Masarykova univerzita Ekonomicko správní fakulta
Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
REGIONÁLNÍ ANALÝZA NEZAMĚSTNANOSTI V OKRESE ZNOJMO Unemployment in Znojmo district: a regional analysis Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Autor: Mgr. Petr Tonev Michaela HÁJKOVÁ Brno, červen 2007
Jméno a příjmení autora: Michaela Hájková Název diplomové práce: Regionální analýza nezaměstnanosti v okrese Znojmo Název v angličtině: Unemployment in Znojmo district: a regional analysis Katedra: Regionální ekonomie a správy Vedoucí diplomové práce: Mgr. Petr Tonev Rok obhajoby: 2007 Anotace Předmětem diplomové práce „Regionální analýza nezaměstnanosti v okrese Znojmo“ je rozbor a zhodnocení vývoje nezaměstnanosti v okrese Znojmo od počátku ekonomické transformace až po současnost a porovnání situace s průměrem České republiky i Jihomoravským krajem. První část je věnována celkové charakteristice okresu s důrazem na regionální rozdíly i postavení okresu v ČR a Jihomoravském kraji. Další část se zabývá samotnou analýzou nezaměstnanosti v okrese Znojmo. Pozornost je také věnována významným zaměstnavatelům v okrese. Poslední část obsahuje možnosti eliminace nezaměstnanosti. Annotation The theme of Master Thesis „Unemployment in Znojmo district: a regional analysis“ is study and appreciation the progress of unemployment in the Znojmo district from the beginning of the economic tranformation until today and comparison the situation with average of Czech Republic and also the South Moravian region. The first part talk about general charakter of the district with an emphasis on regional difference and too position of the district in Czech Republic and South Moravian region. Next part is engaged to analysis only of unemployment in Znojmo district. An attention is giving to the main employers in Znojmo district. The last part contains a possibilities of elimination the unemployment. Klíčová slova Okres Znojmo, nezaměstnanost, míra nezaměstnanosti, zaměstnanost, trh práce, aktivní politika zaměstnanosti Keywords Znojmo district, unemployment, unemployment rate, employment, labour market, active policy of employment
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci „Regionální analýza nezaměstnanosti v okrese Znojmo“ vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Petra Toneva a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.
V Brně dne 25.6. 2007 ______
Vlastnoruční podpis autora
Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Petru Tonevovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.
OBSAH
ÚVOD ...... 9 1 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU ZNOJMO ...... 11 1.1 Sídelní struktura ...... 12 1.1.1. Obce s rozšířenou působností a s pověřeným obecním úřadem ...... 12 1.1.2 Velikost obcí podle počtu obyvatel ...... 13 1.1.3 Mikroregiony okresu Znojmo ...... 15 1.2 Obyvatelstvo ...... 16 1.2.1 Vývoj obyvatelstva ...... 16 1.2.2 Věková struktura obyvatelstva ...... 18 1.2.3 Věková struktura obyvatelstva v mikroregionech okresu Znojmo ...... 20 1.2.4 Vzdělanostní struktura obyvatelstva ...... 22 1.2.5 Hodnocení vzdělanostní struktury na základě indexu vzdělanosti ...... 25 1.2.6 Vzdělanostní struktura v mikroregionech okresu Znojmo ...... 27 1.2.7 Ekonomická aktivita obyvatelstva ...... 28 1.2.8 Ekonomická aktivita obyvatelstva v mikroregionech okresu Znojmo ...... 31 2 MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI A DRUHY NEZAMĚSTNANOSTI ...... 32 2.1 Míra nezaměstnanosti ...... 32 2.1.1 Rozdělení obyvatelstva ve vztahu k trhu práce ...... 33 2.1.2 Obecná a registrovaná míra nezaměstnanosti ...... 34 2.1.3 Další ukazatele ...... 36 2.2 Metodika výběrové šetření pracovních sil ...... 37 2.3 Druhy nezaměstnanosti ...... 38 3 ANALÝZA NEZAMĚSTNANOSTI V OKRESE ZNOJMO ...... 39 3.1 Vývoj trhu práce po roce 1989 ...... 39 3.2 Vývoj míry nezaměstnanosti ...... 41 3.3 Struktura nezaměstnanosti ...... 42 3.3.1 Vzdělaností struktura nezaměstnanosti ...... 43 3.3.2 Věková struktura nezaměstnanosti ...... 48 3.3.3 Struktura uchazečů dle délky evidence ...... 51 3.3.4 Dlouhodobá nezaměstnanost ...... 52 3.3.5 Struktura uchazečů podle Klasifikace zaměstnání ...... 54 3.3.6 Nezaměstnanost absolventů škol ...... 56 3.4 Vývoj počtu nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo ...... 59 3.5 Soulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce ...... 61 3.5.1 Soulad mezi nabídkou a poptávkou z hlediska dosaženého stupně vzdělání ...... 61 3.5.2 Soulad mezi nabídkou a poptávkou podle Klasifikace zaměstnání ...... 63 3.6 Nezaměstnanost v mikroregionech okresu Znojmo ...... 65 4 CHARAKTERISTIKA ZAMĚSTNANOSTI ...... 69 4.1 Odvětvová struktura zaměstnanosti ...... 69 4.2 Zaměstnavatelé podle velikostních skupin zaměstnanců ...... 72 4.3 Nejvýznamnější zaměstnavatelé v okrese Znojmo ...... 73 4.3.1 Zaměstnavatelé v průmyslu ...... 74 4.3.2 Zaměstnavatelé v zemědělství ...... 76 5 AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI JAKO PROSTŘEDEK ELIMINACE NEZAMĚSTNANOST ...... 79 5.1 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti ...... 79 5.1.1 Rekvalifikace ...... 80 5.1.2 Veřejně prospěšné práce ...... 81 5.1.3 Společensky účelná pracovní místa ...... 81 5.1.4 Ostatní nástroje aktivní politiky zaměstnanosti ...... 82 5.1.5 Podpora zaměstnanosti osob se zdravotním postižením ...... 83 5.2 Podíl výdajů na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Znojmo ...84 ZÁVĚR ...... 87 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...... 90 SEZNAM PŘÍLOH ...... 94 SEZNAM TABULEK ...... 94 SEZNAM GRAFŮ ...... 95 SEZNAM ZKRATEK ...... 96
ÚVOD
Po roce 1989 došlo v bývalém Československu k velký změnám. Centrálně plánovaný ekonomický systém, který zde vládl po 40 let, vystřídalo tržní fungování ekonomiky. V transformačním období tak nutně vznikaly nové jevy, které nebyly vždy pozitivní. Základem demokratické společnosti se stalo svobodné podnikání a v neposlední řadě také došlo k výrazným změnám na trhu práce. Politickým cílem socialistické vlády byla plná zaměstnanost. Nezaměstnanost, která byla do té doby neznámým (resp. uměle skrývaným) pojmem a rovnala se nechuti pracovat, se stala součástí běžného života obyvatel. Změnily se také kvalifikační potřeby trhu práce. V období centrálně plánované ekonomiky převládaly pracovní příležitosti pro osoby s nižší kvalifikací. Po roce 1989 však dosažený stupeň vzdělání začal hrát stále významnější roli při hledání zaměstnání a platí, že čím má uchazeč vyšší vzdělání, tím je jeho šance na uplatnění na trhu práce vyšší. Nezaměstnanost je přirozeným jevem fungující trží ekonomiky. Nelze ji úplně odstranit, ale je možné její výši alespoň eliminovat. Ideálním stavem tedy není plná zaměstnanost, ale tzv. přirozená míra nezaměstnanosti, při které je trh práce v rovnováze, tedy není nedostatek pracovníků ani nedobrovolná nezaměstnanost. Existuje jen frikční, krátkodobá strukturální a dobrovolná nezaměstnanost.1 Vlády usilují o dosažení tohoto stavu souborem nástrojů, kterými se snaží pomoci nezaměstnaným k návratu zpět na trh práce, ale také podporují podniky různými prostředky k tvorbě nových pracovních příležitostí. Finanční prostředky na politiku zaměstnanosti plynou jak ze státního rozpočtu, tak i z fondů Evropské unie. Transformační procesy všech regionů neprobíhaly hladce, rozvoj některých zaostával a ty pak vyžadovaly zvýšenou podporu ze strany státu. ČR tedy není z hlediska nezaměstnanosti homogenním celkem, ale mezi jednotlivými regiony se vyskytují výrazné rozdíly v míře nezaměstnanosti. Nejvyšší míry jsou dosahovány ve strukturálně postižených regionech. V roce 2006 byla nejvyšší průměrná míra nezaměstnanosti dosažena v okrese Most (20,5 %).
1 HOLMAN, R: Ekonomie. 2. vyd. Praha, C. H. Beck, 2001, 714 s.
9
Problémy s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti mají také regiony hospodářsky slabé, jejichž socioekonomický vývoj zaostává a do této skupiny se řadí i okres Znojmo, který v minulém roce dosahoval průměrné míry nezaměstnanosti 12,9 %. Cílem této diplomové práce je posouzení vývoje okresu Znojmo v oblasti nezaměstnanosti v průběhu 90. let, analýza jeho stavu v prvních letech 21. století, identifikace příčin a návrh možností řešení. Pozornost je věnována jak regionálním rozdílům uvnitř okresu, tak i jeho postavení v rámci ČR a Jihomoravského kraje. První kapitola se zabývá obecnou charakteristikou okresu z hlediska sídelní struktury a struktury obyvatelstva. V další kapitole jsou stanoveny základní principy výpočtu míry nezaměstnanosti. Třetí kapitola je zaměřena na analýzu nezaměstnanosti, porovnává situaci okresu s ČR i Jihomoravským krajem a soustředí se i na rozdíly mezi mikroregiony okresu. Čtvrtá kapitola se věnuje popisu zaměstnanosti v okrese a v poslední kapitole jsou nastíněny možnosti eliminace nezaměstnanosti. Tato práce se zabývá regionální analýzou nezaměstnanosti právě v okrese Znojmo, protože se jedná, jak již bylo řečeno výše, o hospodářsky slabý region. Nezaměstnanost dosahuje nadprůměrných hodnot a rozdíly mezi regiony uvnitř okresu jsou výraznější.
10
1 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU ZNOJMO
Znojmo je svojí rozlohou 1 637 km 2 největším okresem Jihomoravského kraje. Jeho správní obvod vznikl v roce 1961 sloučením okresů Moravský Krumlov, Znojmo a části okresu Moravské Budějovice. Sousedí na východě s okresem Břeclav, na severu s okresy Brno venkov a Třebíč a na západě s okresem Jindřichův Hradec. Je situován na jihovýchodním okraji ČR a jeho okrajem prochází státní hranice s Rakouskem v délce 105 km. Dopravní infrastrukturu, která byla dobudována ve 20. století, tvoří železnice umožňující spojení s Jihlavou, Brnem, Břeclaví a Vídní. Silniční síť je tvořena silnicí 1. třídy Znojmo – Jihlava a Znojmo – Brno a je doplněna sítí silnic 2. a 3. třídy. V okrese se nachází celkem 6 hraničních přechodů, z nichž 4 přechody jsou silniční. V roce 1997 bylo v okrese vybudováno letiště pro sportovní létání a provoz malých letadel. Nejbližší mezinárodní letiště pro veřejnou leteckou dopravu se nachází v Brně. V hospodářství okresu Znojmo převažuje zemědělství a průmysl. Po roce 1989 vzniklo mnoho nových firem, které však často zanikly z důvodu nekonkurenceschopnosti vůči podnikům se zahraničním kapitálem, který do okresu plyne v průběhu posledních 10 let. Na druhé straně převážně malé podniky odolaly a na trhu se uplatnily. Vznikla také řada supermarketů, které výrazně ovlivňovaly další vývoj obchodu ve Znojmě a okolí. 2 Trh práce byl polistopadovými změnami výrazně ovlivněn a Znojemsko dosahuje dlouhodobě nadprůměrné míry nezaměstnanosti. Na druhé straně však pád „Železné opony“ umožnil rozvoj podnikatelských aktivit a pracovních příležitostí v cestovním ruchu a ve službách, které uspokojující potřeby nejen rakouských turistů. 3 V této diplomové práci nejsou zahrnuty administrativní změny k 1.1. 2007, kdy došlo k přesunu 4 obcí okresu Znojmo (Branišovice, Loděnice, Šumice a Troskotovice) do okresu Brno venkov. 4
2 Český statistický úřad BRNO. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – okres Znojmo 2001. Charakteristika okresu a vývoj sídelní struktury [online], 2005 [cit. 2006 11 3]. Dostupné z:
11
1.1 Sídelní struktura
Sídelní struktura okresu byla ovlivněna podmínkami pro zemědělství a přítomností obchodních cest a v minulosti tak vznikala nepravidelně rozmístěná menší sídla. 5 Následující tabulka zachycuje vývoj počtu obcí, počtu a hustoty obyvatelstva a podíl obyvatelstva žijícího ve městech při Sčítáních lidu, domů a bytů (SLDB) od roku 1961. Tabulka č.1: Údaje o obcích a obyvatelstvu v okrese Znojmo v letech 1961, 1970, 1980, 1991 a 2001 Hustota Podíl městského Sčítání Počet obcí Počet obyvatel obyvatelstva na 1 2 obyvatelstva v % km 1.3.1961 161 115 254 70 27,7 1.12.1970 149 111855 68 33,0 1.11.1980 132 115 274 70 37,4 3.3.1991 145 113 508 69 39,9 1.3.2001 148 114 048 70 42,2 Pramen: ČSÚ. SLDB 2001 – okres Znojmo 2001.Charakteristika okresu a vývoj sídelní struktury. (http://www.brno.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/o/13 6229 03 2001 1__charakteristika_okresu_a_vyvoj_sidelni_struktury) V roce 1961 měl okres 161 obcí, z nichž Znojmo a Moravský Krumlov měly status města. Docházelo k postupnému snižování počtu z důvodu integrace obcí do větších celků a výsledkem byl pokles počtu obcí v roce 1980 na 132. Po roce 1990 došlo k osamostatnění některých obcí a počet se zvýšil v roce 1991 na 145. V roce 2001 byl okres Znojmo tvořen 148 obcemi, ve kterých k 1.3. 2001 žilo 114 048 obyvatel. Více než 57 % obyvatel žije na venkově. 4 obce mají status města, tzn. mají více jak 3 000 obyvatel (Hrušovany nad Jevišovkou, Miroslav, Moravský Krumlov a Znojmo).6 1.1.1. Obce s rozšířenou působností a s pověřeným obecním úřadem
Podle zákona 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností převzaly od 1.1. 2003 působnost okresního úřadu 2 obce s rozšířenou působností (ORP). Vytvoření těchto obcí je projevem decentralizace územní veřejné správy.
5 Český statistický úřad BRNO. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – okres Znojmo 2001. Charakteristika okresu a vývoj sídelní struktury [online], 2005 [cit. 2006 12 5]. Dostupné z:
12
Těmito obcemi v okrese jsou Znojmo a Moravský Krumlov. Správní obvod ORP Znojmo je z hlediska počtu obyvatel (89 902 obyvatel) i rozlohy (1 243 km 2) větší než správní obvod ORP Moravský Krumlov, který má rozlohu 348 km 2 a 22 583 obyvatel. Správní obvod ORP Znojmo tvoří 111 obcí a 3 pověřené obecní úřady – Hrušovany nad Jevišovkou, Vranov nad Dyjí a Znojmo. Správní obvod ORP Moravský Krumlov zahrnuje celkem 33 obcí a je tvořen 2 pověřenými obecními úřady (OPOÚ) – Miroslav a Moravský Krumlov. Celkem 4 obce okresu Branišovice, Loděnice, Šumice a Troskotovice byly k 1.3. 2001 zahrnuty do správního obvodu ORP Pohořelice, který patří do okresu Břeclav. 7 Tabulka č. 2: Obce s rozšířenou působností a s pověřeným obecním úřadem v okrese Znojmo k 1.3. 2001 ORP Znojmo ORP Moravský Krumlov Hrušovany Vranov nad Moravský OPOÚ Znojmo nad Miroslav Dyjí Krumlov Jevišovkou Počet obcí 78 11 22 23 10 Rozloha v km 2 814 202 226 237 111 Počet obyvatel 73 400 10 981 5 521 15 571 7 012 Pramen: ČSÚ. SLDB 2001 – okres Znojmo 2001.Charakteristika okresu a vývoj sídelní struktury. (http://www.brno.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/o/13 6229 03 2001 1__charakteristika_okresu_a_vyvoj_sidelni_struktury) 1.1.2 Velikost obcí podle počtu obyvatel
Znojmo je charakterizováno jako okres s velmi malým počtem obcí nad 5 000 obyvatel, kam spadají pouze 2 obce, jak naznačuje graf č. 1. Na Znojemsku tedy žije 63,3 % osob v obcích s méně než 5 000 obyvateli což je výrazně více než celorepublikový průměr (36,7 %) i průměr Jihomoravského kraje (43,7 %). Největší a jedinou obcí s více jak 20 000 obyvateli je Znojmo, které mělo při sčítání v roce 2001 35 758 obyvatel. Druhou největší obcí v okrese je město Moravský Krumlov (6 102 obyvatel), které je zároveň jedinou obcí ve velikostní skupině 5 000 – 9 999 obyvatel. Do
7 Český statistický úřad BRNO. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – okres Znojmo 2001. Charakteristika okresu a vývoj sídelní struktury [online], 2005 [cit. 2006 12 6]. Dostupné z:
13 skupiny obcí s 2 000 – 4 999 patřily k 1.3. 2001 města Hrušovany nad Jevišovkou, Miroslav a obec Dobšice. 8 Ve skupině 1 000 – 1 999 obyvatel je 14 obcí a žije zde 17 251 obyvatel. Celkem 29 obcí mělo v roce 2001 500 – 999 obyvatel. Velikostní skupina obcí s 200 – 499 obyvateli je nejpočetnější skupinou, zahrnuje celkem 61 obcí. Do 199 obyvatel mělo v roce 2001 39 obcí Znojemska a žilo zde 5 120 obyvatel, tedy 4,5 % všech obyvatel okresu. Toto procento je vysoce nadprůměrné, protože v ČR jako celku žilo ve stejném období v obcích do 199 osob jen 2 % obyvatel a v Jihomoravském kraji ještě méně (1,3 %). Nejmenší obcí okresu podle počtu obyvatel byla k 1.3. 2001 obec Podhradí nad Dyjí s 51 obyvateli a za ní následovala obec Jiřice u Moravských Budějovic s 54 obyvateli. 9 Graf č. 1: Obce podle počtu obyvatelstva k 1.3. 2001
Obce podle počtu obyvatelstva k 1.3. 2001
3 1 1 14 do 199 obyvatel 39 200 499 obyvatel 29 500 999 obyvatel 1 000 1 999 obyvatel 2 000 4 999 obyvatel 5 000 9 999 obyvatel 20 000 a více obyvatel 61
Pramen:ČSÚ. SLDB 2001 – okres Znojmo 2001.Charakteristika okresu a vývoj sídelní struktury. (http://www.brno.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/o/13 6229 03 2001 1__charakteristika_okresu_a_vyvoj_sidelni_struktury) Problém velkého podílu malých obcí je neplnění základních funkcí a nedostatečné poskytování veřejných statků a služeb a tím neuspokojení potřeb občanů. Větší obce dosahují
8 Český statistický úřad BRNO. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – okres Znojmo 2001. Charakteristika okresu a vývoj sídelní struktury [online], 2005 [cit. 2006 12 6]. Dostupné z:
14 alokační efektivnosti, protože v případě většího společenství je dosahováno úspor z rozsahu a vyšší odbornosti a profesionality v řízení obce. Tím, že většina daňových příjmů obcí je odvozena od počtu obyvatel, jsou obce motivovány ke slučování, ale ve skutečnosti volí spíše cestu spolupráce v některých oblastech. 10 1.1.3 Mikroregiony okresu Znojmo
Mikroregion je podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích svazkem obcí, který vystupuje jako právnická osoba za účelem ochrany a prosazování zájmů sdružených obcí 11 a dosažení většího obecného prospěchu pro obyvatele. Je tvořen obcemi, které jsou si geograficky blízké a schopné společně spolupracovat. Mikroregiony v této práci jsou však sestaveny pro potřeby Úřadu práce ve Znojmě k analýze trhu práce a nejsou totožné se svazky obcí. Okres Znojmo je tedy pro potřeby popisu trhu práce tvořen 4 mikroregiony – Znojemsko, Moravsko Krumlovsko, Hrušovansko, Vranovsko. 12 Tabulka č. 3 : Mikroregiony okresu Znojmo podle základních charakteristik k 1.3. 2001
2 Hustota obyvatel Mikroregion Rozloha v km Počet obyvatel Počet obcí na 1 km2 Znojemsko 800 71 522 76 89,4 Moravsko Krumlovsko 427 26 345 41 61,7 Vranovsko 226 5 521 22 24,5 Hrušovansko 184 10 660 9 57,9 Okres celkem 1 637 114 048 148 69,7 Pramen: SLDB 2001 – Okres Znojmo 2001 (http://www.brno.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/t/F200300B8C/$File/627b02.xls http://www.brno.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/p/13 6229 03), vlastní výpočty, Úřad práce (ÚP) Znojmo Největším mikroregionem z hlediska rozlohy, počtu obyvatel, počtu obcí i hustoty osídlení je Znojemsko, kde žije 62,7 % obyvatel okresu a centrem je okresní město Znojmo. Moravsko Krumlovsko je druhým největším regionem, jehož centrem je druhé největší město okresu Moravský Krumlov. Vranovsko je nejmenší z hlediska počtu obyvatel, hustota zalidnění je výrazně nižší než v ostatních mikroregionech a žije zde pouhých 4,8 % obyvatel okresu. 10 HRABALOVÁ, S: Teorie a praxe rozvoje měst a obcí .. Brno, Ekonomicko správní fakulta MU v Brně, 2004. s. 93. 11 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích 12 Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Znojmo za rok 2006
15
Hrušovansko zahrnuje nejméně obcí (9) i rozloha tohoto mikroregionu je nejmenší, počet a hustota obyvatel je však vyšší než na Vranovsku. 1.2 Obyvatelstvo
Počet obyvatel okresu Znojmo ke dni 31.12. 2005 dosáhl 114 262. Z hlediska počtu obyvatel je tedy menším a s hustotou 70 obyvatel na 1 km 2 nejméně zalidněným okresem Jihomoravského kraje. 13 1.2.1 Vývoj obyvatelstva
Následující graf zachycuje vývoj počtu obyvatelstva při sčítáních od roku 1961. Sčítání v roce 2001 se od předchozích sčítání liší tím, že ve výsledcích sčítání 2001 byly do celkového počtu obyvatel (v souladu s mezinárodními doporučeními) počítáni i cizinci s dlouhodobým pobytem. Při sčítání v roce 1991 byli cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu postaveni na roveň cizincům s krátkodobým pobytem a byli zahrnováni mezi dočasně přítomné obyvatelstvo.14
13 Český statistický úřad BRNO. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – okres Znojmo 2001. Obyvatelstvo[online], 2005 [cit. 2007 1 6]. Dostupné z:
16
Graf č. 2: Vývoj počtu obyvatel v okrese Znojmo při Sčítání lidu, domů a bytů v letech 1961, 1970, 1980, 1991 a 2001
Vývoj počtu obyvatel v okrese Znojmo při Sčítání lidu, domů a bytů v letech 1961, 1970, 1980, 1991 a 2001
116 000 115 000 114 000 113 000 112 000
Počet obyvatel 111 000 110 000 1961 1970 1980 1991 2001 Rok
Pramen: ČSÚ. SLDB 2001 okres Znojmo 2001. Obyvatelstvo (http://www.brno.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/o/13 6229 03 2001 2__obyvatelstvo) Graf ukazuje, že nejvyšší počet obyvatel byl při sčítání v roce 1961 (115 254). V roce 1970 byl zaznamenán nejnižší počet obyvatel od roku 1961. V roce 1980 obyvatelstvo výrazně vzrostlo, při sčítání v roce 1991 došlo opět k poklesu a poslední sčítání zaznamenalo růst počtu obyvatelstva okrese Znojmo na 114 048. Z dlouhodobého hlediska docházelo k růstu počtu obyvatel ve městech a poklesu počtu obyvatel na venkově. Výjimkou je jen rok 2001, kdy byl trend opačný. Co se týče měst, klesl nejvíce počet obyvatel ve Znojmě a k největšímu přírůstku obyvatelstva došlo v obci Dobšice. 15 Růst počtu obyvatel ve městech byl způsoben bytovou politikou. Nové byty se stavěly přednostně ve střediskových sídlech, což nutilo občany k migraci z vesnic do měst. Vývoj v devadesátých letech byl charakteristický zpomalením a zrušením komplexní bytové výstavby a migrace osob z venkova do měst nebyla tak značná.16
15 Český statistický úřad BRNO. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – okres Znojmo 2001. Obyvatelstvo[online], 2005 [cit. 2007 1 6]. Dostupné z:
17
1.2.2 Věková struktura obyvatelstva
Následující tabulka zachycuje rozdělení obyvatelstva podle věku na předproduktivní (0 – 14 let), produktivní (15 – 59 let) a poproduktivní (60 a více let) v ČR, Jihomoravském kraji (JMK) a okrese Znojmo při Sčítání lidu, domů a bytů v letech 1991 a 2001. Tabulka č. 4: Věková struktura obyvatelstva při sčítání v letech 1991 a 2001 v %
ČR JMK Okres Znojmo Věk 1991 2001 1991 2001 1991 2001 Předproduktivní 21,0 16,2 21,0 16,0 22,5 17,4 Produktivní 61,2 65,4 60,4 65,1 60,2 65,3 Poproduktivní 17,8 18,4 18,6 19,0 17,3 17,3 Pramen: SLDB 1991, 2001 (http://www.brno.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/t/F200300B5A/$File/627a04.xls http://www.brno.czso.cz/xb/redakce.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6e00499152/0d3d7e558a1b8097c1256f10004 413b7/$FILE/03.xls http://www.czso.cz/sldb/sldb.nsf/i/78F2EAB6580C8DC8C1256E63004ED7F2/$File/SLDB1991 tab.1.xls http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/D6002ED93F/$File/41320504.xls) Podíl v jednotlivých věkových skupinách v okrese Znojmo se při sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991 nijak výrazně neodlišoval od celkového podílu v ČR. Podíl obyvatel v produktivním věku, tedy ve věku 15 – 59 let, byl jak v ČR tak i v kraji a okrese více než 60 %. V okrese byl podíl mírně podprůměrný, průměr ČR přesahoval podíl okresu Znojmo o 1 procentní bod. Obyvatelé v produktivním věku se na celkovém počtu obyvatel okresu podíleli 60,2 % a obyvatelé ČR 61,2 % na celkovém obyvatelstvu republiky a v Jihomoravském kraji tvořil podíl obyvatel v produktivním věku 60,4 %. Okresní podíl obyvatel v předproduktivním věku byl příznivější (22,5 %) než průměr ČR (21 %). Kraj měl při sčítání v roce 1991 stejný podíl obyvatel do 14 let jako ČR. U osob v poproduktivním věku byl podíl v okrese o 0,5 procentních bodů nižší než v případě ČR a o 1,3 procentní body nižší než v kraji. Při sčítání v roce 1991 se okres Znojmo z hlediska věkové struktury obyvatelstva nijak výrazně neodlišoval od průměru ČR a okresní situace byla spíše příznivější. Oproti sčítání v roce 1991 byl v roce 2001 zaznamenán výrazný pokles podílu obyvatelstva v předproduktivním věku. V rámci ČR došlo ke snížení z 21 % na 16,2 %, pokles tedy činil necelých 5 procentních bodů. V okrese Znojmo podíl poklesl z 22,5 % na 17,4 %. Pokles
18 v okrese byl výraznější než v ČR, ale přesto byl podíl osob v předproduktivním věku v okrese příznivější než v ČR jako celku a to o 1,2 procentní body. I v rámci Jihomoravského kraje dosahoval okres vyšší podíl obyvatel v předproduktivním věku. Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 zaznamenalo výraznější růst obyvatelstva v produktivním věku. V rámci ČR jako celku došlo k růstu o 4,2 procentní body a podíl osob ve věku 15 – 59 let byl 65,4 %. Na Znojemsku došlo k růstu o 5,1 procentních bodů na 65,3 % a okres se tak přibližně vyrovnal úrovni ČR i Jihomoravského kraje (růst z 60,4 % na 65,1 % obyvatel v produktivním věku v roce 2001). U obyvatelstva v poproduktivním věku došlo v ČR k mírnému růstu o 0,6 procentních bodů a podíl tak činil 18,4 %. V okrese se situace osob v poproduktivním věku nezměnila a podíl dosahoval stále 17,3 %. Jihomoravský kraj zaznamenal mírný růst o 0,4 procentní body. Situace osob v poproduktním věku je příznivější na Znojemsku, kde byl zaznamenán o 1,1 procentních bodů nižší podíl poproduktivních osob než v rámci ČR. Situace v Jihomoravském kraji byla oproti okresu i průměru ČR horší a podíl osob starších 60 let byl o 1,7 procentních bodů vyšší než údaj za okres. Platí, že situace z hlediska věkové struktury je lepší, čím vyšší je podíl osob v předproduktivním věku a čím nižší je podíl osob ve věku 60 a více let. Z tohoto pohledu je situace v okrese mírně příznivější než v ČR, protože v při sčítání v roce 2001 byl na Znojemsku zaznamenán vyšší podíl obyvatel v předproduktivním a nižší podíl v poproduktivním věku. Trend poklesu podílu obyvatelstva v předproduktivním věku a růst podílu obyvatel ve věku 60 a více let je typický pro polistopadové období, kdy se rodilo stále méně dětí starším osobám. Důvodem stárnutí populace může být také stěhování starších osob do okresu. 17
17 Český statistický úřad BRNO. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – okres Znojmo 2001. Obyvatelstvo[online], 2005 [cit. 2007 1 6]. Dostupné z:
19
Graf č. 3: Věková struktura obyvatelstva v okrese Znojmo v letech 1991 a 2001
Věková struktura obyvatelstva v okrese Znojmo v letech 1991 a 2001
70,0 60,0 50,0 40,0 1991 30,0 2001 20,0
Podíl osob v % 10,0 0,0 0 14 15 59 60 a více Věková skupina
Pramen: SLDB 2001 – Okres Znojmo 2001 (http://www.brno.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/t/F200300B5A/$File/627a04.xls) 1.2.3 Věková struktura obyvatelstva v mikroregionech okresu Znojmo
Následující tabulka zachycuje věkovou strukturu obyvatelstva v jednotlivých mikroregionech okresu Znojmo k 1.3. 2001. Tabulka č. 5: Věková struktura obyvatelstva v mikroregionech okresu Znojmo k 1.3. 2001
0 14 15 59 60 a více Průměrný Mikroregion Celkem Počet v % Počet v % Počet v % věk Znojemsko 71 522 12 200 17,1 46 981 65,7 12 341 17,3 38,5 Moravsko Krumlovsko 26 345 4 687 17,8 16 882 64,1 4 776 18,1 39,4 Vranovsko 5 521 964 17,5 3 513 63,6 1 044 18,9 39,6 Hrušovansko 10 660 2 001 18,8 7 134 66,9 1 525 14,3 35,7 Pramen: SLDB 2001 okres Znojmo 2001 (http://www.brno.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/t/F200300B8C/$File/627b02.xls), ÚP Znojmo Z tabulky vyplývá, že nejpříznivější věkovou strukturu má mikroregion Hrušovansko. Podíl obyvatel v předproduktivním věku činí 18,8 %, což je nejvíce z celého okresu a podíl obyvatel ve věku 60 a více let je naopak nejnižší (14,3 %). Podíl osob v produktivním věku byl také nejvyšší z celého okresu (téměř 67 %). Nejnižší věkový průměr za mikroregion byl zachycen v obci Břežany (34,6 let). V mikroreginu Znojemsko tvořil podíl obyvatel do 14 let 17,1 % a podíl obyvatel v poproduktivním věku 17,3 %. Podíl osob v produktivním věku byl 65,7 %. Průměrný věk
20 byl v pořadí druhý nejnižší v okrese (38,5 let). Nejnižší věkový průměr byl dosažen v obci Práče 18 (30,4 let). V této obci tvořil podíl obyvatel v předproduktivním věku 25,2 % všech obyvatel a podíl osob starších 60 let byl pouhých 6,5 %. Nejvyšší průměrný věk je v mikroregionu Vranovsko (39,6 let). Podíl osob v poproduktivním věku je nejvyšší za všech mikroregionů okresu a podíl osob do 14 let je 17,5 %. Moravsko Krumlovsko také nedosahuje nízkého průměrného věku (39,4 let). Podíl obyvatel do 14 let činní 17,8 %, v produktivním věku 64,1 % a u osob ve věku 60 a více let je podíl 18,1 %. Z pohledu celého okresu Znojmo je nejnižší průměrný věk v již zmiňované obci Práče a nejvyšší průměrný věk byl při sčítání v roce 2001 dosažen v obci Podhradí nad Dyjí, která patří do mikroregionu Vranovsko. 19
18 Český statistický úřad BRNO. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – okres Znojmo 2001. Obyvatelstvo[online], 2005 [cit. 2007 1 6]. Dostupné z:
21
1.2.4 Vzdělanostní struktura obyvatelstva
Tabulka č. 6: Vzdělaností struktura obyvatelstva ve věku 15 a více let v ČR, JMK a okrese Znojmo v roce 1991
ČR JMK Okres Znojmo Vzdělání Počet v % Počet v % Počet v % Základní (vč. neukončeného) 2 696 065 33,1 300 360 33,4 36 638 41,6 Střední 2 878 645 35,4 309 803 34,5 30 880 35,1 Úplné střední 1 857 845 22,8 203404 22,6 15 487 17,6 Nástavbové + vyšší 9 138 0,1 1 071 0,1 37 0,0 Vysokoškolské 582 849 7,2 75 131 8,4 3 757 4,3 Bez vzdělání 27 778 0,3 2 213 0,2 549 0,6 Nezjištěno 85 459 1,1 6 344 0,7 659 0,7 Celkem 8 137 779 100 898 326 100,0 88 007 100,0 Pramen: SLDB 1991( http://www.brno.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/t/F200300B60/$File/627a10.xls http://www.czso.cz/sldb/sldb.nsf/i/B41FD518972A236EC1256E630050DBE1/$File/SLDB1991 tab.4.xls), vlastní výpočty Tabulka zachycuje vzdělanostní strukturu obyvatelstva při Sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991. Okres Znojmo se vyznačuje velmi nadprůměrným podílem osob se základní vzdělání včetně neukončeného. Při sčítání v roce 1991 tento podíl činil 41,6 % osob starších 15 let. ČR jako celek dosahovala ve stejném období podílu pouze 33,1 %, což bylo o 8,5 procentních bodů méně než podíl na Znojemsku. Situace v Jihomoravském kraji je totožná s průměrem ČR. Co se týče středního vzdělání, byl podíl obyvatelstva s tímto vzděláním v okrese jen o 0,3 procentní body nižší než průměr ČR a o 0,6 procentních bodů vyšší než podíl kraje. Výrazně horší byla situace v oblasti úplného středního vzdělání s maturitou. Okres v této kategorii dosahoval podprůměrných hodnot. Podíl osob s tímto vzděláním byl na Znojemsku o 5,2 procentních bodů nižší než podíl za ČR jako celek a podprůměrných hodnot dosahoval i v rámci Jihomoravského kraje, kde byl podíl obyvatel s úplným středním vzděláním o 5 procentních bodů vyšší než v okrese. Problémovou oblastí je také počet osob s vysokoškolským vzděláním, jejich podíl byl v okrese v roce 1991 velmi nízký. Podíl vysokoškoláků na celkovém počtu obyvatel starších 15 let činil v roce 1991 v okrese pouhých 4,3 %, přičemž průměr ČR vykazoval 7,2 % vysokoškolsky vzdělaných osob, což je o 2,9 procentních bodů více. Jihomoravský kraj jako celek se vyznačuje nadprůměrným podílem vysokoškoláků, který v roce 1991 dosahoval 8,4 % a byl tak o 4 procentní body vyšší než podíl v okrese Znojmo.
22
Osob bez vzdělání bylo v okrese 0,6 %, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v ČR o 0,4 procentního bodu více než v kraji. Situace z hlediska dosaženého stupně vzdělání byla při sčítání v roce 1991 v okrese Znojmo velmi nepříznivá. Znojemsko se tak vyznačovalo nadprůměrným počtem osob se základním vzděláním a naopak podprůměrným podílem osob s úplným středním a vysokoškolským vzděláním. Tabulka č. 7: Vzdělanostní struktura obyvatelstva ve věku 15 a více let v ČR, JMK a okrese Znojmo v roce 2001
ČR JMK Okres Znojmo Vzdělání Počet v % Počet v % Počet v % Základní (vč. neukončeného) 1 975 109 23,0 220 758 23,3 27 963 29,7 Střední 3 255 400 38,0 351 000 37,0 37 749 40,1 Úplné střední 2 134 917 24,9 233 424 24,6 19 432 20,6 Nástavbové + vyšší 296 254 3,5 32 675 3,4 2 409 2,6 Vysokoškolské 762 459 8,9 97 824 10,3 5 216 5,5 Bez vzdělání 37 932 0,4 3 256 0,3 723 0,8 Nezjištěno 113 127 1,3 8 643 0,9 704 0,7 Celkem 8 575 198 100,0 947 580 100,0 94 196 100,0 Pramen: SLDB 2001 (http://www.brno.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/t/F200300B60/$File/627a10.xls http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/tabx/CZ0000 http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/tabx/CZ0620) V roce 2001 došlo oproti předchozímu sčítání obecně k růstu vzdělanosti obyvatelstva. Poklesl podíl osob se základním vzděláním včetně neukončeného přibližně o 10 procentních bodů jak v ČR, tak i v kraji a okrese. K nejvýraznějšímu poklesu došlo na Znojemsku (o 11,9 procentních bodů), ale i přes to zůstal počet obyvatel pouze se základním vzděláním nadprůměrný, podíl v okrese byl o 6,7 procentních bodů vyšší než podíl v ČR jako celku. Podíl osob s dosaženým středním vzděláním bez maturity vzrostl oproti předchozímu sčítání v okrese Znojmo o 5 procentních bodů. Podíl na Znojemsku je mírně vyšší než v ČR a kraji. V roce 2001 došlo k mírnému růstu podílu osob s úplným středním vzděláním přibližně o 2 procentní body v ČR a kraji, v okrese Znojmo byl zaznamenán růst o 3 procentní body. Přesto je však podíl obyvatel okresu s úplným středním vzděláním nižší než v ČR i Jihomoravském kraji. Rozdíl činil přibližně 4 procentní body, což bylo méně než u předchozího sčítání.
23
Osoby s nástavbovým a vyšším odborným vzděláním se při sčítání v roce 1991 téměř nevyskytovaly, ale v roce 2001 už tvořily přibližně 3,5 % všech obyvatel starších 15 let v ČR a kraji a 2,6 % na Znojemsku. U osob vysokoškolsky vzdělaných došlo pouze k mírnému růstu v ČR o 1,7 procentních bodů, v Jihomoravském kraji o 1,9 procentních bodů a v okrese o 1,2 procentních bodů. Počet vysokoškoláků je v okrese stále nízký, podíl činil 5,5 %, což je pouze polovina podílu vysokoškoláků v kraji (10,3 %). Podíl osob bez vzdělání vzrostl nejvíce na Znojemsku, ale pohybuje se stále pod úrovní 1 %. Následující graf přehledně zachycuje rozdíly ve vzdělanostní struktuře v ČR, Jihomoravském kraji a okrese Znojmo při sčítání v roce 2001. Nejmarkantnější rozdíl je u osob se základním vzděláním včetně neukončeného, kde okres výrazně převyšuje jak ČR tak i kraj. Graf č. 4: Vzdělanostní struktura obyvatelstva ve věku 15 a více let v ČR, Jihomoravském kraji a okrese Znojmo k 1.3. 2001
Vzdělanostní struktura obyvatelstva ve věku 15 a více let v ČR, JMK a okrese Znojmo k 1.3. 2001
45,0 40,0 35,0 30,0 ČR 25,0 20,0 JMK 15,0 Okres Znojmo 10,0 5,0 0,0 Podíl osob starších 15 let v % Střední vyšší Nezjištěno Bez vzdělání Úplné střední Nástavbové + Základní (vč. neukončeného) Stupeň vzdělání Vysokoškolské Pramen: SLDB 2001(http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/index) V roce 2001 došlo ke zlepšení situace jak v okrese, tak i v ČR a Jihomoravském kraji, ale Znojemsko zůstalo stále problémovou oblastí s nižší vzdělaností. Okres dosahuje velmi vysoký podíl osob se základním vzděláním a nižší podíl osob s úplným středním vzděláním
24 s maturitou a vysokoškoláků. Nízká vzdělanost obyvatelstva je také příčinou vysoké nezaměstnanosti v okrese a dalších problémů, protože trh práce se stále vyvíjí a mění a úspěšnost uplatnění závisí stále více na stupni dosaženého vzdělání. Platí přímá úměra mezi dosaženou kvalifikací a uplatněním na trhu práce. 1.2.5 Hodnocení vzdělanostní struktury na základě indexu vzdělanosti
Index vzdělanosti slouží ke komplexnější a přesnější charakteristice vzdělaností struktury obyvatelstva, než podíly obyvatel s určitým dosaženým stupněm vzdělání na celkovém počtu obyvatel starších 15 let. Index lze stanovit následovně: Index vzdělanosti = BV + ZŠ + 2*SOU + 3*SŠ + 6*VŠ/ obyv. 15 a více let *100 kde BV = počet osob bez vzdělání a bez uvedení vzdělání ZŠ = počet osob se základním vzděláním SOU = počet osob se středním odborným vzdělání bez maturity SŠ = počet osob s úplným středoškolským vzděláním s maturitou VŠ = počet osob s vysokoškolským vzděláním Čím je hodnota indexu vzdělanosti vyšší, tím vyšší je stupeň vzdělanosti obyvatelstva. Následující tabulka zachycuje srovnání vzdělanostní struktury obyvatelstva v ČR, Jihomoravském kraji a okrese Znojmo při sčítání v letech 1991 a 2001.
25
Graf č. 5: Index vzdělanosti v ČR, Jihomoravském kraji a okrese Znojmo v letech 1991 a 2001
Index vzdělanosti v ČR, Jihomoravském kraji a okrese Znojmo v letech 1991 a 2001 300
250 ČR 200 JMK 150 Okres Znojmo 100
Index vzdělanosti 50
0 1991Rok sčítání 2001 Pramen: SLDB 1991, 2001 (http://www.brno.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/t/F200300B60/$File/627a10.xls http://www.czso.cz/sldb/sldb.nsf/i/B41FD518972A236EC1256E630050DBE1/$File/SLDB1991 tab.4.xls), http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/index), vlastní výpočty Z grafu vyplývá, že okres dosahoval velmi nízkého indexu při obou sčítáních oproti kraji i ČR, naopak úroveň vzdělanosti kraje byla nadprůměrná. V roce 1991 činil index v ČR 217,1. Kraj dosahoval nadprůměrných hodnot v porovnání s ČR jako celkem (221,8). Ale Znojemsko bylo charakteristické velmi nízkou vzdělaností, neboť index nedosahoval ani 200. Index vzdělanosti byl v okrese jen 191,7, což jasně poukazuje na nízkou vzdělanost, ze které následně plynou i další problémy okresu. Sčítání v roce 2001 zaznamenalo zvýšení vzdělanosti obyvatelstva. Index vzdělanosti vzrostl nejvíce v Jihomoravském kraji, poté v okrese a nejméně se zvýšil v rámci celé ČR. V roce 2001 byla opět nadprůměrná vzdělanost v kraji (244,8), ČR dosahovala indexu 239,1. Pro okres Znojmo opět platilo, že vzdělanost jeho obyvatelstva je velmi podprůměrná a index vzdělanosti dosahoval pouze 214,1. Pomocí indexu vzdělanosti bylo možné přehledněji zachytit rozdíly mezi vzdělanostní strukturou obyvatelstva v ČR, kraji a okrese.
26
1.2.6 Vzdělanostní struktura v mikroregionech okresu Znojmo
Graf č. 6: Index vzdělanosti v mikroregionech okresu Znojmo v letech 1991 a 2001
Index vzdělanosti v mikroregionech okresu Znojmo v letech 1991 a 2001
200
190 Znojemsko 180 Moravsko Krumlovsko 170 Vranovsko 160 Hrušovansko Index vzdělanosti 150 1991 2001 Rok sčítání
Pramen: SLDB 2001 – okres Znojmo 2001 (http://www.brno.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/t/F200300B8F/$File/627b05.xls), ÚP Znojmo, vlastní výpočty Index vzdělanosti byl za okres Znojmo jako celek v roce 1991 191,7 a v roce 2001 vzrostl na 214,1. Jak tedy naznačuje graf, byl index vzdělanosti v jednotlivých mikroregionech ve srovnání s indexem okresu podprůměrný. Při sčítání v roce 1991 bylo obyvatelstvo nejvzdělanější v mikroregionu Moravsko Krumlovsko, index zde dosahoval hodnotu 171. Nejméně vzdělané osoby žijí na Hrušovansku, kde index dosahoval hodnoty pouze 166. Co se týče jednotlivých obcí, byl index vzdělanosti nejvyšší ve 2 největších městech okresu – ve Znojmě (219,9) a Moravském Krumlově (216,2). Naopak obyvatelstvo s nejnižší vzdělaností žije v obcích Našiměřice (138,1) a Újezd (139,4). V roce 2001 došlo k zvýšení vzdělanostní struktury i ve všech mikroregionech okresu Znojmo. Přesto ale žádný mikroregion nedosáhl ani hranice 195 indexu vzdělanosti. Nejvyšší vzdělanost obyvatelstva byla zaznamenána opět na Moravsko Krumlovsku, kde došlo k růstu indexu z 171 na 194,8. Nejnižší index byl opět na Hrušovansku (187,8). Nejméně vzdělané obyvatelstvo bylo v roce 2001 v obcích Podmyče (154,1) a Našiměřice (158,6). Nejvyšší vzdělanostní index byl ve Znojmě (243,2) a Moravském Krumlově (238,1). Žádný mikroregion tedy nedosahoval indexu vzdělanosti za okres Znojmo při obou sčítáních.
27
Vzdělanostní struktura obyvatelstva v jednotlivých mikroregionech je tedy velmi nízká a převládají osoby se základním vzděláním a vyučení. Počet vysokoškoláků je v jednotlivých obcích minimální. 1.2.7 Ekonomická aktivita obyvatelstva
Tabulka č. 8: Podíl obyvatelstva v % podle ekonomické aktivity na celkovém počtu obyvatel v ČR, JMK a okrese Znojmo při sčítání v roce 1991 a 2001
Okres ČR JMK Znojmo 1991 2001 1991 2001 1991 2001 Ekonomiky aktivní 52,6 51,4 51,7 50,4 50,4 50,1 v tom: zaměstnaní 51,4 46,6 50,4 45,5 48,8 43,5 pracující důchodci 2,9 1,8 2,5 1,6 1,3 0,8 ženy na mateřské dovolené 3,1 0,8 3,1 0,7 3,3 0,7 nezaměstnaní 1,2 4,8 1,3 4,9 1,6 6,7 Ekonomicky neaktivní 47,4 47,8 48,3 49,1 49,6 49,5 v tom: nepracující důchodci 19,3 21,9 20,3 23,0 20,2 21,9 žáci, studenti, učni 24,2 17,3 27,3 23,4 28,6 18,3 Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou x 0,8 x 0,5 x 0,4 Pramen: SLDB 1991, 2001 (http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/index http://www.czso.cz/kraje/br/publikace/2003/sldb/_kraj/data/cz/4.htm#4 http://www.brno.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/o/13 6229 03 2001 2__obyvatelstvo http://www.czso.cz/sldb/sldb.nsf/i/scitani_v_roce_1991) Obyvatelstvo se z hlediska ekonomické aktivity dělí na ekonomicky aktivní (EAO) a ekonomicky neaktivní. EAO tvoří osoby zaměstnané a nezaměstnané. 20 Tabulka č. 8 porovnává vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva v ČR, Jihomoravském kraji a okrese Znojmo při Sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991 a 2001. Údaje o počtu EAO v posledních 2 cenzech však nejsou plně srovnatelné. „Ve sčítání 1991 byly do počtu ekonomicky aktivních zahrnovány i ženy na tzv. další mateřské dovolené (do 3 let věku dítěte) a osoby pobírající mateřský příspěvek, pokud trval jejich pracovní poměr. V
20 Český statistický úřad. Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 1. čtvrtletí 2007. Metodické vysvětlivky [online], 2007 [cit. 2007 6 21]. Dostupné z:
28 roce 2001 sem byly započítány jen ženy na mateřské dovolené v trvání 28 respektive 37 týdnů, ostatní jsou zahrnuty do ekonomicky neaktivních.“21 EAO vždy tvořilo více než polovinu všech obyvatel. Mezi lety 1991 a 2001 došlo v ČR a kraji k poklesu podílu EAO na celkovém počtu obyvatel. V okrese v roce 2001 byl podíl EAO o 1,3 procentní body nižší než v ČR a o 0,3 procentní body nižší než v Jihomoravském kraji. V roce 2001 došlo oproti předchozímu sčítání k poklesu zaměstnaných EAO a růstu podílu nezaměstnaných. V roce 2001 byl podíl zaměstnaných na Znojemsku o 3,1 procentní body nižší než v ČR a podprůměrný i v rámci JMK. Podíl nezaměstnaných byl v okrese téměř o 2 procentní body vyšší než v ČR a kraji. Pracující důchodci tvořily 0,8 % obyvatel, což je z hlediska krajského i republikového podprůměrný stav a ženy na mateřské dovolené tvořily 0,7 % obyvatelstva, což odpovídá průměru. V kategorii ekonomicky neaktivních obyvatel došlo od roku 1991 k nárůstu nepracujících důchodců a k výraznému poklesu žáků, studentů a učňů. Příčinnou tohoto vývoje je stárnutí populace, kdy dochází k růstu počtu důchodců a poklesu počtu dětí. 22 Podíl nepracujících důchodců při sčítání v roce 2001 převyšoval počet studentů a žáků, výjimkou byl pouze JMK. Na Znojemsku činil podíl důchodců v roce 2001 21,9 %, což je stejně jako v případě ČR ke stejnému datu, v kraji byl podíl vyšší (23 %). Podíl studentů v okrese byl o 1 procentní bod vyšší než průměr ČR, kraj opět dosahuje nadprůměrných hodnot (23,4 %). Obcí s nejvyšším podílem ekonomicky aktivního obyvatelstva v okrese Znojmo patří Dobšice (59,7 %), nejnižší podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva má obce Křepice (37,7 %). 23 Následující graf zachycuje vývoj pracovní síly v okrese Znojmo v letech 1997 – 2006. 21 Český statistický úřad BRNO. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – okres Znojmo 2001. Obyvatelstvo[online], 2005 [cit. 2007 1 25]. Dostupné z:
29
Graf č. 7: Vývoj pracovní síly (EAO) v okrese Znojmo v letech 1997 – 2006
Vývoj pracovní síly v letech 1997 2006 (údaje za 4. čtvrtletí)
60 000 59 000 58 000 57 000 56 000 Řada1 55 000 54 000
Pracovní síla 53 000 52 000 51 000 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Rok
Pramen: ÚP Znojmo V roce 1997 byl počet EAO (nebo li pracovní síly) v okrese 53 964. Do roku 2000 počet EAO v okrese Znojmo rostl. V roce 2001 došlo k výraznému poklesu na 54 183 ekonomicky aktivních. Následující období až do roku 2003 je charakteristické strmým nárůstem pracovní síly a v roce 2004 dochází k druhému, ale již mírnějšímu poklesu za sledované období. V roce 2005 pracovní síla vzrostla a v posledním roce sledovaného období došlo k poklesu na 57 119 EAO v okrese Znojmo.
30
1.2.8 Ekonomická aktivita obyvatelstva v mikroregionech okresu Znojmo
Tabulka č. 9: Ekonomická aktivita obyvatelstva v mikroregionech okresu Znojmo k 1.3. 2001
ZN MK VR HR Ekonomiky aktivní 50,8 49,2 49,3 50,6 v tom: zaměstnaní 44,1 43,9 40,3 41,5 pracující důchodci 0,8 0,7 0,7 0,8 ženy na mateřské dovolené 0,8 0,6 0,6 0,8 nezaměstnaní 6,7 5,3 9,0 9,1 Ekonomicky neaktivní 49,2 50,8 50,7 49,4 v tom: nepracující důchodci 21,8 22,9 23,6 20,4 žáci, studenti, učni 18,3 18,6 17,8 18,4 Pramen: SLDB 2001 – okres Znojmo 2001 (http://www.brno.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/t/F200300B90/$File/627b06.xls), ÚP Znojmo Vysvětlivky k tabulce: ZN – Znojemsko MK – Moravsko Krumlovsko VR – Vranovsko HR – Hrušovansko Z tabulky je zřejmé, že mikroregiony Moravsko Krumlovsko a Vranovsko měly při sčítání v roce 2001 méně než polovinu ekonomicky aktivních obyvatel, na Znojemsku a Hrušovansku byl podíl ekonomicky aktivních větší než ekonomicky neaktivních. Podíl nezaměstnaných na celkovém počtu obyvatel je největší na Hrušovansku (9,1 %) a Vranovsku (9,0 %). Moravsko Krumlovský mikroregion měl jen 5,3 % nezaměstnaných obyvatel, což je nejméně z celého okresu. Největší podíl zaměstnaných byl zaznamenán na Znojemsku (44,1 % všech obyvatel mikroregionu). Pouze 40,3 % zaměstnaných mělo Vranovsko. Největší podíl ekonomicky neaktivních nepracujících důchodců je na Vranovsku (23,6 %) nejmenší na Hrušovansku (20,4 %). Podíl neaktivních žáků, studentů a učňů je v jednotlivých mikroregionech přibližně stejný, jen na Vranovsku je podíl mírně nižší (17,8 %). Mikroregiony okresu se od průměru ČR odlišují nižším podílem ekonomicky aktivního obyvatelstva a vysokým podílem nezaměstnaných.
31
2 MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI A DRUHY NEZAMĚSTNANOSTI
2.1 Míra nezaměstnanosti
Sledování a ovlivňování nezaměstnanosti je jedním ze 4 cílů hospodářské politiky. K měření rozsahu této veličiny a popisu trhu práce slouží míra nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti je dána podílem nezaměstnaných osob ku ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu a vyjadřuje se v procentech: u = (U / EAO) . 100 (%) 24 kde u … míra nezaměstnanosti U … počet nezaměstnaných EAO … ekonomicky aktivní obyvatelstvo Existuje několik měr, které se mezi sebou vzájemně liší v metodice, kterou je stanoven čitatel a jmenovatel, v časové srovnatelnosti údajů a v přesnosti zdrojů dat. 25 Pro zachycení míry nezaměstnanosti se v praxi používají 2 základní způsoby. Registrovaná míra nezaměstnanosti jako první z možností je počítána z počtu uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce. Druhou možnost představuje obecná míra nezaměstnanosti, která na rozdíl od předchozího způsobu zjišťuje počet nezaměstnaných z výběrového šetření pracovních sil. 26 Ke správnému stanovené míry nezaměstnanosti je nutné definovat základní pojmy jako ekonomicky aktivní a neaktivní obyvatelstvo, zaměstnaný a nezaměstnaný. Tento problém zachycuje následující podkapitola.
24 FUCHS, K., TULEJA, P.: Ekonomie I. Brno, Ekonomicko správní fakulta MU v Brně, 2002. 25 Český statistický úřad. Analýza trhu práce 1993 až 2005. Nezaměstnanost [online], 2006 [cit. 2007 15 1]. Dostupné z:
32
2.1.1 Rozdělení obyvatelstva ve vztahu k trhu práce
Obyvatelstvo ve věku 15 let a starší se podle uplatnění na trhu práce rozděluje do 2 skupin: • ekonomicky aktivní obyvatelstvo (pracovní síla) – do této skupiny se řadí osoby zaměstnané a nezaměstnané a • ekonomicky neaktivní obyvatelstvo Takovéto rozdělení obyvatelstva se nazývá ekonomický status. 27 Do skupiny zaměstnaných se řadí všechny osoby 15 ti leté a starší, kteří během referenčního týdne patřily mezi placené zaměstnané nebo zaměstnané ve vlastním podniku, přičemž nerozhoduje, jaký charakter měla jejich práce (trvalý, dočasný, sezónní nebo příležitostný) či zda měly jedno nebo více souběžných zaměstnání. Práce je definována jako práce alespoň po dobu 1 hodiny v referenčním týdnu. Za zaměstnané jsou dále považování: • učni, kteří dostávají mzdu, plat nebo odměnu podle stejného principu jako jiné osoby, • studenti, osoby v domácnosti a další osoby, které vykonávají mimoekonomické činnosti, avšak byly v referenčním období v zaměstnání. Naopak mezi zaměstnané nepatří osoby na další mateřské (rodičovské) dovolené. Kategorie zaměstnaných se dále rozděluje na zaměstnané v civilním sektoru a zaměstnané v národním hospodářství. 28 „Za nezaměstnané se podle metodiky ILO (Mezinárodní organizace práce) považují všechny osoby 15 ti leté a starší, které ve sledovaném období souběžně splňovaly dále uvedené tři podmínky: • byly nezaměstnané; • hledaly aktivně práci. Formou aktivního hledání práce se rozumí hledání prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, dále hledání práce přímo v podnicích, využívání inzerce, podnikání kroků pro založení vlastní firmy, podání žádosti o pracovní povolení a licence nebo hledání zaměstnání jiným způsobem;
27 Český statistický úřad. Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 1. čtvrtletí 2007. Metodické vysvětlivky [online], 2007 [cit. 2007 6 20]. Dostupné z:
33
• byly připraveny k nástupu do práce, t.j., během referenčního období byly k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo zaměstnání ve vlastním podniku. Pokud osoby nesplňují alespoň jednu ze tří uvedených podmínek, jsou klasifikovány jako zaměstnané nebo ekonomicky neaktivní. Jedinou výjimkou je skupina osob, které práci nehledají, protože ji již našly, ale nástup je stanoven na dobu nejpozději do 14 dnů. Tyto osoby jsou podle definice Eurostatu zařazeny rovněž mezi nezaměstnané.“ 29 Osoby zaměstnané a nezaměstnané tvoří společně pracovní sílu (ekonomicky aktivní obyvatelstvo). Ekonomicky neaktivní jsou osoby, které nejsou zaměstnané a nejsou současně charakterizovány jako nezaměstnané (nesplňují výše popsané podmínky nezaměstnanosti). Ekonomicky neaktivní jsou např. studenti, děti předškolního věku, starobní důchodci, uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadu práce, kteří nejsou schopni nastoupit do zaměstnání do 14 dnů. 30 2.1.2 Obecná a registrovaná míra nezaměstnanosti
Obecná míra nezaměstnanosti je dána podílem nezaměstnaných osob podle definice ILO (čitatel) ku celkové pracovní síle podle definice ILO (jmenovatel). 31 Tento ukazatel charakterizuje trh práce na úrovních NUTS 32 1 (Česká republika), NUTS 2 (statistické oblasti – kraje koheze) a NUTS 3 (kraje – vyšší územní samosprávné celky). Pro zachycení nižších územních celků je používána míra zjišťovaná úřady práce z důvodu lepší vypovídací schopnosti. 33 Také v této práci je využíváno registrované míry při popisu okresu Znojmo. V případě míry nezaměstnanosti registrované úřady práce se do 2. čtvrtletí roku 2004 používala tzv. stará metodika, podle které byla míra definována následovně. Do čitatele byly zahrnuti všichni neumístění uchazeči o práci evidovaní na úřadech práce a jmenovatel
29 Český statistický úřad. Trh práce v ČR 1993 až 2005. Metodické vysvětlivky [online], 2006 [cit. 2007 2 10]. Dostupné z:
34 obsahoval počet zaměstnaných podle VŠPS + počet registrovaných neumístěných uchazečů. Podle nové metodiky používané od 3. čtvrtletí 2004 jsou v čitateli pouze uchazeči, kteří mohou ihned nastoupit do zaměstnání a jmenovatel obsahuje počet zaměstnaných z VŠPS + počet pracujících cizinců + počet dosažitelných neumístěných uchazečů. 34 Registrovaná míra nezaměstnanosti v obcích, mikroregionech, obcích s rozšířenou působností a s pověřeným obecním úřadem se stanoví na základě ekonomicky aktivního obyvatelstva. Důvodem je špatná dostupnost dat v těchto územních celcích. Údaje za ČR, kraje a okresy se počítají výše uvedeným způsobem. 35 Hlavní výhodou registrované míry je její nenáročnost. Na druhé straně však zachycuje pouze nezaměstnané registrované a osoby, které si hledají práci sami bez pomoci úřadů práce nebere v úvahu. Následující graf znázorňuje vývoj obecné a registrované míry nezaměstnanosti v ČR v letech 1993 – 2006. Graf č. 8: Vývoj obecné a registrované míry nezaměstnanosti v letech 1993 – 2006 v ČR
12,0
10,0 Míra 8,0 registrované nezaměstnanosti 6,0 průměr v % Obecná míra 4,0 nezaměstnanosti průměr v % 2,0
0,0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Pramen: ČSÚ (http://www2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje) Z grafu vyplývá, že v letech 1993 – 1996 byla v České republice obecná míra nezaměstnanosti zjišťovaná v VŠPS přibližně o 1 procentní bod vyšší než registrovaná míra
34 Český statistický úřad. Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 1. čtvrtletí 2007. Metodické vysvětlivky [online], 2007 [cit. 2007 6 20]. Dostupné z:
35 nezaměstnanosti sestavovaná úřady práce. V dalším období od roku 1997 se začaly obě míry prudce zvyšovat a současně se jejich hodnoty vzájemně přibližovaly. K přelomu došlo v roce 2000 kdy registrovaná nezaměstnanost přesáhla hodnotu obecné a až do konce sledovaného období, tj. do roku 2006 zůstala stále vyšší. Rozdíl se stále zvyšoval. V roce 2000 byla nezaměstnanost registrovaná úřady práce pouze o 0,2 procentního bodu vyšší, ale v roce 2004 již o 2,1 procentní body. V polovině roku 2004 došlo ke změně definice zaměstnaného, která způsobila opětovné přiblížení měr 36 , kdy rozdíl činil přibližně 1 procentní bod, stejně jako v období do roku 1996. Obě míry vykazují od roku 2004 klesající tendenci. Nejvyšší míra registrované nezaměstnanosti byla dosažena v roce 2003 a to 9,9 %, obecná míra nezaměstnanosti dosahovala nejvyšší hodnotu v roce 2000 (8,8 %). Registrovaná míra nezaměstnanosti je závislá na legislativních a organizačních změnám, to je také důvodem, proč některé země EU obě míry současně nezveřejňují. Rozdíl mezi oběmi hodnotami není typický jen pro ČR, ale i ve větší míře se vyskytuje v dalších zemích. 37 2.1.3 Další ukazatele
Mezi další ukazatele, které podrobněji charakterizují trh práce patří: • dlouhodobá míra nezaměstnanosti – vyjadřuje podíl nezaměstnaných déle než 1 rok na celkové pracovní síle v procentech. Čitatel zahrnuje nezaměstnané déle než 1 rok a jmenovatel zahrnuje pracovní sílu.Údaje jsou získávány z VŠPS • specifické míry nezaměstnanosti – podíl nezaměstnaných určité kategorie (např. skupina určitého věku, vzdělání, pohlaví atd.) ku celkovému počtu pracovní síly v této skupině v procentech. • míra ekonomické aktivity – podíl zaměstnaných a nezaměstnaných (pracovní síly) na celkovém počtu osob starších 15 ti let. • míra zaměstnanosti – zachycuje počet zaměstnaných ku počtu všech osob 15 ti letých a starších. 38
36 Český statistický úřad. Analýza trhu práce 1993 až 2005. Nezaměstnanost [online], 2006 [cit. 2007 2 23]. Dostupné z:
36
2.2 Metodika výběrové šetření pracovních sil
Pomocí výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) v domácnostech zjišťuje Český statistický úřad formou dotazníku aktuální informace o zaměstnanosti podle různých charakteristik (např. pohlaví, věku, kvalifikace, odvětví, postavení v zaměstnání, mobility, sociálního postavení atd.), celkové nezaměstnanosti a ekonomické aktivitě a neaktivitě obyvatel, přičemž metodika odpovídá definičně a obsahově ukazatelům Labour Force Survey (LFS) podle požadavků Eurostatu a ukazatelům uvedeným v „Rezoluci o statistice ekonomicky aktivního obyvatelstva, zaměstnanosti, nezaměstnanosti a podzaměstnanosti“, která byla přijata na 13. mezinárodní konferenci statistiků práce v říjnu roku 1982 a zahrnuje definice Mezinárodní organizace práce (ILO). Výsledky šetření jsou tedy mezinárodně srovnatelné. První šetření bylo v České republice provedeno v roce 1993 a dále se provádí čtvrtletně, výsledky jsou zveřejňovány vždy 3 měsíce po skončení čtvrtletí. Šetření se vztahuje na všechny osoby (včetně osob mladších než 15 let) bydlící v bytech, které byly náhodně vybrány bez ohledu na formu pobytu (trvalý, přechodný, dlouhodobý nebo nehlášený), v případě vojáků základní vojenské služby probíhalo (do roku 2004) v místě jejich bydliště před nástupem do služby. Osoby mladší než 15 let se k otázkám týkajícím se trhu práce nevyjadřují a uvádějí pouze základní údaje o pohlaví, věku, národnosti a státní příslušnosti. VŠPS obsahuje neúplné informace o cizincích v ČR, protože tito často přebývají v hromadných ubytovnách, které šetření nezahrnuje. Tyto údaje lze zjistit jiným způsobem než VŠPS. V současné době šetření obsahuje více než 25 tisíc bytů (tj. přibližně 62 tis. respondentů všech věkových skupin, z nichž je cca 53 tis. respondentů ve věku 15 a více let), přičemž každý byt je zahnut pět po sobě jdoucích čtvrtletí a poté je vyřazen a každého čtvrt roku je zařazeno 20 % nových bytů. 39 Vzhledem k tomu, že VŠPS se provádí již od roku 1993 je zřejmé, že se v průběhu jeho forma modifikovala a přizpůsobovala měnícím se podmínkám. Pro možnost vzájemného srovnávání bylo tedy nutné data přepočítat a tak odstranit rozdíly vzniklé v dlouhodobém horizontu. Standard Eurostatu, kterému od roku 2002 plně odpovídá VŠPS v České republice se neustále vyvíjí a proto v roce 2003 došlo k dalším změnám některých otázek v dotazníku, ale čtvrtletní struktura zůstává stejná a umožňuje tak dobrou orientaci. 40
39 Český statistický úřad. Trh práce v ČR 1993 až 2005. Základní metodické přístupy [online], 2006 [cit. 2007 2 23]. Dostupné z: < http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/o/3103 06 1993___2005_ zakladni_metodicke_pristupy>. 40 Český statistický úřad. Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 1. čtvrtletí 2007. Základní metodické přístupy [online], 2007[cit. 2007 6 20]. Dostupné z:
37
2.3 Druhy nezaměstnanosti
Nezaměstnanost je možné rozdělit na frikční, strukturální a cyklickou podle příčin, které ji vyvolávají. • Frikční nezaměstnanost – je způsobena nedostatečnou informovaností osob, kteří si hledají nové zaměstnání. Lidé potřebují určitou dobu na to, aby našli co nejvhodnější zaměstnání. • Strukturální nezaměstnanost – je důsledkem strukturální nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce. Některá odvětví v ekonomice se rozvíjejí a jiná upadají. Doba trvaní této nezaměstnanosti je delší než v případě frikční. Řešením pro propuštěné pracovníky z postižených odvětví je rekvalifikace. • Cyklická nezaměstnanost – vzniká jako důsledek hospodářského poklesu a dochází k ní ve všech odvětvích. Naopak při růstu ekonomiky se tento typ nezaměstnanosti snižuje. Další možností jak lze rozdělit nezaměstnanost podle jiného kritéria je na dobrovolnou a nedobrovolnou. • Dobrovolná nezaměstnanost nezaměstnaný nemůže najít práci, protože chce pracovat za vyšší mzdu, než která na trhu práce převládá. Doba dobrovolné nezaměstnanosti závisí na podporách v nezaměstnanosti. Pokud jsou nízké a poskytované pouze po krátkou dobu, dobrovolná nezaměstnanosti klesá. • Nedobrovolná nezaměstnanost – nezaměstnaný hledá práci za stejnou nebo i nižší mzdu, než která je obvyklá, ale nemůže práci najít. Příčinou jsou překážky, které brání poklesu mezd (např. odbory, zákonem stanovená minimální mzda). 41
41 HOLMAN, R. Ekonomie. 2. vyd. Praha, C. H. Beck, 2001, 714 s.
38
3 ANALÝZA NEZAMĚSTNANOSTI V OKRESE ZNOJMO
3.1 Vývoj trhu práce po roce 1989
Na trhu práce došlo po roce 1989 k výrazným změnám. Deformovaný trh s velkým procentem nekvalifikované pracovní síly se modernizoval, rostla produktivita práce a požadavky na kvalifikaci pracovních sil, význam středoškolského a vysokoškolského vzdělání se také zvyšoval a na trh pronikala konkurence. Nový trh práce se vyznačoval mobilitou pracovníků, kteří přecházeli především do sektoru služeb a do soukromých podniků. Nezaměstnanost, která v období centrálně plánované ekonomiky téměř neexistovala, neboť politickým imperativem byla zaměstnanost plná, nutná pro ekonomický růst, se stala novým jevem. 42 Příčinou vzniku nezaměstnanosti byl rozpad trhu zemí RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci), pokles produkce a investiční aktivity v důsledku snížení kupní síly obyvatelstva, extenzivní zemědělství a technologicky nevyspělý průmysl a v neposlední řadě i světový ekonomický pokles v letech 1992 – 1993. 43 Obdobnými změnami procházel i okres Znojmo. V polistopadovém období Znojemsko procházelo transformací stejně jako celé území ČR. Z hlediska zaměstnanosti se Znojemsko řadí mezi problémová území. Patří mezi okresy s vyšší mírou nezaměstnanosti než je průměr ČR a i přes proběhlou transformaci je charakteristický nadprůměrnou zaměstnaností v primárním sektoru, z čehož mimo jiné vyplývá, že se jedná o hospodářsky slabý region. Regiony se soustředěnou podporou státu (strukturálně postižené a hospodářsky slabé) a nastínění základních ukazatelů jsou vymezeny v § 4 zákona 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje a podrobnou metodiku pro určení těchto regionů obsahují strategie regionálního rozvoje.44 V rámci Jihomoravského kraje, který je složen celkem ze 7 okresů, drží Znojmo prvenství z hlediska míry nezaměstnanosti. Okres za březen 2007 dosahoval nezaměstnanost 13,6 %,
42 FRÝDMANOVÁ, M. – JANÁČEK, K. – MAREŠ, P. – SIROVÁTKA, T.: Trh práce a lidské zdroje. In: Zpráva o vývoji české společnosti 1989 1998 . 1. vyd. Praha, Academia, 1998 43 TOMEŠ, J.: Vývoj regionálních rozdílů v nezaměstnanosti jako indikátor transformačních změn. In Geografická organizace společnosti v transformační procesy v České Republice . 1. vyd. Praha, DemoArt, 1996, s. 255 – 301. 44 Zákon č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje
39 což bylo nejvíce ze všech okresů Jihomoravského kraje. V pořadí další se umístil okres Hodonín (12,5 %). Naopak nejnižší nezaměstnanost byla v okrese Brno venkov (5,5 %). 45 Jak ukazuje následující graf, má trh práce sezónní charakter. Ten se projevuje v letních měsících, kdy míra nezaměstnanosti díky pracovním příležitostem v zemědělství, stavebnictví a cestovním ruchu klesá. V tomto období hraje roli i počasí, které může situaci na trhu práce ovlivnit. V červenci a srpnu se registrují na úřadech práce absolventi škol, což na druhé straně může působit na růst nezaměstnanosti a také fakt, že pracovní smlouvy na dobu určitou končí k 30.6. a nejsou dále prodlouženy je dalším faktorem růstu této veličiny. Někteří absolventi však odkládají hledání práce až na září po uplynutí letních prázdnin. Naopak nejvyšší hodnoty jsou dosahovány v zimě v měsících lednu a únoru. Někteří pracovníci si přes léto vydělávají sezónními pracemi jak doma tak i v zahraničí a v zimě se zaregistrují na úřadu práce a využívají systému sociálních dávek. Dalším důvodem pro růst nezaměstnanosti na počátku roku je ten, že většina pracovních smluv uzavíraných na dobu určitou končí ke konci roku, tj. k 31.12., velká část z nich není prodloužena a nezaměstnaní se hlásí na úřadu práce. 46 Graf č. 9: Průměr měsíčních registrovaných měr nezaměstnanosti v letech 1997 – 2005 v okrese Znojmo
Průměr měsíčních registrovaných měr nezaměstnanosti v letech 1997 2005
16,0 14,0 12,0 Průměr 10,0 registrovaných měr 8,0 nezaměstnanosti v 6,0 % 4,0 2,0 0,0 I. II. III IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíce v roce
Pramen: ÚP Znojmo Z grafu vyplývá, že nejnižší míry nezaměstnanosti jsou dosahovány od května do října. Naopak nejvíce nezaměstnaných je v lednu (15,2 %), únoru (15 %) a prosinci (14,1 %). V červnu a červenci dosahoval průměr registrované míry nezaměstnanosti shodně 11,3 %. 45 Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí. Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska [online], [cit.2007 4 10]. Dostupné z:
40
Sezónnost pracovních příležitostí je velkým problémem zejména v mikroregionech Vranovsko a Hrušovansko. Znojemsko obecně poskytuje malé množství pracovních příležitostí. Velký počet pracujících musí dojíždět do zaměstnaní mimo okres, především do Brna. Další možností je blízkost Rakouska, které je také zdroje pracovních příležitostí. V polistopadovém období nastala krátkodobě situace, kdy si v Rakousku přivydělávaly občané okresu jak legálně tak i nelegálně. Poté však došlo k zpřísnění podmínek a počet osob legálně pracujících za hranicemi poklesl.
3.2 Vývoj míry nezaměstnanosti
Okres se trvale umísťuje na předních pozicích v žebříčku míry nezaměstnanosti. Jako příklad uvádím rok 2004 kdy v lednu zaujímal 10. místo a v červnu a červenci 19. místo mezi 77 okresy ČR. 47 I z tohoto příkladu je patrná výrazná sezónnost pracovních příležitostí na Znojemsku. Následující graf zachycuje porovnání registrovaných měr nezaměstnanosti v letech 1993 – 2005 za ČR jako celek a za okres Znojmo. Graf č. 10: Vývoj registrované míry nezaměstnanosti v letech 1993 – 2006 za okres a ČR 48
Registrovaná míra nezaměstnanosti (průměr za jednotlivé roky) v % za ČR a okres Znojmo 16,0 14,0 12,0 10,0 ČR 8,0 6,0 Okres Znojmo 4,0
nezaměstnanosti v % 2,0 Průměr registrované míry 0,0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Rok
Pramen: ÚP Znojmo, ČSÚ (http://www2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje) 47 Úřad práce Znojmo 48 Za rok 2004 je průměr registrované míry nezaměstnanosti počítán podle nové metodiky platné od 3. čtvrtletí 2004.
41
Graf ukazuje, že v okrese je nezaměstnanost opravdu velkým problémem a Znojemsko tak patří v tomto ohledu mezi okresy s nadprůměrnou nezaměstnaností. Z grafu vyplývá, že průměr registrované míry nezaměstnanosti nebyl od roku 1993 v okrese nikdy větší než průměr za ČR. V letech 1993 – 1996 průměr za ČR nepřesáhl hranici 4 %. V okrese v letech 1993 – 1994 nezaměstnanost rostla z 6 % na 6,4 %. V dalších 2 letech došlo k poklesu na 5,3 %. V roce 1997 začala nezaměstnanost rapidně růst a vrcholu dosáhla v roce 2000. Nezaměstnanost za okres byla na úrovni 12,1 % a průměr ČR dosahoval 9 %. Znojemsko zaznamenalo tedy o 3,1 procentní body vyšší hodnotu míry nezaměstnanosti. V roce 2001 došlo k mírnému poklesu v obou případech. Pokles na Znojemsku činil 0,6 procentního bodu a průměr ČR poklesl o 0,5 procentního bodu. V letech 2002 a 2003 došlo k opětovnému růstu míry nezaměstnanosti a vrcholem byly hodnoty největší od roku 1993. V roce 2003 dosahoval průměr za ČR 9,9 % a okres 14,1 %, tedy až o 4,2 procentní body více. V roce 2004 došlo ke změně definice nezaměstnaného a míra registrované nezaměstnanosti dále klesala až do roku 2005. V roce 2006 došlo v ČR k dalšímu poklesu na 8,1 %, v rámci okresu však průměr registrované míry nezaměstnanosti vzrostl na 12,9 %. Z grafu tedy vyplývá, že nejvyšší míra registrované nezaměstnanosti byla dosažena v okrese Znojmo v roce 2003 a to 14,1 %. Naopak nejnižší byla v roce 1996 a to 5,3 %. Nejvíce průměru ČR se nezaměstnanost v okrese přiblížila v roce 1996, kdy rozdíl činil pouhých 2,2 procentní body. Největší rozdíl byl v loňském roce, kdy se nezaměstnanost v okrese pohybovala o 4,8 procentních bodů nad republikovým průměrem. 3.3 Struktura nezaměstnanosti
Úroveň nezaměstnanosti závisí na vzdělání obyvatelstva regionu, jeho věkové struktuře, podílu ekonomicky aktivních osob, poloze regionu (jak horizontální tak i vertikální),
42 převažujícím sektoru ekonomiky a mnoha dalších faktorech. Tyto faktory významně ovlivňují celkovou hospodářskou situaci a tím i vyspělost regionu jako celku. 49 Vyspělý trh práce se vyznačuje významnou zaměstnaností ve službách a naopak nižší v primárním sektoru ekonomiky, vyšší vzdělaností, zaměstnaností mužů a žen přibližně na stejné úrovni, flexibilitou pracovních sil atd. Tato podkapitola se bude zabývat analýzou struktury nezaměstnanosti právě v okrese Znojmo a nabídne i srovnání s republikovým průměrem a Jihomoravským krajem. 3.3.1 Vzdělaností struktura nezaměstnanosti
Následující tabulka zachycuje vývoj vzdělaností struktury nezaměstnaných v okrese Znojmo v letech 2001 – 2006. Tabulka č. 10 : Vzdělanostní struktura nezaměstnanosti v okrese Znojmo v letech 2001 – 2006 (data za 4. čtvrtletí)
2001 2002 2003 2004 2005 2006 Vzdělání Počet v % Počet v % Počet v % Počet v % Počet v % Počet v % BV 4 0,1 4 0,0 1 0,0 3 0,0 2 0,0 3 0,0 ZV 2 300 31,4 2 643 30,8 2 404 30,4 2 481 28,6 2 475 28,5 2 345 29,1 NSV 96 1,3 140 1,6 144 1,8 154 1,8 152 1,7 124 1,5 SOV 3 532 48,2 4 233 49,3 3 797 48,0 4 363 50,4 4 406 50,7 3 986 49,5 ÚSV 1 258 17,2 1 377 16,0 1 388 17,6 1 468 16,9 1 473 16,9 1 410 17,5 VOV 23 0,3 38 0,4 26 0,3 35 0,4 34 0,4 30 0,4 VV 117 1,6 145 1,7 143 1,8 158 1,8 152 1,7 152 1,9 Pramen: ÚP Znojmo Vysvětlivky k tabulce: BV – bez vzdělání ZV – základní vzdělání (neúplné základní vzdělání, základní vzdělání + praktická škola) NSV – nižší střední vzdělání (nižší střední vzdělání a nižší střední odborné vzdělání) SOV – střední odborné vzdělání (osoby vyučené a osoby se středním nebo středním odborné vzdělání bez maturity a bez vyučení) ÚSV – úplné střední vzdělání s maturitou (úplné střední všeobecné vzdělání, úplné střední odborné vzdělání vyučení s maturitou a úplné střední odborné vzdělání bez vyučení s maturitou) VOV – vyšší odborné vzdělání VV – vysokoškolské vzdělání (bakalářské, magisterské, doktorské) Z tabulky vyplývá, že na Úřadu práce ve Znojmě je dlouhodobě registrováno nejvíce osob vyučených, kteří tvoří přibližně polovinu všech uchazečů o zaměstnání a za nimi následují
49 Český statistický úřad. Analýza regionálních rozdílů v ČR v letech 1994 – 2005. Nezaměstnanost [online], 2006 [cit. 2007 3 6]. Dostupné z:
43 osoby se základním vzděláním, ty tvoří asi třetinu všech osob v evidenci Úřadu práce. Naopak velmi nízká je nezaměstnanost osob s vyšším odborným vzděláním, jejichž podíl se pohyboval ve sledovaném období v rozmezí 0,3 – 0,4 % všech uchazečů. Největší nezaměstnanost je tradičně mezi osobami se středním odborným vzděláním. Mezi ně patří osoby se středním odborným vzděláním bez výučního listu i bez maturity, ale ty tvoří méně než 1 % nezaměstnaných se středním odborným vzděláním, vyučenci tak představují skupinu nejhůře uplatnitelnou na trhu práce. Podíl osob se středním odborným vzděláním činil v roce 2001 48,2 %. Poté docházelo k růstu podílu uchazečů s tímto stupněm vzdělání. V roce 2003 došlo k mírnému poklesu na 48 %, ale v roce 2005 bylo dosaženo maxima za sledované období (50,7 %) a v následujícím roce došlo opět k mírnému poklesu na 49,5 %. Druhou nejobtížněji zaměstnatelnou skupinou jsou osoby se základním vzděláním včetně neukončeného. Tato skupina se na celkovém počtu uchazečů evidovaných na Úřadu práce ve Znojmě podílela na začátku sledovaného období v roce 2001 31,4 %. Až do roku 2005 docházelo k postupnému poklesu podílu těchto nezaměstnaných na celkovém počtu uchazečů, ale v roce 2006 došlo k mírnému růstu na 29,1 % a počet uchazečů činil 2 345. Tyto osoby jsou problémové z hlediska uplatnění na trhu práce, protože nejsou ochotny se dále vzdělávat. Problémy s nalezením pracovního místa mají osoby s úplným středním vzděláním s maturitou. Počet nezaměstnaných v této kategorii od roku 2001 rostl. V roce 2006 došlo k mírnějšímu poklesu počtu nezaměstnaných na 1 410 a jejich podíl na celkovém počtu uchazečů činil 17,5 %. Nejnižší podíl nezaměstnaných s maturitou dosahují osoby s úplným středním všeobecným vzděláním. Ti se podíleli na celkovém počtu evidovaných na Úřadu práce v roce 2001 2,7 %, ale v roce 2006 podíl poklesl na 2,2 %. Důvodem nízkého podílu nezaměstnaných absolventů všeobecných středních škol je fakt, že většina absolventů gymnázií pokračuje v přípravě na budoucí povolání na vysokých školách. Podíl osob vyučených s maturitou se ve sledovaném období pohyboval v rozmezí 2,4 % – 3 % na celkovém počtu uchazečů.
44
Mezi osobami s maturitou nacházejí nejobtížněji zaměstnání osoby s úplným středním odborným vzděláním. Jejich podíl na celkovém počtu uchazečů tvořil ve sledovaném období přibližně 12 %. Velmi dobré uplatnění na trhu práce mají vysokoškoláci. Podíl nezaměstnaných absolventů vysokých škol byl v roce 2001 1,6 %, ale v poslední roce sledovaného období došlo k nárůstu o 3 procentní body. Počet vysokoškoláků evidovaných na Úřadu práce tak od roku 2001 vzrostl z 117 osob až na 152 v letech 2005 i 2006. Tendenci k růstu nezaměstnaných s tímto stupněm vzdělání lze očekávat i v dalších letech, neboť počet absolventů vysokých škol stále narůstá. Podíl nezaměstnaných s nižším středním vzděláním je také nízký, přesto od roku 2001 docházelo k růstu podílu z 1,3 % všech uchazečů na 1,5 % v roce 2006. Maximální podíl nezaměstnaných s nižším středním vzděláním byl dosažen ve čtvrtém čtvrtletí let 2003 a 2004 a to shodně 1,8 % všech evidovaných. Počet osob bez vzdělání je v evidenci Úřadu práce jen velmi malý. Od roku 2001 se počet uchazečů bez kvalifikace pohyboval v rozmezí 1 – 4. Následující graf porovnává vzdělanostní strukturu nezaměstnanosti v okrese Znojmo s ČR a Jihomoravským krajem (JMK).
45
Graf č. 11 : Podíl nezaměstnaných na celkovém počtu uchazečů v jednotlivých stupních vzdělání v ČR, Jihomoravském kraji a okrese Znojmo (za 4. čtvrtletí 2006)
Vzdělanostní struktura nezaměstnanosti v ČR, Jihomoravské kraji a okrese Znojmo za 4. čtvrtletí 2006 60,0
50,0
40,0 ČR
JMK 30,0 Okres Znojmo 20,0 počtu uchazečů v % 10,0 Podíl nezaměstnaných na celkovém 0,0 ání ské ladní řední ák střední vzděl Z ižší né st N pl okoškol Bez ední odborné Ú ys ř Vyšší odborné St V Dosažený stupeň vzdělání Pramen: ÚP Znojmo, Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV): http://portal.mpsv.cz/sz/download Z grafu jasně vyplývá, že v okrese Znojmo byla v roce 2006 výrazně vyšší nezaměstnanost osob se středním odborným vzděláním bez maturity. Rozdíl oproti průměru ČR činil 8,5 procentních bodů a oproti Jihomoravskému kraji 7,4 procentních bodů. Podíl nezaměstnaných uchazečů s ostatními dosaženými stupni vzdělání je na Znojemsku příznivější než v ČR. Podíl nezaměstnaných se základním vzděláním byl v roce 2006 v okrese nižší než v ČR. Rozdíl činil 2,1 procentních bodů. Kraj naopak dosahoval o 1,8 procentních bodů nižší podíl než okres. U osob s nižším středním vzděláním byla nezaměstnanost také nižší než v ČR jako celku a to o 0,9 procentního bodu a rozdíl mezi krajem činil jen 0,3 procentního bodu.
46
Podíl nezaměstnaných s úplným středním vzděláním na celkovém počtu uchazečů se nacházel v okrese o 3,7 procentních bodů pod průměrem ČR. Kraj dosahoval podílu osob s tímto vzděláním na celkovém počtu uchazečů 23,6 %. Nezaměstnanost osob s vyšším odborným vzděláním je o 0,2 procentního bodu nižší na Znojemsku a u vysokoškoláků je podíl nezaměstnaných o 1,6 procentních bodů příznivější v okrese než v ČR. Kraj vykazoval podíl nezaměstnaných vysokoškoláku 4,6 %. Mezi uplatněním na trhu práce a dosaženým vzděláním platí přímá úměra a okres Znojmo není výjimkou. To znamená, že čím vyšší je stupeň dosaženého vzdělání osoby, tím najde lepší uplatnění na trhu práce a je méně ohrožena nezaměstnaností a tím i jistou sociální izolací. Mladí lidé by se měli snažit dosáhnout co nejvyššího vzdělání a nespokojovat se pouze s výučním listem. I osoby starších ročníků by měly usilovat o rozšíření své kvalifikace zejména co se týče práce s počítačem a znalostí cizích jazyků. Maturitní zkouška se stává základním požadavkem při hledání kvalifikovanějšího pracovního místa. Celoživotní vzdělávání je důležitým faktorem pro úspěch na rychle se měnícím trhu práce. Uchazeči o zaměstnání, kteří nemohou najít práci ve svém oboru, mají možnost změnit svoji kvalifikaci rekvalifikací. Toto je jedna z možností aktivní politiky zaměstnanosti, která poskytuje takto postiženým osobám návrat do pracovního procesu.
47
3.3.2 Věková struktura nezaměstnanosti
Následující tabulka zachycuje vývoj nezaměstnanosti v okrese Znojmo v jednotlivých věkových skupinách. Tabulka č. 11: Vývoj nezaměstnaných podle věku v letech 1998 – 2006 (údaje za 4. čtvrtletí)
Věk / Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 do 19 557 313 247 511 516 497 742 414 402 20 24 1 509 1 844 1 491 1 211 1 444 1 223 1 276 1 145 984 25 29 792 933 971 953 1 082 983 1 023 994 835 30 34 704 829 842 766 876 820 957 1021 906 35 39 597 775 713 782 880 761 854 854 742 40 44 747 878 821 710 820 719 849 871 858 45 49 806 977 1 001 1 008 1 118 1 003 1 131 1 045 934 50 54 745 961 989 1 053 1 258 1 184 1 322 1 435 1 374 55 59 259 277 292 324 560 664 736 863 926 60 a více 9 10 12 12 26 49 42 52 89 Průměrný věk 34,0 35,0 36,0 36,3 36,9 37,5 37,9 39,2 40,0 Pramen: ÚP Znojmo Výše uvedená tabulka zachycuje skutečnost, že nejvyšší nezaměstnanost je u osob ve věku 20 – 24 let a 50 – 54 let. Osoby v tomto věku patří mezi ohrožené a je jim věnována zvýšená pozornost. Osoby nad 50 let věku jsou dále zvýhodněni v oblasti délky podpory v nezaměstnanosti. Klasická délka podpory činí do 50 let 6 měsíců. Uchazeči ve věku 50 – 55 let jsou podporováni po dobu 9 měsíců a nezaměstnaní starší 55 let pobírají podporu v nezaměstnanosti po dobu jednoho roku. Toto však platí při splnění dalších podmínek uvedených v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.50 Mladí lidé, absolventi škol do 25 let nemají dostatečnou praxi a zkušenosti, které zaměstnavatelé požadují, naopak jejich silnou stránkou je jazyková vybavenost, flexibilita, schopnost učit se novým dovednostem. U osob nad 50 let je velkým hendikepem neznalost práce na PC a v neposlední řadě také jejich zdravotní stav, který těmto osobám neumožňuje vykonávat některá zaměstnání, ale jejich hlavní předností je praxe. 51
50 Zákon č. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti § 33, § 43 51 Český statistický úřad. Analýza regionálních rozdílů v ČR v letech 1994 – 2005. Nezaměstnanost [online], 2006 [cit. 2007 3 12]. Dostupné z:
48
V roce 2006 tvořili osoby nad 50 let 30 % a osoby do 25 let 17 % všech uchazečů o práci a počet nezaměstnaných ve skupině 50 – 54 let se na konci sledovaného období téměř zdvojnásobil, ale u osob ve věku 20 – 24 došlo v roce 2006 k mírnému poklesu. Další početnou skupinou jsou nezaměstnaní ve věku 45 49 let. Tato skupina je omezena pokrokem v rozvoji techniky a také se obtížně přizpůsobuje novým podmínkám a požadavkům a nezaměstnanost je také dosti velká. Ve věkové skupině 55 až 59 let, nezaměstnanost klesá, protože tito lidé již mají možnost odejít do starobního důchodu, pokud nemohou najít zaměstnání. 52 Ve 4. čtvrtletí roku 1998 zahrnovala tato skupina celkem 259 osob, ale ve stejném období roku 2006 došlo k nárůstu na 926 osob, což je o téměř 4krát více. Zatímco v roce 1998 již většina lidí v tomto věku zvolila odchod do důchodu, v současné době se tato hranice stále zvyšuje a tento trend bude pokračovat i do budoucnosti. U lidí nad 60 let byla v období let 1998 – 2002 nezaměstnanost spíše výjimkou. Dále však docházelo ke zvyšování nezaměstnanosti a v roce 2006 již bylo nezaměstnaných 89 osob nad 60 let. Důvodem je již zmíněný pozdní odchod do starobního důchodu. U osob do 19 let bylo nejvíce nezaměstnaných v roce 2004 a to 742 osob. Od té doby došlo k poklesu a za 4. čtvrtletí 2006 bylo zaznamenáno jen 402 nezaměstnaných v této kategorii. Nezaměstnanost v této věkové skupině se dlouhodobě pohybuje na nižší úrovni, neboť většina těchto osob se připravuje na budoucí povolání studiem. 53 Následující graf zachycuje vývoj průměrného věku uchazečů o zaměstnání.
52 Český statistický úřad. Analýza trhu práce 1993 až 2005. Nezaměstnanost [online], 2006 [cit. 2007 3 12]. Dostupné z:
49
Graf č. 12: Průměrný věk nezaměstnaných v letech 1999 – 2006 v ČR, Jihomoravském kraji a okrese Znojmo (údaje za 4. čtvrtletí)
Průměrný věk nezaměstnaných v ČR, Jihomoravském kraji a okrese Znojmo v letech 1999 2006 (k 4. čtvrtletí)
42 40 38 ČR 36 JMK 34 Okres Znojmo
Průměrný věk 32 30 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Rok
Pramen: ÚP Znojmo, MPSV( http://portal.mpsv.cz/sz/download) V roce 1998 byl průměrný věk uchazečů o práci v okrese Znojmo 34,0 roku. Z dlouhodobého hlediska docházelo k růstu věku uchazečů. V prvních 3 letech sledovaného období věk rostl velmi strmě, ročně průměrně o 1 rok. V roce 2000 došlo ke zpomalení růstu. K největšímu meziročnímu rozdílu došlo v roce 2005 kdy oproti předchozímu roku vzrostl průměrný věk o 1,3 roku. Ke 4. čtvrtletí roku 2006 dosahoval průměrný věk nezaměstnaných uchazečů 40 let. Ze srovnání vývoje průměrného věku nezaměstnaných v okrese Znojmo, Jihomoravském kraji a ČR vyplývá, že průměrný věk uchazečů evidovaných na Úřadu práce ve Znojmě je vyšší než průměrný věk v JMK i v ČR a kraj dlouhodobě dosahuje podprůměrného průměrného věku uchazečů ve srovnání s ČR jako celkem. Na začátku sledovaného období byl věkový průměr nezaměstnaných na Znojemsku o 1 rok vyšší než v ČR a kraji. V roce 2006 rozdíl činil 0,8 roku oproti ČR a 1,1 roku oproti Jihomoravskému kraji. Důvodem rostoucího průměrného věku uchazečů v evidenci úřadů práce je nárůst nezaměstnaných ve starších kategoriích a posun hranice odchodu do důchodu. Osoby, které ztratí práci ve starším věku, mají velmi omezené šanci uplatnění na trhu práce. Zaměstnavatelé upřednostňují uchazeče mladší, kteří jsou flexibilní a jsou schopni rychleji se přizpůsobit měnícím se podmínkám a také disponují lepším zdravotním stavem, před staršími lidmi.
50
3.3.3 Struktura uchazečů dle délky evidence
Následující tabulka zachycuje vývoj nezaměstnaných osob registrovaných na Úřadu práce ve Znojmě v letech 1998 2006 podle délky, po kterou jsou evidovány. Tabulka č. 12: Počet uchazečů podle délky evidence za 4. čtvrtletí let 1998 – 2006 Délka evidence 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Do 3 měsíců 2 836 3 008 2 705 2 732 2 954 1 726 3 134 3 066 2 826 3 6 měsíců 1 570 1 537 1 385 1 416 1 832 1 830 1 466 1 347 1 243 6 9 měsíců 602 735 588 622 748 745 679 634 582 9 12 měsíců 427 622 415 440 548 619 453 559 483 12 24 měsíců 865 1 155 1 168 900 1 153 1 373 1 143 1 294 1 107 Více než 24 měsíců 425 800 1 118 1 220 1 345 1 610 1 787 1 794 1 809 Uchazečů celkem 6 725 7 857 7 379 7 330 8 580 7 903 8 662 8 694 8 050 Pramen: ÚP Znojmo Z tabulky vyplývá, že nejvíce nezaměstnaných je v kategorii uchazečů evidovaných do 3 měsíců. Tato skupina se na celkovém počtu nezaměstnaných podílí přibližně 35 %. Nejvíce nezaměstnaných do 3 měsíců bylo v roce 1998 a to celkem 2 836 osob, což bylo 42,2 %. Naopak nejméně nezaměstnaných bylo v roce 2003 (1 726 osob) a podíl na celkovém počtu nezaměstnaných činil 21,8 %. Čím větší část nezaměstnaných zahrnuje tato nejkratší doba nezaměstnanosti, tím lepší je situace na trhu práce. Nezaměstnaní v délce 3 – 6 měsíců se podíleli na celkové nezaměstnanosti do roku 2003 přibližně 18,8 – 23,3 %, poté došlo k poklesu nezaměstnanosti v této skupině uchazečů. Nezaměstnaní, jejichž délka evidence se pohybuje v rozmezí 6 – 9 měsíců, tvořili přibližně 8 – 9,4 % všech nezaměstnaných a od roku 2004 docházelo k úbytku počtu osob a v roce 2006 tvořila tato skupina 7,2 % všech evidovaných uchazečů. Skupina nezaměstnaných v délce 9 12 měsíců je předstupněm dlouhodobé nezaměstnanosti. Nejméně nezaměstnaných bylo v roce 2004 (453), kdy tito uchazeči tvořili 5,2 % nezaměstnaných. V roce 1999 tvořila tato skupina 7,9 % uchazečů, což bylo nejvíce ve sledovaném období. Osobám nezaměstnaným déle jak 12 měsíců je věnována větší pozornost v následující podkapitole.
51
3.3.4 Dlouhodobá nezaměstnanost
Délka evidence nezaměstnaných může výrazně ovlivnit jak situaci na trhu práce, tak i stav samotného nezaměstnaného. Osoby, které jsou na úřadech práce registrovány delší dobu, jsou více ohroženy tím, že nenajdou odpovídající zaměstnání a budou tak vyloučeni na okraj společnosti. Nezaměstnanost, která je z hlediska délky trvání krátkodobá, nemá velké negativní účinky. Ty pak mohou vznikat při zaměstnanosti trvající delší dobu. I nízká míra nezaměstnanosti může negativně ovlivnit osoby takto postižené i celkový stav ekonomiky, pokud je dlouhodobá. Vysoká dlouhodobá nezaměstnanost značí, že v hospodářství není něco v pořádku. Za dlouhodobě nezaměstnané jsou považovány osoby registrované na úřadu práce déle než 1 rok. Míra nezaměstnanosti neříká nic o délce trvání nezaměstnanosti, k tomuto účelu slouží ukazatel podílu uchazečů registrovaných déle než 1 rok na celkovém počtu nezaměstnaných. Vývoj podílu nezaměstnaných déle než 12 měsíců na celkovém počtu registrovaných uchazečů je ovlivněn tokem nezaměstnanosti a reaguje na vývoj hodnot míry nezaměstnanosti se zpoždění několika měsíců. Čím je míra nezaměstnanosti vyšší, tím roste i dlouhodobá nezaměstnanost. 54 Hlavním negativním důsledkem dlouhodobé nezaměstnanosti, která v posledních letech stále narůstá je vysoká náročnost na veřejné zdroje. Čím déle je osoba nezaměstnaná, tím více finančních prostředků se musí vynaložit na její zpětné zařazení na trh práce a delší finanční podporu v nezaměstnanosti. Problém dlouhodobě nezaměstnaných osob je tak sociální izolace, nedostatek finančních prostředků, snížení sebevědomí, ztráta sebeúcty, celková nespokojenost se sama sebou i pozbytí kvalifikace.55 Asi polovinu dlouhodobě nezaměstnaných v okrese Znojmo tvoří skupiny lidí, u kterých je velmi malá pravděpodobnost návratu do zaměstnání. Mezi tyto osoby patří Romové, alkoholici, vězni po vykonání trestu, bezdomovci a ženy v domácnosti déle než 10 let. Úřad práce ve Znojmě pro tyto lidi pořádá kurzy, poradenství a besedy, aby jim umožnil dostat se z okraje společnosti zpět do normálního života a najít si vhodné zaměstnání. 56
54 Český statistický úřad. Analýza regionálních rozdílů v ČR v letech 1994 – 2005. Nezaměstnanost [online], 2006, [cit. 2007 3 20]. Dostupné z:
52
Mezi příčiny dlouhodobé nezaměstnanosti se řadí: • Dlouhotrvající hospodářská recese • Dlouhodobé mzdové strnulosti – ty jsou způsobeny kolektivními mzdovými dohodami, v nichž jsou mzdy fixní a i když v ekonomice převládá vysoká nezaměstnanost, odbory nechtějí umožnit pokles mezd • Vysoké podpory v nezaměstnanosti – které nenutí nezaměstnané hledat si práci. Ti jsou spokojeni s výší podpor a nejsou ochotni pracovat. Pokud by došlo ke snížení podpor, uchazeči by byli nuceni pracovat, aby netrpěli nedostatkem finančních prostředků. Nedobrovolná dlouhodobá nezaměstnanost se může změnit na dobrovolnou, protože lidé nezaměstnaní v dlouhém období mění svoje návyky a způsob života a naučí se jako nezaměstnaní žít. 57 Z výše uvedených příčin pak vyplývá řešení problému dlouhodobé nezaměstnanosti, které spočívá v odstranění strnulostí mezd způsobené odbory, nižších finančních podporách v nezaměstnanosti a dosažení růstu ekonomiky nástroji hospodářské politiky. Následující graf zachycuje vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti v ČR, Jihomoravském kraji a okrese Znojmo v letech 1999 – 2006. Graf č. 13: Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu uchazečů v ČR, Jihomoravském kraji a okrese Znojmo v letech 1999 – 2006 (údaje vždy ke 4. čtvrtletí)
Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu uchazečů v ČR, Jihomoravském kraji a okrese Znojmo v letech 1999 2006 (údaje za 4. čtvrtletí) 50,0 40,0 Okres Znojmo 30,0 20,0 ČR Podíl v % 10,0 JMK 0,0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Rok
Pramen: ÚP Znojmo, MPSV (http://portal.mpsv.cz/sz/download)
57 HOLMAN, R: Ekonomie. 2. vyd. Praha, C. H. Beck, 2001, 714 s.
53
Z grafu vyplývá, že co se týče dlouhodobé nezaměstnanosti, je její vývoj v okrese Znojmo příznivější, než vývoj v ČR i v Jihomoravském kraji. Z hlediska dlouhého období je pro tuto veličinu typický růst. Na počátku sledovaného období docházelo ke strmému růstu podílu dlouhodobě nezaměstnaných na všech uchazečích i míra nezaměstnanosti zaznamenávala růst. Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti v okrese vzrostl v roce 2000 oproti předchozímu roku o 6,1 procentních bodů, za ČR o 8,7 procentních bodů, v rámci kraje došlo k růstu o 8,5 procentních bodů a podíl uchazečů evidovaných déle než 1 rok byl za ČR v roce 2000 o 7,4 procentních bodů a v kraji o 5,4 procentních bodů vyšší než v případě okresu. V roce 2001 došlo k mírnému poklesu podílu dlouhodobě nezaměstnaných. V roce 2003 došlo ke strmému růstu a to hlavně co se týče okresu Znojmo. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných se oproti předchozímu roku v okrese zvýšil o 8,6 procentních bodů a dosáhl úrovně 37,7 %. V případě celé ČR došlo k růstu o 3,1 procentních bodů a v kraji vzrostl podíl dlouhodobě nezaměstnaných o 5,2 procentních bodů na 40,7 %. V roce 2006 dosahoval podíl dlouhodobé nezaměstnaných na celkovém počtu uchazečů na Znojemsku 36,2 %, za ČR 41,2 % a za Jihomoravský kraj 41,4 %. K největšímu sblížení údajů za ČR, kraj i okres došlo v roce 2003, kdy podíl uchazečů evidovaných déle než 1 rok byl za ČR jen 2,6 procentních bodů a za JMK o 3 procentní body vyšší než na Znojemsku. 3.3.5 Struktura uchazečů podle Klasifikace zaměstnání
Klasifikace zaměstnání (KZAM) byla zavedena Českým statistickým úřadem na základě mezinárodní klasifikace OSN, kterou převzala i EU. Tato klasifikace je tvořena 4 místným kódem. Předmětem je zaměstnání, konkrétní činnost, kterou pracovník vykonává a která je jeho hlavním zdrojem příjmů. Klasifikaci tvoří 10 tříd seřazených podle stupně vzdělání a specializace vzdělání. 8 z 10 tříd bylo konstruováno ve vztahu ke 4 stupňům vzdělání. U třídy 1 a 0 není vztah ke stupni vzdělání, neboť byly považovány za důležitější jiné prvky tohoto typu práce. Hlavní třída 2 zahrnuje zaměstnání odpovídající vysokoškolskému, bakalářskému vzdělání nebo vědecké kvalifikaci. Hlavní třída 3 obsahuje znalosti a dovednosti odpovídající úplnému střednímu nebo bakalářskému vzdělání. Hlavní třídy 4, 5, 6, 7 a 8 se posuzují jako
54 by měly stejný stupeň vzdělání střední vzdělání příp. úplné střední vzdělání a rozlišují se vztahem k širokým skupinám specializace vzdělání. Hlavní třídy 6 a 7 jsou orientovány na řemeslnou zručnost a hlavní třída 8 je zaměřena na obsluhu strojů, zařízení a montážní práce. 58 Struktura hlavních tříd KZAM je uvedena v příloze č. 3. Tabulka č. 13: Počet nezaměstnaných podle KZAM v letech 1998 – 2006 (údaje za 4. čtvrtletí)
Třída KZAM 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
1 38 37 25 19 26 39 38 41 31 2 195 251 192 197 222 220 224 189 197 3 575 566 514 444 536 519 506 518 431 4 364 466 432 478 533 497 547 530 584 5 777 973 935 938 1 165 1 169 1 210 1 255 1 275 6 378 416 370 363 452 433 488 528 420 7 1 762 2 071 1 840 1 771 2 044 1 773 2 016 2 120 1 739 8 552 640 492 521 657 544 511 509 443 9 2 049 2 414 2 520 2 501 2 783 2 483 2 526 2 553 2 591 0 8 8 6 6 5 5 7 4 2 Neuvedena 27 15 53 92 157 221 589 447 337 Celkem 6 725 7 857 7 379 7 330 8 580 7 903 8 662 8 694 8 050 Pramen: ÚP Znojmo Z tabulky vyplývá, že nejlepší uplatnění na trhu práce a nejnižší nezaměstnanost je dosahována u příslušníků armád a zákonodárců a vedoucích a řídících pracovníků. Naopak nejvyšší počet nezaměstnaných je ve skupině provozních pracovníků ve službách a obchodě, řemeslníků a kvalifikovaných dělníků a zcela nejvíce uchazečů o zaměstnání zahrnuje kategorie pomocných a nekvalifikovaných dělníků. Z tabulky se je možné odvodit, že počet uchazečů v evidenci Úřadu práce ve Znojmě roste s poklesem dosaženého stupně vzdělání. Nejlepší uplatnění na trhu práce je typické pro příslušníky armád a vysokoškolsky vzdělané osoby.
58 Český statistický úřad. Klasifikace zaměstnání (KZAM R) [online], 2005 [cit. 2007 3 20]. Dostupné z:
55
3.3.6 Nezaměstnanost absolventů škol
Tabulka č. 14: Nezaměstnanost absolventů podle stupně vzdělání k 30.9. v letech 2002 2006 2002 2003 2004 2005 2006 Stupeň vzdělání Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % Nižší střední vzdělání 0 0,0 0 0,0 0 0,0 1 0,1 1 0,1 Nižší střední odborné 54 6,3 54 6,3 50 5,5 52 6,5 25 vzdělání 3,7 Střední odborné s VL 352 41,2 377 43,9 391 43,1 348 43,7 274 40,1 Střední odborné bez 2 0,2 1 0,1 2 0,2 0 0,0 1 M i VL 0,1 ÚSV gymnázium 48 5,6 28 3,3 26 2,9 20 2,5 25 3,7 ÚSO vyučení a 62 7,3 96 11,2 103 11,3 79 9,9 75 maturita 11,0 ÚSO střední odborná škola (bez 264 30,9 240 27,9 243 26,8 224 28,1 213 31,1 VL) Vyšší odborné 21 2,5 18 2,1 28 3,1 28 3,5 27 vzdělání 3,9 Bakalářské vzdělání 8 0,9 6 0,7 7 0,8 16 2,0 12 1,8 Vysokoškolské 44 5,1 39 4,5 58 6,4 28 3,5 31 vzdělání 4,5 Doktorské vzdělání 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0
Absolventi celkem 855 100,0 859 100,0 908 100,0 796 100,0 684 100,0 Pramen: MPSV (http://portal.mpsv.cz/sz/download) Vysvětlivky k tabulce: M – maturita ÚSO – úplné střední odborné vzdělání ÚSV – úplné střední všeobecné vzdělání VL – výuční list Tabulka zachycuje absolventy evidované na Úřadu práce ve Znojmě v letech 2002 až 2006. Nejvíce nezaměstnaných absolventů má střední odborné vzdělání s výučním listem. Tato skupina osob tvoří více než 40 % všech uchazečů z řad absolventů. Druhou nejpočetnější skupinou nezaměstnaných osob, které ukončily studium jsou uchazeči s úplným středním odborným vzděláním s maturitou bez výučního listu. V roce 2006 tvořily více než 30 % všech evidovaných absolventů.
56
Za zmínku stojí ještě absolventi s úplným středním odborným vzdělání s maturitou a výučním listem. Ti tvoří asi 11 % všech uchazečů z řad absolventů. V roce 2002 byl jejich počet nižší a činil 7,3 % všech nezaměstnaných absolventů. U nižšího středního vzdělání nebyl nezaměstnaný ani jeden absolvent a v roce 2005 a 2006 pouze 1 osoba. U absolventů s doktorským vzděláním není za sledované období evidován žádný uchazeč. Tito lidé jsou vysoce specializovaní a není jich mnoho a již při studiu si vybírají budoucí zaměstnavatele většinou na vysokých školách nebo vědeckých ústavech. U středního odborného vzdělání bez maturity i bez výučního listu figurují v evidenci pouze 1 nebo 2 uchazeči za sledované období. Dobré uplatnění na trhu práce nacházejí také absolventi vyšších odborných škol, bakalářských studijních programů a vysokých škol. Následující tabulka zachycuje počet absolventů nezaměstnaných déle než 6 měsíců.
57
Tabulka č. 15: Absolventi nezaměstnaní déle než 6 měsíců k 30.9. v letech 2002 2006
Stupeň vzdělání 2002 2003 2004 2005 2006 Nižší střední vzdělání 0 0 0 0 1
Nižší střední odborné vzdělání 11 8 12 12 10
Střední odborné s VL 36 40 47 53 37
Střední odborné bez M i VL 1 1 0 0 0
ÚSV gymnázium 7 5 2 3 2
ÚSO vyučení a maturita 1 9 10 12 9
ÚSO střední odborná škola 35 42 39 41 37 (bez VL)
Vyšší odborné vzdělání 4 3 1 3 5
Bakalářské vzdělání 1 2 1 1 3
Vysokoškolské vzdělání 5 1 4 3 3
Doktorské vzdělání 0 0 0 0 0
Absolventi celkem 101 111 116 128 107 Pramen: MPSV (http://portal.mpsv.cz/sz/download) Vysvětlivky k tabulce: M – maturita ÚSO – úplné střední odborné vzdělání ÚSV – úplné střední všeobecné vzdělání VL – výuční list Celková nezaměstnanost absolventů delší než 6 měsíců od roku 2002 rostla. V roce 2006 došlo k poklesu na 107 absolventů evidovaných k 30.9. což bylo o 6 osob více než v roce 2002. Absolventi se středním odborným vzdělání s výučním listem opět vedou v délce nezaměstnanosti nad 6 měsíců. Nejvíce osob s tímto dosaženým stupněm vzdělání bylo evidováno v roce 2005 a to 53 absolventů. Za vyučenými absolventy následují osoby s úplným středním odborným vzděláním bez výučního listu. Počet evidovaných nad 6 měsíců se pohybuje kolem 40 osob.
58
Kolem 10 uchazečů zahrnují absolventi nižšího středního odborného vzdělání a osoby s výučním listem i maturitou (ÚSO vzdělání). 3.4 Vývoj počtu nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo
V předchozím textu byla naznačena problémovost okresu Znojmo z hlediska ukazatele míry nezaměstnanosti. Situace se však jeví ještě horší, když zkonstruujeme ukazatel počtu nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo. Ukazatel počtu nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo je vedle míry nezaměstnanosti další veličinou charakterizující trh práce a jeho fungování. 59 Zachycuje soulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu a „udává, jak tížívá je nezaměstnanost v daném území“. 60 Počítá se jako podíl počtu nezaměstnaný na počet volných pracovních míst. Následující graf zachycuje vývoj a srovnání počtu nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo v okrese Znojmo, Jihomoravském kraji a ČR v období let 1999 – 2006. Údaje jsou za 4. čtvrtletí příslušných let, tedy k 31.12. daného roku. Graf č. 14: Počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo v letech 1999 – 2006 v okrese Znojmo, Jihomoravském kraji a ČR
Počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo v ČR, Jihomoravském kraji a okrese Znojmo za 4. čtvrtletí v letech 1999 2006
40,0
30,0 ČR 20,0 JMK Počet 10,0 Okres Znojmo 1 volné místo 0,0 nezaměstnaných na 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Rok
Pramen: ÚP Znojmo, MPSV (http://portal.mpsv.cz/sz/download), vlastní výpočty
59 Český statistický úřad. Analýza regionálních rozdílů v ČR v letech 1994 – 2005. Nezaměstnanost [online], 2006 [cit. 2007 3 29]. Dostupné z:
59
Z výše uvedeného grafu na první pohled vyplývá, že situace na Znojemsku v počtu nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo je výrazně horší než stav v ČR i Jihomoravském kraji. Okres dlouhodobě trpí nedostatkem pracovních míst. Z hlediska této veličina patřilo Znojemsko mezi nejhorší okresy v rámci celé republiky, ale jeho situace se postupně zlepšovala. Na začátku sledovaného období činil počet nezaměstnaných na 1 volné místo 22,3 osob, což bylo více než 1,5krát více než v ČR jako celku (13,9 osob), rozdíl oproti kraji byl menší, ale i přesto velmi výrazný. V roce 2000 došlo k okresnímu růstu přibližně o 5 evidovaných osob na 1 volné místo, avšak v rámci ČR (o 5 osob) i Jihomoravského kraje (o 2,5 osob) došlo k poklesu. V roce 2001 činil počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo na Znojemsku 21,9 osob, v ČR 8,9 osob a v kraji 14,8. K velmi výraznému zhoršení situace okresu došlo v roce 2002, kdy počet evidovaných uchazečů na 1 volné pracovní místo byl na Znojemsku 30,5 osob. V tomto roce počet volných míst poklesl na 281 a počet nezaměstnaných vzrost na 8 580 evidovaných uchazečů. Co se týče situace v ČR, ta nebyla nijak výrazně horší. Počet uchazečů na 1 místo byl 12,7 což bylo asi 2,5krát méně než v okrese. V tomto období se Znojmo řadilo mezi nejhorší ze 77 okresů v celé republice z pohledu této veličiny. V kraji došlo také k výraznému růstu počtu nezaměstnaných na 1 volné místo (o 7,2 osob). V dalším období docházelo k růstu pracovních míst v okrese, počet nezaměstnaných mírně rostl a ukazatel počtu evidovaných na počet volný míst zvolna klesal. Mezi roky 2002 a 2003 došlo k poklesu o 11,5 uchazečů na 1 volné místo a situace v okrese se tak pomalu stabilizovala a přibližovala republikové. Nejvíce se počet nezaměstnaných připadajících na 1 volné místo v okrese přibližoval ČR v roce 2005 kdy rozdíl činil pouhých 4,2 uchazečů. V letech 2003 a 2004 dokonce Znojemsko zaznamenalo mírně méně nezaměstnaných na 1 volné místo než kraj.
60
K 31.12. 2006 bylo v okrese 8,4, v kraji 6,9 a v ČR 4,8 uchazečů na 1 volné místo, což bylo z dlouhodobého hlediska nejméně za sledované období. 3.5 Soulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce
3.5.1 Soulad mezi nabídkou a poptávkou z hlediska dosaženého stupně vzdělání
Tabulka č. 16: Počet volných pracovních míst a počet nezaměstnaných na 1 volné místo podle stupně vzdělání dle stupně dosaženého vzdělání v letech 1999 – 2006 za 4. čtvrtletí (k 31.12.)
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 VM N VM N VM N VM N VM N VM N VM N VM N A 0 . 0 . 0 . 0 . 0 . 15 0,2 38 0,1 38 0,1 B 0 . 0 . 0 . 0 . 44 0,2 52 0,1 52 0,1 52 0,1 C 80 30 46 49,9 126 18,2 116 22,7 124 19,3 128 19,3 171 14,4 251 9,3 D 0 . 0 . 0 . 0 . 0 . 0 . 0 . 0 . E 7 9,4 0 . 0 . 0 . 0 . 0 . 0 . 1 120 H 220 16,9 175 20,6 149 23,4 106 39,5 129 29,1 153 28,1 213 20,5 412 9,6 J 0 . 0 . 0 . 0 . 6 7 15 3,8 15 3,1 22 2,1 K 0 . 0 . 0 . 0 . 3 62,3 3 63,7 3 64,7 6 29,2 L 4 84 4 58 1 187 1 206 1 233 5 51,2 8 32,8 26 9,3 M 28 32,6 42 19,5 51 17,1 47 20,7 84 11,5 69 14,8 76 13,4 92 10,8 N 1 13 0 . 2 11,5 0 . 1 26 0 . 1 34 10 3 R 0 . 0 . 0 . 1 18 0 . 3 5,3 1 23 3 7,3 T 13 9 6 16,3 6 16,3 10 12 23 5 37 3,5 42 2,7 48 2,6 V 0 . 0 . 0 . 0 . 0 . 1 14 1 14 1 7 Pramen: ÚP Znojmo, vlastní výpočty Vysvětlivky k tabulce: A – bez vzdělání B – neúplné základní vzdělání C – základní vzdělání + praktická škola D – nižší střední vzdělání E – nižší střední odborné vzdělání H – střední odborné vzdělání (vyučen) J – střední nebo střední odborné vzdělání bez maturity a bez vyučení K – úplně střední všeobecné vzdělání L – úplné střední odborné vzdělání (vyučení s maturitou) M – úplné střední odborné vzdělání s maturitou (bez vyučení) N – vyšší odborné vzdělání R – bakalářské vzdělání T – vysokoškolské vzdělání V – doktorské vzdělání (vědecká výchova) VM – počet volných pracovních míst N – počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo Z tabulky vyplývá, že nejlepší uplatnění na trhu práce mají absolventi vysokých škol. V roce 1999 činil počet nezaměstnaných vysokoškoláků na 1 volné pracovní místo 9 uchazečů.
61
V dalších 2 letech došlo k růstu na přibližně 16 uchazečů. Od roku 2002 se začala situace výrazně zlepšovat a počet uchazečů na 1 volné místo klesal a výrazně rostl počet volných míst pro vysokoškoláky. V posledním čtvrtletí roku 2006 se ucházelo o 1 pracovní místo pouze 2,6 vysokoškolsky vzdělaných osob. U osob s dalšími dosaženými stupni vzdělání je situace velmi nepříznivá. Pro některé stupně vzdělání v určitých letech nebylo žádné volné pracovní místo. Pro osoby s výučním listem je dlouhodobě nejvíce volných pracovních míst, avšak těchto uchazečů je tradičně nejvíce, z čehož vyplývá, že počet nezaměstnaných vyučených na 1 volné místo není příznivý. Od roku 2002 kdy na 1 volné místo připadalo téměř 40 vyučenců se stav zlepšoval a v roce 2006 se počet uchazečů snížil o 30. U osob vyučených s maturitou je paradoxně menší šance na uplatnění než v případě vyučenců bez maturity, ale v posledních 2 letech došlo k nárůstu volných pracovních míst a situace osob s tímto stupněm dosaženého vzdělání se začíná zlepšovat. Pro osoby s úplných středním odborným vzdělání s maturitou a bez vyučení počet vhodných volných pracovních míst rostl a v roce 2006 pro ně bylo k dispozici již 92 míst a počet uchazečů na 1 volné místo poklesl na 10,8. Větší množství pracovních míst je i pro osoby se základním vzděláním a praktickou školou. Počet nezaměstnaných na 1 volné místo pokles z 30 osob v roce 1999 na 9,3 v roce 2006. Pro uchazeče bez vzdělání a s neúplných základním vzděláním nebylo k dispozici žádné volné místo až od roku 2003 začala vznikat volná místa pro tyto uchazeče a počet nezaměstnaných na 1 volné místo kolísal mezi 0,1 – 0,2. Pro osoby se střední odborným vzděláním bez maturity a bez vyučení nebylo také žádné volné pracovní místo. Až od roku 2003 začal počet volných míst růst a počet uchazečů na 1 místo se ze 7 osob snížil na 2,1. Pro absolventy gymnázií je dlouhodobě velký nedostatek volných míst. Do roku 2003 pro ně nebylo k dispozici žádné volné místo, poté vznikly 3 volná místa a v roce 2006 bylo
62 zaznamenáno 6 pracovních míst určených pro tyto uchazeče. Počet nezaměstnaných na 1 volné místo je stále velmi vysoký. U ostatních stupňů vzdělání, které nebyly podrobně zmíněny, bylo dlouhodobě k dispozici buď žádné volné místo nebo se počet pohybuje do 3 volných míst, výjimečně 10. 3.5.2 Soulad mezi nabídkou a poptávkou podle Klasifikace zaměstnání
Podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) měli nejlepší možnost najít odpovídající zaměstnání ve své profesi zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci (třída 1). Počet nezaměstnaných v třídě 1 je nejmenší ze všech tříd KZAM a počet volných míst odpovídá počtu uchazečů, tedy na volné pracovní místo připadá přibližně 1 uchazeč. V roce 2006 dokonce počet volných míst převyšoval počet nezaměstnaných. Dobrou šanci na úspěch na trhu práce mají dále pracovníci zařazení do třídy 8 (obsluha strojů a zařízení). Na 1 volné pracovní místo připadalo v roce 2004 a 2005 3,5 uchazečů a v roce 2006 došlo k poklesu na 1,6 evidovaných na 1 místo. Postavení kvalifikovaných dělníků se výrazně zlepšilo. V roce 2004 na 1 volné místo připadalo téměř 7 uchazečů o zaměstnání. V roce 2006 počet uchazečů klesl přibližně na polovinu. Rovněž u pracovníků třídy 3 se situace výrazně zlepšila. Počet volných míst se zdvojnásobil a počet nezaměstnaných poklesl. Od roku 2004 poklesl počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo z 13,3 na 5,4 uchazeče, tedy více než o polovinu. Podobná je situace u vědeckých pracovníků. Zde také došlo k poklesu o více než polovinu uchazečů na 1 volné místo. Zaměstnanost úředníků a nižších administrativních pracovníků (třída 4) není nijak příznivá. V roce 2006 se 11 úředníků ucházelo o volné místo. Bez šance na nalezení práce byly pracovníci třídy 7 (řemeslníci), ale jejich situace se zlepšuje. Počet nezaměstnaných klesá a volná místa výrazně přibývají. V roce 2004 se o 1 volné místo ucházelo 38 řemeslníků, o 2 roky později už jen 9,7.
63
Jen velmi malé uplatnění na trhu práce mají nekvalifikovaní pracovníci. Počet uchazečů v této třídě je nejvyšší ze všech hlavních tříd KZAM a počet míst, kde není nutná kvalifikace je minimální. Pro příslušníky armád nebylo za poslední 3 roky k dispozici žádné volné pracovní místo. Tabulka č. 17: Soulad mezi nabídkou a poptávkou podle KZAM 61
2004 2005 2006 Počet Počet Počet Třída Počet Volná nez. na Počet Volná nez. na Počet Volná nez. na KZAM nezam. místa 1 volné nezam. místa 1 volné nezam. místa 1 volné místo místo místo 1 38 33 1,2 41 35 1,2 31 38 0,8 2 224 19 11,8 189 24 7,9 197 48 4,1 3 506 38 13,3 518 53 9,8 431 80 5,4 4 547 40 13,7 530 32 18,3 584 53 11,0 5 1 210 47 25,7 1 255 40 31,4 1 275 89 14,3 6 488 72 6,8 528 150 3,5 420 127 3,3 7 2 016 53 38,0 2 120 95 22,3 1 739 180 9,7 8 511 146 3,5 509 145 3,5 443 282 1,6 9 2 526 33 76,5 2 553 47 55,1 2 591 79 32,8 0 7 0 . 4 0 . 2 0 . Pramen: ÚP Znojmo
61 Struktura klasifikace KZAM viz příloha č. 3
64
3.6 Nezaměstnanost v mikroregionech okresu Znojmo
Následující graf zachycuje porovnání měr nezaměstnanosti v jednotlivých mikroregionech okresu za roky 1993 – 2006. Graf č. 15: Vývoj průměrné míry nezaměstnanosti v mikroregionech okresu Znojmo
Vývoj průměrné míry nezaměstnanosti v mikroregionech okresu Znojmo v letech 1993 2006
20,00 18,00 16,00 14,00 Okres celkem 12,00 Vranovsko 10,00 Hrušovansko 8,00 Moravsko Krumlovsko 6,00 Znojemsko 4,00
Míra nezaměstnanosti v % 2,00 0,00 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Rok
Pramen: ÚP Znojmo Míry nezaměstnanosti přibližně opisují vývoj křivky registrované míry nezaměstnanosti v ČR, ale dosahují převážně vyšších hodnot. Maximální hodnoty průměru registrované míry nezaměstnanosti byly u všech mikroregionů zaznamenány v roce 2003. Mikroregion Hrušovansko dosahoval extrémní míry 18,4 %. Z hlediska míry nezaměstnanosti dosahuje Moravsko Krumlovsko dlouhodobě nejnižších hodnot a pohybuje se tak pod celookresním průměrem. Nejvyšší míra nezaměstnanosti za sledované období byla dosažena v roce 2003 (12,5 %), v roce 2006 poklesl průměr registrované míry nezaměstnanosti na 11,6 %. Ve srovnání s ČR se však Moravsko Krumlovsko pohybuje nad průměrem, ale do roku 1998 byly odchylky pouze malé. Mikroregion je lokalizován asi 35 km jižně od Brna. Relativně dobré dopravní spojení s moravskou metropolí hlavně z Moravského Krumlova zajišťuje hlavní železniční tah Brno – Znojmo, který prochází přímo Moravským Krumlovem.
65
Pozitivní je i blízkost dálnice D1 (Praha – Brno) a D2 (Brno – Břeclav). Ostatní obce jsou s Moravským Krumlovem spojeny sítí silnic nižší třídy, kde je dostupnost veřejné dopravy. V některých odlehlejších a menších obcích je dopravní spojení s centrem mikroregionu výrazně nedostatečné a obyvatelé jsou odkázáni na vlastní automobilovou dopravu. Brno se tak stává zdrojem pracovních příležitostí pro občany mikroregionu a to převážně Moravského Krumlova a Moravský Krumlov poskytuje pracovní příležitosti obyvatelům okolních vesnic, pro které je každodenní dojíždění do Brna obtížné. Trh práce nejen v mikrogionu ovlivňuje i sousedství Jaderné elektrárny Dukovany a přítomnost průmyslových podniků v Moravském Krumlově.62 Mikroregion Znojemsko vývojem míry nezaměstnanosti téměř kopíruje celookresní průměr. Registrovaná míra nezaměstnanosti je zde však vyšší než v případě Moravsko Krumlovska. Maximální průměrné hodnoty nabyla v roce 2003 (13,5 %) a jedinkrát za sledované období překročila hranici 13 %. V roce 2006 poklesl průměr registrované míry nezaměstnanosti na 12,2 %. Nejvíce pracovních příležitostí poskytuje město Znojmo, které je přirozenou spádovou oblastí. Mikroregion těží z geografické blízkosti Rakouska a zdrojem pracovních příležitostí jsou cestovní ruch a služby zaměřené na zahraniční klientelu. 63 Hrušovansko je problémovým mikroregionem. Do roku 1999 byla na Hrušovansku míra nezaměstnanosti nižší než v mikroregionu Vranovsko. Od roku 2000 však je regionem s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Rekordní hodnoty za sledované období dosáhla míra nezaměstnanosti v roce 2003 (18,4 %) a v roce 2006 poklesla na 16,5 %. Nezaměstnanost se vyznačuje výraznou sezónností. Nejvyšší nezaměstnanost je typicky v lednu (22,1 %). Poté nezaměstnanost klesá a v červenci dosahuje průměrně 13,9 %. Nejnižší míra je dosahována v říjnu (13,7 %), kdy vrcholí sezónní práce v zemědělství, zejména v oblasti vinařství. Poté opět dochází k růstu míry nezaměstnanosti. Rozdíl mezi průměrnou mírou nezaměstnanosti v lednu a říjnu je 8,4 procentních bodů. Tento mikroregion je charakteristický zemědělskou výrobou. Dopravní obslužnost je zajištěna železniční tratí Brno – Znojmo a Znojmo Břeclav, která prochází obcí Hrušovany nad 62 Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Znojmo za rok 2006 63 Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Znojmo za rok 2006
66
Jevišovkou a některými dalšími obcemi regionu. Velká vzdálenost mezi obcemi je také důvodem, že dopravní obslužnost je celkově nedostatečná. Zemědělství se zaměřuje především na pěstování ovoce, zeleniny a vína s větším podílem fyzické práce. Co se týče průmyslu, převládá konzervárenský a cukrovarnický. Už méně je zastoupen průmysl dřevozpracující, výroby obuvi, stavebních hmot a kovoobráběcí. Pracovní místa v těchto odvětvích však nepodléhají sezónnosti a jsou stálá. Přítomnost hraničního přechodu Hevlín umožňuje občanům hledat si práci v nedalekém Rakousku. Jedná se ale především o práce méně kvalifikované a typická je pro opět sezónnost. 64 Vranovsko do roku 1999 dosahovala nejvyšší hodnoty míry nezaměstnanosti ze všech mikroregionů okresu Znojmo. Od roku 2000 je zde však míra nezaměstnanosti nižší než na Hrušovansku. Maximální průměr míry nezaměstnanosti v roce 2003 činil (16,5 %), přičemž okresní průměr byl 13,8 %, tedy o necelé 3 procentní body nižší. V roce 2006 poklesla míra registrované nezaměstnanosti na 16,2 %. Tento region je charakteristický ještě výraznější sezónností než Hrušovansko. Hlavním zdrojem pracovních příležitostí je v letních měsících zemědělství a hlavně cestovní ruch na Vranovské přehradě, v zimě pak převažuje lesnictví, přičemž v této oblasti není rozvinut téměř žádný průmysl. 65 Vranovská přehrada láká řadu turistů z okolí i vzdálenějších částí republiky a poskytuje tak obyvatelům zdroj příjmů především v oblasti pohostinství a rekreace. Nedostatek pracovních příležitostí v zimě zapříčiní, že v letním období obyvatelé vydělají finanční prostředky a v zimě se registrují na úřadu práce a využívají podpory v nezaměstnanosti. Dopravní spojení s centrem okresu je nedostatečné, obyvatelé jsou odkázáni na vlastní automobilovou dopravu. V této oblasti nevedou téměř žádné železniční tratě. Důvodem vysoké nezaměstnanosti může být také fakt, že po odečtení nákladů na dopravu z čisté mzdy obyvatelům zůstane částka, která se ne moc výrazně odchyluje od podpory v nezaměstnanosti. 66
64 Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Znojmo za rok 2006 65 Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Znojmo za rok 2006 66 Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Znojmo za rok 2006
67
Graf č. 16: Sezónnost pracovních příležitostí v mikroregionu Vranovsko (průměr měr nezaměstnanosti za roky 1999 – 2006)
Sezónnost pracovních příležitostí v mikroregionu Vranovsko (průměr měr nezaměstnanosti za roky 1999 2006)
25,00 20,00 15,00 Řada1 10,00 5,00 0,00 Míra nezaměstnanosti n c n ří or en en d ec den n ne pe Zá íj pa Ú eze ub e r Ř Le ř D věten erven S to sin B K Č erv s ro Č Li P Měsíc
Pramen: ÚP Znojmo
68
4 CHARAKTERISTIKA ZAMĚSTNANOSTI
4.1 Odvětvová struktura zaměstnanosti
Po roce 1989 došlo k výrazným změnám ve struktuře zaměstnanosti. V devadesátých letech minulého století se především primární a také sekundární sektor ekonomiky vyznačoval velkým úbytkem zaměstnanců, kteří se přesouvali do terciální sektoru, sektoru služeb. 67 Tím nebyla charakteristická jen ČR jako celek, ale i celý Jihomoravský kraj včetně okresu Znojmo. I přes proběhlou transformaci zaměstnává primární sektor ekonomiky v okrese ve srovnání s ČR i Jihomoravským krajem stále řadu lidí. Následující tabulka zachycuje situaci v okrese a porovnává ji se stavem v ČR i v Jihomoravském kraji v letech 1991 a 2001. Tabulka č. 18: Sektorová struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva v ČR, Jihomoravském kraji a okrese Znojmo v letech 1991 a 2001 v %
1991 2001 Sektor Okres Okres ČR JMK ČR JMK Znojmo Znojmo Primární 11,6 12,5 27,0 4,4 5,0 11,4 Sekundární 44,9 45,6 37,0 37,7 37,7 37,6 Terciální 43,5 41,9 36,0 50,3 51,2 46,8 Neuvedeno x x x 7,6 6,1 4,2 Pramen: Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (http://vyzva.partnerstvi jmk.cz/page.php?action=podkategorie&id=11) Z tabulky je zřejmé, že situace se od roku 1991 výrazně změnila. K největším změnám došlo v primárním sektoru ekonomiky. V ČR poklesl podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva (EAO), které pracovalo v tomto sektoru z 11,6 % na pouhých 4,4 %. V okrese se podíl snížil přibližně 2,5krát. V roce 1991 pracovalo na Znojemsku v primárním sektoru 27 % EAO, v roce 2001 jen 11,4 %. To je však přibližně číslo, které dosahovala ČR před transformací. Znamená to tedy, že i přes transformaci ekonomiky je na Znojemsku zaměstnáno v primárním sektoru ekonomiky stále o 7 procentních bodů EAO více osob než činí průměr ČR, tedy zaměstnanost zůstává stále nadprůměrná. V rámci Jihomoravského kraje došlo k poklesu
67 Strategie rozvoje Jihomoravského kraje [online], 2005 [cit. 2007 4 9]. Dostupné z:
69
EAO v primárním sektoru o 7,5 procentních bodů a vývoj sektorové struktury EAO kraje tak odpovídal vývoji v ČR. Situace v sekundárním sektoru nezaznamenala tak mohutné změny. V ČR v roce 1991 zde pracovala téměř polovina EAO. Tento podíl poklesl na 37,7 % v roce 2001. Vývoj situace v kraji přibližně odpovídal vývoji v ČR a při Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 byl podíl EAO v kraji totožný s ČR (37,7 %). V okrese Znojmo se podíl zaměstnaných v tomto sektoru téměř nezměnil a vzrostl pouze o 0,6 procentních bodů a situace okresu je ve srovnání s ČR a JMK identická. V sektoru služeb, tedy terciálním sektoru, byla zaznamenána také vysoká dynamičnost změn. K největšímu zvýšení podílu EAO došlo na Znojemsku, kde podíl narostl o 10,8 %, ale přesto byl v roce 2001 podíl ekonomicky aktivních v tomto sektoru podprůměrný z hlediska ČR i JMK. V ČR se podíl EAO zvýšil jen o 6,8 % na 50,3 % a kraj v roce 2001 dosahoval mírně nadprůměrný podíl EAO (51,2 %). Závěrem je tedy možné říci, že výsledky transformace jsou v okrese uspokojivé v sekundární sféře, kde je podíl EAO totožný s ČR jako celkem. Co se týče terciálního sektoru, je podíl EAO v okrese nižší než podíl v ČR. Výrazný problém nastává u sektoru primárního. Zde je podíl EAO více než 2,5krát vyšší než celostátní průměr. Z toho také vyplývají problémy okresu na trhu práce a jeho hospodářská zaostalost, která je způsobena právě převažujícím zemědělským charakterem výroby. Současnou hospodářskou situaci okresu zachycuje podrobně následují tabulka, která vyjadřuje strukturu zaměstnanosti na území Znojemska.
70
Tabulka č. 19: Počty zaměstnavatelů a pracovníků v jednotlivých odvětvích ekonomické činnosti (OKEČ) v okrese Znojmo k 31.12. 2006
Zaměstnavatelé Pracovníci OKEČ Počet v % Počet v % Zemědělství, myslivost,lesní hospodářství 59 16,1 2 834 13,0 Dobývání nerostných surovin 3 0,8 61 0,3 Zpracovatelský průmysl 100 27,3 7 269 33,4 Výrova elektřiny, plynu a vody 3 0,8 217 1,0 Stavebnictví 25 6,8 1 352 6,2 Obchod a opravy spotřebičů 41 11,2 1 992 9,2 Pohostinství, ubytování 12 3,3 418 1,9 Doprava, skladování, pošty 12 3,3 1 188 5,5 Peněžnictví a pojišťovnictví 5 1,4 158 0,7 Nemovitosti, výzkum, vývoj 8 2,2 180 0,8 Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení 14 3,8 1 219 5,6 Školství 44 12,0 2 063 9,5 Zdravotnictví, sociální péče, veterinární činnosti 14 3,8 1 779 8,2 Ostatní veřejné, sociální, osobní služby 26 7,1 1 012 4,7 Celkem 366 100,0 21 742 100,0 Pramen: ÚP Znojmo V okrese Znojmo bylo k 31.12. 2006 nejvíce zaměstnavatelů v odvětví zpracovatelského průmyslu a to rovných 100 firem, které tvořily 27,3 % všech zaměstnavatelů. Za nimi následovala sféra zemědělství která zahrnovala 59 podniků a ty se podílely 16,1 % na všech zaměstnavatelích. Mezi další odvětví s vyšším počtem firem patří ještě školství (12 %) a obchod a opravy (11,2 %). Naopak nejmenší počet firem podniká v odvětví dobývání nerostných surovin a výroby elektřiny, plynu a vody (u obou je podíl shodně 0,8 %). Příčinou u dobývání nerostných surovin jsou nevhodné přírodní podmínky a absence většího počtu nalezišť na území okresu. Peněžnictvím a pojišťovnictvím se na Znojemsku zabývá pouze 5 firem. Počty pracovníků jsou přirozeně závislé na počtu firem v jednotlivých odvětvích ekonomické činnosti. Nejvíce zaměstnanců tedy zahrnovalo odvětví zpracovatelského průmyslu. K 31.12. 2006 zde bylo zaměstnáno 7 269 osob, které tvořily jednu třetinu (33,4 %) všech pracovníků na území okresu. Druhé místo obsadilo zemědělství s 13 % podílem pracovníků. Ve školství a obchodu a opravách pracuje něco málo přes 9 % zaměstnanců. Nejméně zaměstnanců zahrnuje odvětví dobývání nerostných surovin, kde pracovalo pouze 61 osob. V oblasti nemovitostí a výzkumu a vývoje pracovalo 0,8 % osob a v peněžnictví a
71 pojišťovnictví 0,7 %. Odvětví výroby elektřiny, plynu a vody zahrnovalo 217 pracovníků (1 % všech zaměstnaných). 4.2 Zaměstnavatelé podle velikostních skupin zaměstnanců
V okrese převládají drobné, malé a střední podniky, co se týče počtu zaměstnanců. „Za drobného, malého a středního podnikatele se považuje podnikatel, který zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jeho roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jeho bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR.“ 68 V roce 2006 došlo oproti předchozímu roku k výraznému nárůstu počtu zaměstnavatelů v kategorii do 25 zaměstnanců a 25 – 99 zaměstnanců. Nejvíce podniků (198) mělo v roce 2006 25 – 99 zaměstnanců, do 25 zaměstnanců mělo celkem 163 zaměstnavatelů. V kategorii 100 – 499 zaměstnanců došlo k poklesu zaměstnavatelů oproti roku 2005 o 8. Pouze jediný zaměstnavatel na Znojemsku má více než 1 000 zaměstnanců. Graf č. 17: Počet zaměstnavatelů podle velikostních skupin zaměstnanců v letech 2005 a 2006 k 31.12.
Počet zaměstnavatelů podle velikostních skupin zaměstnanců v letech 2005 a 2006 (k 31.12.) 250
200
150 2005 100 2006
50 Počet zaměstnavatelů
0 do 25 25 99 100 499 500 999 1 000 4 999 5 000 a více Počet zaměstnanců Pramen: ÚP Znojmo
68 CzechInvest. Definice malého a středního podnikání [online], 1994 2007[cit. 2007 4 17]. Dostupné z:
72
4.3 Nejvýznamnější zaměstnavatelé v okrese Znojmo
Mezi významné zaměstnavatele, kteří na Znojemsku zaměstnávali v roce 2005 více jak 250 pracovníků patří: 69 Nemocnice Znojmo 1 104 zaměstnanců České dráhy, a.s. 500 – 600 zaměstnanců . Saint Gobain Vertex, a.s. 305 zaměstnanců – závod Hodonice, 272 zaměstnanců – závod Moravský Krumlov LAUFEN CZ, s.r.o. 492 zaměstnanců Egston system elektronic, spol. s r.o. – 400 zaměstnanců 70 Česká pošta, s.p. 300 – 400 zaměstnanců JEDNOTA, spotřební družstvo, Moravský Krumlov 406 zaměstnanců Agrodružstvo Jevišovice 394 zaměstnanců MĚSTO ZNOJMO 277 zaměstnanců Zemědělská a.s. Čejkovice 275 zaměstnanců Největším a v současnosti jediným zaměstnavatelem v okrese Znojmo, který má nad 1 000 zaměstnanců je Nemocnice Znojmo, příspěvková organizace. „V současné době má nemocnice 703 lůžek a 1130 zaměstnanců, z toho 140 lékařů, 612 středně zdravotnických pracovníků a 378 ostatních. Nemocnice zajišťuje komplexní zdravotní služby pro spádovou oblast znojemského okresu pro cca 115 000 obyvatel a má uzavřeny smlouvy se všemi zdravotními pojišťovnami.“ 71 Podnik JEDNOTA, spotřební družstvo, Moravský Krumlov má dlouholetou historii. 23.1. 1920 bylo založeno spotřební družstvo s názvem Okresní konzumní a spotřební družstvo Znojmo. Ke sloučení družstva se Vzájemností Včela a rozšíření činnosti došlo v roce 1933. K důležitým změnám došlo v roce 1960, kdy vznikl současný celek JEDNOTA, spotřební družstvo v Moravském Krumlově. V současné době má družstvo 13 700 členů a 116 prodejních míst a zajišťuje zásobování obyvatel převážně na vesnicích. Prodejny získávají zboží buď přímo od výrobců nebo ze svého velkoobchodního skladu. 72 69 Databáze CCR MU Brno 70 Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2005 71 Nemocnice Znojmo. Historie nemocnice [online], [cit. 2007 4 20]. Dostupné z :
73
4.3.1 Zaměstnavatelé v průmyslu 73
V okrese před rokem 1989 bylo přibližně 50 průmyslových podniků ve státním vlastnictví. Nejvíce jich bylo umístěno přímo ve městě Znojmě a také v Moravském Krumlově a v Miroslavi. Největší počet podniků se orientoval na výrobu potravinářských výrobků a nápojů. Největším podnikem z hlediska počtu zaměstnanců byl Závod GK Třebíč – Závod 4 obuv Znojmo, který se zabýval výrobou obuvi a zaměstnával 2 165 pracovníků. Dalším významným zaměstnavatelem byly Keramické závody ve Znojmě s 920 zaměstnanci, kde nyní podniká firma LAUFEN CZ s.r.o. Ve Znojmě dále zaměstnávala 719 zaměstnanců Fruta, KP, Brno. A nad 500 zaměstnanců měl podnik TST, K.P., TOS Kuřim, který měl 549 pracovníků. Významným zaměstnavatelem v Hrušovanech nad Jevišovkou byl Jihomoravský cukrovar, KP, Uherské Hradiště, který zaměstnával 487 osob. V Moravském Krumlově působil podnik Hutní montáže KP Ostrava s 464 zaměstnanci, Vertex Litomyšl SP, který měl v závodě v Hodonicích 470 a v Moravském Krumlově 410 zaměstnanců. Po roce 1989 po 40 letech centrálně plánované ekonomiky začalo období kapitalismu, který se vyznačuje soukromým vlastnictvím a svobodným podnikáním. Docházelo k privatizaci státních podniků a kapitalizaci soukromé iniciativy. 74 Vznikala řada nových větších či menších soukromých firem. Hospodářství tak začínalo fungovat na principu neviditelné ruky trhu bez výraznějších zásahů z centra jak tomu bylo v předlistopadovém období. V současné době je velkým výrobním podnikem v okrese firma Egston system elektronic, spol. s r.o., závod Znojmo. Zabývá se výrobou a montáží výrobků elektrotechnického průmyslu. Podnik je dceřinou společností rakouské firmy a působí na Znojemsku již od roku 73 Údaje týkající se podniků a počtu zaměstnanců před rokem 1989 v této podkapitole byly získány z: Podniky ústředně řízeného průmyslu, FSU Praha 1989 74 VEČERNÍK, J.: Kapitalistická obnova: Privatizace a podnikání. In Zpráva o vývoji české společnosti 1989– 1998 . 1. vyd. Praha, Academia, 1998.
74
1994 a stále zvyšoval výrobu a vytvářel nová pracovní místa. Na začátku zde pracovalo asi jen 30 zaměstnanců, ale v posledních 2 letech počet zaměstnanců dosahuje asi 450. 75 Dalším velmi významným zaměstnavatelem je firma LAUFEN CZ s.r.o., která má od roku 2005 pobočku ve Znojmě, kde nahradila Keramické závody Znojmo, a.s., které byly nejstarším výrobcem sanitární keramiky v Evropě. Laufen CZ s.r.o. prodává tři významné značky – Laufen, Roca a Jika. 76 Pobočka firmy LAUFEN CZ, s.r.o. ve Znojmě zaměstnávala v roce 2006 289 77 zaměstnanců. Dalším významným zaměstnavatelem je Saint Gobain Vertex, a.s., který má v okrese 2 pobočky – v Hodonicích a Moravském Krumlově. Podnik se zabývá výrobou tkanin ze skleněných vláken. V Hodonicích firma zaměstnávala v roce 2006 celkem 319 zaměstnanců a v Moravském Krumlově činil počet zaměstnanců k 31.12. 2006 267 pracovníků. 78 Mezi další významné zaměstnavatele patří dále KOLLER HOLZ, s.r.o., který v roce 2005 zaměstnával 248 zaměstnanců. 79 Moravskoslezské cukrovary, a.s. v Hrušovanech nad Jevišovkou, se zabývají zpracováním cukrové řepy za účelem výroby cukru. Cukrovar má v Hrušovanech nad Jevišovkou dlouhou tradici, vznikl již v roce 1851. Co se týče novodobé historie, byla 1.5. 1992 založena akciová společnost Cukrovar Hrušovany nad Jevišovkou. V roce 1994 koupila akcie firma AGRANA International AG, Wien a bylo postaveno nové silo na 20 000 t cukru a docházelo k výrazným investicím do technologií. V roce 1999 jako první cukrovar v ČR zavedl na trh ucelenou řadu výrobků „Korunní cukr“, která je neustále rozšiřována o další produkty. 1.1 2000 vznikla nová společnost sloučením Cukrovaru Hrušovany nad Jevišovkou, a.s. s Cukrovarem Uničiv, a.s. a 1. Slezskou, a.s. Opava a 1.1. 2001 došlo ke změně názvu na současný Moravskoslezské
75 Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Znojmo za rok 2006 76 LAUFEN CZ s.r.o. [online], 2005 [cit. 2007 4 25]. Dostupné z:
75 cukrovary, a.s. V roce 2005 měl závod v Hrušovanech nad Jevišovkou celkem 238 80 zaměstnanců. 81 Další společností, která zaměstnává nad 200 zaměstnanců je První brněnská strojírna Třebíč, a.s. s pobočkou v Moravském Krumlově, která vznikla 1.1. 2005 82 a nahradila tak společnost HUTNÍ MONTÁŽE, a.s. V Moravském Krumlově se firma zabývá výrobou ocelových konstrukcí a v roce 2006 měla 219 zaměstnanců. 83 4.3.2 Zaměstnavatelé v zemědělství
V okrese Znojmo existovalo před rokem 1989 celkem 22 jednotných zemědělských družstev (JZD) nebo státních zemědělských podniků. Tyto družstva a státní podniky začaly vznikat po roce 1948 za účelem kolektivizace zemědělské i rostlinné výroby. Nad 500 zaměstnanců měla v roce 1988 v okrese Znojmo tato následující družstva a státní podniky: Státní statek Znojmo, n.p. – 3 717 pracovníků JZD Mír se sídlem v Práčích – 1 699 pracovníků JZD 9. květen, Moravský Krumlov – 1 474 pracovníků Státní statek Lesná, n.p. – 1 051 pracovníků JZD Stráž nad Dyjí Citonice – 890 pracovníků JZD Rudý říjen Hostěradice – 581 pracovníků JZD Partizán v Jiřicích u Miroslavi – 550 pracovníků JZD Družba Blížkovice – 510 pracovníků 84 Názvy a počet zaměstnanců všech JZD a státních zemědělských podniků jsou uvedeny v příloze č. 4. Největším zemědělským podnikem z hlediska počtu pracovníků byl Státní statek Znojmo, n.p., který měl 3 717 zaměstnanců. Dalšími podniky nad 1 000 zaměstnanců byly JZD Mír se sídlem v Práčích, JZD 9. květen, Moravský Krumlov a Státní statek Lesná, n.p.
80 Databáze CCR MU Brno 81 Moravskoslezské cukrovary a.s. Historie. Významná data z historie cukrovaru v Hrušovanech n/J. [online], 2001[cit. 2007 24 4]. Dostupné z:
76
Po listopadu 1989 JZD buď zkrachovala pro neekonomický provoz, přeměnila se na jiný soukromý podnik nebo existovala dále ve formě zemědělských družstev. 85 V současné době je převládající formou vlastnictví u zemědělským podniků v okrese Znojmo společnost s ručením omezeným (s.r.o.), následují družstva a akciové společnosti (a.s.). Co se týče druhu vlastnictví, převládá samozřejmě soukromé a větší počet u zemědělských podniků tvoří i družstevní vlastnictví. 86 Největším zaměstnavatelem v okrese, který podniká v zemědělství je Agrodružstvo Jevišovice. Jedná se o zemědělské družstvo. To se v roce 2005 potýkalo s problémy a prošlo konkurzem. V roce 2006 se jeho situace stabilizovala, došlo k navýšení počtu zaměstnanců, který v roce 2006 činil 417. Družstvo se zabývá živočišnou, rostlinou výrobou a přidruženou výrobou. 87 Raritou firmy je chov krokodýlů, dále se orientuje na agroturistiku, která je v současné době velmi rychle expandující odvětví. Své pobočky má v mnoha obcích okresu, nejen v Jevišovicích. 88 Dalším významným zaměstnavatelem v oblasti zemědělství je Zemědělská a.s. Čejkovice. Jde o akciovou společnost podnikající v oblasti vinohradnictví s důrazem na výrobu a prodej vín a příslušenství. 89 V roce 2005 se zařadila mezi firmy zaměstnávající nad 250 pracovníků, které již byly zmíněny v úvodu podkapitoly. POMONA Těšetice a.s. je firmou, která zaměstnávala v roce 2005 15790 pracovníků. Zabývá se rostlinou výrobou, kde pěstuje převážně pšenici a ječmen, živočišnou výrobou (chov skotu) a vlastní sady, kde produkuje převážně jablka, broskve a meruňky a vinice. 91
85 Wikipedie, otevřená encyklopedie. Jednotné zemědělské družstvo [online], 2007 [cit. 2007 26 4]. Dostupné z:
77
ZD Jiřice u Miroslavi je zemědělské družstvo zabývající se také zemědělskou, rostlinou, živočišnou a přidruženou výrobou a hospodaří v 6 obcích okresu. 92 V roce 2005 mělo celkem 156 93 zaměstnanců. Mezi další podniky na Znojemsku, které mají 100 a více zaměstnanců patří AGRA Horní Dunajovice, a.s., Agrodružstvo VRBOVEC, AGRA Olbramovice a Statek Miroslav, a.s. 94
92 ZD Jiřice u Miroslavi [online], [cit. 2007 4 30]. Dostupné z:
78
5 AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI JAKO PROSTŘEDEK ELIMINACE NEZAMĚSTNANOST
Nezaměstnanost je v okrese Znojmo nemalým problémem, jak již bylo naznačeno v předchozích kapitolách. Nelze ji však zcela vymýtit, ale je možné ji alespoň částečně eliminovat pomocí různých programů mezinárodních, celostátních i regionálních, jak z prostředků Evropského sociálního fondu (ESF), tak z prostředků státního rozpočtu. Podpora je zaměřena jak na nezaměstnané osoby, tak i na zaměstnavatele. Formou investičních pobídek, programů na podporu rozvoje technologie jsou zaměstnavatelé podněcováni k vytváření nových a kvalifikovaných pracovních míst. Prostřednictvím finanční podpory jsou zaměstnavatelé také stimulování k zakládání svých podniků v oblastech postižených velmi vysokou nezaměstnaností. 95 Cílem těchto programů je pomoci občanům k úspěšnému uplatnění na trhu práce, zajištění tak jejich zákonného práva na zaměstnání a snížení nesouladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce. Ústředním orgánem státní správy v oblasti státní politiky zaměstnanosti je Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a územními orgány podřízenými MPSV jsou úřady práce. 96 Následují podkapitola analyzuje nástroje aktivní politiky zaměstnanosti (APZ), jako jednu z účinných metod eliminace nezaměstnanosti v okrese Znojmo. 5.1 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti
Aktivní politika zaměstnanosti jako součást státní politiky zaměstnanosti si klade za cíl, dosáhnout pomocí svých nástrojů maximální možné výše zaměstnanosti. Nástroje APZ jsou: • rekvalifikace • investiční pobídky • veřejně prospěšné práce (VPP)
95 Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí. Politika zaměstnanosti [online], [cit. 2007 5 15]. Dostupné z:
79
• společensky účelná pracovní místa (SÚPM) • překlenovací příspěvek • příspěvek na dopravu zaměstnanců • příspěvek na zapracování • příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Součástí APZ je i poradenství za účelem správné volby povolání a výběru vhodného nástroje APZ, cílené programy k řešení zaměstnanosti a podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením. 97 5.1.1 Rekvalifikace
Rekvalifikace osob je prováděna za účelem dosažení souladu mezi strukturou nabídky a poptávky na trhu práce. 98 Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala. Rekvalifikace může provádět jen zařízení, které získalo akreditaci od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nebo Ministerstva zdravotnictví. Rekvalifikaci může absolvovat i zaměstnanec u svého zaměstnavatele s cílem rozšíření své kvalifikace. 99 Nezaměstnaní na Znojemsku mají o změnu své kvalifikace stále větší zájem. Rekvalifikační kurzy jsou financovány jak z prostředků APZ tak i z finančních prostředků ESF (Evropský sociální fond). V roce 2006 prošlo rekvalifikačními kurzy celkem 883 uchazečů a vynaloženo bylo 5 852 tis. Kč. Kurzy v rámci ESF prošlo 258 uchazečů a největší zájem byl o kurzy obsluhy PC, základy podnikání, pracovník cestovní kanceláře a pečovatelka. Z kurzů financovaných z prostředků APZ byl největší zájem o svářeč kovů, krupiér a pečovatelka. 100 Rekvalifikace je investicí do vzdělání obyvatel, které není jen krátkodobou podporou, ale poskytuje znalosti z hlediska dlouhého období a umožňuje absolventům úspěšně se uplatnit na trhu práce.
97 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 98 Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí. Aktivní politika zaměstnanosti [online], [cit. 2007 5 21]. Dostupné z:
80
5.1.2 Veřejně prospěšné práce
Jedná se o časově omezené pracovní příležitosti převážně v oblasti údržby veřejným prostor, úklidu veřejných budov a komunikací a dalších činností převážně ve prospěch obcí. Tyto pracovní místa jsou v délce 12 měsíců i opakovaně. Úřad práce zaměstnavateli může poskytnout příspěvek až do výše celkových mzdových nákladů. 101 V okrese Znojmo bylo vytvořeno 606 míst pro VPP v roce 2006 a pracovní místa byly vytvořena ve velké většině u obcí. Vynaložené prostředky na tento nástroj APZ činily v roce 2006 26 673 tis. Kč. 102 5.1.3 Společensky účelná pracovní místa
SÚPM slouží pro evidované uchazeče o práci, které nelze umístit jiným způsobem a na takovéto místo poskytuje úřad práce příspěvek. Společensky účelné pracovní místo může být také zřízeno samotným uchazečem, který začne podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná. Výše příspěvku od úřadu práce závisí na výši míry nezaměstnanosti v příslušném okrese. 103 V okrese Znojmo bylo příspěvkem na mzdu podpořeno 394 pracovních míst v roce 2006 a celkové náklady činily 11 765 tis. Kč. Takováto pracovní místa byla obsazována především problémovými uchazeči, tedy osobami nad 50 let a mladými do 25 let, dlouhodobě nezaměstnanými a osobami zdravotně postiženými a těmi, kteří pečují o děti mladší 15 let. 79 uchazečů o práci na Znojemsku dostalo příspěvek na zřízení nového pracovního místa k samostatné výdělečné činnosti v oblasti služeb a obchodu. Dotace činila 30 – 80 tis. Kč na jednu žádost a tento nástroj aktivní politiky zaměstnanosti v okrese si vyžádal v roce 2006 celkem 4 460 tis. Kč což bylo o 780 tis. Kč více než v předchozím roce. V roce 2006 Úřad práce ve Znojmě podpořil jednorázovým příspěvkem zřízení 50 nových společensky účelných pracovních míst. Ve všech případech firmy rozšiřovaly provoz a jednalo se o výrobní činnost a služby. Celková suma na tento nástroj ve formě účelového příspěvku činila 3 980 tis. Kč. 104
101 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 102 Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Znojmo za rok 2006 103 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 104 Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Znojmo za rok 2006
81
5.1.4 Ostatní nástroje aktivní politiky zaměstnanosti
Investiční pobídky tento nástroj APZ spočívá v poskytování hmotného příspěvku zaměstnavateli na rekvalifikaci a školení nových zaměstnanců nebo na vytvoření nových pracovních míst v území, které je postiženo nezaměstnaností, která dosahuje nejméně průměrné míry nezaměstnanosti v ČR. 105 Překlenovací příspěvek poskytne úřad práce uchazečům, kteří zřídí společensky účelné pracovní místo za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. 106 Úřad práce v Znojmě poskytl překlenovací příspěvek 76 uchazečům (3 možnosti nevyužili) v maximální výši 6 630 Kč a celková suma prostředků na tento nástroj činila 503 880 Kč. 107 Příspěvek na dopravu zaměstnanců poskytuje úřad práce zaměstnavateli, který poskytuje denně svým pracovníkům dopravu do a ze zaměstnaní, když neexistuje možnost hromadné dopravy nebo ta neodpovídá potřebám zaměstnavatele. Příspěvek je poskytnut i zaměstnavatelům zaměstnávajícím osoby se zdravotním postižením, které cestu hromadnými prostředky nemohou absolvovat. 108 Na Znojemsku byl poskytován příspěvek na dopravu 3 subjektům a celkové náklady činily 374 105 Kč. 109 Příspěvek na zapracování může získat zaměstnavatel, který přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnávání se zvýšenou péčí. 110 Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program dostává zaměstnavatel, který přechází na nový pracovní program a nemůže tak poskytnou svým zaměstnancům práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Příspěvek je poskytován ve formě částečné náhrady mzdy maximálně po dobu 6 měsíců. 111
105 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 106 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 107 Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Znojmo za rok 2006 108 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 109 Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Znojmo za rok 2006 110 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 111 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
82
5.1.5 Podpora zaměstnanosti osob se zdravotním postižením
Zdravotně postižené osoby jsou podporovány na trhu práce pomocí vytváření chráněných pracovních míst a chráněných pracovních dílen a je jim tak věnována zvýšená pozornost, protože jejich uplatnění na trhu práce je ohroženo jejich zdravotním stavem. Chráněné pracovní místo (CHPM) je místo, které vytvoří zaměstnavatel pro osobu zdravotně postiženou a může tak dostávat příspěvky od úřadu práce, které závisí na stupni postižení. Místo musí být provozováno minimálně 2 roky. Příspěvek může získat i postižená osoba, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Chráněná pracovní dílna (CHD) je pracoviště, kde je zaměstnáno minimálně 60 % osob se zdravotním postižením. Dílna stejně jako chráněné pracovní místo musí být provozována nejméně 2 roky a zaměstnavatel může pobírat příspěvek od úřadu práce a to i ve formě částečné úhrady provozních nákladů dílny. 112 V okrese Znojmo byla v roce 2006 zřízena nová chráněná pracovní dílna – sdružení Vozíčkáři Znojemska. Na Znojemsku bylo v minulém roce celkem 40 chráněných pracovních míst. Nejvíce postižených (30) zaměstnávala firma SANSIMON, s.r.o. Brno (provoz Znojmo), SLUŽBA, družstvo invalidů Brno (provoz ve Znojmě) zaměstnávala 5 osob zdravotně postižených a stejný počet zaměstnávali Vozíčkáři Znojemska. Za chráněná pracovní místa Úřad práce vynaložil v roce 2006 celkem 2 304 528 Kč. 113 Co se týče problémových skupin, tak nástroje aktivní politiky zaměstnanosti využívalo v roce 2006 27 % osob do 25 let, 24,9 % osob starších 50 let a téměř 60 % uchazečů, kteří využívali nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti bylo evidováno na Úřadu práce déle než 6 měsíců. 114
112 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 113 Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Znojmo za rok 2006 114 Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Znojmo za rok 2006
83
5.2 Podíl výdajů na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Znojmo
Graf č. 18: Procentní podíl výdajů na jednotlivé nástroje APZ v okrese Znojmo
Procentní podíl výdajů na jednotlivé nástroje APZ v okrese Znojmo
5% 1% 11%
Rekvalifikace SÚPM VPP CHPM a CHD 36% 47% Ostatní
Pramen: Zpráva o situaci na trhu práce okrese Znojmo za rok 2006 Z grafu vyplývá, že nejvíce finančních prostředků bylo využito na veřejně prospěšné práce (47 %). Velkým problémem Znojemska je vysoce nadprůměrný podíl osob se základním vzdělání včetně neukončeného. Ten činí asi 30 % všech nezaměstnaných. VPP jsou nástrojem vhodným především pro tyto uchazeče s nízkým vzděláním. K rozšiřování přispívá také zájem starostů jednotlivých obcí a v neposlední řadě také geografické rozložení okresu s velkým počtem malých obcí a nedostatečnou dopravní obslužností. 115 Výhodou tohoto nástroje je, že lidé nejsou izolováni od společnosti, jsou na trhu práce aktivní a nejsou závislí na podporách v nezaměstnanosti. Přesto však se jedná o krátkodobé a nekvalifikované profese, které nemají z dlouhodobého hlediska perspektivu. Šancí pro tyto osoby s nižším vzděláním je zvyšování své kvalifikace nebo rekvalifikace, neboť pro uplatnění na stále se měnícím trhu práce je vzdělání, jehož význam stále více poroste. Problémem těchto málo vzdělaných občanů je však nezájem o jakékoli další zvyšování své
115 Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Znojmo za rok 2006
84 kvalifikace a smiřují se tak s postavením na okraji společnosti a závislost na podporách v nezaměstnanosti se pro ně stává normálním stavem. Úkolem Úřadu práce by měla být motivace těchto osob k rekvalifikacím a zejména u mladých ke zvyšování kvalifikace, jako možnost dlouhodobého úspěchu na trhu práce. Zvýšení vzdělanosti obyvatelstva je možností, jak lze řešit problém s velmi vysokou nezaměstnaností v okrese Znojmo. Na společensky účelná pracovní místa vydává Úřad práce ve Znojmě 36 % všech finančních prostředků určených na APZ. Největší část finančních prostředků byla vynaložena na dotaci na mzdu. Podporována byla i samostatná výdělečná činnost uchazečů. Tato podpora se jeví jako velice produktivní, neboť uchazeč si vypracuje podnikatelský plán a pokud je podpořen, podniká v oboru, který je mu blízký, rozvíjí tak své znalosti a dovednosti a při rozšíření své činnosti může zaměstnávat další pracovníky. Rozvoj podnikání je tak další možností řešení nezaměstnanosti na Znojemsku. Úřad práce by měl nezaměstnaným poskytovat informace ohledně malého a středního podnikání, podnikatelských dovedností a motivovat nezaměstnané k založení svého vlastního podniku. Na rekvalifikace je vydáváno 11 % finančních prostředků. Jde o investici do vzdělání obyvatelstva, což je hlavně na Znojemsku velmi důležité, protože vzdělanost je zde podprůměrná a Úřad práce by měl prosazovat stále větší důležitost tohoto nástroje a podněcovat motivaci u uchazečů o práci. Rekvalifikace jsou určeny především pro osoby, jejichž vzdělání neodpovídá požadavkům trhu práce. V okrese je vysoký nesoulad mezi nabídkou a poptávkou. V roce 2005 připadalo 14 nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo, v roce 2006 sice došlo k poklesu na 8,4, ale i tato hodnota je z hlediska celorepublikového průměru výrazně nadprůměrná. Mladí lidé by při volbě svého budoucího povolání měli sledovat vývoj na trhu práce a na jeho základě přizpůsobit své možnosti výběru vhodné školy, aby tak později předešli situaci, kdy s určitou kvalifikací nejsou schopni najít odpovídající zaměstnání a jsou odkázání na podporu v nezaměstnanosti a nuceni svoji kvalifikaci změnit. Na podporu zaměstnanosti osob zdravotně postižených ve formě chráněných pracovních míst a chráněných dílen plyne 5 % finančních prostředků. Takto postižení občané mají velmi omezenou možnost uplatnění na trhu práce, neboť jejich zdravotní stav jim nedovoluje vykonávat práce jako zdravému člověku. Tito lidé by neměli být izolováni, ale společnost by měla usilovat o jejich zařazení a to znamená i umožnit jim se uplatnit na trhu práce, neboť
85 každý občan bez výjimky má zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti stanovené právo na zaměstnání. Na ostatní nástroje APZ je vydáváno 1 % všech finančních prostředků. Patří sem překlenovací příspěvek a příspěvek na dopravu zaměstnanců. Nástroje ve formě příspěvku na zapracování a příspěvku při přechodu na nový podnikatelský program nebyly v roce 2006 využity. 116
116 Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Znojmo za rok 2006
86
ZÁVĚR
Znojmo je rozlohou největším okresem v Jihomoravském kraji, ale hustota zalidnění je nízká. Okres je charakteristický vyšším počtem malých obcí s nedostatečnou dopravní dostupností. Jen města Znojmo a Moravský Krumlov mají nad 5 000 obyvatel, přičemž více než 63 % obyvatel žije v obcích s méně než 5 000 obyvateli. Na jihu Znojemsko sousedí s Rakouskem. Znojmo se vyznačovalo výrazně nadprůměrnou zaměstnaností v primárním sektoru ekonomiky a podprůměrnou v sekundárním a terciálním sektoru ve srovnání s ČR i krajem. V průběhu transformace došlo k poklesu zaměstnanosti v primárním a růstu zaměstnanosti v terciálním sektoru. Přesto je okres charakteristický výrazně nadprůměrnou zaměstnaností v primárním sektoru ve srovnání s ČR i krajem a naopak podíl zaměstnaných ve službách je nižší. Největším a v současnosti jediným zaměstnavatelem v okrese Znojmo, který má nad 1 000 zaměstnanců je Nemocnice Znojmo, příspěvková organizace. Mezi další významné zaměstnavatele patří České dráhy, a.s., Česká pošta, s.p., JEDNOTA, spotřební družstvo, Moravský Krumlov a Agrodružstvo Jevišovice, které je největším zaměstnavatelem v zemědělství. Nejvýznamnějšími průmyslovými podniky je Egston system elektronic, spol. s r.o., LAUFEN CZ s.r.o. a Saint Gobain Vertex, a.s. 117 Pro potřeby trhu práce se okres rozděluje na 4 mikroregiony (Znojemsko, Moravsko Krumlovsko, Vranovsko a Hrušovansko). Nejméně problémové jsou 2 největší mikroregiony – Znojemsko a Moravsko Krumlovsko, Vranovsko a Hrušovansko jsou menší a potýkají se s problémy nejen na trhu práce. Okres Znojmo vykazuje výrazně nižší vzdělanostní strukturu obyvatelstva ve srovnání s ČR i Jihomoravským krajem. Od roku 1991 došlo ke zvýšení vzdělanosti obyvatelstva, ale i přesto podíl osob se základním vzděláním zůstal výrazně nadprůměrný. Vyšší je i podíl osob vyučených, naopak podprůměrný je podíl osob s úplným středním a vysokoškolským vzděláním. Z pohledu mikroregionů je nejvyšší index vzdělanosti na Moravsko Krumlovsku, nejnižší na Hrušovansku.
117 Databáze CCR MU Brno
87
Trh práce v okrese Znojmo má výrazný sezónní charakter, přičemž nejvíce se sezónnost projevuje na Vranovsku a Hrušovansku. Od roku 1993 nebyl průměr registrované míry nezaměstnanosti v okrese nikdy vyšší než průměr této míry v ČR. Od roku 1997 začala míra registrované nezaměstnanosti rapidně růst a vrcholu dosáhla v roce 2003. Okres zaznamenal míru nezaměstnanosti 14,1 %, která byla o více než 4 procentní body vyšší než průměr ČR. V roce 2006 se průměr registrované míry nezaměstnanosti ustálil na 12,9 %, ale rozdíl mezi průměrem ČR činil rekordních 4,8 procentních bodů. Přibližně polovinu všech nezaměstnaných v okrese tvoří osoby se středním odborným vzděláním bez maturity a jejich podíl na všech uchazečích je také výrazně nadprůměrný ve srovnání s ČR. Vysoká je i nezaměstnanost osob se základním vzděláním, ale naopak nezaměstnanost vysokoškoláků je velmi nízká a z hlediska ČR podprůměrná. Průměrný věk nezaměstnaných od roku 1999 strmě rostl, přičemž uchazeči v okrese jsou přibližně o rok starší než uchazeči v celé ČR i kraji. Důvodem rostoucího průměrného věku uchazečů v evidenci úřadů práce je nárůst nezaměstnaných ve starších kategoriích a posun hranice odchodu do důchodu. Přibližně třetina uchazečů o práci je v evidenci Úřadu práce ve Znojmě do 3 měsíců. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných v okrese od roku 1998 narůstal, ale byl vždy nižší než podíl v ČR i Jihomoravském kraji. Počet nezaměstnaných na 1 volné místo v okrese od roku 1998 neklesl pod 20. Absolutní vrchol byl dosažen v roce 2002 – 30,5 nezaměstnaných na 1 volné místo, přičemž ČR dosahovala hodnoty 2,5krát nižší. Poté již počet uchazečů na 1 volné místo klesal, ale i přesto se stále pohyboval nad celorepublikovým průměrem. Z pohledu mikroregionů je nejnižší nezaměstnanost dlouhodobě dosahována na Moravsko Krumlovsku. Znojemsko kopíruje míru nezaměstnanosti okresu. Ta je však vyšší než v případě Moravsko Krumlovska.
88
Hrušovansko je od roku 2000 regionem s nejvyšší mírou nezaměstnanosti a výrazným sezónním charakterem trhu práce. Od roku 2000 v tomto mikroregionu neklesl průměr míry nezaměstnanosti pod 16 %. Rekordní hodnoty bylo dosaženo v roce 2003 (18,44 %). Vranovsko je z hlediska míry nezaměstnanosti druhé nejproblémovější po Hrušovansku. Typický je také sezónní charakter trhu práce. V letních měsících je zdrojem pracovních příležitostí v cestovním ruchu Vranovská přehrada. Příčinou vysoké nezaměstnanosti v okrese a z ní vyplývajících problémů je i přes proběhlou transformaci výrazná zaměstnanost v primárním sektoru ekonomiky, menší podíl zaměstnanosti ve službách, velký počet malých obcí s nedostatečnou dopravní infrastrukturou, nízká úroveň vzdělanosti obyvatelstva a sezónní charakter pracovních příležitostí. Jednou z možností částečné eliminace nezaměstnanosti může být přilákání významných zaměstnavatelů do okresu, např. formou investičních pobídek. Realizace tohoto záměru je však na Znojemsku obtížná, protože velký podnik by nezískal dostatek pracovních sil pro svůj provoz. Důvodem je již zmiňovaná špatná dopravní dostupnost zejména z menších obcí. Lidé by tak byly odkázáni na vlastní automobilovou dopravu a pro vysoké náklady by nebyli ochotni do zaměstnání dojíždět. Dalším možností snížení nezaměstnanosti je podpora rozvoje malých a středních podniků. Úřad práce se snaží pomocí příspěvků podporovat uchazeče, kteří chtějí zahájit samostatnou výdělečnou činnost. Pořádá pro ně kurzy podnikatelských dovedností a motivuje je k založení podniku. Příležitostí pro samostatnou výdělečnou činnost je sousedství okresu s Rakouskem. Zvyšování vzdělanosti obyvatel nebo rekvalifikace je také způsobem, jak nezaměstnanost částečně eliminovat. Uchazeči by měli být motivováni k celoživotnímu vzdělávání a převážně nezaměstnaní ve starších věkových kategoriích by měli usilovat o zvládání práce na PC a dalších nezbytných dovedností a znalostí nutných pro úspěšné zařazení na trh práce. Zlepšení dopravní dostupnosti hlavně obcí v mikroregionu Vranovsko a Hrušovansko by také přispělo ke zvýšení zaměstnanosti v okrese Znojmo.
89
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
• FRÝDMANOVÁ, M. – JANÁČEK, K. – MAREŠ, P. – SIROVÁTKA, T.: Trh práce a lidské zdroje. In: Zpráva o vývoji české společnosti 1989 1998 . 1. vyd. Praha, Academia, 1998 • FUCHS, K., TULEJA, P.: Ekonomie I. Brno, Ekonomicko správní fakulta MU v Brně, 2002. • GaREP, Společnost pro regionální ekonomické poradenství: Program aktivizace pro území mikroregionu Znojemsko, I. Etapa, Zpráva o situaci v území, Brno, 1995. • GaREP, Společnost pro regionální ekonomické poradenství: Průzkum kvalifikačních potřeb a uplatnění absolventů v okrese Znojmo. Brno,1999. • HOLMAN, R. Ekonomie. 2. vyd. Praha, C. H. Beck, 2001, 714 s. • HRABALOVÁ, S: Teorie a praxe rozvoje měst a obcí .. Brno: Ekonomicko správní fakulta MU v Brně, 2004. s. 93. • MAREŠ, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém . 1. vyd. Praha, Sociologické nakladatelství, 151 s. • SIROVÁTKA, T. – MAREŠ, P.: Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika . Brno, Masarykova univerzita, 2003, 272 s. • TOMEŠ, J.: Vývoj regionálních rozdílů v nezaměstnanosti jako indikátor transformačních změn. In Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. 1. vyd. Praha, DemoArt, 1996, s. 255 – 301. • VEČERNÍK, J.: Kapitalistická obnova: privatizace a podnikání. In: Zpráva o vývoji české společnosti 1989 1998. 1. vyd. Praha, Academia, 1998 • Výsledky hospodaření JZD a státních statků v ČSR za rok 1988, Kraj Jihomoravský. Agrodat, s.p., závod Praha. Praha, duben 1989 • Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Znojmo za rok 2005 a 2006
90
Internetové zdroje • Agrodružstvo Jevišovice [online], 2005. Dostupné z:
91
• Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí. Aktivní politika zaměstnanosti [online]. Dostupné z:
92
Právní předpisy • Zákona č. 128/2000 Sb., o obcích • Zákon č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje • Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Zdroje dat • Data poskytnutá Úřadem práce ve Znojmě • Databáze CCR MU Brno • Podniky ústředně řízeného průmyslu, FSU Praha 1989
93
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1: Věková struktura obyvatelstva v roce 1991 v ČR, Jihomoravském kraji a okrese Znojmo Příloha č. 2: Věková struktura obyvatelstva v roce 2001 v ČR, Jihomoravském kraji a okrese Znojmo Příloha č. 3: Hlavní třídy Klasifikace zaměstnání (KZAM) Příloha č. 4: Počet zaměstnanců v jednotných zemědělských družstvech a státních zemědělských podnicích v roce 1988 SEZNAM TABULEK
Tabulka č.1: Údaje o obcích a obyvatelstvu v okrese Znojmo v letech 1961, 1970, 1980, 1991 a 2001 Tabulka č. 2: Obce s rozšířenou působností a s pověřeným obecním úřadem v okrese Znojmo k 1.3. 2001 Tabulka č. 3 : Mikroregiony okresu Znojmo podle základních charakteristik k 1.3. 2001 Tabulka č. 4: Věková struktura obyvatelstva při sčítání v letech 1991 a 2001 v % Tabulka č. 5: Věková struktura obyvatelstva v mikroregionech okresu Znojmo k 1.3. 2001 Tabulka č. 6: Vzdělaností struktura obyvatelstva ve věku 15 a více let ČR, JMK a okrese Znojmo v roce 1991 Tabulka č. 7: Vzdělanostní struktura obyvatelstva ve věku 15 a více let v ČR, JMK a okrese Znojmo v roce 2001 Tabulka č. 8: Podíl obyvatelstva v % podle ekonomické aktivity na celkovém počtu obyvatel v ČR, JMK a okrese Znojmo při sčítání v roce 1991 a 2001 Tabulka č. 9: Ekonomická aktivita obyvatelstva v mikroregionech okresu Znojmo k 1.3. 2001 Tabulka č. 10 : Vzdělanostní struktura nezaměstnanosti v okrese Znojmo (data za 4. čtvrtletí) Tabulka č. 11: Vývoj nezaměstnaných podle věku v letech 1998 – 2006 (údaje za 4. čtvrtletí) Tabulka č. 12: Počet uchazečů podle délky evidence za 4. čtvrtletí let 1998 – 2006 Tabulka č. 13: Počet nezaměstnaných podle KZAM v letech 1998 – 2006 (údaje za 4. čtvrtletí) Tabulka č. 14: Nezaměstnanost absolventů podle stupně vzdělání k 30.9. v letech 2002 2006 Tabulka č. 15: Absolventi nezaměstnaní déle než 6 měsíců k 30.9. v letech 2002 2006 Tabulka č. 16: Počet volných pracovních míst a počet nezaměstnaných na 1 volné místo podle stupně vzdělání v letech 1999 – 2006 za 4. čtvrtletí (k 31.12.)
94
Tabulka č. 17: Soulad mezi nabídkou a poptávkou podle KZAM Tabulka č. 18: Sektorová struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva v ČR, Jihomoravském kraji a okrese Znojmo v letech 1991 a 2001 v % Tabulka č. 19: Počty zaměstnavatelů a pracovníků v jednotlivých odvětvích ekonomické činnosti (OKEČ) v okrese Znojmo k 31.12. 2006 SEZNAM GRAFŮ
Graf č. 1: Obce podle počtu obyvatelstva k 1.3. 2001 Graf č. 2: Vývoj počtu obyvatel v okrese Znojmo při Sčítání lidu, domů a bytů v letech 1961, 1970, 1980, 1991 a 2001 Graf č. 3: Věková struktura obyvatelstva v okrese Znojmo v letech 1991 a 2001 Graf č. 4: Vzdělanostní struktura obyvatelstva ve věku 15 a více let v ČR, Jihomoravském kraji a okrese Znojmo k 1.3. 2001 Graf č. 5: Index vzdělanosti v ČR, Jihomoravském kraji a okrese Znojmo v letech 1991 a 2001 Graf č. 6: Index vzdělanosti v mikroregionech okresu Znojmo v letech 1991 a 2001 Graf č. 7: Vývoj pracovní síly v okrese Znojmo v letech 1997 – 2006 Graf č. 8: Vývoj obecné a registrované míry nezaměstnanosti v letech 1993 – 2006 v ČR Graf č. 9: Průměr měsíčních registrovaných měr nezaměstnanosti v letech 1997 – 2005 v okrese Znojmo Graf č. 10: Vývoj registrované míry nezaměstnanosti v letech 1993 – 2005 za okres a ČR Graf č. 11 : Podíl nezaměstnaných na celkovém počtu uchazečů v jednotlivých stupních vzdělání v ČR, Jihomoravském kraji a okrese Znojmo (za 4. čtvrtletí 2006) Graf č. 12: Průměrný věk nezaměstnaných v letech 1999 – 2006 v ČR, Jihomoravském kraji a okrese Znojmo (údaje za 4. čtvrtletí) Graf č. 13: Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu uchazečů v ČR, Jihomoravském kraji a okrese Znojmo v letech 1999 – 2006 (údaje vždy ke 4. čtvrtletí) Graf č. 14: Počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo v letech 1999 – 2006 v okrese Znojmo, Jihomoravském kraji a ČR Graf č. 15: Vývoj průměrné míry nezaměstnanosti v mikroregionech okresu Znojmo Graf č. 16: Sezónnost pracovních příležitostí v mikroregionu Vranovsko (průměr měr nezaměstnanosti za roky 1999 – 2006)
95
Graf č. 17: Počet zaměstnavatelů podle velikostních skupin zaměstnanců v letech 2005 a 2006 k 31.12. Graf č. 18: Procentní podíl výdajů na jednotlivé nástroje APZ v okrese Znojmo SEZNAM ZKRATEK
APZ Aktivní politika zaměstnanosti CHD Chráněná dílna CHPM Chráněné pracovní místo ČR Český republika ČSÚ Český statistický úřad EAO Ekonomicky aktivní obyvatelstvo ESF Evropský sociální fond ILO Mezinárodní organizace práce JMK Jihomoravský kraj JZD Jednotné zemědělské družstvo KZAM Klasifikace zaměstnání MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí OKEČ Odvětvová klasifikace ekonomických činností OPOÚ Obec s pověřeným obecním úřadem ORP Obec s rozšířenou působností RVHP Rada vzájemné hospodářské pomoci SLDB Sčítání lidu, domů a bytů SÚPM Společensky účelná pracovní místa ÚP Úřad práce VPP Veřejně prospěšné práce VŠPS Výběrové šetření pracovních sil
96
Příloha č. 1: Věková struktura obyvatelstva v roce 1991 v ČR, Jihomoravském kraji a okrese Znojmo
ČR JMK Okres Znojmo Počet v % Počet v % Počet v % 0 4 642 864 6,2 69 833 6,1 7 470 6,6 5 9 679 342 6,6 76 330 6,7 8 137 7,2 10 14 842 230 8,2 92 343 8,1 9 894 8,7 Předproduktivní 2 164 436 21,0 238 506 21,0 25 501 22,5 15 19 870 412 8,4 94 363 8,3 10 308 9,1 20 24 685 485 6,7 75 311 6,6 7 929 7,0 25 29 688 095 6,7 75 359 6,6 7 441 6,6 30 34 679 470 6,6 75 815 6,7 7 623 6,7 35 39 805 632 7,8 87 445 7,7 8 928 7,9 40 44 843 856 8,2 89 387 7,9 9 176 8,1 45 49 683 779 6,6 75 764 6,7 6 518 5,7 50 54 526 365 5,1 57 722 5,1 5 247 4,6 55 59 516 843 5,0 55 956 4,9 5 168 4,6 Produktivní 6 299 937 61,2 687 122 60,4 68 338 60,2 60 64 534 528 5,2 59 587 5,2 5 584 4,9 65 69 505 603 4,9 56 535 5,0 5 403 4,8 70 74 266 108 2,6 30 762 2,7 3 061 2,7 75 79 272 947 2,6 31 653 2,8 2 843 2,5 80+ 257 299 2,5 32 401 2,9 2 778 2,4 Poproduktivní 1 836 485 17,8 210 938 18,6 19 669 17,3 Nezjištěno 1357,0 0,0 266 0,0 0 0 Celkem 10 302 215 100,0 1136832 100,0 113 508 100,0 Pramen: SLDB 1991 (http://www.brno.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/t/F200300B5A/$File/627a04.xls http://www.brno.czso.cz/xb/redakce.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6e00499152/0d3d7e558a1b8097c1256f10004 413b7/$FILE/03.xls http://www.czso.cz/sldb/sldb.nsf/i/78F2EAB6580C8DC8C1256E63004ED7F2/$File/SLDB1991 tab.1.xls
Příloha č. 2: Věková struktura obyvatelstva v roce 2001 v ČR, Jihomoravském kraji a okrese Znojmo
ČR JMK Okres Znojmo Počet v % Počet v % Počet v % 0 4 444 612 4,3 47583 4,2 5 241 4,6 5 9 562 495 5,5 62055 5,5 6 959 6,1 10 14 647 755 6,3 70500 6,3 7 652 6,7 Předproduktivní 1 654 862 16,2 180138 16,0 19 852 17,4 15 19 683 463 6,7 77016 6,8 8 276 7,3 20 24 843 664 8,2 93166 8,3 9 856 8,6 25 29 865 035 8,5 94041 8,3 9 711 8,5 30 34 687 702 6,7 75949 6,7 7 730 6,8 35 39 688 975 6,7 75657 6,7 7 478 6,6 40 44 676 213 6,6 75338 6,7 7 655 6,7 45 49 790 149 7,7 85505 7,6 8 798 7,7 50 54 812 925 7,9 86003 7,6 8 841 7,8 55 59 639 806 6,3 70927 6,3 6 165 5,4 Produktivní 6 687 932 65,4 733602 65,1 74 510 65,3 60 64 473 212 4,6 52390 4,6 4 740 4,2 65 69 434 561 4,2 47702 4,2 4 349 3,8 70 74 406 120 4,0 46254 4,1 4 234 3,7 75 79 324 342 3,2 37260 3,3 3 502 3,1 80+ 245 548 2,4 30102 2,7 2 849 2,5 Poproduktivní 1 883 783 18,4 213708 19,0 19 674 17,3 Nezjištěno 3 483 0 270 0 12 0 Celkem 10 230 060 100,0 1127718 100,0 114 048 100,0 Pramen: SLDB 2001 (http://www.brno.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/t/F200300B5A/$File/627a04.xls http://www.brno.czso.cz/xb/redakce.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6e00499152/0d3d7e558a1b8097c1256f10004 413b7/$FILE/03.xls http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/D6002ED93F/$File/41320504.xls)
Příloha č. 3: Struktura hlavních tříd Klasifikace zaměstnání (KZAM) Dle: Český statistický úřad. Klasifikace zaměstnání (KZAM R) [online], 2005 [cit. 2007 3 20]. Dostupné z:
Příloha č. 4: Počet zaměstnanců v jednotných zemědělských družstvech a státních zemědělských podnicích v roce 1988
Název Počet pracovníků Státní statek Znojmo, n.p. 3 717 JZD Mír se sídlem v Práčích 1 699 JZD 9.květen, Moravský Krumlov 1 474 Státní statek Lesná, n.p. 1 051 JZD Střáž nad Dyjí Citonice 890 JZD Rudý říjen Hostěradice 581 JZD Partizán v Jiřicích u Miroslavi 550 JZD Družba Blížkovice 510 JZD Přátelství v Hodonicích 488 JZD Podyjí, Znojmo Nový Šaldorf 421 JZD Dukla Olbramovice 419 JZD Rozvoj v Horních Dunajovicích 417 JZD Nástup Únavov 388 JZD Svornost v Tavíkovicích 371 JZD Rovnost Vrbovec 362 JZD Budovatel Višňové 350 JZD 1.máj Jezařany Maršovice 342 JZD ČSSR v Jevišovicích 314 JZD Vítězný únor Běhařovice 312 JZD Obránců míru Šatov 289 JZD Osvobození Miroslav 251 JZD Vývoj v Mikulovicích 200 Pramen: Výsledky hospodaření JZD a státních statků v ČSR za rok 1988, Kraj Jihomoravský. Agrodat, s.p., závod Praha. Praha, duben 1989