MARGUERITE PROGRAM ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 10:59 Stránka 1

Home , Marguerite (musical), William David Brohn

MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 10:59 Stránka 1

Světová premiéra nové verze muzikálu Marguerite

Hudba: Michel Legrand Libreto a původní francouzské texty písní: Alain Boublil Anglické texty: Herbert Kretzmer Spolupráce na původních anglických textech: Alain Boublil a John Dempsey Spolupráce na libretu: Marie Zamora

České přebásnění: Michael Prostějovský

Nová orchestrální úprava: William David Brohn Původní londýnská orchestrace: Michel Legrand a Sean Alderking

Inspirováno románem Alexandra Dumase ml. Dáma s kaméliemi

1 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 10:59 Stránka 2

Eva Zbrožková

Lukáš Vlček

Hana Fialová

Tomáš Novotný

2 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 10:59 Stránka 3

INSCENAČNÍ TÝM

SCÉNICKÁ REŽIE GABRIELA HAUKVICOVÁ-PETRÁKOVÁ UMĚLECKÁ REŽIE MARIE ZAMORA HUDEBNÍ NASTUDOVÁNÍ KAROL KEVICKÝ DIRIGENTI KAROL KEVICKÝ, JAKUB ŽÍDEK CHOREOGRAFIE KRISTÝNA ČERNÁ SCÉNA A KOSTÝMY ALEŠ VALÁŠEK DRAMATURGIE PATRICK FRIDRICHOVSKÝ LIGHT DESIGN MARTIN ŠPETLÍK, STANISLAV DVOŘÁK SOUND DESIGN PETR GAZDÍK, JIŘÍ NOVOTNÝ

Korepetitoři Karol Kevický, Petr Miller, Jakub Žídek Asistentka režie Lucie Málková Asistentka choreografie Jana Tomsová Choreografie stepu Kateřina Steinerová Grafická spolupráce Martin Duba Odborný poradce Pavel Kmoch Text sleduje Andrea Krzystková Představení řídí Slavomír Chmiel

Technický šéf Stanislav Muntág Vedoucí umělecko-dekoračních dílen Barbora Macháčová Vedoucí výroby kostýmů Eva Janáková Jevištní mistři Miloslav Novák, Petr Novák Mistr osvětlení Stanislav Dvořák Mistr zvuku Bořivoj Wojnar Mistrová vlásenkárny Renáta Školoutová Mistrová garderoby Naděžda Vránková Mistrová rekvizit Alexandra Václavíková

Scénické dekorace vyrobily umělecko-dekorační dílny NDM. Technolog – Ivana Stuchlíková, mistr čalounické dílny – Petr Missig, mistr malířsko-kašérské dílny – Jaroslav Macháč, mistr truhlářské dílny – Milan Rous, mistr zbrojířsko-šperkařské dílny – Jaroslav Dovalil

Scénické kostýmy a doplňky vyrobily krejčovny NDM. Mistrová dámské krejčovny – Iva Koplová, mistrová pánské krejčovny – Jiřina Richtrová, modistka-dekoratérka – Věra Siostrzonková

3 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 10:59 Stránka 4

OSOBY A OBSAZENÍ

MARGUERITE Hana Fialová / Eva Zbrožková ARMAND Tomáš Novotný /Lukáš Vlček OTTO Marcel Školout ANNETTE Veronika Gidová / Zuzana Kopřivová LUCIENNE Roman Harok PIERROT Juraj Čiernik / Jaroslav Rusnák SAUREL Igor Orozovič / Peter Svetlík HERMAN Tomáš Vzorek

GEORGES Miroslav Urbánek CHOREOGRAF Libor Olma JACQUES Jan Drahovzal MADELAINE Janka Hoštáková / Soňa Jungová JULIA Jana Kurečková / Petra Langerová / Zdenka Mervová DOKTOR Jan Urban / Petr Houska LUCY Eva Nováková / Eva Villámová GERMAINE Barbara Chybová / Tereza Kavecká / Teresa Trnková JOSIE Jarmila Hašková / Dagmar Mimrová RENÉ Petr Miller JEROME Pavel Liška PIERRE Roman Žiška STARŠÍ MUŽ Čestmír Prymus 1. ZLODĚJ Martin Štolba 2. ZLODĚJ Roman Žiška 1. POLICISTA Igor Orozovič / Peter Svetlík 2. POLICISTA Miroslav Urbánek ml. / Tomáš Vzorek FRANCOUZSKÁ MILICE Martin Štolba / Roman Žiška LETEC Igor Orozovič / Peter Svetlík / Martin Štolba ŽIDOVSKÁ DÍVKA Kateřina Steinerová / Silvia Soldanová INSPICIENT Roman Žiška TLUSTOKOŽKA Jarmila Hašková / Michaela Riedlová MLADÁ BLONDÝNA Kateřina Steinerová / Eva Villámová

Taneční company Marie Dinkovová, Veronika Gidová, Karolína Hýsková, Markéta Chovancová, Ivana Kaniová, Marie Kubátková,

4 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 10:59 Stránka 5

Daniela Roncová, Silvia Soldanová, Kateřina Steinerová, Hana Wimmerová, Valerij Globa, Tomáš Haas, Jakub Mazůch, Igor Orozovič, Marián Slončík, Miroslav Spáčil, Robert Urban, Radek Tejkl, Martin Tomsa

Company Adriana Bajtková, Lenka Háčková, Monika Havlíčková, Lucie Kupková, Martina Monczková, Ilona Piskořová, Michaela Riedlová, Lenka Vaňkátová, Josef Lekeš, Miroslav Urbánek ml.

Dále účinkují sólisté instrumentalisté orchestru operety/muzikálu NDM.

Marie Zamora při zkoušce Marguerite v NDM

5 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 10:59 Stránka 6

Pár krůčků k Marguerite

Gabriela Haukvicová-Petráková

Ostravské Národní divadlo moravskoslezské je svědkem zajímavého okamžiku. Vůbec poprvé hostí na svém jevišti světovou premiéru muzikálového díla, které napsali autoři zkušení a prověření na těch nejvýznamějších jevištích hudebního divadla, tedy West Endu a Broadwayi. Když se před dvěma lety začaly slévat drobné pramínky spletené z přání uvést tento muzikál někdy u nás, zdálo se to jako obtížný, snad nemožný sen. Na začátku bylo několik nadšenců, kteří nejdříve od- děleně, poté společně chtěli snít a potkat pařížské hrdiny na jevišti v Ostravě. Snad i díky mnoha šťastným okolnostem se to podařilo. Nyní máte před sebou, milí diváci, již velkou tekoucí řeku příběhu a vězte, že plavba po ní byla mnohokrát těžká a nesnadná. Nový muzikál Marguerite, jehož autory jsou mnoha cenami ověnčený hudební skladatel Michel Legrand, textař Alain Boublil, Marie Zamora a jejich dlouholetí spolutvůrci Claude-Michel Schönberg, Herbert Kretzmer, John Dempsey a Jonathan Kent, vám přináší příběh, který nemůže nikdy zevšednět. Lidé v soukolí dějin a běhu světa stále hle- dají nejcennější poklad, kterým je velká romantická láska s velkým „V“. A kde jinde bychom ji chtěli najít v tak nádherně strhující podobě, než jakou umožňuje svět divadla. Muzikál Marguerite byl poprvé uveden v roce 2008 na West Endu, pro ostravské uvedení však autoři sáhli ke kompletní proměně díla. I proto považujeme všichni toto uvedení za světovou premiéru nové verze muzikálu. Nově se spoluautorkou scénáře stala Marie Zamora, pro kterou byl vlastně původně muzikál napsán. Připadá mi to jako silné téma – žena, která vytváří příběh ženské hrdinky z nevšedního pohledu ženské duše. A stejně tak jsem to během této práce cítila i já. V letních měsících, kdy probíhaly náročné castingy a workshopy za přímé účasti Alaina Boublila a Marie Zamory, vzešla finální podoba hereckého obsazení. Bylo radostí sledovat, jak tito zkušení tvůrci našli

6 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 10:59 Stránka 7

v našem souboru řadu skvělých herců, kteří byli schopní podřídit se neuveřitelnému nasazení. Často nad rámec normálních povinností. Nevšední a nesnadný projekt, který vyžadoval od všech zaměstanců našeho divadla mimořádnou trpělivost a odhodlání. I za to bych jim chtěla opravdu hluboce poděkovat. Ještě stále mi to připadá jako zázrak, že se v ostravském divadle sešly tak významné osobnosti světového muzikálu. Bez nadsázky lze říci, že se Ostrava v oněch dnech příprav stala místem s nejhustším výsky- tem laureátů muzikálových Cen Tony na českém území v historii. Jsem ráda, že jsme my všichni v zákulisí i na jevišti mohli ochutnat tu atmo- sféru a nadšení, se kterou se tvoří pravý muzikál. A byla bych ráda, kdybyste to stejné pocítili i vy, až se zaposloucháte do prvních tónů a spatříte první obraz na jevišti... Přeji vám příjemný zážitek.

Gabriela Haukvicová-Petráková režisérka a šéfka souboru opereta/muzikál NDM

Gabriela Haukvicová-Petráková, Marie Zamora a Alain Boublil během zkoušek Marguerite v ostravském NDM

7 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 10:59 Stránka 8

8 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 10:59 Stránka 9

Ta tvář, co znám (Hana Fialová, Marguerite)

9 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 10:59 Stránka 10

AUTORSKÝ TÝM

10 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 10:59 Stránka 11

MICHEL LEGRAND hudba

Několikanásobný držitel Oscara a Grammy, pianista, dirigent a skladatel Michel Legrand je pojmem ve světě klasické, jazzové i popu- lární hudby. Jeho tvorba je rozsáhlá a obsahuje řadu významných počinů v mnoha žánrech a stylech. V pouhých dvaadvaceti letech po- depsal jako zázračný talent exkluzivní kontrakt s firmou Columbia EMI a doslova přes noc se stal slavným díky albu I Love Paris, které se stalo jedním z nejprodávanějších alb instrumentální hudby. Je autorem původní hudby k více než 200 filmům, z nichž nejznámější jsou Aféra Thomase Crowna, z něhož pochází slavná skladba Les Moulins de mon cœur, či Léto roku 1942 s písní Summer knows. Zvláštní kapi- tolu tvoří hudební filmy Paraplíčka ze Cherbourgu, Slečinky z Ro- chefortu a Yentl, za které byl několikanásobně nominován na řadu ocenění a získal za ně další 3 Oscary a 5 cen Grammy. Dodnes vydal přes stovku alb a spolupracoval s řadou umělců jako byli napří- klad Frank Sinatra, Sarah Vaughan, Jack Jones, Ella Fitzgerald, Perry Como, Lena Horne, Kiri Te Kanawa, James Ingram, Johnny Mathis, Barbra Streisand a s řadou dalších významných umělců.

11 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 10:59 Stránka 12

ALAIN BOUBLIL libreto a původní texty písní

Alain Boublil patří k nejvýznamějším muzikálovým autorům. Spolu- pracuje se svým dlouholetým přítelem, skladatelem Claudem-Miche- lem Schönbergem. Jejich prvním dílem byla Francouzská revoluce (1973). V roce 1980 představili v pařížském Palais des Sports pů- vodní Bídníky, které poté ve spolupráci s Cameronem Mackintoshem přepracovali do podoby, v jaké je viděli diváci poprvé v lodnýnském Barbican Theatre (1985) a poté milióny diváků na celém světě. Alain Boublil je spoluautorem řady dalších muzikálů: Miss Saigon (1989), Martin Guerre (1996) a Královna pirátů (2006). Všechny napsal ve spolupráci s Claudem-Michelem Schönbergem stejně jako první verzi muzikálu Marguerite (2008), kde však byl autorem hudby Michel Le- grand. Alain Boublil je držitelem dvou ocenění Tony, dvou cen Grammy, držitelem cen Victoires de la Musique a Molièrovy ceny za muzikál Bídníci. Získal také ocenění Evening Standard Drama Award za Miss Saigon a Cenu Lawrence Oliviera za muzikál Martin Guerre. Na mo- tivy písní skupiny Abba napsal libreto k muzikálu Abbacadabra (1984). Je rovněž autorem hry Deník Adama a Evy, založené na povídkách Marka Twaina, a románu Les dessous de soi. V roce 2003 vytvořil Alain Boublil společně s Michelem Legrandem scénickou adaptaci filmového muzikálu Slečinky z Rochefortu režiséra Jacquese Demyho.

12 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 10:59 Stránka 13

MARIE ZAMORA spolupráce na libretu

Marie Zamora vystudovala na Conservatoire National Supérieur v Pa- říži zpěv (soprán) a tanec, kde v roce 1991 získala 1. cenu. Dále studo- vala dramatická umění na prestižní pařížské akademii Florent. V Londýně absolvovala kursy u Patsy Rodenburg (National Theatre). Divákům se představila v těchto rolích: Cosette (Bídníci; Mogador), Katka (Líbej mě, Katko – Opera Ženeva, Mogador), Sina Marais (Pirandello Sicilské novinky, Montfort) Paní Barnumová (Barnum, Celestins v Lyonu), Cornelie (Hraběnka Draculová, Mouffetard), Eugénie (Mo- zartova cesta do Prahy, Potinie`re) a mnoho dalších rolí. Věnuje se také koncertní činnosti: Hey, Mr. Producer! – koncert k oslavě 25. výročí producenta Camerona Mackintoshe, kde vystoupila po boku Julie Andrewsové, Hugha Jackmana, Judi Denchové a Bernadetty Peter- sové. Michel Legrand koncert – Více než pět let vystupovala jako zvláštní host po boku slavného skladatele ve Francii, Japonsku, Izraeli, Bulhar- sku a Rusku. Divas Simply Singing – vystupovala jako host Roberty Flack v Los Angeles, Michel Legrand concert – hostující sólistka v londýnském divadle Haymarket, Suite Francaise – koncert klasické hudby z děl Faurého, Ravela, Poulenca a Debussyho v Londýně. Hrála ve filmech: Une volée d’escalier v režii Dominique Tabuteauové, Kasandřin sen v režii Woodyho Allena. V současnosti se podílí na přípravě nového filmu MBST (Los Angeles), který v produkci Scotta Kroopfa bude založen na příběhu jejího života. Na muzikálu Margue- rite pracovala s Alainem Boublilem jako spoluscénáristka a umělecká režisérka. Jako spoluautorka připravuje offbroadwayskou premiéru nové hudební hry Manhattan Parisienne.

13 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 10:59 Stránka 14

TÝM PŮVODNÍ LONDÝNSKÉ PRODUKCE V DIVADLE HAYMARKET Z ROKU 2008

CLAUDE-MICHEL SCHÖNBERG spolupráce na původním libretu

Claude-Michel Schönberg pochází z rodiny maďarských uprchlíků. Svou kariéru začal jako zpěvák, autor a producent populárních písní. Záhy se však přeorientoval na muzikálové divadlo a stal se renomo- vaným světovým autorem. Jako skladatel se společně s Alainem Bou- blilem podílel na muzikálech Francouzská revoluce (1973), Bídníci (Paříž 1980, Londýn 1985), Miss Saigon (1989), Martin Guerre (1996) a Královna pirátů (2006). Byl supervizorem inscenací Bídníků a Miss Saigon a spoluproducentem nahrávek řady lokálních verzí po celém světě. V roce 2001 zkomponoval hudbu k baletu Na větrné hůrce pro Northern Ballet Theatre. V roce 2008 byl spoluautorem libreta k londýnské verzi muzikálu Marguerite.

HERBERT KRETZMER anglické texty písní

Herbert Kretzmer se narodil v Jižní Africe. V polovině padesátých let odjel do Londýna se záměrem uchytit se jako novinář a textař v jed- nom z hlavních měst světové žurnalistiky. V roce 1960 přišel do redakce londýnského Daily Express jako začínající fejetonista, aby se později stal na 18 let divadelním kritikem. Mezi roky 1979–1987 psal pro Daily Mail (kde získal cenu Kritik roku 1981). Jako scénárista psal každý týden do satirického pořadu BBC To byl zase týden. Byl oceněný cenou Ivora Novella za text písně Goodness Gracious Me, kterou nazpívali Peter Sellers a Sophie Lorenová. Řadu let spolupracoval na anglických textech pro Charlese Aznavoura (např. Yes- terday When I Was Young a She). Herbert Kretzmer je autorem libreta a textů k muzikálu Náš člověk Crichton a podílel se jako tex- tař také na muzikálu Čtyři mušketýři. V roce 1985 na pět měsíců pře- rušil práci pro Daily Mail, aby se mohl věnovat londýnské adaptaci Bídníků pro Royal Shakespeare Company. Za tuto práci získal v roce 1987 jak cenu Tony, tak rovněž Grammy. V roce 1988 byl vyzna- menán titulem Chevalier de L’Ordre des Arts et Des Lettres. V roce 1997 obdržel čestný doktorát z literatury na Richmond College na American International University v Londýně.

14 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 10:59 Stránka 15

JONATHAN KENT režie a spolupráce na původním libretu

V roce 1990 Jonathan Kent spolu převzal řízení Almeida Theatre a společně s s Ianem McDiarmidem jej povýšili na prestižní divadlo s mezinárodním ohlasem. Po 12 let byl jeho uměleckým ředitelem. Patří mezi nejvýraznější režisérské osobnosti britského divadla.

Alain Boublil, Claude-Michel Schönberg a Herbert Kretzmer během zkoušek Marguerite v divadle Haymarket, Londýn 2008

15 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 10:59 Stránka 16

Alain Boublil a Michael Prostějovský během zkoušek Marguerite v ostravském NDM MICHAEL PROSTĚJOVSKÝ přebásnění libreta

Textař, libretista, rozhlasový novinář a producent. Jako autor psal v 60. a 70. letech pro přední české interprety. Studoval divadelní a filmovou vědu se zaměřením na hudební divadlo a po svém odchodu do Německa počátkem 80. let měl možnost důkladně poznat muziká- lové produkce jak v této zemi, tak i v Londýně a New Yorku. Osmnáct let pracoval jako redaktor německých rozhlasových stanic Deutsch- landfunk a Deutsche Welle. Od počátku 90. let je jedním z těch, kteří budují moderní muzikálovou scénu v Praze. Je především autorem českých libret muzikálů Andrewa Lloyda Webbera Jesus Christ Super- star (1994), Joseph and the Amazing Technicolor Dreamcoat (Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť; 2006), Evita (2009) a Cats (Kočky, 2004). Napsal texty k původnímu pohádkovému titulu – muzikálu pro rodiny s dětmi Popelka (2000). Pro projekt muzikálové adaptace opery Antonína Dvořáka Rusalka – Muzikál (1999), který byl jeho nápadem, přepracoval nejen libreto, nýbrž byl rovněž spoluproducentem a uměleckým šéfem pražské inscenace. V roce 2008 měl čes- kou premiéru s jeho přebásněním libreta klasic-ký americký muzikál Richarda Rodgerse a Oskara Hammersteina II. Carousel (Kolotoč) a o rok později Kálmánova opereta-muzikál Vévodkyně z Chicaga. Od roku 1990 pravidelně vysílá na vlnách Českého rozhlasu Muzikál expres – pořad aktualit a zajímavostí ze světa hudebního divadla a filmu. V roce 2008 vyšla jeho stejnojmenná encyklopedie světo- vého muzikálu. Od roku 2006 vyučuje historii a současnost světo- vého muzikálu na katedře divadelní vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

16 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 10:59 Stránka 17

Dramaturg Patrick Fridrichovský a William D. Brohn během zkoušek Marguerite v ostravském NDM

WILLIAM DAVID BROHN autor nové orchestrální podoby

William David Brohn je jedním z nejvýraznějších muzikálových aran- žérů, který je známý především jako autor originálních orchestrací k muzikálům Miss Saigon, Ragtime, Carousel, Courtains nebo Wicked. Za muzikál Ragtime získal prestižní broadwayskou cenu Tony a celkem třikrát byl oceněn Drama Desk Award. Jeho práce jsou oceňovány pro eklektičnost a vyváženost syntetických a akustických nástrojů. Brohn vystudoval hudební teorii na Michiganské státní univerzitě (1955) a dále se vzdělával v New England Conservatory, Tanglewoodu, Massachusets a v Salzburgu. Kariéru začal v roce 1960 jako dirigent Jeoffrey Ballet Company a American Ballet The- atre. V roce 1989 začala jeho dlouholetá spolupráce s producentem Cameronem Mackintoshem, pro něhož byl autorem aranžmá k více než desítce inscenací – mj. Miss Saigon, a Marry Poppins, a Čaro- dějky z Eastwicku a Oliver!. Spolupracoval se skladateli André Pré- vinem, Johnem Williamsem a Keithem Lockhartem. Podílel se na nahrávkách filmové hudby Sergeje Prokofjeva k filmům Alexandr Něvský a Ivan Hrozný. Na podzim 2009 byl na jeho počest uspořá- dán slavnostní koncert From Broadway to West End: By Special Arrangement v největším londýnském divadle Drury Lane. V roce 1996 získal čestný doktorát Michiganské státní univerzity a v roce 2004 zde vedl přednášky o muzikálovém divadle.

17 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 10:59 Stránka 18 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 10:59 Stránka 19 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 10:59 Stránka 20

Hitler v Paříži, 1940

Mapa rozdělené Francie během 2. světové války MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 10:59 Stránka 21

Fašismus na francouzský způsob

Byl to nádherný mýtus. Francie, poražená na bitevním poli, ale nezlo- mená duchem, podstoupila vznešený boj v hnutí odporu proti nacis- tické bestii a hrála největší roli ve svém vlastním osvobození. Francie zápolila s německým dobyvatelem jako jeden muž, zasazovala mu smrtelné rány, až nakonec francouzská Druhá ozbrojená divize do- byla Normandii a obnovila v zemi svobodu. Liberté, Egalité, Fraternité. Vztyčte trikoloru! Ať zazní zvon svobody! Rok za rokem odpadávaly z této fikce jednotlivé části. Ale teprve v po- sledních letech, když většina aktivních účastníků zmizela ze scény, se Francie začala vyrovnávat se svou válečnou historií. Ještě v posledních dnech svého života trval socialistický president François Mitterrand na tom, že Francie nemá naprosto žádnou odpo- vědnost za akce nelegitimního režimu ve Vichy – loutkové vlády, kterou Francouzi ustavili v jižní Francii po porážce roku 1940. Mitterrand udělil Francii rozhřešení za všechny hříchy vichystické vlády, vždyť sám byl jejím bývalým úředníkem. Vichy nebyla Francie. Skutečná Francie neměla nic společného se tři čtvrtě milionem Židů, které vichystický režim za války deportoval a z nichž ani jeden nepřežil. Ale francouzská situace se lišila od ostatních Německem okupovaných zemí. Její Třetí republika se v roce 1940 legálním a demokratickým hlasováním sama zrušila a vytvořila místo sebe Pétainův a Lavalův „Francouzský stát“, formálně neutrální a suverénní. Na rozdíl od všech ostatních zemí, včetně tehdejšího Českosloven- ska, ovládnutých Německem neměla Francie exilovou vládu. Spojené státy zaručily Vichy plné diplomatické uznání; poskytly tak loutkovému režimu legitimitu a do jeho hlavního města vyslaly admirála Leahyho jako amerického vyslance. Dalším aspektem francouzské historie roku 1940, který tvůrci mýtů neradi vynášeli na světlo, byl počet Francouzů, kteří – jakoby omrá- čeni francouzskou vojenskou porážkou – ve skutečnosti souhlasili s nacistickými idejemi. „Mieux vaut Hitler que le Front Populaire“, pravilo úsloví: „Raději Hitlera než Národní frontu“ (socialisticko-ko- munistickou alianci, která krátce vládla Francii na konci třicátých let). Obdobím, jež se nyní zcela vytratilo z paměti lidu – i když v roce 1940 nebylo zapomenuto – byl začátek dvacátého století, kdy obecně uznávaným hlavním městem autoritářské, antisemitské evropské pra- vice nebyl ani Berlín, ani Vídeň, ale Paříž. Konec konců nedlouho předtím, za Dreyfusovy aféry, pochodovaly pařížskými ulicemi davy s voláním: Smrt Židům!

21 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 10:59 Stránka 22

Na konci 2. světové války byla historie chování Francie pod němec- kou vládou prostě potlačena – což bylo do velké míry usnadněno všeobecnou amnestií. Čtvrtá republika zakazovala jakoukoli veřejnou zmínku o tom, co Francouzi nazývají faits de guerre – válečné udá- losti. Vichyistický vůdce maršál Pétain byl usvědčen ze zrady a jeho ministerský předseda, Pierre Laval, byl popraven – stejně jako 3.700 dalších Francouzů usvědčených z otevřené kolaborace s nepřítelem. Ale šiky úředníků veřejné správy – což je ve Francii elita s vysokým společenským postavením – kteří po léta poslušně vykonávali nacis- tické příkazy, byly fakticky nedotčeny. Nyní se však zvedla stavidla a historie válečné Francie se valí ven – k úděsu mladší generace Francouzů, jimž připadá jako historie ně- jaké cizí země. Francouzský president Jacques Chirac, jemuž bylo na konci války 13 let, opustil léty zakořeněné oficiální stanovisko, podle něhož postup francouzské policie v červenci 1942, kdy pozatýkala ti- síce Židů, byl činem německých okupačních úřadů a neměl s Francií nic společného. Dlouholeté mlčení arcibiskup Olivier de Berranger, když se jménem všech francouzských kardinálů a biskupů pokorně Židům omluvil za „mlčení církve k francouzské kolaboraci s vražedným postupem“ na- cistického holocaustu, a poprosil Židy za odpuštění. Ve skutečnosti francouzská církev nejen mlčela: kardinál Baudrillart, tehdejší rektor Katolického institutu v Paříži, nadšeně podporoval Hitlera a nazval jeho poslání ušlechtilým a inspirujícím. „Prosíme za Boží odpuštění“, řekl arcibiskup Berranger pohnutým hlasem, jaký od něho nikdo nikdy na veřejnosti neslyšel, „a prosíme všechny Židy, aby tato slova po- kání vyslyšeli.“ Omluvila se francouzská policie, francouzská lékařská asociace se omluvila. Nakonec se omluvili všichni. Francie dokonce postavila před soud pověstného Maurice Papona, který jako generální tajemník vichystického režimu v departementu Girronde chladnokrevně deportoval přes 1.600 Židů včetně malých dětí. Osud tomu chtěl, že se v poválečné Francii týž Papon, výkonný a pilný, vypracoval na poměrně významné místo: sloužil jako policejní komisař v Paříži za alžírské války a později, za presidenta Valéryho Giscarda d’Estaing, jako ministr pro rozpočet. Proces, který trval téměř 14 let, vmetl národu do tváře jeho protidemokratickou minulost, na niž se půl století snažil zapomenout. Papon sám od začátku procesu v roce 1987 odpovídal na všechna obvinění záporně a odmítl se za cokoli omluvit. Prohlásil, že i za vichystického režimu sloužil své zemi. Francouzi se také musejí vyrovnat s fašistickými tendencemi i ve vá- ženější vrstvě svých krajanů. Jednou z věcí, které si cizinec zpravidla neuvědomí, je vysoký stupeň, v němž je ve Francii propletena litera-

22 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 10:59 Stránka 23

Vývěska v obchodě se zákazem vstupu pro židovské obyvatele, Paříž 1942

tura s politikou. Seznam francouzských literátů, kteří hráli politickou roli, a politiků a vysokých úředníků, kteří hráli roli v literatuře, je téměř nekonečný. Po řadu generací byla líhní premiérů fakulta literatury na École Normale Supérieure – a to pro celý svět, jako by její absol- venti byli mandaríny čínského impéria. Pro cizince je Paříž možná cen- trem vizuálních umění, ale pro francouzskou meritokracii a pro její vládnoucí třídu byla a je až do dnešních dnů „vznešeným uměním“, l’art noble, vždycky literatura. André Malraux, přední romanopisec, vedl všechny kampaně generála de Gaulla za jeho pobytu v opozici a jakmile se de Gaulle stal presidentem, měl Malraux jeho největší důvěru ze všech členů kabinetu. Saint-John Perse, francouzský bás- ník a nositel Nobelovy ceny, známý v anglické jazykové oblasti svým velkým vlivem na T. S. Eliota, byl po řadu rozhodujících let – pod svým skutečným jménem, Alexis Leger – generálním sekretářem na Quai d’Orsay, tedy na francouzském ministerstvu zahraničí. Léon Blum, premiér za vlády Národní fronty, byl profesionálním divadelním kritikem prominentního literárního časopisu. Paul Claudel, další francouzský literární gigant své doby a vysoce po- stavený člen diplomatického sboru, psal o německém vítězství s nadše- ním: „Už žádné Národní fronty, už žádné odbory, už žádné manifestace se zdviženými pěstmi, žádné petice, jež podepisují – jako by se ne- chumelilo – komunisté a katolíci společně; konec sprosté tyranie

23 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 10:59 Stránka 24

Slavná modelka a filmová herečka Arletty ve filmu Den začíná, 1939

nočních podniků, Svobodných zednářů, ubohých pěšáků, černých hub a řídících učitelů.“ Na samém vrcholu války uvedla Comédie Française s nesmírným úspěchem Claudelův Saténový střevíček, jemuž němečtí generálové nadšeně tleskali. A pak tu byl Drieu la Ro- chelle, impulzivní, brilantní romanopisec, který v roce 1945 raději spá- chal sebevraždu, aby se vyhnul procesu pro zradu a popravě. Četné ozdoby francouzské kultury se stavěly k nacistům pozitivně. Básník a dramatik Jean Cocteau, módní návrhářka Coco Chanelová, filmová hvězda Arletty i Sacha Guitry se vytrvale předváděli jako hrdí hostitelé nacistů v době, kdy Židé a další nežádoucí osoby byly de- portovány do Osvětimi. Po osvobození byly tresty takových osob velmi sporné. Chanelová se musela na deset let odmlčet, Cocteau vyvázl bez trestu, snad proto, že to byl vtipný a okouzlující gentleman. Guitry strávil krátkou dobu ve vězení, z něhož šel přímo na jeviště s hrou Kulhavý ďábel, v níž hrál Talleyranda, slavného státníka, který v bouřlivé napoleonské době sloužil několika vzájemně soupeřícím francouzským režimům, ale zůstával loajální vůči la France réelle. Hra byla napsána tak, že v ní Talleyrand s Guitrym – otevřeným kolabo- rantem nacistů – vyzníval téměř identicky. Stala se okamžitě hitem. Spousta tehdejších hvězd prostě chtěla pracovat, uplatnit svůj půvab a šarm, samozřejmě i talent. A bylo jim jedno jak, což bylo někdy bez- ohledné, někdy jen lidsky naivní. Je známý výrok, který řekla slavná Arletty, modelka a herečka, když po válce vycházela z vězení, kde si odseděla 18 měsíců za to, že měla poměr s německým důstojníkem: „Si mon cœur est français, mon cul, lui, est international ! (Do mé zadnice se vejde celý svět, ale mé srdce patří Francii)“. 24 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 10:59 Stránka 25

Maršál Pétain s Pierrem Lavalem ve Vichy, 1940

Když se ve Vichy dostali k moci maršál Pétain s Pierrem Lavalem a jejich kolegové z francouzského establishmentu, proč bylo tolik francouzských literátů nejen spokojeno, ale přímo potěšeno? Po strašlivých ztrátách na životech za 1. světové války byla Francie zoufale demoralizovaná a Vichy představovalo promyšlenou konstrukci reakčních monarchistů, kteří chtěli, aby jejich země jaksi unikla zmatku moderního světa a vrátila se k čisté, mytické Francii. Vedle Francouzů, kteří hledali autoritářskou utopii ve francouzské minulosti, existovali i lidé jako plukovník de la Rocque a jeho fašistický svaz Ohňový kříž, který měl v roce 1937 více členů než socialisté a komunisté dohromady; ti se snažili uniknout z degenerované pří- tomnosti do nádherné, silné budoucnosti. Obě školy měly v literatuře hojnost představitelů. Zatímco starší křídlo – Maurras sám, Maurice Barres a Charles Péguy, skvělí spisovatelé, z nichž pouze Maurras se dožil třicátých let – oslavovalo francouzskou minulost, mladší křídlo, k němuž patřili lidé jako Céline a Drieu la Rochelle, byli romanticky okouzleni novostí a silou fašismu. Nejvlivnějším francouzským spisovatelem třicátých let byl Louis-Fer- dinand Céline, autor Voyage au Bout de la Nuit (Cesty na dno noci). Kniha v roce 1934 zasáhla Paříž jako granát. Nikdy se dosud nestalo, aby francouzské literární dílo bylo napsáno jazykem lidu, s jeho kon- verzačním rytmem řeči, ale také se všemi vulgarismy a klením. Céline byl mistrem v navození nálady. Mnoho Francouzů jeho doby reago- valo na jeho cynický temperament, aniž by dohlédli, kam politicky míří. Ale mnozí jiní to viděli a náklady jeho knih za nacistické okupace byly obrovské.

25 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 10:59 Stránka 26

Ve skutečném životě to Céline nejprve zkoušel s komunismem, ale po své návštěvě Sovětského svazu ho začal nenávidět. V této době se kontinentem šířila vize silné a čisté Evropy, jež by se dokázala vyma- nit z cynismu, který otrávil Célinův život. Tou vizí bylo nacistické Německo. Céline sdílel s nacisty antisemitismus nejhrubšího zrna. Na německém vyslanectví v Paříži tento romanopisce hněvivě vybuchl na Ernsta Jüngera (který byl frankofil a žádný antisemita): „Proč Němci všechny ty Židy nepověsí a nepostřílejí? Mít bajonet, věděl bych, co dělat!“ Jünger se pak se Célinem setkal ještě dvakrát a řekl, že by se ho nedotkl ani štípacími kleštěmi. Céline nejprve zešílel v otázce Židů a potom úplně. Když v roce 1942 navštívil Berlín, pro- hlásil s hrůzou, že německá ministerstva jsou dosud plná Židů a že si to nacisté ani neuvědomují. Céline později uprchl z Francie do Ně- mecka a odtud do Dánska, což ho zachránilo před téměř jistou po- pravou. Žádost o vydání se táhla, a tak byl roku 1950 odsouzen v nepřítomnosti. Ale v roce 1951 už volání po pomstě utichlo, Céline byl omilostněn a vrátil se k lékařské praxi na pařížských předměstích. Zůstal antisemitou, ale navíc teď nenáviděl i katolickou církev, „zalo- ženou tuctem Židů“. Židé, prohlásil: „by mi měli postavit pomník za všechno, co jsem jim mohl udělat, a neudělal“. Francouzští spisovatelé a umělci nebyli samozřejmě jedinými před- staviteli svého povolání, jež fašismus přitahoval. Podobně brilantní vrstevníky, které nacismus přitahoval, měli v Itálii, v Británii a v Irsku. Debata o tom, co je vlastně přitahovalo, se vede už po desetiletí. Mezi takto slavnými intelektuálními osobnostmi se našly nejrůznější temperamenty, i když u mnoha z nich byla zřetelná jistá morbidní dis- pozice. Téměř všichni vypadají, jako by byli z moderního světa celí nesví, a zatímco někteří se chtěli vrátit do čisté, předprůmyslové spo- lečnosti, ještě více jich snilo o příchodu zářivého světa, který sladí hmotné výhody dneška s vizí nové sociální harmonie. Jakkoli je to dnes podivné, stal se fašismus nadějí pro miliony Fran- couzů, umělců i ne-umělců. Role, kterou Francie hrála v obracení této naděje ve skutečnost, byla až donedávna skryta pod povrchem fran- couzské kulturní paměti. Teď, když se začala prodírat na povrch, by si mnozí úporně přáli, aby zájem o toto téma pominul. Ale on jen tak ne- pomine. A ještě se o něm bude mluvit. Vylodění v Normandii v červnu 1944 předznamenalo osvobození Francie i okupované Evropy. K atmosféře veselí, jásotu, vojenských přehlídek a salv na počest hrdinů patřily i zmatené pocity a obavy. Končil život válečníků a začínaly všední dny, začalo však i vyřizování účtů: zajatci, soudy, popravy a lynčování – les femmes tondues – jev jdoucí napříč osvobozenou Evropou, zapomínaný historiky, ale dů-

26 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 10:59 Stránka 27

Pařížané při osvobození v srpnu 1944

ležitý pro pochopení společnosti v době války a v okamžiku vítězství. Lynčování byl brutální trest, který zasahoval lidskou důstojnost, inte- gritu; nenávist, touha po odvetě, misogynie a nadšení z vítězství se spojily v jedno. Ženy byly postihovány za členství ve Frauenschaftu, v kolaborantských organizacích a především za sexuální vztahy s „les Boches“, s Němčoury. Nejvíce žen však bylo trestáno za intimní, mi- lostné styky, v pojmech tehdejšího slovníku – „du dodo“ (za hajání), „collaboration horizontale“ (horizontální kolaboraci) nebo jako „genre spécial“ (zvláštní případ). Od roku 1943 až do roku 1946 se ve Fran- cii lynčování jako forma trestu masivně uplatňovalo; více než dvacet tisíc žen, každého věku a všech profesí, podezřelých z kolaborace s Němci, bylo ostříháno dohola. Trest byl vykonáván ve věznicích,

Dav v ulicích při tzv. „holení hlav“, 1944

27 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 10:59 Stránka 28

Osvobození pařížské prefektury, 1944

v bytech, na veřejných prostranstvích, ačkoliv nikdy žádný trestní ani civilní soud žádnou ženu k takovému trestu neodsoudil. Oholené žen- ské hlavy znamenaly, že čistka proběhla, byla viditelná; fotografie ho- lohlavých žen byly veřejně vystavovány v obchodech a na nárožních sloupech namísto reklam. Trest se vykonával veřejně v centru měst, v Paříži u l’Arc de Triomphe, před pařížskou radnicí a na Montparnassu, i každá vesnice měla místo, kde stříhala své hříšnice. Jean-Paul Sartre v Combat z 2. září 1944 píše o sebevraždách, které ze zoufalství spáchaly ostříhané ženy. Některé ženy často uváděly na svoji obhajobu opravdovou lásku – marně, neboť láska nebývá slučitelná s politikou. Paříž byla osvobo- zena 25. srpna 1944, její osvobození ohlásil v nočních hodinách svým hlasem z katedrály Notre Dame zvon Emmanuel, k poslednímu lynčo- vání na francouzském území ale došlo až v roce 1946. Po osvobození Francie v červnu 1944 nastoupila dočasně proza- tímní vláda generála de Gaulla. Téměř okamžitě tuto vládu uznala československá exilová vláda dr. Beneše. Nástup nové, Čtvrté fran- couzské republiky v roce 1946 byl ve znamení budování nové Evropy, která musela bojovat další, tentokrát studenou válku. Ale to už je jiný příběh, v jehož světle válečné vzpomínky blednou, ale nesmí být zapomenuty.

28 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 10:59 Stránka 29

Slavnostní přehlídka pod Vítězným obloukem v Paříži, 1944

29 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 10:59 Stránka 30

30 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 31

Paříž, město našich dní (Tomáš Novotný, Armand)

31 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 32

Marguerite

PRVNÍ DĚJSTVÍ

Odehrává se v roce 1942

Prolog – Armandův apartmán Paříž 1942 (Armand) 1. obraz – Margueritina vila Jazz Time (Annette, Marguerite, Pierrot, Lucien a company) 2. obraz – V krytu 3. obraz – Margueritina vila Panenka z porcelánu (Armand, Marguerite) 4. obraz – Pařížské ulice/Byt Luciena a Annette 5. obraz – Armandův apartmán/Pařížské ulice/Zahrady v Tuileries Jak dál (Armand) 6. obraz – Pařížské ulice/Tabarin Paříž, naše Paříž (Choreograf, tanečnice) 7. obraz – Margueritina šatna Ta tvář, co znám (Marguerite) Paříž, naše Paříž – revue (Marguerite a tanečníci) 8. obraz – Margueritina šatna 9. obraz – Druhý den ráno, na zdevastovaném místě 10. obraz – Ulice v Neuilly/Margueritina vila – ten samý den, v pět hodin odpoledne V rauši omámení (Armand a Margeurite) 11. obraz – Armandův apartmán – v šest hodin večer Zde mě máš (Marguerite) 12. obraz – Lyonské nádraží v Paříži/Armandův apartmán/ Pařížské ulice Zde mě máš (Marguerite, Armand, Lucien)

32 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 33

DRUHÉ DĚJSTVÍ

1. obraz – Na neurčitém místě Jazz Time – sen (Marguerite a company) 2. obraz – Armandův apartmán Nová píseň (Marguerite) 3. obraz – Pařížské ulice 4. obraz – Armandův apartmán 5. obraz – Margueritina vila Psaní (Marguerite a Otto) Proklínám (Marguerite a Armand) 6. obraz – Pařížské ulice/Před vilou Proč srdce má svůj řád (Armand a Annette)

Odehrává se o dva roky později, v roce 1944

7. obraz – Před Tabarinem/Margueritina šatna/V úkrytu Resistance 8. obraz – V Tabarinu/Na různých místech Francie Toužím snít / Jak dál (Marguerite a Armand) 9. obraz – V Tabarinu Toužím snít – reminiscence (Marguerite) 10. obraz – Margueritina vila 11. obraz – V úkrytu Resistance v Lyonu Panenka z porcelánu – reminiscence (Annette) 12. obraz – Příští den, na zdevastovaném místě Tam pod blůzičkou hedvábnou (Marguerite) 13. obraz – Obývací pokoj v Margueritině vile – večer 14. obraz – Opět v úkrytu Resistance v Lyonu 15. obraz – V Margueritině ložnici/Pařížské ulice Paříž, naše Paříž (Lidé v ulicích) Finále / Ta tvář, co znám – reminiscence (Marguerite) Panenka z porcelánu – reminiscence (piano)

33 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 34

Marcel Školout (Otto von Stadt) a Hana Fialová (Marguerite)

34 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 35

Marguerite PRVNÍ DĚJSTVÍ

PROLOG Diváci jsou obklopeni atmosférou nové kabaretní revue. Na bocích proscénia jsou vylepeny plakáty, na kterých je napsáno: Fleur de Paris á Tabarin, Ce soir et tous les soirs à 19’30 avec Marguerite.

V zadní části scény, za tylovou oponou, lampář rozsvě- cuje plynovou pouliční lampu.

V rohu jeviště světlo ozáří omšelý apartmán, kde sedí mladík, ARMAND. Vybrnkává si na pianu novou melodii. Na posteli leží popelník s hořící cigaretou. Na chvilku přestane hrát, jen položí akord a při tom si zapisuje noty do zápisníku. Pak začne zpívat.

Píseň – „Paříž, 1942“

ARMAND: PAŘÍŽ, MĚSTO NAŠICH DNÍ, ROK ČTYŘICÁTÝ DRUHÝ. ANI VÁLKA NEZMĚNÍ HOLKÁM JEJICH SEXAPEAL.

Začne si znovu zapisovat do zápisníku.

DO KAVÁRNY SAINT GERMAIN DENNĚ NA SKOK ZAVÍTAJ’ BRUNETY I BLOŇĎATÝ ROZKOŠNĚ SI PÁVA DAJ’ Z CIGARETY NA PŘÍDĚL. CO S TÍM KÁMO NADĚLÁŠ? DVAADVACET ROKŮ MÁŠ! MILUJ, ČI TO ASPOŇ ZKUS. HOLKY LÍBAT, VÍNO PÍT, NA PLNEJ PLYN CHVÍLI ŽÍT, NEŽ ZÁKAZ VYCHÁZENÍ VŠECHNO ZMĚNÍ A JE ŠLUS.

35 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 36

Armand zhluboka potáhne z hořící cigarety. Vchází zadýchaná ANNETTE.

ANNETTE: Armande, už skoro hodinu na tebe čekám tam co vždycky. Kde se flákáš? Máme za chvíli vystoupení.

ARMAND: Kde máš Luciena?

ANNETTE: Čeká! Má čím dál tím větší vztek. Takže sebou koukni hejbnout. Protože tenhle kšeft nesmíme prošvihnout ani omylem.

Annette odchází. Po jejím odchodu Armand váhavě pokračuje ve hře.

ARMAND: PAŘÍŽ MĚSTO NAŠICH DNÍ, ROK ČTYŘICÁTÝ DRUHÝ. BYLO LÍP A BUDE HŮŘ, JEN SE KOLEM ROZHLÍDNI.

Zatímco Armand zpívá, vidíme, jak Annette běží rychle po ulici. Na opačné straně právě zastavuje francouzský četník dívku, která má na kabátě židovskou hvězdu. Annette se rychle schová stranou a beze slova celou situaci pozoruje.

Dívce upadne na chodník brašna, vystra- šeně ukazuje četníkovi svůj průkaz. Četník jí zkontroluje dokumenty (židovský průkaz), s pohrdáním kopne do brašny a odchází.

ARMAND: PŘESTO NEMĚJ, NEMĚJ STRACH, V ČERNOBÍLEJCH KLÁVESÁCH. ROZJEĎ RYTMUS, CO MÁŠ RÁD, (NA) NÁCKY KAŠLI AKORÁT.

Annette jde opatrně uklidnit dívku, mezitím co Armand ve svém apartmánu brnká jednou rukou a v druhé ruce drží hořící cigaretu. Je slyšet následující rozhovor.

36 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 37

ANNETTE: Jsi v pořádku?

DÍVKA: (Ještě se třese.) Jo, děkuju, to nic není.

Dívka utíká pryč. Annette se za ní podívá a také odbíhá. Světlo na ní zhasíná. Armand pokračuje ve zpěvu.

ARMAND: TAK SI ŘÍKÁM ZAS A ZAS, CO S TÍM KÁMO NADĚLÁŠ. DVAADVACET ROKŮ MÁŠ! MILUJ, ČI TO ASPOŇ ZKUS. HOLKY LÍBAT, VÍNO PÍT, NA PLNEJ PLYN CHVÍLI ŽÍT,

Zvuk pochodujících kroků přehluší poslední dva řádky jeho zpěvu. Světlo se začíná pomalu stmívat.

ARMAND: NEŽ ZÁKAZ VYCHÁZENÍ VŠECHNO ZMĚNÍ A JE ŠLUS.

V dalším segmentu točny se objevuje velitelství pařížské SS komandatury.

OTTO VON STADT, fešný, asi padesátiletý, německý důstojník, telefonuje ve své kan- celáři.

Doznívá zvuk pochodujících kroků.

OTTO: Ja, bombardovali továrnu Renault. Ano, Britské královské letectvo, zjevně s pomocí nějakého místní- ho zrádce. Ale skutečné škody jsou zanedbatelné. Zajali jsme jednoho britského pilota, ale nevypadá to, že něco ví.

Ottu na druhé straně drátu přeruší rozka- zovačný hlas (ale neslyšíme ho). Je však na něm vidět, jak je ponížený a frustrovaný.

37 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 38

Rozkaz, mein Führer! Už se to nebude opakovat.

S čím dál větším zklamáním Otto poslouchá hlas v telefonu. Pak zavěsí. Hermann, Ottův urostlý pobočník, vleče mla- dého anglického letce, kterého předtím už zjevně mučili.

HERMANN: Pořád nic. Jméno je falešné a datum narození? Tak to patří Churchillovi.

OTTO: (Upravuje si kravatu.)

Tohle je pro mne ztráta času. Spěchám na důležitý večírek. Jakoby mimochodem vytáhne zbraň a střelí zajatého letce přímo do hlavy.

Světelná změna.

Jsme zpět v apartmá, kde Armand dokon- čuje svoji píseň.

ARMAND: JAZZ JE RYTMEM NAŠICH SNŮ, NAŠE PRVNÍ, POSLEDNÍ. JE CHVILKOU OPOJENÍ V ŠEDI MĚSTA NAŠICH DNÍ.

Hraje závěrečný akord. Zavírá piano, bere si leteckou bundu a kvapem odchází.

Světelná změna.

V dalším segmentu jeviště jsme uvnitř Margueritiny vily, ve skvěle zařízené spo- lečenské hale vily. Elegantní lidé ve spole- čenském oblečení potichu konverzují. Nervózně přebíhají od jednoho k druhému a něco si sdělují. Dva číšníci v číšnické uniformě nabízejí šampaňské a jednohubky.

38 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 39

MADELEINE: Číšníku, honem! Ještě skleničky. A chybí vidličky.

GEORGES: Už přijeli ti muzikanti?

LUCY: Ještě ne.

GEORGES: Na co jsem to zapomněl?

MADELEINE: Georgesi, jenom na smysl pro humor.

RENÉ: Marguerite byla vždycky Georgova nejmilejší „scho- vanka“. Stará se o ni jako o vzácnou a křehkou květinku.

JEROME: Jo, od chvíle, co ji ten staroušek utrhnul někde v trávě.

JULIA: (Kousavě) Přesněji řečeno, spíš vytáhnul z hnoje...

(Všichni se smějí.)

JULIA: A koukejte, jak se má k světu.

GERMAINE: Jasně, obsadit do správné hry, uložit do správné postele a nejlépe obojí najednou. Má talent.

Všichni se opět smějí.

Číšníku, ještě nože!

JACQUES: Nikdo by ten koktejl nanamíchal lépe. Nejvyšší německá šarže v náruči sladké Francie.

JEROME: A na to připíjím, pane ministře!

GEORGES: Tiše! Už přijíždějí. Germaine, zhasnout.

Světla zhasínají. Dveře se otevřou, do místnosti vstupuje Marguerite.

39 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 40

OBRAZ PRVNÍ: MARGUERITINA VILA

MARGUERITE: Proč je tady taková tma?!

Marguerite rozsvítí světla. Je oblečena do jed- noduchých šatů a kabátu s kožešinou s liščí hlavou.

VŠICHNI: Hodně štěstí, zdraví, Marguerite!

Všichni připíjejí Marguerite sklenkou šampaňského. Tato část jeviště jakoby se kouzlem stávala větší. Všichni tleskají jejímu příchodu na scénu. Marguerite je překvapena.

MARGUERITE: Ale ne, přestaňte! Doufala jsem, že na tenhle detail zapomenete. Jsem příliš stará na to, abych ještě slavila narozeniny.

RENÉ: (Připíjí.) Slavné ženy nikdy nestárnou. Všechno nejlepší ke tvým čtyřicátinám!

Marguerite dostává skleničku se šampaň- ským.

GEORGES: Takže na Marguerite, novou královnu Tabarinu!

Všichni radostně připíjí na zdraví Marguerite.

MARGUERITE: Ach, děkuji vám, drazí přátelé. I vám, pane ministře! To je ale milé překvapení. Je to od vás tak roztomilé mi připomínat, že jsem zas o rok starší. Ale podívejte, já na tuhle slávu nejsem vůbec připravená. Musím se převlék- nout.

JACQUES: (Podává jí svazek květin.)

Marguerite, dovolil jsem si předběhnout situaci. Nemohu se bohužel příliš zdržet. Mám dnes v noci ještě něco velmi důležitého.

40 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 41

MARGUERITE: Ach bože, žluté růže, ty mají dnes v Paříži cenu zlata! Děkuji, pane ministře. Kde jste je natrhal?

JACQUES: Pro takovou příležitost, jako je tahle, má každý z nás schovaný nějaký ten vzácný trik.

MARGUERITE: Jste rozkošný!

RENÉ: Kde je Otto?

Jeden po druhém předávají drobné dárky.

MARGUERITE: V plné polní, jako vždycky. Předpokládám, že se brzy objeví, když už jste tu všichni jakoby náhodou.

Georges jí z rukou bere květiny.

GEORGES: To jsem si jist. Běžte se převléknout, dám je do vázy.

MARGUERITE: Děkuji, Georgesi. Jsem zpátky za minutku.

Marguerite odchází. V tu chvíli dva číšníci začnou opět podávat šampaňské.

RENÉ: (K ostatním pánům.) Co říkáte tomu včerejšímu náletu?

GEORGES: Já si nejdřív myslel, že je to ohňostroj.

JEROME: Pitomí Angláni. Bombardovat Paříž!

RENÉ: To není naše starost.

JULIA: (Skočí jim do řeči.) Taky si myslím. Moje služka povídala, že vedle nich v ulici to srovnalo se zemí celej barák.

JACQUES: Nesmysl, ten včerejší nálet byla určitě výjimka.

Marguerite se objevuje v úžasně dlouhých rudých šatech. Všichni tleskají.

41 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 42

GEORGES: Nádhera! Dnes večer v Tabarinu, to byl opět její triumf.

JULIA: Ó, jak oddaný fanoušek.

MADELEINE:Snad si nemyslíš, že Tabarin vytáhl dneska rolety jen tak.

LUCY: No právě. Kde by dneska byla bez Otty.

JEROME: Kde by dneska kdokoliv z nás byl bez Otty.

MADELEINE: Je na každý repríze. Slintá blahem v tý svý uniformě a čeká jen na to, co mu milostivá z tý svý krásy ukáže.

JULIA: Chlapi jsou stejně legrační. Stačí si před lidma vyhrnout sukni o kousek vejš a rozrajcuje je to víc, než když mají doma ženskou s plnou parádou.

MADELEINE: Jenže Otto nejradši vyhrává bitvy – a na všech frontách.

Marguerite se vrací v nádherné rudé večerní róbě.

GEORGES: (Otáčí se k Marguerite a žehlí situaci.)

A teď můj dárek k narozeninám, miláčku.

(Obrací se k zákulisí.)

Tak pánové, večírek začíná!

Píseň – „Jazz Time“

Píseň začíná jen bicími, za kterými už sedí Pierrot, k němu přidává Lucien na basu a nakonec Annette jako zpěvačka. Pierrot s Luci- enem začnou improvizovat. Mezi hosty zavládne překvapené vzrušení z jazzové hudby. Hudebníci netrpělivě vyhlíží Armanda, který má zpoždění. Přichází právě včas. Začí- nají hrát.

42 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 43

ANNETTE: COPAK JE TO ZA NÁŘEZ?

KAPELA: JAZZ TIME!

ANNETTE: DO VŠECH KOUTŮ JAZZ NÁM VLEZ´.

KAPELA: JAZZ TIME!

MARGUERITE: Georgesi, jazzová kapela! Tys měl vždycky fantastický nápady!

Lidé se shlukují kolem kapely a poslou- chají. Někteří v průběhu písně vytleskávají do rytmu. Jeden z párů se po chvíli začne houpat do rytmu.

PIEROT: DNESKA NEJDŘÍV K RÁNU PŮJDEM SPÁT.

ANNETTE: VŠECHNY DEPRESE NA CHVÍLI ZRUŠ.

LUCIEN: KAŽDÝ TANČÍ, TRSÁ, ZPÍVÁ RÁD.

KAPELA: JAKO DŘÍV HOLKY V MOULIN ROUGE.

ANNETTE: JE JAZZ TIME! JE JAZZ TIME, TAK HRAJME DÁL, JAK MÁ SE HRÁT!

KAPELA: JE JAZZ TIME.

HOSTÉ: JAZZ TIME.

KAPELA: JE JAZZ TIME.

HOSTÉ: JAZZ TIME.

KAPELA: TAK HRAJME

VŠICHNI: DÁL, JAK MÁ HRÁT!

LUCIEN: V HLAVĚ JAKO V ÚLU MÁŠ.

43 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 44

KAPELA: TO TEN JAZZ!

LUCIEN: ŠAMPAŇSKÝ SI DALŠÍ DÁŠ.

KAPELA: K TOMU JAZZ!

LUCIEN: BOŽE, DEJ NÁM JAZZ NÁS VEZDEJŠÍ. JE TO, ZDÁ SE, NAŠE VÍNO, CHLÉB. TĚLO MÉ I DUŠI KONEJŠÍ.

KAPELA: TÝDNE NENÍ BEZ PROSEB.

JE JAZZ TIME!

HOSTÉ: JAZZ TIME,

KAPELA: JE JAZZ TIME!

HOSTÉ: JAZZ TIME.

KAPELA: TAK HRAJME DÁL, JAK MÁ SE HRÁT!

JE JAZZ TIME!

HOSTÉ: JAZZ TIME.

KAPELA: JE JAZZ TIME!

HOSTÉ: JAZZ TIME.

KAPELA: TAK HRAJME

VŠICHNI: DÁL, JAK MÁ SE HRÁT!

Armand hraje na klavír jazzové sólo. Marguerite opouští hlouček svých hostů, roztržitě se posadí na sedačku vedle Armanda, aniž by se na něho podívala. Pozoruje Annette.

44 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 45

MARGUERITE: Jak ráda bych zpívala jazz. Cítit tu volnost, pořádně se odvázat, tak jako vy.

Pierrot má sólo na bicí a pak drží rytmus.

MADELEINE:(Ke Georgesovi.)

Georgesi, chop se svýho sladkýho dřeva a pojď se odvázat!

(K ostatním.)

Co vy na to?

MARGUERITE A OSTATNÍ: Jasně, pojď, Georgesi!

Georges vyndá z futrálu svůj klarinet a improvizuje do kapely.

Muži tleskají a luskají prsty do rytmu. Ženy si vyhrnují sukně, až jsou jim vidět podvazky. Marguerite s ostatními dívkami se předvádí a ukazuje dlouhé nohy. Do jejich nálady se připojuje kapela. Otto vchází, aniž si ho někdo v kulminujícím šílenství všímá.

JULIA: (K Marguerite, která tancuje.)

Pane jo, kde jsi vzala ty nádherný punčochy? Na čer- ným trhu?

MADELEINE: Ty ti sehnal Otto, že jo?

MARGUERITE: Jak jinak.

VŠICHNI: JE JAZZ TIME!

HOSTÉ: JAZZ TIME,

KAPELA: JE JAZZ TIME!

45 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 46

HOSTÉ: JAZZ TIME.

KAPELA: TAK HRAJME DÁL, JAK MÁ SE HRÁT!

JE JAZZ TIME!

HOSTÉ: JAZZ TIME.

KAPELA: JE JAZZ TIME!

HOSTÉ: JAZZ TIME.

KAPELA: TAK HRAJME

VŠICHNI: DÁL, JAK MÁ SE HRÁT!

Otto náhle bouchne víkem od piána.

OTTO: Okamžitě přestaňte s tím šuntem! Tohle měla být slušná oslava narozenin. Myslel jsem, že tohle je Paříž, a ne nějakej černošskej bordel.

Hosté, uvedeni do rozpaků, přestanou tančit. Všichni ztichnou.

GEORGES: Pane generále, to bylo jen takové menší zpestření večera a` la France. Chtěli jsme Marguerite udělat radost.

OTTO: Jazz, negři, dekadence. Tahle opičárna tu nemá co dělat!

Georges pokorně přikyvuje.

JACQUES: Máte pravdu, generále. Trochu jsme to dneska přehnali.

OTTO: V pořádku, pane ministře. Pro dnešek mohu přimhouřit oko.

46 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 47

Otto se obrací k Marguerite.

Tohle je můj dárek k narozeninám. Všechno nejlepší.

Marguerite otevírá dárek. Jsou to krásné náušnice pro každou příležitost. Okamžitě si je nandává a Otto jí pomáhá.

MARGUERITE: Ach, Otto, tohle je přesně to, po čem jsem toužila. Nevím, jak ti poděkovat.

Marguerite jej bere za ruku a snaží se ho dostat na parket.

MARGUERITE: Přidej se taky k nám. Vždyť víš, jak ráda tančím.

Kapela začíná opět hrát úvodní shuffle k Jazz Time.

Otto se ani nepohne.

OTTO: Ano, ale ne na tuhle muziku. Večírek skončil.

Hudba okamžitě ztichne.

Hosté hledí rozpačitě jeden na druhého. Muzikanti začínají balit nástroje. Jen Armand se pohledem nemůže odtrhnout od Marguerite.

Náhle se salónem rozezvučí poplašné sirény, začnou blikat nouzová světla, vzniká panika.

OTTO: (Bere Marguerite nervózně za ruku.)

A teď víš proč. Všichni dolů.

MARGUERITE: (Zakašle.) Já tam nejdu. Víš dobře, že tam dole je k zalknutí. Ani kdovíjak hloupé rozkazy mne k tomu nedonutí.

47 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 48

OTTO: O tom nebudeme diskutovat. Rychle do krytu. A platí to pro všechny!

JACQUES: To je určitě jen další falešný poplach.

OTTO: Ne, bohužel tentokrát tomu tak není! Pane ministře, než odejdete, chtěl bych vám připo- menout, že stále očekávám stanovisko vaší vlády k této nepřípustné situaci!

JACQUES: (Servilně.) Samozřejmě, pane generále.

OTTO: Odveďte všechny do sklepa. Ihned. Zodpovídáte se mi osobně za jejich bezpečnost.

(Otto se otočí k Marguerite)

Musím jít. Uvidíme se později.

Otto odchází.

JEROME: (Bere číšníkovi z rukou láhev šampaň- ského a hovoří k ní.)

Tam budeme víc v bezpečí.

Hudebníci se sbalili, Pierrot si cpe potajmu kapsy jídlem, když se náhle z dálky ozve silná exploze.

Všichni mluví jeden přes druhého:

JACQUES: Pane bože! Takhle se dneska v noci do Vichy nedostanu.

GERMAINE: Už jsou tady zas!

PIERRE: Anglický zkurvysyni!

JULIA: A proč to dělaj´?

JOSIE: Jen tak nás zkoušej’.

48 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 49

GEORGE: Do krytu!

Druhá exploze

Všichni spěchají k východu. Další si s sebou do krytu berou narychlo lahve šampaňského. Pierrot využívá chaosu a bere všechno, co mu přijde pod ruku. Věci pak rychle cpe do báglu, nástrojů, všude, kde se dá. V nastalém zmatku stojí stranou Margue- rite, na kterou všichni v tu chvíli zapomněli. Nikdo jí nevěnuje pozornost s výjimkou Armanda, který odchází jako poslední. Nabízí jí pomoc.

Z dálky zaznívají další exploze.

ARMAND: Madam, jste v pořádku?

MARGUERITE: Co tady děláte? Nechte mě tu samotnou.

(po chvíli)

Běžte za ostatními.

Vzdálený výbuch, Marguerite se zachvěje.

ARMAND: Odvedu vás tam.

MARGUERITE: Ne, ta tma dole mě děsí. Běžte, zůstanu raději tady.

ARMAND: Když nepůjdete vy, tak já taky ne.

MARGUERITE: Přestaňte se chovat jako dítě.

Další exploze je ještě blíže. Marguerite se rychle ukryje pod piano.

ARMAND: Pane jo, vy jste prostě nádherná.

MARGUERITE: Cože?

49 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 50

ARMAND: Říkám, že jste tak krásná!

MAGUERITE: Všude kolem padají bomby! Za chvíli může být po nás.

ARMAND: Jo, to může.

MARGUERITE: ...a ty to tady na mne zkoušíš?

ARMAND: Nemůžu si pomoct. Jste tak krásná. A já jsem vám to prostě musel říct dřív, než tady umřeme.

V očích je jí vidět úsměv. Strnou.

OBRAZ DRUHÝ: V KRYTU

Mezitím v krytu, na druhé straně jeviště, Jacques, Jerome, Georges a Rene mají rozhalené košile a sundaná saka. Hrají karty při svitu svíček. Téměř všichni pijí šampaňské. Lucien, Annette a Pierrot jsou schouleni naproti.

JEROME: Co myslíš Georgesi? Obrátí se karta? Pikový král.

Všichni se podezíravě podívají na Jeroma.

JEROME: Jen se tak ptám, co to má znamenat. Máme březen 1942 a na Paříž padají bomby a hned dva dni po sobě?

Všichni hledí na Jacquese, který nic neříká.

RENE: Kárová sedma.

GEORGES: Konec konců, Otto se brzy vrátí a všechno urovná. Uvidíte. Dávej.

JEROME: Přeci jenom, před vším nás Otto nespasí.

JACQUES: Zaslechl jsem, že maršál Göring má v plánu bombardovat Anglii. Křížové eso.

50 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 51

JEROME: Víte to jistě, pane ministře?

JACQUES: Nemohu se k tomu vyjádřit. Hrajte. Neměli jsme nechat Marguerite nahoře takhle samotnou – na její narozeniny.

GEORGES: Znám ji. Sem ji nikdo nedostane. Ona si jde za tím, co chce a dosáhne toho. A proto ji mám rád.

RENE: Jako my všichni. Piková dáma. Kdybysme tady dole měli aspoň piano. To bysme to mohli znova rozjet. (Obrací se na muzikanty.)

Kde máte pianistu?

LUCIEN: Už je asi doma.

LUCY: Á, další, co si chce hrát na hrdinu.

JULIA: Kašlete na něho. Jste tady proto, abyste nás bavili. Jestli si dobře pamatuju, dostali jste zaplaceno za celej večer.

Pierrot paličkami dává tempo a improvizuje. Lucien a Annette improvizují a capella „Jazz Time“. Ženy se roztančí, chlapi položí karty a tleskají do rytmu. Georges a Germaine improvizují be-bop. V tom se hudba zastaví.

JEROME: Jedno jediný se Amerikánům musí přiznat. Že mají bezva muziku.

JEROME: Ale se vší úctou, pane ministře, co když se Amerika nechá zatáhnout do války?

JACQUES: Žádnej strach. Myslím, že kdyby chtěli, tak už do války dávno vstoupili.

(Směje se.)

51 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 52

JULIA: Na to bych nevsadila pětník, i když stát se může všechno. Ale teď je pořád lepší držet jazyk za zuby a hledět si svýho.

JACQUES: Julie, to je od tebe ale diplomatické.

MADELEINE: Každá děvka dneska ví, jak rajtovat na dvou hřebcích. Pokud se jí to ovšem hodí do krámu. No, třebas Marguerite. Jednou nohou leží ve Francii, druhou v Německu.

JULIA: A mezi... se dostane skutečně jen elita.

GEORGES: Julie, prosím tě!

Všichni vyprsknou smíchy.

OBRAZ TŘETÍ: MARGUERITINA VILA

Zpět v hale vily. Marguerite sedí na židli, a zapaluje si cigaretu. Armand sedí u zavřeného piana.

Slyšíme další vzdálený výbuch. Marguerite se lekne.

ARMAND: Celá se třesete. Nechcete se napít?

MARGUERITE: To bude dobrý.

Armand otevírá piano a začíná hrát „Panenku z porcelánu“.

MARGUERITE: „Panenka z porcelánu?“ Ty to znáš? Vždyť je starší než ty.

ARMAND: Ale no tak, děláte ze mne malýho kluka?

MARGUERITE: Ale ne. Mám tu písničku ráda... Je to už dávno. Bývalo to moje slavný číslo... Příběh tak trochu o mně.

52 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 53

Píseň – „Panenka z porcelánu“

ARMAND: KLÍČKEM ZATOČÍŠ A HNED PANENKA Z PORCELÁNU ZLEHKA JAKO DÝM VĚČNĚ TOČÍ SE KOLEM PÁNŮ.

TANČÍ NA ŠPIČKÁCH, JE TAK KŘEHOUNKÁ A BLEDÁ. JAKO COSI JEN HLEDÁ. AŤ UŽ LÉTO JE, SVÁTEK, STŘEDA – SAMA KOLEM SEBE JEN KROUŽÍ.

MARGUERITE: (Na chvilku zavírá oči.)

Hmmm.

ARMAND: Zpívejte se mnou.

MAGRUERITE: Je to už tak dávno.

ARMAND: Prosím...

MARGUERITE: Dobrá. Ale zahraj to v e moll.

KLÍČKEM ZATOČÍŠ A HNED PANENKA Z PORCELÁNU ZLEHKA JAKO DÝM VĚČNĚ TOČÍ SE KOLEM PÁNŮ.

TANČÍ NA ŠPIČKÁCH, JE TAK KŘEHOUNKÁ A BLEDÁ. JAKO COSI JEN STÁLE HLEDÁ. AŤ UŽ LÉTO JE, SVÁTEK, STŘEDA, SAMA KOLEM SEBE JEN KROUŽÍ.

Během krátké mezihry na klavír Marguerite odchází od piana. Zasní se a orchestr se postupně pomalu přidává s houslemi a violoncellem. Marguerite propadne do svých snů.

53 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 54

VLASTNĚ NETUŠÍ, CO JE ZKLAMÁNÍ A CO ŠTĚSTÍ. V ZAČAROVANÉM KRUHU CESTU SVOU SI JEN KLESTÍ.

PRO PLEZÍR VÁS VŠECH TANČÍ ZAS A ZAS. NEMÁ NA VÝBĚR, O VÁŠ TADY JDE ŠPÁS.

PÁR PIRUET, TO JE JEJÍ SVĚT. PŘES KŘEHKÝ VZHLED STÁLE DOKOLA TANČÍ.

KDO JI ZACHRÁNÍ, Z ŠÍJE SEJME TEN OSUD KRUTÝ? NEBO V BĚHU DNÍ K SMRTI UTANČÍ SE SPÍŠ?

Marguerite se v orchestrální mezihře roz- tančí. Oba se zasmějí. Armand pokračuje ve hře na klavír. Marguerite dál tančí.

ARMAND: KDO JI ZACHRÁNÍ? MOŽNÁ Z POHÁDKY PRINC, JENŽ ZÁZRAKEM BRZY SETKÁ SE S NÍ. KE ŠTĚSTÍ KLÍČ MOŽNÁ PRO OBA ZNÁM: DÁL ODTUD PRYČ ODJET NA KONI BÍLÉM.

Orchestr přestává hrát, Marguerite se vytrhává ze svého snění. Kráčí pomalu ke klavíru.

ARMAND: Je tahle písnička opravdu o vás?

MARGUERITE: Vždyť ode mne se také nečekalo, že si budu zpívat po svém.

54 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 55

Sedá si vedle Armanda a společně začnou zpívat. Za oknem jsou stále vidět záblesky a jsou slyšet ozvěny vzdálených explozí. Marguerite je však vůbec nevnímá. Pohlédnou si do očí.

MARGUERITE a ARMAND: KDO JI ZACHRÁNÍ, Z ŠÍJE SEJME TEN OSUD KRUTÝ? NEBO V BĚHU DNÍ K SMRTI UTANČIT SE MÁ?

V okamžiku, kdy se oba hlasy spojí v harmonii, přidává se orchestr.

Píseň končí. Oba si rozpačitě pohlédnou do očí.

MARGUERITE: Kde ses naučil tak dobře na piano?

ARMAND: Jsem takovej všeuměl. Ale tohle je asi to jediný, co mi skutečně jde.

MARGUERITE: Máš kliku. Docela ti závidím. Máš před sebou ještě celý život. A spousty holek. Užiješ si ještě až až.

ARMAND: Já si nemyslím, že je tohle právě můj styl.

MARGUERITE: Ve tvým věku jde všechno samo, jako když mávne proutkem. A navíc jsi určitě ještě neprovedl nic, co by se nedalo vzít zpátky. Jaké to je? Už si ani nedokážu představit.

ARMAND: Ty vaše oči! Já se do nich musím pořád dívat.

MARGUERITE: Ty jsi tak roztomilej! Ale zkoušíš to marně.

Položí mu prst na pusu.

MARGUERITE: Přestaň! Nedělej to. Tuhle hru se mnou nehraj! Nestojí to za to. Nestojí ti to za to!

55 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 56

Políbí jí ruku. Marguerite je tak překva- pena jeho chováním, že se ani nebrání. Náhle zazní čtvrtá exploze. Okno pokoje se roztříští. Hudba ustane.

Marguerite se schovává zpět pod klavír. Armand se k ní přidává. Oba na čtyřech, dívají se na sebe. Situace jim připadá komická. Vybuchnou smíchy.

Siréna oznamuje konec náletu. Marguerite odstrkuje Armanda a rychle vstává.

MARGUERITE: Běž! Už musíš jít.

ARMAND: Kdy vás zase uvidím?

MARGUERITE: Nikdy. To nejde.

ARMAND: Jak můžete něco takovýho říct?

MARGUERITE: Jsi jak malej kluk a ještě k tomu paličatej.

(Drží si ruku na čele.)

Proboha, zase ta moje migréna. Jdi, budou tady kaž- dou chvíli.

ARMAND: Ale já vás musím zase vidět!

MARGUERITE: Tak počkej. Zítra. Cestou na zkoušku jdu kolem fontány v Tuileries. Budu tam ve čtyři odpoledne. Ale jen na čtvrt hodiny. Možná. A teď už běž! Chováš se jak dítě.

Armand odchází. Jakmile odejde, Margue- rite se rozkašle a pak se znova usměje.

Hosté a muzikanti se vrací do haly. Julie vykřikne.

56 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 57

GEORGES: Pane jo, podívejte na to okno!

JOSIE: Ty Angláni jsou fakt barbaři.

JEROME: A co teprve ta spoušť kolem.

JACQUES: Parchanti!

JULIA: Všude samý sklo!

GEORGES: Marguerite, jsi v pořádku? Nejsi zraněná, nestalo se ti nic?

MARGUERITE: Ne, ne. Jen mě to trochu rozhodilo. To bude dobrý.

JULIA: Už se může ven? Chci domů.

GEORGES: Ještě to nejde. Musíme počkat, až siréna zahouká podruhé.

Rozezní se druhá siréna. Hudebníci balí a vyrážejí.

LUCIEN: (K Annette, Armandovi a Pierrotovi.)

K čertu dělejte, padáme vodsuď.

Pierrot nikým nepozorován zabaví velkou krabici doutníků a dává ji do tašky. GERMAINE: (Opilá.) A to má bejt jako konec večírku?

GEORGES: Je pozdě. Co zákaz vycházení?

MADELEINE: No jo, ten přiblblej zákaz vycházení.

JOSIE: Všechno má svůj konec právě ve chvíli, kdy jste v nejlepším.

JULIA: Narozeninová párty v krytu? No, řekněte, nepřipadalo vám to zábavné?

57 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 58

RENE: Docela hogo fogo večírek, i když bylo všechno nakonec trochu jinak.

JOSIE: Doufám, že vám tu v noci nebude zima.

MARGUERITE: Určitě ne, ložnice je v jiném patře.

MADELEINE: Otto se jistě vrátí brzy. A kdyby ne, spěte raději v kožichu.

GEORGES: Dobrou noc, drahouškové. A zítra večer všichni v Tabarinu. Tam si znovu připijeme na naši Margue- rite. Ona je ta nejzářivější hvězda, která dnes svítí na pařížské obloze.

JULIA: Ty ale dneska perlíš, Georgesi.

Odcházejí. Tma.

OBRAZ ČTVRTÝ: BYT LUCIENA A ANNETTE

Lucien a Annete se nahrnuli k rádiu. Slyšíme praskot a šum v éteru. Je z něj poznat typické akordy Beethovenovy 5. symfonie, která ohlašuje začátek programu.

HLAS Z RÁDIA: Ici Londres. Les Francais parlent aux Francais. Volá Londýn. Francouzi hovoří k Francouzům.

ANNETTE: (vzhlíží se v malém zrcátku)

Myslíš, že se dá takhle vyhrát? Na dálku, z Londýna?

LUCIEN: Pššš! Tomu ty nerozumíš. Tohle je důležitý!

HLAS Z RÁDIA: Nejprve několik osobních vzkazů. Hnědá liška vyběhla na kopec.

LUCIEN: Liška, to je odboj!

58 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 59

HLAS Z RÁDIA: Bílý králík se dvakrát vrátil do svého kotce.

LUCIEN: To je pro Sorela.

Annette si na lýtkách začíná kreslit kouskem uhlí tenkou čáru, aby napodo- bila šev punčoch.

ANNETTE: Kdo je to ten Sorel?

LUCIEN: Pšš!

HLAS Z RÁDIA: Vrána upustila sýr. Třikrát.

ANNETTE: To je jako co?

LUCIEN: To je pro mne, chápeš? Co to chtěl Sorel?

Annette se přestane věnovat svému zevnějšku a vypne Lucienovi rádio přímo před nosem.

LUCIEN: Co to k sakru děláš? Zešílelas?

ANNETTE: Kdo je to Sorel?

LUCIEN: Do toho ti nic není. Je to moc nebezpečný. Nestarej se!

ANNETTE: Přestaň! Jsem tvoje sestra! Co mělo znamenat to tvoje: „To je pro mne?“. Chceš říct, že máš něco s odbojem?

LUCIEN: Do toho ti nic není!

ANNETTE: Prosím, Luciene, poslouchej mě. Já nejsem tak hloupá, vím, o co jde. Taky něco umím a chci to dokázat. Jen neznám cestu.

LUCIEN: Šílíš? Nikdy! Už jsem řek’. Je to příliš nebezpečný. Koho myslíš, že by jsi tím ohromila. Nikoho do toho nebudu zatahovat. Ještě tak možná Pierrota s Armandem. Jestli to ovšem Armand přežil. 59 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 60

ANNETTE: Co?

LUCIEN: Kde si myslíš, že byl? Tys ho snad včera viděla v krytu? Možná se někde coural s tou oficírskou běhnou.

ANNETTE: Buď zticha! Armand takovej není.

LUCIEN: Armand je přesně takovej. Ta ženská byla přesně jeho typ. Naštěstí zrovna tahle se nebude zahazovat s nějakým chudým muzikantem.

LUCIEN: Proč se červenáš?

(Popichuje ji.)

Snad ses do něho nezbláznila?

ANNETTE: Nech toho! Přece víš, že je jako můj brácha.

Přichází Pierrot, vleče obrovskou brašnu a v ruce drží paličky na bicí.

LUCIEN: A tady je další!

PIERROT: Co?

LUCIEN: Nic! Jdeš pozdě na zkoušku.

PIERROT: Hele víš co? Zklidni se. Armand tu taky ještě není.

Drží v ruce bubenické paličky a stále s nimi cvičí.

LUCIEN: Zrovna jsme o něm mluvili.

PIERROT: Olala. Včera doslova zářil. Hned jak jsem tu děvku viděl, bylo mi to jasný. Mám na to čuch.

ANNETTE: Proč do něho oba tak šijete?

PIERROT: Kdo do něho šije?

60 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 61

Pierrot přechází ke kontrabasu, který je opřený o zeď.

Jestli tuhle ženskou dostal do postele, tak si fakt zaslouží metál.

LUCIEN: Co to s tou basou vyvádíš?

PIERROT: Něco jsem si do ní uložil.

Pierrot z vnitřku basy vytáhne dlouhý věnec klobás.

LUCIEN: Tys si je tam syslíš bez mýho vědomí?

PIERROT: A ty bys mi to schválil?

LUCIEN: Nikdy!

PIERROT: No tak vidíš.

LUCIEN: Copak jste se všichni zbláznili? Armand má techtle mechtle z náckovou milenkou a ty zas kradeš jeho žrádlo. Chcete mě oba dostat do hrobu?

Do místnosti vchází Armand.

ARMAND: Mohli byste laskavě přestat takhle hulákat! Jediný, co tím dokážete, že nás začnou špehovat sousedi.

(Smích.)

Chcete, aby snad nás všechny zabásli?

LUCIEN: (Mluví normálně, nešeptá.)

Tak ty máš ještě tu drzost mě poučovat. To snad není pravda. Po tom všem, cos prováděl včera v noci? Snad sis nemyslel, že jsme nic neviděli.

ARMAND: Teď ne, Luciene. Třeští mi hlava.

61 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 62

PIERROT: Hele řekni, měl jsi něco s tou Fräulein nebo ne? Dám krk, že jste to dělali přímo na tom pianu. Bušili jste do toho, když kolem vás duněl ten ohňostroj. Víš, co seš? Mizernej hnusnej neřád.

ARMAND: Pierrote, nech toho. Nic mezi náma nebylo.

LUCIEN: To doufám. Už jen kvůli tobě samýmu. Hele, k takovýhle ženský se ani nepřibližuj.

ANNETTE: (Dotýká se jeho ramene.) Máme jen o tebe strach. Nic víc.

ARMAND: (Setřese její ruku.) Nejsem malej kluk.

PIERROT: Do takového průseru se klidně moh´dostat kdokoliv z nás. Ta Fräulein byla fakt sexy.

Pierrot začíná napodobovat, jak Margue- rite tančí a zpívá a capella. Snaží se použít Armanda jako svého partnera.

PRDELÍ TŘES V RYTMU DÁL JAZZ TIME KURVU NĚKDE V BARU SBAL JAZZ TIME... Armand ho popadne za límec.

ARMAND: Pierrote, nech toho, nebo z tebe vymlátím duši.

PIERROT: Ale, ale, náš Don Juan. Já myslel, že nic nebylo.

Armand rozčileně odchází.

ANNETTE: (Volá za ním.) Kam běžíš. Máme přeci zkoušku!

PIERROT: Zdá se, že zkouška skončila. Takže já padám.

LUCIEN: Kam?

62 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 63

PIERROT: Za kšeftem. Přece nemyslíš, že tohle všechno jsem šlohnul jenom proto, abych to sám sežral.

LUCIEN: Šílíš? Víš, co je von Stadt za nebezpečný zvíře? A jak se kvůli němu celá Paříž staví na hlavu?

PIERROT: Všechno jsou to jenom žvásty a politika, pánové. V tomle já jsem nad věcí. Paříž se nezmění. Tohle je můj domov. Každýho potentáta jsme vždycky přežili. A pamatujte, za pár tejdnů to všecho bude úplně jinak. Jako by se tohle nikdy nestalo.

Pierrot odchází.

Změna světla. Z dálky slyšíme hrát náhodné klavírní akordy. Jakoby se někdo snažil složit píseň.

OBRAZ PÁTÝ: ARMANDŮV BYT /ULICE PAŘÍŽE / ZAHRADY TUILERIES

Armand sedí ve svém ateliéru. Hraje, komponuje a bezstarostně si zpívá.

ARMAND:

Vášnivě šeptá její jméno, bez ohledu na tempo a noty.

MARGUERITE... MARGUERITE...

Pokračuje už v melodii.

MARGUERITE...

Beze slov si brouká zbytek melodie. Pak přestane, podívá se na hodinky, zavře piano a brouká si dál melodii. Hodí si leteckou bundu přes ramena a v zamyš- lení rychle odchází, jeho srdce zrychleně

63 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 64

buší. Scéna kolem něho se promění v pa- řížskou ulici. Stále si brumlá melodii Mar- guerite, dokud se hudebně nepropojí s melodií „Jak dál“. Začíná orchestr.

Píseň – „Jak dál?“

ARMAND:

JAK DÁL? ROKY TÁZAL JSEM SE, JAK DÁL? KAMŽE ZVOLNA KRÁČÍM, JAK DÁL? OSUD NÁS PŘED SEBOU SKRÝVAL, SVĚT BÝVAL DŘÍV HROU, CO JSEM JEN HRÁL. TEĎ UŽ VÍM, ŽE DÁ SE ŽÍT JINAK, NEŽ MI OSUD PŘÁL. JINÁ PÍSEŇ MŮŽE ZNÍT. JÁ CÍTÍM Z TVÝCH RTŮ TVOU RŮŽ, TOUHU, ŽÁR. PÁR ŠÍPŮ DO HRUDI MÉ AMOR VŤAL. CIT MŮJ, KDE SE VZAL? JÁ ŠÍLÍM DNES LÁSKOU, MARGUERITE!

JAK DÁL? ROKY TÁZAL JSEM SE, JAK DÁL? KAMŽE ZVOLNA KRÁČÍM, JAK DÁL? OSUD NÁS PŘED SEBOU SKRÝVAL, JÁ MÍVAL HRŮZU Z PRÁZDNA PŘÍŠTÍCH DNÍ. A V TOM NÁHLE JSEM JAK V SNÁCH, HLAVOU TÓNY VÁŠNĚ ZNÍ, TY SE VZNÁŠÍŠ PŘES MŮJ PRÁH!

MARGUERITE... MARGUERITE... MARGUERITE...

64 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 65

JÁ CÍTÍM Z TVÝCH RTŮ TVOU RŮŽ, TOUHU, ŽÁR. V TOM TUŠÍM, JSME V ZAJETÍ DIVNEJCH ČAR. TÍM VÍC CHCI TI ŘÍCT, ŽE ŠÍLÍM DNES LÁSKOU, MARGUERITE.

JAK DÁL?

Orchestrální mezihra.

DÍK SNŮM SVÝM VÍM, JAK DÁL!

Armand se náhle otočí a spatří Marguerite.

ARMAND: Marguerite... Tak jste to vy. Přeci jste přišla.

MARGUERITE: Chceš něco, co není možné. A ty to dobře víš.

ARMAND: To nechte na mně. I blázni maj’ štěstí.

MARGUERITE: Připomínáš mi mýho prvního pejska. Pořád žadonil. Ale já nejsem žádná výhra. Já jsem... Já jsem pěkná zmije.

ARMAND: Rád se nechám uštknout.

MARGUERITE: Vždyť vlastně ani nevím, jak se jmenuješ.

ARMAND: Armand.

S úsměvem se na něho zadívá.

MARGUERITE: Avantýra! To je to, co bys chtěl. Ale to si já ve svém postavení dovolit nemohu.

ARMAND: Ale já myslím, že k sobě něco cítíme. Podívejte se mi do očí a řekněte, že to není pravda.

Položí mu prst na rty, aby jej ztišila.

65 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 66

MARGUERITE: Pšt! Musím už jít.

Marguerite chce odejít.

ARMAND: A to je všechno? To chcete říct, že už vás nikdy neuvidím?

MARGUERITE: (Dívá se na hodinky.) Už jsem ti řekla, přišla bych pozdě. Musím už jít na zkoušku.

Armand zahlédne, jak kolem jede s vozíkem prodavač bonbónů.

ARMAND: Počkejte!

Armand běží k prodavačí, ten nabírá do kornoutu plnými hrstmi, Armand rychle zaplatí a podává kornout Marguerite.

MARGUERITE: To je od vás... Já už vážně musím jít. Děkuji vám, Armande!

ARMAND: A to mě tady necháte jen tak? Bez ničeho, co by mně vás mohlo připomenout?

Spontánně jej políbí na rty a odchází.

OBRAZ ŠESTÝ: ULICE / NA JEVIŠTI V TABARINU

V zadní části jeviště za průhlednou oponou Pierrot odkládá svoje kolo a jde po špičkách s brašnou na rameni. Vypadá nervózně. Světlo, které jej sleduje, pomalu zhasíná.

Z pravé strany přichází choreograf na zkou- šku s baletem.

CHOREOGRAF: Dobrý den, dámy… Co ta noha? No, dopni ji výš… Co tu skáčeš jako jojo, tady nejsi v cirkuse, ale v divadle! Narovnej ta záda. No, jo, nejlepší čas na to dát si

66 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 67

cígo, co? Tomu říkáš pirueta? Podívej, tohle je pirueta! Nožičku zakřížit a… No co koukáte? Zařaďte se…

V přední části jeviště vidíme SBORISTKY z TABARINU, oblečené ve zkušebních úbo- rech zkoušejí pod přísným pohledem cho- reografa.

Zkoušku doprovází pianista, basista a bubeník.

CHOREOGRAF: A znovu prosím. Od začátku. Raz, dva, tři a... Prosím, ty nohy výš a stejně! To je katastrofa! Máme před premiérou a vy si pletete základní kroky.

Píseň – „Paříž, naše Paříž“ (zkouška)

SBORISTKY: PAŘÍŽ, NAŠE PAŘÍŽ, VÍ JAK ŽÍT...

Pierrot vstupuje do kuželu světla, ve kterém již stojí atraktivní mladá blondýnka.

PIERROT: Hedvábné punčošky! Prvotřídní kvalita. Podívej!

BLONDÝNKA: Za kolik?

PIERROT: Že si to ty, dva franky.

BLONDÝNKA: To je moc. Kdybych je měla na sobě, šel bys se mnou?

Natahuje ruku po punčochách. PIERROT: Nejspíš jo.

Drží punčochy z jejího dosahu.

Ale pořád jsou za dva franky. (6 taktů)

SBORISTKY: KOLEM KLIDNĚ HROMY BLESKY MŮŽOU BÍT...

67 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 68

Choreograf předvádí sestavu jedné z dívek, které se nedaří držet kroky.

Ve druhém pruhu světla stojí starší muž, Pierrot se k němu blíží a volá.

PIERROT: Pravá švarcvaldská šunčička. Absolutní delikatesa.

STARŠÍ MUŽ: Strč si tu šmelinu mezi svoje vlastní šunky!

SBORISTKY: CHCE ZAPOMENOUT, ODPUSTIT NÁM VŠEM.

Ve třetím pruhu světla spatřujeme dva po- chybné typy.

PIERROT: Koukněte. Pravý stříbro. Fajnový zboží za férovou cenu.

Pierrot hovoří s prvním chlapíkem, ten však jen odvádí jeho pozornost, mezi- tímco mu druhý chlapík vykrádá kabelu.

CHLAPÍK 1: Ale to není kompletní sada. Co si kdo počne s tuctem lžiček, když tam nemáš ani jednu vidličku, ty hlupáku.

SBORISTKY: PŮVABNÁ A SVĚŽÍ PAŘÍŽ CHCE NÁS PŘEŽÍT.

Choreograf se drží za hlavu. Hudba ztichne.

CHOREOGRAF: Já si snad hodím mašli.

V posledním pruhu světla se zjevují dva nepřehlédnutelní muži, kteří sledují Pierrota, jak se snaží sbalit si stříbrné příbory zpět do kabely. Jsou to přísluš- níci milice (francouzská policie). Vstupuje do jejich pruhu světla. Když je spatří, kabela mu spadne na zem a její obsah se rozsype.

68 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 69

POLICISTA 1: Podívejme, co to tady máme.

Začne prozkoumávat zbytek, co je ještě v kabele.

POLICISTA 2: Státní policie.

PIERROT: Jo, pane inspektore, já netušil... To není moje!

POLICISTA 1: Vážně?

(Vyndává z kabely krabici s doutníky.)

Rád věřím, jak by se taková pouliční krysa jako ty mohla dostat k pravejm havanám?

V popředí scény se choreograf pokouší pokračovat ve zkoušce

CHOREOGRAF: Zatraceně, kde je Marguerite? Odpovím si sám, nevím! No co koukáte? Hej, vy kopyta, teď se uvidí, jestli máte vůbec nějakej talent.

PIERROT: (V pozadí jeviště.) Já nic, já muzikant! Já hraju na těch nejlepších štacích. Tuhle mi tleskal sám generál von Stadt...

POLICISTA 1: Jasně. Vždyť na týhle krabici je ještě jeho monogram.

POLICISTA 2: To seš pěknej prevít, když vokrádáš svoje hostitele.

PIERROT: Ne, to byl prezent.

POLICISTA 2: Hele, nejsi náhodou židák?

PIERROT: Jsem Francouz, žádnej Žid!

POLICISTA 1: Pravej Francouz nekrade.

POLICISTA 2: Šmelina, to je protistátní činnost, za to je kriminál.

PIERROT: Prosím vás, vemte si to! Vemte si to všechno!

69 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 70

POLICISTA 2: To taky uděláme.

CHOREOGRAF: (Drbe se zoufale na hlavě.)

Raz, dva, tři a...

Marguerite se přiřítí do zkoušky.

MARGUERITE: Omlouvám se, jdu pozdě.

CHOREOGRAF: Už si tady dávno měla být. Běž se honem převlíknout.

(k ostatním)

Pro vás to platí taky! Bůhví jak to dneska večer dopadne!

V popředí dva policisté vlečou Pierrota. Jeden z nich s ním smýká a brutálně mu kroutí ruce za záda. Odvádí ho pryč. Mezitím se scéna proměňuje na Margueritinu šatnu.

OBRAZ SEDMÝ: MARGUERITINA ŠATNA

Marguerite se převléká do róby a dívá se na sebe do zrcadla. Chce si sundat svůj make-up, ale její tvář zůstane odlíčená jen polovinou tváře.

Píseň – „Ta tvář, co znám“

MARGUERITE: SPATŘILA JSEM MOCKRÁT TUHLE TVÁŘ ZA MASKOU PŘETVÁŘKY, CO ZEVŠEDNÍ. TÉ TVÁŘI DNEŠNÍ SCHÁZÍ SVATOZÁŘ. A NEKONEČNĚ BLOUDÍ V KARUSELU DNÍ.

TA TVÁŘ, CO ZNÁM, ZAS CÍTÍ ŽÁR. MŽIK LÍBÁNÍ

70 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 71

VZAL VRÁSEK PÁR, SLÍBIL MLÁDÍ. A SEN DŘÍV JEN POUHÝ, CO ZNAL JEN ZÁBLESK TOUHY, TEĎ VRÁTIL SE K NÍ.

VROUCÍ OBJETÍ CHVÍLI KRÁTKOU SE ZDÁ DUŠI SPLÁTKOU NA DLUH DÁVNÝCH DNÍ. DNY VŠEDNÍ ŠLY DÁL, V TOM NÁHLE´S TU STÁL.

TA TVÁŘ, CO ZNÁM, DNES NÁHLE SNÍ. KAM MŮŽE VÉST MŽIK LÍBÁNÍ?! JAK V DĚTSKÝCH LÁSKÁCH, KDE ŽÁK ŽAČKU SVÁDÍ, JSEM BLÍŽ HŘÍCHŮM MLÁDÍ.

PROBŮH, NE, MARGUERITE! TO BYL JEN POUHÝ FLIRT! NECH HO ODEJÍT!

V ZÁZRAK LÁSKY DÁVNO NEVĚŘÍM. V SLZÁCH KONČÍVÁ, ČI PŘÍMĚŘÍM. JAK VOLNÝ PÁD SE BLÁZNŮM ZDÁT MŮŽE KRÁTKÁ CHVÍLE ŠTĚSTÍ. KDYBYS DŘÍV BYL TÍM, KDO MI CESTU KLESTÍ, TAK JSEM SNAD MOHLA UVĚŘIT, ŽE TENKRÁT ŽIVOT NÁŠ NOVOU ŠANCI MÁ.

TA TVÁŘ, CO ZNÁM, STRACH MÁ TEĎ Z CHYB. SVĚT ŠÍLENÝ – KDO ZNÁ JEJ LÍP? CO PRÁZDNÝCH TÝDNŮ SE JÍ DNES V DÁLCE SKRÝVÁ, CO ŠANCÍ NÁM ZBÝVÁ,

71 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 72

JE TĚŽKÉ DNES ŘÍCT. JE TĚŽKÉ DNES ŘÍCT. JE TĚŽKÉ DNES ŘÍCT.

TA TVÁŘ, CO ZNÁM, PROČ CÍTÍ DÁL JEHO RTY, JEHO DECH? TA TVÁŘ, CO ZNÁM...

Scéna s Marguerite mizí na točně do dálky. Plné světlo. Zprava i zleva nabíhají taneč- níci v přepychových stylizovaných kostý- mech. Vše je v plné parádě a lesku a` la Moulin Rouge čtyřicátých let. Začíná hrát orchestr.

Píseň – „Paříž, naše Paříž“ (finálové číslo večera)

BALET A SBOR: PAŘÍŽ, NAŠE PAŘÍŽ VÍ JAK ŽÍT. KOLEM KLIDNĚ HROMY, BLESKY MŮŽOU BÍT. AČ PÁNI, KMÁNI VYBÍJÍ VZTEK SI, JEJÍ HVĚZDA ZÁŘÍ, PAŘÍŽ JE VŽDY SEXY.

PAŘÍŽ, SVOJI LÁSKU, HÝČKAT SMÍŠ. NENÍ TO TVÁ ŽENA, ALE HOLKA SPÍŠ. ZA JEJÍ NÁRUČ SE PLATÍ ČINY. PO STALETÍ VZKVÉTÁ V STÍNU GUILLOTINY.

VÁLKA STOKRÁT V MÓDĚ MŮŽE BÝT, PAŘÍŽ, NAŠE PAŘÍŽ VÍ JAK ŽÍT. VIVE PAREE!

Vchází Marguerite, ve velkém stylu, jako hlavní hvězda revue. Tanečníci ji zvednou na ramena a ostatní ji vítají. Mezitím ona zpívá v pomalejším tempu.

72 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 73

MARGUERITE: SLYŠÍŠ, JAK SE VZNÁŠÍ NA PERUTÍCH KŘÍDEL PÍSEŇ, VE KTERÉ ZNÍ VŠECHNY TÓNY LÁSKY? S HUDBOU MY PŮJDEM CESTOU VĚČNOU DÁL KŘÍŽEM KRÁŽEM!

MARGUERITE A TANEČNÍCI: PAŘÍŽ, NAŠE PAŘÍŽ VÍ JAK ŽÍT. KOLEM KLIDNĚ HROMY, BLESKY MŮŽOU BÍT. AČ PÁNI, KMÁNI VYBÍJÍ VZTEK SI, JEJÍ HVĚZDA ZÁŘÍ, PAŘÍŽ JE VŽDY SEXY.

Taneční číslo. Jedna z tanečnic vykopne nohu a opře ji o rameno svého partnera. Ten vzápětí udělá to samé. Dva akrobaté předvádí své číslo a vzápětí začnou ste- paři stepovat do reprízy poslední sloky písně, která představuje finále večerního představení.

PAŘÍŽ, SVOJI LÁSKU, HÝČKAT SMÍŠ. NENÍ TO TVÁ ŽENA, ALE HOLKA SPÍŠ. ZA JEJÍ NÁRUČ SE PLATÍ ČINY. PO STALETÍ VZKVÉTÁ V STÍNU GUILLOTINY.

VÁLKA STOKRÁT V MÓDĚ MŮŽE BÝT, PAŘÍŽ, NAŠE PAŘÍŽ VÍ JAK ŽÍT. VIVE PAREE!

Marguerite a tanečníci odchází z jeviště.

Choreograf afektovaně líbá Marguerite a předhání se v lichotkách.

CHOREOGRAF: Marguerite, drahoušku... Byla jsi prostě úžasná!

73 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 74

MARGUERITE: (rychle odsekne) Však ty také!

Marguerite odchází do šatny.

CHOREOGRAF: (sám pro sebe) Šlo to mnohem líp, než jsem čekal.

OBRAZ OSMÝ: MARGUERITINA ŠATNA

Marguerite je v šatně, celá se třese, kašle a drží se na prsou.

Slyšíme ťukání na dveře. Marguerite se otočí. Vstupuje Otto. Marguerite ještě není zcela odlíčená, má na očích velké řasy.

MARGUERITE: Otto, co tady děláš?

OTTO: Vypadáš zklamaně. (Zavírá za sebou dveře.)

MARGUERITE: To nic. Mám něco na prsou. Nemůžu pořádně dýchat. Ale to nic není.

OTTO: Měla bys přestat kouřit. Nechceš jet se mnou na víkend do Berlína? Právě jsem ti na dva dny zařídil záskok.

Marguerite neodpovídá.

OTTO: Neodpovědělas’ mi. Tak jedeš se mnou do Berlína nebo ne?

MAGUERITE: (Otráveně.)

A jako co? Jako tvoje válečná trofej nebo pohlednice z Paříže? Otto, co je tohle za způsoby. Snad ses mě moh’ nejdřív zeptat, jestli vůbec o nějaký záskok stojím.

OTTO: A co se děje? Není to snad jedno?

74 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 75

MARGUERITE: Mně to jedno není, protože jde o mne.

Maluje si přitom oči.

OTTO: Co si vlastně o sobě myslíš? Uvědomuješ si, jakou roli v téhle hře hraješ ty?! V tomhle podniku ti patří jenom půlka. Ta, co je vidět. Pamatuj si, ty si užíváš, když stojíš na jevišti a já si tě užívám, když to já chci. Nezapomeň, že jsi před rokem byla švorc a úplně na dně. Beze mne jsi nula. Podívej se kolem sebe. Máš, na co si vzpomeneš. Jméno na plakátech, kytky, kožešiny, šaty.

Otto si ji tvrdě přitáhne k sobě.

MARGUERITE: Otto, přestaň! Tohle bolí!

OTTO: Ty můj francouzský poklade... Já myslel, že právě tohle máš ráda.

Se zvířeckou chutí zanoří svoji tvář do jejího výstřihu. Chytne ji i za zadní partie a přitlačí ke zdi. Marguerite se znechuceně poddává. Po tváři jí kanou slzy. V tom kdosi klepe na dveře.

HLAS: Zákaz vycházení. Za pět minut zavíráme.

Stmívačka.

75 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 76

OBRAZ DEVÁTÝ: NA OPUŠTĚNÉM ZDEVASTOVANÉM MÍSTĚ DRUHÝ DEN RÁNO

Anneta a Lucien čekají, přichází Saurel.

SAUREL: Co jsi to sem přived‘ za holku?

LUCIEN: To je moje sestra. Annette.

SAUREL: A co s ní?

LUCIEN: Chce se taky dát k odboji. Chtěl jsem jí to vymluvit, ale má tvrdou palici.

SAUREL: Nemohla sis vybrat lepší chvíli, Annette. Od té doby, co v Rue du Four zabásli toho kluka s bombou, jsou všichni študáci podezřelí. Takže! Holky se fakt budou hodit. Němčourům popletou hlavy jako nic. Annette, jestli do toho jdeš, tak tě beru. A první co uděláte, že vypadnete z Paříže. Pojedete na jih. Na venkově dostanete pořádnej výcvik.

Luciene, co ta oslava? Jak to tam probíhalo? Něco zajímavýho?

LUCIEN: Nic mimořádnýho. Sešla se tam jenom taková banda kolaborantů. Chtěli si užít, ale večírek předčasně skončil. Nálet jim zhatil plány. A von Stadt se tam jenom mihnul.

SAUREL: Příští tejden se tady určitě něco semele a já chci, aby do tý doby byly všechny spojky v suchu.

LUCIEN: A co se semele?

SAUREL: Něco pečou. Němci a vláda ve Vichy běsní kvůli těm náletům. Jak říkaj’, chtějí to tady vyčistit. Od živlů, komunistů a zlikvidovat chtějí odboj a taky Židy. Můžeš si tipnout, kdo bude první.

ANNETTE: Židi?

76 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 77

SAUREL: Židi budou možná první na ráně. A ani nechci vědět, kam je chtějí poslat. Ta žlutá hvězda, to byl teprve začátek. A pámbů ví, co bude dál. Takže jsme domlu- vení? Dneska večer, před zákazem vycházení, nádraží směr Lyon, pod hodinama, v devět třicet, přesně. Chytneme poslední vlak.

Annette chce odejít.

ANNETTE: Díky. Tak dneska večer.

LUCIEN: Annette, kam chvátáš?

ANNETTE: Musím najít Armanda.

LUCIEN: A proč? Annette neodpovídá

SAUREL: Co je to zač, ten Armand?

LUCIEN: Náš kámoš a taky nejlepší klavírista, co znám.

SAUREL: Na muziku dneska nebude čas.

LUCIEN: Já vím. Ale život snad ještě nekončí.

Začíná předehra k hudebnímu číslu „V rauši omámení“.

ANNETTE: V devět třicet. Jsem tam.

Annette odchází.

SAUREL: (se smíchem) Měls’ pravdu. Má tvrdou palici.

77 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 78

OBRAZ DESÁTÝ: ULICE V NEUILLY/MARGUERITINA VILA, TENTÝŽ DEN, V PĚT HODIN ODPOLEDNE

Změna scény. Dostáváme se k Margueri- tině vile. Cestou k vile se Armand skrývá pod přístřešky.

Píseň – „V rauši omámení“

ARMAND: V RAUŠI OMÁMENÍ Z MŮRY SVĚT SE MĚNÍ V POKUŠENÍ. ZE VŠECH KOUTŮ NA MNE HLEDÍ JEJÍCH OČÍ ŽÁR. KDO VÍ, JE TO SEN NEBO KLAM, KRÁSA KRÁS, KTEROU ZAS POUHÝ MŽIK PROMĚNÍ VE ZKLAMÁNÍ?

SLADKÉ POBLOUZNĚNÍ Z NIČEHO NIC JE AŽ K ZEŠÍLENÍ. OČI MOJE OSLEPUJE OHNĚ LÁSKY ŽÁR. MÁ NÁŠ ŽIVOT NOVÝ ŘÁD? MŮŽE ZA TO ONA NOC? VTÁHLA NÁS VE VOLNÝ PÁD?

Armand se dostává před Margueritinu vilu.

VÁBENÍ SIRÉN V JEJÍM HLASE ZNÍ. JE BLÍŽ TEN ZPĚV I MÁ CHVÍLE POSLEDNÍ? A JÁ SE VZNÁŠÍM, VZNÁŠÍM...

Světla osvítí Marguerite uvnitř jejího domu. Obléká se na cestu do odpoledních šatů. Jednou nebo dvakrát zakašle.

MARGUERITE: FLIRT VE VÁŠEŇ ZMĚNÍ OKAMŽIK, CO NENÍ K ZAPOMNĚNÍ.

78 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 79

JEDEN LETMÝ POLIBEK A HNED JSME ZTRACENÍ VE VÍRU MÁMENÍ.

ARMAND: KAMŽE BLÁTEM CEST OSUD MĚL JEJ SVÉST? JE PRYČ TEN KLUK, CO NIKDY NEZARMOUTÍ.

MARGUERITE: KAMŽE BLÁTEM CEST OSUD MĚL JI SVÉST, KDYŽ SVĚT SE JÍ TAK NÁHLE ZHROUTIL?

ARMAND: KDO VÍ? PRÁZDNEM DNÍ TEĎ BLOUDÍM DÁL.

MARGUERITE: KDO VÍ? SMYSL ŽÍT MI SMUTEK VZAL.

Světla na Marguerite zhasnou.

MARGUERITE A ARMAND: DNES, KDY VÍC CHCI CÍTIT JEJÍ/JEHO BLÍZKOST.

Armand váhá, zda má vejít do dveří.

ARMAND: JE MÚZOU MOU I NÁHODOU, CO DÍKY NÍ MŮJ ŽIVOT ZÍSKAL SMYSL.

Hermann vchází. Hudba pokračuje. Armand ho zahlédne dřív, než se mu stačí vyhnout. Hermann ho zastaví.

HERMANN: Hej, ty tam, co se tady motáš?

ARMAND: Pardon. Asi jsem se splet.

Armand se snaží rychle a nenápadně zmi- zet. Do toho Hermann zvoní na zvonek. Marguerite přichází, vypadá nemocně a zahlédne mizejícího Armanda. Jejich pohledy se na okamžik setkají. 79 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 80

HERMANN: Madam, generál von Stadt se omlouvá. Musel odjet co nejrychleji. Mám vám pomoci se zavazadly do vlaku.

Když tohle Armand uslyší, zničeně odchází. Margurite na chvíli zaváhá. V ruce drží obálku.

MARGUERITE: Hermanne!

HERMANN: Madam?

MARGUERITE: Předejte tuhle obálku generálovi. Není mi dobře na to, abych někam jela. On to pochopí.

Hermann přebírá obálku, zasalutuje a odchází.

Armand se vrací domů. Proměna scény do další sekvence.

ARMAND: V RAUŠI OMÁMENÍ SLAST SE NENADÁLE V BOLEST MĚNÍ. V ŽILÁCH PROUDÍ JED. JE HO TŘEBA Z RÁNY VYSÁT HNED. JE PRÝ ZKÁZOU MOJÍ, ČAS NIC NEZAHOJÍ. ŽE PRÝ PROKLETÁ JE, MI ŘEKLA HNED ZKRAJE...

MARGUERITE: V RAUŠI OMÁMENÍ

ARMAND: ŽILI JSME SVŮJ SEN.

MARGUERITE: SPLÁCH HO PŘÍŠTÍ DEN.

ARMAND: JAK SPOUSTU VĚCÍ,

OBA: CO SI LZE JEN PŘÁT.

Armand se vrací zpátky do svého apartmánu.

80 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 81

OBRAZ JEDENÁCTÝ: ARMANDŮV ATELIÉR, OKOLO ŠESTÉ HODINY V PODVEČER

Armand vchází dovnitř a vidí Annette, jak sedí na jeho posteli.

ARMAND: Co tady děláš?

ANNETE: Dveře byly otevřený.

ARMAND: A proč jsi přišla?

ANNETTE: Protože dneska v noci odjíždíme.

ARMAND: Kdo odjíždí?

ANNETTE: Lucien a já. Už za tři hodiny.

ARMAND: O čem to mluvíš?

ANNETTE: To ti vysvětlím... Co se to s tebou stalo? Měl by ses vidět. Vypadáš jako duch. Prosím tě, která tě tak zřídila? Tak děsně jsi nikdy nevypadal.

ARMAND: Nech mě bejt.

ANNETTE: No tak, Armande! Pojď sem...

ARMAND: Ty seš tak hodná. Nevím, jak bych to zvládnul.

ANNETTE: Se mnou to zvládneš! Tak která to byla? Ta ženská z toho večírku, že jo? Generálova milenka!

ARMAND: Je. Jmenuje se Marguerite.

ANNETTE: Armande, to je jedna z těch, co se nestydí paktovat s Němčourama. Jestli to nevíš, tak už i četníci sbírají všechny Židy, co najdou, a posílají je bůhví kam.

ARMAND: A co já s tím?

ANNETTE: Není snad tvoje babička židovka?

81 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 82

ARMAND: Babička možná. Já ne.

ANNETTE: Ty to nechápeš? Jim je to jedno. Podle těch jejich zákonů máš nosit žlutou hvězdu taky.

ARMAND: Nikdy! Ani náhodou. Nikdo to o mně neví.

ANNETTE: Armande, ty seš Žid. Jak dlouho ještě hodláš tenhle nepatrný detail ignorovat?

ARMAND: No vidíš a já vždycky myslel, že ’sem Francouz. Vždyť ani nevěřím v Boha.

ANNETTE: To je nezajímá. Seš možná Francouz, ale taky Žid a to je dneska sebevražda. Hele, Armande, přišla jsem ti říct, že dneska večer odjíždíme. Dáváme s Lucienem Paříži sbohem.

ARMAND: Cože? Proč?

ANNETTE: Dali jsme se k „Resistance“. Teď ale není čas vysvět- lovat, co je to odboj. Prostě nás teď potřebujou v Lyonu. V Paříži bude horko. A ty tady nemůžeš zůstat. Pojeď taky. Přesvědčíme naši spojku, že musíš jet s náma.

ARMAND: Ty chceš vážně utéct a dát se k odboji?

ANNETTE: Ano. Nemůžeme už dál předstírat, že nevidíme, co se děje všude kolem.

ARMAND: Já nejsem žádnej rváč.

ANNETTE: Já vím. Tak se to naučíme spolu.

Armand nereaguje.

ANNETTE: Musíš se rozhodnout. Hned!

ARMAND: (Dívá se jí do očí.)

Nemůžu!

82 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 83

ANNETTE: Armande, prosím, rozmysli si to ještě! Pod hodinama v půl desátý před Lyonským nádražím.

Annette odchází a při tom skrývá v dlaních slzy v očích.

Armand přemýšlí nad tím, co Annette říkala, a sedá si na židličku od piana. Vytahuje noty a dává je do aktovky. Bouchne víkem od piana. Ze skříně vyjme zavazadlo, otevře jej a začíná balit.

Někdo klepe na dveře.

ARMAND: Annette?

MARGUERITE: (Mimo scénu.) To jsem já, Marguerite.

Ve dveřích stojí Marguerite. Tiše v pod- kresu začíná hrát píseň „Ta tvář, co znám“. Marguerite spatří Armandovo zavazadlo.

MARGUERITE: Ty někam odjíždíš?

ARMAND: Musím.

MARGUERITE: (Směje se.) Daleko ode mne, viď?

ARMAND: Viděl jsem tě odjíždět s tím Němčourem.

MARGUERITE: ZDE MĚ MÁŠ.

Marguerite začíná zpívat a přidává se orchestr.

CO STANE SE, JE V RUKOU TVÝCH. ČAS JE NÁŠ, MÉ TĚLO NEZNÁ SLOVO HŘÍCH. NAČ SE PTÁŠ, TO TOBĚ VIDÍM NA OČÍCH.

83 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 84

BUDEM’ ŽÍT, UŽÍVAT? ČI MI CHCEŠ SBOHEM DÁT?

ZDE MĚ MÁŠ. CO MUŽŮ PŘIŠLA VÍC NEŽ DRÁŽ V PRAVÝ ČAS MÁ PŘÍZEŇ I MÁ APANÁŽ. MINULOST ZLÝ JE HOST, BLOUDÍ V NÁS.

JÁ BEZ MASKY, TY SE MNOU SÁM. TAK SI SPÍŠ JAK NAHÁ V TRNÍ PŘIPADÁM. ZDE MĚ MÁŠ. SE MNOU SÁM BÝT SMÍŠ.

Náhle přestane hudba hrát. Armand nic neříká.

MARGUERITE: To je ztřeštěný nápad. Měla bych odejít. Měla bych si uvědomit, že nic neznamenáš. Jsi jen další chlap. Co chlap? Ještě kluk. A mě to přejde, i když máš v sobě...

Armand ji uchopí za hlavu a vášnivě ji začne líbat a ona neodolá. Scénu začne přehlušovat vzdálený zvuk pochodu. Se světelnou změnou zvuk ustává. (Fade out)

OBRAZ DVANÁCTÝ: LYONSKÉ NÁDRAŽÍ/ ARMANDŮV APATRMÁN/ PAŘÍŽSKÉ ULICE

Saurel, Annette a Lucien (všichni mají v ruce „papundeklové“ kufry) čekají u Lyon- ského nádraží. Velké hodiny ukazují 9:15.

Lidé pospíchají, dívají se na hodiny. Někteří pláčí, jiní se líbají na rozloučenou. Vše je v náznaku, v pozadí, jako kompars ve filmu.

84 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 85

SAUREL: Vlak odjíždí za půl hodiny. Jsi si jistá, že Armand jede s námi? Kde ho máš?

ANNETTE: Do deseti minut je určitě tady.

Všichni se dívají na hodiny. Je 9:25. Annette si prohlíží kolemjdoucí.

Armande? Omylem si někoho splete s Armandem. Vrátí se zpátky ke skupince. Ohlíží se směrem k hodinám. Je právě 9:30.

Armand a Marguerite se vášnivě líbají v jeho pokoji.

SAUREL: Už nečekám ani minutu. Jedeš s námi nebo ne?

ANNETTE: Říkal, že přijde.

SAUREL: Ale není tady.

ANNETTE: Je v nebezpečí. Musíme ho najít.

LUCIEN: Ne, ty teď odjedeš!

SAUREL: Já myslel, že je na vás spoleh‘.

LUCIEN: Armand je ve větším nebezpečí než my všichni dohromady. Má babičku židovku a přitom si na sebe tu hvězdu nikdy nevezme.

Zpět v Armandově apartmánu.

Armand sundavá Marguerite její náušnice z uší. Ona se směje jeho prvnímu náznaku žárlivosti a poté jej vášnivě políbí.

ANNETTE: Přesně tak.

LUCIEN: Annette, já ti říkám, že nepřijde. Znáš Armanda, a tak víš dobře proč. Komu není rady, tomu není pomoci.

85 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 86

ANNETTE: Nemůžeme ho v tom nechat.

SAUREL: (K Annette.) Není čas riskovat. Tohle není hra. A vy na to ještě nemáte. Z Paříže mizíme a to hned.

Slyšíme zvuk parního vlaku. Uličkami v hledišti prochází skupina německých vojáků. Je to noční hlídka na Lyonském nádraží. Poslední lidé opouštějí nádraží.

V Armandově apartmá. Po dlouhém polibku se pokoj dostává do epicentra dění s předehrou k písni „Zde mě máš“.

Ostatní obrazy se odehrávají v různých jiných částech jeviště.

MARGUERITE: Otto na mne čeká v Berlíně.

ARMAND: A ty tam jedeš?

MARGUERITE: Vypadá to, že někam jedu?

Píseň – „Zde mě máš“

MARGUERITE: ZDE MĚ MÁŠ. CO STANE SE, JE V RUKOU TVÝCH. ČAS JE NÁŠ, MÉ TĚLO NEZNÁ SLOVO HŘÍCH. NAČ SE PTÁŠ, TO TOBĚ VIDÍM NA OČÍCH. BUDEM ŽÍT, UŽÍVAT? ČI MI CHCEŠ SBOHEM DÁT?

ZDE MĚ MÁŠ. CO MUŽŮ PŘIŠLA VÍC NEŽ DRÁŽ V PRAVÝ ČAS MÁ PŘÍZEŇ I MÁ APANÁŽ.

86 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 87

MINULOST ZLÝ JE HOST, BLOUDÍ V NÁS.

JÁ BEZ MASKY, TY SE MNOU SÁM. TAK SI SPÍŠ JAK NAHÁ V TRNÍ PŘIPADÁM. ZDE MĚ MÁŠ. SE MNOU SÁM BÝT SMÍŠ.

(modulace)

ARMAND: MARGUERITE, JSI ZVYKLÁ PRVNÍ HOUSLE HRÁT, DIKTOVAT. A TŘETÍM TAHEM NÁHLE MAT UMÍŠ DÁT. MŮJ OSUD VE SVÝCH RUKOU MÁŠ. PŘÁT SI SMÍŠ: ZEMŘÍT MÁM, NEBO ŽÍT, BÝT TI BLÍŽ.

MARGUERITE, MÁ LÁSKA V TÓNECH S ROZBŘESKEM NAŠLA SKRÝŠ. KÉŽ TY MĚ ZA NĚ POTLESKEM ODMĚNÍŠ. CHCI TVŮJ PLÁČ, CHCI TVŮJ SMÍCH. NA TVOJE SLOVO ROZHODNÉ TOUŽÍM SÁM ČEKAT DO SOUDNÉHO DNE. MARGUERITE, JAKOU ŠANCI MÁM?

Změna tóniny. Hladí ho po tváři a zpívá.

MARGUERITE: Máme pro sebe celé tři dny. Pouze tři dny.

87 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 88

ARMAND: (Simultánně s Marguerite.)

MARGUERITE, ZDE UPROSTŘED TĚCH ČTYŘECH STĚN ŽIJME SEN. CHCI LÁSKOU TVOU BÝT UVĚZNĚN V SOUDNÝ DEN. MÁ SVĚT BÝT MŮJ A TVŮJ? DÁŠ MINULOSTI ODZVONIT? PŘÍSAHÁŠ? SVOU VLASTNÍ CESTOU MŮŽEM JÍT. ZDE MĚ MÁŠ. SE MNOU DÁL JÍT SMÍŠ.

MARGUERITE: (Simultánně s Armandem.)

ZDE MĚ MÁŠ. TŘI DNY JSOU JEN NAŠE, JEN NÁS DVOU, MÉ DUŠI OČISTOU. A VE TVÉM NÁRUČÍ TEĎ NAJDU SPASENÍ. JSME JAKO ZASNĚNÍ. SE MNOU DÁL, DÁL BÝT SMÍŠ.

Je vidět Annette, která běží na ulici. Dále pokračují společně.

ARMAND: (Simultánně.)

ZDE TĚ MÁM. JÁ S TEBOU A TY SE MNOU SNÍŠ. MARGUERITE, MARGUERITE, JSME NAŠIM TAJNÝM TOUHÁM BLÍŽ. MARGUERITE, MARGUERITE, NÁŠ POKOJ MÁ BÝT NAŠE TAJNÁ SKRÝŠ. SE MNOU DÁL BÝT SMÍŠ!

88 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 89

ANNETTE: (Simultánně.)

PO ČEM SE SRDCE PTÁ, TO VŮBEC NETUŠÍŠ. VŠAK DOUFÁM, JEDEN DRUHÉMU ZAS BUDEM BLÍŽ. JÁ MILUJU TĚ VÍC A VÍC A V ZÁŘI SVĚTLA KRÁČÍM VSTŘÍC A VÍM, ŽE PŘIVEDU TĚ ZPĚT. JÁ STATEČNÁ CHCI BÝT, O BUDOUCNOSTI SNÍT. A NAKONEC PAK V PROUDU LET A DNÍ NAŠIM SNŮM BÝT BLÍŽ.

Lidé přicházejí ze všech stran na nádraží. Dívají se na hodinky, líbají se, pláčou, loučí se. Scéna na pozadí, opět jako z filmového komparsu.

MARGUERITE: (Simultánně.)

NAUČ MĚ, JAK SAMA SEBE POZNAT MÁM. ZDE MĚ MÁŠ! ZDE MĚ MÁŠ! ŽADONÍM, DOBŘE VÍM, O CO ŽÁDÁM. Ve třetím kvadrantu na sebe hledí Lucien a Saurel.

LUCIEN: (Simultánně.)

JAK RÁD BYCH TĚ ZAS JEDNOU VIDĚL V BEZPEČÍ, ACH, ANNNETE MÁ, MÁ NEJDRAŽŠÍ! ACH, KÉŽ TO VÍŠ! VŠAK CHCEME ŽIVOTU DÁT NOVÝ ŘÁD, NAŠIM SNŮM BÝT BLÍŽ!

89 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 90

ARMAND A MARGUERITE: POUZE NÁM PATŘÍ DÁL TŘI DNY PŘÍŠTÍ.

Slyšíme zdálky zvuky pochodujících kroků.

V dalším segmentu Otto ve své berlínské kanceláři. Na stěně za ním visí portrét Hitlera. Čte si znova a znova dopis od Marguerite.

OTTO: (ironicky) Takže Marguerite, brzy se uvidíme.

Světlo na Ottu zhasíná. Pochodující kroky zesilují.

LUCIEN: Annete, proboha, co tady děláš?

ANNETTE: Armande, kde jsi?

Světlo v segmentu Annette rovněž zhasíná. Sílí opět zvuk pochodu.

MARGUERITE: Máme pro sebe celé tři dny. Pouze tři dny.

Jejich světlo zhasíná. Lampář zhasíná na ranní ulici poslední plynovou lampu.

Zvuk pochodu je více a více ohlušující. Pískání parní lokomotivy a pochodu se mísí dohromady. Opona padá.

PŘESTÁVKA

90 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 91

DRUHÉ DĚJSTVÍ

OBRAZ PRVNÍ: BLÍŽE NEDEFINOVANÉ PROSTŘEDÍ

Spuštěná opona.

V šeru slyšíme bubnování v jazzovém rytmu.

Opona se otevírá a vidíme Marguerite v plné parádě připravenou na výstup. Je obklopená mužským i ženským sborem, který stojí zády k divákům.

Je to big band ve stylu Glenna Millera, Duka Ellingtona nebo Johnny Hodgese. V pozadí jeviště stojí dirigent.

Píseň – „Jazz Time“ (opakování)

MARGUERITE: COPAK JE TO ZA NÁŘEZ?

CHORUS: JAZZ TIME!

MARGUERITE: DO VŠECH KOUTŮ JAZZ NÁM VLEZ´.

CHORUS: JAZZ TIME!

MARGUERITE, ANNETTE, LUCY: DNESKA NEJDŘÍV K RÁNU PŮJDEM SPÁT. VŠECHNY DEPRESE NA CHVÍLI ZRUŠ. KAŽDÝ TANČÍ, TRSÁ, ZPÍVÁ RÁD.

CHORUS: JAKO DŘÍV HOLKY V MOULIN ROUGE.

MARGUERITE LUCIEN, ANNETTE, PIERROT: JE JAZZ TIME! JE JAZZ TIME,

91 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 92

TAK HRAJME DÁL, JAK MÁ SE HRÁT! JE JAZZ TIME.

CHORUS: JAZZ TIME.

MARGUERITE: JE JAZZ TIME.

CHORUS: JAZZ TIME.

MARGUERITE: TAK HRAJME

VŠICHNI: DÁL, JAK MÁ HRÁT!

MARGUERITE: (Poklepává chlapce ze sboru na rameni.)

V HLAVĚ JAKO V ÚLU MÁŠ.

Lucien, Annette a Pierrot se vytratili. Armand hraje na piano.

Chlapec ze sboru se otáčí. Je to Georges. Marguerite překvapeně ucouvne.

GEORGES: TO TEN JAZZ!

MARGUERITE: ŠAMPAŇSKÝ SI DALŠÍ DÁŠ.

Dívka ze sboru se otáčí. Je to Madeleine.

JACQUES: K TOMU JAZZ!

Marguerite běží směrem k Armandovi, který stále hraje, ale když k němu doběhne, je jeho místo prázdné. Marguerite zakopává o vlastní nohu, když se stále více a více členů sboru otáčí a poznává v nich hosty svojí oslavy z prvního jednání. Ti kolem ní vytvoří kruh.

MADELEINE: BOŽE, DEJ NÁM JAZZ NÁS VEZDEJŠÍ.

92 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 93

RENE: JE TO, ZDÁ SE, NAŠE VÍNO, CHLÉB.

JOSIE A GERMAINE: TĚLO MÉ I DUŠI KONEJŠÍ.

JACQUES: TÝDNE NENÍ BEZ PROSEB.

Marguerite se odděluje od tohoto davu.

COMPANY: JE JAZZ TIME! JAZZ TIME, JE JAZZ TIME! JAZZ TIME. TAK HRAJME DÁL, JAK MÁ SE HRÁT!

JE JAZZ TIME! JAZZ TIME. JE JAZZ TIME! JAZZ TIME.

Tanečníci obklopují Marguerite. Působí na ni hrozivě a agresivně. Hudba hraje stále divočeji a divočeji. Jakoby ve snu a bizarně. Struktura celého obrazu se rozpadá.

Tanečníci a jejich kroky se rozpadávají a hroutí.

Marguerite se vrací k prostoru pro orchestr. Dirigent se otáčí. Je to Otto.

OTTO: (Přes doznívající zlověstný akord.) TAK HRAJME DÁL, JAK MÁ SE HRÁT!

93 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 94

OBRAZ DRUHÝ: ARMANDŮV ATELIÉR

Ve středu jeviště se objevuje postel, ve které leží Armand a Marguerite. Před- chozí obraz byl jen snem.

Marguerite se v úleku probouzí oblečena pouze do hedvábného spodního prádla. Vyděšeně se dívá na Armanda a začíná si uvědomovat, kde vlastně je. Znovu na něho pohlédne a začíná mu zpívat píseň.

Armand se převalí na bok.

Píseň – „Nová píseň“

MARGUERITE: DÁ SE NOVÁ PÍSEŇ ZPÍVAT, KDYŽ PŘEDEŠLÁ JEŠTĚ V UŠÍCH ZNÍ NÁM, NAPŮL JEN ODEŠLA? PŘI TANCI JSME SMĚLÍ – CITY NEPŘEDSTÍREJ. KDYŽ NÁM SRDCE VELÍ, NOVOU PÍSEŇ ZPÍVEJ.

DÁVNO USCHLÉ SLZY PROLITÉ S BOLESTÍ STĚŽÍ ÚSMĚV ZRODÍ. MOHOU VÉST KE ŠTĚSTÍ? KDO LŽE VLASTNÍ DUŠI, JEN SE STÉBLA CHYTÁ. ZKUSME, JAK NÁM SLUŠÍ, TĚMI BÝT, JÍMŽ SVÍTÁ.

Vstává.

STROM CHCEŠ NECHAT VYRŮST V TROSKÁCH SNŮ, V BLÁTĚ CEST? SILOU VLASTNÍ TOUHY Ještě jednou se na Armanda letmo podívá a poté zpívá publiku.

94 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 95

NECH SE HNÁT, DEJ SE VÉST. ZALOŽ NOVOU ALEJ Z NADĚJÍ A PŘÁNÍ. NOVOU PÍSEŇ ZPÍVEJ, ZMĚŇ VŠE K NEPOZNÁNÍ. ZÚČTUJ S MINULOSTÍ. MILUJ, ŽIJ! ZE VŠECH SIL, JAK SIS PŘÁL, NOVÝ CÍL HLEDEJ DÁL!

Orchestrální mezihra. Marguerite udělá pár krůčků a obejme se. Náhle se hudba stává nepříjemnou. Marguerite se ponoří do sebe. V její tváři musí být vidět pomalá proměna, jak zkouší hledat odpovědi na své otázky. Náhle se rozhodne, že odejde a začíná se oblékat. Obléká si podvazkový pás, pak připíná punčochu, ale pak se zastaví. Podívá na spícího Armanda. Začne znovu zpívat, prohlíží se a začne si opět sundávat punčochu.

MARGUERITE: (Pomalu se vrací zpět k posteli.) DÁ SE NOVÁ PÍSEŇ ZPÍVAT, KDYŽ PŘEDEŠLÁ JEŠTĚ V UŠÍCH ZNÍ NÁM, NAPŮL JEN ODEŠLA? ZALOŽ NOVOU ALEJ Z NADĚJÍ A PŘÁNÍ. NOVOU PÍSEŇ ZPÍVEJ, ZMĚŇ VŠE K NEPOZNÁNÍ. ZÚČTUJ S MINULOSTÍ. JESTLI MÁŠ DOSTI SIL, NADĚJÍ, DOSTI SNŮ, DOUFEJ DÁL!

95 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 96

Když dozpívá, sroluje si punčochu pomalu dolů.

Armand otevírá oči.

ARMAND: Marguerite, pojď ke mně.

Marguerite se směje, nechá punčochu spadnout na zem, vrací se do postele a obejme ho jako malého chlapce, Armand jí položí hlavu na prsa.

OBRAZ TŘETÍ: PAŘÍŽSKÁ ULICE

Fronta Pařížanů stojí před koloniálem. Nad obchodem je nápis: BEURRE-OEUFS- FROMAGES (Máslo-vejce-sýry). Ve výloze je cedule s nápisem: „Připravte si potravi- nové lístky. Vejce a máslo není. Židům do 4. hodiny odpoledne vstup zakázán.“ Annette stojí na konci fronty.

Objevuje se Pierrot v dlouhém kabátě a chová se spiklenecky. Zahlédne Annette, která stojí ve frontě s nákupní taškou v ruce.

PIERROT: Pššš!

ANNETTE: Pierrote?!

PIERROT: (Popadne ji za ramena.)

Padáme, „sestřičko“!

ANNETTE: Proč?

TLUSTOKOŽKA: Hej, kam se cpete?

(K Pierrotovi.)

96 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 97

To se dělá, takhle předbíhat. Já tady stojím ve frontě už čtyři hodiny. Jestli jim dojde sejra dřív, než na mne přijde řada, tak se neznám!

PIERROT: Paninko, bejt já na vašem místě, tak se na sejra ani nepodívám.

TLUSTOKOŽKA: (Hovoří ke komusi ve frontě, ale slova jsou adreso- vána Pierrotovi.)

Slyšel jste to? Takhle se dneska ve Francii chováme k slušnejm lidem. To jsme to dopracovali.

Pierrot a Annette zmizí k prázdné straně jeviště.

ANNETTE: Co tady děláš?

PIERROT: Jsem vždycky jinde, než mě čekaj´, „sestřičko“. To je od teďka tvoje krycí jméno.

ANNETTE: Co tím chceš říct? Co jsi zač? Mysleli jsme, že jsi mrtvej. Kde jsi vězel?

PIERROT: Trošku jsem změnil rytmus. Hrajeme si s tajnýma na schovávanou. A věř mi, není nad to, když umíš včas měnit tempo a směr. A tomu už se říká politika. Od teďka jsem já tvůj kontakt.

ANNETTE: Ty?

PIERROT: (Šeptá jí do ucha.) „Pan Neviditelný“, to je moje krycí jméno.

(Předává jí obálku.) Saurel má pro tebe v Paříži úkol.

(Annette se zamračí.)

PIERROT: Nelíbí se ti to?

97 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 98

ANNETTE: Ne, to je v pořádku. Moc ráda tě zase vidím a ráda slyším, že mi Saurel prominul. Ale doufala jsem, že mojí spojkou bude Lucien.

PIERROT: Jo, o něho se neboj. Ten je v Lyonu a v bezpečí.

ANNETTE: A co je s Armandem? Jsou to tři dny, co jsme na něho s Lucienem čekali, a ani se neukázal. Nechala jsem pod dveřma vzkaz, ale zase nic.

PIERROT: Annette, poslouchej mě dobře. To, co řeknu, se ti strašně nebude líbit. Zapomeň na Armanda! Je to Orlův příkaz. Jemu se pomoct nedá.

ANNETTE: Co tím chceš říct?

PIERROT: Víc ti neřeknu. A už žádná milostná psaníčka pod dveřmi. Už musím jít.

ANNETTE: A kam?

PIERROT: Každý máme svoje příkazy. Ale uvidíme se brzy, „sestřičko“. A až to bude možný, dovedu tě k Lucienovi.

Políbí ji na čelo a zmizí.

OBRAZ ČTVRTÝ: ARMANDŮV ATELIÉR

Marguerite sedí na posteli, kouří a čte poznámky. Armand je rozcuchaný, má na sobě ty samé spodky a košili, jako den před tím. Něžně jí bere cigaretu z ruky, vdechne pár šluků a pak ji típne nohou o zem.

MARGUERITE: Díky, málem jsem se udusila.

ARMAND: Co se děje?

MARGUERITE: Nic.

(Usmívá se.)

98 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 99

ARMAND: Co to máš?

Marguerite začíná „dramaticky“ číst dopis Annette pro Armanda.

MARGUERITE: Kde jsi, Armande? Mám o tebe strach. Měli jsme se sejít v půl desáté. Co se děje…?

Armand jí bere papír z ruky a vstane.

ARMAND: Jak jsem na to moh´ ksakru zapomenout?!

MARGUERITE: Na co?

ARMAND: Na kamarády. Vždyť já je vlastně nechal ve štychu.

MARGUERITE: O čem to mluvíš?

ARMAND: O ničem.

MARGUERITE: Tak o ničem nebo o něčem? Já myslela, že mi důvěřuješ.

ARMAND: To víš, že jo, ale je to trochu složitější. Ten večer jsem měl s kamarádama odjet z Paříže. Dát se k Resistance…

MARGUERITE: K odboji?

ARMAND: Do háje, tohle jsem neměl nikomu říkat!!!

MARGUERITE: Ty si myslíš, že tohle neumím pochopit?

Armand neodpovídá.

Lituješ toho?

ARMAND: Nelituju. Jsem tady, jsem s tebou a o nic jinýho mi nejde.

Marguerite jej něžně políbí, dívá se na hodinky a obléká se.

MARGUERITE: Musím jít.

99 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 100

ARMAND: Marguerite, co to má znamenat? Konec?

MARGUERITE: Armande…

ARMAND: (Rozlobeně.)

Nedokážu si představit, že se tě ta kreatura bude znova dotýkat a tobě to bude dělat dobře.

MARGUERITE: Nech toho, Armande!

ARMAND: Já myslel, že to všechno…, ty sliby a všechna ta krásná slova… že „to“ zůstane jenom mezi námi!

MARGUERITE: Armande…

ARMAND: Co vlastně ty tři dny pro tebe znamenaly?

MARGUERITE: Kdybys na mne nekřičel, tak bych ti řekla, co tyhle tři dny mohly doopravdy znamenat. Chceš skutečně vědět, jaké by to bylo, kdyby nebyla válka, neexistoval Otto a nikdo z nás neměl máslo na hlavě? Já už úplně zapomněla, jak se dá bez těchle věcí žít. Každou chvíli mám pocit, že to napětí ve mně bouchne jako sopka. Jsem úplně bezbranná a zároveň daleko silnější. Tyhle tři dni mi úplně změnily život, Armande. Změnila jsem se, zamilovala a dostala odvahu. Díky tobě už vím, jak se vykašlat na všechny ty chlapy, jako je Otto. Poprvé v životě se vyznám sama v sobě, vím, co chci, i když můžu přijít o všechno, co mám. Možná nedokážu ani domyslet, jak to všechno se mnou dopadne. Ale teď to nechci vůbec řešit.

ARMAND: Neřeš to! Zůstaň.

Vášnivě ho políbí.

MARGUERITE: Nemůžu. Musím se ještě vrátit do vily. Vzít si doklady. Ale brzy se vrátím.

Armand se utrápeně zatváří.

100 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 101

MARGUERITE: (S úsměvem.)

Hodně brzy.

Marguerite vášnivě Armanda políbí, orchestrální mezihra graduje opakováním motivu písně „Zde mě máš“. Scéna se mění do dalšího obrazu.

Marguerite přichází ke své vile, otevře dveře a vstupuje…

OBRAZ PÁTÝ: MARGUERITINA VILA

…Otto sedí na piánu.

OTTO: (Sarkasticky.)

Miláčku.

MARGUERITE: Otto. Vrátil ses nějak brzy.

OTTO: Už se tvé mamince daří lépe?

MARGUERITE: Ještě moc ne. Musím se k ní znovu vrátit. Přišla jsem se jenom převléknout.

OTTO: Hermanne, pojď sem!

Vstoupí Hermann.

OTTO: Řekni madame Marguerite, co všechno víš o tom, kde strávila poslední tři dny.

Marguerite strne, jako by se v ní krve nedořezal.

HERMANN: (Bez emocí.)

V pátek v deset hodin večer. Vešla do ateliéru jistého Armanda Bluwala. Tam se zdržela dalších 72 hodin. Adresa: Boulevard Rochechouart 143. 101 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 102

OTTO: Má ještě pokračovat?

Marguerite se svěšenou hlavou pokyvuje, že raději ne.

OTTO: (K Hermannovi.)

Zlikvidovat!

Hermann srazí paty, a salutuje.

MARGUERITE: Ne!

Vrhne se Hermannovi do cesty. Padá na kolena.

Otto, prosím tě, ne!

Začne naříkat.

Otto dá Hermannovi znamení, že má odejít.

OTTO: (S lhostejností.) Na kolenou jako obyčejná děvka. Což si takhle zahrát malou hru. Nemáš chuť? Co uděláš pro to, aby zůstal na živu? Co mi ještě můžeš na oplátku nabídnout? Co jsem vlastně ještě neměl?

MARGUERITE: Otto, dám ti všechno, co budeš chtít!

OTTO: Jsem překvapený vodopádem tvých citů. Takhle vypadá láska?

MARGUERITE: Otto, smiluj se!

OTTO: Ty jsi zamilovaná!

MARGUERITE: Otto, udělám všechno na světě!

OTTO: Tak tohle jsou tvoje první slova, ze kterých nepáchne ženská vypočítavost. No tak dobrát. Sedni si. Napí- šeme tomu tvému šumaři takové malé psaní.

102 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 103

MARGUERITE: Otto, proč mi to děláš?

OTTO: Chceš ho nechat žít nebo má zemřít?

(odmlka) Marguerite si sedá ke stolu, bere do ruky pero a píše.

Píseň – „Psaní“

OTTO: Armande!

MARGUERITE: LÁSKO MÁ,

OTTO: Takhle ne. Je to až moc stručné.

MARGUERITE: ČTEŠ ŘÁDEK PÁR,

OTTO: Můj nejdražší Armande,

MARGUERITE: AVŠAK VĚŘIT SMÍŠ JEN ÚSTŮM MÝM.

OTTO: Musíme to skončit. Nikam to nevede.

MARGUERITE: SNAD JEDENKRÁT

OTTO: Byl jsi příjemnou hračkou

MARGUERITE: SÁM VŠECHNO POCHOPÍŠ.

OTTO: pro ženu v nejlepších letech.

MARGUERITE: VŠÍM, ČÍM JÁ (SE) DÁVÁM NÉST,

OTTO: Ale takový život, jakým mě obdařil Otto,

MARGUERITE: MÁ BÝT PRO DOBRO TVÉ!

OTTO: ten mi ty poskytnout nemůžeš.

103 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 104

MARGUERITE: KÉŽ PRAVDU ZNÁŠ:

OTTO: A právě takový život je pro mne důležitější než ty.

MARGUERITE: TOHLE PSANÍ MEZI NÁS

OTTO: Nepokoušej se mě znovu potkat.

MARGUERITE: POSTAVIT MÁ NAVŽDY HRÁZ.

OTTO: Adieu…

MARGUERITE: VŽDY TVÁ, MON AMOUR

OTTO: Tak, hodná holčička.

MARGUERITE: (Otáčí se k Ottovi.)

A co to teď znamená pro nás?

OTTO: To znamená, že od této chvíle mezi námi platí úplně nová dohoda. A to tak dlouho, dokud JÁ neudělám „šlus“. S nikým se o tebe dělit nebudu. Budeš se milovat jenom se mnou a každý večer budeš zpívat jenom pro mne!

Otto zabouchne dveře a odchází.

Píseň – „Proklínám!“

MARGUERITE: PROKLÍNÁM TEN DEN, KDY JSI MĚ SPATŘIL. PROKLÍNÁM TO NAŠE PRVNÍ SETKÁNÍ. VZRUŠUJE TĚ PLÁČ. VÍM UŽ, CO JSI ZAČ! V OHŇOSTROJI BOMB TOUŽÍM ZEMŘÍT! JAKÁ MÁ BÝT CENA, KTEROU PLATÍM? PROČ MÁM PYKAT ZA VŠECHNA TVÁ PŘÍKOŘÍ ZKÁZOU SVOU? Z TVÝCH SLOV OSTRÝ NŮŽ MÉ SRDCE ŤAL.

104 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 105

KREV MÁ, MOJE RŮŽ, MAJ´ STEJNOU BARVU DÁL. TVÉ MOTO ZNÁM: JEN TI, CO MOCNÍ JSOU, TÉŽ BOHATÍ, TĚM SVOJI LÁSKU PŘÁT SE VYPLATÍ? DEN, KTERÝ SBLÍŽIL NÁS, KDY JSEM LÁSKOU VZPLÁLA, PROKLÍNÁM! DUŠI SVOU PROKLÍNÁM, TEBE!

CO ŽE POHŘBILO VŠE KRÁSNÉ V TROSKÁCH? CO ŽE ZBYLO Z NAŠÍ LÁSKY HOROUCÍ, SNŮ NÁDHERNÝCH?

(Změna scény. Je příští den ráno, Armand prochází ulicemi Paříže s dopisem od Marguerite. Opakuje píseň.)

OBRAZ ŠESTÝ: ULICE PAŘÍŽE / PŘED MARGUERITINOU VILOU

ARMAND: Z TVÝCH SLOV OSTRÝ NŮŽ MÉ SRDCE ŤAL. KREV MÁ, TVOJE RŮŽ, MAJ´ STEJNOU BARVU DÁL. JAK TOHLE ŘÍCT? JEN TI, CO MOCNÍ JSOU, TÉŽ BOHATÍ, TĚM SVOJI LÁSKU PŘÁT SE VYPLATÍ? DEN, KDY JSEM LÁSKOU VZPLÁL, PROKLÍNÁM! DUŠI SVOU PROKLÍNÁM, TEBE!

CO ŽE POHŘBILO VŠE KRÁSNÉ V TROSKÁCH? CO ŽE ZBYLO Z NAŠÍ LÁSKY HOROUCÍ, SNŮ NÁDHERNÝCH?

105 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 106

Armand se ocitá před Margueritinou vilou. Je rozezlený. Chce zazvonit na její zvonek.

Přichází Annette.

ANNETTE: Armande, hledala jsem tě úplně všude. Mohla jsme si rovnou myslet, že tě najdu tady.

ARMAND: Annette! Proč se tak mučíš?

Annette zahlédne v jeho rukou dopis, vytrhne mu ho a čte.

ANNETTE: Tahle ženská, to byla jenom past. Copak to nechápeš? Do toho jsi vůbec neměl jít. Zato nás jsi v tom nechal.

Sebere jí dopis.

ARMAND: Anette, já vím, že je to blbý. Ale teď to nemám sílu řešit. A ty ještě pořád trčíš v Paříži?

ANNETTE: Někdo z nás tu vždycky musí zůstat. To je strategie. Ale teď mizím a ty jedeš se mnou.

Annette chce odejít, ale Armand se ani nehne.

ARMAND: Ty tomu nerozumíš. Já ji miluju!

Píseň – „Proč srdce má svůj řád?“

ARMAND: PROČ SRDCE MÁ SVŮJ VLASTNÍ ŘÁD, KDY MILOVAT, ČI MÍT JEN RÁD A KAM SE STŘEMHLAV HNÁT? A KDYŽE SPADNOUT NAKONEC PAK MÁ OPONA. NAVZDORY HOŘKÝM VZPOMÍNKÁM, ZE KTERÝCH NEVÍŠ KUDY KAM, VŠEM NAMLOUVÁ, ŽE LÁSKA VŠECHNO PŘEKONÁ.

(Světla v okně zhasínají.)

106 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 107

VÍM, LÁSKA V OTÁZKÁCH SE SAMA ZAPLÉTÁ DO LABYRINTU CITŮ. TO JE PRAVDA STALETÁ! ZA MASKOU ÚSMĚVŮ SE SLZY SKRÝVAJÍ, JEŽ PROLITÉ JSOU ČASTO V TICHU, POTAJÍ.

ANNETTE: JÁ VÍM, JSOU DNY, CO ZEJÍ PRÁZDNOTOU. S TÍM ZKUŠENOST MÁM BOHATOU. I VE DVOU KRÁČÍŠ SÁM. CO ROZUM VELÍ, TO SI PIŠ, JE SPÍŠ NA OBTÍŽ. PÁR SLOV, CO NEZNAMENAJ´ NIC, VŠAK LÁSKA LÁSCE NEJDE VSTŘÍC, JAK BY SIS PŘÁL. TEN POCIT TÉŽ DŮVĚRNĚ ZNÁM.

ANNETTE: VÍM, LÁSKA V OTÁZKÁCH SE SAMA ZAPLÉTÁ DO LABYRINTU CITŮ. TO JE PRAVDA STALETÁ!

ARMAND: AČ S PLÁČEM USÍNÁŠ,

ANNETTE: DEN NOVÝ VÍTÁ SMÍCH.

ARMAND, ANNETTE: CHCI V LÁSKU VĚŘIT DÁL A JÍ SE NECHAT VÉST. AČ V NEJISTOTĚ UTÁPÍ TĚ, BOLEST PŘINÁŠÍ, TAK PŘESTO PROŽÍVÁŠ S NÍ V EUFORII POCIT NEJSLADŠÍ.

VŠAK NEZKOUŠEJ SE PTÁT, CO DĚLAT MÁŠ, KAM JÍT. JE MARNÉ LÁSKY VYPTÁVAT SE, CO SE V SRDCI UKRÝVÁ, TO TAJEMSTVÍ CHTÍT ZNÁT.

107 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 108

VŠAK NEZKOUŠEJ SE PTÁT, CO DĚLAT MÁŠ, KAM JÍT. JE MARNÉ LÁSKY VYPTÁVAT SE, CO SE V SRDCI UKRÝVÁ, TO TAJEMSTVÍ CHTÍT ZNÁT.

Přichází Hermann. Annete ho zahlédne.

ANNETTE: Nácek, dělej!

Annette začne Armanda líbat.

HERMANN: Tenhle trik znám.

ANNETTE: (Nervózně.)

Pardon, my se tady jenom procházíme. Je tak krásný úplněk.

HERMANN: Co tady děláš, chlapečku?!

ARMAND: Já vás neznám.

HERMANN: Ale já tebe ano. Jdete se mnou. Oba!

ANNETTE: Jsme právě na odchodu.

HERMANN: Teď už ne.

ANNETTE: Nikam s váma nejdeme.

HERMANN: (Vytáhne pistoli.)

Máte pravdu. Vy už nikam nepůjdete!

(Uchopí Annette za ruku.)

Jste oba zatčeni!

Annette kopne Hermanna do rozkroku. Ten uskočí, pistolí udeří Armanda do hlavy, při- tom mu zbraň vypadne z ruky, stále však

108 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 109

drží Annette za ruku. Oba dva padnou na zem. Hermann vytasí nůž a chce Annette bodnout do prsou. Nůž se zařízne a vy- tryskne krev. Armand však uvidí na zemi le- žící pistoli, skočí po ní, zamíří a vystřelí.

Hermann se mrtvý skácí k zemi. Annette ho od sebe odstrčí a snaží se sama postavit na nohy.

Bere Armandovi zbraň z rukou a utíkají pryč.

ANNETTE: (Na útěku.)

Běž se honem někam schovat. Do lesa, do sklepa, kamkoliv! A zítra v poledne u Porte d´Orleans. Teď nemáme na výběr!

Každý běží na jinou stranu. U branky vily stojí otřesená Marguerite.

Zatmívačka.

OBRAZ SEDMÝ: PŘED TABARINEM/ MARGUERITINA ŠATNA/ V ÚKRYTU RESISTANCE

O dva roky později. Je konec května 1944.

Z dálky je slyšet zvuk pochodujících kroků. Přes scénu prochází skupina německých vojáků. Lidé v ulicích se na ně dívají s opo- vržením. Jakmile zmizí, vidíme lepiče plakátů, který vylepuje na rondel (colonne maurice) plakáty k nové revue: Á partir du 30 Mai 1944 á 19 heures. REVES DE PARIS. Tous les soirs! Avec Marguerite.

Před Tabarinem se objevují stejní lidé jako na začátku na oslavě čtyřicátin Marguerite. Všichni ve společenském oděvu.

109 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 110

JULIA: Nálet za náletem! Jak dlouho se ještě v téhle situaci Tabarin udrží?

JEROME: A k tomu ty zákazy vycházení. Jsou čím dál dřív.

GEORGES: Už to tady chtěj zavřít nejmíň rok.

JEROME: A my tady pořád trčíme.

LUCY: Stejně jako Marguerite. Ta místní subreta už není taková šťabajzna jako dřív!

RENE: A jak ještě dlouho vydrží krákorat?

MADELEINE: Chudinka. Tak, jak vypadá, taky zpívá.

JULIA: Nemyslíš, že už nám trochu zvadla? Má, co chtěla. Každou noc „na scéně“…

GERMAINE: Slyšela jsem, že je marod. Ty ženský věci…

MADELEINE: Taky jsem to slyšela. Ale něco se srdcem. Je to prej nevyléčitelný.

JEROME: A chudák Otto. Od tý doby, co to nečekaně projeli u Stalingradu, je v Berlíně pečenej vařenej. A co bude s námi?

GEORGES: Co by bylo. Teď jsou na řadě Amíci. Pambů ví, jak to všechno skončí. Carpe diem!

JULIA: Zmrdi americký!

JACQUES: Počkej, počkej, drahoušku. Dneska jsou tu Němčouři a už zítra možná Amíci. Ale zkus se na to koukat z té lepší stránky.

V Margueritině šatně se rozsvítí. Doktor provádí lékařské vyšetření. Marguerite se zhlíží v zrcadle. Má na sobě čím dál tím vyzývavější šaty, přesto však vypadá křehce.

110 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 111

DOKTOR: Pořád máte ty bolesti na prsou?

MARGUERITE: Na tom nesejde.

DOKTOR: Jste si jistá, že máte dneska dost sil na dvě předsta- vení?

MARGUERITE: A mám snad na výběr?

DOKTOR: Jestli chcete, mohu vám dát další injekci. Ale víte, že to vašemu srdci neprospívá. Odpoledne vás to snad ještě postaví na nohy. Ale večer nevím, nevím…

Doktor jí přiškrtí ruku nad loktem.

MARGUERITE: Nestarejte se.

Doktor jí dává injekci.

DOKTOR: Léčím vás už déle než rok. Ale tohle je mnohem vážnější. Na tohle moje medicína nestačí.

Marguerite na něho hledí překvapeně a s úlevou.

MARGUERITE: Mohu vám věřit?

DOKTOR: Jsem přeci lékař.

MARGUERITE: Stejně nemám co ztratit. Ta nemoc, která mi ničí srdce, má jméno: Armand. Armand Bluwal. Každý den, každý nádech i výdech bolí. Je pryč a já jsem ráda, že je snad v bezpečí. Jenom proti své vůli jsem ho zradila. Snad se vrátil ke svým přátelům v odboji. Možná mě nenávidí. Celé ty dva roky netuší, jaká je vlastně pravda.

DOKTOR: Třeba bych vám mohl pomoci.

MARGUERITE: (Po krátké odmlce zkouší dát dohromady odpověď.)

Dejme tomu. Ale jak?

111 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 112

DOKTOR: Na to se mě neptejte.

Doktor píše cosi na kus papíru a podává jej Marguerite.

Mezi odpoledním a večerním představením máte tři hodiny pauzu.

Marguerite přikyvuje.

DOKTOR: Na tuhle adresu zajděte. Dám jim echo, možná o něm něco budou vědět.

MARGUERITE: Díky. Marguerite si schová dopis do podprsenky.

Muž zaklepe zvenčí na dveře šatny.

MUŽ: Marguerite, za pět minut!

MARGUERITE: Už jdu.

Marguerite jde křehká a vyčerpaná na scénu.

OBRAZ OSMÝ: JEVIŠTĚ TABARINU / NA RŮZNÝCH MÍSTECH

Rozsvěcují se světelné rampy. Ve středu jeviště se objevuje Marguerite a hovoří k publiku:

MARGUERITE: (Recitativ)

VŠECHNY MÉ ŠPERKY SI MŮŽETE VZÍT, KOŽICHY, DÉMANTŮ ZÁŘIVÝ TŘPYT. K ČEMU JE SLÁVA, PTÁM SE VÁS JEN? DNES PRO MNE CENU MÁ POUZE MŮJ SEN. BEZ NĚHO NEMOHU A NECHCI ŽÍT. TO JE TO JEDINÉ, NECHTE MĚ -

112 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 113

Marguerite začne recitovat verše tváří v tvář skutečnému publiku. Ona se jen krátce ukloní, hudba pokračuje a Margue- rite se zvednutím začíná zpívat…

Píseň – „ Toužím snít“ / „Jak dál“ (opakování)

MARGUERITE: – SNÍT! TOUŽÍM SNÍT. SNY ZHOJÍ MÉ ŠRÁMY V DUŠI. PROTO TOLIK SNÍT, TOUŽÍM SNÍT. JEN VE SNECH MÉ SRDCE BUŠÍ A JÁ VOLNOST CÍTÍM. JAK DŘÍV CHCI ŘÍŠÍ SNŮ PLOUT V DÁL. SNY BÁSNÍ JSOU, V NÍŽ SVĚT ZKRÁSNÍ.

SNÍT, TOUŽÍM SNÍT. V SNECH HLEDÁM, CO OSUD VZAL MI. JEJICH ZDÁNÍ CHRÁNÍ. VĚŘÍM, ŽE SVÝM SNŮM KRÁČÍM VSTŘÍC. TY NEDÁM SI VZÍT.

Jak dozpívá poslední frázi, otočí se taneč- ním krokem zády, jakoby zpívala jinému, imaginárnímu publiku.

V popředí se objevuje Armand, oblečený jako odbojář, dívá se přes kulisy někam do dálky. Plné světlo. Orchestr přechází do hudební části „Jak dál“, Armand pro- mluví k někomu pár slov. Marguerite se nehýbá.

ARMAND: (vykřikne)

Zatraceně, na co ještě čekám!

113 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 114

NEVÍM, JAK DÁL. KDYŽ SE LÁSKA V SÍTÍCH CHYTÍ, ZRADA BÝVÁ K NEPŘEŽITÍ. JAK DÁL? PROČ ČEKÁM, ŽE VSTOUPÍ JEDNOU

Marguerite ožije, děkuje se imaginárním divákům a odchází z jeviště.

A VRÁTÍ MÝM DNŮM ŘÁD. MNĚ O NÍ SE ZDÁ.

Marguerite kráčí po ulicích. Slyšíme vzdálené výbuchy bomb.

MARGUERITE: SNŮ, PŘÍVAL SNŮ, CO MUŽŮ MI SPLNILO MÉ KAŽDÉ PŘÁNÍ. SLÁVOU ZPITÁ SE JÁ DÁL ZŘÍKÁM ŽÍT. JEN TOUŽÍM SNÍT.

(v plném světle) ARMAND: JAK DÁL? AŤ UŽ MĚL BYCH ŽÍT, ČI ZEMŘÍT, V SRDCI SVÉM TĚ NAVŽDY SKRÝVÁM. BYLAS´ MOJE VODA ŽIVÁ. V TVÉM SVĚTĚ JÁ MÍŇ NEŽ NIC.

Marguerite se znovu objevuje ve světle. Přidržuje si kabát u krku a nedůvěřivě se ohlíží kolem sebe.

MARGUERITE: SNÍT, TOUŽÍM SNÍT. JE TĚŽKÉ DÁT ODPUŠTĚNÍ ŽENĚ, KTERÉ BRÁNÍ SNĚNÍ,

114 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 115

V orchestru zazní accelerando, než Margue- rite dojde na místo schůzky s Resistance.

SVÉ HŘÍCHY DÁVNÉ SMÝT. MŮJ ARMAND! TVOU TVÁŘ JÁ TOUŽÍM ZŘÍT! MŮJ ARMAND! JAK BEZ TVÉ LÁSKY ŽÍT?

Hudba náhle ztichne. Marguerite klepe na dveře uzavřené kavárny. Plné světlo.

MARGUERITE: Jdu si pro ten nejdražší lék.

Dveře se otevírají. Vstupuje dovnitř. Scéna se naposledy otáčí. Objevuje se Lucien.

MARGUERITE: (Je ráda, že vidí povědomou tvář.)

Ale vás já přeci znám! Vy jste hrál na mém večírku.

LUCIEN: Madame, pojďme k věci. Zapomeňte na něj.

MARGUERITE: Já nejsem taková, za jakou mě máte. Pomozte mi, prosím. Předejte Armandovi tenhle dopis.

LUCIEN: Madame, tohle je válka a my nestojíme na stejné straně barikády. Ten dopis nemůžu předat.

MARGUERITE: Tak proč jste souhlasil s tím, abychom se setkali?

LUCIEN: Abych věděl, kam až jste schopná zajít.

MARGUERITE: Proč jste na mě tak zlej? Co jsem vám udělala, že mě tak nenávidíte?

LUCIEN: Je mi jasné, co v tom dopise je. Kdybych ho Armandovi předal a on si ho přečetl, tak sekne s odbojem a vrátí se. A v Paříži ho zabijou, pro- tože je Žid. Věděla jste to vůbec o něm? Pořád ještě chcete, abych ten dopis předal?

115 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 116

Marguerite je v šoku. Vrtí hlavou, že ne, váhá a bere si dopis zpátky.

LUCIEN: Kéž by mě jednou někdo takhle miloval.

Marguerite se na něho zahledí a odchází.

DEVÁTÝ OBRAZ: JEVIŠTĚ V TABARINU

Akordeonové sólo opakuje „Toužím snít“. Marguerite pomalu kráčí po ulici. A jak začíná zpívat, svléká si plášť do deště a nechá jej spadnout na zem. Přichází do Tabarinu. Na jevišti sedí orchestr a hraje. Marguerite zpívá a přitom se prochází, sleduje diváky mlhavým pohledem.

Píseň – „Toužím snít“ (pokračování)

MARGUERITE: SVŮJ ZTRÁCÍM SEN. SVĚT HROUTÍ SE S PROCITNUTÍM. PROČ SE NUTÍM ŽÍT? DUŠI JAK TROUD VYSCHLOU MÁM, SRDCE MRTVÉ ZAVÍRÁM. V ŠEDI DNÍ POSLEDNÍ SEN VZAL MI ČAS. CÍTÍM MRÁZ. CO JE KLAM? TAK SE PTÁM, STŮJ CO STŮJ, KDE JE MŮJ SEN?...

Hudba končí, Marguerite se děkuje a rychle opouští jeviště, náhle se zhroutí v náručí kulisáka.

116 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 117

KULISÁK: Rychle, zavolejte doktora!

Doktor rychle přichází.

DOKTOR: (Šeptá jí do ucha.)

Nikdy jsem vás tam neměl posílat.

MARGUERITE: Ale měl. Je na živu a o to mi šlo. Budu zase v pořádku.

Marguerite vstává a snaží se bez pomoci dojít do své šatny. Opět se zhroutí. Doktor ji zachytí ve svém náručí. Scéna se začíná pomalu proměňovat.

OBRAZ DESÁTÝ: V MARGUERITINĚ VILE

O něco později. Otto je tady. Marguerite leží na sofa, má zavřené oči.

DOKTOR: Už je mimo nebezpečí. Leží už 48 hodin, ale vypadá to nadějně. Tohle však bylo vážné varování.

OTTO: Děkuji vám, doktore. Vím, co je mou povinností.

Doktor odchází. Otto si sám nalévá a pije. Marguerite otevírá oči.

Otto jí gentlemansky políbí ruku.

Už je ti líp?

Marguerite neodpovídá.

OTTO: Pojedeme na pár dní do Berlína.

MARGUERITE: A co Tabarin?

OTTO: Než se dáš do kupy, tak to chvilku potrvá. A doktor ti zpívání stejně zakázal.

117 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 118

Otto si nalévá dalšího velkého panáka. Nalévá i Marguerite. Ta se své sklenice ani nedotkne.

OTTO: V sobotu to vezmeme autem přes Brusel. S menším doprovodem samozřejmě. Bude to krásný jarní výlet.

(Šeptá jí do ucha.)

Čeká mě setkání se samotným vůdcem. Budeme probírat budoucnost Paříže… Nebo její pád. Ale to pro případ, že ti tak zvaní „spojenci“, nebo jak si říkají, by chtěli dál pokračovat v tom svým spolčování proti nám. Tedy, že by se snad vylodili tady nebo kdekoliv jinde. Což zní spíš jako blbej vtip.

(Otto si znovu nalevá panáka.)

A všechny ty Židáky, co se nám tu serou do života, ty protáhneme komínem. Jako ty, co jsme pochytali včera v noci. Mysleli si, že se jim podaří utéct. Měla’s je vidět. Běhali sem a tam jako malý kuřata, když jim uřízneš hlavu. Zběsile jako krysy, který zaženeš do kouta.

(Hrubě se směje při pomyšlení na to, co se stalo a opět pije.)

Ale ty polonahý ženský, to byl docela rajc… Naši chlapi si s nima pěkně užili. Je to sice havěť, ale na jedno použití dobrý…

(Krká.)

A ty děcka jak vřeštěly! To bylo pokoukáníčko. Pěkně jsme je „separovali“ a dokončili to, co jsme před tím tak hezky začali. Ale teď z jinýho soudku.

(Opět si nalévá a pokračuje ve svém monologu.)

Rok čtyřicátej čtvrtej je tady. Příští léto válku

118 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 119

vyhrajem a já ti otevřu šantán přímo uprostřed Berlína. A bude se jmenovat U krásný Francouzky.

Už ani Marguerite nevnímá. Ta se na něj nemůže ani dívat. Otto je úplně namol.

A ty budeš se mnou bydlet v tom mým budoárku.

Rozvalí se.

Nejdřív tě pořádně ztrestám a pak ti prominu, jak si to užíváš. Ty moje malá francouzská kurvičko!

A zatímco bude celá Paříž v plamenech, ty budeš královnou nočního Berlína.

Během posledních slov Otto vyráží chropti- vým smíchem, usíná a začne chrápat.

Marguerite se odvrátí, těžce vstane a bere do rukou telefon.

MARGUERITE: Doktore, musím s vámi okamžitě mluvit.

Zatmí se.

OBRAZ JEDENÁCTÝ: V TAJNÉM ÚKRYTU RESISTANCE V LYONU Úkryt se nachází v zadním traktu obchodu s hudebními nástroji. Na podlaze i na policích jsou různé hudební nástroje. Na několika notových pultících je velkými písmeny napsáno: ORCHESTRE DE LYON.

Armand improvizuje na velmi starém, rozladěném pianu melodii „Panenky z porcelánu“ v jazzovém stylu a` la Legrand.

Přichází Annette.

ANNETTE: Snad nejdu první? Kde jsou ostatní?

119 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 120

ARMAND: Jdeš tu moc brzy. Ostatní přijdou co nevidět.

ANNETTE: Nechceš už konečně přestat s touhle písničkou?

ARMAND: Uvidím. Spíš ne.

Armand dále svoji improvizaci melodie „Panenka z porcelánu“ rozvíjí.

ANNETTE: Ty jsi na ni nikdy nepřestal myslet, že jo?

Hraje. Annette se od něho odvrátí. Orchestr začíná hrát a doprovází Annette, která si pro sebe zpívá. Armand začíná hrát v jazzovém stylu, ale my jej téměř neslyšíme, jen výjimečně zaslechneme pár tónů, jak hraje do jejího čísla.

Píseň – „Panenka z porcelánu“ (opakování)

ANNETTE: VLASTNĚ NETUŠÍŠ, CO JE ZKLAMÁNÍ A CO ŠTĚSTÍ. POJĎ SE VRÁTIT TAM, KDE BYL OSUD NÁŠ NA ROZCESTÍ. CHCI SE S TEBOU SMÁT, TANČIT ZAS A ZAS. NEMÁM NA VÝBĚR, ŠPATNÉ MÍSTO I ČAS. PÁR PIRUET, JE NÁM LÉPE HNED. CHCI ZMĚNIT SVĚT, A TAK DOKOLA TANČÍM.

Annette přestává zpívat. Přistoupí k Armandovi, který sedí u piana. Armand hraje „Panenku z porcelánu“ v rychlejším tempu. Když hraní skončí, Annette jej něžně obejme. Hudba i světla se pomalu ztlumí ve chvíli, kdy přecházíme do dal- šího obrazu.

120 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 121

OBRAZ DVANÁCTÝ: PŘÍŠTÍ DEN, NA OPUŠTĚNÉM ZDEVASTOVANÉM MÍSTĚ JAKO V PRVNÍM DĚJSTVÍ

Saurel sedí, doktor stojí poblíž něho. V jejich blízkosti sedí i Lucien a Pierrot. Všichni hledí s napětím opakovaně na svoje hodinky.

Přichází Marguerite.

SAUREL: Prý máte pro nás zajímavou informaci.

MARGUERITE: Ano.

SAUREL: Mluvte.

MARGUERITE: Generál von Stadt bude tuto sobotu na cestě do Německa. Pojede autem přes Belgii. Na hranicích by měl být okolo půl jedné.

LUCIEN: Nečekal jsem, že se ještě někdy uvidíme. Chcete se ho zbavit a my to máme udělat za vás?

MARGUERITE: O mne tu vůbec nejde. Ten člověk má v plánu zničit celou Paříž v okamžiku, kdy se spojenci vylodí ve Francii.

DOKTOR: A co bude s vámi?

MARGUERITE: (Se sladkým úsměvem.)

Nedělejte si starost. Já to přežiju.

Marguerite od nich odchází. Na prázdném jevišti zpívá následující píseň.

Píseň – „Tam pod blůzičkou hedvábnou“

MARGUERITE: TAM POD BLŮZIČKOU HEDVÁBNOU, MÉ SRDCE, BIJEŠ NA POPLACH. TO Z DAREBÁKA BEZ CITŮ

121 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 122

NA TEBE I MĚ PADÁ STRACH. PAK BLŮZKA POHOZENÁ KDES´

SE TŘESE JAKO OSIKA, I KDYŽ SE JÍ TO NETÝKÁ.

MÉ SRDCE, CÍTÍM Z TEBE ŽÁR, VŠAK NÁHLE OVANUL TĚ CHLAD. TO Z ŠÁLIVÝCH SLOV, PLANÝCH GEST. KDE NENÍ NIC, NENÍ CO BRÁT. I KRÁSNÉ KVĚTY UVADNOU. JSI RANĚNÉ, TAK KLIDNĚ PLAČ, TAM POD BLŮZIČKOU HEDVÁBNOU.

POJĎ, SRDCE MÉ, SE SCHOVAT TÉŽ ZA SNY I ZA NOC PROBDĚLOU, PŘED TĚMI, CO SI NAMLOUVAJ´, ŽE BOŽÍ MLÝNY NEMELOU. MNĚ NELZE SEN O LÁSCE VZÍT, CHCI NAJÍT ZTRACENÝ SVŮJ KLID. POJĎ Z ČÍŠE ZAPOMNĚNÍ PÍT.

VŠAK VÍŠ, SVĚT KRUTÝ NEZMĚNÍŠ – JAK O TEBE JÁ MĚLA STRACH A CÍTILA SE BEZRADNOU, MÉ SRDCE BILO NA POPLACH, TAM POD BLŮZIČKOU HEDVÁBNOU.

Píseň končí. Marguerite sedí ve svém pokoji na sofa, před ní stojí její zavazadla. Vstupuje Otto.

122 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 123

OBRAZ TŘINÁCTÝ: OBÝVACÍ POKOJ U MARGUERITE /VEČER

OTTO: Promiň, drahoušku. Změna plánu. Do Berlína se mnou nejedeš. Všechno je jinak. Nedělej si starosti. Odjíždím sám a to hned.

MARGUERITE: Ale Otto…

OTTO: Já vím. Ale aspoň se na mě budeš víc těšit.

MARGUERITE: Já myslela…

OTTO: Takže příště. Slibuji.

MARGUERITE: A jedeš autem?

OTTO: Ano, je to bezpečnější. Příští týden se uvidíme. A miláčku, odpočiň si zatím.

MARGUERITE: Ano, odpočinu. Zběžně ji políbí a odchází. Marguerite zůstává sklíčená, opuštěná sama ve tmě. Vstává, vypije velkou sklenici whisky, která patřila Ottovi. Zároveň spolkne i spoustu prášků, které ležely na kávovém stolku.

Tma.

Proměna scény. Nacházíme se před Margueritinou vilou. Doktor buší prudce na dveře. Změna světla naznačuje, že přichází nový den. Na jeho klepání nikdo neodpovídá. Doktor se rozhoduje, zda má dveře vyrazit, když tu náhle Marguerite zcela bez sebe otevírá.

DOKTOR: Bože, co jste to provedla?

Doktor ji odvede dovnitř vily, posadí na gauč a měří jí puls. Zároveň prohlíží tubu

123 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 124

od léků na stolku. Zatím co na ni mluví, pokračuje v jejím oživování.

Je mrtvý. Marguerite, vnímáte mě, Otto je mrtvý! Jste volná! Ležte. Udělala jste fantastickou věc. V jeho zavazadlech jsme našli kompletní plány na zničení Paříže. Jejich originály jsou teď v našich rukou!

Přece to teď nevzdáte?

Tubu s léky ukrývá do svojí kapsy.

MARGUERITE: Co je to za život!?

DOKTOR: Teď se budou věci hejbat. Jde o to žít, Marguerite. Válka končí.

MARGUERITE: Myslíte… myslíte, že by se mohl vrátit?

Velice pomalu se setmí.

OBRAZ ČTRNÁCTÝ: OPĚT V TAJNÉM ÚKRYTU RESISTANCE V LYONU

Lucien, Annette, Armand, Pierrot a další příslušníci odboje poslouchají vysílání BBC.

HLAS Z RÁDIA: Dnes, 6. června 1944, se spojenci vylodili v Norman- dii. Boj se přenesl na pobřeží, avšak postupujeme.

Skupinka radostí jásá a křičí „hurá!“.

SAUREL: Náš den „D“. Jdeme na to! Nebude to snadný, ale bude to stát za to. Otevřeme jim cestu do Paříže.

LUCIEN: Osvobodíme Paříž! (Obrací se k Armandovi.)

Armande?

124 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 125

ARMAND: Jdu do toho.

PIERROT: Jasně.

VŠICHNI: Jdeme na věc!

ANNETTE: Jde se!

(Diskrétně k Armandovi.) Máš strach se vrátit zpátky do Paříže?

ARMAND: Proč se ptáš? Jde se na věc!

Skupina odbojářů zvedne ruku na pozdrav.

VŠICHNI: Jde se!!! S jejich odchodem stmívačka.

OBRAZ PATNÁCTÝ: LOŽNICE MARGUERITE

Marguerite se doma sama prohlíží v zrcadle, líčí se.

Sólo hraje romanticky melodii písně „Ta tvář, co znám“.

Marguerite má na sobě sukni a blůzku. Jakoby se ve vzpomínkách vracela do 1. jednání, kde se prohlížela v zrcadle. Promítá si celý svůj život od okamžiku, kdy potkala Armanda. To v ní vyvolá úsměv na tváři, jakoby se připravovala na lepší budoucnost.

Za okny slyší boj, střelbu a výkřiky v povzdálí:

SKUPINA PAŘÍŽANŮ: Američani jsou tady!

DALŠÍ HLASY: Paříž je svobodná!

125 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 126

VÍCE HLASŮ: Vítězství! Vítězství! Vive de Gaule! Vive la France!

Marguerite si obléká blůzu, obouvá boty a ve spěchu si zapíná knoflíky. Vybíhá z domu. Spousta lidí utíká různými směry, protože střelci pořád ještě střílí a zvuky výstřelů jsou stále všude slyšet. Marguerite si prozpěvuje beze slov.

Píseň: „Nová píseň“ (opakování)

MARGUERITE: ... SILOU VLASTNÍ TOUHY NECH SE HNÁT, DEJ SE VÉST.

RŮZNÍ LIDÉ: Podívejte, to jsou naši. Ať žije Resistance! Už jsou tady!

ZALOŽ NOVOU ALEJ Z NADĚJÍ A PŘÁNÍ. NOVOU PÍSEŇ ZPÍVEJ, ZMĚŇ VŠE K NEPOZNÁNÍ. ZÚČTUJ S MINULOSTÍ.

RŮZNÍ LIDÉ: Paříž je svobodná, Paříž je svobodná!

MILUJ, ŽIJ! ZE VŠECH SIL, JAK SIS PŘÁL, NOVÝ CÍL HLEDEJ DÁL!

HLASY: Vítězství! Vítězství!

Přestane hrát hudba.

Vive de Gaule! Vive la France!

Z protisměru se valí davy, vráží do Margue- rite a nelítostně ji strhávají zpět. Někteří s sebou vláčí velké cestovní kufry.

126 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 127

Marguerite náhle poznává Georgese a další bývalé Ottovy kumpány (Jacquese, René, Jeroma, Julii, Madeleine a další).

MARGUERITE: Georgesi...

Marguerite jde směrem k němu. Georges ji znenadání udeří.

GEORGES: Ty německá čubko!

Marguerite padá na chodník. Ostatní na ni plivají a jdou dál. Jak pokračují, navlékají si pásky na rukáv, značící příslušnost k Resistance a před- stírají tak, že patří také k odboji. Nahlas vykřikují.

GEORGES A JEHO KUMPÁNI: Američani jsou tady!

Skupina začne spontánně zpívat naprosto první slova písně a capella.

Píseň – „Paříž, naše Paříž“ (opakování)

PAŘÍŽ, NAŠE PAŘÍŽ VÍ, JAK ŽÍT.

Georges vytahuje z kufříku svůj klarinet, začne hrát melodii do pochodu a odvádí své kumpány pryč.

KOLEM KLIDNĚ HROMY, BLESKY MŮŽOU BÍT. ZA JEJÍ NÁRUČ SE PLATÍ ČINY.

Rene bere do rukou francouzskou vlajku a mává s ní nad hlavou.

PO STALETÍ VZKVÉTÁ V STÍNU GUILLOTINY.

127 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 128

Hudba doznívá. Marguerite vstává, je v šoku a s námahou se snaží odejít v protisměru.

Ze středu davu vystupují Saurel, Armand, Pierrot, Annette a Lucien a náhle stojí před ní.

Ostřelovači střílí po ulici. Lidé se rozebíhají. Marguerite zahlédne v davu Armanda.

MARGUERITE: Armande, lásko!!! Já věděla, že se vrátíš!

Nastavuje mu svoji náruč. Armand na to nereaguje.

MARGUERITE: Armande, ty víš, že jsem tě nikdy nezradila. Nikdy jsem tě nepřestala milovat.

LUCIEN: Říká pravdu.

ARMAND: Jak to můžeš vědět?

SAUREL: Víme to. Armande, byla válka. A některá rozhodnutí nejdou vysvětlit jen tak.

ARMAND: O čem to ksakru mluvíte?

MARGUERITE: Odpusť mi, Armande. Neměla jsme na vybranou. Otto věděl, že tě šíleně miluju a chtěl tě dát zavraždit.

ARMAND: A ty jsi mu dala svůj život za ten můj?

Marguerite přikývne hlavou. Najednou Marguerite zasáhne zaběhlá kulka. Padá do jeho náruče. Armand ji drží a je v šoku.

ANNETTE: Doktora! Rychle, dělejte něco!

Dva nebo tři lidé odběhnou.

128 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 129

Armand se rozhlíží kolem, stále zůstává šokován.

LUCIEN: Armande, ona mluví pravdu.

PIERROT: Ano, zachránila tě.

ANNETTE: Udělala to kvůli tobě.

ARMAND: (Šílí zuřivostí.)

Proč jste mi všichni lhali?!

Chvíle ticha.

MARGUERITE: Aby tě zachránili, Armande. Ti všichni tě chtěli zachránit. Obejmi mě, prosím. Jenom tak, už není co říct. Všechno zlý už je za námi. Tahle chvíle je jenom naše, prosím....

Armand se topí v slzách. Marguerite se snaží slzy na jeho tváři utřít.

ARMAND: (Chová Margueritino tělo.)

Marguerite, prosím tě, nevzdávej to. Vždyť já jsem tady. Já tě nikdy nepřestanu milovat. Všechno bude zase dobrý. Odpusť mi, prosím, odpusť mi. Všechno bude zase...

Marguerite mu položí svůj prst na rty.

Píseň – „Finále“

MARGUERITE: VŽDY SÍLU ŽÍT MI SÁM BŮH DAL. MOU TOUHU ZŘÍT TĚ JEN ON ZNAL.

A DNES LÁSKU I JÁ V OČÍCH TVÝCH ZŘÍM. TY VÍŠ, KAM TÍM MÍŘÍM, UŽ VÍŠ, KDO JÁ JSEM.

129 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 130

POUHÉ TŘI DNY NÁS OSUD HÝČKAL PAK SEN ZHAS´ JAK SVÍČKA A SVĚT K NEPOZNÁNÍ SE HNAL ZAS DÁL.

TU TVÁŘ, CO ZNÁM, ZŘÍT TOUŽÍM ZAS. JSI NÁHLE BLÍŽ. PROČ CÍTÍM MRÁZ? JSI TU ZPÁTKY, MŮJ PRINC DO POHÁDKY. ČAS NÁŠ JE VŠAK KRÁTKÝ, COŽ SÁM NEJLÍP VÍŠ.

MARGUERITE: (Simultánně s Armandem.)

CO SI MOHU DÁL VÍC JEN PŘÁTI? TY SÁM SES MI VRÁTIL A TÍM DAL MI VÍRU, ŽE VESMÍR JSI MŮJ. TAK ZŮSTAŇ JÍM DÁL.

ARMAND: (Simultánně s Marguerite.)

JSEM S TEBOU. ZLÝ SEN MINUL. A JÁ CHÁPU, JAKOU KRUTOU DANÍ PLATILA JSI ZA ZÁCHRANU MOU. JE PRAVDOU PŘÁNÍ, ŽE VESMÍR JSI MŮJ. TAK ZŮSTAŇ JÍM DÁL.

MARGUERITE: ZE ŽÁRU DNÍ JE VÁNEK SNŮ. CO VÍC SI PŘÁT. NECH MĚ SNÍT, DÁL SPÁT…

Pirrot a Lucien se vracejí s doktorem. Je však pozdě. Dav se shromažďuje kolem nich. Marguerite a Armand se

130 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 131

políbí. Marguerite umírá. Armand pláče. Annette stojí za Armandem, obejme jej, aby mu kondolovala. Armand drží Margueritino tělo na rukou. Annette ustupuje. Dav se rozplývá ve chvíli, kdy Armand pozvolna odchází do pozadí jeviště.

Pochodující kroky doznívají stále ve větší a větší vzdálenosti. Pomalu vše doznívá.

Světla zvolna zhasínají a neviditelný klavír hraje motiv „Nová píseň“.

KONEC

131 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 132

Poděkování: Kate Guinness, Sean Alderking, Diane Willmott, Hilary Vernon-Smith, Huw Llewellyn

Program vydalo Národní divadlo moravskoslezské, příspěvková organizace statutárního města Ostrava Čs. legií 148/14, 701 04 Ostrava – Moravská Ostrava www.ndm.cz

Ředitel Jiří Nekvasil, šéfka souboru opereta/muzikál Gabriela Haukvicová-Petráková. Redakce programu Patrick Fridrichovský, výtvarné zpracování loga muzikálu Marguerite Aleš Valášek, výtvarné zpracovaní programu a sazba Lubomír Šedivý. Fotografie Radovan Šťastný a Martin Popelář. Fotografické materiály Bouberg Productions a Wiseguy Images.

Tisk Ringier Axel Springer Print CZ a.s.

2010 © All worldwide dramatic rights by Bouberg Productions ltd. 2010 © All music and lyrics by Bouberg Music ltd. 2008 © Original London Production by Marguerite Productions in Association with Theatre Royal Haymarket Company, Bob Hoyet, Horipro and Umeda Arts Theater.

Všechna práva překladu jsou zastoupena jeho autorem.

Činnost Národního divadla moravskoslezského, příspěvkové organizace statutárního města Ostrava, je financována z rozpočtu města Ostravy.

Aktivity NDM jsou také finančně podporovány Ministerstvem kultury České republiky a Moravskoslezským krajem.

Medální partneři MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 133

Veronika Gidová (Annette) MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 134

V Tabarinu

Ici Londres, Volá Londýn MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 135

Před vilou v Neuilly

V ulicích Paříže MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:00 Stránka 136

Paříž, naše Paříž – Tabarin revue MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:01 Stránka 137 MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:01 Stránka 138

Eva Zbrožková (Marguerite) a Marcel Školout (Otto von Stadt) MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:01 Stránka 139

Tomáš Novotný (Armand) MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:01 Stránka 140

Lukáš Vlček (Armand) a Veronika Gidová (Annette) MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:01 Stránka 141

Igor Orozovič (Saurel) a Zuzana Kopřivová (Annette) MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:01 Stránka 142

Roman Harok (Lucienne) a Zuzana Kopřivová (Annette) MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:01 Stránka 143

Juraj Čiernik (Pierrot) MARGUERITE_PROGRAM_ZLOM.QXD:Sestava 1 29.11.2010 11:01 Stránka 144

Eva Zbrožková (Marguerite)