Soudobé Dějiny XXIV / 4
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
SOUDOBÉ DĚJINY XXIV / 4 ÚSTAV PRO SOUDOBÉ DĚJINY AV ČR, v. v. i. Z POVĚŘENÍ ÚSTAVU PRO SOUDOBÉ DĚJINY SPOLU S REDAKČNÍM KRUHEM ŘÍDÍ Oldřich Tůma a Milan Drápala REDAKČNÍ KRUH: Markéta Devátá, Milan Drápala, Daniela Kolenovská, Jiří Křesťan, Françoise Mayerová, Vítězslav Sommer, Jiří Suk, Oldřich Tůma, Jiří Vykoukal REDAKČNÍ RADA: Vojtech Čelko, Praha Jürgen Danyel, Postupim Eva Hahnová, Augustfehn Miloš Havelka, Praha Peter Heumos, Mnichov Ivan Kamenec, Bratislava Łukasz Kamiński, Varšava Karel Kaplan, Praha Jiří Knapík, Opava Michal Kopeček, Praha Pavel Kosatík, Praha Jan Křen, Praha Robert Kvaček, Praha Martin Nodl, Praha Alena Nosková, Praha Derek Paton, Praha Jiří Pešek, Praha Vilém Prečan, Praha Vít Smetana, Praha Petr Šafařík, Praha REDAKCE: Milan Drápala (vedoucí redaktor) Autorky a autoři Petr Anev (1986) je zaměstnán v Ústavu pro studium totalitních režimů v Praze. Zabývá se česko- slovenskými politickými dějinami v letech 1918 až 1948, zvláště historií agrární strany, Komunistické strany Československa a Národní strany práce. Matěj Bílý (1986) pracovník Ústavu pro studium totalitních režimů v Praze, zabývá se dějinami Sovětského svazu a jeho zájmové sféry v Evropě po roce 1945, komunistického reži- mu v Československu, a zejména vývojem a organizací Varšavské smlouvy. Publikoval monografii Varšavská smlouva 1969–1985: Vrchol a cesta k zániku (Praha 2016). Karel Černý (1980) sociolog, působí na Pracovišti historické sociologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Soustředí se na problematiku sociální změny, konfliktu a migrace, zejména v souvislosti s regionem Blízkého východu. Publikoval knihy Jezídové – komunita na útěku (Praha 2017) a Velká blízkovýchodní nestabilita: Arabské jaro, porevoluční chaos a nerovnoměrná modernizace 1950–2015 (Praha 2017), dále je mimo jiné editorem kolektivní monografie Nad Evropou půlměsíc: Muslimové v Česku a západních společnostech (Praha 2015). Milan Hauner (1940) absolvent Karlovy univerzity a Cambridgeské univerzity, od roku 1968 žije v zahra- ničí, nyní působí jako hostující profesor na Wisconsinské univerzitě v Madisonu. V centru jeho zájmu je druhá světová válka, moderní německé dějiny a česko-němec- ké vztahy, mocenská politika Ruska a Sovětského svazu, vývoj střední Asie a Indie. Je autorem devíti knih, mimo jiné What Is Asia to Us? Russia’s Asian Heartland Yesterday and Today (Boston 1990 a New York 1992) a Czechs and Germans: Yesterday and Today (Washington 1991), česky jako hlavní editor připravil svazek Formování československého zahraničního odboje v letech 1938–1939 ve světle svědectví Jana Opočenského (Praha 2000), a zejména třísvazkovou edici Pamětí 1938–1945 Edvarda Beneše (Praha 2008). Jeho poslední knihou je Hitler den po dni: Úplný životopis slovem a obrazem (Praha 2017). Frank Henschel (1983) německý historik a postdoktorand na Univerzitě Christiana Albrechta v Kielu (Christian-Albrechts-Universität zu Kiel). Zabývá se maďarskou, českou a slovenskou historií v 19. a 20. století, zejména tématy nacionalismu, dějin měst, dějin dětství a historie vědy. Ve své disertační práci na Lipské univerzitě analyzoval maďarizaci multietnické společnosti v bývalém maďarském, nyní slovenském městě Košice v letech 1867 až 1918. V současnosti zkoumá vědecké obory typu defektologie a psychologie a systém náhradní péče o děti v socialistickém Československu jako ob- lasti biopolitiky. Publikuje v německých a zahraničních časopisech, jako Hungarian Historical Review nebo Bohemia. Je mimo jiné autorem monografie Das Fluidum der Stadt... Lebenswelten in Kassa / Košice / Kaschau zwischen urbaner Vielfalt und Nationalismus, 1867–1918 (Göttingen 2017). Peter Heumos (1938) německý historik, studoval na univerzitách v Göttingenu, Praze a Bochumi, do roku 2003 dlouhá léta působil v mnichovském Collegiu Carolinu. Zabývá se především sociálním hnutím v českých zemích od 19. století, politickým systémem v Československu, československým exilem za druhé světové války a dějinami spo- lečnosti v komunistickém Československu, v poslední době zejména dělnictvem mezi osvobozením v květnu 1945 a pražským jarem 1968. Je mimo jiné autorem monografieDie Emigration aus der Tschechoslowakei nach Westeuropa und dem Nahen Osten 1938–1945: Politisch-soziale Struktur, Organisation und Asylbedingungen der tschechischen, jüdischen, deutschen und slowakischen Flüchtlinge während des Nationalsozialismus (Mnichov 1989), česky vyšla jeho studie „Vyhrňme si rukávy, než se kola zastaví!“ Dělníci a státní socialismus v Československu 1945–1968 (Praha 2006). Marián Lóži (1987) je zaměstnán v oddělení výzkumu pro roky 1945 až 1989 Ústavu pro studium totalitních režimů v Praze, zároveň je doktorandem v Ústavu hospodářských a so- ciálních dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Zabývá se především dějinami Komunistické strany Československa v padesátých letech dvacátého století. Jared McBride americký historik, působí na katedře historie Fakulty sociálních věd Kalifornské uni- verzity v Los Angeles (Social Sciences Division, University of California Los Angeles), kde také získal doktorát. Zabývá se dějinami Ruska, Ukrajiny a východní Evropy ve dvacátém století se zaměřením na studia pohraničních oblastí, nacionalistických hnutí, masového násilí a genocidy, holokaustu, mezietnických konfliktů a válečných zločinů. Publikoval studii Contesting the Malyn Massacre: The Legacy of Inter-Ethnic Violence and the Second World War in Eastern Europe (Pittsburgh 2016) a další od- borné statě, mimo jiné v časopisech Ab Imperio, Kritika, Slavic Review a na inter- netových portálech. Na základě své disertace připravil k tisku monografii Killing Neighbors: The Undoing of Multi-Ethnic Western Ukraine in World War II. Pavel Szobi (1983) vědecký pracovník v Evropském univerzitním institutu ve Florencii. Specializuje se na dějiny Československa po roce 1945 a na dějiny východního bloku. Je hlavním autorem kolektivních monografiíVliv politických systémů na vývoj středoevropských ekonomik po roce 1945 (Praha 2013) a Ekonomické, politické a sociální okolnosti založení VŠE v Praze (Praha 2015). Alena Šlingerová (1986) filmová historička, kurátorka sbírky českého dokumentárního filmu v Národním filmovém archivu v Praze a doktorandka Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Specializuje se na dějiny českého hraného a dokumentárního filmu po roce 1945, na adaptace národní historie a klasické literatury v poúnoro- vé kinematografii a na zachycení současného života v československých filmech poststalinského období. Jakub Šlouf (1982) vědecký pracovník oddělení výzkumu období 1945 až 1989 v Ústavu pro studium totalitních režimů a archivář oddělení fondů nestátní provenience a archivních sbí- rek Národního archivu v Praze. Zabývá se poválečným vývojem Komunistické strany Československa, veřejnými protesty obyvatelstva v režimu státního socialismu, pro- měnami vztahu průmyslového dělnictva k diktatuře komunistické strany a dějinami západočeského regionu. Publikoval monografieSpřízněni měnou: Genealogie plzeňské revolty 1. června 1953 (Praha 2016) a Podvedená strana: Zrod masového komunis- tického hnutí na Plzeňsku, jeho disciplinace, centralizace a byrokratizace 1945–1948 (Plzeň 2016). Dalibor Vácha (1980) historik a spisovatel, obhájil doktorát v Historickém ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, nyní učí na Střední zdravotnické škole a Vyšší odborné škole zdravotnické tamtéž. Zabývá se dějinami každoden- nosti, historií komiksu, a především myšlením a osudy československých legionářů v Rusku. Publikoval monografie Bratrstvo: Všední a dramatické dny československých legií v Rusku 1914–1918 (Praha 2015) a Ostrovy v bouři: Každodenní život českoslo- venských legií v ruské občanské válce (1918–1920) (Praha 2016), známému legionář- skému generálovi, spisovateli a politikovi věnoval biografii Srdce tak bohaté na život: Rudolf Medek a jeho doba (Praha 2017). Vedle toho je autorem historických romá- nů z legionářského života Červenobílá (Praha 2014, Literární cena Knižního klubu) a Cestou (Praha 2016), z druhé světové války Hranice (Praha 2015) a z Pražského povstání Hoří už Praha? (Praha 2017). Další část jeho prozaické tvorby spadá do žánrů fantasy, horroru a sci-fi. Luboš Veselý (1978) historik, působí na Ministerstvu zahraničních věcí České republiky a věnuje se mo- derním dějinám střední a východní Evropy, zejména Ukrajiny a Ruska. Obsah Studie a eseje Jared McBride Spor o malínský masakr Dědictví mezietnického násilí a druhé světové války ve východní Evropě .............................................. 477 Jakub Šlouf Očista průmyslových závodů od kolaborantů a „asociálních živlů“ v roce 1945 Politická machinace, exces retribuce, či inkubátor revoluční morálky? ............................... 538 Frank Henschel Projektování sociálního rodičovství Osvojení, pěstounská péče a SOS dětské vesničky v socialistickém Československu ................................. 582 Diskuse Luboš Veselý Řeč obžaloby namísto nezaujatých argumentů Nad prvním pokusem o vědeckou biografii Stepana Bandery ..................................................... 611 Peter Heumos Poválečná očista a komunistické bezpráví Nad článkem Jakuba Šloufa ..................................... 624 Recenze Milan Hauner Dramatický portrét Edvarda Beneše v podání francouzského historika .......................................... 628 Marián Lóži Sociální dějiny vládnoucích komunistických stran v dlouhé perspektivě .............................................. 644 Matěj Bílý Anatomie poválečného vzestupu KSČ .......................