Podmínky Chovu Ţivočichů Na Základních Školách V ČR
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra biologie Podmínky chovu ţivočichů na základních školách v ČR Bakalářská práce Brno 2011 Vedoucí práce: Vypracovala: Ing. Helena Jedličková, Ph.D. Lenka Babáčková „Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, s vyuţitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“ V Brně, dne 20.4.2011 .................................. 2 Poděkování: Především bych chtěla poděkovat paní Ing. Heleně Jedličkové, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce, podnětné připomínky i cenné rady. Dále děkuji hlavním konzultantům práce ‒ Dr. Iztoku Tomaţičovi, Ph.D., Mgr. Jaromíru Kubelkovi, Mgr. Julii Chocholové a Mgr. Romaně Kříţové, kteří naslouchali mým dotazům. Děkuji také studentům Pedagogického asistentství k přírodopisu, kteří se zúčastnili průzkumu. Velké díky potom patří mému příteli, rodině i přátelům, za podporu a pochopení při psaní bakalářské práce. 3 MOTTO: „Každý člověk je o to lepší a ušlechtilejší, oč více si váží přírody. Kdo si váží přírody, ten ji i miluje. Láska k přírodě by se měla vštěpovat dětem v rodinách i ve škole jako jedna z nejvzácnějších vlastností člověka.“ J. A. Komenský 4 OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................... 7 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 10 1. VZDĚLÁVÁNÍ PRO 21. STOLETÍ ........................................................................... 10 1.1 Čtyři pilíře vzdělávání ........................................................................................... 11 1.2 Postavení základního vzdělávání v celoţivotním vzdělávání ............................... 12 1.3 Vzdělávání pro udrţitelný rozvoj .......................................................................... 12 1.4 Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta .................................................... 13 1.5 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání ........................................ 13 1.6 Učitel ve vzdělávání pro 21. století ....................................................................... 15 2. VÝZNAM ŢIVOČICHŮ V ŢIVOTĚ ČLOVĚKA ..................................................... 17 2.1 Historický vývoj vztahu člověka k ţivočichům .................................................... 17 2.2 Současný vztah člověka a zvířete .......................................................................... 20 2.3 Citová stránka člověka ve vztahu ke zvířatům ...................................................... 21 2.3.1 Fobie ............................................................................................................... 21 2.3.2 Zoofobie ......................................................................................................... 22 2.4 Zooterapie ............................................................................................................. 24 2.5 Význam ţivočichů pro děti ................................................................................... 25 3. CHOVY ŢIVOČICHŮ ................................................................................................ 27 3.1 Chovatelství .......................................................................................................... 27 3.2 Zakládání chovů na ZŠ.......................................................................................... 30 3.2.1 Organizace chovu ........................................................................................... 30 3.2.2 Zdravotní hledisko chovů a alergie ................................................................ 32 3.2.3 Právní předpisy a chovy ţivočichů ................................................................ 36 3.2.3.1 Zvíře nebo ţivočich? ............................................................................... 36 3.2.3.2 Ochrana zvířat v zájmových chovech ..................................................... 37 3.2.3.3 Veterinární poţadavky na chov zvířat ..................................................... 38 5 3.2.3.4 Povinnosti zaměstnavatele související s chovem zvířat .......................... 39 4. ŢIVOČICH V ZÁKLADNÍM VZDĚLÁVÁNÍ .......................................................... 41 4.1 Charakteristika modelového ţivočicha ................................................................. 42 4.2 Modelový ţivočich pro I. stupeň ZŠ ..................................................................... 44 4.3. Modelový ţivočich pro II. stupeň ZŠ ................................................................... 45 5. CÍLE BAKALÁŘKÉ PRÁCE .................................................................................... 46 PRAKTICKÁ ČÁST ....................................................................................................... 47 6. METODIKA ............................................................................................................... 47 6.1 Charakteristika modelové školy – ZŠ Karla IV., Nový Bydţov ........................... 49 6.2 Charakteristika modelové školy – ZŠ Arménská, Brno ........................................ 52 6.3 Metodika průzkumu postojů studentů ................................................................... 55 7. VÝSLEDKY ............................................................................................................... 56 7.1 Přírodovědné centrum na ZŠ Karla IV. ................................................................. 56 7.2 Chovatelsko-přírodovědný krouţek ...................................................................... 58 7.3 Zkušenosti s chovem modelových ţivočichů v zahraničí ..................................... 59 7.3.1 Biološki praktikum ......................................................................................... 59 7.3.2 Strach ze strašilek ........................................................................................... 60 7.3.3 Ţivalski dan v Zoo Ljubljana ......................................................................... 61 7.4 Průzkum postojů k ţivočichům u studentů učitelství ............................................ 62 7.5 Návrh modelových ţivočichů pro ZŠ ................................................................... 72 8. DISKUSE .................................................................................................................... 81 9. ZÁVĚR ....................................................................................................................... 83 10. SHRNUTÍ ................................................................................................................. 84 SUMMARY .................................................................................................................... 84 11. SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ .......................................................................... 85 12. SEZNAM FOTOGRAFIÍ, TABULEK A GRAFŮ ................................................... 94 PŘÍLOHA 6 ÚVOD Jiţ od nepaměti byl ţivot člověka spjat se zvířaty. Toto sepětí nabývalo nejrůznějších podob v závislosti na historickém období, kulturní vyspělosti či národní příslušnosti člověka. Od vztahu lovec – lovná kořist, přes odmítání zvířete jako ţivé bytosti, aţ k myšlence brazilských indiánů, ţe kaţdé zvíře má svého „ducha“, který je součástí všeobklopujícího celku. Náš vztah ke zvířatům je zaloţen na výsledcích domestikace. Po milión let lidé vedli primitivní ţivot v tlupách, často se přesouvali za lovem, pouţívali jednoduché nástroje. Získaná potrava jim stěţí stačila pro přeţití. Teprve aţ v 10. tisíciletí př. n. l. mohla začít nová etapa vývoje člověka. Změna klimatických podmínek umoţnila pěstovat obilí v niţších polohách. Začala domestikace zvířat – především koz, ovcí, prasat a psů. Domácí zvíře dávalo nejen potravu a suroviny, ale brzy se stalo dopravním prostředkem a pracovní silou. Nový typ hospodaření umoţňoval lidem získávat větší mnoţství výrobků s menším úsilím. Mohli se tak věnovat výrobě dokonalejších zbraní a obydlí. Je tedy zřejmé, ţe ochočení zvířat a počátek pěstování polních plodin představoval převratný zlom v lidské historii (BRENTJES, 1979). Vývoj šel dál a do 21. stol. se ţivotní podmínky opět zásadně změnily. Dnes máme na výběr mnohem širší spektrum potravin, oděvních materiálů, způsobů přepravy a zdrojů energie. Zvířata by ve 21. století neměla být primárně povaţována za surovinu, či výrobní nástroj. Jsou to citlivé, cítící bytosti, které jsou schopné trpět, navazovat sociální vztahy. CHLUMSKÁ (2006) konstatuje, ţe se přesto ke zvířatům mnohdy chováme jako k rivalům a nepřátelům. Více neţ 55 miliard zvířat se ročně zabije a zkonzumuje, 100 milionů zvířat ročně zemře při pokusech, miliony dalších jsou utýrány… To jsou smutné vizitky nakládání člověka se zvířaty. Podle LEDVINKY (2005) však vzrůstá počet lidí hledající spojení s ţivou přírodou, které se ve velkoměstech nedostává. Řada obyvatel začíná reagovat na rychlý úbytek ţivočišných i rostlinných druhů z volné přírody, a to nejen na území České republiky, ale i ve světě. S růstem lidské populace ustupuje příroda zájmům člověka, který potřebuje stále větší plochy pro svoji existenci a obţivu. Svými nešetrnými zásahy do přírody narušujeme ţivotní prostředí celé řady