21 3 Geografická Charakteristika Oblasti
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
3GEOGRAFICKÁCHARAKTERISTIKA OBLASTI VELKÉHOMEZIŘÍČÍ Velké Meziříčí patří mezi nejkrásnější města na Vysočině a je druhým největším vokrese Žďár nad Sázavou. Leží vhlubokém údolí řek Oslavy a Balinky, které se vcentru města stékají.Okolí místa patří kvelice atraktivním krajinám. Rozkládá se ve východníčástiČeskomoravskévrchoviny,která je běžněoznačována jakoVysočina. 3.1Vymezeníoblasti Oblast VelkéhoMeziříčí nemůžeme přesně určit,jelikož autoři různýchpublikací si tutooblastupravují podlevlastníchpožadavků. Většina turisticko-vlastivědnýchprůvodců, např.David, P.; Soukup, V.: Průvodce po Čechách, MoravěaSlezsku–PojihlavíaPooslaví, Praha,2000 Mandy, F.: Českomoravská vrchovina, průvodce Olympia, Praha, 1986, stanovuje hranice oblasti, tak aby tyto navazovaly na předešlé průvodce ( Bystřicko, Novoměstsko,Žďársko). Další zásadou, kterou se řídíme při určování oblasti je vymezení oblasti tak, aby odpovídala území,kterétradičněspadalopodadministrativnísprávuVelkéhoMeziříčí. Abychrespektovala obě tytohlediska vymezila jsem oblast VelkéhoMeziříčí podle hranic bývalého soudního okresu Velkého Meziříčí. Ten byl vytvořen vroce 1849 a původně obsahoval 29 obcí. Velkomeziříčský okres byl zachován i po roce 1948 a zaniklvroce1960.(Jurman,2001) 21 Mapa 1: Vymezení oblasti Velkomeziříčska SeznamobcízahrnutýchdooblastiVelkomeziříčska: Velké Meziříčí ,Znětínek(1),RadostínnadOslavou(2),Kněževes (3),Rousměrov(4), Bohdalec (5),StarýTelečkov(6),Pavlov(7),Zahradiště (8), Krásněves (9),Sklené nad Oslavou (10), Jersín (11), Černá (12), Milíkov (13), Zadní Zhořec (14), Záseka (15), Dolní Bory (16), Horní Bory (17), Radenice (18), Dědkov (19), Netín (20), Olší nad Oslavou (21), Dobrá Voda (22), Jívoví (23), Kundratice (24), Horní Libochová (25), Dolní Libochová (26),Měřín(27),Blízkov(28),Vídeň(29),Křížanov(30),Bojanov (31), Pustina (32), Stránecká Zhoř (33), Kochánov (34), Zásvist (35), Lavičky (36), Mostiště (37),Martinice (38),Kozlov(39),Kadolec (40),Chlumek(41),Na Pouštích (42), Geršov (43), Otín (44), Nová Zhoř (45), Frankův Zhořec (46), Svařenov (47), Hrbov (48), Lhotky (49), Sviny (50), Kúsky (51), Ořechov (52), Pavlínov (53), Pohořilky(54),Šeborov(55),Uhřínov(56),Dolní Radslavice (57),Březejc (58),Horní Radslavice (59), Horní Heřmanice ( 60), Nový Telečkov (61), Baliny (62), Oslavice (63),Osové (64),Petráveč (65),Jabloňov(66), Ruda (67), Batouchovice (68), Vlčatín 22 (69), Oslavička (70), Rohy (71), Dolní Heřmanice (72), Tasov (73), Hroznatín (74), Přeckov(75),Rudíkov(76),Hodov(77),Studnice(78),Oslava(79),Klementice(80). Komplexní charakteristiku území jsem vnásledujícím textu rozdělila podle přírodních,společenskýchakulturně-historickýchzvláštností. 3.2 Přírodnícharakteristika GEOLOGICKÁCHARAKTERISTIKAOBLASTI Tuto kapitolu jsem zařadila na začátek geografické charakteristiky, protože geologický vývoj určuje i další charakteristické znaky oblasti. Geologický vývoj ovlivňuje nadmořskouvýšku,členitost území a tedyi podnebí,rostlinstvoa živočišstvo, osídleníoblasti,atd. Geologickývývoj Českomoravská vrchovina patří ke krajinám snejdelším geologickým vývojem. Spolus jinými pohořímitvoří jádroČeskéhomasívu,jehožstáříseodhadujenavícenež jednumiliardulet.Někteřívědci předpokládajístáříaž4miliardylet. Ve své dnešní podobě,představuje Českomoravská vrchovina zarovnané hercynské pohoří, jehož tvary oživily i mladší tektonické pohyby. Dnešní krajina s malebnými kopci,lesya údolími řekje výsledkem vývoje trvajícíhostamiliónylet.V posledních staletíchjeovlivňována ičinnostmičlověka. Vdobě předprvohorní proběhlo vČeském masivu assyntské vrásnění, na konci prvohor pak vrásnění variské neboli hercynské.Dříve byla Českomoravská vrchovina vyšším pohořím, než dnes. Svariským vrásněním je spojena další přeměna hornin, zejména všakvznikvelkýchmasivůhlubinnýchvyvřelýchhornina některýchrudných žilzlata,stříbra,olova–zinkuamědi. Vteplém a převážně vlhkém podnebí druhohor následovala postupná eroze horstva až dopodobyzarovnanéhopovrchu. Koncem druhohor byla část oblasti zalita mořem, poněmžse uchovalyusazenéhorniny–sedimenty. 23 Koncem druhohor a zvláště vtřetihoráchbylyoživenyněkteré starší zlomyvlivem tlaků,způsobenýchalpinským vrásněním vKarpatech.Některé části bylyvyzdviženya jiné poklesly a byly několikrát opakovaně zality mořem. Jižní část území byla vmladších třetihorách zasažena deštěm vltavínů po dopadu meteoritu na území dnešního Bavorska. Koncem třetihor se začala utvářet nová říční síť a ve starších čtvrtohorách vznikala kaňonovitá údolí řek,která najdeme na Jihlavě,Oslavě,Sázavě i naSvratce. Ve čtvrtohorách se střídaly doby ledové a meziledové. Silné mrazové zvětrávání uvolnilo velké množství materiálu v balvanitých sutích. Ztéto doby pocházejí návěje spraší ( využívané později jakocihlářské hlíny),štěrkové terasyřeki první kamenné nástroje pravěkých lovců. Od mladších čtvrtohor do dnešní doby je novým geomorfologickým činitelem činnost člověka.Vkrajině se objevují odlesněná území se zvýšenouerozíavelkéterénníúpravy.(Pohl,1996) Mapa 2: Geologický vývoj na území ČR 24 Geologické jednotkyahorniny Moldanubikum Nejrozsáhlejší a nejstarší geologickou jednotkou na Českomoravské vrchovině je moldanubikum jehož pojmenování je odvozenoze jmenřekVltava ( Moldau) a Dunaj (Danubius). Převládajícími horninami jsou ruly, vzniklé přeměnou původních usazenin nebo vyvřelinve velké hloubce.Centrální masívmoldanubika se táhne zRakouska přes Telč a Jihlavu až kLedči nad Sázavou. Je tvořen především dvojslídnými žulami. VTřebíčském masivu mezi Polnou, Velkou Bíteší a Moravskými Budějovicemi převládají syenity, nápadné vysokou přirozenou radioaktivitou. Svratecký masív se rozprostírá odHlinska kBystřici nad Pernštejnem.Vrcholová skaliska Žďárskýchvrchů jsou tvořena tvrdými vyvřelinami. Oblast Železných hor je jedna zgeologicky nejsložitějších,právě proto, že se zde vyskytují žuly, vápenec,břidlice, droby a další horniny. Moravikum Menší část území na východě Českomoravské vrchoviny je zařazena do moravika budovaného přeměněnými horninami, ale snižším stupněm přeměny. Najdeme zde charakteristickouokatou bítešskourulu,ložiskagrafituakrystalickévápence. (Pohl,1996) 25 GEOMORFOLOICKÁCHARAKTERISTIKAOBLASTI Geomorfologickývývoj Dnešní vzhled georeliéfu je výsledkem složitého geomorfologického vývoje, který probíhal vrůznýchfyzickogeografickýchpodmínkách.Na vývoj georeliéfupůsobilyjak pohybyzemské kůry, taki změnypodnebí.Současnýgeoreliéf je tak složitou mozaikou tvarůrůznýchrozměrůa různéhopůvodu,vníž se vedle tvarůvzniklýchvsoučasném podnebí uchovaly ve velké míře i tvary vzniklé vodlišných podmínkách minulých geologických dob. Ve vývoji složitého georeliéfu se střídala období klidného vývoje vpoměrně stálých tektonickýcha klimatickýchpodmínkáchsobdobími,kdydocházelo knáhlýmaždrastickým změnám(tektonickým pohybům,klimatickýmzměnám). (Demek,1992) Geomorfologickéčlenění Území Vysočiny patří kHercynskému systému , subsystému Hercynská pohoří . ( Další systém tvoří vnaší republice Alpsko – himalájský systém, jehož subsystémy tvoříKarpatyaPanonská pánev.) Vrámci Hercynských pohoří patří území Českomoravské vrchoviny do provincie Českávysočina .Protože oblast zasahuje jakdoČech,takna Moravu,dostala příznačný název Česko–moravská subprovincie . Dalším rozdělením této subprovincie se dostaneme koblasti Česko – moravská vrchovina . Tato oblast se dělí na několik celků,jejichžrozdělení je patrnoztabulkyamapky.(Pohl,1996) systém subsystém provincie subprovincie oblast celek Nejvyšší vrchol Hercynský Hercynská Česká Česko – Česko – Křižanovská Harusův systém pohoří vysočina moravská moravská vrchovina kopec subprovincie vrchovina 741 m n.m. Tab. 1: Geomorfologické členění oblasti Velkého Meziříčí 26 Mapa 3: Geomorfologické jednotky na území ČR Námi sledovaná oblast Velkomeziříčska se nachází vcelkuKřižanovská vrchovina, který zaujímá největší část Vysočiny. Tento celek se dále rozděluje na podcelky : Dačická kotlina ( podél řekyDyje ), Brtnická vrchovina ( podél řekJihlava,Brtnice a Jihlávka ) a Bítešská vrchovina,kam spadá i okolí VelkéhoMeziříčí.Bítešká vrchovina dosahuje nejvyšší výšku vrcholem Harusova kopce u Nového Města na Moravě. Pro celek je však charakteristický mírně zvlněný reliéf a rozsáhlé plošiny sněkterými hlubocezaříznutýmiúdolímiřek,napříkladOslavy.(Pohl,1996) 27 KLIMATICKÁCHARAKTERISTIKA Podnebí je jedním ze základních činitelů, které určují ráz přírodního prostředí, vněmžžijeme. Na podnebí určité oblasti má vlivřada faktorů,napříkladzeměpisná poloha ( šířka a délka ) – určuje množství slunečního záření, nadmořská výška, sklon větru, který je nositelem vlhkosti zoceánskéhozdroje a tvůrcem oblačnosti,sklonreliéfu,zalesnění, atd.(Kunský,1968) Zařazenídoklimatickéoblasti Česká republika leží ve vnitřní části mírného podnebného pásu severní polokoule. Tato poloha vytváří proměnlivým úhlem dopadu slunečních paprsků vročním oběhu ZeměkolemSluncedvě hlavní roční doby,teplouastudenou. Mapa 4: Podnebné oblasti na území ČR 28 Oblast Velkomeziříčska je podle klimatických charakteristik zařazena do oblasti mírněteplé. Teplotavzduchu Teplota vzduchu je nejvýznamnějším klimatotvorným prvkem charakterizujícím prostředí.Velikostzměnteplotyvzduchuurčuje rázživotavpřírodě.(Demek,1992) Na rozložení teplot má největší vliv nadmořská výška a reliéf. Průměrné roční teplotyse zde pohybují kolem + 7 o C.Nejstudenějším měsícem bývá zpravidla ledena nejteplejšímčervenec. Zimníobdobí Zimní období je charakterizovánoprůměrnoudenní teplotoupodbodem mrazu.Toto obdobízačínákoncemlistopaduakončízačátkem března. Vlastní zima,tedyobdobí, kdynejvyšší denní teplota nepřekročí 0 o C,trvá kolem tříměsíců.