CORE Metadata, citation and similar papers at core.ac.uk

Provided by DSpace at VSB Technical University of

VYSOKÁ ŠKOLA BÁ ŇSKÁ – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA EKONOMICKÁ FAKULTA

KATEDRA EVROPSKÉ INTEGRACE

Euroregion a jeho role v oblasti p řeshrani ční spolupráce

Euroregion Silesia and its Role in the Cross-Border Cooperation

Student: Blanka K říbková Vedoucí bakalá řské práce: Ing. Lukáš Melecký

Ostrava 2009

Místop řísežné prohlášení

Místop řísežn ě prohlašuji, že jsem celou práci v četn ě p říloh vypracovala samostatn ě. Všechny použité zdroje uvádím v příloze.

Ostrava, 30. dubna 2009

…………………………………… Blanka Kříbková

Touto cestou bych cht ěla pod ěkovat mému vedoucímu bakalá řské práce p. Ing. Lukáši Meleckému za odbornou pomoc a v ěnovaný čas p ři tvorb ě bakalá řské práce. D ěkuji rovn ěž p. Ing. Radimu Herudkovi za poskytnutí odborných podklad ů a informací.

OBSAH

1 Úvod ...... 3

2 Euroregiony jako nositelé p řeshrani ční spolupráce v EU ...... 5 2.1. Východiska p řeshrani ční spolupráce v Evrop ě...... 5 2.1.1. Úloha a význam p řeshrani ční spolupráce ...... 5 2.1.2. Historický vývoj p řeshrani ční spolupráce ...... 6 2.2. Vymezení euroregion ů...... 7 2.3. Právní a institucionální základ euroregion ů...... 9 2.3.1. Evropská rámcová úmluva o p řeshrani ční spolupráci mezi územními orgány ...... 9 2.3.2. Evropská charta hrani čních a p řeshrani čních region ů ...... 10 2.4. Euroregiony v Evropské unii ...... 10 2.5 Euroregiony v České republice...... 11 2.5.1 Vymezení euroregion ů v ČR ...... 11 2.6. Programy podpory p řeshrani ční spolupráce EU v ČR...... 13 2.6.1 Program Phare CBC...... 14 2.6.2 Iniciativa Spole čenství INTERREG III ...... 15 2.6.3 Opera ční programy p řeshrani ční spolupráce ...... 17

3 Euroregion Silesia a jeho p ůsobnost v rámci p řeshrani ční spolupráce...... 19 3.1 Obecná charakteristika euroregionu ...... 19 3.1.1 Vznik a historický vývoj euroregionu ...... 21 3.2 Právní status a organiza ční struktura euroregionu...... 22 3.2.1 Právní status euroregionu...... 22 3.2.1 Organiza ční struktura euroregionu ...... 23 3.3 Cíle euroregionu ...... 26 3.4 Podporované území euroregionu v rámci p řeshrani ční spolupráce...... 27 3.5 Zapojení euroregionu do program ů podpory p řeshrani ční spolupráce...... 28 3.5.1 Působnost Euroregionu Silesia p řed vstupem ČR do EU...... 28 3.5.2 Iniciativa Spole čenství INTEREG IIIA ČR-Polsko ...... 30 3.5.3 Opera ční program P řeshrani ční spolupráce ČR-Polsko 2007 - 2013...... 32

4 Realizace a využití p řeshrani ční spolupráce v Euroregionu Silesia na p říkladu konkrétního projektu ...... 36 4.1 Základní informace o projektovém zám ěru...... 36 4.1.1 Popis a zd ůvodn ění realizace projektu...... 37 4.1.2 Cíle projektu ...... 38 4.1.3 Vazba projektu na strategické programové dokumenty ...... 38 4.1.4 Předkladatel projektu ...... 39 4.2 Popis aktivit projektu...... 42 4.2.1 Příprava projektu...... 42 4.2.2 Realizace projektu...... 42 4.2.3 Harmonogram projektu...... 43 4.2.4 Ukazatelé projektu ...... 46 4.3 Rozpo čet projektu...... 47 4.4 Hodnocení projektu...... 48

5 Záv ěr ...... 50 Seznam literatury...... 52 Seznam zkratek a symbol ů...... 60 Prohlášení o využití výsledk ů bakalá řské práce ...... 61 Seznam p říloh...... 62

1 Úvod

V poslední dob ě se stále více setkáváme s pojmem p řeshrani ční spolupráce, s jejíž pomocí dochází k odstra ňování geografických a ekonomických bariér p říhrani čních oblastí, které se kv ůli své poloze často vyvíjely zcela odlišn ě než oblasti ve vnitrozemí. Tyto oblasti byly často zpustošeny válkou, a nebyly tak p říliš atraktivní pro život.

Důležitou a nejú činn ější formou p řeshrani ční spolupráce je existence euroregion ů, které vznikaly v rámci upev ňování územní spolupráce v Evropské unii a rozhodujícím zp ůsobem p řispívají k odstra ňování hrani čních bariér. V rámci t ěchto euroregion ů vznikají celé řady projekt ů, které řeší obdobné problémy na obou stranách hranice a odstra ňují tak nerovnosti mezi regiony.

Cílem této bakalá řské práce je vysv ětlit, na základ ě historického vývoje, vznik a význam p řeshrani ční spolupráce a obecný význam euroregion ů, nastínit úlohu jednotlivých program ů podpory p řeshrani ční spolupráce, kterými jsou program předvstupní pomoci Phare CBC, program Iniciativy Spole čenství INTERREG IIIA a Opera ční program p řeshrani ční spolupráce. Díl čím cílem bakalá řské práce je pak analýza Euroregionu Silesia, jeho zapojení do program ů podpory p řeshrani ční spolupráce a rozbor konkrétního realizovaného projektu, ve kterém se promítá p řínos euroregionu pro danou česko-polskou oblast.

Bakalá řská práce je rozd ělena do p ěti kapitol. Po úvodu, který je první kapitolou, se druhá kapitola práce soust řeďuje na p řeshrani ční spolupráci v teoretické rovin ě, její historický vývoj a úlohu, obecné vymezení euroregion ů, jejich úlohu a význam v Evropské unii a České republice, a také popisuje jednotlivé programy podpory přeshrani ční spolupráce. T řetí kapitola se již p římo zam ěř uje na Euroregion Silesia, na jeho obecnou charakteristiku, historický vývoj, cíle a jeho p ůsobnost v rámci přeshrani ční spolupráce na česko-polském pohrani čí. Čtvrtá, analytická část bakalá řské práce se v ěnuje realizaci konkrétního projektu realizovaného v Euroregionu Silesia v rámci Iniciativy Spole čenství INTERREG IIIA v roce 2006 prost řednictvím Fondu mikroprojekt ů. Záv ěre čná pátá kapitola shrnuje a hodnotí informace, které byly v pr ůběhu bakalá řské práce nashromážd ěny.

3 Pro zpracování bakalá řské práce jsem m ěla k dispozici dostatek kvalitních materiál ů. Všechny informace použité v bakalá řské práci byly čerpány z odborné literatury, interních projektových materiál ů obce Bolatice a nepostradatelným zdrojem informací byly p ředevším internetové stránky Euroregionu Silesia.

4 2 Euroregiony jako nositelé p řeshrani ční spolupráce v EU

2.1. Východiska p řeshrani ční spolupráce v Evrop ě

Evropský kontinent je charakteristický pom ěrn ě velkým množství hranic. Mnohé z nich jsou v ětšinou tvo řeny jako geomorfologické (hrani ční poho ří, vodní toky, mo ře, pob řeží apod.), nebo jako výsledek polických boj ů v pr ůběhu t ří století. Také se vznikem nových evropských zemí vznikají nové hranice (nap ř. oblast bývalé Jugoslávie). Portugalská republika má historicky nejstarší vyty čenou hranici v Evrop ě od roku 1270 1, zcela nejnov ější hranici vymezuje nejmladší stát sv ěta Černá Hora.2

2.1.1. Úloha a význam p řeshrani ční spolupráce

Hranice jsou ,,jizvami d ějin“, které p řinášejí zejména pro hrani ční regiony četné nevýhody. P říhrani ční regiony jsou charakteristické nap říklad vyšší nezam ěstnaností, nižší hospodá řskou p říležitostí, specifickými typy nezákonné činnosti 3, nižším osídlením a nevyhovujícími dopravními sít ěmi. Každá hranice, která omezuje migraci obyvatel, jejich cestování, ob ěh financí, vým ěnu zboží, ale také ideologické či kulturní vlivy, je do jisté míry bariérou. P řeshrani ční spolupráce v Evrop ě je nezbytná, jelikož tyto nevýhody napomáhá zmír ňovat a odstra ňovat a zlepšuje životní podmínky místních obyvatel.

Jacques Delors 4 charakterizuje p řeshrani ční spolupráci takto: ,,Nejedná se o Evropu region ů. Je to mnohem snazší a inovativn ější: jedná se o manifestaci spole čných zájm ů přesahující národní hranice a vyjád ření touhy prolomit tyto bariéry, aby se život stal snadn ějším.“

1 http://www.zstaborska.cz/web/programy_projekty/skolni_projekty/evropa/portugalsko.htm. 2 NETOLICKÝ, 2007, s. 7. 3 Nap ř. pouli ční prostituce, prodej zboží s falešným ozna čením. Apod. 4 Francouzský ekonom a levicový politik, bývalý p ředseda Evropské komise (1985-1995). Delorsova Komise iniciovala Jednotný evropský akt (1986), kterým se završilo budování jednotného evropského trhu.

5 2.1.2. Historický vývoj p řeshrani ční spolupráce

Hrani ční regiony m ěly často stejné nebo podobné problémy, které nebyly schopny samy řešit a které se nedaly odstranit pouhou podporou rozvoje z národního centra. Již v té dob ě se ukázalo, že je nutné odstranit negativní vlivy hranic. V 50. letech 20. století dochází ke vzniku p řeshrani ční spolupráce..5

Pr ůkopnické skupiny 6 p řeshrani ční spolupráce se v pr ůběhu šedesátých a osmdesátých let minulého století zam ěř ily na zlepšování sociáln ě-kulturní a hospodá řské situace lidí, kte ří žili v příhrani čních oblastech. V roce 1958 vznikla nejstarší struktura p řeshrani ční spolupráce v Evrop ě Euregio 7 nacházející se na n ěmecko-nizozemských hranicích, jenž sdružuje 128 členu (okres ů a m ěst).

Ob čané a obce v příhrani čních oblastech za čali aktivn ě p ůsobit na všechny politické a správní úrovn ě, aby zajistili omezení nebo odstran ění hrani čních p řekážek. Regiony v příhrani čních oblastech tuto politiku provád ěly b ěhem celých 70. a 80. let 20. století za pomoci Asociace evropských hrani čních region ů (AGEG, AEBR) ve spojení s Radou Evropy, Evropskou komisí a s národními vládami

Na konci 80. let 20. století se díky demokratickému vývoji ve St řední a Východní Evrop ě a zavedení Jednotného evropského aktu (1986) otev řela v ětšina hranic a vzniklo mnoho nových p říhrani čních region ů. V tomtéž období v Evrop ě prob ěhly politické a hospodá řské procesy, které zasáhly evropské p říhrani ční regiony, zejména: 8

• Odstra ňování vnit řních hranic uvnit ř EU a s tím spojený p řesun jejich funkcí na vn ější hranice Unie, • snaha navázat p řes tyto vn ější hranice EU myšlenkové, kulturní, politické a hospodá řské kontakty se t řetími zem ěmi.

Díky t ěmto proces ům se hranice na po čátku 90. let 20. století stávají propustn ějšími než tomu bylo doposud. Od této doby byla integrace Evropy založena na plánech a strategiích p řeshrani čního rozvoje a na p říslušných opera čních programech v rámci

5 WILAM, 2004, s. 12. 6 Sdružení obcí a regionálních sdružení, jejichž cílem je zlepši p řeshrani ční spolupráci a oslabovat záporné efekty hranic. 7 Euregio se již tém ěř padesát let ú častní p řeshrani čních aktivit v nejr ůzn ějších oblastech a p římo se podílí na plánování a realizaci r ůzných program ů a projektů, v četn ě programu INTERREG. 8 WILAM, 2004, s. 13.

6 nových Program ů Iniciativy Spole čenství INTERREG (CIP INTERREG). Dnes již existují četné p říhrani ční a p řeshrani ční regiony, v nichž jsou realizovány programy přeshrani ční spolupráce. 9

2.2. Vymezení euroregion ů

Pojem region pochází z latinského slova „regere“ a znamená nakreslení čáry nebo hranice. V antickém Řím ě byl tento pojem užíván spíše pro vymezení území než pro jeho řízení. Toto území nevytvá řelo žádnou novou legislativní nebo vládní instituci.10

Euroregiony m ůžeme chápat jako dobrovolné demokraticky organizované instituce zam ěř ené na p řeshrani ční spolupráci zájmových sdružení obcí a m ěst, na řešení obecních a okresních úkol ů p řesahujících hranice. 11 Každý euroregion funguje na základ ě vlastního statutu a stanov, podporuje obecné zájmy obci a m ěst, sdružení, organizací a také fyzických osob nap říč hranicí.

Euroregiony mají n ěkolik spole čných vlastností: 12

• Vlastní identitu odd ělenou od svých člen ů, • stálost struktury, • vlastní vnit řní rozhodovací pravomoci, • vlastní správní, technické a finan ční zdroje.

Hlavním d ůvodem zakládání euroregion ů je odstra ňování nerovností mezi regiony na obou stranách hranic a vytvo ření z příhrani čních oblastí prosperující a atraktivní místo pro život místního obyvatelstva.

Spolupráce zasahuje do všech oblastí života ob čan ů na sociální, kulturní, infrastrukturní a hospodá řské úrovni. Dále také do oblasti cestovního ruchu a životního prost ředí. Pohrani ční regiony tradi čně pat ří k hospodá řsky nejmén ě rozvinutým oblastem každého státu. Jejich nešvarem z minulých let je zpravidla národnostní konflikt, táhnoucí se několik staletí, který má za následek nerozvíjející se ekonomické aktivity všeho druhu.

9 WILAM, 2004, s. 14. 10 http://www.coe.int/t/e/legal_affairs/local_and_regional_democracy/areas_of_work/transfrontier_co- operation//WhatIs_Euroregion.asp#TopOfPage. 11 WAHLA, 2001 ,s. 8. 12 WILAM, 2004, s. 29.

7 Vzniklé problémy, dané geografickou polohou, byly snadno řešitelné díky vým ěně zkušeností p říhrani čních region ů a ty se tak rychle staly centrem intenzivní spolupráce v rámci Evropské unie.

Rozlišujeme t ři základní typy euroregion ů, které mohou být identifikovány jako: 13

• Euroregiony bez právní subjektivity (pracovní společnosti nebo zájmové spole čnosti), • euroregiony, které jsou založeny na soukromém právu, • euroregiony které jsou založeny na mezinárodním právu.

Mezi základní cíle vytvá ření euroregion ů pat ří: 14

• Spolupráce v otázkách územního plánování a uspo řádání, • zachování a zlepšování životního prost ředí, • zvyšování životní úrovn ě obyvatel, • rozvoj a zlepšení infrastruktury p řesahující hranice, • rozvoj spolupráce p ři likvidaci požár ů a p řírodních katastrof, • rozvoj turistiky a kultury, • zlepšování mezilidských vztah ů.

V zá ří roku 1971 byla založena Asociace evropských hrani čních region ů (AEBR) se sídlem v německém Gronau. Jedná se o organizaci, která zast řešuje tém ěř všechny evropské hrani ční regiony a zabývá se zprost ředkováním vým ěny zkušeností mezi hrani čními regiony a kontaktem na Radu Evropy, Evropský parlament a Evropskou komisi.

AEBR stanovila následující kritéria pro identifikaci Euroregion ů:15

• Asociace místních a regionálních autorit na každé stran ě státní hranice, n ěkdy s parlamentním shromážd ěním, • přeshrani ční organizace s trvalým sekretariátem a odborným a správním personálem a s vlastními finan čními prost ředky,

13 http://www.coe.int/t/e/legal_affairs/local_and_regional_democracy/areas_of_work/transfrontier_co- operation/euroregions/Existing_Euroregion.asp#TopOfPage. 14 http://www.sds.cz/docs/zpravy/volby/eu_04/euser47.htm. 15 http://www.coe.int/t/e/legal_affairs/local_and_regional_democracy/areas_of_work/transfrontier_co- operation/euroregions/WhatIs_Euroregion.asp#TopOfPage.

8 • dle soukromého práva, organizace založena na ú čelových národních svazech nebo nadacích na obou stranách hranice dle p říslušného ve řejného práva, • dle ve řejného práva, organizace založena na mezistátních smlouvách, které upravují členství ostatních institucí.

2.3. Právní a institucionální základ euroregion ů

Za nejd ůležit ější dokumenty, které upravuji právní a institucionální základ euroregion ů, jsou považovány Evropská rámcová úmluva o p řeshrani ční spolupráci mezi územními orgány 16 , p řijatá 20 členskými zem ěmi Rady Evropy v roce 1980 v Madridu (též ozna čována jako Madridská úmluva),17 a Evropská charta hrani čních a p řeshrani čních region ů, přijatá spole čně Radou Evropy a Evropskou unii v roce 1995.

2.3.1. Evropská rámcová úmluva o p řeshrani ční spolupráci mezi územními orgány

V rámci této úmluvy je p řeshrani ční spolupráce definovaná jako: ,,jakékoliv dohodnuté jednání, jehož cílem je posílit a rozvíjet sousedské vztahy mezi územními spole čenstvími nebo ú řady dvou nebo více smluvních stran, a uzavírání jakýchkoliv dohod a smluv nezbytných k tomuto ú čelu. P řeshrani ční spolupráce je uskute čň ována v rámci p ůsobnosti a pravomoci územních spole čenství a ú řad ů dané vnitrostátním právem. Tato úmluva nem ůže m ěnit rozsah a podstatu t ěchto pravomoci.“ 18 Úmluva obsahuje šest základních částí, jenž napomáhají odstra ňovat právní, politické, administrativní a další bariéry, které komplikuji vzájemnou spolupráci regionálních orgán ů, jenž p řísluší odlišným stranám hranice s tím, že neohrožuje vnit řní integritu ve řejné správy v rámci národních stát ů. Výrazným p řínosem této úmluvy je postavení rozmanitých forem p řeshrani ční spolupráce na principu písemných dohod. Sou částí příloh jsou pak vzorové smlouvy a dohody, které uzavírají orgány územních spole čenství.

16 V České republice byla tato úmluva podepsána v roce 1998 a vstoupila v platnost v březnu 2000. 17 Anglický a francouzský název Madridské úmluvy: European outline convention on transfrontier co- operation between territorial communities or authorities;Convention-cadre Européenne sur la coopération transfrontaliere des collectivités ou autorités territoriales. V překladu: Evropská rámcová úmluva o p řeshrani ční spolupráci mmezi územními spole čenstvími a orgány. 18 NETOLICKÝ, 2007, s. 9.

9 2.3.2. Evropská charta hrani čních a p řeshrani čních region ů

Podle Evropské charty hrani čních a p řeshrani čních region ů pomáhá p řeshrani ční spolupráce zmír ňovat nevýhody t ěchto hranic, p řekonávat okrajovou polohu hrani čních oblastí a zlepšovat životní podmínky obyvatel. M ěla by zahrnovat všechny kulturní, sociální, hospodá řské i infrastrukturní oblasti života. Mezi cíle Evropské charty hrani čních a p řeshrani čních region ů pat ří: 19

• Nová kvalita hranic - místa setkávání, • hospodá řské a sociáln ě-kulturní východisko v hrani čních regionech, • regiony jako motor p řeshrani ční spolupráce, o partnerství a subsidiarita, o hrani ční a p řeshrani ční regiony jako mosty k soused ům, • vyhlazení šv ů evropského územního rozvoje, • odstran ění hospodá řských a infrastrukturálních p řekážek a nerovnováhy.

2.4. Euroregiony v Evropské unii

První euroregiony se za čaly na území evropského kontinentu objevovat již v 50. letech 20. století, zejména v rámci Beneluxu, Spolkové republiky N ěmecko, Francie, Švýcarska, Itálie a rozvíjely se i na území Skandinávie. První euroregion Gronau byl vyhlášen v roce 1958 na nizozemsko-německé hranici. V sou časné dob ě existuje v Evrop ě více než 100 euroregionu. Vý čet euroregion ů v EU je uveden v příloze č. 1.

Euroregiony v EU lze rozd ělit, podle jejich umíst ění, do t ří skupin: 20

• Euroregiony na vnit řních hranicích EU s rozvinut ější ekonomikou, • euroregiony na vnit řních i vn ějších hranicích EU se specifickými ekonomickými a administrativními problémy, • euroregiony na vn ějších hranicích EU.

Činnost euroregion ů byla podporovaná p ředevším z programu Phare CBC a program ů Iniciativy Spole čenství INTERREG III A . V sou časném programovacím období 2007 – 2013 je činnost euroregion ů spolufinancována z Opera čních program ů přeshrani ční spolupráce , spadající pod samostatný cíl Evropská územní spolupráce .

19 http://isap.vlada.cz/dul/cesty.nsf/0/a1dc8b478976c2e5802566d7004d532f?opendocument. 20 http://www.coe.int/t/e/legal_affairs/local_and_regional_democracy/areas_of_work/transfrontier_co%2D operation/euroregions/WhatIs_Euroregions.asp.

10 2.5 Euroregiony v České republice

2.5.1 Vymezení euroregion ů v ČR

Po čátkem 90. let 20. století, po pádu komunistického režimu, se na území České republiky za čaly objevovat první náznaky p řeshrani ční spolupráce, zejména na česko- německé hranici. Díky navazování p řeshrani čních kontakt ů byly postupn ě z řizovány euroregiony, p řičemž první euroregion vznikl v roce 1991 Euroregion Nisa . Existence euroregion ů v ČR je vymezená § 55 zákona č. 128/2000., o obcích (obecní z řízení): 21

• Obce mohou uzavírat s obcemi jiných stát ů smlouvy o vzájemné spolupráci, • obce mohou spolupracovat s obcemi jiných stát ů a být členy mezinárodních sdružení místních orgán ů, • svazky obcí mohou uzavírat se svazky obcí jiných stát ů smlouvy o vzájemné spolupráci, obsahem spolupráce mohou být jen činnosti, které jsou p ředm ětem činnosti svazku obcí, které smlouvu a vzájemné spolupráci uzav řely.

V sou časné dob ě existuje v České republice 13 euroregion ů22 , jejichž česká část pokrývá čty řicet okres ů a více jak polovinu území ČR. 23 Jejich zobrazení je znázorn ěno na obrázku 2.1. V Moravskoslezském kraji existuji čty ři euroregiony. Na hranicích se Slovenskem je to a na česko-polské hranici Euroregion Prad ěd, Euroregion Silesia a Euroregion T ěšínské Slezsko. V sousedním N ěmecku 24 je dvacet jedna euroregion ů, na Slovensku 25 se nachází sedm euroregion ů, v Rakousku 26 m ůžeme naleznout dev ět euroregionu a Polsko 27 se m ůže pochlubit t řinácti euroregiony.

21 NETOLICKÝ, 2007, s. 25. 22 Nisa, Elbe/Labe, Krušnoho ří, Egrensis, Šumava, Glacensis, Prad ěd, T ěšínské Slezsko, Silesia, Beskydy/Beskydy, Pomoraví, Euroregion Silva Nortica, Bílé Karpaty. 23 http://ec.europa.eu/ceskarepublika/cr_eu/euroregions/index_cs.htm. 24 Euregion Rhine--Ijssel, Euregio Rhine-Waal/Rhein-Waal, Euroregion Oberrhein, Euregion Meuse- Rhin/Maas-Rijn/Maas-Rhein, /Eems Dollard Region, Euregion Rhein-Maas-Nord, Euregion Weisse, Euregio Bodensee, Euregion Elbe/Labe, Euregio Egrensis, Euroregion Erzgebirge, Euregion Bayerischer Wald/Böhmerwald, Euregion Central /Pro Europa Viadrina, Euregion Spree- Neisse-Bober/Sprewa-Nysa-Bóbr, Euroregio Inn-Salzach, Euroregio Saar-Lor-Lux-Rheinland-Pfalz- Wallonien, Euregion Pomerania, EuRegio Salzburg-Berchtesgadener Land-Traunstein, Euroregio Via Salina, Euroregio Zugspitze-Wetterstein-Karwendel, Euregio Inntal. 25 Tatry, Miskolc-Košice, Karpátski, Biele Karpaty, Západne Slovensko/Weinviertel/Jižní Morava, Váh-Dunaj-Ipe ľ a Beskydy. 26 Inn-Salzach, Weinviertel/Západne Slovensko/Jižní Morava, Silva Nortica, Mühlviertel/Bayerischer Wald, Euroregio Burgenland/West/Nyugat-Pannónia, Zugspitze-Wetterstein-Karwendel, Salzburg-Berchtesgadener Land- Traunstein, Via Salina a Euregio Bodensee. 27 Pomerania, Bałtyk, Niemen, , Karpacki, Tatry, Sł ąsk Cieszy ński, Silesia, Pradziad, Glacensis, Nysa, Sprewa- Nisa-Bóbr a Pro Europa Viadrina.

11 Obrázek 2.1: Mapa umíst ění a polohy jednotlivých euroregion ů v ČR

Zdroj: http://www.mmr.cz/euroregiony-v-cr, 2008

I v našem pohrani ční jde p ředevším o p řekonávání p řekážek vytvo řených historickým vývojem a podílení se na zvyšování hospodá řské úrovn ě. Za hlavní význam euroregion ů v ČR je obecn ě považována možnost využití program ů evropské pomoci. Nejde však jen o zp řístupn ění dotací, význam je daleko hlubší. „Je t řeba z euroregion ů vytvo řit hlásnou troubu území, ve kterém existuje. Snahou také je, aby se o p řeshrani čních problémech nerozhodovalo „tam naho ře v Bruselu“, ale v míst ě, kterého se týkají.“ 28 Proto má každý euroregion sídlo na svém území. Bližší informace o jednotlivých euroregionech jsou uvedeny v tabulce 2.1.

28 DO ČKAL, 2005. s. 41.

12 Tabulka 2.1: P řehled euroregion ů v ČR

Po řadí Euroregion Datum vzniku Partnerský stát Sídlo v ČR 1 Nisa 21. 12. 1991 PL, CZ, D Liberec 2 Labe 24. 6. 1992 CZ, D Ústí nad Labem. 3 Krušnoho ří 18. 12. 1992 CZ, D Most 4 Egrensis 3. 2. 1993 CZ, D Cheb 5 Šumava 20. 9. 1993 CZ, D Klatovy 6 Glacensis 5. 12. 1996 CZ, PL Rychnov nad Kn ěžnou 7 Prad ěd 2. 7. 1997 CZ, PL Vrbno pod Prad ědem 8 Těšínské Slezsko 22. 4. 1998 CZ, PL Český T ěšín 9 Silesia 20. 9. 1998 CZ, PL 10 Pomoraví 23. 6. 1999 CZ, A, SK Břeclav 11 Beskydy 9. 6. 2000 CZ, SK, PL Frýdek-Místek 12 Bílé Karpaty 30. 7. 2000 CZ, SK Zlín 13 Silva Nortica 28. 5. 2002 CZ, A Jind řich ův Hradec Zdroj: http://www.integrace.cz/integrace/clanek.asp?id=774, 2008; vlastní úprava

Mezi základní orgány českých euroregion ů pat ří valná hromada, p ředstavenstvo, rada, kontrolní komise, p ředsedové a místop ředsedové, prezídia, pracovní skupiny, sekretariát a odborné komise. Mezi další orgány m ůžeme uvést nap říklad sn ěm, jednatelství, stále komise, revizní komise, smír čí komise, správní a dozor čí rada, prezident a viceprezident. V příloze č. 2 je popsaná stru čná charakteristika jednotlivých euroregion ů v ČR.

2.6. Programy podpory p řeshrani ční spolupráce EU v ČR

Evropská unie podporuje p řeshrani ční spolupráci řadou realizovaných projekt ů, program ů a iniciativ Spole čenství. Nárok na finan ční podporu mají jak členské zem ě EU prost řednictvím Iniciativy Spole čenství INTERREG, tak i kandidátské zem ě usilující o vstup do EU sousedící s členskými státy Unie, a to prost řednictvím program ů Phare CBC (Phare Cross Border Cooperation Programme) 29 .

29 V sou časné dob ě pomocí nástroje IPA (Instrument for Pre-Accession Assistance).

13 2.6.1 Program Phare CBC

Program Phare vznikl jako p římá reakce na pád socialistického bloku ve st řední Evrop ě v prosinci 1989. P ůvodním zám ěrem programu byla pomoc postkomunistickým zemím, zejména Polsku a Ma ďarsku 30 . Do roku 1996 byl po čet zemí rozší řen na 13 31 , v četn ě České republiky a Slovenska.

Veškeré prost ředky programu Phare byly poskytovány jako granty, nikoli jako p ůjčky. Navrácení poskytnutých financí bylo vyžadováno pouze tehdy, když tyto prost ředky nebyly použity v řádném termínu na ú čel, pro který byly ur čeny. 32

Prost řednictvím Phare byly podporovány t ři typy program ů:

• Národní programy – podporovaly oblast státní správy, zem ědělství, vzd ělávání, infrastrukturu a soukromý sektor. • Mezinárodní programy – nap ř. Program demokracie, Program partnerství, Tempus 33 , Speciální p řípravný program pro strukturální fondy. • Programy p řeshrani ční spolupráce – cílem t ěchto program ů bylo posílení socio – ekonomického rozvoje p říhrani čních region ů zemí, které sousedí se zem ěmi ES. 34

V roce 1997 prob ěhla reforma systému poskytování pomoci z programu Phare. Došlo ke zm ěně p řístupu, který se orientoval na p řípravu kandidátských zemí na členství v EU.

Česká republika byla úsp ěšná v čerpání finan čních prost ředk ů v rámci programu Phare. V oblasti národních program ů se poda řilo vy čerpat p řes 88% všech prost ředk ů, u program ů p řeshrani ční spolupráce to bylo necelých 95%. Poslední peníze z tohoto programu byly žadatel ům vyplaceny k 30. listopadu 2006. 35 Alokace finan čních prost ředk ů z programu Phare na území ČR je uvedena v tabulce 2.2.

30 Z toho byla také odvozená jeho zkratka ,,PHARE – and Hungary Assistance to the Restructuring of the ekonomy“ (Pomoc p ři hospodá řské restrukturalizaci v Polsku a Ma ďarsku). 31 Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Ma ďarsko, Makedonie, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. 32 NETOLICKÝ, 2007, s. 46. 33 Program spolupráce mezi vysokými školami. 34 NETOLICKÝ, 2007, s. 47. 35 http://www.euractiv.cz/regionalni-rozvoj/clanek/program-phare-byl-ukonen.

14 Tabulka 2.2 Finan ční alokace programu Phare na území ČR v období 2002-2006

Příhrani čí mil. EUR

ČR – Polsko 16,5

ČR – Rakousko 11,0

ČR – Sasko 9,9

ČR – Bavorsko 8,6

ČR – Slovensko 9,0

Zdroj: NETOLICKÝ, 2007, s. 49; vlastní úprava

Program Phare CBC byl p řípravou na ú čast v Iniciativ ě Spole čenství INTERREG III.

2.6.2 Iniciativa Spole čenství INTERREG III

Evropská unie si klade za cíl, že státní hranice nesmí být p řekážku integrace evropského území. Z tohoto d ůvodu se klade velký d ůraz na podporu p řeshrani ční spolupráce mezi příhrani čními oblastmi, které jsou znevýhodn ěné nap říklad okrajovým postavením. Iniciativa Spole čenství INTERREG III je nástrojem pro p řekonávání t ěchto nevýhod.

Program INTERREG má t ři části: 36

• INTERREG IIIA – P řeshrani ční spolupráce (80 % z celkových prost ředk ů). • INTERREG IIIB – mezinárodní spolupráce (14 % z celkových prost ředk ů). • INTERREG IIIC – meziregionální spolupráce (6 % z celkových prost ředk ů).

Obrázek 2.2 znázor ňuje schéma vývoje Iniciativy Spole čenství INTERREG.

36 http://www.strukturalni-fondy.cz/iniciativy-spolecenstvi?show=000006000.

15 Obrázek 2.2: Schéma vývoje Iniciativy Spole čenství INTERREG

INTERREG

(1991 – 1993) přeshrani ční

spolupráce

INTERREG IIA INTERREG IIB INTERREG IIC

(1994 – 1999) (1994 – 1999) (1994 – 1999) přeshrani ční energetické sít ě územní rozvoj spolupráce

INTERREG IIIA INTERREG IIIB INTERREG IIIC

(2000 – 2006) (2000 – 2006) (2000 – 2006) přeshrani ční nadnárodní meziregionální

spolupráce spolupráce spolupráce

Opera ční program Opera ční program Opera ční program (INTERREG IVA) (INTERREG IVB) (INTERREG IVC) (2007 – 2013) (2007 – 2013) (2007 – 2013) přeshrani ční nadnárodní meziregionální

spolupráce spolupráce spolupráce Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz/interreg-iiic/vyvoj-iniciativy, 2008; vlastní úprava

Iniciativa INTERREG III je financována z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF). Nejd ůležitější v ětví této iniciativy, jež bezprost ředn ě v p říhrani čních oblastech navazuje na p ředvstupní program Phare CBC, je INTERREG IIIA. Cílem je podporovat regionální rozvoj v příhrani čních regionech.

Iniciativa Spole čenství INTERREG IIIA byla v České republice realizována v létech 2000 - 2006 prost řednictvím p ěti samostatných program ů podle územního člen ění: 37

• česko - saský program,

• česko - bavorský program,

• česko - rakouský program,

• česko - slovenský program,

• česko - polský program.

37 http://www.crr.cz/index.php?lsel=78.

16 Financování projekt ů realizovaných v rámci Iniciativy Spole čenství INTERREG IIIA bylo založeno na principu adicionality 38 . Maximální podíl finan čních prost ředk ů čerpaných z Evropského fondu regionálního rozvoje mohl činit nejvýše 75% částky z celkových výdaj ů projektu, p řičemž musela být spln ěna podmínka spolufinancování projektu ze státního rozpo čtu, rozpo čtu kraje a rozpo čtů obcí, maximáln ě 5% z celkové částky. 39 V tabulce 2.3 je uvedeno rozd ělení finan čních prost ředk ů v rámci CIP INTERREG IIIA.

Tabulka 2.3: Rozd ělení finan čních prost ředk ů v rámci CIP INTERREG IIIA

Příhrani ční oblasti Výše p řísp ěvku Procentní podíl (mil. €) ČR – Polsko 16,50 30,00

ČR – Rakousko 11,00 20,00

ČR – Sasko 9,90 18,00

ČR - Slovensko 9,00 16,36

ČR - Bavorsko 8,60 15,64

Celkem 55,00 100,00

Zdroj: http://www.crr.cz/index.php?lsel=78, 2008; vlastní úprava

2.6.3 Opera ční programy p řeshrani ční spolupráce

V programovém období 2007 – 2013 se Iniciativa Spole čenství INTERREG transformuje do samostatného cíle strukturálních fond ů. Jedná se o Cíl Evropská územní spolupráce (European Territorial Cooperation) 40 Stejn ě jako v minulém programovacím období je v rámci tohoto cíle realizováno 5 konkrétních Opera čních program ů p řeshrani ční spolupráce. Neoficiáln ě je tento opera ční program p řeshrani ční spolupráce ozna čován jako INTERREG IVA. Následující graf 2.1 znázorňuje alokaci prost ředk ů z fond ů Evropské unie pro Českou republiku.

38 každý projekt spolufinancovaný ze zdroj ů SF musí být sou časn ě spolufinancovaný z českých ve řejných zdroj ů. 39 http://www.crr.cz/index.php?lsel=78. 40 NETOLICKÝ, 2007, s. 52.

17 Graf 2.1: Alokace prost ředk ů z fond ů EU pro ČR

Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz/uzemni-spoluprace, 2008

Prioritou program ů p řeshrani ční spolupráce je podpora hospodá řské a sociální integrace příhrani čních území, konkurenceschopnost, odstra ňování p řetrvávajících bariér v hospodá řské, sociální a kulturní oblastí.

V tomto programovacím období mohou žadatele dostat p řísp ěvek z ERDF maximáln ě ve výši 85 % z celkových výdaj ů. Dotace ze státního rozpo čtu m ůže být ve výši maximáln ě 5 %, p řičemž vlastní p řísp ěvek p říjemce dotace musí být minimáln ě 10 % s možností v ěcného pln ění. Česká republika v období 2007 - 2013 m ůže ke zlepšení životní úrovn ě svých obyvatel čerpat z fond ů EU p řibližn ě 26,7 mld. EUR, což je zhruba 752,7 mld.K č.

Na návrh ministerstva pro místní rozvoj došlo v tomto období k zásadní zm ěně. Žadatelé získávají finan ční prost ředky pr ůběžn ě, a ne jak tomu bylo v minulém období až po ukon čení projektu.

18 3 Euroregion Silesia a jeho p ůsobnost v rámci přeshrani ční spolupráce

3.1 Obecná charakteristika euroregionu

Euroregion Silesia je jedním z nejmladších česko-polských euroregion ů, který s dalšími šesti 41 euroregiony leží na česko-polské hranici a dále jedním ze čty ř42 euroregion ů na území Moravskoslezského kraje (MSK). Zahrnuje území okresu Opava, části okresu Bruntál, Novoji čínsko a Ostravu-město. Na polské stran ě zasahuje do Slezského vojvodství, které zahrnuje powiaty (okresy) Raciborski, Wodzisławski, Rrybnicki a do okresu Głubczyckeho ve vojvodství Opolském. Se svou rozlohou 2 688 km 2 se rozkládá na severovýchodním území České republiky a jihozápadním území Polska. Na české stran ě se rozprostírá na ploše 1 188 km 2 a zbývajících 1 500 km 2 p řipadá na polské území. Z celkového po čtu 826 000 obyvatel žijících v euroregionu žije podstatná část, 539 000 obyvatel, na území České republiky a 287 000 obyvatel v Polsku. Euroregion Silesia zahrnuje 76 členských obcí, které mezi sebou spolupracují, a 3 p řidružené organizace - Slezskou univerzitu Opava, Okresní hospodá řskou komoru Opava a Matici slezskou. V sou časné dob ě českou část zastupuje 57 43 obcí a m ěst. Polskou stranu euroregionu tvo ří Stowarzysz Gmin Dorzecza Górnej Odry (Sdružení obcí povodí Horní Odry), jehož členem je 19 44 obcí a m ěst. Euroregion má dv ě správní sídla, Opavu v České republice a Racibórz v Polsku. Mapa euroregionu je uvedena v příloze č. 3.

41 Euroregion Beskydy, Euroregion Glacensis, Euroregion Nisa, Euroregion Prad ěd, Euroregion Silesia, Euroregion T ěšínské Slezsko. 42 Euroregion Beskydy, Euroregion T ěšínské Slezsko, Euroregion Silesia, Euroregion Praděd. 43 Bolatice, Brumovice, Budišov n/Budišovkou, Budišovice, Čermná ve Slezsku, Dolní Benešov, Dolní Životice, Háj ve Slezsku, Ha ť, Hlavnice, Hlubo čec, Hlu čín, Hn ěvošice, Holasovice, Hrabyn ě, Hradec na Moravicí, Chlebi čov, Kobe řice, Kozmice, Krava ře, Kyjovice, Litultovice ,Ludge řovice, Mel č, Mikolajice, Mokré Lazce, Neplachovice, Old řišov, Opava, Píš ť, Pustá Polom, Rohov, Slavkov, Služovice, St ěbo řice, Strahovice, Sudice, Šilhe řovice, Štítina, Těškovice, Uhlí řov, Velké Heraltice, Velké Hoštice, Vítkov, Horní Benešov, Horní Životice, Krnov, Sosnová, Staré He řmínovy, Nový Ji čín, Fulnek, Odry, Ostrava, Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota, Velká Polom. 44 Racibórz, Wodzisław Śląski, Kietrz, Głubczyce, Baborów, Pszów, Ku źnia Raciborska, Branice, Kornowac, Krzanowice, Krzy Ŝanowice, Gorzyce, Marklowice, Mszana, Lubomia, Lyski, Pietrowice Wielkie, Rudnik, Rydułtowy.

19 Jižní část euroregionu je charakteristická kopci. Poho řím Nízkého Jeseníku přecházejícího do Opavské a Hlu čínské pahorkatiny. Sm ěrem na sever se kopce zmenšují a p řecházejí do m ěkce zvln ěné krajiny. Česká část se nachází v povodí Opavy a Moravy. Polská část euroregionu se pak nachází v povodí horní Odry a zahrnuje Ratibo řskou kotlinu, část Głubczycké vyso činy a Ostravské kotliny. V ětší i menší m ěsta euroregionu se mohou pyšnit r ůznými památkami, zajímavostmi a muzejními za řízeními. Mezi n ě m ůžeme za řadit nap říklad zámky v Krava řích, Raduni a Hradci nad Moravici nebo muzea v Krnov ě, Opav ě a Novém Ji čín ě, která nám zp řístupní historii měst a jejích okolí.

Spole čná historie, podobná kultura a jazyková p říbuznost , jsou dobrým předpokladem pro silnou česko-polskou spolupráci. Kontakty usnad ňuje také neobvyklé velký po čet hrani čních p řechod ů. V sou časné dob ě se na území Euroregionu Silesia nachází 15 45 hrani čních p řechod ů malého pohrani čního styku, 3 46 silni ční mezinárodní hrani ční p řechody a 3 47 p řechody na turistické stezce. 48 Následující tabulka uvádí základní statistické údaje o Euroregionu Silesia.

Tabulka 3.1: Statistické údaje o Euroregionu Silesia (platné k 1. 1. 2009)

Euroregion Silesia česká část polská část Celkem Rozloha v km 2 1.188 1.500 2.688 Počet obyvatel v tis. 539 287 826 Počet členských obcí 57 19 76 Slezská univerzita Opava Přidružené členské Hospodá řská komora Opava 0 3 organizace Matice slezská Opava Opava Raciborski Dot čené Bruntál – část Głubczycki 8 okresy/powiaty Nový Ji čín – část Wodzisławski – část Ostrava-město - část Rybnicki - část Dot čené Slezské Moravskoslezský 3 kraje/vojvodství Opolské Správní sídlo Opava Racibórz 2 Zdroj: http://www.euroregion-silesia.cz/index2.php?menu=2&file=data/euroregion/statistika; 2009, vlastní úprava

45 Šilhe řovice – Chalupki, Ha ť – Rudyszwald, Ha ť – Tworków, Piš ť – Boleslav, Chuchelná – Borucin, Chuchelná – Krzanowice, Strahovice – Krzanowice, T řebom – Gródczanki, T řebom – Kiertz, Rohov - Sciborzyce Wielkie, Hn ěvošice - Sciborzyce Wielkie, Vávrovice – Wiechowice, Opava – Pilszcz, Úvalno – Branice, Chomýž – Chomia Ŝa. 46 Píš ť – Owsiszcze, Sudice – Pietraszyn, Krnov – Pietrowice. 47 Šilhe řovice – Chalupki, Chuchelná – Krzanowice, T řebom – Gródczanki. 48 http://www.euroregion-silesia.cz/index2.php?menu=2&file=data/euroregion/prechody.

20 3.1.1 Vznik a historický vývoj euroregionu

Jak již bylo zmín ěno v předchozí kapitole, Euroregion Silesia byl založen 20. zá ří 1998 v Opav ě. Jeho vzniku však p ředcházel spole čný historický vývoj, jenž vyústil až ke vzniku samotného euroregionu.

První zmínka o regionu pochází z 9. století. Během 10. století ovládli Slezsko Přemyslovci, ale koncem století bylo území již v rukou polských Piastovc ů. Roku 1202 byla sepsána dohoda, která rozd ělovala Slezsko na dv ě části - Horní Slezsko (Opolsko, k němuž p řibylo Ratibo řsko, Byromsko a Osv ětimsko) a Dolní Slezsko. V létech 1327 až 1526 m ěsta Ratibo ř a Opava spadaly pod zem ě Koruny české a na další dv ě století byly pod vládou Habsburk ů. Po prohrané válce mezi Marii Terezií a pruským králem Bed řichem II., došlo roku 1742 k rozd ělení tohoto jednolitého území státní hranicí, kdy Marie Terezie prohrála v ětší část Slezska (Ratibo řsko, Glub čicko a Hlu čínsko), které přešlo pod vládu Pruska, p řičemž Opavsko a Krnovsko z ůstalo pod vládou rakouských Habsburk ů na území Koruny české. Se vznikem státní hranice došlo ke zpomalení, a následnému úplnému zastavení rozvoje vzájemných kontakt ů. Spolupráce mezi rozd ělenými stranami regionu za čaly znovu nabírat na síle po pádu totalitních režimů. První známky spolupráce se objevily v létech 1989. Nejprve m ěly charakter individuální partnerské spolupráce jednotlivých obcí a m ěst, postupn ě však nabývaly regionálního charakteru.

V roce 1995 za čala p říprava na vytvo ření euroregionu. Zásadní etapou v tomto procesu byla polsko–česko-německá konference ,,Region Opava – Racibórz – historie a perspektiva v Evropské unii“ , která se konala ve dnech 12. – 13. zá ří roku 1997 v Ratibo ři a v Opav ě. Po konferenci schválily rady m ěsta Ratibo ře a Opavy projekt utvo řit Radu Opavsko-racibo řského euroregionu, který zpracovala Polsko–česká rada lokálních lídr ů. Brzy po této události podepsali primáto ři Ratibo ře a Opavy, a také starostové Głubczyc a Krnova prohlášení, ve kterém vyjád řili v ůli ustavit euroregion. Dalším krokem bylo ustavení Sdružení obcí povodí Horní Odry a Regionálního sdružení česko-polské spolupráce Opavského Slezska 49 .

49 http://www.euroregion-silesia.pl/informacje/info.php.

21 K podpisu smlouvy o založení Euroregionu Silesia 50 došlo dne 20. zá ří roku 1998 v Opav ě. Smlouvu podepsali zástupci Regionálního sdružení pro česko-polskou spolupráce Opavského Slezska 51 a zástupci Sdružení obcí povodí Horní Odry .52

3.2 Právní status a organiza ční struktura euroregionu

3.2.1 Právní status euroregionu

Základními dokumenty, které popisují právní status tohoto euroregionu, jsou Stanovy Euroregionu Silesia 53 a Smlouva o spolupráci pod názvem Euroregion Silesia . K základním dokument ům také řadíme dokumenty národních části euroregionu. Na české stran ě se jedná o Stanovy Euroregionu Silesia – CZ , na polské stran ě o Stanovy Sdružení obcí povodí Horní Odry . Euroregion Silesia není nositelem právní subjektivity 54 , nemá nadnárodní ani nadstátní charakter 55 . Jedná se o dobrovolný svazek , který vznikl na základ ě Smlouvy o spolupráci pod názvem Euroregion Silesia podepsaný p ředstaviteli obou sdružení, sdružení Euroregionu Silesia-CZ na české stran ě a Sdružení obcí povodí Horní Odry na polské stran ě. Nositelé právní subjektivity v euroregionu jsou pak práv ě tyto dv ě sdružení. Jedná se tedy pouze o smlouvu uzav řenou mezi dv ěma sdruženími, z nichž každé je povinné řídit se podle práva stát ů, na jehož území se rozkládá, stejn ě tak i všechny jeho orgány pracuji v souladu se zákony Polské a České republiky. Ze stanov je jasné, které subjekty jsou do euroregionální spolupráce zapojeny, práva a povinnosti člen ů, dále jsou p řesn ě definovány spole čné orgány, jejich práva a povinnosti, a také d ůvody pro zánik euroregionu. Stanovy dále definují symbol 56 euroregion ů, územní dosah, p ředm ět činnosti a zp ůsob financování 57 .

50 Název je odvozen od historického území, nazývané Slezsko, na kterém se z převážné části euroregion nachází. 51 Dnes se již užívá název ,, sdružení Euroregionu Silesia-CZ“. 52 EUROREGION SILESIA, 2006, str. 41. 53 Stanovy Euroregionu Silesia byly schválené Prezidiem euroregionu 4. 8. 2006. 54 Uvedeno v zakládajíc smlouv ě ve 4. odstavci článku 1. 55 Uvedeno ve Smlouv ě o spolupráci ve 3 odstavci § 1 všeobecná ustanovení. 56 Symbolem euroregionu je logo tvo řené dvanácti žlutými hv ězdami v kruhu v modrém poli, s vlajícími a vzájemn ě propojenými vlajkami České republiky a Polské republiky a bílým nápisem EUROREGION SILESIA. Logo euroregionu je zákonem chrán ěnou ochrannou známkou. 57 Euroregion nemá spole čný ú čet ani spole čné finan ční prost ředky. Činnost euroregionu je financována ze zdroj ů, které jsou tvo řeny zejména: členskými p řísp ěvky člen ů sdružení, ú čelovými i neú čelovými dotacemi a granty, sdruženými prost ředky, podp ůrnými prost ředky a dary.

22 3.2.1 Organiza ční struktura euroregionu

Organiza ční struktura uvedená v ustavujícím dokumentu, tedy ve Smlouv ě o spolupráci pod názvem Euroregion Silesia, se výrazn ě liší od vý čtu orgán ů v aktuálním zn ění stanov. Je to z toho d ůvodu, že Smlouvu o spolupráci, jakožto zakládající dokument, nelze m ěnit a orgány uvedené v ní již byly zrušeny z důvodu nefunk čnosti a nahradily se novými spole čnými orgány, které uvádí stanovy, jež nejsou na rozdíl od Smlouvy o spolupráci nem ěnné.

Orgány euroregionu podle Smlouvy o spolupráci byly :58

• Rada euroregionu, • prezidium euroregionu, • revizní komise, • pracovní skupiny.

Podle stanov euroregionu jsou t ěmito orgány: 59

• Prezidium euroregionu, • předseda euroregionu, • pracovní skupiny euroregionu.

Prezidium euroregionu

Prezidium euroregionu je nejvyšším orgánem euroregionu Silesia. Valná hromada příslušné části euroregionu volí p ět zástupc ů z české strany a p ět zástupc ů z polské strany euroregionu, kte ří pak tvo ří Prezidium. Prezidiu p ředsedá p ředseda euroregionu. Zasedání se koná nejmén ě jednou ro čně, řídí se p říslušným jednacím řádem a svolává ho p ředseda euroregionu písemnou pozvánkou, a to nejmén ě 30 dn ů p ředem. Mezi pravomoci Prezidia pat ří nap ř. schvalování stanov euroregionu a jejich zm ěn, volení předsedy a místop ředsedy euroregionu, vyty čovat sm ěry činnosti euroregionu a svolávat spole čné setkání zástupc ů člen ů euroregionu.

58 http://www.euroregion- silesia.cz/index2.php?menu=2&file=data/euroregion/smlouva_o_spolupraci&menu_pod=1. 59 http://www.euroregion-silesia.cz/index2.php?menu=2&file=data/euroregion/stanovy&menu_pod=1.

23 Předseda euroregionu

Předseda reprezentuje euroregion. Tuto funkci st řídav ě vykonává zvolený zástupce české a polské strany euroregionu. Funk ční období p ředsedy je jeden rok. P ředsedu může zastoupit místop ředseda euroregionu, p řičemž musí platit, že místop ředseda je vždy z druhé strany euroregionu. P ředseda i místop ředseda musí byt vždy členem Prezidia.

Pracovní skupiny euroregionu

Pracovní skupiny jsou vždy složeny ze zástupc ů obou stran euroregionu, mohou být složeny jak ze člen ů sdružení, tak i z odborník ů mimo rámec t ěchto člen ů. Pro pln ění úkol ů euroregionu se z řizují zejména stálé pracovní skupiny. Pro pln ění specifických úkol ů mohou však být z řízeny i časov ě omezené pracovní skupiny. 60

Administrativní chod orgán ů euroregionu zajiš ťuje sekretariát , p řičemž sekretariáty jsou povinny mezi sebou spolupracovat v maximální možné mí ře. Sekretariát euroregionu je zastoupen dv ěma kancelá řemi, jednou v Opav ě a druhou v Ratibo ři. Obrázek 3.1 znázor ňuje spole čné orgány v Euroregionu Silesia podle stanov.

Obrázek 3.1: Spole čné orgány v euroregionu podle stanov

EUROREGION SILESIA

Prezidium / Prezydium

Předseda / Przewodniczacy

Pracovní skupiny / Grupy Robocze

Zdroj: http://www.euroregion-silesia.cz/index2.php?menu=2&file=data/euroregion/org_struktura, 2009; vlastní tvorba

Krom ě spole čných orgán ů má každá část, jak česká tak polská, své orgány ustanovené podle stanov. Obrázek 3.2 znázor ňuje organiza ční strukturu v české a polské části euroregionu.

60 http://www.euroregion-silesia.cz/index2.php?menu=2&file=data/euroregion/stanovy&menu_pod=1.

24 Stanovy Euroregionu – CZ uvád ějí orgány české části sdružení, kterými jsou: 61

• Valná hromada sdružení, jež je nejvyšším orgánem Euroregionu Silesia - CZ. • Rada sdružení , která je nejvyšším orgánem sdružení mezi zasedáními Valné hromady. • Sekretariát sdružení, jenž je výkonným orgánem se všeobecnou p ůsobností a plní úkoly Rady sdružení mezi jejich zasedáními. V jeho čele stojí tajemník. • Revizní komise je kontrolním orgánem, skládá se nejmén ě ze 3 osob. • Pracovní skupiny plní poradní funkci orgánu Rady sdružení.

Orgány polské části sdružení podle Stanov Sdružení obcí povodí Horní Odry jsou:62

• Walne Zebranie Członków (Valná hromada člen ů). • Zarz ąd (Rada). • Komisja Rewizyjna (Kontrolní komise). • Sekretariat.

Obrázek 3.2: Organiza ční struktura v polské a české části euroregionu

Valná hromada Walne Zebranie

Rada Zazrad

Revizní komise Komisja Rewizyjna Pracovní skupiny

Sekretariát Sekretariat

EUROREGION SILESIA - CZ STOWARZY SZENIE GMIN DORZECZA GÓRNEJ ODRY

Zdroj: http://www.euroregion-silesia.cz/index2.php?menu=2&file=data/euroregion/org_struktura, 2009; vlastní tvorba

61 http://www.euroregion- silesia.cz/index2.php?menu=2&file=data/euroregion/stanovy_CZ&menu_pod=2. 62 http://www.euroregion- silesia.cz/index2.php?menu=2&file=data/euroregion/zakladni_dokumenty_PL&menu_pod=3.

25 3.3 Cíle euroregionu

Stejn ě jako v ětšina ostatních euroregion ů nebyl ani Euroregion Silesia p ři vymezování svých cíl ů a úkol ů p říliš skromný. Hlavním cílem euroregionu je podpora a realizace česko–polské spolupráce v příhrani čních regionech Moravy a Slezska s cílem odstranit negativní vliv existence státní hranice, zajistit rovnom ěrný rozvoj příhrani čního území po obou stranách hranice, a umožnit tak plynulou integraci tohoto území v rámci Evropské unie. Cílem spolupráce v euroregionu je řešení spole čných úkolu a prosazování spole čných cíl ů, sbližování jeho obyvatelstva a institucí na obou stranách hranice. M ůže jit nap ř. o spolupráci spole čenských, v ědeckých, profesních, odborných a kulturních skupin, zvyšování životní úrovn ě místního obyvatelstva podporou investic, vzájemnou pomoc v případ ě katastrof a živelných pohrom a odstra ňování nezam ěstnanosti.

V rámci česko-polské spolupráce Euroregion Silesia realizuje p ředevším tyto úkoly: 63

• Řeší spole čné zájmy v oblasti dopravní infrastruktury a hrani čních p řechod ů, resp. míst p řekra čování státní hranice, • řeší spole čné problémy v oblasti životního prost ředí, • podporuje rozvoj turismu a cestovního ruchu v příhrani čním regionu, • podporuje spolupráci mezi školami a mládeží po obou stranách hranice, • podporuje p řeshrani ční spolupráci i dalších subjekt ů po obou stranách hranice, • pe čuje o spole čné kulturní d ědictví, • podporuje rozvoj kultury, vzd ělání a sportu v příhrani čním regionu, • podporuje vým ěnu zkušeností a informací z oblasti trhu práce, • podporuje spolupráci v oblasti hospodá řské a obchodní, • podporuje prevenci a řešení d ůsledk ů živelných pohrom, • podporuje spole čné plánování rozvoje p říhrani čního regionu, • poskytuje informace o p říhrani čním regionu a zajiš ťuje jeho prezentaci, • podporuje myšlenky evropské integrace.

63 http://www.euroregion-silesia.cz/index2.php?menu=2&file=data/euroregion/stanovy&menu_pod=1.

26 Euroregion Silesia se formoval, rozši řoval svou členskou základnu a upev ňoval své postavení velmi pozvolna. V sou časné dob ě však p ředstavuje stabilní, funk ční a zkušenou organizaci, která je plnohodnotným partnerem mnoha českým a polským institucím p ři řešení p řeshrani ční problematiky a rozši řuje spolupráci s dalšími euroregiony v zahrani čí. V listopadu 2006 Euroregion Silesia získal čestné uznání Asociace evropských hrani čních region ů a o rok pozd ěji obdržel st říbrnou medaili Jana Masaryka za dlouhodobý a aktivní p řínos k rozvoji česko-polské p řeshrani ční spolupráce, ud ělenou Euroregionu Silesia Ministerstvem zahrani čních v ěcí ČR české i polské části euroregionu. Tato ocen ění jsou pro euroregion výzvou k dalšímu rozvoji a zlepšování své činnosti a také výzvou k tomu, aby se Slezsko – Śląsk – Silesia op ět spojilo v jedno spole čné území, kde hranice bude pouze čárou na map ě.64

3.4 Podporované území euroregionu v rámci p řeshrani ční spolupráce

Jak již bylo zmín ěno, Euroregion Silesia podporuje území celkem 76 členských obcí, jež pat ří na polské stran ě do Sdružení obcí povodí Horní Odry se sídlem v Ratibo ři a na české stran ě do sdružení Euroregionu Silesia-CZ se sídlem v Opav ě. Členy sdružení Euroregionu Silesia - CZ se mohou stát kraje, m ěsta, obce, nebo sdružení obcí příhrani čního regionu za t ěchto p ředpoklad ů:65

• Podají písemnou žádost, • s jejich členstvím vysloví souhlas jejich zastupitelstva či nejvyšší orgán sdružení obcí, • tento orgán sou časn ě vyjád ří souhlas s obsahem stanov sdružení Euroregionu Silesia - CZ, • s jejich žádostí vysloví souhlas Rada sdružení.

Jak stávající, tak noví členové sdružení nabývají ur čitých práv 66 a povinností. Mají právo ú častnit se valné hromady sdružení, což je zárove ň také jejich povinnost, stejn ě jako podílet se na financování činnosti sdružení v dohodnuté form ě a výši. Členové sdružení jsou volení svými statutárními zástupci.

64 http://www.euroregion-silesia.cz/index2.php?file=data/euroregion/historie&menu=2. 65 http://www.euroregion- silesia.cz/index2.php?menu=2&file=data/euroregion/stanovy_CZ&menu_pod=2. 66 právo vyjad řovat se a podávat vlastní návrhy k činnosti sdružení, volit a být volen do orgán ů sdružení.

27 Poškozuje – li člen zájmy sdružení, m ůže být na základ ě rozhodnutí Rady sdružení vylou čen. Ze sdružení lze vystoupit písemnou výpov ědí67 .

3.5 Zapojení euroregionu do program ů podpory p řeshrani ční spolupráce

Jak již bylo zmín ěno v předchozí kapitole, p řeshrani ční spolupráce je ze strany Evropské unie finan čně podporována již řadu let prost řednictvím speciálních program ů, kterými jsou p ředvstupní program Phare CBC, následn ě program Iniciativy Spole čenství INTERREG IIIA a v sou časné dob ě také nové Opera ční programy přeshrani ční spolupráce. V roce 2001 byla finan ční podpora ze strany Evropské unie rozší řena i na česko-polskou hranici. Od tohoto roku Euroregion Silesia pomáhá obcím, měst ům, školám, ob čanským sdružením a dalším neziskovým organizacím tyto speciální programy využívat. Sekretariáty na obou stranách hranice poskytují informace a metodickou pomoc p ři zpracování žádostí o grant.

3.5.1 Působnost Euroregionu Silesia před vstupem ČR do EU

Program Phare CBC – Spole čný fond malých projekt ů

Program Phare CBC byl zam ěř en na velké investi ční projekty, zejména na rozvoj místní infrastruktury, hospodá řský rozvoj, životní prost ředí a zvyšování životní úrovn ě obyvatel. Minimální grant u Phare CBC byl 2 mil. EUR. Naproti tomu Spole čný fond malých projekt ů (SFMP), který byl nedílnou sou částí programu Phare CBC, se zam ěř oval na podporu menších neinvesti čních projekt ů, zejména z oblasti kultury, sportu a cestovního ruchu. Minimální výší grantu byla do 50 tis. EUR. Výjimkou byl program roku 2000, v rámci kterého bylo možné ze SFMP financovat také investi ční projekty menšího charakteru s výší grantu do 300 tis. EUR. 68 Finan ční alokaci prost ředk ů pro Euroregion Silesia uvádí tabulka 3.2.

67 Tato výpov ěď musí být zaslána sekretariátu sdružení do 30. 6. běžného roku a vstupuje v platnost k 31. 12. téhož roku. V tomto p řípad ě členský vklad propadá ve prosp ěch sdružení. 68 http://www.euroregion- silesia.cz/index2.php?menu=3&file=data/programy/phare_CBC_SFMP&menu_pod=1.

28 V letech 1999 až 2000 bylo v rámci Euroregionu Silesia pro financování ze SFMP vymezeno území okresu Opava, m ěsta Ostravy a části okresu Bruntál. Od roku 2000 euroregion plnil tzv. funkci Sekretariát pro výb ěr projekt ů69 .

Tabulka 3.2: Finan ční alokace prost ředk ů pro Euroregion Silesia v letech 1999-2003 (v EUR)

Rok SFMP celkem Euroregion Silesia Poznámka

1999 400.000 90.000 595.000 EUR bylo ur čeno na malé 2000 1.000.000 74.400 investi ční projekty bez rozd ělení na jednotlivé euroregiony 2001 500.000 86.000 již bez části okresu Bruntál 2002 500.000 86.000 již bez části okresu Bruntál 2003 500.000 86.000 již bez části okresu Bruntál Zdroj:http://www.euroregion- silesia.cz/index2.php?menu=3&file=data/programy/phare_CBC_SFMP&menu_pod=1, 2009; vlastní úprava

V letech 1999 až 2003 byly v Euroregionu Silesia v rámci Spole čného fondu malých projekt ů programu CBC Phare realizovány tyto p říklady projekt ů :

• Město Hradec nad Moravicí - Školní výlety d ětí z Baborowa do Hradce nad Moravici - škola v přírod ě - 5.400 EUR.

• Česko-polská smíšená obchodní komora Ostrava - Jazykový kurz pro manažery - 10.124 EUR. • Kulturní centrum Hlu čín - Racibórz-Hlu čín -Čtvero ro čních období v kultu ře - 12.952 EUR. • Vysoká škola bá ňská-TU Ostrava - Možnosti energetického využití biomasy v regionu Slezsko - 18.761 EUR. • Statutární m ěsto Opava - Od arboreta k arboretu - 12.148 EUR.

69 V rámci této funkce byl odpov ědný za vyhlašování výzev k p ředkládání žádostí o grant, pr ůběžné poskytování informací o programu, organizování seminá řů pro potenciální žadatele, registraci žádostí, hodnocení žádostí p ředložených na území euroregionu a výb ěr projekt ů ur čených k financování.

29 Za celé období 1999 až 2003 bylo celkem na české stran ě realizováno 72 projekt ů. V roce 1999 bylo schváleno 32 malých neinvesti čních projekt ů, o rok pozd ěji 2 malé investi ční projekty a 11 malých neinvesti čních projekt ů. V roce 2001 šlo o 9 malých neinvesti čních projekt ů a v roce 2002 bylo schváleno 10 malých neinvesti čních projekt ů. V následujícím roce bylo schváleno 8 malých neinvesti čních projekt ů.

3.5.2 Iniciativa Spole čenství INTEREG IIIA ČR-Polsko

Iniciativa spole čenství INTERREG IIIA ČR-PR pro období 2004 – 2006 byla zahájena 1. července 2004. Po vstupu České republiky do Evropské unie se otev řely nové možnosti pro využívání finan čních prost ředk ů prostřednictvím této iniciativy, jež bezprost ředn ě navazuje na p ředvstupní program Phare CBC, s cílem odstranit negativní dopad státních hranic na rozvoj území, která k ním p řiléhají . Jednotlivé priority a opat ření v rámci programu uvádí tabulka 3.3.

Tabulka 3.3: Priority a opat ření CIP INTERREG IIIA ČR – PR 2004 – 2006.

Priority Oblast podpory Další rozvoj a modernizace infrastruktury na zlepšení Priorita 1 konkurenceschopnosti p řeshrani ční oblasti Opat ření 1.1 Podpora infrastruktury p řeshrani čního významu Investi ční Infrastruktura zam ěř ená na ochranu životního prost ředí a na Opat ření 1.2 část prevenci proti povodním Zajišt ění infrastruktury na podporu podnikání a cestovního Opat ření 1.3 ruchu Priorita 2 Rozvoj místní spole čnosti v p řeshrani ční oblasti Opat ření 2.1: Rozvoj cestovního ruchu Neinvesti ční ř ů Opat ení 2.2 Podpora iniciativ místních komunit (tzv. Fond mikroprojekt ) část Rozvoj a podpora p řeshrani čních organiza čních struktura a Opat ření 2.3 sítí Priorita 3 Technická asistence Netýká se ř Ř ě Opat ení 3.1 ízení, provád ní, monitorování a kontrola žadatel ů Opat ření 3.2 Propagace a hodnocení programu Zdroj: http://www.euroregion-silesia.cz/index2.php?menu=3&file=data/programy/INTERREG_IIIA_CR- PR&menu_pod=2, 2009; vlastní úprava

30 Území, které bylo ur čené pro dota ční podporu z Iniciativy Spole čenství INTERREG IIIA na česko-polském pohrani čí, je v České republice tvo řeno p ěti kraji: Libereckým, Královéhradeckým, Pardubickým, Olomouckým a Moravskoslezským a čty řmi regiony v Polsku: Jeleniogórsko-Wałbrzyskim, Opolskim, Rybnicko-Jastrz ębskim, Bielsko- Bialskim. Mapa území spadající do programu CIP INTERREG IIIA ČR-PR je uvedena v příloze č. 4. Řídícím orgánem 70 v tomto programu bylo ustanoveno Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky .

Stejn ě jako u programu Phara CBC byl nedílnou sou částí SFMP, tak i u programu CIP INTERREG IIIA ČR-PR byl jeho nedílnou sou částí Fond mikroprojekt ů (FM), který svým charakterem navazoval na SFMP. Obecn ě FM podporoval aktivity, které přispívaly k ekonomickému rozvoji, napomáhaly k rozvoji cestovního ruchu, jenž byl důležitým faktorem pro rozvoj hospodá řství a zam ěstnanosti v česko-polském příhrani čí, a také umož ňoval rozvoj a zlepšování spolupráce mezi komunitami na obou stranách hranice, zejména v oblasti kulturní, vzd ělávací a spole čensko-hospodá řského rozvoje. Hlavním cílem Fondu mikroprojekt ů bylo zmírnit okrajový charakter příhrani čních oblastí, a následn ě zlepšit kvality života. Dalším nemén ě d ůležitým cílem byla podpora dalšího rozvoje hospodá řského potenciálu, zvyšováním sout ěživosti českých subjekt ů a oživováním celkového hospodá řství na obou stranách hranice. Z tohoto fondu mohly být spolufinancovány malé neinvesti ční projekty 71 , které m ěly prokazatelný p řeshrani ční dopad.

Fond mikroprojekt ů Euroregionu Silesia byl na české stran ě vymezen okresy Opava, Ostrava a Nový Ji čín, na polské stran ě pak powiatem Głubczyckim, Raciborskim, Rybnickim, Wodzisławskim 72 , m ěstem Rybnik a m ěstem śory.

Na programovací období 2004 – 2006 m ěla ČR k dispozici 55 mil. EUR . Pro česko–polské p říhrani ční bylo z této částky ur čeno 16,5 mil. EUR , z toho 2,475 mil EUR (15%) bylo alokováno do tzv. Fondu mikroprojektů ur čeného k financování malých neinvesti čních projekt ů.73

70 Řídící orgán komunikuje na polské stran ě s Národním orgánem, jimiž je Ministerstvo hospodá řství a práce. 71 r ůzná setkávání, spole čenské akce, sportovní turnaje, vým ěny mládeže, spolupráce škol. 72 (bez gminy Godów). 73 http://www.euroregion-silesia.cz/index2.php?menu=3&file=data/programy/INTERREG_IIIA_CR- PR&menu_pod=2.

31 Projekty v Euroregionu Silesia posuzuje a schvaluje Euroregionální řídící výbor 74 (ER ŘV) , který také m ůže nevhodné projekty zamítnout, nebo navrhnout úpravu či přezkoumání projektu. Celkem bylo v Euroregionu Silesia v tomto programovacím období (do 31. 12. 2006) zaregistrováno 204 projektů. Na české stran ě ze 74 zaregistrovaných projekt ů bylo 61 projekt ů schváleno a pouze 58 jich bylo zrealizováno. Na polské stran ě bylo registrováno 130 projekt ů, schváleno pouze 91 projekt ů a 86 projekt ů následn ě realizováno. Výše poskytnuté dotace z ERDF, která byla ur čená pro Euroregion Silesia na období 2004 – 2006, činila 897 551 EUR, z toho česká strana m ěla k dispozici 372 436 EUR (11 309 838 K č) a polská strana 525 088 EUR (2 159 083 PLN). Nejvyšší obnos finan čních prost ředku z ERDF na české stran ě euroregionu m ěl k dispozici okres Opava (6 904 435 K č), kde bylo schváleno 33 projekt ů, dále okres Ostrava (4 935 037 K č) s 20 projekty a okres Nový Ji čín (1 504 716 K č) s 8 projekty. Nejvíce projekt ů bylo tématicky zam ěř eno na kulturu, sport, spolupráci škol a vzd ělávání.

3.5.3 Opera ční program P řeshrani ční spolupráce ČR-Polsko 2007 - 2013

V létech 2004 až 2007 v souvislosti s rozší řením Evropské unie se jedním ze t ří75 základních cíl ů evropské politiky soudržnosti stal cíl nazvaný Evropská územní spolupráce 76 . Opera ční program P řeshrani ční spolupráce ČR-Polsko 2007 – 2013, jenž navazuje na program CIP INTEREG IIIA, je jedním z opera čních program ů v rámci tohoto cíle. Na česko–polskou spoluprácí je prost řednictvím tohoto programu vy člen ěno z Evropského fondu regionálního rozvoje 219,46 mil. EUR , které mají být z českých a polských národních ve řejných zdroj ů dopln ěny o 38,73 mil. EUR. Pro českou stranu je z fond ů EU plánováno 103,68 mil. EUR (cca 2,92 mld. K č), což činí p řibližn ě 0,39 % veškerých prost ředk ů ur čených z fond ů EUR pro Českou republiku 77 a pro polskou stranu je plánováno 115,78 mil. EUR.

74 ER ŘV je složen z 22 hlasujících člen ů z řad zástupc ů obcí a m ěst Euroregionu Silesia, zástupc ů Moravskoslezského kraje, Slezského a Opolského vojvodství, zástupce Správce Fondu (Euroregionu Silesia) a zástupc ů dalších institucí, p řičemž každý subjekt m ůže být zastoupen pouze jedním členem. 75 Cíl konvergence, Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, Cíl Evropská územní spolupráce. 76 Tento cíl je ur čen na podporu p řeshrani ční, meziregionální a nadnárodní spolupráce region ů. V České republice pod n ěj spadají všechny regiony a podporu lze čerpat z devíti opera čních program ů. 77 http://www.strukturalni-fondy.cz/op-preshranicni-spoluprace-cr-polsko.

32 Území programu je vymezeno územím NUTS III. V České republice se týká kraj ů Libereckého, Královéhradeckého, Pardubického, Olomouckého a Moravskoslezského, z polské strany jde o regiony Jeleniogórsko-Wałbrzyski, Opolski, Rybnicko-Jastrzębski a Bielsko-Bialski. Každý realizovaná projekt musí mít dopad na toto území. Mapa vymezující území OPPS ČR-PR 2007 - 2013 je uvedená v příloze č. 5.

Tento program se zam ěř uje na zlepšení dopravní dostupnosti p řeshrani čního regionu, ochranu životního prost ředí, podporu rozvoje p řeshrani ční infrastruktury i služeb cestovního ruchu, podporu vzd ělávání kulturních a spole čenských aktivit a spolupráci územních samospráv a dalších subjekt ů na obou stranách hranice.

Ve srovnání s předchozím programem CIP INTERREG IIIA má tento program n ěkolik nových stanovisek. Každý projekt musí splnit nejméně 2 ze 4 kriterií p řeshraniční spolupráce. T ěmito kriterií jsou: spole čná příprava, spole čné provád ění, spole čné využívání pracovník ů a spole čné financování 78 . D ůležitý je také přeshrani ční dopad projektu, kdy z Fondu mikroprojekt ů mohou být financovány nap ř. projekty z oblasti kultury, sportu, vzd ělání, výchovy, životního prost ředí a cestovního ruchu a přínos z realizace projekt ů musí mít prokazateln ě ob ě strany hranice. Srovnání Fondu mikroprojekt ů CIP INTERREG IIIA a Fondu mikroprojekt ů OPPS ČR–PR 2007 – 2013 je uvedeno v příloze č. 6. Řídícím orgánem programu je stejn ě jako u programu CIP INTERREG IIIA Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Opera ční program p řeshrani ční spolupráce ČR–Polsko 2007 - 2013 obsahuje 4 prioritní osy, které se dále člení do jednotlivých oblastí podpory, které ur čují, jaké typy projekt ů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpo řeny. Samostatnou oblastí podpory Prioritní osy III je Fond mikroprojekt ů, který je pokra čováním stejnojmenného fondu v rámci programu CIP INTERREG IIIA ČR-Polsko 2004 - 2006. Jednotlivé prioritní osy jsou znázorn ěny v tabulce 3.4.

78 http://www.euroregion-silesia.cz/index2.php?menu=3&file=data/programy/cil3_OPPS&menu_pod=3.

33 Tabulka 3.4: Prioritní osy programu

Celková alokace Prioritní osa Oblast podpory (v mil EUR) Posilování dostupnosti, ochrana životního prost ředí I. 70,21 a prevence rizik Podpora rozvoje podnikatelského prost ředí a II. 78,99 cestovního ruchu III. Podpora spolupráce místních spole čenství 57,05 IV. Technická asistence 13,21 Zdroj: http://www.euroregion- silesia.cz/index2.php?menu=3&file=data/programy/cil3_OPPS&menu_pod=3, 2009; vlastní úprava

Fond mikroprojekt ů

Fond mikroprojekt ů je nástrojem pro realizaci malých investi čních a neinven čních projekt ů s finan ční podporou ze strany EU v rozmezí 2 000 EUR až 30 000 EUR p ři maximálních celkových nákladech projektu 60 000 EUR. Evropská unie však m ůže tyto projekty spolufinancovat pouze do výše 85 % celkových náklad ů jednotlivých projekt ů. Funkci Správce fondu, stejn ě jako v CIP INTERREG IIIA, vykonává euroregion a projekty schvaluje tzv. Euroregionální řídící výbor . Do Fondu mikroprojekt ů je alokováno 20 % finan čních prost ředk ů celého programu, což činí 43,8 mil. EUR.79 Euroregionu Silesia náleží částka 6,96 mil. EUR, p řičemž česká strana euroregionu má k dispozici 3,06 mil EUR a polská část 3,90 mil. EUR.

V Euroregionu Silesia byl Fond mikroprojekt ů zahájen 28. 4. 2008, kdy byla oficiáln ě vyhlášená pr ůběžná výzva k překládání žádosti o dotaci. Tabulka 3.5 uvádí harmonogram Fondu mikroprojekt ů v euroregionu. Euroregion vykonává funkci správce Fondu mikroprojekt ů na stejném území jako v předchozím programu.

79 http://www.euroregion- silesia.cz/index2.php?menu=3&file=data/programy/cil3_fond_mikroprojektu&menu_pod=3.

34 Tabulka 3.5: Harmonogram Fondu mikroprojekt ů v euroregionu

Zasedání Kone čný termín pro p ředložení Termín zasedání ERŘV ERŘV žádosti I. 27. 6. 2008 19. 9. 2008 II. 17. 9. 2008 11. 12. 2008 III. 29. 1. 2009 23. 4. 2009 IV. 15. 6. 2009 17. 9. 2009 V. 10. 9. 2009 3. 12. 2009 Zdroj:http://www.euroregionsilesia.cz/index2.php?menu=3&file=data/programy/cil3_terminy&menu_po d=2, 2009; vlastní úprava

Ke dnešnímu dni (31. 3. 2009) prob ěhly dv ě zasedání ERŘV. V prvním zasedání z 19. 9. 2008 bylo v české části euroregionu schváleno celkem 14 projekt ů a nebylo schváleno 5 projekt ů, výše poskytnuté dotace z ERDF činila 198 539,35 EUR. V polské části bylo k tomuto dni schváleno 28 projekt ů a 1 projekt nebyl chválen. V druhém zasedání z 11. 12. 2008 bylo schváleno 11 projekt ů na české stran ě s dotaci ERDF ve výši 185 187,66 EUR a 1 projekt neschválen. Na polské stran ě nebyly schváleny 4 projekty a schváleno bylo 21 projekt ů.

35 4 Realizace a využití p řeshrani ční spolupráce v Euroregionu Silesia na p říkladu konkrétního projektu

V této kapitole bakalá řské práce je p ředstavena obec Bolatice jako p ředkladatel projektu a konkrétní projektový zám ěr, který tato obec realizovala v rámci Iniciativy Spole čenství INTERREG IIIA ČR-PR v roce 2006. Projekt ,,Prohloubení spolupráce ob čan ů a spolk ů družebních vesnic Bolatice ( ČR) a Rudy Wielki (Polsko)“ byl realizován prost řednictvím Fondu mikroprojekt ů, napl ňuje prioritní osu 2 – Rozvoj místní spole čnosti v přeshrani ční oblasti a opat ření 2.2 – Podpora iniciativ místních komunit (tzv. Fond mikroprojekt ů).

4.1 Základní informace o projektovém zám ěru

Obec Bolatice dne 9. zá ří 2005 podala na Euroregion Silesia žádost o schválení projektu ,,Prohloubení spolupráce ob čan ů a spolk ů družebních vesnic Bolatice ( ČR) a Rudy Wielki (Polsko)“ a na prvním zasedání ER ŘV 7. listopadu 2005 byl projekt schválen. Termín zahájení projektu byl stanoven na 1. 1. 2006 a termín ukon čení projektu na 31. 12. 2006. Jedná se o projekt spole čný .

Celý projekt byl svým zam ěř ením obdobou projektu, který obec Bolatice realizovala v roce 2001 80 . Projekt ,,Prohloubení spolupráce ob čan ů a spolk ů družebních vesnic Bolatice ( ČR) a Rudy Wielki (Polsko)“ byl zam ěř en na podporu rozvoje a zvýšení spolupráce mezi institucemi na obou stranách hranice.

Pod názvem projektu se skrývala spolupráce ob čan ů a spolk ů z družebních vesnic Bolatice a Rudy formou spole čných setkání zástupc ů obou obcí, škol, člen ů spolk ů, ale i ob čan ů. Tato setkání probíhala v pr ůběhu celého roku v Bolaticích.

Projekt ,,Prohloubení spolupráce ob čan ů a spolk ů družebních vesnic Bolatice ( ČR) a Rudy Wielki (Polsko)“ byl v české části Euroregionu Silesia realizován obcí Bolatice , která byla zároveň také p ředkladatelem projektu pod vedením starosty obce Mgr. Pavery. Partnerem tohoto projektu na polské stran ě euroregionu byla družební vesnice

80 Projekt s názvem ,,Prohloubení spolupráce ob čan ů a spolk ů družebních vesnic Bolatice ( ČR) a Rudy (Polsko)“.

36 Rudy 81 z oblasti Kuznia Raciborska nedaleko m ěsta Ratibo ře, pod vedením Manfreda Wrona, který je p ředstavitelem m ěstské rady.

Subjekty toho projektu byly zájmové spolky a organizace, zástupci a zastupitelé, d ěti a zástupci základních škol obce Bolatice a družební vesnice Rudy. Cílovými skupinami projektu byli zástupci t ěchto obcí, zájmové spolky, organizace a jejich členové, d ěti, ob čané a zástupci základních škol obce Bolatice a družební vesnice Rudy.

4.1.1 Popis a zd ůvodn ění realizace projektu

Obec Bolatice, která leží v Hlu čínské pahorkatin ě nedaleko hranic s Polskem, spolupracuje již od roku 2000 s polskou družební vesnicí Rudy. B ěhem této doby byla uskute čněna celá řada kulturních, spole čenských i sportovních akcí 82 a vzájemných setkání. Díky podpo ře a zájmu zástupc ů obou obcí je spolupráce mezi t ěmito obcemi na vysoké úrovní.

Projekt ,,Prohloubení spolupráce ob čan ů a spolk ů družebních vesnic Bolatice ( ČR) a Rudy Wielki (Polsko)“ byl podán z d ůvodu snahy o rozvoj p řeshrani ční spolupráce obou družebních obcí na úrovni spolk ů a organizací p ůsobících v obou obcích.

Náplní tohoto projektu bylo zapojit do družební spolupráce co nejvíce ob čan ů, prohloubit již existující vztahy, pop řípad ě vytvo řit podmínky pro vznik nových vztah ů a zárove ň podpo řit kulturní a spole čenský život v kraji, obohatit ob čany obou vesnic, členy spolk ů a organizací o nové zkušenosti a znalosti z oblastí profesních, vzd ělávacích a kulturních a zlepšit životní podmínky.

Díky Fondu mikroprojekt ů mohla být v roce 2006 uskute čněna mnoha setkání d ětí, mládeže i dosp ělých z obou obcí, která p řisp ěla k většímu sbližování ob čan ů vesnic i národ ů.

81 Obec Rudy byla v tomto projektu konzultantem a hodnotitelem projektu, nezávislým pozorovatelem, který získával zkušenosti pro realizaci podobného projektu na polské stran ě, propagátorem a publicistou projektu v regionálním polském tisku, v místním tisku i na internetových stánkách. 82 Mezi tyto akce pat ří nap ř. fotbalové turnaje, hasi čské sout ěže, školní aktivity atd.

37 4.1.2 Cíle projektu

Hlavním cílem projektu bylo prohloubit a rozvinout již navázané vtahy mezi obcí Bolatice a družební vesnicí Rudy, vzájemná vým ěna zkušeností a znalostí z různých oblastí, ale i ze všedního života ob čan ů obou t ěchto vesnic, z kulturního života a vzájemná prezentace kultur a folklóru z obou p říhrani čních oblastí .

Tento cíl byl napl ňován také prost řednictvím n ěkolika samostatných, časov ě odd ělených kulturních, spole čenských nebo sportovních akcí, které probíhaly v obci Bolatice nebo v obci Rudy v pr ůběhu roku 2006. Tyto akce probíhaly odd ělen ě v předem dohodnutých termínech a obsahov ě plnily požadavky organizací nebo spolk ů

Realizace projektu p řisp ěla k:83

• Upevn ění vzájemných p řeshrani čních vztah ů mezi ob ěma obcemi, • vzájemné vým ěně a získání znalostí a zkušeností z daných obor ů p ři ú časti na konkrétních akcích, • možnosti zapojení polského partnera do p řípravy projektu a tím získání zkušeností pro vlastní projekty, • rozší ření a obohacení kulturního života v obci a tím ke zlepšení životního prost ředí v obci i v regionu, • upevn ění p řeshrani čních vztah ů a možnosti vzniku nových vztah ů.

4.1.3 Vazba projektu na strategické programové dokumenty

Na národní úrovni je projekt v souladu s programem Iniciativy Spole čenství INTERREG IIIA ČR-PR, kde napl ňuje globální cíl prioritní osy 2 – Rozvoj místní spole čnosti v přeshrani ční oblasti a opat ření 2.2 – Podpora iniciativ místních komunit (tzv. Fond mikroprojekt ů). Na regionální úrovní je projekt ,,Prohloubení spolupráce ob čan ů a spolk ů družebních vesnic Bolatice ( ČR) a Rudy Wielki (Polsko)“ v souladu s Programem rozvoje Moravskoslezského kraje . Projekt spadá pod prioritní oblast 3 – Dynamická spole čnost , strategický cíl 2 - Rozvoj kulturního života v kraji. Uchování a využití kulturního d ědictví a název opat ření 2.1- Podpora rozvoje kulturních aktivit s

83 Interní informace obce Bolatice.

38 důrazem na mladou generaci a uchování tradi ční kultury v kraji a využití kultury národnostních menšin.

4.1.4 Předkladatel projektu

Jak již bylo zmín ěno, p ředkladatelem projektu byla obec Bolatice, která byla rovn ěž žadatelem o finan ční dotaci.

Obec Bolatice

Název obce Bolatice je možno odvodit od názvu Boleslav - Bolata - Bolek - Bohatí - Bohatice a zm ěnou h na l Bolatice. České jméno Bolatice pochází z roku 1612, p ředtím se jmenovala obec Biletice (1592) a ješt ě d říve Bolatice (1440). 84

V období 4 500 až 2 500 let p ř. n. l. došlo k obydlení Hlu čínska i území dnešní obce Bolatice, což dokazují nálezy s lineární a moravskou malovanou keramikou . Území obce bylo osídleno i v dob ě Velkomoravské říše. Mezi diecézemi Vratislavskou a Olomouckou se vedly neustále spory o území Opavska. Spor byl rozhodnut ve prosp ěch diecéze Olomouc. V dopise papeže Inocence IV 85 z roku 1250, se objevuje první písemná zmínka o obci Bolatice. Po prohrané válce Marie Terezie v roce 1742, p řipadlo Hlu čínsko Prusku. Pruský stát prodal Bolatice 9. listopadu 1784 bratr ům baron ům Eugenovi a Aloisovi Henn ům z Henneberku, kte ří založili osadu Heneberky, která se nyní nazývá Borová 86 a od roku 1893 je p řipojena k Bolaticím. Období do 1. sv ětové války bylo pro obec Bolatice obdobím rozmachu a rozvoje. Válka však p řinesla lidem utrpení a řada z nich ve válce zahynula. Po válce se Hlu čínsko stalo územím nikoho, teprve v Pa říži bylo roku 1920 rozhodnuto, že se Bolatice vrátí do Československé republiky ( ČSR). V roce 1938 p řešlo Hlu čínsko pod vládu N ěmecka. Ob čané byli prohlášení za n ěmecké a muži byli nuceni nastoupit do n ěmecké armády, odkud se již řada z nich dom ů nevrátila. Po 2. sv ětové válce byla obec Bolatice natrvalo p řipojena k území ČSR.

84 http://www.bolatice.cz/bolatice/czech/text.asp?sysID=91. 85 Inocence IV území obce odkázal cisterciáckému klášteru na Velehrad ě. 86 Borová pat ří k nejmladším hlu čínským vesnicím. K 31. 12. 2006 žije na Borové 655 obyvatel a je zde 173 popisných čísel (obytné domy, samostatné budovy).

39 Sou časná obec Bolatice leží v jižní části Hlu čínské pahorkatiny necelých 6 km na severovýchod od m ěsta Krava ře ve Slezsku, nedaleko hranic s Polskem. Obec leží v nadmo řské výšce 206 metr ů na ploše 132 hektar ů (ha). Ze všech stran je obklopena výšinami s nadmo řskou výškou od 271 metr ů do 304 metr ů, Chuchelenským lesem, který je p řevážn ě smrkový a borový, a lesem Bažantnice. Nejnižším místem v obci Bolatice je soutok Černého potoka a potoka Opusty u bývalé pískovny. Obrázek 4.1 znázor ňuje mapu obce Bolatice.

Obrázek 4.1: Mapa obce Bolatice

Zdroj: http://bolatice.cz/bolatice/p_maps/mapa_bolatice.jpg, 2009; vlastní úprava

V obci Bolatice žije k 1. 1. 2009 na 4 300 obyvatel a jejich po čet se s každým přibývajícím rokem zvyšuje. V obci je 57 % produktivního obyvatelstva, 26 % předproduktivního a 17 % neproduktivního obyvatelstva. V obci Bolatice se nachází obecní ú řad, knihovna, pošta, Česká spo řitelna, základní a mate řská škola, dv ě hasi čské zbrojnice, čty ři kaple, kostel, koupališt ě, sauna, solná jeskyn ě, kulturní d ům, kino, pekárna, několik restaurací, hospod, soukromých obchod ů a obch ůdk ů a řada drobných podnikatel ů.87 Dále podnik Lanex a. s., výrobce vak ů a lan, zam ěstnávající více než 700 zam ěstnanc ů a zem ědělská spole čnost Opavice a. s., Touto obcí prochází sí ť cyklostezek, která spojuje r ůzná zajímavá místa na Hlu čínsku.

87 podnikajících v oblasti autodopravy, opravny aut, stola řství, kade řnictví, kosmetiky, pedikérství, čalounictví, ková řství, instalatérství, lah ůdká řství atd.

40 Partnerskými obcemi Bolatic jsou obce Rudy Wielke v Polsku a obec Do ľany na Slovensku, se kterými tato obec spolupracuje od roku 2000, a také obec Linum v Německu, se kterou Bolatice spolupracují od b řezna roku 2001 a od roku 2003 také obec Nagykovácsi v Ma ďarsku. Tabulka 4.1 znázor ňuje projekty vzájemné spolupráce mezi partnerskými obcemi.

Tabulka 4.1: Projekty partnerských obcí a vzájemné spolupráce Rok Název projektu

Prohloubení spolupráce ob čan ů a spolk ů družebních vesnic Bolatice ( ČR) a 2001 Rudy (Polsko) 2005 Propagace družebních vesnic Bolatice a Rudy Prohloubení spolupráce ob čan ů a spolk ů družebních vesnic Bolatice ( ČR) a 2006 Rudy Wielki (Polsko) Zdroj: http://www.bolatice.cz/bolatice/czech/text.asp?sysID=933, 2009; vlastní úprava

Obec má bohaté zkušenosti s využíváním dotací jak ze sou časnosti, tak z minulosti. Nap ř. z Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR ČR), Ministerstva životního prost ředí ČR (MŽP ČR), Sapard, Phare CBC, aj. Seznam dotací a projekt ů obce Bolatice je uveden v příloze č. 7.

Obec Bolatice je členem Národní sít ě Zdravých m ěst České republiky, Místní ak ční skupiny Hlu čínsko o. s. 88 , Sdružení obci Hlu čínska 89 a členem v programu Místní agenda 21 90 .

88 Organizace složené ze zástupc ů ve řejné správy, podnikatel ů, neziskových organizací, ve řejnosti. Předm ětem činnosti této organizace je zejména vytvá řet a aktualizovat rozvojovou strategii pro region a uskute čň ovat opat ření navržená ve strategii, podporovat vytvá ření nových pracovních míst v regionu, hájit zájmy člen ů sdružení atd. 89 Sdružení se v dnešní dob ě p řevážn ě zam ěř uje na spolupráci v oblasti cestovního ruchu, kultury a propagace regionu jako celku. V sou časné dob ě jsou členy Sdružení obci Hlu čínska všechny samostatné města a obce na území Hlu čínska, tedy 27 obcí a m ěst. 90 Jedná se o programem konkrétních obcí, m ěst, region ů, který zavádí principy trvale udržitelného rozvoje do praxe p ři zohled ňování místních problém ů. Je tvo řen za ú časti a ve spolupráci s ob čany a organizacemi a jeho cílem je zajišt ění dlouhodob ě vysoké kvality života a životního prost ředí na daném míst ě.

41 Obec Rudy Wielki

Obec Rudy Wielki pat ří pod gminu 91 Kuzni Raciborska, která byla pro obec Bolatice v tomto projektu statutárním zástupcem partnerské obce Rudy, samotní ú častnící projektu pak již byli z této obce. Gmina Kuzni Raciborska pochází z roku 1641. Gmina leží v západní části Slezského vojvodství v okrese Ratibo řském, v horním b řehu řeky Odry a v dolním b řehu řeky Rudy. Ze všech stran je obklopena lesy. Na severu hrani čí s gminou Bierawa z Opolského vojvodství, na východ ě s gminami Pilchowice a So śnicowice na jihu s městem Rybnikiem a gminou N ędza.

4.2 Popis aktivit projektu

4.2.1 Příprava projektu

Již rok p řed zahájením projektu prob ěhla neoficiální setkání p ředstavitel ů obcí a projekt byl projednáván s týmem spolupracovník ů, se zástupci polského partnera z Rud, zástupci spolk ů a organizací, jež se podíleli na projektu. Po zahájení projektu předcházela jednotlivým akcím formální i neformální spole čná setkání p ředstavitel ů obou obcí i organizací, na kterých byly dohodnuty podmínky jednotlivých akcí a jejich předb ěžné termíny. Tato setkání probíhala na Obecním ú řad ě v Bolaticích v měsících únoru až kv ětnu 2006.

4.2.2 Realizace projektu

Projekt byl realizován v pr ůběhu jednoho roku od ledna do prosince roku 2006. Hlavní část projektu tvo řilo osm samostatných, časov ě odd ělených kulturních, spole čenských nebo sportovních akcí , které probíhaly v obci Bolatice nebo v obci Rudy. Jedná se o tyto akce :92

91 Gmina se do češtiny obvykle p řekládá jako obec, avšak mírn ě se liší od obecného významu českého slova obec. V Polsku gmina znamená základní územn ě správní jednotka. 92 Interní informace obce Bolatice.

42 • Olympiáda základních škol, • fotbalový turnaj, • setkání mládeže, • sout ěž hasi čů , • den Bolatic v Rudách, • den Rud v Bolaticích, • zasedání zastupitel ů družebních vesnic, • setkání senior ů a farník ů.

Celkový po čet spole čenských akcí byl z původních osmi navýšen o jednu na celkem dev ět. P ůvodn ě nep ředpokládanou akcí se stalo Záv ěre čné vyhodnocení projektu, které se se svým významem vyrovnalo p ředcházejícím akcím. Celkov ě se všech akcí projektu zú častnilo p řes 300 osob.

Projekt jako celek byl propagován v Bolatickém zpravodaji , v regionálním tisku, na internetu, ve zpravodaji polského partnera, stejn ě tak byly propagovány i samotné akce projektu. V rámci projektu ,,Prohloubení spolupráce ob čan ů a spolk ů družebních vesnic Bolatice ( ČR) a Rudy Wielki (Polsko)“ byly vydávány propaga ční materiály, které se vztahovaly k ur čitým konkrétním akcím, jež následn ě sloužily nejen ú častník ům akcí, ale i ve řejnosti.

4.2.3 Harmonogram projektu

Jak již bylo zmín ěno výše, termín zahájení projektu byl stanoven na 1. ledna 2006 a termín ukon čení projektu na 31. 12. 2006. Od února do kv ětna tohoto roku probíhala spole čná setkání p ředstavitel ů obou obcí a od června do října roku 2006 probíhaly jednotlivé akce. Tabulka 4.2 uvádí harmonogram akcí projektu.

43 Tabulka 4.2: Harmonogram akcí projektu ten ten

Akce realizované v roce 2006 í ě ř ezen ezen erven erven ervenec íjen ř Leden Únor B Duben Kv Č Č Srpen Zá Ř Listopad Prosinec Olympiáda základních škol Fotbalový turnaj Setkání mládeže Sout ěž hasi čů Den Bolatice v Rudách Den Rud v Bolaticích Zasedání zastupitel ů družebních vesnic Setkání senior ů a farník ů Záv ěre čné vyhodnocení projekt ů Zdroj: vlastní tvorba, 2009

Olympiáda základních škol

Ve dnech od 19. do 21. června 2006 prob ěhlo společné setkání d ětí a u čitel ů ze Základní školy v Bolaticích a Rudy Wielky. B ěhem t řídenního setkání se d ěti zú častnily Olympiády základních škol. Na programu akce byly sout ěže z cizích jazyk ů, výtvarné výchovy, hudební výchovy, t ělesné výchovy, d ějepisu a výlety do okolí obce Bolatice, na Ostravsko a na Hlučínsko.

Fotbalový turnaj

Dne 29. července 2006 prob ěhl na h řišti v obci Bolatice vzájemný turnaj družstev muž ů ,,Starších hoch ů“ z obce Bolatice a Rudy. Ú častnici se nejen utkali na h řišti, ale také se seznámili s formami a metodami práce p ři trénování muž ů v ČR a p ředali si zkušenosti z financování klub ů. Tento turnaj vyhrálo družstvo Bolatice.

44 Setkání mládeže

Ve dnech 25. až 26. srpna 2006 prob ěhlo v základn ě d ětské organizace Kondor, na h řišti FK Bolatice, spole čné setkání mládeže z obce Bolatice a Rudy. V rámci tohoto setkání se mladí lidé zú častnili spole čné brigády p ři p řípravách dožínek, ale také pro n ě bylo připraveno n ěkolik výlet ů do okolí. Tuto akci komplikovalo špatné po časí, díky jemuž se mládež ú častnila sportování v bowlingovém centru, namísto návšt ěvy lanového centra a hornického muzea. V pr ůběhu celé akce si mladí lidé navzájem vym ěň ovali zkušenosti z protidrogové prevence, zájmových kroužk ů a trávení volného času v ůbec.

Sout ěž hasi čů

Dne 2. zá ří 2006 prob ěhla na h řišti FK Bolatice spole čná celodenní akce hasi čů . Účastníci se utkali v sout ěži hasi čských družstev, ale také se zú častnili spole čných školení v hasi čské zbrojnici ve využití hasi čské techniky p ři požárech a záplavách. Dále byli ú častníci proškolení z první pomoci, seznámili se s hasi čskou technikou obou obcí a se zázemím hasi čů . Vym ěnili si cenné zkušenosti z jejich práce, ze získávání dotací a sponzor ů. Ú častníci této akce obdrželi školící materiál v tišt ěné podob ě i na CD.

Den Bolatice v Rudách

Zástupci obce Bolatice se dne 10. zá ří 2006 zú častnili v polských Rudách místních dožínek a v rámci této akce zde prezentovali svou obec s kulturním vystoupením lidového souboru Burianek a vystoupením bolatické dechové hudby. Také zde prezentovali informa ční panely obsahující fotografie a texty o obci Bolatice.

Den Rud v Bolaticích, Setkání senior ů a farník ů a zasedání zastupitel ů družebních vesnic

Všechny tyto akce prob ěhly 14. října 2006 v kulturním dom ě a v kostele svatého Stanislava v Bolaticích. Celý ve čer zahájila spole čná Mše svatá, na které vystoupily farní sbory obou obcí. Po Mši svaté se ú častníci p řesunuli do místního kulturního domu, kde se polská obec Rudy prezentovala prost řednictvím ve řejných vystoupení, ukázkami lidových tradic, písní, tanc ů a hudby. B ěhem tohoto ve čera prob ěhla také spole čná

45 jednání p ředstavitel ů obou t ěchto obcí a člen ů zastupitelstva, na kterých se diskutovalo o problematice samosprávy, financování staveb a ekologických problémech obcí.

Záv ěre čné vyhodnocení projektu

Dne 19. října 2006 prob ěhlo v hasi čské zbrojnici v Bolaticích spole čné setkání zástupc ů obcí a spolk ů. Byl zde vyhodnocen celý projekt, klady a zápory jednotlivých akcí a setkání. Hodnotila se dosavadní forma spolupráce, i její možný budoucí vývoj. Výsledkem tohoto setkání bylo utvrzení v p řeshrani ční spolupráci pro další roky.

Pr ůběh všech akcí byl doložen fotografiemi, které jsou obsaženy v příloze č. 8.

4.2.4 Ukazatelé projektu

Projekt ,,Prohloubení spolupráce ob čan ů a spolk ů družebních vesnic Bolatice ( ČR) a Rudy Wielki (Polsko)“ se zam ěř oval na dva ukazatele projektu: ukazatele výsledk ů a ukazatele výstupu. Ukazatele výstupu se vztahují k aktivitám. M ěř í se ve fyzických nebo pen ěžních jednotkách (nap ř. délka vybudovaných silnic, po čet finan čně podporovaných firem, atd.), ukazatele výsledk ů se vztahují k přímým a okamžitým účink ům, které program p řinesl. Poskytují informace nap ř. o chování, kapacit ě nebo výkonnosti p římých p říjemc ů. Tyto ukazatele mohou být fyzické (snížení p řepravních čas ů, po čet ú častník ů školení, atd.), nebo finan ční (pákový efekt na p řilákání soukromých zdroj ů, pokles dopravních náklad ů atd.) povahy. 93

Jako ukazatel výstupu byl v projektu zvolen po čet spole čenských, kulturních, sportovních a vzd ělávacích akcí. P ředkladatel projektu stanovil tuto hodnotu na osm a jako ukazatel výsledk ů byl zvolen po čet organizací, ú častnících se místních iniciativ. Hodnota výsledku byla stanovená na p ět.

93 http://www.funduszestrukturalne.gov.pl/NR/rdonlyres/18A62472-8247-407A-B4D9 1EF3914A9BFE/26238/INDICATIVEGUIDELINESONEVALUATIONMETHODS.pdf.

46 4.3 Rozpo čet projektu

Projekt ,,Prohloubení spolupráce ob čan ů a spolk ů družebních vesnic Bolatice ( ČR) a Rudy Wielki (Polsko)“, byl nejprve p ředfinancován obcí Bolatice a následn ě obci proplacen z prost ředk ů EU (ERDF). V projektové žádosti projektu byl uveden rozpo čet, který byl nadsazený oproti skute čnosti. Tabulka 4.3. znázor ňuje rozpo čet z projektové žádosti, tabulka 4.4 strukturu spolufinancování v celkovém rozpo čtu a tabulka 4.5. skute čné finan ční prost ředky, které byly na projekt vy čerpány.

Tabulka 4.3: Rozpo čet projektu

Výdaje projektu Částka v K č % Jízdné a ubytování 94 500 47,85 Materiál a vybavení 34 000 17,22 Plánované v ěcné výdaje (celkem) 128 500 65,06 Vzd ělání a školení 1 500 0,76 Ostatní externí výdaje 62 500 31,65 Externí služby (celkem) 64 000 32,41 Publicita 5 000 2,53 Celkové zp ůsobilé výdaje 197 500 100 Poznámka: v rozpo čtu je obsažena da ň z přidané hodnoty (DPH) Zdroj: Interní informace obce Bolatice, 2009; vlastní úprava

Tabulka 4.4: Struktura spolufinancování v celkovém rozpo čtu projektu

Rozpo čet Částka v K č % Přísp ěvek spole čenství (ERDF) 148 125 75 Finan ční prost ředky z rozpo čtu obce 49 375 25 Ostatní 0 0 Celkem 197 500 100 Zdroj: Interní informace obce Bolatice, 2009; vlastní úprava

Tabulka 4.5: Skute čně vynaložené finan ční prost ředky projektu Financování projektu Částka v K č Skute čné zp ůsobilé výdaje 139 656,96 Skute čně dosažené p říjmy 0 Prost ředky požadované z FMP 104742,72 Zdroj: Interní informace obce Bolatice, 2009; vlastní úprava

47 4.4 Hodnocení projektu

Předkladatel projektu m ěl po celou dobu trvání projektu na mysli cíle, které si na po čátku realizace stanovil. Projekt do zna čné míry ovlivnil stávající vztahy mezi obcemi Bolatice a Rudy Wielki. Zástupci obou t ěchto obcí m ěli možnost se sejít ve většinovém po čtu a prodebatovat problematiku p řeshrani ční spolupráce. Přeshrani ční dopad projektu byl z řejmý , došlo k oživení spole čenského a kulturního života v těchto okrajových částech. Obyvatelé obou t ěchto obci si mohli prost řednictvím spole čných akcí p ředat zvyky, tradice a zkušenosti, nejen z různých obor ů, ale i ze všedního života obou zemí.

Během fází p říprav i realizace projektu byla obec Bolatice i okolí regionu často navšt ěvována zástupci spolk ů a organizací z polské obce Rudy, a také množství spole čných akcí m ělo za následek v ětší návšt ěvnost partnerských obcí, využívání místních za řízení cestovního ruchu, a tím i jejich podporu a rozvoj celé p říhrani ční oblasti.

Rovn ěž vztahy mezi jednotlivými spolky se díky každé další akci rozvíjely. N ěkteré spolky si díky tomuto projektu udržely pravidelnou spolupráci, kterou rozvíjí už n ěkolik let. Nap říklad fotbalisté a hasi či se každoro čně navšt ěvují s polskou stranou a p ředávají si navzájem své zkušenosti. Za významný p řínos projektu je považováno zapojení nových organizací do projektu, jako jsou senio ři a farní ú řady, které jsou schopné dalšího rozvoje díky velmi kladným ohlas ům. V následující tabulce 4.6, je znázorn ěno, jak si p ředkladatel projektu dob ře poradil se spln ěním stanovených cíl ů.

Tabulka 4.6: Napln ění cíl ů projektu - ukazatel ů

Kvantitativní ukazatel Název ukazatele Plán Skute čnost

Po čet spole čenských kulturních, Výstupy 8 9 sportovních a vzd ělávacích akcí

Po čet organizací, ú častnících se Výsledky 5 5 místních iniciativ

Zdroj: Interní informace obce Bolatice, 2009; vlastní úprava

48 Z výše uvedené tabulky vyplývá, že cíle projektu byly ve vztahu k plánovaným hodnotám napln ěny a v některých p řípadech bylo dokonce dosaženo hodnot vyšších. Projekt byl vyhodnocen jako úsp ěšný v napln ění svých cíl ů a p řinesl ob ěma obcím velké zkušenosti.

Díky dobrému hodnocení projektu se oba partne ři rozhodli pokra čovat v realizaci projektu i v následujících létech. V roce 2008 byl podán projekt ,,Centrum p řeshrani ční spolupráce - podpora kulturních a vzd ělávacích akcí Bolatice - Rudy“, který však nebyl Euroregionem Silesia schválen, protože ne všechny akce uvedené v projektu uznal správce projektu jako profinancovatelné. I p řesto ur čité navrhované akce prob ěhly, ovšem v omezené mí ře, která byla závislá na obecním rozpo čtu obce Bolatice.

V roce 2009 již byla obec Bolatice p ři podávání projektu úsp ěšn ější. Na t řetím zasedání Euroregionálního řídícího výboru konaného dne 23. dubna 2009, byl obci schválen projekt s názvem ,,Rozvoj p řeshrani ční spolupráce obcí Bolatice a Rudy pro rok 2009“ s celkovými uznatelnými náklady 7 880,08 EUR s dotací z EU (ERDF) ve výši 6 698,00 EUR. Tento projekt bude rovn ěž obdobou projekt ů, které byly již realizovány v předchozích letech. I tento projekt bude mít za cíl prohloubit a rozvinout již navázané vztahy a formy spolupráce mezi obcí Bolatice a obcí Rudy.

49 5 Záv ěr

Cílem této bakalá řské práce bylo p ředstavit vývoj p řeshrani ční spolupráce v Evrop ě v souvislosti s euroregiony a nastínit úlohu jednotlivých program ů podpory p řeshrani ční spolupráce a ukázat na Euroregionu Silesia a projektu v něm realizovaném d ůležitost přeshrani ční spolupráce .

V soudobé Evrop ě, která je charakterizovaná vysokým po čtem stát ů a tím pádem také množstvím hranic, je p řeshrani ční spolupráce nezbytná. P řeshrani ční spolupráce se v sou časné dob ě dob ře rozvíjí, zejména díky program ům podpory p řeshrani ční spolupráce. T ěmito programy podpory jsou Phare CBC, Iniciativa Spole čenství INTERREG IIIA, ze které byla na podporu české p řeshrani ční spolupráce poskytnuta finan ční podpora ve výši 55 mil. EUR, a také Opera ční program p řeshrani ční spolupráce 2007 – 2013. V tomto programovacím období může Česká republika z fond ů EU čerpat přibližn ě 26,7 mld. EUR, což je zhruba 752,7 mld. K č.

Tém ěř pro všechny euroregiony v České republice je podstatnou prioritou efektivní rozvoj p říhrani čního území, pé če o životní prost ředí a zlepšení infrastruktury. Mezi další nemén ě důležité oblasti zájmu pat ří cestovní ruch a kultura. V rámci svých možností podporují zájmy obcí i aktivity jednotlivců, které vedou k rozvoji region ů a dá se říci, že euroregiony v České republice funguji spolehliv ě.

Euroregion Silesia se formoval a rozši řoval velmi pozvolna. V sou časné dob ě představuje stabilní, funk ční a zkušenou organizaci, která je plnohodnotným partnerem mnoha českým a polským institucím, a také aktivn ě využívá finan ční prost ředky z program ů podpory p řeshrani ční spolupráce. Díky t ěmto program ům podpory stoupá přeshrani ční spolupráce v Euroregionu Silesia a prost ředky z nich využité významným zp ůsobem napomáhají k rozvoji p říhrani čních oblasti v tomto euroregionu, a tím pádem vytvá řejí i lepši podmínky pro život obyvatel zde žijících. Toto je d ůkazem toho, že Euroregion Silesia plní svou funkci euroregionu.

50 V rámci Euroregionu Silesia byl v roce 2006 zrealizován projekt ,,Prohloubení spolupráce ob čan ů a spolk ů družebních vesnic Bolatice ( ČR) a Rudy Wielki (Polsko)“ , prost řednictvím programu podpory p řeshrani ční spolupráce INTERREG IIIA a tento projekt byl podpo řen Fondem mikroprojekt ů. Projekt byl zrealizován s cílem prohloubit a rozvinout již navázané vtahy mezi obcí Bolatice a družební vesnicí Rudy. Projekt byl vyhodnocen jako velice úsp ěšný a p řinesl ob ěma obcím velké zkušenosti.

Z tohoto d ůvodu se oba partne ři rozhodli pokra čovat v realizaci projektu i v následujících létech. V roce 2008 byl podán projekt ,,Centrum p řeshrani ční spolupráce - podpora kulturních a vzd ělávacích akcí Bolatice - Rudy“, který však nebyl Euroregionem Silesia schválen, protože ne všechny akce uvedené v projektu uznal správce projektu jako profinancovatelné. I p řesto ur čité navrhované akce prob ěhly, ovšem v omezené mí ře, která byla závislá na obecním rozpo čtu obce Bolatice.

V roce 2009 již byla obec Bolatice p ři podávání projektu úsp ěšn ější a nov ě schválený projekt s názvem ,,Rozvoj p řeshrani ční spolupráce obcí Bolatice a Rudy pro rok 2009“ s celkovými uznatelnými náklady 7 880,08 EUR bude rovn ěž obdobou projekt ů, které byly již realizovány v předchozích letech. I tento projekt si klade za cíl prohloubit a rozvinout již dosavadní vztahy a formy spolupráce mezi obcemi Bolatice a Rudy.

51 Seznam literatury

Knihy:

1. DO ČKAL, V. CHOVAN ČÍK, M. Přeshrani ční spolupráce na východních hranicích České republiky: r ůžový oblá ček a hrana reality. Brno: MUNI, 2005. 140 s. ISBN 80-210-3751-2.

2. EUROREGION SILESIA. Fundus Mikroprojektów Euroregionu Silesia – Raport INTERREG IIIA Cechy – Polska. 2006, 59. s.

3. NETOLICKÝ, V. Euroregiony: Úvod do problematiky. Praha, 2007. 76s. ISBN 987-80-86754-789.

4. SKOKAN, K. Evropská regionální politika v kontextu vstupu České republiky do Evropské unie. Ostrava: Repronis, 2003. ISBN 80-7329-023-5.

5. WAHLA, A., ŠINDLER, P., LEDNICKÝ, V. Euroregiony a sdružení obcí a měst na česko-polském p říhrani čí. Ostrava 2001, 60 s. ISBN 80-7042-805-8.

6. WILAM, P. Podpora p řeshrani ční spolupráce v Evropské unii a v asociovaných zemích. Ostrava: Ostravská univerzita, 2004. 70 s. ISBN 80-7042-909-7.

Elektronické publikace

7. EUROPEAN COMMISSION. Indikative guidelines on evaluation methods: Monitoring and evaluation indicators [online]. 2006. Dostupné z WWW: .

8. EUROREGION SILESIA – CZ. Brozura CZ_PL [online]. 2008. [cit. 2009-03-12]. Dostupný z WWW: .

52 9. MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ. Program rozvoje moravskoslezského kraje . Specifikace opat ření [online]. 2006. [cit. 2009-04-11]. Dostupný z WWW: .

10. STATUT ZÁJMOVÉHO SDRUŽENÍ PRÁVNICKÝCH OSOB. Euroregion Prad ěd – česká část [online]. 2008. [cit. 2008-12-22]. Dostupný z WWW:.

Interní materiály obecního ú řadu Bolatice

11. OBECNÍ Ú ŘAD BOLATICE. Prohloubení spolupráce ob čan ů a spolk ů družebních vesnic Bolatice ( ČR) a Rudy Wielki (Polsko). Projektová žádost. Bolatice, 2005. 17.s.

12. OBECNÍ Ú ŘAD BOLATICE. Prohloubení spolupráce ob čan ů a spolk ů družebních vesnic Bolatice ( ČR) a Rudy Wielki (Polsko). Záv ěre čná zpráva. Bolatice, 2006. 6.s.

WWW stránky:

13. Cesty do Evropské unie [online]. 2008. [cit. 2008-11-02]. Dostupný z WWW:.

14. Cesty do Evropské unie [online]. 2008. [cit. 2008-11-02]. Dostupný z WWW: .

15. Council of Europe [online]. What Is_Euroregion 2008. [cit. 2008-10-15]. Dostupný z WWW:.

53 16. Council of Europe [online]. Existing_Euroregion. 2008. [cit. 2008-10-15]. Dostupný z WWW:.

17. Council of Europe [online]. Legal Affairs. 2008. [cit. 2008-11-02]. Dostupný z: .

18. Council of Europe [online]. List_of_Euroregions. 2009. [cit. 2009-02-11]. Dostupný z WWW: .

19. CRR - INTERREG III A [online]. 2008. [cit. 2008-12-26]. Dostupný z WWW: .

20. CRR - OP P řeshrani ční spolupráce Cíl 3 [online]. 2008. [cit. 2008-12-26]. Dostupný z WWW: .

21. ČR a euroregiony [online]. 2008. [cit. 2008-10-25]. Dostupný z WWW: .

22. Evropané – Česká republika [online]. 2008. [cit. 2008-10-15]. Dostupný z WWW:.

23. Euroregiony [online]. 2008. [cit. 2008-11-27]. Dostupný z WWW: .

24. EuroActiv.cz. [online]. Program Phare byl ukon čen. 2008. [cit. 2008-12-26]. Dostupný z WWW: .

54 25. Euroregiony v ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2008. [cit. 2008-11-27]. Dostupný z WWW: .

26. Euroregion Beskydy [online]. 2008.[cit. 2008-12-22]. Dostupný z WWW: .

27. Euroregion Bílé Karpaty [online]. [cit. 2008-12-22]. Dostupný z WWW: .

28. Euregio Egrensis - Sdružení obcí a m ěst [online]. 2008. [cit. 2008-12-22]. Dostupný z WWW: .

29. Euroregion Elbe/Labe [online]. 2008. [cit. 2008-12-22]. Dostupný z WWW: .

30. Euroregion Glacensis [online]. 2008. [cit. 2008-12-22]. Dostupný z WWW: .

31. Euroregion Krušnoho ří [online]. 2008. [cit. 2008-12-22]. Dostupný z WWW: .

32. Euroregion Neisse-Nisa-Nysa [online]. 2008. [cit. 2008-12-22]. Dostupný z WWW: .

33. Euroregion Pomoraví [online]. Sdružení obcí a m ěst jižní Moravy . 2008. [cit. 2008-12-22]. Dostupný z WWW: .

34. Euroregion Prad ěd [online]. 2008. [cit. 2008-12-22]. Dostupný z WWW: .

35. Euroregion Šumava [online]. 2008. [cit. 2008-12-22]. Dostupný z WWW: .

36. Euroregionu T ěšínské Slezsko [online]. 2008. [cit. 2008-12-22]. Dostupný z WWW: .

55 37. Euroregion Silesia [online]. 2008a. [cit. 2008-12-22]. Dostupný z WWW: .

38. Euroregion Silesia [online]. 2008b. [cit. 2009-03-04]. Dostupný z WWW: .

39. Euroregion Silesia – Opava [online]. 2009. [cit. 2009-03-04]. Dostupný z WWW: .

40. Euroregion Silesia [online]. 2008c. [cit. 2009-03-04]. Dostupný z WWW: .

41. Euroregion Silesia [online]. 2008d. [cit. 2009-03-04]. Dostupný z WWW: .

42. Euroregion Silesia [online]. 2008e. [cit. 2009-03-04]. Dostupný z WWW: .

43. Euroregion Silesia [online]. 2008f. [cit. 2009-03-07]. Dostupný z WWW: .

44. Euroregion Silesia [online]. 2008g. [cit. 2009-03-08]. Dostupný z WWW: .

45. Euroregion Silesia [online]. 2008h. [cit. 2009-03-08]. Dostupný z WWW: .

56 46. Euroregion Silesia [online]. 2008ch. [cit. 2009-03-08]. Dostupný z WWW: .

47. Euroregion Silesia [online]. 2008i. [cit. 2009-03-08]. Dostupný z WWW: .

48. Euroregion Silesia [online]. 2008j. [cit. 2009-03-10]. Dostupný z WWW: .

49. Euroregion Silesia [online]. 2008k. [cit. 2009-03-10]. Dostupný z WWW: .

50. Euroregion Silesia [online]. 2008l. [cit. 2009-03-11]. Dostupný z WWW: .

51. Euroregion Silesia [online]. 2008m. [cit. 2009-03-12]. Dostupný z WWW: .

52. Euroregion Silesia [online]. 2008n. [cit. 2008-03-12]. Dostupný z WWW: .

53. Euroregion Silesia [online]. 2008o. [cit. 2008-03-15]. Dostupný z WWW: .

57 54. Euroregion Silva Nortica [online]. 2008. [cit. 2008-12-22]. Dostupný z WWW: .

55. Fondy Evropské unie. [online]. Evropská územní spolupráce . 2008. [cit. 2008-12-26]. Dostupný z WWW: .

56. Fondy Evropské unie. [online]. Iniciativy Spole čenství . 2008. [cit. 2008-12-26]. Dostupný z WWW: .

57. Fondy Evropské unie [online]. Programy 2007-2013. 2008 [cit. 2008-03-12]. Dostupný z WWW: .

58. Fondy Evropské unie [online]. OP P řeshrani ční spolupráce Česká republika - Polská republika 2007-2013. 2008. [cit. 2009-03-12]. Dostupný z WWW: .

59. Fondy Evropské Unie [online]. Územní vymezení. 2008. [cit. 2009-03-11]. Dostupný z WWW: <:http://www.strukturalni- fondy.cz/index.php?show=000006000014009002>.

60. Fondy Evropské unie. [online]. Vývoj iniciativy. 2008. [cit. 2008-12-26]. Dostupný z WWW: .

61. Historie obce Bolatice [online]. 2008. [cit. 2009-04-14]. Dostupný z WWW: .

62. Charakterystyka Gminy Ku źnia Raciborska [online]. 2009. [cit. 2009-04-27]. Dostupný z WWW: .

63. INTEGRACE.CZ - když chcete v ědět více. [online]. 2008. [cit. 2008-11-27]. Dostupný z WWW: .

58 64. Mapa Bolatice [online]. 2008. [cit. 2009-04-14]. Dostupný z WWW: .

65. Partnerské obce [online]. 2008. [cit. 2009-04-11]. Dostupný z WWW: .

66. Rajstrik.cz [online]. Jacques Delors . 2008. [cit. 2009-02-11]. Dostupný z WWW: .

59 Seznam zkratek a symbol ů

AEBR Association of European bordeur Regions Asociace evropských hrani čních region ů AGEG Arbeitsgemeinschaft Europäischer Grenzregionen Asociace evropských hrani čních region ů CIP Community Innitiative Programme Program iniciativy spole čenství ČR Česká republika ČSR Československá republika ERDF Eurpoean Regional Development Fund Evropský fond regionálního rozvoje ER ŘV Euroregionální řídící výbor EU Evropská unie FM Fond mikroprojekt ů MMR ČR Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky MSK Moravskoslezský kraj MŽP ČR Ministerstvo životního prost ředí české republiky NUTS Nomenclature des Unites Territoriales Statistique Nomenklatura územních statistických jednotek OPPS ČR-PR Opera ční program p řeshrani ční spolupráce Česká republika – Polská republika PR Polská republika SAPARD Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development Speciální p ředvstupní program pro zem ědělství a rozvoj venkova SFMP Spole čný fond malých projekt ů

60 Prohlášení o využití výsledk ů bakalá řské práce

Prohlašuji, že

- jsem byla seznámena s tím, že na mou bakalá řskou práci se pln ě vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. – autorský zákon, zejména § 35 – užití díla v rámci ob čanských a náboženských ob řad ů, v rámci školních p ředstavení a užití díla školního a § 60 – školní dílo;- beru na v ědomí, že Vysoká škola bá ňská – Technická univerzita Ostrava (dále jen VŠB-TUO) má právo nevýd ěle čně, ke své vnit řní pot řeb ě, bakalá řskou práci užít (§ 35 odst.3);

- souhlasím s tím, že jeden výtisk bakalá řské práce bude uložen v Úst řední knihovn ě VŠB-TUO k prezen čnímu nahlédnutí a jeden výtisk bude uložen u vedoucího bakalá řské práce. Souhlasím s tím, že bibliografické údaje o bakalá řské práci budou zve řejn ěny v informa čním systému VŠB-TUO;

- bylo sjednáno, že s VŠB-TUO, v p řípad ě zájmu z její strany, uzav řu licen ční smlouvu s oprávn ěním užít dílo v rozsahu § 12 odst. 4 autorského zákona;

- bylo sjednáno, že užít své dílo, bakalá řskou práci, nebo poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠB-TUO, která je oprávn ěna v takovém p řípad ě ode mne požadovat p řim ěř ený p řísp ěvek na úhradu náklad ů, které byly VŠB-TUO na vytvo ření díla vynaloženy (až do jejich skute čné výše).

V Ostrav ě, 30. dubna 2009

……………………………. Blanka K říbková Adresa trvalého pobytu studenta: Petra Bezru če 292 747 62 Mokré Lazce

61 Seznam p říloh

Příloha č. 1: Vý čet euroregion ů v EU Příloha č. 2: Stru čná charakteristika euroregion ů v ČR Příloha č. 3: Mapa Euroregionu Silesia Příloha č. 4: Území spadající do programu CIP INTERREG IIIA ČR-PR Příloha č. 5: Mapa území OPPS ČR-PR 2007-2013 Příloha č. 6: Srovnání Fondu mikroprojekt ů INTERREG IIIA a Fondu mikroprojekt ů OPPS ČR–PR 2007 – 2013 Příloha č. 7: Zkušenosti obce Bolatice s dotacemi a projekty Příloha č. 8: Fotodokumentace z akcí projektu ,,Prohloubení spolupráce ob čan ů a spolk ů družebních vesnic Bolatice ( ČR) a Rudy Wielki (Polsko)“

62 Příloha č. 1: Vý čet euroregion ů v EU

Zem ě Název euroregionu Eurégion Transcanal, Eurégion Meuse-Rhin, Belgie Euregio Schedemond Belasica, Nestos-Mesta Euroregion Bulharsko Nis-Skopje-Sofia Euroregion, známy jako Euroregion Eurobalkans Euroregion Šumava, Euroregion Egrensis, Euroregion Krušnoho ří, Euroregion Silesia, Euroregion Silva Nortica, Euroregion Gacensis, Česká republika Euroregion T ěšínské Slezsko, Euroregion Bíle Karpaty, Euroregion Beskydy, Euroregion Pomoraví, Euroregion Prad ěd, Euroregion Labe, Euroregion Nisa. Dánsko , Baltic Sea Seven Islands Cooperation Euregio Pskov-Livonia, Finnish-Estonian Cooperation “3+3”, Estonsko Helsinki-Tallin Euregio, Baltic Sea Seven Islands Cooperation Harju County, Peipsi Centre for Transboundary Cooperation Euregio Karelia, Finnish-Estonian Cooperation “3+3”, Helsinki- Tallin Euregio, Finnish Regional Councils, The North Calotte Council, The Kvarken Council, The Mittnorden Committee, The Finsko Islands Committee, The Tornio River Valley Council, Regional Council of Southwest Finland, The Harju County, Baltic Sea Seven Islands Cooperation Conférence Franco-Germano-Suisse du Rhin Supérieur, EuRegio SaarLorLuxRhin, Euregio Schedemond, Regio TriRhena, Rives- Francie Manche Region or Euroregion East Sussex/ Seine Maritime/ Somme Irsko Itálie Regio Insubrica, Regio Friuli Venezia Kypr Euroregion Baltic, Euregio Pskov-Livonia, Euroregion Saule, Litva Euroregion Country of Lakes Euroregion Sesupe, Nordic Council of Ministers Nordic Council of Ministers, Euroregion Nemunas, Euroregion Lotyšsko Baltic, Euroregion Bartuva, Euroregion Country of Lakes, Euroregion Sesupe, Euroregion Saule Lucembursko EuRegio SaarLorLuxRhin The , West Pannonia Euroregion, Danube- Ma ďarsko Drava-Sava, Danube-Kris-Mures-Tizsa (DKMT) Ister-Granum Eurorégion Malta Ems Dollart Region, Euroregio Rhein-Maas-Nord, Euroregio Maas- Rhein, Baltic Sea Seven Islands Cooperation , EuRegion Saar-Lor- Lux Rhein, CIMAB (Community of Interests Breisgau, central Alsace), Freiburger Regiogesellschaft, Euregio Salzburg- Berchtesgadener, Land/Traunstein, Inn-Salzach-EuRegio, EURegio Německo Pomerania, EuRegion Spree Neisse-Bober nebo EuroRegion Neisse, EuroRegio Egrensis, EuroRegion pro Europa Viadrina , EuroRegion Elbe-Labe, EuroRegion Erzgebirge, EuroRegion Krusnohory, Euregio Bayerischer Wald Böhmerwald, Regio TriRhena, Oberrheinkonferenz

Eems-Dollard Regio, Euregio, Euregio-Rijn-Waal,Euregio Rijn- Nizozemsko Maas-Noord, Euregio Maas-Rijn, Benego, Euregio Benelux- Middengebied, Euregio Scheldemond Nysa Nisa Neisse Euroregion, Karpacki (Carpathian) Euroregion, Sprewa-Nysa-Bobr (Spree-Neisse-Bober) Euroregion, Pro Europa Viadrina Euroregion, Tatry (Tatra) Euroregion, Bug Euroregion, , Glacensis Euroregion, Niemen (Nieman) Polsko Euroregion, Euroregion Sesupe, Euroregion Śląsk Cieszy ński (Cieszyn /Tesin), Euroregion Silesia, Euroregion Pradziad, Euroregion Beskidy , Euroregion Dobrala, Euroregion Puszcza Piałowieska Portugalsko Euregio Bayerischer Wald-Böhmerwald-Sumava, Euregio Inn- Salzach , Euregio Salzburg-Berchtesgadener Land-Traunstein, Euregio Via Salina, Euregio Weinviertel/ Sudmahren/ Westslowakei, Euregio Inntal, Euregio Zugspitze-Wetterstein- Karwendel, Europaregion Tirol-Südtirol-Trentino, Euregio West Rakousko Nyugat Pannonia, Euregio Steiermark-Slowenien, Euregio Silva Nortica, Internationale Bodenseekonferenz IBK, Euregio Raetia Nova, Euroregio Allgäu-Ausserfern-Kleinwalsertal/Bregenzerwald, ARGE Kärnten-Slowenien, Europaregion Bratislava – Brünn - Györ - Sopron- Eisenstadt – Wien - St.Pölten Carpathian Euroregion known as Carpathian Foundation, Danube- Rumunsko Kris-Mures-Tizsa (DKMT), Euroregion Danube 21, Siret-Prut- Nistru, Upper Prut, Lower Danube Řecko Euroregion Belasica, Nestos-Mesta, Prespa/Ohrid Euroregion Euroregion Tatry, Carpathian Euroregion, Euroregion Pomoravie, Euroregion Beskydy, Euroregion Bílé-Biele Karpaty, Euroregion Slovensko Váh-Dunaj-Ipel, Euroregion Ipel’-Ipoly, Euroregion Neogradiensis, Euroregion Slaná-Rimava, Euroregion of Podunajský Trojspolok, Euroregion Kras, Ister-Granum Eurorégion Slovinsko Euroregio Steiermark - Slovenija Eurorégion Languedoc-Roussillon/Midi-Pyrénées/Comunidad Špan ělsko Autónoma de Catalunya Barents Euro-Arctic Council, The Tornedalen Council , The Kvarken Council, The Central Northern Committee, ARKO in the Švédsko Arvika/Konsvinger region, stfold-Bohuslän, and Southwestern Skåne, Baltic Sea Seven Islands Cooperation, Euroregion Saule Rives-Manche Region or Euroregion East Sussex/ Seine Maritime/ Velká Británie Somme Zdroj:http://www.coe.int/t/e/legal_affairs/local_and_regional_democracy/areas_of_work/transfrontier_co -operation/euroregions/List_of_Euroregions.asp#TopOfPage, 2009; vlastní úprava

Příloha č. 2: Stru čná charakteristika euroregion ů v ČR

Euroregion Nisa

Euroregion Neisse-Nisa-Nysa je první spole čensky uznanou formou přeshrani ční spolupráce ve st řední a východní Evrop ě založenou 21. 12. 1991 rámcovou dohodou Euroregionu Nesse-Nisa-Nysa na česko- polsko-německé hranici. Tento euroregion je rovn ěž prvním euroregionem v České republice. Sídlo je v Liberci.

Euroregion Neisse-Nisa-Nysa je dobrovolné zájmové sdružení n ěmeckých, českých a polských obcí, m ěst, okres ů a dalších samosprávných subjekt ů a jiných institucí působících na daném území. 94 Rozloha euroregionu je 13.254 km² a na českém území je vymezen bývalými okresy: Liberec, Jablonec nad Nisou, Česká Lípa, Semily a část okresu D ěč ín (Šluknovský výb ěžek). Ke konci roku 2007 zde žilo 1.638.216 obyvatel.

Mezi hlavní cíle pat ří zvyšování životní úrovn ě obyvatelstva, rozvoj turistiky a kultury, zlepšení infrastruktury p řesahující hranice a v neposlední řad ě také rozvoj vzájemné spolupráce v otázkách územního plánování.

Euroregion Labe

Euroregion Labe se nachází na hranicích České republiky s Německém, byl založen 24. 6. 1992 rámcovou dohodou Euroregionu Elbe/Labe v Ústí nad Labem. Euroregion se nachází na území České republiky a N ěmecka. Sídlo euroregionu na české stran ě je v Ústí nad Labem na stran ě n ěmecké v Pirn ě.

Na českém území je vymezen bývalými okresy: Ústí nad Labem, Děč ín (bez Šluknovského výb ěžku), části Teplic a Litom ěř ic. Rozloha celého euroregionu činí 5 500 km 2, z toho saská část činí 2 700 km 2 a česká část 2 800 km 2 .

Mezi hlavní priority euroregionu pat ří podpora rozvoje a spolupráce v oblasti územního a regionálního plánování, infrastruktury, životního prost ředí, hospodá řství, prevence před živelnými pohromami, zdravotnictví, dopravy, kultury, cestovního ruchu i vzájemného setkávání ob čan ů v rámci Euroregionu Elbe / Labe.

94 NETOLICKÝ, 2007, s. 27.

Euroregion Krušnoho ří

Euroregion Krušnoho ří se nachází na hranicích České republiky s Německem, byl založen 26. 6. 1992 jako dobrovolné regionální zájmové sdružení m ěst a obcí a jiných právnických osob. Sídlo se nachází v Mostě.

Na českém území je vymezen bývalými okresy: Chomutov, Most, Louny, Teplice a Litom ěř ice. Euroregion se rozprostírá na ploše 5 202 km 2.

Do hlavní činností euroregionu pat ří ekologická obnova krušnohorské oblasti, zlepšování životních a p řírodních podmínek života, budování infrastruktury, rozvoj hospodá řství, rozvoj mezinárodní dopravy, rozvoj kultury, vzd ělanosti, sportu, turistiky a humanitární pomoci, rozvoj ú činných forem spolupráce ve zdravotnictví, p ři nouzových stavech a živelných pohromách a rozvoji komplexního záchranného systému. 95

Euroregion Egrensis

Euroregion Egrensis se nachází na hranici Česká republiky s N ěmeckem, vznikl na základ ě dohody 3. 2. 2003 slou čením t ří pracovních sdružení Euregia Egrensis 96 . Sídlo euroregionu se na české stran ě nachází v Chebu, na stran ě n ěmecké v Marktredwitz.

Na českém území je vymezen bývalými okresy: Karlovy Vary, Sokolov, Cheb a Tachov. Celková plocha, na které se euroregion rozkládá, činí 17 543 km 2 a pokrývá 70 obcí na obou stranách hranice.

Mezi priority euroregionu pat ří snaha o prohlubování a rozvíjení p řátelských vztah ů a podporování všech forem spolupráce mezi všemi m ěsty, obcemi, institucemi, organizacemi a jednotlivci na svém území. Podporuje zejména spolupráci v oblasti cestovního ruchu, láze ňství a turismu, hospodá řství a trhu práce. Doprava, životní prost ředí a zem ědělství, vzd ělávání, kultura a sport, to vše je v rámci euroregionu podporováno. 97

95 http://euroregion.pons.cz/index.php?content=page&id=1. 96 EUREGIO EGRENSIS pracovní sdružení Čechy, pracovní sdružení Bavorsko a pracovní sdružení Vogtlandsko/Západní Krušnoho ří. 97 http://www.euregio-egrensis.org/home.htm.

Euroregion Šumava

Euroregion Šumava se nachází na hranicích České republiky s Německem a Rakouskem. Byl založen 2. 3. 1993 v Českém Krumlov ě jako sdružení Euroregionu Šumava-jihozápadní Čechy. Euroregion tvo ří trilaterální zájmové sdružení obcí, m ěst a vyšších územn ě samosprávných celk ů tohoto Euroregionu. 98 Sídlo české části euroregionu je ve m ěst ě Klatovy.

Na českém území je vymezen bývalými okresy: Český Krumlov, Domažlice, Klatovy, Prachatice a Strakonice. Celková plocha euroregionu má rozlohu 13 272 km 2.

Euroregion se z velké části nachází v chrán ěné krajinné oblasti, a proto se chce stát garantem zachování a zlepšení p řirozených p řírodních podmínek celé oblasti, rozvoje hospodá řství, posílení vzájemné spolupráce a koordinace činností s dalšími regiony, výstavby infrastruktury p řesahující spole čné hranice region ů, za řazení regionu do aktivit EU.99

Euroregion Glacensis

Euroregion Glacensis se nachází na hranicích České republiky s Polskem. Byl založen 5. 12. 1996 smlouvou o založení česko-polského Euroregionu Pomezí Čech, Moravy a Kladska – Euroregion Glacenis v Hradci Králové. Jedná se o nejv ětší česko-polský euroregion s nejdelší spole čnou hranicí. Sídlo euroregionu se na české stran ě nachází v Rychnov ě nad Kn ěžnou a na polské stran ě v měst ě Kłodzko.

Na českém území je vymezen okresy Trutnov, Náchod, Rychnov nad Kn ěžnou, Ústí nad Orlicí, Svitavy, Chrudim, Pardubice, Hradec Králové a Ji čín a části okres ů Šumperk a Jeseník. 100 Rozprostírá se na území 1 726 km 2 a na jeho území žije celkem 1 050 245 obyvatel.

Mezi hlavní cíle euroregionu pat ří nap říklad rozvoj dopravní infrastruktury, zlepšování životního prost ředí, všestranný rozvoj p říhrani čních obcí, rozvoj v oblastech hospodá řství, územního plánování, humanitárních a sociálních oblastí, kultury a sportu.

98 http://www.euregio.cz/euregio/index.php?page=32&lag=&lang=cz&r=22. 99 Tamtéž. 100 http://www.euro-glacensis.cz/new/index.html.

Euroregion Prad ěd

Euroregion Prad ěd se nachází na česko-polské hranici. Byl založen 2. 7. 1997 v Jeseníku rámcovou dohodou o vzniku polsko-českého Euroregionu Prad ěd. Zakládajícími členy na české stran ě jsou Sdružení obcí Bruntálska, Sdružení m ěst a obcí Jesenicka, Sdružení obcí Osoblažska, Sdružení obcí Rýma řovska a Sdružení obcí Vrbenska. 101 Sídlem české části euroregionu je m ěsto Bruntál a polské části m ěsto Prudnik.

Na české stran ě do euroregionu spadají okresy Bruntál a Jeseník. Celý Euroregion Prad ěd se rozprostírá na území o ploše 4 045 km 2. V sou časné dob ě sdružuje euroregion 74 obcí na české stran ě a 36 obcí na polské stran ě.

Činnost euroregionu je zam ěř ená na oblast rozvoje venkova a cestovního ruchu, dopravní infrastruktury a dopravní obslužnosti, podpory podnikání a místní ekonomiky, rozvoje lidských zdroj ů, rozvoje hrani čních p řechod ů a rozvoje program ů prevence kriminality. 102

Euroregion T ěšínské Slezsko

Euroregion T ěšínské Slezsko se nachází na česko-polské hranici v těsné blízkosti Slovenska. Smlouva o regionální spolupráci byla podepsána 22. 4. 1998 Regionálním sdružením česko-polské spolupráce T ěšínského Slezska na české stran ě a Sdružením pro regionální rozvoj a spolupráci ,,Olza“ na polské stran ě. Sídlem české části euroregionu je Český T ěšín.

Na české stran ě je vymezen okresem Karviná a p říhrani ční oblastí okresu Frýdek Místek, celý euroregion se rozprostírá na území o rozloze 1 400 km 2.

Mezi priority euroregionu pat ří nap říklad vým ěna zkušeností a informací p ři rozvoji regionu, spolupráce p ři územním plánování, řešení spole čných zájm ů v oblasti dopravy, komunikací, spoj ů a bezpe čnosti obyvatel, spolupráce v oblasti hospodá řské a obchodní, vzájemná spolupráce záchranných a horských služeb na území euroregionu. 103

101 http://www.europraded.cz/docs/zakladni_informace/statut_ceske_casti_EuP.pdf. 102 Tamtéž. 103 http://euroregion.inforeg.cz/info.htm.

Euroregion Silesia

Euroregion Silesia se nachází na česko-polské hranici. Byl založen 20. 9. 1998 v Opav ě smlouvou o spolupráci pod názvem Euroregion Silesia . Jedná se o nejmladší euroregion na česko-polské státní hranici. Sídlo má na české stran ě v Opav ě a na polské stran ě v měst ě Racibórz.

Na české stran ě do euroregionu spadají okresy Opava, část okresu Ostrava a Bruntál a zčásti také Novoji čínsko. Euroregion se rozprostírá na ploše 2 688 km 2.

V rámci česko-polské spolupráce řeší nap říklad spole čné problémy v oblasti životního prost ředí, podporuje rozvoj turismu a cestovního ruchu v příhrani čním regionu, podporuje spolupráci mezi školami a mládeží po obou stranách hranice, podporuje rozvoj kultury, vzd ělání a sportu v příhrani čním regionu. 104

Euroregion Pomoraví

Euroregion Pomoraví se nachází na hranicích České republiky se Slovenskem a Rakouskem. Byl založen 23. 6. 1999 dohodou o vytvo ření p řeshrani čního sdružení Euroregionu Pomoraví ve slovenské Skalici. Sídlem české části je m ěsto Brno.

Území euroregionu je tvo řeno regiony jižní Moravy, územím Záhorie na Slovensku a rakouským Weinviertel, rozprostírající se na ploše 11 500 km 2. Do české části euroregionu spadají okresy Břeclav, Brno - venkov, Hodonín a Znojmo.

Cílem euroregionu je v duchu p řátelství, vzájemným poznáváním a sbližováním lidí a kultur národ ů z obou b řeh ů Moravy posílit p řeshrani ční spolupráci v oblasti kulturn ě- spole čenských, ekonomických a ekologických aktivit s cílem trvale udržitelného rozvoje tohoto regionu. 105

104 http://www.euroregion-silesia.cz/index2.php?menu=2&file=data/euroregion/stanovy&menu_pod=1. 105 http://www.somjm.cz/euroregion-pomoravi.html.

Euroregion Beskydy

Euroregion Beskydy se nachází na hranicích České republiky se Slovenskem a Polskem. Euroregion byl založen 9. června 2000 ve Frýdku – Místku. Došlo tak k p řidružení české strany, konkrétn ě regionu Beskydy, do již existujícího Euroregionu Beskydy. Vznikl tak historicky první euroregion spojující hranice t ří postkomunistických zemí. 106 Sídlo má ve Frýdku – Místku.

Česká část euroregionu je tvo řena okresy Frýdek – Místek a p říhrani ční části okresu Karviná. Euroregion Beskydy zaujímá plochu o rozloze 4 845 km 2.

Hlavním cílem euroregionu je rozvíjení spole čných aktivit vytvo řených za ú čelem rozvoje regionu a sbližování jeho obyvatel a institucí v příhrani čních oblastech. Jedná se zejména o vým ěnu zkušeností a informací týkajících se trhu práce, regionu a územního plánování. Řeší spole čné problémy v oblastech dopravy, spoj ů, telekomunikací a problémy týkající se ekologie, životního prost ředí a rozvoje cestovního ruchu.

Euroregion Bílé Karpaty

Euroregion Bílé Karpaty se nachází na hranici České republiky se Slovenskem. K jeho založení došlo 30. 7. 2000 ve slovenské Lubin ě zakladatelskou smlouvou Euroregionu Bílé-Biele Karpaty. Sídlem euroregionu na české stran ě je m ěsto Zlín a na slovenské stran ě m ěsto Tren čín.

Českou část euroregionu tvo ří okresy Uherské Hradišt ě, Zlín, Vsetín a část okresu Krom ěř íž, dále n ěkolik obcí okresu Hodonín s mikroregionem Hor ňácko, pat řícím do Jihomoravského kraje. 107 Euroregion zahrnuje území o rozloze 8 609 km 2.

Mezi priority euroregionu pat ří spolupráce v oblastech životního prost ředí, zem ědělství, dopravy, ekonomiky, zdravotnictví, sociální pé če a zejména klade d ůraz na spolupráci s ostatními euroregiony.

106 http://www.euroregion-beskydy.cz/euroregion/index.php?. 107 http://www.risy.cz/euroregion_bile_karpaty_cz.

Euroregion Silva Nortica

Euroregion se nachází na hranicích České republiky s Rakouskem. Byl založen 25. 5. 2002 zakládací dohodou Euroregionu Silva Nortica na spole čném zasedání v Hospodá řském parku České Velenice/ Gmünd. Zakladateli jsou Europaplattform Pro Waldviertel na rakouské stran ě a sdružení Jiho česká Silva Nortica na české stran ě.108 Jedná se o nejmladší český euroregion. Sídlo české části se nachází v m ěst ě Jind řich ův Hradec.

Euroregion Silva Nortica zahrnuje území okres ů Jind řich ův Hradec, České Bud ějovice, Písek a Tábor v Jiho českém kraji. 109 Celková rozloha euroregionu činí 10 639 km 2 .

Základní cíl euroregionu spo čívá v první řad ě v trvale udržitelném rozvoji p říhrani čí, spojování infrastruktury, ochran ě životního prost ředí, podpo ře zem ědělství, rozvoji cestovního ruchu a v neposlední řad ě také v konstruování kvalitních projekt ů a využívání všech možných a dostupných program ů EU.

108 http://www.ersn.cz/. 109 Tamtéž.

Příloha č. 3: Mapa Euroregionu Silesia

Zdroj: http://www.euroregion-silesia.pl/gminy.php; 2009

Příloha č. 4: Území spadající do programu CIP INTERREG IIIA ČR-PR

Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz/index.php?show=000006000014009002; 2009

Příloha č. 5: Mapa území OPPS ČR-PR 2007-2013

Zdroj: http://www.euroregion-silesia.cz/dokumenty/novinky/BrozuraCZ_PL_fin.pdf; 2009

Příloha č. 6: Srovnání Fondu mikroprojekt ů INTERREG IIIA a Fondu mikroprojekt ů OPPS ČR–PR 2007 – 2013

FM INTERREG IIIA Základní aspekty FM OPPS 2007-2013 2004-2006 Podíl FMP z celého 15% 20% programu Finan ční zdroje EU na projekty v Euroregionu 897 551 EUR 5 918 550 EUR Silesia (celkem CZ i PL)* Minimální výše dotace 2 000 EUR 2 000 EUR EU Maximální výše dotace 20 000 EUR 30 000 EUR EU Maximální výše dotace 75% 85% EU v % Maximální výdaje 40 000 EUR 60 000 EUR projektu Přísp ěvek státního ne ne rozpo čtu ČR** Zálohové financování** ne ne Zp ůsobilost výdaj ů na ano, ale pouze u projekt ů ne přípravu** s dotací nad 10 000 EUR Používaná m ěna CZK / PLN EUR Podoba žádosti o Webová aplikace elektronická žádost ELZA dotaci/platbu BENEFIT Investi ční projekty ne ano Povinný Lead Partner princip pro projekty ne ne z FM Administrátor FM český / polský sekretariát český / polský sekretariát v Euroregionu Silesia Euroregionu Silesia Euroregionu Silesia Odpov ědnost za česká / polská strana česká strana Euroregionu administraci FMP Euroregionu Silesia Silesia*** v Euroregionu Silesia * jedná se o finan ční zdroje ur čené na projekty žadatel ů po ode čtení finan čních prost ředk ů ur čených na administraci Fondu mikroprojekt ů. ** týká se českých žadatel ů. *** dle Lead Partner principu (Princip vedoucího partnera). Zdroj: http://www.euroregion- silesia.cz/index2.php?menu=3&file=data/programy/cil3_fond_mikroprojektu&menu_pod=3; 2009; vlastní úprava

Příloha č. 7: Zkušenosti obce Bolatice s dotacemi a projekty

Částka Rok p řid ělení Poskytovatel Název projektu (EUR) prost ředk ů dotace Výstavba byt ů 27,741 1999 MMR ČR Program obnovy Rekonstrukce zámeckého parku 8,065 2000 venkova Program obnovy Rozší ření nového h řbitova 8,065 2000 venkova Projekt na rekonstrukci místních 103,226 2001 SAPARD Test komunikací v obci Informa ční systém – zp řístupn ění Program obnovy 10,967 2001 ve řejného internetu venkova Vzd ělávání starost ů Hlu čínska pro Program obnovy 3,161 2001 přípravu žádostí o dotace venkova Projekt na prohloubení spolupráce družebních vesnic Bolatice ( ČR) a 3,226 2001 Phare CBC Rudy (Polsko) Dotace ze Výstavba domu s pe čovatelskou 270,968 2001-2002 státního fondu službou rozvoje bydlení Rekonstrukce cyklostezky a podpora turistického ruchu mikroregionu 51,613 2002 SAPARD Hlu čínska Výstavba protipovod ňové hráze č. 4, Dotace z MŽP 96,129 2000-2002 7, 8 ČR Dotace z MMR Rekonstrukce koupališt ě 254,839 2003 ČR Oprava místních komunikací – 117,645 2003 SAPARD sou část opat ření proti povodním Rekonstrukce koupališt ě 11,2 mil. K č 2004 MMR ČR Prohloubení spolupráce družebních 3,249 EUR 2006 INTERREG IIIA vesnic Bolatice ( ČR) a Rudy (PL) Dopravní dostupnost turistických Národní program objekt ů v obci Bolatice – p ředpoklad 252 277 EUR 2005 – 2006 Phare 2003 rozvoje cestovního ruchu Výstavba p řístupových komunikací Národní program k pozemk ům pr ůmyslové zóny v 258 110 EUR 2005 - 2006 Phare 2003 obci Bolatice Přístupové komunikace k 3,4 mil. K č 2007 MMR ČR podnikatelským subjekt ům Zdroj:Interní materiály obce Bolatice, 2009; vlastní úprava

Příloha č. 8: Fotodokumentace z akcí projektu ,,Prohloubení spolupráce ob čan ů a spolk ů družebních vesnic Bolatice ( ČR) a Rudy Wielki (Polsko)“

Zdroj: Interní materiály obce Bolatice, 2009; vlastní úprava