Diplomová Práce

Vysoká škola CEVRO Institut

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Kristina Kubešová

Praha 2017 Vysoká škola CEVRO Institut Bezpečnostní studia

INTENCIONÁLNÍ HROZBY V KOSOVU

Kristina Kubešová

Studijní program: Magisterský Studijní obor: Bezpečnostní studia (prezenční) Vedoucí práce: prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph.D

Diplomová práce

Praha 2017

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně, uvedla v ní všechny použité prameny a zdroje a v textu řádně vyznačila jejich použití.

V Praze dne 19.12.2017 Resumé

Dnes, po více než devíti letech, které uplynuly od vyhlášení nezávislosti Kosova, je kosovská samostatnost a její politické, diplomatické a ekonomické směrování nadále předmětem sporu nejen na Balkáně, ale také na mezinárodní scéně. Na první pohled se může zdát, že Kosovo stojí na demokratických základech, nicméně se od svého vzniku se potýká s problémy, které se zdají býti téměř neřešitelné. Tato diplomová práce se věnuje problematice intencionálních hrozeb v Republice Kosovo formou analýzy ve vybraných aspektech. Cílem práce bude analýza vlivu politických postojů významných představitelů parlamentních stran v Kosovu na riziku uplatnění hrozby silového konfliktu vůči Srbsku. Formou zhodnocení politických názorů politiků ovlivňujících veřejné mínění v posledních 10 letech v závislosti na procentuální podpoře ze strany společnosti ve volbách bude vyjádřeno, jakou procentuální podporu mají názory podporující silový konflikt. Na základě získaných údajů budou identifikovány faktory rozdmýchávající konflikty a také analyzovány nezbytné kroky pro udržení míru v Kosovu.

Today, more than nine years have elapsed since Kosov's independence, Kosovar independence and its political, diplomatic and economic routing remain subject to dispute not only in the Balkans but also on the international scene. At first glance, it may seem that Kosovo stands on a democratic basis, but has been struggling since its inception with problems that seem almost incomprehensible. This diploma thesis deals with issues of intentional threats in the Republic of Kosovo in the form of analysis in selected aspects. The aim of the thesis is to analyze the influence of political attitudes of important representatives of parliamentary parties in Kosovo on the risk of the threat of a force conflict against Serbia. A form of assessment of political opinion polls of public opinion polit- ents over the last 10 years, depending on the percentage support of the society in the elections, will indicate the percentage support that the opinions supporting the force conflict. Based on the data gathered, conflict- inducing factors will be identified and the necessary steps to maintain peace in Kosovo will be analyzed.

Resumé

Obsah 1 Úvod 8

1.1 Analýza zdrojů 11

2 Historický přehled konfliktu o „Kosovo“ 13

2.1 Vlastnictví Kosova z pohledu Srbů a Albánců 13

2.2 Časy osamostatňování 14

2.3 Cestka k Socialistické federativní republice Jugoslávie. 14

2.4 Srebrenická genocida 16

3 Válka v Kosovu 1998-1999 17

4 Politický systém 22

4.1 Kosovská nezávislost 22

4.1.1 Historie Kosovské nezávislosti. 22

4.1.2 Ahtisaariho plán 22

4.1.3 Srbský protinávrh 23

4.1.4 Nezávislost 24

4.1.5 Srbská reakce 24

5 . Kosovská osvobozenecká armáda – UČK 25

5.1.1 Poválečný vztah Albánců k Srbům 29

6 Stručná charakteristika politického systému 31

6.1 Volební systém v Kosovu 32

6.2 Asociace Srbských obcí v Kosovu 33

6.3 Vymezení hranic mezi Kosovem a Černou Horou 34

7 Přehled majoritních politických stran v Kosovu od roku 2007 37

7.1 LDK-Demokratická liga Kosova 37 7.2 PDK-Demokratická strana kosova 43

7.3 Vetëvendosje! 46

7.4 AAK-Aliance pro budoucnost Kosova 49

7.5 AAK- Aliance pro Kosovo 49

7.6 .NISMA – Iniciativa pro Kosovo 51

7.7 AKR 53

7.8 Serb List 54

8 Přehled parlamentních voleb v Kosovu od roku 2007 55

8.1 PARLAMENTNÍ 55

VOLBY V KOSOVU 2007 55

8.2 PARLAMENTNÍ 58

VOLBY V KOSOVU 2010 58

8.3 PARLAMENTNÍ VOLBY V KOSOVU 2014 62

8.4 PARLAMENTNÍ VOLBY V KOSOVU 2017 65

9 Závěr 71

10 Seznam použitých zdrojů a pramenů 76

1 Úvod Kosovo je vnitrozemský stát v centru Balkánského poloostrova, hlavní město a největší město Kosova je Priština. Země hraničí s Makedonií, Černou Horou a Srbskem. Dlouhodobé etnické napětí mezi albánskou a srbskou komunitou vedlo k etnickému násilí a posléze i ke kosovské válce v letech 1998-1999. Válka skončila vojenskou intervencí NATO, kterou donutila Svazovou republiku Jugoslávie ke stažení jejich jednotek z Kosova. Díky rezoluci č. 1244 se Kosovo stalo protektorátem OSN.1 Sedmnáctého února 2008 se však v srdci Balkánu zrodil nový stát. V únoru tohoto roku došlo k jednostrannému vyhlášení nezávislosti Kosovské republiky na Srbsku, kterou odhlasovalo 109 poslanců kosovského parlamentu. Vyhlášení nezávislosti bylo očekávaným vyústěním patové situace, ve které se Kosovo v posledních dvou desetiletích nacházelo. Dnes, po více než devíti letech, které od té doby uplynuly, je kosovská samostatnost a její politické, diplomatické a ekonomické směrování nadále předmětem sporu nejen na Balkáně, ale také na mezinárodní scéně. Ostatně, Kosovo doposud neuznalo 5 členů EU, o napjatém vztahu bývalé autonomní oblasti se Srbskem se není třeba dále rozepisovat. Kosovskou republiku prozatím uznalo celkem 114 světových států, mezi nimiž figuruje také Česká republika. Tato diplomová práce se věnuje problematice intencionálních hrozeb v Republice Kosovo formou analýzy ve vybraných aspektech. Přestože má stát Kosovo už několik let svou vlastní samostatnost, stále není schopen samostatně fungovat bez mezinárodního dozoru. Právě mezinárodní dozor má na Kosovo obrovský dopad. Na první pohled se může zdát, že tento stát stojí na demokratických základech, ale ve skutečnosti zde stále přetrvávají zaryté problémy jako je korupce, nepotismus, obrovská nezaměstnanost, ekonomické problémy, kriminalita, organizovaný zločin a další problémy se kterými se tento velice mladý stát není schopen samostatně vypořádat.

1 7 Years of Kosovo, Howard Smith of Geelong, dostupné z http://hsog.tk/2015/03/7-years-of-kosovo/ [cit. 2015-04-13].

Podle Huntingtona válka vyvolala posílení náboženské identity. Jelikož ve válce na zlomových liniích má každá z válčících stran tendence zdůrazňovat vlastní identitu, ale také identitu soupeřící strany. 2 Rusko diplomaticky podporovalo Srby, zatímco Saudská Arábie, Turecko, Írán a Lybie dodávaly zbraně a finančně podporovaly muslimy v tomto konfliktu. Tato podpora nevycházela z ideologických nebo mocenským přesvědčení, ale z důvodu kulturní spřízněnosti. Kulturní konflikty jsou podle mnohých nejnebezpečnějšími konflikty dnešní doby. A k těmto konfliktům dochází na zlomových liniích mezi civilizacemi. 3 Díky kulturním náboženským rozdílům v rámci hledání své vlastní identity byla v prvních letech samostatného Kosova zřetelná inklinace k velké Albánii. Jako kulturně heterogennímu státu neusnadňuje právě myšlenka „megali idea“, která je typická právě pro Balkán. Můžu zde zmínit například Velké Srbsko, což byl stejný ideologický koncept, který obsahoval rozšíření území podle etnických, kulturních či jinak vytyčených hranic. Tak stejně byla myšlenka Velké Makedonie. 4 Tyto převládající myšlenky jsou také jedním z důvodů, kvůli kterým zde docházelo k neustálým sporům o území. Jak se ale zdá Kosovo pod tíhou problémů se kterými se každodenně potýká odsouvá myšlenku Velké Albánie do postranní. Cílem práce bude analýza vlivu politických postojů významných představitelů parlamentních stran v Kosovu na riziku uplatnění hrozby silového konfliktu vůči Srbsku. Formou zhodnocení politických názorů politiků ovlivňujících veřejné mínění v posledních 10 letech v závislosti na procentuální podpoře ze strany společnosti ve volbách bude vyjádřeno, jakou procentuální podporu mají názory podporující silový konflikt. Na základě získaných údajů

2 HUNTINGTON, S., Střet civilizací, boj kultur a proměna světového řádu, Praha, Rybka publishers, 2001, ISBN 80-86182-49-5 S284

3 HUNTINGTON, S., Střet civilizací, boj kultur a proměna světového řádu, Praha, Rybka publishers, 2001, ISBN 80-86182-49-5 S16

4 Megali Idea - Wikipedia. [online]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Megali_Idea

budou identifikovány faktory rozdmýchávající konflikty a také analyzovány nezbytné kroky pro udržení míru v Kosovu. Výzkumná otázka: Jak se vyvíjí společenská podpora politických proklamací silově konfliktních řešení v Kosovu v posledních letech?

1.1 Analýza zdrojů

Zásadním faktorem, který do značné míry určuje podobu této práce, je praktická neexistence sekundárních zdrojů.

Akademické literatury věnované problému Kosova je velmi málo a jsou především zaměřené na historii. Nedostatek literatury je ale logický, zejména díky krátkému historickému odstupu a také s ohledem na fakt, že vzájemné vztahy České republiky a Republiky Kosovo leží mimo zájem zahraničních badatelů, na rozdíl od Kosova samotného. K úvodní části práce, která je věnovaná vývoji před vznikem Republiky Kosovo i samotnému aktu vyhlášení nezávislosti, je možné nalézt několik aktuálních prací a monografií. Jako hlavními zdroji byly využity monografie Petra Štěpánka Jugoslávie-Srbsko-Kosovo5 V ní se autor zabývá kosovskou otázkou, vztahy mezi etniky v Kosovu a vývojem tohoto území ve 20. století. Dílo Jugoslávie 1918-19926 od Jože Pirjeveca je, skvělým dílem komplexní historie „všech forem Jugoslávií“, velkou výhodou autora je, že skoro celý život strávil mimo Jugoslávii, a jeho dílo se snaží věcně popsat události v Kosovu. Kniha, jenž si ze všech použitých získala mojí největší pozornost, je dílo Od smrti Tita do smrti Jugoslávie-SVĚDECTVÍ7Raifa Dizdareviče, které na problematiku nahlíží pohledem bosenského politika-bývalého ministra zahraničí Jugoslávie a také nejvýše postaveného „Jugoslávce“ muslimského (byť nepraktikujícího) původu. Jeho dílo je do značné určeno jeho kladným vztahem k Jugoslávii a podporováním myšlenky „Jugoslavismu“ oproti „hloupému nacionalismu“ vůči kterému se mnohokráte v knize vyhrazuje a jenž vnímá jako největšího „hrobníka“ Jugoslávie i s jejími vznešenými ideály „bratstva i jedinstva“8. Poskytuje však velmi cenný interní pohled do politického vedení země po smrti maršála Tita a neschopnost kolektivního vedení účinně krizi vyřešit. Také jsem čerpala z děl v rámci kolekce dějiny států do lidových novin.

5 ŠTĚPÁNEK,Václav: Jugoslávie-Srbsko-Kosovo. Brno 2011. PELIKÁN, Jan: NOVÝMI CESTAMI Kosovo v letech 1958-1969. Praha 2014. 7 DIZDAREVIČ, Raif: Od smrti Tita do smrti Jugoslávie-SVĚDECTVÍ. Praha 2002. 8 Čuvajmo bratstvo i jedinstvo, kao zjenicu oka svog, jedno z hesel Josip Broze Tita a Jugoslávie

Jmenovitě z knih Miroslava Šestáka Dějiny Jihoslovanských zemí9, která se věnuje historii jednotlivých jihoslovanských států, a rovněž využívám nejnovější publikaci Dějiny Srbska10Jana Pelikána. Vycházím také z publikace Pavla Hradečného Dějiny Albánie11, která podává ucelený pohled na historii Albánie a Albánců. Mimo výše uvedené historické zdroje je využito i nedávno vydaných zdrojů současných badatelů. Publikace Můžeme, chceme, dokážeme?12, od Filipa Tesaře, jenž se zabývá analýzou české zahraniční politiky v oblasti Balkánu. Od stejného autora jsem také používala mnoho článků v rámci větších publikací. Dále byly využity další anglické a albánské články a literatura, na kterou odkazuji v příslušných citacích.

Vyhledávání relevantních zdrojů pro tuto práci bylo mnohdy velmi obtížné, protože není jasné, na jaké straně se pravda nachází. Jelikož jsem byla schopna čerpat z albánských zdrojů, mnohdy jsem si všimla nesrovnalostí, které se ve zprávách nacházely. Zlehčování závažných válečných zločinů, ospravedlňování chování extremistických politických stran, či ukrývání se za historií. Na druhou stranu srbské zdroje se zdají být mnohdy až extrémně zkreslené.

9 ŠESTÁK, Miroslav: Dějiny Jihoslovanských zemí. Praha 2009. 10 PELIKÁN, Jan: Dějiny Srbska. Praha 2013 11 HRADEČNÝ, Pavel: Dějiny Albánie. Praha 2008 12 TESAŘ, Filip: Můžeme, chceme, dokážeme?. Praha 2013.

2 Historický přehled konfliktu o „Kosovo“ 2.1 Vlastnictví Kosova z pohledu Srbů a Albánců I když se to tato kapitola o základech dějin tohoto regionu nemusí na první pohled zdát jako k tématu relevantní, opak je pravdou. Právě hluboké znesváření mezi Srby a Kosovskými Albánci je hnacím motorem pro velkou část politického spektra, které bude spadat do kategorie „extremistických“. Konflikt o Kosovo je vždy třeba vnímat v širších souvislostech, protože historie tohoto regionu je více než bohatá. Pro pochopení srbsko-kosovského/albánského antagonismu je více než jinde důležité znát historii vzájemného soužití. Kosovo, zejména v 20. století si přivlastňují jak Albánci, tak i Srbové. Obě znesvářené strany používají tendenčního výkladu historie ke svému prospěchu tak, aby ospravedlnily své nároky na toto území. Jak je obvyklé, obě strany zviditelňují především svojí verzi všeho a odsuzují to, co sem jim do ní nehodí. Je nutné se podívat hluboko do historie citlivého místa tohoto „srdce Balkánu“. Pokusím se tedy stručně a jasně objasnit historii, aby nám lépe pomohla lépe pochopit situaci, které v Kosovu vznikla. První historicky dostatečně podložená zmínka o usídlení v oblasti ve středu Balkánu pochází z 2. století našeho letopočtu a jedná se o kmeny Ilyrů, Thráků a Keltů. A právě Albánci odvozuji obecně svůj původ přímo od Ilyrů. Tvrdí, že jsou potomci tohoto národa a odůvodňují své „vlastnické právo“ na tuto oblast tím, že tu byli dříve. To je pravda, protože slovanské kmeny do této oblasti dorazily patrně asi o dvě až tři století později než Ilyrové.13

13 HRADEČNÝ, Pavel: Dějiny Albánie. Praha 2008, S69

2.2 Časy osamostatňování V letech 1876 - 1878 proběhla Srbsko-turecká válka, díky níž získalo Srbsko samostatnost. Mírová smlouva byla sepsána na Berlínském kongresu (13.červen - 13.červenec 1878), kde po jednáních nakonec byla uznána i ona samostatnost Srbska. V průběhu války však také došlo k rozsáhlým etnickým čistkám v nově dobytých územích Srbskem. Především v oblasti dnešního jižního Srbska. Mnoho Albánců bylo nuceno uprchnout pryč. Do Kosova.14 V roce 1912 dochází k rozsáhlému povstáním Albánců. Srbská vojska ale využijí zmatku, vtrhávají do Kosova a tím začínají „Balkánské války“ 1912 - 1913. Pro Albánce je výsledek vcelku pozitivní, neboť za pomoci Rakouska-Uherska a Itálie vzniká samostatný Albánský stát. Na druhou stranu ale oblast Kosova byla přisouzena Srbsku. A tak po konci první světové války, kdy se z něho okupační mocnosti R-U stáhnou, stává se Kosovo plnohodnotnou součástí Srbského státu. Na území začíná útlak a vyhánění muslimských Albánců.15

2.3 Cestka k Socialistické federativní republice Jugoslávie. Vše se obrací v roce 1941 kdy se Jugoslávie rozpadá. Část Kosova je přičleněna k Albánii obsazené fašisty a další i s Makedonii k Bulharsku. Pro Albánce je toto osvobození ale pro slovanské obyvatele je to cesta do porobení a útlaku.16 Ke konci roku 1944 přichází Josip Broz Tito s armádou. To však Albánci považují za okupaci. Následné povstání je ale krvavě potlačeno. Kosovu však byl přisouzen jistý autonomní statut v rámci Srbska a Kosovským Albáncům přiznána práva. V roce 1968 je tvrdě potlačena demonstrace o přiznání statutu republiky, ale od té doby tlak klesá a po získání řady pravomocí, dříve náležející pouze Bělehradu, dosahuje v roce 1974 faktického zrovnoprávnění s Jugoslávskými republikami. Nutno ale poznamenat, že to pro albánské obyvatelstvo to nebylo tak velkým vítězstvím, jak by se dalo očekávat. Kosovo, orientované především na těžký

14 HRADEČNÝ, Pavel: Dějiny Albánie. Praha 2008, S 149 15HOXHA, Enver. 25 vjet luftë e fitore në rrugën e socializmit: fjalim i mbajtur në mbledhjen solemne kushtuar 25-vjetorit të çlirimit të atdheut dhe fitores së revolucionit popullor. Tiranë: Naim Frashëri, 1969, S 74 16 DIZDAREVIČ, Raif: Od smrti Tita do smrti Jugoslávie-SVĚDECTVÍ. Praha 2002, S 51-54

průmysl se dostává na pokraj krize. Vše vrcholí řadou, tvrdě potlačených demonstrací za kosovskou republiku které začaly v Prištině 11.3.1981. Na téměř rok a půl je vyhlášen stav nouze v zemi.17 Nástup Slobodana Miloševiće do čela Srbska ve druhé polovině 80. let ukončil období kosovské autonomie garantované jugoslávskou ústavou z roku 1974 a v roce 1989 provádí úpravy v srbské ústavě s cílem připojit Kosovo Černou horu a Vojvodinu k Srbsku. Na to ale albánští poslanci na Kosovu reagují 2.7.1990 vyhlášením vzniku Kosovské republiky, načež je o pár dní později parlament rozehnán.18 Nová ústava z 28. 9. 1990 definuje Srbsko „suverénní, integrální a jednotný stát“ a zbavuje Kosovo posledních zbytků autonomie. Pro Albánce to znamená nástup teroru a persekucí - masové propouštění z práce, zrušení albánského tisku a televize a fyzické násilí19. Během devadesátých let zůstalo Kosovo součástí Srbska s tím, že správa regionu byla téměř výlučně vyhrazena Srbům. Kosovští Albánci, kteří představovali většinu místního obyvatelstva, v reakci na ztrátu autonomie vyhlásili samostatnou Republiku Kosovo v čele s prezidentem Ibrahimem Rugovou. Tento novinář, spisovatel a politik byl vedoucím představitelem nenásilné opozice vůči Bělehradu. Jeho úsilí však nepřineslo nezávislost; frustrace kosovských Albánců z nenásilné politiky, která nevedla k úspěchu v době Daytonské dohody v Bosně a Hercegovině, byla značná, a zejména mladí radikálové se rozhodli k použití metod ozbrojeného boje.20

17 HOXHA, Enver. 25 vjet luftë e fitore në rrugën e socializmit: fjalim i mbajtur në mbledhjen solemne kushtuar 25-vjetorit të çlirimit të atdheut dhe fitores së revolucionit popullor. Tiranë: Naim Frashëri, 1969, S 75 18 DIZDAREVIČ, Raif: Od smrti Tita do smrti Jugoslávie-SVĚDECTVÍ. Praha 2002 s 19 PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 28. ISSN 0037-6922 20 GIRGLE, Patrik. Kosovo. 2. vyd. Praha: Libri, 2009., Stručná historie států; S 63

2.4 Srebrenická genocida Genocida v Srebrenici je považována na největší masakr, který byl spáchán za bosenské války. V červenci roku 1995 se zde OSN (UNPROFOR) stala svědkem smrti více než osmi tisíců bosenských Muslimů. Do jara 1992 byla dnes již enkláva Srebrenica obývána 75% muslimů a Srbové tvořili v té době pouze kolem 23%. Srebrenica se nacházela na území, které Rada bezpečnosti OSN roku 1993 prohlásila Srebrenici za „bezpečnou zónu“, což platilo po dobu dvou let, protože ji chránil v té době kontigent nizozemských vojáků. Situace se ale obrátila roku 1995, kdy na ni zaútočil velitel bosensko- srbské armády generál Radko Mladič a to i přes schválení Vance-Owenova plánu, podle kterého měla Srebrenica spadat do provincie Tuzla, obývané převážně muslimy. Muslimské jednotky, ale toto město opustili a ponechali město osudu. Srbové udělali ústupek a povolili evakuaci žen a dětí. Okolo poledne 12. července začaly přijíždět autobusy na převoz evakuovaných žen, dětí a starců směrem na Tuzlu. Evakuovaní lidé nastupovali do autobusu aniž by věděli,, kam vlastně jedou. Během dne bylo evakuováno více než 8 500 osob. Převoz byl v noci přerušen a pokračoval v ranních hodinách 13. července. Při měli pod záštitou nizozemští vojáci, aby se neoddělovali „vojensky způsobilí“ muži. V Sebrenici pak příslušníci srbských armádních a polovojenských jednotek zajali muže ve vojenském věku (16-55 let), nahnali je na fotbalový stadion a v rozmezí týdne až deseti dnů, je všechny popravili. Do té doby byli biti, nucení běhat, klekat si a modlit se na kolenou k Alláhovi. Ostatní dostali pouta a pásku přes oči, poté byli převezeni na popraviště a byli zastřeleni srbskými vojáky, kdy byli následně všichni pohřbeni v masovém hrobu Nizozemští vojáci z mírových jednotek OSN tomuto masakru v podstatě jen přihlíželi, někteří pozorovatelé jim vyčítají, že Srebrenici jen Srbům předali. To potvrzuje i zpráva OSN o srebrenickém masakru. 21

21 Naimark, M. N. (2006): Plameny nenávisti. Etnické čistky v Evropě 20. století., Praha: Nakladatelství lidové noviny

3 Válka v Kosovu 1998-1999 Válka v Kosovu byl ozbrojený konflikt, který se konal na území jihosrbské provincie KOSOVO. Probíhal od 28. února 1998 až do 11. června 1999. 22 Na začátku 90. let chtělo Kosovo následovat další jugoslávské republiky, které se chtěly odtrhnout od jednotného státu. V roce 1991 vyhlásila Kosovská republika nezávislost, kdy v referendu 30. září 1991 rozhodlo 99% hlasujících o vytvoření samostatného státu. Republika Kosovo získala i vlastní ústavu, která byla schválena ve městě Kačanik u Makedonských hranic, ale celý tento proces byl dle Jugoslávské ústavy nelegální a Kosovo jako nezávislý stát nikdo neuznal. Během roku 1997 v Kosovu značnou měrou vzrostlo napětí a stále sílila intenzita násilných akcí vůči srbské správě. Celkový počet těchto akcí dosáhl do konce roku 1997 na číslo 55. Prudce se zhoršující podmínky a obavy z propuknutí ozbrojeného odboje vyvolávaly strach mezi srbskou populací. Která se začínala obávat možného vývoje a zrady od Miloševice. Proto je pravděpodobné, že z tohoto důvodu zvítězila nacionalistická Srbská radikální strana (SRS)23. V srpnu 1997 propukly v Prištině studentské demonstrace, v nichž albánští studenti požadovali návrat na univerzitní půdu. Krvavé rozehnání pochodu 1. října 1997 uvedlo do pohybu vlnu útoků, zejména tedy v Drenici a západním Kosovu. 25. listopad, kdy se srbská policie pokusila proniknout do vesničky Vojnik v Drenici za účelem výběru daní skončila zatlačením albánskými ozbrojenci, kteří stříleli z okolních kopců.24 Při této střelbě na okolní domy přitom nejspíše neúmyslně zastřelily albánského učitele Halita Geciho, kdy se jeho pohřbu účastnilo kolem 20 000 Albánců a stal se tím masovou demonstrací, kde se objevilo i několik maskovaných mužů se samopaly nesoucí nášivku UÇK. Tímto aktem definitivně vystoupila z ilegality a zahájila otevřeně válku proti srbským silám. Přestože z vojenského hlediska nepředstavovala UÇK a její vláda v

22 GIRGLE, Patrik. Kosovo. 2. vyd. Praha: Libri, 2009,. Stručná historie států; S 97-113 23 GIRGLE, Patrik. Kosovo. 2. vyd. Praha: Libri, 2009,. Stručná historie států; S 97-113 24 tamtéž

„osvobozených zónách“ pro Srbsko nijak zvláštní problém, v očích albánské veřejnosti měla nesmírnou cenu. Existence UÇK přispěla k přesvědčení, že je jediným garantem svobody pro Kosovo. Dne 23. března 1998 speciální velvyslanec USA prohlásil UÇK ZA „nepochybně teroristickou organizaci“, kdy Miloševič toto prohlášení pochopil za jakousi toleranci, či projevení souhlasu pro případné vojenské akce. Z čehož jedna z největších akcí byl útok na sídlo Adema Jashariho (člena UÇK), který se společně s 58 členy klanu včetně dětí, starců a žen snažil pevnost obrnit a bránit se, ale 5. března Srbové Prekaz dobyli a všechny osoby v domě zmasakrovali.25 Radikalizace boje vedla i ke stále častějším případům násilí na nealbánské populaci na „osvobozených územích“. Kromě Srbů se jejich terčem stávali také kosovští Romové, které paušálně označili za kolaboranty. Docházelo k vyhánění a loupení majetků, vraždám a únosům a k pokusům o etnické čištění a homogenizaci těchto zón, které se později projevilo i v silném albanizačním nátlaku na muslimy a Turky, kteří jinak násilí vystaveni nebyli. Srbové na tento vývoj reagovali mohutnou ofenzívou spojených policejních a armádních jednotek. Vyhánění a ničení celých vesnic vyvolalo stále se zvětšující nárůsty uprchlíků, jak uvnitř Kosova, tak i za jeho hranicemi. Podle zprávy vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, byl počet uprchlíků v srpnu 199 260 000 v Kosovu a dalších 200 000 mimo provincii, především v Albánii a Černé Hoře. Během bojů se srbská strana dopouštěla mnoha násilných činů, některé vesnice byly naprosto zdemolovány či vypáleny. Při těchto bojích docházelo k popravám „dospělých“ tzn. Bojeschopných zajatých mužů. Kolik těchto vražd proběhlo je téměř nezjistitelné, pravděpodobně však nepřesáhla několik set osob, z nichž byla většina příslušníků UÇK. K těmto vraždám dopomohli samotní příslušníci UÇK, jelikož se opevňovali ve svých domovech často s celými rodinami. 26 Od června 1998 začalo NATO zvažovat alternativu vojenského úderu v případě selhání diplomatických prostředků.

2525 Humanitarian Law Violations in Kosovo. New York: Human Rights Watch. ISBN 978-1- 56432-194-7. S 27-29 26 GIRGLE, Patrik. Kosovo. 2. vyd. Praha: Libri, 2009,. Stručná historie států; S 97-113

Pokračující Srbská ofenziva vyprovokovala NATO 13. října k ultimátu. V němž ostře pohrozilo, že pokud Srbsko do 96 hodin nestáhne své vojsko z Kosova, tak NATO zahájí leteckou kampaň. Toto jednání zajišťoval R. Holbrooke, který měl důvěru sympatie u prezidenta Miloševice. Při tomto jednání se Holbrookovi podařilo o vyjednání rychlé dohody, podle které měla být stažena vojska měla být zajištěna přítomnost Kosovské ověřovací mise OBSE. Z vojensko – strategického hlediska nebyla tato dohoda pro Miloševice problémem, jelikož kampaň skončila pro Srby úspěchem. UÇK byla vytlačena ze svých základen, částečně byla i zdiskreditována, jelikož nedokázala ubránit vlastní obyvatelstvo. Jedinou a poslední možností k porážce Srbska byla letecká podpora ze strany NATO. Ačkoli armáda Kosovo opustila, její jednotky zůstávaly v okolí kosovských hranic a v těchto kasárnách zůstalo cca 6500 vojáků. Policejní jednotky se stáhly do pozic pro ně bezpečnější, čehož vzápětí využila UČK, která tyto pozice obsadila a nastolila vládu tvrdé ruky a pokračovala zde v pokusech o etnické čistky.27 Obě strany jak Kosovo, tak i Srbsko využívaly rozporů mezi aktéry OSN a NATO, či problematické role Ruska. Kosovští Albánci prosazovali své požadavky propagandou, které se chopila světová média, která jednostranným pohledem na konflikt vyvolala zájem veřejnosti. USA přestaly považovat Miloševice za spojence k jednání a přijaly rozhodnutí k jednostranné vojenské operaci v rámci NATO, bez mandátu OSN, jelikož by zcela jistě narazily na odpor Ruska a Číny. Dne 24. března 1999 v 8 hodin ráno zahájilo letectvo NATO ozbrojenou kampaň vůči Jugoslávii. Útokem na vojenské a strategické cíle v Kosovu. Válka v Kosovu vyžádala na 10 000 mrtvých, většinou albánských civilistů. Odchod ozbrojených složek znamenal mimo srbské enklávy naprosté zhroucení civilních struktur a anarchii. 28

27 Skendaj, Elton. Creating Kosovo, Cornell University Press, 2014. s41

28 GIRGLE, Patrik. Kosovo. 2. vyd. Praha: Libri, 2009,. Stručná historie států; S 97-113

V roce 2001 UNMIK zavedla tzv. Ústavní rámec, který vymezil „výhradní“ kompetence mezinárodní správy (např. zahraniční vztahy) a ty, které měly být postupně předávány místním nově vzniklým Provizorním institucím samovlády (PISG). Rovněž umožnil konání prvních voleb do Kosovského shromáždění, tj. do nového stodvacetičlenného parlamentu, ze kterých se zrodila koaliční vláda zahrnující jak Demokratickou ligu Kosova (LDK) Ibrahima Rugovy, tak obě strany spjaté s UÇK - Demokratickou stranu Kosova (PDK) Hashima Thaçiho a Alianci pro budoucnost Kosova (AAK) v čele s Ramushem Haradinajem. Prezidentem byl znovu zvolen I. Rugova, premiérem člen PDK Bajram Rexhepi.29 Odpovědí na vládní požadavky na vyjasnění statusu provincie byla UNMIKem vyhlášená politika „Standardy před statusem“ (Standards before Status), která vyžadovala od kosovské samosprávy splnění základních kritérií (řádné volby, svoboda tisku, funkční právní řád, respektování práv menšin apod.) coby podmínky zahájení jednání o konečném politickém uspořádání. Navzdory již zmíněným násilnostem z března 2004 pokračovalo plynulé předávání správy do rukou PISG. Tzv. Kontaktní skupina (USA, Velká Británie, Francie, Německo, Itálie a Rusko) oznámila v září téhož roku, že Kosovo se nemůže „vrátit do stavu před březnem 1999“, čili pod správu Bělehradu. Tímto byl vyslán signál k zahájení rozhovorů o konečném statusu provincie.30

Přestože se řadu standardů nedařilo naplňovat, ať už ze strany kosovsko- albánských institucí, či v důsledku jejich bojkotu ze strany Srbů, generální tajemník OSN v říjnu 2005 pověřil vedením těchto jednání bývalého finského prezidenta Marttiho Ahtisaariho. Ve stejné době se Evropská komise rozhodla zavést samostatnou politiku jak vůči Srbsku, tak vůči Černé Hoře, která si zanedlouho pod dohledem Evropské unie zvolila nezávislost na Bělehradu, a vůči

29 Skendaj, Elton. Creating Kosovo, Cornell University Press, 2014. s42-45

30 Tamtéž

Kosovu pod hlavičkou Evropského partnerství s Kosovem (European Partnership with Kosovo).31 Po zhruba čtyřech desítkách kol rozhovorů v průběhu jednoho roku a po únorových srbských parlamentních volbách byl tzv. Ahtisaariho plán na řešení statusu Kosova předložen Radě bezpečnosti OSN v dubnu 2007, nicméně zde nebyl vzhledem k (především ruskému) zamítavému postoji přijat. V jednáních tak pokračovala nová „Troika“ Kontaktní skupiny (EU, USA a Rusko), aniž se by do konce roku podařilo docílit kompromisu mezi Bělehradem a Prištinou. Přesto na prosincovém summitu EU (2007) dali evropští státníci najevo připravenost uznat jednostranně vyhlášenou kosovskou nezávislost v duchu Ahtisaariho návrhu a zároveň vyslat do oblasti unijní policejní a správní misi EULEX, která by zčásti mj. nahradila UNMIK.32

31 Kosovo (under UNSCR 1244) 2005 Progress Report, Brussels, 9 November 2005 SEC (2005) 1423, [cit- 2017-11-10]dostupné z: https://www.mei- ks.net/repository/docs/Kosovo_Progress_Report_2005.pdf 32 The Comprehensive Proposal for the Kosovo Status Settlement,[cit-29-10-17 2008], dostupné z: http://daccessdds.un.org/doc/UNDOC/GEN/N07/279/01/IMG/N0727901.pdf?OpenElement

4 Politický systém 4.1 Kosovská nezávislost 4.1.1 Historie Kosovské nezávislosti.

Vídeň v únoru 2006, byla místem oficiálních rozhovorů zabývající se statusem Kosova. Začátky těchto jednání měla spíše technický a informační charakter. Zabývala se ochranou kulturních a náboženských památek, finančními otázkami týkající se kosovského podílu na srbském dluhu či přesunutím určitých pravomocí do rukou územních samospráv včetně překreslování hranic obcí Kosova. Teprve až v červenci toho roku se k jednání sešli srbský prezident Boris Tadić společně s premiérem Vojislavem Koštunicou a na druhé straně také kosovský prezident Fatmir Sejdiu s premiérem Agimem Çeku. Hlavním cílem této schůze bylo navrhnout a uspořádat si vzájemné názory a argumenty, které by měly dopomoci ke snadnějšímu postupu v řešení kosovské otázky. Nicméně, jak asi bylo také všeobecně očekáváno, tak názory se nijak nelišily od těch dřívějších a kosovská strana byla schopná přistoupit na určité kompromisy na rozdíl od strany srbské, tudíž nedošlo k žádnému posunu. Je třeba však podotknout, že s nástupem Hashima Thaçiho k moci v roce 2008 se tento postoj změnil na negativistický. Tato bezzubost a neochota se vzájemně domluvit jen potvrdily, že je nutný vnější diplomatický zásah ze strany EU.33

4.1.2 Ahtisaariho plán

V této době se již začalo pracovat na uskutečnění plánu, který měl nastavit podmínky pro transformaci Kosova do soběstačného suverénního správního celku a konečně tak pohnout situací, která byla takřka deset let bez vývoje. Za tímto plánem stál bývalý finský prezident Maarti Ahtisaari, který je obecně uznáván jako dobrý mediátor konfliktů po celém světě a v té době působícího na postu speciálního zmocněnce OSN pro oblast Kosova. Podle jeho plánu se mělo Kosovo reprezentovat svou vlastní ústavou, erbem, hymnou a vlajkou. Musím zde však

33 Skendaj, Elton. Creating Kosovo, Cornell University Press, 2014. s42-50

dodat, že těmito symboly Kosovo disponovalo po celou dobu, co bylo autonomní oblastí v rámci Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Dalším prvkem v tomto plánu byla možnost stát se členem různých mezinárodních organizací, v důsledku toho i pravomoc podepisovat vzájemné mezinárodní smlouvy. Což by ve svém důsledku vedlo k jakémusi dualismu.34

4.1.3 Srbský protinávrh

Tento plán byl však odmítnut srbskou stranou, která přišla s vlastním návrhem velké míry vnitřní autonomie35, ta byla natolik rozsáhlá, že by srbská vláda prakticky neměla právo zasahovat do vnitřních záležitostí Kosova, ale přinejmenším by to alespoň uspokojilo srbskou potřebu zachovat si tento kraj svých předků (jak to bývá velmi rádo zdůrazňováno). Srbsko by mělo i nadále na starosti ochranu kulturního a duchovního dědictví, kontrolu hranic a zahraniční politiku země. Po tomto krachu již vývoj události směřoval k vyhlášení nezávislosti.

34 AHTISAARIHO PLÁN, Václav Štěrba, Parlament České republiky, Parlamentní institut, 2007, [cit-30-11-2017] dostupné z: http://www.psp.cz/doc/00/02/06/00020675.pdf 35 Štěpánek, Václav, Současné Srbsko - Politika, Kultura, Evropská unie (Brno: František Šalé – Albert), s. 20.

4.1.4 Nezávislost

Podle deklarace nezávislosti by měla republika splňovat principy suverénního, demokratického a multietnického státu bez jakýchkoliv diskriminačních tendencí. Do jaké míry je toto naplněno je samozřejmě otázka na úplně jinou práci. Představitelé Kosova si dali za národní zájem ochranu rovných práv všech obyvatel a vytvoření podmínek pro jejich efektivní účast na politickém a rozhodovacím procesu. Kosovo bylo rozhodnuté akceptovat všechny povinnosti uvedené v Ahtisaariho plánu. Ostatně je také potřeba si uvědomit, že Kosovo se nacházelo v pozici, kdy na něj ostatní státy nahlížely s velkou nedůvěrou, kdy se k vedoucím pozicím ve státě dostaly osoby, které působily v rámci UÇK a jejichž pověst byla přinejmenším pochybná. Jejich zájmem bylo, co nejrychleji přijmout ústavu, která by zaručovala lidská práva a svobody všech občanů, definovaná Evropskou konvencí lidských práv. Také slíbili, že budou plně spolupracovat s mezinárodními organizacemi, které jsou přítomny na jejich území a podporují demokratický rozvoj.

4.1.5 Srbská reakce

V Srbsku se zvedla velká vlna nevole doprovázená masovými protesty. Nezávislost Kosova ihned odmítli Srbové. Ambasáda USA v Bělehradě a budovy OSN a EU v Mitrovici se staly terčem útoků. Srbská pravoslavná církev dokonce požádala vládu, aby historicky cenné území udržela za pomoci armády. Srbská delegace vyzvala Valné shromáždění OSN, aby se více zajímalo o jejich situaci a podniklo příslušné kroky. Valné shromáždění OSN vyhovělo této žádosti a v říjnu 2008 podalo návrh k Mezinárodnímu soudnímu dvoru o přezkoumání celého postupu, který vedl k vyhlášení nezávislosti kosovské provincie. Soud měl

projednat fakt, zda se Kosovo svým jednostranným vyhlášením nezávislosti nedopustilo porušení mezinárodního práva.36

5 . Kosovská osvobozenecká armáda – UČK Nedílnou součástí historie Kosova je Kosovská osvobozenecká armáda (UČK), na kterou lze pohlížet dvěma pohledy. Prosrbská strana tvrdí, že se jedná o separatistickou teroristickou skupinu, která páchala na srbském obyvatelstvu zločiny proti lidskosti, genocidy, obchodovala s lidskými orgány apod. na druhou stranu pro albánská strana vnímá UČK jako armádu hrdinů, která bojovala za svobodné Kosovo proti Srbské krutovládě. Definice této skupiny je proto velice těžká, právě díky zbarvení zdrojů, kdy je velice obtížné rozeznat na čí straně je pravda. Vznik UČK lze datovat k roku 1996, kdy se Kosovo dostalo do začarovaného kruhu, uvolnění sil Srbska, díky ukončení válek v Chorvatsku i Bosně a Hercegovině umožnilo přitvrzení represivního režimu. 37 silně doléhala na Albánce frustrace z neefektivnosti jejich vůdců při řešení situace, kdy se nacházeli v jakémsi parastátu a nepřidávala tomu ani krize týkající se obrovské nezaměstnanosti, přelidnění a absolventi se po ukončení v nekvalitních paralelních školách nacházeli v bezvýchodné situaci. Na začátku dubna roku 1996 proběhla kolektivní stávka v Prištině, kde se protestovalo proti prudkému nárustu daní vybíraných srbskými orgány. O dva týdny později 21. dubna byl albánský student Ahmed Daci zastřelen Srbem Zlatkem Jablonovičem během mírového shromáždění. Tento incident byl ihned převzat albánskou stranou a zařazen jako etnický konflikt a vyvolal útoky na srbské policisty a občany po celé provincii dne 22. dubna. V návaznosti na tuto událost bylo zaznamenáno hned několik útoků, jak na srbské obyvatelstvo, tak i na policii. Koordinace těchto útoků vylučovala spontánní akci.38 to potvrdily i faxy zaslané albánským tiskovým agenturám,

36 Kosovo Declares Its Independence From Serbia - The New York Times. [cit- 19-10-2017]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/2008/02/18/world/europe/18kosovo.html?pagewanted=all&_r=0 37 GIRGLE, Patrik. Kosovo. 2. vyd. Praha: Libri, 2009,. Stručná historie států, S 89-97 38 RAMET, Sabrina P. Whose democracy?: nationalism, religion, and the doctrine of collective rights in post-1989 eastern Europe. Lanham: Rowman & Littlefield Publishers, c1997. ISBN 0- 8476-8324-9. S 157

v nichž se k útokům přihlásila dosud neznámá a tajná organizace, která vystupovala pod názvem UČK. Prezident Rugova a strana LDK existenci této skupiny popřeli a považovali to za provokaci ze srbské strany. Od roku 1996 se ozbrojené útoky na hlavy srbské komunity, policejní příslušníky jejich vozy a stanice staly každodenní realitou. Do roku 1998, kdy vypukla v Kosovu občanská válka nepředstavovala organizace UČK nebezpečné hnutí. V podstatě jen tajnou organizaci, jejíž struktura, vedení a aktivita zůstává dodnes zastřena spekulacemi. Základy UČK, lze již ale spatřit v roce 1981 mezi radikálními emigranty zejména v Německu a ve Švýcarsku, kteří tvořili velice silnou diasporu. Ve Švýcarku bylo založeno několik malých odbojových skupin. Z nichž dvě nejvlivnější byly Lidové hnutí pro republiku Kosovo (LPRK) a Lidové hnutí pro Kosovo (LPK)39. Po zrušení kosovské autonomie roku 1990 se tyto strany radikalizovaly. Představitelé těchto hnutí, kteří nebyli natolik zradikalizováni se připojili k politické základně Ibrahima Rugovy. Avšak radikální jádro odmítlo uznat stranu, kterou legalizovali Srbové a začali organizovat ozbrojené odboje, kde zejména shromažďovali finanční prostředky. Hlavou těchto aktivit byli prominenti kosovské emigrace v Kosovu: Jashar Salihu, Bardhyl Mahmuti, Hajdin Abaz a další. 40 Právě z těchto postav se v polovině devadesátých let zformovala elita domácího křídla UČK. Hlavními představiteli byli mezi nimi Ramush Haradinaj a Hashim Thaqi. Roku 1993 došlo v Drenici k setkání právě těchto emigrantských hlav z LPK a LPRK s radikály žijícími v Kosovu. A zde byla dohodnuta příprava guerillové války. Exponentem se měla stát právě UČK, která ale až do roku 1996, kdy přiznala odpovědnost za výše zmiňované útoky zůstávala v absolutním utajení. 41 Klíčové postavy UČK byly Adem Jashari a bratr Rifat, od roku 1969 byl Rifat v německé emigraci a finančně zajišťoval UČK a Hashima Thaqiho, jak

39 http://www.lpk-kosova.com/ 40 RAMET, Sabrina P. Whose democracy?: nationalism, religion, and the doctrine of collective rights in post-1989 eastern Europe. Lanham: Rowman & Littlefield Publishers, c1997. ISBN 0- 8476-8324-9. S 158

41 GIRGLE, Patrik. Kosovo. 2. vyd. Praha: Libri, 2009,. Stručná historie států, S 89-97

vlastními penězi, tak i z vybraných peněz od ostatních emigrantů, kteří žili v Bavorsku. Počátkem 90. let se kolem Jashariho seskupilo několik osobností z dalších důležitých klanů v srbické opštině (menší územně správní jednotka). Právě tyto klany tvořily původní strukturu UČK. Jedním z důležitých klanů, který je třeba zmínit byl klan H. Thaqiho z Brocne. Z Drenice, kde se nacházela havní základna UČK pocházel keden z hlavních ideologů tohoto klanu a pozdější mluvčí UČK Jakup Krasiqi. 42 Časem docházelo k propojení Drenického křídla s dalšími klany s UČK, ale i ve spolupráci s ostatními kriminálními aktivitami. Právě západoevropská emigrace byla klíčovým bodem pro tuto aktivitu. Na základě toho vznikaly teritoriální buňky UČK i v ostatních oblastech Kosova, zejména tedy v západní provincii. O skutečném rozvoji kriminality, lze hovořit od roku 1999, kdy se UČK postaralo o plošné vyhánění srbských civilních i vojenských struktur. A i hned se moci chopila UČK. Hlavním úkolem byl nákup zbraní. Zajímavé je, že při pašování albánské gangy úzce spolupracovaly s gangy srbskými či makedonskými. Podle odhadů se Albánci koncem 90. let stali z 80% hlavním překupníkem Heroinu, který z 90% procházel přes Kosovo a přinášel překupníků obrovské zisky. Propojení mafií s UČK se zdá býti naprosto logické, právě díky jejich financování. Z vojenského hlediska byl však nákup zbraní pro UČK největší problém. Většina vlastněných zbraní byla téměř z vlastního domácího vlastnictví, některé zbraně pocházely i z 2. světové války. Zajímavým faktem je i to, že velkou část zbraní získali Albánci právě od Srbů, kteří je Albáncům velmi draze prodávali a poté spoléhali na ochranu jejich policií a armádou. Zlomový bod však nastal roku 1997, kdy byly vyrabovány zbrojní sklady a následná anarchie v severních kmenových územích umožnily transfer obrovského množství zbraní do Kosova a na černý trh v Peči, Prizenu a Djakovici. Důležitým prvkem, který utužoval strukturu UČK byla stálá hrozba a likvidace zrádců a krevní msty z čehož se odvíjela absolutní loajálnost a poslušnost příslušníků UČK a bylo takřka nemožné se do ni infiltrovat. Ideologie UČK byla velice vágní, fungovala na takřka nepropracované platformě (velkoalbánský

42 GIRGLE, Patrik. Kosovo. 2. vyd. Praha: Libri, 2009,. Stručná historie států, S 89-97

šovinismus, tradiční kodexy, kačacké tradice a zejména vyhraněná nenávist k Srbům). Většina osob, které rekrutovali k tomuto klanu byly mladší ročníky z odlehlých venkovských oblastí, kteří už nechtěli čekat až na výsledky doposud neúspěšné LDK. Všechny vedoucí složky se rekrutovaly z domácích zdrojů. A část velitelů UČK pocházela z Albánců sloužících do roku 1995 v Chorvatské armádě, či v paramilitarních jednotkách. Tím byl i sám pozdější velitel Agim Ceku. 43 Prakticky nemožnost vytvoření výcvikových táborů na albánském území, a tedy nemožnost vycvičení rekrutů urychlily proces militarizace UČK a umožnili jí vstup do přímého válečného konfliktu se Srbskem.

43 GIRGLE, Patrik. Kosovo. 2. vyd. Praha: Libri, 2009,. Stručná historie států, S 89-97

5.1.1 Poválečný vztah Albánců k Srbům

UNMIK po válce v počátcích čelila dvěma místním konfliktům: 1. kosovští Albánci a Srbové 2. UČK a albánská frakce LDK Ačkoli byl mezinárodní důraz kladen na interetnický konflikt, rozboje mezi bývalými členy UČK a stranou LDK, mohly vést k nové občanské válce mezi kosovskými Albánci. UČK považovala členy LDK za „srbské spolupracovníky“ a tím za „zrádce národního projektu“. Proto UNMIK nabídla Kosovu strategii, která by měla být postavena na bývalých úspěších a to zejména:44 • Posílení dialogu mezi bývalými nepřáteli tím, že je přesvědčí ke společné komunikaci. • Budováním důvěry, mezi různými mezinárodními a místními stranami. • Podporou moderních vůdců, kteří spolupracovali s mezinárodním společenstvím.

Na poválečném území nikdy není trvalé politické vakuum a Kosovo toho nebylo výjimkou. Po odchodu srbské správy a policejních sil, existovaly v Kosovu dvě paralelní administrativy, které zastupovaly dvě místní albánské frakce. Paralelní administrativy LDK, které poskytovaly služby v oblasti vzdělávání a zdravotnictví. UČK také tvořila „Prozatímní vládu Kosova“ a jmenovala starosty obcí, které ale nehlásili UNMIK. Albánští vůdci souhlasili s tím, že zruší své prozatímní administrativy, výměnou za vytvoření poradního orgánu pro dočasnou vládu. 45 Tato kosovarizace povolovala v ústředních orgánech státní správy jednoho mezinárodního člena a ostatní členové byli místní. Postoj kosovských Albánců k Srbům žijícím v Kosovu se projevil roku 2004, kdy propukly největší nepokoje od války v Kosovu. Ty byly vyvolány 15. března 2004. Toho dne byl zavražděn srbský teenager za to, že podle Albánců střílel

44 Skendaj, Elton. Creating Kosovo, Cornell University Press, 2014. s54 45 Skendaj, Elton. Creating Kosovo, Cornell University Press, 2014. s57

v Čaglavici (jižně od Prištiny). Na protest jeho smrti Srbové z Čaglavice zablokovali hlavní silnici do Skopje, hlavního města Makedonie. Kosovští Albánci se shromáždili, aby vyčistili cestu a tři albánské děti s utopily v řece. Z čehož albánská média obviňovala místní Srby, jako pomstu za úmrtí srbského teenagera. Tisíce Albánců se shromáždili na jižním konci mostu přes Ibar v Kosovské Mitrovici, který odděluje Srby a Albánce. A na severním konci mostu se shromáždila masa Srbů. Mírové síly NATO v Kosovu zablokovaly most. Přes tyto blokace byly na obou stranách použity granáty a samopaly. Při těchto nepokojích, zahynulo nejméně osm osob a zraněno jich bylo více jak 300. 46 Násilí se rychle rozšířilo do dalších měst Kosova (Peč, Lipljan, Prizen). Kosovští Srbové byli evakuováni na Itaskou základku KFOR, kde bylo zapáleno a zničeno nejméně 35 kostelů, včetně 18 kulturních památek Srbska.47 Jako odpověď na utopení Albánských chlapců, a úmrtí jednoho člena UČK Sdružení veteránů UČK uspořádalo rozsáhlé demonstrace na podporu velitelů Kosovské osvobozenecké armády, kteří byli zatčeni za válečné zločiny. Osob, které se těchto protestů zúčastnilo se čítá až na 18 000. Místopředseda policejního komisaře UNMIK pro kriminalitu Robbie Pedlow řekl, že „Večer před nepokoji v Prištině bylo svoláno tajné zasedání zahrnující klíčové členy politických stran v Kosovu (včetně PDK a AAK) a některých místních extrémistů. Účelem tohoto setkání bylo vyvinout strategii na zablokování a zatopení silnic. Klíčovým prvkem této strategie bylo vytvořit atmosféru absolutního strachu v srbské komunitě za použití násilných prostředků s cílem vyvolání masové evakuace a násilného vyhánění Srbů.“48

46 BBC NEWS | Europe | Kosovo clashes 'ethnic cleansing'. [cit. 2017-9-21]. Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/3551571.stm 47 B92. FM talks Kosovo at U.S. college [cit. 2017- 9-21]. Dostupné z: http://www.b92.net/eng/news/politics.php?yyyy=2011&mm=03&dd=18&nav_id=73300 48 Skendaj, Elton. Creating Kosovo, Cornell University Press, 2014. S56

6 Stručná charakteristika politického systému Kosovská republika je podle ústavy z roku 2008 parlamentní republikou. Kosovo je unitárním státem. Hlavou státu je prezident, volený v tajných volbách poslanci parlamentu. Ke zvolení je třeba třípětinové většiny poslaneckých hlasů. Volební období prezidenta je pětileté. Nositelem výkonné moci je vláda, jejíž předseda a zároveň člen je na základě návrhu prezidenta republiky schválen parlamentem. Jednokomorové Kosovské shromáždění (parlament) má 120 poslanců volených na čtyřleté volební období. Volební systém je poměrný, volí se v jednom obvodě.

V Kosovu dominují dva politické směry – jeden vzešlý z pacifistického boje bývalého prezidenta Ibrahima Rugovy za nezávislost, dominantního v letech 1989–1997, a druhý mající své kořeny v ozbrojeném boji Kosovské osvobozenecké armády (UÇK). Tyto proudy však dnes spolu stojí libovolně v koalici nebo opozici. Většina kosovsko-albánských stran má středové, ale zároveň nacionalistické směrování. Hlavními stranami rugovovského směřování jsou Demokratická liga Kosova (LDK). Hlavními stranami post-uçkistického směřování jsou Demokratická strana Kosova (PDK) a Aliance pro budoucnost Kosova (AAK). Ze strany PDK se před volbami v létě 2014 oddělila část odpůrců vedená Fatmirem Limajem a založila novou stranu (obdobného zaměření jako PDK) pod názvem Nisma.

Podle současné legislativy se v parlamentních volbách 100 křesel rozděluje poměrně na základě volebních výsledků, 20 křesel je rezervováno etnickým menšinám (10 Srbům, 4 Romům, Aškaliům a Balkánským Egypťanům, 3 Bosňákům, 2 Turkům a 1 Goranům). Hlavním reprezentantem srbské menšiny je Srbska Lista.

Ústavou z r. 2008 je v Kosovu zaručena náboženská svoboda a koexistence různých vyznání. Církve jsou si rovny, žádná víra není oficiální. Stát je vůči jednotlivým náboženstvím neutrální. Náboženská otázka je přesto v Kosovu citlivá, zejména kvůli někdejšímu vypalování mešit srbskými paramilitárními jednotkami a následnou pomstou vyjádřenou vypalováním srbských ortodoxních

památek zejména v letech 1999 a pak během nepokojů v roce 2004. Kosovští Albánci ve většině vyznávají sunnitský islám, v menšině pak islám bektášijský a katolicismus, kosovští Srbové jsou pravoslavní.

Nejvyšší soudní instancí je devítičlenný Ústavní soud, jehož soudci jsou jmenováni prezidentem na návrh parlamentu. Nejvyšší soud má pak hlavní jurisdikci nad celým státem.

6.1 Volební systém v Kosovu Parlamentní volby se do Kosovského parlamentu podle ústavy konají na základě přímého, všeobecného, svobodného a tajného hlasování. Každý občan Kosova má právo volit a být volen bez diskriminace na základě jeho etnického původu, jazyka, pohlaví, náboženského vyznání, politického přesvědčení, vzdělání, sociálního postavení, nebo jakýchkoli jiných podobných kritérií. 49 Organizace pro výkon voleb vykonávají činnost pro vzdělávání voličů, jejichž cílem je co největší informovanost voličů o hlasovacích postupech a postupech na ochranu voličských práv. Pro tyto postupy správní orgány zpřístupňují vzdělávací materiály, které jsou ve státních jazycích jako je albánština a srbština, ale také v jazycích etnických menšin, které se na území Kosova nacházejí a poté je rozšiřují pomocí médií vysílajících v menšinových jazycích v těch zeměpisných oblastech, kde se tyto komunity nacházejí. Svoboda a soukromí je občanům zaručena. Nikdo nemá právo zabránit občanovi v hlasování, nebo ho nutit volit určitým způsobem, nebo ho požádat, aby volil jinak, než sám uzná za vhodné. Všechny politické subjekty jsou oprávněny vést svobodně své volební kampaně a propagandu zákonným způsobem. Dále mají politické subjekty nárok vést tyto kampaně rovným způsobem pomocí médií jak televizním, tak rozhlasovým vysíláním. Po konzultaci s ostatními politickými stranami předseda vlády Kosova stanoví datum parlamentních voleb, které se konají každé čtyři roky. Volební

49 CONSTITUTION OF REUBLIC OF KOSOVO, odst. 45

období parlamentu začíná 30 dnů od oficiálního vyhlášení výsledků voleb. Pokud je však parlamentu vyslovena nedůvěra, musí se uspořádat předčasné volby. Tyto předčasné volby se nesmí konat dříve jak 30 dnů po vyhlášení nedůvěry, ale nejdéle však po 45 dnech po tomto vyhlášení. Pravidla pro konání předčasných voleb jsou totožné jako pro klasické volby s výjimkou toho, že CEC může upravit podle potřeby a okolností změnit časové rámce voleb. Vyhlášení voleb se zveřejňuje v „ Gazeta zyrtare e republikes se Kosoves“ 50což je Kosovský CEC zřizuje úřad pro registraci politických stran, který je odpovědný za registr politických stran včetně osvědčení všech politických subjektů, kteří mají být zařazeni na politické lístky, za výdaje politických stran, které byly použity na volební kampaň. Tento úřad je veden výkonným ředitelem, který podává zprávy organizaci CEC. Organizace CEC je ústřední volební komisí zřízenou podle článku 139 ústavy. 51a je stálým a nezávislým orgánem, který zodpovídá za organizaci a provádění voleb. Jejím úkolem je regulace volebního procesu přijetím volebních pravidel a sledování volebního procesu ve všech ohledech, aby bylo zajištěno, že volby dosahují všech mezinárodních standardů. CEC se skládá z 11 členů – předseda a dalších 10 členů. Předsedu jmenuje prezident a je volen soudci Nejvyššího soudu. Mandát předsedy CEC je 7 let, dalších 10 členů CEC je jmenováno a základě nominace 6-ti největších parlamentních stran a čtyř členů zastupujících mešinové obce v Kosovu.

6.2 Asociace Srbských obcí v Kosovu Důležitý mezník mezi Kosovem a Srbskem v rámci normalizačního procesu, který je konán pod dohledem Evropské unie je dohoda o „založení společenství Srbských obcí v Kosovu“. Návrh na sdružení vzniknul na základě Bruselské dohody z roku 2013, kterou podepsaly vlády Kosova a Srbska. Tato instituce má potencionální transformační důsledky, které se týkají Srbských komunit na území

50 Gazeta Zyrtare e Republikës së Kosovës. [cit. 1.12.2017]. Dostupné z: https://gzk.rks- gov.net/Default.aspx?index=1

51 CONSTITUTION OF REUBLIC OF KOSOVO, odst. 139

Kosova. V dohodách o tomto společenství se předpokládá, že toto společenství bude zastupovat kolektivní zájmy těchto obcí v Kosovu, kde se nachází etnická většina Srbů. Zejména v oblastech vzdělávání, zdravotnictví a ekonomiky. Mnoho kosovských Srbů má ohledně této dohody velká očekávání a vkládá do ní velké naděje společně se Srbskou republikou jako předpoklad pro lepší a udržitelnou budoucnost Srbů v etnicky Albánsky většinovém Kosovu. V Albánské většině se vůči těmto dohodám vyslovuje velký odpor, zejména v opozičních stranách. Tyto strany vnímají tuto Asociaci jako formu územní autonomie, která umožnuje kontrolu Srbska nad srbskou menšinovou komunitou v Kosovu a dále tvrdí, že je v rozporu s multietnickým charakterem v Kosovu. Mnoho analytiků, ale tvrdí, že kosovská legislativa poskytuje srbské menšině mnoho zvláštních a rozšířených pravomocí, které jim umožňují jakousi jejich vlastní samosprávu. Počáteční implementační plán pro počáteční dohodu z dubna 2013 předpokládal, že do tří měsíců od uzavření dohody tzn. Říjen 2013 se vytvoří řídící tým složený ze zástupců čtyř magistrátů v severních srbských obcí Mitrovice, Leposavic, Zvecan a Zubin Potok, bezprostředně po komunálních volbách konaných roku 2013.52 Diskuze o této asociaci je velmi rozporuplná. Srbští představitelé používali v dohodách nejednoznačný jazyk, aby jej prohlásili za prostředek autonomie a stejně tomu je i na druhé straně, kdy se kosovští vůdci spoléhají na stejnou nejednoznačnost. Očekávalo se, že společenství bude založeno roku 2015, ale je odloženo na dobu neurčitou, právě díky těmto rozporům oblasti rozsahu pravomocí.

6.3 Vymezení hranic mezi Kosovem a Černou Horou Dohoda o mezi Kosovem a Černou Horou měla formálně uznat hranice mezi těmito zeměmi, jako již bylo dříve učiněno mezi Kosovem a Makedonií. Místo toho se ale situace ohledně ratifikace této smlouvy markantně zhoršila a napětí mezi vládnoucími elitami a opozičními politiky, kteří namítají, že kosovo přijde o část svého území. Tato dohoda je také jedním z důvodů, který stojí před plnohodnotným mezinárodním uznáním Kosova jako samostatného státu, jelikož

52 Kosovo and Serbia Reach Historic Deal in Brussels : Balkan Insight. [cit.1.12.2017]. Dostupné z: http://www.balkaninsight.com/en/article/kosovo-and-serbia-may-seal-eu-deal

hranice jsou jednou z hlavních příčin konfliktů na Balkáně, kde je „národní stát“ silně zastoupen hranicemi a určuje národní identitu země. Důležitým faktem je, že Kosovští občané na rozdíl od ostatních obyvatel Balkánu potřebují víza, aby mohli cestovat do zahraničí. Pokud by se však tato dohoda uzavřela, znamenalo by to pro Kosovo dlouho očekávanou liberalizaci vízového režimu tzn. Po dobu 90-ti dnů by občané Kosova nepotřebovali vízum při návštěvě členských zemí EU. Dohoda mezi Kosovem a Černou Horou způsobila mnohé debaty, zejména ze strany Vetevendosje, ale také AAK a NISMA, které tvrdili, že by právě díky této dohodě Kosovo přišlo o 8 200 hektarů půdy. 53 Proti této dohodě uspořádalo demonstraci Vetevendosje, která se konala dne 17. února 2016 na osmé výročí nezávislosti Kosova, kde se shromáždilo tisíce lidí, kteří právě s touto dohodou nesouhlasí.54 Konflikt, který díky dohodě o vymezení hranic vyústil potvrdil napětí, ve kterém se kosovská vláda nachází. Nedůvěra voličů, nezvládnutý kompromis, který byl potřeba pro podepsání této dohody. Politické strany Vetevendosje, AAK, NISMA, které nesouhlasí s dohodou, tvrdí, že roku 1976 Miloševičův režim přesunul hranice Černé Hory o 8 km na úkor Kosova a dále také že KFOR roku 1999 přesunul hranice o 5 km přičemž dohromady přišlo Kosovo o 6 600 hektarů půdy. Opoziční strany trvají na tom, aby byly vymezeny hranice podle jugoslávské ústavy z roku 1974, kdy Americké ministerstvo zahraničí tvrdí, že dohoda je naprosto stejná jako je uvedeno právě v ústavě z roku 1974. nedostatek katastrálních dokumentů snižuje schopnost Kosova přesně definovat hranice. Vláda potřebuje pro ratifikaci smlouvy souhlas 80 poslanců z celkových 120. 55

53 The Kosovo-Montenegro border agreement: what you need to know | openDemocracy. openDemocracy [cit.1.12.2017]. Dostupné z: https://www.opendemocracy.net/can-europe-make-it/fjona-krasniqi/kosovo-montenegro-border- agreement-what-you-need-to-know 54 Kosovo Postpones Montenegro Border Vote Amid Protests, Serb Boycott. Radio Free Europe / Radio Liberty [cit.1.12.2017]. Dostupné z: https://www.rferl.org/a/kosovo-protest-parliament- border-deal-/27959796.html 55 The Kosovo-Montenegro border agreement: what you need to know | openDemocracy. openDemocracy [cit.1.12.2017]. Dostupné z: https://www.opendemocracy.net/can-europe-make-it/fjona-krasniqi/kosovo-montenegro-border- agreement-what-you-need-to-know

Dohoda o vymezení hranic zůstává tématem, které drží zemi v napětí mezi vládou a občany Kosova.

7 Přehled majoritních politických stran v Kosovu od

roku 2007

7.1 LDK-Demokratická liga Kosova

Vznik: 23. prosince 1989

Významné postavy:

Ibrahim Rugova: Pro svůj pacifistický přístup byl Ibrahim Rugova znám jako „Gándhí Balkánu.“56 Vstoupil do politiky roku 1989, kde se ujal vedení Demokratické ligy Kosova, která byla založena jako prostředek k odmítnutí Miloševičovy politiky. Svým pasivním odporem (paralelní systém a důstojný nenásilný odpor), získal širokou podporu albánské populace Kosova. Ve volbách roku 2001 zvítězil drtivou většinou 58 % hlasů, jeho největším soupeřem byl Hashim Thaçi, jehož Demokratická strana Kosova získala pouze 24% hlasů.57 Roku 2001 byl Rugova zvolen Kosovským parlamentem jako prezident a pokračoval v kampani za nezávislost Kosova. Nadále ale trval na tom, že musí být uznáno mírovými prostředky se souhlasem všech stran OSN. Jeho politický postoj byl kritizován mnohými radikály, proto se snažil získat sympatie bývalých členů UČK a jmenoval jejich tehdejšího velitele Ramushe Haradinaje předsedou vlády. Nicméně se nadále potýkal se silným odporem a dne 15. března 2005, kdy se měl setkat s představitelem Evropské Unie Javierem

56 Ibrahim Rugova — Gandhi of the Balkans | Healing Hearts Balkans. Healing Hearts Balkans [cit.4.9.2017]. Dostupné z: http://healingheartsbalkans.org/ghandi-of-the-balkans 57 Výsledky voleb 2000 OSCE, [cit.4.9.2017]. Dostupné z:http://www.osce.org/kosovo/20464?download=true

Solanou, byl na Rugova spáchán atentát, ze kterého vyvázl bez zranění. Prezident se nechal slyšet „Stále jsou lidé, kteří se snaží destabilizovat Kosovo“.58 Dne 21. ledna 2006 zemřel na rakovinu plic, počet osob, které se účastnily jeho pohřbu, se odhaduje až na 1,5 mil.

Fatmir Sejdihu Fatmir Sejdiu další zakladatel strany LDK, se stal druhým prezidentem Kosova po smrti Ibrahima Rugova a prvním prezidentem po vyhlášení Kosova jako samostatného státu. Už od začátku své politické kariéry byl odpůrcem Jugoslávské autoritářské vlády. Po invazi NATO do Kosova, byl jedním z autorů kosovské ústavy. Sejdihu je zastáncem úplné nezávislosti Kosova a vždy prosazoval řešení sporů, bez násilí a prosazoval nenásilné řešení odpojení Kosova od Srbska. Byl členem Ústřední komise pro uspořádání referenda o nezávislosti Kosova, které se konalo roku 1991. I po vyhlášení Kosova jako samostatného státu si nadále stál za svými názory a propagoval, klidné řešení sporů mezi Srbskem a Kosovem, jako dvou suverénních států. Kladl důraz na dobré mezinárodní vztahy a v rozhovoru BBC se nechal slyšet, že jeho vize jako prezidenta je, znovuobnovení hospodářského života, stabilita demokratických institucí, připojení se k Evropské unii a zajištění Kosova jako samostatného suverénního státu všemi členy OSN. 59 Roku 2010 byla na Fatmira Sejdihu podána žaloba k ústavnímu soudu Parlamentem Kosova, který uznal, že jako prezident nemůže zároveň vykonávat

58 Ky është atentati ndaj ish presidentit Rugova, zbardhjen e të cilit e kërkoi presidenti Thaçi (Video) – Lajmi.net. [cit.1.9.2017]. Dostupné z: http://lajmi.net/ky-eshte-atentati-ndaj-ish- presidentit-rugova-zbardhjen-e-te-cilit-e-kerkoi-presidenti-thaci-video/ 59 BBC: SEJDIU: PAVARËSIA BRENDA DISA DITËSH - Lajme & Ngjarje - Presidenti i Republikës së Kosovës - Hashim Thaçi. Presidenti i Republikës së Kosovës - Hashim Thaçi [online]. Copyright © 2017 [cit. 19.12.2017]. Dostupné z: http://www.president- ksgov.net/sq/lajme/bbc-sejdiu-pavaresia-brenda-disa-ditesh

funkci předsedy strany LDK. Po vydání tohoto rozhodnutí, prezident ze své funkce v říjnu 2010 odstoupil, aby mohl nadále zastávat funkci předsedy strany.

Isa Mustafa Roku 1990 byl Isa Mustafa stíhán srbskými úřady, kvůli čemuž se odebral do exilu, kde byl ministrem hospodářství a financí ve vládě Republiky Kosovo, která působila v západních zemích až do konce války roku 1999. Ve své funkci zřídil systém financovaného vzdělávání. Po válce, kdy se vrátil z exilu se stal finančním poradcem prezidenta Sejdiu. Byl starostou hlavního města Pristina, kdy v prvních volbách porazil člena konkurenční strany PDK, bývalého člena UCK Fatmira Limaje. Tuto funkci vykonával ve dvou po sobě jdoucích obdobích od roku 2008 do roku 2013.60 Také byl v roce 2010 zvolen předsedou strany LDK, kdy porazil Fatmira Sejdihu, 235 hlasy oproti 124. 61 V prosinci 2014 byl zvolen premiérem a nechal se slyšet, že jeho vláda bude zaměřena na ekonomický rozvoj země. 22.září 2015 při projevu v Kosovském parlamentu začali členové opozičních stran na premiéra házet vajíčky, zatímco hovořil o tom, že dohody se Srbskem jsou v plném souladu s ústavou. Dohody týkající se „energetiky, telekomunikací, vytvoření Srbských obcí a svobody pohybu“. Tuto smlouvu nejvíce kritizovala strana Vetevendosje, která tvrdila, že Mustafa vytváří dysfunkční zemi a škodí nezávislosti Kosova. 62 Toto však není jediný případ, kdy se ve své funkci setkal s odporem. Vejci byl znovu napaden při své návštěvě v Podujevy. Zatčeni byli

60 Prime Minister's Biography - The Republic of Kosovo - The Office of the Prime Minister. Ballina - Republika e Kosovës - Zyra e Kryeministrit [cit.1.9.2017]. Dostupné z: http://www.kryeministri-ks.net/?page=2,4

61 Isa Mustafa, përballë Thaçit - Politika - Lajme - Gazeta Express. Wayback Machine [cit.1.9.2017]. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20101116114648/http://www.gazetaexpress.com/?cid=1%2C13%2 C41302 62 Kosovo: MPs throw eggs at PM Mustafa in parliament - The Muslim NewsThe Muslim News. Home - The Muslim NewsThe Muslim News [cit.1.12.2017]. Dostupné z: http://muslimnews.co.uk/news/europe/kosovo-mps-throw-eggs-at-pm-mustafa-in-parliament/

dva aktivisté politické strany Vetevendosje. Nicméně Mustafa si nadále stál za svými názory a od smluv se Srbskem neodstoupil. 63 V lednu 2017 vyprovokoval výrok Srbského prezidenta Isu Mustafu k výroku „pokud někdo zaútočí na Srby v Kosovu, budu je sám ochraňovat.“ Připravenost Srbských ozbrojených sil k zásahu okomentoval tak, že „ačkoli na Srby nemá nikdo v plánu útočit, je jejich ústavní povinností bránit své občany.“ „Kosovští Srbové jsou rovnoprávní občané naší republiky. Nepotřebují ochranu ze strany Bělehradu, ani zdi, které by je dělily od ostatních občanů, protože nejsou v nebezpečí a nic jim nehrozí. To, co my potřebujeme, je komunikace a spolupráce evropské budoucnosti,“ řekl Mustafa. Kosovo je stát, který není přijat v OSN a k tomu Mustafa dodal, že Kosovo „pokračuje ve snažení stát se členem rodiny EU a v orientaci na strategické partnerství a přátelství s USA“. Kontroverze strany LDK: Nynější předseda strany LDK má více než 70 stížností předložených státnímu zástupci, kvůli údajnému zneužití pravomocí ve výkonu funkce starosty Prištiny.64 Bývalá ministryně kultury Astrit Haraqia byla obviněna ze zneužití své funkce v letech 2004-2007, také se zapojila do rozsáhlého prodeje Shengenských víz jinému stranickému úředníkovi Uké Rugovi.65 Další podezření z korupce čelí sočasný poslanec Naser Osmani za údajné porušování práva v představenstvu

63 Vetevendosje hurls eggs at PM Mustafa in Podujeve - GazetaExpress. Lajmi i fundit në Kosovë, Shqipëri dhe Maqedoni - GazetaExpress [cit.1.9.2017]. Dostupné z: http://www.gazetaexpress.com/en/news/vetevendosje-hurls-eggs-at-pm-mustafa-in-podujeve- 135342/ 64 Mustafa kërkon suspendimin e zyrtarëve nën hetime, jo edhe të të emëruarve politikë - dialogplus. Start - dialogplus [cit. 9.9.2017]. Dostupné z: http://dialogplus.ch/mustafa-kerkon- suspendimin-e-zyrtareve-nen-hetime-jo-edhe-te-te-emeruarve-politike-63179

65 Astrit Haraqija, pjesë e grupit 21 personash të Ukë Rugovës për shitje vizash- koha.net. [cit.1.9.2017]. Dostupné z: http://archive.koha.net/?id=27&l=87127

Kosovské privatizační agentury. 66Bývalý starosta obce Obiliq Mehmet Krasniqi je vyšetřován za zneužití své fuknce.

66 I dyshuari për korrupsion në listën e LDK-së për deputet- koha.net. [cit.1.9.2017]. Dostupné z http://archive.koha.net/?id=27&l=10312

Demokratická liga Kosova Strana původně vznikla jako pravicové nacionalistické hnutí a propagovala nezávislost Kosova. Po svém založení, LDK vedená Ibrahimem Rugovem zahájila období mírového odporu vůči režimu Miloševiče, a začala shromažďovat neformální daně mezi albánskými podniky a velkou albánskou komunitou na poskytování služeb, jako byla zdravotní péče a vzdělání. Během tohoto období rozšířili Albánci již existující stínovou ekonomiku, která stále v současném Kosovu funguje.67 Ve svém volebním programu LDK zaručuje respektování a ochranu svobod, úspěchů a získaného majetku občanů Kosova. Svoboda společně se solidaritou mají zajistit obecné blaho Kosova. Slibuje naprostou suverenitu státu ať už se jedná o kosovské Albánce nebo Srby. Zavazuje se k řešení problémů a dialogu se sousedními státy. Jedním z nejdůležitějších bodů programu LDK je evropská a euroatlantická integrace a trvalé přátelství se Spojenými státy. Zvýšení účinnosti zákonodárné, výkonné a soudní moci. 68 Po smrti lídra LDK roku 2006 byla strana velmi oslabena přišla o podporu voličů, díky odchodu členů LDK do jiných politických stran. Po Rugově smrti se změnilo postavení strany, které bylo doposud na vrcholu moci Kosova a „původní“ strana se stala arénou střetů a vnitřím bojem o moc, což vyústilo k vytvoření nové strany Lidhja e Demokratike e Dardanise vedené Nexhatem Dacim. 69

67 Kosovo´s new map of power: governance and crime in the wake of independence, [cit.9.9.2017]dostupné z: https://www.clingendael.nl/sites/default/files/20110503_cru_publication_ibriscoe.pdf, s 6 68 Programi politik e LDK, Prishtine, 2012, [cit. 9.9.2017] dostupné z: http://politike.al/wp- content/uploads/2016/03/Programi-Politik-i-LDK-2012-Kosove.pdf , S. 14 69 Political Parties Functions and Organisation in Democratic Societies ,Wilhelm Hofmeister and Karsten Grabow [cit. 10.9.2017], dostupné z: http://www.kas.de/wf/doc/kas_34067-1522-2- 30.pdf?130417185744

7.2 PDK-Demokratická strana kosova Vznik: 1999 Významné postavy: Hashim Thaci Vedl Kosovský tým při jednáních v Rambouilletu v únoru 1999 a během války roku 1997-1999 byl politickým vůdcem Kosovské osvobozenecké armády. Jako předseda vlády vedl Hashim Thaci politický dialog mezi Kosovem a Srbskem, který vyplynul z podpisu Dohody o normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem. 70 Předtím, než se stal prezidentem byl roku 2014-2015 Thaci prvním místopředsedou vlády Kosova a ministrem zahraničních věcí. Byl prvním předsedou a zakládajícím členem strany PDK a byl nepřetržitě volen předsedou strany PDK až do své rezignace dne 26. února 2016, kdy byl zvolen prezidentem. Inaugurace Thaciho na prezidenta se neobešla bez značných protestů, kdy demonstranti házeli do oken parlamentu kameny. Thaci se při inauguraci řekl „Stát Kosovo je zavázán normalizovat vztahy se Srbskem. Nemůžeme změnit minulost, ale musíme pracovat na tom, aby se už neopakovala.“71 Hashim Thaci byl zvolen prezidentem republiky Kosovo 26. února 2016 Parlamentem Kosova.

Dále se jako prezident, který se potýká s minulostí jako člen UČK nechal slyšet „Vím, že boj o svobodu Kosova měl spravedlivou příčinu a byla to spravedlivá válka. Členové Kosovské osvobozenecké armády neporušili žádné zákony, s výjimkou zákonů Slobodana Miloševiče.“ Jako prezident Kosova tvrdí, že bude sloužit všem občanům bez ohledu na jejich politickou, etnickou, či náboženskou

70 Hashim Thaçi - President of the Republic of Kosovo - President of the Republic of Kosovo - Hashim Thaçi. Presidenti i Republikës së Kosovës - Hashim Thaçi [cit. 19.9.2017]. Dostupné z: http://www.president-ksgov.net/en/biography-92 71 Hashim thaci stanul v čele Kosova. [cit. 19.9.2017]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/hashim- tha-i-stanul-v-cele-kosova-okna-parlamentu-rozbijely-kameny-10r-/zpravy- svet.aspx?c=A160407_161400_ln_zahranici_msl

příslušnost „Budeme udržovat kontakt se všemi politickými stranami, abychom vytvořili mosty komunikace mezi celým politickým spektrem.“ 72 Pohled na tohoto politika může být přinejmenším rozporuplný. Zatímco byl roku 2014 nominován na Nobelovu cenu za mír Americkými senátory a zástupci Evropského Parlamentu73, jeho odpůrci spojují Thaciho s Albánským podsvětím, kdy se měl v době svého působení v UČK dopustit obchodování s lidskými orgány Srbského a nealbánského obyvatelstva, pašování zbrání a drog.

PDK Poválečná demilitarizace UČK nepoškodila její strukturu, ale její členové se pouze rozmístili v různých organizacích, například ke Kosovské policejní službě (KPS), Kosovské informační službě (KIS) a zbývající členové zřídili kandidátskou stranu Partia për Progres Demokratik e Kosovës (Strana demokratického pokroku Kosova- PPDK) v čele s Hashimem Thacim, který je známý jako jeden z politických vůdců UČK. UČK jako taková měla značnou míru podpory Kosovského obyvatelstva, ale nově založená strana z jejich členů, nedosáhla až tak značné podpory a po dlouhou dobu byla na druhém žebříčku pod vládnoucí stranou LDK. Později roku 2000 byla strana PPDK přejmenována na Partia Demokratike e Kosoves – PDK a tím nereprezentovala konkrétní ideologii. Někteří se obávali, že stát pod vedením PDK by mohl přinést odtržení se od demokratického systému. Jelikož se PDK potýkala s historickými vazbami na organizovaný zločin a to vyvolávalo vážné obavy ohledně cílů a motivů této strany, proto se roku 2007 snažila PDK odtrhnout od válečné minulosti UČK a dosazovala nové členy do čela strany, kteří nefigurovali v činnosti Kosovské

72 President Thaçi for Tiroler Tageszeitung: The process of dialogue is support by the population - News & Events - President of the Republic of Kosovo - Hashim Thaçi. Presidenti i Republikës së Kosovës - Hashim Thaçi , 2017 [cit. 19.9.2017]. Dostupné z: http://www.president- ksgov.net/en/news/president-thaci-for-tiroler-tageszeitung-the-process-of-dialogue-is-support-by- the-population 73 Hashim Thaçi - President i Republikës së Kosovës - Presidenti i Republikës së Kosovës - Hashim Thaçi. Presidenti i Republikës së Kosovës - Hashim Thaçi ,2017 [cit. 19.9.2017]. Dostupné z: http://www.president-ksgov.net/sq/biografia-92

osvobozenecké armády. Volby roku 2010 ukázaly, že ačkoli je PDK stabilní je zároveň i zranitelná, díky vzniku nových politických stran a rostoucí účastí Srbů u voleb. 74. PDK se dostala na vrchol moci roku 2008, stála za důležitými politickými procesy v Kosovu, zejména kvůli nepřirozené koalici a velké rivalitě s LDK, které byla zapříčiněné zejména politickými rozhovory se Srbskem o stavu Kosova a mezinárodním vyjednáváním. Rohodnutí Ústavního soudu Kosova o porušení ústavy prezidentem Sejdiuem zapříčinilo konečné odloučení PDK od LDK. Opětovný dialog se Srbskem, prostřednictvím přímých setkání předsedů vlád obou zemí a obvinění z korupce je pro PDK od jejich založení největším problémem se kterým se potýká. 75 Nicméně si PDK v posledních deseti letech dokázala udržet stabilní pozici ve vládě a přízeň voličů. PDK je známá svou fanatickou základnou voličů, kteří ji dokázali podpořit i v době, kdy byl zbytek obyvatelstva nespokojen s kosovskou politikou. Pokud se podíváme na výsledky voleb, jedná se o jednu z nejsilnějších politických stran Kosova. Po vzniku PDK byl její program jasně definovaný zavazovali se k zajištění svobody, nezávislosti a demokracii, etnické toleranci a integraci v EU. V posledních dvou po sobě jdoucích volebních obdobích se PDK soustředí ve svém programu zejména na spolupráci s EU, NATO, USA a velký důraz také klade na zákaz diskriminace. 76

74 Kosovo´s new map of power: governance and crime in the wake of independence, [cit.9.9.2017] dostupné z: https://www.clingendael.nl/sites/default/files/20110503_cru_publication_ibriscoe.pdf, s s 41. 75 Political Parties Functions and Organisation in Democratic Societies ,Wilhelm Hofmeister and Karsten Grabow[cit.9.9.2017] dostupné z: http://www.kas.de/wf/doc/kas_34067-1522-2- 30.pdf?130417185744 s 105 76 tamtéž

7.3 Vetëvendosje! Hnutí za sebeurčení Vznik: 2005 Hlavní představitel: Albin Kurti: Albin Kurti byl během války součástí politického úřadu UČK společně s Adamem Demacim. Roku 1999 byl Albin zatčen a vězněn v Srbsku až do roku 2001. Jeho zapojení v politice po válce začíná v Kosova action network (KAN), což bylo hnutí mladých aktivistů. Jehož posláním byly sociální změny v Kosovu zaměřené zejména na čtyři oblasti: lidská práva, sociální spravedlnost, vzdělávání a kultura. 12. června 2005 společně s ostatními aktivisty posprejoval budovy UNMIK slogany „Jo negociata Vetëvendosje!“ (nevyjednávat, sebeurčení!), tyto praktiky prováděli v mnoha dalších obcích po celém Kosovu. Dále organizují symbolické akce, blokády a masové demonstrace. 77 Roku 2005 dále pokračuje založením politické strany Vetëvendosje! V roce 2010 byl Albin zvolen členem Parlamentu Kosova a jako předseda Komise pro zahraniční politiku.

Vetëvendosje! Hnutí za sebeurčení je radikální nacionalistická politická strana. „Vetëvendosje!“ byl hlavní slogan při protestech 1968 v Kosovu za prosazení národních práv Albánců. 78 Sloganem tohoto hnutí je výše zmíněné „Jo negociata“ = „nevyjednávat“ Tato politická strana byla založena roku 2004 aktivistou Albinem Kurtim. Na svých oficiálních stránkách uvádí, že cílem jejich hnutí je dosáhnout „radikální sociální a politické změny, které umožní respekt k lidským a občanským právům a sociální spravedlnost pro všechny občany Kosova bez diskriminace“79 Strana hlasitě bojuje proti všem formám mezinárodního dohledu v Kosovu, zejména

77 Albin Kurti - Ballina [cit.10.9.2017]. Dostupné z: http://albinkurti.weebly.com/biografia.html

79 Vetevendosje! [cit.10.9.2017]. Dostupné z http://www.vetevendosje.org/?cid=2

EULEX a ICO. Tato strana těží z nespokojenosti převážně mladých voličů špatné ekonomiky Kosova, také politickou situací a korupcí volených stran. Vetëvendosje byla původně nacionalistickou skupinou, která prosazovala své názory prostřednictvím pouličních protestů, ničením automobilů a jiného majetku mezinárodních agentur. 80 10. února 2007 proběhl plánovaný protest v Prištině. Tento protest byl sponzorován tímto hnutím a zúčastnilo se ho více než 60 000 osob. Vetëvendosje zde obhajovalo svobodu a svrchovanost Kosova, dále obhajovalo odstranění správy OSN a jeho personálu z oblasti Kosova. Ještě, než se tato demonstrace uskutečnila, bylo očekáváno potencionální násilí. Proto, zde byla nasazena pořádková policie a rumunský UNMIK. Během této akce, kde byl použit slzný plyn a gumové náboje, zemřeli dva protestující civilisté. Po této akci bylo zahájeno rozsáhlé mezinárodní vyšetřování a policejní komisař UNMIK po tomto incidentu rezignoval. 81 Roku 2010 získalo ve volbách Vetëvendosje více než 12 % hlasů, čímž se stala třetí největší stranou v Kosovu a stala se aktérem nacionalistické strany napříč politickým spektrem. Jakékoli jednání se Srbskem Vetëvendosje považuje za nepřijatelné a škodlivé pro budoucnost Kosova. Právě tato strana stála, za útoky na Isu Mustafu, při jeho projevech, které se týkaly vyjednávání se Srbskem. Posledním incidentem v Kosovském parlamentu, za kterým stála právě opozice Vetëvendosje se uskutečnil v říjnu 2015, kdy poslanci této strany pískali na píšťalky a také použili na zasedání slzný plyn. Jako reakce na dohodu se Srbskem, kterou kosovský premiér uzavřel v Bruselu 25.sprna 2015 při dalších jednáních s Bělehradem o normalizaci vztahů.82 Vetëvendosje premiérovi vyčítá, že dohoda poskytuje

Kosovo´s new map of power: governance and crime in the wake of independence, [cit.9.9.2017] dostupné z: https://www.clingendael.nl/sites/default/files/20110503_cru_publication_ibriscoe.pdf s. 19 81 Policing Major Events: Perspectives from Around the World, James F. Albrecht, Martha Christine Dow, Darryl Plecas, Dilip K. Das, ISBN 9781466588059, S.171 82 Evropská unie a politika rozšíření [cit.9.9.2017] dostupné z: file:///C:/Users/Makro/Desktop/SZBP_2015_12.pdf s 5

Společenství srbských obcí příliš mnoho autonomních pravomocí, což by mohlo zapříčinit odtržení se Srbů od Kosova. Premiér Isa Mustafa návrh zákona stáhnul pro nedostatek podpory v parlamentu, opozice však v protestech míní pokračovat, jelikož je podle ní ústavní soud, který ústavnost této dohody potvrdil příliš spjatý s vládou. Ve svém prohlášení se strana nechala slyšet „Státní instituce nebudou normálně fungovat do té doby, dokud nebudou zrušeny dohody se Srbskem a Černou Horou.“ 83 Vetevendosje, vidí Republiku Kosovo pouze jako přechodnou fázi. V posledních volbách roku 2017 postavili svůj volební program na spoluvytvoření velké Albánie (státní útvar existující v letech 1941-1945, ve kterém, byli všichni etničtí Albánci poprvé a naposledy v jednom státě). Nicméně podpora této strany podle posledních výsledků voleb výrazně stoupla, jelikož další nedílnou součástí jejich volebního programu je boj proti korupci a organizovanému zločinu, což mnoho občanů Kosova vnímá jako obrovský problém. Mnoho Kosovských medií, uznává nacionalistické smýšlení této strany, ale zároveň vyzdvihuje, že města, kde jsou starostové právě z této strany nejsou doprovázeny skandály z korupce.

83 Kosovo pozastavilo platnost dohody se Srbskem, kterou vyjednala EU – Novinky.cz . Novinky.cz – nejčtenější zprávy na českém internetu [online [cit. 1.10.2017]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/386080-kosovo-pozastavilo-platnost-dohody-se- srbskem-kterou-vyjednala-eu.html

7.4 AAK-Aliance pro budoucnost Kosova Vznik: 2000 Hlavní představitelé: Ramush Haradinaj Bývalý velitel Kosovské osvobozenecké armády Ramush Haradinaj roku 2000 založil politickou stanu Aliance pro budoucnost Kosova. V roce 2004 Haradinaj jako předseda AAK vstoupil do koalice s prezidentem Rugovou a získal tím post předsedy vlády, kdy byl nucen po 100 dnech své funkce rezignovat, jelikož byl souzen Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii za zločiny proti lidskosti páchané za války proti Romům, Srbům, ale i Albáncům, kteří s nimi spolupracovali. V rozsudku mezinárodního soudu stojí, že se k tomuto případu pojí více než 100 svědectví. Nicméně většina těchto svědků odmítla vypovídat. 84 3. dubna 2008 Mezinárodní soud vydal rozsudek, kde byl Ramush Haradinaj prohlášen za nevinného ve všech bodech obžaloby. Druhým pokusem o odsouzení Ramushe Haradinaje začalo roku 2010, kdy Haagský tribunál znovu otevřel jeho případ 29. listopadu 2012 byl opětovně propuštěn.

7.5 AAK- Aliance pro Kosovo AAK aliance pro budoucnost v Kosovu založil Ramush Haradinaj. AAK je složeno z několika politických organizací a jednotlivců s možnými opozičními ideologiemi. V roce 2001 se k AAK připojily Národní hnutí za osvobození Kosova (LKCK), UNIKOMB, Hnutí Kosovského národa (LPK), Parlamentní strana Kosova (PPK).85 Po prvních parlamentních volbách AAK uzavřela koalici se všemi stranami, zatímco po druhých volbách roku 2004 se podařilo této straně vstoupit do koalice LDK, kdy byl její předseda strany Ramush Haradinaj zvolen jako předseda vlády,

84 Home | International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia [cit. 2.10.2017]. Dostupné z: http://www.icty.org/x/cases/haradinaj/press/en/080403_Haradinajetal._summary_en.pdf 85 Manual for the 2014 Parliamentary Elections in the Republic of Kosovo [cit. 2.10.2017]. Dostupné z: http://www.kas.de/wf/doc/kas_37961-1522-1-30.pdf?140611140704 s 10

ale po 100 dnech své funkce odstoupil a roku 2012 byl propuštěn Haagským soudem. Prvotním cílem strany AAK byla normalizace života každého občana, strana se zaměřila na roli jednotlivců a tvrdila, že věří, že s větším podílením se jednotlivců na veřejném a politické životě to prospěje společnosti jako celku, jako druhotní cíl byla nezávislost Kosova, vstup do EU a NATO.86 Na svých oficiálních stránkách v současné době AAK ve svém programu uvádí, že pro jejich stranu je důležité respektovat svobodu vyznání. Podporuje regionální spolupráci, tak i evropskou a mezinárodní. AAK se také zavazuje k prohloubení vztahů s institucemi Evropské unie a potvrzuje hodnoty jednoty národa a integraci a národní solidaritu. Ve svém programu klade velký důraz na zákaz diskriminace a stejných podmínek pro „všechny“. 87 Zásahem pro stranu AAK byl rok 2005, kdy byl jako tehdejší premiér a předseda strany Ramush Haradinaj obviněn Mezinárodním soudním tribunálem pro bývalou Jugoslávii z válečných zločinů a ze své funkce odstoupil. V březnu 2005 nahradil Haradinaje Bajram Kosumi, který po roce ve funkci odstoupil. Toho nahradil bývalý generál UČK Agim Ceku, který zůstal v čele strany až do ruku 2007. Nicméně nepřítomnost Haradinaje ve straně v období parlamentních voleb ruku 2007 a 2010 vážně straně AAK uškodila a lze říci, že to mělo určitý dopad na výsledky těchto voleb. 88Dalším zlomovým bodem pro AAK bylo obvinění ze strany „vládnoucích stran“ z rozsáhlé korupce. Strana byla díky těmto kauzám „potrestána voliči“ a ve volbách roku 2007 si udržela AAK pouze 12 míst v parlamentu. Volby roku 2010 nepřinesly straně žádný zisk, stále si

86 Political Parties Functions and Organisation in Democratic Societies ,Wilhelm Hofmeister and Karsten Grabow [cit. 2.10.2017]. Dostupné z: http://www.kas.de/wf/doc/kas_34067-1522-2- 30.pdf?130417185744 s109 87 Programi Politik • AAK. AAK • Aleanca për Ardhmërinë e Kosovës [online]. AAK [cit. 19.10.2017]. Dostupné z: http://www.aak-ks.org/?id=19 88 Manual for the 2014 Parliamentary Elections in the Republic of Kosovo, [cit. 19.10.2017]. Dostupné z http://www.kas.de/wf/doc/kas_37961-1522-1-30.pdf?140611140704 s 10

držely svých 12 mandátů, ale mezi hlavními politickými stranami sklouzli až na 4. místo. 89 AAK byla zprvu považována za stranu, která je spřízněna s PDK, což lze jednoznačně vyloučit. Rivalita mezi PDK a AAK byla zejména mezi vůdci těchto stran Thacim a Haradinajem. Toto jednání vážně narušilo politický proces, jelikož se obě strany dostávaly neustále do konfrontace, dokonce i na půdě parlamentu. Tato konfrontace obsahovala různé formy vyhrožování. Rivalita těchto dvou vysoce postavených politiků trvala i do voleb, kdy Hashim Thaci kandidoval na post prezidenta Kosova, Haradinaj se nechal slyšet „ Hashim Thaci nepředstavuje jednotu lidí a proto by neměl být zvolen prezidentem“90.

7.6 .NISMA – Iniciativa pro Kosovo

Založeno 2014 Famir Limaj Během války v Kosovu byl Limaj velitel UČK v oblasti Lapušnik.91 Po válce byl zakladatelem jedné z největších politických stran PDK. Roku 2003 byl souzen za válečné zločiny u Mezinárodního soudu pro válečné zločiny., kterými mělo být mučení, vraždy a kruté zacházení92. Roku 2004 odešel ze strany PDK a založil společně s Jakubem Krasinqui stranu NISMA. Po výsledcích voleb roku 2017 velice podporuje člena AAK Haradinaje na post předsedy vlády. Jakup Krasniqi

89 Kosovo´s new map of power: governance and crime in the wake of independence, [cit.9.9.2017] dostupné z: https://www.clingendael.nl/sites/default/files/20110503_cru_publication_ibriscoe.pdf, s 19 90 TV-SHENJA – Lajme , informacion , Seriale, Emisione, Kuriozitete [online].2016 cPanel, Inc. [cit. 19.10.2017]. Dostupné z: http://shenja.tv/haradinaj-thaci-nuk-eshte-per-president/ 91 Case information sheet IT-03-66 Limaj et al.., [cit.9.9.2017] dostupné z: http://www.icty.org/x/cases/limaj/cis/en/cis_limaj_al_en.pdf 92 Press | International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia. Home | International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia[cit. 10.10.2017]. Dostupné z: http://www.icty.org/sid/8303

Jakup Krasniqi byl během kosovské války tiskovým mluvčím UČK, roku 2010 se po ústavní krizi se jako úřadující předseda vlády stal prezidentem Kosova po rezignaci prezidenta Fatmira Sejdiu. Již před výsledky voleb 2017, nepopíral Krasniqi možnou spolupráci Vetevendosje, jelikož respektuje jejich politickou vůli. A zdůraznil, že existuje mnoho prvků, které se ideologicky shodují s jeho stranou a stranou Vetevendosje. Jako důvod vystoupení z LDK uvedl, že tato strana se vymanila z jeho ideologického lůžka, a proto založil Iniciativu NISMA. 93 NISMA NISMA Iniciativa pro Kosovo je poměrně nově vzniklá politická strana obdobného zaměření jako PDK. Založili ji dva bývalí zakladatelé PDK Fatmir Limaj a Jakup Krasinqui roku 2004.94 Fatmir Limaj byl bývalým ministrem dopravy pod vedením vlády Hashima Thaciho a byl jeho jedním z nejbližších spojenců. Vztah Limaje s Thacim se začal hroutit, když roku 2002 EULEX podal žalobu na Fatmira Limaje za údajný organizovaný zločin a korupci. Limaj díky jeho rozporu s Thacim začal silně kritizoval vládu pod jeho vedením „Despocií, tyranií a všemi dalšími způsoby zablokoval ambice pro fungování státu.“ Limaj společně s Krasinquim volali po „nedostatku demokracie“.95 Roku 2013 v komunálních volbách ztratila PDK mnoho důležitých obcí jako je MItrovica, Gjilan a Ferizaj. Ztráta voličů PDK i pro jejich velkého soupeře LDK, byla zapříčiněna právě odchodem ze strany PDK dvou zakladatelů této strany. Jakož nejvíce volenými politiky Fatmir Limaj a Jakup Krasinqui, ti byli druhou a třetí nejvíce volenou osobou v PDK.

93 A do të aderojë Jakup Krasniqi në Vetëvendosje? RTV21, [cit.9.9.2017] dostupné z: http://rtv21.tv/a-do-te-aderoje-jakup-krasniqi-ne-vetevendosje/ 94 Limaj dhe Krasniqi shpalosin “Nismën për Kosovën” | ILLYRIA. ILLYRIA | the albanian- american newspaper ]. [cit. 19.10.2017]. Dostupné z: http://illyriapress.com/limaj-dhe-krasniqi- shpalosin-iniciativen-per-kosoven/ 95 Kosovo Ex-Guerrillas Form New Party :: Balkan Insight. [cit. 15.10.2017]. Dostupné z: http://www.balkaninsight.com/en/article/kosovo-ex-guerillas-form-a-new-party

Iniciativa NISMA byla považována za politickou stranu, která se snaži poškodit PDK. Členové NISMA kritizovali dialog se Srbskem, ale oficiálně ho neodmítli. Tato strana nemá jasnou ideologii, ale pravděpodobně je levicová. 96 Navzdory všem těmto rozporů mezi PDK se v posledních volbách spojili a vytvořili s dalšími politickými stranami koalici.

7.7 AKR Nová kosovská aliance Založena 3. května 2006 Behgjet Pacolli Pacilli známý jako humanista, který prostřednictvím různých nadací pomáhal rekonstrukci vzdělávání v Kosovu a dalších oblastech života tam. V roce 2005 se stal součástí politiky, když založil AKR. V roce 2010 byl zvolen prezidentem Kosova, ale po 35 dnech odstoupil ze své funkce, po rozhodnutí Ústavního soudu Kosova, že postup jeho zvolení byl v rozporu s ústavou. v období 2010-2014 byl místopředsedou vlády, kdy se zaměřoval zejména na zahraniční politiku a loboval za uznání Kosova.97 AKR AKR byla založena Behgjetem Pacollim, úspěšným mezinárodním podnikatelem. Podpora občanů Kosova mu zajistila ve volbách roku 2007 12,3 % hlasů. Navzdory tomu AKR zůstávala v opozici. Po úspěchu této strany ve volbách se začaly objevovat první problémy této strany, a to odchody některých poslanců. Někteří zůstávali nezávislí, ale jiní se spojili s jinými stranami. Další rána přišla roku 2010, kdy v místních volbách AKR nezískala žádnou z obcí. Po klesající oblibě voličů AKR vstoupila v parlamentních volbách roku 2010 do koalice s řadou malých stran, ale také se jí podařilo vytvořit koalici s PDK. A předseda AKR Pacolli se stal prezidentem. Jeho volbu provázelo mnoho námitek a opakované hlasování. Jeho mandát netrval dlouho, Ústavní soud rozhodl, že jeho

96 Manual for the 2014 Parliamentary Elections in the Republic of Kosovo [cit.9.9.2017] dostupné z: http://www.kas.de/wf/doc/kas_37961-1522-1-30.pdf?140611140704 s 12 97 Manual for the 2014 Parliamentary Elections in the Republic of Kosovo [cit.9.9.2017] dostupné z: http://www.kas.de/wf/doc/kas_37961-1522-1-30.pdf?140611140704 s 13

zvolení bylo protiústavní a Paccoli po 35 dnech ve funkci prezidenta rezignoval na tento post. AKR však nadále zůstala v koalici a vedl řadu ministerstev. AKR však zůstala až do konce koalice a vedla řadu ministerstev. 98

7.8 Serb List Založeno 2014 Serb List je politická strana reprezentující Srbskou komunitu v Kosovu. Založení této strany je důsledek politického dialogu mezi Kosovem a Srbskem a dohody z roku 2013. Nicméně účast Srbského Listu ve volbách znamená, že srbská komunita má konečně možnost účastnit se na politickém procesu v Kosovu. Toto je důležitým krokem integrace Srbů ze severu, ale nadále je pro ně obtížné uznat autoritu Prištiny. Z jedné strany se tradují informace , že se Serb List jsou tzv. „Tahciho lidé“. Z druhé strany, že Serb list řídí Bělehrad. I přes poměrně malý počet obyvatel v Kosovu, bylo podle oficiálních statistik CEC z roku 2013 zaregistrováno 54 politických stran, které jsou z 80 % podporovány pouze od 100 do 10 000 hlasy. Během posledních dvaceti let bylo v Kosovu vytvořeno a v krátké době také zaniklo velké množství politických stran, které vedla malá intelektuální elita. Tyto malé přeživší strany se snaží jakýmsi způsobem následovat vládnoucí strany, za účelem sdílení moci. 99 Jednou z hlavních výhod pro vládnoucí politické strany je rychlá příležitost přejít k moci, tím, že se stane vládní stranou nebo koaliční stranou. Hlavní teorie velkých stran je dobrá základna strany a loajalita, poté následuje druhá skupina tzv. „mediátor“, která není posuzována jako extrémistická, ale často se pohybuje z jedné politické strany do druhé.

98 Manual for the 2014 Parliamentary Elections in the Republic of Kosovo [cit.9.9.2017] dostupné z: http://www.kas.de/wf/doc/kas_37961-1522-1-30.pdf?140611140704 s 13 99 Political Parties Functions and Organisation in Democratic Societies ,Wilhelm Hofmeister and Karsten Grabow [cit.9.9.2017] dostupné z: http://www.kas.de/wf/doc/kas_34067-1522-2- 30.pdf?130417185744 s 99

8 Přehled parlamentních voleb v Kosovu od roku 2007

8.1 PARLAMENTNÍ PARLAMENTNÍ VOLBY 2007 VOLBY V KOSOVU 2007

Datum zahájení

Kosovské parlamentní volby, které proběhly 17. • 17. listopad 2007 listopadu 2007, jsou třetími volbami od doby, Ústřední téma voleb kdy mezinárodní společenství představilo svou • Nezávislost Kosova Hl. soupeřící strany civilní a vojenskou správu v Kosovu. Třetí • LDK demokratické volby od roku 1999 tak uzavřou • PDK politický kontext nezávislosti Kosova. Západ Vítěz voleb poskytl Kosovu právo na své vlastní volby v • PDK rámci stávajících hranic, zatímco nikdy nezaujal stanovisko k možnosti dalšího referenda o nezávislosti, ačkoli takové referenda měla pro Kosovo velkou váhu. Ústavní rámec (Korniza kushtetuese) ze dne 15. května 2001, který dočasně nahrazuje ústavu, neobsahuje ani ustanovení o referendu. Nicméně Korniza uznává určité prvky správní samosprávy. Nabízí přímé volby do parlamentu, zatímco zůstává restriktivní vzhledem k volbám prezidenta, který není zvolen přímo, ale kvalifikovanou většinou parlamentu. Prozatímní ústavní rámec vychází z usnesení OSN č. 1244, které formálně otevřelo otázku suverenity až do konečného řešení stavu Kosova. Všechny předchozí volby byly organizovány odděleně od srbských voleb, ačkoli menšina příležitostně měla vlastní volby. Parlamentní volby v letech 2001 a 2004 uspořádalo mezinárodní společenství. V letošních volbách se úloha mezinárodních organizací výrazně zmenšila na úroveň pozorování a poradenství, jak předpokládal Ahtisaari, a uskutečnění voleb je v kompetenci Ústřední volební komise (KQZ) vedené kosovskými úředníky.100

100 Kosovo elction 2007, a new referendum of the independence in Kosovo, [cit.9.9.2017] dostupné z: Drago Flis http://pdc.ceu.hu/archive/00003684/04/kosovo_flis.pdf

Nezávislost bylo hlavní téma voleb 2007, kdy se všechny politické strany soustředily pouze na tuto problematiku, bez ohledu na politickou rivalitu, nebo politickou odlišnost. Tento cíl podporovaly i minoritní politické strany, samozřejmě tedy s výjimkou srbských politických stran. Jelikož většina těchto malých politických stran hledala možnost, jak se spojit s majoritními politickými stranami. Bělehrad opakovaně vyzýval Srbské obyvatelstvo v Kosovu k bojkotu voleb. Tím by se ale srbské politické strany dobrovolně připravily o účasti formování státu. Po dlouhém procesu rozhovorů se Srbskem o vyřešení konečného statusu Kosova s mediací mezinárodního týmu pod vedením prezidenta Ahtisaariho bylo rozhodnuto pokračovat ve všeobecných volbách, i když to nebylo v souladu s mnoha časovými právnimi rámci. Rozhodnutí o volbách bylo učiněno ze dvou hlavních důvodů: tehdejší vláda byla křehká a nový parlament země potřeboval velkou legitimitu, aby provedl následné akce, které souvisejí s prohlášením o nezávislosti a přijetím Ústavy a řady dalších zákonů týkajících se mezinárodních závazků, které by Kosovo přijalo z Ahtisaariho plánu k vyřešení konečného statusu Kosova. Po smrti Ibrahima Rugové nastoupilo LDK do obtížného procesu vnitřních voleb, které neprošlo bez důsledků pro stranu, která byla vedoucí ve dvou předcházejících legislativních obdobích v poválečném Kosovu. Proces s vysokým napětím a s řadou vzájemných obvinění mezi oběma kandidáty na vůdce strany Fatmir Sejdiu a Nexhat Daci byl dokončen s bolestivým a nezvratným oddělením. Nexhat Daci spolu se značným počtem členů strany, nespokojenými se zařazením do generální rady strany po porážce druhé strany v závodě vedoucího, rozhodli o založení nové strany a oddělení od původní. Tato okolnost upřednostňovala Hashima Thaciho a PDK, kteří situaci dobře využívali. S dobře organizovanou kampaní a tváří v tvář těžce poškozenému LDK a vyvstávajícímu problému ve vládě, PDK poprvé vyšel v poválečném Kosovu jako přední strana ve volbách. S ohledem na potřebu udržitelné vlády, která by mohla snadno čelit výzvám, které čekají na zemi na pokraji deklarace nezávislosti a počátečního řízení post-nezávislosti, vedoucí představitelé PDK a LDK rozhodli

o založení koalice mezi nimi a menšinami. Z této koalice se premiér země stal Hashim Thaci z PDK, prezident země byl Fatmir Sejdiu z LDK a předsedou parlamentu byl Jakup Krasniqi z PDK. Přidělení ministerstev bylo provedeno na základě parlamentní síly stran v koalici.101 Bývalý povstalecký velitel kosovských Albánců Hashim Thaçi vyhrál se svou Demokratickou stranou Kosova (PDK) parlamentní volby. Podle výsledků zveřejněných nevládní organizací Demokracie v akci po sečtení většiny hlasů se pro jeho formaci vyslovilo 35 procent voličů, zatímco dosud nejsilnější kosovskoalbánské straně Demokratickému svazu Kosova (DSK) vyjádřilo podporu 23 procent Albánců. Stotisícová srbská menšina se od roku 1999, kdy skončil kosovský ozbrojený konflikt a provincie se dostala pod správu OSN, neúčastnila až na jednu výjimku žádných voleb. Ve 120členném parlamentu mají přitom spolu s dalšími menšinami 20 míst.

102 Mandát Název strany Počet hlasů Procenta Získané Srbové Menšiny PDK 196 207 34,3 % 37 - - LDK 129 410 22,6 % 25 - - AKR 70 165 12,3 % 13 - - PSHDK 57 002 10 % 11 - - AAK 54 611 9,6 % 10 - - Minoritní strany 30 760 5,4 % 4 10 10 menšinami 20 míst.103

101 Konrad-Adenauer-Stiftung - Auftrag: Demokratie! [cit. 19.12.2017]. Dostupné z: http://www.kas.de/wf/doc/kas_37961-1522-1-30.pdf?140611140704 102 Parliamentary - Central Election Commision. Ballina - Komisioni Qendror i Zgjedhjeve . 2013 KQZ. All Rights Reserved. [cit. 19.12.2017]. Dostupné z: http://www.kqz- ks.org/en/parliamentary 103 Volby v Kosovu výhrál Tahqi, [cit. 19.12.2017]. Dostupné http://www.lidovky.cz/volby-v- kosovu-vyhral-tha-i-dfi-/zpravy-svet.aspxc=A071118_101055_ln_zahranici_fho

8.2 PARLAMENTNÍ PARLAMENTNÍ VOLBY 2010 VOLBY V KOSOVU 2010

První parlamentní volby, které Kosovo Datum zahájení: organizovalo jako samostatný stát, byly konané • 12. prosinec 2010 12. prosince 2010. Ústřední téma voleb Tyto volby byly provázeny mnoha nesrovnalostmi • Zlepšení ekonomické situace v Kosovu a systematickými podvody. Navzdory tomu, právě • Vymezení hranic mezi Kosovem a tyto volby dokázaly, že Kosovo může přežít Černou Horou politickou krizi, ačkoli pod silným politickým Hl. soupeřící strany napětím. Ústavní soud v září 2010 vydal • PDK rozhodnutí, že Kosovský prezident Fatmir Sejdiu • LDK porušil Kosovskou Ústavu tím, že zastával funkci • Vetevendosje prezidenta, ale zároveň byl předsedou strany LDK • AAK • AKR (viz. Judikát)104. Právě tento případ byl důvodem Vítěz voleb pro institucionální krizi, jelikož navzdory zřejmé • PDK neústavnosti koaliční dohoda ponechávala prezidenta v jeho funkci i přesto, že na základě konsenzu vstoupila ústava v platnost 15. června 2008. Po vynesení rozsudku Ústavního soudu odstoupil prezident Sejdiu ze své funkce, aby mohl nadále vykonávat funkci předsedy strany LDK.105 Po odstoupení Fatmira Sejdiu, Jakup Krasinqui (též bývalý mluvčí Kosovské osvobozenecké armády UÇK v průběhu kosovské války) podle Ústavy jako předseda parlamentu Kosova, zastal funkci úřadujícího prezidenta a jeho první rozhodnutí se souhlasem všech politických stran spočívalo ve vyhlášení předčasných voleb.

104 Case No. KI 47/10, The Constitutional Court of Kosovo. 29 September 2010. [cit. 19.12.2017]. Dostupné z: http://www.gjkks.org/repository/docs/ki_47_10_eng_2.pdf 105 Kosovo nationals elections 2010: overviews and trends, Prishtina April 2011, [cit. 19.12.2017] http://www.fes-prishtina.org/wb/media/Publications/2011/KIPRED%20- %20Parliamentary%20Elections%202010%20(English).pdf

Odstoupení prezidenta Sejdiu rozvířilo koaliční vztahy, jelikož strana LDK, přestala podporovat privatizaci Post Telecommunication of Kosovo (PTK), kterou navrhovali společně s PDK v době, kdy byli společně členové koalice. Patová situace nastala, když vláda privatizaci schválila, ale pod nátlakem politické strany PDK. LDK tento případ shledala jako důvod k opuštění vládní koalice. Stalo se tak 16. října 2010 a to zapříčinilo, že Kosovo má menšinovou vládu. V hlasování o nedůvěře vlády tehdejší předseda vlády Hashimm Thaci se nechal slyšet, že se jedná „o první politickou a institucionální krizi“ v Kosovu, ale také dodal, že „Toto hlasování je strategií odchodu kosovských institucí z této krize. Vaše hlasy jsou novým začátkem pro stát Kosovo.“106 Hlasování o nedůvěře skončilo 66 hlasy ze 120 celkových mandátů. Dne 12. prosince 2010 konalo Kosovo první volby, poprvé jako samostatný svrchovaný stát. Pro volby v roce 2010 CEC (Central Election Commision) registrovalo celkem 55 subjektů z nichž 23 bylo Albánských 11 Srbských a zbytek byl rozdělen mezi různé menšinové skupiny. V roce 2010 se stalo poprvé, že kandidovaly dvě Turecké politické strany a díky tomu se setkáváme v kosovu poprvé s vnitřní politickou soutěží této menšiny. KTDP (Kosovská Turecká demokratická strana) získala nejvíce mandátů dostupných pro tureckou komunitu. Totéž lze říci o LEK (Liga Egypťanů v Kosovu), která ale v těchto volbách neuspěla. Srbská liberální strana (SLS) vstoupila do voleb jako vítěz komunálních voleb v obcích, ve kterých je srbská většina. Tato strana je specifická ve snahách začlenit srbskou komunitu do kosovské společnosti. Dalším zajímavostí těchto voleb byla Levizja Vetëvendosje (Hnutí za sebeurčení). Ta se zaregistrovala jako politická strana, aby se mohla ucházet o mandát v Parlamentu. Tato strana je známá jako silná opozice největších Kosovských politických stran, prostřednictvím demonstrací. Vetëvendosje se poměrně rychle v Kosovu rozšířila. Zajímavé na tomto faktu je, že tato strana nebyla příliš

106 Kosovo's government brought down by no-confidence vote - BBC News. BBC - Homepage 2017 BBC. [cit. 17..11.2017]. Dostupné z: http://www.bbc.com/news/world-europe- 11677809

v médiích propagována, a přesto získala velkou podporu voličů. Další politická strana, která se v těchto volbách objevila je Fryma e Re (FER), jejíž klíčovou hodnotou je dodržování právního řádu a profesionalita členů této strany. Po volbách se tato strana sloučila s Vetëvendosje. Jelikož pro vstup do parlamentu je nutné mít 5 % hlasů pro Albánské politické strany, vstupovala většina malých stran do koalice s většími politickými subjekty. Tento krok jim ponechával možnost vstoupit do Parlamentu, ať už jako vládnoucí partner, nebo jako opozice. V případě předvolební koalice je nutné zmínit AKR (Aliance pro nové Kosovo), které bylo složeno ze sedmi politických stran, přestože každá z těchto stran měla jinou politickou ideologii (sociální demokraté, zelené strany, konzervativní strany). Strategie, kterou používala AKR, byla pro tyto poměrně malé strany důležitá z důvodu krátké doby na volení kampaň a na druhé straně silné výchozí pozici větších politických stran. Tato koalice byla jasně vytvořena, aby vstoupila do voleb v silnější podobě a získala větší podíl hlasů. Právě tato krátká doba na vytvoření volební kampaně, přesněji 10 dní dávala značnou výhodu větším politickým stranám. Zajímavým faktem je to, že kosovské úřady ve volebních reportech uvádějí, že volební kampaně proběhly téměř bez nepokojů. Ale například od nedaleko etnicky rozdělené Mitrovice zaútočili neznámí útočníci na Dánskou základnu KFOR, která byla určena pro Kosovské Srby, kteří zde mohli volit. Dále také Bílí orli (Srbská radikální skupina) zasílali výhružné dopisy, které odrazovaly kosovské Srby od účasti ve volbách. Skupina v nich uváděla, že „nedovolí, aby se albánské volby uskutečnily a zhorší život všem, kdo se hlasování zúčastní.“ Srbští orli dále vyhrožovali členům jednotek NATO a členům evropské civilní mise EULEX. Ty označili za kolaboranty s kosovskými Albánci.107 Tyto volby vysokou účastí občanů prokázaly, že chtějí demokracii ve své zemi. Nicméně nesrovnalosti, které tyto volby provázely, nelze jen tak přehlížet.

107 První volby v samostatném Kosovu – Hashim Thaçi podle průzkumů vítězí — ČT24 — Česká televize. Česká televize [cit. 7.11..2017]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1298359-prvni-volby-v-samostatnem-kosovu-hashim- thaci-podle-pruzkumu-vitezi

Neoficiální informace z terénu poukazují na to, že politické strany prostřednictvím svých militantů, zasáhly do podstatné části volebních místností v zemi a vyvíjeli tlak na nezávislé pozorovatele menších politických stran.

108 Mandát Název strany Počet hlasů Procenta Získané Srbové Menšiny

PDK 224 339 32, 11 % 34 - - LDK 172 552 24, 69 % 27 - - Vetevendosje! 88 652 12, 69 % 14 - - AAK 77 130 11, 04 % 12 - - AKR 50 951 7, 29 % 8 - - Minoritní strany 48 530 6,7 % 5 10 10

108 Results 2010 - Central Election Commision. Ballina - Komisioni Qendror i Zgjedhjeve [online]. Copyright © Copyright 2013 KQZ. All Rights Reserved. [cit. 19.12.2017]. Dostupné z: http://www.kqz-ks.org/en/results-2010

8.3 PARLAMENTNÍ VOLBY V KOSOVU 2014

V květnu 2014 hlasovalo ve 120členném PARLAMENTNÍ VOLBY 2014 kosovském parlamentu 90 poslanců z vlády i opozice ve prospěch ukončení čtvrtého funkčního Datum zahájení: volebního období v Kosovu. Tato situace vedla k • 12. prosinec 2010 předčasným volbám, které probíhaly dne 8. Ústřední téma voleb června 2014. Tři a půl roku byla nejdelší doba • Bruselská dohoda mezi Kosovem trvání kosovské legislativy od prvních a Srbskem • Vymezení hranic mezi Černou parlamentních voleb v roce 2001. Největším Horou a Kosovem koaličním partnerem Demokratické strany Hl. soupeřící strany Kosova (PDK), která byla vedena předsedou • PDK vlády Hashimem Thaçim byla strana AKR a • LDK • Vetevendosje menšinové strany. Tato akce byla zdůvodňována z • AAK hlediska potřeby zachování funkčnosti legislativy Vítěz voleb a institucionální stability, a to po neochotě • PDK parlamentu podpořit návrh vlády pro přeměnu Kosovské bezpečnostní síly na Ozbrojené síly Kosova. Některé strany etnických menšin schválily tento návrh v závislosti na tom, že parlament podpoří uchovávání vyhrazených míst pro tyto komunity (10 pro srbskou komunitu a 10 pro řadu dalších určených komunit). Tato úmluva se stanoví pouze pro první dva volební mandáty Kosovského shromáždění. Větší albánské strany, jako je Demokratická liga Kosova (LDK) a Vetevendosje! odmítly takový kompromis, a to vzhledem k tomu, že Ústava, konkrétně čl. 81 požaduje dvojí většinu, tedy většinu hlasů všech poslanců a poslanců menšinové komunity pro změny právních předpisů, které jsou pro společenství obzvláště důležité. Navrhovaná změna tedy byla nedosažitelná. Byly to již druhé po sobě jdoucí parlamentní volby, které byly vyzvány před uplynutím plného funkčního období parlamentu v důsledku neshod mezi politickými stranami. Ve volbách v roce 2014 vyhrál Hashim Thaci se 166 422 hlasy. Prezident Kosova se drží jako kandidát s nejvíce hlasy v posledních desetiletích. Ve srovnání s parlamentními volbami v roce 2014 žádný z vůdců

těchto voleb nezískal více hlasů, než bývalý vůdce PDK, nynější kosovský prezident Hashim Thaci..109 Otázka ozbrojených sil v Kosovu byla otázkou boje jak v kosovském shromáždění, tak v Srbsku. Bělehrad vyjádřil obavy z plánů vytvořit konvenční vojenskou sílu v Kosovu a uvedl, že by to porušilo stálou rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244. Tyto volby byly první, které se konaly v celé zemi, a to včetně srbských komunit severně od řeky Ibar od doby, kdy bylo Kosovo vyhlášeno za samostatný stát roku 2008. Podle Ahtisaariho plánu z roku 2007 bylo hlasování 8. června rovněž testováním politických subjektů menšinových komunit: tyto komunity poprvé získávají místa pouze podle poměru hlasů (s minimálním počtem zaručených míst ústavou). Dříve hlasování získané politickými subjekty menšinových komunit získalo jejich místa v otevřeném výběrovém řízení vedle jejich zaručených mandátů. Systém dvaceti zaručených míst pro etnické menšiny bude pokračovat stejně jako v předchozích volbách. Kosovská srbská komunita má nárok na minimálně deset z těchto křesel, bosenská komunita na tři, turecká komunita na dva a goranská komunita na jednu. Aškálské, egyptské a romské komunity jsou přiděleny po jednom místě, přičemž 20. místo bylo přiděleno komunitě mezi těmito třemi, které získaly nejvyšší celkový počet hlasů.110 Všeobecné volby v roce 2014 se dle novinářských, neověřených zdrojů nesly ve spravedlivém a demokratickém duchu s velmi malým počtem incidentů, což zanechalo dobrý pocit a víru, že organizace a proces voleb přispíval ke konsolidaci nové demokracie v Kosovu. Na druhé straně uspořádání všeobecných voleb ve čtyřech dalších obcích severní části Kosova představuje pozitivní krok v

109 The parliamentary elections in Kosovo, June 2014 - ScienceDirect. ScienceDirect.com | Science, health and medical journals, full text articles and books. 2015 Elsevier Ltd. All rights reserved. [cit. 19.12.2017]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0261379415000049 110Election in Kosovo, frequently adked questions, 2014. [cit. 19.12.2017]. Dostupné z : https://www.ifes.org/sites/default/files/2014_ifes_parliamentary_elections_kosovo_faqs.pdf

post-nezávislosti Kosova a v integraci Srbů ze severní části Kosova do politického života v zemi. Za pomoci mise EU pro podporu právního státu (EULEX) získaly kosovské orgány první rozsudek ve věci korupce. Bývalý šéf Kosovské protikorupční pracovní skupiny, Nazmi Mustafi, byl odsouzen na pět let za přijetí úplatku. Kosovské orgány rovněž přijaly novou protikorupční strategii a provedly několik změn právního rámce. Navzdory tomuto pozitivnímu vývoji zůstává korupce a organizovaná trestná činnost vážným problémem v zemi.111

Název strany Počet hlasů Procenta Mandát Získané Srbové Menšiny

PDK *112113 222 181 30,38 % 37 - LDK 184 596 25,24 % 30 - Vetevendosje 99 397 13, 59 % 16 - AAK 69 739 9, 54 % 11 - Serb List 38 199 5,22 % 9 - NISMA 37 681 5,15 % 6 - Minoritní strany 31 426 5,13 % 10 10

Z výsledků voleb lze konstatovat, že podle výsledků voleb za posledních deset let se v politickém systému Kosova střídaly zejména tři politické strany a to, PDK, LDK, AAK. Nicméně v posledních letech sílí vliv nacionalistické politické strany Vetevendosje.

111 Kosovo | Country report | Nations in Transit | 2014. Freedom House [cit. 19.12.2017]. Dostupné z: https://freedomhouse.org/report/nations-transit/2014/kosovo 112 PDK v koalici s menšími stranami 113 Results 2014 - Central Election Commision. Ballina - Komisioni Qendror i Zgjedhjeve 2013 KQZ. All Rights Reserved. [cit. 19.12.2017]. Dostupné z: http://www.kqz-ks.org/en/results-2014

8.4 PARLAMENTNÍ VOLBY V KOSOVU 2017 Parlamentní volby 2017 se projevily PARLAMENTNÍ VOLBY 2017 v dlouhotrvající politické krizi trvající od posledních voleb roku 2014. Šestiměsíční zablokování Datum zahájení: Kosovský parlament vyslovil nedůvěru • 12, prosinec 2010 vládě, hlasování o nedůvěře navrhla opozice, Ústřední téma voleb • Vymezení hranic mezi Černou podle které neplní vláda svůj program. Nedůvěru Horou a Kosovem vládě odhlasovalo 78 poslanců ze 120členného • Vytvoření Kosovské armády parlamentu. 34 poslanců hlasovalo pro • Zlepšení ekonomické situace pokračování dosavadní vlády a tři poslanci se v Kosovu zdrželi hlasování. Krátce před hlasováním Hl. soupeřící strany Mustafa řekl, že jeho vláda se zasadila o snížení • PDK, AAK, NISMA • LDK,AKR, nezaměstnanosti v Kosovu a pomohla snížit státní ALTERNATIVA dluh. "V mé vládě nejsou žádní zkorumpovaní • VETEVENDOSJE lidé," řekl Mustafa s tím, že vyjádření nedůvěry Vítěz voleb vládě by v zemi vyvolalo nestabilitu. • PAN koalice

Jedním z hlavních důvodů rozpuštění vlády byl nedostatek zajištěných hlasů, které byly potřebné ke schválení zákona o vymezení hranic s Černou Horou, na který kladlo důraz zejména USA. Tato dohoda byla podepsána roku 2015. Opozice se již na začátku této dohody stavěla proti, argumentovala, že Kosovo by touto dohodou přišlo o část svého území. Premiér Isa Mustafa stáhl návrh zákona pro nedostatek podpory v parlamentu. 114 Po výzvě k předčasným volbám vytvořily politické strany předvolební koalice, které by měly vytvořit

114 Kosovský parlament vyjádřil nedůvěru vládě, zemi čekají volby | ČeskéNoviny.cz. České noviny | ČeskéNoviny.cz 2017 ČTK [cit. 19.12.2017]. Dostupné z: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/kosovsky-parlament-vyjadril-neduveru-vlade-zemi-cekaji- volby/1483583

životaschopnou většinu. Roku 2014 po parlamentních volbách Ústavní soud vydal rozhodnutí, ve kterém stojí, že prezident musí dát vládě nebo koalici s největším počtem volených poslanců právo k vytvoření nové vlády. To vedlo k vytvoření tří hlavních politických subjektů: • Koalice PDK, AAK pod vedením Ramushe Haradinaje a NISMA • Koalice LDK, AKR vedené Baghjetem Pacollim a Alternativa, což je nově vzniklá politická strana vedená starostou města Gjakova Mimozou Kusarim • Vetevendosje Volební kampaň začala oficiálně 1. června, nicméně mnoho politických stran začalo organizovat své kampaně dlouho předtím, než došlo k vyslovení nedůvěry vládě. Podle výzkumu veřejného mínění NDI (National Democratic Institute) se kampaně politických stran zaměřovaly zejména na prioritní obavy občanů: boj proti korupci, vytváření nových pracovních míst, vzdělávání, zdravotnictví, důležitým bodem kampaní bylo vymezení hranic s Černou Horou a vytvoření stálé Kosovské armády. Poprvé za 18 let od konce války v Kosovu vznikla koalice vzešlá z velitelů a bojovníků UČK (AAK, PDK, NISMA a devět dalších malých politických stran). Kandidátem na premiéra za tuto koalici je předseda strany AAK Ramnush Haradinaj. • LDK- AKR- Alternativa postavila svůj předvolební program na tvrzení, že mají nejlepší strategii na zlepšení ekonomické situace v Kosovu, boji proti korupci a zlepšení vzdělávacího systému. • PDK-AAK-NISMA (PAN) vyzvali k „novému začátku“, který se týká dvou hlavních priorit, a to ekonomického rozvoje a vytvoření již zmiňované stálé kosovské armády. • Vetevendosje115 opět trvalo na boji proti korupci, organizovanému zločinu, konfiskaci majetku, reformám soudního systému, zlepšení

115 Kosovo: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled | BusinessInfo.cz. BusinessInfo.cz - Oficiální portál pro podnikání a export [online]. Copyright © Zastupitelský úřad ČR v Prištině [cit. 19.12.2017]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/kosovo-zakladni-charakteristika-teritoria-18124.html

vzdělávacího a zdravotnického systému. Značný rozdíl ve volbách roku 2014, lze spatřit ve snížení požadavků této strany na velkou Albánii a jejich dalších národních postojů. Všechny politické strany v těchto volbách vsadily na sílu sociálních sítí k oslovení voličů. Dále bylo uspořádáno několik televizních debat. Na PAN byla vznesena kritika za několikanásobnou neúčast v těchto debatách, zejména v těch, kde se mohli účastnit debat i voliči. 116 svou neúčast ospravedlňovala PAN svou zaneprázdněností. Toto vymlouvání se z přímé konfrontace s voliči se zdá více než Kosovské menšinové strany bojovaly samostatně, jelikož jim volební rámec zaručuje minimální zastoupení v Kosovském parlamentu pro menšinové etnické komunity. Těchto voleb se zúčastnily čtyři kosovsko - srbské strany. - Serb List – viz. výše - Strana kosovských Srbů – nová politická strana registrovaná bývalým lídrem Serb Listu Aleksandrem Jablanovičem. Tato strana původně předložila kandidátní listinu jako koalici s Iniciativou aktivních občanů vedenou srbským politickým analytikem Dusanem Janicem, ale jen pár dní před termínem certifikace kandidátů CEC Iniciativa aktivních občanů a několik dalších kandidátů odstoupili od účasti na této koalici. - Progresivní demokratická strana – tato strana se již před volbami potýkala s mnohými překážkami, kdy většina kandidátů odstoupila, včetně místopředsedy strany, nebo generálního tajemníka, kteří se připojili ke straně Serb List. Kampaně Kosovských Srbů zaznamenaly značné incidenty. Ničení materiálů jejich kampaně, zadržování kandidátů. Což se týkalo i Jablanoviče, který byl obviněn za neoprávněné držení a používání zbraně. Pravděpodobně kvůli zastrašování ze strany Bělehradu byli kandidáti ze stranických seznamů vyloučeni, a to často bez jejich vědomí nebo proti jejich vůli.

116 NDI, Kosovo´s June 2017 Parliamentary elections [cit.19.12.2017]. Dostupné z: https://www.ndi.org/sites/default/files/NDI%20Kosovo%20June%202017%20Election%20Report _0.pdf

Někteří z nich odstoupili dobrovolně, ale bez udání důvodu. 117 Už před konáním voleb varovalo OBSE před zastrašováním Srbů v severním Kosovu „Osobně jsem nadále znepokojen nejistými bezpečnostními podmínkami v terénu a pokračování bojkotu kampaní na severu, která zahrnuje zastrašování kandidátů, voličů a osob zapojených do volebního procesu.“ Řekl Lamberto Zannier, který je generálním tajemníkem OBSE. 118 Strany etnických menšin, mají taktéž ústavou zaručených 10 míst v Kosovském parlamentu. Většina politických stran těchto menšin zaměřovala svou kampaň pouze v obcích, kde se žijí právě tyto komunity. Jejich volební kampaně šly sledovat stejně jako u ostatních politických stran na sociálních sítích, pořádaly shromáždění a šlo je také spatřit v národní televizi, kde své strany a program sdělily ve svém jazyce. V posledním roce a půl však bylo několik schůzí parlamentu přerušeno kvůli pouličním protestům a chování členů opozice, kteří v parlamentu použili slzný plyn. Člen opozice Vetevendosje Glaunk Konjufca, který použil slzný plyn v parlametu na protest proti dohodám se Srbskem se nechal slyšet „Naše porušení zákona, není nic oproti tomu, co způsobí dohody se Srbskem.“ 119 Zatímco předchozí volby byly zaměřeny především na budování vztahů se Srby, EU a USA, tyto volby kladou velký důraz na ekonomický růst země, snížení nezaměstnanosti a tím vytvoření více pracovních míst pro obyvatele Kosova. Stále jsou ale ve vzduchu dvě otázky. Za prvé vláda sice dosáhla dohody o vymezení hranic s Černou Horou, která byla stanovena jako podmínka pro bezvízové cestování po Evropské unii, nicméně dohoda je v Kosovu velmi nepopulární, zejména kvůli nacionalistické opoziční kampani, která slibovala zastavení její ratifikace. A za druhé tu stojí otázka dohody se Srbskem o vytvoření

117 NDI, Kosovo´s June 2017 Parliamentary elections [cit.19.12.2017]. Dostupné z: https://www.ndi.org/sites/default/files/NDI%20Kosovo%20June%202017%20Election%20Report _0.pdf

118 Business & Financial News, U.S & International Breaking News | Reuters [cit. 19.12.2017]. Dostupné z: https://www.reuters.com/article/us-kosovo-serbia-arrest/osce-warns-of-intimidation- in-north-kosovo-ahead-of-vote-idUSBRE99U0XO20131031

119 Kosovo parliament hit by fresh tear-gas protest - BBC News. BBC – Homepage, 2017 BBC. [cit. 19.12.2017]. Dostupné z: http://www.bbc.com/news/world-europe-35096489

Sdružení srbských obcí v Kosovu. Dohoda by měla usnadnit dialog o normalizaci vztahů mezi těmito zeměmi. Mezitím co se kosovští představitelé těší z mezinárodních pochval za své závazky vůči Srbsku, tato politika nikdy nebyla příliš podporována kosovským obyvatelstvem a nacionalisté Vetevendosje opět oponují a slibují její bojkot. 120 Při politickém rozhovoru Prezident Hashim Thaci, který se snaží vytvořit další dialog se Srbskem na prezidentské úrovni, ale kandidát na premiéra Ramush Haradinaj a Jakup Krasinqui i Albin Kurti jsou jiného názoru. Haradinaj tvrdí, že nejdříve by si mělo Srbsko určit podmínky vyjednávání a až podle by Kosovo postupovalo, jelikož dialogy vedené do této doby nepřinesly žádné výsledky. Jeho cílem je, aby Srbsko uznalo Kosovo jako samostatný demokratický stát a až poté se tento dialog může posunout směrem dopředu. Krasiqui chce, aby k vedení dialogů byla vytvořena speciální instituce a Albin Kurti z politické strany Vetevendosje se nechal slyšet, že „nemůžeme přerušit žádný dialog se Srbskem, jelikož žádný dialog neexistuje.“ 121 Na první pohled se může zdát, že stranický systém se začíná míchat napříč ideologiemi. Ale po vyhlášení složení koalice, kterou jak jsem již výše zmiňovala, skládající se pouze ze stran založených bývalými členy UČK. Je na druhé straně pouze LDK známá jako jakási mírová strana Kosova a ústavou zaručených a zaručených 20 míst v parlamentu pro Kosovské menšiny.

120 Kosovo | Country report | Nations in Transit | 2017. Freedom House | [cit. 19.12.2017]. Dostupné z: https://freedomhouse.org/report/nations-transit/2017/kosovo 121 E ardhmja e paqartë e dialogut Kosovë-Serbi., Telegrafi, 2017, [cit. 19.12.2017]. Dostupné z: https://telegrafi.com/e-ardhmja-e-paqarte-e-dialogut-kosove-serbi/

122 Název strany Počet hlasů Procenta Mandát Získané Srbové Menšiny

PAN koalice 245 646 33,74 % 39 - Vetevendosje 200 138 27,49 % 32 - LAA koalice 185 892 25,53 % 29 - Serb List 44 578 6,12 % 9 - Minoritní strany 31 666 4,03 % 10 10

122 Results 2017 - Central Election Commision. Ballina - Komisioni Qendror i Zgjedhjeve [online]. Copyright © Copyright 2013 KQZ. All Rights Reserved. [cit. 19.12.2017]. Dostupné z: http://www.kqz-ks.org/en/results-2017

9 Závěr Po více než osmi letech, kdy se Kosovo stalo samostatným státem, zde stále stojí několik otazníků. Je Kosovo schopné stát na vlastních nohou bez pomoci mezinárodních organizací? Bude kosovská vláda schopna naplnit své předvolební sliby. Kam vede výsledek posledních voleb 2017? V práci bylo důležité věnovat se historii Kosova, aby pozdější téma politické situace bylo lépe pochopitelné. Právě díky historii čtenář může pochopit širší souvislosti daného témata. Velmi důležitou kapitolou mé diplomové práce se stala část o Kosovské osvobozenecké armádě UČK, jelikož výsledky posledních voleb roku 2017 prokázali, že ačkoli se členové této skupiny stále potýkají se svou minulostí, všechny strany založené bývalými členy UČK se těší velké podpoře ze strany voličů. A také vznikla poprvé koalice politických stran, které jsou spojovány s touto skupinou. Další část práce se věnuje definici politických stran a představení důležitých osob, které tyto strany zastupují. V Kosovu dominují dva politické směry – jeden vzešlý z pacifistického boje bývalého prezidenta Ibrahima Rugovy za nezávislost, dominantního v letech 1989–1997, a druhý mající své kořeny v ozbrojeném boji Kosovské osvobozenecké armády (UÇK). Tyto proudy dnes spolu stojí podle posledních výsledků voleb proti sobě. Většina kosovsko-albánských stran má středové, ale zároveň nacionalistické směrování. Za nacionalistickou až dalo by se říci radikákní politickou stanu v Kosovu lze označit Vetevendosje. Tato strana otevřeně bojuje proti vyjednáváním se Srbskem a odmítá všechny diskuze vedené s touto zemí. Neváhá k prosazování svých názorů používat mnohdy násilné prostředky, jako se tomu stalo při zasedání Kosovského parlamentu, kdy jeden z členů této strany použil na protest dohody se Srbskem slzný plyn. Při politické debatě člen Vetëvendosje! fyzicky napadl svého „protivníka“, právě proto, že se jejich názory o vztazích se Srbskem lišily.

Hlavními stranami rugovovského směřování jsou Demokratická liga Kosova (LDK). Hlavními stranami post-uçkistického směřování jsou Demokratická strana Kosova (PDK) a Aliance pro budoucnost Kosova (AAK). Překvapením byla relativně vysoká účast srbských voličů v kosovsko-srbských municipalitách na jih od Ibaru, kde vítězila kosovsko-srbská Nezávislá liberální strana – Serb list. Naopak v severním Kosovu (na sever od Ibaru včetně severní části rozdělené Mitrovice) pokračoval srbský bojkot kosovských institucí. Celkově volby potvrdily trend parcelace Kosova mezi hlavní politické strany, kdy se výsledky voleb dramaticky liší v západním, středním a východním Kosovu, a s tím související trend rozhodování voličů na téměř klanovém základě. Volby nicméně proběhly demokraticky, ačkoliv se ve třech municipalitách musely opakovat kvůli nesrovnalostem. Je Kosovo schopné stát na vlastních nohou, bez pomoci mezinárodních organizací? Kosovo nutně potřebuje podporu mezinárodních organizací v oblasti prosazování práva. hlavním problém kosovské společnosti, je těžce vymahatelné, kvůli obrovské korupci a nepotismu. Mise evropské unie EULEX, je nepostradatelná pro vývoj kosovské společnosti. V oblasti vzdělávání a školství, kde neziskové organizace z celého světa zejména americká mezinárodní organizace USAID pomáhá ke zlepšení kvality vzdělávání v různých oblastech společenského života studentů. Díky podpoře ve zdravotnictví, se pořádají vzdělávací cesty lékařů a sester do zahraničí, bez této možnosti by se kosovští lidé nedostali mimo republiku, kvůli velice složitým vízovým pravidlům. Nebo v opačném případě zahraniční odborníci, jezdí vzdělávat pracovníky do Kosova. Právě v problematice zdravotnictví a soudnictví se snaží mezinárodní organizace zprostředkovávat vlastní zkušenosti z jiných zemí, které byly v podobné situaci jako je Kosovo. Další velmi důležitá účast mezinárodních organizací je v oblasti svobodných médií. Kdy jen díky jejich pomoci, mohou být některá média považována za nezávislá.

Důležité je také zmínit podporu oblast zemědělství, která je díky dotacím rozšiřována. Jelikož díky pěstování zemědělských komodit, které jsou žádány evropskými státy (např. maliny, lískové ořechy) se může kosovské zemědělství rozrůstat. Zejména za pomoci Holandska byl dodán do Kosova dobytek a mohly zde vzniknout farmy. Bude kosovská vláda schopna naplnit své předvolební sliby? Kosovská vláda dle mého názoru nebude schopna naplnit své předvolební sliby, jelikož do současné vlády se dostali představitelé, kteří se od samého počátku podíleli na destrukci všech procesů, které přinášely určitou prosperitu, právě tito lidé vlastníc obrovské množství veřejných podniků. Lidé, kteří skrze vládu ovládají celou ekonomiku státu a vznikají monopoly. Monopoly (nafta, cigarety) přestože právě Kosovo bylo ve výrobě cigaret před válkou prosperující a nikdo z těchto představitelů nechce, aby zde vznikaly nové továrny. Nikdo ze zástupců těchto monopolů není ochoten učinit kroky, které by vedly ke zlepšení situace. Toto je přesná ukázka naprosté korupce v tomto státě. Kam vede výsledek voleb 2017? Výsledek posledních voleb vede blízkému vyhlášení nedůvěry vládě. Jelikož současná koalice je velice křehká. Jedná se o směsici názorově a programově odlišných stran, že v budoucnu nebudou schopny prosadit důležité reformy. AAK jako pravicová strana, stejně jako NISMA a oproti tomu levicová PDK, které se v předchozím volebním období nebyly schopny dohodnout, dnes chtějí vládnout společně. Proto si myslím, že má opozice slušnou šanci vyslovit nové vládě nedůvěru, kdy v této době chybí pouze hlasy tří poslanců a nová vláda padne. Možnou hrozbu pro budoucnost Kosova spatřuji ve stále sílící podpoře radikální strany Vetëvendosje!. Strana, která dle mého názoru těží ze stále sílící frustrace zejména mladých obyvatel Kosova (neutišitelná ekonomická situace, vysoká nezaměstnanost, korupce, nepotismus, nefungující státní správa atd.), stavěla své volební programy právě na zlepšení této situace, nelze ale opomenout její radikální postoje vůči zlepšování situace se Srbskem. Tato strana odmítá jakékoliv vyjednávání a dohody s ním.

PDK, která je založena bývalými členy UČK se za posledních deset let těší nejvyšší podpoře voličů. Od roku 2007 ji žádná strana v Kosovu nedokázala porazit. PDK ve svých volebních programech zvolnila a tvrdí, že chce spolupracovat s mezinárodními organizacemi, podporuje spolupráci se Srbskem a vytvoření srbských obcí. Pokud se podíváme u PDK a AAK na pokřivenou minulost jejich zakladatelů, jako jsou Taqi (PDK), nebo Haradinaj (AAK), a mnoho dalších členů těchto, kteří byli souzeni Mezinárodním soudem za válečné zločiny, je jen těžké uvěřit, že právě tyto strany naplní své sliby a postoje, pokud nebudou stále pod mezinárodním dohledem. V současné situaci, ve které se Kosovo nachází se hrozba konfliktu s jinými státy stává nepravděpodobnou. Skutečnou hrozbou je ekonomická nestabilita v Kosovu, která je pro občany na pokraji únosnosti. Frustrace z toho, že padne nově zvolená vláda, znovu budou předčasné volby a vše se bude opakovat na novo je v současnosti největším a skutečným problémem, který vzniká uvnitř Kosova samotného, což může způsobit občanské nepokoje a další vlnu uprchlíků do Evropy, zejména do Německa, Rakouska, tedy zemí, kde se kumuluje největší počet uprchlých Albánců.

Pokud by nastala situace, kdy by byla vyslovena kosovské vládě nedůvěra a v dalších parlamentních volbách by vyhrála radikální a konfliktní strana Vetevendosje, což se nezdá býti příliš nepravděpodobné, jelikož se za posledních deset let těší obrovské podpoře voličů. Mohly by nastat v této politicky nestálé zemi radikální převrat:

• Úpadek moci výkonné • Ovládnutí politického spektra • Převzetí kontroly nad soudní mocí • Převzetí kontroly nad státní administrativou • Potlačení opozice • Odkoupení veřejných médií • Hromadné propouštění a zatýkání novinářů • Porušování lidských práv a svobod • Hromadné vyhánění Srbů z jejich domovů • Propouštění národnostních menšin ze zaměstnání • Vznik diktatury jedné stran • Zánik demokratického a právního státu

Srbové by na tuto situaci nejspíše reagovali vojenskou ofenzivou, která by byla dle mého jakási odplata za rok 1999. Pro Evropskou unii by tato situace znamenala další uprchlickou vlnu se kterou by se musela vypořádat a nejspíše by do Kosova nasadila vojáky NATO pod hlavičkou EU.

10 Seznam použitých zdrojů a pramenů

1. DIZDAREVIĆ, Raif. Od smrti Tita do smrti Jugoslávie. 1. vydání. Praha: Jan Vašut, 2002. 351 s. ISBN 80-7236-171-6. 2. GIRGLE, Patrik. Stručná historie států. Kosovo. 2. vydání. Praha: Libri, 2009. 168 s. ISBN 978-80-7277-433-3. 3. HOXHA, Enver. 25 vjet luftë e fitore në rrugën e socializmit: fjalim i mbajtur në mbledhjen solemne kushtuar 25-vjetorit të çlirimit të atdheut dhe fitores së revolucionit popullor. Tiranë: Naim Frashëri, 1969. 74 4. HUNTINGTON, S., Střet civilizací, boj kultur a proměna světového řádu, Praha, Rybka publishers, 2001, ISBN 80-86182-49-5 S284 5. HRADEČNÝ, Pavel, Ladislav HLADKÝ, Virgjil MONARI, František ŠÍSTEK a Pavla HRADEČNÁ. Dějiny Albánie. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. Dějiny států. ISBN 978-80-7106- 939-3. 6. PELIKÁN, Jan. Novými cestami. Kosovo v letech 1958-1969. 1. vydání. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2014. 400 s. ISBN 978-80- 7308-508-7 7. PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 28. ISSN 0037-6922 8. RAMET, Sabrina P. Whose democracy?: nationalism, religion, and the doctrine of collective rights in post-1989 eastern Europe. Lanham: Rowman & Littlefield Publishers, c1997. ISBN 0-8476-8324-9. S 157 9. SKENDAJ, Elton. Creating Kosovo: international oversight and the making of ethical institutions [online]. Washington, District of Columbia: Woodrow Wilson Center Press, 2014, ©2014 [cit. 2016-04-27]. ISBN 978-0-8014-7018-9. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10993843 10. ŠESTÁK, Miroslav. Dějiny jihoslovanských zemí. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1998. Dějiny států. ISBN 80-7106-266-9.

ELEKTORONICKÉ ZDROJE 1. 7 Years of Kosovo, Howard Smith of Geelong, Dostupné z: http://hsog.tk/2015/03/7-years-of-kosovo/

2. A do të aderojë Jakup Krasniqi në Vetëvendosje? RTV21, Dostupné z:

3. AHTISAARIHO PLÁN, Václav Štěrba, Parlament České republiky, Parlamentní institut, 2007, Dostupné z:

4. Astrit Haraqija, pjesë e grupit 21 personash të Ukë Rugovës për shitje vizash- koha.net. [cit.1.9.2017]. Dostupné z:

5. BALKAN INSIGHT: Kosovo Seeks New Paths to UN Membership. Dostupné z: ¨ 6. BBC: SEJDIU: PAVARËSIA BRENDA DISA DITËSH - Lajme & Ngjarje - Presidenti i Republikës së Kosovës - Hashim Thaçi. Presidenti i Republikës së Kosovës - Hashim Thaçi, 201. Dostupné z:

7. Business & Financial News, U.S & International Breaking News | Dostupné z:

8. Case information sheet IT-03-66 Limaj et al., Dostupné z:

9. Case No. KI 47/10, The Constitutional Court of Kosovo. 29 September 2010. Dostupné z:

10. CONSTITUTION OF REUBLIC OF KOSOVO, odst. 45 E ardhmja e paqartë e dialogut Kosovë-Serbi., Telegrafi, 2017, Dostupné z: 11. Evropská unie a politika rozšíření, Dostupné z:

12. FM talks Kosovo at U.S. college B92. . Dostupné z:

13. FOREIGN AFFAIRS: Kosovo and Serbia make a deal, Nikolas K.Gvossdev Dostupné z:

14. Gazeta Zyrtare e Republikës së Kosovës. Dostupné z:

15. Hashim Thaçi - President of the Republic of Kosovo - President of the Republic of Kosovo - Hashim Thaçi. Presidenti i Republikës së Kosovës - Hashim Thaçi Dostupné z:

16. Hashim thaci stanul v čele Kosova. Dostupné z: Megali Idea - Wikipedia. [online]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Megali_Idea

17. Ibrahim Rugova — Gandhi of the Balkans | Healing Hearts Balkans. Healing Hearts Balkans, Dostupné z:

18. International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia . Dostupné z:

19. Isa Mustafa, përballë Thaçit - Politika - Lajme - Gazeta Express. Wayback Machine [cit.1.9.2017]. Dostupné z:

20. I dyshuari për korrupsion në listën e LDK-së për deputet- koha.net. [cit.1.9.2017]. Dostupné z

21. Kosovo (under UNSCR 1244) 2005 Progress Report, Brussels, 9 November 2005 SEC (2005) 1423,Dostupné z:

22. Kosovo Declares Its Independence From Serbia - The New York Times.. Dostupné z:

23. Kosovo clashes 'ethnic cleansing'. BBC NEWS Dostupné z: Kosovo and Serbia Reach Historic Deal in Brussels : Balkan Insight. Dostupné z:

24. Kosovo Postpones Montenegro Border Vote Amid Protests, Serb Boycott. Radio Free Europe / Radio Liberty Dostupné z:

25. Kosovo: MPs throw eggs at PM Mustafa in parliament - The Muslim NewsThe Muslim News. Home - The Muslim NewsThe Muslim News [cit.1.12.2017]. Dostupné z:

26. Kosovo´s new map of power: governance and crime in the wake of independence, [cit.9.9.2017]dostupné z:

27. Kosovo pozastavilo platnost dohody se Srbskem, kterou vyjednala EU . Novinky.cz – nejčtenější zprávy na českém internetu. Dostupné z:

28. Kosovo elction 2007, a new referendum of the independence in Kosovo, Dostupné z: Drago Flis

29. Konrad-Adenauer-Stiftung - Auftrag: Demokratie! Dostupné z:

30. Kosovo nationals elections 2010: overviews and trends, Prishtina April 2011, http://www.fes- prishtina.org/wb/media/Publications/2011/KIPRED%20- %20Parliamentary%20Elections%202010%20(English).pdf

31. Kosovo's government brought down by no-confidence vote - BBC News. BBC - Homepage 2017 BBC. Dostupné z:

32. Kosovo Ex-Guerrillas Form New Party: Balkan Insight. Dostupné z:

33. Kosovo parliament hit by fresh tear-gas protest - BBC News. BBC – Homepage, 2017 BBC Dostupné z:

34. Kosovo | Country report | Nations in Transit | 2017. Freedom House. Dostupné z:

35. Kosovo | Country report | Nations in Transit | 2014. Freedom House. Dostupné z:

36. Kosovský parlament vyjádřil nedůvěru vládě, zemi čekají volby | ČeskéNoviny.cz. České noviny | ČeskéNoviny.cz 2017 ČTK Dostupné z:

37. Kosovo: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled | BusinessInfo.cz. BusinessInfo.cz - Oficiální portál pro podnikání a export, Zastupitelský úřad ČR v Prištině . Dostupné z:

38. Ky është atentati ndaj ish presidentit Rugova, zbardhjen e të cilit e kërkoi presidenti Thaçi (Video) – Lajmi.net.. Dostupné z:

39. Limaj dhe Krasniqi shpalosin “Nismën për Kosovën” | ILLYRIA. ILLYRIA | the albanian-american newspaper ]. Dostupné z:

40. Manual for the 2014 Parliamentary Elections in the Republic of Kosovo. Dostupné z:

41. Mustafa kërkon suspendimin e zyrtarëve nën hetime, jo edhe të të emëruarve politikë - dialogplus. Start - dialogplus [cit. 9.9.2017]. Dostupné z:

42. NDI, Kosovo´s June 2017 Parliamentary elections. Dostupné z:

44. Political Parties Functions and Organisation in Democratic Societies ,Wilhelm Hofmeister and Karsten Grabow Dostupné z:

45. Political Parties Functions and Organisation in Democratic Societies ,Wilhelm Hofmeister and Karsten Grabow Dostupné z:

46. Political Parties Functions and Organisation in Democratic Societies ,Wilhelm Hofmeister and Karsten Grabow , Dostupné z:

47. President Thaçi for Tiroler Tageszeitung: The process of dialogue is support by the population - News & Events - President of the Republic of Kosovo - Hashim Thaçi. Presidenti i Republikës së Kosovës - Hashim Thaçi , 2017. Dostupné z:

48. Press | International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia. Home | International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia. Dostupné z:

49. Prime Minister's Biography - The Republic of Kosovo - The Office of the Prime Minister. Ballina - Republika e Kosovës - Zyra e Kryeministrit [cit.1.9.2017]. Dostupné z:

50. Programi politik e LDK, Prishtine, 2012, [cit. 9.9.2017] dostupné z:

52. Results 2017 - Central Election Commision. Ballina - Komisioni Qendror i Zgjedhjeve 2013 KQZ. Dostupné z:

53. The Comprehensive Proposal for the Kosovo Status Settlement, Dostupné z:

54. The Kosovo-Montenegro border agreement: what you need to know | openDemocracy. openDemocracy. Dostupné z:

55. The parliamentary elections in Kosovo, June 2014 – ScienceDirect . Dostupné z:

56. Election in Kosovo, frequently adked questions, 2014. Dostupné z: https://www.ifes.org/sites/default/files/2014_ifes_parliamentary_elections _kosovo_faqs.pdf 57. TV-SHENJA – Lajme , informacion , Seriale, Emisione, Kuriozitete, 2016 cPanel, Inc. Dostupné z:

58. Vetevendosje hurls eggs at PM Mustafa in Podujeve - GazetaExpress. Lajmi i fundit në Kosovë, Shqipëri dhe Maqedoni - GazetaExpress [cit.1.9.2017]. Dostupné z:

59. Volby v Kosovu výhrál Tahqi,. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/volby-v-kosovu-vyhral-tha-i-dfi-/zpravy- svet.aspxc=A071118_101055_ln_zahranici_fho

60. První volby v samostatném Kosovu – Hashim Thaçi podle průzkumů vítězí — ČT24 — Česká televize.Dostupné z: Výsledky voleb 2000 OSCE,. Dostupné z: