Projekt je spolufinancován z prost ředk ů Evropské unie Evropského fondu pro regionální rozvoj „Investice do Vaší budoucnosti.“ Dota ční titul: Opera ční program p řeshrani ční spolupráce Cíl 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007-2013 Název projektu: Problematika živin a sinic v nádrži Skalka. Číslo projektu 002 ZÁV ĚRE ČNÉ VYHODNOCENÍ CELÉHO PROJEKTU OBJEDNAVATEL: POVODÍ OH ŘE CHOMUTOV, STÁTNÍ PODNIK BEZRU ČOVA 4219, 430 03 CHOMUTOV ZHOTOVITEL: SDRUŽENÍ FLOS-AQUAE, Kunešova 6, 643 00 Brno JMÉNA ZPRACOVATEL Ů: Doc. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc., Ing. Eliška Maršálková, Ph.D. MVDr. P řemysl Mikula, Ph.D. RNDr. Lenka Šejnohová Ph.D. Mgr. Daniel Jan čula DATUM ZPRACOVÁNÍ: ŘÍJEN 2009 2 Projekt je spolufinancován z prost ředk ů Evropské unie Evropského fondu pro regionální rozvoj „Investice do Vaší budoucnosti.“ OBSAH 1. Cíle ......................................................................................................................................... 4 2. Zdroje a studie, které komentuje tato zpráva ......................................................................... 4 3. Bilancování živin pro oblast bavorského povodí Oh ře .......................................................... 5 4. Inventarizace zdroj ů živin v povodí nádrže Skalka a v jejím okolí ..................................... 7 5. Studie proveditelnosti technologického mok řadu................................................................ 12 6. Separace rekrea čních zón na nádrži Skalka ......................................................................... 14 7. Hodnocení ú činnosti aplikace p řípravk ů pro omezení masového rozvoje sinic .............. 15 8. ZÁV ĚRY A DOPORU ČENÍ............................................................................................... 17 3 Projekt je spolufinancován z prost ředk ů Evropské unie Evropského fondu pro regionální rozvoj „Investice do Vaší budoucnosti.“ 1. Cíle Cílem této zprávy je vyhodnotit aktivity a jednotlivé podprojekty projektu z programu INTERREG IV České republiky a Svobodného státu Bavorsko „Problematika živin a sinic v nádrži SKALKA“ , vybrat z nich podstatné informace a komentovat je. V záv ěru je nastín ěno doporu čení dalších aktivit. 2. Zdroje a studie, které komentuje tato zpráva Pro sepsání vyhodnocení bylo využito jako podkladů následujících zpráv: • Problematika živin a sinic v nádrži SKALKA – monitoring mezokosmových pokus ů na VD SKALKA (Hygienické a ekologické laborato ře Cheb a.s.) – 68 stran, p řílohy: Příloha č.1 - Protokoly z vyšet ření vod a zprávy a protokoly z vyšet ření sediment ů z volné plochy; P říloha č.2 - Protokoly z vyšet ření vod z mezokosmových pokus ů – jarní část; P říloha č.3 - Protokoly z vyšet ření vod z mezokosmových pokus ů – letní část . • Vyhodnocení p řípravk ů pro omezení masového rozvoje sinic v nádrži Skalka. Sdružení Flos Aquae, říjen 2009, 33. str. • Bilancování živin pro oblast bavorského povodí Oh ře (GeoTeam Gesellschaft für angewandte, Geoökologie und Umweltschutz mbH) – 61 stran, p řílohy: Příloha 1 - Přehledný polohopisný plán povodí; Příloha 2 - Stav makrophyt a phytobentosu; Příloha 3 - Vnos fosforu do vodstva čisti čkami; Příloha 4 - Vnos dusíku do vodstva čisti čkami; Příloha 5 - Rozmíst ění ochranných pásem a niv; P říloha 6 - Eroze na polních plochách a na plochách s travnatým porostem; Příloha 7- Obsah dusi čnan ů v pr ůsakové vod ě; Příloha 8 - Opat ření na polních plochách. • Inventarizace zdroj ů zne čišt ění na české stran ě. Studie proveditelnosti technologického mok řadu a separace rekrea ční zóny (Aquatest a.s.) – 91 stran, přílohy: P říloha č. 1 – Mapa – Situace; P říloha č. 2 – Sumarizace objekt ů s číslem popisným / eviden čním; P říloha č. 3 – Sumarizace vodních ploch; P říloha č. 4 - Mapy půdních blok ů a díl ů; P říloha č. 5 – Orienta ční náklady na zneškodn ění odpadních splaškových vod v povodí VD Skalka 4 Projekt je spolufinancován z prost ředk ů Evropské unie Evropského fondu pro regionální rozvoj „Investice do Vaší budoucnosti.“ 3. Bilancování živin pro oblast bavorského povodí Oh ře V rámci projektu z programu INTERREG IV České republiky a Svobodného státu Bavorsko bylo provedeno bilancování fosforu (P) a dusíku (N) v bavorském díl čím povodí vodní nádrže Skalka. Hodnocení odnosu živin z Bavorské části povodí realizovala firma GeoTeam , která provádí od roku 1992 každý podzim p řes 200 p ůdních odb ěrů v oblastech ochranných pásem pitné vody m ěst Hof, Marktleuthen, Selb, Wunsiedel, Marktredwitz, Waldershof a obce Röslau. Zpráva je zpracována velmi pe čliv ě a zp ůsobem, který je v N ěmecku obvyklý. Bilan čně přinesla zpráva informace o zdrojích živin. Významnou částí zprávy je také informace o možnostech nápravných opat ření Zem ědělství a lesnictví zaujímají zhruba po polovin ě plochy ve výzkumné oblasti, která má rozlohu 609 km², a ve které žije p řibližn ě 84.000 obyvatel. Pr ůměrná hustota dobytka dosahuje 0,8 velké dobyt čí jednotky na ha zem ědělsky užité plochy. A čkoliv v roce 1999 zde byl ješt ě nadbytek P, je od té doby bilance P negativní. Co se týká N, byl pr ůměrný nadbytek z let 1988 až 2007 zredukován ze 101 na 40 kg N/ha za rok. Předpokladem dalšího snížení vnosu živin do vod je ujasn ění a zhodnocení nejr ůznějších zp ůsob ů zne čišt ění vod živinami. Za tímto ú čelem byly vedle výsledk ů z výzkumných projekt ů použity také údaje z modelu MONERIS (Modelling Nutrient Emissions in River Systems). Tento model umož ňuje výpo čty množství P a N, které jsou vnášeny do vody v pr ůměrném roce a sice odd ělen ě podle bodových zp ůsob ů zanášení (komunální čistírny, separa ční a smíšené systémy, pr ůmyslové čisti čky a malé čisti čky) a podle plošných zp ůsob ů zanášení (depozice, eroze, odplavení, drenáže a spodní voda). Za p ředpokladu srovnatelných podklad ů dat je model MONERIS schopný a ú činný nástroj k hodnocení nejr ůzn ějších povodí pop ř. sledovaných oblastí. Bodové vnosy P do vodstva čistírnami a deš ťovou vodou z osídlených oblastí podle modelu MONERIS dosahují v pr ůměrném roce 7 t (Oh ře) a 11 t (Reslava). Tato skute čnost odpovídá podílu 27% (Oh ře) a 46% (Reslava) na celkovém odnosu P. Obecní čisti čky vod se podílí na t ěchto odnosech ze t ří čtvrtin. Pokud se zohlední po čet napojených obyvatel, dosahuje ro ční odnos P v díl čím povodí řeky Oh ře 0,35 kg na obyvatele, v díl čím povodí řeky Reslavy 0,27 kg na obyvatele, což je podobná úrove ň. Difúzní (plošné) vnosy P do vodstva, ke kterým dochází p ředevším zem ědělskou činností, dosahují podle modelu MONERIS v pr ůměrném roce 19 t (Oh ře) a 13 t (Reslava). Tato skute čnost odpovídá podílu 73% (Oh ře) a podílu 54% (Reslava) na celkovém odnosu. V souvislosti s jednotlivými zp ůsoby vnosu lze pozorovat následující rozdíly: 1. Do Oh ře se dostává P p ředevším v rozpušt ěné form ě spodní vodou, p řičemž eroze a odplavení hrají pouze zanedbatelnou roli. Nadpr ůměrný je také podíl z drenáží - 12%. Obzvláš ť v horním toku řeky Oh ře se nachází mnoho bývalých mok řin a rašeliniš ť, které byly v pr ůběhu arondace a úprav pozemk ů odvodn ěny a jsou v dnešní dob ě zem ědělsky využívány. Zredukování humusu, ke kterému došlo na základ ě t ěchto činností, nízká hodnota pH a p římé napojení t ěchto ploch na koryta řek vede k relativn ě vysokým vnos ům 5 Projekt je spolufinancován z prost ředk ů Evropské unie Evropského fondu pro regionální rozvoj „Investice do Vaší budoucnosti.“ P do vody. 2. Do řeky Reslavy se dostává polovina P erozí a další t řetina odplavením. Tato skute čnost je podmín ěna vyšší náchylností orné p ůdy k erozi, p řičemž tato p ůda je často také p římo napojena na hydrografickou sí ť (p říloha 6). Spodní voda má tedy jako zp ůsob zanášení na základě vyšší schopnosti p ůdy zadržování živin minimální význam, podíl množství vnos ů živin z drenáží lze zanedbat. Bodové vnosy N do vodstva čistírnami a deš ťovou vodou z osídlených oblasti podle modelu MONERIS dosahují v pr ůměrném roce 55 t (Oh ře) a 126 t (Reslava). Tato skute čnost odpovídá podílu 13% (Oh ře) a 21% (Reslava) na celkovém odnosu N. Obecní čisti čky vod se podílí na t ěchto odnosech ze čty ř p ětin. Pokud se zohlední po čet napojených obyvatel, dosahuje ro ční odnos N v díl čím povodí řeky Oh ře 1,9 kg na obyvatele, v díl čím povodí řeky Reslavy 1,7 kg kg na obyvatele, což je podobná úrove ň. Difúzní (plošné) vnosy N do vodstva, ke kterým dochází p ředevším zem ědělskou činností, dosahují podle modelu MONERIS v pr ůměrném roce 382t (Oh ře) a 466 t (Reslava). Tato skute čnost odpovídá podílu 87% (Oh ře) a podílu 79% (Reslava) na celkovém odnosu N. V obou díl čích povodích se dostávají t ři čtvrtiny tohoto odnosu do koryt spodní vodou. Ke zbylému odnosu dochází p ředevším odplavením a drenážemi, eroze a depozice mají zanedbatelnou roli. Ro ční celkové množství z bodových a z plošných vnos ů kolísá ve sledovaných oblastech mezi 0,6 až 0,9 kg P/ha pop ř. mezi 15 až 19 kg N/ha, vycházejíc z jejich celkové plochy. Celoplošné celkové vnosy z bodových a plošných zdroj ů do tok ů řek ve výzkumné oblasti se nacházejí u P 12% pod bavorským pr ůměrem a u N 18% pod bavorským pr ůměrem, což dokumentuje dosavadní snahy všech ú častník ů. Budoucí rozvoj bude záležet na agrárn ě-politických rámcových podmínkách. Zm ěna klimatu se bude dle studie negativn ě projevovat vyšší erozivitou silných deš ťů a horším využitím hnojiv v suchých letech. Proto by p ředevším v zem ědělství m ěla být realizována vhodná opat ření v oblastech obhospoda řování, hnojení a techniky. Protože jsou zásahy v první řad ě nutné u P, jsou ve zpráv ě popsána a byla vybrána odpovídající opat ření s nejvyšší p ůsobností a efektivností náklad ů. Tato opat ření jsou podrobn ě popsána a proto zde uvádíme jen základní myšlenky: K nejd ůležit ějším opat řením, která by se m ěla realizovat v povodí nad nádrží Skalka celoplošn ě, pat ří upušt ění od dalších p řeorání ploch s travnatým porostem stejn ě jako zakládání zelených pruh ů na polních plochách s p římým napojením na hydrografickou sí ť.