Univerzita Palackého V Olomouci Filozofická Fakulta Katedra Historie
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra historie Disertační práce Král-konvertita Panovnická konverze Augusta Silného a její reflexe v saském veřejném prostoru především mezi dvěma luteránskými jubilei (1717/1730) Mgr. Iveta Coufalová 2021 Prohlašuji, že jsem předkládanou disertační práci vypracovala samostatně na základě uvedených pramenů a literatury. V Řevnicích dne 15. 3. 2021 Mgr. Iveta Coufalová ABSTRAKT Tato práce zabývá tím, jak náboženská konverze (od luteranismu ke katolicismu) panovníka Augusta Silného, saského kurfiřta (1694–1733) a polského krále (1697– 1733), vstupovala prostřednictvím tištěných spisů do veřejného prostoru, jak v něm působila a případně jak se jejím prostřednictvím utvrzovala některá fakta, jež se následným dlouhodobým recipováním proměnila ve „stereotypy“. Konkrétně se tato práce interdisciplinární formou diskurzivních analýz vybraných klíčových bodů (v období mezi dvěma luteránskými jubilei 1717 a 1730) věnuje tomu, jak byla konverze Augusta Silného vnímána dobovou veřejností v Saském kurfiřtství, resp. jak byly zdejší záležitosti spojené s konfesními otázkami recipovány především prostřednictvím publikačních aktivit převážně luteránských duchovních (nábožensky vzdělavatelná literatura, kontroverze, tištěná kázání aj.) a rovněž prostřednictvím transferu idejí, zbožnosti (recepce osobností Jana Husa a Jana Nepomuckého) a komemorace. Základní otázka výzkumu zněla, jak se konverze saského panovníka prezentovala v letech 1717–1730 ve veřejném prostoru, resp. jak byl obecně vnímán obraz konverze v saském veřejném prostoru a v jakých kontextech se objevoval, zda byl využíván a jaké komunikační prostředky v uvedených slovesných zpracováních autoři využívali. ABSTRACT Augustus the Strong (1670−1733), the Elector of Saxony and the nominal leader of the Corpus Evangelicorum, converted to Catholicism in June 1697 and was elected the King of Poland (Augustus II) thereafter. This thesis deals with how his religious conversion entered the public space through printed controversies or sermons, how it worked and possibly how it confirmed some facts, which subsequently turned into “stereotypes” through subsequent long-term repetition. Specifically, this work deals with the interdisciplinary form of discursive analyzes of selected key points (in the period between the two Lutheran anniversaries 1717 and 1730) on how the conversion of Augustus the Strong was perceived by the contemporary public in the Electorate of Saxony, respectively how local issues related to confessional issues were interacted mainly through the publishing activities of the Lutherans (Erbauungsliteratur/literature of edification or religious educational literature; controversy; printed sermons, etc.) and also through the transfer of ideas, piety (reception of John Huss and John Nepomucene) and commemoration. The aim of the present research was how the conversion of the monarch was presented in the years 1717–1730 in public space, resp. how the image of conversion was generally perceived in the Saxon public space and in what contexts it appeared, whether it was used and what means of communication were used by the authors in the mentioned literary/published processing. Minulost je královna bytí... Emil Hakl, Umina verze (Praha 2016) Text představuje naprostý výmysl klamně se blížící historické realitě tak jako sama historie. Malcolm Bradbury, Bořitel dějin (Praha 2016, úvodní část: Na vysvětlenou) Obsah Poděkování 1 Úvod: Otázky – metodologický přístup – struktura práce 4 Ediční/jazyková poznámka 12 1. „Ja, ich will. – Ich glaube und bekenne…“: Panovnická konverze, August Silný a historiografie 13 1.1 Panovnické konverze: specifika a historiografický výzkum 16 1.2 Král-konvertita August Silný v historiografii 22 1.3 Král-konvertita na seznamu 33 2. Na okraj Lutherova jubilea (1717): Konverze následníka, „protestant interest“ a kontroverzní literatura 42 3. Husa – labuť – kohout: Vražda, obavy z rekonverze a sociální amnézie (20. léta 18. století) 53 3.1 „… přec přišli tak žalostně o život“: Vrah-konvertita, zavražděný kněz a Jan Hus 53 3.2 Ecclesia triumphans Dresdensis Následník-konvertita, chrám a výzva k rekonverzi Saska: Jan Nepomucký v luteránských Drážďanech 63 3.3 „On nic zlého neudělal“: Panovnická konverze a příběh luteránské komunity 80 4. „Nejlaskavější matka národa“ a saský „Lustlager“ (1730) 91 4.1 Nejen o nadějích kladených v prince-konvertitu: Christiane Eberhardine v rozhovoru „z říše mrtvých“ (1727/1730) 92 4.2 Druhá jubilejní limita: 1730 aneb Namísto Augsburgu Zeithain? 115 Závěr 127 Zkratky 132 Prameny a literatura 133 Summary 167 PODĚKOVÁNÍ Román Moon Tiger oceňované britské spisovatelky (a vystudované historičky) Penelope Lively1 začíná odhodlaným prohlášením: „Píšu dějiny světa.“2 Hlavní postava románu, Claudia Hampton, tak na sklonku svého života, který tráví v péči nemocničního personálu, vykřičí na celý svět to, co se jí odehrává v hlavě: „dějiny světa a zároveň s nimi i ty své“ sepisuje v imaginativní sekci svého ducha. Když jsem knihu četla, až mi zatrnulo, jak autorka přesně a živě zachytila proces „imaginativního psaní“, tedy přemýšlení o tom, jak výklad písemně pojmout. Současně to byl jeden z funkčních impulzů, jež vedly k tomu, že jsem se navzdory nepřízním i pochybnostem dokázala soustředit a shrnout svůj dosavadní výzkum o Augustu Silném a o tom, jaký vliv měla jeho konverze ke katolicismu na saské, resp. luteránské prostředí a jak zde byla recipována. Musela jsem výrazně zúžit časové vymezení – v následujících kapitolách se věnuji převážně období mezi lety 1717 a 1730. Věřím ale, že výzkum, který jsem po celé doktorandské studium vedla a jenž byl mnohem širší – zahrnoval celé období Augustovy vlády obzvláště z pohledu tzv. zájmu protestantismu (protestant interest) –, se jednak otiskl i do stávajícího zúženého výběru a jednak že se mi podaří ho ještě rozvést v rámci postdoktorandské činnosti, obzvláště až se opět otevřou hranice a režim archivů se snad opět vrátí k běžnému provozu. „Dějiny světa Augusta Silného“ prizmatem panovnické konverze jsou sondou do pestré pramenné základny saského konfesijního života (obzvláště v Drážďanech a při kurfiřtském dvoře) v první třetině 18. století. Výpovědní hodnotu těchto pramenů (nábožensky vzdělavatelná literatura, dobová publicistika, pamflety ad.), jež se k tomuto fenoménu vztahují, jsem poznávala postupně – a to především v rámci 1 Penelope Lively (nar. 1933) vystudovala historii na oxfordské St Anneʼs College. Historii se explicitně ve svých literárních počinech nevěnovala, ačkoliv postavy jejích děl se k dějinným událostem cítily „připřaženy“ (hitched). Její kniha Moon Tiger (1987), která naopak ze zkušenosti člověka s historickým vzděláním vychází, získala literární Bookerovu cenu a o třicet let později „byl [tento] román vybrán jako nejlepší kniha osmdesátých let v rámci jubilejní Golden Man Booker Prize za padesát let.“ Tak shrnula působení autorky anglistka Milada Franková v předmluvě „Malé příběhy velkých dějin“ k českému vydání: Penelope LIVELY, Měsíční tygr, Brno 2019, s. 7–10. 2 P. LIVELY, Mesíční tygr, s. 11. 1 projektů a grantů – IGA (v několika ročnících) a GA ČR.3 Mohla jsem se jich zúčastnit díky otevřenému a vstřícnému přístupu Katedry historie FF UP, jež se mi stala během několika let mého intenzivního doktorandského období druhým domovem – možnost být součástí přátelského a tvůrčího prostředí raně novověké sekce KHI pro mě znamená odborně, pracovně i osobně velkou radost a odměnu. Ráda bych zde proto poděkovala svému školiteli prof. Mgr. Jaroslavu Millerovi, MA, Ph.D., který se nezalekl, když jsem ho s nápadem na doktorské studium na KHI FF UP oslovila a následně nechtěně trápila odkládaným odevzdáním textu; doc. Mgr. Radmile Prchal Pavlíčkové, Ph.D., že mě nezanechala napospas poryvům neznámého prostředí poté, co se můj školitel stal rektorem UP, a že jsem díky její trpělivosti a dlouhým inspirativním debatám mohla proniknout do hájemství výzkumu konfesijní problematiky; svým skvělým kolegyním (a snad mohu říci i přítelkyním) Mgr. Hance Jadrné Matějkové, Ph.D., Mgr. Hance Ferencové, Ph.D., a Mgr. et Mgr. Michaele Antonín Malaníkové, Ph.D., za radostná setkávání a nejednu motivační radu; vedení katedry – doc. Mgr. Janu Stejskalovi, MA, Ph.D., doc. Mgr. Antonínu Kalousovi, MA, Ph.D., doc. PhDr. Michaelu Viktoříkovi, Ph.D. – a prof. PhDr. Janě Burešové, CSc., jež koordinovala závěrečné zkoušky, kteří nade mnou v různých fázích mé byrokratické nedůslednosti, resp. elektronické nezkušenosti nezlomili onu pomyslnou hůl. Velké díky patří také Markétě Peřinové, jejíž připravenost, vynalézavost a nadhled (navíc korunovaný nekompromisním humorem) v řešení nejrůznějších administrativních nástrah mě nepřestanou fascinovat. Můj dík patří i kolegům a kolegyním z redakce NLN, a obzvláště ĎaSu – téměř dvacetiletá každodenní interakce s nejniternější prací s textem je značně zavazující, až svazující; a také z oddělení nederlandistiky Ústavu germánských studií FF UK, kde jsem vždy našla nejen zázemí pro debaty přesahující rámec saského, konfesního i 3 Podpora specifického výzkumu na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci realizovaného díky podpoře Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR: Konfesijní kultura mezi středověkem a moderní dobou – posílení mezinárodního výzkumu na Katedře historie FF UP (CZ.1.07/2.3.00/20.0192), dále projekty Na „druhé“ straně. Konverze a její role v raně novověké společnosti (IGA_FF_2015_042), Společnost v historickém vývoji od středověku po moderní věk (IGA_FF_2015_032 a IGA_FF_2017_017),