Masarykova univerzita v Brn ě Filozofická fakulta Ústav hudební v ědy

Americká rocková hudba druhé poloviny 80. let 20. století se zam ěř ením na kapelu Pixies

Bakalá řská diplomová práce

Vedoucí práce: PhDr. Aleš Opekar Csc. Vypracovala: Jana Rejhonová

2007

Prohlašuji, že jsem tuto bakalá řskou diplomovou práci vypracovala sama s pomocí uvedené literatury. 08.04 .2007

2

Děkuji panu doktoru Aleši Opekarovi za odborné vedení práce.

3 Obsah

Obsah ...... 4 1. Úvod ...... 5 2. Vývoj rockové hudby ...... 7 2. 1. Rhythm and blues ...... 7 2. 2 Country and western ...... 7 2. 3. Rock and roll ...... 8 2. 4. Rocková hudba ...... 9 2. 4. 1. Britský rock ...... 10 2. 4. 2. Folk rock ...... 11 2. 4. 3. Psychedelický rock ...... 11 2. 4. 4. Art rock ...... 12 2. 4. 5. Hard rock ...... 12 2. 4. 6. Pop rock ...... 13 2. 4. 7. ...... 13 2. 4. 8. Shrnutí rockové hudby ...... 15 3. Kapela Pixies ...... 16 3. 1. Životopisy člen ů...... 18 3. 1. 1. Charles „Black“ Francise ...... 18 3. 1. 2. Joey Santigo ...... 20 3. 1. 3. Kim Dealová ...... 20 3. 1. 4. Dave Lovering ...... 20 3. 2. Vydaná alba ...... 21 3. 2. 1. ...... 21 3. 2. 2. Sufer Rosa ...... 23 3. 2. 3. Doolittle ...... 25 3. 2. 4. Bossanova ...... 28 3. 2. 5. ...... 31 3. 2. 6. Wave of Mutilation : The Best of Pixies ...... 35 4. Vliv kapely Pixies na pozd ější kapely ...... 36 4. 1. Nirvana ...... 36 4. 2. Pearl Jam ...... 37 5. Záv ěr ...... 38 6. Resumé ...... 39 7. Summary ...... 40 8. Seznam použité literatury ...... 41 9. Přílohy ...... 42 9. 1. Texty písní ...... 42

4 1. Úvod

Ve své práci se budu zabývat rockovou hudbou a podrobn ě bych cht ěla čtená ři p řiblížit kapelu Pixies, protože si myslím, že rocková hudba není hudbou docen ěnou a není odborn ě dostate čně probádána. Část práce je zam ěř ená jak na stru čný vývoj rockové hudby v USA, tak na n ěkolik sm ěrů odvozených od rockové hudby. Snažila jsem se o nástin takových oblastí hudby, které si lze p ředstavit jako stylov ě žánrové typy rockové hudby a ur čit konkrétní rozdíly mezi t ěmito žánry. V další části své práce se zabývám kapelou Pixies, kterou považuji za p římého p ředch ůdce kapely Nirvana. Pokusila jsem se analyzovat všechna vydaná alba a na nich poukázat na netradiční hudební vývoj kapely. Je nutné, aby se více muzikolog ů zabývalo tím, co bylo v nedávné minulosti a co se odehrává v dob ě sou časné, a to nejen v hudb ě artificiální, ale i v hudb ě nonartificiální. V dobách, kdy všechny estetické a mimoestetické funkce plnila hudba, námi nyní nazývaná klasická hudba, byla tato hudba brána za jedinou možnou variantu poslechu hudby. Lidé se p ři ní bavili, tancovali, často byla jen kulisou p ři stolování, ale byla p řítomna všude. Jist ě, my již smíme posoudit, jaká hudba byla opravdu „kvalitní“, avšak pravidla psaní hudby byla vícemén ě daná. Nyní p řed námi leží problém nonartificiální hudby, která je masivn ě poslouchána a je možné tvrdit, že je vyhledávan ější formou zábavy, než je práv ě hudba klasická – artificiální. V ětšina mladých lidí tuší o klasické hudb ě jen pramálo, jejich znalost je nedostate čná. Myslím však, že je nutné hledat odpov ěď na otázku, „Pro č tomu tak je?“ Je to snad tím, že klasická hudba je moc složitá? Ano, mohla by to být jedna z možných odpov ědí, ale pokusme si analyzovat nonartificiální hudbu, zkusme najít strukturu takové hudby, zkusme pochopit myšlení lidí, které tato hudba již mnoho let oslovuje.

5 Nonartificiální hudba je rovn ěž hudbou k poslechu, k tanci, i k dalším p říležitostem každodenního života. Přináší však s sebou i nové prvky. Je to nap říklad kult hv ězd, který se p řenesl ze starších dob, ale je mnohem více prohlouben. Nejedná se pouze o hudbu, jde i o interpreta, a to ne ze stránky um ělecké, tedy je – li dobrým skladatelem, či texta řem (to nemusí být), ale co každý interpret musí mít, je image. Musí n ějak upoutat. Ženy musí být krásné a štíhlé a muži charismati čtí a sexy. Po řádají se nejr ůzn ější sout ěže v popularit ě, ale aby se n ějaký interpret stal hv ězdou, musí na n ěm být n ěco výjime čného. N ěco, co upoutá pozornost, a kapela či interpret se stala tou pravou „star“. První kapitola mé práce je zam ěř ena na vývoj rockové hudby a to po linii vedoucí k punk rocku, který p ředstavuje kapela Pixies. V druhé kapitole obecn ě charakterizuji kapelu Pixies. Dále nasti ňuji životopisy všech člen ů kapely s tím, že nejd ůležit ější osobou skupiny je Charles „Black“ Francise, který m ěl vliv i na pozd ější vývoj rockové hudby. T ěžišt ě mé práce spo čívá v estetické analýze vydaných alb kapely Pixies. Zde jsem cht ěla podrobn ěji analyzovat vývoj kapely z hlediska žánru, druhu a stylu hudby. Poslední kapitolou jsem cht ěla dokázat p římou souvislost kapely Pixies se vznikem nového stylov ě žánrového typu hudby grunge a návaznost kapel Nirvana a Pearl Jam na kapelu Pixies.

6

2. Vývoj rockové hudby

Rocková hudba vznikla v 50. letech 20. století v USA. Vychází z rock and rollu, který byl ovlivněn černošským rhythm and blues a b ělošskou hudbou country a western.

2. 1. Rhythm and blues

S termínem rhythm and blues se poprvé setkáváme v polovin ě 40. let 20. století. Jedná se o hudbu, která vznikla v Americe z černošské zlidov ělé hudby. Tato hudba vychází z blues, gospelu, jazzu a popu. Hlavním st řediskem této hudby se stala západní čtvr ť Chicaga. Hlavním rysem této hudby je výrazná beatová rytmika, bezprost řední vokální projev a nemén ě d ůležitá je i textová složka, která naráží na každodenní problémy černošského života a která navazuje na tradi ční folklórní témata. Hlavními nástroji byly bicí nástroje, kontrabas, saxofon a pianino. Důležitým mezníkem rhythm and blues je jeho napodobenina, která se za číná rozvíjet v Anglii, tzv. white rhythm and blues, které reprezentují nap říklad Beatles, skupina Animals nebo Rolling Stones. Nejznám ějšími interprety jsou Muddy Waters, B.B. King a další. 1

2. 2 Country and western

Country and western je ozna čení pro hudbu, která vznikla na americkém venkov ě, a hudební sm ěry z ní vycházející. Původním zdrojem jsou balady, jíž skládali p řist ěhovalci z Evropy, kte ří se usadili na jihu USA. Hlavními národy, které zde sehráli hlavní roli, byli Angli čani, Irové a Skoti. 1AntonínMatzer,IvanPoledňák,IgorWasserbergerakol.:EncyklopediejazzuamodernípopulárníhudbyI, částvěcná(Suphrafon,Praha1980),s.3278.

7 Country hudba (jak je tato hudba často zkrácen ě nazývána) vznikla již ve 20. letech 20. století. Charakteristickými znaky country hudby jsou propracované instrumentální pasáže, které často bývají velmi dlouhé, a stává se, že skladba neobsahuje žádnou vokální složku a je celá pouze instrumentální. Textová složka využívá ustálené tématické motivy a vyjad řovací prost ředky. Pouze u balad bývá více individuální. Harmonicky tato hudba nebývá p říliš složitá. Hlavními používanými nástroji byla klasická kytara, housle, kontrabas a pozd ěji se uplat ňuje banjo a mandolína. V hudb ě se již užívá elektrického zesílení nástrojové složky. Z této hudby vycházejí další hudební sm ěry, jako je oblíbený bluegrass, cajun či country rock. Hlavními p ředstaviteli jsou Jimmie Rodgers, Johny Cash a jiní. 2

2. 3. Rock and roll

Rock and rollem zpravidla ozna čujeme hudbu, která vznikla na po čátku 50. let 20. století v USA jako projev integra čních tendencí uvnit ř populární hudby a vycházela z rhythm and blues a country and western. Je zde patrné rozší ření hudebního i kulturního zam ěř ení. Tato hudba si získala v ětší po čet poslucha čů v různých kulturách a subkulturách. Nejedná se tedy o hudbu vycházející z ur čité folklorní oblasti, ale o hudbu, která má být více univerzální a má zasáhnout širší spektrum poslucha čů . Harmonie vycházela tak řka pouze z dvanáctitaktového bluesového schématu. Dalším charakteristickým rysem je velká melodi čnost skladeb. Hlavními nástroji, které se v této hudb ě používají, jsou kytara, kontrabas a bicí nástroje. Díky tomuto nástrojovému složení je v této hudb ě výrazný rytmus.

2AntonínMatzer,IvanPoledňák,IgorWasserbergerakol.:EncyklopediejazzuamodernípopulárníhudbyI, částvěcná(Suprafon,Praha1980),s.679.

8 V Evrop ě je termínem rock and roll ozna čováno 1. vývojové stádium rockové hudby. V USA se výraz rock and roll vžil pro ozna čení celé rockové hudby. Nejznám ějšími p ředstaviteli tohoto hudebního sm ěru jsou Little Richard, Chuck Berry, Elvis Presley nebo Jarry Lee Lewis. 3

2. 4. Rocková hudba

Rocková hudba je oblast hudební tvorby, která vychází z rock and rollu, a m ůžeme ji charakterizovat dle druhu, stylu a žánru hudby. Z hlediska druhu hudby charakterizují rock p řevážn ě hudební nástroje, které jsou elektricky zesíleny, pozd ěji též r ůzn ě elektricky modifikovány. Nástrojová složka hraje velmi d ůležitou roli a mezi hlavní nástroje užívané v této hudb ě pat ří elektrická kytara, basová kytara a bicí a klávesové nástroje. Styl hudby je charakteristický svou výraznou melodikou, dominantním rytmem a nemén ě d ůležitou vokální složkou. Avšak vymezit p řesn ě dané vyjad řovací prost ředky je vzhledem k rozmanitosti hudby tak řka nemožné. M ůžeme snad říci, že se rocková hudba inspiruje i v populární hudb ě a pln ě využívá veškerých prost ředk ů z tohoto hudebního sm ěru. Žánrové za řazení také není zcela jednozna čné, ale dalo by se konstatovat, že hudba slouží k vyjád ření nejr ůzn ějších životních pocit ů, postoj ů a názor ů a zárove ň slouží i k zábav ě, která probíhá v malých klubech i na nejr ůzn ějších rockových festivalech.4 Rocková hudba byla ovlivn ěna i dalšími hudebními sm ěry, a to zejména jazzem, klasickou hudbou, minimalismem, populární hudbou, folklorem a vyprodukovala další subkulturní hudebními sm ěry, jako jsou nap říklad punk nebo metal. Díky

3AntonínMatzer,IvanPoledňák,IgorWasserbergerakol.:EncyklopediejazzuamodernípopulárníhudbyI, částvěcná(Suphrafon,Praha1980),s.32931. 4Tamtéž,s.32931.

9 těmto vliv ům se rocková hudba objevuje ve spoust ě variacích. Jedná se o propojení rockové hudby s jiným um ěleckým sm ěrem nebo sociálním hnutím. Odvozený sm ěr hudby je takový sm ěr, který se od klasického rocku odšt ěpil a lze tvrdit, že se stal rovnoprávným sm ěrem práv ě rockové hudb ě. Jedná se o alternativní rock, heavy metal a punk rock. Dalších stylov ě žánrových typ ů rockové hudby je mnoho, mísí se zde rocková hudba s různými etniky a jinými sm ěry hudby.

2. 4. 1. Britský rock

Britský rock se objevil již v 50. letech 20. století ve Velké Británii. Jak jsem již nazna čila p ři popisu rhythm and blues, jde zde o jakousi nápodobu práv ě tohoto hudebního sm ěru v bělošském provedení. Hlavním zástupcem je legendární kapela Beatles, která vznikla roku 1957. Beatles p řišli do Evropy s něč ím zcela novým. Po období rock and rollu zde byla kapela, která hrála svižn ější písn ě i pomalé balady o lásce a o život ě. Kapela Beatles byla první skupinou, která zpívla vícehlasem. Když se dnes zam ěř íme na texty Beatles, mohou nám připadat naivní, jednoduché a snad i vtipné, ale v 60. letech to bylo n ěco nového a neot řelého. Beatles se stali nejpopulárn ější kapelou své doby. Kapela se později proslavila i USA. Dalším významnou kapelou britského rocku jsou Rolling Stones, kte ří hrájí tvrdší a bluesov ější rock než Beatles. Na rozdíl od Beatles funguje kapela Rolling Stones dodnes. Sv ětový ohlas britského rocku svými rozm ěry p řekonal všechny p ředchozí módní vlny v historii moderní populární hudby a také způsobil zp ětné ovlivn ění amerického hudebního života, kde se tímto sm ěrem ubírali další kapely. 5

5AntonínMatzer,IvanPoledňák,IgorWasserbergerakol.:EncyklopediejazzuamodernípopulárníhudbyI, částvěcná(Suphrafon,Praha1980),s.328.

10

2. 4. 2. Folk rock

Folk rock se objevil v 60. letech 20. století. Jedná se o fúzi folku a rocku, o jakési klidn ější odv ětví rockové hudby. Tento žánr je ovlivn ěn samoz řejm ě folklorem, ale také blues a jazzem. Stejn ě jako ve folkové muzice je kladen velký důraz na textovou složku písn ě. Narozdíl od folkové hudby, kde se používaly jen akustické nástroje a minimum perkusních nástroj ů, lze se ve folk rocku setkat i s elektricky zesílenými nástroji a celou bicí soupravou. Interpreti jsou často i skladatelé a texta ři. Hlavními p ředstaviteli byli Bob Dylan, The Byrds, Simon a Gurfunkel atd.

2. 4. 3. Psychedelický rock

S termínem psychedelický rock se setkáváme od 2. poloviny 60. let 20. století. Jedním z ko řen ů psychedelického rocku je folk rock. Tento stylov ě žánrový typ se v poslucha čích snaží vyvolat r ůzné psychofyziologické stavy, které mají být podobné jako účinky halucinogenních drog na člov ěka. Tv ůrci, kte ří pat ří do tohoto žánru, zpravidla brali LSD a jiné drogy a pod jejich vlivem skládali i vystupovali. Hudební vyjad řování charakterizuje použití elektricky modifikovaných nástroj ů, elektrických zvuk ů a různých efekt ů. Tento termín se objevil v souvislosti se sanfranciskými kapelami, které vyjad řovali protesty proti konvencím. Častá byla i tzv. „světelná show“, která doprovázela kapelu na koncertech. 6 Hudba vyjad řuje emoce, často p řechází do vyhrocené harmonie a texty mají znázornit sny, halucinace a p ředstavy. Často se zde zpomaluje rytmus, což vyjad řuje ú činky LSD. Jednou z nejznám ějších kapel této 6AntonínMatzer,IvanPoledňák,IgorWasserbergerakol.:EncyklopediejazzuamodernípopulárníhudbyI, částvěcná(Suphrafon,Praha1980),s.319.

11 oblasti je kapela Doors. Kapela ve své hudb ě užívala prvky jazzu i klasické hudby. Charismatická osobnost Jima Morrisona dodala kapele na prestiži a vynesla hudbu undergroundu na výsluní. 7

2. 4. 4. Art rock

Art rock je hudební proud, který je velmi t ěžko definovatelný. Všechny hranice, které byly stanoveny, se často p řekra čovaly. Typické pro tento hudební sm ěr je míšení rockové hudby s prvky klasické hudby. Toto se projevuje hlavn ě tím, že zde už není základní jednotka píse ň, ale suita, tedy dlouhá skladba. Dalšími hudebními sm ěry, které se mísily s touto hudbou byl folk, lidové písn ě, jazz a hudební avantgarda. Velmi zvláštní je i hudební rozpracovanost a aranžmá. Jsou zde velké prostory pro klávesy a kytaru. Hlavními p ředstaviteli jsou Pink Floyd, Genesis, The Nice a John Cole.

2. 4. 5. Hard rock

Hard rock je stylov ě žánrový typ hudby, který vychází z rock and rollu a bluesu a je velmi ovlivn ěn stylem garage rock a psychedelickým rockem. Vznikl v 60. letech 20. století a je velmi podobný pozd ějšímu heavy metalu. Hard rock je rockovou hudbou, která se vyjad řuje tvrdšími výrazovými prost ředky. V hudb ě se z řídka používají klávesové nástroje. Nahrazuje je další elektrická kytara. D ůležitý je zde tvrdý, výrazný a silný zvuk. V tomto sm ěru p řevládá rytmus nad melodickou složkou hudby. Textová složka se stávala ned ůležitou a hudebníci se snažili zam ěř it hlavn ě na co nejdrsn ější a nejtvrdší výraz a zvuk kapely. Tato hudba se nestala komer ční, jen málo je hrána v rádiích. V kapelách, 7URL:[cit.2007–0303].

12 které hrají tuto hudbu, je velmi důležité i image. V ětšina interpret ů žije dosti nespoutaným životem, do kterého pat ří i drogy. Nejznám ějšími hardrockovými kapelami jsou Led Zeppelin, Black Sabbath, Deep Purple, AC/DC a ZZ Top.

2. 4. 6. Pop rock

Pop rock je stylov ě žánrový typ, který vznikl syntézou popu a rocku. Dá se říci, že je tento styl nejkomer čnějším ze všech odv ětví rockové hudby. Je t ěžké specifikovat hudbu, která se řadí do tohoto stylu. Jedná se o popovou hudbu, tedy hudbu komer ční, která má prvky hudby rockové. Nástroje jsou často stejné jako v rockové hudb ě, jen jsou jinak elektronicky modifikované, nebo se nemodifikují v ůbec. V tomto hudebním sm ěru se m ůžeme setkat s hudbou, která je hrána na „halfplayback“ nebo „playback“. Znamená to, že interpreti hrají jen na n ěkteré nástroje, nebo nehrají v ůbec a hudba je poušt ěna reprodukovan ě. Souvisí to i s tím, že často není interpret ani skladatelem ani texta řem a nemá vlastní kapelu. Zde je tedy otev řená cesta pro nejr ůzn ější texta ře a skladatele, kte ří nejsou schopni nebo necht ějí svou tvorbu sami interpretovat. Není to však pravidlem. Kapel, či interpret ů spadajících do tohoto žánru je nespo četné množství. Nejznám ější kapela tohoto hudebního sm ěru, která ale hrála vlastní autorské skladby, je Queen.

2. 4. 7. Punk rock

Jako punk rock je ozna čována rocková hudba, která vznikala po roce 1976 v USA a ve Velké Británii. New wave je hudební sm ěr, který vznikl v 80. letech v návaznosti práv ě na punkovou hudbu.

13 Punková hudba se vyzna čuje hudební primitivností, drsností a opovrhování kvalitou.8 Punk není pouze hudební sm ěr, ale interpreti vyznávají i ur čitou životní „filozofii“. Mají sv ůj styl oblékání i tance. Lidé, kte ří vyznávají punk, tzv. „punke ři“, vzdorují spole čnosti a svým výst ředním chováním a oblékáním tento vzdor cht ějí dávat najevo. Heslo punku je „No Future“, tedy „žádná budoucnost“. Punke ři vystupují proti konven čnímu životnímu stylu, proti honb ě za pen ězi a proti všemu, co je všední a komer ční. Tento žánr se vrací k původní rockové hudb ě, typické jsou jednoduché melodie, zpravidla se v písní užívají t ři akordy, mén ě obvyklé jsou pouze akordy dva. Specifická je i textová složka písn ě. Texty jsou satiristické, zesm ěšňující a velmi provokativní. Témata jsou různá, avšak často je to „satira“ politická, „satira“ na lásku a sex a na jiné v ěci doby sou časné. Kvůli text ům a dalším pr ůvodním jev ům byl punk rock zakázaným stylem v bývalém východním bloku. Zajímavý je i tanec, který lze nyní spat řit nejen na punkových koncertech. Je to tzv. „pogování“ neboli pogo. Tento tanec, se vyzna čuje skákáním do rytmu bicích (nebo mimo n ěj) a ú častníci se vždy snaží dosko čit na stejné místo a p řitom rozhazují rukama a křičí. Je to velmi chaotický tanec, který nemá moc pravidel a dá se provozovat na každém koncert ě jakékoliv rockové, či popové hudby. Velmi specifickou stránkou punku je móda. Příslušníci punkového hnutí si dali za úkol šokovat a to za jakoukoliv cenu. Ve znaku punkerského hnutí je obrácený hákový k říž, tzv. „svastika“. Pozd ěji se vyhrocená situace punkového hnutí podobala až rasismu. Typickým oble čením jsou roztrhané džíny, trika s nápisy, či obrázky kapel, krátká bunda, která bývá i kožená, se spoustou p řipíná čků a zavíracích špendlík ů. Oblíbené je i kožené oble čení, t ěžké boty, černá barva, „ číra“ na hlavách a

8AntonínMatzer,IvanPoledňák,IgorWasserbergerakol.:EncyklopediejazzuamodernípopulárníhudbyI, částvěcná(Suphrafon,Praha1980),s.320.

14 tetování a piercing po celém t ěle. Dalo by se říci, že punk je vlastn ě jakási idea a to nejen hudební. V anglickém překladu znamená slovo „punk“ nesmysl. N ěkomu se m ůže i tato hudba zdát nesmyslná, zbyte čně hlu čná a neuspo řádaná, ale práv ě to jsou nepsaná pravidla punkové hudby. Každý módní dopln ěk i každé gesto n ěco znamená, punker velmi p řemýšlí o každém detailu svého zjevu. Za nejznám ější kapely m ůžeme pokládat Sex Pistols, Ramones, The Clash, ale také kapelu Pixies.

2. 4. 8. Shrnutí rockové hudby

Rocková hudba je tedy velmi d ůležitým kulturním fenoménem druhé poloviny 20. století a m ůže být interpretována r ůznými kapelami. D ůležitý je i výrazný zp ěv s osobitým hlasem interpreta. Často se m ůžeme setkat i s elektronicky modifikovanými zvuky r ůzných nástroj ů. V rockové hudb ě lze použít vlastn ě jakýkoliv nástroj. Velmi důležitou složkou je v tomto žánru kapela i samostatné osobnosti člen ů kapely, kte ří jsou dobrými skladateli, texta ři i interprety. Není výjimkou, že interpret hraje či zpívá hned v několika rockových kapelách a je vnímán spíše jako samostatná osoba než člen n ějaké kapely.

Jeden z fenomén ů, který p řinesla práv ě rocková hudba, je popularita vydaných desek a v ůbec desky samotné. Nové bylo i nahrávání desek v nahrávacích studiích. V ůbec poprvé se objevuje nahrávání každého nástroje zvláš ť, dod ělávání zvuku a objevení r ůzných druh ů syntezátor ů. Práv ě díky t ěmto syntezátor ům a jiným elektronickým pom ůckám, které modifikují klasický zvuk nástroje, se rocková hudba prom ěň uje a stále hledá nové charakterové prvky svého stylu.

15

3. Kapela Pixies

Kapela Pixies byla založena roku 1986 v americkém Bostonu. Zakládajícími členy jsou Charles „Black“ Francise, který hrál na kytaru a byl hlavním zp ěvákem, , hrá č na kytaru, Kim Dealová „Mrs John Murphyová“, vokalistka a hrá čka na basovou kytaru, a , vokalista a hrá č na bicí nástroje. Tato kapela vznikla na popud zp ěváka Francise. Po p říjezdu z Portorika, kde pobýval asi p ůl roku, se spojil se svým bývalým spolubydlícím z kolejí Joeym Santiagem. Rozhodnutí založit kapelu je p řivedlo až k myšlence podat si inzerát, že hledají baskytaristu. Sv ůj styl zatím blíže nespecifikovali, a č již m ěli jisté představy, jakým sm ěrem by se cht ěli ubírat. Jedinou, kdo se ozval na tento inzerát byla paní Kim Dealová. Pozd ěji se ke kapele p řidal i nutný bubeník, p řítel Kim, David Lovering. Kapela za čala koncertovat od července 1988. Vývoj kapely probíhal podobn ě jako u jiných amerických skupin té doby. Zkoušky n ěkolikrát týdn ě, hádky o repertoár a první koncerty po barech a „putykách“. P ůvodní název, se kterým p řišel Joey, byl „Pixies in panoply“. Pozd ější název byl pouhou zkratkou pro lepší zapamatování. 9 Slovo „Pixies“ je v americkém slangu název pro d ěvčata nedbale ost říhaná na kluka. I jejich hudba měla být taková. Nedbalá, drzá, rozverná a m ělo se ji dát jen těžko p řesn ě ur čit. Kapela Pixies m ěla za vzor n ěkolik jiných skupin, které jí byly p ředlohou pro ur čení jejího žánru. Nejznám ější kapelou, která velmi ovlivnila styl kapely Pixies, je skupina Velvet Underground. Velvet Underground je jedna z nejd ůležit ějších kapel pro vývoj rockové hudby. Kapela pochází z New Yorku a stala se jakýmsi protipólem tehdejších filozofických a hudebních sm ěrů a hlavn ě hippies. Jeden ze zakládajících člen ů a zásadních osobností americké rockové 9VáclavMalíkakol.:Rockprotiproudu,MZ,(Vokno,Praha1993),s.6667.

16 hudby Lou Reed se pozd ěji odpojil od této hudební formace a vydal se na sólovou dráhu. Je však pravda, že „své“ kapely se nikdy nevzdal, jelikož spolu s nimi vydával alba, ale již jako sólový interpret (tedy Lou Reed – Velvet Underground). Další kapely, které ovlivnily Pixies jsou Stooges a Television. 10 Hudební žánr kapely byl ovlivn ěn psychedelií, folk rockem, metalem a popem. První „mini“ vyšlo v roce 1987 u anglické vydavatelské spole čnosti 4AD. Album bylo pojmenováno „Come on Pilgrim“. Nahrávka vyšla v původním „demo“ zn ění. Pixies se zde uvedli jako jistý druh trash – odpadkového rocku. 11 Další album vyšlo na ja ře 1988 v podob ě celého alba. Tato deska nese název „Sufer Rosa“ a taktéž vyšlo v nahrávací spole čnosti 4AD. Producentem tohoto LP byl Steve Albiny, člen kapely Rapenam a bývalý člen kapely Big Black. Na této desce je nejvíce zd ůrazn ěn elektrický charakter soundu. Krátce po vydání této desky se Pixies objevili v Evrop ě. Publikum, které bylo zvyklé na popovou scénu, bylo uneseno up římností, spontánností a velkou energií hudby kapely. V dubnu roku 1989 přichází na sv ět již t řetí album „Doolittle“. Je jakýmsi pokra čováním druhého alba, jen je víc naléhav ější a zdá se, že má striktn ěji zadán styl. Album op ět vyšlo u spole čnosti 4AD, ale kapela Pixies si pozvala ke spolupráci ješt ě jednu spole čnost, a to Globus. Tímto albem kon čí období tvrdé a drsné hudby, kdy děsivost hudby a naléhavost alba měly publikum šokovat. Čtvrté album „Bossanova“ vyšlo roku 1990 taktéž u již ov ěř ené spole čnosti 4AD ve spoluprácí s hudební firmou Globus. Tato deska je klidn ější a vyrovnan ější. Mísí se zde všechny žánry z předchozích alb, ale jedná se o propracovan ější a detailn ější album, které je typické klidn ějšími melodickými písn ěmi. Kritika vy čítala kapele Pixies p řílišné zklidn ění, avšak p ři propagaci na koncertech byla tato deska velice úsp ěšná. V srpnu v témže roce byla

10 FrantiškWich:Rock&PopEncyklopedieII.,MZ,(Volvoxglobator,Praha1999). 11 VáclavMalíkakol.:Rockprotiproudu,MZ,(Vokno,Praha1993),s.6667.

17 kapela Pixies hlavním hostem na slavném festivalu v Readingu a jejich vystoupení bylo vyvrcholením celého t řídenního proud ění hudby, a č zde hráli i písn ě z posledního, kritikou zatracovaného, alba. Tento rok ale p řinesl i řadu dalších zm ěn. Kytaristka Kim se spojila se zp ěva čkou Tanyou Donellyovou a basistkou Josephine Wiggsovou a spole čně utvo řily kapelu The Breders, práv ě v tomto roce jim vyšlo první, velice provokativní album „Pod“. I tato nov ě vzniklá kapela spolupracovala s nahrávací spole čností 4AD. Desku charakterizují velmi dráždivé písn ě, spontánnost a st řídání akustických a elektrických nástroj ů. V po řadí šestou deskou od Pixies, byl singl, známý pod názvem „Veluria“. V tomto roce kapely vychází také první živá nahrávka pod názvem „Live“. I tyto desky byly vytvo řeny ve spolupráci se spole čností 4AD. Poslední vydaná deska vyšla v roce 1991. Její název je „Trompe de Monde“ a op ět se na ni podílí hudební spole čnosti 4AD a Globus. 12 V roce 1992 byla kapela Pixies p ředskokanem kapely U2 a poté postupn ě p řestávají koncertovat. Kapela se rozpadá s tím, že každý člen chce jít vlastní cestou.

V roce 2003 se kapela rozhodla k návratu na hudební scénu. V roce 2004 absolvovala řet ězec koncert ů a vydala desku s názvem „Wave of Mutilation : The Best of Pixies“.

3. 1. Životopisy člen ů

3. 1. 1. Charles „Black“ Francise

Francise Black, vlastním jménem Charles Michael Kittridge Thomson IV., se narodil 6. dubna 1965 v Bostonu, ve stát ě . Jako dít ě žil Francise v Los Angeles v Kalifornii, kde se jeho otec u čil, jak řídit restauraci či

12 VáclavMalíkakol.:Rockprotiproudu,MZ,(Vokno,Praha1993),s.6667.

18 bar. Po p řest ěhování se jeho otec opravdu stal vlastníkem baru, čemuž cht ěl zasv ětit celý sv ůj život. Pro mladého Francise to byla pozd ěji p říležitost, kde mohl za čít sám vystupovat. První kytaru m ěl po své matce a již v 11 letech stál poprvé na podiu práv ě v baru svého otce. Francisova rodina byla r ůzných vyznání. Ale Francise se ve svých 12-ti letech stal po vzoru své matky evangelíkem. Projevuje se to i v některých písních, které psal pro kapelu Pixies. Užíval biblické nám ěty a již z této doby pochází několik písní, které se v dalších letech objevují na deskách kapely Pixies. Ješt ě než Francise ukon čil st řední školu, p řest ěhovala se rodina do Westportu v Massachusetts. Po záv ěre čných zkouškách v roce 1983 Francise nastoupil na tamní universitu, kde se setkal se svým budoucím kolegou z kapely Pixies, Joeym Santiagem. Po studiích a p ůlro čním pobytu se Francise vrátil spolu s Joeym do rodného Bostonu, kde založili kapelu Pixies. Kariéra kapely za čala v roce 1987 a poslední album bylo vydáno v roce 1992. Po rozpadu kapely (v roce 1992) se Francise dal na svou vlastní sólovou dráhu. Vystupuje pod jménem Frank Black. Jako sólový zp ěvák vydal dv ě alba. První pod názvem „Frank Black“ v roce 1993 a druhé v roce 1994 s názvem „Teenager of the Year“. Pro druhou desku bylo jeho inspirací st ěhování do Westportu a dokon čení st řední školy zde. Pro poslucha če kapely Pixies mohou být tyto desky velkým překvapením, jelikož se Francise velmi zklidnil. Jeho hudba je napln ěna folkem, country, jazzem, ale také rockovou hudbou. Jako sólový interpret spolupracoval i s jinými kapelami. Nejznám ější je kapela The Catholics, se kterou vydal šest alb. V roce 1997 to bylo album nazvané „Frank Black and the Catholics“ a v roce 1999 vznikla z této spolupráce deska s názvem „Pistolero“. Další desky nesly názvy „Dog in the

19 Sand“, „Black Letter Days“, „Devil's Workshop“ a „Show me yours Tears“. V roce 2003 obnovil znovu projekt Pixies. Již v dubnu v roce 2004 se kapela vydává na turné po USA, Kanad ě a Evrop ě. Vydala album „The Best of“.

3. 1. 2. Joey Santigo

Joey Santigo, vlastním jménem Joseph Alberto Santiago, se narodil 11. června roku 1965 v Minile na Filípínách. V sedmi letech se jeho rodina p řest ěhovala do New Yorku a pozd ěji do Massachusetts, kde chodil Joey na Univerzitu a seznámil se zde s Francisem Blackem. Joey Santiago hrál na kytaru v kapelách Pixies a The Martinis. V druhé jmenované kapele potkal svou budoucí ženu Lindu Mallariovou. Joey spolupracoval i na sólových deskách Fransice Blacka.

3. 1. 3. Kim Dealová

Kim Dealová, vlastním jménem Kimberly Ann Dealová, se narodila 10. června 1961 v Daytonu v Ohiau jako jedna z dvoj čat. Kim si vzala Johna Marphyho, od n ěj si na čas vzala i sv ůj pseudonym Mrs. John Marphyová. Spolu s ním se přest ěhovala do Bostonu v Massachusetts. V kapele Pixies hrála Kim na basovou kytaru. Vedle skupiny Pixies pracovala Kim i dalších projektech, z nichž nejznám ější byla kapela . S touto kapelou vydala Kim t ři desky.

3. 1. 4. Dave Lovering

Dave Lovering se narodil 6. prosince 1961 v Bostonu v Massatchusetts. V kapele Pixies hrál na bicí nástroje a

20 stejn ě tak p ůsobil i v kapele The Breeders spolu s Kim Dealovou.

3. 2. Vydaná alba

3. 2. 1. Come on Pilgrim

Deska „Come on Pilgrim“ vyšla v roce 1988 jako tzv. „mini“ album. Stalo se tak v Anglii, jelikož se „demo“ nahrávka kapely dostala do známé spole čnosti, této doby, kterou toto „demo“ zaujalo. Jde o spole čnost 4AD, se kterou kapela spolupracuje i na všech dalších deskách. Tato nahrávací spole čnost již m ěla zkušenost s jinou bostonskou kapelou, se kterou m ěla úsp ěch. Byla jí skupina Throwing Muses. Deska obsahuje pouze šest písní, které jsou však kvalitní a dosti vyrovnané. Celá deska p ůsobí jako menší celek. Tato deska má známky osobitého druhu trash – odpadkového rocku. Mísí se zde punk, který je výchozím stylem kapely Pixies, garage, psychadelie, folk rock, metal a kvalitní pop. Hned první píse ň se stala známým songem. Jmenuje se „Caribou“. Píse ň je pomalejšího tempa a na svou dobu a na punkový styl je velmi propracovaná. Jedná se o píse ň, která je všeobecn ě velice známá. Zp ěvák Francise zde skv ěle využívá svých hlasových poloh. Zpívá jemným hlasem a v ur čitých částech p řechází do čist ě punkového chrapotu. Z písn ě je cítit ur čitý vzdor a parodie, snad práv ě na popovou hudbu. Další píse ň má název „Vamos“. Je zpívaná v angli čtin ě, ale po čáte ční slova a n ěkteré části písn ě jsou ve špan ělštin ě, kterou se Francise nau čil p ři p ůlro čním pobytu v Portoriku. Tato píse ň se stala jednou z nejoblíben ějších písní, která byla zpívána na koncertech. Má výrazný rytmus, který u celé této desky hraje velmi významnou roli. T řetí písní je krátká

21 skladba „Isla de Encanpa“. Jak již názvem napovídá, je celá ve špan ělštin ě. Má výrazné rysy punku. Krátké nezpívané úseky se st řídají se zp ěvem bez doprovodu. Asi v polovin ě písn ě se rytmus zm ění, aby poslucha č dostal pocit, že p řichází nová píse ň, b ěhem chvíle se však vrací p ůvodní řazení a rytmus. I tato píse ň byla velice oblíbeným songem. Po této rychlé a převážn ě punkové písní p řichází hit a názvem „Ed is dead“. Jedná se o velmi melodickou píse ň s typickými znaky popové písn ě, avšak v pr ůběhu se op ět zdá, že je myšlena pouze jako parodie na tento styl. Francise má tak řka celou píse ň klidný až lhostejný hlas. Je zde velmi cítit satira a ironie, kterou Pixies velmi rádi užívali. Následná skladba má sice sklony k popu, avšak zdá se být velmi naléhavou a z hlas ů i nástroj ů má mít poslucha č pocit nucenosti a vyhrocenosti. Píse ň je nazvána „The Holiday “. Z této prakticky pohodové hudby p řichází velice drsná a vyhrocená skladba, která se stala velmi vyhledávanou. Jedná se o píse ň „Nimrod's Son“. Je zde velký vliv punk rocku a op ět je zde použita složka instrumentální hudby, a pak samostatného zp ěvu. Zde však není tato technika tak striktní, jelikož i p ři hudb ě je slyšet zp ěv. Následuje píse ň „I've been tired“, která p ůsobí již od za čátku velmi vesele. Hlas zp ěváka zní nenucen ě, hrav ě a píse ň je zpívána vysokým hlasem. Až refrén zní naléhav ěji. Hudebn ě je skladba velmi melodická a má jednoduchý rytmus. Je zde dosti zjevný vliv jak punk rocku a popu, tak i metalu. Záv ěre čnou skladbou je „Levitace me“. Jedná se o píse ň, která je asi nejvíce ovlivn ěna psychedelií a popem. Píse ň za číná mollov ě, a tudíž zní velmi naléhav ě, poté p řejde na dur a poslucha č má pocit uvoln ěni, je to ale pouhý pocit, který se p ři dalších vte řinách rozplyne. Myslím, že již na tomto albu je znát jistá „rozervanost“ kapely. Texty v prvním

22 albu jsou jakýmisi surrealistickými p říb ěhy z amerického života s nádechem parodie, ironie a často až satiry. 13

3. 2. 2. Sufer Rosa

Tato deska byla vydána roku 1988 již jako celá deska a producentem se stal Steve Albini. Již první píse ň s názvem „Bone Machine“ se pro toto album stala charakteristickou. Nejenže byla velmi oblíbenou na koncertech, ale je typickou písní alba. Má velmi výrazné bicí, které se st řídají se sólovým zp ěvem Francise a Kim. V této písní zní velice důležitý zvuk, a to zvuk jakési rozlad ěné elektrické kytary. Tuto formuli pozd ěji p řevzala legendární kapela Nirvana. Je zde slyšet hlasitý elektrický sound. Poslucha č má z písn ě pocit neustálého spádu hudby vp řed. Druhá píse ň se jmenuje „Break my body“. P ůsobí, jako by měla navazovat na p ředchozí píse ň. Jsou zde zajímavá kytarová sóla a zvuk bicích nástroj ů již není tak ostrý. Kytary mají v této písni hlavní postavení. Píse ň má velmi rychlý zvrat k záv ěru. Následující píse ň nese název „Something against you“ a je dosti punková. Jsou zde slyšet drsné kytary, výrazné a velmi rychlé bicí nástroje a hrub ě zn ějící Francis ův hlas, který je elektricky zesílený pomocí elektrické aparatury a zní spíše jako sk řeky. Píse ň svižná a dosti krátká. Další písní je „Broken face“. Je op ět velmi rychlá s typickými prvky punku. Je založena jen na n ěkolika akordech a na neustálém opakování textu. Píse ň je v několika částech zpívána velmi vysoko, je to dáno p řeskakováním oktávy. Pátou písní je píse ň s názvem „Gigantic“. Za číná pomaleji, je zklidn ěním po rychlém spádu čty ř písní p řed ní. Tak řka celou ji zpívá Kim. Její hlas p ůsobí klidn ě, ale v refrénu se k ní p řidávají mužské hlasy a tím se skladba stává naléhav ější. Tento song se stal jednou z úst ředních 13 VáclavMalíkakol.:Rockprotiproudu,MZ,(Vokno,Praha1993)s.6667.

23 písní tohoto alba, mísí se zde totiž všechny styly, které protkávají toto album. Základem je tedy punk, ale jsou zde i popové pasáže a prvky hard rocku. Tato skladba se stala úsp ěšným singlem v nezávislých hitparádách. Na po řadí šestým songem je píse ň nesoucí název „River Euphrates“. Je také klidn ější než první čty ři písn ě a má jakýsi bezeslovný kánonový náp ěv, který je v podání Francise a Kim skv ělý. Toto zklidn ění je jen p řípravou na další fenomenální píse ň se jménem „Where is my mind“. Tato skladba je snad od kapely Pixies nejznám ější. Stala se velmi často interpretovanou. Za číná zp ěvem a velmi vysoký hlas Francise je na poslech p říjemný. Následuje krátké kytarové sólo, ke kterému se posléze p řidají i ostatní nástroje. Píse ň p ůsobí velmi naléhav ě. Dalo by se říci, že je vážná a její text skv ěle doprovází hudební složku skladby. Refrén je jako jediný zpíván hlubokým hlasem, který zní sametov ě a z po čátku je doprovázen pouze bicími nástroji. V písni je obsaženo několik krátkých kytarovým sól. Konec písn ě rozvíjí za čáte ční „hýkání“ Francoisova vysokého hlasu. Skladba je melodická a harmonicky velmi dob ře zpracovaná. Z tohoto alba je nejpropracovan ější. Po tomto hitu jde na řadu píse ň „Cactus“. Jedná se o punkovou píse ň pomalejšího rázu. Jsou zde výrazné bicí nástroje a je zde jen málo akord ů, jako u klasické punkové skladby. Je založena na základ ě opakování motiv ů sloky a refrén je tvo řen pouze jednou v ětou. Devátá píse ň se vrací zp ět k rychlejšímu tempu a poslucha č m ůže slyšet typický Francois ův hlas, tvrdé, rozlad ěné kytary a jednoduchý rytmus. Další písní je skladba „Oh my Golly!“ Zdá se jakoby m ěla navazovat na p ředchozí píse ň. Úvodní text „Oh my Golly“ se stále opakuje. Skladba za číná pouze hrou na velký buben a celou jí provází výrazné bicí nástroje. Jako jedenáctá položka na albu je pouze mluvené slovo s názvem „You fucking Die! I said…“. Hned poté následuje již

24 známá skladba z první desky se jménem „Vamos“. Skladba je rychlá a z původních 2 minut a 53 sekund je prodloužena na 4 minuty a 18 sekund. Tato verze je kytarov ě propracovan ější. Předposlední skladbou je píse ň „I'm Amazed“. Za číná pr ůvodním slovem, které obstarala Kim a následuje velmi svižná punková skladba s výraznou kytarovou složkou. Poslední píse ň na tomto albu nese název „Brick is red“. První minuta skladby je pouze instrumentální a hlavní úlohu zde hraje sólová elektrická kytara. Tento song je pomalejší, než píse ň p ředešlá a nese prvky punku a hard rocku. Celá deska p ůsobí jednotn ě z hlediska hudebního sm ěru, ale dle mého názoru nevyrovnan ě z hlediska kvality písní. Jsou zde skladby, které naprosto zanikly i skladby, ze kterých se staly hity. Album p ůsobí drsn ě, avšak bezstarostn ě a spontánn ě. Rytmus je velice výrazný a nedílnou sou částí jsou i kytary, které mají na celém albu velmi progresivní zvuk.

3. 2. 3. Doolittle

Třetí album bylo vydáno v roce 1989 a dle mého názoru se jedná o nejpoveden ější desku kapely Pixies. Poslucha č m ůže op ět slyšet nespoutaný punk rock, ale v mnohem ucelen ější a jasn ější form ě. Album obsahuje 15 skladeb, které na sebe navazují jak textov ě, tak hudebním stylem. Celým tímto albem prochází neutichající k řik. Kapela Pixies měla v zřejm ě v úmyslu touto deskou poslucha če šokovat. První píse ň nazvaná „“ p ůsobí velmi neklidn ě a chaoticky. Za číná výraznou basou a k ní se postupn ě p řidávají všechny nástroje v četn ě hlasu Francise. P řes všechen chaos celou skladbu protkává jednoduchá melodie, p ůsobící až popov ě. Kytary však písni dodávají nádech punku. Následující skladba „Tame“ za číná op ět jednoduchou basou, do které se ozývá šeptající naléhavý hlas, který se rázem prom ění ve velmi intenzivní k řik zp ěváka, který je pro

25 punkovou hudbu a toto album obzvlášt ě velmi typický. Tento model se postupn ě v písni opakuje. Vyhrocená atmosféra vrcholí intenzivním zp ěvem Francise a jakousi ozv ěnou hlasu Kim. Píse ň má necelé t ři minuty a basa, která ji protkávala, navazuje na další song nesoucí název „Wave of Mutilation“. Tato skladba je o něco klidn ější a dalo by se říci, že prvky rockové a hlavn ě popové hudby jsou zde primární. Je velmi melodická, p ůsobí hymnicky a pozitivn ě, p řesto i v této písni je slyšet naléhavost v hlase. Čtvrtá píse ň se jmenuje „I Bleed“. Je to zajímavá skladba, kde se mísí prvky punku s hard rockem. Je sice pomalejší a celá je doprovázena velmi intenzivní basovou kytarou, ale to jí neubírá ani na progresivit ě ani na vyváženosti soundu. Kim zpívá spole čně s Francisem a postupn ě se st řídají v ozv ěnách, kde jeden zazpívá frázi a druhý ji šeptem zopakuje. Následující skladba se trochu vychyluje z tohoto alba. Jedná se o píse ň „“. Je velice rytmická a melodická. Prvky popové hudby jsou zde viditeln ější než jinde, avšak propracovanost této skladby je úchvatná. Myslím, že tato skladba je jedna z nejlepších písní alba, a čkoliv kritika by se mnou nemusela souhlasit, jelikož je to jedna ze skladeb, která se tématicky i hudebn ě do tohoto alba p říliš nehodí. Song je promyšlen do posledního detailu jak v hlasech, tak v nástrojích. Píse ň je klidn ější než skladby p ředchozí. Dochází k příjemnému uvoln ění velmi napjaté a drsné atmosféry. V po řadí šestá skladba nese název „Dead“. Opět m ůže poslucha č slyšet velmi intenzivní basu a drsný hlas Francise, který je zesílen elektrikou. V této skladb ě je d ůležitý i křečovit ě rozlad ěný zvuk kytar a rytmus dominantních bicích. Následující píse ň se stala singlem číslo jedna tohoto alba. Jmenuje se „“. Stala se opravdovým hitem a v nezávislých hitparádách se vyšplhala na p řední p říčky. V

26 „Melody Makeru“ se píse ň stala songem roku. 14 Osmá skladba pod názvem „Mr. Grieves“ za číná zp ěvem za rytmického doprovodu kytary. Má poslucha če vyd ěsit a ublížit mu. Na konci každé fráze se zp ěvák škodolib ě sm ěje. Tento nádech děsivosti však záhy zmizí a p řichází druhá část písn ě, která je veselejší, pozitivn ější a rychlejší. Má prvky popu, ale dominantní je op ěk rock a punk. Konec písn ě se vrací zp ět na za čátek a v hlase Francise se objevuje hrubá naléhavost. „“ je název další skladby, která je velmi rychlá. Dominuje zde rytmus, který je jednoduchý a ur čuje ráz písn ě. Za čátek je recitován za doprovodu kytary. Ve skladb ě se st řídají nejvíce t ři akordy, což je jeden ze znak ů punkové hudby. Desátá píse ň této desky se jmenuje „La La Love you“. Za číná složit ějším rytmem a poté nastupuje melodická sólová kytara. Píse ň je celkov ě rytmická, melodická a p ůsobí pozitivn ě. Celou skladbu provází recitovaný text „I Love You“. P ůsobí klidn ěji než p ředchozí písn ě. Op ět nastává zlom ve stylu alba, zklidn ění a v ětší d ůraz na melodii. Další skladba má název „No 13. Baby“. Jako již n ěkolikrát na této desce se zde objevuje dominantní basová kytara, jednodušší rytmus a zp ěvák ův naléhavý k řik, a č ne v takové mí ře jako v prvních písních. Skladba je rytmická, p ůsobí dráždiv ě a provokuje poslucha če k otázkám, zda je natolik vyhrocená, nebo zda z ní má vyza řovat jakýsi klid. Dvanáctá píse ň nese název „There Goes my Gun“. Už za čátek je dost agresivní. Poslucha č slyší velice vysoký tón, který zní n ěkolik sekund. Jinak je píse ň klidn ějšího rytmu a melodicky není p říliš propracovaná. Má typické punkové prvky. Stále se opakující text, málo akord ů, skladba je krátká a myslím, že není nijak zajímavá a mezi ostatními skladbami zaniká. Následující píse ň se jmenuje „Hey“. Je pomalejšího rázu a zní velmi melodicky. Op ět je slyšet dominantní a výrazná 14 VáclavMalíkakol.:Rockprotiproudu,MZ,(Vokno,Praha1993),s.6667.

27 basa, která dostává v celé skladb ě velký prostor. Ve st řední části písn ě je na kapelu nezvykle dlouhá instrumentální část. Jsou zde slyšet hlasy Francise a Kim s kratšími kánonickými postupy. Jedná se o píse ň, kde m ůžeme najít více styl ů, od klasického punku, po komer čnější pop. Další skladba nazvaná „Silver“ za číná hrou na velký buben, který v pr ůběhu stále zní. Ur čuje tak pravidelný rytmus. Píse ň se pomalejší, ale to jí neubírá na naléhavosti. Je zpívána vysokým hlasem Kim a v pozadí je slyšet i falzetový hlas Francise. Skladba p ůsobí ponurým dojmem a dalo by se říci, že je dost depresivní. Tento charakter umoc ňuje sólo na kytaru uprost řed písn ě, které je hluboké a táhlé. Poslední píse ň má název „Gouge away“. Na rozdíl od skladby minulé je tato píse ň velmi rytmická, rychlejší a pro album typi čtější. Má výraznou basovou kytaru, ke které se přidává charakteristický zvuk rozlad ěných kytar. Album „Doolittle“ působí celistv ě a často poslucha č jen těžko pozná za čátky dalších písní. Jedná se o desku, která ve své dob ě vít ězila v mnoha prestižních hitparádách.

3. 2. 4. Bossanova

V po řadí již čtvrtá deska kapely Pixies nese název „Bossanova“. Vyšla v roce 1990 v dob ě jakéhosi zklidn ění kapely. Styl desky se naprosto odklonil od veškeré p ředchozí tvorby. Deska obsahuje 14 písní, které jsou propracovan ější a melodi čtější než písn ě z alb p ředešlých. První skladba se jmenuje „Cecilia Ann“ a je celá pouze instrumentální. Velmi výrazné jsou kytary, které opakují jednu melodii spolu se sólovou kytarou. Skladba je rychlejší a zní velmi harmonicky a melodicky. Druhá píse ň nese název „Rock music“ a za číná vyhroceným vysokým tónem, který je zp ůsoben vazbou kytary. I v této skladb ě jsou kytary dominantní, ale dopl ňuje je chraplavý

28 Francis ův k řik. Jsou zde typické punkové prvky, ale rytmus a jednoduché akordové složení p ůsobí propracovanějším dojmem, než v ostatních punkových skladbách. Následující skladba se jmenuje „“ a je zam ěř ena hlavn ě na pop rock. Skladba je melodická a rytmicky pravidelná. Je zde obvyklá popová forma, sloka – refrén- sloka – třetí část – refrén. Je to jednoduché, avšak osv ědčené schéma, které skv ěle funguje i v této skladb ě. Poprvé na této desce m ůže poslucha č slyšet opravdový, ni čím nezkreslený hlas Francise, který vokály dopl ňuje Kim. Další píse ň za číná dominantními bicími nástroji. Skladba se jmenuje „Allison“ a má prvky jak pop rocku, tak v části instrumentální prvky punku a klasického rocku. Píse ň je rychlá a krátká, má spád a celkov ě p ůsobí pozitivn ě. Dalo by se říci, že rytmus je ovlivn ěn funky, to však z řě jm ě nebylo Francisovým zám ěrem. Pátá píse ň má název „Is she wierd“. Velmi p ěkný je za čátek pomalejšího, ale velmi dominantního rytmu, který je výborn ě doprovázen temnou basovou kytarou. V refrénu se rytmus nepatrn ě zrychlí a skladba se stane více melodickou. Song trvá t ři minuty a je zde stálé schéma sloka – refrén. „Ana“ je jméno další op ět pomalejší písn ě, která p ůsobí pohodov ě, ale v prodloužené za čáte ční instrumentální části se dramatizuje. Poslucha č m ůže vnímat tak řka smutnou mollovou atmosféru písn ě, což se m ůže jevit až sentimentální. Je to snad poprvé, ze všech alb, kdy v písni neslyšíme tak velkou ironii, kdy má snad i sám Francis vážný hlas. Na po řadí sedmá píse ň tohoto alba s názvem „All over the world“ je nejdelší písní, kterou zatím kapela Pixies vydala. Má p řes p ět minut a je pomalejšího rázu. Jen v některých částech se objevuje s krátká kytarová mezihra, která má punkové prvky. Jinak bych tuto skladbu za řadila op ět do pop rocku, klasického rocku s prvky punku. Skladba je velmi rytmická a propracovaná, melodicky však nijak nevyniká. Je zde stále se opakující melodie a to jak ve sloce, tak

29 v refrénu. Druhá p ůlka písn ě zní obdobn ě jako skladba další. Jedná se dlouhou instrumentální mezihru, s dominantní sólovou kytarou. Rytmus je stálý, ale melodie, textová složka a v ůbec celé schéma písně se m ění. Druhá polovina písn ě je výrazn ější a dokáže lépe zaujmout. Další píse ň desky nese název „ “. Za číná velmi melodicky a p ůsobí rytmicky a vesele. Po čáte ční akordy jsou v kytarovém provedení a po krátké instrumentální části se ozývá pohodový hlas Francise. Píse ň obsahuje klasické rockové prvky, jako je mluvené slovo do hudby a melodi čnost a rytmi čnost skladby. V refrénu však nastupuje hudba evidentn ě ovlivn ěna pop rockem. Avšak celá píse ň p ůsobí velmi ironicky. Jakoby si kapela d ělala legraci ze všech popových interpret ů. Skladba p ůsobí relaxa čním až lhostejným dojmem. Následující skladba pod názvem „Down to the well“ je už o n ěco vyhrocen ější. Poslucha č m ůže slyšet známý zvuk rozlad ěných kytar, do kterého se ozývá naléhavý hlas zp ěváka. Po čáte ční instrumentální část je v ěnována sólové kyta ře. Melodií, kterou kytara vyhrává, je protkána celá píse ň. Zvuky jsou po celou dobu skladby elektronicky modifikovány. V po řadí desátá skladba se jmenuje „The Happening“. Je velice rytmická a má specifickou melodii. Jsou zde prvky punk rockové hudby, se stylu hraní, akordovým složením, tak i zp ůsobem zp ěvu. Francis st řídá recitaci se zp ěvem a k řikem. V druhé polovin ě písn ě se rytmus zpomalí a zp ěvák ův hlas ubírá na intenzit ě, zjem ňuje se, avšak je to pouhé zklidn ění před vyhrocenou další částí písn ě. Ta však op ět p řechází do klidné a jemn ější verze songu. Francis recituje klidným hlasem do elektronicky modifikovaných zvuk ů rozlad ěných kytar. Další skladba s názvem „Blow away“ pokra čuje v podobn ě rychlém rytmu jako píse ň p ředchozí. Charakteristickou rytmi čnost, rozlad ěné kytary a jaksi lhostejný hlas zp ěváka může poslucha č slyšet i zde. Píse ň by m ěla p ůsobit trochu děsiv ě, avšak v mé osob ě moc dojm ů nezanechává. Následující

30 dv ě skladby „Hang wire“ a „Stormy Weather“ se stylov ě vrací spíše k minulým vyhrocen ějším a drsn ějším deskám. První jmenovaná je rychlejšího tempa s prvky punk rocku, zp ěv působí naléhav ě a je zde místo i pro d ěsivý k řik zp ěváka a rozlad ěné kytary. Pravdou však z ůstává, že n ěkteré, zvlášt ě refrénové části, jsou op ět poznamenány ironií a pop rockovou hudbou. Druhá jmenovaná píse ň se drží pomalejšího rytmu a myslím, že ji lze ozna čit jako parodii na n ěkolik styl ů zárove ň. První část písn ě je snad parodií na punk, další na komer čnější populární hudbu. Francis se zachovává ur čitou lhostejnost a ironii v hlase a ani rychlejší kytarové pasáže nep ůsobí nijak vyhrocen ě či drsn ě. Na tomto albu poslední píse ň se jmenuje „Havalina“ a dovršuje naivitu a ironii alba. Píse ň je až p řehnan ě jemná a melodicky jednoduchá. Do pomalejších a lehce rozlad ěných kytar se ozývají vysoké hlas ů zp ěváka a vokalist ů, které stále opakují text „havalina“. Podle mého názoru je toto album velmi vyda řené, avšak pro v ětšinu fanoušk ů kapely Pixies je moc klidné, parodické a není dostate čně drsné a tvrdé.

3. 2. 5. Trompe Le Monde

Deska z roku 1991 se jmenuje Trompe Le Monde. Toto album je posledním vydaným albem kapely Pixies vydané v 90. letech 20. století. Po n ěm následuje dvanáctiletá pauza, kdy kapela nehrála. Co se tý če melodi čnosti a rytmi čnosti skladeb, album navazuje na desku minulou, avšak svým stylovým zam ěř ením se vrací k deskám „Doolitle“, „Sufer Rosa“ a „Come on pilgrim“. Toto album je nejvíce celistvé. První píse ň na této desce nese název, stejn ě jako celá deska, „Trompe Le Monde“. Hned od prvních takt ů zní veseleji než klasické písn ě od Pixies. Za číná melodickou p ředehrou, kterou obstarávají kytary. Posléze se p řidávají bicí a zp ěv. Hlas zp ěváka Francise zní pohodov ě a často až lhostejn ě.

31 Přesto myslím, že poslucha č nemá mít pocit, že se jedná o parodii. Asi v polovin ě písn ě se zpomalí rytmus a je zde slyšet modifikovaný hlas zp ěváka, který recituje do hry kytar a bicích. Skladba je krátká a kon čí refrénem, který je stejný jako v první části písn ě. Druhá píse ň s názvem „“ má velmi p říhodný název vzhledem k velké elektrické modifikaci jak nástroj ů, tak hlasu. „Sound“ této písn ě je velmi vyhrocený a naléhavý, vrací se zp ět do nejtvrdších dob kapely. Dokonce bych řekla, že tato skladba byla inspirována tvrdostí kapely „Led Zeppelin“, kterou si v této dob ě oblíbil Francise. Rytmus skladby je jednodušší, ale velmi hlasitý a dominantní. Další skladba je nazvaná „“. Jedná se o melodickou a velmi rytmickou píse ň, která má v sob ě velmi působivá sóla elektrické kytary. Skladba obsahuje prvky rockové hudby hlavn ě v rytmu, ale melodi čnost by se dala za řadit i do rock popu. Píse ň p ůsobí vyrovnan ě a nevtírav ě, na rozdíl od skladby následující. Tato skladba se jmenuje „The Sad punk“. Je typicky punková. Soudím tak dle rytmického zpracování, malé melodi čnosti písn ě a jednoduchých akord ů. V polovin ě písn ě se však m ění a popírá p ředešlá tvrzení. Jedná se o melodickou a pomalou vložku, která evokuje pocity lhostejnosti. Hlas zp ěváka je nejprve velice naléhavý a drsný. V melodické vložce se však zklidní a p ůsobí uvoln ěně. Ke konci však op ět p řijde na řadu tak řka k řik Francise a v písní je slyšet stejný refrén jako na za čátku skladby, ale v pomalejší a o to vyhrocen ější verzi. V po řadí pátá píse ň s názvem „Head On“ je rytmická pohodová skladba. Má prvky pop rocku, ale nemyslím si, že by bylo vhodné ji do tohoto stylu řadit. Stejn ě tak ji nemohu za řadit do klasického punku. Je melodická a proto by ani toto tvrzení nebylo na míst ě. Skladba má výrazný rytmus na této desce se jaksi ztrácí. Následná píse ň nese název „U Mass“. Jde o velmi rytmickou píse ň, která má typické punkové prvky a to jak ve

32 složce textové, tak i ve složce hudební. Zp ěv Francise zní lhostejn ě, a p řesto je v refrénu slyšet k řik. Jsou zde velmi výrazné, ale jednoduché bicí a dalo by se říci, že melodi čnost písn ě je tém ěř nulová. Velkou roli hraje v této skladb ě také elekrická kytara, která má p ři sloce stále se opakující jeden riff. Konec písn ě je o n ěco naléhav ější a tvrdší, což je umocn ěno tím, že kytary hrjí svým typicky rozlad ěným zvukem. V po řadí sedmá píse ň se jmenuje „Palace of Brine“. Píse ň je velmi rytmická a má jak prvky popu, tak punku. V některých částech je skladba popov ě melodická, ale v jiných částech op ět nastupuje zvuk rozlad ěných kytar, jednoduchý rytmus a křik zp ěváka. Tyto popové a punkové pasáže se st řídají a v některých částech se velmi p ěkn ě mísí. Následná píse ň jakoby navazuje na p ředchozí song. Jmenuje se „Letter to Mephis“ a je sice rychlejšího rytmu n ěž píse ň předešlá, ale stejn ě se zde prolínají popové a punkové prvky, jako je výrazný rytmus, melodická linka a tvrdší kytary. Hlas zp ěváka zní nenucen ě a pohodov ě, provází ho jednoduchý rytmus bicích nástroj ů a již známé rozlad ěné kytary. V po řadí devátá píse ň tohoto alba je nazvána „Bird Dream of Olympus Mons“. Je pomalejšího tempa, celou skladbu provází jednoduchý rytmus, který zde však není dominantní. Je zde použito jen málo akord ů. V druhé čtvrtin ě písn ě kytary nazna čí jakousi v ětší naléhavost rychlejšími a tvrdšími riffy a to se rozvádí až do vyhroceného refrénu. Hlas Francise je zprvu klidný a zpívá v hlubokých polohách, v refrénu jde s hlasem o oktávu výš a zní více p řesv ědčiv ě. Další píse ň má název „Space (I Believe In)“.Tato skladba za číná minutovou instrumentální p ředehrou, která je velmi propracovaná. Je zde skv ělá sólová kytara a výrazné bicí nástroje. Vše se zklidní, když zp ěvák za čne zpívat klidným, hlubokým, ale pronikavých hlasem, který se stává dominantním. Ve skladb ě se stále st řídají pouze instrumentální pasáže

33 spolu s instrumentáln ě – vokální složkou. Refrén je typicky punkový a to jak projevem vokálním, tak i nástrojovým provedením, které je tvrdší, naléhav ější a rychlejší. Zde se ozývá charakteristický Francis ův k řik a ozv ěna v podob ě hlubokého hlasu Kim. Píse ň kon čí pouze instrumentáln ě. Op ět je slyšet sólová kytara, která zní rozlad ěně, a vysoké tóny, které hraje jsou poslucha či až nep říjemné. Další skladba nese název „Subbacultcha“. Skladba má typické punkové prvky, jako je použití jen n ěkolika akord ů, jednodušší rytmus, který je ale výrazný. V sloce je hlas zp ěváka Francise klidný, ale když píse ň p řechází do refrénové části, vokální složka se m ění, zní naléhav ěji a drsn ěji. Jinak bych řekla, že skladba není ni čím výjime čná. Dvanáctá skladba tohoto alba se jmenuje „Destance Eguals Rate Times Time“. Píse ň je rychlejšího tempa, má velmi výrazný rytmus, ale dominantní je zde vokální zpracování. Hned od za čátku je hlas zp ěváka drsný a často p řechází do křiku. Kytary mají již známý rozlad ěný charakter a zvuk. Skladba je krátká a nep řichází žádné zklidn ění. Následující skladba byla nazvána „Lovely Day“. Za číná jednoduchými, ale velmi dominantními riffy na kytary. Píse ň je celkov ě rytmická, rychlejší a melodická složka tu je tak řka neznatelná. Hlas zp ěváka je po celou dobu hluboký a naléhavý. Ke konci skladby p řichází krátké sólo na kytaru, které je tvo řeno z vysokých tón ů. V po řadí čtrnáctá píse ň se jmenuje „Motorway to Roswell“. Skladba je klidn ějšího tempa, rytmus je jednoduchý a je zde výrazná melodická linka. Refrén nese typické popové prvky, avšak píse ň bych do této kategorie ne řadila. Myslím, že jsou zde charakteristické rockové prvky, výrazné kytary, jakási naléhavost, která provází celou skladbu. Konec skladby je podán pouze instrumentálně a to velmi melodicky. Poslední píse ň alba má název „The Najavo Know“. Za číná jednoduchým rytmem, do kterého se p řidávají kytary. Hlas zp ěváka Fransice zní nejprve velmi lhostejn ě a klidn ě. Asi ve

34 třetin ě písn ě se ozve instrumentální složka, která je tvořena hlavn ě výraznou basovou kytarou. Skladba kon čí jakoby mimochodem. Není zde patrné žádné vyvrcholení, ani žádná vyhrocenost. Toto album je dle mého názoru nejslabší, co kapela vydala. Jsou zde písn ě, které svým charakterem zanikají a nejsou ni čím zajímavé. Jist ě se zde najde n ěkolik výjimek, avšak mé celkové hodnocení alba není p říliš kladné.

3. 2. 6. Wave of Mutilation : The Best of Pixies

Tato deska vyšla v roce 2004, kdy se kapela rozhodla vrátit na hudební scénu. Na tomto albu je 23 písní, které byly již uvedeny na p ředchozích albech a dv ě, které nebyly vydány. Je to sm ěs písní ze všech desek, a tudíž deska postrádá celistvost. Jedná se o typické vydání desky typu „The Best Of“. Písn ě nejsou znovu nahrány a p řezpívány. Z první desky „Come on Pilgrim“ jsou zde t ři skladby a to „Caribou, The Holiday song a Nimrod's Son“ . Druhá deska „Sufer Rosa“ je zde zastoupena p ěti skladbami „Vamos, Bone Machine, Broken Face, Gigantic a Where is my Mind“. Ze t řetí desky „Doolitle“ Pixies vybrali písn ě „Debaser, Gouge Away, Monkey Gone to Heaven, Wave of Mutilation, Hey, Here Comes your Man a Tame“. Ze čtvrtého alba jsou zde t ři písn ě „Veluria, Allison a Dig For Fire“. Z posledního alba „Trompe Le Mode“ jsou zde také t ři skladby „U – Mass, Alec Eiffel a Planet of Sound“. Dále jsou zde nahrány další dv ě písn ě, které nebyly uvedeny na žádném albu. První píse ň je nazvána „Into The White“, a poslední píse ň se jmenuje „Winterlong“.

35 4. Vliv kapely Pixies na pozd ější kapely

Kapela Pixies p řinesla do punkrockové hudby mnoho nových prvk ů, které pozd ěji p řevzala kapela Nirvana a v návaznosti na ní kapela Pearl Jam. Nejvíce Pixies ovlivnili vznik nového hudebního sm ěru „grunge“. K tomuto stylov ě žánrovému typu se řadí i další kapely jako Soundgarden nebo Alice in Chains. Grunge vychází z punkové hudby a p řevzal hlavn ě typický zvuk rozlad ěných kytar, zp ěv, který často p řechází do k řiku a vysokých tón ů, a také jsou zde znatelné vlivy rychle se st řídajících akord ů a riff ů na kyta ře.

4. 1. Nirvana

Předem bych se m ěla zmínit o tom, že již jedna kapela s názvem Nirvana. Ta vznikla v Londýn ě a p ředstavuje jakýsi soft rock, což je jemn ější a pomalejší odnož rockové hudby. Tato kapela vznikla v 60. letech. Ve své práci se však zabývám jinou kapelou téhož jména, která se proslavila nesrovnateln ě více. Kapela Nirvana vznikla rocku 1988 v americkém Seattlu. Zakládajícími členy byli Kurt Cobain, hrá č na kytaru a zp ěvák a Chris Novoselic, vokalista a hrá č na basovou kytaru. Kurt Cobain byl zásadní postavou nového módního stylu grunge, který vzniká v 80. letech v USA. Kurt velice obdivoval kapelu Pixies a cht ěl hrát hudbu, která by se podobala sm ěru této kapely. Necht ěl však být tolik parodický. Kurt zamýšlel od kapely Pixies p řevzít hlavn ě zvuk kytar a cht ěl napodobit zp ěv Fransice. Myslím, že se mu to v zásad ě poda řilo, ale dalo by se říci, že tyto prvky ješt ě prohloubil a kapelu Pixies tak p řed čil jak hudbou, tak svou popularitou. Členové kapely Nirvana se často st řídali. Hledali hlavn ě hrá če na bicí, který by vyhovoval pot řebám grungové kapely. Nakonec na toto místo nastoupil David Grohl.

36 Kapela Nirvana vydala kolem 9 – ti alb, které zahrnují i „live“ koncerty. Nejznám ější alba jsou desky „“, vydaná v roce 1992, a „MTV Unplugged in New York“, vydané v roce 1994. 15

4. 2. Pearl Jam Kapela Pearl Jam byla založena v roce 1990 v americkém Seattlu. Jedná se o jednu z nejznám ějších amerických rockových kapel. Stejn ě jako Nirvana se kapela Pearl Jam řadí k hnutí grunge. Tato kapela je stále velmi populární a má sv ůj okruh fanoušk ů. Vydala kolem desetiti alb, mezi které nap říklad pat ří desky: „Vitalogy“ – 1994, „Yield“ – 1998 nebo „Binaural“ – 2000. 16

15 URL[cit.6.4.2007]. 16 URL[cit.6.4.2007].

37 5. Záv ěr Ve své práci jsem se snažila nastínit vývoj rockové hudby po linii vedoucí k punkrockové hudb ě. Jist ě byl tento hudební sm ěr ovlivn ěn i dalšími vlivy, které jsem zde nezmínila, avšak myslím, že hlavní sm ěry formujíci punkrockovou hudbu jsem zaznamenala. Dále jsem se snažila o analytické zpracování všech vydaných alb kapely Pixies a tím jsem se pokusila určit její hudební vývoj. Jak jsem již psala na za čátku své práce, kapela Pixies je ozna čována za parodii na punkrockovou hudbu. Ve své práci jsem se snažila tuto dom ěnku dokázat a také jsem chtěla, aby bylo z řejmé, že kapela Pixies hraje velkou roli v nástupu pozd ějších hudebních sm ěrů a to hlavn ě grunge. Je pravda, že kapela Pixies je jist ě velmi parodická, avšam nemyslím, že se jedná pouze o parodický punk rock. Jsou zde zřejmé i prvky pop rocku, které kapela velmi dob ře ovládá, a tudíž m ůže i tento sm ěl dob ře parodovat a to jak hudebn ě, tak textov ě. Ve svých analýzach se snažím posoudit každou píse ň zvláš ť a poté zhodnocuji celé album. Došla jsem k záv ěru, že kapela Pixies je opravdu nedocen ěným článkem v mozaice rockové hudby. Zobrazuje um ění rockové i poprockové a punkrockové hudby, které je v některých písních skv ěle parodováno. Tato kapela jako první za čala používat hudební postupy, které jsou jejich následovníky rozvíjeny dodnes .

38 6. Resumé Má práce se zabývá zejména rockovou, hudbou, jelikož si myslím, že je nutné, aby se více muzikolog ů zabývalo touto tematikou. V první kapitole se zabývám vývoje rockové hudby a dále samotnou rockovou hudbou vedoucí ke vzniku punk rocku. Nejprve tedy popisuji hudební sm ěry rhythm and blues, country and western a rock and roll. Další sm ěry rozvíjející se po vzniku rockové hudby, kterými se zabývám jsou britský rock, folk rock, psychedelický rock, art rock, hard rock, pop rock a nakonec punk rock. V druhé kapitole jsem obecn ě charakterizovala a zmapovala kapelu Pixies. Dále jsem se snažila napsat n ěco bližšího o osobnostech, které v kapele Pixies p ůsobili, kde jsem se hlavn ě soust ředila na Fancise Blacka. Nejdelší část této práce a vlastn ě i celé kapitoly jsou analyticko – estetické rozbory vydaných alb kapely Pixies. Poslední kapitolu v ěnuji kapelám, které byly hudebn ě ovlivn ěny kapelou Pixies. Tomuto tématu se však v ěnuje pouze okrajov ě. Nedílnou sou částí práce jsou i p řílohy, kde je n ěkolik text ů písní kapely Pixies a dále p řiložená CD se všemi deskami kapely Pixies.

39 7. Summary

The submitted thesis deals with rock music. This subject matter is neglected by most musicologists that is why there are only few serious works concerning this topic. This thesis was written to contribute to studies of rock music from special musicological point of view. The first chapter focuses on the evolution of rock music and on the subject of rock music as such, trying to describe the birth of punk music. First the styles of music as rhythm and blues, country, western and rock and roll are described. Further other styles connected with the rock music are defined, in particular britpop, folk rock, psychedelic rock, art rock, hard rock, pop rock and punk rock. The second chapter deals with the American band “Pixies”. There is information about all members who ever belonged to this band with a view to the leading personality - Francis Black. The widest part is devoted to the analytic and aesthetic description of (of every album by Pixies). Last chapter mentions briefly other bands influenced by Pixies. This thesis is supplemented with lyrics of some songs and also with compact disc which contains all by Pixies.

40

8. Seznam použité literatury 1. Matzer Antonín, Poled ňák Ivan, Wasserberger Igor a kol.: Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I, část věcná (Suphrafon, Praha1980) 2. Malík, Václav a kol.: Rock proti proudu, M-Z, (Vokno, Praha 1993) 3. Wich, František : Rock & Pop Encyklopedie II., M-Z, (Volvox globator, Praha 1999) 4. Azerrad, Michael : Nirvana - Come as you are, (Votobia, Olomouc 1996) 5. Heatly, Michael : Encyklopedie rocku – nejúpln ější pr ůvodce rockovou hudbou na sv ětě, (BETA – Dobrovský a Šev čík, Praha 1999)

Internetové odkazy:

1. www.thedoors.com 2. www.nirvana.webz.cz 3. www.pearljam.com 4. www.wikipedia.org 5. www.lyricsondemand.com

41

9. P řílohy 9. 1. Texty písní Caribou

I live cement I hate this street Give dirt to me I bite lament This human form Where I was born I now repent

Caribou [3x]

Repent Re-pe-ent

Give me white Ground to run And foregone Lets me knife Knife me lets I will get What I like

Caribou [3x]

Repent Rep-pent 17

17 URL[cit.6.4.2007].

42 Bone Machine

This is a song for Carol Your into Japanese fastfood And I drop you off with your Japanese lover And you're going to the beach all day You're so pretty when you're unfaithful to me You're so pretty when you're unfaithful to me

You're looking like You've got some sun Your blistered lips Have got a kiss The days are lit like everyone Uh-oh, Uh-oh, Uh-oh, Uh-oh

Your bones got a little machine You're the bone machine

I was talking to preachy-preach about kissy-kiss He bought me a soda He bought me a soda He bought me a soda and he tried to molest me in the parking lot Yep, yep yep YEP!

I make you break You make me hard Your Irish skin * Looks Mexican Our love is rice and beans and horses lard Your bones got a little machine You're the bone machine

Uh-oh, Uh-oh, Uh-oh, Uh-oh [3x] Uh-oh, Uh-oh, Uh-oh, Uh-oh 18

18 URL[cit.6.4.2007].

43 Where is my mind?

Ooooooh - stop

With your feet in the air and your head on the ground Try this trick and spin it, yeah Your head will collapse But there's nothing in it And you'll ask yourself

Where is my mind [3x]

Way out in the water See it swimmin'

I was swimmin' in the Carribean Animals were hiding behind the rock Except the little fish But they told me, he swears Tryin' to talk to me to me to me

Where is my mind [3x]

Way out in the water See it swimmin' ?

With your feet in the air and your head on the ground Try this trick and spin it, yeah Your head will collapse If there's nothing in it And you'll ask yourself

Where is my mind [3x]

Ooooh With your feet in the air and your head on the ground Ooooh Try this trick and spin it, yeah Ooooh Ooooh 19

19 URL[cit.6.4.2007].

44 La La Love You

[Whistle] Yeah I love you I do I love you All I'm saying pretty baby La la love you don't mean maybe All I'm saying pretty baby First base Second base Third base Home run

[Whistle] Yeah I love you I do I love you All I'm saying pretty baby La la love you, don't mean maybe All I'm saying pretty baby 20

20 URL[cit.6.4.2007].

45 Monkey Gone To Heaven

There was a guy An under water guy who controlled the sea Got killed by ten million pounds of sludge From new york and new jersey This monkey's gone to heaven

The creature in the sky Got sucked in ahole Now there's a hole in the sky And the ground's not cold And if the ground's not cold Everything is gonna burn We'll all take turns I'll get mine, too This monkey's gone to haven

Rock me joe!

If man is 5 [3x] Then the devil is 6 [5x] Then god is 7 [3x] This monkey's gone to heaven 21

21 URL[cit.6.4.2007]

46 Velouria

Hold my head We'll trampoline Finally through the roof On to somewhere near And far in time Velouria Her covering Travelling career She can really move Oh velveteen!

My Velouria, my Velouria Even I'll adore you My Velouria uh uh uh uh uh uh

Say to me Where have you been Finally through the roof And how does lemur skin Reflect the sea?

We will wade in the shine of the ever We will wade in the shine of the ever We will wade in the tides of the summer Every summer Every My Velouria My Velouria

Forevergreen I know she's here In California I can see the tears Of shastasheen

My Velouria, my Velouria Even I'll adore your My Velouria V-E-L-O-U-R-I-A22

22 URL[cit.6.4.2007].

47 Dig For Fire

There is this old woman She lives down the road You can often find her Kneeling inside of her hole And I often ask her "Are you looking for the mother lode?" Huh? No. No my child, this is not my desire And then she said

I'm digging for fire [4x]

There is this old man Who spent so much of his life sleeping That he is able to keep awake For the rest of his years He resides On a beach In a town Where I am going to live And I often ask him "Are you looking for the mother lode?" Huh? No. No my child, this is not my desire And then he said

I'm digging for fire [4x] 23

23 URL[cit.6.4.2007].

48 Trompe Le Monde

Why do cupids and angels Continually haunt her dreams Like memories of another life Is painted on her shirt in capital Out on the free free way There's only she an the they Represented by the lights We went to the store And bought something great Which samples this song From washington satate Go Go little record go It is named by Some guy named joe And the words Are the letters of the words Said Electrically played For outer space and those of they who paid This song is twice ocurred And now its time to go Away on holiday. 24

24 URL[cit.6.4.2007].

49 U-Mass

In the sleepy West Of the woody East Is a valley full Full o' pioneer

We're not just kids To say the least We got ideas To us that's dear

Like capitalism Like communism Like lots of things You've heard about

And redneckers They get us pissed And stupid stuff It makes us shout

Oh dance with me Oh don't be shy Oh kiss me cunt Oh kiss me cock

Oh kiss the world Oh kiss the sky Oh kiss my ass Oh let it rock

Of the april birds And the may bee Oh baby

It's educational [8x]

University Of Massachusetts, please And here's the last five It's educational [4x] Eeeed eeeed uuuuh caaaah tioooon 25

25 URL[cit.6.4.2007].

50