Magor Dětem a Magorovy Labutí Písně – Vězeňské Sbírky Ivana Martina Jirouse Bakalářská Diplomová Práce
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Český jazyk a literatura Klára Přibylová Magor dětem a Magorovy labutí písně – vězeňské sbírky Ivana Martina Jirouse Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Luisa Nováková, Ph.D. 2017 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. ............................................................ Děkuji Mgr. Luise Novákové, Ph.D., za její odborné připomínky, cenné rady, ochotu, trpělivost a čas, který mi věnovala během zpracování této diplomové práce. Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 5 1 Život .............................................................................................................................. 9 2 Tvorba .......................................................................................................................... 12 2.1 Magor dětem ......................................................................................................... 14 2.2 Magor dětem jako literatura pro děti a mládež ..................................................... 16 2.2.1 80. léta ........................................................................................................... 18 2.2.2 90. léta ........................................................................................................... 21 2.3 Magorovy labutí písně .......................................................................................... 25 2.3.1 Vězeňské téma v poezii ................................................................................. 26 3 Underground ................................................................................................................ 29 4 Katolické znaky v Jirousových vězeňských sbírkách .................................................. 35 5 Znaky literárního undergroundu v Jirousových vězeňských sbírkách ........................ 48 Závěr .................................................................................................................................... 65 Literatura ............................................................................................................................. 70 Primární literatura ............................................................................................................ 70 Sekundární literatura........................................................................................................ 70 Úvod Bakalářská práce je zaměřena na dvě díla Ivana Martina Jirouse vznikající během jeho nejdelšího věznění v osmdesátých letech 20. století, Magor dětem a Magorovy labutí písně. Tyto knihy nemají stejného adresáta. V případě souboru Magor dětem se jedná o dětské čtenáře. Naopak Magorovy labutí písně jsou určené především dospělým adresátům. Přesto se obě skupiny čtenářů do jisté míry protínají. Jsou to především rodiče, kteří svým potomkům dětskou knihu předčítají, a na druhé straně mladí lidé dostávající do rukou Magorovy labutí písně prostřednictvím seznamu doporučené literatury pro studenty středních škol. Ivan Martin Jirous je považován za jednoho z nejznámějších členů undergroundu, byl pověstný svými veřejnými excesy. Na druhou stranu se o něm vědělo, že je katolického vyznání. Člověk zastávající dvě odlišné, naprosto diametrální pozice, napsal dvě díla, která na první pohled spojuje „Magor“ v názvu. Cílem této práce je snaha o srovnání sbírek, jejichž určujícím a výchozím pozadím bylo vězení. Toto srovnání provedeme se zaměřením především na tři aspekty: na téma víry, vězení a projevy literárního undergroundu prostřednictvím Kožmínovy metody. Otázkou je, zda lze dvě na první pohled takto jiné sbírky porovnat a nalézt v nich společné znaky či nikoliv. V rámci vlastní analýzy, konkrétně v kapitole věnující se literárnímu undergroundu, se v bakalářské práci budeme okrajově věnovat také vězeňskému prostoru a času. Vlastní analýze bude předcházet teoretická část. Čtenáři nejprve přiblížíme Jirousův život. Jeho znalost je pro úplnou analýzu děl podstatná, protože v tvorbě často užívá autobiografické prvky a počítá s čtenářovou znalostí. Následovat bude základní představení Jirousovy tvorby s důrazem na analyzované knihy. V případě souboru Magor dětem se budeme věnovat i důkladnější charakteristice knihy z hlediska literatury pro děti a mládež. V rámci této podkapitoly přiblížíme situace na poli české LPDM (literatury pro děti a mládež) v 80. a 90. letech 20. století. V prvním období Jirous knihu napsal a podařilo se ji neoficiálně vydat. V následujícím desetiletí již sbírka vyšla oficiálně. V rámci kapitoly Magorovy labutí písně se budeme okrajově věnovat tématu vězení v české poezii. V poslední kapitole teoretické části práce představíme undergroundové hnutí v českém prostředí i jeho propojení s křesťanskou vírou. Pro dokreslení pozadí vzniku obou děl jsme pracovali se soubory Magorova summa, Magorovy dopisy a Magorův zápisník. Pro orientaci v dětské literatuře jsme čerpali z poznatků Jaroslava Tomana, Svatavy Urbanové, Miroslava Chocholatého 5 a sborníků z konferencí věnujících se LPDM, které se konaly v Liberci a v Českých Budějovicích. Pro kapitoly týkající se undergroundu a křesťanství vycházíme z děl Zdeňka Kožmína, Jiřího Trávníčka, Martina Pilaře, Egona Bondyho či Martina C. Putny. Některé pojmy, s nimiž v bakalářské práci pracujeme, mohou být chápány nepřesně, proto je objasníme již nyní. Pojmem sbírka označujeme obě díla. Jsme si vědomi, že v případě knihy Magor dětem není toto označení zcela přesné, protože se jedná spíše o soubor veršovaných textů a prozaických pohádek, jejichž součástí jsou krátké veršované básně. Pojem sbírka přesto užíváme, protože počet prozaických pohádek je značně menší a pozornost při analýze soustředíme především na veršované texty. Dále pro označení literatury pro děti a mládež používáme v této práci vedle zkratky LPDM i pojem dětská literatura. Ten by mohl být chápán jako nepřesný a zavádějící, může označovat i literaturu tvořenou dětmi. V tomto případě s ním však pracujeme jako se synonymem pojmu literatury pro děti a mládež. V poslední řadě slučujeme pojem křesťanství a katolictví, jeho striktní odlišování od protestantské a jiných cest křesťanství není pro potřeby této bakalářské práce nutností. Přesto si jsme vědomi, že se Jirous hlásil ke katolické víře, která je jednou ze tří hlavních skupin křesťanství vedle protestantské a pravoslavné církve a oproti ostatním skupinám se vyznačuje specifickými znaky, např. uctíváním svatých. Magorovy labutí písně jsou nejznámějším dílem Ivana Martina Jirouse, soubor Magor dětem je také v povědomí veřejnosti, ale rozhodně ne v takové míře. Co se týče publikovaných analýz, v případě dětské knihy se vždy jednalo spíše o doplňující, okrajovou záležitost. V této bakalářské práci se budeme snažit rozebrat sbírky, které doposud nebývaly stavěny na stejnou rovinu. Dvě díla ovlivněná vězením, undergroundem a křesťanstvím prostřednictvím osoby autora. Prostřednictvím bakalářské práce bychom mohli přispět ke zjištění nových a rozšíření stávajících poznatků o daném tématu. *** Analyzované sbírky Magor dětem a Magorovy labutí písně budeme rozebírat a interpretovat prostřednictvím interpretační metody Zdeňka Kožmína: „Optimální přístup k básni vidíme v naslouchání tomu, co text básně skutečně říká. Významové bohatství básnického textu je však tak velké, že celý problém spočívá v tom, abychom si našli 6 opěrné body, které nám umožní k tomuto významovému koncentrátu pronikat.“1 V básni jsou veškeré výrazové prostředky voleny záměrně. Prvky, jež v běžném životě nemusí nést význam, ho v rámci poezie mají, což ztěžuje interpretaci těchto textů. „Interpretovat znamená použít analýzy, včlenit mezi báseň a náš život jistý model, který má usnadnit proniknutí ke složité sémantice básnické výpovědi,“2 uvádí Kožmín. Pokud má být text správně vyložen, je potřeba do něj proniknout a rozpoznat, co jej tvoří a drží pohromadě. Čtenářova pozornost by tak měla být soustředěna především na dominantní motivy, symboly i klíčové významy. Východiskem pro výklad textu je snaha o jeho významovou modelaci. Tato metoda je založena na respektování celistvosti textu, ale také na vytyčení si významových center básně. Jakýkoliv autorův text je součástí celé jeho tvorby, literárního směru, doby a může být inspirován skutečností a odkazovat k ní. V první fázi se ale musí stanovit dominantní témata autorovy tvorby, detailně je analyzovat a interpretovat. Druhou fázi interpretace básní Kožmín shledává v jejich začlenění do širšího kontextu, ať už sociálního, autorova života či literárního. Kožmín se zabývá otázkou, co dělá báseň velkou, významnou. Odpověď nachází v průsečíku tří různých přístupů. V rámci prvního klade důraz na zamilování se do verše, což předznamenává jeho subjektivní hodnocení. V druhém přístupu vychází z Jana Mukařovského, pro něho je důležitá aktualizace starého, již dříve užívaného, motivu. A za třetí je podle něj podstatná životní zkušenost autora, a právě ta je pro nás určující v této bakalářské práci. V rámci trojúhelníku je zdůrazňována otevřenost a uzavřenost textu. Podle Kožmína text vždy odkazuje sám k sobě. Je autonomní a není nutné, aby ještě odkazoval ke svému autorovi. Přesto v rámci této struktury otevřenosti a uzavřenost dochází k přesahu vlastního textu a jeho propojenosti se zbytkem autorova díla: „[…] druh reference, který určitou báseň propojuje s jinými texty jejího autora, zejména s texty blíženeckými,