Velký Bratr V PRL a Dnes

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA

Ústav slavistiky Polština se zaměřením na oblast firemní praxe, služeb a cestovního ruchu

Velký Bratr v PRL a dnes

Bakalářská diplomová práce

Autor práce: Margita Havlíková Vedoucí práce: Mgr. Małgorzata Balcerzak

Brno 2018

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna v Ústřední knihovně FF MU a používána ke studijním účelům.

v Brně dne Margita Havlíková

Poděkování

Ráda bych poděkovala vedoucí své práce Mgr. Małgorzatě Balcerzak za množství cenných rad, odborné vedení a konzultace.

OBSAH

ÚVOD 9

1 Co nebo kdo je Velký bratr 10

1.2 Inspirace dílem 1984 11

1.2.1 Film Equilibrum 11

1.2.2 Konec civilizace: aneb Překrásný nový svět 12

1.2.3 451 stupňů Fahrenheita 13

1.2.4 My 13

1.2.5 1Q84 14

1.2.6 Zniewolony umysł 14

1.2.7 Malá apokalypsa 14

1.3 Polská Nowa Fala – parodování Velkého bratra 15

2 Cenzura v PRL 16

2.1 PRL 17

2.2 Cenzura v Polsku 18

2.3 Cenzura v PRL 20

2.4 Strategie obcházení škrtů cenzora 23

2.5 Úřad kontroly 25

2.5.1 Tomasz Strzyżewski 26

2.5.2 Korespondence 26

2.5.3 Média 27

2.5.4 Kino 29

2.5.5 Półkowniki 29

2.5.6 Knihy a divadlo 31

3 Zasazení díla Tadeusze Konwického do kontextu Velkého bratra 35

3.1 Malá apokalypsa 35

3.2 Rewers 40

3.3 Przesłuchanie 41

3.4 Ucieczka z kina Wolność 43

4 Velký bratr v současném kontextu 45

4.1 Reality show 45

4.1.1 První reality show na světě 45

4.1.2 Reality show v Polsku 45

4.2 Velký bratr on-line 49

4.2.1 Facebook 49

4.2.2 Co o uživatelích Facebook ví 50

4.2.3 Cílení reklam na Facebooku 51

4.2.4 Ztráta reálného kontaktu 53

4.2.5 Transformace Velkého bratra v nejlepšího přítele 54

4.2.6 Remarketing a cílení reklam 54

4.3 On-line nebezpečí 55

4.3.1 DeepFace, FaceNet a FindFace 55

4.3.2 Únik dat 56

4.3.3 Catfishing 58

4.3.4 Kamery 58

4.3.4 Phishing 59

4.4 Nadace Panoptykon 60

4.4.1 Panoptikon – vězení po vzoru Velkého bratra 60

Závěr 63

RESUMÉ 66

ÚVOD

Pro svoji bakalářskou diplomovou práci jsem si zvolila název Velký bratr v PRL čili komunistickém Polsku a dnes, neboť je toto téma opět velmi aktuální. Cílem práce je především představení vzniku mnohovýznamového pojetí Velkého bratra v kontextu kultury PRL, a současně v aktuálním kulturním kontextu zejména v sociálních médiích. Některou z forem Velkého bratra lze hledat v totalitních režimech, avšak podobnou měrou zasahuje i do současného sociálního života. Jedná se o prostředí všudypřítomné kontroly, jak z vnějšku tak i zevnitř, neboť právě vnitřní kontrole se lidé poddávají dobrovolně, aniž by si to uvědomovali. Práci jsem rozdělila do čtyř kapitol. Struktura práce je však značně komplikovanější, neboť se nejedná o typickou literární práci nýbrž sociologickou. Třetí kapitola je především praktická, avšak na analýzy, srovnání a odkazy prostupují i do dalších kapitol. Pro svou práci jsem zvolila metodu synteticko-analytickou současně s komparatistickou. Nejvíce informací čerpám z internetových zdrojů, neboť i zvolené téma se velmi dotýká online světa. První kapitola je především přehledová a slouží pro pochopení termínu Velký bratr. Protože jsem si termín vypůjčila od anglického spisovatele George Orwella z jeho díla 1984 , ve více kapitolách na toto dílo odkazuji. Dále zde uvádím polské i světové autory zabývající se některou z forem Velkého bratra. Druhou kapitolu jsem věnovala zejména cenzuře a cenzorům v období PRL. Kapitola mi lépe pomůže pochopit záměry tehdejších autorů. Zabývám se zde dále konkrétním masovým sdělovacím prostředkům a funkce cenzury v literatuře, filmu a médiích. Dále poukazuji na jednotlivá fakta, která se v období PRL zatajovala, pro rozšíření dezinformací a nepravd, stejně jako Strana v 1984. Ve třetí kapitole analyzuji primární literaturu Tadeusze Konwického, Malou apokalypsu, a srovnávám ji s dílem 1984 a částečně také Franzem Kafkou a jeho Procesem pomocí úvah Przemysława Czaplińského, který svoji tvorbu věnoval právě Konwickému. K analýze mi dále poslouží tři polské filmy. Film Rewers mi pomůže nahlédnout do počátků stalinistického Polska, kde Velký bratr šíří strach a nesvobodu. Druhý film jsem zvolila Przesłuchanie , který se odkazuje také na počínající

stalinistickou éru a pravdivě zobrazuje fungování ženského vězení. K tomuto filmu mi posloužila zejména kniha Michela Foucaulta Dohlížet a trestat. Poslední film Ucieczka z kina Wolność poukazuje na činnost cenzury a absurdity, které v lidech vyvolávala. Zde se odkazuji na různé polské historiky, mezi nimi například na Andrzeje Paczkowského. Poslední kapitolu věnuji Velkému bratrovi v současném kontextu. Zde narážím na transformaci Velkého bratra a jeho rizika ve virtuálním světě. Zabývám se zde například reality show, bezpečnostními riziky, Facebookem a Googlem.

1 Co nebo kdo je Velký bratr

Velký bratr má v práci mnoho různých podob a dalo by se najít velké množství dalších. Práce je proto propletená možnostmi, jak vnímat Velkého bratra. V této části pouze představím jednotlivé formy, kterým se budu podrobněji věnovat v následujících kapitolách. Hlavní myšlenku jsem převzala od George Orwella, který této formě nadvlády dal jméno Velký bratr a po jeho vzoru s tímto termínem pracuji také. Jedná se tedy o útvar, který je nějakým způsobem nadřízený lidem a kontroluje je. Kontrola a nesvoboda jsou proto dvěma nejvýznamnějšími znaky Velkého bratra. Jsou jím: ● cenzura, ● Úřad kontroly – cenzoři, ● panoptikon - forma vězení, ● stát, ● reality show, ● Facebook, ● Google ● a internet obecně.

Kladu si dále za cíl v této kapitole představit výběr polských a světových tvůrců, kteří pracují ve svých dílech s některou z forem Velkého bratra.

1.1 První zmínky o Velkém bratru v díle George Orwella Poprvé se pojem Velký bratr objevil v knize George Orwella 1984 . Majoritní část Orwellova díla spadá do období třicátých a čtyřicátých let dvacátého století, kdy především kritizuje totalitní režimy a stalinistické Rusko – píše zejména antiutopické romány. Děj knihy je zasazen do fiktivní budoucnosti, po válce, kdy v zemi vládne Velký bratr. Vše je mu podřízeno a obyvatelstvo je dennodenně utvrzovánov pravdivosti a správnosti počínání vůdce a vládnoucí Strany přes pravidelné vysílání z všudypřítomných obrazovek, které obklopují každého, což lze bezpochyby považovat za téma přesahující do dnešní doby (smartphony, kamery, televize a další). Aktivity

Strany, jako náhlé „zmizení “ nevyhovujících osob, tzv. vaporizace z povrchu zemského, můžeme vypozorovat i v praktikách Úřadu Bezpečnosti vládnoucí strany PRL, ale stejně tak i u Československé StB. Právě praktiky stalinismu a dalších diktatur, které zahájily svoji vládu likvidací odpůrců, posloužily Orwellovi jako předloha pro budoucí knihu.1

“Nevědomost je síla, válka je mír, svoboda je otroctví”.2

Nevědomost čili vědomé ovládání mysli za účelem popření pravdy. Válka je mír čili permanentní nesmyslné boje, ve kterých se střídá nepřítel a uplatňuje se síla nevědomosti obyvatelstva. Vybojovat svobodu mohou jen proléti, kteří nejsou přímo sledováni, za to snadno ovlivnitelní, neboť jsou bez jakéhokoli vzdělání, a tak jsou svým způsobem také otroky Strany . Tak zní tři zásadní hesla 1984 , která lze aplikovat i dnes.

1.2 Inspirace dílem 1984

To, že je román 1984 jedním ze stovky nejvlivnějších knižních děl historie, dokazuje nejen jeho nadčasovost, ale také početné adaptace, ať už knižní či filmové.

1.2.1 Film Equilibrum

Očividná inspirace Orwellovým dílem se promítla například ve filmu Equilibrum, jenž divákům nastiňuje fiktivní blízkou budoucnost 21. století po třetí světové válce. Snímek vznikl v roce 2002 a natočil ho režisér Kurt Wimmer, americký scénárista s německými kořeny3. Ve filmu se oproti knize 1984 děj odehrává po třetí světové válce. Aby se zabránilo čtvrté, city, emoce, potažmo láska se stávají ilegálními. V knize 1984 nejsou všechny emoce zakázány. Ilegální je hlavně láska, která dělá podle Strany člověka

1 M razivě přesný román 1984 zůstává aktuální i dnes. In: Lidovky.cz [online]. 2009-06-08 [cit. 2018-02-22]. Dostupné z: https://www.lidovky.cz/mrazive-presny-roman-1984-zustava-aktualni-i-dnes-ftj. 2 O RWELL, Geroge. 1984 [online]. [cit. 2018-02-22]. Dostupné z Knihovna Libri nostri: http://librinostri.catholica.cz/download/Orwe1984-text.pdf. 3 Kurt Wimmer. In: C ineman.cz [online]. [cit. 2018-03-09]. Dostupné z: https://www.cineman.ch/en/person/kurt-wimmer/26287/biography/. 8

slabým a nesoustředěným při práci. Emoce lidí Strana naopak využívá pro své vlastní potřeby – pravidelně se pořádají Týdny nenávisti, ve kterých občané musí vyjadřovat svůj hlasitý odpor k opozici strany, tzv. Bratrstvu , které plánuje vzpouru.4 Kontrolu nad obyvateli má v knize tedy Strana a její zástupci, ve filmu Equilibrum tuto pozici zastává stejnojmenné centrum Equilibrum. Její činnost vykonávají agenti, kteří mají právo zneškodnit všechny, kteří porušují společenská pravidla. V knize 1984 byli lidé víceméně zmanipulováni a v dobro Strany důvěřovali sami, ve snímku naopak musí povinně užívat drogu jménem Prozium, která je lidem podávána denně, aby potlačila emoce.5 Podobnost najdeme i v zakázané lásce mezi agentem a mladou dívkou, která se dopustila trestného činu a je odsouzena k záhubě, stejně jako Winston a Julie v 1984 . Zde dochází k proměně hlavního hrdiny. 6 Co se autentické filmové adaptace týče, vznikl stejnojmenný film 1984 na předlohy knihy. Zajímavostí je totožný rok vydání filmu s titulem knihy – 1984.7

1.2.2 Konec civilizace: aneb Překrásný nový svět

Další autor, který se věnuje problematice dozoru a motivu kontroly obyvatelstva, je například Aldous Huxley v jeho knize Konec civilizace: aneb Překrásný nový svět. Autor se zde do problematiky dostává přes pozadí vyspělé medicíny, která umí vytvořit umělý pocit spokojenosti za cenu ztráty citů a emocí. Ačkoliv se děj odehrává v budoucnosti, Huxley poukazuje na současné problémy 20. století – dílo vzniklo v roce 1932.8 V knize Konec civilizace se objevuje člověk, který je touto společností konfrontován a procesem ztráty vlastního úsudku si ještě neprošel, stejně jako Winston v 1984 .

4 O RWELL, Geroge. 1984 [online]. [cit. 2018-02-22]. Dostupné z Knihovna Libri nostri: http://librinostri.catholica.cz/download/Orwe1984-text.pdf. 5 M ITCHEL, Elvis (rec.): Wimmer, Kurt: Equilibrum.FILM REVIEW; Preventing World War IV By Outlawing All Emotion. [online]. 2002-06-12 [cit. 2018-09-03] Dostupné z: http://www.nytimes.com/movie/review?res=9C01E1DA123BF935A35751C1A9649C8B63. 6 Equilibrum. [film]. Režie Kurt WIMMER. USA, 2002. 7 1984. [film]. Režie Michael Radford. Velká Británie, 1984. 8 HUXLEY, Aldous. Konec civilizace: (Brave new world). Vyd. 4., V nakl. Maťa 3. Přeložil Josef KOSTOHRYZ, přeložil Stanislav BEROUNSKÝ. Praha: Maťa, 2011. 9

1.2.3 451 stupňů Fahrenheita

Jeden z nejvýznamnějších románů spisovatele Raye Bradburyho 451 stupňů Fahrenheita vykresluje antiutopistickou budoucnost, kde vítězí technokratická masmédia před inteligencí zastávající hodnotu knih. Právě o zakázaných a pálených knihách toto dílo nejvíce pojednává. Společnost nechce, aby lidé četli a přemýšleli, ale poslouchali „Velkého bratra“. 9 Doposud ve všech dílech lze najít podobného hrdinu – člověka, který vybočuje z davu, neztotožňuje se se společenskou mánií, ale jeho počiny na protest jsou marné, neboť společnost nemůže nikdy změnit jednotlivec.

1.2.4 My

Román od ruského spisovatele Jevgenije Zamjatina se věnuje ztrátě myšlení a lidského úsudku a marné vzpouře dvou zamilovaných lidí proti totalitní ideologii. Zamjatinova společnost je nesvobodná dokonce natolik, že lidé nemají právo ani na vlastní jména a jsou označováni čísly. U Orwella kontrolu nad obyvateli symbolizují obrazovky. U Zamjatina to jsou naopak průhledná obydlí a absolutní kontrola nad rutinními činnostmi vykonávanými každý den ve stejnou dobu. Kontrola nad někým a nesvoboda je patrná ve všech zmíněných antiutopistických dílech. Román My však vznikl jako jeden z vůbec prvních antiutopických románů, tedy dříve než Orwellova Farma zvířat či 1984 , Huxleyho Konec civilizace či Bradburyho 451 stupňů Fahrenheita. 10 Dílo vyšlo už v roce 1921 a podle berlínského časopisu Ruská kniha Zamjatin zobrazil komunistickou společnost za 800 let. Protože v Rusku vládla silná cenzura, Zamjatin snahu po několikátém pokusu vydat knihu ve své domovině vzdal, a zaměřil se na západní nakladavatelství. Kupodivu největší rozruch způsobil román v Česku, kde historii románu v několika číslech postupně vydávaly Lidové noviny. Text se zabýval samotným obsahem, ale i neúspěšnými pokusy o jeho vydání.11

9 B RADBURY, Ray. 451 stupňů Fahrenheita. Přeložil Jarmila EMMEROVÁ, přeložil Josef ŠKVORECKÝ. V Praze: Plus, 2015. 10 ZAMJATIN, Jevgenij Ivanovič. M y. Přeložil Vlasta TAFELOVÁ, přeložil Jaroslav TAFEL. Voznice: Leda, 2015. 11 HRABAL, Jiří, ed. C enzura v literatuře a umění střední Evropy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. 10

Román My je z velké části obrazem 1984 a pravděpodobně částečně posloužil jako předloha pro Orwellovu knihu, proto u tohoto díla nelze mluvit o inspiraci dílem 1984 – považuji však za důležité knihu zmínit.

1.2.5 1Q84

Zajímavá je inspirace jednoho z nejznámějších současných japonských spisovatelů Haruki Murakamiho v díle 1Q84 . 12 Co je důležité, Murakami si pouze pohrál s titulem knihy, která má na první pohled odkazovat na Orwellovo 1984 . Murakamiho „vylepšený “ název, pozměněný na 1Q84, je sice v japonské transkripci významově totožný (kjú znamená v překladu devět), ale nemá s antiutopií nic společného – užité písmeno „Q “ je pouze pojítkem pro čtenáře na další užitý motiv, a to otázky , anglicky tedy question.13 Blíže toto dílo proto nebudu rozvádět.

1.2.6 Zniewolony umysł

Velký bratr se objevuje i v dílech polských spisovatelů zejména v mezidobí vládnoucí strany PRL. Velkého bratra zde vyjadřuje Polska Rzeczpospolita Ludowa, která šíří sovětskou propagandu, manipuluje s lidmi a národ se nachází pod neustálým dohledem. Jeden z autorů, který se zabývá problematikou Velkého bratra, a to v počínajícím stalinistickém Polsku, je Czesław Miłosz, pozdější polský laureát Nobelovy ceny za literaturu. Jeho asi nejznámější dílo, které sepsal formou esejí v emigraci Zniewolony umysł čili Zotročený duch, se zabývá otázkou, proč a za jakých okolností některé významné polské intelektuály stáhl komunismus na svoji stranu. Vypráví o jejich osudech, rozhodnutích, morálce a také o jejich literární úrovni, která následkem vlivu ideologie klesla. Otevírá také tvrzení, že za vstoupením do strany se skrýval mnohdy podraz a úplatkářství. Autor využil pro svoji čtyřdílnou esej reálné předlohy,

12 M URAKAMI, Haruki. 1Q84. Přeložil Tomáš JURKOVIČ. Praha: Odeon, 2012. Světová knihovna (Odeon), svazek 133. 13 KUPKA, Marcel 1Q84? Míjení se, samota, vraždy a sex na konci světa. In: M agazin.aktualne.cz [online]. 2012-25-12 [cit. 2018-02-22]. Dostupné z: https://magazin.aktualne.cz/kultura/umeni/1q84-mijeni-se-samota-vrazdy-a-sex-na-konci-sveta/r~i:article: 766788/.

ale protože sloužily primárně pro popis situace v Polsku, pojmenoval je pseudonymy Alfa, Beta, Gama, Delta. Pro některé je Miłosz zrádcem národa, pro jiné spisovatel, který poukázal na nevhodnou politickou situaci Polska s odstupem.14

1.2.7 Malá apokalypsa

Jeden z hlavních interpretů Velkého bratra je dále například Tadeusz Konwický ve svém díle Mała apokalipsa, česky Malá apokalypsa, vydaném poprvé v roce 1979 v Polsku.15 Protože dílo považuji za klíčovou literaturu k tomuto tématu, budu se knihou zabývat v třetí kapitole.

1.3 Polská Nowa Fala – parodování Velkého bratra

Nowa Fala neboli česky Nová vlna, je umělecký a kulturně společenský fenomén v polské literatuře a v divadle. Formován byl v šedesátých a sedmdesátých. letech dvacátého století a nejčastěji je zobrazován v poezii. Jev se často také uvádí pod jmény: Nowa Sztuka, Nowy Teatr či Pokolenie 68. Důležité však je, že se nejedná o literární skupinu. Jednotlivé skupiny, ale i autoři, kteří se do žádných skupin nepřidávali, tvořili celek – Novou vlnu. Důvodem, proč Novou vlnu umisťuji do kontextu Velkého bratra je, že se literáti bouřili proti dosavadní literatuře, tedy takové, která prošla pod rukama cenzora, jež je přímým vykonavatelem ideologie „Velkého bratra“, v tomto případě PRL. Cíl autorů Nové vlny byl velmi podobný, jejich poezie však velmi různorodá. Právě kvůli společnému cíli bývá Nová vlna chybně označována za literární skupinu. Nová vlna využívala pro své básně zejména běžného hovorového jazyka, ale také „cizího “ – úředního, tedy novin, dotazníků, protokolů, hlášení a dalších prostředků masového sdělení. Polština má pro „cizí jazyk“ i svoje vlastní slovo nowomowa. Dále se lze setkat s anglickým názvem newspeak či hovorovým mowa-trawa – dle výkladového slovníku se jedná výhradně o slova bez smyslu a obsahu.16 V českém prostředí můžeme narazit na výraz slovní vata. Newspeak hraje velkou roli i v 1984 a je velmi podobný polské nowomově, avšak newspeak v Angsocu,

14 Czarny Ariel - Miłosz w piekle XX wieku. In: C ulture.pl [online]. 2011-04-07 [cit. 2018-03-09. Dostupné z: https://culture.pl/pl/artykul/czarny-ariel-milosz-w-piekle-xx-wieku. 15 K ONWICKI, Tadeusz. M alá apokalypsa. Přeložil Luboš DOBROVSKÝ. Praha: Mladá fronta, 1992. Moderní světová próza. 16 Mowa-trawa. In: Sjp.pwn.pl [online]. [cit. 2018-02-22]. Dostupné z: https://sjp.pwn.pl/sjp/mowa-trawa;2484851.html. 12

je daleko radikálnější – snaží se o plošné zúžení slovní zásoby na slova pouze nutná – vzhledem k tomu, že se Strana snažila například potlačit některé emoce – rušila slova, která s těmito emocemi souvisí. „Je k tomu zapotřebí jedině nekonečný sled vítězství nad vlastní pamětí. Říkali tomu ‚ovládání skutečnosti' v newspeaku se tomu říkalo doublethink.“17 Winston z 1984 vysvětloval, jak funguje doublething v Angsocu – vědomě si byl člověk jistý, že to, co říká, není pravda, ale musel tuto myšlenku potlačit, říkat něco zcela jiného a tomu jinému začít plně věřit. Sled vítězství je tedy sled utvrzování sebe samotného a přesvědčování o pravdivosti nepravd. U nowomowy se jednalo spíše o každodenní řeč, kterou s rozvojem techniky a byrokracie zaplňovala klišé, slogany (zejména propagandistické a reklamní) či frazeologie.18 Jedním z nejvýznamnějších představitelů Nové vlny je Stanisław Barańczak, který vynikl právě jako autor parodických veršů se zdvojeným významem. Protože byly básně silně antikomunistické, vydávány byly výhradně v druhém oběhu. Čítá se až 45 Barańczakových básní, které vyšly mimo cenzuru. O Barańczakovu poezii v podzemních nakladatelstvích byl velký zájem i jeho po emigraci do USA, což potvrzuje značný zájem kritiků.19 V sémantické rovině poukazuje Barańczak na nepřiléhavost slov k faktům, v ontologické naopak vyjadřuje jiný význam těch samých slovních formulací v běžném životě a v poezii. Barańczak naráží ve svých básních na texty, které velmi zobecňují a mají charakter potřeby pouze v dané chvíli – například fráze typu „wypełnić czytelnym pismem“. Současně si Barańczak tuto větu zvolil jako jméno pro jednu ze svých básní.20 Pro lepší pochopení veršů Nové vlny uvedu začátek jedné z básní Stanisława Barańczaka – Wypełnić czytelnym pismem, v níž si autor bere na mušku úřední dotazníky a absurdity, které se v nich objevovaly.

“Urodzony? (tak, nie; niepotrzebne

17 O RWELL, Geroge. 1984 [online]. [cit. 2018-02-22]. Dostupné z Knihovna Libri nostri: http://librinostri.catholica.cz/download/Orwe1984-text.pdf, s. 25. 18 TOKARZ, Bożena. Poetyka Nowej Fali. 1990. Katowice: Uniwersytet Śląski, 1990, s. 42-44. 19 D ABERT, Dobrochna. Stanisław Barańczak w drugim obiegu wydawniczym. Poznań: Adam Mickiewicz University Press, 2016, 227-230. 20 TOKARZ, Bożena. C it. d., s. 42-44. 13

skreślić); dlaczego „tak”? (uzasadnić); gdzie, kiedy, po co, dla kogo żyje? z kim się styka ...”21 Výraz typu nehodící se škrtněte, je typickým pro úřední dotazníky, kde jsou odpovědi vsugerované a často jen jedna musí být správná a tedy neodpovídá realitě. Dalším klišé je slovo uzasadnić čili odůvodnit, uvést příčinu a argumenty, i přesto, že na otázku odpovíme negativně.

21 PAWELEC, Dariusz. Czytając Barańczaka . Katowice: Wydawn. Gnome, 1995, s. 63. 14

2. Cenzura v PRL

Pojetí Velkého bratra lze vztáhnout i na fungování a záměry cenzury. V Orwellově díle 1984 byl Velký bratr skutečnou osobou zastávající funkce všemocného oka, které vše kontroluje a rozdává pokyny. Cenzuru lze takto také chápat. Dennodenně se s ní umělci, ale i běžní lidé, v období komunismu potýkali. Byli kontrolováni, lustrováni v případě podezření, vyslýcháni. V této kapitole se věnuji hlavně vysvětlení samotného pojmu cenzura a všemi přidruženými termíny, které s ní souvisí např. PKWN, GUKPiW, cenzorovi a jeho práci v různých odvětvích i u konkrétních autorů. Dále si kladu za cíl objasnit, jak v době PRLu umělci cenzuru obcházeli a koho se reálně dotýkala.

2.1. PRL

Označení PRL vzniklo jako zkratka názvu tehdejšího polského státu – Polska Rzeczpospolita Ludowa, česky pak Polská lidová republika. Tento útvar fungoval na území Polska od 22. července 1952 do 29. prosince 1989, tedy do doby, kdy novelizace a společenské hnutí Solidarita , převzala předchozí název Rzeczpospolita Polska – oficiální název pro Polskou republiku, jež se zachoval až dodnes. 22 Než se však budu věnovat samotnému pojmu Polska Rzeczpospolita Ludowa, považuji za důležité objasnit zkratku předcházejícího útvaru PKWN . PKWN znamená Poski Komitet Wyzwolenia Narodowego, česky Polský výbor národního osvobození, jehož manifest byl publikován 22. července 1944. PKWN byl ve skutečnosti vytvořený Stalinem, nikoli polskými představiteli, a to už 21. července 1944, tedy o den dřív v Moskvě. O den později o publikování manifestu informovalo Rádio Moskva. PKWN vzniklo na základě nelegitimního uskupení KRN – Krajowa Rada Narodowa – česky bychom mohli přeložit jako Vnistrostátní národní rada. Na základě KRN bylo Stalinovi umožněno stvořit loutkovou vládu PKWN.23

22 PACZKOWSKI, Andrzej. Od sfałszowanego zwycięstwa do prawdziwej klęski: szkice do portretu PRL. Kraków: Wydawn. Literackie, 1999, s. 6. 23 JAROSIŃSKI, Mariusz. PKWN. In: D zieje.pl [online]. 2010-06-25 [cit. 2018-03-016] D ostupné z: http://dzieje.pl/aktualnosci/pkwn. 15

Manifest PKWN se stal jedním z klíčových dokumentů nastiňující počátky Lidového Polska, v němž se mimo jiné mluví o KRN jako o jediném legitimním zdroji polské vlády. Psalo se v něm například o Sovětském svazu jako o trvalém spojenci. Den 22. července, tedy den přijetí manifestu, se v Lidovém Polsku stal jedním z nejdůležitějších národních svátků oslavující národní obrození. Tento svátek se slavil pravidelně až do roku 1989.24 Název státu PRL vznikl pravděpodobně na Stalinovo doporučení. Měla oficiální charakter a používala se ve všech úředních spisech. Od poloviny 70. let však začala nabírat negativních asociací a stalo se z ní až pejorativní označení. Způsobeno to bylo například používáním zkratky v mužském rodě namísto ženském a změnou výslovnosti. Namísto důrazně vyslovených souhlásek „pe “- „er “ - „el “ se slily všechny v jedno slovo „peerel “. Tohoto fenoménu se nedalo nevšimnout, a proto se v tisku začalo užívat výhradně názvu Polska Ludowa nebo Polska Socjalistyczna.25

2.2 Cenzura v Polsku

Než nastíním samotnou cenzuru v Polsku v období PRL, je třeba vysvětlit slovo cenzura. Tento termín totiž pochází ze slova cenzor , které má však v polském slovníku PWN více významů. Může se jednat o: ● pracovníka úřadu pro kontrolu, ● osobu, která kritizuje a vyčítá někomu chyby, ● vnitřní konflikt různých duševních pochodů ● nebo jednoho ze dvou úředníků ve Starém Římě, který byl zvolen do 5leté funkce.26

Samotné slovo cenzura pak v polském slovníku znamená: ● úřední kontrola publikací, divadelních představení, rádia atd., která se hodnotí vzhledem k politickému nebo mravnímu podání, ● úřad, který se cenzurou zabývá, ● kritika

24 Tamtéž. 25 PACZKOWSKI, Andrzej. Cid. d., s. 7. 26 C enzor. In:Sjp.pwn.pl [online]. 2012-25-12 [cit. 2018-02-22]. Dostupné z: https://sjp.pwn.pl/szukaj/cenzor.html. 16

● nebo vysvědčení ve škole.27

Z tohoto rozboru je evidentní, že slovo cenzura vznikla ze slova cenzor ve významu římského úředníka, neboť je významem nejstarším – ostatní vznikly až po zavedení cenzora do praxe. Původně neutrální slovo se tak proměnilo v dodnes vnímané jako negativní, neboť se negativní asociace slova rozšířily hlavně v dobách PRL.28 Cenzura se projevovala už v období trojího dělení Polska, tedy v době, kdy Polsko nemělo svůj vlastní stát, ale bylo rozděleno mezi Prusko, Rusko a Rakousko v období 1795-1918. Důvodem cenzury v té době bylo hlavně znemožnění šíření polských ideí a tužeb za účelem navrácení nezávislosti a suverenity státu.29 Vůbec nejpřísnější byla cenzura v ruském záboru. Proto se knihy tiskly v pruském či rakouském záboru, kde byla cenzura o něco liberálnější, nebo v podzemí. Za jedno z nejznámějších nelegálních periodik té doby lze považovat Robotnik , které bylo vydáváno pod záštitou Socialistické strany Polska v čele s Józefem Piłsudskim, tedy později maršálem Polska a následně dvojnásobným polským premiérem. Po získání nezávislosti v roce 1918 byla vyhlášena svoboda slova, která však netrvala dlouho. Už v roce 1920, kdy se Polsko opět střetlo s bolševiky, se nasadila tzv. preventivní cenzura, která měla za cíl vyhnout se válečnému obsahu.30 Po květnovém převratu v roce 1926 začaly vznikat dekrety proti kritice vlády v médiích. Z oběhu se začaly stahovat letáky či periodika opozice. Po roce 1935 už prakticky neexistovala svoboda tisku nýbrž pouze slova. S dobou se rozvíjela i technika a trnem v oku se stalo rádio a kino.

2.3 Cenzura v PRL

Cenzor – v PRL a zároveň v celém socialistickém bloku se jednalo o prvního čtenáře a soudce textů, který rozhodoval o osudu díla. Cenzor v podstatě rozhodoval i o

27 Cenzura. In:Sjp.pwn.pl [online]. 2012-25-12 [cit. 2018-02-22]. Dostupné z: https://sjp.pwn.pl/szukaj/cenzor.html. 28 LĘCICKI, Grzegorz. Cenzura w Polsce Ludowej: propaganda, manipulacja, destrukcja. In: Knm.uksw.edu.pl [online]. 2016-06-12 [cit. 2018-03-09]. Dostupné z: http://knm.uksw.edu.pl/cenzura-w-polsce-ludowej-propaganda-manipulacja-destrukcja/. 29 Tamtéž. 30 Tamtéž. 17

osudu autora. Jednalo se o důležitou osobnost, s jejíž přítomností musel počítat každý, kdo se chtěl jakkoli angažovat ve veřejném dění.31 Podle profesora Andrzeje Paczkowského cenzura komunikovala pouze s nakladatelstvími. Nakladatelství poskytlo cenzuře originál díla a ta vyhotovila připomínky. Až posléze se nakladavatel spojil s autorem, aby připomínky zapracoval. Autor tak v praxi cenzora málokdy potkal a nedostala se mu možnost dílo a nevyhovující pasáže obhájit, mohl je pouze přepsat.32 Na post cenzora se mohl dostat prakticky kdokoli. Pokud cenzoři nevěděli, jak s textem naložit, mohli publikování zakázat bez udání důvodů.33 Profesor a historik Zbigniew Romek uvedl příklady úsměvných situací, kdy si cenzor s textem nevěděl rady, např. kontext a jazyk díla ve staropolské básni Mikołaja Reja. Jedna z připomínek byla například:„... uzasadnił to złym językiem polskim'.“34 Jiný cenzor zase požadoval od autora při publikování starého textu Tomáše Akvinského z 13. století, autorská práva.35 Právě kvůli podobným nedopatřením začala cenzura své pracovníky školit. Ewá Stępowská z Jihočeské univerzity však tvrdí: „Polák se nikdy nevzdává. S cenzorem se potýkal už za cara, může s ním zápasit i za bolševika!“36 Poláci tak vymysleli způsoby, jak cenzorské praktiky obcházet. Protože nebylo možné počítat s automatickým vydáním publikace v Polsku, vznikala emigrační nakladatelství v zahraničí např. Instytut Literacki w Paryżu. V Polsku a nejen tam vznikal tzv. „druhý oběh“, tedy ilegální publikační prostor, který fungoval bez oficiálního dohledu Úřadu pro kontrolu.37 Druhý oběh má své kořeny už v druhé světové válce, kdy byla svoboda slova zdrojem informací, ale také podpořením národního ducha. Za vůbec první nelegální nakladatelství se považuje Niezależna Oficyna Wydawnicza NOWA z roku 1977, které bylo největším v druhém oběhu. Tajné nakladatelství však tvořila i Zemská armáda či privátní osoby. Od té doby se začala objevovat nelegální periodika v různých městech,

31 H RABAL, Jiří, ed. C enzura v literatuře a umění střední Evropy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014, s. 131. 32 TORAŃSKI, Błażej. Knebel: cenzura w PRL-u. Warszawa: Zona Zero, 2016, s. 229. 33 KONDEK-DYONIZIAK, Anna. Prof. Friszke: Cenzura w PRL była wszechogarniająca. In: ¨N owahistoria.interia.pl [online]. 2015-05-06 [cit. 2018-03-14]. Dostupné z: http://nowahistoria.interia.pl/prl/news-prof-friszke-cenzura-w-prl-byla-wszechogarniajaca,nId,1711563. 34 TORAŃSKI, Błażej.Cit. d., s. 21. 35 Tamtéž, s. 21. 36 HRABAL, Jiří, ed. Cit. d., s.131. 37 Tamtéž. 18

například v Łodži to byl časopis Puls , Sygnał v Krakově, Zgrzyt ve Vratislavi či Spotkania v Lublině. Následně každá pracovní skupina vydávala svoje periodika, jednalo se například o továrny, hutě, studentské kroužky, svazy apod. Tyto aktivity byly ukončeny 13. prosince 1981, vyhlášením válečného stavu. Začalo masové zatýkání redaktorů, tiskařů, spisovatelů, dealerů atd. a tisk se přesunul pro změnu do podzemí.38 Ještě před druhým oběhem v PRL však registrujeme první pokusy o obejití zásahu cenzora – „přechytračení “. Tyto snahy nebyly natolik viditelné jako fungování druhého oběhu, nicméně jsou velmi pozoruhodné.39 Než se dostanu k samotným praktikám umělců, kteří využívali cenzorových slabin, je nutné zmínit, o kterých tématech bylo zakázáno psát. Důležité je i zmínit, že v tehdejší době byly interpretace zákazů až svévolné, neboť posláním cenzury bylo zakázat publikování faktů , které by narušovaly dobré jméno Polska a ohrožovaly jeho bezpečnost. V této době však mohlo ohrozit bezpečnost režimu prakticky cokoli. Dalším problémem zákazů byla časová nestabilita. Zákazy se měnily v důsledku měnících se komunistických postojů vůči různým situacím. Některé zákazy proto vymizely, jiné se postupně na seznam přidávaly. Citelnou proměnu zažily texty o židovském národu, zejména po roce 1968. Jako další příklad lze uvést instrukce, kdy a jak správně psát slovo „Němec “. Slova „hitlerovec “ nebo „fašista “ měla v dosavadní literatuře nahradit označení pro „Němce “, neboť po vzniku Demokratické republiky Německo bylo potřeba rozlišit „dobré “ a „špatné “ Němce. Existovaly však i permanentní zákazy – texty, které jakkoli hodnotily historické nebo současné procesy z 20. století. Dále u válečné literatury, která se vyjadřovala například k Varšavskému povstání, odbojové činnosti Armii Krajowej (tzv. Zemské armády), vstup vojsk Rudé armády na území Polska v září roku 1939, jakékoli názory na událost jatek polských a jiných významných důstojníků v Katyni40 či deportace na Sibiř. Samozřejmým zákazem bylo jakékoli zobrazování socialistického Polska ve špatném světle, přičemž nebylo konkrétně vysvětleno, které tyto skutečnosti lze považovat za „špatné “. O některých událostech

38 KUTA, Cecylia. Pisma drugiego obiegu w PRL. In: N owahistoria.interia.pl [online]. 2014-08-16 [cit. 2018-03-14]. Dostupné z: http://nowahistoria.interia.pl/prl/news-pisma-drugiego-obiegu-w-prl,nId,1484219. 39 Tamtéž. 40 K atyň [film]. Andrzej WAJDA. Polsko, 2007. 19

nebylo možné psát vůbec, o jiných výhradně negativně či pozitivně. Například politiku USA či Izraele bylo možné pouze kritizovat.41 Dalším negativním projevem proti režimu se považovalo jakékoli chválení církve a křesťanství, vyobrazení chudoby či poukazování na tu či onu nespravedlnost. V publikacích bylo zakázáno zmiňovat jména osob, které ztratily svůj politický status. Týkalo se to například bývalého komunistického tajemníka Władysława Gomułki po odvolání z funkce, ale i osobností z různých oborů (umělci, historici, spisovatelé, zpěváci, skladatelé…), dále historických postav z různorodých oblastí, které se vzpíraly systému, kulturně přispívaly či emigrovaly a tím upadly v nemilost vlády.42 Argumenty cenzora v těchto případech byl „cynismus “ či „pesimistické, nepravdivé psaní“. Dalším nepovoleným tématem bylo okouzlení západní kulturou, které se spojovalo s emigrací a přímo také emigračními spisovateli. O nich bylo také zakázáno se v publikacích zmiňovat neboť připomínali „zkažený západ“. Naprostým tabu bylo psát o cenzuře samotné.43 S cenzurou se potýkali všichni spisovatelé sovětského bloku. Mezi ně například patřil i Bohumil Hrabal. I přes to, že se Hrabal přiklonil k režimu, aby mohl dále přispívat české kultuře. Tím, že ho komunisti získali, ačkoliv jen formálně, měli jeho někteří fanoušci pocit, že se stává součástí sovětské propagandy.44 Bohumil Hrabal se ještě před tímto krokem rozhodoval, zda emigrovat či zůstat v ČSSR. Jako každý občan Československé republiky potřeboval razítko o pracovním poměru, v jiném případě mu hrozilo až rok a půl ve vězení za „příživnictví “. Tvořil tedy dál z existenčních důvodů. Mnoho dalších umělců se touto cestou vydalo také. Proč se tak rozhodla například zpěvačka Helena Vondráčková nebo Karel Gott vysvětluje mimo jiné novinář a spisovatel Mariusz Szczygieł ve své knize Udělej si ráj, polsky Zrób sobie raj.45 Ačkoliv má Bohumil Hrabal, Karel Gott a mnoho dalších umělců dodnes spoustu svých odpůrců kvůli spolupráci s režimem, je důležité se zamyslet také nad tím, že emigrace

41 K ONDEK-DYONIZIAK, Anna. Prof. Friszke: Cenzura w PRL była wszechogarniająca. In: Nowahistoria.interia.pl [online]. 2015-05-06 [cit. 2018-03-14]. Dostupné z: http://nowahistoria.interia.pl/prl/news-prof-friszke-cenzura-w-prl-byla-wszechogarniajaca,nId,1711563. 42 Tamtéž. 43 H RABAL, Jiří, ed. Cit. d., s. 132. 44 NEZBEDA, Ondřej. BOHUMIL HRABAL: V OSIDLECH CENZURY In: Respekt.cz [online]. 2014-23-03 [cit. 2018-03-14]. Dostupné z: https://www.respekt.cz/tydenik/2014/13/normalizacni-partie-bohumila-hrabala. 45 SZCZYGIEŁ, Mariusz. Zrób sobie raj. Wołowiec: Wydawnictwo Czarne, 2010. 20

nebyla možná pro každého a každý se k tomuto poslednímu vyhrocenému kroku nechtěl uchylovat. Bohumil Hrabal se i tak nakonec v ČSSR zařadil na seznam zakázaných autorů, kvůli obvinění z poslechu Rádia Svobodná Evropa – snahy o hladký kompromis byly nakonec marné. 46

2.4 Strategie obcházení škrtů cenzora

Poláci vymýšleli různé způsoby, jak na cenzory vyzrát – aby zůstalo zachováno, co chtěl autor říct. Nutno připomenout, jak už bylo zmíněno na začátku, že Poláci se s cenzurou potýkali už v období trojího dělení Polska. Zavedení cenzury a omezení svobody slova proto pro Poláky nebylo nic nového a není se čemu divit, že tendence pro obejití zákona na sebe nenechaly dlouho čekat. „Klíčovým vynálezem, zděděným po poproticenzurních strategiích z 19. století, byl tzv. „ezopský jazyk“, v některých výkladech označený termínem „vězeňská mluva“ a dodnes považovaný za nesmírně důležitý jev polské literatury.47

Princip ezopského jazyka spočívá ve druhém, skrytém významu, který se nacházel v bajkách, jak je vyprávěl Ezop. Hlavním cílem je snaha o obcházení překážek za účelem plného věnování se tématu, která jsou odsouzena jako tabu.48 Ezopský jazyk však vyžaduje částečnou svobodu projevu, která umožňuje alespoň minimální kreativitu autora a zasazení patřičné metafory, aby čtenář mohl pochopit kontext, doplnit si místo či situaci, ve které se fragment má doopravdy odehrávat. Úplnou absenci specifického ezopského jazyka můžeme zaznamenat v době socrealismu, kdy byly zcela zakázány jakékoli alegoricko-symbolické prvky. Ty byly opět povoleny až po smrti Stalina v roce 1953, v období tání. Podmínkou byla dovednost „čtení mezi řádky“. Ezopský jazyk můžeme hledat u různorodých žánrů, ale zejména u polských básníků již zmíněné Nové vlny, jako je například Zbigniew Herbert, Ryszard Krynicki či Stanisław Barańczak. Ezopskost najdeme i v některých dramatech Sławomira Mrożka. U Mrożka má však ezopskost za cíl vyjádřit grotesknost, která se odráží v jeho celoživotní tvorbě. V próze se pak například využívalo kostýmů,

46 N EZBEDA, Ondřej. BOHUMIL HRABAL. Cit. d. 47 HRABAL, Jiří, ed. Cit. d., s. 134. 48 Tamtéž. 21

které si čtenář měl spojit s historickými událostmi a přenést je do současného stavu. Další zajímavou strategií je metoda „porcelánového pejska“. Jedná se o záměrně použitou vyhrocenou zakázanou scénu. Cílem bylo upoutat pozornost cenzora a zahrát na struny jeho ješitnosti. S objevem zakázaného fragmentu měl být cenzor natolik spokojený, že ho automaticky vyřadil a dalších skrytých motivů si nevšímal. Další scény pro cenzora nebyly natolik provokativní a staly se bezcennými oproti velkému objevu, stejně jako zbytečné porcelánové figurky v regálu obchodu. 49

2.5 Úřad kontroly Když se tvořil Polský výbor národního osvobození (PKWN), automaticky vznikala i oddělení cenzury. Po skončení války tato oddělení nepozorovaně přešla pod úřad pro cenzuru, který získal název Główny Urząd Kontroli Prasy, Publikacji i Widowisk (GUKPiW) česky Hlavní úřad kontroly tisku, publikací a představení. V roce 1981 se pak název zkrátil jen na Hlavní úřad pro kontrolu publikací. Nejprve spadal pod Ministerstvo bezpečnosti, později se stal součástí Úřadu rady ministrů a na starosti ho měl premiér.50 Tento úřad byl pro běžného člověka tajemný, neboť nevěděl, jak funguje a na toto téma neexistovaly žádné publikace. Běžný člověk tak nepoznal, zda text, který čte, prošel či neprošel cenzurou. Faktem je, že cenzurou procházely všechny oficiálně publikované tiskoviny. To byla skutečnost. 51 V souladu se zákonem z 5. července 1946 byla úkolem polské cenzury prevence a kontrola při šíření všech druhů tištěných děl, obrazu a mluveného slova. Cenzura měla zabránit úniku státních tajemství, narušování mezinárodních vztahů, porušování práva či dobrých zvyků a zabránění publikování zpráv, které se neshodují s „pravdou“.52 Jednotlivá střediska cenzury úzce spolupracovala s lokálními vojenskými výbory, dále s SB (Służba bezpieczeństwa, někdy také UB), což byl policejní útvar

49 Tamtéž, s. 138. 50KONDEK-DYONIZIAK, Anna. Cit. d. 51 JAROSIŃSKI, Mariusz. PKWN. In: D zieje.pl [online]. 2010-06-25 [cit. 2018-03-016] D ostupné z: http://dzieje.pl/aktualnosci/pkwn. 52 ZBLEWSKI, Zdzisław. Jak działała cenzura za PRL-u? In: Twojahistoria.pl [online]. 2012-25-12 [cit. 2018-03-09]. D ostupné z: https://twojahistoria.pl/2018/01/20/jak-dzialala-cenzura-za-prl-u/. 22

podobný jako československá StB tedy Státní bezpečnost, a i s dalšími institucemi, které byly zodpovědné za společenský a politický život v PRL.53

2.5.1 Tomasz Strzyżewski V roce 1977 do Švédska utekl cenzor Tomasz Strzyżewski s obsáhlým spisem přísně tajných instrukcí a postupů cenzury, tzv. „černou skříňkou cenzury“. Unikly například informace o Katyňském masakru, který se musel přisuzovat jen Němcům a přitom byl spáchán Rusy v roce 1941, o zákazu zveřejňování jakýchkoli zpráv ohledně znečišťování prostředí, o patologickém chování, mimo jiné také fakt, že cenzura chránila spřátelené africké diktátory Polska.54 Tento spis Strzyżewski sepsal do knihy Czarna księga cenzury PRL, která vyšla v angličtině a polštině poprvé v Londýnském emigračním nakladatelství Aneks .55 Cenzura je podle profesora Grzegorze Lęcického jeden z klíčových prvků totalitní propagandy. Ovlivňuje podvědomí a mentalitu, překrucuje fakta, což vede k manipulaci smýšlení obyvatel a kvůli omezování tisku, který má být v zásadě svobodný, ohrožuje samotnou existenci člověka a orientaci v každodenním bytí. 56

2.5.2. Korespondence

Kontrolovány byly všechny dopisy. V posledních dnech existence GUKPiW měl plánovaný rozpočet na udržení úřadu vynést okolo 5 miliard tehdejších złotych.57 Doba doručení dopisu se značně prodlužovala. Pracovníci úřadu dopisy vytřídili a vyřadili z nich ty, které byly „podezřelé “. Tato „přetříděná korespondence“ byla

53 C enzura – narzędzie w rękach władz PRL. In: Polskieradio.pl [online]. 2017-05-07 [cit. 2018-03-16]. Dostupné z: https://www.polskieradio.pl/39/1240/Artykul/877147,Cenzura-%E2%80%93-narzedzie-w-rekach-wladz- PRL. 54 KONDEK-DYONIZIAK, Anna. Cit. d. 55 G łówny Urząd Kontroli Prasy, Publikacji i Widowisk, czyli cenzura In: Teatrnn.pl [online]. [cit. 2018-03-17]. Dostupné z: http://teatrnn.pl/leksykon/artykuly/glowny-urzad-kontroli-prasy-publikacji-i-widowisk-czyli-cenzura/#jak -dzialala-cenzura-i-niepolityczne-przypadki-ingerencji-cenzorskich. 56 LĘCICKI, Grzegorz. Cenzura w Polsce Ludowej: propaganda, manipulacja, destrukcja. In: Knm.uksw.edu.pl [online]. 2016-06-12 [cit. 2018-03-09]. Dostupné z: http://knm.uksw.edu.pl/cenzura-w-polsce-ludowej-propaganda-manipulacja-destrukcja/. 57 Cenzura – narzędzie w rękach władz PRL. In: Polskieradio.pl [online]. 2017-05-07 [cit. 2018-03-16]. Dostupné z: https://www.polskieradio.pl/39/1240/Artykul/877147,Cenzura-%E2%80%93-narzedzie-w-rekach-wladz- PRL. 23

předána do rukou „konspiračního oddělení“. Funkcionáři zde otvírali všechny obálky, četli jejich obsah a dělali si kopie. Obálky se následně zalepily a odeslaly se na poštu. Někdy se však procedura protáhla a dopis putoval i do laboratoře, kde se zkoumaly stopy po inkoustu a skryté mikropísmo. Pokud se do rukou cenzorských pracovníků dostal text v cizím jazyce, posílal se ještě na překlad. 58

2.5.3 Média

Cenzura v časopisech a periodikách neumožňovala zveřejňování pravdivých podložených statistik, např. růst závislosti na alkoholu, prodej masa, či dovoz aut. Eliminovala taktéž všechny náznaky kritiky socialistické politiky či nesouhlasy církve. Naopak v textech zdůrazňovala nepodložené statistiky, kritizovala Varšavské povstání či tradici Zemské armády a další pravicové organizace spjaté s bojem proti okupaci. Cílem cenzury bylo znemožnit přístup veřejnosti k informacím o intelektuálních aktivitách Poláků v emigraci. Běžný obyvatel tak neměl styk s důležitými učebními materiály či uměleckými díly, jejichž autoři byli emigranti nebo absolventi západních škol. Za jednu z precizních aktivit cenzury lze považovat dezinformaci o Katyňském masakru z roku 1941, který se dlouho přisuzoval Němcům.59 Až v roce 1990 přiznal tehdejší sovětský prezident Michail Gorbačov, že za genocidou stojí Rusové. Podle polského historika Witolda Wasilewského se však v současné době postoj Rusů ke Katyňskému masakru opět změnil. Ačkoliv za vlády Borise Jelcina bylo nahromaděné velké množství materiálů o genocidě, současný prezident Vladimir Putin nedošel záměrně k žádnému závěru, který by potvrzoval čin jako genocidu. V současné době Moskva považuje a veřejně prohlašuje Katyňský masakr za sérii běžného zabití, nebo snad za něco, co se vlastně ani nestalo.60 Cenzura zapříčinila i různé absurdity a zmatení obyvatel. Dezinformace se týkala mimo jiné mezinárodních konfliktů – například Palestiny s židy, Indie s Čínou či střetům v Africe. Cenzura zakazovala publikování jakýchkoli informací, které by

58 Listy pod specjalnym nadzorem władz PRL. In: N ewsweek.pl [online]. 2017-12-30 [cit. 2018-02-22]. Dostupné z: http://www.newsweek.pl/wiedza/historia/cenzura-jak-wladze-prl-cenzurowaly-listy-,artykuly,277375,1.ht ml.

59 K atyň [film]. Andrzej WAJDA. Polsko, 2007. 60 M ord w Katyniu. In: M uzhp.pl [online]. [cit. 2018-02-22]. Dostupné z: http://muzhp.pl/pl/e/1234/mord-w-katyniu-wywiad. 24

podkopávaly jednotu a mohly by způsobit vyzrazení pravé ekonomické situace. Z tohoto důvodu se nezveřejňovaly ani kurzy měn. Další zákaz se týkal například zveřejňování údajů o dopravních nehodách, utonutých dětech, požárech, spadlých letadlech či nehodách a úrazech v uhelných dolech a další… Tato skutečnost se blíží Orwellovské manipulaci Strany , která neustále měnila svůj válečný postoj vůči Eastasii či Eurasii , tedy fiktivním kontinentům. Pokud svůj válečný postoj změnila, přepsala veškeré dosavadní texty, které by tvrdily opak.

„Jestliže Strana dokázala vnořit ruku do minulosti a prohlásit o té či oné události, že se nikdy nestala - není to mnohem hrozivější než pouhé mučení anebo smrt?“61

Ve svých úvahách se Winston zamýšlí nad nebezpečím a bezvýchodnou situací, kterou není možné nijak změnit, stejně jako PRLovský režim, který se svou vizí ke Straně přibližoval.

2.5.4 Kino Obraz cenzury, životního standardu a každodenních absurdit PRL nastínil režisér Adrzej Wajda ve své filmové trilogii Člověk z mramoru62 a Člověk z železa63. Trilogii zakončil poslední díl Wałęsa: člověk s nadějí64 o vítězství hnutí Solidarita, která se stala po pádu komunismu vládnoucí stranou v čele s Lechem Wałęsou. Společnost silně rozdělující první dva filmy se staly trnem v oku cenzury. Andrzej Wajda však nebojoval pouze s touto trilogií, s problémy cenzury se potýkal už několik let dříve s filmem Popiół a diament z roku 1958, česky Popel a démant. Jak Andrzej Wajda sám přiznal, dařilo se mu některé scény propašovat přes složité obrazy, které cenzor pojal jako kladný přístup k režimu, a proto mohly zůstat. Jedná se například o poslední scénu, kdy hlavní hrdina umírá na smetišti. Tu si totiž cenzoři vyložili jako trest nepříteli strany, který si nezaslouží nic jiného než nedůstojnou

61 O RWELL, Geroge. 1984 [online]. [cit. 2018-02-22]. Dostupné z Knihovna Libri nostri: http://librinostri.catholica.cz/download/Orwe1984-text.pdf, s. 24. 62 Č lověk z mramoru [film]. Andrzej WAJDA. Polsko, 1977. 63 Č lověk ze železa [film]. Andrzej WAJDA. Polsko, 1981. 64 W alesa: člověk s nadějí [film]. Andrzej WAJDA. Polsko, 2013. 25

smrt na hromadě odpadků.65 Diváci si naopak scénu vyložili tak, jak Wajda původně zamýšlel. Wajda se však uměl obhájit, a z filmu se nakonec stalo dílo, které komunisti přijali velmi kladně. 66 Kontrolorským orgánem musely nejprve projít samotné scénáře, které komise buď akceptovala či ne. Tím to však neskončilo. Po zrežírování musel filmu projít další kontrolou, která rozhodla, zda film přijme či zamítne a jakékoliv další práce s produkcí spojené. Případně režisérovi nachystala seznam výtek, které musel natočit znovu, nebo rovnou přikázala odstranit nevyhovující scény. O finálním osudu filmu nakonec rozhodla cenzura.67

2.5.5 Półkowniki

S cenzurou a polskou kinematografií je úzce spojen termín półkownik čili film, který cenzura zakázala promítat, a zůstal takzvaně na półce, česky v regálu. V polském slovníku se lze setkat i s významově stejným slovem pułkownik, který má však dva významy. Slovo lze přeložit do češtiny jako plukovník, ale také ho považovat za stejnojmenný výraz pro regálový film, který je variantou ze staroruského jazyka.68

Jednalo se zejména o filmy na počátku 80. let. Toto ohraničení však není konečné, neboť první półkownik se objevil už v roce 1916. Półkownikem se stal v polských kinech americký film Purity , který zobrazoval v té době nepřípustnou nahotu, navíc pod provokativním titulem. 69 Za první polský film, který se stal półkownikem, se považuje film studentů Antoniho Bohdziewicza – 2 razy 2 = 4, v překladu 2 krát 2 = 4. V komunismu přece nebylo možné, aby se 2×2 rovnalo čtyřem. Dalším polským filmem, který chátral na polici regálu, byl Dwie godziny Stanisława Wohla. Potom už se všechny filmy poddávaly kontrole, která eliminovala nepravdivé elementy. Tak se například stalo s

65 ZYGMUND, Michał. Seksualne grzeszki słynnego pisarza. In: Kultura.onet.pl [online]. 2016-01-14 [cit. 2018-03-2017. Dostupné z: https://kultura.onet.pl/wiadomosci/jerzy-andrzejewski-seksualne-grzeszki-slynnego-pisarza/8fhb00f. 66 TORAŃSKI, Błażej. Cit. d., s. 18. 67 LĘCICKI, Grzegorz. Cenzura w Polsce Ludowej: propaganda, manipulacja, destrukcja. In: Knm.uksw.edu.pl [online]. 2016-06-12 [cit. 2018-03-09]. Dostupné z: http://knm.uksw.edu.pl/cenzura-w-polsce-ludowej-propaganda-manipulacja-destrukcja/. 68 ŁYSAKOWSKA, Agata. Półkowniki i cenzorzy. In: Sjp.pwn.pl [online]. 2014-12-13 [cit. 2018-03-09]. Dostupné z: https://sjp.pwn.pl/ciekawostki/haslo/POLKOWNIK-PULKOWNIK%3B5041764.html. 69 Tamtéž. 26

Robinsonem Warszawským, který vznikl z předlohy deníku klavíristy Władysława Szpilmana. Film nakonec vyšel s pozměněným scénářem a novým názvem Miasto nieujarzmione čili Nespoutané město. Autoři scénáře Jerzy Andrzejewski a Czesław Miłosz z tohoto důvodu svoje jména z filmu stáhli. Półkowniky se znovu objevily po roce 1956, k nejznámějším patřil Osmý den týdne podle knižní předlohy Marka Hłaska. Jen kvůli obrovskému nátlaku hnutí Solidarita se półkownikami nestaly filmy jako Robotnicy ‘80 o stávce v gdaňské loděnici nebo třeba Człowiek z żelaza Andzreje Wajdy. Pokračování filmu Wajdy Człowiek z marmuru však už takové štěstí neměl a cenzura ho zakázala.70 V 80. letech se zakázané filmy obzvláště rozmohly, a mezi półkowniky se dostal zásadní film Przesłuchanie Jerzyho Bugajského, jenž naturalisticky zobrazuje ženské vězení v době komunismu, nebo například Matka królów (Matka králů) Janusze Zaorského. Tyto snímky měly stejně jako ostatní zakázané filmy premiéru až po pádu komunismu, tedy po roce 1989.71 Dále film Przesłuchanie rozvedu v praktické části mé práce. Cenzura se týkala všech žánrů, ať už komedie, dramatu nebo obrazu každodenního života běžného polského dělníka. Příklad radikálního zásahu cenzora je Rejs, česky Plavba72. Film totiž nejen, že museli autoři zkrátit o finálního zakončení, ale také vystříhat různé zábavné scény a dialogy. Marek Piwowski ve spolupráci s Januszem Głowackim stvořili film, který je považován za jeden z nejlepších filmů polské kinematografie z tohoto období.

„Film vyvolává dojem spontánnosti, je natočen téměř jako dokument. Je nejen originální studií trapnosti, ale i kritikou nesvobody všeho druhu.“73

Další z filmů, které byly natolik sestříhány, že se ze scén vytratil nejen důvtip, ale i původní smysl, je například film Miś , česky Maskot.74

70 Leksykon PRL. [video]. [online]. [cit. 2018-04-09]. Dostupné z: https://vod.tvp.pl/video/leksykon-prl,polkowniki-czyli-filmy-nieujarzmione,268658. 71 ŁYSAKOWSKA, Agata. Półkowniki i cenzorzy. In: Sjp.pwn.pl [online]. 2014-12-13 [cit. 2018-03-09]. Dostupné z: https://sjp.pwn.pl/ciekawostki/haslo/POLKOWNIK-PULKOWNIK%3B5041764.html. 72 Rejs. [film]. Marek PIWOWSKI. Polsko, 1970. 73 Rejs oficiální text distributora In: C sfd.cz [online]. [cit. 2018-03-09]. Dostupné z: https://www.csfd.cz/film/140918-rejs/prehled/. 74 M askot. [film]. Stanisław BAREJA.Polsko, 1981. 27

2.5.6 Knihy a divadlo

Na všechny knihy a publikace se vztahovala mimo jiné i tzv. sekundární cenzura. Nejen, že bylo velmi obtížné, aby dílo zůstalo vydané a úplně se nepokroutil původní smysl, ale pokud ho cenzura schválila, proces tím neskončil. Sekundární cenzuře se věnovalo speciální oddělení Úřadu kontroly, které vyhotovovalo týdenní, měsíční či roční statistiky s analýzou zásahů cenzorů týkajících se určitých periodik nebo autorů. Oddělení mělo za úkol zpracovat údaje o konkrétních autorech či novinách, které se nejčastěji dopouštěly porušování zákazů. Paradoxně se tyto analýzy nevztahovaly jen na autory textu, ale také na cenzory, kteří měli kontrolu publikace na starost. Každý cenzor se totiž podepisoval pod značkou např. „M-166 “, pod kterou své škrty v konkrétních publikacích prováděl – nebylo tedy obtížné daného pracovníka Úřadu kontroly dohledat.75 Práce cenzora tak nebyla zdaleka jednoduchá. K povinnostem cenzora patřil i značný rozhled o tématu, kterým se zabýval, aby mu neunikly žádné zásadní antirežimní náznaky, ale aby se také nedopouštěl triviálních chyb způsobených omezenou znalostí dané problematiky, viz text Tomáše Akvinského. To se však týkalo až cenzury pozdější od sedmdesátých let, předtím cenzoři často nepotřebovali pro svou práci ani vyšší vzdělání. Proto byli později cenzoři pravidelně podrobováni školením, na kterých se dozvěděli celou pravdu o různých aktivitách režimu, kterou však nebylo možné dále šířit, ale pouze ji využít pro cenzorské praktiky. V praxi se to například týkalo již zmíněného Katyňského masakru, který se připisoval Němcům. Funkcionáři tak měli přístup k zásadním informacím – kdo, koho a jak zabil. S tímto státním tajemstvím tak byl obeznámen vyvolený okruh lidí, jež znal i všechny podrobné informace a bylo nanejvýš nutné, aby bylo toto tajemství dále zachováno. Proto se strana rozhodla rozšířit informace pouze mezi funkcionáře, kteří aktivně zabraňovali v možném šíření opaku prostřednictvím publikací, jež procházely permanentní kontrolou.

75 G łówny Urząd Kontroli Prasy, Publikacji i Widowisk, czyli cenzura. In: Teatrnn.pl [online]. [cit. 2018-03-17]. Dostupné z: http://teatrnn.pl/leksykon/artykuly/glowny-urzad-kontroli-prasy-publikacji-i-widowisk-czyli-cenzura/#jak -dzialala-cenzura-i-niepolityczne-przypadki-ingerencji-cenzorskich. 28

Cenzor tak byl pověřen vypořádat se s kontextem a odhalit, kam dílem autor míří, jaká je jeho hlavní teze a jakým způsobem ji vyjadřuje.76 Pokud byl však cenzor příliš horlivý ve škrtech a cenzuroval zbytečně přísně, postihla ho finanční sankce, vedení Úřadu kontroly mu snížilo plat či mu byly odebrány prémie. Častěji se však stávalo, že cenzor na něco v textu zapomněl – nějaká zakázaná pasáž mu unikla a text se poslal do tisku – postihl ho stejný trest jako v případě předchozím.77 Na tomto jednání lze demonstrovat skutečnost, že kontrolováni nebyli pouze tvůrci, ale opravdu všichni. Velký bratr, v tomto případě permanentní strach, který všechny obklopoval, je i zároveň zastrašoval možnou kontrolou. Kontrola zaměstnanců a jejich výstupů byla takto preventivně opatřena a jevila se jako velmi účinná, neboť se cenzuře dařilo po několik desetiletí. V případě cenzora se mu do rukou dostala určitá moc a zodpovědnost dohlížet, zároveň však mohlo kdykoli dojít ke kontrole jeho samotného. Nestačilo se tedy přiklánět k režimu – člověk musel úkoly plnit svědomitě, disciplinovaně – za předpokladu, že neudělá nikdy závažnější chybu. Podle Foucaulta „Jde zkrátka o to nahradit moc, jež se manifestuje leskem těch, kteří ji vykonávají, mocí, jež úskočně zpředmětňuje ty, na něž se vztahuje…“78

Šlo zejména o to, vytvořit prostředí permanentního strachu, který by dosáhl i na vysoce postavené funkcionáře, prostřednictvím např. obecně schvalovaného udavačství. Je důležité zmínit, že cenzura využívala literaturu ke své propagandě. Šlo zejména o odstranění nevyhovujících pasáží a záměnu za propagandistické výroky. Z literatury se tak často stával prostředek osvědčeného účinku na manipulaci lidí.79 Zajímavé je i to, že se cenzura nevztahovala zdaleka jen k současným textům, ale dotýkala se například i Bible.80

76 TORAŃSKI, Błażej. Cit. d., s. 21. 77 Tamtéž. 78 FOUCAULT, Michel. D ohlížet a trestat: kniha o zrodu vězení. Přeložil Čestmír PELIKÁN. Praha: Dauphin, 2000. Studie (Dauphin), s. 306. 79 K UTA, Cecylia. Literatura i literaci w czasach zniewolenia. In: K ultura-niezalezna.pl [online]. [cit. 2018-03-14]. Dostupné z: http://kultura-niezalezna.pl/rkn/literatura-niezalezna/8572,Literatura-i-literaci-w-czasach-zniewolenia.htm l?poz=2. 80 LĘCICKI, Grzegorz. Cenzura w Polsce Ludowej: propaganda, manipulacja, destrukcja. In: Knm.uksw.edu.pl [online]. 2016-06-12 [cit. 2018-03-09]. Dostupné z: http://knm.uksw.edu.pl/cenzura-w-polsce-ludowej-propaganda-manipulacja-destrukcja/. 29

Mimo odborné a religiózní literatury se cenzurovala samozřejmě beletrie. Příkladem může být dílo Mistr a Markétka od proslulého ruského spisovatele Michaila Bulgakova. Aby se toto dílo dostalo do rukou čtenářů, muselo se značně okrájet a to nejméně o celé dvě kapitoly, a další fragmenty.81 Jak už bylo zmíněno výše, nepřicházela v úvahu válečná, předválečná nebo meziválečná literatura, která si brala do úst komunismus nebo byla snad napsána negativně. Na seznam zakázané literatury se tak dostalo Na probostwie w Wyszkowie od Stefana Żeromského, který popisoval bolševická zvěrstva v období revoluce 1920 i přes to, že se sám k levici přikláněl. Mezi další zakázané autory pak patřili např. emigrační spisovatel Czesław Miłosz, Witold Gombrowicz, či Gustaw Herling-Grudziński82, který sám věznění v gulagu zažil a popsal v díle Inny świat, česky Jiný svět 83 a mnoho dalších. Kvůli migraci do Francie a později USA se Czesław Miłosz dostal na index zakázaných autorů v Polsku. Jeho tvorba a jméno zcela vymizelo z učebnic a celého Polska. O Miłoszowi se Poláci dozvěděli teprve v roce 1980, po získání Nobelovy ceny. Jen díky nelegálním nakladatelstvím se po roce 1980 dostávaly Miłoszovi knihy do rukou polských čtenářů.84 Witold Gomborwicz naopak svoji emigraci strávil v Jižní Americe. Jeho předválečné knihy upadly kvůli cenzuře do zapomnění a na emigraci mu dlouho trvalo se prosadit – to se však za několik let změnilo a z Gombrowicze se i tak stal spisovatel celosvětového formátu.85 Nejhorší situace pro tvůrce trvala mezi 50. - 60. lety, kdy si nikdo nebyl jistý tím, jak dlouho komunismus ještě přetrvá. Tuto beznadějnou situaci nemající žádných východisek popisuje například Konwický ve své Malé apokalypse, kdy nemá člověk na vybranou a nenaskýtají se mu žádná východiska, jak změnit situaci, a proto ji porovnává s koncem světa – s ukončením života. Proto autoři, zejména ti raní, kteří se chtěli

81 Tamtéž. 82 Tamtéž. 83 H ERLING-GRUDZIŃSKI, Gustaw. Inny świat: zapiski sowieckie. Kraków: Wydawnictwo Literackie, 2007. 84 M iłosz ocenzurowany | Rok Czesława Miłosza. In: N inateka.pl [online]. [cit. 2018-03-2017]. Dostupné z: http://ninateka.pl/audio/milosz-ocenzurowany-rok-czeslawa-milosza. 85 W itold Gombrowicz. In: C ulture.pl [online]. [cit. 2018-03-2017]. Dostupné z: http://culture.pl/pl/tworca/witold-gombrowicz. 30

prosadit, publikovat a pohybovat se ve veřejném dění, v tomto období přistupují na ústupky a nechají si svá díla cenzurovat.86 Jako příklad uvedu předlohu již zmíněného Popelu a démantu od Jerzyho Andrzejewského, která byla později zfilmována. Původní verze totiž nebyla cenzurou přijata kladně. Na pozadí války a koncentračního tábora autor nezmínil důležitou roli sovětských vojsk, konec knihy byl příliš tragický a neoslavoval víru ve vítězství komunistického národa. Jerzy Andrzejewski se proto podvolil a po publikování prvního vydání v roce 1950 přepisoval knihu až do roku 1954, přičemž neustále měnil sémantiku po vzoru cenzorských námitek, neboť sám s PRL do roku 1956 sympatizoval. Kniha se nakonec stala povinnou četbou na školách.87

„Vím, že to bylo tak, jak píšete, že je to pravda. Ale oba máme poslání vůči společnosti.“88

Cílem cenzorů nebylo si znepřátelit redaktory a nakladatele, ale dohodnout se na kompromisu – přibližně takto pak zněly podle profesora Zbigniewa Romka argumenty cenzora. Zpočátku totiž protest autorů nebyl proti celé ideologii, ale zejména proti omezujícím nařízením – autoři do nově nastoleného režimu vkládali důvěru. Až později se situace a vnímání komunismu mění – autoři se bojí méně a častěji se proti zásahům cenzorů příčí – jsou přesvědčeni, že tento stav nemůže trvat věčně.89

86 TORAŃSKI, Błażej.Cit. d., s. 20. 87 ZYGMUND, Michał. Seksualne grzeszki słynnego pisarza. In: Kultura.onet.pl [online]. 2016-01-14 [cit. 2018-03-2017. Dostupné z: https://kultura.onet.pl/wiadomosci/jerzy-andrzejewski-seksualne-grzeszki-slynnego-pisarza/8fhb00f. 88 TORAŃSKI, Błażej. Cit. d., s. 24. 89 Tamtéž. 31

3 Zasazení díla Tadeusze Konwického do kontextu Velkého bratra

Symbol Velkého bratra bezpochyby najdeme v mnoha dílech polských autorů z komunistické éry, avšak pro potřeby této práce mi zejména poslouží Malá apokalypsa od Taduesze Konwického. Cílem této kapitoly je nastínit, co autora vedlo k napsání knížky s apokalyptickou tematikou, co si z ní může čtenář odnést s ohledem na zasazení díla do doby, ve kterém byla napsána. Protože kniha pojednává o sebeupálení hlavního hrdiny na protest proti režimu, neopomenu zmínit ani reálné předlohy tohoto počinu. Dále budu do kontextu zasazovat tři polské filmy, které mi pomohou lépe pochopit stalinismus a socialistický režim v Polsku.

3.1 Malá apokalypsa

Malá apokalypsa je dílem polského autora Tadeusze Konwického narozeného v roce 1922 v Nové Vilejce na Litvě. Než se dostanu k samotné analýze jeho díla, krátce představím autora. Tadeusz Konwický – spisovatel a režisér, vyrůstal ve velmi tradiční a nábožensky založené rodině. Přidal se do Zemské Armády, jíž často později poznamenával hrdiny svých knih. Jeho debutový román Rojsty z roku 1948 nebyl kladně přijat cenzurou, a tak vychází poprvé až v roce 1956. Na začátku 50. let sympatizuje s ideologií, ale od roku 1954 je vůči ní skeptický. Jeho knihy od té doby vycházejí v druhém oběhu (Kalendář a přesýpací hodiny, Malá apokalypsa…), neboť se nesou v absolutně protirežimním duchu a cenzura je logicky neschválila.90 Konwický je autorem mnoha významných děl, ať už knižních (Nanebevstoupení , 1967) či filmových (Lawa , 1989), v této práci se budu věnovat zejména Malé apokalypse, neboť téma je velmi široké a samotná tvorba Konwického by dala na samostatnou práci. Dílo Malá apokalypsa bylo vydané v roce 1979 v druhém oběhu. Rozpoutala velký rozruch, protože se týkala politického tabu. Lze hovořit o inspirací Franzem Kafkou – hlavní hrdina nedostal od autora jméno. Ačkoliv Franz Kafka svoje postavy

90 N OWÓJ, Ewa. Sylwetka filmowa Tadeusza Konwickiego. In: C ulture.pl [online]. 2011-06-20 [cit. 2018-04-22]. Dostupné z: http://culture.pl/pl/artykul/sylwetka-filmowa-tadeusza-konwickiego. 32

částečně pojmenovával, v díle se nacházejí pasáže, které přímo připomínají Kafkovu grotesknost a absurditu, s níž se hlavní hrdina vypořádá až nečekaně nezaujatě. Dílo má dále mnoho společného s Kafkovým Procesem , neboť oba spisovatelé naráží na atmosféru pohnutého dvacátého století. Kafkův hlavní hrdina je zadržen a v táhlých procesech obviňován kvůli neobjasněným příčinám. Proces, způsobí, že hlavní hrdina Josef K. je nakonec natolik zmanipulován, že uzná svoji vinu a nechává se dobrovolně zavraždit dvěma funkcionáři. Tyto znaky lze vypozorovat i u Orwellova hlavního hrdiny 1984 Winstona, který se nakonec po vyčerpávajících procesech poddá svojí vině a poslušně se učí pravidlům Strany a doublethinku – ve Winstonowi zabil Velký bratr vnitřní vzpouru. I hlavní hrdina Malé apokalypsy je, stejně jako Josef K., dvěma ačkoliv opozicionisty vtažen do operace. Oba hrdinové jsou nějakým způsobem přinuceni, ovlivněni a zmanipulováni. Oba nakonec sdílí otázku, proč vlastně dál žít – jaký to má smysl, a svoje životy nakonec ukončí dobrovolně, ačkoliv oba za jiných okolností. Podle Przemysława Czaplińského, který se věnuje Tadeuszovi Konwickému i jeho Malé apokalypse, je typické pro autora, že poslední fází hlavního hrdiny, je nalezení smyslu života, avšak za cenu smrti. Oba hlavní hrdinové se staví do rozporuplné životní situace – zda čestně zemřít nebo nečestně žít dál. Oběť sebeupálení tak nemá za cíl spasit společnost, ale nesobeckou smrtí rozšířit plošnou vinu, čili hřích lhostejnosti všech. Vypravěč – Konwický se v díle prostřednictvím hlavního hrdiny odkazuje k bohu, aby mu odpustil, protože se jeho hlavní hrdina chystá spáchat čin, který je v rozporu s vyznáním, a sám autor si s touto myšlenkou v reálném životě pohrává. Autor se díky tomuto projevu vůle podle Czaplińského nacházel v nelehké situaci, neboť si zahrával se společenskou morálkou, tím, že hlavního hrdinu stavil proti společnosti, která se nacházela v rozkladu. Nesvoboda – teror, socialismus, režim, systém – nás nutil k nemorálním věcem – nebyli jsme zlí, jen jsme podle Czaplińského zlo předstírali.91 Konwický v Malé apokalypse neušetřil nikoho. Prostřednictvím satiry, místy až zloby, ukázal ohavnost zotročené společnosti, demoralizaci vlády, bezcitnost opozice a uzurpování národního umění systémem. Podle hlavního hrdiny je jediným vysvobozením smrt a podle autora naopak prostřednictvím hlavního hrdiny zachycení polských jazykových tradic v momentě jejich rozkladu.92

91 CZAPLIŃSKI, Przemysław. Tadeusz Konwicki. Poznań: Dom Wydawniczy Rebis, 1994, s. 149-157. 92 Tamtéž. 33

Celý děj je zasazen do neurčité doby, ale vzhledem k hlavní události, která celou knihu doprovází, a to oslavy spojené se založením PRL, můžeme předpokládat, že se děj odehrává v Polsku v 70. letech 20. století. Celá kniha se dále odehrává v průběhu jednoho dne, ve kterém se na pozadí s neurčitostí mění často počasí, a tak není úplně jasné roční období. Hlavní hrdina je vybrán ze svého uměleckého okruhu lidí, opozicí, aby se veřejně podpálil před Palácem kultury ve Varšavě, při těchto velkých oslavách v osm večer. Čin má být demonstrací a vyburcováním k protestu proti režimu.93 Palác kultury a nauky v dílech Konwického vystupují velmi často, neboť autor bydlel přímo v centru s výhledem na budovu. Podle Janusze R. Kowalczyka: “Zdawał się być zafascynowany tą niekoniecznie godną pochwały estetyką lat powstawania Warszawy z ruin.”94 Konwického tedy spíš fascinovalo opěvování Paláce kultury a nauky než jeho architektonická hodnota. Na Palác kultury a nauky v době dokončení výstavby v roce 1955 měli lidé různorodé názory. Pro jedny byl nadějí, pro druhé utvrzení v nadvládě SSSR. Potvrzuje to i fakt, že se jednalo o dar od sovětského Ruska a věnování budovy Pałac kultury i nauki im. Józefa Stalina – Stalinovi. Stavba architektonicky v 20. století, podle výpovědi profesora Władysława Bartoszewského po jeho propuštění z vězení, absolutně nezapadala do charakteru tehdejší Varšavy, neboť v prostředí malebných činžáků vyrostl z nenadání velký kolos.95 Můžeme se domnívat, že Konwický podpořil protest hlavního hrdiny tím, kde má sebevraždu spáchat, neboť autor patřil právě k té skupině lidí, která si asociovala palác jako centrum Velkého bratra – sídlo byrokracie, nadvlády, kontroly a nesvobody. Po roce 1989 však vyrostlo několik nových výškových budov, které v současné době zastiňují tehdejší moc. Velký bratr je v tomto díle velmi subtilní, poukazuje na neustálé kontroly, nudný bezvýchodný život, který nemá smysl a lze se z tohoto utrpení osvobodit pouze smrtí, přičemž nám autor nedává jasně najevo, zda se nakonec hrdina upálil či ne.

93 K ONWICKI, Tadeusz. M alá apokalypsa. Přeložil Luboš DOBROVSKÝ. Praha: Mladá fronta, 1992, s. 20-25. 94 K OWALCZYK, Janusz R. Tadeusz Konwicki. In: C ulture.pl [online]. 2006-01-16 [cit. 2018-04-22]. Dostupné z: http://culture.pl/pl/tworca/tadeusz-konwicki. 95 PIELKA, Mateusz. Pałac Kultury i Nauki - dar od ZSRR. In: H istoria.org.pl [online]. 2015-07-22 [cit. 2018-04-22]. Dostupné z: https://historia.org.pl/2015/07/22/palac-kultury-i-nauki-jako-dar-od-zsrr/. 34

„Lidé, dejte mi sílu. Lidé, dejte sílu každému na tomto světě, kdo v tuto chvíli jde spolu se mnou, aby se stal zápalnou obětí. Lidé, dejte mi sílu. Lidé…“96

Tímto zvoláním kniha končí. Pro Tadeusze Konwického je hlavní hrdina s podobnými rysy typický. Ačkoliv jde o fiktivní postavu, již z uvedených pohledů Czaplińského je jisté, že se jedná částečně o alter ego autora samotného. Přes hlavního hrdinu se tak máme možnost dozvědět blíže o autorovi, o jeho účasti v druhé světové válce a následně o účasti v Zemské armádě, do které narukoval a jak těmito událostmi přišel o své mládí. Typický hrdina Konwického je nezajímavý, ničím zvláštní, který nevystupuje z davu a konkrétně v Malé apokalypse si ho postavy pletou s někým jiným, ale hlavnímu hrdina tomu nepřikládá velkou váhu. Další nezaujatou, groteskní pasáží je například situace, kdy hlavní hrdina vybírá barvu kanystru s benzínem, ačkoliv se jedná o naprosto absurdní rozhodování v porovnání s tím, zda volí žít či zemřít. Halina, dívka, která hrdinovi ten den pomáhá, mu kvůli této drobnosti dokonce volá.

„Mají tady na výběr. Červený, žlutý nebo modrý?“ „Má to nějaký význam?“ „Nevím. Mohlo by mít. Raději jsem zavolala.“ „Dobrá. Tak tedy modrý.“97

Dílo, jak jsem již uváděla výše, je svým způsobem podobné 1984 . Stejně jako Orwell používá Konwický časovou neurčitost. Hlavní hrdina se často ptá, kolikátého dnes je, ale nikdo není s to mu odpovědět s přesností, s určitostí pouze víme, že je jedná o některé z výročí PRL. Hlavní hrdina Winston v 1984 naopak musel aktuální rok vždy vydedukovat ze svého věku, přičemž určoval pouze rok, nikoli přesné datum. Stejně jako v 1984 jsou občané neustále kontrolováni a musí se prokazovat legitimací.

96 K ONWICKI, Tadeusz. M alá apokalypsa. Přeložil Luboš DOBROVSKÝ. Praha: Mladá fronta, 1992, s. 258. 97 Tamtéž, s. 74. 35

„Strkám si do kapsy občanský průkaz. Bez toho ani krok. Jméno, příjmení, data narození, otec, matka, výška, oči, to všecko nemá žádnou cenu. Cenu má jen můj kód, pár písmen a řádka čísel. Tak mě zná policie, městský úřad, zdravotní středisko. Tak mě znají počítače a dávají pozor, abych se jim neztratil…“98

Přidělené číslo a bezcennost člověka samotného a jeho vlastností se přibližuje motivům knihy My . Tato myšlenka je velmi nadčasová, neboť nás číselné značení doprovází dodnes s tím rozdílem, že způsobů, jak nás dnes dohledat, je daleko větší množství (číslo platební karty, IP adresa, telefonní číslo atd.) Autor nám také prostřednictvím knihy popisuje komunistický režim, zanedbanou a polorozpadenou Varšavu, kde nic nefunguje, neudržuje se, je nedostatek zboží v obchodech, velké fronty a vše funguje pouze na dobré slovo, postavení či úplatky. Tyto reálné pasáže z hlavního města jsou zachycené například ve filmu Rewers, ve kterém režisér Lankosz využívá pravdivých záběrů z 50. let 20. století, viz další bod. Dále silné ruské vlivy a pocit, že hlavní hrdina ztrácí svůj domov. Lidé permanentně skandují dvojjazyčně: „Polsko! Polša!“99 Ačkoliv je hlavní hrdina fiktivní postava, předlohu zápalných obětí můžeme hledat v samotném Polsku, v zahraničí a bezpochyby v českých kruzích. Polákem, který se v Polsku upálil, byl například Ryszard Siwiec, který se 8. září roku 1968 zapálil na varšavském Stadioně Desetiletí na protest vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Čech. Siwiec pracoval jako účetní v továrně, jíž původně částečně vlastnil, než ji komunisté zkonfiskovali. Příčil se komunismu a uznával tradiční hodnoty, které se opíraly o křesťanské a národní hodnoty. V roce 1968 se dostal ke studentským protestům a jejich brutálnímu potlačení. Následně pod pseudonymem Jak Polak psal letáky, které tyto protesty podporovaly. Na začátku dubna 1968 sepsal závěť, kterou měla rodina (manželka Marie a pět dětí), obdržet poštou až po jeho smrti. Jeho sebeupálení bylo velmi promyšlené a propracované. Na magnetofonové nahrávce obvinil praktiky SSSR, imperialismus a záměr rozpoutat další světovou válku. Opatřil si vstupenku na slavnostní pochod, který se konal na zmíněném stadioně, za přítomnosti nejvyšších představitelů PRL. Nikdo však na jeho protest sebeupálením nereagoval a po uhašení

98 Tamtéž, s. 35. 99 Tamtéž, s. 187. 36

byl převezen do nemocnice, kde za čtyři dny zemřel.100 Před očima sto tisíců diváků hořel a křičel v bolestech k národu:

„Ludzie, w których może jeszcze tkwi iskierka uczuć ludzkich! Opamiętajcie się! Usłyszcie mój krzyk! Krzyk szarego, zwyczajnego człowieka, syna narodu, który własną i cudzą wolność ukochał ponad wszystko, ponad własne życie! Opamiętajcie się! Jeszcze nie jest za późno!“101

Jeho počin byl však dlouhou dobu přes policii utajován, a proto nevyvolal rozruch, jaký zamýšlel a kvůli němuž se obětoval pro budoucnost národa.102 Událost se dostala do Rádia Svobodná Evropa. Ta však tento čin považovala za nedůvěryhodný, a proto o něm neinformovala. Zajímavostí je, že Konwický v Malé apokalypse Siwce nezmínil, ačkoliv se jednalo o vůbec první zápalnou oběť proti režimu v Lidovém Polsku.103 Českou předlohou zápalné oběti byl Jan Palach, který však byl v protestu úspěšnější. Po něm následoval například Jan Zajíc, Evžen Plocek a další. O sebeupálení Siwce informoval paradoxně až Mnichov, a to až po upálení Jana Palacha v roce 1969. V Polsku však dále přetrvávala mlčenlivost. Rozdíl mezi těmito oběťmi a hlavním hrdinou knihy je svobodná volba. Tito lidé se pro záchranu vlasti rozhodli zcela dobrovolně, naproti tomu hlavní hrdina Malé apokalypsy k tomu byl někým přinucen. Nakonec se pro čin rozhodl dobrovolně, ale pokud by se tak nestalo a z plánu by ustoupil, byl by i svým uměleckým kruhem zcela zavrhnut, proto mu prakticky nezbývalo nic jiného. O těchto zápalných obětech z českých kruhů natočila polská režisérka Agnieszka Holland sérii třech filmů Hořící keř.104 Siwcův kompletní příběh se nakonec dostal na veřejnost a příběhu se ujal režisér Maciej Drygas, který vytvořil dokument pod titulem Usłyszcie mój krzyk, bohužel však o téměř 20 let později – po Siwcově smrti.105

100 R yszard Siwiec. In: Janpalach.cz [online]. [cit. 2018-04-22]. Dostupné z: http://janpalach.cz/pl/default/zive-pochodne/siwiec. 101 Tamtéž. 102 M ARKOVÁ, Tatiana. Dobrovoľná smrť samoupálením v diele Mała Apokalipsa od Tadeusza Konwickiego. Bakalářská diplomová práce 2015. Vedoucí práce Mgr. Jaroslava Smejkalová. Ústav slavistiky FF MU Brno. 103 R yszard Siwiec. Cit. d. 104 H ořící keř [film]. Režie Agnieszka Holland. Česko/Polsko, 2013. 105 U słyszcie mój krzyk [film]. Režie Maciej Drygas. Polsko, 1991. 37

Počátky zápalných obětí se však objevily už dříve v Asii. Za historicky první zápalnou oběť se považuje buddhistický mnich Thich Quang Duc, který sebeupálením protestoval proti režimu v jižním Vietnamu. O dva měsíce později ho následovaly v Ho Či Minově městě další osoby, mezi nimi i například 20letá jeptiška. Svoje rozhodnutí protestující obhajovali jako altruistickou oběť pro budoucnost. Cílem sebeupálení je podle francouzského badatele Martina Monestiera záměrně vyvolat kontroverzní vlnu rozhořčení veřejnosti. Sebeupálení je od té doby považováno za formu politického, kulturního nebo religiózního protestu za účelem vyvolat odpor proti režimu nebo společnosti. Často se proto také sebeupálení odehrává na místech, které nějak symbolicky souvisí s příčinou protestu (jako např. Siwiec se rozhodl pro Stadion Desetiletí, na kterém se odehrával velký komunistický slavnostní průvod). Sebeupálení mnichů vyvolalo reakci i v USA, kde zápalné oběti v 60. a 70. letech 20. století protestovaly proti válce ve Vietnamu.106 Jak to v Polsku vypadalo v dobách PRL nám mimo Malé apokalypsy přibližují filmy Rewers , Ucieczka z kina „Wolność “ či Przesłuchanie . Všechny filmy nám představují odlišné spektrum pohledů na tuto dobu avšak jsou pro srovnání s Malou Apokalypsou velmi důležité.

3.2 Rewers

Rewers je natočený podle scénáře Andrzeja Barta, významného současného spisovatele, který se vyznačuje historickými motivy a groteskou. Film je to současný, avšak retrospektivně zasazený do minulosti – zrežírovaný v roce 2009 režisérem Borysem Lankoszem. Film představuje absurdní motiv, který vede až k vraždě a to na základě pouhé mince – rewers znamená v českém překladu „druhá strana mince“. Děj se odehrává v tvrdých začátcích budovatelského stalinismu v 50. letech ve Varšavě, jejíž stav lze spatřit v originálních záběrech, které se kryjí s moderním černobílým filmem – například autentický záběr komunistického pochodu 1. května. PRL vydalo příkaz, aby se všechny valuty a zlato odevzdalo, což bylo pro disidentsky založenou rodinu nepřijatelné. Mladá, 30letá, avšak stále svobodná Sabina, které se matka s babičkou snaží někoho najít, se proto ujala úkolu minci skrýt – každý den ji polykala a

106 Samospalenie jak forma protestu politycznego. In: Janpalach.cz [online]. [cit. 2018-04-22]. Dostupné z: http://janpalach.cz/pl/default/zive-pochodne. 38

považovala tuto metodu za nejbezpečnější. Komplikace nastaly ve chvíli, kdy se seznámila se zdánlivě ideálním mladým Bronisławem, který však měl za úkol se díky ní dostat k informacím o řediteli nakladatelství Nowina , pro kterého pracovala jako redaktorka oddělení poezie, a straně se znelíbil. Za krátkou dobu Bronisław odhalil i její tajemství a díky tomu jí mohl vyhrožovat. Zdánlivě křehká Sabina se však rozhodla pracovníka Úřadu bezpečnosti zavraždit a následně spáchat sebevraždu. Tato černogroteskní komedie tak realisticky nastiňuje celou absurdní situaci, kterou způsobila obyčejná zlatá mince s nápisem Liberty . Hlavní hrdinka nakonec na doporučení matky a babičky tělo ukryla do základů Paláce kultury a nauky ve Varšavě a tím se rozhodla zachovat si život.107 Velký bratr rodinu doma i venku pronásledoval, patrné to je například ve scéně, kdy se matka Sabinou běží schovat do uličky po tom, co uslyší, že Stalin umřel, a místo toho, aby brečely, jak to od nich režim vyžadoval, se objaly a křičely radostí – potají . Na film se kritici dívají dvěma způsoby – jedni ho považují za osvěžení po náročných tragicky končících filmech z komunistického prostředí a druzí ho nepovažují za obdivu hodný film. Jedná se mezi svými předchůdci o film se značnou dávkou humoru a nadsázky, tedy o černou komedii, odkazující však na hrůzy 50. let. Podle deníku Polska Times má zde divák možnost poznat pravou dvojznačnost černého humoru. Nejprve křehká zakomplexovaná Sabina, která vypadá, že by nikdy nikomu neublížila, bez rozmyslu sahá do matčiny přihrádky plné chemie, tráví svoji ještě před chvílí spřízněnou duši a následně ji rozpouští kyselinou ve vaně. Této pasáži, ačkoliv se jedná o scénu, která vyvolává napětí a strach z osudu Sabiny, se divák nakonec zasměje díky geniálnímu scénáři Andrzeje Barta. Ten scénář připravil na předlohy své knihy Rewers. Název Rewers však má za cíl evokovat opačný pohled na stalinismus – z druhé strany. Nelze tedy očekávat, že bude film plný tragédie.108 Podle kritika Janusze Wróblewského se o stalinismu zde nemluví tak vážně, jako je to naopak u filmu Matka królów či Člověk z mramoru Wajdy. Ženská rodinná sestava navzdory vlastnímu pohrdání musí tolerovat nový režim. Vždy si však nějak poradí. Wróblewský také naráží na skutečnost, že nakladatelství Nowina je pravděpodobně nakladatelství Czytelnik , které funguje mimo jiné doposud. Fiktivní scénář si také bere na mušku smrt hlavního

107 D ruhá strana mince [film]. Režie Boris Lankosz. Polsko, 2009. 108 Stalinizm w oparach makabreski. In: Polskatimes.pl [online]. 2009-11-20 [cit. 2018-02-22]. Dostupné z: http://www.polskatimes.pl/artykul/188266,stalinizm-w-oparach-makabreski,-1,2,id,t,so,sa.html. 39

hrdiny. Např. ve filmu Popel a démant Wajdy, umírá hlavní hrdina na smetišti, jedná se však o osobu bojující za svobodu. Naopak v Rewersu umírá nepřítel – pracovník Úřadu bezpečnosti, a také zcela nedůstojně – otráven ženou a rozpuštěn v kyselině chlorovodíkové. Další komický a zároveň významný moment, je zakrytí rozpuštěného těla socrealitickými obrazy, které se v koupelně nacházely. Film obecně vzdává hold běžným lidem, kteří museli stalinismus nějak přečkat, neměli nic společného s bojující opozicí, ale snažili se s ním bojovat prostředky, které měli zrovna k dispozici.109

3.3 Przesłuchanie

Film, který cenzura považovala za nejvíce antikomunistický v historii PRL, je Przesłuchanie. Děj filmu se odehrává stejně jako u Rewersu v začátcích stalinistického Polska. Hlavní hrdinkou je Antonia Dziwisz, která je pro svou promiskuitu poslána do vězení, ve kterém se velká část filmu odehrává. Antonia nastupuje do vězení jako rozverná mladá žena, ale postupem času se zcela mění. Je otupělá a ztrácí smysl života. O všechno přišla, o muže, o svobodu o důstojnost. Ve filmu je velmi podstatná právě nesvoboda. Promiskuita, ač se nepovažuje za zcela morální a správnou, neměla by rozhodně být považována za trestný čin a v tom se vlastně promítá celá absurdita režimu. Člověk je natolik kontrolován, že mu funkcionáři zasahují i do intimního života. Tím se velmi blížíme k Orwellovskému Velkému bratrovi, který však zcela zakazoval užívat si z intimních chvil – až tak hluboce však komunismus naštěstí nezasahoval. Nezakazoval sexuální život jako takový, ale pokud se v něm objevil nevyhovující člověk, i této skutečnosti strana dokázala využít pro své účely. Každý by měl mít právo na svůj soukromý život a drobná tajemství. Jakmile je člověku odebrána i tato přirozenost a někdo ji koriguje, nedá se mluvit ani o nesvobodě ale o apokalypse, jak ji popisuje Konwický. Vzhledem k tomu, že se tyto události opravdu stávaly, je zcela ospravedlnitelné, když se následkem totální nesvobody stane vlastní sebevražda. Film divákovi dále nastiňuje průběh a činnost ženské věznice, jak vypadaly, za jakých podmínek v cele musely ženy být – často bez jídla, čistého oblečení s absolutní absencí soukromí a osobní hygieny. Přestavuje ho tak, jak ho definuje Michele Foucault

109 W RÓBLEWSKI, Janusz. Czarno o czerwonym. In: Polityka.pl [online]. 2009-11-16 [cit. 2018-02-22]. Dostupné z: https://www.polityka.pl/tygodnikpolityka/kultura/1500603,1,rewers-szydercza-gra-z-narodowa-pamiecia. read. 40

„Tato ‚samozřejmost ' vězení, od které se tak těžko odvracíme, je založena především na jednoduché formě ‚zbavenosti svobody'.“110 Dále pak „... že člověk je ve vězení, aby splatil dluh“111 Otázkou je, o jaký dluh se jedná. Je to protest nebo snad drobný přestupek na který by měl mít každý právo? Problémem je, že v PRL mohl člověk udělat přestupek, který se překlenul v trestný čin velmi snadno. Způsobené to mohlo být onou neinformovaností, co všechno je vlastně zakázáno. Zpětným pohledem lze tvrdit, že zakázáno bylo prakticky všechno, neboť fungovala formule vlastizrada a špionáž , kterou lze vztáhnout téměř na cokoliv. Například vztah Antonii s údajným disidentem, policie vyhodnotila jako špionáž i vlastizradu. Komunistické vězení se také vymykalo obecným zásadám vězení.

“Právo ukládající jedněm těžší tresty než druhým, nemůže dovolit, aby se jedinec odsouzený k lehčímu trestu nacházel uzavřený v jednom místě spolu se zločincem odsouzeným k trestu těžšímu.”112

Ve filmu je však patrné, že se na tyto zásady nebralo zřetel už podle skutečnosti, že Antonia se nacházela v cele s ženou, která sekerou zabila funkcionáře, když se jí snažil zkonfiskovat hospodářství – Antonia seděla oproti tomu pouze za nevhodné chování. Co se z filmu dále dozvídáme, je i nenasytná touha státu po informacích, díky kterým fungoval. Ačkoliv jsou ženy již uvězněny, podepisují nesmyslné výpovědi, souhlasí a často v bezvýchodné situaci udávají, i přesto jsou odposlouchávány. Antonia chtěla svým spoluvězeňkyním odlehčit situaci a povyprávět jim vtipnou historku o tom, jak s kamarádkou zničily vojenské záchody. Nedlouho na to se nacházela na dalším výslechu a byla obviněna z dalších křivd. Nedochází k racionálnímu přehodnocení informací. Stačí udání, které se považuje za pravdivé. Zde se setkává divák se zatvrzelou komunistkou, která ačkoliv ji strana zradila , uvěznění sama obhajuje, neboť selhala při plnění úkolu a vězení si údajně zaslouží.113 Každý člověk dělá chyby. Tato chyba se týkala pasti, kterou na ni nastražil nepřítel a jemuž vyzradila státní tajemství,

110 FOUCAULT, Michel. Cit. d., s. 320. 111 Tamtéž, s. 321. 112 Tamtéž, s. 322. 113 Výslech [film]. Režie Ryszard Bugajski. Polsko, 1982. 41

které putovalo do zahraničí. O chybu se bezpochyby jedná, ale není za něj vězení, tedy trest stejný jako například za vraždu, přehnaný? Tyto nepohodlné osoby strana zachycovala stejně jako se podle Foucaulta zadržovali malomocní. Malomocný je zachycen v okamžiku odmítnutí a je ponechán v ústraní – tím zanikne v masovém měřítku a mimo to nenakazí ostatní. Mor je zde trefným přirovnáním jakékoliv vzpoury či volnomyšlenkářství, které by se rozhodla osoba šířit mezi svými lidmi a rozpoutat tak nezastavitelnou nákazu . Podobně jako exil nemocných, lze uvěznění a čistky přirovnat k vykonávání politické moci. Ta je vykonávána buď za účelem očištění společnosti od nakažených nebo vytvoření disciplinární společnosti. Obě tyto vize však s sebou nesou odstranění nevhodných osob ze společnosti.114 Režisér si kladl za cíl natočit film, který je pravdivým obrazem každodenního života a co se vše může stát i běžnému člověku. „Mój film jest manifestem człowieka, który chce być wolny bez względu na cenę, jaką musi zapłacić.“115 Hlavní hrdinka Antonia v roli Krystyny Jandy se nevzdává a věznění vydrží až do svého propuštění, ze kterého vychází jako zlomená, zestárlá žena, která zcela změnila svoje životní priority. Smysl života jí dává narozená dcera s dozorcem, který kvůli tomuto aktu spáchal sebevraždu.

3.4 Ucieczka z kina „Wolność “

Nesnesitelnou všudypřítomnou cenzurou a absurdním systémem, se zabývá další film Ucieczka z kina Wolność. Hlavní postavou tragikomického příběhu je cenzor – bývalý básník, pro něhož je cenzura hrou a zároveň uměním. Absurditu, kterou ve filmu nepřehlédneme, jsou pasáže – aby mohli herci hrát to, co opravdu sami chtějí, ne co jim nutí režim, musí vystoupit z plátna. A to se i stalo – ve scéně, kdy se herci přímo při projekci vzbouřili hrát svoje falešné a otupující role stejně jako se hlavní hrdina Malé apokalypsy rozhodl skoncovat s životem. Protože je situace nezastavitelná a herci odmítají přestat, rozhodli se funkcionáři film spálit. V tom dovnitř filmu vstupuje cenzor Rabkiewicz, aby herce i film zachránil, neboť je zahleděný do hlavní postavy

114 FOUCAULT, Cit. d., s. 279. 115 Przesłuchanie. In: Filmpolski.pl [online]. [cit. 2018-04-12]. Dostupné z: http://www.filmpolski.pl/fp/index.php?film=123101. 42

filmu Małgorzaty. Lidé uvnitř filmu k němu však chovají zášť, protože nadějným umělcům zmařil život cenzurou a zákazy. Situaci si začíná uvědomovat a z plátna vystupuje jako zlomený člověk. Ve filmu nikdo neumírá, v cenzorovi však finálně umřelo nadšení pro svou práci a chce s ní skončit. Bezvýchodnost a beznadějnost doby, jakou prožíval hlavní hrdina Malé apokalypsy, lze najít v okamžiku vzpoury na plátně. Konečnou vzpouru proti systému však účastníci vyjadřují rezignací ze svých rolí a hereckou anarchií.116

„Cenzura jest potrzebna. Cenzura jest sztuką. Dobry cenzor powinien być artystą. Poza tym to jest gra… to jest gra! Jeżeli ktoś na przykład napisze „Precz z komuną!“, to wiadomo, że trzeba to wykreślić, a jeżeli ktoś napisze „Bydło! “, to już należy się zastanowić, czy to się odnosi do obory czy do władzy.“117

Výpověď z filmu odkazuje na odpovědnost cenzorů a jejich vědomostí, o kterém jsem psala v kapitole věnované cenzuře. V citaci je uvedeno slovo dobytek , polsky bydło – řečník vysvětluje, jak je důležité rozpoznat, zda je kontextově mířeno na výběh nebo vládu . Tento příklad je samozřejmě stále velmi triviální, v praxi se cenzoři museli vypořádat s daleko složitějšími situacemi a metodami např. porcelánového pejska či ezopským jazykem. Úkol cenzora byl nelehký, neboť musel pochopit kontext díla a číst mezi řádky. Cenzuru lze považovat opravdu za umění – je prací kreativní a vyžaduje velké úsilí, aby v textu nic důležitého cenzorovi neuniklo, zároveň cenzor neustále uplatňuje své nabyté znalosti o současném dění a literatuře. Jednalo se o nezaměnitelnou pracovní náplň. Ve filmu má divák možnost nahlédnout pod pokličku cenzury, jak Úřad pro kontrolu publikací a jevišť vlastně fungoval. Podle profesora Zbigniewa Romka však nikdy nebylo takových situací, že by obyčejný cenzor byl nadřízeným peskován. V Úřadu cenzury fungovaly zejména přátelské vztahy, organizovaly se integrační večírky pro začínající cenzory, neboť všichni cenzoři měli ten samý cíl. Proto měli povinnost se přátelit s redaktory a učenci. Marczewský si tak tyto scény přikrášlil.118

116 Ú těk z kina Svoboda [film]. Režie Wojciech Marczewski. Polsko, 1990. 117 Tamtéž. 118 TORAŃSKI, Błażej. Cit. d., s. 22. 43

Podle Tadeusza Sobolewského Marczewský film natočil z perspektivy absolutní svobody, z pohledu na PRLovskou skutečnost shora a jedná se o morální krásu, pro kterou je podmínkou odpuštění – jako to udělala Małgorzata. „Waga filmu Marczewskiego, jego piękno moralne, polega na spojrzeniu na peerelowską rzeczywistość z góry, z perspektywy prawdziwej wolności, której warunkiem jest przebaczenie.“ Ačkoliv se film oficiálně na plátna pustil v roce 1990, vznikl už na přelomu roku 1989, a proto se na nějakou dobu stal półkownikem , stejně jako v případě Przesłuchania , čili zakázaným filmem. Na rozdíl od Przesłuchania však film čekal na publikování kratší dobu.119

119 U cieczka z kina Wolność. In: Culture.pl [online]. 2008-04-02 [cit. 2018-04-22]. Dostupné z: http://culture.pl/pl/dzielo/ucieczka-z-kina-wolnosc. 44

4. Velký bratr v současném kontextu

Velký bratr není jenom záležitostí dob minulých, ale především současného světa. Čím dál častěji je téma Velkého bratra probírané v médiích a to nejen jako reality show, ale hlavně z důvodu nadhledu, který nad námi má internet. V této kapitole si proto kladu za cíl představit Velkého bratra z vícero úhlů pohledu, zejména v televizi a on-line světě a dále představit rizika.

4.1. Reality show

Pojmy reality show a reality TV jsou problematické, neboť nejsou užívané jak v anglické literatuře, tak v českém prostředí zcela konzistentně. V zahraničním prostředí se užívá více reality TV než reality show, u nás je tomu však naopak. Ve své práci budu pracovat s pojmem reality show, která vykazuje minimum scénáristické přípravy a zapojuje sociální aktéry.120

4.1.1 První reality show na světě

Jako vůbec první reality show na celém světě lze považovat pořad s názvem An American Family, který věrně zobrazoval den co den životy běžné americké rodiny Loudsových v Kalifornii. Seriál se začal točit v roce 1973. Tento pořad přestaly televize vysílat poté, co se rodiče rozvedli. Diváci tak po dobu dvou let mohli sledovat každodenní strasti běžného partnerského soužití. Zajímavostí je, že vůbec jako první v rámci tohoto seriálu, se jejich syn Lance přiznal v přímém přenosu ke své homosexuální orientaci.121

4.1.2 Reality show v Polsku

Reality show mají na Poláky, zejména v jejich počátcích, negativní vliv. Diváci totiž začali doslova žít životem hrdinů, horlivě diskutovali o událostech a hledali se v charakteristických hrdinech, kteří jim osobností nejvíce vyhovovali. Polsko se tak

120 K ORDA, Jakub. Ú vod do studia televize. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s. 53. 121 The First Reality Show: An American Family [online]. [cit. 2018-02-22]. Dostupné z: https://www.trend-chaser.com/entertainment/the-first-reality-show-an-american-family. 45

rozdělilo na dva tábory – na věrné fanoušky nového mediálního rozruchu a zapřísáhlé odpůrce pořadů tohoto typu.122 Úplně první reality show vysílanou v Polsku je Agent . Ačkoliv TVN odvysílala tři edice, reality show se netěšila velké sledovanosti. Po tom, co TVN začala vysílat Big Brother, který lačně diváci sledovali v pěti sériích, TV Polsat nechtěla zůstat upozaděná, a tak prakticky ve stejném čase spustila svoji vlastní reality show s názvem Dwa światy, česky Dva světy. Od té doby se spustila lavina nových reality show a až dodnes má polský divák na výběr hned z několika pořadů denně.123

Rolnik szuka żony; Kto poślubi mojego syna?; Big Brother a Warsaw Shore Z aktuálních pořadů považovaných v Polsku za reality show uvedu celkem čtyři, neboť celkové množství aktuálních i pozastavených reality show je velké množství a za cíl si kladu pouze představení současné situace. Vysvětlím, čeho a koho se týkají, a dále jaký mají odběr a reakce. Jedná se o pořady Big Brother, Rolnik szuka żony, Kto poślubi mojego syna? a Warsaw Shore.

Big Brother Velký bratr není ani nebyl interpretován pouze literárně. Spíše než pojem Velký bratr je známější v současnosti jeho anglická verze Big Brother. Tento anglický název nese i stejnojmenná reality show pocházející původně z Nizozemí vytvořená Johnem de Molem v letech 1997-1998. Jedná se o jednu z prvních a mimo to nejúspěšnějších reality show, jež se rozšířila celkem do 30 zemí světa. Reality show Big Brother si klade za cíl natáčet v přímém přenosu dvacet čtyři hodin po dobu patnácti týdnů skupinu okolo dvanácti účastníků. Tvůrce John de Mol se inspiroval postavou Velkého bratra, tedy oka, které vše sleduje a rozdává úkoly, stejně jako je to v případě jiných reality show. U Big Brothera je však přítomnost kamer opravdu nejblíže knižní podobě Velkého bratra v podobě obrazovek.124

122 M ĘDRALA, Ewelina. Reality show, direct shock i co dalej? [online]. 2005-07-28 [cit. 2018-02-22]. Dostupné z: http://www.racjonalista.pl/kk.php/s,4273. 123 KUJAWIŃSKI, Michał. Historia reality show w Polsce [online]. 2016-06-12 [cit. 2018-02-22]. Dostupné z: https://naekranie.pl/artykuly/historia-reality-show-w-polsce. 124 LUSHER, Adam. Big Brother creator John de Mol admits blackmail attempts prompted decision to sell up. In: Independent.co.uk [online]. 2015-05-22 [cit. 2018-04-01]. Dostupné z: 46

Se seriálem Big Brother se diváci mohli poprvé setkat i v Polsku v roce 2001 jakožto s prvním pořadem tohoto typu. Odkoupením licencí polskou televizí TVN se ukázalo jako velmi výhodné. V Polsku je reality show jako jeden z nejsledovanějších typů pořadů až doposud. Tento fakt lze odůvodnit například tím, že divák je v pozici pozorovatele. Hrdinové reality show jsou vhozeni přímo do víru kamer a to i bez předchozí zkušenosti. K divákovi se tak dostanou extrémní, drastické i intimní momenty, které zvyšují napětí a chuť se dozvědět, jak si budou hlavní postavy počínat příště. Big Brother se v této chvíli již nevysílá, ale ze statistik je patrné, že reality show sledovala zejména mladší věková kategorie od 16-49 let. Z celkového počtu polských diváků oslovil Big Brother okolo 12 %.125

Rolnik szuka żony Reality show Rolnik szuka żony znají i čeští a zahraniční diváci prostřednictvím vlastní režie a obsazení, v Česku konkrétně pod pod názvem Farmář hledá ženu. Hlavními hrdiny pořadu je 5 nezadaných mužů bydlících na vesnici, kteří vlastní hospodářství. Do reality show je možné se přihlásit na internetových stránkách. Každý z pětice farmářů pak vybírá 10 zájemkyň, které na ně udělaly největší dojem a mají za úkol během 2 dnů vybrat celkem 3 favoritky. Ty se pak účastní natáčení u konkrétního farmáře. Do pořadu se mohou hlásit farmáři s odlišným typem hospodářství, v různých věkových kategoriích a stejně tak to je u ženského obsazení, podmínkou však zůstává být nezadaný.126 Farmáře hledá ženu se v Polsku vysílá už pátá série. Podle statistik například čtvrtou sérii sledovalo 3,84 milionů Poláků, což je o 800 tisíc méně než u třetí série. Tento pořad sleduje věková kategorie od 16-65 let, což v televizní branži znamená necelých 25 % diváků z celkového počtu. Z těchto údajů lze usoudit, že je reality show

https://www.independent.co.uk/news/media/tv-radio/big-brother-creator-john-de-mol-admits-blackmail-at tempts-prompted-decision-to-sell-up-10271339.html. 125 NEWECKI, Artur. C zwórka zwiększyła oglądalność nadając program Big Brother 4.1. In: Wirtualnamedia.pl [online]. 2007-11-21 [cit. 2018-03-31]. Dostupné z: http://www.wirtualnemedia.pl/artykul/czworka-zwiekszyla-ogladalnosc-nadajac-program-big-brother-4-1 . 126 ŁACIAK, Beata. Wizerunek kobiety w audycjach reality show Analiza I edycji audycji Rolnik szuka żony i Kto poślubi mojego syna? In: Krrit.gov.pl [online]. [cit. 2018-03-31]. Dostupné z: https://www.krrit.gov.pl/Data/Files/_public/Portals/0/komunikaty/wizerunek-kobiet/wizerunek-kobiety-w -audycjach-reality-show.pdf, s. 11-25. 47

stále velmi populární, ale diváci od pravidelného sledování postupně upouští, neboť sledovanost s každou novou sérií mírně klesá.127

Kto poślubi mojego syna? Tato reality show je inspirována americkým pořadem Who wants to marry my son? První díl odvysílala stanice TVN v roce 2014. Hrdinové seriálu jsou 4 páry, ve složení matky a syna ve věku 24-31 let, který ještě bydlí u rodičů. Cílem je najít pro syna vhodnou kandidátku z celkem šesti zájemkyň. Výběr spočívá v rozhovorech, kterých se účastní i matka, ale její funkce u nich není nijak zásadní. Seznamování probíhá při různých událostech, například v tanečním klubu. Do užšího výběru se dostanou pouze čtyři kandidátky, které matka zve do svého domu, kde jsou po dobu několika dní podrobovány různým zkouškám. Nakonec se syn rozhodne pro vítězku klání, jíž nakonec požádá o ruku. Reality show utvrzuje diváka ve stereotypu přehnané lásky matky k synovi, která mu kazí doposud navázané vztahy. V dnešní době se však setkáváme s opačným fenoménem, tedy situací, kdy potomek nechce opustit dobrovolně hnízdo, není ze strany matky nijak konfrontován, a proto o změnu ani neusiluje. Tento fenomén se však v pořadu nezohledňuje.128 Kto poślubi mojego syna? a Farmář hledá ženu spolu rivalizovaly, co do počtu sledovanosti – v roce 2014 se jednalo o dvě nejsledovanější reality show v Polsku. Kto poślubi mojego syna? dosáhla sledovanosti 2,5 milionu diváků.129

Warsaw Shore Poslední z kontroverzních reality show uvedu Warsaw Shore, která se podobá českému pořadu Vyvolení a je inspirována americkou show Jersey Shore z roku 2009. Stejně jako ve Vyvolených má divák možnost pozorovat život mladých lidí v uzavřené vile plné večírků, sexu a milostných zápletek. Chování soutěžících je však částečně předdefinováno scénářem. Účastníci tak mají za úkol mírně přetvořit svoji osobnost,

127 K URDUBSKI, Michał. „Rolnik szuka żony 4” hitem TVP1. Reality-show śledziło 3,84 mln widzów. [online]. 2017-11-28 [cit. 2018-03-31]. Dostupné z: http://www.wirtualnemedia.pl/artykul/rolnik-szuka-zony-4-wyniki-ogladalnosci. 128 ŁACIAK, Beata. Cit. d., s. 25-37. 129 KTO POŚLUBI MOJEGO SYNA pobił REKORD oglądalności! Co będzie za tydzień? In: Se.pl [online]. 2014-09-04 [cit. 2018-03-31]. Dostupné z: http://www.se.pl/wiadomosci/gwiazdy/kto-poslubi-mojego-syna-pobil-rekord-ogladalnosci-co-bedzie-za-t ydzien_420863.html. 48

vyzývavě se oblékat a chovat se ne zcela přirozeně, což běžný divák nepozná. Soutěžící tak hrají svou roli a ovlivňuje je vidina peněžní výhry, pro kterou jsou ochotni být sledováni v domě plném kamer po celou dobu soutěže – vítěz je jen jeden. Na diváky mají velký vliv erotické a skandální momenty, které zvyšují sledovanost a Warsaw Shore tyto momenty divákovi nabízí. Warsaw Shore rozdělila Polsko na dva tábory – odpůrců a zapřísáhlých milovníků. Podle publicisty Jakuba Majmurka je potřeba, aby divák vzal v potaz nepřirozenost hrdinů, jejichž charakter je determinován scénářem.130 Stránka Warsaw Shore má přes půl milionu aktivních fanoušků na Facebooku131 a je stále vysílána. Show sleduje zejména mladší skupina diváků od 16-49 let než je ve srovnání s např. Farmář hledá ženu. Show má také daleko nižší sledovanost okolo 119 tisíc televizních diváků než v případě předchozích reality show.132 Problémem všech uvedených reality show je nereálnost a nepřirozenost, kterou divák sám od sebe nevnímá, mnohdy ani netuší, že jsou scény předpřipravené. Navazování vztahů touto formou není přirozené a často ovlivněné i záměrem režiséra. Naskýtá se tedy otázka, proč lidé vlastně reality show sledují, když jde o vžití se do cizího života, který je navíc upraven o zadaný scénář? Nebezpečná je závislost, které mohou propadnout zejména nezletilí, jež se výrazně podílejí na celkovém počtu diváků. Nejen, že obsahují erotické a nevhodné scény, ale reality show neobsahuje žádný edukativní materiál, který by byl pro diváka přínosný. Odpověď na otázku je komplikovaná, co je však jisté – reality show může posloužit k otevřené diskusi diváků a rozděluje společnost.133

4.2 Velký bratr on-line

Být on-line dnes znamená vykonávat jakoukoli aktivitu prostřednictvím internetu. Protože je toto téma opravdu široké, budu se v něm věnovat zejména Facebooku, který je momentálně nejrozšířenějším nástrojem každodenního života.

130 Reality show pokazuje prawdziwy obraz młodych Polaków? In: Polskieradio.pl [online]. 2013-11-20 [cit. 2018-03-31]. Dostupné z: https://www.polskieradio.pl/10/485/Artykul/982958,Reality-show-pokazuje-prawdziwy-obraz-mlodych-P olakow.

131 [online]. https://www.facebook.com/warsawshoreofficial/ 132„Warsaw Shore - Winter Camp” ogląda 119 tys. widzów w MTV Polska. In: W irtualnemedia.pl [online]. 2017-03-17 [cit. 2018-03-31]. Dostupné z: http://www.wirtualnemedia.pl/artykul/warsaw-shore-winter-camp-oglada-119-tys-widzow-w-mtv-polska. 133 Tamtéž. 49

Okrajově dále zmíním činnost Googlu a marketingového nástroje zvaného remarketing, se kterým se setkává každý uživatel internetu. Je mi známo, že povědomí o on-line marketingu a rizikách internetu není rozšířeno tak, jak by bylo potřeba. Proto si kladu za cíl v této kapitole přiblížit alespoň částečně různorodé fungování Velkého bratra v on-line prostředí.

„Dřív měl dohled hierarchickou a dobrou strukturu. Dnešní dohled a dnešní Velký bratr je podle kanadského sociologa Davida Lyona rozplizlý jako plevel.“134

V jednom z dílů Fokusu Václava Moravce Václav Moravec upozorňuje na výrok předního kanadského sociologa David Lyona, zabývajícím se big daty tzv. velkými daty (čítající zejména meta data), který se k této problematice a hrozícímu nebezpečí pravidelně vyjadřuje. Možností, jak zacílit na různé cílové skupiny využívající internet, je takové množství, že není možné všechny tyto aktivity kontrolovat a regulovat, hlavně z důvodu rychlého tempa vývoje technologií a jejich požadavků.

4.2.1 Facebook

Facebook je sociální síť zdarma, která umožňuje vytvoření osobního profilu, posílání soukromých zpráv, nahrávání fotek, udržování kontaktu s přáteli, ale také prostor pro podnikání formou firemních stránek a přesnějšího a účinnějšího cílení reklam než běžná outdoorová reklama. Platformu vytvořil v roce 2004 Mark Zuckerberg. Tato platforma je dostupná ve 37 světových jazycích a počet jejich uživatelů (okolo 2 mld. osob) se prudce zvyšuje každým rokem.135 Podle statistik provedených společností Kanta Millward Brown z roku 2016, je uživatelů Facebooku v Polsku okolo 23 a půl milionu, což je víc jak polovina z celkového počtu obyvatel.136

134 Fokus Václava Moravce, epizoda 31, Velký bratr. TV, ČT 24. 30. března 2018. 20:00. 135 R OUSE, Margaret. Facebook. In: Techtarget.com [online]. 2014-08-01 [cit. 2018-03-29]. Dostupné z: http://whatis.techtarget.com/definition/Facebook. 136 23,5 mln Polaków korzysta z internetu, Facebook popularniejszy niż Wirtualna Polska. In: Wirtualnamedia.pl [online]. 2017-03-09 [cit. 2018-03-29]. Dostupné z: http://www.wirtualnemedia.pl/artykul/ilu-polakow-korzysta-z-internetu-facebook-popularniejszy-niz-wirt ualna-polska. 50

Jedním ze zásadních rozdílů mezi polským a českým Facebookem je pojmenování kontaktů, které prostřednictvím platformy navazujeme. V české verzi Facebooku se setkáváme s názvem těchto kontaktů jako „přátelé “ naopak v polském prostředí jsou to pouze „známí “ tzv. znajomi, což se značně liší sémantikou.137 Vnímání Facebooku v Polsku jakožto nejlepšího přítele dnešní doby to však nijak nemění, viz podkapitola Ztráta reálného kontaktu. Stejně jako se v českém jazyce můžeme setkat s hovorovými názvy Facebooku, není tomu jinak ani v polštině. Podle polského internetového slovníku www.sjp.pl je v hovorovém jazyce přípustný „fejsbuk “, tedy forma anglické výslovnosti přenesená do psané podoby. Dále se lze setkat se zkrácenou podobou tohoto slova pouze na „fejs “ – anglická výslovnost slova tvář, anglicky „face “. Tyto slovní podoby se objevují také v on-line hrách.138

4.2.2 Co o uživatelích Facebook ví

Zuckerbergova platforma doslova žije z informací jejich uživatelů. Nejedná se pouze o údaje, které uživatel vyplnil při registraci a příspěvky, které dobrovolně sdílí se svými přáteli . Facebook o každém uživateli umí vytvořit vlastní profil pro svoje potřeby z údajů, které mu uživatel nepřímo poskytl. V prvé řadě se jedná např. o typ zařízení, z kterého se do sítě připojuje, jeho lokalizace, jaké stránky se mu líbí a další stopy, které po sobě v síti zanechává. Z těchto údajů je schopný Facebook určit i například hodnotu majetku uživatele (zda využívá operační systém iOS nebo Android, zahraniční lokalizace, záliba v luxusním zboží...), rodinný status, politické postoje a další. Těmto drobným stopám, které po sobě zanechává uživatel jeho chováním na Facebooku, se říká meta data a ty všechny o každém profilu Facebook sbírá.139

137 In: Facebook.com [online]. [cit. 2018-03-29]. Dostupné z: https://www.facebook.com/settings?tab=language. 138 Fejsbuk. In: Sjp.pl [online]. [cit. 2018-03-29]. Dostupné z: https://sjp.pl/fejsbuk.

139 SZCZĘSNY, Jakub. Ile wie o Tobie Facebook? In: K omputerswiat.pl [online]. 2017-05-30 [cit. 2018-03-29]. Dostupné z: http://www.komputerswiat.pl/artykuly/redakcyjne/2017/05/ile-wie-o-tobie-facebook.aspx.

4.2.3 Cílení reklam na Facebooku

Facebook byl v roce 2004 původně stvořen za úmyslem sbližovat studenty univerzit a navazovat vztahy pomocí jednoduché komunikace a fotek. Jednalo se tedy o vlaštovku mezi internetovými seznamkami, v překladu „kniha tváří“.140 Potřeby a požadavky na síť se však každým rokem zvyšovaly, zároveň i technologické možnosti, a proto se z Facebooku postupem času stal nejen nástroj pro výměnu informací, ale také oblíbený nástroj marketingu. Účel Facebooku se dávno změnil, neboť se aktuálně jedná o marketingovou platformu.141 Cílení reklam na Facebooku je velmi propracované a promyšlené, lze jej totiž aplikovat na konkrétní publikum podle zájmů z vytvořeného psychologického profilu, který podrobněji rozvedu později. Reklama tak osloví potencionální zájemce o produkt nebo službu a ve srovnání s outdoorovou reklamou, která je určená pro široké publikum, zacílí jen na úzký okruh reevantních uživatelů, a je proto výrazně efektivnější. Podle toho, co uživatel na Facebooku běžně dělá, si Facebook vytváří zmíněný psychologický profil uživatele pro pozdější marketingové zacílení. Pokud uživatel např. včera hledal kvalitní krmivo pro svého psa, je velmi pravděpodobné, že mu v blízké době Facebook nabídne reklamu na příslušný produkt. Facebook byl v roce 2017 dokonce obviněn z toho, že svoje uživatele odposlouchává za pomoci mobilního mikrofonu a podle klíčových slov z rozhovoru nabízí relevantní reklamu. Zuckerberg všechna tvrzení popřel, ale fakta tuto skutečnost potvrzují. Vznikl test vytvořený dvojicí Američanů, která vedla záměrně intenzivní rozhovor ohledně krmiva pro kočky. Zhruba po dvou dnech se reklamy na krmivo začaly na Facebooku zobrazovat.142 K tomu, aby Facebook zobrazoval vhodnou reklamu nemusí projevit uživatel žádnou aktivitu formou sdílení nebo lajkování . Stačí, když uživatel pouze navštíví

140 Sociální síť [film]. David, FINCHER. USA, 2010. 141 Fokus Václava Moravce, epizoda 31, Velký bratr. TV, ČT 24. 30. března 2018. 20:00. 142 Facebook jak „Wielki Brat” podsłuchuje swoich użytkowników? Poważne oskarżenia i test, który daje do myślenia. In: W olnosc24.pl [video]. [online]. 2017-10-30 [cit. 2018-03-31]. Dostupné z: http://wolnosc24.pl/2017/10/30/facebook-jak-wielki-brat-podsluchuje-swoich-uzytkownikow-powazne-os karzenia-i-test-ktory-daje-do-myslenia-video/.

danou stránku nebo profil. Chování na internetu je tedy vždy nějakým způsobem sledováno a zaznamenáváno.143 Facebookovou kampaň může uživatel dokonce nastavovat na finančně silný okruh uživatelů. Nastavení kampaně totiž umožňuje mimo vymezení věku cílové skupiny, také možnost vyfiltrovat osoby např. s potřebným rodinným statusem, výší svého majetku a pomocí mnoha dalších sekundárních nastavení. Jaká všechna metadata o konkrétním uživateli Facebook sbírá jsou dostupná přímo na oficiálních stránkách poskytovatele platformy po přihlášení: https://www.facebook.com/ads/preferences. 144 Nutno podotknout, že Facebook své uživatele nevnímá jako zákazníky, ale jako produkty, které nabízí firmám. Zákazníky Facebooku jsou firmy, které si kupují okruhy uživatelů s potřebnými požadavky pro cílení svých reklam Uživatel, využívající Facebook zdarma je pro Facebook produkt, ze kterého čerpá a segmentuje údaje, které firmám nepřímo nabízí.145

4.2.4 Ztráta reálného kontaktu Původní vizí Facebooku, kterou aktuálně znovu veřejně komunikuje, je uživatele navzájem propojovat (Facebook je marketingovou platformou a propojování je až sekundární účel či výhoda pro jeho uživatele). Z psychologického hlediska však Facebook uživatele nepropojuje, ale spíše oddaluje. Tuto realitu si klade za cíl dokázat polská studentka Martyna Kuc v rámci svého projektu „Bliżej “. Cílem je se se všemi svými přáteli na Facebooku (758) potkat a potvrdit, že uživatelé Facebooku se vzdalují od reálného kontaktu s okolím. Uživatel Facebooku totiž např. vidí s jakými dalšími lidmi jsou jeho přátelé v kontaktu, kam chodí na kávu nebo kdy mají narozeniny, a protože na tyto události lze reagovat on-line, nemá potřebu se s nimi setkávat osobně. 146

143 SZCZĘSNY, Jakub. Ile wie o Tobie Facebook? In: K omputerswiat.pl [online]. 2017-05-30 [cit. 2018-03-29]. Dostupné z: http://www.komputerswiat.pl/artykuly/redakcyjne/2017/05/ile-wie-o-tobie-facebook.aspx. 144 Tamtéž. 145 Fokus Václava Moravce, epizoda 31, Velký bratr. Cit. d. 146 SIWEK, Amanda. Wielki społeczny eksperyment. Po co nam tysiące znajomych na Facebooku? In: Wiadomoci.wp.pl [online]. 2015-08-05 [cit. 2018-03-29]. Dostupné z: https://wiadomosci.wp.pl/wielki-spoleczny-eksperyment-po-co-nam-tysiace-znajomych-na-facebooku-60 25268601676417a.

Stále častěji si lidé přidávají do svého seznamu přátel i osoby, se kterými se setkali jen jednou a na další setkání už pravděpodobně nedojde. Podle sociologa Dominika Batorského však tyto „přátele “ potřebujeme k všeobecné akceptaci, vybudování si vlastní image a počet takovýchto přátel je zejména mezi teenagery znakem jakési společenské prestiže.147 Být on-line na Facebooku tak dnes znamená nacházet se ve „virtuální kavárně“, kde není vyžadovaný přímý kontakt. Navštěvovat tuto „kavárnu “ umožňuje uživatelům být otevřenější a upřímnější a například vyjádřit něco, na co by při osobním setkání neměli odvahu. Podle polských sociologů je současná generace Z ve spojení víc, než kdykoli předtím, ale ne na lidské úrovni. Je tak na čase budovat opravdové vztahy nikoli však ve virtuálním světě.148 I přes stovky přátel v seznamu či příspěvky, které se lidem „líbí “, může Facebook a neustálé on-line připojení způsobovat uživateli deprese. Uživatelé Facebooku jsou každý den pod konstantním rojem informací o cizím životě a úspěších, což může vyvolávat závist a úzkost z méněcennosti vlastního života. Dalším důvodem může být velké množství informací, které má uživatel denně k dispozici a následná frustrace, že mu něco důležitého uniká.149

4.2.5 Transformace Velkého bratra v nejlepšího přítele Jak jsem již uváděla dříve, Velký bratr vystupuje hlavně v pozici pronásledovatele, oka, které všechno vidí, sbírá o lidech informace a může je sledovat. V PRL vystupoval Velký bratr jako něco, čeho se lidé báli a pokud se neřídili jeho všeobecnými pravidly mohla je postihnout sankce v podobě cenzury, vězení nebo zákazu pokračovat ve své práci (režírování, psaní, vyučování…), viz kapitola Cenzura v PRL. Dnešní vnímání Velkého bratra se ale razantně změnilo. Pokud jsou v našem případě Velkým bratrem sociální sítě jako například Facebook, platforma na sdílení fotografií Instagram nebo názorů Twitter, vrháme se do dobrovolného pronásledování

147 Tamtéž. 148 Tamtéž. 149 K ACZMARCZYK, Barbara. Facebook powoduje depresję i uzależnia. Nie uśmiechaj się pod nosem, tylko dowiedz, dlaczego to prawda. In: N atemat.pl [online]. 2015-12-10 [cit. 2018-03-29]. Dostupné z: http://natemat.pl/164853,facebook-powoduje-depresje-i-uzaleznia-ciagly-naplyw-informacji-i-wirtualni-z najomi-moga-zniszczyc-zdrowie. 54

a to doslova. Pravidelným přispíváním na sociální sítě nás totiž naši tzv. fanoušci, mohou jedním kliknutím „sledovat “ anglicky follow . Tento krok znamená, že uživatel, který si „olajkoval “ nějaký profil nebo firemní stránku bude pravidelně dostávat informace o aktivitě stránky v závislosti na frekvenci příspěvků. Vysvětlením je podle socioložky Laury Janáčkové, že každý člověk chce být sociální, chce dostávat zpětnou vazbu a být obdivován. Proto dobrovolně sdílí svůj život, v extrémních případech i intimní okamžiky, právě na Facebooku nebo Instagramu, ale už si neuvědomuje, že svůj život vkládá do rukou Velkého bratra – nejen, že se stopy na internetu každého uživatele ukládají, ale pravidelným sdílením svého života a pozorování života druhých, ho zapomínáme prožívat.150

4.2.6. Remarketing a cílení reklam

Remarketing je on-line marketingový nástroj, který umožňuje cílit reklamu na uživatele, kteří již navštívili danou stránku. Tato reklama je zpoplatněna formou tzv. PPC – anglicky pay per click, platí se tedy za jednotlivá kliknutí na reklamu. S remarketingem se setkává prakticky každý uživatel internetu. Nejčastěji je tento nástroj využíván u e-shopů, které tímto cílením ušetří za celoplošnou reklamu a mohou produkt připomenout návštěvníkovi, který stránku již zná.151 Pro představu vysvětlím remarketingový banner na příkladu nákupu již užitého krmiva pro kočky. Př.: Karel Novák hledal krmivo pro svou kočku ve specializovaném e-shopu. Do košíku si vložil vhodné krmivo, ale při platbě zjistil, že nemá dostatek finančních prostředků na účtu, a proto e-shop opustil. Za dva dny se mu na jiném webu (weby, které mají zejména informační charakter např. blogy, nabízejí volný prostor na svých stránkách k zobrazování cizích reklam a tím vydělávají152) zobrazil obrázek s krmivem pro kočku se jménem e-shopu, kde si nedávno vložil totožnou položku do košíku. Pan Novák si vzpomněl, že mu na účet včera dorazila výplata, klikl proto na obrázek, který ho dovedl přímo do sekce krmiv pro kočky a dokončil objednávku.

150 Fokus Václava Moravce, epizoda 31, Velký bratr. Cit. d. 151 POKORNÝ, Lukáš. Úvod do remarketingu. In: Robertnemec.cz [online]. 2013-02-12 [cit. 2018-03-31]. Dostupné z: https://robertnemec.com/remarketing-zaklady/. 152 In: G oogle.cz [online]. [cit. 2018-03-31]. D ostupné z: https://www.google.cz/intl/cs/adsense/start/how-it-works/#/. 55

K tomu, aby remarketing fungoval správně, jsou zapotřebí tzv. cookies . Cookies jsou malé textové soubory, které se uživateli ukládají do počítače a slouží k identifikaci uživatele, statistikám atd. Cookies mohou ohrozit bezpečnost ochrany soukromí, neboť si navštívený web o uživateli ukládá jakákoli dostupná meta data.153 Odsouhlasením cookies na stránce a následným uložením do počítače, reklamní systémy poznají, že je to stále ten samý uživatel, který např. před dvěma dny navštívil on-line zverimex, a proto mu mohou zobrazit danou reklamu.154

4.3 On-line nebezpečí

4.3.1 DeepFace, FaceNet a FindFace

Rozpoznávání tváří se může zdát na jednu stranu velmi inovatnivním řešením i v otázce bezpečnosti lidstva, může ale zároveň usnadnit práci stalkerům. Rozpoznávání tváří na Facebooku DeepFace je forma umělé inteligence, která funguje na základě složitých algoritmů, kdy osobě na fotografii tento systém přisoudí automaticky identitu – jméno a příjmení a dále poskytne celý profil, který je pro každého uživatele do jisté míry veřejný. Do výpočtu pro přisouzení identity se bere například vzdálenost mezi očima, nosem a ušima. Není důležité, jestli osoba na fotografii stojí bokem, nebo si částečně zakrývá tvář, algoritmus sám dotvoří zbývající rysy z dalších fotografií na profilu uživatele, které nahrál do alb nebo z již označených fotografií. Velký bratr natolik vyspěl, že nepotřebuje k určení identity další osoby, ale vystačí si s algoritmem, který za něj práci odvede. Rozpoznávání tváří Facebook neumožňuje vypnout, proto nemá uživatel s touto inteligentní kontrolou na výběr.155 Rozpoznávání tváří však nenabízí pouze Facebook, ale také Google se svojí platformou FaceNet . Už v roce 2015 společnost Google oznámila výsledky svého

153 K OCMAN, Ondřej. Jak povolit / zakázat ukládání cookies ve vašem prohlížeči? In: K ocman.info.cz [online]. 2013-09-19 [cit. 2018-03-31]. Dostupné z: https://www.kocman.info/blog/jak-povolit-zakazat-ukladani-cookies-ve-vasem-prohlizeci-1082/. 154 R OSTECKÝ, Jiří. Jakub Černý: Personalizace není jen o zvyšování obratu, ale také o snižování nákladů In: M ladypodnikatel.cz [online]. 2014-12-08 [cit. 2018-03-31]. Dostupné z: https://mladypodnikatel.cz/jakub-cerny-personalizace-neni-jen-o-zvysovani-obratu-t15155. 155 LEWICKI, Grzegorz. "Wielki Brat patrzy". Jak Facebook pozbawia nas prywatności? In: W prost.pl [online]. 2015-04-23 [cit. 2018-03-25]. Dostupné z: https://www.wprost.pl/503839/Wielki-Brat-patrzy-Jak-Facebook-pozbawia-nas-prywatnosci. 56

rozpoznávacího systému a to na 99,96 % – rozpoznávací platforma je tedy ještě přesnější než samotný lidský úsudek.156 Pozadu nezůstalo ani Rusko, které představilo svůj rozpoznávací systém FindFace. Ten během jediné vteřiny projde až miliardu fotografií a určí identitu. FindFace je aplikace, kterou lze zdarma stáhnout pro operační systémy Android i iOS . Vyvinuta byla zejména pro usnadnění navazování známostí. FindFace zatím vykazuje úspěšnost identifikace na 70 % a funguje pouze pro ruskou sociální síť VK , tedy ruskou obdobu Facebooku.157 Rozpoznávání obličeje ale neslouží jenom pro určení identity, ale také pro využití chytrých spotřebičů jako je například televize. Takzvaně smart televize, podobně jako smart phony, už umí rozeznávat obličej a nabídnout tak konkrétnímu konzumentovi program či film pomocí algoritmu, který vytvoří potencionálně zajímavou nabídku, podle toho, co v minulosti uživatel již sledoval. Tímto se společnost opravdu přibližuje orwellovské představě Velkého bratra, kdy byla špehována přes televizní obrazovky.158 Nebezpečí nastává v okamžiku, kdy si uvědomíme, že pokud naši identitu umí určit pouhá mobilní aplikace, která je dostupná prakticky pro každého, mohou se dostat ke každému i naše osobní údaje. V případě FindFace k tomu stačí jen fotografie pořízená třeba na ulici.159

4.3.2 Únik dat

Jednou z největších hrozeb pro společnost 21. století je únik dat a následné zneužití – k ovlivnění lidského podvědomí, změnu volebních preferencí a například výsledků voleb. Touto skutečností je ohrožena demokracie. Jako čerstvý příklad uvedu kauzu spojenou s Facebookem a britskou společností Cambridge Analytica. Společnost Cambridge Analytica nakoupila od Facebooku data o uživatelích a začala je dále

156 Tamtéž. 157 K ŮŽEL, Filip a SCHWARZMANN, Marek. Vyfoť tvář. Aplikace FindFace ti řekne, komu patří. In: Mobilmania.cz [online]. 2016-05-24 [cit. 2018-03-25]. Dostupné z: https://www.mobilmania.cz/clanky/vyfot-tvar-aplikace-findface-ti-rekne-komu-patri/sc-3-a-1334522/defa ult.aspx. 158 LEWICKI, Grzegorz. "Wielki Brat patrzy". Jak Facebook pozbawia nas prywatności? In: W prost.pl [online]. 2015-04-23 [cit. 2018-03-25]. Dostupné z: https://www.wprost.pl/503839/Wielki-Brat-patrzy-Jak-Facebook-pozbawia-nas-prywatnosci. 159 Tamtéž. 57

zpracovávat pro své zájmy v době, kdy to nastavení a zabezpečení Facebooku ještě umožňovalo. 160 Data, o kterých tu je řeč, zahrnují kompletní informace o profilu uživatele a jeho „přátelích “. Nejedná se tak pouze o osobní údaje a fotky, ale také příspěvky, „lajky “, soukromé zprávy a behaviorální stopy uživatele na Facebooku neboli meta data.161 Díky těmto datům za pomoci složitého algoritmu, Cambridge Analytica byla schopná vytvořit si vlastní psychologický profil každého uživatele – podle toho, zda má uživatel „olajkované “ např. vroubkované hranolky a značku Sephora, umí software určit míru inteligence uživatele, ale také do jaké sociální vrstvy spadá, jakým tónem přibližně komunikuje, co sleduje... a tím přesně zacílit a zaujmout speciálně vytvořeným obsahem (příspěvky, články, fake news) na specifické okruhy uživatelů.162 Protože není jednoduché rozeznat, zda se jedná o „fake news“, panickou zprávu či článek, Cambridge Analytica mohla bez nevědomosti uživatelů servírovat takovýto obsah od roku 2014. Uniklá data zneužila firma např. pro podporu volební kampaně Donalda Trumpa v roce 2016. Zneužití dat však ovlivnilo názory lidí v mnoha dalších státech, mimo jiné i na území Polska, neboť se jedná o stát s velkou populací, kde je možné jednotlivé typy obsahu roztříštit. Naopak v českém prostředí stačí podpořit již utvořené radikální skupiny, které svoje okolí ovlivní svými postoji samy. 163 Kauza Cambridge Analytica však není ničím novým v oblasti zneužívání a úniku dat. Už v roce 2013 v USA došlo k publikování uniklých tajných operací pro účely pronásledování celosvětového formátu. Původně měl přístup CIA do soukromí

160 V olby se pomocí dat z Facebooku ovlivňují, Cambridge Analytica je jen špička ledovce, tvrdí Řežáb. In: Aktualne.cz [online]. 2018-03-24 [cit. 2018-04-25]. Dostupné z: https://video.aktualne.cz/dvtv/volby-se-pomoci-dat-z-facebooku-ovlivnuji-cambridge-analytic/r~1243a9c 42eab11e88560ac1f6b220ee8/. 161 C ambridge Analytica whistleblower: 'We spent $1m harvesting millions of Facebook profiles. In: Youtube [online]. 2018-03-17 [cit. 2018-04-25]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?time_continue=2&v=FXdYSQ6nu-M. 162 MICHL, Petr. Jak funguje Cambridge Analytica: příběh zneužívání dat uživatelů a jejich strachu. In: M-journal.cz [online]. 2018-03-20 [cit. 2018-03-29]. Dostupné z: http://www.m-journal.cz/cs/internet/jak-funguje-cambridge-analytica--pribeh-zneuzivani-dat-uzivatelu-a-j ejich-strachu__s281x13594.html.

163 A kcie Facebooku kvůli skandálu se zneužíváním dat klesly o 13 procent. Pro společnost to byl nejhorší týden za šest let. In: Byznys.ihned.cz [online]. 2016-09-29 [cit. 2018-03-25]. Dostupné z: https://byznys.ihned.cz/c1-66090580-akcie-facebooku-kvuli-skandalu-se-zneuzivanim-dat-klesly-o-13-pr ocent-pro-spolecnost-to-byl-nejhorsi-tyden-za-sest-let. 58

podezřelých osob zabránit teroristickým útokům, ale přerostl v pronásledování běžných lidí. Edward Joseph Snowden tehdy propašoval ze základny CIA mikro kartu se softwarem, který původně sám stvořil v dobré víře pro ochranu vlastního národa. CIA měla například přístup ke všem kamerám na počítačích, které mohla aktivovat i na vypnutém zařízení, hovorům, zprávám včetně soukromých zpráv na sociálních sítích. Data bezpečnostní a zpravodajská služba shromažďovala nelegálně a díky tomuto obrovskému přístupu mohla manipulovat, ovlivňovat politiku a rozhodovat o lidských osudech.164

4.3.3 Catfishing

Catfish je celkem častá praktika, kdy se jistá osoba vydává na sociálních sítích za někoho jiného. Nemusí jít o vydávání se za reálnou osobu, mnohdy je celý profil pouhá fikce, poslepovaná z profilů různých lidí a příběhů. K tomu podvodník využívá falešné jméno, náhodné fotky osoby stažené z internetu a další materiály. Dále uvádí catfish na svém profilu nepravdivé informace o svém vzdělání, práci a zálibách formou „likes “ a vytváří tak zcela novou identitu.165 Takový profil je nebezpečný ze dvou hledisek. Prvním je potencionální ohrožení osoby, se kterou podvodník naváže kontakt. Tato metoda totiž otevírá dveře právě stalkerům a sociálním zvrhlíkům včetně pedofilů.166 Druhým je založení falešného profilu pro tzv. hejtování , což je praktika, kdy uživatel sociální sítě negativně, někdy až nenávistně komentuje aktuální dění, ale také kterékoli příspěvky stránek. Hejtování praktikují mimo jiné i reální lidé, kteří jsou přesvědčeni, že v rámci anonymity vykonají dobro. V Polsku konstatní hejtování vyústilo například až k sebevraždě mladého studenta, který byl považován za gaye.167

164 Snowden [film]. Oliver, STONE. Francie / Německo / USA, 2016. 165 N OCH, Jakub. K im jest catfish? Nev Schulman o demaskowaniu internetowych oszustów. In: Natemat.pl [online]. 2013-01-26 [cit. 2018-03-25]. Dostupné z: http://natemat.pl/52099,kim-jest-catfish-nev-schulman-o-demaskowaniu-internetowych-oszustow-wywia d 166 K ŮŽEL, Filip a SCHWARZMANN, Marek. Vyfoť tvář. Aplikace FindFace ti řekne, komu patří. In: Mobilmania.cz [online]. 2016-05-24 [cit. 2018-03-25]. Dostupné z: https://www.mobilmania.cz/clanky/vyfot-tvar-aplikace-findface-ti-rekne-komu-patri/sc-3-a-1334522/defa ult.aspx. 167 JEZIOREK, Natalia. Ryj hejtera. Kim są autorzy nienawistnych komentarzy w sieci? In: Weekend.gazeta.pl [online]. 2016-05-24 [cit. 2018-03-25]. Dostupné z: http://weekend.gazeta.pl/weekend/1,152121,19294463,ryj-hejtera-kim-sa-autorzy-nienawistnych-koment arzy-w-sieci.html. 59

V Polsku se vysílá televizní program Catfish převzatý ze stanice MTV, který je inspirovaný právě catfishingem. Cílem je konfrontace „catfishe “ s obětí a tím odhalení catfishingu, a to v přímém přenosu.168

4.3.4 Kamery

Kamery se v dnešní době instalují do obchodů, domovů, ale i na veřejnosti. Dnes se však naskýtá možnost zakoupit si i neviditelné kamery, které se našijí do knoflíku, schovají do hodinek či připnou na brýle – běžný člověk kameru nerozezná. Hlavním a kontroverzním argumentem se pro tuto aktivitu uvádí ochrana prostoru a bezpečnost. Kamery se dále využívají například v bulváru pro pořízení fotek bez vyvolání rozruchu nebo pro špehování zaměstnanců. Paradoxem však je, že kamery jsou čím dál více napadány hackery a zneužívány, než že by odhalovaly konkrétní zločin. Stačí k tomu mobilní aplikace, které jsou běžně dostupné na internetu. Díky nim se může uživatel „hacknout “ v podstatě do kterékoli kamery na světě. Aby špehování Velkým bratrem skončilo, je potřeba kamery zilegalizovat. Do té doby totiž bude nelegálních přístupů jen přibývat.169 Například jen ve Varšavě je nainstalováno okolo 14 tisíc kamer pro přibližně 2 mil. obyvatel170 a počet zařízení neustále roste. Koncentrace kamer v hlavním městě Polska je tak daleko vyšší na počet obyvatel než v hlavním městě Praha, která eviduje okolo 2 tisíc kamer. Údaje o počtu kamer pocházejí nejčastěji od Městské policie, ale ta nemusí instalaci svých kamer oznamovat. Zjistit tedy skutečný počet kamer je prakticky nemožné.171

4.3.4 Phishing

Jako poslední hrozbu on-line světa uvedu velmi nebezpečnou praktiku zvanou Phishing česky někdy rhybaření , která úzce souvisí s únikem a zneužitím citlivých dat. Phishing představím nejprve na příkladu:

168 Wierzysz w ten program? Poznaj gorzką prawdę. In: Fakt.pl [online]. 2017-01-10 [cit. 2018-03-25]. Dostupné z: http://www.fakt.pl/hobby/seriale/catfish-cala-prawda-o-programie-mtv/jgc58fr. 169 Fokus Václava Moravce, epizoda 31, Velký bratr. TV, ČT 24. 30. března 2018. 20:00. 170 KOZAK, Jakub. Rośnie rynek kamer przemysłowych w Polsce. W nowe rozwiązania inwestuje przede wszystkim sektor publiczny, zwłaszcza kolejnictwo. In: Biznes.newseria.pl [online]. 2017-11-15 [cit. 2018-03-31]. Dostupné z: https://biznes.newseria.pl/news/rosnie-rynek-kamer,p1611590245. 171 Fokus Václava Moravce, epizoda 31, Velký bratr. Cit. d. 60

Př.: Paní Nováková se stala obětí Phishingu. Před nějakou dobou otevřela nedůvěryhodný e-mail i s přílohou, kde vyplnila přihlašovací údaje pod záminkou zrušení e-mailové adresy, a hacker se dostal do její e-mailové schránky. Hacker nastavil filtr přijatých zpráv tak, aby e-maily s klíčovými slovy např. faktura, dluh, platba, peníze atd., přišly nejprve do útočníkovy e-mailové schránky. Paní Nováková si objednala zájezd v cestovní kanceláři, která jí obratem zaslala fakturu k zaplacení bankovním převodem. Hacker obdržel tento e-mail jako první. V pdf. souboru zeditoval číslo účtu, a e-mail s upravenou fakturou paní Novákové vložil do přijatých zpráv. Paní Nováková obratem zaplatila fakturu, ale peníze se připsaly na účet hackera nikoli cestovní kanceláři. Naneštěstí se oběťmi phishingu stávají zejména běžní uživatelé internetu nikoli velké korporace a banky – ty bývají často oběťmi velkých hackerských útoků při nichž uniknou citlivé údaje uživatelů. Pokud navíc phisher zůstane skromný a měsíčně zpronevěří jen malé částky, je velká pravděpodobnost, že zůstane dlouho neodhalený, neboť málokterý uživatel si kontroluje co měsíc z bankovního výpisu každou odchozí platbu. Protože se tyto útoky dějí velmi často, bývalý kriminalista Jiří Ráž doporučuje ověřit si e-mailovou adresu přes důvěryhodnou stránku https://haveibeenpwned.com/, kde se uživatelovi po zadání e-mailu zobrazí, jakým stránkám, na kterých jsme se registrovali, unikla data včetně hesla a přihlašovacího jména. Pokud tedy heslo uživatel nezmění, mohou být citlivé údaje nadále zneužívány. Z tohoto důvodu je nezbytná pravidelná změna hesel a dále vyhnutí se používání jen jednoho hesla pro všechny poskytovatele služeb.172

4.4 Nadace Panoptykon

Tato nezisková mezinárodní organizace vznikla v Polsku v roce 2009 na popud stále se zvyšujícímu dohledu nad společností. Problém nadhledu spočívá v nejisté garanci svobody, ale také v nedostatku diskutovaných témat v Polsku. Nadace Panoptykon si klade za cíl svobodu a ochranu práv člověka v kontrolované společnosti. Dále se věnuje jednotlivým dílčím aktivitám jako například nadhled nad dozorci, veřejnou správou, legislativou, ale také médii a tomu, co v nich lidé říkají. Paradoxem je, že tyto orgány mají nad společností dohled, jsou samy bez kontroly a jsou tím pádem

172 Tamtéž. 61

prakticky nepostižitelné. Nashromážděné informace Panoptykon analyzuje, stanovuje diagnózu problémů, na které reaguje různými formami, jsou to například návrhy legislativních změn, oznamování výhrad na již existující předpisy, hlídání zneužití či zanedbání práva a mnoho dalších. Nadace mimo jiné vzdělává veřejnost formou článků v médiích, ale také přednášek, na které zve významné osobnosti zabývající se danou tematikou (jedním z hostů byl například zmíněný kanadský sociolog David Lyon).173

4.4.1 Panoptikon – vězení po vzoru Velkého bratra

Název nadace Panoptykon byl inspirován koncepcí Panoptikonu, jakožto vězeňským projektem z 18. století zpracovaný anglickým utilitaristou Jeremy Benthamem.174 Jeremy Bentham však nebyl humanistou, byl hlavně právníkem, filozofem a idealistou. Toužil po rovnostářské a reformované společnosti, ve které není místo pro ty, kteří jakkoli poruší normy. Nemuselo se tedy jednat výhradně o zločince, ale o všechny, kteří nevykonávali blaho pro všechny ostatní.175 Samotný panoptikon je typ stavby, který se měl využívat jako nový styl vězení, ale Bentham měl v úmyslu koncept rozšířit i například na školy, nemocnice a továrny. V 18. století byl přijat benthamovský koncept ve viktoriánské éře negativně, ale po jeho smrti se o něm znovu začalo diskutovat, jakožto o levném a efektivním stavebním komplexu, který zajistí efektivní a levnou kontrolu a dohled nad vězni, žáky či zaměstnanci, aniž by vyžadoval přílišnou pracovní sílu, která by dohled vykonávala. Bentham v té době nevěděl, že o 200 let později bude moci zastat model panoptikonu alternativa kamer.176 Cíle a charakteristiky panoptismu podrobně analyzoval francouzský sociolog a filozof Michel Foucault ve své práci Dohlížet a trestat.

173 In: Panoptykon.org [online]. [cit. 2018-04-01]. Dostupné z: https://panoptykon.org. 174 Tamtéž. 175 D OHNAL, Radomír. Drsná vězení světa: kubánskému Presidiu Modelu vládlo hrůzné ticho. In: Xman.idnes.cz [online]. 2016-08-16 [cit. 2018-04-01]. Dostupné z: https://xman.idnes.cz/kubanske-vezeni-presidio-modelo-batista-castro-fry-/xman-styl.aspx?c=A160812_1 62549_xman-styl_fro. 176 FOUCAULT, Michel. Cit. d., s. 275-286. 62

Koncept stavby spočívá ve tvaru vnější budovy, která opisuje tvar kruhu. Princip vychází už z jeho názvu – „opticon “ pozorovat a „pan “ vězeň.177 V této kruhovité stavbě se nachází po celé její délce kóje sloužící jako cely, které jsou jak zevnitř tak zvenčí otevřeny okny. Uvnitř kruhovité stavby se nachází věž, která je taktéž prošpikována okny směřující ke všem kójím. Trik hlídací věže spočívá v tom, že vězeň, který je umístěn v jedné z kójí, je celou dobu pod zdánlivým, zároveň i reálným dohledem, neboť vězeň není informován o tom, zda se ve věži někdo momentálně nachází. Je tak vystavován permanentnímu domnění, že je sledován. Hlídači, nacházejícímu se v hlídací věži, je tak umožněno okamžitě rozeznat, co se v jednotlivých kójích odehrává. Tento vězeňský koncept je vystaven na naprosto odlišných dosavadních principech žaláře – uzavřít, zbavit světla a skrýt. Model je dále výhodný z dalších hledisek, a to vyhnout se rozbouřeným masám vězňů, neboť boční stěny kójí zamezují kontaktu mezi vězni. Vězeň je díky tomu objektem informace nikoli však komunikace – není mu umožněno případné spiknutí, ovlivnění chování jiných spoluvězňů či násilné ublížení. U nemocných pak nehrozí nebezpečí nákazy a u školáků opisování. Nedochází ke krádežím, rvačkám či nepozornosti, které mohou například v továrně zapříčinit nehodu. 178 Tento model Velkého bratra se celosvětově rozšířil. Pokud mluvíme o věznicích, lze se s tímto modelem setkat například na Kubě – Presidio Modelo je typickým příkladem a jedním z nejhorších vězení na světě. Vězení na ostrově Isla de la Juventud vybudoval tehdejší kubánský prezident Gerardo Machado. Kuba je však zemí revolucí a stávek a také střídajících se vládců. Docházelo tak k opakovaným amnestiím a následným vlnám zatýkání. Vězení však v 50. letech začalo podléhat zkáze – plíseň, tropická vedra, rozpadené postele a slamníky. Vězení tak pomalu začalo naplňovat ideu Benthama – všichni, kdo se neřídí zákonem jsou umístěni do tohoto zařízení, žijí tu ve špíně a jako podlidé . V tomto vězeňském komplexu čítajícím čtyři velké kopule, byl umístěn v roce 1953 i Fidel Castro, který nesnesitelné zážitky zúročil po získání moci – podmínky ve věznici ještě ztížil, režim zpřísnil a k věznicím vybudoval i pracovní lágry.

177 D OHNAL, Radomír. Drsná vězení světa: kubánskému Presidiu Modelu vládlo hrůzné ticho. In: Xman.idnes.cz [online]. 2016-08-16 [cit. 2018-04-01]. Dostupné z: https://xman.idnes.cz/kubanske-vezeni-presidio-modelo-batista-castro-fry-/xman-styl.aspx?c=A160812_1 62549_xman-styl_fro. 178 FOUCAULT, Michel. Cit. d., s. 280-283. 63

Momentálně slouží tato vězení jako národní monument a ubytovny dozorců jako vzdělávací centrum.179 Presidio Modelo však není jediným panoptickým komplexem světa. Lze se s ním setkat i ve státě Illinoa, kde bylo v roce 1858 vystavěno obdobné vězení, dále pak ve státě Ohio byla zbudována škola Akron plan s oddělenými místnostmi pro vyučování.180 Na panoptické vězení lze natrefit i v Polsku například v Toruni, kde se přímo v centru města naproti Univerzitě Koperníka nachází tzv. Okrąglak .181 Koncept panoptikonu se přenesl i do divadla – lze se s ním setkat například v novém divadle v Praze na Žižkově v Panoptikonu Barikáda, který využívá principu převráceného amfiteátru. Jeviště je ve tvaru kruhu a herec využívá prostoru kolem něj – diváci se tak za hercem musí otáčet. Koncept se tak vymyká špačkovské divadelní etiketě – nelze ji v tomto případě celou aplikovat.182

179 D OHNAL, Radomír. Cit. d. 180 SHAW, Charles.Inside the Illinois Prison Known as “Hotel Hell”. [online]. 2010-03-18 [cit. 2018-04-01]. Dostupné z: https://www.huffingtonpost.com/charles-shaw/inside-the-illinois-priso_b_416202.html. 181 In: Tak.torun.pl [online]. [cit. 2018-04-01]. Dostupné z: https://www.tak.torun.pl/panoptikon/. 182 K UBÁNEK, Michal. Revoluce v divadle: Panoptikon Barikáda. In: Vice.com [online]. 2014-05-01 [cit. 2018-04-01]. Dostupné z: https://www.vice.com/cs/article/d7zj9m/revoluce-v-divadle-panoptikon-barikada. 64

ZÁVĚR

Termín Velký bratr, anglicky Big Brother, jsem si zapůjčila od anglického spisovatele George Orwella, z jehož knihy 1984 jsem v práci čerpala – téma Velkého bratra jsem zvolila kvůli jeho nadčasovosti a aktuálnosti v současné době. Cílem práce bylo představit vznik mnohovýznamového pojetí Velkého bratra v kontextu kultury PRL, a současně v aktuálním kulturním kontextu především v sociálních médiích. Velký bratr je mnohovýznamové pojetí, které lze hledat v totalitních režimech, avšak podobnou měrou zasahuje i do současného sociálního života. Jedná se o prostředí všudypřítomné kontroly, jak z vnějšku tak i zevnitř, neboť právě vnitřní kontrole se lidé poddávají dobrovolně, aniž by si to uvědomovali. Práci jsem rozdělila celkem do čtyř kapitol. První úvodní kapitola je spíše přehledová a slouží jako úvod do problematiky a částečně nastiňuje složitost práce, v níž se nevěnuji pouze literatuře. Představuje multižánrové pojetí v sociologickém prostředí. Pojednává o Velkém bratrovi a představuje výseč možností, jak je Velkého bratra možné chápat. Každé z těchto forem jsem se dále zabývala v následujících kapitolách. Protože kniha 1984 spadá do antiutopistických románů, věnovala jsem se zde také světovým autorům, v jejichž díle se nějakým způsobem forma Velkého bratra objevuje, cílem práce však nebyl hluboký rozbor antiutopistických a protirežimních románů, nýbrž pouze přehled. Proto jsem vybrala pouze ta díla, která považuji za nejvýznamnější. Dále jsem se v úvodní kapitole zabývala polskými autory, kteří na nějakou z forem Velkého bratra ve své tvorbě poukazují. Jedná se zejména o básníky z Nové vlny 60. a 70. let 20. století, kteří parodovali činnost Velkého bratra – cenzuru, byrokracii a komunistický režim. V této kapitole jsem představila i newspeak a jeho porovnání s polskou nowomowou a Orwellovým newspeakem v Angsocu. V následující kapitole jsem představila Velkého bratra v kontextu PRL, tedy v období komunistického Polska. Velký bratr zde představuje cenzura samotná, činnost cenzorů, kontrola, nesvoboda slova a tisku a také Úřad kontroly. Zabývala jsem se zde jednotlivými oblastmi pro masové sdělení, které podléhaly cenzuře – jedná se zejména o literaturu, film a média. Dále jsem představila metody, které posloužily autorům pro vyhnutí se škrtům cenzora např. metoda porcelánového pejska či ezopský jazyk. Také

jsem se věnovala činnosti Tomasze Strzyżewského – bývalého cenzora, který uprchl za hranice s důležitými dokumenty, které odkrývají tajné postupy a instrukce pro zatajování pravdivých skutečností, návody pro jejich cenzurování prostřednictvím cenzorů, které například obsahují informace o Katyňském masakru, a také návody na systematickou dezinformaci obyvatel. Tato kapitola mi pomohla lépe pochopit polský komunistický režim, objasnila, jak cenzura fungovala, a dále potvrdila, že se objevovala na území Polska již daleko dřív. V předposlední kapitole jsem se věnovala zejména analýze knihy Malá apokalypsa od polského autora Tadeusze Konwického, na které jsem představila Velkého bratra v polském prostředí. Kniha mi posloužila jako primární literatura. K výzkumu jsem aplikovala analýzu a srovnání, k čemuž jsem využila také tři polské filmy: Rewers, Przesłuchanie a Ucieczka z kina „Wolność”, jež odkazují na počáteční stalinismus, strach, nesvobodu, ale také například prostředí ženských věznic či činnost cenzury. K pochopení filmu Przesłuchanie mi pomohly úvahy francouzského filozofa Michela Foucaulta z díla Dohlížet a trestat. V kapitole jsem se dále odkazovala na polské historiky například Andrzeje Paczkowského či Przemysława Czaplińského, který se zabýval tvorbou Konwického. V této kapitole se mi nepodařilo analyzovat všechna díla Konwického. Malá apokalypsa mi však postačila k nalezení subtilního Velkého bratra, díky kterému lidé prožívali nudný, omezený život, který mohl vést až k sebevraždě. V analytické části se jsem se dále zabývala problematikou sebeupálení, které je považované od 60. let 20. století za politický či kulturní protest. Zmínila jsem zde dále první zápalnou oběť v Polsku Ryszarda Siwce – jeho záměr a důsledky. V této kapitole jsem došla k závěru, že sebeupálení je altruistický čin, který ačkoliv se vymyká zásadám katolické víry, je to mnohdy jediné východisko, jak vyburcovat lid a osvobodit se ze zajetí Velkého bratra, kterého v tomto období představuje téměř vždy stát a jeho vykonávaná nesvoboda formou různých opatření. Poslední kapitolu jsem věnovala současnému kontextu. Zde jsem zacílila hledání Velkého bratra ve virtuálním světě. Kladla jsem si za cíl představit rizika, která jsou spojená s internetem. První část kapitoly jsem věnovala obecně reality show a dále reality show v Polsku, kde nechybí ani celosvětově známá show Big Brother. Na příkladech různých typů pořadů jsem došla k závěru, že se reality show v Polsku těší stále velké oblibě, ačkoliv sledovanost mírně klesá. Samostatnou podkapitolu jsem

věnovala Facebooku, jakožto nejrozšířenějšímu sdělovacímu prostředku, který však během let změnil svoje poslání a v současné době funguje zejména jako reklamní kanál. Nejvýznamnější otázku, kterou jsem si kladla v této části, bylo zjistit – kdo jsou zákazníci Facebooku. Došla jsem k závěru, že to již nejsou uživatelé, nýbrž podnikatelé a jejich firemní stránky, kteří si nakupují od Facebooku okruhy uživatelů s relevantními zájmy, na které mohou své reklamy cílit a tím se reklama stává daleko efektivnější a levnější než v případě plošné outdoorové reklamy. V kapitole jsem se dále zabývala bezpečnostními riziky, které představují úniky dat. Zjistila jsem, že kauzou masového pronásledování prostřednictím CIA z roku 2013 a kauzou spojenou s Cambridge Analytica, která ovlivnila výsledky voleb, to neskončilo. Na úniky dat a jejich zneužití doplácí běžní uživatelé internetu neustále, a je proto bezpodmínečně nutné znát základní principy chování na internetu. V poslední části se dále zabývám tématem kamer, které jsou v současné době spíše oběťmi hackerských útoků a tak nás paradoxně nechrání, ale spíše ohrožují. Jejich počet se však ve městech stále zvyšuje. Poslední částí kapitoly jsem navázala na současnou polskou organizaci Panoptykon, která bojuje proti bezpráví na internetu a snaží se reagovat na současné virtuální problémy. Název organizace je inspirovaný panoptikonem, jakožto projektem formujícím Velkého bratra, který sestavil Jeremy Bentham, a jemuž se věnuje také Michel Foucault. Díky své práci se mi podařilo potvrdit existenci Velkého bratra jak v mezidobí vládnoucí PRL, tak v současnosti. Největším rozdílem je svobodné chápání. V PRL byli lidé Velkým bratrem omezováni a museli se řídit jeho pravidly. V dnešní době je Velký bratr ve zcela jiné podobě a o to větší zřetel je třeba na tuto skutečnost brát. Velkého bratra v současné době nevnímáme jako nepřítele, ba naopak. Dobrovolně se mu poddáváme, sdílíme se světem svoje soukromí – tím o něj nevědomě přicházíme a ztrácíme reálný kontakt se světem, neboť ke všemu je možné vyjadřovat se online. Práce může posloužit jako přehled cenzury v období PRL a také autorů, kteří s cenzurou byli ve styku, například Tadeusz Konwický, který v mé práci zastal velký prostor. Dále ji využijí budoucí marketéři pro srovnání stávajících rizik internetu s budoucími či minulými. Práci však doporučuji všem, obzvláště pak kapitolu Velkého bratra v současném kontextu, neboť považuji za důležité seznámit alespoň částečně okolí s ohrožením ve virtuálním světě. Odpovědi na otázky jsem hledala obecně zejména z internetových zdrojů.

RESUMÉ

Tytuł mojej pracy licencjackiej brzmi po polsku Wielki brat w PRL-u oraz dzisiaj. W pracy tej zajmuję się tematem wszechobecnej kontroli w czasach PRL-u w odniesieniu do dzisiejszego stanu. Najważniejszym terminem, jakim się posługuję, jest Wielki brat, który reprezentuje w każdej części coś odrębnego. Termin zapożyczyłam z książki George’a Orwella pt. Rok 1984, z której jednocześnie korzystam. Wielkiego brata traktuję w pracy na przykład jako cenzurę, system oraz reżim PRL, co dotyczy rozdziałów analizujących figurę Wielkiego Brata w państwie socjalistycznym. Praca odnosi się również w dużej mierze do współczesności i dlatego Wielkiego Brata traktuję także jako część składową świata wirtualnego (Facebook, Google, online marketing i ogólnie Internet). Celem pracy jest przedstawienie genezy wieloznacznej metafory Wielkiego brata w kontekście kultury PRL i jednocześnie we współczesnym kontekście kulturowym, przede wszystkim w mediach społecznych. Wielki Brat jest pojęciem, którego można szukać w reżimach totalitarnych, jednak podobnie sięga do nowoczesnego życia społecznego. Chodzi o środowisko nieustannej kontroli zewnętrznej i wewnętrznej, ponieważ właśnie mechanizmom tej drugiej ludzie poddają się dobrowolnie, czego sobie często nie uświadamiają. Moja praca licencjacka składa się z czterech rozdziałów. We wstępnym rozdziale skupiłam się głównie na wyjaśnieniu tytułowego pojęcia. Następnie do tej części syntetycznej włączyłam światowe dzieła spod znaku antyutopijnej literatury, które wiążą się z omawianą problematyką. W części tej także zajmuję się polskimi poetami Nowej Fali. W następnym rozdziale została przybliżona historia cenzury i sposób jej funkcjonowania w PRL-u. Tutaj zajmuję się na konkretnych przykładach różnymi dziedzinami, takimi jak film, literatura i media. Przedstawiam również sylwetkę Tomasza Strzyżewskiego, który uciekł za granicę z plikiem tajemnic, których pilnie strzegła cenzura, np. kto jest naprawdę odpowiedzialny za ludobójstwo w Katyniu z roku 1941.

W przedostatnim rozdziale zajmuję się analizą książki Tadeusza Konwickiego Mała apokalipsa oraz filmów: Rewers , Przesłuchanie i Ucieczka z kina “Wolność”. Część praktyczna mojej pracy nie ma charakteru standardowego, ponieważ oparta jest na kilku metodach (komparatystycznej i syntetyczno-analitycznej), w której przedstawiam subtelną przemoc Wielkiego Brata, groteskę i także przyczynę samospalenia głównego bohatera książki Konwickiego w odniesieniu do historii Ryszarda Siwca. W ostatnim rozdziale analizuję figurę Wielkiego Brata we współczesnym kontekście, mianowicie w elementach świata wirtualnego typu Facebook i Google. Omówione został tu także problem reality show, który ściśle powiązany jest z powieścią Orwella. W tym miejscu zajmuję się także marketingiem internetowym, docieraniem reklam do użytkowników i wyłudzaniem oraz wykorzystywaniem danych osobowych. Doszłam do wniosku, że Wielki brat jest od czasów PRL stale obecny, chociaż w innej formie. Największą różnicą jest dobrowolność – pozwalamy na bycie obserwowanym przez Wielkiego Brata, nawet osobiście upubliczniamy dane osobowe w różnych serwisach społecznościowych. Właśnie z tego powodu, chociaż jesteśmy oficjalnie wolni, znajdujemy się w niewoli Wielkiego Brata, ponieważ grozi nam coraz większe nadużywanie naszych danych i kontrola na szeroką skalę. Myślę, że praca ta będzie pomocna dla osób zajmujących się cenzurą w PRL-u i kontrolą w Polsce. W pracy omówiono także dużo współczesnych problemów dotyczących ochrony prywatności, odnoszących się do rzeczywistości wirtualnej i marketingu internetowego. Sądzę, że materiał ten może posłużyć studentom kierunków związanych z marketingiem i mediami.

BIBLIOGRAGIE

Primární literatura: KONWICKI, Tadeusz. Malá apokalypsa. Přeložil Luboš DOBROVSKÝ. Praha: Mladá fronta, 1992. ORWELL, Geroge. 1984 [online]. [cit. 2018-02-22]. Dostupné z Knihovna Libri nostri: http://librinostri.catholica.cz/download/Orwe1984-text.pdf.

Sekundární literatura: BRADBURY, Ray. 451 stupňů Fahrenheita. Přeložil Jarmila EMMEROVÁ a Josef ŠKVORECKÝ. V Praze: Plus, 2015. CZAPLIŃSKI, Przemysław. Tadeusz Konwicki. Poznań: Dom Wydawniczy Rebis, 1994, s. 149-157. DABERT, Dobrochna. Stanisław Barańczak w drugim obiegu wydawniczym. Poznań: Adam Mickiewicz University Press, 2016, 227-230. FOUCAULT, Michel. Dohlížet a trestat: kniha o zrodu vězení. Přeložil Čestmír PELIKÁN. Praha: Dauphin, 2000. Studie (Dauphin), s. 275-306. HERLING-GRUDZIŃSKI, Gustaw. Inny świat: zapiski sowieckie. Kraków: Wydawnictwo Literackie, 2007. HRABAL, Jiří, ed. Cenzura v literatuře a umění střední Evropy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014, s. 131-140. HUXLEY, Aldous. Konec civilizace: (Brave new world). Vyd. 4., V nakl. Maťa 3. Přeložil Josef KOSTOHRYZ, přeložil Stanislav BEROUNSKÝ. Praha: Maťa, 2011. KORDA, Jakub. Úvod do studia televize. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s. 53. MURAKAMI, Haruki. 1Q84 . Přeložil Tomáš JURKOVIČ. Praha: Odeon, 2012. Světová knihovna (Odeon), svazek 133. PACZKOWSKI, Andrzej. Od sfałszowanego zwycięstwa do prawdziwej klęski: szkice do portretu PRL. Kraków: Wydawn. Literackie, 1999, s. 5-8. TOKARZ, Bożena. Poetyka Nowej Fali. 1990. Katowice: Uniwersytet Śląski, 1990, s. 42-44. TORAŃSKI, Błażej. Knebel: cenzura w PRL-u. Warszawa: Zona Zero, 2016, s. 18-233.

ZAMJATIN, Jevgenij Ivanovič. My . Přeložil Vlasta TAFELOVÁ, přeložil Jaroslav TAFEL. Voznice: Leda, 2015.

FILMY A VIDEA 1984. [film]. Režie Michael Radford. Velká Británie, 1984. Člověk z mramoru [film]. Andrzej WAJDA. Polsko, 1977. Člověk ze železa [film]. Andrzej WAJDA. Polsko, 1981. Druhá strana mince [film]. Režie Boris Lankosz. Polsko, 2009. Equilibrum. [film]. Režie Kurt WIMMER. USA, 2002. Fokus Václava Moravce, epizoda 31, Velký bratr. TV, ČT 24. 30. března 2018. 20:00. Hořící keř [film]. Režie Agnieszka Holland. Česko/Polsko, 2013. Katyň [film]. Andrzej WAJDA. Polsko, 2007. Maskot. [film]. Stanisław BAREJA.Polsko, 1981. Rejs. [film]. Marek PIWOWSKI. Polsko, 1970. Snowden [film]. Oliver, STONE. Francie / Německo / USA, 2016. Sociální síť [film]. David, FINCHER. USA, 2010. Usłyszcie mój krzyk [film]. Režie Maciej Drygas. Polsko, 1991. Útěk z kina Svoboda [film]. Režie Wojciech Marczewski. Polsko, 1990. Výslech [film]. Režie Ryszard Bugajski. Polsko, 1982. Walesa: člověk s nadějí [film]. Andrzej WAJDA. Polsko, 2013.

ELEKTRONICKÉ ZDROJE „Warsaw Shore - Winter Camp” ogląda 119 tys. widzów w MTV Polska. In: Wirtualnemedia.pl [online]. 2017-03-17 [cit. 2018-03-31]. Dostupné z: http://www.wirtualnemedia.pl/artykul/warsaw-shore-winter-camp-oglada-119-tys-widz ow-w-mtv-polska.

23,5 mln Polaków korzysta z internetu, Facebook popularniejszy niż Wirtualna Polska. In: Wirtualnamedia.pl [online]. 2017-03-09 [cit. 2018-03-29]. Dostupné z: http://www.wirtualnemedia.pl/artykul/ilu-polakow-korzysta-z-internetu-facebook-popul arniejszy-niz-wirtualna-polska.

Akcie Facebooku kvůli skandálu se zneužíváním dat klesly o 13 procent. Pro společnost to byl nejhorší týden za šest let. In: Byznys.ihned.cz [online]. 2016-09-29 [cit. 2018-03-25]. Dostupné z: https://byznys.ihned.cz/c1-66090580-akcie-facebooku-kvuli-skandalu-se-zneuzivanim-d at-klesly-o-13-procent-pro-spolecnost-to-byl-nejhorsi-tyden-za-sest-let.

Cambridge Analytica whistleblower: 'We spent $1m harvesting millions of Facebook profiles. In: Youtube [online]. 2018-03-17 [cit. 2018-04-25]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?time_continue=2&v=FXdYSQ6nu-M.

Cenzor. In:Sjp.pwn.pl [online]. [cit. 2018-02-22]. Dostupné z: https://sjp.pwn.pl/szukaj/cenzor.html.

Cenzura – narzędzie w rękach władz PRL. In: Polskieradio.pl [online]. 2017-05-07 [cit. 2018-03-16]. Dostupné z: https://www.polskieradio.pl/39/1240/Artykul/877147,Cenzura-%E2%80%93-narzedzie- w-rekach-wladz-PRL.

Cenzura. In:Sjp.pwn.pl [online]. [cit. 2018-02-22]. Dostupné z: https://sjp.pwn.pl/szukaj/cenzor.html.

Czarny Ariel - Miłosz w piekle XX wieku. In: Culture.p l [online]. 2011-04-07 [cit. 2018-03-09. Dostupné z: https://culture.pl/pl/artykul/czarny-ariel-milosz-w-piekle-xx-wieku.

DOHNAL, Radomír. Drsná vězení světa: kubánskému Presidiu Modelu vládlo hrůzné ticho. In: Xman.idnes.cz [online]. 2016-08-16 [cit. 2018-04-01]. Dostupné z: https://xman.idnes.cz/kubanske-vezeni-presidio-modelo-batista-castro-fry-/xman-styl.as px?c=A160812_162549_xman-styl_fro.

Facebook jak „Wielki Brat” podsłuchuje swoich użytkowników? Poważne oskarżenia i test, który daje do myślenia. In: Wolnosc24.pl [video]. [online]. 2017-10-30 [cit.

2018-03-31]. Dostupné z: http://wolnosc24.pl/2017/10/30/facebook-jak-wielki-brat-podsluchuje-swoich-uzytkown ikow-powazne-oskarzenia-i-test-ktory-daje-do-myslenia-video/.

Fejsbuk. In: Sjp.p l [online]. [cit. 2018-03-29]. Dostupné z: https://sjp.pl/fejsbuk. Główny Urząd Kontroli Prasy, Publikacji i Widowisk, czyli cenzura In: Teatrnn.pl [online]. [cit. 2018-03-17]. Dostupné z: http://teatrnn.pl/leksykon/artykuly/glowny-urzad-kontroli-prasy-publikacji-i-widowisk- czyli-cenzura/#jak-dzialala-cenzura-i-niepolityczne-przypadki-ingerencji-cenzorskich.

In: Facebook.com [online]. [cit. 2018-03-29]. Dostupné z:https://www.facebook.com.

In: Google.cz [online]. [cit. 2018-03-31]. Dostupné z: https://www.google.cz.

In: Panoptykon.org [online]. [cit. 2018-04-01]. Dostupné z: https://panoptykon.org. In: Tak.turun.pl [online]. [cit. 2018-04-01]. Dostupné z: https://www.tak.torun.pl/panoptikon.

JAROSIŃSKI, Mariusz. PKWN. In: Dzieje.pl [online]. 2010-06-25 [cit. 2018-03-016] Dostupné z: http://dzieje.pl/aktualnosci/pkwn.

JEZIOREK, Natalia. Ryj hejtera. Kim są autorzy nienawistnych komentarzy w sieci? In: Weekend.gazeta.pl [online]. 2016-05-24 [cit. 2018-03-25]. Dostupné z: http://weekend.gazeta.pl/weekend/1,152121,19294463,ryj-hejtera-kim-sa-autorzy-niena wistnych-komentarzy-w-sieci.html.

KOCMAN, Ondřej. Jak povolit / zakázat ukládání cookies ve vašem prohlížeči? In: Kocman.info.cz [online]. 2013-09-19 [cit. 2018-03-31]. Dostupné z: https://www.kocman.info/blog/jak-povolit-zakazat-ukladani-cookies-ve-vasem-prohlize ci-1082/.

KONDEK-DYONIZIAK, Anna. Prof. Friszke: Cenzura w PRL była wszechogarniająca. In: Nowahistoria.interia.pl [online]. 2015-05-06 [cit. 2018-03-14]. Dostupné z: http://nowahistoria.interia.pl/prl/news-prof-friszke-cenzura-w-prl-byla-wszechogarniaja ca,nId,1711563.

KOWALCZYK, Janusz R. Tadeusz Konwicki. In: Culture.pl [online]. 2006-01-16 [cit. 2018-04-22]. Dostupné z: http://culture.pl/pl/tworca/tadeusz-konwicki.

KOZAK, Jakub. Rośnie rynek kamer przemysłowych w Polsce. W nowe rozwiązania inwestuje przede wszystkim sektor publiczny, zwłaszcza kolejnictwo. In: Biznes.newseria.pl [online]. 2017-11-15 [cit. 2018-03-31]. Dostupné z: https://biznes.newseria.pl/news/rosnie-rynek-kamer,p1611590245.

KUBÁNEK, Michal. Revoluce v divadle: Panoptikon Barikáda. In: Vice.com [online]. 2014-05-01 [cit. 2018-04-01]. Dostupné z: https://www.vice.com/cs/article/d7zj9m/revoluce-v-divadle-panoptikon-barikada.

KUJAWIŃSKI, Michał. Historia reality show w Polsce [online]. 2016-06-12 [cit. 2018-02-22]. Dostupné z: https://naekranie.pl/artykuly/historia-reality-show-w-polsce.

KUPKA, Marcel 1Q84? Míjení se, samota, vraždy a sex na konci světa. In: Magazin.aktualne.cz [online]. 2012-25-12 [cit. 2018-02-22]. Dostupné z: https://magazin.aktualne.cz/kultura/umeni/1q84-mijeni-se-samota-vrazdy-a-sex-na-konc i-sveta/r~i:article:766788/.

KURDUBSKI, Michał. „Rolnik szuka żony 4” hitem TVP1. Reality-show śledziło 3,84 mln widzów. [online]. 2017-11-28 [cit. 2018-03-31]. Dostupné z: http://www.wirtualnemedia.pl/artykul/rolnik-szuka-zony-4-wyniki-ogladalnosci.

Kurt Wimmer. In: Cineman.cz [online]. [cit. 2018-03-09]. Dostupné z: https://www.cineman.ch/en/person/kurt-wimmer/26287/biography/.

KUTA, Cecylia. Pisma drugiego obiegu w PRL. In: Nowahistoria.interia.pl [online]. 2014-08-16 [cit. 2018-03-14]. Dostupné z: http://nowahistoria.interia.pl/prl/news-pisma-drugiego-obiegu-w-prl,nId,1484219.

KŮŽEL, Filip a SCHWARZMANN, Marek. Vyfoť tvář. Aplikace FindFace ti řekne, komu patří. In: Mobilmania.cz [online]. 2016-05-24 [cit. 2018-03-25]. Dostupné z: https://www.mobilmania.cz/clanky/vyfot-tvar-aplikace-findface-ti-rekne-komu-patri/sc- 3-a-1334522/default.aspx.

ŁACIAK, Beata. Wizerunek kobiety w audycjach reality show Analiza I edycji audycji Rolnik szuka żony i Kto poślubi mojego syna? In: Krrit.gov.pl [online]. [cit. 2018-03-31]. Dostupné z: https://www.krrit.gov.pl/Data/Files/_public/Portals/0/komunikaty/wizerunek-kobiet/wiz erunek-kobiety-w-audycjach-reality-show.pdf, s. 11-25.

LĘCICKI, Grzegorz. Cenzura w Polsce Ludowej: propaganda, manipulacja, destrukcja. In: Knm.uksw.edu.pl [online]. 2016-06-12 [cit. 2018-03-09]. Dostupné z: http://knm.uksw.edu.pl/cenzura-w-polsce-ludowej-propaganda-manipulacja-destrukcja/.

Leksykon PRL. [video]. [online]. [cit. 2018-04-09]. Dostupné z: https://vod.tvp.pl/video/leksykon-prl,polkowniki-czyli-filmy-nieujarzmione,268658.

LEWICKI, Grzegorz. "Wielki Brat patrzy". Jak Facebook pozbawia nas prywatności? In: Wprost.pl [online]. 2015-04-23 [cit. 2018-03-25]. Dostupné z: https://www.wprost.pl/503839/Wielki-Brat-patrzy-Jak-Facebook-pozbawia-nas-prywatn osci.

Listy pod specjalnym nadzorem władz PRL. In: Newsweek.pl [online]. 2017-12-30 [cit. 2018-02-22]. Dostupné z: http://www.newsweek.pl/wiedza/historia/cenzura-jak-wladze-prl-cenzurowaly-listy-,art ykuly,277375,1.html.

LUSHER, Adam. Big Brother creator John de Mol admits blackmail attempts prompted decision to sell up. In: Independent.co.uk [online]. 2015-05-22 [cit. 2018-04-01]. Dostupné z: https://www.independent.co.uk/news/media/tv-radio/big-brother-creator-john-de-mol-a dmits-blackmail-attempts-prompted-decision-to-sell-up-10271339.html.

ŁYSAKOWSKA, Agata. Półkowniki i cenzorzy. In: Sjp.pwn.pl [online]. 2014-12-13 [cit. 2018-03-09]. Dostupné z: https://sjp.pwn.pl/ciekawostki/haslo/POLKOWNIK-PULKOWNIK%3B5041764.html. MĘDRALA, Ewelina. Reality show, direct shock i co dalej? [online]. 2005-07-28 [cit. 2018-02-22]. Dostupné z: http://www.racjonalista.pl/kk.php/s,4273.

MICHL, Petr. Jak funguje Cambridge Analytica: příběh zneužívání dat uživatelů a jejich strachu. In: M-journal.cz [online]. 2018-03-20 [cit. 2018-03-29]. Dostupné z: http://www.m-journal.cz/cs/internet/jak-funguje-cambridge-analytica--pribeh-zneuzivan i-dat-uzivatelu-a-jejich-strachu__s281x13594.html.

Miłosz ocenzurowany | Rok Czesława Miłosza. In: Ninateka.pl [online]. [cit. 2018-03-2017]. Dostupné z: http://ninateka.pl/audio/milosz-ocenzurowany-rok-czeslawa-milosza.

MITCHEL, Elvis (rec.): Wimmer, Kurt: Equilibrum.FILM REVIEW; Preventing World War IV By Outlawing All Emotion. [online]. 2002-06-12 [cit. 2018-09-03] Dostupné z: http://www.nytimes.com/movie/review?res=9C01E1DA123BF935A35751C1A9649C8 B63.

Mord w Katyniu. In: Muzhp.pl [online]. [cit. 2018-02-22]. Dostupné z: http://muzhp.pl/pl/e/1234/mord-w-katyniu-wywiad.

Mowa-trawa. In: Sjp.pwn.p l [online]. [cit. 2018-02-22]. Dostupné z: https://sjp.pwn.pl/sjp/mowa-trawa;2484851.html.

Mrazivě přesný román 1984 zůstává aktuální i dnes. In: Lidovky.cz [online]. 2009-06-08 [cit. 2018-02-22]. Dostupné z: https://www.lidovky.cz/mrazive-presny-roman-1984-zustava-aktualni-i-dnes-ftj.

NEWECKI, Artur. Czwórka zwiększyła oglądalność nadając program Big Brother 4.1. In: Wirtualnamedia.pl [online]. 2007-11-21 [cit. 2018-03-31]. Dostupné z: http://www.wirtualnemedia.pl/artykul/czworka-zwiekszyla-ogladalnosc-nadajac-progra m-big-brother-4-1.

NEZBEDA, Ondřej. BOHUMIL HRABAL: V OSIDLECH CENZURY In: Respekt.cz [online]. 2014-23-03 [cit. 2018-03-14]. Dostupné z: https://www.respekt.cz/tydenik/2014/13/normalizacni-partie-bohumila-hrabala.

NOCH, Jakub. Kim jest catfish? Nev Schulman o demaskowaniu internetowych oszustów. In: Natemat.pl [online]. 2013-01-26 [cit. 2018-03-25]. Dostupné z: http://natemat.pl/52099,kim-jest-catfish-nev-schulman-o-demaskowaniu-internetowych- oszustow-wywiad.

NOWÓJ, Ewa. Sylwetka filmowa Tadeusza Konwickiego. In: Culture.pl [online]. 2011-06-20 [cit. 2018-04-22]. Dostupné z: http://culture.pl/pl/artykul/sylwetka-filmowa-tadeusza-konwickiego.

POKORNÝ, Lukáš. Úvod do remarketingu. In: Robertnemec.cz [online]. 2013-02-12 [cit. 2018-03-31]. Dostupné z: https://robertnemec.com/remarketing-zaklady/.

Przesłuchanie. In: Filmpolski.pl [online]. [cit. 2018-04-12]. Dostupné z: http://www.filmpolski.pl/fp/index.php?film=123101.

Reality show pokazuje prawdziwy obraz młodych Polaków? In: Polskieradio.pl [online]. 2013-11-20 [cit. 2018-03-31]. Dostupné z: https://www.polskieradio.pl/10/485/Artykul/982958,Reality-show-pokazuje-prawdziwy -obraz-mlodych-Polakow.

Rejs oficiální text distributora In: Csfd.cz [online]. [cit. 2018-03-09]. Dostupné z: https://www.csfd.cz/film/140918-rejs/prehled/.

ROSTECKÝ, Jiří. Jakub Černý: Personalizace není jen o zvyšování obratu, ale také o snižování nákladů In: Mladypodnikatel.cz [online]. 2014-12-08 [cit. 2018-03-31]. Dostupné z: https://mladypodnikatel.cz/jakub-cerny-personalizace-neni-jen-o-zvysovani-obratu-t151 55.

ROUSE, Margaret. Facebook. In: Techtarget.com [online]. 2014-08-01 [cit. 2018-03-29]. Dostupné z: http://whatis.techtarget.com/definition/Facebook.

Ryszard Siwiec. [online]. [cit. 2018-04-22]. Dostupné z: http://janpalach.cz/pl/default/zive-pochodne/siwiec.

Samospalenie jak forma protestu politycznego. In: Janpalach.cz [online]. [cit. 2018-04-22]. Dostupné z: http://janpalach.cz/pl/default/zive-pochodne.

SHAW, Charles.Inside the Illinois Prison Known as “Hotel Hell”. [online]. 2010-03-18 [cit. 2018-04-01]. Dostupné z: https://www.huffingtonpost.com/charles-shaw/inside-the-illinois-priso_b_416202.html.

SZCZĘSNY, Jakub. Ile wie o Tobie Facebook? In: Komputerswiat.pl [online]. 2017-05-30 [cit. 2018-03-29]. Dostupné z: http://www.komputerswiat.pl/artykuly/redakcyjne/2017/05/ile-wie-o-tobie-facebook.asp x.

The First Reality Show: An American Family [online]. [cit. 2018-02-22]. Dostupné z: https://www.trend-chaser.com/entertainment/the-first-reality-show-an-american-family.

Ucieczka z kina Wolność. In: Culture.pl [online]. 2008-04-02 [cit. 2018-04-22]. Dostupné z: http://culture.pl/pl/dzielo/ucieczka-z-kina-wolnosc.

Volby se pomocí dat z Facebooku ovlivňují, Cambridge Analytica je jen špička ledovce, tvrdí Řežáb. In: Aktualne.cz [online]. 2018-03-24 [cit. 2018-04-25]. Dostupné z: https://video.aktualne.cz/dvtv/volby-se-pomoci-dat-z-facebooku-ovlivnuji-cambridge-a nalytic/r~1243a9c42eab11e88560ac1f6b220ee8/.

Wierzysz w ten program? Poznaj gorzką prawdę. In: Fakt.pl [online]. 2017-01-10 [cit. 2018-03-25]. Dostupné z: http://www.fakt.pl/hobby/seriale/catfish-cala-prawda-o-programie-mtv/jgc58fr.

Witold Gombrowicz. In: Culture.pl [online]. [cit. 2018-03-2017]. Dostupné z: http://culture.pl/pl/tworca/witold-gombrowicz.

ZBLEWSKI, Zdzisław. Jak działała cenzura za PRL-u? In: Twojahistoria.pl [online]. 2012-25-12 [cit. 2018-03-09]. Dostupné z: https://twojahistoria.pl/2018/01/20/jak-dzialala-cenzura-za-prl-u/.

ZYGMUND, Michał. Seksualne grzeszki słynnego pisarza. In: Kultura.onet.pl [online]. 2016-01-14 [cit. 2018-03-2017. Dostupné z: https://kultura.onet.pl/wiadomosci/jerzy-andrzejewski-seksualne-grzeszki-slynnego-pisa rza/8fhb00f.