Sokolské Župy Hanácké

1898 - 2008

110 LET

SOKOLSKÉ ŽUPY HANÁCKÉ

SOKOLSKÁ ŽUPA HANÁCKÁ

A L M A N A C H

k 110. výročí od založení

Dr. Miroslav Tyrš Jindřich Fügner

1898 – 2008

90 let založení

T.G. Masaryk: Tyrš přímo geniálním a uměleckým počinem harmonicky sloučil ideál krásy, dobra s naším národním programem žádající syntézi ušlechtilého češství s čistým lidstvím. OBSAH:

Název Autor Strana

Sokol a jeho přínos pro veřejnost JUDr. Ing. Oldřich Mohyla

1. Historie Sokolské župy Hanácké Mgr. Zdeňka Seidlová 5 2. Divadlo v župě Mgr. Věra Hejhalová 33 3. Věrná garda Jarmila Kozáková 36 4. Osobnosti župy: 39 - Jaroslav Kozlík - Vzpomínám a vyprávím Jaroslav Kozlík - Oldřich Oškera 5. Historie Sokola Kroměříž Mgr. Zdeňka Seidlová 44 Mgr. Olga Vaverková 6. Historie Sokola Holešov Anežka Švábová 59 Irena Smrčková Alena Neradilová 7. Historie Sokola Bystřice p/H. Vladimír Macenauer 64 8. Historie Sokola Žalkovice Taťána Šimíková 68 9. Historie Sokola Kvasice Ing. Ivo Vysloužil 71 10. Historie Sokola Morkovice Petr Tlach 76 11. Historie Sokola Martinice Ing. Oldřich Stískal 81 12. Historie Sokola Přílepy Rudolf Pšenka 85 Mgr. Oto Buchta 13. Historie Sokola Postoupky Soňa Řezáčová 88 14. Historie Sokola Třebětice Vlastimil Tupý 92 15. Historie Sokola Litenčice Mgr. Miroslav Ovečka 96 16. Historie Sokola Kostelec u Hol. Mgr. Jiří Andrlík 99 17. Historie Sokola Kostelany Ivo Česnek 103 18. Historie Sokola Zborovice Hana Chytrá 104 19. Historie Sokola Pornice Marie Knéblová 105

Sokol a jeho přínos pro veřejnost

Touto publikací si připomínáme časové období , kterým prošla sokolská obec od roku 1898, kdy se sokolské tělocvičné jednoty rozhodly spojit pod župním vedením.

Předcházející sokolské generace našich předků vykonaly nezastupitelnou vlasteneckou činnost v období Rakousko-Uherské monarchie a vznikem samostatné Československé republiky v roce 1918 se dále rozvíjejí. Sokoli s československými legiemi se zapsali do historie svými rozhodujícími razantními činy a podíleli se na upevnění hranic první republiky.

Velké vlastenecké zanícení a odhodlání daly podnět k budování sokoloven. A členové neváhali na jejich výstavbu přispět vlastními finančními prostředky. Tak postupně vzniklo zázemí pro Sokolstvo s možností soustředit tělocvičnou a kulturně-společenskou činnost v našich českých obcích a městech. Sokolovny se staly stmelujícím střediskem vlastenectví a uvědoměním si síly kolektivní hrdosti žít ve vlastním státě s demokratickými zásadami a programem, nejen zakladatele Sokola Dr. Miroslava Tyrše, ale i 1. prezidenta Československé republiky T.G.Masaryka.

Dějinné události po Mnichovské dohodě a nacistické okupaci v letech 1939 – 45 velmi tragicky zasáhly do celého sokolského hnutí, které bylo nacisty krutě potlačeno. Období po 2. světové válce v roce 1945 se nadšení a vůle Sokolů stala renezancí obnovené činnosti navazující na období 1. republiky. Není možné nepřipomenout XI. všesokolský slet v roce 1948, který velmi výrazně ukázal jednotu a odhodlání pro zachování demokracie a lidské důstojnosti. Ale nástupem nového režimu, po únorových událostech roku 1948, byl jedním z úkolů nového komunistického vedení rozklad celého systému Sokola a likvidace majetku ve prospěch sjednocené tělovýchovy. Nová tělovýchovná organizace ČSTV se stala nedílnou součástí Národní fronty a vycházela z programu a cílů KSČ.

Po listopadových událostech v roce 1989 bylo naším úkolem realizovat ustanovení zákona 173/90 Sb. a později vydaných platných zákonů, které nám umožnily pomocí restitucí žádat o navrácení sokolského majetku. Ne všude se nám to úspěšně podařilo.

Dík patří všem, kteří věnovali hodně úsilí k obnově sokoloven, sportovních zařízení a v nich rozvíjejí sokolskou činnost. Dovoluji si také poděkovat všem členům, kteří se přičinili o rozšíření sokolských myšlenek, všem, kteří přispěli k založení sokolských jednot a Sokolské župy Hanácké.

JUDr. Ing. Oldřich Mohyla starosta Sokolské župy Hanácké

Sokolská župa Hanácká

Založena 25.září 1898 Obnovena 9.března 1991

Sídlo župy Hanácké je v Kroměříži od svého počátku. Ve městě, které bylo ve své době po Brnu a Olomouci nejdůležitějším městem moravským, městem se slavnou tradicí, kterému arcibiskupové olomoučtí dali ráz svými stavbami, parky a myšlenkami. Nerodily se zde technické vynálezy, nebyl zde průmysl, nehromadily se hmotné statky, ale zněl zde hlas Jana Milíče, K.H.Borovského, a v sále zámku zazněla slova Riegrova „Všechna moc pochází z lidu“. Zde také často zpíval sbor „Pěveckého sdružení moravských učitelů“, pěvecký spolek „Moravan“ učinkoval při založení Sokola Kroměříže, mistr Antonín Dvořák zde řídil svou „Stabat mater“ a žil zde malíř Max Švabinský. Ne nadarmo se Kroměříži říkalo Hanácké Athény.

Naším městem prošly vynikající osobnosti tehdejší doby Fr. Palacký, F.L.Rieger, K.H.Borovský, V.V.Tomek, F.A. Brauner, Mir. Tyrš, z mladších zde žil Ludvík Páleníček, Jindřich Spáčil, výtvarníci Oldřich Zezula, Jan Jílek, František Vrobel aj. Zámek v roce 1885 hostil 2 císaře a po převratu zde byl hlavní štáb ital. velení s gen. Piccionim v čele, který napsal do kroniky Sokola Kroměříže: „Čím více poznávám nádhernou organizaci sokolskou, tím více chápu, jak vlastenecký duch mohl triumfovat nad každou překážkou v této pozoruhodné zemi“. Město Kroměříž také třikrát hostilo 1. prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, když projížděl v roce 1927 městem, odpověděl na uvítání starosty města slovy: „Kroměříž sluje Athénami, také Římem a Jeruzalémem. Je to symbolická trojice jmen, která Vám jistě mohou být vodítkem. Pokračujte ve svém úsilí o zvelebení Kroměříže a okolí“.

A v této duchovní symbióze v roce 1898 vzniká Sokolská župa Hanácká. V době, kdy naše města byla v 19.století poznamenaná násilnou germanizací a vídeňská vláda dusila rozvoj českého národního vědomí. V 2.polovině však nastává částečné uvolnění a vzniká řada spolků vlasteneckého smýšlení. 16.února 1862 byl založen v Praze Sokol, jehož hlavním cílem bylo posílení češství. Zakladateli Sokola byli zanícení vlastenci Dr.Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner. Název Sokol navrhl profesor Em. Tonner dle vzoru jihoslovanských bojovníků za svobodu, obraz ptáka sokola namaloval Josef Mánes na 1. sokolský prapor, na druhé straně heslo „Tužme se“. Návrh sokolského kroje s červenou košilí italského revolucionáře Garibaldiho navrhl na Fügnerův podnět také J.Mánes. Sokol měl i vlastenecko-politické cíle „ku prospěchu národa českého“. Nadšený ohlas získala sokolská myšlenka na Moravě a postupně vznikaly sokolské jednoty.

Základ župy položily první jednoty, které byly založeny v našem regionu. Nejstarší jednotou byl Sokol Kroměříž, založen v roce 1865, druhou jednotou Sokol Morkovice 1871, dále Sokol Zborovice, Sokol Tlumačov, Sokol Kojetín, Sokol Holešov a Sokol Hulín. Spojením těchto 7 jednot vznikla župa Hanácká. Žádná z těchto jednot neměla svou tělocvičnu, v prostředí německém se snažily jednoty prosadit sokolské myšlenky, ale nebylo to snadné. Miroslav Tyrš je vytýčil ve stati „Náš úkol, směr a cíl“ a výsledky se dostavily až po letech.

5 Kroměřížský Sokol byl v prvních letech osamocen, až vznikem dalších jednot nastává touha po sjednocení Sokolstva. Rakouské úřady tomu brání a jediným pojítkem byl časopis Sokol, vydávaný Tyršem od 1.1.1871. Více než 20let stál Tyrš v čele 1. české tělovýchovné organizace († 1884). Již v 80. letech měl snahu Sokolstvo sjednotit a rozděluje Čechy na 6 žup. Na Moravě po sjezdu 8.prosince 1871 byly schváleny stanovy a 28.4.1872 vzniká „Sokolská župní jednota Moravská“, která soustřeďuje jednoty až do roku 1892. Jednot přibývá a již v roce 1890 se župa Moravská dělí na 4 okrsky: slovácký, hanácký, valašský a západní. V roce 1889 vzniká ústřední orgán Česká obec sokolská – ČOS, ale návrh na splynutí zaniká. 6.listopadu 1892 Valná hromada Moravsko-Slezské obce sokolské (M.S.O.S.) mění bývalé okrsky na župy. Tak má M.S.O.S. 5 žup: Rostislavovu, Západomoravskou, Komenského, Palackého a Středomoravskou. Naše jednoty se scházely s jednotami moravskými (Uh.Hradiště, Přerov, Prostějov, Vyškov, Kyjov) na společných výletech, schůzích a akcích. V roce 1874 nastává odliv členstva, proto se župa neúčastní I.všesokolského sletu. V roce 1884 se již v Kroměříži pravidelně cvičí, v Morkovicích až v roce 1888, kdy je v KM župní cvičení. V župě Komenského jsou jednoty Kroměříž, Morkovice, Holešov, Tlumačov. V roce 1893 podává jednota Sokola Kroměříž návrh na zřízení župy Hanácké. Návrh je zamítnut , proto Sokol Kroměříž vystupuje ze župy Komenského a v roce 1895 se přičleňuje k župě Středomoravské, kde je Kojetín. 4.listopadu 1894 je svolána poradní schůze a opět navrhuje založit župu Hanáckou. K realizaci však dohází až v roce 1897 pod vedením Dr. Jana Štrose ze Sokola Kroměříž. Byl schválen i název Sokolská župa Hanácká Karla Staršího ze Žerotína. Odpojil se Vyškov, Chropyně, ale stanovy nebyly schváleny, teprve Valná hromada 25. září 1898 schválila založení Sokolské župy Hanácké Karla Staršího ze Žerotína. Starostou byl zvolen Dr. Jan Štros, náměstkem bratr Josef Ryšavý z Kojetína, náčelníkem bratr Jindřich Hradil z Holešova, jednatelem bratr Emanuel Třasoň z Kroměříže, pokladníkem bratr Josef Pastyřík z Hulína. V celé župě bylo při založení 520 členů. Ve vedení se střídají činovníci jednot.

6.5.1900 - na Valné hromadě byl zvolen starostou bratr František Rychlý z Kojetína, náměstkem Dr. Hudeček z Holešova, takže sídlo župy se na čas přenáší do Kojetína. 27.7.1900 je župní cvičení v Holešově. Rok 1901 – 105 bratří župy v kroji se účastní IV. všesokolského sletu v Praze. Do župy přistoupila ještě jednota Fryšták. Jednotám již také záleží na kvalitě členů, proto ze svého středu, např. v S KM, vylučují sokolskou hudbu. Župa vydává pro svých 8 jednot věstník „Tyrš“. V roce 1901 se koná župní slet, poprvé na sokolském hřišti v Kroměříži. Zde cvičily také dámské odbory, později zřízeny v Kojetíně, Hulíně. Župa je stále součástí M.S.O.S., odmítá vstoupit do ČOS (vysoké příspěvky). 28. a 29.6. se ze župy účastní 8 bratří polského sletu Sokolstva ve Lvově. Rok 1902 – starostou je Dr. Jan Štros. Střediskem župy je opět Kroměříž. Sletu v Lublani se zúčastnilo 6 závodníků a 5 bratří necvičících. Rok 1905 – župa Hanácká vstoupila do ČOS. 26.8. je župní slet ve Zlíně. Rok 1907 – župní slet v Holešově. Rok 1908 – župa se dělí na 2 okrsky: 1) kroměřížský ( Kroměříž, Kojetín, Morkovice, Tlumačov, Zborovice ) 2) holešovský ( Holešov, Fryšták, Hulín, Kostelec, Zlín )

Založen „Svaz slovanského Sokolstva“. V tomto roce se koná v KM hospodářská a průmyslová výstava, byla to nejen propagace města, ale i přehlídka sokolských delegací. Péčí kroměřížského Sokola byla odhalena deska K.H.Borovskému, byl uspořádán manif. tábor Sokolů za účasti francouzské, ruské a polské delegace. V župě je 11 jednot. Rok 1909 – přijaty nové jednoty: 6.1. přistoupila jednota Sokola Otrokovice, dále jednoty Litenčice, Rataje, Zdounky. Rok 1910 – dochází v župě k rozkolu, vedení přechází do Holešova, starostou byl zvolen bratr J. Hradil, jednatelem bratr Balatka. Vzniká nová jednota ve Střílkách. Župa má 19 jednot, členů je 1.396, ženské odbory jsou v 8 jednotách a mají 482 členek, mužský dorost cvičí v 9 jednotách, ženský dorost ve 2 jednotách. Župa nese název: Sokolská župa Hanácká. 25.6.1910 se účastní celá župa oslav 40 let jednoty Sokola v Morkovicích. 30.7. se konají župní závody v Holešově. Rok 1912 – do župy přijaty nové jednoty: Němčice, Břest, Bezměrov, Tištín. Účast župy na VI. všesokolském sletu v Praze byla velkolepá: 308 členů v kroji, 170 cvičilo prostná, 82 žen prostná, 64 mužů pušky, 30 žen šátečky - župní slet v Kroměříži, okrskový slet ve Zborovicích. Župě přibyly další jednoty: Jarohněvice, Šelešovice, Martinice, Tvorovice. Župa má již 24 jednot. V župě probíhá neustálá snaha o vedení mezi Kroměříží, Kojetínem a Holešovem. Proto se župa rozděluje na 5 okrsků: Kroměříž, Morkovice, Holešov, Kojetín, Zlín. Župní slet v Tlumačově, krajského sletu v Moravské Ostravě se zúčastnilo 227 členů v kroji, cvičilo 106 mužů a 48 žen. Župních závodů v Kroměříži se zúčastnilo 16 jednot, 250 závodníků, nejvíce z Morkovic. Župní vzdělavatelé plnily mnoho úkolů, pořádaly besedy, přednášky, výlety, akademie, společenské akce aj. Veřejných cvičení proběhlo za rok 39. Rok 1914 – volby změnily předsednictvo župy, starostou je zvolen bratr Gustav Lorenc, sídlo župy se opět přenáší do Kroměříže, vyslanci ČOS jsou bratři František Kožík a Alois Beňa, 5 okrskových náčelníků, bratr Jan Kaňák z Morkovic je zvolen vzdělavatelem. 31.5. je krajský slet ve Valašském Meziřičí, 28.6. slet v Brně. 1.8.1914 je však cvičení ovlivněno ve všech jednotách – vypukla válka, Sokolské slavnosti 5.9.1909 - jízdní odbor župy Hanácké 65 bratří odešlo ze župy na vojnu. Pilně se cvičilo ještě v Postoupkách. Koncem roku 1914 z 2.341 členů a z 27 jednot v župě odešlo na vojnu 1.071 bratrů. Rok 1917 – opět se probouzí sokolský život, muži jsou ještě na vojně, ženy řídí činnost. 19. srpna proběhl „Zlínský slet“, který v té době byl významným činem župy Hanácké. V sokolském tisku o tom nebyla zmínka, tak jako 29.6. cvičení župy v Kroměříži s průvodem, kde cvičila pouze 3 družstva mužů, ženy z Holešova, KM, Morkovic, Hulína. V závěru ženy zacvičily Čermákovy americké tance. Promluvil starosta župy br. G.Lorenc, výsledkem bylo, že muži byli odvedeni do války. Moravským „Tyršem“ byl br. Jan Máchal. Spolu s G. Lorencem obdrželi bronzovou medaili ČOS. Vynikajícím vzdělavatelem byl Jan Kaňák. Cvičení ve Zlíně bylo signálem pro další jednoty. Rok 1918 – 29.6. na veřejném cvičení ve Zdounkách již cvičilo 80 mužů, 164 žen, 119 dorostu. Bratr Lorenc z náčelnického můstku říká: „Blíží se doba, kdy skončí tyranie a zavlaje náš prapor červenobílý“. Br. Miloš Živný ve své knize „Květy sokolských vzpomínek z pohnutých dob“ z roku 1929 oslavuje i ženy

7 v rodinách Máchalů, Lorenců, Kožíků, Kaňáků, Mlčochů a Klinkovských ve Zlíně, bez nichž by nebylo těchto obětavých sokolských činovníků. Od svého vzniku, až do 1. světové války, se Sokolstvo zaměřilo na získání národní svobody. Organizoval se zahraniční odboj proti Rak.- Uhersku a Německu v čsl. legiích. Památný 28. říjen 1918 splnil touhu čs. a slov. lidu po národní a státní svobodě. Sokol byl pověřen organizovat čsl. vojenskou moc (ochrana majetku, obrana hranic, protimaďarizace aj.). Vznikly Národní stráže a pluky Stráže svobody. Sokol Sokolská župa Hanácká na Masar. nám. v Kroměříži stál pevně při TGM a vzniku státu. 28.10.1918 mluvčí, náčelník Přivřel Již 10.11.1918 vznikla 1. sokolská jednota ve Skalici na Slovensku. Zvlášť činný je již 1. okrsek Kroměříže, vedení jednoty např. v Morkovicích převzaly ženy. 8.12. je zdařilá akademie ve Zborovicích. 21.12.1918 dochází k památné události, k triumfálnímu návratu 1. prez. T.G.Masaryka do vlasti. Rok 1919 – v novém státě se po prvé schází župa Hanácká, má 29 jednot. Jsou zakládány sokolské bezpečnostní stráže, odvod sokolských dobrovolníků na Slovensko. 11.1. akademie na Nadsklepí v KM, byl přítomen i ital. gen. Luigi Piccione, který řekl: „Cením si vysoko Sokolstva, které vychovalo národy nejen zdravé, ale i silné, ale které také pracovalo po celou dobu trvání na zničení Rakouska a pro svobodu Vašeho národa“. 23.2. se sešlo 35 jednot a cvičilo s puškou, sokolská stráž hlídala úsek mezi Nezamyslicemi a Hulínem. V Kroměříži sokoli župy Hanácké zasadili „Lípu svobody“ na Milíčově náměstí a na dvoře kasáren. 15.8. otevřena ve Vyškově tělocvična, 31.8. župní slet v Kojetíně. 6.-8.9. závod žen žup moravských v Kroměříži a večer veselice v sokolovně. Branné čety Sokolů cvičí s puškou, v roce 1919 na obranu 28.říjen oslavily téměř všechny republiky. Ženy v kroji Libuše na akademii jednoty. Rok 1919 – byl radostným rokem pro sokoly, ale i nešťastným. 22. října shořela tělocvična Sokola Kroměříže v Oskoli. Byla obnovena muzika „Tamburášů“ pod vedením br. Tondy Mináře, hrála v jednotách a sbírala korunky na obnovu sokolovny. 29.9. založeny nové pobočky při jednotě Sokola Holešov – Sokol Střebětice (obec později přejmenovaná na Třebětice), Závody žen moravských 7.-8. září 1919 v Kroměříži Nová Dědina při S Kvasice, Pačlavice

8 při S Morkovice aj. 28.10. probíhal štafetový běh s poselstvím k prezidentu T.G.Masarykovi – účast 72 bratrů ze župy. Rok 1920 – usnesení župy zřídit v každé jednotě stavební fond, či Družstvo pro stavbu tělocvičny. Při jednotě Břest založena 18.2. pobočka Žalkovice. 13.6. župní slet v Holešově, v průvodu 1.500 členů, sletová prostná cvičí 1.667 cvičenců. 20. a 21.6. – I. slet dorostu v Praze, ze župy odjíždí 195 dorostenců. 77 dorostenek a 65 cvičí věnečky. Na VII. všesokolský slet odjíždějí Župní slet Sokola Holešov cvičenci župy i s posádkovou hudbou. 24.6. kromě toho závodí družstva z Kroměříže, Zlína, Holešova. 1.9. starosta župy se účastní kladení základního kamene tělocvičny Sokola ve Zlíně. Přibývá nových tělocvičen. Rok 1921 – v lednu a únoru zajíždějí členové předsednictva žup na Valné hromady jednot. Stále působí branné čety ( 567 dobrovolníků) z 56 jednot. 27.2. župní Valná hromada dala plnou moc ke zřízení župní kanceláře, tajemníkem je bratr Alois Brázda. 10.-16.5. zájezd gymnastů ČOS do franc. Lille, ze S Tlumačov reprezentuje sestra Věra Elgartová. 24.5. zájezd na Podkarpatskou Rus. 9.10. krajský slet na Kladně, účast předsednictva župy a tamburášů. 24.7. župní slet žactva ve Zlíně, 15.-29.8. župní cvičitelský kurz, 14.8. slet v Přerově. Rok 1922 – ČOS provedla změnu stanov. Aby styk s jednotami byl rychlejší, vydává župa Zpravodaj – vydáno 17 čísel a byla vypracována topografická mapa župy. V župě je 39 jednot a 36 poboček. Jan Kaňák píše župní kroniku od založení do roku 1922. 19.2. Valný sjezd jednot usnesl, že župní slet bude v Morkovicích, 25.6. veřejné cvičení v Morkovicích, 28.6. účast v Bohumíně, 2.7. krajský slet v Mor. Ostravě, 13.8. slet Jihoslov. Sokolstva v Lublani. 30.7. slavila jednota Sokol Zlín 25. rok trvání. Kromě toho sportovní závody ve všech jednotách, župní 10.9. v Kroměříži, župní závody na nářadí v KM, účastní se jen KM, Kostelec u Holešova, Holešov. Župě Hanácké bylo přiděleno Těšínsko, zájezd župy 28.6. Okrsky v župě v roce 1922: 1) Kroměříž, 2) Morkovice, 3) Holešov, 4) Kojetín, 5) Zlín, 6) Hulín

Dle vzdělavatele bratra Kaňáka je zajímavý rozbor okrsků v roce 1922 ve kterých příslušnost k církvím, sociální postavení, ovlivňuje příslušnost k Sokolu.

1. okrsek Kroměříž - - v Kroměříži je 44% obyvatel v Sokole - na venkově v 37 obcích pouze 6,6% - politická příslušnost ovlivňuje vstup do Sokola - klerikálové a komunisté jsou protisokolští - v KM je 76% římsk.katolíků, chodí většinou do Orla - vzdělání zase přispívá kladně k vedení mládeže - alkoholismus brzdí veškerou činnost, zvláště ve 12 obcích.

2. okrsek Morkovice - má 7 jednot a 7 poboček v 23 obcích, členstvo Sokola tvoří jen 7,7 % v počtu obyvatel,

- složení obyvatel nedovolilo rozvoj Sokolstva dle vyjmenovaných aspektů. Členstvo tvořili řemeslníci, dělníci, nikde nebyla tělocvična. - je zde 5 FDTJ a 8 jednot Orla, - po válce jsou jednoty, zvláště Morkovice a Zborovice, více protiklerikální a Sokolu se daří kromě 7 obcí lépe.

3. okrsek Holešov - 4 jednoty, 7 poboček ve 26 obcích, - zvláště na venkově se v tomto okrsku dařilo méně zakládat jednoty, - pití sice mírné, na jihu silné, zvláště ve 2 obcích, - ale silnější klerikalismus, proto zde má Orel 4 jednoty ve 14 obcích a ten je útočný, - Sokol začíná teprve růst.

4. okrsek Kojetín - 25 obcí, 17 jednot, Sokolů jen 7,7%

5. okrsek Zlín - 18 obcí, sokolská myšlenka se těžce probíjí, materiály neúplné

6. okrsek Hulín - 17 obcí, 11 má sokolskou jednotu - z počtu obyvatel je 7,1% sokolů

Většina jednot nemá svou tělocvičnu, cvičí se venku, na hřišti, ve škole, v hostinci – 20. léta znamenají nástup staveb nových sokoloven, které mají dnes historickou hodnotu, bohužel, mnoho jich zaniká. V roce 1920 bylo v republice 205 sokoloven, v roce 1923 postaveno 51 nových, v roce 1938 1.177 a cvičišť 1.817. V roce 1923 položen také základní kámen ke stavbě Tyršova domu v Praze. Z Bystřice pod Hostýnem přivezli kámen. V župě byla nejstarší sokolovna v Hulíně z roku 1900, druhá sokolovna v Kroměříži z roku 1907. Počet členů se rozrůstá, sokolskou myšlenku se nepodařilo zničit. Rok 1924 - rozvíjejí se všechny složky, nejvíce žákovské, také činnost sportovní, závodní a zásluhou bratra Bedřicha Šupčíka z Kvasic získalo Československo v roce 1924 na OH v Paříži 1. zlatou medaili ve šplhu. V Praze je uspořádán 1. všelegionářský sjezd za účasti sokolů a sokolských legionářů, spolku divadelníků ze S KM a 3.pluku J.Žižky z Trocnova se sídlem v KM. V župě se začíná prosazovat odbíjená žen, dorostu i mužů. 28.6. je vzpomínkový slet v Brně za účasti župy Hanácké. 20.7. položení základního kamene ke stavbě sokolovny ve Zborovicích s veřejným cvičením. 31.8. nářaďové závody – 1. místo S KM. 3.- 13.8. cvičitelský kurz v TD, 10.8. závody v Kojetíně v prostém tělocviku, 24.8.Mistrovství republiky v odbíjené, Mistrovství Moravy – župa vyslala 2 družstva a získala 1. a 3. místo – kat. odb. muži. Po prvé titul pro S KM. 24.8. župní závody žen a dorostenek. Velká aktivita vzdělavatelského odboru: besedy, výlety, přednášky.

Rok 1926 – je rokem sletovým, na VII. všesokolském sletu cvičilo 154 žen, 280 mužů. Velký úspěch zaznamenali volejbalisté S KM, zvítězili muži, ženy i

10 Sokolská župa Hanácká na všesokolském sletu v Praze dorostenci. Družstvo žen za župu reprezentují ze S KM sestry Pospíšilová, Opravilová, Klusalová, Pospíšilíková, Bosáková, Pechtorová. 7.3. Valná hromada župy, 139 zástupců z 62 jednot, župní slet 13.6. v Holešově a 8.8. ve Fryštáku, akademie, veřejná cvičení. Zvláštností je mimořádná schůze předsednictva na téma „Jak se chová zodpovědně ve své funkci člen výboru“. Rok 1928 – přebor ČOS ve volejbalu vyhrálo opět družstvo mužů S KM. Vítězí až do roku 1936. Mistry Moravy se stávají 10x, ČSR 3x, ČOS 9x, mistry Svazu slovanského Sokolstva 3x. Vždy s kpt. Jaroslavem Kozlíkem. T.G.Masaryk je pozván do Kroměříže, za účasti legionářů odjíždí do Zborovic a na Srnov, kde je veřejné cvičení. Po prvé je odhalen pomník T.G.M. v Kroměříži péčí legionářů za účasti sokolů župy Hanácké. Rok 1931 – červen - slet župy Hanácké. Rok 1932 – IX. všesokolský slet v Praze, účast 328 žen ze župy, 12 praporů, 24 sester cvičí skladbu s kuželi. Rok 1934 – družstvo volejbalistů mužů odjíždí na turnaj do Jugoslávie. Rok 1935 – 16.6. veřejné cvičení v Kroměříži. Roky 1936 – 1938 – byly dobou boje za obranu republiky. ČOS ustavila Výbor pro zvýšení brannosti lidu. 1.5.1938 – Výzva k obraně stát. svobody. Rok 1937 – panychida za T.G.M. na Velkém náměstí v Kroměříži. Oslavy ženijního pluku v KM za účasti sokolů župy. Rok 1938 – sletový rok byl poznamenán obavami o osud národa. Na X. všesokolském sletu v Praze cvičilo za župu 264 cvičenců, 56 mužů šlo v průvodu v kroji, 12 stálo čestnou stráž u státní vlajky. Konaly se i 4. středoškolské hry za účasti škol s 50.000 studentů. Proběhl 1. slet sokolského žactva. 29.5. župní slet v KM, veřejná cvičení v jednotách, 28.6. Zborovský závod v Brně, 22.5. župní závod žen ve Zlíně, branný sraz mužů, 18.9. župní střelby na Střelnici v KM. Jako novinka se zavedlo táboření žen a dorostenek v Bratřejově, lyžařská škola v Karlovicích, pořádaly se besedy s ideou vlasteneckou, zkoušky pomahatelské. Sokolské ženy v župě se staraly o 70 uprchlíků, bydleli v domě MUDr.Zelenky ve Ztracené ul. a v Ratajích. Rok 1939 – sokolská činnost pokračovala, zvláštní význam měla aktivita vzdělavatelského odboru. 22.1. na VH zvolen starostou Vladimír Kurc, náčelnicí Marie Kabrnová. Tento rok přinesl mnoho změn. Sokoli župy vítali Dr. Edvarda Beneše v Kroměříži. Rok 1940 – družstvo odbíjené mužů vede br. Koza, jsou postavena 3 družstva. V přeboru župy Hanácké získal S KM 1. místo. 29.-30.6. Mistrovství Moravy v Brně – S KM 1. místo v odbíjené mužů, 21.-22.9. Mistrovství Protektorátu v Praze – 7. místo, 28.-29.9. Přebor ČOS v odbíjené – 4. místo. 25.2. se konaly lyžařské závody mládeže a lyžařský kurs cvičitelů. Lehká atletika měla velmi bohatou činnost, odbor uspořádal 11 závodů, jednoty organizovaly táboření, turistické pochody. Vzdělavatelská činnost bohatá.

Sokoli a Kroměříž vítá v roce 1928 prezidenta TGM

Veřejné cvičení r. 1933 „Vojáčci“ s vedoucím J. Kozlíkem Den brannosti 3. pěš. Pl. 27.5. 1934, župní starosta br. Nedbálek a vzdělavatel br. Kaňák

Župní škola pro cvičitele žáku v Kojetíně, rok 1935 Župa Hanácká 29.6.1936 na Slovensku

1. října 1941 byla činnost Sokola zakázána, Sokol rozpuštěn, sokolovny zabaveny, v Kroměříži i nejmodernější loutkové divadlo. Část majetku, knihovnu si sokoli uschovali, později si gestapo vyžádalo i sokolské prapory. V župě bylo 7.185 členů, z toho 1.917 žen. V Kroměříži ze sokolovny v Oskoli vybudovali Hasičskou zbrojnici. Sokol se uchýlil do ilegality a pomáhal postiženým rodinám. Sestra Marie Provazníková z ČOS a sestry Marie Kabrnová, Pepča Pospíšilová a Ludmila Mucalíková podporovaly valašské rodiny zavřených sokolů a partyzánů. Sokoli byli zatýkáni a tisíce se jich nevrátilo z koncentračních táborů. Sokolské myšlenky byly po druhé umlčeny. Shrnutí: 1889 - ustavena „Česká obec sokolská“ ČOS 1892 - ustavena „Moravskoslezská obec sokolská“ 1904 - se obě spojily do „České obce sokolské“ 1918 - vznikla „Československá obec sokolská“

Období poválečné

Rok 1945 – Sokolové opět obnovili činnost ve svých jednotách. 29.6. byla v Kroměříži znovu odhalena pamětní deska Dr. Miroslava Tyrše, uschovaná za okupace u sestry Pospíšilové. V župě je čestným župním starostou zvolen bratr Gustav Lorenc. Rok 1946 – 1. náměstek starosty a delegát do ČOS bratr Rudolf Horák, místonáčelník bratr Tomáš Vyskočil, zdravotník MUDr. Zdeněk Jaroš, kinoreferent sestra Olga Novotná, pokladník Alois Vaněk, místonáčelnice sestra Marie Kabrnová. 25.4. obnoveno právo vlastnické nad Muži Sokolské župy Hanácké v roce 1946 sokolovnou v KM a letním hřištěm. 150 bratří ze župy vítalo prezidenta Dr. E.Beneše. 14.11. 1946 doprovodili Sokoli Dr. Jana Štrose, dlouholetého starostu župy a jednoty na poslední cestě. 27.10. uspořádaná „Ohňová štafeta“, 27.11. slavnostní zahájení příprav k XI. všesokolskému sletu u pomníku T.G.M., večer zapálena hranice na Barbořině. Konala se veřejná cvičení, TV akademie, lyžařský oddíl vykazoval velkou činnost. Rok 1947 – začíná nácvik na XI.všesokolský slet v Praze. Vzdělavatelka sestra Olga Novotná se účastní 2 měsíčního zájezdu ČOS na slet v U.S.A. 25.-28.11. v Praze VIII. Valný sjezd Veřejné cvičení 1946 v Kroměříži vedoucí žáků, ČOS po 24 letech neschválil br. Em. Mekyska sjednocenou tělovýchovu. 28.11. po druhé obnoven pomník T.G.M. v Kroměříži. Rok 1948 – tento sletový rok byl poznamenán politickým převratem. 1.- 9. července - XI.všesokolský slet v Praze byl posledním vystoupením sokolů za účasti 180 tisíců cvičenců. Za župu Hanáckou cvičily všechny složky, také 16 cyklistů a 14 cyklistický rej. Rok 1949 – 1951 – župy byly rozpuštěny, akční výbory řídily činnost Sokola, až do jeho rozpuštění v roce 1952, kdy nastoupila „Sjednocená tělovýchova“. Majetek byl znárodněn. Sestra Kabrnová vystoupila dříve s prohlášením „To Průvod sokolských žen na veřejném cvičení v roce 1946 již není Sokol“. Nežádoucí členové

13 byli vyloučeni. 14.7.1949 byl vydán zákon „O státní péči o tělovýchovu a sport“. Sokol přestává existovat, jen na venkově si uchoval tento název, aby nenastal odliv cvičenců. Zaniká i ústřední orgán ČOS.

Ani v roce 1968 se nepodařilo Sokol obnovit. Bratři Drahoš Surynek a Zdeněk Surynek ze Sokola Zborovice se za župu Hanáckou účastnili zasedání ČOS v Praze, ale nebylo žádoucí Sokol obnovit. To se podařilo až v roce 1989 po sametové revoluci.

7.1.1990 se konal v Praze sjezd sokolů k znovuzaložení ČOS i za účasti téměř 100 leté sestry Marie Provazníkové, která přijela z U.S.A. 20.1.1990 přípravný výbor zasílá stanovy a pokyny, a tak se Sokolové v jednotách opět připravují k obnovení sokolských jednot. Nastává dlouhé období s vracením sokolského majetku a restitucemi. V Kroměříži, až do roku 2008, kdy dochází k dohodě mezi S KM a TJ Slávia KM.

Historie obnovené Sokolské župy Hanácké začíná 17. května 1990, kdy se uskutečnila schůze kroměřížských sokolů za přítomnosti bratří a sester z Holešova a Litenčic. Už zde se objevuje návrh na spojení jednot v „okresní celek“. Jednání mezi již obnovenými jednotami pokračují 2.července – hovoří se o svolání shromáždění čtyř sokolských jednot. O ustavení župy se zatím nejednalo. Mezitím ČOS rozhodla o obnovení instituce „župa“. Ustavující schůze Sokolské župy Hanácké se konala 7.března 1991 (přímo symbolické datum) v hotelu Oskol v Kroměříži. Zúčastnilo se jí 41 delegátů z 9 sokolských jednot (Kroměříž, Zborovice, Holešov, Nítkovice, Slížany, Roštín, Bystřice p/H., Morkovice, Litenčice), které již rozvíjely cvičební i kulturně výchovnou činnost. Byl zvolen výbor v tomto složení: Starosta Judr.Ing. Oldřich Mohyla Místostarosta Jaroslav Dočkal Vzdělavatel Antonín Pavlík Náčelnice Ing. Olga Sehnalová Náčelník Radislav Gregor Hospodář-ekonom Ing. Čestmír Jandl Jednatel Antonín Vala V revizní komisi bylo 9 zástupců z jednot. Sestry Bisahová, Krejčí, Sitková, Minaříková, bratři Pospíšil, Crhák, Oškera, Churý Jan, Toman. Nastaly velké problémy se zajišťováním majetku Sokola. 25.3. byli do výboru kooptováni starostové jednot: Bystřice p/Host. Ing. Dušan Goldmann, JUDr. Oto Skácel Roštín Jiří Kopal Zborovice Drahomír Surynek Morkovice Ladislav Dolák Slížany Zdeněk Kusala

V dubnu MěÚ v Kroměříži přiděluje Sokolu malý domek v Oskoli, který je určen pro základní činnost Sokolské župy Hanácké i kroměřížské jednoty. Stává se pracovištěm 1. tajemníka župy bratra Antonína Valy (od 1.4.1992).

Činnost jednot se intezivně rozvíjí. Je samozřejmé, že řada akcí organizovaných především Sokolem KM se úzce dotýká dalších jednot, jejichž členové se zúčastňují jako cvičenci, spolupořadatelé či diváci kroměřížských akcí, které jsou zároveň akcemi župními. Je tomu tak např. při první velké slavnostní akademii, spojené se vzpomínkou na T.G.M. Konala se 5.března 1992 za velkého nadšení celé župy v kroměřížském Domě kultury a do sportovního programu přispěli především cvičenci z Nítkovic a Holešova.

Členové SžH se pravidelně zúčastňovali i akcí pořádaných ČOS či jinými župami. Tak tomu bylo např. při srazu moravských a slovenských žup na Bradle u mohyly M.R.Štefánika, na který župa zorganizovala autobusový zájezd. V jednotách župy se cvičí, pořádají se kulturní i vzdělávací akce, získávají se noví členové Sokola. Sokolové si soustavně připomínají obrovskou práci politika, myslitele, ale i aktivního sokola T.G.M. Zvláště v Kroměříži a v Holešově řada nadšenců připravuje obnovení již dvěma totalitními režimy zničených pomníků T.G.M. V KM proběhlo znovuodhalení sochy 7.března 1993 a v Holešově 28.října 1994. Obojí se stalo svátkem pro celou župu. Zásluhu v KM na obnovení původní sochy T.G.M. má bratr Ing.Zdeněk Rakovič a členové Sokola KM, mecenáši paní Zuzana Švabinská, MVDr. Jan Nesvadba ze Švýcarska a velká řada dárců, kteří přispěli finančním darem do připravených pokladniček. 11.března 1993 proběhla další slavnostní celožupní akademie v DK v KM. V září 1993 je v celé župě zahájena příprava na tolik očekávaný XII.všesokolský slet. Získávají se cvičenci, začíná nácvik, který nabývá na intenzitě od začátku roku 1994. Podnětné pro všechny cvičence jsou vzájemné návštěvy členů na akademiích řady jednot – župní akademie se koná 10. března 1994 opět v DK v Kroměříži. Rok 1994 – XII. všesokolský slet se blíží – pořádají se společné secvičné. Radost máme z dětí z Kvasic, protože ti nejmenší nám všeobecně chybí. A nezapomenutelným se stal župní slet ve Zborovicích, který proběhl 19.6. ve vynikající atmosféře a za značného zájmu veřejnosti. Dojatý starosta Sokola Zborovice bratr Drahoš Surynek umocnil skvělou atmosféru župního sletu. Podobně tomu bylo o týden později na veřejném cvičení v Nítkovicích s pečlivou přípravou starosty Sokola bratra Antonína Pavlíka. Z župy se účastnilo 300 cvičenců. 3.říjen se stal dalším významných datem pro celou sokolskou organizaci. Zástupci města Kroměříže předávají sokolům budovu kina Svět, původně sokolský majetek, který se stává sídlem župy Hanácké a kroměřížské jednoty. Stav budovy je přímo zoufalý (naposledy sloužila jako školní jídelna). Je zřejmé, že bude potřeba mnoho práce na vybudování důstojného sokolského stánku. Budoucnost potvrdila, že sokolské nadšení zvládne vše. Veškerou tíhu renovace Sokolského domu v Kroměříži a odpovědnost za opravy, restituce, získávání sokolského majetku v jednotách nese starosta župy Hanácké JUDr. Ing. Oldřich Mohyla a starostové sokolských jednot v obcích. Rok 1995 – probíhá v celé župě v posletové atmosféře. Konají se nejrůznější veřejná cvičení, v nichž znovu cvičíme sletové skladby. Kroměřížské veřejné cvičení se koná ve výborné atmosféře 18.6. na „Starém sokolském hřišti“, které nám ještě nepatří. Do cvičení jsou zapojeni členové z jednot župy. Řada členů SžH cvičí i na Sokolských slavnostech v Plzni, především VG. 16.3.1995 je zvoleno nové předsednictvo župy Hanácké: Starosta JUDr.Ing.Oldřich Mohyla S Kroměříž Místostarosta Mgr. Jiří Andrlík S Kostelec

Místostarosta Mgr. Jan Churý S Morkovice Jednatel Božena Konečná S Kvasice Hospodář Marie Úlehlová S Kroměříž Vzdělavatel Božena Ratůzná S Kroměříž Náčelnice Mgr. Marie Kubíková S Kroměříž Náčelnice Ing. Jana Marková S Holešov Náčelník Vlastimil Tupý S Třebětice Stav. komise Ing. Miloš Chmelík S Kroměříž Dozorčí komise Ing. Dana Koplíková S Kroměříž Členové Jindra Tepličková S Holešov Ladislav Sládeček S Litenčice Renata Zajacová S Třebětice Renata Horáková S Zborovice Věra Benešová S Bystřice

Vyslanec župy do výboru ČOS: Mgr. Marie Kubíková Vlastimil Tupý Mgr. Jiří Andrlík Rok 1996 je od počátku ve znamení chystaných oslav 130. výročí založení Sokola Kroměříž. Vše se děje za aktivní účasti celé župy. 7.října pořádají bystřičtí sokolové „Masarykův chodníček“ – jde opět o akci s župní účastí ve spolupráci s KČT. Mladí divadelníci kroměřížského Sokola nacvičili pod režijním vedením sestry Libuše Ševčíkové (vůdčí osobnosti většiny kulturních akcí) hru Františka Kožíka „Meluzína“. Protože jeviště kroměřížského Sokolského domu nebylo zatím zcela zprovozněné, konala se premiéra 19.dubna v Bystřici pod Hostýnem a další představení v různých jednotách župy. I takto se projevuje župní spolupráce. 30.června slaví Sokol Morkovice 125. výročí svého založení. Oslav se účastní i sokoli z dalších jednot župy. Podobně se sokoli z celé župy zúčastnili autobusového zájezdu do Buchlovic a na hrad Buchlov. SžH vypravila na tuto zdařilou akci župy Komenského autobus. 30.říjen 1996 je krásným dnem nejen pro sestru Marii Kabrnovou, sokolku, jejíž práce pro Sokol a celou společnost se nedá docenit. K neuvěřitelným 90.narozeninám blahopřejí sestře Marušce zástupci jednoty, župy, města aj. Za 14 dnů odjíždí sestra Marie Kabrnová se sestrou Marii Kropáčkovou do Egypta, tento zájezd byl pro obě tragický. Rok 1997 – nepřinesl pro župu zvlášť mimořádné události. Částečně i proto, že celá jeho druhá polovina byla poznamenána strašlivými povodněmi a následnou snahou všech, nejrůznějšími formami pomoci nejhůře postiženým. Příjemnou událostí je ovšem uvolnění další části Sokolského domu pro činnost župy a jednoty. Vzápětí je zahájena velká přestavba 1. patra. Rok 1998 – nejvýznamnější událostí roku se stal „Malý sokolský slet“ v Kroměříži, organizovaný jako vzpomínka na vznik Sokolské župy Hanácké před 100lety. Opět župní záležitost, i když „místní“ nesou přece jen větší zátěž. Na slet se přihlásili členové Sokola z 27 žup (asi 1.800 cvičenců) – příprava ubytování, stravování, cvičebního a kulturního programu byla velmi náročná. Ale výsledek předčil všechna očekávání a nadšení našich milých hostů neznalo mezí. Nezapomenutelným bylo nejen cvičení na velkém stadionu Slávie, ale i sobotní kulturní večer, jehož vrcholem byla zatančená „Moravská beseda“, kroměřížským sokolským souborem „Krůčky“, a zároveň zpívaná celým sálem. Hosté měli mj. možnost navštívit zámek a zahrady a jejich celkové dojmy byly výborné. Vzniklo „Šachové centrum“ v Kroměříži od roku 1998, vedoucí bratr Vladimír Opluštil.

Rok 1999 – kromě běžné cvičební aj. činnosti se účastní cvičenci SžH Sokolských dnů v Ostravě a Liberci a dále župní akademie 20.listopadu, tentokrát již v Sokolském domě v Kroměříži. Velmi aktivní organizátorkou je župní vzdělavatelka sestra Božena Ratůzná, která žije sokolskými problémy a je nositelkou sokolských ideálů. Při kulturních akcích spolupracuje nejen s institucemi, ale především s kroměřížskými školami. O sokolském životě informuje veřejnost ve vzorně udržovaných vývěskách. Začíná se rozvíjet další výborná tradice – tj. spolupráce s divadelní „Vídeňskou omladinou“, na jejichž divadelní představení (tentokrát veselá hra „Šťastný nový rok“!) přijíždějí autobusy z řady jednot. Mnohé z nich pomáhají s organizací setkání, hlavně zajištění části domácího občerstvení. Rok 2000 – XIII.všesokolský slet v Praze! Řada jednot nacvičuje sletové skladby, ale koná se i mnoho dalších akcí, např. 10. sletový vrchol na Tesáku, organizovaný především Sokolem Bystřice a Holešovem, ale s programem pomáhají i další jednoty, hlavně Kroměříž a Třebětice. Tato akce byla významná také tím, že to bylo setkání Sokolů ze tří žup: Valašské, župy Komenského a Hanácké. 10.června se koná župní slet v Holešově. Výborná organizace, skvěle zacvičené skladby, krásné počasí i účast veřejnosti–opravdu radostný den! Zvláště VG cvičí před sletem na řadě veřejných cvičení (např. v Přerově a Hranicích na Mor.) Přínosem pro župu Hanáckou je tajemnice sestra Marie Úlehlová, která iniciativně přikládá ruku k dílu tam, kde je třeba. Dříve v župě zastávala funkci hospodářky. Na podzim si cvičenci i diváci znovu připomínají sletové skladby na řadě akademiích. Velmi úspěšná byla akademie 27.10.v Bystřici, kde se chtějí pochlubit stále se zlepšujícím prostředím sokolovny, a také v Kroměříži 25.11. k 135. výročí založení jednoty Sokola KM, které se účastní členové řady jednot. Sestra Zdeňka Seidlová s kolektivem připravila k tomuto výročí již 2. Almanach s historií jednoty Sokola Kroměříž. Dopisovatelkami župy i jednoty do místního tisku a časopisu Sokol je sestra Zdeňka Seidlová a sestra Olga Vaverková. Rok 2001 – je typicky posletový – velké akce se nekonají, ale těch menších pro velkou radost je hodně. Z župních akcí jmenuji např. sraz župních zástupců v Přerově, zájezd na gymnaestrádu do Tyršova domu, soutěžní akci Věrné gardy „Máme radost z pohybu“ za účasti členů několika moravských žup, „Dny sokolských žen“ v Holešově, sokolskou akademii v Litenčicích s župní účastí aj. Rok 2002 – přináší další úpravy Sokolského domu, sídla SžH, opět návštěvu „Vídeňské omladiny“ 25.5. s bohatou župní účastí, ale také veřejná cvičení v Ostravě a Zlíně se cvičenci naší župy. Největší událostí se stává „Sokolský slet po Ještědem“v Liberci ve dnech 21.-23.6., na kterém cvičí cvičenci z celé naší župy; největší počet vysílají jednoty Kroměříž, Bystřice p/H., Holešov, Třebětice, Postoupky. Kromě župou vypravených autobusů se cvičenci jede do Liberce i autobus „divácký“. Nadšení je obrovské, atmosféra v Liberci vynikající – nejen na cvičební ploše, ale i při různých kulturních a společenských akcích. Rok 2003 – začíná velmi radikálními úpravami Sokolského domu. Opět přijíždí sympatická „Vídeňská omladina“ se hrou V+W Nebe na zemi. Organizace i návštěva představení je samozřejmě župní záležitostí, stejně jako „divadelní autobus“ do Vídně na premiéru hry „Slaměný klobouk“. Valná hromada župy probíhá v Kostelanech dne 14.4., zahajuje starosta JUDr. Vítězslav Paleček za účasti zástupců: ČOS – MUDr. Blaženy Šonské, regionu Zlín - MUDr. Olgy Charvátové, župy Hanácké - JUDr.Ing. Oldřicha Mohyly a vedoucí OS župy Hanácké - sestry Mgr. Zdeňky Seidlové.

Celkem v župě cvičí 2.128 členů ( 572 mužů, 919 žen, 83 dorost a 554 žactva). Župa Hanácká má 18 jednot . Zástupci tělocvičných jednot: Sokol Bystřice p/Host. starosta Ing. Dušan Goldmann Sokol Holešov starosta Jan Přibyl Sokol Kostelany starosta JUDr. Vítězslav Paleček Sokol Kostelec u Hol. starosta Mgr. Jiří Andrlík Sokol Kroměříž starosta JUDr.Ing.Oldřich Mohyla Sokol Kvasice starostka Božena Konečná Sokol Litenčice starosta Jiří Toman Sokol Martinice starosta Ing. Oldřich Stískal Sokol Morkovice starosta Pavel Gavenda Sokol Slížany příprava sloučení se S Morkovice Sokol Nítkovice starosta Antonín Pavlík Sokol Postoupky starosta Vladimír Opluštil Sokol Pornice starostka Marie Knéblová Sokol Přílepy starosta Rudolf Pšenka Sokol Roštín jednota v likvidaci Sokol Třebětice starosta Vlastimil Tupý Sokol Zborovice starostka Vladimíra Čevelová Sokol Žalkovice starostka Taťána Šimíková

17.května se koná župní turistický zájezd na Čantoriji, horu na moravsko- polském pomezí. Jde o celorepublikovou slavnost sokolských turistů. A k naší župě se srdečně hlásí náčelnice ČOS sestra Jarina Žitná!

Setkání Sokolů z celé republiky na Čantoriji 17.5.2003

Řada cvičenců i členů župy se 6.července zúčastnila veřejného cvičení v Kostelanech při oslavách 80. výročí založení jednoty. Kromě Věrné gardy excelují především ženy ze skladby „Můj domov“. K nahlédnutí byly také opravené části sokolovny. 20.9. k nám přijíždí opět „Vídeňská omladina“ – hraje i u nás výborně nastudovaný „Slaměný klobouk“. Po představení se koná velké společné posezení

18 sokolů z celé župy, kteří přijeli do Sokolského domu jako diváci a zůstali pak jako milí hosté. 3. října besedovali v Sokolském domě o práci župy a jednot čelní představitelé České obce sokolské. Od roku 2003 byl v každém kraji zvolen regionální zmocněnec ČOS. U nás ve Zlínském kraji pro sokolské župy Hanáckou, Valašskou a Komenského jsme si zvolili sestru MUDr. Olgu Charvátovou ze Sokola Zlín. Vyslankyní za župu Hanáckou do předsednictva ČOS byla zvolena sestra Mgr. Zdeňka Seidlová, náhradnicí sestra Mgr. Dana Klárová.

Odbor sportu v župě Hanácké rozvinul svou činnost hlavně od roku 2003, kdy župní Odbor sportu, pod vedením sestry Zdeňky Seidlové, organizovaně ustavil vedoucí OS v každé jednotě, koordinoval sportovní činnost v župě a organizoval župní přebory v aktivních jednotách.

1. župní přebor v kopané v Litenčicích, červenec 2003

Župní přebor v odbíjené mix pořádá Sokol Morkovice

V roce 2004 byly v župě Hanácké ustaveny tři komise pro nejaktivnější sporty: 1) šachová komise předseda Vladimír Opluštil S Postoupky členové Petr Štolfa S Morkovice Antonín Peška S Holešov Miroslav Ovečka S Litenčice 2) komise st. tenisu předseda Tomáš Kocourek S Morkovice členové Petr Uličný S Kostelec u H. Jar. Nováková S Kroměříž Jiří Andrlík S Kostelec u H. 3) komise odbíjené předseda Vladimír Fiala S Kroměříž (od r.2006) Iva Zavadilová S Kroměříž členové Pavla Zápařková S Morkovice Daniela Klárová S Kroměříž Jana Polachová S Kroměříž

Župní přebor v odbíjené mix v Přílepech

Rok 2004 – je doslova nabitý prací. Pro činnost župy i jednoty je konečně uvolněn byt v 1.poschodí Sokolského domu v Kroměříži a probíhá jeho přestavba. Řada jednot zahajuje přípravu na „Sokolské Brno“. 21.2. přijíždí „Vídeňská omladina“ s nastudovanou hrou J.Menzela „Tři v tom“. Pohoštění, diváci, společenské posezení je opět župní záležitostí. Kulturní spolupráce se rozšiřuje i do oblasti sportovní a 20.3. se koná v Sokolském domě v Kroměříži mezinárodní turnaj ve stolním tenise Sokolské župy Hanácké proti Sokolu Vídeň.

Mezinárodní utkání ve stol. tenise – župa Hanácká – Sokol Vídeň, 20.3.2004

5.4. volební Valná hromada na svém zasedání zvolila na tříleté volební období nový výbor ve složení.

Starosta JUDr.Ing.Oldřich Mohyla Sokol Kroměříž Místostarosta Jan Přibyl Sokol Holešov Jednatelka Jarmila Kozáková Sokol Kroměříž Hospodář Ing. Petr Vrana Sokol Kroměříž Náčelník Vlastimil Tupý Sokol Třebětice Náčelnice Ing. Olga Sehnalová Sokol Kroměříž Vedoucí OS Mgr. Zdeňka Seidlová Sokol Kroměříž Vzdělavatelka Jaroslava Krejčiříková Sokol Kroměříž

Kontr.komise: Předseda Jaroslav Vrana Sokol Kroměříž Členové Ladislav Sládeček Sokol Litenčice Miroslav Odstrčilík Sokol Martinice

Vyslanec župy do výboru ČOS: Mgr. Zdeňka Seidlová 1. delegát Ing. Petr Vrana 2. delegát Iva Žilinská náhradník Mgr. Dana Klárová zmocněnec ČOS pro kraj Zlín MUDr. Olga Charvátová

19. – 20. června 2004 probíhá 7. sjezd ČOS v Praze. 15.5. se vydařil sokolský turistický výstup na Bunč.

5.a 6. června se cvičenci z řady jednot zúčastňují „Sokolského Brna“. I když počasí bylo značně nevlídné, úroveň cvičení i přátelská setkání byla vynikající. Podobně jako u další nezapomenutelné akce, kterou se staly „2. sokolské tělovýchovné slavnosti“ ve Skalici na Slovensku. Přijetí bylo srdečné a potlesk, který provázel všechny skladby, ale zvláště „bílé sukně“ (Antonín Dvořák: Můj domov), byl velký. 7. Sjezd ČOS – starosta bratr Pleskač (vlevo) V jednotách celé župy probíhá řada běžných akcí, z nichž jmenujeme alespoň záslužný Běh Terryho Foxe (Kroměříž, Bystřice, Přílepy, Postoupky, Morkovice, Holešov a další). 28.října dovezl župní autobus sokoly na Bunč. Odtud účastníci srazu sokolů a turistů odešli k nové rozhledně na Brdu, která byla slavnostně otevřena a posvěcena samotným arcibiskupem J. Graubnerem. Nádherné počasí, Delegace župy Hanácké na 7. sjezdu 2004, zleva: br.Vlastimil krásné zážitky. Organizátorem byl Tupý, sestry Zdeňka Seidlová, Dana Klárová, Iva Žilinská Sokol Kostelany. 20.a 21.11. se konal další mezinárodní turnaj ve stolním tenise, tentokrát ve Vídni. Vedoucí mužů je starosta z Kostelce u Hol. Jiří Andrlík, žen Jaroslava Nováková ze Sokola Kroměříž. Rok 2005 – je rokem 140. výročí založení kroměřížského Sokola, ale toto výročí, tak jako výročí jiných jednot, je opět významné pro celou župu, jejíž členové se zúčastňují řady akcí. 12.2. u nás „Vídeňská omladina“ sehrála Goldoniho hru 2. STS ve Skalici. Průvod Sokolů „Sluha dvou pánů“. 5.3. se koná župní turnaj ve stolním tenise. Nejlepšími stolními tenisty jsou bratr Andrlík ze S Kostelec u Hol. a bratři Kocourkové ze S Morkovic.

Tragické události 2. světové války, zvláště Holocaust jako jeden z nejstrašnějších způsobů ponížení a likvidování lidí, si členové SžH připomněli na župním autobusovém zájezdu do Osvětimi a Treblinky. Uctili památku desetitisíců umučených židů (a nejen jich), a vzpomněli i na člena Sokola Kroměříž bratra

MUDr. Václava Hradce, který v Osvětimi zahynul a na dalších 27 umučených bratří ze Sokola Kroměříž a župy Hanácké. Druhá část zájezdu patřila překrásnému městu polských králů Krakovu. K 1.1.2005 má župa Hanácká 16 jednot, v župě zanikl Sokol Roštín, Sokol Nítkovice splynul se Sokolem Litenčice. V majetkové likvidaci je Sokol Slížany. Župa má 2.171 členů. Na podzim se naplno rozbíhá Zájezd župy Hanácké do Osvětimi uctít památku umučených, příprava na XIV.všesokolský slet. zleva: průvodce prof. Tomešek, ses. J. Krejčiříková, bratr Vl. Župní záležitostí je sletová štafeta, Tupý, ses. M. Úlehlová slavnostní župní schůze, návštěva „Vídeňské omladiny“ (hra Koncert) a 6.12. slavnostní akademie v Sokolském domě. Sestra Zdeňka Seidlová připravila k vydání již třetí Almanach, tentokrát ke 140.výročí založení Sokola Kroměříž. Rok 2006 – je rokem XIV. všesokolského sletu a rokem volebním. Aby nedošlo k narušení sletových příprav předsednictvo ČOS odsouhlasilo přesunutí voleb do roku 2007. Do nácviku řady sletových skladeb jsou zapojeny zvláště jednoty Bystřice, Holešov, Kostelany, Kroměříž, Kvasice, Postoupky a Třebětice. Začínají secvičné - ta první se koná 19.února ve Zlíně, kde se také 21.5. koná 1.veřejné cvičení za účasti cvičenců SžH. Následuje výborně organizované veřejné cvičení za pěkného počasí v Holešově, župní slet župy Slovácké v Hodoníně (silně ovlivněný počasím) a konečně 11.června vrchol naší přípravy na pražský slet – župní slet SžH v Bystřici pod Hostýnem. Byl krásný, konečně za celodenního příjemného počasí. Průvod sympatizující Bystřicí, výborné výkony cvičenců (hojně jsou zastoupeny i děti a mládež – např. Kvasice, Bystřice, Třebětice), velký divácký ohlas na sokolský scénář celého programu, na kterém se podíleli zejména manželé Goldmannovi z Bystřice a sestra Seidlová z Kroměříže. Ještě se zúčastňujeme župního cvičení v Uherském Brodě a pak již na nás čeká Praha – a slet! V župě cvičíme 11 skladeb.

16.9. se pod záštitou SžH koná Finále ČOS smíšených volejbalových družstev za účasti sokolů z řady žup moravských. 2. prosince hostí Kroměříž opět „Vídeňskou omladinu“, která tentokrát nastudovala hru O.Wilda „Jak je důležité mít Filipa“. Řada členů SžH se setkala nejen při divadle jako diváci, ale i při společném posezení po něm. Vídeňáci i Sokolové župy Hanácké se oficiálně Župní slet Sokolské župy Komenského 17.6.2006. Setkání zástupců sokolů rozloučili s velkým Zlínského regionu na radnici v Uherském Brodě. příznivcem Sokola při jeho odchodu z funkce, v té době již bývalým starostou města Kroměříže, panem ing. Petrem Dvořáčkem. Závěr roku 2006 přinesl celé župě i jednu velmi smutnou údálost. Zcela nečekaně a předčasně odešel starosta Sokola Litenčice bratr Jiří Toman. Jeho památku uctili členové župy účastí na pohřbu a čestnou stráží u rakve. A všichni popřáli litenčickým Sokolům, aby zdárně dokončili velký sen bratra Tomana – sokolskou kuželnu. 1. a 2. 12. se konalo v Praze 6. řádné zasedání výboru ČOS , kterého se zúčastnila delegátka župy Hanácké – sestra Mgr. Zdeňka Seidlová.

VG – oblastní slet ve Zlíně 21.5.2006 - vpravo primátor Mgr. Úlehla

Župní slet v Bystřici pod Hostýnem

11.6. Župní slet v Bystřici pod Hostýnem

11.6.2006 Župní slet v Bystřici pod Hostýnem, cvičí „Chlapáci II"

11.6.2006 ženy ve skladbě „Léto“

Župní slet 11.6.2006 v Bystřici pod Hostýnem zahájil starosta br. D. Goldmann (vlevo)

Pozvánka do U.S.A

Rok 2007 – začíná velmi příjemně – 8. ledna se koná výjezdní zasedání župy v Morkovicích a Litenčicích. Obě jednoty se právem chlubí svými zrestaurovanými sokolovnami, v Morkovicích vlastními prostředky vybudovanou posilovnou, a již dokončenou kuželnou v Litenčicích (výbor župy a všechny další hosty tato činnost přímo zaktivovala).

Valná hromada župy Hanácké 23.4.2007 VH 23.4.2007 – MUDr. Olga Charvátová, Ing. Petr Vrana JUDr. Ing. Oldřich Mohyla, Mgr. Zdeňka Seidlová

13. ledna pak následuje událost zcela jiná – Sokolové z Kroměříže stojí v Holešově čestnou stráž u rakve nejstarší členky Sokolské župy Hanácké, sestry Heleny Gogelové. Župní poctu si tato obětavá sokolka plně zasloužila (sestry z Holešova byly v té době na významné akci v Praze). 23.4. se konala volební Valná hromada. Zástupci jednot si zvolili výbor ve složení: starosta JUDr.Ing.Oldřich Mohyla místostarosta a Ing. Petr Vrana hospodář Ing. Petr Vrana jednatelka Jaroslava Krejčiříková náčelnice Ing. Olga Sehnalová náčelník Vlastimil Tupý vedoucí OS Mgr. Dana Klárová vzdělavatelka Jitka Korvasová kontr. komise: předseda Jan Zona, dipl. techn. členové Jaroslav Vrana, Vilma Totková

Vyslanec župy do výboru ČOS Mgr. Dana Klárová Delegáti župy na 8.sjezd ČOS Irena Smrčková, Miluše Petříková Náhradník Ing. Zbyněk Svoboda

Sestry Mgr. Zdeňka Seidlová, župní vedoucí odboru sportu, Jarmila Kozáková, jednatelka, a bratr Jan Přibyl, místostarosta, se vzdali svých funkcí.

Z běžného chodu cvičebního roku se vydělují některé další akce. 19.5. – 1. ročník volejbal.-mix „O pohár bratra Jaroslava Kozlíka“

VH 23.4.2007 – delegáti z Kvasic VH 23.4.2007 – zástupci jednoty Kostelec u Holešova

VH 23.4.2007 – delegáti z Postoupek VH 23.4.2007 – delegáti z Litenčic

VH 23.4.2007 – delegáti z Morkovic Zasedá výbor župy Hanácké r. 2008

6.10. župa vypravila autobus na akci ČOS – turistické setkání na Lukově u Zlína, spojené s návštěvou hřebčína v Tlumačově, absolvováním „Lukovského naučného chodníku“, řadou příjemných setkání aj. 24.11. – 1. ročník volejbalového turnaje veteránů a seniorů.

Zpráva o stavu členské základny Sokolské župy Hanácké k 31.12.2007 Podle statistiky k 31.12.2007 má Sokolská župy Hanácká: 2.185 členu z toho: 574 mužů 948 žen 159 dorostenců 066 dorostenek 203 žáků 235 žákyň 15 jednot 1 jednotu zrušenou – vyřizuje se převod majetku

Odbor všestrannosti - v jednotách zastoupen 14 různými oddíly:

Sportovní gymnastika, Plavání, TeamGym Junior, Florbal, Turistika a PP, Volejbal, Aerobik, Kondiční gymnastika, Zdravotní TV, Pohybové hry, Jóga, Různé formy aerobiku, Basketbal, Taneční formy. Všechny tyto oddíly cvičí v jednotách rekreačně, pouze dívčí oddíly TeamGymu ze Sokola Kroměříž provozují svůj sport na závodní úrovni. Celkem je v odboru všestrannosti zapojeno 1.657 členů. Odbor všestrannosti pořádá semináře pro cvičitele, lektoři z ČOS a Ústřední školy ČOS přinášejí nové podněty pro jejich práci. Postupem doby převážil zájem o nové formy cvičení i nové náčiní, které zpestřuje hodiny aerobiku,jógy, tai-či, kondičního a zdravotního cvičení. I když se vracíme k tradičnímu sokolskému cvičení, pak proto, že je pro nás stále inspirativní a spolu s malými formami atraktivní.

Odbor sportu - registrováno 20 různých sportů. Mezi nejoblíbenější sporty v jednotách patří: Volejbal (Kostelec u Hol., Kroměříž, Morkovice, Postoupky, Žalkovice) Stolní tenis (Kostelec u Hol., Kostelany, Kroměříž, Morkovice, Žalkovice) Šachy (Holešov, Kvasice, Litenčice, Morkovice, Postoupky) Badminton (Bystřice p/H., Morkovice, Třebětice) Fotbal (Litenčice, Martinice, Žalkovice) Box (Holešov, Kroměříž) Orientační běh, Sportovní gymnastika (Holešov) Házená, Malá kopaná (Kvasice) Karate, Bojová umění (Bystřice p/H., Kroměříž) Florbal (Bystřice p/H.) Tenis (Žalkovice) Kulturistika, Nohejbal, Triatlon, Kulečník, Aerobik (Morkovice) Sportům se v jednotách věnuje 927 členů župy, a to rekreačně, v nižších soutěžích, na krajské nebo oblastní úrovni, a někteří dokonce se opakovaně zúčastňují i mistrovství republiky, kde obsazují medailová místa.

Programem Sokola jsou 3 složky: všestrannost, vzdělavatelská činnost kulturně- společenská a sport. V dnešní době je sport u mládeže velmi oblíbený, reprezentanti Sokola dosahují vrcholných výkonů. ČOS dostala ocenění od Mezinárodního výboru pro fair play při Unesco. Tato mezinárodní cena Pierra de Coubertina (zakladatele novodobých OH) byla u nás udělena jen Emilu Zátopkovi, Věře Čáslavské a Ludvíku Daňkovi. ČOS ji obdržela za dlouholetou tradici, i za to, že nabízí sportovní aktivity všem – od předšk. dětí, až po seniory, ale že se i vyvíjí v náplni moderního cvičení. V roce 1998 se také začlenila do světově významné organizace ISCA se sídlem v Kodani. Sport pro všechny je významnou složkou v Sokole. Není to hon za výkony, ale radost z pohybu, pro zdraví, cvičení s přáteli pro udržení tělesné kondice převládá.

A je tu rok 2008 – jehož průběh je od počátku určován přípravami na velké a významné akce spojené s oslavami 110. výročí založení Sokolské župy Hanácké. 24.5. – II. ročník volejbalového turnaje mix „O pohár bratra Jaroslava Kozlíka“, účast družstev župy S KM, S Přílepy, vítěz S Vsetín, 2. místo S Kroměříž, vedoucí Iva Zavadilová.

II. ročník volejbalového turnaje 2008 „O pohár br. Jar. Kozlíka“ zahájil bratr Jar. Kozlík (stojící vpravo)

19.7. – 10. ročník Lidový triatlon „Morkovské chlap 2008“ v Morkovicích, vedoucí Pavel Mich. 16.8. – 9. ročník Olymp. triatlonu – „Morkoman 2008“ v Morkovicích, vedoucí Pavel Mich.

Úspěšný je oddíl boxu Sokola Kroměříž s vynikajícími trenéry Pavlem Dočkalem st., který předává zkušenosti mladšímu trenérovi Pavlu Dudovi. Jejich borec

Miroslav Šerban sbírá úspěchy několik roků, letos byl opět navržen do reprezentace ČR na říjnové „Mistrovství světa“ v Mexiku.

Vítězové – zleva: Miroslav Šerban, Lukáš Kopecký

Poslední společnou akcí župy byla naše účast na 3. sletu župy Ještědské v Liberci ve dne 20.-22.6.2008. Dva autobusy přivezly naše žactvo i dospělé cvičence, kteří se zúčastnili vystoupení ve skladbě „Léto“, „Ta naše písnička česká“, „Výlet s aerobikem“, „Zpěv naděje“, „Bossa Nova“, „Chlapáci II“a „Malá hezká chvilka“ (ze Sokola Kroměříž, Třebětice, Bystřice p/H., Holešova, Postoupek, Kostelan, Kvasic). Byly to pěkné a podnětné dny, jak na cvičišti, tak i ve volné chvíli na Ještědu s vyhlídkou na krásné okolí Liberce.

Chceme takto poděkovat dlouholeté náčelnici ČOS sestře Jarině Žitné, která 17 roků řídila svůj odbor, předváděla své sletové skladby tvůrčím a nápaditým způsobem a vždy sokolským a moudrým slovem svou činnost doprovázela. I zde stála celé dva dny na náčelnickém můstku. Závěr cvičení s kuželi v Liberci a zakončení sletu bylo velmi emotivní, až strhující. To jsou okamžiky, proč pokračujeme stále dál, kdy jsou srdce otevřená a dlaně dovedou rozdávat.

„Děkujeme, sestro Jarino!“

Sokolské divadlo v župě Hanácké

Téměř v každé jednotě Sokola se hrálo divadlo. Historické budovy sokoloven mají jeviště a sál, kde se konaly všechny kulturní a společenské akce.

Sokol Bystřice p/H. První zmínka o divadle je z roku 1896 - inscenace Ženitba od Magdalény D. Rettigové. V letech 1917 – 1951 se opět začal rozvíjet spolkový život, ale největší kulturní a společenský rozmach nastal až po válce. Začalo se zase hrát divadlo, které později patřilo k tak známým, že do bystřické sokolovny zajížděli hostovat i takové osobnosti, jako byli známí pražští herci Jaroslav Vojta (ve Vojnarce), Karel Höger (v Tylově Janu Husovi), Jan Pivec, Vlasta Fabiánová nebo pěvci Janouchová a Dr.R.Vonásek a dirigent J.O.Karel, bystřický rodák, člen Velké opery v Praze. Soubor hrál pohádky, operety, činohry (např. RUR, Bílá nemoc) aj. Sokol Bystřice měl i svůj orchestr a pěvecký sbor „Tregler“. Vystupuje i dnes. Sokol Kvasice V letech 1919 – 1939 soubor hrál hodnotné hry, např. Zvíkovský rarášek. V roce 1947 „Kutnohorští havíři“. Sokol Litenčice Divadelní soubor zahájil činnost v roce 1909 a do roku 1948 sehrál 61 her. Sokol Morkovice V roce 1868 přijíždí do Morkovic divadelní společnost Štandera–Turnovský a sehrává zde několik představení, za malého zájmu místních obyvatel. Přesto z tohoto podnětu a mocného dojmu na místní omladinu, zakládá se divadelní spolek, který se schází v hostinci Tadeáše Volfa, kde zkouší deklamace vlastenecké, vážné i žertovné. Členkou divadelní společnosti Štandera- Turnovský, byla i dcera J.K.Tyla, která zde na osýpky zemřela a je zde i pochována. V roce 1921 věnoval Čtenářský spolek své jeviště, šatnu i divadelní knihovnu Sokolu. Velkolepý dar ukázal, že pokrokové občanstvo pochopilo význam „Sokolovny“ pro veškerý kulturní život morkovský. Sokolský soubor zahájil činnost už v r. 1885, hrál Paličovu dceru, působil řadu let a významně se podílel na činnosti Sokola. Sokol Přílepy Již v roce 1924 sehrál soubor divadelní představení „Viktorka“. Divadelní činnost pokračovala až do roku 1938. Hrál také loutkové divadlo pro děti. Sokol Třebětice Po roce 1924 zde vznikl divadelní soubor, který každým rokem sehrál 2 pohádky pro děti a 2 činohry pro dospělé. Sokol Zborovice Zahájil činnost v roce 1894. V letech 1903-1938 hrál soubor činohry, operety, hry pro děti, v roce 1946 Lucernu Aloise Jiráska. Sokol Žalkovice Od roku 1920 měl také divadelní soubor, který byl přijat za člena Ústř. matice divadel ochotnictva českého. V činnosti pokračoval až do r. 1951. Po roce 1990 dětský divadelní soubor pod vedením J. Janečkové hraje pohádky, muzikály apod. Sokol Kroměříž V 60. letech 19.století pořádal vlastenecké besedy s kulturním programem, hrály se i pohádky. Prvním divadelním představením pro dospělé diváky byla v roce 1885 jednoaktovka „Svatováclavský dar“. Ale již v roce 1890 měl soubor 15 členů a hrál pravidelně. Od roku 1907 se divadelní odbor stal samostatným. Tak

33 např. v r. 1911 měl soubor 25 členů, hráli dobré divadlo s výborným ohlasem u diváků. Repertoár byl kvalitní (např. Čechov, Neruda aj.), takže bylo možno zvát si i slavné hosty, ve 20.letech hostoval v KM i člen ND Eduard Kohout. Populární součástí repertoáru se staly operety. Kapelníkem amatérského orchestru byl známý hudebník Antonín Procházka od r. 1932-1934. Úspěšnou činnost sok. divadelníků ukončila německá okupace. Poslední představení v roce 1940. Po roce 1945 byla úspěšná loutková scéna s dřevěnými loutkami 1 m vysokými. Poválečná činnost byla po Únoru 1948 násilně ukončena dříve, než se stačila rozvinout. Až po obnovení Sokola v roce 1995 vzniká Divadelní studio mladých vedené sestrou Libuší Ševčíkovou. Hrají pohádky, s recitačními pásmy vystupují při významných událostech. Z pohádek připomeňme „Meluzínu“ od Františka Kožíka. Soubor po čase převzal Mgr. Jaroslav Fránek, který se opět soustřeďoval na pohádky, ale i na autorskou tvorbu pro studenty. Od roku 2002 postupně vedli loutkový a divadelní odbor sestry Věra Hejhalová, Dagmar Navrátilová, bratři Lukáš Paleček a Dušan Pšenko. Z vydařených inscenací připomeňme „Makovou panenku“, „Sněhovou královnu“, „Šíleně prolhanou princeznu“, Krásku a zvíře“ (úspěšně režíroval Lukáš Paleček), „1+1´= 3“, „S tvoji dcerou ne“ (autor Antonín Procházka, režie Petr Čagánek). Soubor také jezdí na divadelní přehlídky. Od roku 1993 trvá spolupráce s divadelním souborem „Vídeňská omladina“ z Vídně, který 2x ročně přijíždí do Sokolského domu s novou nastudovanou hrou. Hry jsou nejrůznějšího žánru, s výbornou češtinou a velmi dobrými hereckými výkony. Obecenstvem jsou dobře přijímáni již 15. rokem. Vedoucí souboru Ing. Zdeněk Homolka s kolektivem je velkým příznivcem nejen Sokola, ale i města Kroměříže.

2.12.2006 Sokolská Omladina z Vídně hraje v Kroměříži

2.12.2006 Vídeňská Omladina v KM „Jak je důležité mít Filipa“ O. Wilde

„S Tvoji dcerou ne“, autor A. Procházka

„Kráska a zvíře“ – režie L. Paleček a Dáša Navrátilová

„S Tvoji dcerou ne“, autor A. Procházka

„Šíleně prolhaná princezna“ – režie Dušan Pšenko

„Sněhová královna“, zdramatizoval Lukáš Paleček (0214) „Příhody makové panenky“ – režie L. Paleček (18-členové souboru, 03)

Věrná garda

Když v roce 1865 byl v Kroměříži založen Sokol za přítomnosti „zpěváckého spolku Moravan“, zavládlo nadšení českých vlastenců a ihned se začalo pěstovat cvičení prostných. Jak čas běžel, činnost se rozšiřovala, z mladých členů se stával pevný svazek střední a starší generace. Po těžkých letech první světové války se SOKOL opět zvedá a pokračuje ve své činnosti. Ti, kteří neochvějně pokračují – STARÁ GARDA – rozvíjejí činnost nejen tělovýchovnou, ale i kulturní, přednáškovou, divadelní.

Jak silné morální a vlastenecké uvědomění bylo v členech zakotveno, dokazuje jejich činnost za druhé světové války, kdy Sokolové za své přesvědčení trpěli a pokládali životy.

Ale okamžitě po roce 1945 začal bohatý sokolský život, který však byl opět umlčen po politických změnách v zemi po roce 1948. Při stavbě sokolského hřiště v roce 1947 v Kroměříži (které jsme teprve v letošním roce 2008 získali zpět od ČSTV do svého majetku) čteme ve Výroční zprávě Sokola Kroměříž, že díky Staré gardě se zachovala přesná statistika odpracovaných hodin členů Sokola, bylo to 37.624 hodin, jiní přispěli peněžitými dary. Dalších dlouhých 40 let značně změnilo tvář naší společnosti.

V roce 1990 se Sokolové opět přihlásili ke svému odkazu a členové – cvičenci – pamětníci – se sami nazvali VĚRNOU GARDOU, protože patřili stále ke generaci, které mnoho říká pojem vlast, národ, ctí Tyršovo heslo „Ni zisk, ni slávu“ a Masarykovo „Nebát se a nekrást“.

I v Kroměříži se začala probouzet činnost Sokola. První kroky nebyly lehké, oživení šlo pomalu. Ale starší generace nadšeně začala pracovat. Rozdělila se do dvou skupin – aktivně cvičících a necvičících. Těch druhých se obětavě ujala sestra Marie Kabrnová, pořádala pravidelné besedy, vždy s programem. Sama přes svůj vyšší věk se ještě zapojila i do cvičení, nacvičovala skladbu Věrné gardy pro XII. všesokolský slet v roce 1994 a stala se ve svých 90. letech nejstarší cvičící členkou v Praze!

Tragická nehoda v roce 1996 (ztroskotání lodi na Nilu) nám sestru Kabrnovou vzala. Vedení necvičící skupiny se ujala sestra Dagmar Šebestíková, která obětavě vykonává tuto funkci dodnes. Skupina se schází pravidelně 1x měsíčně, beseda má vždy srdečnou atmosféru i kulturní náplň.

Věrná garda se stala důležitou součástí organizace všech akcí, pořádaných jednotou Kroměříž i župou Hanáckou. Jmenujme alespoň Běh T. Foxe, od roku 2008 Běh naděje, Dětské šibřinky, Sokolské akademie, divadlo Sokola KM i Vídeňské omladiny, ligová utkání v boxu, ve stolním tenisu, župní přebory, turnaje ve volejbalu, zajišťuje účast na vzpomínkových akcích u sochy TGM. Stalo se pravidlem a dobrým zvykem, že sestra Šebestíková předává seniorům od 70. let sokolské písemné blahopřání a starším 80. let ještě kytičku. Obětavě tato přání osobně roznáší. Od roku 2000 se stalo tradicí každoroční posezení u vánočního stromečku. Účast 50 až 60 členů svědčí o oblibě akce, na které neschází pohoštění z přinesených zásob. Program sestává ze zpěvu, povídání, vzpomínání a prohlížení fotografií.

Vánoční setkání Věrné gardy v Sokolském domě v r.2000

Druhá aktivní skupina Věrné gardy začala v roce 1993 nacvičovat skladbu na XII. všesokolský slet. V Hanácké župě bylo třeba dát dohromady cvičence a cvičenky VG z více jednot (Kroměříž, Holešov, Bystřice p/H., Kostelany, Zborovice, Postoupky, Třebětice), nácvik skladby dopadl díky nadšení a trpělivosti cvičitelů i cvičenců velmi dobře. Vedoucí nácviku byly sestry Dagmar Šebestíková, Jarmila Kozáková a bratr Frant. Kozák. První župní slet obnoveného Sokola se konal v roce 1994 ve Zborovicích, kde VG úspěšně vystoupila a potom už následovala Praha ! Pro Věrnou gardu silný a nezapomenutelný zážitek.

I nadále se VG pravidelně scházela, cvičila pro radost a zdraví. Všechny skladby, které byly pro VG složeny cvičiteli ČOS, byly nacvičeny a byly prezentovány na různých sokolských vystoupeních, kam byla VG pozvána.

V roce 1999 už začala příprava na XIII. všesokolský slet. Zase se pilně nacvičovalo, vystupovalo na župních sletech a sokolských slavnostech. Vyvrcholením tohoto snažení byla účast a vystoupení na XIII. všesokolském sletu v Praze v roce 2000. Vedoucí nácviku byly sestry Zdeňka Seidlová, Jarmila Kozáková a bratr Miroslav Pekař. Ze všech vystoupení jmenujeme Malý sokolský slet v Kroměříži (1998 – 100 let od založení Sokolské župy Hanácké), dvakrát Slet pod Ještědem v Liberci, Ostrava, Brno, Zlín, Uherský Brod, Hodonín, Holešov, Bystřice p/Host., Nítkovice, Kostelany. V roce 2004 jsme přijali pozvání Sokolů ze Slovenska na Sokolské slavnosti ve Skalici. Tento zájezd byl úspěšný, reprezentace župy výborná. Cvičili jsme skladbu „Pocta Janu Werichovi“ autorky Jariny Žitné, náčelnice ČOS. Věrná garda se zúčastňovala a sama pořádala také menší akce, kde se Sokolové setkávali. V roce 2001 se zúčastnila soutěže šesti družstev „Veselé dovádění“ v Přerově, v Kroměříži uspořádali podobnou soutěživou akci „Máme radost z pohybu“. Na těchto akcích vládla upřímná radost, atmosféra vpravdě sokolská.

Věrná garda také pořádá turistické výlety do přírody. Velmi zdařilé byly výšlapy do Kostelan, Mílovic, Divok, Rajnochovic, Koryčan, na hrad Cimburk, ale také na Bunč s výstupem na Brdo k nově zbudované rozhledně.

Úspěšné byly i týdenní turistické zájezdy 8-10 členů VG do Beskyd, Jeseníků ve spolupráci s KČT Kroměříž. V roce 2002 se VG zúčastnila mezinárodního srazu Sokolů v Moravsko-slezských Beskydech s výstupem na Čantoryji. Velká účast členů VG byla na autobusovém zájezdu do Polska s návštěvou Osvětimi a Krakova. V Osvětimi jsme položili kytici květů k Památníku a fotografii umučeného bratra Václava Hradce.

V roce 2005 začaly přípravy na XIV. všesokolský slet. Věrná garda postavila cvičící celek 36 žen a mužů a nacvičovala výbornou skladbu pro VG „Ta naše písnička česká“. I přes velká vedra v létě 2006 VG úspěšně odcvičila všechna vystoupení na Strahově. Při nástupu na stadion za zvuků Hašlerova Tuláka byla atmosféra úžasná, cvičenci ani diváci se nestyděli za slzy. Na to se nezapomíná. Sestra Dana Klárová, členka VG, byla koordinátorkou všech sletových skladeb a díky jí byla župa Hanácká dobře prezentována. Na nácviku skladby pro VG se mimo sestru Klárovou podíleli ještě cvičitelé sestra Jarmila Kozáková a bratr Miroslav Pekař. I po XIV. sletu nepřestala VG cvičit, besedovat, pracovat na organizaci sokolských akcí. V roce 2008 začala opakovat sletovou skladbu, a v červnu se zúčastnila v Liberci „3. sokolského sletu pod Ještědem“ se skladbou Karla Hašlera „Ta naše písnička česká“.

Cvičící Věrné gardy 24.11.2005

Věrná garda před sletovým nácvikem, r.2005

Sokolská sportovní legenda

Čestným členem Sokola Kroměříž se stal bratr PaeDr. Jaroslav Kozlík v roce 1997, kapitán mistrovského volejbalového družstva mužů Sokola Kroměříž, které v letech 1926 – 38 získalo 9x titul přeborníka ČOS, 10x mistra Moravy, 3x mistra ČSR, 3x mistra Svazu slovanského Sokolstva.

Bratr Jaroslav Kozlík se narodil 22.5.1907 v Bystřici pod Hostýnem, kde již jako žák cvičil v Sokole a v r. 1924 se zúčastnil volejbalového turnaje. Absolvoval Státní učitelský ústav v KM, kde s partou kamarádů hráli volejbal. Po 3.leté vojenské službě se vrátil do KM a zde začala jeho volejbalová sportovní dráha. 13let působil v mistr. družstvu, byl také cvičitelem žáků, vedl lehkoatletický odbor, od roku 1928 volejbalový.

Od roku 1933 působil na Pokusné měšťanské škole ve Zlíně, kde již vznikaly náměty pro jeho výzkumnou dráhu po roce 1945. Psal učebnice TV, navrhoval osnovy, byl autorem kurzů lyžování, plavání, turistiky na školách. Učitelé ve Zlínském kraji ho znají jako metodika Výzkumného ústavu pedagogického – VÚP v Praze, odkud po r. 1972 musel odejít a byla mu zakázána i publikační činnost.

Protože jeho odborná práce byla všem známá, v roce 1997 přijal od ministra školství „Komenského plaketu“ za celoživotní dílo. ČOS v Praze udělila bratru Kozlíkovi stříbrný odznak a při slavnostním zasedání 25. října 2005 ke 140. výročí založení Sokola v Kroměříži předal starosta města Ing. Petr Dvořáček br. Kozlíkovi při jeho návštěvě v Sokolském domě stříbrnou medaili za reprezentaci města. 8.5.2007 obdržel od ČOS v Praze titul „Sokolská sportovní legenda“.

K jeho 100. narozeninám uspořádal Sokol Kroměříž 19.5.2007 1.ročník turnaje „O putovní pohár bratra Jaroslava Kozlíka“ ve volejbalu smíšených družstev. Letošní 2. ročník 24.5.2008 zahájil bratr Kozlík na hřišti v Kroměříži sám osobně. Ve své zdravici hráčům popřál „k vítězství, k vítězství nad sebou samým, v touze být stále lepším, ale nejen ve sportu, ale i v celoživotním usilování“.

Bratr Kozlík rád vzpomíná na svá sokolská léta, která ho připravila pro život, a stále přemýšlí o úkolech a cílech Sokola v moderní společnosti i na stránkách časopisu Sokol. V této složité rovnici současné společnosti mu stále vychází výsledek – Cvičme pro zdraví.

Starosta župy Hanácké JUDr. Ing. O.Mohyla blahopřeje br. Kozlíkovi k 101. narozeninám 23.5.2008

Bratr J. Kozlík oslavil se Sokoly KM své 101. narozeniny v Kroměříži

Br. Jar. Kozlík v rozhovoru s prezidentem Klausem

Při setkání k 40. výročí srpnových událostí 1968 na Hradě – br. Kozlík se Sokoly ČOS

Vzpomínám a vyprávím

Je obtížné vyprávět o sobě, o tom, jak jsem se vyvíjel od doby Rakousko- Uherské monarchie. Prožil jsem dvě světové války, dvě okupace, trojí osvobození národa.

Narodil jsem se v líbezné Bystřici pod Hostýnem, druhý ze sedmi sourozenců. Absolvoval jsem učitelský ústav v Kroměříži, poté v Kroměříži i učil. Od roku 1933 do roku 1945 jsem působil na Pokusné škole měšťanské ve Zlíně, do roku 1972 ve Výzkumném ústavu pedagogickém (VÚP) v Praze.

Vyvíjel jsem se pod vlivem několika faktorů. Bída, strádání a hlad, zejména na konci 1. světové války, mne vedly k samostatnosti a odpovědnosti – sokolování a sport ke vzájemnosti a týmové práci; výzkum k hledání a ověřování podstaty a hodnocení jevů.

Na pokusných školách ve Zlíně jsem se včlenil do sboru tvůrců I. školské reformy. Byl jsem pověřen vypracovat a ověřit moderní systém tělesné výchovy, což se nám v tehdejších příznivých zlínských podmínkách podařilo. Z tohoto zlínského modelu jsme pak vycházeli ve VÚP při tvorbě norem a učebních osnov. Do nich jsme zařadili: instituci školního lékaře, záznam o zdravotním stavu dítěte, tělesnou výchovu pro oslabené děti, program bezpečnostní, zdravotní a branné výchovy, výcvik v plavání, lyžování a bruslení, pobyt a školy v přírodě, odborné doškolování pedagogů.

Mé poslání ve VÚP odpovídalo mému temperamentu. Můj přístup k tamní práci byl v politickém ovzduší velmi obtížný. Nesnášel jsem tlak normativní školské politiky, manipulaci s lidmi. Zbraní a záštitou mi byly: pedagogické zkušenosti z I. školské reformy, znalost potřeb školy, kredit u učitelstva. Stupňující se rozpory a útlak mne donutily k odchodu do důchodu, navíc se zákazem publikační činnosti. Byl-li Zlín mou školou života, byla Praha mým bojištěm.

Z hluboké deprese mně pomohlo zahradničení na chatě, vedení osadního výboru, zvelebování osady (elektrifikace, oprava komunikací, osadní řád) a psaní statí z rodinného, sportovního a veřejného života.

V roce 1994 jsem byl pozván do sboru pedagogů a psychologů, kteří usilovali o II. školskou reformu, o přechod od autokratického způsobu práce učitele ke stylu demokratickému, od pasivní výuky dětí k výuce aktivní.

Nyní se soustřeďuji na boj proti konzumní pakultuře, proti jejímu zhoubnému vlivu zejména na mladou generaci. Přecházím k renesanci a transformaci Sokola jako spolubojovníka při překonávání kultu lačnosti, hamižnosti a poživačnosti. V dětství jsem vnímal Sokol jako předvoj a nositele národního obrození, jako symbol „Blanických rytířů“, kteří přispěchají na pomoc při ohrožení vlasti. Nasával a ctil Tyršovy ideje. Vedly mne k tomu, abych kulturně žil, tvořivě pracoval s druhými a pro druhé, abych byl při tom střídmý a naopak na sebe náročný i v oblasti duchovní a mravní. Navykaly mne, abych společnosti více dával, než od ní přijímal. Proto jsem Sokolu vděčen za to, co mi do života dal. Nebylo toho málo.

Od dětství jsem byl sokolem tělem i duší. Ze závodní činnosti (gymnastika, lehká atletika, plavání, volejbal a lyžování) mne nejvíce zaujal volejbal. Již v roce 1923 jsem v bystřickém Sokole založil a vedl oddíl odbíjené. Uspořádali jsme propagační volejbalový turnaj. Jeho úspěch nás natolik inspiroval, že jsme se jako družstvo dorostenců zúčastnili prvního mistrovství Československa v Olomouci.

Na II. Středoškolských hrách v Praze roku 1926 jsme jako „Pedagogium“ v Kroměříži vybojovali druhé místo nejen ve volejbalu, ale i ve cvičení na nářadí. Na VIII. všesokolském sletu v Praze jsem už hrál v družstvu Sokola Kroměříž. Na sletovém turnaji jsme získali titul prvního přeborníka ČOS v odbíjené a stejně tak i družstvo žen a dorostenců. Za třináctiletého mého působení v Sokole Kroměříž jsme byli: 3x mistry ČSR, 9x přeborníky ČOS a 3x přeborníky Svazu slovanského Sokolstva a 10x mistry Moravy.

Vývoj našeho družstva jsem zaznamenal v kronice „Vrcholová odbíjená Sokola Kroměříž“ v roce 1979. Za svého aktivního sportování jsem po řadu let vedl žáky Sokola Kroměříž a pak, při učitelování ve Zlíně, dorostence Sokola Zlín.

Za svou pedagogickou činnost, stejně tak za svou iniciativu a aktivitu v sokolském hnutí, jsem byl v Sokole poctěn: v roce 1997 čestným členstvím T.J.Sokol Kroměříž a medailí města Kroměříže, r. 2005 stříbrnou medailí ČOS, r. 2007 plastikou „Sokolská sportovní legenda“, a v témže roce založila župa Hanácká a T.J.Sokol Kroměříž volejbalový turnaj „O pohár bratra Jaroslava Kozlíka“. Tato uznání a vyznamenání přijímám v pokoře a radosti. Posilují mne v současném snažení o obrození naší společnosti, o renesanci a reformu Sokola.

Na závěr hodnotím, jak hra sama a další kulturní aktivity, prožité v sokolském bratrství, nás obohatily. Byly zdrojem soužití a společenského uplatnění, seberealizace, kompenzací studijních a pracovních povinností. Byly prostředkem našeho tělesného a pohybového zdokonalování, poznáváním principů a tendencí uplatňovaných ve společenském životě, v sokolském sportovním hnutí.

Tehdejší sportování nám nic neodříkalo, nebylo řeholí, nýbrž podmanivou komponentou všestranné a harmonické výchovy, užitečnou přípravou pro smysluplný život, pro jeho naplnění a uspokojení. Jaroslav Kozlík

Bratr Oldřich Oškera je aktivním členem Věrné gardy v Sokole Kroměříž, cvičil po revoluci na všech sletech a veřejných cvičeních župy Hanácké, v Brně, ve Skalici, Liberci a od mládí naplňuje heslo „Ve zdravém těle zdravý duch“. Účastní se i besed.

Žije v Bystřici p/Hostýnem, kde v mládí také sokoloval. Je členem Sokola Bystřice pod Hostýnem a členem lyžařského oddílu ve Frenštátu pod Radhoštěm, kde byl vyhlášen v roce 2005 „Nejlepším sportovcem“.

Zaznamenává úspěchy na vytrvalostních tratích na suchu i na běžeckých lyžích. Jeho výkony jsou obdivuhodné už proto, že v roce 2003 dovršil 80let a je v úplné fyzické kondici.

V tomto roce např. absolvoval 25 závodů jak v Alpách, tak i na českých silnicích a svazích. Ve své kategorii zvítězil v 107. ročníku běhu v Běchovicích. Běžel i náročný triatlon „Morkovské chlap“. Splnil si svůj sen a v roce 2004 absolvoval Vasův běh ve Švédsku. Každý rok se stále účastní mnoha vyhlášených závodů a je majitelem bohaté sbírky trofejí.

Blahopřejeme, přejeme hodně zdraví, dobré nohy a srdce do dalších kilometrů.

Úspěchy bratra Oldřicha Oškery

Tělocvičná jednota SOKOL Kroměříž

Založena 5.listopadu 1865 Obnovena 15.března 1990

Sokol v Kroměříži byl založen v roce 1865 a popud k jeho založení dal sám tvůrce českého tělocviku a zakladatel Sokolstva Dr. Miroslav Tyrš. Tyrš se dostavil na pozvání pěveckého spolku „Moravan“ ke svěcení jeho praporu 19. a 20. srpna 1865 s 50 sokolíky z Prahy. Návštěva sokolská způsobila u obyvatelstva neobyčejný rozruch. Sokolové byli předmětem obdivu a nadšení. Tehdy také Dr. Tyrš vnukl některým občanům z Kroměříže myšlenku založiti Sokol. 5. listopadu 1865 se konala ustavující Valná hromada. Jednota měla tehdy 80 členů!

Cvičení se konalo v tělocvičně kasáren 3.pluku na dvoře, kde cvičila jednota až do roku 1884, tedy skoro 20 let. — Život jednoty v těch letech plynul rozmanitě. Cvičení se zlepšovalo a zase ochabovalo, podle toho, jaký byl vedoucí. Zajímavé bylo, že v letech 1867, 1868 a 1869 vedl cvičení německý učitel tělocviku, německé reálky, Enenkl.

Počet členstva v těchto letech (1865-1884) byl také velmi různý. Klesl až na 36 v roce 1883. Vedle cvičení v těch letech byla organizována též pochodová cvičení, výlety, zábavy. V roce 1884 začalo cvičení v malé, tmavé tělocvičně dívčí školy Boženy Němcové v Jánské ulici, kde se cvičilo až do roku 1891.

Léta 1884-1891 značí lepší činnost cvičební i národní (r. 1885 stojí Sokol jako stráž při honu, jehož se zúčastnili rakouský císař a ruský car). V roce 1888 se koná první velké cvičení župy Moravské na poli blíže hotelu „Jarošov“. V průvodu bylo 350 členů v kroji, 80 cvičenců.

V letech 1891-1920 cvičí jednota v tělocvičně českého gymnázia.

V roce 1896 slaví jednota 30.leté trvání za přítomnosti župy Dolnorakouské. V kroji je 370 členů, cvičenců 202. Život jednoty plyne veseleji od roku 1897, kdy se stal starostou dr. Štros a od roku 1899, kdy se stal náčelníkem Alois Beňa. Jednota roste morálně, finančně a technicky. V roce 1898 Sokolská župa Hanácká obnovuje velkolepý národopisný zvyk Martinské hody, r. 1902 vzniká ženský odbor a jízdní odbor, vydává první a jediný sokolský časopis na Moravě „Tyrš“ ( do r. 1907), kupuje vlastní pozemek, na němž vzniká letní cvičiště, zakládá pěvecký kroužek (r. 1898), r. 1902 hudební odbor, r. 1904 tamburášský odbor, vzdělávací odbor, a první ze všech sokolských jednot tvoří pojišťovací odbor proti úrazu. R. 1908 prodává letní cvičiště a kupuje Střelnici (v Oskoli) pořizuje si letní cvičiště, kde život plyne v bratrském duchu. Roku 1914 má 118 pravidelně cvičících bratří ve třech odděleních (v r. 1897 měla 6 bratří cvičících). Jednota rozsévá v letech 1904-1914 sokolskou myšlenku ve svém okolí, a tím pomáhá budovati tu velkolepou organizaci župní a ČOS. V roce 1903 zavádí cvičení dorostenek, 1904 cvičení žáků a žaček. V roce 1898 zasazuje pamětní desku Fr. Palackému, 1908 Karlu Havlíčku Borovskému, kdy poprvé vidělo město 2203 členů v kroji, i z ČOS, 880 mužů a 160 žen cvičit. Roku 1911 je zasazena pamětní deska Fr. Lad. Riegrovi.

V letech 1897-1914 je jednota reprezentantem tělesné výchovy a vůdcem pokrokového hnutí ve městě i okolí. Ve všech velkých závodech dobývá čestného místa. Každoročně cvičí průměrně 100 mužů, 100 dorostenců, 30 dorostenek, 40 žen, 120 žáků a 120 žaček, tedy dohromady přes 500 lidí vychovává Sokol v duchu Tyršově a pěstuje v nich smysl pro zdraví. Za války 1914-1918 bylo na vojně 244 mužů (21 padlo), z nich 31 legionářů (2 padli).

22.10.1919 vyhořela sokolovna v Oskoli.

Od roku 1920 cvičí muži v tělocvičně školy Palackého, ženy v tělocvičně reálky. Počet členů je po válce přes Po požáru „staré Sokolovny“ dne 23.10.1919 600, cvičenců méně než před válkou. V roce 1925 oslavuje jednota veřejným cvičením své 60.leté trvání. Od roku 1925 se hraje více odbíjená, v níž družstvo jednoty vyhrává přebory od roku 1926 bez přerušení až do roku 1938.

Plnila tedy jednota dle stanov své poslání se střídavým úspěchem a František Kožík byl náčelníkem Sokola Kroměříž už v roce 1915 byla vůdčí organizací pravidelné tělesné výchovy v městě Kroměříži a okolí. Jednota Sokola Kroměříž dala popud k založení Sokolské župy Hanácké, která začala se 7 jednotami a 420 členy v r. 1898 a 80 jednot a 7500 členů má v roce 1932. Dlouholetým starostou jednoty byl dr. Jan Štros v r. 1897-1914 (17 let), dlouholetým náčelníkem Al. Mistrovské družstvo odbíjenkářů Sokola Kroměříž s kapitánem Beňa (1899-1915), dlouholetým Jaroslavem Kozlíkem, uprostřed br. Opravil starostou župy byl Gustav Lorenc (1914-1932).

Léta 20. znamenají v Sokole nástup sportů. Závodně se hraje odbíjená, tréningově házená a košíková v dorostu. Rozvíjí se také turistika a lyžování, vynikají výsledky v nářaďovém tělocviku, cvičitelské školy připravují cvičitele, ženy v naší jednotě dokonce absolvují plavecký výcvik. Organizují se sokolské tábory v Lukově, Bratřejově, na Gruni, Družstvo žen odbíjené v roce 1924

45 v Karlově zakoupena chata pro zimní pobyty, pěstuje se lehká atletika. Od r. 1929 došlo ke spojení „Odboru her a lehké atletiky“ (viz kronika). Zvláště oddíl mužů v odbíjené, v zákl. sestavě kapitán Jar. Kozlík, Otto Hoffmann, Valenta, St. Ševčík, V. Hradec, O. Ševčík a další, dosahovali dlouhodobě vynikajících výsledků, až do r. 1938: 9x se stali přeborníky ČOS, 10x Moravy, 3x mistry ČSR a 3x mistry Slovanského Sokolstva. V kronice jsme zjistili, že žije v Praze legenda tohoto období Dr. J. Kozlík a navázali jsme kontakty. Také sokolské ženy hrály v odbíjené na špici tabulky, v r. 1929 reprezentovaly ČSR. Stejně tak dorost. Výjimečné byly úspěchy odbíjené v roce 1926. V tomto sletovém roce vyhráli muži, ženy i dorostenci Sokola Kroměříž finále ČOS. Družstva hrála ve finále ČOS pravidelně, ženy i dorostenky v r. 1931 vyhrály přebor Svazu slovanského Sokolstva v Mariboru, muži také zvítězili a přivezli prapor. Socha T.G.M. byla po prvé odhalena v Kroměříži 28. října 1928 na Legionářském náměstí. V roce 1932 byla odhalena na Masarykově náměstí deska Dr. Miroslava Tyrše.

Odbíjená se hrála ve všech jednotách, umožňovala to venkovní hřiště. Po I. světové válce vznikají také sokolské tělocvičny, které mají dnes historickou hodnotu, naše v Kroměříži po požáru v r. 1919 byla znovu obnovena v Oskoli u sokol. hřiště a byla středem sportovního i kulturního dění ve městě. Hrálo se zde i divadlo, v r. 1932-34 vedl sokolskou kapelu místní dirigent Hanácké filharmonie Ant. Procházka, žákovský orchestr vedl cvičitel, náčelník Jan Zahradníček. V r. 1929 zakoupil Sokol kino Slávia, kde hráli i loutkáři. Zde po obnově v roce 1989 sídlí Sokol KM a župa Hanácká i dnes.

Účast na sletech byla svátkem všech Sokolů, jak v roce 1932, tak i na X. všesokolském sletu v r. 1938, který byl mohutnou manifestací v době ohrožení republiky. V r. 1939 zařazena u mužů brannost, dramatický a loutkový soubor přestává pracovat. 15.3.1940 dochází k okupaci naší země, 25.6.1940 odstranili nacisté pomník T. G. Masaryka a 11. října 1941 je zastavena činnost Sokola. Bylo zatčeno 28 Sokolů z kroměřížské jednoty . Naše náčelnice sestry Marie Kabrnová a Pepča Pospíšilová se sestrou Marií Provazníkovou z ČOS organizovaly sbírky pro postižené rodiny na Valašsku. Majetek byl zabaven, ze sokolovny v Oskoli byla vybudována Hasičská zbrojnice. Deska Mir. Tyrše na Velkém Náměstí byla sundána, sestra Pospíšilová ji vykoupila od zedníků za sklenici rumu a postavila na dvorku ve svém domě ke zdi. Když se vrátila z koncentračního tábora zabalenou desku Tyrše u zdi našla.

V období poválečném v r. 1945 se Sokoli opět s nadšením vrhli do obnovení jednoty. Starostou se stal bratr Alois Vaněk, výkonnou místostarostkou všestranná sestra Olga Novotná, (která byla i účastnicí zájezdu ČOS na sokolský slet v USA), náčelníky bratr Břetislav Polášek, sestra Marie Kabrnová. Z koncentračního tábora se vrátily sestry Pepča Pospíšilová a Milada Urválková. 29.6.1945 byla znovu odhalena pamětní deska Dr. Miroslava Tyrše. Jednota ztratila sokolovnu, využívala jen budovu kina Slávia, sokoli ještě netušili, jaké události budou brzy následovat. 28. října 1945 – odhalení bysty T.G.M. na původním podstavci. 28. října 1947 – 2. odhalení sochy T.G.Masaryka na původním podstavci, roku 1953 socha po druhé stržena a zničena Čepičkovými úředníky a závodními milicemi.

V roce 1947 se celá sokolská obec připravovala na XI. všesokolský slet, bylo třeba vybudovat nový stadion, byl položen základní kámen ke stavbě sokolovny na Kotojedské ulici (nyní Slávia). Díky peněžním sbírkám a odpracovaným brigádnickým hodinám se vybudovalo nové hřiště pro župní slet. 9. července 1948 cvičí v Praze 180.000 cvičenců, kteří dali najevo svůj nesouhlas s komunisty u moci. Důsledky nedaly na sebe dlouho čekat (bratr Antonín Urbanec byl odveden od brány borců). Jsou zřízeny akční výbory, sestry Pospíšilová Josefa, Bosáková, Vlasta Kuropatová byly vyloučeny ze Sokola, sestra Marie Kabrnová vystoupila již dříve sama. Ve „Sjednocené tělovýchově“ Sokol zaniká, název zůstává zachován jen na venkově, aby jednoty neztratily cvičence.

1. odhalení sochy TGM – 28.10.1928 – nám. Legionářů v KM Odhalení pamětní desky Dr.Mir.Tyrše na Masar. nám. v KM

Letní sokolské cvičiště užívané do roku 1941 u Sokolovny v Panchyáda za T.G.M. Oskoli

Veřejné cvičení v roce 1946

Mezi první sokolské jednoty za hranicemi čs. státu patřil Sokol Vídeňský Příznivci sokolského průvodu na veřejném cvičení v r. 1946

Včele sokolského průvodu žákyně, s vedoucí Pepčou Průvod S KM v roce 1946 – včele Konrád Suldovský, Pospíšilovou Marta Procházková, Eva Jarková-Nesvadbová

Doklad: Záznam z archivu: č. j. 5/1949 – Věc: Pokyny pro činnost v jednotách

Všem sokolským jednotám

Neuvážené jednání malé části příslušníků Sokola o XI. všes. sletu v Praze, kteří se domnívali ve své zaslepenosti, že nějakou provokací zastaví vítězný pochod našeho národa k socialismu, vyvolalo rozsáhlou očistnou akci v řadách sokolských….Tyto síly byly odstraněny i za cenu dočasného ochabnutí pravidelné sokolské činnosti…(viz Zpravodaj 1995 Sokola KM).

V roce 1968 se nepodařilo br. Eman. Mekyskovi a ses. Marii Kabrnové obnovit Sokol. Starosta Sokola Zborovice br. Drahoš Surynek a Zdenek Surynek se zúčastnili jednání za župu na Ústředním výboru ČOS. Nebylo žádoucí v té době, aby demokratické a ideové myšlenky Sokolstva byly obnoveny.

Sport v jednotě S KM zachycuje kronika volejbalu, která začíná v 20. letech min. století a končí v r. 1942 slovy vedoucího odbíjené Václava Černého: „Sokol musí ukončit svou činnost“. Dále 2. kniha volej. oddílu zachycuje činnost od 1.10.1930 do 30.12.1940. Kapitán volejb. mistrovského družstva odbíjené br. Jan Kozlík předal jednotě svou osobní kroniku, 2 fotoalba oddílu lehké atletiky předal syn Jar. Černého v r. 2008.

Na obnovení Sokola museli Sokolové čekat 40 let. 1. setkání se uskutečnilo 15. 3. 1990 díky iniciativě manželů Malchárkových v restauraci OSKOL. 19.4.1990 je svolána 1. členská schůze, která zvolila výbor:

starosta Jan Malchárek jednatel Věra Jeřábková náčelnice Ing. Olga Sehnalová náčelník Antonín Vala ekonom Ing. Čestmír Jandl právník JuDr. Ing. Oldřich Mohyla vzdělavatelka Božena Ratůzná zdravotnice MUDr. Jarmila Bergerové zapisovatel Věra Vrbová

13. 9. je vzpomínková akce u pamětní desky Dr. M. Tyrše na Velkém náměstí. Již 13.12.1990 na 1. Valné hromadě Sokola Kroměříž je zvolen starostou JUDr. Ing. Oldřich Mohyla. První cvičení se uskutečňují od 15.9.1990 v tělocvičnách místních škol, protože Sokol ztratil nejen vybudované lehkoatletické hřiště, ale i malý stadion, nenávratně i sokolovnu v Oskoli, kde je od r. 1942 Hasičská zbrojnice.

14.1.1991 začíná jednání o navrácení sokolského majetku. Z iniciativy Sokola Kroměříž bylo také rozhodnuto o obnově původní sochy T.G.M.včetně podstavce a nápisů. Největší problém, jak najít původní formu na odlití sochy Masaryka dle sochaře Gutfreunda, vyřešil starosta Sokola JUDr. Ing. Oldřich Mohyla. Dále vytvořil komisi, která projekt realizovala. Bratr Jindřich Hlaváček obětavě kontroloval postup prací a dodržení termínů svými častými návštěvami ve slévárně v Blansku. Místostarosta bratr Zdeněk Rakovič, pod záštitou Sokolské župy Hanácké vydal památník „Znovuobnovení pomníku T.G.Masaryka v Kroměříži 7.3.1993“.

V dubnu 1991 je Sokolu přidělen „domeček“ v Oskoli, který se načas stává sídlem jednoty i župy. Po 1. tajemníku župy Hanácké bratru Ant. Valovi se 7.3.1993 po 3. odhalena socha dle stává tajemníkem župy bratr Ing. Pavel Konečný. původního odlitku sochaře Gutfreunda

První cvičitelé - sestry a bratři:

Aerobik Olga Sehnalová, úspěšná cvičitelka žen Zdravotní cvičení Marta Vystrčilová, spolehlivá se snahou se vzdělávat v tomto oboru Cvičitelky Milada Vykydalová, Jana Melicharová Odbíjená mix Vladimír Fiala Konrád Suldovský, vedoucí seniorů Cvič. rodičů a dětí Zdeňka Seidlová, J. Butulová ml., Jindra Butulová, Ludmila Štěrbová Házená Zdeněk Krč, Jaroslav Potměšil

Stolní tenis Miloš Bouda, Zdeněk Mareš Šachy Jan Bártek Karate Roman Gazda, Miroslav Halaška BOX Hernandez F. Choze, Pavel Dočkal st., Karel Gold - pomohl zkušenostmi a radou Tan. soubor Krůčky Irena Salvadori Dramat. odbor Libuše Ševčíková, Jaroslav Fránek Loutkový odbor Věra Hejhalová Moder. gymnastika Alena Černá Košíková ml. žáci Miroslav Pekař Vzdělatelský odbor v čele se sestrou Ratůznou a Ševčíkovou rozvíjí bohatou činnost - 5. 3. 1992 slavnostní akademie ses. Ševčíková vede letní tábor dramatické tvorby 7.3.1993 je po třetí slavnostní odhalení sochy T.G.M. Stává se majetkem Sokola, později předána městu.

Velkou událostí pro Kroměříž je 350. výročí dobytí Kroměříže Švédy s historickou skupinou šermu br. Sitka z Muzea Kroměřížska. Organizačně zajistila sestra Zdeňka Seidlová a tajemník župy Pavel Konečný, ekonomicky ses. M. Kubíková, br. starosta O. Mohyla s výborem Sokola Kroměříž.

30. 1. 1994 umírá sestra Josefa Pospíšilová. Začínají nácviky skladby žákyní, ženy „Karneval“, Věrné gardy na XII. všesokolský slet v Praze. 3.10.1994 zástupce města předává Sokolu původní sokolský majetek kino Slávia (za odebraný majetek a „domeček“), kde sídlí Sokol Kroměříž a župa Hanácká dodnes.

1. ledna 1995 se Sokol do domu stěhuje. Tento rok je rokem volebním a 8. 2. volební Valná hromada Sokola Kroměříž volí nový výbor ve složení:

starosta bratr JuDr. Ing. Oldřich Mohyla místostarostka sestra Mgr. Zdeňka Seidlová (převzala funkci po bratru Ing. Zd. Rakovičovi) jednatelka sestra Ludmila Žáková hospodářka sestra Marie Úlehlová vzdělavatelka sestra Božena Ratůzná vzděl. sbor sestry Marie Kabrnová, Libuše Ševčíková, Iva Gožďálová, Jiřina Malacková náčelnice žen sestra Ing. Olga Sehnalová náč.pro mládež sestra Milena Vykydalová náčelník bratr Konrád Suldovský pobyt v přírodě bratr Pavel Dostál členové výboru sestry Dagmara Šebestíková, Anna Hradcová, Ludmila Simerská, bratr Jindřich Hlaváček tajemník župy Ing. Pavel Konečný tisková mluvčí sestra Olga Vaverková matrikář bratr Vlastimil Křenek zdravotník MUDr. Jan Bjaček revizní komise sestry Anna Hradcová, Františka Kočařová, Ing. Dana Koplíková

9.3. v Sokolském domě uspořádána sokolská akademie, 29.4. „Sokolský chodníček sestry Pepči Pospíšilové“, 6.–8. května účast VG na Sokolských slavnostech v Plzni, 18.6. je 1. veřejné cvičení Sokolů župy Hanácké na „Starém sokolském hřišti“ a průvod městem. Vydáváme 1. Almanach ke 130. výročí založení Sokola, sestavila sestra Mgr. Zdeňka Seidlová, strojový přepis sestra Marie Úlehlová. K tomuto výročí jsme 26.6. uspořádali slavnostní koncert ve Sněmovním sále v zámku s dívčím sborem SPgŠ, sbormistr profesor Jan Štěpánek, a komorním orchestrem Konzervatoře. 1.11. jsme uspořádali vernisáž výstavy k životu a politické práci T.G.M. v aule SPgŠ. Fotografie věnoval Fr. Zahradníček, organizačně zajistily sestry Zdeňka Seidlová a Božena Ratůzná se vzdělavatelským odborem. Opravy Sokolského domu, rekonstrukce, přístavbu zajišťuje starosta jednoty bratr Oldřich Mohyla. V roce 1997 zemřela tragicky vedoucí Věrné gardy sestra Marie Kabrnová, sokolka tělem i duší, zúčastnila se 6 všesokolských sletů. Ještě 30.10.1996 jsme oslavili její 90. narozeniny, za 2 týdny se nevrátila z Egypta. Dramatický odbor s vedoucí sestrou Libuší Ševčíkovou uvedl hru „Jak květinky přezimovaly“ a „Matka země“,17.12. „Zahradu vil“ uvádí režisér Mgr. Jaroslav Fránek. Jednota pořádá každým rokem Běh Terryho Foxe. 16.12. si výbor připomíná 85. narozeniny matrikáře br. Vlastimila Křenka, neúnavného činovníka jednoty. Mezi další významné akce patří oslava Zlaté svatby manželů Suldovských, obětavých sokolů. V roce 1998 pořádá jednota i župa „Malý sokolský slet“ na LA stadionu v KM za účasti 3.500 sokolů z celé republiky. Navštívil i ministr obrany Lobkowics. Taneční soubor Krůčky s vedoucí Irenou Salvadori vystupuje nejen na VH Sokola, ale působí i v celostátním měřítku, soutěžích aj. Rok 1999 - Sokolský dům je k dispozici školám, instistitucím, každým rokem se zde koná přehlídka dětských divadelních souborů „Pohádková Kroměříž“. Začíná příprava na XIII. všesokolský slet. Úspěšný je oddíl boxu, recitační a loutkový soubor pod vedením Mgr. Věry Hejhalové. Taneční oddíl Krůčky získáva titul Mistr jižní Moravy. Účastní se mezinárodního festivalu Caleidoscopio v italském městě Castegneto Carducci. Účast na Kroměřížském hudebním létu. 25.11.2000 pořádá jednota slavnostní akademii za účasti župy k 135. výročí založení jednoty, s celodenním programem v Domě kultury. Taneční oddíl Krůčky získává pro rok 2000 titul Vícemistr Moravy v soutěži tanečních formací. Účastní se karnevalu v Nice a na francouzské Rivieře. Vydáváme 2. Almanach, sestavila ses. Mgr. Zdeňka Seidlová, počítačový přepis Ing. Petr Vrana. Účast členů na XIII. všesokolském sletu v Praze.

Bratr Konrád Suldovský a bratr po průvodu XIII. všesokolského sletu v Praze 2.7.2000

Rok 2001 - 19. 4. probíhá volební Valná hromada, volí se výbor: starosta JUDr.Ing.Oldřich Mohyla místostarosta Ing. Petr Vrana jednatelka Jarmila Kozáková vzdělavatelka Olga Vaverková odbor sportu Mgr. Zdeňka Seidlová náčelnice Ing. Olga Sehnalová matrikářka Anna Večerková hospodářka Jaroslava Krejčiříková členky výboru Dagmar Šebestíková, Marie Úlehlová revizní komise Jaroslav Vrana, Dagmar Šebestíková

V nové zasedací síni v 1. poschodí upravujeme knihovnu, katalogizaci beletrie a sokolské literatury provedla ses. Zd. Seidlová a br. Ant. Kočař. V roce 2002 se jednota aktivně zapojila do sbírky pro povodní zatopené jednoty. V listopadu na akademii byl zástupce jednoty Sokola Lety z Čech, na obnovu sokolovny Lety jsme předali 30. 000 Kč. Každý rok Sokol uctil památku 26. října 2002 – čestná stráž u pomníku TGM Tomáše G. Masaryka.

V Sokolském domě se mění také správcové - sokolníci. Jako první vykonával tuto funkci pan Navrátil, všichni ostatní se stali členy Sokola. Bratr Arnošt Zavadilík velmi ochotně pomáhal kde bylo třeba. Třetí br. Šenk, pak br. Otakar Plíhal, který byl nadšeným turistou, dále br. Milan Obid, dříve trenér boxu, ještě dnes cvičící člen VG. Současný sokolník br. JUDr. Josef Čech, je zároveň předsedou Klubu dárců krve Kroměřížska, aktivně se zapojuje ve volejbalu seniorů. Také tajemníci kanceláře župy Hanácké se střídali, první Antonín Vala, Ing. Pavel Konečný, Ing Jana Marková z Holešova, od r. 2001 sestra Marie Úlehlová, která do roku 2001 byla hospodářkou jednoty a nyní je členka výboru Sokola.

V roce 2003 začínají probíhat náročné opravy v Sokolském domě díky profesním a manažerským schopnostem starosty Sokola KM br. O.Mohyly. Provádí se také výměna jevištní techniky, světel, horizontu, opony. Chloubou je stahovací osvětlený lustr v sále a vizí výměna sedadel za pohodlnější. Světla obsluhoval vždy obětavý sokol Konrád (Radek) Suldovský. Po jeho náhlé smrti 25.6.2004 převzal tuto funkci ochotně bratr Alois Beránek, cvičící člen Věrné gardy. Velký sál Sokolského domu se stal dostaveníčkem komorních akcí, divadel, Pohádkové Kroměříže, ale také Vídeňské omladiny, která již 15let zde hraje úspěšná divadelní představení (2 x ročně) čistým českým jazykem. Režisér Ing. Zdeněk Homolka s kolektivem má vřelý vztah ke Kroměříži. Sál však vymezuje cvičení jednoty jen na aerobik, cvičení nejmladších dětí, taneční skupiny, jógy, VG a podobné akce. Pro hry najímáme tělocvičny ve školách.

Od roku 2003 se také sport v jednotě systematicky rozvíjí, je založen odbor sportu – vedoucí sestra Zdeňka Seidlová a 3 základní oddíly: Odbíjená - družstvo smíšené s vedoucí Ivanou Zavadilovou - družstvo žen A s vedoucí Danielou Klárovou - družstvo žen B s vedoucí Helenou Zavadilovou Družstva odbíjené se pravidelně účastní župních přeborů s postupem do oblasti a finále ČOS. Účastní se také městských turnajů. stolní tenis – oddíly mládeže a dospělých – s vedoucí Jar. Novákovou a Vratislavem Oralem. oddíl boxu - úspěšný v celostátním měřítku s ved. trenérem Pavlem Dočkalem. Trenér boxu vychoval řadu borců juniorské ligy: Řípu, Dudu, Dočkala ml., Spáčila, Sedláčka a také nového trenéra Pavla Dudu. K 100. výročí lyžování ČR převzala sestra Zdeňka Seidlová z rukou Přebor jednoty ve stolním tenise žáků v r. 2003 vedoucího OS ČOS v Praze ocenění za reprezentaci Sokola a získání titulu „Přeborník ČSR“ v běhu na lyžích spolu s Martou Charvátovou- Jahodovou a Soňou Pittnerovou.

Výbor Sokola Kroměříž v r. 2004

29.března 2004 se konala Valná hromada a zvolila nový výbor: starosta JUDr.Ing.Oldřich Mohyla místostarosta Ing. Petr Vrana jednatelka Jarmila Kozáková vzdělavatelka Olga Vaverková vedoucí OS Mgr. Zdeňka Seidlová náčelnice Ing. Olga Sehnalová matrikářka Anna Večerková hospodářka Jaroslava Krejčiříková členky výboru Dagmar Šebestíková, Marie Úlehlová Kontr. Komise Jaroslav Vrana, Dagmar Šebestíková

V roce 2004 jsme poprvé organizovali mezinárodní utkání ve stolním tenise v Sokolském domě v Kroměříži, mezi župou Hanáckou a župou Vídeňskou. Naše ženy zvítězily: 1.místo Eva Šimkovičová, 2.místo Jaroslava Nováková

20.listopadu naši hráči hráli ve Vídni. V tomto roce ustavila sestra Natalie Navrátilová Euroteam SG ml. žákyní, cvičí v Chropyni a až do dnešní doby jsou vítězové přeborů ČOS i ČR. Oddíl aerobiku pod vedením sestry Romany Krajčové navázal na dobré výsledky cvičitelky Báry Neméthové, která se přestěhovala do Čech, a účastnil se přehlídky pódiových skladeb v Brně. Začíná také přestavba uvolněného bytu v 1.poschodí Sokolského domu, získáváme 2. zasedací místnost i s kuchyní (v 1. větší se již cvičí). Největší podíl na přestavbě má starosta, JUDr. Mohyla. Zajišťuje také jednání s Mě úřadem, institucemi a sponzory. 5.-6. června se cvičenci účastní „Sokolského Brna“, 3.-4. srpna 2. slovenského sletu ve Skalici. Rok 2005 je rokem oslav 140. výročí založení Sokola v Kroměříži. 25.10. při slavnostní Valné hromadě je přítomen čestný člen br. Jar.Kozlík. 6.12. se koná Slavnostní akademie za účasti celé župy a zástupců České obce sokolské. Sestra Jarina Žitná, náčelnice ČOS, předala bronzové odznaky ČOS sestrám J.Kozákové, Z.Seidlové a D.Šebestíkové. Vydáváme 3. Almanach k tomuto Předání bronzového odznaku ČOS sestrou Jarinou Žitnou výročí, který uspořádala sestra 6.12.2005 v Sokolském domě v Kroměříži Zdeňka Seidlová, počítačový přepis provedl bratr Petr Vrana. - oddíl boxu zaznamenává velké úspěchy. 2 junioři postoupili na Mistrovství republiky. V tomto roce jsou kadeti třetí nejlepší v republice. Mirek Šerban je v reprezentaci ČR, je prohlášen za nejtechničtějšího hráče juniorské ligy do 54 kg a stal se mistrem ČR pro rok 2005. Byl zařazen mezi nejlepší sportovce ČOS, v okrese mezi 10 nejlepších Družsto odbíjené s vedoucí Danielou Klárovou se umístilo v zemském přeboru na 1. místě, 14.5.2005 sportovců. V roce 2006 má vynikající úspěchy i Štefan Sinu, který však tragicky zemřel. - odbíjená má 3 družstva – vedoucí Iva Zavadilová, Helena Zavadilová, Daniela Klárová, její družstvo 14.5. vyhrává přebor župy, vítězí v oblastním přeboru ve Šternberku a ve finále ČOS je na 6.místě. Akce společenské a kulturní organizačně zajišťuje vedoucí VG sestra Dagmara Šebestíková, vždy Družstvo odbíjené s vedoucí Janou Polachovou postoupilo do ochotně a obětavě s členkami VG zemského přeboru r. 2005 ses. Jar.Kozákovou, Annou Večerkovou, Olgou Vaverkovou a dalšími.

Rok 2006 – OS Sokola KM pořádá ve Sportovním areálu Podzámecké zahrady 16.9. Finále ČOS v odbíjené mix, ředitelka turnaje sestra Iva Zavadilová, která byla současně i kapitánkou našeho družstva, které obsadilo 5.místo. 5. a 6. července účast na XIV. všesokolském sletu v Praze. V Kroměříži nacvičujeme skladby: Léto – vedoucí Olga Sehnalová, náčelnice a Marta Vystrčilová, Ta naše písnička česká – VG – vedoucí Dana Klárová, Jarmila Kozáková a Miroslav Pekař, Zpěv naděje – vedoucí Dana Klárová. 29.-30.6. se konal v Praze Sletový turnaj v odbíjené žen, kterého se zúčastnilo naše družstvo s vedoucí Danielou Klárovou – Slámkovou a získalo 3.místo. V Sokolském domě v suterénu je zrušena restaurace a otevřen Solný důl.

Rok 2007 je rokem volebním, přicházejí noví členové do funkcí: starosta JUDr.Ing. Oldřich Mohyla místostarosta a hospodář Ing. Petr Vrana jednatelka Jaroslava Krejčiříková náčelnice Ing. Olga Sehnalová vedoucí OS Mgr. Dana Klárová vzdělavatelka Jitka Korvasová matrikářka Anna Večerková členové výboru Jarmila Kozáková Mgr. Zdeňka Seidlová Dagmar Šebestíková Marie Úlehlová Mgr. Olga Vaverková kontr.komise: Jan Zona, dipl. techn., Jaroslav Vrana

22.května čestný člen Sokola KM bratr Jaroslav Kozlík oslavuje v Praze 100 roků. Zdravici mu předala sestra Zdeňka Seidlová. Odbor sportu uspořádal při této příležitosti 19. května 2007 1. ročník turnaje smíšených družstev ve volejbalu „O pohár bratra Jaroslava Kozlíka“. Zahájení pod sokolskou vlajkou za zvuků fanfár Sukova pochodu „V nový život“. Turnaj se natáčel na DVD. Vítězem se stal Sokol Vsetín, Sokol Kroměříž obsadil 4. místo. - oddíl boxu uspořádal v Sokolském domě 2x závody pro moravskou oblast Juniorská liga a pokračuje ve sbírání úspěchů. Miroslav Šerban obhájil 1.místo na MČR – Kadeti, také obhájil 1.místo na MČR – Junioři, dále získal 1.místo na mezinárodním turnaji v Ústí nad Labem (Olympiáda mládeže), 1.místo – MT Helebrant. Na MČR – Junioři obsadil 2.místo Marek Chmela. V květnu ukončil svou činnost nájemce v Solném Bratr Jaroslav Kozlík oslavuje 100 let, dolu a jednota má zájem nabízet služby ve své sestra Věra Vrbová upekla „preclíkový řád“ (100 kusů) režii.

Rok 2008 – 24.5. pořádá odbor sportu 2. ročník turnaje smíšených družstev ve volejbalu „O pohár bratra Jaroslava Kozlíka“ za účasti 8 družstev. Turnaj zahájil bratr Kozlík zdravicí. Vítězem se stalo družstvo Sokola Vsetín, 2. místo obsadilo družstvo Sokola Kroměříž. Vedoucí turnaje Iva Zavadilová, vedoucí komise odbíjené v župě. Bratr Jaroslav Kozlík a bratr Miroslav Douša z ČOS s námi v Kroměříži oslavili jeho 101. narozeniny. - oddíl boxu uspořádal jarní kolo Juniorské ligy a borec Mirek Šerban II. ročník volejbalového turnaje mix „O pohár Jar. Kozlíka“ již potřetí obhájil 1.místo na MČR – Junioři, 3.místo MT Černé diamanty (Polsko), 1. místo MT (SVK), borec Marek Chmela získal 1.místo na MČR – Kadeti a 3.místo na MČR – Junioři, dále ještě 1.místo MT F.Janegy (ČR). - v dubnu zahájil činnost oddíl Mažoretek pro dívky od 7 do 11 let – vedoucí je nová cvičitelka sestra Lenka Pavlíčková. - od září úspěšná trenérka SG Teamgymu sestra Natalie Navrátilová zahajuje cvičení pro začátečníky pro děti od 4 do 11 let. Miroslav Šerban, trenér Pavel Duda, Lukáš Kopecký a - účast VG na „3. sletu župy Marek Chmela Ještědské“. - Miroslav Šerban BOX, byl navržen na říjnové Mistrovství světa v Mexiku za ČR.

Zpráva matrikářky o stavu členské základny tělocvičné jednoty SOKOL Kroměříž k 1. lednu 2008

Podle statistického výkazu měla jednota k 1.1.2008 celkem 433 členů, z toho: muži 81 ženy 272 dorostenci 25 dorostenky 9 žáci 16 žačky 30

Přehled členské základny dle oddílů: všestrannost - teamgym junior SG 38 - jóga 28 - R+D 14 - pohybová výchova 96 - zdravotní výchova 28 - přispívající – ženy 59 - přispívající – muži 18 divadelní odbor 16

56 odbor sportu - stolní tenis 11 - box 62 - karate 16 - volejbal 47

V uplynulém období ukončil činnost taneční soubor Krůčky. Vzhledem ke zvyšujícím se provozním nákladům přistoupila jednota k vybírání oddílových příspěvků od cvičících členů. I když se zlepšila spolupráce matrikářky a cvičitelek (cvičitelů), je vybírání členských a oddílových příspěvků velmi náročné. Byla obnovena činnost divadelního odboru, věříme, že bude dále úspěšná.

Snažili jsme se zachytit pro budoucí generace krátce historii Sokola Kroměříž zapsanou v kronice od založení do roku 1922, po obnově Sokola v roce 1990 z kroniky jednoty, kterou od roku 1990 vedla sestra Jarmila Kozáková a od roku 1992 sestra Olga Vaverková, doplnili zápisky z kroniky odboru sportu s fotodokumentací vedenou sestrou Seidlovou od roku 2003 do roku 2007. Historie zaznamenána ve Zpravodaji k výročí jednoty v roce 1995, 2000 a 2005.

Je třeba poděkovat za práci členům výboru, kteří se připravují k odchodu z funkce, vykonali mnoho práce pro Sokol, snaží se najít za sebe náhradu z mladších členů, aby tradice a myšlenky Sokola byly zachovány.

SOKOL Kroměříž oceňuje práci bratrů a sester, kteří se zapojili po obnově Sokola nejen jako cvičitelé, ale i jako činovníci, kteří sokolskou činnost řídí a organizují. Jsou to i členky Věrné gardy, které pomáhají jako pořadatelská služba. Mnozí své funkce předali mladším, ale stále pracují ve výboru Sokola. Všem patří dík za dlouholetou práci od roku 1990:

1) Cvičitelky: sestra Olga Sehnalová je náčelnicí jednoty i župy a obětavou cvičitelkou žen, vedoucí nácviku sletových skladeb. Sestra Marta Vystrčilová je dlouholetou cvičitelkou zdravotního cvičení žen. 2) Bratr Alois Beránek je aktivním členem VG a je nepostradatelným pomocníkem při kulturních a divadelních akcích, je mistrem jevištní techniky. Tuto funkci převzal po bratru Konrádu Suldovském. In memoriam oceňujeme i funkci matrikáře bratra Vlastika Křenka a vzdělavatelky sestry Boženy Ratůzné. 3) Sestra Marie Úlehlová je dlouholetou členkou výboru a do roku 2001 byla hospodářkou jednoty. Nad rámec svých povinností tajemnice župy Hanácké zajišťuje vše, co je potřeba pro plynulý každodenní chod jednoty. Provedla strojový přepis 1. Almanachu k 130. výročí jednoty a počítačový přepis Almanachu župy Hanácké v roce 2008. 4) Sestra Anna Večerková, matrikářka jednoty, věnuje hodně času své funkci, navštěvuje trpělivě oddíly, komunikuje se členy. Navíc je ještě oporou při všech společenských sokolských akcích, zvláště při návštěvě Vídeňské omladiny. 5) Sestra Olga Vaverková plnila funkci vzdělavatelky, píše kroniku jednoty, je dopisovatelkou do místního tisku, stará se o sokolské vývěsky. Tyto úkoly převzala po sestře Boženě Ratůzné a sestře Libuši Ševčíkové. 6) Sestra Dagmar Šebestíková je vedoucí necvičící VG a organizuje s VG pořadatelskou službu při kulturních a společenských akcích. Držitelka bronzového odznaku ČOS.

7) Sestra Zdeňka Seidlová – místostarostka jednoty do roku 2003, vedla Odbor sportu v jednotě i župě do roku 2007, cvičitelka Rodičů a dětí, vedoucí nácviku sletové skladby na XIII. slet, dopisovatelka do místního tisku a časopisu Sokol, katalogizovala knihovnu a sokolskou literaturu, autorka 3 Almanachů jednoty a Almanachu župy Hanácké 2008, delegátka župy Hanácké do předsednictva ČOS, držitelka bronzového odznaku ČOS. 8) Sestra Jarmila Kozáková – plnila funkci jednatelky jednoty a župy, je cvičitelkou sletových skladeb. Je vedoucí cvičící Věrné gardy a podílí se na organizaci kulturních a společenských akcích. Držitelka bronzového odznaku ČOS. 9) Bratr Oldřich Mohyla, starosta jednoty a župy Hanácké od r. 1990, využíval svých profesních znalostí ve své funkci, organizoval restituce, opravy sokoloven, jeho spolupráce s jednotami je příkladná. Po 18 letech dosáhla jednota vrácení sokolského majetku, hřiště a stadionu. Podporoval sokolské aktivity všestrannosti, sportovní a kulturní. Je iniciátorem zvláště návštěv Sokola Vídeň a divadelní Vídeňské omladiny, a také obnovení původní sochy T.G.Masaryka na Masar. náměstí. Zasloužil se o rekonstrukci Sokolského domu v Kroměříži, který je také sídlem župy Hanácké.

Tělocvičná jednota SOKOL Holešov

Založena 18. října 1886 Obnovena 23. února 1990

Celá sokolská organizace od samého počátku svého vzniku procházela údobími těžkých zkoušek a persekucí po celou dobu své existence. Vždy byla první obětí každé diktátorské absolutistické vlády pro svůj demokratický a vlastenecký program. Založení Sokola v Holešova spadá do doby, kdy po konci sedmdesátých let 19. století nastalo částečné zmírnění poměrů. V Holešově působil již od roku 1861 Čtenářský spolek a také Pěvecký spolek Podhoran, ale město bylo převážně německé. Nadšeným šiřitelem sokolské myšlenky byl národovec a vlastenec Dr. František Barvič. Protože nebyla naděje, že by okresní hejtman Flascher dovolil založit sokolskou jednotu, rozhodl se Dr. Barvič a jeho druhové, že sokolství zaštítí hasičstvím. Tak byla založena Tělocvičná hasičská jednota Sokol Holešov, jejíž první Valná hromada se konala dne 18. dubna 1880. Předsedou byl zvolen Dr. František Barvič, náčelníkem František Voráč. Do výboru byli dále zvoleni: Jindřich Barvič, František Kaiser, Leopold Kuchař, Leopold Adam. Až do roku 1885 se cvičení mužů konalo dvakrát týdně večer při petrolejových lampách v malé místnosti za hasičským skladištěm. Přesto byla návštěvnost četná. První veřejné vystoupení a první tělocvičné závody proběhly 4. července roku 1880 o slavnosti založení jednoty a upozornily na Sokol širší obecenstvo. V jednotě se provozovalo šermování, střelba do terče, jízda na koních, hudba a zpěv. Velmi četné byly společenské zábavy, výlety a veřejná vystoupení.

V roce 1886 dochází k reorganizaci jednoty. V této době se začalo zřetelně jevit, že jsou sloučena dvě nesourodá společenství. Na přání obou stran bylo rozhodnuto se rozdělit. První Valná hromada nově zřízené Tělocvičné jednoty Sokol v Holešově se konala dne 18. října. Za starostu byl zase zvolen Dr. František Barvič, za náměstka František Pánek. V Sokole se jevil nový duch. Výbor se usnesl, že se má cvičit podle knihy Tyršovy. Cvičilo se v divadelním sále v místním hostinci, ale od 5. listopadu 1889 již v tělocvičně 1. měšťanské školy. Na slavnosti otevření této školy jednota vystoupila po prvé v sokolských krojích. V letech 1890 – 1895 sokolství sílilo a členů přibývalo. Na veřejném cvičení v roce 1894 cvičilo 100 cvičenců. Došlo také na finanční sbírku na stavbu tělocvičny Sokola holešovského. Knihovna Sokola se začala rozrůstat a na podzim roku 1895 bylo dokonce sehráno divadelní představení „Rohovín Čtverrohý“. III. všesokolského sletu v Praze v roce 1895 se zúčastnilo 14 mužů. V roce 1900 se v Holešově konalo župní cvičení, které se stalo národní slavností. Součástí této slavnosti byl sokolský průvod, cvičení prostných. Rok 1901 – rok IV. všesokolského sletu – zúčastnilo se 18 členů, z nichž 15 cvičilo prostná a 3 závodili. Vynikl bratr Josef Kovařík, který získal stříbrnou medaili, v celkovém počtu 419 závodníků byl na 21 . místě. V roce 1903 byl založen ženský odbor Sokola a začalo cvičení žen. Náčelnicí byla zvolena sestra Jana Hudečková, samostatný odbor podle řádu ČOS se pravidelně zúčastňoval všech veřejných cvičení a besed jednoty, účinně se uplatňoval při pořádání slavností a zábav. Záslužnou činnost vykonává pořádáním hodnotných

59 přednášek a besídek, které byly velmi oblíbené, a měl na starosti spolkovou knihovnu. Za svého trvání měl řadu obětavých a horlivých spolupracovnic. V roce 1904 na veřejném cvičení po prvé zacvičily 4 oddíly žen prostná. Knihovna se v tomto roce rozrostla o 218 zábavných a 75 odborných – vzdělávacích knih. Rok 1906 – byl položen základní kámen sokolovny s textem „Po 26ti leté činnosti za poměrů nepříznivých i příznivých odhodlala se jednota postavit si vlastní stánek, v němž bude vychovávána mládež silných svalů, udatné mysli a srdce ušlechtilého. Nechť pevný a čistý charakter vypěstovaný zásadami demokratickými jest ozdobou každého Sokola, ku prospěchu našeho milého národa českého“. Slavnostně byla sokolovna otevřena ve dnech 22.-23.9.1906 a přítomen byl i bratr Scheiner, starosta ČOS. Toho roku byl při jednotě zřízen divadelní odbor a v roce 1910 odbor hudební, který účinkoval na večírcích a divadelních představeních. Např. v roce 1910 divadelní odbor sehrál 10 představení a vytěžil za 4 měsíce téměř 4.000 korun. Na V. všesokolský slet v roce 1907 se vypravilo 18 bratří a 4 sestry, které cvičily kužele. V roce 1912 byla podniknuta nákladná přístavba prvního patra sokolovny. Touto stavbou dluh jednoty zase vzrostl. Byl zřízen spolkový kinematograf z něhož se očekával jistý výtěžek. VI. všesokolského sletu v roce 1912 se již zúčastnilo 62 bratrů a 42 sester. Rok 1914 byl rokem Hanácko-Valašské výstavy v Holešově a jako příprava na slet Sokolstva v Brně byl pořádán slet „Sokolské župy Hanácké“. Vypuknutí 1. světové války zkomplikovala situaci v jednotě. Četní členové museli nastoupit vojenskou službu. Cvičení bylo na čas přerušeno. Následně tělocvičná činnost byla v rukou žen. Sestra Jena Majdlochová řídila i cvičení mužského dorostu. „Válečný výbor“ pracoval i v těžkých válečných podmínkách. Ženy se zúčastnily veřejného cvičení v Kroměříži v roce 1917 a župního sletu ve Zlíně. V sokolovně byla pořádána celá řada kulturních podniků, divadel a koncertů za účasti významných umělců. Do Holešova došla zpráva o prohlášení samostatnosti 29. října 1918. Ihned se zorganizovala sbírka, aby se zaplatil dluh na sokolovně. Úspěšně se vybralo 18.000 Kč. Zpočátku poměry v novém státě nebyly normální, a proto i v Holešově vznikla sokolská branná četa k udržení veřejného pořádku. Podle vzpomínek bratra Františka Krajcara, který se ihned po návratu z války dal dobrovolně naverbovat k ochraně Slovenska v roce 1919. Od vojáků se Sokolové lišili je sokolskou čapkou a při sobě museli nosit sokolskou legitimaci jako doklad totožnosti. Sokolstvo jako celek se velmi rychle vrátilo ke své činnosti. K původnímu nářaďovému tělocviku přibyla cvičení na hřištích a v přírodě, vznikla družstva házené, volejbalu, košíkové, tenisu, rozvinula se atletika, turistika, táboření, lyžování. Jednota byla střediskem osvětové činnosti a společenským centrem pro širokou veřejnost. Její divadelní odbor byl na vysoké úrovni, vzorně zařízené loutkové divadlo sloužilo dětem, konaly se přednášky, koncerty a promítání filmů pro veřejnost. V roce 1926 byl zakoupen sousední dům vedle sokolovny „Sokolský dům“, následujícího roku v přízemí zřízena restaurace. V roce 1932 se IX. všesokolského sletu zúčastnilo 90 cvičenců- 35 mužů, 35 žen a 20 dorostenců. V roce 1934 byl zvolen starostou jednoty bratr Ladislav Jaroš, velký Sokol tělem i duší. Za jeho iniciativního vedení činnost jednoty se rozrostla a zkvalitnila. Družstva atletů a hráčů házené i odbíjené získávala významné úspěchy.

V roce 1938 byl X. všesokolský slet konán v předtuše budoucí války. Po sletu tělocvičný život neustává, naopak ve cvičení mužů, žen i dorostu se zvýraznila branná výchova. Státoprávní změny v roce 1939 zásadně ovlivnily činnost jednoty. Protektorátní léta jsou velmi těžká, ale členky Sokola v Holešově se nezalekly uctít památku T.G.M. manifestačním průvodem 14. září 1940. 12. dubna 1941 je zastavena činnost a v říjnu následuje rozpuštění Sokolstva. Nastalo zatýkání sokolských činovníků. Zákrok gestapa byl zdůvodněn tím, že Sokol se stal střediskem otevřeného i tajného odporu proti německé Říši. 18. června 1942 byl popraven starosta Sokola Holešov bratr Ladislav Jaroš i další členové sokolské jednoty. 6. května 1945 se Holešov dočkal osvobození a již 7. května se konala první schůze výboru Sokola. Funkci starosty převzal bratr Ferdinand Stavěníček, náčelníkem se stal František Došek. 17. května 1945 byla zahájena činnost všech složek Sokola. Začalo se opět cvičit, i když ztráty po válce byly značné. Prvořadým úkolem Sokola bylo uctít památku starosty Sokola a čestného občana města, bratra Ladislava Jaroše. Na jeho oblíbeném Jehelníku byla 1. května 1946 odhalena pamětní deska. Nese nápis: „Vzpomeňte bratra Ladislava Jaroše, starosty Sokola Holešov, ředitele reálného gymnázia, turisty, lyžaře a milovníka tohoto kraje. Byl zavražděn Němci 18. června 1942 v Brně …..“. Léta 1946-1948 byla ve znamení vidiny nového začátku činnosti Sokola a dále ve znamení příprav na XI. všesokolský slet v Praze v roce 1948. Nadšení ze sletu bylo vystřídáno persekucí, likvidováním členů, zastavením činnosti, zabavením sokolského majetku.

V roce 1948 byl Sokol po třetí umlčen na dobu 41 let.

17. listopad 1989 zaznamenal obnovení sokolské činnosti a již v prosinci byl vytvořen přípravný výbor ve složení: sestry Plecháčová-Mucalíková, Pastrnková, Sitková, Šrotová, Ondrušáková, Strnadová, Zakopalová, Gogelová, Glosová, Kolářová a bratři Dočkal, Kučera a Glos. Vlastní činnost a kroky k obnovení Sokola byly zahájeny první výborovou schůzí dne 23.2.1990 s tím, že do prozatímního výboru byl navržen jako starosta bratr Jaroslav Dočkal a složení výboru obnovené T.J. Sokol bylo následující: 1. místostarostka sestra Ludmila Plecháčová-Mucalíková 2. místostarostka sestra Helena Gogelová jednatel bratr František Kučera pokladník sestra Zdena Břeňová vzdělavatelka sestra Libuše Sitková matrikářka sestra Norka Pastrnková zapisovatelka sestra Eliška Malantová náčelnice sestra Marie Kubíčková revizoři účtů sestry Olga Kolářová, Mir. Strnadová, bratr Alfons Glos

Hned v prvém roce obnovené činnosti se začalo s náborem žáků ve školách, ženy začaly s pravidelným cvičením. Pod Sokol přešel oddíl sportovní gymnastiky se svými osmdesáti členy. Nastala složitá jednání o vrácení sokolského majetku od TJ Holešov. Na základě restitučního zákona byl zpět získán Sokolský dům zpětným odkupem v hodnotě za 264 tisíc, na což musela být vzata půjčka od KB. Sokolovna byla po dlouhých jednáních vrácena do majetku Sokola od TJ Holešov ke dni 27.1.1993.

Od roku 1992 je ve funkci náčelnice Sokola Ing. Jana Marková. Začíná úspěšně organizovat letní tábory, které jsou pořádány opakovaně několik let. V roce 1994 připravila s dalšími cvičitelkami 73 cvičenců na XII. všesokolský slet – 1. slet po obnovení Sokola po revoluci. V letech 1994 – 2000 organizovala školení cvičitelů všestrannosti pro jednoty župy Hanácké. V roce 2001 byl Sokol Holešov pověřen uspořádáním 1. celostátního setkání sokolských žen, na které přijelo téměř 300 cvičenek z celé republiky. Dvoudenní program probíhal v dalších školních tělocvičnách a sportovní hale. Garantem akce byla sestra Jana Marková a za pomoci celého výboru a dalších členů sklidila akce úspěch. Zvláště je třeba vyzvednouti činnost oddílu Pobytu v přírodě dětí a mládeže, který úspěšně sestra Jana Marková vedla po celou dobu svého členství v Sokole až do roku 2007. Od roku 1998 nastává změna ve funkci náčelnice a tuto přebírá sestra Irena Smrčková. Od roku 1994 je obsazena i funkce náčelníka a stává se jím bratr Alfons Glos. V roce 2007 skládá funkci starosty bratr Jan Přibyl a jeho funkci přebírá sestra Irena Smrčková a náčelnicí se stává sestra Věra Peštuková.Do celkové činnosti obnoveného Sokola se zapojily i ty členky seniorského věku, které se převážně ze zdravotních důvodů již do cvičebních hodin nemohly zapojit a začaly se scházet k pravidelným schůzkám jednou za měsíc. Věrnou gardu vedly sestry Libuše Sitková a Táňa Šrotová, později sestra Dagmar Zahradníková, dnes sestra Inka Tepličková. Na dobré činnosti se podílí i vzdělavatelka sestra Anežka Švábová. První sportovní oddíl v obnovené T.J.Sokol byla sportovní gymnastika s 80ti členy, převážně žákovské a dorostenecké kategorie. Vedoucím oddílu byl a doposud je trenér I. třídy bratr Ignác Foukal. V roce 2000 dosáhlo družstvo mladších žáků na republikovém přeboru ČOS pěkného úspěchu, když v šestiboji se z dvanácti družstev umístili na šestém místě. Je třeba vyzvednout účast devíti žaček na XIV. všesokolském sletu ve skladbě „Sluníčka“. Skladbu s nimi nacvičila trenérka SG sestra Jiřina Láníková a sama vystupovala na tomto sletu ve dvou skladbách pro ženy. Dalším sportovním oddílem je oddíl orientačního běhu, který v T.J.Sokol pracuje od roku 1993 a jehož předsedou je bratr Antonín Peška. Oddíl začal s počtem dvaceti členů, k dnešnímu dni odchodem mládeže na školy zůstává v oddíle 15 členů. Mimo zajišťování vlastní organizační práce v oddíle bratr Peška závodí v seniorské kategorii. Zúčastnil se závodů v Itálii, „Mnichovského maratónu“, pořádá závody pro mládež v našem městě. Své krátké období měly v T.J. Sokol Holešov i další oddíly: oddíl florbalu, který musel ukončit činnost vzhledem k organizačním nedostatkům. Rovněž tak skupina zájemců o historický šerm využila ke svým tréninkům sál sokolovny a po krátkém čase činnost ukončila. V roce 2003 vznikly oddíly šachu a boxu, které pracují až do dnešní doby. Šachisté mají 15 členů, schází se v klubovně sokolovny 2x týdně a hrají přátelská utkání. Oddíl boxu začínal s počtem dvaceti členů, převážně žáky a dorostenci pod vedením zkušeného trenéra bratra Procházky. Bratr Procházka zemřel a jeho funkci po něm převzal mladý David Dovrtěl, který získává zkušenosti. Oddíl boxu pořádá 2x do roka utkání oblastní ligy juniorů a mužů a zúčastňuje se i republikových soutěží. Umístění L. Sobotky na posledním mistrovství na 3. místě v kategorii juniorů je velmi úspěšné. Výčet celoroční činnosti T.J.Sokol je třeba doplnit o informaci k pořádání tradičního výstupu na Jehelník. Koná se každoročně k uctění památky starosty Sokola bratra Ladislava Jaroše. Profesorovi Jarošovi, jako bývalému řediteli

62 holešovského gymnázia, byla v roce 1997 v budově této školy odhalena pamětní deska za účasti členů Sokola. Za práci pro sokolskou myšlenku patří poděkování prvnímu výboru z roku 1990 v čele s bratrem Jaroslavem Dočkalem, který jako starosta nesl břímě při jednáních k navrácení majetku Sokola. Celoživotní práce sester Ludmily Plecháčové-Mucalíkové a Heleny Gogelové byla oceněna v roce 1999 medailí ČOS „Za věrnost Sokolu“. Vzpomínkou na všechny jmenované, kteří již nejsou mezi námi, se vracíme s úctou k tomu, co pro sokolskou myšlenku vykonali. Ocenění práce se dostalo v roce 2004 i předsedovi oddílu SG bratru Foukalovi od Krajského úřadu Zlín za jeho aktivity pro děti a mládež. Sokolská župy Hanácká rovněž ocenila práci trenérek SG - sester Dagmar Pařilové a Jaroslavy Dvořákové, trenéra Foukala, předsedy oddílu orientačního běhu bratra Antonína Pešky a cvičitelek žen sester Anny Friesové, Ireny Smrčkové, Aleny Neradilové, dále Marie Glosové a Boženy Škubalové. Cvičitelky Marie Glosová a Jana Marková byly za práci s mládeží oceněny i Městským úřadem v Holešově. K těm, které dlouhá léta věnovaly svůj volný čas cvičení žen patří sestry Jiřina Mlodziková a Olga Kolářová. Také jim patří dík za dlouholetou práci. Naše poděkování patří MUDr. Lence Kuhlové, která bez nároku na odměnu se starala o pořádek a dohled na sokolském hřišti házené a v případě potřeby poskytla i první pomoc. Poděkování za dlouholetou činnost patří i bývalému starostovi Sokola bratru Janu Přibylovi, který funkci vykonával celých 13 let. Na volební Valné hromadě T.J.Sokol Holešov 20. března 2007 byl zvolen nový výbor: Starostka sestra Irena Smrčková Jednatel bratr Jan Přibyl Vzdělavatelka sestra Anežka Švábová Náčelník bratr Ignác Foukal Náčelnice sestra Věra Pešková Vedoucí OS bratr David Dovrtěl Matrikářka sestra Věra Zapletalová Hospodářka sestra Jaromíra Šindelářová Propagace sestry Marie Glosová, Zdenka Žáčková Zapisovatel ka sestra Jarmila Ondrušková Kontr.komise sestra Zdenka Žáčková sestra Jarmila Ondrušková

Při obnově archivu byl nalezen doklad, podle kterého v září roku 1962 byl do Okresního archivu v Holešově odvezen fond T.J. Sokol Holešov od roku 1875 až do roku 1953 v rozsahu 63 inventárních jednotek a mnohé materiály přímo skartovány. Zbylé materiály jsou řádně archivovány.

Tělocvična v Sokolovně Holešov

Tělocvičná jednota SOKOL Bystřice pod Hostýnem

Založena 30. června 1892 Obnovena 20. listopadu 1990

V sedmdesátých letech devatenáctého století nastala příznivá doba k uvědomování si české svébytnosti a stupňování odporu českého národa proti útlaku vídeňské vlády. Po Praze se vlastenecké cítění českého národa přelévalo i na český venkov a na Moravu. Také v Bystřici pod Hostýnem postupem času sílilo národní uvědomění. V roce 1864 byla Bystřice p/H. povýšena na město. V roce 1868 poslali bystřičtí občané do základů Národního divadla kámen z Hostýna. Důležitým mezníkem v historii města bylo také v roce 1892 založení Sokola.

Snahám o založení Sokola předcházela v roce 1890 školní slavnost, při které žáci zdejší školy s velkým úspěchem zacvičili sokolská prostná, nacvičená mladým učitelem a vlastencem Karlem Jaroslavem Obrátilem. Ten pak chtěl spolu s jinými vlastenci založit v Bystřici p/H. Sokol, ale za své pokrokové smýšlení byl brzy přeložen z bystřické školy do Vizovic. Stalo se tak až 30. 6 1892, kdy byla svolána ustavující Valná hromada, které se zúčastnilo 47 členů. Prvním starostou byl zvolen Leopold Haldina a náčelníkem Jan Václavík. V listopadu 1892 se pak konala mimořádná Valná hromada, při které byli zvoleni noví členové výboru Sokola. Starostou byl zvolen Dr. Štěpán Sedník a náčelníkem JUDr. Viktor Kaplan. Cvičenci cvičili buď venku nebo v tělocvičně dívčí školy. V roce 1902 byl založen ženský odbor Sokola. Jejich zásluhou se zavedly vzdělávací a zábavné večírky, různé kurzy a tzv. „létací knihovny“ pro venkov. Ještě tento rok vystoupilo 43 žen na veřejném cvičení. V roce 1909 byla založena pobočka v Dřehosticích.

V roce 1909 se zrodila myšlenka postavit si svoji vlastní sokolovnu, ale plány přerušila válka. Až 18. června 1922 byl položen základní kámen sokolovny. Plány sokolovny projektoval nejvýznamnější představitel moderní československé architektury, profesor architekt Bohuslav Fuchs, rodák z blízkých Všechovic. Stavba sokolovny ale překročila rozpočet 700.000 Kč, a proto byla další stavba zastavena. Zbývající část stavby, která se již nikdy neuskutečnila, měla tvořit tělocvičnu a restauraci s hotelem. Přesto stojí za zmínku, že od položení základního kamene 18.června 1922 do 28. října 1922, kdy byla sokolovna slavnostně otevřena, uplynulo necelých pět měsíců. Toho 28. října 1922 bylo také 30. výročí založení bystřického Sokola a při slavnostním otevření budovy proběhla odpoledne tělocvičná akademie a večer pak sokolští ochotníci zahráli divadelní hru Aloise Jiráska „Otec“. Součástí sokolovny bylo i loutkové divadlo, které hrávalo na galerii a také sokolské kino. Budova sokolovny se tak stala víceúčelovým zařízením a slouží tak až dodnes. V současné době je sokolovna zapsána v seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

V době 1. světové války muži necvičili, schopní byli ve válce a 10 členů bystřického Sokola pak ve válečných bojích padlo. Činnost Sokola udržovali jen ženy a dorostenci s obavou, že jejich činnost bude zakázána. Pamětníci vzpomínali, jak v zimě byla na zdech tělocvičny jinovatka, nebylo čím topit a ani svítit. Často si prý „svítivo“ přinášeli ze svých skromných zásob, aby se cvičilo.

Již před 1. světovou válkou patřil bystřický Sokol k velmi aktivním jednotám. V této době byl nositelem kultury i přesto, že neměl svoji budovu. Hrála se divadla, konaly se přednášky, známé byly i početné tělovýchovné akademie a slavnostní cvičení. Bystřický Sokol měl také svůj orchestr, který hrával i při divadlech. Kromě toho dal Sokol základy k pěveckému sdružení, ze kterého později vzešel známý bystřický pěvecký sbor „Tregler“, který existuje doposud.

Bystřický Sokol vychoval ve svých řadách osobnosti, které svým významem přesáhly hranice bystřického regionu. Vzpomeňme aspoň na některé z nich: František Táborský, bystřický rodák, narozen v roce 1858, básník a spisovatel, čestný člen bystřického Sokola. Zemřel 21.6.1940. Jindřich Tomášek se narodil 10.7.1887 a zasloužil se v poválečných letech o velký rozvoj jednoty, jak po stránce tělovýchovné, tak po stránce kulturní. V roce 1912 zvítězil na sokolských sletových závodech mezi 2.516 závodníky. Jen pro divadlo nacvičil 34 divadelních her. Byl aktérem slavnostního položení základního kamene sokolovny a zasazení pamětní desky prezidentu Masarykovi ve Chvalčově. Nacvičil mimo jiné i 14 akademií, navrhl výzdobu sokolovny živými sochami při příjezdu T.G.Masaryka do Bystřice p/H. v roce 1928. Byl členem Sokola od roku 1904, kdy měl 17 let, a byl jím až do své smrti v roce 1930. Pracoval čtyři roky i v předsednictvu župy. Byl učitelem, ale také nadšený Sokol, sportovec a závodník s vysokou úrovní, vlastenec s velkou mravní hodnotou. I když byl přísný, svým příkladným životem si získával mládež a byl jí přitažlivým vzorem. Jeho ušlechtilé vlastnosti ocenil ve své vzpomínkové knize na něj, i výše jmenovaný, bystřický spisovatel, František Táborský. Jaroslav Kozlík narozen 22.5.1907 v Bystřici p/H., byl za svého mládí členem jednoty. Později se stal aktivním členem družstva odbíjené v Sokole Kroměříž. V roce 2007 slavil výročí 100 let, ke kterému jsme mu blahopřáli. V dopise pak vzpomínal na své sokolské začátky, kdy byl jeho cvičitelem i bratr Jindřich Tomášek. Nyní žije v Praze, kde stále publikuje v tisku své podnětné připomínky k sokolské činnosti. Když byl letos v Kroměříži (kde je čestným členem jednoty) zahajovat 2. ročník volejbalového turnaje „O pohár bratra Jaroslava Kozlíka“, přijel i se svou dcerou Alenou do Bystřice p/Hostýnem k manželům Goldmannovým, aby zavzpomínali na mladá sokolská léta a podepsal se do Pamětní knihy Sokola. Po roce 1989 došlo již po čtvrté v historii Sokola k jeho vzkříšení. Po obnovení činnosti ČOS v Praze dal první podnět k obnovení činnosti Sokola v Bystřici p/H. bratr Josef Svoboda, který byl dlouholetým a posledním jednatelem tělocvičné jednoty Sokol před jejím zrušením v roce 1948. Přípravný výbor měl první schůzi 20.11.1990. Pak se dne 15. února 1991 uskutečnila 1. Valná hromada, kde byl navržen a schválen výbor v tomto složení: Starosta ing. Dušan Goldmann Jednatelka Svatava Doležalová Náčelník a matrikář Oldřich Oškera Náčelnice Irena Barvíková Vzdělavatelka Jiřina Miklíková Členové výboru Jaroslav Nevřala, Věra Benešová, JUDr.Oto Skácel, MUDr. Blahomíra Vaňková, Karel Adámek, Blaha Goldmannová, Františka Hlobilová, Jaroslava Nedbalová, Bohumil Svoboda, Josef Svoboda, MUDr. František Starý, Vladimír Macenauer

Během několika nových volebních období byli nahrazeni ti členové výboru, kteří odešli, nebo zemřeli. Nahradili je sestra a bratři: Ing. Zbyněk Svoboda, Ludmila Růžičková, Libuše Doleželová, Vladimíra Macenauerová.

Již v dubnu 1991 byla jednota zaregistrována jako řádný člen ČOS. Bystřický Sokol se tak podle nového uspořádání stal členem Sokolské župy Hanácké se sídlem v Kroměříži. Původně jsme patřili do župy Františka Palackého.

Pro další činnost je důležité podchytit hlavně zájem mladé generace. Protože nebyla sokolovna, cvičilo se v ZŠ T.G.Masaryka a ZŠ Bratrství. V jednotě bylo evidováno 211 členů, z toho: 36 mužů, 126 žen, 8 žáků a 41 žaček. V roce 1991 přibylo 91 členů, což je 302 členů. A teď pro srovnání: v říjnu 1948 to bylo 806 jen dospělých členů Sokola. Kromě tělovýchovné činnosti se akce zaměřují i na tradice osvětové a kulturní, které měly v Sokole vždy své důležité místo. Konaly se vzpomínkové akce na Mistra Jana Husa, oslavy 28. října a 18. června bylo připomenuto 70 let od položení základního kamene sokolovny.

Přestože přes opakované žádosti výboru Sokola nedošlo v této době k dohodě o navrácení sokolovny místním sportovním klubem Tatran, bylo rozhodnuto jít soudní cestou. Od roku 1991 dochází teprve v roce 2000 k vrácení sokolovny, která ale byla ve velmi špatném stavu, protože se tam v posledních letech ani netopilo. Prvním úkolem bylo zprovoznit sál, aby nebyly sokolské složky v nájmu. To se také postupně podařilo, včetně rekonstrukčních úprav celého suterénu, kde vznikly prostory pro šatny, sociální zařízení, klubovna a další prostory. Budovalo se pomalu, peníze byly jen z dotací a jednotlivé práce se těžko kloubily do sebe. Rekonstruovaný suterén má už teď z větší části svou novou podobu, na čemž má velkou zásluhu tehdejší starosta Sokola bratr Ing. Dušan Goldmann. Tento starosta pracoval ve výboru jednoty s malými obměnami členů přes 16 let až do roku 2007. Po jeho boku se práci v Sokole obětavě věnovala i jeho manželka Blahomíra Goldmannová. Od roku 2002 se začíná obnovovat činnost loutkového divadla „Na galerii“, kde původně loutkové divadlo bylo a kde se od roku 2004 pravidelně hrají představení pro děti. V únoru 2007 byl zvolen nový výbor v tomto složení: Starosta Ing. Zbyněk Svoboda Jednatel Vladimír Macenauer Náčelnice Milena Petříková Vedoucí sportu Dan Roček Vzdělavatelka Libuše Doleželová Pokladník Vladimíra Macenauerová Členové výboru: Svatava Doležalová, Lída Růžičková, Marie Lišková, Michaela Veigrichtová, Hana Mikulíková

Výbor Sokola navázal na sokolské tradice a kromě Dětských šibřinek a loutkových představení uspořádal v roce 2007 ještě „Dětský den“ na hřišti u sokolovny a velmi úspěšnou „Předvánoční módní přehlídku“. V současné době má jednota 266 členů. V oblasti tělovýchovné jsou kromě dětí aktivní hlavně ženy, které se zúčastnily po roce 1990 všech tří sokolských sletů. V oblasti sportu je aktivní oddíl

66 badmintonu a především florbalu, který má kromě mužů i velkou základnu žáků. Máme ještě oddíl bojového umění. Pro rok 2008 připravujeme hlavně rekonstrukci bytu sokolníka, bez jehož přítomnosti nám někteří vandalové ničí zařízení sokolovny a sportovního areálu. Čeká nás ještě mnoho práce, která je omezena investicemi, ale věříme, že nezklameme naše předchůdce a úkoly a cíle naší tělocvičné jednoty Sokol v Bystřici pod Hostýnem se nám podaří uskutečnit.

Sokolovna – oslavy 28. října 1928

Malí námořníci, r. 1925

Tělocvičná jednota SOKOL Žalkovice

Založena 18. února 1920 Obnovena 1. února 1992

V mateřské jednotě Sokola Břest byli již v roce 1911 aktivní i občané Žalkovic. V roce 1912 uspořádala u nás jednota břestská veřejné cvičení. Náves se začervenala, rozplála a oheň nadšení přeskočil i do srdcí žalkovských. Ale až 18. února v roce 1920 se v obecní hospodě konala v radostném vzrušení první Valná hromada. Starostou se stal František Brada, místostarostou František Vymětalík, náčelníkem Alois Pátík a vzdělavatelem František Bradík. Přihlásilo se 73 členů. 9. března 1920 byla svolána první členská schůze, na které byl zřízen ženský odbor – první náčelnicí se stala sestra Růžena Šišková a ke cvičení se přihlásilo celkem 15 žen. Činnost se slibně vyvíjela, nastal cvičební ruch, vzdělávací činnost , hrálo se divadlo. Na VIII. všesokolském sletu v Praze cvičilo 5 bratrů a 5 sester a všichni si přivezli mnoho sokolského a vlasteneckého nadšení. V dubnu 1927 se začíná stavět sokolovna. Budova neúčelná a drahá. Pouhé čtyři stěny - a tolik peněz to stálo. A tak do budoucna zůstal velký dluh, který mnoho let pohlcoval mnohé finance organizace. Cvičení, divadla, přednášky, taneční zábavy, hlavně Šibřinky, účast cvičenců na dalších sletech. Válečná léta poznamenala i činnost Sokola. V roce 1941 – právě na velikonoční svátky přišlo nařízení o rozpuštění Sokola, byl zabaven majetek, bylo zakázáno nosit jakékoliv součásti sokolského stejnokroje. Po osvobození dochází k oživení činnosti i u nás v Žalkovicích. Na XI. všesokolském sletu v roce 1948 cvičilo z naší jednoty 23 dorostenců a 20 žáků. Sokolstvo vstupuje do nového období dějin, daného „Únorem“ a sjednocením tělesné výchovy. Sokol zaniká, název si TJ ponechává. Dne 29.11.1991 po změnách, které nastaly v roce 1989, se naše organizace rozhodla navrátit zpět pod ČOS – na základě hlasování našich členů je tento návrat odhlasován a přestup sdělen ČSTV Kroměříž. Dle nároku je nám také zpět zapsán náš majetek - sokolovna. Naše registrace byla v souladu se stanovami ČOS schválena předsednictvem dne 1.2.1992. V roce 1992 na Valné hromadě 13. 1.1992 jsme si zvolili tyto zástupce: Starosta František Pátík Místostarostka Taťána Šimíková Náčelník František Bajgar Náčelnice Božena Hanáková Hospodář Vladimír Hanák Členové výboru Alena Dohnalová, Dana Kopčilová, Lenka Bajgarová, Jana Neradilová, Antonín Bureš, Roman Sedlář, Jaroslav Bajgar, Antonín Vymětal V současné době máme podle poslední statistiky 193 členů , z toho: 46 mužů, 48 žen, 38 dorostenců a 15 dorostenek, 28 žáků a 18 žaček. V odboru všestrannosti je zapojeno 75 členů – nejvíce žen a dorostenek je ve cvičení aerobiku, který vede sestra Simona Olšanská. Mezi sportovními oddíly máme u ČOS registrován oddíl tenisu s 33 hráči všech věkových kategorií. Předsedou oddílu je bratr Libor Kavan – oddíl pořádá celou řadu turnajů jednotlivců i dvojic, do roku 1994 jsme také pořádali župní přebory mužů, vede též tenisovou školu pro žactvo.

Dále je to oddíl kopané, jehož předsedou je bratr Ing. Michael Bajgar. Oddíl sdružuje dvě mužská družstva, dorost, žáky a přípravku. Mužstvo A-mužů hraje krajskou soutěž, ostatní družstva jsou zapojena v rámci okresu. Družstvo žáků reprezentovalo naši župu v celostátním finále přeboru ČOS. Volejbal – další sportovní oddíl, který vyvíjí velmi bohatou činnost. Předsedkyní je sestra Michaela Kavanová. Pořádají řadu soutěží, i župní přebory, a celé řady soutěží se také účastní. Znovu byla obnovena i činnost stolního tenisu. Předsedkyní oddílu je sestra Taťána Šimíková a sdružuje žactvo. Ve své činnosti spolupracuje se ZŠ v Břestě a Žalkovicích. Naši žáci obsazují velmi pěkná místa v turnajích, máme župní přebornici v žákyních.

Mrzí nás, že z naší činnosti nyní na nějaké období zmizelo pravidelné cvičení žactva, které mělo dobrou tradici. Ale i my se potýkáme s nedostatkem trenérů a cvičitelů, kteří by byli ochotni bezplatně věnovat svůj volný čas a vést nějaké cvičení. Pořádáme turnaje a kulturní a společenské akce, zábavy, tradiční Šibřinky, vánoční koncerty, svátek matek, zábavné odpoledne s hrami, soutěžemi a tanečky pro děti. Pod námi také několik let pracoval pod vedením sestry Jarmily Janečkové dětský divadelní soubor, který secvičil a sehrál několik pohádek – muzikálů. Při mnohých akcích spolupracujeme velmi dobře s obecním úřadem, místními spolky, mateřskou a základní školou , se soukromou uměleckou školou D-Music Kroměříž.

Ve své správě máme velký objekt místní sokolovny, ve které jsme za poslední období udělali spoustu práce i bezbariérový vstup, ale vyžaduje další nákladné opravy. V pronájmu dále máme místní hřiště na kterém trénují a hrají svá utkání naše fotbalové oddíly. Využíváme také víceúčelového hřiště v naší vesnici. Pro činnost tenisového oddílu místní kurty.

Činnost naší organizace Sokol je rozsáhlá a život v naší vesničce si již nelze bez ní představit. Naše poděkování patří všem aktivním členům, cvičitelům, trenérům, všem sponzorům a spolupracovníkům, členům zastupitelstva OÚ a také naší Sokolské župě Hanácké.

K 1.1.2008 naši tělocvičnou jednotu Sokol zastupují 2 statutární zástupci: sestra Taťána Šimíková, členka výboru, trenérka stolního tenisu žactva a bratr Rostislav Otáhalík, náčelník jednoty. Dále ve výboru pracují: sestra Simona Olšanská, náčelnice sestra Anna Pátíková, jednatelka bratr Roman Sedlář, vedoucí odboru sportu bratr Lubomír Dohnal st., vzdělavatel sestra Ludmila Uhírková, účetnictví

Z kronik a dostupných materiálů nemáme dochovány všechny roky a přesné složení výborů naší organizace, a proto všem, kteří v některém roce ve výborech pracovali, patří naše velké poděkování a vzpomínáme s úctou na ty, kteří už nejsou mezi námi.

Dětský karneval v Sokole

Dětský den

Vodění medvěda

Tělocvičná jednota SOKOL Kvasice

Založena 29. září 1912 Obnovena 14. května 1992

První pokus o založení Sokola v Kvasicích učinil bratr Alois Beňa, který jako mladý učitel v červnu 1896 (člen Sokola Tlumačov) uspořádal veřejné cvičení za účasti Sokola Tlumačov a Sokola Kroměříž. Tento pokus byl neúspěšný, vše potlačila vrchnost z kvasického panství. Druhý pokus a úspěšný byl proveden ve sletovém roce 1912, zasloužil se o to vídeňský bratr Rudolf Mazáč a učitel Jaroslav Zlámal. Obcházeli Kvasičany, lákali je do nové jednoty a získávali hmotnou podporu. První schůze se konala v srpnu 1912 za přítomnosti bratrů Rudolfa Mazáče, Jaroslava Zlámala, Františka Švendy, Arnošta Čermáka, Josefa Štefka, Antonína Svobody a Jaroslava Janiše. Sešlo se tak 46 členů (9 zakládajících, 11 přispívajících, 21 činných a 5 členek) s kapitálem 299,56 korun. Ustavující schůze byla 29.9.1912. Zahájil ji bratr Antonín Nakládal a župní náčelník bratr Alois Beňa. Byly provedeny volby. Starostou se stal jednohlasně bratr Antonín Nakládal, náčelníkem Rudolf Řezníček, do výboru byli zvoleni bratři František Švenda, Jindřich Zapletal a Antonín Svoboda. Zažádali židovského obchodníka pana A. Siebenscheina o zapůjčení sálu. Ten s ochotou vyhověl a od října se začalo definitivně cvičit. 26.1.1913 byla Valná hromada. Bylo konstatováno, že vrchnost je proti myšlenkám Sokola. Bratr Beňa přednesl projev na téma „O významu tělocviku pro ženy“ a dal podnět k založení ženského odboru. Starostou byl zvolen bratr Antonín Nakládal, jednatelem E. Pavlák, pokladníkem František Švenda, náčelníkem Rudolf Řezníček a po něm Šeb. Skála, který absolvoval sokolský kurs v Kroměříži. Velmi činným v jednotě byl bratr Jaroslav Rozsypal, člen Sokola vídeňského (padl ve válce). 26.3. byla první tělocvičná akademie, 29.4. první veřejné cvičení. Cvičilo se na soukromé zahradě u bratra B. Zlámala v Horní ulici. Cvičení mělo úspěch a otevřelo mnoha lidem oči. 14.8. na výborové schůzi bylo ustaveno „Družstvo pro postavení tělocvičny“ a bratři Rudolf Mazáč a Jar. Zlámal byli jmenováni čestnými členy. Koncem roku 1913 měla jednota 60 členů. 25.1.1914 - Valná hromada – starostou byl zvolen Antonín Nakládal, jednatelem Antonín Svoboda, pokladníkem František Švenda, vedoucími Šeb. Skála a sestra Vil. Fišerová. 18.1. byla pořádána druhá akademie; účast členů na sletu v Brně. Mnoho sokolů šlo do války, sokolovny ztichly, nastalo pronásledování ze strany rakouské vlády. Činnost byla ochromena do roku 1918, kdy 6.ledna začala opět pravidelná činnost. Nová odvaha přišla ze strany českých poslanců a spisovatelů. Zlínská jednota pořádá v Kvasicích tělocvičnou besedu, první za dobu války. V létě provedeno druhé veřejné cvičení. Cvičilo se na zahradě sestry O. Dohnalíkové. Cvičení se opakovalo i na Nové Dědině. 6.1.1919 byla jednota osamostatněna, zavedena pravidelná vzdělávací činnost. Starostou byl zvolen bratr Antonín Nakládal, jednatelem František Vítek, pokladníkem František Švenda, hospodářem Antonín Zapletal, náčelníkem Alois Jurický a po něm František Olšina a Šeb. Skála, náčelnicí Františka Marčíková. 15.8. pořádáno okrskové veřejné cvičení, 28.10. slavnostní akademie. Koncem roku měla jednota 111 členů.

23.1.1921 – Valná hromada. Činnost jednoty vzrůstá, organizuje se vzdělávací sbor, divadelní odbor, veškerá péče se věnuje výchově žactva a dorostu. Byl obeslán zájezd na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Velká péče věnována organizaci jednoty. V zámeckém parku provedeno veřejné okrskové cvičení. 6.6.1922 - se konalo k 10. výročí založení slavnostní veřejné cvičení a rozvinutí vlajky dle návrhu profesora Boháče. Byl vydán památník „10 let Sokola v Kvasicích 1912 – 1922“, který tvořil stručný výtah z kronik. Po dobu oslav byla výstava všeho, co se týkalo Sokola. 30.6. se konala slavnostní Valná hromada, na které bylo poděkováno starostovi Antonínu Nakládalovi za vedení Sokola v době války. 14.1.1923 – Valná hromada. S pomocí Pozemkového úřadu v Olomouci zakoupen pozemek na Zádvoří. K postavení sokolovny zřízen stavební odbor. Němé kino nákladem 35.000 korun je umístěno v sále bratra Aloise Jurického. K oslavám V. výročí samostatnosti ČSR byla akademie, kde účinkovala družstva mužů a žen z jednoty Brno I – vítězové mezisletových závodů v Praze. 20.1.1924 – Valná hromada. Starostou zvolen Antonín Nakládal, místostarostou Dr. K. Zlámal, vzdělavatelem J. Hoffner, náčelníkem J. Krasický, náčelnicí B. Zavřelová. Činnost v tomto roce poklesla. Provedena důstojná oslava Bedřicha Smetany (*1824, †1884). V červnu veřejné cvičení. 28.10. sehráno historické drama J.F.Karasova „Otec božího lidu“, 2.11. opakováno na Karolínově. 17.1.1926 – Valná hromada. Veškeré síly roku jsou směrovány na koupi sokolovny a na VIII. všesokolský slet. 13.5. zahradní tělocvičná beseda za účasti okolních jednot. 5.6. pořádáno veřejné cvičení, na kterém vystoupil náš člen bratr Bedřich Šupčík, člen družstva ČOS, jež získalo I.cenu na závodech v Lyonu (Francie). Pro republiku získal v roce 1924 1. zlatou olympijskou medaili ve šplhu. VIII. všesokolského sletu se zúčastnilo 32 dospělých členů a 9 dorostenců. 19.9. zavítalo do Kvasic družstvo lyonských vítězů, župní družstvo a vzorné družstvo žen Sokola Brno I. Státní svátek byl oslaven pěvecko-hudební akademií. 17.12. byla schválena a provedena koupě hostince „U zlaté koruny“ od velkostatku za 200.000 korun a poplatky. Jednota má 142 členů. 1.1.1927 jednota vstupuje do vlastního stánku na mimořádné Valné hromadě za přítomnosti zástupců župy (starosta Gustav Lorenz a náčelník Miloš Živný), mateřské jednoty Tlumačov, bývalých poboček Nová Dědina, Karolín. Volební Valná hromada se konala 9.1. a zvoleni byli: starosta Ant. Nakládal, místostarosta Mir. L. Štěpka, vzdělavatel F. Popolanský, náčelník F. Zálešák, náčelnice B. Zavřelová. 26.1.1930 – Valná hromada za přítomnosti 63 členů. Na vlastní žádost odchází po 17 letech v jednotě starosta Antonín Nakládal. Všichni přítomní mu vřele poděkovali. Starostou zvolen bratr Mir. L. Štěpka, místostarostou Dr. K. Zlámal, vzdělavatel K. Pazdera, náčelník J. Krasický, náčelnice M. Šedivá. Na mimořádné Valné hromadě 19.3. byl bratr Antonín Nakládal zvolen čestným starostou a obdržel diplom čestného starosty. V roce 1931 byla pořízena zvuková aparatura do kina za částku 39.000,-- korun. Začíná se projevovat hospodářská krize. V roce 1934 byly pořádány akce s pravidelností minulých let. V červenci se všichni členové rozloučili s čestným předsedou a spoluzakladatelem Sokola v Kvasicích bratrem Antonínem Nakládalem. V roce 1935 otevřen nový hudební pavilon na sokolské zahradě. Na oslavu 85. narozenin T.G.Masaryka se koná veřejné cvičení. Mikulášský večer byl ve spolupráci s akademickou scénou členů Slovenského národního divadla v Bratislavě. 16.1.1936 konána Valná hromada. Starostou zvolen Dr. K. Zlámal, místostarostou Mir. L. Štěpka, vzdělavatelem V. Kuba, náčelníkem O. Vrbecký, náčelnicí Zd. Kadlčíková. 18.6.1936 - slavnostní přivítání prezidenta Dr. Edvarda

Beneše v Kvasicích. Jednota má 100 členů. Zemřela nejstarší členka J. Bílková, vdova po mlynáři. Rok 1937 je rokem 25. výročí založení jednoty. Oslavy začaly Šibřinkovou zábavou a Dětskými šibřinkami. Započata výstavba přísálí, galerie, oprava vodovodu, toalet, chodby. V červenci akademie na počest otevření nových prostor sokolovny. V červnu okrskové veřejné cvičení, večer na počest 25let trvání jednoty ohňostroj. V září důstojné rozloučení s Tomášem G. Masarykem.

Čerpáno z knížky 25 let Sokola ve Kvasicích. Roky 1938 – 1989 nelze popsat. Kroniky a zápisy z výborových schůzí se ve větší míře nedochovaly.

14. května 1992 byla tělocvičná jednota Sokol Kvasice opět zařazena do ČOS v Praze a do Sokolské župy Hanácké, která již pracovala od 15.3.1990. První výbor obnoveného Sokola pracoval ve složení: starostka Božena Konečná místostarosta Josef Ondra jednatelka Jana Hapalová pokladník Stanislav Dohnal zástupce sportů Josef Stašek náčelnice Marie Vaculíková náčelník Svatopluk Hájek

Výbor se scházel pravidelně, a to 1x za měsíc. Hlavním programem každého zasedání výboru v té době byla otázka majetku. Sokolovna byla v dezolátním stavu.Finanční prostředky na opravu tak velkého rozsahu nemohla jednota získat ani pomocí župy Hanácké ani ČOS. Po mnoha jednáních a odsouhlasení členskou základnou jsme požádali ČSOB o úvěr. Půjčka ve výši téměř 1 milion Kč byla bankou odsouhlasena a začala oprava přízemí budovy sokolovny. Úvěr byl splacen za pomoci ČOS. Přízemí budovy je opraveno, ale stále se nedaří podobnou rekonstrukci provést i v 1. patře budovy. Tělocvičná jednota Sokol převzala také budovu KINA, které již však v té době nebylo provozu schopné. I když stěžejním bodem jednání na každém výboru byla starost o majetek, byli jsme si vědomi, že posláním Sokola je cvičit. Proto jsme se snažili zajistit cvičení všech složek i oddílů. Cvičení „Rodičů a dětí“, žaček, mladších a starších žen jsme obnovili poměrně snadno. V roce 1994, kdy se konal XII. všesokolský slet po mnohaleté přestávce, také my jsme chtěli oslavit vzkříšení vzpomínkou na tyto velkolepé akce a uspořádali jsme „Sokolský den“, který se konal na sokolské zahradě. Zúčastnilo se 200 cvičících a byli to také cvičící z ostatních jednot naší župy. Dále se naše cvičenky zúčastnily sletového dne, který se konal ve Zlíně. V naší jednotě nacvičovaly sletové skladby děti MŠ a ženy. Také jsme se zúčastnili „župního sletu“ ve Zborovicích. V tomto roce i nadále pokračovalo cvičení všech složek a také oddíly pokračovaly ve svých soutěžích. Z kulturních akcí jsme zahájili večery „Posezení u písničky“, které se konaly každé dva měsíce. Vystupovala místní kapela v malém složení. Tyto večery byly velmi vydařené. Toto podzimní a zimní období při písničce spřátelilo občany obce a členy Sokola.Dále jsme pravidelně pořádali a pořádáme dětské dny v měsíci červnu. V prvních letech jsme tuto akci pořádali tak, že v soutěžích se zúčastňovali také rodiče dětí a soutěžili spolu. Konání „Dětského dne“ je vždy veselé a jistě přináší dětem prožitek, na který dlouho vzpomínají.

Všechny další roky se činnost Sokola soustřeďuje na rozšiřování členské základny, a to formou rozšiřování aktivit a cvičení pro všechny věkové kategorie. Cvičení po všechna další léta se stalo většině občanům životním stylem, a proto pravidelné cvičení složek – Rodičů a dětí, mladších žaček, mladších žen a starších žen pokračuje stále. Ze sportů se nejvýrazněji prosazují šachy a házená našich žaček, které mají vynikající výsledky (3. místo v ČR). Na konci roku 2001 se začal výbor jednoty zabývat myšlenkou a přípravami na oslavu 90 let od založení Sokola ve Kvasicích.Byl ustaven přípravný výbor pro tuto oslavu. Termín byl stanoven na 22. června 2002. Oslavy 90 let založení Sokola se vydařily, občanům se připomnělo založení této organizace, která vždycky byla v Kvasicích nejsilnější společenskou složkou, a také její činnost přináší a přinášela prospěch a kulturu všem občanům. V roce 2003 jsme na jednáních výboru projednávali hlavně možnosti, jak získat finanční prostředky na další údržbu a opravy stávajícího majetku, který není zanedbatelný. V kulturních akcích jsme dále pokračovali tak jako v minulých letech. Rovněž cvičení všech složek pravidelně probíhalo. V roce 2004 pořádala jednota Kostelany pod záštitou župy Hanácké výstup na Brdo, kterého se účastnila naše jednota ve velkém počtu. Všem účastníkům se akce velmi líbila. Jednou z dalších pravidelných akcí, které výbor organizoval, byl a je Vánoční běh Kvasicemi. Tato akce se pořádá každým rokem. Dne 11.3.2005 na Valné hromadě celý výbor tělocvičné jednoty Sokola Kvasice odstoupil a nový výbor byl všemi přítomnými členy zvolen dle návrhu: Starosta Ing. Ivo Vysloužil Místostarostka Milena Hájková Jednatel Ing. Radomír Psík Náčelnice Kamila Willertová Členové výboru Emil Pospíšil, Sylva Korvasová, Helena Tomaštíková, Anna Pospíšilová, Mgr. Anna Tomaníková

Po roce 2005 se členská základna jednoty rozšířila o oddíl malé kopané a flórbalu. Děvčata v házené dosahují vynikajících výsledků, dokonce se stala přeborníky ČOS. Cvičitelky zapojují mládež i do nácviku sletových skladeb. Na XIV. všesokolský slet nacvičily s dětmi skladbu „Počítadla“, která měla velký úspěch jak na župním sletu v Bystřici p/H., tak i přímo v Praze. V roce 2007 se 16. března konala volební Valná hromada na které do vedení jednoty byli zvoleni tito bratři a sestry: Starosta Ing. Ivo Vysloužil Místostarostka Milena Hájková Jednatel Ing. Radomír Psík Hospodářka Helena Tomaštíková Náčelnice Kamila Willertová Vedoucí OS Milena Hájková Kontr. komise Mgr. Helena Vysloužilová, Božena Konečná, Věra Brázdilová

V průběhu roku se cvičitelky sestry Anna Tomaníková a Helena Vysloužilová zapojily do nácviku nové skladby „Bossa nova“, která byla připravována pro děvčata na Malý sokolský slet pod Ještědem, který se konal v Liberci v červnu 2008. V roce 2008 dosáhla členská základna 189 členů.

Sletový vrchol na BRDU, 15.5.2004 – Sokoli z Kvasic

Házená žákyní

Tělocvičná jednota SOKOL Morkovice

Založena červen 1871 Obnovena 26. srpna 1990

Rok 1871 - v tento významný rok přijíždí do Morkovic někdejší rodák, brněnský technik Ing. Rudolf Matoušek, který se zde setkává s divadelní omladinou a zavdává podnětnou myšlenku - založení tělocvičné jednoty. Setkává se s nadšením omladiny a v červnu 1871 je jednota založena dle vzoru kroměřížské jednoty. Prvním starostou byl zvolen bratr Karel Holub. Vznik jednoty a vlastenecké smýšlení jejich členů nebylo uvítáno zrovna přátelsky. Prvním počinem členů bylo uctění památky Mistra Jana Husa, kdy členové jednoty vyvěsili ze spolkovací místnosti smuteční prapor a členstvu bylo čteno o životě a zásluhách Mistra Jana. To zle pobouřilo místního kaplana Pichlera, který, kde mohl, štval proti sokolům a divadelním ochotníkům ve snaze ze společnosti ostatních občanů tyto členy vypudit a jednotu hned v začátku zničit. Chování členů jednoty však přesvědčilo rozumnější občany, že není sokolskou zásadou náboženství rušit, nýbrž budit národní vědomí a vlastenectví. 1871 – 1921 v tomto období léta aktivní činnosti a rozmachu střídala léta skromnější, tak jak je to v každém přirozeném vývoji. Mezi první aktivity patří vycházky, společné výlety s okolními jednotami; není kde cvičit, jen na dvoře, na zahradě. Jednota pořádá zábavy a bály, výtěžek věnuje hasičům. Po roce 1889 se činnost rozvíjí, členové si kupují nové kroje, účastní se župního cvičení v Kroměříži. Vlastní hudbu vede učitel bratr Nevřala, který je i náčelníkem jednoty. V roce 1891 se pořádají 1. Šibřinky. V roce 1893 byla podniknuta vycházka do Zborovic, která dala popud k založení další jednoty Sokola. Pokračují veřejná cvičení, nyní konaná v zámecké zahradě za účasti bratrů z okolních jednot. Naši členové se účastní III. všesokolského sletu v Praze. Velkolepým průvodem se všemi místními spolky a hosty z okolních jednot je oslaveno 25. výročí vzniku Sokola v Morkovicích. Po bratru starostovi Karlu Holubovi v roce 1889 převzal funkci bratr František Bleša, který však odchází v roce 1898 a zakládá s některými dalšími členy „Orel“. Členstva přibývá, a tak ještě v tomto roce se u nás koná župní slet za účasti mnoha jednot a za velké přízně obecenstva. V roce 1907 se naši členové účastní V. všesokolského sletu v Praze. Finanční možnosti stále nedovolují postavit vlastní tělocvičnu. Po první světové válce členů přibývá, dosáhl počtu 126. Manželé Kinských darují Sokolu pozemek o rozloze 45 arů, tak rok 1921 zůstane v historii morkovského Sokola jako jeden z nejvýznamnějších. Počet členstva 178, jsou pořádány zájezdy, např. zájezd na oslavy kyjovské jednoty, čtyři bratři jedou na Podkarpatskou Rus, divadelní soubor je aktivní. Oslav 50. výročí dne 26.6. se účastní v průvodu 1.359 osob. 4.-6. května byla slavnost položení základního kamene nové sokolovny. Již 3.12. je zde první veřejná akce. 21.1.1922 se koná v sokolovně první ples. Slavnostní otevření proběhlo 23.-24. června divadelním představením „Naši furianti“. Starosta bratr Horák přejímá sokolovnu do vlastnictví Sokola od starosty „Družstva pro stavbu sokolovny“ bratra Zapletala. Léta následující kromě rozvíjející se činnosti byla i léta splácení dluhu. Každá pořádaná akce tomu napomáhala. Aktivní byl zejména divadelní odbor a pěvecký sbor. Nezapomíná se na cvičení a v roce 1926 vystoupilo na VIII. všesokolském sletu 49 bratří.

V létech 1927 - 1930 pokračují s velkým nasazením činnosti cvičební, pořádají se besedy, koncerty, vycházky, bohatá je divadelní činnost. Nově byl založen oddíl házené.

Významným mezníkem celé organizace Sokol se stal návrat k demokratickým hodnotám v roce 1989 po pádu komunistického režimu. Tak jako v celé republice probíhala obnova jednot, tak i jednota v Morkovicích začala budovat svou novodobou historii. V devadesátých letech, v letech nadšení a euforie, se o obnovu jednoty zasloužili především bratr Dolák, bratr Jan Churý a bratr Zdeněk Ptáček. Za významné podpory župy Hanácké je v sokolovně vybudována nová kotelna, obnovuje se nářadí. Začíná se cvičit s dětmi a mládeží. Počáteční nadšení však vystřídá střídmá práce pro jednotu a každodenní problémy vnesly do vedení jednoty hned v počátečních letech nejednotu a rozkol. Dochází k odstoupení celého výboru a na Valné hromadě v roce 1995 je zvolen do čela jednoty současný starosta bratr Pavel Gavenda. Polovina a konec 90. let je ve znamení hledání tváře jednoty, kdy oslovování mládeže a dospělých pro tradiční cvičení na nářadích a prostných nenachází ohlas. Do výboru přicházejí noví členové bratři Pavel Mich, Albrecht, sestry Lenka Kotková a Iveta Michová. Za podpory členstva vznikají nové odbory a sportovní oddíly. V roce 1994 byl založen oddíl stolního tenisu, který hraje od té doby nepřetržitě v mistrovských soutěžích. Začíná se budovat posilovna, která se pod vedením bratra Zdeňka Soldána těší velké oblibě členů. Koncem devadesátých let začíná svou činnost šachový oddíl a rozvíjí se pod vedením bratra Karla Studeného a bratra Petra Štolfy. Sklízí úspěchy na žákovských turnajích a soutěžích dospělých. Pravidelnými účastníky krajského přeboru ve volejbale je družstvo žen a do své doby i mužů, které nepřetržitě již od začátku 90. let reprezentují jednotu pod vedením sestry Ivany Remešové a sestry Pavlíny Zápařkové, která se velmi aktivně zapojila do pokračování sportovního cvičení žen a aerobiku, který se těší velkému zájmu členek jednoty i ostatních žen. V roce 1998 vedle změny ve výboru jednoty, kdy byl starostou zvolen opět bratr Pavel Gavenda, také bratr Petr Tlach a sestra Jitka Pavlíková, je uspořádán 1. ročník triatlonu pod názvem „Morkovské chlap“ a po velkém úspěchu je následný rok založena soutěž v olympijském triatlonu „Morkoman“. Tyto akce se zařadily během let svého trvání mezi nejvýznamnější nejen v rámci naší jednoty, ale i v rámci župy. V letech mimosletových je toto sportovní setkání, kterého se účastní i zahraniční závodníci, možno hodnotit jako zásadní propagaci celého Sokola. Zakladateli těchto závodů se stali bratři Pavel Mich a Pavel Zápařka. V tomto období vzniká při jednotě i hudební skupina pod vedením bratra Martina Štěpánka, která zajišťuje řadu kulturních akcí po technické stránce a svou produkcí sklízí úspěchy na mnohých festivalech metalové hudby. Přelom let devadesátých však přináší pro jednotu nejen rozvoj sportovních aktivit. Jednota podporována, nepříliš štědře, místní samosprávou se dostává do častých finančních potíží a i přes pomoc župy Hanácké zápasí s udržením své ekonomické existence. Vše vrcholí na přelomu desetiletí tlakem místní samosprávy na převod majetku do správy města. Toto období se podařilo přečkat a svými aktivitami se jednota snaží ekonomicky přežít. Velkým přínosem pro ekonomickou stabilitu se stal příchod bratra Tomáše Kocourka v roce 2000, který aktivním přístupem pomáhá jednotu ekonomicky směrovat společně s obětavou hospodářkou jednoty sestrou Jitkou Pavlíkovou. Z významných událostí ve stavební činnosti to byla oprava přísálí a vznik Sokolského Klubu v roce 2006, na kterých se významnou měrou přičinili, členové jednoty, především starosta bratr Pavel Gavenda a jednatel Petr Tlach. V těchto

77 letech se začíná projevovat i větší ekonomická podpora ze strany města, kterou si jednota vzhledem ke svým všestranným aktivitám plně zasluhuje a těší se na další zásadní podporu i v letech následujících, kdy je potřeba budovu sokolovny modernizovat pro další významné využití pro členy jednoty a širší veřejnost. Dalším důležitým počinem bylo vybudování nového kulečníkového klubu v zadní části sokolovny a založení kulečníkového oddílu, který pod vedením bratra Josefa Hemmela a Jaroslava Chromce vykazuje hned od svého založení velmi intenzivní činnost a turnaje v Morkovicích mají širokou účast hráčů z celé republiky. Mezi významné aktivity jednoty Morkovice patří i účast žen, mladších a starších žákyň na všesokolských sletech v Praze v letech 1994 a 2000. 3.3.2007 na volební Valné hromadě byli do vedení jednoty zvoleni tito bratři a sestry: starosta Pavel Gavenda místostarosta Pavel Mich jednatel Petr Tlach hospodářka Jitka Pavlíková náčelník, OS Tomáš Kocourek náčelnice Pavlína Zápařková kontr.komise Romana Jablunková, Lenka Kotková, D. Ptáčková

Sokolovna Morkovice (historické foto)

Cvičenky s kuželi, r. 1908

Tamburáši

Divadelní soubor Sokola Morkovice

Markoman 2008, vedoucí Pavel Mich

Markoman, vítězové 2008

Markoman 2008

Tělocvičná jednota SOKOL Martinice

Založena roku 1912 Obnovena 19. března 1993

Tělocvičná jednota Sokol v Martinicích byla založena 20. září 1872, ale až do roku 1906 se nezachovaly žádné písemnosti o činnosti spolku.(Jednoty vznikaly samovolně, jako pobočky větších jednot, po splnění stanov se staly samostatnou jednotou. pozn. red.) Pod ustavujícími stanovami byli podepsáni podavatelé Josef Odstrčilík, František Žourek, Jan Fuksa a František Sovadina. Prapor jednotě ušil v roce 1874 Bezděk z Martinic. V roce 1911 byl na Valné hromadě zvolen předseda, jednatel, pokladník, ale teprve v roce 1912 byla jednota ustavena a přijata do župy Hanácké. Důležitým mezníkem v dějinách spolku byl rok 1912, kdy se spolek připojil k České obci sokolské v Praze (viz kroniku Sokolské župy Hanácké, J. Kaňák 1922). V době první světové války byli bratři povoláni k vojsku a nekonaly se žádné schůze a Valné hromady, práce spolková tedy úplně zanikla. Teprve v červnu 1917 se 7 členů, jež se doma zdržovali, účastnilo Valné hromady. V roce 1918 se znovu Valná hromada nekonala a spolek se téměř rozpadl. Mnoho spolkových věcí se ztratilo – žíněnka, kroje, atd., knihy z knihovny rozpůjčeny a nevráceny, pokladna prázdná, jen dluhy zůstaly. Teprve 28. říjen 1918 jednotu vyburcoval ze spánku. Schované kroje byly opět na světlo vyneseny, aby jednota mohla důstojně oslavit naše osvobození. V Holešově se 14 členů v kroji na koních zúčastnilo v čele s náčelníkem Františkem Sovadníkem oslavy osvobození a teprve nyní začal nový, pravý život sokolský. Roku 1919 daroval Sokolu hrabě Seilern z Lukova pozemek pro výstavbu nové tělocvičny. V tomto roce se poprvé přihlásily za členy také ženy. Do výboru byly sestry voleny o rok později. Ve stejném roce (1920) se 6 bratří zúčastnilo VII. všesokolského sletu v Praze, cvičili v krojích prostná. Zprávy činovníků byly poprvé podány písemně a byly uloženy v archivu. Během roku 1921 vzrůstala činnost Sokola , cvičili již nejen muži a ženy, ale také dorostenci, dorostenky, žáci a žákyně. Technickou část vedl cvičitelský sbor mužský a ženský v čele s náčelníkem bratrem Františkem Žůrkem a náčelnicí sestrou Emilií Bezděkovou. Konala se první sokolská akademie, kde poprvé vystoupily se svým cvičením také ženy. V roce 50. výročí založení jednoty (1922) složili všichni členové na svůj prapor slavnostní sokolský slib. Pro co nejrychlejší postavení sokolovny byl zřízen stavební fond, jehož správcem byl zvolen bratr Josef Chytílek. Aby jména dárců neupadla v zapomenutí, zřízena pamětní kniha, do níž všechny dary budou zanášeny. Na konci tohoto roku byl konečně Pozemkovým úřadem zaknihován dar hraběte Seinlerna; pozemek pro výstavbu sokolovny. Roku 1924 vznikl loutkový divadelní odbor, který sehrál během dalších let mnoho divadelních představení pro děti i dospělé. Roku 1926 se VIII. všesokolského sletu v Praze účastnilo 17 bratrů a sester.

V březnu 1928 projížděl obce a vesnice naší župy prezident T.G.Masaryk, jeho vítání se účastnili členové naší jednoty v Kroměříži, Holešově a ve Zlíně. Narozeniny prezidenta Masaryka oslavily v předvečer výročí samostatnosti všechny spolky včetně žáků školy. Rok 1932 byl pro jednotu rokem oslav 100. výročí narození zakladatele Sokola Dr. Miroslava Tyrše. Mimo sportovních akcí se jednota účastnila řady přednášek a proslovů, sehrála dva divadelní kusy, jednu loutkovou hru, zorganizovala lampiónový průvod v Martinicích , u pomníku padlých byla vztyčena vlajka a s pobočkou v Přílepích zorganizovala zapálení hranice, kdež přednášel bratr Antonín Vlach na thema Dr. Tyrš – zakladatel Sokola. Výborová schůze schválila s obcí výměnu 260 svazků zábavných knih za ovocné stromy ve školce, která scelováním pozemků na Holešovsku připadla naší jednotě. 12.prosince 1934 se zúčastnila jednota s místními spolky sázení lípy Masarykovy a Švehlovy u památníku padlých. Všechna léta vyplňovala práce jednoty společně s pobočkou v Přílepích – besedy, přednášky, divadelní představení, taneční zábavy, kulturní vystoupení, veřejná cvičení, účast na sokolských podnicích, župních pořadových závodech….. V roce 1937 se veškeré Ssokolstvo hluboce poklonilo památce zesnulého prezidenta Masaryka. Jednota se zúčastnila tryzny pořádané místní osvětovou komisí. Ve smutečně vyzdobené třídě shromáždilo se občanstvo, aby vyslechlo smuteční projev bratra Antonína Vlacha.

V době války zemřel v koncentračním táboře člen Sokola bratr Jan Bezděk, na jehož památku byla (srpen 1974) na škole umístěna pamětní deska. V této válečné době bylo mnoho občanů Martinic zapojeno v ilegálním odboji. První poválečný zápis je z Valné hromady, která se konala 10. února 1946. Všichni přítomní vzdali čest památce popraveného Jana Bezděka a bratr Antonín Vlach zdůraznil potřebu pozvednutí a zabezpečení sokolské myšlenky: Navazujíce na starou dobrou tradici, tvoříme na starých pevných základech novou jednotu. Antonín Vlach vylíčil průběh zabavení sokolského majetku okresním úřadem a jak se mu podařilo zachránit některé věci, hlavně písemný materiál. Byl připomenut význam sokolské práce a všichni členové byli vybídnuti k nejvyšší možné činnosti. Od roku 1947 začala jednota opět vyvíjet svou činnost ve spolupráci se všemi okolními spolky a politickými stranami. 8. června 1947 se uskutečnilo u příležitosti 75. výročí založení jednoty veřejné cvičení, kterého se zúčastnily jednoty z Holešova, Ludslavic, Kostelce u Holešova, Prusinovic, Tučap, na bradlech cvičilo družstvo starších bratrů. Byla odeslána hromadná přihláška i k ubytování na XI. všesokolský slet, který se uskutečnil v roce 1948. V roce 1949 se uskutečnily jen 4 schůze za rok, činnost Sokola skončila. Sokol v Martinicích se stal součástí sjednocené tělovýchovy. Zápisy z let 1950 – 1953 nepopisují činnost, zaznamenávají pouze zvolené členy do výboru jednoty, ojediněle počty cvičebních hodin. V roce 1954 probíhala cvičení dvakrát týdně, veškerá činnost se začala soustřeďovat na nácvik spartakiády. Byl nově založen oddíl kopané a rozhodnuto o rozšíření a úpravě fotbalového hřiště na celém pozemku Sokola v rámci rozvoje tělovýchovy. Všechny práce měly být provedeny zdarma brigádně. Sokol Martinice, jako ostatní venkovské jednoty, pokračoval v činnosti pod hlavičkou ČSTV. V roce 1991 byl Sokol obnoven a vstoupil do České obce sokolské. V roce 1991 byla znovu obnovená činnost jednoty - Tělocvičná jednota Sokol Martinice.

V zimním období zajišťujeme bruslení. O provoz kluziště se starají Alois Šenkyřík a Jan Lukeš. Nejrozšířenější sportovní oddíl je fotbal. Máme všechny kategorie a zapojujeme se do soutěží na různých úrovních. Oddíl mužů vede Jaroslav Doležel a Květoslav Marek, dorost vede Ing. Josef Foukal a žáky Ladislav Děckuláček. Rok 1992 – i když do župy Hanácké byl Sokol Martinice přijat v roce 1912 (kronika Sokolské župy Hanácké z roku 1922 – Jan Kaňák), přesto se hlásíme k první písemné zmínce o vzniku Jednoty Sokola v Martinicích 20.září 1872 a připravili jsme oslavy 120 let od založení Sokola v obci. Oslavy proběhly při příležitosti oslav „Hanáckýho práva“. Organizaci zajistil Drahoslav Bojňanský, hlavní učinkující byli: František Krejčí, Josef Matula a Stanislav Fišar.

Rok 1993 – po předložení všech požadovaných dokladů České obci sokolské byla jednota v souladu se stanovami ČOS schválena předsednictvem a registrována dne 19.3.1993. První výbor řádně zaregistrované jednoty byl zvolen v tomto složení: starosta Ing. Josef Foukal jednatel Petr Kratochvíl náčelník Pavel Marek, Radek Šenkyřík náčelnice Jaroslava Ziegelbauerová vzdělavatel František Kováč hospodář Svatoslav Kutra

Běžná sportovní činnost; fotbal – účast na mistrovských soutěžích v kategoriích muži, dorost a žáci. Rok 1994 obdrželi jsme větší sponzorský příspěvek na investice – přispěl pan Bambuch. Rok 1996 soutěže ukončilo družstvo dorostu. Byl proveden přívod plynu a vody do tělocvičny. Rok 1997 – v rámci oslav 100 let Sokola v Krkonoších proběhl Martinický běh o celkové délce trati 252 km. Od nás se běhu zúčastnili: Josef Polášek, Petr Kratochvíl a Vladislav Ziegelbauer. Rok 1998 - běžný život jednoty, opět účast na Martinickém běhu, tentokrát z Martinic z Krkonoš. Rok 2000 – byl vybudován přístřešek pro hudbu (altán, jeviště), který byl slavnostně otevřen při Floriánských hodech. Rok 2002 – dokončili jsme a otevřeli tenisový kurt. Byl uspořádán již 17. ročník uličního turnaje ve fotbale. Rok 2004 – tělocvičná jednota Sokol uzavírá novou nájemní smlouvu na provozování hospody na hřišti s firmou Zubr Přerov na dobu 7 let. Zahájili jsme přístavbu šaten a sociálního zařízení. V podzimní soutěži obsadila fotbalová družstva mužů i žáků prvá místa. Rok 2005 se ve fotbale opět dařilo družstvu mužů. Postoupili do okresní soutěže a v podzimní části byli na pěkném 3. místě. Rok 2006 – byla dokončena rekonstrukce sociálního zařízení a přístavba šaten. Obec za účasti všech složek světila prapor a znak obce. Uskutečnila se Olympiáda malotřídních škol okresu Kroměříž. U hospody na hřišti byl zbudován dřevěný přístřešek.Na materiál tenisového oddílu byla zajištěna stavební buňka. Bratr Ladislav Fischer se postaral o vyrovnání a úpravu fotbalového hřiště před podzimní soutěží. 4.2.2007 se konala volební Valná hromada a do vedení jednoty byly zvoleni tito bratři a sestry:

starosta Ing. Oldřich Stískal místostarosta Jaroslav Doležel jednatel Petr Kratochvíl hospodář Vilma Totková náčelník, OS Ladislav Fischer kontr. Komise Pavel Zlámal

Bylo dokončeno dětské hřiště. Sklad u tělocvičny byl z jedné poloviny uvolněn ve prospěch bufetu. Byl proveden strop ze sádrokartonů a podlaha včetně vybavení nábytkem. Také jsme zadali vypracování projektu na víceúčelové plochy – hřiště a parkoviště a zároveň jsme podali žádost na finanční dotaci od ČOS.

K výročí založení Sokola Martinice, montáž připravil kronikář bratr František Kovář

Tělocvičná jednota Sokol Přílepy

Založena 28. října 1923 Obnovena 21. února 1997

Tělocvičná jednota Sokol Přílepy byla založena díky přílepským občanům, kteří byli nadšeni jak pro sokolskou myšlenku Dr. Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera, ale i pro nedávno vzniklou Republiku Československou . Činnost Sokola Přílepy lze rozdělit na tři zřetelné etapy - a to první etapa od roku 1923 do roku 1938, druhá od roku 1946 do roku 1948 a třetí od roku 1996 dosud.

I. etapa

U kolébky jednoty Sokola Přílepy jsou nesmazatelně zapsána jména bratří Vladimíra Marka a Jana Mlýnka. Psal se 28. říjen 1923, kdy byla tato sokolská jednota ustavena. Činnost Sokola se rozběhla ve své činnosti velmi rychle, a to jak díky narůstající členské základně jako celku (bylo i 134 členů jenoty), tak i dostatečným počtem cvičitelů. Bylo obzvláště záslužné, že velmi aktivními členy-cvičiteli Sokola Přílepy byli všichni působící řídicí učitelé zdejší základní školy. Cvičení žáků, žákyň, dorostenek, dorostenců, mužů i žen se odbývala ve společenském sále u Vrzalů, při příznivém počasí se cvičilo na krytém tanečním kole. Místní Sokoli se zúčastňovali nejen veřejných okrskových cvičení v obci, ale i v Holešově, Rymicích, Třeběticích, Martinicích a dalších, neboť to byla vždy předzvěst všesokolských sletů v Praze, kterých se členové tělocvičné jednoty Sokol Přílepy vždy v hojném počtu účastnili. V roce 1926 padlo na Valné hromadě Sokola Přílepy, že bude v obci postaven pomník Tomáše G. Masaryka. Tak se stalo, že 28. října 1928 byl v obci odhalen pomník prezidentu zakladateli. Zřízen byl výhradně za finanční prostředky Sokola Přílepy a jeho členů. Nikdo jiný z obce na něj nepřispěl. Tento pomník byl na svém místě až do roku 1938, kdy byl před německými okupanty uschován pod slámou ve stodole pana Vrzaly po celou dobu války. I když o něm věděli skoro všichni Sokolové v obci, nikdy se o tom Němci nedověděli. Je nutno si při tom uvědomit, že případné prozrazení místa uložení Němcům by bylo několik osob ohroženo na životě. Nestalo se tak. Svědčí to o vysokém morálním kreditů členů Sokola Přílepy. Německými okupanty byla činnost Sokola v Protektorátu Čechy a Morava zakázána, pokračovala až do roku 1945 jen hraním divadelních her a loutkových divadel, avšak to již nepravidelně, bývalými členy Sokola.

II. etapa

Po roce 1945 byl pomník TGM znovu postaven a stál v obci i za komunismu. Samotná tělocvičná činnost jednoty Sokola Přílepy v prvním poválečném roce poněkud ustrnula, neboť pro změnu poměrů nebylo kde provádět tělovýchovnou činnost, až se naskytla možnost cvičit v místním zámku, který byl po roce 1945 zestátněn, v hospodářském traktu zámku zvaném „laboratorka“. To již byla plně obnovena činnost místního Sokola. Zásluhu na tom měl místní řídící učitel Rudolf Pšenka. I loutkové divadlo hrálo svá představení od října do března každou neděli ve škole a divadelní představení sokolstva se konala na jevišti v hostinci

„U Andrýsků“, ne tak často, ale i v okolních obcích. Největší nárůst činnosti byl v roce 1947, kdy se mimo běžná tělovýchovná cvičení účastnili někteří členové jednoty lehkoatletických závodů v rámci Hanácké župy a získali vždy čelná umístění. V tomto roce však velmi intenzivně všechny věkové kategorie členů Sokola začaly nacvičovat skladby na XI. všesokolský slet v Praze. Jednotlivé skladby se nacvičovaly v již zmíněné „laboratorce“, ale i na školním hřišti vedle místní školy nebo na tanečním kole v zámeckém parku. Přílepské sokolstvo se účastnilo též okrskových předsletových cvičení v Bystřici p/H., Holešově i hlavního oblastního sletu župy Hanácké v Kojetíně. Samotného XI. všesokolského sletu v Praze se ve dnech žactva, dorostu a dospělých zúčastnilo dle podkladů celkem 68 členů jednoty Sokola Přílepy. Někteří byli i necvičící, ale nechtěli si nechat ujít událost takového rozsahu, neboť je si nutné uvědomit, že hlavní sletové dny proběhly 3.-16. července, tedy již po únorových událostech. Ve dnech žactva byla v Čs. rozhlasu v přímém přenosu, ze Strahovského stadionu krátká relace o činnosti Sokola Přílepy pronesená jedním z jeho funkcionářů. Zážitky pro účastníky sletu byly úchvatné, svědčí o tom i mnoho fotografií z té události a v neposlední řadě žije ještě několik jeho přímých účastníků. Byla to však na velmi dlouhou dobu akce podobného charakteru poslední. Jednota Sokol Přílepy, která čítala 148 řádných členů, byla zrušena. Bylo to již podruhé, co jednota vinou vnějších politických okolností musela ukončit svou činnost. Její tělocvičné nářadí bylo postupně zničeno a devastováno.

III. etapa

V lednu 1997 byla obnovena jednota Sokola. Na Valné hromadě 20.ledna byli zvoleni do výboru jednoty tito bratři a sestry:

Starosta Rudolf Pšenka, který byl též starostou obce Jednatel Ladislav Blaha Náčelnice Martina Krejcarová Vzdělavatelka Pavla Ševečková Hospodářka Růžena Staňková Kontr.komise Libuše Mrázková, Hana Očadlíková, Eva Kutrová

Bratr Bláha a bratr Pšenka vedli cvičení žáků, sestry Libuše Mrázková a Hana Očadlíková cvičení žákyň. Od roku 1997 se cvičilo v nové tělocvičně ZŠ. Konaly se Dětské šibřinky, Běh Terryho Foxe, na závěr školního roku táborové ohně s orientačními běhy. Sokol Přílepy několikrát organizoval župní přebor v odbíjené smíšených družstev. V roce 2005 nacvičovalo družstvo mužů skladbu „Chlapáci“. Poprvé od roku 1948 měla jednota na XIV. všesokolském sletu zastoupení. Sestra Helena Kuchařová vede jógu, míčové hry sestry Anna Petrášová a Růžena Staňková. Vznikl oddíl odbíjené pod vedením současné jednatelky a náčelnice jednoty sestry Anny Petrášové. V roce 2006 byl otevřen tenisový kurt při ZŠ, založen oddíl tenisu a softtenisu a také oddíl stolního tenisu. Sokol začal také pořádat každoročně Kateřinskou zábavu a Maškarní bál. Oddíl jógy kromě cvičení pořádá pravidelné vycházky do okolní krásné přírody Hostýnských vrchů.

Výbory Sokola Přílepy z doby porevoluční:

Rok 1997 - starosta – Rudolf Pšenka jednatel - Ladislav Bláha hospodářka - Růžena Staňková členky výboru – Libuše Mrázková a Hana Očadlíková

Rok 2001 – starosta – Rudolf Pšenka - až do roku 2006 jednatelka – Anna Petrášová hospodářka – Růžena Staňková členky výboru – Milena Kroutilová, Helena Kuchařová

Stávající výbor: starosta – Oto Buchta jednatelka a náčelnice – Anna Petrášová hospodářka – Růžena Staňková členky výboru – Ivana Sehnalová, Helena Kuchařová

Úkoly pro další období:

- oddíl volejbalu - kromě smíšeného družstva založit i družstvo mužů, které by se probojovalo do výkonnostního sportu, - oddíl softtenisu – obnoví svou činnost ve spolupráci s oddílem tenisu, - oddíl tenisu – bude organizovat jednodenní turnaje, - oddíl stolního tenisu – rozšíří svou činnost o družstvo mužů, - všestrannost - založit cvičení Rodičů s dětmi, - všestrannost - rozšířit činnost turistického oddílu, - podílet se na stavbě obecního víceúčelového sportovního komplexu.

Tělocvičná jednota SOKOL Postoupky

Založena 4. září 1910 Obnovena 12. prosince 1991

Tělocvičná jednota Sokola pro Miňůvky, Postoupky a Hradisko byla založena dne 4. září roku 1910. Podnět k založení dal bratr Jan Šmatlák, bankovní úředník v Kroměříži, za podpory bratra prof. Aloise Beni z Kroměříže. Nejprve se cvičilo v Hradisku v létě na dvoře hostince. Pořádaly se přátelské večírky a divadla, v té době měl Sokol 26 členů. První veřejné cvičení se uskutečnilo u paní Pazderové v Hradisku. Rok 1912 – starostou byl zvolen bratr Cyril Brhlík a bylo zakoupeno 6 sokolských krojů. Bratr Jan Lecián, rolník v Postoupkách, člen Sokola, daroval pozemek o rozměru půl měřice, kde bylo vybudováno letní cvičiště. Téhož roku se tři členové odboru zúčastnili VI. všesokolského sletu v Praze. Byly odebírány časopisy Sokol, Věstník, ČOS Tyrš, Haná. Rok 1920 – starostou je zvolen opět bratr Cyril Brhlík, který se zasloužil o vybudování sokolovny, jednatelem František Adámek, náčelníkem Ludvík Opravil, vzdělavatelem Adolf Adámek, hospodářem bratr Němec, pokladníkem Václav Zelinka a vedoucím branné čety Antonín Skácel. Rok 1922 - počala stavba sokolovny. Z darů a příspěvků se v polovině června začínají kopat základy. Pracovní povinnost na každého člena bylo 5 hodin, nebo za každou hodinu byl nucen uhradit 3 Kč. Práce skončily 31.prosince 1922. Rok 1923 – pořádána divadla, koncerty, veřejná cvičení, zábavy. Jednota čítala 42 mužů, 9 žen. Odebírány časopisy Sokol, Věstník župní, Besedy sokol, Cvičitel, Cvičitelka, Tělocvik, Vzkříšení, Nový lid. Rok 1927 – členský příspěvek činil 24 Kč/měsíčně. 23.června 1928 se v Postoupkách při zpáteční cestě z Kroměříže zastavil prezident Masaryk, přivítaly ho děti, starosta Zdráhal a ředitel školy Bohumil Albert – dlouholetý kronikář a vzdělavatel Sokola. 13.března 1932 – zahájena stavba přístavku sokolovny pod dohledem bratra Ing. Josefa Zapletala – dokončena 28.května 1932. Cvičenci jednoty se zúčastnili IX. všesokolského sletu v Praze. Rok 1938 – opět účast na X. všesokolském sletu, před tím se cvičenci 18.4.1937 zúčastnili branného srazu. Rok 1939 – byl starostou Antonín Skácel z Hradiska, náčelníkem František Pokorný z Miňůvek, náčelnicí Zdenka Zelinková z Postoupek, hospodářem Ludvík Opravil z Postoupek, dozorcem Bohumil Gazda z Miňůvek.

Od 13. dubna 1941 do 9. května 1945 - zastavena činnost Sokola

Rok 1991 – obnovení činnosti tělocvičné jednoty Sokol Postoupky – převzetí sokolovny od pana Roubíčka. Valná hromada zvolila první výbor z bratří a sester: Starosta Quido Bosák Jednatel Vladimír Opluštil Náčelník Ing. Miloslav Bouda Náčelnice Milada Rybková Ekonomka Jarmila Vybíralová Pokladník Lenka Melichárková Hospodář Mgr. Miroslav Rygr Vzdělavatel Karel Opluštil Kronikář František Tichý

Rok 1992 – 1993 – prvořadý úkol - dostavba sokolovny, schůze probíhaly v ZD Postoupky, v bytech členů, v místním pohostinství, v budově OV – převzetí sportovního areálu Rybníček Hasičským sborem. Roky 1997 – 2002 - naše dívčí mládež a ženy se s chutí zapojily do cvičebních aktivit a také do nácviku společných skladeb pro různá veřejná vystoupení. Mezi nejúspěšnější patří: Rok 1997 – Sokolské Brno - účast dívek – skladba Obruče Rok 1998 - Malý sokolský slet v Kroměříži – účast dívky a ženy ve skladbách Obruče a Kužele Rok 1999 – 1. sokolský slet po Ještědem – Liberec 11.–13.6. Rok 2000 – Přerov–oblastní slet - účast ženy a dorostenky, XIII. všesokolský slet v Praze – účast ženy a dorostenky Rok 2002 – 13. sletový vrchol – Tesák – účast i vystoupení, Sokolské Brno a Sokolgym Praha – skladba pro mladší ženy Vangelis Rok 2003 – účast na župním přeboru v Zálesáckém závodu zdatnosti – žačky obsadily 3. místo, 2. sokolský slet pod Ještědem – účast dorostenky se skladbou Paraplata – Babeta šla do světa … Rok 2004 – na volební Valné hromadě byli zvoleni tito bratři a sestry: Starostka Iva Žilinská Místostarosta Petr Spálovský Jednatelka Anna Opravilová Hospodářka Eva Pospíšilová Náčelnice Soňa Řezáčová Odbor sportu Martin Skřenek Vzdělavatelka Alena Dočkalová Čl. výboru Radka Babyštová, Martin Heviánek Kontr.komise Vladimír Opluštil

Bratr Vladimír Opluštil odstoupil z funkce starosty, kterou vykonával, kvůli časově náročné práci v šachovém oddílu. Nový výbor mu poděkoval za vykonanou práci a popřál mu hodně úspěchů v práci s mladými šachovými nadějemi. Výbor se s elánem pustil do práce a výsledky nedaly na sebe dlouho čekat: - uspořádání turnaje v malé kopané v sokolovně v Postoupkách - účast členů oddílu sebeobrany na páskování - 26.2. - uspořádání dětského karnevalu – 21.2. - účast na Zálesáckém závodu zdatnosti – župní přebor - účast na Sokolském vrchu dne 15.5. na Bunči - „Sokolský večírek“ – Postoupky – květen - Sportovní den pro děti – 29.5. - Sokolské Brno – 5.-6.6. – cvičení i diváci - Župní přebor – šachy – 19.-20.6. - Letní tábor sebeobrany – 9.-16.7. - Šachy – Baštincův memoriál Bezměrov – 11.9. Také péče o sokolovnu byla obdivuhodná: oprava podlahy a obložení v tělocvičně, oprava a nátěr střechy, vymalování nářaďovny, vyklizení a vydláždění dvora. Rok 2005 – pokračoval v započatém směru: - Dětský karneval – 5.3. - Společná účast na divadelní hře „Sluha dvou pánů“ v SD v Kroměříži - Malování kraslic 27.3.

- Turistický výlet na kolách do Tovačova – 21.5. - Běh Terryho Foxe – 4.6. - Turnaj v malé kopané – červen-srpen - Víkendový stanový pobyt na Rusavě 27.-28.8. - Turistický zájezd a ukončení ve vinném sklípku – červenec - Cyklistický výlet na Brdo- září - Účast na Sletové štafetě – 25.9. - Vystoupení na Akademii v SD v Kroměříži – 22.11.(odd.sebeobrany) - Společná účast na divadelní hře „Koncert“ v SD v Kroměříži - Příprava na XIV. všesokolský slet – nácvičná Val. Meziříčí - Štěpánský turnaj v malé kopané

Kromě těchto aktivit „Sport pro každého“ uspořádal bratr Vlad. Opluštil v roce 2005 pro oddíl šachu 11 různých turnajů a soutěží : - I. liga dorostu – Postoupky 30.1. - Český pohár družstev – Bezměrov 5.2. - Český pohár družstev II. - GP žáků – Kroměříž 16.4. - I. liga dorostu – Kroměříž 22.-24.4. - Krajský přebor v rapid šachu – Bezměrov 21.5. - Mistrovství ČR družstev mladších žáků – Kroměříž 17.-19.6. - Slavíkův memoriál – Postoupky 25.6.-3.7. - Baštincův memoriál – Bezměrov 11.9. - Přebor Moravy 16.-20.10. - OŽL – Kroměříž - Sokolský dům

V sokolovně byly proveden nové rozvody elektřiny do přístavby, zavedeno elektrické topení. Prostory pronajaty novým nájemcům.

Rok 2006 – probíhal ve znamení nácviku sletových skladeb a později účastí na XIV. všesokolském sletu v Praze. Ženy nacvičily celkem tři skladby. Nácvik skladby „Léto“ probíhal přímo v Postoupkách, na nácvik skladby „Zpěv naděje“ a skladby „Ta naše písnička česká“ jezdily cvičenky do Sokolského domu v Kroměříži. Před odjezdem do Prahy se cvičenky v květnu zúčastnily župních sletů v Uherském Brodě a v Hodoníně. V červnu pak ještě okresního sletu v Holešově a župního sletu naší župy v Bystřici p/Host. Ze společenských akcí velkou oblibu získaly společné návštěvy divadla. 4x jsme jeli do Brna , 1x na divadelní představení Vídeňské Omladiny do Kroměříže do Sokolského domu. Pro velký zájem v roce 2005 jsme opět uspořádali kurz „Malování kraslic“. Pro děti jsme připravili Dětský karneval . Z turistických akcí se nejvíce vydařilo ukončení letních prázdnin na tábořišti na Rusavě – 25.-27.8., výlet do Záhlinic na kolech v září a výlet na sv. Hostýn.

Rok 2007 - je rokem volebním. Na Valné hromadě jsme zvolili do výboru tyto bratry a sestry: Starostka Soňa Řezáčová Místostarostka a Iva Žilinská jednatelka Hospodářka Eva Heviánková Náčelnice Růžena Karásková st. Odbor sportu Vladimír Opluštil Vzdělavatelka Alena Dočkalová

Mezi neúspěšnější akce patří: - Dětský karneval – únor - Kurz Malování kraslic III – duben - Pálení čarodějnic na Rybníčkách – 28.4. - Turnaj ve volejbalu – květen - Zahájení prázdnin – stanování na Kostelanech – 6.-7.7. - Ukončení prázdnin – tábořiště Rusava – 25.-26.8. - Turnaj ve volejbalu – listopad - Účast na župním přeboru v badmintonu

V současné době mají největší oblibu v jednotě Sokola Postoupky tyto oddíly: Aerobik vedoucí Radka Babyštová Badminton vedoucí Soňa Řezáčová župní přebory Sálová kopaná vedoucí Petr Spálovský II. liga futsalu Šachy vedoucí Vladimír Opluštil náborové turnaje – MČR Volejbal vedoucí Růžena Karásková ml.

Vynikajících úspěchů dosahuje šachový oddíl pod vedením bratra Vladimíra Opluštila. Šachové centrum je v Sokolském domě župy Hanácké v Kroměříži, kde organizuje turnaje župy, škol aj. Pracuje systematicky, metodicky, organizace turnajů je vždy na vysoké úrovni. Výsledky a více informací o činnosti oddílu lze získat na internetových stránkách http://sweb.cz/sokolpostoupky/ (Pozn. redakce)

Sletová skladba aerobiku ml. žen, Sokol Postoupky r. 2000 Výlet na kolech mládeže Sokola Postoupky, r. 2005

Malování velikonočních kraslic v Sokole Postoupky, r. 2002 Šachové centrum S Postoupky a S KM – vítězové turnaje 15.10.2005

Tělocvičná jednota Sokol Třebětice

Založena 30. srpna 1919 Obnovena po druhé 14.května 1991

Zní to neuvěřitelně, ale už před 134 lety dne 8. srpna 1874 byl poprvé v Třeběticích založen odbor Sokola. Stalo se tak po příkladu obcí Martinice a Lechotice, kde byly odbory Sokola založeny o rok dříve. Byl to původně jízdní Sokol, jehož členové se v hanáckých krojích zúčastňovali všech národních slavností v celém širokém okolí. Členové tohoto jízdního Sokola se lišili od ostatních Hanáků tím, že dečky, které měli na koních pod sedlem, byly barvy červené a na nich po obou stranách v rozích byl vyšit, monogram Sokol. Posláním tehdejšího Sokola kromě zvyšování tělesné zdatnosti bylo také burcovat probouzející se národní sebevědomí, a to na tehdejší dobu byla činnost jistě záslužná. Rakouská vláda této činnosti nepřála a snažila se tuto snahu brzdit a znemožnit. Avšak vlna národního uvědomění a cítění se dala na pochod a nebylo už možno ji zastavit. Sokol zde již existoval, žil a plnil své poslání. Na ustavující schůzi byl první starostou zvolen bratr Karel Stratil a jednatelem Jan Kuchař. A tak rok po roce přicházejí noví členové a činovníci a Sokol v naší obci prožívá léta úspěšná i méně zdařilá. Sokol se s plynoucími léty potýká nejen s nepřízní úřadů, ale také s vnitřními problémy generačními i finančními, až nakonec počátkem 20. stolení zcela zaniká. Po první světové válce začíná se v naší obci hlavně u mladé pokrokové generace probouzeti snaha o obnovení činnosti Sokola, ve které by se tato, jak po stránce národnostní, kulturní a tělovýchovné mohla plně vyžít. Této myšlence dostává se posílení na veřejných cvičeních v okolí a hlavně na župním sletu v roce 1919 v Holešově. Po dohodě s tehdejšími činovníky Sokola v Holešově, profesorem Ladislavem Jarošem a profesorem Hynkem Šulákem, byla dohodnuta ustavující schůze Sokola Třebětice na den 30.srpna 1919. Na této historické schůzi byli zvoleni noví činovníci. Byli to: František Chytil, František Tupý, Karel Kvasnička, Jindřich Chytil, Marie Chytilová, Eduard Koutný, František Krejčí, Josef Kvasnička, Jindřich Němeček, Aloisie Stískalová, František Stratil a Josef Tupý. Dále profesor Hynek Šulák z mateřské jednoty Holešov jako delegát. 29.9. Sokol Střebětice (později obec přejmenována na Třebětice) jako pobočka přijat k jednotě Holešov. Tito všichni členové nejenže položili základ nové činnosti Sokola, ale založili vlastně také tradici sokolských rodin, která přetrvává dodnes. Na oslavu tohoto znovuvzkříšení Sokola bylo ještě téhož roku za pomoci Sokola v Holešově uskutečněno první veřejné cvičení 21. září, které se konalo v zahradě bratra Josefa Tupého na čp. 2 a na němž úspěšně poprvé vystoupilo družstvo dorostu Sokol Třebětice ve cvičení na hrazdě. Tak začal nový život ve svobodném ovzduší. Začátky byly těžké, ale sokolské nadšení pomáhalo zdolávat všechny potíže a překážky. Cvičilo se pouze v letních měsících na zahradách nebo ve stodolách. Nebylo vhodné místnosti pro zimní měsíce a tato skutečnost vyvolávala v hlavách několika nadšených jedinců odvážný plán – postavit si svůj vlastní stánek, který by vyhovoval plně svému účelu. A tak to, co se zdálo nemožné, stává se radostnou skutečností. 18. května 1924 byl slavnostně položen základní kámen ke stavbě sokolovny. Jelikož pro započetí stavby neměla jednota žádné finanční prostředky, rozhodli se bratři František Chytil, František Stratil, Antonín Lochman, František Tupý a Josef Tupý darovati pro tento účel

10.000 korun. Slavnost spojená s položením základního kamene stala se mohutnou manifestací Tyršovy sokolské ideje. Nadšení neznalo mezí. Přicházejí všichni, kdo měli k sokolské myšlence vztah bez rozdílu stáří a povolání. Všichni chtějí pomoci, aby dílo bylo zdárně dokončeno. Dobrovolnou pracovní činností byly odpracovány stovky a stovky hodin. Stavba utěšeně rostla takovým tempem, že ještě téhož roku byla dokončena a 22. listopadu 1924 byla v dokončené budově uskutečněna tělocvičná akademie. To byl opravdu triumf obětavé nezištné sokolské práce. Nová budova žije ruchem cvičebním i kulturním . Pořádají se pravidelné přednášky k význačným národním dnům. Velmi čile si počínal divadelní odbor, který každoročně uvedl dvě hry dospělých a dvě pohádky v provedení místních dětí. Život jednoty radostně plyne tak, že všechny všesokolské slety od roku 1920 naše jednota obesílá svými cvičenci i zájemci z řad diváků. V době konání desátého sletu se nad naší vlastí stahují mraky zfanatizovaného nacistického Německa. Přichází březen 1939 a německá soldateska zachvacuje celou naši republiku. Tím okamžikem ustává veškerý národnostní život a sokolské jednoty, které byly pilířem národního cítění, jsou rozpuštěny a jakákoliv činnost ustává. Vypukla 2. světová válka. V roce 1945 poražené Německo kapituluje a nastává opět čilý ruch a XI. všesokolského sletu v roce 1948 se z naší jednoty účastnilo 40 bratří a sester. Bohužel i tady už bylo zřejmé, že Sokol bude opět diskriminován. Tak zvané vítězství pracujícího lidu přineslo Sokolu největší ztráty nejen materiální, ale především duchovní. Nastupují tzv. očistné akční výbory, téměř všichni činovníci Sokola jsou vyloučeni z jeho řad. Do Sokola v naší obci je komunistickou stranou v roce 1951 určeno sedm soudruhů jako očistný akční výbor. Z původních šedesáti členů zůstává pouhých 16. Tím také v naší jednotě ustává jakákoliv činnost tělocvičná i kulturní. Smutný je pohled do tělocvičny, kde místo radostného hlaholu dětí je uskladněno obilí. Tato stagnace trvá do roku 1956, kdy v čele jednoty stanul František Mazálek, který byl pro místní komunisty jakž takž přijatelný. Byl postaven před nelehký úkol, především dát do pořádku zchátralou budovu včetně vnitřního zařízení, které bylo z části zničeno a z části rozkradeno, včetně pěkné rozsáhlé knihovny. Pod jeho vedením se život jednoty pomalu obnovuje. V témže roce byl Sokol včleněn do svazku ČSTV. Někteří členové přicházejí nazpět, a tak se s léty mění tváře činovníků. Bratr Vlastimil Tupý je předsedou a opravuje sokolovnu. V roce 1991, po demokratizaci našeho života v roce 1989, přechází naše jednota zpět do svazku České obce sokolské, tam, kam vždycky od svého založení, až po šedesátá léta patřila. Sešli jsme se 21. února 1991 na mimořádné členské schůzi a zvolili první výbor z těchto bratří a sester: Starosta Vlastimil Tupý Jednatel Mojmír Stískal Náčelník Milan Roubalík Náčelnice Radka Stískalová Hospodářka Taťána Mylková Do ČOS byla jednota přijata 14.5.1991 s přiděleným registračním číslem 3708 3710. Nastává opět spousta práce pro omlazený výbor, především převedení majetku z ČSTV do České obce sokolské a jeho další obnova. V průběhu dalších let se nám podařilo vybudovat nové ústřední topení, provést generální opravu střech – výměnu krytiny na hlavní budově - a opravu střech na přístavbě. Dále proběhla výměna oken v sále a rekonstrukce sociálního zařízení. To všechno nám umožňuje a vytváří dobré podmínky k tělocvičné a sportovní činnosti. V letech

1994, 2000 a 2006 se naše jednota aktivně zúčastňuje všech všesokolských sletů, vystoupeními na oslavách v Plzni, Brně, Ostravě, dále pak na župních sletech v Uherském Brodě, Vyškově, Hranicích, Zborovicích a Bystřici pod Hostýnem. Kromě pravidelných cvičení všestrannosti jak mládeže, tak dospělých – především žen, provozujeme v naší jednotě sporty jako tenis, bruslení, hokej a badminton. V roce 2007 – 2008 jsme iniciátory župní soutěže v badmintonu a věříme, že tento pěkný atraktivní sport nejen v naší jednotě, ale v celé župě pevně zakotví. Mládeži v naší obci po celou dobu své existence poskytujeme dostatek možností tělocvičné i kulturní činnosti. Naše sokolovna také slouží jak naší veřejnosti k různým společenským akcím, tak také k rodinným účelům našich občanů. Od Valné hromady z 16. března 2007 pracuje výbor v tomto složení: Starosta Vlastimil Tupý Místostarosta Mojmír Stískal Jednatelka Ludmila Stratilová Hospodářka Taťána Mylková Náčelník Petr Pěluch Náčelnice Pavlína Pěluchová Odbor sportu Vlastimil Foukal Vzdělavatelka Zuzana Tupá Kontr.komise Ivo Tupý, Jana Stískalová, Iva Přikrylová

Poděkování patří zastupitelům obce, kteří jsou nám nakloněni a poskytují naší činnosti především finanční podporu, bez níž by naše činnost nemohla být poskytována v tak obšírném rozsahu. Také spolupráce s jinými spolky v naší obci je na velmi dobré úrovni.

Úkolů nás ovšem čeká celá řada. Sokol se po roce 1989 vlastně znovu narodil. Dnešní doba je zcela odlišná od té, ve které bylo mnoho starších Sokolů vychováno. Věřím, že se nám na tyto tradice podaří navázat. Náš úkol, směr a cíl je jasný. Obnovit všechny tyto hodnoty a sokolské myšlenky, které měly být z vědomí národa definitivně vymazány.

Ženy se stuhami Kluziště v Sokole Třebětice

Členové výboru (na tenise)

Turnaj v badmintonu, r 2008

Tělocvičná jednota SOKOL Litenčice

Založena 29. srpna 1909 Obnovena 1. července 1990

Bylo to dne 20. června 1909, kdy Tělocvičná jednota Sokol Morkovice provedla v obci veřejné cvičení s přednáškou o významu „Sokolstva“. Přednáška nadchla uvědomělé občany z Litenčic i okolí k založení samostatné jednoty. Bylo to dílo na tehdejší poměry v obci namáhavé, neboť většina obyvatelstva byla orientována protisokolsky. Ustavující Valná hromada se konala 29.8.1909 za účasti 26 členů a 9 hostů. Prvním starostou byl zvolen bratr Jaroslav Svoboda. Se cvičením se započalo již v říjnu v kůlně hostince „U Spisarů“. Jako první tělocvičné nářadí byl zakoupen kůň a bradla. V následujícím roce již jednota pořádala veřejné cvičení za účasti 72 cvičících mužů a 30 dorostenců. Pod jednotu přechází divadelní soubor s veškerým vybavením. Je pořízeno i loutkové divadlo. V roce 1911 pravidelně cvičí 21 mužů a 11 dorostenců. Na okrskovém cvičení v místě vystupuje 103 cvičenců. Jednota je zastoupena na župních cvičeních v Kojetíně a Holešově. V roce 1912 se VI. všesokolského sletu v Praze zúčastnilo 26 cvičících členů. Až do roku 1915 se pilně cvičí, pořádají se veřejná vystoupení, besedy, taneční zábavy, koncerty, přednášky, mikulášské nadílky pro děti. Divadelní kroužek nacvičil a uvedl 7 divadelních her. V témže roce je Česká obec sokolská rakouským ministrem vnitra rozpuštěna a činnost v Sokole pomalu ustává. Po vzniku Československa dochází k novému rozmachu činnosti jednoty. V roce 1919 jsou zasazeny před školní budovu „Lípy svobody“, ve škole se pravidelně cvičí. Na VII. všesokolském sletu v Praze v roce 1920 cvičí 17 mužů, 8 žen a 5 dorostenců. V roce 1922 má jednota nejvíc členů: 164 mužů a 71 žen. Kupuje se dům číslo 98 z větší části na dluh. Staví se nová tělocvična, která je v roce 1929 kolaudována a slavnostně otevřena. Nový kinopřístroj pro promítání němých filmů, později pro promítání filmů zvukových, je vyřízena koncese hostinská a hostinec je pronajat. V roce 1934 jednota oslavuje 25 let od založení. Za toto období bylo uskutečněno na 1750 různých akcí. Bylo nacvičeno např. neuvěřitelných 61 divadelních her, proneseno 1342 proslovů, uspořádáno 146 přednášek, 62 besed, uvedeno 15 loutkových představení, 11 koncertů, 31 vzdělávacích kurzů, 35 tanečních zábav apod. V roce 1936 se již projevuje v práci Sokola napjatá mezinárodní situace. Důraz je kladen na výchovu k brannosti a po mobilizaci v září 1938 cvičení mužů ustává. V roce 1939 jsou již některé činnosti v Sokole zakázány. Gestapem je revidována knihovna. V roce 1941 je nařízením říšského protektora Sokol rozpuštěn a vedoucí činitelé jsou pronásledováni. Jsou oběti i mezi členy Sokola Litenčice (bratr Lubomír Čamra, bratr Vilém Medek a bratr Alois Kolařík). Po válce se činnost Sokola opět obnovuje. Do roku 1948 cvičí všechny složky a veřejně vystupují v obci, okolí i ve Zlíně. Pořádány jsou různé kulturní a společenské akce, nacvičována a uváděna divadelní představení. V roce 1953 dochází k reorganizaci tělovýchovných spolků. Litenčická sjednocená tělovýchova si ponechala název Sokol, cvičilo se, budovalo, ale sokolský duch zmizel. Je započata výstavba velkého hřiště a začíná se se stavbou pravého

96 přísálí sokolovny. Usilovnou prací a přetrvávajícím elánem „Sokolů“ a jejich příznivců jsou stavby rychle dokončeny a slavnostně dány do užívání. V červnu 1990 je svolána Valná hromada všech členů „Sokola“ a za přítomnosti zástupkyně ČSTV je rozhodnuto o návratu jednoty pod Českou obec sokolskou. Výbor Sokola v čele s bratrem Radislavem Gregorem je Valnou hromadou pověřen provést všechny nutné úkony se změnou související, zejména při řešení otázek majetkosprávních a finančních. Již v srpnu je realizována stavební akce většího rozsahu. V průčelí hlavní budovy je odstraněna stará střecha, postaveno nové patro a zhotovena nová střecha – vše svépomocí. Po začlenění do župy Hanácké je poskytnuta Sokolu Litenčice finanční dotace, která je využita na opravu bytu a vybudování nového sociálního zařízení. Na počátku roku 1994 je uzavřena se stavební firmou smlouva na přístavbu levého přísálí sokolovny s kuchyní a garáží. Investorem je Obecní úřad Litenčice, který stavbu financuje z předplaceného nájmu sokolovny. Pokračuje aktivní činnost sportovních oddílů kopané, šachu i turistiky. Vše je financováno hlavně z nájmu hostince i dotací. Členové Sokola se zúčastňují mnoha kulturních akcí pořádaných župou Hanáckou či jinými jednotami. Rok 2001 je pro celou obec historicky velmi významný. Uskutečňuje se sjezd rodáků, světí se znak a prapor obce, oddíl kopané slaví 30 let svého založení. Akce přispívají ke zlepšení vzhledu obce, svépomocí je obložen „sokl“ sokolovny a položena nová dlažba hlavního chodníku na náměstí. Téhož roku je pořádána „Sokolská akademie“, program zajišťuje hlavně župní náčelník bratr Vlastimil Tupý. Byla to velmi zdařilá akce a vydatně přispěla k propagaci sokolského hnutí v obci. V roce 2002 jednota nechává vypracovat projekt na stavbu kuželny. V roce 2006 je stavba dokončena a kolaudována. Ke konci roku specializovaná firma postavila dvě dráhy a zabudovala starší stavěcí zařízení. Organizačně měl největší podíl na stavbě kuželny starosta jednoty bratr Jiří Toman, který však předčasně umírá a při slavnostním otevření v únoru 2007 již citelně chybí. Většina prací při stavbě kuželny byla provedena svépomocí stavebně šikovnými členy Sokola. Každoročně jednota pořádá celou řadu sportovních, společenských a kulturních akcí – turnaje ve stolním tenisu, nohejbalu, malé kopané, šachu, žákovské soutěže. Po uvedení kuželny do provozu nastal v obci velký rozvoj tohoto sportovního odvětví a své pevné místo již mají turnaje v kuželkách na různých úrovních. Pořádají se taneční zábavy, maškarní plesy, sokolské zabíjačky apod. Od roku 2003 pořádá oddíl kopané každoročně župní turnaj a zatím se umisťuje vždy na 1. místě. Získává tak trvale „Putovní pohár“ věnovaný župou. V roce 2007 na volební Valné hromadě si členové jednoty zvolili výbor v tomto složení: Starosta bratr Zdeněk Novotný Místostarosta bratr Jaroslav Kočíř Jednatel bratr Mgr. Miroslav Ovečka Hospodářka sestra Kateřina Kravicová Náčelník bratr Josef Smažinka Náčelnice sestra Yvona Kopecká Ved. odb.sportu bratr Zdeněk Štěrba Vzdělavatelka sestra Ludmila Tomanová Člen výboru bratr Radoslav Gregor

Členové Sokola se účastní akcí župy, pořádají zájezdy na divadelní představení Sokolské omladiny z Vídně, pomáhají organizačně připravit sokolské besedy a společenská setkání Sokolů v župě.

Na počátku roku 2008 je založen a zaregistrován oddíl kuželek, který pilně trénuje a připravuje se podat přihlášku do mistrovské soutěže. Je třeba však vybudovat pro kuželnu šatny a sprchy. V roce 2009 bude jednota slavit 100 let od založení.

Poháry fotbalového oddílu

Zasedací místnost

Kuželna v Sokolovně

Tělocvičná jednota SOKOL Kostelec u Holešova

Založena 22. července 1906 Obnovena 17. listopadu 1993

Sokol v Kostelci u Holešova byl založen poměrně pozdě, a to 22.7.1906, tj. 41 let po založení Sokola v blízké Kroměříži. Ušlechtilou myšlenku uvedla v činnost skupina nadšenců v čele s Františkem Vránou, statkářem a později poslancem zemského Moravského sněmu, a učiteli Josefem Obrátilem starším i mladším. Cvičilo se v místním hostinci U Jurčíků, v zahradách domů č.p. 5 a č.p. 18 a průjezdech, nejčastěji u Vránů, konala se veřejná cvičení, akademie a v roce 1912 se jednota poprvé zúčastnila VI. všesokolského sletu. Za 1. světové války roku 1915 byla činnost Sokola zakázaná, mnoho sokolů padlo na bojištích (z Kostelce 4 bratři), 7 se jich vrátilo jako legionáři. Po roce 1918 přibylo členstva a bylo rozhodnuto postavit sokolovnu. 28. května 1922 byl položen základní kámen ke stavbě sokolovny. Je třeba zdůraznit, že vykoupení pozemku, náklady na materiál i samotná stavba sokolovny byla provedena svépomocí, pomocí peněžitých darů členů Sokola nebo jejich sympatizantů, ni obec, či jak jsme dnes zvyklí stát, žádný grant neposkytli. Za rok, tj. v roce 1923 už byla zahájena první pravidelná cvičení v nově postavené budově. Od té doby se rapidně zvyšovala členská základna, a kromě cvičení Sokol v Kostelci organizoval divadelní a plesová vystoupení, zábavy, veřejná cvičení, turistické akce; dokonce vznikl jako součást Sokola dobrovolný hasičský sbor,který se osamostatnil až 17. března 1920. Dlouholetým starostou Sokola v té době byl František Vrána (*1863, †1931), který byl zároveň starostou obce a poslancem za Agrární stranu. V obci se zasloužil o vybudování sokolovny, školy a vodovodu. V čele naší sokolské jednoty byl až do roku 1920 a potom ještě v letech 1926–1927. Členská základna v roce 1906 měla 45 členů, v době otevření sokolovny roku 1922 měla 72 členů. Do Sokola vstupovali tehdy významní lidé, neboť sokolské humanitní ideály člověka povznášely, pěstovaly v něm rovnost, svobodu a bratrství, vzájemnou úctu, kázeň i sebekázeň. V roce 1938, v době ohrožení republiky, ještě proběhl X. všesokolský slet pod heslem „Za svobodu a demokracii“. Svobodu jsme však na 6 let ztratili 15.03.1939 okupací českých zemí a v dubnu 1941 museli kostelečtí sokolové sokolovnu opustit. Sokol byl totiž nacistickým okupačním režimem zakázán. Sokolovna pak sloužila potřebám obce a byla zde provozována filmová představení (promítací licenci získalo kino JAS v roce 1941). Po osvobození v roce 1945 se s velkým nadšením obnovila opět sokolská činnost, členská základna měla v té době přes 60 členů v čele se starostou Antonínem Šimordou. Tento stavební mistr v zahajovacím projevu vzpomněl padlých sokolů za 2. světové války (Metoděje Pospíšila a Jaroslava Hlobila) a poděkoval členům Sokola, kteří se zúčastnili odbojové činnosti (František Dostalík, Ladislav Vaculík, Jaromír a Vlastimil Tomečkové, Antonín Novák a Miroslav Ponížil). Na závěr starosta Šimorda řekl: „Proto vás, mladí bratři a sestry, volám do sokolovny k účasti na všech podnicích a hlavně k nácviku skladeb na všesokolský slet, který se uskuteční v roce 1948. Jen společným úsilím vás všech bude možno docílit toho, že svět v ohromném úžasu se bude ptát: jakým způsobem dociluje tento malý národ téměř neuvěřitelných výkonů a výsledků?“ Tehdy byla kostelecká jednota po Holešově v naší župě nejsilnější jednotou ve své historii, dokonce měla i třináctičlenné družstvo gymnastů. V roce 1947 se začalo s nácvikem na připravovaný slet v Praze, kostelečtí sokoli byli opět první, kteří zvládli sletové skladby i s hudebním doprovodem zásluhou učitele Ladislava Vaculíka. V roce 1948 pak byl kostelecký Sokol na vrcholu svých aktivit. Na slet byla připravena družstva mužů, žen, dorostu i žáků. Bylo vykrmeno i tzv. „sletové prase“ (v době

99 lístkového systému jiná možnost nebyla), které pak ve formě zpracovaných produktů obohatilo jídelníček sletových cvičenců. XI. všesokolský slet v roce 1948 se v Praze ještě sice konal, ale bylo po únorovém puči, u moci byli komunisté a ti tvrdě potrestali ty, kteří na sletu provolávali protikomunistická hesla nebo šířili letáky. Z Kostelce to byli: Jiřina a Ladislav Zlámalovi, Rostislav Procházka a Marie Ševčíková. Po skončení sletu 1948 začala proti sokolům fungovat neblahá činnost akčních výborů. Název Sokol sice zůstal jako jeden z názvů sjednocené socialistické tělovýchovy zastřešované ČSTV, v Kostelci byl pak po letech nahrazen názvem TJ Moravan. V roce 1948 byla jednota 2. největší v okrsku Holešov. Je třeba poznamenat, že i po roce 1950 (kdy byl Sokol již po třetí zrušen) prolínal touto jednotou sokolský duch, který se aktivizoval hlavně v období celostátních spartakiád, a pak v roce 1972, kdy byla provedena přístavba a rekonstrukce sokolovny, znovu za obětavého přispění občanů Kostelce, tak jak tomu bylo před padesáti lety.

Novodobá historie tělocvičné jednoty začíná 17. listopadu 1993, kdy ustavující výbor ve složení Jiří Andrlík, Zdeněk Ballnér, Svatoslava Dostálová, Zdena Jurčíková, Stanislav Janováč a Jaroslav Malý založili novou tělocvičnou jednotu Sokol Kostelec u Holešova a požádali ČSTV o navrácení bývalého sokolského majetku. Vzhledem k tomu, že nebyla ochota ze strany bývalých uživatelů majetek vracet, byla nám až po roce vydána majetková práva – 09. 11. 1994. Od té doby začala v naší tělocvičné jednotě činnost několika sportů. Navázali jsme na existenci odchovanců stolního tenisu, který provozuje svou činnost od roku 1995 – zatím pouze v okresních soutěžích (máme však nadějný dorost), záhy vznikl oddíl volejbalu (účastník 2. přerovské ligy – 5. místo) a oddíl aerobiku. Krátkou dobu existoval i oddíl florbalu. T.J. Sokol se ujal i kulturně- osvětové činnosti. Organizovali jsme sokolské šibřinky pro děti, plesy, zájezdy, májové veselice, sportovní odpoledne pro děti a mládež, soutěž o nejlepší kostelecké jablko, mikulášské zábavy a zábavy pro mladé. Svou činnost teď stále více orientujeme na vyhledávání mladých talentů, trénujeme ve stolním tenise a volejbalu žáky a dorost a dáváme jim příležitost při různých soutěžích a turnajích. T.J. Sokol má reciproční smlouvu o bezplatném užívání sokolovny se základní školou v Kostelci, takže v sokolovně se dále konají divadelní představení ZŠ, akademie, soutěže škol v hudebním přednesu „Píšťalka“, besídky ZUŠ, taneční hodiny žáků ZUŠ a slavnostní závěry školního roku. Naši volejbalisté a aerobik pak užívají zařízení tělocvičny místní ZŠ. Zapojili jsme se i do nácviku na všesokolské slety. XII. všesokolský slet v roce 1994 jsme ještě neabsolvovali, ale v roce 2000 se naše mladší žákyně účastnily XIII. všesokolské sletu v Praze. Také XIV. všesokolského sletu v roce 2006 se zúčastnilo 9 našich mladších žákyň. V současné době máme 56 platících členů, z toho 31 v dorosteneckých a žákovských kategoriích.

V roce 2006 pracoval výbor T.J. Sokol v tomto složení: starosta Mgr. Jiří Andrlík jednatel Jiří Král hospodář Ing. Daniela Pernicová náčelník Petr Uličný náčelnice Radka Ballnérová vedoucí OS Petr Měrka kronikářka Zlatuše Plačková kontr. komise Jitka Danihelová

100

Za 15 let obnovení Sokola v Kostelci jsme i přes stálé finanční potíže provedli: rekonstrukci vytápění sokolovny – zavedli jsme plynové topení, vyměnili jsme sanitární zařízení a obložení sprch a WC, přeměnili kotelnu v šatnu, zhotovili dřevěné obložení hlavního sálu, provedli údržbu a opravu střechy, nový nátěr oken, závěsy a přeměnu promítací místnosti kina na klubovnu. Finanční problémy spojené s údržbou a provozem sokolovny jsou nemalé. Finančně nám pomáhá OÚ v Kostelci (náš hlavní sponzor), ČOS a naši členové – členskými příspěvky a bezplatnou pomocí.

Na závěr bych chtěl provoláním, našeho zakladatele Dr. Miroslava Tyrše (*1832, †1884), které neztratilo nic na aktuálnosti, pozvat všechny mladé i dříve narozené mezi nás: „Zejména ty, omladino česká, čiň pokání a vyjdi z věčného puchu pivnic a kaváren. Tuž se ve prospěch národa a naprav konečně hříchy na zdraví, svěžesti a statečnosti své!“

Pozn. redakce: bratr starosta Jiří Andrlík se obětavě zasadil nejen o získání a opravy sokolovny, ale s přehledem organizuje a koordinuje činnost v sokolské jednotě. Je také aktivním hráčem ve stolním tenise, několikrát se stal vítězem župních přeborů, organizátorem župních přeborů ve stolním tenise i aktivním hráčem stolního tenisu ve vzájemném utkání Sokolské župy Hanácké a Sokola Vídeň.

Výbor Sokola Kostelce u Hol. Děkuje br. Jiřímu Andrlíkovi za více než 15letou sokolskou práci, péči o sokolovnu a přeje mu zdraví a vitalitu do další sokolské činnosti.

Legitimace bratr František Vrána – dlouholetý starosta Sokola

Sokolovna - perokresba

101

Turnaj ve stolním tenise, r. 2004 Turnaj ve stolním tenise, r. 2004 Žáci zvítězili v turnaji župy Hanácké

Vítězové župního přeboru: br. Miloš Bouda, ses. Jaroslava Vánoční turnaj žáků, r. 2007 Nováková, ses.

Volejbal mix Výstava

102

Tělocvičná jednota SOKOL Kostelany

Založena - 1923 Obnovena 26. srpna 1994

Obec Kostelany se rozkládá na severní straně Chřibů. V současné době je to pěkná, upravená obec. Vždycky tomu tak nebývalo. O samotných Kostelanech jsou první zmínky v kronikách z let 1570 až 1580, kdy to byla jedna z nejchudších vesnic v celém okolí. Původní obyvatelé byli snad přesídlení Valaši, kteří pracovali jako lesní dělníci v panských lesích. V roce 1922 měla samotná obec Kostelany 110 domovních čísel s 590 obyvateli. V roce 1919 byl zvolen starostou obce Inocenc David z čísla 13, což bylo pro obec velkým dobrodiním. Jako vyučený kameník byl neobyčejně pracovitý, pokrokový a energický člověk a pro obec vykonal mnoho dobrého. Zvláště mladší lidé u něj nacházeli velké pochopení pro své zájmy. Jeho zásluhou byla koncem roku 1922 založena tělocvičná jednota Sokol, tenkrát ještě jako součást mateřské jednoty Nová Dědina. Velký podíl na založení Sokola měl i Jaroslav Ševčík, který v roce 1923 ustavil samostatnou jednotu Sokola v Kostelanech. Dle trhové smlouvy ze dne 7.12.1923 vkládá se právo vlastnické na stavební plochu – dům č. 119 pro tělocvičnou jednotu Sokola v Kostelanech. Inocenc David byl stanoven starostou Sokola a od té doby se začala tělovýchova v obci zdárně rozvíjet. Nacvičovala se divadla, a protože v obci bylo několik hereckých skupin, soutěžilo se, kdo zahraje lepší divadelní hru. Například v roce 1926 sehrál Sokol v lese zvaném Zákučí divadelní hru Psohlavci, která měla velký úspěch. V obci tehdy byl jen jeden hostinec, který měl větší místnost a tu používala v chladném období ke cvičení a k divadelním hrám i tělocvičná jednota Orel. Členové Sokola se po dlouhých poradách rozhodli, že postaví novou tělocvičnu - sokolovnu - a současně s ní i hostinec. Dne 17. srpna 1930 byl slavnostně položen základní kámen. O dva roky později 14. června 1932 bylo v Kostelancech veřejné okrskové cvičení se slavnostním otevřením sokolovny.

V roce 1949 bylo provedeno sjednocení veškeré tělovýchovy a sportovních složek v jeden celek – Sokol. Kdyby nebyl zachován název Sokol, tak aktivity by na vesnicích zanikly.

Po roce 1989, kdy byla obnovena činnost Sokolské župy Hanácké, vznikaly postupně i sokolské jednoty, které dříve do Hanácké župy patřily. Tak tomu bylo i v případě Kostelan. V polovině roku 1994 se konal XII. všesokolský slet v Praze, na kterém byl i náš občan – bývalý Sokol František Buksa. Po návratu z Prahy shromáždil několik občanů – kdysi Sokolů a dne 12. července 1994 se sešla přípravná schůze, na které byl přítomen i starosta Sokolské župy Hanácké bratr Oldřich Mohyla a župní náčelnice sestra Marie Kubíková. 19. července 1994 byla svolána rozšířená schůze, na kterou byli přizváni členové výboru dosavadní „Tělovýchovné jednoty Sokol Kostelany“ a byla jim znovu vysvětlena situace týkající se sokolského majetku. Vznikl prozatímní výbor nové, tentokrát „Tělocvičné jednoty Sokol Kostelany“. Starosta Vladimír Buksa Místostarosta František Obdržálek Jednatelka Božena Palečková Hospodář František Buksa Vzdělavatel Miroslav Slavičinský Náčelník Jaroslav Mikeš Náčelnice Jana Nešporová

103

Až 26. srpna 1994 předsednictvo výboru České obce sokolské na svém zasedání schválilo přijetí jednoty do ČOS.

1. července 1995 byl s konečnou platností v budově pohostinství předán Sokolu majetek a inventář. Po předání majetku odešli z výboru T.J.Sokol Kostelany členové staré jednoty pod ČSTV a bylo nutno doplnit výbor. Nový, tentokrát opravdu sokolský výbor, tvořili bratři a sestry: Starosta Vladimír Buksa Jednatelka Božena Palečková Hospodář Mgr. Miroslav Slavičinský Vzdělavatelka Dana Voříšková Náčelník Miroslav Mikeš Náčelnice Jana Nešporová Kontr. komise Luděk Chocholáč, Frant. Buksa, Josef Císař

V roce 1996 se rozběhla činnost T.J.Sokol Kostelany naplno. Provedlo se několik drobných oprav na majetku. Děti základní školy začaly chodit cvičit do sokolovny a ženy do aerobiku pod vedením cvičitelky Jany Nešporové. Muži cvičí ve Věrné gardě. Pořádají se různé pochody a výlety do přírody. Ke konci roku 1996 z důvodu omlazování členské základny se podařilo sestavit nový výbor v tomto složení: Starosta JUDr. Vítězslav Paleček Jednatel Miluše Černošková Hospodář Luděk Chocholáč Vzdělavatel Mgr. Miroslav Slavičinský Náčelník Jaromír Mikeš Náčelnice Dana Voříšková Kronikářka Božena Palečková Kontr. komise Václav Strašák, Josef Císař, Frant. Buksa

V roce 1997 v listopadu bylo započato s nácvikem předsletové skladby Věrné gardy. Je velmi chvályhodné, že se opět naši starší členové-muži- zapojili do nácviku a pravidelně se zúčastňují nácvičných hodin v Sokolském domě v Kroměříži. Jsou to Vladimír Buksa, František Buksa, Jiří Frkal, Zdeněk Moser.

23. března 1998 se uskutečnilo první výjezdní zasedání Valné hromady Sokolské župy Hanácké, jako místo jednání byla vybrána sokolovna Kostelany. Dostavilo se 66 delegátů a celé jednání proběhlo ve velmi přátelském ovzduší. V témže roce byl také sjezd rodáků, který se konal po patnácti letech. Organizoval jej Obecní úřad, Hasičský sbor, Základní škola Kostelany a podílel se i Sokol Kostelany. Sjezd se uskutečnil 12. - 14. 6. 7. června 1998 tragicky zemřel člen Sokola Kostelany, bratr Emanuel Rupert.

V roce 2003 probíhají v sokolském duchu oslavy 80. výročí založení Sokola Kostelany. Obdiv na odpolední slavnosti získala Věrná garda, složená ze cvičenců různých jednot župy Hanácké, která vystoupila se skladbou „Pocta Janu Werichovi“. Velmi se také líbily naše mladé cvičenky, které zatančily pódiovou skladbu pod vedením své cvičitelky, náčelnice jednoty, sestry Martiny Konečné. 14. dubna se konala v Sokolovně Kostelany Valná hromada Sokolské župy Hanácké. Přítomno bylo 75 delegátů, zástupce ČOS z Prahy MUDr. Blažena Šonská, zmocněnec ČOS pro zlínský region MUDr. Olga Charvátová, která

104 zastupuje župy Komenského, Hanáckou a Valašskou, členka Krajského úřadu ze Zlína a starosta obce pan Jan Petřík.

V roce 2004 proběhly volby: Starostka Martina Konečná Místostarosta JUDr. Vítězslav Paleček Jednatel Miluše Černošková Pokladník Luděk Chocholáč Kontr. Komise Bohuslav Dostálek

Oceňujeme práci naši dlouholeté sokolky sestry Boženy Palečkové, která byla jednatelkou, matrikářkou, kronikářkou a vždy dobrou rádkyní v šíření sokolských myšlenek, dovedla přiložit ruku k dílu, kde bylo potřeba. Naše činnost: různé turistické aktivity, například výšlap na Brdo, otevírání studánek, Dětský den. V tomto roce se naše jednota pod záštitou župy Hanácké, zapojila do celorepublikové předsletové akce „Sokolské vrcholy“. Dne 15. května 2004 uspořádala výstup na Brdo v Chřibech, s návštěvou právě rekonstruované rozhledny. Výstup proběhl za účasti sokolů z celé republiky.

V roce 2007 starostka sestra Martina Konečná pokládá z rodinných důvodů funkci. Jednota se dostává částečně do slepé uličky, co se týká další činnosti. Dne 19. září 2007 je svolána mimořádná Valná hromada. Probíhá volba nového výboru: Starosta Ivo Česnek Místostarosta JUDr. Vítězslav Paleček Hospodář Květa Česneková Jednatel Veronika Loučková Kontr. Komise Helena Bednaříková, Olga Bártková

Činnost Sokola je rekreační, nemáme sportovní oddíly. V oddíle stolního tenisu jsou žáci i dospělí. Organizujeme turistické i kulturní akce. V současné době bylo vyhověno naší žádosti o dotaci Ministerstva školství, mládeže a tělesné výchovy ve výši 4 mil. Kč na opravu sokolovny, čímž se zlepší podmínky pro činnost Sokola. Velkou zásluhu na tom má bratr Vladimír Buksa, který vyvíjí v této oblasti velkou aktivitu. Jako starosta od roku 1989 věnoval hodně úsilí a času naší jednotě.

Materiál je zpracován z kroniky historické i současné.

105

Hrajeme stolní tenis v Sokolovně

Pamětní list sokol. Vrcholu BRDO

106

Tělocvičná jednota Sokol Zborovice

Založena 4. března 1894 Obnovena 23. září 1990

První zmínka o tělovýchovné jednotě Sokol Zborovice začíná v roce 1894. Ustavující schůze se konala 4. března 1894 v obecním hostinci. Schůzi řídil nadučitel F.X. Kedrudek, hlavním organizátorem však byl pokrokový učitel Adolf Adámek. Ke cvičení se přihlásilo 14 mužů a 6 členů bylo přispívajících. Tato TJ byla po Kroměříži, Hulíně a Morkovicích čtvrtou jednotou v kroměřížském okresu. Začátky nebyly snadné, nebyla tělocvična ani hřiště, kde by se mohlo cvičit. Zprvu se muselo cvičit na malém prostranství u obecní sýpky, nářadí se muselo pořizovat po částech a tento skromný inventář býval uložen v prostorách sýpky. I přes tyto potíže se činnost zdárně rozvíjela. V roce 1895 si členové zakoupili první sokolské kroje. Konaly se turistické pochody, vzdělávací besedy, které organizoval náčelník a jednatel jednoty bratr Adolf Adámek. V tomto roce vznikl také divadelní spolek jednoty a byla s úspěchem uvedena hra „Mistr Bedrník a jeho chasa“. Sokolské jednotě vycházela vstříc místní záložna, která každoročně přispívala finančním obnosem. Další finance získávala jednota přispíváním svých členů a příznivců. V roce 1896 byla pronajata jednotě ke cvičení stodola MUDr. Blocha. To umožnilo cvičit i za nepříznivého počasí. S touto „tělocvičnou“ se jednota musela spokojit plných 15 let. Veřejná cvičení se konala v zahradě některého člena, jindy na prostranství u obecní sýpky.

V roce 1898 dostala jednota od Sokola Kroměříž svůj první prapor a byla přijata do Hanácké župy. 20. srpna 1899 se již v zahradě R. Vybírala uskutečnil župní slet.

V roce 1902 darovala obec Sokolu pozemek pro cvičení a na stavbu tělocvičny na tzv. Pastviskách. V roce 1905 – dne 5.1. na výborové schůzi byli navrženi tito bratři do vedení jednoty: starosta – bratr Kucián, jednatel – bratr Fr. Zmydlený, pokladník – bratr Stanislav Nop, hospodář – bratr Antonín Krejčíř, knihovník – bratr Fr. Zmydlený

107 a náčelník – bratr František Zmydlený. Do cvičení se začal zapojovat i místní dorost. Že členové jednoty brali své funkce zodpovědně a zapáleně pro sokolskou ideu, a nebylo to vždy jednoduché, lze doložit krátkým úryvkem z Valné hromady konané 13. ledna 1906, ze zprávy náčelníka Františka Zmydleného: „Župního cvičení v Morkovicích zúčastněna naše jednota 19 bratry, 11 v krojích a s praporem. Cvičeno ve dvou družstvech, vedli bratr Zmydlený a bratr Cholava. Prostná cvičena bídně. Dorostu bylo 12 v nově pořízených krojích. Nářadí cvičeno obstojně, prostná líně.“ Velkému zájmu a oblibě se těšila divadelní představení ochotnického divadla. Každým rokem sehráli sokolští ochotníci 3-4 divadelní představení. Rostl také zájem o četbu, proto se postupně budovala sokolská knihovna z které si občané mohli knihy půjčovat. Knihovna spolková obsahuje 112 svazků. Byla zřízena i čítárna v místnosti místního hostince. Do knihovny se každým rokem přikupovaly nové knihy, časopisy, sborníky. Také bylo mnoho knih darováno nebo se půjčovaly od okolních jednot. Takže např. v roce 1909 bylo v knihovně již 210 knih a v roce 1910 svazků 257 a vypůjčilo si 959 čtenářů, z čehož plyne velká obliba spolkové knihovny, která neustále rostla. Nasvědčuje tomu i skutečnost, že v roce 1920 počet knih se zvýšil na 480 svazků: sokolských, zábavných, poučných, technických a divadelních. Odebírají se časopisy: Věstník Sokolský, Tyrš a Sokol. Roku 1908 - byl ustanoven i první oddíl žen (15 členek), který pod vedením učitele E. Bronce vystupoval i na veřejných vystoupeních. Cvičilo se pravidelně s výjimkou zimních měsíců, kdy se jednota věnovala osvětové činnosti. V roce 1909 - funkcionáři jednoty Sokol Zborovice pomáhali zakládat sokolskou jednotu ve Zdounkách. V roce 1910 - jednota upravila své stanovy tak, aby řádnou cvičební složkou se mohli stát i žáci. K tomu bylo nutno předložit řadu dokladů o způsobilosti jejich vedoucích. Velkým přínosem pro jednotu bylo v roce 1912 postavení měšťanské školy, kdy začala mít možnost využívat školní tělocvičnu a tak cvičit po celý rok. Díky tomu vzrostl i počet cvičenců. V témže roce bylo se souhlasem obecního výboru zbudováno letní cvičiště v zahradě obecního domu. Na veřejném cvičení roku 1913 vystupovaly již všechny složky jednoty. Do župních závodů bylo vysláno po jednom družstvu mužů a žen. Všech 12 cvičenců získalo I.cenu. Na VI.všesokolském sletu v Praze cvičilo 10 členů jednoty. Do trvale se rozvíjející činnosti jednoty, zasáhly nepříznivé světové události.

108

V roce 1914 se sokolského sletu v Brně ještě zúčastnilo 40 členů jednoty z toho 13 cvičících (7 mužů, 6 žen). V červenci tohoto roku se konala poslední členská schůze. Brzy na to přišel zákaz činnosti, nastala politická perzekuce Sokola. Aby se jednota vyhnula konfiskaci majetku, byly jeho jednotlivé části převedeny na různé osoby.

V roce 1917 po třech letech naprostého klidu v tělovýchovné činnosti se jako první zaktivizovaly ženy. Na vlastní odpovědnost se scházely ke cvičení pod vedením paní učitelky Albíny Plaché. Dokonce se zúčastnily různých vystoupení v Kroměříži, Slížanech, Zlíně (ukázka z knihy). Za vedení bratří J. Kroutila a J. Kuby si ženy utvořily „tamburášský kroužek“. V lednu 1918 byla svolána členská schůze za účasti 30 příznivců Sokola. Bylo usneseno opět se pokusit obnovit sokolskou tělovýchovu. Činnost jednoty pomalu ožívala, i když mnoho členů ubylo, a to až 93% ze stavu členstva. Několik členů padlo na bojišti, další byli zajati nebo se vrátili jako invalidé. Mnoho jich bylo stále na vojně. Proto cvičily hlavně ženy, dorost a žactvo. Počet členů jednoty stoupal pomalu. V roce 1920 byla činnost zaměřena hlavně na přípravu na VII. všesokolský slet v Praze. Na tento slet bylo vysláno 32 mužů, 21 žen, 14 dorostenců a 9 dorostenek. Samotného cvičení se zúčastnilo 8 mužů a 12 žen.

109

V roce 1919 si členové začali stále více uvědomovat, že jim chybí vlastní stánek – sokolovna. Byl proto založen přípravný výbor a fond na sdružení finančních prostředků. V roce 1921 se započalo s přípravou na výstavbu sokolovny. Stavební místo na Pastvinách, které jednotě v roce 1902 daroval obecní výbor, nevyhovovalo. Proto bylo jednáno o výměně za parcelu před místní měšťanskou školou. Obecní zastupitelstvo žádosti vyhovělo a parcelu jednotě přidělilo. Obec část pozemku věnovala zdarma, větší část zaplatila jednota. Celková výměra pozemku tedy

Ihned se započalo s úpravami, nejdříve se vybudovalo letní cvičiště. Výbor jednoty v čele s MUDr. A. Uhrem, B. Šamánkem, T. Surynkem vytyčil nelehký úkol postavit celou budovu, aby mohla být slavnostně otevřena při oslavách 30. výročí trvání jednoty Sokola Zborovice. To se také podařilo, stavba byla dokončena v roce 1924. Tento rok byl v činnosti jednoty velmi významný. V rámci oslav 30. výročí se na letním cvičišti uskutečnilo cvičení župy Hanácké. Vystoupily zde s úspěchem všechny složky Sokola.

Vyvrcholením oslav však bylo slavnostní otevření nové sokolovny, které se uskutečnilo 28. prosince 1924.

110

Dalším nelehkým úkolem bylo zajistit vnitřní zařízení. Po nesnadných finančních peripetiích a zadlužení s výstavbou a vybavením sokolovny se během několika let zdařilo díky obětavosti funkcionářů jednoty, zajistit úplné oddlužení. V roce 1925 vznikla pokroková myšlenka založit kinoodbor, vedený panem učitelem F. Slavíkem. Byl zakoupen promítací přístroj a vybavení kabiny pro tento účel. Jelikož v této době nebyla obec ještě elektrifikována, elektrický proud k osvětlení poskytl místní cukrovar. Kino Sokola Zborovice bylo prvním v celém okolí a i když bylo němé, bylo hojně navštěvováno místními i přespolními občany.

29. srpna 1929 se členové jednoty zúčastnili velké události, uvítání prezidenta republiky T.G. Masaryka, který navštívil obec Zborovice při příležitosti velkého vojenského cvičení na Srnově.

Začalo období přicházející hospodářské krize a s tím souvisela i hospodářská situace jednoty. Přes veškeré potíže pokračovala nepřetržitě tělovýchovná a kulturní činnost Sokola.

111

V roce 1935 se jednota rozhodla zakoupit modernější a hlavně zvukovou aparaturu do kina. První zvukový film se promítal 23. listopadu 1935. Vedoucím kina se stal bratr M. Šamánek.

Velkým přínosem bylo zřízení kluziště na hřišti vedle sokolovny. Hrál se zde i hokej.

Jak je patrné ze všech těchto událostí, nadšení a elán pro ideu Sokola bylo veliké. Proto bylo těžké přijmout sled událostí, které měly nastat. V roce 1938 - účast na X. všesokolském sletu v Praze jmenovitě za jednotu Zborovice bratr Josef Tomeček.

12.4.1941 - vrcholila represivní opatření rozhodnutím zastavit s okamžitou platností veškerou sokolskou činnost a zajistit spolkové jmění. V roce 1945 - po osvobození vlasti se ihned začala obnovovat činnost jednoty. Nejprve bylo ovšem nutné uvést do náležitého stavu sokolovnu, kterou po dobu války zabraly cizí armády. Budovu se podařilo plně opravit a zprovoznit, pomalu se obnovovalo cvičení. V těchto letech se místní existující tělovýchovné jednoty

112 dohodly na úzké spolupráci. Uskutečnilo se též společné veřejné vystoupení Sokola, Orla a DTJ. Zástupci všech těchto jednot se dohodli na sjednocení tělovýchovy v obci. I přes veškeré toto úsilí udržet tělovýchovu obce v chodu, došlo přesto v roce 1948 ke zrušení těchto jednot a jejich činnosti. V roce 1948 se zúčastnil bratr J. Tomeček dalšího, a to XI. všesokolského sletu v Praze.

V roce 1968 započalo úsilí o znovuobnovení Sokola. V Praze 5. května na Slovanském ostrově, byl ustanoven ústřední výbor ČOS. Na tomto srazu byli přítomni členové naší jednoty bratři Drahoš a Zdeněk Surynkovi. Po 20 letech útlumu, byla snaha obnovit opět cvičení a chod jednoty. Ovšem nastalá okupace vojsky SSSR zapříčinila opětovné zrušení organizace a zákaz činnosti také ve Zborovicích.

Nastala dlouhá doba nečinnosti.

Dne 23.září 1990 po 21 letech se ve Zborovicích našli příznivci sokolské myšlenky s ideou opět oživit činnost a sešli se na veřejné ustavující schůzi. Činnost se malými krůčky opět začala rozvíjet. Začalo se také jednat, v čele se starostou Drahošem Surynkem a Zdeňkem Surynkem, o navrácení zabraného majetku. Dne 15. listopadu 1991 se tato nelehká věc zdařila a budova sokolovny byla vrácena tělocvičné jednotě Sokol Zborovice. V roce 1993 se započalo s rekonstrukcí budovy po léta neudržované, na které se podíleli největší měrou členové jednoty a finančně župa Hanácká. 19.6.1994 při příležitosti oslav 100. výročí založení T.J. Sokola Zborovice, byl uspořádán malý župní slet za účasti jednot župy Hanácké, Prostějovské a Přerovslé. Tato akce za účasti velkého počtu cvičenců a diváků se setkala s velmi kladným ohlasem, jak ze strany sokolů, tak i ze strany přihlížejících diváků a příznivců. Starosta Sokola bratr Surynek jej výborně zorganizoval, nejen na hřišti, ale i v přípravě a stravování se sestrami z jednoty.

113

Rarita: Dochovaný doporučený dopis z Hradu z roku 1930, v němž prezident T.G. Masaryk, děkuje členům T.J. Sokol Zborovice za přání ke svým osmdesátým narozeninám.

Přehled starostů:

Rok 1894 – 1900 F.X.Kedrudek 1901 – 1902 Antonín Krejčíř 1903 – 1905 Alois Kucián 1906 Č. Cholava 1907 – 1913 Alois Kucián 1914 – 1915 Fr. Popelka 1918 J. Adamíček 1919 Antonín Krejčíř 1920 J. Adamíček 1921 – 1923 Fr. Popelka 1924 – 1930 MUDr. Al.Uher 1931 – 1932 B. Šamánek 1933 – 1939 J. Lehkoživ 1946 – 1948 Sev. Štětina 1968 Zd. Surynek 1990 – 1992 Drah. Surynek 1993 – 1994 Fr. Hajduk 1995 – 1996 Vl. Čevelová 1997 – 1998 Bajer 1999 – 2000 L. Cheryn 2001 – 2006 Vl. Čevelová 2007 – 2008 Hana Chytrá

V posledních letech neustálé změny ve vedení naší jednoty nepřispívají k dobré činnosti jednoty. Scházejí cvičitelé, věříme, že se nám podaří opět cvičení v sokolovně oživit – obnovit – zorganizovat.

Kroniky v jednotě nebyly předány, materiál čerpán z výpisů a zápisových spisů.

114

Tělocvičná jednota SOKOL Pornice

Založena - 1928 Obnovena 24. srpna 1991

V jednotě se nedochovaly žádné písemné materiály,z historického období jsme našli na župě uložený doklad ze dne 2.3.1929, kterým se vkládá vlastnické právo zahrady dle trhové smlouvy ze dne 21.4.1928 pro tělocvičnou jednotu Sokol v Pornicích.

Po obnově České obce sokolské v roce 1989 je zachován evidenční list, který hovoří o obnově Sokola v Pornicích od 9.8.1991, registrace o přijetí do ČOS je 24. srpna, uvedená adresa pro spisy je na bratra Vladimíra Zbořila, Pornice 104. Zvolený výbor ve složení:

Starosta Miroslav Svoboda Jednatel Vladislav Zbořil Náčelník Lubomír Hanáček Náčelnice Vladimíra Sklářová Hospodář Radovan Sklář Revizní komise Miloš Luňáček, Josef Křižan, Miroslav Hrnčiřík

Hosté z župy Hanácké: starosta župy – JUDr.Ing. Oldřich Mohyla, vzdělavatel župy – bratr Antonín Pavlík

Na Valné hromadě hovořil bratr Plšek o tradicích Sokola Pornice, bratr Pavlík připomněl spolupráci Sokola Pornice a Sokola Nítkovice. Je ustaven volejbalový oddíl.

Jednota s malým počtem členů (21) obnovuje svou činnost za velmi obtížných podmínek. Nemá tělocvičnu, využívá sokolské hřiště, v zimě místnost Obecního úřadu. Hřiště je již upravené, oplocené, je zde postavena i zděná malá místnost, která slouží jako bufet při různých sportovních a společenských akcích v obci. Sokol organizoval sportovní odpoledne dětí, Pálení čarodějnic, „Zpíváme u táboráku“ apod.

Zvláště ženy s dětmi a mládež se účastní těchto zábav, cvičení na hřišti je rekreační, v zimě žáci hrají šipky, stolní fotbal, cvičí na posilovací lavici. Využívá se náčiní, které si jednota pořídila.

Valná hromada zvolila nový výbor 9. března 2007:

Starostka Marie Knéblová Místostarosta Miroslav Hrnčiřík Jednatelka Sylva Hrnčiříková Hospodářka Alena Knéblová Náčelník David Sklář Náčelnice Eva Dopitová Revizní komise Miroslav Štrek, Eva Knéblová

Dospělí členové se účastní akcí župy, zájezdu na všesokolský slet , na divadlo Sokola Kroměříž a Vídeňské omladiny aj.

115

Přejeme naší nejmenší jednotě ať se jim podaří získat cvičitele, kteří zaujmou děti a mládež, a tak vyplní jejich volný čas ( např. v šachu, stolním tenise, aerobiku, zdravotním cvičením pro ženy, turistickými vycházkami, badmintonem aj.) pro zdraví, zábavu a rekreaci. (Pozn.red.)

116

1898–2008 1918–2008

110 let 90 let od založení Sokolské od založení Česko- župy Hanácké slovenské republiky

PROGRAM oslav 110. výročí založení Sokolské župy Hanácké – 2008.

 17. května – Zahájení oslav divadelním představením Sokola Kroměříž – „S Tvoji dcerou ne“, autor Antonín Procházka, kroměřížský rodák.

 24. května – 2. ročník volejbalového turnaje smíšených družstev „O pohár bratra Jaroslava Kozlíka“.

 20.-22. června – Účast cvičenců župy Hanácké na 3. sletu župy Ještědské v Liberci.

 Září – Vydání Almanachu Sokolské župy Hanácké.

 15. října – Vzpomínková oslava u desky Dr. Miroslava Tyrše na Velkém náměstí.

 22. října – Sokolská tělovýchovná akademie s účastí všech jednot župy Hanácké v Kulturním domě v Kroměříži.

 22. listopadu – Divadelní představení „Vídenské omladiny“ v Sokolském domě v Kroměříži, po divadle Slavnostní zasedání župy Hanácké v sále Sokolského domu.

117

Prameny:

1. Kronika Sokola Kroměříž od roku 1865 – 1920, 1990 – 2008 2. Zpravodaj Sokola Kroměříž z roku 1995, 2000, 2005 3. Kronika Sokolská župa Hanácká 1898 – 1922, Jan Kaňák - 1923 4. Květy sokolských vzpomínek z pohnutých dob, Miloš Živný – 1929 5. Kronika volejbalová Sokola Kroměříž 6. Výroční zprávy Sokola Kroměříž – 1911, 24, 26, 29, 38, 39, 40, 48 7. Věstníky Sokolské župy Hanácké 8. Fotoarchiv - Sokolské župy Hanácké - Sokola Kroměříž - Jednot Sokolské župy Hanácké 9. Zápisy z kronik jednot Sokolské župy Hanácké

Sborník sestavila: Mgr. Zdeňka Seidlová

Počítačový přepis: Marie Úlehlová

Úprava textů: Mgr. Zdeňka Seidlová, Mgr. Olga Vaverková, Jarmila Kozáková, PaeDr. Jaroslav Kozlík, Věra Hejhalová, Marie Úlehlová, starostové z jednot Sokolské župy Hanácké

Titulní strana: Profesor Jiří Novák

Tisk: Rovina, a.s. Hulín

Vydáno nákladem 350 ks v září 2008

118