Ložiska a Výskyty Nerostných Surovin Na Území Brdských Hřebenů a V Jejich Okolí (Střední Čechy)
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
Bull. mineral.-petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha) 20, 2, 2012. ISSN 1211-0329 (print); 1804-6495 (online) 129 Ložiska a výskyty nerostných surovin na území brdských Hřebenů a v jejich okolí (střední Čechy) The deposits and occurrences of mineral raw materials at the Hřebeny Mts. and their environs (Central Bohemia, Czech Republic) Jiří LitochLeb*1), PaveL Černý2), Jiří SeJkora1), bLanka Šreinová1) a MiLan korba3) 1) Mineralogicko-petrologické oddělení, Národní muzeum, Cirkusová 1740, 193 00 Praha 9 - Horní Počernice; *e-mail: [email protected] 2) Gorkého 257, 261 02 Příbram IV 3) Pivovarská 32, 267 01 Králův Dvůr LitochLeb J., Černý P., SeJkora J., Šreinová b., korba M. (2012) Ložiska a výskyty nerostných surovin na území brd- ských Hřebenů a v jejich okolí (střední Čechy). Bull. mineral.-petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha) 20/2, 129-176. ISSN 1211-0329. Abstract The Brdy Mountains represent the only interior mountain range of Central Bohemia. Their NE part - the Hřebeny Mts. are almost 40 km long and cca 6 km wide range, that located between Vltava and Berounka rivers aber south of Prague and the Litavka river valley near Příbram and Jince. The area of Hřebeny Mts. and close neighbourhood are formed by Neoproterozoic volcano-sedimentary and sedi- mentary formations of the Barrandian Unit, Lower Cambrian sediments (the Příbram - Jince basin) and above all the Ordovician sediments and volcanogenic rocks with iron ore bodies (the Prague basin). Relicts of Tertiary (Miocene and Pliocene) sediments occurr in NE part this area. From point of view exploitation and treatment of raw mineral materials in the Hřebeny Mts. area a dominant position in the past had gold (NE part of area) - gold-bearing placers and quartz (± sulphide) veins and iron (SW part of area) - Ordovician sedimentary oolitic iron ores (the Prague basin) and iron ore quartz-carbonate-Fe oxide veins of Variscan age (northern part of the Příbram iron ore district). Fossil placers between Vltava and Berounka rivers in the Prague vicinity above all represented in the past a significant source of easily workable gold. Source of gold for its origin in placers mostly of different morphogenetic types were Tertiary gold-bearing fluvial and lacustrine sediments of the Klínec Stage, transported and accumulated by Lower Miocene river from the east (from today´s the Jílové gold-bearing ore district), desintegrated and resedimented followed by in Quaternary originated hydrological pattern. Iron ores of both genetic types were by raw mineral materials base for a intensive development of iron metalurgy and ironmonger´s in the past. Veined uranium and base metals (± silver) ore mineralizations were by object of a geological exploration only with local exploitation (uranium ores). Mineralogical significance had occurrences of mercury mineralization. From next industrial raw mineral materials were exploited a building stones, gravels and sands, brick-clays, ceramic argils or glass, refractory Ordovician quartzites and coal. A gem stones are represented by occurrences of varied colored ferrigi- nous quartz in vicinity Ordovician iron ores bodies and different varieties of quartz and chalcedony in relicts of Tertiary gravel sand sediments. Key words: geology, geomorphology, history of mining, economic geology, genesis, mineralogy, ore deposits, non- metallic raw materials, Barrandian Unit, Neoproterozoic, Cambrian, Ordovician, Upper Carboniferous, Miocene, Pleistocene, Central Bohemia Úvod (Ložek 2011). Geologicky je přírodní park Hřebeny - Brdy Hřebeny - severovýchodní, cca 6 km široký výběžek situován v jv. křídle Barrandienu bohemika, tvořeném Brd zasahující od údolí Litavky u městyse Jince na vzdá- sedimenty a vulkanity neoproterozoika (svrchního pro- lenost cca 40 km až k samému okraji Prahy u Zbraslavi terozoika) a zejména spodnopaleozoickými sedimenty (obr. 1) představují pro střední Čechy krajinný prvek prvo- a vulkanity příbramsko-jinecké a pražské pánve. Podle řadého významu a jediné skutečné vnitrozemské pohoří geomorfologického členění jsou v přírodním parku za- v blízkosti Prahy. Hřebeny, též nazývané brdskými Hře- stoupeny podcelky Hřebeny, Dobříšská pahorkatina, beny, jsou v celé své délce protknuty jen dvěma příčnými Příbramská pahorkatina a Brdy (Balatka, Kalvoda 2006). údolími - Všenorskou branou protékanou Všenorským V systematickém geomorfologickém členění reliéfu střed- potokem na SV a průlomovým údolím Litavky na JZ ních Čech tak představují vlastní Hřebeny jen sv. část (Cílek, Ložek a kolektiv 2011). horského pásma, tvořenou severní Kopaninskou vrcho- V listopadu 2009 nabylo účinnosti vyhlášení Stře- vinou (mezi Zbraslaví a Všenorskou bránou) a jižní Stu- dočeského kraje tohoto území přírodním parkem Brdy denskou vrchovinou (mezi Všenorskou bránou a tokem - Hřebeny, který se tak svojí rozlohou 184 km2 stal nej- říčky Chumavy z. od Studeného vrchu). V souladu s úze- větším ze čtyř již existujících přírodních parků Brd s.l. mím vyhlášeného přírodního parku Hřebeny - Brdy je i 130 Bull. mineral.-petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha) 20, 2, 2012. ISSN 1211-0329 (print); 1804-6495 (online) Obr. 1 Topografická situace brdských Hřebenů s.l. Převzato a upraveno z www.galerietousek.cz/image.cukrak/01. mapa_hrebenu.v.jpg. pro účel této studie o nerostných surovinách respektová- současného stavu jednotlivých lokalit. Studie je volným no tradiční vymezení Hřebenů mezi Jincemi a Zbraslaví. pokračováním předchozích prací, věnovaných Středním K Hřebenům s.l. je řazeno i jv. předpolí kolem silnice R Brdům (Cílek et al. 2005; Litochleb et al. 2003, 2005). 4 Praha - Strakonice (mezi Mníškem pod Brdy, Dobříší Starší literaturu k této problematice do roku 1965 uvádě- a Dubencem) a zalesněný hřbet, probíhající od Příbrami jí monografie Kratochvíla (1957 - 1966) a Tučka (1970), k severu za obec Hluboš. soupisy lomů, sestavené Vachtlem (1935, 1949) a vysvět- Na území Hřebenů s.l. a v jejich blízkosti existuje livky ke geologickým mapám v měřítku 1 : 25 000 (viz též několik maloplošných zvláště chráněných území - níže). Historické, topografické a přírodní zajímavosti vý- přírodní rezervace Kuchyňka, Hradec, Andělské schody značných vrcholů Středních Brd a Hřebenů a jejich okolí a přírodní památky Černolické skály v Černolicích, lokality uvádí publikace Hajšmana a Vogeltanze (2012). Přehled Na horách a Vinice u Jinců (Ložek et al. 2005) a od roku důlních a povrchových map k ložiskům železných rud 2009 i lom Jezírko na okraji Dobříše. Nařízením vlády s komentářem obsahuje studie Řeřichy (1963). Soubor č. 208/2012 Sb. z 22. 5. 2012 byly mnohé z uvedených těchto map z období 1746 - 1958 z bývalého podniko- lokalit zařazeny do evropského seznamu. vého archivu Železnorudných dolů a hrudkoven Ejpovice Předložená studie je v návaznosti na geomorfologický n.p. je dnes součástí archivního fondu Státního oblast- a geologický rámec území přírodního parku Hřebenů a ního archivu v Praze. Četné nepublikované zprávy (viz blízkého okolí zaměřena na rozšíření ložisek a výskytů archivní prameny) jsou součástí fondu a registru České nerostných surovin s důrazem na báňskou historii, lo- geologické služby - Geofondu Praha a archivu s.p. DIA- žiskové poměry a stručnou mineralogii a dokumentaci MO, Správy uranových ložisek, o.z. Příbram. Bull. mineral.-petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha) 20, 2, 2012. ISSN 1211-0329 (print); 1804-6495 (online) 131 Základní geologická charakteristika Hřebenů turách zpod mladší štěchovické skupiny flyšového rázu, a okolí tvořené prachovitými a jílovitými břidlicemi, prachovci, drobami a parakonglomeráty (tzv. dobříšské slepence). Poznatky o geologické stavbě, tektonice a petrologii Mezi Dobříší a Příbramí tvoří davelské souvrství cca 1 km území Hřebenů a přilehlého okolí učiněné od poloviny 19. široký pruh, jehož styk se štěchovickou skupinou předsta- století shrnují především práce Macha (1952), Mrázka vuje jílová porucha (Vlašímský 1992). (1970), Mísaře et al. (1983), Litochleba (1984), Vlaším- Tektonická stavba neoproterozoika středočeské kry je ského (1992), Chlupáče (1994), nově pak Fatky (2003, charakterizována střídáním synklinál a antiklinál s osami 2005), Fatky et al. (2004), Chába et al. (2008), Chlupáče směru SV - JZ a zlomovými strukturami zejména v pásmu (1999), Chlupáče et al. (1992, 2011), Žáka et al. (2012) a hlubinného klatovského zlomu (Röhlich 2006a aj.) v dů- vysvětlivky k příslušným listům geologických map v mě- sledku kadomských a variských orogenetických procesů. řítku 1 : 25 000, pokrývajících zájmové území (Havlíček Také střižné pásmo jílové poruchy je povrchovým pro- et al. 1985, 1986, 1987; Mašek et al. 1986a,b; Cháb et jevem klatovského zlomu (Rajlich 1988). Kromě závist- al. 1988). ského přesmyku lze zmínit i pokračování jílové poruchy Jak bylo uvedeno, na geologické stavbě Hřebenů a z prostoru Rožmitálska a březohorského rudního revíru okolí se podílejí tří základní jednotky - barrandienské ne- u Příbrami dále k Dobříši, Mníšku pod Brdy až na území oproterozoikum, kambrium příbramsko-jinecké pánve a Prahy (Pelc 1969; Mašek 1984; Knížek et al. 2012). ordovik pražské pánve (obr. 2). Kambrium příbramsko-jinecké pánve v jz. části Barrandienské neoproterozoikum původně před- Hřebenů, v podhůří mezi Příbramí a Dobříší nebo v pod- stavovalo zaobloukovou nebo meziobloukovou mořskou loží Fe ložisek na Studeném vrchu a v Mníšku pod Brdy pánev s výplní sedimentů a vulkanitů. Starší vulkanogenní spočívá diskordantně na neoproterozoickém podloží. davelské souvrství kralupsko-zbraslavské skupiny Pánev představuje tektonicky predisponovanou inter- s nejmladším členem,