Hnutí Greenpeace V ČR a SR
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra politologie Hnutí Greenpeace v ČR a SR Magisterská diplomová práce Libor Hoskovec Vedoucí práce: PhDr. Ing. Ondřej Císař, Ph.D. UČO: 52770 Obor: PL Imatrikulační ročník: 2004 Brno, 2006 PODĚKOVÁNÍ: Děkuji všem, kteří mi umožnili a pomohli napsat tuto diplomovou práci. Obzvláště děkuji PhDr. Ing. Ondřeji Císařovi, Ph.D. za vedení při práci, cenné rady a postřehy při konzultacích. Libor Hoskovec 1 Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a pramenů. V Brně dne 14. 5. 2006 Libor Hoskovec 2 Obsah: 1. Úvod 4 2. Hnutí Greenpeace International 7 2.1. Agenda hnutí 7 2.2. Historie hnutí 18 2.3. Organizační struktura 21 2.4. Zdroje 23 2.5. Prezentace požadavků a prostředky prosazování 24 3. Greenpeace Česká republika 26 3.1. Agenda a historie hnutí v České republice 27 3.2. Sociální a politický kontext 31 3.3. Organizační struktura 35 3.4. Zdroje 38 3.5. Prezentace požadavků a prostředky prosazování 41 3.6. Analýza skutečného politického dopadu jednání 45 4. Greenpeace Slovensko 49 4.1. Agenda a historie hnutí na Slovensku 51 4.2. Sociální a politický kontext 56 4.3. Organizační struktura 59 4.4. Zdroje 62 4.5. Prezentace požadavků a prostředky prosazování 65 4.6. Analýza skutečného politického dopadu jednání 70 5. Komparace Greenpeace Česká republika a Greenpeace Slovensko 73 6. Závěr 79 7. Seznam literatury a zdrojů 81 7.1. Monografie a články 81 7.2. Tiskové zdroje Greenpeace Česká republika 82 7.3. Tiskové zdroje Greenpeace Slovensko 83 7.4. Internetové zdroje 84 7.5. Ostatní zdroje 84 Základní text této diplomové práce (včetně poznámek pod čarou, ale bez obsahu, rejstříku, seznamu literatury a příloh) obsahuje 144 159 znaků. 3 1 - Úvod Počáteční období ve zkoumání politických vztahů bylo zaměřeno na stát, jenž byl rámcově považován za hlavní, či základní jednotku výzkumu, neboť se státu podařilo dosáhnout úspěšné monopolizace prostředků vládnutí, jejichž legitimizováním se stát stal základní jednotkou, v níž politický boj probíhal nenásilnou formou. Zatímco uvnitř států byly legitimní pouze nenásilné formy politického boje, v mezinárodním měřítku zůstávala možnost politického boje formou otevřeného násilného konfliktu, opětovně se státy jakožto základními jednotkami. V počátečním období politologického výzkumu byl tento zaměřen na strukturu moci v rámci státu, postupně byl rozšiřován též na výzkum a vývoj politických stran, čili na její dynamiku. Ve druhé polovině dvacátého století bylo výlučné postavení státu v politologickém výzkumu zpochybněno, především z důvodu existence mnoha mezinárodních institucí, dohod, režimů a norem, jež působily výraznou změnu v dosavadním výkonu vládnutí. V rámci změněného mezinárodního politického prostoru docházelo od šedesátých a sedmdesátých let minulého století se střetu států s celou škálou nestátních aktérů, jimiž byly 1 mezinárodní korporace, mezinárodní nevládní organizace, sociální hnutí atd. Vznik nových sociálních hnutí v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století bývá spojován s rozvojem postindustriální společnosti, jejíž celospolečenská proměna se odráží v posunu k postmaterialistickým hodnotám a posilování postmaterialistické orientace ve společnosti. Nová sociální hnutí se dle Neveua od takzvaných „starých“ liší ve čtyřech dimenzích. První z nich, spjatá s formami organizace a jednání, spočívá v nedůvěře v centralizaci, delegaci autority a v byrokratický aparát. Druhá dimenze odlišnosti je v rozdílnosti hodnot a cílů, kdy na rozdíl od klasických sociálních hnutí, zaměřených na redistribuci bohatství a přístup k centrům rozhodování, nová hnutí kladou důraz na bezprostřední odpor ve sférách každodenního styku, v nichž se realizuje sociální kontrola, což ztěžuje dosavadní prizma politického 1 Císař, O. 2004a:13-15. 4 jednání, neboť jde často o požadavky jež nesnesou kompromisu. Třetím rozdílem je vyjadřován vztah k politické sféře, kdy novým hnutím nejde o vstup do politického systému a dosažení podílu na státní moci, nýbrž o vytvoření prostorů autonomie nezávislé na státu a trhu. Posledním čtvrtým rozdílem pak je posun v povaze identity aktérů, přičemž hnutí industriální společnosti se opírala o třídní či socioprofesní identitu, zatímco hnutí nová odkazují k jiným, 2 povětšinou kulturním či světonázorovým identitám. Koncem 20. století dochází ke značnému zvýšení pozornosti vůči nestátním aktérům ve světové politice, což souviselo jednak se zvýšeným zájmem o téma ekonomické a kulturní globalizace a jejím dopadu na politické 3 jednání původně národních politických aktérů. Dalšími faktory, které podporovaly do té doby nebývalý rozvoj mezinárodních sociálních hnutí, bylo ukončení studené války, jež umožnilo vstup zmíněných sociálních hnutí z dosavadního převážně západoevropsko-severoamerického prostoru nejen do střední a východní Evropy, ale prakticky na všechny kontinenty, a rozvoj nových komunikačních technologií, jež podstatně usnadnily komunikaci jak mezi jednotlivými částmi hnutí, tak i mezi hnutími či mezinárodními institucemi navzájem. Vzhledem k nebývalému rozvoji nevládních organizací dokonce 4 někteří badatelé hovoří o globální občanské společnosti. Tato práce se zaměřuje na sociální hnutí, které vzniklo počátkem sedmdesátých let v Kanadě a které se postupně internacionalizovalo, takže v současnosti jde o hnutí, zasahující svými aktivitami celý svět. Jde o hnutí Greenpeace, jež působí v oblasti ochrany životního prostředí, s nímž jsou spjaty veškeré jeho aktivity, takže jej lze bez problémů identifikovat jakožto jednoho z aktérů pohybujícího se v environmentálním sektoru politické diskuse. První část práce je zaměřena na obeznámení se s agendou, historií a strukturou mezinárodního hnutí Greenpeace International. Pakliže by se 2 Barša, P., Císař, O. 2004: 103-105. Císař, O. 2004b: 113-115. 3 Císař, O., Fiala, P., (eds.). 2004: 10. 4 Císař, O. 2003. Císař, O. 2005: 93. 5 zmíněná první část, věnovaná hnutí Greenpeace International, mohla vzhledem k názvu práce jevit jako nadbytečná či příliš obsáhlá, byla autorem do práce zařazena v daném rozsahu záměrně ze dvou důvodů. Prvním důvodem je fakt, že práce se věnuje dvěma národním pobočkám stejného mezinárodního hnutí, tudíž lze předpokládat, že vzhledem k současné praxi přejímání know-how v rámci organizace by některé pasáže zařazené v částech týkajících se národních poboček byly téměř doslovné, a tudíž by došlo k jejich opakování, takže byla zvolena metoda deskripce mateřské organizace hnutí, na něž jednotlivé další kapitoly navazují. Dalším důvodem je pak fakt, že pouhá deskripce dvou národních poboček hnutí a jejich následná komparace bez předchozího obeznámení se s mezinárodním hnutím jako celkem jevila by se poněkud neúplná. Další část práce se věnuje české národní pobočce hnutí Greenpeace, totiž spolku Greenpeace Česká republika. Práce poté pokračuje popisem slovenské pobočky hnutí Greenpeace, občanského sdružení Greenpeace Slovensko, a v poslední části práce dochází k vzájemné komparaci obou národních poboček. 6 2 - Hnutí Greenpeace International Hnutí Greenpeace vzniklo již před více než 35 lety jako nezisková nevládní organizace, která si dala za úkol podílet se na záchraně a ochraně životního prostředí na Zemi. Z původní skupinky několika nadšenců se stala organizací působící ve více než 40 zemích světa, kterou podporují téměř tři miliony stoupenců. Hnutí Greenpeace se zaměřuje na globální problémy životního prostředí, při jejichž řešení se opírá o vědecký výzkum, lobbování a tichou diplomacii, informování a ovlivňování veřejnosti, ale též o vyvolávání konfliktních situací, přitahujících zájem médií, aby poukázalo a upozornilo na problémy společnost i vlády států, jimž se nedaří chránit životní prostředí, a aby v otevřené debatě poukázalo na možnosti řešení, které společnost v tomto směru dosud má. 2.1 - Agenda hnutí Greenpeace jakožto globální organizace soustřeďuje svoji pozornost převážně na skutečnosti, které nejvíce ohrožují biodiverzitu a životní prostředí naší planety. V současné době vyvíjí aktivitu v sedmi globálních kampaních, přičemž ovšem některé kampaně v případě potřeby lze dělit, popřípadě zaměřit pouze na jeden aspekt vážící se k některé z globálních kampaní, popřípadě v určitých případech existuje možnost, že jedna úzce zaměřená kampaň má přesah do dvou či více globálních kampaní. Globální kampaně prováděné hnutím Greenpeace jsou: Zastavení změn klimatu Podle Greenpeace je změna klimatu realitou, neboť náš svět je teplejší než kdykoli dříve. Klima je měněno využíváním fosilních paliv, jako je ropa, uhlí 5 a plyn, jejichž spalování uvolňuje plyny, jež v atmosféře způsobují globální oteplování. Devadesátá léta byla nejteplejším desetiletím v historii, nejteplejším rokem historie pak byl rok 1998. 5 Převážně kysličník uhličitý. 7 Plyny vypouštěné do ovzduší zapříčiňují tzv. skleníkový efekt, jehož následkem je neustále se zvyšující teplota. Vědecké odhady dle Greenpeace stanovují současnou koncentraci kysličníku uhličitého v ovzduší o třetinu vyšší než byla před průmyslovou revolucí a tvrdí, že i kdyby se všechny škodlivé plyny přestaly vypouštět do ovzduší, ty které tam již jsou tam také vydrží ještě několik staletí. Plyny zapříčiňující skleníkový efekt mají také další negativní účinek, jímž je úbytek vrstvy ozonu ve vyšších i nižších vrstvách atmosféry, chránícího Zemi před ultrafialovým zářením. Globální oteplování je příčinou rychlejšího tání ledovců, jež ve zvýšené míře způsobuje zvyšování mořské hladiny, která se za poslední století zvýšila desetkrát rychleji než je 2000letý průměr.