Za Rudou Oponou Daniel Kunštát Po Roce 1989 Komunisté Ajejich Voliči Za Rudouoponou EDI CE STU U DIE 224.2.14 22:30 4
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Knniiha v širokých histoorrických, sociálních a pop liittickkých ssouvislostech analyzujje hlaavní charaktere istiky, vvnitřní vývoj a pozici Komunnisticcké strany Čech a Moraavy v českém politickém systémuu po roce 1989. Zabývá se otázkou antisystémové identityy strany, její povahyy a dyna- miky v čase. Autor zkooumá histooricky podmím něn ný vývoj tététo straany t á ((zvlv ášštěě její vvztah vůči podobě noormr alizaččnního režimu v Českoso lo- t š vvensskuk ), její programové a politickéé cíle,e jakkož i skkupiinnové zájmmy n a sdílenné hodnnoto y, kteréé po roce 1989 reprezentuje. u K Empirickýý rámmece této studie přředstavuje rozsáhlé a v českkém konn- l e textx u uunikátní šetření volo ičů stranny po parlaamentních voolbl ácch vv ror ce i 202 10, kkteré mapovalo hoddnon tové a sociooddemografi cké ukotveení elek- n torátu KSČM. V toomto šetřeeníní se hledají odpovědi na celou řřadu otá- Da zek, ježe se dotýkají nejen hodnotovéhho profi llu voličského zázemíí sts rany, ala e i atribbutů transformace, strukturálních a ideových výluč- nností a způsů obu zzačleněnní KSČM do politickéhé o speektra v lletechh 1989 aaž 2012. Za rudou oponou – Je KSČM převáv žně stranou „lidí sttara ého režimmu“,, aneebob začíná odd 900. let přitahovaat i non vé voliče?? – Dokázala zaz uujmout autentickké místo ve strukttuře konfl iktnícch sos ciálních liniií? Reprezeentujej tedy reálné zájjmy urččitýcý h skkuupin u Komunisté a jejich voliči v čeč ské polisttopadové ssppolečnon sti? o – Z jakkého důd vooduu voličči KSČM volí? Co si tito vvoliči myyslí o komu- po roce 1989 on nisttické éře? Jak vnnímají demookracii? p – Je nnebo není KSČČM tzv. antisyystémovou stranou? o – Prooč u nás na rozo dííl od okkolních zeemím nedošlo k důslel dné trans- formaci komunisttickké „sttátá ostrany“? ou d DDaniel Kunštát vystudovval poliitologii na Institutu politollogickýých stuudií u r Fakulty sociálních věd UK v Praze. V současnnoso ti je vědeckým pracovní-í kem Sociollogického ússtavu AV ČR,, v. v. i., kdde se v rrámcci Centrra pro vý- a Z zkum veřejného mínění zabýýváá výzkummeem politickkých postojů a hodnot a jejjich vlivev m naa volebe ní choováv ní. Zárooveň je veddouo cím katedry po- lil tologie a meezzináárodních vvztahůů na vysooké škole CEVRO Institut. Je spolluaautoorem nebbo editoorem někoolika monogrg afi í a sborníkovvých knnih: České veřejné míněn ní: výzkkumm a teoretickké souvvisslol sti, Krrajské volby 2010, Histoorická reflexe minnuulosstit anneb „ostalgie“ v Němeeccku a Českku. DopDo oručená cena 365 K5Kč EDICE STUUDIE KKunstat-Komuniste-150x230x16,2-obalka.inddunstat-Komuniste-150x230x16,2-obalka.indd 1 224.2.144.2.14 222:302:30 SOCIOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR, v. v. i. SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ Ediční rada SocioLOgického Nakladatelství (SLON) Luděk Brož, PhD. (Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.) Prof. PhDr. Miloš Havelka, CSc. (Univerzita Karlova) Prof. PhDr. Jan Holzer, Ph.D. (Masarykova univerzita) PhDr. Helena Kubátová, Ph.D. (Univerzita Palackého) †Prof. PhDr. Miloslav Petrusek, CSc. (Univerzita Karlova) PhDr. Jiří Šafr, Ph.D. (Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.) Mgr. Zuzana Uhde, Ph.D. (Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.) Ing. Alena Vodáková, CSc. EDICE STUDIE Za rudou oponou Komunisté a jejich voliči Daniel Kunštát Daniel Kunštát Za rudou oponou Komunisté a jejich voliči Praha 2013 klíčová slova: komunisté, voliči Odborně posoudili prof. Dr. Miroslav Novák a PhDr. Pavel Pšeja, Ph.D. Publikace vznikla v rámci řešení grantového projektu GA ČR „Komunistická strana Čech a Moravy v českém politickém systému po roce 1989“ (r. č. 407/09/P653). Vydalo SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ (SLON), Praha 2013. Vydání první. Copyright © Sociologický ústav AV ČR, v. v. i. 2013 ISBN 978-80-7419-143-5 (Sociologické nakladatelství) ISBN 978-80-7330-209-2 (Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.) Obsah Úvodem 11 Kapitola I. Komunisté před válkou a po ní: K dějinné perspektivě ukotvení komunistického hnutí v české (československé) politice 32 I.1 Vznik strany jako znamení doby 32 I.2 Komparace antisystémové pozice KSČ a KSČM ve stranických systémech první republiky a po roce 1989 41 I.3 Historický exkurz: Druhá republika jako čas precedentního rozpuštění strany a počátek inkorporace komunistů do prostoru demokratické levice 44 I.4 Na cestě k Únoru 49 Kapitola II. Charakter předlistopadového režimu: K diskusi o totalitní povaze českého komunismu 57 II.1 Pojetí nedemokratických režimů v sociálních vědách: Koncepce totalitního režimu 58 II.2 Linzův model autoritářského režimu 62 II.3 Od šedé teorie k zelenému stromu komunistické praxe 66 II.4 Když „totalita“ není tak docela totalitní: Komunistické Československo jako kvazitotalitní (posttotalitní) systém 72 II.5 Normalizace aneb klikatá cesta k Listopadu: od „uzavření“ neformální společenské smlouvy k agonii 83 Kapitola III. Starý režim a (sametová) revoluce: Konec komunismu a přechod k demokracii 91 III.1 Pokus o perestrojku 92 III.2 Velké finále 99 III.3 Typologie přechodů a československý případ 103 7 Kapitola IV. Ohlížení za minulostí: Kontury historické paměti KSČM a jejích voličů 115 IV.1 Historické vědomí, mentalita a politika: Závazná paměť komunismu, nebo rozpad historického konsenzu? 117 IV.2 Oficiální paměť strany 123 IV.3 Historická paměť příznivců KSČM 126 IV.4 Historicko-sociální geneze politické identity voličů KSČM 143 Kapitola V. Komunisté a devětaosmdesátý 150 V.1 Kam s nimi? Antikomunismus versus historický kompromis 153 V.2 Rok zázraků? Jak pro koho…: Interpretace roku 1989 komunistickými voliči 164 V.3 Srovnání dneška a doby před listopadem: S čím „komunisté“ nejsou spokojeni? 171 Kapitola VI. Vnitřní vývoj po roce 1989 181 VI.1 Strana na rozcestí (1990–1993): pokusy o reformu 182 VI.2 Na „levicovém ústupu“ po prostějovském sjezdu 189 VI.3 Politicko-ideologická orientace voličů KSČM 197 Kapitola VII. Strana, volby a komunističtí voliči 212 VII.1 Volební podpora KSČM po roce 1989 213 VII.2 Stabilita volebního chování 219 VII.3 Intenzita vztahu ke straně, důvody volby aneb Jak voliči „rozumějí“ KSČM? 224 VII.4 Věková struktura voličů a členů KSČM 233 VII.5 Na okraj „problému kontinuity“: Byli všichni voliči KSČM angažovaní komunisté? 241 Kapitola VIII. Systémová nebo antisystémová? Pozice KSČM ve stranicko-politickém prostoru 246 VIII.1 (Ne)transformace KSČM v kontextu postkomunistické střední Evropy 246 VIII.2 Extremismus, radikalismus, krajní levice 251 VIII.3 K problému antisystémové identity KSČM 258 8 VIII.4 Vztahy na levici: od „konvence o vyloučení“ k relegitimizaci KSČM 266 VIII.5 Voliči KSČM mezi demokracií a komunismem 272 Kapitola IX. Kdo jsou a odkud přicházejí? 279 IX.1 Třídní apel krajní levice – komunističtí voliči a třídní hlasování 279 IX.2 Klíčové sociální charakteristiky voličů KSČM 282 NĚKOLIK POZNÁMEK ZÁVĚREM 298 Literatura 306 Věcný rejstřík 323 9 Úvodem Kdo není schopen či dokonce ochoten poučit se z minulosti, je odsouzen za- koušet ji stále nanovo. Tato parafráze notoricky známého a v různých muta- cích mnohokrát opakovaného výroku amerického filozofa George Santayany může vzbuzovat rozpaky. I výroky pravdivé, „bezvadné“ se neustálou repeticí a účelovým používáním mohou stát „vadnými“, nic neříkajícími floskulemi. Přesto poměrně přesně definuje výzvu, jež stojí před současnou generací po takřka nepřetržité padesátileté zkušenosti s totalitarismy a autoritarismy levé i pravé provenience a jejíž přijetí a řešení bylo dosud oddalováno předlouhým panstvím nesvobody. Totiž výzvu pečlivě promýšlet minulé děje a přispět k ne- konečnému hledání pravdy o moderní české historii, jejíž tajemná logika je plna mnohých, na první pohled paradoxních, zvratů, slepých uliček a „národ- ních katastrof“. Sociální vědec usilující o pochopení současné (nejen politické) situace ne- může usuzovat jinak než z minulosti, učit se z ní, analyzovat ji, vnímat minulé jako zdroj porozumění současnému. Povaha dobových společenských procesů, myšlenkových modelů a politických archetypů – které jako celek tvoří speci- fickou strukturu dějinné sítě – představuje svorník spojující minulost se sou- časností. Pokorné a přiměřeně hodnotící uvažování o „nesnesitelném břemenu dějin“ je tudíž možné pouze s vědomím zdánlivě nespojitého a přitom vzá- jemně podmíněného vztahu minulosti a přítomnosti. Uvědomění si tohoto vztahu je pro národní společenství žijící ve středoevropském prostoru na- prosto nutnou součástí jejich instrumentária, potřebného k porozumění sobě samým a k nalezení vlastní identity v dějinném chaosu. Osobně se domnívám, že české dějiny 20. století nemohou být jiné než problematické, konfliktní, in- terpretační, sociologické, filosofické, nepřijatelné pro jedny, nebo pro druhé. Nelze je většinou uceleně vyložit na základě mikro-faktografie, ale hledáním smyslu událostí a nalezením jejich místa v dobových souvislostech, v široce po- jatém proudu dějin. Na druhé straně nesmíme uvíznout v minulosti až příliš – to je totiž znamením toho, že nemáme odvahu poznat ji bez předpojatosti. V dějinách našeho moderního věku, jako ostatně v dějinách obecně, be- zesporu existuje ve zdánlivé diskontinuitě jakési kontinuum motivů a jevů, 11 respektive jistých stereotypů myšlení a jednání, jež se za určité relativně shodné historické konstelace opakovaně vynořují a stávají se významnými činiteli následujících období. Kritická reflexe minulosti je nejenom zdrojem poznání toho, „co bylo“. Je i nezbytným předpokladem smysluplné orientace v nynějším čase a prostoru, to jest v tom, „co je“, protože minulé předjímá a rovněž konstituuje současné. Naopak předsudečné, povrchně instrumen- tální soudy a vypjatě jednostranná stanoviska