Město Lipník Nad Bečvou Strategický Plán Rozvoje Města

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města

MMĚSTO LLIPNÍK NAD BBEČVOU

SSTRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA

ANALYTICKÁ ČÁST

Zpracovatelé:

MěÚ Lipník nad Bečvou, Odbor regionálního rozvoje

Lipník nad Bečvou 07/2017

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města

OBSAH

1. Úvod ...... 4 1.1 Účel vzniku studie rozvoje města Lipník nad Bečvou ...... 4 2. Základní charakteristika města Lipník nad Bečvou ...... 5 2.1 Historie ...... 5 2.2 Geografické vymezení města Lipník nad Bečvou ...... 6 2.3 Správní členění města ...... 9 3. Demografické vymezení města Lipník n. B...... 11 3.1 Obyvatelstvo ...... 11 3.2 Vzdělání ...... 13 4. Občanská vybavenost, zařízení sociální a kulturní infrastruktury města Lipník nad Bečvou ...... 13 4.1 Školství ...... 13 4.2 Zdravotnictví, sociální služby a péče ...... 15 4.3 Kultura a kulturní zařízení ...... 17 4.4 Sport a sportovní zařízení ...... 18 4.5 Domácnosti a bydlení ...... 19 4.5.1 Domovní a bytový fond ...... 19 5. Technická a dopravní infrastruktura města Lipník n. B...... 21 5.1 Technická infrastruktura ...... 21 5.1.1 Zásobování města elektrickou energií a plynem ...... 21 5.1.2 Zásobování města vodou a stav kanalizace ve městě ...... 21 5.1.4 Zásobování města teplem ...... 22 5.2 Dopravní infrastruktura ...... 23 5.2.1 Silniční doprava ...... 23 5.2.2 Železniční doprava ...... 25 5.2.3 Autobusová přeprava osob ...... 26 5.2.4 Cyklistická doprava ...... 26 5.2.5 Vodní doprava ...... 26 6. Hospodářská charakteristika města Lipník n. B...... 26

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města 6.1 Trh práce ...... 26 6.2 Struktura hospodářské sféry města ...... 27  6.3 FINANČNÍ HOSPODAŘENÍ MĚSTA LIPNÍK NAD BEČVOU ...... 30 7. Cestovní ruch ...... 37 8. Životní prostředí ...... 41 8.1 Kvalita ovzduší ...... 41 8.2 Kvalita vody ...... 41 8.3 Zeleň a ochrana přírody ...... 43 8.4 Odpadové hospodářství ...... 43 9. Swot analýza ...... 45 9.1 „Technická a dopravní infrastruktura, životní prostředí“ ...... 45 9.2 „Ekonomika a podnikání“ ...... 46 9.3 „Kvalita života, občanská vybavenost, sociální služby“ ...... 46 9.4 „Rozvoj cestovního ruchu“ ...... 47

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města

1. ÚVOD

1.1 ÚČEL VZNIKU STUDIE ROZVOJE MĚSTA LIPNÍK NAD BEČVOU

Studie rozvoje města Lipníku nad Bečvou je koncepční rozvojový dokument, jenž se v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje snaží efektivně řídit procesy plánování sociálně-ekonomického rozvoje města. Je dokumentem, který zejména přispěje k definování vlastní specifické vize města, nalezení a správnému formulování hlavních cílů rozvoje a předpokladů jejich naplnění, vytipování vhodných rozvojových projektů a navržení společných aktivit tak, aby město mohlo uskutečňovat svá strategická rozhodnutí a záměry, bylo schopno se úspěšně přizpůsobovat ekonomickým změnám pomocí zlepšování vlastního konkurenčního postavení v kritických produkčních faktorech a mohlo efektivněji čerpat finanční prostředky z různých dotačních titulů (ČR i EU). Je třeba si uvědomit, že neřeší veškeré aspekty ekonomického či sociálního rozvoje řešeného území, ale selektivně stanovuje pouze některé prioritní směry rozvoje a prioritní problémy, na které se v daném časovém horizontu jednoznačně zaměřuje a podrobně je řeší. Strategický plán je způsob, jak vybrat podstatné záležitosti v území, shodnout se na nich a případně i nalézt východiska pro jejich řešení. Umožní reagovat a přizpůsobovat se rychle měnícím se podmínkám ve společnosti (krátkodobé aktivity) a současně dlouhodobě usilovat o realizaci stabilizovaných a šířeji vymezených záměrů (dlouhodobé cíle). Při nalezení a identifikaci klíčových problémů a komparativních výhod území vycházel především z místních podmínek. Zaměřuje se na stimulaci místních aktivit, na maximalizaci a efektivní využití vnitřního potenciálu. Jedná se o dokument strategického významu, který se stane východiskem pro koordinaci a řízení rozvojových záměrů města Lipníku nad Bečvou. Do zpracování studie rozvoje byli zapojeni představitelé všech důležitých subjektů, kteří mají pravomoc či schopnost ovlivňovat nebo přímo utvářet budoucí vývoj regionu a usilují o dosažení pozitivních změn v něm, tzn. významní lokální aktéři z veřejného, soukromého i neziskového sektoru. Dosažení konsensu, tj. konkrétní shody na tom, jaké cíle pro další rozvoj svého města budou společně považovat za rozhodující, a sladění jejich různých zájmů a potřeb je všeobecně považováno za nejdůležitější a nejnáročnější fázi zpracovávání strategií. Neméně důležité bude ovšem rozvíjet partnerství mezi všemi subjekty i během samotné realizační fáze (budou se více či méně podílet na implementaci této koncepce rozvoje), koordinovat jejich rozvojové záměry a naplňovat tak základní principy občanské společnosti. Studie rozvoje města Lipníku nad Bečvou je střednědobý dokument, u kterého se předpokládá pětiletý časový horizont jeho trvání. Vychází z potřeb města jako územního celku a akceptuje hlavní směry rozvoje, priority a cíle vyšších územních celků. Navazuje jak na dokumenty vyšších územních celků, je v souladu zejména s Programem rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje (PRÚOOK) a se schválenou územně plánovací dokumentací Olomouckého kraje, tak i na rozvojové priority EU.

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města

2. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MĚSTA LIPNÍK NAD BEČVOU

Lipník nad Bečvou je starobylé město ležící uprostřed Moravské brány, město s mnoha památkami a krásným okolím – na jedné straně se nad městem vypínají Oderské vrchy, na straně opačné Hostýnské vrchy s majestátným hradem Helfštýnem. Městem protéká řeka Bečva, do které se na území města vlévají potoky Hlásenec a Loučský potok. Lipník nad Bečvou má katastrální rozlohu 3 059,7 ha a žije v něm 8 179 obyvatel (k 31. 12. 2015). Od roku 1989 je Lipník nad Bečvou městskou památkovou rezervací, jedinou v okrese Přerov a po Olomouci druhou v Olomouckém kraji. V září 2006 se stal Lipník nad Bečvou jako jediné město v ČR společně s blízkým hradem Helfštýnem členem Kruhu evropských kovářských měst. Na vstup do tohoto elitního spolku upomíná kovaná plastika Janua Reserata (Otevřená brána) umístěná ve výklenku hradebního zdiva v Komenského sadech. Město může být hrdé na zachovalé historické jádro obehnané hradbami s dosud zachovalými baštami. Náměstí je ve tvaru písmene L, nachází se zde renesanční radnice, mariánský sloup, měšťanské domy s podloubími a dvě kašny se sochami J. Nepomuckého a sv. Floriána. V těsné blízkosti náměstí stojí farní kostel sv. Jakuba s unikátní zvonicí, který tvoří dominantu města. Kostel pochází ze 13. – 14. století, zvonice typického čtvercového půdorysu ze začátku 17. století má také sluneční hodiny. Na zvonici jsou zavěšeny zvony Michal (z r. 1604), zvon Jakub (z r. 1464) a zvon Barborka (z r.1695) Samostatný komplex tvoří piaristická kolej se zahradou, kostel sv. Františka Serafinského a zámek s parkem. Původně renesanční zámek byl vystavěn Bruntálskými z Vrbna na přelomu 16. a 17. století, v 19. století byl přestavěn ve stylu pozdního klasicismu. Součástí zámeckého areálu je park obsahující vzácné dřeviny a unikátní střešní zahrada. V současné době slouží zámek především Městskému úřadu Lipník nad Bečvou, obce s rozšířenou působností, jsou zde umístěny odbory, které vykonávají státní správu. Ve městě v minulosti žila početná židovská komunita, dokladem toho je synagoga a dva unikátní židovské hřbitovy. Synagoga pochází z počátku 16. století, je nejstarší na Moravě a po pražské Staronové synagoze druhá nejstarší v ČR. Dnes slouží jako modlitebna Sboru církve československé. Na starším židovském hřbitově se nachází tumba významného rabína a myslitele B.T. Fränkela. Hřbitov, který poničili nacisté, byl rekonstruován za pomoci organizace Agudath Israel of America a otevřen v roce 1992. Nový židovský hřbitov byl poničen na konci 80. let, rekonstruován byl postupně v letech devadesátých.

2.1 HISTORIE

Moravská brána sloužila už v pradávné minulosti jako obchodní stezka vedoucí ze západu na východ. V okolí Lipníka nad Bečvou jsou doloženy archeologické nálezy ze starší i mladší doby kamenné – jedna z nejlépe prozkoumaných lokalit se nachází u nedalekého Hlinska (hradiště, které bylo výrobním

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města a obchodním centrem). V okolí města byly zaznamenány i nálezy z keltského období. Tímto územím vedla i Jantarová stezka. První písemná zmínka o Lipníku pochází z roku 1238. Město bylo založeno patrně jako královské za Přemysla Otakara II, o tom svědčí i lev ve znaku města. Dějinné spojitosti odedávna svazovaly město s hradem Helfštýnem. Prvním pánem hradu byl Fridrich z Linavy. Další osudy hradu jsou doloženy až od 14.století, kdy společně s Lipníkem je majetkem pánů z Kravař, a to až do roku 1447. Po tomto období vládl panství Vok ze Sovince. V letech 1467 se stává majetkem Albrechta Kostky z Postupic a od r. 1474 pána Viléma z Pernštejna. V tomto období město a celé panství zaznamenalo největšího rozmachu, který zpočátku pokračoval i za jeho syna Jana z Pernštejna. Tento pán však pro vysoké dluhy panství r.1553 prodává Půtovi z Ludanic. Sňatkem Kateřiny z Ludanic s Petrem Vokem z Rožmberka přechází panství od r.1580 do majetku Rožmberků. V roce 1593 kupuje panství německý rod Bruntálských z Vrbna, kteří si postavili ve městě v letech 1597-1609 pohodlný zámek. Roku 1613 bylo město postiženo velkým požárem, který zničil řadu domů, farní kostel i novou zvonici. Požár byl předzvěstí pohrom, které pak město stíhaly i v průběhu třicetileté války, včetně morové epidemie. Po bitvě na Bílé hoře je panství r.1622 darováno kardinálu Františku z Ditrichštejna, který byl v postavení olomouckého biskupa. V majetku tohoto rodu byl Lipník až do r. 1858. V 17.století město zaznamenalo značný úpadek. Válka znamenala nemoci, emigraci, město pustlo. V období od r.1660 se staví ve městě jediná významnější stavba a tou je piaristická kolej, která byla založena již v roce 1634. Stavba je financována vrchností. Z dalších staveb stojí za zmínku hřbitovní kostel a špitál s kaplí, které byly stavbami města. Ani 18.století neznamenalo pro město přílišné zlepšení. Z důvodů sedmileté války byly opraveny dvojité hradby. Oživení přineslo až období rokoka. V této době byl zcela přestavěn interiér farního kostela, piaristé opravili svůj klášterní kostel. V 19.století město vidělo svůj hlavní cíl především v rozvoji průmyslu. Charakter zástavby, ze zemědělských a malorolnických usedlostí před válkou, se v poválečném období výrazně změnil. Výstavba rodinných domků podstatně rozšířila zastavěné území. Zařízení výrobních podniků byla situována převážně severně od hlavní komunikace.

2.2 GEOGRAFICKÉ VYMEZENÍ MĚSTA LIPNÍK NAD BEČVOU

Město Lipník nad Bečvou leží ve střední části Moravy v úvalu Moravské brány. Městem protéká řeka Bečva, do které se na území města vlévají potoky Hlásenec a Loučský potok. Z východu zasahují do spádového území města výběžky Hostýnských vrchů, z jihu a ze západu údolí řeky Bečvy a ze severu výběžky Oderských vrchů. Město Lipník nad Bečvou leží na hlavních dopravních trasách (mezinárodní silnice E 462 Český Těšín - Brno, E 442 Makov – Hranice – Most, rychlostní komunikace R 35 Lipník n. B. – Olomouc – Mohelnice, železnice Bohumín-Přerov). Územím města také prochází trasa dálnice D47, trasa vysokorychlostní železnice Olomouc-Ostrava a trasa plavebního kanálu Odra – Dunaj – Labe. Polohu města lze rovněž vymezit vzdáleností k významným městům: Praha – 300 km, Ostrava – 60 km, Přerov – 12 km, Olomouc – 28 km. Město má katastrální rozlohu 3 059,7 ha a rozkládá se v nadmořské výšce 228 - 294 m n.m. Lipník n. B. se řadí do mírně teplé oblasti, která je charakterizována dlouhým, mírně suchým a teplým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem i podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky.

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města Lokalizace Pro statistické účely Evropské unie se území České republiky rozdělilo administrativně na oblasti NUTS I (území státu), NUTS II (regiony soudržnosti), NUTS III (území kraje) a jednotky LAU I (území dřívějších okresů) a LAU II (území obcí). Dle územních statistických jednotek se Lipník nad Bečvou řadí do regionu soudržnosti Střední Morava, kraje Olomouckého a okresu Přerov.

Město Lipník nad Bečvou je centrem a zároveň největší obcí Mikroregionu Lipensko. Mikroregion byl založen v roce 2001 seskupením 11-ti spádových obcí: Bohuslávky, Dolní Újezd, Hlinsko, Jezernice, Kladníky, Lhota, Lipník nad Bečvou, Oldřichov, Osek nad Bečvou, Týn nad Bečvou a Veselíčko. S více než 14 tisíci obyvateli (14 161 – údaj k 31. 12. 2015) se Lipensko řadí mezi střední až větší mikroregiony Olomouckého kraje, rozprostírá se přibližně na ploše 10 153 ha.

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města

Zdroj: ČSÚ

Tabulka č. 1: Základní údaje o městě Lipníku nad Bečvou První písemná Průměrná nadm. Katastrální Počet Počet částí Obec, region zpráva výška (m. n. m) výměra (ha) katastrů obce (CO) Lipník n. B. 1 238 233 3 058 5 5

Zdroj: ČSÚ

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města Tabulka č. 2: Bilance půdy ve městě Lipník nad Bečvou v ha z toho z toho

zahrady, trvalé Obec orná lesní vodní zastavěné

půda chmelnice ovocné travní půda ostatní půda půda plochy plochy sady porosty Zemědělská Nezemědělská Lipník 2 106,6 1 556,2 49,6 293,6 207,2 953,0 301,4 58,8 94,9 497,9 n/Bečvou

Zdroj: ČSÚ, 31.12.2015

2.3 SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ MĚSTA

Město Lipník nad Bečvou se skládá z pěti částí:  Lipník nad Bečvou – Město  Lipník nad Bečvou - Loučka  Lipník nad Bečvou – Nové Dvory  Lipník nad Bečvou – Podhoří  Lipník nad Bečvou – Trnávka

Loučka - se nachází čtyři kilometry severně od města Lipník nad Bečvou, v nadmořské výšce 296 metrů. Původní název obce Loučka Mezení, poprvé je zmiňována roku 1394 jako součást Helfštejnského panství. Osady Lomec, Naplachov a Popelov na loučském katastru zanikly už v pozdním středověku. Sčítání lidu z roku 1794 uvádí 400 obyvatel, roku 1900 pak 557. Nyní zde žije 504 obyvatel. Barokní kostel sv. Karla Boromejského byl postaven s přispěním lipnického kaplana roku 1769 a od roku 1869 měl i vlastního faráře. Škola byla zřízena v roce 1787. V roce 1922 byl v obci svépomocí vybudován vodovod, který měl samostatný zdroj ze Slavkovského potoka. V roce 1924 byl v obci otevřen kamenolom a také občanská záložna. Svou činnost zde rozvíjí Sbor dobrovolných hasičů, Sokol a také silný spolek včelařů. Kulturní a společenský život oživují plesy, hodové zábavy a programy pro děti a starší občany. To vše se odehrává především v místním kulturním domě. Občané mají k dispozici také víceúčelové hřiště s umělým povrchem.

Nové Dvory - leží necelých pět kilometrů od Lipníku nad Bečvou v nadmořské výšce 227 metrů. Nyní zde žije 202 obyvatel a než se obec v devadesátých letech stala místní částí města Lipník nad Bečvou, měla katastrální rozlohu 285 hektarů. Původně se obec jmenovala Nový Dvůr. Vznikla v roku 1825, kdy půda v okolí panského dvora Karlov byla přidělena pod město Lipník ke stavbě domů a k obdělávání osmadvaceti domkářům. Osada spadala správně pod město Lipník a přifařena byla k Hlinsku. Kaplička na návsi pochází z roku 1850. Soška sv. Floriána, která bývala v nice nad vchodem, měla osadu chránit před požáry, z nich nejhorší roku 1872 postihl všechna stavení. V roce 1947 byl v obci založen Sbor dobrovolných hasičů. Obec není plynofikována, obecní vodovod odebírá vodu z veřejného vodovodu. Do školy a do mateřské školy zajíždějí místní děti do Lipníka nad Bečvou.

Podhoří - sedm kilometrů severovýchodně od Lipníku nad Bečvou se na svahu pod Oderskými vrchy rozprostírá v nadmořské výšce 346 metrů Podhoří, kde v současné době žije 330 obyvatel. Kdysi

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města samostatná obec je od roku 1976 místní částí Lipníka nad Bečvou. V Podhoří se nachází památkově chráněný kostel sv. Havla ze 13. století má románské jádro, gotický portál a sluneční hodiny. Roku 1806 byl kostel opraven, posléze byla postavena sakristie a boční kaple, nové oltáře, křtitelnice a varhany. U kostela je hřbitov rozšířený roku 1897 a farní budova z roku 1850. Poblíž Podhoří se nachází rozvaliny hradu Drahotuš z roku 1269 a romantické údolí Peklo. Společenský život v obci zajišťují především hasičský, včelařský, myslivecký a zahrádkářský spolek. V obci je kulturní sál, kde bývají pořádány plesy a zábavy a v letním období je využíváno výletiště.

Trnávka – se nachází severozápadně od Lipníka nad Bečvou nad stejnojmenným potokem, žije zde 104 obyvatel. První zmínky o obci jsou datovány rokem 1275, kdy se připomíná osoba Svrčoně z Trnávky. Některé prameny mluví i o dědičném svobodném dvoře a tvrzi. Další připomínka pochází z roku 1293 v souvislosti s osobou Zbyslava z Bohuslavic, kterému byla Trnávka prodána. Roku 1356 prodává Bedřich, syn Vlašimův z Trnávky, obec lipenskému rychtáři Petrovi. Posléze měla Trnávka dvě části, z nichž každá měla jiného majitele. V obci se nachází kříž z roku 1829 s plastickým korpusem Krista a reliéfem p. Marie Bolestné a kaple sv. Antonína Paduánského z roku 1875. Obec není plynofikována. Vodovod zde byl vybudován v roce 2007. Kanalizace zde zbudována je. Do školy děti dojíždějí především do Lipníka nad Bečvou.

Ke dni 31. 12. 2002 byla ukončena činnost okresních úřadů a jejich kompetence přešly částečně na krajské úřady a částečně na úřady obcí s rozšířenou působností. Lipník nad Bečvou funguje od počátku roku 2003 jako město s rozšířenou působností (III. stupně) a město s pověřeným obecním úřadem (II. stupně), je vymezeno územím obcí: Bohuslávky, Dolní Nětčice, Dolní Újezd, Hlinsko, Horní Nětčice, Jezernice, Kladníky, Lhota, Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou, Radotín, Soběchleby, Týn nad Bečvou, Veselíčko. Správní území Lipníku nad Bečvou sousedí na jihozápadě se správním územím Přerov, na severozápadě se správním územím Olomouc a na východě se správním územím Hranice.

Obce s rozšířenou působností představují nový typ obcí vykonávajících státní správu v přenesené působnosti. Jsou obcemi s nejširším rozsahem výkonu státní správy v přenesené působnosti. Obec s pověřeným obecním úřadem je obec, na kterou stát přenáší část svých pravomocí, ovšem ne v takovém rozsahu, v jakém ji přenáší na obec s rozšířenou působností.

Tabulka č. 3: Vybrané údaje o ORP Lipník nad Bečvou a Olomouckém kraji v roce 2014 Počet Bilance půdy (v ha) Rozloha zemědělské lesních zastavěných obcí katastrů obyvatel v ha půdy pozemků ploch Olomoucký kraj 399 765 635 711 526 677 278 562 185 168 8 392 ORP Lipník n/B. 14 21 15 289 11 859 8 075 2 197 232

Zdroj: ČSÚ, Statistická ročenka Olomouckého kraje 2015

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města

3. DEMOGRAFICKÉ VYMEZENÍ MĚSTA LIPNÍK N. B.

3.1 OBYVATELSTVO

Základním kvantitativním ukazatelem vymezujícím rozsah populace určitého území je počet obyvatel. Lipník nad Bečvou měl k 31. 12. 2015 8 179 obyvatel, produktivní složka obyvatelstva je zastoupena 67,4 % což představuje porovnatelnou hodnotu s průměrem za kraj a ČR. Z tabulky č. 4 můžeme vyčíst, že přirozený přírůstek byl v roce 2016 kladný a to o 16 obyvatel. V roce 2016 stěhováním ubylo 72 obyvatel. Celkově tedy v roce 2016 došlo k úbytku počtu obyvatel o 56, především z důvodu migrace.

Tabulka č. 4: Pohyb obyvatelstva města Lipník nad Bečvou v r. 2016

Stav Živě Přirozený Přírůstek Celkový k 31.12. Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí narození přírůstek stěhováním přírůstek 2016

celkem 8 179 82 66 16 168 240 -72 -56

Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze, Vše o území

Tabulka č. 5: Pohyb obyvatel města Lipník nad Bečvou v letech 2010-2016 Zdroj: ČSÚ, Databáze a registry, Demografické údaje za obce ČR Ukazatel 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Počet živě narozených 100 72 94 91 92 92 82 Počet zemřelých 87 84 86 86 81 86 66 Přirozený přírůstek obyvatel 13 -12 8 5 11 6 16 Počet přistěhovalých 112 143 154 121 151 182 168 Počet vystěhovalých 168 169 172 175 172 190 240 Přírůstek stěhováním -56 -26 -18 -54 -21 -8 -72 Celková změna počtu obyvatel -43 -38 -10 -49 -10 -2 -56

Věková struktura obyvatelstva města Lipník nad Bečvou, jak ukazuje tabulka č. 6, se postupně mění. Oproti roku 2001 došlo v roce 2015 k úbytku produktivního obyvatelstva (15 – 64 let) o 443 obyvatel. Přibylo obyvatel v postproduktivním věku (65 a více let) o 230 obyvatel. Obyvatelstvo ve věku do 14 let se zvýšilo v roce 2015 o 74 obyvatel oproti roku 2011. Můžeme tedy říci, že pomalu přibývá obyvatel do 14 let a přibývá i obyvatel starších 65 let. V dalších letech můžeme tedy opět čekat zvýšení obyvatel v produktivním věku a stárnutí populace by mělo mít stagnující tendenci.

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města Tabulka č. 6: Věková struktura obyvatel v Lipníku nad Bečvou 2001 2011 2015 Věk muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy celkem

0 - 14 739 710 1 449 618 574 1 192 656 610 1 266

2 968 2 985 5 953 2 905 2 851 5 756 2 793 2 717 5 510 15 - 64 65 a více 451 722 1 173 520 793 1 313 552 851 1 403 Celkem 4 158 4 417 8 575 4 043 4 218 8 261 4 001 4 178 8 179

Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze, Vše o území

Počet obyvatel dlouhodobě klesá, populace stárne, a dětí se rodí málo. Hlavní důvod dramatického poklesu obyvatelstva je zřejmě spojen s ekonomickou a společenskou transformací po roce 1989. Větší a širší možnost pracovní realizace, oddalování vstupu do manželství a založení rodiny, cestování, domácí i zahraniční studium, to jsou jen některé důvody poklesu počtu obyvatel. Národnostní skladba obyvatelstva není výrazně členitá, nejsou zde výrazně zastoupeny menšinové národnosti. Při SLDB v roce 2011 bylo zjištěno, že největší podíl obyvatelstva 56,8 % má českou národnost, 13,5 % občanů se hlásí k moravské národnosti, zbytek občanů se hlásí k jiným národnostem nebo tuto skutečnost neuvedlo. Podíl věřících dle Sčítání lidu z roku 2011 představuje 16,9 % z celkového počtu obyvatel. Nejčastěji je zastoupena víra římskokatolická, dále církev československá husitská a církev evangelická.

Tabulka č. 7: Stárnutí obyvatel v porovnání s ČR a krajem 2011 2014 index index 0-14 65+ 0-14 65+ stáří v % stáří v %

ORP Lipník nad Bečvou 2 229 2 425 108,8 2 284 2 607 114,1

Olomoucký kraj 92 500 102 993 111,3 94 898 115 866 122,1

ČR 1 527 670 1 674 295 109,6 1 601 045 1 880 406 117,4 Zdroj: ČSÚ

Věkové skupiny obyvatel mladších 14 let a starších 65 let zaznamenaly mezi lety 2011 a 2014 mírný nárůst. Nezměnil se ovšem podíl těchto dvou složek. Stále převažuje skupina starších 65 let, což svědčí o stárnutí populace. Stárnutí populace dokládá také index stáří, který je počítán jako podíl obyvatel ve věku 65+ a obyvatel ve věku do 14 let. Index stáří v ORP Lipník nad Bečvou se rovná hodnotám za ČR. Větší index vykazuje Olomoucký kraj a to o 8 procentních bodů více oproti ORP.

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města

3.2 VZDĚLÁNÍ

Vzdělanost je důležitým ukazatelem kvality lidských zdrojů, vyšší vzdělání obyvatelstva bývá považováno za předpoklad úspěšného sociálního a ekonomického rozvoje. V případě srovnání parametrů vzdělanosti obyvatelstva vykazuje město Lipník nad Bečvou obdobné hodnoty jako Olomoucký kraj i ČR (tab. č. 8). Největší podíl tvoří obyvatelé se středním vzděláním bez maturity a s maturitou. Vysokoškolsky vzdělaných je v Lipníku nad Bečvou méně než v kraji nebo v ČR. Obecně platí, že čím větší obec, tím větší podíl vysokoškolsky vzdělaných.

Tabulka č. 7: Struktura obyvatel starších 15 let podle vzdělání 2014 Lipník Olomoucký ČR (%) n/Bečvou (%) kraj (%) Základní vzdělání a bez vzdělání 19,6 15,1 14,3 Střední bez maturity 34,6 38,1 34,3 Střední s maturitou 33,0 32,4 34,1 Vysokoškolské 12,8 14,3 17,3 Zdroj: ČSÚ, Publikace, Trh práce v ČR 1993-2014

4. OBČANSKÁ VYBAVENOST, ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ INFRASTRUKTURY MĚSTA LIPNÍK NAD BEČVOU

Sociální a kulturní infrastruktura, stejně tak jako další zařízení občanské vybavenosti, představuje souhrn zařízení, institucí a programů, které sice nemají přímou vazbu na hospodářský výkon regionu, ale jsou nejefektivnější investicí k posílení hospodářského významu regionu v budoucnosti. Současně jde o oblast, v níž se předpokládají nejrozsáhlejší pravomoci veřejné správy.

4.1 ŠKOLSTVÍ

Město Lipník nad Bečvou vykonává funkci zřizovatele 3 základních škol (2 sloučená zařízení s mateřskou školou), 1 samostatné mateřské školy a 1 gymnázia. Součástí dvou úplných základních škol jsou školní jídelny, které zajišťují obědy i ostatním subjektům ve městě. Jedná se o školní jídelnu při Základní škole Lipník nad Bečvou, ulice Osecká 315, okres Přerov, p. o. (dále jen ZŠ Osecká 315) a o jídelnu a výdejnu při Základní škole a mateřské škole, ulice Hranická 511, p. o. (dále jen ZŠ Hranická). Žáci mají možnost navštěvovat školní a mimoškolní kroužky, např. výtvarný kroužek, dramatický kroužek, sportovní kroužky, kroužky zaměřené na výuku cizích jazyků, účastní se každoročně několika desítek soutěží a olympiád.

Školy zřizované městem: . Základní škola a mateřská škola Lipník nad Bečvou, ulice Hranická 511, příspěvková organizace,

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města . Základní škola Lipník nad Bečvou, ulice Osecká 315, příspěvková organizace, . Základní škola a mateřská škola Loučka, Lipník nad Bečvou, příspěvková organizace, . Gymnázium Lipník nad Bečvou, Komenského sady 62, příspěvková organizace, . Mateřská škola Lipník nad Bečvou, Na Zelince 1185, příspěvková organizace.

Školy zřizované krajem na území města Lipník n. B.: . Střední škola elektrotechnická, Lipník n. B., Bratrská 1114, . Střední průmyslová škola stavební, Lipník n. B., Komenského sady 257, . Střední škola a Základní škola Lipník nad Bečvou, Osecká 301, . Dětský domov a školní jídelna, Lipník nad Bečvou, Tyršova 772, . Základní umělecká škola Antonína Dvořáka, Lipník nad Bečvou, Havlíčkova 643.

Na území města působí rovněž Soukromé vzdělávací centrum a základní škola Sluníčko s.r.o., Loučská 237, Lipník nad Bečvou. Součástí je mateřská škola s kapacitou 56 dětí a základní škola s 1. a 2. Stupněm s kapacitou 150 žáků.

Tabulka č. 9 - Počty žáků a dětí ve školách a školských zařízeních školní rok 2016/2017 Počet dětí Počet žáků Z toho Počet žáků Zařízení Celkem MŠ ZŠ 1. stupeň gymnázií ZŠ Osecká 315, Lipník n. B. - 370 229 - 370 ZŠ a MŠ Hranická 511, Lipník n. B. 55 226 124 - 281 ZŠ a MŠ Loučka 31 65 65 - 96 Gymnázium Lipník nad Bečvou - 103 - 73 176 MŠ Na Zelince, Lipník n. B. 141 - - - 141 Celkem: 227 764 418 73 1064

Zdroj: MěÚ Lipník nad Bečvou

ZŠ a MŠ Lipník nad Bečvou Hranická má cílovou kapacitu 340 míst. V areálu školy se nachází sportovní hala, skleník s učebnou pěstitelských prací, sportovní hřiště (asfaltová plocha na košíkovou, plocha na malou kopanou, dráha na 60 m, doskočiště na skok daleký a běžecký ovál o délce trati 250 m). Škola je po rekonstrukci výdejny jídel, sociálních zařízení a proběhla zde výměna oken.

Cílová kapacita jídelny je 600 jídel, v uplynulém školním roce bylo denně vydáváno kolem 350 obědů denně. Jídelna zajišťuje stravování ZŠ a MŠ Hranická, ZŠ a MŠ Loučka, ZŠ a MŠ Jezernice. Stravují se zde i studenti osmiletého městského gymnázia. Dále jídelna vyvařuje pro obyvatele Penzionu pro seniory, pro občany v důchodovém věku, kterým město zajišťuje rozvoz stravy a pro cizí strávníky z okolních firem. Školní družinu navštěvuje 73 dětí 1. – 5. ročníku. Při školní družině pracuje 10 kroužků, jejich úhrada je zahrnuta ve výši školného.

Základní škola Lipník n. B., ulice Osecká 315,příspěvková organizace, kapacita školy je 690 žáků. Škola poskytuje základní vzdělání dětem od 6 do 15 let věku. Výchova a vzdělávání jsou ve všech ročnících

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města realizovány na základě koncepce Obecná škola. Od školního roku 2009/2010 došlo k postupnému přechodu na výuku podle nového Školního vzdělávacího programu.

Žáci mají k dispozici přímo v budově odborné učebny, dvě tělocvičny, školní jídelnu s kapacitou 1000 jídel i obchůdek s potravinami. Jako informační středisko školy slouží bohatě zásobená knihovna. Ve škole jsou využívány prostředky z EU peníze školám. Škola každoročně pořádá plavecké, lyžařské, turistické kurzy a organizuje pobyty žáků v přírodě. V letech 1992 - 2000 došlo k rozsáhlé rekonstrukci budovy školy, byl vybudován bezbariérový vstup včetně výtahu. Školní družinu navštěvuje 87 dětí 1. – 5. ročníku.

Celkovou rekonstrukcí prošly obě pobočky MŠ Na Zelince. Na gymnáziu byla vyměněna stará okna za nová. Stávající počet a kapacita škol na území města je dostatečná. Je vytvořena i dostatečná rezerva pro případný nárůst počtu dětí v MŠ, nebo zvýšený počet dojíždějících žáků ze spádových obcí.

Volný čas dětem, mládeži, ale i dospělým dále organizuje Středisko volného času (SVČ) Lipník nad Bečvou, jehož zřizovatelem je Město Lipník n. B.. SVČ, se sídlem na Komenského sadech. SVČ zajištuje chod galerie Konírna, provoz kulturního domu Echo s multifunkčním sálem a zajištuje volnočasovou aktivitu dětí i dospělých. Základy uměleckého vzdělávání žáků v oborech hudebním, výtvarném a tanečním poskytuje Základní umělecká škola Antonína. Pro středoškoláky jsou zřízeny dva Domovy mládeže při SŠE a SPŠS.

4.2 ZDRAVOTNICTVÍ, SOCIÁLNÍ SLUŽBY A PÉČE

Město Lipník nad Bečvou ve spolupráci s uživateli sociálních služeb, zadavateli (9 obcí za území obce s rozšířenou působností) a poskytovateli sociálních služeb zpracovalo dokument Střednědobý plán sociálních služeb a služeb navazujících na Lipensku pro roky 2017 – 2019 (dále jen Komunitní plán).

Tento strategický dokument řeší především zkvalitnění a zefektivnění systému sociálních služeb s důrazem na rozvoj současné nabídky služeb a její rozšíření o chybějící služby. Plánovaný systém sociálních služeb je navržen s ohledem na dostupné zdroje a možnosti na území Lipenska. Systém tak lépe odpovídá potřebám jednotlivých skupin uživatelů, možnostem poskytovatelů a specifikům regionu. Moderní systém sociálních služeb bude zajišťovat dostupné a kvalitní služby zejména pro cílové skupiny obyvatelstva. Plnění cílů a opatření obsažených v Komunitním plánu sleduje a průběžně vyhodnocuje Sociální komise, iniciativní a poradní orgán Rady města Lipník nad Bečvou.

Přímo na území města Lipník nad Bečvou působí a současně má sídlo několik poskytovatelů sociálních služeb registrovaných dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů:  Charita Hranice (Středisko pečovatelské služby Lipník nad Bečvou),

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města  Sociální služby Lipník nad Bečvou, příspěvková organizace,  VIDA – sociální služby, s.r.o.

Uvedené subjekty poskytují sociální služby určené pro seniory a osoby se zdravotním postižením (pečovatelská služba, osobní asistence). Služby jsou poskytovány terénní formou, případně i ambulantní formou. Služby jsou poskytovány v pracovní dny i ve dny pracovního klidu dle provozní doby poskytovatelů, většinou do pozdních odpoledních hodin.

Město Lipník nad Bečvou vlastní a prostřednictvím zřízené organizace Sociální služby Lipník nad Bečvou, příspěvková organizace provozuje dva domy s pečovatelskou službou. Počet bytů v domech s pečovatelskou službou - 109, celkem 107 bytů je o velikosti 1+0, dva byty o velikosti 1+1. Mimo tyto byty město Lipník nad Bečvou vlastní dalších 7 bytů zvláštního určení, které jsou upraveny pro bydlení osob se zdravotním postižením.

Na území města Lipník nad Bečvou ani území obce s rozšířenou působností není provozováno žádné pobytové zařízení sociálních služeb (např. domov pro seniory, domov se zvláštním režimem, chráněné bydlení).

Charita Hranice na území města poskytuje dále sociální službu nízkoprahová zařízení pro děti a mládež pod názvem „NZDM Fénix“. Služba je určena dětem a mládeži, kteří jsou ohroženi sociálním vyloučením.

Ve městě Lipník nad Bečvou je v objektech Venedik č. 1426 a č. 1427 poskytována sociální služba „azylový dům“ subjektem ELIM Hranice o.p.s. Služba je určena osobám bez přístřeší a rodinám s dětmi, provozována v objektech v majetku města Lipník nad Bečvou, které byly dány uživateli do výpůjčky.

Na území města Lipník nad Bečvou jsou dále poskytovány sociální služby terénní programy – Člověk v tísni o.p.s., KAPPA – HELP, z.s., sociálně-aktivizační služby pro rodiny s dětmi – Člověk v tísni, o.p.s., SOS Kompas Přerov, Středisko rané péče SPRP Olomouc. Člověk v tísni, o.p.s. provozuje na území města dluhovou poradnu, město Lipník nad Bečvou mu za tímto účelem poskytlo formou výpůjčky nebytové prostory. Uvedené služby jsou určeny jak pro jednotlivce, tak pro rodiče s dětmi, kterým hrozí sociální vyloučení nebo se již jedná o osoby sociálně vyloučené.

Ve městě Lipník nad Bečvou se nachází sociálně vyloučená lokalita, jedná se o ubytovnu na ulici Tyršova, která je ve vlastnictví soukromé osoby.

Ve městě Lipník nad Bečvou má sídlo Úřad práce České republiky, Krajská pobočka v Olomouci, Kontaktní pracoviště Lipník nad Bečvou. Pracoviště zajišťuje - zprostředkování zaměstnání, dávky státní sociální podpory, dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky pro osoby se zdravotním postižením a agendu příspěvku na péči.

Ve městě Lipník nad Bečvou působí řada spolků, které sdružují občany se zdravotním postižením, seniory atd. Tato cílová skupina může využít i široké nabídky volnočasových aktivit, které pro ni zajišťuje město Lipník nad Bečvou prostřednictvím jím zřízených příspěvkových organizace (např. Středisko volného času Lipník nad Bečvou, p.o., Městská knihovna Lipník nad Bečvou, p.o. atd.).

Město Lipník nad Bečvou má vytvořen systém finanční podpory poskytovatelů registrovaných sociálních a zdravotních služeb, protidrogové prevence, prevence sociálně-patologických jevů a prevence kriminality, péče o seniory a těžce zdravotně postižené občany.

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města

Ve městě Lipník nad Bečvou nemá pobočku žádná zdravotní pojišťovna.

Na území města Lipník nad Bečvou je poskytována péče v níže uvedených zdravotnických zařízeních:

Tabulka č. 10: Zdravotnická zařízení ve městě Lipník nad Bečvou (údaje k 30.06.2017)

Sdružené ambulantní zařízení – velké (MED Centrum) 1 Zdravotnické středisko (ZDRAVÍČKO) 1 Detašované pracoviště nemocnice 1

Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé 2

Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 1

Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa 8 Samostatná ordinace lékaře specialisty 10 Samostatné zařízení logopeda 1 Samostatné zařízení fyzioterapeuta 1

Samostatná stomatologická laboratoř 2

Samostatná odborná laboratoř 1

Domácí zdravotní péče 1 Zařízení lékárenské péče (lékárny) 4

(Zdroj: Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb)

4.3 KULTURA A KULTURNÍ ZAŘÍZENÍ

Kultura představuje nezastupitelný způsob tvorby, ochrany a předávání kulturního dědictví. Vytváří základ duchovního bohatství každého společenství, bohatství, bez kterého nelze vytvořit prosperující společnost. Základním ukazatelem příležitostí a možností uspokojování kulturních potřeb a zájmů obyvatel v rámci místní kultury je počet kulturních zařízení, který v podstatě určuje postavení a funkci obce v rámci kulturního života regionu či celého kraje. Lipník nad Bečvou je spojen s podtitulem kovářské město. Mezi nejvýznamnější akce patří „Kov ve městě“, jedná se výstavu kovářských prací v centru města. Lipník nad Bečvou je také spojen s kovářským sympoziem Hefaiston, který se odehrává na nedalekém hradě Helfštýn. Další kulturní využití nabízí Galerie Konírna, která disponuje jedním velkým výstavním sálem a jedním menším prostorem.

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města Městská knihovna Knihovna funguje jako příspěvková organizace, která poskytuje občanům veřejné knihovnické a informační služby. Knihovna organizuje rovněž řadu kulturních, výchovných a vzdělávacích akcí za účelem podpory a propagace čtenářství a zvyšování informační a počítačové gramotnosti. Pro pořádání výstav a akcí využívá knihovna výstavní sál Domeček, který je součástí budovy Městské knihovny.

Středisko volného času Nabízí občanům města kulturní vyžití. Příspěvková organizace byla zřízena v roce 1995 za účelem poskytování veřejných služeb kultury a volnočasových aktivit pro děti, mládež a ostatní občany. V současné době organizuje nebo zprostředkovává kulturní pořady, společenské akce, filmová představení, organizuje pravidelnou a příležitostnou zájmovou činnost, prázdninovou činnost, spontánní aktivity, a to pro všechny věkové kategorie. SVČ organizuje také velké celoměstské kulturní akce, jako jsou Svatojakubské hody, vánoční jarmark, ….. Okrašlovací spolek Lípa Předmětem činnosti spolku je ochrana a obnova kulturních památek ve městě a blízkém okolí spojená s péčí o okolní přírodní prostředí. Podporuje kulturní dění pořádáním koncertů, divadel, přednášek, besed a diskusních sešlostí. Společně s Farností sv, Jakuba pracují na obnově Meditační zahrady za kostelem Sv. Jakuba, která má sloužit k meditaci a relaxaci nejen obyvatelům, ale i návštěvníkům města. Farnost sv. Jakuba Farnost se zapojuje do kulturního života ve městě organizací koncertů, přednášek, Živého Betléma i farního plesu.

4.4 SPORT A SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ

Využití pro volný čas nabízí dětem i dospělým v Lipníku n. B. nejen Středisko volného času, ale také celá řada sportovních a zájmových organizací. Vedle fotbalistů (TJ Spartak) si dobře vede také například Tenisový, Basketbalový, Kuželkářský a Florbalový klub. Přehled o počtu sportovních zařízení v Lipníku n. B. uvádí tabulka č. 11. V jižní části obce vede cyklostezka Bečva, která je využívána cyklisty, bruslaři na in-line bruslích i pěšími turisty. V blízkosti cyklostezky je vybudován skatepark.

Tabulka č. 11: Sportovní zařízení v Lipníku nad Bečvou (údaje z roku 2011) Sportovní Koupaliště a Tělocvičny Hřiště Stadiony otevřené Ostatní* zařízení bazény (vč. školních) Počet 1 14 8 1 7

Zdroj: ČSÚ

V Lipníku nad Bečvou jsou pro obyvatele k dispozici tři víceúčelová hřiště, a to u internátu SŠE (s umělým osvětlením, doplněné o hřiště pro nejmenší) a v Loučce (s umělým povrchem) a Nových

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města Dvorech. Nejen žákům škol, ale také veřejnosti slouží zrekonstruované tělocvičny obou základních škol v Lipníku. Pro nejmenší děti bylo realizováno hřiště u internátu ISŠE na ul. Bratrská na sídlišti Zahradní, které je doplněné o moderní lanovou prolézačku. Pro sportovní vyžití je k dispozici nová sportovní hala na squash. Na sídlišti Dukla byla v létě roku 2010 otevřena nová, přibližně 300 metrů dlouhá bikrosová dráha, která je volně přístupná veřejnosti. Obyvatelé města mají možnost navštěvovat také sportovní kluby a oddíly, např. TJ Sokol – oddíl stolního tenisu, Basketbalový klub, Kuželkářský klub, Cykloteam (cykloturistické a bikové vyjížďky, spolupořadatelé Autor Šela Marathonu a Helf Double Crossu), Spartak VTJ Lipník nad Bečvou (fotbal), Liga malé kopané, Florbalový klub, HC Lipník nad Bečvou (Záhorská hokejová liga), Lyžařský klub, Vodní sporty,Tenisový klub, Gymnastika, Horolezci SVČ, JI – JUTSU, TAI - ČI, Český střelecký svaz, Český rybářský svaz. V letním období slouží občanům města koupaliště a přírodní jezero zvané Jadran, které se nachází na rozhraní katastrů Lipníku a Oseku nad Bečvou. V zimě slouží milovníkům lyžování areál Lyžařského klubu Lipník n. B. v Uhřínově, kde se každoročně pořádá také lyžařská škola. V mikroregionu Lipensko je ideální terén pro cyklistiku a cykloturistiku. Nedostatek pociťují občané v absenci sportovní haly s parametry pro všechny sálové sporty. Sportovní hala, která by měla být dokončena na jaře 2018 by měla sloužit pro volejbal, basketbal, házenou, nohejbal, florbal a minikopanou. Hlediště je plánováno pro 150 diváků a v hale by měla být umístěna také menší posilovna sloužící sportovcům.

4.5 DOMÁCNOSTI A BYDLENÍ

4.5.1 Domovní a bytový fond

Podle výsledků Sčítání lidí domů a bytů (SLDB) v roce 2011 (tab. č. 12) představoval domovní fond ve městě celkem 1 599 trvale obydlených domů a 206 trvale neobydlených domů. Rodinné domy naprosto převažují. Technické vybavení domů je ve městě Lipník nad Bečvou na relativně dobré úrovni. 99,3 % domů je napojeno na vodovody, 75,8 % na kanalizaci, 72,2 % domů je plynofikováno a 68,9 % je vybaveno ústředním topením.

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města

Tabulka č. 12: Domovní fond Lipníku nad Bečvou (SLDB 2011) Domy úhrnem 1 599 z toho domy obydlené 1 393

rodinné domy 1 188

bytové domy 191

soukromých osob 1 209

domy podle vlastnictví obce, státu 67 z úhrnu obydlených domů SBD 25

do 1919 219

1920 - 1945 249 domy postavené 1946 - 1980 455

1981 - 2001 331

Zdroj: ČSÚ

Tabulka č. 13: Bytový fond v Lipníku nad Bečvou (SLDB 2011)

Byty úhrnem 3 005

Byty ve vlastním domě 1 126

Byty v osobním vlastnictví 521

Byty nájemní 675 Byty družstevní 474

Zdroj: ČSÚ

Tabulka č. 14: Počet domů a bytů podle obcí s rozšířenou působností v Olomouckém kraji (2011)

Podle druhu domu Byty Území celkem Rodinné domy Bytové domy Neobydlené domy

Olomoucký kraj 234 809 104 413 12 072 18 710 ORP Lipník n/B 5 421 3 206 228 575 Lipník n.B. 3 005 1 188 191 206

Zdroj: ČSÚ

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města

5. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA MĚSTA LIPNÍK N. B.

5.1 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

5.1.1 Zásobování města elektrickou energií a plynem

Zásobování elektrickou energií a plynem je na dobré úrovni. Město Lipník nad Bečvou je v oblasti zásobování elektrickou energií vybaveno standardně, tzn. že v žádné části nedochází k opakujícím se výpadkům elektřiny ani jiným vážnějším provozním problémům typu „podpětí“ – zejména v okrajových částech sídel. V Lipníku n. B. neexistuje rozvodná stanice, město je napojeno na rozvodné stanice v Dluhonicích, Hranicích a Olomouci. Přímo ve městě Lipník nad Bečvou je možnost 100 % napojení na plyn, plynofikovány nejsou místní části Loučka, Podhoří, Trnávka a Nové Dvory. Obecně lze také konstatovat, že stav rozvodné sítě elektrické energie i zásobování plynem nepředstavuje v Lipníku výraznou bariéru rozvoje podnikatelských aktivit. Dodavateli elektrické energie a plynu jsou Centropol Energy, a.s. a Pražská plynárenská, a.s.

5.1.2 Zásobování města vodou a stav kanalizace ve městě

Zásobování vodou a odkanalizování představují jednu z limitujících oblastí technické infrastruktury, která v případě nevyhovujícího stavu již ve fázi územního rozhodování může zabránit realizaci podnikatelského záměru v daném území. Město Lipník n. B. je zásobováno pitnou vodou skupinovým vodovodem Bělotín – Hranice – Lipník n. B., který je spravován společností Vodovody a kanalizace Přerov, a.s.. Hlavním zdrojem pitné vody pro město Lipník a jeho místní části je voda převzatá od Severomoravských vodovodů a kanalizací Ostrava, a.s. z Oblastního Ostravského vodovodu. Jen místní část Podhoří je zásobena z vodního zdroje Peklo. Na území obce se nachází dva zdroje pitné vody a to Závrbek a u sv. Anny, které udržuje společnost VaK Přerov, a.s.. V případě potřeby (opravy, poruchy apod.) je možné využít tyto záložní zdroje, či zásobovat z ÚV Troubky. Celkem Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. v Lipníku nad Bečvou zásobují 7 359 obyvatel vodovodní sítí dlouhou 29,89 km. Vodovodní síť je vybudována téměř na celém území města. Nově je zbudován vodovod v části lokality Podhůra a Trnávka. Kanalizace byla v Lipníku budována postupně od počátku 20. století, jak probíhala výstavba města. Od roku 1931 byla stoková síť doplňována a propojována. Kanalizační síť ve vlastnictví Vodovodů a kanalizací Přerov a.s. pokrývá téměř 90 % zastavěné plochy města. Počet připojených obyvatel na kanalizaci provozovanou VaK Přerov, a.s. je 7 377, celková délka kanalizace je 24,92 km. Kanalizace je

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města i v místních částech Nové Dvory, Podhoří, Loučka, Trnávka a v průmyslové zóně, které vlastní Město Lipník. Tyto kanalizace odvádí splaškové vody od 1 129 obyvatel, nejsou však odvedeny na ČOV. Čistírna odpadních vod (ČOV) v Lipníku nad Bečvou byla uvedena do provozu v r. 1977, rekonstruovaná v r. 2010 a je provozována těmito objekty: hrubé česle, šneková čerpací stanice, jemné česle, lapáky písku, aktivační nádrže s jemnobublinnou aerací, dosazovací nádrž, nádrž stabilizace kalu a uskladňovací nádrž. Kal je anaerobně stabilizován a odvodněn mobilní odstředivkou. Na čistírnu jsou přivedeny odpadní vody z města Lipník nad Bečvou.

5.1.4 Zásobování města teplem Společnost TEPLO Lipník nad Bečvou, a.s. byla založena jediným akcionářem Městem Lipník nad Bečvou, za účelem zásobování velké části obyvatel města teplem. Zakladatelská listina byla podepsána dne 30. listopadu 2000. V roce 2011 provozovala společnost TEPLO Lipník nad Bečvou, a.s. tři blokové a osm domovních kotelen. Proti předchozímu roku nově přibyly dvě kotelny Střediska volného času Lipník nad Bečvou, p.o. (dále SVČ kino a pavilon) a kotelna Městského úřadu Lipník nad Bečvou (dále Radnice) a kotelna Základní školy Lipník nad Bečvou, ulice Osecká 315, příspěvková organizace (dále jen Základní škola Osecká).

Tabulka č. 15: Vývoj dodávky tepla podle odběratelů Prodej v GJ za rok Odběratel 2013 2014 2015 2016 Stavební bytové družstvo Přerov 11 472 9 814 10 334 10 849 Město Lipník nad Bečvou 4 019 3 202 3 402 3 592 Město Lipník nad Bečvou-radnice 606 490 520 552 Společenství vlastníků jednotek domů 8 255 7 179 7 480 7 777 Sociální služby Lipník nad Bečvou 2 953 2 384 2 189 2 281 ZŠ a MŠ Hranická, Lipník nad Bečvou 1 674 1 216 1 411 1 609 ZŠ a MŠ Loučka 74 195 239 262 Základní škola Osecká 667 Ostatní nebytové prostory 645 517 566 539 Středisko volného času 361 424 461 535 Obec Osek nad Bečvou 0 296 911 979 ZŠ a MŠ Osek nad Bečvou 0 267 891 888 Vlastní spotřeba 140 115 121 168

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města Celkem 30 225 26 099 28 525 30 698 Zdroj: TEPLO Lipník nad Bečvou a.s.

5.2 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

Lipník nad Bečvou má ideální dopravní dostupnost – ať už silniční nebo železniční. Leží na hlavních dopravních trasách (mezinárodní silnice E 462 Český Těšín - Brno, E 442 Makov – Hranice – Most, rychlostní komunikace D 35 Lipník n. B. – Olomouc – Mohelnice. Územím města také prochází trasa dálnice D1, trasa vysokorychlostní železnice Olomouc-Ostrava a trasa plavebního kanálu Odra – Dunaj – Labe. Poblíž Lipníka se nachází také civilní sportovní letiště Drahotuše a letiště Bochoř u Přerova. Nejbližší civilní letiště s veřejnou dopravou je Letiště Leoše Janáčka Ostrava a Brno – Tuřany. V rámci ochrany městské památkové rezervace byl zakázán vjezd vozidel s nosností nad 12 t do města. Tato doprava je odkloněna na městský obchvat. Pro zachování průjezdu ve směru na Bystřici pod Hostýnem byl vybudován kruhový objezd na křižovatce ulic Novosady a Hranická. Problém parkování byl částečně vyřešen a upraven na ulici Bratrská, kde vznikla nová parkovací místa. Další parkovací místa vznikla úpravou pozemní komunikace na ulici Novosadská a Neffova. Z původní dvoupruhové komunikace byl vytvořen jeden jednosměrný jízdní pruh a podélná parkovací místa. Tímto se odklonilo parkování vozidel z centra města.

5.2.1 Silniční doprava

Město Lipník nad Bečvou má z hlediska kapacitního silničního napojení ideální polohu. Je napojeno na dva mezinárodní dopravní tahy. Tah E462 vede ze směru Cieszyn (PL), Český Těšín, Frýdek-Místek, a dále pokračuje na Olomouc, Prostějov, Vyškov a Brno. Druhým tahem je E442, ze směru Makov (SK), Rožnov pod Radhoštěm, Hranice na Moravě, pokračující směrem Olomouc, Mohelnice, Vysoké Mýto, Hradec Králové, Most. Mezi další významné silniční komunikace patří silnice první třídy I/35 Lipník – Valašské Meziříčí a I/47 Vyškov – Přerov – Ostrava. V minulosti bylo město neúměrně zatěžováno transitní dopravou ze směrů Přerov – Olomouc – Ostrava. Tento problém byl z velké části vyřešen napojením silnice I/47 na dálnici D35 a především obchvatem města.

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města

Mapa města Lipník nad Bečvou znázorňující dopravní infrastrukturu

Zdroj: www.rsd.cz (Ředitelství silnic a dálnic ČR), MěÚ Lipník nad Bečvou Z hlediska silnic dálničního typu je Lipník spojnicí dálnicí D35 ve směru Lipník – Olomouc – Mohelnice, dálnice D1 ve směru Přerov – Brno – Praha a dálnice D47 ve směru Lipník n.B. – Ostrava – Polsko, která se stane součástí VI. transevropského multimodálního koridoru. Dálnice D1 Lipník n.B. – Ostrava – státní hranice ČR/Polsko, konkrétně stavba 4704 Lipník nad Bečvou – Bělotín, která byla zprovozněna roku 2009-2010. Tato stavba je vybudována v Moravské bráně jako

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města 6-ti pruhová v délce 15,5 km. Prochází v oblasti města katastrálním územím Lipníku n. B., Loučky, Jezernice a Podhoří na Moravě. Trasa začíná v prostoru mezi obcí Bohuslávky a Lipníkem nad Bečvou. V roce 2016 byla zahájena výstavba úseku stavby dálnice D1 Praha – Brno – Přerov – Lipník n.B., úsek 0137 Lipník n. B. – Přerov. Tento úsek bude měřit 14,312 km. Součástí stavby jsou 2 mimoúrovňové (MÚK) a 1 provozní křižovatka, 1 velká oboustranná odpočívka, Středisko správy a údržby dálnic (SSÚD) Přerov a opěrná zeď. Bude také postaveno 21 mostů (10 dálničních, 8 přes dálnici, 2 na kolektorech a 1 na rampě). Od MÚK Přerov trasa dálnice povede otevřenou krajinou podél železniční trati Přerov - Ostrava. Severně míjí Lipník n/B. a končí na MÚK Lipník s dálnicí D1. Mimoúrovňové křížení D1 a D35 bude napojeno na stávající obchvat města Lipník nad Bečvou rampami v místě MÚK silnic I/35 a I/47. Lipník nad Bečvou se tak stane městem s ideální dopravní dostupností, což může přinést městu nevídaný hospodářský rozkvět. Napojení na ostatní sídla a město samotné dopravně obsluhují silnice první, druhé a třetí třídy: I/47: Vyškov – Lipník – Ostrava (ul. Tyršova, ul. Hranická) I/35: Lipník n.B. – Valašské Meziříčí (přivaděč od R35) II/434: Bedihošť – Přerov – Lipník (ul. Smetanova) II/437: Libavá – Lipník n.B. - Bystřice p. H. – Jablůnka (průtah městem, ul. Na Horecku) III/035 57: Lipník – příjezdná (ul. Nádražní) III/434 21: Lipník – Hlinsko – Kladníky III/437 1: Lipník – Loučka (ul. Loučská) III/437 3: Dolní Újezd – Bohuslávky – Loučka III/437 4: Loučka – Jezernice III/437 5: Loučka – Podhoří III/437 7: Jezernice – Podhoří - Milenov

Město spravuje cca 54 km místních komunikací, z toho 25 km připadá na místní komunikace a 29 km chodníků.

5.2.2 Železniční doprava

Dopravní dostupnost města Lipník nad Bečvou prostřednictvím železniční dopravy je na dobré úrovni. Lipník nad Bečvou leží na elektrifikované dvoukolejné trati č. 270 (Bohumín – Přerov – Česká Třebová – Praha). Tato trať je součástí 2. železničního koridoru Břeclav – Přerov – Ostrava – Petrovice u Karviné (vazby na Vídeň a Katovice). Délka české části koridoru je 206 km. Dle Jízdního řádu ČD činí kilometrická vzdálenost Lipník nad Bečvou – Praha 287 km a Bohumín – Lipník nad Bečvou 77 km.

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města

5.2.3 Autobusová přeprava osob

Dopravní obslužnost (základní a ostatní) v Lipníku n. B. je zajišťována autobusovými linkami, které provozuje převážně společnost Arriva Morava a.s. Autobusové spojení je směřováno na Přerov, Hranice a Olomouc. Lipník nad Bečvou je zapojen do integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje (IDSOK) v rámci autobusové dopravy.

5.2.4 Cyklistická doprava

Doprava, která společně s veřejnou hromadnou dopravou vytváří potřebnou společensky prospěšnou alternativu individuální automobilové dopravě, je cyklistická doprava. V posledních letech je jedním z nejvíce se rozvíjejících odvětví dopravy, jenž pro své nesporné přednosti, především z hlediska minimálních dopadů na životní prostředí a podpory rozvoje turistického ruchu, plní významnou úlohu i z hlediska rozvoje města Lipníku nad Bečvou. Město má příznivé terénní podmínky pro cyklistickou dopravu. Ve městě jsou vybudovány dílčí úseky cyklistických tras pro každodenní i rekreační dopravu. V letních měsících (od června do září) je v provozu Cyklobus Bečva, který turisty vozí mezi městy Přerov – Lipník nad Bečvou – Bumbálka. Autobus je vybaven přídavným vozíkem pro 30 kol. Bližší popis cyklistických tras je uveden v 7. kapitole „Cestovní ruch“.

5.2.5 Vodní doprava

V různých intervalech a s různou intenzitou se objevují staré či nové plány na výstavbu plavebního kanálu Dunaj – Odra – Labe (průplavní kanál Přerov Lýsky – Lipník n.B. – Bělotín). Pokud by se tato stavba opravdu realizovala, jistě by nemalou měrou ovlivnila také město Lipník nad Bečvou, které ve studiích samozřejmě figuruje. Pohledy na výstavbu kanálu jsou různé, od příznivých logistických studií podporujících přepravu oceli nebo uhlí, po předpovědi negativních vlivů na ekosystém a dotčené obce. Plavební kanál představuje pro město určitou překážku v rozvoji, neboť musí mít pro jeho případnou výstavbu neustále vyčleněnu část území.

6. HOSPODÁŘSKÁ CHARAKTERISTIKA MĚSTA LIPNÍK N. B.

6.1 TRH PRÁCE

Zaměstnanost, respektive počet pracovníků, je jedním z rozhodujících kritérií při hodnocení významu podnikatelských aktivit a průmyslu pro hospodářskou a sociální soudržnost v regionech.

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města Obyvatelstvo Lipníku n. B. je z hlediska ekonomické aktivity rozděleno zhruba na polovinu. Při sčítání lidu v roce 2011 bylo v obci evidováno 4 135 ekonomicky aktivních osob, tj. 50,05 % z celkového počtu obyvatel. Důležitým ukazatelem ekonomického stavu města je situace na trhu práce. Od ledna 2013 přešlo MPSV na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti a to podíl nezaměstnaných osob (Podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Tento ukazatel nahrazuje doposud zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti, která poměřuje všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám.) . Jak můžeme vidět v tabulce č. 16, podíl nezaměstnaných osob v Lipníku nad Bečvou je 9 %. Tento podíl se blíží 8,4 % za správní obvod ORP. Ovšem v porovnání s ČR (6,2 %) se řadí město mezi oblasti s vyšší mírou nezaměstnanosti. Dalším sledovaným kritériem je počet uchazečů na jedno volné pracovní místo. Zde můžeme vidět, že situace v Lipníku nad Bečvou je srovnatelná s ČR.

Tabulka č. 16: Situace na trhu práce k 31.12..2015 Počet Podíl Počet uchazečů Ekonomicky dosažitelných nezaměstnaných na 1 volné aktivní uchazečů osob pracovní místo obyvatelstvo Lipník nad Bečvou 502 9,0% 4,56 5 574 ORP Lipník n/Bečvou 869 8,4% 5,61 10 398 Olomoucký kraj 29 478 7,0% 5,25 305 900 ČR 436 547 6,2% 4,42 5 297 900 Zdroj: Portál MPSV – statistiky z územního hlediska, ČSÚ – Publikace, Trh práce v ČR

6.2 STRUKTURA HOSPODÁŘSKÉ SFÉRY MĚSTA

Město Lipník nad Bečvou patří k významným průmyslovým střediskům okresu Přerov. Od roku 1918 se zde traduje výroba kovoobráběcích strojů, nejdříve ve firmě Františka Wawerky, poté v TOS Lipník a od roku 1995 pokračuje v tradici STROJTOS LIPNÍK, a.s. (dnes firma FermatMachinery).

Na území města působí v současné době téměř 1 700 podnikatelských subjektů.

Významné podniky a společnosti v Lipníku nad Bečvou:  FERMAT STROJE LIPNÍK s.r.o.. – výroba obráběcích strojů  M-MOOS spol. s r.o. – výroba, modernizace a opravy kovoobráběcích strojů  MetalPlast Lipník n. B., a.s. – výroba kovových výlisků, vstřikování plastů, tlakové lití zinkoslitin, výroba výplní a interiérových dílů  ISOVER s.r.o. – dodavatel sádrokartonových desek  Vacula s.r.o. – výroba technických termoplastů  Logistické centrum Penny Marketu – vlastníkem firma REWE

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města  AVE – skládkování odpadů  Šum & Kon, Lipník nad Bečvou, s.r.o. – pozemní a inženýrské stavitelství, bytová výstavba  SKD stavební Lipník nad Bečvou, s.r.o. - pozemní a inženýrské stavitelství, bytová výstavba.  TRAWEKO 96 s.r.o. – pozemní a inženýrské stavitelství, bytová výstavba  Ing. Leoš Hanousek – stavební firma  Gresh Lipník, s.r.o. – výsadba a údržba zeleně, řezání a likvidace dřeva  Stavebniny FKK spol. s r.o. – prodej stavebních materiálů  DELIKAN – výroba a prodej krmiv  Noe s.r.o. – výroba hraček  ARES s.r.o. Lipník n.B. – stavební firma

Ze správních úřadů a institucí je zastoupen v Lipníku n. B. Městský úřad, Úřad práce Přerov (detašované pracoviště), Městská policie, pobočka Policie ČR, Hasičský záchranný sbor, Česká pošta, Vojenské lesy a statky ČR – divize Lipník nad Bečvou.

Průmyslová zóna Na východním okraji města ve směru na Hranice se nachází průmyslová zóna (PZ), je rozdělena komunikací I/47 a II/434 na tři části (PZ I – PZ III).

Využitelná plocha jednotlivých lokalit:  lokalita PZ I – cca 16,0 ha  lokalita PZ II – cca 2,0 ha  lokalita PZ III – cca 8,0 ha – pozemky jsou již odprodány

Město Lipník nad Bečvou má zpracovanou projektovou dokumentaci pro územní a stavební povolení na inženýrské sítě a dopravní napojení pro celou průmyslovou zónu. V současné době jsou přivedeny inženýrské sítě k okraji PZ III (jižní část průmyslové zóny) a je na ně napojeno logistické centrum společnosti Penny Market s.r.o., které bylo vybudováno pro síť svých diskontních prodejen. Kč Lokalita PZ III má již své investory. V lokalitách PZI a PZ II jsou pozemky ve vlastnictví soukromých osob.

Tabulka č. 17: Plánovaná kapacita inženýrských sítí elektřina 3 MW plyn 200 m3/h DN 150 voda 3,9 l/s DN 150 kanalizace splašková 3,9 l/s DN 300 kanalizace dešťová 1692 l/s DN 600 - 1000

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města Zdroj: MěÚ Lipník n. B.

Lokalita PZ I:  Příjezd do této lokality průmyslové zóny je řešen přes mimoúrovňové napojení na dálniční síť (směr Hranice, Přerov a Olomouc), které bylo zrealizováno v roce 2006.  Kromě jednoho pozemku, který je ve vlastnictví města, spadají pozemky pod vlastnictví soukromých osob a Pozemkového fondu ČR. V lokalitě je cca 17 jednotlivých parcel, které vlastní i několik fyzických osob.  Lokalita je územním plánem určena k průmyslové výrobě, lehký průmysl, skladové prostory apod.  Město má zpracovanou projektovou dokumentaci pro stavební povolení pro inženýrské sítě a dopravní napojení. Vzhledem k soukromému vlastnictví pozemků není zahájeno ani územní řízení.

Lokalita PZ II:  Jedná se o velmi malou lokalitu uzavřenou mezi komunikacemi I. a II. třídy. Pozemky (7 parcel) jsou v majetku soukromých osob a Pozemkového fondu ČR.  Příjezd do lokality je řešen přes mimoúrovňové napojení a okružní křižovatku ze směrů Hranice, Přerov a Olomouc. Vybudováno v roce 2006.  Lokalita je územním plánem určena k průmyslové výrobě, lehký průmysl, skladové prostory apod.  Město má zpracovanou projektovou dokumentaci pro stavební povolení pro inženýrské sítě a dopravní napojení. Vzhledem k soukromému vlastnictví pozemků není zahájeno ani územní řízení.

Lokalita PZ III:  Pozemky v této lokalitě byly městem vykoupeny a dále prodány soukromým investorům.  Pozemky se nacházejí v II. ochranném pásmu PHO, proto je zde možné umístit pouze lehký průmysl a skladové hospodářství.  Část lokality o výměře cca 7 ha je prodaná společnosti K+R Projekt s.r.o., které zde umístila Centrální sklad Penny Marketu. Další část o výměře cca 5 ha je ve vlastnictví obchodní společnosti RENATEX CZ, a.s., která má projekčně připravenu stavbu průmyslové prádelny. Zbývající část pozemků má odkoupeny obchodní společnost CTP Invest spol. s r.o.,  Město má zpracovanou projektovou dokumentaci pro stavební povolení pro inženýrské sítě a dopravní napojení. Na tuto technickou infrastrukturu má Město stavební povolení s nabytím právní moci.  Inženýrské sítě jsou přivedeny k areálu obchodní společnosti RENATEX CZ, a.s. Pokračování stavby inženýrských sítí (kanalizace, vodovod, plynovod) s kapacitou pro celou PZ bude realizovat obchodní společnost CTP Invest spol. s r.o. Na tyto sítě je možno se napojit při realizaci záměrů v PZ I a PZ II.  PZ III je dopravně napojená na komunikaci II/434 okružní křižovatkou.

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města

Tabulka č.18: Přehled podnikatelských subjektů podle (odvětvová klasifikace ekonomických činností) OKEČ v obci Lipník nad Bečvou k roku 2016

OKEČ (dle CZ-NACE) 2001 2011 2015 2016

Zemědělství, myslivost, lesnictví, rybolov 112 73 85 89 Průmysl 255 263 253 251 Stavebnictví 151 225 243 250 Velkoobchod a maloobchod, oprava a údržba motor. vozidel 641 520 471 480 Ubytování a stravování - 96 105 105 Doprava, skladování a spoje 51 58 54 49 Finanční zprostředkování, pojišťovnictví - 28 90 87 Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu - 51 51 52 Ostatní obchodní služby 213 236 202 197 Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 1 7 7 7 Vzdělávání 40 31 30 29 Zdravotnictví a sociální péče; veterinární činnosti - 21 24 25 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 137 184 235 158 Počet podnikatelských subjektů celkem 1 601 1837 1850 1779

Zdroj: ČSÚ, Publikace, vše o území

 6.3 FINANČNÍ HOSPODAŘENÍ MĚSTA LIPNÍK NAD BEČVOU

Hospodaření za rok 2016 skončilo s finančním přebytkem ve výši 100.702.133,62 Kč. Původně byl rozpočet schválen jako vyrovnaný ve výši 139.527.670,00 Kč. V průběhu roku bylo orgány města přijato celkem 19 rozpočtových opatření a rozpočet města dosáhl konečné výše 222.704.048,42 Kč. Celkové rozpočtové příjmy včetně financování byly splněny na 114,81 % (přeplnění o 32.984,86 tis. Kč). Na tomto překročení se výrazně podílely daňové příjmy a financování. Celkové výdaje města byly naplněny na 69,59%.

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města

Graf č. 2: Vývoj rozpočtových příjmů a výdajů města Lipník nad Bečvou v letech 2011 - 2016

Byly překročeny rozpočtované daňové příjmy, a to o 26.121,58 tis. Kč, což vůči upravenému rozpočtu činí plnění 125,77 %. Rozpočtované nedaňové příjmy byly celkově překročeny o 1.830,69 tis. Kč a vůči upravenému rozpočtu byl rozpočet naplněn na 107,04 %. V roce 2016 nebyl „investiční“ důvod k zapojení kapitálových příjmů do rozpočtu, a tak vykázaná skutečnost ve výši 91,07 tis. Kč se stala součástí finančního přebytku za rok 2016 k upotřebení v roce 2017 a letech dalších. Za prodej nemovitostí včetně bytů město přijalo 712,00 tis. Kč a za prodeje pozemků 91,07 tis. Kč. Město přijalo v průběhu roku rozpočtované dotace ve výši 39.594,71 tis. Kč.

Tabulka č. 19: Vývoj rozpočtových příjmů Lipníku nad Bečvou v letech 2011 – 2016 (v tis. Kč)

třída 2011 2012 2013 2014 2015 2016

1 daňové příjmy 88 806,31 81 848,99 102 217,13 109 137,90 114 026,12 127 467,09 2 nedaňové příjmy 26 272,11 24 192,34 24 216,37 27 431,61 28 106,57 27 862,94 3 kapitálové příjmy 2 625,71 1 554, 32 710,34 2 205,16 1 968,35 91,08 4 přijaté transfery 67 791,98 32 591,72 17 942,29 30 407,80 44 076,76 39 594,70

Příjmy celkem 185 496,10 140 187,37 145 086,12 169 182,47 188 177,80 195 015,81

8 financování 23 551,59 29 583,14 34 295,76 26 843,78 35 624,06 60 673,10

Příjmy vč. financování *) 209 047,69 169 770,51 179 381,89 196 026,25 223 801,86 255 688,91

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města

*) po konsolidaci

Celkové výdaje města byly v r. 2016 naplněny na 69,59 % (nečerpáno 67.717,27 tis. Kč). Celkově byly rozpočtované výdaje v části zemědělství a lesní hospodářství naplněny na 88,47 % (nečerpáno 129,56 tis. Kč), v části průmyslová a ostatní odvětví hospodářství na 53,80 % (nečerpáno 9.678,99 tis. Kč), v části služby pro obyvatelstvo na 61,19 % (nečerpáno 54.213,55 tis. Kč), v části sociální věci a politika zaměstnanosti na 90,58 % (nečerpáno 932,83 tis. Kč), v části obrana, bezpečnost a právní ochrana na 95,19 % (nečerpáno 338,82 tis. Kč) a v části všeobecná veřejná správa a služby na 94,69 % (nečerpáno 2.334,69 tis. Kč).

Tabulka č. 20: Vývoj rozpočtových výdajů Lipníku n. B. v letech 2011 – 2016 (v tis. Kč)

2011 2012 2013 2014 2015 2016 Zemědělství a lesní 1 203,88 240,85 571,18 896,74 1 154,08 993,81 hospodářství Průmyslová a ostatní 2 9 715,27 14 887,87 2 969,54 22 276,31 25 844,88 11 271,34 odvětví hospodářství Průmysl, stavebnictví, 21 902,30 940,07 851,13 958,29 911,32 930,95 obchod a služby 22 Doprava 8 142,28 13 327,77 1 586,22 20 227,23 23 402,41 9 162,84

23 Vodní hospodářství 670,70 166,52 532,19 1 090,78 1 531,14 1 177,54

3 Služby pro obyvatelstvo 71 230,23 70 137,022 99 697,03 85 272,59 80 330,32 85 487,37 Vzdělávání a školské 31 17 019,25 12 255,49 12 020,32 14 715,31 13 251,84 17 718,08 služby Vzdělávání a školské 32 147,74 176,09 116,41 39,67 137,89 98,4 služby - zájmové studium Kultura, církve a sdělovací 33 16 072,94 18 102,96 46 444,50 14 522,04 15 361,61 21 508,12 prostředky Tělovýchova a zájmová 34 1 214,53 1 199,01 1 916,15 1 655,14 2 426,81 5 958,05 činnost 35 Zdravotnictví 100,00 200 200 100 Bydlení, komunální služby 36 27 369,28 32 258,99 32 171,79 36 854,21 34 618,88 34 215,15 a územní rozvoj Ochrana životního 37 9 306,50 6 144,47 7 027,85 17 286,22 14 332,26 5 889,54 prostředí Sociální věci a politika 4 39 450,63 3 965,79 3 998,26 6 253,02 8 665,64 8 970,67 zaměstnanosti Dávky a podpory v soc. 41 31 899,46 zabezpečení 43 Sociální služby a pomoc 7 551,17 3 965,79 3 998,26 6 253,02 8 665,64 8 970,67 Bezpečnost státu a 5 5 574,81 6 594,13 6 169,72 6 111,37 6 434,92 6 706,01 právní ochrana Civilní připravenost na 52 11,44 39,30 29,99 8,44 29,36 75,30 krizové stavy Bezpečnost a veřejný 53 5 219,87 5 792,74 5 300,69 5 499,41 5 636,38 5 877,88 pořádek Požární ochrana a integr. 55 343,51 762,08 839,04 603,51 769,18 752,82 záchranný systém Všeobecná veřejná 6 51 172,63 39 036,52 38 913,66 39 118,64 40 401,38 41 639,38 správa a služby

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města

Státní moc, státní správa, 61 40 621,64 37 236,03 37 515,74 37 593,66 38 766,39 39 861,3 uzemní samospráva 63 Finanční operace 9 978,96 1 245,08 1 397,93 1 524,98 1 634,98 1 778,08

64 Ostatní činnosti 572,03 555,41

Výdaje celkem /po konsolidaci/ 177 347,45 134 862,19 152 319,40 159 928,67 162 831,21 155 068,58

Graf č. 3: Vyhodnocení celkových výdajů rozpočtu za skupiny odvětvového třídění – rok 2016

Z grafu č. 3 vyplývá, že město v r. 2016 vynaložilo nejvíce peněžních prostředků na služby pro obyvatelstvo (55,12 % - školství, kultura, památky, bytové a nebytové hospodářství, Technické služby, životní prostředí), na veřejnou správu (26,87 %) a na průmyslová odvětví (7,27 %), Nejmenší podíl výdajů na celkových výdajích připadá na sociální věci a politiku (5,78 % - cestovní ruch, komunikace, vodní toky), na obranu, bezpečnost a právní ochranu (4,32 %) a na zemědělství a lesní hospodářství (0,64 %).

Mezi největší investiční akce města lze zařadit následující:  Výstavba cyklostezky Bečva (2012 - 7,79 mil. Kč)  Oprava hradeb u bývalé synagogy (2012 – 463 tis. Kč)  Výměna oken na Gymnáziu (2012 – 190 tis. Kč)  Rekonstrukce objektu bývalého kina (2012 – 2013, 1,33 mil. Kč)  Zateplení objektu bývalé MŠ Zahradní (2013 – 2,23 mil. Kč.)  Obnova zeleně v parku Komenského sady (2013 – 1,25 mil. Kč)  Revitalizace plochy po letním kině a nový chodník na ul. Zahradní (2013 – 1,35 mil. Kč)

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města  Fasáda budovy radnice (2013 – 2,41 mil. Kč)  Osvětlení stadionu v ul. B Němcové (2013 – 312 tis. Kč)  Revitalizace ulice Bratrská (2014 – 12,84 mil. Kč)  Rekonstrukce ul. Losertova a Palackého (2014-2015 - 20 mil. Kč)  Obnova zámeckého parku (2014 – 6,2 mil. Kč)  Úprava veřejného prostranství u MetalPlastu – (2014 – 1,73 mil. Kč)  Oprava městských hradeb (2014 – 2,4 mil. Kč)  Sběrné středisko odpadů (2014 – 2015; 7,6 mil. Kč)  Oprava příjezdové cesty ke sběrnému středisku odpadů (2015 – 1,06 mil. Kč)  Revitalizace zeleně na sídlišti Zahradní (2015 – 2,35 mil. Kč)  Restaurování dřevěných prvků č.p. 47 – nám. T. G. Masaryka (2015 – 357 tis. Kč)  Výstavba sportovní haly – přípravné práce (2016, 197 tis. Kč)  Úprava akustiky v KD Echo (2016 - 1,03 mil. Kč)  Stavební úpravy okružní křižovatky u Lidlu (2016 - 933. tis. Kč)  Sanace budovy bývalé piaristické koleje – I. etapa (2016 - 7,05 mil. Kč)  Kanalizační přípojka pro objekt bývalého kláštera (2016 - 1,7 mil. Kč)  Křižovatka u Sokolovny – přípravné práce (2016 – 86 tis. Kč)  Stavební úpravy objektu osadního výboru Nové Dvory (2016 – 299 tis. Kč)

Plánované investiční akce:  Sportovní hala (83 mil. Kč),  Infrastruktura pro výstavbu rodinných domků (15 mil. Kč),  Revitalizace vodní plochy Piskáč (3 mil. Kč)  Demolice objektu na ul. Nádražní (2 mil. Kč)  Turistické informační centrum (3 mil. Kč)  Křižovatka u Sokolovny (10 mil. Kč)  Nádvoří zámeckého parku (3 mil. Kč)

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města

Daňová výtěžnost

Daňová výtěžnost je jedním ze základních ukazatelů ekonomické síly města. Je součtem daní, kterými plynou do rozpočtu příjmy z daní z příjmu právnických osob, fyzických osob ze závislé činnosti a z podnikání, z daní z nemovitostí a z daně z přidané hodnoty.

Tabulka č. 21: Daňová výtěžnost města Lipník nad Bečvou v letech 2011 – 2016 (v tis. Kč)

2011 2012 2013 2014 2015 2016 Daň z př. FO ze ZČ 1 709 1 762 2 157 2 091 2 146 2 548 Daň z př. FO ze SVČ 331 129 300 148 285 210 Daň z př. FO vybírané srážkou 147 177 214 244 260 265 Daň z př. PO 1 543 1 739 2 074 2 332 2 411 2 743 Daň z přidané hodnoty 3 539 3 511 4 477 4 744 4 726 5 027 Daň z nemovitosti 637 667 1 088 1 211 1 235 1 237 Daňová výtěžnost c e l k e m 7 906 7 985 10 310 10 770 11 063 12 030 Pozn.: FO – fyzická osoba, PO – právnická osoba, ZČ – závislá činnost, SVČ – samostatně výdělečná činnost

Z následující tabulky č. 22 vyplývá, že hodnota jednotlivých položek rozvahy města Lipníku nad Bečvou se v jednotlivých letech příliš neliší.

Tabulka č. 22: Rozvaha města Lipníku nad Bečvou k 31.12. let 2011 – 2016 (v tis. Kč)

2011 2012 2013 2014 2015 2016

Aktiva celkem 647 510,84 706 892,25 673 088,99 776 871,21 795 936,55 828 838,43

Stálá aktiva 586 970,17 645 536,93 624 126,89 696 437,77 711 200,21 703 707,80

Dlouhodobý nehmotný majetek 4 366,80 3 661,17 3 463,29 2 747,56 2 270,00 2 828,48

Dlouhodobý hmotný majetek 457 647,16 476175,79 460 764,12 533 175,56 548 951,09 539 199,44

Dlouhodobý finanční majetek 124 956,21 165 516,26 159 715,78 160 514,65 159 979,11 161 679,88

Oběžná aktiva 60 540,67 61 355,32 48 962,09 80 433,43 84 736,33 125 130,63

Zásoby 363,60 683,09 789,41 689,11 712,01 1 013,07

Krátkodobé pohledávky 21 304,69 18 234,62 13 938,56 36 136,58 10 908,87 11 012,42

Krátkodobý finanční majetek 38 872,39 42 437,61 34 234,08 43 607,73 73 115,45 113 105,13

Pasiva celkem 647 510,84 706 892,25 673 088,99 776 871,21 795 936,55 828 838,43

Vlastní kapitál 620 908,57 684 849,75 655 115,63 749 867,63 775 996,64 790 346,37

Cizí zdroje 26 602,27 22 042,50 17 973,37 27 003,58 19 939,91 38 492,05

Dlouhodobé závazky 4 181,54 2 317,54 1 992,05 2 070,14 6 999,18 25 037,98

v tom: úvěry 2 206,50 384 0 0 0 0

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města

Krátkodobé závazky 22 420,73 19 724,96 15 981,31 24 933,43 12 940,72 13 454,07

Město Lipník nad Bečvou je zřizovatelem 9 příspěvkových organizací:  Mateřská škola Lipník nad Bečvou, p. o.  Základní škola a mateřská škola Lipník nad Bečvou, ulice Hranická 511, p. o.  Základní škola Lipník nad Bečvou, ulice Osecká 315, okres Přerov, p. o.  Základní škola a mateřská škola Loučka, p. o.  Gymnázium Lipník nad Bečvou, Komenského sady 62, p. o.  Středisko volného času Lipník nad Bečvou, p. o.  Sociální služby Lipník nad Bečvou, p. o.  Technické služby Lipník nad Bečvou, p. o.  Městská knihovna Lipník nad Bečvou, p. o. Hodnota majetku města předaného k hospodaření příspěvkovým organizacím k 31. 12. 2016 činí 273.846.939,87 Kč.

Mezi organizační složky města se řadí jednotky sboru dobrovolných hasičů města Lipníku nad Bečvou a místních částí Loučka, Podhoří a Nové Dvory.

 Město Lipník nad Bečvou má majetkovou účast ve společnostech:  Bytové družstvo Osecká (5,9% ve vlastnictví města),  TEPLO Lipník nad Bečvou, a. s. (100,00 % ve vlastnictví města),  Nemocnice Hranice a. s. (podíl 10,00 %),  Vodovody a kanalizace Přerov, a. s. (podíl 7,49 %).

Monitoring hospodaření obcí - SIMU

Ukazatel poskytuje užitečný přehled o schopnosti města splácet dluhy.

Tabulka č. 23: Monitoring hospodaření města Lipník n. B. v letech 2011 – 2016

Monitoring hospodaření obcí - od r. 2008 - soustava informativních a monitorujících ukazatelů (SIMU) - do roku 2007 ukazatel dluhové služby

SIMU 2011 2012 2013 2014 2015 2016 A) Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům 5,01 3,3 2,8 3,13 2,57 3,93 ukazatel musí být < 25% B) Celková (běžná) likvidita (current ratio) 2,14 2,7 2,6 3,74 4,15 5,83 ukazatel musí být > 1 kritický je souběh výše ukazatele A) > 25% zároveň s výší ukazatele B) v intervalu <0; 1>

Pozitivem hospodaření minulých let je to, že město vždy hospodařilo s provozním přebytkem, což znamená, že bylo a je schopno hradit běžnými příjmy své každoročně opakující se výdaje. Prostředky přebytku pak byly použity na financování investičních akcí.

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města Úroveň ukazatele monitoring hospodaření obce (tab. č. 23) je na velmi dobré výši.

7. CESTOVNÍ RUCH

Cestovní ruch může být významným ekonomickým, kulturním a společenským prvkem regionu. Rozvoj cestovního ruchu umožňuje maximální využití endogenních zdrojů rozvoje regionu (přírodní podmínky, kulturně – historické památky apod.), ovlivňuje tvorbu hrubého domácího produktu a příjmy do místních rozpočtů, zvyšuje zaměstnanost a přispívá k celkovému rozvoji regionu. Město Lipník n. B. má zachovalé historické jádro, obehnané hradbami s dosud zachovanými baštami. Jádro města a areál kláštera a zámku byly prohlášeny městskou památkovou rezervací v roce 1989. Městská památková rezervace je tvořena cca 190 domy a drobnými, zejména sakrálními stavbami, z nichž 105 je prohlášeno za nemovité kulturní památky. Město si udrželo původní uliční čáry, historické objekty v jádře středověkého původu a ve velkém rozsahu velmi pozoruhodné opevnění. Ve značné míře si zachovalo původní historickou městskou dispozici. Z tohoto hlediska lze Městskou památkovou rezervaci Lipník nad Bečvou podle neoficiální kategorizace považovat za jednu z nejhodnotnějších. V celém Olomouckém kraji se nachází ještě jedna městská památková rezervace a to přímo v Olomouci (v České republice je jich celkem 40). Město nabízí několik židovských památek, které stojí za zmínku. Například židovská synagoga je druhou nejstarší v České republice. Zajímavou stavbou je také Zvonice z roku 1609, která si ponechala vzhled pozdněrenesančního slohu.

Na Lipnicku jsou také vhodné podmínky pro provozování pěší turistiky. Je zde řada značených turistických tras, které vás dovedou např.: k pramenu řeky Odry, k přírodní rezervaci Škrabalka, na středověký hrad Helfštýn, do nedalekých lázní Teplice nad Bečvou, k Hranickému krasu s nejhlubší propastí v Evropě i aragonitovými jeskyněmi a k mnoha dalším zajímavým místům.

Nedaleký středověký hrad Helfštýn, patří k nejrozsáhlejším hradům ve střední Evropě. V posledních letech je proslulý mezinárodními setkáními uměleckých kovářů Hefaiston. Je cílem i filmařů, natáčela se zde např. pohádka o princezně Fantaghiro.

Pro rekreaci v létě mohou návštěvníci města využít městské koupaliště nebo nedaleké přírodní koupaliště Jadran.

Kulturní památky

Zámek - původně renesanční zámek byl vystavěn Bruntálskými z Vrbna na přelomu 16. a 17. století, v 19. století byl přestavěn ve stylu pozdního klasicismu. Součástí zámeckého areálu je park obsahující vzácné dřeviny a unikátní zahradní terasa na střeše hospodářské budovy. V současné době jsou v zámku umístěny odbory Městského úřadu Lipník nad Bečvou.

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města

Zvonice - byla vystavěna v roce 1609, autorem je italský mistr Jan Mario Vlach. Čtyřboká věž je vystavěná na způsob vlašských kampanil a je mistrovským dílem svého tvůrce, jemuž je možno přičíst i další četné stavby v městě a okolí. Je to mohutná atiková renesanční budova, a byly v ní kromě Michala zavěšeny i ostatní zvony z kostelní věže. Lipenská zvonice je jediná na Moravě, která se dochovala v původní podobě a navíc se od ostatních liší svou velikostí. Stavba je vysoká 24 metrů a široká 9,7 m Na zvonici jsou zavěšeny sluneční hodiny. Nejstarší zvon Jakub, který byl přemístěn z vedlejšího chrámu, pochází z roku 1464. Pro šíření zvuku od zvonů slouží okna ve třech patrech. Ulice 28. října - v ulici se nacházejí renesanční domy s podloubím a mázhauzy. Průběžnému podloubí se dříve říkalo Vetešnické. Krámkům umístěným v přízemí domů se říkávalo “cahúzky”. U vchodu do ní stávala Hranická brána. Městské hradby – hradby vznikly jako vymezující, uzavírající a obranný systém města Lipníka – v prvotní podobě již při založení zeměpanského města králem Přemyslem Otakarem II. v 2. pol. 13. století. Hradby v Lipníku patří k nejlépe dochovaným na Moravě, bizarní propojení s městskou zástavbou jim propůjčuje zvláštní kouzlo.

Perštýnská ulice - bývalá židovská ulička, dříve Dolní židovská či Chrámová, ve které se nachází Gutmannův nadační dům - v tomto domě byl od r. 1903 umístěn chudobinec s židovskou modlitebnou. Na západní straně Pernštýnské ulice je původní zástavba židovských domů s renesančními základy, barokně-klasicistním dispozičním rozvrhem a klenbami, fasády z 19. století.

Kostel Církve československé husitské-bývalá synagoga - vystavěna v 16. století, nejstarší synagoga na Moravě, druhá nejstarší v Čechách (po Staronové synagoze v Praze). Společně s Perštýnskou ulicí tvořili velkou část židovského města. V 50. letech 20. století byla přestavěna na modlitebnu československé církve husitské, které slouží dodnes.

Náměstí T. G. Masaryka - náměstí má pro Lipník typický tvar písmene L. Po jeho obvodu jsou zachovalé renesanční a barokní domy, z části s podloubími. Mariánský sloup pochází z roku 1694, kašna se sochou sv. Floriána před radnicí z r. 1700 a kašna s plastikou sv. Jana Nepomuckého z r. 1859.

Kaple – Menší sakrální stavby jsou rozmístěny po celém městě. Kaple sv. Josefa je architektonicky podobná kostelu sv. Františka Serafinského. Kaple sv. Rocha se ukrývá na Osecké ulici. Kaple sv. Anny je za městem na nejvyšším bodě a nabízí krásný výhled do okolí. Kaple sv. Petra stojí na městském hřbitově a je využívána ke smutečním obřadům.

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města Farní kostel sv. Jakuba - původně románská stavba, před rokem 1400 byl znovu postaven goticky. Zařízení kostela je převážně z 60. let 18. století, kdy byl kostel zbarokizován. Podíleli se na něm sochaři Gottfried Fritsch a Václav Böhm. Umístění kostela je považováno za zrod města a jeho stavba byla nejstarší zmínkou o Lipníku.

Kostel sv. Františka Serafinského a piaristická kolej – nachází se v sousedství piaristického kláštera a zámku. Jeho zajímavostí je vysoká věž, která nebyla typická pro bratrské kostely. V 17. Století byl kostel přestavěn piaristy ve stylu raného baroka.

Město Lipník nad Bečvou je taktéž vlastníkem nemovité památky velkého historického významu, která je ve špatném technickém stavu. Jedná se o areál bývalé piaristické koleje. Při první přestavbě stávajícího objektu v letech 1637 – 1641 bylo vybudováno 18 mnišských cel a jedna temná. V roce 1673 byla postavena vedlejší školní budova, v letech 1740-1741 rozšířená o další trakt. V objektu byla škola, noviciát, knihovna, oratorium, byty řeholních kleriků i žáků. Z Lipníku nad Bečvou piaristé odešli v roce 1884. Piaristická kolej tak dodnes zachovává svoji dispozici z 18. století se dvěma nádvořími a monumentálním průčelím.

Cykloturistika

Výrazným prvkem poslední doby je cykloturistika, která se významně podílí na návštěvnosti řady oblastí. Lipensko má ideální podmínky pro cyklistiku a cykloturistiku. Městem prochází několik cyklistických a turistických tras. Také přes město vedou významné dálkové trasy. Pravidelně se zde konají také závody horských kol Autor Šela Marathon a Helf Double Cross. Cyklotrasy turisty provedou údolím Moravské brány, kolem hradu Helfštýn, k prameni řeky Odry i kolem Lipníka.

Dálkové trasy: Jantarová stezka (č. 5) – je jednou z nejstarších obchodních tras v Evropě a spojovala Baltské moře se Středozemním. Olomouc - Přerov, Prosenice, Radslavice, Sušice, Oldřichov, kolem Bečvy a Oseckého jezu, Lipník nad Bečvou (ulice Na Bečvě), Helfštýn, Maleník, Zbrašov, Ústí, Skalička, Zámrsky, Němetice, Hustopeče n. B., Poruba, Starojická Lhota - Nový Jičín

Cyklostezka Bečva – vede kolem toku Bečvy od jejích pramenů (Rožnovská a Vsetínská Bečva) až po soutok s řekou Moravou. Trasa dlouhá 160 km nabízí možnosti poznání různých pamětihodností, přírodních krás, lidových tradic i místních specialit. Nový asfaltový povrch kolem Lipníka nabízí velké využití nejen pro cyklisty, ale také pro in-line bruslaře, běžkaře i vozíčkáře. Kojetín – Lobodice, Troubky, Přerov – podél řeky Bečvy až do Oldřichova, trasa přes Lipník totožná s Jantarovou stezkou, V Týně n. B. opět podél řeky Bečvy do Hranic, Teplic nad Bečvou, Ústí, Skalička, Kamenec a podél řeky Bečvy k Valašskému Meziříčí

Ubytovací a stravovací kapacity

Pro cestovní ruch mají velký význam také socioekonomické předpoklady. Tvoří nedílnou součást realizačních předpokladů cestovního ruchu, přičemž jde především o materiálně technickou základnu,

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města jejímž základem jsou ubytovací a stravovací zařízení doplňovaná ostatními službami cestovního ruchu. Olomoucký kraj patří mezi kraje nejméně vybavené ubytovacími zařízeními. Podle šetření z roku 2011 v odvětví pohostinství a ubytování poskytovalo ubytovací služby 728 zařízení, rozmístěných především v turisticky navštěvovaných okresech Jeseník a Šumperk. Počtem lůžek v ubytovacích zařízeních na 1000 obyvatel kraje (37,3) je Olomoucký kraj třetí nejmenší v celé ČR.

Tabulka č. 24: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení v Lipníku nad Bečvou 2013 2014 2015 počet zařízení 3 4 4 počet lůžek 94 108 * počet ubytovaných hostů 3288 3238 3462 počet přenocování 6739 6712 6871 Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze, vše o území *data nejsou k dispozici Vedle existence kulturního potenciálu je nutné mít vybudovanou síť služeb, která návštěvníkům umožní příjemnější i delší pobyt. Jde zejména o stravovací a ubytovací zařízení. Stravovacích zařízení je v Lipníku dostatek s širokou nabídkou jídel.

Tabulka č. 25: Ubytovací a stravovací zařízení v Lipníku nad Bečvou Ubytovací zařízení Kavárny, cukrárny, vinárny Restaurace Hotel Lípa Cafe Loubí Restaurace MODRÁ HVĚZDA Penzion U Grygarů Kavárna 49 Restaurace U Zámecké zahrady Cukrárna U Němečků Restaurace Fantasy Internát SŠ elektrotechnické Kavárna Marek Restaurace NADSKLEPÍ Penzion U Zámecké zahrady Vinotéka U Hroznové kozy Restaurace Pub Port Royal Penzion Fantasy Vinotéka u Františka Restaurace Hotel Lípa ubytování v soukromí Motorest MORAVSKÁ BRÁNA

Tenis klub (u tenisových kurtů) Restaurace Na Bečvě Restaurace Šenk Restaurace Pivovar

Zdroj: www.mesto-lipnik.cz Ubytovací kapacity ve městě Lipník nad Bečvou jsou postačující, neboť se ve městě nachází hotel, penzion, turistická ubytovna, Internát Střední odborné školy a Středního odborného učiliště elektrotechnického a je poskytována i možnost ubytování v soukromí. Stravování poskytují restaurace, pivnice, pizzerie, cukrárny a kavárny.

Informace o dění ve městě mohou občané Lipníku n. B. i turisté získat v Turistickém informačním centru (TIC). TIC zajišťuje také prodej propagačních materiálů (brožury, pohlednice, suvenýry), turistických map, cyklomap, turistických známek, provoz internetu pro veřejnost a příjem inzerce a příspěvků do Lipenských listů. Od května do září si mohou zájemci prohlédnout zdarma město s průvodcem.

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města

8. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

8.1 KVALITA OVZDUŠÍ

Město Lipník nad Bečvou se řadí mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Zásadní vliv na znečištění ovzduší má geomorfologie území, kdy se údolím Moravské brány dostává znečištění z oblasti průmyslového Ostravska nebo z druhé strany od Přerova. Dalším činitelem znečištění je dopravní zátěž, kolem Lipníka vede dálnice D1 do Ostravy a rychlostní komunikace D35 z Olomouce. Způsob vytápění v rodinných domech také negativně ovlivňuje stav ovzduší. Největší podíl na produkci tuhých znečišťujících látek (TZL) mají malé stacionární zdroje znečišťování ovzduší (lokální topeniště v obytných domech a bytech), kde při použití dřeva a uhlí dochází ke zvýšení emisních částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Pokud je v lokálních topeništích spalován odpad, dochází navíc k emitování nebezpečných dioxinů. Na produkci SO2 se nejvíce podílí velké stacionární zdroje znečišťování ovzduší. Největším producentem emisí NOx, CO a těkavých organických látek (VOC) jsou mobilní zdroje znečišťování ovzduší (silniční automobilová doprava).

Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi (frakcí PM10) překračuje imisní limity. Na základě měření Českého hydrometeorologického ústavu, bylo naměřeno překročení limitních hodnot (LV) a cílových limitů (TV) v roce 2010 na 100% plochy územního celku Lipník nad Bečvou pro 24hodinové koncentrace PM10. Mezi znečišťovatele ovzduší se řadí KAMENOLOMY ČR, TEPLO a.s., Delikan s.r.o.. Cihelna Wienerberger Jezernice spol. s r.o. používá novou technologii rychlosušení, která je šetrnější k životnímu prostředí, přispívá k ochraně ovzduší.

8.2 KVALITA VODY

Území města Lipník nad Bečvou a jím protékající řeka Bečva spadá do hlavního povodí řeky Moravy. V současných podmínkách stále ovlivňují rozhodujícím způsobem jakost povrchových vod především bodové zdroje znečištění, jako jsou komunální znečištění, průmyslové závody a objekty soustředěné zemědělské živočišné výroby. Hlavním tokem je řeka Bečva tvořící osu, do které se stékají menší toky na katastrálním území Lipník nad Bečvou – Trnávka, Loučka, Hlásenec a Jezernice. Říční voda má bezprostřední souvislost s mělkými podzemními zdroji vod. Jakost říční vody je monitorována na celém území České republiky v rámci systému sledování vybraných profilů dle jednotlivých ukazatelů. Nejbližší státní profily sledování jakosti vody jsou Bečva – Teplice nad Bečvou a Bečva Osek nad Bečvou. V letech 1993 – 1994 byla sledována jakost vody i na profilu Bečva – Lipník. Od dalšího monitoringu se upustilo, protože kvalita vody byla shodná s profilem Bečva – Choryně. Oproti období 2009 – 2010 došlo k zlepšení kvality povrchových vod v řece Bečvě, ve všech sledovaných ukazatelích. Je to způsobeno zejména dostavbou kanalizací a čistíren odpadních vod v horním toku Bečvy a z důvodu zmenšení průmyslové činnosti v území horního toku Bečvy. V Lipníku

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města nad Bečvou proběhla v roce 2010 intenzifikace ČOV, která také přispěla ke zkvalitnění jakosti povrchových vod.

Tabulka č. 26: Klasifikace jakosti povrchových vod podle ČSN 75 7221 za dvouletí 2010 - 2011

Saprobní index Hydrologické Fosfor Výsledná Tok Profil makrozoo- BSK ChSKcr N-NO N-NH pořadí 5 3 4 celkový třída bentos

Teplice 4-11-02-033 Bečva nad - 2 1 1 1 3 3 Bečvou Osek nad 4-11-02-058 Bečva 3 2 1 1 1 2 3 Bečvou

Zdroj: Povodí Moravy s.p.

Vysvětlivky: 1 – porovnání s dvouletím 2009-2010 – zlepšení o 1 třídu 2 - porovnání s dvouletím 2009-2010 – zlepšení o 2 třídy 3 - porovnání s dvouletím 2009-2010 – zlepšení o 3 třídy

Dle imisních standardů nařízení vlády č. 61/2003 Sb. bylo provedeno vyhodnocení kvality vody, a to v ukazatelích BSK5, CHSKCr, pH, teplota vody, amoniakální dusík, dusičnanový dusík a celkový fosfor.

Tabulka č. 27: sledované profily na tocích (základní ukazatele) – porovnání s imisními standardy NV č. 61/2003 Sb. (rok 2010-2011)

3 Cr 4 5 Hydrologické ový

Tok Profil NH NO pH - pořadí - vody BSK N N Fosfor CHSK Teplota celk

Teplice nad 4-11-02-033 Bečva ano ano ano ano ano ano ano Bečvou Osek nad 4-11-02-058 Bečva ano ano ano ano ano ano ano Bečvou

Zdroj: Povodí Moravy a.s. Vysvětlivky : Ano: - vyhovuje požadavkům uvedeným v nařízení vlády č. 61/2003 Sb, ve znění NV č. 23/2011 Sb.

Celkově bylo provedeno vyhodnocení kvality vody na 432 profilech. Nejhorší situace byla zjištěna u celkového fosforu, nevyhovělo 22 % profilů, druhým nejhorším ukazatelem jsou dusičnany.

Mezi největší bodové zdroje znečištění toku řeky Bečvy v r. 2011 se řadí ČOV Hranice na Moravě – provozovatel VaK Přerov a.s. a Precheza Přerov (rozpuštěné anorganické soli – RAS).

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města

8.3 ZELEŇ A OCHRANA PŘÍRODY

Město Lipník n. B. leží v oblasti s nížinným charakterem terénu, kde lze plochy zeleně kategorizovat jako veřejnou, vyhrazenou, užitkovou a krajinnou zeleň. Tato sídelní zeleň tvoří umělé ekosystémy parků, zahrad, stromořadí, sportovišť, hřbitovů a sídlištní zeleně, její celková plocha v Lipníku je 623 693 m2. Hlavními rostlinnými zástupci jsou vrba bílá, olše lepkavá, topol černý, lípa, jasan, bez černý, dub letní, bříza, javor mléč, habr, borovice lesní, dřín a hloh s převahou habru. Sídelní zeleň plní významnou hygienickou, bioklimatickou, estetickou, krajinotvornou a ekologickou funkci. V údolní nivě řeky Bečvy se na celkové rozloze 7,5 ha rozprostírá v katastrálním území Lipníku n. B. přírodní rezervace Škrabalka. Rezervace, která byla vyhlášena v roce 1956, je tvořena vodními a bažinatými společenstvy mrtvého ramene řeky Bečvy spolu s přilehlými fragmenty vlhkých luk a lužního lesa. V rezervaci roste více než 50 druhů chráněných rostlin, součástí rezervace je naučná stezka. Charakteru území odpovídá i vyskytující se aviafauna a entomofauna, zastoupeny jsou i charakteristické druhy plazů a obojživelníků. Rezervace je významným ptačím hnízdištěm. O městskou zeleň se starají Technické služby Lipník nad Bečvou, jedná se především o údržbu zámeckého parku a střešní zahrady, Komenského sady a městský hřbitov. Zámecký park byl vybudován v 17. století a dnes se zde nachází původní strom dubu lesního, který je nazývaný „Opičák. Park je dnes udržován v anglickém stylu. Součástí zámeckého areálu je zahrada na střeše bývalých stájí. Tato střešní zahrada vznikala v letech 1910 – 1911.

Vodní toky – řeka Bečva, vodní tok Loučka, Hlásenec, Jezernice, Trnávka, Podhůra, Nové Dvory. Vodní plochy – nádrž Jadran, rybník v Lipníku n. B., Loučce, Podhoří, slepé rameno řeky Bečvy na Familiích, vodní nádrže „Hejnice“ Loučka.

Protipovodňová opatření město řeší ve spolupráci s Povodím Moravy s.p. např. plánovanou stavbou hrázky a úpravou vodního toku Jezernice v místní části Podhoří.

8.4 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

Město Lipník nad Bečvou je už několik let zapojeno do systému třídění odpadu. Ve městě je celkem 46 stanovišť s barevně rozlišenými kontejnery, kde lidé mohou separovat odpady. Město Lipník je členem systému EKO-KOM, který dodává barevné nálepky na kontejnery a barevně rozlišné kontejnery. Od 1.3.2005 má město kontejnery i na směsné plasty, nejen na PET láhve. Pro tyto druhy plastů se našel vhodný odběratel, proto se plasty vozí na třídící linku do Olomouce, kde jsou dále roztříděny. Pro ostatní odpad, př. kovy, hliník, nebezpečný odpad a velkoobjemový odpad slouží ve městě sběrný dvůr na ulici Čechova. V roce 2015 byla dokončena jeho rozsáhlá rekonstrukce.

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města Od roku 2010 je v provozu Komunitní kompostárna Lipník nad Bečvou, která zpracovává rostlinný materiál. Občané města ho odevzdávají do rozmístěných kompostérů a velkoobjemových kontejnerů. Po zpracování rostlinného materiálu vzniká kompost, který je používaný na údržbu veřejné zeleně ve městě. Občané města mají možnost třídit odpady jako je plast, sklo, papír, TETRA paky, rostlinný materiál. Touto možností město předchází vzniku komunálního odpadu. Touto možností město snižuje množství komunálního dopadu odvezeného na skládku. Dále mají občané možnost na sběrném středisku nebo prostřednictvím E-Boxů umístěných v budově zámku (Bratrská 358) a při vstupu do Městské knihovny odevzdávat vyřazené elektrospotřebiče. Město má uzavřeno smlouvy s těmito kolektivními systémy: Elektrowin a.s., ASEKOL s.r.o., EKOLAMP s.r.o. Sběr textilního materiálu zajišťuje společnost TextilEco, a.s.

Tabulka č. 28: Produkce tříděného odpadu za období 2012 - 2016 Název/období 2012 2013 2014 2015 2016 papír – produkce (t) 91,42 89,06 97,32 94,97 106,47 sklo – produkce (t) 73,60 71,17 75,98 73,26 78,08 plast – produkce (t) 73,51 74,29 77,71 79,96 73,6 NK- produkce (t) 2,94 3,38 3,44 3,24 4,17

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města

9. SWOT ANALÝZA

SWOT analýza je standardní metoda používaná k prezentaci analytických poznatků. Dává vyvážený časový pohled na minulost, současnost a budoucnost analyzovaného objektu. Je přehlednou zpětnou vazbou identifikovaných jevů a jejich případné přeřazování mezi skupinami podle aktuálního vývoje. Název je odvozen z anglického označení stránek silných (strengths) a slabých (weaknesses), příležitostí (opportunities) a hrozeb (threats).

Vnitřní analýza - silné a slabé stránky  stanovení možností a potenciálu,  identifikace vnitřních silných a slabých stránek,  silné stránky zahrnují komparativní a konkurenční výhody sektoru pro rozvojové aktivity,  slabé stránky jsou veškeré faktory, které limitují nebo ohrožují tyto aktivity.

Vnější analýza - příležitosti a hrozby  při tvorbě strategie je nutné vzít v úvahu příležitosti a ohrožení vnějšího prostředí, např. změny zákonů, ekonomické změny na národní a mezinárodní úrovní, sociální a politické změny, demografické změny, infrastruktura na národní a mezinárodní úrovni.

9.1 „TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ“

Silné stránky  dostatečná dopravní obslužnost, síť místních komunikací  obchvat města – vyvedení tranzitní dopravy, napojení na dálnici D 47 (4704 Lipník n. B. – Bělotín) a D1( 0137 Lipník n. B. – Přerov)  schválená územně plánovací dokumentace s vymezenými plochami pro podnikání  zlepšení kvalita životního prostředí v bezprostředním okolí města

Slabé stránky  nedořešené odkanalizování v místních částech města  část katastru města ležící v zátopové oblasti řeky Bečvy Příležitosti  řešení koncepce dopravy i v návaznosti na dálniční napojení města  výhodné podmínky pro možnost čerpání finančních prostředků z národních a mezinárodních programů (např. ze strukturálních fondů EU, apod.)

Hrozby

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města  zhoršení životního prostředí na základě topení tuhými palivy  nedostatek podpory / strategie ze strany státních orgánů a organizací

9.2 „EKONOMIKA A PODNIKÁNÍ“

Silné stránky  schválená územně plánovací dokumentace s vymezenými plochami pro podnikání  zpracovaná projektová dokumentace pro územní a stavební povolení na inženýrské sítě a dopravní napojení pro průmyslovou zónu  otevřenost pro příchod investorů

Slabé stránky  zanedbaný stav nemovitostí s možnosti využití pro rozvoj podnikání  špatná profesní struktura v návaznosti na potřeby rozvoje podnikání

Příležitosti  výhodné podmínky pro možnost čerpání finančních prostředků z národních a mezinárodních programů (např. ze strukturálních fondů EU, apod.)  dobudování dopravní a technické infrastruktury  využití volné kapacity pracovních sil, zvyšování kvalifikace volných pracovních sil pro uplatnění na trhu práce

Hrozby  demografický vývoj - stárnutí a úbytek obyvatelstva, změna sociální struktury  vzdělanostní struktura (absence VŠ, únik „mozků“)

9.3 „KVALITA ŽIVOTA, OBČANSKÁ VYBAVENOST, SOCIÁLNÍ SLUŽBY“

Silné stránky  základní občanská vybavenost města Lipníku n. B. na dobré úrovni (obec s rozšířenou působností, mateřské, základní a střední školy, obchody, pošty, lékařská péče, drobné služby, atd.) – pasportizace občanské vybavenosti, správa majetku, finance, kvalitní školství, materiálně technické vybavení základních škol a předškolských zařízení  zpracovaná územně plánovací dokumentace

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města Slabé stránky  slabá kapacita sociálních zařízení  chybějící infrastruktura v rozvojových plochách pro bytovou výstavbu

Příležitosti  doplňování a aktualizace územně plánovací dokumentace; rezervy v územním plánu (volné a vhodné plochy) pro další výstavbu,  realizace vhodné bytové výstavby na nových plochách  vytváření nových pracovních příležitostí, čímž je možno ovlivnit mj. i migrační poměry ve prospěch stabilizace mladých lidí v regionu  podpora volnočasových aktivit všech generací, rozšíření vhodných prostor pro tyto aktivity (výstavba víceúčelové haly, rekonstrukce stadionu)  spolupráce mezi klíčovými subjekty veřejného, soukromého i neziskového sektoru v regionu  podpora společné přípravy pro možnost čerpání finančních prostředků z krajských, národních a evropských dotačních titulů  finanční i jiná podpora organizací působících v oblasti sportu, kultury a práce s mládeží  revitalizace veřejných prostranství  víceúčelové společenské, kulturní a vzdělávací centrum  zlepšení životního prostředí

Hrozby  odliv mladé generace z regionu  ekonomické faktory limitující činnosti lidí ve volném čase  zhoršující se životní úroveň některých skupin obyvatelstva, růst rizikových skupin obyvatelstva (dlouhodobě nezaměstnaní, matky s dětmi, migrující skupiny obyvatel, případně další) a nepřipravenost systému sociální a zdravotnické péče a výchovných a školských zařízení dostatečně reagovat na jejich situaci  nedostatečná připravenost ploch pro bytovou výstavbu

9.4 „ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU“

Silné stránky  zachovalé historické jádro – městská památková rezervace  poměrně široký prostor pro rozvoj příměstské a venkovské turistiky, cykloturistiky  množství značených turistických a cykloturistických tras  fungující turistické informační centrum

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města  hrad Helfštýn ležící v blízkosti města, společné projekty hradu a města v rámci Kruhu evropských kovářských měst

Slabé stránky  nedostatečná základní materiální vybavenost regionu turistickou infrastrukturou  nedostatečná kvalita doprovodných a doplňkových služeb cestovního ruchu  problematická struktura ubytovacích a stravovacích zařízení  málo využívaný potenciál návštěvníků a turistů  chátrající Piaristická kolej

Příležitosti  cílená a koordinovaná nabídka produktů cestovního ruchu zaměřená na různé cílové skupiny  příprava výstavby nových moderních sportovišť a sportovních, či společenských aktivit s doprovodným zázemím  růst zájmu o rekreaci a trávení volného času v tuzemsku  další budování a rozvoj cyklotras, cyklostezek  vylepšení celkové image města i v návaznosti na historické centrum  výhodné podmínky pro možnost čerpání finančních prostředků z národních a mezinárodních fondů  komunikace a kooperace mezi klíčovými subjekty v oblasti cestovního ruchu (soukromého i veřejného sektoru) ve městě

Hrozby  podcenění významu cestovního ruchu jako předmětu podnikání a zaměstnanosti  zkracování průměrné délky pobytu v důsledku nízké nabídky pro aktivní trávení volného času  problematika řešení vlastnických vztahů při přípravě projektů