MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ

Katedra politologie

Hnutí v ČR a SR

Magisterská diplomová práce

Libor Hoskovec

Vedoucí práce: PhDr. Ing. Ondřej Císař, Ph.D. UČO: 52770 Obor: PL Imatrikulační ročník: 2004 Brno, 2006

PODĚKOVÁNÍ: Děkuji všem, kteří mi umožnili a pomohli napsat tuto diplomovou práci. Obzvláště děkuji PhDr. Ing. Ondřeji Císařovi, Ph.D. za vedení při práci, cenné rady a postřehy při konzultacích.

Libor Hoskovec

1

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a pramenů.

V Brně dne 14. 5. 2006 Libor Hoskovec

2 Obsah:

1. Úvod 4 2. Hnutí Greenpeace International 7 2.1. Agenda hnutí 7 2.2. Historie hnutí 18 2.3. Organizační struktura 21 2.4. Zdroje 23 2.5. Prezentace požadavků a prostředky prosazování 24 3. Greenpeace Česká republika 26 3.1. Agenda a historie hnutí v České republice 27 3.2. Sociální a politický kontext 31 3.3. Organizační struktura 35 3.4. Zdroje 38 3.5. Prezentace požadavků a prostředky prosazování 41 3.6. Analýza skutečného politického dopadu jednání 45 4. Greenpeace Slovensko 49 4.1. Agenda a historie hnutí na Slovensku 51 4.2. Sociální a politický kontext 56 4.3. Organizační struktura 59 4.4. Zdroje 62 4.5. Prezentace požadavků a prostředky prosazování 65 4.6. Analýza skutečného politického dopadu jednání 70 5. Komparace Greenpeace Česká republika a Greenpeace Slovensko 73 6. Závěr 79 7. Seznam literatury a zdrojů 81 7.1. Monografie a články 81 7.2. Tiskové zdroje Greenpeace Česká republika 82 7.3. Tiskové zdroje Greenpeace Slovensko 83 7.4. Internetové zdroje 84 7.5. Ostatní zdroje 84

Základní text této diplomové práce (včetně poznámek pod čarou, ale bez obsahu, rejstříku, seznamu literatury a příloh) obsahuje 144 159 znaků.

3 1 - Úvod Počáteční období ve zkoumání politických vztahů bylo zaměřeno na stát, jenž byl rámcově považován za hlavní, či základní jednotku výzkumu, neboť se státu podařilo dosáhnout úspěšné monopolizace prostředků vládnutí, jejichž legitimizováním se stát stal základní jednotkou, v níž politický boj probíhal nenásilnou formou. Zatímco uvnitř států byly legitimní pouze nenásilné formy politického boje, v mezinárodním měřítku zůstávala možnost politického boje formou otevřeného násilného konfliktu, opětovně se státy jakožto základními jednotkami. V počátečním období politologického výzkumu byl tento zaměřen na strukturu moci v rámci státu, postupně byl rozšiřován též na výzkum a vývoj politických stran, čili na její dynamiku. Ve druhé polovině dvacátého století bylo výlučné postavení státu v politologickém výzkumu zpochybněno, především z důvodu existence mnoha mezinárodních institucí, dohod, režimů a norem, jež působily výraznou změnu v dosavadním výkonu vládnutí. V rámci změněného mezinárodního politického prostoru docházelo od šedesátých a sedmdesátých let minulého století se střetu států s celou škálou nestátních aktérů, jimiž byly 1 mezinárodní korporace, mezinárodní nevládní organizace, sociální hnutí atd. Vznik nových sociálních hnutí v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století bývá spojován s rozvojem postindustriální společnosti, jejíž celospolečenská proměna se odráží v posunu k postmaterialistickým hodnotám a posilování postmaterialistické orientace ve společnosti. Nová sociální hnutí se dle Neveua od takzvaných „starých“ liší ve čtyřech dimenzích. První z nich, spjatá s formami organizace a jednání, spočívá v nedůvěře v centralizaci, delegaci autority a v byrokratický aparát. Druhá dimenze odlišnosti je v rozdílnosti hodnot a cílů, kdy na rozdíl od klasických sociálních hnutí, zaměřených na redistribuci bohatství a přístup k centrům rozhodování, nová hnutí kladou důraz na bezprostřední odpor ve sférách každodenního styku, v nichž se realizuje sociální kontrola, což ztěžuje dosavadní prizma politického

1 Císař, O. 2004a:13-15.

4 jednání, neboť jde často o požadavky jež nesnesou kompromisu. Třetím rozdílem je vyjadřován vztah k politické sféře, kdy novým hnutím nejde o vstup do politického systému a dosažení podílu na státní moci, nýbrž o vytvoření prostorů autonomie nezávislé na státu a trhu. Posledním čtvrtým rozdílem pak je posun v povaze identity aktérů, přičemž hnutí industriální společnosti se opírala o třídní či socioprofesní identitu, zatímco hnutí nová odkazují k jiným, 2 povětšinou kulturním či světonázorovým identitám. Koncem 20. století dochází ke značnému zvýšení pozornosti vůči nestátním aktérům ve světové politice, což souviselo jednak se zvýšeným zájmem o téma ekonomické a kulturní globalizace a jejím dopadu na politické 3 jednání původně národních politických aktérů. Dalšími faktory, které podporovaly do té doby nebývalý rozvoj mezinárodních sociálních hnutí, bylo ukončení studené války, jež umožnilo vstup zmíněných sociálních hnutí z dosavadního převážně západoevropsko-severoamerického prostoru nejen do střední a východní Evropy, ale prakticky na všechny kontinenty, a rozvoj nových komunikačních technologií, jež podstatně usnadnily komunikaci jak mezi jednotlivými částmi hnutí, tak i mezi hnutími či mezinárodními institucemi navzájem. Vzhledem k nebývalému rozvoji nevládních organizací dokonce 4 někteří badatelé hovoří o globální občanské společnosti. Tato práce se zaměřuje na sociální hnutí, které vzniklo počátkem sedmdesátých let v Kanadě a které se postupně internacionalizovalo, takže v současnosti jde o hnutí, zasahující svými aktivitami celý svět. Jde o hnutí Greenpeace, jež působí v oblasti ochrany životního prostředí, s nímž jsou spjaty veškeré jeho aktivity, takže jej lze bez problémů identifikovat jakožto jednoho z aktérů pohybujícího se v environmentálním sektoru politické diskuse. První část práce je zaměřena na obeznámení se s agendou, historií a strukturou mezinárodního hnutí Greenpeace International. Pakliže by se

2 Barša, P., Císař, O. 2004: 103-105. Císař, O. 2004b: 113-115. 3 Císař, O., Fiala, P., (eds.). 2004: 10. 4 Císař, O. 2003. Císař, O. 2005: 93.

5 zmíněná první část, věnovaná hnutí Greenpeace International, mohla vzhledem k názvu práce jevit jako nadbytečná či příliš obsáhlá, byla autorem do práce zařazena v daném rozsahu záměrně ze dvou důvodů. Prvním důvodem je fakt, že práce se věnuje dvěma národním pobočkám stejného mezinárodního hnutí, tudíž lze předpokládat, že vzhledem k současné praxi přejímání know-how v rámci organizace by některé pasáže zařazené v částech týkajících se národních poboček byly téměř doslovné, a tudíž by došlo k jejich opakování, takže byla zvolena metoda deskripce mateřské organizace hnutí, na něž jednotlivé další kapitoly navazují. Dalším důvodem je pak fakt, že pouhá deskripce dvou národních poboček hnutí a jejich následná komparace bez předchozího obeznámení se s mezinárodním hnutím jako celkem jevila by se poněkud neúplná. Další část práce se věnuje české národní pobočce hnutí Greenpeace, totiž spolku Greenpeace Česká republika. Práce poté pokračuje popisem slovenské pobočky hnutí Greenpeace, občanského sdružení Greenpeace Slovensko, a v poslední části práce dochází k vzájemné komparaci obou národních poboček.

6 2 - Hnutí Greenpeace International Hnutí Greenpeace vzniklo již před více než 35 lety jako nezisková nevládní organizace, která si dala za úkol podílet se na záchraně a ochraně životního prostředí na Zemi. Z původní skupinky několika nadšenců se stala organizací působící ve více než 40 zemích světa, kterou podporují téměř tři miliony stoupenců. Hnutí Greenpeace se zaměřuje na globální problémy životního prostředí, při jejichž řešení se opírá o vědecký výzkum, lobbování a tichou diplomacii, informování a ovlivňování veřejnosti, ale též o vyvolávání konfliktních situací, přitahujících zájem médií, aby poukázalo a upozornilo na problémy společnost i vlády států, jimž se nedaří chránit životní prostředí, a aby v otevřené debatě poukázalo na možnosti řešení, které společnost v tomto směru dosud má.

2.1 - Agenda hnutí Greenpeace jakožto globální organizace soustřeďuje svoji pozornost převážně na skutečnosti, které nejvíce ohrožují biodiverzitu a životní prostředí naší planety. V současné době vyvíjí aktivitu v sedmi globálních kampaních, přičemž ovšem některé kampaně v případě potřeby lze dělit, popřípadě zaměřit pouze na jeden aspekt vážící se k některé z globálních kampaní, popřípadě v určitých případech existuje možnost, že jedna úzce zaměřená kampaň má přesah do dvou či více globálních kampaní. Globální kampaně prováděné hnutím Greenpeace jsou: Zastavení změn klimatu Podle Greenpeace je změna klimatu realitou, neboť náš svět je teplejší než kdykoli dříve. Klima je měněno využíváním fosilních paliv, jako je ropa, uhlí 5 a plyn, jejichž spalování uvolňuje plyny, jež v atmosféře způsobují globální oteplování. Devadesátá léta byla nejteplejším desetiletím v historii, nejteplejším rokem historie pak byl rok 1998.

5 Převážně kysličník uhličitý.

7 Plyny vypouštěné do ovzduší zapříčiňují tzv. skleníkový efekt, jehož následkem je neustále se zvyšující teplota. Vědecké odhady dle Greenpeace stanovují současnou koncentraci kysličníku uhličitého v ovzduší o třetinu vyšší než byla před průmyslovou revolucí a tvrdí, že i kdyby se všechny škodlivé plyny přestaly vypouštět do ovzduší, ty které tam již jsou tam také vydrží ještě několik staletí. Plyny zapříčiňující skleníkový efekt mají také další negativní účinek, jímž je úbytek vrstvy ozonu ve vyšších i nižších vrstvách atmosféry, chránícího Zemi před ultrafialovým zářením. Globální oteplování je příčinou rychlejšího tání ledovců, jež ve zvýšené míře způsobuje zvyšování mořské hladiny, která se za poslední století zvýšila desetkrát rychleji než je 2000letý průměr. S táním ledovců je kromě již zmíněného nebezpečí zvýšení mořské hladiny spojeno též nebezpečí ztráty zmrazených rezervoárů pitné vody pro miliardy lidí. Globální oteplování je též příčinou masivního unikání plynů podporujících skleníkový efekt z tající dosud trvale zmrzlé půdy. Způsobuje též extrémní změny počasí: hurikány, povodně, sucha, vlny veder. Hnutí Greenpeace si dalo za úkol seznamovat lidskou společnost na celém světě s problémem klimatických změn a s možnostmi jeho řešení, a také dosáhnout toho, aby se tlakem na vlády států dosahovalo postupného zlepšení stavu klimatu. Formy řešení, které Greenpeace navrhuje jsou: ukončení spalování 6 fosilních paliv a nahrazení využíváním energie z obnovitelných zdrojů ; zvýšení efektivity využívání energie; vyvíjení nových technologií určených k podpoře životního prostředí. Jedním z významných příspěvků hnutí Greenpeace je vynález tzv. Greenfreeze, což je chladící technologie, na bázi neškodného uhlovodíku, jímž jsou nahrazeny dosud využívané freony a hydrochlorofluorouhlovodíky a uhlofluorouhlovodíky. Hnutí Greenpeace též

6 Např.větrnou energií, solární energií, vodními elektrárnami.

8 navrhlo program pro jednotlivce a domácnosti, kterým mohou přispět ke snižování míry znečištění atmosféry plyny způsobujícími globální oteplování.

Ochrana pralesů Jedním z hlavních témat hnutí Greenpeace je ochrana pralesů. Pralesy severního, mírného i tropického klimatu jsou velmi důležité pro uchování klimatu, neboť zpomalují odpařování vody ze země, skladují uhlík a jsou domovem pro 2/3 pozemských druhů rostlin i živočichů. 7 Největším pralesem světa je amazonský deštný prales. Již 15 % původní rozlohy pralesa je nenávratně zničeno. Nárůst těžby by měl být řešen pomocí organizace Forest Stewardship Council, vzniklé za pomoci brazilské vlády, která by měla nezávisle dohlížet na těžbu dřeva v pralese a certifikovat těžařské společnosti. To se však vztahuje pouze na těžbu legální, přičemž podle kvalifikovaných odhadů 60-80 % z celkové těžby připadá na těžbu nelegální. V roce 2001 byl brazilskou vládou vyhlášen program, který by měl 8 investovat přes 40 miliard amerických dolarů do infrastruktury právě v oblasti pralesa. Dle vědeckých odhadů i odhadů Greenpeace by zmíněný program měl 9 na svědomí zničení 30-42 % zbývajícího území pralesa. Po Amazonii druhý největší deštný prales původně se rozkládající od Senegalu k Ugandě je již z 85 % zničen, a dnes se vyskytuje již jen v Kongu, ovšem neregulovaná legální i nelegální těžba způsobuje, že v ohrožení je dle 10 11 Greenpeace již 70 % zbývající rozlohy. Pralesy v asijském Tichomoří jsou zničeny již z 65 %. Pralesy v asijské části Ruska pokrývají 663 milionů hektarů, což je téměř celá východní třetina ruské federace. Zalesněno různorodým porostem od keřových tunder a sněžných pralesů na severu až po smíšené lesy v subtropické oblasti na Amuru a Ussuri je přibližně 45 % celého teritoria.

7 2 Jeho rozloha je stejně veliká jako rozloha USA, čili přes 9 milionů km . 8 Dálnice, hydroenergetické nádrže, doly, ropná pole, kanály, přístavy… 9 http://www.greenpeace.org/international/campaigns/forests/amazon. 10 http://www.greenpeace.org/international/campaigns/forests/africa. 11 Rozkládají se na ostrovech Indonésie, Papuy-Nové Guiney a přilehlých souostrovích.

9 Ohrožena těžbou jsou rozsáhlá území, nedotčené jsou pouze nepřístupné 12 oblasti. V Evropě již zbývá pouze několik posledních nedotčených pralesů. Ve Skandinávii na území Švédska a Finska existují již jen 3 % původní evropské pralesní vegetace, na evropském území Ruska dalších 14 %, nicméně všechny 13 oblasti jsou ohroženy těžbou, především pro potřeby papírenského průmyslu. Pralesy severní Ameriky jsou též ve velkém ohrožení, neboť na území 48 jižních států USA již bylo zničeno 94 % původních pralesů. Prales Jižní Ameriky na území Argentiny a Chile je velmi ohrožen, neboť je ničen šestkrát rychleji než činí světový průměr. Hnutí Greenpeace se snaží v kampani na ochranu pralesů informovat veřejnost o rozsahu a důvodech ohrožení, snaží se prostřednictvím tlaku veřejnosti působit na vlády států za účelem omezení povolení těžby dřeva a za účelem snižování nelegální těžby dřeva. Ve vyspělých státech se pak snaží působit na vlády, aby se postavily proti nelegálnímu importu. Dále vede osvětovou kampaň za využívání recyklovaného papíru. Do zmíněné kampaně se již zapojilo několik předních světových vydavatelů a autorů, kteří vydávají své knihy na recyklovaném papíře.

Záchrana oceánů Kampaň za záchranu oceánů, která je jednou ze sedmi globálních kampaní hnutí Greenpeace, započala jakožto druhá kampaň v pořadí, když v roce 1975 členové hnutí rozběhli program na záchranu velryb. Hnutí se ujalo této kampaně především z důvodu, že organizace Mezinárodní velrybářská 14 komise (IWC) , která byla v roce 1946 založena na ochranu všech druhů velryb, nebyla ve své činnosti úspěšná. Patrně to bylo z důvodu, že jejími členy byly státy, které se lovem velryb komerčně zabývaly. Postupně se počet

12 http://www.greenpeace.org/international/campaigns/forests/asian-russia. 13 http://www.greenpeace.org/international/campaigns/forests/europe. 14 International Whaling Commision.

10 15 členských zemí rozrůstal, takže v roce 1982, kdy měla IWC již 37 aktivních členů, mohla IWC vyhlásit moratorium na lov velryb, když proti moratoriu hlasovalo 7 velrybářských zemí. Od té doby se velrybářské státy v čele s Japonskem a Norskem snaží oslovovat další, především rozvojové státy, 16 slibem pomoci za hlasování ve prospěch návrhu na zrušení moratoria. Protože se však jedná o moratorium na komerční rybolov, některé země jej obcházejí pod záminkou velrybolovu pro vědecké účely. Např. na Islandu bylo zvažováno obnovení lovu velryb, když Greenpeace v rámci kampaně na záchranu velryb podniklo akci, v níž se pod její petici podepsalo přes 300 tisíc lidí, kteří byli ochotni navštívit Island jako turisté v případě, že by se lovu velryb vzdal. To bylo pro Island velmi zajímavé, neboť v tomto případě by příjmy z turismu několikanásobně převýšily aktiva z lovu velryb. Záchrana velryb je však jen jedním z několika problémů, jež sužují světové oceány a moře. Dalšími jsou např. komerční rybolov, při němž přichází o život nesmírné množství živočichů i mořských rostlin jen proto, aby se vylovil jeden rybí druh, na který bývají rybářské lodě specializovány. Greenpeace proto podniká kampaně za zákaz tzv. vlečných sítí, které jsou taženy po dně a ničí veškerý život ve svém dosahu, jemuž potom trvá mnoho desítek let, než se na tom samém místě vzpamatuje. Dalším nebezpečím pro světové oceány a moře je znečištění z dopravy, neboť existují mořské dopravní trasy, které jsou využívány ve stále větší míře, a také havárie na nich jsou stále častější. Greenpeace v této oblasti bojuje proti globálnímu obchodu, přičemž upřednostňuje spotřebu produktů vyrobených v co nejmenší vzdálenosti, aby se dosáhlo co nejnižších nákladů na dopravu. Světová moře a oceány však jsou znečišťovány ještě dalším způsobem, proti němuž Greenpeace protestuje již několik desetiletí, a tím je vypouštění odpadů do moře. Jedná se i o toxické či nukleární odpady, které mají na životní

15 Dnes má IWC 52 aktivních členů, mezi jinými nově od roku 2004 i Českou republiku. 16 Na posledním setkání proběhlo další hlasování, přičemž lov velryb na něm podpořilo 19 států ze 47.

11 prostředí neblahý účinek, neboť se již vědcům podařilo prokázat, že toxické látky se již dostaly do ryb i velryb, a ocitly se tudíž v potravním řetězci, na jehož konci je člověk. Některé vědecké studie již zjistily, že znečištění životního prostředí se už neblaze podepsalo i na samém člověku. Od poloviny osmdesátých let dvacátého století platí v Evropské unii legislativa zakazující ukládání radioaktivních a vysoce toxických látek do moří a oceánů, která byla 17 přijata též díky působení Greenpeace.

Odmítnutí genetického inženýrství Genetické inženýrství umožňuje nepřirozenou manipulaci s geny a chce vytvářet rostliny, zvířata a mikroorganismy, jejichž vypouštění do přírody je „genetickým znečištěním“ přírody a velkou hrozbou, neboť to není změna vratná. Produkováním geneticky modifikovaných organismů je též ohrožována 18 přirozená biodiverzita – proti tomu se staví Biosafety Protocol , mezinárodní pokus vlád čelit hrozbě genetického inženýrství a geneticky modifikovaným organismům. Podle Greenpeace by se produkty genetického inženýrství neměly vypouštět do přírody, neboť jim a jejich vlivu na prostředí a lidské zdraví plně nerozumíme. Greenpeace bojuje za okamžité mezinárodní označení geneticky modifikovaných produktů a oddělení produktů genetického inženýrství od produktů ostatních. Greenpeace se též staví proti patentování rostlin i živočichů i proti patentům na jejich geny, neboť život není podle Greenpeace průmyslová komodita a pokud život na Zemi včetně potravin přizpůsobujeme našemu 19 modelu na úkor přírody, činíme tak na vlastní nebezpečí, neboť biodiverzita plodin je nezbytně důležitá pro vývoj druhů odolných vůči novým škůdcům -

17 Elektronický dopis od mluvčího Greenpeace Slovensko ze dne 5.4.2006. 18 Protokol o biologické bezpečnosti. 19 http://www.greenpeace.org/international/campaigns/genetic-engineering.

12 nemocem, klimatickým změnám a environmentálním podmínkám – 20 nedostatečné genetické biodiverzitě lze připsat mnohé velké epidemie. Greenpeace vytvořilo seznam zahrnující geneticky modifikované produkty ve více než 20 zemích v Americe, Evropě a v oblasti asijského Tichomoří. V boji proti genetickému inženýrství je na předním místě Evropa. Většina lidí zde chce vědět, zda jedí geneticky modifikované potraviny, či nikoli; odtud vzešel požadavek důsledného označování produktů, jenž je od roku 2004 zakotven v legislativě EU u všech potravin, na nichž se genetické inženýrství podílelo. Většina konzumentů v zemích EU je proti geneticky modifikovaným potravinám, proto se jejich dovoz do zemí Unie postupně snižuje, nicméně zmíněná legislativa EU není dokonalá, neboť zakotvuje pouze označování geneticky modifikovaných potravin, nikoli však označování masa, mléka a ostatních produktů z dobytka a zvířat, jež byla geneticky modifikovaným krmivem živena. O zavedení povinného značení geneticky modifikovaných potravin uvažují další státy: Austrálie, Nový Zéland, Brazílie, Čína, Izrael, Japonsko, Chile, Norsko, Filipíny, Korejská republika, Rusko, Saúdská Arábie, 21 Švýcarsko, Tchaj-wan a Thajsko. Průmysl genetického inženýrství je ovládán řadou multinárodních společností, jejichž vliv a podíl jimi produkovaných potravin roste a které se 22 snaží uplatňovat tlak na vlády států pomocí Světové obchodní organizace. Na podporu svých programů užívají mimo jiné též argumentu, že pomocí geneticky modifikovaných potravin, které budou odolnější vůči škůdcům, bude dosaženo vyřešení problému hladu ve světě. Geneticky modifikované rostliny se pěstují jako krmivo. Greenpeace a některé jiné nevládní organizace společně se 23 Světovou organizací pro zemědělství a výživu Spojených národů namítají, že

20 http://www.greenpeace.org/international/campaigns/genetic-engineering/ge- agriculture-and-genetic-pol. 21 http://www.greenpeace.org/international/campaigns/genetic-engineering/food/ labelling-the-right-to-know. 22 World Trade Organization (WTO). 23 Food and Agriculture Organization UN.

13 v současnosti se produkuje 1,5krát více potravin, než by stačilo na stravu pro všechny lidi na světě, a přesto jeden ze sedmi lidí trpí hladem. Většina hladových lidí žije v zemích, které mají potravin spíše nadbytek než nedostatek. Skutečnými příčinami hladu jsou podle Greenpeace chudoba a nedostatek přístupu ke zdrojům, nespravedlivý systém obchodu, podpora exportu, umělé 24 snižování cen, orientace výzkumu na průmyslové zemědělství atd. Hnutí Greenpeace navrhuje řešení problému genetického inženýrství, jež vidí v celkové změně strategie výroby potravin. Navrhuje méně se spoléhat na chemii, podporovat nezávislý veřejný výzkum a vyvinout trvale udržitelné zemědělství, což se týká zejména vytvoření sítě malých farem, neboť jejich 25 majitelé mají snahu a schopnosti zacházet s půdou ekologicky.

Zastavení nukleární hrozby Kampaň proti jadernému nebezpečí je první a nejstarší kampaní hnutí Greenpeace. Podle hnutí je teze o bezpečné atomové energii pouhým mýtem, proto pořádá kampaně s cílem ukončit používání této energie, opětovné zpracování nebezpečných jaderných látek a jejich bezpečné a trvalé uskladnění. Greenpeace je jak proti používání jaderných technologií pro válečné, či bezpečnostní účely, tak i pro použití mírové. Hnutí Greenpeace vidí v obojím použití velké riziko a hrozbu pro celé lidstvo a pro celou planetu. Hnutí Greenpeace je explicitně proti válkám, přičemž hrozbu jaderného konfliktu vidí coby hrozbu nejstrašnější, neboť by mohla skončit globálním válečným konfliktem, a třeba i zánikem života na Zemi. Greenpeace se též staví proti pouhé možné hrozbě jadernými zbraněmi. Hnutí též poukazovalo na nelegálnost války v Iráku, přičemž za záminku byla vyhlášena možnost vyvíjení, nebo vlastnění zbraní hromadného ničení, a též poukazovalo na existenci

24 http://www.greenpeace.org/international/campaigns/genetic-engineering/feeding-the- world-facts-vers. 25 http://www.greenpeace.org/international/campaigns/genetic-engineering/feeding-the- world-facts-vers/solutions.

14 26 „dvojího metru“ americké exekutivy, která obdobné riziko v případě Indie, Pákistánu, Izraele či Severní Koreje ignorovala, nebo alespoň nereagovala obdobným způsobem. Jako příčinu zmíněné optiky dvojího vidění hnutí Greenpeace předpokládá fakt, že Irák leží v oblasti bohaté na ropu, tudíž že USA započaly válku kvůli ovládnutí alespoň části světového obchodu s ropou, jež je v dnešní době nejdůležitější surovinou v dopravě, nebo alespoň z důvodu kontroly nad zmíněnou oblastí. V jaderném energetickém využití vidí Greenpeace opět jen samá negativa. Podle jeho výpočtů není jaderná energie ani v nejmenším ekonomicky přijatelná. Podle hnutí je třeba do nákladů za energii připočítat již těžbu radioaktivních látek, jejich obohacování, stavbu elektráren a nezbytných zařízení, a zejména výstavbu úložišť pro následné uložení radioaktivního odpadu, jenž musí být izolován od biosféry na tisíce, mnohdy až na miliony let.

Eliminace toxických chemikálií Toxické látky ohrožují řeky, jezera, oceány, vzduch, půdu, následně i nás a naši budoucnost. Přestože si to lidstvo globálně uvědomuje, chemický průmysl dál produkuje a vypouští toxické látky, často bez bližšího testování jejich škodlivých účinků. Vlády států ztratily kontrolu nad globální distribucí toxických látek. Hnutí Greenpeace tvrdí, že po provedení analýzy lidmi vyrobených chemických látek ve spotřebitelském zboží, prachu, odpadu z domácností, deštné vody a krve, se situace v oblasti chemických látek vymkla kontrole a ohrožuje přírodu a potažmo i lidstvo. Hnutí navrhuje globální řešení, jímž má být nahrazení chemikálií bezpečnějšími látkami. Zavádění přísnějších zákonů na ochranu přírody ve vyspělých zemích vedou znečišťující průmysl k přesunu do rozvojových zemí, ve kterých se z ekonomických důvodů na ochranu životního prostředí tak přísně nehledí. Hnutí Greenpeace bojuje za to, aby se v těchto zemích, které jsou ke všemu

26 Ve smyslu USA.

15 pro boj se znečištěním a průmyslovými nehodami nejhůře vybaveny, přestalo 27 s toxickými látkami obchodovat. V současnosti se uvažuje o nové regulaci toxických látek, již navrhuje Evropská komise . Evropa je největším producentem chemických látek na světě, přičemž Evropská komise ve svém návrhu vychází z faktu, že Evropa ztratila kontrolu nad distribucí chemikálií. Legislativní plán tedy navrhuje nahrazení nejnebezpečnějších chemikálií bezpečnějšími alternativami a také informovanost o látkách, které jsou v produktech obsaženy. Proti tomuto plánu se globálně staví chemická a průmyslová lobby, v čele s chemickým průmyslem USA a exekutivou USA za zády, jež jej hodlají napadnout u Světové obchodní 28 organizace . Evropská unie si je vědoma dosavadního nedostatečného systému kontrolních mechanismů. Jádrem reformy by měl být systém zvaný 29 REACH , což znamená registraci, zhodnocení a autorizaci chemických látek, přičemž hodlá trvat na bezpečnějších alternativách a změně systému 30 dokazování viny. Hnutí Greenpeace je ve svých požadavcích ještě radikálnější a požaduje úplný zákaz používání škodlivých látek, přičemž jejich použití by mělo být povoleno pouze v případech, kdy výrobce podá přesvědčivé důkazy o jejich nezbytné potřebě. V opačném případě by podle Greenpeace 31 regulační systém REACH ztratil své opodstatnění. Hnutí Greenpeace v minulosti dokumentovalo stovky případů, kdy rozvinuté země obchodovaly s toxickými látkami, či své problémy s toxickým odpadem přesouvaly na rozvojové země. Greenpeace požaduje úplný zákaz obchodování zmíněného typu s toxickými odpady. Tento požadavek byl institucionalizován v mezinárodní dohodě zvané Basilejská úmluva , jež vešla

27 28 http://www.greenpeace.org/international/campaigns/toxics. http://www.greenpeace.org/international/campaigns/toxics/chemicals-out-of- control/a-chance-for-change. 29 Registration, Evaluation and Authorisation of Chemicals. 30 Výrobní společnosti by měly prokazovat použití bezpečných látek ještě před zpracováním. 31 http://www.greenpeace.org/international/campaigns/toxics/chemicals-out-of- control/chemicals-regulation.

16 32 v platnost v roce 1992, ovšem její účinnost byla velmi slabá. V roce 1994 se koalici rozvojových zemí s některými státy západní a východní Evropy s podporou Greenpeace podařilo prosadit tzv. Basilejský zákaz , jenž vstoupil v platnost v roce 1998 a zakázal přesun odpadu do rozvojových zemí. Greenpeace v současnosti pořádá kampaně s cílem zabránit vládám a společnostem obcházení zmíněného zákazu, podporovat toxicky čistou výrobu, zastavit produkci toxických výrobků a obchod s nimi a zastavit toxické 33 technologie, jako například spalování.

Dlouhodobě udržitelný obchod 34 Světová obchodní organizace (WTO) dle argumentace hnutí Greenpeace propaguje volný obchod bez cel a omezení na úkor životního prostředí a zdraví lidstva, čímž napomáhá urychlování vyčerpávání přírodních zdrojů, a posouvá řešení důležitých celosvětových problému špatným směrem - od míru, bezpečnosti a udržitelnosti, pozdržuje a neřeší otázky týkající se nejchudších zemí. Podle Greenpeace jde o organizaci tajnůstkářskou, neprůhlednou a nedemokratickou. Greenpeace je proti takovému druhu globalizace, který dává vzrůstat síle společností a firem, přičemž hnutí trvá 35 především na environmentálních a sociálních než na ekonomických prioritách. Podle Greenpeace WTO ve jménu volného obchodu, čili otevírání ekonomiky, či liberalizace obchodu, obvykle ve prospěch větších a bohatších zemí, jejichž velké společnosti chtějí expandovat a prodávat do zahraničí, pokládá mezinárodní obchod za nejdůležitější ukazatel dobrého vývoje země, jenž ovlivňuje ekonomiku států. Ovšem v jediném sektoru, v němž rozvojové země mohou co získat (respektive co nabídnout), tedy v sektoru zemědělském a potravinářském, si vyspělé země chrání své trhy. Odstraňování cel a dalších překážek mezinárodního obchodu, tak jak jej nabízí WTO, tudíž nemusí být

32 Smith, J. 1999: 171-176. 33 http://www.greenpeace.org/international/campaigns/toxics/toxic-trade. 34 World Trade Organization.

17 vždy jen prostředkem, ale může se stát i zbraní, neboť není vždy rovnocenný, 36 čímž se ještě více zvyšuje rozdíl mezi bohatými a chudými zeměmi. Kromě již zmíněného důvodu, totiž že WTO je nástrojem bohatých a mocných zemí, vidí Greenpeace v jejím odmítání též následující důvody: WTO prosazuje volný obchod též s geneticky modifikovanými organismy, které Greenpeace odmítá; WTO staví volný obchod nad udržitelný rozvoj, čímž pomáhá ničit přírodní zdroje, neboť každá společnost chce vyrábět a prodávat víc a víc; těžařské, farmaceutické, ropné a další nadnárodní společnosti vyrábějí stále více a znečišťují životní prostředí; podrývá zákony na ochranu životního prostředí ve jménu volného obchodu; je nedemokratická, neboť bohaté a vlivné státy kvůli prosazení svých priorit mnohdy činí nátlak na státy chudší, a také neumožňují vstup na svá jednání nevládním organizacím.

2.2 - Historie hnutí Zrod hnutí Greenpeace je nedílně spjat se jménem Amchitka. Amchitka je ostrov u západního pobřeží Aljašky, na němž sídlilo přes 3000 kusů ohrožené mořské vydry a další zvířeny a v roce 1964 byl místem ničivých seizmických 37 otřesů, odkud se šířily vlny tsunami na pobřeží Oregonu, Kalifornie, Havaje a Japonska. I přes tuto seizmickou nestabilitu byl ostrov v roce 1969 vybrán vládou USA k testování nukleárních zbraní a 2. 10. 1969 na něm byla i přes protesty odborné veřejnosti z obav o vyvolání umělého zemětřesení odpálena megatunová jaderná puma. Odpálení pumy neskončilo katastrofou, přestože v kanadské Viktorii byly naměřeny hodnoty 6,9 stupňů Richterovy stupnice. Byly předloženy plány na uskutečnění dalšího jaderného výbuchu v roce 1971, jenž 38 měl být pětinásobně silnější.

35 http://www.greenpeace.org/international/campaigns/trade-and-the-environment. 36 http://www.greenpeace.org/international/campaigns/trade-and-the-environment/what- is-free-trade. 37 8,3 a 8,6 stupňů Richterovy stupnice (Brown, M., May, J.,: 6-7). 38 Tamtéž.

18 Americký hlubinný potápěč a v době druhé světové války obsluha radaru 39 Jim Bohlen a kvaker společně s mladým studentem práv a 40 zdatným námořníkem Paulem Cotem v roce 1970 založili výbor Nedělejte vlnu s cílem zabránit pokusnému jadernému výbuchu na Amchitce. Po rozšíření výboru o studenta ekologie Patricka Moorea a kanadského pracovníka sociální péče Billa Darnella byl výbor přejmenován na Greenpeace. Zakladatelé hnutí si 41 najali loď , se kterou vyrazili posíleni o několik novinářů na palubě k místu plánovaného výbuchu. Loď Greenpeace byla na cestě zastavena pobřežním kutrem Confidence a pod záminkou zapomenutého 42 43 proclení odeslána zpět. Mezitím po proslavení skupiny v celé Kanadě vyrazila ještě před vyplutím Greenpeace loď Edgewater Fortune překřtěná na Greenpeace Too, jež po cestě naložila čtyři členy původní posádky, nicméně v době výbuchu byla z důvodu špatného počasí a tankování ve vzdálenosti 1 100 km od epicentra. Cíle tak sice nebylo dosaženo, ovšem Greenpeace se dostalo zejména v Kanadě do povědomí, přičemž byl do Bílého domu zaslán 44 protestní dopis s 177 000 podpisy. Další kampaní, která zviditelnila hnutí Greenpeace, byl boj proti testování francouzských jaderných zbraní v atmosféře u atolu Mururoa, jenž započal v roce 1972. I přes odpor úřadů vyplula loď Greenpeace III a zakotvila asi 32 km od atolu v místě, kde se očekával radioaktivní spad. Loď byla 45 poškozena a posádka „zachráněna“ francouzským námořnictvem. I přes relativní neúspěch a následnou prohru u francouzského soudu vzbudil případ ve světě velkou pozornost a demonstrace proti francouzskému testování

39 Který Bohlena uvedl do kvakerské víry, kterážto hlásá pasivní odpor. Tento názor, hlásající, že stačí dávat najevo odpor svou vlastní přítomností („nesou svědectví, svědčí“), je nosný nejen v začátcích hnutí Greenpeace. 40 41 Don’t Make a Wave Committee. Jež byla pro tento účel přejmenována na Greenpeace. 42 43 Brown, M., May, J.,: 14. Jež bylo zásluhou novinářů na palubě. 44 Brown, M., May, J.,: 15. 45 Brown, M., May, J.,: 19-22.

19 jaderných zbraní v atmosféře, což po několika letech přimělo francouzskou vládu k částečnému ústupku a přeložení jaderných testovacích výbuchů z atmosféry pod zem, čímž lze považovat cíl Greenpeace alespoň za částečně splněný. Až do roku 1975 bylo hnutí Greenpeace zaměřeno vyloženě 46 jednostranně – proti nukleárnímu testování. Po roce 1975 se hnutí zaměřilo proti krutému zacházení s velrybami a proti jejich lovení, neboť některým druhům velryb hrozilo úplné vyhynutí. Hnutí Greenpeace začalo otevírat další 47 kanceláře a pobočky v Kanadě a USA. V roce 1976 udávalo hnutí počet svých příznivců na 10 000, ve skutečnosti však měla organizace pouze 30 hlavních 48 členů. V roce 1976 hnutí Greenpeace započalo s další kampaní na ochranu tuleňů. Tuleně chránili tím, že je postříkali zelenou barvou, čímž znehodnotili jejich kožešinu, avšak tuleňům neublížili. Poté co byl kanadským parlamentem neprodleně schválen zákon, jenž barvení tuleňů zakazoval, chránili podporovatelé Greenpeace tuleně vlastními těly, i tím, že je plašili nízko létajícími helikoptérami. V roce 1977 se vancouverské vedení hnutí dostalo do finančních potíží a rezignovalo, nicméně se podařilo ustavit Greenpeace Europe a vytvořit pobočky v Londýně a v Paříži a v Nizozemsku. Ve druhé polovině 70. let bylo hnutí činné v kampaních za záchranu velryb, tuleňů a protijaderné, která se začala zaměřovat též na boj proti ukládání jaderného odpadu do moře, i proti stavbě jaderných elektráren. Od roku 1979 pak začalo bojovat i proti zabíjení delfínů v Japonsku. Veškeré činnosti hnutí byly kladeny překážky ze strany úřadů zainteresovaných států.

46 V té době se po odchodu některých zakladatelů a po úmrtí Irvinga Stowea ujal vedení Greenpeace Robert Hunter. 47 Kromě ústřední ve Vancouveru např. v Honolulu, Bostonu, Los Angeles, Seattlu, New Yorku, Edmontonu, Winnipegu, Torontu, Montrealu aj. 48 Brown, M., May, J.,: 40.

20 V roce 1983 se podařilo sjednotit kanadskou, americkou a evropskou část hnutí a bylo vytvořeno hnutí Greenpeace International se sídlem v Nizozemsku, ke kterému se hlásilo celkem 25 000 aktivistů. Každá národní pobočka získala jistou autonomii a mohla pořádat vlastní kampaně, přičemž existovala ještě dozorčí komise se zástupci všech poboček, která měla 49 v pravomoci činit strategická rozhodnutí. Každá národní pobočka měla přispívat na účet Greenpeace International čtvrtinou svých příjmů. V roce 1985 se pozornost Greenpeace opět zaměřila na jižní Pacifik, konkrétně na ostrůvek Rongelap u atolu Bikini, na němž USA testovaly své jaderné zbraně, a posléze na atol Mururoa, k němuž mířila loď Greenpeace s názvem . Z této plavby nakonec vznikla celosvětově proslulá kauza, neboť loď byla potopena agenty francouzské tajné služby. Po potopení lodi Rainbow Warrior k atolu Mururoa odplulo dalších pět plavidel Greenpeace, nicméně byla francouzským válečným námořnictvem vykázána z nebezpečné zóny, i za cenu zatčení některých posádek. Po roce 1985 hnutí Greenpeace prochází rozšiřováním své působnosti jednak zvyšováním počtu národních poboček po celém světě, jednak zvýšením počtu kampaní, kterými se hnutí zaobírá.

2.3 - Organizační struktura Greenpeace International je globální environmentální organizací, která se skládá z ústředí Greenpeace International v Amsterodamu a dalších 27 50 51 národních a regionálních poboček , které mají své zastoupení ve 42 zemích světa.

49 Národní pobočky existovaly v Kanadě, Austrálii, Velké Británii, Francii, Nizozemí,

50USA a na Novém Zélandu. Greenpeace Argentina, Greenpeace Belgie, Greenpeace Brazílie, Greenpeace Kanada, Greenpeace Chile, Greenpeace Čína, Greenpeace Česká republika, Greenpeace Francie, Greenpeace Německo, Greenpeace Řecko, Greenpeace Indie, Greenpeace Itálie, Greenpeace Japonsko, Greenpeace Lucembursko, Greenpeace Mexiko, Greenpeace Nizozemsko, Greenpeace Nový Zéland, Greenpeace Rusko, Greenpeace Španělsko, Greenpeace Švýcarsko, Greenpeace Velká Británie a

21 52 Vrcholným orgánem Greenpeace International je Rada (dále SGC), která je složena z 27 důvěrníků národních a regionálních poboček Greenpeace. SGC se schází jednou ročně, aby projednala dlouhodobou strategii organizace, změnila její strukturu (v případě potřeby), zvážila přihlášky nových národních či regionálních poboček, stanovila rozpočet Greenpeace 53 International a zvolila Představenstvo SGC. Představenstvo se skládá ze sedmi členů. Představenstvo dohlíží na dodržování ročního rozpočtu Greenpeace International a revidovaných účtů organizace, ustanovuje výkonného ředitele Greenpeace International a dohlíží 54 55 na jeho činnost. V současné době je složení Představenstva SGC následovné: předsedkyní představenstva je Anne Summers (Austrálie), Ashish Kothari (Indie) člen, Beverley Thorpe (Kanada/Velká Británie) členka zodpovídající za řízení akcí na podporu čisté produkce, Jeanne Moffat (Kanada) členka – poradkyně v oblasti správní a právní, Jean-Paul Wou (Čína) člen – poradce v oblasti práva, Lieven Denys (Belgie) člen, Sérgio Haddad (Brazílie) člen. Výkonný ředitel Greenpeace International vede a koordinuje mezinárodní kampaně, monitoruje činnost národních a regionálních poboček hnutí a 56 poskytuje jim globální služby a podporu. V současné době je výkonným

Greenpeace Spojené státy Americké.

51(http://www.greenpeace.org/international/about/how-is-greenpeace-structured). Greenpeace Australia-Pacific (Greenpeace Austrálie, Greenpeace Fidži, Greenpeace Papua-Nová Guinea); Greenpeace střední a východní Evropa (Greenpeace Rakousko, Greenpeace Maďarsko, Greenpeace Polsko, Greenpeace Rumunsko, Greenpeace Slovensko); Greenpeace Středomoří (Greenpeace Kypr, Greenpeace Izrael, Greenpeace Libanon, Greenpeace Malta, Greenpeace Tunisko, Greenpeace Turecko); (Greenpeace Dánsko, Greenpeace Finsko, Greenpeace Norsko, Greenpeace Švédsko); Greenpeace Jihovýchodní Asie (Greenpeace Filipíny, Greenpeace Thajsko).

52(http://www.greenpeace.org/international/about/how-is-greenpeace-structured). 53 Stichting Greenpeace Council. Board of Stichting Greenpeace Council. 54 55 Lahusen, Ch. 1999: 192. 56 Březen 2006. Únor 2006.

22 ředitelem Greenpeace International Gerd Leipold, dlouholetý aktivista Greenpeace Německo. Greenpeace udává celkový celosvětový počet stoupenců své organizace přibližně okolo 2,8 milionu, přičemž dle výroční zprávy za rok 2004 došlo k meziročnímu poklesu členské základny o 4,9 %. Je zřejmé, že k poklesu členské základny dochází v zemích, v nichž Greenpeace působí již delší dobu, neboť pobočky v Latinské Americe a Asii vykazují již podruhé za sebou 80 % 57 meziroční vzrůst členů. Organizační základnu ústředí Greenpeace International v Amsterodamu doplňují čtyři námořní lodě, The Rainbow Warrior, The Arctic Sunrise, The 58 59 Esperanza a The Argus, a jeden horkovzdušný balon, které jsou využívány 60 v kampaních Greenpeace International.

2.4 - Zdroje Nejdůležitější složkou každé organizace bez ohledu na sféru, v níž působí, jsou zdroje, z nichž může čerpat při vyvíjení své činnosti. Zdroje mohou být různé povahy. Rozlišujeme např. zdroje finanční, materiální, lidské a další. Vzhledem k tomu, že všechny druhy zdrojů jsou získávány skrze společnost, tedy pocházejí z působení a vlivu či tvůrčí činnosti jednotlivých částí společnosti, můžeme je nazvat sociálními zdroji. Finanční zdroje mohou neziskové organizace získávat buď od státních orgánů, nebo od soukromých subjektů ať už právnických, či fyzických osob, nebo z vlastních zdrojů (členské příspěvky). Státní orgány umožňují tok finančních prostředků do oblasti neziskového sektoru v případech, kdy se stát cítí být odpovědný za poskytování určitých služeb pro společnost, ale není v určitých oblastech schopen dosáhnout efektivity minimálně srovnatelné

57 58 http://www.greenpeace.org/international/press/reports/annual-report-2005. 59 Všechny tři registrované v Amsterodamu. 60 Registrovaná v Rotterdamu. http://www.greenpeace.org/international/about/ships.

23 s efektivitou neziskových organizací. Ekonomické subjekty jsou ochotny finančně podporovat občanský sektor převážně s vidinou daňového zvýhodnění (v čemž tedy můžeme vidět spíše podporu státu, který se zbavuje povinnosti přímé finanční podpory nastavením takových daňových pravidel, která by umožnila příliv prostředků do neziskového sektoru přímo ze sektoru ziskového, a nikoli nepřímo přes státní rozpočet), s vidinou protislužby (např. provozování reklamy), v případě, že dotčená nezisková organizace je v určitém smyslu servisní organizací zmíněného ekonomického subjektu, anebo z čistého mecenášství vycházejícího z osobního vztahu vedení firmy k podporované organizaci. Finanční prostředky od soukromých osob jsou pak převážně osobního charakteru v případě ztotožnění se s cílem konkrétní organizace, nebo jako pomoc organizaci, v níž působí jeho blízcí, či jako náhrada za svoji osobní neangažovanost. Hnutí Greenpeace si pro udržení naprosté nezávislosti na politických a státních strukturách samo zakázalo přijímat finanční prostředky od vlád států, zemí i regionů, od městských a obecních rad i od politických stran. Ze stejného důvodu nepřijímá příspěvky od právnických osob, vyžadujících protislužby, které by mohly ohrozit chod či pověst hnutí. Přijímat příspěvky a dary smí pouze od fyzických osob, od nezávislých grantových organizací a od právnických osob, které nejednají v rozporu s cíli hnutí Greenpeace.

2.5 - Prezentace požadavků a prostředky prosazování Hnutí Greenpeace vzniklo jako organizace, která poukazuje na globální světové problémy. Původní strategie byly formovány jako konfrontační, čili se jednalo o blokády, přítomnost v zakázaných zónách atp. Postupně se hnutí rozšířilo do mnoha zemí všech světových kontinentů, což mělo dopad i na změnu, či spíše rozšíření repertoáru volených strategií. Na mezinárodní úrovni hnutí doposud volí nekonformní akce, které způsobem svého provedení přitahují pozornost médií a skrze ně ovlivňují veřejnost. Prostředky prosazování

24 61 svých požadavků jsou v současnosti již mnohem bohatší. Jedná se zejména o jednání na úrovni mezinárodních institucí za účelem ochrany životního prostředí, nebo o provádění vědeckých výzkumů zabývajících se týmž předmětem, a publikování jejich výsledků, popřípadě odvolávání se na ně při jednáních. Své požadavky hnutí prezentuje v písemné podobě zejména na internetových stránkách hnutí Greenpeace, popřípadě v tiskovinách, které rozesílá národním pobočkám či které používá při rozličných kampaních. Dalším způsobem jsou již zmíněné akce rozličného charakteru, kterými hnutí ke svým kampaním přitahuje pozornost veřejnosti nebo médií, skrze něž se snaží ovlivnit politické rozhodování ve věcech týkajících se agendy hnutí. Na národní úrovni mají jednotlivé pobočky hnutí otevřenou možnost volby vlastních metod prosazování požadavků, s jedinou výjimkou, a to že všechny prostředky a metody musejí být nenásilné.

61 Hnutí Greenpeace tyto požadavky ovšem nechápe jako své, nýbrž jako požadavky Země a přírody, jejímiž zástupcem se cítí být.

25 3 - Greenpeace Česká republika Spolek Greenpeace Česká republika je neziskovou organizací s mezinárodním prvkem ve smyslu zákona č.116/1985 Sb., jenž je součástí 62 mezinárodní organizace Greenpeace International, a ve své činnosti se řídí svými Stanovami, licenční dohodou, uzavřenou mezi Greenpeace Česká republika a Stichting Greenpeace Council, Rámcovou smlouvou s Greenpeace International, Směrnicí Greenpeace International pro národní úřady a dále zákony České republiky o dobrovolných organizacích na území České 63 republiky. V rámci organizační struktury hnutí Greenpeace, jež je velmi jednoduchá, probíhá vertikální komunikace mezi Greenpeace Česká Republika přímo s mezinárodní centrálou Greenpeace International, která provádí plánování na budoucí rok s výhledem na dalších 3 až 5 let, sbírá informace o dění a aktivitách národních a regionálních poboček, zajišťuje přechod na standardní design internetových stránek, a v případě požadavku ze strany národní pobočky zajišťuje nezbytnou pomoc či podporu. Greenpeace Česká republika komunikuje též v horizontální rovině, s národními či regionálními pobočkami, převážně v evropském, ponejvíce středoevropském prostoru. Za příklad lze dát častou komunikaci s Greenpeace Slovensko, jež se projevuje například společnou účastí a podporou členů Greenpeace Slovensko na některých akcích Greenpeace Česká republika a naopak. Zvláštní postavení má organizace Greenpeace Evropská unie se sídlem v Bruselu, jež není obvyklou regionální pobočkou Greenpeace, sdružující několik národních poboček, jimž zajišťuje zázemí pro jejich činnost. Greenpeace Evropská Unie je sice sdružením národních poboček členských

62 Jméno Greenpeace, jeho český ekvivalent „Zelený mír“, případně další české ekvivalenty odvozené ze jména Greenpeace náleží Stichting Greenpeace Council

63(Stanovy spolku Greenpeace Česká republika: 1). Stanovy spolku Greenpeace Česká republika: 1.

26 států Evropské unie, ovšem stojí mimo organizační strukturu Greenpeace International, a finanční zdroje na její činnost jsou získávány především od poboček zemí EU a částečně též od Greenpeace International. Jejím účelem je lobbistické zastoupení Greenpeace při orgánech Evropské unie, programová koordinace při řešení evropských témat a poskytování servisních služeb při 64 realizaci kampaní s vyloženě „evropskou“ tématikou.

3.1 - Agenda a historie hnutí v České republice První, dalo by se říci pionýrskou akcí Greenpeace na českém území bylo 65 vyvěšení transparentu, který v den prvního výročí havárie černobylské jaderné 66 elektrárny instalovala na budově Národního muzea v Praze skupinka 67 nadšenců, o níž se dnes neví zhola nic. K založení české, respektive v té době ještě československé pobočky Greenpeace mohlo dojít až po roce 1989, kdy došlo ke změně režimu. Československá pobočka Greenpeace byla oficiálně založena v roce 1991 a 68 jejím sídlem byla Praha. Hned od počátku svého působení začali členové Greenpeace pracovat na kampani, která stála již u zrodu hnutí Greenpeace, tedy na kampani proti jaderné energii. Tato kampaň měla na českém území konkrétní podobu, jíž byla snaha o zastavení prací na jaderné elektrárně Temelín a na jejím nedokončení. Tato několik let trvající dlouhodobá kampaň přinesla pouze částečný úspěch, jímž bylo rozhodnutí vlády z roku 1991 o upuštění od dostavby třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny v Temelíně. V rámci kampaně proti uvedení temelínské jaderné elektrárny, jež nabývala v různých obdobích rozličných podob, volených podle povahy problémů, na které Greenpeace upozorňovalo,

64 Telefonický rozhovor s výkonným ředitelem Greenpeace Česká republika ze dne 11.5.2006. 65 S textem: „Nikdy více Černobyl. Pro budoucnost bez atomu. Greenpeace“. 66 67 26.dubna 1987. Greenpeace magazín, jaro 2001. 68 Výroční zpráva za rok 2002.

27 proběhla například v roce 1999 kampaň, která před rozhodováním vlády informovala o ekonomické nevýhodnosti její dostavby, v roce 2000 pak před referendem o dostavbě temelínské jaderné elektrárny provádělo hnutí Greenpeace ČR informační kampaň o nepotřebnosti zmíněné elektrárny, jejíž téměř celá produkce bude směřována k vývozu, po rozhodnutí o dostavbě Temelína pak Greenpeace změnilo taktiku a jalo se upozorňovat na technické a technologické nedostatky a nevyřešená rizika před jeho spuštěním i v průběhu zkušebního provozu. Další kampaní, které se Greenpeace Česká republika věnovalo v první polovině devadesátých let dvacátého století, byla kampaň za záchranu Libkovic, obce v severních Čechách, jejíž existence byla ohrožena těžbou uhlí. Aktivisté Greenpeace se v letech 1992 až 1995 snažili různými způsoby, zejména blokádami, zabránit rozšiřování uhelného těžebního prostoru, který 69 měl zasáhnout též celé území obce. Podařilo se jim k případu obrátit 70 pozornost médií, veřejnosti i politiků. Nakonec však po několikerých změnách těžebních plánů, převodu kompetencí mezi ministerstvy, pádu ředitele Mostecké uhelné společnosti a slibech, že dále se již těžit nebude, výsledkem celé kampaně bylo, že v roce 1995 zůstal z celé obce zachován pouze kostel, 71 který byl však v tichosti v roce 2002 též zbourán. Přelom roku 1992 a 1993 byl ve znamení rozdělení ČSFR, jež se dotklo taktéž i spolku Greenpeace Československo, jenž musel v následujících pěti letech pracovat ve ztížených podmínkách, totiž ve dvou postupně se odcizujících právních prostředích, neboť v roce 1993 založená pobočka Greenpeace na Slovensku byla až do roku 1998 součástí Greenpeace Československo až do roku 1998, v němž došlo k administrativnímu oddělení slovenské pobočky a vzniku Greenpeace Česká republika a Greenpeace Slovensko.

69 Ve svém počínání však nebyli sami, neboť úzce spolupracovali s mosteckou organizací Hnutí Duha. 70 Na místo samé dokonce přijel i tehdejší prezident Václav Havel.

28 Od roku 1993 připojil spolek Greenpeace Česká republika ke svým dosavadním činnostem novou kampaň – proti ilegálnímu obchodu s toxickým odpadem. Tato kampaň byla zejména zpočátku vedena konfrontačně – blokádou transportu toxického odpadu ze Spolkové republiky Německo, který na hraničním přechodu do České republiky vystopovali aktivisté hnutí Greenpeace. Kampaň pokračovala v roce 1998 kampaní za vyčištění nezajištěné toxické skládky v Milovicích, na které bylo ilegálně uloženo 20 000 tun nebezpečného odpadu včetně kyanidů, PCB, DDT a dioxinů a jež byla asanována v roce 2000. V roce 1997 byla expedicí Labe Tour 97, které se zúčastnila loď Albatros, jejíž posádka odebírala a podrobovala analýze vzorky vody u největších znečišťovatelů, zahájena kampaň proti znečišťování Labe. Již v roce 1998 byly znatelné první výsledky, když chemická továrna Synthesia přestala vypouštět toxické odpady do řeky. S uvedenou kampaní proti znečišťování Labe úzce souvisí kampaň za vyčištění provozů kontaminovanými dioxiny ve Spolaně Neratovice. Greenpeace Česká republika již v roce 2001 poukázalo na vysoce nebezpečné objekty, které byly zamořeny již od šedesátých let dvacátého století vysoce jedovatými dioxiny. Hnutí započalo kampaň, která měla za úkol dosáhnout jejich sanace. Součástí této kampaně bylo i varování před nebezpečím zamoření okolních prostor v případě povodní, neboť dotčené objekty se nacházely v zátopové zóně. Neobvykle rozsáhlé povodně v roce 2002 daly bohužel aktivistům, kteří již mohli pouze monitorovat rozsáhlé škody, za pravdu. Již v roce 2003 se Greenpeace opět vydává na plavbu po řece Labi, aby rok po ničivých povodních upozornilo na nebezpečí spojená s výrobou chemických látek v celé řadě průmyslových podniků nacházejících se na břehu Labe. Když v roce 1997 postihla Moravu velká povodeň, hnutí Greenpeace Česká republika ji pochopilo jako výzvu a aktivizovalo další kampaň Za rozvoj

71 http://zpravodajstvi.ecn.cz/index.stm?x=137143.

29 solární energie, kterou můžeme chápat jako součást globální kampaně Greenpeace Za rozvoj energie z obnovitelných zdrojů. Již v roce 1998 rozběhlo tzv. projekt Fénix, v němž informovalo obce postižené povodněmi o možnostech získávání energie z obnovitelných zdrojů, a samo se podílelo na vybavování mateřských škol, škol i jednotlivých domů solárními fotovoltaickými články, a též i na vybavování obcí kotli na biomasu. V roce 1999 hnutí v kampani pokračovalo vyhlášením Solar Tour 99, kdy v rámci informační kampaně objelo Českou republiku s tehdy největší fotovoltaickou dvoukilowattovou elektrárnou, kterou vystavovalo jako ukázku možného čerpání energie z obnovitelných zdrojů. Ve stejném roce hnutí započalo s kampaní 100 solárních škol, ve které šlo o vybavování škol a školních zařízení solárními elektrárnami, přičemž již v roce 2000 byla zmíněnou fotovoltaickou elektrárnou vybavena první škola. V roce 1997 zahájil spolek Greenpeace Česká republika informační a spotřebitelskou kampaň o nebezpečí toxických hraček z PVC pro nejmenší děti. Již v roce 1998 se podařilo dosáhnout zákazu používání PVC v obalech, a v roce 2001 byly z prodeje staženy hračky obsahující PVC. V roce 1998 provedlo hnutí Greenpeace Česká republika kampaň proti otevření nového uhelného dolu v chráněné krajinné oblasti v Beskydech. V roce 2000 Greenpeace Česká republika zahájilo dosud poslední ze svých velkých kampaní – kampaň proti geneticky modifikovaným produktům, bojem za povinné označování geneticky modifikovaných potravin. Již v roce 2000 v reakci na vedenou kampaň některé z obchodních řetězců stahují zmíněné potraviny z prodeje. V roce 2001 pak bylo na základě kampaně vedené Greenpeace Česká republika i dalšími subjekty upuštěno od pěstování geneticky manipulované pšenice v České republice. Kampaň proti geneticky modifikovaným produktům ještě zdaleka není u konce, neboť již v roce 2002 vedlo Greenpeace boj proti pokusům s geneticky upravenou kukuřicí na jižní Moravě.

30 Spolek Greenpeace Česká republika se též příležitostně podílí na velkých mezinárodních akcích Greenpeace International, kdy např. v roce 2003 zahájilo v rámci kampaně na ochranu velryb kampaň za vstup České republiky do Mezinárodní velrybářské komise, ve stejném roce vedlo kampaň proti válce v Iráku vedené pod velením USA, a průběžně se připojuje ke kampaním vedeným formou tzv. kyberaktivismu.

3.2 – Sociální a politický kontext Greenpeace Česká republika není jedinou organizací svého druhu, není tedy ani výlučným reprezentantem dané problematiky, neboť environmentální sektor je v České republice značně rozmanitý, tudíž v České republice existuje řada dalších organizací, které ve společnosti plní podobné funkce. V České republice existují environmentální zájmové skupiny, jež bychom podle vzniku či napojení na mezinárodní struktury mohli rozdělit do tří skupin: 1) pobočky mezinárodních hnutí (např. Greenpeace Česká republika) 2) česká organizace spolupracující či napojená na mezinárodní hnutí (např. Hnutí Duha – Friends of the Earth) 3) česká organizace bez napojení na mezinárodní struktury (např. Nesehnutí) 72 Víceméně všechny environmentální skupiny (s výjimkou lokálních) pracují podle obdobného schématu, kterým je ústředí s několika placenými pracovníky, kteří organizují a koordinují činnost dobrovolných aktivistů za účelem dosažení vytčených cílů. Zájmové skupiny zaměřující se na environmentální tématiku jsou spolkem Greenpeace Česká republika chápány jako příbuzné organizace, či jako potenciální spojenci, nicméně Greenpeace Česká republika, přestože se nikterak nebrání spolupráci s ostatními skupinami, neuzavírá trvalé koalice s žádným subjektem, neboť jako zásadní podmínku pro svoji činnost vidí zachování své absolutní nezávislosti jak na státních orgánech, ekonomických

72 Alespoň ty nejvýznamnější.

31 subjektech stáních i soukromých, tak i v rámci neziskových organizací. Jako příklad můžeme uvést třeba spolupráci s Hnutím Duha na kampani za záchranu 73 Libkovic, nebo koordinaci společného postupu s Hnutím Duha, organizací Děti Země a se zájmovou skupinou Jihočeské matky v některých fázích protitemelínské kampaně. Jedním z hlavních subjektů, vůči nimž Greenpeace Česká republika vystupuje se svými požadavky, je vláda, v jejích řadách pak ponejvíce Ministerstvo životního prostředí jakožto subjekt, který vykonává pravomoci a vládní kompetence v environmentálním sektoru, jenž mimo jiné k zabezpečení a kontrolní činnosti vlády České republiky koordinuje ve věcech životního prostředí postup všech ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy České republiky. Na tomto místě je nutno podotknout, že určité rozhodovací pravomoci v zájmovém sektoru spolku Greenpeace Česká republika patří též dalším ministerstvům, ponejvíce Ministerstvu zemědělství, či Ministerstvu průmyslu a obchodu, takže Ministerstvo životního prostředí není jediným rozhodovacím orgánem ve zmíněné oblasti, ovšem, jak už bylo předesláno, hraje úlohu prostředníka a koordinátora, a k případům, v nichž nerozhoduje, má alespoň možnost vyjádření. Kromě zmíněných ústředních subjektů se ochranou životního prostředí v rámci státní správy zabývají odbory životního prostředí při krajských a pověřených městských a obecních úřadech. Spolek Greenpeace Česká republika se dále angažuje coby účastník řízení jak na zmíněných úřadech, tak třeba i ve správních řízeních stavebního charakteru, jako je např. schvalování či revize územních plánů, zvláště jsou-li jimi dotčena chráněná území. Přístup české vlády a vlastně též celé exekutivy nejen vůči Greenpeace Česká republika, ale vůči všem organizacím environmentálního sektoru bychom mohli rozdělit do tří etap. Prvním údobí, ohraničené lety 1990 a 1992, lze nazvat

73 http://zpravodajstvi.ecn.cz/index.stm?x=137143.

32 obdobím bouřlivého rozvoje organizací občanského sektoru včetně organizací environmentálních. Ve druhém období mezi lety 1992 a 1997 lze vypozorovat jednoznačně odmítavý postoj tehdejších vlád k politické funkci nezávislých neziskových organizací působících nejen v environmentálním sektoru, které byly spatřovány a ukazovány jako nežádoucí či škodlivé vůči státu i celé společnosti procházející společenskými změnami. Zmíněný postoj vlády byl důsledkem sporu idejí a ideálů mezi tehdejším prezidentem Václavem Havlem a předsedou vlády Václavem Klausem. Havlovo pojetí se od počátku, kdy prosazoval ideál demokracie, jímž je občanský étos a reprezentace pomocí aktivního občanství a sociálních hnutí, postupně změnilo na pojetí, v němž je občanská společnost nedílnou součástí demokratické společnosti, a nikoli jejím ideálem. Oproti Havlovu pojetí Václav Klaus byl zastáncem politického stranictví a politických stran, které jsou dle něj jedinými demokratickými legitimními reprezentacemi. Občanské aktivity tudíž vnímal coby nelegitimní vůči státu, a též jako pokus elit získat moc na úkor demokraticky zvolené politické reprezentace. Neziskové organizace a občanské aktivity byly Václavem Klausem považovány za překážku vládnutí a probíhající transformace, přičemž vládní prioritou bylo dosažení pokroku zejména v ekonomických reformách. Transformace společenské mělo být dosaženo pouze etablováním soutěživého 74 systému politických stran. Rétorika čelného představitele exekutivy byla přebírána nejen členy vlády, ale též ministerstvy, úřady státní správy na všech úrovních a též policií a ostatními bezpečnostními složkami. V roce 1995 byly dokonce tři nejvýznamnější environmentální organizace mezi nimi i Greenpeace Česká republika zařazeny na seznam sledovaných extremistických organizací, z nějž byly po protestech nejen z jejich strany vyškrtnuty. Zmíněný postup exekutivy měl několik důsledků:

74 Hartlová, H. 2005: 34-37.

33 a) setření rozdílů mezi několika ideovými proudy v environmentálních organizacích; b) závislost českých environmentálních neziskových organizací na zahraničních finančních zdrojích; c) přijetí méně konfliktních strategií, popření, že by byly politickými 75 organizacemi a vyhledávání kontaktů s politickou elitou. Třetí etapa počínající rokem 1998 je charakterizována obratem postoje exekutivy k environmentálním organizacím i vůči neziskovému či občanskému sektoru jako celku. V environmentálním sektoru došlo ke jmenování praktických ekologů Martina Bursíka a posléze Miloše Kužvarta do funkce ministra životního prostředí. Došlo k rozvoji a stabilizaci komunikace a vztahů mezi environmentálními organizacemi a ministerstvy i ostatními státními úřady, přičemž se výrazně zlepšila zejména situace v informovanosti ze strany exekutivy vůči subjektům občanské společnosti. Pobočka hnutí Greenpeace v České republice vznikla na počátku období, pro něž je příznačné postupné zlepšování stavu životního prostředí. Přestože situace doposud není nikterak ideální, přeci jen česká společnost pokračuje v trendu postupně se snižujícího zatěžování životního prostředí. Greenpeace Česká republika tedy působí v zemi, jejíž postoje a výstupy v environmentální oblasti se diametrálně odlišují od předchozího období. V české společnosti jsou požadavky na zvýšení ochrany životního prostředí chápány jako požadavky legitimní, a tudíž nejsou environmentálním zájmovým skupinám, mezi něž můžeme hnutí Greenpeace zařadit, činěny žádné překážky pro vstup do politické diskuse.

75 Fagan, Jehlicka, 2003: 53-55.

34 3.3 - Organizační struktura Orgány Greenpeace Česká republika jsou shromáždění volitelů a představenstvo, která mohou ustanovit technické, vědecké, procedurální a jiné výbory nebo komise a rozhodovat o organizaci, struktuře a funkci těchto výborů.

Shromáždění volitelů – je vrcholným orgánem Greenpeace Česká republika, jenž má v pravomoci: - rozhodovat o celkovém strategickém směru rozvoje navrženém představenstvem, rozhodovat o celkové roční účetní uzávěrce, měnit stanovy, volit a uvolňovat členy představenstva, volit volitele, volit členy výběrové komise a rozpustit spolek. Shromáždění volitelů se skládá z nejméně pěti a nejvíce dvaceti volitelů. Shromáždění volitelů se schází minimálně jednou ročně, přičemž k jeho platnosti je zapotřebí účasti minimálně poloviny stávajících volitelů. K platnosti rozhodnutí postačuje nadpoloviční většina hlasů přítomných volitelů, s výjimkou usnesení, jímž se ruší spolek, mění stanovy či ukončuje funkční období představenstva nebo jednotlivého volitele, pro něž je stanovena potřebná kvalifikovaná dvoutřetinová většina všech stávajících volitelů. Volitelé – jsou voleni na tříleté funkční období shromážděním volitelů na návrh výběrové komise, přičemž mohou být zvoleni maximálně na tři funkční období po sobě jdoucí s minimální roční přestávkou před dalším zvolením. Volitel může být za stanovených podmínek shromážděním volitelů vyloučen ze shromáždění volitelů, nebo mu může být shromážděním volitelů zkráceno funkční období. Volitel může být na shromáždění volitelů zastoupen prostřednictvím plné moci jiným volitelem, přičemž každý volitel smí zastupovat maximálně jednoho zastupovaného volitele. Volitelem může být zvolena osoba starší 18 let, bez 76 ohledu na národnost nebo státní příslušnost. Představenstvo – je statutárním orgánem Greenpeace Česká republika. Jménem spolku jedná předseda představenstva samostatně, nebo dva členové představenstva společně. Představenstvo dohlíží na činnost managementu

35 Greenpeace Česká republika a jeho nakládání s majetkem spolku, uzavírá a rozvazuje pracovní poměr s výkonným ředitelem Greenpeace Česká republika, 77 jmenuje a odvolává důvěrníka do SGC , schvalovat roční rozpočty navržené výkonným ředitelem, jmenovat ze svých členů předsedu a místopředsedu představenstva. Počet členů představenstva nesmí být nižší než tři a vyšší než sedm. V případě uvolnění místa člena představenstva je představenstvo oprávněno kooptovat náhradního člena buď do skončení volebního období, nebo do následujícího zasedání shromáždění volitelů. Členové představenstva jsou voleni na dvouleté funkční období střídavě, aby případné obměňování členů představenstva probíhalo po částech. Členem představenstva se stejně jako volitelem může stát i občan jiného státu. Například v roce 2003 byli v pětičlenném představenstvu Greenpeace Česká republika tři osoby mající občanství České republiky, jedna německá členka Greenpeace a jeden 78 zástupce švýcarské pobočky. Předseda představenstva - zajišťuje veškerou komunikaci mezi představenstvem a výkonným ředitelem, svolává zasedání představenstva a shromáždění volitelů, předsedá zasedáním představenstva a stanovuje jejich program a pravidelně ročně hodnotí činnost výkonného ředitele. Výkonný ředitel – odpovídá za každodenní vedení spolku a zajištění jeho činnosti, za podávání zpráv organizaci Greenpeace International. Na základě plné moci vystavené předsedou představenstva může výkonný ředitel 79 zastupovat spolek Greenpeace Česká republika.

Zajímavou se jeví otázka členské základny Greenpeace Česká republika, neboť o členech spolku není ve stanovách žádné zmínky. Hovoří se pouze o

76 77 Stanovy spolku Greenpeace Česká republika: 3-4. Obvykle z řad představenstva, jenž zastupuje Greenpeace Česká republika na výroční valné hromadě GI. Jeho funkční období je dvouleté (Stanovy spolku

78Greenpeace Česká republika: 5). 79 Výroční zpráva za rok 2003. Stanovy spolku Greenpeace Česká republika: 4-7.

36 podporovatelích, kteří podporují spolek svou nezištnou pomocí a placením příspěvků a finančních darů a jsou věrni jeho cílům. Fakt, že jména podporovatelů splňujících výše uvedené podmínky jsou vedena ve zvláštní knize, či elektronickém seznamu, z něhož mohou být vyškrtnuti představenstvem spolku na návrh výkonného ředitele nebo na vlastní žádost, by podporoval tezi, předpokládající, že podporovatelé tvoří členskou základnu Greenpeace Česká republika. Ovšem neexistence možnosti podporovatelů zasahovat do rozhodovacího procesu a ovlivňování dalšího působení a rozvoje Greenpeace Česká republika by podporovala spíše tezi předpokládající, že Greenpeace Česká republika je organizací bez široké členské základny, která 80 se spoléhá na podporu osob s ní spjatých spíše svými ideovými názory než formálním členstvím. Tuto variantu, čili hnutí a nikoli členskou organizaci 81 potvrdila i tisková mluvčí Greenpeace Česká republika. Nárůst počtu podporovatelů spolku Greenpeace Česká republika bychom mohli rozdělit do čtyř etap. V první etapě od založení Greenpeace Česká republika až do roku 1997 počet podporovatelů pouze velmi mírně stoupal ke hranici tisíce podporovatelů. Druhá etapa byla zahájena rokem 1998, kdy se počet podporovatelů přiblížil hranici 2500, rok 1999 bychom mohli označit za rok největšího boomu, neboť na jeho konci podporovalo Greenpeace Česká republika již téměř 8500 osob, a za konec druhé etapy lze považovat rok 2000, 82 ve kterém se počet podporovatelů přiblížil hranici 11 000. Třetí etapou pak můžeme nazvat období od roku 2001 do roku 2005, ve kterém se již počet 83 podporovatelů výrazně nezvýšil. Poslední, čtvrtou dosud neukončenou etapou

80 Byť pravidelnou a soustavnou. 81 Telefonický rozhovor s tiskovou mluvčí Greenpeace Česká republika ze dne 23. 2.

822005. 83 Výroční zpráva za rok 2000. V červenci roku 2005 činil počet podporovatelů Greenpeace Česká republika přibližně 11500 osob (Rozhovor s tiskovým mluvčím Greenpeace Česká republika ze dne 11. 7. 2005).

37 je období od roku 2005 do současnosti, kdy za poslední jeden rok vzrostl počet 84 podporovatelů spolku Greenpeace Česká republika na 19 000. Sídlem Kanceláře spolku Greenpeace Česká republika, která zaměstnává přibližně deset placených pracovníků, je Praha. Odtud probíhá komunikace se všemi členy a podporovateli spolku, převážně hromadnou elektronickou poštou. Do budoucna se uvažuje o zřízení regionální kanceláře v Brně, jež by svým působením měla obsáhnout území Moravy, nicméně finanční situace Greenpeace Česká republika je taková, že zmíněné zřízení regionální 85 kanceláře dosud není na pořadu dne.

3.4 – Zdroje Peníze jsou jedním z nejdůležitějších prvků, jež pro svůj chod instituce občanské společnosti potřebují. Platí to zvláště pro instituce s formální strukturou a pravidelnou činností, neboť například v případech občanských sdružení založených na lokální bázi, popřípadě s jediným úzce vytýčeným cílem bude nejdůležitějším komponentem volný čas. V českých podmínkách převažuje finanční podpora neziskového sektoru 86 ze strany státu formou grantových programů jednotlivých ministerstev. Podpora ze strany ziskového sektoru není dosud rozvinutá, a to z důvodu neexistujícího legislativou umožněného systému daňových úlev pro podnikatelské subjekty podporující sektor neziskový. Pokud hovoříme o podpoře fyzickými osobami, pak pouze v případech zaangažovaných osob, jako jsou sami členové hnutí, organizací či jejich blízcí, kteří si sami platí nezbytné náklady na provoz (cestovné, stravu atd.) ve snaze snížit nákladové položky vlastní organizace. Dalším (avšak nikoli výrazným) zdrojem získání financí jsou

84 Telefonický rozhovor s fundraiserkou Greenpeace Česká republika ze dne 11. 5. 2006. 85 Rozhovor s tiskovým mluvčím Greenpeace Česká republika ze dne 11. 7. 2005. 86 Greenpeace Česká republika však dle ustanovení SGC může využívat pouze grantů od nezávislých organizací.

38 příspěvky ze zahraničí, ať již získáním grantů, nebo od příbuzných zahraničních organizací. Zdrojem jmění Greenpeace Česká republika jsou počáteční kapitál vložený zakladateli, výtěžky z různých činností, příspěvky, dary, příspěvky, dary od právnických osob, příležitostný prodej zboží a služeb a z majetku, získaného 87 jiným zákonným způsobem s politikou financování Greenpeace International. Největší objem mezi příjmovými položkami Greenpeace Česká republika tvoří příspěvky od soukromých dárců, které tvoří přibližně tři čtvrtiny všech příjmů Greenpeace Česká republika. V prvních letech od vzniku hnutí v České republice tvořil velmi důležitou příjmovou položku grant od Greenpeace International, ten ovšem již koncem minulého století mezi příjmy organizace postupně oslaboval, až od roku 2002 zcela zanikl. Od toho roku se organizace Greenpeace Česká republika stala plně nezávislou národní pobočkou Greenpeace International. Dosažení plného samofinancování spolku bylo 88 dosaženo cíleným působením tzv. fundraiserů, kteří mají za úkol získávání zdrojů potřebných pro činnost spolku. Greenpeace Česká republika s fundraisingem začala v roce 1997 a v dnešní době se mu věnují čtyři 89 zaměstnanci. Tito zaměstnanci se sice kromě získávání zdrojů věnují ještě komunikaci s příznivci, správě databáze a ochraně osobních údajů, nicméně fakt, že se získáváním zdrojů zabývá více než třetina ze zaměstnanců kanceláře, je více než výmluvný. V praxi lze rozlišit dva druhy komunikace na něž se fundraiseři zaměřují: a) oslovování občanů, aby se stali podporovateli Greenpeace – děje se obvykle v rámci nějaké kampaně, formou oslovování občanů přímo na místě, kde kampaň probíhá;

87 Citováno ze Stanov spolku Greenpeace Česká republika: 2. V této citaci je sporné slovo „jsou“. Měli bychom mít na paměti, že Stanovy vyjmenovávají všechny možnosti zdrojů, které však nemusejí být sdružením beze zbytku využívány. 88 Z anglického slova fundraising. 89 Přesně 3,8 úvazku.

39 b) komunikace s podporovateli – děje se písemnou formou. Každý podporovatel dostává pravidelně 4x ročně časopis Greenpeace, jednou ročně výroční zprávu a jednou za šest týdnů pravidelnou emailovou zprávu, v níž je informován o aktuálním dění ve spolku. Podporovatelé tak získávají informace o potřebách získávání finančních příjmů spolkem Greenpeace Česká republika, přičemž se předpokládá jejich reakce, neboť cílem fundraiserů je, aby podporovatelé přispívali pravidelně, a 90 nikoli jen jednorázově.

Tabulka č.1: Příjmy Greenpeace Česká republika (v tisících Kč)

2000 2001 2002 2003 2004 druh tis. Kč % tis. Kč % tis. Kč % tis. Kč % tis. Kč % Grant od Greenpeace International 4270 45,5 1385 19 558* 7 Příspěvky od soukromých dárců 4533 48 5369 72,5 6515 82 6071 79 6123 74 Granty (Nadace VIA, Nadace OSF) 110 1 431 5,5 Úroky a kurzové zisky 254 3 197 2,5 105 1,5 71 1 44 0,5 Prodej drobných předmětů 200 2 129 2 240 3 355 4,5 256 3 Jiné příjmy 27 0,5 313 4 79 1 1160 15 2821 34 Celkem 9394 100 7393 100 7928 100 7657 100 8244 100

* - refundace nákladů vynaložených ve prospěch GI Prameny: Výroční zprávy za roky 2000-2004

Budeme-li analyzovat výdajové položky Greenpeace Česká republika, zjistíme, že výdaje na kampaně, komunikaci s příznivci a komunikaci s médii tvoří přibližně tři pětiny všech výdajů hnutí, zatímco výdaje na administrativu a zabezpečení chodu organizace tvoří přibližně dvě pětiny výdajů, přičemž administrativní výdaje se takřka zdvojnásobily po již dříve citovaném osamostatnění národní pobočky v rámci Greenpeace International.

90 Telefonický rozhovor s fundraiserkou Greenpeace Česká republika ze dne 11.5.2006.

40 Tabulka č.2: Výdaje Greenpeace Česká republika (v tisících Kč)

2000 2001 2002 2003 2004 druh tis. Kč % tis. Kč % tis. Kč % tis. Kč % tis. Kč % Kampaně 1664 20 1641 19 2322 29,5 Média a komunikace 474 6 445 5 1190 15 4691* 61 4726* 61 Komunikace s příznivci (Fundraising) 4094 50 4628 54 3009 38,5 Administrativa a ostatní náklady 1998 24 1915 22 1330 17 3028 39 3051 39 Celkem 8230 100 8629 100 7851 100 7719 100 7777 100

* - změna metodiky výpočtu výdajů Prameny: Výroční zprávy za roky 2000-2004

Ve všech sledovaných obdobích lze hovořit o rozpočtu Greenpeace Česká republika jako o rozpočtu vyrovnaném až přebytkovém, neboť v případech, kdy se takovým nejeví, lze postřehnout, že vytvořený deficit byl uhrazen z aktiv předešlých období. Celková výše ročních rozpočtů Greenpeace Česká republika se pohybuje okolo osmi milionů korun českých.

3.5 - Prezentace požadavků a prostředky prosazování Obecně můžeme konstatovat, že česká společnost akceptuje cíle spolku Greenpeace jako zcela legitimní, a neupírá mu tudíž právo a možnost v přístupu do politického systému. Spolek Greenpeace Česká republika tak 91 nemusí volit prostředky, jež jsou typické např. pro antisystémové formace. Spolku se proto nabízí velké množství konvenčních způsobů, jak působit na politický systém. Ve směru k politickému systému je hlavním adresátem působení exekutiva, která má dle Greenpeace v rámci svých prostředků dostatek kompetencí k nápravě stávajících a zabránění dalších pochybení v oblastech působení Greenpeace. Dalším adresátem působení Greenpeace je parlament, jenž by měl dbát na dostatečné legislativní zakotvení zejména ochrany přírody, ale i dalších oblastí, v nichž se Greenpeace angažuje.

91 Násilí aj.

41 Zde je ovšem nutno podotknout, že v převážné většině případů Greenpeace nepůsobí na zmíněné instituce přímo, tedy jejich oslovením a jednáním s jejich představiteli, nýbrž si vybírá prostředky nepřímé, tedy spíše skrze nátlak médií či veřejnosti informovaných spolkem Greenpeace o konkrétních kauzách. Své požadavky spolek jakožto součást mezinárodního hnutí prezentuje několika různými způsoby. Nejvíce pozornosti v této oblasti věnuje informovanosti české společnosti o svých cílích a své činnosti na svých 92 internetových stránkách. Velké množství informací o komplexním programu i činnosti hnutí se lze dovědět z interního periodika Zpravodaje Greenpeace vydávaného čtvrtletně. Greenpeace Česká republika dále prezentuje své požadavky na neperiodických tiskovinách zpravidla monotématických, vydávaných a distribuovaných v rámci jednotlivých kampaní. Greenpeace Česká republika též informuje veřejnost prostřednictvím médií, přestože této možnosti bývá využíváno, jen je-li zájem ze strany médií, a to zpravidla pouze v případech kampaní vedených kontroverzním způsobem. Prostředků a metod k prosazování cílů hnutí používá spolek Greenpeace Česká republika širokou škálu, s ohledem na kvakerskou zkušenost zakladatelů hnutí, která byla implementována mezi fundamenty, na nichž hnutí stojí, se však vždy jedná o metody nenásilné, a to i přesto, že se v mnohých případech může jednat o metody konfliktní. Mezi nejrozšířenější způsoby, kterými Greenpeace Česká republika obeznamuje veřejnost se svými požadavky, cíli a činností, jsou informativní akce, na nichž je ze strany spolku prezentován problém, současný stav jeho řešení či neřešení a možnosti jeho konečného dořešení, které Greenpeace Česká republika považuje za pro společnost nejvýhodnější. Akce tohoto druhu bývají obvykle doprovázeny výstavou, či projekcí vážící se k tématu a v některých případech je jejich součástí též sběr podpisů na petiční archy.

92 www.greenpeace.cz.

42 Hnutí Greenpeace též podporuje vědecký výzkum v oblastech svého působení a snaží se jejich výsledky publikovat a šířit jak mezi zainteresované 93 strany, tak i do povědomí veřejnosti. Spolek se též podílí na přípravě a realizaci konferencí, seminářů a vzdělávacích programů, jež jsou zaměřeny na oblasti, v nichž spočívá splnění hlavních cílů Greenpeace. Mezi další formy prosazování svých požadavků patří účast na přímé aplikaci proklamovaných ekologicky šetrných projektů v praxi, jako je například zřizování elektráren, jež využívají obnovitelných zdrojů, čili solárních či větrných 94 elektráren. Další metodou je monitorování ekologicky nebezpečných míst a informování o jejich stavu, jako byly tzv. Labe Tour 97 a 2003, které měly za účel zjišťování nejvíce znečištěných míst v Labi, nebo sledování nebezpečných zón v továrně Spolana v Neratovicích. Mediálně nejznámější jsou pak akce, skrze něž, zejména díky kontroverzním způsobům vedení a také díky mediální prezentaci Greenpeace, získalo punc radikálního hnutí, přestože tyto metody zdaleka nepatří ke spolkem nejpoužívanějším. Jde například o různě blokády, vyvěšování transparentů na objektech atd. Je nesporné, že zmíněné akce k sobě dokáží přilákat pozornost médií a skrze ně i veřejnosti, ovšem hlavní těžiště Greenpeace v dnešní době už přeci jen leží poněkud jinde. Spolkem Greenpeace Česká republika jakožto součástí mezinárodního hnutí Greenpeace je též hojně využíváno tzv. kyberaktivismu, který umožňuje komukoli, aby se připojil ke kampaním Greenpeace z pohodlí svého bytu či pracoviště, neboť forma takového zapojení spočívá v pouhém vyplnění formuláře na internetových stránkách Greenpeace Česká republika. Tímto způsobem je tedy možné podpořit kterýkoli z aktivních projektů, na nichž momentálně hnutí Greenpeace participuje kdekoli ve světě, aniž by bylo

93 Například politiky či politické strany, kompetentní úřady či organizace působící v dotčených zájmových oblastech.

43 zapotřebí osobní účasti na zmíněné akci. V tomto případě tedy jde o jakési spojování sil, které je možné provést právě díky celosvětové internetové síti, takže každá kampaň může být podpořena daleko větším počtem příznivců Greenpeace, než v případech, kdy by nebylo možné Internetu využít. Na druhé straně příznivci hnutí Greenpeace se tímto způsobem mohou podílet na podpoře většího množství projektů hnutí, než v případě, kdy by mohli podporovat hnutí pouze vlastní účastí. Zmíněný způsob podpory Greenpeace za dosažení jeho cílů též početně rozšiřuje prostor pro participaci, neboť se takto mohou stát podporovateli určité kampaně i osoby, které nejsou příznivci či členy hnutí. Volba strategií jednání se v Greenpeace Česká republika liší kampaň od kampaně. Přístup spolku je velmi flexibilní, vybírány jsou strategie, jež by měly nejlépe zapůsobit pro dosažení vytčeného cíle. V praxi můžeme rozlišit čtyři druhy strategií, které Greenpeace Česká republika zaměřuje vůči: a) ministerstvům, či státním úřadům – nejdříve se prostřednictvím formální žádosti o střetnutí dospěje ke schůzce, na níž je vrcholný představitel úřadu obeznámen s problémem, on deleguje odborné pracovníky, kteří by měli na problému spolupracovat, a dále Greenpeace Česká republika komunikuje se zmíněnými odbornými pracovníky. Není-li ze strany Greenpeace Česká republika dosaženo spokojenosti s průběhem jednání, obrací se na nadřízené odborných pracovníků, v některých případech, třeba opět až na ministra, nebo ředitele dotyčného úřadu. V případě politických kauz se jednání vedou výhradně s ministrem, coby nejvyšším politickým představitelem na ministerstvu. b) komerčním subjektům – jedná se zejména o obchodní řetězce nebo průmyslové podniky. Greenpeace Česká republika se zaměřuje na jednání s ředitelstvím obchodních řetězců či podniků, přičemž postup je obdobný jako v předchozím případě. Oslovení příslušného vrcholného činitele, delegování

94 Jako příklad lze uvést participování na projektu Slunce do škol, který spočívá

44 odborných pracovníků a jednání. V případě nespokojenosti s výsledkem opět postup směrem k vyšším nadřízeným. c) médiím – média jsou tiskovým mluvčím Greenpeace Česká republika seznamována se stanovisky a činností spolku. V některých případech je spolupráce úspěšná, jindy, jako například v solární kampani, lze vysledovat absolutní nezájem o kauzu ze strany médií. d) veřejnosti – veřejnost je v rámci pořádání kampaní obeznamována se stanovisky a požadavky Greenpeace Česká republika, přímo na veřejných prostranstvích. Ve většině případů je využíváno souběžně více než jediné strategie, v mnohých případech dokonce všech čtyř zmíněných. Tímto souběžným postupem zejména medializací kampaní v médiích a informování veřejnosti se totiž dosahuje většího tlaku zejména vůči exekutivě, ale též vůči komerčním 95 subjektům.

3.6 - Analýza skutečného politického dopadu jednání Při provádění analýzy skutečného politického dopadu či významu jednání spolku Greenpeace Česká republika je důležité si uvědomit, že ve většině, ne-li ve všech oblastech působení Greenpeace nepůsobí hnutí osamoceno, nýbrž je pouze jedním z několika či mnoha aktérů, kteří se snaží danou věc ovlivnit, v tomto případě ovlivnit ke stejnému závěru jako hnutí Greenpeace. V některých případech jde o cílenou spolupráci, jindy o souběh aktivit, a též i o zcela nezávislé působení samotných subjektů. Budeme-li tedy hodnotit výsledky akcí pořádaných Greenpeace, zejména ty, o kterých hnutí Greenpeace Česká republika tvrdí, že patří k jeho úspěchům, je třeba mít na zřeteli, že takřka ve všech případech jde pouze o úspěch částečný, čili o výsledek, jehož nebylo dosaženo působením jen jednoho jediného subjektu. v zavedení miniaturních fotovoltaických elektráren do škol. 95 Telefonický rozhovor s výkonným ředitelem Greenpeace Česká republika ze dne 11. 5. 2006.

45 Dalším důležitým faktem je, že česká národní pobočka hnutí Greenpeace International je v rámci environmentálního sektoru plně respektovaným subjektem jak ze strany společnosti, tak i ze strany ostatních zájmových skupin a organizací, jakož i ze strany orgánů státní správy a samosprávy na všech úrovních. Spolku Greenpeace Česká republika je tak přiznáváno plné právo na přístup do společenské a zejména i politické diskuse s tématy, která Greenpeace považuje za důležitá a která tak klade na pořad jednání. V tomto ohledu je třeba vyzdvihnout zejména schopnost mobilizace veřejnosti hnutím, stavěnou zejména na více než desetitisícovém počtu jeho příznivců a v nemenší míře též na propracovaných technikách a schopnosti medializace problémů považovaných hnutím Greenpeace za životně důležité nejen pro celou českou společnost, ale v konečném důsledku i pro celé lidstvo a pro život na Zemi. Jakých úspěchů tedy česká pobočka hnutí Greenpeace dosáhla? Pokud bychom nabyli dojmu, že úspěch je v boji za ochranu životního prostředí něco nevratného, čeho když se dosáhne, tak je problém vyřešen a pozornost se může obrátit k problému dalšímu, tak tedy v tom případě bychom se stali obětí omylu. Velmi zřetelně tento fakt můžeme dokumentovat právě na příkladu hnutí Greenpeace. V protijaderné kampani bylo dosaženo již v roce 1991 úspěchu, neboť vláda rozhodla, že bude upuštěno od dostavby 3. a 4. bloku jaderné elektrárny v Temelíně. Koncem 90. let byla vedena kampaň proti dostavění temelínské jaderné elektrárny, která vyvrcholila v roce 1999 před jednáním vlády o dostavbě 1. a 2. bloku, jež skončilo kladným rozhodnutím ve prospěch dostavby. V roce 2000 byla vedena kampaň za vyhlášení referenda o dostavbě temelínské elektrárny, nicméně cíle, jímž bylo vypsání referenda, dosaženo nebylo. Od roku 2000 hnutí Greenpeace Česká republika upozorňovalo na bezpečnostní rizika před spuštěním elektrárny i po něm. V první polovině devadesátých let minulého století se Greenpeace Česká republika spolupodílelo na kampani proti likvidaci obce Libkovice v důsledku

46 těžby uhlí. Kampaň, která se protáhla přibližně na čtyři roky provázena řadou ústupků ze strany Mostecké uhelné společnosti a jejich následným porušováním, sice skončila naprostým zbouráním celé obce, avšak v konečném důsledku lze považovat za úspěch již jen její několikaleté trvání, jež bylo zejména díky značné medializaci problému. V kampani za vyčištění Labe spuštěné v roce 1997, v němž Greenpeace Česká republika sbíralo a analyzovalo vzorky škodlivých látek ve vodě, došlo v důsledku informační kampaně a tlaku médií i veřejnosti ke slibu ze strany chemičky Synthesia, že přestane vypouštět nebezpečný odpad do Labe, ovšem obdobná akce v roce 2003 prokázala, že slib nebyl ze strany továrny v plné míře dodržen. Obdobně se jeví též výsledky boje proti komponentům z PVC v hračkách pro děti, kdy kampaň v roce 1997 přiměla řadu obchodních řetězců k závazku, že zmíněné produkty nebudou zařazovat do prodeje, ovšem v roce 2001 musela proběhnout další kampaň k tomuto tématu s obdobným výsledkem. Též další protitoxické kampaně vedené zejména proti nebezpečným skládkám 96 97 odpadů, proti spalovnám, či chemickým provozům jsou z obdobných příčin dlouhodobé a výsledky jednání a dodržování stávajících předpisů musejí být pravidelně ověřovány. Jediným výrazným pozitivem se v této oblasti jeví zákaz PVC v obalech z roku 1998. V roce 2000 započatá kampaň proti geneticky modifikovaným potravinám měla ve svých počátcích též částečný úspěch, jímž byl závazek některých velkých obchodních řetězců, že geneticky modifikované potraviny stáhnou z prodeje. Ovšem v důsledku toho, že geneticky upravované potraviny jsou zaštiťovány obřími nadnárodními koncerny, v některých případech dokonce prosazovanými exekutivou USA, probíhá dlouhodobě i boj proti pokusům s geneticky modifikovanými plodinami, a to i přes výrazně odmítavý postoj k této tématice ze strany Evropské unie, zvláště pak v jejích „starých“ státech.

96 Např. Milovice.

47 K větším úspěchům, které byly v souvislosti s aktivitami Greenpeace Česká republika zaznamenány, lze tedy řadit zejména vstup České republiky do Mezinárodní velrybářské komise (IWC), o nějž se hnutí Greenpeace snažilo již od roku 2002, a jenž byl uskutečněn v roce 2005, přičemž se Česká republika v rámci IWC postavila na stranu obhájců zákazu komerčního lovu velryb. Za další úspěch lze považovat kampaň za využívání energie z obnovitelných zdrojů, na níž se Greenpeace krom informační kampaně podílelo též spoluprací na zavádění malých fotovoltaických elektráren do škol. Přestože využívání energie z obnovitelných zdrojů, tedy především sluneční a též i větrné, tvoří v současnosti podíl pouhých 4 % z celkového objemu vytvořené energie, je i díky informovanosti a spolupráci Greenpeace Česká republika v této oblasti na vzestupu. Máme-li se tedy pokusit shrnout úspěšnost aktivit české pobočky Greenpeace, zjistíme, že její úsilí se v mnoha případech nesetkává s trvalou kladnou odezvou ze strany subjektů, vůči nimž je namířeno, a to zejména z toho důvodu, že protivníky tvoří jednak silné z valné části nadnárodní koncerny s obrovským ekonomickým potenciálem, jež jsou schopny lobbováním zasahovat ve svůj prospěch, a jednak úřady státní správy či samosprávy, jež nejsou vůči zmíněnému tlaku imunní a upřednostňují hospodářská pozitiva oproti pozitivům v ochraně životního prostředí.

97 Technoplast Chropyně.

48 4 - Greenpeace Slovensko Občanské sdružení Greenpeace Slovensko je nevládní neziskovou organizací s mezinárodním prvkem ve smyslu zákona č.83/1990 Zb., jenž je 98 součástí mezinárodní organizace Greenpeace International a ve své činnosti se řídí svými Stanovami, licenční dohodou, uzavřenou mezi Greenpeace Slovensko a Stichting Greenpeace Council a Rámcovou smlouvou 99 s Greenpeace International. Greenpeace Slovensko však není plnoprávnou národní organizací Greenpeace International, jako např. Greenpeace Česká republika, ale je 100 součástí regionální pobočky Greenpeace střední a východní Evropa (dále Greenpeace CEE) se sídlem ve Vídni. Společně s Greenpeace Slovensko tvoří pobočku Greenpeace Rakousko, Greenpeace Maďarsko a Greenpeace Polsko, přičemž regionální pobočka CEE má u SGC licenci na zřízení poboček i 101 v Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Chorvatsku a Slovinsku, takže pokud by došlo ke zřízení poboček ve zmíněných zemích, pak pouze jako součásti CEE, a k jejich plnému osamostatnění by mohlo dojít pouze po dosažení plné finanční nezávislosti na podpoře ze strany SGC a CEE. V současné době též probíhají složitá jednání s rumunskou exekutivou o povýšení prezentační kanceláře Greenpeace v Rumunsku na statut národní pobočky v Rumunsku, jež by byla součástí Greenpeace CEE. Členství v Greenpeace CEE v sobě nenese jen omezení v tom, že svého 102 důvěrníka do SCG nevysílají národní pobočky, nýbrž CEE jako celek, ale též výhodu spolupráce a spojení sil, které se projevují např. centrálním řízením kampaní v regionu, takže kampaně koordinuje vždy jedna osoba (nebo jeden

98 Jméno Greenpeace, jeho slovenský ekvivalent „Zelený mier“, případně další slovenské ekvivalenty odvozené ze jména Greenpeace náleží Stichting Greenpeace

99Council (Stanovy občianskeho združenia Greenpeace Slovensko: 1). 100 Stanovy občianskeho združenia Greenpeace Slovensko: 1. 101 Greenpeace Central and Eastern Europe (CEE). http://www.greenpeace.at/50.html. 102 V současnosti jím je ředitel CEE.

49 tým) pro více zemí, což v praxi funguje tak, že každá pobočka má v kompetenci 103 organizování určité kampaně pro celý region. V rámci organizační struktury hnutí Greenpeace, probíhá vertikální komunikace mezi Greenpeace Slovensko nejprve s kanceláří Greenpeace střední a východní Evropa, jež pak komunikuje přímo s mezinárodní centrálou Greenpeace International, která provádí plánování na budoucí rok s výhledem na dalších 3 až 5 let, sbírá informace o dění a aktivitách národních a regionálních poboček, zajišťuje přechod na standardní design internetových stránek, a v případě požadavku ze strany národní pobočky zajišťuje nezbytnou pomoc či podporu. Greenpeace Slovensko komunikuje též v horizontální rovině, s národními či regionálními pobočkami, převážně v evropském, ponejvíce středoevropském prostoru. Za příklad lze dát častou komunikaci s Greenpeace Česká republika, jež se projevuje například společnou účastí a podporou členů Greenpeace Slovensko na některých akcích Greenpeace Česká republika a naopak. Zvláštní postavení má organizace Greenpeace Evropská unie se sídlem v Bruselu, jež není obvyklou regionální pobočkou Greenpeace, sdružující několik národních poboček, jimž zajišťuje zázemí pro jejich činnost. Greenpeace Evropská unie je sice sdružením národních poboček členských států Evropské unie, ovšem stojí mimo organizační strukturu Greenpeace International, a finanční zdroje na její činnost jsou získávány především od poboček zemí EU a částečně též od Greenpeace International. Jejím účelem je lobbistické zastoupení Greenpeace při orgánech Evropské unie, programová koordinace při řešení evropských témat a poskytování servisních služeb při realizaci kampaní s vyloženě „evropskou“ tématikou. Greenpeace Slovensko komunikuje s Greenpeace Evropská unie dvojím způsobem. V případě evropských kampaní, či např. v případě pomoci EU Slovensku po kalamitě v Tatrách roku 2004, komunikuje Greenpeace Slovensko s Greenpeace

103 Rozhovor s mluvčím Greenpeace Slovensko ze dne 4. 7. 2005.

50 Evropská unie přímo, v některých záležitostech týkajících se celého středoevropského regionu probíhá komunikace zprostředkovaně skrze 104 Greenpeace střední a východní Evropa.

4.1 - Agenda a historie hnutí na Slovensku Nedlouho po založení národní pobočky Greenpeace Československo v Praze se záměrem rozběhnout protijadernou a toxickou kampaň, přičemž prvně zmiňovaná se rozeběhla velmi rychle, si vedení Greenpeace Československo uvědomilo, že jeden z největších problémů v protijaderné kampani bude tvořit jaderná elektrárna v Jaslovských Bohunicích, jež byla první jadernou elektrárnou v Československu, a že by z tohoto důvodu bylo vhodné založit vlastní kancelář na Slovensku. Ta byla zřízena od počátku února 1993 v Bratislavě jakožto součást Greenpeace Československo, neboť navzdory rozdělení federace na Slovensku nebylo Greenpeace oficiálně zaregistrováno, takže bratislavská kancelář působila jako součást protijaderné kampaně Greenpeace Československo. Vzhledem ke komplikovanosti situace slovenské pobočky Greenpeace, která oficiálně fungovala jako součást pobočky 105 neexistujícího státu, a k od sebe se postupně odlišujícím právním prostředím v obou částech bývalé federace se slovenská pobočka Greenpeace věnovala pouze protijaderné kampani. Přibližně od roku 1996 byla bratislavská pobočka Greenpeace po organizační stránce fakticky podřízena přímo pod vedení mezinárodní protijaderné kampaně Greenpeace International v Nizozemsku, přestože formálně byla stále součástí Greenpeace Československo. V tomto období se nenazývala Greenpeace Slovensko, nýbrž aby vyjádřila, že se nejedná o klasickou národní pobočku, vystupovala pod označením Greenpeace, Greenpeace na Slovensku, nebo Greenpeace za bezjadrové Slovensko. Právě výše zmíněná komplikovanost situace vyústila v roce 1998 v rozdělení pobočky Greenpeace Československo na Greenpeace Česká

104 Telefonický rozhovor s mluvčím Greenpeace Slovensko ze dne 12. 5. 2006.

51 republika, které bylo samostatnou národní pobočkou, a NGO Greenpeace Slovensko, které bylo sice na Slovensku zaregistrováno, avšak v rámci Greenpeace International nemělo statut národní pobočky, nýbrž pouze statut „campaign office“, čili kanceláře zodpovědné za kampaň. Jak již bylo řečeno, slovenská pobočka Greenpeace se zabývala pouze protijadernou kampaní, v níž úzce spolupracovala s Greenpeace Rakousko, kterážto spolupráce, společně s vývojem politické situace ve střední Evropě, připravující se na společný vstup středoevropských zemí do Evropské unie, v roce 2002 vyústila v založení regionální pobočky Greenpeace střední a 106 východní Evropa, do níž postupně přistupovaly další národní pobočky, takže Greenpeace CEE dnes vyvíjí činnost v Rakousku, na Slovensku, v Maďarsku a v Polsku a v současnosti jedná o založení národní pobočky 107 v Rumunsku. Již jsem zmínil, že první a pro počátečních sedm let působení též jedinou kampaní Greenpeace Slovensko byla kampaň protijaderná. Tato kampaň se zaměřovala na dva cíle. Prvním z nich bylo zabránění dostavbě jaderné elektrárny v Mochovcích a druhým bylo nedopustit prodloužení provozu jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích. V rámci protijaderné kampaně slovenští aktivisté Greenpeace používali nejrůznějších metod prosazování svých požadavků, jako např. promítání na chladící věže elektráren, vyvěšování transparentů, pořádání ekotáborů v blízkosti jaderné 108 elektrárny a souběžné informační akce o jaderné bezpečnosti, pochody, happeningy, protesty před ministerstvy, pořádání odborných seminářů. Svoje působení však Greenpeace Slovensko neupíralo pouze k akcím aktivistického charakteru, nýbrž je rozšířilo i o různé formy lobbingu a o spoluúčast při schvalovacím procesu, konkrétně při posuzování vlivu na životní prostředí. Ve své činnosti se Greenpeace Slovensko spojilo i s dalšími organizacemi.

105 Československo. 106 Greenpeace CEE. 107 Elektronický dopis od volitelky Greenpeace Slovensko ze dne 31. 3. 2006.

52 V počátcích se jednalo o spolupráci s později zaniklou organizací Děti Země, s organizací Za matku Zem v letech 1995-1998 vydávalo publikace a pořádalo infostánky ke kampani, a s organizací Sírius vydávalo publikace o životním prostředí. Nutno ovšem podotknout, že ve snaze o bezjaderné Slovensko je občanské sdružení dlouhodobě nejvýznamnějším a nejviditelnějším činitelem. V průběhu kampaně dosáhlo Greenpeace důležitého úspěchu, jímž bylo 109 odstoupení Evropské banky pro obnovu a rozvoj od projektu dostavby jaderné elektrárny v Mochovcích. Vzhledem k tehdejší politické situaci na Slovensku však k dokončení projektu dostavby jaderné elektrárny Mochovce došlo za spolufinancování státem a soukromými společnostmi, takže v roce 1998 došlo ke zprovoznění prvního bloku a v roce 2000 druhého bloku. Poté byl boj zaměřen proti úvahám o rozšíření mochovecké jaderné elektrárny o třetí a čtvrtý blok, kterýžto plán dosud realizován nebyl. Zřetelného úspěchu se však podařilo dosáhnout v druhé části kampaně, a to proti prodloužení činnosti jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích. Ve spolupráci s rakouskou pobočkou Greenpeace a v důsledku tlaku z rakouské strany bylo zmíněné téma zaneseno do přístupových rozhovorů k Evropské unii, takže vládní závazek slovenské strany o zákazu prodloužení provozu jaslovskobohunické jaderné elektrárny byl včleněn i do přístupového protokolu. Protijaderná kampaň je v rámci Greenpeace Slovensko součástí širší energetické kampaně, která má za cíl propagaci a zavádění výroby energie z obnovitelných zdrojů. Člen Greenpeace Slovensko odpovědný za 110 energetickou kampaň je současně koordinátorem energetické kampaně též pro Polsko a Maďarsko. Greenpeace Slovensko zmíněnou kampaň na Slovensku provádí formou tlaku na ministerstvo ve věci snížení daně z úsporných žárovek, vytvářením manuálů pro starosty obcí, pořádáním

108 Greenpeace však hovoří spíše o jaderné nebezpečnosti. 109 110 EBRD. V Greenpeace zvaný kampanier. Neméně zajímavým faktem je, že od roku 2006 je tímto kampanierem Jan Beránek, jenž byl spoluzakladatelem Hnutí Duha a bývalým předsedou Strany zelených v České republice.

53 ekotáborů, vytvořením a zveřejněním seznamu firem vyrábějících ekotechnologie a vytvořením alternativní energetické koncepce. Greenpeace Slovensko se též zapojuje do vytváření energetické koncepce Slovenska jako její spolutvůrce. V současnosti Greenpeace Slovensko chystá kampaň za přijetí zákona o obnovitelných zdrojích, jež na Slovensku velmi citelně schází. Druhou dlouhodobou kampaní, kterou Greenpeace Slovensko zahájilo v roce 2000, je kampaň proti toxickému znečištění. V rámci této kampaně Greenpeace Slovensko monitoruje největší znečišťovatele a následně o provedeném měření informuje veřejnost i zainteresované strany, jimiž jsou jednak dotčené společnosti, jednak správní orgány. Např. v kauze jednoho z největších slovenských znečišťovatelů NCHZ Nováky, které získaly Certifikát environmentálního managementu po zásahu Greenpeace Slovensko, byl zmíněný certifikát společnosti odebrán, což mělo za následek mimo jiné částečnou změnu postoje managementu firmy k ochraně životního prostředí. V rámci kampaně proti toxickému znečištění se Greenpeace Slovensko zaměřuje též na spotřebitelské kampaně, které odhalují nebezpečné látky v kosmetice, hračkách, zubních pastách atd. Na základě akcí Greenpeace Slovensko byla přijata vládní norma o zákazu PVC v hračkách a velmi dobrou spolupráci navázalo Greenpeace Slovensko též se Slovenskou obchodní inspekcí. Velký úspěch zaznamenávají tzv. dekontaminační akce, které Greenpeace Slovensko průběžně provádí. Jde o akce, kdy jsou na Slovensku zmapovány staré sklady nebezpečných látek, povětšinou v areálech bývalých 111 zkrachovalých JZD, přičemž Greenpeace Slovensko provádí analýzu vzorků a odhad jejich nebezpečnosti, a ty nejnebezpečnější poté zařadí na pořad tzv. dekontaminace. Ve skutečnosti nejde o opravdovou dekontaminaci, ale o uskladnění nebezpečných látek do bezpečnostních sudů a nádob a jejich ponechání v objektu, aby je v následné fázi správní orgány mohly odvézt a

54 zlikvidovat. Zmíněným způsobem byla provedena dekontaminační akce v obci Bielovce v roce 2004, kde již byla dotažena až do konce, neboť exekutivou už byly nebezpečné látky odstraněny. Další akce podobného typu proběhly v obcích Hontianske Tesáre v roce 2005 a Čelovce v roce 2006, kde v obou případech jsou nebezpečné látky bezpečně uskladněny v původních objektech a čeká se na jejich odvoz a likvidaci. Na problematice odpadů, třídění a spaloven Greenpeace Slovensko 112 intenzivně spolupracuje s organizací Priatelia Zeme. Greenpeace Slovensko dále provádí informační kampaň směřovanou k parlamentu a ministerstvům v případu přijetí protokolu REACH, v čemž je plně podporováno Slovenskou lékařskou komorou. Poslední dlouhodobou kampaní pořádanou občanským sdružením Greenpeace Slovensko je kampaň proti geneticky modifikovaným organismům. Zmíněná kampaň byla zahájena v roce 2001 a od roku 2003 má svoji stálou kampanierku. Greenpeace Slovensko pořádá odborné semináře, které mají nezřídka československý rozměr, nejen proto, že se jich účastní odborníci z obou zemí, ale např. i proto, že bývají pořádány v českém centru v Bratislavě. Greenpeace Slovensko dále pořádá informační GMO Tour po Slovensku, a také se ve zmíněné oblasti pohybuje též na legislativní úrovni připomínkováním parlamentem schváleného tzv. Koexistenčního zákona, což je zákon o geneticky modifikovaných organismech. Greenpeace Slovensko též pořádá informační a nátlakové akce u hypermarketů, přičemž u některých řetězců bylo dosaženo úspěchu, když tyto přestaly geneticky modifikované potraviny prodávat, popř. je začaly viditelně značit, některé další se k podobnému chování dosud nemají. Občanské sdružení Greenpeace Slovensko se též příležitostně podílí na velkých mezinárodních akcích Greenpeace International, kdy např. v roce 2003

111 Oficiální odhad je přibližně 300 tun nebezpečného odpadu, avšak podle Greenpeace Slovensko je tento odhad značně podhodnocený. 112 Slovenská pobočka Friends of the Earth.

55 zahájilo v rámci kampaně na ochranu velryb kampaň za vstup Slovenské 113 republiky do Mezinárodní velrybářské komise, ve stejném roce vedlo kampaň proti válce v Iráku vedené pod velením USA, a průběžně se připojuje ke kampaním vedeným formou tzv. kyberaktivismu.

4.2 - Sociální a politický kontext Greenpeace Slovensko není jedinou organizací svého druhu, není tedy ani výlučným reprezentantem dané problematiky, neboť environmentální sektor je na Slovensku rozmanitý, tudíž zde existuje řada dalších organizací, která ve společnosti plní podobné funkce. Na Slovensku existují jak environmentální zájmové skupiny, jež jsou pobočkami mezinárodních hnutí (např. Greenpeace 114 Slovensko, Priatelia Zeme ), tak i organizace bez napojení na mezinárodní struktury (např. Za matku Zem, Sírius). 115 Víceméně všechny environmentální skupiny (s výjimkou lokálních) pracují podle obdobného schématu, kterým je ústředí s několika placenými pracovníky, kteří organizují a koordinují činnost dobrovolných aktivistů za účelem dosažení vytčených cílů. Zájmové skupiny zaměřující se na environmentální tématiku jsou spolkem Greenpeace Slovensko chápány jako příbuzné organizace, či jako potenciální spojenci, nicméně i přesto si Greenpeace Slovensko zachovává svoji nezávislost. Neuzavírá trvalé koalice s žádným subjektem, přestože se nikterak nebrání spolupráci s ostatními skupinami. Jako příklad můžeme uvést třeba spolupráci s hnutím Dšti Země, Za matku Zem či Sírius na kampani proti dostavbě mochovecké jaderné elektrárny. Jedním z hlavních subjektů, vůči nimž Greenpeace Slovensko vystupuje se svými požadavky, je vláda, v jejích řadách pak ponejvíce Ministerstvo životního prostředí, jakožto subjekt, jenž vykonává pravomoci a vládní

113 Jež byla korunována úspěchem a od roku 2005 je Slovenská republika členem IWC, v němž společně s Českou republikou a Maďarskem hlasuje proti lovu velryb. 114 Friends of the Earth.

56 kompetence v environmentálním sektoru, jenž mimo jiné k zabezpečení a kontrolní činnosti vlády Slovenské republiky koordinuje ve věcech životního prostředí postup všech ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy Slovenské republiky. Přístup slovenské vlády a vlastně též celé exekutivy nejen vůči Greenpeace Slovensko, ale vůči všem organizacím environmentálního sektoru bychom mohli rozdělit do dvou etap. V prvním údobí, ohraničeném lety 1993 a 116 1998, tedy v období takzvaného mečiarismu, byly organizace a občanská sdružení působící v environmentálním sektoru spatřovány a ukazovány jako nežádoucí či škodlivé, mnohdy dokonce i jako nepřátelské vůči celé společnosti procházející společenskými změnami. Tehdejší ministr životního prostředí dokonce zakázal ve svém resortu jakoukoli spolupráci se subjekty občanské společnosti, takže např. získávání informací, které byly pro environmentální subjekty důležité, bylo ztíženo tím, že jejich poskytování nebylo právně vymahatelné a zcela záviselo na libovůli dotyčného úředníka státní správy či samosprávy. Ze strany exekutivy nebyla ve zmíněném období spatřována vůle k dialogu o vážných ekologických i společenských problémech, nebyly přijímány potřebné zákony a normy, příslušníci environmentálních organizací i organizace jako celek byli veřejnosti skrze útoky a štvavé články a reportáže veřejnoprávních médií prezentováni jako nekalé až kriminalizující živly, a nejednou byli objektem policejního sledování. Od roku 1998 po změně vládní koalice dochází na Slovensku k radikální změně též i v přístupu exekutivy k subjektům tvořícím občanskou společnost, a tudíž i k jejímu environmentálnímu sektoru. I přes jistou počáteční setrvačnost na straně úřadů se situace radikálně změnila k lepšímu. Získávání informací bylo zákonně upraveno, občanská sdružení a organizace byly přizvány k dialogu a jednání o závažných otázkách, což se týkalo zejména občanského sdružení Greenpeace Slovensko, jakožto jednoho z nejznámějších a

115 Alespoň ty nejvýznamnější.

57 nejdůležitějších subjektů působících na environmentální scéně. Nejen environmentálním organizacím, ale organizacím všech částí občanského sektoru se dostalo uznání a staly se součástí politické diskuse na Slovensku, v mnoha případech se stávají konzultanty i spolutvůrci nových zákonných norem, přičemž v oblasti ochrany životního prostředí můžeme uvést jako typický 117 příklad aktivně spolupracující organizace právě Greenpeace Slovensko. Pokud se týká informovanosti a podpory Greenpeace Slovensko ze strany veřejnosti, můžeme prohlásit, že zejména v dříve uvedeném prvním období mezi lety 1993 a 1998 nebyla nikterak vysoká, čehož příčinu lze spatřovat jednak v ovlivnění veřejnosti ze strany exekutivy a především veřejnoprávních médií, na druhou stranu ovšem také v tom, že v daném období se Greenpeace Slovensko zabývalo pouze jedinou kampaní, a to kampaní protiatomovou, čili především proti dostavbě jaderné elektrárny v Mochovcích, přičemž zmíněnou jednostrannost cílů lze též označit za jednu z příčin nevelké podpory ze strany veřejnosti. Již od roku 1998 lze i v informovanosti, oblíbenosti a podpoře Greenpeace Slovensko pozorovat zřetelný obrat, přičemž zejména období po roce 2002 lze nazvat doslova boomem jak v informovanosti veřejnosti o Greenpeace Slovensko, tak i v přílivu jeho členů a podporovatelů. Hodláme-li hodnotit vzájemné vztahy mezi jednotlivými subjekty environmentálního sektoru, lze je nazvat korektními a partnerskými, což lze vysvětlit jednak jeho slabší strukturovaností v prvních pěti letech po vzniku Slovenské republiky, jejíž příčiny byly vysvětleny výše, dále pak ze stejných důvodů pociťovanou potřebou vzájemné podpory, jež přetrvala i do dalšího období, v němž se již daří i více strukturovanému sektoru, nicméně dobré vztahy jsou částečně též i dílem toho, že organizace působící v sektoru ochrany životního prostředí soustřeďují svoje působení na odlišné problémy zatěžující životní prostředí.

116 Podle tehdejšího předsedy vlády Vladimíra Mečiara. 117 Rozhovor s vedoucí kanceláře a mluvčím Greenpeace Slovensko ze dne 28. 3. 2006.

58 Pobočka hnutí Greenpeace na Slovensku vznikla na počátku období, pro něž je příznačné postupné zlepšování stavu životního prostředí. Přestože situace doposud není nikterak ideální, přeci jen slovenská společnost pokračuje v trendu postupně se snižujícího zatěžování životního prostředí. Greenpeace Slovensko tedy v současnosti působí v zemi, jejíž postoje a výstupy v environmentální oblasti se diametrálně odlišují od předchozího období, nicméně jde pouze o překonání počátečního období a dosažení úrovně ostatních vyspělých států v oblasti ochrany životního prostředí bude trvat ještě dlouho. Nicméně ve slovenské společnosti jsou požadavky na zvýšení ochrany životního prostředí chápány jako požadavky legitimní, a tudíž nejsou environmentálním zájmovým skupinám, mezi něž můžeme hnutí Greenpeace 118 zařadit, činěny žádné překážky pro vstup do politické diskuse.

4.3 - Organizační struktura Orgány Greenpeace Slovensko jsou shromáždění volitelů a rada, které mohou ustanovit technické, vědecké, procedurální a jiné výbory nebo komise a rozhodovat o organizaci, struktuře a funkci těchto výborů.

Shromáždění volitelů – je vrcholným orgánem Greenpeace Slovensko, jenž má v pravomoci: - rozhodovat o celkovém strategickém směru rozvoje navrženém představenstvem, rozhodovat o celkové roční účetní uzávěrce, měnit stanovy, volit a uvolňovat členy představenstva, volit volitele, a rozpustit občanské sdružení. Shromáždění volitelů se skládá z nejméně pěti a nejvíce dvaceti volitelů. Shromáždění volitelů se schází minimálně jednou ročně, přičemž k jeho platnosti je zapotřebí účasti nadpoloviční většiny stávajících volitelů. K platnosti rozhodnutí postačuje nadpoloviční většina hlasů přítomných

118 Rozhovor s vedoucí kanceláře a mluvčím Greenpeace Slovensko ze dne 28. 3. 2006.

59 volitelů, s výjimkou usnesení, pro něž je stanovena potřebná kvalifikovaná dvoutřetinová většina všech stávajících volitelů. Volitelé – jsou voleni shromážděním volitelů na návrh rady, nebo výkonného ředitele. Volitel může být za stanovených podmínek rozhodnutím rady vyloučen ze shromáždění volitelů. Volitel může být na shromáždění volitelů zastoupen prostřednictvím plné moci jiným volitelem, přičemž každý volitel smí zastupovat maximálně jednoho zastupovaného volitele. Volitelem může být zvolena osoba 119 starší 18 let, bez ohledu na národnost nebo státní příslušnost, nesmí však zastávat výkonnou funkci v žádné politické straně nebo hnutí. V roce 2005 mělo občanské sdružení 9 volitelů, z nichž tři jsou občany Slovenské republiky a dva 120 občany rakouskými. Rada – dohlíží na činnost managementu Greenpeace Slovensko a jeho nakládání s majetkem spolku, uzavírá a rozvazuje pracovní poměr s výkonným ředitelem Greenpeace Slovensko, schvaluje roční rozpočty navržené výkonným ředitelem, jmenuje ze svých členů předsedu rady. Počet členů představenstva nesmí být nižší než tři a vyšší než sedm. V případě uvolnění místa člena představenstva je představenstvo oprávněno kooptovat náhradního člena buď do skončení volebního období, nebo do následujícího zasedání shromáždění volitelů. Členové představenstva jsou voleni na dvouleté funkční období střídavě, aby případné obměňování členů představenstva probíhalo po částech. Předseda rady - zajišťuje veškerou komunikaci mezi radou a výkonným ředitelem, svolává zasedání rady a shromáždění volitelů, předsedá zasedáním rady a stanovuje jejich program a pravidelně ročně hodnotí činnost výkonného ředitele. Výkonný ředitel – odpovídá za každodenní vedení spolku a zajištění jeho činnosti, za podávání zpráv organizaci Greenpeace International.

119 120 Stanovy občianskeho združenia Greenpeace Slovensko: 3-4. Zjištěno ze Stanov občianského združenia Greenpeace Slovensko. U ostatních čtyř volitelů nebyla státní příslušnost zjištěna s odvoláním se zástupce Greenpeace SR na ochranu osobních údajů (Elektronický dopis od vedoucí kanceláře Greenpeace Slovensko ze dne 13. 10. 2005).

60 Předseda rady a výkonný ředitel jsou statutárními zástupci Greenpeace SR, kteří zastupují občanské sdružení samostatně, v případech uvedených ve stanovách zastupují občanské sdružení společně. Členem sdružení se může stát občan Slovenské republiky i cizí státní příslušník , jestliže podporuje sdružení a je věrný jeho zásadám a cílům a platí příspěvky. Jména členů splňujících výše uvedené podmínky jsou vedena ve zvláštní knize, či elektronickém seznamu, z něhož mohou být vyškrtnuti rady na návrh výkonného ředitele nebo na vlastní žádost. Členská základna 121 občanského sdružení Greenpeace Slovensko po několikaleté stagnaci prošla 122 rychlým vývojem, až v roce 2005 počet členů a podporovatelů Greenpeace 123 Slovensko přesáhl hodnotu deseti tisíc. Greenpeace Slovensko však pro své interní účely dělí své příznivce do tří skupin. První skupinou jsou aktivisté, kteří se pravidelně zúčastňují kampaní Greenpeace Slovensko a hnutí a jeho činnost propagují na veřejnosti. Aktivistů eviduje hnutí přibližně 300. Další skupinou, do níž jsou řazeni lidé, kteří hnutí pravidelně podporují finančními prostředky, jsou členové, a skupinou třetí, kam jsou řazeny osoby podporující hnutí svými příspěvky jednorázově či nepravidelně, jsou tzv. podporovatelé. Do zmíněného celkového počtu členské základny jsou započítáni příslušníci všech tří skupin, 124 tedy aktivisté, členové i podporovatelé. Sídlem Kanceláře občanského sdružení Greenpeace Slovensko, která 125 zaměstnává osm placených pracovníků, je Bratislava. Odtud probíhá komunikace se všemi členy a podporovateli spolku, převážně hromadnou elektronickou poštou. V současné době probíhá zřizování sítě krajských

121 I po osmi letech od založení mělo Greenpeace Slovensko v roce 2001 přibližně 300

122členů (Výročná správa za rok 2003). V roce 2002 mělo Greenpeace Slovensko 2500 členů, v roce 2003 již téměř 4500

123členů (Výročná správa za rok 2003). V červenci roku 2005 dosahoval počet členů Greenpeace Slovensko asi 10800 členů (Rozhovor s mluvčím Greenpeace Slovensko ze dne 4. 7. 2005). 124 Telefonický rozhovor s tiskovým mluvčím Greenpeace Slovensko ze dne 24. 2. 2006. 125 Sedm na plný úvazek a jednoho na částečný úvazek (Elektronický dopis od mluvčího Greenpeace Slovensko ze dne 5. 4. 2006).

61 koordinátorů, kteří mají na starost komunikaci se členy sdružení v kraji, s výhledem na možné rozšíření jejich působnosti a zřízení krajských kanceláří. 126 Dosud byly uvedeni v činnost čtyři krajští koordinátoři v Bratislavě, Nitře, Trnavě a Banské Bystrici, zatímco další čtyři slovenské kraje zatím svého koordinátora nemají. V další fázi pronikání hnutí do regionů se uvažuje též o následném zřizování funkcí okresních koordinátorů, nicméně okresní 127 koordinátory má zatím Greenpeace Slovensko pouze ve dvou okresech ze 79. Podstatným faktem je, že zřizování funkcí krajských a okresních koordinátorů není pouze snahou centra dosáhnout do regionů, popřípadě až na lokální úroveň, nýbrž v této činnosti je neméně důležitým faktorem iniciativa členské základny zdola, která má zájem na tom, aby se ve své činnosti mohla kromě centrálně řízených kampaní věnovat též lokálním ekologickým problémům.

4.4 – Zdroje Ve slovenských podmínkách převažuje finanční podpora neziskového sektoru ze strany státu formou grantových programů jednotlivých ministerstev pouze v sociálním, kulturním a výchovném sektoru, zatímco v sektoru environmentálním bývá ministerstvem životního prostředí na podporu občanských iniciativ vyčleňována částka pohybující se přibližně okolo jednoho 128 milionu korun. Podpora environmentálních aktivit ze strany ziskového sektoru není dosud rozvinuta, přestože slovenská legislativa již tři roky umožňuje podporu neziskového sektoru formou daňových asignací fyzických i právnických osob, které mohou podporovat aktivity neziskových organizací až dvouprocentním podílem ze svého odvedeného objemu daní. Pokud hovoříme o podpoře fyzickými osobami nad rámec již zmíněných daňových asignací, pak

126 127 Konec února 2006. Banská Štiavnica a Zvolen. (Telefonický rozhovor s mluvčím Greenpeace Slovensko ze dne 21. 2. 2005).

62 pouze v případech zaangažovaných osob, jako jsou sami členové hnutí, organizací či jejich blízcí, kteří si sami platí nezbytné náklady na provoz (cestovné, stravu atd.) ve snaze snížit nákladové položky vlastní organizace. Dalším (avšak nikoli výrazným) zdrojem získání financí jsou příspěvky ze zahraničí, ať již získáním grantů, nebo od příbuzných zahraničních organizací. Zdrojem jmění Greenpeace Slovensko jsou příspěvky, dary, vklady a dědictví od fyzických osob, příspěvky, granty, subvence a dotace od právnických osob, úroky z bankovních účtů sdružení a výnosy z vlastní činnosti 129 sdružení Greenpeace Slovensko. Největší objem mezi příjmovými položkami Greenpeace Slovensko tvoří grant od Greenpeace CEE. V celkovém objemu jde i přes dvacetiprocentní meziroční pokles v letech 2003 a 2004 o stěžejní položku rozpočtu ve výši 62 %. Na druhém místě mezi příjmovými položkami jsou příspěvky od soukromých dárců, které vykazují opačný meziroční trend, tedy přibližně dvacetiprocentní nárůst, takže v roce 2004 tvořily přibližně 33% podíl na příjmech Greenpeace Slovensko. Zbývajících 5 % příjmů tvořily jiné příjmy, mezi něž můžeme zařadit např. prodej drobných předmětů, výnosy z úroků atd. Tento druh příjmů zůstává meziročně na přibližně stejné úrovni. Bohužel nemožnost dosažení dalších materiálů znemožňuje provedení hlubší analýzy finančních zdrojů. Získávání zdrojů potřebných pro činnost občanského sdružení je úkolem tzv. 130 fundraiserů. Greenpeace Slovensko s fundraisingem začalo ihned po založení národní pobočky v Bratislavě a v dnešní době se mu věnují dva 131 zaměstnanci. Tito zaměstnanci se kromě získávání zdrojů věnují ještě

128 Grenpeace Slovensko však dle ustanovení SGC může využívat pouze grantů od nezávislých organizací. 129 Citováno ze Stanov občianskeho združenia Greenpeace Slovensko: 2. V této citaci je sporné slovo „jsou“. Měli bychom mít na paměti, že Stanovy vyjmenovávají všechny možnosti zdrojů, které však nemusejí být sdružením beze zbytku využívány. 130 Z anglického slova fundraising. 131 Přesně 1,5 úvazku.

63 komunikaci s příznivci, správě databáze a ochraně osobních údajů. V praxi lze rozlišit dva druhy komunikace, na něž se fundraiseři zaměřují: c) oslovování občanů, aby se stali podporovateli Greenpeace – děje se obvykle v rámci nějaké kampaně, formou oslovování občanů přímo na místě, kde kampaň probíhá; d) komunikace s podporovateli – děje se písemnou formou. Každý podporovatel dostává pravidelně 4x ročně časopis Greenpeace, jednou ročně výroční zprávu a jednou za šest týdnů pravidelnou emailovou zprávu, v níž je informován o aktuálním dění ve spolku. Podporovatelé tak získávají informace o potřebách získávání finančních příjmů spolkem Greenpeace Slovensko, přičemž se předpokládá jejich reakce, neboť cílem fundraiserů je, aby podporovatelé přispívali pravidelně, a nikoli jen 132 jednorázově.

Tabulka č.3: Příjmy Greenpeace Slovensko (v tisících Sk)

2003 2004 druh tis. Sk % tis. Sk % Grant od Greenpeace CEE 5941 82,5 4462 62 Příspěvky od soukromých dárců 928 13 2394 33 Jiné příjmy 331 4,5 342 5 Celkem 7200 100 7198 100

Prameny: Výroční zprávy za roky 2003-2004

Budeme-li analyzovat výdajové položky Greenpeace Slovensko, zjistíme, že největší výdajovou položku tvoří náklady na vedení kampaní, za které hnutí vydá přibližně polovinu všech vydávaných prostředků. Následuje položka komunikace s příznivci, která mezi léty 2003 a 2004 narostla z 18 % na 27 %, poté administrativní náklady na chod sdružení, které při šestiprocentním meziročním poklesu tvořily 18 % výdajů, a poslední výdajovou položku ve výši

132 Telefonický rozhovor s mluvčím Greenpeace Slovensko ze dne 12.5.2006.

64 8 % tvořila komunikace s médii. Bohužel i v případě výdajových položek nemožnost dosažení dalších materiálů znemožňuje provedení hlubší analýzy.

Tabulka č.4: Výdaje Greenpeace Slovensko (v tisících Sk)

2003 2004 druh tis. Sk % tis. Sk % Kampaně 3580 50 3474 47 Média a komunikace 577 8 603 8 Komunikace s příznivci (Fundraising) 1294 18 1991 27 Administrativa a ostatní náklady 1751 24 1283 18 Celkem 7202 100 7351 100

Prameny: Výroční zprávy za roky 2003-2004

V obou sledovaných obdobích tvořil rozpočet Greenpeace Slovensko mírný schodek, jenž však nenabyl takových rozměrů, aby nemohl být produktem posunu splátkových kalendářů mezi jednotlivými sledovanými obdobími. V obou sledovaných případech se celkový rozpočet hnutí pohyboval mírně nad sedmi miliony slovenských korun.

4.5 - Prezentace požadavků a prostředky prosazování Obecně můžeme konstatovat, že slovenská společnost již v dnešní době plně akceptuje cíle občanského sdružení Greenpeace Slovensko jako zcela legitimní, a neupírá mu tudíž právo a možnost v přístupu do politického systému. Spolek Greenpeace Slovensko tak nemusí volit prostředky, jež jsou 133 typické např. pro antisystémové formace. Občanskému sdružení se tudíž nabízí velké množství konvenčních způsobů, jak působit na politický systém. Ve směru k politickému systému je hlavním adresátem působení exekutiva, která má dle Greenpeace Slovensko v rámci svých prostředků dostatek kompetencí k nápravě stávajících a zabránění dalším pochybením v oblastech působení Greenpeace. Dalším adresátem působení Greenpeace je parlament, jenž by

65 měl dbát na dostatečné legislativní zakotvení zejména ochrany přírody, ale i dalších oblastí, v nichž se Greenpeace angažuje. Zde je ovšem nutno podotknout, že ve většině případů Greenpeace nepůsobí na zmíněné instituce přímo, tedy jejich oslovením a jednáním s jejich představiteli, nýbrž si vybírá prostředky nepřímé, tedy spíše skrze nátlak médií či veřejnosti informovaných spolkem Greenpeace o konkrétních kauzách. Je však pravdou, že v poslední době, zejména v posledních čtyřech letech, se Greenpeace Slovensko aktivně účastní jednání i na legislativní úrovni, kdy připomínkuje návrhy zákonů týkajících se environmentální problematiky. Jako příklad můžeme uvést kauzu tzv. „Koexistenčního zákona“, což je zákon o geneticky modifikovaných organismech, jenž upravuje podmínky koexistence ekologického zemědělství, zemědělství klasického a zemědělství geneticky upravovaného, jejž Greenpeace Slovensko připomínkovalo a jenž byl v březnu roku 2006 přijat Národní radou Slovenské republiky. Své požadavky spolek jakožto součást mezinárodního hnutí prezentuje několika různými způsoby. Nejvíce pozornosti v této oblasti věnuje informovanosti slovenské společnosti o svých cílích a své činnosti na svých 134 internetových stránkách. Velké množství informací o komplexním programu i činnosti hnutí se až do roku 2004 bylo možno dovědět z interního občasníku Greenpeace Infolisty vydávaného několikrát do roka. Od roku 2004 bylo jeho vydávání zastaveno a Greenpeace Slovensko tak prezentuje své požadavky na neperiodických tiskovinách zpravidla monotématicky zaměřených, většinou se vážících k určité probíhající kampani a distribuovaných v rámci jednotlivých kampaní. Greenpeace Slovensko též informuje veřejnost prostřednictvím médií, přestože této možnosti bývá využíváno, jen je-li zájem ze strany médií, a to zpravidla pouze v případech kampaní vedených kontroverzním způsobem. Prostředků a metod k prosazování cílů hnutí používá spolek Greenpeace Slovensko širokou škálu, s ohledem na kvakerskou zkušenost zakladatelů

133 Násilí, tajné konspirativní schůzky aj.

66 hnutí, která byla implementována mezi fundamenty, na nichž hnutí stojí, se však vždy jedná o metody nenásilné, a to i přesto, že se v mnohých případech může jednat o metody konfliktní. Mezi nejrozšířenější způsoby, kterými Greenpeace Slovensko obeznamuje veřejnost se svými požadavky, cíli a činností, jsou informativní akce, na nichž je ze strany spolku prezentován problém, současný stav jeho řešení či neřešení a možnosti jeho konečného dořešení, které Greenpeace Slovensko považuje za pro společnost nejvýhodnější. Akce tohoto druhu bývají obvykle doprovázeny výstavou či projekcí vážící se k tématu a v některých případech je jejich součástí též sběr podpisů na petiční archy. Na tomto místě je vhodné pro názornost uvést například v tzv. Tour, což je v poslední době každoročně pořádaná putovní informační výstava, objíždějící významnější 135 města na Slovensku, a do níž se v letošním roce zapojily též některé regionální složky občanského sdružení Greenpeace Slovensko. Hnutí Greenpeace též podporuje vědecký výzkum v oblastech svého působení a snaží se jejich výsledky publikovat a šířit jak mezi zainteresované 136 strany, tak i do povědomí veřejnosti. Spolek se též podílí na přípravě a realizaci konferencí, seminářů a vzdělávacích programů, jež jsou zaměřeny na oblasti, v nichž spočívá splněních hlavních cílů Greenpeace. Další metodou je monitorování ekologicky nebezpečných míst a informování o jejich stavu. Ve slovenském případě jde o tzv. dekontaminační akce, které každoročně pořádá Greenpeace Slovensko a o nichž bylo možno se dovědět více na předchozích stranách. Mediálně nejznámější jsou pak akce, skrze něž, zejména díky kontroverzním způsobům vedení a také díky mediální prezentaci, Greenpeace získalo punc radikálního hnutí, přestože tyto metody zdaleka nepatří ke spolkem nejpoužívanějším. Jde například o různé blokády, vyvěšování

134 www.greenpeace.sk. 135 Rok 2006.

67 transparentů na objektech atd. Je nesporné, že zmíněné akce k sobě dokáží přilákat pozornost médií a skrze ně i veřejnosti, ovšem hlavní těžiště Greenpeace v dnešní době už přeci jen leží poněkud jinde. Občanským sdružením Greenpeace Slovensko jakožto součástí mezinárodního hnutí Greenpeace je též hojně využíváno tzv. kyberaktivismu, který umožňuje komukoli, aby se připojil ke kampaním Greenpeace z pohodlí svého bytu či pracoviště, neboť forma takového zapojení spočívá v pouhém vyplnění formuláře na internetových stránkách Greenpeace Slovensko. Tímto způsobem je tedy možné podpořit kterýkoli z aktivních projektů, na nichž momentálně hnutí Greenpeace participuje kdekoli ve světě, aniž by bylo zapotřebí osobní účasti na zmíněné akci. V tomto případě tedy jde o jakési spojování sil, které je možné provést právě díky celosvětové internetové síti, takže každá kampaň může být podpořena daleko větším počtem příznivců Greenpeace než v případech, kdy by nebylo možné Internetu využít. Na druhé straně příznivci hnutí Greenpeace se tímto způsobem mohou podílet na podpoře většího množství projektů hnutí než v případě, kdy by mohli podporovat hnutí pouze vlastní účastí. Zmíněný způsob podpory Greenpeace za dosažení jeho cílů též početně rozšiřuje prostor pro participaci, neboť se takto mohou stát podporovateli určité kampaně i osoby, které nejsou příznivci či členy hnutí. Volba strategií jednání se v Greenpeace Slovensko liší kampaň od kampaně. Přístup spolku je velmi flexibilní, vybírány jsou strategie, jež by měly nejlépe zapůsobit pro dosažení vytčeného cíle. V praxi můžeme rozlišit čtyři druhy strategií, které Greenpeace Slovensko zaměřuje vůči: a) ministerstvům, či státním úřadům – nejdříve se prostřednictvím formální žádosti o střetnutí dospěje ke schůzce, na níž je vrcholný představitel úřadu obeznámen s problémem, on deleguje odborné pracovníky, kteří by měli na problému spolupracovat, a dále Greenpeace Slovensko komunikuje se

136 Například politiky, či politické strany, kompetentní úřady či organizace působící

68 zmíněnými odbornými pracovníky. Není-li ze strany Greenpeace Slovensko dosaženo spokojenosti s průběhem jednání, obrací se na nadřízené odborných pracovníků, v některých případech třeba opět až na ministra nebo ředitele dotyčného úřadu. V případě politických kauz se jednání vedou výhradně s ministrem, coby nejvyšším politickým představitelem na ministerstvu. b) komerčním subjektům – jedná se zejména o obchodní řetězce nebo průmyslové podniky. Greenpeace Slovensko se zaměřuje na jednání s ředitelstvím obchodních řetězců či podniků, přičemž postup je obdobný jako v předchozím případě. Oslovení příslušného vrcholného činitele, delegování odborných pracovníků a jednání. V případě nespokojenosti s výsledkem opět postup směrem k vyšším nadřízeným. c) médiím – média jsou tiskovým mluvčím Greenpeace Slovensko seznamována se stanovisky a činností spolku. V některých případech je spolupráce úspěšná, jindy lze vysledovat absolutní nezájem o kauzu ze strany médií. d) veřejnosti – veřejnost je v rámci pořádání kampaní obeznamována se stanovisky a požadavky Greenpeace Slovensko, přímo na veřejných prostranstvích. Ve většině případů je využíváno souběžně více než jediné strategie, v mnohých případech dokonce všech čtyř zmíněných. Tímto souběžným postupem zejména medializací kampaní v médiích a informování veřejnosti se totiž dosahuje většího tlaku zejména vůči exekutivě, ale též vůči komerčním 137 subjektům .

v dotčených zájmových oblastech. 137 Telefonický rozhovor s mluvčím Greenpeace Slovensko ze dne 12. 5. 2006.

69 4.6 - Analýza skutečného politického dopadu jednání Při provádění analýzy skutečného politického dopadu či významu jednání občanského sdružení Greenpeace Slovensko je důležité si uvědomit, že ve většině, ne-li ve všech oblastech působení Greenpeace nepůsobí hnutí osamoceno, nýbrž je pouze jedním z několika či mnoha aktérů, kteří se snaží danou věc ovlivnit, v tomto případě ovlivnit ke stejnému závěru jako hnutí Greenpeace. V některých případech jde o cílenou spolupráci, jindy o souběh aktivit, a též i o zcela nezávislé působení samotných subjektů. Budeme-li tedy hodnotit výsledky akcí pořádaných Greenpeace, zejména ty o kterých hnutí Greenpeace Slovensko tvrdí, že patří k jeho úspěchům, je třeba mít na zřeteli, že v mnoha případech jde pouze o úspěch částečný, čili o výsledek, jehož nebylo dosaženo působením jen jednoho jediného subjektu. Dalším důležitým faktem je, že slovenská národní pobočka hnutí Greenpeace International je v rámci environmentálního sektoru plně respektovaným subjektem jak ze strany společnosti, tak i ze strany ostatních zájmových skupin a organizací, jakož i ze strany orgánů státní správy a samosprávy na všech úrovních. Občanskému sdružení Greenpeace Slovensko je tak přiznáváno plné právo na přístup do společenské a zejména i politické diskuse s tématy, které Greenpeace považuje za důležitá a která tak klade na pořad jednání. V tomto ohledu je třeba vyzdvihnout zejména schopnost mobilizace veřejnosti hnutím, stavěnou zejména na více než desetitisícovém počtu jeho příznivců a v nemenší míře též na propracovaných technikách a schopnosti medializace problémů považovaných hnutím Greenpeace za životně důležité nejen pro celou slovenskou společnost, ale v konečném důsledku i pro celé lidstvo a pro život na Zemi. Jakých úspěchů tedy slovenská pobočka hnutí Greenpeace dosáhla? V protijaderné kampani bylo dosaženo částečného úspěchu, neboť se podařilo docílit závazku na úrovni vlády, že nebude prodloužena činnost jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích. Nepodařilo se sice zastavit dostavbu

70 prvních dvou bloků jaderné elektrárny v Mochovcích, avšak dosud se daří mařit plán na dostavbu dalších dvou bloků. V kampani proti toxickému znečištění se daří dosahovat dílčích úspěchů, ovšem tato kampaň je nesmírně náročná a dlouhodobá. Podařilo se dosáhnout přijetí vládní normy zakazující PVC v hračkách, a částečným úspěchem se může pochlubit též jednání s obchodními řetězci ohledně prodeje kosmetiky a dalšího spotřebního zboží obsahujícího nebezpečné látky. Též další protitoxické kampaně vedené zejména proti nebezpečným skládkám odpadů, proti spalovnám, či chemickým provozům jsou z obdobných příčin dlouhodobé a výsledky jednání a dodržování stávajících předpisů musejí být pravidelně ověřovány. V roce 2001 započatá kampaň proti geneticky modifikovaným potravinám měla ve svých počátcích též částečný úspěch, jímž byl závazek některých velkých obchodních řetězců, že geneticky modifikované potraviny stáhnou z prodeje. Ovšem v důsledku toho, že geneticky upravované potraviny jsou zaštiťovány obřími nadnárodními koncerny, v některých případech dokonce prosazovanými exekutivou USA, probíhá dlouhodobě i boj proti pokusům s geneticky modifikovanými plodinami, a to i přes výrazně odmítavý postoj k této tématice ze strany Evropské unie, zvláště pak v jejích „starých“ státech. Úspěchem jsou však dozajista fakty, jednak že byl parlamentem přijat zákon o geneticky modifikovaných organismech, jednak že se na Slovensku dosud nepodařilo začít s pěstováním geneticky modifikovaných organismů. K větším úspěchům, které byly v souvislosti s aktivitami Greenpeace Slovensko zaznamenány, lze tedy řadit zejména vstup Slovenské republiky do Mezinárodní velrybářské komise (IWC), o nějž se hnutí Greenpeace snažilo již od roku 2003 a jenž byl uskutečněn v roce 2005, přičemž se Slovenská republika v rámci IWC postavila na stranu obhájců zákazu komerčního lovu velryb. Máme-li se tedy pokusit shrnout úspěšnost aktivit slovenské pobočky Greenpeace, zjistíme, že její úsilí se v mnoha případech nesetkává s trvalou

71 kladnou odezvou ze strany subjektů, vůči nimž je namířeno, a to zejména z toho důvodu, že protivníky tvoří jednak silné z valné části nadnárodní koncerny s obrovským ekonomickým potenciálem, jež jsou schopny lobbováním zasahovat ve svůj prospěch, a jednak úřady státní správy či samosprávy, jež nejsou vůči zmíněnému tlaku imunní a upřednostňují hospodářská pozitiva oproti pozitivům v ochraně životního prostředí. Velkým úspěchem se však ukazuje fakt, že občanské sdružení Greenpeace Slovensko bylo akceptováno jako rovnocenný partner nejen pro subjekty občanské společnosti nebo samosprávy, ale zejména pro subjekty státní správy, a to i na nejvyšší úrovni.

72 5 - Komparace Greenpeace Česká republika a Greenpeace Slovensko Greenpeace Česká republika a Greenpeace Slovensko se shodně zaměřují na tři dlouhodobé kampaně. Tou první a alespoň pro začátky obou poboček tou nejdůležitější je kampaň proti jaderné energetice v České republice i na Slovensku. V obou zemích byly pro rozvinutí kampaně víceméně stejné startovací podmínky – jedna jaderná elektrárna byla v provozu a jedna byla rozestavěná. V případě rozestavěných jaderných elektráren byl konečný 138 výsledek stejný, totiž zprovoznění dvou boků v obou případech. V jejich případě se česká i slovenská pobočka Greenpeace po zprovoznění zaměřily na kampaně proti eventuální dostavbě dalších bloků. V případě prvních 139 zprovozněných jaderných elektráren bylo na Slovensku dosaženo úspěchu, neboť bylo právně zakotveno rozhodnutí vlády, že se provoz elektrárny nebude po uplynutí plánované provozní lhůty dále prodlužovat. V českém případě se o možném prodloužení provozu vzhledem k pozdějšímu zprovoznění jaderné elektrárny dosud neuvažuje. Neméně důležitým z pozice Greenpeace v obou zemích je fakt, že se v žádné z obou zemí neuvažuje o stavbě další jaderné elektrárny. Další součástí energetické kampaně je kampaň za používání a výrobu energie z obnovitelných zdrojů. V této oblasti se zdá být poněkud úspěšnější či agilnější česká pobočka Greenpeace, která se kromě informační stránky kampaně, kterou vedou obě pobočky, podílí též na fázi konkrétního zavádění solárních elektráren do provozu i v praxi. Další z dlouhodobých kampaní, které se Greenpeace Česká republika věnuje od roku 1993 a Greenpeace Slovensko od roku 2000, je kampaň toxická. Obě pobočky se zaměřují na informování o nebezpečných zdrojích toxického znečištění ve své zemi a snahou o jejich nápravu. V České republice je úsilí aktivistů Greenpeace zaměřeno ponejvíce na monitorování znečištění

138 Temelín, Mochovce. 139 Dukovany, Jaslovské Bohunice.

73 řek, dále na nebezpečné skládky odpadů a na největší znečišťovatele ovzduší, na Slovensku se Greenpeace v tomto ohledu aktivizuje mimo výše uvedené též v tzv. dekontaminacích starých toxických zátěží. Jinou částí toxické kampaně jsou kampaně spotřebitelské, ve kterých bylo v obou zemích dosaženo částečných úspěchů např. v závazku některých obchodních řetězců o nedodávání na trh hraček obsahujících PVC, nebo dalších výrobků obsahujících nebezpečné látky. Třetí a poslední z dlouhodobých kampaní, které obě pobočky Greenpeace provádějí, je kampaň proti geneticky modifikovaným organismům. I zde bylo v obou zemích dosaženo částečných úspěchů, kdy některé z obchodních řetězců slíbily nedodávat na trh geneticky upravované potraviny, nebo alespoň jejich viditelné označení. Poněkud většího úspěchu doposud dosáhlo Greenpeace Slovensko, neboť na rozdíl od České republiky na Slovensku zatím nedošlo k pěstování geneticky modifikovaných plodin, a to ani k pokusnému. Pobočky Greenpeace v České republice i na Slovensku se dále občas věnují i dalším globálním kampaním Greenpeace, např. podpoře zákazu lovu velryb či zákazu kácení deštných pralesů a jiným. Greenpeace Česká republika i Greenpeace Slovensko vyvíjejí činnost v prostředí, které jejich cíle považuje za zcela legitimní a které jim nikterak nepůsobí potíže při vstupu do společenské či politické diskuse, byť do roku 1998 v obou zemích nebyla situace environmentálním organizacím příznivě nakloněna, zejména slovenská pobočka Greenpeace byla nucena přečkat několikaleté období velkých obtíží a těžkostí, avšak ve zmíněném nelehkém prostředí prokázala svoji životaschopnost. V obou zemích přitom dochází k pozvolnému, avšak trvalému zlepšování nejdůležitějších aspektů stavu životního prostředí. Významný rozdíl mezi oběma pobočkami lze nalézt v jejich statutu vyplývajícím z organizačního schématu Greenpeace International. Zatímco Greenpeace Česká republika je suverénní národní pobočkou, Greenpeace

74 Slovensko je součástí regionální pobočky Greenpeace střední a východní Evropa. Národní pobočka Greenpeace Česká republika tak plně zodpovídá nejen za aktivity Greenpeace na území České republiky, ale též za jejich plné finanční zázemí. Oproti tomu Greenpeace Slovensko je nuceno spoléhat na finanční zdroje od Greenpeace CEE, jež tvoří přibližně 60 % veškerých jeho příjmů, což je doprovázeno též jeho slabší pozicí v Greenpeace International, neboť na rozdíl od Greenpeace Česká republika nevysílá do SGC svého důvěrníka, nýbrž pouze jednoho důvěrníka za Greenpeace CEE. Na druhou stranu mu to ovšem umožňuje snížení části administrativních nákladů, což je zajištěno přenesením části administrativy do kanceláře Greenpeace CEE ve Vídni, a tím pádem také větší možnosti rozvoje a spolupráce na projektech přesahujících hranice jednotlivých zemí středoevropského regionu. Ve vertikální komunikační rovině lze vypozorovat rozdíl, způsobený již zmíněných odlišným statutem obou národních poboček, takže v českém případě je komunikační model dvoustupňový Greenpeace Česká republika– -Greenpeace International, v případě slovenském je model třístupňový Greenpeace Slovensko–Greenpeace Střední a východní Evropa–Greenpeace International. Komunikace je v obou případech obousměrná. V horizontální komunikační rovině není mezi oběma pobočkami rozdílu, neboť obě komunikují s ostatními národními pobočkami, ponejvíce však vzájemně mezi sebou. Komunikaci ve směru Greenpeace Česká republika, eventuelně Greenpeace Slovensko versus Greenpeace Evropská unie nelze typologizovat ani jako komunikaci vertikální, ani coby komunikaci horizontální, jde o zvláštní typ komunikační roviny, jež se dá nejlépe charakterizovat jako komunikace diagonální, což plyne ze statutu Greenpeace Evropská unie, jenž je odlišný od statutu národních či regionálních poboček Greenpeace, a stojí mimo organizační strukturu. Organizační struktura obou poboček Greenpeace je takřka totožná, evidentně vycházející z jednotného schématu, u Greenpeace Slovensko lze identifikovat snahu proniknout svojí formální strukturou do regionů, a aktivizovat

75 tím pádem větší počet členů, o čemž se v Greenpeace Česká republika zatím uvažuje pouze výhledově. Podle údajů z poloviny roku 2005 obě pobočky 140 vykazovaly téměř shodný počet podporovatelů, ovšem v roce 2006 Greenpeace Česká republika již udává 19 000 podporovatelů, což znamená roční nárůst podporovatelů přibližně o 50 %. Poměrně zajímavou se jeví otázka demokratičnosti, která je inzerována na všech úrovních hnutí, ovšem dle stanov obou národních poboček Greenpeace lze zjistit, že veškerá důležitá rozhodování jsou v pravomoci malého počtu lidí, tzv.volitelů, mezi které se lze dostat pouze jedním způsobem, a to že nového volitele si zvolí do svých řad volitelé dosavadní. Dalšími, kdo jsou oprávněni rozhodovat, jsou představenstvo, které je voleno voliteli, a výkonný ředitel, jenž je jmenován představenstvem. Získávání finančních zdrojů je další oblastí, ve které obě národní pobočky Greenpeace vykazují značný rozdíl. Zatímco Greenpeace Česká republika hospodařící s ročním rozpočtem cca 8 milionů českých korun je plně soběstačná, Greenpeace Slovensko hospodařící s ročním rozpočtem cca 7 milionů slovenských korun je závislá na grantu od Greenpeace CEE, jenž tvoří tři pětiny jejího ročního rozpočtu. Uvážíme-li, že obě pobočky zcela v souladu s politikou Greenpeace International směřují svá oslovování ve věci finanční podpory na fyzické osoby, zatímco právnické osoby ve jménu nezávislosti vlastní organizace záměrně neoslovují, jeví se nám při výše uvedeném přibližně stejném počtu podporovatelů výše průměrného daru velmi odlišná, neboť v českém případě vychází výše průměrného daru na cca 510 korun českých, v případě slovenském pak na cca 218 slovenských korun. Greenpeace 141 Slovensko si je dle svého tiskového mluvčího zmíněného problému vědomo, v rámci Greenpeace CEE jde dokonce o nejnižší míru průměrného daru ze

140 Greenpeace Česká republika přibližně 12000, Greenpeace Slovensko přibližně 11 000. 141 Rozhovor s vedoucí kanceláře a mluvčím Greenpeace Slovensko ze dne 28. 3. 2006.

76 všech jeho členů, pro názornost tvoří asi polovinu průměrného daru maďarského podporovatele Greenpeace. Snad by na vině mohl být částečně i systém daňových asignací, neboť ty mohou být připisovány též školám či sportovním klubům a velkému množství dalších neziskových organizací, takže osoby, jež připsaly své asignace některé z organizací, již mají pocit, že přispěly dosti, a na další organizace se tak již dostane méně. Zmíněné vysvětlení však můžeme brát pouze jako částečné, neboť trend nízké míry průměrného daru Greenpeace je na Slovensku dlouhodobý, zatímco systém daňových asignací je v platnosti teprve 3 roky. Dalším, byť opět pouze částečným vysvětlením se může jevit rozdílná ekonomická situace v jednotlivých státech. Dále je pak na místě uvést větší důraz na zajišťování zdrojů v případě české národní pobočky Greenpeace, jenž vedl k výraznému úspěchu, jímž je dosažení samofinancování spolku Greenpeace Česká republika, což je v rámci střední Evropy jev zcela ojedinělý nejen v porovnání s ostatními národními pobočkami 142 hnutí Greenpeace, nýbrž i ve srovnání s ostatními environmentálními organizacemi. Srovnáváme-li metody prezentace požadavků a prostředky jejich prosazování, zjistíme, že jak Greenpeace Česká republika, tak Greenpeace Slovensko používají širokou škálu metod a prostředků a že se jimi od sebe téměř neliší. Volba strategií jednání se v obou národních pobočkách liší kampaň od kampaně, přičemž lze vypozorovat podobnost ve výběru metod a strategií. Přístup obou poboček je velmi flexibilní, vybírány jsou strategie, jež by měly nejlépe zapůsobit pro dosažení vytčeného cíle. V praxi můžeme rozlišit čtyři druhy strategií, které Greenpeace Česká republika i Greenpeace Slovensko zaměřují vůči: a) ministerstvům, či státním úřadům b) komerčním subjektům c) médiím

142 Greenpeace Slovensko, Greenpeace Maďarsko, Greenpeace Polsko.

77 d) veřejnosti Ve většině případů je využíváno souběžně více než jediné strategie, v mnohých případech dokonce všech čtyřech zmíněných. Tímto souběžným postupem zejména medializací kampaní v médiích a informování veřejnosti se totiž dosahuje většího tlaku zejména vůči exekutivě, ale též vůči komerčním subjektům. Jde-li pak o posouzení úspěšnosti působení Greenpeace Česká republika a Greenpeace Slovensko ve svých zemích, můžeme prohlásit, že obě národní pobočky hnutí Greenpeace jsou nedílnou součástí environmentálního sektoru občanské společnosti v zemích svého působení, což je dostatečným dokladem, že i přes některé neúspěchy dochází v jejich činnosti též k nemalému počtu vítězství, byť v mnohdy pouze dílčích či krátkodobých, v jednotlivých kampaních.

78 6 - Závěr Tato práce představuje politologické obci téma v české politické diskusi dosud nezpracované - mezinárodní sociální hnutí Greenpeace, zejména dvě jeho národní pobočky, českou a slovenskou. Práce se zaměřila na deskripci agendy a historie hnutí, organizační struktury, zdrojů z nichž hnutí čerpá potřebné prostředky, na popsání sociálního a politického kontextu v obou zemích, jejichž národní pobočky byly zkoumány, a také na způsoby prezentování požadavků a na prostředky jejich prosazování v praxi a v neposlední ředě též na zhodnocení skutečného politického dopadu působení národních poboček hnutí Greenpeace v České republice i ve Slovenské republice, přičemž všechny zmíněné oblasti byly nakonec podrobeny komparaci. Metodou výzkumu bylo prostudování dostupné primární i sekundární literatury, doplněných osobními rozhovory, popřípadě komunikací formou elektronické pošty. Na tomto místě je třeba zmínit nedostatek archivovaných písemných materiálů a důležitých dokumentů v obou národních pobočkách hnutí Greenpeace, jež byl násoben nezvykle častým obměňováním pracovníků národních kanceláří Greenpeace, zejména v českém případě v Praze, jenž byl ovšem kompenzován velkou ochotou a vstřícností ze strany zaměstnanců obou národních poboček. Je zajímavé zmínit, že v jednom případě ze slovenské strany nebyly poskytnuty údaje o státní příslušnosti členů Rady Greenpeace Slovensko s odvoláním na ochranu osobních údajů, přičemž v případě českém se zmíněné údaje dají vyhledat ve veřejnosti přístupném dokumentu, jímž je výroční zpráva. Výše zmíněný případ však nic nemění na výborném hodnocení míry komunikace s oběma národními pobočkami hnutí Greenpeace. Závěrem tedy lze podotknout, že hnutí Greenpeace lze zařadit mezi nová sociální hnutí, neboť naplňuje všechny čtyři rysy nových sociálních hnutí dle Neveua, a to jak slabou strukturu organizace, kdy pod mezinárodní kancelář spadají přímo národní, či regionální kanceláře, zaměstnávající malý počet

79 zaměstnanců, se kterým hnutí dosahuje maximálního možného efektu při mobilizaci svých aktivistů a podporovatelů, i při mobilizaci, či informovanosti společnosti, tak zaměřením cílů, vztahem k politické sféře, i povahou identity aktérů. Díky nízkému počtu profesionálních pracovníků lze dosáhnout toho, že valná většina finančních prostředků je spotřebována ve prospěch činnosti, jež je hlavní náplní Greenpeace. Obecně lze říci, že hnutí Greenpeace je organizací několika, možná několika desítek jednotlivců, kteří spojili své síly ve prospěch ideje globální ochrany životního prostředí a kteří pro ni dokázali nadchnout velký počet dobrovolných aktivistů, kteří ji podporují bez výhledu na osobní prospěch. Vzhledem k integraci hnutí ve více společnostech, ke sjednocení v cílech a organizaci a schopnosti organizovat protest proti různým typům cílů a vzhledem k dlouhodobému časovému rámci, v němž hnutí Greenpeace působí, 143 lze jej typologizovat dle Tarrowa jako transnacionální sociální hnutí. Obě národní pobočky hnutí Greenpeace, kterým se tato práce věnovala, pracují podle jednotného organizačního schématu, věnují se stejné agendě, přestože konkrétní akce jsou motivovány konkrétními místy v obou zemích, zaměřují se na stejné cílové skupiny při získávání zdrojů pro svoji činnost, i když s poměrně rozdílným výsledkem, a při prezentaci svých požadavků a při výběru prostředků jejich prosazování volí stejné či obdobné formy a metody. V některých kampaních si obě národní pobočky vypomáhají a úzce společně spolupracují.

143 Tarrow, S. 1998: 185.

80 7 - Seznam literatury a zdrojů

7.1 – Monografie a články Barša, P., Císař, O. 2004. Levice v postrevoluční době. Občanská společnost a nová sociální hnutí v radikální politické teorii 20. století. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. Brown, M., May, J. 1989. The Greenpeace story. London: Dorling Kindersley. Císař, O. 2002. Strategie a transnacionální vztahy: politická pole a protitemelínská kampaň. Politologický časopis 3/2002, str. 280-296. Císař, O. 2003. Vzniká globální občanská společnost? Nestátní aktéři ve světové politice. Mezinárodní vztahy 4/2003, str. 5-23. Císař, O. 2004a. Transnacionální politické sítě. Jak mezinárodní instituce ovlivňují činnost nevládních organizací. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Mezinárodní politologický ústav. Císař, O. 2004b. Mezi Prahou a Bruselem: nevládní organizace, sociální hnutí a zájmové skupiny na cestě do EU. Sociální studia 1/2004, str. 109-120. Císař, O., Fiala, P., (eds.). 2004. Obhajoba zájmů a transnacionální vztahy. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Mezinárodní politologický ústav. Císař, O. 2005. Na cestě ke společnosti světoobčanů? Nevládní organizace, sociální hnutí a „noví“ aktivisté vně státních hranic. Sociální studia 1/2005, str. 87-109. Fagan, A., Jehlicka, P. 2003. Contours of the Czech Environmental Movement: A Comparative Analysis of Hnuti Duha (Rainbow Movemment) and Jihoceske matky (South Bohemian Mothers). Environmental politics 2/2003, str. 49-70. Hartlová, H. 2005. Vývoj neziskového sektoru po roce 1989 a jeho politické funkce v ČR . Magisterská diplomová práce. Brno: FSS MU. Lahusen, Ch. 1999. International Campaigns in Context: Collective Action between the Local and the Global. In: Social Movements in a Globalizing World. Eds. Della Porta, D., Kriesi, H., Rucht, D. New York: Palgrave Macmillan, str. 189-205.

81 Smith, J. 1999. Global Politics and Transnational Social Movement Strategies: the Transnational Campaign against International Trade in Towic Wastes. In: Social Movements in a Globalizing World. Eds. Della Porta, D., Kriesi, H., Rucht, D. New York: Palgrave Macmillan, str. 170-188. Tarrow, S. 1998. Power in movement: social movements and contentious politics. Cambridge: Cambridge University Press.

7.2 - Tiskové zdroje Greenpeace Česká republika Greenpeace 3/96. Greenpeace Česká republika, jaro 2005. Greenpeace Česká republika, léto 2005. Greenpeace magazín, jaro 1998. Greenpeace magazín, jaro 1999. Greenpeace magazín, léto 1999. Greenpeace magazín, podzim 1999. Greenpeace magazín, zima 1999. Greenpeace magazín, léto 2000. Greenpeace magazín, jaro 2001. Greenpeace magazín, léto 2001. Greenpeace magazín, podzim 2001. Greenpeace magazín, zima 2001. Greenpeace magazín, jaro 2002. Greenpeace magazín, léto 2002. Greenpeace magazín, podzim 2002. Greenpeace magazín, zima 2002. Greenpeace magazín, podzim 2003. Greenpeace zpravodaj, léto 2004. Greenpeace zpravodaj, podzim 2004. Greenpeace zpravodaj, zima 2004.

82 Stanovy spolku Greenpeace Česká republika. Výroční zpráva za rok 2000. Výroční zpráva za rok 2001. Výroční zpráva za rok 2002. Výroční zpráva za rok 2003. Výroční zpráva za rok 2004.

7.3 - Tiskové zdroje Greenpeace Slovensko Greenpeace 1/1999. Greenpeace 2-3/1999. Greenpeace 1/2000. Greenpeace 1/03. Greenpeace 1/04. Greenpeace 2/04. Greenpeace 3/04. Greenpeace Infolisty 1/2001. Greenpeace Infolisty 2/2001. Greenpeace Infolisty 1/2002. Greenpeace Infolisty 2/2002. Greenpeace Infolisty 2/2004. Greenpeace Infolisty 3/2005. Greenpeace Informátor 2/95. Greenpeace Informátor Jeseň 1996. Greenpeace Informátor Zima 1997. Greenpeace Informátor Jeseň 1998. Greenpeace Mini informátor Leto 1998. Stanovy občianskeho združenia Greenpeace Slovensko. Výročná správa za rok 2003. Výročná správa za rok 2004.

83 7.4 - Internetové zdroje www.ecn.cz (březen 2006). www.env.cz (březen 2006). www.eu.greenpeace.org (únor 2006). www.greenpeace.at (leden 2006) . www.greenpeace.cz (prosinec 2005 – březen 2006). www.greenpeace.org (prosinec 2005 – březen 2006). www.greenpeace.sk (prosinec 2005 – březen 2006).

7.5 - Ostatní zdroje Elektronický dopis od vedoucí kanceláře Greenpeace Slovensko ze dne 13. 10. 2005 Elektronický dopis od volitelky Greenpeace Slovensko ze dne 31. 3. 2006. Elektronický dopis od mluvčího Greenpeace Slovensko ze dne 5. 4. 2006. Rozhovor s tiskovým mluvčím Greenpeace Česká republika ze dne 11. 7. 2005. Rozhovor s mluvčím Greenpeace Slovensko ze dne 4. 7. 2005. Rozhovor s vedoucí kanceláře a mluvčím Greenpeace Slovensko ze dne 28. 3. 2006. Správa o stave životného prostredia Slovenskej republiky v roku 2004. Telefonický rozhovor s fundraiserkou Greenpeace Česká republika ze dne 11. 5. 2006. Telefonický rozhovor s mluvčím Greenpeace Slovensko ze dne 21. 2. 2006. Telefonický rozhovor s mluvčím Greenpeace Slovensko ze dne 24. 2. 2006. Telefonický rozhovor s mluvčím Greenpeace Slovensko ze dne 12. 5. 2006. Telefonický rozhovor s tiskovou mluvčí Greenpeace Česká republika ze dne 21. 2. 2006. Telefonický rozhovor s tiskovou mluvčí Greenpeace Česká republika ze dne 23. 2. 2006.

84 Telefonický rozhovor s výkonným ředitelem Greenpeace Česká republika ze dne 12. 5. 2006. Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2004.

85