ING. MARIE PSOTOVÁ, STUDIO P, NÁDRAŽNÍ 52, PSý 591 01 ŽĆÁR NAD SÁZAVOU tel./ fax : 566 626 748 e-mail: [email protected] Iý: 13648594

Ú Z E M N ċ A N A L Y T I C K É P O D K L A D Y

pro obec s rozšíĜenou pĤsobností

äĆÁR NAD SÁZAVOU

d\ETÍ ÚPLNÁ AKTUALIZACE

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

- þást 2 -

PoĜizovatel: 0Čstský úĜad Žćár nad Sázavou, odbor rozvoje a územního plánování, Žižkova 227/1, 591 01 Žćár nad Sázavou OprávnČná úĜední osoba poĜizovatel ing. Darina Faronová

Zpracovatelský kolektiv: Ing. arch. Jan Psota, Ing. Marie Psotová, Ing. JiĜí Havel, Vladan Latzka, Pavel Ondráþek, Mgr. Jana Popelová Datum: prosinec 2014 Zakázkové þíslo: 01/2009

  2  

OBSAH: - þást 1 - I. OBECNÁ ýÁST 1. Úvodní ustanovení 2. Související pĜedpisy 3. Metodické pokyny 4. ZpĤsob zpracování 4.1. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (PURÚ) 4.2. Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) 5. Mapové podklady 5.1. Mapová díla 5.2. Ostatní mapové podklady 6. Aktualizace ÚAP ORP Žćár nad Sázavou 6.1. První úplná aktualizace ÚAP ORP Žćár nad Sázavou 6.2. Druhá úplná aktualizace ÚAP ORP Žćár nad Sázavou 7. Širší vztahy 8. Krátký popis území ORP Žćár nad Sázavou 9. Seznam použitých zkratek

II. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE 1. Sledované jevy 2. Pasporty o území 3. KomentáĜ ke sledovaným jevĤm

- þást 2 - III. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 1. SWOT analýza území SO ORP Žćár nad Sázavou 1.1. Horninové prostĜedí, geologie 1.2. Vodní režim 1.3. Hygiena životního prostĜedí 1.4. Ochrana pĜírody a krajiny 1.5. ZemČGČlský pĤdní fond a pozemky urþené k plnČní funkcí lesa 1.6. VeĜejná dopravní a technická infrastruktura 1.7. Sociodemografické podmínky 1.8. Bydlení 1.9. Rekreace 1.10. HospodáĜské podmínky 2. Celkové vyhodnocení rozboru udržitelného rozvoje území 3. SWOT analýza pro základní pilíĜe trvale udržitelného rozvoje 4. Obecné problémy a stĜety v území Ĝazené dle témat 5. Základní limity a dlouhodobé cíle vyváženého vývoje území 6. Urþení problémĤ k Ĝešení nástroji územního plánování 6.1. Problémy k Ĝešení v politice územního rozvoje 6.2. Problémy k Ĝešení v zásadách územního rozvoje 6.3. Problémy k Ĝešení v územních plánech 6.4. Problémy k Ĝešení v regulaþních plánech 7. Varianty rozvoje správního území a potencionální rizika 8. Seznam použitých zkratek 9. Literatura - þást 3 - 3ěÍLOHY 1. Mapové pĜílohy 2. Tabulkové pĜílohy 3. Grafy

  3   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

1. SWOT ANALÝZA ÚZEMÍ SO ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

SWOT analýza pĜedstavuje silný nástroj územního plánování pro vyhodnocení stavu, využití a vývoje území. Základem SWOT analýzy je rozdČlení hodnocených faktorĤ do 4 základních skupin. RozdČlení na jednotlivé skupiny vychází již z anglického názvu SWOT analýzy: S (Strenghts) – silné stránky, W (Weaknesses) – slabé stránky, O (Opportunities) – pĜíležitosti a T (Treats) – hrozby. Sledované faktory území byly také roztĜídČny do 10 kategorií podle témat. Jedná se o následující kategorie:

x Horninové prostĜedí, geologie x Vodní režim x Hygiena životního prostĜedí x Ochrana pĜírody a krajiny x ZemČGČlský pĤdní fond a pozemky urþené k plnČní funkci lesa x VeĜejná dopravní a technická infrastruktura x Sociodemografické podmínky x Bydlení x Rekreace x HospodáĜské podmínky

Podstatou udržitelného rozvoje je naplnČní tĜí základních cílĤ: x Sociální rozvoj, který respektuje potĜeby obþanĤ x Òþinná ochrana životního prostĜedí a šetrné využívání pĜírodních zdrojĤ x Udržení vysoké a stabilní úrovnČ ekonomického rĤstu a zamČstnanosti

Udržitelný rozvoj lze vyjádĜit rovnostranným trojúhelníkem, kde každý vrchol trojúhel- níku pĜedstavuje jeden z pilíĜĤ. V jednotlivých pilíĜích zajišĢující udržitelný rozvoj jsou v této práci pĜedevším sledovány jevy, které je možno Ĝešit þi nČjakým zpĤsobem ovlivnit nástroji územního plánování, neboĢ územnČ plánovací þinnost má pro prosazování principĤ udržitelného rozvoje klíþový význam. Jde o disciplínu, která dokáže koordinovat a integrovat rozmanité zájmy v území. Je tĜeba kon- statovat, že úloha územního plánování pĜi Ĝešení stĜetĤ a problémĤ v území a pĜi komplexním posuzování vztahĤ mezi zájmy environmentálními, sociálními a ekonomickými je nezastupitel- ná.

Pozn.: PĜi vyhledávání údajĤ a informací nutno peþlivČ sledovat, ke kterému datu (þasovému období) je údaj v tabulce, kartogramu þi psanému textu uvádČn, neboĢ sledované jevy z objektivních dĤvodĤ nemohly být vztaženy k jednomu þasovému horizontu (napĜ. pĜi Sþítání lidu, domĤ a bytĤ v roce 2011 nebyly nČkteré údaje do- stupné).

  4   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

1.1. Horninové prostĜedí, geologie

Rozbor geologie území

Geologické složení zájmové ho území je velmi rozmanité. Dle Z. MísaĜe a kol. se jedná o území, které obsahuje nČkolik geologických jednotek sv. okraje centrální þásti þeského masívu konsolidovaných koncem paleozoika variským vrásnČním. Jihozápad oblasti náleží strážeckému moldanubiku, SV zaujímá svratecké krystalinikum. Podél významného zlomového pásma – železnohorského zlomu zasahuje až k Velkému DáĜku SĜes VojnĤv MČstec výbČžek Dlouhé meze, tvoĜený sedimenty ýeské kĜídové tabule. Podstatnou þást zájmového území na jih vþetnČ VepĜové, Raþína, Polniþky, Stržanova, Poþítek je tvoĜeno strážeckým moldanubikem. Jeho vymezení vĤþi výše jmenovaným geologic- kým jednotkám a plošné rozšíĜení je znázornČno na Obr. 1. TémČĜ celé strážecké moldanubikum, které je kĜídelským zlomem rozdČleno na dvČ kry, náleží pestré skupinČ moldanubika. PĜíznaþným rysem oblasti je zastoupení ultrabazických tČles. Z litologického hlediska je zastoupeno silimaniticko biotitickými pararulami, místy okatými, migmatitizovanými pararulami, muskovitickými pararulami, dále vložkami muskovitických orto- rul, amfibolitĤ, granulity a serpentinity (TĜi StudnČ, Sklené). OjedinČle þRþkovitými tČlesy krystalických vápencĤ (okolí Žćáru nad Sázavou a Studnic), vzácnČ i kvarcitĤ a skarnĤ (Budeþ).

Obr. 1.: Geologická mapa strážeckého modanubika   5   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

Svratecké krystalinikum zaujímá SV þást zájmového území. Jeho východní i západní hra- nice je jasnČ urþena tektonickým stykem se sousední jednotkou moravika a hlinské zóny, jeho hranice s moldanubikem na JZ a poliþským krystalinikem na SV je ménČ jasná. Železhohorský zlom, který pokraþuje podél okraje krystalinika od KĜížové do okolí Škrdlovic a Žćáru nad Sá- zavou ne zcela jasnČ oddČluje krystalinikum od strážeckého moldanubika. – viz Obr. 2. Z litologického hlediska krystalinikum tvoĜí dvojslídné stĜednČ až lepidoblastické ruly, migmatity a þervené ortoruly, stĜídající se s vložkami jemnozrnných rul, amfibolitĤ usmČrnČných sz. – jjv. smČru a skarnĤ þasto s vložky železných rud (okolí Kadova a Odrance – dobýváno v stĜedovČku), vzácnČji s vložkami vápencĤ, elánĤþi skarnĤ. Tyto vložky jsou charakteristické SĜedevším pro jz. þást svrateckého krystalinika.

Obr. 2.: Strukturní schéma styku moldanubické oblasti a svrateckého krystalinika v okolí Škrdlovic

.Ĝída Dlouhé meze zasahuje ze zájmového území pouze okolí Vojnova MČstce. Je tvoĜena sedimenty ýeské kĜídové tabule litofaciální oblasti kolínské, perucko-korycanským a jizerským souvrstvím. Perucko – korycanské souvrství je cenomanského stáĜí. Je zastoupeno terestrickými sladkovodními až marinními jílovci, prachovci, pískovci a slepenci. Jizerské souvrství je stáĜí stĜedního a svrchního turonu, je zastoupeno kĜemitými a arkózovitými pískovci, dílem jílovitými nebo vápnitými. RozšíĜení kĜídy Dlouhé meze - litofaciální oblasti kolínské - viz. Obr. 3.

  6   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

1 – 9 þeská kĜídová pánev a její litofaciální oblasti (1 lužická, 2 jizerská, 3 labská, 4 hejšovinská, 5 bystĜická, 6 orlicko-žćárská, 7 kolínská, 8 vltavsko-berounská, 9 ohárecká), 10 svrchní kĜída tĜeboĖské pánve, 11 svrchní kĜída budČjovické pánve, 12 svrchní kĜída osoblažského výbČžku, 13 zlomy, 14 omezení výchozové þásti ýeského masívu na MoravČ

Obr. 3.: RegionálnČ geologické a litofaciální þlenČní svrchní kĜídy ve výchozové þásti ýeského masivu (podle Návrhu 1976 upravil Havlena)

Dobývací prostory

Stanovení dobývacího prostoru je dle horního zákona (zákon þ. 44/1988 Sb.) základem pro vyhlášení výhradního ložiska a jeho dobývání, stanoví se na základČ výsledkĤ prĤzkumu ložiska se zĜetelem na jeho zásoby a dobývací možnosti tak, aby výhradní ložisko mohlo být hospodárnČ využito. PĜi stanovení dobývacího prostoru se vychází ze stanoveného chránČného ložiskového území. Na území ORP Žćár nad Sázavou jsou situovány 2 lokality (PĜíloha 1) ozna- þené za dobývací prostory. První se vyskytuje na území obce Polniþka. Spoleþnost Kámen Brno, spol. s r. o. zde tČží stavební kámen a drobné kamenivo na rozloze 0,2 km2. Nerostem je rula amfibolitická. Dalším dobývací prostor se nachází v obci KrásnČves, kde byla tČžena pararula jako stavební kámen. Rozkládá se pĜedevším na území sousedního katastru, na území obce Krás- QČves zasahuje pouze okrajovČ. V dnešní dobČ je již tČžba ukonþena (OP vodárenské nádrže MostištČ). Údaje byly získány prostĜednictvím systému SURIS (Surovinový informaþní subsys- tém).

  7   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

ChránČná ložisková území

ChránČné ložiskové území (CHLÚ) dle horního zákona slouží k ochranČ výhradního lo- žiska proti znemožnČní nebo ztížení jeho dobývání vlivem staveb, které nesouvisí s jeho využi- tím. Ve správním obvodu ORP Žćár nad Sázavou se nachází chránČné ložiskové území staveb- ního kamene, které je lokalizováno na území obce Sázava o rozloze 0,27 km2. Další CHLÚ o rozloze 3,76 km2 pouze okrajovČ (0,16 km2) zasahuje na území obce Radostín ze sousedního katastru obce Staré Ransko. Nachází se zde ložiska polymetalických rud. Data byla získána od ýGS – Geofond. (PĜíloha 1)

Ložiska nerostných surovin

Ložiska nerostných surovin mají význam nejen v samotné tČžební þinnosti, ale po ukonþení tČžby a následném zaplavení povrchovou þi podzemní vodou mohou být atraktiv- ním místem rekreace, pĜedevším se jedná o pískovny a štČrkovny. NČkteré se v prĤEČhu let stá- vají biocentry. NejvČtším ložiskem stavebního kamene v ORP Žćár nad Sázavou (PĜíloha 1) se nachází na území obce Sázava (0,16 km2). V dĜívČjších dobách zde probíhala povrchová tČžba žuly. Na hranici obce KrásnČves a sousední obce se vyskytuje ložisko stavebního kamene o celkové rozloze 0,12 km2. V dnešní dobČ již není využívané. Jediné ložisko, kde probíhá aktiv- ní tČžba, se nachází na území obce Polniþka na rozloze 0,01 km2. Využívá jej organizace Kámen Brno, spol. s r. o. pro povrchovou tČžbu ruly jako stavebního kamene. Údaje byly poskytnuty ýGS – Geofond.

Poddolovaná území

Poddolovaná území reprezentují plochy s evidovanými nebo pĜedpokládanými hlubin- nými dĤlními díly. Na území SO ORP Žćár nad Sázavou se nachází 18 poddolovaných území (PÚ). Jedná se vČtšinou o ojedinČlá díla vytvoĜená pĜi tČžbČ nerostných surovin v dĜívČjších do- bách, na území 4 obcí Budeþ, SvČtnov, Škrdlovice a Jámy byl zhotoven systém chodeb. Tyto systémy vznikly vČtšinou po tČžbČ radioaktivních surovin. V obci Bohdalec, ChlumČtín, Polniþ- ka a VepĜová byla PÚ vytvoĜena po tČžbČ železné rudy. OjedinČlé poddolované území vzniklé po WČžbČ jílĤ se nachází na území obce Svratka. NČkterá PÚ na území ORP Žćár nad Sázavou (PĜí- loha 1) zasahují pouze okrajovČ z území obcí sousedního ORP. Jedná se napĜíklad o PÚ Morav- ské KĜižánky a Staré Ransko II. NejvČtší systém PÚ o rozloze 1,1 km2 je Veselíþko u Žćáru nad Sázavou, další se nachází na území obce SvČtnov (0,24 km2) a Budeþ (0,16 km2). Data byla zís- kána od ýGS – Geofond.

Geodynamické procesy

Sesuvná území jsou oblasti se zjištČnými sesuvy a jinými nebezpeþnými svahovými de- formacemi. Tyto objekty jsou Ĝazeny mezi tzv. území se zvláštními podmínkami geologické stavby, které mohou mít vliv na vypracování územnČ plánovací dokumentace a na životní pro- stĜedí. Na území ORP Žćár nad Sázavou jsou evidována dvČ sesuvná území. ObČ místa potenci- álního ohrožení sesuvy se nachází na území obce VojnĤv MČstec, celková rozloha rizikového území je 3,86 ha. Tyto údaje se vztahují k roku revize 1986. Data byla získána od ýGS – Geofond. Území ORP Žćár nad Sázavou leží mimo dosah nebezpeþných zemČWĜesení,

  8   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU kde není nutno zabezpeþovat stavby proti úþinkĤm seizmických sil.

Staré ekologické zátČže

Dle ýeské inspekce životního prostĜedí jsou pod pojmem staré ekologické zátČže zahrnu- ta kontaminovaná místa (podzemní vody, zeminy, skládky, stavební konstrukce) kde byl závad- ný stav zpĤsoben státními podniky v období pĜed privatizací používáním k životnímu prostĜedí nešetrných, ale ve vČtšinČ pĜípadĤ povolených technologií a chemických látek. V rámci území SO ORP Žćár nad Sázavou je evidováno 34 starých ekologických zátČží. (PĜíloha 1) KromČ evi- dence starých zátČží životního prostĜedí, data zahrnují také informace o lokalizaci skládek a oba- loven. NejvČtší podíl výskytu starých ekologických zátČží se nachází na území obcí Svratka a äćár nad Sázavou. ProvádČní asanací tČchto starých ekologických zátČží je významné pro ochranu životního prostĜedí a pro zvýšení ekologické stability krajiny.

Inženýrskogeologické podmínky – základová pĤda

Vlivem tektonického porušení a nepravidelného zvČtrávání jsou pro oblast krystalinika charakteristické rychlé zmČny kvality základové pĤdy. Zdravé skalní horniny poskytují kvalitní základovou pĤdu, dostateþQČ únosnou a nestlaþitelnou. Hodnota tabulkové výpoþtové únosnosti pro metamorfity je Rdt 2,0 MPa, 4,0 MPa pro granitoidy. SilnČ tektonicky porušené a zvČtralé horniny jsou pevnosti nízké až velmi nízké, únosnos- ti Rdt 0,2 – 0,4 MPa. Hladina podzemní vody není souvislá, prameny nemají velkou vydatnost. Voda mĤže být mírnČ agresivní. NicménČ i tyto horniny po podrobném inženýrsko-geologickém prĤzkumu bývají pro zakládání staveb vhodné. Písþitá eluvia i svahové hlíny s úlomky jsou pro zakládání bČžných staveb vhodné. Po- skytují dostateþQČ únosnou a málo stlaþitelnou základovou pĤdu. Únosnost Rdt = 0,15 - 0,25 MPa. Hladina spodní vody není souvislá a rychle prosakuje do hlubších þástí masivu anebo odlé- tá. .Ĝídové pískovce a neogenní štČrky a písky jsou pro zakládání vhodné, dostateþQČ únos- né a prakticky nestlaþitelné. Jejich pevnost je nízká, únosnost Rdt = 0,4 MPa. Hladina spodní vody bývá ve velkých hloubkách, neogenní štČrky a písky mohou být zvodnČlé. ZvČtralé kĜídové jílovce, slínovce a neogenní jíly jsou pro zakládání vhodné SĜi respektování jejich vlastností. Jde o zeminy stlaþitelné, které zmČnou vlhkosti podléhají ob- jemovým zmČnám. Svahy se sklonem nad 8° už jsou náchylné k sesouvání. Únosnost Rdt = 0,1 – 0,15 MPa jsou prakticky neprostupné, pĜi zvýšené vlhkosti lepivé, vysoce namrzavé, do podloží a násypĤ nevhodné. Náplavové nivní hlíny a rašeliny jsou málo únosné a znaþQČ stlaþitelné, pro zakládání ne- vhodné. Únosnost Rdt = 0,08 MPa. Hladina spodní vody se udržuje mČlce pod povrchem terénu a vysoký obsah humusových látek zpĤsobuje její silnou kyselost. Údaje DIAMO s. p. GEAM o. z. Dolní Rožínka.

  9   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

Horninové prostĜedí, geologie Silné stránky Slabé stránky x Pestrost geologického složení podloží, x Nízká vydatnost ložisek nerostných su- kterým je území budováno rovin x Metalogenetický význam dĤležitých x Existence pouze jednoho kamenolomu zlomových struktur (Slavkovsko- se stále se zvyšujícími požadavky na škrdlovické poruchové pásmo, zlom WČžbu svČtnovský) x Z dĜívČjších pískoven pro místní potĜebu x Práce spojené s vyhledáváním urano- není v provozu ani jedna vých rud pĜinesly dobrou geologickou x Neprozkoumatelnost údolní nivy mezi znalost území Bohdalovem a Pokojovem, kde byly x Aktivní lom drceného kamene Polniþ- zjištČny písky a štČrkopísky ka x Vyþerpanost ložisek cihláĜských hlín ve x Existence chránČného ložiskového äćáru n./S. území stavebního kamene Sázava x Perspektivní plocha pro nález ložisek Cu rud (proniká z ložiska Staré Ran- sko) x Známé netČžené ložisko Fe rud u Bud- þe u Žćáru nad Sázavou x Území mimo dosah nebezpeþných sei- zmických vlivĤ, jediné známé místo se sesuvným územím (V. MČstec) 3Ĝíležitosti Hrozby x CelosvČtový hlad po surovinách mĤže x Po ukonþení tČžby kamene v Polniþce vést k obnovení þi novému otevĜení úplná závislost území ORP Žćár n./S. dosud z ekonomického pohledu nevý- na dovozu hodných ložisek x OtevĜení nových ložiskových prostor x OtevĜení tČžby štČrkopískĤ znamená stĜet se zájmy ochrany pĜírody (CHKO, pĜírodní park) x 3Ĝípadná obnova tČžby rašeliny (MatČ- jovský rybník, DáĜko) povede ke zniþení jedineþných území z pĜírodovČdeckého hlediska

  10   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

1.2. Vodní režim Vodní toky

Vodní toky jsou významným ekologickým prvkem v krajinČ. Vodní toky mají nejenom funkci krajinotvornou, ale vytváĜejí také životní prostĜedí mnoha živoþichĤm a rostlinám. Na území ORP Žćár nad Sázavou se vyskytuje pomČrnČ velké množství malých vodních tokĤ. 9Čtšina tokĤ zde pramení, proto se vyznaþují nízkou vydatností. Oblastí prochází hlavní evrop- ské rozvodí, které dČlí území na dvČ úmoĜí. VČtší þást rozlohy ORP (53,7 %) odvodĖované Ĝekou Sázavou, Doubravou a Chrudimkou patĜí do úmoĜí Severního moĜe, 46,3 % rozlohy ORP spadá do úmoĜí ýerného moĜe. Tekoucí vody v úmoĜí ýerného moĜe jsou odvádČny z 18,6 % Ĝekou Svratka a Oslavou v 81,4 %.

Vodní plochy

Oblast ORP Žćár nad Sázavou se vyznaþuje velkým množstvím pĜedevším menších vod- ních ploch. Tato místa vytváĜí významné krajinné prvky krajiny s hodnotnými vodními spole- þenstvy. Podíl vodních ploch na celkové území ORP dosahuje 2,9 %, což je výraznČ vyšší hod- nota než v Kraji Vysoþina, která k roku 2013 þinila 1,8 % rozlohy. PomČrné zastoupení vodních ploch na celém území ýR k roku 2013 bylo 2,1 % rozlohy. NejvČtší podíl vodních ploch (12,6 % rozlohy obce) byl zaznamenán na území obce Polniþka a Nové Veselí, kde hodnota dosahova- la 10,9 % rozlohy obce (PĜíloha 2). U 16 obcí podíl vodních ploch pĜevyšoval hodnotu pro území ýR. Pouze na území obcí Kyjov a Sklené se žádné vodní plochy nevyskytovaly.

ChránČné oblasti pĜirozené akumulace vod

ChránČné oblasti pĜirozené akumulace vod jsou dle vodního zákonu (zák. þ. 254/2001 Sb.) oblasti, které pro své pĜírodní podmínky tvoĜí významnou pĜirozenou akumulaci vod. V této oblasti jsou omezeny nČkteré þinnosti, napĜ. tČžba, odvodĖování lesních a zemČGČlských pozem- NĤ. ChránČná oblast pĜirozené akumulace vod se vyskytuje na 54,38 % území ORP Žćár nad Sázavou. Lokalizace CHOPAV kopíruje hranice CHKO Žćárské vrchy vyskytující se na studovaném území.

Zranitelné oblasti

Dle vodního zákona jsou zranitelné oblasti územím, kde se vyskytují povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo urþené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusiþnanĤ pĜesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo povrchové vo- dy, u nichž v dĤsledku vysoké koncentrace dusiþnanĤ ze zemČGČlských zdrojĤ dochází nebo mĤ- že dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. V tČchto oblastech je upraveno používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, stĜídání plodin a provádČní protierozních opatĜení. VČt- šina území ORP se nachází ve zranitelné oblasti. Pouze 24,6 % rozlohy je evidováno jako nezra- nitelná oblast. Jedná se pĜedevším o obce v severní þásti území ORP Žćár nad Sázavou.

Záplavová území

Záplavová území jsou dle vodního zákona administrativnČ urþená území, která mohou být pĜi výskytu pĜirozené povodnČ zaplavena vodou. V aktivní záplavové zónČ dochází   11   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU k omezení nČkterých þinností (umisĢování staveb, tČžba nerostĤ apod.). Aktivní záplavová zóna Stržského potoka prochází územím obcí Cikháj, SvČtnov a Žćár nad Sázavou, okrajovČ také zasahují na k. ú. Škrdlovice, Poþítky a Vysoké. ěeka Svratka mĤže pĜi povodních ohrozit obce Herálec a Svratku. Záplavové území Sázavy se rozkládá na územích obcí Polniþka, Žćár nad Sázavou, Hamry nad Sázavou, Sázava, prochází po hranicích obcí Nížkov, Nové Dvory a Velká Losenice. Oslava mĤže zpĤsobit zaplavení þásti území obcí BĜezí nad Oslavou, Nové Veselí, Vatín, Sazomín, Jámy, Obyþtov, Ostrov n. Osl., Radostín n. Osl., KnČževes a KrásnČves. Potok StavištČ mĤže ohrozit obce Lhotka, Vysoké a Žćár nad Sázavou. Tyto údaje odpovídají zápla- vám pĜi stoleté vodČ. Údaje byly poskytnuty Výzkumným vodohospodáĜským ústavem.

Povrchové a podzemní vody

Na území OPR Žćár nad Sázavou se nachází akumulaþní nádrž StavištČ na potoku Sta- vištČ. Základním úkolem bylo zajištČní dostateþného množství surové vody pro úpravnu vody äćár n./S. - v množství 30 – 50 l/s. Dalším úþelem je zajištČní min. prĤtoku pod hrází – 10 l/s a snížení kulminace velké vody. Úpravna vody je v souþasné dobČ nefunkþní. Ve svých horních tocích jsou Ĝeky a potoky þisté (I. a II. tĜ.). Rozhodujícím zneþišĢovate- li jsou obce, které nemají zajištČné úþinné þištČní splaškových vod. Na zneþištČní vod se vý- znamnou mČrou podílí i zemČGČlská výroba. K nadmČrnému rozvoji sinic a Ĝas pĜispívá i inten- zivní chov ryb. Výhodné geomorfologické pomČry jsou dosud hojnČ využívány pro jímání podzemních vod pro obecní þi skupinové vodovody pĜímo v masivu krystalinika v jeho zvČtralinovém nebo kvarterním pokryvu, popĜ. v puklinovém systému. Takto jímaná voda pro pitné úþely však vyža- duje úpravu (odradonování, odželezování apod.). Dle vlastního šetĜení tyto vody využívá 81 % území obce ORP Žćár nad Sázavou.

  12   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

Vodní režim Silné stránky Slabé stránky x CHOPAV zaujímá významnou þást x Malá vodnatost vodních tokĤ, vČtšina území ORP vodních tokĤ zde má svoji pramennou x Vysoký podíl vodních ploch v území oblast x Malý podíl orné pĤdy s vysokým stup- x Znehodnocení pĜirozených odtokových QČm sklonitosti pomČUĤ rozsáhlými odvodĖovacími x VesmČs dochované nivy vodních tokĤ stavbami s pobĜežními ekotony x Dosud se vyskytující orba až k samé x ýistá až velmi þistá voda v pramenné EĜehové hranČ toku oblasti x 3Čstování nevhodných plodin na eroznČ x Bezproblémové zásobení území kva- náchylných pĤdách litní pitnou vodou. Území ORP není x Vysoký podíl zemČGČlských ploch závislé na jednom zdroji s provedeným odvodnČním x V pĜípadČ nutnosti lze pro zásobení x Trvající tlaky na výstavbu vodou využít VD StavištČ v záplavových územích resp. na jeho x Existence komplexnČ pojatého doku- nevhodné využívání mentu PRVKÚK Vysoþina x Zvýšený obsah živin v rybnících (eutro- fizace) x Nedostatky v þištČní odpadních vod v obcích bez kanalizace a ýOV x Ignorace ochranných režimĤ vodárenské nádrže StavištČ x Možná postupná ztráta kapacity surové vody z vodárenské nádrže 3Ĝíležitosti Hrozby x Zachování všech stávajících malých x Úbytek zásob podzemních vod vlivem vodních nádrží úprav tokĤ a provedených odvodnČní x Výstavba nových malých vodních ná- x Transport a depozice materiálu do vod- drží vþetnČ obnovy zrušených ních tokĤ snižuje jejich kapacitu – zvý- x UplatĖování vhodných agrotech. po- šení rizika povodí stupĤ s respektováním pĜírodních x Existence aktivního záplavového území, podmínek ve kterém pĜi povodni mĤže dojít x Prosadit nový (decentralizovaný) sys- k ohrožení osob, zvíĜat þi majetku tém odvodnČní urbanizovaného území x Zánik litorálního pásma rybníkĤ oproti klasickému (konvenþnímu) zpĤ- v dĤsledku neodborných zásahĤ pĜi od- sobu bahĖování a v dĤsledku intenzivního x UrychlenČ naplnit závČry PRVKÚK chovu ryb Vysoþina

  13   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

1.3. Hygiena životního prostĜedí

SmČsný komunální odpad

SmČsný komunální odpad je složka komunálního odpadu, která vznikla po vytĜídČní od- padĤ. SmČsný komunální odpad je i odpad odložený do odpadkových košĤ, umístČných na veĜejných prostranstvích. Je specifikován jako smČs odpadu z bČžného provozu a úklidu do- mácností a bČžnČ obsahuje papírové, plastové, sklenČné a kovové obaly, znehodnocené, použité nebo nepotĜebné. Pro porovnání s vyššími územními celky bylo množství smČsného komunálního odpadu (SKO) vyjádĜeno na obyvatele za rok. PrĤPČrná produkce SKO v ORP Žćár nad Sázavou v roce 2013 dle firmy ODAS Žćár n./S. odpovídala 194,97 kg/obyv. (Tab. 1.) Pro obce Hodíš- kov, ChlumČtín , Kyjov a nebyla data zjištČna, proto nemohla být zahrnuta do prĤPČrné produkce SKO v ORP Žćár nad Sázavou (PĜíloha 3). V porovnání s hodnotou v ýeské republice (192 kg/obyv.) z roku 2011 je o 2,97 kg/obyv. vyšší. PrĤPČrná produkce v rámci ýR se od roku 2006 výraznČ snížila až o 28 %. NejvČtší množství vyprodukovaného SKO je evidováno v obci (400,44 kg/obyv.) a Karlov (337,90 kg/obyv.). NejménČ SKO je zaznamenán v obci Raþín (120,77 kg/obyv.) a Lhotka (135,83 kg/obyv.). Od roku 2007 se množství vyprodukova- ného smČsného komunálního odpadu v ORP Žćár nad Sázavou snížilo o 4,43 % za pĜedpokladu porovnání všech obcí, pro která jsou v obou letech k dispozici data.

7ĜídČný komunální odpad

Separovaný odpad je složka komunálního odpadu vzniklá oddČleným sbČrem za úþelem dalšího využití, napĜ. papír, sklo, duté plastové obaly. Na území ORP Žćár nad Sázavou odpoví- dá 42,30 kg tĜídČného odpadu na obyvatele. NejvČtší separace odpadu (PĜíloha 4) je zĜejmá v obcích Cikháj (77,64 kg/obyv.) a Karlov (72,11 kg/obyv.). V obci VepĜová (21,73 kg/obyv.) a PodČšín (22,18 kg/obyv.) je naopak nejnižší produkce tĜídČného odpadu. K obcím ChlumČtín a Kyjov nebyla získána data, proto nejsou zahrnuta v prĤPČrné produkci separovaného odpadu v OPR Žćár nad Sázavou. V porovnání s rokem 2007 se množství separovaného komunálního odpadu zvýšil o 0,67 %. V roce 2013 þinilo množství tĜídČného komunálního odpadu v ORP äćár nad Sázavou 1 821,3 t. (Tab. 1.) Údaje byly poskytnuty firmou ODAS Žćár nad Sáz. Ve strategii udržitelného rozvoje ýR požadovaná míra materiálového využití komunálního odpadu 50 % není dosažena.

ýištČní odpadních vod

Zvýšení kvality vod zprostĜedkovává þistírna odpadních vod (ýOV). Nachází se jednak v blízkosti rĤzných provozĤ, kde slouží k þištČní prĤmyslových vod, odpadních vod ze zemČGČlské výroby, a dále u mČst a obcí, kde þistí vody komunální a smíšené, tedy komunální s prĤmyslovými. ýistírna odpadních vod funguje jako pĜedþištČní a doþištČní vody probíhá v recipientu tj. v pĜirozeném vodním toku. Výstavba ýOV mĤže být podmínkou rozvoje obce (napĜ. bytová výstavba). Na území OPR Žćár nad Sázavou je v souþasné dobČ vystavČno 19 þistíren odpadních vod. Od roku 2008 byly vybudovány 5 ýOV þistící splaškové vody z 6 obcí. Obce ChlumČtín a v souþasnosti odkanalizování obce Ĝeší. Data byla získána z Odboru životní-   14   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU ho prostĜedí MČÚ Žćár nad Sázavou. (PĜíloha 5)

Odpadové hospodáĜství Na území ORP Žćár nad Sázavou není provozována žádná skládka komunálního odpadu. Protože ani perspektivní skládkové lokality nejsou na území ORP vytipovány, bude nadále trvat závislost sledovaného území na možnostech mimo hranice zájmového území. Ve Žćáru nad Sázavou, Svratce a Herálci jsou stacionární sbČrné dvory, v ostatních obcích je zajišĢován mobilní svoz min. 2 x do roku. Biologicky rozboĜitelný odpad je likvidován v kompostárnČ Sázava. Ve Žćáru nad Sáza- vou byla v roce 2010 vybudována bioplynová stanice. Prozatím jen ve mČstČ Žćáru n./S. dochází k tĜídČní biologického odpadu. Domácnostem je umožnČno ukládat biologicky rozložitelný od- pad vyprodukovaný v domČ do speciálnČ vyvinutých nádob. TĜídČní biologicky rozložitelného odpadu bude mít pĜíznivý dopad na množství ukládaného odpadu na skladku TKO Ronov nad Sázavou. Svoz nebezpeþných odpadĤ se provádí pomocí sbČrných dnĤ, které jsou dle potĜeby obcí vyhlašovány. Vlastní nakládání s odpadem upĜesĖují obecnČ závazné vyhlášky obcí.

Polétavý prach

Polétavý prach jsou malé þástice rĤzných látek, které jsou tak lehké, že trvá velmi dlou- hou dobu, než se usadí na povrchu. Oznaþuje se jako PM, pĜLþemž rozlišujeme kategorie PM10,

PM2,5 a PM1,0, podle velikosti þástic. NapĜ. PM10 jsou þástice do 10 mikrometrĤ (tj. tisícin mili- metru). ýástice PM10 „poletují“ ve vzduchu nČkolik hodin. Polétavý prach tvoĜí vČtšinou sírany, amonné soli, uhlík, nČkteré kovy, dusiþnany, pĜípadnČ i tČkavé organické látky nebo polyaroma- tické uhlovodíky. Dlouhodobé vystavení vysokým koncentracím polétavého prachu poškozuje dýchací a srdeþní ústrojí, zkracuje délku života a zvyšuje kojeneckou úmrtnost.

Obr. 4.: PrĤPČrná 24hodinová úroveĖ zneþištČní ovzduší prachovými þásticemi PM10 v roce 2005

Na území správního obvodu ORP Žćár nad Sázavou stejnČ jako na vČtšinČ území ýeské   15   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

republiky k roku 2005 dosahovala koncentrace zneþištČní prachovými þásticemi PM10 prĤPČr- 3 ných hodnot. Míra zneþištČní se pohybuje od 30 do 50 ȝg/m PM10. Zvýšená koncentrace byla zaznamenána pouze ve Žćáru nad Sázavou, který je jako jediný na území ORP Žćár nad Sáza- vou oznaþen þervenou barvou (Obr. 4.). Množství PM10 se zde pohybuje v intervalu 50 - 60 ȝg/m3. Údaje byly získány z programu „Právo na pĜíznivé životní prostĜedí“.

Oxidy dusíku Na pĜelomu roku 1999/2000 byla pro území okresu Žćár nad Sázavou zpracována roz- ptylová studie pro oxidy dusíku (NOx). Studii vyhotovila firma TOP-ENVITECH Brno, s.r.o. Studie poukázala, že zdrojem zneþištČní atmosféry oxidy dusíku je hlavnČ doprava. Na území ORP Žćár nad Sázavou se tato skuteþnost nejvíce projevuje v okolí sil. I/37 v úseku Žćár n./S. – .Ĝižanov a v okolí sil. I/19 v úseku Žćár n./S. – Nové MČsto na MoravČ. Stacionární zdroje se na zneþištČní atmosféry oxidy dusíku podílejí menší mČrou (Obr. 5.).

Obr. 5.: Roþní emise oxidĤ dusíku NOx v okrese Žćár nad Sázavou

  16   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

ZemČGČlská živoþišná výroba

Nové objekty stĜedisek živoþišné výroby na území ORP Žćár nad Sázavou (napĜ. k.ú. Nové Dvory, Hodíškov, Vysoké, Radostín nad Oslavou, Bohdalec) jsou umístČny tak, aby jejich provozem nebyl narušen zdravotní stav ovzduší, vody, pĤdy a sídel prachem, plyny, pachem, hlukem, mikroorganismy þi jinými škodlivinami. PĜi návrzích dostaveb, modernizací stávajících zemČGČlských areálĤ je vždy komplexnČ posuzován vliv zámČru na zdravé životné podmínky. Aplikace exkrementĤ ze stĜedisek živoþišné výroby je dána pĜesnČ stanovenými rozvozovými plány.

Jiné hygienické závady území

Vzdušný prostor nad severní, severovýchodní a jihovýchodní þástí území ORP (viz. PĜí- loha 18) slouží jako cviþný prostor pro letectvo Armády ýR. Jedná se o lety v nízkých a pĜízem- ních výškách. Obyvatelstvo nejen na území pod cviþným koridorem, ale i v okolí je obtČžováno zejména hlukovou zátČží v období cviþných letĤ.

Radonové riziko

Vysoþina patĜí z hlediska výskytu radonu k rizikovým lokalitám. Rn 222 pĜi rozpadu na dceĜiné prvky mĤže pĜi vdechování pĜi dlouhodobé expozici zpĤsobit rakovinu plícních sklíp- NĤ. K pĜírodním zdrojĤm radioaktivity náleží kosmické záĜení, pĜírodní radioaktivita hornin, hydrosféry a atmosféry, které podmiĖují zevní ozáĜení. Hodnota prĤPČrné efektivní dávky z pĜírodních zdrojĤ je 2,4 mSv/rok na jedince (v oblastech s vyšším výskytem radonu až 3mSv/rok ), z þehož více než 55 % je podmínČno inhalací radonu. Radioaktivita hornin je podmínČna více než 200 pĜírodními radionuklidy, které jsou zdro- ji záĜení alfa, beta a gama., avšak k jejich zastoupení v horninách a intenzitČ emise jsou podstat- né pouze U, Th a K. U a Th vytváĜí radioaktivní rozpadové Ĝady, jejímiž þleny jsou izotopy radioaktivního þlenu radonu Rn 222 – emanace. Rn 222 pĜí rozpadu na dceĜiné prvky mĤže pĜi vdechování SĜi dlouhodobé expozici zpĤsobit rakovinu plícních sklípkĤ. Zastoupení tČchto prvkĤ v horninách závisí na typu hornin – horniny vyvĜelé, sedimentární a metamorfované. Horniny vyvĜelé - intenzita radioaktivity roste s kyselostí hornin, vyšší radioaktivitu mají horniny na konci magmatického cyklu. Sedimentární horniny - radioaktivita závisí na usazeném materiálu, tzn. nejvyšší radioaktivitu mají jíly, jílovce, bĜidlice. Horniny metamorfované – radioaktivita odpovídá vlastnostem výchozího materiálu, in- jekþní metamorfóze, kde mĤže dojít o obohacení horniny o minerály obsahující U a Th (K-živce, mosazit, ortit, zirkon, epifor, apatit atd.) Z výše uvedeného vyplývá, že mezi horniny se zvýšeným obsahem U a Th, které se na- chází v podloží zájmového území, náleží oblast svrateckého krystalinika a strážeckého moldanu- bika s horninami vyvĜelými a metamorfovanými – granit, pararuly, ortoruly, ruly, migmatity. StupeĖ radonového indexu se v tomto zájmovém území pohybuje pĜevážnČ v mezích stĜední a vysoký, ojedinČle zejména v oblasti svrateckého krystalinika extrémnČ vysoký.   17   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

V geologickém þlenČní KĜídy Dlouhé meze v okolí Vojnova MČstce se nachází sedimen- tární horniny a radonový index se pohybuje spíše v oblasti nízkého stupnČ. OjedinČle ve stĜedním stupni. Radonový index závisí na konkrétním horninovém složení v podloží a nadloží, též na morfologii terénu, popĜ. lidskému zásahu do krajiny. Protože se stupeĖ radonového indexu vždy vztahuje k urþité konkrétní stavbČ, která má zanedbatelný rozmČr vĤþi ploše geologických jednotek, nelze jej zobecĖovat pro tyto jednotky a na základČ atomového zákona (z. þ. 18/1997 Sb.) se stanovuje mČĜením pro každou stavbu samostatnČ.

  18   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

Hygiena životního prostĜedí Silné stránky Slabé stránky x Nízká míra imisního zneþištČní ovzdu- x Zvýšení produkce smČsného komunál- ší ního odpadu x Existence separovaného sbČru pro zá- x Závislost území na kapacitách skládek kladní druhy odpadĤ mimo území ORP Žćár nad Sázavou x Nízké imisní ohrožení lesĤ x Požadavky na zvyšování kapacit ustáje- x Na území ORP se nenachází provozo- ných dobytþích jednotek v ZÚ vaná skládka komunálního odpadu x 3Ĝi hlavních silniþních tazích pĜekraþo- x Dostateþné pokrytí území sbČrnými vání limitní hranice hluku z dopravy dvory x ýastý výskyt zvýšeného a vysokého ra- x ZprovoznČní bioplynové stanice ve donového rizika äćáru n./S. x Nízký podíl domácností x U kapacitních zaĜízení SŽV je zajištČ- v plynofikovaných obcích používajících na procedura EIA ZP k vytápČní x VesmČs celé území je zásobeno pitnou vodou požadované kvality a množství x Velká sídla mají anebo se staví ýOV 3Ĝíležitosti Hrozby x Výstavba þistíren odpadních vod a x Zvyšování produkce složek komunální- modernizace stávajících vytváĜí pod- ho odpadu, vyþerpání kapacity skládky mínky pro rozvoj obce Ronov nad Sázavou x Výstavba silniþních obchvatĤ x 5Ĥst cen plynu a el. energie mĤže zpĤ- s prioritou silnic zaĜazených v PáteĜní sobit hromadný návrat k vytápČní tuhý- síti silnic Kraje Vysoþina mi palivy a spalováním odpadu x Zpracováním bioodpadu dojde ke sní- x Vznik rakoviny plic podcenČním proti- žení množství odpadu ukládaného na radonových úprav na budovách skládku TKO v RonovČ nad Sázavou x NárĤst hlukové zátČže zvl. dopravou ve- x Zlepšování tepelnČ technických vlast- de k vážným zdravotním problémĤm ností budov x Preference hromadné dopravy pĜed in- dividuální dopravou zejména v jádrovém mČstČ a jeho pĜilehlých ob- cích x Na základČ výsledkĤ monitoringu skládky Svratka navrhnout koneþné Ĝe- šení rekultivace x Realizace „tichých“ povrchĤ komu- nikací v problémových úsecích

  19   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

1.4. Ochrana pĜírody a krajiny

ZvláštČ chránČná území

Správní obvod ORP Žćár nad Sázavou je cenná oblast z hlediska ochrany pĜírody a krajiny. Na 54,3 % území se nachází zvláštČ chránČná území jak maloplošná, tak i velkoplošná ZCHÚ v zastoupení CHKO Žćárské vrchy. Podle AOPK mezi 23 maloplošných chránČných území patĜí: x Národní pĜírodní rezervace x 3Ĝírodní památka NPR DáĜko PP Belfrídský potok NPR Žákova hora PP Brožova skála NPR Radostínské rašeliništČ PP Díly u Lhotky PP Hodíškovský rybník x 3Ĝírodní rezervace PP Laguna u Bohdalova PR Baba - V bukách PP Louky u ýerného lesa PR Branty PP Mlýnský potok a UhlíĜky PR Olšina u Skleného PP Peperek PR Pod Kamenným vrchem PP Rozštípená skála PR ŠtíĜí dĤl PP Sklenské louky PP Suché kopce PP SvČtnovské údolí PP Šafranice PP TisĤvka PP ZkamenČlý zámek

Porovnáním s rozlohou ZCHÚ v Kraji Vysoþina (9,41 % rozlohy kraje) þi v ýeské repub- lice (15,83 %) lze Ĝíci, že na území ORP se nachází výrazný podíl zvláštČ chránČných území. Pro porovnání jednotlivých obcí byla vypoþítána hustota zvláštČ chránČných území pro každou obec. U necelých 40 % obcí pĜesahuje hustota ZCHÚ hranici 80 %. Jedná se o obce nacházející se v severní þásti území ORP Žćár nad Sázavou, kde se rozkládá CHKO Žćárské vrchy. V obcích Malá Losenice, Velká Losenice, Nové Veselí a Vatín se podíl ZCHÚ pohybuje kolem 50 % rozlohy obce. (PĜíloha 6) Maloplošné ani velkoplošné ZCHÚ se nevyskytuje u 41,67 % obcí. PĜírodní památka Rendlíþek a Zumborek, PP KĜesĢanova louka a PP Kotlaský rybník jsou prozatím pouze v návrhu. Vzhledem k tomu, že se jedná o návrhové plochy, nebylo s plánovanými pĜírodními památkami uvažováno pĜi výpoþtu. Zdrojem byla Agentura ochrany SĜírody a krajiny.

3Ĝírodní park

3Ĝírodní park Bohdalovsko se rozkládá na území 12 obcí (nČkde jen þásti) jižnČ od Žćáru nad Sázavou. Území je cenné z hlediska krajinného zvl. velkým poþtem rybníkĤ s vytvoĜeným litorálním pásmem, ale i z hlediska výskytu Ĝady zvláštČ chránČných druhĤ rostlin a živoþichĤ.

Koeficient ekologické stability

Území ORP Žćár nad Sázavou se vyznaþuje vysokou hodnotou koeficientu ekologické stability KES. Vzorec výpoþtu KES se vypoþítá jako podíl ekologicky stabilních a labilních ploch, který znaþí vyváženost pĜírodní a kulturní složky krajiny. S hodnotou koeficientu 1,31 (Tab. 2.)

  20   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU se podle Míchala Ĝadí území ORP ke vcelku vyváženým krajinám, v nichž jsou technické objekty relativnČ v souladu s dochovanými pĜírodními strukturami. DĤsledkem je nižší potĜeba energo- materiálových vkladĤ. Nejvyšší podíl ekologicky nestabilních ekosystémĤ se nachází v obci Ro- siþka. PĜírodní a pĜírodnČ blízká krajina, která má výraznou pĜevahu ekologicky stabilních struk- tur a nízkou intenzitu využívání krajiny þlovČkem, se vyskytuje u 7 obcí: Cikháj, ChlumČtín, Herálec, Raþín, Radostín, Sklené a Svratka. Jedná se o obce s vysokým podílem lesních porostĤ, které mají významnou pĜírodní hodnotu. Data byla získána z ýeského statistického úĜadu, stav k roku 2013. (PĜíloha 7)

Natura 2000

Natura 2000 je soustava chránČných území, které vytváĜejí na svém území podle jednot- ných principĤ všechny státy Evropské unie. Natura 2000 vznikla na základČ smČrnice 79/409/EHS o ochranČ volnČ žijících ptákĤ („smČrnice o ptácích“) a smČrnice 92/43/EHS o ochranČ pĜírodních stanovišĢ, volnČ žijících živoþichĤ a planČ rostoucích rostlin („smČrnice o stanovištích“). V rámci národní soustavy chránČných území NATURA 2000 bylo na území OPR Žćár nad Sázavou vyhlášeno 14 evropsky významných lokalit (EVL), ptaþí oblast se zde nenachází. Cílem této soustavy je zabezpeþit ochranu tČch druhĤ živoþichĤ, rostlin a typĤ pĜírod- ních stanovišĢ, které jsou z evropského pohledu nejcennČjší, nejvíce ohrožené, vzácné þi omeze- né svým výskytem jen na urþitou oblast (endemické). Rozloha EVL þiní 1,74 % rozlohy území ORP Žćár nad Sázavou. Tato hodnota se pohybuje pod prĤPČrem ýR, která nabývá hodnoty 13,3 % území (2005).

Územní systém ekologické stability

Územní systém ekologické stability je takový vzájemnČ propojený soubor pĜirozených i pozmČQČných, avšak pĜírodČ blízkých ekosystémĤ, který udržuje pĜírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní (lokální - LC, LK), regionální (RC a RK) a nadregionální (NC a NK) územní systém ekologické stability (§3 zák. þ. 114/1992 Sb.), soubornČ se tedy mluví o územních systémech ekologické stability. Ve správním obvodu ORP Žćár nad Sázavou se nacházejí všechny úrovnČ územního systému ekologické stability. Na území zasahují významná reprezentativní nadregio- nální biocentra NC 61 - RasĤveĖ a NC 81 - Žákova hora. (PĜíloha 8) NC 2009 - DáĜko je pova- žováno za nadregionální biocentrum unikátní. Tato nadregionální biocentra jsou spojena nadre- gionálními biokoridory NK 124-NK 127 s vloženými lokálními biocentry ve svých trasách. Re- gionální prvky ÚSES jsou zastoupeny jedenácti víceménČ reprezentativními regionálními bio- centry, které jsou vzájemnČ propojeny devíti regionálními biokoridory. Lokální prvky pak na ORP tvoĜí 214 lokálních biocenter, vþetnČ biocenter vložených v trasách nadregionálních a regionálních biokoridorĤ, a 260 lokálních biokoridorĤ, které doplĖují síĢ regionální a nadregionální a propojují nČkterá lokální biocentra i s biocentry na sousedních ORP. Údaje byly získány z aktualizovaných ZÚR Kraje Vysoþina a z dostupných vypracovaných územních plánovacích dokumentací obcí.

Stav na úseku vyhotovení KPÚ

Vyhotovené komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) umožĖují správné využití pozemkĤ ve vztahu k ochranČ životního prostĜedí a krajinného rázu, zvýšení ekologické stability krajiny   21   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU a protierozních opatĜení. Komplexní pozemkové úpravy byly zpracovány pro obce Nové Veselí, MatČjov, PodČšín, Sirákov a Újezd u Žćáru nad Sázavou. Ve fázi rozpracování jsou KPÚ pro obec Budeþ, BĜezí nad Oslavou, Nové Dvory a Velká Losenice, ve stavu pĜípravy se nacházejí KPÚ pro obec Malá Losenice, Obyþtov, SvČtnov a VepĜová. (PĜíloha 10) Data byla získána z portálu ministerstva zemČGČlství eAGRI.

Ochrana pĜírody a krajiny Silné stránky Slabé stránky

x Velkoplošné ZCHÚ – ChránČná kra- x U poloviny obcí je hodnota KES nižší než jinná oblast Žćárské vrchy 1, tyto obce lze považovat z vČtší þásti x 23 maloplošných ZCHÚ za ekologicky nestabilní. x 18 evropsky významných lokalit sou- x Rozloha evropsky významných lokalit stavy Natura 2000 v rámci Natura 2000 je pod prĤPČrem x Vyhlášené památné stromy ýR x 3Ĝírodní park Bohdalovsko x Nevyhovující druhová skladba lesĤ x Vysoká estetická hodnota krajiny x Výskyt nefunkþních a þásteþQČ funkþ- x PomČrnČ nízké imisní zneþištČní lesĤ ních prvkĤ ÚSES x Vysoký podíl vodních ploch v území x Znaþná þást ZPF zvl. orné pĤdy je inten- x U poloviny obcí je hodnota KES vyšší zivnČ zemČGČlsky využívána než 1, tyto obce lze považovat z vČtší x V þastých pĜípadech využití orné pĤdy þásti za ekologicky stabilní. až k samému okraji lesa pĜípadnČ bĜeho- x 3Ĝírodní a pĜírodnČ blízká krajina na vé hranČ vodního toku území obcí, kde je hodnota KES vČtší x Narušení krajinného rázu venkovními nebo rovna 3. díly technické infrastruktury (el. vedení, x Výskyt nadregionální, regionální i lo- stožáry GSM aj.) kální úrovnČ územního systému ekolo- x ChybČjící smluvní ochrana území gické stability s vlastníky pozemkĤ chránČných území x Vyšší podíl lesní pĤdy s kompenzací ekonomické újmy

  22   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

3Ĝíležitosti Hrozby x Realizace ÚSES vþetnČ interakþních x Další narušení krajinného rázu výstav- prvkĤ zejména na ZPF bou nevhodných staveb (centrální hno- x Maximální redukce stavebních aktivit jištČ, stožáry) ve volné krajinČ x Nevratný zábor zemČGČlské pĤdy pro x Získání pozemkĤ s MZCHÚ, prvky výstavbu nových objektĤ ÚSES do vlastnictví obce, kraje, ýR x Nevhodné hospodaĜení v lesích, na ze- (pĜedevším nefunkþních) PČGČlské pĤGČ spojené s požadovanou x Ochrana a obnova pĜirozeného vodní- intenzifikací hospodaĜení ho režimu, revitalizace tokĤ x Ruderalizaci podléhající okraje ZPF i le- x Posílení environmentální osvČty oby- VĤ vatelstva x Zvyšování intenzit dopravy zvl. indivi- x Využití programĤ ministerstev a EU duální pro zvýšení kvality životního prostĜedí x Devastace pĜírodního prostĜedí neorga- (pĜ. revitalizace krajiny) nizovanými motoristickým sportem x Podpora veĜejné dopravy pro omezení x Redukce pobĜežních porostĤ vlivem in- zvyšujícího se množství individuální tenzivního rybniþního hospodaĜení automobilové dopravy x Zarovnávání (vyhlazování) þlenitých x Snížení energetické nároþnosti budov lesních okrajĤ snižuje podíl ekotonĤ x Realizace komplexních pozemkových v krajinČ i estetickou hodnotu krajiny úprav a využívání územního plánování pro efektivní využití území z hlediska zachování hodnoty pĜírodní, kulturní i ekonomické

  23   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

1.5. ZemČGČlský pĤdní fond a pozemky urþené k plnČní funkci lesa

ZemČGČlská pĤda

U zemČGČlské pĤdy byl sledován její podíl na celkové výmČĜe obce. Dle ýeského statis- tického úĜadu k roku 2013 þiní rozloha zemČGČlské pĤdy 49,6 % rozlohy území ORP Žćár nad Sázavou. (Tab. 2.) V porovnání s hodnotou pro ýR (53,5 %) z roku 2013 je hodnota o 3,9 % nižší, také zastoupení zemČGČlské pĤdy v Kraji Vysoþina nabývá vyšších hodnot (60,2 %). Nej- YČtší podíl zemČGČlské pĤdy mají obce Rosiþka (84,3 %) a Poþítky (81,0 %), nejnižší zastoupení zemČGČlské pĤdy o hodnotČ 4,8 % se vyskytuje v obci Cikháj a Raþín (11,5 %). U vČtšiny obcí (66,67 %) tvoĜí ZPF nadpoloviþní výmČru. (PĜíloha 11) Porovnání struktury pĤd- ního fondu mezi obcemi je možné nahlédnutím do pĜílohy (Graf 1).

3Ĥdy se zvýšenou infiltrací Podle relativní infiltraþní kapacity byly pĤdy zaĜazeny do 5 kategorií BPEJ (Janglová a kol., 2003). V I. kategorii se nacházejí vysoce propustné pĤdy s vysokou relativní infiltraþní kapacitou. Podle Výzkumného ústavu meliorací a ochrany pĤd je potĜebné ve smyslu vodního zákona území, kde se vyskytují zatravnit a zalesnit. StejnČ tak i II. kategorie BPEJ zahrnuje pĤdy s vysokou relativní infiltraþní kapacitou. Je zde také doporuþováno zalesnČní a zatravnČní, hlav- QČ ve vrcholových partiích kopcĤ, pro ochranu vod vĤþi zneþištČním živinami a kontaminanty. NejvČtší podíl pĤd v I. a II. tĜídČ ochrany ZPF (dle BPEJ) se zvýšenou infiltrací se vyskytuje v obci KnČževes, kde zahrnují 90,2 % rozlohy zemČGČlské pĤdy v obci. U dalších 4 obcí procentuální zastoupení pĤd v I. a II. kategorii BPEJ pĜevyšuje hodnotu 70 %. KromČ obce KnČževes se další nejvČtší podíl tČchto pĤd nachází na území obce Vatín (71,7 %), Hamry nad Sázavou (70,1 %), Nové Dvory (70,1 %) a Sázava (70,1%). U 43,75 % obcí podíl pĤd se zvýše- nou relativní infiltraþní kapacitou pĜekraþuje hodnotu 50 % území obce. (PĜíloha 12) Data byla získána z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany pĤd (VÚMOP).

Sklonité orné pĤdy

'Ĥležitým aspektem ochrany pĤdního fondu je sklonitost. Špatné hospodaĜení na sklonité orné pĤGČ vede ke zhoršování pĜirozeného vodního režimu v krajinČ. DĤsledkem je zvýšené rizi- ko vzniku lokálních záplav nebo vysychání a degradaci pĤdy. Na vČtšinČ území ORP Žćár nad Sázavou se podíl sklonité pĤdy pohybuje do 2 %. V kategorii od 2 % do 4 % sklonitých orných pĤd je zahrnuto 9 obcí. Nejvyšší podíl sklonité orné pĤdy se vyskytuje v 8 obcích: Malá Losenice, Velká Losenice, Nové Dvory, Kyjov, Hodíš- kov, Sázava, Rosiþka a KrásnČves. Údaje byly získány analýzou dat Corine Land Cover 2000 a vrstevnic ýUZK (interval 10 m) dle metodiky Bc. Štastného. (PĜíloha 14)

Lesnatost

Lesní ekosystémy patĜí k nejvýznamnČjší složce životního prostĜedí. Mezi nejdĤležitČjší funkcí lesa vyjma produkce dĜevní hmoty patĜí zajišĢování ochrany pĤdy, vázání CO2, vytváĜení ekologicky a esteticky hodnotného pĜírodního prostĜedí. Lesnatost oblasti udává pomČrové za- stoupení lesĤ na celkové výmČĜe území. K roku 2013 dle ýeského statistického úĜadu lesnatost na území ORP Žćár nad Sázavou dosahuje procentuálního zastoupení 40,9 % (Tab. 2.), což je o

  24   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

7,1 % více než výmČra lesních ploch pro ýR pĜedstavující 33,8 % rozlohy republiky. VýmČra lesních ploch v Kraji Vysoþina tvoĜí k roku 2013 30,5 % rozlohy kraje. NejvČtší podíl lesní pĤdy se nachází na území obce Cikháj. Lesnatost zde dosahuje dokonce 93,7 % rozlohy obce. Mezi další obce s vysokým podílem lesních ploch je Raþín (85,2 %) a Sklené (76,7 %). Nejmenší les- natost je v obci Rosiþka (10,3 %), Poþítky (12,6 %) a Ostrov nad Oslavou (12,7 %). Lesnatost SĜesahuje u 16,67 % obcí nadpoloviþní rozlohu území obce. (PĜíloha 15)

Pásmo ohrožení imisemi

Pásmo ohrožení imisemi je chápáno jako území, kde synergické pĤsobení imisí a orografickoklimatických faktorĤ vyvolává poškození smrkových porostĤ pĜibližnČ stejné dy- namiky. Data byla získána prostĜednictvím mapového serveru Ústavu pro hospodáĜskou úpravu lesa a jsou zpracována k 1. 1. 1997 zahrnující oblasti i mimu lesní plochy. Podle zákonu o lesích (þ. 289/1995 Sb.) se lesy pod vlivem imisí se zaĜazují do þtyĜ pásem ohrožení. Pásma ohrožení stanoví ministerstvo právním pĜedpisem. Na lesy hospodáĜské pod vlivem imisí, zaĜa- zené do dvou nejvyšších pásem ohroženi (tedy A, B), vztahuje osvobození od danČ z nemovitostí. Na území ORP Žćár nad Sázavou se vyskytuje pásmo ohrožení C a D. VČtšina oblasti spadá do pásma D, který udává nejnižší, ještČ patrnou imisní zátČž (60 a více). Pásmo ohrožení imisemi C (40 – 60) zasahuje v nejvČtší míĜe Cikháj, Herálec, Karlov, Lhotku, Polniþku, Rado- stín, Sklené a Svratku, Škrdlovice, VojnĤv MČstec. (PĜíloha 17)

  25   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

ZemČGČlský pĤdní fond a pozemky urþené k plnČní funkcí lesa Silné stránky Slabé stránky x Vysoký podíl pĤd ZPF I. a II. tĜídy x Omezení hospodaĜení na území CHKO i ochrany v ochranných vodárenských pásmech x Významné zastoupení rybníkĤ s chovem x PodprĤPČrné zastoupení ZPF na území ryb ORP x RelativnČ malá þást území je ohrožena x Na 53 % území se nachází pĤdy se zvý- imisemi šenou infiltrací x Výskyt nadprĤPČrného množství lesĤ x 3Čstování nevhodných plodin na eroznČ v porovnání s Krajem Vysoþina i ýR ohrožených místech (kukuĜice, okopani- x Vysoká produkþní schopnost lesa, stálý ny) zdroj obnovitelného bohatství x Používání stále tČžší mechanizace x MírnČ se zvyšující plošná výmČru PUP- x Vznik druhotné cestní sítČ vlivem nedo- FL stateþných parametrĤ i zanedbanosti cest SĤvodních a nekázní uživatelĤ x Nízký podíl katastrálních území s provedenými komplexními pozemko- vými úpravami x Nevyhovující druhová skladba lesĤ – SĜevaha smrþin x TémČĜ vymizení buku a jedle a ostatní SĜirozené dĜeviny 3Ĝíležitosti Hrozby x Návrh opatĜení na zatravnČní þi zalesnČní x Úbytek ploch ZPF zejména z dĤvodu ex- SĤd se zvýšenou relativní infiltraþní ka- tenzivního rĤstu zastavČných území obcí pacitou smČĜující k ochranČ vod vĤþi a mČst zneþištČní živinami a kontaminanty (u II. x Devastace pĤdní struktury nevhodnou kategorie BPEJ realizace tČchto opatĜení mechanizací ve vrcholových þástech kopcĤ) x Degradace pĤdy a krajiny erozními pro- x 3Ĝechod na ekologické zemČGČlství pĜe- cesy devším v chránČných územích x Bez pokrytí území KPÚ nejsou pĜedpo- x Polyprodukþní orientace zemČGČlské vý- klady pro efektivní obhospodaĜování ze- roby PČGČlské pĤdy x Revitalizace a rehabilitace funkce údol- x Zhoršení zdravotního stavu lesa ních niv x Minimalizovat erozní jevy a jejich ná- x Ohrožení porostĤ pĜi zimní údržbČ ko- sledky organizaþními a agrotechnickými munikací solením opatĜeními x Urychlit práce na komplexních pozem- kových úpravách x Recyklace urbanizovaného území x ZalesĖování ploch nevhodných pro ze- PČGČlskou výrobu s nízkou ekologickou a krajináĜskou hodnotou x Zlepšení druhové pestrosti lesa s ohledem na stanovištní pomČry x 5Ĥst poptávky po výrobcích ze dĜeva YþetnČ dĜeva jako stavebního materiálu   26   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

1.6. VeĜejná dopravní a technická infrastruktura

Silniþní doprava

Do Žćáru nad Sázavou – jádra ORP - se radiálnČ sbíhá nČkolik silnic, z nichž dvČ jsou silnicemi I. tĜídy. (PĜíloha 18) Silnice I/37 protíná území ORP ve smČru JV-SZ a smČĜuje z D1 (V. Bíteš) do H. Králové. Silnice I/19 protíná území ve smČru V-Z od H. Brodu (sil. I/34) do Nového MČsta na MoravČ, dále Sebranic na silnici I/43.

Tab. A : Seznam silnic I. a II. tĜídy na území OPR ýíslo silnice název tahu pozn. silnice je souþástí PáteĜní sítČ I/19 PlzeĖ – Tábor – PelhĜimov – H. Brod – Žćár n./S. - Sebranice Kraje Vysoþina silnice je souþástí PáteĜní sítČ I/37 H. Králové – Pardubice – Chrudim – Žćár n./S. – V. Bíteš Kraje Vysoþina II/343 Seþ – Hlinsko – Svratka II/350 Štoky – Svratka – PĜibyslav II/352 – Polná – Sázava silnice je souþástí PáteĜní sítČ II/353 Poliþka – Žćár n./S. – Velký Beranov Kraje Vysoþina v úseku Žćár n./S. – V. Beranov II/354 Skuteþ – Nové MČsto na Mor. – Kochánov II/388 – BystĜice n./P. - Roveþné

Tento skelet silnic I. a II. tĜídy je doplnČn systémem silnic III. tĜíd. V PáteĜní silniþní síti Kraje Vysoþina se nachází silnice I. tĜídy I/37, I/19 a silnice II. tĜídy II/353. StavebnČ technický stav silnic je rĤznorodý od plnČ vyhovujících (napĜ. nový úsek silnice II/353) až po špatný. Mnohé ze silnic (i I. tĜíd) vykazují závady ve smČrovém, šíĜkovém i prostorovém uspoĜádání.

Ani jedna ze silnic dle Politiky územního rozvoje ýR nepatĜí mezi koridory rychlostních silnic. Nejbližší dálnicí je dálnice D1 dostupná po sil. I/37 resp. sil. II/353 a II/354.

Tab. B: NejzatíženČjší úseky silniþní sítČ mimo zastavČná území dle celostátního sþítání dopravy r. 1995 a 2005 ýíslo þíslo ™ všech motor. vozidel za 24 hod. úsek nárĤst silnice úseku rok 1995 rok 2005 I/19 6-1150 äćár n./S. - Sázava 2083 5385 2,58x I/19 6-1160 äćár n./S. – Nové MČsto na MoravČ 3457 7703 2,23x I/37 6-1580 äćár n./S. – Ostrov n./O. 3610 6226 1,72x I/37 6-1590 äćár n./S. – kĜižovatka se sil. II/350 4094 6527 1,59x II/353 6-3370 äćár n./S. – Nové Veselí 2880 5180 1,80x

Z pĜedložené tabulky je zĜejmý dramatický nárĤst silniþní dopravy. Z podrobných údajĤ za jednotlivé druhy vozidel je patrný výrazný nárĤst osobních vozidel.

  27   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

Železniþní doprava

Území ORP Žćár nad Sázavou je obsluhováno rovnČž železniþní dopravou. Územím prochází elektrifikovaná dvoukolejná traĢþ. 250 Kolín – H. Brod – Žćár n./S. – KĜižanov – Br- no, která je uvažována jako souþást transevropské sítČ železnic EU. (PĜíloha 18) Tento železniþní tah je v PÚR ýR zaĜazen do koridorĤ konvenþní železniþní dopravy pod kódem C-E 61. Tuto traĢ ještČ doplĖuje železniþní traĢþ. 251 Tišnov – BystĜice n. P. – Nové MČsto na Mor. – Žćár nad Sázavou. Železnice nabízí rychlé spojení s Brnem, H. Brodem i Prahou. Velký význam má i pro rekreaþní dopravu zvl. z brnČnské aglomerace.

Letecká doprava

Na území ORP se nenalézá letištČ. Na þást k. ú. Malá Losenice, Nové Dvory a þást k.ú. PoĜežín zasahuje ochranné pásmo s výškovým omezením staveb letištČ PĜibyslav. Nad sledova- ným územím ORP jsou vymezeny prostory pro létání v malých a pĜízemních výškách. (PĜíloha 18)

Vodní doprava

3Ĝi první úplné aktualizaci ÚAP došlo k vyĜazení Velkého DáĜka jako sledovanou vodní cestu na základČ vyjádĜení Státní plavební správy.

Logistická centra

Není známo, že by na území ORP Žćár nad Sázavou bylo uvažováno s realizací logistic- kých center, aĢ již veĜejných pĜípadnČ privátních.

Dopravní dostupnost

Pro analýzu dopravní dostupnosti bylo využito Základní silniþní mapy ýR 1:50 000. V každé obci byla zjištČna kategorie procházejících silnic, ke které byla pĜidČlena váha. 3Ĝi výskytu více kategorií silnic se jednotlivé váhy silnic sþítaly, u více prvkĤ stejné kategorie se váhy nesþítaly. V jednotlivých obcích byla také hodnocena dostupnost k nejbližší železniþní za- stávce v docházkové vzdálenosti 15 minut. Pro jednotlivé kategorie byly zvoleny následující hodnoty vah:

Kategorie Váha Silnice I. tĜídy 4 Silnice II. tĜídy 2 Silnice III. tĜídy 1 Železnice 3

Vysoká hodnota váhy ukazuje na významnost silnice þi železniþní trati, naopak ménČ dĤ- ležité komunikace byly oznaþeny váhou 1.

U dopravní dostupnosti je dĤležitá významnost komunikací. Je zĜejmé, že výbornou do- pravní dostupnost mají obce ležící na silnice I. tĜídy (sil. I/19 a I/37) a v blízkosti železniþní trati

  28   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

þ. traĢ. úseku 250). Výborná dopravní dostupnost byla zjištČna u obcí Hamry nad Sázavou, No- vé Dvory, Ostrov nad Oslavou, Sázava, Vatín, Velká Losenice a Žćár nad Sázavou, u kterých SĜesahovalo hodnocení 6 bodĤ. (Tab. 3.) Obce dosahující maximálnČ 2 bodĤ byly zaĜazeny do kategorie špatné dopravní dostupnosti. Do této kategorie spadá 43,75 % obcí. Kategorie velmi dobré dopravní dostupnosti zahrnuje obce s váhou od 4,1 – 6,0. Obce s hodnotou váhy 2,1 – 4,0 využívají dobré dopravní dostupnosti. (PĜíloha 19)

Dopravní obslužnost

Dopravní obslužnost byla hodnocena na základČ dotazníkového šetĜení výbČrové skupiny respondentĤ. Tuto skupinu tvoĜili pĜedstavitelé jednotlivých obcí. Podle spokojenosti s množstvím spojĤþi kvalitou pĜímČstské veĜejné dopravy byly vytvoĜeny tĜi kategorie: dobrá, vyhovující a špatná. (PĜíloha 20) VČtšina dotazovaných byla s dopravní obslužností obce spoko- jena, více jak 50 % pĜedstavitelĤ obcí považují dopravní obslužnost obce za dobrou. Špatnou dopravní obslužnost obce oznaþili starostové 2 obcí: Pavlov a Škrdlovice. U 3 obcí nebyly údaje zjištČny. (Tab. 3.) Na dopravní obslužnost pĜispívají obce ze svých rozpoþWĤ. PĜíspČvky jsou rozdílné dle potĜeb jednotlivých obcí resp. jejich závislosti na dopravČ (vyjížćka za prací, do školy, služba- mi). V reálu to znamená, že je zajištČna doprava ráno do zamČstnání a škol s návratem do obce. O víkendech bývá vesmČs osobní automobil v obcích mimo mČstskou dopravu nepostradatelný.

VeĜejná dopravní infrastruktura Silné stránky Slabé stránky x Existence krajského dokumentu zabý- x Omezená dostupnost dálnice D1 vající se páteĜní sítí silnic x ChybČjící územní plán Rudolce Ĝešící x Propojení území silnicemi I. tĜídy bezkolizní silniþní tah II/353 v obou hlavních osách x ýasté jsou pĜípady, kdy silnice nesplĖu- x Železniþní traĢþ. 250 – souþást transev- jí požadované parametry ropské sítČ železnic x Ani u dopravnČ zatížených úsekĤ silnic x Pokraþování prací na zlepšení dostup- v zastavČném území nejsou dostateþQČ nosti krajského mČsta, potažmo hlavní- Ĝešeny potĜeby nemotorizovaných ho mČsta (napĜ. uvedení do provozu ob- ~þastníkĤ dopravy chvat sil. II/353 kolem sídla Bohdalov) x V zásadČ špatný stav komunikací zvl. x Vyhotovení vyhledávací studie sil. I/37 III. tĜíd x Aktualizace tahu sil. I/19 - studie x Strmý nárĤst individuální automobilové x Aktualizace pasportu místních komuni- dopravy kací v mnoha obcích x Nedostatky na úseku dopravy v klidu x Výhodné propojení jádrového mČsta x Tranzitní silniþní doprava vedena pĜes ORP s Novým MČstem na MoravČ re- jádra sídel gionální dráhou (traĢþ. 251) x Stále rostoucí ceny za osobní veĜejnou x Rychlé a komfortní železniþní spojení dopravu s Brnem a Prahou x Omezené kapacitní a rychlostní mož- x Výhodná poloha v centrální þásti ýR nosti žel. trati þ. 250 x Špatná dopravní dostupnost u 43,75 % obcí x Neprovázanost jízdních ĜádĤ

  29   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

VeĜejná dopravní infrastruktura 3Ĝíležitosti Hrozby x Dobudování kapacitního propojení x Nedostateþný stav veĜejných financí na ORP s krajským mČstem a dálnicí D1 dohledné Ĝešení nedostatkĤ zvl. x Vybudování dalšího kapacitního propo- v silniþní dopravČ jení ORP s dálnicí D1 x NepĜíznivý dopad na rozvoj ekonomic- x Ve vyšší míĜe uplatĖování zásad do- kého potenciálu území pravního zklidĖování prĤjezdních úsekĤ x Zhoršování technického stavu silnic silnic x Negativní dopad na bezpeþnost všech x U novČ povolovaných staveb bezvý- ~þastníkĤ silniþního provozu hradné dodržování norem Ĝešících par- x Pokles zájmu o veĜejnou dopravu sil- kování vozidel niþní i železniþní x Podpora veĜejných forem dopravy x Zachování prĤjezdních úsekĤ silnic ob- x Omezování zbytné dopravy cemi u dopravnČ nejzatíženČjších silnic x Zvýšení dopravní obslužnosti území se zvyšujícími se riziky všech úþastníkĤ zvl. obcí Lhotka, , Rosiþka, dopravy Sklené

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

Zásobení pitnou vodou

Základní upravárenské kapacity, tj. nejvČtší zdroje pitné vody x úpravna vody (1961 – 1964, intenzifikace 1986) max. kapacita cca 200 l/s upravené pitné vody x úpravna vody MostištČ (1958 – 1964, intenzifikace 1984) max. kapacita cca 220 l/s upravené pitné vody x úpravna vody Žćár nad Sázavou (1959) kapacita cca 40 l/s - v souþasné dobČ v klidu KromČ tČchto centrálních zdrojĤ (funkþní mimo ORP) jsou vybudovány veĜejné a skupi- nové vody, které využívají kvalitní místní podzemní zdroje. Obce, které jsou zásobeny pitnou vodou z veĜejných þi soukromých studní mohou být odkázány na kolísající kvalitu a v období sucha nedostateþnou vydatnost (napĜ. obec Rosiþka, Kyjov u ýerné) – viz PĜíloha 21.

Podíl obyvatel v TOB zásobovaných pitnou vodou z vodovodu

Dle SLDB z roku 2011 bylo 99,90 % obyvatel ORP Žćár nad Sázavou zásobováno pit- nou vodou z vodovodu. Podle ýeského statistického úĜadu ze SLDB 2011 bylo k roku 2001 v ýR 99,70 % obyvatel napojených na vodovod, v Kraji Vysoþina tato hodnota þinila 99,80 % obyvatel. (Tab. 4.) Poþet obyvatel v TOB zásobovaných pitnou vodou v ORP Žćár nad Sázavou je mírnČ vyšší vzhledem k hodnotČ v ýR, v rámci Kraje Vysoþina se pohybuje nad prĤPČrem o 0,10 %. V 32 obcích jsou všichni obyvatelé v TOB zásobováni pitnou vodou z vodovodu. Nej- menší podíl obyvatel, kteĜí byli zásobováni pitnou vodou z vodovodu, je v obci Kyjov (96,97 %) a Karlov (97,33 %). Pouze u 9 obcí se podíl poþtu obyvatel v TOB zásobovaných pitnou vodou z vodovodu pohybuje lehce pod prĤPČrem ýR. VČtšina obcí Ĝeší zásobení pitnou vodou samo-   30   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU statnými vodovody. Výjimkou je 9 obcí zásobených pitnou vodou z Víru a vodní nádrže Mostiš- WČ. Na pĜehradu Vír jsou napojeny obce Budeþ, Hamry nad Sázavou, Nové Dvory, Nové Veselí, Velká Losenice, Vysoké a Žćár nad Sázavou. Pouze Ostrov nad Oslavou a Radostín nad Osla- vou získávají pitnou vodu z MostištČ. Bylo využito údajĤ z Technické infrastruktury obcí okr. äćár nad Sázavou 1:100 000.

Kanalizace a þištČní odpadních vod

Kanalizace se vesmČs zaþala budovat až po zavedení pitné vody do obce, když zaþínají vznikat obtíže s vypouštČním odpadních vod na veĜejná prostranství a do místních vodoteþí. Po- stupnČ však samoþistící schopnost vodoteþí je vyþerpána a þistota vody se stává jedním ze zá- važných, naprosto neopomenutelných problémĤ nejen rozvoje, ale i existence spoleþnosti. Po- krytí území kanalizaþními þistírnami uvádí PĜíloha 5.

Podíl obyvatel v obydlených domech s pĜípojem na kanalizaþní síĢ

Na území ORP Žćár nad Sázavou se k roku 2011 (SLDB) nachází 78,20 % obyvatel v obydlených bytech s pĜípojem na kanalizaci (Tab. 4.), což je nad prĤPČrem ýR i Kraje Vyso- þina. Ke stejnému datu tato hodnota v ýR þiní 77,40 %. V Kraji Vysoþina je evidováno 72,00 % obyvatel v obydl. bytech s pĜipojením na kanalizaþní síĢ. U 6 obcí nebyla k datu SLDB vybudo- vána kanalizaþní síĢ: Cikháj, Karlov, Kotlasy, Kyjov, Rosiþka a SvČtnov. (PĜíloha 22) NejvČtší podíl obyvatel v v obydlených bytech napojených na veĜejnou kanalizaþní síĢ je zaznamenán ve äćáru nad Sázavou (96,82 %), v obci Radostín nad Oslavou (93,36 %) a Lhotka (91,13 %).

Energetické zdroje

Jedná se o tzv. „závodní elektrárnu“ firmy Žćas a.s. Žćár nad Sázavou, kdy zdroj provo- zuje pro spoleþnost a pĜebytky nabízí k prodeji do veĜejné sítČ. Jde o zdroj o výkonu 12,5 MWe. Do provozu byla v druhé polovinČ roku 2010 uvedena fotovoltaická elektrárna u sídla Bohdalov. Pevné solární panely jsou umístČny na ZPF. Stavba je doþasná na dobu 30 let. Jde o zdroj o vý- konu 380 385 W.

Zásobení elektrickou energií

Jihozápadní okraj území protíná venkovní jednoduché vedení ZVN 400 kV þ. 422. Ve smČru S-J prochází územím venkovní jednoduché vedení VVN 220 kV þ. 203. Z venkovních jednoduchých vedení VVN 110 kV prochází územím VVN þ. 509, þ. 1315 a þ. 5536, z dvojitých vedení VVN þ. 1310 a 1311, dále pak VVN þ. 5511 a 5512. SíĢ VN je zastoupena distribuþní soustavou 22 kV a distribuþní soustavou 35 kV (severní cíp ORP Žćár nad Sázavou) – viz. PĜíloha 23. PĜenosová i distribuþní síĢ je vyhovující. SítČ NN k napájení rozvodu NN slouží trafostanice 22/0,4 kV a 35/0,4 kV. Tyto trafosta- nice jsou pĜevážnČ venkovní a pak tzv. mČstského typu – kioskové a vestavČné. Nová distribuþní síĢ bývá Ĝešena tak, že zabezpeþuje dostateþný elektrický pĜíkon, nČkterá pĤvodní vedení NN však vyžadují rekonstrukci.

  31   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

Zásobení plynem

Schéma vysokotlakých rozvodĤ zemního plynu je patrné z PĜílohy 23. Distribuce plynu je Ĝešena pĜipojením obcí na regulaþní stanice VTL/STL, které jsou propojeny VTL plynovody. Jedna regulaþní stanice mĤže sloužit pro více sídel, tyto pak bývají propojeny STL rozvody ply- nu. K doregulování na NTL slouží u jednotlivých odbČratelĤ domovní regulátory STL/NTL. V dĜíve plynofikovaných sídlech jsou nČkteré þásti zásobeny také z NTL rozvodĤ.

Plynofikace obcí

Dle informací získaných z Jihomoravské plynárenské spoleþnosti a vlastním terénním še- WĜením bylo zjištČno, že k roku 2009 je již vČtšina obcí v SO ORP Žćár nad Sázavou napojena na plynovod. Pouze u obcí Cikháj, Hodíškov, Kyjov, Sklené, Raþín a Radostín nebyla ještČ realizo- vána plynofikace obce. VČtšina obcí je zásobena zemním plynem Jihomoravskou plynárenskou spoleþností (JMP). (PĜíloha 24) Východoþeská plynárenská spoleþnost (VýP) dodává zemní plyn obci VojnĤv MČstec. Obec Cikháj je zaĜazena mezi obce bez plynofikace. Výjimku tvoĜí tamČjší rekreaþní stĜedisko Masarykovy univerzity v BrnČ, které jako jediné má napojení na dodávku zemního plynu. Zemní plyn není zaveden do 6 obcí, což þiní 7 % území ORP Žćár nad Sázavou.

Teplárenství

3Ĝehled hlavních subjektĤ v ORP Žćár nad Sázavou  Divize Energetika Žćas, a.s. (výrobce i distributor)  SATT, a.s. Žćár nad Sázavou (výrobce i distributor)

  32   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

Technická infrastruktura Silné stránky Slabé stránky x Dostateþná kapacita vodovodních pĜi- x Kolísavá kvalita i množství pitné vody vadČþĤ z úpravny vod Vír a MostištČ i v nČkterých obcích s vlastními zdroji podzemních vod vody x Rezerva povrchové vody vodní nádrže x Nedostateþné pokrytí území kanalizaþ- StavištČ ním systémem ukonþeným ýOV x Srovnatelný podíl obyvatel v obydle- x Nízké zastoupení domácností využívají- ných bytech napojených na vodovod cích ZP (hlavnČ venkovská sídla) (99,90 %) jako za ýR (99,70 %) i Kraj x ChybČjící zaĜízení pro efektivnČjší vyu- Vysoþina (99,80 %) žívání energie (napĜ. kogeneraþní jed- x Existence PRVKÚK Vysoþina notky) x Nejsou problémy v zásobení ORP el. x Nekoordinovaný pĜístup v zásobení energií území energiemi x Vysoký podíl plynofikovaných obcí x Rozdrobená sídelní struktura znamená x Možnosti pČstování a využívání bio- vyšší náklady na vybavenost inženýr- masy jako obnovitelného zdroje ener- skými sítČmi gie x Dostateþný vČtrný potenciál pro vý- stavbu vČtrných elektráren 3Ĝíležitosti Hrozby x Stabilizace vodních zdrojĤ x 5Ĥst vodného a stoþného jako dĤsledek x Propojení obecních vodovodĤ do vČt- obrovských investic do vodního hospo- ších soustav dáĜství x Finance na investice z evropských x Využívání fosilních paliv ev. spalování fondĤ odpadĤ jako dĤsledek neustálého zdra- x Legislativní opora pro podporu obno- žování ušlechtilých paliv vitelných energií x Zanedbaná technická infrastruktura je x Podpora zavádČní energeticky a suro- brzdou hospodáĜského rozvoje potažmo vinovČ nenároþných technologií i odlivu obyvatelstva x Vypracování energetické koncepce území ORP následnČ i obcí

  33   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

1.7. Sociodemografické podmínky, bydlení

Širší souvislosti První písemná zmínka

V Kraji Vysoþina se nachází 15 obcí s rozšíĜenou pĤsob- Obec rok ností. Z hlediska poþtu obyvatel je ORP Žćár nad Sázavou Cikháj 1662 5. nejvČtší obcí s rozšíĜenou pĤsobností v kraji. Na velikosti popu- Raþín 1654 Újezd lace Kraje Vysoþina se podílí 8,44 %. Nejvíce obyvatel ve správ- 1526 VepĜová 1502 ním obvodu ORP Žćár nad Sázavou je soustĜedČno v mČstČ Žćár Herálec 1496 nad Sázavou (21 669 obyv.), nejménČ obyvatel se nachází v obci Pokojov 1483 Kyjov (44 obyv.). V prĤPČru pĜipadá na obec 897 obyvatel. Poþítky 1482 Hamry nad Sázavou 1470 Pokud není uvedeno jinak, použitá data jsou získána Karlov 1457 z ýeského statistického úĜadu k roku 2013. Radostín 1454 Škrdlovice 1454 Hustota zalidnČní %Ĝezí nad Oslavou 1447 Nové Dvory 1444 Hustota zalidnČní ORP Žćár nad Sázavou (PĜíloha 25) Hodíškov 1412 2 s 92,71 obyvateli na km je pomČrnČ vyšší v porovnání s Krajem Polniþka 1409 Vysoþina (75,08 obyv./km2), avšak v kontextu ýeské republiky Kyjov 1407 Lhotka (133,29 obyv./km2) je tato hodnota nízká. (Tab. 5.) Nejvyšší hus- 1407 Sklené 1407 tota obyvatel je zaznamenána v obcích Žćár nad Sázavou (584,64 Vysoké 1407 2 2 obyv./km ), Hamry nad Sázavou (213,63 obyv./km ) a Nové Ve- Sázava 1406 2 selí (135,98 obyv./km ), naopak nejmenší hustota obyvatel je obci Bohdalec 1393 2 Cikháj (5,01 obyv./km ). Nové Veselí 1393 ChlumČtín 1392 Sídelní struktura Radostín nad Oslavou 1390 Budeþ 1377 Území ORP Žćár nad Sázavou je administrativnČþlenČno KnČževes 1370 na 48 obcí. Obce tvoĜí základní þlánek území ORP Žćár nad Sá- Pavlov 1370 zavou. NČkteré obce jsou tvoĜeny nČkolika katastrálními územími. ZnČtínek 1370 MatČjov 1366 Ostatní obce sestávají z jednoho katastrálního území. SvČtnov 1366 KrásnČves Území ORP Žćár nad Sázavou tedy tvoĜí 37 obcí s jedním katast- 1365 Ostrov nad Oslavou 1356 rálním územím a 11 obcí se sumou 28 k. ú. Celkový poþet k. ú. na Rosiþka 1356 území ORP Žćár nad Sázavou je 65. Bohdalov 1353 Vatín 1353 Pro zkoumané území je charakteristická þlenitost a roz- Malá Losenice 1352 drobenost, tedy typické znaky osídlení ýeskomoravské vysoþiny. Velká Losenice 1352 Dalšími charakteristickými rysy je velká hustota sídel a skuteþ- Svratka 1350 nost, že sídla vzájemnČ nesplývají (kromČ výjimek napĜ. mČsta, Kotlasy 1349 obec Herálec), jsou tedy mezi nimi krajinné pĜedČly. Hierarchie Rudolec 1343 Obyþtov 1341 sídel je od samot až po jádrové mČsto s více jak 20 tis. obyvateli. Sirákov 1318 Jádrové mČsto ORP Žćár nad Sázavou zaznamenalo po II. svČto- Sazomín 1317 vé válce prudký populaþní rozvoj spojený pĜedevším s výstavbou VojnĤv MČstec 1293 äćárských strojíren a sléváren, po roce 1961 pak vznikem nového äćár nad Sázavou 1253 okresu Žćár nad Sázavou. Na druhé stranČ emigrace obyvatel Jámy 1252 PodČšín 1233   Nížkov 1232 34   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU z menších sídel za lepšími ekonomickými podmínkami zpĤsobila v tČchto sídlech významné poklesy poþtu obyvatel (napĜ. Karlov, Rosiþka, Sklené).

Tab. C: Výþet katastrálních území obcí Název obce výþet katastrálních území (k.ú.) poþet k. ú. Bohdalov Bohdalov, Chroustov u Bohdalova 2 Hamry nad Sázavou Hamry nad Sázavou, Nejdek na MoravČ 2 Herálec Herálec na MoravČ, ýeský Herálec, Kocanda 3 Nížkov Nížkov, Buková u Nížkova, Špinov 3 Ostrov nad Oslavou Ostrov nad Oslavou, Suky 2 Pavlov Pavlov, Starý Teleþkov 2 Radostín nad Oslavou Radostín nad Oslavou, ZahradištČ 2 Sázava Sázava u Žćáru nad Sázavou, ýeská Mez 2 Svratka Svratka, ýeská Cikánka, Moravská Cikánka, Moravská 4 Svratka Velká Losenice Velká Losenice, PoĜežín 2 äćiĜ nad Sázavou 0Čsto Žćár, Zámek Žćár, Stržanov, Veselíþko u Žćáru nad 4 Sázavou Celkový poþet k. ú. u obcí s více katastrálními územími 28

Jak již bylo výše ĜHþeno, centrem celého správního obvodu ORP Žćár nad Sázavou je PČsto Žćár nad Sázavou, které je také nejlidnatČjší obcí v ORP Žćár nad Sázavou. Jako jediné se svými 21 669 obyvateli pĜesahuje hranici 20 tis. obyvatel, jak je zĜejmé z velikostních skupin obcí (Tab. D).

Tab. D: Velikostní skupiny obcí ve SO ORP Žćár nad Sázavou Poþet obyvatel poþet obcí v ORP Ždár n./S 0 - 199 14 200 - 499 19 500 - 999 8 1 000 - 1 999 6 2 000 - 4 999 0 5 000 - 9 999 0 10 000 - 19 999 0 20 000 a více 1

0Čsto Žćár nad Sázavou nejen svojí velikostí, ale i množstvím obþanské vybavenosti (Tab. 24) zabezpeþuje obsluhu ostatních obcí v ORP Žćár nad Sázavou. Z hlediska obþanského vybavení lze Ĝíci, že i nČkteré menší obce jako je napĜ. Nové Veselí, Svratka a Ostrov n./O. lze zaĜadit mezi obce obsluhující. Tyto obce zajišĢují svým i obyvatelĤm sousedních obcí pĜedevším základní zdravotní služby, vzdČlávání dČtí a žákĤ a poskytují vČtší množství služeb nižší obþan- ské vybavenosti.

Jedním z dalších ukazatelĤ obslužnosti obcí je zaĜazení obce v místním pracovištním sys- tému. Místní pracovištní systémy (LLS) jsou území, která spádují z hlediska dojížćky za prací k místním pracovištím centrĤm. Z obr. 6 je zĜejmé, že na území ORP Žćár nad Sázavou se vy-

  35   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU skytují 4 místní pracovištní systémy. V prvním pracovištním systému s centrem ve Žćáru n./S. je zahrnuta vČtšina obcí v ORP Žćár nad Sázavou, do druhého pracovištního systému s centrem v Hlinsku spadá pouze obec ChlumČtín, tĜetí místní pracovištní systém s centrem v ChotČboĜi zahrnuje Radostín a poslední þtvrtý LLS s centrem ve Velkém MeziĜtþí spáduje KrásnČves. V rámci pracovištních systémĤ jsou vymezena funkþní urbanizovaná území (FUA), kde existuje zvláštČ silná vazba obyvatel na pracovištČ v místním centru. Vyjma obcí, které nespadají do LLS äćár nad Sázavou, nevykazují pouze 4 obce silnou vazbu na pracovištní centrum Žćár nad Sázavou. Jedná se o obce Herálec, PodČšín, Svratka a VojnĤv MČstec.

Obr. 6.: Místní pracovištní systémy a funkþní urbanizovaná území (Zdroj: Kraj Vysoþina, 2011)

Retrospektivní vývoj obyvatelstva

Z retrospektivního pohledu na vývoj obyvatel ORP Žćár nad Sázavou se dá Ĝíci, že od roku 1869 do 2. sv. války byla populace na území ORP stabilizovaná, kdy se poþet obyvatel pohyboval kolem 30 000 (Graf A). Váleþné události zapĜtþinily znatelný pokles poþtu obyvatel v 50. letech 20. století. (Tab. 6.)

  36   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

Graf A: Vývoj poþtu obyvatel ORP Žćár nad Sázavou v letech 1869 - 2001

VÝVOJ POýTU OBYVATEL ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU v letech 1869 - 2001

50 000

45 000

40 000

35 000 l e t

a 30 000 v y b

o 25 000

t e

þ 20 000 o p 15 000

10 000

5 000

0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 rok

Po 50. letech 20. století dochází k nárĤstu populace pĜedevším díky zvolené politice pod- páry mladých rodin a dĜíve jmenovaným politickým rozhodnutím. V roce 2001 se na území správního obvodu ORP Žćár nad Sázavou nacházelo 43 953 obyvatel. Následující roky dochází k mírnému poklesu s lokálním minimem v roce 2003 (43 828 obyv.). Maximální poþet obyvatel byl zaznamenán v roce 2008, kdy bylo dosaženo hodnoty 44 050 obyvatel (Graf B). V roce 2011 dochází k výraznému poklesu poþtu obyvatel ORP Žćár nad Sázavou (43 244 obyv.), avšak do roku 2013 poþet obyvatel stoupnul na 45 071 obyvatel.

Graf B: Vývoj poþtu obyvatel ORP Žćár nad Sázavou v letech 2001 - 2013

  37   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

9Čková struktura obyvatel

Základní charakteristikou populace je vČkové složení. Aþkoli zastoupení obyvatel ve vČ- ku 0 - 14 ve správním obvodu ORP Žćár nad Sázavou (15,09 %) je vyšší s porovnáním Krajem Vysoþina (14,80 %) þi hodnotou pro ýeskou republiku (15,01 %), z dlouhodobého hlediska do- chází na území ORP Žćár nad Sázavou ke snižování obyvatel v této vČkové kategorii (Tab. 7). Od roku 2001 do roku 2013 kleslo pomČrné zastoupení obyvatel v pĜedproduktivním vČku (0 – 14 let) o 2,71 %. Pokles poþtu pĜedproduktivního obyvatelstva je zĜejmý u vČtšiny obcí s výjimkou 15 obcí, kde je sledován mírný nárĤst obyvatel (PĜíloha 26). Nejvíce pĜedproduktiv- ního obyvatelstva pĜibylo v obci Rosiþka (+ 9,31 %), naopak nejvČtší úbytek byl zjištČn v obci KnČževes (- 13,50 %) a Kotlasy (- 9,62 %). NejvČtší zastoupení obyvatel v pĜedproduktivním YČku je v obci Radostín nad Oslavou (22,60 %) a Sirákov (22,57 %), naopak nejménČ obyvatel této kategorie je v obci KnČževes se zastoupením 7,59 %. Procentuální zastoupení obyvatel ve vČku 65 a více (PĜíloha 27) je ve správním obvodu ORP Žćár nad Sázavou (17,65 %) mírnČ nižší než v pĜípadČ Kraje Vysoþina (17,69 %), naopak mírnČ vyšší než v rámci ýeské republiky (17,37 %). U vČtšiny obcí (73 %) ORP Žćár nad Sáza- vou je zaznamenán zvýšený podíl poproduktivního obyvatelstva (65 a více let) v porovnání s rokem 2001. NejvČtší rozdíl v zastoupení poproduktivního obyvatelstva byl zjištČn v obcích KnČževes (+ 11,75 %) a Budeþ (+ 9,69 %). K roku 2013 se nejvíce poproduktivního obyvatel- stva (28,87 %) nacházelo v obci Radostín, nejnižší zastoupení bylo evidováno v obci Sklené (11,43 %).(Tab. 8.)

Index stáĜí

Souþasný trend stárnutí populace v SO ORP Žćár nad Sázavou ukazuje také index stáĜí (PĜíloha 28), který v porovnání s rokem 2001, kde hodnota indexu stáĜí þinila 69,93, se zvýšil na 116,93. (Tab. 9.) Index stáĜí udává podíl obyvatel ve vČku 65 a více na 100 obyvatel ve vČku 0 – 14. Na území SO ORP Žćár nad Sázavou je hodnota indexu nižší než v pĜípadČ Kraje Vysoþina (119,58), naopak v porovnání s hodnotou pro ýeskou republiku (115,73) je index stáĜí vyšší. V rámci Kraje Vysoþina lze tedy Ĝíci, že ORP má pomalejší trend demografického stárnutí. Nej- vyšší hodnota byla registrována v obcích KnČževes (345,45) a Radostín (341,67), nejnižší nao- pak v obci Velká Losenice (53,18) a Poþítky (56,86). PĜedpokladem úspČšného rozvoje obcí je nízká hodnota indexu stáĜí, naopak v obcích s vysokými hodnotami mĤže dojít až k vymizení poþtu TOB sídla.

3Ĝirozený pĜírĤstek

Významným ukazatelem bilance obyvatel je pĜirozený pĜírĤstek (PĜíloha 29). PĜirozený SĜírĤstek udává rozdíl mezi poþtem živČ narozených a poþtem zemĜelých ve sledované populaci EČhem urþitého období. Hodnoty jsou vyjádĜeny v procentech. StejnČ jako v ýeské republice i v Kraji Vysoþina je sledován záporný pĜirozený pĜírĤstek, naopak na území správního obvodu ORP Žćár nad Sázavou je evidována kladný pĜirozený pĜírĤstek s hodnotou (0,05 %). V obci %Ĝezí nad Oslavou byla zaznamenána nejvyšší hodnota 1,49 % pĜirozeného pĜírĤstku, nejnižší hodnota byla zjištČna v obci Rosiþka (-3,85 %). Z tabulky þ. 10 je zĜejmé, že v porovnání s rokem 2001 dochází ke snížení hodnoty pĜirozeného pĜírĤstku o 0,13 % ve správním obvodu

  38   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

ORP Žćár nad Sázavou (Tab. 10.).

Saldo migrace

KromČ pĜirozeného pĜírĤstku je dĤležitým ukazatelem rozvoje obce saldo migrace, které je dáno rozdílem poþtu pĜistČhovalých a vystČhovalých obyvatel. Nejvyšší kladné saldo migrace bylo evidováno v obcích Hamry nad Sázavou (23), Karlov (8) a Radostín nad Oslavou s hodnotou 7 pĜistČhovalých osob. NejvČtší záporné saldo migrace bylo zjištČno ve mČstČ Žćár nad Sázavou, odkud se vystČhovalo 0,73 % obyvatel. Nejvyšší hodnota salda migrace v pĜepoþtu na 1 000 obyvatel byla zjištČna v obci Karlov (76,19), naopak nejnižší hodnota byla zaznamená- na v obci Sklené (-38,10). Ve správním obvodu ORP Žćár nad Sázavou je registrováno záporné migraþní saldo (-3,27 na 1 000 obyv.) stejnČ jako v Kraji Vysoþina (-1,55 na 1 000 obyv.) i celé ýeské republice, kde je zaznamenáno také záporné migraþní saldo (0,12 na 1 000 obyv.). Roz- díl absolutních hodnot salda migrace v letech 2009, 2011 a 2013 je znázornČn v grafu þ. 2.

Míra registrované nezamČstnanosti

Míra registrované nezamČstnanosti vyjadĜuje podíl poþtu nezamČstnaných registrovaných ~Ĝady práce na poþtu ekonomicky aktivních osob vyjádĜený v procentech. PĜtþin nezamČstnanos- ti je celá Ĝada. K objektivním faktorĤm patĜí restrukturalizace ekonomiky, útlumy nČkterých od- YČtví, úplná likvidace Ĝady pracovních míst. K subjektivním faktorĤm patĜí adaptabilita Ĝady nezamČstnaných osob, která vyplývá jednak z jejich osobní, kvalifikaþní, pracovní a sociální charakteristiky, nebo z nižší úrovnČ jejich motivace. V roce 2011 dosahovala míra registrované nezamČstnanosti ve správním obvodu ORP äćár nad Sázavou 8,4 %, kdy došlo od roku 2009 ke snížení o 0,3 % (Tab. 22). V porovnání s Krajem Vysoþina þi ýeskou republikou nabývá ovšem nízkých hodnot, protože k roku 2011 byla pro Kraj Vysoþina zjištČna míra registrované nezamČstnanosti 9,40 %, pro ýR 8,60 %. K roku 2011 dosahovala nejvyšší míry registrované nezamČstnanosti obec Raþín (25,7 %) a Lhotka (20,8 %). Nejnižší míra registrované nezamČstnanosti byla evidována v obci Sirákov (2,6 %) a MatČjov (2,8 %). V obci MatČjov se k roku 2011 nenacházel žádný obyvatel bez za- PČstnání. Porovnání míry registrované nezamČstnanosti je možné také z pĜílohy Graf 3.

Vyjížćka do škol a uþilišĢ

K roku 2011 bylo u 33 obcí ORP Žćár nad Sázavou více jak 50 % žákĤ, studentĤ a uþĖĤ dojíždČjících za vzdČláním. Nejvyšších hodnot dosahovaly obce, kde se nenachází ani I. stupeĖ základní školy. Nejvíce vyjíždČjících žákĤ a studentĤ se nacházelo v obci Bohdalec (92,00 %) a Rosiþka (83,33 %), nejmenší vyjížćka žákĤ, studentĤ a uþĖĤ byla zaznamenána v obcích Kyjov (25,00 %) a Poþítky (25,71 %). Jádrové mČsto má v regionu výjimeþné postavení, neboĢ zajišĢu- je mimo základního vzdČlání i vyšší formy. Vyjížćka þiní 52,67 %. (Tab. 13.)

Obyvatelstvo podle nejvyššího ukonþeného vzdČlání

Ve správním obvodu ORP Žćár nad Sázavou bylo k roku 2011 evidováno 17,39 % oby- vatel bez vzdČlání a se vzdČláním základní školy. Vysokoškolské a vyšší odborné vzdČlání dosa- hovalo 12,63 % obyvatel. NejvČtší procento (35,45 %) tvoĜilo obyvatelstvo se stĜední školou bez maturity. Obyvatelé se stĜední školou ukonþenou maturitou se v SO ORP Žćár nad Sázavou vy-   39   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU skytuje 29,06 % (Graf C). Nejvyšší podíl obyvatel se základním nebo nedokonþeným základním vzdČlání bylo re- gistrováno v obci KnČževes (33,33 %), Kotlasy (40,6 %) a KnČževes (39,4 %). Nejnižší podíl obyvatel této kategorie se nachází ve Žćáru nad Sázavou (18,8 %) a obci Budeþ (19,6 %). Obyvatelé s vysokoškolským nebo vyšším odborným vzdČláním vytváĜí nejvyšší podíl v obci Sklené, kde reprezentují 16,09 % populace starší 15-ti let (viz. Tab. 23). Nad 13 % obyvatel s ukonþeným vzdČláním na VŠ nebo VOŠ se nachází ve mČstČ Žćár nad Sázavou (15,46 %), v obci Polniþka (14,26 %), Nové Veselí (13,84 %), Lhotka (13,25 %) a Ra- dostín nad Oslavou (13,16 %). Naopak nejmenší zastoupení obyvatel s vysokoškolským þi vyš- ším odborným vzdČláním je v obci Vysoké (3,39 %) a Pavlov (4,10 %). NejvČtší podíl obyvatel- stva s ukonþeným stĜedoškolským vzdČláním maturitou se vyskytuje v obci Kyjov (32,43 %), PČstČ Žćár nad Sázavou (31,96 %), obci Škrdlovice (31,51 %) a Nové Veselí (31,20 %).

Graf C: Obyvatelstvo SO ORP Žćár nad Sázavou podle nejvyššího ukonþeného vzdČlání k roku 2011

Sociální zaĜízení a služby

9Čtšina sociálních zaĜízení a služeb je soustĜedČna do Žćáru nad Sázavou, který v této souvislosti zajišĢuje také nejvíce služeb v oblasti zdravotnictví. Domov pro seniory, tzv. 'Ĥm klidného stáĜí vytváĜí prostĜedí co nejvíce pĜipomínající domov osobám, které s ohledem na svĤj vČk a zdravotní stav potĜebují pomoc a podporu v kaž- dodenních þinnostech bČžného života. Cílovou skupinou jsou osoby starší 60 let vyžadující pra- videlnou pomoc z dĤvodu zhoršení zdravotního stavu nebo vysokého vČku. Domov pro seniory nabízí 54 lĤžek. Na území ORP Žćár nad Sázavou se nacházejí ve 4 obcích domy s peþovatelskou služ- bou, z nichž je vČtšina lokalizována ve Žćáru nad Sázavou. Zbývající 3 DPS se vyskytují v obci Herálec, Nížkov a Škrdlovice. Domy s peþovatelskou službou jsou urþeny pro osoby þásteþQČ sobČstaþné, které z dĤvodu vČku, chronického onemocnČní nebo zdravotního postižení vyžadují   40   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU ve vymezeném þase pomoc jiné fyzické osoby. Forma poskytování služeb mĤže být ambulantní, tak i terénní. Ve Žćáru n./S. je zajištČna peþovatelská služba ve þtyĜech domech s peþovatelskou službou o celkové kapacitČ 200 lĤžek. DĤm s peþovatelskou službou v obci Škrdlovice nabízí 27 bytĤ, Domov pokojného stáĜí Nížkov umožĖuje pobyt osobám se zdravotním postižením a senio- UĤm ve 12 bytech. ZaĜízení se zvláštním režimem Seniorpenzion Fit ve Žćáru nad Sázavou poskytuje poby- tovou formu sociálních služeb. Snahou je vytvoĜit podmínky pro pocit jistoty a bezpeþí osob se specifickými potĜebami, kteĜí potĜebují pravidelnou pomoc v dĤsledku onemocnČní staĜeckou nebo jinou demencí a Alzheimerovou chorobou a zachování jejich kontaktu s okolím. ZaĜízení disponuje 40 lĤžky. Domácí ošetĜovatelská péþe poskytuje zdravotní úkony v domácnostech obþanĤ mČsta äćár nad Sázavou na základČ ordinace ošetĜujících lékaĜĤ a podle potĜeb nemocných. Jde zejména o aplikaci injekcí, odbČry krve, pĜevazy, rehabilitaþní péþi aj. Uvedenou péþi mĤže vyu- žívat do 20 klientĤ. Doþasného ubytování mužĤm mČsta Žćáru nad Sázavou, kteĜí se ocitli v tíživé sociální situaci a nemají kde bydlet, zajišĢuje azylová ubytovna pro muže. Kapacita zaĜízení je 24 lĤžek. 3ĜíspČvková organizace zĜízená mČstem Žćár nad Sázavou zajišĢuje dále centra denních služeb: denní centrum pro dČti, které využívá volného þasu dČtí a mládeže vedoucí ke snížení rizika sociálnČ negativních jevĤ a zdravotních rizik formou her, soutČží a neformálního vzdČlá- vání, rozvoj sportovních a spoleþenských aktivit. Denní pobyt pro postižené dČti a mládež posky- tuje péþi a pomoc osobám s mentálním postižením s pĜidruženými vadami tČlesnými nebo smys- lovými, která podporuje rozvoj a uchovávání získaných psychických a fyzických schopností, dovedností a návykĤ, rozvoj samostatnosti a sobČstaþnosti s pĜihlédnutím k intelektuálním mož- nostem a schopnostem uživatelĤ. 0Čsto Žćár nad Sázavou zajišĢuje také prostĜednictvím SpeciálnČ pedagogického centra studium na Praktické škole pro žáky se speciálními vzdČlávacími potĜebami, plynoucími ze sní- žené úrovnČ rozumových schopností. Délka vzdČlávacího studia jsou 2 roky, kdy pro každý roþ- ník je otevĜena jedna tĜídy s maximální kapacitou 12 žákĤ.

  41   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

Sociodemografické podmínky Silné stránky Slabé stránky x Vyšší zastoupení pĜedproduktivního x Nízká hustota zalidnČní ve srovnání s obyvatelstva v porovnání s krajem i ýR ýR x Vyšší pĜirozený pĜírĤstek v kontextu ýR x Stárnutí populace – rostoucí podíl po- i Kraje Vysoþina produktivního obyvatelstva (o 1,25 % x Nízká míra registrované nezamČstnanos- od roku 2011) ti, o 1,0 % nižší než v Kraji Vysoþina x Velmi nízké migraþní saldo mĤže x Stabilizovaná, dostateþná síĢ služeb ve- znamenat nízkou ekonomickou atrak- Ĝejné obþanské vybavenosti tivitu území x %Čhem druhé poloviny 20. století vý- razná emigrace obyvatel z menších vzdálenČjších sídel x Nedostateþná kapacita sociálních a zdravotnických zaĜízení pro seniory x Rostoucí poþet jednobytových domác- ností

3Ĝíležitosti Hrozby x VytváĜení nových pracovních pĜíležitostí x Stárnutí obyvatelstva mĤže vést až na území ORP k vylidnČní sídel (zániku trvalého byd- x Podpora zejména individuální bytové lení) výstavby nabídkou levných zasíĢova- x Zvyšující se poþet obyvatel ných obecních pozemkĤ v poproduktivním vČku mĤže vyvolat x Výstavba startovacích bytĤ pro mladé další problémy v oblasti sociální a rodiny zdravotní péþe x U malých vylidĖujících se sídel pĜemČna x NovČ pĜíchozí obyvatelé do obytných WČchto sídel na rekreaþní funkci souborĤ RD na venkovČ ne vždy sply- nou se starousedlíky x Vysoké ceny bytĤ ve Žćáru nad Sáza- vou mohou zpĤsobit odliv trvale byd- lících obyvatel zvl. vysokoškolsky vzdČlané mladé generace

  42   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

1.8. Bydlení

Domovní fond

Ve správním obvodu ORP Žćár nad Sázavou bylo k 26.03.2011 evidováno 9 702 domĤ, z toho 8 800 rodinných domĤ, tj. plných 90,70 %. (Tab. 14.) Obydlených domĤ bylo evidováno 7 951, z toho 7 084 bylo rodinných domĤ, tj. plných 89,10 %. Z celkového poþtu domĤ je 81,95 % domĤ trvale obydlených, z celkového poþtu rodin- ných domĤ je trvale obydlených 80,50 %. Nejvyšší podíl bytových domĤ na celkovém poþtu domĤ je ve Žćáru nad Sázavou 6,48 %, ve 14 obcích (napĜ. Budeþ, PodČšín, Sklené) je celkový poþet domĤ shodný s celkovým po- þtem rodinných domĤ. V ostatních sídlech nepĜesahuje podíl bytových domĤ na celkovém poþtu bytových domĤ hodnotu 2,62 %.

Bytový fond

Ve správním obvodu ORP bylo k 26.03.2011 seþteno 15 945 obydlených bytĤ. V jádrovém místČ bylo evidováno 8 999 obydlených bytĤ, což je 56,42 % poþtu obydlených by- WĤ. Pro porovnání ve stejné sídelní jednotce žije necelých 50,33 % obyvatel. Nejmenší poþet obydlených bytĤ je v sídelním útvaru Kyjov (11). (Tab. 17.) V porovnání se SLDB 2001 se poþet obydlených bytĤ zvýšil o 996 bytĤ, což je o 6,67 % více bytĤ než v roce 2001. BČhem 10 let se nejvíce rozvíjela obec Hamry nad Sázavou s výstavbou 49 bytĤ, Velká Losenice (58 bytĤ) a Polniþka (52 bytĤ). Avšak nejvČtší bytová vý- stavba byla provádČna ve mČstČ Žćár nad Sázavou (206 bytĤ). NejménČ se bČhem desetiletí sta- YČlo v obci Cikháj, KnČževes a Malá Losenice, kde byl vystavČn pouze 1 byt, v obci Rosiþka a Sazomín nebyl vystavČn byt žádný. Od roku 2011 se nejvíce rozvíjí bytová výstavba ve mČstČ äćár nad Sázavou a obci Hamry nad Sázavou, kdy došlo do roku 2013 k výstavbČ 23 bytĤ, ná- sleduje Bohdalov (15 bytĤ) a obce Radostín nad Oslavou a Velká Losenice s 10 novČ vystavČ- nými byty. (Tab. 15.)

Velikost obydlených bytĤ

Ukazatele uvedené v tabulce (Tab. D) vycházejí v porovnání za území ýR i Kraje Vyso- þina pro území ORP Žćár nad Sázavou pĜíznivČ. Vyšší hodnoty sledovaných ukazatelĤ viz. Tab. 16. jsou dány pĜedevším grafickým podílem bytĤ v rodinných domech s venkovským charakte- rem ORP Žćár nad Sázavou.

Tab. D: Porovnání základních ukazatelĤ (ýR = 100 %) - rok 2001 Územní celek prĤPČrná plocha prĤPČrný poþet bytu obyt. pl. bytu obyt. pl./osobu obyt. míst./byt abs. % abs. % abs. % abs. % ORP Žćár nad Sázavou 93,22 122,1 59,10 119,3 19,00 102,2 3,11 114,3 Kraj Vysoþina 82,72 108,4 53,21 107,4 18,45 99,2 2,89 106,3 ýeská republika 76,33 100,0 49,54 100,0 18,60 100,0 2,72 100,0

  43   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

- rok 2011 Územní celek prĤPČrná plocha prĤPČrný poþet bytu obyt. pl. bytu obyt. pl./osobu obyt. míst./byt abs. % abs. % abs. % abs. % ORP Žćár nad Sázavou 88,7 102,3 66,1 101,2 30,9 95,1 3,67 108,6 Kraj Vysoþina 92,2 106,3 68,9 105,5 32,5 100,0 3,70 109,5 ýeská republika 86,7 100,0 65,3 100,0 32,5 100,0 3,38 100,0

Vlastnictví bytĤ

Naprostá vČtšina obydlených bytĤ je ve vlastním domČ. Tento fakt platí pro územní jednotku ORP Žćár nad Sázavou, Kraj Vysoþina i ýR. Srovnatelné je i procento zastoupení bytĤ ve vlastním domČ nebo bytĤ v osobním vlastnictví k roku 2011: území ORP äćár nad Sázavou 63,64 %, Kraj Vysoþina 67,17 % a ýR 55,89 %. Podíl nájemních bytĤ na území ORP Žćár nad Sázavou tvoĜí 14,94 % z obydlených bytĤ, stejné hodnoty nabývá i Kraj Vysoþina (14,32 %). V ýeské republice je podíl nájemních bytĤ vyšší a dosahuje 22,42 % obydlených bytĤ. (Tab. 17.)

Obložnost bytĤ

Výrazným ukazatelem kvality bydlení je obložnost bytĤ (PĜíloha 31), která vyjadĜuje po- díl poþtu obyvatel k poþtu bytĤ vztahující se k územní jednotce. PrĤPČrná obložnost bytĤ k roku 2011 na území SO ORP Žćár nad Sázavou s hodnotou 2,70 obyv./byt je mírnČ vyšší než v Kraji Vysoþina (2,69 obyv./byt) i ve srovnání s hodnotou pro ýeskou republiku (2,54 obyv./byt). (Tab. 16.) Na území ORP Žćár nad Sázavou byla nejvČtší obložnost bytĤ registrována v obcích Sirá- kov (3,56 obyv./byt) a Pokojov (3,38 obyv./byt), nejmenší obložnost bytĤ byla evidována v obci Radostín (2,19 obyv./byt) a Rosiþka (2,30 obyv./byt).

  44   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

Bydlení Silné stránky Slabé stránky x NadprĤPČrnČ vysoký podíl bydlení x Rozdrobená sídelní struktura v RD s výrazným podílem malých obcí x Oživení bytové výstavby (RD) i x VylidĖování malých obcí v obcích s územní pĜipraveností x Vysoké ceny bytĤ x NadprĤPČrná plošná velikost bytĤ x Vysoké procento neobydlených domĤ x Nastoupený trend v modernizaci do- (bytĤ) movního fondu x Nedostateþná pestrost – druhovost domĤ x Zvyšování technické vybavenosti bytĤ v souþasné bytové výstavbČ x Vstup barev do obytných souborĤ x Malá podpora revitalizace panelových x 3Ĝíznivé životní prostĜedí domĤ

3Ĝíležitosti Hrozby x Podpora potĜebnosti zastavitelných x Výstavba na okrajích sídel, upadající ploch vymezených v ÚPD stĜedy obcí x Další transformace bytového fondu na x 1Čkolik zastavitelných ploch pro RD rekreaþní v malých obcích v malé obci mĤže zpĤsobit trvalou roze- v atraktivním prostĜedí stavČnost všech zastavitelných ploch. x Podpora modernizace stávajícího by- Jde o plýtvání ZPF i investiþními pro- tového fondu stĜedky x Podpora bytové výstavby územní pĜi- x Bez koncepce bytové politiky s vazbou praveností na provČĜených plochách na pracovní pĜíležitosti mĤže dojít k praktickému zániku nČkterých obcí (sídel)

  45   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

1.9. Rekreace

Potenciál cestovního ruchu

Oblast, která je cílem cestovního ruchu vykazuje urþité pĜedpoklady (faktory, podmínky). Široká škála tČchto podmínek se vyznaþuje velmi rozmanitým typovým charakterem a rozmani- tostí územního zámČru. Podle metodiky RNDr. Jana Bína, CSc. lze potenciál cestovního ruchu chápat jako formalizovaný výsledek zhodnocení co možná nejvíce komplexního okruhu lokali- zaþních podmínek, které umožĖují umístČní a rozvíjení aktivit cestovního ruchu v urþitém území na základČ charakteristik „nabídky“ tohoto území, a pĜedpokladĤ pro další možný rozvoj cestov- ního ruchu. Lokalizaþní podmínky vytváĜející multidisciplinární systém jsou rozþlenČny na jed- notlivé pĜirozené segmenty, které lze v zásadČ považovat za homogenní aktivity cestovního ru- chu – napĜ. cyklistika, kulturnČ poznávací turistika apod. Celkový potenciál se tak skládá z dílþích, „odvČtvových“ potenciálĤ, tj. možností, které v území existují pro provozování kon- krétních aktivit cestovního ruchu. Autor také uvádí typy potenciálu cestovního ruchu, které jsou vymezeny ve dvou úrovních: typy v rámci celkového potenciálu a typy v rámci pĜírodního a kul- turního subsystému potenciálu cestovního ruchu. ORP Žćár nad Sázavou patĜí mezi oblasti s vysokým potenciálem cestovního ruchu. Velmi vysoký potenciál je evidovaný v jádrovém mČstČ Žćár nad Sázavou. (PĜíloha 32) V porovnání s Krajem Vysoþina z roku 2002 lze Ĝíci, že ORP patĜí mezi atraktivní místa cestov- ního ruchu. Podle typologie potenciálu cestovního ruchu patĜí celé ORP vyjma mČsta Žćár nad Sázavou do typu pĜírodního vyhranČného. Do tohoto typu patĜí obce, v jejichž potenciálu cestov- ního ruchu mají 100 % zastoupení složky pĜírodního subsystému. MČsto Žćár nad Sázavou spa- dá do typu smíšeného, kam spadají obce s nenulovou hodnotou celkového potenciálu cestovního ruchu. Typologická klasifikace byla vyhodnocována náhledem do mapy.

Turistické atraktivity

NejvýznamnČjší atraktivitou na území ORP Žćár nad Sázavou je jednoznaþQČ areál kláš- tera a zámku ve Žćáru nad Sázavou s poutním kostelem sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoĜe. Poutní kostel patĜí mezi památky SvČtového kulturního dČdictví UNESCO. ýinnost geniálního architekta Jana Santiniho je zĜejmá na dalších památných stavbách v území. Jde pĜedevším o kostel zasvČcený Navštívení Panny Marie v ObyþtovČ s pĤdorysem ve tvaru želvy a zájezdní panskou hospodu v OstrovČ nad Oslavou. Každé vČtší sídlo se mĤže pyšnit hodnotnými kostely, aĢ již jde o kostel sv. Prokopa ve Žćáru nad Sázavou, kostel ve Velké Losenici, Novém Veselí, NížkovČ, Jamách, OstrovČ nad Oslavou, PavlovČ, RadostínČ nad Oslavou, ve VojnovČ MČstci i Svratce. MimoĜádnČ pĤso- bivČ ovládají své okolí kostely v BohdalovČ a Herálci. V NížkovČ je pozoruhodná kostnice, v PoĜežínČ zachovalá tvrz, v Novém Veselí, Rudolci a Zahradišti menší zámky. ZvláštČ v severní þásti území ORP Žćár nad Sázavou se nachází stavby lidové architektu- ry - obec Herálec, Svratka. Pro své pĜírodní hodnoty je vČtšina území souþástí CHKO Žćárské vrchy, dále je zde Ĝa- da maloplošných zvláštČ chránČných území. NejvČtší vodní plochou na ýeskomoravské vysoþinČ se pyšní rybník Velké DáĜko, který je prvním rybníkem na kaskádČ vodních ploch na horním toku Sázavy. Krásu této þásti ýeskomoravské vysoþiny zaznamenali ve svých dílech významní

  46   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU umČlci. Jde zvláštČ o krajinu Svratecka a rybniþní oblast pod Rudolcem. Za východištČ i cíle turistických cest do blízkého i vzdálenČjšího okolí je tĜeba považovat PČsto Žćár nad Sázavou, Svratku, Herálec, Cikháj i Sklené.

Rekreaþní sportovní využití

RelativnČ pĜíhodné podmínky umožĖují provozovat jak letní, tak zimní rekreaþní aktivity.

3Čší turistika – na území ORP Žćár nad Sázavou se nachází pomČrnČ hustá síĢ znaþených turistických cest. (PĜíloha 33) Znaþení cest je výborné, udržované. Mimo turistických cest jsou na území vyznaþeny tĜi nauþné stezky.

Cykloturistika – zvlnČná krajina, kvalitní pĜírodní potenciál s velkým poþtem kulturních a historických památek jsou ideálními pĜedpoklady pro další rozvoj cykloturistiky. Znaþené cyk- lotrasy využívají zejména silnic II. a III. tĜídy a úþelových cest. Je zĜejmé, že zvláštČ na silnicích s vyšší intenzitou motorové dopravy není zvolený zpĤsob znaþení cest optimální. Cyklistická stezka je vybudována pouze v SázavČ na místČ bývalé žel. trati ve smČru na PĜibyslav a ve Žćáru nad Sázavou u Pilské nádrže a k Radonínu. Cyklistická stezka v zásadČ pĜi silnici I/19 je realizo- vána v Hamrech nad Sázavou a v SázavČ. (PĜíloha 33)

Hippoturistika – aþ se na území ORP Žćár nad Sázavou nachází nČkolik subjektĤ zabý- vající se chovem koní pro rekreaþQČ sportovní využití, oficiální jezdecké stezky na území nejsou. Není znám ani projekt, který by se touto kategorií cestovního ruchu zabýval. StejnČ jako u pČší turistiky a cykloturistiky je tĜeba problematiku hippostezek Ĝešit ve spolupráci s ostatními ORP, neboĢ jen tak lze zajistit vícedenní pobyt zájemcĤ na území kraje.

Letní aktivity u vody – využívání pĜírodních vod pro koupání je limitováno pĜedevším rostoucím zneþištČním þi zdravotní závadností vod, pĜípadnČ stĜety rekreace s jinými zájmy (napĜ. OP StavištČ). Tyto skuteþnosti a klimatické pomČry vedou k potĜebČ výstavby umČlého koupalištČ. Vhodný pozemek je vybrán na území mČsta Žćár nad Sázavou, výstavbČ brání vyso- ké investiþní náklady.

Jachting, windsurfing – obČ sportovní disciplíny jsou již dlouhou dobu provozovány na vodní ploše Velké DáĜko. Vzhledem k dalším funkcím vodní plochy a její plošné velikosti nelze uvažovat s vČtším rozvojem tČchto aktivit.

Golf – v dosahu mČsta Svratky je jedno z prvních golfových hĜišĢ v ýR. V územním plá- nu mČsta Žćáru nad Sázavou je vymezen mezi silnicemi I/37, zámkem a Konventským rybní- kem plocha pro nové golfové hĜištČ.

Lyžování – základ tradice lyžování byl na Žćárských vrších položen již pĜed sto lety. Jedná se pĜedevším o vhodné terény pro bČžecké lyžování. Zejména území na sever od Žćáru nad Sázavou je protkáno sítí pravidelnČ upravovaných bČžeckých tratí. Zvláštní postavení má lyžaĜský areál Martina Koukala, který je upravován pro klasický i volný styl bČhu na lyžích. Okruhy se dají vzájemnČ kombinovat. VýchodnČ od osídlení Svratky byla vybudována sjezdovka s vleky o délce 400 m. PĜevý- šení sjezdovky je 82 m, nadmoĜská výška 660 - 742 m. Na svahu je umČlé osvČtlení a technické

  47   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU zasnČžování, parkovištČ, obþerstvení, úprava svahu rolbou.

Bruslení – ve Žćáru nad Sázavou je k dispozici zimní stadion, v klimaticky pĜíznivých obdobích bývá upravován i rychlobruslaĜský ovál v blízkosti zimního stadionu. RychlobruslaĜská dráha ve Svratce (první postavena r. 1958) již není v provozu. Tradiþním místem bruslení jsou zamrzlé hladiny menších rybníkĤ, ale i pĜehrad (Pilská, Stržská) i Velkého DáĜka.

Informaþní služby

3Ĝes nemalé finanþní prostĜedky vkládané do propagace území a jeho atraktivit nedosahu- je cestovní ruch na území ORP Žćár nad Sázavou výsledkĤ, pro které jsou zde nadprĤPČrné SĜedpoklady. Na území Kraje Vysoþina je provozován informaþní server e-Vysoþina, který mimo pre- zentaþní a rezervaþní systémy provozuje on-line systém kamera podávající aktuální informace na þtyĜech místech ORP Žćár nad Sázavou (Žćár nad Sázavou, PodČšín, Svratka a Velké DáĜko). Mimo elektronicky poskytované služby je vydána Ĝada tematicky pojatých publikací, turistic- kých, cykloturistických, lyžaĜských map.

Rekreace rodinná

Tento druh rekreace je možno rozdČlit do dvou velkých skupin. Zaprvé jde o rekreaci v chatách postavených pro tento druh rekreace – rekreaþní chaty a druhou skupinu tvoĜí neobyd- lené domy venkovských sídel vesmČs upravených pro rekreaþní aktivity.

x Chatové objekty - spadají mezi objekty pro individuální rekreaci. Dle sþítání lidu, domĤ a bytĤ z roku 1991 se na území ORP Žćár nad Sázavou nacházelo 787 chat. (Tab. 18.) V obcích %Ĝezí nad Oslavou (778,85 chat/ 1000 ob.) a Polniþka (298,16 chat/ 1 000 ob.) byl evidováno nejvČtší poþet chatových objektĤ. Naopak na území 12 obcí nebyla dle SLDB 1991 zaznamenána lokalizace chat. Mezi tyto obce patĜí Budeþ, Herálec, Kotlasy, Malá Losenice, PodČšín, Poþítky Pokojov, Raþín, Rosiþka, Rudolec, Sirákov a VojnĤv MČstec. (PĜíloha 34) Po pĜekotném rozvoji této formy rekreace byla živelnost této výstavby omezena vyhláškou okresního úĜadu, neboĢ v mnoha pĜípadech se seskupení chat stalo v kraji devastujícím prvkem narušující ráz krajiny i vlastní podmínky rekreace (Velké DáĜko, Rendlíþek). Poznámka: chatová osada v obci Pokojov snad vznikla až po roce 1991 (proto asi není v SLDB 1991zahrnuta), ovšem povolení výstavby bylo pravdČpodobnČ udČleno již pĜed platností vyhlášky. ObdobnČ možno uvažovat i v pĜípadČ výstavba chat v obci Raþín. Je zde tĜeba zmínit, že architektonický výraz nČkterých objektĤ je více než pozoruhodný.

x Rekreace v neobydlených domech - v tČchto bytech není pĜihlášena žádná osoba k trvalému ani pĜechodnému pobytu a nejsou vyþlenČny z bytového fondu. Jedná se o byty slou- žící k rekreaci. Do neobydlených domĤ patĜí všechny pĜípady, které nespadají do trvale obydle- ných domĤ. Pro porovnání je poþet bytĤ sloužící k rekreaci v neobydlených domech uvádČn na 1000 oby- vatel. K roku 2001 dle ýeského statistického úĜadu bylo na území ORP Žćár nad Sázavou evi- dováno 836 bytĤ sloužících k rekreaci v neobydlených domech, což þiní 19,02 bytĤ na 1 000 obyvatel. (Tab. 18.) Dle výsledkĤ SLDB 2011 se poþet bytĤ sloužících k rekreaci v neobydle-

  48   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU ných domech zvýšil o 116 bytĤ, v pĜepoþtu na 1 000 obyvatel se jedná o 22,11 bytĤ. V rámci ýR tato hodnota þiní 16,12 bytĤ na 1 000 obyvatel, v Kraji Vysoþina dosahuje 33,47 bytĤ na 1 000 obyvatel. NejvČtší hodnoty byly evidovány v obcích Kyjov (250,00 bytĤ/1 000 obyv.), Sklené (190,48 bytĤ/1 000 ob.), ChlumČtín (183,25 bytĤ/1 000 obyv.) a Cikháj (140,19 bytĤ/1 000 obyv.). V obci BĜezí nad Oslavou, Kotlasy, Pokojov a Újezd se k roku 2011 nevyskytovaly žád- né byty sloužící k rekreaci v nebydlených domech. (PĜíloha 35) Nízký poþet bytĤ k rekreaci se také nachází ve Žćáru nad Sázavou (2,31 bytĤ/1 000 obyv.).

x Zhodnocení – objekty sloužící k rodinné rekreaci pĜestavují stavby pro individuální re- kreaci. Jejich poþet vypovídá o krátkodobé rekreaci, která ovšem nemá pĜíliš velký potenciál a ekonomický efekt. PĜesto množství objektĤ sloužící k rekreaci ukazují na atraktivitu oblasti. Po- þet objektĤ sloužící k rekreaci byl získán souþtem bytĤ sloužící k rekreaci v neobydlených do- mech ze SLDB 2011 a chatových objektĤ ze SLDB 1991. PĜedpokladem pro slouþení tČchto objektĤ bylo omezení výstavby chat kvĤli platnosti Vyhlášky OkÚ Žćár nad Sázavou o stavební uzávČĜe ze dne 01.12.1992, jejíž snahou je koordinovat a následnČ redukovat výstavbu staveb pro rekreaci. V území ORP Žćár nad Sázavou v prĤPČru spadá 40,21 obj./ 1 000 ob. (Tab. 18.) NejvČtší poþet objektĤ sloužící k rekreaci je zjištČno v obci BĜezí nad Oslavou (627,91obj./1 000 obyv.) a Karlov (315,79 obj./1 000 obyv.). V obci Kotlasy a Pokojov nebyly zjištČna žádné ob- jekty sloužící k rodinné rekreaci. Dále je nejménČ rekreaþních objektĤ evidováno ve ŽćiĜe nad Sázavou (6,89 obj./1 000 obyv.) a obci Nížkov (8,25 obj./1 000 obyv.). (PĜíloha 36)

Rekreace hromadná – ubytování

Do tČchto zaĜízení lze Ĝadit tyto základní typy ubytovacích kapacit: hotel, penzion, uby- tovna a rekreaþní stĜedisko. Pro stanovení požadovaných údajĤ bylo využito publikace Kraje Vysoþina: Ubytování. Podle této publikace se nejvíce lĤžek v objektech hromadné rekreace na- chází ve Žćáru nad Sázavou (873 lĤžek) a ve Svratce (244 lĤžek). Pro možné porovnání jednot- livých obcí byl poþet lĤžek pĜepoþítán na 1 000 obyvatel. Z tohoto ukazatele je zĜejmé, že velký potenciál rekreaþního hromadného ubytování vykazuje obec Karlov s nejvyšší hodnotou 707,68 OĤžek/1 000 osob. Další obcí s výraznou návštČvností turistĤ je Raþín s 471,91 lĤžek/1 000 osob. (Tab. 18.) Vzhledem k tomu, že uvedená publikace neobsahuje všechna data a výþet je pouze orientaþní, bylo možné zdĤraznit pouze obce s vysokou návštČvností turistĤ využívající hromad- ného ubytování.

  49   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

Rekreace Silné stránky Slabé stránky x Geograficky výhodná poloha území x Nejisté snČhové podmínky, krátké léto ORP Žćár nad Sázavou pro pobyt u vody (koupání) x Množství významných kulturních a x Nejasná identifikace potĜeb a problémĤ SĜírodních památek vþ. památky klientĤ v souvislosti se specifikami území UNESCO x Narušení rekreaþní podstaty území indi- x Svratecko-Žćársko – místa známá viduelní chatovou výstavbou (Velké DáĜ- z tvorby nejpĜednČjších þeských malíĜĤ ko, Rendlíþek) x Vhodné podmínky pro zimní i letní re- x Velké hony ZPF v jižní þásti území ORP kreace a u vČtších osídlení x Významná regulace výstavby nových x Bezpeþnost cyklistĤ využívajících znaþe- chatových a zahrádkáĜských osad ných tras, které jsou vymezeny zejména x Krajina s nespoþtem vynikajících vy- po silniþní síti hlídkových míst vþetnČ rozhledny Ro- x Omezené rekreaþní služby (napĜ. well- siþka ness) x Široká škála sportovních a rekreaþních x ChybČjící možnosti rekreace u vody možností x Snižující se finanþní prostĜedky na údrž- x Dostupnost tištČných materiálĤ zvláštČ bu a provoz sportovních a kulturních za- pro pČší turistiku a cyklistiku Ĝízení x PravidelnČ poĜádané a hojnČ navštČvo- vané kulturní akce (napĜ. Horácký džbánek, Slavnosti jeĜabin) 3Ĝíležitosti Hrozby x ZajištČní produktu (podmínek), který x Pokles návštČvnosti z dĤvodu neexistence by vybízel k vícedennímu pobytu komplexní a ucelené péþe o klienta x Výstavba a modernizace sportovnČ – x Redukce vícedenních pobytĤ na jedno- rekreaþní infrastruktury denní, resp. jen návštČva regionu (þi x Turistické programy budou založeny známé památky) zejména na jedineþnosti x Ztráta rekreaþního potenciálu v živelnČ x Souþinnost turistických informaþních vzniklých a neregulovaných chatových center lokalitách x Oživit „pamČĢ“ krajiny s potĜebou pro- x Pokles zájmu o turistiku stupnosti krajiny x NárĤst rizikových skupin obyvatelstva x Hledání nových atraktivit (hippoturis- tika, agroturistika apod.) x Využití rekreaþního potenciálu v prostoru Velké DáĜko – Pilská nádrž

  50   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

1.10. HospodáĜské podmínky

Úvod

Vypracování této þásti je provázeno nedostatkem dostupných údajĤ. Údaj s nejvyšší vy- povídající schopností, tj. tvorba hrubého domácího produktu, není pro jednotlivá ORP sledována a nelze ho ani odvodit. Pro hodnocení úrovnČ hospodáĜství byly využity jiné volnČ pĜístupné údaje, které se více þi ménČ na hospodáĜství podílí.

Trh práce

HospodáĜská problémovost nebo i stabilita území je mimo jiné dána i situací na trhu prá- ce a nezamČstnanosti. Míra registrované nezamČstnanosti v jednotlivých ORP odráží specifické podmínky na trhu práce. ObdobnČ to platí i pro jednotlivé obce. Nejvyšší míra registrované ne- zamČstnanosti - dosažitelní k roku 2011 byla v obcích malých se špatným napojením na pracovní centrum (Raþín 25,7 %, Lhotka 20,8 %). JednoznaþQČ nejnižší míra registrované nezamČstnanos- ti byla zjištČna v obci Kyjov (0,0 %), dále v obci MatČjov (2,8 %) a Malé Losenici (3,0 %). (Tab. 12.) V roce 2011registrovaná míra nezamČstnanosti - dosažitelní v ORP Žćár nad Sázavou þi- nila 8,4 %, v porovnání s rokem 2009 tato nezamČstnanost klesla o 0,3 %. V Kraji Vysoþina byla míra registrované nezamČstnanosti - dosažitelní v roce 2011 9,40 %, v ýR byla zaznamenána hodnota 8,60 %. Z celkového poþtu 48 obcí bylo nad hodnotou míry registrované nezamČstna- nosti v ORP Žćár nad Sázavou (8,4 %) uvedeno 25 obcí, tj. více jak 52,1 %.

Ekonomická aktivita

Na hodnoceném území bylo k SLDB 2011 z celkového poþtu obyvatel 48,75 % osob ekonomicky aktivních (EAO), což je vyšší poþet než zaznamenal Kraj Vysoþina (48,21 %) a ýR (48,68 %). V porovnání s rokem 2001 se poþet ekonomicky aktivních obyvatel snížil o 3,1 %. V obci Sklené (56,60 %) se k roku 2011 vyskytoval nejvyšší podíl EAO, dále v PodČšínČ (53,75 %) a SázavČ (51,57 %). Naopak nejménČ EAO bylo evidováno v obci Radostín (33,77 %) a Kar- lov (39,78 %). Nadpoloviþní vČtšina EAO byla zjištČna u 5 obcí. Do této kategorie kromČ obcí s nejvČtším podílem EAO dále patĜí Újezd a Žćár nad Sázavou. PodrobnČjší statistické údaje lze získat z pĜiložené tabulky (Tab. 12.).

Podnikatelská aktivita

Podnikatelská aktivita je uvažována jako poþet podnikatelských subjektĤ vyjádĜený na ti- síc obyvatel. Podnikatelství je vnímáno jako klíþový element pro ekonomickou konkurence- schopnost. Podnikatelská aktivita bývá tradiþQČ považována za dĤležitou pro tvorbu pracovních míst. V ORP Žćár nad Sázavou se dle ýeského statistického úĜadu k roku 2013 vyskytovalo 220 podnikatelĤ/1 000 obyvatel. (Tab. 19.) NejvČtší podnikatelská aktivita byla zjištČna v obcích Karlov (314 podnikatelĤ/1000 obyv.) a Škrdlovice (299 podnikatelĤ/1000 obyv.). Naopak v obci KnČževes (117 podnikatelĤ/1000 obyv.) a Rudolec (130 podnikatelĤ/1000 obyv.) bylo evidováno nejménČ podnikatelských subjektĤ. (PĜíloha 37) Zde je nutno upozornit, že mnohý z registrovaných subjektĤ nevykonává žádnou podni-   51   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU katelskou aktivitu. Jedná se tedy o subjekty, které jsou jen zaregistrovány, tzn. váha tohoto ele- mentu je zkreslující. Z dostupných pramenĤ vyplývá, že z 25 nejvýznamnČjších prĤmyslových podnikĤ a sta- vebních podnikĤ jich více jak 65 % leží na území mČsta Žćár nad Sázavou, naopak z 10 nejvý- znaþQČjších podnikĤ v zemČGČlství (lesnictví) se na území mČsta Žćáru nad Sázavou nachází jen 30 % tČchto podnikĤ.

Vyjížćka za prací

3Ĝi porovnání pracujících vyjíždČjících za prací mimo své bydlištČ lze zaznamenat, že ta- to vyjížćka ve správním území ORP Žćár nad Sázavou je o poznání nižší než za územní jednot- ky Kraje Vysoþina a ýR. OdpovČć lze najít v existenci silných zamČstnavatelĤ ve mČstČ Žćár nad Sázavou v þele s akciovou spoleþností Žćas, která patĜí mezi nejvýznamnČjší strojírenské podniky v ýR. MČsto Žćár nad Sázavou je zároveĖ místem s minimální vyjížćkou za prací, na- opak nejvyšší míru vyjížćky má obec Bohdalec (66,67 % pracujících) a Rosiþka (63,16 % pracu- jících). (Tab. 13.)

Ekonomicky aktivní dle odvČtví

O hospodáĜském rozvoji oblasti do znaþné míry vypovídá zastoupení jednotlivých odvČt- ví. Dle ýeského statistického úĜadu k roku 2011 pracovalo v primárním sektoru 13,07 % ekono- micky aktivních obyvatel. V porovnání s rokem 2001 se podíl pracujících v priméru snížil o 6,60 %. V roce 2001 se nejvČtší podíl zamČstnancĤ vyskytoval v odvČtvích sekundéru (46,09 %), avšak v roce 2011 se tato hodnota snížila na 42,13 % pracujících. BČhem tČchto 10ti let dochází ke znaþnému zvýšení poþtu pracujících v terciérním sektoru (o 10,56 %). V roce 2011 bylo terci- érním sektoru zamČstnáno 44,81 % pracujících a jedná se o sektor s nejvČtším podílem ekono- micky aktivních obyvatel. Do této kategorie byly zahrnuty také odvČtví kvartéru, které zahrnují nepatrný podíl ekonomicko aktivních obyvatel. Zastoupení ekonomicko aktivních obyvatel obcí znázorĖuje následující graf (Graf 5). Významným ukazatelem rozvoje oblasti je podíl ekonomicky aktivních obyvatel zamČst- naných v terciérním sektoru na celkový poþet ekonomicky aktivních obyvatel. (PĜíloha 38) V celém správním obvodu ORP Žćár nad Sázavou se vyskytuje 44,81 % obyvatel pracujících v terciéru. NadprĤPČrné hodnoty dosahuje 23 obcí. Více jak 50 % ekonomicky aktivních obyva- tel spadající do sledované kategorie je zjištČno ve Žćáru nad Sázavou (56,04 %), avšak nejvyšší hodnoty dosahuje obec Ostrov nad Oslavou (58,49 %). Mezi další obce s nejvČtším podílem za- PČstnaných v terciéru patĜí Škrdlovice (57,41 %), Hamry nad Sázavou (57,30 %) a Pokojov (56,34 %). Naopak nejménČ obyvatel zamČstnaných v terciárním sektoru mají obce ZnČtínek (24,14 %), Kotlasy (26,67 %) a Malá Losenice (26,73 %). (Tab. 20.)

DaĖová výtČžnost

DaĖová výtČžnost udává množství daĖových pĜíjmĤ obce za rok na obyvatele obce. PrĤ- PČrnČ v ORP Žćár nad Sázavou vychází na obyvatele 11 876 Kþ z daĖových pĜíjmĤ. NejvČtší daĖové pĜíjmy jsou zaznamenány v obci Cikháj (15 695 Kþ/obyv.), Sazomín (13 142 Kþ/obyv.) a Radostín (13 120 Kþ/obyv.). MČsto Žćár nad Sázavou udává 13 086 Kþ/obyv. (Tab. 21.) Nao- pak nejnižší daĖové pĜíjmy jsou evidovány v obci Hamry nad Sázavou (8 783 Kþ/obyv.) a Kyjov

  52   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

(8 964 Kþ/obyv.). (PĜíloha 39) Údaje byly zjištČny k roku 2013 prostĜednictvím Monitoru infor- maþního portálu Ministerstva financí ýeské republiky.

Plochy pro výrobu

Výrobní proces probíhá na k tomu urþených plochách. V pĜíloze þ. 40 jsou vyznaþeny vý- robní plochy nacházející se na území ORP. Takto vyznaþené plochy nejsou rozdČleny dle druhu výroby. Ze schématu je na první pohled zĜejmá koncentrace výrobních ploch na území mČsta äćár nad Sázavou, menší pak ve Svratce. Tato dvČ mČsta jsou základním nositelem výrobního a skladového potenciálu ve stavebnictví a prĤmyslové výrobČ. Ve venkovském osídlení jde pĜe- vážnČ o výrobní a skladové areály urþené pro zemČGČlskou výrobu. VČtší zemČGČlské areály vznikaly pĜedevším v místech, kde mČlo sídlo kooperaþní seskupení zemČGČlské výrobnČ organi- zaþní jednotky (viz. Bohdalov, Ostrov nad Oslavou, Radostín nad Oslavou, Velká Losenice aj.). 'Ĥsledkem ekonomických zmČn v 90. letech minulého století nČkteré podniky zanikly, jiné vznikly. ZĤstavší výrobní podniky vesmČs využívaly svoje výrobní plochy, vznikající pod- niky preferovaly výstavbu na plochách nových (na „zelené louce“), které jsou preferovány inves- tory dosud. BČhem prací na ÚAP byl zjištČn jediný brownfield (a to v jádru Velké Losenice po lihovaru), který však nebude sloužit výrobním aktivitám. Z provedených prĤzkumĤ je však ]Ĝejmé, že takovýchto disponibilních ploch je mnohem více.

ÚzemnČ plánovací þinnost

Schválené územní plány obcí vytváĜejí dĤležité pĜedpoklady pro rozvoj obce napĜíklad stanovením zastavitelných území pro bytovou þi výrobní výstavbu, Ĝešení technické a dopravní infrastruktury obce, což umožĖuje zvýšení lidského a ekonomického potenciálu obce, podporou ochrany pĜírody a krajiny na území obce. Obce na území ORP Žćár nad Sázavou byly rozdČleny do 4 kategorií podle stavu vyho- tovení územního plánu. První kategorie zahrnuje obce se schváleným územním plánem obce (ÚPO). V této kategorii se nacházelo 6 obcí (PĜíloha 41). Do druhé kategorie spadalo 36 obcí se schváleným územním plánem (ÚP). Obce s rozpracovaným návrhem ÚP tvoĜily 3. kategorii. Jedná se o 5 obcí: Bohdalov, Radostín nad Oslavou, Rudolec, VojnĤv MČstec a Žćár nad Sáza- vou. Do další kategorie byla zaĜazena obec Kyjov s vypracovanou urbanistickou studií. Údaje jsou platné k 30.09.2014 a byly získány z Odboru rozvoje a územního plánování MČÚ Žćár nad Sázavou.

  53   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

HospodáĜské podmínky Silné stránky Slabé stránky x Dlouholetá tradice ve strojírenském x Nízká diverzifikace prĤmyslové výroby, prĤmyslu. Kvalitní odborná vzdČlávací YČtšina výroby soustĜedČna do Žćáru nad základna (Vyšší odborná škola a Sázavou StĜední prĤmyslová škola Žćár n. Sáz.) x NedostateþQČ rychle probíhající zlepšení regionálního až nadregionálního vý- napojení ORP na dálniþní síĢ, potažmo na znamu koridory rychlostních silnic x Zlepšující se dopravní dostupnost kraj- x Nedostateþné pokrytí zvýšené poptávky ského mČsta resp. dálnice D1 po odbornČ vzdČlaných pracovnících x Dvoukolejná železniþní traĢ Brno – H. technických smČUĤ Brod - Praha x Mnohdy nedostateþné využití ploch ze- x Zvyšující se podíl zamČstnancĤ PČGČlských areálĤ (Polniþka, PoĜežín v terciérním sektoru apod.) x Vhodné podmínky pro rozvoj cestov- x Malý podíl ekologického zemČGČlství ního ruchu v území x Nízká výkonnost cestovního ruchu x Nízká míra registrované nezamČstna- nosti x Vysoký podíl obcí s platnou nebo roz- pracovanou územnČ plánovací doku- mentací x Stabilizovaná síĢ zemČGČlských podni- NĤ x ÚspČšná realizace využití disponibilní plochy zemČGČlského areálu (farma Vysoké) 3Ĝíležitosti Hrozby x Podpora vytváĜení nových pracovních x Nedostatek kvalifikovaných osob zejmé- míst podporou zejména malých a na v technických oborech mĤže bránit stĜedních podnikĤ rozvoji firem x Využití vhodných brownfields pro x 3Ĝípadné hospodáĜské problémy domi- zpracovatelské kapacity navazující na nantního zamČstnavatele Žćas a.s. se pro- zemČGČlskou a lesnickou výrobu jeví zásadním zpĤsobem na sociálních x Budování turistické infrastruktury jistotách obyvatel a ekonomické situaci x Zvýšení spolupráce firem a odborných ORP škol x Rozvoj hospodáĜských aktivit x Podpora inovaþních technologií v periferních územích je a nadále bude v zemČGČlství šetrných k životnímu limitován zejména dopravní dostupností prostĜedí x Extenzivní rozvoj zastavitelných ploch x Využití dotaþních programĤ minister- pro výrobu smČĜuje na plochy ZPF stev a EU, pĜípadnČ kraje v nejvyšších tĜídách ochrany x Podpora polyfunkþního využívání ur- x Velký podíl zvláštČ chránČných území i banizovaného území ochranná pásma vodárenských soustav se mohou chovat jako omezující faktory rozvoje hospodáĜství

  54   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

2. CELKOVÉ VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Cílem udržitelného rozvoje území je vytvoĜení harmonického území, v nČmž jsou v sou- ladu 3 základní pilíĜe: environmentální, ekonomický a sociodemografický. ZávČrem práce byly z každé sledované oblasti vybrány nejdĤležitČjší identifikátory, které charakterizují zájmové území. Podle tČchto identifikátorĤ bylo hodnoceno území každé obce ORP. Hodnota území mĤže být kladná (oznaþena +), kdy území obce má vysokou hodnotu z hlediska sledovaného identifi- kátoru, dále mĤže být oznaþeno znaménkem -, které vyjadĜuje omezení nebo nevhodné podmín- ky z pohledu sledovaného identifikátoru. Po ohodnocení území podle výše uvedeného postupu byla seþtena kladná a záporná znaménka a výsledek zaznaþen v tabulce (Tab. 25). Danou „známku“ pĜLĜazenou obci bylo žádoucí upravit, pokud bylo zapotĜebí napĜíklad zohlednit hodnoty nacházející se na území obce þi mimoĜádné tendence mající pozitivní þi nega- tivní dopad na udržitelný rozvoj. U uvedených obcí byly zohlednČny následující hodnoty: Cikháj – vyhlášené stravovací zaĜízení s tradicí pod vrcholem TisĤvky, þastý cíl a místo odde- chu turistĤ  publikaþní þinnost zviditelĖující obec i mimo region Hamry nad Sázavou – pĜímá dostupnost Žćáru n./S., témČĜ srostlice  velký zájem o bydlení v RD, kterému pĜedchází vþasná územní pĜipra- venost Herálec – vþasná územní pĜipravenost pro výstavbu rodinných domĤ  nadprĤPČrné zastoupení obþanské vybavenosti v obci  þasté nešetrné zásahy do objektĤ lidové architektury i do staveb požívajících pa- mátkovou ochranu ChlumČtín – obec v periferní þásti území ORP Jámy – otevĜením obytného souboru rodinných se pĜedpokládá pĜíliv nových obyvatel Karlov – pĜenesení skláĜské tradice ze Škrdlovic do sídla Karlov  vysoká koncentrace rekreantĤ v NRBC DáĜko a v klidové zónČ zvČĜe  stále upadající kvalita staveb a zaĜízení letní rekreace u Velkého DáĜka KrásnČves – obec v periferní þásti území ORP Kyjov – pĜíkladné zasazení sídla do krajinného prostĜedí  místa dalekých výhledĤ  obec v periferní þásti ORP Žćár nad Sázavou MatČjov – trvající problémy se zápachem od velkokapacitního vepĜína situovaného v nedostateþné vzdálenosti od obytné zóny Nížkov – velmi dobré zastoupení obþanské vybavenosti v jádrovém sídle Nové Dvory – výhodná poloha obce na sil. I/19 mezi Žćárem n./S. a PĜibyslaví (H. Brodem), PČsty s dostateþným ekonomickým potenciálem Nové Veselí – významné hospodáĜské centrum na území ORP  nadprĤPČrné zastoupení obþanské vybavenosti v sídle Obyþtov – jedineþná urbanistická kompozice jádra sídla gradující hmotou kostela od J. A. Santi- niho

  55   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

Ostrov n./O. – v obci probíhá velký poþet spoleþenských akcí Polniþka – živelné rekreaþní aktivity ve významné oblasti rekreaþního ruchu republikového významu V. DáĜko  pokles návštČvnosti ve zmínČné oblasti rekreaþního ruchu  trvající problematika þistoty vody ve V. DáĜku Radostín n./O. – bohaté zastoupení obþ. vybavenosti v jádrovém sídle Rosiþka – významný vyhlídkový bod uplatĖující se v krajinČ s rozhlednou Rudolec – probíhající zalesĖovací práce pĜispívají ke zvýšení ekologické hodnoty území Svratka – stĜedisko zimních sportĤ s letní turistickou sezónou  významné omezení rozvoje z dĤvodu pĜírodních a vlastnických vztahĤ. NedaĜí se SĜedevším zajistit územní pĜipravenost pro výstavbu RD  stará ekologická zátČž v návaznosti na zastavČné území a v blízkosti Ĝeky Újezd – alespoĖ dílþí Ĝešení problematiky þištČní odpadních vod, umožĖující výhledové napojení 12 RD na budoucí celoobecní ýOV Velká Losenice – nadprĤPČrné zastoupení obþanské vybavenosti v jádrovém sídle  vhodná disponibilní plocha pro vznik výrobní zóny u železniþní trati VojnĤv MČstec – dochovaná urbanistická kompozice námČstí se zájezdním hostincem, s nedalekým kostelem a v odsunuté poloze situovaným hĜbitovem se hĜbi- tovní kaplí Vysoké – s probíhající dostavbou obytného souboru rodinných domĤ se pĜedpokládá zvýšení poþtu obyvatel v obci äćár nad Sázavou – nezpochybnitelné centrum území ORP  leží na kĜižovatce silnic zahrnutých do PáteĜní silniþní sítČ kraje Vysoþina a na že- lezniþní trati H. Brod – Brno  spádovost za vybranými subjekty výrobní a nevýrobní sféry pĜesahuje hranice ORP  SĜítomnost zahraniþního kapitálu pĜedevším v prĤmyslové výrobČ a obchodu  vybudovaná sociální infrastruktura s doþasnými problémy na úseku pĜedškolní vý- chovy a víceménČ trvajícími na úseku péþe o seniory  na území obce se nachází nejnavštČvovanČjší kulturní památka – areál kláštera vþ. poutního kostela sv. Jana Nepomuckého Každá obec byla na základČ vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný roz- voj území zaĜazena do osmi kategorií dle metodiky stanovené Ministerstvem pro místní rozvoj ýR: Kategorie za- vyváženost vztahu územních podmínek pozn. Ĝazení obce dobrý stav špatný stav 1 Z, H, S žádné 2 a Z, H S Oznaþení územních podmínek: 2 b Z, S H Z…pro pĜíznivé životní prostĜedí H…pro hospodáĜský rozvoj 2 c H, S Z S…pro soudržnost spoleþenství 3 a Z H, S obyvatel území 3 b H Z, S 3 c S Z, H 4 žádné Z, H, S

  56   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

Ze 48 obcí ORP Žćár nad Sázavou je 8 obcí (17 %) zaĜazeno v nejlepší kategorii stano- vené na základČ vyváženosti územních podmínek v obci. U 15 obcí (31 %) byl zjištČn špatný stav územních podmínek pouze v jednom pilíĜi – špatný stav územním podmínek pro vybudová- ní soudržnosti obyvatel v území byl vyhodnocen u 5 obcí, pro hospodáĜský rozvoj byl zjištČn u 5 obcí a pro vytvoĜení pĜíznivého životního prostĜedí byl zaznamenán u 5 obcí. Nedostatky ve dvou pilíĜích trvale udržitelného rozvoje jsou zaznamenány u 20 obcí (42 %). Dalších 5 obcí spadá do kategorie s nedostateþnými územními podmínkami v oblasti environmentální, ekono- mické i sociodemografické. (PĜíloha 42) Centrální obec Žćár nad Sázavou byla zaĜazena do ka- tegorii 2a, která je charakteristická narušenou rovnováhou územních podmínek v sociodemografické oblasti. Podle jednotlivých pilíĜĤ pro trvale udržitelný rozvoj byla z hlediska vhodnosti územních podmínek pro vytvoĜení pĜíznivého životního prostĜedí nejlépe ohodnocena obec Sklené, SvČt- nov a Svratka, naopak nejhĤĜe dopadla obec PodČšín, Pokojov a ZnČtínek. V oblasti ekonomické získala nejvyšší ohodnocení mČsto Žćár nad Sázavou a obec Nové Veselí. Nejhorší podmínky pro hospodáĜský rozvoj byl zaznamenán v obci Hodíškov. Zvolené indikátory pro sociodemogra- fický pilíĜ vykazují nejvyšší hodnoty u obce Pavlov. U obce KnČževes a Pokojov byly u všech zvolených indikátorĤ zjištČny negativní hodnoty.

  57   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

3. SWOT ANALÝZA PRO ZÁKLADNÍ PILÍěE TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE

Environmentální pilíĜ Silné stránky Slabé stránky x CHOPAV zaujímá významnou þást území x Znehodnocení pĜirozených odtokových ORP pomČUĤ rozsáhlými odvodĖovacími stav- x Vysoký podíl vodních ploch v území bami x Malý podíl orné pĤdy s vysokým stupnČm x Vysoký podíl zemČGČlských ploch sklonitosti s provedeným odvodnČním x Bezproblémové zásobení území kvalitní x Trvající tlaky na výstavbu v záplavových pitnou vodou. Území ORP není závislé na územích jednom zdroji x Zvýšený obsah živin v rybnících (eutrofi- x Nízká míra imisního zneþištČní ovzduší zace) x Existence separovaného sbČru pro základ- x Zvýšení produkce smČsného komunálního ní druhy odpadĤ odpadu x Na území ORP se nenachází provozovaná x Závislost území na kapacitách skládek skládka komunálního odpadu mimo území ORP x Dostateþné pokrytí území sbČrnými dvory x Nízké využívání biologicky rozložitelného x U kapacitních zaĜízení SŽV je zajištČna odpadu procedura EIA x 3Ĝi hlavních silniþních tazích pĜekraþování x Vysoký podíl zvláštČ chránČných území limitní hranice hluku z dopravy x Vysoká estetická hodnota krajiny x ýastý výskyt zvýšeného a vysokého rado- x PomČrnČ nízké imisní zneþištČní lesĤ nového rizika x Existence aktivního záplavového území x Nízký podíl domácností x Vyhlášené památné stromy v plynofikovaných obcích používajících ZP k vytápČní x U poloviny obcí je hodnota KES vyšší než 1, tyto obce lze považovat z vČtší þásti za x Rozloha evropsky významných lokalit ekologicky stabilní v rámci Natura 2000 je pod prĤPČrem ýR x 3Ĝírodní a pĜírodnČ blízká krajina na úze- x Nevyhovující druhová skladba lesĤ

mí obcí, kde je hodnota KES vČtší nebo x Výskyt nefunkþních a þásteþQČ funkþních rovna 3 prvkĤ ÚSES x Výskyt nadregionální, regionální i lokální x V nČkterých pĜípadech využití orné pĤdy úrovnČ ÚSES až k samému okraji lesa pĜípadnČ bĜehové x Vyšší podíl lesní pĤdy hranČ vodního toku x Narušení krajinného rázu venkovními díly x RelativnČ malá þást území je ohrožena technické infrastruktury (el. vedení, stožá- imisemi ry GSM aj.) x Výskyt nadprĤPČrného množství lesĤ x 3Čstování nevhodných plodin na eroznČ v porovnání s Krajem Vysoþina i ýR ohrožených místech (kukuĜice, okopaniny) x Vysoká produkþní schopnost lesa, stálý x Nízký podíl k.ú. s provedenými KPÚ zdroj obnovitelného bohatství x Nevyhovující druhová skladba lesĤ x MírnČ se zvyšující plošná výmČru PUPFL

  58   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

Environmentální pilíĜ 3Ĝíležitosti Hrozby x Sanace starých ekologických zátČží x Úbytek zásob podzemních vod vlivem x Výstavba nových malých vodních nádrží úprav tokĤ a provedených odvodnČní YþetnČ obnovy zrušených x Existence aktivního záplavového území, x UplatĖování vhodných agrotechnických ve kterém pĜi povodni mĤže dojít postupĤ s respektováním pĜírodních pod- k ohrožení osob, zvíĜat þi majetku mínek x Zánik litorálního pásma rybníkĤ x Prosadit nový (decentralizovaný) systém v dĤsledku neodborných zásahĤ pĜi od- odvodnČní urbanizovaného území oproti bahĖování a v dĤsledku intenzivního cho- klasickému (konvenþnímu) vu ryb x Výstavba silniþních obchvatĤ x Stálé zvyšování produkce složek komu- x Podpora systému nakládání s biologicky nálního odpadu rozložitelnými odpady (kompostárny, bi- x 5Ĥst cen plynu a el. energie mĤže zpĤso- oplynové stanice) bit návrat k vytápČní tuhými palivy a spa- x Zvýšení ekologické stability území pod- lování odpadu porou realizace ÚSES vþetnČ interakþních x NárĤst hlukové zátČže zvl. dopravou vede prvkĤ k vážným zdravotním problémĤm x Ochrana a obnova pĜirozeného vodního x Narušení krajinného rázu výstavbou ne- režimu, revitalizace tokĤ vhodných staveb x Posílení environmentální osvČty obyvatel- x Nevratný zábor zemČGČlské pĤdy pro vý- stva stavbu nových objektĤ x Podpora veĜejné dopravy pro omezení x Nevhodné hospodaĜení v lesích, zemČGČl- zvyšujícího se množství individuální au- ské pĤGČ spojené s intenzifikací hospoda- tomobilové dopravy Ĝení x Snížení energetické nároþnosti budov x Zarovnávání (vyhlazování) þlenitých les- x 3Ĝechod na ekologické zemČGČlství pĜe- ních okrajĤ snižuje podíl ekotonĤ devším v chránČných územích v krajinČ i estetickou hodnotu krajiny x Polyprodukþní orientace zemČGČlské vý- x Úbytek ploch ZPF zejména z dĤvodu ex- roby tenzivního rĤstu zastavČných území obcí a x ZalesĖování ploch nevhodných pro zemČ- PČst GČlskou výrobu s nízkou ekologickou a x Zhoršení zdravotního stavu lesa krajináĜskou hodnotou x Zlepšení druhové pestrosti lesa s ohledem na stanovištní pomČry x Energetické využití biomasy

  59   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

Ekonomický pilíĜ Silné stránky Slabé stránky x Propojení území silnicemi I. tĜídy v obou x Území s minimem ložisek nerostných su- hlavních osách rovin, závislost na dovozu x Pokraþování prací na zlepšení dostupnos- x Omezená dostupnost dálnice D1, pĜípad- ti krajského mČsta, potažmo hlavního QČ rychlostní komunikace PČsta x V zásadČ špatný stav komunikací, zvl. x Rychlé a komfortní železniþní spojení III. tĜíd s Brnem a Prahou x Tranzitní doprava vedena pĜes jádra sídel x Výhodná poloha v centrální þásti ýR x Pokles zájmu o veĜejnou dopravu silniþní x Dostateþná kapacita vodovodních pĜiva- i železniþní GČþĤ z úpravny vod Vír a MostištČ i pod- x ChybČjící zaĜízení pro efektivnČjší vyu- zemních vod žívání energie (napĜ. kogeneraþní jednot- x Srovnatelný podíl obyvatel v TOB napo- ky) jených na vodovod (98,95 %) jako za ýR x Nekoordinovaný pĜístup v zásobení úze- (98,99 %), ale nad prĤPČrem Kraje Vy- mí energiemi soþina x Rozdrobená sídelní struktura znamená x Existence PRVKÚK Vysoþina vyšší náklady na dopravní obslužnost a x Vysoký podíl plynofikovaných obcí na vybavenost inženýrskými sítČmi x Dostateþný vČtrný potenciál pro výstavbu x Nízká diverzifikace prĤmyslové výroby, YČtrných elektráren YČtšina výroby soustĜedČna do Žćáru nad x Dlouholetá tradice ve strojírenském prĤ- Sázavou myslu. Kvalitní odborná vzdČlávací zá- x NedostateþQČ rychle probíhající zlepšení kladna (Vyšší odborná škola a StĜední napojení ORP na dálniþní síĢ, potažmo prĤmyslová škola Žćár n. Sáz.) regionál- na koridory rychlostních silnic ního až nadregionálního významu x Nedostateþné pokrytí zvýšené poptávky x Zlepšující se dopravní dostupnost kraj- po odbornČ vzdČlaných pracovnících ského mČsta resp. dálnice D1 technických smČUĤ x Zvyšující se podíl zamČstnancĤ x Malý podíl ekologického zemČGČlství v terciérním sektoru x Nízká výkonnost cestovního ruchu x Vhodné podmínky pro rozvoj cestovního x Omezené hospodaĜení na ZPF v území ruchu v území CHKO a ochranných pásmech vodních x Nízká míra registrované nezamČstnanosti zdrojĤ x Vysoký podíl obcí s platnou nebo roz- pracovanou územnČ plánovací dokumen- tací x Stabilizovaná síĢ zemČGČlských podnikĤ

  60   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

Ekonomický pilíĜ 3Ĝíležitosti Hrozby x Podpora veĜejné dopravy vede ke snížení x Nedostateþný stav veĜejných financí i podílu IAD stavebních kapacit na dohledné Ĝešení x Dobudování kapacitního propojení ORP nedostatkĤ zvl. v silniþní dopravČ s krajským mČstem x Zhoršování technického stavu silnic x Propojení obecních vodovodĤ do vČtších x 5Ĥst vodného a stoþného jako dĤsledek soustav obrovských investic do vodního hospo- x Finance na investice z evropských fondĤ dáĜství x Rezerva povrchové vody vodní nádrže x Zanedbaná technická infrastruktura bude StavištČ brzdou hospodáĜského rozvoje potažmo i x Podpora zavádČní energeticky a surovi- odlivu obyvatelstva novČ nenároþných technologií x Nedostatek kvalifikovaných osob zejmé- x Vypracování energetické koncepce úze- na v technických oborech mĤže bránit mí ORP následnČ i obcí rozvoji firem x Podpora vytváĜení nových pracovních x 3Ĝípadné hospodáĜské problémy domi- míst podporou zejména malých a stĜed- nantního zamČstnavatele Žćas a.s. se ních podnikĤ projeví zásadním zpĤsobem na sociálních x Využití vhodných brownfields pro jistotách obyvatel a ekonomické situaci zpracovatelské kapacity navazující na ORP zemČGČlskou a lesnickou výrobu x Rozvoj hospodáĜských aktivit x Budování turistické infrastruktury v periferních územích je a nadále bude x Zvýšení spolupráce firem a odborných limitován zejména dopravní dostupností škol x Velký podíl zvláštČ chránČných území i x Podpora inovaþních technologií ochranná pásma vodárenských soustav se v zemČGČlství šetrných k životnímu pro- mohou chovat jako omezující faktory stĜedí rozvoje hospodáĜství

  61   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

Sociodemografický pilíĜ Silné stránky Slabé stránky x Vyšší zastoupení pĜedproduktivního x Nízká hustota zalidnČní ve srovnání s ýR obyvatelstva v porovnání s krajem i ýR x Stárnutí populace – rostoucí podíl popro- x Vyšší pĜirozený pĜírĤstek v kontextu ýR duktivního obyvatelstva (o 2,78 % od i Kraje Vysoþina roku 2001) x Nízká míra registrované nezamČstnanosti x Velmi nízké aþkoli kladné migraþní saldo x Stabilizovaná, dostateþná síĢ služeb ve- PĤže znamenat nízkou ekonomickou Ĝejné obþanské vybavenosti atraktivitu území x NadprĤPČrnČ vysoký podíl bydlení v RD x Nedostateþná kapacita sociálních a zdra- x PrĤPČrné stáĜí domovního fondu je nižší votnických zaĜízení pro seniory než v Kraji Vysoþina i v ýR x VylidĖování malých obcí x NadprĤPČrná plošná velikost bytĤ x Rostoucí poþet jednobytových domác- x Zvyšování technické vybavenosti bytĤ ností x Geograficky výhodná poloha území ORP x Vysoké procento neobydlených domĤ äćár nad Sázavou (bytĤ) x Množství významných kulturních a pĜí- x Nedostateþná pestrost – druhovost domĤ rodních památek vþ. památky UNESCO v souþasné bytové výstavbČ x Vhodné podmínky pro zimní i letní re- x Kolísavá kvalita i množství pitné vody kreace v nČkterých obcích s vlastními zdroji vo- x Krajina s nespoþtem vynikajících vyhlíd- dy kových míst vþetnČ rozhledny Rosiþka x Nedostateþné pokrytí území kanalizaþ- x Široká škála sportovních a rekreaþních ním systémem ukonþeným ýOV možností x Nízké zastoupení domácností využívají- cích ZP (hlavnČ venkovská sídla) x Nejasná identifikace potĜeb a problémĤ klientĤ v souvislosti se specifikami úze- mí x Narušení rekreaþní podstaty území indi- viduelní chatovou výstavbou (Velké DáĜko, Rendlíþek) x Nedostateþná prostupnost krajiny v jižní þásti území ORP a u vČtších osídlení

  62   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

Sociodemografický pilíĜ 3Ĝíležitosti Hrozby x VytváĜení nových pracovních pĜíležitostí x Stárnutí obyvatelstva mĤže vést až na území ORP k vylidnČní sídel (zániku trvalého bydle- x Výstavba startovních bytĤ pro mladé ro- ní) diny x Zvyšující se poþet obyvatel x U malých vylidĖujících se sídel pĜemČna v poproduktivním vČku mĤže vyvolat WČchto sídel na rekreaþní funkci další problémy v oblasti sociální a zdra- x Nové pracovní pĜíležitosti a bytová vý- votní péþe stavba zvýší migraþní atraktivitu území x Snižující se poþet dČtí mĤže zapĜtþinit x ZajištČní produktu (podmínek), který by rušení ZŠ a MŠ v menších obcích vybízel k vícedennímu rekreaþnímu po- x Výstavba na okrajích sídel, upadající bytu stĜedy obcí x Souþinnost turistických informaþních x Pokles návštČvnosti z dĤvodu neexisten- center ce komplexní a ucelené péþe o klienta x Hledání nových atraktivit (hippoturistika, x Ztráta rekreaþního potenciálu v živelnČ agroturistika ap.) vzniklých a neregulovaných chatových x Výstavba nové technické infrastruktury lokalitách v obcích a modernizace stávající x Zhoršování technického stavu silnic a technické infrastruktury obcí

  63   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

Vyváženost pĜírodních podmínek Území velmi rĤznorodého prostoru reprezentovaného rozsáhlou þlenitou krajinou v severní þásti se zalesnČným centrálním hĜbetem CHKO se skalními útvary pĜecházející do protáhlé DáĜské brázdy s bifurkací u rybníku Velké DáĜko. MČstské krajinČ Žćáru n./S. dominuje poutní kostel sv. Jana Nepomuckého a pĜírodní osu vytváĜí ekologicky hodnotný tok Sázavy. Veselská sníženina jižnČ od Žćáru n./S. je utváĜena intenzivnČ obdČlávanou krajinou þasto s rozsáhlými plochami orné pĤdy nerespektujícími mČĜítko krajiny, na stranČ druhé pak plochami rybniþních soustav s mokĜady. ýetné jsou drobné selské lesy. Jižní hranici ORP Žćár nad Sázavou vymezuje hĜbet Arnoleckých hor s vysokým podílem dĜevinné vegetace. Platí obecný požadavek na zvyšování ekologické stability území zejména na intenzivnČ zemČGČlsky využívaných pozemcích a lesních smrkových monokulturách (PĜíloha 2, 6, 7, 8, 9).

Vyváženost hospodáĜských podmínek Území ORP Žćár nad Sázavou lze charakterizovat jako území nehomogenní se silným pó- lem (v mČĜítku ORP) osídlení, kde je více jak 65 % nejsilnČjších prĤmyslových a stavebních pod- nikĤ. Významné soustĜedČní hospodáĜského potenciálu do jednoho místa má za dĤsledek relativnČ nízkou vyjížćku obyvatel za prací (54 % obyvatel ORP žije ve Žćáru n./S., tzn. v místČ pracov- ních pĜíležitostí a dobĜe rozvinutou hromadnou dopravou). Nižší míra nezamČstnanosti se projevu- je i u obcí s dobrou dostupností Žćáru n./S., u obcí pĜi západní hranici s dobrou dostupností mČst HavlíþNĤv Brod a PĜibyslav. Jako hrozbu v tomto nestejnorodém území je nutno spatĜovat dominantní postavení jedno- ho zamČstnavatele v pĜípadných jeho hospodáĜských problémĤ. Rozvoj hospodáĜských investic v ostatních místech území ORP Žćár n./S. je negativnČ ovlivĖována existencí CHKO, ochrannými pásmy vodárenských soustav, zejména pak dopravní dostupností. Jisté nadČje je možno spatĜovat ve snaze zlepšovat dopravní napojení s krajským PČstem (obce Nové Veselí, Bohdalov). PĜíloha þ. 12 znázorĖuje rozmístČní stávajících výrobních ploch na území obcí. NejvČtší množství ploch jsou areály zemČGČlské výroby, jejich využití pro místní obyvatelstvo by bylo v mnoha pĜípadech možné, ale naráží na neĜešený problém majetko- vých vztahĤ. Z dĤvodu neexistence komplexní a ucelené péþe o klienta není využit vysoký rekre- Dþní potenciál území.

Vyváženost sociálních podmínek Pro území ORP Žćár nad Sázavou je typická rozdrobenost osídlení s velkou hustotou sídel a jedním sídlem, kde žije více jak 54 % obyvatel ORP a kromČ hospodáĜského potenciálu jde zde soustĜedČn i potenciál sídelní a rozhodující þást tzv. vyšší obþanské vybavenosti. Z místního šet- Ĝení (pĜíloha þ. 20) vyplynulo, že dostupnost tohoto centra (tzn. i služeb) je dobrá až vyhovující. V každé obci (mimo tĜí menších v jižní þásti území) je zajištČna obsluha obyvatel nejzá- kladnČjší obþanskou vybaveností distribuþního charakteru, v mnohých, i když v redukované for- PČ, fungují kulturní zaĜízení. NarĤstající problém se stárnutím obyvatelstva na úseku sociálním se projevuje na celém území. PrioritnČ je tĜeba hledat Ĝešení pro jižní þást území. Území ORP Žćár nad Sázavou je možno považovat za vyvážené s dominantním centrem PČsta Žćár n./S. Ostatní území tvoĜí rozdrobené venkovské osídlení v zemČGČlsky þi lesnicky obhospodaĜované krajinČ (PĜíloha 11, 15, 19, 20, 25, 29).   64   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

4. OBECNÉ PROBLÉMY A STěETY V ÚZEMÍ ěAZENÉ DLE TÉMAT

Téma Problémy 1 x Doba, kdy témČĜ každá obec mČla vlastní pískovnu je pryþ, z nČkolika cihelen již také není žádná funkþní. Surovinová potĜeba ORP po vyþerpání ložiska ka- mene Polniþka bude zcela závislá na jejich dovozu – vČtší zatížení komunikaþní sítČ, zvýšení nákladĤ. x Po ukonþení tČžby kamene nutno zajistit revitalizaci území dle pĜedem zpraco- vaného plánu rekultivace. x 7Čžba v lomu KrásnČves byla ukonþena k 31. 12. 1990 z dĤvodu polohy v OP vodárenské nádrže MostištČ. DĤvod uzavírky lomu nepomine. x Využití CHLÚ stavebního lomu Sázava pĜedstavuje zábor pĤdního fondu a vý- razný stĜet s ochranou pĜírody. 2 x Není výjimeþným jevem, že dochází ke zmČnám PRVKÚK Vysoþina (napĜ. Bohdalov, Pokojov, BĜezí n. O.). ZmČny však nebývají pojaty komplexnČ, tzn. není jasnČ specifikován dopad zmČny na širší okolí. x Na území ORP Žćár nad Sázavou nejsou zkušenosti s odvodĖováním urbanizo- vaných území podle principĤ udržitelného rozvoje, který znamená nový pĜístup v hospodaĜení s dešĢovou vodu. x $þ podíl vodních ploch je nad prĤPČrem ýR, výstavba nových rybníkĤ zvláštČ v horních þástech povodí je nadále nesmírnČ dĤležitá. Tyto nádrže zásobují níže situované þásti povodí i nadlepšují minimální prĤtoky v povodí. x Trvat na zachování tzv. „nárazníkových“ pásĤ kolem vodoteþí pro jejich neza- stupitelný význam v ochranČ vod pĜed pĜípadným vstupem zneþištČní z hospodáĜsky využívaných pozemkĤ. 3 x Budování silniþních obchvatĤ je výhodné pĜedevším z pohledu tranzitní dopra- vy, avšak zejména ve Žćáru n. Sáz. mĤže dojít k jevu zvanému dopravní in- dukce, což zjednodušenČ znamená, že þím vČtší kapacita silnic je k dispozici, tím je vČtší objem dopravy. x Promyšlená státní koncepce rozvoje energetiky musí být základem pro vyhoto- vení územní energetické koncepce obce, která zpĜesní smČry rozvoje zásobení obcí energiemi a bude vodítkem nejen pro obþany, ale i podnikatelské subjekty pro rozhodování v oblasti paliv a energetiky. x UmisĢování bioplynových stanic Ĝešit alespoĖ z pohledu území ORP, lépe ještČ širšího, z dĤvodu zdrojĤ, pĜepravních vzdáleností, ochrany veĜejného zdraví a optimálním energetickým využitím biomasy (el. energie, teplo). x VeĜejnČ dostupné informace z map radonového rizika nutno považovat pouze za orientaþní vodítko, neboĢ skuteþný rozmČr radonového indexu je možno zjistit pouze a jen z mČĜení ke každé stavbČ.

  65   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

4 x NedostateþQČ využívané zastavČné území (zastaralé areály zemČGČlské výroby, SĤvodní hospodáĜské usedlosti témČĜ v každém sídle) vede k následné urbanizaci volné krajiny x Nedostatky spojené s ochranou pĜírody a vlastnickými vztahy k pĜíslušným po- zemkĤm jsou leckde pĜtþinnou nenaplĖování zájmĤ ochrany pĜírody x Neudržované travnaté a bylinné patro doprovázející silnice, úþelové komunikace i železnice znamenají zaplevelení krajiny projevující se nedostatky v údržbČ vzrostlých stromĤ, chybČjící náhrada za stromy dožilé. x Polní hony se vymykají mČĜítku krajiny, jsou uzpĤsobeny potĜebám zemČGČlské velkovýroby. Souþasným tČžkým mechanizaþním prostĜedkĤm, kterými jsou ze- PČGČlci vybaveni, tento stav vyhovuje. 5 x ZPF nejvyšších tĜíd ochrany se þasto nachází v pĜímé vazbČ na zastavČná území a na místech, která jsou z pohledu kompozice mČsta, obce a krajinného rázu nej- SĜesvČGþivČjší pro územní rozvoj. x LpČní vlastníkĤ nevyužívaných staveb a budov na nemČnnosti funkce tČchto ob- jektĤ vede k jejich chátrání. Jedná se pĜevážnČ o atraktivní plochy uvnitĜ sídel þi na jejich okrajích. KromČ estetických, ekologických, bezpeþnostních i hygienic- kých zásad pak dochází k nežádoucímu rĤstu zastavČného území, prodlužování dopravní a technické infrastruktury a zejména pak k nenahraditelným ztrátám ZPF. x Vymezování nefunkþních skladebních þástí ÚSES na ZPF a PUPFL, tj. navržená opatĜení musí být funkþní, provoznČ zvládnutelná a ekonomicky únosná. x NedaĜí se obnovit kdysi pĜirozenou vazbu mezi zemČGČlcem a krajinou, ani sta- rou lesnickou tradici, kdy lesníci setrvávali dlouho na jednou místČ a o svČĜený les náležitČ peþovali.

  66   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

6 x Výhodná geografická poloha ORP z hlediska celé ýR dostateþQČ nevyužitá z dĤvodĤ omezené dopravní dostupnosti. x Bariéra v propustnosti sil. I/37 zpĤsobená památkovČ hodnotným a památkovČ chránČným mostem na k. ú. Zámek Žćár. x Z hlediska dotþení krajinného rázu a fragmentace krajiny nároþné Ĝešení silniþní- ho obchvatu sídla Rudolec. x NejvČtších intenzit silniþní dopravy je dosahováno na území mČsta Žćáru nad Sázavou, nejednoznaþný názor na þasový postup pĜi Ĝešení dopravního skeletu PČsta. x ObecnČ známé problémy zvl. ve mČstech se zajištČním dostatku vhodných ploch sloužících dopravČ v klidu. x Znaþná vyjížćka do zamČstnání pĜedstavuje Ĝadu problémĤ spojenou s dopravní obslužností, využívání hromadných veĜejných prostĜedkĤ. x Specifické problémy s dopravním zatížením, Ĝešením dopravy jsou na území CHKO, které zaujímá více jak ½ rozlohy území ORP (viz. úprava páteĜní silniþní sítČ kraje – sil. II/353). x Rekonstrukce vodovodních systémĤ musí mimo zajištČní dodávky kvalitní pitné vody zabezpeþit dostatek požární vody. U mnoha obcí již nelze spoléhat na po- žární nádrže þi jiné vodní plochy. x Stále se zvyšující legislativní požadavky na technickou infrastrukturu, zvláštČ problematiku odvádČní a þištČní odpadních vod vysoce pĜekraþují možnosti fi- nancování z obecních rozpoþWĤ. x Zejména u venkovské pĤvodní zástavby se projevují problémy týkající se tepelnČ izolaþních vlastností staveb. Jedním z cílĤ by mČla být tzv. energeticky vČdomá modernizace budov. 7 x SociálnČ demografické podmínky území jsou silnČ ovlivnČny mČstem Žćár nad Sázavou, ve kterém žije necelých 55,4 % obyvatel území a je zde soustĜedČna SĜevaha obþanského vybavení veĜejného i ostatního. x Správní obvod ORP Žćár nad Sázavou nemá nemocnici. Ta je ale dobĜe dostup- ná po silnici v blízkém Novém MČstČ na MoravČ. x 3Ĝi porovnání nČkterých demografických ukazatelĤ za jednotlivé obce, napĜ. vČ- ková struktura obyvatelstva je velmi þasto rozhodující populaþní velikost obce, protože narozením þi úmrtím 1 – 2 osob dochází k výrazným zmČnám sledova- ných hodnot u populaþQČ malých obcí. x MigraþQČ ziskové obce jsou zejména ty, které vþas reagovaly na územní nepĜi- pravenost mČsta Žćáru nad Sázavou na úseku bytové výstavby zvláštČ RD a ote- YĜely nové obytné soubory RD.

  67   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

8 x TémČĜ všechna obecní zastupitelstva preferují extenzivní rozvoj sídel, tj. výstav- bou na zelené louce. Zejména z dĤvodĤ nároþných a nejistých jednání týkajících se využívání opuštČných þi nevhodnČ využívaných ploch – brownfields tyto dis- ponibilní plochy dál chátrají. x Výstavba jednoho druhu domĤ pro bydlení (RD) nemĤže pokrýt požadavky širo- kého spektra zájemcĤ o bydlení zvl. ve mČstech. Praktické zastavení výstavby bytových domĤ hromadného bydlení ve Žćáru nad Sázavou mĤže být i jednou z pĜtþin pĜemrštČných cen bytĤ v tomto sídle. x V obcích venkovského charakteru preferovat spíše formy bydlení individuálního s možností vhodných podnikatelských aktivit. x Stále se zvyšující podíl starého obyvatelstva mĤže vyvolat obtížnČĜešitelnou si- tuaci v oblasti sociálních služeb, bydlení i zdravotnictví. 9 x Rozvoj turismu a rekreace není možné Ĝešit izolovanČ na jednom ORP, okresu þi kraji. Nutno navázat spolupráci s rĤznými subjekty CR v daleko širším prostĜedí. x Na území ORP Žćár nad Sázavou chybí vČtší množství sportovních þi rekreaþ- ních a kulturních aktivit, které jsou typické svojí opakovatelností, þímž se dostá- vají do podvČdomí široké veĜejnosti (napĜ. cyklistický závod Horem dolem, Slavnosti jeĜabin, Horácký džbánek). x 3Ĝes nČkolikaleté snažení podpoĜeným vyhotovením nČkolika územnČ plánova- cích podkladĤ se nepodaĜilo dospČt k všeobecnČ akceptovatelnému využívání jedné z nejvýznamnČjších rekreaþních oblastí ýeskomoravské vysoþiny – Velké- ho DáĜka. x NevhodnČ nastavené parametry týkající se finanþní podpory resp. dotací z vnČjších zdrojĤ zapĜtþinily odklad (možná i nevratný) výstavby areálu letní re- kreace u Pilské nádrže ve Žćáru nad Sázavou. Vážný negativní dopad na každo- denní, víkendovou i dlouhodobou rekreaci. x Pro nedostatek finanþních prostĜedkĤ konþí provoz stará železniþní traĢ Sázava – 3Ĝibyslav. Plánovaná cyklostezka na tČlesa trati zcela jistČ nebude takovou mi- moĜádností. x Chybí služby typu wellness. 10 x Z hlediska udržitelného rozvoje je tĜeba vyhotovit vyhledávací studii brown- fields, která vytipuje a popíše tyto lokality ve vztahu k jejich využitelnosti a do- stupnosti (vlastnické vztahy, napojení na dopravní a technickou infrastrukturu aj.). x HospodáĜské problémy západní Evropy a USA jako míst hlavního exportu a lev- né výrobky z východních trhĤ znamenají konec respektive vážný negativní zásah do tradiþních skláĜských oborĤ ruþQČ tvarovaného skla. x Stále se prohlubující závislost zejména prĤmyslové výroby na zdrojích energie. Stále rostoucí ceny energií mohou nepĜíznivČ ovlivnit konkurenceschopnost podnikĤ v regionu. x Znaþná administrativní nároþnost pĜi požadavku na þerpání finanþních zdrojĤ na inovaþní projekty se projevuje velmi þasto nezájmem o tyto projekty.

  68   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

5. ZÁKLADNÍ LIMITY A DLOUHODOBÉ CÍLE VYVÁŽENÉHO VÝVOJE ÚZEMÍ

Z provedených SWOT analýz byly sestaveny základní limity pro formulování cílĤ veĜej- né politiky na území zkoumaného ORP. U identifikovaných cílĤ není Ĝešen þasový horizont rea- lizace. Pojem „limit“ se zde užívá v ponČkud širším významu a úþelu použití.

Základní limity Dlouhodobé cíle DP Polniþka, CHLÚ Sázava Po vytČžení DP Polniþka rekultivovat prostor. Ponechat územní ochranu CHLÚ Sázava. V exploataci Ĝešit zajištČním souladu mezi tČžeb- ními zájmy s ochranou pĜírody. CHOPAV Žćárské vrchy, povrchové a Zajistit odpovídající ochranu pĜed všemi druhy podzemní zdroje vod, existence zrani- zneþištČní (urbanizace, zemČGČlská, prĤmyslová telných oblastí výroba apod.). Snížit procentuální podíl území se znaky zranitelných oblastí. Záplavová území Stržského potoka, 3Ĝi ochranČ proti velké vodČ preferovat ekologická toku Sázava, Oslava a Svratka opatĜení v širším povodí tokĤ. Limitní hladiny hluku Širokým spektrem opatĜení chránit obyvatelstvo SĜed nepĜíznivými úþinky hluku a vibrací. Ochrana ovzduší pĜed NOx Zajistit dĤslednou evidenci stacionárních zdrojĤ tepla zvl. u malých zdrojĤ v dĤsledku rĤstu cen ušlechtilých paliv. Vyhotovit územnČ energetic- kou koncepci území ORP Žćár nad Sázavou, ná- slednČ obcí s uvedením do provozu nejlepších dostupných technologií. Zákonná opatĜení o odpadech Vyšší míra separace a následné využití zvl. komunálního odpadu je v budoucnu nezbytností ZvláštČ chránČná území Natura 2000 I pĜi rozdílnosti pĜírodních podmínek uplatnit v soustavČ chránČných území funkþní manage- ment. Keoficient ekologické stability, ÚSES Postupnými opatĜeními zvyšovat ekologickou stabilitu u obcí s KES nižší jak 1,0. U pĜirozených ekosystémĤ udržet ekologickou stabilitu racionál- ním využíváním krajiny. Realizovat ÚSES jako ucelený systém. Ochrana ZPF PromyšlenČ vymezovat zastavitelné plochy. Analyzovat „podbízivé“ územní plány a hledat možnosti neefektivního využívání vymezených zastavitelných ploch. Negativní dĤsledky zemČGČlské výroby Minimalizaci dĤsledkĤ bude znamenat podporu krajinotvorná a ekologické funkce zemČGČlské výroby, podporu agroturistiky i ekologického zemČGČlství. Ochrana lesa Nezmenšovat plošný podíl lesa, vytváĜet pĜedpo- klady pro zlepšení druhové a prostorové skladby lesa, jeho zdravotního stavu a odolnosti. Zlepšit prostorové rozdČlení lesa na území ORP Žćár nad Sázavou.

  69   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

Základní limity Dlouhodobé cíle Dopravní systémy Dopravní obslužnost území silniþní a železniþní dopravou považovat za nedČlitelný dopravní sys- tém. Snadná dopravní dostupnost území nadĜazené dopravní sítČ je podmínkou udržitelného rozvoje území. Komunikace pro pČší provoz Zajistit bezbariérový pohyb osob s omezenou pohyblivostí v území Systémy technické infrastruktury Funkþní a prostorové využití území musí vycházet z kapacity a pĜenosu jednotlivých medií. VytváĜe- ny budou ucelené soustavy systémĤ technické infrastruktury. Kvalita demografického potenciálu Stabilizovat resp. vytváĜet pĜedpoklady pro rozvoj lidského potenciálu podporou výstavby nájemních i rodinných domĤ, zlepšením služeb sociální péþe o seniory, podporovat volnoþasové aktivity. Flexibilita hospodáĜství Podporovat rozvoj malých a stĜedních podnikĤ, pro které je charakteristická vyšší pĜizpĤsobivost YĤþi vnČjším finanþním a ekonomickým vlivĤm. Na úseku cestovního ruchu budovat základní turistickou infrastrukturu vþetnČ modernizace in- frastruktury stávající.

  70   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

URýENÍ PROBLÉMģ K ěEŠENÍ NÁSTROJI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

6.1. Problémy k Ĝešení v politice územního rozvoje

Na zkoumaném území nejsou známy problémové jevy, které by bylo tĜeba Ĝešit tímto nástro- jem územního plánování.

x Nebyly zde nalezeny zvýšené požadavky na zmČny v území v dĤsledku soustĜedČní akti- vit mezinárodního, republikového þi území kraje pĜesahujícího významu. x Z poskytnutých dat nevyplývá, že na správní území ORP Žćár nad Sázavou zasáhnou plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury mezinárodního, republikového þi území kraje pĜesahujícího významu. x Na správním území ORP Žćár nad Sázavou nebyly shledány jiné faktory (rizika, ohrože- ní), které by zásadním zpĤsobem ovlivĖovaly rozvoj území ORP Žćár nad Sázavou. 6.2. Problémy k Ĝešení v zásadách územního rozvoje

Na zkoumaném území byly nalezeny tĜi zásadní problémy þi stĜety, které je žádoucí resp. nutné ovČĜit v ZÚR Kraje Vysoþina.

x Analyzovat možnosti druhého komfortního napojení na dálnici D1 pĜes k. ú. Radostín nad Oslavou s dopadem na Ĝešení ÚP obcí na území ORP Žćár nad Sázavou i na ÚP obcí mimo území ORP Žćár nad Sázavou. 'Ĥvod: Silnice I/37 s odboþením v OstrovČ nad Oslavou na silnici II/354 je pro severní a severozápadní þást okresu Žćár n./S. a jižní þást Pardubického kraje nejbližším a nejkrat- ším spojením s dálnicí D1 ve smČru na Brno. Silnice II/354 je využívána i dopravní do- stupnost TĜebíþe. x ProvČĜit potĜebu rozšíĜení rozvojové oblasti OBk4 vymezenou v ZÚR Kraje Vysoþina o území obce Budþe, zvl. však Nového Veselí. 'Ĥvod: Nové Veselí je hospodáĜsky druhým nejvýznamnČjším centrem ORP Žćár n./S. s významným sídelním potenciálem, kdy je cílem urychlit výstavbu pĜeložky silnice II/353 a stanovit smČry rozvoje zvl. ekonomických aktivit. x Uvést do souladu koridor pro homogenizaci sil. II/353 se skuteþností na území obce Boh- dalov. x Upravit koridor pro umístČní nové stavby pĜeložka silnice II/353 Žćár nad Sázavou - Nové Veselí dle vykoupených pozemkĤ obcí Nové Veselí urþených pro tento úþel (sou- lad s platným ÚP Nové Veselí). x Problematické vymezování regionálních prvkĤ na orné pĤGČ.

6.3. Problémy k Ĝešení v územních plánech

Územní plán obce má schváleno 6 obcí. Vydaný þi ve vysokém stupni rozpracovaný územní plán má 41 obcí. Obec Rudolec disponuje neprojednaným konceptem ÚP (vyhotoven ještČ za SĤsobnosti zák. þ. 50/1976 Sb.), avšak v souþasnosti probíhají práce na územním plánu, obec Kyjov má pouze urbanistickou studii.

Problémy, které byly v území identifikovány a lze je Ĝešit v územním plánu, jsou þlenČny dle   71   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

abecedního poĜadí obcí (Tab.E ). Jsou zde tedy vymezeny obce s dopravními, urbanistickými þi hygienickými závadami v území, se stĜety zámČUĤ na provedení zmČn v území, s ohroženími v území a ostatními problémy. Podrobný popis problémĤ v obcích je souþástí pĜílohy þ. 26. Jed- notlivé typy problémĤ jsou ve výkrese zobrazeny barevnČ. Problémy k Ĝešení v územních plá- nech vyplývající pro jednotlivé obce jsou uvedeny v následující tabulce (Tab.E) a pĜíloze þ. 26:

Tab. E.: Problémy k Ĝešení v ÚPD dle obcí

StĜety zámČUĤ na pro- Kód Závady Název obce vedení zmČn v území Ohrožení Ostatní obce dopravní urbanistické hygienické vzájemné s limity 595284 Bohdalec OS-5 595292 Bohdalov ZU-7 SL-6 595365 %Ĝezí nad Oslavou ZU-8 OS-4 595390 Budeþ ZD-2 588016 Cikháj OH-3 OS-5 595586 Hamry nad Sázavou ZD-5 ZH-6 595594 Herálec ZU-6 OS-4 595624 Hodíškov ZU-11 595721 ChlumČtín OS-1, OS-5 595756 Jámy OS-4 595845 Karlov ZU-5 ZH-3 OS-4, OS-5 595853 KnČževes ZU-10 OS-5 595870 Kotlasy ZH-1 595900 KrásnČves OS-5 596001 Kyjov 596035 Lhotka ZU-8 OS-4 596086 Malá Losenice 596108 MatČjov ZH-2 OS-5 596205 Nížkov ZU-12 587974 Nové Dvory ZD-1 ZU-6, ZU-7 OS-5 596256 Nové Veselí ZD-2 ZU-13 OS-5 596281 Obyþtov 596361 Ostrov nad Oslavou ZD-1, ZD-2 SL-1 596396 Pavlov OS-4, OS-5 596442 Poþítky ZH-5 OS-4 596451 PodČšín OS-5 596477 Pokojov 596485 Polniþka OH-1 OS-4, OS-5 588059 Raþín OS-4, OS-5 596566 Radostín OS-5 596574 Radostín nad Oslavou ZD-2 ZH-7 SL-5 OH-2 OS-4, OS-5 549941 Rosiþka ZU-8 596671 Rudolec ZD-2 SL-4 596701 Sázava ZD-1 OS-5 588237 Sazomín ZD-1 596728 Sirákov OS-5 596736 Sklené OS-4, OS-5 596841 SvČtnov ZD-3 ZU-8 OH-2 OS-4, OS-5 ZU-1, ZU-2, 596868 Svratka ZD-4 ZU-3 ZH-4 OS-4, OS-5 596876 Škrdlovice ZU-5 OS-4, OS-5 596922 Újezd ZU-8 OS-4 596949 Vatín ZD-1

  72   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

StĜety zámČUĤ na pro- Kód Závady Název obce vedení zmČn v území Ohrožení Ostatní obce dopravní urbanistické hygienické vzájemné s limity 596981 Velká Losenice OS-2, OS-5 597015 VepĜová ZU-8 OS-4, OS-5 597091 VojnĤv MČstec ZD-1 ZU-4 SL-3 OS-3 588334 Vysoké ZU-7 ZH-5 OS-4 597139 ZnČtínek ZD-1, ZD-2, 595209 äćár nad Sázavou ZD-3, ZD-4 ZU-8, ZU-9 SL-2 OH-3 OS-4

Obecným problémem území ORP je problematika zejména extravilánových vod pĜi pĜívalo- vých deštích. V konkrétních pĜípadech ochranu pĜed pĜívalovými dešti lze Ĝešit v rámci koncepce územního plánu. ZároveĖ lze v odĤvodnČných pĜípadech využít institutu veĜejnČ prospČšná opat- Ĝení ke snižování ohrožení v území povodnČmi a jinými pĜírodními katastrofami.

  73   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

6. VARIANTY ROZVOJE SPRÁVNÍHO ÚZEMÍ A POTENCIÁLNÍHO RIZIKA

Území ORP Žćár nad Sázavou je možno zaĜadit do periferního typu venkovské oblasti. Oporou rozvoje oblasti nadále bude mČsto Žćár nad Sázavou poskytující v mČĜítku území široké spektrum služeb a ekonomických aktivit nejen obyvatelĤm správního území, ale i širšímu okolí. Dnes již jde o pĜirozené centrum území s potĜebou dobudování vazeb na hlavní rozvojová centra a dosažení vyváženého polycentrického rozvoje. Postavení jádrového mČsta je natolik dominant- ní, že se nepĜedpokládají variantní zmČny ve struktuĜe osídlení ani v socioekonomických tren- dech rozvoje území ORP Žćár nad Sázavou.

Z provedených analýz nebyla na území ORP Žćár nad Sázavou zjištČna vážná rizika ani deficity mající charakter havárií þi ohrožení zdraví a životĤ obþanĤ vyžadujících bezodkladná Ĝešení.

3Ĝehled nČkterých potencionálních rizik:

Rizikový jev lokalizace následky PovodeĖ osídlení v záplavových zranČní ev. usmrcení osob, poškození územích staveb a majetku, poškození dopravní a technické infrastruktury, kontamina- ce vod ýistota ovzduší území ORP synergie pĤsobících látek zneþišĢují- cích ovzduší na zdraví osob a ekosys- témy 9Čtrná pohroma lesy poškození lesních porostĤ, polomy, podkorní hmyz SnČhová kalamita území ORP narušení nadzemní technické infra- struktury, škody na objektech, ohrože- ní osob Epizootie stĜediska živoþišné výroby nákaza chovĤ zvíĜat ev. jejich úmrt- nost Zrychlená eroze pĤdy zvláštČ orná pĤda vznik extremních odtokových pomČUĤ se zanášením vodních tokĤ a ploch, vznik záplav Antropogenní nebezpeþí území ORP kontaminace povrchových a podzem- ních vod, havárie v dopravČ pĜi pĜe- pravČ nebezpeþných vČcí a produktĤ, požáry, pĜípadnČ výbuchy Migrace obyvatel území ORP emigrace zvláštČ mladé kvalifikované generace za bydlením a pracovními SĜíležitostmi

  74   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

Rizikový jev lokalizace následky Dominantní zamČstnava- území ORP SĜípadná nestabilita takového podniku tel v nároþných ekonomických podmín- kách pĜedstavuje ztrátu pracovních SĜíležitostí, dopad na sociální jistoty skupin i jednotlivcĤ, významná ztráta na hospodáĜské základnČ regionu Stárnutí obyvatelstva území ORP zvýšené náklady na sociální infra- strukturu, rostoucí poþet osob závis- lých na sociální a zdravotní péþi Technicistní prvky v zejména neurbanizované nevhodnČ zasahující do krajinného krajinČ území rázu (napĜ. stavby stožárĤ GSM, stožá- ry el. vedení ZVN, výrobní a sklado- vací haly, nové vČtrné a fotovoltanické elektrárny) Znehodnocená území území ORP opuštČné, nevyužívané anebo spora- dicky využívané areály zemČGČlské výroby, bývalá hospodáĜská stavení v jádrech sídel vážnČ narušují obraz venkova, mohou se stát zdrojem hygi- enických bezpeþnostních závad. Situa- ce ve mČstech ORP Žćár nad Sázavou není tak výrazná, ale vyskytuje se (napĜ. hotel Bílý lev)

  75   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

7. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

I. ÚA první úplná aktualizace AOPK Agentura ochrany pĜírody a krajiny AÚ archeologický ústav BPEJ bonitovaná pĤdnČ ekologická jednotka CR cestovní ruch ýGS – GEOFOND ýeská geologická služba - GEOFOND ýOV þistírna odpadních vod ýSÚ þeský statistický úĜad ýÚZK ýeský úĜad zemČPČĜLþský a katastrální DIBAVOD Digitální báze vodohospodáĜských dat EAO ekonomicky aktivní obyvatelstvo EIA Environmental Impact Assessment (Vyhodnocení vlivĤ na ži- votní prostĜedí) EU Evropská Unie EVL evropsky významné lokality FVE fotovoltaická elektrárna CHKO ChránČná krajinná oblast CHLÚ ChránČné ložiskové území CHOPAV ChránČná oblast pĜirozené akumulace vod IAD individuální automobilová doprava KES Koeficient ekologické stability LC lokální biocentrum LK lokální biokoridor KPÚ Komplexní pozemkové úpravy MF ýR Ministerstvo financí ýeské republiky MMR ýR Ministerstvo pro místní rozvoj ýeské republiky MPCHÚ maloplošné chránČné území MÚSES místní územní systém ekologické stability MV ýR Ministerstvo vnitra ýeské republiky NATURA 2000 Soustava chránČných území a stanovišĢ evropského významu NC nadregionální biocentrum NK nadregionální biokoridor NPR národní pĜírodní rezervace OLVHZ odbor lesního a vodního hospodáĜství a zemČGČlství OP ochranné pásmo ORP obec s rozšíĜenou pĤsobností PP SĜírodní památka PR SĜírodní rezervace PRVKÚK Plán rozvoje vodovodĤ a kanalizací kraje PÚ poddolované území PUPFL pozemky urþené k plnČní funkcí lesa PURÚ podklady udržitelného rozvoje území

  76   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

RC regionální biocentrum RD rodinné domy RK regionální biokoridor RURÚ rozbor udržitelného rozvoje území SKO smČsný komunální odpad SLDB 6þítání lidu, domĤ a bytĤ SO ORP správní obvod obce s rozšíĜenou pĤsobností SURIS Surovinový informaþní subsystém SWOT Strenghts, Weaknesses, Opportunities, Treats (Silné a slabé stránky, pĜíležitosti, hrozby) TOB trvale obydlené byty UNESCO United Nations Educational, Scientific and Cultural Organizati- on (Organizace OSN pro výchovu, vČdu a kulturu) ÚAP územnČ analytické podklady ÚHUL Ústav pro hospodáĜskou úpravu lesĤ ÚP územní plán ÚPD územnČ plánovací dokumentace ÚPNSÚ územní plán sídelního útvaru ÚPO územní plán obce ÚSES územní systém ekologické stability ÚTP územnČ technické podklady VD vodní dílo VE YČtrná elektrárna VP veĜejné prostranství VUSS vojenská ubytovací a stavební správa VÚMOP Výzkumný ústav meliorací a ochrany pĤdy VÚV TGM Výzkumný ústav vodohospodáĜský T. G. Masaryka WGS 84 World Geodetic System 1984 (SvČtový geodetický systém 1984) ZABAGED Základní báze geografických dat ýR ZCHÚ zvláštČ chránČné území ZPF zemČGČlský pĤdní fond ZÚR zásady územního rozvoje

  77   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

8. LITERATURA

1. AQUA PROCON, s.r.o. (2004): Plán rozvoje vodovodĤ a kanalizací Kraje Vysoþina. 2. BÍNA, J. (2002): Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích ýeské republiky. Urbanismus a územní rozvoj 1/2002, roþník V. Brno, Ústav územního rozvoje, 2002, s. 2 – 11. 3. BÍNA, J. (2008): PĜíspČvek k hodnocení rozvojových znakĤ v obcích ýeské republiky. Urbanis- mus a územní rozvoj 4/2008, roþník XI. Brno, Ústav územního rozvoje, 2008, s. 27 – 35. 4. ýECH, L., ŠUMPICH, J., ZABLOUDIL, V. et al. (2002): Jihlavsko - ChránČná území ýR, sva- zek VII. Agentura ochrany pĜírody a krajiny ýR a EkoCentrum Brno, Praha, 528 s. 5. DIAMO, s.p. (1992): Regionální surovinová studie okresu Žćár nad Sázavou. Diamo s.p., Geam o.z. Dolní Rožínka. Praha. 6. GAREP, s.r.o. (2000): Program rozvoje mikroregionu Žćársko. Brno. 7. HON, J., MALÝ, P. et al. (2008): Rozbor udržitelného rozvoje území Jihoþeského kraje. Ekotoxa, s.r.o. 8. JANGLOVÁ, R., KVÍTEK, T., NOVÁK, P. (2003): Kategorizace infiltraþní kapacity pĤd na zá- kladČ geoinformatického zpracování dat pĤdních prĤzkumĤ. Soil and Water, þ. 2, s. 61-81. 9. JURMAN, H. (1998): Žćársko – turisticko-vlastivČdný prĤvodce obcemi a jejich okolím. 10. KENDER, J. (2000): Teoretické a praktické aspekty ekologie krajiny. MŽP a Enigma, Praha. 11. kolektiv (1992): SLDB k 3.3.1991 – Vybrané údaje za základní sídelní jednotky. Okres Žćár nad Sázavou. Federální statistický úĜad, Praha. 12. kolektiv (2001): Životní prostĜedí v okrese Žćár nad Sázavou. Vypracoval RŽP ve spolupráci s oddČlením informatiky OkÚ Žćár n./S., 26 s. 13. kolektiv (2005): Modelové ovČĜování ÚAP, podklad pro celostátní konferenci Praha 10.11. – 11.11.2005, odbor územního plánování MMR ýR. 14. kolektiv (2005): Strategie udržitelného rozvoje ýeské republiky. Zvláštní pĜíloha þasopisu Urba- nismus a územní rozvoj 2/2005, roþník VIII. 15. kolektiv (2006): Politika územního rozvoje ýeské republiky. PĜíloha þasopisu Urbanismus a územní rozvoj 3/2006. Ústav územního rozvoje, Brno, 71 s. 16. kolektiv (2007): Památník k oslavČ 400letého jubilea povýšení Žćáru na mČsto. 17. kolektiv (2008): Integrovaný operaþní program – zpracování rozboru udržitelného rozvoje území. 3Ĝíloha þasopisu Urbanismus a územní rozvoj 5/2008. MMR, Ústav územního rozvoje, 27 s. 18. kolektiv (2009): Integrovaný operaþní program – Metodická pomĤcka k aktualizaci rozboru udr- žitelného rozvoje území v ÚAP obcí. PĜíloha þasopisu Urbanismus a územní rozvoj 5/2009. MMR, Ústav územního rozvoje, 28 s. 19. MÍSAě, Z. et al. (1983): Geologie ýSSR I, ýeský Masív. SPN. 20. 3Ĝírodní park Bohdalovsko. Referát životního prostĜedí Okresního úĜadu ve ŽćiĜe nad Sázavou. 21. âġASTNÝ, S. & HLADIŠ, L. (2008): Extenze pro SWOT analýzu pro ORP Kraje Vysoþina. UPOL PĜF, Katedra geoinformatiky. 22. TOMÁŠEK, J. (2000): Projekþní studie – Využití území po tČžbČ cihláĜských surovin k. ú. Boh- dalov. Mníšek pod Brdy. 23. VOREL, T. et al. (1995): CHKO Žćárské vrchy – Vyhodnocení území z hlediska ochrany krajin-

  78   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

ného rázu. 24. Vyhláška 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území 25. Zákon þ. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích 26. Zákon þ. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záĜení (atomový zá- kon) 27. Zákon þ. 44/1988 Sb., o ochranČ a využití nerostného bohatství (horní zákon) 28. Zákon þ. 114/1992 Sb., o ochranČ pĜírody a krajiny 29. Zákon«Ǥ183/2006Sb.,‘územnímplánováníƒstavebnímâádu(stavebnízákon) 30. Zákon þ. 185/2001 Sb., o odpadech 31. Zákon þ. 254/2001 Sb., o vodách a o zmČQČ nČkterých zákonĤ (vodní zákon) 32. Zákon þ. 266/1994 Sb., o drahách 33. Zákon þ. 289/95 Sb., o lesích a o zmČQČ a doplnČní nČkterých zákonĤ (lesní zákon) 34. Zákon þ. 500/2006 Sb., o územnČ analytických podkladech, územnČ plánovací dokumentaci a zpĤsobu evidence územnČ plánovací þinnosti 35. ZEMEK, M. & BARTUŠEK, A. (1956): DČjiny Žćáru nad Sázavou I., 1252 – 1617. Krajské na- kladatelství, HavlíþNĤv Brod, 392 s. 36. ZEMEK, M. & BARTUŠEK, A. (1962): DČjiny Žćáru nad Sázavou II. 1. þást., 1618 - 1784. Krajské nakladatelství, HavlíþNĤv Brod, 364 s. 37. ZEMEK, M. & BARTUŠEK, A. (1970): DČjiny Žćáru nad Sázavou II. 2. þást., 1618 - 1784. Mu- sejní spolek, Brno, 290 s. 38. ZEMEK, M., BARTUŠEK, A. et. al. (1974): DČjiny Žćáru nad Sázavou III., 1784 - 1974. Mu- sejní spolek, Brno, 441 s.

Elektronické zdroje:

39. Agentura ochrany pĜírody a krajiny ýR [online]. ©2010 [cit. 2010-05-20]. Dostupné z: . 40. AOPK – Agentura ochrany pĜírody a krajiny. ÚstĜední seznam ochrany pĜírody (ÚSOP) [online]. ©1999-2010 [cit. 2010-09-20]. Dostupné z: . 41. AOPK – Agentura ochrany pĜírody a krajiny. PĜíloha publikace VaV 620/20/03 „OPTIMALI- ZACE SÍTċ MZCHÚ“ [online]. ©2006 [cit. 2010-10-30]. Dostupné z: . 42. ýeská inspekce životního prostĜedí. Staré ekologické zátČže [online]. ©2005 [cit. 2008-10-20]. Dostupné z: . 43. ýeský statistický úĜad. Sþítání lidu, domĤ a bytĤ 2001 [online]. ©2001 [cit. 2008-10-24]. Do- stupné z: . 44. ýSÚ a územnČ analytické podklady [online]. ©2010 [cit. 2010-09-24]. Dostupné z: .   79   ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ŽĆÁR NAD SÁZAVOU

45. Evropsky významné lokality v ýeské republice. [online]. ©2006 [cit. 2010-11-01]. Dostupné z: . 46. Hluk & emise [online]. ©2007 [cit. 2008-11-10]. Dostupné z: . 47. NATURA 2000: AOPK ýR [online]. ©2006 [cit. 2008-10-24]. Dostupné z: 48. Natura 2000 – pĜehled rozloh území za územní jednotky [online]. ©2008 [cit. 2008-10-24]. Do- stupné z: . 49. Ubytování, Accommodation. Kraj Vysoþina. Dostupné z: . 50. VeĜejná databáze ýSÚ [online]. ©2012 [cit. 2012-10-29]. Dostupné z: . 51. ýeský statistický úĜad. Sþítání lidu, domĤ a bytĤ 2011 [online]. ©2012 [cit. 2012-11-01]. Do- stupné z: .

  80