DOCSLIB.ORG

A History of Hip-Hop Generation Chang, Jeff: Nezastaví a Nepřestanou Historie Hip-Hopové Generace

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text
A History of Hip-Hop Generation Chang, Jeff: Nezastaví a Nepřestanou Historie Hip-Hopové Generace Tereza Humlová, 5. semestr e-mail: [email protected] Chang, Jeff: Can’t Stop, Won’t Stop - A history of hip-hop generation Chang, Jeff: Nezastaví a nepřestanou Historie hip-hopové generace Picador; 175 Fifth Avenue, New York, N.Y. 10010, 2005, ISBN 978-0312425791 První verze překladu Počet normostran: 150 Počet znaků: 270 000 Obsah Předmluva DJe Koola Herce Úvod SÉRIE 1: Babylon hoří: 1968-1977 1. Pohřebiště: Bronx a politika opuštění ………………………………………….. 4 2. Sipple Out Deh: Počátky jamajské generace a kulturní obrat …………………. 14 3. Krev, oheň a sem tam hudba: Gangy Bronxu ………………………………….. 29 4. Vytvořit si jméno: Jak DJ Kool Herc ztratil přízvuk a nastartoval hip-hop .….. 46 SÉRIE 2: Planeta Rock: 1975-1986 5. Spasená duše: Záhada a víra Afrika Bambaataa …………………………………. 59 6. Zběsilé styly: Vývoj stylů v jedenácti-kilometrovém světě ……………………… 72 7. Svět je náš: Přežití a přeměna stylu v Bronxu …………………………………… 83 8. Zulu na časované bombě: Setkání Hip-Hopu s Rockery v centru …….…………. 92 9. 1982: Vytržení v Americe Reagana 10. Konec nevinnosti: Pád Old-Schoolu SÉRIE 3: Zpráva: 1984-1992 11. Věci se rozpadají: Éra vzestupu občanských práv 12. Co máme na jazyku: Černá předměstí, segregace a utopie koncem osmdesátých let 13. Prozatím následovat: Otázka občanských práv pro černé 14. Kulturní vrazi: Zeměpis, generace a gangsterský rap 15. Skutečný nepřítel: Kulturní vzpoura Ice Cubova “Úmrtního Listu” SÉRIE 6: Sázky jsou vysoké: 1992-2001 16. Vymyslí se to: Mír a povstání v Los Angeles 17. Vše ve stejném gangu: Válka s mládeží a hledání jednoty 18. Stát se generací Hip-Hopu: Zdroj, průmysl a velký crossover 19. Nový světový řád: Globalizace, zadržení a protikultura na konci století Dodatek: Slova, Obrázky a Zvuk: Vybraný průvodce zdroji Poznámky Poděkování Rejstřík 2 Poznámka překladatele Kniha popisuje začátky Hip-Hopové kultury. Vybrala jsem si ji, protože k tomuto té- matu mám velice blízký vztah. Ráda bych využila dočtené informace i do bakalářské práce, o jejímž tématu stále pojednávám. V originálním textu se u některých vět objevují očíslované poznámky, ty jsem do překladu nezahrnula, jelikož odkazují pouze na citační zdroje, které autor použil. Dále se v originále vyskytují i obrázky a rok, kdy byla fotka pořízena, to jsem do pře- kladu také nezahrnula. A v neposlední řadě se v originále objevují i názvy písniček. Pokud se stalo, že název písničky zásadně nepřispíval do významu kontextu, nepřeklá- dala jsem a nechala je v originálním názvu. V překladu se objevuje řada cizých slov, či slangových výrazů, používám je v originálním znění, které se u nás slangově také používají (např. crew, tag, … apod.), jejich význam je vypsaný na konci překladu v glosáři. Setkala jsem se též s různými uskalími, například jamajským argotem, který byl nelehce dohledatelný. Nebo dále se samotnými názvy kapitol, které jsou v originále popsány jako “LOOP”, tedy smyčka (myšleno ve smyslu u DJského pultu), ale v českém překladu není smysl příliš jedno- značný, tudíž jsem kapitoly nazvala “SÉRIÍ”, aby byly kapitoly lépe čitelné. 3 1. Pohřebiště Bronx a politika opuštění Pokud vkročíte na hřiště, projdete místem, které je plné zklamání a lží. … Na hřišti není nic pravdivého. Pouze hry. Barry Bonds Ta noc v jižním Bronxu byla pro hraní baseballu nepříznivá – silný artktický vítr, zlověstné novoluní. Yankee stadión se při druhé hře světové série roku 1977 zaplnil obrovským davem, New York Yankees proti Los Angeles Dodgers, východní pobřeží proti západnímu. Yankees byli tím nejlepším týmem, do kterého jste mohli investovat. Před sezónou 1977, když Národní baseballová liga zveřejnila nezávislou soupisku, majitel George Steinbrenner vypsal zatím tu nejvyšší nabídku, šek na tři miliony pro homerunnera Reggieho Jacksona, syna černého kapitána ligy, který dostával sedm dolarů za hru. Pro Yankees – kteří neměli černého hráče, dokud po devíti letech Jackie Robinson neprolomil segregaci barevných – byl Jackson nejdražším zapsaným hráčem v historii. Manažer Billy Martin zuřil. Vůbec se mu nechtělo Jacksona zapsat. Proto odmítl účast na konferenci, kde měl stát Jackson v pruhovaném dresu. Jakmile začala sezóna, nové hvězdy si vůbec nevšímal, někdy ji poslal i na lavičku. Když neměl svůj den, říkal Jacksonovi „chlap- če“. S ostatními hráči si nesedl o moc lépe. Někteří se nemohli vyrovnat s jeho výplatou, i přes fakt, že bílí hráči, jako byl Catfish Hunter, měli také milionové smlouvy. Mysleli si, že se okázalý Jackson předvádí se svými blonďatými přítelkyněmi v novém Rolls-Royci Corniche, které mu Steinbrenner koupil. Nakonec to byla jeho arogance, která jim změnila názor. V jed- nom novinovém článku Jackson pomlouval svého kapitána Thurmana Munsona, řekl: „Tenhle tým, všechny úspěchy má jenom díky mně. Musím ale vydržet. Já jsem ten, který to celé žene kupředu.“ Možná to takhle nechtěl říct. A možná jen říkal pravdu. Jacksonovi spoluhráči se s ním přestali bavit. Během červnového zápasu proti Red Sox celé napětí konečně vyústilo. Poté, co Jackson nechytl míček na pravé straně hřiště, ho Martin zlostně odtáhl pryč. Jackson se pak pomalu a naštvaně odvlekl na střídačku. „Co jsem udělal?“ zeptal se Martina. „Cos udělal?“ zakřičel Martin. „Ty víš, cos zatraceně udělal.“ 4 „Neflákal jsem se, Billy“ protestoval Jackson. „Nic co bych mohl udělat, pro tebe nikdy nebude dost dobrý. Nikdy si mě v tomhle týmu nechtěl. Nechceš mě tu ani teď. Proč to už prostě nepřiznáš?“ „Měl bych ti nakopat prdel!“ zařval Martin. V tu chvíli Jackson vypěnil. „S kým si sakra myslíš, že mluvíš, starochu?“ Rychle k nim přiběhli trenéři Yankees aby zamezili možnou bitku před televizními kamerami. V ten večer se na svém hotelovém pokoji Jackson rozbrečel před menší skupinou novi- nářů. „Rozbrečelo mě, jak se ke mně lidi v týmu chovají. Yankeemi jsou Ruth, Gehrig, Di- Maggio a Mantle a já jsem pro ně jenom negr,“ naříkal. „Nevím, jak se podřídit.“ Trvalo třicet sezón, než Jackie Robinson jednou hrou změnil ty další tím, že oblékl Eb- bertse Fielda do dodgerské modré. Tento poválečný odklon od rasové diskriminace začal klí- čovým kulturním okamžikem, kdy Robinson vystoupil ze střídačky - do té doby „pouze pro bílé“. Poté, co Robinson odešel do důchodu, se jeho angažovanost do integrace obrátila do poli- tiky. Začala šedesátá léta, Dodgers se přestěhovali do Los Angeles a Ebbets Field zasazoval hranaté cihly a betonové stonky, aby tím uctili Jackieho výstavbu veřejných domů. Americká politika byla v oslabení, snažila se dohnat kulturní změny, které již probíhaly, a tak byl Robin- sonův odkaz veřejně zpochybňován. V roce 1963 byl jedním z inkvizitorů i poslanec Adam Clayton Powell, který promluvil na obrovské demonstraci v Harlemu s hasičem jménem Malcolm X. Současně s Robinsonem byl Malcolm ve vězení, zatímco byl Jackie na hřišti. Oba z Ameriky viděli to nejhorší a oba chtěli pro své děti to nejlepší. Ale jejich životy je nedovedli ke stejnému konci. Ve vzduchu visela stará africko-americká otázka: Měli bychom bojovat za národ, nebo si vytvořit svůj vlastní? Měli bychom zachránit Ameriku, nebo sami sebe? Robinson odsoudil poslance za srovnávání černochů s černými muslimi. „Tragicky jste převrátil případ černocha,“ napsal Robinson v otevřeném dopise Powellovi na stránkách no- vin New York Amsterdam News. „Jak jistě všichni víte - a mluvili jste o tom několik let - že odpověď na otázku černochů se najde, ne však v segregaci ani v separaci, ale v požadavku na jeho zařazení na důstojné místo - na stejné místo, na jakém je každý jiný Američan - v naší společnosti.“ Na stejných stranách novin sám Malcolm X odpověděl Robinsonovi: „Nikdy jsi neproje- vil vděk za podporu černošskými lidmi, ale zato držíš rekord ve věrnosti pro své bílé sponzo- ry.“ Později toho roku ve Washingtonu D.C. pronesl svou řeč: „Mám sen. Martin Luther King mladší.“ V Harlemu se dny pouličních protestů proti vzdělání a chudobě střídaly s nocemi střetů mezi bílou policií a černošskou mládeží, byl to začátek dlouhého a horkého léta, které lomcovalo Ameriku po zbytek té bouřlivé dekády. Jak se šedesátá léta přelila do let sedmdesátých, King společně s Xem zmizeli, všechna víra a idealismy, které podporovaly hnutí proti systematizaci a násilnosti, se vypařily a něko- lik snů, které měli černoši – o integraci či vlastenectví – jednoduše vyhořely. A pro další gene- 5 race tu nezbyla víra. Robinson tak pokorně oslovil svého protivníka: „Jackie, v budoucnu se tvůj ani můj syn už neshodnou na něčem, na čem se můžeme dnes shodnout my.“ A tak se Reggie Jackson ocitá v létě roku 1977 v pěkně vybaveném hotelovém pokoji, bojuje jak za lidská práva, tak práva černochů a hraje přitom jedno utkání za druhým. „Jsem velký černý muž s IQ vysokým 160, vydělávající sedm set tisíc dolarů za rok a oni se ke mně chovají jak ke špíně,“ řekl Jackson. „Nikdy nikoho jako mě předtím v týmu neměli.“ O čtyři měsíce později, kdy o chladné říjnové noci zaplnili fanoušci celý Yankee stadión, se čekalo na splacení několika dluhů. Newyorčané na Dodgers Jackieho Robinsona nikdy ne- zapomněli a taky nikdy neodpustili majiteli Walterovi O’Malleyovi vyhození Robinsona a krádež jeho brooklynského týmu. Pro ně byla samotná existence losangeleských Dodgers znázorněním triumfu chamtivosti a zrady. Zato Dodgers byli jako červený Corvette za jasného rána v Malibu, tým, který nepřetržitě uháněl vstříc své budoucnosti. Homeruny k nim přichá- zely snad samy, čtyři z jejich pálkařů odpálili až třicet za jednu sezónu. Dva z nich byli černí a dva z nich bílý. Yankeeové už měli první hru vyhranou. Ale v téhle hře, už při třetím střídání, se tři z do- dgerských hráčů strefili do pivem zalité tribuny na straně Catfishe Huntera. Při čtyřech odpa- lech se Jackson ani nedostal na první metu. Snaha byla zbytečná. Když už čtyřikrát oběhli hři- ště, bylo jasné, že to Yankeeové nemohou dorovnat. Dav se rozburcoval. Kouř z dýmovnic stoupal z tribun a u betonů odpalovaly petardy. Opilí fanoušci začali pohazovat své kelímky přes zábradlí z horního hlediště. Začali přeskakovat zídky a vrhli se přímo do pole, čímž za- stavili hru.
Load more

Recommended publications
  • “Rapper's Delight”
    1 “Rapper’s Delight” From Genre-less to New Genre I was approached in ’77. A gentleman walked up to me and said, “We can put what you’re doing on a record.” I would have to admit that I was blind. I didn’t think that somebody else would want to hear a record re-recorded onto another record with talking on it. I didn’t think it would reach the masses like that. I didn’t see it. I knew of all the crews that had any sort of juice and power, or that was drawing crowds. So here it is two years later and I hear, “To the hip-hop, to the bang to the boogie,” and it’s not Bam, Herc, Breakout, AJ. Who is this?1 DJ Grandmaster Flash I did not think it was conceivable that there would be such thing as a hip-hop record. I could not see it. I’m like, record? Fuck, how you gon’ put hip-hop onto a record? ’Cause it was a whole gig, you know? How you gon’ put three hours on a record? Bam! They made “Rapper’s Delight.” And the ironic twist is not how long that record was, but how short it was. I’m thinking, “Man, they cut that shit down to fifteen minutes?” It was a miracle.2 MC Chuck D [“Rapper’s Delight”] is a disco record with rapping on it. So we could do that. We were trying to make a buck.3 Richard Taninbaum (percussion) As early as May of 1979, Billboard magazine noted the growing popularity of “rapping DJs” performing live for clubgoers at New York City’s black discos.4 But it was not until September of the same year that the trend gar- nered widespread attention, with the release of the Sugarhill Gang’s “Rapper’s Delight,” a fifteen-minute track powered by humorous party rhymes and a relentlessly funky bass line that took the country by storm and introduced a national audience to rap.
    [Show full text]
  • Kajikawa, Loren. 2015. Sounding Race in Rap Songs. Oak- Land: University of California Press
    Kajikawa, Loren. 2015. Sounding Race in Rap Songs. Oak- land: University of California Press. Reviewed by Tracy McMullen In 1991, Scott Deveaux warned that an “official history of jazz had taken hold,” aided and abetted by the work of academics. From a “chaotic di- versity of style and expression” came a “coherent whole, . a skillfully contrived and easily comprehended narrative” (525). Deveaux attributed this primarily to textbooks, which reinforced the narrative of neat stylistic decades (1920s New Orleans jazz, 1930s Swing, 1940s Bebop, etc.) and the institutionalization of jazz studies within colleges and universities. Because jazz was a relatively recent art form, Deveaux could watch the official his- tory develop and cohere before his eyes. Now it may be hip-hop’s turn. Like jazz, hip-hop is a new art form minted in the United States through the ex- pressive practices of African Americans. The rise of hip-hop has been con- current with the rise of ethnic studies departments and, more recently, the inclusion of popular music as a serious field of study in the academy. Thus, while jazz studies took decades to be accepted as a legitimate field within music departments, hip-hop studies is better positioned to find its way into a multitude of academic disciplines. It is important, therefore, to take les- sons from the development of jazz studies as the field of hip-hop studies takes shape. Is it possible for hip-hop studies to resist the model of “official history” with monograph-style counters from the margins (“women in hip-hop,” “Latinx in hip-hop”)? What would the field look like if scholars could collectively eschew the tendency to create a dominant narrative with its immutable “key elements,” masterpieces, and great innovators? Rather than center and margin, perhaps hip-hop as a field could choose flow as a model—an early example of which might be the foundational and help- fully plural text, The Hip-Hop Studies Reader (Forman and Neal 2012).
    [Show full text]
  • A History of Hip Hop in Halifax: 1985 - 1998
    HOW THE EAST COAST ROCKS: A HISTORY OF HIP HOP IN HALIFAX: 1985 - 1998 by Michael McGuire Submitted in partial fulfilment of the requirements for the degree of Master of Arts at Dalhousie University Halifax, Nova Scotia August 2011 © Copyright by Michael McGuire, 2011 DALHOUSIE UNIVERSITY DEPARTMENT OF HISTORY The undersigned hereby certify that they have read and recommend to the Faculty of Graduate Studies for acceptance a thesis entitled “HOW THE EAST COAST ROCKS: A HISTORY OF HIP HOP IN HALIFAX: 1985 - 1998” by Michael McGuire in partial fulfilment of the requirements for the degree of Master of Arts. Dated: August 18, 2011 Supervisor: _________________________________ Readers: _________________________________ _________________________________ ii DALHOUSIE UNIVERSITY DATE: August 18, 2011 AUTHOR: Michael McGuire TITLE: How the East Coast Rocks: A History Of Hip Hop In Halifax: 1985 - 1998 DEPARTMENT OR SCHOOL: Department of History DEGREE: MA CONVOCATION: October YEAR: 2011 Permission is herewith granted to Dalhousie University to circulate and to have copied for non-commercial purposes, at its discretion, the above title upon the request of individuals or institutions. I understand that my thesis will be electronically available to the public. The author reserves other publication rights, and neither the thesis nor extensive extracts from it may be printed or otherwise reproduced without the author’s written permission. The author attests that permission has been obtained for the use of any copyrighted material appearing in the
    [Show full text]
  • Difference Between Rap and Hip Hop Key Difference - Rap Vs Hip Hop
    Difference Between Rap and Hip Hop www.differencebetween.com Key Difference - Rap vs Hip Hop There is often an overlap between the two terms rap and hip hop, which are subsets of urban music. This is because rap is one of the main elements in hip hop. The key difference between rap and hip hop is that rap is a type of music genre whereas hip hop is a music genre, an artistic movement as well as a subculture. As the American rapper KRS-One has said, “Rap is something you do, but hip hop is something you live.” What is Rap? Rap is a type of music where words are recited rapidly and rhythmically over an instrumental backing. This music has an African American origin; the West African griot tradition is considered to be the earliest precursor to the modern rap. Anthony "DJ Hollywood" Holloway from Harlem is the person credited with originating the style that was later known as rap. Rapping is also known as rhyming, spitting, emceeing or MCing. Rap can be categorized into three components as content (what is said), flow (rhythm and rhyme) and delivery (tone and cadence). Some famous rappers in the modern music industry include Eminem, Drake, Lil Wayne, Rakim, Kayne West, Jay-Z, and Wiz Khalifa Figure 1: Lil Wayne Rap is often associated with and is a part of hip hop music; however, the origins of rap precedes the origins of hip hop culture. What is Hip Hop? The term “hip hop” refers to a type of music, as well as an art movement and a subculture.
    [Show full text]
  • Hip Hop in American Culture
    Katedra anglistiky a amerikanistiky Filozofická fakulta Univerzity Palackého Hip hop in American Culture Bakalářská práce Autor: Olga Jírová (Anglická – Německá filologie) Vedoucí práce: Mgr. Jiří Flajšar, Ph.D. Olomouc 2012 Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně a uvedla úplný seznam použité a citované literatury. V Olomouci dne 30. Listopadu 2012 ……………………………… Poděkování Ráda bych poděkovala Mgr. Jiřímu Flajšarovi, Ph.D. za vedení mé bakalářské práce a poskytnutí informací a rad souvisejících s její tvorbou. Content 1. Introduction ......................................................................................................... 1 2. What is Hip Hop? ................................................................................................ 3 2.1 Characteristics of Hip Hop Culture ........................................................... 4 2.1.1 DJing ...................................................................................................... 4 2.1.2 MCing .................................................................................................... 5 2.1.3 B-boying ................................................................................................. 6 2.1.4 Graffiti .................................................................................................... 9 2.1.5. Additional Elements ............................................................................ 12 3. History of Hip Hop ..........................................................................................
    [Show full text]
  • From the Margins of the Peripheries: Female Voices from Brazil's And
    From the margins of the peripheries: female voices from Brazil’s and Portugal’s hip hop scene Federica Lupati Tese de Doutoramento em Estudos Portugueses Julho 2019 Tese apresentada para cumprimento dos requisitos necessários à obtenção do grau de Doutor em Estudos Portugueses, realizada sob a orientação científica de Prof.ra Dra. Ana Maria Mão de Ferro Martinho Gale e a coorientação do Prof. Dr. Phillip Rothwell ACKLOWLEDGMENTS This work would not have been possible without the support of CHAM – Center for the Humanities and its incredible team. Some people from CHAM deserve to be mentioned: without their help and encouragement it would probably have taken much longer for me to finish this thesis than what it did. Among these, my friend, colleague and “partner in crime” Margarida Rendeiro, my supervisor and mentor Prof. Ana Maria Martinho, and Prof. Rosário Monteiro for always believing in me and motivating me. I also would like to thank my friend and colleague Márcia Leão, for giving me a home in São Paulo and accompanying me through my research there. Finally, I would like to mention rappers Telva TVon, Mynda Guevara, Capicua, Samantha Muleka, Rose MC, Lívia Cruz, Keli Rosa and Sharylaine for generously sharing their experiences and thoughts with me. They have given me much more than just “study material.” This project would not have been possible without all these great women. FROM THE MARGINS OF THE PERIPHERIES: FEMALE VOICES FROM BRAZIL’S AND PORTUGAL’S HIP HOP SCENE FEDERICA LUPATI ABSTRACT This research responds to the need to fill the void in terms of studies and scholarships on female rappers from Portugal and Brazil.
    [Show full text]
  • Is Hip-Hop Dead?
    Regis University ePublications at Regis University All Regis University Theses Spring 2018 Is Hip-Hop Dead? Tim Kinoti Regis University Follow this and additional works at: https://epublications.regis.edu/theses Recommended Citation Kinoti, Tim, "Is Hip-Hop Dead?" (2018). All Regis University Theses. 861. https://epublications.regis.edu/theses/861 This Thesis - Open Access is brought to you for free and open access by ePublications at Regis University. It has been accepted for inclusion in All Regis University Theses by an authorized administrator of ePublications at Regis University. For more information, please contact [email protected]. Kinoti 1 Kinoti 2 TITLE IS HIP-HOP DEAD? A thesis submitted to Regis College The Honors Program in partial fulfillment of the requirements for Graduation with Honors by Tim Kinoti May 2018 Kinoti 3 Kinoti 4 TABLE OF CONTENTS ACKNOWLEDGEMENTS 5 I. INTRODUCTION 6 II. THE BEGININNG 1970s 11 III. GOLDEN ERA OF RAP 1980S and 1990S 18 IV.THE MODERN ERA 25 V. CLOSING 31 BIBLIOGRAPHY 33 Kinoti 5 Acknowledgements Advisor: Don Bush Reader: Professor Narcissi Advisory Board: Professor Kleier Regis Honors Program: Raeann Ramos, Thomas Howe Regis Library and Librarians Kinoti 6 Introduction “Sky is the limit and you know that you keep on Just keep on pressing on Sky is the limit and you know that you can have What you want, be what you want Sky is the limit and you know that you keep on Just keep on pressing on Sky is the limit and you know that you can have What you want, be what you want Have what you want, be what you want” -Sky’s The Limit- The Notorious B.I.G.
    [Show full text]
  • WHAT IS HIP HOP? the Four Elements of Hip Hop Hip Hop Is Music — and a Culture, Encompassing Speech, Styles of Dress, Art
    WHAT IS HIP HOP? The Four Elements of Hip Hop Hip hop is music — and a culture, encompassing speech, styles of dress, art, poetry and dancing, as well as "rapping." Purists have narrowed the major components of the culture into four loosely defined categories: deejaying, emceeing, breaking and graffiti art. Deejaying Jamaican immigrant Kool Herc, inspired by the “dubbing” and “toasting” from his native home, is credited with introducing deejaying to New York. Early New York DJs improvised, using a pair of turntables as a makeshift instrument when funding for school music programs were cut. Later Afrika Bambataa evolved the art of deejaying. MCing, or Emceeing MCs have become a centralized figure in hip hop. Commercially, MCs are known as rappers. During hip hop’s early days, MCs played a supporting role, accompanying the deejay and carrying crates of records. They used a microphone to talk over breakbeats and publicize their own neighborhoods while the deejay spun records. As competition for this position increased, MCs engaged in one-upmanship, boasting of their greatness in the face of inner city economic despair. Breaking Also known as b-boying, the dances that accompany the music have many influences. Kids in diverse New York neighborhoods were exposed to Eastern martial arts, tap dancing, gymnastics, salsa, Afro-Cuban and Native American dances. In the late ‘90’s b-boys and b- girls integrated moves from capoeira, a 16th century fighting dance developed by Brazilian slaves preparing for resistance. Graffiti Urban graffiti, using spray cans to create stylized murals and “tags” to create art in public spaces, gave kids a means of self-expression and a chance to spread political messages.
    [Show full text]
  • The Green Book
    Book # 1 THE GREEN BOOK Universal Zulu Nation Infinity Lessons Archive 1973 - 2000 FOR THE MASSES Compiled By: Queen Saphire Table of Contents Myths and Misconceptions ............................................................................................................................................... 2 Laws and Regulations of the Universal Zulu Nation Part 1 (1 – 20) .................................................................................. 4 Laws and Regulations of the Universal Zulu Nation Part 2 (16 - 33) ................................................................................. 5 Laws and Regulations of the Universal Zulu Nation Part 2 (34 - 46) ................................................................................. 6 Policies and Procedures.................................................................................................................................................... 7 How to apply for Membership ...................................................................................................................................... 7 Collection of Dues ........................................................................................................................................................ 8 Opening of Charters ..................................................................................................................................................... 9 The New Universal Zulu Nation Wisdom Face .................................................................................................................10
    [Show full text]
  • Byas, John and Danny Martinez Byas, John and Danny Martinez
    Fordham University Masthead Logo DigitalResearch@Fordham Oral Histories Bronx African American History Project 3-19-2009 Byas, John and Danny Martinez Byas, John and Danny Martinez. Bronx African American History Project Fordham University Follow this and additional works at: https://fordham.bepress.com/baahp_oralhist Part of the African American Studies Commons Recommended Citation Byas, John and Danny Martinez. March 19, 2009. Interview with the Bronx African American History Project. BAAHP Digital Archive at Fordham University. This Interview is brought to you for free and open access by the Bronx African American History Project at DigitalResearch@Fordham. It has been accepted for inclusion in Oral Histories by an authorized administrator of DigitalResearch@Fordham. For more information, please contact [email protected]. Interviewer: Dr. Mark Naison Interviewees: John Byas and Danny Martinez Date: March 19, 2009 [BEGIN TAPE 1; SIDE A] Dr. Mark Naison (MN): Hello, today is March 19th, 2009, we’re here at Fordham University with deejay Jazzy Jay who is one of the famous pioneering Bronx deejays. Who has traveled all over the world with his music but I’ve also just found out he is a professional union carpenter who’s worked in some of the biggest projects in New York and has had a very interesting life. So we’re going to start with the beginning. Could you please say your name and spell it for us, your non-deejay name? John Byas (JB): My government status is—I hope ya’ll can hear—is Juan John Byas, B-Y-A-S. Basically I grew up, you know what I’m saying, lived life to the fullest and I’m here right now trying to just--.
    [Show full text]
  • List by Song Title
    Song Title Artists 4 AM Goapele 73 Jennifer Hanson 1969 Keith Stegall 1985 Bowling For Soup 1999 Prince 3121 Prince 6-8-12 Brian McKnight #1 *** Nelly #1 Dee Jay Goody Goody #1 Fun Frankie J (Anesthesia) - Pulling Teeth Metallica (Another Song) All Over Again Justin Timberlake (At) The End (Of The Rainbow) Earl Grant (Baby) Hully Gully Olympics (The) (Da Le) Taleo Santana (Da Le) Yaleo Santana (Do The) Push And Pull, Part 1 Rufus Thomas (Don't Fear) The Reaper Blue Oyster Cult (Every Time I Turn Around) Back In Love Again L.T.D. (Everything I Do) I Do It For You Brandy (Get Your Kicks On) Route 66 Nat King Cole (Ghost) Riders In The Sky Johnny Cash (Goin') Wild For You Baby Bonnie Raitt (Hey Won't You Play) Another Somebody Done Somebody WrongB.J. Thomas Song (I Can't Get No) Satisfaction Otis Redding (I Don't Know Why) But I Do Clarence "Frogman" Henry (I Got) A Good 'Un John Lee Hooker (I Hate) Everything About You Three Days Grace (I Just Want It) To Be Over Keyshia Cole (I Just) Died In Your Arms Cutting Crew (The) (I Just) Died In Your Arms Cutting Crew (The) (I Know) I'm Losing You Temptations (The) (I Love You) For Sentimental Reasons Nat King Cole (I Love You) For Sentimental Reasons Nat King Cole (I Love You) For Sentimental Reasons ** Sam Cooke (If Only Life Could Be Like) Hollywood Killian Wells (If You're Not In It For Love) I'm Outta Here Shania Twain (If You're Not In It For Love) I'm Outta Here! ** Shania Twain (I'm A) Stand By My Woman Man Ronnie Milsap (I'm Not Your) Steppin' Stone Monkeys (The) (I'm Settin') Fancy Free Oak Ridge Boys (The) (It Must Have Been Ol') Santa Claus Harry Connick, Jr.
    [Show full text]
  • The Real Get Down
    Sal Abbatiello at his home in Portrait Janette Beckman Westchester County, New York Words Mark Webster Archive material courtesy of Sal Abbatiello The Real Get Down Sal Abbatiello – the man at the heart of the music scene depicted in The Get Down, Baz Luhrmann’s new TV series set in the Bronx in the 1970s – tells his story. Always seductive, always an New Amsterdam. But as has happened many architect, had to help with the grocery store. But adventure, New York City has times throughout history, out of adversity came that gave him the opportunity to open up a bar nevertheless not always been an opportunity. And that bubbling cauldron of a block from there. They needed more income, easy place to visit or live. In 2002, creativity that was the Bronx in the mid-1970s and he didn’t want to sell groceries anyway. The New York Times reminded the has inspired filmmaker Baz Luhrmann’s latest Unfortunately, first night of opening, there was world of this when it published an project – a Netflix musical drama series on the a fire. Burned the whole place down. So they had article asking “How Close Was New birth of hip-hop, The Get Down. to borrow money from the mob, got caught in that York City to Bankruptcy in 1975?” To get an insight into the real deal, I travelled mess. My mum had to work there, and my sister. The piece went on to state: “So close out to a pristine New York suburb to the home And it was a black, urban neighbourhood now.
    [Show full text]