Sokolské Župy Hanácké
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
1898 - 2008 110 LET SOKOLSKÉ ŽUPY HANÁCKÉ SOKOLSKÁ ŽUPA HANÁCKÁ A L M A N A C H k 110. výročí od založení Dr. Miroslav Tyrš Jindřich Fügner 1898 – 2008 90 let založení T.G. Masaryk: Tyrš přímo geniálním a uměleckým počinem harmonicky sloučil ideál krásy, dobra s naším národním programem žádající syntézi ušlechtilého češství s čistým lidstvím. OBSAH: Název Autor Strana Sokol a jeho přínos pro veřejnost JUDr. Ing. Oldřich Mohyla 1. Historie Sokolské župy Hanácké Mgr. Zdeňka Seidlová 5 2. Divadlo v župě Mgr. Věra Hejhalová 33 3. Věrná garda Jarmila Kozáková 36 4. Osobnosti župy: 39 - Jaroslav Kozlík - Vzpomínám a vyprávím Jaroslav Kozlík - Oldřich Oškera 5. Historie Sokola Kroměříž Mgr. Zdeňka Seidlová 44 Mgr. Olga Vaverková 6. Historie Sokola Holešov Anežka Švábová 59 Irena Smrčková Alena Neradilová 7. Historie Sokola Bystřice p/H. Vladimír Macenauer 64 8. Historie Sokola Žalkovice Taťána Šimíková 68 9. Historie Sokola Kvasice Ing. Ivo Vysloužil 71 10. Historie Sokola Morkovice Petr Tlach 76 11. Historie Sokola Martinice Ing. Oldřich Stískal 81 12. Historie Sokola Přílepy Rudolf Pšenka 85 Mgr. Oto Buchta 13. Historie Sokola Postoupky Soňa Řezáčová 88 14. Historie Sokola Třebětice Vlastimil Tupý 92 15. Historie Sokola Litenčice Mgr. Miroslav Ovečka 96 16. Historie Sokola Kostelec u Hol. Mgr. Jiří Andrlík 99 17. Historie Sokola Kostelany Ivo Česnek 103 18. Historie Sokola Zborovice Hana Chytrá 104 19. Historie Sokola Pornice Marie Knéblová 105 Sokol a jeho přínos pro veřejnost Touto publikací si připomínáme časové období , kterým prošla sokolská obec od roku 1898, kdy se sokolské tělocvičné jednoty rozhodly spojit pod župním vedením. Předcházející sokolské generace našich předků vykonaly nezastupitelnou vlasteneckou činnost v období Rakousko-Uherské monarchie a vznikem samostatné Československé republiky v roce 1918 se dále rozvíjejí. Sokoli s československými legiemi se zapsali do historie svými rozhodujícími razantními činy a podíleli se na upevnění hranic první republiky. Velké vlastenecké zanícení a odhodlání daly podnět k budování sokoloven. A členové neváhali na jejich výstavbu přispět vlastními finančními prostředky. Tak postupně vzniklo zázemí pro Sokolstvo s možností soustředit tělocvičnou a kulturně-společenskou činnost v našich českých obcích a městech. Sokolovny se staly stmelujícím střediskem vlastenectví a uvědoměním si síly kolektivní hrdosti žít ve vlastním státě s demokratickými zásadami a programem, nejen zakladatele Sokola Dr. Miroslava Tyrše, ale i 1. prezidenta Československé republiky T.G.Masaryka. Dějinné události po Mnichovské dohodě a nacistické okupaci v letech 1939 – 45 velmi tragicky zasáhly do celého sokolského hnutí, které bylo nacisty krutě potlačeno. Období po 2. světové válce v roce 1945 se nadšení a vůle Sokolů stala renezancí obnovené činnosti navazující na období 1. republiky. Není možné nepřipomenout XI. všesokolský slet v roce 1948, který velmi výrazně ukázal jednotu a odhodlání pro zachování demokracie a lidské důstojnosti. Ale nástupem nového režimu, po únorových událostech roku 1948, byl jedním z úkolů nového komunistického vedení rozklad celého systému Sokola a likvidace majetku ve prospěch sjednocené tělovýchovy. Nová tělovýchovná organizace ČSTV se stala nedílnou součástí Národní fronty a vycházela z programu a cílů KSČ. Po listopadových událostech v roce 1989 bylo naším úkolem realizovat ustanovení zákona 173/90 Sb. a později vydaných platných zákonů, které nám umožnily pomocí restitucí žádat o navrácení sokolského majetku. Ne všude se nám to úspěšně podařilo. Dík patří všem, kteří věnovali hodně úsilí k obnově sokoloven, sportovních zařízení a v nich rozvíjejí sokolskou činnost. Dovoluji si také poděkovat všem členům, kteří se přičinili o rozšíření sokolských myšlenek, všem, kteří přispěli k založení sokolských jednot a Sokolské župy Hanácké. JUDr. Ing. Oldřich Mohyla starosta Sokolské župy Hanácké Sokolská župa Hanácká Založena 25.září 1898 Obnovena 9.března 1991 Sídlo župy Hanácké je v Kroměříži od svého počátku. Ve městě, které bylo ve své době po Brnu a Olomouci nejdůležitějším městem moravským, městem se slavnou tradicí, kterému arcibiskupové olomoučtí dali ráz svými stavbami, parky a myšlenkami. Nerodily se zde technické vynálezy, nebyl zde průmysl, nehromadily se hmotné statky, ale zněl zde hlas Jana Milíče, K.H.Borovského, a v sále zámku zazněla slova Riegrova „Všechna moc pochází z lidu“. Zde také často zpíval sbor „Pěveckého sdružení moravských učitelů“, pěvecký spolek „Moravan“ učinkoval při založení Sokola Kroměříže, mistr Antonín Dvořák zde řídil svou „Stabat mater“ a žil zde malíř Max Švabinský. Ne nadarmo se Kroměříži říkalo Hanácké Athény. Naším městem prošly vynikající osobnosti tehdejší doby Fr. Palacký, F.L.Rieger, K.H.Borovský, V.V.Tomek, F.A. Brauner, Mir. Tyrš, z mladších zde žil Ludvík Páleníček, Jindřich Spáčil, výtvarníci Oldřich Zezula, Jan Jílek, František Vrobel aj. Zámek v roce 1885 hostil 2 císaře a po převratu zde byl hlavní štáb ital. velení s gen. Piccionim v čele, který napsal do kroniky Sokola Kroměříže: „Čím více poznávám nádhernou organizaci sokolskou, tím více chápu, jak vlastenecký duch mohl triumfovat nad každou překážkou v této pozoruhodné zemi“. Město Kroměříž také třikrát hostilo 1. prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, když projížděl v roce 1927 městem, odpověděl na uvítání starosty města slovy: „Kroměříž sluje Athénami, také Římem a Jeruzalémem. Je to symbolická trojice jmen, která Vám jistě mohou být vodítkem. Pokračujte ve svém úsilí o zvelebení Kroměříže a okolí“. A v této duchovní symbióze v roce 1898 vzniká Sokolská župa Hanácká. V době, kdy naše města byla v 19.století poznamenaná násilnou germanizací a vídeňská vláda dusila rozvoj českého národního vědomí. V 2.polovině však nastává částečné uvolnění a vzniká řada spolků vlasteneckého smýšlení. 16.února 1862 byl založen v Praze Sokol, jehož hlavním cílem bylo posílení češství. Zakladateli Sokola byli zanícení vlastenci Dr.Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner. Název Sokol navrhl profesor Em. Tonner dle vzoru jihoslovanských bojovníků za svobodu, obraz ptáka sokola namaloval Josef Mánes na 1. sokolský prapor, na druhé straně heslo „Tužme se“. Návrh sokolského kroje s červenou košilí italského revolucionáře Garibaldiho navrhl na Fügnerův podnět také J.Mánes. Sokol měl i vlastenecko-politické cíle „ku prospěchu národa českého“. Nadšený ohlas získala sokolská myšlenka na Moravě a postupně vznikaly sokolské jednoty. Základ župy položily první jednoty, které byly založeny v našem regionu. Nejstarší jednotou byl Sokol Kroměříž, založen v roce 1865, druhou jednotou Sokol Morkovice 1871, dále Sokol Zborovice, Sokol Tlumačov, Sokol Kojetín, Sokol Holešov a Sokol Hulín. Spojením těchto 7 jednot vznikla župa Hanácká. Žádná z těchto jednot neměla svou tělocvičnu, v prostředí německém se snažily jednoty prosadit sokolské myšlenky, ale nebylo to snadné. Miroslav Tyrš je vytýčil ve stati „Náš úkol, směr a cíl“ a výsledky se dostavily až po letech. 5 Kroměřížský Sokol byl v prvních letech osamocen, až vznikem dalších jednot nastává touha po sjednocení Sokolstva. Rakouské úřady tomu brání a jediným pojítkem byl časopis Sokol, vydávaný Tyršem od 1.1.1871. Více než 20let stál Tyrš v čele 1. české tělovýchovné organizace († 1884). Již v 80. letech měl snahu Sokolstvo sjednotit a rozděluje Čechy na 6 žup. Na Moravě po sjezdu 8.prosince 1871 byly schváleny stanovy a 28.4.1872 vzniká „Sokolská župní jednota Moravská“, která soustřeďuje jednoty až do roku 1892. Jednot přibývá a již v roce 1890 se župa Moravská dělí na 4 okrsky: slovácký, hanácký, valašský a západní. V roce 1889 vzniká ústřední orgán Česká obec sokolská – ČOS, ale návrh na splynutí zaniká. 6.listopadu 1892 Valná hromada Moravsko-Slezské obce sokolské (M.S.O.S.) mění bývalé okrsky na župy. Tak má M.S.O.S. 5 žup: Rostislavovu, Západomoravskou, Komenského, Palackého a Středomoravskou. Naše jednoty se scházely s jednotami moravskými (Uh.Hradiště, Přerov, Prostějov, Vyškov, Kyjov) na společných výletech, schůzích a akcích. V roce 1874 nastává odliv členstva, proto se župa neúčastní I.všesokolského sletu. V roce 1884 se již v Kroměříži pravidelně cvičí, v Morkovicích až v roce 1888, kdy je v KM župní cvičení. V župě Komenského jsou jednoty Kroměříž, Morkovice, Holešov, Tlumačov. V roce 1893 podává jednota Sokola Kroměříž návrh na zřízení župy Hanácké. Návrh je zamítnut , proto Sokol Kroměříž vystupuje ze župy Komenského a v roce 1895 se přičleňuje k župě Středomoravské, kde je Kojetín. 4.listopadu 1894 je svolána poradní schůze a opět navrhuje založit župu Hanáckou. K realizaci však dohází až v roce 1897 pod vedením Dr. Jana Štrose ze Sokola Kroměříž. Byl schválen i název Sokolská župa Hanácká Karla Staršího ze Žerotína. Odpojil se Vyškov, Chropyně, ale stanovy nebyly schváleny, teprve Valná hromada 25. září 1898 schválila založení Sokolské župy Hanácké Karla Staršího ze Žerotína. Starostou byl zvolen Dr. Jan Štros, náměstkem bratr Josef Ryšavý z Kojetína, náčelníkem bratr Jindřich Hradil z Holešova, jednatelem bratr Emanuel Třasoň z Kroměříže, pokladníkem bratr Josef Pastyřík z Hulína. V celé župě bylo při založení 520 členů. Ve vedení se střídají činovníci jednot. 6.5.1900 - na Valné hromadě byl zvolen starostou bratr František Rychlý z Kojetína, náměstkem Dr. Hudeček z Holešova, takže sídlo župy se na čas přenáší do Kojetína. 27.7.1900 je župní cvičení v Holešově. Rok 1901 – 105 bratří župy v kroji se účastní IV. všesokolského sletu v Praze. Do župy přistoupila ještě jednota Fryšták. Jednotám již také záleží na kvalitě členů, proto ze svého středu,