Část A Vyhodnocení vlivů územního plánu obce Libá na udržitelný rozvoj území
ZHOTOVITEL ÚPD: A69 - architekti s.r.o. Cheb, Valdštejnova 581/8, PSČ 350 02 IČ: 263 55 981
POŘIZOVATEL: Městský úřad Cheb - odbor stavební a životního prostředí Cheb, nám. Krále Jiřího z Poděbrad 14, PSČ 350 02 IČ: 002 53 979
ZPRACOVATEL ČÁSTI „A“: MISOT, s.r.o. Blanická 166/20 350 02 Cheb IČ: 263 42 626
prosinec 2010, duben 2014
SEA - územní plán obce Libá Část A
Vyhodnocení vlivů územního plánu obce Libá na udržitelný rozvoj území
- 1 -
SEA - územní plán obce Libá
POŘIZOVATEL ÚZEMNÍHO PLÁNU LIBÁ
Městský úřad Cheb - odbor stavební a životního prostředí Cheb, nám. Krále Jiřího z Poděbrad 14, PSČ 350 02 IČ: 002 53 979
ZHOTOVITEL ÚZEMNÍHO PLÁNU LIBÁ
A69 - architekti s.r.o. Cheb, Valdštejnova 581/8, PSČ 350 02 IČ: 263 55 981
ZPRACOVATEL ČÁSTI „A“ VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU LIBÁ – TZV. „SEA“
MISOT, s.r.o. Cheb, Blanická 166/20, PSČ 350 02, IČ: 263 42 626 RNDr. Gabriela Licková, Ph.D. - osoba oprávněná podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb. č. osvědčení 8779/1012/OPVŽP/97; č.j. rozhodnutí o prodloužení autorizace: 39760/ENV/06; 65318/ENV/11 ze dne 1.9.2011 na dobu dalších pěti let
Podpis zpracovatele části A ...... PROSINEC 2010; DUBEN 2014
- 2 -
SEA - územní plán obce Libá
OBSAH
Úvod ...... 7
1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím ...... 23
2. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni ...... 27
3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji bez uplatnění územně plánovací dokumentace ...... 38
4. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny ...... 60
5. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti ...... 61
6. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, lidské zdraví, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení ...... 65
7. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Popis použitých metod hodnocení včetně jejich omezení...... 71
8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí ...... 75
9. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení...... 77
10. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí ...... 77
11. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí ...... 78
12. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů ...... 79
- 3 -
SEA - územní plán obce Libá
Příloha
Tabulková část:
TAB.3 - podrobná část: problémy k řešení v územním plánu převzaté z DPR 2009 (Konflikty záměrů; Střety záměrů s limity využití území; Problémy)
TAB.a1 - vlivy záměrů posuzovaných individuálně TAB.b11 - vlivy záměrů posuzovaných skupinově – střet s ÚSES TAB.b21 - vlivy záměrů posuzovaných skupinově – střet s VKP, PR TAB.b31 - vlivy záměrů posuzovaných skupinově – střet s infrastrukturou TAB.b41 - vlivy záměrů posuzovaných skupinově – střet s bonitou TAB.b51 - vlivy záměrů posuzovaných skupinově – střet s lesem TAB.b61 - vlivy záměrů posuzovaných skupinově – VPS TAB.b71 - vlivy záměrů posuzovaných plošně TAB.c1 - vlivy všech záměrů posuzovaných v celku Návrhu ÚP Libá
TAB.c1 - podrobná část: porovnání značení DPR 2009 a NÚP 2010 včetně snímků z výkresu č. 07.1 NÚP Libá 2010 - "Základní členění území"
TAB.abc - výsledková listina - průměrné známky
Další přílohy: Stanovisko Krajského úřadu Karlovarského kraje k Návrhu zadání pod zn. 4380/ZZ/09 ze dne 28.12.2009 Souhrnná tabulka s přehledem záměrů a střety zájmů
- 4 -
SEA - územní plán obce Libá
Vysvětlivky použitých zkratek:
AOPK ...... Agentura ochrany přírody a krajiny ATS ...... automatická tlaková stanice BC, BK ...... biocentrum, biokoridor BPEJ ...... bonitní půdně ekologická jednotka BR ...... bioregion ČGS ...... Česká geologická služba ČHMÚ ...... Český hydrometeorologický ústav ČOV ...... čistička odpadních vod ČSÚ ...... Český statistický úřad DP ...... dobývací prostor DPR 2009 ...... Doplňující průzkumy a rozbory z r. 2009 EIA ...... hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) EVL ...... evropsky významná lokalita CHLÚ ...... chráněné ložiskové území CHOPAV...... chráněná oblast přirozené akumulace vody J ...... jih JPÚ ...... jednoduché pozemkové úpravy KN ...... katastr nemovitostí KPÚ ...... komplexní pozemkové úpravy k.ú...... katastrální území KÚKk ...... Krajský úřad Karlovarského kraje KÚ KVK OŽP ... Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství LBC, LBK ...... lokální biocentrum, lokální biokoridor LO ...... lesní oblast MěÚ ...... Městský úřad MZ ...... Ministerstvo zdravotnictví MŽP ...... Ministerstvo životního prostředí NRBC, NRBK .. nadregionální biocentrum, nadregionální biokoridor NÚP ...... Návrh územního plánu NV ...... nařízení vlády NZÚP ...... Návrh zadání územního plánu Libá OP ...... ochranné pásmo OP PLZ LM ..... ochranné pásmo lázeňského místa Františkovy lázně OPK ...... ochrana přírody a krajiny PO ...... ptačí oblast POPD ...... plán otvírky, přípravy a dobývání PP ...... přírodní park PR ...... přírodní rezervace PUPFL ...... pozemky určené k plnění funkce lesa RK ...... rekonstrukce přístupové komunikace RBC, RBK ...... regionální biocentrum, regionální biokoridor S ...... sever SBS ...... státní báňská správa SEA ...... strategické posuzování životního prostředí (Strategic Environmental Assessment) SEZ ...... stará ekologická zátěž SP ...... stavební povolení TAB ...... tabulka TO ...... třída ochrany UAP ...... územně analytické podklady ÚP ...... územní plán ÚPD ...... územně plánovací dokumentace ÚPN SÚ ...... Územní plán sídelního útvaru ÚPN VÚC...... Územní plán velkého územního celku ÚR ...... územní rozvoj (časté spojení Politika ÚR ČR), nebo územní rozhodnutí ÚSES ...... územní systém ekologické stability ÚTP ...... územně technické podklady
- 5 -
SEA - územní plán obce Libá
UV ...... usnesení vlády V ...... východ VN ...... vodní nádrž, vysoké napětí VKP ...... významný krajinný prvek Z ...... západ ZM ...... zastupitelstvo města zn...... značka ZPF ...... zemědělský půdní fond ZRP ...... zvýšení rekreačního potenciálu ZÚR ...... zásady územního rozvoje ŽP ...... životní prostředí světové strany: S, J, V, Z a jejich kombinace
značení záměrů - viz str. 8-13 a příloha -TAB.c1 - podrobná část
- 6 -
SEA - územní plán obce Libá
Úvod Dne 17.6.1997 byl usnesením obecního zastupitelstva Libá č. 73/97 schválen "Územní plán sídelního útvaru Libá" a vydána obecně závazná vyhláška o závazných částech územního plánu sídelního útvaru Libá podle zák. č. 50/1976 Sb a zák. č. 376/1990 Sb. Během let 2001 až 2003 došlo ke schválení celkem 27 změn územního plánu. Pořízení nového územního plánu Libá bylo schváleno zastupitelstvem obce usnesením č. 159/2007 ze dne 29.10.2007. Pořizovatelem územního plánu je úřad územního plánování v Chebu dle § 6 odst. 6 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "stavební zákon") Určeným zastupitelem obce pro spolupráci při pořizování územního plánu byl pověřen usnesením č. 160/2007 ze dne 29.10.12007 starosta obce Lubomír Švec. Zastupitelstvo obce Libá se na zasedání dne 29.10.2008 usnesením č. 271/2008 rozhodlo zastavit udělování souhlasů k pořizování změn ÚP pro sídelní útvar Libá, a to počínaje dnem 30.10.2008 s výjimkou změn na nichž je veřejný zájem. Zastupitelstvo obce Libá schválilo záměry obce pro Zadání ÚP Libá usnesením č. 400- 403/2009 ze dne 3.11.2009. Usnesení č. 400 - 403 viz následující výňatek ze zápisu z 32. zasedání Zastupitelstva obce Libá:
Pozn.: Označení dle výkresu záměrů; přítomno 5 zastupitelů; ZO hlasovalo o schválení rozvojových ploch pro zastavění na území obce Libá. Hlasování: pro: 5 proti: 0 zdržel se: 0. Schváleno. Důležité je upozornit, že označení záměrů v usneseních č. 400-403/2009 ze dne 3.11.2009 neodpovídá značení záměrů v územně plánovacích podkladech (Doplňující průzkumy a rozbory 2009) ani v navrhovaném územním plánu. Srovnávací tabulka označení je uvedena za soupisem usnesení č. 400, 401, 402, 403/2009.
Práce na územním plánu byly přerušeny a k jejich obnovení došlo až v době účinnosti zák. č. 350/2012 Sb. Proto bylo nutné původní dokumentaci „SEA“ (přílohu A územního plánu obce Libá) zpracovanou v prosinci 2010 aktualizovat a dát ji do souladu s platným zněním stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Původní kapitoly SEA byly aktualizovány přiměřeně svému účelu, byla vložena nová kapitola 1, která zní: „1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím.“. Původní kapitoly 1 až 10 se označily jako kapitoly 2 až 11. V kapitole 6 za slovo „obyvatelstvo,“ byla vložena slova „lidské zdraví,“ a za slovo „půdu,“ byla vložena slova „horninové prostředí,“. Za původní kapitolu 10 byla vložena nová kapitola 11, která zní: „11. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí.“. Původní kapitola 11 se označila jako kapitola 12.
- 7 -
SEA - územní plán obce Libá
USNESENÍ Č. 400/2009 - ZÁMĚRY PRO ZASTAVĚNÍ V ÚZEMÍ Libá A.1 – revitalizace území centrální části obce, prostoru před školou (A-L1, A-L5) A.2 – výstavba společenského centra, dostavba školy (A-L10, A-L11) A.3 – území pro průmyslovou výrobu severně (A-L6, A-L7) A.4 – území pro bydlení (A-L3, A-L8, A-L9) A.5 – území pro rekreaci (A-L4, A-L2) Dubina A.6 – území pro bydlení (A-Du1, A-Du2) Rybáře A.7 – území pro rekreaci (A-R1)-změna navrženého Pomezná A.8 – území pro bydlení a rekreaci (A-R1) Dobrošov A.9 – území pro bydlení a rekreaci (A-Do1) A.10 – území pro umístění větrných elektráren ( A-Do2) A.11 – území pro umístění fotovoltaické elektrárny-prověření plochy pro umístění Hůrka A.12 – revitalizace centrální části obce (A-H1) A.13 – území pro bydlení (A-H2, A-H3) Lužná, Samota A.14 – území pro bydlení (A-S1) A.15 – území pro rekreaci (A-S2)
USNESENÍ Č. 401/2009 - ZÁMĚRY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Libá B.1 – plynovod Libá B.2, B.3, B.4 – technická infrastruktura pro nové rozvojové oblasti (A-L1, A-L3, A- L4, A-L5, A-L6, A-L7, A-L8, A-L9) B.5 – telekomunikační věž Vodafone-zrušeno B.6, B.9 – nové trafostanice B.7 – telekomunikační věž T-mobile B.8 – malá vodní elektrárna – náhon rybníka Kladivo Dubina B.10 – technická infrastruktura pro nové rozvojové oblasti (A-Du1, A-Du2) Rybáře B.11 – technická infrastruktura pro nové rozvojové oblasti (A-R1) Pomezná B.12 - technická infrastruktura pro nové rozvojové oblasti (A-P1) Dobrošov B.12 - technická infrastruktura pro nové rozvojové oblasti (A-Do1) Hůrka B.12 - technická infrastruktura pro nové rozvojové oblasti (A-H2, A-H3)
- 8 -
SEA - územní plán obce Libá
Lužná, Samota B.13 - technická infrastruktura pro nové rozvojové oblasti (A-S1, A-S2)
USNESENÍ Č. 402/2009 - ZÁMĚRY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Libá C.1 – motoristická silnice pro nové rozvojové oblasti (C-m6, C-m7, C-m8, C-m9, C-m10, C-m11, C-m12, C-m13), hranice SNR (C-m9), mezi rybníky (C-m6) C.2 – nemotoristická cesta Libá – Hůrka (C-n22), Libá – Dobrošov (C-n23), rozhledna (C-n1) C.3 – cyklistická trasa Libá - Dobrošov (C-c4), Libá hraniční přechod SNR (C-c1), Dubina C.4 – nový hraniční automobilový přechod SNR Dubina – Hohenberg (C-m1) C.5 – motoristická silnice Dubina – Rybáře (C-m2) C.6 - nemotoristická cesta Dubina - vyhlídka (C-n5), hranice SNR (C-n2), C.7 – pěší přechod Dubina (C-n6) C.8 - cyklistická trasa Dubina – hraniční přechod Sommerhau (C-c2) Rybáře C.9 – motoristická silnice Dubina – Rybáře (C-m2) C.10 – parkoviště (A-R2) C.11 – nemotoristické cesty (C-n7, C-n8, C-n9) C.12 – pěší hraniční přechod SNR (C-n8) C.13 – cyklistická trasa Parkoviště – Rybáře – Pomezná (C-c3) Pomezná C.14 – motoristická silnice Hůrka – Dobrošov – Pomezná (C-m4), Pomezná – Dobrošov (C-m3) C.15 – nemotoristická Pomezná – Dobrošov (C-n11, C-n12 C-n13), Pomezná – Hůrka (C-n14), Pomezná – Samota (C-n16 C-n17) C.16 – cyklistická trasa Pomezná – Rybáře (C-c3) Dobrošov C.17 – motoristická silnice Hůrka – Dobrošov – Pomezná (C-m3) C.18 – nemotoristická Dobrošov – Libá (C-n23), Dobrošov – Pomezná (C-n12, C-n13) C.19 – cyklistická trasa Dobrošov – Hůrka (C-c5) Hůrka C.20 – motoristická silnice Hůrka – Dobrošov – Pomezná (C-m4) C.21 – nemotoristická Hůrka – Libá (C-21, C-n22), Hůrka – Samota (C-n20) Lužná, Samota C.22 – nemotoristická (C-n17, C-n18, C-n19)
USNESENÍ Č. 403/2009 - ZÁMĚRY ZÁSAHŮ DO KRAJINY Libá D.1 – krajinný park rybník Kladivo – Vlastislavský potok D.2 – rekultivace lomu (po skončení těžby) D.6 – golfové hřiště D.7 – obnovení rybníka Malý Frank D.8 – výstavba rybníka
- 9 -
SEA - územní plán obce Libá
Dubina D.3 – obnova vyhlídky Stráně Pomezná D.4 – vybudování memoparku – údolí Ohře D.5 – rekultivace lomu
Poznámka k označení záměrů využití území: Označení záměrů dle usnesení č. 400 až 403/2009 není v dalším textu používáno, protože je používáno označení převzaté z Doplňujících průzkumů a rozborů z r. 2009 (DPR 2009). Označení dle DPR 2009 je v TAB. c1 - podrobná část doplněno o značky použité v Návrhu územního plánu obce Libá tak, aby se čtenář snadno zorientoval. Značení záměrů použité v DPR 2009 pokládáme za rozhodující s ohledem na popis střetů záměrů, konfliktů a problémů v daném území právě v DPR 2009. Převzetím označení z DPR 2009 ponecháváme čtenářům možnost ověřit si, jak se Návrh územního plánu Libá s těmito střety, konflikty a problémy vypořádal. Pro kontrolu zohlednění záměrů schválených usneseními č. 400-403/2009 byla zpracována následující srovnávací tabulka. K této tabulce doplňujeme, že 22 záměrů dopravní infrastruktury s rozlišením katastrálních území (Usnesení č. 402/2009) je územním plánem detailněji podrozděleno na 41 záměrů bez zohlednění katastrálních území. Toto podrozdělení je logické, neboť komunikace přecházejí plynule z jednoho k.ú. do druhého. Z tohoto důvodu nebylo možné přiřadit v tabulce konkrétní označení jednotlivých návrhů dopravního spojení z Usnesení č. 402/2009 k Návrhu ÚP obce Libá. Musíme konstatovat, že zásada dodržování stejného názvu pro jeden záměr nebyla v procesu zpracování ÚP Libá dodržena. Považujeme to za formální chybu. Vhodné by také bylo charakterizovat použitou zkratku podrobnějším popisem umístění, popř. kapacity.
- 10 -
SEA - územní plán obce Libá
TAB. 1: Srovnávací tabulka označení záměrů Označení dle: záměry Usnesení zastupitelstva obce Libá č. 400/2009, 401/2009, Průzkumů a rozborů 402/2009, 403/2009 z 3.11.2009 z r. 2009 (str. 76-78) A.1 – revitalizace území centrální části obce, prostoru před ZO-p1 školou (Libá) A.2 – výstavba společenského centra, dostavba školy (Libá) ZO-p21, -p22 A.3 – území pro průmyslovou výrobu severně (Libá) ZO-p4 A.4 – území pro bydlení (Libá) ZO-p5, -p6, -p9 A.5 – území pro rekreaci (Libá) ZO-p2 A.6 – území pro bydlení (Dubina) ZO-p10 A.7 – území pro rekreaci (Rybáře) ZO-p13 ní v území
ě A.8 – území pro bydlení a rekreaci (Pomezná) ZO-p15 A.9 – území pro bydlení a rekreaci (Dobrošov) ZO-p16 A.10*) – území pro umístění větrných elektráren (Doborošov) ZS10 A.11*) – území pro umístění fotovoltaické elektrárny-prověření ZS12 pro zastav plochy pro umístění (Doborošov) A.12 – revitalizace centrální části obce (Hůrka) ZO-p17 A.13 – území pro bydlení (Hůrka) ZO-p17 A.14 – území pro bydlení (Lužná, Samota) ZO-p18, -p19 A.15 – území pro rekreaci (Lužná, Samota) ZO-p18 až ZO-p20 B.1 – plynovod Libá ZO-i1 B.2, B.3, B.4 – technická infrastruktura pro nové rozvojové ZO-i2, -i3, -i4 oblasti (Libá) B.5*) – telekomunikační věž Vodafone-zrušeno (Libá) ZS-3 B.6, B.9 – nové trafostanice (Libá) ZS-5, ZS-9 B.7 – telekomunikační věž T-mobile (Libá) ZS-6 B.8 – malá vodní elektrárna – náhon rybníka Kladivo (Libá) ZS-8 B.10 – technická infrastruktura pro nové rozvojové oblasti ZO-i6 (Dubina) B.11 – technická infrastruktura pro nové rozvojové oblasti ZO-i7 (Rybáře)
technické infrastruktury B.12 - technická infrastruktura pro nové rozvojové oblasti ZO-i7 (Pomezná, Dobrošov 2x) B.13 - technická infrastruktura pro nové rozvojové oblasti ZO-i8 (Lužná, Samota) dopravní C.1 až C.22 – motoristické silnice, cyklistické trasy, ZO-c1 až ZO-c40, infrastruk automobilové přechody, nemotoristické cesty, pěší přechody, ZO-p12 -tury parkoviště D.1 – krajinný park rybník Kladivo – Vlastislavský potok (Libá) ZO-p2 D.2 – rekultivace lomu (po skončení těžby) (Libá) ZCH-1, ZO-p7, -p8 D.6 – golfové hřiště (Libá) ZK-6 D.7 – obnovení rybníka Malý Frank (Libá) ZS-2
do krajiny D.8 – výstavba rybníka (Libá) ZS-1, ZS-4 ů D.3 – obnova vyhlídky Stráně (Dubina) ZO-p11 D.4 – vybudování memoparku – údolí Ohře (Pomezná) ZO-p14 zásah D.5 – rekultivace lomu (Pomezná) ZS-11 *) záměr zrušen
- 11 -
SEA - územní plán obce Libá
Záměry v území - Průzkumy a rozbory 2009 (str. 76-78 DPR 2009)
Záměry kraje ZK-1 regionální biokoridor 986 Libský les – státní hranice (Selb) ZK-2 regionální biocentrum 1171 Libský les ZK-3 regionální biokoridor 984 Blatná – Libský les ZK-4 regionální biocentrum 1170 Blatná ZK-5 regionální biokoridor 985 Amerika – Blatná ZK-6 vytipovaná oblast pro golfové hřiště podle "Studie proveditelnosti golfových hřišť na území Karlovarského kraje"
Záměry ORP Cheb (podle ÚAP) ZCH-1 obnova území kamenolomu v Libé ZCH-2 obnova území bývalé skládky východně od roty v Dubině ZCH-3 obnova území rybníka v Dubině (již realizováno) ZCH-4 obnova území zaniklé vesnice Rybáře ZCH-5 rekultivace území zaniklé vesnice Pomezná ZCH-6 obnova území pískovny v Pomezné ZCH-7 obnova centrální části Hůrky ZCH-8 obnova zemědělského brownfieldu v Lužné
Záměry soukromých investorů ZS-1 výstavba rybníka nad silnicí II/213 ZS-2 obnova původní rozlohy rybníka Frank ZS-3 výstavba základnové stanice BTS společnosti Vodafone ZS-4 výstavba rybníka pod Liebensteinem ZS-5 výstavba kogenerační jednotky a trafostanice pro zámek ZS-6 výstavba základnové stanice BTS společnosti T-mobile ZS-7 výstavba motoristických obslužných komunikací v oblasti horního Irska, napojení na silnici III/21320 ZS-8 výstavba malé vodní elektrárny na náhonu pod rybníkem Kladivo ZS-9 výstavba trafostanice pod rybníkem Kladivo u ČOV ZS-10 výstavba větrné elektrárny ZS-11 výstavba střelnice v opuštěné pískovně v Pomezné ZS-12 výstavba solární elektrárny (místo nebylo určeno)
Záměry obce ZO-p1 revitalizace centra obce Libá ZO-p2 revitalizace přírodního koridoru rybníka Kladivo a nivy Vlastislavského potoka ZO-p3 změna funkčního využití plochy z obytné na nerušící výrobu ZO-p4 rozvojová plocha pro nerušící výrobu ZO-p5 rozvojová plocha pro bydlení Libá sever ZO-p6 rozvojová plocha pro bydlení Libá severozápad ZO-p7 rekultivace kamenolomu pro komerční využití ZO-p8 plocha pro výstavbu rozhledny ZO-p9 rozvojová plocha pro bydlení Libá jih ZO-p10 obnova zaniklé vesnice Dubina ZO-p11 obnova zaniklé vyhlídky na vrchu Stráně ZO-p12 výstavba parkoviště ZO-p13 obnova zaniklé vesnice Rybáře ZO-p14 vybudování memoparku Egertal – obnova turisticko-kulturní krajiny v údolí Ohře od Pomezné do Pfeiffermühle ZO-p15 obnova zaniklé vesnice Pomezná ZO-p16 obnova zaniklé vesnice Dobrošov ZO-p17 rozvojové plochy pro bydlení v Hůrce ZO-p18 plochy pro rozvoj Samoty ZO-p19 plochy pro rozvoj Lužné ZO-p20 změna funkčního využití plochy z obytné na zeleň
- 12 -
SEA - územní plán obce Libá
ZO-p21 výstavba společenského centra (plocha neurčena) ZO-p22 výstavba/dostavba školy/školky (plocha neurčena)
ZO-i1 výstavba plynovodu pro Libou ZO-i2 výstavba infrastrukturního koridoru pro oblast ZO-p5 ZO-i3 výstavba infrastrukturního koridoru pro oblast ZO-p6 ZO-i4 výstavba infrastrukturního koridoru podél navrhované cesty ZO-c3 ZO-i5 zrušení vrtu V3 na pitnou vodu a nahražení kapacitnějším zdrojem pitné vody mimo zastavěné území obce ZO-i6 výstavba infrastrukturního koridoru podél navrhované cesty ZO-c7 ZO-i7 výstavba infrastrukturního koridoru z Hůrky do Dobrošova, Pomezné a Rybářů ZO-i8 výstavba vodovodu z Libé do Hůrky, Lužné a Samoty
ZO-c1 nová obslužná cesta k rozvojové oblasti ZO-p5 ZO-c2 zkapacitnění cesty do Selbu včetně cyklotrasy, motoristický hraniční přechod ZO-c3 nová obslužná cesta k rozvojové oblasti (změna č. 20 ÚP Libá) ZO-c4 nová obslužná cesta k rozhledně ZO-p8 ZO-c5 obnova cesty do Sommerhau s cyklotrasou, navázání na cyklo/pěší trasu na německé straně, včetně hraničního přechodu ZO-c6 obnova cesty v Dubině ZO-c7 obnova motoristické cesty propojující Libou s Hohenbergem, včetně motoristického hraničního přechodu ZO-c8 nová cesta k obnovené vyhlídce Stráně ZO-c9 nová cesta z Dubiny do Pfeiffermühle, včetně hraničního přechodu ZO-c10 nová cesta z Hammermühle do Pfeiffermühle po levém břehu řeky ZO-c11 zkapacitnění cesty z Dubiny do Hammermühle ZO-c12 nová pěší cesta od rybníka Kladivo k navrhovanému parkovišti ZO-p12 nivou Libského potoka ZO-c13 nová cesta od parkoviště ZO-p12 do Pomezné ZO-c14 spojnice z Rybářů na cestu ZO-c13 ZO-c15 obnova cesty a cyklo/pěší lávky do německého Fischernu, včetně pěšího hraničního přechodu ZO-c16 spojnice z Rybářů na cestu ZO-c13 ZO-c17 cyklotrasa od záměru parkoviště ZO-p12 přes Rybáře do Pomezné ZO-c18 cyklotrasa z dolní Libé po červené turistické trase na spojnici Pomezná–Dobrošov ZO-c19 ZO-c19 obnovení spojení mezi Pomeznou, Dobrošovem a Hůrkou ZO-c20 spojnice z Pomezné na cestu ZO-c17 ZO-c21 obnovení spojení mezi Pomeznou, Dobrošovem ZO-c22 obnovení spojení mezi Pomeznou a Hůrkou ZO-c23 obnovení spojení mezi Pomeznou a Samotou ZO-c24 obnovení spojení mezi silnicí z Pomezné do Chebu a Samotou ZO-c25 obnovení spojení mezi cestou ZO-c22 a cestou vedoucí východně od rybniční soustavy Studna u Lužné na silnici III/21320 ZO-c26 spojnice cest ZO-c22 a ZO-c25 ZO-c27 obnovení spojení mezi Samotou a silnicí III/21320 ZO-c28 obnovení silnice z Lužné na silnici III/21320 ZO-c29 obnovení spojení mezi silnicí III/21320 a Ostrohem ZO-c30 zkapacitnění spojení mezi silnicí III/21320 a silnicí II/213 ZO-c31 obnovení spojení mezi rybníkem Frank a Vlastislavským rybníkem ZO-c32 obnovení spojení mezi Hůrkou a cestou ZO-c29 ZO-c33 obnovení spojení mezi silnicí III/21320 a silnicí II/213 ZO-c34 obnovení spojení ze silnice II/213 do Podílné ZO-c35 obnovení spojení mezi cestou ZO-c1 a silnicí II/213 ZO-c36 obnovení spojení mezi silnicí III/21320 a rybníkem Frank ZO-c37 nové propojení horní a dolní komunikace vedoucí do Irska ZO-c38 zkapacitnění komunikace z dolní Libé do Irska ZO-c39 obnovení spojení mezi Dobrošovem a Irskem ZO-c40 obnovení spojení mezi dolní Libou a Hůrkou
- 13 -
SEA - územní plán obce Libá
Rozsah hodnocení
Vyhodnocení (dále též SEA) se bude zabývat územním plánem obce Libá v tomto rozsahu: a) individuální hodnocení, b) skupinové a plošné hodnocení, c) hodnocení v celku.
a) Individuální hodnocení: Vybrané návrhy využití území, které připravují rámec pro realizaci záměrů dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, jsou vyhodnoceny individuálně. Jedná se o (v závorkách uvedeno značení v souladu s DPR 2009 - porovnání s NÚP 2010 viz TAB. c1 - podrobná část): Golfové hřiště v k.ú. Libá a Hůrka u Libé v rozsahu cca 90 ha (ZK-6) Využití pískovny Pomezná - rekreační (např. střelnice) v k.ú. Pomezná (ZS-11) Parkoviště – výstavba navazující na rekreaci v Pomezné (ZO-p12) a na vybudování memoparku Egertal - obnova turisticko kulturní krajiny v údolí Ohře od Pomezné po Pfeiffermühle (ZO-p14) Cyklotrasa od parkoviště přes Rybáře do Pomezné (ZO-c17) Motoristická cesta Libá - Hohenberg - obnova (ZO-c7) Tyto individuálně hodnocené záměry, resp. jejich střety s limity využití území, jsou v DPR 2009 stanoveny k analýze. Konkretizace střetů individuálně hodnocených záměrů viz TAB. a) na následující straně. Záměry hodnocené individuálně jsou v tabulkách zapisovány červeně.
Pozn.: Záměry zmíněné ve stanovisku Krajského úřadu Karlovarského kraje (KÚKk), k Návrhu zadání pod zn. 4380/ZZ/09 dne 28.12.2009: větrná elektrárna (ZS-10) a sluneční elektrárna (ZS-11) byly v průběhu zpracování NÚP Libá zrušeny. Zrušené záměry nebyly hodnoceny. Nové rybníky, které jsou ve zmíněném stanovisku KÚ KK rovněž zmíněny ve smyslu, že stojí za pozornost při hodnocení vlivu na ŽP, a to obnovení rybníka Malý Frank (ZS-2), výstavba rybníka nad silnicí II/213 (ZS-1), výstavba rybníka pod Liebensteinem (ZS-4), jsou v současném stavu stavebně povoleny (ZS-1 a ZS-2) nebo pro ně bylo vydané územní rozhodnutí (ÚR). Povolené záměry nebyly hodnoceny individuálně, ale v celku. Ve stanovisku KÚKk bylo dále uvedeno rozšíření stávajícího systému dopravní infrastruktury a navržení nových motoristických propojení (ZO-c1 až ZO-c40, ZO-p12). Z těchto záměrů byly vyhodnoceny individuálně vybrané, a to ZO-p12, ZO-c7 a ZO-c17. Zbývající záměry jsou hodnoceny ve skupině veřejně prospěšných staveb dopravní infrastruktura. Jako čtvrtý záměr, kterému by měla být věnována pozornost z hlediska vlivu na ŽP je ve stanovisku KÚKk zmíněno vytvoření územních podmínek pro jednotnou kanalizaci a ČOV v Libé. Tento záměr je z důvodu svého pozitivního významu hodnocen ve skupině veřejně prospěšných staveb – technická infrastruktura (ZO-i2 až ZO-i4, ZO-i6 až ZO-i7).
- 14 -
SEA - územní plán obce Libá
TAB.a: Individuálně hodnocené záměry Střet se značení Stanovisko Střet s OP Střet ZPF - Střet Střet s OP Střet s OP dle DPR Popis záměru dle DPR 2009 KÚKk – inž. sítí s VKP bonitní s ÚSES lesa PR 2009 zaměření *) půda vytipovaná oblast pro golfové hřiště dle "Studie proveditelnosti golfových hřišť na území 1x TO I. 1x ZK-6 Karlovar.kraje" VN TO II. výstavba střelnice v opuštěné pískovně pískovna NRBC ZS-11 v Pomezné Pomezná Amerika Rathsam NRBC ZO-p12 výstavba parkoviště TO II. Amerika obnova motoristické cesty propojující Libou Stráň u s Hohenbergem, vč. motorist. hraničního Dubiny ZO-c7 přechodu (nejen OP) cyklotrasa od záměru parkoviště ZO-p12 přes Rathsam ZO-c17 Rybáře do Pomezné (nejen OP)
*) Ve stanovisku Krajského úřadu Karlovarského kraje k Návrhu zadání ÚP Libá zn. 4380/ZZ/09 ze dne 28.12.2009 (plné znění viz viz příloha) byly vyjádřeny požadavky na rozsah posuzovaných ploch a na zaměření vyhodnocení (zkráceno): "Protože v předloženém Návrhu zadání ÚP Libá nebyly uvedeny kapacitní údaje k některým návrhům, uvedená řešení mohou stanovit rámec pro budoucí povolení záměru uvedeného v příloze č. 1 (kategorie II, bod 1.7, bod 1.9, bod 3.2, bod 9.1, bod 10.8. apod.) zákona č. 100/2001 Sb. (EIA). Na základě posouzení obsahu návrhu zadání stanovuje KÚKk, odbor životního prostředí a zemědělství dle § 10i odst. 3 zák. č. 100/2001 Sb. a dle § 47 odst. 3 zák. č. 183/2006 Sb. požadavek na vyhodnocení vlivů Územního plánu Libá na životní prostředí (SEA). Na zpracování variantního řešení návrhu zadání KÚKk požadavek neuplatňuje. Vyhodnocení vlivů na životní prostředí je třeba zpracovat přiměřeně v rozsahu přílohy zák. č. 183/2006 Sb. a přílohy č. 5 vyhl. č. 500/2006 Sb. Vzhledem k tomu, že se jedná o návrhy záměrů, které mohou ovlivnit životní prostředí, mělo by se vyhodnocení vlivů na životní prostředí zaměřit zejména na vyhodnocení vlivu na hlukovou situaci, vlivy na půdu, krajinu, na ovlivnění imisní a emisní situace v dané lokalitě a zejména na rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci a opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popř. kompenzaci nepříznivých vlivů."
Pozn.: Individuálně hodnocené záměry jsou v dalších tabulkách zapsány červeným písmem
- 15 -
SEA - územní plán obce Libá b) Plošné nebo skupinové hodnocení: Návrhy využití území, které jsou v Doplňujících průzkumech a rozborech zpracovaných v r. 2009 dle zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. zmíněny (DPR 2009) v "Konfliktech záměrů", "Střetech záměrů s limity využití území" a "Problémech k řešení v územním plánu", jsou selektovány podle svého strategického významu pro územní plánování. Vybrané záměry jsou hodnoceny skupinově - jejich seznam viz písmena b1) až b6). Skupinové hodnocení se může překrývat s plošným nebo individuálním, můžou se také jednotlivé skupiny překrývat. Plošné hodnocení - seznam viz písmeno b7), se může překrývat se skupinovým nebo individuálním.
TAB. b1) - ÚSES Návrhy využití území, které jsou v Doplňujících průzkumech a rozborech zpracovaných v r. 2009 dle zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. zmíněny v Konfliktech záměrů nebo ve Střetech záměrů s limity. Skupinové hodnocení se soustředí na konflikt či střet záměrů s prvky ÚSES: značení dle Popis záměrů, které jsou ve střetu s ÚSES, dle DPR 2009 DPR 2009 ZS-11 výstavba střelnice v opuštěné pískovně v Pomezné ZO-p6 rozvojová plocha pro bydlení Libá severozápad ZO-p7 rekultivace kamenolomu pro komerční využití ZO-p9 rozvojová plocha pro bydlení Libá jih ZO-p10 obnova zaniklé vesnice Dubina ZO-p12 výstavba parkoviště ZO-p13 obnova zaniklé vesnice Rybáře ZO-p15 obnova zaniklé vesnice Pomezná ZO-p16 obnova zaniklé vesnice Dobrošov ZO-p17 rozvojové plochy pro bydlení v Hůrce ZO-p18 plochy pro rozvoj Samoty
Pozn.: Individuálně hodnocené záměry (viz TAB.a, str. 15) jsou zapsány červeným písmem
- 16 -
SEA - územní plán obce Libá
TAB. b2) - VKP nebo PR Návrhy využití území, které jsou v Doplňujících průzkumech a rozborech zpracovaných v r. 2009 dle zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. zmíněny ve "Střetech záměrů s limity využití území". V této skupině se jedná o střet s významným krajinným prvkem (VKP) nebo s přírodní rezervací (PR): značení dle DPR 2009 Popis záměrů, které jsou ve třetu s VKP nebo PR, dle DPR 2009 vytipovaná oblast pro golfové hřiště dle "Studie proveditelnosti golfových ZK-6 hřišť na území Karlovarského kraje" ZS-9 výstavba trafostanice pod rybníkem Kladivo u ČOV ZS-11 výstavba střelnice v opuštěné pískovně v Pomezné ZO-p1 revitalizace centra obce Libá ZO-p5 rozvojová plocha pro bydlení Libá sever ZO-p6 rozvojová plocha pro bydlení Libá severozápad ZO-p7 rekultivace kamenolomu pro komerční využití ZO-p8 plocha pro výstavbu rozhledny ZO-p10 obnova zaniklé vesnice Dubina ZO-p12 výstavba parkoviště ZO-p13 obnova zaniklé vesnice Rybáře ZO-p15 obnova zaniklé vesnice Pomezná ZO-p17 rozvojové plochy pro bydlení v Hůrce ZO-p18 plochy pro rozvoj Samoty obnova motoristické cesty propojující Libou s Hohenbergem, vč. ZO-c7 motoristického hraničního přechodu ZO-c17 cyklotrasa od záměru parkoviště ZO-p12 přes Rybáře do Pomezné
TAB. b3) - Infrastruktura Návrhy využití území, které jsou v Doplňujících průzkumech a rozborech zpracovaných v r. 2009 dle zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. zmíněny ve "Střetech záměrů s limity využití území". V této skupině se jedná o střet s ochrannými pásmy infrastruktury a hřbitova. značení dle DPR 2009 Popis záměrů, které jsou ve třetu s infrastrukturou, dle DPR 2009 vytipovaná oblast pro golfové hřiště dle "Studie proveditelnosti golfových ZK-6 hřišť na území Karlovarského kraje" ZS-9 výstavba trafostanice pod rybníkem Kladivo u ČOV ZO-p1 revitalizace centra obce Libá ZO-p4 rozvojová plocha pro nerušící výrobu ZO-p6 rozvojová plocha pro bydlení Libá severozápad ZO-p9 rozvojová plocha pro bydlení Libá jih ZO-p15 obnova zaniklé vesnice Pomezná ZO-p17 rozvojové plochy pro bydlení v Hůrce ZO-p18 plochy pro rozvoj Samoty ZO-p19 plochy pro rozvoj Lužné
Pozn.: Individuálně hodnocené záměry (viz TAB.a, str. 15) jsou zapsány červeným písmem
- 17 -
SEA - územní plán obce Libá
TAB. b4) – Bonitní půda Návrhy využití území, které jsou v Doplňujících průzkumech a rozborech zpracovaných v r. 2009 dle zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. zmíněny ve "Střetech záměrů s limity využití území". V této skupině se jedná o střet s bonitní půdou třídy ochrany (TO) I. a II. dle Metodického pokynu MŽP ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96. Ke střetům s bonitní půdou bylo zpracováno porovnání stavu KN s informacemi poskytnutými KÚKk (dokumentace není součástí SEA). Z tohoto porovnání je zřejmé, že informace KÚKk by měly být podrobeny revizi. značení dle DPR 2009 Popis záměrů, které jsou ve třetu s bonitní půdou, dle DPR 2009 vytipovaná oblast pro golfové hřiště podle "Studie proveditelnosti ZK-6 golfových hřišť na území Karlovarského kraje" ZS-1 výstavba rybníka nad silnicí II/213 ZS-4 výstavba rybníka pod Liebensteinem ZS-8 výstavba malé vodní elektrárny na náhonu pod rybníkem Kladivo ZO-p1 revitalizace centra obce Libá ZO-p4 rozvojová plocha pro nerušící výrobu ZO-p5 rozvojová plocha pro bydlení Libá sever ZO-p6 rozvojová plocha pro bydlení Libá severozápad ZO-p10 obnova zaniklé vesnice Dubina ZO-p12 výstavba parkoviště ZO-p16 obnova zaniklé vesnice Dobrošov ZO-p17 rozvojové plochy pro bydlení v Hůrce ZO-p18 plochy pro rozvoj Samoty ZO-p19 plochy pro rozvoj Lužné
TAB. b5) – ochranné pásmo lesa a les Návrhy využití území, které jsou v Doplňujících průzkumech a rozborech zpracovaných v r. 2009 dle zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. zmíněny ve "Střetech záměrů s limity využití území". V této skupině se jedná o střet s ochranným 50 m širokým pásmem lesa: značení dle DPR 2009 Popis záměrů, které jsou ve střetu s lesem a jeho OP, dle DPR 2009 ZS-11 výstavba střelnice v opuštěné pískovně v Pomezné ZO-p1 revitalizace centra obce Libá ZO-p5 rozvojová plocha pro bydlení Libá sever ZO-p6 rozvojová plocha pro bydlení Libá severozápad ZO-p7 rekultivace kamenolomu pro komerční využití ZO-p8 plocha pro výstavbu rozhledny ZO-p9 rozvojová plocha pro bydlení Libá jih ZO-p10 obnova zaniklé vesnice Dubina ZO-p11 obnova zaniklé vyhlídky na vrchu Stráně ZO-p13 obnova zaniklé vesnice Rybáře ZO-p15 obnova zaniklé vesnice Pomezná ZO-p16 obnova zaniklé vesnice Dobrošov ZO-p18 plochy pro rozvoj Samoty ZO-p19 plochy pro rozvoj Lužné
Pozn.: Individuálně hodnocené záměry (viz TAB.a, str. 15) jsou zapsány červeným písmem
- 18 -
SEA - územní plán obce Libá
TAB. b6) – VPS - infrastruktura Návrhy využití území, které jsou veřejně prospěšnými stavbami (VPS) technické a dopravní infrastruktury: značení dle Popis záměrů, které jsou VPS, dle DPR 2009 DPR 2009 ZO-i1 výstavba plynovodu pro Libou ZO-i2 výstavba infrastrukturního koridoru pro oblast ZO-p5 ZO-i3 výstavba infrastrukturního koridoru pro oblast ZO-p6 ZO-i4 výstavba infrastrukturního koridoru podél navrhované cesty ZO-c3 zrušení vrtu V3 na pitnou vodu a nahrazení kapacitnějším zdrojem pitné ZO-i5 vody mimo zastavěné území obce ZO-i6 výstavba infrastrukturního koridoru podél navrhované cesty ZO-c7 výstavba infrastrukturního koridoru z Hůrky do Dobrošova, Pomezné ZO-i7 a Rybářů ZO-i8 výstavba vodovodu z Libé do Hůrky, Lužné a Samoty ZO-c1 nová obslužná cesta k rozvojové oblasti ZO-p5 zkapacitnění cesty do Selbu včetně cyklotrasy, motoristický hraniční ZO-c2 přechod ZO-c3 nová obslužná cesta k rozvojové oblasti (změna č. 20 ÚP Libá) ZO-c4 nová obslužná cesta k rozhledně ZO-p8 obnova cesty do Sommerhau s cyklotrasou, navázání na cyklo/pěší trasu ZO-c5 na německé straně, včetně hraničního přechodu ZO-c6 obnova cesty v Dubině obnova motoristické cesty propojující Libou s Hohenbergem, včetně ZO-c7 motoristického hraničního přechodu ZO-c8 nová cesta k obnovené vyhlídce Stráně ZO-c9 nová cesta z Dubiny do Pfeiffermühle, včetně hraničního přechodu ZO-c10 nová cesta z Hammermühle do Pfeiffermühle po levém břehu řeky ZO-c11 zkapacitnění cesty z Dubiny do Hammermühle nová pěší cesta od rybníka Kladivo k navrhovanému parkovišti ZO-p12 ZO-c12 nivou Libského potoka ZO-c13 nová cesta od parkoviště ZO-p12 do Pomezné ZO-c14 spojnice z Rybářů na cestu ZO-c13 obnova cesty a cyklo/pěší lávky do německého Fischern, včetně pěšího ZO-c15 hraničního přechodu ZO-c16 spojnice z Rybářů na cestu ZO-c13 ZO-c17 cyklotrasa od záměru parkoviště ZO-p12 přes Rybáře do Pomezné cyklotrasa z dolní Libé po červené turistické trase na spojnici Pomezná– ZO-c18 Dobrošov ZO-c19 ZO-c19 obnovení spojení mezi Pomeznou, Dobrošovem a Hůrkou ZO-c20 spojnice z Pomezné na cestu ZO-c17 ZO-c21 obnovení spojení mezi Pomeznou, Dobrošovem ZO-c22 obnovení spojení mezi Pomeznou a Hůrkou ZO-c23 obnovení spojení mezi Pomeznou a Samotou ZO-c24 obnovení spojení mezi silnicí z Pomezné do Chebu a Samotou obnovení spojení mezi cestou ZO-c22 a cestou vedoucí východně od ZO-c25 rybniční soustavy Studna u Lužné na silnici III/21320 ZO-c26 spojnice cest ZO-c22 a ZO-c25 ZO-c27 obnovení spojení mezi Samotou a silnicí III/21320 ZO-c28 obnovení silnice z Lužné na silnici III/21320 ZO-c29 obnovení spojení mezi silnicí III/21320 a Ostrohem ZO-c30 zkapacitnění spojení mezi silnicí III/21320 a silnicí II/213 ZO-c31 obnovení spojení mezi rybníkem Frank a Vlastislavským rybníkem
- 19 -
SEA - územní plán obce Libá
TAB. b6) – VPS - infrastruktura (pokračování) značení dle Popis záměrů, které jsou VPS, dle DPR 2009 DPR 2009 ZO-c32 obnovení spojení mezi Hůrkou a cestou ZO-c29 ZO-c33 obnovení spojení mezi silnicí III/21320 a silnicí II/213 ZO-c34 obnovení spojení ze silnice II/213 do Podílné ZO-c35 obnovení spojení mezi cestou ZO-c1 a silnicí II/213 ZO-c36 obnovení spojení mezi silnicí III/21320 a rybníkem Frank ZO-c37 nové propojení horní a dolní komunikace vedoucí do Irska ZO-c38 zkapacitnění komunikace z dolní Libé do Irska ZO-c39 obnovení spojení mezi Dobrošovem a Irskem ZO-c40 obnovení spojení mezi dolní Libou a Hůrkou
- 20 -
SEA - územní plán obce Libá
TAB. b7) – Problémy k řešení v územním plánu Návrhy využití území, které jsou v Doplňujících průzkumech a rozborech zpracovaných v r. 2009 dle zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. zmíněny v „Problémech k řešení v územním plánu“. Plošné hodnocení je provedeno s ohledem na jednotlivé části obce, dále s ohledem na zásahy do krajinného rázu schválené usnesením zastupitelstva obce Libá č. 403/2009 ze dne 3.11.2009:
Centrum Libé (hledání řešení pro urbanisticky problémové území a jeho okolí – např. krajinný park rybník Kladivo – Vlastislavský potok; dále hledání vztahu mezi okrajovými rozvojovými částmi (S, SZ) a centrem) Kamenolom v Libé včetně okolí (hledání řešení pro rekultivaci lomu po skončení těžby, dále řešení dnešního soužití těžaře a obyvatel Libé – např. rozvojová plocha bydlení Libá – jih, rozhledna, ale také ochrany přírody a krajiny – RBC 1170) Dubina (obnova vesnice vč. obnovy vyhlídky Stráně, využití bývalé roty, řešení sousedství s RBK 985, PR Stráň u Dubiny aj.) Rybáře (obnova vesnice a stabilizace využití daného prostoru, napojení na Fischern) Dobrošov (obnova vesnice a stabilizace využití daného prostoru) Hůrka (obnova vesnice a řešení urbanisticky problematického centra) Pomezná (obnova vesnice včetně využití pískovny – např. vybudování memoparku – obnova turisticko-kulturní krajiny v údolí Ohře od Pomezné do Pfeiffermühle, hledání trasy dopravního napojení do Libé) Samota (obnova vesnice) Lužná (obnova vesnice vč. řešení urbanisticky problémového území) značení dle DPR 2009 Popis záměrů coby problémů dle DPR 2009 nalézt řešení zastavění centrální části Libé při současném snížení P-1 negativních dopadů dopravy na obec P-2 nalézt řešení vztahu nivy Vlastislavského a Libského potoka k centru P-3 nalézt přiměřený rozsah, charakter a způsob zástavby Libá - sever P-4 nalézt přiměřený rozsah, charakter a způsob zástavby Libá - SZ zrevidovat hranice biocentra 1170 ve vztahu k obci a zamýšlenému P-5 komerčnímu využití kamenolomu P-6 nalézt optimální místo pro rozhlednu na Blatné nalézt řešení, které nezablokuje další možný rozvoj území po skončení P-7 těžby v kamenolomu P-8 nalézt přiměřený rozsah, charakter a způsob zástavby Libá - jih zrevidovat hranice biokoridoru 985 ve vztahu k zamýšlenému obnovení P-9 zástavby v Dubině nalézt přiměřený rozsah, charakter a způsob zástavby v obnovované vsi P-10 Dubina zrevidovat hranice přírodní rezervace Stráň u Dubiny a nalézt optimální P-11 trasu pro obnovované spojení Libé s Hohenbergem nalézt přiměřený rozsah, charakter a způsob zástavby v Rybářích včetně P-12 obnovení spojení s Fischernem zrevidovat hranice přírodní rezervace Rathsam a nalézt optimální trasu P-13 pro obnovované spojení Pomezné s Hůrkou nalézt přiměřený rozsah, charakter a způsob zástavby a využití pískovny P-14 Pomezná P-15 nalézt přiměřený rozsah, charakter a způsob zástavby v Dobrošově P-17 zrevidovat hranice a rozsah lokálních prvků ÚSES z r. 1996 nalézt řešení zastavění centrální části Hůrky a přiměřeného rozsahu, P-18 charakteru a způsobu zástavby P-19 nalézt přiměřený rozsah, charakter a způsob zástavby na Samotě nalézt řešení zastavění centrální části Lužné s přilehlým zemědělským P-20 brownfieldem a přiměřeného rozsahu, charakteru a způsobu zástavby
- 21 -
SEA - územní plán obce Libá c) Hodnocení v rámci celku: V celku jsou hodnoceny všechny záměry „z celkového nadhledu“, tedy i záměry hodnocené individuálně - viz písmeno a), a plošně nebo skupinově – viz písmeno b). Navíc jsou v celku hodnoceny návrhy využití území, jejichž vliv na životní prostředí je v kontextu celého územního plánu zanedbatelný nebo je obecně kladný (např. protihluková, protierozní opatření, zeleň apod.). Z těchto záměrů se vyjímají stavby nových nebo obnovovaných rybníků Malý Frank (ZS-2), rybník nad silnicí II/213 (ZS-1), rybník pod Liebensteinem (ZS-4), protože se objevují v DPR 2009 ve střetech záměrů, a to s bonitní půdou. Protože však již bylo vydáno ÚR nebo SP, jsou tyto stavby zařazeny do skupiny c). V tabulkách je popis záměrů hodnocených výlučně v celku uváděn modrým písmem.
Tab. c): Záměry NÚP Libá 2010 posuzované v rámci SEA v celku značení Popis záměrů, které nejsou ve střetu s žádným limitem využití území, dle dle DPR DPR 2009 2009 ZK-1 regionální biokoridor 986 Libský les – státní hranice (Selb) ZK-2 regionální biocentrum 1171 Libský les ZCH-1 obnova území kamenolomu v Libé ZCH-2 obnova území bývalé skládky východně od roty v Dubině ZCH-3 obnova území rybníka v Dubině (již realizováno) ZCH-4 obnova území zaniklé vesnice Rybáře ZCH-5 rekultivace území zaniklé vesnice Pomezná ZCH-6 obnova území pískovny v Pomezné ZCH-7 obnova centrální části Hůrky ZCH-8 obnova zemědělského brownfieldu v Lužné ZS-1 výstavba rybníka nad silnicí II/213 (stavební povolení již vydáno) ZS-2 obnova původní rozlohy rybníka Frank (stavební povolení již vydáno) ZS-4 výstavba rybníka pod Liebensteinem (vydáno územní rozhodnutí) ZS-5 výstavba kogenerační jednotky a trafostanice pro zámek ZS-6 výstavba základnové stanice BTS společnosti T-mobile výstavba motoristických obslužných komunikací v oblasti horního Irska, ZS-7 napojení na silnici III/21320 revitalizace přírodního koridoru rybníka Kladivo a nivy Vlastislavského ZO-p2 potoka ZO-p3 změna funkčního využití plochy z obytné na nerušící výrobu vybudování memoparku Egertal – obnova turisticko-kulturní krajiny v údolí ZO-p14 Ohře od Pomezné do Pfeiffermühle ZO-p20 změna funkčního využití plochy z obytné na zeleň ZO-p21 výstavba společenského centra (plocha neurčena) ZO-p22 výstavba/dostavba školy/školky (plocha neurčena) ZO-i1 výstavba plynovodu pro Libou zrušení vrtu V3 na pitnou vodu a nahražení kapacitnějším zdrojem pitné ZO-i5 vody mimo zastavěné území obce ZO-i8 výstavba vodovodu z Libé do Hůrky, Lužné a Samoty
- 22 -
SEA - územní plán obce Libá
1. STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM
Obsah, hlavní cíle a celková koncepce rozvoje podle NÚP Libá 2010
Návrh územního plánu Libá předkládá pouze jednu variantu, projednávanou dle platné legislativy. Jedinou další možnou variantou je varianta nulová (no action), bez rozvoje. Z hlediska požadovaného rozvoje všech obcí je nulová varianta nepřijatelná. Na území obcí je nutné vytvořit podmínky pro přiměřený rozvoj. Za hlavní rozvojové oblasti Návrh ÚP Libá považuje (v závorce je uvedeno značení dle Návrhu ÚP Libá 2010, srovnání značení s DPR 2009 viz TAB. c1 - podrobná část): severozápad Libé (zastavitelná území Z01, Z02, Z03) dostavba Irska v jihovýchodní části Libé (zastavitelné území Z09)*) obnova zbořené vesnice v Dubině (zastavitelná území Z20, Z21) znovuobnovení východní části Hůrky (území přestavby P13 a zastavitelné území Z17) přeměna zemědělského brownfieldu v Lužné/Sorkově (území přestavby P14) obnova zbořené vesnice Dobrošov (území přestavby P16 a zastavitelné území Z18) *) Lokalitu Irsko v hodnocení v hodnocení vlivů na ŽP neposuzujeme, neboť je součástí platného ÚP Libá. Její vliv se však projevuje v popisu problémů a jejich reflektování Návrhem ÚP 2010, viz kap. 5 - problém P3. Základní koncepci sídel pojímá Návrh ÚP Libá 2010 následovně: vymezit maximální hranice expanze sídel, které budou dlouhodobě nepřekročitelné posílit centrální úlohu Libé obnovit zaniklá sídla propojit sídla vhodnou dopravní infrastrukturou i účelovými cestami, cyklotrasami a pěšími stezkami Základní koncepci sídel je přizpůsobena koncepce veřejného a občanského vybavení. Je navrženo území pro základní školu v Libé na "horním náměstí", jsou stanoveny podmínky pro umisťování maloobchodní zařízení - bez podmínek je lze umisťovat na plochách bydlení pouze do velikosti 500 m2 hrubé podlažní plochy, na plochách smíšených pouze do velikosti 1.000 m2. Velkoobchodní prodej a distribuce zboží jsou přípustné na plochách zemědělské výroby a plochách výroby a skladování. Plochy pro sport a rekreaci lze umisťovat především na plochách pro toto využití určených, ovšem také jsou přípustné na plochách smíšených, plochách bydlení aj. Koncepci produkce přizpůsobuje NÚP rovněž základní koncepci sídel a pro produkci vymezuje plochy zemědělské výroby, plochy výrobní a skladování. Návrh ÚP Libá se snaží sladit zájmy rozvoje s krajinnými hodnotami a koncepci krajinného uspořádání vidí takto: Čtyři typy krajiny: lesní celky na západě obce v oblasti horského masivu Smrčin s vrchy Blatnou a Výhledy ponechat bez větších zásahů lesní celky na východě obce v oblasti PR Studna u Lužné s množstvím rybníků ponechat bez větších zásahů širší oblast údolí řeky Ohře a údolí Libského potoka zpřístupnit pro rekreační využití (memopark Egertal), největší zásahy představují obnovení zničených vesnic Pomezná a Dubina produkční oblasti střední a severní části obce ponechat stávající charakter, obnovit zaniklou vesnici Dobrošov, doplnit zástavbu Libé, Hůrky a Lužné (Sorkova) a východně od Libé založit golfové hřiště.
- 23 -
SEA - územní plán obce Libá
Průchodnost krajiny: obnovit přirozená spojení se sídly v SRN (Hohenberg an der Eger, Selb, Fischern) propojit Hůrku s Dobrošovem a Pomeznou obnovit cestní síť polních cest, zvláště v příhraničním pásu
Navrhované prostorové uspořádání je odrazem krajinné a rozvojové koncepce. NÚP definuje obecné prostorové regulativy pro celou obec a pro oblasti sedm oblastí označovaných (PR01 až PR07) jsou definovány regulativy specifické. Sedm oblastí nebyla samozřejmě vybráno nahodile, jedná se o: centrum Libé (PR01), okolí Liebensteinu (PR02), horní libské náměstí (PR03), severní průmyslový okraj Libé (PR04)*), západní zemědělský areál Hůrka (PR05), jižní zemědělský areál (PR06), bývalá rota Dubina (PR07). Specifické regulativy v těchto sedmi citlivých oblastech se týkají prostorové struktury venkovského typu (centrum Libé a okolí Liebensteinu, nebo prostorové struktury areálové rozvolněné (horní libské náměstí, bez rozvolněnosti Hůrka - jih), nebo kompaktní prostorové struktury (průmyslový sever Libé, zemědělský západ Hůrky, bývalá rota Dubina). Dále specifické regulativy určují maximální výšku zástavby, někde maximální hrubou podlažní plochu (centrum Libé, Liebenstein), někde připouští drobné dominanty (horní libské náměstí, centrum Libé, okolí Liebensteinu). *) v dalším textu je průmyslová zóna popisována, pokud jde o její umístění, jako SV část Libé z důvodu eliminace záměny s rezervní plochou bydlení v severním sousedství zastavěného území Libé.
Přestavbu a rozvoj chápe NÚP jako změnu využití území, pro kterou vymezuje: plochy přestavby vč. brownfields uvnitř zastavěného území plochy rozvoje vně zastavěného území plochy rezerv Při návrhu změn se upřednostňuje využití plochy přestavby před výstavbou na plochách rozvoje. Plochy přestavby jsou především (v závorce je uvedeno značení dle Návrhu ÚP Libá 2010, srovnání značení s DPR 2009 viz TAB. c1 - podrobná část): střed obce Libé včetně navazujícího parku pod hradem a brownfieldu bývalé přádelny Tosta (P01, P02, P03, P04, P09, P10) prostor „horního náměstí“ v Libé pro občanské veřejné vybavení (P12) východní část Hůrky pro bydlení (P13) brownfield zemědělského podniku v Lužné pro bydlení (P14) střed Dobrošova pro smíšený způsob využití (P16) brownfield bývalé roty v Dubině pro smíšený způsob využití (P18) Plochy rozvoje jsou především: severozápad Libé pro bydlení (Z01, Z02, Z03) sever Libé pro smíšený způsob využití a produkci (Z04) dostavba Irska v jihovýchodní části Libé pro bydlení (Z09) obnova zbořené vesnice v Dubině pro bydlení a smíšený způsob využití (Z20, Z21) obnova části zaniklé vesnice Pomezné pro smíšené a rekreačně-sportovní využití (Z19).
Z hlediska vlivů na životní prostředí jsou obě varianty přijatelné – varianta nulová beze zbytku, varianta dle návrhu územního plánu při splnění doporučujících podmínek.
- 24 -
SEA - územní plán obce Libá
Použitá metoda hodnocení vlivů na životní prostředí – rating systém – je podrobně popsána v předchozí kapitole. Obecně se používá v procesu EIA, kde přináší dobré výsledky i při porovnávání variant. Ze všech metod je navíc nejsrozumitelnější i pro veřejnost. Dopravní infrastruktura NÚP navrhuje rozvoj stávající dopravní infrastruktury: povýšením účelových komunikací na místní (např. spojnice z Libé do Selbu, „obchvat“ Libé z křižovatky III/21320 a III/21321 na silnici II/213, spojnice Dubina – Hammermühle apod.). vymezením koridorů pro nová komunikační propojení (např. Dubina – Pfeiffermühle, Dobrošov – Pomezná apod.) Účelové komunikace (polní cesty, cyklotrasy, významná pěší propojení) nejsou součástí dopravní infrastruktury, jsou zahrnuty do ploch veřejných prostranství. Technická infrastruktura Rozvoj sídel je podmíněn rozvojem technické infrastruktury. Nejvýznamnějšími součástmi rozvoje sídel jsou: plynofikace Libé rozšíření ČOV v Libé a tlaková kanalizace z Dubiny, Hůrky a Lužné elektrifikace Dobrošova a dolní části Dubiny vodovodní přiváděcí řad Libá – Dubina nahrazení vodního zdroje VH3 Ekonomická infrastruktura NÚP stanovuje pořadí výstavby u zastavitelných ploch (v závorce je uvedeno značení dle Návrhu ÚP Libá 2010, srovnání značení s DPR 2009 viz TAB.c1 - podrobná část): 1) severozápad Libé jižní část "pod Blatnou" (Z01) 2) severozápad Libé severní část " u Kamenného rybníka" (Z02) 3) Dubina východní část "horní Dubina" - u signálky s bývalou rotou (Z20) 4) Dubina západní část "dolní Dubina (Z21)
Zahájení výstavby musí předcházet splnění následujících podmínek (v závorce je uvedeno značení dle Návrhu ÚP Libá 2010, srovnání značení s DPR 2009 viz TAB. c1 - podrobná část): Výstavbě "pod Blatnou" (Z01) na severozápadu Libé (jižní část) musí předcházet vyčerpání kapacity stávajících ploch smíšených v přestavbovém území původního centra Libé (P02). Výstavbě "u Kamenného rybníka" (Z02) na severozápadu Libé (severní část) musí předcházet vyčerpání rozvojového potenciálu ploch bydlení v sousedním rozvojovém území pod Blatnou a dobudování parkové plochy v severní části území pod Blatnou (Z01). Výstavbě "horní Dubina" (Z20) - Dubina východní část (u signálky s bývalou rotou) musí předcházet rozšíření komunikace do dolní Libé na normovou šířku; vybudování kanalizační čerpací stanice ČS Dubina I. a výtlačného kanalizačního řadu do ČOV Libá; vybudování vodovodního řadu z Dubiny do Libé. Pro veškerou novou výstavbu zároveň platí podmínka prověření dostatečné kapacity ČOV pro pokrytí záměru. Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt, není stanovena.
- 25 -
SEA - územní plán obce Libá
Vztah koncepce předkládané NÚP Libá 2010 k jiným koncepcím
Politika ÚR ČR Kromě priorit a konkretizovaných požadavků pro vybrané oblasti, jež se dotýkají území řešeného ÚP Libá pouze nepřímo se Politika ÚR ČR zaměřuje na "další úkoly pro územní plánování", ukládající řešení problémů, které mají nadmístní charakter, ale nesplňují požadavky pro rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti, vymezené na celostátní úrovni. Tyto úkoly by se projevily v Zásadách územního rozvoje (ZÚR) Karlovarského kraje - viz následující odstavec, ovšem je nutné podotknout, že území vyžadující významné změny se v kraji nachází pouze jedno, a to Mariánskolázeňsko, jehož vztah k Libé je málo významný až bezvýznamný z důvodu prostorové a sociální odlehlosti. ZÚR KK ZÚR stanovuje v území řešeném ÚP Libá čtyři specifické oblasti nadmístního významu: - SK2, která se týká Dobrošova u Libé, Lužné u Františkových Lázní, Pomezné, Rybářů u Libé - SL3, která se týká Lužné u Františkových Lázní - SZ4, která se týká Hůrky u Libé, Libé - SR3, která se týká Dobrošova u Libé, Hůrky u Libé, Libé, Lužné u Františkových Lázní, Pomezné Vymezení specifických oblastí krajinných hodnot a ochrany přírody SK má za cíl stabilizovat a chránit před narušením prostory s vysokou kvalitou přírodní složky. Z vymezení specifických oblastí lázeňství SL nevyplývá, že ve zbývajících oblastech kraje nebude lázeňství (zejména tzv. „měkké lázeňství“) provozováno. Vymezení těchto oblastí nadmístního významu deklaruje, kde jsou pro sféru lázeňství a souvisejících služeb z hlediska celokrajských územních souvislostí optimální podmínky, resp. kde je žádoucí – při dodržení zásad obecné ochrany životního prostředí, přírody a krajiny, respektování kulturních a civilizačních hodnot území – dlouhodobou územní stabilizaci těchto aktivit rozvíjet a podporovat důrazněji. Obdobné ustanovení platí pro všechny specifické oblasti. Ve specifických oblastech rekreace a cestovního ruchu SR budou zajištěny územní předpoklady pro: - Dlouhodobé zachování a aktivní rozvoj potenciálů cestovního ruchu a rekreace, to je zvláště přírodních kulturních a civilizačních hodnot území ; - zkvalitnění služeb ve sféře cestovního ruchu a rekreace a jejich propojení s nabídkou lázeňských služeb na území kraje; - podporu rozšíření nabídky služeb v oblasti tzv. měkkého lázeňství a rekreace (např. agroturistika, …); - lokalizaci nových sportovních a sportovně rekreačních zařízení (areály zimních sportů, golfová hřiště, …apod.); - koordinaci zájmů plynoucích z překryvu vymezení jiných specifických oblastí. Ve specifických oblastech zemědělství SZ budou zajištěny územní předpoklady pro: - stabilizaci obhospodařování půdy a chovu užitkové zvěře na zemědělských farmách; - propojení hospodářských aktivit s nabídkou služeb v oblasti rekreace (např. agroturistika, …); - koordinaci využití území v případě lokalizace nových velkoplošných sportovních a sportovně rekreačních zařízení (areály zimních sportů, golfová hřiště, …apod.); - koordinaci zájmů plynoucích z překryvu vymezení jiných specifických oblastí. Lze konstatovat, že ÚP obce Libá úkoly pro územní plánování ve výše uvedených specifických oblastech respektuje. Nadregionální ÚSES Nadregionální a regionální ÚSES ČR z r. 1996 stanovuje závazný rozsah ÚSES. Zbývající regionální koncepční dokumenty obsahují z hlediska životního prostředí obecný rámec, ze kterého je třeba vycházet při plánování území v širších souvislostech. Tyto rámcové povinnosti jsou zohledněny příslušnou legislativou - krajskými nebo obecními vyhláškami a nařízeními, dále zpracovanými územně analytickými podklady z r.2008 a doplňujícími průzkumy a rozbory z r.2009.
- 26 -
SEA - územní plán obce Libá
Na území obce Libá zasahují tyto prvky nadregionálního ÚSES, které ÚP respektuje, případně zpřesňuje: Nadregionální biokoridor K 39 - spojuje nadregionální biocentrum Amerika s nadregionálním biokoridorem K 38. Do severovýchodní části řešeného území zasahuje jen jeho ochranná zóna. Smyslem ochranné zóny biokoridoru je podporovat koridorový efekt, což ve vztahu k řešenému území znamená upřesnit vymezení ochranné zóny a chránit zónu před aktivitami ohrožujícími přírodní charakteristiky území. Nadregionální biokoridor K 40 - spojuje nadregionální biocentra Amerika a Svatošské skály. Do jihozápadní části řešeného území zasahuje jen jeho ochranná zóna, neboť osa tohoto biokoridoru již leží mimo území ČR, popř. na hranicích ČR / SRN. Smyslem ochranné zóny biokoridoru je podporovat koridorový efekt, což ve vztahu k řešenému území znamená upřesnit vymezení ochranné zóny a chránit zónu před aktivitami ohrožujícími přírodní charakteristiky území. Nadregionální biocentrum č. 32 Amerika - je reprezentativním biocentrem pro bioregion 1.26 Chebsko-sokolovská pánev. Do řešeného území zasahuje v jižní části obce. V návrhu územního plánu budou hranice biocentra vymezeny dle platného metodického návodu.
Lze konstatovat, že ÚP obce Libá všechny nadřazené direktivy respektuje. Podrobněji viz následující kapitola.
2. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI
NÁRODNÍ ÚROVEŇ
Strategie regionálního rozvoje ČR 2007 - 2013 (UV č. 682/2000) Politika územního rozvoje ČR 2008 (UV č. 929/2009) Národní rozvojový plán ČR 2007 – 2013 (UV č. 470/2001) Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti 2005 (UV č.293/1993) Dopravní politika ČR 2005 - 2013 (UV č. 413/1998) Státní politika životního prostředí 2004 - 2010 (UV č. 666 + P/2000) Integrovaný národní program snižování emisí ČR (UV č. 454/2004) Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR (UV č. 187/2004) Strategie udržitelného rozvoje ČR (UV č. 1242/2004) Koncepce vodohospodářské politiky MZe ČR pro období po vstupu do EU 2004 - 2010 Plán odpadového hospodářství ČR (NV č. 197/2003) Zdraví pro všechny v 21. století - Zdraví 21 (UV č. 1046/2002) Státní program ochrany přírody a krajiny ČR (UV č. 415/1998) Akční plán zdraví a životního prostředí ČR (UV č. 810/1998) Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů (UV č. 50/2000) Územně technický podklad Ministerstva pro místní rozvoj ČR 1996 - Nadregionální a regionální ÚSES ČR
- 27 -
SEA - územní plán obce Libá
Zhodnocení vztahu ÚPD k cílům ochrany ŽP na národní úrovni Pozn: Nadregionálnímu a regionálnímu ÚSES ČR z r. 1996 se věnujeme v další kapitole, která se zabývá regionální úrovní. Zbývající národní koncepční dokumenty obsahují z hlediska životního prostředí obecný rámec, ze kterého je třeba vycházet při plánování území v širších souvislostech. Tyto rámcové povinnosti jsou zohledněny příslušnou legislativou. Lze konstatovat, že ÚP obce Libá tyto nadřazené direktivy respektuje. V následujícím textu je proto rozebrán pouze vztah k nejdůležitějším dokumentům - Politice ÚR ČR (bod A) a Nadregionálnímu a regionálnímu ÚSES (bod B).
A) Politika ÚR ČR Obsah: 1. REPUBLIKOVÉ PRIORITY - direktivy obecného charakteru 2. VYBRANÉ OBLASTI - vysvětlení pojmu 3. NEPŘÍMÝ VLIV VYBRANÝCH OBLASTÍ a) rozvojová osa OS7 b) křižovatka koridoru ŽD3 a koridoru C-E40a c) energetický koridor E2 4. DALŠÍ ÚKOLY NADMÍSTNÍHO CHARAKTERU - Mariánskolázeňsko
A1) Politika ÚR ČR se ÚP Libá dotýká REPUBLIKOVÝMI PRIORITAMI, které jsou stanoveny v souladu s charakterem daného území a strukturou jeho osídlení. Zohledňují požadavky na trvale udržitelný rozvoj, územní i sociální soudržnost. Prioritami je zajišťována ochrana přírodních, civilizačních a kulturních hodnot. Jednou z priorit je např. upřednostňovat komplexní řešení před jednostrannými hledisky a požadavky. Tato ustanovení republikových priorit (v celkovém počtu 32) jsou obecné zásady a územní plán Libé je respektuje. Bohužel, nedostatkem při naplnění těchto zásad je realizace záměrů, byť jsou realizovány v souladu s územním plánem. Vysvětlíme na příkladu - zpracovatel ÚP Libá navrhuje oživení k.ú. Rybáře vytvořením rozptýlené zástavby venkovského typu (území smíšené venkovské obytné). Ačkoliv zpracovatel stanovuje pro tuto plochu podmínku územní studie (regulačního plánu), je pravděpodobné, že architektonický styl budov se přizpůsobí svému majiteli a ne krajině (chybným příkladem takové výstavby je území Zelené hory u Chebu). Zvláště pro svahy severně od Hohenbergu by nevhodný typ zástavby znamenal negativní zásah do krajiny. A2) Priority jsou obecné zásady, které Politika ÚR ČR specifikuje a KONKRETIZUJE PRO VYBRANÉ OBLASTI - např. rozvojové, specifické, koridory dopravy aj. Z tohoto pohledu Politika ÚR ČR nestanovuje žádné konkrétní podmínky pro řešené území, protože toto území: není zahrnuto do žádné z rozvojových oblastí či os, tj. do území, v nichž z důvodu soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území, není zahrnuto ani do jedné ze sedmi specifických - tj. problémových oblastí, kterým je v Politice ÚR ČR věnována rovněž zvýšená pozornost. se nenachází v žádném z koridorů dopravní či technické infrastruktury.
- 28 -
SEA - územní plán obce Libá
A3) Ovšem, území s konkretizovanými požadavky na ÚP vyjmenovanými v Politika ÚR ČR se nachází v sousedství a NEPŘÍMÝ VLIV VYBRANÝCH OBLASTÍ je v ÚP Libá zohledněn následovně: Politika ÚR ČR stanovuje tzv. rozvojovou osu OS7, na níž území řešené územním plánem Libé navazuje. Jedná se o rozvojovou osu Ústí nad Labem – Chomutov – Karlovy Vary – Cheb – hranice ČR/Německo (– Nürnberg). V této ploše jsou zahrnuty obce s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. v západní části na rychlostní silnici R6 a ve východní části na silnici I/13. Důvodem vymezení byl fakt, že území je ovlivněné hustým urbanizovaným osídlením s centry Most, Litvínov, Chomutov, Kadaň, Klášterec nad Ohří, Sokolov a Cheb, soustředěním povrchové těžby hnědého uhlí s velkými dopady na změny v území; západní část je ovlivněna rovněž připravovanou rychlostní silnicí R6 (Praha –) Karlovy Vary – Cheb – hranice ČR/Německo; v úseku Chomutov – Karlovy Vary je rozvojovým záměrem kapacitní silnice. Navazuje na rozvojovou osu v zahraničí. Konkrétní úkol pro územní plánování v rozvojové ose OS7 byl definován takto: vytvořit územní podmínky pro řešení přestavby vybraných úseků silnice I/13 mezi Ústím nad Labem a Chomutovem. Tento úkol se tedy na řešené území nevztahuje. Obecné úkoly pro územní plánování v rozvojové ose OS7 jsou dva: 1) Vytvářet podmínky pro umístění aktivit mezinárodního a republikového významu; 2) umožňovat intenzivní využití území (v souvislosti s rozvojem veřejné infrastruktury), a tak napomáhat k udržení charakteru území mimo rozvojovou osu; 3) kraje v ZÚR upřesní rozsah rozvojových oblastí a ploch. Z těchto podmínek zdůrazňujeme pro ÚP Libá druhou část podmínky č.2: "..., a tak napomáhat k udržení charakteru území mimo rozvojovou osu". Důvodem námi kladeného důrazu je fakt, že jedním z cílů UP Libá je oživení vysídlených míst, která v současné době oplývají významnými přírodními a krajinnými hodnotami. V tomto území tedy není (dle Politiky ÚR ČR) vhodné podporovat intenzivní využití území. Na hranici nedodržení tohoto úkolu je umístění technologií pro využívání obnovitelných zdrojů energie (sluneční a větrné energie) a v jistém ohledu i umístění rozsáhlých sportovišť. Prostor řešený ÚP Libá také sousedí s dopravními koridory jak železničními - křižovatka koridoru ŽD3 (Cheb - Karlovy Vary - Chomutov - Most - Ústí n. Labem) a koridoru C-E40a (Nürnberg - hranice SRN/ČR - Cheb - Plzeň - Praha), tak silničními (silnice R6 a silnice AGR hlavní). Zpracovatelé ÚP si tento fakt a jeho důvod (blízkost hranice ČR/SRN) uvědomují a z hlediska územního rozvoje (možnost rozvoje přeshraničního styku) jej akceptují. Jeho realizace, která s v ÚP Libá projevuje v obnově silnice do Hohenbergu a do Selbu však naráží na ochranu krajinného rázu vysídlené krajiny nebo na ochranu přírody a krajiny - oba střety zájmů se projevují např. v k.ú.Rybáře. Území ÚP Libá leží v sousedství dalšího koridoru - elektroenergetického E2; jeho vymezení a zdůvodnění je následující: Vymezení: "Plochy pro elektrické stanice 400/110 kV Vítkov a Vernéřov a jejich zapojení do přenosové soustavy vedením 400 kV z elektrické stanice Hradec do elektrické stanice Vernéřov a dále do stanice Vítkov a Přeštice. Stanice Vítkov bude jako hraniční rozvodna sloužit pro propojení ČR (Pomezí nad Ohří) – Německo." Zdůvodnění: "Územní ochrana pro zabezpečení transformační vazby 400/110 kV Vernéřov a Vítkov a napojení těchto elektrických/transformačních stanic do přenosové soustavy 400 kV Hradec – Vernéřov (část trasy po V 461) – systém umožní vyvedení
- 29 -
SEA - územní plán obce Libá
výkonů z nových obnovitelných zdrojů a připraví podmínky pro další mezistátní propojení vedením 400 kV Vítkov – Německo (Mechlenreut). Posílení propojení na Německo umožní rozvoj obchodu a mezistátní spolupráce elektrizační soustavy." V souvislosti s novými obnovitelnými zdroji je možné říci, že pořizovatelé ÚP Libá se nechali inspirovat záměry soukromých investorů (ZS-10, ZS-12) umístěním dvou záměrů - fotovoltaiky a větrných elektráren. Oba dva však byly vyhodnoceny jako nerealizovatelné, neboť jsou v rozporu s požadavkem na udržení současného charakteru území. A4) Kromě priorit a konkretizovaných požadavků pro vybrané oblasti se Politika ÚR ČR zaměřuje na "DALŠÍ ÚKOLY PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ", ukládající řešení problémů, které mají nadmístní charakter, ale nesplňují požadavky pro rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti, vymezené na celostátní úrovni. Tyto úkoly by se projevily v Zásadách územního rozvoje (ZÚR) Karlovarského kraje - viz následující kapitola, ovšem je nutné podotknout, že území vyžadující významné změny se v kraji nachází pouze jedno, a to Mariánskolázeňsko, jehož vztah k Libé je málo významný až bezvýznamný z důvodu prostorové a sociální odlehlosti.
B) Nadregionální a regionální ÚSES Vymezování územních systémů ekologické stability (ÚSES) je stanoveno zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Nadregionální a regionální ÚSES stanovuje závazný rozsah nadregionálních a regionálních prvků. V nadregionálním ÚSES jsou zahrnuty rozlehlé ekologicky významné krajinné celky a oblasti s min. plochou alespoň 1000 ha. Jejich síť by měla zajistit podmínky existence charakteristických společenstev s úplnou druhovou rozmanitostí bioty v rámci určitého biogeografického regionu. V regionálním ÚSES jsou ekologicky významné krajinné celky s minimální plochou podle typů společenstev od 10 do 50 ha. Jejich síť musí reprezentovat rozmanitost typů biochor v rámci určitého biogeografického regionu. Vymezení všech úrovní ÚSES bylo nutné v návrhu územního plánu aktualizovat a opravit. Vztah dokumentace s názvem "Nadregionální a regionální ÚSES" viz též následující podkapitola, která se věnuje regionální úrovni. Na území obce Libá zasahují tyto prvky nadregionálního ÚSES: Nadregionální biokoridor K 39 - spojuje nadregionální biocentrum Amerika s nadregionálním biokoridorem K 38. Do severovýchodní části řešeného území zasahuje jen jeho ochranná zóna. Smyslem ochranné zóny biokoridoru je podporovat koridorový efekt, což ve vztahu k řešenému území znamená upřesnit vymezení ochranné zóny a chránit zónu před aktivitami ohrožujícími přírodní charakteristiky území. Nadregionální biokoridor K 40 - spojuje nadregionální biocentra Amerika a Svatošské skály. Do jihozápadní části řešeného území zasahuje jen jeho ochranná zóna, neboť osa tohoto biokoridoru již leží mimo území ČR, popř. na hranicích ČR / SRN. Smyslem ochranné zóny biokoridoru je podporovat koridorový efekt, což ve vztahu k řešenému území znamená upřesnit vymezení ochranné zóny a chránit zónu před aktivitami ohrožujícími přírodní charakteristiky území. Nadregionální biocentrum č. 32 Amerika - je reprezentativním biocentrem pro bioregion 1.26 Chebsko-sokolovská pánev. Do řešeného území zasahuje v jižní části obce. V návrhu územního plánu budou hranice biocentra vymezeny dle platného metodického návodu.
- 30 -
SEA - územní plán obce Libá
REGIONÁLNÍ ÚROVEŇ Zásady územního rozvoje Karlovarského kraje (ve fázi projednání) Krajská koncepce ochrany přírody a krajiny Karlovarského kraje Program rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013 Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Karlovarského kraje, Koncepce snižování emisí a imisí znečišťujících látek a energetická koncepce Karlovarského kraje (Nařízení č. 4/2004, č. 5/2004) Plán odpadového hospodářství Karlovarského kraje (obecně závazná vyhláška Karlovarského kraje č.3/2004) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje (2007) Povodňový plán Karlovarského kraje (2007) Územní plán velkého územního celku okresu Cheb (schválený 30.8.1995, dosud platný) Územní plán sídelního útvaru Cheb (schválený 19.2.1994), nový územní plán města Chebu pro 14 katastrálních území (v současné době ve fázi zpracování - Návrh zadání územního plánu (NZÚP) Strategický plán rozvoje města Chebu (2008, aktualiz. 2009) Nadregionální a regionální ÚSES ČR (1996)
Zhodnocení vztahu ÚPD k cílům ochrany ŽP na regionální úrovni Úvodní slovo: Zásady územního rozvoje pro Karlovarský kraj (ZÚR KK) byly 24.6.2010 veřejně projednány. Nadregionální a regionální ÚSES ČR z r. 1996 stanovuje závazný rozsah ÚSES. Zbývající regionální koncepční dokumenty obsahují z hlediska životního prostředí obecný rámec, ze kterého je třeba vycházet při plánování území v širších souvislostech. Tyto rámcové povinnosti jsou zohledněny příslušnou legislativou - krajskými nebo obecními vyhláškami a nařízeními, dále zpracovanými územně analytický mi podklady z r.2008 a doplňujícími průzkumy a rozbory z r.2009. Lze proto s jistotou konstatovat, že ÚP obce Libá tyto nadřazené direktivy respektuje. V následujícím textu je proto rozebrán pouze vztah k nejdůležitějším dokumentům - Zásadám územního rozvoje KVK, Nadregionálnímu a regionálnímu ÚSES a Územní plán velkého územního celku okresu Cheb, Strategický plán rozvoje města Chebu.
A) Zásady územního rozvoje Karlovarského kraje
Zásady územního rozvoje Karlovarského kraje (ZÚRKk), vydané usnesením Zastupitelstva Karlovarského kraje pod č. ZK223/09/10 dne 16. 9. 2010, stanovují:
SPECIFICKÉ OBLASTI - VÝČET DOTČENÝCH KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ
ZÚR stanovuje v území řešeném ÚP Libá čtyři specifické oblasti nadmístního významu: SK2, SL3, SZ4, SR3. Oblasti jsou plošně charakterizovány následovně:
SK2 - Františkolázeňsko = oblast nadmístního významu je vymezena v rozsahu katastrálních území: Františkovy Lázně, Bříza nad Ohří, Cetnov, Dobrošov u Libé, Klest, Krapice, Lužná u Františkových Lázní, Ostroh, Pomezná, Poustka u Františkových Lázní, Rybáře u Libé, Slatina u Františkových Lázní.
SL3 - Františkovy Lázně = oblast mezinárodního významu je vymezena v rozsahu katastrálních území: Františkovy Lázně, Dlouhé Mosty, Doubí u Třebeně, Horní Lomany, Horní Ves u Třebeně, Jedličná, Klest, Krapice, Lužná u Františkových
- 31 -
SEA - územní plán obce Libá
Lázní, Mýtinka u Poustky, Nový Drahov, Ostroh, Poustka u Františkových Lázní, Slatina u Františkových Lázní, Střížov u Chebu, Tršnice, Třebeň, Žírovice,
SR3 - Chebsko = oblast nadmístního významu je vymezena v rozsahu katastrálních území: Cheb, Bříza nad Ohří, Cetnov, Dlouhé Mosty, Dobrošov u Libé, Dolní Lažany u Lipové, Dolní Lipina, Doubí u Třebeně, Doubrava u Lipové, Dřenice u Chebu, Františkovy Lázně, Háje u Chebu, Horní Lipina, Horní Lomany, Horní Ves u Třebeně, Hůrka u Libé, Jedličná, Jesenice u Chebu, Klest, Kozly u Lipové, Krapice, Libá, Lipová u Chebu, Lužná u Františkových Lázní, Mechová, Mýtina, Mýtinka u Poustky, Nový Drahov, Okrouhlá u Chebu, Ostroh, Podhoří u Chebu, Podhrad, Pomezí nad Ohří, Pomezná, Poustka u Františkových Lázní, Skalka u Chebu, Slatina u Františkových Lázní, Starý Hrozňatov, Stebnice, Střížov u Chebu, Tršnice, Třebeň, Tůně, Žírovice, SZ4 - Františkolázeňsko = oblast nadmístního významu je vymezena v rozsahu katastrálních území: Hůrka u Libé, Libá, Ostroh, Polná u Hazlova, Táborská.
ST - Specifická oblast ochrany a využití nerostných zdrojů = žádná taková oblast nezasahuje do prostoru řešeného ÚP Libá, ovšem tuto oblast uvádíme, neboť to, že do území nezasahuje, nevylučuje uplatnění pravidel vně této oblasti.
SPECIFICKÉ OBLASTI - ÚKOLY STANOVENÉ PRO ÚZEMNÍ PLÁNY OBCÍ
SK – specifické oblasti krajinných hodnot a ochrany přírody:
Záměry směřující do specifických oblastí krajinných hodnot a ochrany přírody je nutné posoudit se značnou opatrností zejména z hlediska: - plošně náročných investic a rozsáhlých liniových staveb, které by mohly způsobit přímo nebo zprostředkovaně změnu charakteru prostředí, nebo jeho degradaci; - záměrů, které mohou vyvolat negativní změny krajiny v důsledku vytvoření technických bariér omezujících pohyb a průchodnost krajiny; - záměrů, které by výrazněji zhoršily poměry v krajině například nevhodným členěním pozemků, změnou vodního režimu, vytvářením technických bariér omezujících nebo komplikujících údržbu krajiny; - dopadu na kvalitu krajinného prostředí a zachování krajinného rázu. Ve specifických oblastech krajinných hodnot a ochrany přírody budou zajištěny územní předpoklady pro: - zajištění ochrany krajinného rázu a kvality krajinného prostředí; - propojení ochrany přírody a krajinných hodnot s nabídkou v oblasti rekreace a relaxace v krajině; - koordinaci využití území v případě lokalizace nových velkoplošných sportovních a sportovně rekreačních zařízení (areály zimních sportů, golfová hřiště, …apod.) při zohlednění významu krajinného rázu; - koordinaci zájmů plynoucích z překryvu vymezení jiných specifických oblastí při zohlednění významu krajinného rázu.
Vymezení specifických oblastí krajinných hodnot a ochrany přírody má za cíl stabilizovat a chránit před narušením prostory s vysokou kvalitou přírodní složky.
SL – specifické oblasti lázeňské:
Záměry směřující do specifických oblastí lázeňství je nezbytné posoudit z hlediska jejich dopadu na charakter a image lázeňských míst. Jedná se především o posouzení záměrů: - plošně náročných investic, rozsáhlých liniových nebo výškových staveb, které mohou zapříčinit přímo nebo zprostředkovaně degradaci prostředí lázeňských míst a tím trvalé poškození jejich hodnot; - které mohou vyvolat negativní změny v důsledku vytvoření technických bariér omezujících pohyb a prostředí lázeňských míst; - konkrétní požadavky na změny stávajícího využití
- 32 -
SEA - územní plán obce Libá
území a staveb, které by mohly omezit možnosti využívání pro lázeňství, budou řešeny v souladu s aktuálně platnou legislativou. Ve specifických oblastech lázeňství budou zajištěny územní předpoklady pro: - zkvalitnění služeb ve sféře lázeňství a jejich propojení s nabídkou rekreačních a relaxačních aktivit na území kraje; - podporou rozšíření nabídky služeb v oblasti tzv. „měkkého lázeňství“ a rekreace (např. agroturistika, …); - koordinaci využití území v případě lokalizace nových velkoplošných sportovních a sportovně rekreačních zařízení (areály zimních sportů, golfová hřiště, …apod.); - koordinaci zájmů plynoucích z překryvu vymezení jiných specifických oblastí. Z vymezení specifických oblastí lázeňství nevyplývá, že ve zbývajících oblastech kraje nebude lázeňství (zejména tzv. „měkké lázeňství“) provozováno. Vymezení těchto oblastí nadmístního významu deklaruje, kde jsou pro sféru lázeňství a souvisejících služeb z hlediska celokrajských územních souvislostí optimální podmínky, resp. kde je žádoucí – při dodržení zásad obecné ochrany životního prostředí, přírody a krajiny, respektování kulturních a civilizačních hodnot území – dlouhodobou územní stabilizaci těchto aktivit rozvíjet a podporovat důrazněji. Obdobné ustanovení platí pro všechny specifické oblasti. SR – specifické oblasti rekreace a cestovního ruchu: Záměry směřující do specifických oblastí rekreace a cestovního ruchu je nezbytné posoudit z hlediska jejich dopadu na charakter a image rekreačních oblastí a krajinných segmentů. Jedná se především o posouzení záměrů: - plošně náročných investic, rozsáhlých liniových nebo výškových staveb, které mohou zapříčinit přímo nebo zprostředkovaně degradaci prostředí rekreačních oblastí a tím trvalé poškození jejich hodnot; - které mohou vyvolat negativní změny v důsledku vytvoření technických bariér omezujících pohyb a prostředí rekreačních oblastí a lokalit cestovního ruchu; - změn stávajícího využití, které by výrazněji omezily možnosti využívání pro rekreaci a cestovní ruch, budou povolovány, jen je-li to nezbytné v zájmu ochrany přírody, nebo v jiném veřejném zájmu a na základě průkazu, že veřejný zájem na změně bude v dlouhodobém horizontu větším přínosem než zachování daných předpokladů pro rekreační využití; - z hlediska zásad ochrany životního prostředí, přírody a krajiny v souladu s aktuálně platnou legislativou. Ve specifických oblastech rekreace a cestovního ruchu budou zajištěny územní předpoklady pro: - Dlouhodobé zachování a aktivní rozvoj potenciálů cestovního ruchu a rekreace, to je zvláště přírodních kulturních a civilizačních hodnot území ; - zkvalitnění služeb ve sféře cestovního ruchu a rekreace a jejich propojení s nabídkou lázeňských služeb na území kraje; - podporu rozšíření nabídky služeb v oblasti tzv. měkkého lázeňství a rekreace (např. agroturistika, …); - lokalizaci nových sportovních a sportovně rekreačních zařízení (areály zimních sportů, golfová hřiště, …apod.); - koordinaci zájmů plynoucích z překryvu vymezení jiných specifických oblastí. SR – specifické oblasti zemědělství: Záměry směřující do specifických oblastí zemědělství je nutné posoudit z hlediska územních dopadů na zemědělskou výrobu. Jedná se především o: - plošně náročné investice, které by mohly způsobit ať přímé či vyvolané trvalé odnětí významnějšího podílu zemědělské půdy v dotčené oblasti (přesahující přirozený plošný rozvoj zemědělské oblasti) nebo výrazněji zhorší organizaci půdního fondu či jeho možnosti zemědělského obhospodařování; - záměry, které by výrazněji zhoršily organizaci půdního fondu například nevhodným členěním pozemků, vytvářením technických bariér omezujících nebo komplikujících hospodaření na zemědělských pozemcích apod.; - všechny záměry směřované do oblasti je nezbytné posoudit z
- 33 -
SEA - územní plán obce Libá
hlediska jejich dopadu na hospodářské obvody jednotlivých zemědělských subjektů a vyvolaných kompenzací. Ve specifických oblastech zemědělství budou zajištěny územní předpoklady pro: - stabilizaci obhospodařování půdy a chovu užitkové zvěře na zemědělských farmách; - propojení hospodářských aktivit s nabídkou služeb v oblasti rekreace (např. agroturistika, …); - koordinaci využití území v případě lokalizace nových velkoplošných sportovních a sportovně rekreačních zařízení (areály zimních sportů, golfová hřiště, …apod.); - koordinaci zájmů plynoucích z překryvu vymezení jiných specifických oblastí. ST – specifické oblasti ochrany a využití nerostných zdrojů: Záměry směřující do specifické oblasti ochrany a využití nerostných zdrojů je nezbytné koordinovat z hlediska územních vztahů a využití území a současně z hlediska harmonogramu etapizace průběhu a závěru těžby. Jedná se především o následující: - Záměry rekultivace a revitalizace ploch po povrchové těžbě je třeba koordinovat s cílovou urbanistickou koncepcí využití území a novým formováním krajiny; protože rekultivace jsou zpravidla zahájeny již v průběhu těžby a často jen podle úzce oborových podkladů dle horního zákona a souvisejících předpisů, je nezbytné cílovou koncepci využití území a formování krajiny schválit v dostatečném předstihu. Dočasné využití objektů opouštěných postupně v průběhu útlumu těžby provozy dolu je nezbytné koordinovat s dlouhodobými cíli využití území po jeho revitalizaci. Záměry je třeba hodnotit z hlediska cílových úprav území a v případě potřeby omezit jejich platnost do doby ukončení provozu velkolomu. Pro oblasti velkoplošné těžby nerostných zdrojů (např. dolů Jiří, Družba, …) je proto nezbytné ve shodě Karlovarského kraje a subjektu povinného k provedení následné rekultivace stanovit urbanistickou koncepci cílového využití území v dostatečném předstihu před ukončením těžby – tak, aby se chystaná rekultivační opatření mohla včas přizpůsobit a koordinovat s budoucími záměry. Ve specifické oblasti ochrany a využití nerostných zdrojů budou zajištěny územní předpoklady pro: - efektivní a ekologicky vhodné využití nerostného bohatství na území kraje; - zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury související z přepravou a zpracováním vytěženého materiálu; - propojení hospodářských aktivit s nabídkou služeb v oblasti vědeckého výzkumu a specifického cestovního ruchu (geologie, …); - koordinaci zájmů plynoucích z bezprostředního kontaktu vymezení jiných specifických oblastí.
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY
Zásady územního rozvoje (ZÚR) se projevují v rozšíření nadregionálního biocentra č. 32 západně do k.ú. Rybáře. Toto BC je v ZÚR prezentováno jako veřejně prospěšné opatření č. U.04, přičemž je upozorněno na možnost omezení vlastnických práv k pozemkům dle zákona. Další prvky regionálního ÚSES jsou označeny následovně: Značení dle Nadregionální a regionální ÚSES ČR (1996) Značení dle ZÚR KK (2010) NRBK K39: Amerika - K 38 U.111 (ochranná zóna) NRBK K40: Amerika - Svatošské skály U.112 NRBC 32: Amerika U.04 RBK 984: Blatná - Libský les U.582 RBK 985: Amerika - Blatná U.583 RBK 986: Libský les - státní hranice U.584 RBC 1171: Libský les U.42 RBC 1170: Blatná U.48
- 34 -
SEA - územní plán obce Libá
Pozn.: RBC = regionální biocentrum, NRBC = nadregionální biocentrum, obdobně biokoridory (BK); tyto zkratky jsou používány běžně. U nadregionálních prvků je běžně používána také zkratka NBC a NBK (s vynecháním písmene R).
DOPRAVA
Silnice II/213 východně od silnice I/64 (Hazlov - Starý rybník), tedy v úseku, který nezasahuje do správního obvodu Libé, je navržena k převedení do nižší kategorie silnic III. třídy vzhledem k frekvenci dopravy a nižšímu dopravnímu významu.
Cykloturistické stezky nadregionálního ani regionálního významu nejsou v této oblasti plánovány. Nejbližší je trasa č. 36 v úseku Skalná - Františkovy Lázně - Cheb. Ani cyklostezka Ohře - páteřní cykloturistická trasa kraje - nepřekračuje hranice v území ÚP Libá (cyklostezka je propojena se SRN následovně: Waldssasen - Hundsbach - Slapany - Cheb).
Vodácká trasa Ohře je podmíněna rozšířením zázemí pro vodáky a zvýšením propagace řeky.
PLYNOFIKACE
Výstavba VTL plynovodů je plánována v úseku Hazlov - Polná. Obec Libá je zařazena mezi obce s plánovanou plynofikací (STL plynovod), ovšem podmínkou je efektivita (vyžaduje vyhodnocení demografického vývoje).
B) Regionální územní systém ekologické stability ČR Územně technický podklad (ÚTP) s názvem Nadregionální a regionální ÚSES ČR (1996) stanovuje závazný rozsah nadregionálních a regionálních prvků. Tento ÚTP byl, popř. nebyl (vzhledem k době zpracování) zohledněn v následující územně plánovací dokumentaci: Územní plán velkého územního celku okresu Cheb (1995) vzhledem k době zpracování nezahrnuje závazný rozsah nadregionálních a regionálních prvků ÚSES dle ÚTP. Zásady územního rozvoje Karlovarského kraje - přebírá ve stejném měřítku 1:50 000 závazný rozsah nadregionálních a regionálních prvků ÚSES dle ÚTP. Na území obce Libá zasahují tyto prvky regionálního ÚSES: Regionální biokoridory č. 984, 985 a 986 - všechny procházejí západní většinou zalesněnou částí území Regionální biocentra č. 1171 Libský les a 1170 Blatná jsou vložena do výše uvedených regionálních biokoridorů a reprezentují lesní porosty nižších vrchovin.
- 35 -
SEA - územní plán obce Libá
C) Územní plán velkého územního celku okresu Cheb Územní plán VÚC okresu Cheb byl zohledněn v územně analytických podkladech a především v dokumentaci "Doplňující průzkumy a rozbory" z r. 2009. Návrh ÚP Libá vychází zejména z těchto průzkumů a rozborů. Všechny požadavky, které jsou v Územním plánu VÚC okresu Cheb uvedeny, jsou tedy v ÚP Libá respektovány. Z Územního plánu velkého územního celku okresu Cheb vyplývají kromě ÚSES, jenž byl zmíněn výše, následující důležité informace nebo požadavky: Územním plánem dotčená katastrální území (k.ú.) v celém rozsahu (k.ú. Dobrošov, Hůrka, Lužná, Pomezná) nebo zčásti (k.ú. Libá, Dubina, Rybáře) se nachází v pásmu II.B OP PLZ LM Františkovy Lázně a v CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les (pouze západní okraj řešeného území při hranici se SRN se v ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů ani v chráněné oblasti akumulace vody nenachází; hranice těchto dvou chráněných ploch je téměř shodná a probíhá zhruba severojižním směrem po rozvodnici Libského a Mezného potoka přes vrch Blatná a Mezný vrch). Do východní části řešeného území - k.ú. Lužná a Pomezná zasahuje ložisko hnědého uhlí Chebská pánev. SV část k.ú. Libá je hodnoceno jako zemědělsky nejhodnotnější území. Žádná část řešeného území se nenachází ve zranitelné oblasti podle NV č. 103/2003 Sb. v platném znění Většina zemědělsky využívané půdy má provedené investice do půdy (drenážní systémy, zavlažování). V JV části se nachází lesy zvláštního určení. Řešené území se nachází v sousedství území soustředěného rekreačního využití (přehradní VN Skalka na jihu a Františkovy Lázně - Amerika na východě) se specifickým krajinným rázem. Z důvodu výstavby vodní nádrže Skalka byly změněny katastrální hranice, takže část původní Pomezné patří dnes do katastrálního území Chebu. Další požadavky viz "Doplňující průzkumy a rozbory" (2009)
D) Strategický plán rozvoje města Chebu Strategický plán rozvoje města Chebu (2008) se týká Libé nepřímo, a to ve snaze stát se euroregionálním centrem - cituji ze str. 4, kap. Strategická vize: "Rozvoj města bude doprovázen potřebou výrazněji komunikovat a koordinovat postup s bezprostředním i širším okolím města Chebu. Cheb má ambici ještě více posílit svou roli regionálního centra nejen v rámci Karlovarského kraje a směrem do České republiky, ale zejména roli centra s přeshraničním významem směrem do Bavorska a Saska. Intenzivní komunikace a spolupráce s Františkovými Lázněmi se jeví jako přirozená cesta k vytvoření funkčního a významově silnějšího celku. Není otázkou, jestli k odstranění posledních bariér volnému pohybu na státní hranici dojde letos nebo za pět let, ale jde o to, jak je Cheb (a jeho obyvatelé) připraven na svou roli v širším euroregionu. Strategický plán rozvoje města bude vytvářet také podmínky pro funkční růst významu města a jeho předpoklady pro roli města Cheb coby centra širšího přeshraničního území. S touto snahou je ÚP Libá v souladu, neboť počítá s obnovou dopravního napojení směrem do Hohenbergu a do Selbu.
- 36 -
SEA - územní plán obce Libá
MÍSTNÍ ÚROVEŇ
Dne 17.6.1997 byl usnesením obecního zastupitelstva Libá č. 73/97 schválen "Územní plán sídelního útvaru Libá" a vydána obecně závazná vyhláška o závazných částech územního plánu sídelního útvaru Libá podle zák. č. 50/1976 Sb a zák. č. 376/1990 Sb. Během let 2001 až 2003 došlo ke schválení celkem 27 změn územního plánu. Pořízení nového územního plánu Libá bylo schváleno zastupitelstvem obce usnesením 159/2007 ze dne 29.10.2007. Nový územní plán města Chebu pro 14 katastrálních území (v současné době ve fázi zpracování - etapa NZÚP Cheb). Zhodnocení vztahu ÚPD k cílům ochrany ŽP na místní úrovni
A) Územní plán sídelního útvaru Libá Vymezení lokálního ÚSES ve stávajícím platném Územním plánu sídelního útvaru Libá (1997) je pouze schematické, v některých místech metodicky nezvládnuté - např. v respektování stavu krajiny, prostorových parametrů apod. Systém není logicky navázán na regionální a nadregionální ÚSES. Vymezovaný lokální ÚSES ve stávajícím platném Územním plánu sídelního útvaru Libá (1997) tedy vykazuje velké množství nedostatků, a to bez ohledu na stav území a bez ohledu na již tehdy platná metodická pravidla - vymezení všech úrovní ÚSES bylo proto nutné v ÚP Libá aktualizovat a opravit dle platných metodických pravidel: Byla zajištěna návaznost na zpracovaný návrh ÚSES pro sousední Hazlov a Cheb. Při vymezení lokálního ÚSES se vycházelo z nadregionální a regionálního ÚSES, dále z aktualizovaného rozsahu VKP, z výskytu maloplošných zvláště chráněných území, přechodně chráněných ploch, přírodních rezervací apod. včetně jejich výskytu v sousedním území. Další požadavky byly zohledněny Návrhem zadání ÚP Libá.
B) Územního plánu města Chebu - rozpracovaný Z rozpracovaného nového Územního plánu města Chebu (NZÚP Cheb - etapa v r. 2010 - Návrh Konceptu; etapa v r. 2014 – zveřejnění návrhu územního plánu Cheb s termínem připomínek a námitek do 10.9.2013), jenž zahrnuje sousední katastrální území Bříza nad Ohří (sousedí s k.ú. Pomezí), vyplývá následující vztah: Sousedství se projevuje především díky Ohři a Skalce - v chebském ÚP je např. řešen problém "dojít suchou nohou" k přívozu vzhledem ke změnám hladiny vody ve VN Skalka (v chebském ÚP jsou plánovány 2 přívozy); jedna z variant pro omezení výrazných změn výšek hladiny vody je hrázový systém (hráz mezi Pomezím a Břízou) Další požadavky vyplývající z řešení společných problémů se sousedy viz "Doplňující průzkumy a rozbory Libá" (2009)
- 37 -
SEA - územní plán obce Libá
3. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI BEZ UPLATNĚNÍ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE
A) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ A1) SOUČASNÝ STAV
1. Struktura území a sociálně demografické poměry
Územní obvod obce Libá zahrnuje tato katastrální území: Dobrošov u Libé, Dubina, Hůrka u Libé, Libá, Lužná u Františkových Lázní, Pomezná, Rybáře u Libé. Zájmové území spadá do dvou oblastí krajinného rázu, a to „Smrčiny“ a „Chebská pánev“. Hranice mezi těmito oblastmi probíhá přibližně SV–JZ po spojnici Pomezná – Lužná. Větší část území je tedy tvořena oblastí Smrčin. V západní a východní části území převládá lesní půda. Zemědělská půda převažuje v centru zájmového území, pastviny a trvalé travní porosty převyšují výměru orné půdy. Výrazný je také podíl vodních ploch, které se nacházejí především ve střední - zemědělské části a na východě v Luženském lese. Severozápadní část zájmového území je tvořena členitou pahorkatinou až hornatinou Smrčiny. Oblast je charakteristická plochým zvlněným povrchem, při hranici s Chebskou pánví jsou četná údolí vyhloubená vodními toky. Oblast Smrčiny je v zájmovém území hůře prostupná (méně komunikačně vybavená) z důvodu železné opony, která tu kdysi probíhala. Naproti tomu, oblast krajinného rázu Chebská pánev je charakteristická svým plochým georeliéfem a lze ji zařadit mezi roviny až ploché pahorkatiny. V oblasti převládají nevýrazná otevřená údolí. Chebská pánev tvoří jihovýchodní část zájmového území a vybíhá západním směrem podél Ohře až ke státní hranici – tzv. františkolázeňský koridor. Na vývoji počtu obyvatel je zřetelně vidět poválečný předěl. Snižování počtu obyvatel ale pokračovalo až přibližně do roku 1990, kdy se vývoj obrací a obyvatel začalo opět přibývat. Dnes jich je o celých 43 % víc než v době nejnižšího stavu. Noví obyvatelé se do Libé většinou stěhují. V Libé překvapí posun křivky věkového rozložení obyvatel oproti okolním obcím i oproti celostátnímu průměru. Markantní je výrazně nižší podíl obyvatel mezi 20 a 30 lety a o to vyšší podíl třicátníků. Vyšší, i když ne tak výrazný, je podíl mládeže do 15 let a šedesátníků. Protože jde o data ze sčítání lidu roku 2001, je dnešní situace adekvátně o osm let posunutá. Většina obyvatel Libé se hlásí k české národnosti, žije zde ale i 8 % Slováků a 4,5 % Němců. Ostatní národnosti jsou zastoupeny zcela marginálně. Vzdělanostní struktura obyvatel je oproti celostátnímu průměru, ale i oproti okolním obcím, výrazně slabší. Bezmála dvojnásobné zastoupení obyvatel se základním nebo nedokončeným základním vzděláním a zároveň pouze téměř čtvrtinový podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí oproti celostátnímu průměru je alarmující. Roku 2001 vyjíždělo denně do zaměstnání 22 % obyvatel, do školy to bylo 11,4 % obyvatel, tj. každý třetí obyvatel Libé denně dojížděl (dojíždí) za prací či za vzděláním. Byty v rodinných domech se přidržují podobné struktury jako v okolních městech. U bytů v bytových domech je sice křivka výrazně odlišná od okolí i od celorepublikového průměru, je to ale z velké míry způsobeno velice nízkým počtem takových bytů v Libé.
- 38 -
SEA - územní plán obce Libá
2. Zastavěné území Obec Libá má zastavěné území vymezeno územním plánem schváleným 17. 6. 1997 a změnami tohoto územního plánu, které byly schváleny 11. 9. 2001, 1. 10. 2002, 1. 5. 2003, 12. 9. 2003 a 27. 11. 2003. Obce Pomezná, Dobrošov u Libé, Hůrka u Libé, Lužná u Františkových Lázní a Samota mají zastavěné území vymezeno intravilánem k 1. 9. 1966. Obce Dubina a Rybáře nemají zastavěné území vymezeno vůbec. Druhy pozemků rok 2009 ve správním obvodu obce Libá: Celková výměra pozemku (ha) 2 663 Orná půda (ha) 489 Chmelnice (ha) 0 Vinice (ha) 0 Zahrady (ha) 14 Ovocné sady (ha) 2 Trvalé trávní porosty (ha) 588 Zemědělská půda (ha) 1 094 Lesní půda (ha) 1 291 Vodní plochy (ha) 85 Zastavěné plochy (ha) 13 Ostatní plochy (ha) 179 Zdroj: www.risy.cz
TAB.2: Vývoj počtu obyvatel v Libé Počet Počet Číslo Název Číslo Název Rok obyvatel k Rok obyvatel obce obce obce obce 1.1. k 1.1. 1971 554618 Libá 718 1991 554618 Libá 504 1972 554618 Libá 692 1992 554618 Libá 493 1973 554618 Libá 705 1993 554618 Libá 500 1974 554618 Libá 699 1994 554618 Libá 512 1975 554618 Libá 687 1995 554618 Libá 519 1976 554618 Libá 656 1996 554618 Libá 523 1977 554618 Libá 646 1997 554618 Libá 529 1978 554618 Libá 631 1998 554618 Libá 523 1979 554618 Libá 600 1999 554618 Libá 524 1980 554618 Libá 579 2000 554618 Libá 537 1981 554618 Libá 568 2001 554618 Libá 587 1982 554618 Libá 564 2002 554618 Libá 589 1983 554618 Libá 579 2003 554618 Libá 593 1984 554618 Libá 573 2004 554618 Libá 600 1985 554618 Libá 567 2005 554618 Libá 618 1986 554618 Libá 534 2006 554618 Libá 646 1987 554618 Libá 538 2007 554618 Libá 678 1988 554618 Libá 548 2008 554618 Libá 693 1989 554618 Libá 538 2009 554618 Libá 706 1990 554618 Libá 529 Zdroj www.czso.cz
- 39 -
SEA - územní plán obce Libá
3. Průmysl a skladování Průmyslových ploch je v území poměrně málo a všechny se soustřeďují do Libé. Největším průmyslovým závodem v okolí byla přádelna Tosta, která je dnes ale nefunkční a patří Správě nemovitostí Libá, s.r.o. Nejdůležitějšími podniky v území jsou: ATS-Silnice, spol. s.r.o. – kamenolom Libá vznikla v roce 1992 jako nástupnická organizace části státního podniku Západokámen Plzeň a je členem německé společnosti Basalt-Actien-Gesellschaft se sídlem v Linci nad Rýnem. Hlavním náplní práce je lomová těžba a úprava olivínového čediče (petrograficky označovaného jako olivínový nefelit) v kamenolomu Libá z dobývacích prostorů Libá, Libá I a Libá II. Eurotrend – PROMIN CS spol. s r.o. – působí v oblasti hotelové kosmetiky. 4. Zemědělská a lesní výroba V území fungovaly tři zemědělské podniky, ze kterých už ale funguje pouze jeden – kravín v Hůrce, který patří Ing. Jiřímu Vackovi. Vepřín v Hůrce společnosti Mavex Cheb, s.r.o. je opuštěný, ale v poměrně dobrém stavu, areál kravínů v Lužné společnosti Zephyr Františkovy Lázně, s.r.o. je polorozbořený. Na východě v Luženském lese je několik produkčních rybníků ve vlastnictví České rybářství s.r.o. Většinu lesů obhospodařují Lesy České republiky, s.p. 5. Plochy občanského vybavení Občanská vybavenost se téměř výhradně soustřeďuje do Libé. Integrovaná základní a mateřská škola sídlí v jedné budově na „horním náměstí“. Škola je v současné době jednotřídní a budova již přestává kapacitně vyhovovat. Jediným kulturním zařízením v obci je římskokatolický kostel sv. Kateřiny ve správě farnosti Františkovy Lázně, který je ve velice špatném stavební stavu a kde se mše konají pouze o velkých svátcích. Kostel je příležitostně používán pro koncerty. Zámek Liebenstein je v soukromém vlastnictví a jeho majitel zahájil jeho rekonstrukci. V čísle popisném 99 funguje veřejná knihovna a jednou týdně zde ordinuje praktický lékař. Obecní úřad sídlí ve stejném domě s poštou a několika byty. Místo je obtížně přístupné po přetížené silnici II/213 bez chodníků a leží mimo centrum obce. V Libé dnes funguje pouze jeden obchod se smíšeným zbožím v centru obce. Bývalá samoobsluha, postavená v sedmdesátých letech, je nevyužívaná. Restaurační zařízení jsou v obci dvě, Pohostinství U Bohouše v bývalé Turnhalle, kde je i sál pro 300 lidí a Restaurace Rossemarie. Restaurace a pension Beatrice je již několik let mimo provoz. Ubytovat se návštěvník může buď v Pohostinství u Bohouše s ubytovací kapacitou 25 lůžek, která je využívána převážně pro dlouhodobější ubytování např. dělníků nedalekého lomu, nebo v Penzionu Poustevna v části Samota. S ubytovací kapacitou 40 lůžek je největším ubytovacím zařízením v řešeném území. Zařízení disponuje vlastní kapacitní kuchyní, sálem v přebudovaných stájích, tenisovými kurty a dvěma rekreačními rybníky. Areál je často využíván pro školy v přírodě. Na severu Libé při silnici II/213 se nachází fotbalové hřiště užívané i místním fotbalovým klubem. Další hřiště jsou na „horním náměstí“ před školou. 6. Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území Devastovaná území (brownfields) Brownfields jsou plochy nevyužívaných areálů, typicky průmyslových nebo zemědělských, které vykazují známky destrukce a negativně ovlivňují své okolí (esteticky, sociálně, ekologickou zátěží apod.). V území se nachází pět takovýchto devastovaných území: opuštěná přádelna Tosta na severu Libé opuštěná samoobsluha v centru Libé
- 40 -
SEA - územní plán obce Libá
opuštěný areál bývalé roty v Dubině opuštěný vepřín na jihu Hůrky zdevastovaný zemědělský areál na západě Lužné Nestabilně využívaná území Území která v obvykle minulosti radikálně změnila charakter využívání a nová funkce nepřispívá ke stabilizaci území. území kamenolomu v Libé území bývalé skládky západně od roty v Dubině území bývalé obce Rybáře území bývalé obce Pomezná území štěrkovny v Pomezné území bývalé obce Dobrošov Urbanisticky problémová území Nepřehledná území a území, jejichž urbanistický potenciál je oproti dnešnímu stavu výrazně vyšší. širší centrum Libé sahající od kamenolomu na západě přes podhradí, dnešní náves a nivou Vlastislavského potoka až k silnici II/213 území „horního centra“ Libé od bývalého zámeckého statku až na „horní náměstí“ před školou centrum Hůrky po zbořených statcích, zahrnující i nivní porosty na východě Hůrky centrum Lužné zahrnující i jižní část zemědělského areálu Irsko - nová výstavba se soustřeďuje na oblasti okolo hřbitova a především do východní části obce při silnici na Cheb. Jde o developersky koncipované projekty s velkým množstvím urbanistických chyb – oblast je za lesem, jakoby do sebe uzavřená a bez navázání na původní struktury obce, ani vnitřní struktura není propojená, ulice jsou často slepé apod. 7. Urbanistické, architektonické a kulturní hodnoty Významná linie horizontu Při příjezdu od Chebu se jednoznačně uplatňuje horizont vršku, na kterém stojí výklenková kaplička a vodárna, následně pak horizont tvořený kopcem Blatná s kamenolomem a hřebenem masivu Smrčin. Při pohledu z Hohenbergu tvoří krásný obraz horizonty vrchu Stráně a protilehlého zalesněného kopce. Významná osa průhledu V dobách nižšího zalesnění kopců v okolí Libé bylo vidět ze zámku Liebenstein na hrad Hohenberg, což bývalo pro obranné hrady typické. Dnes je průhled možný pouze z věže Liebensteinu. Významná přírodní dominanta Významnými dominantami jsou pochopitelně všechny větší lesní porosty, vodní nádrže nebo řeka Ohře. V řešeném území se ale nachází i několik specifických přírodních bodů, které dávají okolí jednoznačný charakter: skalní výchoz jižně od Kamenného rybníka kamenolom v Libé skalní výchoz na vrchu Stráně, dříve oblíbené výletní a vyhlídkové místo skalní stěna nad řekou Ohří u Hammermühle, naproti bývalému říčnímu koupališti
- 41 -
SEA - územní plán obce Libá
Významný krajinářský kompoziční prvek rybniční soustava na Vlastislavském potoce, začínající rybníkem Nebesák, přes Prostřední rybník, Vlastislavský rybník, Velký libský rybník, rybník Malý Frank, nivu Vlastislavského potoka až do rybníka Kladivo signální linie vybudovaná v přímých liniích, které nebraly ohled na morfologii krajiny těleso nedostavěné dálnice Cheb–Norimberk, které v krajině vytváří přímou linii osázenou vzrostlými stromy Stromořadí a aleje Jednostranná stromořadí, popřípadě oboustranné aleje, lemují některé cesty v území, někdy dokonce zaniklé. Jejich stav je většinou dost neutěšený, stromy jsou přestárlé nebo úplně chybějí. původně zřejmě oboustranná alej lemující silnici III/21320 stromořadí vzrostlých topolů v centrální části Lužné krátká hustá oboustranná alej západně od Lužné lemuje dnes již neexistující cestu prořídlé stromořadí podél silnice III/21321 do Hůrky oboustranná alej podél cesty zpod Kamenného rybníka na severozápad k lesu nově vysázené lipové stromořadí podél části cesty z Dubiny do Hammermühle nově vysázené stromořadí podél cesty z Hůrky do Pomezné stromořadí vzrostlých stromů podél cesty z Pomezné do Chebu; na druhé části původního náspu dálnice je husté stromořadí prorostlé náletovými dřevinami
Region lidové architektury zahrnuje téměř celé řešené území. Historicky významná stavba, soubor - mimo nemovité památky zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR je v Libé zajímavý pseudogotický kamenný podstavec pod kříž s bočními lisény z roku 1881 v soukromé zahradě (pozemek 2367/9). Historicky cenným souborem je nepochybně „libská akropole“, srostlice zámku, kostela a několika dalších budov. Architektonická hodnota souborů staveb v Libé je především v jejich uceleném charakteru, kterým se odlišují od jiných částí. oblast malých domků původní zástavby obce pod hřbitovem; původně okrajová chudá část obce se po zboření bohatých statků dostala do centra shluk domů na levobřežním svahu rybníka Kladivo prvorepubliková čtvrť bohatších vil na pravém břehu rybníka Kladivo, která navazovala na původní centrum obce rázovitá oblast původní zástavby jižně od rybníka Kladivo, dolní Libá výstavba okolo „horního náměstí“ Architektonicky významnými objekty jsou především zámek Liebenstein a kostel sv. Kateřiny, stejně jako výklenková kaplička v poli nad Libou. Dalšími cennými objekty jsou: městský dům č.p. 30 na levém břehu rybníka Kladivo s hrázděním bez vzpěr a pásků, přízemí bedněné myslivna č.p. 28 z počátku 20 století, drobná architektura vilového typu s hospodářskou částí a secesními prvky obytný dům e.č. 21, přízemní dům z přelomu 19. a 20. století v okrajové části obce hrázděná a bedněná stodola č.p. 49 ve stylu lidové architektury chebských statků; obytný dům s bedněným štítem, znehodnocený rekonstrukcí patrová bedněná stodola na pozemku č. 167 ve stylu lidové architektury chebských statků patrová bedněná stodola č.p. 44 ve stylu lidové architektury chebských statků, s obytným domem a domem na pozemku č. 166 jsou posledními dochovanými fragmenty zástavby původního centra obce
- 42 -
SEA - územní plán obce Libá
zděný přízemní dům bezzemka č.p. 113 se sedlovou střechou a prostě hrázděným jižním štítem zděný přízemní dům bezzemka č.p. 115 se sedlovou střechou a bohatě hrázděným jižním štítem ve stylu lidové architektury chebských statků hřbitovní kaple čtvercového půdorysu se stanovou střechou a poloválcovou apsidou na vysoké podezdívce západního ohrazení hřbitova čtyřpodlažní tovární budova bývalé Tosty č.p. 103 s vysokým zděným komínem, která konkuruje libskému zámku s kostelem přízemní menší tovární budova č.p. 37 s výraznými plochými "secesními štíty" do ulice ve vilové čtvrti obytný dům s mansardovou střechou v romanticko-národním stylu č.p. 215 obytný dům s mansardovou střechou z počátku 20. století č.p. 102 s přistavěnou malou tovární halou s nízkým štítem obytný městský dům č.p. 227 z první poloviny 20. století s romantickými prvky původní statek Klausenhof, nyní penzion s restaurací "Poustevna" č.p. 35, obytný dům a stáje ve stylu lidové architektury chebských statků; valbová střecha na hrázděném patře bez vzpěr a pásků, přízemní klenuté stáje s kamennými pilíři Architektonické dominanty srostlice libského zámku a kostela sv. Kateřiny na skále nad Libou výklenková kaplička nad Libou bývalá Turnhalle, dnes restaurace u Bohouše Technické dominanty bývalá přádelna Tosta s komínem tovární budova fy Promin, č.p. 101 Negativní dominanty polorozbořené kravíny v západní části Lužné fy Zephyr Archeologické naleziště 1. a 2. kategorie areál libského zámku a kostela sv. Kateřiny areál výskytu mohylníků jižně od Lužné širší centrum Libé oblast původní obce Rybáře Nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma V řešeném území je evidováno sedm nemovitých kulturních památek zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky. Sídlo Památka Umístění Číslo rejstříku Libá kostel sv. Kateřiny 25098 / 4-47 Libá výklenková kaplička v poli 102143 Libá hrad a zámek Libá čp.9, ostroh nad potokem 28395 / 4-46 Libá zemědělský dvůr čp.26 102993 Hůrka smírčí kříž V Rybnících 50553 / 4-5213 Lužná mohylník, 46725 / 4-48 archeologické stopy Pomezná tvrz, zřícenina na západním břehu přehrady Skalka 44706 / 4-106
- 43 -
SEA - územní plán obce Libá
A2) PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ STRUKTURY ÚZEMÍ BEZ UPLATNĚNÍ ÚPD
Předpokládejme, že vývoj území by byl v souladu s dosud platným územním plánem - dne 17.6.1997 byl usnesením obecního zastupitelstva Libá č. 73/97 schválen "Územní plán sídelního útvaru Libá" a vydána obecně závazná vyhláška o závazných částech územního plánu sídelního útvaru Libá podle zák. č. 50/1976 Sb a zák. č. 376/1990 Sb. Během let 2001 až 2003 došlo ke schválení celkem 27 změn územního plánu, z toho změny č. 18 až 26 z r. 2003 byly s cílem změny využití území na čisté bydlení - z bydlení venkovského typu na bydlení čisté (18, 19, 20, 21, 22, 23), popř. z území rekreace na bydlení čisté (24), z drobné výroby na bydlení čisté (25), z rozvojového území bydlení venkovského typu na bydlení čisté. Nejen podle těchto změn lze usuzovat na zájem bydlet v Libé, především je to lokalita "Irsko" v jihovýchodní až východní části Libé. ovšem nezapomínejme na celorepublikový trend, kterým je únik z rušného městského prostředí do okrajových částí měst a na venkov - do rodinných domů se zahradami. Pro tento únik se hodí nazvat jej fingovaným, protože většina lidí dojíždí do svého zaměstnání do měst, a v případě rodiny s dětmi se kromě zaměstnání dojíždí také do škol a za volnočasovými dětskými aktivitami. Z tohoto důvodu nový domov plní pouze tzv. přespávací funkci. Navíc je tento moderní způsob bydlení ekonomicky náročnější pro obecní rozpočet - enormní náklady na nutnou technickou infrastrukturu, kterou je nutné pro výstavbu na nových plochách vynaložit, a dlouhodobé průběžné náklady, které musí obec každoročně vynakládat na běžnou údržbu, opravy, úklid sněhu, čištění apod. jsou až třikrát vyšší oproti řadové zástavbě v centrech měst (při současně dosahovaných hustotách zástavby na okrajích měst cca 10 RD na 1ha, to znamená, že pro každý RD je nutno vybudovat cca 10 m2 komunikací a 20 bm inž. sítí, naproti tomu při řadové zástavbě by bylo možné snížit tyto plochy min o polovinu až dvě třetiny). S jiným fenoménem posledních let, který je s předchozím trendem spojen únikem z řadové zástavby, se setkáváme např. v Květnové - s výstavbou procovských vil na značně rozsáhlých silně oplocených pozemcích (Pozn.: procovské, tedy okázalé, viditelně drahé). Tento jev je zapříčiněn snahou o soukromí a vyčlenění se ze společnosti. U obou fenoménů je vhodné preventivně zamezit vznik nesvárů v obci mezi původními "rodilými" obyvateli a nově příchozími. Obě tyto skupiny mají totiž značně rozdílné zájmy a jiné vnímání rozvoje obce. Jako prevence by postačovala etapovitost nové zástavby (tj. zpomalit přísun nových obyvatel tak, aby došlo k asimilaci). Ztížený život na svazích pohoří Smrčiny a nároky současného člověka na pohodlí a na určitou životní úroveň jsou slabou stránkou víceméně společnou všem venkovským oblastem ve Smrčinách. Slabost se nejvíce projevuje v zimě a vyžaduje nemalé finanční prostředky na údržbu komunikací, na zajištění dodávek tepla, vody apod. Tento faktor spolu s nedostatkem pracovních příležitostí může být jednou z příčin potenciálního vylidňování, a představuje tak určité riziko (tato slabost se projevuje nejen na české straně Smrčin a Krušných hor, ale i v Německu.
Na druhou stranu - příležitostí sociodemografických podmínek je zdravé životní prostředí (viz následující kapitoly), které znamená potenciál pro umístění zařízení turistického ruchu, ale i průmyslových areálů představujících pracovní příležitosti. Postupným využitím tohoto potenciálu směřuje obec Libá k postupným opravám architektonických a kulturních památek, k obnově urbanisticky problémových území. Obec by s největší pravděpodobností dále zaměřovala na turistický ruch, který skýtá pracovní možnosti, popř. na agroturistiku, k níž má obec rovněž vhodné podmínky a toto zaměření by představovalo využití opuštěných zemědělských staveb (brownfieldů) v Hůrce, Lužné a rybníků. Nepředpokládáme, že by se občanská vybavenost soustřeďovala jinde než v Libé. Nelze předpokládat, že by v obcích Dubina a Rybáře vzniklo zastavěné území.
- 44 -
SEA - územní plán obce Libá
B) OVZDUŠÍ A KLIMA
B1) SOUČASNÝ STAV
Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší se rozumí území v rámci zóny Karlovarského kraje nebo aglomerace, kde je překročena hodnota imisního limitu pro ochranu lidského zdraví u jedné nebo více znečišťujících látek (oxid siřičitý, suspendované částice PM10, oxid dusičitý, olovo, oxid uhelnatý a benzen). Zóna Karlovarský kraj dle věstníku MŽP č. 4/2008, na základě údajů z r. 2006 má jako jednu z oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší MěÚ Cheb: MěÚ Cheb - na 0,4 % území došlo k překročení limitu NO2 (r IL). MěÚ Cheb - na 5,9% plochy území došlo k překročení benzo(a)pyrenu. 1. Zhoršená kvalita ovzduší s překročením imisního limitu a meze tolerance (LV + MT) V daném území se nevyskytuje 2. Znečištění ovzduší dle správních obvodů stavebních úřadů MěÚ Cheb - opatření k zajištění kvality ovzduší viz Strategický plán rozvoje města Chebu
3. Vývoj v čistotě ovzduší
Dle Sdělení č. 6 odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2008 (Zdroj: Věstník MŽP č. 4/2010) na území Karlovarského kraje nedošlo k překročení hodnot žádného imisního limitu. V porovnání s r. 2008 došlo k výraznému zlepšení ovzduší, což dokládá Sdělení č. 9 odboru ochrany ovzduší MŽP - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2006 (Zdroj: Věstník MŽP č. 4/2008). Čisté ovzduší zůstává zachováno i nadále Zdroj: MŽP, 2013 (na základě dat z r. 2010). Měření prováděné za účelem analýzy obsahu vybraných persistentních organických polutantů (POP) v ovzduší Karlovarského kraje, které bylo provedeno v období srpen 2008 až leden 2009, neprokázalo zásadní problémy na žádné ze sledovaných lokalit. Ani jedna z těchto lokalit nebyla ve správním území obce s rozšířenou působností Ostrov. Nejbližším měřeným místem byl Cheb – ul. Mírová (předměstská pozaďová stanice v obytné zóně), která je také svým charakterem nejbližší, popř. Přebuz, která sloužila v měření jako venkovská pozaďová stanice. Obr. 1 Schéma zóny Karlovarského kraje – překračování limitů; Zdroj: MŽP, 2013 (na základě dat z r. 2010)
- 45 -
SEA - územní plán obce Libá
4. Stav a vývoj klimatických podmínek Klimatické podmínky jsou ovlivňovány převažujícím západním prouděním vzduchu, které přináší od Atlantického oceánu vlhký vzduch a časté vodní srážky. Převládá zde vliv přímořského podnebí. Nejvyšší denní maximální teplota vzduchu dosáhla 31,5 °C a nejnižší denní minimální teplota vzduchu byla -10,5. °C. Území obce Libá zasahuje do dvou klimatického regionu, klasifikace dle Quitta, 1971, a to regionů MT2 a MT4.
MT 2 LetD Letní dny 20 - 30 HVO Počet dní s teplotou alespoň 10 oC 140 - 160 MD Počet mrazivých dní 110 - 130 LD Počet ledových dní 40 - 50 °C I Průměrná teplota v lednu -3 - -4 °C IV Průměrná teplota v dubnu 6 - 7 °C VII Průměrná teplota v červenci 16 - 17 °C X Průměrná teplota v říjnu 6 - 7 s 1mm Počet dnů se srážkami alespoň 1 mm 120 - 130 s VO Srážkový úhrn ve vegetačním období 450 - 500 s VZ Srážkový úhrn v zimním období 250 - 300 sp Počet dnů se sněhovou pokrývkou 80 - 100 o>0,8 Počet dní jasných 150 - 160 o<0,2 Počet dní zatažených 40 - 50
MT 4 LetD Letní dny 20 - 30 HVO Počet dní s teplotou alespoň 10 oC 140 - 160 MD Počet mrazivých dní 110 - 130 LD Počet ledových dní 40 - 50 °C I Průměrná teplota v lednu -2 - -3 °C IV Průměrná teplota v dubnu 6 - 7 °C VII Průměrná teplota v červenci 16 - 17 °C X Průměrná teplota v říjnu 6 - 7 s 1mm Počet dnů se srážkami alespoň 1 mm 110 - 120 s VO Srážkový úhrn ve vegetačním období 350 - 450 s VZ Srážkový úhrn v zimním období 250 - 300 sp Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60 - 80 o>0,8 Počet dní jasných 150 - 160 o<0,2 Počet dní zatažených 40 - 50
- 46 -
SEA - územní plán obce Libá
B2) PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ OVZDUŠÍ A KLIMATU BEZ UPLATNĚNÍ ÚPD Významné změny nejsou očekávány, nepředpokládá se vznik nových zdrojů znečišťování ovzduší. Vývoj u jednotlivých malých individuálních zdrojů vytápění nelze předvídat ani ho nelze jakoukoliv koncepcí ovlivnit. V ZÚR KK je plánována plynofikace obce Libá. Přestože jsme konstatovali pozitivní vývoj - pokles znečištění ovzduší, dopravní zátěž má stále vzrůstající tendenci. Protože obnovení nákladové železniční dopravy nemá pro dané území význam, je zapotřebí udržet stálou pozornost v ochraně ovzduší (např. výchovou obyvatel k volbě zdrojů tepla a způsobů vytápění). Inspirací by v tomto směru mohla být opatření zařazená do Strategického plánu rozvoje města Cheb, který se zabývá mj. průmyslovou zónou situovanou východně od města Chebu (převládající směr větrů je západní), řešením dopravy s omezením tranzitní přepravy a také energetickou koncepcí. Všechny velké kotelny v Chebu byly modernizovány a napojeny na plyn. Doprava představuje pro Cheb obdobně jako pro Libou z hlediska kvality ovzduší největší zátěž. K vývoji území pod vlivem klimatických podmínek nemáme dostatek podkladů, jelikož pravidelná meteorologická měření jsou v rámci ČR systematicky sbírána od roku 1752, a to v pražském Klementinu. V Chebu se sledováním počasí zabývá ČHMÚ v meteorologické stanici, která se nachází na adrese Maškovská 2421. Tato meteorologická stanice zaznamenává údaje o počasí nepřetržitě od roku 1954. Na základě údajů z takto krátkého období, z hlediska možnosti ovlivnění klimatu, není možné předjímat vývoj území vlivem klimatu. Klima v řešeném území prostě bude. Extrém není znám, za výjimky je možné považovat výchylky z dlouhodobých průměrů. V letošním roce je např. poněkud sušší a teplejší počasí, letošní zima nás překvapuje sněhovými záplavami, nicméně tyto výjimky byly a budou a s ohledem na dobu, po kterou je sledováno počasí (258 let), se domníváme, že tyto výkyvy nelze popisovat jako klimatické změny.
C) VODA
C1) SOUČASNÝ STAV
Hydrogeologická stavba a hydrologický režim (spolu s biologickou a geologickou cenností) zvyšuje atraktivitu území. Výhodou je dostatek vody a akumulační objem ve VN Skalka, dostatečná vydatnost místních vodních zdrojů i velký počet rybníků. Stanovení záplavových území umožňuje připravenost obce na záplavy (dostatečná protipovodňová ochrana). Ochranu vodního režimu a zásob podzemní vody zajišťuje CHOPAV. Území není zranitelnou oblastí podle příl. č. 1 NV č. 103/2003 Sb. Větší část území leží v OP PLZ druhého stupně (II.B) LM Fr.Lázně (80 %) a v území již zmíněné oblasti CHOPAV (chráněná oblast přirozené akumulace vody Chebská pánev a Slavkovský les), což představuje v daném území zvýšenou ochranu a vyvolává omezení některých podnikatelských aktivit, např. zvyšuje poplatky za odnětí pozemků ze ZPF, PUPFL apod.) – omezuje výstavbu. Rozsáhlá regulace toků, velkoplošné odvodňovací systémy narušily hydrologický režim v území. K dalším charakteristikám patří znečištění vody vlivem zpožděného efektu vysokých dávek hnojení, vypouštění splaškových vod do potoků přes septiky v lokalitách bez kanalizace (např. v obci Hůrka je v současnosti vybudován systém kanalizace pro veřejnou potřebu, odpadní vody od obyvatel jsou kanalizačním řadem DN 150 a délkou 1200 m svedeny do septiku, dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků), nebo SEZ – Dubina. Jakost povrchové vody pro koupání ve volné přírodě (např. VN Skalka trvale překračuje hygienické limity) proto odpovídá této dlouhodobé negativní činnosti člověka. Problémem je také kvalita vody zdrojů veřejného vodovodu v Libé (vrty HV3, HV5 a HV6), která nevyhovuje vyhlášce MZ č. 252/2004 Sb.
- 47 -
SEA - územní plán obce Libá
1. Vodní nádrže a vodní plochy Vodní nádrž (VN) se v řešeném území nenachází. V sousedství se nachází VN Skalka, která je významná svým rekreačním potenciálem a je důležitá pro hydrologii řešeného území. Tato nádrž je součástí vodohospodářské soustavy, která vznikla jako součást řady vodohospodářských děl (VD) ve správě Povodí Ohře, a.s. Soustava slouží pro zásobení průmyslu a energetiky vodou a ochranu před velkými vodami. Vodní nádrž Skalka je v druhém "B" ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa (II.B OP PLZ LM Františkovy Lázně). Lokality pro výhledové VN jsou limitem jak pro politiku územního rozvoje, tak pro zásady územního rozvoje a územní plány. Lokality budou zpřesňovány v plánech oblastí povodí a tyto dokumenty by měly být schvalovány v prosinci roku 2009 zastupitelstvy krajů. Stejně tak území určená k řízeným rozlivům povodní a k ochraně před povodněmi formou akumulace vody v nádržích. Většina ostatních vodních ploch je VKP ze zákona – viz jev 23. Velká část je využívána ke koupání. Z celkové výměry pozemků, která činí 554618 ha, zaujímá vodní plocha 85 ha, tj. 0,01 %. V porovnání s výměrou zastavěných ploch, která činí 13 ha, se jedná o poměrně rozsáhlou plochu. Vznik rybníků je různý, např. po těžbě žuly nebo písku, z důvodu odvodňování zemědělsky využívaných pozemků, také za účelem zvýšení retenční schopnosti území nebo pro rybářské účely aj. 2. Zásobování pitnou vodou V řešeném území jsou v současné době celkem tři vodovody pro veřejnou potřebu (Libá, Hůrka, Sorkov). Kapacita jednotlivých vodovodů je velmi rozdílná a pohybuje se od malých zařízení pro desítky obyvatel až po velký vodovod obce Libá. V Libé je větší část obyvatel zásobeno z veřejných vodovodů ostatní jsou zásobeny ze soukromých studní. Vzhledem k výškovému umístění vodojemu je obec Libá rozdělena na dvě tlaková pásma. Technologické vybavení zahrnuje vodojem Hůrka a čerpací stanice s automatickou stanicí pro Sorkov. Vody využívající místních zdrojů i vody přiváděné ze zdrojů vzdálenějších nemají další technologické úpravy (s výjimkou běžně prováděného bakteriologického zabezpečení). Na VDJ Libá je voda ze zdrojů upravována odradonovacím zařízením a dávkováním vápenného mléka pro ztvrzování, dále je prováděno bakteriologické zabezpečení pomocí dávkování chlornanu sodného. Nejvýznamnějšími technologickými objekty jsou vodojemy 2x175 m3 v Libé a čerpací stanice pitné vody z vrtů HV3, HV5 a HV6 a automatická tlaková stanice (ATS), dále vodojem pro spotřebiště Hůrka s akumulační .komorou 1x30 m3 a čerpací stanice a AT stanicí pro zásobování Sorkova. Zdrojem vody veřejného vodovodu pro Libou jsou tři vrty: HV3 , HV5 a HV6. Vrt HV3 je situován v jihozápadní části obce, zatímco vrt HV5 a HV6 v severozápadní části obce. Vrt HV3 je hluboký 13 m, kapacita je Qprům = 0,03 l/s, Qmax = 0,12 l/s . Kvalita vody ze zdrojů nevyhovuje z hlediska výskytu vyšší hodnoty radonu Rn222 – 300 Bq/l. Vrt HV5 a vrt HV6 jsou hluboké 40 m. Kapacita obou zdrojů je Qprům = 0,56 l/s, Qmax = 1,4 l/s. Kvalita vody nevyhovuje vyhlášce MZ 252/2004 v těchto ukazatelích: průměrná teplota 6,2 °C, alkalita 0,72 mmol/l, dusičnany 63 mg/l, a dále výskyt koliformních a fekálních bakterií. Obec Libá – místní část Hůrka (522–536 m n.m.) je v současné době zásobena pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu, který má ve správě obec Libá. Zdrojem vody pro vodovod je vrt o vydatnosti 3,5 l/s. Kvalita vody nevyhovuje vyhlášce MZ 252/2004 z hlediska bakteriologického znečištění, zákalu, a většího množství železa. Voda ze zdroje se čerpá do VDJ. Hůrka 1x30 m3, odkud se obec zásobuje gravitačně pitnou. Do Hůrky je vedené potrubí PVC 160 mm, zde jsou napojené objekty pro bydlení a dva zemědělské areály. Část Sorkov a objekt samota jsou zásobované z vlastního zdroje, který je umístěným jižním směrem od spotřebiště. Vydatnost zdroje je dostatečná a nevyhovuje trvale kvalita vody hygienickým předpisům.
- 48 -
SEA - územní plán obce Libá
3. Čištění odpadních vod V řešeném území se veřejná kanalizace vyskytuje pouze v obci Libá a Hůrka. V obci Libá je vybudován systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Oddílná kanalizace v celkové délce 6,292 km je vybudována z plastových kanalizačních trub profilů DN 250–300. Na kanalizačním systému jsou tři čerpací stanice, pomocí nichž se voda čerpá na ČOV. V obci Hůrka je v současnosti vybudován systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Odpadní vody od obyvatel jsou kanalizačním řadem DN 150 a délkou 1200 m svedeny do septiku. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů. Pro čištění odpadních vod je vybudována v Libé nová čistírna odpadních vod pro 550 ekvivalentních obyvatel (EO). Jedná se o mechanicko-biologickou čistírnu odpadních vod s kapacitou 226 m3/den. Technologie čištění odpadních vod je založena na principu nízkozatěžované dlouhodobé aktivace s úplnou stabilizací kalu bez primární sedimentace. Vyčištěná odpadní voda dále prochází měrným objektem přímo do recipientu Libského potoka. Ochranné pásmo, resp. pásmo ochrany prostředí mezi čistírnou a zástavbou je 25 m, doporučené je 100 m a ve vztahu k případné další zástavbě by nemělo být zkracováno. V obci Hůrka je čištění odpadních vod zajišťováno biologickým septikem. Stávající systém likvidace odpadních vod je nevyhovující a je nutné ho řešit výstavbou ČOV. ÚP navrhuje rekonstrukci stávajícího septiku a intenzifikaci na ČOV (ČOV s biokontaktory). Stávající kanalizační řad DN 150 délky 1200 m bude zachován a odpadní vody budou svedeny na ČOV s biokontaktory (k tomuto řadu nebyla nalezena výkresová dokumentace). V ostatních obcích je likvidace odpadních vod zajišťována pomocí soukromých ČOV, biologikých septiků a žump.
C2) PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ VODY BEZ UPLATNĚNÍ ÚPD
Významnější změny nejsou očekávány. Bude respektován Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje, z něhož vychází i ÚPD. Aktivity, které jsou plánovány v daném území: další zvýšení retenční schopnosti území zřízením vodních ploch (rybník Frank, rybník nad silnicí II/213), deregulace (revitalizace) vodních toků, zásobení obce pitnou vodou z obce Libá (návrh přiváděcího řadu Libá – Hůrka, rekonstrukce stávajících vodovodních řadů), výstavba kanalizací - např. v obci Hůrka rekonstrukce stávajícího septiku a intenzifikace na ČOV (ČOV s biokontaktory), stávající kanalizační řad DN 150 délky 1200 m bude zachován a odpadní vody budou svedeny na ČOV s biokontaktory). Rizika, kterým obec čelí, jsou: nemožnost posouzení bilančnosti HG rajónu 2110 (nelze bilancovat podíl minerálních vod), zpřísnění legislativy omezující dnes běžné aktivity v území, popř. zjištění úniků škodlivin.
D) HLUK A VIBRACE
D1) SOUČASNÝ STAV
V řešeném území je významným zdrojem hlukové zátěže kamenolom – těžba a trhací práce, související zpracování kamene a doprava těžkými nákladními auty přes centrum obce. Podrobné sledování hluku nebylo prováděno. Je stanoveno ochranné pásmo pro provádění trhacích prací. Obec řeší opakované stížnosti na hluk od místních obyvatel. Krajská hygienická stanice však měřením nepotvrdila oprávněnost stížností.
D2) PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ BEZ UPLATNĚNÍ ÚPD
Těžba vč. trhacích prací jsou povoleny do vytěžení zásob. Životnost lomu je odhadována přibližně do r. 2020 (dle dokumentace s názvem "Doplnění POPD - lom Libá - Generel
- 49 -
SEA - územní plán obce Libá
rekultivace" z r. 1994). Délka těžby však závisí na výši roční těžby a na případném zjištění nových zásob při geologickém doprůzkumu. Nepředpokládá se tedy zánik zdroje hluku, na druhou stranu se však nepředpokládá ani vznik nového zdroje hluku.
E) PŮDA - ZEMĚDĚLSKÁ A LESNÍ
E1) SOUČASNÝ STAV
Druhy pozemků rok 2009 ve správním obvodu obce Libá (Zdroj: www.risy.cz): Celková výměra pozemku (ha) 2 663 Orná půda (ha) 489 Chmelnice (ha) 0 Vinice (ha) 0 Zahrady (ha) 14 Ovocné sady (ha) 2 Trvalé trávní porosty (ha) 588 Zemědělská půda (ha) 1 094 Lesní půda (ha) 1 291 Vodní plochy (ha) 85 Zastavěné plochy (ha) 13 Ostatní plochy (ha) 179 1. Zemědělský půdní fond - ZPF Podíl 41% území jsou plochy ZPF. Velká část území jsou plochy zemědělského půdního fondu (ZPF) v první a druhé třídě ochrany. Velká část ploch ZPF jsou trvalé travní porosty (TTP) – 53 % méně náchylné plochy k erozi. Území není zranitelnou oblastí podle příl. č. 1 NV č. 103/2003 Sb. Vyšší poplatky za odnětí půdy ze ZPF pro její mimoprodukční využití jsou dány CHOPAV, OP PLZ Františkovy Lázně. Charakteristické jsou uměle sloučené plochy orné půdy do nepřirozeně velkých celků, velkoplošné drenážní systémy. Nejsou evidována jiná protierozní opatření než odvodnění pozemků. Při kontrole střetů záměrů na nové využití území jsme narazili na nesoulad mezi skutečností a stavem KN (BPEJ a třídy ochrany ZPF), dále na nesoulad mezi podklady poskytnutými KÚKk a stavem KN, což vyžaduje kontrolu evidence, popř. přehodnocení BPEJ (rebonitaci). 2. Plochy určené k plnění funkce lesa - PUPFL Lesy hospodářské jsou dle zákona č. 289/1995 Sb. lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení. Oblastní plány rozvoje lesů (dále jen "oblastní plány") stanoví pro přírodní lesní oblasti vymezené v příloze č. 1 vyhl. č. 83/1996 Sb., rámcové zásady hospodaření. Jsou podkladem pro oblastně diferencované uplatňování státní lesnické politiky a rámcovým doporučením pro zpracování lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov. Podle přílohy č. 1 vyhl. č. 83/1996 Sb. , která určuje hranice přírodních lesních oblastí (LO) se v daném území jedná o LO 2 - Podkrušnohorské pánve. Oblast je tvořena dvěmi oddělenými částmi (Chebská a Sokolovská pánev a Mostecká a Žatecká pánev). Chebská a Sokolovská pánev se vyznačuje převahou (80 procent) lesů je ve 3. až 5. lesním vegetačním stupni. Z tohoto důvodu jsou nejrozšířenějšími společenstvy kyselé dubové bučiny (27 procent) a kyselé jedlové bučiny (18 procent), na oglejených půdách těchto lesních vegetačních stupňů pak jedliny (dubové
- 50 -
SEA - územní plán obce Libá
a smrkové, 23 procent). Významně se uplatňuje lesní vegetační stupeň borů (17 procent). Dané území se nachází ve 4. a 5. lesním stupni. Zdravotní stav lesů v kraji není uspokojivý. Lesy jsou dotčeny vysokou imisní zátěží, dochází ke změnám půdního chemismu, projevuje se snížená stabilita lesních porostů. Nejožehavějším problémem téměř v celém regionu jsou vysoké stavy spárkaté zvěře, které způsobovaly a stále způsobují škody na lesních porostech. V srpnu 2006 byly lesy postiženy větrnou kalamitou a následně v zimě 2006–2007, kdy vlivem námrazy a silného větru došlo k dalšímu poškození lesních porostů. V chráněné vodohospodářské oblasti, za kterou byla Chebská pánev prohlášena NV č. 81/1985 Sb., se zakazuje: a) zmenšovat rozsah lesních pozemků v jednotlivých případech o více než 25 ha; v jednotlivé chráněné vodohospodářské oblasti smí být celkově rozsah lesních pozemků snížen nejvýše o 500 ha proti stavu ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení, b) odvodňovat u lesních pozemků více než 250 ha souvislé plochy.
E2) PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ PŮDY BEZ UPLATNĚNÍ ÚPD
Lze předpokládat, že současný stav využití půdy by se příliš nezměnil. Stav KN by se uvedl do souladu se skutečností, což administrativně obnáší odnětí půdy ze ZPF. Aktivity, které by se mohly dále rozvíjet (nebo by mohly vzniknout) jsou: pastevectví, chov koní, agroturistika. Za zmínku stojí také dotační tituly související s údržbou trvalých travních ploch a ekologickým hospodařením (obnova remízků, výsadba rozptýlené zeleně s omezením jejího rozsahu tak, aby plocha nebyla vyjmuta ze ZPF, s cílem fragmentace velkých ploch orné půdy). Rizikem je zarůstání zemědělsky nevyužívaných pozemků, popř. jejich řízené zalesňování, neřízené rozšiřování zastavěného území, znehodnocování zemědělské půdy vlivem migrace. Lesní hospodaření se již mění k lepšímu - ve smyslu ekologického hospodaření, výsadby původních druhů apod. Jedná se však o menší plochy, spíše lokality regionálních a nadregionálních ÚSES. Tento trend lze považovat za uplatnitelný v zájmovém území (viz kap. J.
F) HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ
F.1. SOUČASNÝ STAV
Geologická charakteristika je dána polohou v Chebské pánvi, resp. při jejím západním okraji. Jedná se o seizmicky aktivní oblast, což vyvolává obavy u obyvatel. Chebská pánev je zajímavá hydrogeologicky (Fr. Lázně – externí lokalita). Současná a budoucí těžba je zajištěna díky třem dobývacím prostorům - kamenolom Libá, a jednomu územnímu rozhodnutí o využití území pro těžbu nevýhradního ložiska – pískovna Pomezná. Kamenolom v Libé představuje kromě negativně vnímané dopravy nákladními auty, dosahem trhacích prací a hluku z úpravny kameniva také místní zdroj nerostných surovin. Kamenolom je v blízkosti biologicky cenných stanovišť a OP PLZ (těžba v OP PLZ LM Františkovy Lázně a v CHOPAV vyžaduje zvýšenou prevenci a omezení těžebních aktivit za účelem nenarušení hydrogeologických podmínek). Chráněná oblast přirozené akumulace vody Chebská pánev spolu s ochrannými pásmy přírodních léčivých zdrojů brání realizaci zvláštních zásahů do zemské kůry. Paleontologické jevy nebyly zjištěny.
- 51 -
SEA - územní plán obce Libá
1. Dobývací prostor Oprávnění organizace k dobývání výhradního ložiska vzniká stanovením dobývacího prostoru. Zahájit dobývání výhradního ložiska ve stanoveném dobývacím prostoru může organizace až po vydání povolení obvodním báňským úřadem. Dobývací prostor (DP) představuje v analogii se stavebním zákonem územní rozhodnutí o využití území – území určené pro těžbu výhradního ložiska, tj. vyhrazeného nerostu nebo také nevyhrazeného nerostu, který se vyskytuje v množství a kvalitě odpovídající výhradnímu ložisku. Informace o DP byly převzaty z mapového serveru AOPK: DP Libá, DP Libá I, DP Libá II - všechny DP jsou umístěny ve svahu vrchu Blatná a jedná se o činný stěnový čedičový lom. 2. Poddolovaná území Informace o poddolovaných územích poskytl KÚKk. Byla provedena kontrola s mapovým serverem AOPK a ČGS. Z toho důvodu se může různit popis u jednotlivých lokalit (poddolovaná území a území dotčená těžbou vyžadují kontrolu v terénu). Jedná se o tato bodová území: k.ú. Libá poddolované území s názvem Libá v prostoru regionálního biocentra č. 1171 Libský les (železné rudy), k.ú. Pomezná poddolované území s názvem Pomezná 1 (železné rudy) a Pomezná 2 (radioaktivní suroviny) včetně šurfu č.10, která se nachází severně od stávající pískovny Pomezná, k.ú. Dobrošov u Libé poddolované území se stejnojmenným názvem při katastrální hranici s k.ú. Pomezná (radioaktivní suroviny) včetně šurfu č. 9, k.ú.Lužná u Františkových Lázní poddolované území se stejnojmenným názvem (po těžbě železné rudy) - nachází se při východní hranici u silnice III/21320 (po těžbě hnědého uhlí). 3. Výhradní ložiska – bilancovaná Těžba výhradních ložisek probíhá na základě stanovení dobývacího prostoru, jemuž předchází stanovení CHLÚ. Poté, co je DP stanoven SBS, povoluje SBS také hornickou činnost (HČ). Následující informace o výhradních ložiskách byly převzaty z mapového serveru AOPK: Ložiska výhradní, plochy, jsou v území dvě - Chebská pánev (hnědé uhlí) a Libá (stavební kámen - čedič, nefelínit). Ložisko Chebské pánve zasahuje do k.ú. Pomezná a Lužná. 4. Sesuvné území Informace o sesuvných územích poskytl mapový server AOPK a ČGS: aktivní sesuv Libá se nachází v centru obce Libá. Další sesuv, který není uveden na zmíněných serverech je v severozápadním předpolí pískovny Pomezná - částečně stabilizovaný. 5. Radiometricky anomální území V České republice se měří radioaktivita hornin (RAÚ) již od čtyřicátých let minulého století. Srovnáme-li mapu radioaktivity s geologickou mapou zájmového území (chebská pánev tvořená sedimenty a smrčinské krystalinikum tvořené smrčinskou žulou, fylity a svory, popř.
- 52 -
SEA - územní plán obce Libá
svorovými rulami) pozorujeme, že vysoce radioaktivní jsou granitoidové plutony devonského a karbonského stáří – smrčinský masív. Pro stanovení radiometricky anomálního území je podkladem dílčí databáze ČGS radiometrických objektů v digitalizované mapě měřítka 1:50 000. Obsahuje obrysy celkem 3420 skupin radiometrických objektů geneticky nebo územně spolu souvisejících. Hodnocení objektů z hlediska radiační zátěže je provedeno do tří kategorií v závislosti na četnosti anomálií, jejich hodnotách, rozměrech, strukturně tektonické pozici a koncentraci uranu v horninovém prostředí. V daném území dle mapy ČGS se anomálie projevují v západním okolí VN Skalka (fylity a svory). Určení kategorie radonového indexu na stavebním pozemku není možné provádět odečtením z mapy jakéhokoliv měřítka, ale pouze měřením radonu v podloží na konkrétním místě tak, aby byly zohledněny lokální, mnohdy velmi proměnlivé geologické podmínky.
F2) PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ BEZ UPLATNĚNÍ ÚPD
Beze změny, dlouhodobý vývoj - ukončení těžby úpravnické činnosti je odhadován řádově na desítky let, a proto není správné předvídat stav po ukončení hornické činnosti. Těžba hnědého uhlí je rovněž otázkou desítek let, navíc je omezena ochranou lázeňského místa Františkovy Lázně. z tohoto důvodu považujeme za nesprávné rozebírat eventualitu zahájení těžby ložiska Chebská pánev. Správní území obce Libá je potenciální surovinovou základnou (štěrkopísky, rašelina, uhlí - ložisko Chebská pánev...) , nabízí se i možnost využití geotermální energie (málo pravděpodobné). Výhodou pro území je vyhlášení Česko-bavorského geoparku jako geoparku UNESCO. Hrozbou může být iracionální využívání nerostných surovin (může ovlivnit vodní režim, ovzduší, přírodu…). Probíhající krize těžebního průmyslu může vyvolat omezení nebo ukončení těžby (ztrátu pracovních míst). Dalším rizikem může být oživení sesuvu severozápadně od pískovny Pomezná, popř. v obci Libá
G) ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ, PAMÁTNÉ STROMY, PŘÍRODNÍ PARKY
G1) SOUČASNÝ STAV
1. Přírodní rezervace Přírodní rezervace (PR) je menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. Je-li třeba zabezpečit zvláště chráněná území před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Pokud se ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nevyhlásí, je jím území do 50 m od hranic zvláště chráněného území. PR Rathsam Rozloha: 49 ha; nadmořská výška: 440–450 m n.m. Datum vyhlášení: 30.8.1990 Důvod ochrany: Inundační část vodního díla Skalka, vodní toky a mokřadní společenstva, OP nevyhlášeno PR Studna u Lužné Rozloha: 23 ha; nadmořská výška: 450–460 m n.m.
- 53 -
SEA - územní plán obce Libá
Datum vyhlášení: 1.7.1997 Důvod ochrany: Soustava rybníků a přilehlých luk a lesů v povodí Lesního potoka, OP nevyhlášeno. Tato rezervace zasahuje do zájmového území (do prostora rybníku Studně) pouze svým severním výběžkem. PR Stráň u Dubiny Rozloha: 10 ha; nadmořská výška: 446–492 m n.m. Datum vyhlášení: 30.8.1990 Důvod ochrany: ochrana a zachování přirozených společenstev nehnojených krátkostébelných luk, pastvin a vřesovišť a travinných xerothermních společenstev.“, OP je stanoveno na 50 m od hranice ZCHÚ. 2. Přírodní park Přírodní park (PP) je území sloužící k ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, které může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem a stanovit omezení, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. PP Smrčiny Jedná se o členitou pahorkatinu, která je součástí Krušnohorské hornatiny. Charakteristická je plochým zvlněným povrchem, na okrajích jsou údolí vyhloubená četnými vodními toky. Rozloha přírodního parku je 72 km2. Na českém území mají Smrčiny rozlohu 289 km² a střední výšku 572,1 m n.m.
G2) PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ BEZ UPLATNĚNÍ ÚPD
Stav by se nezměnil, předpokládáme spíše jeho stabilizaci, ovšem PR Stráň u Dubiny je dle botaničky RNDr. E. Martínkové ohrožena, neboť každoročně tu zaznamenává nižší počet chráněných druhů.
H) EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY, PTAČÍ OBLASTI
H1) SOUČASNÝ STAV
Dle stanoviska Krajského úřadu Karlovarského kraje nemůže mít Návrh ÚP Libá významný vliv na evropsky významné lokality (EVL) ani ptačí oblasti (PO).
H2) PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ BEZ UPLATNĚNÍ ÚPD
Stav by se neměnil.
I) VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY
I1) SOUČASNÝ STAV
Významný krajinný prvek je definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability (§ 3, odst. 1, písm. b) zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. v platném znění). VKP jsou vymezeny ve dvou rovinách: VKP zákonné a registrované. 1. Zákonné VKP
- 54 -
SEA - územní plán obce Libá
Za VKP ze zákona se prohlašují veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Pro řešené území existuje dokumentace věnující se VKP, a to: Brož, Karlíček, Huttová (1995): Mapování krajiny. Účelová metodika prakticky ověřována od r. 1992. Oddělení ekologie a krajiny referátu životního prostředí Okresního úřadu Cheb. Cílem tohoto mapování v roce 1995 byla lokalizace VKP ze zákona a VKP určených pro případnou registraci: číslo název VKP číslo název VKP 17-A Pod Hohenbergem 29-B Pod Mezným 17-B Rybáře 29-C Blatná 18 Bříza 30 Vlastislav 21 Lesní potok 31 Tři rybníky 22-A U Věží 107-A U Kaolínek 22-B Dubina 128 V Rybnících 23 Stráně 131-A Luženské rybníky 24 Pomezná 131-B Obora 25-A Horka 132-A U Rybáka 25-B V Lískách 132-B V Koutě číslo název VKP číslo název VKP 26 Libský potok – Dubina 589 Bahniska 27 Hraniční potok 591 Na Rozhraní 28-A Před Libou 592 Bílý potok 28-B Libá 594 Kamenný rybník 28-C Kladivo 597 Podílná 29-A Nad Libou 598 Gigant U VN Skalka, ve VKP 21 – Lesní potok, VKP 18 – Bříza (a v PR Rathsam) se vyskytuje bobr evropský. Na Chebsku ochranáři registrují šest, od sebe poměrně vzdálených bobřích rodin. Střet zájmů mezi bobry a vodohospodáři doposud není. Ačkoliv se jeho stavy v posledních letech zvýšily, stále se jedná o silně ohrožený druh. Podle zákona o ochraně přírody tedy nelze s tímto druhem bez povolení nakládat – to platí i pro likvidaci jejich hrází a hradů. Na tento druh se však vztahuje možnost požádat stát o náhradu škody jím způsobené podle zákona č. 115/2000 Sb. 2. Registrovaný VKP Registrovaným VKP se může stát jiná část krajiny, zejména mokřad, stepní trávník, remíz, mez, trvalá travní plocha, naleziště nerostů a zkamenělin, umělý i přirozený skalní útvar, výchoz či odkryv nebo i cenná plocha porostů v sídelním útvaru, kterou může být i historická zahrada nebo park (historické zahrady a parky mohou být zároveň nemovitou památkou podle zákona o státní památkové péči č. 20/1987 Sb. v platném znění). Registrovaný VKP je v daném území pouze jeden, a to pískovna Pomezná v k.ú. Pomezná, č.p.p. 750/1 - lokalita s výskytem zvláště chráněných druhů živočichů, zejména obojživelníků. Pískovna Pomezná je z větší části zalesněná. Zatravnění tu není rozsáhlé. Většina travnatých ploch se vyskytuje mezi stromy nebo na okrajích pískovny. V přední části jsou vodní plochy ve formě trvalých kaluží, které jsou ve vyjetých kolejích po těžké technice. Díky úpravám vhodným pro život obojživelníků jsou tu také uměle vybudované tůně. V zadní části pískovny je menší rybník se zalesněnou hrází, který je hlavním předmětem ochrany tohoto VKP. V jedné části však hráz nebyla dostatečně zpevněná, a proto se částečně protrhla. Díky ochranářům, kteří se zde snažili utěsnit hráz a vybudovat tůňku, do které může voda unikat, se podařilo únik vody částečně zastavit. Ačkoliv tůňka byla zanesená splachy, jsou i v ní zaznamenány populace některých chráněných druhů obojživelníků (ropucha krátkonohá, rosnička zelená, čolek velký, čolek horský). Parcelní číslo: 750/1 Výměra [m2]:72564 Katastrální území:Pomezná 681628 Číslo LV:1 Typ parcely:Parcela katastru nemovitostí Mapový list:GUST2880,Z.S.XVIII-15-09 Určení
- 55 -
SEA - územní plán obce Libá
výměry:Graficky nebo v digitalizované mapě Způsob využití:dobývací prostor Druh pozemku:ostatní plocha
I2) PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ BEZ UPLATNĚNÍ ÚPD
Stav lesních porostů coby VKP bude záviset na způsobu hospodaření, vývoj nelze odhadnout, ovšem nepředpokládáme větší změny. Stav zamokřených míst v potočních nivách a stav rybníků rovněž závisí na způsobu hospodaření - nelze odhadnout. Výrazné změny oproti současnému stavu se neočekávají. Stav registroveného VKP Pomezná je dlouhodobě monitorován herpetologem J. Maříkem. Díky němu bylo několikrát zabráněno likvidaci tohoto VKP. Naproti tomu to byl on, kdo konzultoval postup těžby i do nejvíce chráněného "rybníčku" (pod podmínkou vytvoření náhradního stanoviště), k čemu však nedošlo díky zastavení těžby. Opuštění pískovny tedy nebylo zásadním pro zvýšení stability výskytu chráněných druhů - např. břehule říční tu již omezuje hnízdění z důvodu neobnažovaných svahů těžbou. Je možné koncipovat lidské aktivity tak, aby výskyt chráněných rostlinných i živočišných druhů nebyl ohrožen. Stav VKP, které jsou evidovány díky mapování z r. 1995, je administrativně nejistý, protože některé lokality jsou kombinací několika typů zákonných VKP, některé nejsou ani zákonnými VKP a některé již zanikly. Bylo by proto vhodné kontrolou v terénu ověřit účelnost jejich ochrany. Tuto aktivitu lze však předpokládat spíše od sdružení pro ochranu přírody a krajiny (ČSOP) než od vlastníků dotčených pozemků nebo od obce.
J) ÚZEMNÍ SYSTÉMY EKOLOGICKÉ STABILITY
J1) SOUČASNÝ STAV
V souvislosti s napojením ČR do programu Evropské unie, který je orientován na tvorbu tzv. Evropské ekologické sítě (EECONET), a projektováním územních systémů ekologické stability (ÚSES) v ČR byly vymezeny biogeografické jednotky regionální úrovně (M. Culek a kol., 1996). Pro navrhování územních systémů ekologické stability jsou používány jak jednotky individuální (celky - bioregiony), tak jednotky typologické (typy - biochory). V ČR bylo nově vymezeno 90 bioregionů. V rámci bioregionu se vyskytuje identická vegetační stupňovitost. Biocenózy bioregionu jsou ovlivněny jaho polohou a mají charakteristické chorologické rysy dané zvláštními podmínkami pro postglaciální migraci druhů rostlin a živočichů. V prostoru bioregionu se tak většinou již nevyskytují jiné rozdíly v potenciální biotě než rozdíly způsobené odlišným ekotypem. Bioregion je tedy vnitřně heterogenní, zahrnuje charakteristickou mozaiku nižších jednotek – biochor a skupin typů geobiocénů. Biregion nevychází z aktuálního stavu krajiny. V rámci jednoho bioregionu se nachází zpravidla 2–49 typů biochor, v jedné biochoře se nachází 4–12 skupin geobiocénu. Řešené území se z větší části nachází v bioregionu 1.26 – Chebsko-sokolovský bioregion. Západní část je bioregion 1.58 – Ašský. Cílem typologického členění krajiny je vymezit typy, tj. řady územně nesouvislých segmentů krajiny, které se v krajině opakují, mají podobné ekologické podmínky a kterým odpovídá relativně podobná biota. Typologické členění vyzdvihuje opakovatelnost v krajině. Biochora je vyšší typologická jednotka. Biochora má heterogenní ráz a vyznačuje se svébytným uspořádáním, kontrastností a složitostí. Tyto vlastnosti jsou podmíněny kombinací tzv. gradientů biochor - teploty, vlhkosti, substrátu a reliéfu. Biochora tedy vychází z potenciálních podmínek krajinné sféry, zpravidla se však vyznačuje i svébytným zastoupením aktuálních biocenóz. Přehled gradientů biochor v Chebské pánvi a Smrčinách:
- 56 -
SEA - územní plán obce Libá
Řešené území náleží k přechodné oblasti středoevropského klimatu s mírným létem a mírnou zimou. Chebská pánev, kde leží větší část řešeného území, patří do oblasti mírně teplé. Z hlediska prostorové křivosti se jedná o území široké říční, ploché, místy podmáčené, místy členité s ojedinělým výskytem hlubších strží a úpatí. Geomorfologicky spadá toto území do niv, rovin a plošin, sníženin a vyvýšenin – dle členění se jedná o chebskou pánev (celek). Západní část řešeného území je součástí celku Smrčiny, podcelek Ašská vrchovina, okrsek Hájská vrchovina. Geologicky je matečným substrátem místních půd na převážné většině území jílovito písčitý materiál lišící se obsahem jílu a písku třetihorního stáří a hlinité sedimenty říčních niv kvartérního stáří, takže půdy jsou převážně illimerizované a oglejené půdy, můžou být lehké, středně těžké i těžké. Dle fytogeografického členění spadá území do okrsků 24a – Chebská pánev a 23 – Smrčiny. Hranice biochor poskytl Krajský úřad Karlovarského kraje. Jedná se o následující biochory - Biochory v bioregionu 1.26 – Chebsko-sokolovský bioregion: 4Nh, 4Dr, -4BR, 4Ro, 4Do, a biochory v bioregionu 1.58 – Ašský bioregion: 5BR, 4PI. Ekologická stabilita krajiny Ekologická stability krajiny je vysoká, což je dáno vysokým procentem zalesnění a vysídlením obcí z důvodu železné opony. 1. Nadregionální ÚSES V jižní a jihovýchodní části území je vymezeno nadregionální biocentrum č. 32 Amerika. Reprezentuje bioregion 1.26 - Chebsko-sokolovský bioregion. Severovýchodní cíp řešeného území je zahrnut v ochranné zóně nadregionálního biokoridoru K 39. V takto vymezeném prostoru se prvky ÚSES všech úrovní považují za integrální součást nadregionálního biokoridoru. Smyslem ochranné zóny je podpora koridorového efektu, zaměřená na ochranu a rozšiřování prvků s vyšším stupněm ekologické stability. V řešeném území se jedná o ochranu a ekologickou obnovu mělkých úžlabí a lesních porostů. Všechny části nadregionálního ÚSES jsou převzaty jako závazné z nadřazených dokumentací beze změn, pouze s upřesněním při převodu do podrobnějšího měřítka dle metodiky zapracování ÚSES do územních plánů obcí. 2. Regionální ÚSES V řešeném území jsou vymezena regionální biocentra č. 1170 Blatná a č. 1171 Libský les. Obě reprezentují bioregion 1.58 - Ašský bioregion. Regionální biokoridory č. 984, 985 a 986 propojují obě regionální biocentra s okolím (Smrčiny v SRN) a s Chebskou pánví (nadregionální biocentrum č. 32 Amerika). Procházejí většinou po zalesněných hřbetech jako kombinované trasy s převahou „suchých“ částí. Všechny části regionálního ÚSES jsou převzaty jako závazné z nadřazených dokumentací beze změn, pouze s upřesněním při převodu do podrobnějšího měřítka dle metodiky zapracování ÚSES do územních plánů obcí. Z regionálního biocentra č. 1170 byl vyňat prostor kamenolomu, který v současnosti ani po předpokládané rekultivaci v budoucnu nebude moci plnit požadované ekologické funkce. 3. Místní ÚSES Vymezení lokálního ÚSES je pouze schematické, v některých místech metodicky nezvládnuté - např. v respektování stavu krajiny, prostorových parametrů apod. Systém není logicky navázán na regionální a nadregionální ÚSES. V návrhu územního plánu se proto navrhuje lokální ÚSES nově vymezit dle platných metodických pravidel. Bude rovněž zajištěna návaznost na zpracovaný návrh ÚSES pro sousední Hazlov. Místní ÚSES je tedy potřeba upravit. V některých částech území je místní ÚSES příliš hustý s nadbytečným množstvím biocenter.
- 57 -
SEA - územní plán obce Libá
J.2. PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ ÚSES BEZ UPLATNĚNÍ ÚPD Přiměřená obnova a ochrana ekologické stability krajiny bude na území obce dlouhodobou záležitostí. V zemědělské části území půjde o zachování funkčních částí ÚSES v údolích potoků - to bude záležitostí nejméně několika desetiletí. V lesnictví bude potřebná změna způsobů lesního hospodaření - přechod od tvrdých způsobů k jemnějším způsobům těžby, obnovy a výchovy porostů včetně podpory spontánních přírodních procesů. Vzhledem k charakteru území je možné předpokládat šíření významnějších rostlinných a živočišných druhů. Biotopy, pokud do nich nebude zasahováno, se budou měnit jen velmi pomalu směrem k větší přirozenosti. Ekologická stabilita by zůstávala přibližně stejná nebo by se jen velmi pomalu zvyšovala.
L) KRAJINNÝ RÁZ A KRAJINA
L1) SOUČASNÝ STAV
Místní krajinu lze charakterizovat dle Muranského a Naumana (1970 - 1980) jako krajinný typ C - krajina s převahou přírodních prvků (krajina relativně přírodní). Krajinářská hodnota, která vychází z intersubjektivně hodnocených charakteristik krajiny (tři stupně - vysoká, průměrná, nízká), je hodnocena jako vysoká. 1. Oblast krajinného rázu Zájmové území spadá do dvou oblastí krajinného rázu, a to „Smrčiny“ a „Chebská pánev“. Hranice mezi těmito oblastmi probíhá přibližně SV–JZ po spojnici Pomezná – Lužná. Větší část území je tedy tvořena oblastí Smrčin. Oblast Smrčiny Severozápadní část zájmového území je tvořena členitou pahorkatinou až hornatinou Smrčiny. Oblast je charakteristická plochým zvlněným povrchem, při hranici s Chebskou pánví jsou četná údolí vyhloubená vodními toky. Oblast Smrčiny je v zájmovém území hůře prostupná (méně komunikačně vybavená) z důvodu železné opony, která tu kdysi probíhala. Oblast Chebská pánev Oblast krajinného rázu Chebská pánev je charakteristická svým plochým georeliéfem a lze ji zařadit mezi roviny až ploché pahorkatiny. V oblasti převládají nevýrazná otevřená údolí. Chebská pánev tvoří jihovýchodní část zájmového území a vybíhá západním směrem podél Ohře až ke státní hranici – tzv. františkolázeňský koridor. 2. Místo krajinného rázu a jeho charakteristika MKR "Libá" Místo krajinného rázu (MKR) "Libá" je zastavěná část obce a jejího nejbližší okolí tvořící homogenní celek. Zástavba je přizpůsobená geomorfologii území – zejména vrchu Blatná a údolí vytvořenému Vlastislavským potokem. V západním sousedství se nachází stěnový čedičový lom (ve svahu vrchu Blatná), jenž je již součástí následujícího MKR s názvem "Pohraniční koridor". MKR "Pohraniční koridor" Území podél státní hranice se SRN, ve kterém jsou místy zahrnuty i části sídelních oblastí pohraniční zástavby venkovského a rekreačního charakteru. Z velké části se jedná o území
- 58 -
SEA - územní plán obce Libá
Přírodního parku Smrčiny. Pro tuto část MKR jsou typické vodní plochy vzniklé často po těžbě žuly. Významný podíl vegetačního pokryvu tvoří lesy, převážně smrkové monokultury – dvě regionální biocentra „Libský les“ a „Blatná“ reprezentují lesní porost nižších vrchovin. V lesním komplexu vrchu Blatná se vyjímá již zmíněný čedičový lom u Libé. V prostoru MKR Pohraniční koridor se nachází PR Stráň u Dubiny. MKR "Údolí Ohře" MKR "Údolí Ohře" tvoří údolní niva Ohře s doprovodnou vegetací. Území je jasně definováno korytem řeky. k tomuto prostoru řadíme i západní část vodní nádrže (VN) Skalka – od mostu silnice č. I/6 proti toku řeky. Šíře tohoto území je proměnlivá s ohledem na okolní charakter (slepá ramena, vodní nádrž) a nadmořskou výšku. Součástí MKR je Přírodní rezervace (PR) Rathsam a významný krajinný prvek pískovny Pomezná. MKR „Údolí Ohře“ je oddělen místní účelovou komunikací (spojující Pomeznou s Břízou) a zemědělsky využívanými pozemky od MKR „Luženský les“ – viz dále, a sousedí s rekreační oblastí VN Skalka (MKR „Rekreační oblast VN Skalka“ je již mimo zájmové území). MKR "Luženský les" V jihovýchodní části zájmového území se nachází zalesněný prostor s pomístním názvem „Luženský les“, který severně od silnice č.III/21320 přechází do lesního porostu s názvem „U kaolínek“. Luženský les je typický svými vodními plochami. Tento prostor se i s předchozím MKR stal pro svůj biologický význam součástí nadregionálního biocentra Amerika. V Luženském lese se nachází PR Studna u Lužné. Spojnici s MKR Údolí Ohře tvoří Lesní potok. L2) PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ KRAJINY BEZ UPLATNĚNÍ ÚPD Řešené území by zůstalo i nadále převážně kulturní krajinou – smrková monokultura pohraničního koridoru převažuje. Stav vnímání krajiny spíše jako rekreačního prostoru by se nezměnil.
- 59 -
SEA - územní plán obce Libá
4. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY
Podle stanoviska KÚKk k Návrhu zadání ÚP Libá zn. 4380/ZZ/09 ze dne 28.12.2009 je nutné v SEA sledovat tyto charakteristiky: vliv na hlukovou situaci, půdu, krajinu, ovzduší. Dále je nutné vyhodnotit rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci a zhodnotit navržená opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popř. kompenzaci nepříznivých vlivů. URČITÝ VÝZNAMNÝ VLIV PŘÍMÝ NA: Půdní fond (zemědělský, lesní) - zábor půdy pro mimoprodukční využití, ponechání bonitní půdy ladem Krajinný ráz – obnovení zástavby ve vysídleném pohraničí, které má vysokou ekologickou stabilitu a přírodní hodnoty URČITÝ VÝZNAMNÝ VLIV POTENCIÁLNÍ NA: Ovzduší - znečišťování dopravou, lokálními topeništi, drobnou průmyslovou výrobou Hluk - zatěžování např. provozem střelnice v Pomezné, dopravou
Do potenciálních vlivů jsme zařadili vlivy na ovzduší a hluk, které můžou, ale také nemusí být významné. Nejistota pramení z důvodu, že v současné době nejsou podrobnější informace o intenzitě možných vlivů.
Způsob hodnocení rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci a zhodnocení navržených opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popř. kompenzaci nepříznivých vlivů je popsán v kapitole 5. Podrobnější charakteristika složek životního prostředí, které budou přednostně hodnoceny z hlediska vlivů Návrhu ÚP Libá jsou popsány v předchozí kap. 3.
- 60 -
SEA - územní plán obce Libá
5. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI
ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ ÚPD se dotýká zvláště chráněných území: PR Rathsam, PR Stráně u Dubiny, PP Smrčiny.
EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY, PTAČÍ OBLASTI Dle stanoviska Krajského úřadu Karlovarského kraje nemůže mít ÚPD významný vliv na evropsky významné lokality ani ptačí oblasti.
SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Současné problémy a jevy životního prostředí jsou definovány v Doplňujících průzkumech a rozborech z r. 2009 jako "Problémy k řešení v územním plánu". Vyhodnocení významu ovlivnění daných problémů a jevů Návrhem ÚP Libá, dále způsobu, jak jsou problémy a jevy v Návrhu ÚP Libá reflektovány, je provedeno v tabulkové části - viz příloha, shrnutí pak v následující TAB.3. Význam ovlivnění Návrhem ÚP Libá je v TAB.3 značen následujícím způsobem: Velmi významné ovlivnění pozitivní / negativní ++ / -- Významné ovlivnění pozitivní / negativní + / - Vztah ÚP k jevu/problému není relevantní X Nevýznamné nebo minimální ovlivnění 0
- 61 -
SEA - územní plán obce Libá TAB.3: Problémy k řešení v územním plánu převzaté z DPR 2009 a názor zpracovatele SEA na jejich řešení Návrhem ÚP 2009 číslo popis problému význam reflektování v NÚP Libá 2010 dle názoru zpracovatele SEA, popř. doporučený přístup nalézt řešení zastavění centrální části Řešení spočívá v respektování geomorfologie a dodržování zákonných limitů (hladina hluku). P-1 Libé při současném snížení negativních ++ Důležitým je respektování současného stavu využívání území, které je v souladu se stavebním aj. dopadů dopravy na obec zákonem, viz též P-2. Řešení spočívá v respektování geomorfologie a dodržování zákonných limitů z hlediska OPK (zák.č.114/1992 Sb.) Revitalizace centra je založena na údolí potočních niv, které je minimálně narušeno revitalizací obce. Širší centrum obce Libá je považováno za urbanisticky problémové nalézt řešení vztahu nivy Vlastislavského P-2 území - nepřehledné, navíc území, jehož urbanistický potenciál je oproti dnešnímu stavu výrazně a Libského potoka k centru obce ++ vyšší. Jeho revitalizace navazuje na (a překrývá se) se záměrem revitalizace přírodního koridoru rybníka Kladivo a nivy Vlastislavského potoka. Koordinací prací na těchto dvou záměrech včetně výstavby rybníku pod Liebensteinem bude dosaženo maximálního využití urbanistického potenciálu. Navržený rozvoj území je postaven na reálném odhadu výhledového počtu obyvatel. NÚP připouští, že počet obyvatel závisí nejen na plochách, které jsou k dispozici pro obytnou zástavbu, ale také na nabídce pracovních příležitostí, dále na atraktivitě obce a jejího životního prostředí pro obyvatele i návštěvníky a konečně na ekonomických podmínkách rozvoje. Vyšší zájem o bydlení Libé lze očekávat nejen podle schválených změn ÚP Libá z r.2003, kdy byla zahájena akce "Irsko", ale také na základě navrhovaného využití území v chebské pánvi s cílem vydobytí ložisek hnědého uhlí (viz nalézt přiměřený rozsah, charakter Koncept ÚP Cheb, varianta těžba uhlí - 2010). Ze statistiky (Zdroj ČSÚ) je zřejmé, že počet obyvatel P-3 a způsob zástavby Libá - sever 0 od r.1970 do r.2009 se snížil o 12, porovnáváme-li kratší období - 1991 až 2009, pak počet obyvatel naopak vzrostl o 202 (viz textová část - tabulka s počtem obyvatel). Ekonomičnost bydlení - výstavby a provozu by měla být důležitým faktorem pro rozhodování, není možné zapomínat, že rozvoj bydlení na vsích je podložen moderními trendy - odchodem z měst. Tento typ rozvoje vsí naráží na faktor "přespávací funkce" bytů, ať už se jedná o rodinné nebo řadové domy (dojíždění za prací a do škol do větších měst), další negativum je přizpůsobení nových občanů starousedlíkům (a naopak). Příklad by si obec měla vzít z lokality Irsko. Viz P3, k němuž doplňujeme, že omezení rizika procovských vil a tzv. podnikatelského baroka je důležitý. Dále skutečnost, že lze odůvodněně očekávat nárůst počtu obyvatel, ovšem bude mírnější nalézt přiměřený rozsah, charakter P-4 v provnání s časovým úsekem 1991 - 2009. Podle analogie vývoje stavebního boomu v posledních a způsob zástavby Libá - severozápad 0 letech je zřetelný pokles (v Karlovarském kraji bylo v 1.-3. čtvrtletí 2010 zahájeno celkem 446 bytů, což je o 34,0 % méně než v předcházejícím roce a zřejmý pokles byl i v r.2009 oproti r.2008). RBC 1170 je převzaté jako závazné z nadřazených dokumentací beze změn, pouze s upřesněním zrevidovat hranice biocentra 1170 při převodu do podrobnějšího měřítka dle metodiky zapracování ÚSES do územních plánů obcí. Byl P-5 (Blatná) ve vztahu k obci a zamýšlenému + vyňat prostor kamenolomu, který v současnosti ani po předpokládané rekultivaci v budoucnu komerčnímu využití kamenolomu nebude moci plnit požadované ekologické funkce, čímž byl zamezen kontakt RBC s rozvojovou plochou bydlení Libá - jih (a nedochází ani k překryvu hranic těchto prvků).
- 62 -
SEA - územní plán obce Libá
TAB.3: Problémy k řešení v územním plánu převzaté z DPR 2009 a názor zpracovatele SEA na jejich řešení Návrhem ÚP 2009 (pokračování)
číslo popis problému význam popis řešení Návrhem ÚP Libá 2010, popř. doporučený přístup zpracovatelem SEA nalézt optimální místo pro rozhlednu na P-6 Navrhovaná stavba se nachází v území dotčeném přímými účinky trhacích prací. Je možné tuto Blatné X stavbu umístit v daném místě až po ukončení těžby. Komerční využití lomu je ze zákona omezeno nalézt řešení, které nezablokuje další schválením plánu rekultivace, podle něhož dotčené pozemky po skončení těžby mají být zalesněny. P-7 možný rozvoj území po skončení těžby v X Navíc životnost lomu přesahuje životnost ÚP. kamenolomu Rozvoj bydlení v Libé se soustředí do míst, kde je racionální zdůvodnění bydlení. J Libé navazuje na nalézt přiměřený rozsah, charakter současnou zástavbu. Střet s lesem je významný, neboť se zužuje přírodní hranice mezi P-8 a způsob zástavby Libá - jih X kamenolomem a zastavěným územím, mezi okruhem trhacích prací. Rozvoj bydlení v této ploše je doporučen jako rezervní plocha - vhodná po skončení těžby - viz předchozí dva problémy. RBK 985 je převzatý jako závazný z nadřazených dokumentací beze změn, pouze s upřesněním při převodu do podrobnějšího měřítka dle metodiky zapracování ÚSES do územních plánů obcí. RBK zrevidovat hranice biokoridoru 985 ve 985 prochází po zalesněném hřbetu a svahu jako kombinovaná trasa s převahou „suchých“ částí. P-9 vztahu k zamýšlenému obnovení - Opatření pro zachování jeho funkčnosti je podporovat přirozenou obnovu, omezovat smrk a modřín zástavby v Dubině ve prospěch listnáčů, borovice a jedle. Při upřesňování hranice byl zohledněn záměr obnovy vsi Dubina ve prospěch plánovaného rozvoje. Při plánech rozvoje je nutné pamatovat, že Dubina se stává nedílnou součástí cenného přírodního prostředí. viz problém P3, P4 a P9; oproti územím Libá - sever, Libá - SZ a Dobrošov přisuzujeme negativnímu významu vyšší hodnotu, neboť riziko narušení přírodního prostředí je vyšší s ohledem nalézt přiměřený rozsah, charakter na cennost daného území a na velikost plochy dotčené obnovou, proti tomuto záporu existuje P-10 a způsob zástavby v obnovované vsi -- pozitivum krajinného zásahu, kterým je využití bývalé roty v Dubině, popř. její zásadní přestavba, Dubina západně od roty je navíc nestabilně využívané území - bývalá skládka. Tento prostor, resp. jeho využití bude možné stabilizovat. Tato pozitiva jsou však neúměrně nižšího významu v porovnání s negativy. Záměr výstavby komunikace v úseku Dubina - Pfeiffermühle byl oproti fázi průzkumů a rozborů zrevidovat hranice přírodní rezervace značně přehodnocen z důvodu nesplnitelnosti technických norem (požadavky na klesání silnice, Stráň u Dubiny a nalézt optimální trasu poloměr zatáčení aj. ), dalším důvodem byl střet s PR Stráň u Dubiny. V původním návrhu trasy je P-11 pro obnovované spojení Libé X nyní pouze obslužná komunikace pro Dubinu. Z této komunikace může pokračovat cesta přes s Hohenbergem hranice pouze pro pěší a cyklisty. Náhradou za původní trasu Dubina - Pfeiffermühle je nové trasování - Dubina směr Hammermühle. nalézt přiměřený rozsah, charakter P-12 a způsob zástavby v Rybářích včetně - viz problém P3, P4, lehce pozitivní vliv bude mít stabilizace využití prostoru v k.ú. Rybáře obnovení spojení s Fischernem
- 63 -
SEA - územní plán obce Libá TAB.3: Problémy k řešení v územním plánu převzaté z DPR 2009 a názor zpracovatele SEA na jejich řešení Návrhem ÚP 2009 (pokračování)
číslo popis problému význam popis řešení Návrhem ÚP Libá 2010, popř. doporučený přístup zpracovatelem SEA zrevidovat hranice přírodní rezervace Bude upřednostněno staré trasování v maximální možné délce. Paměť krajiny je v tomto ohledu P-13 Rathsam a nalézt optimální trasu pro 0 důležitá. Minimalizace vlivů na PR Rathsam bude zajištěna v územním řízení. obnovované spojení Pomezné s Hůrkou Komerční využití pískovny jako střelnice naráží na odpůrce především z řad ornitologů. Záměr je realizovatelný, ovšem podmíněně. Po detailním vyhodnocení v procesu EIA není jisté, zda se vyplatí záměr realizovat za podmínek, které budou v EIA stanoveny. NÚP vychází vstříc požadavkům nalézt přiměřený rozsah, charakter investora a vzhledem k přírodní cennosti daného území nechává využití území upřesnit územní P-14 a způsob zástavby a využití pískovny - studií. NÚP nestanovuje využití území striktně, protože výsledek procesu EIA - nesouhlas se Pomezná záměrem, popř. souhlas, ovšem za náročných a pro investora ekonomicky neúnosných podmínek - by mohl zablokovat jiný způsob využití území (z důvodu nesouladu s ÚPD). Z hlediska ochrany přírody a krajiny je s pískovnou spojen i další problém, a to sesuvné území v severozápadním lesnatém předpolí pískovny. Lehce pozitivní vliv bude mít stabilizace využití tohoto prostoru. nalézt přiměřený rozsah, charakter P-15 viz problém P3, P4, pozitivní vliv bude mít stabilizace využití prostoru v k.ú. Dobrošov. a způsob zástavby v Dobrošově 0 prověřit správnost záměru výstavby P-16 záměr výstavby větrné elektrárny zrušen větrné elektrárny X Lokální ÚSES z r. 1996 je zrušen. Vymezení lokálního ÚSES z r.1996 bylo totiž pouze schematické, v některých místech metodicky nezvládnuté - např. v respektování stavu krajiny, prostorových zrevidovat hranice a rozsah lokálních P-17 parametrů apod. Systém nebyl logicky navázán na regionální a nadregionální ÚSES. V návrhu prvků ÚSES z r. 1996 + územního plánu 2010 se proto navrhuje lokální ÚSES nově vymezit dle platných metodických pravidel. Je rovněž zajištěna návaznost na zpracovaný návrh ÚSES pro sousední Hazlov. Rozvoj bydlení v Hůrce představuje mj. využití urbanistického potenciálu, které centrum Hůrky jistě nalézt řešení zastavění centrální části má - v současné době se jedná o urbanisticky problémové území po zbořených statcích, zahrnující i P-18 Hůrky a přiměřeného rozsahu, charakteru + nivní porosty na východě Hůrky. Dalším pozitivem bude usnadnění řešení "co s vepřínem". Lokální a způsobu zástavby BK z r. 1996 (BK14-16) je v ÚSES 2010 zrušen. Existuje střet s bonitní půdou - II. TO. nalézt přiměřený rozsah, charakter P-19 viz problém P3, P4 a způsob zástavby na Samotě 0 nalézt řešení zastavění centrální části Jako hlavní pozitivní přínos je vnímána možnost využití, přestavba opuštěného zemědělského Lužné s přilehlým zemědělským P-20 areálu na západě Lužné a využití jejího urbanistického potenciálu. Bonitní půda je I. TO a její brownfieldem a přiměřeného rozsahu, + zasažení obnovou je minimální. charakteru a způsobu zástavby
- 64 -
SEA - územní plán obce Libá
6. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VČETNĚ VLIVŮ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH; HODNOTÍ SE VLIVY NA OBYVATELSTVO, LIDSKÉ ZDRAVÍ, BIOLOGICKOU ROZMANITOST, FAUNU, FLORU, PŮDU, HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ, VODU, OVZDUŠÍ, KLIMA, HMOTNÉ STATKY, KULTURNÍ DĚDICTVÍ VČETNĚ DĚDICTVÍ ARCHITEKTONICKÉHO A ARCHEOLOGICKÉHO A VLIVY NA KRAJINU VČETNĚ VZTAHŮ MEZI UVEDENÝMI OBLASTMI VYHODNOCENÍ
(navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení)
STUPNICE PRO POSOUZENÍ VLIVŮ - KLASIFIKACE Pro posouzení vlivů byla zvolena pětibodová stupnice osvědčená jako snadno pochopitelná širokou veřejností, která je zvyklá na pětistupňovou klasifikaci ve školách, šestým stupněm je nulové hodnocení, přičemž je udělování známek popsáno v následujícím komentáři u každého posuzovaného vlivu zvlášť: X ...... irelevantní *) 0 ...... žádný vliv 1 ...... výborně 2 ...... chvalitebně 3 ...... dobře 4 ...... dostatečně 5 ...... nedostatečně *) Bylo by irelevantní posuzovat vliv jednotlivého záměru, je nutné záměr posuzovat spolu s dalšími záměry v dané lokalitě buď jako vliv synergický, nebo kumulativní; hodnocení známkou viz posuzování plošné – TAB.b7), podrobněji viz následující komentář
KOMENTÁŘ Hlavní pravidlo je, že záměry – jejich rozsah, umístění - byly posuzovány tak, jak byly schváleny v etapě Návrhu zadání územního plánu. Všechny změny, které nastaly poté, jsou hodnoceny z hlediska vlivu na ŽP jako opatření, popř. kompenzace navržená Návrhem ÚP Libá 2010. Toto pravidlo se nevztahuje na úplně zrušené záměry, které do hodnocení nebyly zařazeny vůbec (např. větrná elektrárna). Varianty ÚPD nejsou zpracovány.
- 65 -
SEA - územní plán obce Libá
Do hodnocení nejsou zařazeny vlivy, nedotýkající se žádné charakteristiky životního prostředí (např. vliv na klima, na architektonické památky apod.), a vlivy, které v současné fázi nelze objektivně ohodnotit a jejichž hodnocení by bylo jen spekulativní (např. vlivy na veřejné zdraví). Hodnocení je u každé složky životního prostředí zdůvodněno, tj. je popsáno osobní nazírání hodnotitele. Některé složky jsou rozděleny na "podsložky".
Rozdíl mezi synergickým a kumulativním efektem je hodnotitelem vnímán následovně: synergický = společně působící; součinnostní; využívající synergie; schopný uplatnit synergii (součinnost, spolupráci, spolupůsobení) – synergický efekt je vnímán pozitivně, protože dochází k posílení celkové prospěšnosti kumulativní = hromadný, úhrnný, rostoucí, načítaný, stoupající – kumulace je chápána v negativním významu, protože by mohlo dojít k překročení únosnosti nebo kapacity
Rozdíl v délce trvání efektu je hodnotitelem vnímán následovně: trvalý = nezvratná změna (uvedení do původního stavu je časově nebo technicky náročné) přechodný = po skončení působení vlivu se obnoví přirozená rovnováha území krátkodobý = efekt, který časově nepřesáhne minimální životnost hodnocené ÚPD 4 roky - každé 4 roky se zpracovává zpráva o uplatňování územního plánu v uplynulém období, která může být podnětem pro zpracování změny či nového územního plánu (§55 stavebního zákona). dlouhodobý = efekt, který časově přesáhne minimální životnost hodnocené ÚPD, přičemž střednědobý efekt neodlišujeme a je v tomto případě vnímán jako podmnožina efektu dlouhodobého
Hodnocení vlivu na půdu (a území) Hodnotí se nejprve plocha záboru půdy a následně u zemědělské půdy způsob jejího využívání. Na jedničku se hodnotí zábor nevyužívané nebo jen udržované zemědělské půdy, která neslouží k zemědělské produkci. Za pět jsou hodnoceny zábory produkčně využívané bonitní půdy v první třídě ochrany (I. TO) dle podkladů KÚKk. U odlesnění se sleduje především rozsah, tvar zásahu, kromě toho i charakter odlesněných ploch. Jedničkou hodnotíme zábor nestabilního lesního porostu, který je ohrožován větrnými polomy apod. (stabilita se odvíjí od reliéfu, holin v okolí, vitality jedinců, rychlosti změn v bezprostředním okolí jedinců, celkovým prostorovým rozložením stromů). Pětku dostává zábor lesa stabilního - např. s původní dřevinnou skladbou, který je navíc uchráněn od nepříznivých povětrnostních vlivů, a jedná-li se o plošný zábor, který je svým rozsahem srovnatelný s velikostí dotčené cenné lesní enklávy. Hodnocení vlivu souhrnu vlivů na krajinu (a přírodu) Vlivy na krajinný ráz Hodnocení vlivů na krajinný ráz je obecně obtížně uchopitelnou disciplínou, dokladem toho je i existence a vytváření četných metodických návodů a postupů. Pro posouzení dotčených lokalit není zcela vhodný žádný stávající postup. Problematické je hodnocení estetických hodnot jako vysoce subjektivní záležitost. Extrémně subjektivní by dále bylo i hodnocení vlivů nové zástavby, o níž mnoho v územním plánu nevíme. Hodnocení vlivu
- 66 -
SEA - územní plán obce Libá
Návrhu ÚP Libá na krajinný ráz tedy úměrně stupni této dokumentace zjednodušujeme a soustředíme se na změny krajinného obrazu. Krajinný obraz je vlastně charakter viditelné části krajiny. Příklad změny krajinného obrazu: nezastavěná zemědělská krajina se může změnit na krajinu průmyslovou, městskou apod. Dobrým příkladem rozporuplnosti hodnocení zásahu do krajinného rázu je golfové hřiště, které ačkoliv se jedná o trvalý travní porost (pohledově tedy dojde k minimální změně), tak jeden typ kulturní krajiny (plocha dosud zemědělsky využívaná a obhospodařovaná velkoplošně) se změní na pečlivě udržovaný sportovní trávník s hojnými remízky a mezemi (a úzkostlivě hlídaný). Ačkoliv je tento typ krajiny relativně méně agresivní vůči místní přírodě v porovnání s intenzivním zemědělstvím, mnohem více "agresivity" může vyvolávat u starousedlíků, kteří vnímají krásu krajiny v tradici zemědělství. U krajinného obrazu tedy sledujeme, kolik zůstane z původní krajiny, přičemž posuzujeme v souladu s Návrhem ÚP Libá 2010 čtyři typy krajinné plochy: lesní celky na západě, lesní celky na východě, širší oblast údolí Ohře, širší centrum obce Libá. K tomu přidáváme zemědělskou krajinu ve střední části zájmového území, kde bude docházet k obnově vsí. Známkujeme pouze synergický nebo kumulativní vliv více záměrů v dané ploše s výjimkou golfového hřiště, které je rozlehlé (cca 90 ha). Jedničkou hodnotíme minimální změny, pětkou velkplošné kompletní změny (něco podobného jako v padesátých letech rozorání mezí). Kumulativní i synergický efekt je u jednotlivých záměrů hodnocených individuálně nebo skupinově označen X, hodnocení známkami viz posuzování plošné – TAB.b7), popř. skupinové – TAB.b3) a TAB.b5), kde se ve skupině sešly záměry, u nichž se jeví posouzení skupinového vlivu na krajinný ráz jako vhodné. Vlivy na fragmentaci krajiny Sleduje se nejprve návaznost na stávající zástavbu a komunikace, tím se hodnotí, nakolik záměr expanduje do volné krajiny. Dále se sleduje rozdělování do té doby souvislých přírodních prvků (ploch nebo linií) a vytváření bariér mezi nimi. Přírodními liniovými prvky se rozumí např. meze, vodní toky, stromořadí, pásy křovin, za přírodní plochy se považují lesy, louky a pastviny, vodní plochy a mokřady, nálety dřevin, travnatá lada. Jedničkou se hodnotí vznik mezí a protierozních prvků (remízů) v rozsáhlých plochách orné půdy. Pětkou hodnotíme nerespektování paměti krajiny a vytváření nových cest v přírodně cenném území (např. trasa Dubina - Hohenberg přes PR Stráně u Dubiny). Vlivy na biotopy, rostlinné a živočišné druhy Sledují se biotopy rozdělené na umělé a přírodní. Za umělé se považují pole, intenzivní louky a pastviny, lesní monokultury, plochy zeleně v sídlech, vodní toky a plochy se zpevněnými břehy. Přírodními biotopy jsou extenzivní a kulturní louky a pastviny, lada, lesy a rozptýlená zeleň s převahou původních dřevin, porosty křovin, vodní toky a plochy bez zpevněných břehů, skály, sutě, mokřady. K rozšíření rostlinných a živočišných druhů nejsou v rámci tak rozsáhlého území k dispozici podrobnější podklady, proto byly jednotlivé lokality rozděleny v souladu se zvláště chráněnými územími a ÚSES. Jedničkou hodnotíme stabilizaci přírodně cenné lokality, která bude v dostatečné vzdálenosti od lidských rušivých aktivit. Pětku dostává záměr, který narušuje nadregionální ÚSES intenzivním způsobem využití území (což jsou i volnočasové aktivity) - např. návrh střenice v pískovně Pomezná. Vlivy na reliéf a hydrologický režim Terénními úpravami, zpevňováním ploch dochází k významnému zásahu do hydrologie území, proto tuto podsložku hodnotíme v rámci krajiny. Jedničku dostává záměr odstraňující zpevněné plochy (např. brownfiledy). Pětkou hodnotíme průmyslové zóny s relativně velkoplošným zpevněným povrchem (takový záměr se v daném území nevyskytuje), popř. kumulativní efekt několika menších záměrů typických zpevněním plochy, která má přirozený vsak. Kumulativní efekt je označen u jednotlivých záměrů X.
- 67 -
SEA - územní plán obce Libá
Hodnocení vlivu na hluk Vlivy na hluk jsou hodnoceny odorným odhadem podle typu záměru, reliéfu, krajinného uspořádání, dále s ohledem na kumulaci různých zdrojů hluku nebo vibrací. Jedničku získává protihluková bariéra, pětkou hodnotímě záměr, kde lze předpokládat překročení hygienických limitů, a jeho realizace proto vyžaduje akustickou studii. U některých skupinově hodnocených záměrů je irelevantní posuzovat tento vliv - hodnocení známkou viz posuzování plošné – TAB.b7). Hodnocení vlivu na ovzduší Vlivy na ovzduší sledují předpokládaný rozsah vytápění a možnosti znečišťování ovzduší vlivem technologií nebo soustředěného výskytu studených startů vozidel. K významným zdrojům znečišťování připojujeme přepravu nákladními automobily. Jedničku dáváme záměrům nové výsadby a parkových úprav v zastavěném území. Pětkou bychom hodnotili zahájení provozu průmyslové výroby, která by byla zvláště velkým zdrojem znečištění ovzduší v Libé. U některých skupinově hodnocených záměrů je irelevantní posuzovat tento vliv - hodnocení známkou viz posuzování plošné – TAB.b7).
HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ
Základním výsledkem rating systému je tabulka, kde každý dílčí návrh nebo soubor návrhů má přiřazeno bodové hodnocení podle výše uvedených kritérií. Jednotlivé stupně jsou interpretovány takto: Známkami 1 a 2 jsou klasifikovány vlivy, kterým se není nutné věnovat – bezproblémové záměry. Známka 3 upozorňuje na situaci, kdy vliv vyžaduje kompenzaci nebo podrobnější analýzu, pro níž není v této fázi dostatek informací – možné problémové záměry. Známky 4 a 5 představují vlivy, které lze doporučit jen za určitých podmínek – problémové záměry. Návrhy nebo soubory návrhů (standardní záměry), které dosáhly u všech vlivů známky 1 a 2, se dále nesledují. V těchto případech jde o pozitivní vlivy, které je možné považovat za kompenzaci (záměry, které dosáhly známky 1) nebo o běžné vlivy objevující se u každé nové činnosti, pro jejichž posuzování není proces SEA určen (známka 2). Tyto změny se proto považují za přijatelné v té podobě, ve které byly uvedeny v návrhu územního plánu. U ostatních se dále posuzuje význam jednotlivých vlivů v celkovém kontextu, zda jsou vlivy technicky či jinak řešitelné, jaké jsou možnosti jejich kompenzace, jaká jsou vyjádření příslušných orgánů apod. Konečným výsledkem hodnocení je výrok ve smyslu: A) Návrh nebo soubor návrhů se považuje za akceptovatelný v rozsahu dle návrhu územního plánu při splnění případně navrhovaných podmínek nebo opatření. B) Návrh nebo soubor návrhů není v plném rozsahu dle návrhu územního plánu akceptovatelný, pro jeho akceptování se považuje za nutné provést navrhovanou úpravu. C) Návrh nebo soubor návrhů není v navržené podobě akceptovatelný a navrhuje se jeho vypuštění nebo přesunutí.
- 68 -
SEA - územní plán obce Libá
VÝSLEDKOVÁ LISTINA V návrhu územního plánu je předložena pouze jedna varianta, jejíž předpokládané vlivy jsou předmětem posouzení. Kompletní rating tabulka je zařazena jako příloha tohoto vyhodnocení – tabulka vše shrnující je TAB.c1. Důležité pro celkové hodnocení jsou tabulky TAB.b7 a TAB.b71. Standardních záměrů bez nutnosti dalšího hodnocení byly systémem rating zjištěny v hojném počtu. Několik sledovaných návrhů spadá do kategorie potenciálně problémových a problémových záměrů. Velký počet návrhů neboli záměrů je na přechodu mezi těmito dvěma kategoriemi.
Shrnutí hodnocení pro možné problémové a reálné problémové návrhy
Reálné problémové návrhy
V řešeném území se žádný problémový návrh nenachází.
Problémové návrhy
Parkoviště v k.ú. Rybáře (ZO-p12) - průměrná známka 2,50; hlavním problémem je ochrana nadregionálního biocentra Amerika před rušivými činnostmi, byť se jedná o volnočasové aktivity Motoristická cesta mezi Libou a Hohenbergem, zvláště úsek mezi Dubinou a hraničním přechodem (ZO-c7) – průměrná známka 3,00; hlavním problémem je ochrana PR Stráň u Dubiny, byť by komunikace nebyla příliš frekventovaná – ke střetu by totiž došlo již samotnou výstavbou Zásahy do ÚSES (skupina záměrů b1) - průměrná známka 2,66 je vyvolána především střety s biotopy, a to u záměrů, které se překrývají s individuálně hodnocenými záměry nebo jinými skupinami; rozbor této skutečnosti viz závěr této podkapitoly: . obnova vsi Pomezná (ZO-p15) a výstavba střelnice (ZS-11) . obnova vsi Rybáře (ZO-p13) a výstavba parkoviště (ZO-p12) . motoristická cesta mezi Libou a Hohenbergem (ZO-c7) . obnova vsi Dubina (ZO-p10) Zásahy do VKP nebo PR (skupina záměrů b2) - průměrná známka 3,16 je vyvolána především střety s biotopy, a to u záměrů, které se překrývají (viz popis u předchozí skupiny: . obnova vsi Pomezná (ZO-p15) a výstavba střelnice (ZS-11) . obnova vsi Rybáře (ZO-p13) a výstavba parkoviště (ZO-p12) . motoristická cesta mezi Libou a Hohenbergem (ZO-c7) . obnova vsi Dubina (ZO-p10) Zásahy do bonitní půdy (skupina záměrů b4) - průměrná známka 2,75 je vyvolána především střetem s ochranou půdy. Jedná se o všechny záměry ve skupině b4. Zásahy do lesa (skupina záměrů b5) - průměrná známka 2,85 je vyvolána především střetem s ochranou půdy. Jedná se o všechny záměry ve skupině b5. Dalším důvodem je ochrana biotopů, která je vyvolána záměry, které se překrývají s jinými skupinami – s b1 a b2 Plocha Dubina (ZO-p10 a prolémy P9, P10, P11) – průměrná známka 3,00 odpovídá střetu s ochranou přírody a krajiny, ekologické stability a výstavbou uprostřed lesa
- 69 -
SEA - územní plán obce Libá
Plocha memoparku Egertal – Rybáře, Pomezná (ZO-p13, ZO-p14, ZO-p15, ZS-11 a problémy P12, P13, P14) – průměrná známka 2,57 odpovídá střetu s ochranou nadregionálního prvku ÚSES Amerika
Překrývání individuálního, skupinového a plošného hodnocení vyvolává zohledňování vlivu některých záměrů vícekrát. Tento fakt je eliminován v celkovém hodnocení NÚP – viz TAB.c. Průměrná známka v celkovém hodnocení je 2,14.
Z hodnocení vyplývá, že jedinými možnými problémovými záměry jsou:
1. obnova vsi Dubina část „horní“ (východní) i „dolní“ (západní); 2. zpřístupnění levého břehu Ohře turistům – Rybáře, Pomezná a související trasy dopravních cest včetně obnovy vsí Rybáře a Pomezná vč. pískovny Pomezná, přičemž obnovení zbořené vsi Dubina (výše uvedený bod 1.) považuje NÚP Libá 2010 za jednu z hlavních rozvojových oblastí. Druhý problémový záměr (bod 2.) je v NÚP zařazen do jednoho z hlavních cílů krajinného uspořádání. Jedná se o širší oblast údolí řeky Ohře, kterou NÚP navrhuje zpřístupnit pro rekreační využití (memopark Egertal).
- 70 -
SEA - územní plán obce Libá
7. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. POPIS POUŽITÝCH METOD HODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ.
Návrh územního plánu Libá předkládá pouze jednu variantu, projednávanou dle platné legislativy. Jedinou další možnou variantou je varianta nulová (no action), bez rozvoje. Z hlediska požadovaného rozvoje všech obcí je nulová varianta nepřijatelná. Na území obcí je nutné vytvořit podmínky pro přiměřený rozvoj. NÚP Libá 2010 je napomáhá vytvářet následujícím způsobem: Za hlavní rozvojové oblasti Návrh ÚP Libá považuje (v závorce je uvedeno značení dle Návrhu ÚP Libá 2010, srovnání značení s DPR 2009 viz TAB.c1 - podrobná část): severozápad Libé (zastavitelná území Z01, Z02, Z03) dostavba Irska v jihovýchodní části Libé (zastavitelné území Z09)*) obnova zbořené vesnice v Dubině (zastavitelná území Z20, Z21) znovuobnovení východní části Hůrky (území přestavby P13 a zastavitelné území Z17) přeměna zemědělského brownfieldu v Lužné/Sorkově (území přestavby P14) obnova zbořené vesnice Dobrošov (území přestavby P16 a zastavitelné území Z18) *) Lokalitu Irsko v hodnocení v hodnocení vlivů na ŽP neposuzujeme, neboť je součástí platného ÚP Libá. Její vliv se však projevuje v popisu problémů a jejich reflektování Návrhem ÚP 2010, viz kap. 5. - problém P3. Základní koncepci sídel pojímá Návrh ÚP Libá 2010 následovně: vymezit maximální hranice expanze sídel, které budou dlouhodobě nepřekročitelné posílit centrální úlohu Libé obnovit zaniklá sídla propojit sídla vhodnou dopravní infrastrukturou i účelovými cestami, cyklotrasami a pěšími stezkami Základní koncepci sídel je přizpůsobena koncepce veřejného a občanského vybavení. Je navrženo území pro základní školu v Libé na "horním náměstí", jsou stanoveny podmínky pro umisťování maloobchodní zařízení - bez podmínek je lze umisťovat na plochách bydlení pouze do velikosti 500 m2 hrubé podlažní plochy, na plochách smíšených pouze do velikosti 1000 m2. Velkoobchodní prodej a distribuce zboží jsou přípustné na plochách zemědělské výroby a plochách výroby a skladování. Plochy pro sport a rekreaci lze umisťovat především na plochách pro toto využití určených, ovšem také jsou přípustné na plochách smíšených, plochách bydlení aj. Koncepci produkce přizpůsobuje NÚP rovněž základní koncepci sídel a pro produkci vymezuje plochy zemědělské výroby, plochy výrobní a skladování. Návrh ÚP Libá se snaží sladit zájmy rozvoje s krajinnými hodnotami a koncepci krajinného uspořádání vidí takto: Čtyři typy krajiny: lesní celky na západě obce v oblasti horského masivu Smrčin s vrchy Blatnou a Výhledy ponechat bez větších zásahů lesní celky na východě obce v oblasti PR Studna u Lužné s množstvím rybníků ponechat bez větších zásahů širší oblast údolí řeky Ohře a údolí Libského potoka zpřístupnit pro rekreační využití (memopark Egertal), největší zásahy představují obnovení zničených vesnic Pomezná a Dubina produkční oblasti střední a severní části obce ponechat stávající charakter, obnovit zaniklou vesnici Dobrošov, doplnit zástavbu Libé, Hůrky a Lužné (Sorkova) a východně od Libé založit golfové hřiště.
- 71 -
SEA - územní plán obce Libá
Průchodnost krajiny: obnovit přirozená spojení se sídly v NSR (Hohenberg an der Eger, Selb, Fischern) propojit Hůrku s Dobrošovem a Pomeznou obnovit cestní síť polních cest, zvláště v příhraničním pásu Navrhované prostorové uspořádání je odrazem krajinné a rozvojové koncepce. NÚP definuje obecné prostorové regulativy pro celou obec a pro oblasti sedm oblastí označovaných (PR01 až PR07) jsou definovány regulativy specifické. Sedm oblastí nebyla samozřejmě vybráno nahodile, jedná se o: centrum Libé (PR01), okolí Liebensteinu (PR02), horní libské náměstí (PR03), severní průmyslový okraj Libé (PR04)*), západní zemědělský areál Hůrka (PR05), jižní zemědělský areál (PR06), bývalá rota Dubina (PR07). Specifické regulativy v těchto sedmi citlivých oblastech se týkají prostorové struktury venkovského typu (centrum Libé a okolí Liebensteinu, nebo prostorové struktury areálové rozvolněné (horní libské náměstí, bez rozvolněnosti Hůrka - jih), nebo kompaktní prostorové struktury (průmyslový sever Libé, zemědělský západ Hůrky, bývalá rota Dubina). Dále specifické regulativy určují maximální výšku zástavby, někde maximální hrubou podlažní plochu (centrum Libé, Liebenstein), někde připouští drobné dominanty (horní libské náměstí, centrum Libé, okolí Liebensteinu). *) v předchozím textu je průmyslová zóna popisována, pokud jde o její umístění, jako SV část Libé z důvodu eliminace záměny s rozvojem bydlení v severním sousedství zastavěného území Libé. Přestavbu a rozvoj chápe NÚP jako změnu využití území, pro kterou vymezuje: plochy přestavby vč. brownfields uvnitř zastavěného území plochy rozvoje vně zastavěného území plochy rezerv Při návrhu změn se upřednostňuje využití plochy přestavby před výstavbou na plochách rozvoje. Plochy přestavby jsou především (v závorce je uvedeno značení dle Návrhu ÚP Libá 2010, srovnání značení s DPR 2009 viz TAB.c1 - podrobná část): střed obce Libé včetně navazujícího parku pod hradem a brownfieldu bývalé přádelny Tosta (P01, P02, P03, P04, P09, P10) prostor „horního náměstí“ v Libé pro občanské veřejné vybavení (P12) východní část Hůrky pro bydlení (P13) brownfield zemědělského podniku v Lužné pro bydlení (P14) střed Dobrošova pro smíšený způsob využití (P16) brownfield bývalé roty v Dubině pro smíšený způsob využití (P18) Plochy rozvoje jsou především: severozápad Libé pro bydlení (Z01, Z02, Z03) sever Libé pro smíšený způsob využití a produkci (Z04) dostavba Irska v jihovýchodní části Libé pro bydlení (Z09) obnova zbořené vesnice v Dubině pro bydlení a smíšený způsob využití (Z20, Z21) obnova části zaniklé vesnice Pomezné pro smíšené a rekreačně-sportovní využití (Z19). Dopravní infrastruktura - NÚP navrhuje rozvoj stávající dopravní infrastruktury: povýšením účelových komunikací na místní (např. spojnice z Libé do Selbu, „obchvat“ Libé z křižovatky III/21320 a III/21321 na silnici II/213, spojnice Dubina – Hammermühle apod.). vymezením koridorů pro nová komunikační propojení (např. Dubina – Pfeiffermühle, Dobrošov – Pomezná apod.) Účelové komunikace (polní cesty, cyklotrasy, významná pěší propojení) nejsou součástí dopravní infrastruktury, jsou zahrnuty do ploch veřejných prostranství.
- 72 -
SEA - územní plán obce Libá
Technická infrastruktura Rozvoj sídel je podmíněn rozvojem technické infrastruktury. Nejvýznamnějšími součástmi rozvoje sídel jsou: plynofikace Libé rozšíření ČOV v Libé a tlaková kanalizace z Dubiny, Hůrky a Lužné elektrifikace Dobrošova a dolní části Dubiny vodovodní přiváděcí řad Libá – Dubina nahrazení vodního zdroje VH3 Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt, není stanovena. Lokality dle NÚP Libá 2010 s nutností prověřit územní studií: US01 – pod Blatnou - severozápad Libé jižní část "pod Blatnou" (Z01) US02 – u Kamenného rybníka - SZ Libé severní část "u Kamenného rybníka" (Z02) US03 – nad Tostou - plocha drobné výroby v SV části Libé (Z04) US04 – u kapličky - jižní výběžek záměru golfového hřiště sousedící se zastavěným územím a silnicí III/21320 odděleném od plánované zástavby "severní Irsko" (Z06) US05 – centrum Hůrky (P13) US06 – Sorkov - Lužná (P14) US07 – Pomezná (Z19) US08 – horní Dubina - východní část - u signálky s bývalou rotou (Z20) US09 – dolní Dubina - západní část - jižní svahy vrchu Stráně (Z21) Ekonomická infrastruktura NÚP stanovuje pořadí výstavby u zastavitelných ploch (v závorce je uvedeno značení dle Návrhu ÚP Libá 2010, srovnání značení s DPR 2009 viz TAB.c1 - podrobná část): 1) severozápad Libé jižní část "pod Blatnou" (Z01) 2) severozápad Libé severní část " u Kamenného rybníka" (Z02) 3) Dubina východní část "horní Dubina" - u signálky s bývalou rotou (Z20) 4) Dubina západní část "dolní Dubina (Z21) Zahájení výstavby musí předcházet splnění následujících podmínek (v závorce je uvedeno značení dle Návrhu ÚP Libá 2010, srovnání značení s DPR 2009 viz TAB.c1 - podrobná část): Výstavbě "pod Blatnou" (Z01) na severozápadu Libé (jižní část) musí předcházet vyčerpání kapacity stávajících ploch smíšených v přestavbovém území původního centra Libé (P02). Výstavbě "u Kamenného rybníka" (Z02) na severozápadu Libé (severní část) musí předcházet vyčerpání rozvojového potenciálu ploch bydlení v sousedním rozvojovém území pod Blatnou a dobudování parkové plochy v severní části území pod Blatnou (Z01). Výstavbě "horní Dubina" (Z20) - Dubina východní část (u signálky s bývalou rotou) musí předcházet rozšíření komunikace do dolní Libé na normovou šířku; vybudování kanalizační čerpací stanice ČS Dubina I. a výtlačného kanalizačního řadu do ČOV Libá; vybudování vodovodního řadu z Dubiny do Libé. Pro veškerou novou výstavbu zároveň platí podmínka prověření dostatečné kapacity ČOV pro pokrytí záměru.
Výše uvedená koncepce předkládaná NÚP Libá 2010 se potýká s některými možnými problémovými záměry s dostatečnou opatrností. Šedě podbarvený předchozí text (viz výše) je kapitola velmi důležitá pro pochopení zmiňované opatrnosti. Kromě povinnosti zpracovat devět územních studií je navíc v NÚP navrženo pořadí výstavby a také podmínky pro
- 73 -
SEA - územní plán obce Libá možnost zahájení výstavby. Z hlediska vlivů na životní prostředí pokládáme podmínky u záměrů "pod Blatnou" a "u Kamenného rybníka" za přiměřené a dostatečné. Z hlediska vlivu na přírodu a krajinu a také z hlediska vlivů na sociálně demografický vývoj však doporučujeme další podmínky (viz následující kap.8), které se mj. týkají záměrů "horní Dubina" a "dolní Dubina", protože právě tyto dva záměry se jeví jako možné problémové z hlediska svého vlivu na životní prostředí. Jedná se konkrétně o podmínku podrobného zhodnocení únosnosti místní přírody a krajiny s cílem eliminovat trvalou změnu. Použitá metoda hodnocení vlivů na životní prostředí – rating systém – je podrobně popsána v předchozí kapitole. Obecně se používá v procesu EIA, kde přináší dobré výsledky i při porovnávání variant. Ze všech metod je navíc nejsrozumitelnější i pro veřejnost. Konstatujeme, že z hlediska vlivů na životní prostředí jsou obě varianty přijatelné – varianta nulová beze zbytku, varianta Návrhu územního plánu Libá 2010 je přijatelná pod podmínkou splnění doporučujících podmínek uvedených v kap.8.
- 74 -
SEA - územní plán obce Libá
8. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Výsledkem hodnocení bylo rozdělení dílčích změn do dvou kategorií - návrhy s méně významnými a snadno řešitelnými negativními vlivy, nebo návrhy s významnými negativními vlivy, které nejsou plně akceptovatelné.
Návrhy s méně významnými a snadno řešitelnými negativními vlivy:
všechny prvky ÚSES golfové hřiště rozvoj a obnova Dobrošova, Hůrky, Lužné a Samoty včetně rezervní plochy bydlení v Lužné revitalizace širšího centra Libé včetně původního centra výstavba Libá – severozápad rezervní plochy bydlení Libá - jih a Libá – sever plocha drobné výroby Libá – severovýchod veškeré cesty a motoristická propojení s výjimkou úseku Dubina – Pfeiffermühle přes PR Stráň u Dubiny veškeré veřejně prospěšné stavby technické infrastruktury
Návrhy s významnými negativními vlivy:
obnova vsi Dubina „horní“ a Dubina „dolní“ obnova vsí Rybáře a Pomezná související s projektem memoparku Egertal a volnočasovým využitím pískovny Pomezná
Opatření spočívají zejména v:
1. Plánovaném časoprostorovém rozložení výstavby v Libé, obnovy vsí Hůrka, Lužná, Dubina, Pomezná (tyto výstavby jsou podmíněné územními studiemi)
2. Podrobnějším ekonomickém zhodnocení výstavby a "provozu" bydlení na odlehlejších místech (v nesouvislé zástavbě rodinných domů respektující do značné míry původní parcelaci obnovovaných vsí)
3. Zmenšení kapacity a rozsahu - obnova vsi Dubina je podmíněna dvěma územními studiemi, obdobně výstavba bytů Libá - SZ, parkoviště v Rybářích podmíněno hodnocením v EIA, obecně minimalizace zásahů do bonitních půd a lesa bude zajištěna územními studiemi, jichž Návrh ÚP Libá navrhuje celkem devět: US01 – pod Blatnou (zástavba Libá - SZ jižní část), US02 – u Kamenného rybníka (zástavba Libá - SZ severní část), US03 – nad Tostou (plocha drobné výroby v SV části Libé), US04 – u kapličky (jižní výběžek záměru golfového hřiště sousedící se zastavěným územím a silnicí III/21320 odděleném od plánované zástavby "severní Irsko"), US05 – centrum Hůrky, US06 – Sorkov (Lužná), US07 – Pomezná, US08 – horní Dubina (východní část - u signálky s bývalou rotou), US09 – dolní Dubina (západní část - jižní svahy vrchu Stráně). Obnova vsi Rybáře je v NÚP Libá 2010 ponechána bez zastavění, obdobně Samota, kde je navrženo
- 75 -
SEA - územní plán obce Libá
ponechání současného stavu, tj. NÚP Libá 2010 již řeší některá možná problémová území (možná problémová z hlediska jejich vlivu na ŽP) zmenšením rozsahu.
4. Úplném vypuštění - úsek motoristické komunikace Dubina – Pfeiffermühle přes PR Stráň u Dubiny, setrvání na zrušení záměru větrné a solární elektrárny*) *) Pozn.: Záměry zmíněné ve stanovisku Krajského úřadu Karlovarského kraje (KÚKk), k Návrhu zadání pod zn. 4380/ZZ/09 dne 28.12.2009: větrná elektrárna (ZS-10) a sluneční elektrárna (ZS-11) byly v průběhu zpracování NÚP Libá zrušeny. Nebyly tedy v rámci této SEA hodnoceny, ovšem v bodě 4 „Úplném vypuštění“ jsou připomenuty – důvodem je eliminace znovupřijetí těchto návrhů k využití území.
Popis výše uvedených navrhovaných opatření pod body č. 1, 2 a 3 představují v konkrétnější podobě:
Ekonomické zhodnocení - prověření plánované zástavby z většího nadhledu - např. je třeba zohlednit obecní závazky spojené s údržbou komunikací, případné přeložky inženýrských sítí, neopomenout klesající stavební boom apod. - Návrh ÚP Libá nemůže zacházet do těchto podrobností, ekonomické (popř. ekonomicko - technické) prověření by mělo být zpracováno v rámci navrhovaných sedmi územních studií nebo jako zcela samostatná dokumentace. V územních studiích zohlednit výsledky procesu EIA u možných problematických lokalit a záměrů, přízpůsobit rozsah a kapacitu záměrů - Návrh ÚP Libá 2010 navrhuje celkem devět územních studií, které pokrývají všechna možná problematická - z hlediska svého vlivu na ŽP - místa. Není tedy nutné navrhovat územní studie v dalších místech. Proces EIA probíhá podle zák. č. 100/2001 Sb. a bude se vztahovat na parkoviště v Rybářích, na silnice a místní komunikace (vč. přestavby), na rekreační a sportovní areály, tématické areály, golfové hřiště. Územní studie by se proto měly zpracovat až na základě výsledků EIA. V rámci územních studií podrobně zhodnotit únosnost zátěže pro místní přírodu a krajinu s cílem eliminovat trvalou změnu krajinných zásahů na levém břehu Ohře - Pomezná, Rybáře, na jižním svahu vrchu Stráně - Dubina „dolní“, a podél signálky u bývalé roty - Dubina"horní", přizpůsobit tomuto hodnocení rozsah a kapacitu záměrů. Plánovat časové a prostorové rozložení změn využití území na základě (technicko) ekonomického prověření a procesu EIA. Zajistit funkčnost ÚSES v rámci pozemkových úprav. Minimalizovat terénní úpravy golfového areálu - podrobnější podmínky pro realizaci golfového hřiště budou stanoveny v procesu EIA. Prověřit využití pískovny ornitologickým a herpetologickým posudkem, v případě střelnice doplnit akustickou studií - podrobnější podmínky pro realizaci střelnice budou stanoveny v procesu EIA. Stabilizovat sesuvné území v severním až severozápadním svahu pískovny Pomezná obnovením drenáže a svodů po Němcích. Obecně - omezovat zpevňování ploch, neasfaltovat všechny cesty; za zábory lesa nebo ZPF a také coby funkční protierozní opatření realizovat náhradní výsadbu - remízky, meze; revidovat polohu a rozmístění bonitních půd z heldiska ochrany ZPF.
- 76 -
SEA - územní plán obce Libá
9. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝCH NA MEZINÁRODNÍ NEBO KOMUNITÁRNÍ ÚROVNI DO POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU ŘEŠENÍ. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ.
Posuzovaná dokumentace je zpracována pouze v jedné variantě. Vzhledem k jejímu rozsahu jsou vnitrostátní cíle ochrany životního prostředí na národní i regionální úrovni příliš obecné a nelze je v této fázi příliš uplatnit – nejsou k dispozici podrobnější informace o jednotlivých návrzích. Se stanovenými obecnými cíly není Návrh územního plánu Libá v rozporu. Na místní úrovni nebyla zpracována žádná dokumentace. 10. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Vzhledem k rozmístění jednotlivých návrhů na správním území obce Libá a jejich charakteristice je obtížné stanovit vhodný soubor ukazatelů pro sledování vlivů na životní prostředí. Navíc ukazatele by měly být snadno zjistitelné i v delším časovém období, jednoduše interpretovatelné a srozumitelné pro veřejnost. Z hlediska vlivů na životní prostředí se obvykle využívají např. indikátory trvale udržitelného rozvoje. Problémem podobných informací je to, že nemají jednoznačnou vazbu na územně plánovací dokumentace a nejsou příslušnými orgány přímo sledovatelné (emise okyselujících látek, kvalita místního ovzduší). Pro ochranu přírody nejsou podobné monitorovací ukazatele ani přímo stanovitelné. S ohledem na výše uvedené se pro sledování vlivů navrhuje následující omezený soubor ukazatelů, přičemž doporučujeme za vstupní údaje použít DPR 2009 s výjimkou údajů o plochách bonitní půdy, jejíž rozsah je nutné revidovat:
Rozsah plochy půdy ležící ladem (neobhospodařované). Rozsah plochy trvalého travního porostu neudržovaného (popř. obhospodařovaného sečením max. 2x ročně). Rozsah záboru zemědělské půdy (nejen podle bonity půdy, ale také podle charakteru budoucího využití jako přírodní plocha, nebo zpevněná). Rozsah odlesnění (podle ceny lesního porostu. Cena se odvíjí od dřevinné skladby, vitality, stáří, přičemž je nutné zohlednit i cenu přírodní - lokality s ekologicky stabilní směsí dřevin). Rozsah a vitalita stávajících a nově založených ploch zeleně, remízů (které nejsou dle KN vedeny jako PUPFL - počet druhů, zdravotní stav, nepůvodní druhy apod.). Počet vykácených dřevin a počet náhradních výsadeb. Rozsah nově zastavěných a zpevněných ploch (pro bydlení, pro výrobu aj.). Úbytek zastavěných ploch (např. odstraňováním brownfieldů).
- 77 -
SEA - územní plán obce Libá
11. NÁVRH POŽADAVKŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Pro minimalizaci negativních vlivů na ŽP při rozhodování o využití území je navrhováno požadovat: 1. Ekonomické nebo ekonomicko - technické prověření plánované zástavby v územních studiích - především obecní závazky spojené s údržbou komunikací a veřejné zeleně, přeložky inženýrských sítí, poplatky za odnímání pozemků ZPF/PUPFL, splnění podmínek z procesu EIA (viz následující požadavek), zajištění funkčnosti prvků ÚSES apod. 2. Zohlednění výsledků procesů EIA v územních studiích. Procesy EIA se v souladu s platným zněním zák. č. 100/2001 Sb. ke dni zpracování této SEA vztahují na parkoviště v Rybářích, na silnice a místní komunikace vč. přestavby, na rekreační a sportovní areály, tématické areály, golfové hřiště. 3. Podrobné zhodnocení únosnosti zátěže vyvolané jednotlivými záměry i komplexně pro místní přírodu a krajinu v územních studiích s cílem eliminovat trvalou změnu krajinných zásahů na levém břehu Ohře - Pomezná, Rybáře, na jižním svahu vrchu Stráně - Dubina „dolní“, a podél signálky u bývalé roty - Dubina"horní". Přizpůsobení rozsahu a kapacity jednotlivých záměrů těmto výsledkům. Podrobné zhodnocení únosnosti zátěže může být provedeno v rámci procesu EIA, a proto je možné u některých územních studií, a to v případech, že únosnost zátěže pro místní přírodu a krajinu byla vyhodnocena v rámci EIA, tento bod sloučit s bodem předchozím. 4. Plán časového a prostorového rozložení změn využití území na základě (technicko) ekonomického prověření a procesu EIA (viz předchozí body). 5. Harmonogram zajištění funkčnosti ÚSES v rámci pozemkových úprav. 6. Plán terénních úprav, zavlažovacího a odvodňovacího systému golfového areálu coby nízkorozpočtového hřiště ve smyslu minimalizace terénních zásahů a úprav - podrobnější podmínky pro realizaci golfového hřiště budou stanoveny v procesu EIA (viz výše uvedené požadavky, zejména požadavky 2 a 3). 7. Ornitologický a herpetologický posudek, v případě střelnice doplněný o akustickou studii pro využití pískovny - podrobnější podmínky pro realizaci střelnice budou stanoveny v procesu EIA (viz výše uvedené požadavky, zejména požadavky 2 a 3). 8. Geologické posouzení obnovení drenáže a svodů po Němcích s cílem stabilizace sesuvného území v severním až severozápadním svahu pískovny Pomezná. 9. Minimalizace zpevňování ploch, neasfaltování všech cest, dále náhradní výsadby - remízky, meze coby funkční protierozní opatření, a revize polohy a rozmístění bonitních půd při řízení o odnímání půdy ze ZPF nebo PUPFL. Pro minimalizaci negativních vlivů na ŽP při rozhodování o využití území je navrhováno požadovat zejména v navrhovaných sedmi územních studiích, popř. v navazujících krocím – územním rozhodování aj. nebo v rámci pozemkových úprav, z nichž ukončené komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) jsou v k.ú. Dobrošov u Libé, Dubina, Rybáře u Libé. Jednoduché pozemkové úpravy (JPÚ) ukončené jsou v k.ú. Hůrka u Libé a Libá. Rozpracované KPÚ ke dni zpracování aktualizované SEA jsou v k.ú. Hůrka u Libé, Libá, Pomezná, Lužná u Františkových Lázní; Zdroj: AGRI - Pozemkové úpravy.
- 78 -
SEA - územní plán obce Libá
12. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ
Tato dokumentace se zabývá vyhodnocením vlivů koncepce na životní prostředí. Koncepcí je v tomto případě návrh územního plánu obce Libá. Jednotlivé návrhy (nebo také záměry) jsou hodnoceny takto: Individuálně jsou posuzovány návrhy, které mohou zakládat rámec pro zjišťovací řízení dle příslušného zákona. Jsou to golfové hřiště, parkoviště, střelnice v pískovně - registrovaném VKP. Dále jsou individuálně hodnoceny záměry vybrané jako příklad za více obdobných návrhů - motoristická komunikace, cyklostezka v relativně problematickém (přírodně cenném) území. Skupinově byly hodnoceny návrhy rozdělené podle svých střetů zájmů v souladu s DPR 2009. Skupin bylo celkem 6, a to záměry, které jsou ve střetu s ÚSES, druhou skupinou byly záměry ve střetu s významným krajinným prvkem nebo přírodní rezervací. Třetí skupinu tvořily záměry ve střetu s infrastrukturou, čtvrtou skupinou byly záměry ve střetu s bonitní půdou. Pátá skupina záměrů se vyznačovala střetem s ochranou lesa. Šestá skupina se lišila, protože se jednalo výlučně o veřejně prospěšné stavby dopravní nebo technické infrastruktury. Jeden záměr se svým vlivem mohl projevit v různých skupinách. U některých skupin by bylo irelevantní hodnotit určitý vliv (na krajinný ráz nebo na ovzduší či hluk) nebo bylo spekulativní hodnotit rozsah vlivů vzhledem k populaci.Z tohoto důvodu bylo provedeno hodnocení plošné (např. plocha širšího centra Libé) a dále hodnocení NÚP Libá jako celku. Vyhodnocení předpokládaných vlivů bylo provedeno pomocí známek, neboli bodového systému (rating) dle předem připravených kritérií pro jednotlivé vlivy. Byly hodnoceny vlivy na hluk, půdu, krajinu, ovzduší. Vlivy na krajinu byly hodnoceny podrobněji. Negativní a pozitivní vlivy byly sledovány vyrovnaně. Délka trvání a návratnost byla hodnocena jen pro územní plán jako celek. Základním pravidlem bylo, že záměry – jejich rozsah, umístění - byly posuzovány tak, jak byly schváleny v etapě Návrhu zadání územního plánu. Všechny změny, které nastaly poté, jsou hodnoceny z hlediska vlivu na ŽP jako opatření, popř. kompenzace navržená Návrhem ÚP Libá 2010 (tzv. způsob reflektování). Nevýhodou tohoto pravidla je, že označování jednotlivých záměrů se postupem času měnilo. Značení použité v Doplňujících průzkumech a rozborech z r. 2009 (DPR 2009) pokládáme za rozhodující s ohledem na popis střetů záměrů, konfliktů a problémů v daném území právě v DPR 2009. Převzetím označení z DPR 2009 ponecháváme čtenářům možnost ověřit si, jak se Návrh územního plánu Libá s těmito střety, konflikty a problémy vypořádal. Pro kontrolu zohlednění záměrů schválených usneseními č. 400-403/2009 byla zpracována úvodní srovnávací tabulka TAB.1. Označení dle DPR 2009 je doplněno o značky použité v Návrhu územního plánu obce Libá tak, aby se čtenář snadno zorientoval v TAB.c1 – podrobná část. Pro rychlejší orientaci používáme v textu slovní označení.
- 79 -
SEA - územní plán obce Libá
Návrh územního plánu předpokládá pouze jednu variantu řešení, která byla posuzována. Varianta nulová (no action), tj. ponechání stávajícího stavu, je z hlediska rozvoje dotčených obcí pokládána za nepřijatelnou. Zpracovatel neshledal v oblasti životního prostředí důvody, které by vedly k odmítnutí návrhu územního plánu při respektování výše uvedeného vyhodnocení, zejm. kap. č. 8 a 11, tj. za předpokladu úplného vypuštění úseku motoristické komunikace Dubina – Pfeiffermühle přes PR Stráň u Dubiny a splnění navrhovaných požadavků pro rozhodování. Minimalizace všech negativních vlivů je řešitelná a bude zpřesněna v rámci zpracování sedmi navrhovaných územních studií a projektových dokumentací pro územní řízení včetně procesů EIA. Zpracovatel neshledal v oblasti životního prostředí důvody, které by vedly k odmítnutí NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE LIBÁ.
NÁVRH ÚPD LIBÁ
JE Z HLEDISKA SVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
DOPORUČEN K PROVEDENÍ
osobou oprávněnou podle §19 zákona č.100/2001 Sb. RNDr. Gabrielou Lickovou, Ph.D. č. osvědčení 8779/1012/OPVŽP/97, č. autorizace 39760/ENV/06 - platnost oprávnění do 31.12.2016
...... V Chebu, dne 20.12.2010
...... Aktualizace textu a doplnění kapitol č. 1 a 11 v souladu s platnou legislativou – zejm. stavebním zákonem provedeno v Chebu dne 8.4.2014
- 80 -
SEA - územní plán obce Libá
Příloha
Tabulková část Stanovisko Krajského úřadu Karlovarského kraje k Návrhu zadání pod zn. 4380/ZZ/09 ze dne 28.12.2009
- 81 - PŘÍLOHA
Tabulková část:
TAB.3 - podrobná část: problémy k řešení v územním plánu převzaté z DPR 2009 (Konflikty záměrů; Střety záměrů s limity využití území; Problémy)
TAB.a1 - vlivy záměrů posuzovaných individuálně TAB.b11 - vlivy záměrů posuzovaných skupinově – střet s ÚSES TAB.b21 - vlivy záměrů posuzovaných skupinově – střet s VKP, PR TAB.b31 - vlivy záměrů posuzovaných skupinově – střet s infrastrukturou TAB.b41 - vlivy záměrů posuzovaných skupinově – střet s bonitou TAB.b51 - vlivy záměrů posuzovaných skupinově – střet s lesem TAB.b61 - vlivy záměrů posuzovaných skupinově – VPS TAB.b71 - vlivy záměrů posuzovaných plošně TAB.c1 - vlivy všech záměrů posuzovaných v celku Návrhu ÚP Libá
TAB.c1 - podrobná část: porovnání značení DPR 2009 a NÚP 2010 včetně snímků z výkresu č. 07.1 NÚP Libá 2010 - "Základní členění území"
TAB.abc - výsledková listina - průměrné známky
Další přílohy: Stanovisko Krajského úřadu Karlovarského kraje k Návrhu zadání pod zn. 4380/ZZ/09 ze dne 28.12.2009 Souhrnná tabulka s přehledem záměrů a střety zájmů
TAB.3 - podrobná část (text viz str. 61-64)
SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Současné problémy a jevy životního prostředí jsou definovány v Doplňujících průzkumech a rozborech z r. 2009 jako "Problémy k řešení v územním plánu". Vyhodnocení významu ovlivnění daných problémů a jevů Návrhem ÚP Libá 2010, dále způsobu, jak jsou problémy a jevy v Návrhu ÚP Libá reflektovány, je provedeno v TAB.3 - podrobná část, shrnutí pak v textu na str. 56-58.
Význam ovlivnění Návrhem ÚP Libá je v TAB.3 značen následujícím způsobem:
Velmi významné ovlivnění pozitivní / negativní ++ / -- Významné ovlivnění pozitivní / negativní + / - Vztah ÚP k jevu/problému není relevantní X Nevýznamné nebo minimální ovlivnění 0
NÚP Libá 2010 - SEA
PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ význam zp ůsob reflektování v Návrhu ÚP Libá 2010 Konflikty zám ěrů RBK 984 je p řevzatý jako závazný z nad řazených dokumentací beze zm ěn, pouze s up řesn ěním p ři p řevodu do podrobn ějšího m ěřítka dle metodiky zapracování ÚSES do územních plánů obcí. RBK 984 prochází po zalesn ěném h řbetu konflikt navrženého biokoridoru 984 0 jako kombinovaná trasa s p řevahou „suchých“ částí. Opat ření pro zachování jeho funk čnosti je: podporovat p řirozenou Blatná – Libský les a zám ěru rozvojové obnovu, omezovat smrk a mod řín ve prosp ěch listná čů, borovice a jedle. Nedochází ke kontaktu s rozvojovou plochou, ZK-3 x ZO-p6 plochy pro bydlení Libá severozápad RBK je od rozvojové plochy odd ělen z v ětší části zalesn ěným svahem. konflikt navrženého biocentra 1170 Blatná a zám ěru komer čního využití + RBC 1170 je p řevzaté jako závazné z nad řazených dokumentací beze zm ěn, pouze s up řesn ěním p ři p řevodu do ZK-4 x ZO-p7 kamenolomu po skon čení t ěžby podrobn ějšího m ěřítka dle metodiky zapracování ÚSES do územních plánů obcí. Byl vy ňat prostor kamenolomu, který konflikt navrženého biocentra 1170 v sou časnosti ani po p ředpokládané rekultivaci v budoucnu nebude moci plnit požadované ekologické funkce, čímž byl Blatná a zám ěru rozvojové plochy pro 0 zamezen kontakt RBC s rozvojovou plochou bydlení Libá - jih (a nedochází ani k p řekryvu hranic t ěchto prvk ů). ZK-4 x ZO-p9 bydlení Libá jih RBK 985 je p řevzatý jako závazný z nad řazených dokumentací beze zm ěn, pouze s up řesn ěním p ři p řevodu do podrobn ějšího m ěřítka dle metodiky zapracování ÚSES do územních plánů obcí. RBK 985 prochází po zalesn ěném h řbetu a svahu jako kombinovaná trasa s p řevahou „suchých“ částí. Opat ření pro zachování jeho funk čnosti je podporovat konflikt navrženého biokoridoru 985 - přirozenou obnovu, omezovat smrk a mod řín ve prosp ěch listná čů, borovice a jedle. P ři up řes ňování hranice byl zohledn ěn Amerika – Blatná a zám ěru obnovy zám ěr obnovy vsi Dubina ve prosp ěch plánovaného rozvoje. P ři plánech rozvoje je nutné pamatovat, že Dubina se stává ZK-5 x ZO-p10 zaniklé vesnice Dubina nedílnou sou částí cenného p řírodního prost ředí. konflikt zám ěru výstavby v ětrné elektrárny a zám ěru rozvojové plochy X ZS-10 x ZO-p16 Dobrošov zám ěr výstavby v ětrné elektrárny byl zrušen St řety zám ěrů s limity využití území st řet navrženého biokoridoru 984 Blatná RBK 984 je p řevzatý jako závazný z nad řazených dokumentací beze zm ěn, pouze s up řesn ěním p ři p řevodu do – Libský les se zastav ěným územím 0 podrobn ějšího m ěřítka dle metodiky zapracování ÚSES do územních plánů obcí. Nedochází ke kontaktu s plochou B č v ZK-3:SZ-1 Libé dle ÚP 1996 (B č) platném ÚP (zm ěna ÚP č.20), RBK je od B č odd ělen z v ětší části zalesn ěným svahem. RBC 1170 je p řevzaté jako závazné z nad řazených dokumentací beze zm ěn, pouze s up řesn ěním p ři p řevodu do podrobn ějšího m ěřítka dle metodiky zapracování ÚSES do územních plánů obcí. Byl vy ňat prostor kamenolomu, který st řet navrženého biocentra 1170 Blatná + v sou časnosti ani po p ředpokládané rekultivaci v budoucnu nebude moci plnit požadované ekologické funkce, čímž byl se zastav ěným územím Bv dle ÚP 1996 zamezen kontakt RBC s plochou Bv v platném ÚP (zm ěna ÚP č.4, 4a), RBC však není od zastav ěného území odd ěleno ZK-4:SZ-1 (zm ěna č.4, 4a) významnou terénní p řekážkou, lze jej spíše popsat jako souseda zastav ěného území. Jedná se o t řídu ochrany p ůdy II. St řet je svou plošnou vým ěrou v ětší v porovnání s DPR 2009, nebo ť n ěkteré pozemky nebyly zahrnuty do bonitní p ůdy (viz samostatná p říloha Porovnání údaj ů KÚ KK vs. Údaje KN). Ve své podstat ě však nejde o závažný st řet, nebo ť intenzivní zp ůsob vužití ZPF se zm ění na extenzivní. Podmínky ochrany ZPF lze navíc st řet navrženého golfového h řišt ě o - specifikovat tak, aby byla modelace terénu minimální, což zajistí nesnímání ornice, nedeponování a op ětovné celkové vým ěře cca 90 ha (v četn ě rozprostírání. Po ukon čení provozu h řišt ě je tedy možné ihned zahájit intenzivní zem ědělskou činnost. ZK-6:SZ-1 lesík ů a rybník ů) s bonitní p ůdou st řet navrženého golfového h řišt ě s bonitní p ůdou, významným krajinným prvkem a ochranným pásmem vysokého 0 ZK-6:SZ-2 nap ětí Jedná se o t řídu ochrany I. Plocha je malá. Ani v tomto p řípad ě se nejedná o významný st řet zájm ů. st řet navrhovaného rybníka nad silnicí ZS-1:SZ-1 II/213 s bonitní p ůdou X již vydáno územní rozhodnutí pro výstavbu rybníka
1/8 NÚP Libá 2010 - SEA
PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ význam zp ůsob reflektování v Návrhu ÚP Libá 2010 Konflikty zám ěrůst řet navrhované základnové stanice s bonitní p ůdou a ochranným pásmem X ZS-3:SZ-1 hřbitova zám ěr výstavby základnové stanice byl zrušen st řet navrhovaného rybníka pod ZS-4:SZ-1 Liebensteinem s bonitní p ůdou X již vydáno stavební povolení pro výstavbu rybníka st řet navrhované malé vodní elektrárny ZS-8:SZ-1 s bonitní p ůdou X Bonitní p ůda se v daném území dle KN nenachází - tj. st řet neexistuje
st řet navrhované trafostanice V řešeném území se p ředpokládá výstavba jedenácti nových trafostanic. Jejich umíst ění je dáno lokalitami plánovanými k s významným krajinným prvkem 0 zástavb ě a stávajícími rozvody. St řet s VKP a ČOV má spole čný prvek, a to riziko úniku závadných látek - chladícího ZS-9:SZ-1 a ochranným pásmem ČOV média. Toto riziko lze ošet řit ve stavebním řízení volbou typu trafostanice, pop ř. dalšími podmínkami. st řet navrhované v ětrné elektrárny s lokálním biocentrem a biokoridorem, s bonitní p ůdou a s ochranným pásmem X ZS-10:SZ-1 lesa zám ěr výstavby v ětrné elektrárny byl zrušen
st řet navrhovaného komer čního využití Komer ční využití pískovny jako st řelnice naráží na odp ůrce p ředevším z řad ornitolog ů. Z hlediska ochrany p řírody a krajiny pískovny s biocentrem Amerika, je s pískovnou spojen i další problém, a to sesuvné území v severozápadním lesnatém p ředpolí pískovny. Návrh územního registrovaným významným krajinným -- plánu vychází vst říc požadavk ům investora. Zám ěr je realizovatelný, ovšem podmín ěně a po detailním vyhodnocení v prvkem Pískovna Pomezná, ochranným procesu EIA není jisté, zda se zám ěr za podmínek, které budou stanoveny, vyplatí realizovat. V územním plánu je proto pásmem p řírodní rezervace Rathsam stanovena pom ěrn ě široká škála zp ůsob ů využití, aby výsledek procese EIA nezablokoval odlišné využití z d ůvodu jeho ZS-11:SZ-1 a ochranným pásmem lesa nesouladu s ÚPD. Lehce pozitivní vliv bude mít stabilizace využití tohoto prostoru.
st řet zám ěru na revitalizaci širšího Širší centrum obce Libá je považováno za urbanisticky problémové území - nep řehledné, navíc území, jehož urbanistický centra obce Libá (sahajícího od potenciál je oproti dnešnímu stavu výrazn ě vyšší. Jeho revitalizace navazuje na (a p řekrývá se) se zám ěrem ZO-p2 kamenolomu na západ ě p řes podhradí, (revitalizace p řírodního koridoru rybníka Kladivo a nivy Vlastislavského potoka). Koordinací prací na t ěchto dvou zám ěrech dnešní náves a p řiléhající část nivy 0 včetn ě výstavby rybníku pod Liebensteinem (ZS-4) bude dosaženo maximálního využití urbanistického potenciálu. Tento Vlastislavského potoka) s ochranným prostor navíc navazuje na další urbanisticky problémové území - tzv. území „horního centra“ Libé od bývalého zámeckého pásmem vodního zdroje, ochranným statku až na „horní nám ěstí“ p řed školou, které je územním plánem navrženo k obnově. Všechna ochranná pásma jsou pásmem vysokého nap ětí a ochranným přim ěřen ě (tj. ku prosp ěchu odstran ění urbanistických problém ů a slad ění pot řeb sou časného obyvatelstva) respektována - ZO-p1:SZ-1 pásmem lesa viz následující st řet. st řet zám ěru na revitalizaci centra obce s významným krajinným prvkem - Revitalizace centra je založena na geomorfologii, kterou respektuje, tj. údolí poto čních niv je minimáln ě narušeno soutok vodních tok ů Vlastislavského a ++ revitalizací obce. Koordinací prací na t ěchto dvou zám ěrech v četn ě výstavby rybníku pod Liebensteinem (ZS-4) bude ZO-p1:SZ-2 Libského potoka dosaženo maximálního využití urbanistického potenciálu.
2/8 NÚP Libá 2010 - SEA
PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ význam zp ůsob reflektování v Návrhu ÚP Libá 2010 Konflikty zám ěrů St řet revitalizace centra obce s bonitní p ůdou považujeme za bezp ředm ětný, nebo ť poloha dot čeného území sama o sob ě minimalizuje intenzivní zem ědělskou výrobu (s výjimkou zahrad, které by nebyly okrasné); st řet s OP h řbitova rovn ěž nepovažujeme za zásadní, protože zákonem nejsou stanovené p řesné limity využití (Ochranné pásmo okolo ve řejných poh řebiš ť se z řizuje v ší ři nejmén ě 100 m. Stavební ú řad m ůže v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit + provád ění staveb, jejich zm ěny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem ve řejného poh řebišt ě nebo by mohly st řet zám ěru na revitalizaci centra obce ohrozit řádný provoz ve řejného poh řebišt ě nebo jeho d ůstojnost (zák. č.256/2001 Sb., §17 odst.2). Je obvyklé v tomto s významným krajinným prvkem pásmu zachovat ur čitou pietu a d ůstojnost daného prost ředí, a to nej čast ěji parkovými úpravami pietní zelen ě. St řet zájm ů (Vlastislavským potokem), bonitní s VKP viz p ředchozí popis. Za p řínos pro dané území je řešení devastovaných území (nap ř. opušt ěná samoobsluha v ZO-p1:SZ-3 půdou a ochranným pásmem h řbitova centru Libé). Nerušící výroba v Libé je obtížn ě umístitelná (nem ěla by zat ěžovat zastav ěné území dopravou, hlukem a pokud by byla výroba spojená se zdrojem zne čiš ťování ovzduší, nem ěl by p řevládající sm ěr v ětr ů zanášet škodliviny do obce). St řet s st řet zám ěru rozvojové plochy (nerušící + bonitní p ůdou II. TO je sám o sob ě minimálním st řetem. Navíc tato plocha bude navazovat na zám ěr ZO-p3 (zm ěna výroba v Libé) s bonitní p ůdou funk čního využití z obytné na nerušící výrobu) a návrh územního plánu tak usnadní zprovozn ění sousedního brownfieldu - ZO-p4:SZ-1 a ochranným pásmem vysokého nap ětí přádelny Tosty. st řet zám ěru rozvojové plochy (bydlení sever) s bonitní p ůdou, významným Rozvoj bydlení v Libé se soust ředí do míst, kde je racionální zd ůvodn ění bydlení. Lokalita se nachází p ři cest ě severním krajinným prvkem (vodote č) 0 sm ěrem (k Podílné). St řet s bonitní p ůdou II.TO je plošn ě minimální (pouze severní a jižní okraj rozvojového území), ZO-p5:SZ-1 a ochranným pásmem lesa obdobn ě VKP a OP lesa.
st řet zám ěru rozvojové plochy (bydlení Libá severozápad) s bonitní p ůdou, Rozvoj bydlení v Libé se soust ředí do míst, kde je racionální zd ůvodn ění bydlení. SZ Libé se nachází p ři komunikaci sm ěr významným krajinným prvkem (Libský 0 SRN - Selb. St řety s bonitní p ůdou I.TO je z tohoto d ůvodu kompenzován polohou p ři silnici a vazbou na již zastav ěné potok), ochranným pásmem vodního území, obdobn ě VKP a OP lesa. St řet s ochranou vodního zdroje je řešen p řim ěřen ě - oddílnou kanalizací, protože ZO-p6:SZ-1 zdroje a ochranným pásmem lesa vypoušt ění odpadních vod je v sou časné dob ě jediným rizikovým faktorem bydlení pro vodní zdroj. st řet zám ěru komer čního využití lomu (rekultivace) s významným krajinným X Komer ční využití lomu je ze zákona omezeno schválením plánu rekultivace, podle n ěhož dot čené pozemky po skon čení ZO-p7:SZ-1 prvkem a ochranným pásmem lesa těžby mají být zalesn ěny. Navíc životnost lomu p řesahuje životnost ÚP. st řet zám ěru výstavby rozhledny s významným krajinným prvkem X Navrhovaná stavba se nachází v území dot čeném p římými ú činky trhacích prací. Je možné tuto stavbu umístit v daném ZO-p8:SZ-1 a ochranným pásmem lesa míst ě až po ukon čení t ěžby - viz p ředchozí bod.
Rozvoj bydlení v Libé se soust ředí do míst, kde je racionální zd ůvodn ění bydlení. J Libé navazuje na sou časnou zástavbu. st řet zám ěru rozvojové plochy (bydlení X St řet s lesem je významný, nebo ť se zužuje p řírodní hranice mezi kamenolomem a zastav ěným územím, mezi okruhem Libá jih) s lesem a ochranným pásmem trhacích prací. Rozvoj bydlení v této ploše je doporu čen po skon čení t ěžby - viz p ředchozí dva body. St řet s VN lze řešit ZO-p9:SZ-1 vysokého nap ětí přeložkou VN nebo podzemním kabelovým vedením. Tento st řet tedy nevnímáme jako zásadní.
3/8 NÚP Libá 2010 - SEA
PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ význam zp ůsob reflektování v Návrhu ÚP Libá 2010 Konflikty zám ěrů st řet zám ěru obnovení vesnice Dubina St řet s VKP, bonitní p ůdou II.TO (nesoulad s údaji KN - viz samostatná p říloha) a OP PR Strá ň u Dubiny lze shrnout pod s bonitní p ůdou, významným krajinným spole čný název "zásah do krajinného rázu moderní zástavbou". Riziko podnikatelského baroka a procovských vil není prvkem (vodním tokem, vodní plochou), možné opomíjet, navíc ekonomi čnost navrhované zástavby je sporná (bydlení v rozptýlené zástavb ě je provozn ě výrazn ě ochranným pásmem p řírodní rezervace -- nákladn ější než bydlení v řadových domech nejen pro majitele byt ů, ale i pro obecní pokladnu, ze které musí být uhrazeny Strá ň u Dubiny, lesem, a ochranným náklady na úklid sn ěhu, čišt ění komunikací aj.), ovšem proti tomu stojí využití, pop ř. p řestavba opušt ěného areálu bávalé pásmem lesa; jedná se pom ěrn ě o roty v Dubin ě, proto negativní význam vlivu je anulován pozitivem využití jednoho z mnoha brownfield ů. Západn ě od roty je ZO-p10:SZ-1 rozsáhlý zásah do krajinného rázu navíc nestabiln ě využívané území - bývalá skládka. Tento prostor, resp. jeho využití bude možné stabilizovat. st řet zám ěru obnovení vyhlídky Strán ě Les je dot čen pouze v malé ploše, obnovení vyhlídky je dopl ňkem volno časových aktivit, navíc obnovuje historické vazby s ZO-p11:SZ-1 s lesem + německými sousedními obcemi. st řet zám ěru vybudování parkovišt ě s biocentrem Amerika, bonitní p ůdou - Parkovišt ě p ředstavuje vyšší frekvenci automobilist ů, turist ů. Je nutné zvážit jeho kapacitu a p řírodní vzhled, což bude ZO-p12:SZ-1 a významným krajinným prvkem předm ětem procesu EIA (souvisí se zám ěrem ZS-11).
st řet zám ěru obnovení vesnice Rybá ře s biocentrem Amerika, ochranným pásmem p řírodní rezervace Rathsam, - významným krajinným prvkem, lesem I tento st řet lze shrnout pod jednotný název "zásah do krajinného rázu moderní zástavbou". Viz st řet výše uvedený ZO-p10 ZO-p13:SZ-1 a ochranným pásmem lesa : SZ1
st řet zám ěru obnovení vesnice Pomezná s biocentrem Amerika, ochranným pásmem p řírodní rezervace - Rathsam, registrovaným významným krajinným prvkem Pískovna Pomezná, lesem, ochranným pásmem lesa I tento st řet lze shrnout pod jednotný název "zásah do krajinného rázu moderní zástavbou". Viz st řet výše uvedený ZO-p10 ZO-p15:SZ-1 a ochranným pásmem vysokého nap ětí : SZ1 St řet obnovy zaniklé vesnice Pomezná s ZO-p15:SZ-1 BPEJ TO I. 0 St řet s bonitní p ůdou je plošn ě minimální.
Lokální BK z r.1996 (BK13-15) je v ÚSES 2010 zrušen. Vymezení lokálního ÚSES z r.1996 bylo totiž pouze schematické, v některých místech metodicky nezvládnuté - nap ř. v respektování stavu krajiny, prostorových parametr ů apod. Systém nebyl + logicky navázán na regionální a nadregionální ÚSES. V návrhu územního plánu 2010 se proto navrhuje lokální ÚSES nov ě st řet zám ěru obnovení vesnice vymezit dle platných metodických pravidel. Je rovněž zajišt ěna návaznost na zpracovaný návrh ÚSES pro sousední ZO-p16:SZ-1 Dobrošov s místním biokoridorem Hazlov. Pozitivní vliv bude mít stabilizace využití prostoru v k.ú. Dobrošov. st řet zám ěru obnovení vesnice Dobrošov s místním biokoridorem, Lokální BK z r.1996 (BK13-15) je v ÚSES 2010 zrušen - viz p ředchozí st řet. Bonitní p ůda je II.TO a plocha zásahu do bonitní p ůdou a ochranným pásmem 0 bonitní p ůdy je malá (poze východní okraj rozvojové plochy). St řet OP lesa s obnovou bydlení je akceptovatelný. Pozitivní ZO-p16:SZ-2 lesa vliv bude mít stabilizace využití prostoru v k.ú. Dobrošov. st řet zám ěru obnovení vesnice ZO-p16:SZ-3 Dobrošov s ochranným pásmem lesa 0 St řet OP lesa s obnovou bydlení je akceptovatelný.
4/8 NÚP Libá 2010 - SEA
PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ význam zp ůsob reflektování v Návrhu ÚP Libá 2010 Konflikty zám ěrů st řet zám ěru rozvojové plochy (bydlení v St řet s VKP je minimální, nebo ť koryto je regulováno. St řet s OP VN je řešitelný (p řeložkou trasy vedení nebo podzemním Hůrce) s významným krajinným prvkem + kabelem). Pozitivem rozvoje je odstran ění nebo využití opušt ěných zem ědělských staveb - bývalého vep řína a využití (vodním tokem) a ochranným pásmem urbanistického potenciálu, které centrum H ůrky jist ě má - v sou časné dob ě se jedná o urbanisticky problémové území po ZO-p17:SZ-1 vysokého nap ětí zbo řených statcích, zahrnující i nivní porosty na východ ě H ůrky.
st řet zám ěru rozvojové plochy (bydlení v Hůrce) s místním biokoridorem, bonitní + půdou a ochranným pásmem silnice Lokální BK z r.1996 (BK14-16) je v ÚSES 2010 zrušen - viz st řet ZO-p16:SZ-1. Bonitní p ůda je II.TO. St řet OP silnice s ZO-p17:SZ-2 III/21320 obnovou bydlení je akceptovatelný. Viz p ředchozí st řet.
st řet zám ěru rozvojové plochy (Samoty) s místním biocentrem a biokoridorem, významným krajinným prvkem (vodními 0 tokem), bonitní p ůdou, ochranným pásmem vysokého nap ětí a ochranným Lokální BK z r.1996 (BC14 a BK14) je v ÚSES 2010 zrušen - viz st řet ZO-p16:SZ-1. Bonitní p ůda je I.TO a její zasažení ZO-p18:SZ-1 pásmem lesa obnovou je minimální. Zásah do OP lesa i VN je řešitelný.
st řet zám ěru rozvojové plochy (Lužná) 0 ZO-p19:SZ-1 s ochranným pásmem vysokého nap ětí Zásah do OP VN je řešitelný (p řeložka, zm ěna vzdušného vedení na podzemní). st řet zám ěru rozvojové plochy (Lužná) Bonitní p ůda je I.TO a její zasažení obnovou je minimální. Zásah do OP lesa i silnice je řešitelný. Jako hlavní pozitivní s bonitní p ůdou, ochranným pásmem přínos je vnímána možnost využití, p řestavba opušt ěného zem ědělského areálu na západ ě Lužné a využití urbanistického silnice III/21320 a ochranným pásmem + potenciálu - za jedno z urbanisticky problémových území je považováno centrum Lužné zahrnující i jižní část ZO-p19:SZ-2 lesa zem ědělského areálu. Zám ěr výstavby komunikace v úseku Dubina - Pfeiffermühle byl oproti fázi pr ůzkum ů a rozbor ů zna čně p řehodnocen z důvodu nesplnitelnosti technických norem (požadavky na klesání silnice, polom ěr zatá čení aj. ), dalším d ůvodem byl st řet s st řet zám ěru motoristického propojení - PR Strá ň u Dubiny. V p ůvodním návrhu trasy je nyní pouze obslužná komunikace pro Dubinu. Z této komunikace m ůže mezi Libou a Hohenbergem s p řírodní pokra čovat cesta p řes hranice pouze pro p ěší a cyklisty. Náhradou za p ůvodní trasu Dubina - Pfeiffermühle je nové ZO-c7:SZ-1 rezervací Strá ň u Dubiny trasování - Dubina sm ěr Hammermühle. cyklotrasa od zám ěru parkovišt ě ZO- p12 p řes Rybá ře do Pomezné s p řírodní -- Souvisí s parkovišt ěm a komer čním využitím pískovny Pomezná (viz ZO-p12 a ZS-11). Vysoké riziko neúm ěrné zát ěže ZO-c17:SZ-1 rezervací Rathsam prost ředí cen ěného z hlediska krajiny a p řírody volno časovými aktivitami. Problémy k řešení v územním plánu nalézt řešení zastav ění centrální části Libé p ři sou časném snížení negativních ++ Řešení spo čívá v respektování geomorfologie a dodržování zákonných limit ů (hladina hluku). D ůležitým je respektování P-1 dopad ů dopravy na obec sou časného stavu využívání území, které je v souladu se stavebním aj. zákonem.
5/8 NÚP Libá 2010 - SEA
PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ význam zp ůsob reflektování v Návrhu ÚP Libá 2010 Konflikty zám ěrů Řešení spo čívá v respektování geomorfologie a dodržování zákonných limit ů z hlediska OPK (zák. č.114/1992 Sb.) Revitalizace centra je založena na údolí poto čních niv, které je minimáln ě narušeno revitalizací obce. Širší centrum obce ++ Libá je považováno za urbanisticky problémové území - nep řehledné, navíc území, jehož urbanistický potenciál je oproti nalézt řešení vztahu nivy dnešnímu stavu výrazn ě vyšší. Jeho revitalizace navazuje na (a p řekrývá se) se zám ěrem revitalizace p řírodního koridoru Vlastislavského a Libského potoka rybníka Kladivo a nivy Vlastislavského potoka. Koordinací prací na t ěchto dvou zám ěrech v četn ě výstavby rybníku pod P-2 k centru obce Liebensteinem bude dosaženo maximálního využití urbanistického potenciálu. Navržený rozvoj území je postaven na reálném odhadu výhledového po čtu obyvatel, který je závislý nejen na plochách, které jsou k dispozici pro novou obytnou zástavbu ale hlavn ě v nabídce pracovních p říležitostí, atraktivit ě obce a jejího životního prost ředí pro obyvatele i návšt ěvníky a kone čně na ekonomických podmínkách rozvoje. Ekonomi čnost bydlení - výstavby a provozu by m ěla být d ůležitým faktorem pro rozhodování, není možné zapomínat, že rozvoj bydlení na vsích je podložen moderními trendy - odchodem z m ěst. Tento typ rozvoje vsí naráží na faktor "p řespávací funkce" byt ů, a ť už se 0 jedná o rodinné nebo řadové domy (dojížd ění za prací a do škol do v ětších m ěst), další negativum je p řizp ůsobení nových ob čan ů starousedlík ům (a naopak). Vyšší zájem o bydlení ve správním obvod ě obce Libá lze o čekávat také na základ ě navrhovaného využití území v chebském okrese s cílem vydobytí ložisek hn ědého uhlí (viz Koncept ÚP Cheb, varianta těžba uhlí - 2010). Po čet obyvatel od r.1970 do r.2009 se snížil o 12, porovnáváme-li kratší období - 1991 až 2009, pak nalézt p řim ěřený rozsah, charakter po čet obyvatel naopak vzrostl o 202 (viz textová část - tabulka s po čtem obyvatel). P-3 a zp ůsob zástavby Libá - sever Viz P3, k n ěmuž dopl ňujeme, že omezení rizika procovských vil a tzv. podnikatelského baroka je d ůležitý. Dále skute čnost, že lze od ůvodn ěně o čekávat nár ůst po čtu obyvatel, ovšem bude mírn ější v provnání s časovým úsekem 1991 - 2009. 0 Podle analogie vývoje stavebního boomu v posledních letech je z řetelný pokles (v Karlovarském kraji bylo v 1.-3. čtvrtletí nalézt p řim ěřený rozsah, charakter 2010 zahájeno celkem 446 byt ů, což je o 34,0 % mén ě než v p ředcházejícím roce a z řejmý pokles byl i v r.2009 oproti P-4 a zp ůsob zástavby Libá - severozápad r.2008). zrevidovat hranice biocentra 1170 (Blatná) ve vztahu k obci a zamýšlenému komer čnímu využití + P-5 kamenolomu viz konflikt ZK-4 se ZO-p7 a ZO-p9 nalézt optimální místo pro rozhlednu na P-6 Blatné X viz st řet ZO-p8:SZ-1 nalézt řešení, které nezablokuje další možný rozvoj území po skon čení t ěžby X P-7 v kamenolomu viz st řet ZO-p7:SZ-1 nalézt p řim ěřený rozsah, charakter P-8 a zp ůsob zástavby Libá - jih X viz st řet ZO-p9:SZ-1 zrevidovat hranice biokoridoru 985 ve vztahu k zamýšlenému obnovení - P-9 zástavby v Dubin ě viz konflikt ZK-5 se ZO-p10, dále viz st řet ZO-p10:SZ1
6/8 NÚP Libá 2010 - SEA
PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ význam zp ůsob reflektování v Návrhu ÚP Libá 2010 Konflikty zám ěrů viz problém P3, P4 a P9; oproti územím Libá - sever, Libá - SZ a Dobrošov p řisuzujeme negativnímu významu vyšší hodnotu, nebo ť riziko narušení p řírodního prost ředí je vyšší s ohledem na cennost daného území a na velikost plochy nalézt p řim ěřený rozsah, charakter -- dot čené obnovou, proti tomuto záporu existuje pozitivum krajinného zásahu, kterým je využití bývalé roty v Dubin ě, pop ř. a zp ůsob zástavby v obnovované vsi její zásadní p řestavba, západn ě od roty je navíc nestabiln ě využívané území - bývalá skládka. Tento prostor, resp. jeho P-10 Dubina využití bude možné stabilizovat. Tato pozitiva jsou však neúm ěrn ě nižšího významu v porovnání s negativy. Zám ěr výstavby komunikace v úseku Dubina - Pfeiffermühle byl oproti fázi pr ůzkum ů a rozbor ů zna čně p řehodnocen z zrevidovat hranice p řírodní rezervace důvodu nesplnitelnosti technických norem (požadavky na klesání silnice, polom ěr zatá čení aj. ), dalším d ůvodem byl st řet s Strá ň u Dubiny a nalézt optimální trasu X PR Strá ň u Dubiny. V p ůvodním návrhu trasy je nyní pouze obslužná komunikace pro Dubinu. Z této komunikace m ůže pro obnovované spojení Libé pokra čovat cesta p řes hranice pouze pro p ěší a cyklisty. Náhradou za p ůvodní trasu Dubina - Pfeiffermühle je nové P-11 s Hohenbergem trasování - Dubina sm ěr Hammermühle. nalézt p řim ěřený rozsah, charakter a zp ůsob zástavby v Rybá řích v četn ě - P-12 obnovení spojení s Fischernem viz problém P3, P4, lehce pozitivní vliv bude mít stabilizace využití prostoru v k.ú. Rybá ře
zrevidovat hranice p řírodní rezervace Rathsam a nalézt optimální trasu pro 0 Bude up řednostn ěno staré trasování v maximální možné délce. Pam ěť krajiny je v tomto ohledu d ůležitá. Minimalizace P-13 obnovované spojení Pomezné s H ůrkou vliv ů na PR Rathsam bude zajišt ěna v územním řízení. nalézt p řim ěřený rozsah, charakter a zp ůsob zástavby a využití pískovny - P-14 Pomezná viz st řet ZS-11:SZ1, lehce pozitivní vliv bude mít stabilizace využití prostoru nalézt p řim ěřený rozsah, charakter P-15 a zp ůsob zástavby v Dobrošov ě 0 viz problém P3, P4, pozitivní vliv bude mít stabilizace využití prostoru v k.ú. Dobrošov. prov ěřit správnost zám ěru výstavby P-16 větrné elektrárny X zám ěr výstavby v ětrné elektrárny zrušen
Lokální ÚSES z r.1996 je zrušen. Vymezení lokálního ÚSES z r.1996 bylo totiž pouze schematické, v n ěkterých místech + metodicky nezvládnuté - nap ř. v respektování stavu krajiny, prostorových parametr ů apod. Systém nebyl logicky navázán zrevidovat hranice a rozsah lokálních na regionální a nadregionální ÚSES. V návrhu územního plánu 2010 se proto navrhuje lokální ÚSES nov ě vymezit dle P-17 prvk ů ÚSES z r.1996 platných metodických pravidel. Je rovn ěž zajišt ěna návaznost na zpracovaný návrh ÚSES pro sousední Hazlov. nalézt řešení zastav ění centrální části Rozvoj bydlení v H ůrce p ředstavuje mj. využití urbanistického potenciálu, které centrum H ůrky jist ě má - v sou časné dob ě Hůrky a p řim ěřeného rozsahu, + se jedná o urbanisticky problémové území po zbo řených statcích, zahrnující i nivní porosty na východ ě H ůrky. Dalším P-18 charakteru a zp ůsobu zástavby pozitivem bude usnadn ění řešení "co s vep řínem". Viz st řety ZO-p17:SZ-1 a SZ-2. nalézt p řim ěřený rozsah, charakter P-19 a zp ůsob zástavby na Samot ě 0 viz problém P3, P4 nalézt řešení zastav ění centrální části Lužné s p řilehlým zem ědělským brownfieldem a p řim ěřeného rozsahu, + Jako hlavní pozitivní p řínos je vnímána možnost využití, p řestavba opušt ěného zem ědělského areálu na západ ě Lužné a P-20 charakteru a zp ůsobu zástavby využití jejího urbanistického potenciálu. Viz st řet ZO-p19:SZ-1
7/8 NÚP Libá 2010 - SEA
PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ význam zp ůsob reflektování v Návrhu ÚP Libá 2010 Konflikty zám ěrů Legenda: Velmi významné ovlivn ění pozitivní / negativní ++ / -- Významné ovlivn ění pozitivní / negativní + / - Není relevantní vztah ÚP ke st řetu / problému X Nevýznamné nebo minimální ovlivn ění 0 Problémy u zám ěrů, které jsou posouzeny individuáln ě
8/8 na krajinu Opatření k prevenci, Rozsah vlivů vzhledem k TAB.a1 - vlivy záměrů vyloučení, snížení, popř.
du du zasaženému území a
ů kompenzaci nepříznivých posuzovaných individuálně populaci vlivů (kromě procesu EIA) na hluk na p kraj. ráz fragmen- tace biotopy reliéf na ovzduší 3,37% z celkové rozlohy správního území obce Libá, 8,22% ze ZPF; počet návštěvníků není dosud minimální terénní úpravy, snaha vytipovaná oblast pro golfové hřiště plánován, odhadovat o přírodní vzhled trávníku v okolí podle "Studie proveditelnosti golfových návštěvnost by bylo jamkovišť a odpališť, hojnost ZK-6 hřišť na území Karlovarského kraje" 2 3 3 1 2 0 0 spekulativní remízků 4,05% z ostatní plochy celého správního území obce Libá; vliv na současnou populaci je zanedbatelný, hodnotit vliv na budoucí populaci Akustická studie, ornitologický a výstavba střelnice v opuštěné pískovně v obnovené vsi Pomezná by herpetologický posudek; územní ZS-11 v Pomezné 5 0 X 0 5 3 0 bylo spekulací studie Není známa výměra ani Výsadba původních druhů ZO-p12 výstavba parkoviště 3 3 X 0 4 3 2 kapacita dřevin, keřů obnova motoristické cesty propojující Libou s Hohenbergem, včetně motoristického hraničního přechodu (směr nekratší a relativně přímý na ZO-c7 Pfeiffermühle) 3 2 X 3 5 3 2 Není známa frekvence Náhradní výsadba Není známa frekvence, pravděpodobně (pokud cyklotrasa od záměru parkoviště ZO- nedojde ke zpevnění Neasfaltovat ani jinak povrch ZO-c17 p12 přes Rybáře do Pomezné 0 2 X 0 3 0 0 povrchu) nízká nezpevňovat
Legenda: Záměry s šedým podbarvením mají povinnost pro realizaci záměru zpracovat územní studii Záměry posuzované individuálně – TAB. a1
na krajinu Rozsah vlivů TAB.b11 - vlivy záměrů Opatření k prevenci, vyloučení, vzhledem k snížení, popř. kompenzaci posuzovaných skupinově du zasaženému území a ů nepříznivých vlivů (kromě procesu EIA) – střet s ÚSES populaci na hluk na p kraj. ráz fragmen- tace biotopy reliéf na ovzduší výstavba střelnice Není možné zapomínat, že rozvoj ZS-11 v opuštěné pískovně bydlení na vsích je podložen moderními v Pomezné trendy - odchodem z měst. Tento typ rozvoje vsí naráží na faktor *) rozvojová plocha pro Vzhledem k typologii ZO-p6 "přespávací funkce" bytů, ať už se bydlení Libá severozápad krajiny –dle jedná o rodinné nebo řadové domy rekultivace kamenolomu Muranského a ZO-p7 (dojíždění za prací a do škol do větších pro komerční využití Naumana (1970 - 1980) měst), další riziko je přizpůsobení rozvojová plocha pro typ C - krajina s ZO-p9 nových občanů starousedlíkům (a bydlení Libá jih převahou přírodních naopak). Riziko podnikatelského *) obnova zaniklé vesnice prvků (krajina relativně ZO-p10 baroka a procovských vil není možné Dubina přírodní) je tato krajina opomíjet, navíc ekonomičnost ZO-p12 výstavba parkoviště 3 3 X 0 4 3 3 a příroda schopna unést navrhované zástavby je sporná (bydlení obnova zaniklé vesnice zátěž a není na škodu, ZO-p13 v rozptýlené zástavbě je provozně Rybáře aby se stala krajinou výrazně nákladnější než bydlení v obnova zaniklé vesnice harmonizovanou typu B, ZO-p15*) řadových domech nejen pro majitele Pomezná tj. slaďující potřeby bytů, ale i pro obecní pokladnu, ze které obnova zaniklé vesnice rozvoje území (lidských ZO-p16 musí být uhrazeny náklady na úklid Dobrošov aktivit) a zároveň sněhu, čištění komunikací aj.), ovšem udržení potřeb *) rozvojové plochy pro proti tomu stojí zdravé životní prostředí ZO-p17 přírodních bydlení v Hůrce na venkově a jeho v dnešní době vysoký potenciál. ZO-p18 plochy pro rozvoj Samoty Základním opatřením je povinnost zpracovat územní studii.
Legenda: Záměry s šedým podbarvením mají povinnost pro realizaci záměru zpracovat územní studii Záměry posuzované individuálně – TAB. a1
na krajinu Opatření k prevenci, TAB.b21 - vlivy záměrů posuzovaných Rozsah vlivů vzhledem vyloučení, snížení, k zasaženému území a popř. kompenzaci du du
skupinově – střet s VKP, PR ů populaci nepříznivých vlivů (kromě procesu EIA) na hluk na p kraj. ráz fragmen- tace biotopy reliéf na ovzduší vytipovaná oblast pro golfové hřiště podle "Studie proveditelnosti golfových hřišť na území ZK-6 Karlovarského kraje" ZS-11 výstavba střelnice v opuštěné pískovně v Pomezné ZO-p1 revitalizace centra obce Libá ZO-p5 rozvojová plocha pro bydlení Libá sever ZO-p6 rozvojová plocha pro bydlení Libá severozápad ZO-p7 rekultivace kamenolomu pro komerční využití minimální terénní ZO-p8 plocha pro výstavbu rozhledny úpravy,, hojnost remízků a protierozních opatření, ZO-p10 obnova zaniklé vesnice Dubina 3 3 X 3 4 4 3 Odhad by byl spekulací ZO-p12 výstavba parkoviště protihlukových opatření nebo kompenzací ve ZO-p13 obnova zaniklé vesnice Rybáře formě výsadby ZO-p15 obnova zaniklé vesnice Pomezná ZO-p17 rozvojové plochy pro bydlení v Hůrce ZO-p18 plochy pro rozvoj Samoty obnova motoristické cesty propojující Libou s Hohenbergem, včetně motoristického hraničního ZO-c7 přechodu cyklotrasa od záměru parkoviště ZO-p12 přes Rybáře ZO-c17 do Pomezné
Legenda: Záměry s šedým podbarvením mají povinnost pro realizaci záměru zpracovat územní studii Záměry posuzované individuálně – TAB. a1
na krajinu Opatření k prevenci, TAB.b31 - vlivy záměrů posuzovaných Rozsah vlivů vzhledem vyloučení, snížení, k zasaženému území a popř. kompenzaci du du
skupinově – střet s infrastrukturou ů populaci nepříznivých vlivů (kromě procesu EIA) na hluk na p kraj. ráz fragmen- tace biotopy reliéf na ovzduší vytipovaná oblast pro golfové hřiště podle "Studie proveditelnosti golfových hřišť na území V současné době je zastavěných a ostatních ZK-6 Karlovarského kraje" Rozložit výstavbu ploch v daném území prostorově a časově, což ZS-9 výstavba trafostanice pod rybníkem Kladivo u ČOV*) 192 ha. K jejich by mělo být námětem ZO-p1 revitalizace centra obce Libá zvětšování bude nejen územních studií; ZO-p4 rozvojová plocha pro nerušící výrobu docházet postupně. střet s infrastrukturou Předpokládáme-li nárůst ZO-p6 rozvojová plocha pro bydlení Libá severozápad není v tomto opatření obyvatel 11,22/rok **), ZO-p9 rozvojová plocha pro bydlení Libá jih zohledněn – k tomuto což je v 3,74 tříčlenných obnova zaniklé vesnice Pomezná střetu pouze uvádíme, ZO-p15 rodin/rok, tj. 3,74 RD/rok, že vedení VN lze přeložit ZO-p17 rozvojové plochy pro bydlení v Hůrce 2 3 3 2 2 3 2 pak pokud by došlo ke (vzdušné na zemní, koncentraci těchto nebo změnit trasu), nových RD např. v Lužné komunikace lze rovněž nebo i v Libé, je tu riziko přeložit atd. – konečné nesnášenlivosti mezi řešení závisí na starousedlíky a novými ekonomickém obyvateli, což vede vyhodnocení a bylo by k nestabilitě spekulativní hodnotit zastupitelstva a dalším způsob řešení nyní ZO-p18 plochy pro rozvoj Samoty téměř neřešitelným problémům ZO-p19 plochy pro rozvoj Lužné
Legenda: Záměry s šedým podbarvením mají povinnost pro realizaci záměru zpracovat územní studii Záměry posuzované individuálně – TAB. a1
*) výstavba trafostanice je v porovnání s ostatními záměry ve skupině z hlediska svých posuzovaných vlivů zanedbatelná **) odvozeno z přírůstku 202 obyvatel od roku 1991 do r. 2009, v dalších výpočtech není zohledněn klesající stavební boom
RD = rodinný dům na krajinu Opatření k prevenci, TAB.b41 - vlivy záměrů posuzovaných Rozsah vlivů vzhledem vyloučení, snížení, k zasaženému území a popř. kompenzaci du du
skupinově – střet s bonitou ů populaci nepříznivých vlivů (kromě procesu EIA) na hluk na p kraj. ráz fragmen- tace biotopy reliéf na ovzduší vytipovaná oblast pro golfové hřiště podle "Studie proveditelnosti golfových hřišť na území ZK-6 Karlovarského kraje" ZS-1 výstavba rybníka nad silnicí II/213 ZS-4 výstavba rybníka pod Liebensteinem výstavba malé vodní elektrárny na náhonu pod ZS-8 rybníkem Kladivo V současné době je zastavěných a ostatních ZO-p1 revitalizace centra obce Libá Územní studie, revize ploch v daném území rozvojová plocha pro nerušící výrobu X 5 X 2 2 2 X podkladů o bonitních ZO-p4 192 ha. K jejich půdách ZO-p5 rozvojová plocha pro bydlení Libá sever zvětšování bude ZO-p6 rozvojová plocha pro bydlení Libá severozápad docházet postupně. ZO-p10 obnova zaniklé vesnice Dubina ZO-p12 výstavba parkoviště ZO-p16 obnova zaniklé vesnice Dobrošov ZO-p17 rozvojové plochy pro bydlení v Hůrce ZO-p18 plochy pro rozvoj Samoty ZO-p19 plochy pro rozvoj Lužné
Legenda: Záměry s šedým podbarvením mají povinnost pro realizaci záměru zpracovat územní studii Záměry posuzované individuálně – TAB. a1
na krajinu Opatření k prevenci, TAB.b51 - vlivy záměrů posuzovaných Rozsah vlivů vzhledem vyloučení, snížení, k zasaženému území a popř. kompenzaci du du
skupinově – střet s lesem ů populaci nepříznivých vlivů (kromě procesu EIA) na hluk na p kraj. ráz fragmen- tace biotopy reliéf na ovzduší ZS-11 výstavba střelnice v opuštěné pískovně v Pomezné V současné době je ZO-p1 revitalizace centra obce Libá zastavěných a ostatních ploch v daném území ZO-p5 rozvojová plocha pro bydlení Libá sever Rozložit výstavbu 192 ha. K jejich ZO-p6 rozvojová plocha pro bydlení Libá severozápad prostorově a časově, což zvětšování bude by mělo být námětem ZO-p7 rekultivace kamenolomu pro komerční využití docházet postupně. nejen územních studií; ZO-p8 plocha pro výstavbu rozhledny*) Předpokládáme-li nárůst střet s lesem není ZO-p9 rozvojová plocha pro bydlení Libá jih obyvatel 11,22/rok **), v tomto opatření což je v 3,74 tříčlenných ZO-p10 obnova zaniklé vesnice Dubina zohledněn - konečné rodin/rok, tj. 3,74 RD/rok, ZO-p11 obnova zaniklé vyhlídky na vrchu Stráně*) řešení zásahu do lesa 2 4 3 2 4 3 2 pak pokud by došlo ke ZO-p13 obnova zaniklé vesnice Rybáře závisí na ekonomickém koncentraci těchto ZO-p15 obnova zaniklé vesnice Pomezná vyhodnocení škod nových RD např. v Lužné ZO-p16 obnova zaniklé vesnice Dobrošov vyvolaných záborem nebo i v Libé, je tu riziko lesního porostu nesnášenlivosti mezi v porovnání s jiným starousedlíky a novými řešením a bylo by obyvateli, což vede spekulativní hodnotit k nestabilitě způsob řešení nyní zastupitelstva a dalším ZO-p18 plochy pro rozvoj Samoty téměř neřešitelným ZO-p19 plochy pro rozvoj Lužné problémům
Legenda: Záměry s šedým podbarvením mají povinnost pro realizaci záměru zpracovat územní studii Záměry posuzované individuálně – TAB. a1
*) výstavba rozhledny a vyhlídky je v porovnání s ostatními záměry ve skupině z hlediska svých posuzovaných vlivů zanedbatelná
na krajinu Opatření k prevenci, TAB.b61 - vlivy záměrů posuzovaných Rozsah vlivů vzhledem vyloučení, snížení,
du du k zasaženému území a popř. kompenzaci skupinově – VPS ů populaci nepříznivých vlivů (kromě procesu EIA) na hluk na p kraj. ráz fragmen- tace biotopy reliéf na ovzduší ZO-i1 výstavba plynovodu pro Libou ZO-i2 výstavba infrastrukturního koridoru pro oblast ZO-p5 ZO-i3 výstavba infrastrukturního koridoru pro oblast ZO-p6 výstavba infrastrukturního koridoru podél navrhované ZO-i4 cesty ZO-c3 zrušení vrtu V3 na pitnou vodu a nahražení kapacitnějším zdrojem pitné vody mimo zastavěné Technická a dopravní ZO-i5 území obce infrastruktura vychází výstavba infrastrukturního koridoru podél navrhované z potřeb současného ZO-i6 cesty ZO-c7 obyvatelstva, dále výstavba infrastrukturního koridoru z Hůrky do z potřeb odvozených ZO-i7 Dobrošova, Pomezné a Rybářů s plánovanou novou ZO-i8 výstavba vodovodu z Libé do Hůrky, Lužné a Samoty zástavbou. Veškerá ZO-c1 nová obslužná cesta k rozvojové oblasti ZO-p5 infrastruktura je řešena zkapacitnění cesty do Selbu včetně cyklotrasy, účelně. Dopravní Neasfaltovat všechny ZO-c2 motoristický hraniční přechod infrastruktura vychází 2 2 2 2 2 2 2 cesty, jak je tomu nová obslužná cesta k rozvojové oblasti (změna č. 20 z historických map a v poslední době zvykem! ZO-c3 ÚP Libá) respektuje tak paměť ZO-c4 nová obslužná cesta k rozhledně ZO-p8 krajiny. Pouze obnova cesty do Sommerhau s cyklotrasou, individuálně hodnocené navázání na cyklo/pěší trasu na německé straně, záměry můžou ZO-c5 včetně hraničního přechodu významněji negativně ZO-c6 obnova cesty v Dubině ovlivnit přírodní složky, obnova motoristické cesty propojující Libou nicméně v celé skupině s Hohenbergem, včetně motoristického hraničního je jejich vliv ZO-c7 přechodu zanedbatelný. ZO-c8 nová cesta k obnovené vyhlídce Stráně nová cesta z Dubiny do Pfeffermühle, včetně ZO-c9 hraničního přechodu nová cesta z Hammermühle do Pfeffermühle po ZO-c10 levém břehu řeky ZO-c11 zkapacitnění cesty z Dubiny do Hammermühle
1/3 na krajinu Opatření k prevenci, TAB.b61 - vlivy záměrů posuzovaných Rozsah vlivů vzhledem vyloučení, snížení,
du du k zasaženému území a popř. kompenzaci skupinově – VPS (pokračování) ů populaci nepříznivých vlivů (kromě procesu EIA) na hluk na p kraj. ráz fragmen- tace biotopy reliéf na ovzduší nová pěší cesta od rybníka Kladivo k navrhovanému ZO-c12 parkovišti ZO-p12 nivou Libského potoka ZO-c13 nová cesta od parkoviště ZO-p12 do Pomezné ZO-c14 spojnice z Rybářů na cestu ZO-c13 obnova cesty a cyklo/pěší lávky do německého ZO-c15 Fischernu, včetně pěšího hraničního přechodu ZO-c16 spojnice z Rybářů na cestu ZO-c13 Technická a dopravní cyklotrasa od záměru parkoviště ZO-p12 přes infrastruktura vychází ZO-c17 Rybáře do Pomezné z potřeb současného cyklotrasa z dolní Libé po červené turistické trase na obyvatelstva, dále ZO-c18 spojnici Pomezná–Dobrošov ZO-c19 z potřeb odvozených obnovení spojení mezi Pomeznou, Dobrošovem s plánovanou novou ZO-c19 a Hůrkou zástavbou. Veškerá ZO-c20 spojnice z Pomezné na cestu ZO-c17 infrastruktura je řešena ZO-c21 obnovení spojení mezi Pomeznou, Dobrošovem účelně. Dopravní Neasfaltovat všechny ZO-c22 obnovení spojení mezi Pomeznou a Hůrkou infrastruktura vychází 2 2 2 2 2 2 2 cesty, jak je tomu ZO-c23 obnovení spojení mezi Pomeznou a Samotou z historických map a v poslední době zvykem! obnovení spojení mezi silnicí z Pomezné do Chebu respektuje tak paměť ZO-c24 a Samotou krajiny. Pouze obnovení spojení mezi cestou ZO-c22 a cestou individuálně hodnocené vedoucí východně od rybniční soustavy Studna záměry můžou ZO-c25 u Lužné na silnici III/21320 významněji negativně ZO-c26 spojnice cest ZO-c22 a ZO-c25 ovlivnit přírodní složky, ZO-c27 obnovení spojení mezi Samotou a silnicí III/21320 nicméně v celé skupině ZO-c28 obnovení silnice z Lužné na silnici III/21320 je jejich vliv ZO-c29 obnovení spojení mezi silnicí III/21320 a Ostrohem zanedbatelný. zkapacitnění spojení mezi silnicí III/21320 a silnicí ZO-c30 II/213 obnovení spojení mezi rybníkem Frank ZO-c31 a Vlastislavským rybníkem ZO-c32 obnovení spojení mezi Hůrkou a cestou ZO-c29 ZO-c33 obnovení spojení mezi silnicí III/21320 a silnicí II/213
2/3 na krajinu Opatření k prevenci, TAB.b61 - vlivy záměrů posuzovaných Rozsah vlivů vzhledem vyloučení, snížení,
du du k zasaženému území a popř. kompenzaci skupinově – VPS (pokračování) ů populaci nepříznivých vlivů (kromě procesu EIA) na hluk na p kraj. ráz fragmen- tace biotopy reliéf na ovzduší ZO-c34 obnovení spojení ze silnice II/213 do Podílné Technická a dopravní ZO-c35 obnovení spojení mezi cestou ZO-c1 a silnicí II/213 infrastruktura vychází obnovení spojení mezi silnicí III/21320 a rybníkem z potřeb současného ZO-c36 Frank obyvatelstva, dále nové propojení horní a dolní komunikace vedoucí do z potřeb odvozených ZO-c37 Irska s plánovanou novou ZO-c38 zkapacitnění komunikace z dolní Libé do Irska zástavbou. Veškerá ZO-c39 obnovení spojení mezi Dobrošovem a Irskem infrastruktura je řešena účelně. Dopravní Neasfaltovat všechny infrastruktura vychází 2 2 2 2 2 2 2 cesty, jak je tomu z historických map a v poslední době zvykem! respektuje tak paměť krajiny. Pouze individuálně hodnocené záměry můžou významněji negativně ovlivnit přírodní složky, nicméně v celé skupině je jejich vliv ZO-c40 obnovení spojení mezi dolní Libou a Hůrkou zanedbatelný.
Legenda: Záměry s šedým podbarvením mají povinnost pro realizaci záměru zpracovat územní studii Záměry posuzované individuálně – TAB.a1 Záměry posuzované v celku – TAB.c1
3/3 na krajinu Rozsah vlivů TAB.b71 - vlivy záměrů vzhledem k Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popř. du du posuzovaných plošně ů zasaženém kompenzaci nepříznivých vlivů (kromě procesu EIA) u území a
na hluk na hluk na p kraj. ráz fragmen -tace biotopy reliéf na ovzduší populaci nalézt řešení zastavění centrální části Libé P-1 při současném snížení negativních dopadů Velmi dopravy na obec 1 2 2 0 1 0 1 významný Žádné nalézt řešení vztahu nivy Vlastislavského pozitivní P-2 a Libského potoka k centru obce Libá nalézt přiměřený rozsah, charakter Minimální - Střet s bonitou je u SZ plochy významný (TO I.), P-3 a způsob zástavby Libá - sever vysvětlení minimalizaci tohoto střetu zajistí územní studie, která by 2 4 2 2 2 3 2 nalézt přiměřený rozsah, charakter viz popis měla zohlednit také klesající stavební boom. Zástavba P-4 a způsob zástavby Libá - severozápad v TAB.b7 na severu je v NÚP ponechána pouze jako rezerva. RBC 1170 je převzaté jako závazné z nadřazených zrevidovat hranice biocentra 1170 (Blatná) dokumentací dle metodiky tvorby ÚSES. Byl vyňat P-5 ve vztahu k obci a zamýšlenému Významný prostor kamenolomu, který v současnosti ani po komerčnímu využití kamenolomu pozitivní, předpokládané rekultivaci v budoucnu nebude moci pokud jde o plnit požadované ekologické funkce, čímž byl zamezen střet kontakt RBC s rozvojovou plochou bydlení Libá - jih. s biocentrem Komerční využití lomu je ze zákona omezeno nalézt optimální místo pro rozhlednu na 1170; schválením plánu rekultivace, podle něhož dotčené P-6 Blatné pozemky po skončení těžby mají být zalesněny. Navíc životnost lomu přesahuje životnost ÚP. 2 2 2 2 2 2 2 Není Stavba rozhledny se nachází v území dotčeném relevantní přímými účinky trhacích prací. Je možné tuto stavbu posuzovat, umístit v daném místě až po ukončení těžby. nalézt řešení, které nezablokuje další pokud jde o Rozvoj bydlení v Libé jih se soustředí do míst, kde je P-7 možný rozvoj území po skončení těžby v kamenolom racionální důvod - návaznost na současnou zástavbu. kamenolomu z důvodů Zástavba se ale potýká s ochranou lesa - v případě uvedených tohoto místa se jedná o významný střet, neboť se v sloupci záborem lesní plochy zužuje přírodní hranice mezi napravo lomem a plochou bydlení - zástavbu na jihu je nalézt přiměřený rozsah, charakter P-8 doporučeno v NÚP ponechána pouze jako rezervu, což a způsob zástavby Libá - jih je v pořádku.
1/3 na krajinu Rozsah TAB.b71 - vlivy záměrů vlivů vzhledem k Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popř. posuzovaných plošně du ů zasaženém kompenzaci nepříznivých vlivů (kromě procesu EIA) (pokračování) u území a na hluk na hluk na p kraj. ráz fragmen -tace biotopy reliéf na ovzduší populaci Oproti územím Libá - sever, Libá - SZ a Dobrošov přisuzujeme negativnímu významu vyšší hodnotu, neboť riziko narušení přírodního prostředí je vyšší s zrevidovat hranice biokoridoru 985 ve ohledem na cennost daného území a na velikost plochy P-9 vztahu k zamýšlenému obnovení zástavby dotčené obnovou, proti tomuto záporu existuje v Dubině pozitivum krajinného zásahu, kterým je využití bývalé roty v Dubině, popř. její zásadní přestavba, západně od roty je navíc nestabilně využívané území - bývalá skládka. Tento prostor, resp. jeho využití bude možné stabilizovat. Tato pozitiva jsou však neúměrně nižšího významu v porovnání s negativy. RBK 985 je převzatý jako závazný z nadřazených nalézt přiměřený rozsah, charakter dokumentací dle metodiky zapracování ÚSES do P-10 a způsob zástavby v obnovované vsi územních plánů obcí. RBK 985 prochází po Dubina zalesněném hřbetu a svahu jako kombinovaná trasa s Velmi převahou „suchých“ částí. Opatření pro zachování jeho významný funkčnosti je podporovat přirozenou obnovu, omezovat negativní– 2 4 3 3 4 3 2 smrk a modřín ve prospěch listnáčů, borovice a jedle. vysvětlení Při upřesňování hranice byl zohledněn záměr obnovy viz popis vsi Dubina ve prospěch plánovaného rozvoje. Při v TAB.b7 plánech rozvoje je nutné pamatovat, že Dubina se stává nedílnou součástí cenného přírodního prostředí. Záměr výstavby komunikace v úseku Dubina - Pfeiffermühle byl oproti fázi průzkumů a rozborů značně přehodnocen z důvodu nesplnitelnosti technických zrevidovat hranice přírodní rezervace Stráň norem (požadavky na klesání silnice, poloměr zatáčení P-11 u Dubiny a nalézt optimální trasu pro aj. ), dalším důvodem byl střet s PR Stráň u Dubiny. V obnovované spojení Libé s Hohenbergem původním návrhu trasy je nyní pouze obslužná komunikace pro Dubinu. Z této komunikace může pokračovat cesta přes hranice pouze pro pěší a cyklisty. Náhradou za původní trasu Dubina - Pfeiffermühle je nové trasování - Dubina směr Hammermühle. Územní studie by měla kromě výše uvedených problémů zohlednit také klesající stavební boom.
2/3
na krajinu Rozsah vlivů TAB.b71 - vlivy záměrů Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popř. vzhledem k posuzovaných plošně du kompenzaci nepříznivých vlivů (kromě procesu ů zasaženém EIA) (pokračování) u území a kraj. ráz fragmen -tace biotopy reliéf na ovzduší na hluk na p populaci Komerční využití pískovny jako střelnice naráží nalézt přiměřený rozsah, charakter na odpůrce především z řad ornitologů. Z P-12 a způsob zástavby v Rybářích včetně hlediska ochrany přírody a krajiny je s pískovnou obnovení spojení s Fischernem spojen i další problém, a to sesuvné území v severozápadním lesnatém předpolí pískovny. Návrh územního plánu vychází vstříc požadavkům investora. Záměr je realizovatelný, Významný ovšem podmíněně a po detailním vyhodnocení v zrevidovat hranice přírodní rezervace negativní– procesu EIA není jisté, zda se záměr za P-13 Rathsam a nalézt optimální trasu pro 2 2 3 2 4 3 2 vysvětlení podmínek, které budou stanoveny, vyplatí obnovované spojení Pomezné s Hůrkou viz popis realizovat. V územním plánu je proto stanovena v TAB.b7 poměrně široká škála způsobů využití, aby výsledek procese EIA nezablokoval odlišné využití z důvodu jeho nesouladu s ÚPD. Lehce nalézt přiměřený rozsah, charakter pozitivní vliv bude mít stabilizace využití tohoto P-14 a způsob zástavby a využití pískovny prostoru. Územní studie by měla kromě výše Pomezná uvedeného zohlednit také klesající stavební boom. nalézt přiměřený rozsah, charakter P-15 a způsob zástavby v Dobrošově zrevidovat hranice a rozsah lokálních prvků P-17 ÚSES z r.1996 Lokální ÚSES z r.1996 je zrušen. Významný nalézt řešení zastavění centrální části Jako hlavní pozitivní přínos je vnímána možnost pozitivní– P-18 Hůrky a přiměřeného rozsahu, charakteru využití, přestavba opuštěných zemědělských 2 4 1 0 2 2 2 vysvětlení a způsobu zástavby areálů a využití urbanistického potenciálu. viz popis nalézt přiměřený rozsah, charakter Územní studie by měla kromě výše uvedeného P-19 v TAB.b7 a způsob zástavby na Samotě zohlednit také klesající stavební boom. nalézt řešení zastavění centrální části Lužné s přilehlým zemědělským P-20 brownfieldem a přiměřeného rozsahu, charakteru a způsobu zástavby
Legenda:Záměry s šedým podbarvením mají povinnost pro realizaci záměru zpracovat územní studii
3/3 na krajinu TAB.c1 - vlivy všech zám ěrů Rozsah vliv ů vzhledem k zasaženému území a populaci Opat ření k prevenci, vylou čení, posuzovaných snížení, pop ř. kompenzaci
du du (v závorce uvedeno zna čení zám ěrů dle Návrhu ÚP Libá 2010) nep říznivých vliv ů
v celku Návrhu ů ÚP Libá kraj. ráz kraj. fragmentace biotopy reliéf ovzduší na na hluk hluk na p na Zajišt ění funk čnosti ÚSES Synergickým vlivem velmi významným se m ůže chlubit revitalizace širšího centra č ě ů (v rámci pozemkových úprav). Libé v etn prostoru p vodního centra Libé s potoky Vlastislavským a Libským – Revize rozlohy bonitních p ůd. jejich údolími (P01,P02). ě Územní studie na základ ů Synergickým vlivem významným se m ůže chlubit obnova vsí Dobrošov, H ůrka, výsledk EIA u problematických Lužná. lokalit. Ekonomické zhodnocení ě plánované zástavby z v tšího ř Kumulativní efekt provází obnovu vsí Pomezná, Rybá ře, snaha o nalezení využití nadhledu (nap . obecní závazky pískovny Pomezná – to vše ve spojení s memoparkem Egertal, který se na první spojené s údržbou komunikací, ř pohled jeví být chvályhodný. Riziko neúm ěrné zát ěže plynoucí z turistického p eložky inženýrských sítí apod.). ě ruchu je pro místní biotopy vysoké. Zohledn ní klesajícího stavebního boomu.
Kumulativním efektem lze charakterizovat také rozvoj v Dubin ě západní části Časové a prostorové rozložení („dolní“) a východní části „horní“. V západní části se navíc obnova vsi p řekrývá zm ěn využití území, pop ř. s plochou memoparku Egertal. Riziko stejné jako v předchozím p řípad ě. zmenšení rozsahu či kapacity.
Návrh ÚP Libá Podrobné zhodnocení únosnosti 2 2 2 2 3 2 2 ě ů ř 2010 jako celek Jako pozitivní trvalý vliv se projeví odstran ní brownfield (rota Dubina, vep ín místní p řírody a krajiny s cílem ů ř H rka, hospodá ská stavení Lužná apod.). eliminovat trvalou zm ěnu na Potenciální trvalý vliv negativní je spojen s kumulací turismu a obnovy vesnic na levém b řehu Oh ře (Pomezná, ř ř ě levém b ehu Oh e, obdobn je tomu s Dubinou. Rybá ře), na jižním svahu vrchu ě ř Všechny ostatní zám ry jsou vratné (vliv p echodný). Strán ě (Dubina „dolní“) a podél signálky u roty (Dubina "horní") ř P íkladem významného pozitivního dlouhodobého vlivu je stanovení ÚSES ň lokálního a up řesn ění hranic prvk ů ÚSES regionálního a nadregionálního. Omezení zpev ování ploch, Příkladem negativního dlouhodobého vlivu je provoz kamenolomu, nicmén ě tento neasfaltování všech cest. zám ěr již je povolen a Návrh ÚP nemá možnost tento vliv jakkoliv omezit. Minimalizace terénních úprav Potenciálním významným dlouhodobým negativním vlivem je neregulovaná golfového areálu, akustická zástavba typem dom ů procovských vil v Dubin ě. Všechny zám ěry jsou studie, ornitologický a dlouhodobé s výjimkou sociodemografického vlivu, který m ůže být dlouhodobý herpetologický posudek pro st řelnici. Sanace sesuvu negativní, ale i krátkodobý- délka trvání by znamenala pozitivní vliv. Jeho popis je ě následující: sousedské vztahy narušené migrací s výsledkem vzájemné v pískovn Pomezná. nesnášenlivosti starousedlík ů a nových obyvatel. Náhradní výsadba (remízky) za zábor lesa nebo ZPF.
TAB.c1 - podrobná část
TAB.c1 - podrobná část: Porovnání značení DPR 2009 a NÚP 2010 - seřazeno dle záměrů NÚP 2010 Kód záměru Název záměru Popis dle NÚP Kód záměru Popis dle DPR 2009; komentář dle NÚP 2010 dle NÚP 2010 2010; komentář dle DPR 2009 ZO-p1, ZO-p2, P01 podhradí Plochy se zájemně překrývají ZS-4 část původní centrum P02 ZO-p1 část Libé P03 - okolí P03 vodního zdroje ZO-p1 část VH3 P04 nad zdrojem ZO-p1 část Plocha neodpovídá záměru z DPR - P05 horní spojka týká se zastavěného území v SZ části (plocha přestavby) P06 střední spojka DTTO P07 dolní spojka DTTO P08 nad lesíkem DTTO P09 nad hřbitovem DTTO (týká se severní části) ZO-p2 DTTO (týká se SV části) P10 Tosta okrajově P11 za hradem DTTO (týká se V části) horní libské DTTO (týká se V části) P12 náměstí P13 centrum Hůrky ZCH-7 obnova centrální části Hůrky brownfield obnova zemědělského brownfieldu P14 ZCH-8 Lužná, v Lužné P15 východní Lužná ZO-p19 obnova lužné P16 obn. Dobrošov ZO-p16 obnova Dobrošova bývalá rota ZCH-2, ZO- Malá část odpovídá ZO-p10 P17 Dubina p10 Z03 nad břehem Malá část na Z odpovídá ZO-p4 změna funkčního využití plochy Z04 nad Tostou ZO-p3, ZO-p4 z obytné na nerušící výrobu revitalizace přírodního koridoru Z05 hlava parku ZO-p2 rybníka Kladivo a nivy Vlastislavského potoka vytipovaná oblast pro golfové hřiště podle "Studie proveditelnosti Z06 golf golf ZK-6 golfových hřišť na území Karlovarského kraje" Plocha neodpovídá záměru z DPR Z07 v zatáčce (jedná se o malou plochu 0,1ha) Z08 pod vysílačem Plocha neodpovídá záměru z DPR Z09 severní Irsko Plocha neodpovídá záměru z DPR Z10 západní Irsko Plocha neodpovídá záměru z DPR Z11 dolní Libá Plocha neodpovídá záměru z DPR Plocha neodpovídá záměru z DPR, Z12 u čističky sousedí se ZS-9 nad Kladivem, Z13 ZO-p9 rozvojová plocha pro bydlení Libá -J pod lomem Z14 nad lomem ZO-p11 obnova vyhlídky na vrchu Stráně za kravínem, Z15, Z16, Z17 obnova Hůrky ZCH-7 obnova centrální části Hůrky jižní, východní Z18 dolní Dobrošov ZO-p16 obnova Dobrošova Rozvojová rekultivace území zaniklé vesnice Z19 Pomezná ZCH-5, ZCH-6 oblast Pomezná Pomezná Dubina horní, Z20, Z21 ZO-p10 obnova zaniklé vesnice Dubina dolní
1/11 TAB.c1 - podrobná část
TAB.c1: Porovnání značení DPR 2009 a NÚP 2010 - pokračování - seřazeno dle záměrů DPR 2009 Kód záměru Název záměru Popis dle NÚP Kód záměru Popis dle DPR 2009; komentář dle NÚP 2010 dle NÚP 2010 2010; komentář dle DPR 2009 regionální biokoridor 986 Libský les prvek ÚSES BK 986 ZK-1 – státní hranice (Selb) regionální biocentrum 1171 Libský prvek ÚSES BK 1171 ZK-2 les regionální biokoridor 984 Blatná – prvek ÚSES BK 984 ZK-3 Libský les prvek ÚSES BC 1170 ZK-4 regionální biocentrum 1170 Blatná regionální biokoridor 985 Amerika – prvek ÚSES BK 985 ZK-5 Blatná vytipovaná oblast pro golfové hřiště podle "Studie proveditelnosti Z06 golf golf ZK-6 golfových hřišť na území Karlovarského kraje" RZ1 (v mapě) rezervní pro asi písařská ZCH-1 obnova území kamenolomu v Libé RR1 (v textu) plochy rekreační chyba v označ. obnova území bývalé skládky P17 ZCH-2 východně od roty v Dubině obnova území rybníka v Dubině (již Z-20 ZCH-3 realizováno) neoznačeno bez zastavění ZCH-4 obnova území zaniklé vsi Rybáře Rozvojová rekultivace území zaniklé vesnice Z19 Pomezná ZCH-5 oblast Pomezná Pomezná Z19 Pomezná ZCH-6 obnova území pískovny v Pomezné RS – Rezervy P13, RS1, P13 - centrum pro plochy ZCH-7 obnova centrální části Hůrky RS2, Z15, Z16 Hůrky smíšené; Z - rozvojová území P14 - brownfield RB - Rezervy obnova zemědělského brownfieldu P14, P15, RB3 Lužná, P15 - pro plochy ZCH-8 v Lužné východní Lužná bydlení stavební ZS-1 výstavba rybníka nad silnicí II/213 povolení obnova původní rozlohy rybníka DTTO ZS-2 Frank výstavba základnové stanice BTS záměr zrušen ZS-3 společnosti Vodafone pouze část plochy P01; součást středu obce Libé včetně navazujícího parku pod výstavba rybníka pod P01 P01 - podhradí ZS-4 hradem a Liebensteinem - územní rozhodnutí brownfieldu bývalé přádelny Tosta (P01, P02, P03, P04, P09, P10) využití plochy výstavba kogenerační jednotky Z07? v zatáčce Z07 není ZS-5 a trafostanice pro zámek popsáno výstavba základnové stanice BTS záměr zrušen ZS-6 společnosti T-mobile
2/11 TAB.c1 - podrobná část
TAB.c1: Porovnání značení DPR 2009 a NÚP 2010 - pokračování - seřazeno dle záměrů DPR 2009 Kód záměru Název záměru Popis dle NÚP Kód záměru Popis dle DPR 2009; komentář dle NÚP 2010 dle NÚP 2010 2010; komentář dle DPR 2009 dodržet návrh výstavba motoristických obslužných Z09 - severní Z09 doplnění ZS-7 komunikací v oblasti horního Irska, Irsko komunikací napojení na silnici III/21320 malá průtočná vodní elektrárna výstavba malé vodní elektrárny na Z12? s výkonem 0,011 ZS-8 náhonu pod rybníkem Kladivo MW u rybníka Kladivo využití plochy výstavba trafostanice pod rybníkem Z12? Z012 není ZS-9 Kladivo u ČOV popsáno záměr zrušen ZS-10 výstavba větrné elektrárny
výstavba střelnice v opuštěné Z19 ZS-11 pískovně v Pomezné výstavba solární elektrárny (místo záměr zrušen ZS-12 nebylo určeno)
P01 podhradí 4,8 ha ZO-p1 revitalizace centra obce Libá revitalizace přírodního koridoru Z05 hlava parku ZO-p2 rybníka Kladivo a nivy Vlastislavského potoka sever Libé pro smíšený způsob změna funkčního využití plochy Z04 nad Tostou ZO-p3 využití a z obytné na nerušící výrobu produkci sever Libé pro smíšený způsob rozvojová plocha pro nerušící Z04 nad Tostou ZO-p4 využití a výrobu produkci Rezervy pro rozvojová plocha pro bydlení Libá RB1 k Podílné ZO-p5 plochy bydlení sever severozápad pod Blatnou, u Libé, rozvojová plocha pro bydlení Libá Z01,Z02 Kamenného ZO-p6 zastavitelná severozápad rybníka území asi písařská rekultivace kamenolomu pro RZ1; RR1 chyba v ZO-p7 komerční využití označení Z14 nad lomem ZO-p8 plocha pro výstavbu rozhledny RB2 - Rezervy nad Kladivem, rozvojová plocha pro bydlení Libá Z13, RB2 pro plochy ZO-p9 pod lomem jih bydlení horní Dubina, Rozvojová Z20, Z21 ZO-p10 obnova zaniklé vesnice Dubina dolní Dubina oblast Dubina Z14 - nad obnova zaniklé vyhlídky na vrchu Z14 ZO-p11 lomem Stráně výstavba parkoviště, rozc. Rybáře – neoznačeno Hohenberg u ZO-p12 výstavba parkoviště komunikace z Dubiny na rozcestí neoznačeno bez zastavění ZO-p13 obnova zaniklé vesnice Rybáře
3/11 TAB.c1 - podrobná část
TAB.c1: Porovnání značení DPR 2009 a NÚP 2010 - pokračování - seřazeno dle záměrů DPR 2009 Kód záměru Název záměru Popis dle NÚP Kód záměru Popis dle DPR 2009; komentář dle NÚP 2010 dle NÚP 2010 2010; komentář dle DPR 2009 širší oblast údolí řeky Ohře a údolí Libského potoka zpřístupnit pro rekreační využití vybudování memoparku Egertal – třetí typ krajiny (memopark obnova turisticko-kulturní krajiny neoznačeno v koncepci ZO-p14 Egertal), největší v údolí Ohře od Pomezné do uspořádání zásahy Pfeffermühle představují obnovení zničených vesnic Pomezná a Dubina Rozvojová Z19 Pomezná oblast ZO-p15 obnova zaniklé vesnice Pomezná Pomezná Z18, P16, RS - Rezervy RS3, RS4, P16 - Dobrošov pro plochy ZO-p16 obnova zaniklé vesnice Dobrošov RS5, RS6 smíšené RS - Rezervy P13, RS1, P13 - centrum pro plochy rozvojové plochy pro bydlení ZO-p17 RS2, Z15, Z16 Hůrky smíšené; Z - v Hůrce rozvojová území ponechán neoznačeno ZO-p18 plochy pro rozvoj Samoty současný stav P14 - brownfield RB - Rezervy P14, P15, RB3 Lužná, P15 - pro plochy ZO-p19 plochy pro rozvoj Lužné východní Lužná bydlení změna funkčního využití plochy záměr zrušen? ZO-p20 východně od Libé z obytné na zeleň výstavba společenského centra v P12 ZO-p21 Libé (plocha neurčena) prostor „horního Navrženo je náměstí“ v Libé území pro výstavba/dostavba školy/školky P12 pro občanské základní školu ZO-p22 (plocha neurčena) veřejné na „horním vybavení náměstí“ v Libé neoznačeno ZO-i1 výstavba plynovodu pro Libou neoznačeno výstavba infrastrukturního koridoru ZO-i2 pro oblast ZO-p5 neoznačeno výstavba infrastrukturního koridoru ZO-i3 pro oblast ZO-p6 neoznačeno výstavba infrastrukturního koridoru ZO-i4 viz popis v NÚP podél navrhované cesty ZO-c3 - v koncepci zrušení vrtu V3 na pitnou vodu P03 - okolí technické a nahražení kapacitnějším zdrojem P03 vodního zdroje ZO-i5 infrastruktury pitné vody mimo zastavěné území VH3 obce neoznačeno výstavba infrastrukturního koridoru ZO-i6 podél navrhované cesty ZO-c7 neoznačeno výstavba infrastrukturního koridoru ZO-i7 z Hůrky do Dobrošova, Pomezné a Rybářů neoznačeno výstavba vodovodu z Libé do Hůrky, ZO-i8 Lužné a Samoty 4/11 TAB.c1 - podrobná část
TAB.c1: Porovnání značení DPR 2009 a NÚP 2010 - pokračování - seřazeno dle záměrů DPR 2009 Kód záměru Název záměru Popis dle NÚP Kód záměru Popis dle DPR 2009; komentář dle NÚP 2010 dle NÚP 2010 2010; komentář dle DPR 2009 neoznačeno nová obslužná cesta k rozvojové ZO-c1 oblasti ZO-p5 neoznačeno zkapacitnění cesty do Selbu včetně ZO-c2 cyklotrasy, motoristický hraniční přechod neoznačeno nová obslužná cesta k rozvojové ZO-c3 oblasti (změna č. 20 ÚP Libá) neoznačeno nová obslužná cesta k rozhledně ZO-c4 ZO-p8 neoznačeno obnova cesty do Sommerhau s cyklotrasou, navázání na ZO-c5 cyklo/pěší trasu na německé straně, včetně hraničního přechodu neoznačeno ZO-c6 obnova cesty v Dubině neoznačeno obnova motoristické cesty propojující Libou s Hohenbergem, ZO-c7 včetně motoristického hraničního přechodu neoznačeno ZO-c8 nová cesta k obnov. vyhlídce Stráně neoznačeno nová cesta z Dubiny do ZO-c9 Pfeffermühle, včetně hraničního přechodu neoznačeno nová cesta z Hammermühle do ZO-c10 Pfeffermühle po levém břehu řeky neoznačeno zkapacitnění cesty z Dubiny do ZO-c11 viz popis v NÚP Hammermühle neoznačeno - v koncepci nová pěší cesta od rybníka Kladivo dopravní ZO-c12 k navrhovanému parkovišti ZO-p12 infrastruktury nivou Libského potoka neoznačeno nová cesta od parkoviště ZO-p12 ZO-c13 do Pomezné neoznačeno ZO-c14 spojnice z Rybářů na cestu ZO-c13 neoznačeno obnova cesty a cyklo/pěší lávky do ZO-c15 německého Fischernu, včetně pěšího hraničního přechodu neoznačeno ZO-c16 spojnice z Rybářů na cestu ZO-c13 neoznačeno cyklotrasa od záměru parkoviště ZO-c17 ZO-p12 přes Rybáře do Pomezné neoznačeno cyklotrasa z dolní Libé po červené ZO-c18 turistické trase na spojnici Pomezná–Dobrošov ZO-c19 neoznačeno obnovení spojení mezi Pomeznou, ZO-c19 Dobrošovem a Hůrkou neoznačeno spojnice z Pomezné na cestu ZO- ZO-c20 c17 neoznačeno obnovení spojení mezi Pomeznou, ZO-c21 Dobrošovem neoznačeno obnovení spojení mezi Pomeznou ZO-c22 a Hůrkou obnovení spojení mezi Pomeznou neoznačeno ZO-c23 a Samotou neoznačeno obnovení spojení mezi silnicí ZO-c24 z Pomezné do Chebu a Samotou
5/11 TAB.c1 - podrobná část
TAB.c1: Porovnání značení DPR 2009 a NÚP 2010 - pokračování - seřazeno dle záměrů DPR 2009 Kód záměru Název záměru Popis dle NÚP Kód záměru Popis dle DPR 2009; komentář dle NÚP 2010 dle NÚP 2010 2010; komentář dle DPR 2009 neoznačeno obnovení spojení mezi cestou ZO- c22 a cestou vedoucí východně od ZO-c25 rybniční soustavy Studna u Lužné na silnici III/21320 neoznačeno ZO-c26 spojnice cest ZO-c22 a ZO-c25 neoznačeno obnovení spojení mezi Samotou ZO-c27 a silnicí III/21320 neoznačeno obnovení silnice z Lužné na silnici ZO-c28 III/21320 neoznačeno obnovení spojení mezi silnicí ZO-c29 III/21320 a Ostrohem neoznačeno zkapacitnění spojení mezi silnicí ZO-c30 III/21320 a silnicí II/213 neoznačeno obnovení spojení mezi rybníkem ZO-c31 Frank a Vlastislavským rybníkem viz popis v NÚP neoznačeno obnovení spojení mezi Hůrkou - v koncepci ZO-c32 a cestou ZO-c29 dopravní neoznačeno obnovení spojení mezi silnicí infrastruktury ZO-c33 III/21320 a silnicí II/213 neoznačeno obnovení spojení ze silnice II/213 ZO-c34 do Podílné neoznačeno obnovení spojení mezi cestou ZO- ZO-c35 c1 a silnicí II/213 neoznačeno obnovení spojení mezi silnicí ZO-c36 III/21320 a rybníkem Frank neoznačeno nové propojení horní a dolní ZO-c37 komunikace vedoucí do Irska neoznačeno zkapacitnění komunikace z dolní ZO-c38 Libé do Irska neoznačeno obnovení spojení mezi Dobrošovem ZO-c39 a Irskem neoznačeno obnovení spojení mezi dolní Libou ZO-c40 a Hůrkou
Lokality dle NÚP Libá 2010 s nutností prověřit územní studií (ÚS) - včetně grafické části č. ÚS zn. dle NÚP US01 Z01 pod Blatnou - severozápad Libé jižní část "pod Blatnou" US02 Z02 u Kamenného rybníka - SZ Libé severní část "u Kamenného rybníka" US03 Z04 nad Tostou - plocha drobné výroby v SV části Libé u kapličky - jižní výběžek záměru golfového hřiště sousedící se zastavěným územím US04 Z06 a silnicí III/21320 odděleném od plánované zástavby "severní Irsko" US05 P13 centrum Hůrky US06 P14 Sorkov - Lužná US07 Z19 Pomezná US08 Z20 horní Dubina - východní část - u signálky s bývalou rotou US09 Z21 dolní Dubina - západní část - jižní svahy vrchu Stráně
6/11 TAB.c1 - podrobná část
Legenda:
Lokality dle NÚP Libá 2010 s nutností prověřit územní studií (ÚS) - včetně grafické části č. ÚS zn. dle NÚP US01 Z01 pod Blatnou - severozápad Libé jižní část "pod Blatnou" US02 Z02 u Kamenného rybníka - SZ Libé severní část "u Kamenného rybníka"
7/11 TAB.c1 - podrobná část
Lokality dle NÚP Libá 2010 s nutností prověřit územní studií (ÚS) - včetně grafické části č. ÚS zn. dle NÚP popis US03 Z04 nad Tostou - plocha drobné výroby v SV části Libé u kapličky - jižní výběžek záměru golfového hřiště sousedící se zastavěným územím US04 Z06 a silnicí III/21320 odděleném od plánované zástavby "severní Irsko"
8/11 TAB.c1 - podrobná část
Lokality dle NÚP Libá 2010 s nutností prověřit územní studií (ÚS) - včetně grafické části č. ÚS zn. dle NÚP popis US05 P13 centrum Hůrky
9/11 TAB.c1 - podrobná část
Lokality dle NÚP Libá 2010 s nutností prověřit územní studií (ÚS) - včetně grafické části č. ÚS zn. dle NÚP popis US06 P14 Sorkov - Lužná US07 Z19 Pomezná
10/11 TAB.c1 - podrobná část
Lokality dle NÚP Libá 2010 s nutností prověřit územní studií (ÚS) - včetně grafické části č. ÚS zn. dle NÚP popis US08 Z20 horní Dubina - východní část - u signálky s bývalou rotou US09 Z21 dolní Dubina - západní část - jižní svahy vrchu Stráně
11/11 TAB.abc - výsledková listina - pr ůměrné známky R Ě DA DA ZÁM ĚR POPIS M Ů Ů HLUK P RELIÉF RELIÉF PR OVZDUŠÍ OVZDUŠÍ BIOTOPY BIOTOPY KRAJINNÝ RÁZ RÁZ KRAJINNÝ FRAGMENTACE FRAGMENTACE vytipovaná oblast pro golfové h řišt ě ZK-6 podle "Studie proveditelnosti golfových 2 3 3 1 2 0 0 1,57 hřiš ť na území Karlovarského kraje" výstavba st řelnice v opušt ěné pískovn ě ZS-11 5 0 X 0 5 3 0 2,16 v Pomezné ZO-p12 výstavba parkovišt ě 3 3 X 0 4 3 2 2,50 obnova motoristické cesty propojující Libou s Hohenbergem, v četn ě ZO-c7 motoristického hrani čního p řechodu 3 2 X 3 5 3 2 3,00 (sm ěr nekratší a relativn ě p římý na Pfeiffermühle) cyklotrasa od zám ěru parkovišt ě ZO- ZO-c17 0 2 X 0 3 0 0 0,83 p12 p řes Rybá ře do Pomezné PR ŮMĚR 2,60 2,00 3,00 0,80 3,80 1,80 0,80 Skupina b1 – st řety s ÚSES 3 3 X 0 4 3 3 2,66 Skupina b2 – st řety s VKP nebo PR 3 3 X 3 4 3 3 3,16 Skupina b3 – st řety s infrastrukturou 2 3 3 2 2 3 2 2,42 Skupina b4 – st řety s bonitou X 5 X 2 2 2 X 2,75 Skupina b5 – st řety s lesem 2 4 3 2 4 3 2 2,85 Skupina b6 – VPS 2 2 2 2 2 2 2 2,00 PR ŮMĚR 2,40 3,33 2,66 1,83 3,00 2,66 2,00 Plocha b7 – P1,P2 - centrum Libé 1 2 2 0 1 0 1 1,00 Plocha b7– P3,P4 – zástavba Libá na S a SZ 2 4 2 2 2 3 2 2,42 Plocha b7– P5,P6,P7 – zástavba Libá na J a 2 2 2 2 2 2 2 2,00 kamenolom Plocha b7 – P9,P10,P11 – zástavba v Dubin ě 2 4 3 3 4 3 2 3,00 Plocha b7 – P12,P13,P14 - zástavba v Pomezné a 2 2 3 2 4 3 2 2,57 Rybá řích Plocha b7 – P15,P17,P18,P19,P20 - zástavba 2 4 1 0 2 2 2 1,85 v Dobrošov ě, H ůrce, Samot ě a Lužné PR ŮMĚR 1,83 3,00 2,13 1,50 2,50 2,16 1,83 NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁN U LIBÁ 2 2 2 2 3 2 2 2,14
KRAJSKÝ ÚŘAD KARLOVARSKÉHO KRAJE ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ZEMĚDĚLSTVÍ
Městský ú řad Cheb odbor stavební nám. Kr. Ji řího 14 350 20 CHEB
Váš dopis zna čka / ze dne Naše zna čka Vy řizuje / linka Karlovy Vary IN 1316/2009/Šim 4380/ZZ/09 Kronusová/291 28.12.2009
Stanovisko k návrhu zadání Územního plánu Libá
Krajský ú řad Karlovarského kraje, odbor životního prost ředí a zem ědělství obdržel dne 1.12.2009 vyrozum ění o projednávání návrhu zadání Územního plánu Libá a k tomuto sd ěluje následující stanovisko:
Ochrana p řírody a krajiny (Chochel, DiS./594) Příslušným orgánem ochrany p řírody je M ěstský ú řad Cheb.
Posuzování vliv ů na životní prost ředí (Ing. Vinš/221) Krajský ú řad Karlovarského kraje, odbor životního prost ředí a zem ědělství, jako dot čený Krajský ú řad Karlovarského kraje, odbor životního prost ředí a zem ědělství, jako dot čený orgán ve smyslu stavebního zákona vydává k návrhu zadání územního plánu Libá z hlediska posuzování vliv ů na životní prost ředí následující stanovisko : Územní plán Libá řeší vymezení ploch pro v ětrnou elektrárnu, fotovoltaickou elektrárnu, golfové h řišt ě, nové rybníky, rozší ření stávajícího systému dopravní infrastruktury, navržení nových motoristických propojení, vytvo ření územních podmínek pro jednotnou kanalizaci a ČOV v Libé. V předloženém zadání nejsou uvedeny kapacitní údaje k těmto návrh ům. Uvedená řešení mohou stanovit rámec pro budoucí povolení záměru uvedeného v příloze č. 1 (kategorie II, bod 1.7, bod 1.9, bod 3.2, bod 9.1, bod 10.8 apod.) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí a o zm ěně n ěkterých souvisejících zákon ů (zákon o posuzování vliv ů na životní prost ředí), ve znění pozd ějších p ředpis ů. Na základ ě posouzení obsahu návrhu zadání stanovuje z hlediska posuzování vliv ů na životní prost ředí Krajský ú řad Karlovarského kraje, odbor životního prost ředí a zem ědělství dle § 10i odst. 3 zákona o posuzování vliv ů na životní prost ředí a dle § 47 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) požadavek na vyhodnocení vliv ů územního plánu Libá na životní prost ředí. Na zpracování variantního řešení zm ěny Krajský ú řad Karlovarského kraje, odbor životního prost ředí a zem ědělství požadavek neuplat ňuje. Vyhodnocení vliv ů na životní prost ředí je t řeba zpracovat osobou oprávn ěnou dle § 19 zákona o posuzování vliv ů na životní prost ředí, a to p řim ěř en ě v rozsahu p řílohy stavebního zákona a p řílohy č. 5 Vyhl. č. 500/2006 Sb., o územn ě analytických podkladech, územn ě plánovací dokumentaci a zp ůsobu evidence územn ě plánovací činnosti. Vzhledem k tomu, že se jedná o návrhy zám ěrů, které by mohly závažn ě ovlivnit životní prost ředí, m ělo by se vyhodnocení
Sídlo: Karlovy Vary, Závodní 353/88, 360 21, Karlovy Vary-Dvory, Česká republika, IČ: 70891168, DI Č: CZ70891168, tel.: +420 353 502 111, http:// www.kr-karlovarsky.cz, e-mail: [email protected] vliv ů na životní prost ředí zam ěř it zejména na vyhodnocení vlivu územního plánu na hlukovou situaci, vlivy na rostliny a živo čichy, ekosystémy, p ůdu, krajinu, p řírodní zdroje, na ovlivn ění imisní situace v dané lokalit ě, a zejména na rozsah vliv ů koncepce vzhledem k zasaženému území a populaci a opat ření k prevenci, vylou čení, snížení, pop ř. kompenzaci nep říznivých vliv ů. Vyhodnocení vliv ů na životní prost ředí jako sou část vyhodnocení vliv ů na udržitelný rozvoj území musí být sou částí konceptu, event. návrhu (pokud se koncept nezpracovává) územn ě plánovací dokumentace.
Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií (Mgr. Krýzlová/295) Bez p řipomínek
Ochrana les. p ůd. fondu a stát. správa les. hospodá řství (Klíma/296) Stanovisko k územn ě plánovací dokumentaci „Územní plán Obce Libá“ v tomto p řípad ě dle § 48 odst.2 písm.b) zákona č.289/1995 Sb.,o lesích, uplat ňuje p říslušný orgán státní správy les ů, odbor životního prost ředí M ěstského ú řadu v Chebu.
Ochrana zem ědělského p ůdního fondu (Ing. Nováková/494) Stanovisko dle § 5 zákona č. 334/1992 Sb., o ochran ě zem ědělského p ůdního fondu, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, k návrhu zadání Územního plánu Libá. Krajský ú řad Karlovarského kraje, odbor životního prost ředí a zem ědělství (dále jen „krajský úřad“) obdržel vyrozum ění o projednání návrhu zadání Územního plánu Libá, doložené dokumentací po řízenou M ěstským ú řadem Cheb. Datum vyhotovení listopad 2009. Krajský ú řad jako dot čený orgán státní správy na úseku ochrany zem ědělského p ůdního fondu k p ředloženému zadání zaujímá následující stanovisko : 1. Z dokumentace zadání Územního plánu Libá je z řejmé, že mají být dot čeny pozemky zem ědělského p ůdního fondu. Z tohoto d ůvodu je t řeba zpracovat „P řílohu 3 Obsah vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů navrhovaného řešení územn ě plánovací dokumentace na zem ědělský p ůdní fond “ dle vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují n ěkteré podrobnosti ochrany zem ědělského p ůdního fondu (dále jen „vyhláška“). V Textové části od ůvodn ění v kapitole 9. Vyhodnocení p ředpokládaných důsledk ů navrhovaného řešení územn ě plánovací dokumentace na zem ědělský p ůdní fond bude dodržena osnova v člen ění dle P řílohy 3 vyhlášky . Pokud by n ěkterá část osnovy z ůstala prázdná, musí být uveden celý název části osnovy a od ůvodn ění pro č Vyhodnocení tuto část ne řeší. 2. Při navrhování zábor ů pozemk ů zem ědělského p ůdního fondu je nutné postupovat v souladu s §§ 4 a 5 zákona č. 334/1992 Sb., o ochran ě zem ědělského p ůdního fondu, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů a §§ 3 a 4 vyhlášky, tzn. pro nezem ědělské ú čely využít především nezem ědělskou p ůdu, zejména nezastav ěné a nedostate čně využité pozemky v zastav ěném území a dbát na to, aby byly navrženy plochy nezbytn ě nutné pro plánovanou výstavbu. Je-li navržena pro nezem ědělské využití zem ědělská p ůda, pak je třeba vyhodnotit předpokládané d ůsledky na zem ědělský p ůdní fond , a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením (alternativní řešení) . Toto vyhodnocení (zpracování variant řešení) krajský ú řad požaduje p ředložit zejména v p řípad ě, bude-li navržen zábor nejkvalitn ějších p ůd, tj. p ůd s I. a II. t řídou ochrany zem ědělské p ůdy. Zem ědělskou p ůdu I. a II. t řídy ochrany zem. p ůdy lze odejmout pouze v případech, kdy zám ěr vyžadující odn ětí zem ědělské p ůdy ze zem ědělského půdního fondu nelze uskute čnit na p ůdách III., IV. nebo V. t řídy ochrany a je-li nezbytný. Dle bodu 2. 2.6. P řílohy 3 vyhlášky je nutno zpracovat zd ůvodn ění, pro č je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nevýhodn ější z hlediska
Sídlo: Karlovy Vary, Závodní 353/88, 360 21, Karlovy Vary-Dvory, Česká republika, IČ: 70891168, DI Č: 128-70891168, tel.: +420 353 502 111, http:// www.kr-karlovarsky.cz, e-mail: posta ochrany zem ědělského p ůdního fondu a ostatním zákonem chrán ěných obecných zájm ů. 3. Vymezení plochy pro umíst ění fotovoltaické elektrárny krajský ú řad doporu čuje v zastav ěném území, v návaznosti na zastav ěné území nebo na plochách výroby. S umíst ěním ve volné krajin ě bez doložení od ůvodn ění prokazující nezbytnost požadavku na odn ětí zem ědělské p ůdy dle §§ 4 a 5 zákona o ochran ě ZPF nelze souhlasit. 4. Chrán ěná ložisková území a dobývací prostory budou zapracovány dle bodu 3. P řílohy 3 vyhlášky. 5. Lokality s vydaným územním rozhodnutím nebo rozhodnutím vydaným podle zvláštních p ředpis ů budou též zapracovány do Vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů navrhovaného řešení územn ě plánovací dokumentace na zem ědělský p ůdní fond Přílohy 3 vyhlášky jako lokality navrhovaného záboru. Není pot řeba uvád ět rozlišení „nov ě“ navrhovaného a odsouhlaseného záboru. Posta čí pouze do kolonky „Poznámka“ (sloupec 12) Bilance pak uvést informaci „územní rozhodnutí“ nap ř. 6. Krajský ú řad upozor ňuje na nutnost o číslovat ve sloupci 1 tabulek Bilance jednotlivé lokality vzestupnou řadou (1, 2, 3, atd…..) a tato čísla lokalit uvád ět v pomocných tabulkách i v grafické části výkresu p ředpokládaných zábor ů p ůdního fondu. Do kolonky „ Poznámka“ uvést nap ř. „ meliorace “ atd… 7. Krajský ú řad požaduje zpracovat dle návrhu zadání výkres Vyhodnocení předpokládaných zábor ů p ůdního fondu v m ěř ítku 1 : 5 000 a výkres Vyhodnocení předpokládaných zábor ů p ůdního fondu – detail sídla Libá atd. v m ěř ítku 1 : 2000. 8. Pro zajišt ění řádného odsouhlasení územního plánu krajský ú řad žádá po řizovatele o poskytnutí v papírové podob ě: Textové části zem ědělské p řílohy v četn ě tabulkové části, výkresy: Koordina ční výkres 1 : 5000, Koordina ční výkres – detail sídla Libá atd. 1 : 2000, Vyhodnocení p ředpokládaných zábor ů p ůdního fondu v m ěř ítku 1 : 5000 a Vyhodnocení p ředpokládaných zábor ů p ůdního fondu – detail sídla Libá atd. v m ěř ítku 1 : 2000 pro svoji pracovní pot řebu. D ěkujeme za pochopení. Vzory tabulek „Bilance“ a P řílohy 3 vyhlášky jsou přílohou tohoto stanoviska (internetové stránky https://www.kr-karlovarsky.cz/ZIVOTNI/Ochrana_ZPF/), Pomocné tabulky pro jednotlivé lokality budou tvo řit sou část tabulkové části zem ědělské p řílohy.
Příloha: dle textu
Geologie a hornictví (Ing. Raška/217)
Podrobnosti k řešené problematice jsou uvedeny na webových stránkách České geologické služby- Geofondu - www.geofond.cz - v rámci složky „Státní geologická služba“, oddíl „Informace o ŽP“, část „Mapy ložiskové ochrany“, „Mapy poddolovaných území“ a Mapy sesuvných území“. Aktuální informace o ložiskových objektech v četn ě základních údaj ů k jednotlivým objekt ům (tzv. signální údaje) jsou trvale p řístupné na záložce „Webové aplikace“, oddíl „P řístup k signálním informacím z Informačního systému ČGS-Geofondu, VSTUP , „»VSTUP BEZ P ŘIHLÁŠENÍ«“, „MAPOVÉ ÚLOHY - INTERNET“, část „Surovinový informa ční subsystém (SURIS)“. Aktuální informace o poddolovaných územích viz „MAPOVÉ ÚLOHY - INTERNET“, část „Vlivy důlní činnosti“. Aktuální informace o sesuvných územích viz „MAPOVÉ ÚLOHY - INTERNET“, část „Sesuvy“.
V případ ě, že se stavba nachází v chrán ěném ložiskovém území (CHLÚ), m ůže dle ustanovení § 19 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochran ě a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů rozhodnutí o umíst ění staveb a za řízení , které nesouvisí s dobýváním, vydat příslušný orgán podle zvláštních p ředpis ů jen na základ ě závazného stanoviska orgánu kraje v přenesené p ůsobnosti, vydaného po projednání s obvodním bá ňským ú řadem, který navrhne podmínky pro umíst ění, pop řípad ě provedení stavby nebo za řízení.
Sídlo: Karlovy Vary, Závodní 353/88, 360 21, Karlovy Vary-Dvory, Česká republika, IČ: 70891168, DI Č: 128-70891168, tel.: +420 353 502 111, http:// www.kr-karlovarsky.cz, e-mail: posta Dle ustanovení § 19 odst. 2 zákona žadatel o vydání rozhodnutí o umíst ění stavby nebo za řízení v CHLÚ, které nesouvisí s dobýváním, doloží žádost tímto závazným stanoviskem.
Upozor ňujeme, že v západním až JZ sm ěru od obce Libá se ve svahu vrchu Blatná nachází dobývací prostory Libá, Libá I a Libá II sou časn ě povrchov ě t ěženého ložiska stavebního kamene.
Odpadové hospodá řství (Ing. Plašilová/503,) Bez p řipomínek
Ochrana ovzduší (Ing. Ve čeřová/646,) Bez p řipomínek
Vodní hospodá řství (Ing. Moudrá/581) Příslušným ú řadem k vyjád ření je M ěÚ Cheb, odbor životního prost ředí
Ing. Eliška Vršecká vedoucí odboru životního prost ředí a zem ědělství
Sídlo: Karlovy Vary, Závodní 353/88, 360 21, Karlovy Vary-Dvory, Česká republika, IČ: 70891168, DI Č: 128-70891168, tel.: +420 353 502 111, http:// www.kr-karlovarsky.cz, e-mail: posta St řet se St řet se Stanovisko VYHODNOCENÍ VLIV Ů ÚZEMNÍHO PLÁNU Vzájemné zastav ě- St řet s OP ZPF - St řet s St řet s OP St řet s OP KÚKk – St řet s VKP Ř konflikty ným inž. sítí bonitní ÚSES lesa PR OBCE LIBÁ NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ zam ěření *) územím půda Zám ěry kraje regionální biokoridor 986 Libský les – státní hranice ZK-1 (Selb) ZK-2 regionální biocentrum 1171 Libský les ZK-3 regionální biokoridor 984 Blatná – Libský les ZO-p6 ZK-4 regionální biocentrum 1170 Blatná ZO-p7; ZO-p9 ZK-5 regionální biokoridor 985 Amerika – Blatná ZO-p10 vytipovaná oblast pro golfové h řišt ě podle "Studie proveditelnosti golfových h řiš ť na území ZK-6 Karlovarského kraje" VN 2x Zám ěry ORP Cheb (podle ÚAP) ZCH-1 obnova území kamenolomu v Libé obnova území bývalé skládky východn ě od roty ZCH-2 v Dubin ě ZCH-3 obnova území rybníka v Dubin ě (již realizováno) ZCH-4 obnova území zaniklé vesnice Rybá ře ZCH-5 rekultivace území zaniklé vesnice Pomezná ZCH-6 obnova území pískovny v Pomezné ZCH-7 obnova centrální části H ůrky ZCH-8 obnova zem ědělského brownfieldu v Lužné Zám ěry soukromých investor ů ZS-1 výstavba rybníka nad silnicí II/213 ZS-2 obnova p ůvodní rozlohy rybníka Frank výstavba základnové stanice BTS spole čnosti ZS-3 Vodafone hřbitov ZS-4 výstavba rybníka pod Liebensteinem výstavba kogenera ční jednotky a trafostanice pro ZS-5 zámek výstavba základnové stanice BTS spole čnosti T- ZS-6 mobile
výstavba motoristických obslužných komunikací ZS-7 v oblasti horního Irska, napojení na silnici III/21320 výstavba malé vodní elektrárny na náhonu pod ZS-8 rybníkem Kladivo
ZS-9 výstavba trafostanice pod rybníkem Kladivo u ČOV ČOV LBC; LBK ZS-10 výstavba v ětrné elektrárny ZO-p15 1996 pískovna NRBC ZS-11 výstavba st řelnice v opušt ěné pískovn ě v Pomezné Pomezná Amerika Rathsam ZS-12 výstavba solární elektrárny (místo nebylo ur čeno) Zám ěry obce hřbitov; vodní zdroj; ZO-p1 revitalizace centra obce Libá VN VKP 2x revitalizace p řírodního koridoru rybníka Kladivo ZO-p2 a nivy Vlastislavského potoka zm ěna funk čního využití plochy z obytné na ZO-p3 nerušící výrobu ZO-p4 rozvojová plocha pro nerušící výrobu VN ZO-p5 rozvojová plocha pro bydlení Libá sever ZO-p6 rozvojová plocha pro bydlení Libá severozápad ZK-3 vodní zdroj BK 984 ZO-p7 rekultivace kamenolomu pro komer ční využití ZK-4 BC 1170 ZO-p8 plocha pro výstavbu rozhledny ZO-p9 rozvojová plocha pro bydlení Libá jih ZK-4 VN BC 1170 les Strá ň u ZO-p10 obnova zaniklé vesnice Dubina ZK-5 BK 985 OP+les Dubiny ZO-p11 obnova zaniklé vyhlídky na vrchu Strán ě les NRBC ZO-p12 výstavba parkovišt ě Amerika NRBC ZO-p13 obnova zaniklé vesnice Rybá ře Amerika OP+les Rathsam vybudování memoparku Egertal – obnova turisticko- kulturní krajiny v údolí Oh ře od Pomezné do ZO-p14 Pfeffermühle pískovna NRBC ZO-p15 obnova zaniklé vesnice Pomezná ZS-10 VN Pomezná Amerika OP+les Rathsam LBK 1996 ZO-p16 obnova zaniklé vesnice Dobrošov 2x 2x VN; silnice ZO-p17 rozvojové plochy pro bydlení v H ůrce III/21320 LBK 1996 LBC; LBK ZO-p18 plochy pro rozvoj Samoty VN 1996 VN; silnice ZO-p19 plochy pro rozvoj Lužné III/21320
ZO-p20 zm ěna funk čního využití plochy z obytné na zele ň
ZO-p21 výstavba spole čenského centra (plocha neur čena)
ZO-p22 výstavba/dostavba školy/školky (plocha neur čena) ZO-i1 výstavba plynovodu pro Libou výstavba infrastrukturního koridoru pro oblast ZO- ZO-i2 p5 kanalizace výstavba infrastrukturního koridoru pro oblast ZO- ZO-i3 p6 kanalizace výstavba infrastrukturního koridoru podél ZO-i4 navrhované cesty ZO-c3 kanalizace zrušení vrtu V3 na pitnou vodu a nahražení kapacitn ějším zdrojem pitné vody mimo zastav ěné ZO-i5 území obce St řet se St řet se Stanovisko VYHODNOCENÍ VLIV Ů ÚZEMNÍHO PLÁNU Vzájemné zastav ě- St řet s OP ZPF - St řet s St řet s OP St řet s OP KÚKk – St řet s VKP Ř konflikty ným inž. sítí bonitní ÚSES lesa PR OBCE LIBÁ NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ zam ěření *) územím půda Zám ěry krajevýstavba infrastrukturního koridoru podél ZO-i6 navrhované cesty ZO-c7 kanalizace výstavba infrastrukturního koridoru z H ůrky do ZO-i7 Dobrošova, Pomezné a Rybá řů kanalizace výstavba vodovodu z Libé do H ůrky, Lužné ZO-i8 a Samoty ZO-c1 nová obslužná cesta k rozvojové oblasti ZO-p5 zkapacitn ění cesty do Selbu v četn ě cyklotrasy, ZO-c2 motoristický hrani ční p řechod nová obslužná cesta k rozvojové oblasti (zm ěna č. ZO-c3 20 ÚP Libá) ZO-c4 nová obslužná cesta k rozhledn ě ZO-p8 obnova cesty do Sommerhau s cyklotrasou, navázání na cyklo/p ěší trasu na n ěmecké stran ě, ZO-c5 včetn ě hrani čního p řechodu ZO-c6 obnova cesty v Dubin ě obnova motoristické cesty propojující Libou Strá ň u s Hohenbergem, v četn ě motoristického hrani čního Dubiny ZO-c7 přechodu (nejen OP) ZO-c8 nová cesta k obnovené vyhlídce Strán ě nová cesta z Dubiny do Pfeffermühle, v četn ě ZO-c9 hrani čního p řechodu nová cesta z Hammermühle do Pfeffermühle po ZO-c10 levém b řehu řeky ZO-c11 zkapacitn ění cesty z Dubiny do Hammermühle nová p ěší cesta od rybníka Kladivo k navrhovanému parkovišti ZO-p12 nivou Libského ZO-c12 potoka ZO-c13 nová cesta od parkovišt ě ZO-p12 do Pomezné ZO-c14 spojnice z Rybá řů na cestu ZO-c13 obnova cesty a cyklo/p ěší lávky do n ěmeckého ZO-c15 Fischernu, v četn ě p ěšího hrani čního p řechodu ZO-c16 spojnice z Rybá řů na cestu ZO-c13 cyklotrasa od zám ěru parkovišt ě ZO-p12 p řes Rathsam ZO-c17 Rybá ře do Pomezné (nejen OP) cyklotrasa z dolní Libé po červené turistické trase ZO-c18 na spojnici Pomezná–Dobrošov ZO-c19 obnovení spojení mezi Pomeznou, Dobrošovem ZO-c19 a H ůrkou ZO-c20 spojnice z Pomezné na cestu ZO-c17 ZO-c21 obnovení spojení mezi Pomeznou, Dobrošovem ZO-c22 obnovení spojení mezi Pomeznou a H ůrkou ZO-c23 obnovení spojení mezi Pomeznou a Samotou obnovení spojení mezi silnicí z Pomezné do Chebu ZO-c24 a Samotou obnovení spojení mezi cestou ZO-c22 a cestou vedoucí východn ě od rybni ční soustavy Studna ZO-c25 u Lužné na silnici III/21320 ZO-c26 spojnice cest ZO-c22 a ZO-c25
ZO-c27 obnovení spojení mezi Samotou a silnicí III/21320 ZO-c28 obnovení silnice z Lužné na silnici III/21320
ZO-c29 obnovení spojení mezi silnicí III/21320 a Ostrohem zkapacitn ění spojení mezi silnicí III/21320 a silnicí ZO-c30 II/213 obnovení spojení mezi rybníkem Frank ZO-c31 a Vlastislavským rybníkem ZO-c32 obnovení spojení mezi H ůrkou a cestou ZO-c29 obnovení spojení mezi silnicí III/21320 a silnicí ZO-c33 II/213 ZO-c34 obnovení spojení ze silnice II/213 do Podílné
ZO-c35 obnovení spojení mezi cestou ZO-c1 a silnicí II/213 obnovení spojení mezi silnicí III/21320 a rybníkem ZO-c36 Frank nové propojení horní a dolní komunikace vedoucí ZO-c37 do Irska ZO-c38 zkapacitn ění komunikace z dolní Libé do Irska ZO-c39 obnovení spojení mezi Dobrošovem a Irskem ZO-c40 obnovení spojení mezi dolní Libou a H ůrkou
Legenda: Zám ěry, které jsou posouzeny v celku ÚP Libá Zám ěry, které jsou posouzeny individuáln ě Zám ěry, které jsou posouzeny v díl čích plochách nebo skupinách Zám ěry, které byly zrušeny *) Ve stanovisku Krajského ú řadu Karlovarského kraje k Návrhu zadání ÚP Libá zn. 4380/ZZ/09 ze dne 28.12.2009 (plné zn ění viz viz p říloha) byly vyjád řeny požadavky na rozsah posuzovaných ploch a na zam ěření vyhodnocení (zkráceno): "Protože v p ředloženém Návrhu zadání ÚP Libá nebyly uvedeny kapacitní údaje k n ěkterým návrh ům, uvedená řešení mohou stanovit rámec pro budoucí povolení záměru uvedeného v p říloze č. 1 (kategorie II, bod 1.7, bod 1.9, bod 3.2, bod 9.1, bod 10.8. apod.) zákona č. 100/2001 Sb. (EIA). Na základ ě posouzení obsahu návrhu zadání stanovuje KÚKk, odbor životního prost ředí a zem ědělství dle § 10i odst. 3 zák. č. 100/2001 Sb. a dle § 47 odst. 3 zák. č. 183/2006 Sb. požadavek na vyhodnocení vliv ů Územního plánu Libá na životní prost ředí (SEA). Na zpracování variantního řešení návrhu zadání KÚKk požadavek neuplat ňuje. Vyhodnocení vliv ů na životní prost ředí je t řeba zpracovat p řim ěřen ě v rozsahu p řílohy zák. č. 183/2006 Sb. a p řílohy č. 5 vyhl. č. 500/2006 Sb. Vzhledem k tomu, že se jedná o návrhy zám ěrů, které mohou ovlivnit životní prost ředí, m ělo by se vyhodnocení vliv ů na životní prost ředí zam ěřit zejména na vyhodnocení vlivu na hlukovou situaci, vlivy na p ůdu, krajinu, na ovlivn ění imisní a emisní situace v dané lokalit ě a zejména na rozsah vliv ů vzhledem k zasaženému území a populaci a opat ř