP Moravské Budějovice. Cílem bylo zhodnotit stávající stav a navrhnout další možnosti rozvoje cestovního ruchu. Ke zhodnocení předpokladů (potenciálu) cestovního ruchu jsem využila metodiku J. Bína (2002), který se zabývá lokalizačními a realizačními podmínkami cestovního ruchu, a SWOT analýzu, která přehledným způsobem zobrazuje silné a slabé stránky regionu a upozorňuje na hrozby a příležitosti.

Správní obvod ORP Moravské Budějovice se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Celkem se zde nachází 47 obcí, z nichž dvě jsou obce s pověřeným obecným úřadem, Jemnice a Moravské Budějovice.

Ze zjištěných výsledků je zřejmé, že region má potenciál k dalšímu rozvoji cestovního ruchu. Větší potenciál má přírodní složka. Na území správního obvodu ORP Moravské Budějovice převažuje venkovský typ destinací (41 obcí), také přírodní (3 obce) a městský (3 obce). Je tedy podle mého názoru vhodný pro ekoturistiku, cykloturistiku, pěší turistiku nebo pro kulturně poznávací cestovní ruch. Proto si myslím, že tímto směrem by se měl zaměřit další rozvoj cestovního ruchu v daném mikroregionu. Soustředit se na venkovskou turistiku, agroturistiku, ekoturistiku a hipoturistiku. Je nutné zvýšit povědomí mezi turisty, kteří cestují do této oblasti. Správní obvod ORP Moravské Budějovice by mohl například využít Národní program podpory CR v regionech, který je zaměřen na rozvoj základní a doprovodné infrastruktury a služeb cestovního ruchu v destinacích.

Tento program lze využít pro vybudování nebo rekonstrukci odpočívadel a hygienických zařízení pro pěší, cyklisty a hendikepované turisty podél pěších tras, naučných stezek, cyklotras.

Z výpočtů a statistických údajů vyplynulo, že v dané správním obvodu je nerovnoměrně rozložena lůžková kapacita, hromadná ubytovací zařízení jsou provozována pouze ve 13 obcích ze 47, které se nachází na území správního obvodu ORP Moravské Budějovice. Pro rozvoj cestovního ruchu je nutné zaměřit se i na rozvoj ubytovacích služeb. Ve své práci jsem nerozdělila hromadná ubytovací zařízení na standardní, nadstandardní a

exkluzivní, protože při sběru dat jsem zjistila, že vybavenost a poskytované služby v hromadných ubytovacích zařízeních jsou velmi nízké.

Správní obvod ORP Moravské Budějovice by se měl opřít o činnost MAS a turistických informačních center, podporovat volnočasové aktivity a kulturní akce. Správní obvod nabízí mnoho přírodních a historických památek a zajímavostí. Index turistické funkce má hodnotu 2,38, což představuje nízkou turistickou aktivitu. Míra turistické intenzity zobrazuje vztah mezi turisty a obyvateli dané oblasti a výsledná hodnota znázorňuje zvýšenou míru turistické intenzity.

Podle mého názoru území ORP Moravské Budějovice má přijatelný rekreační a turistický potenciál. Nachází se zde mnoho movitých i nemovitých kulturních památek. Návštěvníci mohou navštívit zámky, židovské památky, lidovou architekturu, muzea. Probíhá zde mnoho historických a kulturních událostí, které navštěvuje spousta lidí. A města, kde se nachází nejvíce těchto památek, Jemnice a Moravské Budějovice se starají o jejich údržbu a opravu. Propagace měst probíhá jak prostřednictvím propagačních materiálů, tak také díky tisku a rádiu. A nesmíme zapomenout také na přírodní dědictví. Na území ORP Moravské Budějovice mohou návštěvníci obdivovat přírodní rezervace a přírodní památky.

V rozvoji cestovního ruchu je třeba využití dopravní dostupnost vymezeného území, jelikož se nachází na silnici spojující Prahu a Vídeň. Silnice spojující Jemnici a Moravské Budějovice byla zařazena do tzv. páteřní silniční sítě Kraje Vysočina a navržena k rozšíření. Cílem této sítě je zajistit kvalitní dostupnost všech obcí nad 3 tis. obyvatel v kraji a propojení se sousedními kraji.

Problémem na území správního obvodu ORP Moravské Budějovice je nízká porodnost a stárnoucí generace. Mladí lidé odcházejí do velkých měst za prací, i když města Jemnice, Moravské Budějovice a Želetavu řadíme k průmyslovým obcím vybrané oblasti. Velkým význam má zemědělství.

Velkým problémem zůstává zanikání kulturních památek při neadekvátní péči či v důsledku necitlivého využití památkových objektů, popř. nezájmu vlastníků o obnovu, s čímž se setkávám ve svém okolí (hrobka Pallavicinů, zámek v Jemnici, některé domy

na náměstí v Jemnici apod.). Musím ještě zmínit i snížení hodnoty krajinného rázu necitlivými zásahy.

Celkově si myslím, že z analýzy vyplývá, že ve správním obvodu ORP Moravské Budějovice nehraje cestovní ruch významnou roli. Ale na druhé straně správní obvod má potenciál pro zvýšení cestovního ruchu v oblasti pěší turistiky či cykloturistiky nebo agroturistiky. Je třeba využít daný potenciál poskytovaný oblastí a dále ho rozvíjet. Analýza ubytovacích zařízení ukázala, že větší možnosti ubytování nabízí obce, které se nachází v blízkosti rekreační oblasti Vranovská přehrada, či obce, které mají blízko k rakouským hranicím. Podle mého názoru by stálo za úvahu integrovat obce do širšího území MAS a spolupracovat se správními obvody ORP Dačice či Znojmo. Náznakem této spolupráce je vytvoření MAS Rokytná. Dále by obce měly podporovat přeshraniční spolupráci.

8 Zdroje

GALVASOVÁ, I., BINEK, J., HOLEČEK, J., CHABIČOVSKÁ, K., SZCZYRBA, Z . a kol. Průmysl cestovního ruchu. Praha: Evropský sociální fond v ČR, 2008. ISBN 978-80-87147-06-1

INDROVÁ,J .a kol.: Cestovní ruch. Praha: Oeconomica, 2009, ISBN 978-80-245- 1569-4

LINDEROVÁ, I. Cestovní ruch – Základy a právní úprava. 1. vydání. Jihlava: VŠPJ, 2013. ISBN 978-80-87035-82-5

MIRVALD, S. GEOGRAFIE cestovního ruchu. 3. vydání, Plzeň, ZČU 1998

ORIEŠKA, J. SLUŽBY v cestovním ruchu. Praha: Idea servis, 2010. ISBN 978-80- 85970-68-5

PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. ISBN 80-239-0152-4

RAŠOVSKÁ, I., RYGLOVÁ, K. Management kvality služeb v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishinga .s., 2017. ISBN 978-80-247-5021-7

RYGLOVÁ, K., BURIAN, M., VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch – podnikatelské princip a příležitosti v praxi. Praha: Grada Publishinga .s., 2011. ISBN 978-80-247- 4039-3

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči

9 Internetové zdroje

AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR -www.ochranprirody.cz

ASOCIACE MYSLIVOSTI ČR. Honitby. [online]. 2013 [cit. 2018-04-15]. Dostupné z :http://www.asociacemyslivosti.cz/

BÍNA, J. AKTUALIZACE potenciálu cestovního ruchu v České republice. Ústav územního rozvoje, Brno 2010. [online][cit. 2018-04-26]. Dostupné z :https://www.uur.cz/default.asp?ID=3690a https://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/c estovniruch/potencialCR/10-potencialCR-vysocina.pdf

BÍNA, J. HODNOCENI potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Urbanismus a územní rozvoj, 2002, roč. V , č . 1 [online][cit. 2018-04-26]. Dostupné z:https://is.muni.cz/el/1456/jaro2007/KRGCR/um/Hodnocen__potenci_lu_CR_v _obc_ ch__R _b _na.pdf

BÍNA,J .Využití potenciálu cestovního ruchu v České republice. Ústav územního rozvoje, Brno 2010. [online][cit. 2018-04-26]. Dostupné z:https://www.uur.cz/images/3 -cestovni-ruch/vyuziti-potencialu-cestovniho- ruchu/vyuziti-potencialu-cr-zprava-2010.pdf

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Veřejná databáze. [online]. 2017 [cit. 2018-04-26]. Dostupné z:https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=uzivdotaz#k =2 &pvokc=43&urov en=70&w %5Bk%5D=vybuzcis&w %5Bp%5D=&w %5Bh %5D=

DĚDICTVÍ VYSOČINY. Portál přírodního a kulturního dědictví Kraje Vysočina. [online]. 2011 [cit. 2018-04-27]. Dostupné z :http://www.dedictvivysociny.cz/

HRADY – CESTUJ S PŘEHLEDEM –www.hrady.cz

INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV –www.mpsv.cz

JEMNICE – www.mesto-jemnice.cz

KRAJ VYSOČINA – www.kr-vysocina.cz

KRAJ VYSOČINA. Analýza CR v Kraji Vysočina. [online]. 2014 [cit. 2018-04-26]. Dostupné z: https://www.krvysocina.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=450008&id_ dokumenty=40 62758

KUDY Z NUDY – www.kudyznudy.cz

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Integrovaná regionální rozvojová strategie na léta 2014-2022. [online]. 2014. [cit. 2018-04-26]. Dostupné z :http://www.mmr.cz/getmedia/b8eeae17-8180-4f8c-8a88- 471bc3f9a5ed/StrategieMAS_Most-Vysociny.pdf?ext=.pdf

MORAVSKÉ BUDĚJOVICE – www.mbudejovice.cz

MUSIL, M., DUŠÁKOVÁ, K., LUŠTICKÝ, M. Potenciál a zatížení oblasti cestovním ruchem v souvislosti s ochranou životního prostředí. Jindřichův Hradec. [online]. 2008 [cit. 2018-04-27]. Dostupné z :www.fm.vse.cz/km/wpcontent/uploads/2012/03/IG4507_Oponovana_vyzkumna_zpr ava_web.pdf

NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV – www.npu.cz

OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY KATEGORIE HOTEL, HOTEL GARNI, PENZION A MOTEL[online] Praha 1999. [cit. 2018-04-26]. Dostupné z www.cestovni- ruch.cz/kategorizace/klasifikace2004-uvod.doc

RUX, J., CHALUPA, P., JANOUŠKOVÁ, E. Proměny potenciálu přírodních složek krajiny ve vztahu k CR v jednotlivých historických etapách. In STUDIA TURISTICA [online]. 2016. [cit. 2018-05-08]. Dostupné z :http://www.vspj.cz/tvurci-cinnost- aprojekty/casopisy-vspj/studia-turistica

Strategie území správního obvodu ORP Moravské Budějovice 2015 – 2024. [online][cit. 2018-05-08] Dostupné z : http://www.smocr.cz/obcesobe- docs/Moravsk%C3%A9%20Bud%C4%9Bjovice/AP_Moravsk%C3%A9_Bud%C4%9 Bjovice.pdf

ŠÍP, J. Diskuze na téma destinace cestovního ruchu. Studia turistica. 2010, prosinec; 24. ISSN 1804-252X[online][cit. 2018-05-08]Dostupné z: https://www.vspj.cz/soubory/download/id/456

ŠÍP, J. Geografické aspekty cestovního ruchu a pozice geografie v jeho výzkumu a vzdělání. Logos polytechnikos. 2015, ročník 6, číslo 3; 93. ISSN 1804-3682[online][cit. 2018-05-08]Dostupné z: www.vspj.cz/soubory/download/id/5085

ŠÍP, J. Vývoj vědeckých přístupů ke studiu základů cestovního ruchu. Chzech Hospitality and Turism Papers. 2011, ročník VII., číslo 14; 75. [online][cit. 2018-05- 08]Dostupné z: https://www.vsh.cz/file.php?id=333

TURISTICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM JEMNICE –www.tic.jemnice.cz

TURISTICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM MORAVSKÉ BUDĚJOVICE – www.infomb.cz

VANIČEK, J. Problematika produktu destinace cestovního ruchu. Studia turistica. 2010, prosinec; 18. ISSN 1804-252X[online][cit. 2018-05-08]Dostupné z: https://www.vspj.cz/soubory/download/id/456

VÍTEJTE NA VYSOČINĚ– turistický průvodce – www.region-vysocina.cz

VYSTOUPIL, J., HOLEŠINSKÁ, A., ŠAUER, M. Vymezování destinace a formulace jejích charakteristik a organizace cestovního ruch v destinaci. The maconsulting, Praha 2007. [online][cit. 2018-05-08]. Dostupné z:Vymezování%20destinace%20a%20formulace%20...... pdf

Přílohy

Seznam tabulek

Tabulka 1: Typy destinací v ČR ...... 14 Tabulka 2: Významnost složek………………………………………………………....22 Tabulka 3: Seznam obcí správního obvodu ORP Moravské Budějovice a jejich částí .. 26 Tabulka 4: Geografická poloha ...... 30 Tabulka 5: Územní příslušnost ...... 31 Tabulka 6: Církevní rajonizace ...... 32 Tabulka 7: Typy destinací jednotlivých obcí podle Páskové ...... 32 Tabulka 8: Turistické zařazení ...... 34 Tabulka 9: Demografická charakteristika ...... 36 Tabulka 10: Největší zaměstnavatelé ORP Moravské Budějovice ...... 38 Tabulka 11:Nezaměstnanost ...... 42 Tabulka 12: Nezaměstnanost v roce 2017 ...... 43 Tabulka 13: Geografické členění ...... 45 Tabulka 14: Vodstvo ...... 47 Tabulka 15: Potenciál přírodního prostředí ...... 48 Tabulka 16: Přírodní atraktivity ...... 50 Tabulka 17: Církevní památky ...... 54 Tabulka 18: Drobná architektura ...... 57 Tabulka 19: Kulturní zařízení správního obvodu ORP Moravské Budějovice ...... 60 Tabulka 20: Hodnocení kulturních složek CR ...... 64 Tabulka 21: Váhové počty bodů pro správní obvod ...... 64 Tabulka 22: Hromadná ubytovací zařízení ...... 66 Tabulka 23: Hromadná ubytovací zařízení rozložení podle obcí ...... 67 Tabulka 24 Druhy ubytovacích jednotek ...... 68 Tabulka 25: Rozmístění lůžkových kapacit HUZ podle obcí ...... 69 Tabulka 26: Počet a lůžková kapacita OIR ...... 69 Tabulka 27: Celková lůžková kapacita ...... 73 Tabulka 28: Počet lůžek na 1 km2 a na 100 obyvatel ...... 76 Tabulka 29: Porovnání s ČR, Krajem Vysočina a sousedními správními obvody ORP 81

Tabulka 30: Pohostinská zařízení ...... 82 Tabulka 31: Rozložení stravovacích zařízení podle obcí ...... 83

Seznam map

Mapa 1: Správní obvod ORP Moravské Budějovice ...... 28 Mapa 2: Sousedící správní obvody ORP ...... 31 Mapa 3: Průmyslové zóny města Moravské Budějovice ...... 39 Mapa 4: Klimatické oblasti ČR ...... 46 Mapa 5: Příroda správního obvodu ORP Moravské Budějovice ...... 51 Mapa 6: Nemovité kulturní památky ...... 57 Mapa 7: Městská památková rezervace Jemnice ...... 58 Mapa 8: Městská památková rezervace Moravské Budějovice ...... 59 Mapa 9: Silniční doprava ...... 85 Mapa 10: Cyklostezky a cyklotrasy ...... 87 Mapa 11: Graselova stezka ...... 88

Seznam obrázků

Obrázek 1: Multidisciplinární charakter CR ...... 13 Obrázek 2: Zámek Jemnice ...... 53 Obrázek 3: Zámek Moravské Budějovice ...... 53 Obrázek 4: Historická slavnost Barchan ...... 62 Obrázek 5: Císařské posvícení ...... 63

Seznam grafů

Graf 1: Půdní fond ORP Moravské Budějovice ...... 40 Graf 2: Nezaměstnanost v roce 2017 ...... 44 Graf 3: Poměrné zastoupení různých typů HUZ ve správním obvodu ORP Moravské Budějovice ...... 67 Graf 4: Poměrné zastoupení lůžkových kapacit v jednotlivých druzích HUZ ...... 68

Graf 5: Lůžková kapacita OIR podle obcí ...... 72 Graf 6: Celkový počet lůžek na 100 obyvatel ...... 79 Graf 7: Poměr počtu lůžek na 1 km2 ...... 80