Projekt je spolufinancován z prost ředk ů Evropské unie Evropského fondu pro regionální rozvoj „Investice do Vaší budoucnosti.“

Dota ční titul: Opera ční program p řeshrani ční spolupráce Cíl 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007-2013 Název projektu: Problematika živin a sinic v nádrži Skalka. Číslo projektu 002

ZÁV ĚRE ČNÉ VYHODNOCENÍ CELÉHO PROJEKTU

OBJEDNAVATEL: POVODÍ OH ŘE , STÁTNÍ PODNIK BEZRU ČOVA 4219, 430 03 CHOMUTOV

ZHOTOVITEL: SDRUŽENÍ FLOS-AQUAE, Kunešova 6, 643 00 Brno

JMÉNA ZPRACOVATEL Ů: Doc. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc., Ing. Eliška Maršálková, Ph.D. MVDr. P řemysl Mikula, Ph.D. RNDr. Lenka Šejnohová Ph.D. Mgr. Daniel Jan čula

DATUM ZPRACOVÁNÍ: ŘÍJEN 2009

2

Projekt je spolufinancován z prost ředk ů Evropské unie Evropského fondu pro regionální rozvoj „Investice do Vaší budoucnosti.“

OBSAH

1. Cíle ...... 4 2. Zdroje a studie, které komentuje tato zpráva ...... 4 3. Bilancování živin pro oblast bavorského povodí Oh ře ...... 5 4. Inventarizace zdroj ů živin v povodí nádrže Skalka a v jejím okolí ...... 7 5. Studie proveditelnosti technologického mok řadu...... 12 6. Separace rekrea čních zón na nádrži Skalka ...... 14 7. Hodnocení ú činnosti aplikace p řípravk ů pro omezení masového rozvoje sinic ...... 15 8. ZÁV ĚRY A DOPORU ČENÍ...... 17

3

Projekt je spolufinancován z prost ředk ů Evropské unie Evropského fondu pro regionální rozvoj „Investice do Vaší budoucnosti.“

1. Cíle Cílem této zprávy je vyhodnotit aktivity a jednotlivé podprojekty projektu z programu INTERREG IV České republiky a Svobodného státu Bavorsko „Problematika živin a sinic v nádrži SKALKA“ , vybrat z nich podstatné informace a komentovat je. V záv ěru je nastín ěno doporu čení dalších aktivit.

2. Zdroje a studie, které komentuje tato zpráva Pro sepsání vyhodnocení bylo využito jako podkladů následujících zpráv:

• Problematika živin a sinic v nádrži SKALKA – monitoring mezokosmových pokus ů na VD SKALKA (Hygienické a ekologické laborato ře Cheb a.s.) – 68 stran, p řílohy: Příloha č.1 - Protokoly z vyšet ření vod a zprávy a protokoly z vyšet ření sediment ů z volné plochy; P říloha č.2 - Protokoly z vyšet ření vod z mezokosmových pokus ů – jarní část; P říloha č.3 - Protokoly z vyšet ření vod z mezokosmových pokus ů – letní část .

• Vyhodnocení p řípravk ů pro omezení masového rozvoje sinic v nádrži Skalka. Sdružení Flos Aquae, říjen 2009, 33. str.

• Bilancování živin pro oblast bavorského povodí Oh ře (GeoTeam Gesellschaft für angewandte, Geoökologie und Umweltschutz mbH) – 61 stran, p řílohy: Příloha 1 - Přehledný polohopisný plán povodí; Příloha 2 - Stav makrophyt a phytobentosu; Příloha 3 - Vnos fosforu do vodstva čisti čkami; Příloha 4 - Vnos dusíku do vodstva čisti čkami; Příloha 5 - Rozmíst ění ochranných pásem a niv; P říloha 6 - Eroze na polních plochách a na plochách s travnatým porostem; Příloha 7- Obsah dusi čnan ů v pr ůsakové vod ě; Příloha 8 - Opat ření na polních plochách.

• Inventarizace zdroj ů zne čišt ění na české stran ě. Studie proveditelnosti technologického mok řadu a separace rekrea ční zóny (Aquatest a.s.) – 91 stran, přílohy: P říloha č. 1 – Mapa – Situace; P říloha č. 2 – Sumarizace objekt ů s číslem popisným / eviden čním; P říloha č. 3 – Sumarizace vodních ploch; P říloha č. 4 - Mapy půdních blok ů a díl ů; P říloha č. 5 – Orienta ční náklady na zneškodn ění odpadních splaškových vod v povodí VD Skalka

4

Projekt je spolufinancován z prost ředk ů Evropské unie Evropského fondu pro regionální rozvoj „Investice do Vaší budoucnosti.“

3. Bilancování živin pro oblast bavorského povodí Oh ře V rámci projektu z programu INTERREG IV České republiky a Svobodného státu Bavorsko bylo provedeno bilancování fosforu (P) a dusíku (N) v bavorském díl čím povodí vodní nádrže Skalka. Hodnocení odnosu živin z Bavorské části povodí realizovala firma GeoTeam , která provádí od roku 1992 každý podzim p řes 200 p ůdních odb ěrů v oblastech ochranných pásem pitné vody m ěst Hof, Marktleuthen, , Wunsiedel, , Waldershof a obce Röslau. Zpráva je zpracována velmi pe čliv ě a zp ůsobem, který je v N ěmecku obvyklý. Bilan čně přinesla zpráva informace o zdrojích živin. Významnou částí zprávy je také informace o možnostech nápravných opat ření Zem ědělství a lesnictví zaujímají zhruba po polovin ě plochy ve výzkumné oblasti, která má rozlohu 609 km², a ve které žije p řibližn ě 84.000 obyvatel. Pr ůměrná hustota dobytka dosahuje 0,8 velké dobyt čí jednotky na ha zem ědělsky užité plochy. A čkoliv v roce 1999 zde byl ješt ě nadbytek P, je od té doby bilance P negativní. Co se týká N, byl pr ůměrný nadbytek z let 1988 až 2007 zredukován ze 101 na 40 kg N/ha za rok. Předpokladem dalšího snížení vnosu živin do vod je ujasn ění a zhodnocení nejr ůznějších zp ůsob ů zne čišt ění vod živinami. Za tímto ú čelem byly vedle výsledk ů z výzkumných projekt ů použity také údaje z modelu MONERIS (Modelling Nutrient Emissions in River Systems). Tento model umož ňuje výpo čty množství P a N, které jsou vnášeny do vody v pr ůměrném roce a sice odd ělen ě podle bodových zp ůsob ů zanášení (komunální čistírny, separa ční a smíšené systémy, pr ůmyslové čisti čky a malé čisti čky) a podle plošných zp ůsob ů zanášení (depozice, eroze, odplavení, drenáže a spodní voda). Za p ředpokladu srovnatelných podklad ů dat je model MONERIS schopný a ú činný nástroj k hodnocení nejr ůzn ějších povodí pop ř. sledovaných oblastí. Bodové vnosy P do vodstva čistírnami a deš ťovou vodou z osídlených oblastí podle modelu MONERIS dosahují v pr ůměrném roce 7 t (Oh ře) a 11 t (Reslava). Tato skute čnost odpovídá podílu 27% (Oh ře) a 46% (Reslava) na celkovém odnosu P. Obecní čisti čky vod se podílí na t ěchto odnosech ze t ří čtvrtin. Pokud se zohlední po čet napojených obyvatel, dosahuje ro ční odnos P v díl čím povodí řeky Oh ře 0,35 kg na obyvatele, v díl čím povodí řeky Reslavy 0,27 kg na obyvatele, což je podobná úrove ň. Difúzní (plošné) vnosy P do vodstva, ke kterým dochází p ředevším zem ědělskou činností, dosahují podle modelu MONERIS v pr ůměrném roce 19 t (Oh ře) a 13 t (Reslava). Tato skute čnost odpovídá podílu 73% (Oh ře) a podílu 54% (Reslava) na celkovém odnosu. V souvislosti s jednotlivými zp ůsoby vnosu lze pozorovat následující rozdíly:

1. Do Oh ře se dostává P p ředevším v rozpušt ěné form ě spodní vodou, p řičemž eroze a odplavení hrají pouze zanedbatelnou roli. Nadpr ůměrný je také podíl z drenáží - 12%. Obzvláš ť v horním toku řeky Oh ře se nachází mnoho bývalých mok řin a rašeliniš ť, které byly v pr ůběhu arondace a úprav pozemk ů odvodn ěny a jsou v dnešní dob ě zem ědělsky využívány. Zredukování humusu, ke kterému došlo na základ ě t ěchto činností, nízká hodnota pH a p římé napojení t ěchto ploch na koryta řek vede k relativn ě vysokým vnos ům

5

Projekt je spolufinancován z prost ředk ů Evropské unie Evropského fondu pro regionální rozvoj „Investice do Vaší budoucnosti.“

P do vody.

2. Do řeky Reslavy se dostává polovina P erozí a další t řetina odplavením. Tato skute čnost je podmín ěna vyšší náchylností orné p ůdy k erozi, p řičemž tato p ůda je často také p římo napojena na hydrografickou sí ť (p říloha 6). Spodní voda má tedy jako zp ůsob zanášení na základě vyšší schopnosti p ůdy zadržování živin minimální význam, podíl množství vnos ů živin z drenáží lze zanedbat. Bodové vnosy N do vodstva čistírnami a deš ťovou vodou z osídlených oblasti podle modelu MONERIS dosahují v pr ůměrném roce 55 t (Oh ře) a 126 t (Reslava). Tato skute čnost odpovídá podílu 13% (Oh ře) a 21% (Reslava) na celkovém odnosu N. Obecní čisti čky vod se podílí na t ěchto odnosech ze čty ř p ětin. Pokud se zohlední po čet napojených obyvatel, dosahuje ro ční odnos N v díl čím povodí řeky Oh ře 1,9 kg na obyvatele, v díl čím povodí řeky Reslavy 1,7 kg kg na obyvatele, což je podobná úrove ň. Difúzní (plošné) vnosy N do vodstva, ke kterým dochází p ředevším zem ědělskou činností, dosahují podle modelu MONERIS v pr ůměrném roce 382t (Oh ře) a 466 t (Reslava). Tato skute čnost odpovídá podílu 87% (Oh ře) a podílu 79% (Reslava) na celkovém odnosu N. V obou díl čích povodích se dostávají t ři čtvrtiny tohoto odnosu do koryt spodní vodou. Ke zbylému odnosu dochází p ředevším odplavením a drenážemi, eroze a depozice mají zanedbatelnou roli. Ro ční celkové množství z bodových a z plošných vnos ů kolísá ve sledovaných oblastech mezi 0,6 až 0,9 kg P/ha pop ř. mezi 15 až 19 kg N/ha, vycházejíc z jejich celkové plochy. Celoplošné celkové vnosy z bodových a plošných zdroj ů do tok ů řek ve výzkumné oblasti se nacházejí u P 12% pod bavorským pr ůměrem a u N 18% pod bavorským pr ůměrem, což dokumentuje dosavadní snahy všech ú častník ů. Budoucí rozvoj bude záležet na agrárn ě-politických rámcových podmínkách. Zm ěna klimatu se bude dle studie negativn ě projevovat vyšší erozivitou silných deš ťů a horším využitím hnojiv v suchých letech. Proto by p ředevším v zem ědělství m ěla být realizována vhodná opat ření v oblastech obhospoda řování, hnojení a techniky. Protože jsou zásahy v první řad ě nutné u P, jsou ve zpráv ě popsána a byla vybrána odpovídající opat ření s nejvyšší p ůsobností a efektivností náklad ů. Tato opat ření jsou podrobn ě popsána a proto zde uvádíme jen základní myšlenky: K nejd ůležit ějším opat řením, která by se m ěla realizovat v povodí nad nádrží Skalka celoplošn ě, pat ří upušt ění od dalších p řeorání ploch s travnatým porostem stejn ě jako zakládání zelených pruh ů na polních plochách s p římým napojením na hydrografickou sí ť. Jako druhá priorita by m ělo následovat pokud možno celoro ční zatravn ění polních ploch v díl čím povodí řeky Reslavy, které jsou ohroženy erozí. V bývalých rašelinných oblastech v díl čím povodí řeky Oh ře by m ělo jako druhá priorita následovat nepřetržité využívání travnatých ploch. V celém povodí nad nádrží by kromě toho m ěly být p řem ěněny ješt ě stávající polní plochy v oblastech, které jsou ohroženy povodn ěmi, v plochy s trvalým travnatým porostem. Na polních plochách s minimální schopností zadržování vody je nutné usilovat o zlepšení osevního postupu v kombinaci s vápn ěním p ůdy a s extenzivním p ůdním obd ěláváním. Ke snížení ztrát P pod plochami s travnatými porosty p řispívá v první řad ě injektáž mo čů vky a bezorebná obnova ploch s travnatým porostem, stejn ě jako demontáž drenáží. Ve studii je uvedeno, že dopl ňkov ě budou na základ ě regionálních zvláštností p ředstavena 6

Projekt je spolufinancován z prost ředk ů Evropské unie Evropského fondu pro regionální rozvoj „Investice do Vaší budoucnosti.“

konkrétní doporu čení pro oblasti vodního hospodá řství a lesnictví. Zde je významná oblast další spolupráce, která by m ěla zaznít na spole čném seminá ři o nádrži Skalka. Na základ ě již stávajících dobrých čistících výkon ů komunálních čistíren jsou opat ření v této oblasti chápana jako bezprioritní a omezují se na zlepšení pr ůběhu jejich provozu. P ři realizaci komunálních rozvojových plán ů, které se týkají vodstva, má prvo řadý význam zajišt ění a ochrana, pop ř. znovuobnovení funk čních niv. Jako neodkladné, i když až dlouhodob ě ú činné opat ření je chápána přem ěna les ů ve vhodné smíšené lesy. Za pozornost stojí p ředevším zp ůsob navrhovaných řešení a opat ření v zem ědělství a lesnictví – nejde o rozsáhlé „Komplexní pozemkové úpravy“, ale v principu organiza ční opat ření zp ůsobu obd ělávání polí a hospoda ření v krajin ě. Nelze p řehlédnout výrazný rozdíl mezi záv ěry studie na české a bavorské stran ě pokud jde o zdroje zne čišt ění fosforem . Zatímco na území ČR je záv ěr, že dominantní zdroje P jsou komunální zdroje, pro Oh ři na bavorské stran ě platí, že bodové zdroje vnáší 7 tun P/rok a plošné zdroje 19t/rok !!! Přesto platí, že je stále co zlepšovat, navíc odnos živin bude v budoucnu citlivý i pro ekonomiku zem ědělství.

4. Inventarizace zdroj ů živin v povodí nádrže Skalka a v jejím okolí Studie nazvaná „Problematika živin a sinic v nádrži Skalka“ - Inventarizace zdroj ů zne čišt ění na české stran ě (Aquatest a.s.) je velmi podrobn ě zpracována z hlediska charakteristiky povodí na území ČR a bodových zdroj ů zne čišt ění. Jak je ze studie patrné nádrž se s problematikou rozvoje vodního kv ětu a v této souvislosti i s problematikou živin potýká již od svého vzniku. Plošné a bodové zdroje zne čišt ění v povodí VN Skalka lze rozd ělit do n ěkolika skupin, které jsou ve studii řešeny samostatn ě.

1. Zne čišt ění z komunálních odpadních vod - vypoušt ěné do vod povrchových - vypoušt ěné do vod podzemních 2. Zne čišt ění odpadními vodami z kritických objekt ů (restaurace, výrobní areály atd.) 3. Zne čišt ění z vodních nádrží - transport látek b ěhem roku v běžném rybochovném provozu - transport zne čišt ění v pr ůběhu vypoušt ění a výlovu 4. Plošné znečišt ění zem ědělskou činností na orné p ůdě a trvalých travních porostech

Do povodí VN Skalka zasahují správní obvody sedmi obcí, které dohromady čítají 19 místních částí obcí. Z mapových podklad ů a z procentuálního vyjád ření ploch části obce je patrné, že zásadními obcemi jsou Aš, , Cheb, Libá a Pomezí nad Oh ří. Z mapových podklad ů studie a z údaj ů uvedených v části Inventarizace zdroj ů zne čišt ění vyplývá, že v ětšina osídlení je situována k VN Skalka, k jejímu bezprost řednímu okolí. K nádrži p řiléhají v ětšinou rozsáhlé chatové rekrea ční osady. Další osídlení je situováno na

7

Projekt je spolufinancován z prost ředk ů Evropské unie Evropského fondu pro regionální rozvoj „Investice do Vaší budoucnosti.“

soutok Libského potoka a Vlastislavského potoka (obec Libá). Po čet trvalých obyvatel byl odhadnut na 2911, v oblasti je však d ůležitý zdroj z rekrea čních objekt ů, které jsou využívány cca z 30% po celou sezonu. (celkový po čet rekrea čních objekt ů – 717 nezahrnuje obecní část Libá vybavenou ve řejnou kanalizací). Studie však neuvádí, jak účinn ě je z těchto vod odstran ěn fosfor a proto doporu čujeme v další fázi projektu zahrnout tyto lokality do monitoringu. Odevzdaná studie řeší velmi p řehledn ě jednotlivé potenciáln ě nebezpe čné lokality, které mohou být zdrojem fosforu pro nádrž Skalka. Zde je p řehled situace t ěch nejd ůležit ějších: Lokalita Špitálský vrch má vodovod, ale není v sou časné dob ě odkanalizována a odpadní vody jsou akumulovány v bezodtokých jímkách, p řípadn ě jsou svád ěny do septik ů. Lokalita Cheb - Vrbenského je napojena ve řejnou kanalizací na kanalizaci m ěsta Cheb, která je nefunk ční a bude vyžadovat rekonstrukci, v ětšina objekt ů vypouští odpadní vody do septiku, z kterého jsou odpadní vody vypoušt ěny do podmoku. Ve studii je navrženo lokalitu Špitálský vrch napojit na ve řejnou kanalizaci m ěsta Cheb tlakovou kanalizací. Jednotlivé nemovitosti u VN Skalka (Lod ěnice) napojit na ve řejnou kanalizaci v Koželužské ulici. Lokalita Cheb – Vrbenského je sice v sou časné dob ě napojena na kanalizaci, ale vzhledem k nutnosti napojení dalších objekt ů rodinných dom ů, objektu Myslivny a objektu Kerberus Security s.r.o., bude nutné provést rekonstrukci kanaliza ční stoky vedoucí k sídlišti. Dále je ve studii hodnocena místní část Skalka , která byla rozd ělena na dv ě samostatné lokality – Skalka I. a Skalka II. V obou lokalitách se nachází zástavba rekrea čních objekt ů a trvale obývaných rodinných dom ů. Mnohé rekrea ční objekty jsou postupn ě p řestavovány do podoby trvale obydlených objekt ů. Vodovod je k dispozici v rekrea ční sezon ě. V místní části Skalka není v sou časnosti vybudován systém kanalizace pro ve řejnou pot řebu. Odpadní vody od obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách, odkud se vyvážejí na zem ědělsky využívané pozemky, p řípadn ě na ČOV Cheb. Jako technické řešení je navržena u lokality Skalka I. a II. v souladu se schváleným PRVKKK výstavba p řipojení na kanaliza ční sí ť m ěsta Cheb. Bude nutno pohlídat, aby tato stavba pat řila mezi d ůležité a byla realizována. Další oblastí v blízkosti nádrže je místní část Cetnov , která je v sou časné dob ě napojena na skupinový vodovod a částe čně je zde zásobování ze studní, v obecní části Cetnov není vybudován systém kanalizace pro ve řejnou pot řebu. Lokalita Cetnov I. má charakter rekrea ční oblasti, proto je navrženo jako řešení individuální odkanalizování – žumpy. Lokalita Cetnov II. je trvaleji osídlená, proto studie navrhuje vybudování centrální ČOV s technologii s vysokou ú činností odstra ňující P c. Oblast Bříza (454 - 466 m n.m.) je v sou časné dob ě částe čně zásobena pitnou vodou z domovních studní. Vydatnost a kvalita vody v těchto studních není známa. Čtyři bytové jednotky jsou zásobeny vodou z vodovodu Cetnov. Obecní část B říza nemá v sou časnosti vybudovaný systém kanalizace pro ve řejnou pot řebu. Odpadní vody od obyvatel jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na zem ědělsky využívané pozemky a na ČOV do Chebu. Vzhledem k charakteru zástavby studie navrhuje individuální likvidaci odpadních vod v žumpách. Po zkušenostech z jiných oblastí doporu čujeme tento zp ůsob likvidace namátkov ě kontrolovat formou kopií doklad ů o zaplacení. Pro rekrea ční areál je možné uvažovat septik s pískovým filtrem. Lokalitu B říza Statek je možno odkanalizovat pouze tlakovou kanalizací k VN Skalka. Jelikož by toto řešení bylo neúm ěrn ě nákladné, jsou navrženy pro 4 bytové domy kapacitní septik s pískovým filtrem a do čišťovací ko řenovou čistírnou. Alternativou by byly i malé domovní čistírny

8

Projekt je spolufinancován z prost ředk ů Evropské unie Evropského fondu pro regionální rozvoj „Investice do Vaší budoucnosti.“

Místní část Hůrka (522 - 536 m n.m.) je v sou časné dob ě zásobena pitnou vodou z vodovodu pro ve řejnou pot řebu, který má ve správ ě obec Libá. Vzhledem k roztroušenosti zástavby byla místní část pro pot řeby této studie rozd ělena na 3 samostatné lokality – Lužná, H ůrka, Dobrošov. V místní části H ůrka – lokalita H ůrka je v sou časnosti vybudován systém kanalizace pro ve řejnou pot řebu. Odpadní vody od obyvatel jsou kanaliza čním řadem DN 150 a délkou 1200 m svedeny do septiku. V lokalit ě H ůrka studie navrhuje rekonstrukci stávajícího septiku a intenzifikaci na ČOV (ČOV s provzdušn ěním - mikrobublina). Stávající kanaliza ční řad DN 150 délky 1200 m bude zachována a budou napojeny odpadní vody a budou svedeny na ČOV. V lokalit ě Lužná navrhuje studie zachováni systému likvidace odpadních vod v bezodtokých jímkách. Je nutné provést jejich revizi a p řistoupit p řípadn ě k rekonstrukcí jímek nebo výstavb ě nových. V lokalit ě Dobrošov budou odpadní vody stále individuáln ě likvidovány v bezodtoké jímce. Město Libá – je v sou časné dob ě zásobena z větší části z vodovodu pro ve řejnou pot řebu (ve správ ě CHEVAK Cheb a.s.), zbytek obce pitnou vodou z domovních studní. V obci Libá je vybudován systém kanalizace pro ve řejnou pot řebu. U stávající ČOV bude nutné v budoucnu do řešit odstra ňování fosforu. Podkladem pro rozhodnutí, zda-li je to nutné by bylo vhodné monitorovat Libský potok pod vypoušt ěcím místem zejména v ukazateli fosfor. Místní část Táborská se nachází cca. 1,5 km jižn ě od místní části Hazlov. Zástavba je venkovského typu. Více jak polovina nemovitostí slouží k trvalému bydlení. V lokalit ě se nacházejí 2 zem ědělské areály. Obec Hazlov – místní část Táborská je v sou časné dob ě zásobena pitnou vodou z domovních studní. Táborská nemá v sou časnosti vybudovaný systém kanalizace pro ve řejnou pot řebu. Odpadní vody od obyvatel jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na zem ědělsky využívané pozemky. Vzhledem k izolovanosti a velikosti lokality Táborská není investi čně a provozn ě výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanaliza ční sí ť. Proto bude nezbytné zajistit rekonstrukci stávajících nebo výstavbu nových akumula čních jímek pro zachycování odpadních vod. Veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovat na čistírn ě odpadních vod obce Hazlov. Místní část Polná se nachází cca. 2 km západn ě od místní části Hazlov. Zástavba je v této lokalit ě siln ě roztroušená, je v sou časné dob ě zásobena pitnou vodou z domovních studní. Lokalita Polná nemá v sou časnosti vybudovaný systém kanalizace pro ve řejnou pot řebu. Odpadní vody od obyvatel jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na zem ědělsky využívané pozemky. Vzhledem k roztroušenosti zástavby v lokalit ě Polná není investi čně a provozn ě výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanaliza ční sí ť. Proto bude nezbytné zajistit rekonstrukci stávajících nebo výstavbu nových akumula čních jímek pro zachycování odpadních vod a veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovat na čistírn ě odpadních vod obce Hazlov. Obec Pomezí nad Oh ří – místní část Pomezí nad Oh ří se nachází na pravém b řehu vodní nádrže Skalka. V lokalit ě Pomezí je situována spíše zástavba trvalého bydlení s minimem rekrea čních objekt ů. V lokalit ě Pomezí – T ůně p řevažují rekrea ční objekty. Obec je v sou časné dob ě zásobena pitnou vodou z vodovodu pro ve řejnou pot řebu, který má ve správ ě CHEVAK Cheb,a.s. Obec nemá v sou časnosti vybudovaný systém kanalizace pro ve řejnou pot řebu. Odpadní vody od obyvatel jsou zachycovány v bezodtokých jímkách. Spolu s výstavbou ČOV bude vybudována kanaliza ční sí ť pro napojení maxima nemovitostí. Bude

9

Projekt je spolufinancován z prost ředk ů Evropské unie Evropského fondu pro regionální rozvoj „Investice do Vaší budoucnosti.“

napojena i lokalita Pomezí T ůně. Obec Pomezí nad Oh ří – místní část Hrani čná má rekrea ční objekty i objekty trvalého bydlení (RD), jejichž po čet nar ůstá. Místní část Hrani čná (465 - 488 m n.m.) je v sou časné dob ě zásobena pitnou vodou z vodovodu pro ve řejnou pot řebu, který má ve správ ě CHEVAK Cheb a.s. Obec je p římo napojena na p řívodný řad DN 300 z prameništ ě Bavory do Chebu. Obecní část Hrani čná nemá v sou časnosti vybudovaný systém kanalizace pro ve řejnou pot řebu. Odpadní vody od obyvatel jsou zachycovány v bezodtokých jímkách. Lokalita Pomezí – Hrani čná bude napojena na kanaliza ční sí ť Pomezí nad Oh ří ukon čenou obecní ČOV. Do doby výstavby kanalizace a ČOV budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovány na čistírn ě odpadních vod m ěsta Chebu.

Město Cheb – místní část Podho ří se nachází v těsné blízkosti vodní nádrže Skalka. Podho ří je zejména rekrea ční oblast. Místní část Podho ří je z v ětší části rekrea ční osadou, která je zásobena pitnou vodou z vodovodu Bavory. Autokemp a další rekrea ční chaty jsou zásobovány z místního prameništ ě. Lokáln ě jsou využívány i domovní studny. Místní část Podho ří nemá v sou časnosti vybudovaný systém kanalizace pro ve řejnou pot řebu. Odpadní vody od obyvatel jsou zachycovány v bezodtokých jímkách. Vzhledem k tomu, že se jedná o zna čně využívanou rekrea ční oblast je ve studii navrženo ve výhledu p řipojení celé lokality na kanaliza ční sí ť m ěsta Cheb. Do té doby budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách a likvidovány na čistírn ě odpadních vod města Cheb. Zde ale doporu čujeme zam ěř it kontrolní činnost také na to jak a kam jsou septiky vyváženy. Ve studii byla provedena velmi detailní inventarizace stavebn ě evidovaných nemovitostí (nemovitosti s číslem popisným, p řípadn ě eviden čním), v četn ě dohledání vlastník ů všech nemovitostí a bylo provedeno vyhodnocení druhu zástavby v jednotlivých lokalitách. Studie uvádí výb ěr objekt ů, jež mohou produkovat vyšší množství odpadních vod, nebo mohou jinak výrazn ěji zat ěžovat nutriety povrchové p řípadn ě podzemní vody p ři infiltraci odpadních vod.

Sumarizace kritických objekt ů se soust ředila na stavby, jež jsou trvale v provozu, nebo podléhají provozu v letní sezón ě. Název objektu Lokalita Statek - Špitálský vrch Špitálský vrch Hotel a restaurace Stein Skalka I. Restaurace U Havlí čků Cetnov I. Restaurace – Cetnov II. Cetnov II. Pension Statek Cetnov Cetnov II. Rekrea ční st ředisko České pošty Cetnov II. Rekrea ční st ředisko B říza Bříza Pivnice U Závory Pomezí Restaurace U P řístavu Pomezí Prodejna Alkohol-Cigarety Pomezí Nightclub - Eden Pomezí INGO Casino Pomezí Pomezí - T ůně 10

Projekt je spolufinancován z prost ředk ů Evropské unie Evropského fondu pro regionální rozvoj „Investice do Vaší budoucnosti.“

Hrani čná – bytové domy Pomezí - Hrani čná Autokemp K řížový Kámen Podho ří Restaurace - ob čerstvení Podho ří Restaurace U Pepana Podho ří

Inventarizace zne čišt ění z vodních nádrží V hodnoceném povodí je 138 vodních ploch v četn ě VN Skalka. D ůležité jsou rybochovné nádrže. Soustava na Lesním potoku zahrnuje cca 20 rybník ů, z nichž 13 nejv ětších a z hlediska chovu ryb a ovlivn ění toku nejd ůležit ějších, je ve vlastnictví nejv ětšího chovatele regionu, spole čnosti České rybá řství, s.r.o. – v sou časné dob ě provozuje spole čnost Rybá řství Mariánské Lázn ě, s.r.o. V p řípad ě dalších krok ů v zlepšení stavu v nádrži Skalka doporu čujeme s rybníká ři aktivn ě komunikovat ( množství fosforu můžou významn ě zhoršovat i zlepšovat). Druhá skupina rybník ů leží na Libském a Vlastislavském potoce. Nádrže jsou lokalizovány ve v ětší vzdálenosti a nejedná se tedy o klasickou rybniční soustavu. Rybníky jsou ve vlastnictví spole čnosti České rybá řství, s.r.o., obce Libá a Státního statku Jene č, který je momentáln ě v likvidaci a n ěkolika soukromých vlastník ů. Jde tedy o rozt říšt ěnou strukturu a doporu čujeme zde v další fázi projektu zam ěř it monitoring na zdroje fosforu. Vzhledem k faktu, že rybníky ležící v povodí VN Skalka není možno, vzhledem k absenci podklad ů, řešit individuáln ě, byla vypracována pravidla Správné rybníká řské praxe , jež by provozovatel ům nádrží m ěla pomoci najíst konsensus mezi pot řebami hospodá řského chovu a požadavky na udržení čistoty vod. Zp ůsob rybá řského obhospoda řování polointezifika čních rybník ů je založen na efektivním využívání jejich p řirozené produk ční schopnosti, to znamená, že rybí obsádky by m ěly být voleny tak, aby s použitím pouze nezbytných intenzifika čních zásah ů p řetrvávala ve vodním prost ředí dostate čná nabídka p řirozené potravy. P řirozená potravní nabídka v rybníku by m ěla pokrýt prakticky veškerou pot řebu živo čišných bílkovin pro ryby a v kombinaci s efektivním přikrmováním rostlinnými krmivy by m ěl být dosažen p ředpokládaný (plánovaný) p řír ůstek. Přikrmování na dopln ění živo čišných bílkovin nebo tuk ů by m ělo být omezeno pouze jakožto kondi ční opat ření, tj. rozkrmení nebo dokrmení pl ůdku. Relativní krmný koeficient by nem ěl přesáhnout hranici 2,5 u násad a tržních ryb a u pl ůdku 5. Vysazování obsádek by m ělo být provád ěno pouze na aktuální kubaturu rybník ů. Ve studii jsou rozepsána opat ření realizovaná v rámci správné rybníká řské praxe, kde mezi Dlouhodobá opat ření je po čítáno se snížením vnosu nutrietu p řítokem z povodí. Zde by mohl být potenciál spolupráce, pokud je to myšleno vážně. Mezi středn ědobá opat ření je za řazeno odbah ňování a úprava morfologie dna nádrže, obnova litorálu. Zde je nutno zd ůraznit, že sou částí procesu odbahn ění musí být i obnova a rozší ření rybni čního litorálu . Bude-li toto opat ření realizováno, výrazn ě zlepší trofické podmínky v povodí a musí být podporováno!!! Krátkodobá opat ření jsou veškeré úkony spojené s chovem na dané nádrži v jedné sezón ě. Jedná se zejména o systém aplikace krmiv a hnojiv a dalších dodávaných látek. Veškeré aplikace musí vycházet z rozbor ů a detailního vyhodnocení chemismu rybni čního ekosystému. Zde by m ěla pracovní skupina projektu obnovy nádrže Skalka vstoupit do aktivní komunikace s rybníká ři a pravideln ě dokladovat, zda se tak skute čně hospoda ří a spolupráci posunout vzájemnou podporou aktivit na st ředn ědobá opat ření 11

Projekt je spolufinancován z prost ředk ů Evropské unie Evropského fondu pro regionální rozvoj „Investice do Vaší budoucnosti.“

(odbahn ění, rozší ření litorál ů,) která mají schopnost zadržet živiny.

Plošné zne čišt ění ze zem ědělských zdroj ů Při inventarizaci potenciálních zdroj ů ze zem ědělské pěstitelské činnosti se ve studii vycházelo p ředevším ze skute čnosti, že pramenná hrani ční oblast české části povodí je zalesn ěna a VD Skalka m ůže být tedy negativn ě ovlivn ěna p ředevším p řiléhajícími bloky zem ědělských pozemk ů. Na základ ě prvotního posouzení možného vlivu na p řehradu se inventarizace soust ředila na obalovou zónu v ší ři 1 km od VD Skalka. Z mapových podklad ů vyplývá, že zem ědělské pozemky mají svažitost do 3˚. Eroze na t ěchto pozemcích je tedy nepravd ěpodobná. Je patrné, že v ětšina pozemk ů je za řazena do kultury travní porosty. Z dlouhodobé znalosti povodí nádrže není znám p řípad, že by došlo k erozivním smyv ům p ůdy z okolních zem ědělských pozemk ů do nádrže. P ůdní bloky využívané jako orná p ůda jsou od b řehu vodní nádrže vždy odd ěleny travním porostem, lesním pozemkem nebo zástavbou. V mnohých p řípadech je b řeh tvo řen skalním podložím. Pro detailn ější vyhodnocení potenciálních soust řed ěných odtok ů, které souvisí s erozí, bude vhodné zpracovat samostatnou studii nebo protierozní plán. Zkušenosti s tímto typem projekt ů má p ředevším Výzkumný ústav meliorací a ochrany p ůdy, Zbraslav.

I p řes skute čnost, že se nejedná o svažité pozemky, je d ůležité, aby zem ědělské subjekty hospoda řily tak, aby byl minimalizován jakýkoliv negativní vliv zem ědělské činnosti na VN Skalka. To znamená, že je vhodné, aby subjekty postupovaly zcela v souladu se zásadami Správné zem ědělské praxe . Zde upozor ňujeme, aby byl kladen d ůraz více než na dusi čnany, p ředevším na odnos částic a fosforu a to také p ři pé či o statková hnojiva a hospodárné nakládání s hnojivy obsahujícími fosfor. Povodí VN Skalka není v sou časné dob ě za řazeno do zranitelné oblasti a zásady správné zem ědělské praxe jsou pro hospoda řící subjekty tedy dobrovolné. V další fázi projektu by bylo vhodné realizovat pro srovnatelnost obdobný typ studie jako na bavorské stran ě, kde jsou precizn ě rozebrány nejen zdroje živin z agroekosystém ů a lesních ploch, ale také nápravná opat ření pro zamezení odnosu živin a částic z půd do vody.

5. Studie proveditelnosti technologického mok řadu Studie byla realizována firmou Aquatest a.s. Technologický mok řad je termín pro m ělkou vodní nádrž hojn ě zarostlou emergentní (p řípadn ě i submerzní) vegetací, která je doprovázena bohatým rozvojem autotrofních nárost ů. Pro funkci t ěchto mok řad ů je zcela zásadní specifické zatížení fosforem a zatížení hydraulické, z něhož pak vyplývá také proporce objemu a plochy mezi daným mok řadem a vlastní nádrží, jíž má mok řad sloužit. Mok řad je zvažován v přítokové části VN Skalka, kde je navrženo p řehrazení v míst ě přemost ění. Mok řad by byl tvo řen p říb řežní oblastí zdrže, konkrétn ě do hloubky 1 m. V příb řežní oblasti zdrže bude provedena výsadba vyšších vodních rostlin (rákos obecný, chrastice rákosovitá atd.). Odstra ňování fosforu v mok řadu je dle studie p ředpokládáno ukládáním do vrstvy sedimentu, která vznikne z odumřelé biomasy rostlin. U VN Skalka lze v horní části nádrže p ředpokládat nárazový p řísun písku až št ěrku, který by

12

Projekt je spolufinancován z prost ředk ů Evropské unie Evropského fondu pro regionální rozvoj „Investice do Vaší budoucnosti.“

byl schopen výrazn ě snížit objem p ředzdrže a zlikvidovat vysazenou makrovegetaci. Pro podrobné vyhodnocení není k dispozici dostatek údajů. Dominantní p řísun P do VN Skalka p řítokem je 4-8 g/m2/rok. Zde byl jako ur čující rozpoznán vliv bodových zdroj ů, tedy p ředevším odpadních vod z měst a obcí. Do nádrže přite če cca 12-24 t P/rok. V případ ě, že bude sníženo množství P na p řítoku (u nejv ětších ČOV limitní koncentrace pro P celkový 0,5 mg.l -1 , pro menší ČOV 1,0 mg.l -1, pak lze po čítat s poklesem P na p řítoku na o cca 1/3-1/2 na 8,5 t za rok. Studie po čítá s tím, že schopnost retence fosforu pomocí mok řadu v temperátní zón ě se pohybuje na hodnotách 1g P/m2/rok. To je však pr ůměr za rok. Navíc v případ ě sklízení biomasy lze zvýšit tuto hodnotu na 2-4g/m2/rok (Vymazal a Kröpfelová, 2008; Schulz a kol., 2009). Sezónní pr ůběh koncentrací P a PO 4-P na p řítoku do nádrže je typický vysokými koncentracemi v lét ě, jež dosahují pravideln ě zhruba trojnásobku koncentrací nacházených v zimním období. V klí čovém období, kdy dochází k rozvoji sinic kv ěten- červenec je retence mok řadem až 40-50% (Audet et al. 2009). V moderních technologických mok řadech je d ůležité je fixaci P nezakládat na jediné metod ě, ale na jejich kombinaci!!! Studie dále uvádí, že letní zvýšená retence P m ůže pozitivn ě p řisp ět ke kvalit ě vody v nádrži v suchých letech s nízkými pr ůtoky, ovšem za zvýšených pr ůtok ů p ředzdrž P nezachytí, p říp. část zachyceného P m ůže být (v místech bez vegetace) resuspendována a vyplavena do vlastní nádrže a retence P bude z řeteln ě v záporných hodnotách. Tento stav by následn ě znamenal jednozna čnou eliminaci p řínos ů p ředzdrže za zbytek letního období daného roku. Ano, toto je problém všech p ředzdrží, ale jsme p řesv ědčeni, že je zárove ň nutné se zam ěř it p ředevším na snížení pr ůtok ů p ři p řívalových deštích z povodí nad nádrží. Důležitá je spolupráce s německou stranou na obnov ě meadows a meandr ů (re- meandering and reducing the flow capacity, Kronvang, B., Hoffmann C.C. 2009) - nutné hledat opat ření blízká p řírod ě, stovky let v krajin ě osv ědčená tak, aby se navrátilo řádné udržení vody v krajin ě.. Bez spolupráce s německou stranou je rizikové stav ět wetlands. Přívalové dešt ě jsou realitou dneška a lze o čekávat zvyšování jejich frekvence i v budoucnosti. Návrh mok řadu VD Skalka po čítá se zvýšeným rozsahem p říb řežních porost ů, není tedy brán jako mok řad v pravém smyslu na základ ě skute čnosti, že ve hloubce v ětší než 1 m nelze předpokládat p řítomnost vodní vegetace: na rostliny z vody vyno řené (emergentní, tzv. helofyta) je hloubka p říliš velká a pono řená vegetace (submerzní) zde nebude mít vyhovující podmínky (málo sv ětla, hodn ě nerozpušt ěných látek). Na VD Skalka byly navrženy t ři varianty mok řad ů: Var 1. 83,6ha, pr ům.hl.2,8m a zdržením 5,2dny. Var 2. 64,1ha, pr ům.hl.2,3m a zdržením 3,2dny. Var 3. 14,6ha, pr ům.hl.1,3m a zdržením 0,4dny. Ve nejrozsáhlejší variant ě s dobou zdržení 5,2 dny byla vypo čtena pr ůměrná ú činnost odstran ění P zhruba 14-17%. Hodnotu sice lze jak je uvedeno ve studii zvýšit r ůznými intenzifika čními opat řeními až na zhruba čty řnásobek, studie však dodává, že pro praktické aplikace na VN Skalka však nep řipadají v úvahu. Doporu čujeme svolat na toto téma 13

Projekt je spolufinancován z prost ředk ů Evropské unie Evropského fondu pro regionální rozvoj „Investice do Vaší budoucnosti.“

workshop. Studie nepo čítá s tím, že jde o pr ůměrné číslo za rok a že v dob ě, kdy je to klí čové pro rozvoj sinic, je retence P funk čním mok řadem s makrovegetací 40-50%. Navíc, jak uvádí studie - opat ření na bavorské stran ě prokazují stále snižující se trend koncentrací P a pokud by vybudování mok řadu navazovalo na radikální omezení emisí P v povodí nádrže, mohl by p řínos vybudovaného mok řadu výrazn ě nabýt na významu. Literatura citovaná v této části: Audet, J., Kronvang, B. et al. (2009): Nutrient retention in the restored riparian areas along Lyngbygaards River, Denmark. Kronvang, B., Hoffmann C.C. (2009): Depositon of sediment, carbon and nutrients along a restored river and floodplains in Denmark.

6. Separace rekrea čních zón na nádrži Skalka Jednou možností, jak zajistit zvýšený turistický ruch v oblasti VD Skalka je vytvo řit tzv. separované rekrea ční zóny pro koupání, které by i v dob ě p řekro čení hygienického limitu v okolní vod ě sinicemi umožnily rekrea ční vyžití návšt ěvník ů. P ři řešení tohoto projektu bylo navrženo celkem 7 tzv. koupacích zón. Tyto zóny musí spl ňovat n ěkolik obecných podmínek: Musí být odd ěleny nepropustnou hrází tak, aby mohla být udržována stálá úrove ň hladiny nezávisle na manipulaci s vodou ve VN Skalka, a musí být vybaveny za řízením umož ňujícím napoušt ění a vypoušt ění vody. Kóta koruny hráze musí být tak vysoko, aby byla s velkou pravd ěpodobností vylou čena možnost, že do prostoru koupací zóny pronikne za běžných povod ňových vodních stav ů p řelitím voda z vlastní nádrže. Vým ěna vody s „mate řskou“ nádrží musí být minimální, omezená na dopl ňování zrát výparem, p řípadn ě ztrát po případném od čerpání kalu či hladinového povlaku. Napoušt ění by se muselo provád ět na ja ře (duben až za čátek kv ětna), kdy ve vod ě není přítomno inokulum sinic. Další dopl ňování vody b ěhem letní sezóny musí být omezeno na minimum, dopl ňovaná voda by m ěla být ošet řena vhodným p řípravkem nap ř. Al koagulantem. Každou z variant lze doplnit jednorázovou nebo opakovanou aplikací koagulant ů na bázi Al (odstran ění P z vodního sloupce do sedimentu), p řípadn ě dalším vhodným zásahem. Ze zprávy také vyplývá, že pro jednorázové ošet ření by bylo nutno po čítat s následujícími finan čními prost ředky • Malé m ělké zóny – jednorázové ošet ření 10-20 tis. K č, • Malé hluboké zóny – jednorázové ošet ření 40-70 tis. K č, v některých letech možnost dopl ňkových opat ření, nebo i vynechání aplikace. • Velké zóny – jednorázové a velmi pravd ěpodobn ě jediné ošet ření 490-530 tis. K č, neintenzivní „údržba“ ekosystému. Zóny lze rozd ělit na „malé“ – zóny 1- 5 a „velké“ – zóny 6 a 7. Z malých zón lze ješt ě vy členit t ři „m ělké“ – zóny 1-3 a dv ě „hluboké“ – zóny 4 a 5. Jednotlivé koupací zóny by mohly být umíst ěny v lokalitách: autokemp Podho ří (koupací zóna č. 1); nad obcí Pomezí nad Oh ří (koupací zóna č. 2); B říza (zóna č. 3); Cetnov II (koupací zóna č. 4); Cetnov I ( č. 5); velká zóna mezi Cetnovem I. a Skalkou ve variantách (koupací zóna č. 6 a č. 7)

14

Projekt je spolufinancován z prost ředk ů Evropské unie Evropského fondu pro regionální rozvoj „Investice do Vaší budoucnosti.“

Výstavba separovaných rekrea čních zón je podle studie firmy Aquatest technicky možná, ale ekonomicky velmi náro čná. Se stanoviskem se nedá než souhlasit, ale je pot řeba uvést širší souvislosti. P ředpokládáme, že finance, vynaložené na samotnou výstavbu separovaných zón, by byly jednorázové. S čast ějšími investicemi by se muselo po čítat p ředevším na údržbu a případnou korek ční aplikaci koagulantu b ěhem léta. Ty by z řejm ě dosahovaly n ěkolik desítek tisíc v případ ě ošet ření m ělkých a malých zón, stovek tisíc pak u velkých zón . V další fázi projektu doporu čujeme realizovat ekonomické hodnocení jednotlivých zón, které by po čítalo pom ěr mezi náklady spojenými s výstavbou a údržbou koupacích zón a p říjmy z oživení turistického využití území, p římého (vstupné) a nep římého p řijmu regionu (související služby a dan ě) od návšt ěvník ů a rekreant ům, kte ří by tyto lokality za čali vyhledávat.

7. Hodnocení ú činnosti aplikace p řípravk ů pro omezení masového rozvoje sinic Metody pro potla čení masového rozvoje sinic byly testovány ve t řech nezávislých experimentech. První experiment probíhal v mezokosmech v období červen – červenec 2009, druhý experiment v dob ě od srpna do zá ří 2009. Cílem t ěchto pokus ů bylo srovnat ú činnost níže uvedených metod a p řípravk ů pro přímé omezení vodního kv ětu sinic ve vodním sloupci . Třetí nezávislý experiment probíhal na tzv. volných plochách – neohrani čených a od okolní vody neodd ělených místech VD Skalka. Cílem t ěchto experiment ů bylo p ředevším odzkoušet aplikaci p řípravk ů na reálných, pevným zp ůsobem neohrani čených lokalitách a zjistit jejich vliv na parametry sediment ů, související s omezením rozvoje sinic (obsah organických látek, živin, infekceschopného inokula apod.) Všechny metody byly hodnoceny a porovnávány s kontrolními (referen čními) variantami, které nebyly ošet řeny žádným p řípravkem a nacházely se v těsné blízkosti ošet řených míst (a ť už v případ ě mezokosm ů či pokusu na „volných plochách“). Od p ůvodního zám ěru hodnotit veškerá data prost řednictvím statistických metod jsme upustili. Hlavním d ůvodem je nízký po čet opakování – maximáln ě t ři opakování v mezokosmech ošet řených p řípravky. U volných ploch nebyly aplikace opakovány v ůbec. Z našeho pohledu je mnohem d ůležit ější v této problematice v ěnovat se hlavn ě výb ěru a interpretaci kontrolních lokalit, které jsou pro tento typ hodnocení naprosto klí čové (vzhledem k jejich zna čné variabilit ě, která je v přírodních nádržích zcela b ěžná).

V experimentálních mezokosmech byly testovány následující p řípravky a metody: 1) DonauPAC Venezia ( Vysoce bazický polyaluminium chlorid) - Donauchem-Urseta s.r.o. 2) Aquaclean (biologický p řípravek s obsahem nepatogenních mikroorganism ů, inertním nosi čem a podp ůrnými látkami) - G-servis Praha spol. s. r.o. 3) PAX 18, Síran hlinitý - Kemwater ProChemie s.r.o. 4) Čisti č bio jezírek (Bakterie a enzymy, dopln ěné o cukr ) - PROXIM s.r.o. 5) Je čná sláma - Jaroslav R ůži čka - EnviKv

15

Projekt je spolufinancován z prost ředk ů Evropské unie Evropského fondu pro regionální rozvoj „Investice do Vaší budoucnosti.“

Na volných plochách byly testovány následující metody: 1) Aquaclean (biologický p řípravek s obsahem nepatogenních mikroorganism ů, inertním nosi čem a podp ůrnými látkami) - G-servis Praha spol. s. r.o. 2) Čisti č bio jezírek (Bakterie a enzymy, dopln ěné o cukr ) - PROXIM s.r.o. 3) Je čná sláma - Jaroslav R ůži čka - EnviKv

Finální záv ěry z hodnocení jednotlivých p řípravk ů a metod 1) Výsledky z aplikace firmy DONAUCHEM-URSETA s.r.o. sice nenazna čují, že by aplikací přípravku byly znateln ě zm ěněny chemické či fyzikální parametry vody, které by mohly mít negativní vliv na biotu nádrže Skalka, ale zárove ň neprokázaly ani jasný a dlouhodobý ú činek na koncentraci sinic v mezokosmech. 2) Z řejm ě díky vyšší dávce hliníku byl ú činek aplikace firmy KEMWATER PROCHEMIE sro. v ětší než v případ ě p ředchozí firmy. P ředevším v druhém mezokosmovém experimentu (srpen 2009) se projevil silný ú činek hliníku v koagulaci fytoplanktonu z vodního sloupce, který trval minimáln ě jeden m ěsíc . P ři aplikaci takovéto dávky do celého objemu nádrže Skalka, by však v nejhorším p řípad ě mohla aplikace skon čit až toxickými projevy u vodních obratlovc ů. Z preventivního hlediska by p ři aplikacích podobných látek do nádrží nem ělo pH klesnout pod hodnotu 5,5 (pH v srpnových pokusech kleslo v mezokosmech na hodnotu 5,2). 3) V podstat ě pozitivní výsledky kazí p řítomnost m ědi v přípravku Aquaclean firmy G- SERVIS sro. (prokázán i rozborem sedimentu za ú čelem stanovení m ědi), která znehodnocuje veškeré výsledky dosažené v tomto experimentu Z tohoto d ůvodu nemá smysl Aquaclean hodnotit jako biologický p řípravek. 4) I když nebyl pozitivní vliv p řípravku firmy Proxim s.r.o. na chemismus sediment ů zcela jasn ě prokázán, p řípravek m ěl vliv na po čet bun ěk sinic jak v sedimentu (celkový po čet bun ěk sinice Microcystis byl snížen o cca 15 - 20%), tak i ve vodním sloupci v jednom ze dvou mezokosmových experiment ů (srpnové pokusy) a na volné ploše. Experiment z června naopak dopadl zcela opa čně, podporou r ůstu sinic. V každém p řípad ě jde o zajímavý prost ředek, který by m ěl být dále testován. 5) Výsledky je čné slámy p ři zvoleném zp ůsobu aplikace nenazna čily, že by sláma p ůsobila jako algicidní prost ředek v mezokosmových experimentech. Neosv ědčila se však ani p ři „ošet ření“ sediment ů na volné ploše. V této souvislosti je ale dobré p řipomenout, že aplikace slámy je vždy řešena jako preventivní, mající vliv cyanostatický, nikoliv cyanocidní (tedy v dob ě nástupu vodního kv ětu, nikoli v dob ě kdy už je vodní kv ět pln ě rozvinut).

Finální zhodnocení realizace experiment ů Na záv ěr považujeme za vhodné vyjád řit se k pokus ům jako celku. Mezokosmy podobného uspo řádání se k vědeckým ú čel ům stav ějí na celém sv ětě více a více. Nestav ějí se jen ve sladkých vodách, ale uplat ňují se i ve studiu vod brakických a mo řských. Naše uspo řádání pro testování algicidních p řípravk ů je tedy modifikací t ěchto za řízení pro studium hospoda ření v nádržích, studium proces ů v sedimentech apod. Mezokosmy p ředstavují kompromis mezi studováním algicidních látek v laboratorních podmínkách a reálných ekosystémech p ředevším s ohledem na interpretaci výsledk ů, finan ční náro čnost a p řípadná ekotoxikologická rizika. Je jist ě pozitivní, že experimenty v mezokosmech byly realizovány s jarním fytoplanktonem s dominancí řas a s letním, s dominancí sinic. Z hlediska interpretace ú činku na sinice byly vhodn ější mezokosmové experimenty ze srpna , pon ěvadž v červnových pokusech sinice ješt ě 16

Projekt je spolufinancován z prost ředk ů Evropské unie Evropského fondu pro regionální rozvoj „Investice do Vaší budoucnosti.“

netvo řily dominantu ve vodním sloupci, tak jak tomu bylo v druhé polovin ě léta. Experimenty na „volných plochách“ m ěly svou logiku, ale problém spo číval v možnosti výb ěru referen ční lokality, což je v přírod ě zcela b ěžné. Referen ční lokality byly pro jistotu vybrány dv ě, byly však nakonec jak, sezona ukázala, od sebe vzdáleny daleko na to, aby bylo možno bezpe čně ur čit referen ční lokalitu. To bylo z řejm ě klí čové pro nejasnosti ohledn ě výsledku a interpretaci dat. Do budoucna by byly zcela jist ě ideálním řešením mezokosmy stav ěné a nasazené na za čátku masového rozvoje sinic (letos na p řelomu července a srpna) v míst ě s reprezentativním typem sedimentu pro danou nádrž. V každém p řípad ě řešení tohoto projektu p řisp ělo k dalšímu rozvoji t ěchto metod, což bude užite čné také pro další evropské zem ě.

8. ZÁV ĚRY A DOPORU ČENÍ

• Díky řešení tohoto projektu vznikl unikátní materiál , v rozsahu cca 300stran textu a velké množství p říloh a podkladových materiál ů, které budou velmi hodnotné pro případný projekt obnovy nádrže Skalka. Na řešení jednotlivých podprojekt ů se podíleli zkušení odborníci z české i z bavorské strany a vznikl tak materiál, který by bez tohoto projektu nevznikl. Jeho hodnotu lze spat řovat také v tom, že bude podkladem dalších odborných diskuzí jak o konkrétních hodnotách zne čišt ění povrchových vod živinami, tak o dalších možnostech a metodách vedoucích ke zlepšení situace. • Nelze p řehlédnout výrazný rozdíl mezi záv ěry studie na české a bavorské stran ě pokud jde o zdroje zne čišt ění fosforem . Zatímco na území ČR je záv ěr, že dominantní zdroje P jsou komunální zdroje, platí pro Oh ři na bavorské stran ě, že bodové zdroje vnáší mén ě P než plošné zdroje . Ponecháme-li stranou metodické rozdíly ve zjiš ťování odtoku P, jde o výsledek, se kterým se v zahrani čí, kde jsou komunální zdroje čišt ěny exaktn ě a modern ě setkáváme stále čast ěji. P řesto je stále co zlepšovat i na bavorské stran ě . • Inventarizace zdroj ů zne čišt ění na české stran ě (Aquatest a.s.) byla zpracována velmi podrobn ě z hlediska charakteristiky povodí na území ČR a bodových zdroj ů zne čišt ění. Ze studie je z řejmé, že auto ři lokality fyzicky prošli, znají a navrhují řešení, která mají provázanost s územním plánem a PRVKKK. Ze studie vyplývá, že vše má řešení, ale z našich zkušeností vyplývá, že není-li koordinováno úsilí, jednotlivé drobné projekty na místní části nejsou realizovány tak, aby se výsledný efekt projevil v celku. Proto d ůrazn ě doporu čujeme stanovit odpov ědnosti za výstavbu kanaliza čních p řípojek, intenzifikace ČOV, dostavby terciálních stup ňů a pravideln ě kontrolovat postup pln ění t ěchto prací. Zárove ň doporu čujeme realizovat nepravidelné, le č d ůsledné kontroly vyvážení septik ů, které jsou vedeny jako bezodtokové. Zkušenosti z jiných lokalit prokazují, že ob čané kontrolám sice p ředloží doklad o zaplacení odvozu, odvozce však není schopen prokázat p ředání odpadních 17

Projekt je spolufinancován z prost ředk ů Evropské unie Evropského fondu pro regionální rozvoj „Investice do Vaší budoucnosti.“

vod v míst ě ur čeném správcem stokové sít ě. V praxi pak pokra čují zp ůsoby likvidace vod, zne čiš ťující nádrž živinami. Zde lze využít stávající legislativy a v sou činnosti stavebního ú řadu a m ěstské policie lze situaci korigovat. • V hodnoceném povodí je 138 vodních ploch v četn ě VN Skalka. D ůležité jsou rybochovné nádrže. Soustava na Lesním potoku zahrnuje cca 20 rybník ů, z nichž 13 nejv ětších a z hlediska chovu ryb a ovlivn ění toku nejd ůležit ějších, je ve vlastnictví nejv ětšího chovatele regionu, spole čnosti České rybá řství, s.r.o. – v sou časné dob ě provozuje spole čnost Rybá řství Mariánské Lázn ě, s.r.o. V p řípad ě dalších krok ů v zlepšení stavu v nádrži Skalka doporu čujeme s rybníká ři aktivn ě komunikovat (množství fosforu m ůžou významn ě zhoršovat i zlepšovat). Ve studii jsou definována dlouhodobá, st ředn ědobá a krátkodobá opat ření. Mezi st ředn ědobá opat ření je za řazeno odbah ňování a úprava morfologie dna rybník ů, obnova litorálu. Zde je nutno zd ůraznit, že sou částí procesu odbahn ění musí být i obnova a rozší ření rybni čního litorálu . Bude-li toto opat ření realizováno, výrazn ě zlepší trofické podmínky v povodí a musí být podporováno!!! Pokud jde o hnojení a krmení, zde by m ěla pracovní skupina projektu obnovy nádrže Skalka vstoupit do aktivní komunikace s rybníká ři a pravideln ě dokladovat, zda se tak skute čně hospoda ří. • Pokud jde o plošné zdroje fosforu , doporu čuje studie pro detailn ější vyhodnocení potenciálních soust řed ěných odtok ů, které souvisí s erozí, zpracovat samostatnou studii nebo protierozní plán. Zde je možno doporu čit bližší komunikaci s odborníky z bavorské strany, protože studie zdrojů fosforu na bavorské stran ě je vzorná nejen analytickou částí, ale také ší ří doporu čení, z nichž mnohé lze realizovat také na naší stran ě povodí. • Studie proveditelnosti technologického mok řadu je část, která vyvolá pravd ěpodobn ě nejv ětší odbornou diskuzi. Studie po čítá s tím, že schopnost retence fosforu pomocí mok řadu v temperátní zón ě se pohybuje na hodnotách 1g P/m2/rok. To je však pr ůměr za celý kalendá řní rok. Navíc v případ ě sklízení biomasy lze zvýšit tuto hodnotu na 2-4g/m2/rok (Vymazal a Kröpfelová, 2008; Schulz a kol., 2009). Sezónní pr ůběh koncentrací P a PO 4-P na p řítoku do nádrže je typický vysokými koncentracemi v lét ě, jež dosahují pravideln ě zhruba trojnásobku koncentrací měř ených v zimním období. V klí čovém období, kdy dochází k rozvoji sinic kv ěten- červenec je retence mok řadem až 40-50% (Audet et al. 2009). V moderních technologických mok řadech je d ůležité fixaci P nezakládat na jediné metod ě, ale na jejich kombinaci!!! Bez spolupráce s německou stranou je rizikové stav ět wetlands. Jde p ředevším o snížení pr ůtok ů p ři p řívalových deštích z povodí nad nádrží. Ve studii jsou navrženy 3 varianty mok řadu se zdržením vody od 0,4 do 5,2 dn ů. Ani nejv ětší varianta však bez opat ření na p řítoku sm ěř ující k zadržení/snížení přívalových pr ůtok ů nem ůže mít dostate čnou kapacitu pro dlouhodobou retenci fosforu. Doporu čujeme svolat na prodiskutování technologického mok řadu workshop, který by probral technologické možnosti, výhody, nevýhody, náklady a rizika . • Jednou z možností, jak zajistit zvýšený turistický ruch v oblasti VD Skalka, je vytvo řit tzv. separované rekrea ční zóny pro koupání, které by i v dob ě p řekro čení hygienického limitu v okolní vod ě sinicemi umožnily rekrea ční vyžití návšt ěvník ů. 18

Projekt je spolufinancován z prost ředk ů Evropské unie Evropského fondu pro regionální rozvoj „Investice do Vaší budoucnosti.“

V rámci řešení tohoto projektu bylo vytipováno 7 lokalit pro možné zbudování takových rekrea čních zón. V další fázi projektu doporu čujeme realizovat ekonomické hodnocení jednotlivých zón, které by po čítalo pom ěr mezi náklady spojenými s výstavbou a údržbou koupacích zón a p říjmy z oživení turistického využití území, p římého (vstupné) a nep římého p řijmu regionu (související služby a dan ě) od návšt ěvník ů.

• V rámci projektu byly také testovány p řípravky pro potla čení masového rozvoje sinic v nádrži Skalka. Pro testování na volné ploše byly vybrány 3 metody a v mezokosmech 5 p řípravk ů. Testy v mezokosmech prob ěhly s jarním fytoplanktonem a s letním fytoplanktonem s dominancí sinic. Z přípravk ů v mezokosmech fungoval nejlépe flokulant na bázi hliníku (PAX 18), který je používán také v zahrani čí, z přípravk ů použitých na volné ploše se jako nejperspektivn ější jeví biop řípravek firmy PROXIM. V celkovém hodnocení projektu je nutno ocenit také práci koordinátora realizace t ěchto terénních experiment ů a výstavby mezokosm ů. Terénní experimenty jsou vždy časov ě, fyzicky a finan čně náro čné, navíc výstavba mezokosm ů není zcela b ěžnou aktivitou, p řičemž realizace t ěchto pokus ů prob ěhla tak, že pokusy byly vyhodnotitelné, což se ne vždy poda ří. V každém p řípad ě řešení tohoto projektu p řisp ělo k dalšímu rozvoji t ěchto metod, což bude užite čné také pro další evropské zem ě. • Zcela záv ěrem lze konstatovat, že realizace projektu p řinesla hodnotné informace o aktuální situaci a soust ředila data pro rozhodování o dalších aktivitách. Pracovní skupina , která podala projekt tak získala dobré podklady pro rozhodování o dalších aktivitách. V neposlední řad ě realizace projektu p řinesla podklady pro další diskuzi a témata spolupráce mezi sousedními regiony. Proto doporu čujeme realizovat p řípravu jednodenního odborného workšopu, kde by byly výsledky prodiskutovány v širší odborné skupin ě. Výsledky jednotlivých podprojekt ů jsou již nyní zpracovány v podob ě, v jaké lze doporu čit zve řejn ění nejen pro odbornou, ale také laickou ve řejnost.

V Brn ě, 27.10. 2009

Za autorský kolektiv B. Maršálek

19