JIHO ČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUD ĚJOVICÍCH
Pedagogická fakulta Historický ústav FF
Diplomová práce
Lukáš Kopecký
FRANTIŠEK MACHNÍK život agrárního politika a ministra národní obrany
Vedoucí diplomové práce: PhDr. et PaedDr. Ji ří Dvo řák, Ph.D.
České Bud ějovice 2011
1
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že svoji diplomovou práci jsem vypracoval samostatn ě pouze s použitím pramen ů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.
Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném zn ění souhlasím se zve řejn ěním své diplomové práce, a to v nezkrácené podob ě elektronickou cestou ve ve řejn ě přístupné části databáze STAG provozované Jiho českou univerzitou v Českých Bud ějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifika ční práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zve řejn ěny posudky školitele a oponent ů práce i záznam o pr ůběhu a výsledku obhajoby kvalifika ční práce. Rovn ěž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifika ční práce s databází kvalifika čních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifika čních prací a systémem na odhalování plagiát ů.
V Českých Bud ějovicích 26. dubna 2011. ------podpis
2
POD ĚKOVÁNÍ
Úvodem bych velmi rád pod ěkoval všem, kte ří se podíleli na úsp ěšném dokon čení tohoto díla. V první řad ě je to vedoucí mé diplomové práce PhDr. et PaedDr. Ji ří Dvo řák, Ph.D., kterému jsme nesmírn ě vd ěč ný za to, že se mnou p řetrp ěl všechny komplikace a pr ůtahy a byl mi cenným rádcem. Za veškerou morální i materiální pomoc děkuji p ředevším svým rodi čů m. Ing. Jan ě Sehnalové a paní Marii Kutové jsem pak nesmírn ě vd ěč ný, že mně dovolily nahlédnout do Machníkových rodinných dokument ů a zárove ň mi poskytly vlastní bohaté vzpomínky. Za cenné rady, p řipomínky, inspiraci, ale i obrovskou podporu bych pak cht ěl vyjád řit dík mnoha lidem. Bez nich by tato diplomová práce nikdy nevznikla. Pokud jsem na n ěkoho zapomn ěl, nech ť si své jméno p ředstaví mezi jmenovanými. Jsou to následující (bez ohledu na spole čenské či akademické postavení a míru významu): Mgr. Josef Šmíd, Prof. Dr. Werner Moritz, Mgr. Michal Tej ček, Mgr. Mojmír Merlí ček, Jana Hosnedlová, Mgr. Hana Hronková, Mgr. Pavel Princ, Ing. Vladislav Smolík, Bc. Martin K říž, Ing. Josef Sommer, PhDr. Petr Koura, Ph.D., Ing. Vladislav Vilímec, PhDr. Jakub Doležal, PhDr. Ond řej Polišenský, Mgr. Pavel Šrámek, Ph.D., PhDr. Jaroslav Rokoský, Ph.D., PhDr. Václava Kalvasová, Josef Semerád, Josef Bab ůrek, Miroslav Šafa řík, Mgr. Karel Mráz, Mgr. Jan Jirák, Mgr. Jan Pejšek, Dr. Markus Astfalck, Stanislav J. Václavovic, Radek Sedlá ček, Marie Zde ňková a samoz řejm ě pracovníci všech archiv ů, kte ří mi byli nápomocni p ři mé práci.
3 ANOTACE
Předkládaná diplomová práce přibližuje životní osudy posledního politického ministra národní obrany první Československé republiky Františka Machníka. Jako p ředstavitel agrární strany byl jedním ze symbol ů armády 30. let. V dob ě celoevropské snahy o zoufalé udržení versailleského mírového systému v čas pochopil, že možný nový vojenský konflikt je zcela reálný. Stal se propagátorem brannosti národa, zpopularizoval armádu p řed ve řejností a nadchl pro ni tisícovky lidí. Armád ě dal techniku i zákonnou oporu. Výrazn ě se podílel na finan čním zajišt ění stavby pohrani čního opevn ění. Práce se vůbec poprvé snaží zmapovat Machník ův život od dob studií p řes u čitelskou a ředitelskou práci k činnosti poslanecké. Všímá si jeho brzkého vstupu do agrární strany a zapojení se do práce Agrárních akademik ů. Tříletá ministerská kariéra akcentuje p ředevším dva výrazné momenty - Zákon na obranu státu a tzv. Machník ův výnos. Druhá sv ětová válka pak p řinesla Machníkovi první utrpení v podob ě vyšet řování gestapem a následný rozsudek smrti, posléze zm ěněný na doživotí. Dále se autor zabývá povále čným vyšet řováním a procesem u Národního soudu v roce 1947. Na n ěj navazuje komunistický proces z roku 1952 a p ětiletý trest v ězení. Nakonec si práce všímá smutného stá ří Františka Machníka po amnestii z roku 1953.
4 ANNOTATION
Submitted diploma thesis brings the life fates of František Machník, last political minister of the national defence of the first Czechoslovak republic. He was one of the political symbols of the army in 30´s as the representative of the Agrarian party. He soon found that the possible new army conflict among nations could be very real. The whole European effort of keeping Versailles´ peace system was absolutely desperate. Machník became propagator of the nation´s military ability, he popularized the army in the public view and he inspired thousands of people for her. He gave her technic and institutional laws. He was interested in the financial support of the building of the border´s fortification. This diploma work tries as first to map Machník´s life from the very beginnings over his studies, teacher´s and school director´s career and MP activities. It looks on his early enter to the Agrarian party and his work for Agrarian academics. The three - years ministerial career emphasizes two important moments - the law of the national defence and Machník´s decree. WWII brought him first suffering - the Gestapo investigation and then he was sentenced to death and this was changed to life imprisonment. The author of this work is also interested in Machník´s postwar investigation and trial by the National Court in the year 1947. It was followed with the communistic trial in 1952 and 5 years imprisonment. The end of the thesis concentrates on the sad Machník´s retirement after the amnesty in 1953.
5 Obsah Obsah…………………………………………………………………………………...... 6 Úvod………………………………………………………………………………...... 8 1. Dětství a mládí, studium………………………………………………………...... 10 1.1. Gymnázium v Českých Bud ějovicích…………………………………...... 11 1.2. Univerzitní studia v Praze a Heidelbergu……………………………...... 13 1.3. Učitelem v Chrudimi…………………………………………………...... 14 1.4. Vstup do agrární strany, Agrární akademici...... 15 2. Učitelem a ředitelem v Klatovech………………………………………………...... 18 3. Poslancem Národního shromážd ění……………………………………………...... 22 3.1. Volby 1925, vstup do parlamentu………………………………………...... 22 3.2. Volby 1929……………………………………………………………...... 25 3.3. Zákon o prezen ční služb ě………………………………………………...... 27 3.4. Volby 1935……………………………………………………………...... 29 3.5. Klatovská osobnost………………………………………………………...... 30 3.6. Čestný ob čan Klatov……………………………………………………...... 33 4. Ministr národní obrany Československa………………………………………...... 37 4.1. Cesta do funkce…………………………………………………………...... 40 4.2. Rok 1935…………………………………………………………………...... 41 4.3. Nejvyšší rada obrany státu………………………………………………...... 43 4.4. Volba prezidenta Beneše a vztahy s ním……………………………………...... 45 4.5. Zákon na obranu státu……………………………………………………...... 49 4.6. Machník ův výnos…………………………………………………………...... 51 4.7. Agrárníci a armáda, branná výchova………………………………………...... 58 4.8. Osobní politické záležitosti roku 1936……………………………………...... 61 4.9. Edvard Beneš v Klatovech…………………………………………………...... 64 4.10. Zákon o branné výchov ě…………………………………………………...... 65 4.11. Osudový rok 1938………………………………………………………...... 66 4.12. Kv ětnová mimo řádná vojenská opat ření…………………………………...... 68 4.13. Setkání s Edvardem Benešem………………………………………………...... 70 4.14. Zá ří 1938, demise, Mnichov………………………………………………...... 72 5. Druhá republika…………………………………………………………………………..74 5.1. Bilancování ministerské éry……………………………………………...... …74
6 5.2. Činnost ve Stran ě národní jednoty…………………………………………….....77 6. 1939 - 1942 - klid p řed bou ří…………………………………………………………...... 81 6.1. Národní souru čenství………………………………………………………...... 81 6.2. Anonymní udání, prov ěrky…………………………………………………...... 83 6.3. Rozhovory s kolaborantskými noviná ři……………………………………...... 87 7. Tvá ří v tvá ř smrti…………………………………………………………………….....90 7.1. Zat čení gestapem……………………………………………………………...... 90 7.2. Dráž ďanský soud……………………………………………………………...... 91 7.3. Žádost o milost………………………………………………………………...... 93 7.4. Zm ěna trestu, pochod smrti, Dachau………………………………………...... 95 8. Marné nad ěje: 1945 - 1948…………………………………………………………….....97 8.1. Už nikdy agrární strana………………………………………………………...... 98 8.2. Očista…………………………………………………………………………....102 8.3. Výslechy sv ědk ů………………………………………………………………..105 8.4. Kone čná likvidace agrárník ů…………………………………………………....120 8.5. Agentem gestapa?...... 125 8.6. Národní soud, duben 1947...... …..127 8.7. Objektem zájmu OBZ………………………………………………………...... 134 9. Komunistická msta, znovu do v ězení………………………………………………...... 140 9.1. Nová prov ěř ování…………………………………………………………...... 140 9.2. Zat čení StB, vazba…………………………………………………………...... 141 9.3. Státní soud, prosinec 1952…………………………………………………...... 145 9.4. Věze ň Gottwaldova režimu, Zápotockého amnestie………………………...... 148 9.5. Ješt ě není konec aneb spor o soudní výlohy...... 151 9.6. Dlouhá snaha o rehabilitaci………………………………………………...... 153 10. Záv ěr života……………………………………………………………………...... 155 10.1. U syna ve Ždánicích……………………………………………………...... 155 10.2. Smrt………………………………………………………………………...... 156 Záv ěr…………………………………………………………………………………...... 157 Seznam pramen ů a literatury……………………………………………………………..160 Seznam zkratek………………………………………………………………………...... 179 Přílohy……………………………………………………………………………………....181 Fotografická p říloha………………………………………………………………….....…203
7 Úvod
František Machník. Jméno tém ěř neznámé. Zapomenutá osobnost československých dějin. Jeden z nejvýznamn ějších ministr ů obrany. V ěze ň nacismu, povále čné hry na demokracii i komunismu. Pronásledovaný bolševiky skoro až do konce života. Zem řel v ústraní a zapomenutí. A dodnes se o n ěm tém ěř nemluví. Snad jen v n ěkterých lidech přežívají vzpomínky na dobu, kdy byl Machník v Klatovech ředitelem a na jeho „ducha“ v dnešní Zem ědělské škole. Na Kolinecku pak pam ětníci vzpomínají na tzv. Machníkovou silnici. Jinak nic. Ticho, zapomn ění. Pokud už se o n ěm doposud psalo, byly to pouze krátké životopisy ve slovnících a biografických p říru čkách. Z hlediska armádních d ějin jako by jeho život vždy kon čil rokem 1938 a odchodem z ministerstva národní obrany. 1 Tém ěř nikdo nereflektuje jeho vále čné a p ředevším povále čné osudy. 2 Nap říklad publikace, která si kladla za cíl zmapovat kompletní vojenské d ějiny Československa, zmi ňovala Machníka prakticky jen dvakrát a to připomínkou jeho protisov ětského výroku z roku 1935, kdy m ěl konstatovat, že „ je pot řeba ud ělat všechno proto, aby československý lid nepropadl klamu, že by spolupráce naší armády s armádou sov ětskou mohla p řisp ět k zabezpe čení naší svobody a samostatnosti. “ Navíc prý Machník neud ělal pro armádu v ůbec nic. 3 Jeho životní osudy byly dosud zpracovány pouze ve dvou odborných článcích z per renomovaných historik ů.4 Přitom Machník prožil nesmírn ě bohatý život, který kopíroval kruté osudy Československa. Po prvorepublikové karié ře p řišla druhá sv ětová válka a pronásledování gestapem. Zat čení z roku 1943 okomentoval ve svém článku v roce 1994 historik Igor Lukeš: „Úředníci gestapa mu dali na výb ěr: bu ď se stát konfidentem, nebo stanný soud. Machník si hrdinn ě vybral stanný soud, který ho v prosinci 1943 v Dráž ďanech odsoudil k trestu smrti. “5
1 O Machníkových tragických povále čných osudech se bohužel v ůbec nezmi ňuje ani zásadní a prakticky nejv ětší dílo o prvorepublikové armád ě. Srov. Ji ří FIDLER, Václav SLUKA, Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920 - 1938 , Praha 2006, s. 398. 2 Srov. Marta KOHÁROVÁ, Významné osobnosti agrární strany a obranyschopnost Československé republiky (1918 - 1938) , in: Daniel E. MILLER, Mary SAMAL - HRABIK, Ji ří ŠOUŠA (eds.), K úloze a významu agrárního hnutí v českých a československých d ějinách, Praha 2001, s. 89 - 98; Vladimír LESÁK a kol., Biografický slovník osobností moderní doby. II. díl, Hradec Králové 1992, nestránkováno; Milan CHURA Ň a kol., Kdo byl kdo v našich d ějinách ve 20. století , Praha 1994, s. 336; Josef TOMEŠ a kol., Biografický slovník osobností XX.století. II.díl (K-P) , Praha 1999, s. 313; František KOLÁ Ř a kol., Politická elita mezivále čného Československa. Kdo byl kdo 1918 - 1938 , Praha 1998, s. 154. 3 Vojenské d ějiny Československa III.díl (1918 - 1939) , Praha 1987, s. 347. 4 Srov. Karel STRAKA, František Machník (1886-1967) - spolutv ůrce systému obrany Československé republiky , in: Zden ěk RADVANOVSKÝ (eds.), Semper Idem. Ji římu T ůmovi k pětasedmdesátinám, Ústí nad Labem 2003, s. 83 - 101. Pavel ŠRÁMEK, Chrudimský ministr obrany (František Machník 1886-1967) , in: Východo české listy historické 23 - 24, 2005, s. 343 - 358. 5 Igor LUKEŠ, Přál si Stalin válku v roce 1938? , Historie a vojenství XLIII, 2/1994, s. 56.
8 Jeho vále čné a povále čné útrapy jsou shrnuty do p říliš všeobecného konstatování, že byl vězn ěn kv ůli výstavb ě betonových bunkr ů, které jednou vadily jako opevn ění proti nacistickému N ěmecku a posléze zase proto, že byly drahé a postaveny na úkor pracujícího dělnického lidu. A to jak v literatu ře, tak často i mezi pam ětníky. 6 P řitom realita byla odlišná a daleko složit ější. Ve své práci bych se proto cht ěl pokusit p řiblížit Machníkovy životní osudy. Na první pohled se zdálo, že sehnat o této osobnosti jakýkoli pramenný materiál bude velmi složitý úkol. Archiválie agrární strany se jako celek nezachovaly, v ětšina dokument ů byla zni čena samotnými členy krátce p řed nacistickou okupací. Protože o Machníkovi dosud neexistuje žádná biografie, bylo jasným cílem této diplomové práce zmapovat a p řiblížit jeho životní osudy a dát jim první ucelenou podobu. Machník nem ěl lehký úd ěl, byl defacto t řikrát vězn ěm. A práv ě dokumenty z jeho t ří soudních proces ů (Volksgericht 1944, Národní soud 1947 a Státní soud 1952) jsou zásadním pramenem pro zpracování jeho života. V nich se zrcadlí osudy ministra národní obrany, poslance, ředitele školy, otce a manžela. Soudní materiál má své nezastupitelné místo, protože řada skute čností z náro čného konce 30. let 20. století nebyla do oficiálních materiál ů zahrnuta nebo se v pramenné podob ě v ůbec nedochovala. Sv ědci po válce tudíž lí čí události nep říliš vzdálené. Z větší části chybí také dobové materiály ministerstva národní obrany. Vše je samoz řejm ě pot řeba korigovat a uvád ět na pravou míru. Často jsou totiž výpov ědi sv ědk ů zabarveny ideologickým podtextem, sn ůškou lží, zaslechnutých nepravdivých pomluv a mnohdy také jen snahou o mstu demokratickému politikovi. Fondy v Archivu bezpe čnostních složek (bývalý Archiv Ministerstva vnitra) a fond Státní soud v Národním archivu mi tedy sloužily nejen k sepsání náro čného životního úd ělu Františka Machníka po roce 1938, ale také otev řely cestu k dalšímu bádání a hledání informací. Údaje z Machníkova mládí odráží prameny z jeho studií ve Strakonicích, Českých Bud ějovicích a Praze. V Státním okresní archivu Klatovy pak nacházíme fondy k jeho práci v Hospodá řské škole, ale i k regionální poslanecké činnosti. Protože Machník ův život byl jako ucelený zpracováván tém ěř poprvé, nebylo vždy možné zacházet do nejmenších detail ů. Proto na své hlubší prozkoumání čekají zdroje, které sekundárn ě ješt ě více p řibližují Machníkovu ministerskou činnost - p ředevším fondy pražského Vojenského úst ředního archivu - Vojenského historického archivu.
6 Srov. Josef PROTIVA, Iwan RUBÁŠ, Klatovy kdysi a dnes. Netradi ční pohled do historie m ěsta II. , Klatovy 2010, s. 110. Rozhovor autora s Mgr. Josefem Šmídem, Klatovy, 19. června 2008.
9 1. D ětství a mládí, studium
František Machník se narodil 30. dubna 1886 ve vesnici Neb řehovice u Strakonic. 7 Jeho rodný d ům č. p. 16 stojí (samoz řejm ě v rekonstruované podob ě) dodnes v obci na návsi. Machník byl nejmladší z deseti d ětí 8 a pok řtěn byl již 1. kv ětna 1886 fará řem Václavem Novákem v kostele Panny Marie Nanebevzaté v nedalekém Jinín ě.9 Jeho otec František byl sedlák a narodil se v roce 1839, v dob ě Machníkova narození mu tedy bylo již 47 let. Matka Josefa (rozená jako Krajská v roce 1845) pocházela z blízké obce Řepice. Rod Machník ů je v Neb řehovicích zmi ňován už od roku 1718, kdy se na grunt „u Košatk ů“ p řiženil Václav Machník. Machník ův otec je spolu s Alfonsem Š ťastným 10 a dalšími ozna čován jako jeden z pr ůkopník ů agrární myšlenky na Strakonicku. 11 Dne 1. června 1892 nastoupil František Machník do první t řídy Obecné školy v Jinín ě. Tu navšt ěvuje po t ři léta, v roce 1895 p řechází do M ěšťanské školy ve Strakonicích. 12 Zde zahajuje 16. zá ří 1895 jako žák 1. B pod t řídním u čitelem Karlem Duhanem. 13 Snad i díky přechodu z obecné školy m ěl Machník v tomto ro čníku v několika p ředm ětech velmi špatné známky. P ředevším první čtvrtletí je naprosto zdrcující a v pololetí pak v třídním výkazu nacházíme známku 5 z vyu čovacího jazyka (tedy českého) a také z dějepisu, čty řky z náboženství, zem ěpisu, m ěř ičství a krasopisu. 14 Známka p ět ze zem ěpisu se pak objevuje i na výro čním vysv ědčení za celý rok. Nutno dodat, že to bylo první a také poslední takto špatné školní vysv ědčení Františka Machníka v život ě. Kv ůli zmín ěné nedostate čné ze zem ěpisu tak Machník zahájil následující školní rok 1896/1897 ve t říd ě 1. A pod vedením
7 Neb řehovice jsou p řipomínány jako st ředov ěká tvrz už ve 13. století. Více srov. http://www.nebrehovice.cz/showpage.php?name=historie (staženo 22. srpna 2008). 8 Nejstarší sestra Marie se narodila již v roce 1864. P ět d ětí ovšem zem řelo hned po narození nebo v útlém dětství. Je zajímavé, že jméno František dostali už dva synové p ředtím, ale ani jeden z nich se nedožil prvního roku života. Rozhovor autora s paní Marií Kutovou, Neb řehovice, 10. srpna 2009. Jeden z Machníkových p ředk ů jménem Václav (narozený 9. kv ětna 1806) p ůsobil jako fará ř v Klatovech a jejich okolí (P ředslav, Habartice) či v Mrákov ě u Domažlic. 9 Státní oblastní archiv T řebo ň (dále jen SOA T řebo ň), Digitální archiv, Sbírka matrik jiho českého kraje, Kniha narozených Farního ú řadu Jinín, Kniha 12, dostupné na: http://digi.ceskearchivy.cz/cs/4427/176 (staženo 18. ledna 2010). 10 Alfons Š ťastný (* 19. 4. 1831 Št ěke ň, + 8. 4. 1913 Pada řov) - český statká ř, politik a myšlenkový zakladatel agrárního hnutí v Čechách. Poslanec českého sn ěmu (1895 - 1097) a vydavatel Selských novin (1889 - 1912). Údaje z http://www.jiznicechy.org/cz/index.php?path=bg/osobnost.htm (staženo 10. března 2011). 11 Ministr N. O. Frant. Machník. Několik životopisných dat k jeho 50. narozeninám , Klatovský kraj z 1. kv ětna 1936, s. 2. 12 Státní okresní archiv Strakonice (dále jen SOkA Strakonice), fond (dále jen f.) Obecná škola Jinín, Výkazy docházky a prosp ěchu, signatura (dále jen sign.) II6/27, inventární číslo (dále jen inv. č.) 42, T řetí t řída, číslo řadné výkazu: 56, František Machník - poznámka o tom, že navšt ěvuje M ěšťanskou školu ve Strakonicích. 13 SOkA Strakonice, f. M ěšťanská škola Strakonice, Výkazy o docházce a prosp ěchu chlapc ů a dívek, sign. II6/25, inv. č. 48, t řída 1. B, školní rok 1895/1896, číslo řadné výkazu: 1. 14 Tamtéž.
10 třídního Františka Nová čka a vedl si již daleko lépe. V třídním výkazu nenacházíme žádné pětky ani čty řky. 15 T řetí rok ve Strakonicích taktéž zvládá bez problém ů a 30. července 1898 přejímá z rukou t řídního u čitele Adolfa Da ňka výro ční vysv ědčení, na kterém už není ani jedna trojka. 16
1.1. Gymnázium v Českých Bud ějovicích
Na podzim roku 1898 se už ve Strakonicích neobjeví, jeho novým studijním místem se na p říštích osm let stávají České Bud ějovice a místní c. k. České státní gymnázium. 17 Svá st ředoškolská studia za číná 18. zá ří 1898 18 ješt ě ve staré budov ě školy v Gymnasiální 19 ulici (dnešní Skuherského). Stal se studentem I. B a jeho t řídním profesorem Vojt ěch Hrn číř. V katalogu t řídy se vždy uvád ělo, kde doty čný bydlí a zda platí školné. Machník ho v první tříd ě osmiletého gymnázia platil a jeho odpov ědným dozorcem (tedy tím, u koho bydlel) byla vdova A. Piprýnová v Kostelní ulici č. 8. 20 Ve druhém ro čníku (1899/1900) pod stejným třídním op ět platí školné, ovšem bydlí na Lannov ě t říd ě č. 7 u truhlá ře Adolfa Kneisla. U čí se velmi dob ře, jediný prosp ěch „dobrý“ je v druhém pololetí z matematiky. 21 V dalším ro čníku op ět m ění bydlišt ě, tentokrát p řebývá p římo ve škole, v Biskupském chlapeckém seminá ři v Gymnasiální ulici (pod vedením P. Tomáše Rejška) a i nadále platí školné. Prosp ěch je stále velmi dobrý a pozoruhodné je, že za celý školní rok nezameškal ani jednu hodinu. 22 Čtvrtý rok studia pak prakticky kopíruje ten p ředchozí. 23 Pátý ro čník (1902/1903) p řináší zm ěny. Machník má za sebou polovinu studia, vstupuje na vyšší gymnázium, a tak se jeho novým t řídním profesorem stává František Hůrský. Nicmén ě se to nijak negativn ě neprojevuje na prosp ěchu, op ět nemá žádné zameškané hodiny. Jen na konci t řídního katalogu nacházíme zajímavou poznámku z porady: „... Pilnost dostate čná. V řeckých pracích dbejte čitelného písma Brevler, Čapek, Ko řenský,
15 SOkA Strakonice, f. M ěšťanská škola Strakonice, Výkazy o docházce a prosp ěchu chlapc ů a dívek, sign. II6/26, inv. č. 49, t řída 1. A, školní rok 1896/1897, číslo řadné výkazu: 46. 16 Tamtéž, sign. II6/27, inv. č. 50, druhá t řída, školní rok 1897/1898, číslo řadné výkazu: 24. Na okraji výkazu nacházíme poznámku, že v tomto školním roce byl Machník o čkován. 17 Dnešní českobud ějovické gymnázium Jana Valeriána Jirsíka, stojící na rohu ulic Fráni Šrámka a Jírovcova (poblíž hotelu Gomel). 18 Státní okresní archiv České Bud ějovice (dále jen SOkA České Bud ějovice), f. Jirsíkovo státní gymnasium České Bud ějovice (1864) 1868 - 1953, Kniha 0001, Kronika školy, s. 94. 19 Používám tehdejší pravopis se „ s“. 20 SOkA České Bud ějovice, f. Jirsíkovo státní gymnasium, Kniha 40, Hlavní katalog prvé t řídy, s. 11. 21 Tamtéž, Kniha 41, Hlavní katalog druhé t řídy, s. 11. 22 Tamtéž, Kniha 42, Hlavní katalog t řetí t řídy, s. 10. 23 Tamtéž, Kniha 43, Hlavní katalog čtvrté t řídy, s. 7.
11 Machník, Makovec, Remta, Rezek .“ 24 Avšak u Machníka byla tato poznámka naprostou výjimkou. I nadále platí školné, ovšem znovu m ění bydlišt ě. Z ůstává sice v Gymnasiální ulici, ale žije v dom ě v č. 10 u paní Jany Blaschkeové, 25 vdovy po c. k. berním p říru čím. 26 Dne 15. července 1903 kon čí školní rok, student ům je rozdáno vysv ědčení a tím se také lou čí se starou školní budovou. Od zá ří už totiž docházejí do nov ě postavené, na rohu Haasovy a Jírovcovy ulice. 27 V šestém roce studia se op ět m ění Machník ův t řídní profesor, tentokrát se jím stává Jan Barda. 28 Bydlí na stejném míst ě, ale je osvobozen od poloviny školného, a to v obou pololetích. 29 V příštím školním roce se staronovým t řídním op ět stává František H ůrský a Machník je stále osvobozen od poloviny školného. 30 V pr ůběhu roku se ovšem zm ění jeho bydlišt ě, od 15. b řezna 1905 bydlel v Pekárenské ulici č. 71 u mlyná řského pomocníka Františka Černého, otce svého spolužáka. 31 S celou svojí t řídou pak byl také zapsán do třídnice kv ůli velké hlu čnosti p řed vyu čováním - dnes se tato poznámka zdá spíše úsm ěvnou. 32 V zá ří 1905 vstupuje František Machník do maturitního ročníku. Ke zkoušce dosp ělosti ho bez dalších organiza čních zm ěn dovede t řídní profesor H ůrský. 33 Celých osm let studia absolvoval bez jakýchkoli prosp ěchových či káze ňských problém ů.34 Písemná část maturit probíhala v kv ětnu 1906. 7. a 8. 5. psal Machník písemnou práci z českého jazyka, 9. 5. práci z řečtiny, o den pozd ěji p řeklad z českého do latinského jazyka, 11. 5. p řeklad opa čný a kone čně 12. 5. ješt ě písemnou práci z německého jazyka, ze kterého maturoval dobrovoln ě jako jediný ze t řídy. 35 Ústní část zkoušky dosp ělosti za čala 30. června, pokra čovala v období 2. až 7. července a p ředsedal jí ředitel c. k. gymnasia v Písku, Dr. Karel Cumpfe. 36 Ze 47 student ů osmého ro čníku se písemné části podrobilo 46, ústní pak 45. Z nich
24 SOkA České Bud ějovice, f. Jirsíkovo státní gymnasium, Kniha 265, Třídní katalog t řídy páté. 25 Tamtéž, Kniha 44, Hlavní katalog páté t řídy, s. 29. Uveden n ěmecký výraz Jana Blaschke. 26 Tamtéž. 27 Tamtéž, Kniha 0001, Kronika školy (od s. 99 nestránkována). 28 Tamtéž, Kniha 45, Hlavní katalog šesté t řídy, s. 1. 29 Tamtéž, karton (dále jen kart.) 47, Školné, Sd ělení C. k. zemské školní rady pro království České, číslo jednací (dále jen č. j.) 45 675 ze dne 30. listopadu 1903: .2. „Od polovice školného osvobozují se… Machník František z tř. VI.“ 30 Tamtéž, Kniha 46, Hlavní katalog sedmé t řídy, s. 27. 31 Tamtéž, Kniha 296, Třídní katalog t řídy sedmé, s. 28. 32 „Celá t řída zapsána byla 22/11 do t řídní knihy pro pekelný řev p řed vyu čováním n ěmčin ě. Nedá se sice mysliti, že by byli všichni žáci hluk ten tropili, ale pon ěvadž nebyli vlastní vinníci udáni, potrestána jest celá třída domluvou ředitelskou. “ Tamtéž. 33 SOkA České Bud ějovice, f. Jirsíkovo státní gymnasium, Kniha 47, Hlavní katalog osmé t řídy, s. 25. 34 P řitom v jeho t říd ě bylo v posledních t řech letech studia ud ěleno mnoho d ůtek, napomenutí a potrestání. Dnes se nad t ěmito přestupky skoro ani nepozastavujeme - kou ření, napovídání, nep řipravenost či u čení se na další hodinu. 35 Tamtéž, kart. 60, Maturitní protokoly, školní rok 1905/1905 (folium 62), Protokol sepsaný p ři písemných zkouškách maturitních v r. 1906 konaných 7. - 12. kv ětna 1906. Tehdy nemohl tušit, jak pro n ěj jednou bude maturita z němčiny d ůležitá. 36 Tamtéž, Kniha 0001, Kronika školy (od s. 99 nestránkována).
12 pak dosp ělosti s vyznamenáním nabylo 8 student ů, 28 získalo vysv ědčení dosp ělosti a dev ět dalších muselo pozd ěji k opravám. 37 František Machník skládal zkoušku 4. července 1906 odpoledne spole čně se svými spolužáky Krsem a Makovcem. S ohledem na jeho život je zajímavé číst, co je napsáno ve výkazu o maturitách v kolonce budoucího povolání - léka řství. Kone čné známky byly vynikající a právem výsledek zkoušky zn ěl: dosp ělý s vyznamenáním .38 Máme také doklady o tom, z čeho byl v jednotlivých p ředm ětech zkoušen. V matematice musel po čítat p říklady s velikostí úhl ů a délkou p římek, v latin ě krom ě výkladu a p řekladu (i vlastní četby) mluvil o Horatiových básních, v řečtin ě o tragických básnících, o metru tragédie či o nákladu na hry dramatické a kone čně v němčin ě o Musenhof zu Weimar, rakouských básnících a Schillerových dramatech. Celá maturitní zkouška skon čila v půl sedmé ve čer. 39
1.2. Univerzitní studia v Praze a Heidelbergu
Přestože v maturitním protokolu Machník uvád ěl, že jeho budoucím povoláním se stane medicína, zamí řil na Filozofickou fakultu pražské c. k. české univerzity Karlo - Ferdinandovy. A zapsal se ke studiu českého a n ěmeckého jazyka. Ve svém prvním vysokoškolském semestru bydlel na podzim 1906 na Královských Vinohradech v Komenského ulici č. 23. 40 Na ja ře 1907 (letní b ěh) pak bydlel v Praze 2, Lipová ulice č. 8. 41 Ve druhém ro čníku op ět zm ěnil bydlišt ě, a to na Prahu 2, ulice V Tůních 10/II a byl osvobozen od kolejného. 42 V letním semestru se op ět st ěhoval, tentokrát do ulice Černé 9/II. 43 Třetí ro čník univerzitních studií František Machník nezahájil v Praze, nýbrž v německém Heidelbergu. Odjel totiž na jednosemestrální studijní pobyt na Grossherzogliche
37 SOkA České Bud ějovice, f. Jirsíkovo státní gymnasium, Kniha 1028, P řehled výsledk ů zkoušek maturitních roku 1906, číslo řadné: 25, Machník František. 38 Tamtéž. Jeho výsledný prosp ěch zn ěl: „Mravné chování: uspokojivé; Náboženství: výborný; Latina: chvalitebný; Řečtina: chvalitebný; Čeština: výborný (prominuta ústní zkouška, písemná práce i prosp ěch ve školním roce hodnocen jako výborný); Mathematika: chvalitebný; N ěmčina (nepovinná): dobrý. Ostatní předm ěty (na základ ě pr ůměru ro čníkového prosp ěchu) - Zem ěpis a d ějepis: výborný; Fysika: výborný; Přírodopis: výborný; Filos. propaedeutika: chvalitebný; P ředm ěty mimo řádné - Zp ěv: výborný .“ 39 Tamtéž, kart. 60, Maturitní protokoly, školní rok 1905/1906 (folium 62), Protokol sepsaný p ři ústních zkouškách maturitních konaných v letním období 1906 dne 30. června. 40 Archiv Univerzity Karlovy (dále jen AUK), f. Katalogy poslucha čů , Filosofové řádní, Zimní b ěh 1906/1907, od M do Ž, František Machník. Machník si zapsal mnoho p řednášek. Nap ř. Vývoj theorií paedagogických , které 3 hodiny týdn ě vyu čoval řádný profesor Dr. Drtina, otec Prokopa Drtiny. 41 Tamtéž, Letní b ěh 1907, od M do Ž, František Machník. Ve p řehledu nacházíme p řednášku Filosofie Dostojevského v zemi slasti a smyslu , kterou vedl řádný profesor Dr. Masaryk (tedy TGM). Machník si ji ovšem z neznámých d ůvod ů škrtl. 42 Tamtéž, Zimní b ěh 1907/1908, od M do Ž, František Machník. 43 Tamtéž, Letní b ěh 1908, od M do Ž, František Machník.
13 Badische Universität Heidelberg . Tady byl 24. října 1908 na Filozofické fakult ě imatrikulován a poté 3. b řezna 1909 jeho studium zase řádn ě skon čilo. Celý semestr bydlel přímo ve m ěst ě, v Lutherstrasse 20/I. Machník si už na gymnáziu vybral n ěmčinu jako dobrovolný maturitní p ředm ět, studoval ji v Praze a v Heidelbergu m ěl ideální p říležitost si její znalosti ješt ě více rozší řit. 44 V březnu 1909 se Machník vrátil do Prahy, aby ukon čil t řetí rok studia. Bydlel na stejném míst ě, z jakého odcházel, byl osvobozen od kolejného a ve výkazu nechybí poznámka, že se prokazuje vysv ědčením na odchodnou z univerzity v Heidelbergu datované 3. b řezna 1909. 45 Čtvrtý rok studia bydlel op ět na stejném míst ě, až na ja ře se p řest ěhoval na Sokolskou t řídu 46 na Praze 2. Tímto 8. semestrem Machník ukon čil studium na Filozofické fakult ě c. k. české univerzity Karlo-Ferdinandovy. Psal se rok 1910. 46
1.3. Učitelem v Chrudimi
Měl oprávn ění vyu čovat n ěmecký a český jazyk na st ředních školách. Místem, kde jeho u čitelská kariéra za čala, se stala východo česká Chrudim. Od února do zá ří 1911 zde vypomáhal na dív čím pedagogiu a v říjnu 1912 nastoupil na místní m ěstské dív čí lyceum. 47 Tady u čil svoji aprobaci, tedy n ěmčinu a češtinu, v následném školním roce se pak stal i třídním u čitelem. V ěnoval se také p řednáškové činnosti v okolních obcích. V zá ří 1914 pak lyceum opustil a p řešel na chrudimské reálné gymnázium. Dále u čí svoje p ředm ěty a od dubna 1916 také t ělesnou výchovu. 48 Chrudim se též stala také sv ědkem d ůležitých rodinných a osobních událostí. Dne 26. června 1916 se František Machník oženil. V chrudimském arcid ěkanském chrámu pojal za manželku Antonii Nonnovou (narozena 1. kv ětna 1890), dceru místního hodiná ře a zlatníka Viléma Nonna. T řicetiletého Machníka a o čty ři roky mladší Antonii oddal kn ěz Jan Novák a jako sv ědci jsou uvedeni ředitel c. k. reálného
44 Universitätsarchiv Heidelberg, Studien und Sittenzeugnis, A. No 664, Franz Machník. Za zaslání kopií těchto vzácných dokument ů jsem velmi zavázán Prof. Dr. Werneru Moritzovi, řediteli univerzitního archivu Univerzity Heidelberg. 45 AUK, f. Katalogy poslucha čů , Filosofové řádní, Letní b ěh 1909, od M do Ž, František Machník. Je zajímavé srovnat s dnešní dobou, jaké p řednášky byly tehdy v nabídce a které m ěl Machník v letním semestru t řetího ro čníku zapsány: Mluvnice jazyka staroslov ěnského I. , Přízvuk a gramatika v jazyce slovanském , Staroslov ěnský seminá ř, O českém vocalismu , Starší literatura česká , Staro český seminá ř, Literatury slovanské , Dějiny českého románu , Od nacionalismu k modernismu , Čtení a výklad Slávy Dcery (Seminá ř), Historie n ěmecké literatury doby nové , Mluvnice staron ěmecká , Výklad básní Waltra v.d. Vogelwerde (Seminá ř), Dějiny n ěmecké literatury č. IV. , Hláskosloví n ěmecké , Cvi čení na textech XVI. století (Seminá ř), Literatura staron ěmecká , Cvi čení na základech Stifterovy povídky Abdias (Proseminá ř), Úvod do filosofie (prof. Drtina). 46 Tamtéž, Letní b ěh 1910, od M do Ž, František Machník. 47 Pavel ŠRÁMEK, Chrudim a František Machník , in: Chrudimské vlastiv ědné listy 15, 3/2006, s. 1. 48 Tamtéž, s. 2. Patrn ě v důsledku absence u čitel ů, kte ří narukovali do války.
14 gymnázia Josef Steinhauser a místní soukromník Karel Pokorný. 49 Novomanžel ům se pak 12. června 1917 narodil syn Jan. Probíhající 1. sv ětová válka se samoz řejm ě dotkla i Machníka. Dne 28. října 1914 byl v Chrudimi odveden jako jednoro ční dobrovolník k c. k. zem ěbraneckému okresnímu dopl ňovacímu velitelství v Písku. 15. února 1915 pak nastoupil vojenskou službu. Jenže po šesti dnech z ní byl po zdravotní prohlídce propušt ěn a již 24. 2. se vrátil do Chrudimi. 50 Budoucí ministr národní obrany Československa tak ve svém život ě nedosáhl žádné vojenské hodnosti. 51 V lét ě 1919 František Machník Chrudim opouští a celá rodina se st ěhuje do západo českých Klatov, které se pro n ěj stanou osudovým místem celého života.
1.4. Vstup do agrární strany, Agrární akademici
Ješt ě než za čnu psát o Machníkov ě klatovském p ůsobení, je pot řeba zmínit, že po nástupu na českou univerzitu v Praze vstoupil také do agrární strany. 52 Bylo to dáno jak jeho původem 53 , tak i vlivem bratrance Rudolfa Berana. 54 Ve stran ě se stal zakladatelem Sdružení
49 Písemné sd ělení SOA Zámrsk autorovi z 19. dubna 2010. SOA Zámrsk, Sbírky matrik východo českého kraje, Farní ú řad Chrudim (1911 - 1928), sign. 7908, folio 131. 50 Vojenský úst řední archiv - Vojenský historický archiv Praha, kmenový list Františka Machníka z 15. února 1915. 51 Archiv bezpe čnostních složek (dále jen ABS), f. 305 Úst ředna Státní bezpe čnosti, sign. 305-214-1, Výpov ěď Františka Machníka z 10. července 1946 u Okresního národního výboru v Klatovech. 52 Za Rakouska - Uherska název zn ěl Česká strana agrární , která vznikla v roce 1899, o šest let p řejmenovaná na Českoslovanskou stranu agrární . Po vzniku Československa se strana vedená Antonínem Švehlou přejmenovala nejd říve na Republikánskou stranu československého venkova (1919), od roku 1922 pak její název zn ěl Republikánská strana zem ědělského a malorolnického lidu . Srov. Jaroslav ROKOSKÝ, Agrární strana, in: Ji ří MALÍ Ř, Pavel MAREK a kol., Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu 1861 - 2004. I. díl: období 1861 - 1938, Brno 2005, s. 413 - 441; Josef HARNA, Republikánská strana , in: Tamtéž, s. 553 - 591. I nadále se o ní ale hovo řilo jako o stran ě „agrární“ a o jejích členech jako o „agrárnících“. Ve své práci budu používat jak termín „agrární strana“, tak i název „republikánská strana”. 53 Machník ův otec byl zem ědělec a také člen strany. Srov. Ministr N.O. Frant. Machník. Několik životopisných dat k jeho 50. narozeninám , Klatovský kraj z 1. kv ětna 1936, s. 2. 54 Rudolf Beran (* 28. 12. 1887 Pracejovice, + 28. 2. 1954 Leopoldov) - český agrární politik. Od roku 1915 byl generálním tajemníkem strany a blízkým spolupracovníkem Antonína Švehly. V roce 1918 jej strana vyslala do Revolu čního Národního shromážd ění a od té doby byl poslancem až do b řezna 1939. Po Švehlov ě smrti v roce 1933 se stal ú řadujícím místop ředsedou a od sjezdu strany v roce 1935 jejím p ředsedou. Po Mnichovu se dostal do čela politického života, dal podn ět k vytvo ření Strany národní jednoty, v níž se krom ě sociální demokracie slou čily všechny tehdejší české strany. Podílel se na zvolení Emila Háchy prezidentem. Dne 1. prosince 1938 se stal p ředsedou vlády. To již byl stát federalizován a m ěl nový název Česko - Slovensko. Ve vnit řní i zahrani ční politice se bezmocná republika stále více p řizp ůsobovala nacistickému N ěmecku. P řesto však v Berlín ě nebyli s vývojem v Česko - Slovensku spokojeni, nebo ť sou částí nacistických plán ů byla jeho úplná likvidace. Když 15. března 1939 došlo k okupaci, vítal Beran v Praze Adolfa Hitlera, generála Blaskowitze a říšského protektora Konstantina von Neuratha. To se mu po válce stalo osudným. V dubnu 1939 nastoupila nová vláda Eliášova a Beran se uchýlil do soukromí na sv ůj statek v Pracejovicích. Podpo řil finan čně odboj a vyzýval k tomu i další osobnosti. V červnu 1941 jej zatklo gestapo a v dubnu 1942 byl lidovým soudem v Berlín ě odsouzen k 10 let ům káznice a pokut ě 100 000 marek za napomáhání k velezrad ě a nadržování nep říteli. V srpnu 1943 byl z v ěznice dopraven na Pankrác, odkud byl v prosinci téhož roku propušt ěn. 19. kv ětna 1945 byl zat čen a v dubnu 1947
15 venkovských akademik ů (pozd ěji Sdružení agrárních akademik ů), jehož byl v letech 1907 - 1908 jednatelem a poté v letech 1909 - 1910 dokonce p ředsedou. Ustanovující valná hromada se konala 1. října 1907 v Praze v Je čné ulici v restauraci „U Čížk ů“, hlavní snahou bylo dát agrárnímu studentstvu zast řešující organizaci, která mu doposud chyb ěla. P ředsedou se stal Jaroslav Vystyd, Machník pak byl jednatelem a členem výboru. Asi i na Machníka p ůsobila tehdejší atmosféra valné hromady, které se zú častnilo mnoho student ů, kte ří p řišli do Prahy na univerzitu z venkovských gymnázií a reálek a m ěli radost, že mohou mít své místo v agrárním hnutí a mezi zastánci českého venkova. 55 Agrární studentstvo se ú častnilo práce celé strany a 7. ledna 1909 uspo řádalo v Praze pod patronací poslance Karla Práška i první agrární ples. Dne 28. října téhož roku se konala další valná hromada. Protože dosavadní p ředseda Vystyd ukon čil studia, musel být zvolen nový. Tím se stal František Machník. Ve Sdružení venkovských akademik ů se pak Machník už jako student setkal s lidmi, kteří ho budou provázet v politickém život ě. Místop ředsedou Sdružení byl budoucí p ředseda výboru Národního souru čenství Josef Nebeský, 56 členy nap ř. Machníkovi budoucí kolegové z vlády Josef Černý 57 nebo Josef Zadina. 58 Mezi Agrárními akademiky získal Machník první
odsouzen za protinárodní činnost a kolaboraci k 20 let ům t ěžkého žalá ře a ve v ězení také v roce 1954 zem řel. Údaje z: http://www.libri.cz/databaze/kdo20/main.php (staženo 10. prosince 2010). Postava Rudolfa Berana se zatím nedo čkala kompletní monografie, pouze odborných článk ů. V tisku je však kniha historika Jaroslava Rokoského Rudolf Beran a jeho doba. Vzestup a pád agrární strany . Více: http://www.ivysehrad.cz/edicni- plan/1870-2/rudolf-beran-a-jeho-doba (staženo 10. b řezna 2011). 55 Otakar FRANKENBERGER, Josef O. KUBÍ ČEK, Antonín Švehla v dějinách Českoslovanské strany agrární , Praha 1931, s. 259 - 260 . 56 Josef Nebeský (* 16. 4. 1889 Radotín, + 1966) - český agrární politik, p ředstavitel Národního souru čenství. V období první republiky byl generálním tajemníkem Úst řední řepa řské jednoty a významným členem agrární strany. Všeobecn ě známým se však stal až za okupace, kdy ho Emil Hácha v říjnu 1939 jmenoval místo Adolfa Hrubého do čela Národního souru čenství (NS) V listopadu 1939 m ěl na zasedání výboru NS v Obecním dom ě projev, o jehož obsahu informoval K. H. Franka nacistický agent. Nebeský podle n ěho hovo řil o nesvobod ě tisku, o zatýkání a v ězn ění a na záv ěr prohlásil: „My jsme zde, je nás osm milion ů a zde z ůstaneme... Nás nezni čí nikdo!“ Nebeský byl již tehdy ve styku s domácím odbojem v Politickém úst ředí, podporoval jej finan čně a podporoval také linii generála Eliáše. NS bylo trnem v oku nejen Frankovi, ale i českým fašist ům z Vlajky, a p ředevším E. Moravcovi. Proto byl Nebeský v kv ětnu 1941 odvolán. Ve funkci ho nahradil nejprve Jan Fousek (do října 1942) a poté Tomáš Krej čí. V roce 1947 byl Josef Nebeský postaven p řed Národní soud, který jej však osvobodil. V prosinci 1948 byl zat čen znovu a odsouzen na 12 let těžkého žalá ře. Nejvyšší soud v b řeznu 1992 rozsudek zrušil a znovu potvrdil rozhodnutí z roku 1947. Údaje z: http://www.libri.cz/databaze/kdo20/main.php (staženo 10. prosince 2010). 57 JUDr. Josef Černý (* 28. 2. 1885 Nepolisy, + 7. 12. 1971 New York, USA) - český agrární politik, ministr vnitra. Pocházel ze staré selské rodiny. Vystudoval práva. 14. listopadu 1918 se stal poslancem Národního shromážd ění a byl jím nep řetržit ě až do 21. března 1939. V roce 1934 se stal ministrem vnitra v Malypetrov ě vlád ě a byl jím až do zá ří 1938. Po válce byl vyšet řován, ale osvobozen. Po únoru 1948 s manželkou emigroval a stal se p ředsedou Republikánské strany v exilu. Více k jeho osob ě srov. Jaroslav ROKOSKÝ, Josef Černý: Agrárník, ministr vnitra (I. část) , St řední Evropa 13, 71/1997, s. 66 - 77 a TÝŽ, Josef Černý: okupace, kolaborace, exil (II., záv ěre čná část) , St řední Evropa 13, 72-73/1997, s. 152 - 163. 58 JUDr. Josef Zadina (* 16. 6. 1887 Vlkanov, + 9. 8. 1957 Vlkanov) - československý politik, ministr zem ědělství. V roce 1910 se stal doktorem práv a následn ě pracoval v soudní služb ě. Od roku 1920 rada a tajemník Zem ědělské rady v Praze. Zde se zasloužil se o vznik Úst ředního svazu p ěstitel ů zemák ů, od roku 1925 byl p ředsedou Lihovarnického spolku, založil Svaz družstevního pr ůmyslu bramborá řského. V letech 1925 - 1935 poslanec Národního shromážd ění. V období 1935 - 1938 byl ministrem zem ědělství. V této funkci
16 „politické“ ostruhy. Zú častnil se n ěkolika p ředvolebních kampaní p ři tehdejších volbách do říšského sn ěmu i místních zastupitelstev. Často také p řednášel na venkov ě mezi sedláky a rolníky. 59 Navíc ješt ě za doby jeho p ředsednictví došlo ke zm ěně názvu - z venkovských akademik ů se stalo Sdružení agrárních akademik ů, což byl ješt ě jasn ější d ůkaz jejich propojení s agrární stranou. 60 Uplatn ění akademik ů v kampani p řed říšskými volbami v roce 1911 bylo vedením strany velmi kvitováno. František Machník byl v tomto roce hlavním referentem na agrárním táboru v He řmanov ě M ěstci. 61 Krom ě toho ješt ě v roce 1912 vstoupil do Sokola, což byl asi prapo čátek jeho zájmu o brannou výchovu. 62
prosadil nap říklad prodloužení platnosti obilního monopolu. Prvním československý ministr zat čený N ěmci. Prošel si koncentra čními tábory, aby ho po roce 1948 do v ězení zav řel i komunistický režim. Údaje podle: http://www.ldopribyslav.cz/historie_osobnosti.htm (staženo 28. prosince 2010). 59 Josef NOŽI ČKA, Agrární akademici 1907-1918. P řísp ěvek k dějinám českého agrárního hnutí , Praha 1938, s. 36, 42, a 74. 60 Tamtéž, s. 80, 81. 61 O. FRANKENBERGER, J. O. KUBÍ ČEK, Antonín Švehla, s. 342. 62 P. ŠRÁMEK, Chrudim a František Machník , s. 2.
17 2. U čitelem a ředitelem v Klatovech
Nabízí se otázka, pro č Machník z Chrudimi odešel a usadil se v Klatovech. Hlavním důvodem byla Machníkova sestra Rozálie. Ta se narodila v roce 1873 a provdala se za mlyná ře Františka Denka z Kolince u Klatov. Ten 6. ledna 1918 ve svých šedesáti letech zem řel. A protože Machníka pojilo k sest ře silné pouto, rozhodl se odejít do její blízkosti.63 Do Kolince často zajížd ěl a stal se také poru čníkem jejích d ětí. 64 František Machník nalezl nové pracovní místo a stal se profesorem českého a n ěmeckého jazyka na Zemské st řední hospodá řské škole v Klatovech. Po čátek zem ědělského školství v Klatovech sahá do 19. století, konkrétn ě do roku 1872. V říjnu vznikla v Be ňovech (2 km od Klatov) dvouletá Hospodá řská škola . Jenže nevyhovující podmínky znamenaly již po roce st ěhování do pronajatých prostor v Klatovech. Až v roce 1898 došlo k zahájení stavby nové budovy, ve které se pak o čty ři roky pozd ěji za čalo vyu čovat. 65 Název z doby Machníkova p říchodu do Klatov získala škola 19. 8. 1918, do té doby se jmenovala Královská česká zemská rolnická škola v Klatovech .66 Zatímco v Chrudimi byl Machník suplujícím profesorem, v Klatovech už byl řádným u čitelem, profesorem zdejší školy se stal 1. srpna 1919 a jeho první školní rok na západ ě Čech skon čil 8. července 1920. 67 Dne 7. kv ětna 1920 se Machníkovým narodila dcera Milena. Na podzim předchozího roku pak oba p řestoupili do klatovské jednoty Sokola. František 15. října 68 a Antonie Machníková 26. listopadu 1919. 69 3. kv ětna 1923 se Machník spolu s ostatními profesory školy zú častnil vítání prezidenta T. G. Masaryka p ři jeho návšt ěvě Klatov, to už ovšem jako u čitel Zemské vyšší hospodá řské školy v Klatovech , jak nový název zn ěl. 70 Na konci školního roku 1924/1925 odešel po 25 letech do výslužby ředitel školy Ing. Vilém St řebský. Novým ředitelem byl zvolen a od 1. srpna 1925 Zemským správním výborem také jmenován František Machník. Do jeho správy pat řilo i vedení Výzkumné zem ědělské stanice , která byla z řízena v roce 1922. Po Machníkov ě zvolení poslancem v listopadu téhož roku ho
63 Vzpomínky paní Mileny Hrozné, dcery Františka Machníka, Praha, 22. b řezna 2005. Za jejich zprost ředkování srde čně d ěkuji Mgr. Pavlu Šrámkovi, Ph.D. 64 P. ŠRÁMEK, Chrudim a František Machník , s. 2. 65 Ji ří WEINMANN, Zajímavosti z historie Klatov od založení m ěsta až do konce roku 1939 , Klatovy 1997, s. 128. 66 Jana LOJDOVÁ a kol., St řední zem ědělská škola v Klatovech. Historie a sou časnost , Klatovy 2005, s. 7. 67 Státní okresní archiv Klatovy (dále jen SOkA Klatovy), f. St řední škola zem ědělská a potraviná řská Klatovy, Kronika školy, s. 5. 68 SOkA Klatovy, f. Sokol-tělocvi čná jednota Klatovy, Nezpracovaný fond, Zápis o sch ůzi správního výboru Sokola, konané dne 15. října 1919. 69 Tamtéž, Zápis o sch ůzi správního výboru Sokola konané dne 26. listopadu 1919. 70 SOkA Klatovy, f. St řední škola zem ědělská a potraviná řská Klatovy, Kronika školy, s. 6.
18 v dob ě zasedání parlamentu v ředitelské funkci zastupoval profesor Ing. Bohumil Fukar. Od 1. ledna 1926 také do školy nov ě p řišel Dr. Čestmír Stehlík, aby za Machníka vyu čoval češtinu a n ěmčinu. 71 Machníkovo jmenování bylo považováno za p řekvapivé, nebo ť ředitelem se m ěl stát dlouholetý u čitel školy PhDr. František Švec, o n ěmž se říkalo, že už vlastn ě má ředitelský dekret v ruce. 72 Na podzim roku 1925 byla slavnostn ě otev řena budova Zemské jednoro ční hospody ňské školy hned v sousedství hlavní budovy, 73 která také pat řila pod správu Hospodá řské školy. V ní se vzd ělávaly dívky, které p ředtím absolvovaly alespo ň obecnou školu a m ěly se teoreticky i prakticky p řipravit zvlášt ě k vedení rolnické domácnosti. 74 Ve školním roce 1930/1931 byl na škole po řádán zem ědělský kurz pro 35 vojín ů klatovského jezdeckého pluku č. 4. Záv ěre čné zkoušky vykonalo 10 voják ů, kte ří odcházeli z činné služby. Krom ě ředitele zkouškám p ředsedal plukovník Josef Dostál. 75 Muž, který bude mít pro Machník ův život v budoucnu velký význam. 76 Tyto kursy se pak ve škole konaly tém ěř každý rok. Škola p ři své činnosti také obhospoda řovala zem ědělskou p ůdu a pozemky, v roce 1932 to bylo nap ř. celkem 52 hektar ů. Další významné události se pak odehrávaly od roku 1934. Dne 4. října 1934 propůjčil Zemský výbor škole název Zemské zem ědělské školy Švehlovy v Klatovech . Jméno nedávno zesnulého p ředsedy vlády, p ředsedy agrární strany, muže 28. října 1918 a jednoho z nejv ětších československých státník ů, to byla pro školu a Machníka samotného obrovská pocta. Machník Antonína Švehlu velmi ctil a v ředitelském byt ě ve škole m ěl i jeho velký obraz. 77 Po nedávném p řejmenování klatovského jezdeckého pluku, 78 se tak m ěsto karafiát ů
71 SOkA Klatovy, f. St řední škola zem ědělská a potraviná řská Klatovy, Kronika školy, s. 6. 72 Libuše BROUSKOVÁ, O řediteli Františku Machníkovi se nesm ělo desítky let psát , Klatovský deník z 29. dubna 2006, s. 11. 73 Budova pozd ější Vojenské nemocnice Klatovy. Školu 3. října 1925 slavnostn ě otev řel budoucí Machník ův nad řízený ve vlád ě a tehdejší ministr zem ědělství Milan Hodža. Lenka SÝKOROVÁ a kol., Klatovy , Praha 2010, s. 397. 74 J. LOJDOVÁ, St řední zem ědělská škola, s. 14. 75 Brigádní generál Josef Dostál (* 8. 3. 1891 Tu čín, + 13. 4. 1945 Lipsko, N ěmecko) - vystudoval Vyšší hospodá řskou školu v P řerov ě, v zá ří 1917 vstoupil v zajetí jako vojín do legií. Vrátil se v hodnosti kapitána. V roce 1930 byl v hodnosti podplukovníka jmenován velitelem 4. jezdeckého pluku Antonína Švehly v Klatovech a v jeho čele stál až do roku 1935. Do ve řejného života v Klatovech se zapojil pomocí Selské jízdy, která od roku 1931 dávala k dispozici četu dorostenc ů. V roce 1937 byl povýšen na generála a jmenován přednostou jezdeckého odd ělení ministerstva národní obrany. Po obsazení republiky Němci se Dostál zapojil v Klatovech do ilegálního hnutí a stanul v čele odbojové organizace Československé obce legioná řské. Dne 29. dubna 1943 byl v Klatovech zat čen, vyšet řován v Praze na Pankráci, pak byl p řevezen do Malé pevnosti v Terezín ě, odtud do Dráž ďan, kde byl 27. zá ří 1944 odsouzen za velezradu k trestu smrti. 13. dubna 1945 byl v Lipsku zast řelen. Srov. http://www.tucin.cz/index.php?nid=5609&lid=CZ&oid=802823 (staženo 26. listopadu 2009), dopis místostarostky obce Tu čín Ing. Jany Slam ěníkové autorovi z 21. února 2011. 76 SOkA Klatovy, f. St řední škola zem ědělská a potraviná řská Klatovy, Kronika školy, s. 13. 77 Rozhovor autora s paní Ing. Janou Sehnalovou (vnu čkou Františka Machníka), Hna čov, 5. zá ří 2009.
19 se Švehlou symbolicky ješt ě víc spojilo. Pod jednotný název spadala Zemská vyšší hospodá řská škola , Zemská odborná škola hospodá řská , Zemská jednoro ční hospody ňská škola a Zem ědělská poradna . Než se stal Machník ministrem obrany, na „jeho“ školu se ke studiu zapsal Břetislav Beran, syn Rudolfa Berana, Machníkova bratrance. Studium pod strýcovým a tetiným dohledem m ělo mladšího potomka agrárního v ůdce p řipravit na život. 79 Machník ův syn m ěl naproti tomu velké studijní problémy a z klatovského gymnázia byl kv ůli špatnému prosp ěchu vyhozen. St ředoškolské vzd ělání tak získal až na Vyšší hospodá řské škole. Naopak dcera Milena m ěla studijní výsledky naprosto vynikající. 80 V červnu 1935 se Machník stal ministrem národní obrany, avšak ředitelem škol i nadále z ůstal. V následujícím školním roce došlo k dostavb ě druhého patra hlavní budovy, jelikož škola pot řebovala stále v ětší kapacity, bylo rozší řeno hlavní schodišt ě, obnoveno úst řední topení, z řízen vodovod, plyn a nov ě instalováno elektrické osv ětlení. To vše b ěhem pěti m ěsíc ů (v četn ě práce v noci) a za celkových náklad ů 370 000 korun.81 Rok 1937 se nesl ve znamení zavedení pravidelné branné výchovy pro žáky posledních ro čník ů, vždy v úterý a v pátek odpoledne. V kv ětnu toho roku došlo kone čně k ustanovení Spolku absolvent ů vyšší hospodá řské školy v Klatovech , který m ěl v té dob ě už více než 200 člen ů. Dne 17. kv ětna byl Machník na manifesta čním sjezdu zvolen p ředsedou výboru. Zárove ň musel Machník b ěhem tohoto léta také p řijmout smutný fakt, že zem řel jeho p ředch ůdce ve funkci ředitele Vilém St řebský. 82 V osudném roce 1938 za čala p řístavba t ělocvi čny a p řednáškového sálu. Škola věnovala velké úsilí otázkám civilní obrany, byly nakoupeny protiplynové masky a také se v měsíci červnu vybíraly p řísp ěvky na obranu státu jak od pedagogického sboru, tak i od žák ů.83 Práce pak byly 1. října zastaveny a stavba byla dokon čena až za protektorátu v roce 1941. Machník skon čil v zá ří 1938 ve funkci ministra národní obrany a op ět se mohl více věnovat škole. Řídil ji i v těžkých protektorátních časech. Byl zaveden nový svátek - Den
78 Klatovský 4. jezdecký pluk byl ješt ě v prosinci 1933 rozhodnutím prezidenta republiky přejmenován na Jezdecký 4. dragounský pluk Antonína Švehly i s ohledem na to, jak Švehla jezdectvo miloval. Srov. Marie ZDE ŇKOVÁ, Antonín Švehla a Hostiva ř, Praha 2008, s. 145. a J. FIDLER, V. SLUKA, Encyklopedie branné moci, s. 333. Autor práce pokládá za symbolické, že jeho d ěde ček Josef Kopecký absolvoval v tomto pluku ve třicátých letech svoji vojenskou prezen ční službu. 79 Více k studiu B řetislava Berana v Klatovech srov. Jaroslav ROKOSKÝ, „…aby pro život, jako p říští hospodá ř, co možno nejvíce získal.“ B řetislav Beran, student vyšší hospodá řské školy v Klatovech , in: Zem ědělské školství, výzkum a osv ěta jako p ředpoklad hospodá řského a sociálního rozvoje venkova v 19. a 20. století, Studie Slováckého muzea 9, Uherské Hradiště 2004, s. 351 - 361. 80 Rozhovor autora s panem Mgr. Josefem Šmídem, Klatovy, 19. června 2008. 81 J. LOJDOVÁ, St řední zem ědělská škola , s. 14. 82 SOkA Klatovy, f. St řední škola zem ědělská a potraviná řská Klatovy, Kronika školy, s. 21. 83 J. LOJDOVÁ, St řední zem ědělská škola, s. 44.
20 vzniku protektorátu (15. b řezna) namísto 28. října, zvýšen po čet hodin n ěmčiny, v níž se museli vzd ělávat i u čitelé a konat z ní zkoušku. Navíc se stala sou částí p řijímací zkoušky i prvním p ředm ětem maturity. Vznikl i nový p ředm ět, tzv. nauka o Říši. Nesm ěl se vyu čovat dějepis, zem ěpis ani literatura, mnoho u čebnic bylo zakázáno. N ěkolik žák ů bylo vyšet řováno gestapem ohledn ě anglických leták ů. Mezitím také skon čila výuka na Hospody ňské škole. Dne 30. dubna 1942, v den svých 56. narozenin, byl František Machník Zemským ú řadem (konkrétn ě viceprezidentem Dr. Naudem) uvoln ěn z funkce ředitele školy a penzionován. Z ředitelského bytu ve škole byl N ěmci vyst ěhován, p řičemž v jeho vlastním dom ě mu nebyl přid ělen ani byt. 84 Školu pak do prázdnin provizorn ě vedl profesor Ing. Václav Pergner. Po něm správcem školy ustanoven u čitel n ěmčiny Karel Tužil, který pak byl v roce 1943 oficiáln ě jmenován ředitelem. 85 František Machník se už do školy nikdy nevrátil, zbyly tu na n ěj ale vzpomínky a hlavn ě duch jeho doby. Ješt ě dnes m ůžete ve škole, ale i v Klatovech slyšet o dobách, kdy tady byl Machník ředitelem a co všechno pro ni ud ělal. 86
84 ABS, sign. 305-214-1, Výpov ěď Františka Machníka z 10. července 1946 u Okresního národního výboru v Klatovech. 85 SOkA Klatovy, f. St řední škola zem ědělská a potraviná řská Klatovy, Kronika školy, s. 25. 86 Rozhovor autora s Mgr. Josefem Šmídem, Klatovy, 19. června 2008; L. BROUSKOVÁ, O řediteli Františku Machníkovi, s. 11.
21 3. Poslancem Národního shromážd ění
První politickou aktivitu po p řest ěhování na Klatovsko projevil František Machník v den prvního výro čí vzniku Československa. A to projevem ve Švihov ě: „Dne 28. 10. 1919 byla konána všemi místními spolky velká slavnost národ. svátku. Strana soc. demokratická po řádala slavnost samostatn ě. I d ěti byly zú častn ěny. S balkonu radnice promluvil profesor Machník z Klatov. Sokol. župa Šumavská konala štafetový b ěh a pozdravila v Praze presidenta T. G. Masaryka. Švihovem prob ěhla štafeta ráno v 7h 34m a byla ze všech první v Praze. Obec. zastupitelstvo m ělo v týž den slavnostní sch ůzi, presidentovi Masarykovi byl poslán holdovací telegram a v ěnováno 250 K místním chudým a 250 K ve prosp ěch českých menšin. “87
3.1. Volby 1925, vstup do parlamentu
Rok 1925 a konkrétn ě 15. listopad byl ve znamení parlamentních voleb. Nejinak tomu bylo i v Klatovech. V samotném okresním m ěst ě získala republikánská strana jen 431 hlas ů z celkových 7462 možných, avšak v celém (p řevážn ě zem ědělském) okrese byli agrárníci jasnými vít ězi, když obdrželi 7062 (do Poslanecké sn ěmovny) a 5075 hlas ů (do Senátu). Kandidát klatovské organizace strany a ředitel Hospodá řské školy František Machník se stal poslancem Národního shromážd ění Československa. 88 Byl jedním ze 45 agrárních poslanc ů ve tříset členné Poslanecké sn ěmovn ě.89 Po svém zvolení m ěl za povinnost sd ělit sv ůj životopis a dosavadní aktivity p říslušnému okresnímu ú řadu. Machník ův dopis je d ůležitým sv ědectvím jeho života do zvolení poslancem. Bilancuje svá studentská léta, činnost učitelskou i aktivity mezi agrárními akademiky. V agrární stran ě byl v roce 1925 členem úst ředního výkonného výboru, župním a okresním d ůvěrníkem. 90 Pak následoval dlouhý vý čet nejr ůzn ějších zastávaných funkcí. Mimo jiné byl činný i v Úst ředním svazu p ěstitel ů
87 Citace z kroniky m ěsta Švihova, dostupné na: http://www.svihov.cz/index.php?page=1101&id=1849&lang=cz&task=on (staženo 20. dubna 2009). Citováno v původním zn ění. 88 Hana SOUMAROVÁ, Lukáš VALEŠ, Klatovy v éře první republiky I. (1918 - 1928) , in: Marcel FIŠER, Jindra H ŮRKOVÁ (eds.), Sborník prací z historie a d ějin um ění 4, Klatovy/Klenová 2006, s. 234 - 235. 89 Dušan UHLÍ Ř, Republikánská strana venkovského a malorolnického lidu 1918 - 1938 , Praha 1988, s. 143. Detailn ěji k parlamentním volbám v roce 1925 srov. Zden ěk KÁRNÍK, České zem ě v éře první republiky (1918 - 1938) I. Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918 - 1929) , Praha 2000, s. 376 - 382. 90 K organiza ční struktu ře celé Agrární strany srov. Daniel E. MILLER, Antonín Švehla - mistr politických kompromis ů, Praha 2001, s. 251 - 254.
22 zemák ů v Německém Brod ě,91 který byl celostátní bramborá řskou organizací. Jemu pod řízeny byly krajské odbory v Tábo ře v Klatovech. 92 Navíc b ěhem roku Machník pronesl v nejr ůzn ějších institucích na 80 p řednášek. 93 To, že zvládal takové množství projev ů, bylo dáno i tím, že byl brilantním řečníkem, kdykoli mluvil, a ť už v parlamentu nebo na n ějaké stranické akci, vždy zásadn ě spatra. Své projevy nikdy ne četl. 94 Prakticky totožný dokument musel Machník vyplnit i v poslanecké sn ěmovn ě.95 První sch ůze nov ě zvolených poslanc ů se konala ve čtvrtek 17. prosince 1925. Všichni poslanci v četn ě Františka Machníka složili ústní slib do rukou sn ěmovního tajemníka dr. Říhy. Jeho text byl prostý: „ Slibuji, že budu v ěren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát sv ůj zastávati podle svého nejlepší v ědomí a sv ědomí .“ 96 Písemný slib vykonal Machník již o den d říve. 97 Krom ě klasické poslanecké činnosti byl Machník také členem branného, iniciativního, sociáln ě - politického a rozpo čtového výboru. Ve výboru kulturním byl dokonce místop ředsedou. 98 Do poslanecké práce se Machník zapojil v tématech, která mu byla nejbližší. V kulturním výboru byl spoluautorem šesti rezolucí, které upravovaly osnovu zákona o úprav ě platových a služebních pom ěrů u čitelstva, týkajících se míst okresních školních inspektor ů, pomocných škol, cvi čných u čitel ů, živnostenských pokra čovacích škol, postavení okresních školních inspektor ů a platových nesrovnalostí u čitel ů ob čanských škol. 99 Zákon byl Poslaneckou sn ěmovnou po dlouhých diskuzích p řijat na 34. sch ůzi 17. června 1926. 100 Na stejné sch ůzi Machník spole čně s kolegy p ředložil pozm ěň ovací rezoluci do osnovy zákona o platech n ěkterých státních zam ěstnanc ů, tak aby
91 Detaily k jeho vzniku a práci srov. http://www.vubhb.cz/_t.asp?f=ustav/zhistorie.htm (staženo 22. ledna 2011). 92 D. UHLÍ Ř, Republikánská strana , s. 86. 93 SOkA Klatovy, f. Okresní ú řad Klatovy, Presidiální spisy 1918 - 1938, kart. 5, č. j. 901/1925, Dopis Františka Machníka p řednostovi okresní politické správy JUDr. L. Vojtovi z 14. prosince 1925. 94 Vzpomínky paní Mileny Hrozné, dcery Františka Machníka, Praha, 22. března 2005. 95 Archiv Poslanecké sn ěmovny (dále jen APS), Fond Archiv poslanc ů a senátor ů (dále jen APS), inv. č. 1587, Machník František. Informace o činnosti. Vý čet jeho funkcí je úctyhodný: člen výkonného výboru Republikánské strany, župní a okresní d ůvěrník, člen výboru Svazu družstevního pr ůmyslu bramborá řského v Praze, člen dozor čí rady Družstva hospodá řských lihovar ů v Praze, člen p ředstavenstva družstevního lihovaru v Kolinci, člen dozor čí rady Hospodá řského družstva v Klatovech, člen výboru Úst ředního svazu p ěstitel ů zemák ů v Praze, p ředseda krajského odboru p ěstitel ů zemák ů v Klatovech, delegát Českého odboru rady zem ědělské v Praze, člen vodohospodá řského komitétu p ři Úst ředním sboru rady zem ědělské v Praze, člen správního výboru elektrárenského odboru Úst řední jednoty hospodá řských družstev v Praze, člen jednatelského sboru a výkonného výboru Západo českého elektrárenského svazu v Plzni, člen vzd ělávacího sboru T ělocvi čné jednoty Sokol v Klatovech, místop ředseda Jízdního odboru Sokola v Klatovech, člen výboru místního odboru Národní jednoty Pošumavské v Klatovech, p ředseda koloniza čního odboru Národní jednoty Pošumavské v Klatovech, člen výboru Československé zem ědělské akademie v Praze. 96 Stenoprotokoly ze sch ůzí Poslanecké sn ěmovny Národního shromážd ění Československa. http://www.psp.cz/eknih/1925ns/ps/stenprot/001schuz/s001001.htm (staženo 4. zá ří 2008). 97 APS, f. APS, inv. č. 1587, Machník František, slib z 16. prosince 1925. 98 http://www.psp.cz/eknih/1925ns/ps/rejstrik/vybory.htm (staženo 22. dubna 2009). 99 Sn ěmovní tisk číslo 334, dostupný na http://www.psp.cz/eknih/1925ns/ps/tisky/t0334_03.htm (staženo 2. prosince 2009). 100 http://www.psp.cz/eknih/1925ns/ps/stenprot/034schuz/s033001 (staženo 3. zá ří 2008).
23 byl profesor ům, odborným p řednost ům a ředitel ům státních pr ůmyslových a zem ědělských škol p ři dobré kvalifikaci poskytnut služební p řídavek po 15 služebních letech ve výši K č 5400,- ro čně. Též p řijato. 101 S předchozí tématikou souvisela i jeho rezoluce na 38. sch ůzi, kde do zákona o dani z cukru bylo po úsp ěšném hlasování nakonec vloženo, že „ ...vládě se ukládá, aby výnosu dan ě lihové použila též k úprav ě služebních p řídavk ů profesor ů, p řednost ů odbor ů a ředitel ů státních, pr ůmyslových, zem ědělských a obchodních škol, jakož i inspektor ů živnostenských škol pokra čovacích a zem ědělských s pat řičným z řetelem k tomu, že byli p řed válkou lépe honorováni než profeso ři st ředních škol. “102 Machník se však zabýval i tématy, která nám s ohledem na jeho budoucí práci p řipadají jako velmi vzdálená. Byl totiž nap ř. zpravodajem zákona o Národním divadle (b řezen 1929). 103 Machník samoz řejm ě nezapomínal ani na region, ze kterého pocházel. P ředevším díky Rudolfu Beranovi a Národohospodá řskému sboru jiho českému (p ředseda jeho Zem ědělského výboru) byl s jižními Čechami i rodným Strakonickem v neustálém spojení. V roce 1927 napsal p řísp ěvek o kulturních pot řebách jižních Čechách, ve kterém apeloval na posílení struktury škol a také na vzd ělávání a kvalitní finan ční ocen ění u čitel ů.104 1. června 1928 byla v Klatovech slavnostn ě otev řena nová budova krajského soudu. Zú častnili se ministr spravedlnosti Československa Dr. Robert Mayr - Harting, starosta Klatov Adolf Nevlá čil,105 JUDr. Karel Hostaš i poslanec František Machník. 106 V dob ě Machníkovy ve řejné činnosti p ůsobil v aktivní funkci i jeho starší bratr Jan. N ěkolik let byl starostou rodné obce Neb řehovice u Strakonic. 107
101 http://www.psp.cz/eknih/1925ns/ps/stenprot/034schuz/s034025.htm (staženo 3. zá ří 2008). 102 http://www.psp.cz/eknih/1925ns/ps/stenprot/038schuz/s038002.htm (staženo 3. zá ří 2008). 103 http://www.psp.cz/eknih/1925ns/ps/stenprot/192schuz/s192001.htm , http://www.psp.cz/eknih/1925ns/ps/stenprot/193schuz/s193001.htm (staženo 4. zá ří 2008), sn ěmovní tisk k návrhu zákona srov. http://www.psp.cz/eknih/1925ns/ps/tisky/t2113_00.htm (staženo 5. ledna 2010). 104 Jan STOCKÝ, Národohospodá řský sbor jiho český, cíle a výsledky jeho prací , Praha 1927, s. 121 - 122. 105 Sociální demokrat Adolf Nevlá čil se do klatovské obecní politiky dostal již za první sv ětové války, když 27. března 1918 byl mezi nov ě jmenovanými členy odbor ů m ěstského zastupitelstva. V dob ě agonie Rakouska - Uherska vznikl v Klatovech 15. října 1918 Okresní národní výbor, jehož členem se stal i Nevlá čil. Klatovským starostou se pak stal v roce 1927, kdy sociální demokracie zvít ězila v obecních volbách. Následn ě strana zvít ězila i v letech 1931 a 1938, takže Nevlá čil z ůstal prvním mužem radnice až do po čátku roku 1939, kdy na svou funkci rezignoval a nahradil ho František Bicek. Srov. J. WEINMANN, Zajímavosti z historie Klatov, s. 42. 106 H. SOUMAROVÁ, L. VALEŠ, Klatovy v éře první republiky I. , s. 238. 107 Rozhovor autora s paní Marií Kutovou, Neb řehovice, 10. srpna 2009. Detailn ěji srov. SOkA Strakonice, f. Obecní ú řad Neb řehovice.
24 3.2. Volby 1929
Mandát byl Machníkovi potvrzen v dalších parlamentních volbách 27. října 1929 a ve funkci poslance op ět zasedl spolu s 45 dalšími republikánskými zákonodárci do sn ěmovny. 108 První sch ůze nových a staronových poslanc ů se konala ve čtvrtek 12. prosince 1929 a Machník op ět složil slib do rukou tajemníka dr. Říhy. 109 Písemn ě jej verifikoval už 14. listopadu. 110 Op ět se stal členem mnoha výbor ů, konkrétn ě inkompatibilního, kulturního, technicko-dopravního, vyšet řovacího, zahrani čního a zem ědělského. Co však pro Machníka bylo nejdůležit ější, stal se místop ředsedou branného výboru. To byl jeden ze základ ů jeho ministerské činnosti. 111 Byl zpravodajem o četných vojenských p ředlohách, p ředevším osnovy zákona o dvouleté prezen ční služb ě. V pr ůběhu tohoto volebního období se také aktivn ě zapojil do práce Vojenského ústavu v ědeckého , v němž byl zvolen členem správní rady a p ředevším v roce 1932 p ředsedou jeho Všeobecné komise. Práv ě ona kladla d ůraz na brannou výchovu na školách, což bylo jedno z témat, o která se Machník nejvíce zasazoval. V únoru 1930 Machník hovo řil p řed poslanci u p říležitosti projednávání zákona o státním rozpo čtu. Jedná se o první parlamentní řeč, ve které nacházíme zmínky o armád ě a brannosti. Jeho projev byl nesmírn ě dlouhý a rekapituloval vztah k armád ě za Rakouska i za republiky: „ Slavná sn ěmovno! Armáda jako taková je pro nás v Československu ur čitým problémem, problémem z toho d ůvodu, že pom ěrn ě v krátké dob ě my p říslušníci osvobozeného státu m ěli jsme, řekl bych, od základ ů zm ěniti sv ůj názor na armádu. Za starých pom ěrů v býv. Rakousku pokládal právem každý poctivý a dobrý Čechoslovák za svou povinnost, aby se uhnul služb ě v branné moci, a to z toho d ůvodu, že v ní musil vid ěti nástroj k utla čování nejsv ětějších svých národních a politických práv, které národ český svého času ztratil a jichž op ětn ě cht ěl získati. Také názor na pot řebu armády v mladém stát ě byl na po čátku hodn ě odchylný od nyn ější doby. Vždy ť nechyb ělo u mnohých a to velmi vlivných činitel ů po p řevratu mín ění, že nebudeme v republice armády pot řebovati. Bohužel, až p říliš brzy p řesv ědčila nás tvrdá skute čnost r. 1919 na Slovensku, že musíme míti armádu, že ji musíme míti hodn ě brzy a že musíme míti armádu co nejlépe organisovanou, vycvi čenou a state čnou, abychom ochránili to, čemu říkáme svoboda... U p říležitosti projednávaného rozpo čtu má každý poctivý p říslušník tohoto státu p říležitost tak trochu vyzpytovati své
108 D. UHLÍ Ř, Republikánská strana , s. 143. Detailn ěji k volbám v roce 1929 srov. Z. KÁRNÍK, České zem ě v éře první republiky I. , s. 557 - 563. 109 http://www.psp.cz/eknih/1929ns/ps/stenprot/001schuz/s001001.htm (staženo 4. zá ří 2008). 110 APS, f. APS, inv. č. 1587, Machník František, slib z 14. listopadu 1929. 111 http://www.psp.cz/eknih/1929ns/ps/rejstrik/vybory.htm (staženo 22. dubna 2009).
25 sv ědomí a p řihlédnouti zvlášt ě v uplynulé dob ě, zda je to všechno správné, co se v tomto sm ěru činí, a zda nem ěli bychom v n ěkterých místech ud ělati ur čité korektury. A tu s ohledem na rozpo čet chci říci, že je nám sice známo, že rozpo čet ministerstva národní obrany je limitován zákonem č. 240 z r. 1926, a to částkou 1400 mil. K č, ale p řehlédneme-li letošní rozpo čet na r. 1930, vidíme, že tato částka až na malé úchylky, a ť již v první položce osobních výdaj ů, representovanou výše uvedeným zákonem částkou 624 mil. K č, anebo v položce druhé výdaj ů v ěcných, representovanou částkou 776 mil. K č, nesta čí, že p řece jenom m ěli bychom míti odvahu tam, kde je t řeba, ur čité položky zvýšiti, pon ěvadž si musíme uv ědomiti jedno, že jenom ten stát, který má armádu nejen dob ře organisovanou, state čnou, inteligentní, nýbrž i dob ře vyzbrojenou, m ůže buditi u nep řátel pot řebný respekt. Řekl bych, že v tomto směru je nutno, diametráln ě p řetvo řiti náš názor na armádu a hlavn ě snažiti se o to, abychom přetvo řili názor u t ěch, kdož mají býti aktivními p říslušníky branné moci. Není dnes u nás, bohužel, zjevem nijak řídkým, že mladý muž, dospívající v ěku, kdy má nastoupiti presen ční vojenskou službu, hledá všechny možné cesty, jen ne ty, aby pokládal za nejv ětší vyznamenání a čest nositi stejnokroj československé armády. Tento názor je p říliš starý, ten m ěli jsme nechati p řed 28. říjnem r. 1918 a kone čně v 11. roce republiky m ěli bychom míti již jedno a jediné správné p řesv ědčení, že každý zdravý muž a poctivý p říslušník tohoto státu má pokládati za nejv ětší vyznamenání, pat řiti do naší čsl. armády. Budujeme-li brannou moc, děláme to p řirozen ě nejenom s ohledem na sebe doma, nýbrž s ohledem hlavn ě na své sousedství. I dnes po tolika letech platí to staré římské správné po řekadlo: Si vis pacem, para bellum. Neznamená to, že bychom cht ěli vál čiti za každou cenu, toto po řekadlo: chceš-li mír, připravuj válku, znamená pro nás: bu ď vždycky dob ře vyzbrojen a p řipraven, aby si ti, kdož mají r ůzné zálusky na hranice našeho státu - a tane mi na mysli specieln ě ta naše hranice jihovýchodní - uv ědomili, že nemohou, abych tak řekl, jen tak ze sportu drážditi nás jako souseda, jak se už v minulosti stalo. P řes to, že chceme dáti po této stránce státu vše, což jeho jest, nutí nás pom ěry, abychom uvažovali o tom, jak bylo by možno za říditi, aby stát dostal své vojáky, ale aby zárove ň tito byli co nejd říve vráceni zase zp ět svému civilnímu povolání. Je to otázka délky vojenské služby. Tato otázka má v našem mladém stát ě již hodn ě pestrou historii. Za čali jsme po p řevratu s dv ěma roky. Na to zkrátili jsme vojenskou službu na 18 m ěsíc ů. R. 1920 odhlasovali jsme 14m ěsí ční presen ční službu, ale již r. 1926 jsme musili od ní upustiti a poslední úprava presen ční služby stala se zákonem č. 51 z r. 1927…Všeobecné p řání jest vycvi čiti brance co nejd říve na řádného vojáka a, jak jsem již řekl, vrátiti jej civilnímu povolání… Mluvím-li o této p ředvýchov ě, lze u ní rozeznávati dv ě stránky: povinnou t ělesnou výchovu, kterou snad - říkám snad, pon ěvadž tato otázka je v plenkách a jist ě bude o ní ješt ě
26 mnoho uvažováno - by se m ěly zabývat naše školy, a dobrovolnou brannou p řípravu p řed presen ční službou, která by musela míti za následek ur čité zvýhodn ění t ěch, kte ří se této dobrovolné branné p říprav ě podrobili… I když však, slavná sn ěmovno, je nutno touto v ěcí vážn ě se zabývati, i když, jak jsem na po čátku řekl, musíme se všichni poctiv ě snažiti, aby vojenská služba byla co možná nejkratší, p řece jen jednu v ěc nesmíme poušt ěti se z řetele, a to je ta, že zkrácení vojenské služby nem ůže nastati d říve, dokavad zde nebudou spln ěny všechny záruky, že bezpe čnost státu bude na všechny strany zajišt ěna. “ 112 Otázkám financování ministerstva národní obrany se pak Machník v ěnoval i p ři projednávání státního rozpo čtu na léta 1932, 1933 i 1934. Opakovan ě horoval pro zvyšování výdaj ů na obranu. 113 V dubnu 1932 pak parlament projednával zákon o délce prezen ční služby, Machník ve svém projevu upozor ňoval, že pro armádu není ideální, že délka této služby je 14 m ěsíc ů, což při st řídání ro čník ů zp ůsobuje komplikace. Machník ův projev vyvolával nenávistnou odezvu v lavicích komunistických poslanc ů a z jejich řad se ozýval výk řiky jako: „ Pat říš do kriminálu, ty agrárníku! “ či „ Prase čká ři!“. 114
3.3. Zákon o prezen ční služb ě
Zpravodajem zákona byl jednak u zákona o požadování dopravních prost ředk ů pro vojenské ú čely v míru,115 tak p ředevším v roce 1934, kdy branný výbor p ředkládal zákon o délce prezen ční služby. Machník stejn ě jako jeho kolegové navrhoval, aby služba byla dvouletá. Pro armádu to m ělo znamenat posílení její role, ale p ředevším m ěla být zlepšena schopnost hájit hranice a svobodu celého národa. Dosavadní služba ve délce 14 m ěsíc ů byla z mnoha d ůvod ů velmi nevýhodná, nebo ť jak řekl Machník: „ Jedním a nejd ůležit ějším z nich je, že starý ro čník odcházel z kasáren, zatím co nová čkové nebyli vycvi čeni, takže lze bez nadsázky říci, že m ěli jsme ur čitou část roku stát po stránce vojenské obrany úpln ě obnažený. Dalším d ůsledkem byla reorganisace mírové armády od základu. Uvedu jenom některé d ůsledky: Nutnost rámcování 12 p ěších pluk ů, zm ěna útvar ů u d ělost řelectva a ženijního vojska, neúm ěrné rozd ělení po čtů, to vše a ješt ě mnoho jiných v ěcí bylo a je
112 http://www.psp.cz/eknih/1929ns/ps/stenprot/021schuz/s021001.htm , http://www.psp.cz/eknih/1929ns/ps/stenprot/021schuz/s021002.htm (staženo 4. zá ří 2008). 113 http://www.psp.cz/eknih/1929ns/ps/stenprot/150schuz/s150003.htm , http://www.psp.cz/eknih/1929ns/ps/stenprot/243schuz/s243005.htm , http://www.psp.cz/eknih/1929ns/ps/stenprot/302schuz/s302012.htm (staženo 4. zá ří 2008). 114 Srov. http://www.psp.cz/eknih/1929ns/ps/stenprot/178schuz/s178009.htm (staženo 4. zá ří 2008). 115 Projednávání návrhu zákona srov. http://www.psp.cz/eknih/1929ns/ps/stenprot/183schuz/s183001.htm , sn ěmovní tisk http://www.psp.cz/eknih/1929ns/ps/tisky/t1751_00.htm (staženo 5. ledna 2010).
27 zdatnosti naší mladé armády na škodu. Armáda naše je po řád ješt ě ve stadiu vývoje a ustavi čného budování, a máme-li tudíž míti armádu takovou, jakou loyální ob čané tohoto státu pot řebují, stejn ě jako celý stát a jeho bezpe čnost, je třeba, aby se armád ě a velitelským sbor ům poskytl dostatek organisa čního klidu. “ Na záv ěr pak poslance vyzval, aby p ředlohu zákona schválili, nebo ť pro celou zemi je to velmi d ůležité: „ Máme-li se poohlédnouti po situaci mezinárodní, musíme s bolestí říci, že všecky smlouvy a organisace, které m ěly petrifikovati v ěč ný mír, stávají se v o čích a hlavn ě v jednání mnohých národ ů, n ěkteré naše nejbližší sousedy nevyjímajíc, cárem popsaného papíru. Naši nejbližší sousedé zbrojili nejprve tajn ě; dnes už se tímto zbrojením netají; kryjíce se požadavkem parity ve zbrojení, nebo volajíce po revisi hranic, zbrojí tak, že to nem ůže ujíti naší pozornosti, a ministerský předseda N ěmecké říše Göring hlásá do sv ěta: Kdo má me č, má víru. Vzpomínám p ři této příležitosti památných slov p ředsedy našeho senátu dr Soukupa, která pronesl 14. dubna p ři odhalení Švehlova pomníku v Klatovech, když řekl, mluv ě o bezpe čnosti a nutnosti zabezpe čení naší Československé republiky: ´Proti puškám pušky, proti d ělům d ěla, proti dobrým voják ům lepší vojáky, protože nedopustíme, aby kdokoliv sáhl na hranice naší republiky a mohl nás p řipraviti o t ěžce dobytou svobodu a demokracii.´ Slavná sn ěmovno, po řádali jsme v uplynulém roce řadu dn ů brannosti, p ři kterých veškeré obyvatelstvo bez rozdílu dokumentovalo svoji odhodlanost chrániti naší republiku a otev řen ě ukazovalo svou lásku k mladé svobod ě a demokracii. Vid ěli jsme v letošních manevrech, po řádaných zase po několikaletém ml čení, že máme armádu dobrou a že budeme míti armádu prvot řídní, dáme-li jí všecko, čeho ke své existenci pot řebuje. Po stránce materiální umožnil parlament p řed nedávnem vojenské správ ě, aby rychle dohonila vše, co v tomto sm ěru bylo zameškáno, po stránce výcviku a po četní pohotovosti ukazuje vláda nápravu vládním návrhem zákona tisk 2768 o délce presen ční služby, podle n ěhož má býti obnovena služba dvouletá. Branný výbor poslanecké sn ěmovny projevuje s tímto návrhem vlády plný souhlas, jelikož je p řesv ědčen, že tím bude umožn ěno splniti úkoly na armádu vložené, zejména pak zajistiti hranice, zabezpe čiti pro p řípad pot řeby mobilisaci branné moci, po řádek, státní svrchovanost a d ůležitá zařízení pot řebná k obran ě státu… Na tento boj chceme býti p řipraveni, i když v ni čem neustupujeme od svého požadavku, abychom m ěli armádu pro obranu státu a upot řebili jí jen tehdy, kdyby se n ěkomu uzdálo hranice našeho státu napadnouti a ohroziti naši politickou svrchovanost, naše území a naši demokracii. S ohledem na tyto velké statky mravní i hmotné prosím slavnou
28 sn ěmovnu, aby p ředlohu zákona, p řijatou branným výborem, schválila. “ Zákon byl jednozna čně p řijat. 116 Klatovské zastupitelstvo se rozhodlo pojmenovat v roce 1934 m ěstská kasárna po Antonínu Švehlovi a jméno zesnulého p ředsedy vlády také nesla te ď již bývalá Havlí čkova ulice. Vrcholem úcty však byla Švehlova socha p řed kasárnami, odhalená 15. dubna 1935. Machník p ři jejím odhalení pronesl projev ješt ě jako poslanec a v uniform ě člena Selských jízd. Slavnosti se zú častnila na dnešní pom ěry nebývale vysoká politická reprezentace - předseda vlády Malypetr, p ředseda senátu František Soukup, minist ři vnitra a národní obrany Černý a Bradá č.117 Pomník Antonínu Švehlovi, jehož autorem byl socha ř Jakub Obrovský, stojí dodnes p řed kasárnami klatovských dragoun ů. Bronzová socha je vysoká 155 cm a je umíst ěna na žulovém podstavci. 118 V roce 1999 byla prohlášena za kulturní památku. 119
3.4. Volby 1935
Volby v roce 1935 byly s nap ětím o čekávány i v klatovském okrese. Machník se samoz řejm ě stal lídrem sedmnácti členné krajské kandidátky republikánské strany. 120 Pod jasným heslem „ Před urnou vzpomínejme Švehly “121 m ělo voli čstvo dát hlas agrárník ům, kte ří pracovali pro venkov. Machník pak ve stranických novinách Klatovský kraj pod ěkoval voli čů m za podporu republikánské strany, ale zárove ň p řiznal, že mu radost kalí prvenství Henleinovy strany SdP. Vyzval však k zachování klidu a vy čkání, jak budou v ěci p říští probíhat. 122 Stal se ministrem národní obrany, ale formáln ě byl i poslancem. Agrární strana měla ve sn ěmovn ě 45 svých zákonodárc ů.123 První sch ůze velmi pozm ěněné poslanecké sn ěmovny se odehrála v úterý 18. června 1935. Machník už samoz řejm ě sed ěl spole čně se svými kolegy ve vládní lavici. Poslanecký
116 Machník ův projev a projednávání zákona: http://www.psp.cz/eknih/1929ns/ps/stenprot/353schuz/s353001.htm (staženo 4. zá ří 2008). Citováno v původním zn ění. Návrh zákona srov. sn ěmovní tisk: http://www.psp.cz/eknih/1929ns/ps/tisky/t2778_00.htm (staženo 5. ledna 2010). 117 L. SÝKOROVÁ, Klatovy , s. 406. 118 M. ZDE ŇKOVÁ, Antonín Švehla a Hostiva ř, s. 117. Socha byla komunisty odstran ěna a obnovena v 90. letech 20. století. 119 Usnesení zastupitelstva m ěsta Klatov z 14. prosince 1999. Dostupné: http://www.klatovynet.cz/mukt/fr.asp?url=/mukt/user/usneseni_9_99.htm&burl (staženo 22. června 2010). 120 Kandidátní listina Republikánské strany zem ědělského a malorolnického lidu pro Plze ňský region. Srov. Klatovský kraj z 7. kv ětna 1935, s. 2. 121 P ředvolební inzerát - srov. Klatovský z 9. kv ětna 1935, s. 1. Byly to první parlamentní volby bez dlouholetého p ředsedy strany Antonína Švehly. 122 Klatovský kraj z 25. kv ětna 1935, s. 1. 123 D. UHLÍ Ř, Republikánská strana, s. 143.
29 slib skládal pot řetí (a naposledy) v život ě, opět do rukou dr. Říhy. Ministrem byl čtrnáct dní a jeho jméno také samoz řejm ě zazn ělo p ři p ředstavování nové vlády poslanc ům. 124 Ve stejný den Machník signoval i písemný slib. 125 Na této sch ůzi zárove ň p ředseda vlády Jan Malypetr přednesl programové prohlášení své vlády. D ůraz samoz řejm ě kladl i na armádu a obranné zajišt ění zem ě: „ Vláda československá bedliv ě na to myslí, a i v budoucnosti obran ě státu v souvislosti se zahrani ční politikou bude v ěnovati svou soustavnou pé či. Je nutno pamatovati, že ani obrannou armádu nelze v n ěkolika m ěsících vybaviti vším, čeho k obran ě státu je pot řeba. Na opat řeních, která vykonala již vláda minulá i zákonodárné sbory, bude dále pracováno a pokud bude k tomu pot řeba zákon ů, budou v čas k ústavnímu projednání předloženy. Doufáme pevn ě v udržení evropského míru, p řesto však nesmíme opominouti ni čeho pro svoji státní bezpe čnost, která je základem zdravého a nerušeného vývoje republiky. “126
3.5. Klatovská osobnost
Po jmenování Machníka ministrem národní obrany m ěsto Klatovy neskrývalo, že je hrdé na nového člena vlády, který vzešel z města karafiát ů. Spole čný výbor ú řad ů, spolk ů a korporací m ěsta Klatov dokonce uspo řádal 7. června 1935 oslavu u p říležitosti jmenování Machníka ministrem. 127 V roce 1935 si také rodina nechala postavit chatu v dnešní rekrea ční oblasti na Hna čov ě u Plánice. Stav ěla se z iniciativy Antonie Machníkové, protože rodina byla velmi sportovn ě založena. Machník sem ale p říliš nezajížd ěl, z prozaických d ůvod ů - p ři svém vytížení na to nem ěl čas. 128 V roce 1936 došlo k vykradení této chaty. N ěkolik dní p řed Machníkovými padesátými narozeninami ve dnech 23. a 26. dubna 1936 pravd ěpodobn ě dva pachatelé vypá čili okenici, rozbili okno a vnikli dovnit ř. Ukradeno bylo velké množství spodního i ložního prádla, nádobí, lahve s alkoholem a krabice s náboji do loveckých zbraní. 129
124 http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/stenprot/001schuz/s001001.htm (staženo 10. června 2008). 125 APS, f. APS, inv. č. 1587, Machník František, slib z 18. června 1935. 126 Programové prohlášení III. vlády Jana Malypetra, přednesené v Poslanecké sn ěmovn ě Národního shromážd ění 18. června 1935. Dostupné na: http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych- vlad/prehled-vlad-cr/1918-1938-csr/jan-malypetr-3/programove-prohlaseni-28022/ (staženo 20. dubna 2009). 127 Vlastiv ědné muzeum Dr. Karla Hostaše v Klatovech, Fond Osobní archiv, František Machník, Pozvánka k oslav ě jmenování poslance Františka Machníka ministrem národní obrany. 128 Rozhovor autora s paní Ing. Janou Sehnalovou, Hna čov, 5. zá ří 2009. 129 SOkA Klatovy, f. Okresní ú řad Klatovy, Presidiální spisy 1918 - 1938, kart. 21, č. j. 1075/1936, Hlášení četnické stanice v Plánici z 28. dubna 1936.
30 Následn ě bylo n ěkolik odcizených v ěcí nalezeno poblíž St říbrných Hor. 130 V roce 1937 pak došlo k opětovnému vykradení chaty, konkrétn ě když 28. dubna četnická hlídka z Plánice zjistila stopy poškození obydlí a odcizení n ěkolika málo v ěcí malé hodnoty. Bylo konstatováno, že se spíše jedná o jakýsi akt pomsty než o pokus odnést si významný lup. 131 Není bez zajímavosti, že ob ě vykradení se odehrála n ěkolik dní p řed Machníkovými narozeninami (30. dubna). Když už hovo říme o sportovních aktivitách rodiny, nelze pominout jednu významnou událost roku 1938. Machníkova dcera Milena v té dob ě pobývala na studijním pobytu ve Švýcarsku. Dne 31. srpna toho roku jako výborná plavkyn ě přeplavala Ženevské jezero, 6 km dlouhý úsek mezi Hermance a Celigny zvládla za 2 a p ůl hodiny. Této události v ěnoval pozornost dobový švýcarský a posléze i československý tisk. 132 Krátce po za čátku ministerské kariéry také vyvrcholila jedna z mnoha Machníkových snah v regionu. Tou byla dlouhodobá podpora regulace řeky Úhlavy, která m ěla p ředevším zlepšit situaci b ěhem povodní. Projekt byl vypracován jako reakce na velkou živelní katastrofu na konci 19. století, ale uskute čněn byl až v letech 1935 a 1936. Povode ň v roce 1926 znovu p řipomn ěla naléhavost této otázky, nebo ť řeka Úhlava je klí čovou pro okres Klatovy. Došlo k ustavení Úst ředního komitétu pro úpravu Úhlavy, do jehož čela byl tehdy zvolen poslanec František Machník. Ten díky svým intervencím a p řisp ění mnoha institucí dokázal sehnat finan ční prost ředky. V listopadu 1935 došlo k předání stavby zásadního úseku této regulace mezi obcí Malechov a m ěste čkem Švihov. 133 Sám Machník pak tuto v ěc komentoval v propaga ční knize okresu Klatov: „Regulace Úhlavy má odstraniti zem ědělci tém ěř každoro čně se opakující velké škody na p řilehlých pozemcích zátopami. Pon ěvadž tyto práce zna čného finan čního nákladu zapadají do období velké nezam ěstnanosti d ělnictva, splní také úkol sociální a moráln ě i hospodá řsky posílí vy čerpané, nezam ěstnané dělnictvo .“134 Ačkoli je agrárník ům a Machníkovi p ředevším častokrát vyčítána p řílišná upjatost na již nemoderní jezdectvo, ve svém volebním okrese už jako ministr podpo řil výstavbu nového klatovského letišt ě. Na tehdejším vojenském cvi čišti u Chaloupek vzniklo nové travnaté letišt ě p ředevším jako reakce na blízkost hranic s Německem a pro pot řebu st řežit lépe
130 SOkA Klatovy, f. Okresní ú řad Klatovy, Presidiální spisy 1918 - 1938, kart. 21, č. j. 1075/1936, Hlášení četnické stanice v Plánici z 15. kv ětna 1936. 131 Tamtéž, kart. 25, č.j. 815/1937, Hlášení Okresního ú řadu v Klatovech Presidiu zemského ú řadu z 29. dubna 1937. 132 Archiv paní Jany Sehnalové. Rozhovor autora s paní Ing. Janou Sehnalovou, Hna čov, 5. zá ří 2009. 133 Klatovský kraj z 20. listopadu 1935, s. 2. 134 Robert JARUŠEK, Klatovy - m ěsto a okolí , Praha 1939, s. 134. Detaily k slavnostnímu předání staveništ ě přináší Kronika m ěsta Švihova z roku 1935, dostupná z: http://www.svihov.cz/index.php?page=1101&id=1855&lang=cz&task=on (staženo 20. dubna 2009).
31 vzdušný prostor. Ministr Machník letišt ě v četn ě prvního hangáru slavnostn ě otev řel 21. června 1936. Již p ředtím (konkrétn ě 21. března) vznikl v Klatovech Pošumavský aeroklub, jehož p ředsedou se také František Machník stal. Ješt ě v témže roce mohli Klatované na svém novém letišti obdivovat um ění nejlepších československých leteckých akrobat ů - známého tria Novák, Široký, Hubá ček. 135 Financování stavby bylo zajišt ěno díky podpo ře ministerstva národní obrany (přísp ěvek 20 000 K č), ministerstva ve řejných prací (30 000 K č), Městské rady Klatov (5 000 K č), Spo řitelny m ěsta Klatov (5 000 K č) či Hospodá řské záložny v Klatovech (5 000 K č). M ěsto Klatovy odprodalo aeroklubu pot řebný pozemek na stavbu hangáru a správní budovy. 136 V té samé dob ě vzniká v Klatovech též Republikánský autoklub. Po čet jeho člen ů se od ustanovení v roce 1935 do srpna 1936 zvýšil na 156. Cílem autoklubu, jehož p ředsedou byl poslanec František Machník, bylo domáhat se zlepšení stavu okresních silnic a rozv ětvovat silni ční sít ě.137 P říkladem bylo rozší ření a zkvalitn ění silnice Kolinec - Uj čín - Velhartice s odbo čkou do Jind řichovic. Je jasné, že Machníkova aktivita v této v ěci byla dána i jeho sestrou, která v Kolinci žila. Nicmén ě vd ěk místních obyvatel byl až tak silný, že nechali na k řižovatce silnic postavit pam ětní sloup s názvem „Machníkovy silnice“ a ukazateli sm ěru. 138 V březnu 1938 byla také dokon čena zbrusu nová kasárna na tzv. Plánickém p ředm ěstí. V nich kone čně našel pevné (i když velmi krátké) zázemí plze ňský p ěší pluk č. 35 Foligno, který byl do Klatov dislokován již d říve, ale zatím jeho p říslušníci bydleli v provizorních prostorech bývalého okresního ú řadu a jezuitské školy. Jak už rozhodla rada a zastupitelstvo města Klatovy, kasárna byla pojmenována jako Machníkova. 139 Nejen nová kasárna, ale i p řesun celého 35. p ěšího pluku z Plzn ě140 do Klatov signalizoval, že Klatovy jsou v první linii možného ohrožení ze strany nacistického souseda. P říchod pluku do m ěsta se neobešel bez oficiálního slavnostního p řivítání zástupci m ěsta v ned ěli 27. b řezna 1938, které se stalo i jakousi demonstrací p řipravenosti bránit vlast. Po velmi emotivním a bojovn ě nalad ěném proslovu starosty m ěsta Adolfa Nevlá čila pronesl projev i ministr Machník, který
135 L. SÝKOROVÁ, Klatovy , s. 405 - 406. 136 Historie klatovského aeroklubu srov. http://www.lkkt.cz/historie.php (staženo 7. kv ětna 2009). 137 Klatovské spolky a organizace srov. http://drobek.svet-stranek.cz/nova-stranka-34682/ (staženo 8. prosince 2009). 138 Rozhovor autora s Mgr. Pavlem Princem, Kolinec, 11. b řezna 2010. 139 A report, 13/2008, s. 22 - 23. 140 35. pěší pluk se Foligno do Klatov p řesouval postupn ě. III. pěší prapor byl v Klatovech umíst ěn již od září 1935 (v prostorách bývalého okresního ú řadu), rota doprovodných zbraní od února 1937 (tamtéž). Technické roty p řešly do m ěsta karafiát ů v únoru 1938, pomocné roty, I. pěší prapor a p ředevším celé velitelství pak v březnu 1938 v souvislosti s otev řením Machníkových kasáren. Srov. Jan DRNEK, Václav VONDROVSKÝ, Hoši jako kv ět. Historie plze ňského 35. pěšího pluku. P říb ěh pluku a m ěsta 1683 - 2010 , Plze ň 2010, s. 232 - 234.
32 v záv ěre čném zvolání použil slova Milana Hodži: „ Tisíc let jsme tu žili a budeme žít i nadále. “141 Dnes již kasárna neexistují, na p řelomu 20. a 21. století v areálu vznikla základní škola, speciální škola, sportovní hala, bytový d ům a sídlí zde Pozemkový ú řad, odbory M ěstského ú řadu nebo Státní okresní archiv. Nov ě vzniklé ulice v areálu byly pojmenovány v roce 1997. 142 Jedna z nich symbolicky nese název Machníkova .143
3.6. Čestný ob čan Klatov
Město Klatovy si činnosti a zásluh Františka Machníka velmi cenilo. Na 348. sch ůzi městské rady 26. ledna 1938 padl návrh jmenovat Františka Machníka čestným ob čanem města Klatov. Rada tento návrh schválila a zárove ň pov ěř ila starostu Adolfa Nevlá čila a oba jeho nám ěstky p ředáním čestného diplomu. 144 Navíc už p ředtím rada doporu čila m ěstskému zastupitelstvu pojmenovat nová kasárna pro p ěchotu na Plánickém p ředm ěstí Machníkovým jménem. 145 Pak se sice místní národní socialisté snažili dát kasárnám jméno Edvarda Beneše, ale návrh nakonec sami stáhli. A tak se v pátek 25. února 1938 k mimo řádné slavnostní sch ůzi sešlo klatovské m ěstské zastupitelstvo. Jediný bod sch ůze zn ěl: „Návrh na jmenování ministra národní obrany pana Františka Machníka čestným ob čanem m ěsta Klatov a na pojmenování novostavby kasáren pro pěchotu: ´Machníkovy kasárny´… Městská rada doporu čuje zastupitelstvu, aby jmenovalo ministra národní obrany pana Františka Machníka čestným ob čanem m ěsta Klatov, pon ěvadž získal si zna čných zásluh o propagaci myšlenky brannosti v národ ě, o vniknutí národního ducha a nadšení pro brannost do nejširších vrstev obyvatelstva, o zabezpe čení státu po stránce vojenské, jakož i o m ěsto ú činnou podporou všech požadavk ů a pot řeb jeho .“ Machník pak byl zvolen čestným ob čanem Klatov, pro návrh hlasovalo 32 z 36 zastupitel ů, čty ři lístky z ůstaly prázdné. 146 Výsledek volby vyhlášený starostou m ěsta Nevlá čilem ocenili zastupitelé hlu čným potleskem ve stoje. Návrh na
141 L. SÝKOROVÁ, Klatovy , s. 412. 142 Sd ělení tajemníka M ěstského ú řadu Klatovy Miroslava Šafa říka autorovi dopisem ze 14. října 2009. Pojmenování ulic v Klatovech po roce 1989 m ěla na starosti speciální komise, vedená historikem Jaroslavem Beránkem. P řestože Klatovy m ěly silnou vojenskou tradici (posádkové m ěsto slavných klatovských dragoun ů) a byly osvobozeny americkou armádou, komise nakonec nedoporu čila pojmenovávat ulice po armád ě a jejích složkách, nebo ť s tím byly z období 1948 - 1989 neblahé zkušenosti. Proto Klatovy na rozdíl od Sušice nemají ulici pojmenovanou po amerických osvoboditelích. Srov. Lukáš VALEŠ, Listopad ´89 v Klatovech aneb Klatovy v přelomových letech 1989 - 1990, Klatovy 2005. s. 82. Mylné je autorovo tvrzení, že Machník pocházel z Klatov. Pouze zde svou ve řejnou činností zanechal nesmazatelnou stopu. Své ulice se do čkal až v roce 1997. 143 Jedná o jedinou ulici v České republice pojmenovanou po Františku Machníkovi. 144 SOkA Klatovy, f. Archiv m ěsta Klatovy (dále jen AMK), Kniha 1175, inv. č. 1159, Protokoly ze zasedání městské rady 1935-1939, 348. sch ůze m ěstské rady 26. ledna 1938. 145 Tamtéž, 346. sch ůze m ěstské rady 12. ledna 1938. 146 Čty ři zastupitele tehdy v Klatovech m ěla KS Č.
33 pojmenování kasáren na Machníkovy byl schválen stejným pom ěrem hlas ů.147 Za protektorátu mu vládní komisa ř m ěsta Klatov Rauscher toto ocen ění jednostranně odebral. 148 Po roce 1989 op ět za čalo platit a František Machník je dodnes čestným ob čanem bývalého královského m ěsta Klatovy. 149 V těžké dob ě léta 1938 se Machník musel vyrovnávat nejen s náročnou politickou prací, ale také s útoky levicového tisku. Ten o n ěm ší řil pomluvy, že v případ ě konfliktu s Německem se chystá prchnout za hranice, či že svá rozhodnutí činí pod nátlakem jiných. Machník se proti nim ohradil na sch ůzi okresní konference republikánské strany v Klatovech v ned ěli 5. června 1938. Regionální i místní agrární tisk samoz řejm ě za Machníkem stál, ale v této náro čné dob ě se za ministra národní obrany postavil nap ř. i týdeník Klatovské listy . V článku nazvaném „ Všichni - bez rozdílu stran - stojíme za Vámi, pane minist ře! “ pln ě podpo řily jeho snahy a provolaly československé armád ě slávu: „ My zde na hranicích, v kraji mimo řádn ě exponovaném, stojíme v ěrn ě a neochv ějn ě za ministrem Machníkem. S ním stojíme, ale pevn ě v ěř íme, že s ním nepadneme, pon ěvadž napln ěni jeho duchem stojíme v ěrn ě za republikou. V jeho duchu hranic uhájíme a nic nás nep řinutí, abychom neochv ějnou důvěru v něj ztratili. V těchto chvílích neznáme stran, ale známe jen a pouze ministra Machníka jako člena svrchované vlády celého národa. Každý poctivý člov ěk musí doznat, že teprve od r. 1935, kdy posl. Machník se stal ministrem, že armáda n ěco znamená, že byla zdokonalena, že byly naše hranice opevn ěny, že má ducha legií a že jen té jeho práci máme co děkovati, že dnes ješt ě máme domov, st řechu nad hlavou a republiku celou, p řed níž se zastavila germánská bota. Kdo alespo ň v duchu to nep řizná, jest zrádce! “150 Článek evidentn ě vyzývající k národní hrdosti, který ve své dob ě ur čit ě našel své poslucha če. Machník ale nepomáhal jen „svému“ klatovskému okresu, snažil se intervenovat a shán ět peníze i pro obce sousedních okres ů. Nap říklad kronika obce Draženov v okrese Domažlice informuje, jak poslanec Machník pomáhal prosadit rekonstrukci jedné z místních silnic: „ Celkový náklad na vybudování komunikace byl odhadnut na jeden milion tehdejších korun. Ovšem po intervenci u nejvyšších institucí v Praze (v delegaci byli zastoupeni zástupce okresu Dr. J. Hána, dále hlavní projektant spoje ing. Frook, Martin P říbek z Draženova a starostové Újezda a Luženic), kde navíc uvád ěl zástupce regionu p řední agrárnický představitel poslanec Machník s kolegou Ramešem, p řislíbilo polovinu nákladu krýt
147 SOkA Klatovy, f. AMK, Kniha 1160, Inv. č. 1144, Protokoly ze zasedání m ěstského zastupitelstva 1936 - 1940, Zápis ze sch ůze obecního zastupitelstva 25. února 1938. 148 ABS, sign. 305-214-1, Výpov ěď Františka Machníka z 10. července 1946 u Okresního národního výboru v Klatovech. 149 Sd ělení tajemníka M ěstského ú řadu Klatovy Miroslava Šafa říka autorovi dopisem ze 14. října 2009. 150 Klatovské listy z 11. června 1938, s. 1.
34 ministerstvo ve řejných prací, čtvrtinu zemský ú řad a čtvrtina byla hrazena p římo z rozpo čtu obcí. Stavba byla zahájena tak řka na den za rok 1. srpna 1932 a p řesn ě za rok - do 1. 8. 1933 - byl zakon čen úsek v katastru Draženova. Celkov ě byla stavba silnice zakon čena v roce 1934, kolaudace úseku Újezd - Draženov - Luženice byla provedena 27. 10. 1934. “151 Když hodnotíme Machníkovu poslaneckou činnost, která m ěla vyvrcholit na pozici ministra národní obrany, nutn ě nás napadá otázka, kde se vzal tak silný Machník ův vztah k armád ě a brannosti. Kde se v něm objevila ona snaha neustále zlepšovat podmínky československých ozbrojených sil a p ředevším navyšovat finan ční částky ur čené pro armádu. Vid ěli jsme přece Machníka jako velkého a nadšeného zem ědělce a pozd ěji agrárního odborníka, což bylo dáno rodovou tradicí a výchovou. A agrární strana toho byla pouze politickým zakotvením, nebo ť velmi brzy Machník, stejn ě jako ostatní poznal, že jedin ě silná politická strana m ůže požadavky drobných zem ědělc ů prosadit. Proto ta výrazná činnost u agrárních akademik ů. Jak však už víme, v Chrudimi vstoupil Machník do Sokola. To byla organizace, která stála na ideji t ělovýchovy a silných zdravých lidí. A samoz řejm ě byla p řed 1. sv ětovou válkou spojena i s myšlenkou samostatného, svobodného národa. Sokol byl a je spojen s takovými pojmy, jako je vysoká morálka, charakter a vlastenectví. Otec Machníkovy manželky byl ruský legioná ř, který se z první sv ětové války nevrátil. Tady m ůžeme hledat po čátky zájmu o brannou činnost. K tomu se pak p řidala láska ke koním, se kterými se setkával od nejmladšího v ěku. Jezdectvo 152 se stalo jeho osudem a bohužel mu p řineslo mnoho nep říjemností p řed i 2. sv ětovou válkou i po ní. S ko ňmi jsou samoz řejm ě spojeny jak agrárnické Selské jízdy, tak i jezdecký odbor Sokola. V obou t ěchto organizacích Machník v Klatovech výrazn ě p ůsobil. Machník si tedy z mládí odnesl výchovu, která mu dala základy pro celý jeho život. A proto dob ře v ěděl, že republika pot řebuje odhodlané lidi, kte ří za ni budou bojovat, nebo ť povále čná k řehká evropská demokracie se rychle zm ěnila v Evropu plnou diktátor ů a vojenských režim ů. Machník byl Sokol duší i t ělem, 153 což se po nástupu Hitlera okamžit ě projevilo, když za čal vyzývat k brannosti a obran ě vlasti. Snad i proto mu bylo sv ěř eno ministerstvo obrany, kde mohl ty své vlastnosti dob ře uplatnit. 154 Navíc se stal významným činitelem i v Selských jízdách, založených v roce 1924. Agrárníci zd ůraz ňovali, že propojení se Sokolem je nasnad ě, nebo ť ob ě organizace m ěly silné vlastenecké
151 http://www.drazenov.cz/informace-o-obci/historie/ (staženo 2. listopadu 2009). 152 Detaily k fungování jezdeckých oddíl ů v československé armád ě a chovu koní srov. Drahoslav MISA Ř, Chov koní pro československou armádu , Historie a vojenství LVIII, 4/2009, s. 4 - 26. 153 Jan Boris UHLÍ Ř, X. všesokolský slet roku 1938 a podíl sokolstva na zápase na obranu republiky , Historie a vojenství XLVI, 4/1997, s. 63. 154 Dopis Mgr. Mojmíra Merlí čka (ze Ždánic u Hodonína) autorovi z 9. listopadu 2009.
35 a t ělovýchovné cíle. Nicmén ě podmínkou pro členství v Selských jízdách byla pr ůkazka člena Agrární strany. Machník ův p ředch ůdce ve funkci ministra národní obrany a od roku 1926 starosta Úst ředí Selských jízd Bohumír Bradá č definoval členství v organizaci jasným p řím ěrem: „Co selský chlapec, to člen Sokola. “ V duchu své hymny „Ktož sú Boží bojovníci“ navíc m ěly Selské jízdy 155 být jako dobrovolnická organizace vždy p řipraveny pomáhat československé armád ě.156 I proto je n ěkteré jinak seriózní práce ozna čují za bojovou organizaci strany či dokonce stranické milice. 157 Aktivní byl i v Československém národním svazu st řeleckém, což také byla zájmová organizace agrární strany branného charakteru. Spolupracovala s Československou obcí legioná řskou i MNO. 158 Snad i proto mu bylo sv ěř eno ministerstvo obrany, kde mohl tyto své vlastnosti a zájmy dob ře uplatnit. 159
155 Více k Selským jízdám srov. Jaroslav ROKOSKÝ, Selské jízdy v é ře první republiky , in: Josef HARNA, Blanka RAŠTICOVÁ (eds.), Agrární strana a její zájmové, družstevní a pen ěžní organizace, Studie Slováckého muzea 15, Uherské Hradišt ě 2010, s. 197 - 204. 156 Jitka LUKÁŠKOVÁ, Bohumír Bradá č (Diplomová práce), dostupná z: http://www.jicinsko.cz/lsk/02/lsk021-2.htm#021-16 (staženo 10. června 2008). 157 Srov. D. UHLÍ Ř, Republikánská strana, s. 80. 158 Tamtéž, s. 84. 159 Dopis Mgr. Mojmíra Merlí čka (ze Ždánic u Hodonína) autorovi z 9. listopadu 2009.
36 4. Ministr národní obrany Československa
Machník ův p ředch ůdce Bohumír Bradá č byl o p ět let starší než nový ministr. Když byl v roce 1932 jmenován v nové vlád ě Jana Malypetra 160 ministrem obrany, bylo to všeobecn ě bráno jako ústup ze slávy. Dlouholetý ministr zem ědělství musel tento pro agrárníky prestižní úřad p řepustit Milanu Hodžovi. Obrana stála proti klí čovému zem ědělství v pozadí. Jenže Hitler ův nástup k moci dal Bradá čovi šanci u činit z vojenských témat op ět zásadní pro celý stát. Čelil obrovskému nedostatku financí, ale dokázal zvyšující se náklady na armádu ve všech kruzích obhájit. Nesporné je to, že za jeho funk čního období byla z řízena Nejvyšší rada obrany státu a prodloužena prezen ční vojenská služba na 24 m ěsíc ů. Ředitelství opev ňovacích prací ( ŘOP) pak vzniklo 20. b řezna 1935 161 a téhož dne byl do jeho čela postaven generál Karel Husárek. 162 T ěžká leukémie však Bradá čovi zabránila dále vykonávat úřad, a proto byl po volbách v roce 1935 nahrazen práv ě Machníkem. 163 Odevzdával mu však úřad p řipravený na nejistou budoucnost. Smrt Antonína Švehly a následn ě Bohumíra Bradá če částe čně symbolizovaly nástup mladší agrárnické generace do p ředních politických funkcí. A ť to byl František Machník nebo Švehl ův ze ť a ministr vnitra, JUDr. Josef Černý. 164 Zm ěna v ůdčích generací kolem poloviny
160 Jan Malypetr (* 21. 12. 1873 Klobuky, + 27. 9. 1947 Slaný) - český agrární politik a československý státník. Pocházel ze selské rodiny na Kladensku a po vystudování reálného gymnázia v Praze a hospodá řské školy v Kadani se v ěnoval hospoda ření na svém statku. Byl také činný v samospráv ě: jako starosta v rodné obci (1911 -19) a okresní starosta ve Slaném (1914 - 18). Po vzniku Československa jako p ředseda okresního národního výboru pe čoval zejména o zásobovací situaci v okrese. Od mládí byl politicky činný v agrární stran ě, v níž prošel r ůznými funkcemi, a v roce 1906 byl zvolen do jejího výkonného výboru. Po vzniku Československa se postupn ě stával jedním z p ředních činitel ů této významné prvorepublikové politické síly. V letech 1918 - 20 ji zastupoval v Revolu čním Národním shromážd ění, kde se jako člen ústavního výboru podílel na vytvá ření ústavního zákonodárství, a pak až do zániku státu byl nep řetržit ě poslancem Národního shromážd ění (1920 - 39) a významným státním činitelem: v letech 1922 - 25 ministr vnitra a pak předseda poslanecké sn ěmovny (1925 - 32). Po pádu Udržalovy vlády Jan Malypetr vytvo řil v říjnu 1932 svou první vládu. Ta musela řešit t ěžké úkoly, plynoucí ze sv ětové hospodá řské krize, i rostoucí problémy národnostní. Když v roce 1934 vstoupila národn ě demokratická strana do opozice, vznikla druhá Malypetrova vláda. Po parlamentních volby v kv ětnu 1935 potvrdily p řes vít ězství SdP sílu agrární strany a Malypetr vytvo řil svou t řetí vládu. To se již schylovalo k abdikaci prezidenta T. G. Masaryka a Malypetr se svého ú řadu ješt ě p řed tím vzdal. Ministerským p ředsedou se stal Milan Hodža a Malypetr byl zvolen znovu p ředsedou poslanecké sn ěmovny. Za okupace se ve řejn ě nijak neangažoval, p řesto však byl po válce v roce 1946 postaven před Národní soud za kolaboraci. Ten jej osvobodil a ke svému št ěstí se Malypetr již nedožil února 1948. Údaje z: http://www.libri.cz/databaze/kdo20/main.php (staženo 12. prosince 2010). 161 Detailní pohled na práci ŘOP srov. Ota HOLUB, Zrazené pevnosti , Praha 1982, s. 46 - 84. Práce je samoz řejm ě ovlivn ěna dobou, nicmén ě p řináší d ůležité faktografické údaje. 162 Generál Karel Husárek byl v té dob ě 1. zástupcem ná čelníka hlavního štábu generála Ludvíka Krej čího. Více nap ř. Pavel ŠRÁMEK, Generál Karel Husárek , Fortsborník, č. 7, Brno 2000, s. 25 - 33. 163 Vlastislav LACINA, Bohumír Bradá č, čelný agrární politik mezivále čného období , in: Osobnosti agrární politiky 19. a 20. století, Studie Slováckého muzea 11, Uherské Hradišt ě 2006, s. 84 - 85. 164 Srovnání r ůzných generací agrárních politik ů v parlamentu i ve vlád ě nap ř. nabízí: Josef HARNA, K charakteristice politických elit agrárního hnutí v českých zemích a na Slovensku , in: Osobnosti agrární politiky 19. a 20. století, Studie Slováckého muzea 11, Uherské Hradišt ě 2006, s. 9 - 20.
37 třicátých let byla pro politické strany první republiky charakteristická. Pro agrárníky to tehdy platilo dvojnásob, což bylo dáno řadou úmrtí v ůdčích p ředstavitel ů strany. Strana byla t ěmito odchody postižena jako žádná jiná, proto došlo k nástupu mladé generace, ozna čované n ěkdy jako „benešovské“. 165 Republikánská strana se samoz řejm ě od po čátk ů republiky zajímala i o armádu, nebo ť evropská povále čná situace nebyla úpln ě nejklidn ější a hlavn ě se velké zm ěny odehrávaly i v samotných československých ozbrojených složkách, které procházely tzv. „odrakouš ťováním“. Už v programu strany z roku 1922 je zmín ěna důležitost národní obrany státu: „ Le č p řesto se musíme také p řičiniti, abychom vždy i vojensky znamenali takovou jednotku, s kterou jest nutno po čítati proti nep říteli a užite čno býti ve spojení s p říteli. “ Agrární strana chápala, že mezinárodní otázky bude pro Československo vždy lepší řešit diplomaticky, ale armád ě hodlala p řinést všechny nutné ob ěti a cht ěla být p řipravena postavit se pod prapor republiky. 166 V roce 1929 se v mírn ě upraveném stranickém programu oblast národní obrany až na drobné úpravy skoro v ůbec nezm ěnila. 167 Když se František Machník stal ministrem národní obrany, jen pokra čoval v linii agrárník ů v této funkci. Za 20 let první československé republiky se v ministerském k řesle vyst řídalo mnoho lidí, ale od roku 1926 se „obrana“ stala baštou republikánské strany. Machník tak navazoval na činnost Františka Udržala, Karla Viškovského a Bohumíra Bradá če. Každý z nich realizoval brannou koncepci, která se p ředevším po nástupu Hitlera k moci stala zásadní ve fungování a p řežití celého státu. Viškovský, Bradá č i Machník zapojili do branné výchovy také mnoho spolk ů, krom ě agrárnických p ředevším Sokol, Orel a Junák. Sám Machník se o pot řebách brannosti a podpo ře armády zmínil ve svém ješt ě předministerském projevu 5. prosince 1934. „ Slyšíme velmi často, že dali jsme armád ě vše, čeho pot řebuje ke své existenci. Promi ňte mi to kací řské slovo, když říkám, že to není pravda. Nedali jsme armád ě vše, pon ěvadž, jak jsem řekl na po čátku, byli jsme p řesv ědčeni, v ěř ili jsme skálopevn ě, že všichni naši sousedé a celý sv ět, tak jako my jsme to myslili a myslíme s mírem poctiv ě, to myslí také tak, a s ohledem na víru ve v ěč ný mír jsme sice armádu
165 Edvard Beneš byl ro čník narození 1884, Rudolf Beran 1887, Josef Černý 1885 a František Machník 1886. Na druhé stran ě v krátké dob ě zem řeli Antonín Švehla (60 let), Bohumír Bradá č (54 let), Josef Vraný (63 let), Karel Viškovský (64 let) a Kuneš Sonntag (53 let). V tomto kontextu je pak Machník ův nástup na nejvýznamn ější silové ministerstvo ozna čován jako akt nutnosti než jako systémového omlazování (Machníkovi bylo v dob ě nástupu 49 let). Srov. Zden ěk KÁRNÍK, České zem ě v éře první republiky (1918 - 1938) II. Československo a České zem ě v krizi a v ohrožení (1930-1935) , Praha 2002, s. 351. 166 Josef HARNA, Vlastislav LACINA (edd.), Politické programy českého a slovenského agrárního hnutí 1899 - 1938 , Praha 2007, s. 151 167 Tamtéž, s. 186.
38 budovali, ale nevybudovali jsme ji tak, abychom byli pevn ě p řesv ědčeni, že je schopna bezpe čnost našeho státu udržeti. “168 Když Machník na ministerstvo nastupoval, musel po čítat s tím, že se stejn ě jako jeho předch ůdci do čká kritiky za armádní zakázky a dodávky vybavení pro armádu. Na ministerstvu se samoz řejm ě exponovaly zájmy celé agrární strany, nebo ť tuto státní složku bylo pot řeba zásobovat, ale hlavn ě živit jak vojáky, tak i kon ě. Navíc každá zbrojní zakázka znamenala nesmírné zisky. Všichni čty ři minist ři také nad jiné výrazn ě podporovali jezdectvo coby elitní složku armády. A všem to bylo velmi vy čítáno. Machníkovi pak také to, že nedoce ňuje tankové jednotky, které budou pro p řípadnou válku s Německem velmi d ůležité. Ač argumentoval složitým hrani čním terénem, kam se kon ě hodí více, jeho odp ůrci v prosazování jezdectva vid ěli jen zájem dodavatel ů sena a obilí pro armádu. 169 Samoz řejm ě, že agrárníci často m ěli z prodeje koní finan ční prosp ěch.O tom, že Machník jezdectvo podporoval a oproti jiným složkám často zvýhod ňoval, hovo ří i další zdroje. 170 Jezdectvo ale bylo jeho osudem. Miloval ho po celý sv ůj život a musel snést mnoho pomluv a podez ření. Samoz řejm ě, že na konci t řicátých let nem ělo být pro armádu prioritou, ale svou nezastupitelnou roli stále m ělo, zvláš ť v hornatém terénu československých státních hranic. Už v roce 1928 jako ná čelník jezdeckého odboru klatovského Sokola lákal k jízd ě na koni i další kolegy. „ Nebudete, brat ři, litovat, stanete-li se jezdci, vždy ť jízda ko ňmo jest tak zdravá a krásná. P ředsudek, že jízda ko ňmo jest výsadou n ěkolika lidí, pat ří dnes právem minulosti. “171 Stejn ě jako jeho p ředch ůdci byl i Machník spojen s československým zbrojním pr ůmyslem. Agrární strana m ěla v továrnách velký vliv, často to bylo dáno i rodným krajem jejích p ředstavitel ů - Udržal a pardubické továrny Explosia a Synthesia, Beran a strakonická Zbrojovka. Kapitálov ě byla republikánská strana spojena p ředevším s plze ňskou Škodovkou. I Machník se nevyhnul obchodním kontakt ům s firmou, která navíc byla z jeho volebního kraje. 172 Z toho samoz řejm ě plynuly i odm ěny za r ůzné zakázky. Sám hovo řil o tom, že když
168 Citováno podle: Pavel ŠRÁMEK, Ve stínu Mnichova. Z historie československé armády 1932 - 1939 , Praha 2008, s. 40. K podpo ře politik ů ohledn ě armádních záležitostí srov. Tamtéž, s. 40 - 48. 169 Marta KOHÁROVÁ, Významné osobnosti agrární strany a obranyschopnost Československé republiky (1918 - 1938) , in: Daniel E. MILLER, Mary SAMAL-HRABIK, Ji ří ŠOUŠA (eds.), K úloze a významu agrárního hnutí v českých a československých d ějinách, Praha 2001, s. 91. 170 Srov. Ji ří ŠOLC, Znamení trojského kon ě. Životní p říb ěh majora Jaromíra Nechanského , Praha 2008, s. 13. V interpretaci Ji řího Šolce to však vypadá, že Machník stál v čele ministerstva již od poloviny 20. let a m ěl tedy na t ěchto obchodech zásadní podíl. Agrárníci však ministerstvo řídili dlouhodob ě a samoz řejm ě chov koní a jejich následné dodávání pro armádu bylo pro zem ědělce a voli če strany finan čně velmi d ůležité. 171 SOkA Klatovy, f. Sokol - tělocvi čná jednota Klatovy, Nezpracovaný fond, Výro ční zpráva Sokola za rok 1928, s. 18. 172 M.KOHÁROVÁ, Významné osobnosti agrární strany a obranyschopnost, s. 94.
39 plze ňská Škoda dodala zbran ě do Persie, tak odm ěnou byly koberce. On sám si vybral dva a d ůrazn ě trval na tom, že mu musí být poslán ú čet, aby je mohl zaplatit. Tak se také stalo. 173 Dále však uvidíme, že Machníkova role p ři modernizaci armády byla skute čně výjime čná, nebo ť za t ři kritické a krizové roky ve funkci vykonal množství práce, byť často vynucené zahrani čními okolnostmi. Stejn ě jako Udržal, Viškovský, Bradá č, tak i Machník měl nespornou zásluhu na reorganizaci a modernizaci československých vojenských složek. 174 P řesto se velmi často objevovaly komentá ře hodnotící Machníkovu éru na ministerstvu jako daleko mén ě úsp ěšnou než jeho p ředch ůdc ů. Zvláš ť srovnávání doby ministrování Udržala a Machníka je naprosto nep řijatelné. 175 Zásluhy Františka Udržala jsou nezpochybnitelné (a sám Machník se k němu hlásil jako ke svému vzoru), ale ministrem národní obrany byl ve zcela rozdílných podmínkách a p ředevším mezinárodních souvislostech než Machník.
4.1. Cesta do funkce
Ale jak došlo k tomu, že František Machník byl jmenován ministrem národní obrany Československa? Volby do Poslanecké sn ěmovny Národního shromážd ění v kv ětnu 1935 přinesly p řekvapení v podob ě vít ězství strany SdP (Sudetendeutsche Partei) Konrada Henleina, 176 která získala 15,2% hlas ů. Čty ři hlavní československé strany naproti tomu
173 Vzpomínky paní Mileny Hrozné, dcery Františka Machníka, Praha, 15. b řezna 2006. 174 M. KOHÁROVÁ, Významné osobnosti agrární strany a obranyschopnost, s. 94. 175 D. UHLÍ Ř, Republikánská strana venkovského a malorolnického lidu , s. 151. 176 Konrad Henlein (* 6. 5. 1898 Maffersdorf, dnes Vratislavice nad Nisou, + 10. 5. 1945 Plze ň) - českon ěmecký nacionalistický a poté nacistický politik. Henlein stál od 1. října 1933 v čele Sudeton ěmecké vlastenecké fronty (Sudetendeutsche Heimatfront), od roku 1935 p řejmenované na Sudetendeutsche Partei (SdP). Absolvoval německou obchodní akademii v Jablonci a jako voják se v 1. sv ětové válce dostal do italského zajetí. Po návratu byl bankovním ú ředníkem a od roku 1925 zárove ň p ůsobil v sudeton ěmeckém turnerském svazu v Aši. Ve volbách v roce 1935 se SdP stala nejsiln ější stranou v Československu a až do roku 1938 m ěla v parlament ě 44 poslanc ů. Záhy za čala proudit finan ční podpora z N ěmecka a i to významn ě ovliv ňovalo další vývoj. Když se pak v německých demokraticky orientovaných stranách za čal projevovat tzv. neoaktivismus, souhlas se spoluprací s československou vládou, který projevovali zejména sociální demokrat W. Jaksch, k řes ťanský sociál Hans Schütz a agrárník G. Hacker, SdP vystoupila ost ře proti. V roce 1937 si ve stran ě upevnil pozice K. H. Frank a SdP se orientovala na nacistické N ěmecko. A práv ě tak i Henlein. Sjezd SdP v Karlových Varech ve dnech 23. - 24. b řezna 1938 byl zakon čen Henleinovým projevem, v n ěmž odmítl kodifikování dosavadních menšinových ustanovení ohlášených čs. vládou a formuloval požadavky sudetských N ěmc ů. Henleinova strana se s plným v ědomím svého v ůdčího p ředstavitele stala „trojským kon ěm“ nacistického N ěmecka, jehož cílem bylo rozbití Československa. Po událostech v pohrani čí v zá ří 1938 byla SdP zakázána a na jejího v ůdce byl vydán zatyka č. Henlein uprchl do N ěmecka a postavil se do čela ozbrojených sudeton ěmeckých oddíl ů Freikorps, které podnikaly výpady na československé území. Dne 5. listopadu 1938 se SdP slou čila s NSDAP a Henlein se stal Gruppenführerem SS, župním vedoucím NSDAP a poslancem říšského sn ěmu. Po 15. b řeznu 1939 byl šéfem civilní správy okupa čních vojsk a 1. zá ří stanul v čele sudetské župy jako říšský místodržící. Tuto funkci pak zastával až do konce 2. sv ětové války, kdy se dostal do amerického zajetí. 10. kv ětna 1945 spáchal v zajateckém tábo ře sebevraždu. Údaje z: http://www.libri.cz/databaze/kdo20/main.php (staženo 12. prosince 2010).
40 ztratily - agrárníci obdrželi 14,3%, sociální demokracie 12,6%, národní socialisté 9,2% a lidovci 7,5%. Komunisté pak 10,3%. Posílilo Národní sjednocení, Živnostenská strana i Gajdova Národní obec fašistická. 177 Agrárníci byli tímto výsledkem dost nep říjemn ě překvapeni, úbytek hlas ů a tím i k řesel ve sn ěmovn ě znamenal oslabení moci a jasné p řiznání si, že se ve svých odhadech p řepo čítali. 178 V rámci p řesun ů jednotlivých funkcí a tvorby nové vlády padlo i jméno zatímního místop ředsedy branného výboru Poslanecké sn ěmovny Národního shromážd ění Františka Machníka. Jméno, o n ěmž se spekulovalo v Hradních kuloárech už v roce 1932. 179 Nemocný Bohumír Bradá č se stal p ředsedou Poslanecké sn ěmovny a post ministra národní obrany tak zůstal volný. Sám František Machník vždy říkal, že se o svém jmenování dozv ěděl telefonicky od stranického kolegy a ministerského předsedy Jana Malypetra. Ten sestavoval již svou t řetí vládu a zavolal Machníkovi do Klatov, aby ho se svým rozhodnutím seznámil a zárove ň mu oznámil den a hodinu skládání slibu u prezidenta republiky na zámku v Lánech. Machník podle svých slov ani netušil, že by s ním do této funkce bylo po čítáno nebo že by se o jeho nominaci p ředtím ve stran ě v ůbec jednalo. 180 Nicmén ě podle zákulisních zpráv byl Machník tím, za kým Malypetr pevn ě stál a u jeho jména nehodlal ustoupit. 181
4.2. Rok 1935
Machník po nástupu do funkce pod ěkoval svému p ředch ůdci Bohumíru Bradá čovi za všechno, co pro armádu vykonal. Situaci armády pak ozna čil za takovou, jakou doposud neprožila. „ Ač jsme v duchu prezidenta Osvoboditele mírumilovní a nechceme nikomu ubližovat, nikdo nesmí sáhnout na integritu naší republiky. Vojsko musí být dob ře vycvičené a náležit ě technicky vybavené. “ Ná čelník Hlavní štábu generál Ludvík Krej čí pak ozna čil
177 V. PR ŮCHA, Hospodá řské a sociální d ějiny Československa I. , s. 264. Detailní pohled na p řelomové parlamentní volby v roce 1935 p řináší Z. KÁRNÍK, České zem ě v éře první republiky II. , s. 489 - 550. 178 Jaroslav ROKOSKÝ, Josef Černý: Agrárník, ministr vnitra (I. část) , St řední Evropa 13, 71/1997, s. 70 - 71. 179 Tehdy zpravodaj Kancelá ře prezidenta republiky generál Chalupa hlásil kanclé ři Přemyslu Šámalovi, že v agrární stran ě se stále více za číná prosazovat mladší generace a v souvislosti s ministerstvem národní obrany se mluví o Machníkovi. Ten „ jest obratným řečníkem, inteligentním člov ěkem, ale to, čemu se říká populárn ě ´šus´. Vojákem nikdy nebyl, p ěstuje pouze p řátelské styky se členy posádky v Klatovech. “ Archiv Kancelá ře prezidenta republiky (dále jen AKPR), f. Kancelá ř prezidenta republika (dále jen KPR), inv. č. T602/26 Agrárníci - č. I., II., 1922 - 1938, kart. 156, spisová značka (dále jen spis. zn.) T801/32, záznam P řemysla Šámala o návšt ěvě generála Chalupy z 28. dubna 1932. Srov. též Antonín KLIMEK, Velké d ějiny zemí Koruny české XIV. (1929 - 1938) , Praha - Litomyšl 2002, s. 167. a TÝŽ, Boj o Hrad 2. Kdo po Masarykovi? , Praha 1998, s. 303. 180 ABS, sign. 305-214-1, Výpov ěď Františka Machníka z 10. července 1946 u Okresního národního výboru v Klatovech. Navíc Machník sám podle n ěkolika sv ědectví spíše toužil po k řeslu p ředsedy branného výboru Poslanecké sn ěmovny. Srov. K. STRAKA, František Machník , s. 86. 181 Petr ANEV, Cesta k zániku agrární strany (1933 - 1948) , diplomová práce FF UK, Praha 2010, s. 51.
41 Machník ův resort za nejt ěžší a nejnevd ěč nější mezi všemi vládními posty. Ministrovi následn ě pop řál mnoho zdaru. 182 S funkcí ministra národní obrany se také pojilo získání úředního bytu p římo v budov ě ministerstva. Machník se tam st ěhuje a opouští tak dlouholetý podnájem na Vinohradech v Benešovské ulici, kde p řebýval deset let p ři své poslanecké práci. Vila pat řila jeho bratranci, p říteli, a tajemníkovi Republikánské strany Rudolfu Beranovi, který v ní žil s celou svou rodinou. 183 Po svém p ředch ůdci Bohumíru Bradá čovi zd ědil Machník ihned po nástupu do funkce 4. června 1935 problematickou záležitost zvyšování po čtu branc ů v armád ě. Problém byl v tom, že ministr financí Karel Trapl 184 odmítl tuto v ěc odsouhlasit, nebo ť samoz řejm ě zvyšovala již tak napjaté finan ční výdaje státu. Což v kontextu p ředchozího prodloužení povinné vojenské služby považoval za nerealizovatelné. Navíc byl Trapl ův ú řad i proti zřizování dalších výcvikových tábor ů pro československou armádu. 185 To, co Machník pronesl v jednom z prvních projev ů po nástupu do ú řadu - že v případ ě nutnosti se všichni ob čané republiky stanou vojáky - nebylo tehdy bráno jen jako silácký výrok, ale v podstat ě to vyjad řovalo náladu v ětšiny tehdejších ob čan ů.186 Stále navazoval na práci svého p ředch ůdce a stranického kolegy Bohumíra Bradá če, kterému se v roce 1934 poda řilo v parlamentu prosadit prodloužení vojenské prezen ční služby ze 14 měsíc ů na dva roky, což byla reakce p ředevším na vývoj evropské politické situace. Aby se armáda stala schopnou v případ ě pot řeby zasáhnout. Už p ředtím vznikla také Nejvyšší rada obrany státu .187 Za čátek ve funkci byl spojen s detailním seznamováním se s armádou a všemi složkami resortu. Agrární deník Ve čer hodnotil 19. 8. 1935 armádní manifestace na Slovensku jako velmi povedené: „ Ministr národní obrany Machník se zastavil p ři záv ěre čných cvi čeních na pozvání zástupc ů m ěsta v Senici… Ministr vyslovil p řesv ědčení, že ´na celém sv ětě není síly, která by nás o svobodu a demokracii mohla p řipravit a která by dovedla rozrušit Československou republiku… Na bratrském Slovensku často se hledají
182 Klatovský kraj z 8. června 1935, s. 1. 183 Jaroslav ROKOSKÝ, Kdo po Švehlovi? Tichý zápas o nástupnictví v agrární stran ě, in: Sv ět historie. Historik ův sv ět. Sborník profesoru Robertu Kva čkovi, Liberec 2007, s. 332 - 333. 184 Karel Trapl (* 31. 3. 1881 Chrudim, + 7. 4. 1940 Praha) - vystudoval právnickou fakultu UK a posléze působil na poštovním ředitelství v Praze. Od roku 1926 byl prezidentem Poštovního šekovního ú řadu, který přebudoval na Poštovní spo řitelnu a stal jejím prvním guvernérem. Ministrem financí byl v letech 1931 - 1936. Údaje podle: Antonie DOLEŽALOVÁ, Rašín, Engliš a ti druzí. Československé státní rozpo čty v letech 1918 - 1938 , Praha 2007, s. 158. 185 Detailn ěji: Karel STRAKA, Československá armáda, pilí ř obrany státu z let 1932-1939 , Praha 2007, s. 44 - 45. 186 Igor LUKEŠ, Československo mezi Stalinem a Hitlerem. Benešova cesta k Mnichovu , Praha 1999, s. 60. 187 J. LUKÁŠKOVÁ, Bohumír Bradá č (diplomová práce), dostupná na: http://www.jicinsko.cz/lsk/03/lsk0322.htm#032-64 (staženo 10. června 2008).
42 příčiny, abychom si vzájemn ě nerozum ěli…Všechny nás musí pojit láska k vlasti a demokracii.´ ”188 O týden pozd ěji psaly stejné noviny o dalším Machníkov ě slovenském projevu, tentokrát v Košicích na záv ěre čných cvi čeních vojsk zemského velitelství: „Ducha naše armáda má, technickou výzbroj jí dáme. Je dob ře, že za demokratickým programem našeho prezidenta jsme se snažili p ředcházeti dobrým p říkladem jako rozséva či míru a pokoje; za 16 let po sv ětové válce však vidíme, že náš dobrý úmysl nebyl pochopen. Jsou kolem nás státy, které si nevzaly ponau čení z krvavé lázn ě. Tak nezbylo nic jiného, než vybudovati silnou armádu. “189 V říjnu 1935 na jednání branného výboru Poslanecké sn ěmovny poprvé Machník mluvil o d ůležitosti pohrani čních opevn ění celé zem ě, které se m ělo stát p řekážkou p řed případnou cizí agresí. Informace p řejal i agrární tisk, protože otázka jistoty bezpe čných hranic byla podle Machníka propojena s fungováním venkova a poctivých českých zem ědělc ů. A samoz řejm ě to samoz řejm ě byla i otázka nacionální a složení obyvatelstva. „Musíme mít v pohrani čí nejen stálá opevn ění, ale také v prvé řad ě spolehlivé české lidi. A kdo je stálejším spolehliv ějším živlem státním nežli český zem ědělec? Už tím, že je vázán na p ůdu, je živlem nepohyblivým, který neopouští místo svého pobytu. A toho práv ě v pohrani čí pot řebujeme… Do pohrani čí musí p řijít pouze lidé spolehliví, národnostn ě uv ědom ělí, nikoli lidé vlažní k našim českým, specieln ě branným otázkám.“190 Vyjád řil se také o nutnosti p řijmout zákon o obran ě státu či vylepšení zákona o branné výchov ě, aby se branná výchova stala povinnou. V záv ěru projevu pak branný výbor vyzval, „ abychom myšlence obrany našeho státu a demokratických řád ů v něm, stejn ě jako nedotknutelnosti našich hranic, pod řídili všechny své zájmy a odložili, co nás jakýmkoli zp ůsobem d ělí a abychom stáli pracovití, odhodlaní a svorní tam, kde toho vyžaduje bezpe čnost republiky. “191
4.3. Nejvyšší rada obrany státu
Nejvyšší rada obrany státu (NROS) byla inspirována Francií a tamn ější armádou. Oficiáln ě vznikla 6. října 1933 po p ředchozích velmi dlouhých a komplikovaných jednáních. Hlavním iniciátorem vzniku bylo Ministerstvo národní obrany. Členy NROS se stali generální
188 Eva BROKLOVÁ, Michal PEHR, Josef TOMEŠ, Agrárníci, národní demokraté a lidovci v druhém polo čase první Československé republiky , Praha 2008, s. 97 - 98. 189 Tamtéž. Srov. též Národní archiv (dále jen NA), f. Fond Ministerstvo zahrani čních v ěcí - výst řižkový archiv, Praha - výst řižkový archiv I, kart. 3531 Machnik Fr., Venkov z 27. srpna 1935. 190 Klatovský kraj z 26. října 1935, s. 3. 191 APS, Archiv Federálního shromážd ění, Poslanecká sn ěmovna IV, Výbor branný, Projev ministra národní obrany Františka Machníka na 2. sch ůzi branného výboru 16. října 1935.
43 inspektor branné moci i ná čelník Hlavního štábu. Vedle nich pak do prvního kolegia NROS jmenoval prezident Masaryk zástupce ministerstev národní obrany, zahrani čních v ěcí; financí; pošt a telegraf ů; pr ůmyslu, obchodu a živností; železnic a zákonodárství a organizace správy. 192 František Machník po vzniku první vlády Milana Hodži (5. 11. 1935) upozornil práv ě ministerského p ředsedu, že s koncem druhé vlády Jana Malypetra v červnu 1935 skon čilo i několik ministr ů, kte ří z titulu své funkce p ůsobili v NROS a že je t řeba kolegium obranného orgánu nov ě ustanovit. Řádnými členy byli tedy na Machník ův návrh respektive v kone čné fázi na návrh p ředsedy vlády jmenováni ministr železnic Rudolf Bechyn ě, ministr zahrani čí Edvard Beneš, ministr pošt a telegraf ů Emil Franke a ministr pro sjednocení zákonodárství Jan Šrámek. Ministerstvo národní obrany samoz řejm ě zastupoval ministr sám. K tomu navíc byl prezident požádán, aby se členy NROS stali také ministr vnitra Josef Černý, ministr financí Karel Trapl a ministr pr ůmyslu, obchodu a živností Josef Václav Najman. 193 Prezident Masaryk jmenoval členy NROS 21. listopadu 1935. 194 Oprávn ěnost tohoto požadavku se ukázala v příštích letech a Machník m ěl podíl na zvýrazn ění p ůsobnosti NROS v celém státním aparátu. 195 Nejvyšší rada obrany státu samoz řejm ě m ěla zásadní podíl nejen na vyzbrojování celé armády, ale i na strategii zbrojního pr ůmyslu a jeho p řípadných p řesunech na Moravu či Slovensko. 196 Od 20. února 1936 do 13. zá ří 1938 se konalo celkem 22 jednání kolegia NROS. 197 Po smrti Bohumíra Bradá če a zvolení Rudolfa Berana novým řádným p ředsedou strany dochází k dalším zm ěnám i v celé vlád ě. Její dosavadní p ředseda Jan Malypetr na vlastní žádost (protože nahrazoval Bradá če v čele Poslanecké sn ěmovny) dobrovoln ě opouští úřad. 198 5. listopadu 1935 je tedy jmenován kabinet nový, do jehož čela se op ět postavil představitel agrární strany, ale poprvé v dějinách první republiky Slovák - Dr. Milan
192 P řehled všech člen ů Nejvyšší rady obrany státu v letech 1933-1939 srov. K. STRAKA, Československá armáda , s. 138 - 139. 193 Tamtéž, s. 26. Machníkovo zd ůvodn ění zm ěny člen ů srov. NA, f. P ředsednictvo ministerské rady (dále jen PMR), kart. 629, dopis Františka Machníka Milanu Hodžovi z listopadu 1935 s návrhem zm ěn člen ů NROS. 194 Tamtéž, dopis T. G. Masaryka Milanu Hodžovi z 21. listopadu 1935 o jmenování ministr ů členy NROS. 195 K. STRAKA, Československá armáda , s. 27. 196 A to z d ůvod ů strategických - ohrožení N ěmeckem, ale i vnitrostátních - snaha decentralizovat pr ůmysl a pozvednout hospodá řsky Slovensko. Detailn ější pohled na práci NROS a vyzbrojování nabízí studie: Karel STRAKA, Nejvyšší rada obrany státu a československý zbrojní pr ůmysl v letech 1936 - 1938 , Historie a vojenství LV, 2/2006, s. 4 - 24. 197 K. STRAKA, František Machník , s. 94. Detailní pohled na jednání NROS v nejkrizov ějších letech p řináší tenden čně sice zabarvená, ale faktograficky velmi p řesná kniha: František NESVADBA, Pro č nezah řměla d ěla , Praha 1986, s. 111 - 121. 198 Jaroslav ROKOSKÝ, Jan Malypetr: prvorepublikový premiér a Národní soud v roce 1947 (I. část) , St řední Evropa 14, 82/1998, s. 103.
44 Hodža. 199 Ten m ěl oproti vedení své strany mnohem užší vazby na „Hrad“ a také se odlišoval tím, že nevlastnil velkostatek a kladl v ětší d ůraz na družstevnictví. 200 V programovém prohlášení své vlády slíbil, že bude navazovat na práci svého p ředch ůdce. 201 František Machník z ůstal ministrem národní obrany. 202
4.4. Volba prezidenta Beneše a vztahy s ním
Dne 14. prosince 1935 abdikoval prezident republiky Tomáš Garrique Masaryk ze zdravotních d ůvod ů svou funkci. Skon čila jedna éra Československa. Coby vrchní velitel veškeré branné moci vydal sv ůj poslední Armádní rozkaz prezidenta republiky , spolupodepsaný ministrem národní obrany Františkem Machníkem. Celým rozkazem se neslo přání, aby armáda pokra čovala v demokratickém duchu, byla obranou samostatnosti, ale zárove ň dobrou školou života všech ob čan ů. Celý národ a celá republika má stát za ní a pak se nikdy nemusí obávat o svoji budoucnost. 203 Volba nového prezidenta m ěla být jasnou
199 Milan Hodža (* 1. 2. 1878 Su čany u Martina, + 27. 6. 1944 Clearwater, USA) - slovenský politik, noviná ř, publicista a československý diplomat a politik. Už p řed první sv ětovou válkou ho pojilo velké p řátelství s následníkem tr ůnu Františkem Ferdinandem, který byl odp ůrcem ma ďarského separatismu nahlodávajícího jednotu habsburské říše. Hodžovi se mimo jiné poda řilo jeho prost řednictvím dosáhnout propušt ění A. Hlinky a jeho znovuuvedení do ú řadu. Smrtí následníka ovšem nad ěje vzaly za své. Hodža za 1. sv ětové války p ůsobil ve Vídni a m ěl renomé i jako tv ůrce agrárního programu Slovenské národní strany, což ho p ředur čilo k významné roli i v povále čné agrární stran ě. Po vzniku Československa se však nejprve stal vyslancem v Budapešti (1918 - 19). Od roku 1918 až do konce první republiky byl Hodža poslancem parlamentu a zárove ň vedoucím činitelem agrární strany na Slovensku. Úzce spolupracoval s A. Švehlou. Po návratu z Budapešti byl v prosinci 1919 a potom ješt ě 1926 jmenován ministrem pro sjednocení zákon ů a organizace správy. Sou časn ě od založení Komenského univerzity v Bratislav ě na ní p ůsobil jako profesor novodobých d ějin. V letech 1922 - 26 a 1932 - 35 byl ministrem zem ědělství. V roce 1925 založil Čs. akademii zem ědělskou a stal se jejím předsedou. Zastával i další ministerské funkce, mimo jiné byl v letech 1926 - 29 ministrem školství a národní osv ěty. Hodžovou politickou koncepcí bylo vybudování středoevropské federace. Od vzniku Československa ned ůvěř oval garancím velmocí, ani Spole čnosti národ ů. Hlásal a organizoval hnutí za federaci všech států ležících mezi N ěmeckem a Ruskem, od Baltu až po Egejské mo ře. Jeho plány ve 30. letech vykrystalizovaly do užší a sch ůdn ější koncepce úzké spolupráce Československa, Ma ďarska a Rakouska, kde velkou roli m ěla hrát velmocenská vazba na Itálii. V letech 1935 - 38 stanul Hodža v čele československé vlády a jako premiér se up římn ě snažil o dohodu s n ěmeckým obyvatelstvem. Československá vláda poté pod nátlakem tehdejších vlád Anglie a Francie p řijala berchtesgadenské podmínky. To vyvolalo velké demonstrace a pád Hodžovy vlády. Po Mnichovu odjel Hodža do francouzského exilu. Spolupracoval úzce se Štefanem Osuským a z ůstával v opozici proti E. Benešovi. Tomu se ale poda řilo Hodžu postupn ě vyšachovat. Hodža pak v roce 1941 odcestoval do USA a pokra čoval tu v politické činnosti, která rozhodn ě nebyla podle p ředstav londýnského exilu. Hodža mohl totiž jen st ěží akceptovat Beneš ův postoj a to jak k agrární stran ě (vrcholící nakonec jejím zákazem), tak také jeho zahrani čněpolitickou koncepci, která sm ěř ovala do podru čí Sov ětského svazu. Údaje p řevzaty: http://www.libri.cz/databaze/kdo20/main.php (staženo 13. prosince 2010). 200 V. PR ŮCHA, Hospodá řské a sociální d ějiny I. , s. 265. 201 Programové prohlášení I. vlády Milana Hodži, p řednesené v Poslanecké sn ěmovn ě Národního shromážd ění 6. listopadu 1935. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/prehled-vlad- cr/1918-1938-csr/milan-hodza-1/programove-prohlaseni-28020/ (staženo 20. dubna 2009). 202 K premiérství Milana Hodži srov. Robert KVA ČEK, Milan Hodža jako premiér (Glosy k prvnímu vládnímu období 1935-1937) , in: Miroslav PEKNÍK (eds.), Milan Hodža. Štátnik a politik, Bratislava 2002, s. 235 - 243. 203 Armádní rozkaz prezidenta republiky, v Lánech 14. prosince 1935. Citováno podle: Dvacet let československé armády v osvobozeném stát ě, Praha 1938, s. 9.
45 formalitou, ovšem postoj agrárník ů k Edvardu Benešovi zažíval jeden ze svých problémových výkyv ů (posílený navíc listopadovou volbou nového p ředsedy strany Rudolfa Berana), takže se objevila možnost kandidatury váženého univerzitního profesora Bohumila N ěmce. Po velkých tahanicích a zákulisních bojích nakonec diplomacie Milana Hodži p řinesla agrární podporu Edvardu Benešovi a jeho zvolení prezidentem 18. prosince 1935. Nová hlava státu byla zvolena hned v prvním kole 340 hlasy ze 440 možných (poslanci a senáto ři dohromady). 204 Proti stála SdP a Národní sjednocení. Republikánská strana tedy Beneše nakonec podpo řila, ovšem jizva, p ředevším z prezidentovy strany, už navždy z ůstala. 205 Agrárníci sehráli zásadní, v mnohém problematickou a dodnes diskutovanou roli. 206 Machník se k prezidentským volbám z roku 1935 vyjád řil v jednom z povále čných výslech ů, kde potvrdil jednání Milana Hodži s lu ďáky o spole čném kandidátovi. O možných jednáních s Henleinovci nem ěl žádné pon ětí, nebo ť nepatřil k tzv. politickým ministr ům. Proto se ani žádných p ředvolebních diskusí nezú častnil. Podle svých slov až ráno v den volby z novin zjistil, že kandidatura profesora N ěmce odpadla. Poté následovala sch ůze poslaneckého klubu Republikánské strany, kde bylo všem jejím zákonodárc ům oznámeno, že prezidentem mají volit Edvarda Beneše. 207 To se stalo a na Hrad ě došlo k velkému st řídání stráží. 208 Ješt ě 18. prosince 1935 vykonal Edvard Beneš coby nový nejvyšší velitel p řehlídku čestné roty na třetím nádvo ří Pražského hradu. Jeho pr ůvod byl tvo řen nejvyššími ústavními i vojenskými činiteli v četn ě ministra národní obrany Františka Machníka. 209 Ten si tedy musel zvyknout na nové vrchního velitele ozbrojených sil, jehož však už znal z předchozí politické činnosti. Machník ův vztah k Edvardu Benešovi byl velmi r ůznorodý. N ěkte ří lidé ho považovali za Benešovce. 210 Jeho dcera naopak říkala, že Beneše rád nem ěl, ale respektoval ho. V této souvislosti m ěl Benešovi jednou říci, že až p řijde válka, budou to pro tu jeho (myšleno Machníkovu) nádhernou armádu jatka. 211 Bezesporu lze ale říci, že Edvard Beneš byl coby prezident republiky pro Františka Machníka ve v ěcech vojenských obrovskou oporou. Jedním
204 Stenografický záznam spole čné sch ůze Poslanecké sn ěmovny a Senátu k volb ě prezidenta 18. prosince 1935 srov. http://www.psp.cz/eknih/1935ns/psse/stenprot/001schuz/s001001.htm (staženo 3. zá ří 2008). 205 Detaily k prezidentské volb ě 1935 p řináší Antonín KLIMEK, Boj o Hrad 2. Kdo po Masarykovi? , Praha 1998, s. 425 - 476. Trefná je bohužel autorova poznámka na stran ě 476 - ani jedna ze stran, které se stav ěly proti Benešovi (by ť ho nakonec podpo řily), nebyla po kv ětnu 1945 v Československu povolena…! 206 Postoje agrárník ů k prezidentské volb ě srov. Z. KÁRNÍK, České zem ě v éře první republiky II. , s. 568 – 574; Vladimír V. DOSTÁL, Agrární strana. Její rozmach a zánik , Brno 1998, s. 186 - 194. 207 ABS, f. Sbírka r ůzných písemností (1. část), sign. S-180-3, list 67, Výpov ěď Františka Machníka ze 7. února 1946 u Ministerstva vnitra v Praze. 208 Antonín KLIMEK, Prosinec 1935 - st řídání na Hrad ě, St řední Evropa 13, 71/1997, s. 9 - 19. 209 Vladimír BYSTROV, Osud generála. Komentá ř k některým dokument ům o život ě a tragickém konci Sergeje Vojcechovského , Praha 2007, s. 368. 210 Srov. ABS, sign. 305-214-1, Výpov ěď Rudolfa Berana ze 4. dubna 1946 u Ministerstva vnitra v Praze. Tamtéž, sign. 305-214-1, Výpov ěď JUDr. Josefa Černého z 3. dubna 1946 u Ministerstva vnitra v Praze. 211 Vzpomínky paní Mileny Hrozné, dcery Františka Machníka, Praha, 22. b řezna 2005.
46 z vrchol ů této spolupráce byl ur čit ě Zákon na obranu státu z roku 1936. Edvard Beneš ovliv ňoval vojenské záležitosti v Nejvyšší rad ě obrany státu už jako ministr zahrani čních věcí. Svým postavením p řispíval k zajišt ění pot řebných financí pro armádu. V lét ě 1934 prosadil, aby armáda dostala ihned miliardu korun a další ji byla p řislíbena na následující rok. Některé její členy to p řivád ělo k úvahám, že Beneš d ělá pro armádu více než ministr obrany Bradá č.212 Když byl Beneš zvolen prezidentem, vložil se do vojenských v ěcí ješt ě aktivn ěji. Celé obranné p řípravy Československa dostaly nový a silný impuls. Dokonce se dá říci, že na poli vojenských p říprav se Benešovi poda řilo vykonat viditeln ě mnohem více, než na tom diplomatickém. 213 Dne 20. b řezna 1936 poprvé řídil jednání NROS a vojáci ho v pravidelných audiencích chodili informovat o armádních záležitostech. Pro Beneše se armáda a obranyschopnost celého Československa staly st ěžejními záležitostmi. Prezident navštívil mnoho vojenských cvi čení a manévr ů. Rozhlasovým projevem podpo řil i Půjčku na obranu státu 214 a popularizoval armádu a vojenství p ři každé p říležitosti. 215 Bezesporu se mu poda řilo zlepšit obraz armády u československé ve řejnosti. 216 Zmín ěná Půjčka na obranu státu se stala obrovským aktem podpory p říprav obrany Československa. V kv ětnu 1936 ji jako mimo řádnou p ůjčku vypsala vláda Milana Hodži a do zá ří 1938 vynesla víc než p ůl miliardy tehdejších československých korun. 217 I pro Machníka byla aktem velmi významným. Sám na ni složil všechny peníze, které m ěla rodina k dispozici. 218 Sám Machník po válce hodnotil sv ůj vztah k Benešovi, respektive spolupráci s ním. V kontextu druhé sv ětové války považoval čas spolupráce s prezidentem za krásnou dobu, kdy spole čně s ním a pod jeho přímým vedením urychlen ě budovali obranu státu. Protektorátní výrok, že p řed Benešovou londýnskou činností sklání klobouk, pak zopakoval a p řiznal i v dalších n ěmeckých výsleších
212 Pavel ŠRÁMEK, Podíl Edvarda Beneše na výstavb ě československé armády ve t řicátých letech , D ějiny a současnost 22, 4/2000, s. 31. 213 Jind řich DEJMEK, Edvard Beneš, Československo a Mnichov: reality a mýty okolo osudového rozhodování z konce zá ří 1938 , in: Jan N ĚME ČEK (eds.), Mnichovská dohoda - cesta k destrukci demokracie v Evrop ě, Praha 2004, s. 17 - 18. 214 Velmi detailní pohled na celkové financování prvorepublikové armády nabízí Jan PAVEL, Velikost a struktura výdaj ů na národní obranu v Československu v letech 1918-1938 , Studie Národohospodá řského ústavu Josefa Hlávky 7/2004, Praha 2004. Srov. též Jan PAVEL, Financování československé armády v letech 1934 až 1939 . Historie a vojenství LIII, 1/2004, s. 4 - 22. Výdaje státního rozpo čtu ČSR na armádu lze nalézt také na http://armada.vojenstvi.cz/ (staženo 10. února 2009). 215 Richard VAŠEK (ed.), Prezident Beneš v letech 1935 - 1938 , Praha 2008, s. 49 - 51. 216 P řipome ňme nap říklad knihu, kterou uspo řádala Vojenská kancelá ř prezidenta republiky: Armáda, brannost národa a obrana státu (projevy presidenta dr. Edvarda Beneše) , Praha 1937. Do ní krom ě generál ů Krej čího a Syrového napsal p řísp ěvek i ministr národní obrany František Machník a nazval ho „Vytrvejme v práci pro obranu státu!“ . 217 Edvard Beneš sám na ni p řisp ěl částkou 100 000 K č. J. DEJMEK, Edvard Beneš, Československo a Mnichov , s. 19. 218 Vzpomínky paní Mileny Hrozné, dcery Františka Machníka, Praha, 22. b řezna 2005.
47 a evidentn ě mu p ři rozsudku p řitížil a byl jedním z důvod ů, pro č byl Machník nacisty odsouzen k smrti. 219 Co do čin ění m ěl Machník samoz řejm ě i s dalšími osobnostmi armády. Ludvíka Krej čího 220 si vážil jak Machník ův p ředch ůdce Bohumír Bradá č, tak i Machník samotný. Sice nelib ě nesl zvyšující se pravomoce ná čelníka Hlavního štábu, spojené se zvyšujícím se zbrojením, avšak proti generálovi nikdy nevystupoval a vždy ho velmi vysoce hodnotil. 221 Krom ě Krej čího se Syrovým m ěl Machník co do čin ění i s přednostou Vojenské kancelá ře prezidenta republiky, generálem Silvestrem Bláhou. Ten v červenci 1935 z pov ěř ení prezidenta Masaryka navštívil Černínský palác, aby Edvardu Benešovi ješt ě jako ministru zahrani čí nastínil situaci v československé armád ě. Jeho posudek rozd ěloval velitelský sbor do t ří skupin, p řičemž ta první byla nazvána „ nacionalisté, ochotní jít pro národ i proti vlád ě“ a zaujímala 20% celkového stavu. Její členové nebyli personifikováni, ale m ěli mít blízko k agrární stran ě a ministru obrany Machníkovi. 222 Rok 1935 se tak stal pro Františka Machníka p řelomovým. Ve svých 49 let nastoupil na post jednoho z nejd ůležit ějších muž ů ve stát ě. Bylo to p řijetí funkce v nejnebezpe čnějších časech republiky a vyhlídky na úsp ěch v p řípadné válce s nacistickým N ěmeckem nebyly valné. Československá republika fakticky prožívala zlomový rok, který se projevil zejména nástupem SdP ve volbách do poslanecké sn ěmovny v kv ětnu, prosincovou abdikací prezidenta Masaryka a volbou nové hlavy státu Edvarda Beneše. Byl to p řelom jak pro stát a jeho ob čany, tak i zlom v život ě Františka Machníka. 223 Státní rozpo čet 1936 připravil ministru financí Karlu Traplovi mnoho starostí, protože výdaje šly obrovským tempem nahoru. Samoz řejm ě, že zásadní podíl na tom m ěly obrovské výdaje ministerstva národní obrany. 224 Bylo to jakési p ředznamenání náro čného ministerského období Františka Machníka. Jediné, co mohl považovat za skoro jisté, byly dubnové padesáté narozeniny. Jinak si ani nedokázal představit, jaké události p řed ním stojí.
219 ABS, sign. 305-214-1, Výpov ěď Františka Machníka z 10. července 1946 u Okresního národního výboru v Klatovech. 220 Armádní generál Ludvík Krej čí (* 17. 8. 1890 Tu řany, + 9. 2. 1972 Ústí nad Orlicí) - za první sv ětové války prošel rakousko - uherskou armádou, v kv ětnu 1917 padl do zajetí a p řihlásil se do československých legií v Rusku. Po válce velitel r ůzných divizí, v roce 1933 Zemský vojenský velitel v Košicích. Od 30. listopadu 1933 do 1. března 1939 ná čelník Hlavního štábu československé armády. Za mobilizace na podzim 1938 hlavní velitel československé branné moci. Za války n ěkolik m ěsíc ů v ězn ěn, po ní p řeložen do výslužby. Po únoru 1948 byl degradován na vojína v záloze a musel se živit jako d ělník. V roce 1990 rehabilitován. Údaje z: http://www.libri.cz/databaze/kdo20/main.php (staženo 13. prosince 2010). 221 Ji ří FIDLER, Generálové legioná ři, Brno 1999, s. 158. 222 Další dv ě byly nazvány „ nacionalisté, ale do krajnosti poslušní demokratické vlády (40%) “ a „ masarykovci, kte ří nikdy proti vlád ě nep ůjdou (40%) “. J. FIDLER, Generálové legioná ři, s. 36 - 37. 223 Z. KÁRNÍK, České zem ě v éře první republiky II. , s. 577. 224 A. DOLEŽALOVÁ, Rašín, Engliš a ti druzí , s. 164.
48 Po celý tento rok Hlavní štáb, ministerstvo i Machník sám usilovali o zvyšování po čtu důstojník ů v československé armád ě. V kontextu zhoršení mezinárodní situace branné síly signalizovaly, že je pot řeba se p řipravit na všechny možné varianty vývoje evropských vztah ů a dokonce i na ohrožení státu. Po čet d ůstojník ů podle odborného názoru MNO již nedosta čoval. Projednávání v NROS i p ředsednictvu ministerské rady 225 sice nebylo bez problém ů, ale nakonec daly oba orgány státní správy sv ůj jasný souhlas. Dne 9. července 1936 ministerská rada rozhodla o navýšení po čtu vojenských osob. Po čet služebních míst tak dosáhl 13 646 pro d ůstojníky z povolání a 8815 pro rotmistry. P ůvodní požadavky vojenské správy byly tímto ješt ě o n ěkolik stovek míst p řekonány. Jak píše Karel Straka, toto zvýšení po čtu „lidských zdroj ů“ v armád ě bylo pro budoucnost zcela zásadní. 226
4.5. Zákon na obranu státu
Projednávání Zákona na obranu státu na půdě Poslanecké sn ěmovny Národního shromážd ění v dubnu 1936 se stalo d ůležitým milníkem v ministerské karié ře Františka Machníka. Po zprávách výbor ů zahájil diskusi nad návrhem zákona dlouhým a p řesv ědčivým projevem. 227 Hned na za čátku zd ůraznil, že vedle ústavy považuje tento zákon za prakticky nejd ůležit ější pro Československo, aby neztratilo svou státní samostatnost. 228 Pod ěkoval svým předch ůdc ům v úřad ě, celé armád ě, ve řejnosti, školství, ale i tisku. Celý zákon ozna čil za „magnu chartu naší obrany“.229 Klí čovou se stala i pasáž, v níž kritizoval Spole čnost národ ů: „Svaz národ ů nemá své organizované moci, aby mohl zameziti válečné útoky. Proto každý stát, který chce svému obyvatelstvu zajistiti pokoj a mír, došel k přesv ědčení, že musí se především starati o svou obranu sám. I my jsme došli k tomuto záv ěru. A tu nám velí prostý lidský rozum: Chra ňme se, ozbrojme se, opevn ěme se, abychom nebyli n ěkdy nep řítelem nenadále p řepadeni! “230 Je ironií, že n ěkte ří českoslovenští spojenci v té dob ě snižovali výdaje na obranu a hrozby bagatelizovali. Celý Machník ův projev provázely hlasité výk řiky
225 P ředsednictvo ministerské rady (též prezidium ministerské rady) - orgán bezprost ředn ě podléhající p ředsedovi vlády jako reprezentantovi vládního sboru. Bylo prost ředníkem mezi ministerstvy a vládou, mezi vládou a Národním shromážd ěním a mezi Národním shromážd ěním a prezidentem republiky. P ředkládalo osnovy zákon ů a vládních na řízení, mezinárodní smlouvy. Zajiš ťovalo veškerou p řípravnou a pomocnou agendu p ři jednáních kabinetu. Srov. Jan DOBEŠ, Jan JANÁK, Zdeňka HLEDÍKOVÁ, Dějiny správy v českých zemích od po čátku státu po sou časnost , Praha 2005, s. 355. 226 K. STRAKA, Československá armáda , s. 57 227 Celý Machník ův projev byl otišt ěn v knize: František BERDYCH (ed.), Obrana státu a naše politické strany , Praha 1937, s. 15 - 19. K dispozici také na: http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/stenprot/039schuz/s039005.htm (staženo 3. b řezna 2010). 228 F. BERDYCH (ed.), Obrana státu , s. 15. 229 Tamtéž, s. 17. 230 Tamtéž, s. 16 - 17.
49 poslanc ů KS Č, kte ří museli být umrav ňováni. Svou řeč zakon čil apelem na poslance: „ Slavná sn ěmovno! Jménem vlády obracím se k vám, zástupc ům všeho obyvatelstva, povolaným ústavou k nejvyšší funkci zákonodárné a kontrolní, a prosím, aby tato osnova, pe čliv ě po řadu let sd ělávaná, výbory ústavn ěprávním a branným dopln ěná, byla p řijata tak, aby p řátelé i nep řátelé vid ěli, že sv ůj stát máme rádi a že k jeho obran ě jsme rozhodnuti u činiti vše. “231 Většina poslanc ů vyjma komunistických ho odm ěnila dlouhým potleskem. Následn ě prob ěhla dlouhá diskuse, kdy každý řečník mohl mluvit až 60 minut. Ze strany poslanc ů KS Č zazn ěla kritika zákona a návrhy na jeho úpravy a zm ěny. Klement Gottwald p ři hodnocení dobrovolných branných organizací ozna čil Selské jízdy jako „ Selskou jízdu poslance Machníka, ovládanou reakcioná ři a fašisty “ a žádal odebrání zbraní t ěmto organizacím. 232 V půl deváté ve čer sch ůze skon čila a pokra čovala další den, ve st ředu 29. dubna 1936. Poslanec za Národní sjednocení Vojt ěch Hole ček ministra obrany pochválil za energii, kterou v ěnoval p říprav ě a prosazení zákona, který podle jeho mín ění m ěla mít republika už od prvních let svého života. 233 Komunisté naopak byli výrazn ě proti v ětšímu zbrojení. Klement Gottwald v roce 1936 tvrdil, že schvalovat zbrojení sou časné vlády (tj. Hodžovy) je naprosto nesprávné a z dělnického pohledu nep řijatelné. 234 Zajímavé a pro budoucí události d ůležité stanovisko k zákonu p řednesl poslanec Bund der Landwirte Wolfgang Zierhut: „ Stanovisko Svazu zem ědělc ů k p ředložené osnov ě zákona jest dáno naším kladným postavením ke státu a k jeho branné moci. Osnova zákona o obran ě státu pat ří nepochybn ě k nejd ůležit ějším zákon ům, má pro stát význam životní d ůležitosti a ukládá obyvatelstvu státu velké povinnosti a ob ěti. Svaz zem ědělc ů uznává právo státu, aby p řipravil a opat řil vše, co jest nutné k jeho obran ě… Se z řetelem na vážnost doby, na velký význam tohoto zákona pro stát a jeho národy a o čekávajíce, že tento zákon se bude provád ěti podle výroku velkého státníka Švehly o rovných mezi rovnými korektn ě a loyáln ě, udílíme této osnov ě zákona sv ůj souhlas. “235 Sch ůze skon čila čtením pozm ěň ovacích návrh ů v jedenáct hodin v noci. Druhý den, ve čtvrtek 30. dubna 1936 se sn ěmovna sešla znovu. V ětšina pozm ěň ovacích návrh ů z řad poslanc ů SdP a KS Č byla zamítnuta a t ěsn ě p řed ob ědem mohl být ministr Machník spokojen. Zákon byl schválen. 236 A tak říkajíc to byla radost dvojnásobná. V ten den totiž bylo ministru národní obrany padesát let.
231 http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/stenprot/039schuz/s039006.htm (staženo 3. b řezna 2010). 232 http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/stenprot/039schuz/s039008.htm (staženo 3. b řezna 2010). 233 http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/stenprot/040schuz/s040008.htm (staženo 3. b řezna 2010). 234 Jacques RUPNIK, Dějiny komunistické strany Československa. Od po čátk ů do p řevzetí moci , Praha 2002, s. 131. 235 http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/stenprot/040schuz/s040016.htm (staženo 14. kv ětna 2010). 236 http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/stenprot/041schuz/s041005.htm (staženo 14. kv ětna 2010).
50 Zákon zamí řil do Senátu. Ve dnech 12. a 13. kv ětna o n ěm druhá parlamentní komora jednala a op ět došlo na dlouhé diskuze. Nakonec však byl zákon s několika zm ěnami schválen. Sch ůze senátor ů skon čila 3 minuty po jedenácté hodin ě ve čer. 237
4.6. Machník ův výnos
Když už se náhodou o Františku Machníkovi mluví nebo píše, tak velmi často v souvislosti s tzv. „Machníkovým výnosem“. Státní zakázky, které p řid ělovalo ministerstvo národní obrany, samoz řejm ě nabraly po Hitlerov ě nástupu k moci na intenzit ě.238 Přesto, že se nejednalo o Machníkovo osobní na řízení, ministrovo jméno už navždy z ůstalo s tímto problémem spojeno. Od ledna 1936 rozesílalo MNO písemné výzvy podnik ům, které se cht ěly ucházet o státní zakázky, p ředevším ty zbrojní. V nich bylo požadováno, aby ve firmách byla provedena jistá národnostní opat ření. 239 Informace rychle pronikly na ve řejnost a byly velmi ost ře n ěmeckým tiskem zkritizovány. Machník a celé ministerstvo (a nepochybn ě i vláda) m ěli informace od agent ů vojenské tajné služby, která odhalila n ěmecké špiony, kte ří se snažili vyzv ědět co nejvíce o československém pohrani čním opevn ění, p řípadn ě získat jeho plány. I proto se Machník rozhodl omezit p řístup p ředevším n ěmeckých spole čností k těmto vojenským zakázkám. 240 Němci na čele s SdP si tuto situaci necht ěli nechat líbit a snažili se v ěc p řenést na mezinárodní pole. Jako „Machník ův výnos“ (n ěmecky „Machník - Erlaß“) byly ozna čeny práv ě dopisy z 24. a 28. ledna, které MNO rozeslalo celkem 18 firmám. Kdyby tyto zadané podmínky písemn ě neodsouhlasily, pak by jim ministerstvo zakázku ihned odebralo. 241 Nastalý problém ovlivnil celou vnit řní politiku a stal se p ředm ětem parlamentních interpelací na členy vlády. Vláda zd ůraz ňovala, že zbrojní výroba musí být spolehliv ě zajišt ěna a to n ěkteré podniky nedodržují. 242 Navíc m ěl ministerský p ředseda Milan Hodža
237 http://www.psp.cz/eknih/1935ns/se/stenprot/033schuz/s033017.htm (staženo 5. března 2010). Text celého zákona srov. http://files.koncelikj.webnode.cz/200000035-732b87425a/zakon_131_1936.rtf (staženo 21. dubna 2009). 238 Z. KÁRNÍK, České zem ě v éře první republiky III., s. 75 - 76. 239 Po čet zam ěstnanc ů české národnosti se m ěl alespo ň rovnat podílu státního národa na obyvatelstvu p říslušné oblasti. Navíc m ěli být propušt ěni zahrani ční zam ěstnanci státn ě nespolehliví či osoby hlásící se k nep řátelským politickým stranám. Srov. René PETRÁŠ, Menšiny v mezivále čném Československu. Právní postavení národnostních menšin v první Československé republice a jejich mezinárodn ěprávní ochrana , Praha 2009, s. 235. 240 Z. KÁRNÍK, České zem ě v éře první republiky III. , s. 469. 241 Martin ZÜCKERT, Zwischen Nationsidee und staatlicher Realität. Die tschechoslowakische Armee und ihre Nationalitätspolitik 1918 - 1938 , München 2006, s. 263. R. PETRÁŠ, Menšiny v mezivále čném Československu , s. 238. 242 R. PETRÁŠ, Menšiny v mezivále čném Československu , s. 238.
51 německým vládním stranám (jak tvrdil ministr Franz Spina) slíbit Machníkovo odvolání práv ě kv ůli problém ům se zadáváním zbrojních zakázek a jeho nahrazení jedním z ministerských p řednost ů, generálem Fajfrem. 243 K. Henlein a celá jeho strana spole čně se stranou Karpaton ěmeckou podali 24. dubna 1936 oficiální stížnost u Spole čnosti národ ů v Ženev ě. Tvrdili, že n ěmecké firmy jsou ú čelov ě vylu čovány ze státních zakázek a jde tak o zám ěrnou politiku Československé republiky v ůč i všem sudetským N ěmc ům, jimž vláda připravila plán, „ jehož provád ění by m ělo za následek hromadné propoušt ění n ěmeckých zam ěstnanc ů, hospodá řskou pohromu n ěmecké menšiny a její denacionalizaci. “244 Ješt ě p řed podáním stížnosti stihl sudetský v ůdce o Machníkov ě výnosu napsat i článek do anglických novin Evening Standard .245 Sám pak kritiku národnostní politiky Československa p ři každé návšt ěvě Velké Británie stup ňoval. 246 Proti Machníkovu výnosu horlil p ři každém setkání s anglickými politiky, jak ve své zpráv ě informoval MZV vyslanec ČSR v Londýn ě Jan Masaryk 24. července 1936. 247 Machník ův výnos navíc zajímal i anglické noviná ře. 248 Výnosu se velmi detailn ě v ěnoval i bývalý p řednosta právního odd ělení MNO JUDr. Jaroslav Vorel v povále čném vyjád ření k Machníkov ě obžalob ě. Po dlouhých úvahách meziministerského sboru pro v ěci obrany státu bylo rozhodnuto, že bude p ůsobeno na držitele podnik ů, aby ve složení jejich personálu bylo významn ě zastoupeno obyvatelstvo s českou národností. Spolehlivé složení zam ěstnanc ů, p ředevším u zbrojních podnik ů, m ělo zajistit kvalitní pr ůmyslovou výrobu pro pot řeby obrany státu. 249 Jasn ě bylo také deklarováno, že majitelé továren budou tla čeni k zjednání nápravy v p řípad ě, že národnostní podmínky budou nevyhovující. Konkrétní realizace m ěla vypadat tak, že do zadávacích výnos ů ( řízení) na zbrojní zakázky budou vkládány tzv. národnostní podmínky. V nich se majitel ům podnik ů na řizovaly podmínky pro zam ěstnávání českých státních p říslušník ů, jejich dosazení na místa cizích státních p říslušník ů a nezam ěstnávání p říslušník ů stran státu nep řátelských. Podle Vorla bylo MNO p řesv ědčeno, že tyto podmínky jsou zcela v souladu s ústavou či ustanovením
243 Antonín KLIMEK, Velké d ějiny zemí Koruny české XIV. (1929 - 1938) , Praha - Litomyšl 2002, s. 393. Patrn ě se do této situace ale promítl i Hodž ův osobní problém, že ztratil vliv na ministerstvo zahrani čí, které do této doby p řechodn ě vedl. Novým ministrem se stal Beneš ův oblíbenec, historik Kamil Krofta. 244 Robert KVA ČEK, Nad Evropou zataženo , Praha 1966, s. 249. 245 Otto NOVÁK, Henleinovci proti Československu , Praha 1987, s. 89; Kamil KROFTA, Z dob naší první republiky , Praha 1939, s. 185. 246 R. KVA ČEK, Nad Evropou zataženo , s. 249 - 250. 247 Jind řich DEJMEK, Jan N ĚME ČEK (edd.), Československá zahrani ční politika v roce 1936. Svazek I. (1. leden - 31. srpen 1936) , Praha 2003, s. 573. 248 Ferdinand SEIBT, Německo a Češi. D ějiny jednoho sousedství uprost řed Evropy , Praha 1996, s. 307. 249 Obecn ě k zbrojním zakázkám v mezivále čné armád ě srov. Jan PAVEL, Vojenská správa a soukromý sektor v období první republiky , Historie a vojenství LV, 1/2006, s. 21 - 30.
52 zadávacího řádu z roku 1920. Podle ministerstva nebyla porušována ani menšinová práva ob čan ů jiné národnosti, která byla zaru čována mezinárodní smlouvou z roku 1919. V lednu 1936 tyto podmínky MNO uplatnilo p ři sout ěži na dodávku vln ěného a polovln ěného zboží pro armádu. Firmy byly t ěmito výnosy uv ědomeny. Krom ě ceny a množství materiálu m ěla firma zajistit, že národnostní podmínky složení personálu za čne ihned provád ět a do dvou let je ukon čí. 250 Tento postup ministerstva byl okamžit ě napaden sudeton ěmeckou stranou, která zahájila dlouhodobou kampa ň. N ěmecké odbory nejprve požádaly o pomoc své ministry ve vlád ě, ale Machník řekl jasn ě, že zakázky budou zadávány jen takovým podnikatel ům, jejichž pozitivní pom ěr ke státu je zaru čen. 251 Nato p řišla parlamentní reakce zákonodárc ů za SdP - interpelace p ředsedy vlády. Poslanci Kundt, Neuwirth a Sandner jménem celého poslaneckého klubu ve své naléhavé stížnosti z 1. února 1936 uvedli, že ministerstvo obrany p ři zadávání vojenských dodávek provádí úkony, které odporují ústav ě a smlouv ě na ochranu menšin. Následuje dlouhé zd ůvodn ění toho, jak ministerstvo pochybilo a hlavn ě jak diskriminuje n ěmecké firmy. Nakonec je Milanu Hodžovi položeno šest otázek, jak hodlá situaci řešit a hlavn ě napravit. 252 Ministerský p ředseda na tuto interpelaci odpov ěděl 2. března 1936 prohlášením, v n ěmž uvedl: „Jest p řední snaha vlády, aby byla opat řena práce a zmírn ěna bída obyvatelstva ve všech krajích republiky, postižených nezam ěstnaností; v tom sm ěru v ěnuje vláda stejnou pé či všem obyvatel ům a kraj ům bez rozdílu národnosti. V těchto intencích postupují všechny resorty a stejn ě tak postupuje i ministerstvo národní obrany, rozepisujíc a zadávajíc dodávky v nejv ětší mí ře, pokud to ovšem finan ční prost ředky dovolují. Dodávky rozd ělují se všem kraj ům. P ři tom ovšem má vojenská správa na starosti nejen povinnost opat řiti pot řebný materiál, nýbrž i povinnost starati se, aby nerušená výroba d ůležitých v ěcí pro armádu byla zajišt ěna nejen v dob ě míru, nýbrž i v dobách vážných. O to se stará ministerstvo národní obrany od p řevratu. V četných případech se setkala akce ta u pr ůmyslových podnik ů s porozum ěním. V n ěkterých p řípadech nepotkala se však s dostate čným porozum ěním a proto muselo ministerstvo národní obrany v zájmu obrany státu d ůrazn ěji upozorniti na tyto okolnosti. Zd ůraz ňuji, že jde o úpravu a nápravu p řirozenou cestou, vývojem a že tu nejde rozhodn ě o žádné propoušt ění násilné nebo dokonce hromadné, které by sm ěř ovalo proti jakékoli menšin ě. Lh ůta výnosem stanovená má význam pouze eviden ční. Proto se prodlužuje od p řípadu k p řípadu, jestliže
250 ABS, sign. 305-214-1, Vyjád ření JUDr. Jaroslava Vorla z 24. dubna 1946. Srov. též A. KLIMEK, Velké dějiny zemí Koruny české XIV. , s. 419. 251 A. KLIMEK, Velké d ějiny zemí Koruny české XIV ., s. 420. 252 http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/tisky/t0288_00.htm (staženo 3. kv ětna 2010).
53 přirozeným postupem nebylo možno podmínku splniti. Nelze tedy mluviti o porušení platných zákon ů nebo o porušení menšinových práv zaru čených mírovými smlouvami. “253 Reagoval samoz řejm ě i n ěmecký tisk a to nejen ten podléhající SdP. Vorel uvádí dlouhý soupis článk ů, které rozebíraly a kritizovaly tzv. Machník ův výnos. Lze citovat některé nadpisy, p řeložené do češtiny: Machník trvá na dodávkovém výnose. (Prager Tagblatt, 29. ledna 1936), Tak jezdí Machníkovi dragouni… (Textilarbeiter Zeitung, 26. ledna 1936), Kam krá číš, Machníku? Má býti armáda snižována k tomu, aby p řipravila n ěmecké d ělníky o chleba? (Sozialdemokrat, 28. ledna 1936), Machníkova Dragonáda proti N ěmc ům. Počeš ťovací výnos ministra obrany. (Deutsche Presse, 30. ledna 1936). Vorel p řipomn ěl i protestní sch ůze, které SdP zorganizovala v nejmén ě 130 obcích. 24. dubna 1936 pak strana podala stížnost u Spole čnosti národ ů (SN) v Ženev ě. Podepsalo ji všech 44 poslanc ů a 23 senátor ů SdP. Tuto stížnost pak vydalo karlovarské nakladatelství Karla Hermanna Franka 254 i knižn ě. Generální tajemník SN tuto stížnost zaslal československé vlád ě.255 Ta odpov ěděla 31. srpna a uvedla, že mj. 19. 6. p řijala usnesení, podle kterého se nesmí klást podmínky týkající se národnosti zam ěstnanc ů a z národnostních důvod ů nesmí být nikdo propušt ěn. To totiž byl hlavní bod kritiky ze strany výboru pro menšinové otázky Spole čnosti národ ů.256 Problém Machníkova výnosu samoz řejm ě musel zajímat i prezidenta republiky Edvarda Beneše. Kromě kuloárních řečí, že Machník je vlastn ě pouhou loutku v rukách prezidenta, 257 reagovala Kancelá ř prezidenta republiky p ředevším na novinový článek z 12. února 1936, který vyšel v časopise Zeit pod názvem „Machnik und Genf“. Beneš si od ministerstva zahrani čních v ěcí vyžádal zprávu, jestli není výnos v rozporu s menšinovými klauzulemi mírových smluv. Kroft ův ú řad vypracoval obsáhlou analýzu. V ní tvrdí, že neexistuje žádný problém s tzv. státní spolehlivostí, nebo ť o té se v mezinárodních smlouvách v ůbec nehovo ří. Nic nem ůže státu zabránit tuto státní spolehlivost vyžadovat. Státn ě nespolehlivým m ůže být Čech jako N ěmec. I požadavek MNO na národnostní klí č zam ěstnanc ů lze uvést do souladu s minoritní smlouvou, pokud bude používán proti
253 http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/tisky/t0339_00.htm (staženo 3. kv ětna 2010). 254 Karl Hermann Frank (* 24. 1. 1898 Karlovy Vary, + 22. 5. 1946 Praha) - českon ěmecký nacistický politik, státní ministr Protektorátu Čechy a Morava. Nep říliš úsp ěšný karlovarský knihkupec se v roce 1935 ocitl za stranu SdP v československém parlamentu. V politice sudeton ěmecké strany se v zá ří 1938 stal členem štábu ozbrojených oddíl ů Freikorps. Po 15. b řeznu 1939 státní sekretá ř ú řadu říšského protektora, od srpna 1943 státní ministr. Nazván katem českého národa p ředevším pro své hr ůzné chování b ěhem heydrichiády. 9. května 1945 se cht ěl dostat s rodinou do amerického zajetí, ale byl zajat v Rokycanech a americkou stranou p ředán k potrestání Československu. Na základ ě retribu čního dekretu byl postaven p řed soud a 22. kv ětna 1946 ve 13 hodin 29 minut ve řejn ě popraven ob ěšením na Pankráci. Údaje z: http://www.libri.cz/databaze/kdo20/main.php (staženo 30. prosince 2010). 255 ABS, sign. 305-214-1, Vyjád ření JUDr. Jaroslava Vorla z 24. dubna 1946. 256 Detailn ěji: R. PETRÁŠ, Menšiny v mezivále čném Československu , s. 239 - 240. 257 Srov. A. KLIMEK, Velké d ějiny zemí Koruny české XIV. , s. 425.
54 národnostním výboj ům druhé strany. Co se tý če nahrazování nespolehlivých zam ěstnanc ů pracovníky pouze československé národnosti, tam MZV vid ělo problém, který by se dal vy řešit jinou formulací slov. Tedy, že náhrada nespolehlivých zam ěstnanc ů prob ěhne na základ ě respektování národnostního klí če. Záv ěrem však ministerstvo zahrani čí jednozna čně usoudilo, že všechny podmínky výnosu jsou akceptovatelné, pokud bude d ůsledn ě dodržován národnostní klí č v jednotlivých okresech. 258 Jednání o tzv. Machníkov ě výnosu čekalo na ministra zahrani čních v ěcí Kamila Kroftu 259 v zá ří 1936 na zasedání valného shromážd ění Spole čnosti národ ů v Ženev ě, kde československý ministr zastupoval celou Malou dohodu. Ovšem tato v ěc mu p řekvapiv ě nep ůsobila tolik problém ů, jak se čekalo. Stížnost SdP by pravd ěpodobn ě byla komitétem t ří smetena ze stolu, jelikož československá vláda problém dostate čně vysv ětlila. Výklad z 31. srpna říkal, že listy hospodá řského odboru vojenské správy nem ěly povahu zákona ani na řízení obecné povahy, a ani nebyly projevem oficiální vojenské akce, ale jen soukromým přáním vojenské správy. 260 SdP však svou žalobu slíbila doplnit novými žalobami na praktické d ůsledky Machníkova výnosu, a proto se její vy řešení odsunulo. 261 Sám ministr pak v cirkulárním telegramu 1. října 1936 sd ěloval, že Henleinovci si byli v ědomi svého neúsp ěchu a požadavek na dopln ění žádosti má celý problém jen prodloužit. Navíc Krofta vypozoroval i možnou snahu SdP o novou spolupráci. P ředák ům sudeton ěmecké strany však jasn ě řekl, že tyto stížnosti ji naopak znesnad ňují. 262 Dne 8. října pak ješt ě ú ředník ům svého ministerstva vyložil, jak sch ůze SN probíhala. Tzv. Machník ův výnos p ředevším nelze podle československé odpov ědi považovat za výnos, ale za pouze konkrétní vojenské opat ření. Ta
258 AKPR, f. KPR, Inv. č. T263/22 Ministerstvo národní obrany - č.III., IV., 1929 - 1937, kart. 87, spis. zn. T519/36, sd ělení Ministerstva zahrani čních v ěcí Kancelá ři prezidenta republiky z 9. března 1936 ohledn ě článku „Machnik und Genf“. 259 Kamil Krofta (* 17. 7. 1876 Plze ň, + 16. 8. 1945 Praha) - český historik, diplomat a politik. V roce 1894 absolvoval gymnázium v Plzni a pokra čoval ve studiích v Praze i ve Vídni. Studium historie dokon čil na Filosofické fakult ě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Poté p ůsobil t ři roky v Ústavu pro rakouský d ějezpyt ve Vídni a v letech 1899-1901 se v ěnoval studiu historie v Řím ě. V dob ě vzniku Československa byl už erudovaným historikem. Roku 1919 nastoupil do diplomatických služeb mladého státu: byl vyslancem ve Vatikánu (1919-21), ve Vídni (1921-25) a v Berlín ě (1925-27), od roku 1927 p ůsobil jako šéf prezídia ministerstva zahrani čních v ěcí. Vrcholem jeho kariéry se však stal rok 1936, kdy po E. Benešovi p řevzal 29. února k řeslo ministra zahrani čí a tuto funkci zastával až do 4. října 1938. V zahrani ční politice byl stoupencem Masarykovy, a p ředevším Benešovy linie. Ostatn ě Beneš i jako prezident zahrani ční politiku do zna čné míry sám nadále ur čoval. Mnichov a poté Protektorát i pro Kroftu znamenal katastrofu a cestu k nové válce, i když také pevn ě v ěř il v obnovu Československa. Zapojil se rovn ěž do domácího odboje a od roku 1942 stál v čele Přípravného národního revolu čního výboru. Roku 1944 byl zat čen a v ězn ěn na Pankráci a v Malé pevnosti v Terezín ě. Zem řel na útrapy v ězn ění nedlouho po osvobození a návratu z internace. Údaje z: http://libri.cz/databaze/kdo20/main.php (staženo 3. dubna 2011). 260 K. KROFTA, Z dob naší první republiky , s. 187. 261 Jind řich DEJMEK, Historik v čele diplomacie:Kamil Krofta , Praha 1998, s. 76-77. 262 Jind řich DEJMEK, Jan N ĚME ČEK (edd.), Československá zahrani ční politika v roce 1936. Svazek II. (1. zá ří - 31. prosinec 1936) , Praha 2003, s. 66.
55 navíc po schválení Zákona na obranu státu ztratila na významu. Navíc p ředstavitelé SdP Hans Neuvrith a Heinz Rutha mluvili s ministrem Kroftou o možné spolupráci a snaze zachovat loajalitu československému státu. 263 Československá vláda nakonec na řídila, že není možné propoušt ět zam ěstnance jen kv ůli jeho národnosti a MNO bylo nuceno návrh stáhnout. 264 Machník s tím mohl pramálo dělat a jak po válce p řiznal, v ůbec se mu rozhodnutí vlády nelíbilo, proto se snažil zabránit zadávání zakázek pro n ěmecké firmy v oboru opev ňovacích prací i jinak. 265 Je otázkou, nakolik Machník ův výnos pomáhal českým a slovenským firmám v boji s „cizí“ konkurencí. 266 Definitivn ě byla sudeton ěmecká stížnost zamítnuta jako neopodstatn ěná t říčlenným výborem pro zkoumání minoritních záležitostí na zasedání SN v kv ětnu 1937. Československé vysv ětlení bylo pro Spole čnost národ ů dosta čující. Československo tak dosáhlo díl čího úsp ěchu, který mu pomohl p ředevším u části Angli čan ů, nebo ť jedním z posuzovatel ů sudeton ěmecké žaloby byl i britský ministr zahrani čí Anthony Eden. 267 V Ženev ě tedy řešení „výnosu“ žádnou šanci nem ělo, ale vnitropoliticky vyvolalo spoustu zlé krve a vztahy rozhodn ě zlepšit nemohlo. Výnos byl vodou na mlýn Henleinovi. 268 Machník ův vztah k Němc ům, p řestože mezi nimi m ěl mnoho p řátel, se s vývojem evropské politiky stával čím dál tím pragmati čtějším, tak jako celé ministerstvo národní obrany (MNO) muselo k těmto otázkám p řistupovat velmi realisticky. Proto m ůžeme jasn ě sledovat, že se sílící zpravodajskou ofenzivou nacistické špionáže z ůstávají na všech důležitých postech v centrálních československých vojenských ú řadech pouze ob čané české národnosti. Nebyla to žádná diskriminace, ale jasný požadavek národní spolehlivosti. Zcela pravdivé je tak tvrzení, že za Františka Machníka se MNO stalo čist ě československým úřadem. 269 P řestože mu bylo po válce vytýkáno, že svá rozhodnutí m ěnil na nátlak poslanc ů SdP, opak byl pravdou. Osobn ě nechal pensionovat posledního vysokého d ůstojníka n ěmecké národnosti, plukovníka gšt. Müllera, který pracoval v prezidiálním odboru MNO. A p řestože
263 J. DEJMEK, J. N ĚME ČEK, Československá zahrani ční politika v roce 1936. Svazek II. , s. 75 - 76. 264 P. ŠRÁMEK, Ve stínu Mnichova , s. 68. 265 ABS, sign. 305-214-1, Výpov ěď Františka Machníka z 10. července 1946 u Okresního národního výboru v Klatovech. 266 Srov. Antonín KLIMEK, Eduard KUB Ů, Československá zahrani ční politika 1918 - 1938. Kapitoly z dějin mezinárodních vztah ů, Praha 1995, s. 81. 267 Dalšími posuzovateli byli minist ři zahrani čí Lotyšska a Švédska. Jind řich DEJMEK, Nenapln ěné nad ěje. Politické a diplomatické vztahy Československa a Velké Británie (1918-1938) , Praha 2003, s. 326. 268 Johann Wolfgang BRÜGEL, Češi a N ěmci 1918 - 1938 , Praha 2006, s. 404. 269 Karel STRAKA, Souvislosti v ědy a výzkumu s obranou Československé republiky. Vojenský ústav v ědecký 1936 - 1938 , Praha 2006, s. 42.
56 po n ěm n ěme čtí zákonodárci cht ěli, aby ho do funkce op ět vrátil, Machník neustoupil. 270 Podobn ě řešil i záležitost českého zam ěstnance, který posílal své d ěti do n ěmecké školy. Nechal ho p řeložit mimo Prahu, aby d ěti nem ěly možnost n ěmecké školy navšt ěvovat. 271 Navíc se Machník po dohod ě s představiteli Hlavního štábu a s podporou Edvarda Beneše i Rudolfa Berana zasadil i o to, aby do Vojenské akademie v Hranicích nebyli p řijímáni uchaze či n ěmecké národnosti. V těchto citlivých a k řehkých národnostních otázkách m ěl nep řehlédnutelnou podporu své strany v četn ě jejího p ředsedy, což pro n ěj bylo velmi důležité. 272 Na druhou stranu díky národnostnímu složení republiky museli mít N ěmci své zastoupení v Československé armád ě. V roce 1937 tak 457 d ůstojník ů a jeden generál byli německé národnosti. 273 Tzv. Machník ův výnos byl d ůležitou etapou v život ě ministra národní obrany. Rezonoval pak ješt ě dlouho, i po válce v procesech s bývalými agrárními politiky a ješt ě dnes je ob čas p řipomenut. Tak jak to u činila literární p říloha deníku MF Dnes - Kavárna v dubnu 2009 v článku o sv ětové finan ční a hospodá řské krizi. „ …Politické nap ětí poškodilo ČSR i jinak. Když vláda zahájila ve řejné práce v pohrani čí, které pat řilo k nejpostižen ějším oblastem, jen tím zhoršila vztahy s československými N ěmci. Ve řejné práce totiž byly pohrani ční opevn ění. Tedy strategické objekty, tudíž ministr obrany Machník rozhodl, že tam mohou pracovat jen Češi, kte ří p řijížd ěli z vnitrozemí. To p řesv ědčovalo N ěmce, že vlastn ě nejsou bráni jako ob čané ČSR, a nahán ělo je to k Henleinovi. “274 Ostatní události roku 1936 probíhaly spíše na pozadí Zákona na obranu státu a Machníkova výnosu. Není žádným tajemstvím, že zprávy o fungování vlády a parlamentu se po celou dobu první republiky sbíhaly na Hrad ě, a ť už u prezidenta Masaryka, nebo posléze u Edvarda Beneše. Je jasné, že brzy se do těchto všemožných hlášení dostalo i Machníkovo jméno. Člov ěkem, u kterého se takovéto zprávy sbíhaly a on je pak tlumo čil přímo hlav ě státu, byl kanclé ř P řemysl Šámal. Poprvé se jméno ministra obrany v jeho zápiscích objevuje 30. b řezna 1936. U ministra zahrani čí Kamila Krofty se setkal s ná čelníkem Hlavního štábu generálem Krej čím, který si mu st ěžoval na Machníka a na pom ěry, které vládnou ministerstvu. S Machníkem prý není možné komunikovat, mluví se
270 ABS, sign. 305-214-1, Výpov ěď Františka Machníka z 10. července 1946 u Okresního národního výboru v Klatovech. 271 K. STRAKA, Souvislosti v ědy a výzkumu , s. 43. 272 Tamtéž, s. 44. 273 J. W. BRÜGEL, Češi a N ěmci 1918 - 1938 , s. 416. 274 Článek Zkušenosti a omyly z velké krize, které se nám mohou hodit , MF Dnes - Kavárna, 14. dubna 2009. Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/zkusenosti-a-omyly-z-velke-krize-ktere-se-nam-mohou-hodit-pzw- /kavarna.asp (staženo 30. dubna 2009).
57 o tom, že je zcela v rukou major ů. Často není Machník v úřadu k zastižení a práv ě proto vládne na ministerstvu velká nespokojenost. 275 V roce 1936 došlo také k utvo ření dalších státních branných institucí a složek. Stráž obrany státu (SOS) vznikla vládním na řízením č. 270/1936 ze dne 23. října 1936. Inciativa jejího vzniku vzešla z Ministerstva národní obrany a první jednání prob ěhla na ja ře tohoto roku, kdy byla prezentována myšlenka z řízení nového strážního sboru. Ten m ěly tvo řit složky ministerstva financí, pošt a telegraf ů, ve řejných prací, vnitra a železnic. Hlavní sou část pak tvo řili p říslušníci četnictva, finan ční stráže a státní policie. Od léta 1938 pak jejich po četní stavy dopl ňovali i vojáci prezen ční služby z posádek v dané oblasti a také vojenští záložníci. V dob ě míru SOS podléhala ú řad ům a ministerstvu vnitra. Po vyhlášení mobilizace přecházela pod velení armády. 276
4.7. Agrárníci a armáda, branná výchova
Ve dnech 30. a 31. ledna 1936 probíhal ve Smetanově síni pražského Obecního domu řádný říšský sjezd republikánské strany. Bývalý p ředseda vlády a n ěkolikanásobný ministr obrany František Udržal 277 (v té dob ě již sedmdesátiletý) zde byl zvolen do čela sjezdové komise pro brannost a t ělovýchovu. O dvacet let mladší Machník m ěl k Udržalovi blízko nejen díky městu Chrudimi, ale hlavn ě v otázkách armády. 278 Udržal velmi oce ňoval, že tato komise v ůbec vznikla, nebo ť až doposud stranické sjezdy tuto problematiku v ůbec ne řešily. Machník pronášel jeden z hlavních referát ů, ve kterém se danou problematikou zaobíral
275 AKPR, f. KPR, Inv. č. T263/22 Ministerstvo národní obrany - č. III., IV., 1929 - 1937, kart. 87, spis. zn. T696/36, Záznam P řemysla Šámala z 30. b řezna 1936. 276 Jan JIRÁK, Zá ří 1938 na Šumav ě a Českém lese z pohledu p říslušník ů prapor ů S.O.S. č. 8 St říbro, č. 9. Domažlice, č. 10 Strakonice , in: Marcel FIŠER, Jindra H ŮRKOVÁ (eds.), Sborník prací z historie a d ějin um ění 5, Klatovy/Klenová 2008, s. 283. Detailn ě se jednotkám SOS v ěnuje ve svém t řídílné publikaci historik Radan Lášek. Srov. Radan LÁŠEK, Jednotka ur čení SOS I. - III. díl , Praha 2006 - 2008. 277 František Udržal (* 3. 1. 1866 Dolní Rove ň u Pardubic, + 25. 4. 1938 Praha) - český a poté československý agrární politik, p ředseda vlády. František Udržal byl v roce 1897 zvolen za Národní stranu svobodomyslnou (mlado čechy) do říšské rady a rok nato do zemského sn ěmu. Když se v roce 1903 se vzdal mlado českého mandátu, p ůsobil v říšské rad ě jako nezávislý poslanec. Roku 1907 se stal členem agrární strany a záhy vytvo řil s A. Švehlou skv ěle se dopl ňující tandem. Základní rozd ělení úloh spo čívalo v tom, že Udržal pracoval ve Vídni, na otev řené scén ě, Švehla v Praze - a rad ěji v zákulisí. Roku 1915 se stal Udržal p ředsedou agrárního klubu a když byla za 1. sv ětové války obnovena říšská rada, stal se jejím prvním místop ředsedou. Od léta 1918 byl členem Národního výboru. Udržal byl od po čátku až do své smrti členem Národního shromážd ění: 1918 - 35 poslancem, poté senátorem a zárove ň p ředsedou agrárního klubu poslanc ů a senátor ů. N ěkolikrát stál v čele ministerstva národní obrany (1921 - 25, 1926 - 29) a v letech 1929 - 32 zastával funkci ministerského p ředsedy. Jeho poslední slova p řed smrtí v dubnu 1938 zn ěla prorocky: „Nedovedeme-li se bránit na bojišti, budou zase nejlepší z nás umírat na popravištích nebo ve vyhnanství.“ Údaje z: http://www.libri.cz/databaze/kdo20/main.php (staženo 30. prosince 2010). Srov. též Miloš CHARBUSKÝ, František Udržal 1866 - 1938 , Pardubice 2002. 278 P. ŠRÁMEK, Chrudimský ministr obrany, s. 347.
58 z celostátního hlediska. Záv ěry komise pak plénu p řednesl také ministr národní obrany a delegáti s nimi vyslovili jednozna čný souhlas. 279 V záv ěre čné sjezdové rezoluci z 31. ledna 1936 tak byla otázkám brannosti a t ělovýchovy věnována pat řičná pozornost. „ Život vyžaduje, abychom se dob ře vyzbrojili pro všechny p řípady k obran ě své svobody a nezávislosti… Voláme na stráž vycvi čený a vyzbrojený zdravý národ… “ D ůležitý úkol v tomto ohledu m ěla mít krom ě rodiny také škola, která má neustále zd ůraz ňovat d ůležitý úkol národní pohotovosti k obran ě svobody a vlasti. Branná výchova musí být povinná a ur čena zákonem. Snahou republikánské strany a Machníka samotného bylo ještě více prohlubovat spolupráci se Sokolem, který byl základem veškeré t ělovýchovné činnosti. Krom ě toho rezoluce požadovala i z řízení poradního sboru pro brannou a t ělesnou výchovu a sport za ú časti všech tělovýchovných a sportovních složek. 280 Nakonec i p řísaha delegát ů se nesla ve vlasteneckém duchu: „ Přísaháme p ři památce svých p ředk ů, p řísaháme p ři své rodné hroud ě, p řísaháme za sebe i za sv ůj celý rod, že své vlasti, Československé republice, z ůstaneme v ěrni do posledního svého dechu, p řísaháme, že budeme hájit celistvost a bezpe čnost Československé republiky vždy a všude proti všem nep řátel ům, cizím i domácím, všemi silami, neohrožen ě, i do poslední kr ůpěje své krve. “281 V návaznosti na sjezd republikánské strany vyšla v červnu 1936 kniha Venkov, brannost, t ělovýchova a sport , která obsahovala práv ě písemnou podobu jednání zvláštní komise pro brannou p řípravu československého lidu. Machník a také Josef Šimon, předseda tělovýchovné a sportovní komise Říšské jednoty republikánského dorostu se ve svých obsáhlých p řísp ěvcích v ěnovali práv ě t ělovýchovné p říprav ě mládeže na školách nejen obecných a m ěšťanských, ale i na st ředních a vysokých, prezen ční vojenské služb ě a obecnému vztahu mládeže k vlastní zemi, národu a mravní výchov ě. Machník a jeho ministerstvo zpracovali i novou koncepci branné výchovy tak, aby byla jednotná a p řehledná pro všechny zainteresované subjekty. Vzpomenuto bylo i prodloužené prezen ční služby na dva roky. 282 A když se 13. června 1936 ú častnil v Chrudimi národopisné výstavy, nezapomn ěl v projevu zd ůraznit, že možná p řijdou chvíle, kdy „ pak p řes všechny názorové rozdíly musíme míti všichni jeden jediný zájem: svobodu státu udržet za každou cenu a za všech ob ětí. “283 Ve stejném roce napsal ministr národní obrany spolu s Václavem Melicharem také knihu Brannost národa a st řední škola , která se op ět v ěnuje branné výchov ě a jejímu vztahu
279 M. CHARBUSKÝ, František Udržal 1866 - 1938 , s. 227. 280 J. HARNA, V. LACINA (edd.), Politické programy , s. 250. 281 Citováno podle: V. DOSTÁL, Agrární strana, s. 322. 282 Venkov, brannost, t ělovýchova a sport , Praha 1936. 283 Citováno podle: P. ŠRÁMEK, Chrudim a František Machník , s. 3.
59 k mládeži. Machník jako st ředoškolský profesor a ředitel (a navíc činitel Sokola) si uv ědomoval, jak d ůležité je v žácích a studentech probouzet lásku k vlasti, ale hlavn ě přesv ědčení, že republika se musí bránit a že toto úsilí n ěco stojí a musí se s ním za čít od mládí. Melichar pak do knihy vnesl zkušenosti gymnaziálního ředitele a zárove ň i podplukovníka v záloze. 284 Machník a celé ministerstvo se také samoz řejm ě v ěnovali branné výchov ě285 a výchov ě v celé československé armád ě vůbec na všech jejích úrovních. 286 Také prezident Edvard Beneš se zajímal o stav vojenského školství a záleželo mu na jeho dobrém fungování. V tomto sm ěru v ěci často konzultoval i s ministrem školství Emilem Frankem. 287 Poslal mu dopis, jehož kopie putovala i k Machníkovi. 288 Machník často zd ůraz ňoval, že branná výchova musí za čínat už mezi mladými lidmi, aby ji vzali za svou a byli p řipraveni k obran ě velkého d ědictví, které jim zanechali otcové. Proto považoval za velmi dobré, že se tomu p řizp ůsobily školy se svými výchovnými metodami. Samoz řejmostí mělo být propojení branné výchovy s výchovou tělesnou jako p ředm ětem i s t ělocvi čnou tradicí celého našeho národa. 289 V roce 1936 tedy Machník zvládl obrovské množství práce. Ve všech jeho aktivitách a práci ministerstva národní obrany zcela jist ě hrál zásadní roli b řezen 1936 a vstup německé armády do demilitarizovaného pásma v Porýní. I proto byl v tomto roce utvo řen zcela zásadní Zákon na obranu státu . Prohloubila se činnost Nejvyšší rady obrany státu včetn ě n ěkolika d ůležitých rozhodnutí o stavb ě opevn ění. Vznikla speciální jednotka pro případ ohrožení republiky - Stráž obrany státu. Sjezd republikánské strany akcentoval důležitost branné výchovy mezi mladými lidmi. Sám Machník se podílel na dvou knihách,
284 František MACHNÍK, Václav MELICHAR, Brannost národa a st řední škola , Praha 1936. 285 Otázkám branné výchovy v prvorepublikové armád ě se samoz řejm ě v částe čně tenden čním duchu v ěnoval historik Rudolf Sander. Srov. Rudolf SANDER, Všeobecná branná výchova v buržoazn ě demokratickém Československu , Historie a vojenství XXXV, 3/1986, s. 43 - 67. 286 Detailn ěji k výchovné práci v československé armád ě ve druhé desetiletí republiky srov. Václav VONDRÁŠEK, Výchovná práce v československé armád ě po roce 1918 , Praha 1993, s. 81 - 99. K branné výchov ě v Československu srov. též P. ŠRÁMEK, Ve stínu Mnichova. , s. 70 - 78. 287 Emil Franke (* 3. 4. 1880 Ve ľké Brezno, + 1. 12. 1939 Praha) - československý národn ěsocialistický politik. Po studiích za čal pracovat v pražské univerzitní knihovn ě a záhy se zapojil i do politického života. V roce 1918 vstoupil do české socialistické strany spolu s celou skupinou bývalé České státoprávní demokracie. V zá ří 1918 se podílel na vytvo ření Socialistické rady a byl i spolutv ůrcem nového programu českých socialist ů. Za svou stranu byl i členem Revolu čního Národního shromážd ění a poté Národního shromážd ění. Roku 1926 se strana přejmenovala na národn ěsocialistickou stranu. Franke se pak podílel na ak čním programu národních socialist ů, který byl p řijat na sjezdu v roce 1931. Franke zastával řadu ministerských funkcí: ministr železnic (1919 - 20), zásobování (1922 - 25), pošt a telegraf ů (1924 - 25 a 1929 - 36) a nakonec ministr školství a národní osv ěty (1936 - 38). Údaje z: http://www.libri.cz/databaze/kdo20/main.php (staženo 30. prosince 2010). 288 AKPR, f. KPR, inv. č. 1820, Edvard Beneš, kart. 338, spis. zn. B7/37, dopis Edvarda Beneše Františku Machníkovi z 3. února 1937 ve v ěcech obrany státu a školství. 289 Armáda a národ , Praha 1937, s. 11.
60 které m ěly tuto brannou výchovu povznášet v celém stát ě. To vše v roce, kdy oslavil své 50. narozeniny. Machník byl také činný v instituci, která v pr ůběhu let nabrala na prestiži a pot řebnosti. Vojenský ústav v ědecký se stal velmi d ůležitou složkou československého branného systému, p ředevším jeho výzkumu. Jeho odbor pro brannou politiku se nap říklad významn ě angažoval v branné propagand ě, která byla velmi d ůležitou v příprav ě r ůzných předmobiliza čních a mobiliza čních opat ření. Byl to další prost ředek jak co nejširší ve řejnost informovat o práci armády, ale i o problémech, které reáln ě hrozí v případ ě vojenského konfliktu. Bylo důležité na n ě národ co nejlépe p řipravit a vybavit ho informacemi. D ůležitou roli zde sehrával rozhlas, i proto se branná propaganda stala častým tématem jednání NROS. 290 Zákon na obranu státu se Machník snažil propagovat na všech možných branných a tělovýchovných akcích po celé republice. Bylo pot řeba vzbudit v lidech zájem o armádu a zárove ň je motivovat k vlastní aktivit ě. A jednalo-li se o jemu blízká místa, pak tam Machník cestoval ješt ě radši. Tak tomu jist ě bylo i p ři dni brannosti v ned ěli 13. zá ří 1936 ve Strakonicích, nad kterým spole čně s poslancem Rudolfem Beranem p řevzal protektorát. Ve svém projevu op ět hovo řil o historickém právu našeho národa bránit vlastní území a jeho celistvost. 291
4.8. Osobní politické záležitosti roku 1936
Do toho se však objevily spory s ná čelníkem prezidentské vojenské kancelá ře, generálem Silvestrem Bláhou. Machník si na n ěj v červnu 1936 nepokryt ě st ěžoval P řemyslu Šámalovi, protože Bláha podle n ěj cht ěl o všem rozhodovat jen sám a ministr neví, co má v mnohých p řípadech d ělat. Bláha měl totiž p ři cestách prezidenta Beneše zapomínat na dostate čný vojenský doprovod a reprezentaci armády. Kritiku si Bláha vysloužil i od generála Syrového, který by toho názoru, že by m ěl ve své funkci skon čit. Prezident však po n ěkolik dnech Šámalovi zd ůraznil, že ná čelníka své Vojenské kancelá ře bere v ochranu. 292 Jenže spor pokra čoval i nadále, nebo ť nejen Machník, ale i Hlavní štáb za čal upozor ňovat, že Bláha je ve
290 K. STRAKA, Souvislosti v ědy a výzkumu , s. 26 - 27. 291 Simona KOTLÁROVÁ (ed.), Obecní kronika Strakonic 1916 - 1946 , Strakonice 2005, s. 206 - 207. 292 AKPR, f. KPR, inv. č. T263/22 Ministerstvo národní obrany - č. III., IV., 1929 - 1937, kart. 87, spis. zn. T1863/37, Záznam P řemysla Šámala z 13. června 1936.
61 své funkci neschopný. Jenže Edvard Beneš Bláhu znovu podržel 293 a jak víme, ve funkci zůstal až do tragických m ěsíc ů roku 1938. Na konci října 1936 dorazil do Prahy na oficiální státní návšt ěvu rumunský král Carol II. se synem (a následníkem tr ůnu) Michalem. Machníka pojilo s hlavou rumunského státu velké p řátelství, nejen díky spolupráci obou zemí v Malé dohod ě, ale i díky Zelené internacionále a spojenectví agrárních stran. 294 K této oficiální státní návšt ěvě, p ři níž prob ěhla v den státního svátku 28. října 1936 velká vojenská p řehlídka, 295 se vázala i osobní vzpomínka Machníkovy rodiny. Král Carol II. v ěnoval mladému Janu Machníkovi hodinky. Tato cenná vzpomínka na velkého spojence Československa vzala za své na konci druhé sv ětové války. Jan Machník utíkal z Moravy, kde pracoval, dom ů na západ Čech. A práv ě ješt ě na Morav ě mu tyto hodinky sebrali vojáci Rudé armády. 296 Československo - rumunské vztahy byly samoz řejm ě silné i díky Malé dohod ě. Již v dubnu 1936 padlo v československé vlád ě rozhodnutí, že malodohodový zbrojní průmysl bude zna čně posílen. Československý zbrojní pr ůmysl musel být posílen i za cenu velké finan ční náro čnosti. Zásadními zastánci tohoto plánu se v kabinetu stali ministerský p ředseda Milan Hodža, ministr financí Josef Kalfus 297 a František Machník. 298 V době své poslanecké i ministerské činnosti se František Machník snažil všemožn ě pomáhat lidem, kte ří byli postiženi nezam ěstnaností či jinými pracovními problémy. Vesm ěs se jednalo o lidi z klatovského regionu, kte ří se často na Machníka obraceli s žádostmi o pomoc. Ten se pak snažil psát intervence p ředevším na nejr ůzn ější agrární organizace či podniky svázané s Republikánskou stranou. Pro sv ůj zajímavý povále čný p řesah se z této pomoci jeví jako nejd ůležit ější korespondence s Ladislavem Karlem Feierabendem,299 jejíž
293 AKPR, f. KPR, inv. č. T179/29 Generál ing. Silvestr Bláha, ná čelník VKPR osobní záležitosti, kart. 169, spis. zn. T2115/36, Záznam P řemysla Šámala z 30. listopadu 1936. 294 Rozhovor autora s Mgr. Pavlem Princem, Kolinec, 11. března 2010. 295 Karel STRAKA, Armáda, p řehlídky a spole čnost v prom ěnách historie , Praha 2008. Dostupné na: http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=11913 (staženo 22. června 2010). 296 Rozhovor autora s paní Marií Kutovou, Neb řehovice, 10. srpna 2009. Rozhovor autora s paní Ing. Janou Sehnalovou, Hna čov, 5. zá ří 2009. Jan Machník p řijel z Moravy vyd ěšený z činnosti a chování voják ů Rudé armády, zatímco na západ ě Čech prožívali lidé radost z osvobození Ameri čany. 297 Josef Kalfus (* 25. 6. 1880 Železný Brod, + 12. 6. 1955 Praha) - pocházel z 12 d ětí, proto studia práv mohl nastoupit až ve velmi pozdním v ěku a dokon čil je v 46 letech. V té dob ě už ale pracoval jako ú ředník na ministerstvu financí. Ministrem se stal v roce 1936 a ve funkci vydržel i po celý protektorát. To mu samoz řejm ě vyneslo povále čný soud. Údaje podle: A. DOLEŽALOVÁ, Rašín, Engliš a ti druzí , s. 165. Další informace též v knize: Robert KVA ČEK, Dušan TOMÁŠEK, Obžalována je vláda , Praha 1999. 298 Drahomír JAN ČÍK, Třetí říše a rozklad Malé dohody. Hospodá řství a diplomacie v Podunají 1936 - 1939 , Praha 1999, s. 132. 299 Ladislav Karel Feierabend (* 14. 6. 1891 Kostelec nad Orlicí, + 15. 8. 1969 Villach, Rakousko) - český právník, agrární politik a národohospodá ř. Po maturit ě na klasickém gymnáziu v Hradci Králové vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Další vzd ělání získal ve Švýcarsku a v Anglii. Pracoval v československém agrárním družstevnictví a roku 1934 jej vláda jmenovala p ředsedou Československé obilní spole čnosti. V letech 1938 - 39 byl ministrem zem ědělství ve vládách generála Syrového a Berana, stejnou
62 část se nám v archivech zachovala. Ten, a ť už byl ředitelem Československé obilní spole čnosti nebo Kooperativy, se v rámci možností snažil pomoci. Ne vždy to ovšem bylo možné. 300 Tehdejší vysoká nezam ěstnanost znamenala, že uchaze čů bylo mnoho a volný míst samoz řejm ě zoufale málo. Avšak n ěkdy dostal ministr Machník na své žádosti a p římluvy uspokojivou odpov ěď .301 Sám se pak na oplátku snažil pomoci Feierabendovi ohledn ě jeho zam ěstnanc ů a p říbuzných. 302 Tato jejich spolupráce a pomoc lidem, kte ří v době nezam ěstnanosti za hospodá řské krize nem ěli p říliš šancí se uplatnit, se po bezmála 25 letech objevuje v dokumentech komunistických bezpe čnostních složek. V roce 1959 žije František Machník na statku v jihomoravské Čej či a Ladislav Feierabend je už jedenáct let v exilu. Přesto StB považovala jeho osobu za tolik d ůležitou (a potencionáln ě nebezpe čnou), že zpracovávala okruh lidí, kte ří se s ním v život ě setkali a spolupracovali s ním. Tak se samoz řejm ě dostalo i na Machníka. A proto se v hodnocení vzájemného vztahu píše: „ Jako význa čný činitel agrární strany stýkal se velmi p řátelsky s drem Ladislavem Feierabendem. Ten na Machníkova p řání provád ěl intervence ve prosp ěch doporu čených osob, které se Machník snažil prosadit na vedoucí místa, p řípadn ě jim obstarat výhodná zam ěstnání. Na oplátku Machník z posice ministra národní obrany prosazoval Feierabendovy známé z řad vojenských osob. “303 Když se v prosinci 1936 ve sn ěmovn ě projednával státní rozpo čet, komunistický šéf Klement Gottwald si bral Machníka op ět do úst. Celý rozpo čet ozna čil jako „Machník ův“ a na námitky, že se jedná o rozpo čet celé republiky, dodal: „ Ale Machník nad ním zatím vládne. My prost ě nemáme v dnešní režim d ůvěru a naše ned ůvěra je v každém sm ěru oprávn ěná.“304
funkci zastával v Eliášov ě protektorátní vlád ě. V té dob ě se ú častnil odbojové činnosti v Politickém úst ředí. V lednu 1940 emigroval p řes Ma ďarsko a Jugoslávii do Francie a zapojil se do československého zahrani čního odboje. Beneše a další politiky v exilu informoval o skute čných postojích protektorátní vlády a snažil se vysv ětlit a obhájit jak její činnost, tak činnost českých agrárních politik ů. V letech 1940 - 41 byl státním ministrem a v letech 1941 - 45 ministrem financí v československé exilové vlád ě v Londýn ě. Po roce 1945 se stal členem Československé strany národn ě socialistické. Po únoru 1948 emigroval, nejprve do Velké Británie, pozd ěji do USA, kde se stal redaktorem Hlasu Ameriky. Je autorem rozsáhlých pam ětí s názvem Politické vzpomínky . Údaje z: http://www.libri.cz/databaze/kdo20/main.php (staženo 14. prosince 2010). 300 NA, f. Feierabend Ladislav, JUDr., kart. 2, sign. 6-1/57/11, dopis Františka Machníka Ladislavu Feierabendovi ohledn ě možného zam ěstnání Jaroslava Koželuha ze Skrán čic na Klatovsku z 3. října 1934. Žádosti nebylo možno vyhov ět. Srov. též: Tamtéž, kart. 5, sign. 6-1/116/7, dopis Machníka Feierabendovi ve věci Vladimíra Vorlí čka ze Sušice z 13. června 1935. Op ět nebylo možné vyhov ět. 301 Tamtéž, kart. 5, sign. 6-1/127/2, dopis Feierabenda Machníkovi z 6. června 1935 o tom, že do Kooperativy byl přijat Ladislav Fencl z Klatov. 302 Tamtéž, kart. 2, sign. 6-1/34/9, dopis Feierabenda Machníkovi z 30. srpna 1937 s přímluvou za Jaroslava Hallera, aby mohl být p řijat do Vysoké vále čné školy. Machníkova kladná odpov ěď p řišla 20. října. 303 ABS, f. Z6 Mapy zpráv zpracované Studijním ústavem Ministerstva vnitra, sign. Z6-331, Zpráva o činnosti Dr. Ladislava Feierabenda, list 98. Citováno v původním zn ění. 304 http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/stenprot/068schuz/s068009.htm (staženo 3. května 2010).
63 Rok 1937 zahájil Machník napsáním článku Vytrvejme v práci pro obranu státu!, ve kterém zd ůraznil, jak si váží ob čanského nadšení pro branné otázky a zajišt ění bezpe čnosti. Apeloval na to, aby byl národ p řipraven na vlastní sílu, nebo ť situace na mezinárodním fóru není v ůbec ideální. D ěkoval i parlamentu, který schválil zákon o prezen ční vojenské služb ě a hlavn ě Zákon na obranu státu . Je to organiza ční zákon, který zem p řipravuje na válku. „ Na válku, kterou nechceme a pro jejíž zamezení všemi silami pracujeme, ale které se nebojíme a na niž chceme být p řipraveni. “305 V únoru 1937 se zvedla silná kritika proti vedení ministerstva národní obrany ze strany lidovc ů. Novinový článek „ Pro koho agrárníci zbrojí? “ rozebíral, kterak se apolitická st řelecká organizace ocitá stále siln ěji v agrárních rukou, nebo ť jejím p ředsedou je ministr Machník. Strana žádala d ůkladné vyšet ření této kauzy. 306
4.9. Edvard Beneš v Klatovech
Kv ěten pak Machníkovi p řinesl významnou událost v Klatovech. Bránu Šumavy navštívil prezident republiky Edvard Beneš. I když návšt ěva „Machníkova“ m ěsta byla sou částí n ěkolikadenní cesty hlavy státu po jihozápadních Čechách (nap ř. České Bud ějovice, Český Krumlov, Strakonice, Sušice), ministr národní obrany ji samoz řejm ě bral jako symbolickou podporu své činnosti ve měst ě, které bylo jeho domovem. Beneš dorazil do Klatov 8. kv ětna v půl jedenácté dopoledne speciálním vlakem z Horaž ďovic. Posléze byl na nám ěstí uvítán politickými p ředstaviteli m ěsta. Pronesl projev, ve kterém zd ůraznil nutnost dobrého spolužití národa českého i n ěmeckého. Pak následoval pro mnohé v četn ě Machníka vrchol návšt ěvy - p řehlídka posádky klatovských dragoun ů, praporu 35. p ěšího pluku Foligno a kone čně oddílu protitankových d ěl. Na slavnostním ob ědě v kasárnách pod Černou v ěží pronesl Machník slavnostní p řípitek, aby následn ě prezident soukrom ě navštívil ministra národní obrany v jeho klatovském byt ě. B ěhem odpoledne Beneš odjel autem do Sušice. 307 6. června 1937 navštívil Machník místo svých st ředoškolských studií - České Bud ějovice. Avšak povinnosti ho zavedly na letišt ě v Plané, které se p řipravovalo na své slavnostní otev ření. Machník se z Prahy na jih Čech dopravil letadlem, prohlédl si nové budovy, hangáry i celý letecký park. Utajeným d ůvodem jeho návšt ěvy však bylo posouzení
305 Armáda a národ , Praha 1937, s. 10. 306 P. ANEV, Cesta k zániku agrární strany , s. 122. 307 Maruška BERÁNKOVÁ, Uvítací ceremoniály p ři návšt ěvě císa řů a prezident ů v Klatovech , in: Marcel FIŠER, Jindra H ŮRKOVÁ (eds.), Sborník prací z historie a d ějin um ění 4, Klatovy/Klenová 2006, s. 266 - 268.
64 využití letišt ě pro vojenské ú čely v případ ě obrany zem ě.308 29. srpna 1937 se Machník účastnil otev ření Švehlova domu v Pracejovicích, v rodišti Rudolfa Berana. Coby člen československé vlády samoz řejm ě velmi prožíval smutné zá řijové dny roku 1937, kdy zem řel první československý prezident Tomáše Garrigue Masaryk. Jako člen Hodžova kabinetu nemohl chyb ět ve smute čním pr ůvodu Prahou. 309
4.10. Zákon o branné výchov ě
Je to sice s podivem, ale v roce 1937 také Machník naposledy ve řejn ě vystoupil v parlamentu. Ve čtvrtek 24. června horoval ve sn ěmovn ě pro armádu a také d ěkoval poslanc ům za jejich práci v branných záležitostech. Zárove ň prosil o jejich podporu pro nový zákon o branné výchov ě, který byl posléze schválen: „ Dokud není svoboda národa, právo státu na samostatný a svéprávný život pln ě zabezpe čeno, musí v jeho ob čanstvu žíti duch, odhodlaný nejen k práci, nýbrž i k boji. V uplynulých t řech letech řídili všichni vedoucí činitelé našeho státu svou politiku hlediskem, že mír m ůže býti zachován jen dobrou a všestrannou p řípravou t ěch, kdož si ho up římn ě p řejí, na všechny eventuality. Vycházeli jsme ze zásady, že i p řes všechny t ěžkosti hospodá řské situace musíme vybudovati svou obranu tak, aby napadení našeho státu bylo pro úto čníka nebezpe čným risikem. Jsem vám, dámy a pánové, nesmírn ě vd ěč en za vše, k čemu jste dali souhlas na tomto poli. Nebylo toho málo, ale sn ěmovny vid ěly jasn ě, že naše d ůvěra v klidný vývoj povále čné Evropy a naše touha působit omezováním zbrojení na tento klidný vývoj zp ůsobila zna čné nedostatky v naší obran ě. Dík vašemu smyslu pro odpov ědnost p řed budoucími generacemi byly tyto nedostatky rychle dohnány. Umožnili jste svým souhlasem k prodloužení služební doby dokonalý výcvik naší armády a dali jste jí nezbytné vyšší po čty mužstva. Poskytli jste nezbytné prost ředky na rozmnožení a zmodernisování výzbroje. Umožnili jste lepší organisaci naší armády a položili jste základ k organisaci ochrany proti leteckým útok ům. Posléze pak jste dalekosáhlým zákonem o obran ě státu umožnili p řípravu všech hmotných prost ředk ů národa k válce a za řadili jste úsilí o národní obranu do celkového rámce státního života a ve řejné správy. Nyní již je, dámy a pánové, každému jasno, že to neznamená žádnou militarisaci státu, že p ři tom m ůže býti hlavním cílem našeho snažení mír. Pro mír však je t řeba den ze dne
308 Bohuš TRNKA, Českobud ějovická letišt ě a jejich význam pro rozvoj letectví v jižních Čechách do roku 1939 , in: Ji ří PETRÁŠ (eds.), Vojenská letišt ě v Čechách a na Morav ě po roce 1918, České Bud ějovice 1997, s. 28. 309 Srov. fotografii na stran ě 84 v publikaci: To kalné ráno. Fotografie Ladislava Sitenského doprovázené slovem Karla Čapka a Jaroslava Seiferta , Praha 1997.
65 pracovati práv ě tak, jako pro rozkv ět hospodá řský nebo pro pokrok kulturní. Tuto práci nekoná jen naše politika zahrani ční svými mezinárodními smlouvami a svým úsilím o dobré styky se všemi státy, nekoná ji jen naše politika vnit řní svými snahami o konsolidaci politickou a hospodá řskou, tuto práci musíme konati také svou p řípravou k obran ě vojenské. Nebyli bychom hodni své svobody, kdybychom na každém kroku nevšt ěpovali naší mládeži, všem t ěm mladým muž ům a ženám, kte ří vezmou z našich rukou vedení naší republiky, v ědomí, že žádný celek nem ůže žíti bez ob ětí svých p říslušník ů; že š ťastná budoucnost tisíc ů a milion ů stojí nad našimi osobními radostmi a bolestmi, ba že je d ůležit ější než náš vlastní život... “310
4.11. Osudový rok 1938
Rok 1938 za čal pro Československo známým a neustále omílaným článkem p ředsedy agrární strany Rudolfa Berana ve Venkov ě, ve kterém p ředstavil svou snahu se s N ěmci nějakým zp ůsobem dohodnout, a to i na základ ě možných jednání s SdP. Beran ův p řísp ěvek přinesl hodn ě vzruchu a jakoby symbolizoval, jaké t ěžkosti republiku čekají. Sám Machník si jist ě nep ředstavoval, co všechno ve dvacátém roce republiky zažije a čím vším si projde „jeho“ armáda. P řitom již v měsíci únoru se objevily názory, že by ministrem národní obrany také brzy nemusel vůbec být. Alespo ň to v depeši svému ministerstvu zahrani ční z 27. února 1938 tvrdil n ěmecký velvyslanec v Praze Ernst Eisenlohr. 311 „Ob ětovat“ Machníka cht ěl sám předseda agrární strany Rudolf Beran, který Eisenlohra prosil, aby v tomto smyslu p ůsobil na československého ministerského p ředsedu Milana Hodžu. Beran žádal Machníkovu vým ěnu za n ěkoho ze Slovenské ľudové strany (která p řitom v ůbec nebyla ve vládní koalici!), kdo bude mít premiérovu d ůvěru. 312 P řetvo ření vlády, které se m ělo udát na základ ě alespo ň obecné spolupráce s SdP (nutno říci, že tyto snahy byly nereálné a hlavn ě chybné), zmi ňoval v rozhovoru s velvyslancem i sám Milan Hodža. Eisenlohr ho prosil, aby p ři p řípadné přem ěně dbal na to, aby bezpe čnostní resorty nebyly obsazeny lidmi nep řátelskými N ěmc ům.
310 http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/stenprot/108schuz/s108005.htm (staženo 11. dubna 2010). Citováno v původním zn ění. 311 Ernst Eisenlohr (* 12. 11. 1882 Heidelberg, N ěmecko, + 20. 1. 1958 Badenweiler, N ěmecko) - n ěmecký diplomat. Prakticky celý život strávil v různých funkcích v německých diplomatických službách. V roce 1931 se stal velvyslancem v Řecku. Od 5. února 1936 zastupoval T řetí říši v hlavním m ěst ě Československa, ve funkci skon čil se vznikem protektorátu 15. března 1939. B ěhem války plnil diplomatické služby v Portugalsku, po ní se stal starostou láze ňského m ěsta Badenweiler. Údaje z: http://forum.axishistory.com/viewtopic.php?f=45&t=161932 (staženo 30. června 2010). 312 Mnichov v dokumentech II. Zrada české a slovenské buržoazie na československém lidu, Praha 1958, s. 28 - 29.
66 Těm p ředevším vadí ministr Machník, s nímž stále bojují a ve vzpomínkách po řád mají jeho výnos o armádních zakázkách. Hodža p řipustil,313 že bude z koali čních (nikoli tedy politických) d ůvod ů zřejm ě nucen dát resort obrany sociálním demokrat ům a konkrétn ě dosavadnímu ministru spravedlnosti Ivanu Dérerovi. 314 Je otázkou, nakolik úvahy a ť Berana či Hodži byla reálné, nebo ť sám Eisenlohr po válce p řiznal, že rozhovory byly nezávazné a zcela informativní. A stejn ě p řinesly po válce Beranovi problémy, nebo ť rozhovory s faktickým antinacistou Eisenlohrem se staly jedním z bod ů žaloby proti bývalému premiérovi. 315 V této dob ě navíc musel Machník řešit i vyzbrojovací problémy, nebo ť od 1. ledna 1938 platil nový zákon, který neúm ěrn ě prodlužoval dohody ministerstev národní obrany a financí p ři objednávce zbraní a munice. Dlouhé písemné řízení zablokovalo tyto objednávky a v atmosfé ře rakouského anšlusu se Machník rozhodl obejít dlouhý proces a 23. b řezna dal pokyn k objednání materiálu i bez vyjád ření ministerstva financí. Nehodlal riskovat pohotovost a plnou p řipravenost armády. Vše nakonec musel řešit až prezident republiky, respektive p ředseda jeho Vojenské kancelá ře generál Silvestr Bláha, který na po čátku dubna zlomil neústupnost ministerstva. 316 Po anšlusu Rakouska 11. b řezna 1938 se do myslí mnoha lidí vkládala otázka, zda bude válka mezi Československem a N ěmeckem, kterou si nakonec přáli i n ěkte ří členové agrární strany. Bývalý ministr obrany a jeden z nejzkušen ějších politik ů, František Udržal, situaci v rozhovoru se synem komentoval: „Kdo chceš, aby vyhlásil válku? Beneš? Machník? Ne, ne, válka nebude. “ Jednozna čně chápal, že státní p ředstavitelé nemají takové postavení, aby mohli také záležitosti realizovat.317 Obsazení Rakouska však znamenalo, že ohrožení československých hranic se ješt ě více prodloužilo. Hranice s Německem se protáhla o 558 km na celkových 2097 km a sahala až k Bratislav ě. Celková délka hranic pak činila 4120 km, ale za úpln ě bezpe čný se dal považovat jen úsek s Rumunskem. 318 Machník na anexi jižního souseda reagoval tajným dopisem p ředsedovi vlády, v němž kritizoval zpravodajce za činnost
313 Mnichov v dokumentech II. , s. 30. 314 Ivan Dérer (* 2. 3. 1884 Malacky, + 10. 3. 1973 Praha) - slovenský právník, československý politik. Už p řed rokem 1918 člen sociální demokracie a také kritik ma ďarského režimu v Uhrách. Za první republiky mnohokrát ministrem (pro správu Slovenska, pro sjednocení zákon ů, školství a národní osv ěty, spravedlnosti). Kritizoval ľuďácký separatismus a klerofašismus a také se podílel na odhalení protistátní činnosti Vojtecha Tuky. Za války musel žít v Praze, nebo ť Tisova vláda zkonfiskovala jeho bratislavský byt a nedostal ani slovenské ob čanství. Po 2. sv ětové válce byl prezidentem Nejvyššího soudu v Brn ě. Jeho politickou činnost ukon čil únor 1948. V letech 1954 - 55 v ězn ěn. Údaje z: http://www.libri.cz/databaze/kdo20/main.php (staženo 30. prosince 2010). 315 Srov. Otakar KOKEŠ, Rudolf Beran - ob ěť politické msty , St řední Evropa 11, 50/1995, s. 37. 316 K. STRAKA, Československá armáda, s. 91. 317 M. CHARBUSKÝ, František Udržal , s. 133. 318 V. PR ŮCHA, Hospodá řské a sociální d ějiny Československa I., s. 266.
67 v dob ě nacistického útoku. Zprávy politické a vojenské podle n ěj p řicházely na r ůzná místa státní správy, ale nebyly dob ře tlumo čeny rozhodujícím vládním činitel ům, takže v případ ě podobného útoku na ČSR by vlivem toho mohlo docházet k špatným rozhodnutím. Je proto pot řeba, aby p řicházely jen zprávy ut říd ěné a p řezkoušené z věrohodnosti. Machník žádal Milana Hodžu, aby ostatním ministerstv ům vydal na řízení, že jediným ú řadem, který je kompetentní k analýze a podávání zpráv, je 2. odd ělení Hlavního štábu. Jinak získané zprávy je zakázáno zasílat dále. 319
4.12. Kv ětnová mimo řádná vojenská opat ření
Přišel kv ěten 1938 a s ním částe čná mobilizace československé armády neboli také mimo řádná vojenská opat ření. Téma dodnes velmi diskutované. Byla reakcí na p řesuny wehrmachtu u hranic s Československem. Ministr Machník se spolu s generálem Krej čím vrátili v pátek 20. kv ětna dopoledne ze Slovenska do Prahy. Čekal generál Fiala a zpravodajci, kte ří jim p ředali materiály se závažnými informacemi o přesunech n ěmeckých armád (9 - 12 divizí) v Sasku u hranic s Československem. Machník s Krej čím po ob ědě okamžit ě informovali prezidenta Beneše. 320 Ten je oba pozval na Hrad a přijal kolem čtvrt na dv ě. P řinesené zprávy ho velmi šokovaly. Hledal se zp ůsob, jak z právního hlediska reagovat. Pak se prezident sešel s představiteli politických stran a dostavil se na jednání vlády. Všichni věděli, že je naprostou nutností p řijmout p říslušná vojenská opat ření. 321 Vláda na mimo řádné sch ůzi projednávala návrh povolat jeden ro čník záložník ů a p říslušník ů technických a speciálních prapor ů.322 Celkem povoláno a posláno na nebezpe čná místa na hranicích bylo na 170 000 voják ů. 20. kv ětna 1938 ve čer tak byla vládou p řijata mimo řádná vojenská opat ření a ministr obrany Machník byl pov ěř en, aby povolal do zbran ě záložníky a vybrané specialisty. 323 Sám Edvard Beneš ve svých pam ětech vzpomínal, jak zásadní to byl akt, když
319 Tajný dopis ministra národní obrany p ředsedovi vlády z 24. března 1938. Protifašistický a národn ě osvobozenecký boj českého a slovenského lidu 1938 - 1945. Edice dokument ů, 1. díl, 1. svazek, 1. sešit, Období od 1. ledna do 16. dubna 1938, Praha 1979, s. 122 - 123. 320 Pavel ŠRÁMEK, Odhodlání versus loajalita. Názory a postoje velení československé armády v roce 1938 , Soudobé d ějiny XI, 1-2/2004, s. 64 - 65. 321 I. LUKEŠ, Československo mezi Stalinem a Hitlerem , s. 153. 322 Detaily k mimo řádné sch ůzi vlády a jejímu pr ůběhu srov. Protifašistický a národn ě osvobozenecký boj českého a slovenského lidu 1938 - 1945. Edice dokument ů, 1. díl, 1. svazek, 2. sešit, Období od 19. dubna do 31. července 1938, Praha 1979, s. 81. 323 I. LUKEŠ, Československo mezi Stalinem a Hitlerem , s. 153; Karel PACNER, Československo ve zvláštních službách. Díl I. 1914 - 1939, Praha 2002, s. 474.
68 se hned 22. kv ětna konaly na některých místech v Československu obecní volby. 324 Mimo řádná vojenská opat ření prob ěhla dob ře až na jediný, ale zato mezinárodn ě komplikovaný incident. Kv ůli n ěmu byl ministr Machník u prezidenta Beneše hned v sobotu 21. kv ětna brzy ráno. V Chebu totiž v půl čtvrté ráno četnická hlídka p ři zost řených opat řeních zast řelila dva členy SdP, kte ří neuposlechli výzvy k zastavení a ujížd ěli na motocyklu pry č. Bylo jasné, jak Henlein tuto událost ve své propagand ě zneužije a prezident kladl Machníkovi d ůrazn ě na srdce, aby voják ům vysv ětlil, že západní zem ě by pak mohly německý útok považovat za reakci na československé provokace. Proto nelze dávat ani nejmenší záminku. 325 Mírový stav československé armády b ěhem jara 1938 činil kolem 200 tisíc voják ů. Od 1. b řezna probíhalo povolávání záložník ů na r ůzná krátkodobá cvi čení. V dalším m ěsíci skon čila výuka na vojenských školách a p řed časn ě bylo do aktivní služby vy řazeno kolem 1500 mladých d ůstojník ů. Do 22. června 1938 se stav zvýšil tém ěř na 370 000 muž ů.326 Do všech t ěchto problém ů a složitých politických situací p řipadlo kv ětnové vydání propaga ční publikace Dvacet let československé armády v osvobozeném stát ě. Ministerstvo národní obrany si dávalo záležet, aby se představení armády a celá její zodpov ědnost za stát dostalo mezi nejširší vrstvy obyvatelstva. Dopln ěna poutavými až um ěleckými fotografiemi voják ů, zbraní i bojové techniky, p řinášela kniha obraz československé armády, její vývoj a celkové fungování. Řada vojenských osobností p řinášela odborné a p řitom nau čné výklady o stavu armády a jejích jednotlivých složek. Povzbudivými a motiva čními projevy do ní přisp ěli prezident republiky a vrchní velitel branné moci Edvard Beneš, ministerský p ředseda Milan Hodža, ministr zahrani čních v ěcí Kamil Krofta, ná čelník Hlavního štábu armádní generál Ludvík Krej čí a samoz řejm ě ministr národní obrany František Machník. Ten vzpomenul prvního desetiletí československé armády, které zakon čoval vojenský pochod Prahou 28. října 1928. Už tehdy si všichni uvědomovali, „ že dobrá armáda je nejvyšším projevem v ůle každého národa ke svobod ě.“327 Protože mezinárodní situace byla nadmíru
324 Edvard BENEŠ, Mnichovské dny. Pam ěti , Praha 1968, s. 83 - 84. O napjaté atmosfé ře Hradu v pátek 20. kv ětna 1938 píše ve svých pam ětech i tehdejší prezident ův tajemník Prokop Drtina. Srov. Prokop DRTINA, Československo m ůj osud. Svazek první. Kniha 1. Přes Mnichov do emigrace , Praha 1991, s. 58 - 61. 325 P. DRTINA, Československo m ůj osud. Svazek první. Kniha 1 , s. 62 - 63. 326 Ladislav KUDRNA, Padlí vojáci československé armády v dob ě branné pohotovosti státu v roce 1938 , in: Zden ěk HAZDRA, Lukáš VL ČEK (eds.), Mnichov 1938 a česká spole čnost, Praha 2008, s. 54. Poslední řádný ro čník první republiky na Vysoké škole válečné a Vysoké intendantské škole byl slavnostn ě vy řazen 8. dubna 1938 za ú časti ministra národní obrany, generálního inspektora a ná čelníka francouzské vojenské mise. Srov. Václav VONDRÁŠEK, Vojenské školství v období Mnichova , in: Jan N ĚME ČEK (eds.), Mnichovská dohoda - cesta k destrukci demokracie v Evrop ě, Praha 2004, s. 315. 327 Machník ův p řísp ěvek byl nazván „Do nového desítiletí“; Dvacet let československé armády v osvobozeném stát ě, Praha 1938, s. 24.
69 kritická a Machník si to jasn ě uv ědomoval, článek cht ěl ukázat, že s podporou veškerého obyvatelstva m ůže být armáda i nadále symbolem státní suverenity a hlavn ě bude vždy připravena k boji, pokud se mezinárodní situace ješt ě více zhorší. Nesmí ale ve svém úsilí povolit, nebo ť evropské pom ěry nejsou v ůbec p říznivé. Záv ěr vyzníval velmi optimisticky, přestože realita za pár m ěsíc ů byla naprosto jiná: „ Můžeme tedy vkro čit do nového desítiletí práce s důvěrou, že naše armáda bude vždy spolehlivou zárukou bezpe čnosti a klidného vývoje naší drahé republiky, bezpe čnou záštitou ob čanstva republiky - p řipravena na doby dobré i zlé. “328 Na hranicích však byla situace velmi kritická. Vládní kolegové Černý a Machník pak také byli soustavn ě kritizováni za p říliš vysoký po čet ob ětí z řad četník ů a další strážc ů hranic ve st řetech s henleinovci. Bylo otázkou, kdo je za tyto ob ěti víc zodpov ědný, když - jak píše i Prokop Drtina - bezpe čnostní složky N ěmce provokovat nesm ěly, ale zárove ň pak minist ři čelili kritice za velké množství ob ětí. A je úpln ě jedno, že četníci spadali pod Černého ministerstvo vnitra a p ři aktivizaci jednotek SOS zase finan ční stráž a další p řecházely pod vedení armády a byly tudíž pod řízeny Machníkovi. 329 Jenže veškerá obvi ňování Černého z ne činnosti nebo p řílišné benevolentnosti nelze podle novodobého kritického zkoumání považovat za realistická, nebo ť často šlo o kolektivní rozhodnutí celé vlády, p řípadn ě nem ěla policie ani četnictvo žádné omezené pravomoci. 330 Edvard Beneš také doporu čoval co nejmén ě provokací, ale u voják ů často narazil. Zemský vojenský velitel na Morav ě, generál Vojt ěch Boris Luža, jeho benevolentnost nechápal a postoj v ůč i sudetským N ěmc ům měl být nekompromisní. Částe čná mobilizace pro n ěj byla tém ěř nejš ťastn ějším dnem jeho života a s opat řeními byl velmi spokojen. 331 Vůbec v celé spole čnosti p řevládl velmi dobrý pocit a radost z nástupu armády. 332
4.13. Setkání s Edvardem Benešem
Je podstatné sledovat i to, kolikrát se v osudovém roce 1938 František Machník osobn ě sešel s Edvardem Benešem. Jist ě se setkávali u p říležitosti mnoha významných akcí, jednání vlády a samoz řejm ě Nejvyšší rady obrany státu. Docházelo však i k p římým setkáním na Hrad ě. 25. února 1938 absolvoval Machník audienci u Edvarda Beneše spole čně
328 Dvacet let československé armády v osvobozeném stát ě, s. 25. 329 P. DRTINA, Československo m ůj osud. Svazek první. Kniha 1 , s. 85 - 86. 330 Srov. J. ROKOSKÝ, Josef Černý: Agrárník, ministr vnitra (I. část) , St řední Evropa 13, 71/1997, s. 74 - 77. 331 Radomír LUŽA, V Hitlerov ě objetí. Kapitoly z českého odboje , Praha 2006, s. 27. 332 Srov. Václav ČERNÝ, Pam ěti II (1938-1945) K řik koruny české , Brno 1992, s. 24. „ Mobilizace prob ěhla rychle v dokonalém po řádku. Sudety umlkly jako za řezané. “
70 s ná čelníkem francouzské vojenské mise generálem Faucherem a zástupcem Památníku osvobození ohledn ě problém ů v této instituci a jejich řešení. 333 V ten den ho také klatovské zastupitelstvo jmenovalo čestným ob čanem m ěsta. 11. kv ětna 1938 pak byl Machník na Hrad pozván ve spole čné audienci s ná čelníkem Hlavního štábu československé armády armádním generálem Ludvíkem Krej čím.334 Za pár dní jednal Beneš s celou vládou o mimo řádných vojenských opat řeních v pohrani čí. O prázdninách (27. července) dostal prezident ův tajemník Prokop Drtina 335 za úkol pozvat na kávu ministra Machníka. 336 V následujících týdnech se události velmi zkomplikovaly, a proto byl Machník na Hrad pozván ve čtvrtek 8. zá ří k soukromé audienci. 337 Za osm dní pak p řijímá Edvard Beneš Františka Machník p římo ve svém byt ě.338 Pak už diplomatická a politická jednání nabrala na obrovské intenzit ě a p řišlo 21. zá ří, kdy bylo rozhodnuto o p řijetí britsko - francouzského ultimáta ohledn ě odstoupení okres ů s německou v ětšinou. Beneš v ten den p řijímal na Hrad ě jednu politickou delegaci za druhou, dostavili se i generálové Krej čí, Husárek, Luža a Prchala, kte ří byli nastalou situací velmi roztrp čeni. Po nich, v půl šesté odpoledne, p řijal Beneš Machníka. P řesný obsah krátkého rozhovoru nám z ůstává neznámý, ale Machník podle očitého sv ědectví odešel ve velkém a zjevném roztrp čení. Bylo to poslední osobní a vzájemné setkání t ěchto muž ů v život ě.339 P řesto se (jak typické) rozší řila šeptaná propaganda, že Machník nutil prezidenta p řijmout ultimátum se zbraní v ruce. 340 I v složitých chvílích celého státu si ale Machník našel čas na radostnou rodinnou chvíli. 30. srpna 1938 šel za kmotra p ři k řtu dcery své nete ře z Neb řehovic (vnu čka jeho
333 Karel STRAKA, Památník osvobození (1929 - 1939) a jeho p ředch ůdci , Historie a vojenství LVIII, 3/2009, s. 56. 334 AKPR, f. KPR, inv. č. 1655 František Machník - býv. ministr nár. obrany 1935 - 1946, kart. 313, spis. zn. A588/38. 335 Prokop Drtina (* 13. 4. 1900 Praha, + 16. 10. 1980 Praha) - český politik. Syn filosofa Františka Drtiny, od mládí spjat s TGM, což ovlivnilo celý jeho život. Vystudoval práva na UK a v roce 1929 se stal ú ředníkem Kancelá ře prezidenta republiky a v roce 1936 osobním tajemníkem prezidenta Beneše. Po b řeznu 1939 se účastnil odboje, a proto koncem roku 1939 rad ěji odchází do exilu, kde v Londýn ě pracoval jako Beneš ův politický tajemník. Pod jménem Pavel Svatý vystupoval v českém vysílání BBC. Po skon čení války se roku 1945 jako člen p ředsednictva Československé strany národn ě socialistické stal jedním z nových politických vůdc ů, od listopadu toho roku byl ministrem spravedlnosti. Prokop Drtina byl jedním z hlavních odp ůrc ů nastolení komunistického režimu. Krátce po únorových událostech se neúsp ěšn ě pokusil o sebevraždu. Roku 1953 po 5 letech vyšet řovací vazby odsouzen na 15 let v ězení, v roce 1960 amnestován. Napsal velmi zajímavé čty řsvazkové pam ěti Československo, m ůj osud. Údaje z: http://www.libri.cz/databaze/kdo20/main.php (staženo 30. prosince 2010). 336 AKPR, f. KPR, inv. č. 1655 František Machník - býv. ministr nár.obrany 1935 - 1946, kart. 313, spis. zn. A951/38. 337 Tamtéž, spis. zn. A1134/38. 338 Tamtéž, spis. zn. A1179/38. 339 P. DRTINA, Československo m ůj osud. Svazek první. Kniha 1., s. 117. 340 P. ŠRÁMEK, Chrudimský ministr obrany , s. 353.
71 bratra Jana). Ta se narodila v dnešní pražské Vojenské nemocnici ve St řešovicích a k řtil ji sám generál duchovní služby Msgre. Method ěj Kubá ň.341
4.14. Zá ří 1938, demise, Mnichov
To, že armáda je v rámci svých možností pln ě p řipravena a N ěmecku se chce postavit za každou cenu, poznal Machníka podle memoranda, které 9. zá ří 1938 poslal Nejvyšší rad ě obrany státu generál Krej čí. Varoval p řed podce ňováním vlastních sil, což by mohlo mít silné demoraliza ční ú činky. Text kon čil silnou výzvou: „ Pro náš národ nebude slitování. Nebude-li se bránit, bude bídáckým a všemu lidství odporujícím zp ůsobem vyhlazen. Když zem říti, tak čestn ě.“342 Co se tý če mobilizace armády, 19. zá ří 1938 k Machníkovi doputovalo od generála Sergeje Vojcechovského doporu čení mobilizovat. Ten, coby zemský vojenský velitel, reagoval na anglo - francouzskou nótu 343 z téhož dne a zaslal dopis ná čelníku Hlavního štábu československé branné moci, armádnímu generálovi Ludvíku Krej čímu, ve kterém žádal, aby vyšší velení p ůsobilo na vládu, která m ěla dokument jednozna čně odmítnout a zárove ň mobilizovat. Generál Krej čí pak dopis okamžit ě poslal i ministru obrany. 344 Hodžova vláda se sešla v šest hodin ráno 21. zá ří 1938, aby projednala anglo - francouzské ultimátum. Po krátké diskuzi bylo jednomysln ě schváleno, že návrhu je nutno dát souhlas, jakkoli je takové rozhodnutí tragické. M ělo však zabránit ješt ě horším důsledk ů. Milan Hodža také ve svém projevu mluvil o možnosti demise celé vlády v nejbližších dnech. Machník se do diskuze nezapojil a celé jednání vlády bylo již ve čtvrt na dev ět ukon čeno. 345 Druhého dne ve čer (22. zá ří) po skoro t řech letech opustil Hodža k řeslo p ředsedy vlády a celý kabinet složil do rukou Edvarda Beneše demisi. Zárove ň mu navrhl složení vlády nové, v jejímž čele stanul armádní generál Jan Syrový. Jediným d ůvodem demise vlády se stalo p ředchozí rozhodnutí o p řijetí britsko - francouzského návrhu o odstoupení německých území. Nebylo možno nést zodpov ědnost neodsouhlasenou parlamentem. V půl deváté ve čer
341 Dopis paní Marie Kutové (vnu čky Jana Machníka) autorovi z 31. března 2010. 342 Citováno podle: Stanislav BERTON, Beneš a Hácha (I. část) , St řední Evropa 14, 83/1998, s. 118. 343 Žádala odstoupení okres ů s německou majoritou obyvatelstva Říši. 344 V. BYSTROV, Osud generála , s.381 - 382. Dopis kon čil výzvou: „ Jen nevzdávati se tak lehce. M ůže to být pro budoucnost nezdravé. “ 345 http://www.fronta.cz/dokument/zaznam-jednani-cs-vlady-21-zari-1938-prijeti-anglo-francouzskeho-ultimata (staženo 10. února 2009).
72 poslední ú řední zasedání 17. československé vlády (3. Hodžovy) 346 skon čilo. 347 V tu chvíli také prakticky skon čila vrcholná politická činnost Františka Machníka. Ministrem národní obrany byl od 4. června 1935, tedy t ři roky, t ři m ěsíce a 18 dní. Skon čil nejen ve funkci ministra národní obrany, ale také jako člen Nejvyšší rady obrany státu , p ředseda Meziministerského sboru obrany státu a p ředseda Armádního poradního sboru .348 Podle očitého sv ědka byl Machník po poslední sch ůzi zhroucený, na říkal na zradu západních spojenc ů a projevoval obavy z toho, co ješt ě republiku čeká. 349 Co byla platná slova, která ministr železnic Rudolf Bechyn ě adresoval na rozlou čenou a pod ěkování p ředsedovi vlády Milanu Hodžovi: „ …dovedli jsme se shodnout v každé situaci a utvo řit spole čnou státní vůli. “350 Z povzdálí sledoval František Machník mobilizaci 23. zá ří 1938, kterou už vyhlásila vláda Jana Syrového. Armáda, po t ři roky řízená Machníkem, se vzepjala k jednomu z nejslavn ějších okamžik ů našich d ějin. Rychle, spo řádan ě obsadili vojáci p ředepsané pozice. 351 Mnichov pak byl pro Machníka tragédií. Jen týden nebyl ministrem obrany a „jeho“ armáda se za čala stahovat z hranic. Pobýval v Praze spolu s rodinou a té velmi zlomený a v slzách řekl: „ Všichni nás opustili, z ůstali jsme sami. “352 Spole čně s manželkou a dcerou se pak vrátil zp ět do Klatov, syn Jan dále pobýval na vojenské prezen ční služb ě u jezdectva. Kolem rodiny se ší řily r ůzné zv ěsti, ale Machník v nich vid ěl p ředevším hledání viník ů, které národ po prožitých mnichovských bolestech pot řebuje. A když nem ůže najít ty pravé, vytvá ří si alespo ň domn ělé. 353 P řesto se na Machníka snášelo mnoho kritiky ze všech stran a byl obvi ňován ze spolupráce s Němci. Sám to snášel velmi trp ěliv ě a mluvil o bolesti celého národa. 354 Do vysoké vládní funkce se už nikdy nevrátil. 355
346 První Hodžova vláda vznikla 5. listopadu 1935. V důsledku prezidentské volby Edvarda Beneše 18. prosince 1935 došlo k tomuto datu ke zm ěnám na ministerských postech. 21. července 1937 došlo k dalším personálním zm ěnám a proto pak byla vláda ozna čována jako 3. Hodžova. 347 http://www.fronta.cz/dokument/zaznam-jednani-cs-vlady-22-zari-1938-demise-hodzovy-vlady (staženo 10. února 2009). 348 Eduard STEHLÍK, Mírová organizace československé branné moci 22.zá ří 1938 , Historie a vojenství VI, č. 3/1997, s. 106. 349 ABS, sign. 305-214-1, Vyjád ření JUDr. Jaroslava Vorla z 24. dubna 1946. 350 Citováno podle: O. KOKEŠ, Rudolf Beran - ob ěť politické msty , s. 39. 351 V. ČERNÝ, Pam ěti II. , s. 27. „ A dovedl-li o pár m ěsíc ů pozd ěji týž národ nastupovat do boje p řesn ě s touž nadšenou a ukázn ěnou pohotovostí, neznervózn ěn a neutahán, podal krom požadovaných d ůkaz ů i d ůkaz mravního zdraví, jakému se z řídkakdy, který národ v dějinách t ěšil. “ 352 Vzpomínky paní Mileny Hrozné, dcery Františka Machníka, Praha, 22. března 2005. 353 ABS, sign. 305-214-1, Protokol o výslechu Mileny Machníkové (dcery) z 10. července 1946 u Okresního národního výboru v Klatovech. 354 Vzpomínky paní Mileny Hrozné, dcery Františka Machníka, Praha, 22.b řezna 2005. 355 Není tedy pravda, že by se stal ministrem vnitra ve druhorepublikových vládách, jak uvádí Miloslav John. Srov. Miloslav JOHN, Čechoslovakismus a ČSR 1914 - 1938 , Beroun 1994.
73 5. Druhá republika
5.1. Bilancování ministerské éry
Hodnocení Machníkovy ministerské činnosti je na první pohled z řejmé. A č jeho jmenování bylo pro mnoho lidí velmi překvapivé, p ůsobení na ministerstvu lze bez jakékoli nadsázky považovat za velmi úsp ěšné. D ůležité bylo, že se mohl op řít jak o prezidenta Edvarda Beneše, tak o své stranické kolegy ve vlád ě - ministra vnitra Josefa Černého a především premiéra Milana Hodžu. Všichni byli členy NROS. Spole čně za čali prohlubovat stavbu opevn ění, p ředevším v západních Čechách. 356 Je nepochybné, že Machník, který m ěl trvalé bydlišt ě 40 kilometr ů od státní hranice, všechna tato opat ření kvitoval. Schválení rozší ření opevn ění na celou délku hranice prob ěhlo na NROS v roce 1936 velmi hladce a hlavní zásluhu na tom m ěl právě ministerský p ředseda Milan Hodža. 357 Nelze pominout ministr ův výrazný podíl na tvorb ě Zákona na obranu státu a hlavn ě daleko v ětšího finan čního zajišt ění pro československou armádu. O to horší je, že Machník i Josef Černý byli za tuto svou činnost postaveni po válce p řed soud. P řitom je nezpochybnitelné, že se p řes díl čí problémy zasloužili o zvýšení obranyschopnosti státu a p řipravenosti Československa na p řípadnou válku. 358 Agrárníci sice dlouhodob ě drželi ministerstvo národní obrany, ale až od roku 1932 lze datovat za čátky příprav na budoucí možný vále čný konflikt. Machník plynule navázal na činnost svých p ředch ůdc ů a ješt ě více ji vzhledem k mezinárodní situaci zintenzivnil zásadními rozhodnutími a p ředevším nejr ůzn ějšími na řízeními a speciálními zákony. Nepochybný je také obrovský vzr ůst finan čních výdaj ů na obranu státu. 359 Symbolem jeho ministerské kariéry se stalo pohrani ční opevn ění, na kterém, jak sám po válce p řiznával, nem ěl zásadní podíl, protože
356 Opevn ění západních Čech p ůvodn ě ve vojenských plánech nefigurovalo. Na sch ůzích NROS ho však především politi čtí činitelé zcela d ůrazn ě prosadili, považovali ho nejen za strategické, ale i za psychologický tah pro N ěmce v českém pohrani čí. Generál Silvestr Bláha si p ři jednání NROS 28. dubna 1936 zapsal: „ Žádalo se důrazn ě i opevn ění západních Čech… Měl jsem pocit, že generál Krej čí sám tím byl p řekvapen a že dokonce v první chvíli se tomu bránil. Členové Rady dokazovali, že je to t řeba hlavn ě z psychologických d ůvod ů, tj. aby se obyvatelstvu dal dojem jistoty a aby se čelilo p řesv ědčení, které se ujímá mezi našimi N ěmci, že nebudeme pohrani ční kraje hájit. Také se tím n ěmecké pohrani ční území spoutá s republikou. “ Srov. Pavel ŠRÁMEK, Záznam z jednání Nejvyšší rady obrany státu o opevnění 28. dubna 1936 , Fortsborník č. 7, Brno 2000, s. 54. Je také p říhodné, že v těchto dnech vrcholilo v Poslanecké sn ěmovn ě Národního shromážd ění projednávání „Machníkova“ Zákona na obranu státu . 357 Pavel ŠRÁMEK, Agrární strana ve vlád ě 1935 - 1938 a její podíl na zvyšování obranyschopnosti státu , in: Blanka RAŠTICOVÁ (eds.), Agrární strany ve vládních a samosprávných strukturách mezi sv ětovými válkami, Studie Slováckého muzea 13, Uherské Hradišt ě 2008, s. 121. 358 Tamtéž, s. 123. 359 Pavel ŠRÁMEK, Obranyschopnost Československa v roce 1938 (Poznámky k názor ům o nep řipravenosti na válku) , ČČ H 103, 1/2005, s. 130 - 131.
74 jeho stavba byla záležitostí p ředevším Hlavního štábu. Ale vojáci 360 by nikdy nic nezmohli bez politické podpory a silného vládního i parlamentního zastání. Ministerský p ředseda Milan Hodža i všichni jeho minist ři (p ředevším členové NROS) m ěli na stavb ě opevn ění zásadní podíl, pokud jde o politickou stránku v ěci. Opevn ění se n ěkdy staví do pozice legendy, jindy bývá ozna čováno za zbyte čné mrhání pen ězi, protože by nikdy nemohlo být skute čně funk ční. Jenže v případ ě Československa a jeho p řírodních hranic a geografické polohy to bylo jediné možné řešení nep říznivé strategické situace celého státu. Bylo totiž jasnou nutností pokusit se zadržet nep řítele na ur čitou dobu již na hranici, protože délka československých státních hranic by N ěmecku umož ňovala na n ěkterých místech snadno proniknout do vnitrozemí. Stejn ě tak mělo opevn ění zabránit rychlému zni čení československých vojsk. Alternativou snad mohlo být zvyšování po čtu divizí, ale k tomu jednozna čně chyb ěly lidské zdroje. 361 Dodnes m ůžeme v pohrani čí vid ět a ur čit ě i obdivovat snahu našich p ředk ů ud ělat pro obranu to nejlepší, co bylo v jejich silách. I proto byl František Machník zcela správn ě ozna čen jako SPOLUTV ŮRCE SYSTÉMU OBRANY ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY .362 Zůstává skute čností, že Československo bylo na válku s Německem v rámci svých možností p řipraveno dob ře, z Evropy asi nejlépe. Nepoda řilo se sice zrealizovat vše, ale to již nebylo v lidských silách. Za tímto dlouhodobým úsilím musíme vid ět práci celé armády, prezidenta republiky, vlády i p říslušných ú řad ů.363 I sám ná čelník Hlavního štábu armádní generál Ludvík Krej čí považoval opevn ění ze zcela nezbytné, p řestože znal jeho slabiny. Krom ě jiného podle n ěj zvyšovalo i bojovou morálku osazenstva. 364 V tomto ohledu se už pomalu zlepšuje i vnímání Machníkovy role. Zatímco v dílech staršího data bývají jeho zásluhy bu ď bagatelizovány, nebo rad ěji v ůbec nep řipomenuty, dnes už je alespo ň jmenován jako člov ěk, který se výrazn ě o zlepšení stavu armády a p ředevším o opevn ění zasloužil. 365 Někte ří vojáci - odbojá ři za války ale neskrývali svou kritiku politik ů, kte ří podle nich zavinili nacistickou okupaci. Krom ě Rudolfa Berana byl takto siln ě
360 Často je správn ě uvád ěno, že ná čelník Hlavního štábu armádní generál Ludvík Krej čí se stal autoritou mravní a politickou, nebo ť razantní nástup činností spojených obranou republiky je spojován daleko více s jeho jménem než se jménem ministra národní obrany. Srov. Z. KÁRNÍK, České zem ě v éře první republiky III., s. 499. Nikdy by ale Krej čí ni čeho nedosáhl, kdyby nem ěl politickou oporu práv ě v ministru Machníkovi. Ten možná nebyl tolik vid ět, ale jeho funkce byla nezastupitelná. Nehled ě na to, že práv ě Machník ješt ě více zpopularizoval armádu v očích ve řejnosti. 361 P. ŠRÁMEK, Obranyschopnost Československa, s. 132. 362 Srov. K. STRAKA, František Machník , s. 101. 363 P. ŠRÁMEK, Obranyschopnost Československa, s. 139. 364 Srov. Pavel ŠRÁMEK, Výstavba opevn ění ve vzpomínkách generála Ludvíka Krej čího a plukovníka Josefa Fetky , Fortsborník č.7, Brno 2000, s. 24. 365 Srov. Ivo PEJ ČOCH, Tanky Praga. Historie obrn ěných vozidel ČKD 1918 - 1956 , Cheb 2007, s. 67.
75 kritizován práv ě Machník, který prý byl vojáky vnímán podobn ě jako Emanuel Moravec. 366 Mezi domácím vojenským odbojem a především u jeho v ůdce Josefa Balabána je cítit silný obdiv k prezidentu Edvardu Benešovi. Naopak neskrývá despekt k celé protektorátní politické reprezentaci a p ředchozím politik ům tzv. druhé republiky. V jedné depeši generálu Sergeji Ingrovi dokonce Balabán projevuje obavy (!) z případného zapojení t ěchto lidí do odboje: „Sta ří politi čtí mach ři v čele s Beranem a Hamplem vylézají pomalu z děr a v ětří lepší vítr. Dáváme na n ě pozor, aby nám je snad nezav řeli .“ 367 Strach m ěli nejen z možné odbojové činnosti, ale i z případné finan ční podpory odboje, kterou by se po válce mohli ospravedl ňovat. Generál Homola psal Ingrovi: „ Není naopak vylou čeno, že Beran a jeho kumpáni se prokáží, že dali na odboj n ějaký ten desetitisíc. Tím však naprosto nemohou smazat svoje h říchy z minulosti. “368 Po 1. říjnu 1938 se Machník nejen vrátil na místo ředitele v klatovské Hospodá řské škole, ale za čal se ješt ě intenzivn ěji v ěnovat regionální práci a snažil se lid povzbudit projevy a komentá ři nastalé situace. Stále byl také poslancem Národního shromážd ění. I nadále setrvával ve 13ti členném užším p ředsednictvu agrární strany. Komunistické hodnocení této jeho činnosti pak bylo nemilosrdné a ozna čilo ho za typický p říklad buržoazního politika a zrádce republiky: „ Politická kariéra bývalého ministra národní obrany Machníka je typickým p říkladem toho, jak p řední buržoazní politikové utíkali najednou v dob ě pro národ nejkriti čtější a nejosudov ější od svých slavnostních p řísah a slib ů, že budou bránit republiku a jak neváhali poklonkovat p řed nejzavilejšími nep řáteli naší státní samostatnosti… Vždy ť Machník jako jeden z nejp ředn ějších agrárních politik ů, který spoluzodpovídal za Mnichov a za oklešt ění českých zemí, svou činností dál sám ot řásal základy státní bezpe čnosti tzv. druhé republiky, když nabádal k vytvá ření fašistické Národní jednoty, když horlil proti Sov ětskému svazu a doporu čoval p řátelit se s fašistickým N ěmeckem… Machníkovu činnost v pohnutých dobách Mnichova a druhé republiky nelze ozna čit jinak, než jako zradu na národ ě a státu i jako zradu na t ěch lidech Klatovska, kte ří mu p ředtím v ěř ili. “369 Oklešt ěnou zemí zmítal chaos a obrovské problémy. Celý politický systém byl v troskách a pot řeboval zm ěnu. 3. října se v Praze sešlo širší vedení agrární strany, aby reagovalo na vzniklou situaci a poradilo se, co dál. 370 4. října byla jmenována částe čně
366 Petr KOURA, Podplukovník Josef Balabán , Praha 2003, s. 128. 367 Citováno podle: P. KOURA, Podplukovník Josef Balabán , s. 128 - 129. 368 Tamtéž. 369 Vojt ěch LAŠTOVKA, KS Č na Klatovsku , Plze ň 1963, s. 132 - 133. 370 Jaroslav ROKOSKÝ, Agrární strana v první fázi Druhé republiky ( říjen - listopad 1938) , in: Zden ěk RADVANOVSKÝ (eds.), Semper Idem. Ji římu T ůmovi k pětasedmdesátinám, Ústí nad Labem 2003, s. 104.
76 obm ěněná vláda generála Syrového a den nato rezignoval na svou funkci prezident Edvard Beneš.
5.2. Činnost ve Stran ě národní jednoty
Situaci bylo pot řeba co nejvíce zjednodušit a prost ředkem se stalo snížení po čtu politických stran. Zásadní roli v tomto procesu sehráli p ředseda agrární strany Rudolf Beran a jeho kolega ze sociální demokracie Antonín Hampl. Jejich spole čné rozhovory a jednání vyústily v dohodu o tom, že nastalá situace snese maximáln ě dv ě politické strany. Zástupci republikánské strany, národních socialist ů, strany živnostenské, Národního sjednocení a od 21. listopadu také lidovc ů vytvo řili Stranu národní jednoty (SNJ). Agrární strana po vzniku SNJ oficiáln ě skon čila, 18. listopadu se na poslední sch ůzi sešly oba parlamentní kluby. 371 Machník nadále z ůstával poslancem, ale za novou stranu. 372 Druhou povolenou stranou byla Národní strana práce, pod vedením Antonína Hampla. SNJ m ěla být stranou autoritativní demokracie, rychlé a výkonné, tvrdou k tomu, co zklamalo a oslabilo, demokracií činu, ne slov. Odpov ědnost a rychlost nahradí bývalý koali ční systém. 373 Byl to neradostný konec osudového roku 1938. V předposlední jeho den napsal Machník do krajských agrárních novin článek Musíme mít pevnou d ůvěru v budoucnost , v němž bilancuje dvacet let republiky a sou časnou situaci. Vyjad řuje se k událostem na Slovensku, ale p ředevším si všímá, že mnoha lidem chybí jakákoli víra v budoucnost. Síla žít pro n ěco nového. Jakoby s koncem republiky odešlo všechno pry č. Existenci pouhých dvou politických stran považuje za správnou. Chce budovat lepší stát s větší energií a hlavn ě s dobrými vztahy se sousedními zem ěmi. Článek zakon čil optimistickým zvoláním: „ Věř me ve svou budoucnost! “374 Je nepochybné, že Machník cht ěl vyburcovat obyvatelstvo z letargie, která na všech po Mnichovu ležela. Ale v první řad ě jemu samotnému bylo nade vše jasné, že Česko - Slovensko nebude mít asi dlouhého trvání. Znal N ěmecko a o jeho cílech nepochyboval.
371 Detaily k roli agrárník ů p ři vzniku SNJ srov. Jan KUKLÍK, Úloha Agrární strany p ři zm ěně politického systému druhé republiky a vzniku Strany národní jednoty , in: Daniel E. MILLER, Mary SAMAL - HRABIK, Ji ří ŠOUŠA (eds.), K úloze a významu agrárního hnutí v českých a československých d ějinách, Praha 2001, s. 133 - 141. 372 Zrod, složení a fungování celé strany p řehledn ě popisuje: Jan KUKLÍK, Strana národní jednoty , in: Ji ří MALÍ Ř, Pavel MAREK a kol., Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu 1861 - 2004. II. díl: období 1938 - 2004, Brno 2005, s. 1057 - 1072. 373 J. ROKOSKÝ, Agrární strana v první fázi Druhé republiky, s. 109. 374 Klatovský kraj z 30. prosince 1938, s. 1.
77 5. ledna 1939 bylo zvoleno krajské p ředsednictvo Strany národní jednoty v Plzni. Předsednický post získal poslanec František Machník. 375 Jeho činnost v prvních t řech měsících roku 1939 se soust ředila p ředevším na p řednášky a projevy na regionálních sch ůzích a manifestacích Strany národní jednoty v plze ňském regionu i v Klatovech samotných. 13. ledna hovo řil s redaktory Českého deníku o úkolech a práci SNJ a vztahu s Národní stranou práce. Do konce roku 1938 podalo v plze ňském volebním regionu přihlášku do strany tém ěř 50 000 lidí. 376 Machník ův plze ňský projev z 29. ledna 1939 pak lze považovat za jakýsi projev „přitvrzování” v celé SNJ. 377 Na za čátku února pak Machník promluvil v plze ňské M ěšťanské besed ě, kde se sešli zástupci okresních organizací strany. Ve svém projevu vyzval všechny straníky, aby se navzájem oslovovali jako sestry a brat ři, nebo ť takovéto bratrství musí být jednotným programem celého státu. Poté bilancoval uplynulé události, ale p ředevším vývoj republiky. Došlo k prudkému nárazu, který p řišel zrovna v dob ě, kdy m ělo vyvrcholit dvacetileté úsilí samostatného Československa. Podle n ěj se však Československo staralo o mnohé ostatní, ale zapomínalo na své vnit řní problémy a starosti. Z toho vyplynuly ony obrovské potíže podzimu 1938. Do budoucna by tedy zmenšený stát m ěl v ěnovat pozornost především sám sob ě a ne t ěm (stát ům), se kterými nemá p říliš co do čin ění. P řitom bude také pot řeba provést revizi politického stranictví. Pojem bývalého stranictví musí zmizet. Je pot řeba zjednodušit politický život, aby už nikdy nedošlo ke vzniku malých a nefunk čních strani ček, které ni čemu neprospívaly. 378 Hovo řil také o plze ňské Škodovce a jejích d ělnících, kteří podle n ěkterých zpráv m ěli být terorizováni, když projevili zájem o vstup do SNJ. Machník v této souvislosti varoval p řed levicovými aktivitami a prohlásil, že všichni členové budou muset být energi čtější. Ve stát ě prost ě musí být po řádek! 379 Na po čátku b řezna pak Machník v Klatovech p řed 1500 poslucha či hovo řil o nutnosti sjednocení celého národa, který
375 Protifašistický a národn ě osvobozenecký boj českého a slovenského lidu 1938 - 1945 . Edice dokument ů, 1. díl, 3. svazek, 3. sešit, Období od 1. prosince 1938 do 8. února 1939, Praha 1987, s. 194. 376 Klatovský kraj z 13. ledna 1939, s. 1. 377 Jan GEBHART, Jan KUKLÍK, Druhá republika 1938 - 1939 , Praha - Litomyšl 2004, s. 213. 378 Toto byla jedna z věcí, které byly po válce Machníkovi i jiným agrárníkům velmi výrazn ě vytýkány a staly se i nám ětem obžalob. Snaha zmenšit po čet politických stran na minimum a skoncovat s prvorepublikovým širokým stranictvím se úsp ěšn ě prolíná celou druhou republikou. Po válce to bylo ze všech stran kritizováno jako diskrimina ční a nedemokratické. P řitom exilová vláda i KS Č se ješt ě za války jednozna čně shodly na tom, že už nikdy nebude fungovat starý systém politických stran. Vznikla Národní fronta a mnohé strany v četn ě agrární už vůbec nebyly obnoveny. Edvard Beneš či t řeba Prokop Drtina pak tento systém srdnat ě hájili jako nejlepší možný a varovali p řed jakýmkoli návratem k velkému politickému stranictví z let 1918 - 1938. T ěžko tedy lze Machníkovi n ěco vy čítat, když jeho povále ční odp ůrci d ělali prakticky to samé, co on na za čátku roku 1939 obhajoval. 379 Klatovský kraj z 3. února 1939, s. 1.
78 musí být obez řetný proti všem nebezpe čným nástrahám a jít pevn ě za vládou Rudolfa Berana. Zd ůraznil také, že nelze plivat na odkaz velkých muž ů národa - Masaryka, Rašína a Švehly. 380 Pět dní p řed okupací pak regionální noviny informovaly o velké manifestaci SNJ na sjezdu ve Vejprnicích u Plzn ě. Machník zde op ět horoval pro jednolitost lidu, který bude organizován v jedné silné stran ě a ne v mnoha stranách, které samy nic dobrého nesvedou. Jedinou barvou všech má být státní znak a vlajka republiky. Znovu se vrátil ke špatné zahrani ční politice prvorepublikové, kdy „ zvykli jsme si všechno a všechny kritisovati, ve Spole čnosti národ ů pletli jsme se do spor ů o Gran Chaco, Bolívii, zasahovali jsme ve v ěcech Habeše. Ti, kdo se stav ěli proti takové politice, byli šmahem ozna čováni za velezrádce. “ Pak se velmi siln ě a emotivn ě vyjád řil k útok ům na svoji osobu a k nejr ůzn ější, p ředevším levicové, propagand ě. „ V dalším odmítl bratr Machník zp ůsoby šeptané propagandy, neštítící se t ěch nejpodlejších útok ů. Vzpomíná, kolika hanebných pomluv bylo ší řeno jak o jeho osob ě, tak i rodin ě, kolik parfidností bylo sneseno ve strohých kampaních, provád ěných šeptem. Je třeba oprostiti náš národ od lidí charakterov ě narušených, pracovati k mravnímu povznesení a o čist ě. T ěm anonym ům, kte ří vyhrožují zast řelením a ob ěšením, musíme říci, že máme z nich opravdu málo strachu. Jestliže jsme se dali dnes do zápasu za lepší budoucnost národa a státu, pak v něm setrváme a nebudeme hledat spásu ve zbab ělém út ěku, jako generálové třetí internacionály. Píší-li nám anonymové, aby nás v naší práci zastrašili, pak odpovídáme: litujeme, že nem ůžeme vyhov ět. Jestliže se říká, že p řijde čas na ja ře, kdy se doby vrátí, pak musíme p řipomenouti vlád ě, aby konala svoji povinnost a říci jí, že toto jsou lidé, kte ří znovu ohrožují zmenšenou republiku a že s nimi musí jednati podle zákona. “381 Tento a také rokycanský Machník ův ve řejný projev se stal po válce p ředm ětem kritiky, kdy mnozí tvrdili, že Machník sliboval komunist ům a dalším nep řátel ům republiky koncentra ční tábory a vyhrožoval jim. Je zcela evidentní, že o ni čem takovém ve svých projevech nemluvil a šeptanda o nich se jen ší řila mezi lidem a každý si p řidal svoji vlastní verzi, až z toho vznikla jedna velká lež. Je pravda, že vyzn ění projev ů ob čas evokuje autoritativní režim, ale v emocích druhé republiky nebyl Machník ve svých prohlášeních výjimkou. A jak sám pozd ěji řekl, „ na všech (projevech) jsem poukazoval na velké nešt ěstí, které nás stihlo, nezakrýval jsem poslucha čů m, že jsme byli tak zv. západními spojenci opušt ěni a že tím více musíme nyní ve svorné spolupráci napnout všecky síly, abychom toto nešt ěstí n ějakým zp ůsobem od činili. Proto jsem nemohl nereagovat na soustavnou šeptandu o zrad ě, které jsem se dopustil tím, že jsem prodal republiku atd. a apeloval jsem na rozum a dobrou v ůli všech
380 Klatovský kraj z 3. března 1939, s. 5. 381 Klatovský kraj z 10. března 1939, s. 1
79 dobrých Čech ů, která nás jedin ě m ůže svésti k spole čné práci pro národ. Naprosto popírám, že bych byl hrozil n ěkomu koncentra čními tábory, pon ěvadž tímto žargonem jsem na sch ůzích nikdy nemluvíval. “382
382 ABS, sign. 305-214-1, Výpov ěď Františka Machníka z 10. července 1946 u Okresního národního výboru v Klatovech.
80 6. 1939 - 1942 - klid p řed bou ří
6.1. Národní souru čenství
Jenže už nebyla žádná nad ěje. Wehrmacht stál za hranicemi a bylo rozhodnuto. Je otázka, jak František Machník asi prožíval 15. b řezen 1939 a obsazení zbytku své vlasti německou armádou. Nepochybn ě v ěděl, že jeho bratranec a v té dob ě p ředseda vlády Rudolf Beran se z ponížení českého národa nervov ě zhroutil. 383 Machník mohl prožívat podobný stav. Státní prezident Emil Hácha 384 již 16. b řezna 1939 uvedl v rozhlasovém projevu, že hodlá národ a všechny jeho vrstvy sjednotit. Především se obával odst ředivých akcí českých fašist ů pod vedením Radoly Gajdy. 17. b řezna se pak Hácha na Pražském Hrad ě sešel s Gajdou a bylo dohodnuto, že Český národní výbor svatováclavský (jehož v ůdcem Gajda byl) bude zrušen. Hácha vyslovil rozhodnutí o vzniku Národního souru čenství (NS). Gajda posléze vydal prohlášení o jeho podpo ře, i když dob ře v ěděl, že on se do jeho výboru nikdy nedostane. Hácha se s Rudolfem Beranem a p ředsedou Národní strany práce Antonínem Hamplem 385 dohodl na dobrovolném zrušení obou stávajících politických stran. Oba pánové zárove ň navrhli členy výboru NS. Ty pak Hácha 21. b řezna oficiáln ě jmenoval, p ředsedou výboru se stal bývalý agrárník a p ředseda České zem ědělské rady, Adolf Hrubý. 386 Jeho
383 Srov. Jaroslav ROKOSKÝ, „Rudolfe, hlavu vzh ůru…“ Osudný 15.b řezen 1939 a premiér Rudolf Beran , Pam ěť a d ějiny, ro čník III, 1/2009, s. 11 - 20, zvlášt ě strana 17. 384 Emil Hácha (* 12. 7. 1872 Trhové Sviny, + 27. 6. 1945 Praha) - český právník a politik, prezident Česko - Slovenské republiky a státní prezident Protektorátu Čechy a Morava. Roku 1896 absolvoval právnickou fakultu pražské univerzity, po vzniku ČSR člen senátu Nejvyššího správního soudu, od roku 1925 jeho prezident. Jako uznávaný právník byl členem haagského rozhod čího soudu a p řed Mnichovem p ůsobil po n ěkolik let jako člen legislativní rady, poradního orgánu vlády. Také znalec a p řekladatel anglické literatury. 30. 11. 1938 zvolen jako nezávislá osobnost prezidentem republiky. Po vyhlášení Protektorátu spolupracoval s Aloisem Eliášem a byl napojen na odboj i E. Beneše. Situaci zm ěnil p říchod Heydricha do Prahy a jeho smrt v červnu 1942. V dob ě heydrichiády, po vyhlazení Lidic a masových popravách a výhr ůžkách Hitlera, se Hácha zlomil. Navíc už byl vážn ě nemocný, takže od ledna 1943 fakticky nebyl odpov ědný za své činy. Dne 13. kv ětna 1945 byl Hácha zat čen na lánském zámku a dopraven do v ěze ňské nemocnice na Pankrác, kde zem řel 27. června. Údaje z: http://www.libri.cz/databaze/kdo20/main.php (staženo 30. prosince 2010) a Tomáš PASÁK, Emil Hácha (1938 - 1945) , Praha 2007. 385 Antonín Hampl (* 12. 4. 1875 Jarom ěř , + 17. 5. 1942 Berlín, N ěmecko) - český a československý sociáln ědemokratický politik. Před 1. sv ětovou válkou pracoval v sociáln ědemokratickém odborovém hnutí, za první republiky poslanec Národního shromážd ění. V letech 1924-1938 p ředseda Československé sociáln ědemokratické strany d ělnické. Po Mnichovu se stal p ředsedou Národní strany práce, která cht ěla zachovat i v t ěžkých mezinárodn ěpolitických podmínkách demokratické z řízení druhé republiky. V kv ětnu 1941 byl zat čen gestapem a rok nato zahynul v nacistickém v ězení. Údaje z: http://www.libri.cz/databaze/kdo20/main.php (staženo 30. prosince 2010). 386 Adolf Hrubý (* 21. 5. 1893 Mláka, okres Jind řich ův Hradec, + 9. 6. 1951) - český a československý politik. Absolvoval obchodní školu a za první sv ětové války narukoval do rakousko - uherské armády, kde padl do ruského zajetí. Ve dvacátých a t řicátých letech se angažoval v agrárním hnutí a p řispíval do časopisu Venkov . V roce 1935 byl zvolen poslancem Národního shromáždění za agrární stranu. Na konci b řezna 1939 jej prezident Emil Hácha jmenoval vedoucím Národního souru čenství, jediné povolené strany v Protektorátu Čechy a Morava.
81 zástupcem pak Josef Nebeský, p ředseda Úst řední jednoty řepa řů . Podle Háchových vlastních slov m ělo jít o organizaci soudržnou národn ě i sociáln ě, členy se m ěli stát nejlépe všichni Češi. Z principu však vstup odmítaly všechny české fašistické skupiny a spolky. 387 Národní souru čenství tém ěř od po čátku a s vědomím Háchy, Berana a Hampla podporovalo odboj a tím se samoz řejm ě stalo trnem v oku okupant ů.388 Členy výboru NS bylo 50 lidí, kte ří reprezentovali nejr ůzn ější složky spole čnosti a m ěli tak symbolizovat, že za ním stojí celá okupovaná zem ě.389 V té chvíli také za čal probíhat proces likvidace obou legálních stran - SNJ a NSP. Strany také vyzývaly své členy a stoupence k okamžitému vstupu do Národního souru čenství. Potíže ale nastaly s nacionalistickými organizacemi - Národní obcí fašistickou , Vlajkou a Akcí národní obrody . Ty neprojevovaly mnoho snah pod řídit se jednotné národní myšlence. 390 V dubnu 1939 došlo k utvo ření organiza ční struktury NS v krajích a okresech. Prob ěhla také obrovská náborová kampa ň, která m ěla p řilákat v ětšinu národa. Podmínkou vstupu byl v ěk 21 let, bezúhonnost, česká národnost a árijský p ůvod. Celá akce skon čila obrovským úsp ěchem, 3. kv ětna bylo v NS registrováno 98,4% mužské populace celého protektorátu. 391 NS samoz řejm ě od po čátku čelilo kritice nejen extrémních nacionalist ů a fašist ů, ale celé n ěmecké správy protektorátu. Státní ministr K. H. Frank považoval NS za ur čitou zást ěrku nep řátel říše a jejich podvratných akcí. 17. kv ětna pak prezident Emil Hácha jmenoval druhý výbor NS, který m ěl nov ě 70 člen ů.392 V březnu 1939 také skon čila parlamentní činnost Františka Machníka. Poslancem Národního shromážd ění byl od voleb v roce 1925. Dne 21. března 1939 Emil Hácha Poslaneckou sn ěmovnu i Senát rozpustil. 393 Výbor Národního souru čenství v lét ě 1939 pod tlakem extremistických sil doporu čil vlád ě z řízení soudního tribunálu, který by projednal revizi majetku politických činitel ů. Podle provád ěcího na řízení m ěl zkontrolovat majetek všech člen ů výboru NS, bývalých poslanc ů Národního shromážd ění, člen ů vlád, vedoucích osob samosprávy či osob činných na vedoucích místech hospodá řského života. Dne 27. července 1939 jmenoval Emil Hácha členy
Z funkce byl odvolán v říjnu 1939 na nátlak nacist ů pro údajný pokus o uplácení n ěmeckého žurnalisty. 19. 1. 1942 byl pon ěkud p řekvapiv ě jmenován ministrem zem ědělství a lesnictví v protektorátní vlád ě. Poté vystupoval na ve řejnosti zna čně loajáln ě v ůč i okupa čnímu režimu, snažil se však zárove ň hájit zájmy českého rolnictva. Po osvobození jej zatkly československé bezpe čnostní orgány a Národní soud jej odsoudil k doživotnímu žalá ři. Zem řel ve v ězení. Údaje z: http://www.ustrcr.cz/cs/audio-archiv-zivotopisy#hruby (staženo 22. června 2010). 387 Tomáš PASÁK, Emil Hácha (1938 - 1945) , Praha 2007, s. 112 - 119. Jan GEBHART, Jan KUKLÍK, Po čátky Národního souru čenství v roce 1939 , ČČ H 91, 3/1993, s. 419 - 421. 388 Srov. V. ČERNÝ, Pam ěti II. , s. 122. 389 J. GEBHART, J. KUKLÍK, Po čátky Národního souru čenství v roce 1939 , s. 422 - 423. 390 Tamtéž, s. 424 - 425. 391 Tamtéž, s. 428. 392 Tamtéž, s. 436 - 437. 393 Detlef BRANDES, Češi pod n ěmeckým protektorátem , Praha 2000, s. 35.
82 Národního soudu pod vedením Aloise Kaplana. Pokud by Národní soud zjistil, že by jednotliví posuzovaní získali majetek ne čestn ě, m ěli být okamžit ě vylou čeni z Národního souru čenství a vzdát se všech ve řejných funkcí. 394 Mezi posuzované osoby samoz řejm ě spadal i František Machník. Obsáhlá složka v prezidentském archivu sv ědčí o d ůkladné analýze Machníkových p říjm ů za první republiky. Lze z ní vy číst kompletní majetkové pom ěry, dluhy, situaci na finan čních ú čtech, odm ěny za členství v představenstvech nejr ůzn ějších spole čností, ale i odm ěny za práci v Poslanecké sn ěmovn ě.395 Musel se op ět vyrovnávat s udáním, které bylo telefonicky sd ěleno do Kancelá ře státní prezidenta. Podle jakéhosi pana Müllera m ěl Machník prosazovat ve zbrojních zakázkách na ministerstvu obrany své sp řátelené firmy. Konkrétn ě firmu brat ří Zikmund ů z Lutína, která se zabývala výrobou chemických látek pro armádu. Udání bylo následn ě Národním soudem odloženo. 396 Práce celého soudu skon čila den po atentátu na Heydricha, 28. kv ětna 1942, kdy byl Národní soud Háchovým rozhodnutím zrušen. Celý spis byl odevzdán Kancelá ři státního prezidenta. 397 Sv ůj vliv se v Národním souru čenství snažil posílit i v ůdce českých fašist ů Radola Gajda, a to tím, že se pro své plány protektorátní fašistické vlády snažil získat jak Rudolfa Berana, tak i Františka Machníka. Neusp ěl, nebo ť Beran proti n ěmu m ěl velké osobní i politické výhrady. 398
6.2. Anonymní udání, prov ěrky
1. zá ří 1939 vypukla druhá sv ětová válka. Machník m ěl být klatovským gestapem zat čen a podle svých slov odvezen do Buchenwaldu. 399 Jenže v té dob ě byl na cest ě do Prahy a tam za ním došla informace o vydaném zatyka či. Vrátil se do Klatov, kde se hlásil na policejním ředitelství. Byl odvezen do Prahy, avšak 2. zá ří po krátkém výslechu nakonec propušt ěn. 400 To už v Klatovech mocnou rukou vládlo gestapo. Velitelem místní venkovské
394 Tomáš PASÁK, Pod ochranou Říše , Praha 1998, s. 101 - 102. 395 AKPR, f. Národní soud (dále jen NS), spis. zn. NS 57/40, Machník František, ředitel hospodá řské školy, Klatovy. 396 Tamtéž, Opis záznamu o telefonickém anonymním udání z 6. listopadu 1940. 397 Tamtéž, Ú řední záznam z 29. kv ětna 1942 o rozhodnutí státního prezidenta. 398 T. PASÁK, Pod ochranou Říše , s. 108. 399 ABS, sign. 305-214-1, Výpov ěď Františka Machníka z 10. července 1946 u Okresního národního výboru v Klatovech. 400 NA, f. Úřad říšského protektora, Praha, kart. 260, sign. 114-262-3/290, Seznam osob české národnosti, zat čených dne 1. zá ří 1939. Srov. též SOkA Klatovy, f. Okresní ú řad Klatovy, Presidiální spisy 1939 - 1945, kart. 3, č. j. 1245/1939, P říkaz k zat čení Františka Machníka z 1. zá ří 1939; ABS, sign. 305-368-4, Výpov ěď Františka Machníka z 25. června 1945.
83 služebny n ěmecké tajné státní policie byl Heinrich Winkelhofer. A to prakticky po celou dobu trvání protektorátu, od 10. 5. 1939 až do 5. 5. 1945. 401 Machník s ním bude mít ješt ě co do čin ění v pr ůběhu války i po ní. Osobní útoky na bývalého ministra obrany se z období 2. republiky p řenesly i do protektorátu. Ješt ě p řed vypuknutím války se v Klatovech objevilo udání. Anonymní dopis odevzdal na místní četnickou stanici Josef Bosák, majitel restaurace Stará rychta . Dopis byl odeslán z Prahy 1. srpna 1939 práv ě na adresu majitele Rychty . Ten jej hned následujícího dne odevzdal četník ům poté, co si p řečetl jeho obsah. 402 Zn ění je doslova sn ůškou pomluv, které Machníka neuv ěř itelným zp ůsobem o čer ňují. M ěl nap říklad Německu zrazovat usnesení z každého jednání ministerské rady. Zprost ředkovateli v této zrádné činnosti m ěly být dobové herecké hv ězdy Vlasta Burian 403 a Anny Ondráková. 404 Machník za to m ěl získávat finan ční odm ěnu. Pod materiálem je podepsána „Polská špionážní služba v N ěmecku“, která pak v záv ěru dopisu tvrdí, že „ Machník má již p řipravené sídlo nedaleko Hanoveru kam až to bude praskati prchne. Klatováci jest Vaší povinností sledovati každé jeho hnutí a zameziti tomuto plánu aby nám neuklouznul. Proto pozor na Machníka. “405 Zpráva o anonymním udání samoz řejm ě okamžit ě putovala na Presidium zemského ú řadu v Praze, na Ministerstvo vnitra i do kancelá ře Státního prezidenta. Le č pátrání po zdroji dopisu bylo neúsp ěšné. 406 Po Machníkov ě definitivním návratu do Klatov ovládl rodinu strach z možného zat čení n ěmeckými ú řady. Milena Hrozná pozd ěji vzpomínala na bezesné noci v ředitelském byt ě v Hospodá řské škole p ředevším za heydrichiády, zvláš ť v kontextu blízkosti sídla klatovského gestapa. 407 Machník p ůsobil i nadále jako ředitel školy a nenacházíme zmínky o tom, že by snad cht ěl z Klatov odejít či se funkce vzdát. Pouze jedna zpráva hovo ří o tom, že prý m ěl v plánu odejít do Kuklen u Hradce Králové na tamní hospodá řskou školu. Jožka
401 Více o klatovském gestapu srov. Jan JIRÁK, Vznik a zánik venkovní služebny gestapa v Klatovech, in: Marcel FIŠER, Jindra H ŮRKOVÁ (eds.), Sborník prací z historie a d ějin um ění 4, Klatovy/Klenová 2006, s. 245 - 257. Srov. též Václav JI ŘÍK, Klatovské oprátky , Plze ň 2004. 402 SOkA Klatovy, f. Presidiální spisy 1939 - 1945, kart. 4, č. j. 1576/1939, Hlášení četnické stanice v Klatovech Okresnímu ú řadu z 5.srpna 1939. 403 Vlasta Burian (* 9. 4. 1891 Liberec, + 31. 1. 1962 Praha) - český herec a divadelní ředitel. Jedna z nejv ětších hv ězd mezivále čného a částe čně i protektorátního filmu, p řezdívaný „Král komik ů“. Srov. Miloš FIKEJZ, Český film: herci a here čky, I . díl , Praha 2006, 134 - 137. 404 Anny Ondráková (* 15. 5. 1902 Tarnów, dnešní Polsko, + 28. 2. 1987 Hollenstedt, SRN) - here čka a producentka, za 2.sv ětové války se trvale usadila v Německu, kde žila až do své smrti, jejím manželem byl slavný boxer Max Schmelling. Srov. Miloš FIKEJZ, Český film: herci a here čky, II. díl , Praha 2007, s. 352 - 354. 405 SOkA Klatovy, f. Presidiální spisy 1939 - 1945, kart. 4, č. j. 1576/1939, Hlášení četnické stanice v Klatovech Okresnímu ú řadu z 5. srpna 1939, p říloha. Citováno v četn ě gramatických chyb. 406 Tamtéž, dopis viceprezidenta Zemského ú řadu p řednostovi Okresního ú řadu v Klatovech z 23. října 1939. 407 Ob ě budovy spolu prakticky sousedí, d ělí je pouze ulice. Rozhovor autora s panem Mgr. Josefem Šmídem, Klatovy, 19. června 2008.
84 David 408 psal 6. ledna 1940 z Bělehradu dopis Prokopu Maxovi 409 do Pa říže. Krom ě mnoha jiných sd ělení o d ění v protektorátu a osudech nejr ůzn ějších lidí se krátce zmi ňuje i o Machníkovi. V Bělehrad ě se totiž setkal s jakýmsi Andrlíkem, jednatelem Domoviny zahrani čních krajan ů. Ten p řijel z protektorátu a krom ě jiných si st ěžoval na Machníka. Ten „žádal o p řeložení z Klatov, pon ěvadž tam má mezi lidem t ěžkou pozici. Žádal o místo profesora v Kuklenách u Hradce Král. Kuratorium však, jehož členy jsou agrárníci, jeho žádost zamítlo. “410 Nikde jinde však podobnou informaci nenacházíme. I když je samoz řejm ě pravda, že v Klatovech to m ěl Machník velmi t ěžké a obyvatelstvo m ěsta mu rozhodn ě naklon ěno nebylo. V londýnském exilu mezitím prezidenta Beneše zajímalo, jak to vypadá bývalými agrárníky v protektorátu a s plány na možné povále čné fungování strany. Čerstv ě uprchnuvší Ladislav Feierabend nezakrýval, že byl oddaným agrárníkem, ale nikoli slepým straníkem. Byl samoz řejm ě ve styku se všemi členy strany, Antonínem Švehlou po čínaje. Stýkal se i s Machníkem, s Rudolfem Beranem ho pak pojil dobrý p řátelský vztah. Z rozhovor ů s Benešem pak Feierabend pochopil, že prezident nemá agrárníky p říliš v lásce a stranu činí odpov ědnou za všechna nešt ěstí p ředmnichovské doby. Nezapomn ěl jí ani tradi čně zmi ňovanou záležitost - prezidentskou volbu z roku 1935. 411 Již p ředtím v Pa říži byl Feierabend tázán Milanem Hodžou na to, jak se da ří agrární stran ě a jejím činitel ům v protektorátu.412 Na ja ře 1941 pak Machníkovo jméno zazn ělo i v nejvyšších n ěmeckých politicko - bezpe čnostních kruzích v souvislosti se situací v protektorátu. Podle hlášení odeslaného pražským odd ělením Sicherheitsdienstu (SD) jak do Berlína na Říšský hlavní bezpe čnostní
408 Josef (Jožka) David (* 17. 2. 1884 Kylešovice u Opavy, + 21. 4. 1968 Praha) - československý politik. Za první republiky tajemník Československé obce legioná řské. Sou časn ě pracoval jako poslanec Národního shromážd ění za národn ěsocialistickou stranu. Po okupaci v b řeznu 1939 odešel do exilu a od roku 1941 p ůsobil ve Velké Británii ve Státní rad ě. Od roku 1945 do kv ětna 1948 byl poslancem a p ředsedou Národního shromážd ění Svým postojem p řisp ěl v únoru 1948 ke vzniku komunistického režimu, ale po volbách v kv ětnu 1948 se stáhl do ústraní. Údaje z: http://www.libri.cz/databaze/kdo20/main.php (staženo 30. prosince 2010). 409 Prokop Maxa (* 28. 5. 1883 Man ětín, + 9. 2. 1961 Praha) - československý diplomat a politik. V letech 1917 - 18 byl místop ředsedou Odbo čky Národní rady Československé v Petrohrad ě a po bolševické revoluci jednal se sov ětskými zástupci o p řesunu čs. legií z Ruska do Francie. Po návratu do vlasti vstoupil do diplomatických služeb a zastupoval Československo jako vyslanec v Nizozemí (1920 - 21), v Polsku (1921 - 24) a v Bulharsku (1931 - 39). V letech 1924 - 31 byl jedním z vedoucích pracovník ů ministerstva zahrani čí. V letech 1940 - 45 byl členem Státní rady v Londýn ě. Po válce pracoval ve Svazu národní revoluce a když v únoru 1948 došlo ke komunistickému p řevratu, pomáhal ho uskute čň ovat vytvo řením úst ředního ak čního výboru Čs. obce legioná řské, kterou v kv ětnu 1948 dovedl ke slou čení všech odbojových organizací v jednotný Svaz bojovník ů za svobodu. Údaje z: http://www.libri.cz/databaze/kdo20/main.php (staženo 30. prosince 2010). 410 NA, f. Archiv Huberta Ripky, kart. 1, sign. 1-14/7, dopis Jožky Davida Prokopu Maxovi z 6. ledna 1940. 411 Ladislav Karel FEIERABEND, Politické vzpomínky II , Brno 1994, s. 111 - 113. 412 Jmenovit ě se ptal, co d ělá Beran, Malypetr, Zadina, Machník a jiní. Ladislav Karel FEIERABEND, Politické vzpomínky I , Brno 1994, s. 310.
85 úřad, tak K. H. Frankovi, se m ěli n ěkolikrát sejít Rudolf Beran a Josef Nebeský s Františkem Machníkem v Klatovech a v Sušici a probírat s ním možnost, že by mohl nahradit ministerského p ředsedu Aloise Eliáše 413 v křesle předsedy protektorátní vlády. Eliáš je prý úřadem unaven a chce odstoupit ze zdravotních d ůvod ů. Nebeský prý vidí v Machníkovi dobrého kandidáta. Pov ěsti o Eliášov ě odstoupení a nahrazení se už na Klatovsku dokonce za čaly ší řit. 414 K.H. Frank dokonce informoval Hitlerova tajemníka Martina Bormanna, že prý Eliáš zvažuje rezignaci na sv ůj ú řad a út ěk z protektorátu. 415 Machník podobné spekulace po válce jednozna čně odmítl, nikdo se ho na podobné v ěci neptal, a dokonce s ním nikdo o této možnosti ani nejednal. 416 V témže roce pak došlo ze strany protektorátních ú řad ů k prov ěř ování nejr ůzn ějších osob p ředvále čného politického a ve řejného života. Prvotní zájem sm ěř oval na revizi majetku a p řípadné finan ční obohacení se v důsledku politické funkce. V první zpráv ě, která byla kopií jakéhosi hlášení ze 17. srpna 1939, se krom ě známých fakt ů nachází i zmínka o anonymním dopise z 2. prosince 1938, ve kterém neznámý pisatel sd ěluje, že Machník prý cht ěl zast řelit prezidenta Beneše, ale pouze zranil tehdejšího ministerského p ředsedu Hodžu. 417 Jedná se samoz řejm ě o neuv ěř itelný výmysl a z řejm ě souvisí se situací ze zá ří 1938 po jednání o tzv. anglo - francouzském ultimátu ohledn ě Sudet, kdy byl Machník po sch ůzce s prezidentem velmi roz čílen. Další revizní zprávy pak nep řináší nic nového, jen p řehled činnosti, p řípadn ě ob časné zmín ění pomluv, které provázely jeho ministerskou kariéru.
413 Alois Eliáš (* 29. 9. 1890 Praha, + 19. 6. 1942 Praha) - československý generál, ú častník protinacistického odboje, p ředseda protektorátní vlády. Za 1. sv ětové války p ůsobil v legiích, bojoval u Zborova i na francouzsko- německé front ě. Po válce absolvoval Vysokou školu vále čnou ve Francii a zastával r ůzné vojenské i diplomatické funkce. V prosinci 1938 se v Beranově vlád ě stal ministrem dopravy. V dubnu se souhlasem vznikajícího odboje p řevzal funkci premiéra. Byl trvale spojen i se zahrani čím v četn ě prezidenta Beneše. Po příchodu Heydricha do Prahy byl 27. zá ří 1941 zat čen gestapem a posléze odsouzen k trestu smrti. Za heydrichiády 19. června 1942 popraven na kobyliské st řelnici. In memoriam jmenován armádním generálem. Srov. Robert KVA ČEK, Dušan TOMÁŠEK, Generál šel na smrt. Životní p říb ěh Aloise Eliáše , Praha 2008. 414 NA, f. Národní soud (dále jen NS), kart. 149, ČNs 3/47, Ov ěř ený p řeklad dopisu SS - Sturmbannführera Dr. Eilerse RSHA Berlín a K. H. Frankovi ze 7. března 1941. Srov. též. Periodické zprávy pražského řídícího úseku Sicherheitsdienstu (SD), M ěsí ční zpráva za b řezen 1941, s. 23. Národní archiv, digitalizovaný archiv, dostupné z: http://web.nacr.cz/sd/?session=64c5dd2ffc76300eebfe56b6e8c9fb8b&tk=32729&od=25 (staženo 30. června 2010). 415 Jaroslava ELIÁŠOVÁ, Tomáš PASÁK, Heydrich do Prahy - Eliáš do v ězení , Praha 2002, s. 145. 416 ABS, sign. 305-214-1, Výpov ěď Františka Machníka z 10. července 1946 u Okresního národního výboru v Klatovech. Alois Eliáš skute čně o rezignaci na funkci p ředsedy protektorátní vlády uvažoval, a to už v lednu 1941, kdy K. H. Frank zesílil tažení proti legioná řů m. Ovšem Beneš mu z Londýna vzkázal, že pak by Hácha zůstal na všechno sám a napospas N ěmc ům. Srov. R. KVA ČEK, D. TOMÁŠEK, Generál šel na smrt , s. 83 - 84. 417 NA, f. Policejní ředitelství Praha II - prezidium - 1941 - 1950, kart. 1670, sign. 42/n-14/5, Zpráva Zemského úřadu v Praze z 23. července 1941.
86 Rovn ěž ovšem byla prov ěř ována Machníkova dcera Milena kv ůli svým pražským pobyt ům a styku s různými osobami. 418 Ministerstvo vnitra pak v říjnu 1941 zjiš ťovalo, zda proti ve řejn ě činným osobám není námitek ze strany protektorátních ú řad ů (p řípadn ě i ú řad ů říšských), co se života a práce tý če. Rovn ěž byla zjiš ťována národnost a náboženství. 419 Je nepochybné, že uvedené opat ření mimo jiné také sloužilo k další identifikaci Žid ů ve spole čnosti, nebo ť práv ě na podzim 1941 došlo k ozna čování Žid ů žlutou hv ězdou. Machník byl shledán jako zachovalý a nebylo proti němu zjišt ěno žádných námitek. Národnost česká, náboženství římskokatolické. 420
6.3. Rozhovory s kolaborantskými noviná ři
Ač se Machník snažil za protektorátu co nejvíce stranit ve řejného života, jeho jméno mezi ve řejností na p řet řes p řišlo. Nejprve díky knize kolaborantského noviná ře Vladimíra Krychtálka Bolševici, Beneš a my . Komentá ř a citace z ní p řinesl časopis Vlajka 26. července 1941. Krychtálek 421 snesl neskute čné lži na celou první republiku, na prezidenta Beneše a ve svých pomluvách se nevyhnul ani Machníkovi. „ Poznal jsem Machníka, za n ěhož protekce přesáhla vše, co zde dosud bylo... Jak nestydat ě se kradlo. P řátelé ministra národní obrany ustavili obchodní spole čnost a ministr s nimi ujednal, že ministerstvo bude od nich kupovat kon ě. Spole čnost nem ěla ani jednu stáj, ani jednu pastvinu, ani jednu kobylu ba ani žíni z ko ňského ocasu. Kon ě kupovala od jednoho bratislavského žida a aniž je vid ěla, dodávala je za vyšší ceny ministerstvu. “422 V roce 1943 byl Machník již na penzi. Bydlel v podnájmu v klatovské vile Šárka, kam se za ním vypravili redakto ři protektorátních novin Polední list a Český deník . P řepis rozhovoru redaktora Českého deníku Ctibor Bakalá ře p řinesl 1. března 1943 ve černík A-Zet . Machník se snažil odpovídat co nejmén ě a co nejobecn ěji. Je evidentní, že se mu do
418 NA, f. Policejní ředitelství Praha II - prezidium - 1941 - 1950, kart. 1670, sign. 42/n-14/5, Zpráva Zemského úřadu v Praze z 11. prosince 1941. 419 NA, f. Zemský ú řad Praha - Prezidium zemského ú řadu v Praze, kart. 1500, sign. 207-1500-18/31, Fonogram Ministerstva vnitra Presidiu Zemského ú řadu v Praze z 11. října 1941. 420 Tamtéž, sign. 207-1500-18/27, Sd ělení Okresního ú řadu v Klatovech Presidiu zemského ú řadu z 13. října 1941. 421 Vladimír Krychtálek (* 27. 1. 1903 Brno, + 8. 4. 1947 Praha) - za první republiky pracoval jako zahrani ční dopisovatel Lidových novin a platil za znalce sov ětských pom ěrů. Stal se kritikem zahrani ční politiky E. Beneše a prosazoval navázání kontakt ů s Hitlerovým N ěmeckem. Poté pracoval pro agrární Venkov a často pobýval v Berlín ě. Za protektorátu za čal spolupracovat s Němci a stal se zcela kolaborantským noviná řem. Po jednání předsedy vlády Eliáše s aktivistickými noviná ři v zá ří 1941 zem řel kolaborantský noviná ř K. Lažnovský v podolském sanatoriu SS a Krychtálek podporoval verzi, že byl u Eliáše otráven. Po válce byl v roce 1947 postaven p řed Národní soud, odsouzen k trestu smrti a popraven. Údaje z: http://www.libri.cz/databaze/kdo20/main.php (staženo 10. března 2011). 422 AKPR, f. NS, spis. zn. NS 57/40, Opis článku z časopisu Vlajka ze dne 26. července 1941.
87 rozhovoru v ůbec necht ělo. P řesto z jeho odpov ědí noviny vytvo řily kritiku Edvarda Beneše, který podle nich provozoval po celou svou prvorepublikovou kariéru vlastní zahrani ční politiku. 423 Vzáp ětí p řinesl rozhovor s bývalým ministrem národní obrany také Polední list . Byl dotazován na částe čná vojenská opat ření v kv ětnu 1938 a zá řijovou mobilizaci. Machník op ět odpovídá co nejmén ě, tak, aby neprozradil p říliš. Kv ětnová opat ření popisuje jako záležitost armády, ke které se nemohl p říliš vyjád řit a hlavn ě si na n ě už nevzpomíná. A zá řijovou mobilizaci už na řizoval generál Syrový. Podle n ěj však Hodžova vláda nikdy nespoléhala na p řípadnou vojenskou pomoc Sov ětského svazu. Op ět následuje snaha redaktora Viléma Nejedlého dostat z Machníka n ějakou kritiku Edvarda Beneše a p řípadné jeho proh řešky proti národu. Jenže bývalý ministr dokáže odpovídat tak, aby Benešovi nemohl uškodit. P řípadn ě odkazuje na generála Syrového jako ministra obrany v dob ě Mnichova. Na záv ěr pak Machník vyslovuje své p řání: „ Aby se národu vedlo dob ře. “ P řestože Machník velmi state čně ne řekl nic, co by mohl komukoli uškodit, redaktor Nejedlý si z rozhovoru zrekonstruoval vlastní záv ěr a do n ěj nechutn ě zapojil i Machníka: „ V kv ětnu 1938, kdy se konaly u nás velmi bojovné volby, bylo jasno, že Beneš s jeho noshledy poho ří. V okamžiku, kdy vázané kandidátky m ěly rozhodnout o definitivním obratu českého národa, na řídil Beneš Machníkovi povolání záloh a náhradní zálohy. “424 Je jasné, že se jedná o nesmysly a vykonstruované lži. Machník jist ě prožil velmi náro čné chvíle, když tyto rozhovory musel poskytnout. Je evidentní, že protektorátní noviná ři m ěli jediný cíl. Získat z těchto rozhovor ů co nejvíce kompromitujících materiál ů na p ředstavitele československého exilu v Londýn ě a ty potom použít k jejich kritice a zárove ň i v propagand ě sm ěrem k protektorátnímu obyvatelstvu. O tom nakonec sv ědčí redak ční komentá ře obou periodik ze 4. března 1943. Polední list ho nazval Bývalí minist ři bez rozumu a hází na Machníka i Kroftu tu nejv ětší špínu. Ozna čuje je za chudé duchem, Machníkovi vytýká zedná ře v armád ě a kv ětnová opat ření ozna čuje za mobilizaci, p řičemž o bývalém ministru národní obrany tvrdí, že lže, když tuto událost ozna čuje jen za rozší řené manévry. 425 Dnes je přitom zcela jasné, že se o žádnou mobilizaci nejednalo. Redaktor A-Zetu Karel Werner vytýká Machníkovi ztrátu pam ěti, neuv ěř itelnou drzost i to, že si z lidí d ělá blázny. Podle n ěj se nikdo po vzniku protektorátu neodvážil říci do novin n ěco tak lživého, jako Machník. Ale v ůbec nejhorší podle něj je Machníkovo krytí Beneše, intrikána z nejv ětších. Machník podle Wernera promarnil jedine čnou p říležitost ukázat národu, jaký bývalý prezident opravdu byl. Jenže Machník si nic
423 ABS, sign. 305-214-1, Opis rozhovoru s Františkem Machníkem z ve černíku A-Zet z 1. března 1943. 424 Tamtéž, Opis rozhovoru s Františkem Machníkem z Poledního listu z 2. března 1943. 425 NA, f. Ministerstvo zahrani čních v ěcí - výst řižkový archiv, Výst řižkový archiv I, kart. 3532, inv. č. Machnik Fr., Polední list ze 4. března 1943, článek Bývalí minist ři bez rozumu .
88 nepamatuje, schovává se za druhé a chová se trapn ě.426 Podobn ě jako Machník musel v rámci oficiální kampan ě v této dob ě čelit podobným otázkám i bývalý p ředseda vlády Jan Malypetr. 427 Sám Machník se k těmto rozhovor ům vyjád řil p ři povále čném výslechu. Ohledn ě rozhovoru s redaktorem Bakalá řem uvedl, že ho noviná ř varoval, že kdyby jej neposkytl, mohlo by to pro n ěj mít neblahé následky a interview cht ěl vést p římo na ulici, kde se s Machníkem setkal. Posléze Machník zjistil, že se v novinách objevily v ěty, které v ůbec ne řekl. P ři otázkách redaktora Nejedlého už se Machník snažil odpovídat co nejvyhýbav ěji, protože již m ěl zkušenost a navíc v ěděl, že podobným zp ůsobem byl dotazován jeho bývalý kolega z vlády Krofta. Po týdnu na n ěj čekal p řed bytem redaktor Poledního listu Ko ňas, který cht ěl další rozhovor. Nebyli prý spokojeni s tím, jak Machník odpovídal. Na Machníkovu otázku pro č pak Ko ňas odpov ěděl: „ Protože jste nevynadal Benešovi. “ Machník ho pak okamžit ě vyhodil. 428 Tyto rozhovory samoz řejm ě vyvolaly odezvu z Londýna, ale prezident Edvard Beneš si v srpnu 1943 v rozhovoru s Ladislavem Feierabendem pochvaloval, že všichni t ři jmenovaní (krom ě Machníka a Malypetra také bývalý ministr zahrani čí Kamil Krofta) projevili velkou odvahu, odmítli vyslovit loajalitu protektorátní správ ě a v ůbec jejich projevy vyzn ěly naprosto jinak, než bylo n ěmeckým p řáním. Beneš „ měl zejména radost z Machníkova projevu, který byl nejstate čnější. “429
426 NA, f. Ministerstvo zahrani čních v ěcí - výst řižkový archiv, Výst řižkový archiv I, kart. 3532, inv. č. Machnik Fr., A-Zet ze 4. března 1943, článek Ješt ě k rozhovoru s Machníkem . 427 Srov. J. ROKOSKÝ, Jan Malypetr: prvorepublikový premiér a Národní soud v roce 1947 (II., záv ěre čná část) , St řední Evropa 14, 83/1998, s. 93 - 94. 428 ABS, sign. 305-214-1, Výpov ěď Františka Machníka z 11. července 1946 u Okresního národního výboru v Klatovech. P. ŠRÁMEK, Chrudimský ministr obrany , s. 354. 429 Ladislav Karel FEIERABEND, Politické vzpomínky III , Brno 1996, s. 105.
89 7. Tvá ří v tvá ř smrti
7.1. Zat čení gestapem
František Machník se nesta čil výrazn ě do aktivit odboje (které plánoval generál Josef Dostál) zapojit, nebo ť Dostál byl 29. dubna 1943 zat čen. Tvrdé výslechy samoz řejm ě p řinesly prozrazení spolupracovník ů, a tak byl František Machník 12. července klatovským gestapem také zat čen. Po válce o tom mluvil p ři výslechu na klatovské pobo čce Státní bezpe čnosti. Zat čen byl zástupcem velitele klatovského gestapa Richardem Lindnerem a vyslýchán byl v sídle n ěmecké tajné policie v bývalé Singerov ě vile. Bylo mu p ředest řeno, že p řipravoval ilegální organizaci a generála Dostála do ní zasv ěcoval. Machník všechno popíral i poté, když byl p řiveden Josef Dostál ke konfrontaci. Machníkovi se zdálo, že už p ředtím n ěco prozradil z jejich vzájemné komunikace. Dále by dotazován na v ěci okolo Edvarda Beneše a po konfrontaci s Dr. Zemanem p řiznal sv ůj výrok o smeknutí klobouku p řed prezidentovou činností. Po šestihodinovém výslechu byl Machník odvezen do klatovské v ěznice, kde pak byl vyslýchán skoro každý den. V ětšinu v ěcí, které mu gestapo p ředhazovalo, popíral. 23. července 1943 ho velitel klatovské n ěmecké tajné státní policie Heinrich Winkelhofer odvezl do Prahy na Pankrác, kde byl Machník umíst ěn do cely 161. V Praze byl vyslýchán pouze jednou, 26. října mu byla doru čena žaloba a 16. prosince byl p řevezen do N ěmecka. 430 Nejprve do města Bautzen (Budyšín) a v únoru 1944 do v ěznice v Dráž ďanech.431 Mezitím už Říšské vrchní státní zastupitelství v Berlín ě vypracovalo šestistránkovou žalobu proti Františku Machníkovi. s datem 28. zá ří 1943. Žalobce Machníka vinil, že svými aktivitami v Klatovech od podzimu 1942 otev řen ě podporoval exilovou vládu prezidenta Beneše v Londýn ě a vyzýval k tvorb ě ilegální povstalecké organizace, která m ěla pomoci spojenc ům ve válce proti Říši. Spolu s generálem Dostálem prý domlouvali spolupráci na protin ěmeckých aktivitách a posléze ho Dostál informoval o založení ilegální organizace a otev řen ě spolu mluvili o tom, že N ěmecko musí tuto válku prohrát. Machník mu slíbil zapojit do činnosti n ěkteré své p řátele, kte ří jsou také protin ěmeckého smýšlení, nap říklad dr. Alfréda Zemana, vedoucího odd ělení na klatovském ú řad ě práce. S ním vedl rozhovor, ve kterém vzpomínal na spolupráci s prezidentem Benešem, se kterým m ěl ob čas rozpory, ale nad nyn ější jeho londýnskou činností musel Machník pouze smeknout klobouk, jak pevn ě vede československý lid za vít ězstvím. To samé zopakoval i v rozhovoru s dalším klatovským
430 NA, f. NS, kart. 169, ČNs 3/47, Opis protokolu o výslechu Františka Machníka 6. zá ří 1946. 431 P. ŠRÁMEK, Chrudimský ministr obrany , s. 354.
90 přítelem Františkem Zv ěř inou a znovu projevil obdiv k prezidentov ě práci. Zárove ň p řipoušt ěl možnost, že časem bude N ěmecko válkou tak zeslabeno, že i v protektorátu bude možné provád ět r ůzné sabotážní akce, do nichž by se podle Machníkova p řání m ěli zapojit i oby čejní zem ědělci. On se rád ujme role toho, kdo tyto zem ědělce jednotn ě proti N ěmc ům povede. 432 Návrh žalobce zn ěl jasn ě - Machník byl obžalován z přípravy velezrady.
7.2. Dráž ďanský soud
Senát Lidového soudu v Dráž ďanech zasedl 26. února 1944 433 k projednání Machníkova p řípadu. Jako soudci byli v p ěti členné porot ě přítomni: p ředseda senátu rada Lidového soudu Hartmann, ředitel zemského soudu Dr. Lorenz, skupinový vedoucí SA Lasch, generál d ělost řelectva v.v. Haubold a generálmajor Bonatz. Žalobu zastupoval Dr. Janser, zástupce vrchní říšského návladního. Soud jednomysln ě rozhodl jménem n ěmeckého národa, že obžalovaný František Machník, „ jeden z posledních ministr ů obrany bývalé československé republiky, vedl koncem roku 1942 a začátkem roku 1943 s bývalým českým brigádním generálem p řípravné porady vážného rázu o vytvo ření ilegální odbojové organizace. Odsuzuje se proto pro velezrádné nadržování nep říteli ve spojení s přípravou k velezrad ě k smrti a k doživotní ztrát ě cti. “434 Zd ůvodn ění prakticky kopírovalo žalobu. Při setkání s generálem Dostálem na podzim 1942 spolu hovo řili o možném založení n ějaké ilegální organizace, nebo ť vále čná situace Německa je velmi špatná a bude se vyvíjet už jen h ůř e. Machník podle soudu ve výsleších přiznal, že se jmenovanými mluvil, ale pop řel, že by s Dostálem hovo řil o zakládání on ěch organizací, nebo ť m ěl strach, že by se o tom okamžit ě dov ěděla n ěmecká tajná policie. Machník dále p řipomn ěl, že m ěl s Němci vždy korektní vztahy, což bylo d ůvodem mnoha výtek jeho českých spoluob čan ů. Navíc byl ponechán ve funkci ředitel Hospodá řské školy v Klatovech až do roku 1942. Jenže soud samoz řejm ě nep řesv ědčil. Edvard Beneš svými výroky z Londýna „ štve proti Říši a jak projevuje svou nenávist proti n ěmeckému národu také činem, je dostate čně známo a jeho (Machníkovy) sympatie pro Beneše, jež se jeví v jeho
432 ABS, fond 141 N ěmecké soudy v říši, Sign. 141-359-12, Obžaloba Františka Machníka (v n ěmeckém jazyce) z 28. zá ří 1943. 433 Ov ěř ený p řeklad rozsudku uvádí toto datum, Machník v povále čné výpov ědi den 28. února. Srov. ABS, sign. 305-214-1, Výpov ěď Františka Machníka z 10. července 1946 u Okresního národního výboru v Klatovech. 434 NA, f. NS, kart. 169, ČNs 3/47, František Machník, Ov ěř ený p řeklad rozsudku Lidového soudu v Dráž ďanech z 20. března 1944 (datum písemného vyhotovení).
91 slovech uznání v ůč i sv ědk ům pronesených, vztahují se proto jen na tuto činnost. Tím vyjád řil jednozna čně své ostré nep řátelství proti všemu n ěmeckému. “435 Pokud kdy v budoucnu bude Machník napadán pro své nedostate čné vlastenectví a nesprávné chování, tady je jasný d ůkaz, že tomu tak nikdy nebylo. Byl v ěrný republice, p řál si její osvobození od n ěmeckých okupant ů. A hlavn ě - obdiv a d ůvěra k Edvardu Benešovi ho skoro stály život. Soud podle zd ůvodn ění dal jednozna čně za pravdu Dostálovým výpov ědím, které navíc ješt ě nemusí být úplné, ve snaze dobrého p řítele Machníka ochránit. Machník tedy zcela vážn ě uvažoval o založení české odbojové organizace a zárove ň svým chováním nadržoval nep říteli Říše. „ Obžalovaný jest podle toho vinen zlo činem velezrádného nadržování nep říteli ve spojení s přípravou velezrady a podle toho jest ho potrestati. “ Soud rozhodoval mezi trestem smrti a doživotní káznicí. „Leh čí“ forma trestu byla soudem jednozna čně odmítnuta, „ jelikož p ři porušení klidu a po řádku v protektorátu, jak ji obžalovaný podnikl nem ůže býti řeči o tom, že by tímto činem nebyla musela povstat v ětší škoda pro Říši. “ A soud jednozna čně p řihlédl k tomu, jakou funkci Machník vykonával za první republiky. Bylo to tak, jak v té dob ě mnozí říkali - trest smrti zap říčinila hlavn ě funkce ministra národní obrany a politická vážnost, které kdysi požíval. „ Přitom bylo nebezpe čí od něho hrozící tím v ětší, pon ěvadž pro politickou vážnost, které se t ěšil jako bývalý ministr národní obrany a vedoucí člen d řív ější strany agrární v českém národ ě, byl by nalezl v těchto rejdech N ěmc ům nep řátelských četné p řívržence a napodobitele. Kdo takto vpadá jako protektorátní p říslušník vzad n ěmeckému národu v jeho nyn ějším osudovém boji, v kterém denn ě ob ětují nejlepší N ěmci sv ůj život a od n ěhož záleží také trvání spo řádaných pom ěrů v českomoravském prostoru, toho musí zasáhnout pro naši ochranu a pro naši bezpe čnost plná p řísnost zákona. Proti obžalovanému bylo proto uznání na trest smrti jako na jedin ě přim ěř ené odpykání. Pon ěvadž svým chováním porušil závazek v ěrnosti, kterým byl povinen vůč i n ěmecké Říši jako její chrán ěnec, bylo nutno vysloviti také ztrátu ob čanských práv na doživotí. “ Pod rozsudkem podepsán Dr. Lorenz. 436 Machník byl po rozsudku doslova uvržen do v ězení a spoután okovy, ve kterých strávil 120 dní a 120 nocí. 437
435 NA, f. NS, kart. 169, ČNs 3/47, František Machník, Ov ěř ený p řeklad rozsudku Lidového soudu v Dráž ďanech z 20. b řezna 1944. 436 Tamtéž. 437 ABS, sign. 305-214-1, Výpov ěď Františka Machníka z 10. července 1946 u Okresního národního výboru v Klatovech.
92 7.3. Žádost o milost
Machník stál nad propastí. Zcela reáln ě byl na konci svého života. Proti nacistickým rozsudk ům v ětšinou nebylo odvolání a zm ěna takovéhoto trestu se nep ředpokládala. Jedinou nad ěji skýtal jeho právní zástupce, berlínský advokát dr. Hans Astfalck. 438 Na toho se Antonie Machníková obrátila ješt ě v pr ůběhu roku 1943, když se k ní dostal moták z pankráckého vězení od jejího manžela s informací, že byl obžalován z velezrady. 439 Na radu svých p řátel vyhledala v Praze n ěmeckého advokáta dr. Czeypka, který jí navrhl obrátit se práv ě na Astfalcka. Sama se pak rozjela nejdříve do Budyšína a posléze do Dráž ďan, kde jí byla povolena alespo ň krátká návšt ěva manžela. Astfalck se zú častnil dráž ďanského soudu, ale těžko mohl v tak krátké dob ě n ěco ovlivnit. Po kontaktu s Antonií Machníkovou bylo jasným cílem pokusit se rozsudek všemi dostupnými prost ředky zvrátit. Antonie Machníková sama napsala žádosti o ud ělení milosti na ú řad říšského protektora v Praze, dále Karlu Hermannu Frankovi a také státnímu prezidentovi Emilu Háchovi. P řátelé jí radili obrátit se i na Emanuela Moravce či na druhého muže N ěmecka Heinricha Himmlera, ale to kategoricky odmítla. 440 Hans Astfalck mezitím za čal sestavovat žádost o milost p římo pro dráž ďanský soud. Pro Machníkovu manželku bylo samoz řejm ě nutné sehnat co nejvíce sv ědectví, která by Machníkovi mohla pomoci. To však bylo t ěžké, nebo ť byla logicky přesv ědčena, že se Machník k Němc ům nikdy p říliš loajáln ě nechoval a tudíž d ůkazy pro n ějaké p řátelské vztahy nebudou existovat. Většina oslovených N ěmc ů z okolí Klatov také její žádost o pomoc odmítla. Sama pak poslala dr. Czeypkovi n ěkolik pov ěstí o Machníkovi, které se po Klatovsku ší řily. V ěděla, že nejsou skoro v ůbec pravdivé, ale ve snaze zachránit život svého muže cht ěla ud ělat cokoliv. 441 I Machník po válce p řiznal, že na sestavení žádosti nem ěl vůbec žádný vliv, tudíž nemohl nikoho ovliv ňovat, aby podal n ějaké p řív ětivé sv ědectví pro jeho osobu. Proto byl velmi p řekvapen nepravdami a výmysly, které se v žádosti posléze
438 Dr. Hans Louis Astfalck (* 21. 8. 1879, Dráž ďany, N ěmecko, + 9. 11. 1970 Dráž ďany, N ěmecko) - po studiu práv se stal v Berlín ě advokátem. Po roce 1933 vstoupil do NSDAP. Obžalované nezastupoval nejen p řed Lidovým soudem, ale také p řed ostatními soudy. Snažil se je hájit co nejlépe, poukazoval procesní chyby a často se tak dostával do spor ů se soudci, v četn ě neblaze proslulého Rolanda Freislera. Po válce nesm ěl povolání advokáta coby člen nacistické strany vykonávat. Mezitím sv ědčil u norimberského procesu, kde práci Lidového soudu v záv ěre čné fázi jeho činnosti ozna čil za frašku, protože rozsudky byly jasné už dop ředu. V roce 1950 se mohl k advokátní činnosti vrátit, ale díky svému v ěku odešel do d ůchodu. Za tyto velmi cenné informace srde čně d ěkuji jeho vnukovi - Dr. Markusi Astfalckovi. Dopisy autorovi z 5. července a 19. listopadu 2010. 439 Machníkovo zat čení nezp ůsobilo problémy jen jeho manželce, ale i dce ři Milen ě. Musela nastoupit na nucené práce do továrny v Čelákovicích. Rozhovor autora s paní Ing. Janou Sehnalovou, Hna čov, 5. zá ří 2009. 440 ABS, sign. 305-214-1, Výpov ěď Antonie Machníkové z 10. července 1946 u Okresního národního výboru v Klatovech. 441 Tamtéž.
93 objevily. Kdyby jen část byla pravdivá, nem ěli by N ěmci snad ani d ůvod ho soudit. Nicmén ě chápal, že jeho žena je do žádosti vložila s jediným cílem - zachránit mu život. 442 Hans Astfalck pak 4. dubna 1944 p ředložil oficiální žádost o milost a zrušení trestu smrti pro Františka Machníka. Do ní vložil vše, co m ělo alespo ň malou spojitost s Německem. Za čal tím, že Machník na gymnáziu jako jediný ze t řídy dobrovoln ě maturoval z němčiny a také pobýval jeden semestr na univerzit ě v Heidelbergu. Pak Machníka srovnal přímo s Antonínem Švehlou, který jako první vzal N ěmce do vlády a Machník se v jeho duchu také snažil o porozum ění s Němci. Výmyslem samoz řejm ě bylo, že by podporoval studium d ůstojník ů n ěmecké národnosti a ponechal na generálním štábu plukovníka Müllera. Astfalck jmenoval i n ěkolik n ěmecký poslanc ů, kte ří se na Machníka kdykoli mohli obrátit s žádostí o pomoc a jejich intervencím jako ministr vždy vyhov ěl. M ěl vždy u činit rozhodnutí, která pomohla n ěmeckým zem ědělc ům a obchodník ům v pohrani čí. Horoval za vojáky německé národnosti p řeložené jinam (k tomu se opravdu ministr národní obrany vyjad řovat nemohl a hlavn ě na takové v ěci rozhodn ě nem ěl čas!). Použity byly články z novin z dob druhé republiky, ve kterých podle obhajoby Machník horoval pro spolupráci s Němci. Navíc mu po Mnichovu bylo z řad mnoha Čech ů nadáváno, že je zrádcem a spolupracuje s Němci. Poslední Astfalckova v ěta zn ěla: „ Domnívám se proto, že mohu z důvod ů shora uvedených vysloviti prosbu o milost a prosím, aby jí bylo vyhov ěno. “443 Antonie Machníková mezitím v protektorátu úp ěnliv ě bojovala o manžel ův holý život. Osobn ě se 9. března 1944 dostavila na Pražský Hrad a u kabinetního šéfa Josef Klimenta prosila, aby prezident Hácha intervenoval ve prosp ěch žádosti o milost, kterou ona v nejbližší dob ě podá. 444 Posléze napsala žádosti o podporu milosti také zastupujícímu říšskému protektorovi Wilhelmu Frickovi 445 a státnímu ministrovi pro Čechy a Moravu Karlu Hermannu Frankovi. Státní prezident obdržel její dopis 6. dubna 1944. Siln ě v něm
442 ABS, sign. 305-214-1, Výpov ěď Františka Machníka z 10. července 1946 u Okresního národního výboru v Klatovech. 443 ABS, sign. 305-368-4, Ov ěř ený p řeklad žádosti Hanse Astfalcka o milost pro Františka Machníka. 444 AKPR, fond KPR, inv. č. 1655 František Machník-býv.ministr nár.obrany 1935 - 1946, kart. 313, spis. zn. L602/44, záznam o návšt ěvě Antonie Machníkové z 15. b řezna 1944. 445 Wilhelm Frick (* 12. 3. 1877 Alsenz, N ěmecko, + 16. 10. 1946, Norimberk, N ěmecko) - n ěmecký ministr vnitra a Říšský protektor v Čechách a na Morav ě. V roce 1923 se jako ředitel mnichovské kriminální policie zú častnil neúsp ěšného pu če. V roce 1925 vstoupil do NSDAP. Po Hitlerov ě zvolení kanclé řem se Frick stal ministrem vnitra, ve funkci setrval až do roku 1943, kdy byl nahrazen Heinrichem Himmlerem. Následn ě byl jmenován Říšský protektorem pro Protektorát Čechy a Morava, kde setrval až do konce války. Souzen byl v rámci Norimberského procesu a trest zn ěl: ob ěšení. Frick nahradil ve funkci protektora Konstantina von Neuratha, který oficiáln ě rezignoval 24. srpna 1943, když ale po Reinhardu Heydrichovi byl dalším zastupujícím říšským protektorem SS-Oberstgruppenführer Kurt Daluege. Frickova p ůsobnost ve funkci říšského protektora byla spíše reprezentativní, nebo ť nejd ůležit ější pravomoce převzal ú řad nov ě vzniklého N ěmeckého státního ministerstva pro Čechy a Moravu, v jehož čele stál Karl Hermann Frank. Srov. Jan GEBHART, Jan KUKLÍK, Dramatické i všední dny protektorátu , Praha 1996, s. 264 - 266.
94 akcentovala téma jižních Čech (Hácha byl rodák z Trhových Svin), kterým podle ní Machník zasv ětil v ětšinu svého života a snažil se v nich o prost ředí sociálních blaha a lidské spravedlnosti. K dopisu přiložila i kopie žádostí, které dostali protektorátní p ředstavitelé. 446 Háchovi napsal velmi emotivní a otev řený dopis i Rudolf Beran. Bývalý p ředseda česko - slovenské a první protektorátní vlády, bývalý p ředseda republikánské strany, poslanec a hlavn ě Jiho čech a bratranec Františka Machníka. V dopise Beran žádá Háchu o zákrok, který by Machníkovi mohl zachránit život a zárove ň prosí o možnost navštívit prezidenta. 447 Kancelá ř státního prezidenta kontaktovala p říslušné n ěmecké orgány, ale zárove ň Beranovi sd ělila, že vzhledem k Háchovu zdravotnímu stavu není jeho návšt ěva na Hrad ě možná.
7.4. Zm ěna trestu, pochod smrti, Dachau
Těžko říci, co zp ůsobilo zm ěnu trestu, ke které nakonec skute čně došlo. Sám státní ministr pro Čechy a Moravu Karl Hermann Frank (který v procesu s Rudolfem Beranem ozna čil Machníka za českého šovinistu) napsal Antonii Machníkové dopis, ve kterém sd ěloval, že se rozhodl ud ělit jejímu muži milost.448 Oficiáln ě však dráž ďanský soud 9. zá ří 1944 zm ěnil Machník ův trest na 10 let káznice. Bývalý československý ministr byl p řevezen do v ěznice v Ebrachu v Bavorsku, kde setrval až do b řezna 1945. Setkal se tam s mnoha českými v ězni, jejichž povále čná sv ědectví mu paradoxn ě spíše uškodila. V ěznice byla posléze evakuována do Straubingu, odkud nastoupil na pochod smrti do koncentra čního tábora Dachau u Mnichova, kam zcela zni čený a s podlomeným zdravím spolu s ostatními vězni doputoval 28. dubna 1945. 449 T ěžko mohl mít myšlenky na své 59. narozeniny (30. dubna) a a č o tom vždy nerad mluvil, velmi mu ve v ězení pomáhala knížka katolických modliteb. 450 29. dubna 1945 v půl šesté odpoledne451 osvobodila koncentra ční tábor Dachau americká armáda, konkrétn ě jednotka vedená plukovníkem Felixem L. Sparksem, velitelem 3. praporu 157. pluku 45. pěší divize. Jeho muži byli šokováni tím, co vid ěli a sám Sparks
446 AKPR, fond KPR, inv. č. 1655 František Machník-býv.ministr nár.obrany 1935 - 1946, kart. 313, spis. zn. L912/44, dopis Antonie Machníkové Emilu Háchovi z 6. dubna 1944. 447 AKPR, fond KPR, Inv. č. 146/42, Rudolf Beran, kart. 212, spis. zn. 81/44, dopis Rudolfa Berana Emilu Háchovi z 9. b řezna 1944. 448 Vzpomínky paní Mileny Hrozné, dcery Františka Machníka, Praha, 15. března 2006. 449 P. ŠRÁMEK, Chrudimský ministr obrany , s. 354. 450 Vzpomínky paní Mileny Hrozné, dcery Františka Machníka, Praha, 15. března 2006. 451 Dachau. Symbol české síly, vzdoru a ob ěti , Praha 1946, s. 24.
95 přirovnal zejména prostor táborového krematoria zážitkem srovnatelným s Dantovým peklem. 452 Ameri čané osvobodili na t řicet tisíc v ězňů (mezi nimi byli nap říklad čeští duchovní Josef Beran či Bohumil Stašek), kte ří tak byli v poslední chvíli zachrán ěni p řed plánovaným pochodem smrti. 453 Machník byl volný a hlavn ě š ťastný, že p řežil druhou sv ětovou válku. 454 Netušil však, co všechno ho m ůže čekat a čeká ve „svobodném” Československu. P ři lou čení v koncentra čním tábo ře mu jeden z vězňů řekl: „ Tak jsi ušel německý seky ře, ale naší oprátce neunikneš. “455 Bohužel nebyl daleko od pravdy. Dom ů se Machník nedostal ihned, do Klatov byl repatriován až po t řech týdnech od osvobození Dachau .456 Bývalý ministr národní obrany tedy zcela reáln ě pat ří mezi ob ěti druhé sv ětové války, které však m ěly to št ěstí a p řežily. Byl ministrem, poslancem, ale byl také u čitelem. Učitelem, který se příliš do odboje nezapojil, p řesto odboj všemožn ě podporoval. P řesto však kniha o odboji u čitel ů jeho jméno zcela pomíjí. 457
452 Stanislava VODI ČKOVÁ, Uzavírám Vás do svého srdce. Životopis Josefa kardinála Berana , Praha - Brno 2009, s. 112. 453 Tamtéž. 454 Válka p řinesla obrovskou ztrátu československých elit. Ani agrární stran ě se nevyhnuly, což bylo o to smutn ější v kontextu toho, co m ělo p řeživší čekat ve „svobodné“ vlasti. Z agrárník ů zaplatili nacistické krutosti životem nap ř. generální tajemník strany Jind řich Žilka, předseda Noviny Vojt ěch Švec, vrchní ředitel Kooperativy Jind řich Tr čka či generální ředitel Centrokooperativy dr. Škvor. Do koncentra čních tábor ů bylo odvle čeno mnoho student ů, často člen ů Agrárních akademik ů. Nakonec i zast řelený student Jan Opletal nebo parašutista Jan Kubiš byli členy agrárního dorostu ve svých rodných obcích. Srov. Jaroslav ROKOSKÝ, „Nebyli jsme zrádci ani zbab ělci“. P ředstavitelé agrární strany v politické kultu ře t řetí republiky , in: Petr KOURA, Jan RANDÁK (eds.), Hrdinství a zbab ělost v české politické kultu ře 19. a 20. století: výb ěr z p řísp ěvk ů ze stejnojmenné konference, která prob ěhla ve dnech 25. - 27. října 2006, Praha 2008, s. 341. Zahynuli i nejbližší Machníkovi p řátelé z řad voják ů - generál Dostál, major Ort a podplukovník Kropá ček. 455 Vzpomínky paní Mileny Hrozné, dcery Františka Machníka, Praha, 22. března 2005. 456 ABS, sign. 305-214-1, Výpov ěď Františka Machníka z 10. července 1946 u Okresního národního výboru v Klatovech. 457 Srov. Čeští u čitelé v protifašistickém odboji. Sborník studií a vzpomínek , Praha 1978, s. 243 - 250.
96 8. Marné nad ěje: 1945 - 1948
Povále čné Československo oproti všem proklamacím nebylo první republikou z let 1918 - 1938. Nem ělo stejné hranice, politický ani hospodá řský systém. Několik m ěsíc ů po osvobození došlo k znárodn ění pr ůmyslu, bank a pojiš ťoven, které tento smutný fakt jen a jen potvrdilo. 458 Do této republiky se z Německa vrátil František Machník a ne čekalo ho tu bohužel nic p říjemného. P ředevším už neexistovala strana, která byla jeho životním osudem a posláním. Vstupoval do ní ješt ě za Rakouska - Uherska, ale druhou sv ětovou válku už agrárníci nep řežili. Komunisté jim to totiž neumožnili. Stranickopolitické uspo řádání první republiky možné nebylo, ale dv ě centra československého exilu za války - Londýn a Moskva - soupe řily o svou p ředstavu budoucího státu. Edvard Beneš m ěl jakési plány o pokra čování agrární strany či „nové zem ědělské strany“, která by ale musela být hodn ě odlišná od „agrárních baron ů typu Prášk ů, Beran ů a Švehl ů“. O Ladislavu Feierabendovi pak uvažoval jako o jejím možném reprezentantovi. Ovšem až do b řezna 1945 prezident v ětší úvahy na toto téma nerozvíjel. 459 Už od prosince 1943 mu ale muselo být jasné, že KSČ obnovu agrární strany nepovolí, nebo ť její členy ozna čovala jako „národní zrádce a kolaboranty”. Na jednáních v Moskv ě v březnu 1945 se sice slovenský agrárník Ján Ursíny 460 (jednal za Slovenskou národní radu) pokusil vymoci zastoupení zem ědělc ů ve vlád ě, ale marn ě. Národní fronta pak utvo řila tzv. Košický vládní program, který obsahoval i zákaz všech stran, „ které se tak t ěžce provinily na zájmech národa a republiky (agrárníci, Živnostenská strana, Národní sjednocení, atd…).”461 Problémem agrárník ů bylo částe čně i to, že m ěli v londýnském exilu jen velmi malé zastoupení a jejich nejvýznamn ější představitel - Ladislav
458 Srov. Ji ří PERNES, Spole čenské a politické p ředpoklady znárod ňování v Československu v roce 1945 , in: Stanislav BALÍK, Hynek FAJMON, Kate řina HLOUŠKOVÁ (eds.), Dusivé objetí. Historické a politologické pohledy na spolupráci sociálních demokrat ů a komunist ů, Brno 2006, s. 77. 459 Jan KUKLÍK, K otázkám zrodu politického systému t řetí republiky , in: Miroslava MANOVÁ, Jan ŠTEMBERK (eds.), Historie a cestovní ruch.Perspektivní a podn ětné spojení.Pocta profesoru Vratislavu Čapkovi k 85. narozeninám, Praha 2008, s. 119. 460 Ján Ursíny (* 11. 10. 1896 Rakša, + 8. 1. 1972 Rakša) - slovenský politik a statká ř. Za první republiky jeden z předák ů agrární strany na Slovensku, ve druhé polovin ě 30. let poslanec Národního shromážd ění. Za Slovenského národního povstání byl členem p ředsednictva Slovenské národní rady a pov ěř encem hospodá řství a zásobování. Zárove ň se stal jedním z čelných p ředstavitelů nov ě založené Demokratické strany, která v kv ětnu 1946 s jasnou, dvout řetinovou v ětšinou vyhrála volby na Slovensku. Roku 1945 byl poslancem Slovenské národní rady a v letech 1946 - 48 poslancem Národního shromážd ění. V letech 1945 - 47 byl také nám ěstkem předsedy československé vlády. Po únoru 1948 byl Ursíny zat čen a v dubnu 1948 odsouzen na sedm let v ězení pro údajnou protistátní činnost. Propušt ěn byl roku 1953 a v roce 1964 Nejvyšší soud zrušil p ůvodní obvin ění z roku 1948 s od ůvodn ěním, že bylo vykonstruované. Údaje z: http://www.libri.cz/databaze/kdo20/main.php (staženo 30. června 2010). 461 J. KUKLÍK, K otázkám zrodu politického systému t řetí republiky , s. 132.
97 Karel Feierabend - sám sebe chápal p ředevším jako národohospodá ře a teprve pak až jako politika. 462 Snad nejlépe vylí čil stav spole čnosti a vd ěč nosti za odboj ve svých pam ětech Václav Černý: „ Byl veliký odboj prvních t ří vále čných let a konstela ční odboj ´ad hoc´ poslední vále čné chvíle: tento odstr čil onen a mínil se pokrýt slávou vít ězství. A vít ězství p řišlo, a s ním přikva čila mocidychtivá sestava, která se do ciziny ´zachránila pro vlast´, vnit řně jednotná nebyla, ale v jednom byla dokonale svorná: odstr čila odboj ten i onen, a dokázala to v pěti dnech; pustila po vod ě jeho cíle a plány, p řinášela si svoje, a byl to p ředevším plán nesdílené vlastní moci. Bylo to trpké, avšak spl ňovalo to, v mých o čích alespo ň, ne-li vše, tedy jist ě spravedlivý výrok jednoho z dávných politik ů tohoto státu: Za práci pro vlast se neplatí… Dílo a smysl odboje ležely nenapraviteln ě v troskách. “463 Ideály povále čného Československa byly poko řeny realitou praktické politiky, která p řinesla cizí myšlenky, cizí vzory a s nimi také tzv. lidovou demokracii. Prožitek nacismu byl hr ůzný, jenže za dve řmi už stála totalita nová a bohužel velmi dlouhá. 464
8.1. Už nikdy agrární strana
Agrární strana vykonala za první republiky mnoho poctivé drobné práce p ředevším na venkov ě. Byla pro sedláky a rolníky institucí, které mohli v ěř it. To bylo to, co KS Č p řesn ě nepot řebovala. František Machník byl zt ělesn ěním agrární strany na Plze ňsku a Klatovsku stejn ě jako východní Čechy pat řily kdysi Udržalovi a jižní Čechy byly baštou Rudolfa Berana. 465 Pozd ější literatura dokonce ozna čila Machníka za dravého p ředstavitele agrarismu na Plze ňsku a v ČSR. 466 A venkov p řes všechny problémy za agrárníky stál. Po válce je však nem ěl a nev ěděl, na koho se obrátit. KS Č si dob ře uv ědomovala, že ho musí získat. Komunisté si totiž byli jisti „svým“ d ělnictvem, ale pot řebovali ovládnout i vesnici, bývalou baštu agrárník ů. Když už stranu doslova zlikvidovali, pot řebovali te ď i její voli če. Vesnice jim dlouho (už za první republiky) odolávala. I proto si v povále čné „košické“ vlád ě Zde ňka Fierlingera vynutili i ministerstvo zem ědělství (pod vedením Julia Ďuriše). Byla to pak práv ě
462 Podrobn ěji o zákazu agrární strany a pokus ům ji znovu obnovit srov. Jaroslav ROKOSKÝ, Zákaz agrární strany a pokusy o její obnovení v letech 1945 - 1948 , in: Zem ědělství na rozcestí 1945 - 1948, Studie Slováckého muzea 3, Uherské Hradišt ě 1998, s. 77 - 89. 463 V. ČERNÝ, Pam ěti II. , s. 395. 464 J. GEBHART, J. KUKLÍK, Dramatické i všední dny protektorátu , s. 275. 465 Srov. Jaroslav ROKOSKÝ, Jižní Čechy - bašta agrární strany v první Československé republice , in: Blanka RAŠTICOVÁ (eds.), Agrární strany ve vládních a samosprávných strukturách mezi sv ětovými válkami, Studie Slováckého muzea 13, Uherské Hradišt ě 2008, s. 97 - 106. 466 V. LAŠTOVKA, KS Č na Klatovsku , s. 79.
98 vesnice, která ve volbách v kv ětnu 1946 rozhodla volby. 467 Sám Machník z toho byl velice neš ťastný, zvláš ť, když po návratu z N ěmecka často pobýval u své sestry na venkov ě, v Kolinci. Celá rodina v on ěch osudových kv ětnových volbách v roce 1946 volila lidovou stranu. Pro Machníka jako siln ě pravicového politika ostatn ě ani jiný výb ěr nebyl. A p řitom stále šlo o nejmenší zlo. Levici a komunisty zvláš ť nesnášel. 468 P ůda se znovu stala politikem, a protože p ředevším v pohrani čí KS Č rozd ělovala p ůdu, p řineslo jí to velký volební zisk. 469 Edvardem Benešem zd ůraz ňovaná kontinuita s první republikou se nekonala. Venkov nem ěl ve Fierlingerov ě vlád ě zastoupení. 470 Nebyla p řipušt ěna volná sout ěž politických stran. Krom výjimek agrární strana jako celek za druhé sv ětové války nekolaborovala, naopak, její představitelé obstáli v časech n ěmecké okupace se ctí. Jejich zapojení do domácího odboje bylo často naprosto nezpochybnitelné a m ělo by vždy být uznáváno a respektováno. 471 Proto strana měla mít šanci jako ostatní povolené partaje. Jenže dominantní tlak KS Č to naprosto znemož ňoval, nebo ť komunisté si jasně uv ědomovali, že by agrárníci byli nep řekonatelnou překážkou socializace venkova. 472 A a č jsou velmi pravdivá povále čná slova Rudolfa Berana: „Nebyli jsme zrádci ani zbab ělci,“ majetek agrární strany, její voli čský potenciál na venkov ě i touha po pomst ě vynikaly nad všechno. 473 Mnozí z bývalých agrárník ů se po válce snažili zapojit do ve řejného hnutí, vstoupit do jiných stran, ale „cejch“ jim samoz řejm ě z ůstal, byvše ozna čováni za nepolepšitelné šk ůdce lidové demokracie. 474 Vedoucím p ředstavitel ům strany pak byly v tisku dávány p řídomky jako „ zrádci, zbab ělci, hroba ři republiky či velkokapitalistické pijavice. “475 Bylo to nep řijatelné a hlavn ě nepochopitelné. V ězni nacistických káznic a koncentra čních tábor ů byli ozna čeni jako zrádci a kolaboranti. 476 A práv ě už jen styk a spolupráce s Rudolfem Beranem byly pro každého člov ěka problémem. Jak napsal 24. června 1945 komunistický ministr zem ědělství Julius Ďuriš Beranov ě žen ě Marii: „ Každý, kdo spolupracoval s Beranem, jest spoluvinen na tom, že náš národ byl uvržen
467 Ferdinand PEROUTKA, Byl Edvard Beneš vinen? , Praha 1999, s. 16. 468 Rozhovor autora s Mgr. Pavlem Princem, Kolinec, 11. b řezna 2010. 469 J. ROKOSKÝ, Zákaz agrární strany a pokusy o její obnovení v letech 1945 - 1948 , s. 85. 470 Pam ěti JUDr. Old řicha Suchého, citováno podle: Hovory s Antonínem Švehlou (a o n ěm) , Praha 2001, s. 94 - 95. 471 Jaroslav ROKOSKÝ, Koho volit? „Zrádní agrárníci” a parlamentní volby 1946 , in: Matej MEDVECKÝ (eds.), Posledné a prvé (?) slobodné vol`by - 1946, 1990, Bratislava 2006, s. 70. 472 Jaroslav ROKOSKÝ, Svobodný sedlák na svobodné p ůdě.Osud agrární strany v Československu po druhé sv ětové válce , in: Petr BLAŽEK, Michal KUBÁLEK (eds.), Kolektivizace venkova v Československu 1948 - 60 a st ředoevropské souvislosti, Praha 2008, s. 92. 473 Obhajovací řeč Rudolfa Berana p řednesená p řed Národním soudem 28. a 29. 3. 1947 (3. část) , St řední Evropa 8, 23/1992, s. 153. 474 J. ROKOSKÝ, Svobodný sedlák na svobodné p ůdě, s. 95. 475 J. ROKOSKÝ, Koho volit? „Zrádní agrárníci“ a parlamentní volby 1946 , s. 71. 476 J. ROKOSKÝ, „Nebyli jsme zrádci ani zbab ělci.“ , s. 343.
99 do tak nezm ěrného utrpení. “477 To bylo jasné vy řč ení cejchu, se kterým musel každý bývalý člen republikánské strany žít. A nem ěl přitom tém ěř žádnou reálnou možnost se proti obvin ěním, urážkám či jen fámám jakkoli bránit. Nenávistná tisková kampa ň proti agrárník ům znemož ňovala uve řejnit jakýkoli článek nebo jen vysv ětlení postoje. Prostor k vyjád ření nedostal ani bývalý člen londýnské exilové vlády Ladislav Feierabend, takže těžko mohly mít právo vyjád řit se bývalé vládní a parlamentní elity. 478 Existovaly sice Zem ědělské noviny , ale ty už od po čátku hlásaly názory komunistického ministerstva zem ědělství, místo aby stály za venkovem a jeho myšlenkami. Proto nem ěly problém už v červnu 1945 otiskovat články, které naplno zostouzely práci prvorepublikových agrárník ů a celé republikánské strany, „ která zavád ěla fašistický totalismus do všech zem ědělských institucí, jak se spojili Beran - Hrubý - Mastný - Machník - Stoupal s Henleinem a Hlinkou, jak vyjednávali s německými fašisty a jak rozvrátili republiku v zájmu svých velkostatká řských mocenských cíl ů.“ 479 Kritice a házení špíny na agrárníky se bohužel v tehdejší dob ě nevyhnuly ani takové osobnosti a demokraté, jakým byl nap říklad Hubert Ripka. 480 Ten 20. června 1945 v pražském Obecním dom ě ozna čil politiku republikánské strany za „ nejen protilidovou a protisociální, nýbrž v pravém slova smyslu protistátní. “481 I list Národn ě socialistické strany Svobodné slovo zacházel v kritice p ředvále čných pom ěrů do nesmyslných lží a zřejm ě se asi snažil vyrovnat novinám komunistickým, když 7. srpna 1945 napsal: „Před válkou m ěla agrární strana v rukou p ředsednictví vlády, ministerstvo zem ědělství, ministerstvo vnitra, ovládala Plodinovou burzu, ohromnou velkonákupnu, nespo četná družstva, záložny, banky, pojiš ťovny, cukrovary, lihovary, mlékárny atd. Čím více pozic agrární strana m ěla a čím více její p ředáci tloustli, tím nespokojen ější byli pracující zem ědělci, protože chudli. Pracující zem ědělec m ůže být rád, že všechno staré, co zaván ělo nespravedlností, je a ješt ě bude smeteno. “482 S těmito projevy komunisté nikdy nep řestali, dokud nedosáhli svého. Ješt ě na podzim 1947 (tedy již po
477 Citováno podle: V. DOSTÁL, Agrární strana, s. 328. 478 Srov. L. K. FEIERABEND, Politické vzpomínky III , s. 282. Jen si trpce povzdechl, že nemá možnost ve řejnost informovat o tom, jak se choval, „ nebo ť m ůj článek by žádný list neotiskl.“ 479 J. ROKOSKÝ, Koho volit? „Zrádní agrárníci“ a parlamentní volby 1946 , s. 77. 480 Hubert Ripka (* 26. 7. 1895 Kobe řice u Vyškova, + 7. 1. 1958 Londýn, Velká Británie) - český noviná ř a politik. Vystudoval historii a filosofii na UK a za čal p ůsobit jako zahrani čněpolitický redaktor Národního osvobození (1925 - 30) a Lidových novin (1930 - 38). Pat řil k p ředním člen ům informační sít ě Hradu. V roce 1938 odjel jako jeden z prvních do exilu a v Pa říži se stal členem Československého národního výboru. V exilové vlád ě v Londýn ě byl od roku 1940 státním tajemníkem a státním ministrem v ministerstvu zahrani čních v ěcí. Politicky se angažoval v Národn ěsocialistické stran ě. V letech 1945 - 1948 poslanec Národního shromážd ění a ministr zahrani čního obchodu. Po únoru 1948 odešel do nového exilu. Údaje z: http://www.libri.cz/databaze/kdo20/main.php (staženo 30. června 2010). 481 Citováno podle: L. K. FEIERABEND, Politické vzpomínky III , s. 277. 482 Citováno podle: L. K. FEIERABEND, Politické vzpomínky III , s. 287.
100 Beranov ě uv ězn ění) byl p ředseda vlády Klement Gottwald ve velmi bojovné nálad ě a kritizoval pom ěry v tzv. Národní frontě. P řitom si do úst bral kdekoho, agrární stranu nevyjímaje. Na zasedání úst ředního výboru KS Č 28. listopadu 1947: „ Do tohoto svazku (tj. Národní fronty) ochránci šmeliná řů , obdivovatelé Kramá ře a Švehly a napodobitelé st říbr ňáckého šejdrismu zajisté nepat ří... Plán reakce je plánem rozvratu, chaosu a nepo řádku… plánem návratu k předmnichovským pom ěrům s milionem nezam ěstnaných, se žebra čenkami, se st řílením do d ělník ů, s Petschky, Weinmanny a Preissy. “483 Když potom reflektujeme Machníkovu činnost za protektorátu, lze ji charakterizovat podobnými slovy, jakými mluvil už na po čátku roku 1940 Rudolf Beran v rozhovoru s Ladislavem Feierabendem o možném út ěku za hranice. Bývalý ministerský p ředseda byl stejn ě jako Machník p ůvodem z jiho českého venkova a velmi svázaný s půdou: „ Sedlák neutíká ze své p ůdy, a ť se d ěje, co se d ěje. Chápu, že vaše situace je t ěžká, p řesto však podle svého selského rozumu soudím, že máte z ůstat doma a trp ěliv ě snášet, co vám osud nad ělí.“484 Podobn ě pak budeme moci hodnotit problematiku toho, pro č Machník po únoru 1948 neodešel do emigrace. Šokem však pro n ěj musely být už první dny povále čného svobodného Československa. Sotva se ocitl v Kolinci u své sestry Rozálie, už musel řešit problém s urážkou obyvatelky Kolince. Marie Malá nahlásila 24. kv ětna 1945 na místním Národním výboru jeho výrok, který m ěl pronést v její p řítomnosti ve mlýn ě své sestry, že „ takhle ho zřídili Češi, ty čeští lumpové. N ěmci prý s ním zacházeli daleko lépe nežli Češi. “485 P ředseda Národního výboru Vojt ěch Dolejší ješt ě ten den vyslechl i Machníka, který pop řel, že by se vůbec o Češích zmínil, mluvil jen o tom, jak ho zřídili a p řirozen ě m ěl na mysli N ěmce a gestapo. P řipustil však, že možným dodatkem bylo, že n ěkte ří čeští lidé mu ublížili více než Němci tím, že za protektorátu prohlašovali, že je divné, že ješt ě nebyl zat čen a jako d ůvod uvád ěli jeho dobré vztahy s Němci. Na záv ěr však Machník jasn ě prohlásil „ na svojí čest a sv ědomí, že jsem nikdy nem ěl a nemám úmyslu urážeti svého národa a vlastního státu, jenž je mi nadevšecko drahý. “486 P ředseda Dolejší odeslal oba protokoly na Okresní národní výbor do Klatov, aby ten rozhodl. Jak spor dopadl, nevíme. D ůležité je, že se dostal k vyšet řovací komisi ONV Klatovy a posléze až do spis ů Národního soudu v Praze.
483 Klement GOTTWALD, Kup ředu, zpátky ni krok! (Únor 1948) , Praha 1949, s. 12 - 13. 484 L. K. FEIERABEND, Politické vzpomínky I , s. 263. 485 NA, f. NS, kart. 169, ČNs 3/47, František Machník, Protokol sepsaný s Marií Malou 24. kv ětna 1945 na Národním výboru v Kolinci. 486 Tamtéž, Protokol sepsaný s Františkem Machníkem 24. kv ětna 1945 v Kolinci č. p. 80.
101 8.2. Očista
Vyšet řovací komise závodní rady Zemského národního výboru v Praze 14. června 1945 požádala Komisi pro vnit řní národní bezpe čnost, aby byl František Machník zat čen pro „důvodné podez ření z osobního obohacování se na ú čet první a druhé republiky československé. “487 Tak se také stalo a 17. června byl Machník v Klatovech zat čen a zárove ň měla být provedena veškerá opat ření týkající se zajišt ění jeho majetku. 488 Nebyl zdaleka jediným, podobné „p řekvapení“ čekalo i na jeho stranické a bývalé vládní kolegy. 489 Machník byl vzat do policejní zajiš ťovací vazby Krajského soudu v Praze na Pankráci 490 a zárove ň v Klatovech probíhal soupis jeho majetku, který za p řítomnosti Antonie Machníkové provád ěly státní ú řady. Machník byl evidentn ě ve špatném zdravotním stavu po nedávném návratu z vězení v nacistických nápravných zařízeních a také z účasti na pochodu smrti do Dachau. To také dokládá léka řská zpráva, kterou p řiložila Antonie Machníková k dopisu pro velitele pankrácké v ěznice, ve kterém žádala urychlené prošet ření p řípadu jeho muže.491 Její žádost o propušt ění manžela nakonec nebyla v ůbec posuzována, protože Machník byl po absolvování krátkého výslechu již 26. června 1945 propušt ěn na svobodu. 492 To, že bývalý ministr strávil více než týden ve vazb ě, mohlo částe čně uspokojit n ěkteré obyvatele Klatovska, kte ří „ činili dotazy, zda by Machník nem ěl být zajišt ěn“, jak psal 20. června 1945 major Bed řich Reicin 493 , ná čelník Hlavní správy Obranného zpravodajství p ři
487 ABS, Fond 305 Úst ředna Státní bezpe čnosti, sign. 305-368-4, Žádost Vyšet řovací komise závodní rady zemského národního výboru v Praze o zat čení Františka Machníka ze dne 14. června 1945. 488 ABS, Fond 2M Odbor politického zpravodajství Ministerstva vnitra, Krabice č. 275, sign. 2M: 11171, Rozkaz Komise pro vnit řní národní bezpe čnost ze dne 16. 6. 1945 o zat čení Františka Machníka. 489 Rudolf Beran byl zat čen již 14. kv ětna 1945, Jan Malypetr 8. června a Josef Černý 9. srpna. Srov. Jaroslav ROKOSKÝ, Agrárníci - politi čtí v ězni Národní fronty , in: Ji ří KOCIAN, Stanislav KOKOŠKA, Zde ňka KOKOŠKOVÁ (eds.), Československo na rozhraní dvou epoch nesvobody, Praha 2005, s. 146. 490 ABS, sign. 2M: 11638, krabice č. 380, Potvrzení v ěznice Pankrác z 18. června 1945, že Machník byl vzat do zajiš ťovací vazby. 491 Tamtéž, dopis Antonie Machníkové z 25. června 1945. V dopise d ěkuje za možnost vykonání návšt ěvy u svého muže, jehož zdravotní stav vypadal podle jejích slov velmi „bídn ě“. Poté op ět vypisuje všechnu Machníkovu činnost pro národ a jeho obyvatele. Šlo jí však hlavn ě o to, aby její muž byl co nejd říve propušt ěn, protože jeho zdravotnímu stavu v ěznice v žádném p řípad ě neprospívá. P řiložen je zdravotní nález klatovského léka ře MUDr. Josefa Sázela ze 7. 6. 1945 (citováno v původním zn ění), který „ zjistil u n ěho p říznaky zna čné podvýživy a t ělesné sešlosti, známky tbc. filoproduktivního procesu obou hrot ů plicních, rozsáhlé sr ůsty pohrudni čno - bráni čné vlevo po výpsotku, nedomykavost chlopn ě dvojcípé, zbytn ění svalu srde čního a mírné rozší ření levé komory a mírné otoky dolních kon četin. “ Takový byl tedy zdravotní stav Františka Machníka krátce po jeho návratu z německých kriminál ů a p ři nástupu do povále čné československé vazby. 492 ABS, sign. 2M: 11638, krabice č. 380, Sd ělení policejní ředitelství Praha z 26. června 1945 o propušt ění Františka Machníka na svobodu. 493 Bed řich Reicin (* 29. 9. 1911 P řerov, + 3. 12. 1952 Praha - Pankrác) - český komunistický funkcioná ř. V mládí člen komunistické mládeže. V b řeznu 1939 zat čen gestapem, ale nakonec propušt ěn, na čež emigroval do SSSR. Tam se stal hlasatelem československého vysílání moskevského rozhlasu. Od roku 1942 p ůsobil ve československé vojenské jednotce v Sov ětském svazu, nejprve jako osv ětový, pozd ěji jako zpravodajský důstojník. V lednu 1945 bylo v 1. československém armádním sboru na radu Sov ětů zřízeno Vojenské obranné
102 ministerstvu národní obrany. 494 Machníkovo propušt ění však v žádném p řípad ě neznamenalo, že by se o n ěj bezpe čnostní orgány přestaly zajímat. Jenže bohužel to nebyl jen zájem státních institucí, ale k Machníkovi se za čali vyjad řovat i n ěkte ří lidé, kterým p řišlo divné, že se bývalý ministr pohybuje na svobod ě. Václav Skuhrovec z Koryt u Klatov si na podzim 1945 konkrétn ě st ěžoval: „ Jest m ě divné a nem ůže to u nás nikdo pochopiti, jak to m ůže být býti že Pán jako Franta Machník proslavený ministr se bez dozoru m ůže voln ě pohybovat a bez trestn ě. Co d ělal ví každý dobrý čech a že dnes pracuje dál tj. t řeba jen jeho činnosti sledovat… “495 Jinde si zase neodpustili hanlivé pok řikování: „ machníkov če, machníkov če“ na bývalé členy agrární strany či p řátele Františka Machníka. 496 Na ja ře 1946 se pak postupn ě rozb ěhly výslechy velkého množství osob, které m ěly co do čin ění s Machníkem a znaly se s ním z dob jeho poslanecké a ministerské činnosti ve 30. letech. Hledalo se samoz řejm ě co nejv ětší množství možných kompromitujících materiál ů a p ředevším d ůkaz ů, které by mohly prokázat spolupráci s Němci či dokonce p římou kolaboraci. František Machník byl poprvé v souvislosti se svým p řípadem a obžalobou vyslechnut 10. července 1946 u Okresního národního výboru v Klatovech. Výslech pokra čoval i druhý den a zápis z něj má deset stran. 497 Jediný movitý majetek, kterým se tehdy mohl prokázat, bylo polovi ční vlastnictví domu v Klatovech č. p. 197/I. 498 , který m ěl podle Machníka v roce 1940 kupní hodnotu 600 tisíc korun. Ke své činnosti v agrární stran ě Machník uvedl, že byl vždy oddaným a disciplinovaným straníkem, poslušným p říkaz ů stranických institucí. Rozhodn ě však nepat řil k jejím vrcholným a rozhodujícím činitel ům. Byl sice členem výkonného výboru strany a po nástupu do ministerské funkce také členem p ředsednictva, ale nikdy mu z toho neplynulo žádné výsadní postavení. Naopak se podle svých slov vždy snažil, zpravodajství (OBZ), Bed řich Reicin se stal jeho ná čelníkem. Po osvobození se stal ná čelníkem Hlavní správy OBZ na MNO. V letech 1948 - 51 byl nám ěstkem ministra národní obrany pro kádrovou práci. Stal se symbolem postupného zkomunizování armády a velkých čistek. Reicin se stal spolupachatelem justi ční vraždy generála Heliodora Píky a organizátorem dalších vykonstruovaných proces ů. Nakonec se však sám stal ob ětí systému, který spoluvytvá řel. V listopadu 1952 byl odsouzen na základ ě vykonstruovaných obvin ění v procesu s Rudolfem Slánským a popraven. Údaje z: http://www.libri.cz/databaze/kdo20/main.php (staženo 30. června 2010). Detailn ěji: František HANZLÍK, O „bílých místech“ v život ě Bed řicha Reicina , Soudobé d ějiny XV, 1/2008, s. 22 - 61. 494 ABS, sign. 2M: 11638, krabice č. 380, sd ělení Bed řicha Reicina odd ělení pro politické zpravodajství ministerstva vnitra z 20. června, ve kterém upozor ňuje na hlášení svého „orgánu“, který na Klatovsku zaznamenal dotazy na Machník ův další osud. 495 NA, f. NS, kart. 169, ČNs 3/47, František Machník, Dopis Svazu osvobozených politických v ězňů a poz ůstalých po ob ětech nacismu Okresnímu národnímu výboru z 28. listopadu 1945 s přílohou - dopisem Václava Skuhrovce. Citováno v původním zn ění v četn ě chyb. 496 Rozhovor autora s paní Jarmilou N ěmejcovou, Klatovy, 1. února 2010. Otec paní N ěmejcové, p ředvále čný člen agrární strany, žil ve Skrán čicích nedaleko Hna čova a s Machníkem se znal. Slyšel mnoho t ěchto hanlivých posm ěšk ů, a to i po únoru 1948. 497 ABS, sign. 305-214-1, Výpov ěď Františka Machníka z 10. července 1946 u Okresního národního výboru v Klatovech. 498 D ům v dnešní Víde ňské ulici v Klatovech.
103 aby na ministerstvo nep řenášel r ůzné politické záležitosti a hlavn ě vliv agrární strany na armádu. Navíc nebyl ani ve skupin ě politických ministr ů koalice. K předním míst ům ve stran ě mu nepomáhalo ani to, že p ředsedou agrárník ů byl jeho bratranec Rudolf Beran. Naopak to podle Machníka bylo čast ěji více ke škod ě než k užitku. 499 Dlouze se pak musel vyjad řovat k nejr ůzn ějším žalobám a také již zaprotokolovaným výpov ědím sv ědk ů. Machník v ětšinu z nich pop řel jako zmýlené a nesmyslné, pop řípadn ě vysv ětlil sv ůj postoj, a ť už se jednalo o záležitosti v souvislosti se strakonickou Zbrojovkou, firmou Sigma Lutín nebo o dodávky sena. Do stavby opevn ění zasahoval podle svých slov jen minimáln ě, pouze když podepisoval zadávací a stavební plány. Veškerá zodpov ědnost a práce ležely na Hlavním štábu. O žádných zm ěnách plán ů opevn ění v Krkonoších nebylo Machníkovi nic známo. Mobiliza ční plány si nikdy ani nedal t řeba jen p ředložit a každá jeho p řípadná snaha je získat nepoctivým zp ůsobem nemohla míti úsp ěch, nebo ť byly velmi dob ře zabezpe čeny. Machník pokládal obvin ění, že N ěmc ům tyto plány prodal, za projev nejhorší v ůle a nízký úmysl ublížit jemu a jeho synovi. 500 Od jara 1938 se Machník stal ter čem všelijakých pomluv proti své osob ě. Ší řilo se o n ěm, že prodal republiku N ěmc ům. Poprvé tyto pomluvy zaznamenal na západ ě Čech po kv ětnových mimo řádných vojenských opat řeních. Po Mnichovu se za čalo povídat o Němc ům prodaných mobiliza čních plánech a p řitom byla ve výkladní sk říni jednoho z klatovských fotoateliér ů poplivána fotka Machníka a jeho rodiny. Do toho p řišel i další neuv ěř itelný „klep“, že Machníkova žena Antonie ( Češka z Chrudimi) jeho sestrou Konrada Henleina. Navíc v lét ě 1938 pobývala Machníkova dcera Milena ve Švýcarsku na jazykovém zdokonalení. 501 To zase p řineslo spekulace, že tam Machník práv ě prost řednictvím dcery kryl miliony, které získal za prodané mobiliza ční plány. Jiní tvrdili, že ve Švýcarsku je s „nakradenými“ miliony už celá rodina v četn ě Františka Machníka. Za protektorátu pak výmysly okolo Machníkovy činnosti pokra čovaly. M ěl často p řicházet ve styk s klatovským Oberlandratem, po řádat hostiny a jezdit s ním na hony k říšskému protektorovi Konstatinu von Neurathovi. Zat čení gestapem a odsouzení k smrti v Dráž ďanech pak bylo jen na oko, aby prý byl v očích lidí zajímavý. Sv ůj vztah k Němc ům však Machník popsal zcela jednozna čně jako velmi rezervovaný, a to už od dob studií „na horké p ůdě“ v Českých Bud ějovicích, kde se v tu dobu
499 ABS, sign. 305-214-1, Výpov ěď Františka Machníka z 10. července 1946 u Okresního národního výboru v Klatovech. 500 Tamtéž. 501 Rozhovor autora s paní Ing. Janou Sehnalovou, Hna čov, 5. zá ří 2009. Tehdy tam dokonce p řeplavala Ženevské jezero.
104 bojovalo o p řevedení m ěsta do českých rukou. Odtud si p řinesl ned ůvěru k Němc ům, která se s ním táhla po celý život. Za války pak každého ve svém okolí p řesv ědčoval, že N ěmecko ji musí prohrát a že se ztracená svoboda národa op ět navrátí. 502 Výslech pak Machník zakon čil hodnocením své činnosti, ve které se vždy snažil svoje povinnosti řádn ě plnit, a to i v dobách po národ nejt ěžších a nejnebezpe čnějších. Machník se jednozna čně cítil jako nevinný. 503
8.3. Výslechy sv ědk ů
V souvislosti s projednáváním obžaloby Františka Machníka bylo vyslechnuto velké množství lidí. Základní řešenou otázkou se stala Machníkova spolupráce s Němci a její případná intenzita a hlavn ě pak možnost, že by ministr prodával, vyzrazoval či jinak nabízel mobiliza ční plány N ěmecku. Na p řet řes samoz řejm ě p řišel i možný vliv agrární strany a jejích sympatizant ů p římo na ministerstvu národní obrany. Obžalobu samoz řejm ě zajímali především lidé, které si Machník na MNO p řivedl. V den, kdy Machník kon čil své ministerské p ůsobení, tedy 22. zá ří 1938, byl jeho pobo čníkem major jezdectva Jaromír Ort (p řed nástupem na MNO p ůsobil v hodnosti štábního kapitána 4. jezdeckého pluku v Klatovech). Přednostou vojenského kabinetu ministra národní obrany pak podplukovník generálního štábu Václav Kropá ček 504 a brigádní generál Josef Dostál 505 v té dob ě p ůsobil jako p řednosta 2. odd ělení (jezdectva, veteriná řství a remontnictva) I. odboru (všeobecn ě vojenského) ministerstva národní obrany. 506
502 ABS, sign. 305-214-1, Výpov ěď Františka Machníka z 10. července 1946 u Okresního národního výboru v Klatovech. 503 Tamtéž. 504 Václav Kropá ček (* 22. 6. 1898 Sob ěkury, + 13. 12. 1943, Dráž ďany, N ěmecko) - p řednosta Vojenského kabinetu ministra národní obrany. Z řízení tohoto ú řadu (od 1. ledna 1936) nad ělalo ministru Machníkovi mnoho problémů, protože armáda jeho smysl nepochopila. Sám Machník ho od ůvod ňoval pot řebou mít k dispozici poradce pro specifické otázky vojenství. Kropá ček prošel italskou frontou první sv ětové války, kde byl zajat a posléze se stal p říslušníkem československých dobrovolnických jednotek. Za první republiky vystudoval pražskou Vále čnou školu a p ůsobil v Ženev ě jako expert na odzbrojovací konferenci. V čele Vojenského kabinetu setrval až do p říchodu N ěmc ů. Zapojil do činnosti Obrany národa, ale již v prosinci 1939 byl gestapem zat čen, v ězn ěn na Pankráci (proslul jako tzv. chodba ř, který vynášel motáky generála Aloise Eliáše) a posléze v Dráž ďanech popraven. Srov. K. STRAKA, Československá armáda, s. 91. Detaily k jeho životu a nacistickému v ězn ění rovn ěž srov. Ivan LACH, Eduard STEHLÍK, Vlast a čest byli jim dražší nežli život , Dv ůr Králové nad Labem 2000, s. 114 - 115. Kropá čkova manželka Božena (rozená Op ělová) se narodila 18. února 1901 v Čeladné. Svatba prob ěhla 31. ledna 1924, v té dob ě sloužil Kropá ček v hodnosti kapitána v posádce v Košicích. Dopis starosty Čeladné Pavola Lukši autorovi z 9. b řezna 2011. 505 Jmenování generála Dostála do funkce p řednosty taktéž provázela kritika ze strany n ěkterých vysokých vojenských p ředstavitel ů. Machník byl op ět napadán, že prosazuje do funkce svého favorita. Kriticky se vyjad řoval p ředevším ná čelník štábu generál Krej čí. Srov. Generál Alois Eliáš (1890 - 1942) voják-diplomat- politik , Praha 2006, s. 39. 506 Srov. Eduard STEHLÍK, Mírová organizace československé branné moci 22. září 1938 , Historie a vojenství VI, 3/1997, s. 106 - 107.
105 MUDr. Ctimír Nohejl, praktický léka ř z Klatov, se s Machníkem setkal v roce 1944 v německé káznici v Ebrachu a tam ho poznal jako poctivého, nesmlouvavého a neohroženého Čecha, který vždy zastával národní stanovisko. Zmi ňuje se také o tom, že Machník byl ve v ězení několikrát fyzicky napaden trestanci z řad kriminálních zlo činc ů.507 Václav Kolenatý, ředitel firmy Brat ří Barto ňové , zažil Machníka ve t řicátých letech coby tajemník krajského sekretariátu republikánské strany v Klatovech. Vždy ho považoval za dobrého Čecha, vlastence a p ředstava Machníkovy spolupráce s Němci pro n ěj byla nemyslitelná. Pov ěstem o jeho paktování s Henleinem nikdy nev ěř il a co se tý če národní spolehlivosti, podává o n ěm jen to nejlepší vysv ědčení. 508 Plukovník p ěchoty Josef Kvapil byl pobo čníkem ministra národní obrany od 1. června do 1. prosince 1937, kdy odešel do funkce vojenského velitele Pražského Hradu. O Machníkovi pak p ři výslechu tvrdil, že byl dobrosrde čný, ale nechal se ovlivnit okolím. K politickým záležitostem se t ěžko mohl vyjád řit, ale pokládal za vylou čené, že by Machník vycházel N ěmc ům vzhledem ke svému národnostnímu cít ění jakkoli vst říc. 509 Bohuslav Brynda byl Machník ův osobní tajemník na ministerstvu. Tam p řijímal veškeré civilní návšt ěvy ministra a nepamatuje se, že by za Machníkem docházeli poslanci německých politických stran a intervenovali u n ěj ve prosp ěch svých v ěcí. O zakázkách ve prosp ěch N ěmc ů nebylo mu nic známo, naopak zmínil výnos 510 , který je velmi omezoval. Machníka považoval za spolehlivého, dobrého Čecha. 511 Divizní generál v.v. Ing. Jaroslav Fajfr byl šéfem leteckého odboru ministerstva. Machníka charakterizoval jako dobrého a spolehlivého Čecha, dokonce m ěl dojem, že je zahrocen proti N ěmc ům. Podle Fajfra by bylo nemožné, aby Machník mohl nějak manipulovat s mobiliza čními plány ve prosp ěch N ěmc ů, nebo ť do nich tém ěř nebyl zasv ěcen. Vypov ěděl také, že Machníka znal nejen z úředního styku, ale také se zú čast ňoval Machníkových soukromých hon ů a hon ů ve vojenských lovištích. 512 Josef Roth poznal Machníka coby řidič ministerstva obrany. Ve výpov ědi zmi ňuje zřízení vojenské kancelá ře ministra národní obrany, jejímž p řednostou byl ustanoven major (ve skute čnosti podplukovník!) Kropá ček, podle šeptandy Machník ův p říbuzný. Po n ějakém čase se Machníkovo chování zm ěnilo, byl po vlivem zmín ěného Kropá čka a také svého
507 ABS), sign. 305-214-1, Výpov ěď MUDr. Ctimíra Nohejla z 10. července 1946 u Okresního národního výboru v Klatovech. 508 Tamtéž, Výpov ěď Václava Kolenatého z 15. července 1946 u Ministerstva vnitra v Praze. 509 Tamtéž, Výpov ěď plukovníka Josefa Kvapila z 10. dubna 1946 u Ministerstva vnitra v Praze. 510 Tzv. Machník ův výnos z roku 1936. 511 ABS, sign. 305-214-1, Výpov ěď dr. Bohumila Bryndy z 10. dubna 1946 u Ministerstva vnitra v Praze. 512 Tamtéž, Výpov ěď Ing. Jaroslava Fajfra z 11.dubna 1946 u Ministerstva vnitra v Praze.
106 pobo čníka, majora Orta. 513 Jejich vliv se m ěl projevovat na odvolávání nepohodlných osob a nahrazování známými. Roth zmi ňuje, že se v ministerstvu hovo řilo o tom, že „ Ort d ělá ministra a ministr že d ělá dragouna .“ Machník podle n ěj pat řil do tzv. pravi čácké skupiny v agrární stran ě, která se soust ředila kolem Rudolfa Berana, a často Machníka na sch ůzky této skupiny vozil. Roth byl dotazován i na koupi velkostatku Sed čice - slyšel ve svém okolí, že dceru architekta Pilce si m ěl vzít za ženu Machník ův syn Jan a jako v ěno m ěl p řipadnout práv ě tento velkostatek. Naopak d ůrazn ě odmítl, že by Machník mohl manipulovat s mobiliza čními plány, nebo ť na MNO byla u čin ěna opat ření, aby se k nim nikdo nepovolaný nedostal. Dokonce zažil i scénu, že vojáci necht ěli Machníka vpustit na staveništ ě opevn ění na hranicích Československa. Zajímavé je i jeho lí čení návratu Machníka z cest po Itálii, kdy ministr necht ěl jet p řes Bavorsko maje obavy, aby se mu jako ministru národní obrany n ěco nep řihodilo ze strany N ěmc ů.514 V Machníkov ě v ěci sv ědčil i Rudolf Beran, jeho bratranec, bývalý p ředseda agrární strany a bývalý p ředseda druhorepublikové i protektorátní vlády. 515 Beran si nebyl schopen vzpomenout, v jakém roce se Machník stal ministrem obrany, ani že do vlády ho nenavrhoval Udržal, nýbrž Jan Malypetr. Zmínil Machníkovu dlouholetou práci v branném výboru sn ěmovny, kde jako místop ředseda úzce spolupracoval s jeho p ředsedou, jednatelem Československé obce legioná řské, poslancem Davidem. Zd ůraznil Machníkovu zásadu, ze které nikdy nehodlal ustoupit - na armád ě se nesmí šet řit a stát musí vše sm ěř ovat k vybudování dokonalé armády. To Machník prosazoval na každém mítinku s ob čany, ve stran ě, v Poslanecké sn ěmovn ě, na ministerstvu i ve vlád ě. Navíc o této pot řeb ě p řesv ědčil i Edvarda Beneše, s nímž úzce spolupracoval a dle Berana ho s ním pojil dobrý vztah. I jeho spolupráce s Němci byla v intencích prezidenta republiky. Jeho podpora strany Bund der Landwirte a poslance Zierhuta v plze ňském volebním kraji sm ěř ovala podle Berana proti SdP a Henleinovi. Jeho výnos o zakázkách pro MNO byl pln ě ve shod ě s názorem výkonného výboru republikánské strany. I proto na n ěj N ěmci ze všech stran úto čili. Paradoxn ě se pak kolem Mnichova objevila šeptanda, že Machníkova rodina je germanofilská a podobné nesmysly. Machník to velmi t ěžce nesl a p řitom sám p ředseda vlády Milan Hodža Beranovi několikrát sd ělil, jak si u n ěj r ůzní n ěme čtí poslanci st ěžují na Machník ův český šovinismus. Beran p řiznává (Roth to naopak vylu čoval), že s ním Machník byl na honu na Podkarpatské
513 Roth uvádí, že major Ort nahradil plukovníka Kvapila ve funkci pobo čníka asi po m ěsíci Machníkova ministrování ( červen 1935), Josef Kvapil však byl podle výše uvedené vlastní výpov ědi Machníkovým pobo čníkem od června do prosince 1937! 514 ABS, sign. 305-214-1, Výpov ěď Josefa Rotha z 20. července 1946 u Ministerstva vnitra v Praze. 515 Rudolf Beran se stal p ředsedou vlády 1. prosince 1938 a p řes 15.b řezen 1939 jeho vláda řídila zemi až do 28. dubna 1939. V tento den byl Beran v čele kabinetu nahrazen Aloisem Eliášem.
107 Rusi, kterého se zú častnil i Franz von Papen.516 Spolu s ním však ani Beran ani Machník nikterak nejednali. 517 JUDr. Josef Černý sed ěl s Machníkem ve vlád ě coby ministr vnitra Československa a navíc se s ním znal už od vysokoškolských studií. Černý sice nem ěl čas sledovat Machníkovu ministerskou práci, p řípadn ě jeho styky, ale rozhodn ě potvrdil, že Machník pat řil ve stran ě ke k řídlu, které vždy stálo za Edvardem Benešem, a to i v jeho funkci ministra zahrani čních v ěcí. O jeho zat čení se v roce 1943 dozv ěděl z dopisu, který jeho manželce 518 napsala Antonie Machníková.520 Bývalý politický rada MNO JUDr. Jaroslav Hándl vypovídal v souvislosti s Machníkovou v ěcí dvakrát - v říjnu 1945 a také na ja ře 1946. Machníka poznal v roce 1929, za ministra obrany Karla Viškovského 521 , kterého Machník coby poslanec často navšt ěvoval, a kdy Hándl s ministrem také dvakrát navštívili Klatovy i Machníkovu domácnost. Za ministra Bradá če522 pak už Machník na ministerstvo tolik nechodil, navíc se m ěl vyjád řit, že Bradá č je m ěkota. Když se pak agrární strana oto čila proti Bradá čovi, byl Machník navržen
516 Franz von Papen (* 29. 10. 1879, + 2. 5. 1969) - německý křes ťansky orientovaný politik a diplomat. V roce 1932 n ěmecký kanclé ř. Posléze p ůsobil jako německý velvyslanec v Rakousku. V pr ůběhu války vedl diplomatickou misi N ěmecka v Turecku. Po válce byl souzen Norimberským tribunálem, obžaloby pln ě zprošt ěn. Srov. http://en.wikipedia.org/wiki/Franz_von_Papen (staženo 23. b řezna 2011). 517 ABS, sign. 305-214-1, Výpov ěď Rudolfa Berana ze 4. dubna 1946 u Ministerstva vnitra v Praze. Machník svou ú čast na tomto honu ve své výpov ědi jednozna čně pop řel! 518 Manželka Josefa Černého byla dcerou Antonína Švehly. 520 ABS, sign. 305-214-1, Výpov ěď JUDr. Josefa Černého z 3. dubna 1946 u Ministerstva vnitra v Praze. 521 Karel Viškovský (* 8. 7. 1868 Sušice, + 20. 11. 1932 Praha) - český národohospodá ř a československý agrární politik, ú častník protirakouského odboje. Za agrární stranu roku 1902 zvolen poslancem do zemského sn ěmu a v roce 1908 do říšské rady. Na sklonku 1. sv ětové války se rozhodn ě postavil proti vyvážení potravin z českých zemí a 28. října p řevzal z pov ěř ení Národního výboru a na pokyn A. Švehly Vále čný obilní ústav. V povále čném období se stal poslancem Revolu čního Národního shromážd ění (1918 - 20) a poté zasedal v parlamentu za agrárníky od roku 1925 až do své smrti. Krom ě toho se stal 11. června 1919 prezidentem Státního pozemkového ú řadu, kde se podílel na Pozemkové reform ě. V letech 1925-26 byl ministrem spravedlnosti a v roce 1929 se Viškovský stal ministrem národní obrany. A to až do roku 1932, kdy vláda podala demisi a on sám pak na banální ch řipku umírá. Údaje z: http://www.libri.cz/databaze/kdo20/main.php (staženo 30. června 2010). 522 Bohumír Bradá č (* 31. 5. 1881 Židovice u Ji čína, + 20. 10. 1935 Židovice u Ji čína) - český agrární politik. Bradá č pat řil ke generaci starších agrárních v ůdc ů, kte ří vyšli ze selského prost ředí. P ůsobil v Úst řední jednot ě českých řepa řů , kde se seznámil s Antonínem Švehlou a stal se jeho blízkým a oddaným spolupracovníkem. Ješt ě p řed 1. sv ětovou válkou byl za agrárníky zvolen poslancem říšské rady (1911). Po p řevratu v roce 1918 se stal členem Revolu čního Národního shromážd ění a v letech 1920 - 35 byl op ětovn ě zvolen poslancem za agrární stranu v mladoboleslavském kraji. V parlament ě p ůsobil Bradá č po n ěkolik let jako uvážlivý p ředseda rozpo čtového výboru. Vedle funkcí v agrární stran ě i v řad ě hospodá řských korporací byl v letech 1926 - 29 předsedou politické „osmy“ stran vládní koalice. V prosinci 1929 poprvé zasedl ve vlád ě Františka Udržala jako ministr zem ědělství a ve funkci setrval do roku 1932. Poté se Bradá č trochu paradoxn ě ocitl v letech 1932 - 35 v k řesle ministra národní obrany. I tady ovšem prokázal své nesporné schopnosti a práv ě pod jeho vedením za čala armáda i stát rychle reagovat na nebezpe čí hrozící z hitlerovského N ěmecka. Kone čně v červnu 1935 byl zvolen p ředsedou poslanecké sn ěmovny, ale krátce poté p řed časn ě umírá. Údaje z: http://www.libri.cz/databaze/kdo20/main.php (staženo 30. června 2010). Srov. též Jitka LUKÁŠKOVÁ, Bohumír Bradá č (diplomová práce), dostupná z: http://www.jicinsko.cz/lsk/02/lsk021-2.htm#021-16 (staženo 10. června 2008) a Vlastislav LACINA, Bohumír Bradá č, čelný agrární politik mezivále čného období , in: Osobnosti agrární politiky 19. a 20.století, Studie Slováckého muzea 11, Uherské Hradišt ě 2006, s. 81 - 87.
108 do této funkce. 523 Machníkovy bou řlivé povahy se prý obával i prezident Masaryk a p ři jeho jmenování narážel i na p říbuznost s Rudolfem Beranem. Rozruch ve ve řejnosti pak ihned po jmenování vzbudil p řejmenováním jízdy na dragouny a zřízením vojenského kabinetu. Sám Hándl si pak p řipadal jako „hasi č“ n ěkterých ministrových výrok ů či na řízení, často je mírnil a vysv ětloval. Machník m ěl velmi výbušnou povahu. Potvrzuje Machníkovu obrovskou lásku k jezdectvu, prý až chorobnou. Také obsazování voják ů do n ěkterých funkcí bylo kritizováno jako dosazování „milá čků“ z Klatov. Jeho rozhodnutí byla často dána názorem agrární strany. S Edvardem Benešem se velmi p řátelil a pochvaloval si jeho pochopení a zájem o armádu, z čehož m ěli radost i mnozí vojenští p ředstavitelé. Vztahy Machníka ke generál ům Syrovému a Krej čímu byly hlavn ě na rovin ě pracovní, osobní pom ěry p říliš p řátelské nebyly. Fámám, že Machník cht ěl republiku zaprodat N ěmc ům, se Hándl jen smál, nebo ť to byly výplody choré doby podzimu 1938, kdy se rojila jedna pov ěst horší než druhá. Hándl pak na záv ěr konstatoval, že pokud by se Machník i n ěč ím provinil, krut ě si to už v Německu odpykal. 524 V dubnu 1946 Hándl vypovídal znovu, a to hlavn ě ve v ěci intervencí n ěmeckých poslanc ů na MNO. Jejich žádosti se v ětšinou týkaly r ůzných staveb, které armáda necht ěla povolovat. Když však n ěme čtí agrárníci a sociálové odešli z vlády a spolupracovali s SdP, Machník jejich záležitosti necht ěl řešit a zakládaly se bez vy řešení. Krom ě toho Hándl komentoval Machník ův vztah ke generálu Dostálovi jako velmi p řátelský až kamarádský. 525 Rudolf Halík coby šéfredaktor nejv ětší agrárnických novin - Venkova , znal celou stranu a její struktury velmi dob ře. Potvrdil, že Machník nem ěl ve stran ě silnou roli a vedoucí postavení nezaujímal. Když už mluvil, tak p ředevším o v ěcech krajových či hlavn ě odborných, tedy vojenských. 526 Brigádní generál Vladimír Kajdoš (za Machníkova ministrování II. zástupce ná čelníka hlavního štábu armády) ve své výpov ědi naprosto vylou čil možnost, že by Machník mohl kdy vůbec vid ět mobiliza ční plány, tudíž s nimi nemohl nijak nakládat. A navíc mu nikdy nebyly ani t řeba jen letmo ukazovány! Pokud šlo o pom ěr Machníka k německé agrární stran ě, Kajdoš vzpomn ěl p řátelského vztahu k poslanci Zierhutovi, kterého Machník ob čas brával autem p ři cest ě do Klatov. 527
523 Je však pot řeba poznamenat, že Bradá č byl t ěžce nemocný, p ředevším proto byl po volbách v roce 1935 Machníkem nahrazen. 524 ABS, sign. 305-214-1, Sepsaná výpov ěď JUDr. Jaroslava Hándla ve v ěci bývalého ministra národní obrany Františka Machníka z 26. října 1945. 525 Tamtéž, Výpov ěď JUDr. Jaroslava Hándla z 5. dubna 1946 u Ministerstva vnitra v Praze. 526 Tamtéž, Výpov ěď Rudolfa Halíka z 16. dubna 1946 u Ministerstva vnitra v Praze. 527 Tamtéž, Výpov ěď brigádního generála Vladimíra Kajdoše z 10. dubna u Ministerstva vnitra v Praze.
109 Bývalý šéf intendanstva generál Josef Pešek u výslechu vylí čil spory, které s Machníkem na ministerstvu m ěl. Ale poznal ho už jako poslance - člena branného výboru, kdy podle Peškových slov často intervenoval v mnoha dodávkových v ěcech. Na ministerstvu se pak jednalo o spor o uzav ření smlouvy mezi MNO a strakonickou zbrojovkou. Pešek nakonec prosadil sv ůj návrh oproti Machníkovu. To samé se mu pak povedlo p ři zakázce na výrobu plynových masek pro firmu CHEMA v Lutín ě.528 Machníkova žena Antonie musela samoz řejm ě také vypovídat a to p ředevším k záležitostem, které se odehrály za války a na které m ěla vliv. Po Machníkov ě zat čení v lét ě 1943 a jeho p řevezení na Pankrác nepodnikala žádné kroky. Až když Machník poslal p řes českého dozorce z vazby moták (dostal se k bratru Antonie Machníkové Karlu Nonnovi, který žil v Praze), že mu byla doru čena žaloba, usoudila, že je pot řeba za čít Machníka bránit, nebo ť brzy tém ěř jist ě stane p řed soudem. Na doporu čení svých známých vyhledala v Praze německého advokáta Dr. Czeypka, který ji navrhl obrátit se na berlínského advokáta Astfalcka. Bylo pot řeba v ůbec zjistit, kde se vlastn ě Machník nachází, protože mezitím byl z Prahy odvezen. Antonie Machníková se nakonec dozvěděla, že její muž je umíst ěn v Budyšín ě, kam se za ním okamžit ě po získání propustky rozjela. Jenže den p řed jejím příjezdem byl Machník transportován do v ěznice v Dráž ďanech. Tam jí byla povolena krátká návšt ěva manžela. Dr. Czeypka pak požádal Astfalcka, aby Machníka p ři soudním p řelí čení zastupoval. Posléze jí oba právníci sd ělili, že František Machník byl soudem první instance odsouzen k trestu smrti. Poté Antonie Machníková vysv ětlila, jak došlo k podání žádostí o milost. Sama na radu p řátel napsala žádosti o ud ělení milosti na ú řad říšského protektora v Praze, dále Karlu Hermannu Frankovi a také státnímu prezidentovi Emilu Háchovi. Hans Astfalck pak podal stejnou žádost na říšské ministerstvo spravedlnosti v Berlín ě. Pro tu bylo samozřejm ě nutné sehnat co nejvíce sv ědectví, která by Machníkovi mohla pomoci. Což však bylo t ěžké, nebo ť Machníkova žena byla p řesv ědčena, že se Machník k Němc ům nikdy p říliš loajáln ě nechoval. Většina oslovených N ěmc ů z okolí Klatov také její žádost odmítla. Sama pak poslala dr. Czeypkovi n ěkolik pov ěstí o Machníkovi, které se po Klatovsku ší řily. Sama v ěděla, že nejsou skoro v ůbec pravdivé, ale ve snaze zachránit život svého muže byla ochotna ud ělat cokoliv. Jen rady svých p řátel, aby se obrátila na Emanuela Moravce či dokonce Heinricha Himmlera, kategoricky odmítla. 529
528 ABS, sign. 305-214-1, Výpov ěď generála Josefa Peška z 9. dubna 1946 u Ministerstva vnitra v Praze. 529 Tamtéž, Výpov ěď Antonie Machníkové z 10. července 1946 u Okresního národního výboru v Klatovech.
110 Výpov ěď divizního generála Karla Husárka je velmi cenná vzhledem k tomu, že byl ředitelem ŘOP ( Ředitelství opev ňovacích prací). Do protokolu uvedl, že Machník z titulu své funkce nem ěl na opev ňovací práce p římý vliv, nebo ť ty výlu čně spadaly pod ná čelníka Hlavního štábu. Machník byl pouze o všech stavbách informován, p řípadn ě se ú častnil jejich prohlídek. Co se tý če zakázek, ministr svým podpisem pouze bral nejv ětší objednávky na vědomí, nebo ť m ěl ze zákona zodpov ědnost za hospodárné nakládání se státními prost ředky. Machník nikdy schválené návrhy nezm ěnil. Generál se dotkl i problému s firmou CHEMA Lutín , který však byl nakonec vy řešen dle Husárka spravedliv ě. Sám Husárek pak sv ůj pom ěr k Machníkovi charakterizoval jako chladný a stejn ě ozna čil vztahy ministra národní obrany s armádním generálem Krej čím. Kritizoval z řízení Kabinetu ministra obrany, který podle n ěj nem ěl žádný po řádný užitek, jen prý v ěci komplikoval. Husárek pak kategoricky odmítl možnost, že by Machník mohl vyzradit opera ční nebo mobiliza ční plány. Generála by ani nenapadlo si n ěco takového v ůbec pomyslet. Machník k těmto věcem rozhodn ě nem ěl p řístup. Po Machníkov ě konci v MNO se s ním Husárek setkal jako ministr ve řejných prací, když u n ěj Machník jako poslanec intervenoval p ři stavb ě jakéhosi malého úseku komunikace. Až na ja ře 1944 generála navštívila Machníkova žena. Snažila se sehnat sv ědectví, která by jejího muže mohla zachránit od trestu smrti, ke kterému byl odsouzen. Antonie Machníková m ěla představu, že by snad mohl kontaktovat n ěkoho ze Škodových závod ů, kdo m ěl styky s Němci. Husárek však žádný takový kontakt nem ěl. Pak však spole čně p řišli na jméno Dr. Jaroslava Krej čího 530 , p ředsedy protektorátní vlády. Husárek doslova uvedl: „ Považoval jsem za svou českou a lidskou povinnost jí vyhov ěti. “ Krej čího kontaktoval, ale ten mu sd ělil, že Machník ův p řípad je velmi t ěžký a nemá nad ěji na úsp ěch. Intervence u K. H. Franka pak je nebezpe čná, nebo ť podle názoru státního ministra by členové protektorátní vlády nem ěli být solidární s politickými v ězni. Krej čí p řesto doporu čil kontaktovat ve Frankov ě kancelá ři jistého Dr. Giese. Pak se podle Husárka v Praze rozší řila pov ěst o tom, že Machník byl v Německu popraven! V té dob ě ho Jaroslav Krej čí znovu kontaktoval s tím, že intervenoval u zastupujícího protektora Kurta Daluegeho, který slíbil se
530 JUDr. Jaroslav Krej čí (* 27. 6. 1892 K řemenec, + 18. 5. 1956 Praha), v letech 1911 - 1915 vystudoval práva na Karlov ě Univerzit ě v Praze. Za první sv ětové války sloužil v rakousko-uherské armád ě. Po vzniku republiky působil jako státní ú ředník. V roce 1938 byl jmenován profesorem ústavního práva na Masarykov ě univerzit ě v Brn ě. V letech 1938 - 1939 byl p ředsedou Ústavního soudu. Jako blízký spolupracovník Emila Háchy byl 1. 12. 1938 jmenován ministrem spravedlnosti. Ve stejné funkci pokra čoval i v dalších dvou vládách Protektorátu Čechy a Morava. 19. ledna 1942 byl ustanoven p ředsedou protektorátní vlády, zárove ň vedl též ministerstvo spravedlnosti. V premiérské funkci setrval až do 19. ledna 1945, kdy byl vyst řídán Richardem Bienertem. Po válce byl Národním soudem odsouzen k 25 let ům v ězení. K osud ům Jaroslava Krej čího srov. Jaroslav KREJ ČÍ, Mezi demokracií a diktaturou , Praha 1998; Robert KVA ČEK, Dušan TOMÁŠEK, Obžalována je vláda , Praha 1999.
111 věci ujmout. Pozd ěji se generál Husárek od paní Machníkové dozv ěděl, že trest bývalého ministra národní obrany byl zm ěněn na dvacetiletý žalá ř.531 Ve spleti údajných afér kolem ministra Machníka si ráda p řisadila i literatura minulého režimu. Nap říklad je popisována scéna, kdy Machník spole čně s generálem Husárkem rozhodli o p řid ělení ve řejné zakázky protiplynových masek pro armádu za stamiliony pro spole čnost Fatra Napajedla , za kterou stál šéf firmy Ba ťa Jan Antonín Ba ťa. P řitom byli konfrontováni s parlamentní rezolucí, která zakazovala nadm ěrné zisky pro firmy p ři armádních zakázkách. Navíc masky z Fatry nebyly ty nejmodern ější, jaké by armáda m ěla požadovat. 532 Husárk ův p římý nad řízený, bývalý ná čelník Hlavního štábu československé armády, armádní generál Ludvík Krej čí ozna čil sv ůj pom ěr k Machníkovi za čist ě služební. Nikdy se ve spole čných jednáních nebavili o detailech, Machník ův tlak na svou osobu Krej čí zcela vylou čil. Taktéž nem ěl ministr žádný vliv na technické parametry opevn ění. Krej čí potvrdil předchozí názor, že ve vojenských kruzích bylo z řízení Kabinetu ministra obrany p řijímáno s velkou nevolí. Generál také nazna čil, že Machník ve své funkci ministra m ěl možnost nechat si p ředložit veškeré dokumenty, teoreticky tedy i mobiliza ční plány. 533 Generál Bohuslav Fiala (bývalý podná čelník Hlavního štábu armády) se ve své krátké výpov ědi jednozna čně vyjád řil, že s Machníkem p říliš do styku nep řišel, proto nem ůže vypovídat n ěco p říliš detailního. Kategoricky však vylou čil možnost, že by Machník mohl získat opera ční plány, nebo ť ty byly uloženy v trezoru Hlavního štábu. 534 Další generál, František Nosál, řídil tém ěř 18 let technický a dopravní odbor na ministerstvu národní obrany. Ve své výpov ědi zmínil n ěkolik rozpor ů, které s Machníkem měl, ty se však p římo netýkaly situace kolem opevn ění. 535 Vyslechnuty samoz řejm ě byly i Machníkovy d ěti, v dob ě projednávání p řípadu už dosp ělé. Jan Machník musel p ředevším vysv ětlovat svou známost a kontakty s Jitkou Pilcovou ohledn ě aféry s firmou CHEMA . S Pilcovou studoval na Vyšší hospodá řské škole v Klatovech, ale pouze rok, nebo ť pak přešla do Chrudimi. Statek v Sed čicích u Žatce, o kterém se neustále v protokolech píše, koupil sám architekt Pilc bez jakékoliv finan ční účasti Františka Machníka. Podle Jana Machníka navíc Pilc jevil zájem o p řátelství
531 ABS, sign. 305-214-1, Výpov ěď divizního generála Karla Husárka z 5. dubna 1946 u Ministerstva vnitra v Praze. 532 Jan HRUBÝ, Aféry první republiky , Praha 1984, s. 91 - 93. 533 ABS, sign. 305-214-1, Výpov ěď armádního generála Ludvíka Krej čího z 15. dubna 1946 u Ministerstva vnitra v Praze. 534 Tamtéž, Výpov ěď brigádního generála Bohuslava Fialy z 9. dubna 1946 u Ministerstva vnitra v Praze. 535 Tamtéž, Výpov ěď divizního generála Františka Nosála z 9. dubna 1946 u Ministerstva vnitra v Praze.
112 s ministrem národní obrany pouze po dobu výkonu jeho funkce, pozd ěji už žádný kontakt nenavázal. Naprosto pop řel jakoukoli souvislost otcovu a hlavn ě svou s možným p řevezením mobiliza čních plán ů do N ěmecka. Vše ozna čil za nesmyslné pomluvy. 536 Milena Machníková ve své výpov ědi popisovala události, které nastaly poté, kdy její otec skon čil ve funkci ministra národní obrany, a také to, jak se rodina vyrovnávala s pomluvami, které se p ředevším po Klatovech od října 1938 ší řily. Nap říklad se mezi lidmi povídalo, že Machníkova žena Antonie je sestrou sudeton ěmeckého v ůdce Konrada Henleina nebo že Machník prost řednictvím n ějaké here čky prodal mobiliza ční plány republiky 537 a že za to m ěl dostat snad až padesát milion ů korun! Co se tý če vztah ů s rodinou Pilc ů, ty Milena Machníková potvrdila, ale naprosto vylou čila jakoukoli bližší známost svého bratra s Jitkou Pilcovou. O zat čení, v ězn ění a odsouzení otce za války se dozvídala z dopis ů své matky. 538 Armádní generál Jan Syrový je s Machníkem zna čně propojen. V dob ě Machníkova ministrování byl generálním inspektorem branné moci a 22. zá ří 1938 ho st řídal v křesle ministra národní obrany. S Machníkem vcházel v ětšinou pouze ve styk ú řední p ři projednávání nejr ůzn ějších vojenských záležitostí. Jako voják si Syrový op ět rýpnul do ministrova vztahu k jezdectvu. Záv ěrem pak ješt ě vzpomn ěl Machníkovy rozhovory v protektorátním tisku z roku 1943, kde mu utkv ěly časté odpov ědi: „ To Syrový. “539 Vypovídal i nástupce výše zmín ěného generála Peška ve funkci šéfa intendanstva - Dr. Václav Suchý. V souvislosti s možným prot ěžováním firem zmínil p řípad firmy Wiesner z Chrudimi, která m ěla armád ě dodat v ětší množství kotlík ů pro vojáky. Machník ji prý up řednost ňoval nad jiné. Suchý také p řipojil už tradi ční historku, že se mluvilo o svatb ě dcery architekta Pilce540 s Machníkovým synem. 541 Do této nekone čné záležitosti a nutno říci fámy pak jasno vnesl až výslech samotného architekta Václava Pilce. Ten se s Machníkem seznámil v roce 1935 poté, co jeho dcera nastoupila do Klatov na Hospody ňskou školu. Z obou se podle Pilce stali p řátelé, které spojovala p ředevším záliba v honech. Dcera Jitka se skute čně s Machníkovým synem Janem seznámila a z toho pak vznikly fámy, že dojde k svatb ě. Pilc koupil v roce 1936 dv ůr Sed čice
536 ABS, sign. 305-214-1, Výpov ěď Jana Machníka z 19. července 1946 u Ministerstva vnitra v Praze. 537 Myšleno pravd ěpodobn ě udání z po čátku protektorátu, ve kterém byli zmín ěni herci Anny Ondráková a Vlasta Burian. Srov. stranu 84 této práce. 538 ABS, sign. 305-214-1, Výpov ěď Mileny Machníkové z 10. července 1946 u Okresního národního výboru v Klatovech. 539 Tamtéž, Výpov ěď armádního generála Jana Syrového z 2. dubna 1946 u Ministerstva vnitra v Praze. 540 Ve všech výpov ědích sv ědk ů je jméno uvád ěno se „z“ na konci. Ve skute čnosti se jmenovaný architekt psal jako Václav PILC. 541 ABS, sign. 305-214-1, Výpov ěď generála Dr. Václava Suchého z 10. dubna 1946 u Ministerstva vnitra v Praze.
113 u Žatce od spolku československých cukrovarník ů a jeho dcera se stala spolumajitelkou, ale Machník se koup ě v ůbec nezú častnil. Jen o ní byl informován. Vše ostatní jsou fámy a výmysly. Pilc pak v záv ěru své výpov ědi ozna čil Machníka za dobrého Čecha, který se s Němci v ůbec nestýkal a jeho postoj tudíž byl naprosto protin ěmecký. 542 K protektorátním osud ům Františka Machníka se pak mohl vyjád řit i člen a také předseda vlády JUDr. Jaroslav Krej čí. Osobn ě bývalého ministra neznal, více se o n ěm dozv ěděl až v roce 1944. Na ministerstvo spravedlnosti za ním p řišla Antonie Machníková, která ho žádala o intervenci u n ěmeckých ú řad ů. Krej čí pak o v ěci mluvil jak s K. H. Frankem, tak i s protektorem Wilhelmem Frickem. Výsledek však nebyl žádný a pozd ěji se dozv ěděl, že byl Machník ův trest zm ěněn. Navíc u n ěj intervenoval i pražský advokát dr. Cyphelly, ale i bratr zat čeného generála Josefa Dostála. 543 Národní soud si vyžádal i výpov ěď člov ěka, který m ěl Machník ův případ za války na starosti. Byl jím bývalý kriminální tajemník gestapa v Klatovech Richard Lindner. 544 Ten po zat čení generála Dostála dostal na st ůl práv ě dokumenty k účasti bývalého ministra na odboji. Dostál u výslechu mluvil o tom, že s Machníkem hovořil o nutnosti založení ilegálního hnutí na Klatovsku. Zat čeni pak byli i ředitelé klatovské spo řitelny a ú řadu práce, kte ří zmínili pochvalu, kterou Machník v rozhovoru s nimi pronesl o Edvardu Benešovi a jeho zahrani ční (mín ěno londýnské) politice. Po t ěchto výpov ědích byl Machník zat čen. Jeho výpov ědi byly ale podle Lindnera neuspokojivé, p řestože ho vyslýchal i samotný šéf klatovského gestapa Heinrich Winkelhofer. P řípad tedy p řevzalo na p říkaz svého šéfa Hanse Ulricha Geschkeho pražské gestapo. To prý cht ělo (jak se v rozhovoru s Lindnerem vyjád řil Winkelhofer) získat Machníka jako konfidenta. Lindner to považoval za nereálné, nebo ť mu Machník p ři výslechu řekl, že není v Klatovech oblíben. Pak o n ěm slyšel až po vynesení rozsudku smrti, který ho překvapil, nebo ť nepokládal Machníkovy činy za p říliš vážné. Považoval rozsudek za politický. 545 Při výsleších pak samoz řejm ě došlo i na lidi z bezprost ředního Machníkova okolí respektive bydlišt ě. A tak byl vyslechnut Emil Mat ějka, krej čí z Klatov, jinak také ú ředník sekretariátu KS Č. Machníka p řitom v ůbec blíže neznal, jen z jeho ve řejných vystoupení. Až když Machník po návratu z Německa podal p řihlášku do klatovské pobo čky Svazu osvobozených politických v ězňů (SOPV), vzpomn ěl Mat ějka na sch ůzi jeho výroky
542 ABS, sign. 305-214-1, Výpov ěď Václava Pilce z 16. července 1946 u Ministerstva vnitra v Praze. 543 Tamtéž, Výpov ěď JUDr. Jaroslava Krej čího z 6. dubna 1946 u Ministerstva vnitra v Praze. 544 Jeden ze symbol ů smutn ě proslulého klatovského gestapa Richard Lindner se narodil 12. zá ří 1912 v Mnichov ě, jeho život skon čil popravou ve v ěznici klatovského Mimo řádného lidového soudu 25. dubna 1947. 545 ABS, sign. 305-214-1, Výpov ěď Richarda Lindnera z 10. července 1946 u Lidového soudu v Klatovech.
114 z Rokycan z druhé republiky (tedy fámu, že budou pro české komunisty postaveny koncentráky). Ty navíc neslyšel osobn ě, ale m ěl je z vypráv ění od spoluv ězňů z Buchenwaldu. Avšak pro zamítnutí Machníkovy p řihlášky sv ědčilo spíše všeobecné ve řejné mín ění. 546 Dále vypovídal František Zv ěř ina, ředitel okresní hospodá řské záložny v Klatovech. Ten se s Machníkem seznámil až v roce 1940, po svém p říchodu z Českých Bud ějovic. Machník za ním často p řicházel, nebo ť byl činný v různých hospodá řských spolcích. Vedli spolu i politické debaty. Zv ěř ina se ho ptal na zahrani ční politiku a Machník prohlásil, že p řed Benešovou činností musí smeknout klobouk, a č byl za republiky jeho odp ůrcem. O čekával také shození zbraní parašutisty, aby zem ě mohla proti N ěmc ům ozbrojen ě povstat. V případ ě p řevratu prý bude sedláky držet 24 hodin v rukou, tak jak je držíval. Zv ěř ina byl v té dob ě zapojen do ilegálního hnutí spole čně dr. Zemanem (ú ředník ú řadu práce) a generálem Dostálem. V něm se mluvilo i o p řípadném zapojení Machníka. Pak však gestapo zatklo u čitele hudby Stulíka, který byl coby člen komunistické ilegality spojen i s Dostálem. Podle Zv ěř iny tento pak prozradil generála Dostála a následn ě i jeho. A pak se přišlo i na Machníka. Gestapo se ho na bývalého ministra vyptávalo, dokonce byl p řítomen i soudu Machníkem u Volksgerichtu (Lidového soudu) v Dráž ďanech. Zv ěř ina ozna čil Machníka za charakterního člov ěka, který podle všeho N ěmce nenávid ěl, než aby jim pomáhal. 547 Antonín Nudera byl také v ězn ěn v Buchenwaldu, po válce pak pracoval jako školník v Masarykov ě škole v Klatovech. V koncentra čním tábo ře též slyšel vypráv ění o Machníkov ě výše zmín ěném druhorepublikovém projevu z Rokycan. V Buchenwaldu prý se často mluvilo o tom, že po válce bude muset jít p řed soud. Zárove ň uvedl, že mezi nižšími vrstvami se Machník net ěšil dobré pov ěsti. 548 Další vyslýchaným Klatovanem byl Ing. Josef Vávra, m ěstský stavební inženýr a p ředevším p ředseda Svazu osvobozených politických v ězňů a poz ůstalých po ob ětech nacismu v Klatovech. Tuto funkci vykonával od července 1945. Na výboru se vedla rozprava o p řihlášce Machníka do SOPV. Zmínil řeč Emila Mat ějky, který poukazoval na Machník ův rokycanský projev. Dále byl osloven František Zv ěř ina, aby se vyjád řil o okolnostech Machníkova zat čení gestapem. Pak bylo rozhodnuto Machníka zatím nep řijmout a v ěc postoupit krajskému sekretariátu SOPV v Plzni. Ten stejn ě jako část
546 ABS, sign. 305-214-1, Výpov ěď Emila Mat ějky z 10. července 1946 u Okresního národního výboru v Klatovech. 547 Tamtéž, Výpov ěď Františka Zv ěř iny z 11. července 1946 u Okresního národního výboru v Klatovech. 548 Tamtéž, Výpov ěď Antonína Nudery z 10. července 1946 u Okresního národního výboru v Klatovech.
115 klatovské pobo čky zastával podle Vávry názor, že se Machník politickým v ězn ěm stát nem ůže. 549 Důležitým sv ědectvím samoz řejm ě byla i výpov ěď Františka Bicka, bývalého významného činitele agrární strany na Klatovsku, nám ěstka starosty v letech 1936 - 1939 člena Strany národní jednoty a také starosty Klatov. V prvních letech protektorátu po rozpušt ění obecního zastupitelstva byl jmenován p ředsedou správní komise. Od zá ří 1941 se stal krajským vedoucím Národního souru čenství pro nov ě utvo řený Klatovský kraj. Po válce se stal ú ředníkem Úst řední rady odbor ů. Ve svých funkcích byl za protektorátu v neustálém styku s německými ú řady. Machníka znal samoz řejm ě dlouhodob ě a ozna čil ho za člov ěka pevného charakteru, uvědom ělého Čecha. Zmínil i jeho dlouholetou činnost v Sokole. Pom ěr k Němc ům u n ěj nikdy kladný nebyl, naopak se N ěmc ů všemožn ě stranil. Bicek intervenoval v jeho prosp ěch po odsouzení k smrti, snažil se pro n ěj najít zastání u lidí v převážn ě německém nýrském soudním okrese. Machníkovy styky s bývalým poslancem Zierhutem ozna čil za velmi sporadické, týkaly se p ředevším krajové činnosti. Bicek také upozornil, že Zierhut odmítl za Machníka intervenovat, když mu hrozila smrt. Za protektorátu se Machník stranil ve řejného života, Bickovi říkával, že jakoukoli činností by p řicházel do styku s Němci a to že pro n ěj není žádoucí. Zprávy o prodeji mobiliza čních plán ů se ší řily zám ěrn ě s cílem ho poškodit. Jejich pozadí vid ěl Bicek už v podzimu 1938, kdy obyvatelstvo toužilo po ozbrojeném st řetu s Němci a místo toho p řišel Mnichov. Machníkovi to pak p ředevším na Klatovsku bylo dáváno za vinu, zvláš ť když byl ministrem obrany. Nakonec Bicek zmínil Machníkovu činnost za první republiky, kdy ud ělal mnoho pro celé Klatovsko, a proto byl jmenován čestným ob čanem m ěsta. 550 Soud se zajímal i o názory N ěmc ů. Prvním z nich byl Ernst Kundt, bývalý poslanec Poslanecké sn ěmovny Národního shromážd ění za SdP a navíc p ředseda poslaneckého klubu této strany. Jednání s klubem agrárníků nebyla p říliš častá, spíše se hovo řilo s jednotlivými členy, často ministry vlády. Kontakty s Machníkem pak mohli mít poslanci SdP zvolení za Plze ňský kraj (Köllner či Pfrogner), ale Kundtovi o nich nebylo nic známo. V německých kruzích však podle n ěj Machník platil za objektivního posuzovatele žádostí či intervencí vojenských i stavebních. P řátelské soukromé styky s Machníkem m ěli poslanci Hodina a Zierhut. 551
549 ABS, sign. 305-214-1, Výpov ěď Ing. Josefa Vávry z 10. července 1946 u Okresního národního výboru v Klatovech. 550 Tamtéž, Výpov ěď Františka Bicka z 16. července 1946 u Ministerstva vnitra v Praze. 551 Tamtéž, Výpov ěď Ernsta Kundta z 12. dubna 1946 u Ministerstva vnitra v Praze.
116 Dalším sudeton ěmeckým poslancem byl dr. Hans Neuwirth. Také on se p říliš nepamatoval na styky poslanc ů SdP s agrárníky nebo dokonce s Machníkem. Jen vyslovil názor, že jeho slovy konstruktivní k řídlo SdP považovalo Machníka spole čně s poslancem dr. Old řichem Suchým za člena jakéhosi k řídla prezidenta Beneše v agrární stran ě.552 Posledním vyslýchaným poslancem SdP byl Gustav Peters, člen branného výboru sn ěmovny. Do styku s Machníkem p říliš nep řišel. Zhodnotil ho jako člov ěka, který nem ěl v agrární stran ě rozhodující roli a byl pod vlivem Hodži a Berana. Tento názor podle Peterse sdíleli i vedoucí politici SdP. 553 Je velmi zajímavé, že ani jeden z vyslýchaných poslanc ů Sudetendeutschen Partei nezmínil p ři svých výpov ědích tzv. Machník ův výnos. Tedy v ěc, kterou v ůdce SdP Konrad Henlein v roce 1936 široce kritizoval, vyvolal velké slyšení v parlamentu a nakonec celá strana podala stížnost ke Spole čnosti národ ů v Ženev ě. Tehdy byli Sudetští N ěmci velmi rozezleni, ale po válce o této vyhlášce z jejich úst nepadlo ani slovo. Je však pravda, že Machník ův výnos by obžalovanému ministrovi mohl jen pomoci, nebo ť byl zcela evidentn ě postaven proti N ěmc ům. Komunistickou snahou však bylo usv ědčit Machníka z přímé spolupráce s Německem. Proto Machník ův výnos by se do koncepce žaloby vlastn ě v ůbec nehodil. Nicmén ě pocházel z doby, která nebyla dle prezidentova dekretu žalovatelná. V Machníkov ě p řípadu pak ješt ě byly o informativní výslech požádány další osoby. Ernst Kachelriess, bývalý vedoucí služebny SD (Sicherheitsdienst) v Klatovech rozhodn ě pop řel, že by Machník kdy byl konfidentem SD v Klatovech. O Machníkov ě případu se dozv ěděl od Františka Bicka, který k němu p řišel intervenovat za Machníkovo osvobození. Kachelriess podal služební cestou ú řadovn ě v Plzni dobrozdání, které m ělo Machníkovi pomoci k milosti. Netušil ovšem, co se s tímto podáním stalo. 554 Bezpe čnostní orgány krátce vyslechly i Václava Černého, majitele vinárny z Klatov. Ten pouze potvrdil, že do jeho vinárny Machník chodíval a p ři debatách se tam mluvilo protin ěmecky. 555 Adolf Nevlá čil, bývalý dlouholetý klatovský starosta p řišel s Machníkem do styku p ředevším p ři stavb ě nových kasáren. Za protektorátu vnímal pomluvy, které se o Machníkovi ší řily, a snažil se p řijít na to, kdo by mohl být jejich zdrojem. Nebylo mu totiž známo, že by bývalý ministr udržoval n ějaké styky, na malém m ěst ě by to každému muselo být velmi nápadné. 556
552 ABS, sign. 305-214-1, Výpov ěď dr. Hanse Neuwirtha z 8. dubna 1946 u Ministerstva vnitra v Praze. 553 Tamtéž, Výpov ěď dr. Gustava Peterse z 3. dubna 1946 u Ministerstva vnitra v Praze. 554 Tamtéž, Ú řední záznam o výslechu Ernsta Kachelriesse z 10. července 1946. 555 Tamtéž, Ú řední záznam o výslechu Václava Černého. 556 Tamtéž, Ú řední záznam o výslechu Adolfa Nevlá čila z 11. července 1946.
117 O vyjád ření k Machníkov ě činnosti a p ůsobení pak byl také vyzván bývalý p řednosta politickoprávního odd ělení ministerstva národní obrany dr. Jaroslav Vorel. Podal obsáhlé sv ědectví, elaborát o 12 stránkách. Na za čátku se vyjád řil k Machníkovu jmenování do funkce. Rozhodující momenty podle n ěj byly: agrární strana m ěla ministerstvo národní obrany pod palcem dlouhodob ě - krom ě p řestávky v roce 1926 ho řídila od roku 1921 až do roku 1938 a Machník pak byl dlouholetým členem branného výboru Poslanecké sn ěmovny. Osobní vztahy mezi členy agrární strany nebyly Vorlovi známy. Ministerská činnost byla zam ěř ena hlavn ě na velké vojenské zákony, p ředevším na Zákon na obranu státu . Machník jeho návrh schválil tak, jak mu jej Vorel po dlouhých meziministerských poradách p ředložil. I k dalším legislativním návrh ům ve v ěcech obrany státu se Machník stav ěl velmi aktivn ě a projevoval o n ě živý zájem. Ohledn ě n ěmeckých zam ěstnanc ů na MNO si Vorel vzpomn ěl na jeden p řípad, kdy civilní zam ěstnanec hlášený jako Čech posílal své d ěti do pražských německých škol. Machník ihned na řídil jeho p řeložení do míst, kde n ěmecké školy nebyly. Styky s Němci bývalý p řednosta vylou čil a velmi d ůrazn ě poukázal na Machník ův výnos, který ministrovi p řinesl řadu nep říjemností. Vojenský kabinet, jak už bylo několikrát napsáno, se stal p ředm ětem obrovské kritiky všech voják ů. Vorel také p řiznává interní spory a t řenice a kritiku p řednosty vojenského kabinetu, podplukovníka Kropá čka. Stejn ě tak potvrdil Machníkovu velkou lásku - kon ě. Ministr si potrp ěl na každodenní ranní vyjíž ďku (ješt ě p řed nástupem do zam ěstnání), p ři níž nosil zvláštní vojenský stejnokroj, který si nechal ušít. Obliba jezdectva mu pak byla často vy čítána, v opozi čních listech se mluvilo o tzv. „Machníkových dragounech”. Pak se Vorel velmi detailn ě vrátil k tzv. Machníkovu výnosu. Po dlouhých úvahách meziministerského sboru pro v ěci obrany státu bylo rozhodnuto, že bude p ůsobeno na držitele podnik ů, aby ve složení jejich personálu bylo významn ě zastoupeno obyvatelstvo s českou národností. Toto spolehlivé složení personálu p ředevším zbrojních podnik ů m ělo zajistit kvalitní pr ůmyslovou výrobu pro pot řeby obrany státu. Jasn ě bylo také deklarováno, že majitelé továren budou tla čeni ke zjednání nápravy v p řípad ě, že národnostní podmínky budou nevyhovující. Vorel se vyjád řil i k mimo řádným vojenským opat řením z kv ětna 1938. Machník podal na sch ůzi vlády 20. kv ětna 1938 návrh, aby byl do mimo řádné činné služby povolán jeden ro čník zálohy s příslušnými technickými speciálními oddíly. Hodžova vláda to schválila a na řídila ministru národní obrany, aby toto opat ření 21. kv ětna ve čer vyhlásil. Prezidentem republiky pak toto vojenské opat ření bylo schváleno. Nám ěstek p ředsedy vlády Rudolf Bechyn ě pozd ěji poznamenal, že rozdíly se projevovaly pouze v nazírání na právní
118 podklady, p řípadn ě na možnosti voják ů, ale v ůle k obran ě byla jednomyslná. 557 Po demisi vlády 22. zá ří 1938 a její záv ěre čné sch ůzi mluvil Vorel s ministrem Machníkem naposledy. Machník byl zhroucený, na říkal na zradu západních spojenc ů a projevoval obavy z toho, co ješt ě republiku čeká. Od té doby m ěl o Machníkovi informace pouze z doslechu. 558 Když se na Machníka tolik úto čilo ohledn ě jeho údajného p řátelení se a spolupráce s Němci, je pak zajímavé číst, jak o n ěm mluvil nejvýznamn ější N ěmec v protektorátu Karl Hermann Frank. Když pronášel za války obžalobu proti Rudolfu Beranovi, neváhal bývalého ministra vnitra Josefa Černého i Machníka ozna čit jako české šovinisty, kte ří nechali tisíce Němc ů zavírat, trýznit a perzekvovat. 559 Vyšet řování se pak detailn ěji za čalo zaobírat otázkami kolem bývalého poslance německé strany Bund der Landwirte (BdL) Wolfganga Zierhuta, který m ěl být s Machníkem v přátelském styku. Zierhut byl aktivní již v bou řlivých dnech listopadu 1918, kdy podporoval odtržení oblasti okolo Nýrska od nového státu a navíc pašoval do zem ě zbran ě.560 Zierhut nikdy nepopíral své kontakty s Konradem Henleinem (datující se od roku 1935), p řestože SdP vytrvale na BdL úto čila ve snaze přebrat jí voli če a sám Zierhut si na její aktivity n ěkolikrát st ěžoval okresnímu hejtmanství v Klatovech. 561 Nakonec však Zierhut do SdP vstoupil a byl za ni i poslancem. Za války byl horlivým nacistou, a proto byl po kv ětnu 1945 vzat do vazby a m ěl být postaven p řed Mimo řádný lidový soud v Klatovech. Jenže nakonec veškerá další vyšet řování a možné trestní stíhání zastavila vyšší moc. Wolfgang Zierhut zem řel 11. března 1946 v klatovské nemocnici. 562 Už p ředtím byl vyslýchán kv ůli svým vztah ům s Machníkem. To, co vyšet řovací orgány nejvíce zajímalo, byly fotografie, které snad m ěl Machník kdysi poslat z vojenských manévr ů československé armády. Jejich zaslání práv ě Zierhutovi považovaly povále čné bezpe čnostní složky za velmi problematické a bezpe čnost státu ohrožující. Tato událost se m ěla taktéž v členit do obžaloby proti Machníkovi. P ůvod fotografií byl velmi nejasný a další vyšet řování pak „zma řili“ nýrští četníci, kte ří omylem tyto fotografie spálili a nebylo už možné zjistit, z jakých vojenských cvi čení p řesn ě pocházejí. Sám Zierhut si na žádné zaslání fotografií nepamatoval. S Machníkem p řesto byli p řáteli, oba
557 ABS, sign. 305-214-1, Vyjád ření JUDr. Jaroslava Vorla z 24. dubna 1946. 558 Tamtéž. 559 Obhajovací řeč Rudolfa Berana p řednesená p řed Národním soudem 28. a 29. 3. 1947 (3. část) , St řední Evropa 8, 23/1992, s. 154. 560 Wolfgang Zierhut se narodil 31. prosince 1886 v Chudenín ě u Nýrska a p řed 1.sv ětovou válkou pracoval na hohenzollernském statku v Byst řici nad Úhlavou. Srov. Lenka SÝKOROVÁ, K historii Nýrska a okolí v letech 1938 - 1945 , in: Historie okupovaného pohrani čí 1938 - 1945 11, Ústí nad Labem 2006, s. 222 - 223. 561 Tamtéž, s. 231 - 232. 562 ABS, sign. 305-214-1, Zpráva Okresního národního výboru v Klatovech Ministerstvu vnitra o smrti Wolfanga Zierhuta z 11. července 1946.
119 byli poslanci z jednoho okresu a navíc měli oba blízko k zem ědělské problematice. Tvrdil pak také, že za Machníka v roce 1943 intervenoval prostřednictvím známého v Deutsche Bank v Berlín ě, stejn ě jako za syna Jana Malypetra. S Machníkem se za protektorátu setkal jednou náhodn ě ve vlaku a navzájem se lou čili slovy: „ Nashledanou v lepších časech. “563 Co se poslanecké práce tý če, Zierhut byl členem Poslanecké sn ěmovny Národního shromážd ění prakticky po celou dobu trvání první republiky, v letech 1926 - 1929 byl dokonce místop ředsedou tohoto orgánu. S Machníkem se navíc v letech 1929 - 1935 setkal v branném výboru. 564 Machník sám pak po válce vztahy s Zierhutem ozna čil za korektní, ale rozhodn ě ne za p řátelské (samoz řejm ě, že p řílišné p řiznání se k bývalému henleinovskému poslanci by nemohlo vést k ni čemu dobrému). 565 Zatímco probíhaly výslechy, ministerstvo vnitra pátralo na Klatovsku po „novém materiálu ve v ěci Machníkov ě“. Ve dnech 12. a 13. července 1946 jednali jeho zástupci s vedoucím Zemského odboru bezpe čnosti (ZOB) v Klatovech inspektorem Šenoltem, vedoucím úřadovny Státní bezpe čnosti, poru číkem Lojínem, a také s oblastním velitelem SNB, majorem Havlí čkem. Na nic nového nenarazili, nebo ť veškeré dostupné spisy byly již odeslány do Prahy. Podstatná je však úvodní část zprávy, která prozrazuje tak řka vše o povále čných bezpe čnostních pom ěrech v Československu a svobod ě: „ Machník zdržoval se během protektorátu pov ětšin ě na statku svého švagra a synovce Denkových v Kolinci, kam pravideln ě ješt ě nyní jezdí. Tam stýká se s ur čitou spole čností vedoucích agrárních politik ů, jejichž činnost ZOB sleduje. “566
8.4. Kone čná likvidace agrárník ů
Výslechy byly u konce, Machník ův p řípad mí řil k soudu. Proces s představiteli agrární strany v rámci retribuce komunisté p řipravovali velmi d ůkladn ě. A č se to zdá v roce 1947 nadsazené a p řed časné, lze je evidentn ě ozna čit za politické procesy se vším všudy. 567
563 ABS, sign. 302-113-2, Výslech Wolfanga Ziehurta z 20. února 1946 v nemocnici v Klatovech. 564 K poslanecké činnosti Zierhuta srov. http://www.psp.cz/eknih/1920ns/ps/rejstrik/jmenny/zb.htm , http://www.psp.cz/eknih/1925ns/ps/rejstrik/jmenny/zb.htm , http://www.psp.cz/eknih/1929ns/ps/rejstrik/jmenny/zb.htm , http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/rejstrik/jmenny/za.htm (vše staženo 16. ledna 2011). 565 ABS, sign. 305-214-1, Výpov ěď Františka Machníka z 10. července 1946 u Okresního národního výboru v Klatovech. 566 Tamtéž, Zpráva o provedeném šet ření, Klatovy 13. července 1946. 567 Srov. J. ROKOSKÝ, Svobodný sedlák na svobodné p ůdě, s. 99; TÝŽ, Povále čný proces s předsedou agrární strany Rudolfem Beranem , in: Jan FOITZIK, Ji ří PERNES (eds.), Politické procesy v Československu po roce 1945 a „Případ Slánský“, Brno 2005, s. 115.
120 Exemplárním příkladem vypo řádání se s agrárníky se m ěl stát bývalý p ředseda vlády a p ředseda strany, Rudolf Beran. Soud s ním se p řipravoval tém ěř rok a p ůl a bylo tak řka ve řejným p řáním komunist ů, aby byl Beran odsouzen k trestu smrti - „ Beran musí viset, aby už nikdy nemohla být obnovena agrární strana, a vy nám k tomu musíte dopomoci. “568 Proces za čal 30. ledna 1947 za velkého zájmu ve řejnosti. Porota byla KS Č zcela zjevn ě ovliv ňována, přesto byl nakonec Beran odsouzen stejn ě jako generál Jan Syrový „jen” k 20 let ům odn ětí svobody, konfiskaci veškerého svého majetku a ztrátě osobní cti. 569 Krom ě jiného bylo Beranovi kladeno za vinu, že byl zodpov ědný za odprodání vojenského materiálu N ěmecku ješt ě p řed vznikem protektorátu. Na tuto všeobecn ě známou v ěc však lze mít i jiný pohled, konkrétn ě zahrani čního historika - nikdo p ři soudu s Beranem nap říklad nezmínil, že stejn ě tak vinný je Sov ětský svaz za vyzbrojování N ěmecka po za čátku druhé sv ětové války. 570 Rudolfu Beranovi pak cejch zrádce národa a kolaboranta z ůstal více než čty řicet let a jen pomalu se da ří jeho osudy nov ě a spravedliv ě pojmenovat. 571 Nesta čilo, že byl Beran jako symbol agrární strany odsouzen k 20 let ům žalá ře, trestná v té dob ě (duben 1947) byla i četba jeho dlouhé obhajovací řeči. 572 Ve všeobecné touze po odplat ě a komunistické snaze skoncovat jednou pro vždy s (už zrušenou a zakázanou) agrární stranou se na všechny její (p ředevším) vládní p ředstavitele hledaly jakékoli jejich „prokolabora ční“ řeči či výroky z doby nacistické okupace. 573 V Machníkov ě p řípadu byla samoz řejm ě použita obhajoba sepsaná jeho n ěmeckým advokátem Dr. Hansem Astfalckem pro Lidový soud v Dráž ďanech. Jeho p řípad (spole čně
568 Takto byl podle svých slov instruován bývalý kolaborantský noviná ř z dob protektorátu Vladimír Krychtálek (sám pozd ěji odsouzený k trestu smrti) tehdejším p ředstavitelem komunistické bezpe čnosti Bed řichem Pokorným, když byl v procesu s Beranem vyslýchán. Citováno podle: Václav VEBER, Osudové únorové dny , Praha 2008, s. 69. 569 Tamtéž, s. 71-72. Rudolf Beran zem řel v roce 1954 ve v ězení v Leopoldov ě. Václav Veber zcela správn ě uvádí, že Beranovo jméno je v našich národních d ějinách zatím stále nedocen ěno. Avšak myln ě tvrdí, že s Beranem ve v ězení sedící Jan Malypetr a František Machník p řed soud postaveni nebyli. Detailn ěji o procesu s Rudolfem Beranem srov. J. ROKOSKÝ, Povále čný proces s předsedou agrární strany Rudolfem Beranem , s. 115 - 129. 570 Srov. Benjamin FROMMER, National Cleansing. Retribution against Nazi Collaborators in Postwar Czechoslovakia , Cambridge 2005, s. 294 - 295. V české verzi: Benjamin FROMMER, Národní o čista. Retribuce v povále čném Československu , Praha 2010. 571 V. ČERNÝ, Pam ěti II. , s. 67. „ Byla to vláda neš ťastník ů, vláda pohromy a hanby, ale nikoliv zaprodanc ů… Beran byl politický rutinér, ale člov ěk poctivé národní v ůle. “ 572 Srov. J. ROKOSKÝ, „Nebyli jsme zrádci ani zbab ělci.“, s. 350. Osoby, které na Strakonicku četly tajn ě ší řený text Beranovy obhajoby, vyslýchala Státní bezpečnost. Mimo jiné i Václava Polánka z Machníkových rodných Neb řehovic. Úplný text Beranovy proslulé obhajovací řeči srov. Obhajovací řeč Rudolfa Berana p řednesená p řed Národním soudem 28. a 29. 3.1947 (1. část) , St řední Evropa 7, 21/1991, s. 100 - 130; Obhajovací řeč Rudolfa Berana p řednesená p řed Národním soudem 28. a 29. 3.1947 (2 .část) , St řední Evropa 8, 22/1992, s. 143 - 156; Obhajovací řeč Rudolfa Berana p řednesená p řed Národním soudem 28. a 29. 3.1947 (3. část) , St řední Evropa 8, 23/1992, s. 147 - 172. 573 B. FROMMER, National Cleansing , s. 295.
121 s obžalobou Ferdinanda Klindery 574 ), který se podle komunist ů p říliš protahoval, se dostal i na jednání vlády. Když však ministr spravedlnosti Prokop Drtina navrhoval upušt ění od obžaloby, jeho komunisti čtí kolegové se velmi pohoršovali. Nesta čilo jim, že Machník byl nacisty odsouzen k smrti, strávil 120 dní ve v ězení a p řežil pochod smrti. Ministr Václav Kopecký 575 ho ozna čil za stejného, jako jsou ostatní agrárníci, za odpůrce komunist ů a Sov ětského svazu, který up řednost ňoval zájmy velkostatká řů p řed chudými zem ědělci. Podle n ěj si agrární strana zasloužila potrestání za svou činnost minimáln ě od roku 1933. 576 Komunisté cht ěli dostat p řed soud všechny, kdo měli cokoliv spole čného s Beranem. Nicmén ě ve sporu na 17. sch ůzi p ředsednictva vlády 17. ledna 1947 se Klement Gottwald jasn ě zasazoval o to, aby soud posoudil všechny p řípady s tím, že vláda nemá právo do t ěchto věcí zasahovat. Námitky místop ředsedy vlády Petra Zenkla 577 (že n ěkte ří nic aktivn ě nespáchali, a p řesto jsou souzeni) v ůdce komunist ů vyvrátil tím, že „ každý z obžalovaných měl aktivistický projev, který jest trestným činem. “578 Zmínil se navíc o Machníkov ě žádosti o milost, ve které se nadsazovala jeho spolupráce s Němci a která mu vlastn ě zachránila život. To Gottwald považoval za akt zrady, nebo ť mnozí jiní své rozsudky smrti zm ěnit nemohli. 579 Vláda se o Machníkovi bavila i 18. února 1947. Prokop Drtina znovu argumentoval Machníkovým n ěmeckým v ězněním a žádost o milost podaná Antonií Machníkovou podle něj byla d ůstojná. Jenže Václava Kopeckého agrární strana a její p ředstavitelé dráždili stále a pro Machníka m ěl jen jednu poleh čující okolnost, že „ byl tak bezmezn ě hloupý a omezený “,
574 Ferdinand Klindera (* 22. 10. 1875 Tuklaty, + 23. 10. 1953 M ělník), český agrární národohospodá ř. Vystudoval strojní inženýrství na české technice v Praze a žil jako statká ř ve Spomyšli u Roudnice nad Labem. Přední organizátor agrárního družstevnictví a člen vedení agrární strany, od roku 1914 starosta Úst řední jednoty hospodá řských družstev, v roce 1921 založil Centrokooperativ a také Slovanskou zem ědělskou družstevní komoru. Zastupoval české zem ědělství na v ětšin ě mezinárodních sjezd ů a porad. Podnikl mnoho cest do zahrani čí v rámci poznání tamního zem ědělství a své zkušenosti shrnul v několika knihách. Údaje z: http://www.spomysl.cz/doc/aktuality/2005_3_p.pdf (staženo 20. kv ětna 2010). 575 Václav Kopecký (* 27. 8. 1897 Kosmonosy, + 5. 8. 1961 Praha) - český komunistický politik. Po studiích na gymnáziu se zapsal na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Studia nedokon čil. Byl zakládajícím členem KS Č a po celá 20. léta pat řil k t ěm mladým funkcioná řů m a noviná řů m, kte ří vše pod řizovali zájm ům Komunistické internacionály, ke skupin ě Klementa Gottwalda, která se dostala do vedení KS Č na jejím V. sjezdu v únoru 1929. Od listopadu 1938 byl v moskevské emigraci, v níž spoluvytvá řel politiku Gottwaldovy skupiny. Do Prahy se vrátil 10. kv ětna 1945 jako ministr informací. Tuto funkci zastával do roku 1953, potom byl rok ministrem kultury a po roce 1954 místop ředsedou vlády. V komunistické stran ě pat řil v letech 1945 - 53 k lidem s rozhodující mocí. Údaje z: http://www.libri.cz/databaze/kdo20/main.php (staženo 30. června 2010). 576 B. FROMMER, National Cleansing , s. 296. 577 Petr Zenkl (* 13. 6. 1884 Tábor, + 2. 11. 1975 Washington, USA) - československý politik. Vystudoval filologii na UK a p ůsobil jako st ředoškolský profesor češtiny. Od mládí činný v Československé stran ě národn ěsocialistické. Po vzniku republiky ú ředník ministerstva sociální pé če, pozd ěji ředitel Úst řední sociální pojiš ťovny. V letech 1937 - 39 primátor Hlavního m ěsta Prahy. Od 23. zá ří do 1. prosince 1938 ministr vlády generála Syrového. Za války v ězn ěn v německých koncentra čních táborech. V roce 1945 zvolen p ředsedou národn ě socialistické strany, rok byl znovu pražským primátorem a po volbách v kv ětnu 1946 nám ěstkem předsedy vlády. V únoru 1948 odešel do exilu v USA. Údaje z: http://www.libri.cz/databaze/kdo20/main.php (staženo 30. června 2010). 578 Karel KAPLAN, Dva retribu ční procesy. Komentované dokumenty , Praha 1992, s.125. 579 Tamtéž, s. 126.
122 přičemž ministr informací nechápal, „ jak takový člov ěk mohl za první republiky býti členem vlády. “580 Navíc nerozum ěl tomu, jak Drtina jako národní socialista mohl chránit bývalé agrárníky. Své bou řlivé vystoupení zakon čil stylov ě: „ Sta čilo, aby Malypetr zaplakal, a již byl osvobozen a nyní se mají i Machníkovi odpustiti jeho hrozné h říchy. “581 T ěžišt ěm sporu se pak stalo, jestli postavení Machníka p řed soud nebude vládu diskreditovat v očích ve řejnosti, když stát soudí člov ěka, který za války otev řen ě podpo řil Benešovu exilovou vládu. Tyto námitky ministr ů Stránského a Procházky však Gottwald odmítal, sporná byla p ředevším zm ěna Machníkova trestu a to se m ělo p řešet řit. 582 Cíl byl jasný - ud ělat z agrárník ů kolaboranty, viníky všechno a jednou provždy vymazat z hlav lidí vzpomínku na tuto politickou stranu. Jak se tehdy psalo: „ Agrární stanovisko, koketn ě sympatizující s Henleinem a jeho stranou bylo jednou z velkých p říčin Mnichovské dohody, okupace našeho státu a kone čně i jedním ze zárodk ů poslední války. “583 Prokop Drtina jako bývalý blízký Beneš ův spolupracovník opravdu siln ě vnímal, že Machník se za války za prezidenta rozhodn ě postavil. Ve svých pam ětech pak ocenil nejen jeho, ale i bývalého p ředsedu vlády Malypetra s ministrem zahrani čí Kroftou, kte ří také byli velmi odvážní a odmítli Beneše jakkoli kritizovat. Zcela jasn ě to vyplývalo z povále čného soudu s Janem Malypetrem. 584 Poté, co byl Machník 16. dubna 1947 soudem osvobozen, komunisté ve vlád ě Drtinu obvinili, že jako ministr sabotoval retribuci a jeho ú řad nadržoval zrádc ům a kolaborant ům. Není p řekvapením, že hlavním kritikem byl op ět Václav Kopecký. Drtiny se na sch ůzi vlády nikdo nezastal. 585 T ěžko se mohl domáhat slušnosti, když už to bohužel nebyla parlamentní demokratická republika, ale ryzí policejní stát. 586 Zatímco vláda řešila retribuci z politického hlediska, trestní orgány za čaly p řipravovat soud s Františkem Machníkem. Po uzav ření výslech ů všech doty čných osob odeslal Odbor pro politické zpravodajství Ministerstva vnitra 1. srpna 1946 Národnímu prokurátorovi dvacetistránkové trestní oznámení ve v ěci bývalého ministra národní obrany a poslance Františka Machníka ve smyslu ustanovení § 2 dekretu č. 17 prezidenta republiky z 19. června 1945. Jeho úvod tvo ří obecné fráze o nutnosti vypo řádat se vším špatným, co
580 Citováno podle: J. ROKOSKÝ, „ Nebyli jsme zrádci ani zbab ělci“, s. 352. 581 Citováno podle: J. ROKOSKÝ, „Nebyli jsme zrádci ani zbab ělci“, s. 353. 582 Tamtéž. 583 J. ROKOSKÝ, Josef Černý: okupace, kolaborace, exil (II., záv ěre čná část) , St řední Evropa 13, 72-73/1997, s. 153. 584 Srov. P. DRTINA, Československo m ůj osud. Svazek druhý. Kniha 2. Rok 1947 - únor 1948, Praha 1992, s. 274. 585 J. ROKOSKÝ, „Nebyli jsme zrádci ani zbab ělci“, s. 354. 586 Ministr spravedlnosti ve vlád ě Klementa Gottwalda Prokop Drtina si takto povzdechl v svých pam ětech, když ho coby ministra v demisi sledovala p ři cestách policejní vozidla Noskova ministerstva vnitra. Srov. P. DRTINA, Československo m ůj osud. Svazek druhý. Kniha 2 , s. 517 - 518.
123 zůstalo po druhé republice a Protektorátu Čechy a Morava p ředevším. D ůležité však bylo, že tento dekret z řizoval Národní soud, který m ěl fungovat jako soud trestní i jako soud čestný. A posuzovat m ěl trestné činy osob, „ které byly ve vedoucím postavením v život ě politickém, ve vysokém ú řad ě, ve vysoké funkci velitelské nebo na význa čném míst ě v život ě hospodá řském vázány být svým spoluob čan ům vlasteneckým vzorem. “587 Snad proto se agrárník ům jako celku dostalo za řazení mezi nejhorší zrádce a kolaboranty, „ mezi n ěž v první řad ě pat ří veli činy bývalé republikánské strany zem ědělského a malorolnického lidu, zejména její velkostatká řská klika s jejími reak čními v ůdci. Je p řece všeobecn ě známo, že v dobách prvé republiky, kdy tém ěř neomezen ě vládla tehdy všemocná agrární strana…, že provád ěla protidemokratickou a rozvratnou politiku, na níž jsme tak draze doplatili. Toto mocenské postavení agrární strany p řešlo i do tzv. druhé republiky, kde m ěla hlavní slovo v tzv. národní jednot ě a kdy pokra čovala ve své zdrádcovské politice. Bývalá agrární strana vlastn ě její velkostatká řští v ůdcové rad ěji p ěstovali své r ůzné agrárn ě - st ředoevropské koncepce, které měly spíše upev ňovat jejich mocenské postavení, než p řinášet národu a státu n ějaké výhody nebo konkrétní pomoc. “588 Dále je agrární strana obvi ňována z nezabrán ění událostí podzimu 1938, z nepostavení se henleinovc ům a naopak z pomoci N ěmc ům p ři zavád ění totalitního režimu. P řipouští navíc, že trestní oznámení na Rudolfa Berana je vlastn ě obvin ěním všech jeho spolupracovník ů a p ředních politik ů strany, mezi n ěž nesporn ě pat ří i bývalý ministr národní obrany Machník, který byl stoupencem Beranovy politiky. Díky tomu, že byl členem širšího i užšího p ředsednictva strany, nese Machník plnou zodpov ědnost za vše, čím se agrární strana provinila na československém stát ě. Pak jsou v trestním oznámení jednotliv ě probírány výše zmín ěné výslechy sv ědk ů. Naráželo se op ět na Machníkovo jmenování do funkce, kde ministerstvo vnitra tvrdí, že hlavním důvodem byl Machník ův p říbuzenský pom ěr k Rudolfu Beranovi, který provád ěl zrádcovskou politiku v ůč i SdP, a tudíž pot řeboval na exponovaném míst ě ministra národní obrany spolehlivou osobu poslouchající slep ě p říkazy strany. 589 Trestní oznámení samoz řejm ě akcentuje i žádost o milost, kterou Machník ův právní zástupce Hans Astfalck podal za války, aby se pokusil zvrátit rozsudek smrt nad svým klientem. Povále čná justice si v ůbec neuv ědomovala, v jaké dob ě byla žádost napsána a že tehdy šlo skute čně o život. Naopak ov ěř ený p řeklad této žádosti pln ě využila, aby dokázala Machníkovy kontakty s Němci a jeho spolupráci s nimi. Každá pomoc oby čejnému
587 Emanuel MANDLER, Benešovy dekrety.Pro č vznikaly a co jsou , Praha 2001, s. 64; Karel JECH, Karel KAPLAN, Dekrety prezidenta republiky 1940 - 1945. Dokumenty I , Brno 1995, s. 269 - 272. 588 ABS, sign. 305-368-4, Trestní oznámení na Františka Machníka z 1. srpna 1946. 589 Tamtéž.
124 německému sedlákovi, kterou Machník ješt ě jako poslanec učinil, je brána skoro jako zlo čin proti státu. Machník navíc ve výslechu zdůraz ňoval, že na sestavení žádosti o milost nem ěl a logicky ani nemohl mít žádný vliv, vše dával dohromady jeho právní zástupce a p ředevším manželka Antonie, která se snažila sehnat co nejvíce sv ědectví v jeho prosp ěch. Machník také přiznal, že ne všechny informace z žádosti o milost se zakládaly na pravd ě, ale v tak složité situaci to bylo pochopitelné. Jedinou snahou bylo zachránit Františku Machníkovi holý život, a to za cenu jakýchkoli prost ředk ů, navíc za probíhající války. Trestní oznámení však prakticky vyvrací možnost, že by Machník mohl „zašantro čit“ či dokonce do N ěmecka prodat mobiliza ční plány. I kdyby to cht ěl ud ělat, díky opat řením na ministerstvu národní obrany i na Hlavním štábu by to možné nebylo. 590 Pak samoz řejm ě přišly na řadu také jeho projevy z doby druhé republiky. Citována jsou jeho ve řejná vystoupení v Klatovech a Rokycanech. K trestnímu oznámení byly p řiloženy všechny protokoly vyslechnutých a v opisech bylo (krom ě národního prokurátora) také zasláno předsednictvu ministerské rady a ministerstvu spravedlnosti. Podepsán Dr. Hora. 591
8.5. Agentem gestapa?
Mezitím bylo také prošet řováno, zda Machník nebyl dokonce tajným spolupracovníkem n ěmecké tajné policie. Václav Morávek, Josef Mašín a Josef Balabán, tedy legendární odbojová skupina zvaná Tři králové , ho ve svých seznamech ozna čili za p říznivce Vlajky, kolaborantské organizace. Tyto seznamy spolupracovník ů gestapa získalo po válce ministerstvo národní obrany, které je postoupilo vnitru. To proto požádalo p říslušné bezpe čnostní orgány v Klatovech, aby v ěc prošet řily a vylou čily nebo potvrdily to, že by Machník byl konfidentem gestapa. I v Machníkov ě p řípad ě se lze samoz řejm ě oprávn ěně ptát, na kolik lze v ěř it výpov ědím p říslušník ů n ěmecké tajné státní policie. Jako v ězni vazby Mimo řádných lidových soud ů čekali na rozsudek a nem ěli p říliš velkou nad ěji na to, že by zn ěl jinak než - provaz. Proto se mohli snažit si pomoci k leh čímu trestu nap říklad bagatelizováním svojí práce v daném p řípad ě. Na druhé stran ě však existovala snaha československých bezpe čnostních orgán ů využít výpov ědí člen ů gestapa k trestání vlastních nep řátel. Nabídkou protislužeb byli motivováni, aby vypovídali ú čelov ě a nap ř. zveli čovali míru kolaborace u vyšet řovaných osob. Pokud komunistické bezpe čnostní orgány nem ěly
590 ABS, sign. 305-368-4, Trestní oznámení na Františka Machníka z 1. srpna 1946. P řesto z ůstávalo podez ření, že Machník n ějakým zp ůsobem zneužíval své postavení ve funkci ministra obrany a „zrazoval českou v ěc“. 591 Tamtéž.
125 vlastní d ůkazy, m ěli bývalí komisa ři gestapa posloužit jako ti, kte ří dodají pot řebné kompromitující materiály a vyšet řovaný agrárník či národní socialista bude moci býti odsouzen. 592 Zkoumání p řípadné Machníkovy kolaborace či dokonce konfidentství však tímto případem nebylo. O tom, že gestapo cht ělo Machníka získat jako konfidenta hovo ří i jiné zdroje. 593 Klatovská Oblastní ú řadovna Státní bezpe čnosti vyslechla dva bývalé vedoucí činitele místního gestapa, kte ří jednozna čně pop řeli, že by Machník kdy s německou státní policií spolupracoval. 594 Velitel gestapa Heinrich Winkelhofer 595 uvedl, že Machník byl zat čen v souvislosti s výpov ědí generála Dostála, který ho ozna čil za ilegálního činitele. Jeho zat čení bylo na řízeno z Prahy. Winkelhofer dále upozornil na aktivity klatovského Sicherheitsdienstu, který už od roku 1939 shán ěl proti Machníkovi r ůzné materiály, ale úsp ěšný nebyl. Pro klatovské gestapo Machník nikdy nepracoval a žádné zprávy nedonášel. Sice se d ělal loajálním k Němc ům, ale ve skute čnosti pracoval jako dobrý Čech (slovy Winkelhofera) proti N ěmc ům. 596 Richard Lindner poznal Machníka p ři výsleších ješt ě detailn ěji než jeho n ěkdejší šéf. Machník podle Dostálových výpov ědí jednozna čně mluvil proti N ěmecku a žádal založení ilegálních organizací. Navíc vysoce oce ňoval londýnskou činnost Edvarda Beneše, doslova p řed ní smekal klobouk. Lindner Machníka ozna čil za rafinovaného muže, který se vždy dokázal dob ře hájit a snažil se ze svého p řípadu dostat ven. Pražská centrála gestapa však nebyla s výpov ěď mi spokojena, proto na řídila Machník ův převoz do Prahy. Osobn ě ho tam dopravil Winkelhofer, který se velitele pražského Gestapa Hanse Ulricha Geschkeho ptal, co s Machníkem zamýšlí. Ten ho cht ěl získat pro spolupráci jako konfidenta. Winkelhofer jednozna čně zapochyboval o reálnosti tohoto plánu. Machník pak byl odsouzen v Dráž ďanech k trestu smrti, což oba gestapáky velmi p řekvapilo a p řisuzovali to hlavn ě Machníkov ě p ředvále čné politické funkci. Podle Lindnera Machník nikdy konfidentem gestapa nebyl, s klatovskou služebnou nespolupracoval a pražské velitelství ho také nezískalo. 597
592 Srov. J. ROKOSKÝ, Agrárníci - politi čtí v ězni Národní fronty , s. 147. 593 Srov. I. LUKEŠ, Československo mezi Stalinem a Hitlerem , s. 305. Igor Lukeš uvádí, že Gestapo dalo Machníkovi na vybranou - bu ď spolupráce, nebo smrt. Machník odmítl stát se konfidentem, a proto byl v Dráž ďanech odsouzen k smrti. Trefná je i autorova poznámka, že František Machník zaplatil za rozpad Československa vysokou osobní da ň. 594 ABS, Fond 2M Odbor politického zpravodajství Ministerstva vnitra, krabice č. 291, sign. 2M: 12434, hlášení Oblastní ú řadovny Státní bezpe čnosti v Klatovech z 5. dubna 1947. 595 Heinrich Winkelhofer se stal symbolem n ěmecké krutosti v Oberlandratu (seskupení bývalých politických okres ů) Klatovy. Velitel klatovského gestapa se narodil 14. ledna 1902, jeho život ukon čila katova oprátka ve věznici Mimo řádného lidového soudu v Klatovech v den Machníkových narozenin 30. dubna 1947. 596 ABS, sign. 2M: 12434, Výpov ěď Heinricha Winkelhofera ze 4. dubna 1947. 597 Tamtéž, Výpov ěď Richarda Lindnera z 5. dubna 1947.
126 8.6. Národní soud, duben 1947
Tím byl problém údajného konfidentství uzav řen. Ale práv ě v této dob ě dokon čil národní prokurátor obžalobu Františka Machníka. Vinil ho, že v dob ě po 21. kv ětnu 1938 (tedy za tzv. zvýšeného ohrožení republiky) v Klatovech a jinde se nechoval, jak se slušelo na věrného a state čného ob čana československého. Tím spáchal provin ění podle § 4 dekretu prezidenta republiky číslo 17/1945 Sb. a m ěl za to být také zbaven práv podle § 5 téhož dekretu. Navrhl konat hlavní p řelí čení p řed Národním soudem jako soudem čestným, žádal předvolání n ěkolika sv ědk ů, p řečtení trestního oznámení ministerstva vnitra na obvin ěného z 1. srpna 1946 s dodatkem z 22. srpna a také všech sv ědeckých protokol ů sepsaných se všemi d ůležitými osobami. Svou žalobu pak zd ůvodnil na šesti stranách textu. Machník podle něj pat řil v republikánské stran ě k pravému k řídlu, soust řed ěnému kolem Rudolfa Berana a „ pěstujícímu onu dorozumívací politiku ”. Ú častnil se také sch ůzek úzkého Beranova kruhu v salonku na pražském Wilsonov ě nádraží, nelze tedy pochybovat o tom, že byl dopodrobna informován o politických zám ěrech svého stranického p ředsedy, zejména o jeho snaze o spolupráci s Němci a že s ním pln ě souhlasil. 598 Ve své t říleté ministerské karié ře pak podle prokurátora neu činil závažn ější krok bez souhlasu strany, p řípadn ě samotného Rudolfa Berana. Beran byl jeho „problémem” i po ustanovení Strany národní jednoty, nebo ť byl jejím předsedou a Machník zase p ředsedou plze ňské krajské organizace strany. Byl ozna čen jako jeden z nejsiln ějších agitátor ů strany, p řičemž jeho ve řejné projevy byly všechny v jednom duchu a v ěrným napodobením projev ů Rudolfa Berana. Podle obžaloby propagovaly přizp ůsobení politického zam ěř ení zp ůsobu politického myšlení nacistického. 599 Machník v nich m ěl schvalovat okupaci, napadat socialisty a komunisty, zd ůraz ňovat jednotu strany a státu, mluvit o autoritativní demokracii. Napadal také lidi, kte ří ší řili „propagandu” o tom, že se zase vrátí staré pom ěry. Ozna čoval je za šílence, zlo čince, neodpov ědné našeptáva če a na p ři projevu v Rokycanech 7. února o t ěch lidech mluvil jako „ o prvních, kterým bude muset vláda otev řít brány kriminál ů.“ 26. února 1939 pak v Klatovech ozna čil tyto lidi za velezrádce. K tomu navíc zd ůraz ňoval nutnost dobrého sousedského pom ěru s Němci a poukazoval na zásluhy agrární strany, které se je již dávno snažila p řibrat do vlády. Ješt ě 10. března 1939 m ěl „pohrdliv ě” mluvit o nezdravých politických pom ěrech, jimiž byla ovládána
598 NA, f. NS, kart. 169, sign. ČNs 3/47, Obžaloba Františka Machníka z 1. dubna 1947. 599 Tamtéž. Zmín ěny jsou projevy, které byly otišt ěny v novinách Klatovský kraj 13. ledna, 3. února a 10. b řezna 1939, v Klatovských listech 3. b řezna 1939, v Českém deníku 9. února 1939 a v Plze ňském kraji 3. a 24. února a 10. b řezna 1939.
127 předchozí zahrani ční politika československého státu. 600 Prokurátor sice p řipustil, že po 15. březnu a okupaci upustil Machník od politické činnosti a odsouzení lidovým soudem v Německu sv ědčí o tom, že se jeho pom ěr k nacist ům zm ěnil. Avšak stále zůstávala škoda, kterou svými projevy zp ůsobil vnit řnímu postoji československého lidu, ale i zahrani čnímu odboji. „ Nelze tak pochybovat o tom, že šlo o osobu na vedoucím politickém míst ě a žádného pr ůměrného ob čana. O čekávala se od n ěj v ěrnost a state čnost a nelze usoudit jinak, než že projevy obvin ěného odporovaly p ředstav ě v ěrného a state čného ob čana československého, jímž obvin ěný m ěl povinnost být. “601 František Machník zmocnil JUDr. Františka Krále, aby ho zastupoval ve v ěcech trestních p řed Národním soudem. Ten za sebe ustanovil pražského advokáta JUDr. Karla Stránského. 602 Soudce na řídil hlavní p řelí čen v trestní v ěci proti Františku Machníkovi na 16. dubna 1947 ve t ři hodiny odpoledne.603 Machník spolu se svým obhájcem JUDr. Králem požádali soud o p ředvolání ješt ě n ěkolika dalších sv ědk ů, kte ří m ěli prokázat nevinu obžalovaného a absurditu celého procesu. Na prvním míst ě jmenoval poslance Ústavodárného národního shromážd ění za Československou stranu národn ě socialistickou Josefa Šev číka. 604 Ten byl v dob ě po 21. kv ětnu 1938 členem p ředstavenstva Hospodá řského družstva skladištního v Klatovech. M ěl potvrdit, že Machník jako p ředseda tohoto družstva za války zcela odmítal jednat s Němci a vždy kancelá ře družstva rad ěji opustil, než aby s nimi musel přijít do styku. Navíc Machník urychloval i sch ůze p ředstavenstva, aby se nemusel sejít s generálním ředitelem Kooperativy Hönigsem. Šev čík byl také p řítomen na okresní konferenci Strany národní jednoty v Klatovech 26. února 1939, takže mohl objasnit a p řiblížit Machník ův projev a interpretovat ho. Dále Machník p ředkládal místop řísežná prohlášení několika sv ědk ů, konkrétn ě MUDr. Miloslava Fügnera, Lubomíra Brože, Josefa Kostrby, Františka Pártla, Karla Pavézy, Františka Bicka a Václava Zelenky. 605 Klatovský m ěstský léka ř Miloslav Fügner se vyjád řil k události, která nastala n ěkolik dní po Machníkov ě zat čení gestapem v roce 1943. Setkal se s bývalým p řednostou německého soudu v Klatovech, Jind řichem Slamou, který mu ukázal část výpov ědi Františka
600 NA, f. NS, kart. 169, sign. ČNs 3/47, Obžaloba Františka Machníka z 1. dubna 1947. 601 Tamtéž. 602 Tamtéž, Mocný list z 8. dubna 1947. 603 Tamtéž, Na řízení hlavního lí čení z 11. dubna 1947. 604 Josef Šev čík (*14. 2. 1906 Myslív, + ? USA) - rolník a politický činitel. Absolvoval vyšší hospodá řskou školu v Plzni a pracoval jako ú ředník. V roce 1930 zakoupil zem ědělskou usedlost v Újezdci u Klatov, kde hospoda řil až do roku 1948. Po celá 30. léta činný v agrární stran ě. Za okupace spolupracoval s odbojem. Po válce se stal členem národn ěsocialistické strany a byl zvolen poslancem. V dubnu 1948 pomáhal Hubertu Ripkovi p ři jeho út ěku do zahrani čí a záhy odešel sám do exilu, kde v USA dál pokra čoval v politické činnosti. Údaje z: http://www.ustrcr.cz/cs/jaroslav-peterik#p1 (staženo 23. června 2010). 605 NA, f. NS, kart. 169, sign. ČNs 3/47, Žádost Františka Machníka Národnímu soudu ze 14. dubna 1947.
128 Machníka na gestapu v četn ě pasáže, ve které o prezidentu Benešovi prohlásil, že p řed jeho zahrani ční činností v Londýn ě smeká klobouk. Jeden z člen ů n ěmecké tajné policie tehdy Slamovi řekl, že „ Machník je bu ď blázen, nebo hrdina, protože se touto výpov ědí odsoudil. “ Doktora Fügnera pak Slama požádal, aby tuto jeho výpov ěď rozší řil n ěkolika spolehlivým přátel ům, což podle svých slov také u činil. 606 Lubomír Brož, vrchní ú četní Hospodá řského družstva v Klatovech, byl zam ěstnancem této organizace nep řetržit ě od roku 1914 a znal Machníka od jeho nástupu do r ůzných správních funkcí v družstvu. Nakonec se stal p ředsedou, než byl na rozkaz n ěmeckých okupant ů odstran ěn. Brož poznal svého nad řízeného jako velmi dobrého Čecha, za okupace nebojácného a state čného člov ěka, který byl vždy založen krajn ě demokraticky a m ěl velkou sociální citlivost. M ěl smysl pro podporu pot řebných, zvlášt ě rodin politických v ězňů a perzekvovaných lidí. Žádal proto Brože, aby vhodným zp ůsobem tyto rodiny finan čně i jinak hmotn ě podporoval, jak to jen bude v možnostech družstva. Postiženým rodinám tak na jeho p říkaz a jeho v ědomím dodával vejce, mouku či lušt ěniny. 607 Ředitel klatovského Hospodá řského družstva Josefa Kostrba znal Machníka od jeho příchodu do Klatov v roce 1919, kdy byl navíc brzy zvolen do dozor čí řady družstva. Podle Kostrby byl Machník člov ěk velmi rozvážný a spravedlivý a ve v ěcech národnostních nekompromisní Čech. Když za okupace p řišel do družstva na jednání okresní hejtman Dr. Kitzler, Machník se rychle oblékl a odešel, aniž hejtmana v ůbec pozdravil, čímž dal jasn ě najevo, že s ním jednat nechce. Když se Machník dozv ěděl o plánovaných návšt ěvách ředitele Kooperativy Dr. Hönigse, sch ůzi p ředstavenstva vždy urychloval, prohlašujíc: „ Pánové, budeme hotovi brzy a odejdeme, aby nás zde ten pan generální ředitel nezastihl. “ To pak samoz řejm ě vedlo k tomu, že na p říkaz zmín ěného Dr. Kitzlera byl Machník ze své předsednické funkce odstran ěn. Podle Kostrby se Machník vždy choval jako state čný Čech a všem ostatním byl v nejt ěžších dobách národa vzorným p říkladem. 608 Majitel klatovské továrny na prádlo František Pártl poskytl soudu dlouhé sv ědectví, protože se s Machníkem znal již od roku 1924 a po celou tu dobu je spojovala spole čná činnost v Sokole. Vzpomenul Machník ův projev na sokolském srazu 28. října 1934 v Nýrsku, kde prudce mluvil proti Adolfu Hitlerovi, a to ve měst ě v ětšinov ě n ěmeckém. Za protektorátu po tomto projevu n ěmecké bezpe čnostní orgány pátraly, ale nebyly úsp ěšné. Za okupace se Machníkovy sokolské vlastnosti projevily naplno - sledoval podzemní činnost, poslouchal
606 NA, f. NS, kart. 169, sign. ČNs 3/47, Písemné prohlášení MUDr. Miloslava Fügnera Národnímu soudu z 9. dubna 1947. 607 Tamtéž, Písemné prohlášení Lubomíra Brože Národnímu soudu z 11. dubna 1947. 608 Tamtéž, Písemné prohlášení Josefa Kostrby Národnímu soudu z 9. dubna 1947.
129 zahrani ční rozhlas a v úzkém kruhu p řátel vždy mluvil o tom, že národní v ěc zvít ězí a s mimo řádným uznáním hovo řil o činnosti zahrani ční vlády a zvlášt ě prezidenta Beneše. Pártl byl v červnu 1943 gestapem zat čen a na jednom z prvních výslech ů byl tázán, co ví o Machníkov ě podzemní činnosti a jeho podpo ře odboje. Pártl odmítl odpovídat, ale pozd ěji byl Machník stejn ě zat čen. 25. března 1944 mu bylo p ři výslechu řečeno, že kdyby cht ěl, mohl by Machníka usv ědčit i ilegální činnosti i poslechu zahrani čního rozhlasu. Když by toto podez ření potvrdil, sliboval mu velitel klatovského gestapa Winkelhofer okamžitou svobodu. Pártl to odmítl, odep řel výpov ěď i druhý den a tak byl odvezen do Terezína. Bylo tedy evidentní, že Machník byl pro gestapo osobou velmi d ůležitou. Jeho pom ěr k lidovým vrstvám byl vždy otev řený, snažil se každému pomoci, aniž by se ptal po stranické legitimaci jednotlivých lidí. Pomohl každému, komu pomoci mohl a z ůstal stále stejným v každé dob ě.609 Bývalý ú ředník pojiš ťovny Karel Paveza vzpomínal také Machník ův nýrský sokolský projev a to proto, že se na n ěj ptali členové gestapa, když u n ěj provád ěli 26. dubna 1941 domovní prohlídku. Posléze byl umíst ěn do v ěznice klatovské n ěmecké tajné policie a velmi často byl při výsleších dotazován na Machníka. V cele se pak setkal s rolníkem Hynkem z Radkovic u Volyn ě, který mu řekl, že o čekává zat čení nejen Machníka, ale i Rudolfa Berana, protože jim N ěmci prý nev ěř í. P ři styku s nov ě uv ězn ěnými dostával další informace zvenku a bylo mu divné, že Machník nebyl stále zat čen. Machník byl již od po čátku protektorátu informován o aktivitách odboje v okrese Klatovy, p řestože p římé spojení s ním nem ěl. Informace dostával skrze primá ře místní nemocnice MUDr. Karla Dobruského a také s ním spojeného generála Josefa Dostála. 610 František Bicek, bývalý blízký Machník ův spolupracovník a také klatovský exstarosta, předsedal 26. února 1939 sch ůzi Strany národní jednoty v Klatovech. Machník ův projev vnímal jako ryze národní a m ěl podle n ěj povznést sebed ůvěru ob čanstva po mnichovských událostech. Zárove ň také posoudil Machníkovu činnost ve stran ě, když sám byl župním tajemníkem Strany národní jednoty v Plzni. Bývalý ministr vždy mírnil všechny radikální sm ěry, které m ěli n ěkte ří členové s fašistickými sklony, a zamezoval jim v získávání vedoucích funkcí v jednotlivých orgánech. Vždy propagoval mravní podmínky ve řejného života a naprosto odmítal jakékoli požadavky Národní obce fašistické ve snaze o vzájemnou spolupráci. Naopak se stále snažil prohlubovat spolupráci s Národní stranou práce a Bicka
609 NA, f. NS, kart. 169, sign. ČNs 3/47, Písemné prohlášení Františka Pártla Národnímu soudu z 12. dubna 1947. Pod prohlášením jsou krom ě Pártla podepsáni další členové klatovského Sokola - tesa řský mistr Josef Bláha, stavitel Emanuel Čáp a obchodník Václav Černý. 610 Tamtéž, Písemné sv ědectví Karla Pavezy Národnímu soudu z 11. dubna 1947.
130 vyzýval, aby se snažil potla čovat veškeré aktivity uvnit ř SNJ, které vybízely k ostrému postupu proti stran ě Antonína Hampla. 611 Obhajoba p ředložila i protokol o výslechu bývalého klatovského Oberlandrata Gerharda Krohmera, který vypovídal v prosinci 1946 u klatovského soudu za p řítomnosti krajského soudce JUDr. Josefa Dejmka a Františka Machníka. Kromher jednozna čně pop řel, že by se ve své funkci v letech 1939 - 1942 s Machníkem kdy setkal, dokonce prohlásil, že tohoto pána ani nepoznává. Nem ěl s ním žádného spole čenského ani ú ředního styku, natož aby s ním jel na hon k říšskému protektorovi von Neurathovi, jak se také tradovalo. 612 Machník také požádal o p ředložení dokument ů ze své ministerské činnosti, když byly v parlamentu projednávány d ůležité zákony pro obranyschopnost republiky. Svými projevy v Poslanecké sn ěmovn ě p ři schvalování Zákona na obranu státu a prodloužení zmoc ňovacího zákona cht ěl dokázat sv ůj demokratický postoj ve prosp ěch obrany československého státu. 613 Samotné hlavní lí čení v případu Františka Machníka p řed Národním soudem jako soudem čestným za čalo 16. dubna 1947 ve t ři hodiny odpoledne. P ředsedou senátu byl Dr. Otokar Urban, soudce Nejvyššího soudu. P řísedícími Václav Konopa, Olga Karaváková, Old řich Andrýsík, Antonín Bašný, Karel Ku čera a Jaroslav Augusta. 614 Žalobu zastupoval nám ěstek národního prokurátora Dr. Josef Urválek. 615 Po p řečtení prokurátorovy obžaloby dostal Machník možnost se souvisle vyjád řit ke všemu, co v ní bylo uvedeno. Pom ěr k Edvardu Benešovi ozna čil jako velmi dobrý s pravidelnými návšt ěvami. Nikdy mezi nimi nebylo rozporu v otázkách vedení armády, ale ani ve sm ěř ování zahrani ční politiky. V zásadních v ěcech cht ěl Machník vždy znát Benešovo stanovisko a vyžadoval jeho souhlas v důležitých rozhodnutích. Za protektorátu pak od prvních dní podporoval lidi skrze klatovské Hospodá řské družstvo materiáln ě, ale snažil se také ostatní povzbuzovat na mysli tím, že německé vojenské úsp ěchy nebudou v ěč né, v ěř il v obnovení republiky v předmnichovských hranicích. Dokonce 28. října 1939 coby ředitel školy povolil malou oslavu tohoto svátku,
611 NA, f. NS, kart. 169, sign. ČNs 3/47, Písemné sv ědectví Františka Bicka Národnímu soudu z 11. b řezna 1947. 612 Tamtéž, Opis zápisu o výslechu Gerharda Kromhera u Krajského soudu v Klatovech z 5. prosince 1946. 613 Tamtéž, Žádost Františka Machníka Národnímu soudu z 15. dubna 1947. 614 Tamtéž, Protokol o hlavním lí čení z 16. dubna 1947. 615 JUDr. Josef Urválek (1910-1979) - neblaze proslulý prokurátor politických proces ů v komunistickém Československu po únoru 1948. Nejhorší jeho angažovaností byla ú čast v procesu s Dr. Miladou Horákovou. Předvále čný člen sociální demokracie, v roce 1945 vstoupil do KSČ. V letech 1935 - 1939 p ůsobil u Krajského soudu v Českých Bud ějovicích. V letech 1945 - 48 p ůsobil ve stejném m ěst ě na Státním zastupitelství a také jako nám ěstek národního prokurátora, posléze ho celé vedl. Od února 1949 stál v čele českobud ějovické Krajské prokuratury a navíc byl často povoláván do Prahy k Státnímu soudu jako prokurátor v nejvýznamn ějších politických procesech. Od poloviny roku 1953 p ůsobil deset let jako p ředseda Nejvyššího soudu, z funkce odvolán v dob ě snahy o revizi politických proces ů 50. let. Údaje z: Lukáš BABKA, Jaroslav VOREL, Alena ŠIMÁNKOVÁ (edd.), Československá justice v letech 1948 - 1953 v dokumentech II. , Praha 2004.
131 který žáci uctili povstáním a minutou ticha. Bylo to riskantní, nebo ť mezi u čiteli byl profesor, který se netajil obdivem k nacismu. Ten m ěl Machníkovi vyhrožovat, aby si nemyslel, že je v první republice. Že „ když on bude chtít, p ůjde Machník na šibenici a profesorský sbor do kriminálu. “616 Byl také spojen s odbojovou skupinou generála Josefa Dostála, která rozši řovala nejr ůzn ější letáky, poslouchala zahrani ční rozhlas a snažila se všemožn ě pomáhat pot řebným ob čan ům. Pak p řišly na p řet řes zmín ěné druhorepublikové projevy zaznamenané dobovým tiskem, Machník si však na své výroky p říliš nepamatoval a hlavn ě podle n ěj byly noviná ři zkresleny. Pak p římo p řed soudem sv ědčil v Machník ův prosp ěch poslanec Josef Šev čík, který potvrdil protektorátní aktivity Hospodá řského družstva v Klatovech v pomoci obyvatelstvu, navíc i Machníkovo jasné odmítnutí jednání s představiteli n ěmecké okupa ční správy a ú řad ů. Následn ě byly p řečteny všechny výpov ědi sv ědk ů, kte ří byli vyslechnuti v dob ě zpracovávání obžaloby. Pak odešel senát soudu k porad ě. Jeho členové shledali Machníkovy projevy jak v domácí, tak i v zahrani ční oblasti za nezávadné. I v ěci kolem tzv. šeptané propagandy byly shledány jako bezproblémové. Jednohlasn ě pak rozhodli, že obvin ěný má být osvobozen. 617 Předseda senátu JUDr. Otokar Urban ve 21.30 ve řejn ě vynesl osvobozující rozsudek nad Františkem Machníkem. 618 Na t řinácti stranách písemného vyhotovení rozsudku pak podrobn ě zd ůvodnil, pro č byl Machník v plném rozsahu osvobozen. 619 Ve zd ůvodn ění se jasn ě uvádí, že za vinu se Machníkovi kladla pouze ve řejná vystoupení a projevy za druhé republiky. Všechny ostatní v obvin ění uvedené skute čnosti nejsou nijak časov ě specifikovány a jsou to pouhá ilustra ční fakta, která mají osv ětlit politické založení obvin ěného. Neví se, do jakého období spadají, takže je t ěžko je vůbec n ějak posuzovat. Soud tedy hodnotil pouze citované projevy Františka Machníka na sch ůzích Strany národní jednoty a uve řejn ěné v tisku. V rozsudku jsou všechny problematické pasáže doslova citovány. Nakonec však „neshledal Národní soud po velmi bedlivém jejich zhodnocení, že by na základ ě jich mohl být obvin ěný ozna čen za ob čana nev ěrného a nestate čného. “620 V ěrné a state čné chování v ůč i
616 NA, f. NS, kart. 169, sign. ČNs 3/47, Protokol o hlavním lí čení z 16. dubna 1947. 617 Tamtéž, Poradní protokol. 618 Tamtéž, Protokol o hlavním lí čení z 16. dubna 1947. 619 Tamtéž, Rozsudek nad Františkem Machníkem z 16. dubna 1947. „ Národní soud v Praze jako soud čestný uznal dne 16.dubna 1947 po provedeném hlavním p řelí čení takto právem: Obvin ěný FRANTIŠEK MACHNÍK, 60 letý, ředitel st řední hospodá řské školy v.v., v Klatovech čp. 197 zproš ťuje se podle § 259 č. 2 trestního řádu obvin ění vzneseného na ň pro provin ění podle § 4 dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945 č. 17 Sb. o Národním soudu, ve zn ění zákona ze dne 18. prosince 1946 č. 245 Sb., jehož se m ěl dopustit tím, že se v dob ě po 21. kv ětnu 1938 v Klatovech a jinde jako osoba, která byla vedoucím postavením v život ě politickém vázána být svým spoluob čan ům vlasteneckým vzorem, nechoval jak se slušelo na věrného a state čného ob čana československého.“ 620 Tamtéž.
132 republice a jejím ob čan ům je v prezidentov ě dekretu jasn ě mín ěno ve vztahu k německým okupant ům. Proto výroky týkající se domácí situace či vnit řních pom ěrů ve Stran ě národní jednoty v tomto prakticky smyslu nemají význam. „ Pokud však obvin ěný mluvil o v ěcech sem spadajících, zejména o demokracii, nelze v jeho vývodech spat řovat nic, co by bylo namí řeno proti základním zásadám, na kterých byla naše republika vybudována. Volání po autorit ě, zejména na stran ě vlády, nelze považovat za n ějaké sklony nedemokratické nebo fašistické a totalitní. Ani systém dvou stran nelze ozna čit za nedemokratický, a to ani za p ředpokladu, že strana Národní jednoty byla mín ěna jako strana vládní a strana práce jako strana loayální oposice. “621 Soud potvrdil, že Machník nikdy nevystupoval proti Edvardu Benešovi, naopak „se obvin ěný osoby presidenta ve svých projevech zastával. O odstran ění jeho podobizen a to pouze z ve řejných místností se nikterak nebral. “ Senát pak zcela odmítl, že by Machník p ři projevu v Rokycanech mluvil o koncentra čních táborech pro české komunisty. A č o tom mluvilo n ěkolik sv ědk ů ( člen ů klatovské KS Č), „ jde z řejm ě o omyl, ježto podle ve spisech založené relaci o projevu obvin ěného v Rokycanech ze 7. února 1939 obvin ěný nic podobného ne řekl. “622 Soud pak zcela pop řel, že by se Machník n ěkdy choval nevlastenecky a šel proti vlastní zemi. „ Všechny projevy obvin ěného jsou, pokud jde o jeho pom ěr k republice, jasn ě neseny duchem vlasteneckým. Je z nich patrno, že obvin ěnému šlo o to, za každou cenu udržet samostatnost republiky t řebas v do časn ě omezených hranicích. Pro výtku nev ěrnosti republice a nestate čnosti není v jeho projevech opory. “ Záv ěr rozsudku zcela stírá z Machníka podez ření, že by se mohl n ěč ím provinit a poškodit tak republiku, naopak potvrzuje jeho state čnost v letech okupace a nacistickém v ězení. „ ...A celkový posudek o činnosti po 21. kv ětnu 1938 pak vyzní, že doty čný se choval jako v ěrný a state čný ob čan československý… Obvin ěný se v káznici choval jako poctivý, nesmlouvavý a neohrožený Čech a zastával vždy národní stanovisko (sv ědectví MUDr. Ctimíra Nohejla). Touto zjišt ěnou činností a postojem obvin ěného za okupace byla by daleko vyvážena p řípadná závadnost projev ů obvin ěného v dob ě mezi Mnichovem a 15. březnem, kterou ovšem Národní soud vylou čil. Vzhledem k tomu byl obvin ěný podle § 259 č. trestního řádu obvin ění na n ěho vzneseného v plném rozsahu zprošt ěn. “624 I v ětšina ostatních agrárník ů byla Národním soudem nakonec osvobozena, protože důkazy obžaloby byly velmi slabé a hlavn ě zcela míjely realitu. Touha po pomst ě byla za
621 NA, f. NS, kart. 169, sign. ČNs 3/47, Rozsudek nad Františkem Machníkem z 16. dubna 1947. 622 Tamtéž. 624 Tamtéž. Pod rozsudkem podepsán JUDr. Otokar Urban.
133 strany komunist ů velmi silná, ale povále čná „drtinovská“ justice 625 ji až na vyjímky dokázala odlišit od skute čné kolaborace a spolupráce s Němci. Symbolem msty se tak nakonec prakticky stal „jen“ Rudolf Beran, jehož odsouzení bylo po ostatních osvobozujících rozsudcích pro komunisty naprostou nutností. Osvobozeni totiž byli Josef Černý, Jan Malypetr, Josef Nebeský 626 a den po Machníkovi nakonec i Ferdinand Klindera. 627
8.7. Objektem zájmu OBZ
Psal se tedy 16. duben 1947 a bývalý československý ministr národní obrany František Machník byl Národním soudem ve zcela zpolitizovaném procesu nakonec osvobozen. Skoro dva roky po skon čení 2. sv ětové války byl povále čnou justicí uznán za naprosto nevinného a o jeho činnosti p řed válkou na ministerstvu tak už nem ělo být žádných pochyb. Justice Machník ův p řípad uzav řela, ale jeho aktivity p řesto bezpe čnostní orgány zajímat nep řestaly. Přestože se blížily Machníkovy 61. narozeniny, policko - zpravodajská složka ministerstva národní obrany, tedy Reicinovo Obranné zpravodajství 628 m ěla i nadále zájem o osobu předvále čného ministra obrany. Op ět se Machník dostává do paradox ů - jeho osoba je sledována agenty zpravodajské složky ministerstva, se kterým m ěl tolik spole čného. To povále čné se bohužel nedalo srovnávat s tím prvorepublikovým. Navenek nestranický ministr národní obrany generál Ludvík Svoboda 629 tak vlastn ě nechával prost řednictvím svých složek sledovat činnost a soukromí svého p ředvále čného p ředch ůdce, p řestože ten byl Národním soudem řádn ě uznán jako naprosto nevinný.
625 Ministrem spravedlnosti byl národní socialista Prokop Drtina. 626 J. ROKOSKÝ, Agrárníci - politi čtí v ězni Národní fronty , s. 148 - 150. Exministr vnitra Černý však ve vazb ě strávil jeden a p ůl roku, stejnou dobu byl o čer ňován i Jan Malypetr. Bývalý šéfredaktor Venkova Rudolf Halík byl vzat do vazby v Humpolci již 15. kv ětna 1945 a 20. července 1946 byl odsouzen na 18 m ěsíc ů, takže 15. listopadu mohl být díky zapo čítané vazb ě propušt ěn, ale dom ů se vrátil s naprosto podlomeným zdravím. 627 Tamtéž. Klinderova obvin ění byla taktéž naprosto nesmyslná, zvláš ť když finan čně velmi výrazn ě pomáhal odboji a jeho spolupracovník a další agrárník, Jindřich Žilka, byl N ěmci dokonce popraven. 628 Detailní na pohled na vznik, činnost a fungování této povále čné bezpe čnostní složky srov. František HANZLÍK, Vojenské obranné zpravodajství v zápasu o politickou moc 1945 - 1950 , Praha 2003. 629 Ludvík Svoboda (* 25. 11. 1895 Hroznatín, + 20. 9. 1979 Praha) - československý generál a politik. Za 1. sv ětové války prošel čs. legiemi v Rusku. Ú častnil se bitev u Zborova a Bachma če i sibiřské anabáze. Od roku 1922 d ůstojník čs. armády. Za mobilizace 1938 velitel p ěšího pluku. V červnu 1939 odešel tajn ě do Polska a posléze až do SSSR, kde navázal na již existující spolupráci se sov ětskou rozv ědkou. Po p řepadení SSSR nacistickým N ěmeckem roku 1941 se Svoboda stal velitelem 1. čs. samostatného praporu v Sov ětském svazu, který se od b řezna 1943 ú častnil frontových boj ů. Velmi rychle postupoval ve velitelských funkcích a do ČSR se vrátil jako nepolitický ministr národní obrany. Tuto vládní funkci vykonával od 4. 4. 1945 do 25. 4. 1950. Po čátkem 50. let postupn ě upadl v nemilost a ve funkci jej nahradil Alexej Čepi čka. V období pražského jara byl Svoboda 30. b řezna 1968 zvolen prezidentem republiky. Od dubna 1974 nemohl pro špatný zdravotní stav vykonávat prezidentský ú řad. V kv ětnu 1975 dokonce musel být p řijat zvláštní zákon, aby mohl být funkce zbaven a na jeho místo byl zvolen Gustáv Husák. Údaje z: http://www.libri.cz/databaze/kdo20/main.php (staženo 30. prosince 2010).
134 Složka, která ze sledování OBZ 630 vznikla, je plná hlášení o stycích Františka Machníka s jeho přáteli v Klatovech a okolí a je možné v nich vysledovat neustálou snahu najít v nich závadné chování. Už jen úvod celého spisu popisující styk Machníka s vojenskými osobami v aktivní služb ě: „ Důvěrnou cestou bylo zjišt ěno, že jmenovaný udržuje kamarádský pom ěr s pplk. HERGETEM a stejn ě tak i s velitelem 2. korouhve v Klatovech pplk. OU ŘEDNÍKEM. Šet řením bylo zjišt ěno, že pplk. Herget a Ou ředník byli za okupace členy Svazu pro spolupráci s Němci… D ůvěrnou cestou bylo zjišt ěno, že kolem jmenovaného je ur čitý kruh d ůstojník ů, kte ří jsou jemu oddáni a kte ří jej informují pravideln ě a velmi dob ře o všem, co souvisí s armádou. Byli zjišt ění níže uvedení p řátele Machníka: plk. jezd. v. v. Lad. Nedbal, plk. dopl. v. v. Alois Michovský, pplk. pěch. Ou ředník Václ., pplk. gšt. Jos. Herget…škpt. Frant. Lála, kpt. p ěch. Ji ří Smutný… A rovn ěž brig. gen. Vašatko se styk ům s Machníkem nijak nevyhýbá. Jmenovaný se stýká velmi často s plk. v. v. Karlem Janotou a jejich spole čnosti jsou vid ěny i další podez řelé osoby. Na Janotu byl poslán anonymní dopis min. NO. “631 Na „p řípadu Machník“ OBZ pracovalo již v roce 1946, v době p řípravy procesu pro Národní soud, ale jeho role nebyla v ůdčí. Hlavní snahou bylo opat řit co nejvíce poznatk ů a sv ědectví k žádosti o milosti, kterou německé justici podal za války Machník ův advokát Hans Astfalck. Týkala se totiž možné vojenské spolupráce s Němci a wehrmachtem samotným či vztahu s generálem Josefem Dostálem. Mimo to nap říklad agenti OBZ hlásili také jistou Machníkovu nervozitu p ři výslechu, která vyslýchající p řivedla na myšlenku, zda v byt ě n ěkoho tajn ě nep řechovává. Navíc upozor ňovali i na to, že Machníkova dcera udržuje korespondenci s Francií. 632 Činnost OBZ se ale po osvobozujícím rozsudku nezastavila. Proto píše Bed řich Reicin 633 26. července 1947 na velitelství 2. oblasti OBZ Tábor, aby detailn ě prozkoumali styky Františka Machníka s důstojníky československé armády a zaslali detailní zprávu o jejich chování v četn ě návrh ů na p řípadné p řeložení. 634 Z jihu Čech p řišla na 5. odd ělení MNO (OBZ) odpov ěď již v polovin ě srpna. Hlášení má sedm stránek a je dovedeno do velkých detail ů. Po návratu z německého v ězení se Machník v Klatovech choval velmi nenápadn ě
630 Úkoly, které OBZ v povále čné armád ě plnilo, popisuje: Ladislav KUDRNA, Vojenské obranné zpravodajství (1945 - 1950) , Pam ěť a d ějiny II, 1/2008, s. 76 - 89. 631 ABS, sign. 302-113-2, všeobecný obsah spisu. Citováno v původním zn ění. 632 Tamtéž, Zvláštní zpráva OBZ pro VII. odbor ministerstva vnitra z 12.února 1947. 633 Nakonec to byl práv ě ná čelník Hlavní správy OBZ Bed řich Reicin, který už 20. června 1945 psal na ministerstvo vnitra hlášení, že jsou po Klatovech čin ěny dotazy, zda by Machník nem ěl být zat čen. Srov. poznámka 491. 634 ABS, sign. 302-113-2, dopis Bed řicha Reicina p řednostovi OBZ Tábor z 26. srpna 1947. Citováno v původním zn ění.
135 a stýkal se pouze s důvěrnými p řáteli. B ěhem času prý „ stoupalo Machníkovo sebev ědomí “, takže Machníkovo sledování ze strany civilní zpravodajské služby se zam ěř ilo na jeho aktivity v podez ření, že by Machník mohl mít snahu znovuobnovit agrární stranu. Podle hlášení sledovacích orgán ů se však tento jeho vliv p řece ňoval. V této dob ě m ěl bývalý ministr udržovat styky se svým synovcem Františkem Denkem z Kolince. Tady se také setkával se zubním technikem Jind řichem Dvo řáčkem, statká ři Františkem Princem z Uj čína, Chroustem a Novákem z Jind řichovic či obuvníkem Václavem Onderem z Kolince. Všechny jmenované osoby m ěly podle zpravodajc ů mít negativní pom ěr k vládní politice. Stýkal se také s poslancem Ústavodárného Národního shromážd ění Šev číkem, který se m ěl angažovat v Machníkov ě obhajob ě. St řediskem setkávání „klatovské smetánky“ pak byla klatovská vinárna 635 Václava Černého, kam Machník velmi rád chodil na spole čenské sch ůzky. Její spole čnost byla podle hlášení OBZ nalad ěna velmi protivládn ě i protirusky. Po osvobozujícím rozsudku udržoval Machník t ěsné styky s poslanci strany národn ěsocialistické i lidové. Navíc se Machník op ět stal členem jízdního odboru klatovského Sokola. Kruhy okolo Machníka ho také stále oslovují „pane minist ře“. Jediný, kdo na Klatovsku nemá bývalého poslance v lásce, „je široká vrstva p říslušník ů pokrokového smýšlení a pracující t řídy, která podrobuje Machníkovy styky kritice. “ Machník sám podle OBZ „ jako člov ěk toužící po sláv ě se kojí nad ějí, že jednou p řijde jeho čas a sláva. “636 Pom ěr k příslušník ům armády je pak dán jeho ministerskou kariérou a oblibou jezdectva. Proto mnoho člen ů posádky klatovského 4. dragounského pluku v četn ě jejího velitele Ladislava Nedbala pojilo s Machníkem silné p řátelství. I po válce a hlavn ě poté, co byl Národním soudem osvobozen, se Machník stýkal s pplk. gšt. Josefem Hergetem, který byl také častým hostem ve zmín ěné vinárn ě a setkával se s ním i na jezdeckých závodech v Plzni. Co se charakteristiky tý če, byl Herget ův „profil“ velmi špatný - „ siln ě karieristický, dosud nevyb ředl z p ředmnichovských pom ěrů, jest západnického smýšlení, má nep říznivý pom ěr k OZ a nehodí se v dosavadním p řid ělení. “ P římo se z klatovské posádky se s Machníkem i po válce stýkal nap ř. škpt. pěch. František Lála, velitel 2. jezdecké eskadrony. Ozna čen byl jako alkoholik, který stejn ě jako ostatní d ůstojníci Machníka tituluje „pane minist ře“. Byl to dávný Machník ův p říznivec z 1. republiky, který navíc v kv ětnu 1947 m ěl ve spole čnosti „varovat“ ostatní d ůstojníky, aby ned ělali vtipy na Machníka, protože „ z toho m ůže být za rok velký
635 Jedná se o vinárnu v dnešní Pražské ulici č. p. 160/I v Klatovech. Dnes se na jejím míst ě nachází cukrárna. Srov. Josef PROTIVA, Iwan RUBÁŠ, Klatovy kdysi a dnes. Netradi ční pohled do historie m ěsta II. , Klatovy 2010, s. 106. 636 ABS, sign. 302-113-2, Sd ělení OBZ Tábor 5. odd ělení MNO z 18. srpna 1947 k osv ětlení styk ů Františka Machníka.
136 pán, aby Vám nebyl n ěkdy dobrý. “ Dalším byl kapitán p ěchoty Jind řich Schlick, který m ěl šlechtický p ůvod a trp ěl prý na oslovování „pane hrab ě”. V Klatovech se m ěl scházet s dalšími bývalými šlechtici Ketzenbrockem, Waldenheimem a Windischgrätzem. „ Jeho myšlení je typicky západnické a navšt ěvuje machníkovskou spole čnost ve vinárn ě Černého. “ Zmín ěna jsou dále jména štábního kapitána Josefa Hlavá čka, štábního kapitána Václava Hřebce, kapitána Ferdinanda Wojciaszyka či podplukovníka Václava Ou ředníka. Ten se angažoval v povolení Machníkova vstupu do klatovských kasáren, jakožto člena jezdeckého odboru Sokola. Avšak povolení musel vydat velitel klatovské posádky, plukovník Janota. Posledním d ůstojníkem byl škpt. pěch. Vratislav Bayer. Ten byl jako člen KS Č informátorem zpravodajc ů, ale podle OBZ hraje radši na ob ě strany a s Machníkem se p řátelí p ředevším jako s místoná čelníkem jízdního odboru Sokola Klatovy. 637 Samo OBZ Tábor v materiálech upozor ňuje MNO a B. Reicina, že „ tato spole čnost jest obsazena d ůstojníkem, kterému výše jmenovaní dosud d ůvěř uje. “638 P ři posuzování kvality zpráv byly Bayerovy informace posuzovány jako spolehlivé: „ Vzhledem k tomu, že zpráva získaná jednak vlastním pozorováním a jednak informací p ředs. ONV Vithou a škpt. Bayerem, který má možnost jako žijící v tomto prost ředí, styky d ůstojník ů s Machníkem pozorovati a tak potvrditi již získané poznatky, lze považovat zprávu za spolehlivou. “639 Bayer také nahlásil Machník ův výrok po osvobozujícím rozsudku, který slyšel na vlastní uši. Exministr m ěl prohlásit: „ Tak mne ti lumpové p řece osvobodili, kone čně se mohu voln ě pohybovat mezi lidmi. “640 M ěl ho pronést před n ěkolika d ůstojníky v sokolské jízdárn ě jezdeckých kasáren v Klatovech. Pokud by tomu i tak bylo, nem ůžeme se divit. Machník m ěl právo se takto roz čilovat, protože jeho obvin ění, po všem, co si prožil, bylo opravdu naprosto absurdní. Sotva byl Machník osvobozen, p řišlo Rudé právo 20. července s článkem „ Tak hospoda ří klatovské družstvo vedené nár. soc. posl. Šev číkem “, který Machníka obvi ňoval, že neprávem získal p ůl milionu korun. Navíc si komunistické noviny nezapomn ěly na záv ěr článku p řisadit, aby si ministerstvo národní obrany prov ěř ilo, jak to, že má Machník volný přístup do klatovských jezdeckých kasáren. 641 Jenže to už OBZ dob ře v ědělo a ve shrnutí další zprávy se pak píše, že Machník sám neudržuje s těmito d ůstojníky korespondenci, ale spíše je informován prost řednictvím n ěkterých z nich. Politický vliv Machník také nemá, jedinou snahou je najít spojení s MNO, které by mohla zprost ředkovávat Machníkova dcera
637 ABS, sign. 302-113-2, Sd ělení OBZ Tábor 5. odd ělení MNO z 18. srpna 1947 k osv ětlení styk ů Františka Machníka. 638 Tamtéž, p říloha „ Činnost F. Machníka v poslední dob ě.” Citováno v původním zn ění. 639 Tamtéž, zpráva z 27. kv ětna 1947. 640 Tamtéž. 641 Rudé právo z 20. července 1947, kopie článku obsahem spisu sign. 302-113-2.
137 Milena, o níž m ěla Machníkova manželka prohlásit, že má p řístup i na Hrad. Hlavní problém však OBZ Tábor vid ělo v tom, že v tradi čně dragounských Klatovech je znovu umíst ěna jezdecká korouhev, která tak m ůže navázat na agrární tradici, což je pro Machníka a jeho p řátele velmi výhodné. „Většina gážistického sboru je machníkovského zam ěř ení i když nedávají toto své smýšlení najevo a jsou opatrní. Podv ědom ě v nich žije nad ěje, že by se p řece ješt ě jednou mohl Machník dostat k moci, a dále vzpomínka na to co Machník d říve jako ministr NO pro jezdce u činil. Toto je ješt ě živeno civilní machníkovskou spole čností. Jaká je tato spole čnost, odráží se v tom, že do této spole čnosti pat ří lidé kte ří dodnes udržují styky s Lídou Baarovou - Kopeckou. “642 Řešením m ělo být bu ď p řemíst ění celé korouhve do jiného m ěsta, nebo alespo ň zm ěna velitele a k tomu p řemíst ění d ůstojník ů Lály, Smutného a Schlicka do jiné posádky a také p řemíst ění Hergeta a Hlavá čka, protože od nich má Machník nejvíce informací. 643 V hlášení se pak objevil i p řehled tzv. civilní spole čnosti, která chodila do vinárny a stýkala se s Machníkem. Není opomenuto „západnické ražení“ či styky s vyšší spole čností. V zá ří pak pracovník OBZ skrytý pod jménem „Jan“ ješt ě hlásil, že od spolehlivého důvěrníka získal informaci, že Machník m ěl v nedávné dob ě navštívit prezidenta republiky Edvarda Beneše, a to na pozvání samotné hlavy státu. D ůvěrník tvrdil, že o návšt ěvě se dozv ěděl od Machníka a hned také sd ělil, že Machník je v nějakém vzdálen ějším příbuzenském! vztahu k prezidentovi. Zpráva byla vyhodnocena jako v ěrohodná, ú čelem mohla být prý i práce na prezidentových pam ětech a Machník mu mohl sd ělovat n ějaké vzpomínky. 644 Mimo to agenti OBZ s krycími jmény Mo ře a Lev ve své zvláštní zpráv ě z poloviny letních prázdnin 1947 bilancovali styky Františka Machníka jak v Klatovech, tak v okolních obcích, p ředevším Kolinci. Celkové hodnocení zn ělo následovn ě: „ Po stránce politické byl jeho vliv p řecen ěn, spíše jde o udržování resp. obnovování styk ů s býv. agrárními kruhy. Patrn ější jsou též jeho styky s kruhy vojenskými, jejichž st řed bude patrn ě p římo v Praze na
642 Myšlena here čka Lída Baarová (1914 - 2000), po válce vyšet řovaná p ředevším pro své styky s nacistickým ministrem propagandy Josephem Goebbelsem, posléze provdaná za člena loutka řské rodiny Jana Kopeckého. 643 ABS, sign. 302-113-2, Sd ělení OBZ Tábor 5. odd ělení MNO z 18. srpna 1947 k osv ětlení styk ů Františka Machníka. To vše ale byla jen reakce na p ůvodní žádost o prošet ření činnosti d ůstojník ů, kterou ministerstvo vnitra poslalo 5. odd ělení MNO již 9. června 1947. P ředložilo seznam d ůstojník ů, kte ří byli za války ve Svazu pro spolupráci s Němci a dalších, kte ří se zase stýkají s bývalým ministrem národní obrany Machníkem. Pod touto žádostí byl podepsán posléze nechvaln ě proslulý Št ěpán Pla ček. K jeho životu srov. Jan KALOUS , Št ěpán Pla ček. Život zpravodajského fanatika ve službách KS Č, Praha 2010. 644 Tamtéž, Zvláštní zpráva z 26. zá ří 1947. Je skute čně otázkou, nakolik mohla být tato zpráva pravdivá. V knize audiencí z 1947 nenacházíme žádnou zmínku o setkání Machníka s Edvardem Benešem. Sd ělení PhDr. Jakuba Doležala z Archivu Kancelá ře prezidenta republiky autorovi 15. června 2010. Teoreticky snad mohlo jít o neformální návštěvu, nap říklad v prezidentov ě letním sídle v Sezimov ě Ústí, ovšem takové setkání potom nebylo ú ředn ě zaznamenáno.
138 MNO. Spojkou pravd ěpodobn ě bude jeho dcera Milena, která studuje v Praze filozofii. “645 OBZ m ělo ke své práci k dispozici i kompletní seznam obyvatel Machníkova domu č. p.197 v Rooseveltov ě ulici v Klatovech. V poslední čtvrtin ě roku 1947 sledovací aktivita ustala. Konec policejního špehování to ale rozhodn ě nebyl. Komunisté chystali revizi tém ěř všech proces ů, které p řed únorem 1948 nedopadly podle jejich p ředstav. Machník byl v celém neslavném období 1945 - 1948 objektem zájmu povále čné justice, ministerstva vnitra i vojenských zpravodajc ů. A navíc jeho jméno m ělo „škodit“ jiným osobám, které se staly pro své názory a postoje nepohodlnými. Jedním z nich byl poslanec a p ředseda Demokratické strany Jozef Lettrich. 646 Ten na první pohled nemá s Machníkem absolutn ě nic spole čného, krom ě p ředvále čného členství v agrární stran ě. Ovšem když v roce 1947 probíhalo sledování a analýza jeho aktivní činnosti, narazily bezpe čnostní orgány na jednu spole čnou fotku s Machníkem. A protože v té dob ě vrcholila příprava procesu s bývalým ministrem národní obrany, samoz řejm ě to m ělo Lettrichovi uškodit. Miniaturní fotka pochází z období 1. republiky ze Starého Plzence, kde je spole čně v pr ůvodu zachycen ministr Machník a Lettrich. Není ani datována, nicmén ě v hlášení se doslova píše: „ Zasílám Vám tuto podobenku pro případ, že byste ji mohli použíti k nějakému účelu. “647
645 ABS, sign. 302-113-2, Zvláštní zpráva a zhodnocení ze dne 30. července 1947. Podepsáni Mo ře a Lev. 646 Jozef Lettrich (* 17. 6. 1905 Tur čianské Teplice - Diviaky, + 29. 11. 1969 New York, USA) - slovenský právník, československý politik a publicista. Za první republiky i za Slovenského štátu advokát v Bratislav ě. Činný v protinacistickém odboji. V letech 1945-1948 p ředseda Demokratické strany, předseda Slovenské národní rady a poslanec Národního shromážd ění. Odolával silnému tlaku slovenských komunist ů v čele s Gustávem Husákem, ale hned 26. února rezignoval na funkci p ředsedy SNR a záhy emigroval do USA. Tam pracoval v Rad ě svobodného Československa a v ěnoval se publicistice. Údaje z: http://www.history.sav.sk/zatkuliak/zatkuliak_lettrich.pdf (staženo 16. března 2011). 647 ABS, f. 2M Odbor politického zpravodajství Ministerstva vnitra, sign. 2M: 13032, spis o Jozefu Lettrichovi, s. 259, sd ělení z 5. února 1947.
139 9. Komunistická msta, znovu do v ězení
9.1. Nová prov ěř ování
Sledujeme-li Machníkovy povále čné osudy, zrcadlí se v nich osud jeho politické strany. Nabízí se totiž otázka, jak je možné, že taková vůdčí politická síla (jakou agrární strana nepochybn ě byla), zažila po druhé sv ětové válce tak hroznou potupu a snahu o naprosté vymazání z československých d ějin. Jak píše historik Jaroslav Rokoský: „Agrárníci prohráli, protože prohrála československá demokracie. Nikoliv v únoru 1948, ale už v kv ětnu 1945. “648 Americký velvyslanec v Československu Lawrence A. Steinhardt napsal v depeši do Washingtonu 30. dubna 1948: „ Komunisté byli agresivní a sm ělí a m ěli dostate čně kvalitní organizaci, aby mohli situaci využít. Nekomunisté nem ěli jako skupina žádnou soudržnost, nerozpoznali, že jde o zásadní st řet komunismu s nekomunismem a nadále stav ěli své díl čí stranické zájmy a osobní ambice nad odpor v ůč i komunismu. Tato skute čnost spolu se slabostí nejvyššího velení, p ředevším pokud šlo o prezidenta, vedla k debaklu… “649 Únor 1948 znamenal pro Československo definitivní zlom. Pokud snad agrárníci snili o možnosti obnovit stranu, te ď už to bylo zcela nemožné. Mnozí pochopili, že v novém zřízení jim hrozí nebezpe čí a odešli do emigrace (namátkou jmenujme Old řicha Suchého, bývalého ministra vnitra Josefa Černého 650 či ministra londýnské exilové vlády Ladislava Feierabenda). Bylo jim nad slunce jasné, že komunistický režim si bude chtít vy řizovat ú čty se svými nep řáteli a agrárníci byli na žeb říčku velmi vysoko. Rudolf Beran byl sice odsouzen a s podlomeným zdraví zažíval krutosti režimu v Leopoldov ě, ale strana i ve řejnost pro n ěj cht ěly provaz. Proto panovala nespokojenost s tím, jak se KS Č s agrární stranou a jejími představiteli vyrovnala. Co se nepovedlo po válce, m ělo napravit nové lidov ě - demokratické zřízení. I proto komunisté a jejich bezpe čnostní složky brzy po únoru znovu obvinili a soudili Rudolfa Halíka či Josefa Nebeského. 651 Logicky i František Machník se mohl obávat, co jej asi ješt ě čeká. P římý útok nep řišel sice ihned, ale komunisté nezapomn ěli. 652
648 Srov. J. ROKOSKÝ, Agrárníci - politi čtí v ězni Národní fronty , s. 153. 649 Citováno podle: Jan RATAJ, KS Č a Československo I. (1945 - 1960) , Praha 2003. s. 65. 650 Ten se v emigraci stal prvním p ředsedou republikánské strany v exilu. Výrazn ě spolupracoval se svým pozd ějším nástupcem Martinem Hrabíkem, další postavou ze Šumavy i Klatovska. Josef PEK, Kronika šumavských hvozd ů, Vimperk 1998, s. 151 - 155. 651 J. ROKOSKÝ, Agrárníci - politi čtí v ězni Národní fronty , s. 152. Nebeský byl jako bývalý vedoucí představitel Národního souru čenství 21. prosince 1948 odsouzen k 12 let ům v ězení, sedmašedesátiletý t ěžce nemocný Rudolf Halík dostal 10 let t ěžkého žalá ře. 652 V materiálech ohledn ě p říkaz ů k zat čení p ředstavitel ů bývalé agrární strany hned 25. února 1948 se Machník na rozdíl nap ř. od Feierabenda, Klindery, Zadiny či Nebeského neobjevil. Srov. Pavel ŽÁ ČEK, Nástin
140 Po odezn ění velkých proces ů (Heliodor Píka, vojáci, Milada Horáková, církve atd.) za čal režim srovnávat ú čty s vnit řním nep řítelem (Rudolf Slánský), ale zárove ň zam ěř il svou pozornost i na bývalé agrárníky a celý venkov. 653 Došlo ke známému procesu s tzv. Zelenou internacionálou .654 Machník se ho p římo neú častnil,655 ale nakonec s ním m ěl mnoho spole čného a v souvislosti s ním byl také obvin ěn.
9.2. Zatčení StB, vazba
Po peripetiích roku 1947 a kone čném osvobození ze strany Národního soudu žil Machník jako d ůchodce v Klatovech v dom ě č. p. 197/I, který vlastnil nap ůl se svou manželkou. Často také zajížd ěl ke své sest ře do Kolince, které se v rámci fyzických možností
rozpracování „problematiky agrárníci“ Státní bezpe čností v padesátých a šedesátých letech 20. století , in: Daniel E. MILLER, Mary SAMAL - HRABIK, Ji ří ŠOUŠA (eds.), K úloze a významu agrárního hnutí v českých a československých d ějinách, Praha 2001, s. 174. 653 Zem ědělci se stali obrovským nep řítelem KS Č. Došlo k násilné kolektivizaci, zakládání jednotných zemědělských družstev, uv ězn ění tzv. kulak ů a československá vesnice byla zcela p řem ěněna a zni čena. To vše bylo doprovázeno obrovskou devastací krajiny a ni čením p řirozeného vývoje venkova. K tématu vyšlo po roce 1990 mnoho odborné literatury. Srov. Pavel HÁJEK, Jde pevn ě kup ředu naše zem. Krajina českých zemí v období socialismu 1948 - 1989 , Praha 2008; Petr BLAŽEK, Michal KUBÁLEK (eds.), Kolektivizace venkova v Československu 1948 - 60 a st ředoevropské souvislosti , Praha 2008; Karel JECH, Kolektivizace a vyhán ění sedlák ů z půdy , Praha 2008; Miloslav R ŮŽI ČKA, Vyhnanci - AKCE „KULAK“, Jihlava 2008; Ji ří ŠIMON, Ukradený domov , Praha 2008. Nejnov ěji Petr BLAŽEK, Karel JECH, Michal KUBÁLEK, Akce „K” Vyhnání sedlák ů a jejich rodin z usedlostí v padesátých letech , Praha 2010. O p řípravách proces ů s rolníky, „vesnickými bohá či“ a kulaky detailn ěji Karel KAPLAN, Pavel PALE ČEK, Komunistický režim a politické procesy v Československu , Brno 2001, s. 147 - 157. 654 V padesátých letech se Zelená internacionála stala komunistickým zaklínadlem a soudní proces likvidací jedné skupiny „nep řátel“ režimu. P řitom už od dvacátých let byla mezinárodní spoluprací evropských agrárních a zem ědělských stran. Tam za čala zahrani ční orientace československé republikánské strany. Sám Antonín Švehla byl iniciátorem této mezinárodní spolupráce, ve 30.letech ji pak výrazn ě prohluboval Milan Hodža. Internacionála neboli Mezinárodní agrární bureau byla založena na zásadách agrarismu a m ěla koordinovat sou činnost evropských zem ědělských stran. Srov. D. UHLÍŘ, Republikánská strana , s. 37 a 162 - 166. 655 Soud se Zelenou internacionálou m ěl své dva hlavní procesy a pak ješt ě n ěkolik menších. První z nich se odehrál 23. - 26. dubna 1952 podle p ředem naplánovaného scéná ře u Státního soudu v Praze. Provin ěním byla vlastizrada a spolupráce se zrádným imperialistickým sv ětem a USA. Soudce Otakar Balaš (který posléze bude soudit i Machníka) vynesl rozsudek nad osmi obžalovanými. St ředoškolský profesor Josef Kepka dostal trest smrti, bývalý agrárnický poslanec Antonín Chloupek (p řes n ěj pak došlo i na Machníka) doživotí, stejný trest dostali Otakar Čapek, František Topol, exposlanec Vilém Knebort, Vlastimil Klíma a básník Josef Kostohryz. Další literát Václav Ren č dostal 25 let. Kepka byl ve spisu ozna čován za spojence předáka Zelené internacionály v exilu JUDr. Josefa Černého. Propojení na agrární stranu bylo podle komunist ů tedy zcela jasné. Komunistická propaganda k procesu vydala speciální knihu v nákladu 10 400 výtisk ů, která p řinášela detailní informace o souzených a p řepisy všech jejich výpov ědí u soudu. Srov. Agenti Zelené internacionály. Nep řátelé naší vesnice , Praha 1952. Druhý hlavní proces se odehrál v Brn ě ve dnech 2. až 4. července 1952 a souzena v něm byla patnácti členná skupina intelektuál ů ozna čovaná jako klerofašistická odnož Zelené internacionály. Mezi odsouzenými byli nap ř. spisovatel Václav Prok ůpek (22 let), spisovatel a nakladatel Bed řich Fu čík (15 let), historik Zden ěk Kalista (15 let), spisovatel Josef Knap (11 let), básník Jan Zahradní ček (13 let) a spisovatel František K řelina (12 let). Velmi kvalitní a podrobný pohled na proces se Zelenou internacionálou p řináší kniha: Zora DVO ŘÁKOVÁ, Navzdory nenávisti a mst ě, T řebí č 2002. A také články: Zora DVO ŘÁKOVÁ, Politické procesy s ruralisty v 50. letech 20. století , in: Ivo NAVRÁTIL (ed.), Ruralismus. Jeho ko řeny a d ědictví. Z Českého ráje a Podkrkonoší supplementum 10, Semily 2005, s. 85 - 88; Jaroslav ROKOSKÝ, Agrární strana, ruralisté a tichá hrdinství , in: Tamtéž, s. 219 - 228.
141 snažil pomáhat. V Kolinci ob čas pobýval delší dobu, pravd ěpodobn ě pro n ěj byl pobyt na venkov ě v podh ůř í Šumavy stále p řipomínkou bývalých krásných čas ů. A práv ě až do Kolince si pro n ěj p řijeli p říslušníci Státní bezpe čnosti. Na p říkaz Krajského velitelství Státní bezpe čnosti v Plzni byl zat čen p římo na louce, kde pracoval. Psal se 26. duben 1952. Za čty ři dny se Machník dožíval 66 let. Putoval p římo do vyšet řovací vazby StB v Plzni a od 23. hodiny toho dne byla také jeho vazba po čítána.656 Státní bezpe čnost jej obvinila z velezrady a zárove ň požadovala propadnutí veškerého majetku. Proto v pr ůběhu celého léta dochází k soupisu veškerého Machníkova movitého i nemovitého majetku. Po tém ěř p ěti m ěsících je z této vazební v ěznice p řevezen do krajské soudní v ěznice v Plzni. 657 13. října 1952 je o pr ůběhu p řípadu poprvé informována Generální prokuratura v Praze. Trestní oznámení na Machníka podalo Krajské velitelství Státní bezpe čnosti v Plzni a jeho trestná činnost m ěla souviset s trestnou činností p říslušník ů Zelené internacionály. Spis a další náležitosti m ěl na starosti plze ňský krajský prokurátor František Zábranský. 658 Za celé toto období nem ěl Machník možnost se jakkoli spojit se svými nejbližšími a podat jim zprávu. Až 18. října 1952 píše Antonie Machníková dopis na Státní prokuraturu v Praze, že ani po p ůl roce nemá o svém muži žádné zprávy. Zárove ň žádá o možnost zaslání teplejšího oble čení pro svého muže, nebo ť tušila, že s blížící se zimou se op ět prohloubí jeho chronické zdravotní problémy z vále čných útrap. 659 Prokuratura její žádosti vyhov ěla. Mezitím však bezpe čnostní orgány dokon čovaly definitivní žalobu a chystaly soud. Proto byl Machník 21. listopadu převezen do v ěznice Státního soudu v Praze na Pankráci. 660 Vý čet osobních v ěcí, se kterými byl do hlavního m ěsta eskortován, nebyl dlouhý: ob čanský pr ůkaz, hodinky, plnicí pero, snubní prsten…661 Na Pankráci byl Machník 26. listopadu krátce vyslechnut a jen potvrdil, že souhlasí s tím, co je napsáno v protokolu sepsaném již na StB v Plzni. D ůrazn ě se však distancoval od jakýchkoli styk ů s bývalým ministrem zem ědělství Josefem Zadinou, kterého podle svých
656 NA, f. Státní soud Praha, zn. 8 SPt I 135/52. 657 Tamtéž, Kopie p říkazu k eskort ě z 24.zá ří 1952. 658 Tamtéž, Sd ělení Státní prokuratury Generální prokuratu ře v Praze z 13. října 1952. Dr. František Zábranský (narozen 1922), rodák z Kyjí a povoláním strojní záme čník, byl absolventem I. běhu jednoro ční Právnické školy pracujících u Ministerstva spravedlnosti v Praze. Bez jakékoli justi ční praxe a soudních znalostí se stal Krajským prokurátorem v Plzni. Navíc byl doporu čen jako spolehlivý pro nejsložit ější a mimo řádné p řípady. Posléze se stal dokonce nám ěstkem generálního prokurátora. Srov. L. BABKA, J. VOREL, A. ŠIMÁNKOVÁ (edd.), Československá justice, s. 42 a 122. 659 NA, f. Státní soud Praha, zn. 8 SPt I 135/52, Dopis Antonie Machníkové Státní prokuratu ře v Praze z 18. října 1952. Paní Machníková dopis psala z Měcholup u Klatov, kde v té dob ě pobývala její dcera - Milena Hrozná. Rozhovor s paní Ing. Janou Sehnalovou, Hna čov, 5. zá ří 2009. 660 NA, f . Státní soud Praha, zn. 8 SPt I 135/52, kopie p říkazu k eskort ě z 20. listopadu 1952. 661 Tamtéž, Sd ělení Útvaru nápravných za řízení (ÚNZ) Plze ň ÚNZ Praha - Pankrác z 21. listopadu 1952.
142 slov nevid ěl již od roku 1938. Zárove ň také pop řel sepsání instrukcí, jak se možné a m ělo by se proti novému režimu sabotovat zem ědělství. 662 Státní prokuratura vypracovala kone čný návrh žaloby, v níž vinila Františka Machníka z mnoha v ěcí. Problémem samoz řejm ě bylo už to, že by členem bývalé agrární strany pod vedením „zrádce” Rudolfa Berana. N ěkolikráte zmi ňovaným projevem v Rokycanech na sn ěmu Strany národní jednoty v únoru 1939 pak m ěl Machník vyjád řit „ sv ůj podlý postoj k rodícímu se hrdému odporu našeho pracujícího lidu proti vlastní buržoasii a tím proti hitlerovským fašist ům.” Ve stejném projevu se m ěl také pochvaln ě zmínit o článku Rudolfa Berana ve Venkov ě z 1. ledna 1938. 663 Po únoru 1948 se m ěl Machník zapojit do agrární ilegality, jejíž v ůdcové se v zahrani čí p řipravují, aby „ za pomoci amerických pán ů po druhé zaprodali náš pracující lid a uvrhli jej do bezm ěrného vyko řis ťování. ” Jeho trestná činnost měla spo čívat v tom, že se na podzim 1948 sešel v Kolinci s bývalým tajemníkem agrární strany Antonínem Chloupkem, aby s ním projednával otázku agrární emigrace a její organizace v Pa říži 664 pod vedením JUDr. Josefa Černého. Zárove ň mu m ěl Chloupek oznámit, že se také chystá odejít za hranice. K tomu se m ěl Machník setkávat také s Františkem Havlí čkem,665 bývalým podplukovníkem Sboru národní bezpe čnosti (SNB). S ním se m ěl Machník znát již od dob první republiky a zajiš ťovat mu protekci. Havlí ček se s Machníkem sešel v Klatovech v červenci 1949 a vypráv ěl mu, jak pomohl za hranice utéci bývalému poslanci Národn ě socialistické strany Šev číkovi. Machník m ěl Havlí čka požádat, zda by mu nemohl také pomoci za hranice nebo ho alespo ň varovat, kdyby se proti n ěmu n ěco chystalo. Navíc bylo zmín ěno jméno dalšího p říslušníka SNB, Šnaidra, 666 kterého Machník
662 NA, f Státní soud Praha, zn. 8 SPt I 135/52, Protokol o výslechu z 26. listopadu 1952. 663 Jedná se o známý novoro ční článek Rudolfa Berana, ve kterém p ředseda strany vyjád řil snahu n ějakým zp ůsobem řešit otázky n ěmecké menšiny a hlavn ě najít vztah k Henleinov ě SdP. 664 Agrární strana byla v exilu obnovena již na podzim roku 1948. Její ustavující sjezd 27. a 28. zá ří v hlavním měst ě Francie zd ůraznil kontinuitu s prvorepublikovou stranou, odsoudil Košický vládní program, odmítl retribu ční dekrety. Za svého nep řítele ozna čila komunismus a cht ěla i nadále pokra čovat v boji za svobodu svého národa. Srov. J. ROKOSKÝ, Svobodný sedlák na svobodné p ůdě, s. 101. 665 František Havlí ček (* 2. 12. 1908 Čestín (okres Kutná Hora), + 12. 11. 1952 Praha - Pankrác) - za čal p ůsobit v československé armád ě, od roku 1936 potom v četnictvu. Za války byl zat čen a t ři roky strávil v koncentra čním tábo ře. Po návratu se stal velitelem SNB v Klatovech. Z pragmatických d ůvod ů vstoupil do KS Č, aby svými kontakty mohl pomáhat nekomunistickým stranám. Po únoru i nadále udržoval spojení s americkou tajnou službou, poda řilo se mu vytvo řit širokou zpravodajskou sí ť, které byla spojena s exilem a organizovala p řechody p řes hranice. Pak odešel ze zdravotních d ůvod ů do penze a tím byly jeho kontakty zeslabeny, takže provokaci StB nedokázal odhalit. Zat čen byl 23. srpna 1951 a 29. kv ětna 1952 odsouzen pro svoji činnost k trestu smrti. Popraven byl 12.listopadu téhož roku, p řesn ě m ěsíc p řed soudem s Machníkem. Detaily o jeho činnosti srov. http://www.ustrcr.cz/cs/frantisek-havlicek (staženo 19. kv ětna 2010). 666 Václav Šnaidr (* 3. 8. 1911 Tupadly (okres Klatovy), + 12. 11. 1952 Praha-Pankrác) - po mnoha zam ěstnáních odešel v roce 1935 k četnictvu. V jeho službách zažil rok 1938, ú častnil se boj ů s Ma ďary na Podkarpatské Rusi a za války sloužil ve Strakonicích a v Praze. V roce 1946 vstoupil do KS Č, ale po únoru 1948 poznal, že s jejím terorem nechce mít nic spole čného. Seznámil se s Františkem Havlí čkem. Celá skupina příslušník ů SNB pomohla mnoha lidem za hranice, ale po infiltraci ze strany StB došlo k rychlému zat čení
143 také dob ře znal a který se též podílel na ilegálních p řechodech hranic. Machník sice tato setkání pop řel, avšak p ři výsleších na StB je potvrdili jak Chloupek, tak i František Havlí ček včetn ě své manželky. K tomu navíc se m ěl Machník zapojit do sabotážní činnosti tím, že spole čně s exministrem Zadinou sepsali brožuru jak sabotovat zem ědělskou výrobu a tím škodit zem ědělství. Toto obvin ění vznesl 14. října 1952 p ři výslechu na Krajské správ ě StB v Ústí nad Labem MVDr. Michal Švirga, ke kterému se jako k veteriná ři zmín ěná brožura dostala. Machník byl tedy obžalován, že „ v dob ě od podzimu 1948 až do svého zat čení v Klatovech, Kolinci a na jiných místech v Čechách jako bývalý význa čný funkcioná ř agrární strany, soust řeďující ve svých řadách velkostatká ře a ostatní reak ční elementy a která spolu se zahrani ční buržoasií p řipravila našemu národu mnichovskou katastrofu, ve snaze p řivoditi zvrat pom ěrů u nás a obnoviti kapitalistické z řízení a v něm vyko řis ťování všeho pracujícího lidu, zapojil se do ilegální protistátní činnosti býv. v ůdc ů této strany; setkal se zejména s Antonínem Chloupkem, který ho o své dosavadní činnosti informoval… O protistátní činnosti jednal též se svým známým, jistým Františkem Havlí čkem, býv. pplk. SNB od n ěhož zv ěděl, že pomocí zrádných jednotlivc ů - p říslušník ů SNB… pomáhá osobám v ůč i lidov ě demokratickému z řízení nep řátelsky zaujatým k út ěku do US zony N ěmecko a kterého požádal, aby mu rovn ěž zprost ředkoval ilegální út ěk, resp. aby ho upozornil, kdyby mu hrozilo zat čení a jeho nabádal k opatrnosti. Vylí čeným jednáním se obvin ěný František Machník spol čil jednak s Antonínem Chloupkem a Františkem Havlí čkem, jednak s dalšími osobami k pokusu o zni čení nebo rozvracení lidov ě demokratického státního z řízení nebo spole čenského řádu republiky, které jsou zaru čeny ústavou. ” Tím se m ěl Machník dopustit trestného činu velezrady podle § 78 odst. 2 trestního zákona. Pod žalobou podepsán nám ěstek státního prokurátora Dr. Mykiska. 667 Machník v následném krátkém výslechu p řed soudcem uvedl, že ve smyslu obžaloby cítí vinen pouze tím, že neoznámil trestný čin. Další skutky nepovažuje za své provin ění. 668
Václava Šnaidra 1. listopadu. Odsouzen byl stejn ě jako Havlí ček k trestu smrti, jeho bratr Josef dostal 20 let. Popraven 12. listopadu 1952. Detaily: http://www.ustrcr.cz/cs/vaclav-snaidr (staženo 19. kv ětna 2010). 667 NA, f. Státní soud Praha, zn. 8 SPt I 135/52, Žaloba z 26. listopadu 1952. Citováno v původním zn ění. Dr. Antonín Mikyska byl v roce 1952 nám ěstkem Státního prokurátora Dr. Bohumila Zieglera. Srov. L. BABKA, J. VOREL, A. ŠIMÁNKOVÁ (edd.), Československá justice, s. 48. 668 NA, f. Státní soud Praha, zn. 8 SPt I 135/52, Protokol o výslechu Františka Machníka ze 4. prosince 1952.
144 9.3. Státní soud, prosinec 1952
Hlavní lí čení v Machníkov ě p řípadu bylo na řízeno na 12. prosince 1952 v dev ět hodin ráno. P ředsedou senátu byl jmenován t řicetiletý soudce Státního soudu Otakar Balaš, 669 soudci Karel Bautz a Marie Benková, soudci z lidu pak Václav Jareš a Karel Hybš. Prokurátorem celého p řípadu byl od po čátku JUDr. Josef Parkan 670 a Machníkovi byl p řid ělen obhájce ex offo JUDr. Jaroslav Zavadil z Prahy. Machník ův t řídní p ůvod byl ozna čen zcela v duchu doby: „ Pochází z kulacké rodiny (25ha) a sám byl kulakem. Po dlouhou dobu poslancem agrární strany a za tuto stranu ministrem národní obrany. “671 Machník se ve výpov ědi p řed senátem Státního soudu vrátil až do období, kdy byl poslancem a posléze ministrem národní obrany. Jeho slova jsou už poznamenána čtrnáctiletým odstupem od funkce a zápis se zdá být velmi zjednodušený a spíše komentuje důležité otázky obrany - p ředevším stavbu opevn ění. Vyjád řil se také, že na Francii se vždy díval s rezervou a názory prezidenta Beneše, že se na ni m ůžeme pln ě spolehnout, osobn ě považoval za klamavé. P řipustil také, že uvažoval o možnosti bránit se N ěmecku bez spojenc ů, ale generály Syrovým, Krej čím, prezidentem Benešem i kolegy ve vlád ě byl ujišt ěn, že je to nemožné. K vlastnímu procesu znovu uvedl, že se cítí vinen pouze trestným činem neoznámení trestné činnosti jiných. Chloupkovy dotazy ohledn ě emigrace odmítal s tím, že s ní zásadn ě nesouhlasí a „ aby mi dal každý pokoj, že mi to za okupace mohlo stát život. “ Havlí čka potkal náhodn ě v Klatovech u MUDr. Nohejla, kde tento ve řejn ě vypráv ěl o út ěku rodiny poslance Šev číka. Machník prý jen nadhodil, že v život ě pomohl mnoha lidem a zda by také n ěkdo pomohl jemu, kdyby to n ěkdy pot řeboval. František Havlí ček na to odv ětil, že kdyby cht ěl jít za hranice, má se na n ěj obrátit a on že by mu pomohl. Havlí ček samoz řejm ě z dotazu vycítil, že Machník má na mysli pomoc za hranice, ale sám Machník bral sv ůj dotaz spíše jako provokativní. Nikdy se totiž vážn ě úmyslem odejít za hranice nezabýval. Poté byly čteny výpov ědi Františka Havlí čka, jeho manželky, Josefa Kepky a Dr. Michala Švirgy. Machník znovu zd ůraznil, že žádnou brožuru o sabotážích v zem ědělství nepsal. 672
669 Detailn ěji k zřízení Státního soudu v četn ě fotografie soudce Balaše srov. Tomáš BURSÍK, Alena ŠIMÁNKOVÁ, Téma t řídní justice v období 1948 - 1952 , Pam ěť a d ějiny II, 1/2008, s. 90 - 95. JUDr. Otakar Balaš (místy i varianta p říjmení Baláš ) se narodil v roce 1922 v Bynov ě a povoláním byl nástroja ř. Absolvent I. dvouleté soudcovské Právnické školy pracujících u Ministerstva spravedlnosti v Praze se stal soudcem Státního soudu Praha v roce 1951. Srov. L. BABKA, J. VOREL, A. ŠIMÁNKOVÁ (edd.), Československá justice , s. 54 a 129. 670 Dr. Josef Parkan byl prokurátorem na VI. odd ělení Státní prokuratury, odd ělení Praha. Srov. L. BABKA, J. VOREL, A. ŠIMÁNKOVÁ (edd.), Československá justice., s. 49. 671 NA, f. Státní soud Praha, zn. 8 SPt I 135/52, Na řízení hlavního lí čení z 5. prosince 1952. 672 Tamtéž, Protokol o hlavním lí čení z 12. prosince 1952.
145 Ješt ě téhož dne byl Státním soudem v Praze vynesen rozsudek. Machník jím byl vinen tím, že jednak neoznámil, že se p řipravují úklady o republiku. A to tím, že mu Chloupek oznámil své plány a Machník jeho úmysly neoznámil příslušným ú řad ům a naopak cht ěl Chloupka podporovat. Za druhé pak tím, že od Františka Havlí čka v ěděl, že ten ve spojení s dalšími lidmi páchá velezradu a vyzv ěda čství a op ět to neoznámil bezpe čnostním orgán ům. Přičemž to mohl u činit, aniž by si zp ůsobil osobní nebezpe čí. Tím podle rozsudku Machník spáchal 1.) trestný čin neoznámení trestných podnik ů dle § 12, odst. 1, odst. 2, zákona číslo 50/1923 Sb. a 2.) trestný čin neoznámení trestného činu dle § 35, odst. 2, zákona číslo 231/1948 Sb.,673 a proto byl odsouzen k trestu odn ětí svobody na p ět let, k propadnutí celého jm ění a ke ztrát ě čestných práv ob čanských. Do trestu se zapo čítávala doba vazby od dne Machníkova zat čení 26. dubna 1952. Soudce Otakar Balaš pak od ůvodnil rozsudek na šesti stranách formátu A4. Už v první větě „ Obvin ěný František Machník pochází z rodiny vesnického bohá če, nebo ť jeho otec vlastnil zem ědělskou usedlost o vým ěř e 25 ha...,“ je řečeno tém ěř vše. Následoval vý čet jeho studií, u čitelských zam ěstnání a politických funkcí. Charakteristika jeho ministerské kariéry odpovídá dob ě: „ Jest samoz řejmé, že on v t ěchto jeho významných funkcích vždy zastával stanovisko tehdejší vládnoucí kliky v čele s Drem. Benešem, takže i on nese vinu na mnichovské zrad ě, která naše oba národy p řivedla pod nacistickou-fašistickou knutu. On také nesl spoluodpov ědnost za zbyte čně vyhozené miliardové částky na pohrani ční opevn ění, vybudované p řed rokem 1938, nebo ť, jak se pozd ěji ukázalo pro obranu našich hranic nem ělo podstatný význam, nebo ť chránilo pouze malý úsek našich hranic, p řičemž toto nebyl ú čel hlavní, nýbrž toto opevn ění m ělo být odrazišt ěm útoku proti SSSR, tudíž sou částí onoho ´kordon sanitér´, jak jej vytvá řely západní mocnosti. Tuto zrádcovskou linii si obvin ěný Machník zachoval i po té, kdy na jeho místo nastoupil další zrádce generál Syrový, nebo ť ve funkci p ředsedy krajského výboru strany Národní jednoty na ve řejném projevu v Rokycanech
673 Soudce použil p ři rozsudku dva zákony z různých období. V událostech kolem Chloupka byl souzen podle Zákona na ochranu republiky č. 50/1923 Sb. V paragrafu 12 - Nep řekažení nebo neoznámení trestních podnik ů - existovala horní hranice trestní sazby 5 let. Srov. František GEBAUER, Karel KAPLAN, František KOUDELKA, Rudolf VYHNÁLEK, Soudní perzekuce politické povahy v Československu 1948 - 1989 (Statistický p řehled), Praha 1993, s. 71 a 78. V událostech kolem setkání s Františkem Havlí čkem se už komunistická justice mohla op řít o nechvaln ě známý Zákon na ochranu lidov ě demokratické republiky č. 231/1948 Sb. Ten dnem 24. října 1948 zrušil platnost p ředchozího zákona z roku 1923 a tudíž podle n ěj musel být posuzován druhý Machník ův „proh řešek“. Paragraf 35 - Nep řekažení nebo neoznámení trestného činu uvád ěl možnost potrestání nep řekažení zlo činu t ěžkým žalá řem od jednoho roku do p ěti let. Soud si tedy pro Machníka vybral nejvyšší možnou sazbu. Srov. F. GEBAUER, K. KAPLAN, F. KOUDELKA, R. VYHNÁLEK, Soudní perzekuce , s. 93 a 109 - 110.
146 v únoru 1939 otev řen ě vystupoval proti komunistickým snahám bránit republiku proti německým fašist ům. “674 Během osmi let si Machník již pot řetí musel vyslechnout rozsudek nad svou osobou. Německý soud v Dráž ďanech ho odsoudil jako politicky exponovanou osobu za činnost proti Říši, p řičemž p řihlížel k jeho činnosti ministerské a i stavb ě opevn ění, které bylo namí řeno proti N ěmecku. V roce 1947 Národní soud zase hodnotil jeho údajnou kolaboraci a blízkou spolupráci s Němci proti Čech ům. Našt ěstí byl po právu všech t ěchto nesmyslných obvin ění v plném rozsahu zbaven. Po p ěti letech Státní soud komunistického Československa v politickém procesu Machníkovi vy čítá, že na opevn ění proti N ěmecku a jeho p řípadnému útoku vydával v době svého ministerského p ůsobení miliardové částky, které byly stejn ě úpln ě zbyte čné. Byl to krutý osud a absurdní srovnání. Nejd říve obvin ění ze spolupráce s nep řátelským N ěmeckem a poté zase obvin ění, že opevn ění proti tomuto nep říteli bylo stav ěno zcela zbyte čně a draze. I když je pravda, že toto nebylo v rámci žaloby, pouze v komentá ři k rozsudku. P řičemž je zcela evidentní, že opev ňovací systém p řes svoji nedokon čenost sv ůj smysl rozhodn ě m ěl. Od ůvodn ění rozsudku se pak už pln ě v ěnovalo událostem po únoru 1948. Antonín Chloupek navštívil v zá ří 1948 v Kolinci Machníka a p římo na poli, kde on pracoval, se Machníkovi sv ěř il, že je v kontaktu se zahrani čím (má informace o agrární emigraci) a za pomoci jistého Ing. Bernáška hodlá emigrovat. Machník ho od toho odrazoval, ale nesplnil svou ob čanskou povinnost, nebo ť tyto skute čnosti neoznámil bezpe čnostnímu ú řadu. Dále se Machník v Klatovech v ordinaci svého léka ře MUDr. Nohejla setkával s mnoha osobami v četn ě Františka Havlí čka. Toho znal už z dob první republiky, nebo ť intervenoval ve v ěci jeho p řijetí do služeb četnictva. Havlí ček Machníkovi prozradil, jakým zp ůsobem odešel za hranice bývalý poslanec Šev čík a n ěkolik rodin z Klatov, nebo ť v řadách SNB slouží ješt ě n ěkolik spolehlivých lidí v četn ě strážmistra Šnaidra. Machník poznal, že Havlí ček pomáhá lidem za hranice a podle rozsudku ho m ěl požádat, jestli by mu pomohl do zahrani čí, pokud by to bylo pot řeba. Havlí ček ho o tom ujistil. Dále se už nestýkali, ovšem Machník op ět nic neoznámil, p řičemž musel v ědět, o jak nebezpe čnou trestnou činnost se jedná. Trestná činnost je prokázána výpov ěď mi sv ědk ů a i Machníkovým vlastním doznáním. Soud návrh žaloby na odsouzení za trestný čin spol čení k velezrad ě p řekvalifikoval na neoznámení trestné činnosti, nebo ť nedosp ěl k tomu, že by jeho činnosti k velezrad ě vedla. Ohledn ě napsání brožury k sabotování zem ědělství a vesnic neprokázal soud skute čnost za spáchanou, nebo ť žaloba byla podpo řena jen domn ěnkou
674 NA, f. Státní soud Praha, zn. 8 SPt I 135/52, Rozsudek nad Františkem Machníkem ze 12. prosince 1952.
147 MVDr. Švirgy a žaloba Machníkovi tento skutek prokázat nedokázala. Trest p ěti let odn ětí svobody (tedy na horní hranici zákonné sazby) byl Machníkovi uložen proto, že „ jest nepochybn ě zjišt ěno, že obvin ěný vzhledem k jeho politické minulosti jest nep řítelem našeho lidov ědemokratického zřízení, který se nemohl smí řit s tím, že nenávratné jsou doby vyko řis ťovatelského z řízení u nás, ve kterém vedoucí složkou byli práv ě agrárníci. Proto jakmile se mu naskytla sebemenší p říležitost republiku poškodit, tak se jí chopil, p ři čemž vystupoval jako `lišák`, aby si n ěkde nep řipálil své prsty, jak se o n ěm vyjád řil sv ědek Havlí ček. Tudíž jemu jako bývalému ministru národní obrany bylo naprosto jasné, jaké škody protistátní činností m ůže napáchat takový pplk. SNB Havlí ček, zejména pracuje-li na ostraze našich státních hranic a jak m ůže ohrozit protistátní činností Antonín Chloupek o n ěmž mu bylo též známo, že byl agrárním poslancem. A jestliže p ři tomto v ědomí neu činil oznámení, nese tímto nep římou spoluodpov ědnost za spáchané hmotné, vojenské a morální škody, které byli bandami Chloupka a Havlí čka napáchány, p ři čemž nelze p řehlédnout, že toto jeho neoznámení p římo hrani čí s aktivní pomocí k velezrádným cíl ům. Proto bylo nutné mu vym ěř it ten nejv ětší trest, jak bylo v rámci zákonné sazby možné, nebo ť jest zapot řebí jednak jej na dlouhou dobu isolovat a jednak jeho p řevýchova, jestli je v ůbec možná, vyžaduje zna čně dlouhé doby. “ Soud rozhodl i o propadnutí Machníkova jm ění, nebo ť „ jak už je výše uvedeno, soud dosp ěl k přesv ědčení, že obvin ěný svojí trestnou činností projevil nep řátelství k našemu lidov ě - demokratickému z řízení a proto jako t řídnímu nep říteli je nutné v zájmu spole čnosti odejmout hmotnou základnu, aby n ěkdy v budoucnu nebyla p říčinou k podobné protistátní činnosti. “675 Státní prokurátor Jaroslav Parkan se možnosti odvolat se proti rozsudku vzdal, přestože jeho návrh obžaloby pro velezradu byl p řekvalifikován. Uznal zjišt ění soudu, že Machník nikdy nevyvinul žádnou aktivní činnost a ť už ve spojení s Chloupkem nebo s pplk. Havlí čkem. Proto s trestem souhlasil, nebo ť i ve zpráv ě z 19. listopadu 1952 napsal, že je možné po čítat s překvalifikací. Také František Machník trest p řijal. 676
9.4. Věze ň Gottwaldova režimu, Zápotockého amnestie
Šestašedesátiletý bývalý ministr národní obrany, poslanec a st ředoškolský profesor František Machník tak 15. prosince 1952 nastoupil do v ěznice v Praze - Pankráci sv ůj p ětiletý trest. Léka řská prohlídka u n ěj konstatovala kornat ění tepen, srde ční angínu a hypertrofii
675 NA, f. Státní soud Praha, zn. 8 SPt I 135/52, Rozsudek nad Františkem Machníkem z 12. prosince 1952. Citováno v původním zn ění. 676 Tamtéž, Zpráva Státního prokurátora Jaroslava Parkana generální prokuratu ře z 12. prosince 1952. Zajímavá je p ředposlední v ěta jeho sd ělení - lí čení bylo ve řejné a zú častnilo se ho asi 30 p říslušník ů SNB.
148 prostaty, to vše p ři váze 73 kilogram ů a 171 centimetrech výšky. 677 Po nástupu do cely musel vyplnit osobní dotazník, z něhož je nutné citovat n ěkolik v ět, protože nám ješt ě více p řibližují osobnost Františka Machníka, ale i krutost a hnusotu padesátých let. V kolonce „Vyhledával jste společnost a jakou? (myšleno po válce)“ odpovídá zcela jasn ě: „Spole čnosti jsem se po trpkých zkušenostech vyhýbal. “ Posouzení svých vlastností: „ Miluji rodnou p ůdu, rád na ní pracuji .“ Dosažené úsp ěchy: „ Poda řilo se mi vybudovat a zdokonalit zem ědělské školy v Klatovech. “ Jako neúsp ěch a zklamání naopak bral naopak události a politické pom ěry roku 1938. V osobních zálibách samoz řejm ě nemohl uvést nic jiného než chov koní a jízdu na tomto zví řeti. Posouzení zdravotního stavu zahrnuje jak nemoci v dětství: spála, zán ět pohrudnice, tak i aktuální zdravotní obtíže: vysoký krevní tlak, neuróza, srde ční choroba, arteriosklerosa a hypertrofie prostaty. Člov ěka v takovémto stavu posílala komunistická justice na p ět let za m říže. Když objas ňoval aktuální rodinné pom ěry tak vůbec netušil, co se stalo s jeho manželkou Antonií: „ Žiji pohromad ě s manželkou, do zat čení jsem pobíral pensi ve výši cca K čs 5.000 m ěsí čně, z čeho manželka nyní žije, nevím; rovn ěž nevím, kde vlastn ě bydlí; do mého zat čení bydlila v Klatovech I - 197. “ Samoz řejm ě se musel vyjád řit k své „trestné” činnosti. Napsal, že svého činu velmi lituje a vícekráte se ho nedopustí. A navíc, že se svou trestnou činnost bude snažit od činit silnou prací. Samoz řejm ě, že se musel takto vyjád řit, t ěžko mohl psát morální apely o tom, že je nevinný. Jako nesnáz svého odsouzení uvedl, že bude mít velkou starost o manželku. Po propušt ění se chce i nadále věnovat práci v zem ědělství, jak tomu činil dosud, pokud mu budou síly sta čit. 678 Ve v ězení František Machník za čal pracovat, byl zam ěstnán v tiskárn ě (stejn ě jako předtím v Plzni), což jednozna čně dokumentuje, že práci se vyhýbat necht ěl a jeho celoživotní přesv ědčení o poctivém p řístupu se projevilo i v 66 letech a ve v ěznici. 679 P ři zapo čtení vazby měl Machník z vězení vyjít 26. dubna 1957, tedy n ěkolik dní p řed svými 71. narozeninami. Našt ěstí se ale při svém trpkém osudu do čkal p řed časného propušt ění na svobodu. Dne 14. března 1953 zem řel prezident Klement Gottwald a jeho nástupcem ve funkci byl o týden pozd ěji zvolen dosavadní p ředseda vlády Antonín Zápotocký. 680 Ten vyhlásil 4. kv ětna
677 NA, f. Státní soud Praha, Osobní dotazník odsouzeného. 678 Tamtéž, Dotazník z 16. prosince 1952. 679 Tamtéž, Osobní dotazník odsouzeného. 680 Antonín Zápotocký (* 19. 12. 1884 Zákolany, + 13. 11. 1957 Praha) - český sociáln ědemokratický a poté československý komunistický politik a prezident, syn pr ůkopníka českého d ělnického hnutí Ladislava Zápotockého. Vyu čený kameník p ůsobil od po čátku 20. století do roku 1914 jako funkcioná ř sociální demokracie na Kladensku. Po vzniku Československa jeden ze zakladatel ů levice v sociální demokracii. V prosinci 1920 pat řil k hlavním organizátor ům generální stávky na Kladensku a spoluú častnil se pokusu o levicový pu č. Za tuto činnost byl 9 m ěsíc ů v ězn ěn. V letech 1922 - 25 generální tajemník KS Č. Ve vedení strany se udržel i po sjezdu v roce 1929. Za 2. sv ětové války v ězn ěn na Pankráci, v Dráž ďanech a p ředevším v koncentra čním tábo ře Sachsenhausen - Oranienburg. Po kv ětnu 1945 p ředseda Ústřední rady odbor ů
149 amnestii n ěkterých odsouzených. 681 František Machník byl rozhodnutí prezidenta o amnestii účasten a proto mohl 11. kv ětna v 16 hodin pankráckou v ěznici opustit. 682 V různých komunistických žalá řích tak strávil více než jeden rok. Je až ironií, že v procesu s tzv. Zelenou internacionálou (s níž byl Machník v procesu spojován) byli hlavními odsouzenými spisovatelé František K řelina, Jan Čep či Václav Prok ůpek. Jejich díla z velké v ětšiny vycházela z ruralismu, tedy ze sm ěru, který se zrodil v prost ředí Agrárních akademik ů. A není náhoda, že František Machník byl tímto zájmovým sdružením velmi ovlivn ěn, zvláš ť když jeden rok p ůsobil za svých vysokoškolských studií jako jeho p ředseda. 683 Zajímavé a ponuré osudy m ěla i Machníkova rodná vesnice, Neb řehovice u Strakonic, a jeho rodné stavení. Machník ův bratr coby správce rodinného majetku musel po roce 1948 vstoupit do JZD, ale brzy (v roce 1956) zemřel. Jeho manželka pak byla ze strany státních orgán ů neustále šikanována. 684 Po propušt ění Machník zůstal zcela bez majetku a finan čních prost ředk ů (soud rozhodl o propadnutí celého jm ění). Rodina jeho syna Jana se nacházela také ve velmi složité situaci, přesto p řijala Machníka i s manželkou mezi sebe. Machník ův syn v té dob ě pracoval na pile v Chýnov ě u Tábora a bydlel v nevyhovujících podmínkách v nedaleké Nové Vsi. Až v roce 1955 odchází celá rodina za trochu lepšími podmínkami do obce Čej č v okrese Hodonín na jižní Morav ě.685 Jan Machník pozd ěji vypráv ěl, že v 50. letech p ři jeho pobytu v jižních Čechách ho častokrát kontaktovala Státní bezpe čnost, v ětšinou na autobusové zastávce. Její příslušníci mu nabízeli spolupráci s tím, že pokud p řijme, p řestanou jeho otce sledovat a trápit. Vždy odmítl a pak se snažil nebýt na zastávce sám, aby byl od t ěchto kontakt ů chrán ěn. Poté ho čekalo další st ěhování po vlasti. 686 To, že byl Jan Machník StB kontaktován,
a poslanec Národního shromážd ění. Od února do června 1948 místop ředseda a poté do roku 1953 p ředseda vlády. 21. b řezna 1953 zvolen prezidentem republiky. 681 Rozhodnutí prezidenta republiky a vlády o amnestii ze 4. kv ětna 1953. Dostupné z: http://portal.justice.cz/justice2/soubor.aspx?id=82177 (staženo 1. června 2010). Na Františka Machníka se vztahoval článek IV. amnestie: „ Trpí-li odsouzený, jemuž byl uložen trest odn ětí svobody, v dob ě tohoto rozhodnutí t ěžkou nevylé čitelnou chorobou anebo je-li v dob ě tohoto rozhodnutí starší než šedesát let, a jde-li o ženu, starší než padesát p ět let, promíjím mu dosud neodpykaný trest anebo jeho zbytek. “ 682 NA, f. Státní soud Praha, zn. 8 SPt I 135/52, Usnesení o ú časti na amnestii prezidenta republiky z 11. kv ětna 1953. 683 Josef HARNA, Republikánská strana , in: J. MALÍ Ř, P. MAREK a kol., Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu 1861 - 2004. I. díl: období 1861 - 1938, Brno 2005, s. 577. 684 Rozhovor autora s paní Marií Kutovou, Neb řehovice, 10. srpna 2009. Do hospodá řství bylo sceleno 40 krav z celé vesnice. Po pozd ějším postavení obecního kravína se ze stodoly stala garáž traktor ů. Dnes patří Machník ův rodný d ům z poloviny rodin ě paní Kutové, vnu čce Jana Machníka. Navráceny jim byly i polnosti, které pronajímají soukromým zem ědělc ům. 685 P. ŠRÁMEK, Chrudimský ministr obrany , s. 356. 686 Rozhovor autora s paní Marií Kutovou, Neb řehovice, 10. srpna 2009.
150 potvrdila i jeho sestra, která navíc vzpomenula i otvírání rodinné korespondence. 687 To bohužel nebylo v komunistickém Československu nic neobvyklého. P řes všechno ponížení a potla čení zůstávali bývalí agrárníci pro komunisty stále jakýmsi ideovým nep řítelem, proti kterému bylo pot řeba nejen bojovat, ale hlavn ě ho stále kontrolovat, jak žije, čím se zabývá. A to až do šedesátých let. 688
9.5. Ješt ě není konec aneb spor o soudní výlohy
Komunistická justice sice Machníka p řed časn ě propustila na svobodu, ale trápit bývalého ministra ješt ě nep řestala. Problémem se staly neuhrazené soudní výlohy a náklady vazby. Trvalo tém ěř t ři roky, než byl celý byrokratický proces uzav řen. Zatímco plze ňská vazební v ěznice žádné proplacení náklad ů nepožadovala, pražský Útvar nápravných za řízení za vazbu od 22. listopadu do 15. prosince 1952 požadoval vymáhání náklad ů, a to celkem 1380 K čs. 689 Naopak Ústav nápravných za řízení Praha za dobu trestu žádné náklady logicky nevymáhal, nebo ť jak i prokuratu ře sd ělil, Machník po dobu v ězn ění pracoval (celkem 147 dní) za kapesné v tiskárn ě.690 V srpnu 1954 Krajský soud v Praze v neve řejném zasedání rozhodl, že František Machník je povinen uhradit náklady soudního řízení, vazby, výkonu trestu i odm ěnu obhájce s tím, že výši jednotlivých náklad ů ur čí svým usnesením krajský prokurátor. 691 Machník pak samoz řejm ě prokazoval svou nemajetnost s tím, že opravdu nemá z čeho vazební a soudní výlohy platit. Do toho mu také došlo i vyrozum ění, že je povinen zaplatit výlohy svého advokáta ex offo Jaroslava Zavadila ve výši 485,80 K čs. Machník se obrátil na Krajskou prokuraturu s tím, že mu byl v rámci rozsudku zabaven veškerý majetek a on opravdu nemá, z čeho by zaplatil. Navíc poukazoval na to, že si nikdy nežádal o vlastního advokáta, JUDr. Zavadil mu byl p řid ělen, nebo ť to tak vyplývalo ze zákona. Machník si navíc na základ ě zkušenosti s advokátem ex offo ze svého procesu v Německu v roce 1944 myslel, že t ěmto ú ředn ě p řid ěleným není povinován žádnou náhradou. 692 Odpov ěď pro n ěj znamenala zaplatit 5,80 K čs jako hotové výdaje obhajoby s tím, že zbylých 480 K čs jako náklady obhajoby bude vymáháno pouze v případ ě, že o to advokátní poradna
687 Vzpomínky paní Mileny Hrozné, dcery Františka Machníka, Praha, 22. b řezna 2005. 688 Více k tématu P. ŽÁ ČEK, Nástin rozpracování „problematiky agrárníci“, s. 173. 689 NA, f. Státní soud Praha, zn. 8 SPt I 135/52, Sd ělení Ústavu nápravných za řízení Praha Krajské prokuratu ře z 26. kv ětna 1953. 690 Tamtéž, Sd ělení Ústavu nápravných za řízení Praha 14 Krajské prokuratu ře Praha z 8. října 1953. 691 Tamtéž, f. Státní soud Praha, zn. 8 SPt I 135/52, Usnesení Krajského soudu v Praze z 10. srpna 1954. 692 Tamtéž, Dopis Františka Machníka Státní prokuratu ře Praha z 5. února 1955.
151 výslovn ě požádá. 693 Tento malý obnos samoz řejm ě Machník okamžit ě zaplatil. Definitivní rozhodnutí o dalších výlohách pak p řišlo až 19. zá ří 1955 (více než dva roky po propušt ění). Krajský prokurátor stanovil částky následovn ě: 15 K čs za poštovné, 82,60 K čs za odm ěny soudc ů z lidu I. stolice a kone čně 276 K čs za náklady vazby v Praze. Celkem 373,60 K čs. Zbylé náklady vyšet řovací a trestní vazby se nevymáhají. 694 Machník proti tomu usnesení samoz řejm ě podal stížnost, ve které op ět poukázal na svou katastrofální finan ční situaci a navíc stále se zhoršující zdravotní stav, kdy ve svých 69 letech práv ě strávil deset týdn ů v nemocnici. 695 Situace celé rodiny v té dob ě byla opravdu velmi složitá. Jan Machník byl až do 20. října 1955 zam ěstnán na pile v Chýnov ě u Tábora, kde m ěl hrubý m ěsí ční p říjem 1700 K čs a k tomu p říplatek na t ři d ěti. František Machník logicky nikde nepracoval a ani nedostával žádný d ůchod. Manželce Antonii pak bylo m ěsí čně vypláceno 450 K čs jako starobní důchod. 696 V lednu 1956 celé martyrium kolem soudních výloh skon čilo. Generální prokuratura shledala Machníkovu stížnost jako neopodstatn ěnou. Nemajetnost podle ní nemá vliv na výši náklad ů, ty byly ur čeny správn ě. Ovšem prokurátor m ůže p řihlédnout k majetkovým pom ěrům odsouzeného a upustit od vymáhání náklad ů.697 To se také nakonec stalo. Krajský prokurátor rozhodl, že pro prokázanou nemajetnost Františka Machníka upouští od vymáhání náklad ů trestního řízení ve výši 373,60 K čs. 698 Přestože byl Machník od kv ětna 1953 na svobod ě, zájem komunistických bezpe čnostních složek o n ěj i jiné bývalé agrárníky neustal. Na 11. sch ůzi kolegia ministerstva vnitra 7. dubna 1955 se probírala i hodnotící zpráva poru číka Novotného, ná čelníka Okresního odd ělení ministerstva vnitra Klatovy, která sedm let po únoru 1948 o agrárnících konstatovala: „ ... v okrese tvo ří silnou nep řátelskou základnu, o čemž sv ědčí realizované p řípady Havlí čka, Popelíka, Pete říka,699 kte ří byli napojeni do zahrani čí na prominenta agrární strany Šev číka... Nemáme dosud řádn ě pod kontrolou a rozpracovány důležité problematiky, jako jsou agrárníci, na vesnici kulaci...”700 Podobnou sebekritikou byla
693 NA, f. Státní soud Praha, zn. 8 SPt I 135/52, Dopis Krajské prokuratury Františku Machníkovi z 8. srpna 1955. 694 Tamtéž, f. Státní soud Praha, zn. 8 SPt I 135/52, Usnesení Krajského prokurátora z 19. zá ří 1955. 695 Tamtéž, Stížnost Františka Machníka Krajské prokuratu ře Praha z 27. zá ří 1955. 696 Od 20. října 1955 pracoval Jan Machník jako správce farmy u státního statku v Gottwaldov ě (dnes Zlín), kam se za ním m ěla st ěhovat celá rodina. Tamtéž, Sd ělení odd ělení Ve řejné bezpe čnosti Tábor Krajské prokuratu ře Praha z 10. prosince 1955. 697 NA, f. Státní soud Praha, zn. 8 SPt I 135/52, Usnesení Generální prokuratury z 5. ledna 1956. 698 Tamtéž, Usnesení Krajského prokurátora ze 17. ledna 1956. 699 Komunisty popravený student klatovského gymnázia Jaroslav Pete řík. Detaily jeho p řípadu srov. http://www.ustrcr.cz/cs/jaroslav-peterik (staženo 19. června 2010). 700 Citováno podle: P. ŽÁ ČEK, Nástin rozpracování „problematiky agrárníci“ , s. 177.
152 i zpráva okresního odd ělení Sušice: „ Nedostatkem jest problematika agrárník ů, v níž jsme získali toto čtvrtletí pouze 1 agenta, a to na osobu statká ře Denka,701 ku kterému dochází býv. ministr Machník. “702 Ob ěma odd ělením byla nad řízena Krajská správa ministerstva vnitra Plze ň, která také p řiznávala nedostatky a slibovala nápravu. Už proto, že se „ z našeho kraje řada čelných funkcioná řů , jako býv. ministr Machník, Faierabend,703 poslanec Šev čík a další. Na úseku agrárník ů pak nebylo v rámci KS MV v ůbec pracováno. “704 Rozsudek z 12. prosince 1952 lze evidentn ě považovat za nespravedlivý a vidíme v něm politický podtext. Komunistická justice pouze splnila p říkaz strany, že s někdejšími představiteli republikánské strany musí být kone čně zú čtováno, když se to „po řádn ě“ nepoda řilo v letech 1945 - 1948 a jediným odsouzeným tehdy z ůstal Rudolf Beran. To bylo pro komunisty naprosto nep řijatelné a m ěli pocit, že vyrovnání s první republikou neprob ěhlo důsledn ě a nebyl zd ůrazn ěn odstup od této části československých d ějin. Proto byl Machník ův dávný kolega z Agrárních akademik ů a bývalý p ředseda výboru Národního souru čenství, Josef Nebeský, již v prosinci 1948 odsouzen ke 12 let ům v ězení. 705 A komunisté samoz řejm ě nezapomn ěli ani na Machníka. Mnozí z vedoucích funkcioná řů KS Č na n ěj m ěli vzpomínky ješt ě z Národního shromážd ění za dob 1. republiky a jeho ministerskou kariéru mu jen tak nezapomn ěli. Proto muselo dojít k jeho exemplárnímu potrestání. Odsouzen byl za to, že nenahlásil trestné činy. Tedy p řečiny hlavn ě podle komunistického práva. Kontaktoval se s lidmi, kte ří bu ď udržovali spojení se svobodným sv ětem, nebo pomáhali českým lidem se do tohoto sv ěta dostat.
9.6. Dlouhá snaha o rehabilitaci
Přestože byl propušt ěn na amnestii již po p ůlroce svého trestu, pro komunisty z ůstal Machník i nadále vinným. Antonie Machníková se po snažila svého muže po jeho smrti rehabilitovat a dokázat, že byl obžalován a odsouzen zcela bezprávn ě. Její návrh na zrušení rozsudku však Krajský soud v Plzni v kv ětnu 1971 zamítl. Od ůvodn ění rozsudku vyznívá velmi zajímav ě a pln ě odráží dobu nastupující normalizace Československa. Prost řednictvím advokáta JUDr. Old řicha Horáka podala návrh na zrušení rozsudku již 24. dubna 1969. Soud měl posuzovat tuto stížnost na základ ě zákona č. 82/1968 Sb. o soudní rehabilitaci. Jenže
701 Mín ěn samoz řejm ě Machník ův synovec a syn jeho sestry, hospoda řící v Kolinci. 702 Citováno v původním zn ění podle: P. ŽÁ ČEK, Nástin rozpracování „problematiky agrárníci” , s. 177. 703 V původním dokumentu je Feierabendovo jméno opravdu napsáno s takovouto chybou! P řestože byl již 7 let v exilu, do zájmu plze ňské krajské správy spadal proto, že p ředtím vlastnil statek v Mirošov ě u Rokycan. 704 Citováno c p ůvodním zn ění podle: P. ŽÁ ČEK, Nástin rozpracování „problematiky agrárníci“ , s. 178. 705 J. ROKOSKÝ, Svobodný sedlák na svobodné p ůdě, s. 100.
153 Machník ův p řípad se na st ůl nedostal do 17. července 1970, kdy nabyl platnosti nový zákon č. 70/1970 Sb., kterým byl omezen rozsah p řezkumné činnosti p ůvodního zákona z roku 1968. Tím se p ůsobnost zákona nadále nevztahovala na trestné činy, které nebyly za řazeny do první hlavy zákona. Trestný čin neoznámení trestného činu se nacházel v III. hlav ě zákona, tudíž se na n ěj rehabilitace nemohla vztahovat. Podepsán p ředseda senátu Dr. Antonín Zbíral. 706 Antonie Machníková se p řesto nevzdala a odvolala se proti rozhodnutí plze ňského soudu k Nejvyššímu soudu Československé socialistické republiky. Ten ale rozhodnutím p ředsedy senátu JUDr. Jana Brabence rozsudek soudu nižší instance potvrdil. 707 Po revoluci v listopadu 1989 se Machník ův syn Jan samoz řejm ě znovu snažil zrušit nespravedlivý rozsudek nad svým otcem, p řestože už od n ěj uplynulo skoro 40 let. Jenže ani ve svobodné zemi nešlo všechno úpln ě jednoduše a rychle. Krajský soud v Plzni rozhodoval o Machníkov ě p řípadu na podzim 1990. P ředsedkyn ě senátu JUDr. Vlasta Habánová rozhodla, že zem řelý František Machník je ú časten soudní rehabilitace podle zákona č. 119/1990 Sb. Tím zrušila výrok o vin ě z trestného činu neoznámení trestného činu podle § 35 zákona č. 231/1948 Sb. a zastavila i celé trestní stíhání. Avšak na trestný čin neoznámení trestných podnik ů podle § 12 odst. 1, odst. 2 zákona č. 50/1923 Sb. se rehabilitace z roku 1990 podle rozhodnutí soudu nevztahovala. Byl proto stanoven trest odn ětí svobody v trvání dvou m ěsíc ů. Znamenalo to tedy, že Machník je stále vinen tím, že na podzim 1948 rozmlouval s Antonínem Chloupkem o agrární emigraci a nic z toho neoznámil tehdejším bezpe čnostním orgán ům. 708 Proti tomuto rozhodnutí se však odvolal jak Jan Machník, tak i krajský prokurátor. K definitivnímu do řešení p řípadu došlo až po vzniku samostatné České republiky. Soudce Krajského soudu v Plzni JUDr. Josef Baxa v únoru 1993 zrušil p ředchozí rozhodnutí své kolegyn ě a i za druhý trestný čin byl František Machník plně rehabilitován. Rozsudek se opírá o zákon o soudní rehabilitaci číslo 119/1990 Sb. ve zn ění zákona číslo 47/1991 Sb. a zákona číslo 633/1992 Sb. V od ůvodn ění rozsudku se mimo jiné píše: „Z od ůvodn ění p ůvodního rozsudku je z řejmé, že František Machník byl posuzován po osobní stránce naprosto politicky tenden čně jako p říslušník a funkcioná ř bývalé strany agrární s tím, že pochází z rodiny vesnického bohá če. “ Jméno Františka Machníka bylo tedy definitivn ě očišt ěno. 709
706 NA, f. Státní soud Praha, zn. 8 SPt I 135/52, Usnesení Krajského soudu v Plzni z 13. kv ětna 1971. 707 Tamtéž, Usnesení Nejvyššího soudu ČSSR z 21. zá ří 1971. 708 Tamtéž, Usnesení Krajského soudu v Plzni z 22. listopadu 1990. 709 Tamtéž, zn. 8 SPt I 135/52, Usnesení Krajského soudu v Plzni ze 4. února 1993.
154 10. Záv ěr života
10.1. U syna v Ždánicích
Machník ův syn Jan se, jak už bylo napsáno d říve, dostal v roce 1956 na jižní Moravu. Po práci v Gottwaldov ě se ješt ě v témže roce stal agronomem hospodá řství Čej č Státních statk ů Hodonín. Po čty řech letech se stal vedoucím nov ě z řízené farmy ve zdevastovaném JZD ve Ždánicích u Hodonína, které p řešlo do správy již zmín ěných státních statk ů. S manželkou Boženou, t řemi d ětmi a rodi či žil v byt ě v domku v zámeckém areálu, n ěkdejším majetku rodu Lichtenštejn ů.710 Ve Ždánicích František Machník dožíval svých posledních sedm let zajímavého, ale také velmi krutého života. Nebylo proto divu, že po prožitých zkušenostech byla celá rodina velmi opatrná v tom, s kým se stýkat, s kým hovo řit. Jednou z mála byla rodina pana Mojmíra Merlí čka ze Ždánic. 711 Na Hodonínsku mohl Machník prožít alespo ň trochu klidné stá ří, p ředevším v radosti ze svých t ří vnou čat (od syna Jana). Vzpomínal na sv ůj život a často si p ředstavoval, jak by si (kdyby mohl) uspo řádal sv ůj život jinak. Aby už nemusel zažít takové utrpení a bolest z osud ů celé své rodiny. Nikdy však toho, co zažil, nelitoval a mohl se alespo ň v některých dobách v ěnovat svou činností napl ňování ideál ů československého vlastence. 712 Citovaný článek pana Merlí čka podle jeho vlastních slov měl a má přisp ět k tomu, aby obyvatelé Ždánic a jejich okolí poznali osobnost Františka Machníka. Aby v ěděli, jaký významný člov ěk žil v jejich okolí a byl jejich sousedem. Oni to totiž v ůbec netuší. Celá rodina pana Merlí čka m ěla Machníka ráda a postupn ě zjiš ťovala, jakými hr ůzami si musel projít. Pan Merlí ček cht ěl svým článkem také vzdát hold profesoru Machníkovi. 713 Článek má také vyjád řit přání, které p ři vzájemných rozhovorech Machník panu Merlí čkovi kladl na srdce - aby se všichni p řes problémy a t ěžkosti ob ětovali pro zájmy vlasti a ud ělali vše pro napln ění svých ideál ů.714 František Machník nebyl v pr ůběhu šedesátých let vážn ě nemocný, ale samoz řejm ě se na n ěm projevovalo stá ří a s ním spojené problémy. K tomu musíme p řipo čítat útrapy především z německého v ězení, kde m ěl vsazené nohy do betonu a poté zažil pochod smrti do
710 Mojmír MERLÍ ČEK, Žďaňaři s úctou vzpomínají , in: V ěstník historicko - vlastiv ědného kroužku v Žarošicích 15, 2006, s. 109. 711 Bývalý profesor gymnázia v Bu čovicích pan Mgr. Mojmír Merlí ček (dnes na penzi) žije dosud ve Ždánicích. Autor práce ho navštívil ve dnech 6. a 7. listopadu 2009 a pan Merlí ček ve vzájemném rozhovoru velmi srde čně a s úctou vzpomínal na Františka Machníka a rozpravy s ním. 712 M. MERLÍ ČEK, Žďaňaři s úctou vzpomínají , s. 112. 713 V našem rozhovoru i svých článcích mluvil pan Merlí ček vždy výhradn ě o profesoru Machníkovi! 714 M. MERLÍ ČEK, Žďaňaři s úctou vzpomínají , s. 112.
155 Dachau. Z tohoto d ůvodu ho sužovaly práv ě velké bolesti dolních kon četin. Za války ve studených kobkách prochladl, což se ve stá ří projevilo silnou bolestí kloub ů.715
10.2. Smrt
Poslední politický ministr národní obrany první Československé republiky, poslední ministr obrany T. G. Masaryka, spolupracovník prezidenta Edvarda Beneše a jedna z významných osobností obrany Československa druhé poloviny t řicátých let 20. století, ale také poslanec Poslanecké sn ěmovny Národního shromážd ění, místop ředseda jejího branného výboru, st ředoškolský profesor, ředitel Hospodá řské školy v Klatovech, agrárník, Sokol, ale především člov ěk spjatý s venkovem a p ůdou, vlastenec a podle mnohých vypráv ění často velmi oby čejný člov ěk. To byl František Machník. V požehnaném v ěku 81 let zem řel ve Ždánicích 21. listopadu 1967. Poslední rozlou čení (a následná kremace) s bývalým ministrem národní obrany prob ěhlo v brn ěnském krematoriu 28. listopadu 1967. 716 Antonie Machníková zem řela v roce 1979 u syna v Kosicích ve východních Čechách. Poslední rozlou čení se konalo v Hradci Králové. 717 Ostatky obou z ůstaly v pé či rodiny a až po roce 1989 bylo možné vyhov ět poslednímu p řání, aby byly uloženy do rodinné hrobky Nonnových v Chrudimi na h řbitov ě sv. Václava. Jen málokdo tuší, že je zde poh řbena významná osobnost československých dějin. 718 Jan Machník nakonec ze Ždánic odešel v roce 1976 a usadil se ve východo českých Kosicích. Po roce 1990 se do Ždánic p řijel podívat a velmi se podivoval tomu, že už ho lidé skoro nepoznávají a hlavn ě si na n ěj nepamatují. 719 Do úsp ěšného konce také dotáhl rehabilitaci soudního procesu svého otce. Zem řel 30. ledna 1996, jeho manželka Božena 5. května 1995. 720
715 Rozhovor autora s panem Mgr. Mojmírem Merlí čkem, Ždánice u Hodonína, 6. a 7. listopadu 2009. 716 Dopis Ing. Ji řího Kratochvila, ředitele Poh řebních a h řbitovních služeb m ěsta Brna, autorovi z 12. ledna 2011. 717 Rozhovor autora s paní Marií Kutovou, Neb řehovice, 10. srpna 2009. 718 P. ŠRÁMEK, Chrudim a František Machník , s. 5. 719 Rozhovor autora s panem Mgr. Mojmírem Merlí čkem, Ždánice u Hodonína, 6. a 7. listopadu 2009. 720 M. MERLÍ ČEK, Žďaňaři s úctou vzpomínají , s. 119.
156 Záv ěr
Zcela jasn ě se nabízí otázka, jaký to byl život, kterým si František Machník musel projít. Byl neuv ěř iteln ě náro čný, se vzestupy i pády a výrazn ě kopíroval osudy Machníkovy vlasti, Československa. A bohužel potvrzuje i to, že český národ a české zem ě nedokáží být příliš vd ěč ní. Machník jako sedlák ze Strakonicka trp ěliv ě snášel vše, co mu život p řinesl a stále m ěl na z řeteli tvrdou a poctivou práci, která jediná pomáhá p řekonat všechny obtíže. Byl pevn ě spjat s venkovem, který pro n ěj p ředstavoval nejen základ státu, ale i spojení s předky své rodiny. Proto v dobách, kdy jeho rodinu i vlast svíraly totality, a ť už hn ědá nebo rudá, snad nikdy ani náznakem nepomyslel na emigraci,. I ve výše zmín ěném dotazníku ve věznici Národního soudu v roce 1952 přiznává, že p ůda a venkov jsou pro n ěj nad všechno ostatní. Zcela jist ě by Machník podepsal i slova svého bratrance, stranického šéfa, ale především p řítele Rudolfa Berana, další osobnosti, které české zem ě mnoho dluží. Toho se gestapo za války ptalo, pro č p ři svých možnostech a kontaktech neutekl do ciziny: „Odpov ěděl jsem jasn ě, že český sedlák z půdy, na které žili staletí jeho p ředkové, neutíká. Žije na ní a také na ní umírá. To byla tehdy moje odpov ěď n ěmeckému soudci. “721 P řesto agrárníci doslova na celé čáře prohráli. Nez ůstalo po nich skoro nic. Je ale morální povinností historik ů jejich úd ěl p řipomínat a objevovat zapomenuté osudy. Protože oni z ůstali v ěrni republice a všem demokratickým ideál ům. A práv ě ona v ěrnost Švehlovým idejím, ne odklon od nich, se nakonec staly tím, co vedlo k zániku agrární strany. To, co on definoval, to bylo vždycky smrtelným nep řítelem pro totalitní extrémy, které v letech 1939 - 1989 p řevzaly nadvládu nad Československem. 722 Přestože žijeme již dlouhou dobu ve svobodném stát ě, stále máme v ůč i Machníkovi dluhy. Má je i Machníkovo m ěsto, Klatovy. Při p řestavb ě bývalých Machníkových kasáren na školu, ú řední budovy a byty byly v areálu nov ě pojmenovány ulice. Stalo se tak v roce 1997 a jedna z ulic nese jméno Františka Machníka.723 V celé České republice je to sice jediná ulice pojmenovaná po ministru národní obrany Československa 1935 - 1938, ale více zmínek o Machníkovi v „měst ě karafiát ů“ nenajdeme. Ani škola, pro kterou tolik ud ělal, se k svému
721 Obhajovací řeč Rudolfa Berana p řednesená p řed Národním soudem 28. a 29. 3. 1947 (1. část) , St řední Evropa 7, 21/1991, s. 117. 722 P. ANEV, Cesta k zániku agrární strany, s. 432. 723 Ulice byly tehdy v Klatovech pojmenovávány komisí p ři M ěstském ú řad ě Klatovy a zápisy z jednání této komise se nearchivovaly. Sd ělení tajemníka M ěstského ú řadu Klatovy Miroslava Šafa říka autorovi z 25. ledna 2010. Na sch ůzi Rady m ěsta Klatov navrhl tehdejší starosta Klatov Karel Mráz, aby poslední nepojmenovaná komunikace nesla Machníkovo jméno. Návrh byl jednomysln ě schválen. Rozhovor autora s Mgr. Karlem Mrázem, Klatovy, 23. b řezna 2011.
157 slavnému řediteli zatím příliš nehlásí. Dob ře proto poslouží slova, která se v souvislosti s Machníkem objevila v roce 1998 v regionálním periodiku: „Klatovsko má ve vztahu k osob ě Machníkov ě bezesporu letité manko. Proto byl také tento článek kone čně napsán. Vždy ť dluhy se mají dříve nebo pozd ěji splatit, vyrovnat. A to i na Klatovsku… “724 S obrovským zpožd ěním pak zásluhy Františka Machníka uznala i Česká republika. Machníkova dcera, paní Milena Hrozná, se 6. listopadu 2008 v Praze spolu s dcerami generál ů Ludvíka Krej čího a Bohuslava Fialy zú častnila k řtu knihy 725 historika a archivá ře Pavla Šrámka Ve stínu Mnichova .726 Následn ě 11. listopadu 2008, v den vále čných veterán ů, pak byla spole čně se svou dcerou Janou Sehnalovou pozvána na ministerstvo obrany. 727 Tehdejší ministryn ě obrany JUDr. Vlasta Parkanová z řídila svým rozkazem n ěkolik nových vojenských rezortních vyznamenání. Mezi nimi také Vyznamenání Zlaté lípy ministra obrany České republiky .728 V den 90. výro čí konce první sv ětové války toto vyznamenání in memoriam ud ělila i svému dávnému p ředch ůdci ve funkci, Františku Machníkovi. 729 41 let po své smrti se tak František Machník do čkal alespo ň díl čího ocen ění za svou práci pro vlast a národ, a čkoli to bylo vyznamenání „pouze“ vojenské, nikoli státní. 730 Milena Hrozná zem řela v Praze v požehnaném v ěku 88 let 7. ledna 2009. Téma však zdaleka není vy čerpané. Snad se mi poda řilo naplnit cíl, který jsem si dal, ale který se mi postupem doby potvrzoval, když jsem jej v druhém sledu slýchal i od lidí, kte ří se dozvídali o čem píši. Totiž ukázat, kdo to v ůbec František Machník byl. Protože, jak už jsem zmi ňoval výše, pro v ětšinu lidí je jeho jméno zcela neznámé, ale p řitom jeho životní úd ěl zaujal a dost často p řekvapil tém ěř každého, komu jsem o Machníkovi vypráv ěl. Nemluv ě o tom, že stejnou pozornost si zaslouží mnoho Machníkových koleg ů - ministr ů z československých vlád. Jejich často kruté životní osudy také čekají na své zpracování a autora, který se jich ujme.
724 Osobnosti spjaté s Klatovskem. František Machník , Týdeník Klatovska z 15. dubna 1998, s. 6. 725 Pavel ŠRÁMEK, Ve stínu Mnichova. Z historie československé armády 1932 - 1939 , Praha 2008. 726 Srov. http://forum.opevneni.cz/viewtopic.php?f=8&t=1844&sid=697a6b7373e44d9a2821a1d835942ccd&p=21792 (staženo 6. dubna 2009). 727 Rozhovor autora s paní Ing. Janou Sehnalovou, Hna čov, 5. zá ří 2009. 728 Rozkaz ministryn ě obrany z 30. zá ří 2008. Zdroj: http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=12239 (staženo 2. listopadu 2009). 729 Seznam osob vyznamenaných ministryní obrany 11. listopadu 2008. Zdroj: www.army.cz/assets/files/12380/vyznamenan_.doc (staženo 6. listopadu 2009). 730 V komentá ři k ud ělenému vyznamenání se píše: „ Vyznamenání Zlaté lípy ministra obrany České republiky ud ěluje ministr obrany pouze mimo řádn ě, a to ob čan ům České republiky a cizím státním p říslušník ům, kte ří se významn ě zasloužili o ochranu základních lidských práv a svobod, zejména lidského života, zdraví a majetku, základních princip ů demokratického a právního státu nebo se jinak výjime čně zasloužili o rozvoj obrany a bezpe čnosti České republiky, v četn ě v ědecké a odborné práce. “ Zdroj: http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=12239 (staženo 6. listopadu 2009).
158 Oblastí, kde lze na tuto práci navázat a rozší řit ji, je mnoho. Může to být regionální poslanecká práce, činnost v branném výboru sn ěmovny, kde mnoho pramen ů ukrývá zapomenutý Archiv poslanecké sn ěmovny. Jak jsem již psal, tak se mnoho témat samoz řejm ě otevírá i u Machníkovy ministerské kariéry. Detailněji zpracovat se dá celá problematika (i když často zbytečně nafouknutá) tzv. Machníkova výnosu. Symbolem doby je i vznik Zákona na obranu státu z roku 1936 a další legislativní dokumenty. A odhlédneme-li od v ěcí politických, Vojenský historický archiv nám svými prameny m ůže sekundárn ě zobrazit, jak se Machníkova ministerská činnost odrazila v detailech p římo v armád ě. Svá tajemství, co se osobních vztah ů, p řátelství a korespondence tý če, mohou vydat i fondy politických osobností první republiky v Archivu Národního muzea či Archivu Ústavu TGM. Na mysli mám především prezidenta Edvarda Beneše a premiéra Milana Hodži. Cenným a historiky zatím tém ěř nevyužitým pramenem je fond Národní soud v Archivu Kancelá ře prezidenta republiky. Národní soud, který v roce 1939 vznikl p ři Národním souru čenství, z jiného úhlu pohledu otevírá alespo ň částe čně pohled na kariéry prvorepublikových politik ů a vedoucích státních p ředstavitel ů. Díky dob ě, ve které vznikl, je to možná až p řílišné odhalení, ale pro historika velmi cenné. Majetkové a finan ční záležitosti, odm ěny, členství ve výborech družstev, jednatelské funkce, půjčky, splátky. Možná až p říliš osobní, ale p řinášející nové pohledy na život československého politika let 1918 - 1938. Snažil jsem se zpracovat život Františka Machníka tak, abych p řiblížil neoby čejné, zajímavé a v jistém smyslu i velmi tragické osudy posledního politického ministra národní obrany první republiky. Diplomová práce chronologicky shrnuje Machník ův život, analyzuje jeho složitosti, ale zárove ň se jej snaží vnímat z pohledu soudních dokument ů, které jsou pro zkoumání jeho osobnosti naprosto nezbytné. V tu chvíli se Machník možná stává „jedním z mnoha“ v totalitní mašinérii, ale p řesto nám p řed o čima také naskakuje obraz st ředoškolského profesora, otce rodiny, agrárníka, a především člov ěka, kterého lze charakterizovat jako vzácného muže ryzího vlasteneckého charakteru, který si zaslouží naši úctu a musíme si ho velmi vážit.
159 Seznam pramen ů a literatury
ARCHIVNÍ FONDY, PRAMENY
Archiv Bezpe čnostních složek - Fond 2M Odbor politického zpravodajství Ministerstva vnitra - Fond S Sbírka r ůzných písemností (1. část) - Fond Z6 Mapy zpráv zpracované Studijním ústavem MV - Fond 141 N ěmecké soudy v říši - Fond 300 Zemský odbor bezpe čnosti Praha - Fond 302 Hlavní správa Vojenské kontrarozv ědky - Fond 305 Ústředna Státní bezpe čnosti
Archiv Kancelá ře prezidenta republiky - Fond Kancelá ř prezidenta republiky - Fond Národní soud
Archiv Poslanecké sn ěmovny - Archiv federálního shromážd ění o Fond Archiv poslanc ů a senátor ů o Fond Výbory poslanecké sn ěmovny o Kartotéka poslanc ů
Archiv Univerzity Karlovy - Fond Katalogy poslucha čů (Filosofické fakulty)
Národní archiv - Fond Adolf Hrubý - Fond Americký ústav Praha - Fond Archiv Huberta Ripky - Fond Feierabend Ladislav, JUDr. - Fond Ministerstvo vnitra I - prezidium, Praha - Fond Ministerstvo vnitra, Londýn - Fond Ministerstvo zahrani čních v ěcí - výst řižkový archiv, Praha - výst řižkový archiv I - Fond Národní soud
160 - Fond N ěmecké státní ministerstvo pro Čechy a Moravu - Fond Policejní ředitelství Praha II - prezidium - 1931 - 1940 - Fond Policejní ředitelství Praha II - prezidium - 1941 - 1950 - Fond P ředsednictvo ministerské rady - Fond Státní soud Praha - Fond Úřad říšského protektora, Praha - Zemský ú řad Praha - Prezidium zemského ú řadu v Praze - Fond Žilka Jind řich Dr. Ing.
Státní oblastní archiv T řebo ň - Digitální archiv SOA T řebo ň - Sbírka matrik jiho českého kraje - Fond Národní jednota pošumavská (Praha) - Fond Národohospodá řský sbor jiho český Praha
Státní okresní archiv České Bud ějovice - Fond Jirsíkovo státní gymnasium České Bud ějovice
Státní okresní archiv Klatovy - Fond Aeroklub Klatovy - Fond Archiv m ěsta Klatovy - Fond Národní jednota pošumavská Klatovy - Fond Okresní ú řad Klatovy - Fond Sokol - tělocvi čná jednota Klatovy - Fond St řední škola zem ědělská a potraviná řská Klatovy
Státní okresní archiv Strakonice - Fond M ěšťanská škola Strakonice - Fond Obecná škola Jinín - Fond Obecní ú řad Neb řehovice - Osobní fond Rudolf Beran
Univesitätsarchiv Heidelberg - Studien und Sittenzeugnis
161 Vojenský úst řední archiv - Vojenský historický archiv Praha - Fond kmenové listy
Vlastiv ědné muzeum Dr. Karla Hostaše v Klatovech - Fond Osobní archiv
VYDANÉ PRAMENY, EDICE DOKUMENT Ů
BABKA Lukáš, VOREL Jaroslav, ŠIMÁNKOVÁ Alena (edd.), Československá justice v letech 1948 - 1953 v dokumentech II. , Praha 2004. BERDYCH František (ed.), Obrana státu a naše politické strany , Praha 1937. Agenti Zelené internacionály. Nep řátelé naší vesnice , Praha 1952. BÍLEK Ji ří (ed.), Československá armáda jako ob ěť i nástroj politické perzekuce. Sborník Vybraných dokument ů 1948 - 1953 , Praha 2005. Čeští u čitelé v protifašistickém odboji. Sborník studií a vzpomínek , Praha 1978. Dachau.Symbol české síly, vzdoru a ob ěti (redigovali Jaromír Malý, Josef Melichar) , Praha 1946. DEJMEK Jind řich, NĚME ČEK Jan (edd.), Československá zahrani ční politika v roce 1936. Svazek I. (1. leden - 31. srpen 1936) , Praha 2003. DEJMEK Jind řich, NĚME ČEK Jan (edd.), Československá zahrani ční politika v roce 1936. Svazek II. (1. zá ří - 31. prosinec 1936) , Praha 2003. GOTTWALD Klement, Kup ředu, zpátky ni krok! (Únor 1948) , Praha 1949. HARNA Josef, LACINA Vlastislav (edd.), Politické programy českého a slovenského agrárního hnutí 1899 - 1938 , Praha 2007. JECH Karel, KAPLAN Karel, Dekrety prezidenta republiky 1940 - 1945. Dokumenty I , Brno 2005. KAPLAN Karel, Dva retribu ční procesy. Komentované dokumenty , Praha 1992. KOTLÁROVÁ Simona (ed.), Obecní kronika Strakonic 1916 - 1946 , Strakonice 2005. Mnichov v dokumentech II. Zrada české a slovenské buržoazie na československém lidu , Praha 1958. President v jižních Čechách , Praha 1937. Protifašistický a národn ě osvobozenecký boj českého a slovenského lidu 1938 - 1945. Edice dokument ů, 1. díl, 1. svazek, 1. sešit, Období od 1. ledna do 16. dubna 1938, Praha 1979. Protifašistický a národn ě osvobozenecký boj českého a slovenského lidu 1938 - 1945. Edice dokument ů, 1. díl, 1. svazek, 2. sešit, Období od 19. dubna do 31. července 1938, Praha 1979.
162 Protifašistický a národn ě osvobozenecký boj českého a slovenského lidu 1938 - 1945. Edice dokument ů, 1. díl, 3. svazek, 2. sešit, Období od 1. října do 30. listopadu 1938, Praha 1983. Protifašistický a národn ě osvobozenecký boj českého a slovenského lidu 1938 - 1945. Edice dokument ů, 1. díl, 3. svazek, 3. sešit, Období od 1. prosince 1938 do 8. února 1939, Praha 1987. VAŠEK Richard (ed.), Prezident Beneš v letech 1935 - 1938 , Praha 2008.
PAM ĚTI, VZPOMÍNKY
BENEŠ Edvard, Mnichovské dny. Pam ěti , Praha 1968. ČERNÝ Václav, Pam ěti II (1938 - 1945). K řik koruny české , Brno 1992. DRTINA Prokop, Československo m ůj osud. Svazek první. Kniha 1. Přes Mnichov do emigrace , Praha 1991. DRTINA Prokop, Československo m ůj osud. Svazek druhý. Kniha 1. Emigrací k vít ězství , Praha 1992. DRTINA Prokop, Československo m ůj osud. Svazek druhý. Kniha 2. Rok 1947 - únor 1948, Praha 1992. FEIERABEND Ladislav Karel, Politické vzpomínky I , Brno 1994. FEIERABEND Ladislav Karel, Politické vzpomínky II , Brno 1994. FEIERABEND Ladislav Karel, Politické vzpomínky III , Brno 1996. KROFTA Kamil, Z dob naší první republiky , Praha 1939. MORELL Sydney, Vid ěl jsem uk řižování , Brno 2002. SACHER Vilém, Pod rozst říleným praporem , Praha 1969.
Vzpomínky pana Mgr. Josefa Šmída (Klatovy, 19. června 2008, 12. listopadu 2009) Vzpomínky paní Marie Kutové (Neb řehovice, 10. srpna 2009) Vzpomínky paní Ing. Jany Sehnalové (Hna čov, 5. zá ří 2009) Vzpomínky pana Ing. Vladislava Smolíka (Klatovy, 1. října 2009) Vzpomínky pana Mgr. Mojmíra Merlí čka (Ždánice u Hodonína, 6. a 7. listopadu 2009) Vzpomínky pana Ing. Vladislava Vilímce (Klatovy, 30. listopadu 2009) Vzpomínky paní Jarmily N ěmejcové (Klatovy, 1. února 2010) Vzpomínky pana Mgr. Pavla Prince (Kolinec, 11. března 2010) Vzpomínky pana Mgr. Karla Mráze (Klatovy, 23. března 2011) (osobní archiv autora)
163 LITERATURA
Album reprezentant ů všech obor ů ve řejného života Československé republiky , Praha 1927. ANEV Petr, Cesta k zániku agrární strany (1933 - 1948) , diplomová práce FF UK, Praha 2010. Armáda a národ , Praha 1937. BALÍK Stanislav, FAJMON Hynek, HLOUŠKOVÁ Kate řina (eds.), Dusivé objetí. Historické a politologické pohledy na spolupráci sociálních demokrat ů a komunist ů, Brno 2006. BAŽANTOVÁ Ilona, LOUŽEK Marek (eds.), Benešovy dekrety , Praha 2002. BÍLEK Ji ří, ČEPI ČKA Ladislav, STRAKA Karel, Od knížecí družiny k posádkovému m ěstu. Praha vojenská od nejstarších dob po sou časnost , Praha 2006. BLAŽEK Petr, KUBÁLEK Michal (eds.), Kolektivizace venkova v Československu 1948 - 60 a st ředoevropské souvislosti , Praha 2008. BRANDES Detlef, Češi pod n ěmeckým protektorátem , Praha 2000. BROKLOVÁ Eva, PEHR Michal, TOMEŠ Josef, Agrárníci, národní demokraté a lidovci v druhém polo čase první Československé republiky , Praha 2008. BROKLOVÁ Eva, Politická kultura n ěmeckých aktivistických stran v Československu 1918 - 1938 , Praha 1999. BRÜGEL Johann Wolfgang, Češi a Němci 1918 - 1938 , Praha 2006. BYSTROV Vladimír, Osud generála. Komentá ř k některým dokument ům o život ě a tragickém konci Sergeje Vojcechovského, Praha 2007. ČECHUROVÁ Jana, Česká politická pravice , Praha 1999. ČERNOHORSKÝ Zden ěk, Dějiny zem ědělského školství v Československu , Praha 1980. ČVAN ČARA Jaroslav, Někomu život, n ěkomu smrt. Československý odboj a nacistická okupa ční moc 1941 - 1943 , Praha 1997. ČVAN ČARA Jaroslav, Někomu život, n ěkomu smrt. Československý odboj a nacistická okupa ční moc 1939 - 1941, Praha 2002. ČVAN ČARA Jaroslav, Někomu život, n ěkomu smrt. Československý odboj a nacistická okupa ční moc 1943 - 1945 , Praha 2008. DEJMEK Jind řich, Edvard Beneš. Politická biografie českého demokrata. Část druhá. Prezident republiky a v ůdce národního odboje (1935 - 1948) , Praha 2008. DEJMEK Jind řich, Historik v čele diplomacie: Kamil Krofta , Praha 1998. DEJMEK Jind řich, Nenapln ěné nad ěje. Politické a diplomatické vztahy Československa a Velké Británie (1918 - 1938) , Praha 2003.
164 DOBEŠ Jan, JANÁK Jan, HLEDÍKOVÁ Zde ňka, Dějiny správy v českých zemích od po čátku státu po sou časnost , Praha 2005. DOLEŽALOVÁ Antonie, Rašín, Engliš a ti druzí. Československé státní rozpo čty v letech 1918-1938 , Praha 2007. DOSTÁL Vladimír V., Agrární strana. Její rozmach a zánik , Brno 1998. DRNEK Jan, VONDROVSKÝ Václav, Hoši jako kv ět. Historie plze ňského 35. pěšího pluku. Příb ěh pluku a m ěsta 1683 - 2010 , Plze ň 2010. Dvacet let československé armády v osvobozeném stát ě, Praha 1938. DVO ŘÁKOVÁ Zora, Navzdory nenávisti a mst ě, T řebí č 2002. DVO ŘÁKOVÁ Zora, Politikové na út ěku , Praha 2004. ELIÁŠOVÁ Jaroslava, PASÁK Tomáš, Heydrich do Prahy - Eliáš do v ězení , Praha 2002. FEIERABEND Ladislav, Zem ědělské družstevnictví v Československu do roku 1952 , Volary 2007. FIDLER Ji ří, SLUKA Václav, Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920 - 1938 , Praha 2006. FIDLER Ji ří, Generálové legioná ři, Brno 1999. FIKEJZ Miloš, Český film: herci a here čky, I. díl , Praha 2006. FIKEJZ Miloš, Český film: herci a here čky, II. díl , Praha 2007. FIŠER Marcel, H ŮRKOVÁ Jindra (eds.), Sborník prací z historie a d ějin um ění 4 , Klatovy/Klenová 2006. FIŠER Marcel, HŮRKOVÁ Jindra (eds.), Sborník prací z historie a d ějin um ění 5 , Klatovy/Klenová 2008. FOITZIK Jan, PERNES Ji ří (eds.), Politické procesy v Československu po roce 1945 a „Případ Slánský“, Brno 2005. FRANKENBERGER Otakar, KUBÍ ČEK Josef O., Antonín Švehla v dějinách Českoslovanské strany agrární , Praha 1931. FROMMER Benjamin, National Cleansing. Retribution against Nazi Collaborators in Postwar Czechoslovakia , Cambridge 2005. GEBAUER František, KAPLAN Karel, KOUDELKA František, VYHNÁLEK Rudolf, Soudní perzekuce politické povahy v Československu 1948 - 1989 (Statistický p řehled) , Praha 1993. GEBHART Jan, KUKLÍK Jan, Dramatické i všední dny protektorátu , Praha 1996. GEBHART Jan, KUKLÍK Jan, Druhá republika 1938 - 1939 , Praha - Litomyšl 2004. 1993.
165 Generál Alois Eliáš (1890 - 1942) voják - diplomat - politik , Praha 2006. HÁJEK Pavel, Jde pevn ě kup ředu naše zem. Krajina českých zemí v období socialismu 1948 - 1989 , Praha 2008. HANZLÍK František, Vojenské obranné zpravodajství v zápasu o politickou moc 1945 - 1950 , Praha 2003. HARNA Josef, RAŠTICOVÁ Blanka (eds.), Agrární strana a její zájmové, družstevní a pen ěžní organizace , Studie Slováckého muzea 15, Uherské Hradišt ě 2010. HARNA Josef, Krize evropské demokracie a Československo 30. let 20. století , Praha 2006. HAZDRA Zden ěk, VL ČEK Lukáš (eds.), Mnichov 1938 a česká spole čnost , Praha 2008. Hovory s Antonínem Švehlou (a o n ěm) , Praha 2001. HOLUB Ota, Zrazené pevnosti , Praha 1982. HRUBÝ Jan, Aféry první republiky , Praha 1984. CHALUPA Aleš, HEYDUK Miloš, KVA ČEK Robert, Československý rok 1938 , Praha 1988. CHARBUSKÝ Miloš, František Udržal 1866 - 1938 , Pardubice 2002. CHURA Ň Milan a kol., Kdo byl kdo v našich d ějinách ve 20.století , Praha 1994. JAN ČÍK Drahomír, Třetí říše a rozklad Malé dohody. Hospodá řství a diplomacie v Podunají 1936 - 1939 , Praha 1999. JARUŠEK Robert, Klatovy - město a okolí , Praha 1939. JIRÁK Jan, Na stezkách krále Šumavy , Domažlice 2005. JIŘÍK Václav, Klatovské oprátky , Plze ň 2004. JOHN Miloslav, Čechoslovakismus a ČSR 1914 - 1938 , Beroun 1994 KALOUS Jan , Št ěpán Pla ček. Život zpravodajského fanatika ve službách KS Č, Praha 2010. KAPLAN Karel, PALE ČEK Pavel, Komunistický režim a politické procesy v Československu , Brno 2001. KAPLAN Karel, Dva retribu ční procesy. Komentované dokumenty , Praha 1992 KÁRNÍK Zden ěk, České zem ě v éře první republiky (1918 - 1938) I. Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918 - 1929) , Praha 2000. KÁRNÍK Zden ěk, České zem ě v éře první republiky (1918 - 1938) II. Československo a České zem ě v krizi a v ohrožení (1930 - 1935) , Praha 2002. KÁRNÍK Zden ěk, České zem ě v éře první republiky (1918 - 1938) III. O p řežití a o život (1936 - 1938) , Praha 2003. KLIMEK Antonín, KUB Ů Eduard, Československá zahrani ční politika 1918 - 1938. Kapitoly z dějin mezinárodních vztah ů, Praha 1995.
166 KLIMEK Antonín, 30. 1. 1933 Nástup Hitlera moci. Za čátek konce Československa , Praha 2003. (Havran) KLIMEK Antonín, Boj o Hrad 2. Kdo po Masarykovi? , Praha 1998. KLIMEK Antonín, Velké d ějiny zemí Koruny české XIV. (1929 - 1938) , Praha - Litomyšl 2002. KOCIAN Ji ří, KOKOŠKA Stanislav, KOKOŠKOVÁ Zde ňka (eds.), Československo na rozhraní dvou epoch nesvobody , Praha 2005. KOLÁ Ř František a kol., Politická elita mezivále čného Československa. Kdo byl kdo 1918 - 1938 , Praha 1998. Kol. autor ů, Československá armáda v letech 1918 - 1938 , Praha 1990. Kol. autor ů, Rozum ět d ějinám. Vývoj česko-německých vztah ů na našem území v letech 1848 - 1948 , Praha 2002. Kol. autor ů, Vojenské d ějiny Československa III.díl (1918-1939) , Praha 1987. KOPECKÝ Václav, ČSR a KS Č, Praha 1960. KOURA Petr, RANDÁK Jan (eds.), Hrdinství a zbab ělost v české politické kultuře 19. a 20. století: výb ěr z p řísp ěvk ů ze stejnojmenné konference, která prob ěhla ve dnech 25. - 27. října 2006 , Praha 2008. KOURA Petr, Podplukovník Josef Balabán , Praha 2003. KŘÍŽ Martin, Klatovy - m ěsto v prom ěnách času II , Klatovy 2001. KŘÍŽ Martin, Klatovy - m ěsto v prom ěnách času IV , Klatovy 2003. KUBA ČÁK Antonín, Ministerstvo zem ědělství v letech 1918 - 1948. Osudy ú řadu a jeho ministr ů, Praha 2005. KVA ČEK Robert, TOMÁŠEK Dušan, Generál šel na smrt. Životní p říb ěh Aloise Eliáše , Praha 2008. KVA ČEK Robert, TOMÁŠEK Dušan, Obžalována je vláda , Praha 1999. KVA ČEK Robert, Nad Evropou zataženo , Praha 1966. KYPR Ond řej, Republikánská samospráva, její práce a poslání , Praha 1935. LACH Ivan, STEHLÍK Eduard, Vlast a čest byli jim dražší nežli život , Dv ůr Králové nad Labem 2000. LÁŠEK Radan, Jednotka ur čení SOS I. díl , Praha 2006. LÁŠEK Radan, Jednotka ur čení SOS II. díl , Praha 2007. LÁŠEK Radan, Jednotka ur čení SOS III. díl , Praha 2008. LAŠTOVKA Vojt ěch, KS Č na Klatovsku , Plze ň 1963.
167 LESÁK Vladimír a kol., Biografický slovník osobností moderní doby. II. díl, Hradec Králové 1992. LOJDOVÁ Jana a kol., St řední zem ědělská škola v Klatovech. Historie a sou časnost , Klatovy 2005. LOUŽEK Marek (eds.), Českoslovenští a čeští prezidenti , Praha 2002. LUKÁŠKOVÁ Jitka, Bohumír Bradá č, diplomová práce FF UK, Praha 2001. LUKEŠ Igor, Československo mezi Stalinem a Hitlerem. Benešova cesta k Mnichovu , Praha 1999. LUŽA Radomír, V Hitlerov ě objetí. Kapitoly z českého odboje , Praha 2006. MACHNÍK František, MELICHAR Václav, Brannost národa a st řední škola , Praha 1936. MALÍ Ř Ji ří, MAREK Pavel a kol., Politické strany.Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu 1861 - 2004. I. díl: období 1861 - 1938 , Brno 2005. MALÍ Ř Ji ří, MAREK Pavel a kol., Politické strany.Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu 1861 - 2004. II. díl: období 1938 - 2004 , Brno 2005. MANDLER Emanuel, Benešovy dekrety. Pro č vznikaly a co jsou , Praha 2001. MANOVÁ Miroslava, ŠTEMBERK Jan (eds.), Historie a cestovní ruch. Perspektivní a podn ětné spojení. Pocta profesoru Vratislavu Čapkovi k 85. narozeninám , Praha 2008. MARCEL Josef, VALEŠ Lukáš, Klatovy v dob ě první sv ětové války 1914 - 1918 , Klatovy 2006. MEDVECKÝ Matej (eds.), Posledné a prvé (?) slobodné vol`by - 1946, 1990 , Bratislava 2006. MILLER Daniel E., Antonín Švehla - mistr politických kompromis ů, Praha 2001. MILLER Daniel E., SAMAL-HRABIK Mary, ŠOUŠA Ji ří (eds.), K úloze a významu agrárního hnutí v českých a československých d ějinách , Praha 2001. NAVRÁTIL Ivo (ed.), Ruralismus. Jeho ko řeny a d ědictví. Z Českého Ráje a Podkrkonoší supplementum 10, Semily 2005. NOVÁK Otto, Henleinovci proti Československu , Praha 1987. NĚME ČEK Jan (eds.), Mnichovská dohoda - cesta k destrukci demokracie v Evrop ě, Praha 2004. NESVADBA František, Pro č nezah řměla d ěla , Praha 1986. NOŽI ČKA Josef, Agrární akademici 1907 - 1918. P řísp ěvek k dějinám českého agrárního hnutí , Praha 1938. OLIVOVÁ V ěra, Dějiny první republiky , Praha 2000. ORT Alexander, Dr. Edvard Beneš. Evropský politik , Praha 1993.
168 Osobnosti agrární politiky 19. a 20. století , Studie Slováckého muzea 11, Uherské Hradišt ě 2006. Osudy zem ědělského družstevnictví ve 20. století , Studie Slováckého muzea 7, Uherské Hradišt ě 2002. PACNER Karel, Československo ve zvláštních službách. Díl I. 1914 - 1939 , Praha 2002. PASÁK Tomáš, Pod ochranou Říše , Praha 1998. PASÁK Tomáš, Emil Hácha (1938 - 1945) , Praha 2007. PAVEL Jan, Velikost a struktura výdaj ů na národní obranu v Československu v letech 1918 - 1938 , Studie Národohospodá řského ústavu Josefa Hlávky 7/2004, Praha 2004. PEJ ČOCH Ivo, Tanky Praga. Historie obrn ěných vozidel ČKD 1918 - 1956 , Cheb 2007. PEK Josef, Kronika šumavských hvozd ů, Vimperk 1998. PEKNÍK Miroslav a kol. (eds.), Milan Hodža. Štátnik a politik , Bratislava 2002. PEROUTKA Ferdinand, Byl Edvard Beneš vinen? , Praha 1999. PETRÁŠ Ji ří (eds.), Vojenská letišt ě v Čechách a na Morav ě po roce 1918 , České Bud ějovice 1997. PETRÁŠ René, Menšiny v mezivále čném Československu. Právní postavení národnostních menšin v první Československé republice a jejich mezinárodn ěprávní ochrana , Praha 2009. Politická a stavovská zem ědělská hnutí ve 20.století , Studie Slováckého muzea 5, Uherské Hradišt ě 2000. PROTIVA Josef, RUBÁŠ Iwan, Klatovy kdysi a dnes. Netradi ční pohled do historie m ěsta II. , Klatovy 2010. PR ŮCHA Václav a kol., Hospodá řské a sociální d ějiny Československa 1918 - 1992. I. díl Období 1918-1945 , Brno 2004. RADVANOVSKÝ Zden ěk (eds.), Semper Idem. Ji římu T ůmovi k pětasedmdesátinám , Ústí nad Labem 2003. RAŠTICOVÁ Blanka (eds.), Agrární strany ve vládních a samosprávných strukturách mezi sv ětovými válkami , Studie Slováckého muzea 13, Uherské Hradišt ě 2008. RATAJ Jan, KS Č a Československo I. (1945 - 1960) , Praha 2003. RATAJ Jan, O autoritativní národní stát , Praha 1997. RUPNIK Jacques, Dějiny komunistické strany Československa. Od po čátk ů do p řevzetí moci , Praha 2002. Sborník k dějinám 19. a 20. století 13 , Praha 1993. SEIBT Ferdinand, Německo a Češi. D ějiny jednoho sousedství uprost řed Evropy , Praha 1996. SLÁDEK Milan, Němci v Čechách , Praha 2002.
169 STEHLÍK Eduard a kol., Lexikon t ěžkých objekt ů československého opevn ění z let 1935 - 1938 , Dv ůr Králové nad Labem 2001. STEHLÍK Eduard, Srdce armády. Generální štáb 1919 - 2004 , Praha 2004. STOCKÝ Jan, Národohospodá řský sbor jiho český, cíle a výsledky jeho prací , Praha 1927. STRAKA Karel, Československá armáda, pilí ř obrany státu z let 1932 - 1939 , Praha 2007. STRAKA Karel, Souvislosti v ědy a výzkumu s obranou Československé republiky. Vojenský ústav v ědecký 1936-1938 , Praha 2006. STRÖBINGER Rudolf, Agent A-54 , Praha 2000. Sv ět historie. Historik ův sv ět. Sborník profesoru Robertu Kva čkovi , Liberec 2007. SÝKOROVÁ Lenka a kol., Klatovy , Praha 2010. ŠOLC Ji ří, Znamení trojského kon ě. Životní p říb ěh majora Jaromíra Nechanského . Praha 2008. ŠRÁMEK Pavel, Ve stínu Mnichova. Z historie československé armády 1932 - 1939 , Praha 2008. ŠTAIF Ji ří (ed.), Moderní podnikatelské elity-metody a perspektivy bádání , Praha 2007. To kalné ráno. Fotografie Ladislava Sitenského doprovázené slovem Karla Čapka a Jaroslava Seiferta , Praha 1997. TOMÁŠEK Dušan, Deník druhé republiky , Praha 1988. TOMEŠ Josef a kol., Biografický slovník osobností XX. století. II. díl (K - P) , Praha 1999. TUMLÍ Ř Bohumil, Agrární politika , Praha 1928. UHLÍ Ř Dušan, Republikánská strana venkovského a malorolnického lidu 1918 - 1938 , Praha 1988. VALEŠ Lukáš, Listopad ´89 v Klatovech aneb Klatovy v přelomových letech 1989 - 1990, Klatovy 2005. VEBER Václav, Osudové únorové dny , Praha 2008. Venkov, brannost, t ělovýchova a sport , Praha 1936. VODIČKOVÁ Stanislava, Uzavírám Vás do svého srdce. Životopis Josefa kardinála Berana , Praha - Brno 2009. VONDRÁŠEK Václav, Výchovná práce v československé armád ě po roce 1918 , Praha 1993. VONDRUŠKA Vlastimil, Osudy agrárního politického hnutí , Praha 1990. WEINMANN Ji ří, Zajímavosti z historie Klatov od založení m ěsta až do konce roku 1939 , Klatovy 1997. Zborov 1917 - 1997 , Praha 1997. ZDE ŇKOVÁ Marie, Antonín Švehla a Hostiva ř, Praha 2008.
170 Zem ědělství na rozcestí 1945 - 1948 , Studie Slováckého muzea 3, Uherské Hradišt ě 1998. Zem ědělské školství, výzkum a osv ěta jako p ředpoklad hospodá řského a sociálního rozvoje venkova v 19. a 20. století , Studie Slováckého muzea 9, Uherské Hradišt ě 2004. ZÜCKERT Martin, Zwischen Nationsidee und staatlicher Realität. Die tschechoslowakische Armee und ihre Nationalitätspolitik 1918 - 1938 , München 2006.
ČLÁNKY, ODBORNÉ STUDIE
BERÁNKOVÁ Maruška, Uvítací ceremoniály p ři návšt ěvě císa řů a prezident ů v Klatovech , in: FIŠER Marcel, H ŮRKOVÁ Jindra (eds.), Sborník prací z historie a d ějin um ění 4, Klatovy/Klenová 2006, s. 259 - 273. BERTON Stanislav, Beneš a Hácha (I .část) , St řední Evropa 14, 83/1998, s. 114 - 128. BROUSKOVÁ Libuše, O řediteli Františku Machníkovi se nesm ělo desítky let psát , Klatovský deník z 29. dubna 2006, s. 11. BROUSKOVÁ Libuše, Ředitel, poslanec ministr, v ěze ň František Machník , Klatovský deník z 30. dubna 2001, s. 24 BURSÍK Tomáš, ŠIMÁNKOVÁ Alena, Téma t řídní justice v období 1948 - 1952 , Pam ěť a d ějiny II, 1/2008, s. 90 - 95. DEJMEK, Edvard Beneš, Československo a Mnichov: reality a mýty okolo osudového rozhodování z konce zá ří 1938 , in: N ĚME ČEK Jan (eds.), Mnichovská dohoda - cesta k destrukci demokracie v Evrop ě, Praha 2004, s. 17 - 18. DVO ŘÁK Ji ří, Jan Stocký - agrárnický zem ědělský odborník , in: Politická a stavovská zem ědělská hnutí ve 20. století, Studie Slováckého muzea 5, Uherské Hradišt ě 2000, s. 193 - 200. DVO ŘÁK Ji ří, K podílu agrárního hnutí, Agrární strany a jejích představitel ů na vzniku a činnosti Národohospodá řských sbor ů a v mezivále čném Československu , in: MILLER Daniel E., SAMAL-HRABIK Mary, ŠOUŠA Ji ří (eds.), K úloze a významu agrárního hnutí v českých a československých d ějinách, Praha 2001, s. 259 - 266. DVO ŘÁKOVÁ Zora, Politické procesy s ruralisty v 50. letech 20. století , in: NAVRÁTIL Ivo (ed.), Ruralismus. Jeho ko řeny a d ědictví. Z Českého Ráje a Podkrkonoší supplementum 10, Semily 2005, s. 85 - 88. GALANDAUER Jan, Zborovská bitva v české historické pam ěti, in: Zborov 1917 - 1997, Praha 1997, s. 48 - 65.
171 GEBHART Jan, KUKLÍK Jan, Po čátky Národního souru čenství v roce 1939 , ČČ H 91, 3/1993, s. 417 - 439. GEBHART Jan, KUKLÍK Jan, Pomnichovská krize a vznik Strany národní jednoty , ČČ H 90, 3/1992, s. 365 - 393. HANZLÍK František, O “bílých místech” v život ě Bed řicha Reicina , Soudobé d ějiny XV, 1/2008, s. 22 - 61. HARNA Josef, K charakteristice politických elit agrárního hnutí v českých zemích a na Slovensku , in: Osobnosti agrární politiky 19. a 20. století, Studie Slováckého muzea 11, Uherské Hradišt ě 2006, s. 9 - 20. HARNA Josef, Republikánská strana , in: MALÍ Ř Ji ří, MAREK Pavel a kol., Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu 1861 - 2004. I.díl: období 1861 - 1938, Brno 2005, s. 553 - 591. JAN ČÍK Drahomír, Hospodá řské elity a politická moc v mezivále čném Československu , in: ŠTAIF Ji ří (ed.), Moderní podnikatelské elity - metody a perspektivy bádání, Praha 2007, s. 54 - 76. JECH Karel, Selský stav v českých zemích 1945 - 1948 , in: Zem ědělství na rozcestí 1945 - 1948, Studie Slováckého muzea 3, Uherské Hradišt ě 1998, s. 69 - 76. JIRÁK Jan, Vznik a zánik venkovní služebny gestapa v Klatovech, in: FIŠER Marcel, HŮRKOVÁ Jindra (eds.), Sborník prací z historie a d ějin um ění 4, Klatovy/Klenová 2006, s. 245 - 257. JIRÁK Jan, Zá ří 1938 na Šumav ě a Českém Lese z pohledu p říslušník ů prapor ů S.O.S. č. 8 St říbro, č. 9 Domažlice, č. 10 Strakonice , in: FIŠER Marcel, H ŮRKOVÁ Jindra (eds.), Sborník prací z historie a d ějin um ění 5, Klatovy/Klenová 2008, s. 283 - 299. KLIMEK Antonín, Prosinec 1935 - st řídání na Hrad ě, St řední Evropa 13, 71/1997, s. 9 - 19. KOHÁROVÁ Marta, Významné osobnosti agrární strany a obranyschopnost Československé republiky (1918 - 1938) , in: MILLER Daniel E., SAMAL-HRABIK Mary, ŠOUŠA Jiří (eds.), K úloze a významu agrárního hnutí v českých a československých d ějinách, Praha 2001, s. 89 - 98. KOKEŠ Otakar, Antonín Švehla, Tomáš G. Masaryk a Eduard Beneš , St řední Evropa 9, 31/1993, s. 16- 23. KOKEŠ Otakar, Rudolf Beran - ob ěť politické msty , St řední Evropa 11, 50/1995, s. 33 - 54. KU ČERA Martin, K reorganizaci české strany agrární 1904 - 1910 , ČČ H 96, 2/1998, s. 307 - 343.
172 KUDRNA Ladislav, Padlí vojáci československé armády v dob ě branné pohotovosti státu v roce 1938 , in: HAZDRA Zden ěk, VL ČEK Lukáš (eds.), Mnichov 1938 a česká spole čnost, Praha 2008, s. 53 - 70. KUDRNA Ladislav, Vojenské obranné zpravodajství (1945 - 1950) , Pam ěť a d ějiny II, 1/2008, s. 76 - 89. KUKLÍK Jan, K otázkám zrodu politického systému t řetí republiky , in: MANOVÁ Miroslava, ŠTEMBERK Jan (eds.), Historie a cestovní ruch. Perspektivní a podn ětné spojení. Pocta profesoru Vratislavu Čapkovi k 85. narozeninám, Praha 2008, s.119 -134. KUKLÍK Jan, Strana národní jednoty , in: MALÍ Ř Ji ří, MAREK Pavel a kol., Politické strany.Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu 1861 - 2004. II.díl: období 1938 - 2004, Brno 2005, s. 1057 - 1072. KUKLÍK Jan, Úloha Agrární strany p ři zm ěně politického systému druhé republiky a vzniku Strany národní jednoty , in: MILLER Daniel E., SAMAL-HRABIK Mary, ŠOUŠA Jiří (eds.), K úloze a významu agrárního hnutí v českých a československých d ějinách, Praha 2001, s. 133 - 141. LACINA Vlastislav, Bohumír Bradá č, čelný agrární politik mezivále čného období , in: Osobnosti agrární politiky 19. a 20. století, Studie Slováckého muzea 11, Uherské Hradišt ě 2006, s. 81 - 87. LACINA Vlastislav, Rozhodování v hospodá řské politice mezivále čného Československa , in: Sborník k dějinám 19. a 20.století 13, Praha 1993, s. 179 - 203. LUKEŠ Igor, Přál si Stalin válku v roce 1938? , Historie a vojenství XLIII, 2/1994, s. 45 - 69. MERLÍ ČEK Mojmír, Žďaňaři s úctou vzpomínají , in: V ěstník historicko-vlastiv ědného kroužku v Žarošicích 15, 2006, s. 109 - 112. MISA Ř Drahoslav, Chov koní pro československou armádu , Historie a vojenství LVIII, 4/2009, s. 4 - 26. Obhajovací řeč Rudolfa Berana p řednesená p řed Národním soudem 28. a 29. 3. 1947 (1. část) , St řední Evropa 7, 21/1991, s. 100 - 130. Obhajovací řeč Rudolfa Berana p řednesená p řed Národním soudem 28. a 29. 3. 1947 (2. část) , St řední Evropa 8, 22/1992, s. 143 - 156. Obhajovací řeč Rudolfa Berana p řednesená p řed Národním soudem 28. a 29. 3. 1947 (3. část) , St řední Evropa 8, 23/1992, s. 147 - 172. Osobnosti spjaté s Klatovskem. František Machník , Týdeník Klatovska z 15. dubna 1998, s. 6.
173 Poselství prezidenta Československé republiky Edvarda Beneše 28. října 1945 v Prozatimním národním shromážd ění , in: LOUŽEK Marek (eds.), Českoslovenští a čeští prezidenti, Praha 2002, s. 57 - 73. PAVEL Jan, Financování československé armády v letech 1934 až 1939 , Historie a vojenství LIII, 1/2004, s. 4 - 22. PAVEL Jan, Vojenská správa a soukromý sektor v období první republiky , Historie a vojenství LV, 1/2006, s. 21 - 30. PERNES Ji ří, Politické a sociální p ředpoklady kolektivizace zem ědělství v Československu , in: BLAŽEK Petr, KUBÁLEK Michal (eds.), Kolektivizace venkova v Československu 1948 - 60 a st ředoevropské souvislosti, Praha 2008, s. 77 - 87. ROKOSKÝ Jaroslav, „…aby pro život, jako p říští hospodá ř, co možno nejvíce získal.“ Břetislav Beran, student vyšší hospodá řské školy v Klatovech , in: Zem ědělské školství, výzkum a osv ěta jako p ředpoklad hospodá řského a sociálního rozvoje venkova v 19. a 20.století, Studie Slováckého muzea 9, Uherské Hradišt ě 2004, s. 351 - 361. ROKOSKÝ Jaroslav, Agrární strana , in: MALÍ Ř Ji ří, MAREK Pavel a kol., Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu 1861 - 2004. I.díl: období 1861 - 1938, Brno 2005, s. 413 - 441. ROKOSKÝ Jaroslav, Agrární strana, ruralisté a tichá hrdinství , in: NAVRÁTIL Ivo (eds.), Ruralismus. Jeho ko řeny a d ědictví. Z Českého Ráje a Podkrkonoší supplementum 10, Semily 2005, s. 219 - 228. ROKOSKÝ Jaroslav, Agrární strana v první fázi Druhé republiky ( říjen - listopad 1938) , in: RADVANOVSKÝ Zden ěk (eds.), Semper Idem. Ji římu T ůmovi k pětasedmdesátinám, Ústí nad Labem 2003, s. 102 - 121. ROKOSKÝ Jaroslav, Agrárníci - politi čtí v ězni Národní fronty , in: KOCIAN Ji ří, KOKOŠKA Stanislav, KOKOŠKOVÁ Zde ňka (eds.), Československo na rozhraní dvou epoch nesvobody, Praha 2005, s. 144 - 153. ROKOSKÝ Jaroslav, Antonín Švehla, státník ve službách demokracie , in: MILLER Daniel E., SAMAL-HRABIK Mary, ŠOUŠA Ji ří (eds.), K úloze a významu agrárního hnutí v českých a československých d ějinách, Praha 2001, s. 73 - 88. ROKOSKÝ Jaroslav, Jan Malypetr: prvorepublikový premiér a Národní soud v roce 1947 (I. část) , St řední Evropa 14, 82/1998, s. 93 - 109. ROKOSKÝ Jaroslav, Jan Malypetr: prvorepublikový premiér a Národní soud v roce 1947 (II., záv ěre čná část) , St řední Evropa 14, 83/1998, s. 91 - 106.
174 ROKOSKÝ Jaroslav, Jižní Čechy - bašta agrární strany v první Československé republice , in: RAŠTICOVÁ Blanka (eds.), Agrární strany ve vládních a samosprávných strukturách mezi sv ětovými válkami, Studie Slováckého muzea 13, Uherské Hradišt ě 2008, s. 97 - 106. ROKOSKÝ Jaroslav, Josef Černý: Agrárník, ministr vnitra (I. část) , St řední Evropa 13, 71/1997, s. 66 - 77. ROKOSKÝ Jaroslav, Josef Černý: okupace, kolaborace, exil (II., záv ěre čná část) , St řední Evropa 13, 72-73/1997, s. 152 - 163. ROKOSKÝ Jaroslav, Kdo po Švehlovi? Tichý zápas o nástupnictví v agrární stran ě, in: Sv ět historie. Historik ův sv ět. Sborník profesoru Robertu Kva čkovi, Liberec 2007, s. 317 - 335. ROKOSKÝ Jaroslav, Koho volit? “Zrádní agrárníci” a parlamentní volby 1946 , in: MEDVECKÝ Matej (eds.), Posledné a prvé (?) slobodné vol`by - 1946, 1990, Bratislava 2006, s. 69 - 88. ROKOSKÝ Jaroslav, „Nebyli jsme zrádci ani zbab ělci“ P ředstavitelé agrární strany v politické kultu ře t řetí republiky , in: KOURA Petr, RANDÁK Jan (eds.), Hrdinství a zbab ělost v české politické kultu ře 19. a 20. století: výb ěr z p řísp ěvk ů ze stejnojmenné konference, která prob ěhla ve dnech 25. - 27. října 2006, Praha 2008, s. 340 - 363. ROKOSKÝ Jaroslav, Povále čný proces s předsedou agrární strany Rudolfem Beranem , in: FOITZIK Jan, PERNES Ji ří (eds.), Politické procesy v Československu po roce 1945 a „P řípad Slánský“, Brno 2005, s. 115 - 129. ROKOSKÝ Jaroslav, „Rudolfe, hlavu vzh ůru…“ Osudný 15. březen 1939 a premiér Rudolf Beran , Pam ěť a d ějiny III, 1/2009, s. 11 - 20. ROKOSKÝ Jaroslav, Selské jízdy v é ře první republiky , in: HARNA Josef, RAŠTICOVÁ Blanka (eds.), Agrární strana a její zájmové, družstevní a pen ěžní organizace, Studie Slováckého muzea 15, Uherské Hradišt ě 2010, s. 197 - 204. ROKOSKÝ Jaroslav, Svobodný sedlák na svobodné půdě. Osud agrární strany v Československu po druhé sv ětové válce , in: BLAŽEK Petr, KUBÁLEK Michal (eds.), Kolektivizace venkova v Československu 1948 - 60 a st ředoevropské souvislosti, Praha 2008, s. 91 - 108. ROKOSKÝ Jaroslav, Zákaz agrární strany a pokusy o její obnovení v letech 1945 - 1948 , in: Zem ědělství na rozcestí 1945 - 1948, Studie Slováckého muzea 3, Uherské Hradišt ě 1998, s. 77 - 89. RYCHLÍK Jan, Pozemková reforma v českých zemích v letech 1945-1948 , in: Zem ědělství na rozcestí 1945 - 1948, Studie Slováckého muzea 3, Uherské Hradišt ě 1998, s. 7 - 22.
175 SANDER Rudolf, Všeobecná branná výchova v buržoazn ě demokratickém Československu, Historie a vojenství XXXV, 3/1986, s. 43 - 67. SOUMAROVÁ Hana, VALEŠ Lukáš, Klatovy v éře první republiky I. (1918 - 1928) , in: FIŠER Marcel, HÚRKOVÁ Jindra (eds.), Sborník prací z historie a d ějin um ění 4, Klatovy/Klenová 2006, s. 219 - 242. STEHLÍK Eduard, Československé opev ňovací programy 1936 - 1938 , Historie a vojenství LIV, 1/2005, s. 4 - 29. STEHLÍK Eduard, Československé opev ňovací programy 1936 - 1938 (II. část - dokon čení) , Historie a vojenství LIV, 2/2005, s. 50 - 59. STEHLÍK Eduard, Mírová organizace československé branné moci 22.zá ří 1938 , Historie a vojenství VI, 3/1997, s. 102 - 132. STRAKA Karel, Armáda, p řehlídky a spole čnost v prom ěnách historie , Praha 2008. Dostupné z: http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=11913 (staženo 22. června 2010) STRAKA Karel, František Machník (1886 - 1967) - spolutv ůrce systému obrany Československé republiky , in: RADVANOVSKÝ Zden ěk (eds.), Semper Idem. Ji římu Tůmovi k pětasedmdesátinám, Ústí nad Labem 2003, s. 83 - 101. STRAKA Karel, Nejvyšší rada obrany státu a československý zbrojní pr ůmysl v letech 1936 - 1938 , Historie a vojenství LV, 2/2006, s. 4 - 24. STRAKA Karel, Památník osvobození (1929 - 1939) a jeho p ředch ůdci , Historie a vojenství LVIII, 3/2009, s. 32 - 64. SÝKOROVÁ Lenka, K historii Nýrska a okolí v letech 1938 - 1945 , in: Historie okupovaného pohrani čí 1938 - 1945 11, Ústí nad Labem 2006, s. 221 - 259. ŠEBEK Jaroslav, Parlamentní volby v roce 1929 , ČČ H 96, 1/1998, s. 102 - 138. ŠOUŠA Ji ří (eds.), K úloze a významu agrárního hnutí v českých a československých dějinách, Praha 2001, s. 173 - 186. ŠRÁMEK Pavel, Agrární strana ve vlád ě 1935 - 1938 a její podíl na zvyšování obranyschopnosti státu , in: RAŠTICOVÁ Blanka (eds.), Agrární strany ve vládních a samosprávných strukturách mezi sv ětovými válkami, Studie Slováckého muzea 13, Uherské Hradišt ě 2008, s. 121 - 125. ŠRÁMEK Pavel, Chrudim a František Machník , Chrudimské vlastiv ědné listy 15, 3/2006, s. 1 - 5. ŠRÁMEK Pavel, Chrudimský ministr obrany (František Machník 1886 - 1967) , Východo české listy historické 23 - 24, 2005, s. 343 - 358.
176 ŠRÁMEK Pavel, Obranyschopnost Československa v roce 1938 (Poznámky k názor ům o nep řipravenosti na válku) , ČČ H 103, 1/2005, s. 128 - 139. ŠRÁMEK Pavel, Odhodlání versus loajalita. Názory a postoje velení československé armády v roce 1938 , Soudobé d ějiny XI, 1-2/2004, s. 56 - 87. ŠRÁMEK Pavel, Podíl Edvarda Beneše na výstavb ě československé armády ve t řicátých letech , D ějiny a sou časnost 22, 4/2000, s. 31 - 34. ŠRÁMEK Pavel, Rozcestí slepých uli ček. Mnichov 1938 , Soudobé d ějiny XV, 2/2008, s. 255 - 273. TRNKA Bohuš, Českobud ějovická letišt ě a jejich význam pro rozvoj letectví v jižních Čechách do roku 1939 , in: PETRÁŠ Ji ří (eds.), Vojenská letišt ě v Čechách a na Morav ě po roce 1918, České Bud ějovice 1997. UHLÍ Ř Jan Boris, X. všesokolský slet roku 1938 a podíl sokolstva na zápase na obranu republiky , Historie a vojenství XLVI, 4/1997, s. 47 - 70. VONDRÁŠEK Václav, Vojenské školství v období Mnichova , in: N ĚME ČEK Jan (eds.), Mnichovská dohoda - cesta k destrukci demokracie v Evrop ě, Praha 2004, s. 312 - 323. ŽÁ ČEK Pavel, Nástin rozpracování „problematiky agrárníci“ Státní bezpe čností v padesátých a šedesátých letech 20. století , in: MILLER Daniel E., SAMAL - HRABIK Mary, ŠOUŠA Ji ří (eds.), K úloze a významu agrárního hnutí v českých a československých dějinách, Praha 2001, s. 173 - 180.
PERIODIKA
A-Report A-Zet Český časopis historický Dějiny a sou časnost Fortsborník Historie a vojenství Klatovský deník Klatovské listy Klatovský kraj MF Dnes Pam ěť a d ějiny Plze ňský kraj Polední list
177 Rudé právo Soudobé d ějiny St řední Evropa Týdeník Klatovska Venkov
ELEKTRONICKÉ ZDROJE www.armada.vojenstvi.cz www.army.cz www.axishistory.com www.fronta.cz www.jicinsko.cz www.jiznicechy.org www.libri.cz www.nacr.cz www.opevneni.cz www.psp.cz www.svedomi.cz www.svihov.cz www.ustrcr.cz www.vlada.cz www.vojenstvi.cz
178 Seznam zkratek
ABS - Archiv bezpe čnostních složek AKPR - Archiv Kancelá ře prezidenta republiky APS - Archiv Poslanecké sn ěmovny AUK - Archiv Univerzity Karlovy brig. gen. - brigádní generál býv. - bývalý č. - číslo č. j. - číslo jednací č. p. - číslo popisné čs. - československý f. - fond FF UK - Filozofická fakulta Univerzity Karlovy gšt. - generálního štábu inv. č. - inventární číslo jezd. - jezdectva kart. - karton kpt. - kapitán KS - Krajská správa KS Č - Komunistická strana Československa min. - ministerstvo, ministr MNO - ministerstvo národní obrany MV - ministerstvo vnitra MZV - ministerstvo zahrani čních v ěcí NA - Národní archiv nap ř. - nap říklad NROS - Nejvyšší rada obrany státu NS - Národní soud, Národní souru čenství NSDAP -Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei OBZ - Obranné zpravodajství ONV - Okresní národní výbor odst. - odstavec pěch. - p ěchoty
179 plk. - plukovník PMR - P ředsednictvo ministerské rady pplk. - podplukovník před. - p ředseda resp. - respektive ŘOP - Ředitelství opev ňovacích prací SA - Sturmabteilung, nacistická paramilitární organizace Sb. - sbírky SD - Sicherheitsdienst SdP - Sudetendeutschen Partei sign. - signatura SNB - Sbor národní bezpe čnosti SNJ - Strana národní jednoty SOA - Státní oblastní archiv SOkA - Státní okresní archiv spis. zn. - spisová zna čka srov. - srovnej SS - Schutzstaffel, ochranný oddíl, nacistická paramilitární jednotka StB - Státní bezpe čnost škpt. - štábní kapitán TGM - Tomáš Garrique Masaryk tj. - to jest tzv. - takzvaný SN - Spole čnost národ ů SOS - Stráž obrany státu ÚNZ - Útvar nápravných za řízení v.v. - ve výslužb ě ZOB - Zemský odbor bezpe čnosti
180 Přílohy: 1.) KMENOVÝ LIST FRANTIŠKA MACHNÍKA
Zdroj: Vojenský úst řední archiv - Vojenský historický archiv, fond Kmenové listy.
181 2.) STUDIUM V HEIDELBERGU
182
183
Zdroj: Univesitätsarchiv Heidelberg, Studien und Sittenzeugnis.
184 3.) FUNKCE FRANTIŠKA MACHNÍKA V LETECH 1925 AŽ 1935
SPOLKY: hospodá řské: Družstevní lihovar v Kolinci člen dozor čí rady, člen p ředstavenstva Družstvo hospodá řských lihovar ů v Praze člen dozor čí rady Elektrárenský odbor Úst řední jednoty člen správního výboru, člen hospodá řských družstev v Praze Hospodá řské družstvo Českého Pošumaví člen dozor čí rady, jednatel v Klatovech Národohospodá řský sbor jiho český v Praze člen úst ředního výboru Západo český elektrárenský svaz v Plzni člen jednatelského sboru a výkonného výboru kulturní: Československá akademie zem ědělská v Praze člen výboru, člen kulturní sekce Jednatelský odbor Národní jednoty pošumavské koloniza ční referent v Klatovech Kuratorium m ěstského pr ůmyslového muzea v Klatovech člen tělovýchovné: Československý národní svaz st řelecký v Praze starosta Jezdecký odbor Sokola v Klatovech místop ředseda, ná čelník Národní jednota st řelecká v Klatovech starosta Okresní selská jízda v Klatovech starosta Plze ňský obvod sokolského jezdectva ná čelník Sbor selských jízd v Klatovech starosta Sokolská župa šumavská Člen p ředstavenstva a branný referent Tělovýchovná jednota Sokol v Klatovech Člen vzd ělávacího sboru vojenské: Kruh p řátel Nezávislé jednoty čsl. legioná řů v Klatovech předseda Kruh p řátel Nezávislé jednoty čsl. legioná řů v Praze člen úst ředního výboru Místní odbor Nezávislé jednoty čsl. legioná řů člen výboru a p ředseda v Klatovech koloniza čního odboru Vojenský v ědecký ústav v Praze člen správního výboru a p ředseda organiza ční komise Zem ědělské: Český odbor Rady zem ědělské v Praze člen vodohospodá řského komitétu, delegát za okres Klatovy Krajinská meliora ční jednota v Klatovech předseda Krajský odbor Svazu p ěstitel ů zemák ů v Klatovech předseda Krajský zales ňovací spolek v Klatovech předseda Meliora ční svaz v Praze Člen výboru Svaz družstevního pr ůmyslu bramborá řského Člen p ředstavenstva v Praze Úst řední komitét pro regulaci řeky Úhlavy předseda v Klatovech Úst řední svaz p ěstitel ů zemák ů v N ěmeckém Brod ě jednatel, člen výboru Zem ědělská jednota v Praze člen správního výboru a organiza ční komise
185 POLITICKÉ STRANY: Sdružení venkovských (od 1910 agrárních) akademik ů: - spoluzakladatel a první jednatel (1907-1908) - p ředseda (1909-1910) Republikánská strana zem ědělského a malorolnického lidu: - místod ůvěrník - okresní d ůvěrník - člen výkonného výboru strany - župní d ůvěrník volebního kraje Plze ň
Zdroj: Archiv Poslanecké sn ěmovny, i. č. 1587, František Machník.
Archiv Mgr. Pavla Šrámka, Ph.D.
4.) POSLANECKÝ SLIB FRANTIŠKA MACHNÍKA Z ROKU 1925
Zdroj: Archiv Poslanecké sněmovny, i. č. 1587, František Machník.
186 5.) FRANTIŠEK MACHNÍK - DO NOVÉHO DESÍTILETÍ
Na první desítiletí od vzniku naší armády jsme vzpomínali v dob ě, kdy evropská situace nezavdávala p říčin k obavám a kdy se zdálo, že evropské lidstvo up římn ě snaží odvrátit nebezpe čí válek. A p řece jsme vid ěli tehdy v očích desetitisíc ů, které sledovaly 28. října 1928 pochod našich vojenských jednotek Prahou, hluboký zájem o pochodující vojáky, radost a hrdost. Bylo tehdy ješt ě hodn ě neuv ědomení, ale výchova k státnímu myšlení pokro čila za prvních deset let republiky p řece jen do té míry, že jsme již cítili, že svoboda přináší také odpov ědnost. Uv ědomovali jsme si, že dobrá armáda je nejvyšším projevem v ůle každého národa k svobod ě. Za druhých deset let trvání naší republiky se ovšem situace podstatn ě zm ěnila. I když stále v ěř íme v zachování míru, nem ůžeme si p řece zastírat, jaké nap ětí vzniklo v posledních letech v Evrop ě a jako toto nap ětí roste gigantickými závody jednotlivých mocností ve zbrojení. Dnes je nám také stále jasn ější, že kdybychom nebyli hned p ři prvních známkách zmín ěných pom ěrů vyvinuli nejvyšší úsilí o vybudování své obrany, byla by se možná situace vyvíjela jinak, než ve skute čnosti stalo. Ať tak nebo onak, dnes jsme si všichni v ědomi, že zájem Evropy o naši samostatnost je úm ěrný nejen naší zem ěpisné poloze a strategickému významu našeho státu, ale také síle naší armády, naší pohotovosti k obran ě. Nikdo by se nezajímal o náš osud tou m ěrou, jakou se dnes o Československo zajímá Evropa, kdybychom nebyli sami odhodláni bojovat a nebyli vojensky k tomu p řipraveni. Povolan ějším perem bylo v této knize zhodnoceno, co jsme vykonali za dvacet let k vybudování všech p ředpoklad ů spolehlivé obrany našeho státu. Já bych cht ěl jen poznamenat, že to byla práce veliká, jejíž spolutv ůrci nebudou moci být všichni nikdy po zásluze ocen ěni. Nezapomínejme, že jsme nem ěli na poli novodobého vojenství žádné vlastní tradice, že jsme znali vojenství z Rakouska-Uherska v ětšinou z jeho špatných stránek. Na této tradici jsme nemohli budovat. Musili jsme se op řít o vysoké mravní hodnoty, které nám přinášeli legioná ři, a musili jsme je doplnit hlubokým vojenským v ěděním. Naši legioná řští d ůstojníci, lidé v ětšinou pocházející z ob čanských povolání, prošli četnými školami a kursy, nejen aby mohli velet jednotkám menším i v ětším, ale aby mohli převzít i nejvyšší velitelství, aby se nau čili pracovat ve štábech, aby mohli vést vojenské školy a u čit v nich své mladší nástupce. Se stejn ě vášnivou oddaností musili pracovat vojenští technikové, léka ři, právníci, geografové, ženisté, letci, aby dali rodící se armád ě výzbroj, organisaci služeb i všecko ostatní, co pot řebuje, v takové hodnot ě, aby to odpovídalo sv ětovému pokroku v ědy a úrovni cizích armád. Také mladý d ůstojník, odchovanec už našich vojenských škol, musil se u čit daleko víc než v každé jiné armád ě, pon ěvadž byl hned na po čátku své vojenské dráhy postaven p řed spoustu problém ů nov ě budované, rychle se zdokonalující armády. Připome ňme si jen, že už mladý d ůstojník zdolávat vážný problém výchovy voják ů, pat řících v život ě ob čanském k nejr ůzn ějším spole čenským vrstvám, a že má ješt ě také v naší armád ě speciální úkol vychovat řádné vojáky z příslušných národnostních menšin, že musí ovládat menšinové jazyky atd. To je velká zkouška jeho charakteru a nemalý názor na jeho schopnosti a výkonnost. Jiný velký úkol, vykonaný zejména v druhém desítiletí naší armády, bylo získání ob čanských v ědeckých pracovník ů k spolupráci p ři budování obrany státu. To již bylo našim důstojník ům leh čí, pon ěvadž velkou m ěrou vyšli ze zálohy a m ěli namnoze sami za sebou už před válkou kus praktické činnosti v různých oborech kulturního a hospodá řského života. Proto jsme se mohli dožít stavu, který je tak p řízna čný pro demokratický ráz našeho státního života i našeho branného úsilí, že v ěda a hospodá řství nejsou u nás komandovány vojáky, aby plnily sv ůj p ři obran ě státu, nýbrž si často samy získávají vojáky za spolupracovníky, pon ěvadž oce ňují jejich intelektuální hodnoty a jejich praktickou zkušenost, samy se chápou vědeckých a hospodá řských úkol ů, které jim ukládá k zpracování složitý problém p řípravy
187 státu na obranu. Naši d ůstojníci vynikají také tím, že v oboru aplikace jednotlivých vědních obor ů pro pot řeby obrany státu jsou skute čnými pracovníky, nikoli pouhými komandanty. Kéž by se nám poda řilo, aby starší naši pracovníci na všech t ěchto polích m ěli dostatek nástupc ů, aby do řad d ůstojnického dorostu p řicházela mládež vynikající, v ědecky dob ře kvalifikovaná! Kapitolou pro sebe, na jejíž význam musíme stále poukazovat, je spolupráce civilní administrativy s armádou. Na tom poli nám mnoho pomohl zákon o obran ě státu, který jasn ě stanovil odpov ědnost celé vlády a všech orgán ů státní správy za v časné vykonání p říprav k obran ě státu. P řisp ěl nám mimo řádn ě iniciativní zájem, který o náležité vybudování naší obranné soustavy stále projevují president republiky, p ředseda vlády a Nejvyšší rada obrany státu. Ale je pot řeba, zejména v dobách tak vážných, jako jsou dnešní, abychom se všichni semkli k vybudování co nejdokonalejší obrany a abychom usilovali p ředevším o zajišt ění základ ů existence a samostatnosti našeho státu, pon ěvadž teprve na tomto podklad ě m ůžeme úsp ěšn ě plnit všechny další úkoly moderního státu. Nesmíme poušt ět se z řetele, že nikde nezáleží tak na v časnosti každého opat ření, jako p ři obran ě státu. Ohromné úsilí, které musily vyvinout demokratické mocnosti ve sv ětové válce, aby dohonily nedostatky své p řípravy, musí nám být výstrahou. Tempo, kterého n ěkdy vyžaduje řešení závažných otázek, dotýkajících celého státního života, s hlediska obrany státu, zaráží snad sv ědomité odborníky z jiných obor ů státní správy. Ale víme sami z nejednoho p říkladu, že pracovní energie a houževnatost voják ů p řisp ěly často k odstran ění p řekážek zdánliv ě nep řekonatelných a p ůsobily povzbudiv ě i na kruhy civilní. Naše armáda může být pln ě spokojena s výsledky své práce za prvních dvacet let republiky. P řipravila se po stránce organisace, výcviku, výzbroje i ducha, co nejlépe mohla, na všecky eventuality. Ale nadto získala ješt ě u spoluob čan ů i u vedoucích činitel ů státu důvěru a respekt svou prací a svým opravdu demokratickým duchem. Jak se ukazují dnešní evropské pom ěry, nebude naše armáda ani v budoucích letech moci povolit ve svém úsilí. Její zakladatelé a tv ůrcové, první dva presidenti republiky, i moji zasloužilí p ředch ůdci v úřad ě ministra národní obrany, z nichž zvlášt ě vzpomínám na nedávno zesnulého Františka Udržala, dali jí vysoké cíle ideové, základy technické i mravní. Ob čanstvo a jeho zástupci ve sn ěmovnách a v jejich branných výborech jí dávají svou d ůvěru a nezbytné prost ředky materiální. M ůžeme tedy vkro čit do nového desítiletí práce s důvěrou, že naše armáda bude vždy spolehlivou zárukou bezpe čnosti a klidného vývoje naší drahé republiky, bezpečnou záštitou ob čanstva republiky - připravena do doby dobré i zlé.
Zdroj: Dvacet let československé armády v osvobozeném stát ě, Praha 1938, s. 24.
188 6.) ŽÁDOST RUDOLFA BERANA O MILOST PRO FRANTIŠKA MACHNÍKA, ADRESOVANÁ STÁTNÍMU PREZIDENTOVI EMILU HÁCHOVI
V Praze 9/3 1944 Pane státní presidente!
Hned po mém návratu z vězení psal jsem Vám dne 28. prosince 1943 dopor.dopis a informoval jsem Vás o mé dnešní situaci. Sou časn ě p řál jsem Vám alespo ň dodate čně (pon ěvadž mi to d říve nebylo možno) blahop řání k Vašim 70tým narozeninám a p řání všeho dobra k novému roku. Nevím, zda dostal Jste tento můj dopis. Dnes jen velmi naléhavá a tragicky vážná v ěc mne nutí znovu Vás pane presidente obt ěžovati. Jak mi sd ělila moje rodina byl Lidovým soudem v Dráž ďanech dne 28. února t.r odsouzen k trestu smrti m ůj bratranec, býv.ministr Národní obrany František Machník, ředitel Vyšší hosp. školy v Klatovech. Je to krutá rána pro celou rodinu i celý kraj jihozáp. Čech, kde Machník po desítky let pracoval jako osv ědčený regionální pracovník pro povznesení kraje, bez ohledu na národnost tisíc ů lidí, kte ří se na n ěho obraceli se žádostí o pomoc. Proto p řicházím k Vám pane presidente s prosbou, abyste zachránil život Machník ův Vaším zákrokem u p.Protektora Dr. Fricka a u p. státního ministra K. H. Franka. Za n ěkolik dní bude vzpomínáno 5ti leté trvání Protektorátu Čechy a Morava. Bude to dle mého mín ění jist ě jedine čná p říležitost pro Váš zákrok ve prosp ěch Machník ův a jiných stejn ě postižených. Ve ví ře, že život Machník ův v danné situaci je ve Vašich rukách - prosím o Váš zákrok. Sou časn ě prosím Vás pane presidente o sd ělení, zda a kdy mohl bych Vás navštívit.
V hluboké úct ě jsem Vám pane presidente oddaný
Beran
Zdroj: AKPR, fond KPR, inv. č. 146/42, Rudolf Beran, kart. 212, spis. zn. 81/44, dopis Rudolfa Berana Emilu Háchovi z 9. března 1944.
189 7.) DOPIS ANTONIE MACHNÍKOVÉ STÁTNÍMU PREZIDENTOVI EMILU HÁCHOVI Z 6. DUBNA 1944 S ŽÁDOSTÍ O POMOC P ŘI PROSAZENÍ MILOSTI
Slovutný pane státní presidente! V krajním zoufalství obracím se na Vás jako žena a matka d ětí na smrt odsouzeného Františka Machníka, ředitele vyšší hospodá řské školy (v Klatovech v.v. - dopsáno tužkou) a bývalého ministra národní obrany s úp ěnlivou prosbou, abyste svým velkým vlivem umožnil zachování mého manžela p ři život ě. Byl odsouzen 28. II. 1944 Lidovým soudem berlínským v Dráž ďanech. Můj muž žádá prost řednictvím svého obhájce, p ředepsaným zp ůsobem, za zm ěnu trestu smrti cestou milosti, já pak sama jménem svým a svých d ětí obrátila jsem se na pana říšského protektora Dra. Fricka se stejnou prosbou a na pana státního ministra K. H. Franka, aby tuto moji prosbu u pana říšského protektora podpo řil a doporu čil. Tatáž snaha, toto úsilí mé a mých d ětí o záchranu života mého manžela vede m ě k tomu, že se i na Vás, slovutný pana státní presidente , obracím v plné d ůvěř e, že laskav ě za řídíte, aby p ři posuzování Vaše přímluva i Vaše dobré zdání nalezly uplatn ění. Mého manžela znal jste jist ě velmi dob ře. Od svých studentských let usiloval o lepší bytí jiho českého člov ěka a celý sv ůj mužný život zasv ětil tomu, aby i v jeho milovaných jižních Čechách bylo prost ředí sociálního blaha a lidské spravedlnosti. Po dvacetiosmi letech našeho spole čného života nedovedu pochopiti, že on mohl se dopustiti n ěč eho, co by mu p řivodilo trest nejt ěžší. Slovutný pane státní presidente, prosím Vás snažn ě, abyste se p řimluvil za zm ěnu trestu smrti, ke kterému m ůj manžel byl odsouzen. Jsem Vám s projevem dokonalé úcty. Antonie Machníková
V Klatovech, 6. dubna 1944
Zdroj: AKPR, fond KPR, inv. č. 1655 František Machník - býv. ministr nár.obrany 1935 - 1946, kart. 313, spis. zn. L912/44, dopis Antonie Machníkové Emilu Háchovi z 6. dubna 1944.
190 8.) ROZSUDEK STÁTNÍHO SOUDU Z ROKU 1952
191
192
193
194
195
196
197
Zdroj: NA, f. Státní soud Praha, zn. 8 SPt I 135/52, Rozsudek nad Františkem Machníkem z 12. prosince 1952.
198 9.) REHABILITA ČNÍ ROZSUDEK KRAJSKÉHO SOUDU V PLZNI ZE 4. ÚNORA 1993
199
200
Zdroj: NA, f. Státní soud Praha, zn. 8 SPt I 135/52, Usnesení Krajského soudu v Plzni ze 4. února 1993.
201 10.) VYZNAMENÁNÍ ZLATÉ LÍPY Z 11. LISTOPADU 2008
Zdroj: Archiv paní Ing. Jany Sehnalové.
202 Fotografická p říloha Rodný d ům v Neb řehovicích (stav 2009)
Zdroj: Archiv autora. Rodi če Františka Machníka
Zdroj: Archiv Ing. Jany Sehnalové.
203 Jako člen prvního výboru Agrárních akademik ů (Machník sedí druhý zleva)
Zdroj: Josef NOŽI ČKA, Agrární akademici 1907 - 1918. P řísp ěvek k dějinám českého agrárního hnutí , Praha 1938.
204 Oficiální portrét Františka Machníka
Zdroj: Archiv Radka Sedlá čka.
205 Na vyjíž ďce s dcerou Milenou a synem Janem
Zdroj: Archiv Ing. Jany Sehnalové.
206 František Machník v uniform ě Selských jízd p ři odhalení pomníku Antonína Švehly v Klatovech v roce 1934
Zdroj: Archiv Marie Zde ňkové.
Podplukovník Václav Kropá ček (zcela vlevo) s Františkem Machníkem
Zdroj: Jaroslav ČVAN ČARA, Někomu život, n ěkomu smrt. Československý odboj a nacistická okupa ční moc 1941 - 1943 , Praha 1997.
207 Generál Josef Dostál
Zdroj: Archiv Ing. Jany Slam ěníkové.
Na 50. narozeninách armádního generála Jana Syrového
Zdroj: Archiv Josefa Václavovice.
208 Ministr národní obrany p řehlíží jezdectvo
Zdroj: www.army.cz
Zleva rumunský král Carol, František Machník, prezident Edvard Beneš, za ním armádní generál Ludvík Krej čí, s rukama v kapsách londýnský vyslanec Jan Masaryk a zcela vpravo armádní generál Jan Syrový. Vojenské manévry v Milovicích v roce 1936
Zdroj: Drahomír JAN ČÍK, Třetí říše a rozklad Malé dohody. Hospodá řství a diplomacie v Podunají 1936 - 1939 , Praha 1999.
209 1. ledna 1937 na audienci u Edvarda Beneše. Zleva generál Krej čí, Machník, Beneš, generál Syrový a generál Bláha, ná čelník Vojenské kancelá ře prezidenta republiky
Zdroj: Archiv Ing. Jany Sehnalové.
210 Na Strahov ě p ři Zborovských slavnostech
Zdroj: Archiv Ing. Jany Sehnalové.
211 František Machník netypicky s „lo ďkou“ na hlav ě. Vpravo od n ěj generálové Vedral a Prchala
Zdroj: Vilém SACHER, Pod rozst říleným praporem , Praha 1969.
Na nedatované výstav ě s předsedou vlády Milanem Hodžou (v brýlích)
Zdroj: Archiv Josefa Semeráda.
212 S prezidentem Benešem na manévrech. Mezi nimi generál Syrový
Zdroj: Archiv Ing. Jany Sehnalové.
213 S generály Syrovým a Krej čím nad mapami.
Zdroj: http://images.google.com/hosted/life/l?imgurl=b42984e28e91b057&q=machnik%20source:lif e&prev=/images%3Fq%3Dmachnik%2Bsource:life%26hl%3Dcs
Jedna z vášní - lov
Zdroj: Archiv Ing. Jany Sehnalové.
214 Po osvobození KC Dachau. Machník v pruhovaném, vlevo od n ěj vyšehradský kanovník Bohumil Stašek
Zdroj: Archiv Ing. Jany Sehnalové.
Po návratu z Dachau, kv ěten 1945
Zdroj: ABS, Fond 2M Odbor politického zpravodajství Ministerstva vnitra, sign. 2M: 11638.
215 Vazební fotografie Františka Machníka - 1952
Zdroj: NA, f. Státní soud, sign. 8 SPt I 135/52, vazební spis.
František Machník v 60. letech ve Ždánicích
Zdroj: Archiv Mgr. Mojmíra Merlí čka.
216 Machník s manželkou ve Ždánicích
Zdroj: Archiv Mgr. Mojmíra Merlí čka.
217
Hrob Františka Machníka na chrudimském h řbitov ě
Zdroj: Archiv Mgr. Pavla Šrámka, Ph.D.
218