Technické a Taktické Aspekty Olympijského Windsurfingu DIPLOMOVÁ PRÁCE
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Masarykova univerzita Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě Technické a taktické aspekty olympijského windsurfingu DIPLOMOVÁ PRÁCE Vedoucí diplomové práce: Vypracoval: Bc. Petr Kučera PaedDr. Miloš Lukášek, Ph.D. Učitelství pro ZŠ a SŠ Brno, 2010 - 1 - Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v seznamu pouţité literatury. V Brně dne: podpis ….......................... - 2 - Poděkování Na úvod své práce bych chtěl poděkovat panu PaedDr. Milošovi Lukáškovi, Ph.D. vedoucímu práce, za jeho cenné rady a připomínky, které mi pomohly při zpracování této diplomové práce. - 3 - Obsah: Úvod………….………………………………………………….……………….7 1 Jachting…………………………………………………………………..…...8 1.1 Historie jachtingu…...…….………………………………………8 1.2 Jachting je sport i ţivotní styl………………………………........9 2 Terminologie……………………………….…………………..………….10 2.1 Vybavení………………….……………………………………10 2.2 Plavba a její směry…………………………………………….11 2.3 Vítr a jeho směry....…………………………………………...11 2.4 Třídy závodního windsurfingu…………………………...…..…12 3 Windsurfing……………………………………………………….……….14 3.1 Obecná definice…………………………………………...……..14 3.2 Historie windsurfingu…………………………………………..14 3.3 Vývoj olympijské třídy windsurfingu…………………………...18 4 Olympijská třída RS:X…………………………………………………….28 4.1 Obecná definice třídy……………………………………………28 4.2 Série světového poháru …………………………………………29 4.3 Kritéria pro zařazení do reprezentace v ČR…………………….31 4.4 Systém kvalifikace na OH...…………………………………….33 5 Technické aspekty třídy RS:X…………………………………….….….35 5.1 Plovák…………………………………………………………35 5.2 Oplachtění……………………….………………………...….35 5.3 Sestavení kompletu……………………………………………37 5.4 Trimování plachty ……………………………………………39 5.5 Výstroj na windsurfing ………………………………………40 - 4 - 6 Taktické aspekty třídy RS:X……………………………………………...42 6.1 Úvod do závodního windsurfingu……………………………..42 6.2 Závodní problematika…………………………………………43 6.2.1 Základy závodních pravidel………………………….43 6.2.2 Závodní okruh……………………………………… .45 6.2.3 Organizace závodů………………………… ………. 47 6.2.4 Fyziologické zákl. tréninku, výţiva…....................... 49 6.2 .5 Zdravotní aspekty………………………………..... ..49 6.3 Faktory ovlivňující taktiku……………………….. ………...50 6.3.1 Působení pevniny…………………………………….50 6.3.2 Znalost počasí ………………………………………. 53 6.4.3 Síla větru a nárazy větru……………………………..56 6.3.4 Vyuţití pravidel jachtingu …………………………..58 6.3.5 Mořské proudy ………………………………………58 6.4 Dovednosti závodníka na vodě……………………………. .60 6.4.1 Start ze břehu…………………………………………61 6.4.2 Řízení plavidla ……………………………………….62 6.4.3 Obraty a kurzy ……………………………………….63 6.4.4 Jízda v trapézu………………………………………..65 6.4.5 Předstartovní a závodní taktika………………………66 - 5 - 7 Modelová situace na vnitrozemské vodě……………………………….68 8 Modelová situace na moři………………………………………………69 Závěr…………………………………………………………….……………....70 Seznam použité literatury………………………………………..……………..71 Resumé - 6 - Úvod Windsurfing – sport, který většina lidí řadí mezi adrenalinové, málo známé extrémní sporty, se stává hlavní náplní předloţené práce. Stále se setkáváme s lidmi, kteří vlastně ani přesně nevědí, o který sport se jedná a často ho zaměňují s jachtingem. Proto si myslím, ţe tato práce bude dalším, byť malým krůčkem k jeho prezentaci. Tuto problematiku jsem si zvolil, protoţe uţ více neţ 10 let tento zajímavý sport závodně provozuji. Pro výklad taktiky a techniky je také potřeba nezbytná závodní praxe v tomto sportu. Abychom však nezůstali jen u tématu strohé charakteristiky, zaměříme se na dosud málo probírané technické a taktické aspekty olympijského windsurfingu. Budeme se snaţit přiblíţit vám jednotlivé olympiády, které se na windsurfingu jely a celkovou historii tohoto vodního sportu. V dalších kapitolách se zaměříme na charakteristiky součastné olympijské třídy windsurfingu a budeme se zaobírat problematikou týkající se závodů světového poháru a olympijských her. V kapitole technických aspektů se seznámíme s parametry olympijského kompletu a naučíme se ho sestrojit. Stěţejní kapitolou budou taktické aspekty, kde se budeme zaobírat problematikou spojenou se závoděním, dále probereme faktory, které taktiku ovlivňují a dovednosti jezdce nezbytné k jízdě na windsurfingu. Pro spojení teorie s praxí jsem v poslední řadě uvedl modelové situace, jak by mohl vypadat závod na vnitrozemské vodě a na moři. - 7 - 1 Jachting Jachting je sport provozovaný na plachetních lodích hnaných silou větru. Jedná se především o plutí na vodě. Pro nedostatek lepšího názvosloví se hovoří i o jachtingu na zamrzlé vodě – ledním jachtingu. V poslední době se pouţívá přeneseného názvu jachting také pro jiné povrchy jako je písek, popř. pevná zem. (Řezníčková D., 2003) 1.1 Historie jachtingu Jachting je zajímavý sport. Plavba na plachetní lodi je pravěký vynález, po tisíciletí pouţívaný jako způsob vodní dopravy. Předpokládá se, ţe soutěţení plachetních lodi začalo v Nizozemí někdy v 17. století, odkud brzy postoupilo do Anglie, kde se začaly objevovat první na zakázku zhotovené závodní „jachty“. V roce 1851, vyzval americký jachetní klub v New Yorku své členy k prvnímu souboji a to vedlo k zaloţení slavné tradice Amerického poháru, nejstarší dodnes existující sportovní soutěţe na světě. První regatu vyhrál domácí klub, který slavnou trofej ubránil aţ do roku 1983, kdy ji získala posádka lodi Australia II. Postupem času se závody jachet, a to nejenom na moři, vyvíjely spolu se zdokonalováním výcviku posádek. (Řezníčková D., 2003) Jachting je zařazen do programu olympijských her od samého počátku. Při I. olympijských hrách 1896 bouřka znemoţnila výjezd na moře. Od roku 1900 je jachting na programu všech olympijských her s výjimkou roku 1904. První olympijské regaty trpěly malým počtem účastníků a nedokonalostí pravidel. Mezinárodní olympijský výbor měl výhrady k amatérismu účastníků (mnohé posádky byly aţ na kapitána, majitele lodi, profesionálové) a k sportovně technickému a morálnímu faktoru (mnoho prý záleţí na konstrukci lodě a méně na fyzických a morálních schopnostech a vlastnostech sportovců). (Řezníčková D., 2003) - 8 - První dny jachtingu Termíny jachta a jachting se datují od roku 1599, kdy byl v Amsterdamu vydán holandsko-latinský slovník, z holandského slova jaghen, coţ znamená pronásledovat nebo honit. Koncem 16. století slovo jaght označovalo kaţdou lehkou a rychlou loď. První oficiální záznam o pouţití lodě k jachtingu pro zábavu, pochází z 19. dubna 1601. Jednalo se o plavbu nizozemského doktora z Vlissingenu do Londýna.Myšlenka plachtit pro radost vznikla v Holandsku zřejmě proto, ţe tato země byla v 16. a 17. století přední námořní velmocí. ( F.Novotný, 2005 ) První závody Kdyţ se anglický král Karel II. v roce 1660 vracel z exilu v Holandsku do Anglie, dostal darem 15,8 m dlouhou stotunovou jachtu jménem Mary, která přinutila anglické stavitele o zdokonalení konstrukce svých lodí. V roce 1661 dal král Karel II. vystavět dvě jachty : svoji Catherine a Anne pro svého bratra, vévodu z Yorku, aby 1. října 1661 uskutečnil historicky první oficiálně organizovanou regatu, která vedla z Greenwiche do Gravesendu a zpět. Královští bratři měli sázku o 100 liber. ( F.Novotný, 2005 ) 1.2 Jachting je sport i životní styl Jachting je nejenom sportem, ale i ţivotním stylem, kdy najdete po celém světě tisíce lodí a posádek, které tráví dlouhé měsíce a roky na moři. Přeplavba Atlantiku je dnes relativně běţnou záleţitostí a ročně ji absolvují stovky malých lodí. Jachting je také druh turistiky nebo rekreace a v některých námořních zemích způsob výcviku budoucích námořníků, lodních důstojníků i kapitánů vojenského i obchodního loďstva. (Řezníčková D., 2003) - 9 - 2 Terminologie 2.1 Vybavení Prkno – slangový, ale prakticky v češtině jediný pouţívaný termín pro windsurfing , tj.kompletní plavidlo. Ploutev – nebo také kýlová ploutev je hlavní směrová součást . Zasunuje se do ploutvové skříně do plováku. Ostruha - směrová součást , pevně vestavěná nebo zasunovatelná do zádi plováku. Kloub – zajišťuje spojení mezi plachtou a prknem ( gumový ). Pohonný systém – slouţí pro vyuţití síly větru pro plavbu a její změny. Skládá se ze stěţně, ráhna a plachty. Poutko - úchyty pro nohy na plováku. Stěžeň – je nosná součást pohonného systému. Je to flexibilní tyč na níţ se navléká komín plachty. Na spodní část nasedá tzv. patice s gumovým kloubem pro spojení s plovákem. Ráhno - vypínací a ovládací součást pohonného systému. Je připevněno ke stěţni přibliţně ve výšce ramen. Plachta - Má v základním provedení tvar sférického trojúhelníku, jehoţ strany jsou vyztuţeny a nazývají se lemy nebo líky. K přednímu lemu je přišit komín, v němţ je otvor pro úchyt ráhna ke stěţni. V rozích plachty jsou kovová oka, pomocí kterých se přichytí provazem ráhno k plachtě. Plachta je vystuţena vodorovnými spirami, které drţí tvar a pevnost. Na plachtě je také označení plavidla, a to znaky třídy, státní příslušnosti a rozpoznávací číslo ( CZE – 15 ). Lanoví – je převáţně pohyblivé . Patří sem – zvedací lano, úvazek ráhna, trimovaní šňůry, trapézové úvazky a úvazky předního lemu. - 10 - Zásek - zařízení k rychlému upnutí lana či šňůry. Trim - uvedení pohonného systému nebo plováku do optimálního stavu vzhledem k větru. Trapéz - je sedací nebo bederní zařízení na závěs surfera na ráhno. Hák+popruhy+sedák. Spíra – vodorovné vystuţení plachty, které drţí její tvar a pevnost. Kembr – zasouvá se do něj spíra v komínku plachty, která přiléhá na stěţeň. (V.Kovařík, 1980) 2.2 Plavba a její směry Kurs - směr plavby vzhledem ke směru větru. Kurzy jsou: na zadní vítr, na zadoboční vítr, na boční vítr, předoboční a ostře proti větru. Křižování